Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Výskyt patogenů na koření č. Miříkovitých Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.
Brno 2011
Vypracovala: Vendula Parkanová
PROHLÁŠE/Í Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Výskyt patogenů na koření č. Miříkovitých“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………… podpis bakaláře ……………...……..
Chtěla by jsem poděkovat doc. Ing. Ivaně Šafránkové, Ph.D, za odborné vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat mé rodině za finanční a psychickou podporu během studia.
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci sleduji výskyt patogenů na koření čeledi miříkovitých. Zaměřila
jsem
se
na
kmín
kořenný
(Carum carvi),
protože
je
jednou
z nejvýznamnějších kořeninových rostlin pěstovaných u nás. Mým úkolem bylo identifikovat patogeny které se vyskytly na mnou sledovaném pozemku a poté navrhnout ochranu. Ve 14 denním intervalu jsem monitorovala výskyt patogenů na kmínu kořenném na pozemcích zemědělského podniku AGROSPOL Starý Pelhřimov, který pěstoval kmín kořenný na dvou pozemcích. Porosty se od sebe značně lišily, protože jeden byl založen jako podsev do porostu hrachu setého (Pisum sativum), druhý byl založen jako čistosev. Nejčastějším patogenem na mnou sledovaných porostech byla houba rodu Ascochyta, která způsobuje Askochytózu kmínu.
Klíčová slova: kmín kořenný, patogeny, houbové choroby, Ascochyta
ABSTRACT In my bachelor thesis I monitored presence of pathogens on Apiaceae family spice. I’ve focused on caraway (Carum carvi), because it is one of the most important spice plants grown in our country. My task was to identify pathogens that occur on my tracked piece of land and then design the protection. In the 14 day interval, I was monitoring the incidence of pathogens at Caraway on two lands owned by farm AGROSPOL Starý Pelhřimov. Growth are significantly different from each other because one has been sown into garden pea (Pisum sativum) and the second one into clear land. The most common pathogen on my tracked land were Ascochyta family fungus that causes caraway Ascomycota.
Key words: caraway, pathogens, fungal disease, Ascochyta
OBSAH 1 ÚVOD…….………………………..………………………………………………. 8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED…………….……………………………………..…… 9 2.1 Botanická charakteristika čeledi miříkovité (Apiaceae).…………….… 9 2.2 Kmín kořenný (Carum carvi L.)………………………………..………….10 2.2.1 Původ ……………………………………………………………………...10 2.2.2 Botanická charakteristika kmínu kořenného (Carum carvi L.)………….....10 2.2.3 Agroekologické požadavky kmínu kořenného……………………..………11 2.2.3.1 Půda………………………………………………………..……….11 2.2.3.2 Voda…………………………………………………………….….11 2.2.3.3 Teplo………………………………………………….…………….11 2.2.3.4 Světlo…………………………………………………………...….12 2.2.3.5 Živiny………………………………………………………….…..12 2.2.4 Využití kmínu………………………………………………….………..….12
2.3 Patogeny na kmínu kořenném……………………………………………13 2.3.1 Virózy………………………………………………………………………13 2.3.2 Bakteriózy……………………………………………………………….….14 2.3.3 Mykózy……………………………………………………………….…….14 2.3.3.1 Hniloby bází stonků……………………………..…………….……15 2.3.3.2 Komplex listových skvrnitostí……………………………………...15 2.3.3.3 Komplex nekróz stonků kmínu……………………………………..16 2.3.3.4 Padlí kmínu……………………………………..…………………..18 2.3.3.5 Spála květenství kmínu……………………………………………..18
3 CÍL PRÁCE……………………………………………………………………..…20 4 MATERIÁL A METODIKA…………………………………………...………21 4.1 Charakteristika stanovišt………………………………………………….…21 4.1.1 Stanoviště 1………………………………...………………..………….….21 4.1.2 Stanoviště 2……………………………………...………………….………23
4.2 Počasí v daném období………………………………………………………25 4.3 Hodnocení napadení………………………………………………………….26 5 VÝSLEDKY A DISKUZE…………………………………………………...…28 6 ZÁVĚR……………………………………………………………………………..33 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………….……..34 8 SEZNAM OBRÁZKŮ TABULEK A GRAFŮ………………………….…36
