Výsledky města Vsetín budou ve studii srovnávány s okolními městy, jako jsou Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm

1

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 3

2.

Základní charakteristika města Vsetín............................................................................................. 3 2.1

Přírodní a klimatická charakteristika ....................................................................................... 3

2.2

Obyvatelstvo............................................................................................................................ 9

3.

Demografický vývoj v letech 1999 - 2008...................................................................................... 16 3.1

Počet obyvatel ....................................................................................................................... 16

3.2

Sňatky a rozvody.................................................................................................................... 19

3.3

Přirozený přírůstek ................................................................................................................ 21

3.4

Přírůstek stěhováním............................................................................................................. 23

3.5

Celkový přírůstek ................................................................................................................... 24

3.6

Potratovost ............................................................................................................................ 25

3.7

Náboženské a národnostní složení obyvatel ......................................................................... 26

3.8

Ekonomická aktivita obyvatel města Vsetína ........................................................................ 29

3.9

Ekonomické subjekty podle právní formy podnikání ............................................................ 31

4.

Nezaměstnanost na Vsetíně .......................................................................................................... 32 4.1

Struktura nezaměstnanosti ................................................................................................... 35

5.

Bydlení ........................................................................................................................................... 40

6.

Současná výstavba......................................................................................................................... 42

7.

Územní plán................................................................................................................................... 43

8.

Město Vsetín a Evropské indikátory udržitelného rozvoje............................................................ 64

9.

Výsledky dotazníkového šetření .................................................................................................... 68 9.1

Obyvatelé města Vsetína....................................................................................................... 68

9.2

Obyvatelé okolních obcí ........................................................................................................ 73

10.

Závěr .......................................................................................................................................... 79

Seznam obrázků .................................................................................................................................... 81 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 82 Seznam grafů ......................................................................................................................................... 83

2

1. Úvod Cíle analýzy

Hlavním cílem analýzy je podat komplexní pohled na demografický, sociální a ekonomický stav i vývoj města Vsetína ve 20. a 21. století. Obecnou tendencí posledních let je tlak na pokles počtu obyvatel a to zejména ve městech. Tento vývoj je doprovázen neustálým stárnutím obyvatelstva a tyto demografické změny následně ovlivňují fungování řady systémů. Oblast demografická, sociální a ekonomická byla hodnocena pomocí jednotlivých dílčích statistických ukazatelů. Jejím úkolem je podat stručný pohled na město Vsetín tak, aby v procesu tvorby strategického plánu města a pochopitelně v letech realizace strategického řízení, bylo možné výsledky této činnosti porovnávat s výchozím stavem. Výsledky města Vsetín budou ve studii srovnávány s okolními městy, jako jsou Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm.

2. Základní charakteristika města Vsetín Město Vsetín se nachází ve východní části Moravy, ve Zlínském kraji. Rozkládá se mezi Vsetínskými a Vizovickými vrchy, na horním toku řeky Vsetínské Bečvy, celková výměra katastru města je 5 761,49 ha. Nejvyšším místem katastru je vrch Cáb s nadmořskou výškou 841 m ve Vsetínských vrších. Městem protéká řeka Vsetínská Bečva, která přijímá z pravé strany potoky Jasenický, Jasenku, Vesník a z levé strany potoky Rokytenku, Těšíkovský a Semetínský. Podle údajů z 31. 12. 2008 žije na území Vsetína 27 759 obyvatel. Město Vsetín bylo do 31. 12. 2002 sídlem okresního úřadu, nyní je městem s rozšířenou působností a městem s pověřeným obecním úřadem.

2.1 Přírodní a klimatická charakteristika Vsetín se nachází v hornatém území Valašska, leží v nadmořské výšce 348 m.n.m. Výše uvedené hodnoty, v kombinaci s hornatým charakterem krajiny a neúrodnými půdami, činí z okolí Vsetína oblast, která není příliš vhodná k zemědělskému využívání půdy.

3

Obr. 1 Mapa katastru města Vsetína (GIS – výstup)

4

Obr. 2 Situace rozdělení využití území města Vsetína

5

Obr. 3 Podnebí v ČR

Území ČR se dělí na 3 přirozené klimatické oblasti: -

Teplá oblast – v teplé oblasti se pravidelně vyskytuje v dlouhodobém průměru více než 50 letních dnů v roce, kdy maximální teplota vzduchu je 25°C a vyšší. Do této oblasti patří především jižní Morava a nejteplejší části Polabí.

-

Mírně teplá oblast – zaujímá většinou území ČR a je charakterizována průměrnou teplotou vzduchu v červenci 15°C.

-

Chladná oblast – je ve vyšších horských polohách na území celé republiky

Město Vsetín se nachází na rozhraní mírně teplé oblasti 1 a chladné oblasti 3.

Následující mapa ukazuje průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm.

6

Obr. 4 Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm.

Obr. 5 Průměrný roční úhrn globálního záření [MJ/m2]

7

Obr. 6 Průměrný sezónní počet dní se sněžením

Obr. 7 Průměrná měsíční teplota vzduchu v červenci [°C]

8

2.2 Obyvatelstvo

V roce 1869 se na území tehdejšího Rakouska – Uherska uskutečnilo první sčítání lidu. Podle jeho výsledků edků žilo tehdy na území Vsetína 5 107 obyvatel. Zajímavostí je, že sousední město Valašské Meziříčí bylo v té době, co do počtu obyvatel, skoro dvakrát větší (9 221 obyvatel), postupem času se však tato situace obrátila. (zdroj Historický lexikon obcí ČSÚ) ČSÚ

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel města Vsetín a Valašského Meziříčí v 19. a 20. století

30 000 25 000 20 000 15 000

Vsetín Valašské Meziříčí

10 000 5 000 0

Podle sčítání lidu k 31. Prosince 1900 žilo ve Vsetíně 6 736 obyvatel. Podle národností žilo v městě 6 342 Čechů, 159 Němců a 165 Židů. Podle náboženství se hlásilo 4 613 k náboženství katolickému, 973 k evangelickému augšpurskému a 985 k reformovanému evangelickému vyznání. Ve městě bylo 678 domů, domovních čísel 695. Katastr obce měl výměru 33 826 ha.

Podle zaměstnání bylo nejpočetnější profesní profesní skupinou dělnictvo, na druhém místě co do způsobu obživy byli živnostníci a řemeslníci a na třetím místě zemědělci.

9

Graf 2 Zaměstnání podle druhu vykonávané činnosti

Zaměstnaní podle druhu vykonávané činnosti Rolníci Samostatní řemeslníci

9,5%

2,3% 4,5%

6,3%

8,8%

3,2%

Živnostníci 0,1%

9,0%

4,3%

6,1%

Průmyslníci Úředníci Tovární dělníci Nádeníci v zemědělství

46,0%

Tovaryši Učni Pacholci Děvečky a služebné

Ke dni 31. prosince 1900 bylo ve Vsetíně 287 rolníků, 190 190 samostatných řemeslníků, 98 živnostníků, 4 průmyslníci, 129 úředníků, 1 391 továrních dělníků, 185 nádeníků v zemědělství, 271 pomocníků (tovaryšů), 137 učňů, 70 pacholků a 265 děveček a služebných. V počtu dělníků vsetínských továren ovšem nejsou započteni teni ti, kteří do práce denně docházeli z okolních obcí.

Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel v 19. a 20. Století

Rok

Město 1869

1880

1890

1900

5 107

6 061

7 869

8 869 10 123 9 382

- Horní Ja s enka

676

721

836

971

1 064

968

943

860

947

860

743

600

- Rokytni ce

725

755

976

1 162

1 475

1 389

1 555

1 535

1 514

1 430

4 410

4 490

-

172

366

422

374

Vs etín

- Semetín - Vs etín

1910

1921

-

-

-

-

-

-

3 706

4 585

6 057

6 736

7 584

7 025

1930

1950

1961

1970

1980

1991

9 727 16 625 18 213 22 108 27 932 29 661

436

7 229 14 058 15 386 19 382 22 357 24 197

Tovární sektor ve Vsetíně v roce 1900 zastupovaly firmy: Bratři Bubelové, továrna na zboží nožířské a ocelové; Jakub a Josef Kohn, továrna na ohýbaný nábytek; Bratři Thonetové, továrna na ohýbaný nábytek, Pivovar bratří Thonetů a další.

10

Od počátku 20. Století začaly na místě přízemních domků vyrůstat jednopatrové a dvoupatrové domy, které zdůrazňovaly městský charakter Vsetína. Mizely proluky a zahrádky a s nimi také zajímavá zákoutí. První světová válka tento proces sice přibrzdila, ale ve dvacátých letech 20. Století se stavební ruch opět začal rozvíjet.

Obr. 8 Historická fotografie z roku 1915 pohled na město Vsetín www.fotohistorie.cz

Po 1. světové válce se skladba průmyslu ve Vsetíně značně změnila. Nezadržitelně klesal význam dřevozpracujícího odvětví a naopak vzrůstal podíl odvětví kovozpracujícího. Zastupovala jej od roku 1919 Sousedíkova továrna na elektromotory, jejíž dynamický růst zabrzdila světová hospodářská krize na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. Ta se výrazně dotkla také sklárny S. Reich a spol. Podobně jako Sousedíkova továrna i Reichovy sklárny se musely v polovině třicátých let změnit na akciovou společnost a byly donuceny omezit výrobu. Na samotném sklonku období mezi válkami Vsetín získal významný zbrojařský závod, když ve hře o jeho umístění bylo také Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Období 1. světové války a politické změny v Evropě, které následovaly, ovlivnily výrobu nábytku z ohýbaného dřeva velmi negativně, výroba již nikdy nedosáhla předválečných rozměrů. V roce 1923 došlo k fúzi firmy Bratří Thonetové s konkurenční firmou Mundus-Kohn, čímž vznikla firma Thonet-Mundus, akciová společnost. V roce 1932 byla i tato výroba zastavena. V důsledku obrovské nezaměstnanosti, která ve Vsetíně a v okolí zavládla po uzavření závodu Thonet-Mundus v roce 1932, usilovalo město o získání náhradního průmyslu.

11

Kovoprůmysl ve Vsetíně zastupovala továrna firmy Bratři Bubelové. Vyráběla nože, jídelní příbory a kuchyňské nádobí a další sortiment. I když se ani této továrně nevyhnuly v důsledku světové krize ztráty, prokazatelně v průběhu meziválečného období zaznamenala velký růst. Továrna ve Vsetíně byla znárodněna po únoru 1948. Roku 1951 v ní byla výroba nožů a ostatního tradičního sortimentu zrušena a objekt převzal n.p. MEZ Vsetín. Roku 1936 bylo přijato strategické rozhodnutí a byla zahájena výstavba Čs. Zbrojovky Brno v Jasenicích. Tím byly zajištěny pracovní příležitosti pro obyvatele celého Vsetínska, ale také bytová výstavba ve městě. K rozvoji nutné infrastruktury, zejména v oblasti školství, zdravotnictví a obchodní sítě, došlo většinou až po roce 1945. Obecně vzato výstavba Zbrojovky rozhodujícím způsobem ovlivnila rychlé rozvoj města v následujícím půlstoletí. V té době byl již Vsetín znám i výrobou elektromotorů v továrně Josefa Sousedíka. V období 2. světové války se zejména zásluhou zbrojní výroby počet obyvatel města zdvojnásobil a dosáhl počtu 14 tisíc. Mezi novými obyvateli byla zejména početná skupina zaměstnanců Zbrojovky, kteří přišli z Brna. Roku 1936 začala pozvolna klesat i nezaměstnanost díky nouzovým pracím podniknutým státem ke snížení nezaměstnanosti, zejména stavbě obecních cest a okresních silnic, a pak při stavbě druhé koleje dráhy Hranice-Vsetín-Horní Lideč. Pokles nezaměstnanosti ovlivnila ovšem zejména výstavba a rozvoj výroby ve Zbrojovce v Jasenicích.


