VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Situace osob pečující o děti do 10 let v ČR a Německu
Zpracovala: Zdeňka Havrlíková Channel Crossings
0
Úvod Základní informace o průzkumu .................................................................................................................................. 2 Mezinárodní rozměr dotazníkového šetření ................................................................................................................. 2 Předmět a cíl šetření.................................................................................................................................................. 2 Složení respondentů.....................................................................................................................................................3 Pohlaví .................................................................................................................................................................... 3 Věk ......................................................................................................................................................................... 4 Pracovní status.......................................................................................................................................................... 4 Rodinný stav ............................................................................................................................................................ 4 Vzdělání .................................................................................................................................................................. 5 Regionální složení respondentů .................................................................................................................................. 5 Velikost bydliště........................................................................................................................................................ 5 Počet osob žijících v domácnosti ................................................................................................................................. 6 Počet dětí do 18 let žijících v domácnosti ..................................................................................................................... 6 Průměrný čistý příjem celé domácnosti ........................................................................................................................ 6 Počet dětí ve věku 10 let ........................................................................................................................................... 7 Výsledky šetření v mezinárodním porovnání ..............................................................................................................8 Hlavní osoba zodpovědná za péči o domácnost ........................................................................................................... 8 Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin............................................................................................................. 8 Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin před narozením 1. dítěte ......................................................................... 8 Přerušení výdělečné činnosti z rodinných důvodů........................................................................................................ 9 Průměrná měsíční útrata za hlídání dětí........................................................................................................................ 9 Míra spokojenosti respondentů .................................................................................................................................. 9 Pracující: důvody pro pokračování v práci ..................................................................................................................10 Nepracující: důvody pro nepokračování v práci ..........................................................................................................13 Význam podmínek zajištění péče o děti usnadňujících práci ..........................................................................................16 Význam podmínek zaměstnavatele pro usnadnění práce při péči o dítě ..........................................................................18 Zhodnocení reálné nabídky podmínek zaměstnavatele .................................................................................................23 Zhodnocení změn vyplývajících z péče o dítě a rodičovské dovolené ............................................................................28 Zhodnocení změn v dovednostech během mateřské či rodičovské dovolené .................................................................31 Vyjádření zájmu o práci / zvýšení pracovního zatížení v případě zajištění hlídání dětí.......................................................34 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření..................................................................................................................... 35 Shrnutí výchozích dat a rozdělení respondentů dle segmentačních kritérií .......................................................................35 Odpovědi respondentů dotazníkového šetření v mezinárodním porovnání ...................................................................43 Klíčové výstupy šetření .............................................................................................................................................46
1
ÚVOD ZÁKLADNÍ INFORMACE O PRŮZKUMU V období od 3. září do 30. září 2012 zrealizovala jazyková a vzdělávací agentura Channel Crossings online dotazníkové šetření mezi osobami pečujícími o děti do 10 let. Šetření je součástí mezinárodního projektu FIT FOR FLEXI, který je zaměřen na přenos inovací v oblasti flexibilního zaměstnávání a slaďování rodiny a práce. Šetření bylo obsahově navrženo dle výzkumu německého partnera projektu, kterým je Institut pro výzkum inovativních forem organizace práce a prevenci (Forschungsinstitut für innovative Arbeitsgestaltung und Prävention e.V., FIAP e.V). Výchozí data šetření v ČR Respondenti:
osoby pečující o děti do 10 let věku
Počet respondentů:
400 (po očištění základního vzorku 350)
Metoda výběru respondentů:
anketa
Technika sběru dat:
online strukturovaný dotazník
Sebraná data získaná od českých respondentů byla konzultantkou z agentury pro výzkum trhu očištěna o data neúplná a data nevyhovující podmínkám šetření, která neprošla screeningovou částí.
MEZINÁRODNÍ ROZMĚR DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Původní šetření bylo provedeno v Německu v období od 27. května do 7. června 2011. Zadavatelem byla Technická univerzita Dortmund, jejíž pracovníci působí v institutu FIAP e.V. Šetření bylo realizováno v rámci projektu „FlexiBalance: Work-LifeBalance in flexiblen Arbeits- und Beschäftigungsformen“ a zpracovala jej společnost forsa (Gesellschaft für Sozialforschung und statistische Analysen mbH). Projekt vznikl ve spolupráci organizací: Technische Universität Dortmund, Trainingszentrum Zeitarbeit, Manpower a ElternService AWO. Výchozí data šetření v Německu Respondenti:
osoby pečující o děti do 10 let věku
Počet respondentů:
501
Metoda výběru respondentů:
vícestupňový náhodný výběr
Technika sběru dat:
CATI (telefonické dotazování na základě struktur. dotazníku)
PŘEDMĚT A CÍL ŠETŘENÍ Předmětem obou šetření, jež byly provedeny v Německu i v ČR, bylo zmapování podmínek, které podporují či naopak znesnadňují pracovní uplatnění žen a mužů, kteří jsou zodpovědní za péči o děti do 10 let. Výsledky obou šetření byly porovnány v mezinárodním kontextu. Cílem šetření provedeného v Německu bylo na základě výsledků dotazníkového šetření navrhnout inovativní koncept personálních služeb podporujících sladění rodinného a pracovního života. Tato potřeba vyplynula z aktuální situace na německém trhu práce, která je charakteristická odlivem kvalifikovaných a odborně způsobilých pracovníků, často žen, a to v důsledku nedostatečného zázemí pro harmonizaci rodinných závazků a práce. Cílem šetření provedeného v ČR bylo na základě výsledků dotazování definovat klíčové oblasti a podmínky, které znesnadňují pracovní uplatnění rodičům pečujících o malé děti a dále se zaměřit na podporu jejich odstranění. Díky porovnání obdobných cílových skupin v ČR a Německu jsme získali důležité srovnání v mezinárodním měřítku.
2
SLOŽENÍ RESPONDENTŮ U obou šetřených skupin, tj. osob pečujících o děti do 10 let v ČR a Německu, byla uplatněna tato základní segmentační kritéria:
Segmentační kritéria Demografická kritéria:
pohlaví, věk, rodinný stav, počet osob žijících v domácnosti, počet dětí do 10 let žijících v domácnosti, počet dětí do 18 let žijících v domácnosti
Socioekonomická:
pracovní status, vzdělání, průměrný čistý příjem celé domácnosti
Geografická:
region
Báze v absolutních hodnotách pro klíčová kritéria uvádíme níže: Celkem
Pohlaví
Věk
Pracovní status
Vzdělání
Ženy
Muži
1833 let
3437 let
3840 let
41 let a více
Pracující
Nepracující
ZŠ
SŠ/bez maturity
SŠ /matur.
VŠ
ČR
350
346
4
97
102
91
60
161
189
51
106
138
55
Německo
501
463
38
124
118
99
160
250
251
52
195
148
106
Celkem
Region
Velikost bydliště
ČR
Praha
STČ
SZ
JZ
SV
JV
Stř. Morava
Morav.Slez.
0-4.999
5 tis.-100 tis.
100 tis. a více
350
41
43
38
41
47
58
46
36
135
141
74
POHLAVÍ V obou šetřených skupinách byly v naprosté většině zastoupeny ženy. V ČR se jednalo o 99 % respondentů, v Německu zastoupení činilo 92 %.
3
VĚK Věkové složení respondentů obou skupin bylo obdobné v nižších věkových kategoriích. V českém šetření byly respondenti v kategorii 41 a více let zastoupeni s nižším podílem, než tomu bylo v německém průzkumu.
PRACOVNÍ STATUS V obou průzkumech bylo složení respondentů s ohledem na jejich pracovní status vyrovnané. Mezi nepracující respondenty patřily jak osoby nezaměstnané, tak i na mateřské či rodičovské dovolené. Naopak mezi pracující respondenty byly zařazeny osoby zaměstnané, ale také pracující rodiče, kteří zároveň pobírali příspěvky vyplývající z mateřské či rodičovské dovolené.
RODINNÝ STAV V obou skupinách byli nejčastěji zastoupeni respondenti s rodinným stavem vdaná či ženatý žijící společně s partnerem. Poté následovala s výrazně nižším podílem skupina svobodných.
Podrobnější členění respondentů českého průzkumu dle rodinného stavu je uvedeno níže:
4
VZDĚLÁNÍ Vzdělanostní struktura byla v obou zkoumaných skupinách obdobná. Nejčastěji byli zastoupeni respondenti se středoškolským vzděláním, a to v průměru v 70 % případů.
Podrobnější členění nejvyššího dosaženého vzdělání u českých respondentů je uvedeno níže:
REGIONÁLNÍ SLOŽENÍ RESPONDENTŮ V německém průzkumu bylo sledováno pouze zastoupení respondentů z východní a západní části Německa. Převažující část, 88 % respondentů, uvedla bydliště v západní části Německa. V českém průzkumu byl vzorek respondentů reprezentativně rozložen dle počtu obyvatel jednotlivých krajů.
VELIKOST BYDLIŠTĚ U české skupiny respondentů byla zjišťována i velkost bydliště dotázaných osob. V průzkumu byli ve dvou pětinovém podílu zastoupeni obyvatelé malých měst a vesnic do 5 tis. obyvatel a dále obyvatelé středních a větších měst do 100 tis. obyvatel. Pětina respondentů uvedla bydliště ve velkých městech nad 100 tis. obyvatel.
5
POČET OSOB ŽIJÍCÍCH V DOMÁCNOSTI V obou zkoumaných skupinách byly nejčastěji zastoupeny domácnosti se čtyřmi osobami. V ČR se jednalo o 35 % respondentů, v Německu pak 46 %. Rozdílné bylo zastoupení českých domácností s 5 a více osobami, kterých bylo 31 %, v Německu se jednalo o zastoupení s podílem 19 %.
POČET DĚTÍ DO 18 LET ŽIJÍCÍCH V DOMÁCNOSTI Ve skupině českých respondentů byly ve dvou pětinovém zastoupení přítomny osoby s jedním a také dvěma dětmi. V Německu žije polovina respondentů se dvěma dětmi, necelá třetina pak s jedním dítětem.
PRŮMĚRNÝ ČISTÝ PŘÍJEM CELÉ DOMÁCNOSTI Současný čistý příjem celé domácnosti se v jednotlivých zemích velmi výrazně lišil, což je způsobeno především odlišnou průměrnou příjmovou hladinou v obou sledovaných zemích. Příjmová hladina českých respondentů se pohybovala v nižších pásmech s téměř dvou pětinovou převahou v rozmezí 25.000 – 37.500 Kč, zatímco více než tři pětiny německých respondentů se nacházely v nejvyšší příjmové skupině s průměrným celkovým příjmem nad 62.500 Kč.