1 ÚVOD Čeleď miříkovité je velmi rozsáhlá. Velké množství rostlin z té to čeledi se využívá jako koření pro své nezaměnitelné aroma a chuť. Kopr vonný (Anethum graveolens L.), andělika lékařská (Angelica archangelica L.), koriandr setý (Coriandrum sativum L.), fenykl obecný (Foeniculum vulgare Mill.), libeček lékařský (Levisticum officinale Koch.), bedrník anýz (Pimpinela anisum L.) a kmín kořenný (Carum carvi L.). Všechny tyto rostliny se staly nepostradatelnou součástí našich jídelníčků a léčivých přípravků. Já jsem se zaměřila na kmín kořenný, protože má v České republice bohatou tradici a i když se plochy pěstování zmenšují pořád je velmi významnou plodinou pěstovanou u nás. Důležitost kmínu kořenného dokazuje i to, že bylo v roce 1996 založeno sdružení „Český kmín“. Toto sdružení se stará o to aby se u nás pěstovali kvalitní české odrůdy kmínu jako je Kepron, Prochan a Rekord. Zaručuje se za vysokou úroveň českého kmínařství. Patogeny se neustále vyvíjejí. Některé se podařilo téměř potlačit díky chemickým postřikům. Objevily se ale jiné patogeny, které k nám přišly ze zahraničí. Tento vývoj se nevyhnul ani patogenům napadajícím kmín kořenný. Například Colletotrichum, Pseudomonas, Sclerotinia, Botrytis a Mycocentrospora acerina byly v 60. a 70. letech minulého století velmi závažnými původci chorob. Mycocentrospora acerina, která je původcem antraknózy kmínu způsobovala až 80 % škody na výnosech. Dnes je jejich význam minimální díky fungicidní ochraně. Do popředí tak vstupují jiné druhy, například Septoria, Phoma, Erysiphe heraclei, Ascochyta carvi a Ascochyta phomoides. U nás se tento komplex hub začal prosazovat po roce 2000. Proti nim jsou bohužel registrované fungicidní přípravky málo účinné (ONDŘEJ & ONDRÁČKOVÁ, 2008).
8
2 LITERÁR/Í PŘEHLED
2.1 Botanická charakteristika čeledi miříkovité (Apiaceae) Kmín kořenný patří do vývojové větve vyšší rostliny (Cormophytae), oddělení krytosemenné (Magnoliophyta), třídy dvouděložné (Magnoliopsida), řádu miříkotvaré (Apiales), čeledi miříkovité (Apiaceae) a podčeledi miříkovité vlastní (Apioidaea) (NOVÁK & SKALICKÝ, 2007). Čeleď miříkovité zahrnuje téměř 3000 druhů které rostou na většině míst Země. Mnoho druhů má praktický význam, protože obsahují pryskyřice, glykosidy, aromatické silice a některé prudce jedovaté alkaloidy. Nejčastěji se využívají jako potraviny a kořeninové rostliny. Například mrkev obecná (Daucus carota),
petržel kuchyňská
(Petroselium sativum), kopr vonný (Anethum graveolen), bedrník anýz (Pimpinela anisium) a fenykl obecný (Foeniculum vulgare). Některé rostliny z této čeledi jsou ale velmi jedovaté, jako například bolehlav plamatý (Conium maculatum) a rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) (JUDD et.al., 1999 ) Do této čeledi patří jednoleté až vytrvalé byliny, řídce keře nebo liány. Mají jednotný vzhled s dutou, výrazně rýhovanou lodyhou. Listy jsou střídavé se zřetelnou pochvou a s listovou čepelí rozdělenou do segmentů a laloků. Listy jsou obvykle zpeřené a mnohokrát dělené. Řapíky lodyžních listů jsou nafouklé a na bázi pochvaté. Květenstvím je jednoduchý nebo složený okolík podepřený zákrovem z listenů. Větve složeného okolíku nesou okolíčky, které jsou někdy podepřené obalíčky z listenců. Květy na okraji okolíků mají nesouměrné koruny. Plodem je poltivá, žebernatá dvounažka, často s ostny nebo háčky. V jejím oplodí se nacházejí cévní svazky a siličnaté schizogenní kanálky. (VACULÍK, 2009; NOVÁK & SKALICKÝ, 2007).
9
2.2 Kmín kořenný (Carum carvi L.) 2.2.1 Původ Původ kmínu kořenného se pravděpodobně nachází v Malé a Střední Asii. Plody kmínu byly nalezeny i při archeologických výzkumech kolových staveb ze 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kmín znali staří Egypťané, Řekové i Římané. Byl nalezen v 5000 let starých sedimentech na dně Švýcarského jezera (VACULÍK et al., 2008).
