KAVKAZ TREKOVÝ. DINARA mezi květinami a minami. Mějte pod čepicí!

“Tak jako DEVOLD to nikdo neumí!” VLNĚNÉ FUNKČNÍ TERMOPRÁDLO OBLÉKÁ NORY OD ROKU 1853

DALE OF NORWAY ORIGINÁL NORSKÉ SVETRY

s DEVOLDem Vás nic nezastaví

Naši nejvýznamnější partneři:

KVALITNÍ LYŽAŘSKÉ A OUTDOOROVÉ VYBAVENÍ Z NORSKA

HORSKÁ SLUŽBA ČR

ČESKÝ HOROLEZECKÝ SVAZ

HORSKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA SR

North Trappers, Litoměřice, +420 416 738 846

www.norskamoda.cz

KAVKAZ TREKOVÝ Pohoří Kavkaz, mohutná hradba divokých a zaledněných hřebenů, se táhne mezi břehy Černého a Kaspického moře. Jeho rozloha je opravdu úctyhodná, na délku měří skoro 1500 kilometrů a šířka je až 190 kilometrů. Leží na zeměpisné šířce, která odpovídá pobřeží jižní Francie. Klima je zde proto v nižších polohách velmi příjemné a teplé. Nejvhodnějšími měsíci k výstupům na vrcholy jsou červen, červenec, srpen a říjen. TROCHU HISTORIE

Kolmý ledovec u vrcholu Těrskolak

Oblast Kavkazu se začala formovat před více než 500 milióny lety. Docházelo zde k mohutným posunům zemských desek a zejména k sopečné činnosti. I samotný mohutný rozeklaný Elbrus je vyhaslá sopka. Díky mnoha ledovcům je celá oblast bohatá na vodní zdroje. Setkávali jsme se zde s podobným reliéfem jaký známe z Alp. V údolích ve výškách okolo 1500 –1800 m n. m. nám voněly husté borovicové lesy, ve kterých jsme narazili dokonce i na plaché medvědy. Oblohu nad námi střežili mohutní orli. Výše (2000 – 2500 m n. m.) se rozpro-

stírají rozsáhlé louky, hojně využívané k pastevectví. První morénová skalnatá pole jsme potkávali okolo 3000 m n. m. Nepříjemná, ostrá a klouzající suť nás provázela po většinu našich výstupů. I zde trpí rozsáhlé ledovce v nejvyšších polohách globálním oteplováním a zmenšují se.

POLITIKA – NEPŘÍTEL HOROLEZCŮ Kavkaz leží na hranici mezi Ruskem, Gruzií a Ázerbájdžánem. Po rozpadu Sovětského svazu se tato oblast stala na pár let centrem nepokojů, lokálních rozmíšek a národnostních svárů. ➥ Pokračování na str. 2

DINARA – mezi květinami a minami Celý masív nejvyššího chorvatského pohoří Dinara, včetně jeho stejnojmenného nejvyššího vrcholu sahajícího do nadmořské výšky 1831 metrů, leží v odlehlé a opomíjené oblasti střední Dalmácie na hranicích s Bosnou a Hercegovinou. Z dob válečného konfliktu v letech 1991–95 bohužel zůstalo v celé oblasti mnoho zaminovaných míst. To, společně s faktem, že neexistuje žádná mapa tohoto regionu vhodná pro vysokohorskou turistiku, nečiní Dinaru ideálním místem pro několikadenní treking.

J

ižní část Dinary je kvůli zmiňovaným minám pro individuální turistiku prakticky nepřístupná. Nicméně severní část pohoří s nejvyšší horou určité možnosti pro treking skýtá, protože byla velkých bojů ušetřena. Minimální, avšak nikoliv nezanedbatelné riziko v podobě nášlapných min, činí z výstupu na Dinaru, při dodržení základních bezpečnostních pravidel, nezapomenutelný zážitek, okořeněný vědomím, že několik kroků od stezky může být ukryta mina a přímo na stezce můžete šlápnout na nejjedovatější zmiji Balkánu.

Pohled z vrcholu Dinary

➥ Pokračování na str. 9

FASHION & FUNCTION

Mějte pod čepicí ! WINDSTOPPER® and GORE-TEX® are registered trademarks of W.L. Gore & Associates GmbH - www.kama.cz

your business – your show! Východní vrchol Elbrusu

Dobrodruh

Dobrodruh 2

www.ispo.com

➥ Pokračování ze str. 1

Dobrodruh

V současnosti je v rámci Ruské federace oblast Kavkazu rozdělena na několik autonomních republik. Mezi největší patří: Kharachaevo-Cherkessia, Kabardino-Balkaria a Severnaja Ossetia. Bezpečnostní situace v ruské části je nyní již víceméně stabilizovaná, i když první den po našem příjezdu jsme se dozvěděli o nedávném ozbrojeném přepadení české skupiny. Příhraniční oblasti jsou stále střeženy vojáky a je do nich možno vstoupit jen na speciální povolení. Horské přechody přes hranice do okolních států jsou dokonce zakázány.

DOBRODRUŽNÁ DOPRAVA

Dobrodruh

Nejjednodušší a nejkratší možnost, jak se na Kavkaz dostat za jeden den, je využít letadlo s přestupem v Moskvě. Nás však více zaujala tří a půl denní varianta přes Slovensko a Ukrajinu, kombinace autobusu a pohodlného vlaku, ve kterém jsme si dosyta užili nejen ruský folklór, vodku, pirožky a samovar, ale také ukrajinskou i ruskou korupci. Lůžkový vůz typu „plackartnyj“, což je jakýsi otevřený lehátkový vagón, ve kterém jsme se tísnili s desítkami místních, patří mezi rozhodně nezapomenutelné zážitky. I při mírně chaotickém systému vlakové dopravy bylo obdivuhodné, že za celou naši cestu neměl ruský ani ukrajinský vlak delší zpoždění než jednu minutu na desítkách hodin jízdy. Již u vlakového nádraží v Minerálních vodách se stala naše skupinka vítaným přivýdělkem místní policie ➨

Výtah pro auta v závěru doliny Adyr-Su

27.- 30. ledna 08

Světový veletrh sportovních potřeb a sportovní módy Mnichov hlásí vyprodáno! Obsazeno je 180.000 m² výstavní plochy! Přihlášeno 1.800 vystavovatelů z 50 zemí! Rekordní účast hlásí Česká republika, která se svými 48 vystavovateli na ploše 1.500 m² bude patřit mezi TOP 10 zemí.

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Stanice maršrutek v Užhorodě

V

elká poptávka po ploše je registrována především v oborech Outdoor a Sportstyle. Veletrh ispo zima 08 přichází s novým oborovým členění, které bylo pozitivně přijato vystavovateli. Rozsáhlá a rekordní prezentace oboru outdoor je ve čtyřech pavilonech na ploše 30.000 m² s vlastním vchodem Ost.

16 VYPRODANÝCH PAVILONŮ Porˇ adatel: Messe München GmbH, Messegelände, 81823 Mnichov, Neˇ mecko tel. +49 (0)89 9 49-11388, fax +49 (0)89 9 49-11389, [email protected], www.ispo.com Zástupce porˇ adatele pro CˇR a SR: blizˇsˇ í informace, prˇ edprodejní vstupenky, ubytování: EXPO-Consult + Service, s.r.o., 604 45 Brno, tel. 545 176 158, fax 545 176 159 [email protected], www.expocs.cz pouze pro odborníky

Veletrh ispo winter 08 se bude konat již po 68., a to v termínu od 27. do 30. ledna na výstavišti v Mnichově. Návštěvníkům budou sloužit tři hlavní vchody Nord, West a Ost.

NOVÉ ČLENĚNÍ VELETRHU Nadcházející veletrh ispo zima 08 bude rozčleněn následovně:

Poprvé obsadí Outdoor-Community pavilony A5A6 a B5-B6 se zvláštním vchodem Ost. Pořadatel vychází vstříc vystavovatelům v tomto oboru, kteří chtějí obor outdoor více osamostatnit a zvýraznit. Vystavovatelé v oboru lyžařské oblečení obsadí pavilony B1 a B2, na tyto pavilony navazují výrobci lyží, hůlek a bot v pavilonech B3 a B4. Sportovní obory Running, Teamsports a Fitness se představí v halách C3 a C4 a jsou přístupny přímo z vchodu Nord. V pavilonu C3 se nachází nákupčí svazy Intersport a Sport 2000. Boardsports-Community se prezentuje jako obvykle v pavilonech A1 až A3. V pavilonech B1 a B2 se prezentují vystavovatelé s kolekcemi sportovní módy. ispovision se nachází ve vysoce prestižním pavilonu A4, kde se očekávají s napnutím žhavé novinky. Mezinárodní účasti zemí a obor lední hokej se nacházejí v pavilonu C1 a C2. Využijte výrazně zlevněné vstupenky v předprodeji. Objednejte si je již nyní přes www.ispo.com anebo www.expocs.cz Na www.expocs.cz najdete také nabídku hotelů a penzionů v široké paletě cen.

➨ a taxikářů. Úplatky jsou tu zkrátka na denním pořádku a musíte počítat s tím, že si na vás bude chtít každý něco vydělat. Cena, za kterou se dostanete odtud místními maršrutkami do údolí řeky Baksan, okolo které se rozkládá národní park Prielbrusie, záleží jen na umění smlouvání v ruštině a na ostrých loktech při dohadování se s místní mafií. Technický stav všech vozidel je bez rozdílu hrozný a prakticky záleží jen na schopnostech řidiče, jak bezpečně je schopen se svojí rachotinou jet a jak moc rychlou jízdu miluje. NÁRODNÍ PARK PRIELBRUSIE

kamenné plató. Přímo ze sedla nás již správná cesta po měkkém sněhu a drolivé skále dovedla na vrchol Těrskolak, podle ruské stupnice je obtížnost cesty 2A. Největším nebezpečím jsou volné kameny, za které bylo velmi obtížně zachytit smyčku při slaňování. I tuto nástrahu jsme nakonec zvládli na jedničku. Den jsme však stejně zakončili pádem na závěrečném, velmi strmém a erodovaném svahu těsně nad ústím doliny Irik. Tato dolina je prý nejkrásnější dolinou celého Prielbrusie, nám však připadalo několikahodinové utrpení na pražícím slunci nekonečné. Cestu zpříjemňovali volně se pasoucí koně a při ohlédnutí na nás povzbudivě mrkal

CREEK II GTX Dobře izolovaná komfortní a módní bota pro všechny zim-

ní aktivity, outdoor index 4. Svršek syntetický nubuk a oděruodolná Cordura®, podšívka GORE-TEX® Partelana, podešev LOWA LOGO, pánské 6 - 13, dámské LS 3,5 - 9 (UK). fobní nubuk, podšívka GORE-TEX®, Klima systém, pro pány AWP, asymetrický jazyk C4, vysoký ochranný lem, podešev VIBRAM® TSAVO SPS, pánské 6 - 13, dámské LS 3,5 - 9 (UK).

východní vrchol Elbrusu. Před sestupem do městečka Elbrus jsme procházeli kolem mohutných útvarů, tzv. zemních pyramid, které vytvořila svým působením eroze v měkkém pískovém podloží.