Průměrný čistý příjem celé domácnosti před narozením prvního dítěte se u německých respondentů výrazně nelišil ve srovnání se současným čistým příjmem celé domácnosti. U českých respondentů lze pozorovat, že průměrný čistý příjem se po narození 1. dítěte snížil.
6
POČET DĚTÍ VE VĚKU 10 LET Všichni respondenti mají alespoň jedno dítě ve věku do deseti let. Ve skupině českých respondentů převažovali s dvou pětinovým podílem respondenti s jedním dítětem do 10 let. V Německu byl počet respondentů s jedním nebo více dětmi poměrně vyrovnaný.
7
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V MEZINÁRODNÍM POROVNÁNÍ HLAVNÍ OSOBA ZODPOVĚDNÁ ZA PÉČI O DOMÁCNOST Otázka: Kdo se ve Vaší domácnosti převážně stará o chod domácnosti a děti? Vy, Váš manžel/manželka, partner/partnerka či někdo jiný? Téměř shodný podíl jak českých, tak i německých respondentů uvedl, že starost o chod domácnosti a děti v naprosté většině leží převážně na jejich bedrech. U českých respondentů v této skupině se jednalo výlučně o ženy. Ve skupině německých respondentů, kteří uvedli, že se převážně starají o domácnost sami, se jednalo o 92 % žen. U českých respondentů jsme zaznamenali následující charakteristiky. Respondenti s nižším vzděláním jsou ve všech případech za hlavní péči o domácnost a děti zodpovědní sami. S rostoucí úrovní vzdělání respondentů dochází k většímu zapojení manžela či partnera. V případě nepracujících respondentů platí, že péči o domácnost převážně zajišťují oni. Dotazované osoby, které zároveň pracují, se starají o domácnost převážně sami méně často, a to o cca jednu pětinu. PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN Otázka: Kolik hodin týdně v současné době průměrně pracujete? V obou průzkumech byly relativně rovnoměrně zastoupeny skupiny pracujících a nepracujících respondentů. Mezi českými pracujícími respondenty téměř ve třech pětinách převažovaly osoby pracující 30 a více hodin. V českém průzkumu byla přidána kategorie 41 a více hod., která je v grafu zahrnuta do kategorie 30 a více hodin. Podíl pracujících více než 41 hod. je v dané skupině 59%. U německých respondentů byli poměrně rovnoměrně zastoupeni respondenti pracující jak více než třicet hodin, tak i 20 až 29 hodin či 10 až 19 hodin.
PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN PŘED NAROZENÍM 1. DÍTĚTE Otázka: Kolik hodin týdně jste průměrně pracoval/a před narozením prvního dítěte? Naprostá většina jak českých, tak i německých respondentů pracovala před narozením prvního dítěte na plný úvazek. Tři pětiny všech českých respondentů dokonce uvedly, že pracovaly týdně 41 hodin a více.
8
PŘERUŠENÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Z RODINNÝCH DŮVODŮ Otázka: Kromě mateřské/rodičovské dovolené - přerušil/a jste někdy alespoň krátkodobě výdělečnou činnost z rodinných důvodů? Zajímavý rozdíl vyplynul z otázky, zda respondenti alespoň krátkodobě přerušili výdělečnou činnost z rodinných důvodů. Čeští respondenti pracovní činnost přerušili pouze v 29 % případů, zatímco němečtí respondenti v celých 69 % případů. Ve skupině českých respondentů jsme zaznamenali, že přerušení výdělečné činnosti významně klesalo s rostoucím stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání. Významný rozdíl je mezi respondenty s ohledem na region jejich bydliště. Až 40 % respondentů z Moravy přerušilo výdělečnou činnost kvůli rodinným povinnostem ve srovnání s 24 % respondenty z Čech. Přerušení výdělečné činnosti je také mnohem více příznačné pro respondenty z velkých měst. PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ ÚTRATA ZA HLÍDÁNÍ DĚTÍ Otázka: Kolik celkově nyní měsíčně utratíte za zajištění hlídání dětí? (školka, družina, chůva apod.) Téměř tři pětiny českých respondentů nejčastěji platí za hlídání dětí do 1.250 Kč měsíčně. V Německu jsou průměrné platby za zajištění hlídání dětí vyšší. To vyplývá především z vyšší cenové i příjmové hladiny v Německu. Co se týče skupiny českých respondentů, zde platí, že respondenti s vyšším vzděláním utrácejí za hlídání dětí více. Naopak z hlediska regionálního rozložení jsou rozdíly mezi respondenty spíše zanedbatelné. MÍRA SPOKOJENOSTI RESPONDENTŮ Otázka: Není vždy jednoduché sladit práci a péči o děti. Jak jste spokojeni s Vaším současným řešením osobní situace? S ohledem na osobní spokojenost osob pečujících o děti je výsledek v porovnání českých a německých respondentů poměrně odlišný. Tři pětiny českých respondentů jsou sice spokojeny, nicméně výrazně méně než němečtí respondenti, kteří jsou velmi či spíše spokojeni ve více než třech čtvrtinách případů. Velmi spokojeno je pouze 14 % českých respondentů. Ve skupině českých respondentů je rozložení celkové spokojenosti s ohledem na pracovní status obdobné. Rozdílná tendence však byla zaznamenána mezi obyvateli malých měst a vesnic, kteří jsou o polovinu méně spokojení se současným řešením jejich osobní situace v porovnání s respondenty z velkých měst nad 100 tis. obyvatel.
9
PRACUJÍCÍ: DŮVODY PRO POKRAČOVÁNÍ V PRÁCI OTÁZKA POUZE PRO PRACUJÍCÍ: Z jakých důvodů pokračujete v práci, i když se musíte starat o dítě/děti? (Označte prosím u každého z níže uvedených důvodů, do jaké míry pro Vás platí či neplatí.) Celkový přehled výsledků českých respondentů šetření je uveden níže. Jako nejvýznamnější důvody, proč respondenti i při péči o dítě pracují, byly uvedeny důvody finanční (91% respondentů). Téměř čtyři pětiny dotázaných uvedly, že jim nestačí pečovat pouze o děti a domácnost. 68 % respondentů souhlasí s tím, že mají vysokou míru vlastní motivace pracovat a pociťují zájem ze strany zaměstnavatele. Nabídka dostatečné flexibility při práci je uspokojivá pro tři pětiny respondentů, zcela bez výhrad však souhlasí pouze 16 % respondentů. Ačkoliv necelé tři pětiny respondentů mají do určité míry zajištěno hlídání dětí, zcela to platí pouze pro 11 % z nich.
Z porovnání výsledků českých a německých pracujících respondentů vyplývá následující pořadí priorit v důvodech pro pokračování v práci i při péči o dítě: ČR: 1. finanční důvody (91 %) 2. péče o domácnost mi nestačí (79 %) 3. vlastní motivace (68 %) 4. zájem ze strany zaměstnavatele (68 %) 5. nabídka flexibility zaměstnavatelem (60 %) 6. dostatečné zajištění hlídání dětí (59 %)
Německo: 1. vlastní motivace (92 %) 2. dostatečné zajištění hlídání dětí (86 %) 3. finanční důvody (74 %) 4. péče o dítě a domácnost mi nestačí (73 %) 5. nabídka flexibility zaměstnavatelem (72 %) 6. zájem ze strany zaměstnavatele (61 %)
Zatímco u německých respondentů patří k nejdůležitějším faktorům pro pokračování v práci vlastní motivace pracovat a dostatečné zajištění hlídání dětí, u českých dotázaných osob jsou nejdůležitějšími faktory finanční důvody a nedostatečné uspokojení v případě péče pouze o děti a domácnost.
10
Po detailním porovnání odpovědí českých a německých respondentů jsme dospěli k následujícím výsledkům: A. Vysoká míra vlastní motivace/potřeby pracovat Tento důvod je pro naprostou většinu německých respondentů velmi relevantní a platí v 92 % případů, z toho pro 62 % respondentů platí zcela. Čeští respondenti s ním zcela souhlasí pouze ve 34 % případů, nicméně obecně platí pro 68 % dotázaných.
B. Mám dostatečně zajištěno hlídání dětí Situace v oblasti zajištění péče o děti byla v porovnání českých a německých respondentů velmi odlišná. Zatímco německým respondentům umožňuje pokračovat v práci i ta skutečnost, že v 85 % mají dostatečně zajištěno hlídání dětí (z toho v 71 % tento důvod zcela platí), u českých respondentů je to spíše problémový faktor, protože pouze 11 % dotázaných uvedlo, že mají zcela dostatečně zajištěno hlídání dětí. Celkově jsou do určité míry spokojeny se zajištěním hlídání dětí necelé tři pětiny českých respondentů.
C. Finanční důvody Finanční důvody jsou významnou motivací pracovat pro obě skupiny respondentů, nicméně větší váhu jim přikládají respondenti čeští, pro které jsou finance významný motivační faktor pro práci i při péči o malé děti v 91 % případů. Němečtí respondenti se s tímto tvrzením ztotožňují v 74 % případů.
11
D. Nestačí mi starat se pouze o dítě a domácnost Jak čeští, tak i němečtí respondenti ve většině uvedli, že pouze péče o děti a domácnost pro ně není dostatečná. Tento důvod platí v průměru pro necelé čtyři pětiny českých a tři čtvrtiny německých dotázaných osob. Němečtí respondenti se však s tímto tvrzením zcela ztotožňují výrazně více.
E. Můj zaměstnavatel mi nabízí dostatečnou flexibilitu s ohledem na pracovní dobu i místo práce Flexibilita zaměstnavatelů je uspokojivá pro tři pětiny českých pracujících respondentů a dále pro o 12 % více německých pracujících osob. Zcela se s tímto tvrzením ztotožňuje pouze 16 % českých zaměstnanců oproti téměř polovině německých pracujících respondentů.
F. Můj zaměstnavatel má velký zájem o mou práci Zájem zaměstnavatele jakožto faktor motivující respondenty pracovat i při péči o dítě převažuje u 68 % českých a tří pětin německých respondentů. Rozdíl však nalézáme v míře ztotožnění s tímto tvrzením. Zatímco pouze 15 % českých respondentů s ním bezvýhradně souhlasí, u německých respondentů se jedná o celých 32 % z nich.
