INFORMAÈNÍ LIST
3/2002
Efektivnì ve prospìch ivotní prostøedí i lidských práv - vznik Ligy lidských práv Od poèátku roku 2002 probíhala uvnitø Ekologického právního servisu rozsáhlá diskuse o tom, zda forma jediné, nestrukturované nevládní organizace stále jetì vyhovuje naim neustále se roziøujícím aktivitám. V prùbìhu diskuse se ukázalo, e zmìna je nezbytná. Po nìkolikamìsíèním zvaování výhod a nevýhod jsme se na èlenské schùzi naí organizace rozhodli pro èinnost v rámci dvou samostatných nevládních organizací. Konkrétnì jsme se dohodli, e ta nae èást, pracující na lidskoprávních prograech, která se zabývá dìtskými právy, týranými enami a policejním násilím zaloí novou nevládní organizaci pod názvem Liga lidských práv. Nové sdruení bylo 7. srpna tohoto roku zeregistrováno Ministerstvem vnitra ÈR pod è. j. VS/1-1/50948/ 02-R.
Co nás k rozhodnutí o zmìnì pøivedlo? EPS proel od svého vzniku v roce 1995 (resp. právnì v roce 1997) velkým vývojem. Z dobrovolnické studentské poradenské kanceláøe, která poskytovala konzultace týkající se výhradnì ochrany ivotního prostøedí pøevánì jednotlivcùm, se stal organizací, která poskytuje komplexní právní pomoc v oblastech ivotního prostøedí, policejního násilí, násilí v rodinì a týraných dìtí. Dávno tedy nejsme jen ekologický právní servis, ale spíe organizace, která se ve svìtì oznaèuje irím pojmem public interest law, organizace, zabývající se právem ve veøejném zájmu. Kromì právní pomoci poskytujeme komplex dalích slueb, napø. informaèní, publikaèní, vzdìlávací. Roziøování aktivit s sebou nutnì pøineslo nárùst poètu èlenù, zamìstnancù, externích pracovníkù i dobrovolníkù. V minulém období jsme zjistili, e v tomto poètu by ji nebylo moné zachovávat systém pøímé demokracie pøi øízení organizace, kdy vichni èlenové mají právo rozhodovat o vech dùleitìjích vìcech. A protoe se tento princip osvìdèil a neradi bychom se jej vzdávali, doli jsme kzávìru, e jej budou moci lépe aplikovat reprezentanti Ligy a EPS, dvou poèetnì meních organizací. V souèasné dobì zaèal nárùst témat vedle problémù efektivního, pøitom vak stále jetì demokratického rozhodování, stále èastìji zpùsobovat EPS obtíe v prezentaci irokého spektra aktivit pøi ochranì lidských práv pod historickým názvem Ekologický právní servis. S nutností neustále vysvìtlovat, e Ekologický právní servis se zabývá také napø. policejním násilím nebo týranými dìtmi, se setkáváme èasto na mezinárodní úrovni. Ovem také na domácí pùdì nám èasto pøesvìdèování o tom, e právník pracující v EPS mùe poskytovat kvalifikované poradenství obìtem domácího násilí, ubírá nìkdy energii potøebnou pro samotnou práci. Nejde vak jen o prezentaci. Jak vìtina z vás pravdìpodobnì ví, Ekologický právní servis od roku 2000 organizuje projekt
Obèanských právních hlídek, který se zamìøuje na sledování dodrování lidských práv ze strany policejních sloek pøi shromádìních a na jednání policistù vùèi osobám pobývajícím na policejních sluebnách. Zdá se nám vhodné oddìlit tyto aktivity od èinnosti ekologických právníkù, kteøí jsou èasto spojováni s aktivistickými postoji a metodami. Vìøíme, e obì organizace tak budou transparentnìjí a èitelnìjí a vyhnou se nìkterým zbyteèným útokùm a obviòování z nedo-stateèné nezávislosti. Také budou moci nabídnout nové pøíleitosti pro aktivitu zøetelnì lidskoprávnì èi enviromentálnì zamìøených nových dobrovolníkù a spolupracovníkù.
Proè zrovna Liga lidských práv? Zaloení Ligy lidských práv by mìlo být pokud mono efektivním vyústìním ji tøíletého pùsobení lidskoprávních programù v rámci ekologické právní nevládní organizace. Program Poradny pro eny v tísni vznikl v roce 1999, program Obèanských právních hlídek a Centra pro právní pomoc dìtem pak v roce 2000. Právní programy Ekologického právního servisu umonily lidskoprávním programùm neruený vývoj bez ohroování jejich transparence, nezávislosti a objektivního hodnocení situace lidských práv v ÈR na základì práce na konkrétních pøípadech poruování lidských práv a právní interpretace problémù dodrování mezinárodních závazkù v této oblasti. Vzhledem k dùvìøe, které se pùsobení lidskoprávních programù EPS dostalo v zahranièí od mezinárodních organizací a institucí na ochranu lidských práv, je podle nás rozhodnutí pro pùsobení v lidskoprávních záleitostech v Èeské republice samostatnì pod pøiléhavìjím názvem zcela na místì. Název Liga je vedle dalího i vyjádøením naí pøíslunosti se k letité evropské tradici jednotlivých národních lig lidských práv, je jsou sdrueny v Mezinárodní federaci lidských práv. Tento proces zapoèal ve Francii zaloením tamní ligy ji roku 1898 bìhem známé aféry Dreyfuss a pokraèoval zaloením lig lidských práv v Nìmecku a Belgii na poèátku 20. století. Roku 1922 se tyto Ligy sdruily do Mezinárodní federace lidských práv (FIDH).
