Zpravodaj
Okresního výboru KSČM v Děčíně
Adresa: Labské nábřeží 317/184, 405 02 Děčín IV.
č. 10 říjen 2016
Tel: 734 420 221 e-mail:
[email protected]
VÝSLEDKY KRAJSKÝCH VOLEB 2016
Volby do zastupitelstva v Ústeckém kraji vyhrálo hnutí ANO 2011 s 23,24 procenta hlasů, které v zastupitelstvu obsadí 20 křesel. Do pětapadesátičlenného zastupitelstva se jako druhá dostala KSČM, které 15,82 procenta hlasů zajistí 13 mandátů, následuje ČSSD s 11,90 procenta hlasů a deseti mandáty a dále ODS s 9,54 procenta hlasů a sedmi mandáty a koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv občanů (SPO) s 6,07 % hlasů a ziskem pěti mandátů. Žádná z dalších stran a hnutí nepřekonala pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva. Vyplývá to z výsledků voleb, které zveřejnil Český statistický úřad (více na www.volby.cz).
K volbám přišlo 28,94 procenta oprávněných voličů z celkového počtu 656 600 voličů zapsaných v seznamech. V roce 2012 k volbám přišlo 33,94 procenta oprávněných voličů z celkového počtu 663 440 voličů zapsaných v seznamech a v roce 2008 byla volební účast v kraji 37,44 % z 661 365 oprávněných voličů.
V letošních volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje (ZÚK) kandidovalo 23 politických stran, hnutí a koalic, v roce 2012 kandidovalo v kraji 19 subjektů, v roce 2008 to bylo 17 stran a nutí. Volby do ZÚK v roce 2012 vyhrála KSČM s 25,26 procenta hlasů (20 mandátů), jako druhá skončila ČSSD, které 16,13 procenta hlasů zajistilo 13 mandátů, následovali Severočeši.cz s 12,02 procenta hlasů a devíti mandáty a dále ODS s 9,68 procenta hlasů a sedmi mandáty a hnutí PRO! kraj s 8,15 % hlasů a ziskem šesti mandátů. Volby v roce 2008 v Ústeckém kraji vyhrála ČSSD s 32,78 procenta hlasů před ODS a KSČM, kteří získali 20,57, respektive 18,39 procenta hlasů. Dosavadním členům zastupitelstva zanikl mandát ukončením hlasování druhého dne voleb, tedy 8. října 2016 ve 14 hodin. Do konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva, resp. do zvolení nových samosprávných krajských orgánů vykonávají pravomoci dosavadní rada kraje, dosavadní hejtman a dosavadní náměstek a náměstkyně hejtmana. Návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta lze podat do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Hejtman svolá ustavující zasedání zastupitelstva. Zasedání se svolává tak, aby se konalo do 15 dnů po uplynutí 10 denní lhůty určené pro podání návrhu (25 dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb ve Sbírce zákonů), nebyl-li podán soudu návrh na neplatnost voleb. Pokud byl takový návrh podán, svolává se zasedání, aby se konalo do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ DLE OBCÍ
Na základě informací Českého statistického úřadu jsem zpracoval stručný přehled o tom, jakých výsledků dosáhla KSČM v některých obcích.
Nejlépe dopadla KSČM v obci Lobe Lobendava, ndava, kde získala 30 % hlasů. Jako druhá nejlepší obec jsou Horní Habartice s 25,68 % a třetí jsou Dolní Habartice s 23.13 %. Na čtvrtém místě je Dolní Poustevna s 19,7 % a na pátém Mikulášovice s 19,3 % hlasů. Na druhé straně tabulky lze jmenovat obec Do Doubici s 2,5 % hlasů. Druhá od konce skončila obec Veselé s 3,79 %, třetí je Růžová s 5 %, čtvrtá obec Arnoltice s 5,34 %hlasů a pátá od konce je obec Bynovec 6,49 %. Ostatní obce mají velký rozptyl v počtu hlasů a to od 10 % do 19 %. Ve velkých městech našeho naš okresu je výsledek následující. Česká Kamenice měla 16,26%, Benešov nad Ploučnicí dosáhl celkem 11,94 %, Krásná Lípa 12,07 %, Varnsdorf dosáhl na 10,84 % a Rumburk na 10,69 %.
Okresní město, které mělo přes 50 volebních okrsků jsem nesčítal, ale i zde byl velký rozptyl a to například ve volebním okrsku 53 získala KSČM pouze 5,98 %, volební okrsek 46 dosáhl 16,21 %, okrsek 31 získal 17,4 %, v okrsku 27 dostala KSČM 18,29 %, v okrsku 28 byl výsledek 18,77 % a nejlepšího výsledku dosáhl okrsek číslo 55 a tto rovných 20 % hlasů. Dále si dovolím podat informaci o preferenčních hlasech našich kandidátů z okresu Děčín. Nejvíce preferenčních hlasů získal soudruh Horák a to 331, dále soudružka Kamarytová Vršitá získala 293 hlasů, třetí je soudruh Vomáčka se 187 hl hlasy, asy, na čtvrtém místě soudruh Šír se 178 hlasy a páté místo má soudruh Váňo se 168 hlasy, šesté, sedmé a osmé místo mají v pořadí soudruh Stojan 168 hlasů, soudružka Procházková 167 hlasů a soudruh Rožec 102 preferenčních hlasů. Závěrem mě dovolte, abych poděkoval oděkoval všem občanům za odevzdané hlasy.