12
NEPRACUJÍCÍ: DŮVODY PRO NEPOKRAČOVÁNÍ V PRÁCI OTÁZKA POUZE PRO NEPRACUJÍCÍ: Z jakých důvodů nyní nepracujete? (Označte prosím u každého z níže uvedených důvodů, do jaké míry pro Vás platí či neplatí.) Z odpovědí českých i německých nepracujících respondentů vyplynulo, že k nedůležitějším důvodům, které přispívají k tomu, že nyní nepracují, patří potřeba věnovat se momentálně pouze péči o dítě, s čímž souhlasily čtyři pětiny českých respondentů a tři čtvrtiny německých. Dále se jedná také o skutečnost, že jejich zaměstnavatel jim nenabízí dostatečnou flexibilitu s ohledem na pracovní dobu či místo výkonu práce a respondenti nemají dostatečně zajištěno hlídání dětí. Poslední dva zmíněné důvody jsou však výrazně významnější pro situaci v ČR. Složení skupiny českých respondentů zahrnovalo z 80 % osoby na mateřské či rodičovské dovolené a 20 % nezaměstnaných. Z porovnání odpovědí českých a německých nepracujících respondentů vyplývá totožné pořadí priorit v důvodech pro nepokračování v práci při péči o dítě. Intenzita významu se však liší: ČR a Německo: 1. Chci se věnovat pouze svému dítěti (ČR: 80 %, Německo: 75 %) 2. Můj zaměstnavatel není dostatečně flexibilní s ohledem na pracovní dobu a místo práce (ČR: 71 %, Německo: 50 %) 3. Nemám dostatečně zajištěno hlídání dětí (ČR: 60 %, Německo: 51 %) 4. Můj zaměstnavatel nemá zájem o mou práci (ČR: 38 %, Německo: 33 %) 5. Finančně se to nevyplatí (ČR: 31 %, Německo: 32 %) 6. Nemám dostatečnou motivaci pracovat (ČR: 25 %, Německo: 13 %) Výrazný rozdíl mezi oběma skupinami můžeme pozorovat například s ohledem na kritérium nabídky flexibility zaměstnavatelem, která je nedostatečná pro 71 % českých respondentů, polovina německých respondentů je však spokojena. Druhý nejvýznamnější rozdíl je patrný s ohledem na kritérium zajištění hlídání dětí, které je dostatečné pro necelou polovinu německých respondentů, avšak pouze pro dvě pětiny respondentů v ČR.
13
Při porovnání odpovědí českých a německých respondentů jsme dospěli k následujícím závěrům. A. Momentálně se chci věnovat pouze svému dítěti/dětem Tento důvod vybraly obě skupiny respondentů jako nejvýznamnější. Celkově s ním souhlasí 80 % českých respondentů a 75 % respondentů německých. Více než polovina českých respondentů, kteří uvedli, že tento důvod pro ně neplatí, jsou nezaměstnaní.
B. Nemám dostatečně zajištěno hlídání dětí Ve skupině nepracujících českých respondentů přispívá k tomu, že nyní nepracují z 60 % skutečnost, že nemají dostatečně zajištěné hlídání dětí. V případě respondentů z Německa toto platí u poloviny dotázaných.
C. Můj zaměstnavatel není dostatečně flexibilní s ohledem na pracovní dobu a místo práce Pro 71 % nepracujících českých respondentů je nedostatečná flexibilita zaměstnavatele s ohledem na nabídku alternativní pracovní doby či místa práce inhibujícím faktorem pro jejich pracovní uplatnění. Z toho téměř pro všechny z nich platí, že jejich zaměstnavatel jim nenabízí jakoukoliv míru flexibility. U německých respondentů tento faktor působí v polovině případů.
14
D. Můj zaměstnavatel nemá zájem o mou práci K faktorům, které brání, respektive nemotivují respondenty pracovat, patří i nedostatečný zájem ze strany zaměstnavatele. Téměř dvě pětiny českých respondentů uvedly, že jejich zaměstnavatel nemá dostatečný zájem o jejich práci. Němečtí respondenti pociťují nedostatečný zájem ze strany zaměstnavatele ve třetině případů.
E. Finančně se to nevyplatí Ačkoliv respondenti, kteří odpověděli na tuto otázku, nepracují, není to primárně zapříčiněno tím, že by se jim práce finančně nevyplatila. Nicméně necelé třetině českých i německých respondentů se zaměstnání při současném závazku péče o dítě či děti nevyplatí.
F. Nemám dostatečnou motivaci pracovat Nedostatečná motivace pracovat je zcela či spíše důvodem současné neaktivnosti pouze u čtvrtiny českých respondentů, z toho naprostá většina je toho času na mateřské či rodičovské dovolené. U německých respondentů je nedostatečná motivace platným důvodem pouze u 13 % dotázaných. Jako velmi významný důvod cítí nedostatek motivace pouze zlomek respondentů.
15
VÝZNAM PODMÍNEK ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O DĚTI USNADŇUJÍCÍCH PRÁCI Otázka: Jaké podmínky by Vám usnadnily pracovat, i když zároveň pečujete o dítě/děti? (Označte prosím u každé z níže uvedených podmínek, do jaké míry by pro Vás byla důležitá.)
Při porovnání pořadí významu faktorů v česko-německém srovnání se ukazuje, že zkoumané podmínky usnadňující pracovat i při péči o dítě jsou obdobně významné pro respondenty z obou zemí. Naprosto nejdůležitějším faktorem usnadňujícím pracovní uplatnění při péči o dítě je sladění pracovní doby a otevírací doby zařízení péče o děti. Téměř totožný význam přikládají němečtí respondenti možnosti využít zařízení péče o děti v místě bydliště. To preferují obě skupiny před službou hlídání v místě pracoviště. Téměř o pětinu více českých respondentů by však zařízení péče o děti v místě pracoviště ocenilo. Bezplatná možnost hlídání dětí je důležitá v průměru pro tři čtvrtiny respondentů.
Podrobné porovnání výsledků uvádíme níže: A. Zařízení péče o děti v místě bydliště (př. školka, družina, dětský klub aj.) Důležitost zařízení péče o děti v místě bydliště je totožná jak pro české, tak i německé respondenty a je zároveň pro německé respondenty nejdůležitějším faktorem umožňujícím pracovat i při péči o dítě. Více významný je tento faktor pro respondenty, kteří pečují o více než jedno dítě.
16
B. Otevírací doba zařízení péče o děti, která by odpovídala pracovní době
Možnost sladění pracovní doby s otevírací dobou zařízení péče o děti je důležitá pro 97 % všech českých respondenty. Čtyři pětiny českých respondentů tuto možnost považují dokonce za velmi důležitou. Rovněž němečtí respondenti hodnotí možnost sladění pracovní doby a otevírací doby zařízení péče o děti v 93 % případů jako důležitou pro usnadnění práce při současné péči o dítě.
C. Bezplatná možnost hlídání dětí Bezplatnou možnost hlídání dětí obě skupiny respondentů považují za důležitou, a to v průměru ve třech čtvrtinách případů. Cca polovina všech dotázaných tento faktor považuje za velmi důležitý, čtvrtina pak za spíše důležitý. Průměrně pro necelou čtvrtinu respondentů není bezplatná možnost hlídání dětí důležitá pro usnadnění pracovního uplatnění.
D. Zařízení péče o děti v místě pracoviště Zařízení péče o děti v místě pracoviště je významným faktorem pro 89 % českých respondentů, zatímco němečtí respondenti jej považují za důležitý v 69 % případů. U českých respondentů význam této možnosti klesá s růstem nejvyššího dosaženého vzdělání.
17
VÝZNAM PODMÍNEK ZAMĚSTNAVATELE PRO USNADNĚNÍ PRÁCE PŘI PÉČI O DÍTĚ Otázka: Jaké podmínky zaměstnavatele, které by Vám usnadnily pracovat i při péči o dítě, považujete za důležité? (Označte prosím u každé z níže uvedených podmínek, do jaké míry by pro Vás byla důležitá.)
Zajímavé výsledky přineslo porovnání odpovědí českých a německých respondentů s ohledem na jejich vnímání důležitosti podmínek, které považují za podpůrné pro sladění práce a péče o děti.
Seřazení podmínek dle jejich priority je uvedeno níže v členění dle obou zapojených zemí: ČR
Německo
1. flexibilní pracovní doba (100 %)
1. flexibilní pracovní doba (93 %)
2. sladění prac. doby s otevírací dobou zařízení péče (98 %)
2. zkrácený úvazek (92 %)
2. práce z domova (97 %)
3. sladění prac. doby s otevírací dobou zařízení péče (92 %)
3. zkrácený úvazek (87 %)
4. kontaktní osoba pro sladění práce a rodiny (86 %)
5. firemní hlídání dětí (86 %)
5. kontaktní osoba pro další vzdělávání (76 %)
6. kariérní postup při zkráceném úvazku (82 %)
6. nouzové zajištění dětí zaměstnavatelem (72 %)
7. nouzové zajištění dětí zaměstnavatelem (75 %)
7. kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (71 %)
8. kontaktní osoba pro sladění práce a rodiny (69 %)
8. kariérní postup při zkráceném úvazku (69 %)
9. kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (54 %)
9. práce z domova (64 %)
10. kontaktní osoba pro další vzdělávání (53 %)
10. firemní hlídání dětí (60 %)
Klíčovými podmínkami, které by umožnily českým respondentům dle jejich názoru pracovat i při péči o dítě, jsou flexibilní pracovní doba, možnost sladit pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti, práce z domova, zkrácený úvazek či firemní hlídání děti. Pouze polovina respondentů považuje za důležitou kontaktní osobu, která by se věnovala pracovníkům v oblasti kariérního rozvoje, nicméně více než čtyři pětiny všech respondentů by ocenily možnost kariérního potupu i při zkráceném úvazku.
18
Němečtí respondenti nejvíce ocenili totožné podmínky jako čeští respondenti s výjimkou možnosti práce z domova, která je pro ně důležitá pouze v 64 % případů a patří společně s firemním hlídáním dětí k méně významným faktorům usnadňujícím pracovat i při péči o dítě. Kontaktní osobu pro další vzdělávání by ocenili více než ve třech čtvrtinách případů, zatímco toto je důležité pouze pro polovinu českých dotázaných osob. Podrobné porovnání výsledků uvádíme níže: 1. Flexibilní pracovní doba Flexibilní pracovní doba je klíčovým faktorem usnadňujícím práci i při péči o dítě. Všichni čeští respondenti ji označují za důležitou, z toho více než čtyři pětiny dokonce za velmi důležitou. Němečtí respondenti považují flexibilní pracovní dobu za důležitou v 94 % případů a 72 % dokonce za velmi důležitou pro usnadnění práce i při péči o dítě.
2. Možnost pracovat na zkrácený úvazek Možnost pracovat na zkrácený úvazek je o něco významnější pro německé respondenty, kteří ji ve třech čtvrtinách případů označují za velmi důležitou v porovnání s třemi pětinami českých respondentů. Celkově je však tato podmínka důležitá pro 87 % českých a 92 % německých respondentů. Pro české respondenty platí, že nejvíce tuto možnost oceňují ženy ve věku 18 – 33 let a také obyvatelé větších měst a především velkoměst nad 100 tis. obyvatel v porovnání s respondenty z malých měst do 5 tis. obyvatel a vesnic, kde je rozdíl v celkovém vnímání důležitosti nižší o 26 %.