Jak budou dále pracovat EPS a Liga? Do Ligy budou postupnì pøevádìny aktivity, finance a lidské zdroje podle jednotlivých oblastí ochrany lidských práv, kterým se vìnují. Je ovem zøejmé, e celkové organizaèní oddìlení aktivit v oblasti ivotního prostøedí a lidských práv bude trvat nejménì jeden rok (mimo jiné kvùli závazkùm z ji bìících projektù, které se nám nezdá vhodné pøevádìt na novì vzniklý subjekt).
Výsledná podoba oddìlení aktivit by mìla vypadat takto:
Ekologický právní servis
Liga lidských práv
Souèasnì s oddìlením Ligy lidských práv se v rámci ekologické èásti otevøel prostor pro posílení její kapacity. Rozhodli jsme se postupnì smìøovat nae sluby do nìkolika prioritních programù. Zøízení programù znamená, e pøi výbìru pøípadù, kterým se budeme vìnovat, hodláme nìkterým tématùm dávat pøednost. Tato specializace nám umoní zvýit úroveò poskytovaných slueb a souèasnì dosahovat v daných oblastech podstatnìjích zmìn. Zatím jsme se dohodli na ustavení programu, který by se mìl zabývat právními aspekty mezinárodního obdchodu (s koordinátorem Pavlem Francem, EPS Brno) a programu zamìøeného na právní pomoc v pøípadech velkých dopravních staveb (koordinátor Pavel Doucha, EPS Tábor). Jsme si ovem vìdomi toho, e v Èeské republice není prozatím moné, aby se právníci v neziskovém sektoru specializovali úplnì, a to zejména proto, e nìkteré oblasti by zùstaly zcela bez právního pokrytí. Rozhodli jsme se proto i nadále pøijímat pøípady, které nespadají do prioritních programù, ovem pomoc právníka budou vyadovat pro svou vìcnou závanost nebo právnì precedentální charakter. Vìnovat by se jim mìl zejména Pavel Èerný (EPS Brno). Do budoucna poèítáme se zøízením jetì jednoho prioritního programu, zamìøeného s nejvìtí pravdìpodobností na ochranu chránìných území. Vechny programy se budou souèasnì dále zamìøovat na prosazování monosti veøejnosti úèastnit se øízení o povolování ekologicky kontroverzních aktivit, nebo z naich zkueností vyplývá, e to je nejlepí zpùsob, jak tyto problémy øeit. Pod hlavièkou Ekologického právního servisu budeme spolu s Ligou lidských práv nadále poøádat projekt kola lidských práv a dalí aktivity pro studenty právnických fakult (koordinuje Vítìzslav Dohnal, EPS Tábor). Organizaèní záleitosti bude mít na starosti Lenka Mrázová (EPS Tábor).
Program Obèanské právní hlídky dlouhodobým cílem programu OPH, který vznikl pøi pøíleitosti masových protestù v záøí 2000, je zavedení transparentních a nezávislých mechanismù kontrolujících èinnost policie v Èeské republice. Program usiluje o profesionální práci policie jak pøi zásazích na ulicích, tak na policejních stanicích, a dodrování základních mezinárodních standardù pro zabránìní patnému jednání s obèany ze strany policie. Aktivity programu zahrnují organizování sítì dobrovolníkù, kteøí se jako nezávislí pozorovatelé úèastní veøejných shromádìní, kde dohlíejí na dodrování zákona a lidských práv pøi zákrocích policie. V nejzávanìjích pøípadech policejních pøehmatù poskytujeme komplexní právní poradenství, souèástí vedení pøípadù je i informování veøejnosti a médií a vydávání tiskových zpráv. Stejnì tak zaèínáme poskytovat pomoc i v nìkterých pøípadech nedostateèného policejního vyetøování rasistických útokù proti Romùm. Program koordinuje Jiøí Kopal (Liga Brno), který i nadále povede spoleèný èasopis EPS a Ligy Via Iuris. Program Centrum pro právní ochranu dìtí základním úkolem Centra je poskytovat právní a související psychologické poradenství v konkrétních pøípadech rodinám s ohroenými dìtmi a dále právní pomoc nevládním organizacím, které se zabývají sociální a psychologickou pomocí tìmto dìtem. Program se zamìøuje pøedevím na dìti ohroené syndromem CAN (sexuální, fyzické a psychické týrání, syndrom zavreného rodièe), dìti ze sociálnì slabích rodin, kterým hrozí odebrání, zvlátní dùraz klademe na øeení systémového týrání. Poskytujeme pomoc i dìtem a rodinám, které se setkaly se ikanou na kolách, a jejich svépomocným sdruením. Na základì zkueností získaných z praxe budou pracovníci programu usilovat také o zmìny systémové napø. ve spolupráci s dalími organizacemi pøipravili stínovou zprávu o dodrování Úmluvy o právech dítìte, kterou odeslalido enevy, podílejí se na kampani upozoròující na nebezpeèí tzv. smluvních rodin upravených v zákonì o ústavní výchovì. Program koordinuje Radka Jelínková (Liga Tábor). Program Poradna pro eny v tísni poskytuje v první øadì komplexní pøímou pomoc obìtem domácího násilí a doplòkovì i právní a psychologickou pomoc obìtem znásilnìní a sexuálního zneuívání. Konkrétnì se jedná o poskytování osobních konzultací v oblasti krizové, právní (vèetnì soupisu vekerých právní podání a výbìrovì úhrady soudních poplatkù), psychologické a sociální; dále zprostøedkování kontaktu na dalí potøebné odborníky (psychiatry, sociální pracovnice, azylová zaøízení apod.). Poradna dále provozuje poradenskou telefonní linku a poradenství pomocí e-mailu (
[email protected]). Poskytuje rovnì speciální psychoterapeutickou pomoc urèenou obìtem domácího násilí formou skupinových sezení. Poradna se podílí jako spolupracující organizace na provozu skrytého krizového ubytování pro eny zøízeného obèanským sdruením Magdalenium. Kromì pøímé pomoci výe uvedeným cílovým skupinám vyvíjí Poradna pro eny v tísni doplòkovì i preventivní èinnost v této oblasti (vydává vlastní osvìtové materiály, spolupracuje s médii, poøádá semináøe a setkání k uvedené problematice). Program koordinuje Martina áková (Liga Brno). Vechny tøi programy se nevyhýbají ani sledování novì pøijímaných zákonù. Kromì pøípravy pøipomínek a pozmìòovacích návrhù znamená legislativní práce také vyjednávání s úøedníky, poslanci a senátory. Této práci se vìnuje Helena Svatoová (Liga Praha). Po organizaèní stránce bude práci Ligy lidských práv zajiovat Jan Vodák (Liga Brno).