Vršitý František
Preferenční hlasy kandidátů okr. Děčín
350 300 250 200 150 100
50 0
Horák
Kamarytová Vršitá
Vomáčka
Šír
Váňo
Procházková
Rožec
Poděkování
OV KSČM v Děčíně vyjadřuje pod děkování soudruhu Alesandru Čapskému zaa příspěvek na volební fond 2016 ve výši 1.000,- Kč. Před dseda OV KSČM Děčín – Ing. Josef Váňo 2
USNESENÍ Z 10. PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ OV KSČM DĚČÍN KONANÉHO DNE 6.10.2016
I. Plenární zasedání bere na vědomí:
1. Kontrolu usnesení z 6. 10. 2016
2. Informaci o práci sekretariátu OV KSČM Děčín
3. Informaci ze zasedání VV 0V KSČM Děčín z 4. 10. 2016 4. Informaci o hospodaření za 1. pololetí 2016
5. Informaci z jednání ÚV KSČM ze dne 17. 9. 2016
6. Informaci o hodnocení práce základní organizace Varnsdorf
7. Informaci z "Litoměřického odborného semináře" ze dne 24. 9. 2016 8. Informaci z porady předsedů OV KSČM ze dne 19. 9. 2016
II. Plenární zasedání schvaluje: 1. Proplacení úhrady faktur za zhotovení praporů pro KČP Děčín a KČP Benešov nad Ploučnicí
2. Zaplacení kalendářů pro kandidáty do krajského zastupitelstva 3. Vyplácení částky 250,- Kč za zpracování "Zpravodaje KSČM“
III. Plenární zasedání ukládá: 1. Odeslat dopis na firmu Rengl s vyjádřením nesouhlasu s její prací Termín: do 15.10.2016 Zodpovídá: předseda OV KSČM
2. Podat informaci o hospodaření za II. čtvrtletí 2016 na příštím PZ OV KSČM v měsíci listopadu Termín: 4.11. 2016 Zodpovídá : místopředseda OV KSČM
3. Provést hodnotící členské schůze ZO v termínu od 15. 10. 2016 do 5. 1. 2017 Termín: do 5.1.2017 zodpovídají: předsedové ZO 4. Zpracovat POZ hodnotících členských schůzí a předat ZO Termín: do 15.10.2016 Zodpovídá: předseda OV KSČM IV. Různé 1. Plenární zasedání vyjadřuje poděkování s. Kamarytové Vršité za činnost při zpracování zpravodaje 2. Plenární zasedání vyjadřuje poděkování soudruhům ZO KSČM Varnsdorf za jejich činnost.
3
Od Velké říjnové socialistické revoluce uplynulo devadesát devět let
V.I. Lenin
Křižník Aurora
Zimní palác
Když vzpomínáme 99leté výročí Velké říjnové socialistické revoluce (dále jen VŘSR) musíme si uvědomit, že toto vítězství dělnické třídy nebylo samoúčelné, nepřišlo samo od sebe. Bylo vyústěním boje dělnictva a jeho uvědomováním. Zejména od počátku Velké průmyslové revoluce, ve druhé polovině devatenáctého století, dochází ke kvantitativnímu nárůstu dělnictva, k jeho radikalizaci, živelným akcím, rozbíjením strojů. Dělnická třída byla tehdy ještě mladá, nezkušená a neorganizovaná. Postupně si však začne uvědomovat, že na vině její bídy nejsou stroje, ale nenasytnost kapitalistů. V Rusku bylo vykořisťování dělníků ještě daleko větší než jinde v Evropě.
Neskutečná bída a hladomor vedly k utrpení značné části populace a projevily se zejména v bouřích a stávkách. Jejich katalyzátorem se stala tzv. krvavá neděle 9. ledna 1905 kdy car Mikuláš II. nechal střílet do stávkujících. Despotismus cara Mikuláše II. a celého carského režimu v dalším období byl stále krutější. Ve spojitosti s 1. Světovou válkou vedl k dalším sociálním protestům, bouřím a stávkám. To vedlo k abdikaci cara Mikuláše II. Revoluční nálada pracujících, zejména dělnictva v Rusku vyústila v buržoazně demokratickou revoluci v únoru 1917 a socialistickou v říjnu téhož roku. V období mezi revolucemi získávala stále větší vliv Ruská sociálně demokratická dělnická strana založena 1898. Ve straně došlo v roce 1903 k rozkolu, strana se rozdělila na bolševiky vedené V.I. Leninem a menševiky, které vedl J. Maratov. Po abdikaci cara v březnu 1917 vznikla tzv. Prozatimní vláda, která měla dovést zemi k volbám do ústavodárného shromáždění. Namísto toho situaci ještě zhoršovala. To vedlo k dalš radikalizaci dělnictva a vzniku Sovětu dělnických a rolnických zástupců. V zemi tak vzniklo dvojvládí.