2.2.2 Botanická charakteristika kmínu kořenného (Carum carvi L.) Kmín je dvouletá výjimečně jednoletá nebo vytrvalá rostlina. U dvouletých odrůd vytváří v prvním roce růžici přízemních listů se stopkatými jemně dělenými listy. Ve druhém roce vytváří větvený stonek a generativní orgány. Listy v přízemní růžici jsou dlouze stopkaté s pochvou. Listy na stonku mají také pochvu ale menší. Stonek je až 1,5 m vysoký, hranatý, téměř bez listů a dutý. V době kvetení má červené zbarvení díky antokyanům. Květy jsou oboupohlavné ve složeném okolíku. Jsou tvořeny pěti kališními a pěti korunními lístky bílé barvy. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů (cenokarpní). Tyčinek je také pět a při kvetení vystupují nad korunní plátky. Dozrávají dříve než blizny proto dochází k cizosprášení. Kmín kvete v období od května do června. Plodem je tmavě hnědá dvounažka, 4-7 mm dlouhá. Zráním se rozpadá na dvě části. V obalu dvounažky se v celé délce vyskytují kanálky s éterickým olejem. Každé polovině dvounažky se jich vyskytuje šest. Éterický olej dodává kmínu příjemnou chuť a vůni (PÍSAŘÍK & HYŽÍK, 1955; HABÁN et al., 2001).
10
2.2.3 Agroekologické požadavky kmínu kořenného
2.2.3.1 Půda Kmín je nenáročný na půdu, ale je náročný na půdní reakci. Nejvhodnější jsou vápenaté půdy s reakcí pH 6-7,5. Optimální půda pro jeho růst je písčitohlinitá a jílovitohlinitá s dostatečným obsahem humusových látek . Nejméně vhodné jsou půdy zamokřené a těžké, ale také půdy slévavé, písčité, vysýchavé a zamořené pýrem. Oddenky pýru vylučují do půdy metabolity, které působí inhibičně na klíčení a vzcházení kmínu. V průběhu vegetace zpomaluje růst a vývoj rostlin kmínu (HABÁN et al., 2001).
2.2.3.2 Voda Kmín je náročný na obsah vody v půdě. Obsah půdní vody pozitivně ovlivňuje klíčení a vzcházení kmínu. V prvním vegetačním roce vyžaduje rostlina vodu hlavně v období tvorby kořenové soustavy a listové růžice. Ve druhém roce má největší nároky na vodu v období intenzivního růstu. V suchých letech a na suchých půdách se doporučuje umělé zavlažování. Obsah vody v půdě se příznivě projeví na výnosech. Proto se nejstabilnějších výnosů získává v podhorských a horských oblastech kde je dostatek vláhy. Vydatné a časté srážky stejně jako sucho působí negativně a to hlavně v období kvetení. Je problém s
vykvetením, následným opylením a tvorbou plodů
(HABÁN et al., 2001).
2.2.3.3 Teplo Kmín je nenáročný na teplo. Rostliny kmínu jsou odolné i nejvyšším mrazům. Nejnižší teplota při které kmín klíčí je 6 – 8 °C, optimální teplota je 12 – 24 °C. Rostlina vzejde při teplotě půdy 9 °C a teplotě vzduchu 10 – 14 °C za 14 – 21 dní. Maximální teplota v průběhu jarovizace je 12 °C v hloubce 50 – 100 mm. Délka působení teploty je závislá na stádiu ve kterém se rostlina nachází a ranosti odrůdy (HABÁN et al., 2001).
11
2.2.3.4 Světlo Kmín je náročný a citlivý na světlo, které je v prvním roce podmínkou pro tvorbu vegetativních orgánů. Ve druhém roce Má vliv na růst a vývin generativních orgánů, výšku a kvalitu úrody. Množství a kvalita světla významně ovlivňuje rostlinu v růstové fázi dozrávání plodů ve druhé fázi vegetace. Optimální množství světla v období dozrávání je větší než 130 slunečných hodin, při průměrné teplotě 18 °C a maximálním úhrnem srážek 40 mm (HABÁN et al., 2001).
2.2.3.5 Živiny Kmín je velice náročný na živiny. Nejnáročnější je na obsah dusíku a draslíku v půdě. Nedostatečná výživa, nedostatek světla a půdní vlhkosti může být příčinou toho, že rostliny jsou i ve druhém vegetačním roce pouze v růstové fázi přízemní listové růžice. Limitující živinou je dusík. Při nedostatku této živiny je úroda nižší. Aplikace hnojiv je závislá na předplodině a způsobu pěstování kmínu. Při pěstování kmínu jako čisté kultury je potřeba před setím zapravit do půdy draselné a fosforečné hnojivo a 40 kg N na hektar(HABÁN et al., 2001).