2
Pokraèující spolupráce Pøes tyto pomìrnì radikální zmìny vak budeme i nadále postupovat spoleènì vude tam, kde se mohou projevit výhody koordinace práce a sdílených zkueností z jednotlivých programù a projektù. K aktivitám, na nich budeme spolupracovat velmi intenzivnì, patøí zejména kola lidských práv pro studenty právnických fakult, vydávání bulletinu práva veøejného zájmu VIA IURIS a dalích publikací, spolupráce pøi ovlivòování legislativy atd. Zachováme rovnì sdílení dùleitých informací a výmìnu (nejen) právních zkueností. K tomu bude slouit nová spoleèná platforma, s pracovním názvem PUBLIC INTEREST LAW ASOCIATION.
Co se zmìní nejrychleji? U od konce záøí 2002 zaènou lidskoprávní aktivity vystupovat pod novou hlavièkou a novým logem. K prvním vìtím akcím Ligy lidských práv bude patøit organizace Obèanských právních hlídek pøi výroèním zasedání NATO v listopadu a prezentace stínové zprávy o skuteèném stavu dodrování dìtských práv v ÈR. Zmìny by mìly rychle pøijít i v oddìlení internetové a dalí prezentace. Do konce tohoto roku vydáme jetì jeden spoleèný Informaèní list, pak ji bude kadá organizace informovat i touto formou samostatnì. Nejpozdìji od poloviny øíjna bude navíc fungovat nová kanceláø Ligy lidských práv v Praze. Najdete ji v ulici Za Poøíèskou bránou 12, Praha, tel.: 02/24816765.
Blií informace: Vítìzslav Dohnal, Ekologický právní servis a Jiøí Kopal, Liga lidských práv
LEGISLATIVA
Novela stavebního zákona omezila úèast veøejnosti v øízení aneb co dìlat, kdy ministr le?
Havel poslal smluvní rodiny pøed ústavní soud, nevládní organizace jej podporují
Poslanecká snìmovna rozhodovala ve ètvrtek 12. záøí o monostech zrychlení stavební obnovy záplavami postiených území. Souèástí jednoho z návrhù pøedloených ministrem pro místní rozvoj Pavlem Nìmcem bylo také omezení úèasti obèanských sdruení ve stavebních øízeních, pokud budou souviset s øeením povodòových situací. Pomiòme nyní to, e pruné odstraòování povodòových kod vèetnì zrychlení stavebních øízení umoòuje ji dnes provádìcí vyhláka ke stavebnímu zákonu. Ponechme stranou také otázku, zda je vhodné pauálnì umoòovat obnovu znièených staveb, a to i pokud stojí na zcela nevhodných místech v zátopových územích. Vìc má jiný velmi znepokojující aspekt. Pøi snaze o prosazení návrhu na omezení úèasti veøejnosti neváhal ministr Nìmec poslanecké snìmovnì lhát. Uvádìl, e podle souèasného právního stavu musí stavební úøad øízení vdy pøeruit, pokud jsou dány námitky obèanských sdruení. Vìc se pak podle nìj dostává k soudu, kde mùe leet tøeba dva roky. Pravda je ovem taková, e na základì námitek obèanských sdruení stavební úøad øízení pøeruit nesmí, jinak by sám postupoval v rozporu se zákonem. Stavební úøad je naopak povinen posoudit kadou námitku obèanských sdruení sám a sám ji taky musí zamítnout, pokud je neoprávnìná. Vìc se tedy nepøesouvá k soudu a neleí tam dva roky. Stavební øízení tak mùe probíhat jen velmi krátkou dobu. Navíc pak mùe úøad vylouèit odkladný úèinek stavebního povolení, co znamená, e se mùe zaèít okamitì stavìt. Take ani pøípadným podáním odvolání nemùe nikdo vìc zdret. Pokud je argumentace ministra takto livá, nutnì se vkrádá podezøení, e úèelem návrhu není zrychlení obnovy po povodních, jak bylo deklarováno. Vypadá to, e ministr oklamal Snìmovnu, aby prosadil omezení úèasti veøejnosti na rozhodování, kdy za normální situace zatím parlament vechny takové návrhy odmítl. Lze jen doufat, e dlouhodobou diskusi o vlivu úèasti obèanských sdruení na délku a kvalitu rozhodování úøadù se postupnì podaøí pøevést na úroveò podloených informací, konkrétních pøípadù a dùkladných analýz. Jak ukazuje názornì pøípad ministra Nìmce, zatím se mnohem více pohybujeme v oblasti mýtù, ústnì tradovaných bajek nebo dokonce lí.