3. Pracovní doba, která by odpovídala otevírací době zařízení péče o děti Sladění pracovní doby s otevírací dobou zařízení péče o děti je vnímána téměř všemi respondenty z obou skupin jako důležitá. 98 % českých respondentů tuto možnost vnímá jako důležitou a celých 70 % všech dotázaných osob ji považuje za velmi důležitou. Výsledky v Německu jsou o něco nižší, nicméně rozložení je velmi obdobné.
19
4. Kontaktní osoba na pracovišti, která by mi pomohla sladit pracovní dobu s rodinnými povinnostmi Zajímavý rozdíl přináší porovnání vnímání důležitosti kontaktní osoby, která by podpořila pracovníky při sladění práce s rodinnými povinnostmi. Zatímco pro české respondenty je tato nabídka zaměstnavatele velmi důležitá pouze v 37 % případů, němečtí respondenti ji považují za velmi důležitou v nadpoloviční většině. Celková důležitost u německých respondentů dosahuje 86 %, zatímco u českých 69 %. Ve skupině českých respondentů jsme zaznamenali klesající trend významu tohoto faktoru s rostoucí úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů. Výrazně významnější je váha důležitosti této podmínky pro české nepracující respondenty. Nejvíce by tuto možnost ocenili čeští respondenti mladšího věku mezi 18-33 lety.
5. Kontaktní osoba na pracovišti, která by organizovala moje další vzdělávání Značný rozdíl přineslo porovnání obou skupin respondentů s ohledem na posuzování významu kontaktní osoby pro další vzdělávání, která by usnadnila pracovní uplatnění i při péči o dítě. Zatímco pouze cca polovina českých respondentů považuje tuto podmínku za důležitou (13 % dotázaných ji hodnotí jako velmi důležitou), němečtí respondenti tuto možnost považují za důležitou až v 76 % případů.
6. Kontaktní osoba na pracovišti, která by podporovala můj kariérní postup Obdobné výsledky jako u předchozí otázky jsme zaznamenali u českých respondentů, kdy pouze cca polovina považuje kontaktní osobu na pracovišti zodpovědnou za řízení jejich kariérního postupu za důležitou s ohledem na zjednodušení pracovního uplatnění i při péči o dítě. Pouze 9 % českých respondentů však vnímá tuto možnost jako velmi důležitou v porovnání s 35 % německých dotázaných osob. 71 % všech německých respondentů tuto možnost označuje za důležitou.
20
7. Možnost kariérního postupu i při práci na zkrácený úvazek Možnost kariérního postupu i při práci na zkrácený úvazek je celkově významnější pro české respondenty, a to v 82 % případů. Celkově však tuto podmínku považuje za velmi důležitou pouze čtvrtina českých respondentů v porovnání s 37 % německých dotázaných osob, které ji celkově vnímají jako důležitou v 69 % případů.
8. Zajištění nouzového hlídání dětí ze strany zaměstnavatele, např. v případě nemoci chůvy Zajištění nouzového hlídání děti považuje za důležité 75 % českých a 72 % německých respondentů. Za velmi důležitou podmínku usnadňující pracovat při péči o dítě ji považuje dokonce 45 % německých oproti 35 % českých dotázaných osob. Za naprosto nedůležitou podmínku toto považuje v průměru jen necelá desetina německých a 5 % českých respondentů. Jako významnější hodnotí tuto možnost ve skupině českých respondentů osoby nepracující a dále respondenti věku 38 a více let.
9. Možnost pracovat z domova Markantní rozdíl mezi českými a německými respondenty se vyskytl v hodnocení důležitosti možnosti pracovat z domova. Pro téměř všechny české respondenty (97 %) je tato možnost důležitá, z toho 64 % všech dotázaných ji považuje za velmi důležitou. Němečtí respondenti pečující o dítě by tuto možnost ocenili pouze v 64 % případů, z toho jen 39 % z nich ji považuje za velmi důležitou.
21
10. Nabídka hlídání dětí zaměstnavatelem (např. firemní školka) Nabídku hlídání dětí zaměstnavatelem považují za více důležitou čeští respondenti, celkově až v 86 % případů, z toho pro více než polovinu je tato možnost velmi důležitá. Pro německé pečující respondenty je tato nabídka celkově důležitá ve třech pětinách případů.
22
ZHODNOCENÍ REÁLNÉ NABÍDKY PODMÍNEK ZAMĚSTNAVATELE Otázka: Jaké podmínky nabízí či nabízel (v případě nepracujících) Váš zaměstnavatel VE SKUTEČNOSTI? (Označte prosím u každé z níže uvedených možností, zda ji Váš zaměstnavatel nabízí/nabízel či nenabízí/nenabízel.)
Velmi výrazné rozdíly jsme zaznamenali při porovnání nabídky pracovních podmínek českých a německých zaměstnavatelů, kterou hodnotili respondenti šetření s ohledem na usnadnění práce při péči o děti. Ze srovnání vyplynulo, že skutečná nabídka českých zaměstnavatelů je v mnoha ohledech velmi výrazně omezenější, než je tomu u zaměstnavatelů německých.
Pokud se zaměříme na porovnání poptávky respondentů a nabídky zaměstnavatelů z pohledu jejich zaměstnanců, dospějeme k následujícím zjištěním: A. Flexibilní pracovní doba S nabídkou flexibilní pracovní doby se setkalo pouze 37 % českých respondentů. Naopak 70 % německých respondentů uvedlo, že jejich zaměstnavatel flexibilní pracovní dobu nabízel. Pokud se však zaměříme na porovnání potřeb, čili poptávky pracovníků, a reálné nabídky zaměstnavatelů, pak ani u jedné skupiny neplatí, že jsou potřeby zaměstnanců uspokojeny. V případě německých respondentů není uspokojeno 23 % z nich, kteří považují flexibilní dobu za významný faktor usnadňující sladění rodiny a práce. V případě českých respondentů se jedná o celých 63 %! U české skupiny respondentů jsme zaznamenali zajímavý rozdíl v odpovědích osob dle jejich pracovního statusu, kdy nepracující respondenti se setkali s nabídkou flexibilní pracovní doby pouze v 27 % případů. S nabídkou flexibilní pracovní doby se častěji setkali respondenti z velkých měst s porovnání s městy střední a malé velikosti. Pouze 24 % osob z malých měst a vesnic do 5 tis. obyvatel tuto možnost zaměstnavatel nabídl v porovnání s velkými města na 100 tis. obyvatel, kde se s touto nabídkou setkala až polovina respondentů.
23
B. Možnost pracovat na zkrácený úvazek Významné rozdíly nacházíme rovněž při porovnání situace v oblasti možnosti pracovat na zkrácený úvazek při péči o dítě. Tento faktor je považován naprostou většinou respondentů z obou skupin za velmi významný. V případě německých respondentů je však jejich poptávka a nabídka zaměstnavatelů poměrně vyrovnaná a zůstává neuspokojeno pouze 5 % respondentů. Českým pracovníkům, kteří by uvítali zkrácené úvazky při péči o děti v 92 %, je tato možnost nabízena zaměstnavateli ve třetině případů. V případě českých respondentů jsme zaznamenali, že možnost pracovat na zkrácený úvazek měly častěji osoby s vyšší úrovní nejvyššího dokončeného vzdělání. Výrazný rozdíl byl také v odpovědích pracujících a nepracujících respondentů, kdy pouze 16 % nepracujících tuto možnost zaměstnavatel nabízel. V regionálním porovnání se hojněji s touto nabídkou setkávají obyvatelé Prahy. Stejně tak platí, že se zkrácenými úvazky se mnohem častěji setkali respondenti z velkých a středních měst v porovnání s osobami z malých měst a vesnic.
C. Pracovní doba, která odpovídá/odpovídala otevírací době zařízení péče o děti Z výsledků vyplynul významný nesoulad mezi zájmem pracovníků o sladění pracovní doby s otevírací dobou zařízení péče o děti a nabídkou zaměstnavatelů, která v průměru uspokojuje polovinu německých a 28 % českých respondentů. V případě českých respondentů je až 70 % osob, které by uvítaly možnost sladit pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti, neuspokojeno. Ve skupině českých respondentů vyplynul zajímavý rozdíl mezí osobami s různým nejvyšším dokončeným vzděláním. Velmi výrazný propad je mezi osobami pouze se základním a středním vzděláním bez maturity, které se až na výjimky s touto možností nesetkaly, a na druhé straně mezi osobami s úplným středním a vysokoškolským vzděláním, které tuto možnost měly až v polovině případů. Výrazně častěji se s touto možností setkávají starší respondenti ve věkové kategorii od 38 let v porovnání s respondenty mladšími. Častěji umožňují sladit pracovní dobu s rodinnými závazky zaměstnavatelé v Čechách než na Moravě. Obyvatelé malých měst do 5 tisíc a vesnic tuto možnost měli pouze ve 12 % případů v porovnání s 44% zastoupením obyvatel středních a větších měst (5 – 100 tis. obyvatel).
24
D. Kontaktní osoba na pracovišti, která mi pomáhá/pomáhala sladit pracovní dobu s rodinnými povinnostmi Rozdíl u šetřených skupin jsme zaznamenali v otázce, která mapovala zájem respondentů o podporu zaměstnavatele při slaďování pracovní doby s rodinnými povinnostmi ve formě kontaktní osoby, která by tyto záležitosti řešila. Zatímco 86 % německých respondentů by tato služba usnadnila pracovat i při péči o dítě, mezi českými respondenty by ji ocenilo 69 % z nich. Co se však týče skutečné nabídky, ta za poptávkou velmi zaostává. Němečtí zaměstnavatelé nabízejí tuto službu v 55 % případů, v ČR mají pracovníci takovou osobu k dispozici pouze v 13 % případů. Tuto možnost častěji nabízejí zaměstnavatelé v Čechách než na Moravě a spíše se s ní setkávají respondenti ve větších městech.
E. Kontaktní osoba na pracovišti, která organizuje/organizovala mé další vzdělávání K obdobným zjištěním s ohledem na nabídku jsme dospěli při dotazování, zda by respondenti ocenili kontaktní osobu, která by organizovala jejich další vzdělávání a zda taková osoba na pracovišti skutečně je. V tomto případě byla poptávka českých respondentů poloviční, němečtí respondenti by o tuto službu měli zájem ve třech čtvrtinách případů. V Německu opět tuto službu zaměstnavatelé nabízejí v 55 % případů, v ČR pak pouze v 12 % společností, ve kterých dotazovaní pracují či pracovali. Tuto službu nabízejí zaměstnavatelé respondentům častěji na území Čech v porovnání s regionem Moravy.