NA STŘECHU EVROPY

DOLINOU TĚRSKOL PŘES SEDLO TĚRSKOLAK DO DOLINY IRIK

BENEŠOV SPORTCENTRUM Tyršova 2076 BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO DRAPA OC Olympia U Dálnice 777, GEMMA Mendelovo nám. 15a, HERVIS Galerie Vaňkovka Ve Vaňkovce 1, U 100 SPORT Husova 8a ČESKÉ BUDĚJOVICE KAMZÍK SPORT Široká 19 HRADEC KRÁLOVÉ ČO-OJU Gočárova 846 + S.K.Neumanna 725 DRAPA OSC Futurum Brněnská 23a, SEWER OUTDOOR Resslova 600 JABLONEC N.N. SPORT 2000 OC Eveko JIČÍN DOBI Husova 103 JINDŘICHŮV HRADEC DRUŽINA Jarošovská 56/II KARLOVY VARY HERVIS Kapitána Jaroše KLADNO HORAL Třída T.G.M. 105 KOLÍN SPORTSERVIS MONTANA Kmochova 406 KUTNÁ HORA MIRI SPORT Rudní 675 LIBEREC SPORT 2000 Pražská 13/19 + Hodkovická 16 - Doubí, WIND SPORT Zámečnická 4/561 NÁCHOD UP&DOWN SPORT pasáž Kamenice NOVÉ MĚSTO N.M. K3 SPORT Čapkova 918 OLOMOUC HERVIS OC Olympia, HORTEZ 8. května 11 OPAVA GEKKO U Pošty 2 OSTRAVA ALPSPORT Tyršova 25, DRAPA OSC Futurum Novinářská 3178/6a, SKI CENTRUM MADEJA 28. října 227 PARDUBICE TRITON Češkova 1582 PÍSEK SPORT A VOLNÝ ČAS Havlíčkovo náměstí 89, YETTI Velké náměstí 4 PLZEŇ HANNAH Americká 54, TREKKING SPORT Náměstí Republiky 21 PODĚBRADY CYKLO-SPORT-SERVIS Na Valech 54 PRAHA 1 ALPSPORT Na Florenci 35, BOULDERSHOP Lidická 35, HOLAN SPORT Krakovská 18, JB SPORT Dlážděná 3, OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, ROCK POINT Martinská 2 PRAHA 2 WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 4 HERVIS OC Chodov, VLASTNÍ MALOOBCHOD PROSPORT Ke Mlýnu 1 - Újezd PRAHA 5 DRAPA OC Carrefour Nový Smíchov Plzeňská 5, DRAPA OC Galerie Radlická 117, ZPM SPORT Archeologická 2256 PRAHA 6 SPORT KULAŤÁK Vestibul Metra Dejvická PRAHA 8 BOATPARK Sokolovská 146/359, NAMCHE Heydukova 6 PRAHA 10 HERVIS Europark Štěrboholy, PEK SPORT Vršovická 466, ZPM SPORT Švehlova 1391 (INTERSPAR) PRAHA 18 DRAPA OC Tesco Letňany PŘEROV FACE SPORT Mostní 13 PŘÍBRAM AJV SPORT OUTDOOR Osvobození 306 ROŽNOV PEMI Palackého 2191 ŠPINDLERŮV MLÝN M-SPORT DUNKOVÁ Špindlerův Mlýn 159 TÁBOR AFARS Budějovická 1020, BLAŽEK SPORT Husova 909 ÚSTÍ N.L. HERVIS OC Carefour VRCHLABÍ SPORT 2000 IT Centrum Krkonošská 16 ZÁBŘEH DENALI SPORT 28. října 3 ZLÍN DRAPA OC Centro 3. května 1170, HERVIS OC Čepkov ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48 ŽĎÁR NAD SÁZAVOU K 3 SPORT Horní 6

➥ Dokončení na str. 5

Co jsou biopotraviny? B

Obsahuje jen ty nejlepší suroviny pocházející z ekologických farem, vyprodukované bez použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických látek.

PODLE ČEHO POZNÁTE V OBCHODĚ BIOPOTRAVINY? U českých biopotravin máte jistotu, když na obalu najdete biozebru – grafický znak BIO s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a kódem CZ-KEZ, CZ-ABCERT NEBO cz-BIOKONT. Tento symbol zaručuje, že certifikované potraviny byly kontrolovány na každém kroku od zemědělce a výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Pokud si kupujete nebalené zboží, jako např. pečivo, zeleninu nebo mléko ze dvora a chcete mít jistotu, že nekupujete „zajíce v pytli“, prodavač vám musí doložit platné osvědčení o bio původu nebalených potravin. Po vstupu České republiky do Evropské unie se vám může stát, že koupíte biopotravinu, na které nebude česká biozebra, ale některá z mezinárodních bio značek.

KDO VÁM GARANTUJE, ŽE BIO NENÍ PODVOD? Všechny biopotraviny jsou vyrobeny podle Zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a Nařízení rady EHS č. 2092/91. Dozor nad dodržováním požadavků legislativy vykonává Ministerstvo zemědělství ČR, prostřednictvím nezávislé kontrolní organizace. V ČR zajišťuje kontrolu mezinárodně akreditovaná inspekční a certifikační organizace KEZ, o.p.s. (www.kez.cz). Od 1. 1. 2006 funguje v ČR další kontrolní organizace ABCERT (www. abcert.cz) a nově 3. organizace Biokont (www.biokont.cz). Když ekologický zemědělec či výrobce splní všechny přísné podmínky, obdrží certifikát a možnost používat značku bio na jeden rok. Pravidelně i namátkově se výrobci kontrolují. V případě podezření, že by produkt mohl být nějak kontaminován, odebírají se vzorky na laboratorní analýzy. Když se prokáže výskyt nějaké škodlivé látky, která se třeba běžně používá, ale v ekologickém zemědělství je zakázána, nemůže být tento produkt označen jako bio. HANA ZEMANOVÁ

Dobrodruh

www.emco.cz

ČÍM SE LIŠÍ BIOPOTRAVINY OD KONVENČNÍCH POTRAVIN? Před sto a více lety jedli naši předci jenom biopotraviny. Neměly sice speciální certifikace a nebyly ani dražší. Byly to všechny normální potraviny. Pak přišlo poválečné období a ve snaze nasytit trh dostatkem levných potravin se začalo rozvíjet průmyslové zemědělství, které začalo experimentovat s chemickými látkami proti škůdcům, proti plevelům, pro urychlení růstu apod. Dnes nám tyto průmyslově vyráběné potraviny připadají normální a ty bio zvláštní. Je to paradox. Hlavní rozdíl mezi biopotravinami a běžnými potravinami je v tom, že při pěstování a výrobě biopotravin je zakázáno používání látek, které by mohly mít škodlivý účinek na zdraví lidí i přírody. Při pěstování plodin v ekologickém zemědělství se nesmí používat umělá hnojiva, škodlivé chemické postřiky (tzv. pesticidy – látky, které byly vymyšleny s úmyslem zničit plevel a zneškodnit hmyz), geneticky modifikované organizmy (GMO). Zvířata v ekologickém zemědělství musí být chována v souladu se svými přirozenými potřebami. Neznají velkochovy, mají možnost výběhu na pastvu a přirozenou potravu. Nesmí dostávat růstové hormony ani preventivní dávky antibiotik. Při zpracování biopotravin je oproti konvenčním potravinám zakázáno používat aditiva (neboli éčka), která mění přirozené

vlastnosti potravin a mohla by mít nežádoucí účinky na zdraví: umělé konzervační látky, plnidla, chemická barviva a ochucovadla, umělé aromatické látky, umělá sladidla i vitaminy syntetického původu. Navíc, výrobci nesmějí při zpracování biopotravin používat ani ozařování, bělení či mikrovlnný ohřev.

Dobrodruh

Emco Bio Müsli

iopotraviny jsou jakékoli potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším a zároveň kontrolovaným způsobem v rámci ekologického zemědělství. V kvalitě bio si dnes můžete koupit téměř cokoli. Tedy zdaleka nejen obilniny a luštěniny, ale i maso, máslo a mléčné výrobky, zeleninu, kvalitní celozrnné i bílé těstoviny, ale i pochoutky, jako jsou biokečup, biochipsy, biovíno, biočokoláda nebo biouherák. U nás v České republice je bohužel značka bio často nesprávně vnímána jako synonymum pro vegetariánství, makrobiotiku nebo něco extrémního, co je jen pro nemocné jedince. Mezi nejčastější předsudky mezi zákazníky patří: bio je dieta, bio je jen zrní či sojové náhražky, bio je jen pro nemocné, bio není nic normálního, při bio stravě si člověk odpírá pravé pouchoutky. Nic z tohoto není pravda.

Dobrodruh

Naší první aklimatizační túrou byl třídenní přechod průsmyku Těrskolak (3527 m n. m.) a dosažení vrcholu Těrskolak (3800 m n. m.). Do výchozí vesnice Těrskol jsme se stopem svezli stařičkou otlučenou Volhou. Vzpomínky na „zlaté“ časy komunismu našeho mládí v nás ihned ožily a provázely nás po celou dobu pobytu.

nikoho nepotkávali, a tak jsme se spoléhali jen na nedokonalou starou mapu, knižního průvodce a vlastní orientační smysl. Díky němu jsme omylem vylezli na jednu boční věž v hřebeni Těrskolaku a seznámili se tak s nepříjemnou drolící se kavkazskou skálou. Nechybělo ani akční slanění při sestupu po velmi prudkém ledovém svahu. Před samotným výstupem do průsmyku Těrskolak bylo nutno ještě zdolat prudký skalní třistametrový schod na

www.lowa.cz + www.prosport.cz

Oficiální zastoupení LOWA pro ČR + VLASTNÍ MALOOBCHOD: PROSPORT PRAHA s.r.o. Ke mlýnu 1, 149 00 Praha 4 - Újezd, tel: 241 483 338, fax: 241 483 335, e-mail: [email protected]

Dobrodruh

Koně v dolině Irik

I když probíhaly určitý čas debaty o tom, zda ještě patří Kavkaz a Elbrus do Evropy, nakonec se soudí, že ano. Jeho západní vrchol je vyšší a většina horolezců míří jen tam. My jsme si dali za úkol vystoupit na oba vrcholy za jeden den. Do výchozí osady Azau, kde končí asfaltová silnice vedoucí celým údolím řeky Baksan, jsme se opět dostali stopnutou maršrutkou. Tento způsob přepravy byl vždy velmi rychlý. Naše hlavy se vyvracely při pohledu vzhůru, kde je vidět přestupní stanice lanovky Krugazor (3050 m n. m.) a kdesi nad ní je možno tušit stanici Mir ve výšce 3500 m n. m. Samozřejmě se dá do stejné výše vyfunět i pěšky, ale do prudkého výstupu s těžkým batohem na drolící se lávě se nám vůbec nechtělo. I samotná jízda lanovkou byla pro nás velký zážitek. Její technický stav je, mírně řečeno, nevyhovující, při jízdě se ozývaly podivné praskající zvuky a samy se otevíraly dveře.

Dobrodruh

TIBET GTX Osvědčená špičková bota pro VHT, outdoor index 2. Svršek hydro-

Stoupání k Prijutu 11

Dobrodruh

Cílem naší výpravy se stala oblast ruského národního parku Prielbrusie. Lákadlem byl nejen nejvyšší vrchol Evropy – Elbrus (5642 m n.m.), ale také mnoho možností jiných hodnotných horolezeckých výstupů. K nebi zde ční majestátní nerozluční sousedé Donguzorun a Nakratau (4454 a 4277 m n. m.), špičatý Džantugan (4000 m n. m.), zaledněná Baškara (4162 m n. m.) či obtížností vyhlášená Ušba (4710 m n. m.). Přechody jednotlivých průsmyků lze celkem libovolně kombinovat a spojovat v různě dlouhé a obtížné okruhy. Naším milým base campem se stalo tábořiště u křižovatky do doliny Adyl-Su, kam jsme se vždy po několika dnech strávených v horách rádi vraceli na výborný masový šašlik a na bramborové placky plněné sýrem nebo masem, neboli čebureky či chičiny.

Problém se správnou stezkou z osady nám nečekaně vyřešil ruský kouzelný dědeček. Jeden z mála příjemných obyvatel, které jsme zde potkali. Bohužel, tvrdý život místních v drsném horském prostředí a pod rukou daleké centrální byrokracie se velmi podepsal na jejich povaze. Úsměv či smích nepatří mezi jejich časté emoce a v jejich povahách dominuje uzavřenost a upjatost. Pěšina se vinula podél bublajícího potoka, přecházela přes pastviny se stádem krav, aby na konci končila strmými skalními stěnami, prudkými travnatými svahy a několika krátkými vodopády. Značení zde samozřejmě žádné není, v horách jsme již téměř

Dobrodruh 3

KAVKAZ TREKOVÝ

Dobrodruh 4 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

Modelem 4007 vstupuje francouzská automobilka Peugeot poprvé do kategorie SUV (Sport Utility Vehicle). Vývoj tohoto vozu je však výsledkem spolupráce s japonskou automobilkou Mitsubishi, technická spřízněnost s typem Outlander je na novince se lvíčkem ve znaku jasně patrná. Takže ačkoliv se může zdát, že vody SUV jsou pro Peugeot zatím neprobádané, model 4007 je do jisté míry sázkou na jistotu.