Ji v kvìtnu tohoto roku vytvoøili zástupci nestátních neziskových organizací Ekologický právní servis, Støedisko pomoci rodinám (STØEP) a Støedisko náhradní rodinné péèe neformální skupinu, která vznesla výhrady vùèi navrhovanému znìní zákona o výkonu ústavní výchovy, týkajícího se institutu tzv. smluvních rodin. Jeho smylem je vyvolat diskusi o této ambivalentní novince v èeské ústavní výchovì. Zdánlivì progresivní institut smluvních rodin toti umoòuje, aby øeditelé diagnostických ústavù do budoucna i bez souhlasu soudu rozhodli o tom, e dìti svìøí do péèe jakékoliv rodinì na základì právnì nejasné smlouvy. Situaci zhoruje i to, e proti tomuto rozhodnutí není jakékoliv odvolání. Souèasnì je právní úprava smluvních rodin absolutnì nedostateèná není øeèeno, jaká budou práva a povinnosti dítìte, smluvního rodièe, vlastního rodièe, jak budou smluvní rodiny kontrolovány, nejsou stanovena ani minimální zákonná kritéria na jejich vzdìlání, psychologickou prùpravu a podobnì. Podle nìkterých nevládních organizací mùe takový postup pokodit dìti, které jak vypovídají oficiálních statistiky pøicházejí do diagnostických ústavù z velké èásti nikoli proto, e je rodièe nechtìjí, ale proto, e nemají doma vhodné sociální podmínky. Tito rodièe (aè v mnoha pøípadech nedokonalí) nechtìjí s dítìtem ztratit kontakt, a je snahou, aby se dítì mohlo do své pùvodní rodiny po zlepení situace vrátit. Fakticky je vak pravdìpodobné, e si smluvní rodièe v øadì pøípadù k dítìti vypìstují silný citový vztah a jeho návrat do pùvodní rodiny nebudou podporovat. Zákon o ústavní výchovì je v èásti, týkající se smluvních rodin, zjevnì neústavní. Podle Ústavy by mìl o vìci rozhodovat soud, ten vak nemùe rozhodnutí diagnostického ústavu ani pøezkoumat. Vzhledem k tomu podal prezident republiky Václav Havel poèátkem záøí návrh Ústavnímu soudu, aby pøíslunou èást zákona zruil. Tento krok nevládní organizace podporují. Samy se pokouejí prostøednictvím chystaného semináøe a kulatého stolu pøesvìdèit nevládní sektor o potøebnosti uválivìji postupovat pøi zmìnách v ústavní výchovì dìtí.
Blií informace: Vítìzslav Dohnal, EPS
Blií informace: Radka Jelínková, Liga lidských práv
PØÍPADY
Ombudsman dal za pravdu EPS: úøady pochybily, golfové høitì v Hluboké nad Vltavou se staví v rozporu se zákonem Takový postup je v rozporu se základními principy demokratického právního státu a rovná se úèelovému obcházení zákona. Tìmito slovy komentoval ombudsman ve své zprávì povolovací proces na výstavbu golfového høitì pod zámkem Hluboká. etøení bylo zahájeno na základì podnìtu EPS, který pomáhá budìjovické ekologické organizací CALLA lapat vykutálenému investorovi spoleènosti Hluboká invest na paty. Ombudsman pøisvìdèil v podstatì vem námitkám CALLY a EPS. Potvrdil, e kamuflováním výstavby golfového høitì za terénní úpravy ke zkvalitnìní luèního porostu dolo ze strany investora (za aktivního pøispìní stavebního úøadu v Hluboké nad Vltavou) k úèelovému obcházení zákona, a e investor se pokusil vyhnout
øízení o udìlení souhlasu orgány ochrany pøírody, které je nezbytným podkladem pro povolení høitì. Na Podskalské a Poøíèské louce pøímo pod zámkem, kde má høitì vzniknout, se toti nachází více ne edesát památných stromù a øada chránìných druhù ivoèichù. Hrubé poruení zákona shledal ombudsman rovnì v tom, e stavební úøad v Hluboké a Okresní úøad v Èeských Budìjovicích znemonily ekologickým iniciativám úèast v pøísluných správních øízeních, týkajících se stavby høitì. Ombudsman ostøe kritizoval èinnost Krajského úøadu Jihoèeského kraje (který nezajistil nápravu nakupených nezákonností, aèkoliv k tomu byl ze strany ekologických organizací vyzván), a zejména referátu ivotního prostøedí Okresního úøadu v Èeských Budìjovicích, za jeho souhlasu dolo k nepovolené stavbì høitì a zásahu do ochranných pásem památných stromù. Je pro souèasnou úroveò èeské státní správy symptomatické, e JUDr. íma, nìkdejí vedoucí referátu ivotního prostøedí a osoba pøímo zodpovìdná za uvedené nezákonnosti, byl povýen a sedí dnes v køesle pøednosty okresního úøadu
3
Zámìr výstavby høitì v Hluboké pøitom podporují regionální politické pièky vèetnì vedení Jihoèeského kraje. Hejtman Zahradník uvádí golfové høitì jako pøíklad konfliktù s ministerstvem ivotního prostøedí, kdy ministerstvo brzdí rozvoj kraje.