F. Kontaktní osoba na pracovišti, která podporuje/podporovala můj kariérní postup K velmi obdobným výsledkům jsme dospěli i u této otázky. Zájem českých respondentů o službu kontaktní osoby na pracovišti, která by podporovala jejich kariérní postup a umožnila jim také lépe sladit práci a rodinu, je pouze cca poloviční. Nabídku zaměstnavatelů z pohledu jejich pracovníků jsme zaznamenali pouze v 10 % případů. Poptávka z pohledu německých respondentů je o 17 % vyšší než u českých respondentů, nicméně nabídka je vyšší o celých 35 %. Ve skupině českých respondentů se s touto nabídkou výrazně častěji setkávají pracující respondenti na území Čech v porovnání s regionem Moravy a také obyvatelé větších měst na rozdíl od malých měst a vesnic.
25
G. Mám/měla jsem možnost kariérního postupu i při práci na zkrácený úvazek Zájem o možnost kariérního postupu i při práci na zkrácený úvazek by ocenily více než čtyři pětiny českých respondentů, avšak nabídka je z pohledu respondentů velmi omezená a setkali se s ní pouze v 13 % případů. U německých respondentů jsme zájem zaznamenali v 69 % případů, respondenti se však setkali s touto nabídkou v 36 % případů. Jako u předchozí otázky platí, že častěji se s touto možností setkávají pracující respondenti s bydlištěm ve větších městech na území Čech.
H. Zaměstnavatel zajišťuje/zajišťoval nouzového hlídání, např. v případě nemoci chůvy Významný nesoulad mezi poptávkou pracovníků a nabídkou zaměstnavatelů z pohledu samotných zaměstnanců je v případě služby zajištění nouzového hlídání dětí ze strany zaměstnavatele. Tuto službu by ocenilo 72 % německých a 75 % českých respondentů. Skutečnou nabídku čeští pracovníci nezaznamenali v žádném případě, v Německu se jednalo o 11 % respondentů.
CH. Mám/měla jsem možnost pracovat z domova Možnost pracovat z domova by ocenilo 64 % německých respondentů, nicméně s nabídkou ze strany zaměstnavatele se celkově setkali pouze v 33 % případů. Nesoulad poptávky a nabídky v ČR je významně vyšší, kdy o možnost práce z domova by měli zájem téměř všichni pečující respondenti (97 %), avšak s nabídkou ze strany zaměstnavatele se setkali pouze v 16 % případů. Ve skupině českých respondentů platí, že častěji se s možností práce z domova setkali respondenti s vyšší úrovní nejvyššího dokončeného vzdělání. Výrazně vyšší podíl osob, které měly možnost pracovat z domova, jsme zaznamenali ve skupině pracujících osob, a to nejčastěji ve věku 38-40 let, které zároveň žijí na území Čech ve větších městech.
26
I. Zaměstnavatel nabízí/nabízel hlídání dětí (např. firemní školka) Nabídku hlídání dětí zaměstnavatelem, např. ve formě vlastní firemní školky, by ocenilo 60 % německých respondentů. Na svém pracovišti se s ní však setkali pouze v 12 % případů. Čeští respondenti by hlídání dětí zaměstnavatelem ocenili dokonce v 86 % případů, nicméně pouze 3 % z nich tuto možnost mělo. Ve skupině českých respondentů, kteří tuto možnost měli, se jednalo téměř výlučně o vysokoškoláky.
V níže uvedeném grafu je souhrnně porovnána nabídka zaměstnavatelů a poptávka osob pečujících o děti do 10 let v oblasti služeb usnadňujících sladění práce a rodinného života.
27
ZHODNOCENÍ ZMĚN VYPLÝVAJÍCÍCH Z PÉČE O DÍTĚ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ Otázka: Do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními? (U každého z níže uvedených výroků prosím uveďte, do jaké míry s ním souhlasíte či nesouhlasíte.) Tato otázka mapovala, zda respondenti považují období mateřské či rodičovské dovolené, kdy se věnují péči o děti, za období, které přineslo významné změny a přispělo k rozvoji jejich schopností a dovedností uplatnitelných na trhu práce. Celkové porovnání přináší níže uvedený graf: Celkově více než čtyři pětiny českých a tři čtvrtiny německých respondentů souhlasily s tvrzením, že zkušenosti získané péčí o děti měly pozitivní vliv na jejich pracovní dovednosti. U necelých tří čtvrtin českých a u cca tří pětin německých respondentů došlo na rodičovské dovolené k osvojení nových dovedností a kompetencí. U dvou pětin českých a německých respondentů by došlo k snížení pracovního výkonu při péči o dítě i při využívání flexibilní pracovní doby. Co se týče zachování kontaktu se zaměstnavatelem i na rodičovské dovolené, pouze 45 % českých a necelé tři pětiny německých dotázaných osob komunikovaly se zaměstnavatelem i po dobu rodičovské dovolené. Významný rozdíl mezi oběma zkoumanými skupinami se vyskytl při mapování dalšího vzdělávání během rodičovské dovolené, kterému se věnovaly tři pětiny českých respondentů oproti pouze jedné pětině německých.
Podrobné výsledky přinášíme níže: A. Zkušenosti, které získávám v každodenním životě při péči o dítě, ze mě dělají lepšího pracovníka. 82 % českých respondentů souhlasilo s tím, že zkušenosti získané každodenní péčí o děti zlepšují i jejich dovednosti uplatnitelné v práci. Němečtí respondenti s tímto tvrzením souhlasili ve třech čtvrtinách případů. Z tohoto počtu naprostý souhlas vyslovilo 36 % českých a 45 % německých respondentů. Míra souhlasu se u českých respondentů zvyšovala s úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání.
28
B. Během rodičovské dovolené (RD) jsem vyspěl/a a osvojil/a si nové kompetence. Necelé tři čtvrtiny českých respondentů souhlasily s tvrzením, že rodičovská dovolená pro ně byla také dobou, kdy si osvojily nové kompetence. Toto však platí pouze pro necelé tři pětiny německých respondentů.
C. Během RD jsem si zachoval/a kontakt se zaměstnavatelem. Pouze 45 % českých a 58 % německých respondentů si zachovalo kontakt se zaměstnavatelem i při rodičovské dovolené. Naprosto s tímto tvrzením však souhlasí pouze necelá čtvrtina českých respondentů oproti dvěma pětinám německých dotázaných osob.
D. I při flexibilní pracovní době by můj výkon byl omezený kvůli rodinným povinnostem. Méně než dvě pětiny českých respondentů souhlasí s tím, že by jejich pracovní výkon byl omezený kvůli rodinným povinnostem i při využívání flexibilní pracovní doby. Celkově by byla pouze desetina z nich omezena kvůli péči o dítě významným způsobem a celých 21 % by nepocítilo žádný zásah do pracovního výkonu. U německých respondentů by byl výkon dle jejich mínění omezen ještě o něco méně, celkově by byly tři pětiny z nich schopny vykonávat práci i při péči o dítě bez výrazných omezení.
29
E. Využil/a jsem RD pro další sebevzdělávání. Velmi výrazný rozdíl při porovnání obou zkoumaných skupin vyplynul s ohledem na další vzdělávání během rodičovské dovolené. Zatímco tři pětiny českých respondentů využily rodičovskou dovolenou pro další sebevzdělávání, v Německu se jednalo pouze o jednu pětinu dotázaných osob. Polovina všech německých respondentů se sebevzdělávání vůbec nevěnovala v porovnání s 22 % respondentů v ČR.
30
ZHODNOCENÍ ZMĚN V DOVEDNOSTECH BĚHEM MATEŘSKÉ ČI RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ Otázka: Mateřská či rodičovská dovolená (MD/RD) může vést ke ztrátě profesních kompetencí či naopak k získání nových dovedností. Do jaké míry jste se během MD/RD zlepšil/a či zhoršil/a v následujících dovednostech? Tato otázka mapovala pohled respondentů na mateřskou či rodičovskou dovolenou a její vliv na změnu v různých dovednostech. Celkově lze říci, že respondenti vnímali rodičovskou dovolenou spojenou s péčí o dítě jako období, které mělo spíše pozitivní vliv na rozvoj jejich dovedností. V průměru se u čtyř pětin českých respondentů zlepšila schopnost porozumět druhým lidem, převzít zodpovědnost, řešit více úkolů najednou a pracovat rychle a efektivně. U necelé čtvrtiny se zlepšila dovednost pracovat samostatně a zvládat stres. U třetiny došlo k posunu v jejich odborných dovednostech. Na druhé straně němečtí respondenti hodnotili posun v těchto dovednostech cca o pětinu až čtvrtinu hůře. Výjimku tvořila schopnost zvládat stres, kterou hodnotili němečtí respondenti pouze o desetinu hůře. V porovnání s českými respondenty uvedlo pouze 20 % německých dotázaných osob, že došlo ke zlepšení v jejich odborných dovednostech.
Podrobný rozbor výsledků uvádíme níže: A. Zvládání stresu Schopnost zvládat stres se dle vlastního mínění respondentů velmi zlepšila u 34 % českých a 36 % německých respondentů. U dvou pětin českých a 28 % německých respondentů se tato schopnost zlepšila trochu. U čtvrtiny německých a necelé pětiny českých respondentů nedošlo k žádné změně. K výraznému zhoršení došlo pouze výjimečně. Ve skupině českých respondentů hodnotili posun v této dovednosti jako výraznější respondenti nepracující.
31
B. Schopnost řešit více úkolů zároveň Schopnost řešit více úkolů zároveň se dle mínění českých respondentů velmi zlepšila u 61 % z nich, zatímco u německých se jednalo pouze o 39 % respondentů. U necelé pětiny českých a čtvrtiny německých respondentů se tato schopnost zlepšila trochu. U více než jedné třetiny německých respondentů nedošlo k žádné změně oproti pouze necelé jedné pětině českých. Ke zhoršení téměř nedošlo u žádné z obou skupin. Ve skupině českých respondentů jsme zaznamenali, že s rostoucím věkem respondenti zaznamenávali výraznější progres v této dovednosti.
C. Porozumění druhým lidem, vcítění se Velmi výrazný rozdíl jsme zaznamenali v mínění českých a německých respondentů o zlepšení jejich schopnosti porozumět druhým lidem a vcítit se do jejich potřeb. K výraznému zlepšení došlo u více než poloviny českých respondentů, zatímco u německých respondentů se jednalo pouze o 28 %. Téměř dvě pětiny německých dotázaných osob uvedly, že k žádné změně nedošlo, zatímco toto platilo pouze pro 16 % Čechů. Ke zhoršení opět téměř nedošlo.