12

Poválečný vývoj města byl po řadu let ovlivněn následky náhlého a rychlého růstu za války. Vznikl citelný nedostatek bytů, obchodů, školních učeben i zdravotnických zařízení. Orientace na rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby znamenala uzavření řady menších průmyslových podniků, zejména továren na nože, na výrobu skleněných perel, na výrobu elektrických kabelů. V souvislosti s politickým vývojem po únoru 1948 došlo k postupnému rušení soukromých živností. Roku 1949 byly ke Vsetínu připojeny sousední obce Rokytnice a Jasenka a ratibořská část Semetína. Pro místná část Jasenka bylo stanoveno označení Horní Jasenka, aby byla rozlišena od Dolní Jasenky, jež byla vždy integrální součástí Vsetína.


Problémy spojené s růstem města se projevovaly především v oblasti bytové výstavby a školství. Částečným řešením byla masivní výstavba panelových sídlišť v okrajových částech města, zahájená po roce 1960.

13

V oblasti správy přineslo období sedmdesátých let další rozšíření území Vsetína. Roku 1975 byly ke Vsetínu připojeny obce Ústí a Janová a r. 1980 Lhota u Vsetína jako jeho místní části. Pro místní část Lhota u Vsetína bylo stanoveno označení Lhota. Základem hospodářského rozvoje Vsetína v sedmdesátých letech byla průmyslová výroba v oborech strojírenství, silnoproudé elektrotechniky a sklářství. V důsledku centrálně řízeného systému hospodářství byla zajištěna plná zaměstnanost. V osmdesátých letech se n. p. Zbrojovka Vsetín stala koncernovým podnikem a MEZ Vsetín státním podnikem.

V letech 1970 – 1991 vzrostl počet obyvatel Vsetína z 22 108 na přibližně 30 tisíc v roce 1990. Největší zásluhu na tom měla rozsáhlá výstavba panelových sídlišť. V sedmdesátých letech byla vybudována sídliště na Ohradě (654 bytů), Hrbové (138 bytů), v Rokytnici (1 049 bytů), Štěpánská ulice (471 bytů) a v osmdesátých letech sídliště Sychrov-Jasenka, kde bylo vybudováno 1653 bytů. V průběhu tří desetiletí – tj. v šedesátých až osmdesátých letech – bylo ve Vsetíně formou panelové výstavby postaveno bezmála 7 500 bytů. Tak vysoké tempo výstavby Vsetín ve své dlouhé historii nepoznal a sotva bude někdy v budoucnu překonáno.

Tab. 2 Vývoj počtu domů v 19. a 20. století ve Vsetíně

Město Vsetín - Horní Jasenka - Rokytnice - Semetín - Vsetín

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 789

863

880

974

98

109

117

126

1 127 1 207 1 442 2 078 2 118 2 088 2 103 2 238 138

138

155

190

-

215

217

210

125

132

144

149

179

200

246

323

-

346

285

323

-

43

-

115

131

-

-

-

-

-

-

566

622

619

699

810

869

100

1 041 1 522 2 118 1 427 1 486 1 574

Spolu s výstavbou sídlišť byly vybudovány nové rozsáhlé areály základních škol na Ohradě (1977) v Rokytnici (1979) a na Sychrově (1985) a několika mateřských škol a jeslí. Výstavba města Vsetína v letech 1960 – 1990 se bohužel neobešla bez rozsáhlých asanací. Zmizely celé části města se stovkami rodinných domků postavených ve druhé polovině 19. a v 1. polovině 20. století, jako byla městská čtvrť Ohrada, ulice Sychrov, část Palackého ulice, Štěpánská ulice a části Rokytnice, Jasenky a Hrbové, část Smetanovy ulice, romantická ulice Na Příkopě a mnohé další.

14

Koncem roku 1990 ve Zbrojovce pracovalo 7 159 zaměstnanců. Bohužel i přes všechna opatření v hospodaření ření byl státní podnik Zbrojovka zrušen a 1. ledna 1991 byla založena Zbrojovka a.s.

Porovnáme-lili výsledky města Vsetína s výsledky okolního města je na první pohled patrné, že počet domů byl ve Valašském Meziříčí vždy podstatně vyšší než na Vsetíně. Vsetíně (zdroj oj Historický lexikon obcí ČSÚ)

Graf 3 Vývoj počtu domů ve Vsetíně a Valašském Meziříčí 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000

Vsetín

1 500

Valašské Meziříčí

1 000 500 0

15

3. Demografický vývoj v letech 1999 - 2008 3.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2008 žilo ve městě Vsetín 27 759 obyvatel. Z následující tabulky je patrné, že se od roku 1999 počet obyvatel ve městě každoročně neustále snižoval. Úbytek obyvatelstva oproti roku 1999 byl v roce 2008 o 6,6 %.

Tab. 3 Věková struktura obyvatel města Vsetína Rok

Město Vsetín 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Sta v obyva tel k 31.12. 29 722

29 556

28 983

28 731

28 575

28 350

28 261

28 075

27 963

27 759

5 072

4 917

4 658

4 493

4 334

4 199

4 094

3 945

3 908

3 876

15 - 64

21 025

20 988

20 679

20 589

20 542

20 388

20 334

20 199

19 989

19 710

Věk 65 +

3 625

3 651

3 646

3 649

3 699

3 763

3 833

3 931

4 066

4 173

Věk 0 - 14

Z následujícího grafu je patrné, že u všech okolních obcí dochází z dlouhodobého hlediska k nárůstu počtu obyvatel. Nejvyšší nárůst je pak vidět u obce Janová, Lhota u Vsetína a ve Valašské Polance. Naproti tomu město Vsetín má za posledních 10 let stále klesající počet obyvatel.

Graf 4 Vývoj počtu obyvatel od roku 1999 ve městě Vsetín a v okolních obcích 1,2 1,15 1,1

Ústí u Vsetína Janová

1,05

Lhota u Vsetína 1

Vsetín

0,95

Hovězí Ratiboř

0,9

Valašská Polanka

0,85

16

Věková struktura je jednou z nejdůležitějších charakteristik obyvatelstva, je odrazem demografického vývoje v dlouhodobém předchozím období a zároveň základnou pro vývoj v následujícím období. Na věkovém složení obyvatelstva jsou v určité míře závislé všechny demografické ukazatele. Nepravidelnosti ve věkové struktuře, ovlivněné a někdy přímo způsobené politickým a ekonomickým vývoje, mají průběžně vliv na úroveň demografické reprodukce.

Kromě snižování počtu obyvatel, je dalším znakem demografického vývoje posledních let, stárnutí obyvatelstva viz graf níže. V roce 1999 tvořily děti do 15 let 17,1 % všeho obyvatelstva města, v roce 2008 došlo k úbytku podílu dětí o 3,1 %. Podíl osob v produktivním věku (15 – 64 let) se v roce 1999 pohyboval na 70,7 %. V roce 2008 se tento podíl nepatrně zvýšil na 71 %. Z ekonomického hlediska jde o příznivou strukturu obyvatel. Stárnutí obyvatelstva se projevuje v nárůstu počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 65 let). Od roku 1999 se podíl obyvatel v poproduktivním věku ve městě Vsetíně zvýšil o cca 3 %.

Graf 5 Vývoj počtu obyvatel v předproduktivní a poproduktivním věku od roku 1999 6 000 5 000 4 000 3 000

Věk 0 - 14 Věk 65 +

2 000 1 000 0

Porovnáme-li město Vsetín s okolními městy Zlínského kraje, vidíme, že podobný vývoj jako město Vsetín – úbytek obyvatel – mají i města Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. „Nejpříznivější“ vývoj je patrný u Valašského Meziříčí, u kterého je úbytek obyvatel nejmenší v porovnání s ostatními roky. Naopak nejhůře z této statistiky vychází město Vsetín.

17

Graf 6 Vývoj úbytku počtu obyvatel ve vybraných městech Zlínského kraje 1,01

1,00 Vsetín

1,00

Valašské Meziříčí 0,99 Rožnov pod Radhoštěm

0,99

0,98 2005

2006

2007

2008

Tab. 4 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Obyvatelstvo

v tom

Ekonomicky aktivní

celkem

v%

muži

ženy

24 403

100,0

11 602

- zá kl a dní, vč. neukončeného

5 151

21,1

- vyučení bez ma turi ty

4 103

- s třední odborné bez ma turi ty

Celkem

muži

ženy

počet

v%

počet

v%

12 801

8 069

100,0

7 063

100,0

1 754

3 397

501

6,2

750

10,6

16,8

2 477

1 626

1 800

22,3

980

13,9

4 266

17,5

2 279

1 987

1 866

23,1

1 213

17,2

473

1,9

326

147

294

3,6

117

1,7

v tom nejvyšší ukonč. vzdělání:

- učební obor s ma turi tou - úpl né s třední vš eobecné s ma t.

1 438

5,9

503

935

320

4,0

543

7,7

- úpl né s třední odborné s ma t.

5 202

21,3

2 323

2 879

1 820

22,6

2 130

30,2

670

2,7

215

455

179

2,2

365

5,2

- vyš š í odborné

334

1,4

140

194

74

0,9

143

2,0

- vys okoš kol s ké

2 363

9,7

1 374

989

1 181

14,6

811

11,5

135

0,6

69

66

40

0,5

45

0,6

- vědecká přípra va

15

0,1

13

2

10

0,1

1

0,0

- bez vzděl á ní

69

0,3

26

43

11

0,1

5

0,1

- nezji š těno

319

1,3

172

147

13

0,2

5

0,1

- ná s ta vbové s tudi um

z toho ba ka l á řs ké

Z následujícího grafu je patrné, že téměř 22% obyvatel Vsetína má vzdělání bez maturity a 21% má vzdělání s maturitou. 7% obyvatelstva má vysokoškolské vzdělání.

18

Graf 7 Obyvatelstvo města Vsetína dle nejvyššího ukončeného vzdělání

Nejvyšší ukončené vzdělání Vyšší odborné, vysokoškolské a vědecká příprava

7% 21%

vzdělání s maturitou

50%

vzdělání bez maturity

22%

Ostatní

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Vsetína dosahuje mírně lepšího stavu než stejný ukazatel v celé České republice. Ve Vsetíně žije o procentní bod více více lidí s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním, než je republikový průměr. Počet lidí se středoškolským vzděláním je vyšší dokonce o pět procentních bodů. Největší podíl v populaci mají lidé vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, což koresponduje se silnou průmyslovou orientací města. V posledních letech se vzdělanost ve Vsetíně zvyšuje, mimo jiné i díky dostatečné nabídce středních škol a návaznosti studijních programů na potřeby ekonomiky města.