K

do jiný by měl mít lepší zkušenosti s pohonem 4×4 či s technikou použitelnou do terénu než Mitsubishi? A zároveň, kdo jiný by měl do takového vozu zkonstruovat dieselový agregát než Peugeot, jenž je svými špičkovými naftovými jednotkami pověstný. Redakce Dobrodruha pro vás žhavou novinku s označením 4007 otestovala, a to v době, kdy ještě ani nebyly uveřejněny její ceny pro český trh. Do prodeje by se 4007 měl dostat již v lednu 2008.

PRO RADOST NEJEN Z JÍZDY Peugeot 4007 není žádný drobeček, o čemž vypovídá délka 4,64 m, šířka 1,8 m a výška 1,7 m. Pro uživatele, jenž se nespokojí pouze se silničním využitím tohoto vozu, jsou však jistě velice důležité nájezdové úhly 22 a 21° a především dostatečná světlá výška 174 mm. Podvozek je zdařilým kompromisem, jenž nabídne nejen velice dobrou stabilitu při jízdě po silnici, ale umožní i solidní prostupnost lehčím terénem. Kombinace klasického předního zavěšení kol McPherson se zadní víceprvkovou nápravou doplněnou o zkrutný stabilizátor sice logicky znamená, že těžší terén zůstane vozu zapovězen, Peugeot 4007 ale rozhodně není pouze luxusní „pseudoterénní“ hračkou. Tento vůz totiž poskytne svému majiteli nejen požitek z jízdy, ale i jistotu, že se například ke své horské chatě dostane prakticky vždy. Jízda je celkově velice pohodlná, rozhodně ale ne superměkká. Podvozek pohlcuje nerovnosti vozovky ochotně, nesnaží se ale o jejich úplné zahlazení. Z toho samozřejmě těží řidič, ovládání vozu je

Testovali jsme: PEUGEOT 4007 2,2 HDI radostí. V zatáčkách se nedostaví nijak velké naklánění karoserie, typické pro řadu konkurentů. Navíc zpětná vazba od kol je čitelná a řízení není nijak přeposilované. Pochvalu zaslouží i brzdy s kotouči o průměru 294 mm vpředu a 302 mm vzadu. Všechny tyto prvky se podílí na maximálně příjemném pocitu z jízdy. O přítomnosti prvků jako ABS či ASC (Active Stability Control) asi není třeba se rozepisovat. Pohon všech kol 4×4 je v případě Peugeotu 4007 přiřaditelný. Trvale jsou poháněna přední kola, režim 4WD pak pomocí počítače rozdělí přenos točivého momentu mezi přední a zadní nápravu. K dispozici je i mód LOCK pro podmínky snížené přilnavosti, jenž „zablokuje“ stálý pohon 4×4. Zatím jediný nabízený vznětový agregát obsahu 2178 cm³ s výkonem 156 koní a kroutícím momentem 380 Nm (při 2000 ot/min) je tím pravým společníkem pro model 4007. Je skombinován s šestistupňovou, mechaniky řazenou převodovkou, rozhodně by mu slušel ale i automat. I přes nemalou hmotnost vozu si s ním motor doslova hraje. Akcelerace je vynikající, zátah motoru je navíc jasně patrný již od 1500 otáček. S příplatkovými osmnáctipalcovými pneumatikami 225/55 je udávané zrychlení na 100 km/h za pouhých 9,9 sekundy. Pružnost motoru je zkrátka fantastická, kroutící moment 380 Nm vůz přímo předurčuje k tahání karavanů, lodí či přepravníků na koně. Při kombinovaném provozu by navíc měla spotřeba klesnout dokonce pod sedm a půl litru na sto kilometrů. Vzhledem k mrazivému období a k faktu, že jsme vůz k testu přebrali prakticky nový, se nám této hodnoty nepodařilo dosáhnout, udávaná čísla jsou ale po „zajetí“ zcela reálná. Šestistupňová převodovka pracuje přesně s relativně krátkými drahami. Mezi prvním a druhým rychlostním stupněm je výraznější odstup, jenž nutí řadit dvojku o něco dříve. Šestka je v tomto případě ideálním společníkem na delší vzdálenosti, kde se výrazně podílí na snížení spotřeby.

I PRO RADOST Z PRAKTIČNOSTI Pětimístné uspořádání interiéru je doplněno o nouzové dvojsedadlo sklopené v podlaze zavazadlového prostoru. V případě poslední dvojice pasažérů s menší postavou (v ideálním případě dětí) je možné model 4007 označit za plně sedmimístný. Maximálně praktický je zavazadlový prostor, jenž v základním uspořádání nabídne 510 litrů a po sklopení i druhé řady sedadel 1686 litrů. Z toho mohou těžit například cyklisté. Ložná plocha sice není nadprůměrně dlouhá, ale výška interiéru dovolí kolo bez problémů postavit, a to pouze po vyjmutí předního kola, tedy bez

nutnosti zasunutí sedlovky do rámu. Návrat sedadel do původní pozice vyžaduje trochu síly, naopak jejich sklápění jde skoro samo. Praktické je rozdělení druhé řady sedadel v poměru 60 : 40, její podélný posun v rozmezí 80 mm a navíc i možnost naklápění opěradel. Roletka kryjící zavazadelník po vyjmutí neváží téměř nic, takže s ní může bez problémů manipulovat i žena. Vyloženě offroadovým prvkem je rozdělení zadních dveří, kdy se horní díl vyklápí klasicky a široký práh se sklápí dolů. Manipulace s ním je však jednoduchá a ve sklopené poloze skvěle poslouží například

jako sedátko či při nakládání těžkých předmětů. Maximálně spokojeni jsme byli s provedením interiéru. Na Peugeot 4007 si jeho uživatel zvykne takřka okamžitě, vše je v dokonalém dosahu. Malý volant výborně padne do ruky, veškeré ovladače jsou naprosto intuitivní. Sedadla jsou pohodlná i na delší vzdálenosti, k tomu nabídnou slušné držení těla při průjezdu zatáčkou. Prostor pro posádku bychom označili za zcela dostatečný, byť v druhé řadě v oblasti kolen ho není zrovna na rozdávání. Palubní deska i hlavní přístroje ve dvou sportovně střižených tubusech jsou po designové stránce velice zdařilé, ostatně jako exteriér automobilu. Navíc je zde velký počet odkládacích prostor a dvě objemné schránky před spolujezdcem. O bezpečnost posádky se již v základní výbavě stará šestice airbagů. Výborný je i výhled z vozu daný nejen výškou posazu, ale i bohatým prosklením a vysokými vnějšími zpětnými zrcátky. Z volitelné výbavy však doporučujeme parkovacího asistenta. Převisy karoserie jsou o něco delší, takže parkovací senzory jednoznačně využijete. Text a foto: JAN KADEČKA

CO VÁM AUTOSPOL NABÍZÍ?

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Máme otevřeno 6 dnů v týdnu Prodáváme nové i ojeté osobní a užitkové vozy Možnost vytvoření speciálních leasingových podmínek

AUTOSPOL, d.v.

Největší výběr vozidel skladem za nejlepší ceny Nemůžete přijít Vy k nám? Nevadí, my můžeme přijet

Havlíčkova 600 • 280 02 Kolín 4

k Vám a všechny formality vyřídíme

tel.: 321 770 010 fax.: 321 770 039 gsm: 602 591 761 [email protected]

Sjednáme za Vás leasingovou smlouvu a pojištění

Pondělí – pátek 8:00 – 17:00 sobota 8:00 – 12:00

Provádíme měření emisí a přípravy na STK

Půjčíme Vám krátkodobě i dlouhodobě vůz Provádíme kompletní servisní práce a to za použití špičkové technologie

Prodej vozidel tel.: 602 591 761 Servis vozidel tel.: 605 749 197

www.autospol-kolin.peugeot.cz PEUGEOT. JÍZDA VAŠEHO ŽIVOTA

KAVKAZ TREKOVÝ řili výstup barevné sedačkové lanovce a raději opět moc nezkoumali její technický stav. Z mezistanice s restaurací „Café Ai“ se nám otevřel nejznámější pohled na vrcholy Elbrusu. Dalekohledem jsme sledovali lidičky, kteří se jako mravenci pokoušeli dostat na to velké zasněžené mraveniště. Samotný vrchol Čeget leží již v příhraničním pásmu, proto jsme byli podrobeni vojenské kontrole našich povolení a po schválení výstupu jsme za necelou hodinu zdolali posledních pár set výškových metrů. Cesta zpět nás za-

hý výstup mírně stoupající dolinou Adyl-Su až na tábořiště Zelenaja Gostinica (Zelený hotel) byl unavující. Poslední část nám zpestřovaly úžasné výhledy na vrcholy Gumači (3805 m n. m.), Kurmyči (4045 m n. m.), Baškara (4162 m n. m.), Ullukara (4302 m n. m.) a Džantugan (4000 m n. m.). A právě na obtížný Džantugan jsme měli zálusk vylézt i my dva. Po přespání v Zeleném hotelu jsme se vypravili přes neklidný, rozpraskaný, bublající a rychle se měnící ledovec Džantugan. Výstup do sedla Džantugan (3500 m

Martina na vrcholu Těrskolak

NEJLEPŠÍ KUCHAŘKA roku 2006

pro každou příležitost

Knížka Hanky Zemanové má magickou přitažlivost. Mě zasáhla definitivně. Rázem jsem se stala biokuchařkou. Hlavní důvod proč jsem propadla této knížce je její vlídnost a ohleduplnost. Nic mi nezakazuje, nepřikazuje, neomezuje. Jen doporučuje. Dita P.

PŘES DOLINY ADYL-SU, ADYR-SU, SYLTRAN A IRIKČAT

V rámci odpočinkového dne jsme vyrazili na vyhlídkový vrchol Čeget (3461 m n. m.). S odvahou jsme svě-

Celou trasu jsme pro úsporu času smrskli na jednotýdenní okruh. Dlou-

Ÿ——º¼Ê˺¿——ÊËü——Ê——ÍÄÀ

Biokuchařka je skvěle napsaná, díky ní jsem výrazně změnila svůj způsob stravování a cítím se výborně. Recepty, které jsem vyzkoušela, jsou vynikající.

Vydalo nakladatelství Smart Press, s.r.o., Velíkova 1417/12, 160 00, Praha 6

Na cizrnové pomazánce si pochutnaly nejen děti, ale i můj muž (jinak odpůrce všech zdravých jídel).

Nejúžasnější na této knize je, že člověk při její četbě nemá pocit méněcennosti pokud okamžitě nenajede na 100% na biopotraviny. Naopak, cítím se vždy velmi povzneseně když zavádím něco nového “biozdravého” do jídelníčku a mám dobrý pocit, že pomalu a jistě to prostě půjde.

Formát 220 x 220 mm, 180 stran, 399 Kč, pevná vazba, mnoho fotograí.

Gabriela J.

Simona K.

K dostání v knihkupectví a v bioprodejnách. Telefonické objednávky 608 265 336. Ukázky a objednávky na www.smartpress.cz

Čtení a prohlížení této biokuchařky je úžasné “antidepresivum”. Zuzana S.

winter collection 07/08

dry cool bezešvé funkĀní prádlo

SEAMLESS functional wear

speciálnė umístnėné Dry zóny pro lepší odvod potu bezešvá technologie nabízí nejvyšší možný komfort a pocit pohodlí anatomický stŅih zaruĀuje maximální pŅiléhavost a volnost pŅi pohybu nemaĀkavý materiál, pŅíjemný omak, snadná údržba -udržuje formu a tvar i pŅi Āastém praní

Dobrodruh

Dry cool

základní vrstva funkĀního prádla

Dobrodruh

ODPOČINEK NA ČEGETU

Rudolfa T.

Hanka N.

Alena V.

vedla ke krásnému jezeru Donguzorun pod horským velikánem stejného jména,v jehož mělké vodě jsme neodolali smočit své nožky.

Spousty informací, krásné provedení a hlavně mnoho kontaktů, rad a tipů! Musím přiznat, že to je první knížka, kde mě ani inzeráty v oddělené sekci “neotravují”, ale přímo je hltáme.

Dobrodruh

Biokuchařka Hanky Zemanové mi pomohla se zorientovat ve světě biopotravin a zdravého životního stylu. Konečně jsem porozuměla všem těm záhadným názvům biopotravin, kniha mi dodala odvahu k vyzkoušení i méně známých surovin. A recepty opravdu fungují!