Život v zemi se pro široké masy dělnictva a rolnictva stával neudržitelný. Také 1. světová válka, ve které z 10. ruských vojáků 7. padlo nebo bylo těžce raněno, znamenala pro zemi vojenskou a hospodářskou pohromu. Vojáci odmítali střílet do stávkujících a přidávali se k nim. V této atmosféře se ze švýcarského exilu vrátil V.I. Lenin a okamžitě poznal, že nazrála situace pro uskutečnění socialistické revoluce, kterou známe jako VŘSR. 4
Při petrohradském sovětu vznikl vojenský výbor, který koordinoval revoluční akce. 6. října obsadili junkeři (mladí posluchači vojenských škol) bolševickou tiskárnu a chtěli zatknout V.I.Lenina. Byly proti nim vyslány revoluční oddíly, které obsadily důležité strategické body ve městě a zvedly most přes Něvu, aby Kerenskij předseda prozatímní vlády nemohl přivolat posily rozložené kolem města. I když se mu podařilo uprchnout, značná část vojska stála na straně bolševiků. 7. listopadu (podle juliánského kalendáře 7. října) byl ve 21:45 výstřelem z křižníku Aurora zahájen útok na Zimní palác. Odpor obránců Zimního paláce byl rychle potlačen. Moc převzal petrohradský sovět. Prvními dekrety revoluční vlády byly Dekret o míru, kterým byla ukončena ruská účast v 1. světové válce a Dekret o půdě, který rozděloval půdu velkostatkářů mezi chudé rolníky. Kontrarevoluční síly se však nevzdaly a na přelomu roku 1917-1918 začala v Rusku občanská válka, která si vyžádala značné oběti. V lednu 1918 byla založena Rudá armáda, která kontrarevoluci porazila a v roce 1920 válku ukončila. Na 1. Zasedání všesvazového sjezdu sovětů 3. 12. 1922 byl založen Sovětský svaz. A začalo budování socialistického státu.
Mítink Benešov n Pl.
RSDr. Lubomír Aron
21. září 2016 se uskutečnilo setkání občanů s kandidáty do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Na programu bylo představení kandidátů, seznámení s programem Komunistické strany k volbám i předání praporu generál poručíka Františka Šádka Klubu českého pohraničí v Benešově nad Ploučnicí. Z kandidátů se představila Bc. Jaroslava Kamarytová Vršitá, RSDr. Jaroslav Horák, Ing. Josef Váňo kandidáti z okresů Děčín. Poslanec PS PČR Ing. Josef Šenfeld kandidát do ZÚ kraje z Litoměřicka. Kandidáti se krátce představili a seznámili občany se svými záměry při práci v zastupitelstvu kraje. Poslanec PS PČR Ing. Josef Šenfeld připomněl výsledky čtyřleté práce zastupitelstva pod vedením hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Informoval o hlavních úkolech Volebního programu KSČM se záměrem na zaměstnanost, bezpečnost, zdravotnictví, školství, dopravu, sociální služby, životní prostředí, kulturu, granty a dotace, financování, sport i volný čas. V průběhu volebního setkání místopředseda Národní rady KČP přítel Cincibus předal místopředsedovi Jiřímu Hodboďovi v zastoupení Benešovského KČP zástavu vrchního velitele pohraničních vojsk Československé socialistické republiky generál poručíka Františka Šádka. Př. Cincibus připomněl jeho život a práci. Setkání občanů a hostů řídil a uváděl předseda Oblastního výboru KSČM Benešov František Stibor. Na závěr občané potleskem ukončili slavností setkání, které bylo provázeno hudební tvorbou zesnulého Statise Prusalise. 5
JUBILANTI ŘÍJEN 2016 04.10. 05.10. 07.10. 07.10. 07.10. 09.10. 12.10. 12.10. 13.10. 13.10. 13.10. 13.10. 14.10. 16.10. 17.10. 22.10. 23.10.
Schovánek Ondřej Honzík Stanislav Gregorová Věra Blaschkeová Marie Bubeníček Rudolf Průšová Jarmila Králík Karel Jaroš František Voráčková Lídie Daněk Jan Pytlíková Marie Stibor František Neuwirthová Zdena Lánská Marie Profous Karel Žiaková Antonie Kamarytová Ludmila
80 86 89 86 55 93 97 90 85 81 80 75 83 86 94 97 84
let let let let let let let let let let let let let let let let let
Česká Kamenice Rumburk Rumburk Dolní Podluží Děčín Rumburk Děčín Děčín Děčín Varnsdorf Česká Kamenice Malá Veleň Česká Kamenice Česká Kamenice Varnsdorf Kunratice Děčín
6