3.2 Sňatky a rozvody Tab. 5 Vývoj počtu sňatků a rozvodů ve městě Vsetíně Rok

Město Vsetín 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Sňa tky

163

154

125

146

136

129

133

143

147

125

- Sňa tky na 1 000 obyva tel

5,5

5,2

4,3

5,1

4,7

4,5

4,7

5,1

5,3

4,5

Rozvody

86

101

95

89

106

91

94

86

80

75

- Rozvody na 1 000 obyva tel

2,9

3,4

3,3

3,1

3,7

3,2

3,3

3,0

2,9

2,7

Ve vývoji sňatkovosti došlo v devadesátých letech 20. století nejen ve městě Vsetíně, ale i v celé republice k výrazným změnám. Dříve bylo manželství podporováno bezúročnými bezúročnými novomanželskými půjčkami, přidělováním bytů, sociálními jistotami apod. V současné době došlo k dramatickému snížení sňatečnosti, jehož hlavní podněty jsou ochota studovat v zahraničí, motivace k vyššímu vzdělání, nedostatek bytů pro mladé rodiny, vyšší nezaměstnanost apod. Možnost vlastního

19

samostatného bydlení pokládají mladí lidé za jednu z prioritních podmínek uzavření manželství a narození dětí. Jednou z hlavních rolí odkládání sňatků a s tím spojené rození dětí hraje i větší možnost uplatnění žen na vyšších prestižnějších místech. Ženy začaly více studovat, budují si vlastní kariéru a stávající se více ekonomicky nezávislými na mužích – živitelích rodiny. Z tabulky je patrné, že oproti roku 1999 došlo ve městě Vsetíně k poklesu sňatečnosti o více než 23,3%. Zajímavým ukazatelem je také míra rozvodovosti. Zatímco v roce 1999 bylo na 1000 obyvatel 5,5 sňatků a 2,9 rozvodů, v roce 2008 je sňatků na 1000 obyvatel méně a to 4,5 sňatků a rozvodů je téměř shodně a to 2,7. Co se týká rozvodovosti, dochází ve městě Vsetín k poklesu počtu rozvodů ve městě. V porovnání s ostatními městy je vidět největší výkyvy v rozvodovosti u města Rožnov pod Radhoštěm. Naopak u města Vsetín lze u rozvodů pozorovat dlouhodobou klesající tendenci. Tato klesající tendence je zapříčiněná i tím, že dochází k poklesu počtu sňatků.

Graf 8 Vývoj rozvodovosti ve vybraných městech Zlínského kraje 1,4 1,3 1,2 Vsetín

1,1 1


0,9 Rožnov pod Radhoštěm

0,8 0,7 0,6 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Počty rozvodů ve městě Vsetíně byly kolísavé. Nejvíce ukončeno manželství bylo v roce 2003 a to 106. Důležité však je, že oproti roku 1999 došlo ve městě Vsetíně k poklesu rozvodovosti o více než 12%. Z následujícího grafu je vidět, jak ve městě Vsetín tak i ve Valašském Meziříčí dochází ke značnému poklesu počtu sňatků. Město Rožnov pod Radhoštěm má z dlouhodobého hlediska stabilní počet sňatků.

20

Graf 9 Vývoj sňatkovosti ve vybraných městech Zlínského kraje

1,15 1,1 1,05 Vsetín 1 Valašské Meziříčí

0,95

Rožnov pod Radhoštěm

0,9 0,85 0,8 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Od roku 2004 se počet narozených dětí ve městě Vsetín začal prudce zvyšovat. Důvodem bylo zvýšení počtu žen ve věku největší plodnosti, protože do období nejvyšší intenzity porodnosti nastoupila generace žen narozených v populační vlně z poloviny 70. let.

Pokles sňatečnosti se projevil i ve zvýšeném podílu dětí narozených mimo manželství svobodným matkám.

3.3 Přirozený přírůstek

Změny v reprodukčním chování mladých lidí výrazně ovlivnily počet narozených dětí u svobodných matek (viz následující graf). Dochází k výraznému růstu počtu dětí u svobodných matek, což má za následek klesající počet dětí narozených u vdaných žen.

21

Graf 10 Vývoj živě narozených dětí podle rodinného stavu matky ve městě Vsetíně

250 200 150 svobodné matky 100

vdané rozvedené

50 0

V průběhu devadesátých let došlo nejen ve městě Vsetíně ke změně úmrtnostních podmínek. Začala se zdokonalovat zdravotní a sociální péče o starší a nemohoucí občany. Zlepšila se úroveň zdravotní techniky, vybavenosti zdravotnických zařízení, dostupnost většího výběru kvalitnějších léků, vyšší osvěta, možná volba lékaře a v neposlední řadě mnoho obyvatel změnilo svůj dosavadní způsob života. Lidé se začali zajímat o svůj zdravotní stav a zdravou výživu. V nejnižší věkové skupině 0 – 14 let je situace úmrtnosti z dlouhodobého hlediska příznivější. Je nesporné, že v současnosti je naše zdravotnictví na takové úrovni, která vede ke zvýšené záchraně a péči o nedonošené nebo nemocné novorozence. Z úhrnných počtů zemřelých dle věkových skupin mezi muži a ženami vyplývá, že dříve umírají muži než ženy. Tab. 6 Vývoj počtu zemřelých ve městě Vsetíně

Město Vsetín Zemřelí

1999

2000

2001

2002

Rok 2003 2004

209

254

258

244

251

258

2005

2006

2007

2008

299

268

242

267

- v tom muži

114

144

141

129

127

147

161

129

116

144

ženy

95

110

117

115

124

111

138

139

126

123

1

3

3

3

2

2

-

-

1

2

63

67

74

57

70

89

86

66

63

70

145

184

181

184

179

167

213

202

178

195

- v tom ve věku 0 - 14 15 - 64 65 +

22

Porovnáme-li počet narozených dětí a počet zemřelých za jednotlivé roky, vidíme, že ve městě se stále rodí více dětí než kolik lidí zemře. Celkový úbytek obyvatelstva, je tedy dán především velkou migrací obyvatelstva z města.

Graf 11 Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel 350 300 250 200 150

Živě narození

100

Zemřelí

50 0

3.4 Přírůstek stěhováním Počet obyvatel města Vsetína je ovlivněn jak přirozeným pohybem obyvatelstva (narození, zemřelí), tak jeho migrací. Migrací se obecně rozumí změna trvalého pobytu přes hranice určité územní jednotky, zpravidla obce. Na celkovém přírůstku obyvatelstva se migrace podílí tzv. čistou migrací (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých), který je nazýván též jako saldo migrace. Z tabulky je patrné, že každoročně se z města odstěhuje v průměru 500 osob. Nejvyšší úbytek byl v roce 2002.

Tab. 7 Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých ve městě Vsetín Město Vsetín

1999

2000

2001

2002

2003

Přistěhovalí

269

241

300

329

351

- v tom muži

132

113

153

175

Rok 2004

2005

2006

2007

336

309

311

344

186

184

137

129

164

ženy

137

128

147

154

165

152

172

182

180

Vystěhovalí

532

422

528

593

530

555

408

488

537

- v tom muži

239

194

283

329

273

304

198

240

248

ženy

293

228

245

264

257

251

210

248

289

23

Graf 12 Vývoj přírůstku stěhováním ve městě Vsetíně 700 600 500 400 Přistěhovalí

300

Vystěhovalí 200 100 0

3.5 Celkový přírůstek Tab. 8 Vývoj celkového přírůstku ve městě Vsetíně Město Vsetín Přírůstek celkový přirozený stěhováním

1999

2000

2001

2002

Rok 2003 2004

-193

-166

-220

-252

-156

70

15

8

12

-263

-181

-228

-264

2005

2006

2007

2008

-225

-89

-186

-112

-204

23

-6

10

-9

81

56

-179

-219

-99

-177

-193

-260

Z tabulky i grafu je patrné, že celkový přírůstek obyvatel je za posledních 10 let záporný. Je to dáno především záporným saldem migrace obyvatel, tzn, že vystěhovalí začali převládat nad přistěhovalými. Migrací naopak začaly získávat populaci okolní obce.

24

Graf 13 Vývoj celkového přírůstku ve městě Vsetíně

Přírůstek celkový 0 -50 -100 -150

Přírůstek celkový

-200 -250 -300

3.6 Potratovost

Tab. 9 Vývoj počtu potratů ve městě Vsetíně Rok

Město Vsetín 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Potraty

178

138

135

112

159

112

98

103

101

94

v tom s a movol ný

46

42

41

27

55

41

48

48

44

43

131

94

92

85

103

71

48

55

55

50

1

2

2

-

1

-

2

-

2

1

uměl é přeruš ení těhot. os ta tní vč. mi moděl ož. těhot.

Počet potratů od 90. let 20. století klesá, především díky lepší dostupnosti antikoncepce. Od roku 2003 došlo k výraznému snížení zejména počtu umělých přerušení těhotenství. Důvodem může být lepší sexuální osvěta již na školách, v rodině nebo v médiích a důsledkem je častější používání zejména hormonální antikoncepce.

25

Tab. 10 Porovnání vývoje počtu potratů Potraty Rok

Město

Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

112 114 68

159 124 73

112 115 46

98 95 53

103 88 48

101 90 49

94 78 46

Podíl samovolných potratů na celkovém počtu potratů je poměrně vysoký. Zvyšování počtu samovolných potratů úzce souvisí s přesouváním mateřství do vyššího věku, což s sebou nese větší zdravotní rizika.

Graf 14 Vývoj počtu potratů ve vybraných městech Zlínského kraje 1,5 1,4 1,3 1,2

Vsetín

1,1 Valašské Meziříčí

1 0,9


0,8 0,7 0,6 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Z grafu je patrné, že nejpříznivější vývoj byl zaznamenán u města Rožnov pod Radhoštěm, u kterého došlo k největšímu poklesu v počtu potratů. V porovnání s okolními městy má Vsetín v potratovosti nejhorší výsledky.

3.7 Náboženské a národnostní složení obyvatel Podíl věřícího obyvatelstva ve městě Vsetín je 41,2 %, což mírně přesahuje celorepublikový průměr, který činí 41 %.

26

Podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 se věřící obyvatelstvo města Vsetína hlásilo s více než 65 % k náboženství římskokatolické církve. Druhou nejvíce zastoupenou zastoupenou církví je církev českočesko bratrská evangelická.

Graf 15 Náboženské vyznání obyvatel města Vsetín

Náboženské vyznání obyvatel města Vsetín 0,3%

Římskokatolická církev

0,6% 10,0%

Česko-bratrská bratrská církev evangelická

23,8% 65,3%

Česko-slovenská slovenská husitská církev Světci Jehovovi Ostatní

Porovnáme-lili strukturu věřících obyvatel města Vsetína s obyvateli Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí uvidíme, že suverénně suverénně nejvíce obyvatel vyznává římskokatolickou církev v Rožnově pod Radhoštěm. Naopak nejvíce vyznavačů evangelické církve je ve Vsetíně.

Co se týká procenta věřících obyvatel, jednoznačně vede Rožnov pod Radhoštěm, ve kterém žije 47,97 % věřících obyvatel.. Valašské Meziříčí se vyznačuje také vyšší procentem věřících (téměř 45 %). Tento fakt je potvrzením trendu, že v moravských krajích je tradičně vyšší podíl věřících obyvatel, než je průměr České republiky.