Po namáhavém dni jsme došli kolem čtvrté hodiny odpolední k našemu stanu a následující den jsme klesali zpět do Azau.

MARTINA KŘENOVÁ FRANTIŠEK ČERVINKA

Dobrodruh

n. m.) po tomto ledovci byl velmi nebezpečný a závěrečný prudký výšvih kolem Aristových skal jsme se museli pečlivě odjistit. Na rozlehlém ledovcovém Džantuganském platu v průsmyku jsme se utábořili v našem pohodlném stanu. Druhý den ráno se mraky rozplynuly až po páté hodině. První stometrový kuloár jsme zvládli velmi rychle. Přidaly se strmější pasáže na sněhu až pod závěrečnou skalní pyramidu. Odtud jsme si již užívali skalního lezení po hraně východního hřebene se vzdušnými výhledy na Džantuganské plato a na náš maličký stan. Po dvou a půl hodinách perného lezení od stanu jsme stanuli na samotném vrcholu, obtížnost výstupu je hodnocena v ruské klasifikaci 2B. Rozevřely se nám úchvatné výhledy na strmé hřebeny gruzínské části Kavkazu. Při závěrečném sestupu nám vypomohly zanechané smyčky, které jsme využili ke slanění těžších úseků. Sestup přes tající ledovec v odpoledním slunci byl nepříjemný, ale nakonec i ten byl šťastně za námi a my si mohli pogratulovat k hodnotnému výstupu. K přechodu do doliny Adyr-Su jsme zvolili sedlo Kojavganauš (3620 m n. m.). Z kraje morény Džantugan je nutné hned odbočit doleva nahoru do svahu a pokračovat po málo znatelné cestě. Zřetelnější pěšina doprava vede na vrchol Via-Tau (3832 m n. m.), od-

skvělý dárek

Džantugan, Baškara, Ullukara

kud je na druhou stranu velice obtížný horolezecký sestup. Ač jsme si tohoto byli vědomi, naše kroky nás stejně zavedly špatně. Až ochotná ruská skupina horolezců nás upozornila na náš omyl a my jsme se museli tři sta výškových metrů vracet. Konečná cesta do sedla byl náš nejhorší kavkazský zážitek. Byla plná drobných sypajících se kamínků, které ujížděly jako kuličky pod nohama. Každý vystoupaný výškový metr byl vykoupen nesmírnou námahou. Zato sestup byl velmi rychlý, protože jsme po suti jednoduše lyžovali a jen trekovými hůlkami korigovali správný směr sjezdu. Dolinou Adyr-Su vede široká vozová cesta pro auta k horolezeckým táborům. Na začátku doliny je unikátní výtah pro auta, kterým se dostanou přes vysoký skalní práh. Osadu Věrchnij Baksan (1850 m n. m.) jsme jen přešli a pokračovali do doliny Syltran. K jezeru Syltran jsme dorazili již pozdě večer, ale naším cílem bylo až sedlo Syltran (3441 m n. m.). Opět jsme v něm našli již vymetený připravený plácek pro stan. Posledním naším velkým zážitkem z Kavkazu bylo brodění naboso prudkých a hlavně ukrutně studených ledovcových řek Mukal a Mkjara před výstupem do sedla Irik (3784 m n. m.). Samotný ledovec, stejně jako sestup dolinami Irikčat a Irik zpět do osady Elbrus, byly již zcela bez problémů.

Dobrodruh

Na stanici Mir to bohužel vypadá jak na skládce železného odpadu. Dlouho jsme se zde proto nezdržovali a sopečnou krajinou jsme po široké cestě stoupali vzhůru. Zajímavé jsou pověstné plechové barely v pestrých barvách ruské vlajky, ve kterých se dá za hříšný peníz ubytovat. Na sněhovém parkovišti na okraji ledovce postávaly sněhové rolby, připravené odvézt líné a majetné turisty o několik stovek metrů výše. Bezpečná široká cesta pak pokračovala po ledovci bez trhlin. Velkým nebezpečím je ale opuštění této trasy při špatné viditelnosti, kde číhají záludné ledovcové trhliny, které již pohltily nejednoho zabloudilce. V odpoledním slunci jsme se již dosti bořili do měkkého sněhu a byli jsme rádi, když jsme se utábořili na pravém bočním skalním hřebínku naproti troskám vyhořelé chaty Prijut 11 ve výšce 4100 m n. m. Samotný výstup jsme zahájili ve čtvrt na tři ráno. Východ slunce nás zastihl již v sedle mezi oběma vrcholy Elbrusu ve výšce 5300 m n. m. Poslední úsek stoupání na západní vrchol nám připadal nejdelší, ale i ten byl nakonec za námi a my po deváté hodině stanuli na nejvyšším vrcholu Evropy (5642 m n. m.). Neodolali jsme výzvě východního vrcholu, který na nás již mával. Nenechali jsme se dlouho pobízet, sestoupili zpět do sedla a strmějším stoupáním dosáhli i východního vrcholu Elbrusu (5621 m n. m.). U vrcholového trojúhelníku jsme objevili kladivo, srp asi podlehl zubu času. Sestup stejný jako po trase výstupu.

Dobrodruh 5

➥ Dokončení ze str. 3

Pro sezónu 07/08 ve dvou materiálových provedeních:

Ä»ÀÌ)ÊJ1––ÄÁËÆÄ1––ÈÀ– Ä·––Á»ÃÆ¿ÄÁ¢––Á·È·Ì·Ä¿ÄÁ– ·––ÌÅÂÄU––%·É ÅØÙÞåÚän–ڐ㖹·ÃƿĽ÷ÈÁ»Ê¢–Æ×â×ÙáeÞ喬§«¢–«§¨–«§–ÂåãäßÙۖä×ږÆåæÛâáåë êÛ⤰–¡–ª¨¦–ª®§–¬ª§–­¨§¢–­¨¨¢–­¨ª– Ü×¡–ª¨¦–ª®§–¬ª§–­¨© êÛ⤖éÛèìß鰖¡–ª¨¦–ª®§–¬ª§–­§§¢–­§¨ Û£ã×ßⰖßäÜå¶Ù×ãæßäÝã×èáÛê¤Ùð¢–ííí¤Ù×ãæßäÝã×èáÛê¤Ùð

Kolekce s vláknem Coolmax® pro ještė lepší termoregulaci, maximální výkon a minimální dobu schnutí. distribuce: www.milpex.cz

kontakt: [email protected]

Dobrodruh

PŅedností kolekce z jemného polyamidového mikrovlákna je materiál velmi pŅíjemný na omak.

D

dobrodružnosti o to více, když posledních 20 km do Blanska dojížděli ve tmě, neboť vlivem chladu přestala fungovat všechna světla. Svou jízdu dokázali ještě zpracovat a s tímto příspěvkem získali ve festivalové soutěži „Na fest cestou necestou“ druhé místo. Mezi ostatními filmy nechyběly snímky z obtížných expedic. K nim patří i film pravidelného účastníka soutěže Mirka V. Procházky Za Janem Welzlem o přechodu hor na Yukonu s cílem navštívit místo odpočinku Jana Welzla. Cestu podnikli čeští trampové z celého světa, když se setkali na srazu trampů-emigrantů v roce 1990. Také film Donjek mladého tvůrce Petera Ježe popisuje odvážný trek na severu Kanady, na Yukonu. Jako v loňském roce, i letos byl do soutěže zaslán film popisující přírodu slovenských hor Divoké hory režiséra Daniela Brezničana. Film Šárky Borůvkové a Ladi Kovaříka Tanvaldská kamenice 07 ukazuje záběry ze sjezdu malého potoka, který se pár dní v roce stane pro vodáky divokou řekou. Také jsme zaznamenali pro tuto soutěž i nové zajímavé sporty, jako u filmů Tech diving (technické potápění), Deep water soloing (skákání ze skal do hluboké vody). Nechyběly ani filmy plné humoru a nadsázky jako Československý filmový týždenník, Jírova trojka I. od autorů Petera Kmoška a Radima Bedana. Projekce soutěžních snímků proběhla o víkendu 23.–25. 11. Jako v loňském roce i letos proběhne repríza sedmi vybraných snímků v Praze,

V Praze v Kulturním domě Ládví se ve dnech 10.–11. listopadu 2007 konal již 9. Cestovatelský festival (www.setkanicestovatelu.cz). Více než 40 předních českých cestovatelů a fotografů vystoupilo v širokém programu festivalu, který se konal paralelně ve třech tématicky rozdělených sálech. Ve velkém sále s kapacitou 500 míst k sezení a dalších 200 míst k stání probíhaly projekce z exotických krajin a další dva malé sály byly tématicky zaměřeny na Evropu a na expedice. lém expedičním sále osobně představit a sdělit ostatním, kam mají namířeno. V sále se sešlo asi 30 individuálních cestovatelů různého věku a ke konci již vzniklo několik spřátelených dvojic, které se rozhodly spolu vyrazit na cestu. Poslední zajímavostí festivalu byla soutěž Slideshow Awards 2007, do

VÝSLEDKY SOUTĚŽE 1. SEDEM DIVOU BEZARÁBIE, režie, scénář, kamera: S. Bariaková, J. Jedinák (Bratislava), 19 min Film je putováním po zaujímavých miestach Moldavska. Dopravným prostriedkom cestovatelov je obyčajný bicykel. Ich cielom je objavit 7 divov krajiny, ku ktorym zaiste patria koralove utesy, jeskynne klastory, či podzemne labyrinty, v ktorych dozrieva moldavske víno. 2. LOPAČ, režie, scénář, kamera: Roman Grošek (Vyškov), 15 min., 2005 Dokument o čerpání sifonu v jeskyni Starý Lopač, kde téměř každý pokus přináší další naděje, nejasnosti a záhady 3. GOTTBROS, režie, scénář, kamera: Roman Grošek (Vyškov), 6 min., 2007 Krátký šot o třicetinásobném mistru republiky v enduru, vicemistra světa a mistra Evropy a jeho neméně úspěšného bratra. Cena v kategorii „Už nemůžu“: 60 MIN LE MANS, režie, scénář, kamera: Václav Šimek (Červený Kostelec), 3 min., 2007 O jednom hodinovém závodu, kde se jede na plné pecky Cena za nejlepší film blanenského autora: NORTH WEST INSIDE PASSAGE, režie, scénář, kamera: Radim Kolář (Blansko), 15 min. Ostrovy Antarktidy a Arktidy (Grónsko a Beringova úžina – Aljaška - Pacifik). Cena pro mladé autory: EXPEDICE ARMATURA, 2007, režie, scénář: Lukáš Hubert, Radim Dvořáček, kamera: Lukáš Hubert, (Blansko) 15 min., 2007 Film o desetidenním putování za historií a krásami naší vlasti. Dokumentuje, co vše jsme viděli a zažili a co se právě semlelo neplánovaně.

Dobrodruh

C

Dobrodruh

Velký sál během slosování anketních lístků

Veletrh SPORT Life bude mít mladšího bráchu měnícím se životním stylem se v posledních letech mění také přístup lidí k trávení volného času. Platí to i o České republice. Značné popularitě se těší outdoorové a zimní sporty, do kterých jsou zejména mladší lidé a zástupci střední generace ochotni investovat nemalé finanční prostředky. I to je jeden z důvodů, proč Veletrhy Brno, a.s. přicházejí s novinkou – v únoru příštího roku bude mít premiéru mezinárodní veletrh S1, zaměřený na outdoor, zimní sporty, sportovní módu a další služby v tomto oboru. Nový sportovní veletrh se uskuteční v Brně v areálu zdejšího výstaviště ve dnech 13.–15. února 2008. Bude se konat ve stejném termínu jako STYL a KABO, které jsou největšími veletrhy módy, textilií a obuvi ve střední a východní Evropě. Toto spojení je příslibem zájmu návštěvníků i odborné veřejnosti.