Blií informace: Pavel Doucha, EPS
Ministerstvo ivotního prostøedí udìlalo rozhodný krok v kauze Nové Mlýny a vyhovìlo tak odvolání podaném EPS V dlouholetém sporu o výku hladiny na vodním díle Nové Mlýny se vìci dávají koneènì do pohybu. Ministerstvo ivotního prostøedí (MP) zmìnilo rozhodnutí Èeské inspekce ivotního prostøedí (ÈIP) týkající se výky hladiny na vodním díle Nové Mlýny a dalo tak najevo svou vùli dlouholetý spor ekologù se správcem vodního díla (Povodí Moravy, s.p.) øeit. ÈIP v únoru tohoto roku uloilo Povodí Moravy, s.p. sníit hladinu na støední nádri vodního díle a to z dùvodu ochrany ohroených druhù ivoèichù a jejich biotopù, jen se v této oblasti nacházejí. S ohledem na politickou citlivost celého pøípadu, ve kterém proti sobì bojují dvì ministerstva (MP proti ministerstvu zemìdìlství [Mze]) vak rozhodla ÈIP polovièatì, nebo umonila v nìkolika mìsíèním období, aby Povodí Moravy hladinu zvýilo. Proti tomuto rozhodnutí se EPS okamitì odvolal a pøedloil ministerstvu nejen právní argumenty odùvodòující potøebu zmìnit rozhodnutí ÈIP, ale i odborné stanovisko vypracované RNDr. Miroslavem ebelou,CSc, vyjádøení patnácti odborníku z rùzných vìdních oborù podporující stálé sníení hladiny a v neposlední øadì i znalecký posudek na vyèíslení ekologické újmy zpùsobené zvýením hladiny vypracované RNDr. Mojmírem Vlaínem. Ministerstvo ve svém koneèném rozhodnutí zmìnilo rozhodnutí ÈIP a v souladu s návrhem EPS uloilo správci vodního díla sníit hladinu na vodním díle a to bez monosti jejího zvyování. Pøes zlepující se pøístup Ministerstva ivotního prostøedí je kauza vodního díla Nové Mlýny bezprecedentním pøíkladem toho, jak daleko je Èeská republika vzdálena oznaèení právní stát. Oblast støední nádre vodního díla Nové Mlýny je mimoøádnì cennou lokalitou, která je zahrnuta mezi území chránìné mezinárodní úmluvou (Úmluva o mokøadech mající mezinárodní význam pøedevím jako biotopy vodního ptactva, tzv. Ramsarská úmluva). Pùvodnì v souladu s mezinárodním závazkem MP èástkou cca 60 mil Kè finanènì pokrylo vybudování tzv. biokoridorù ostrovù, které mìly zaèlenit støední nádr do krajiny, ji tak znaènì pokozenou výstavbou pøehrady. Souèasnì s budováním ostrovù, které provádìlo Povodí Moravy, se také sníila hladina ve støední nádri, èím vzniklo 50 ha obnaené plochy na ní se rychlou sukcesí obnovil hodnotný biotop. Ten byl dùkazem moné obnovy pøehradou znièené krajiny. Krátce po dobudování ostrovù vak stejná spoleènost, která ostrovy budovala, tedy opìt Povodí Moravy, zvedla hladinu a oba ostrovy a s nimi i 50 ha nového lesa zatopila. Tomuto èinu nezabránila ani ÈIP pøedbìným opatøením, kterým naøídila hladinu sníit, stejnì tak nepomohlo trestní oznámení podané EPS, jen se v souèasnosti na popud EPS opìt øeí, a ani aloba, kterou EPS podal, a v ni nebylo do dneního dne naøízeno jednání. Tento nezákonný stav je místo toho dodnes vehementnì podporován MZe, které celou kauzu vyuívá v boji za zvýení svých pravomocí na úkor MP.
Blií informace: Pavel Franc, EPS
Okresní úøad v Nymburku nerespektuje rozhodnutí soudu a stále odmítá zpøístupnit informace Okresní úøad v Nymburku rozmnoil sbírku svých dosavadních nezákonností, kterých se dopustil v øízení o povolení kontroverzní-
4
ho úseku dálnice D11 pøes Národní pøírodní rezervaci Libický luh, o dalí exempláø. Praský krajský soud vydal ji v kvìtnu tohoto roku rozsudek, v nìm konstatoval, e Okresní úøad v Nymburku protizákonnì odepøel EPS poskytnutí informací o plánované výstavbì dálnice D11. Do dneního dne vak na tento rozsudek nijak nereagoval, aèkoliv mu krajský soud pøikázal informace poskytnout. Tím opìt poruil zákon o svobodném pøístupu k informacím. EPS se proto odvolal ke Krajskému úøadu Støedoèeského kraje. Úøedníci okresního úøadu poèítají nepokrytì s tím, e s koncem roku budou vechny okresní úøady zrueny a nikdo pak u nedohledá konkrétní zodpovìdnost za závané chyby, k nim dolo pøi povolování stavby dálnice. Soudy pøitom øeí dalích pìt alob, které ve vìci výstavby dálnice D11 EPS na úøedníky okresu podal, kdy v rozporu se zákonem odsouhlasili trasu dálnice, která Libický luh maximálnì pokodí. Existují pøitom reálné kompromisy, které umoní zachování základních funkcí rezervace. Jednou z variant je napøíklad vést dálnici pøes zbytek Libického luhu po tzv. estakádì (mostu na pilotech), co umoní bezproblémovou migraci ivoèichù pod dálnicí a zachování doèasných tùní, které jsou biotopem chránìných druhù ivoèichù.