27

Graf 16 Procento věřících vě obyvatel z celkového počtu obyvatel

40,00%

37,78%

41,97%

45,00%

35,00% 26,70%

30,00%

Vsetín

25,00%


20,00%

Valašské Meziříčí 9,72%

15,00%

0,26%

0,11%

0,27%

0,30%

0,24%

0,36%

2,22%

5,00%

2,86%

10,00%

0,00% Římskokatolická

Českobratr. evang.

Českoslov. husit.

Světci Jehovovi

Na základě posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 žilo ve městě Vsetín téměř 90 % obyvatel s národností českou. Téměř 6 % obyvatel jsou národnosti moravské. Ostatní národnosti jsou zastoupeny jen nepatrně. patrně. Nutno dodat, že občan České republiky se může přihlásit k národnosti podle své svobodné vůle a proto je potřeba tak i výsledky brát. Občané romské národnosti se často hlásí k české či slovenské národnosti a proto by se mohlo zdát, že výsledky nejsou nejsou přesné.

Co se národnostního složení týká, je na tom Vsetín obdobně jako celá Česká republika. Vyskytují se zde téměř všechny národnosti zastoupené v celonárodní statistice národnostního složení.

28

Graf 17 Národnost obyvatel města Vsetína

Národnost obyvatel města Vsetín 1,4% 5,7%

0,3%

2,9% česká moravská slovenská 89,8%

romská jiné

3.8 Ekonomická aktivita obyvatel města Vsetína Město Vsetín mělo k poslednímu sčítání obyvatel v roce 2001 více než 52 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo se řadí jak zaměstnané osoby, tak nezaměstnaní aktivně vně si hledající práci. Mezi zaměstnané osoby se počítají i pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo představuje nezaměstnané obyvatele města, nepracující důchodce a žáci, studenti a učni.

Graf 18 Ekonomická aktivita obyvatel města Vsetína

Ekonomická aktivita obyvatel města Vsetína

48%

Ekonomicky aktivní celkem 52% Ekonomicky neaktivní celkem

29

Podíváme-lili se na ekonomicky aktivní obyvatelstvo pracující podle odvětví, vidíme, že více než 48 % obyvatel města Vsetína pracuje ve službách a ostatních ekonomických činnostech. Na druhém místě pak lidé pracují v průmyslu (37 %).

Graf 19 Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva města Vsetína

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Vsetína Zemědělství, lesnictví a rybolov

2% 6%

Průmysl

37%

Stavebnictví

48% 7%

Služby a ost. ekonomické činnosti Jiné

Porovnáme-li město Vsetín s okolními městy, vidíme, že nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v průmyslu je v Rožnově pod Radhoštěm. Radhoštěm. Naopak ve stavebnictví dominuje Valašské Meziříčí. Graf 20 Porovnání ekonomické aktivity obyvatel okolních obcí

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

48% 46% 43%

42%

37% 35%

2% 2% 2%

7% 9% 6%

6%

8% 7%

Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

30

Podíváme-lili se na ekonomické subjekty podle formy vlastnictví,, vidíme, že více než 91 % ekonomických subjektů jsou ostatní obchodní společnosti. společnosti. Druhou nejčastější právní formou podnikání jsou akciové společnosti. společnosti

Graf 21 Struktura podnikatelské sféry ve městě Vsetíně

Struktura podnikatelské sféry - dle formy vlastnictví k 30.9.2008 2,3%

5,9%

0,3%

Státní podniky Akciové společnosti Ostatní obchodní společnosti

91,5%

Družstva

3.9 Ekonomické subjekty podle právní formy podnikání Graf 22 Porovnání ekonomických subjektů v okolních městech 73,7%

75,0% 73,2%

0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3

0

8,0% 7,6%

7,0% 0,7% 0,4% 0,9% 5,7% 5,4% 4,5% 1,3% 2,4% 3,3%

0,1

0,2% 0,2% 0,1% 9,0% 8,0% 9,9% 0,8% 0,4% 0,6% 0,6% 0,6% 0,5%

0,2

Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín

31

Porovnáme-li ekonomické subjekty v jednotlivých městech Zlínského kraje, vidíme, že nejvíce samostatně hospodařících rolníků a zemědělských podnikatelů je ve městě Rožnov pod Radhoštěm.

4. Nezaměstnanost na Vsetíně Podle statistik Úřadu práce ve Vsetíně byla k 31. 12. 2009 míra registrované nezaměstnanosti ve městě Vsetín 13,59 %. Následující graf zobrazuje vývoj míry registrované nezaměstnanosti v roce 2009 ve městě Vsetíně, Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm. Na první pohled je patrné, že město Vsetín má v porovnání s okolními městy nejvyšší míru nezaměstnanosti.

Graf 23 Porovnání míry nezaměstnanosti okolních měst za jednotlivé měsíce v roce 2009 14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0%

Vsetín



Podíváme-li se na vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1990 až 1998 vidíme, že v letech 1990 až 1995 mělo město Vsetín nejnižší míru nezaměstnanosti v porovnání s okolními městy. Tato situace se však značně změnila po roce 1995, kde město Vsetín mělo naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti a to až do roku 2003. Důvodem byla restrukturalizace a následné prudké snížení stavu zaměstnanců u Zbrojovky a.s. Významné však bylo také propouštění u společnosti Ostravia s.r.o. Pivovar Vsetín, Heliotherm – Vsetínské sklárny s.r.o. a další.

32

Graf 24 Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti okolních měst v % v letech 1990 - 2008

14 % 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0%

Vsetín



V roce 2007 Úřad práce ve Vsetíně zaznamenal výrazně příznivější vývoj míry nezaměstnanosti než v předchozích dvou letech. V tomto období se míra nezaměstnanosti snížila o více jak 1% vůči stejnému období předešlého roku. Ve 2. pololetí roku 2008 však došlo v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí k růstu míry nezaměstnanosti.

Kromě ekonomické krize měla také na vývoj nezaměstnanosti vliv tzv. cyklická nezaměstnanost. V srpnu přicházejí do evidence noví uchazeči o zaměstnání z řad absolventů škol a v prosinci přicházejí do evidence noví uchazeči o zaměstnání z řad sezónních zaměstnanců.

33

Graf 25 Míra nezaměstnanosti v okrese Vsetín v porovnání se Zlínským krajem a ČR 12,00 10,00 8,00 Česká republika 6,00

Zlínský kraj Okres Vsetín

4,00 2,00 0,00 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

Z grafu je patrné, že míra nezaměstnanosti v okrese Vsetín byla vždy větší, než byl průměr ve Zlínském kraji a v celé České republice.

Graf 26 Vývoj počtu volných pracovních míst ve Vsetíně

Vývoj počtu volných pracovních míst ve Vsetíně 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Vývoj počtu volných pracovních míst ve Vsetíně

Zajímavým ukazatelem je také vývoj počtu volných pracovních míst ve Vsetíně. Z grafu je patrné, že největší počet volných pracovních míst zaznamenal Úřad práce ve Vsetíně v roce 2007. Tento nárůst volných pracovních míst souvisel s růstem ekonomiky. I tento ukazatel byl však ve 2. polovině roku 2008 ovlivněn hospodářskou krizí a tak se počet volných míst výrazně snížil.

34

4.1 Struktura nezaměstnanosti a) Struktura uchazečů dle pohlaví Z uvedených grafů vyplývá, že podíl žen na celkovém počtu uchazečů se výrazně nemění. Graf 27 Struktura nezaměstnanosti ve Vsetíně za rok 2007

k 31.12.2007 50,5%

m uži

ženy

49,5%

Graf 28 Struktura nezaměstnanosti ve Vsetíně za rok 2008

k 31.12.2008 48,8%

m uži

ženy

51,2%

b) Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku

Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat příznivější vývoj u uchazečů ve věkové kategorii 20 – 29 let, kdy dochází k postupnému snižování počtu nezaměstnaných v této věkové kategorii. Naopak nárůst počtu nezaměstnaných z dlouhodobého hlediska jsme zaznamenali u věkové kategorie 51 – 59 let.

35

Graf 29 Počty uchazečů o zaměstnání Úřadu práce Vsetín dle jednotlivých věkových kategorií 40 % 35 % 30 % 0 - 19 25 %

21 - 29 31 - 39

20 %

41 - 49 15 %

51 - 59 nad 60

10 % 5% 0%

Podíváme-li se podrobněji na rok 2007 a 2008 vidíme, že věková struktura uchazečů o zaměstnání je v meziročním srovnání obdobná. Dlouhodobě největší podíl tvoří skupina uchazečů ve věku 50-59 let.

Graf 30 Věková struktura nezaměstnaných ve Vsetíně za rok 2007 k 31.12.2007 60 a více let 2,3% 50-59 let 30,4%

do 19 let 3,3%

20-29 let 19,4%

30-39 let 21,7%

40-49 let 23,6%

Graf 31 Věková struktura nezaměstnaných ve Vsetíně za rok 2008 k 31.12.2008 50-59 let 27,7%

60 a více let 1,8%

do 19 let 4,2%

20-29 let 22,1%

30-39 let 22,8%

40-49 let 21,3%

36

c) Podle délky nezaměstnanosti

Podíváme-li se na ukazatel délky doby vedení uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, vidíme, že od roku 1996 výrazně stoupá podíl uchazečů evidovaných úřadem práce déle než 12 měsíců. V posledních letech také roste podíl uchazečů evidovaných úřadem práce do 3 měsíců. Na tomto růstu však má také výrazný podíl hospodářská krize a s ní související propouštění zaměstnanců.

Graf 32 Délka doby vedení uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP

45 % 40 % 35 % 30 %

Do 3 měsíců

25 %

3 - 6 měsíců

20 %

6 - 9 měsíců

15 %

9 - 12 měsíců

10 %

nad 12 měsíců

5% 0%

Ke dni 31.12.2008 Úřad práce ve Vsetíně dlouhodobě evidoval 32,8% uchazečů o zaměstnání (v evidenci déle než 12 měsíců). V letech 2006 a 2007 tato skupina tvořila více než 40% všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. K 31.12.2008 tvoří největší skupinu uchazečů o zaměstnání uchazeči evidovaní do 3 měsíců (34,8%). Snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných lze přiřknout aktivnímu přístupu Úřadu práce ve Vsetíně při práci s těmito uchazeči o zaměstnání a zároveň příchodu nových uchazečů o zaměstnání ve 4. čtvrtletí roku 2008. Příchody nových uchazečů do evidence ÚP ve Vsetíně souvisí s ekonomickou krizí a cyklickou nezaměstnaností. Graf 33 Nezaměstnanost dle délky ve městě Vsetíně za rok 2007

k 31.12.2007 nad 12měsíců 41,5%

9-12 měsíců 6,9%

do 3 měsíců 28,6%

6-9 měsíců 9,5%

37

3-6 měsíců 15,1%

Graf 34 Nezaměstnanost dle délky ve městě Vsetíně za rok 2008

k 31.12.2008 do 3 měsíců 34,8%

nad 12měsíců 32,8%

9-12 měsíců 5,6%

6-9 měsíců 8,4%

3-6 měsíců 18,6%

Snížení počtu dlouhodobě evidovaných a zároveň navýšení počtu uchazečů ve skupině uchazečů do 3 měsíců se projevilo v průměrné délce evidence uchazečů, která k 31.12.2007 činila 722 dnů a k 31.12.2008 poklesla o 108 dnů na průměrných 614. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ve Vsetíně poprvé meziročně poklesla od začátku zjišťování tohoto údaje, tedy od roku 1998.