Dobrodruh

S

Dobrodruh

estovatelský festival stále získává na oblibě u široké veřejnosti a pravidelně se zvyšuje návštěvnost asi o 10 – 15% po každé akci. Letos v listopadu přišlo přes 1800 návštěvníků a předpokládáme další nárůst v příštích letech. Současné malé sály s kapacitou 70 míst k sezení byly navštíveny téměř neustále až 130 diváky. Nelze tedy ani specifikovat, o které programy v malých sálech byl větší a nebo menší zájem. Z programu ve velkém sále byl největší zájem o nejnavštěvovanější destinace, jako např. Keňa, Patagonie, Írán, Thajsko, Austrálie, Venezuela, Indie, Nepál a Indonésie. Všichni vystupující cestovatelé se na závěr své projekce podělili o své zkušenosti i diskusí s diváky. Fotografie z festivalu si můžete prohlédnout na: http://www.setkanicestovatelu.cz/cestovatelsky_festival_listopad_2007.html. Jako překvapení letos připravili organizátoři ve spolupráci s indonéskou ambasádou v Praze vystoupení indonéského tance, který předvedla Jana Vozábová. Tato česká tanečnice studovala jeden rok balijský tanec na univerzitě v Indonésii. Její fantastické taneční kreace byly odměněny bouřlivým potleskem všech diváků. Do programu festivalu byla zařazena i „cestovatelská seznamka“, která byla určena pro všechny cestovatele hledající kamaráda/ku na cesty. Ve vyhrazeném časovém prostoru 45 minut se mohli přítomní cestovatelé v ma-

které mohli cestovatelé a fotografové přispět tříminutovým snímkem složeným z hudby a obrazu. Vítěz byl zvolen přítomnými návštěvníky pomocí hlasovacích lístků. Stal se jím Lukáš Synek. Vítěznou slideshow je možné shlédnout na http://setkanicestovatelu.cz/slideshow_awards_listopad_2007.html Všichni cestovatelé jsou již nyní zváni na jarní Cestovatelský festival v Praze, který se bude konat ve dnech 15.–16. března 2008. KAREL WOLF

mají možnost své výtvory prezentovat a ty nejlepší jsou pak oceněny. Soutěžní kategorie nejsou určeny, takže jediné ohraničení je tématické zaměření na přírodu, cestování, outdoorové sporty. Soutěžní dílo nesmí být starší pěti let. Pořádající Sdružení HORIZONT již vyhlásilo další ročník a pravidla zůstávají prakticky beze změn. Bližší informace na www.horizont.bk.cz

Dobrodruh

Cestovatelský festival v Praze

které jako přehlídku uvede cestovatelský klub Karavanseráj, Masarykovo nábřeží 22/239 (nedaleko Národního divadla), Praha 1, 12. 12. 2007 v 18 hod. a v lednu 2008 v Brně v prostorách cestovatelské vinotéky RAJBAS, Gorkého 20. Záměrem soutěže Okem dobrodruha je dát příležitost amatérským filmařům k prezentaci pro širší veřejnost. Autoři zde

Dobrodruh

o soutěže krátkých filmových dokumentů (v délce do 15 minut) jich bylo zasláno celkem 24 od 17 autorů, z toho 8 filmů ze Slovenska a 5 přímo z Blanska. Před porotou, tvořenou skupinou nezávislých filmařů, v jejímž čele stojí Jan Popelka z Blanska, stál nesnadný úkol zhodnotit tolik filmů s různými žánry a vybrat tři nejlepší. Sdružení Horizont, hlavní organizátor soutěže, rozhodlo vzhledem k počtu filmů vyhlásit i několik dalších cen. Pohledem na seznam autorů zjistíme, že vesměs jde o nová jména a že se pouze 6 z nich účastnilo předchozích ročníků. Mnozí z nich jsou ještě mladí autoři. Cena pro nejlepší film blanenského autora byla udělena za film North West Inside Passage Radimu Kolářovi. Divák ve filmu uvidí záběry z ostrovů Antarktidy a Arktidy a uslyší komentář, pod kterým si může představovat nejen cestovatelské zážitky. Cenu mladých autorů získali Lukáš Hubert a Radim Dvořáček za film Expedi-

Okem Dobrodruha letos rekordní ce Armatura 2007. Film dokumentuje, co viděla a zažila skupina mladých středoškoláků při svém desetidenním putování za historií a krásami naší vlasti a co se právě neplánovaně semlelo. V nové doprovodné soutěži na téma Už nemůžu získal cenu film 60 minut Le Mans Václava Šimka. Uřícení kluci ve chvilkách svého největšího vypětí běží hodinový závod štafet. Tady se jede na plné pecky. Film plně odpovídá tématu. Třetí a druhé místo v hlavní soutěži bylo předáno Romanu Groškovi, ostřílenému filmaři. Jako jediný z autorů získal cenu i v předchozím ročníku soutěže a také letos potvrdil vysokou kvalitu svého filmařského umění. Film nazvaný stejně jako jeskyně, o které dokument vypráví, Lopač, popisuje čerpání sifonu, při kterém téměř každý pokus přináší další nejasnosti a záhady. Řvoucí motorky, řítící se obrovskou rychlostí v terénu, to je úvod Groškova dalšího filmu Gottbros. Krátký šot o třicetinásobném mistru republiky v Enduru, vicemistru světa a mistru Evropy získal v soutěži třetí místo. První místo hlavní soutěže však putuje na Slovensko. Stanislava Bariaková a Juraj Jedinák ve filmu Sedem divou Bezarábie zpracovali cyklistickou reportáž z cest po zajímavých místech Moldavska. Své zaujetí pro tento druh sportu neváhali využít také ve způsobu dopravy do místa konání festivalu a do Blanska přijeli z hranic Slovenska, Holíče, na kolech. Při teplotě nižší než 10 °C ujeli celkem 100 km. Jejich cesta získala na

Dobrodruh 7

Již osmým rokem je časopis Dobrodruh mediálním partnerem soutěže neprofesionálních filmů s dobrodružnou a cestovatelskou tématikou OKEM DOBRODRUHA, která je součástí cestovatelského festivalu Rajbas Outdoor Kotlík. Letošní 8. ročník proběhl koncem listopadu opět v Blansku.

Dobrodruh 8 Dobrodruh

Zimní dovolená v Královéhradeckém kraji KRKONOŠE

D

Skiareál

Dobrodruh Dobrodruh

Telefon

Web/e-mail

Špindlerův Mlýn

499 467 106

Strážné

499 434 174 606 724 878

Vrchlabí Herlíkovice a Bubákov Vrchlabí Kněžický vrch Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou Černý Důl

499 421 463 602 401 306 777 295 339 499 814 827 499 736 375 499 736 285 777 295 339 499 435 204

Velká Úpa Skiport

499 736 347

Velká Úpa Pěnkavčí vrch

499 891 038

Malá Úpa

499 891 010

Mladé Buky Žacléř – Prkenný Důl Arrakis Žacléř – Prkenný Důl, Family Ski park

499 875 186 499 875 152 777 295 339 499 873 484 499 776 555 499 776 145

Lanové dráhy a vleky

lehká

Obtížnost střední

vysoká

Délka sjezdových tratí

16

x

x

x

26 000 m

4

x

x

x

1 850 m

8

x

x

x

11 300 m

www.skiarealspindl.cz [email protected] www.oustrazne.cz [email protected] www.herlikovice.cz [email protected] [email protected] www.skipark.org [email protected] www.skipec.com [email protected] www.skipark.org [email protected] www.skiport.cz [email protected] www.penkavcivrch.cz www.skiarealmalaupa.cz [email protected] www.cerna-hora.cz [email protected] www.skipark.org [email protected] www.skizacler.com [email protected] www.bretcz.cz [email protected]

3

x

x

7 800 m

4

x

x

1 000 m

10

x

x

12

x

x

9 070 m

x

2 899 m

3 1

x

Hvězda, pohled ze Supího koše k Hejsovině

O

rlické hory se největší oblibě těší právě v zimních měsících. Dostatek sněhu i kvalitní služby řadí Orlické hory a Podorlicko mezi přední lyžařské oblasti v republice. Největšími zimními středisky jsou Deštné a Říčky v Orlických horách. I zde lákají ná-

x

10 400 m

Pec pod Sněžkou, Světový pohár ve skicrossu 2007

500 m

5

x

x

14

x

x

10

x

x

5

x

x

3

x

2 400 m x

11 250 m 5 100 m

x

5 000 m 900 m

ORLICKÉ HORY A PODORLICKO

www.orlickehory-cz.info

vštěvníky upravované sjezdovky s umělým zasněžováním, večerní lyžování, snadná dopravní dostupnost a dostatek parkovacích míst. Pro běžkaře jsou připravené pravidelně udržované stopy na běžeckých trasách nejen na hlavních cestách hřebenové části hor.

BLIŽŠÍ INFORMACE K VYBRANÝM LYŽAŘSKÝM STŘEDISKŮM ORLICKÝCH HOR A PODORLICKA Skiareál

Telefon

Web/e-mail

Skicentrum Říčky v O.h.

494 595 559 494 595 736

Sport profi s.r.o. Deštné v O.h.

494 663 289

Šerlišský Mlýn

777 190 335

www.skiricky.cz [email protected] www.sportprofi.cz [email protected] www.skidestne.cz [email protected]

Start

777 644 331 494 663 213 603 544 240 602 161 219 491 478 145 776 582 103

Na Špičáku Vlek pod Masarykovou chatou Panská stráň – Nový Hrádek

www.e-rychnovsko.cz/grulich [email protected] www.skiklub.cz

x

x

4050 m

x

x

x

4500 m

1

x

1

x

620 m

2

x

400 m

400 m

2 1

x

240 m

1

x

450 m

1

x

500 m

1

X

800 m

1

x

x

x

500 m

1 2

x x

x x

x x

300 m 900 m

2

x

www.outdoor-sport.cz

Farák Rokytnice v O.h.

603 879 344

Nella Bartošovice v O.h.

494 599 108 728 522 402

Černá voda

494 593 118

Dobrodruh

Délka sjezdových tratí

x

602 555 019

737 346 521

x

4

střední vysoká

x

605 571 808 494 660 202

494 593 142 721 820 921 494 592 170 604 764 734

3

Obtížnost

2

Olešnice v Orlických horách

Lyž. areál Orlické Záhoří – Jadrné Lyž. areál a snowpark Sedloňov

lehká

1

Čihalka Olešnice v O.h.

Bedřichovka

Lanové dráhy a vleky

www.sokol.novy-hradek.cz www.olesnice.net www.skiolesnice.cz

Ski centrum Zdobnice

Dobrodruh

Lyžařské vleky a udržované běžečké stopy pokrývají celé území Krkonoš od Žacléře na východě po Harrachov na západě hor. Mezi nejvyhledávanější lyžařská střediska patří skiareál Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Janské Lázně – Černá hora. Z menších středisek můžeme jmenovat skiareál Malá Úpa, skipark Černý Důl, Mladé Buky, dále také Herlíkovice nebo Prkenný Důl v Žacléři. Pro náročné turisty představuje skutečnou lahůdku Krkonošská lyžařská cesta a pravidelně upravované běžecké trasy nejen v hřebenových partiích Krkonoš. Jejich celková délka přesahuje pět stovek kilometrů.

BLIŽŠÍ INFORMACE K VYBRANÝM LYŽAŘSKÝM STŘEDISKŮM KRKONOŠ

Janské Lázně Černá hora

Dobrodruh

www.krkonose.eu

íky své kráse a dobrým sněhovým podmínkám se staly Krkonoše jedním z nejvyhledávanějších míst zimní rekreace nejen tuzemských návštěvníků. Na své si přijdou všechny věkové kategorie, začátečníci i pokročilí, lyžaři, běžkaři, snowboardisté i nadšenci adrenalinových sportů či outdoorových aktivit. Horská střediska nabízejí návštěvníkům špičkově upravené sjezdové tratě všech stupňů obtížnosti, mnohé vybavené systémem umělého zasněžování. Většina středisek nabízí večerní lyžování na osvětlených sjezdovkách, lyžařské a snowboardové školy pro děti i dospělé i půjčovny sportovních potřeb.

www.outdoor-sport.cz [email protected] www.skibartosovice.cz [email protected] www.penzionek.cz [email protected] www.bedrichovka.cz [email protected] www.orlicko.cz www.skisedlonov.cz www.skizdobnice.cz

400 m x

800 m

x

2000 m

900 m

Kunštátská kaple

PODKRKONOŠÍ – PODZVIČINSKO

www.podzvicinsko.cz

I

Podzvičinsko dokáže uspokojit turistu v zimním období. Poloha ani nadmořská výška sice neskýtají takové podmínky jako sousední Krkonoše, přesto i zde jsou pro méně náročného lyžaře dobré možnosti pro běžecké a sjezdové lyžování. Severní svahy Zvičiny disponují třemi lyžařskými vleky s udržovanými sjezdovkami. Další, využívající severní svah Zvičinského hřbetu, je u Dolní Brusnice. V Nové Pace je lyžařům k dispozici sjezdovka s vlekem na Máchovce a podobné podmínky pro sjezdaře i běžkaře jsou v Pecce a okolí. Spolu se sjezdovkou u Staré Paky ve Staropackých vrších či sjezdovkou v Mezihoří u Ostroměře jde o místa, která jsou vhodná pro rodiny s dětmi a lyžaře začátečníky.