Blií Informace: Pavel Doucha, EPS
Ekologické organizace vyzývají ministra Ambrozka, aby se postavil dalímu splavòování Labe Ekologický právní servis inicioval dopis nejvýznamnìjích nevládních organizací novému ministru ivotního prostøedí Ambrozkovi, v nìm jej vyzývají, aby nepovolil výstavbu nového plavebního stupnì na Labi u Pøelouèe, který má umonit splavnìní zhruba dvacetikilometrového úseku Labe do Pardubic. Dojde-li k tomu, bude veta po unikátní lokalitì Slavíkových ostrovù, kde ije více ne padesát chránìných druhù ivoèichù, a která v tomto ohledu splòuje podmínky pro vyhláení pøírodní rezervace. Na Slavíkových ostrovech se vyskytují i celoevropsky ohroené druhy motýlù, pøísnì chránìné Dohodou o ochranì evropské fauny a flóry a právem Evropských spoleèenství (smìrnicí EU o ochranì stanovi The Habitat Directive). Za výstavbou kanálu stojí pouze úzký ekonomický zájem nìkolika firem, které mají v úmyslu vybudovat v Pardubicích pøístav a pøekladitì zboí. Pardubický region pøitom mùe být docela dobøe na labskou vodní cestu napojen pøes stávající, pøiblinì 23 km vzdálený pøístav Chvaletice. V situaci, kdy podíl lodní dopravy na celkovém objemu pøepraveného zboí stále klesá v souèasné dobì tvoøí pøiblinì 1% nebo je zcela nekonkurenceschopná dopravì eleznièní, je tedy zbyteèné investovat miliardy z kapes daòových poplatníkù do projektu splavnìní pouhých dvaceti kilometrù vodní cesty. Zvlátì je-li doprovázen tak tragickými dùsledky pro ochranu pøírody a krajiny. EPS se aktivnì úèastní povolování celé stavby a zaznamenal zde závaná poruení zákona, která vedla ke zruení ji jednou vydaného rozhodnutí stavebního úøadu v Pøelouèi.
Blií informace: Pavel Doucha, EPS
Údajná sebevrada Roma na brnìnské policejní sluebnì:státní orgány neetøí okolnosti smrti Novým, nesmírnì závaným pøípadem, který program OPH øeí, je smrt Roma Vladimíra Pechy, k ní dolo v èervnu tohoto roku za ponìkud podivných okolností. Vladimír Pecha dne 18. èervna veèer údajnì vyskoèil z okna policejní stanice Malátova v Brnì Královì poli. V ranních hodinách dne 19. èervna 2002, v Úrazové nemocnici Brno, Vladimír Pecha zemøel. Pøípad od poèátku etøila jako vìcnì nepøísluný policejní orgán
skupina kontroly a stíností, aèkoli na místì byla od první chvíle pøítomna zástupkynì brnìnského pracovitì inspekce ministra vnitra. Právì inspekce pøedstavuje policejní orgán, který by mìl podle zákona zjiovat, zda byl policisty spáchán trestný èin. Skupina kontroly a stíností úvodní etøení provádìla v rozporu s trestním øádem, s podezøením na trestný èin úèasti na sebevradì podle § 230 trestního zákona, ovem s tím, e okamitì vylouèila jakékoli zavinìní policistù z policejní stanice. Inspekce ministra vnitra pøípad zaèala etøit a po podání trestního oznámení ze strany pozùstalých. V rámci svého více ne ètyøicet dní trvajícího etøení provedla jen struèné výslechy pouhých tøí policistù, kteøí ji byli stejným zpùsobem vyslechnuti orgánem vnitøní kontroly, a nechala poøídit tøi fotografie z místa èinu a pìt dní po èinu, aby poté pøípad po skonèení etøení ledabyle odloila! Jetì daleko závanìjí jsou ovem faktická pochybení policejních orgánù. Z celého vyetøovacího spisu se není mono dozvìdìt nic o poloze tìla zesnulého po pádu z okna. Mimo pìti policistù nebyl dále nikdo vyslechnut, napøíklad oetøující lékaøi v nemocnici, osoby, které pøijely ve voze záchranné sluby, atp. Z vyetøování také není známo nic o oacení pana Pechy, pøípadných roztreních a místech pokození tohoto oacení. Nikdo nepovaoval za náleitou èást etøení sejmout otisky prstù na tìle èi oacení zesnulého a porovnat je s otisky prstù policistù na policejní stanici, stejnì tak se nepøíslunou osobou vedoucím policejní stanice, na ní k události dolo naøízená pitva nezabývá skuteèností, zda lze vylouèit pøedelé pùsobení násilí ze strany policistù. V tomto pøípadì nebyla provedena dokonce ani podle trestního øádu naprosto samozøejmá rekonstrukce nejasného a tìce vysvìtlitelného èinu. Policejní orgány se také nezabývaly motivem jednání zesnulého, který nemìl v tìle alkohol ani drogy, ani je neuíval, jeho manelka èekala právì dítì a který se k trestnému èinu krádee doznal. V romské komunitì je navíc intence k páchání sebevrad v porovnání s vìtinovou populací prakticky nulová. Pokozené romské obèance, která se zemøelým èeká dítì, byla ji od poèátku pracovníky inspekce upírána její základní práva. Pøístup do spisu jí byl odmítnut s jednoduchým odùvodnìním, e na to nemá právo. Poté, co se pøípadu ujal právník OPH, který pokozenou zastupuje, naráel i on na odpor ze strany inspekce ministra vnitra. Pracovníci inspekce pouíili jako dùvod k odepøení pøístupu do spisu dovolenou pracovníka, který by mìl pøípad etøit! Poté, co se mu podaøilo ke spisu koneènì dostat, podal 22. srpna 2002 stínost, které státní zástupkynì musela vyhovìt. Státní zástupkynì potvrdila ve svém usnesení argumenty zmocnìnce pokozené. Ve stínosti je podle ní dùvodnì poukazáno zejména na skuteènost, e nebyly vyslechnuty vekeré osoby nacházející se na obvodním oddìlení a rovnì na mnoho dalích dùkazù, které nebyly provedeny, a to jednak ke skutku samotnému a jednak dùkazy k osobì Vladimíra Pechy. Vzhledem k tìmto dùvodùm poaduje po inspekci, aby znovu jednala a rozhodla.