U většiny uchazečů ze skupiny dlouhodobě nezaměstnaných se vyskytují určitá omezení, která výrazně ovlivňují jejich šanci při uplatnění na trhu práce:

-

zdravotní omezení, péče o dítě, či mimořádná péče o dlouhodobě postiženého člena rodiny, nedostačující praxe v oboru, společenská nepřizpůsobivost, nedostatečná kvalifikace, vyšší věk.

Podle statistik Úřadu práce ve Vsetíně byl největší zájem v roce 2008 o nekvalifikované pracovníky při čištění města a v příbuzných oborech, dále o strojníky gumárenského konfekčního stroje a o montážní dělníky.

38

Graf 35 Největší zájem o profese ze strany zaměstnavatelů ve Vsetíně za rok 2008

Největší zájem o profese ze strany zaměstnavatelů v roce 2008 nekvalifikovaný pracovník při čištění města a v příbuzných oborech gumař - strojník gumárenského konfekčního stroje montážní dělník

6%

6%

6%

25%

kuchař

7% prodavač

8%

13% číšník, servírka

9% 9%

11% obsluha strojů na výrobu pryžových výrobků pomocný dělník v průmyslu administrativní pracovník obsluha strojů na výrobu plastových výrobků jinde neuvedená

Celosvětová hospodářská krize se odrážela na trhu práce na konci roku 2008, a to zejména u zaměstnavatelů v automobilovém průmyslu. V této t souvislosti v měsících říjnu, listopadu a prosinci 2008 zaznamenal Úřad práce ve Vsetíně zvýšený zájem o rozhodnutí, zda je dán důvod pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce, tzv. částečná nezaměstnanost.

V roce 2008 vydal Úřad práce ve Vsetíně rozhodnutí, že je dán důvod pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce (60% průměrného výdělku) u těchto zaměstnavatelů IRISA, výrobní družstvo, Hirschmann Czech s.r.o., WOCO STV, s.r.o. a VASMO s.r.o.

Výrazným faktorem, který působí na pracovní trh, je i cena práce. Toto tvrzení ovšem neplatí úplně na trhu práce ve Vsetínském okrese. Cena práce stabilně roste, prakticky nezávisle na vývoji míry nezaměstnanosti. Mezi lety 2000 a 2001 došlo k nejvyššímu nárůstu hrubé měsíční mzdy. Ve stejném období však došlo došlo i k nejvyššímu nárůstu nezaměstnanosti. Vsetínsko je regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. Ovšem hrubá mzda dosahuje v okrese Vsetín druhých nejvyšších hodnot a výrazně převyšuje průměrnou

39

hrubou mzdu v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště. Vyšší hodnoty průměrné hrubé mzdy byly zjištěny v okrese Zlín, kde jsou platy nejvyšší v kraji. V primárním sektoru jsou průměrné mzdy nižší než v průmyslu, který dominuje okresu Vsetín. Podobná výše mezd v okresech Vsetín a Zlín je pak dána tím, tím, že v obou okresech shodně dominuje průmysl a zemědělství zem je sektorem okrajovým. Ve zlínském kraji jsou navíc mzdy v některých odvětvích vyšší, typickým příkladem je sektor služeb.

5. Bydlení Co se týká domácností ve městě Vsetín, bydlí převážná část obyvatel oby v činžovních domech. Nejvíce bytů z celkového počtu má 3 místnosti (43,4 %), dále pak 2 místnosti (32,9 %), 1 místnost (14,4 %), čtyři místnosti má 5,6 % bytů a 5 a více místností je pouze ve 3,2 % bytech.

Graf 36 Trvale obydlené byty ve městě Vsetíně

Trvale obydlené byty ve městě Vsetín 3% 6%

14% s 1 obyt. místností se 2 pokoji 33%

44%

se 3 pokoji se 4 pokoji s 5 a více pokoji

Ve vlastnictví bytů jednoznačně dominují členové bytových družstev, náleží jim celkem 37,4 % bytů. V osobním vlastnictví drží obyvatelé Vsetína 26,6 % bytů a 13,3 % bytů si vlastníci zřídili ve vlastním domě. Nájemních mních bytů je 18,8 %. Vlastnická struktura bytů je rovněž jedním z ukazatelů, ve kterém se město Vsetín liší od celé České republiky. Ve Vsetíně je totiž v nájmu jen asi pětina obydlených bytů, kdežto v celé ČR je podíl nájemních bytů asi o 8% vyšší než na Vsetínsku.

40

Tab. 11 Porovnání trvale obydlených bytů v okolních městech Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání ve vlastním dom ě

v osobním vlastnictví

byt nájem ní (vč. bytů LBD)

byt člena SBD

celkem

Vsetín

1 462

2 923

2 067

4 109

10 971


1 500

1 892

632

2 132

6 430


2 882

3 079

1 518

1 822

9 848

Město

Ve vlastnictví soukromých osob bylo 70,5 % obydlených domů, město nebo stát vlastní 3,5 % domů a v majetku státního bytového družstva je 13,1 % staveb. Domů určených k bydlení, které mají jedno nebo dvě podlaží, je ve 72,2 %, 16,4 % budov je třípodlažních nebo čtyřpodlažních a 10,35 % má pět a více pater. V poslední skupině jde především o panelové domy, postavené v 70. a 80. letech minulého století. Kanalizace je připojena k 64,2 % obytných staveb, podobný je podíl domů vybavených plynovodem (63,8 % domů je připojeno). O něco lepší je situace, pokud se týká ústředního topení, je instalováno v 88,5 % domů a pouze 1,7 % z celkového počtu obytných budov není napojeno na veřejnou vodovodní síť. Ve vybavenosti jsou na tom domy ve Vsetíně lépe, než je průměr v celé ČR, neboť v celostátním měřítku je na kanalizaci napojeno jen 52,4 % obytných domů, na plynovod 56,6 % a ústředním topením je v České republice vybaveno 73,1 % obytných staveb.

Tab. 12 Porovnání domů dle vybavení a vlastnictví mezi okolními městy Dom y celkem , trvale obydlené a neobydlené dom y Dom y v tom

trvale obydlené dom y

obec, stát

byt. družstva

ostatní vlastníci

222

2 134 1 524

543

1 418

319

1 889 1 362 1 504

75

281

266

Rožnov pod 2 081 Radhoštěm

214

1 867 1 528

298

1 288

190

1 553 1 333 1 522

20

111

199


335

3 415 2 869

465

2 557

267

2 887 2 303 2 892

78

69

362

3 750

BD

41

plyn

2 356

Vsetín

RD

ústřední topení

soukr. fyzická osoba

z toho podle vlastnictví dom ů

stěnové panely

z toho podle z toho podle m ater.nos. vybavení zdí cihly, tvárnice, cih.bloky

trvale obydlené

neobydlené

Město

celkem

z toho

Lze tedy tvrdit, že v porovnání s celostátními údaji o vybavenosti staveb jsou vsetínské domy na lepší úrovni (podle moderních životních standardů). V porovnání s dalšími dvěma městy okresu dosahuje Vsetín nejlepších hodnot vybavenosti domů, s výjimkou vybavení plynem. V tomto ohledu jsou města Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm na vyšší úrovni.

Podle údajů posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2001, se na území města Vsetína nacházelo 2 356 domů. Z tohoto počtu bylo 90,6 % obydlených, 71,4 % obydlených domů jsou domy bytové a 25,4 % domy rodinné. Ve vlastnictví soukromých osob bylo 70,5 % obydlených domů, město nebo stát vlastní 3,5 % domů a v majetku státního bytového družstva je 13,1 % staveb. Domů určených k bydlení, které mají jedno nebo dvě podlaží, je ve 72,2 %, 16,4 % budov je třípodlažních nebo čtyřpodlažních a 10,35 % má pět a více pater. V poslední skupině jde především o panelové domy, postavené v 70. a 80. letech minulého století.

6. Současná výstavba V současné době je stále obtížnější nacházet ve Vsetíně lokality vhodné k výstavbě nových bytů. V období, od roku 1997 do roku 2005, však výstavba bytů ve Vsetíně nebyla příliš vysoká. Za 8 let se postavilo pouze 236 bytů, což je o více než 400 bytů méně než ve Valašském Meziříčí a více než 200 bytů méně než v Rožnově pod Radhoštěm. Radnice se snaží tento nepříznivý stav zvrátit podporou výstavby nebo aktivním budováním bytů. Vedle aktivní výstavby podporuje radnice vznik nových bytových jednotek i prostřednictvím tzv. Fondu rozvoje bydlení, ze kterého mohou vlastníci nemovitostí získat půjčku, za zvýhodněných podmínek, na opravu či přestavbu svého domu. Vedle projektů realizovaných městem probíhá paralelně výstavba bytových jednotek z peněz soukromých investorů. V tomto případě se jedná především o výstavbu rodinných domů v městských částech Jasenka, Rokytnice a Semetín.

42

7. Územní plán V průběhu roku 2009 byl zpracováván nový územní plán města Vsetína. V návrhu byly zapracovány připomínky a námitky občanů města a vlastníků nemovitostí. Cílem nového územního plánu bylo maximálně využít území města Vsetína k obytné zástavbě, občanské vybavenosti či k rozvoji podnikání. Vyhotovený návrh územního plánu bude schválen v zastupitelstvu na začátku roku 2010. Rozvojové plochy bydlení jsou v novém územním plánu navrženy i v terénně obtížných podmínkách a v oblastech s horší dopravní přístupností. Pro bytové domy jsou navrženy lokality jako např. Bobrky, Vesník, Sychrov. Pro potřeby individuálního bydlení bylo v novém územním plánu navrženo více jak 175 ha. Jedná se převážně o lokality Horní Jasenka, Dolní Jasenka, Janišov, Semetín, Bobrky a Dolní Vesník. Tento nový územní plán tak umožní větší rozvoj bydlení ve městě.

43

Obr. 11 Stávající územní plán v místní části HRBOVÁ

44

Obr. 12 Návrh nového územního plánu v místní části HROBOVÁ

45

Obr. 13 Stávající územní plán v místní části DOLNÍ JASENKA

46

Obr. 14 Návrh nového územního plánu v místní části DOLNÍ JASENKA

47

Obr. 15 Stávající územní plán v místní části HORNÍ JASENKA

48

Obr. 16 Návrh nového územního plánu v místní části HORNÍ JASENKA

49

Obr. 17 Stávající územní plán v místní části HORNÍ MĚSTO

50

Obr. 18 Návrh nového územního plánu v místní části HORNÍ MĚSTO

51

Obr. 19 Stávající územní plán v místní části ZA DÍLY, MALÝ SKALNÍK

52

Obr. 20 Návrh nového územního plánu v místní části ZA DÍLY, MALÝ SKALNÍK

53

Obr. 21 Stávající územní plán v místní části OHRADA

54

Obr. 22 Návrh nového územního plánu v místní části OHRADA

55

Obr. 23 Stávající územní plán v místní části ROKYTNICE

56

Obr. 24 Návrh nového územního plánu v místní části ROKYTNICE

57

Obr. 25 Stávající územní plán v místní části JANIŠOV

58

Obr. 26 Návrh nového územního plánu v místní části JANIŠOV

59

Obr. 27 Stávající Stávají územní plán v místní části LÁZKY

60

Obr. 28 Návrh nového územního plánu v místní části LÁZKY

61

Obr. 29 LEGENDA STÁVAJÍCÍHO ÚZEMNÍHO PLÁNU – DŮLEŽITÁ ČÁST

62

Obr. 30 LEGENDA NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU – DŮLEŽITÁ ČÁST

63

8. Město Vsetín a Evropské indikátory udržitelného rozvoje Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni vznikly z iniciativy Evropské komise. Tyto indikátory umožňují vidět problematické oblasti a ukazují cestu cestu k jejich nápravě. Obyvatelé města tak mohou získávat průběžné informace o vývoji klíčových aspektů ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje bydliště. Sada společných evropských indikátorů první generace obsahuje celkem deset indikátorů.