KLADSKÉ POMEZÍ

P

ro milovníky zimních sportů, zejména bílé běžecké stopy, je nenahraditelnou a stále vyhledávanější předností Kladského pomezí možnost téměř kdekoli nasadit běžky a toulat se krajinou. Běžkaři mají hned několik možností, kam po krásných a romantických stopách dojet. Vyhledávanou trasou je hřebenová cesta Jestřebími horami, trasy po turistických stezkách Broumovskými stěnami,

www.kladskepomezi.cz okruhy kolem skalních měst nebo okruh kolem Dobrošova. V Javořích horách jsou připraveny upravené stopy v okolí Janoviček. Lyžařské vleky s upravovanými sjezdovými tratěmi jsou v Olešnici v Orlických horách, v Teplicích nad Metují, v Janovičkách, Radvancích či Petřkovicích. V Machově se dá skákat i na skokanských můstcích.

BLIŽŠÍ INFORMACE K VYBRANÝM LYŽAŘSKÝM STŘEDISKŮM V KLADSKÉM POMEZÍ

Skicentrum Říčky v Orlických horách

Skiareál/lyžařské vleky Janovičky u Broumova – lyžařský areál Machov Malé Svatoňovice Hákovna Náchod-Běloves – vlek Brabák Náchod-Běloves – vlek Maliňák Nový Hrádek – Panská stráň Olešnice v Orlických horách – Ski areál Olešnice v Orlických horách – snowpark Čihalka Police nad Metují – vlek Nebíčko Radvanice Studénka Petříkovice ski areál Teplice nad Metují – Ski Areál Kamenec

Oblast Broumov Police nad Metují Jestřebí hory Náchod Náchod Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují Nové Město nad Metují Police nad Metují Jestřebí hory Jestřebí hory Teplice nad Metují

Obec Janovičky u Broumova Machov Malé Svatoňovice Náchov - Běloves Náchod - Běloves Nový Hrádek Olešnice v Orlických horách Olešnice v Orlických horách Police nad Metují Radvanice Petříkovice Teplice nad Metují

* Vysvětlivky: U – upravovaný svah, V – večerní lyžování, Z – umělé zasněžování, S – snowboard

Typ * U V Z

U V Z U V Z

U V Z U V Z U V Z

P

Flora Dinary

Náhorní planina metrů. Zde stojíme na začátku obrovské náhorní planiny, „vyzdobené“ nesčetnými obrazci člověkem vytvořených kamenných zdí, ale i přírodních krasových závrtů a škrapů, čili jakýchsi dlouhých rýh ve vápencovém podloží. Celé pohoří

je tvořeno vápencem, podobně jako ostatní chorvatská pohoří Velebit, Biokovo či Mosor. Při pohledu zpět máme jako na dlani pohoří Kozjak a Svilaja a široké údolí řeky Cetiny, vlévající se do jezera Peručko.

Rozcestí

Středověký hrad Glavas

STAROPRAMEN – pivo (nejen) Pražanů P

Naši občané jsou při konzumaci piva velice konzervativní, spotřeba piva má u nás v posledních deseti letech zhruba konstantní úroveň. Co se však výrazně mění, je prudký vzestup prodeje nealkoholického piva, což představuje ročně nárůst v desítkách procent. Mírně se zvyšuje i spotřeba ležáků na úkor výčepního piva. Jaký je sortiment Pivovarů Staropramen v současnosti? Máme v současnosti dvě české celostátní značky, Staropramen a Braník, a tři regionál-

a 1–2 malá piva pro ženy. V pivu je více než 30 minerálních a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu a vody. Obsahuje řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro řadu metabolických procesů. Polyfenoly v pivu mají zase antioxidační účinky. K pití piva patří i kultura stolování. Je to jeden z důvodů spolupráce s Asociací hotelů a restaurací? Máme nejširší portfolio značek piva v České republice, ale i frančízové provozovny Potrefená husa, ve kterých nabízíme nejen pivo samotné, ale i vysokou kulturu gastronomie. Spolupráce s AHR však není jenom o logu na propagačních materiálech asociace, ale i o celkovém pohledu na gastronomii. Staropramen má v této sféře co nabídnout, ale může i získat cenné zkušenosti s kvalitní gastronomií v provozovnách, hotelích a restauracích, sdružených v AHR. Získali jste jistě mnohá ocenění na specializovaných veletrzích a výstavách. Z nedávných prvenství mohu uvést například titul Pivo České republiky 2006 ve svých kategoriích pro piva Staropramen

Světlý a Braník Ležák. Braník Světlý byl letos vyhlášen Českým pivem roku v kategorii světlé výčepní pivo. Máte překvapení pro spotřebitele na vánoční trh, nebo na příští rok? Připravujeme jako každý rok vánoční multibalení piv Staropramen s originální sklenicí a letos navíc ještě gurmánskou kolekci se Stellou Artois a belgickými speciály ve velice atraktivním balení. – mm –

Dobrodruh

ní, Ostravar, Měšťan a Vratislav. Do portfolia značek patří i jedinečný belgický ležák Stella Artois a speciální belgická piva. Vše nabízíme jako piva výčepní, ležáky i nealkoholická piva, lahvová či točená… Můžete je konzumovat točená v restauračních zařízeních, nebo si je koupit v plechovkách, lahvích… Milovníci piva si mohou vybrat i barvu piva dle chuti, obvykle světlé, polotmavé či tmavé. Která z belgických značek piva je nejpopulárnější? Rozhodně Stella Artois, pátý nejprodávanější ležák na světě. Do rodiny Stella Artois patří i nealkoholické pivo, jehož spotřeba výrazně roste. Co je s branickým pivovarem? Pivo už se v prostorách pivovaru nevaří, ale sortiment piv zůstal zachován, techno-

logie jeho výroby zůstala samozřejmě také, vaří se v pivovaru Staropramen na Smíchově. Zůstala i stejná receptura, suroviny, ba i stejný sládek. Dodali jste v posledních letech na trh nějaké nové značky? Naši sládci v minulosti vyvinuli zcela nové druhy piv, jako jsou speciální piva Velvet a Kelt, kde jsme využili i zkušeností s vařením piva v anglických pivovarech. Jaké pivo doporučujete milovníkům aktivního pohybu v přírodě, sportovcům, turistům? Rozhodně nealkoholické pivo pod značkou Staropramen, kterého můžete vypít stejné množství, jako jakékoliv jiné tekutiny, bez účinků alkoholu. Pivo Staropramen nealkoholické má nadto příjemnou chuť a říz, jako standardní pivo. Jeho obsah je maximálně 0,5 promile alkoholu. Má pivo také proklamované léčebné účinky? Existuje řada studií, jejichž závěry poukazují na příznivé účinky střídmé konzumace piva. Za zodpovědnou konzumaci se považuje přibližně 1–2 velká piva pro muže

Dobrodruh

či nealkoholická piva, vhodná nejen pro řidiče, ale i pro aktivní pohyb v přírodě, sportovce, adrenalinové šílence. O pivu a Staropramenu zvlášť jsme hovořili s obchodním ředitelem pro nezávislý trh Pivovarů Staropramen a.s., Petrem Kovaříkem. Proč je české pivo tak oblíbené ve světě? Máme několikasetletou tradici ve vaření piva a naši sládci patří k těm nejlepším na světě. Výroba piva u nás, s čímž souvisí i kvalita vstupních surovin, prostě přináší unikátní produkt. Nelze také zapomínat, že i ošetřování piva, způsob jeho podávání v restauračních zařízeních, má skvělou úroveň. Stoupá spotřeba piva na jednoho obyvatele, mění se její struktura?

Rozhovor s Petrem Kovaříkem, obchodním ředitelem pro nezávislý trh Pivovarů Staropramen a.s.

Dobrodruh

ivo se ve Staropramenu, na Smíchově, vaří již od roku 1871. Ochranná známka Staropramen se používá od roku 1911. V současnosti jsou Pivovary Staropramen a.s. vlastněny multinacionální společností InBev se sídlem v belgickém městě Lovaň, nedaleko Bruselu, která má pivovary ve 30 zemích. Společnost Pivovary Staropramen a.s. se může pochlubit druhým největším výstavem piva v ČR, je též jeho druhým největším exportérem, na prodeji piva v republice má zhruba podíl 15 %. Mezi širokou škálou značek, nabízených spotřebitelům, nechybí ani nízkostupňová,

Dobrodruh

uštknut onou zmijí (Chorvaté ji nazývají „poskok“, protože se dokáže vymrštit až na vzdálenost poloviny své délky.), která se také ráda věší na větve a může člověka uštknout do hlavy. Tyto poněkud paranoidní a zároveň úsměvné myšlenky nám asi dodávají adrenalin, protože vůbec nevnímáme, že stezka začala prudčeji stoupat. Severním úbočím doliny se dostáváme až k jejímu hornímu konci a ve spalujícím slunci traverzujeme klikatící se stezkou vzhůru až do výšky 1100

Dobrodruh

Vzácná chorvatská zmije

Značená trasa se zde rozděluje. My odbočujeme vlevo a dále pokračujeme po hůře znatelné stezce. Není čerstvě přeznačená jako doposud, a to v nás vzbuzuje nedůvěru, a tak se při přechodu náhorní planiny snažíme jít pouze po kamenech. Po dvou hodinách výstupu se ocitáme v nadmořské výšce 1700 metrů a kopírujeme hlavní hřeben vedoucí až k nejvyššímu vrcholu. Východním směrem se nám otevírají pohledy do hornaté Bosny a Hercegoviny a na západě, těsně vedle nás, Dinara „padá“ dolů o 1100 výškových metrů. Stojíme prakticky na vrcholu obrovské vápencové stěny hor. Po půl hodině dalšího pochodu, celkově tedy po pěti a půl hodinách výstupu, lomcováni prudkým větrem, stojíme na vrcholu v 1831 metrech a vychutnáváme si pohledy ze střechy Chorvatska. Podařený výstup oslavujeme několika symbolickými srknutími z lahvičky rakije a po nasycení se fascinujícími výhledy zahajujeme sestup stejnou cestou dolů. Jiná cesta dolů vlastně nevede. Po třech hodinách klesání o 1300 výškových metrů, při kterém jsme se ze vzdálenosti půl metru seznámili s pověstnou zmijí (naštěstí bez následků jak pro nás, tak pro ni), přicházíme s rozklepanými koleny, ale nadmíru nadšeni zpět k autu v osadě Glavaš a ve stínu fíkovníku doplňujeme ztracené tekutiny. MICHAL VAČKÁŘ

Dobrodruh

rávě odlehlost a rizika spojená s výstupem navíc zaručují, že v průběhu celého výstupu i sestupu pravděpodobně nepotkáte nikoho jiného a budete si moci plně vychutnat majestátnost nejvyšších chorvatských hor. Výstup začínáme v osadě Glavaš, ležící 11 km severně od správní obce Vrlika. Ideálním řešením je dojet do této oblasti vlastním autem, protože autobusová doprava v odlehlých částech Dalmácie neexistuje a ušetříme si tak 11 km pochodu po rozpálené asfaltové silničce z Vrliky do Glavaše. Celá výstupová trasa z Glavaše až na samotný vrchol Dinary (1831 m n. m.) je, až na drobné výjimky, dobře značena a sejít z této značené stezky je prakticky nemožné a ani se nedoporučuje. Glavaš leží v nadmořské výšce 530 metrů, a tak máme před sebou celých 1300 metrů převýšení. Z Glavaše nově značená stezka pozvolně stoupá loukou posetou vápencovými kameny až ke zřícenině hradu z 12. století. Následujících několik stovek metrů se proplétáme mezi nízkými stromy a keři a nemůžeme se zbavit myšlenek, jestli je lepší stoupnout na minu, nebo být

Dobrodruh 9

DINARA – mezi květinami a minami ➥ Pokračování ze str. 1

Dobrodruh 10 Dobrodruh

Cílovou skupinou jsou tedy především lyžaři, ale i instituce, zapojené do realizace tohoto projektu (obce, města, udržovatelé tras, Správa NP a CHKO Šumava, Plzeňský a Jihočeský kraj, aj.).