D. Přejímání zodpovědnosti Schopnost přejímat zodpovědnost se dle mínění českých respondentů velmi zlepšila u více než tří pětin z nich, zatímco u německých dotázaných osob se jednalo pouze o 36 %. K mírnému zlepšení došlo u čtvrtiny německých a pětiny českých respondentů. Téměř dvě pětiny německých dotázaných osob uvedly, že nedošlo k žádné změně, zatímco mezi Čechy bylo zastoupení pouze pětinové. Ke zhoršení dle mínění respondentů nedošlo.
32
E. Schopnost pracovat rychle a efektivně K rozvoji schopnosti pracovat rychle a efektivně výrazně více došlo u českých respondentů dle jejich vlastního mínění. U téměř tří pětin z nich došlo k výraznému zlepšení, u pětiny pak k zlepšení mírnému. Schopnost pracovat rychle a efektivně se naopak velmi zlepšila pouze u 28 % německých respondentů a k mírnému zlepšení došlo u stejného počtu. Rozdíl mezi oběma skupinami byl způsoben především tím, že u téměř dvou pětin německých respondentů nedošlo dle jejich mínění k žádnému zlepšení, naopak toto se týkalo pouze pětiny Čechů. Ke zhoršení téměř nedošlo u žádné ze zkoumaných skupin.
F. Schopnost pracovat samostatně K výraznému zlepšení ve schopnosti pracovat samostatně došlo u tří pětin českých ve srovnání s necelou čtvrtinou německých respondentů. K mírnému zlepšení došlo u 11 % českých a 19 % německých dotázaných osob. Ačkoliv ke zhoršení téměř nedošlo, k žádné změně dle mínění německých respondentů nedošlo u 55 % z nich, u Čechů se jednalo o 29 %. Ve skupině českých respondentů docházelo k výraznějšímu progresu v dané schopnosti u respondentů mladšího věku v kategorii 18 – 33 let. Lépe hodnotili svůj pokrok respondenti s bydlištěm ve větších městech na území Čech.
G. Odborné dovednosti Co se týče odborných dovedností, zde se na rozdíl od obecnějších dovedností projevila u německých respondentů tendence ke zhoršení či žádné změně. U většiny českých respondentů nedošlo k žádné změně, třetina z nich se zlepšila.
33
VYJÁDŘENÍ ZÁJMU O PRÁCI / ZVÝŠENÍ PRACOVNÍHO ZATÍŽENÍ V PŘÍPADĚ ZAJIŠTĚNÍ HLÍDÁNÍ DĚTÍ Otázka: Kdybyste měl/a zajištěné hlídání dětí, měl/a byste zájem začít pracovat, respektive pracovat více než dosud?
Tato otázka byla položena pouze českým respondentům a zjišťovala deklarativní zájem dotázaných osob o práci či zvýšení jejich pracovního vytížení v případě 100 % zajištěného hlídání dětí. 71 % všech respondentů uvedlo, že by měli zájem začít pracovat či pracovat více než doposud. 29 % z nich by o toto zájem nemělo. Zájem začít pracovat či pracovat více než dosud v případě zajištění hlídání dětí by měli výrazně častěji respondenti z menších měst na území Čech, spíše než na Moravě. Vyšší zájem jsme zaznamenali ve skupině starších respondentů v porovnání s kategorií osob ve věku 18 – 33 let.
34
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
SHRNUTÍ VÝCHOZÍCH DAT A ROZDĚLENÍ RESPONDENTŮ DLE SEGMENTAČNÍCH KRITÉRIÍ ČR
Německo Počet respondentů
400 (350 po očištění vzorku)
501 Společný znak Osoby pečující o děti do 10 let Pohlaví
99 % žen
92 % žen Věk
Rovnoměrně zastoupeny věkové kategorie 18-33 let, 34-37 let, 38-40 let, nižší podíl 41 a více let
Rovnoměrně zastoupeny věkové kategorie 18-33 let, 34-37 let, 38-40 let, vyšší podíl 41 a více let
Pracovní status 46 % pracující / 54 % nepracující
50 % pracující / 50 % nepracující Rodinný stav
61 % vdaná či ženatý žijící ve společné domácnosti
79 % vdaná či ženatý žijící ve společné domácnosti Vzdělání
15 % ZŠ, 70 % SŠ, 16 % VŠ
10 % ZŠ, 69 % SŠ, 21 % VŠ Regionální složení
12 % Praha, 12 % Střední Čechy, 76 % ostatní regiony
88 % Z Německo, 12 % V Německo
Počet osob žijících v domácnosti 35 % domácností se 4 osobami
46 % domácností se 4 osobami
Počet dětí do 18 let žijících v domácnosti 39 % domácností se 2 dětmi, 39 % s 1 dítětem
51 % domácností se 2 dětmi, 31 % s 1 dítětem
Počet dětí ve věku do 10 let 62 % jedno dítě
54 % více dětí
Současný průměrný čistý příjem celé domácnosti 37 % respondentů 25.000 – 37.500 Kč, 62 % respondentů nad 62.500 Kč 27 % respondentů 12.500 – 25.000 Kč Průměrný čistý příjem celé domácnosti před narozením 1. dítěte 36 % respondentů 25.000 – 37.500 Kč, 60 % respondentů nad 62.500 Kč 22 % respondentů 37.500 – 50.000 Kč 19 % respondentů 12.500 – 25.000 Kč
35
Obě zkoumané skupiny respondentů vykazovaly tyto základní charakteristiky:
Jednalo se o osoby pečující o děti do 10 let, z toho téměř výlučně o ženy.
V obou zkoumaných skupinách bylo poměrně rovnoměrné rozložení žen ve věkových kategoriích 18-33 let, 34-37 let, 38-40 let. V české skupině byl nižší podíl žen ve věku 41 a více let na rozdíl od německé skupiny, kde byly tyto ženy zastoupeny s vyšším podílem.
V obou skupinách byli obdobně rovnoměrně zastoupeni respondenti jak pracující, tak i nepracující.
V obou skupinách převládali respondenti, jejichž rodinný stav byl vdaná či ženatý, žijící ve společné domácnosti s manželem či manželkou.
V obou skupinách byl zastoupen reprezentativní vzorek respondentů dle vzdělání. V průměru 70 % respondentů uvedlo jako nejvyšší dokončené vzdělání středoškolské.
V německé skupině převládali s 88% převahou obyvatelé západní části Německa. Vzorek českých respondentů byl reprezentativně rozložen do všech regionů ČR. Dvě pětiny českých respondentů bydlí ve středních a větších městech s 5.000 – 99.999 obyvateli, stejný podíl uvedl bydliště v malých městech a vesnicích s 0 – 4.999 obyvateli. Pětina respondentů bydlí ve velkých městech nad 100.000 obyvatel.
U obou zkoumaných skupin převládalo zastoupení domácností, které čítají čtyři osoby včetně dětí. Ve vzorku českých respondentů byly výrazně zastoupeny i domácnosti s počtem tři osoby a pět a více osob. 29 % německých respondentů žije v domácnosti o 3 osobách.
Současný průměrný čistý příjem celé domácnosti se v porovnání obou skupin velmi výrazně lišil, což je způsobeno především odlišnou příjmovou hladinou ve sledovaných zemích. V tomto ohledu jsme zaznamenali zajímavý rozdíl, kdy průměrný čistý příjem české domácnosti se po narození 1. dítěte snížil, zatím v případě německých respondentů došlo v průměrném zhodnocení k mírnému nárůstu.
36
ODPOVĚDI RESPONDENTŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V MEZINÁRODNÍM POROVNÁNÍ ČR
Německo Hlavní osoba zodpovědná za péči o domácnost
v 85 % případů péče o domácnost a děti leží na jedné osobě (ženy)
v 86 % případů péče o domácnost a děti leží na jedné osobě (z toho 92 % žen)
Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin 59 % respondentů pracuje 30 a více hodin (z toho 59 % respondentů pracuje více než 41 hod.), zbytek respondentů pracuje nižší počet hodin.
Třetina respondentů zastoupena ve skupině pracujících 30 – 40 hod., 28 % pracuje 10 až 19 hod., 27 % pracuje 20 – 29 hod.
Průměrný týdenní počet odpracovaných hodin před narozením 1. dítěte 87 % respondentů pracovalo 30 a více hod.
81 % respondentů pracovalo 30 až 40 hod.
Přerušení výdělečné činnosti z rodinných důvodů kromě MD/RD 29 % ano
69 % ano Průměrná měsíční útrata za hlídání dětí
57 % respondentů utratí do 1.250 Kč, pětina zajišťuje vlastní péči bezúplatně, 13 % hradí poplatky do 2.500 Kč.
U německých respondentů byl rozptyl vyšší, čtvrtina hradí poplatky do 5.000 Kč, necelá pětina do 2.500 Kč a nad 5.000 Kč, 28 % respondentů zajišťuje péči samo.