Indikátor A.1 – Spokojenost občanů s místním společenstvím

Tento indikátor vyčísluje spokojenost občanů s životem ve městě, stejně jako spokojenost s různými rysy fungování města či s kvalitou veřejných služeb.

Na otázku Jak jste spokojeni s Vaší obcí, jako ja místem, kde žijete a pracujete? odpovědělo téměř 38 % dotázaných, že je velmi spokojeno a téměř 50 %, že je mírně spokojeno. Oproti roku 2006 jsou však obyvatelé města spokojeni s životem ve městě méně.

Graf 37 Porovnání hodnocení hodnocení spokojenosti obyvatel Vsetína v roce 2006 a 2009

Hodnocení spokojenosti 49,69 52,08

60,00 50,00

37,65 39,61

40,00 30,00 10,19 8,07

20,00

2,47

10,00

0,24

0,00 velmi spokojen

mírně spokojen Rok 2009

mírně nespokojen

velmi nespokojen

Rok 2006

Co se týká kvality služeb, hodnotí dotázaní nejlépe knihovnu a také muzea a výstavní síně. Naopak sportovní zařízení si oproti roku 2006 svou kvalitou u respondentů pohoršila.

64

Graf 38 Porovnání kvality služeb ve městě Vsetíně v roce 2006 a 2009

Zhodnoťte prosím kvalitu následujících služeb (0-nejhorší, (0 nejhorší, 1010 nejlepší) 10,00

6,90 7,40

8,00

8,55 8,34

7,23 6,77

5,87 6,35

6,22 6,40

6,00 4,00 2,00 0,00 Sportovní zařízení

Divadla a kina

Muzea a Kulturní domy výstavní síně

Rok 2009

Knihovny

Rok 2006

Jako nejvíce dostupné služby jsou dle respondentů služby praktických lékařů a veřejné školy. Naopak Nejméně dostupné jsou sociální služby.

Graf 39 Porovnání dostupnosti dos služeb ve městě Vsetíně v roce 2006 a 2009

Jak dostupné jsou následující služby (0-nejméně, (0 nejméně, 10-nejvíce) 10 8,40 8,20 8,00 7,80 7,60 7,40 7,20 7,00 6,80 6,60

8,36

8,27

8,22

8,12 7,97

7,94 7,65

7,57

7,37

7,29 7,24

Praktičtí lékaři

Nemocnice

Sociální služby

Policie

Rok 2009

Veřejné školy

7,49

Veřejná doprava

Rok 2006

Co se týká spokojenosti obyvatel se službami tak na prvním místě je spokojenost se středními, základními a mateřskými službami. Naopak nejmenší spokojenost je se sociálními službami.

65

Graf 40 Porovnání spokojenosti občanů města Vsetína se službami v roce 2006 a 2009

Jak jste spokojeni s ... ? 8

7,72 7,54 7,53

7,5

7,57

7,11 7,12

7,09 6,76

7

7,21 7,12 7,14

6,836,91

6,69 6,76

6,70

6,5

2006 2009 s fungováním Městskou policií

s fungováním Technických služeb Vsetín

s fungováním Městského úřadu Vsetín

s městskou hromadnou dopravou

se středními školami

s mateřskými a základními školami

se sociálními službami

se zdravotními službami

6

V roce 2009 byli respondenti nejvíce spokojeni s kvalitou životního prostředí a také se základními veřejnými službami. Naopak nejmenší spokojenost byla s možností zaměstnání městnání ve městě Vsetíně.

66

Graf 41 Porovnání spokojenosti občanů Vsetína v roce 2006 a 2009

Jak jste spokojen s ... ?

9 8 7

7,33 7,12 6,93 6,76

7,68 7,53 7,14 7,15 6,05

6 4,74

5

5,41

4,17

2006

4

2009

3 2 1 s možnostmi účastnit se místního plánování, rozhodování či kulatých stolů

s možnostmi zaměstnání ve vašem městě

s kvalitou okolního životního prostředí

se základními veřejnými službami

s možností provozovat své záliby a koníčky

s mezilidskými vztahy

0

Toto jsou jen některé otázky, na které respondenti odpovídali v souvislosti s indikátory udržitelného rozvoje. Podrobnější výsledky sledky jsou dostupné na www.timur.cz.

Výsledky tohoto indikátoru jsou názorným příkladem zpětné vazby pro místní samosprávu, která tak pozná názory občanů na spokojenost s životem ve městě. Výsledky tak může město použít jako podklad pro přípravu rozvojových ých a strategických plánů.

67

9. Výsledky dotazníkového šetření 9.1 Obyvatelé města Vsetína Z výsledků dotazníkového šetření, které prováděli zaměstnanci společnosti Obce Servis s.r.o., ve dnech od 7. – 11. 12. 2009, vyplývá, že 68 % dotázaných bydlí v činžovním ovním domě a jen 32 % v rodinných domech. Graf 42 Typ domu obyvatel města Vsetína

V jakém typu domu bydlíte?

32% Rodinný dům 68%

Činžovní dům

Na otázku Jak jste spokojeni s Vaším bydlením odpovědělo 46 % dotázaných, že je s bydlením velmi spokojeno a 47 % je s bydlením spokojeno. Mezi nejčastější nejčastější odpovědi, proč nejsou lidé spokojeni s bydlením, patřily vysoký nájem, vysoké náklady na topení, ruch ze silnice a problémy se sousedy.

Graf 43 Spokojenost obyvatel města Vsetína s bydlením

Jak jste spokojeni s Vaším bydlením? 3% 4%

46%

Velmi spokojeno Spokojeno

47%

Nespokojeno Velmi nespokojeno

68

Následující graf znázorňuje, jak ak dlouho trvá dotázaným cesta do zaměstnání či školy. Z grafu je patrné, že 53 % dotázaných zabere cesta do školy či práce méně než 15 min. Naopak 8 % respondentů trvá cesta do školy či zaměstnání více než 30 min.

tel města Vsetína strávený při cestě do školy/zaměstnání Graf 44 Čas obyvatel

Jak dlouho Vám trvá cesta do školy/zaměstnání? 8%

13% Do 5 min

26%

Do 15 min Do 30 min

53%

Nad 30 min

Na otázku Jaká je podle Vás nejlepší lokalita pro bydlení na Vsetíně, zvítězila lokalita Rybníky, na druhém místě pak bylo centrum města Vsetín. Nutno však dodat, že výsledky dotazníku byly velmi těsné. Dotázaní většinou volili jako nejlepší lokalitu tu, ve které skutečně bydlí.

Graf 45 Nejlepší lokalita pro bydlení na Vsetíně

Jaká je podle Vás nejlepší lokalita pro bydlení na Vsetíně? Trávníky 11%

8%

Hrbová 8%

Rybníky

13% 17%

3%

Luh a Jasenice Rokytnice

12% 9% 9%

10%

Sychrov Ohrada Dolní Jasenka Centrum Jiné

69

Další otázkou dotazníku bylo, zda respondenti někdy uvažovali o výstavbě vlastního rodinního domu. do Z grafu je patrné, že více než 53 % o této výstavbě skutečně uvažovalo.

Graf 46 Výstavba vlastního rodinného domu obyvateli města Vsetína

Uvažovali jste někdy o výstavbě vlastního rodinného domu? 3%

44%

53%

Ano Ne Už má postaveno

Na otázku Myslíte si, že město Vsetín vychází vstříc stavebníkům rodinných domů, odpovědělo odpově více než 41 %, že město Vsetín nevychází stavebníkům vstříc. Několik dotázaných také uvedlo, že dle jejich názoru vychází město vstříc pouze stavebníkům obchodních center a hypermarketů.

Graf 47 Vstřícnost města Vsetín stavebníkům stavebníkům rodinných domů

Myslíte si, že město Vsetín vychází vstříc stavebníkům rodinných domů? 26%

33% Ano Ne Nevím

41%

70

Z následujícího grafu je vidět, které překážky jsou dle respondentů při výstavbě rodinných domů největší. Pro více než 52 % dotázaných je největší překážkou nedostatek stavebních míst. Velkou překážkou jsou také chybějící inženýrské sítě sí a v současné době krize jsou to také samotné finance na výstavbu rodinného domu.

Graf 48 Překážky při výstavbě rodinného domu na Vsetíně

Jaké jsou podle Vás překážky při výstavbě RD na Vsetíně? Nedostatek stavebních míst Chybějící inženýrské sítě

17%

4% 6%

5%

Nejsou překážky

52%

Nedostatek financí

16%

Složitá a zdlouhavá administrativa Jiné

Následující graf zobrazuje jaké procento respondentů pracuje nebo má firmu přímo ve městě Vsetín. Z výsledků šetření vyplynulo, že více než 69 % je zaměstnáno nebo má firmu na Vsetíně.

Graf 49 Obyvatelé města Vsetína pracující na Vsetíně

Pracujete nebo máte firmu na Vsetíně? 31% Ano 69%

71

Ne

Pokud respondenti odpověděli na předchozí otázku ano, odpovídali ještě na následující následu otázku a tou bylo Jste spokojeni s pracovními podmínkami na Vsetíně? Více jak 61 % dotázaných je spokojeno s pracovními podmínkami na Vsetíně. Mezi nejčastější důvody proč nejsou lidé spokojeni s pracovními podmínkami bylo nedostatek dobře placených pracovních pracovních příležitostí.

Graf 50 Spokojenost zaměstnanců s pracovními podmínkami na Vsetíně

Jste spokojeni s pracovními podmínkami na Vsetíně? 39% 61%

Ano Ne

Poslední otázkou pro obyvatele města Vsetín bylo otázka, zda dle jejich názoru město Vsetín dostatečně podporuje pracovní příležitosti ve městě. Na tuto otázku odpovědělo více než 52 % dotázaných, že dle jejich názoru město Vsetín dostatečně nepodporuje pracovní příležitosti.

Graf 51 Podpora pracovních příležitostí městem Vsetín

Myslíte si, že město Vsetín dostatečně podporuje pracovní příležitosti ve městě? 16%

32% Ano Ne

52%

Nevím

72

9.2 Obyvatelé okolních obcí

vé šetření mezi obyvateli okolních obcí probíhalo také ve dnech od 7. – 11. 12. 2009 Dotazníkové zaměstnanci společnosti Obce Servis s.r.o. Byli dotazováni ti obyvatelé okolních obcí, kteří v dané dny zavítali do města Vsetín.