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Šumava nabízí příznivcům aktivní zimní dovolené nejrozsáhlejší síť udržovaných značených lyžařských tras u nás. Většina z cca 500 km udržovaných tras se nachází na území Národního parku Šumava. Každým rokem trasy přibývají, což je i výsledek fungování projektu „Bílá stopa na Šumavě“. Cíle projektu „Bílá stopa na Šumavě“: z monitoring a koordinace systému údržby z ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí z jednotná propagace z financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba) z získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras, propagace)

Garantem a koordinátorem tohoto projektu je Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s. a Regionální sdružení Šumava. Kontakt na garanta a koordinátora projektu: Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. & Regionální sdružení Šumava Stachy 422, 384 73 Stachy Tel: +420 380 120 262 (242) E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] www.bilastopa.cz

NOVINKY V INFORMOVANOSTI VEŘEJNOSTI Jednotlivé aktivity, vedoucí k rozvoji lyžařských tras na Šumavě, se každým rokem rozšiřují a zkvalitňují. Regionální sdružení Šumava připravuje i pro letošní zimní sezónu několik novinek: z Mapy lyžařských stop budou vyrobeny pouze formou dotisku v nákladu 63.000 ks (4 oblasti: Centrální Šumava, Šumava Pláně, Šumava Trojmezí, Západní Šumava + celková Šumava – napojení na Rakousko a Německo). Tyto mapky jsou pouze orientační, obsahují každoročně aktualizované mapové

BÍLÁ STOPA NA ŠUMAVĚ podklady a užitečné kontakty na subjekty v daném území. Jsou k dispozici bezplatně na informačních centrech v regionu. Dále jsou ke stažení na webových stránkách Bílá stopa. z Webové stránky www.bilastopa.cz obsahují aktuální informace o stavu udržovaných stop, popis jednotlivých tras s mapovými podklady a další informace nejen pro běžkaře. Vzhledem k novému propojení tras s Bavorskem a Rakouskem byla vytvořena německá jazyková verze. Nejvýznamnější

Špičácké sedlo – Pod Pancířem – Hojsova Stráž okruh Belvedér; 3 km okruh pod Sportservisem Špičák Debrník – Polom – Hůrka – jezero Laka – Nová Hůrka – Gerlova Huť – Železná Ruda Nová Hůrka – Hůrka – Vodní kanál – Ascherl Hüte – Nová Hůrka

Hartmanice – sjezdovka – okruh – Hartmanice Hartmanice – Dobrá Voda – Březník – Rovina – Vysoký hřbet – Stará Huť – Zhůří – Můstek Hartmanice – Dobrá Voda – Velký Bor – Prášily – Hůrka – Nová Hůrka – Slučí tah – Zhůří – Hartmanice

JAVORNÁ, ČACHROV Onen Svět – Suché Studánky – Můstek – Jedlová – Suché Studánky

ZADOVSKO Zadov – Zlatá Studna – Danielka – Zhůří –Horská Kvilda – Zlatá Studna – Zadov Zadov – Pláně – Nové Hutě – Přilba – Zlatá Studna – Churáňov Zadov – Zlatá Studna – rozc. Pod Přilbou Zadov – Roviny – Popelná Churáňovský okruh Rozc. pod Přilbou – Přilba – rozc. nad St. Hutěmi – Pláně

PRÁŠILSKO Prášily – Slunečná – Prášilské jezero – Poledník – Vaňkova cesta – Javoří Pila – Zelená Hora – Nová Studnice – Slunečná – Prášily Prášily – Gsenget – jezero Laka – Hůrka (přípojka z Nové Hůrky k jezeru Laka) – Vysoké Lávky – Prášily Slunečná – Velký Bor – Nová Studnice

je ale mapa, kam jsou on-line načítána aktuální data z GPS přístrojů, nainstalovaných v rolbách. V této mapě můžete lehce zjistit, kde se momentálně rolby s GPS pohybují, nebo kdy a v které oblasti proběhla údržba naposledy. z Informační SMS zprávy (novinka pro letošní sezónu – loni nebylo možné, vzhledem k nedostatečným sněhovým podmínkám, spustit zkušební provoz): byl stanoven tvar SMS a kódy pro jednotlivé udržované okruhy, aby mohl uživatel zvolit dotaz na konkrétní oblast. Tvar SMS a kódy oblastí jsou uvedeny v tištěných mapkách i na webu „bílá stopa“. Informační SMS bude obsahovat údaje získané z GPS přístrojů, tzn. kdy byla trasa naposledy upravena. Poskytovatelem služby je společnost T-mobile.

STRUČNÝ PŘEHLED UDRŽOVANÝCH LYŽAŘSKÝCH TRAS NA ŠUMAVĚ (pouze orientační přehled udržovaných tras) ŽELEZNORUDSKO Trasa Debrník – Ferdinandovo údolí navazuje na stopy Zwieslerwaldhaus (Německo) Samoty – Debrník – tzv. Dálnice – Gerlova Huť – Pancíř – Můstek

MODRAVSKO Modrava – Na ztraceném – Březník – Ptačí nádrž – Černohorská nádrž – Modrava Modrava – Rybárna – Javoří Pila – Tříjezerní slať – Rybárna – Modrava Modrava – Filipova Huť – Lovčí skála – Černohorská nádrž – Modrava Modrava – Rybárna – Tříjezerní slať – Hakešická cesta – Rokyta – Modrava Modrava – Černohorská nádrž – Černá hora – Prameny Vltavy – Kvilda – H. Kvilda –Filipova Huť – Modrava SRNSKÝ OKRUH Srní – Sedlo – Sekerský potok – Vchynicko Tetovský kanál – Staré Srní – Srní Přípojka do Modravy: Srní – Vchynicko-Tetovský kanál – Hakešická cesta – Javoří Pila – Rybárna – Modrava KAŠPERSKOHORSKO K. Hory – Skiareál – Ždánov – Kašperk K. Hory – Kašperk – Račánek – okolo Ždánova – K. Hory K. Hory – Skiareál – Ždánov – Tejmlov – Javorník HARTMANICKO Hartmanice – Dobrá Voda – Malý Babylón – Velký Bor

KVILDSKO Kvilda – Horská Kvilda – Filipova Huť – Kvilda Kvilda – Bučina – Prameny Vltavy – Černá hora – Ptačí nádrž – Březník – Modrava – Filipova Huť – Kvilda Horská Kvilda – Filipova Huť – přes Lovčí skálu – Ptačí nádrž – Prameny Vltavy – Kvilda – Horská Kvilda Horská Kvilda – Zlatá Studna – Zhůří – Horská Kvilda BOROVOLADSKO Okolo Chalupské slati Borová Lada – Nové Hutě Borová Lada – Knížecí Pláně – Borová Lada Knížecí Pláně – Bučina – Židovská cesta – Borová Lada Knížecí Pláně – Žďárské sedýlko – Polka Knížecí Pláně – Žďárecké jezírko – Strážný KUBOVA HUŤ: Kondiční okruhy Kubova Huť Kubova Huť – Obrovec – Světlá hora – Alpská vyhlídka – Šindlov – Michlova Huť – Obrovec – Kubova Huť VIMPERK Kondiční okruhy Vimperk – Vodník Vimperk, Vodník – Sloup – Brloh – Paseky – Šindlov a zpět STOŽECKO Č. Žleby (vlek) – Radvanovice – Cazov – Mlaka – Č. Žleby

České Žleby – Mlaka – Krásná hora – Podkova – Nové Údolí – Krásná hora – Stožec – Stožecká louka – České Žleby České Žleby – U obrázku – Lenora České Žleby – Dobrá – Soumarský most – Stögrova Huť – Volary Stožec – Nové Údolí – Plavební kanál – Ministerka – Stožec Stožec – Plavební kanál – Plešné jezero – Jelení Vrchy – Černý Kříž (medvědí stezka) – Stožec Stožecký okruh – Tovární cesta – Bonarova cesta NOVOPECKO Jelení Vrchy – Hučina – Plešné jezero – U buku – Jezerní smyk – Rosenauerova Kaple – Jelení Vrchy Klápa – Říjište – U buku – Jelení Vrchy Nová Pec – Raškov – Klápa – nad Schw. kanálem – Zadní Zvonková – okruh zpět pod Smrčinou PRACHATICKO: Prachatice – tankovka – Feferské rybníčky – Perlovice – Černá hora – Prachatice Prachatice – Zlatá stezka – Libínské Sedlo – Sedýlko – okruh – žlutá TZT – Prachatice Sedýlko – Klení – rozhledna Libín – Sedýlko LIPENSKO: Údržba tras probíhá mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem, v návaznosti na Ski areál Lipno – Kramolín. Významnou oblast tvoří i okolí Horní Plané. Bližší informace k dispozici na www.bilastopa.cz

Nová Petynka na Praze 6 V městské části Praha 6 je v současné době ve výstavbě unikátní víceúčelový komplex pro sport, relaxaci, a rehabilitaci, který by měl mít celoroční provoz. O centru i dalších aktivitách Prahy 6 jsme hovořili s prvním zástupcem starosty městské části Prahy 6, prof. ing. Jiří Fárkem, CSc. O jaký unikátní projekt se jedná? Praha 6 ještě letos v létě provozovala střešovické koupaliště Petynka se sezónním provozem bez odpovídajících komplexních služeb. Je to areál, kde si sice mohou zaplavat děti i dospělí, ale to se nám zdá na dnešní dobu málo, nadto, když je provoz ztrátový(ročně jsme na Petynku dopláceli až 6 mil. Kč). Zastupitelstvo naší městské části proto doporučilo jinou, progresivní variantu přeměny Petynky na multifunkční areál pro rekreaci, sport i rehabilitaci. Museli jsme přitom řešit problémy, na které jsme jako průkopníci narazili. Samotná Praha 6 není podnikatelský subjekt, tudíž nemá adekvátní know how k radikální změně charakteru koupaliště, zcela logicky nemáme ani zkušenosti, ani dostatečně rozsáhlé znalosti v oblasti světových trendů relaxačních a rehabilitačních aktivit. Nelze také v horizontu deseti, dvaceti let zasvěceně odhadnout, zda o nové služby s příslušnými cenovými relacemi bude větší, či menší zájem. Ukázalo se, že je nutné změnit provozovatele dosavadní Petynky. Kdo bude novým provozovatelem Petynky? Diskuse na toto téma byla na zastupitelstvu Prahy 6 dlouhá, leckdy i živá. Měnit stereotypy myšlení není vůbec jednoduché. Ukázalo se, že provozovatelem musí být zkušená firma, společnost s dlouholetou, prověřenou praxí nejenom v oboru relaxací, rehabilitačních center, ale i v provozování lázeňských služeb a akvaparků. Náš partner by měl být také finančně silný, aby zrekonstruoval, dobudoval areál Petynka a zajistil i jeho rentabilní celoroční provoz. Důležitou podmínkou spolupráce pak samozřejmě bylo, aby smysluplně spolupracoval s radnicí městské části a uzavřel i plnil dohodnuté smluvní podmínky od samého počátku. V říjnu letošního roku jsme se slovinskou firmou Terme sjednali nájemní, posléze budoucí kupní smlouvu.