Romský obèan v Karlových Varech stále èeká na zahájení soudu s policisty, kteøí ho muèili Dalím pøípadem, který OPH øeí, je pøípad zbitého Roma Karla B., kterého 13. kvìtna roku 2001 napadli v Karlových Varech ètyøi policisté. Pøípad nám byl pøedán a za pomoci spolupracující organizace Evropské centrum pro práva Romù (ERRC) poté, co se Romovi nepodaøilo sehnat právního zástupce, který mu byl nìkolik mìsícù slibován. Jak se celá událost sebìhla? Policisté po neodùvodnìné kontrole totonosti zavezli autem Roma do lesa, kde ho hrubì bili, nadávali mu a moèili na nìj. Jen díky aktivitì lékaøù, kteøí oetøovali jeho zranìní, bylo dosaeno toho, e pøípad zaèala vyetøovat inspekce ministra vnitra. Policisté byli v prùbìhu vyetøování nejprve obvinìni pouze ze zneuívání pravomoci veøejného èinitele, pozdìji pak i z trestného èinu násilí proti skupinì obyvatel nebo jednotlivci. Pod-
le zástupcù místních Romù je takové chování policie vùèi Romùm normální, nejèastìji prý od policistù slyí slova jako: Ty cikáne, kdybych mohl, tak bych tì zabil. Hlavním problémem v tomto pøípadì zùstává to, e se více ne rok nepodaøilo najít ádný soud, který by zahájil proti policistùm øízení. Soudce chebského soudu si nebyl jistý, jestli by nemìli vìc øeit v Karlových Varech a poádal o stanovisko nadøízený krajský osud v Plzni. Ten vìc pøedal okresnímu karlovarskému soudu, ovem jeho soudci se vylouèili z dùvodu podjatosti a tak krajský soudu v Plzni musel jako nadøízený soud rozhodnout o pøedání pøípadu opìt chebskému soudu. Karel B. má ji déle ne rok obavy z ikany policie a øíká, e by se bezpeènìji cítil ve vìzení.
OPH øeí dlouholetou ikanu romských nezletilcù ze strany policisty v Novém Jièínì OPH øeí rovnì pøípad policisty z nejmenovaného mìsta na Severní Moravì, který dlouhodobì ikanoval a bil Romy, zejména pak nezletilé. Po získání nìkolika výpovìdí, které se rozhodli místní Romové pøes svùj strach z pomsty policie uèinit, jsme podali na tohoto policistu trestní oznámení pro podezøení ze spáchání trestných èinù zneuití pravomoci veøejného èinitele podle § 158, násilí proti skupinì obyvatel a proti jednotlivci podle § 196 a muèení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 259a trestního zákona. Jedná se v podstatì o neøeené pøípady z let 2000-2001. V prvním pøípadì byl nezletilý chlapec romského pùvodu Ivan G. napaden pøi zajiování podezøení z dùvodu krádee. Policista chlapce brutálním zpùsobem zbil, hrubì mu nadával a vyhrooval. Chlapec musel být následnì lékaøsky oetøen. Dalím pøípadem bylo napadení nezletilého Roma Alexandra G., který byl policistou bezdùvodnì inzultován pøímo na ulici. Policista poadoval po nezletilci obèanský prùkaz, a poté, co mu nezletilý sdìlil, e OP jetì nemá, ho policista verbálnì i fyzicky napadl. Dalím napadeným byl romský obèan Ondøej G. z Nového Jièína. Policista jej zastavil pøi jízdì na kole, zkontroloval mu doklady a poté, co neshledal ádné poruení zákona, najel do rozjídìjícího se cyklisty zezadu sluebním automobilem. Vichni napadení se shodují na popisu nezákonnì jednajícího policejního pøísluníka, který je obvykle vídán se psem lutohnìdé barvy, a shodnì uvádìjí i jeho jméno. Inspekce zatím pøípad odloila bez dalího s tím, e policisté (sic!) ji byli kázeòsky øeeni. OPH budou v tomto pøípadì postupovat ve prospìch romských obìtí policejního násilí dál.
Blií informace: Jiøí Kopal, Liga lidských práv
Vítìzství EPS v Hradci Králové soud propustil dítì, protiprávnì umístìné do dìtského domova Centrum pro právní ochranu dìtí zaznamenalo velký úspìch, kdy na základì odvolání, které pøipravili pracovníci Centra, Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v srpnu 2002 zastavil øízení o umístìní sedmileté Lenky K. do dìtského domova. Manelství rodièù dnes sedmileté Lenky bylo pøed lety rozvedeno. Otec ji nìkolikrát holèièku unesl z péèe matky naposledy v záøí 2000. Pøes pùl roku se s Lenkou skrýval. Kdy je policie v lednu roku 2002 nalezla ve sklepì v otcovì domu, odmítala se Lenka vrátit k matce; otec dítì úspìnì navádìl a manipuloval proti matce znalec se vyjádøil v tom smyslu, e Lenka nese v dùsledku patologického chování otce známky syndromu CAN, jmenovitì psychického týrání. Pøesto navrhl pøísluný pøedání dítìte nikoliv zpìt matce, ale do ústavní péèe. Snad z nedbalosti vak sociální pracovník navrhl umístìní sedmileté Lenky do dìtského domova pro dìti od 1 do 3 let, navíc v rozporu s právními pøedpisy, které
5
vyadují, aby dítì lo nejdøíve do diagnostického ústavu. Soud bohuel dal tomuto návrhu zelenou. Okresní soud rozhodl v prosinci 2001 na základì návrhu znalce o ponechání Lenky v ústavní péèi, a to s odùvodnìním, e pokud by byla Lenka svìøena do péèe matky, hrozilo by, e otec Lenku znovu unese. Za nejlepí øeení tedy prohlásil ústavní výchovu. lo o obzvlátì politováníhodný pøíklad systémového týrání dítìte
Blií informace: Radka Jelínková, Liga lidských práv
SEMINÁØE
Poradna pro eny v tísni kolí budoucí policisty Pracovnice Poradny pro eny v tísni realizují cyklus pøednáek na téma domácí násilí pøímo pro studenty Støední policejní koly v Brnì. Chtìjí tak systematicky øeit problém, na který je upozornily samy klientky poradny, kterými jsou eny obìti domácího násilí. Klientky se toti svìøují ve svých ivotních pøíbìzích se svými zkuenostmi s policií, pøièem závìry jsou neradostné. Obvykle volají policii ve stavu nejvìtího nebezpeèí a zoufalství, jsou-li napadeny jejich násilným partnerem, a pochopitelnì doufají, e policisté úèinnì zasáhnou. Opak bývá pravdou. Nìkdy policie odmítá pøijet, jindy sice hlídka na místo pøijede, ale poté odjede, ani by jakkoliv zasáhla. Nebo pøísluníci postupují vùèi obìti tak necitelnì, e klientka do budoucna velmi zvauje, zda v obdobném pøípadì opìt policii zavolá. Velmi zøídka klientky popisují zásahy policie pochvalnì. Pracovnice poradny absolvovaly rozhovor s psycholokou Støední policejní koly. Ta neochotu policistù zasáhnout zdùvodòuje tím, e policisté nedisponují jasnými a pøesnými pokyny, jak co nejúèinnìji zasáhnout. Ocitnou-li se v domácnosti obìti a násilníka, proívají nejistotu a obávají se, e nepøimìøeným zákrokem do rodinného sporu pøekroèí své pravomoce a budou za to sankcionováni. Nemením problémem je nedostatek odborných vìdomostí o problematice domácího násilí a chybìjící nebo nedostateèná metodika postupu pro eventuální zásah.