Na základě výsledků dotazníkového šetření šetření jsme zjistili, že nejčastějším důvodem, kvůli kterému obyvatelé okolních obcí dojíždějí do Vsetína, je zaměstnání či vlastní firma. Druhým nejčastějším důvodem pak je návštěva obchůdků a velkých obchodních center. Občané starší 50 let a důchodci pak nejčastěji astěji navštěvují město Vsetín kvůli lékaři.

Graf 52 Nejčastější důvod návštěvy Vsetína

Z jakého důvodu nejčastěji jezdíte do města Vsetín? 3% 2% 8%

Práce

12%

44%

Nákupy Škola Lékař

31%

Kultura Jiné

Co se týká dopravních prostředků, tak nejčastěji dojíždějí obyvatelé okolních obcí do Vsetína osobním automobilem (52 %). A to z důvodu, že je je tento dopravní prostředek dopravní nejrychleji na místo určení. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem je pak autobus, který využívá 34 % respondentů.

73

Graf 53 Použitý dopravní prostředek při cestě do Vsetína

Jakým dopravním prostředkem nejčastěji dojíždíte do Vsetína? 14% 34% Autobus Osobní auto 52%

Vlak

S výše uvedenou u otázkou souvisela i otázka Jak dlouho Vám trvá cesto do Vsetína. Více než 68 % dotázaných uvedlo, že jim cesta zabere do 30 min. To je dle jejich názoru přiměřená délka cestování. Někteří dotázaní (5 %) však uvedli, že jim cesta zabere více jak 45 min. Jedná Jedná se především o obyvatelé Velkých Karlovic, kdy cesta autobusem trvá přibližně 50 min.

Graf 54 Čas strávený cestou na Vsetín

Jak dlouho Vám trvá cesta do Vsetína? 6% 5%

21% Do 10 min Do 30 min Do 45 min

68%

Nad 45 min

Co se týká četnosti návštěvy města Vsetína obyvateli okolních obcí, tak téměř 38 % jezdí do Vsetína každý pracovní den. Což souvisí s tím, že tady většina dojíždí do zaměstnání či do vlastní firmy.

74

Druhou nejčastější odpovědí – 21 % respondentů – bylo každý den. Dotázaní, kteří dojíždějí na Vsetín převážně kvůli lékaři, pak nejčastěji odpovídali, že jezdí jezd na Vsetín 1x měsíčně.

Graf 55 Četnost návštěvy města Vsetína

Jak často jezdíte do města Vsetín? 9%

5%

21%

12%

Každý den Každý pracovní den 1x za týden

15% 38%

1x za 14 dnů 1x za měsíc Jiné

Na otázku zda by obyvatelé okolních obcí chtěli bydlet na Vsetíně, odpovědělo více než 84 % dotázaných, že ne. Nejčastějším důvodem pak bylo, že se jim líbí bydlení na n vesnici. Někteří respondenti také uvedli jako důvod proč nechtějí bydlet na Vsetíně občany romské národnosti. Graf 56 Bydlení na Vsetíně

Chtěli byste bydlet na Vsetíně?

16% Ano Ne 84%

75

Obyvatelé okolních obcí, kteří na předchozí otázku odpověděli, že by chtěli bydlet na Vsetíně, Vse odpovídali ještě na tyto dvě otázky. První otázkou bylo Z jakého důvodu by chtěli na Vsetíně bydlet? Na tuto otázku odpovědělo více než 62 % dotázaných, že z důvodu většího množství nabízených služeb městem Vsetín než obcí, ve které momentálně bydlí. Druhým nejčastějším důvodem (25 % respondentů) pak je, že dotázaní chtějí být blíže ke svému zaměstnání a netrávit tolik času dojížděním. Mezi jinými důvody bylo například touha mít vlastní byt, což byla odpověď převážně od mladých respondentů ve věku 15 – 35 let.

Graf 57 Důvod bydlení na Vsetíně

Z jakého důvodu byste chtěli bydlet na Vsetíně?

Blíže k zaměstnání

13%

25% Větší množství nabízených služeb než v obci

62%

Jiný důvod

Obyvatelé, kteří by chtěli bydlet na Vsetíně odpovídali ještě na otázku Jaké jsou pro Vás překážky v bydlení na Vsetíně. Jako největší překážku považují dotázaní (44 %) příliš drahý nájem náje bytu. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že respondenti mají svůj vlastní rodinný dům na vesnici. Tento by museli prodat a pro výstavbu vlastního RD na Vsetíně dle jejich názoru nemají dostatek peněz a navíc nejsou vhodné stavební místa. Graf 58 Překážky v bydlení na Vsetíně

Jaké jsou pro Vás překážky v bydlení na Vsetíně? Příliš drahý nájem bytu Příliš drahá koupě bytu

13% 44%

Nedostatek stavebních míst pro RD

25% 6%

Nedostatek bytů

6%

6% Vlastní RD na vesnici Jiný důvod

76

Všichni respondenti odpovídali ještě na otázku zda mají firmu nebo zda dojíždějí za zaměstnáním na Vsetín. Z odpovědí je patrné, že jen 44 % dotázaných dojíždí za prací na Vsetín.

Graf 59 Zaměstnání či firma na Vsetíně

Máte firmu nebo dojíždíte za zaměstnáním na Vsetín? 44% 56%

An o

Těch respondentů, kteří odpověděli, že nemají svou vlastní firmu nebo že nedojíždějí za prací na Vsetín, jsme se ještě zeptali, zda by chtěli mít firmu nebo být zaměstnáni na Vsetíně. Z grafu je vidět, že 46 % dotázaných by chtělo mít firmu nebo být zaměstnáni na Vsetíně, což je výsledek velmi příznivý.

Graf 60 Chtěli byste mít firmu nebo být zaměstnáni na Vsetíně

Chtěli byste mít firmu nebo být zaměstnáni na Vsetíně? 4%

46%

Ano

50% Ne

77

Poslední otázkou bylo, zda si respondenti myslí, že město Vsetín dostatečně podporuje podpor pracovní příležitosti ve městě. Na tuto otázku odpovědělo více než 55 % dotázaných, že dle jejich názoru město Vsetín dostatečně nepodporuje pracovní příležitosti. Někteří respondenti okomentovali svoji odpověď tím, že dle jejich názorů město Vsetín podporuje podporuje hodně občany Asijské národnosti a mladé absolventy.

Graf 61 Podpora pracovních příležitostí městem Vsetín

Myslíte si, že město Vsetín dostatečně podporuje pracovní příležitosti ve městě? 11%

34% Ano Ne

55%

Nevím

78

10.Závěr Vývoj počtu obyvatel ve městě Vsetíně není příznivý. I když je přirozený přírůstek kladný, záporné saldo migrace zapříčiňuje, že každoročně dochází k úbytku celkového počtu obyvatel. V porovnání s okolními městy (Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí) dochází u města Vsetína k největšímu úbytku počtu obyvatel. V následujících letech lze přepokládat, že bude pokračovat mírný pokles počtu obyvatel města Vsetína. Příčiny je nutno obecně hledat v záporném migračním saldu vyplývající z atraktivity bydlení lidí na vesnici. Lidé stále více preferují bydlení v rodinných domech na vesnicích v okolí města Vsetína. Do města tak jezdí pouze za prací, za nákupy či za využitím služeb. Tento vývoj počtu obyvatel ve městě Vsetíně by však mohl být eliminován tím, pokud by se městu podařilo připravit dostatečné množství stavebních parcel v okrajových lokalitách města, které svým charakter připomínají bydlení na vesnici. Tyto stavební parcely by však musely mít vyřešeny i inženýrské sítě a potenciální přístup po místní komunikaci. Pokud by město bylo schopno takovéto podmínky nabídnout, mohlo by dojít ke zmírnění záporného salda migrace obyvatel nebo dokonce ke kladnému vývoji migrace. Velkým přínosem v oblasti rozvoje bydlení bude také schválení nového územního plánu. Stávající územní plán města Vsetína neumožňoval dostatečný rozvoj obytných zón a to bylo jedním z důsledků záporného migračního salda obyvatel. Nový územní plán umožní výstavbu jak nových bytových domů, tak také výrazně přispěje k individuální bytové výstavbě rodinných domů. Nutno však dodat, že samotné schválení nového územního plánu, neznamená vyřešení problému v oblasti bydlení, je to však první zásadní krok ke zvýšení počtu obyvatel ve městě. Neméně důležitá je také podpora města při budování dopravní a technické infrastruktury k nově schváleným územím pro výstavbu bytovných zón a rodinných domů. Důležitým aspektem, podle kterého si lidé vybírají místo k bydlení, je nejen zmiňovaná dopravní a technická infrastruktura, ale také sociální infrastruktura. Aby byli lidé spokojeni s místem, kde bydlí, je potřeba, aby toto místo bylo vyřešeno komplexně. Tzn. nejen dobře vyřešená dopravní obslužnost bydliště, ale také zázemí pro volnočasové aktivity a to nejen pro děti, ale také pro seniory. Velkým problém, se kterým se město stále potýká, je nedostatek parkovacích míst. V současné moderní době stále přibývá počet osobních automobilů, a s tím roste také poptávka po parkovacích místech. V souvislosti s tímto trendem by tak město mělo zpracovat plán rozvoje parkovacích míst nejen v centru města (kde už nová parkovací místa vznikají), ale především na sídlištích, kde deficit parkovacích míst dosahuje téměř 60 %. Spokojenost obyvatel s bydlením také zvyšuje možnost využití cyklodopravy, při jejich cestě za prací, do škol nebo jen tak za rekreací. Městem Vsetín sice prochází cyklostezka Bečva, která po dobudování povede z obce Velké Karlovice, přes město Vsetín až do Valašského Meziříčí. Městu Vsetín však chybí vyřešení cyklodopravy přímo ve městě. Cyklistika je v dnešní době velmi rozšířeným trendem, a proto by dořešení cyklotras a cyklopruhů ve městě výrazně přispělo jak ke spokojenosti obyvatel tak také ke zlepšení jejich zdravotního stavu. 79

V posledních třech letech dochází ve městě Vsetíně také ke stárnutí obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva a nízká porodnost se odrážejí na snížení dětské složky (0 až 14 let) obyvatelstva a zvýšení počtu obyvatel v poproduktivním věku (nad 64 let). Pokud bude tento trend přetrvávat i v následujících letech, pak bude v budoucnu nutné více řešit sociální služby pro tuto vrstvu obyvatel. V Evropě je nyní trendem budování tzv. hřišť pro seniory. V současné době hospodářské krize by potenciálním stavebníkům velmi pomohla finanční pobídka pro nové bydlení ze strany města. Město Vsetín disponuje Fondem rozvoje bydlení na území města Vsetína, který v podobě půjčky za zvýhodněných podmínek pomáhá stavebníkům. Tato zvýhodněná půjčka však není dostatečným řešením problematiky bydlení. Pokud by město Vsetín více rozpracovalo pobídkový systém v oblasti rozvoje bydlení, mohl by to být další velký krok k eliminaci nepříznivého vývoje v počtu obyvatel ve městě. Z výsledků dotazníkového šetření také vyplynulo, že pro obyvatele města Vsetína a okolních obcí, je při výstavbě vlastního rodinného domu velkým problém složitá a zdlouhavá administrativa při vyřizování všech potřebných povolení. Samozřejmě, že město Vsetín nemůže změnit legislativu a upravit zákonem stanovené podmínky. Mohlo by však zřídit informační servis v podobě pracovníka, který by těmto potenciálním stavebníkům vysvětlil veškerou problematiku stavebních povolení a možností výstavby ve městě od A do Z. K rozvoji podnikání ve městě Vsetíně výrazně přispěl projekt Podnikatelského inkubátoru realizovaný v letech 2005 - 2008. Cílem projektu bylo vytvořit a implementovat do regionu podnikatelské aktivity s vysokou přidanou hodnotou, které vytvoří nová pracovní místa a rozšíří portfolio kvalitních společností. V současné době hospodářské krize by k rozvoji podnikání ve městě pomohl projekt podobného charakteru. Jednou z aktivit na podporu podnikání by mohlo být využití brownfieldů, kterých je na území města Vsetína na základě zpracované analýzy poměrně hodně. Město by tak mohlo poskytnout brownfieldy, které jsou v jeho vlastnictví a na jejichž revitalizaci nemá v současné době dostatek finančních prostředků, podnikatelům za zvýhodněných podmínek pro jejich podnikatelské záměry.