Z Petynky bude do čtyř let velkolepý multifunkční areál zařízení, které bude sloužit pro odpočinek a rehabilitaci“. Úplně jiná Petynka má být dokončena nejpozději do čtyř let. Ještě dodám, že slovinská firma Terme 3000 je součástí jedné z největších obchodních společností ve Slovinsku, SAVA Group, která má aktivity v gumá-

Co je obsahem smlouvy? Koupaliště Petynka bude provozováno po dobu maximálně pěti let slovinskou firmou Terme 3000 za roční pronájem 113 tis. Kč. Po uplynutí této doby, nebo možná i dříve, ovšem až po dokončení rozsáhlé přeměny, rekonstrukce areálu, bude Petynka prodána téže firmě za 110 mil. Kč plus DPH. Celkové investice firmy Terme 3000 na přeměnu koupaliště mají dosáhnout téměř 490 mil. Kč. Na Petynce vznikne multifunkční areál, kde budou

dětské koupaliště, plavecký krytý bazén 25 metrů dlouhý, spojený s venkovním koupalištěm, divoké kanály se silným proudem, jeskynní akvárium, ostrovy s botanickou zahradou, dva tobogany, vodopád i skokanská věž, tedy vítané radovánky pro vodomily, děti, veřejnost. Proti současné Petynce však zde budou i masážní bazény, termální bazény, saunarium, wellnes program, whirlpool program, centrum estetické medicíny, péče o zdravé tělo, ba dokonce i tenisové kurty a hřiště na beach volejbal. Nebudou chybět ani obchody, restaurace a asi 230 parkovacích míst. Jak řekl ředitel společnosti Terme 3000 Dušan Bencik „Nechceme stavět klasický akvapark, ale

renském průmyslu, turismu, energetice, finančnictví či na realitním trhu. Terme 3000 provozuje termální Panonské lázně v Moravské Toplici, Radenci, Ptuji, Lendavě a Banovci, vše ve Slovinsku, které mají kapacitu více než 2500 lůžek. – mm –

Dobrodruh 11

Je noc a já sedím za volantem dodávky někde uprostřed Francie. Všichni kolem mě spí. Jsou dostatečně unaveni na to, aby celou noc v autě bez problému prospali. Máme za sebou 6153 km non-stop jízdy z Nordkappu na Gibraltar. Štafetové jízdy na jednom lehokole, během které se na něm střídalo osm jezdců ze čtyř evropských zemí.

Nordkapp–Gibraltar Non-stop ride

M

Dobrodruh

tento horský hřeben přenesli na jiný kontinent. Vyprahlé hory, vyschlá jezera, všude kolem odstíny hnědé. Až pak v Andalusii byly mírné kopečky zality šedavě zelenou barvou nekonečných olivových sadů. A Gibraltar? Nejmenší státní území na naší cestě? Na Europa Point, nejjižnější to místo, jsme přijížděli za východu Slunce. Unaveni a šťastni, že jsme si splnili sen. Lehokolo opět potvrdilo, že je dostatečně pohodlné a hlavně velmi rychlé. Trávit na něm hodiny a hodiny je daleko méně náročné, než se hrbit na klasickém kole. Už teď mě zase svrbí ruce a v hlavě se mi honí plány na další cesty. Že by zase štafetově? To už asi ne, raději s brašnami a na východ. HONZA GALLA Foto: archiv autora

Dobrodruh

Zajímavé bylo pozorovat, jak se mění svět kolem nás. Úplně na severu byl ještě polární den, ale už druhá noc strávená na lehokole, byla opravdovou nocí, a s přibývajícími kilometry byla tma stále delší a delší. Stejně tak na skandinávských polích bylo obilí ještě zelené, zatímco ve Španělsku bylo už po sklizni. A něco pro řidiče. Naše auta byla vybavena denními světly, která se nedají vypnout. Na severu úžasná věc, a ve Španělsku na nás blikali, že jsme si je zapomněli vypnout. Přejezd Pyrenejí byl pro nás velkou výzvou, ale nakonec to zvládl Karel za pár hodin a sám. Jako bychom se přes

Dobrodruh

yšlenka uspořádat podobnou expedici mě postihla už někdy před třemi roky a před rokem jsem přizval sedm dalších lehokolistů, aby se této akce zúčastnili. Přípravy zabraly mnoho měsíců, byť se zdá, že na podobné cestě není nic složitého. Nejtěžší bylo naplánovat trasu a vymyslet celou logistiku střídání jezdců, týmů, aut atp. Z norského Nordkappu jsme vyrazili 6. srpna za naprosto úžasného počasí. Z ostrova Mageroya, na kterém leží Nordkapp, na evropskou pevninu vede 6800 metrů dlouhý tunel, jehož nejnižší bod je 212 metrů pod hladinou moře. Martin se jím řítil jako blesk, a když jsme se zeptali, jak rychle to bylo, z vysílačky se ozvalo neskutečných 95 km/h… Za každých 24 hodin jsme urazili zhruba 550 km. Střídali jsme se na kole ve dne v noci, každé zhruba čtyři hodiny. Svět často ubíhal tak rychle, že jsme pomalu ani nestíhali sledovat kde jsme. Norsko, Finsko, Švédsko. Byly však i chvíle kdy nám každý kilometr dal pořádně zabrat. Abychom se vyhnuli hlavním silnicím ve Švédsku, kličkovali jsme tu a tam po šotolinkách, avšak v noci, za deště a navíc v kopcovitém terénu už to bylo někdy příliš. Dánsko jsme projeli celé v noci a Německo za jeden a půl dne. A pak Holandsko, Belgie a nádherná slunná Francie, která má úplně jinou „příchuť“ než všechny ostatní státy před ní.

Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh 12

KUDY Z NUDY? Reklamní kampaň agentury CzechTourism je v plném proudu!

Agentura CzechTourism připravila podzimní reklamní kampaň zaměřenou na české turisty s cílem přilákat je na 900 atraktivních míst v českých regionech. Od pátku 16. listopadu do konce roku šesti českými městy projíždějí na čtyři stovky tramvají s reklamní polepy s odkazem na webové stránky www.kudyznudy.cz. Podnikatelé, kteří provozují zajímavé turistické aktivity, se do této internetové databáze bezplatně zapisují a agentura CzechTourism obstarává její propagaci. Kampaň probíhá také v tisku, billboardech na významných silničních tepnách a na rozhlasových stanicích.

J

ednou z hlavních aktivit agentury CzechTourism je pomoc českým podnikatelům v cestovním ruchu v propagaci nejen ve světě, ale i na domácím turistickém trhu: „Pro něj agentura CzechTourism připravila mediální kampaň s cílem upozornit především české turisty na server www.kudyznudy. cz, který nabízí na devět stovek mož-

ností, jak strávit výlet či dovolenou v ČR i v podzimním sychravém období,“ říká ředitel agentury Rostislav Vondruška. Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň a Liberec – to jsou města, kterými od 16. listopadu projíždějí tramvaje s reklamními upoutávkami na www.kudyznudy.cz,

které pro CzechTourism navrhla společnost M.I.P.Group, a.s. Kampaň nabíhala pozvolna seriálem inzerátů v tisku, poté následovaly billboardy umístěné na dálničních tepnách od Plzně přes Prahu, Brno a Olomouc a na silnicích prvních tříd. Plzeňské BK Studio vytvořilo pro CzechTourism lákavý turistický spot, který je vysílán na celostátních a regionálních rozhlasových stanicích jako jsou Impuls, Frekvence 1, Bonton, Rádio Haná, Rádio RockZone, Blaník, City atd. Server je dostupný v češtině a nově také v angličtině, což je příležitost např. pro cizince, kteří v ČR pobývají dlouhodobě a rádi cestují po ČR.

Zahraniční turisté si oblíbili i kraje mimo Prahu V prvních třech čtvrtletích 2007 se zvýšil počet zahraničních turistů, kteří využili služeb ubytovacích zařízení v ČR, o 2,2 % v porovnání se stejným obdobím roku 2006. V návštěvnosti si výrazně polepšily kraje Moravskoslezský s nárůstem 24,4 %, kraj Plzeňský s 11 % a Zlínský s Jihomoravským o 10,5 %.

CzechTourism se v posledních letech více zaměřil na propagaci České republiky v sousedních zemích a díky několika realizovaným mediálním kampaním jejich zájem opět roste. Např. ze Slovenska přicestovalo o 10,8 % turistů více, z Polska o 10 % a z Rakouska o 2,2 %.

„Z výzkumu MMR ČR, který probíhá na hranicích s ČR vyplývá, že pouze 35 % zahraničních turistů navštívilo ČR poprvé, ostatní již v ČR byli a dokonce 28 % zahraničních turistů navštěvuje naši zemi několikrát ročně,“ říká analytička agentury CzechTourism Hana Foj-

Internetová kampaň láká do ČR turisty ze 16 zemí světa

V

několika posledních letech se mezinárodní cestovní ruch vyvíjí velmi pozvolna. Také Česká republika se s nárůstem počtu turistů v období leden–září 2007 o 2,2 % řadí mezi pozvolně rostoucí ekonomiky v oblasti cestovního ruchu. V ČR se ve zmíněném období ubytovalo celkem 5 149 764 zahraničních turistů, nejvíce pak z tradičních zdrojových zemí, kterými jsou dlouhodobě Německo, Velká Británie a Itálie. „Z Německa a Velké Británie sice počet turistů poklesl, u Německa o 3,6 % (1 207 320 turistů) a u Velké Británie o 6,2 % (401 551 turistů), naopak u Italů došlo k nárůstu o 1,5 % (322 505 turistů),“ říká ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška a doplňuje: „Turisté z pobaltských zemí si Českou republiku oblíbili natolik, že jich za 1.–3. čtvrtletí 2007 přicestovalo do ČR v průměru o 30 % více. Zájem o naši zemi roste také v Číně (+ 20,3 %) a v Brazílii (+ 10,9 %). Nejdůležitější zemí pro cestovní ruch ČR z východní a střední Evropy je Rusko, které se posunulo z 10. na 6. místo a nárůst počtu ruských turistů oproti stejnému období roku 2006 představoval 37,3 %.“

Nejvíce zahraničních turistů, 2 962 834, opět zamířilo do Prahy a tvořili tak 57,7 % ze všech, kteří do ČR zavítali. Druhé místo obsadil Karlovarský kraj s 370 547 zahraničními turisty, což představuje nárůst oproti stejnému období roku 2006 o 0,2 %. Třetím nejnavštěvovanějším krajem byl kraj Jihomoravský s 355 204 zahraničními turisty a nárůstem o 10,5 %. Výrazně si letos polepšily kraje Plzeňský, Zlínský a Pardubický. Největší úspěch patřil kraji Moravskoslezskému, kde zavítalo o 24,4 % turistů více.

táchová a doplňuje: „Jejich průměrné celkové výdaje jsou 2488 Kč na osobu a den, z toho je v průměru 889 Kč utraceno před cestou a 1598 Kč představují výdaje na území ČR.“ Většina zahraničních turistů hodnotí pobyt v ČR příznivě a je zde velmi spokojena. Trendem posledních let je několik kratších cest v průběhu roku, cestují více senioři buď sami nebo se svými vnoučaty. Prim hraje poznávací dovolená, na vzestupu je aktivní a zážitková dovolená.

Záměrem internetové kampaně agentury CzechTourism je přilákat zahraniční turisty do České republiky v podzimních a zimních měsících. Hlavním komunikačním tématem je „staronový“ portál www.CzechTourism.com v 18 jazycích, kde jsou k dispozici turistické informace o českých regionech, včetně tipů na dovolené a praktických informací. CzechTourism zintenzivnil propagaci českých regionů v období mimo sezónu již počátkem roku 2007 a jeho aktivity se i nadále budou zaměřovat na turistickou nabídku ve všech ročních obdobích.

„K

ampaň má za úkol zvýšit zájem zahraničních turistů o ČR především v období podzimu a zimy, kdy není sezóna tak silná jako např. v létě. I nyní je potřebné zajistit obsazenost hotelových a restauračních kapacit, zábavních podniků, napomoci cestovním kancelářím a agenturám apod.,“ zdůvodňuje ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška a dodává: „Protože internet patří k nejvýznamnějším zdrojům informací, rozhodli jsme se využít právě toto médium k propagaci ČR jako turistické destinace v 16 evropských zemích.“ (Velká Británie, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Ukázka španělského banneru Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko a Španělsko). Kampaň, kterou realizuje společnost Médea, nabíhá v jednotlivých zemích postupně od 15. října, a to ve třech tématických vlnách – rodinná dovolená, aktivní zážitková dovolená a pobyt v ČR v zimě a o Vánocích. Zaměřena je především na obyvatele měst nad 20 let s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. 23. prosince kampaň vyvrcholí. Již nyní však můžeme říci, že návštěvnost turistické webové prezentace www.CzechTourism.com, na kterou je celá kampaň zaměřena, se rapidně zvýšila. „Pokud srovnáme návštěvnost v září a říjnu můžeme s jistotou hovořit o nárůstu 64 %. Průměrná doba jedné návštěvy se pohybuje kolem čtyř shlédnutých stránek. Nejvíce internetových návštěvníků přichází z USA, Španělska, Ruska, ale také České republiky,“ uzavírá Vondruška.