Míra spokojenosti respondentů se současným řešením osobní situace 46 % spíše spokojeno, 26 % spíše nespokojeno
41 % spíše spokojeno, 36 % velmi spokojeno Pracující: důvody pro pokračování v práci
1. finanční důvody (91 %, z toho zcela platí pro 54 %) 2. péče o domácnost mi nestačí (79 %, z toho zcela platí pro 31 %) 3. vlastní motivace (68 %, z toho zcela platí pro 34 %) 4. zájem ze strany zaměstnavatele (68 %, z toho zcela platí pro 15 %) 5. nabídka flexibility zaměstnavatelem (60 %, z toho zcela platí pro 16 %) 6. dostatečné zajištění hlídání dětí (59 %, zcela platí pro 11 %)
1. vlastní motivace (92 %, z toho zcela platí pro 62 %) 2. dostatečné zajištění hlídání dětí (86 %, z toho platí pro 71 %) 3. finanční důvody (74 %, z toho zcela platí pro 54 %) 4. péče o dítě a domácnost mi nestačí (73 %, z toho platí pro 48 %) 5. nabídka flexibility zaměstnavatelem (72 %, z toho zcela platí pro 49 %) 6. zájem ze strany zaměstnavatele (61 %, z toho zcela platí pro 32 %)
43
Nepracující: důvody pro nepokračování v práci 1. Chci se věnovat pouze svému dítěti (80 %, z toho zcela platí pro 46 %) 2. Můj zaměstnavatel není dostatečně flexibilní s ohledem na pracovní dobu a místo práce (71 %, z toho zcela platí pro 69 %) 3. Nemám dostatečně zajištěno hlídání dětí (60 %, z toho zcela platí pro 32 %) 4. Můj zaměstnavatel nemá zájem o mou práci (38 %, z toho zcela platí pro 31 %) 5. Finančně se to nevyplatí (31 %, z toho zcela platí pro 26 %) 6. Nemám dostatečnou motivaci pracovat (25 %, z toho zcela platí pro 3 %)
1. Chci se věnovat pouze svému dítěti (75 %, z toho zcela platí pro 53 %) 2. Nemám dostatečně zajištěno hlídání dětí (51 %, z toho zcela platí pro 39 %) 3. Můj zaměstnavatel není dostatečně flexibilní s ohledem na pracovní dobu a místo práce (50 %, z toho zcela platí pro 35 %) 4. Můj zaměstnavatel nemá zájem o mou práci (33 %, z toho zcela platí pro 20 %) 5. Finančně se to nevyplatí (32 %, z toho zcela platí pro 19 %) 6. Nemám dostatečnou motivaci pracovat (13 %, z toho zcela platí pro 6 %)
Význam podmínek zajištění péče o děti, které usnadňují práci 1. Otevírací doba zařízení péče o děti, která by odpovídala pracovní době (97 %) 1. Zařízení péče o děti v místě bydliště (93 %) 2. Zařízení péče o děti v místě bydliště (93 %) 2. Otevírací doba zařízení péče o děti, která by odpovídala pracovní době (92 %) 3. Zařízení péče o děti v místě pracoviště (88 %) 3. Bezplatná možnost hlídání dětí (78 %) 4. Bezplatná možnost hlídání dětí (72 %) 4. Zařízení péče o děti v místě pracoviště (69 %) Význam podmínek zaměstnavatele pro usnadnění práce při péči o dítě 1. Flexibilní pracovní doba (93 %) 1. Flexibilní pracovní doba (100 %) 2. Zkrácený úvazek (92 %) 2. Sladění pracovní doby s otevírací dobou zařízení péče o děti (98 %) 3. Sladění pracovní doby s otevírací dobou zařízení péče o děti (92 %) 3. Práce z domova (97 %) 4. Kontaktní osoba pro sladění práce a rodiny (86 %) 4. Zkrácený úvazek (87 %) 5. Kontaktní osoba pro sladění pracovní doby s péčí o dítě (76 %) 5. Firemní hlídání dětí (86 %) 6. Zajištění nouzového hlídání dětí zaměstnavatelem (72 %) 6. Kariérní postup při zkráceném úvazku (82 %) 7. Kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (71 %) 7. Zajištění nouzového hlídání dětí zaměstnavatelem (75 %) 8. Kariérní postup při zkráceném úvazku (69 %) 8. Kontaktní osoba pro sladění pracovní doby s péčí o dítě (69 %) 9. Práce z domova (64 %) 9. Kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (54 %) 10. Firemní hlídání dětí (60 %) 10. Kontaktní osoba pro další vzdělávání (53 %)
44
Zhodnocení reálné nabídky podmínek zaměstnavatele 1. Flexibilní pracovní doba (Poptávka: 100 % / Nabídka: 37 %) 4. Sladění práce s otevírací dobou dětského zařízení (Poptávka: 98 % / Nabídka: 28 %) 2. Práce z domova (Poptávka: 97 % / Nabídka: 16 %) 3. Zkrácený úvazek (Poptávka: 87 % / Nabídka: 33 %) 5. Firemní hlídání dětí (Poptávka: 86 % / Nabídka: 3 %) 6. Kariérní postup při zkráceném úvazku (Poptávka: 82 % / Nabídka: 13 %) 7. Zajištění nouzového hlídání dětí zaměstnavatelem (Poptávka: 75 % / Nabídka: 0 %) 8. Kontaktní osoba pro sladění práce s péčí o dítě (Poptávka: 69 % / Nabídka: 13 %) 9. Kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (Poptávka: 54 % / Nabídka: 10 %) 10. Kontaktní osoba pro další vzdělávání (Poptávka: 53 % / Nabídka: 12 %)
1. Flexibilní pracovní doba (Poptávka: 93 % / Nabídka: 70 %) 2. Práce z domova (Poptávka: 64 % / Nabídka: 33 %) 3. Zkrácený úvazek (Poptávka: 92 % / Nabídka: 87 %) 4. Sladění práce s otevírací dobou dětského zařízení (Poptávka: 92 % / Nabídka: 53 %) 5. Firemní hlídání dětí (Poptávka: 60 % / Nabídka: 12 %) 6. Kariérní postup při zkráceném úvazku (Poptávka: 69 % / Nabídka: 36 %) 7. Zajištění nouzového hlídání dětí zaměstnavatelem (Poptávka: 72 % / Nabídka: 11 %) 8. Kontaktní osoba pro sladění práce s péčí o dítě (Poptávka: 86 % / Nabídka: 55 % 9. Kontaktní osoba pro kariérní rozvoj (Poptávka: 71 % / Nabídka: 45 %) 10. Kontaktní osoba pro další vzdělávání (Poptávka: 76 % / Nabídka: 55 %)
Zhodnocení změn vyplývajících z péče o dítě a rodičovské dovolené 1. Zkušenosti získané péčí o dítě ze mě dělají lepšího pracovníka. (75 %, z toho naprosto 1. Zkušenosti získané péčí o dítě ze mě dělají lepšího pracovníka. (82 %, z toho naprosto souhlasilo 45 %) souhlasilo 36 %) 2. Během RD jsem si osvojil/a nové dovednosti. (59 %, z toho naprosto souhlasilo 33 %) 2. Během RD jsem si osvojil/a nové dovednosti. (72 %, z toho naprosto souhlasilo 31 %) 3. Během RD jsem si zachoval/a kontakt se zaměstnavatelem. (58 %, z toho naprosto souhlasilo 3. Využil/a jsem RD pro další sebevzdělávání. (60 %, z toho naprosto souhlasilo 32 %) 41 %) 4. Během RD jsem si zachoval/a kontakt se zaměstnavatelem. (45 %, z toho naprosto souhlasilo 4. I při flexibilní pracovní době by došlo k omezení mého výkonu. (40 %, z toho naprosto 23 %) souhlasilo 15 %) 5. I při flexibilní pracovní době by došlo k omezení mého výkonu. (39 %, z toho naprosto 5. Využil/a jsem RD pro další sebevzdělávání. (21 %, z toho naprosto souhlasilo 12 %) souhlasilo 10 %) Zhodnocení změn v dovednostech během mateřské či rodičovské dovolené. 1. Porozumění druhým lidem, vcítění se (84 %, z toho se velmi zlepšilo u 51 %) 2. Přejímání zodpovědnosti (82 %, z toho se velmi zlepšilo u 62 %) 3. Schopnost řešit více úkolů zároveň (79 %, z toho se velmi zlepšilo u 61 %) 4. Schopnost pracovat rychle a efektivně (79 %, z toho se velmi zlepšilo u 58 %) 5. Zvládání stresu (74 %, z toho se velmi zlepšilo u 34 %) 6. Schopnost pracovat samostatně (71 %, z toho se velmi zlepšilo u 60 %) 7. Odborné dovednosti (34 %, z toho se velmi zlepšilo u 14 %)
1. Schopnost řešit více úkolů zároveň (63 %, z toho se velmi zlepšilo u 39%) 2. Porozumění druhým lidem, vcítění se (62 %, z toho se velmi zlepšilo u 28 %) 3. Přejímání zodpovědnosti (61 %, z toho se velmi zlepšilo u 36 %) 4. Schopnost pracovat rychle a efektivně (56 %, z toho se velmi zlepšilo u 28 %) 5. Zvládání stresu (64 %, z toho se velmi zlepšilo u 36 %) 6. Schopnost pracovat samostatně (43 %, z toho se velmi zlepšilo u 24 %) 7. Odborné dovednosti (20 %, z toho se velmi zlepšilo u 6 %)
45
KLÍČOVÉ VÝSTUPY ŠETŘENÍ
1. Stále převládá tradiční rozdělení rolí v rodině Výsledky šetření potvrdily, že péče o děti a chod domácnosti je nerovnoměrně rozdělena mezi partnery a je téměř výlučně v rukou žen1. 85 % českých žen nese hlavní zodpovědnost a pouze 15 % z nich se dělí rovnocenným dílem se svým partnerem. Ženy s vyšším vzděláním se o chod domácnosti a péči o dítě dělí se svým partnerem častěji. V Německu je situace obdobná.
2. České ženy přerušují výdělečnou činnost z rodinných důvodů vyjma mateřské či rodičovské dovolené mnohem méně, než je tomu u žen v Německu. Průměrný počet hodin, které odpracují české ženy pečující o malé děti, je výrazně vyšší ve srovnání se situací v Německu. Kromě mateřské či rodičovské dovolené přerušilo pouze 29 % českých žen výdělečnou činnost z rodinných důvodů v porovnání s 69% podílem žen německých. Častěji k přerušení došlo u žen s nižším vzděláním a také ve větších městech. Ačkoliv platí, že ženy pečující o malé děti pracují méně hodin než před narozením prvního dítěte, průměrný týdenní počet odpracovaných hodin u českých žen včetně hodin přesčasových je výrazně vyšší v porovnání se situací v Německu.
3. České ženy pečující o malé děti jsou méně spokojené než ženy v Německu Současné řešení osobní situace českých žen pečujících o malé děti, které zároveň musí řešit slaďování rodinných závazků s pracovními povinnostmi, uspokojuje do jisté míry tři pětiny z nich. Z toho je však pouze 14 % žen spokojeno bez jakýchkoliv výhrad. Výrazně méně jsou spokojeny ženy s bydlištěm v malých městech a vesnicích ve srovnání s ženami z velkoměst. V Německu je situace příznivější, kdy celých 77 % žen je spokojeno.
4. K nejčastějším důvodům, které nutí české ženy pracovat i při péči o malé děti, jsou důvody finanční. Pro většinu žen je však práce významným nástrojem seberealizace a péče pouze o děti a domácnost je neuspokojuje. Finance jsou nejčastějším důvodem, který motivuje české ženy k pokračování v práci i při péči o malé děti. Pro necelé čtyři pětiny dotázaných žen je však práce i místem jejich seberealizace a pouze péče o domácnost a děti by je neuspokojila. Pro německé ženy, které pečují o malé děti a zároveň pracují, je nejvýznamnější pohnutkou k práci jejich vlastní motivace. Finanční důvody jsou důležité pro tři čtvrtiny z nich. Významnější faktor je však dostatečné zajištění hlídání dětí, se kterým je spokojeno až 86 % z nich.