80

Seznam obrázků Obr. 1 Mapa katastru města Vsetína (GIS – výstup) ............................................................................... 4 Obr. 2 Situace rozdělení využití území města Vsetína ............................................................................ 5 Obr. 3 Podnebí v ČR ................................................................................................................................. 6 Obr. 4 Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm....................................................... 7 Obr. 5 Průměrný roční úhrn globálního záření [MJ/m2] ......................................................................... 7 Obr. 6 Průměrný sezónní počet dní se sněžením .................................................................................... 8 Obr. 7 Průměrná měsíční teplota vzduchu v červenci [°C] ...................................................................... 8 Obr. 8 Historická fotografie z roku 1915 pohled na město Vsetín www.fotohistorie.cz ...................... 11 Obr. 9 Historická fotografie z roku 1930 pohled na město Vsetín www.fotohistorie.cz ...................... 12 Obr. 10 Historická fotografie z roku 1952 pohled na město Vsetín www.fotohistorie.cz .................... 13 Obr. 11 Stávající územní plán v místní části HRBOVÁ ........................................................................... 44 Obr. 12 Návrh nového územního plánu v místní části HROBOVÁ......................................................... 45 Obr. 13 Stávající územní plán v místní části DOLNÍ JASENKA................................................................ 46 Obr. 14 Návrh nového územního plánu v místní části DOLNÍ JASENKA ................................................ 47 Obr. 15 Stávající územní plán v místní části HORNÍ JASENKA ............................................................... 48 Obr. 16 Návrh nového územního plánu v místní části HORNÍ JASENKA ............................................... 49 Obr. 17 Stávající územní plán v místní části HORNÍ MĚSTO .................................................................. 50 Obr. 18 Návrh nového územního plánu v místní části HORNÍ MĚSTO .................................................. 51 Obr. 19 Stávající územní plán v místní části ZA DÍLY, MALÝ SKALNÍK ................................................... 52 Obr. 20 Návrh nového územního plánu v místní části ZA DÍLY, MALÝ SKALNÍK ................................... 53 Obr. 21 Stávající územní plán v místní části OHRADA ........................................................................... 54 Obr. 22 Návrh nového územního plánu v místní části OHRADA ........................................................... 55 Obr. 23 Stávající územní plán v místní části ROKYTNICE ....................................................................... 56 Obr. 24 Návrh nového územního plánu v místní části ROKYTNICE ....................................................... 57 Obr. 25 Stávající územní plán v místní části JANIŠOV ........................................................................... 58 Obr. 26 Návrh nového územního plánu v místní části JANIŠOV ........................................................... 59 Obr. 27 Stávající územní plán v místní části LÁZKY ............................................................................... 60 Obr. 28 Návrh nového územního plánu v místní části LÁZKY ............................................................... 61 Obr. 29 LEGENDA STÁVAJÍCÍHO ÚZEMNÍHO PLÁNU – DŮLEŽITÁ ČÁST ................................................ 62 Obr. 30 LEGENDA NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU – DŮLEŽITÁ ČÁST ....................................................... 63

81

Seznam tabulek

Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel v 19. a 20. Století ..................................................................................... 10 Tab. 2 Vývoj počtu domů v 19. a 20. století ve Vsetíně ........................................................................ 14 Tab. 3 Věková struktura obyvatel města Vsetína .................................................................................. 16 Tab. 4 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání.................................................................................................................................................. 18 Tab. 5 Vývoj počtu sňatků a rozvodů ve městě Vsetíně ........................................................................ 19 Tab. 6 Vývoj počtu zemřelých ve městě Vsetíně ................................................................................... 22 Tab. 7 Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých ve městě Vsetín ................................................... 23 Tab. 8 Vývoj celkového přírůstku ve městě Vsetíně.............................................................................. 24 Tab. 9 Vývoj počtu potratů ve městě Vsetíně ....................................................................................... 25 Tab. 10 Porovnání vývoje počtu potratů ............................................................................................... 26 Tab. 11 Porovnání trvale obydlených bytů v okolních městech............................................................ 41 Tab. 12 Porovnání domů dle vybavení a vlastnictví mezi okolními městy ............................................ 41

82

Seznam grafů

Graf 1 Vývoj počtu obyvatel města Vsetín a Valašského Meziříčí v 19. a 20. století .............................. 9 Graf 2 Zaměstnání podle druhu vykonávané činnosti........................................................................... 10 Graf 3 Vývoj počtu domů ve Vsetíně a Valašském Meziříčí .................................................................. 15 Graf 4 Vývoj počtu obyvatel od roku 1999 ve městě Vsetín a v okolních obcích ................................. 16 Graf 5 Vývoj počtu obyvatel v předproduktivní a poproduktivním věku od roku 1999........................ 17 Graf 6 Vývoj úbytku počtu obyvatel ve vybraných městech Zlínského kraje ........................................ 18 Graf 7 Obyvatelstvo města Vsetína dle nejvyššího ukončeného vzdělání ............................................ 19 Graf 8 Vývoj rozvodovosti ve vybraných městech Zlínského kraje ....................................................... 20 Graf 9 Vývoj sňatkovosti ve vybraných městech Zlínského kraje.......................................................... 21 Graf 10 Vývoj živě narozených dětí podle rodinného stavu matky ve městě Vsetíně .......................... 22 Graf 11 Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel ...................................................................................... 23 Graf 12 Vývoj přírůstku stěhováním ve městě Vsetíně ......................................................................... 24 Graf 13 Vývoj celkového přírůstku ve městě Vsetíně ........................................................................... 25 Graf 14 Vývoj počtu potratů ve vybraných městech Zlínského kraje ................................................... 26 Graf 15 Náboženské vyznání obyvatel města Vsetín ............................................................................ 27 Graf 16 Procento věřících obyvatel z celkového počtu obyvatel .......................................................... 28 Graf 17 Národnost obyvatel města Vsetína .......................................................................................... 29 Graf 18 Ekonomická aktivita obyvatel města Vsetína ........................................................................... 29 Graf 19 Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva města Vsetína................................................. 30 Graf 20 Porovnání ekonomické aktivity obyvatel okolních obcí ........................................................... 30 Graf 21 Struktura podnikatelské sféry ve městě Vsetíně ...................................................................... 31 Graf 22 Porovnání ekonomických subjektů v okolních městech .......................................................... 31 Graf 23 Porovnání míry nezaměstnanosti okolních měst za jednotlivé měsíce v roce 2009 ................ 32 Graf 24 Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti okolních měst v % v letech 1990 - 2008 .................. 33 Graf 25 Míra nezaměstnanosti v okrese Vsetín v porovnání se Zlínským krajem a ČR......................... 34 Graf 26 Vývoj počtu volných pracovních míst ve Vsetíně ..................................................................... 34 Graf 27 Struktura nezaměstnanosti ve Vsetíně za rok 2007 ................................................................. 35 Graf 28 Struktura nezaměstnanosti ve Vsetíně za rok 2008 ................................................................. 35 Graf 29 Počty uchazečů o zaměstnání Úřadu práce Vsetín dle jednotlivých věkových kategorií ......... 36 Graf 30 Věková struktura nezaměstnaných ve Vsetíně za rok 2007 ..................................................... 36 Graf 31 Věková struktura nezaměstnaných ve Vsetíně za rok 2008 ..................................................... 36 Graf 32 Délka doby vedení uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP ....................................................... 37 Graf 33 Nezaměstnanost dle délky ve městě Vsetíně za rok 2007 ....................................................... 37 Graf 34 Nezaměstnanost dle délky ve městě Vsetíně za rok 2008 ....................................................... 38 Graf 35 Největší zájem o profese ze strany zaměstnavatelů ve Vsetíně za rok 2008 ........................... 39 Graf 36 Trvale obydlené byty ve městě Vsetíně.................................................................................... 40 Graf 37 Porovnání hodnocení spokojenosti obyvatel Vsetína v roce 2006 a 2009............................... 64 Graf 38 Porovnání kvality služeb ve městě Vsetíně v roce 2006 a 2009 ............................................... 65 Graf 39 Porovnání dostupnosti služeb ve městě Vsetíně v roce 2006 a 2009 ...................................... 65 Graf 40 Porovnání spokojenosti občanů města Vsetína se službami v roce 2006 a 2009 .................... 66 Graf 41 Porovnání spokojenosti občanů Vsetína v roce 2006 a 2009 ................................................... 67 Graf 42 Typ domu obyvatel města Vsetína ........................................................................................... 68

83

Graf 43 Spokojenost obyvatel města Vsetína s bydlením ..................................................................... 68 Graf 44 Čas obyvatel města Vsetína strávený při cestě do školy/zaměstnání ...................................... 69 Graf 45 Nejlepší lokalita pro bydlení na Vsetíně ................................................................................... 69 Graf 46 Výstavba vlastního rodinného domu obyvateli města Vsetína ................................................ 70 Graf 47 Vstřícnost města Vsetín stavebníkům rodinných domů........................................................... 70 Graf 48 Překážky při výstavbě rodinného domu na Vsetíně ................................................................. 71 Graf 49 Obyvatelé města Vsetína pracující na Vsetíně ......................................................................... 71 Graf 50 Spokojenost zaměstnanců s pracovními podmínkami na Vsetíně ........................................... 72 Graf 51 Podpora pracovních příležitostí městem Vsetín ...................................................................... 72 Graf 52 Nejčastější důvod návštěvy Vsetína ......................................................................................... 73 Graf 53 Použitý dopravní prostředek při cestě do Vsetína ................................................................... 74 Graf 54 Čas strávený cestou na Vsetín .................................................................................................. 74 Graf 55 Četnost návštěvy města Vsetína .............................................................................................. 75 Graf 56 Bydlení na Vsetíně .................................................................................................................... 75 Graf 57 Důvod bydlení na Vsetíně ......................................................................................................... 76 Graf 58 Překážky v bydlení na Vsetíně .................................................................................................. 76 Graf 59 Zaměstnání či firma na Vsetíně ................................................................................................ 77 Graf 60 Chtěli byste mít firmu nebo být zaměstnáni na Vsetíně .......................................................... 77 Graf 61 Podpora pracovních příležitostí městem Vsetín ...................................................................... 78

84

Výsledky města Vsetín budou ve studii srovnávány s okolními městy, jako jsou Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm

Recommend Documents