a poruování Úmluvy o právech dítìte. Proto jsme pøípad dlouhodobì sledovali a postupnì jsme pøevzali úplné zastupování maminky. V odvolacím øízení jsme napadli nekvalitní, alibistický posudek a podaøilo se nám soud pøesvìdèit o tom, aby dítì z dìtského domova propustil. Lenka se tak vrátila k mamince snad u nadobro...
Poradna uskuteènila v záøí 2002 dvì pøednáky o domácím násilí. Pracovnice poradny byly pøíjemnì pøekvapeny velkým zájmem o toto téma ze strany budoucích policistù a velmi fundovanou debatou, která se bìhem pøednáky rozpoutala. Mnozí studenti vnímají toto téma jako velký spoleèenský problém a uvìdomují si, jak málo je policie pøipravena úèinnì pomáhat obìtem této trestné èinnosti. Doufejme, e tyto pøednáky pomohou policistùm k vìtí jistotì pøi zásahu proti domácímu násilí a splní tak svùj úèel.
Blií informace: Martina áková, Liga lidských práv
Ekologická derniéra na tradièním lesním semináøi Dva zástupci EPS Helena Svatoová a Jiøí Kopal vedli právní semináø na kadoroèním lesoochranáøském táboøe Hnutí DUHA v Beskydech. Úèastníci z øad mladých environmentálních aktivistù byli seznámeni s právními základy úèasti veøejnosti na rozhodovacích procesech, zakládání obèanských sdruení a problematikou práva na informace s ohledem na reformu veøejné správy a s ní spojenou zmìnou nìkterých zákonù. Spíe ekologicky zamìøený semináø byl také symbolickou teèkou pro pùsobení kolitelù v EPS, nebo se vzhledem k jejich déledobé prioritní aktivitì v oblasti lidských práv stávají èleny Ligy.
Blií informace: Jiøí Kopal, Liga lidských práv
ORGANIZACE
Olomoucká právnická fakulta informuje o kole lidských práv
nou mìrou podíleli.
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci vydala jako výstup z loòského pokraèování koly lidských práv sborník nejzajímavìjích pøíspìvkù z této akce. Právnická akademická obec tak bude mít pøíleitost seznámit se s projektem nevládního právního vzdìlávání a zejména se zajímavými tématy, kterým se jinak na univerzitní pùdì v Èeské republice vìnuje jen okrajová pozornost (napø. s alobami ve veøejném zájmu). Do sborníku pøispìli kromì dvou autorù z EPS také vyuèující a studenti právnické fakulty, kteøí se na úspìném prùbìhu pokraèování LP význam-
Vichni u jsou v Mexiku!
Blií informace: Vítìzslav Dohnal, EPS
Kdo? No pøece ekologiètí právníci ze vech koutù svìta. Od 7. do 13. záøí 2002 se toti ve mìstì Guadalajara konalo pravidelné setkání organizace ekologických právníkù Environmental Law Aliance Worldwide (E-LAW, www.elaw.org). Za EPS se setkání zúèastnil Pavel Èerný, který zde tlumoèil nae návrhy k zefektivnìní vzájemné komunikace a spolupráce v rámci sítì.
Blií informace: Pavel Èerný, EPS
Informaèní list 3/2002, vychází v létì 2002 s finanèní podporou Evropské unie, vydává Ekologický právní servis, Bratislavská 31, 602 00 Brno, tel.: 05/45 57 52 29, fax: 05/45 24 59 96, e-mail:
[email protected] a Kostnická 1324, 390 01 Tábor, tel.: 0361/25 66 62, fax: 0361/25 48 66, e-mail:
[email protected], ev. è. MKCRE11063. Za podporu èinnosti Ekologického právního servisu v roce 2001 dìkujeme vem dárcùm a nadacím: Ambasáda Spojených státù amerických v Praze, C. S. MOTT Foundation, Delegace Evropské komise v ÈR, MATRA Program sociální transformace zemí støední a východní Evropy nizozemské vlády, Nadace Rozvoje Obèanské Spoleènosti, Open Society Fund Praha, Open Society Institute Budape. Pokud i vy chcete pøispìt, neváhejte a posílejte pøíspìvky na úèet è. 47129876/0300, v.s. 9999, k.s. 4717. Pøedem vám dìkujeme.