5. Potřeba věnovat se pouze svému dítěti, je nejčastějším důvodem žen k přerušení pracovní činnosti. Nedostatečná flexibilita zaměstnavatele s ohledem na pracovní dobu a místo práce však odrazuje pracovat až tři čtvrtiny českých žen na mateřské či rodičovské dovolené. V Německu je situace příznivější. Až čtyři pětiny nepracujících českých žen souhlasí, že prioritním důvodem k přerušení výdělečné činnosti je jejich potřeba věnovat se péči o dítě. V Německu je situace obdobná. Významným důvodem, který snižuje motivaci českých žen k pokračování v práci i při péči o dítě, je v 71 % případů nedostatečná flexibilita ze strany zaměstnavatele. V Německu však s tímto souhlasí polovina žen, z toho pouze 35 % považuje nedostatečnou flexibilitu zaměstnavatele za výraznou překážku. 6. Významným faktorem, který brání ženám v jejich profesním uplatnění při péči o malé děti, je nedostatečná nabídka zajištění hlídání dětí. České ženy vnímají situaci velmi negativně v porovnání s ženami v Německu, které hodnotí podmínky pro zajištění hlídání dětí výrazně lépe. Pouze 11 % českých pracujících žen, které jsou zároveň zodpovědné za péči o malé děti, jsou zcela spokojené se způsobem zajištění péče o děti v době jejich pracovní činnosti. Necelá polovina respondentek je spokojena pouze do určité míry. Pro 1
Vzhledem ke skutečnosti, že mezi respondenty českého šetření byly v 99 % ženy (Německo: 92 % žen), jsou celkové výsledky vztaženy na tuto skupinu.
46
nepracující ženy v ČR, toho času na rodičovské dovolené, je nedostatečné zajištění hlídání dětí ve třech pětinách případů faktorem, který přispívá k tomu, že v současné době nepracují. Situace v Německu je z pohledu německých pracujících žen výrazně odlišná. 85 % z nich má dostatečně zajištěno hlídání dětí a celých 71 % všech žen vnímá situaci za zcela uspokojivou. Naopak nepracující ženy vnímají nedostatečné zajištění hlídání dětí jako brzdu pro jejich pracovní uplatnění i při péči o děti pouze v polovině případů, zcela významný faktor je to pro dvě pětiny z nich. Jak české, tak i německé ženy se shodují, že téměř všem z nich by výrazně usnadnilo pracovat, pokud by měly možnost využít zařízení péče o děti v místě bydliště. Toto a možnost sladit si pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti by jak české, tak i německé ženy ocenily více než bezplatnou možnost hlídání dětí. Firemní školku by přivítalo 86 % českých a tři pětiny žen německých. V Čechách se s touto nabídkou ze strany zaměstnavatele setkaly však pouze 3 % žen, v Německu pak 12 % respondentek.
7. Nabídka pracovních podmínek, které by pracujícím ženám, které zároveň pečují o malé děti, usnadnila jejich pracovní uplatnění, výrazně pokulhává za poptávkou. Více než tři pětiny českých žen neuspějí s požadavkem na flexibilní pracovní dobu. Více možností mají ženy ve větších městech a s vyšším vzděláním. Němečtí zaměstnavatelé nabízejí výrazně lepší podmínky pečujícím ženám, než je tomu na českém pracovním trhu. Téměř každá žena považuje flexibilní pracovní dobu za klíčový faktor, který by jí usnadnil skloubit péči o dítě a práci. To samé platí pro možnost sladit si pracovní dobu s otevírací dobou zařízení péče o děti. Naprostá většina všech českých i německých žen by ocenila možnost pracovat z domova. Za velmi významný faktor, který usnadňuje péči o malé děti, považují ženy i možnost pracovat na zkrácený úvazek. Nabídka českých zaměstnavatelů však z pohledu jejich pracovníků neodpovídá jejich potřebám. Pouze v necelých dvou pětinách případů se české ženy setkaly s možností využívat flexibilní pracovní dobu, což znamená, že zaměstnavatelé nejsou schopni uspokojit celé tři pětiny z nich. Výrazně lepší podmínky však mají ženy ve velkých městech, které mohou flexibilní pracovní dobu využívat až v polovině případů, zatímco ženy z malých měst a vesnic se s ní setkaly pouze ve čtvrtině případů. Německé ženy by flexibilní pracovní dobu ocenily v 93 % případů a celých 70 % z nich ji také může využívat. Pracovní dobu upravenou dle otevírací doby zařízení péče o děti nabízeli zaměstnavatelé ženám pouze ve 28 % případů, ačkoliv by toto významně pomohlo téměř každé ženě při slaďování rodinných závazků a jejich pracovních povinností. Výrazný propad je však mezi ženami s nižším vzděláním, které se s touto nabídkou nesetkávají na rozdíl od žen s úplným středoškolským a vysokoškolským vzděláním, jimž zaměstnavatel tuto možnost nabízí až v polovině případů. Výrazně více příležitostí mají ženy ve větších městech a častěji tuto možnost mají ženy starší 38 let. Co se týče situace žen v Německu, s nabídkou pracovní doby, která by byla sladěná s otevírací dobou zařízení péče o dítě, se setkala celá polovina německých žen.
8. Nabídka zkrácených úvazků v České republice není dostačující. Lepší podmínky nabízejí zaměstnavatelé ženám s vyšším vzděláním a ve větších městech. Situace německých žen je výrazně příznivější. V průměru pouze třetina českých žen měla možnost pracovat na zkrácený úvazek, ačkoliv až 87 % z nich by zkrácený úvazek umožnil lépe sladit rodinné povinnosti a práci. Výrazně méně se s touto nabídkou setkávají ženy z malých měst a vesnic a rovněž ženy s nižším vzděláním, kdy pouze každá desátá žena bez úplného středoškolského vzdělání měla možnost pracovat na zkrácený úvazek. Nejčastěji nabízejí zaměstnavatelé zkrácené úvazky v Praze a nejvíce by je ocenily ženy ve věku 18 – 33 let. Situace německých žen dle jejich vlastního mínění je velmi uspokojivá. Až 87 % žen se setkalo s možností pracovat na zkrácený úvazek, což činí nabídku a poptávku velmi vyrovnanou. 9. Téměř každá česká žena by ocenila možnost pracovat z domova, pouze 16 % z nich se však s touto nabídkou u svého zaměstnavatele setkalo. Více šancí mají ženy s vyšším vzděláním a více zkušenostmi. O práci z domova mají zájem pouze dvě třetiny německých žen, nicméně zaměstnavatelé jsou schopni uspokojit celou polovinu z nich. Práce z domova není příliš rozšířena jak na českém, tak i německém pracovním trhu. České ženy se setkaly s touto nabídkou pouze v 16 % případů. Častěji mají možnost pracovat z domova ženy s vyšším vzděláním, které mají více pracovních zkušeností. Práci z domova využívají častěji ženy na území Čech ve větších městech.
47
Rozdíl v mezinárodním srovnání byl zaznamenán především v samotném zájmu žen o možnost pracovat z domova. Zatímco v ČR by téměř každá žena tuto možnost ocenila a 64 % považuje tuto možnost za velmi důležitou, v Německu se jedná pouze o necelé dvě třetiny ze všech dotázaných.
10. S individualizovaným přístupem ke svým potřebám se české ženy s malými dětmi setkávají pouze výjimečně na rozdíl od žen žijících v Německu. Většina žen by však tuto možnost ocenila. S možností využít kontaktní osobu na pracovišti, která by podpořila ženy s malými dětmi při slaďování jejich rodinných závazků a pracovních povinností, se setkalo pouze 13 % všech dotazovaných žen v ČR. Nejvíce by tuto možnost ocenily ženy ve veku 18 – 33 let a význam této nabídky klesá s růstem vzdělání žen. V Německu se s touto nabídkou setkala více než polovina dotázaných žen. Obdobná situace platí v případě možnosti využít kontaktní osobu na pracovišti, která by podporovala kariérní postup žen pečujících o malé děti či organizovala jejich další vzdělávání. S individualizovaným přístupem se ženy více setkávají u zaměstnavatelů v Čechách než na Moravě a také ve větších městech.
11. Kariérní posun je velmi důležitý i pro ženy pracující na zkrácený úvazek, čeští zaměstnavatelé však tuto příležitost nabízejí pouze omezeně. V Německu je situace příznivější. Více než čtyři pětiny českých žen by ocenily možnost, pokud by se mohly profesně posunout i při práci na zkrácený úvazek. Pouze 13 % všech žen se s takovouto možností ze strany zaměstnavatele setkalo. V Německu by tuto nabídku ocenilo 69 % žen a více než polovina z nich ji může také využít.
12. Kontakt se zaměstnavatelem udržuje během rodičovské dovolené výrazně více německých žen ve srovnání se ženami v Česku. Šest žen z deseti na rodičovské dovolené je motivováno k návratu do práce díky zájmu ze strany zaměstnavatele. To samé však platí i pro ženy v Německu. Až tři pětiny německých žen si zachovaly kontakt se zaměstnavatelem i po dobu rodičovské dovolené. S tímto souhlasí 45 % žen dotazovaných v Česku, nicméně pouze u necelé čtvrtiny všech českých žen se jednalo o kontakt aktivní. Dvěma pětinám českých žen na mateřské dovolené chybí jako motivace pro návrat do práce zájem ze strany zaměstnavatele, nicméně většina z nich s tímto nesouhlasí. Nedostatečný zájem ze strany zaměstnavatele pociťuje pouze třetina žen na rodičovské dovolené v Německu. Pracující ženy, které zároveň pečují o malé děti, jsou motivovány zaměstnavatelem k pokračování v práci v 68 % případů, nicméně zcela souhlasí pouze 15 % z nich. V Německu je situace obdobná, nicméně bez výhrad souhlasí až dvojnásobek žen v porovnání se situací v ČR.
13. České ženy na rodičovské dovolené nezahálejí. Tři čtvrtiny z nich hodnotí rozvoj svých obecných dovedností během rodičovské dovolené velmi pozitivně. Německé ženy jsou zdrženlivější. Odborné dovednosti však stagnují. V průměru více než tři čtvrtiny českých žen považují rodičovskou dovolenou za dobu, která jim umožnila zlepšit jejich obecné dovednosti jako např. schopnost řešit více úkolů najednou, pracovat rychle a efektivně, zvládat stres, přejímat zodpovědnost či vcítit se do potřeb druhých lidí. Výjimku tvoří pouze odborné dovednosti, kde dochází k posunu výrazně méně u obou skupin. Nicméně většina všech žen souhlasí s tím, že zkušenosti získané péčí o dítě a nové kompetence osvojené během rodičovské dovolené, z nich dělají výkonnější zaměstnance.
48
www.fitforflexi.cz Channel Crossings Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ze státního rozpočtu ČR.
11