2.2.4 Využití kmínu Kmín kořenný má jemný list, který se může použít jako koření do salátů a těsně před podáváním se přidává do polévek nebo omáček. Někde se listy používají na vylepšení chuti dušené zeleniny. Z čerstvých listů se také může připravit čaj který mírní křeče ve střevech, bolesti dělohy a pomáhá při nadýmání. Když se včas odstraní květy, vyvine se mohutný kůlový kořen, který se používá jako kořenová zelenina. Chutí prý připomíná pastinák setý. Velmi ceněný je i kmínový olej který se používá při výrobě likérů a kmínky. Nejdůležitějším produktem kmínu, ale zůstává plod – Carvi fructus (CRAZE, 2002; VERMEULEN, 1999).
12
Plody kmínu se hodí k dochucení velkého počtu pokrmů. Používají se například v pekařství kde slouží k posypu jemného pečiva, také se přidává do chlebového těsta kterému dodávává specifickou chuť. Má ale i jiné potravinářské využití při výrobě sýrů, sušenek a cukroví. Využití k léčebným účelům je stejně široké jako potravinářské využití.
Doporučuje
se
žvýkat
semena
na
zmírnění
pálení
žáhy
(PRANCE & NESBITT).
2.3 Patogeny na kmínu kořenném
2.3.1 Virózy Virózy jsou onemocnění způsobená virovými patogeny. Jsou to mikroskopičtí vnitrobuněční parazité. Pro jejich život je nezbytná hostitelská rostlina. Přenáší se nejčastěji mechanicky, to je šťávou z napadených rostlin, pylem nebo napadenými semeny. Dále mohou být přenášeny vektory: mšicemi nebo háďátky (KAZDA et. al., 2001). Ochrana proti nim je složitá. Chemická ochrana se nepoužívá. Je nutná preventivní ochrana: ničit vektory, zdravé osivo, likvidace plevelů.
Virus žluté zakrslosti kmínu (Caraway yellow mottle virus) Patogen napadá rostlinu již v prvním roce vegetace. Na listech se objevují podélné žluté proužky. Někdy se objeví v apikální části listů červenofialové zbarvení. Jak se choroba rozvíjí dochází k zakrňování rostlin a omezí se tvorba květního stvolu. Tato choroba nemá hospodářský význam. Zdrojem infekce jsou napadené rostliny a na zdravé rostliny se přenáší mechanicky (ZEHNÁLEK, 2009; KAZDA et. al. 2001).
13
Virus mozaiky celeru (Celery mosaic virus CeMV) Mezi symptomy patří žloutnutí, mozaiky, nebo mramorové vzory na listech. Čepel listů je zvlněná. Na starších listech se mohou vyvinout nekrotické skvrny. Rostliny mohou být zakrnělé. Příznaky jsou na rostlinách vidět již v prvním roce vegetace a nejzřetelnější jsou v době kvetení (ipm.ucdavis.edu). Zdrojem infekce jsou napadené rostliny, zejména z čeledi miříkovitých. Virus je přenášen mechanicky, nebo různými druhy mšic (ZEHNÁLEK, 2009).
2.3.2 Bakteriózy Choroby způsobené bakteriemi. Bakterie jsou prokariotické, jednobuněčné organismy. Buňka bakterie se skládá z buněčné stěny, cytoplazmatické membrány a cytoplazmy. V cytoplazmě je uložen jaderný materiál a ribozomy. Bakterie mohou být epifitické nebo vnitřní (SIGEE, 1993; KAZDA et. al. 2001). Ochrana u bakterióz je stejně složitá jako u viróz. Účinná je pouze preventivní ochrana: likvidace napadených rostlin, zdravé osivo.
Bakteriální spála květenství kmínu Tuto chorobu způsobuje komplex původců chorob: Pseudomonas spp., Xanthomonas spp., Ervinia spp Tyto patogeny se vyskytují především za vlhkého počasí a na dusíkem přehnojených porostech. Příznaky se objevují jak na květenství tak na stoncích. příznakem je měknutí, černání a odumírání pletiv. (ZEHNÁLEK, 2009) Zdrojem infekce mohou být napadené rostlinné zbytky. V současné době se v České republice téměř nevyskytuje (ZEHNÁLEK, 2009; KAZDA et. al. 2001).
14
2.3.3 Mykózy Jsou to choroby způsobené houbovými a houbám podobnými patogeny. Jejich tělo tvoří stélka neboli thallus. Stélka je složená z podélných vláken, které se nazývají hyfy. Hyfy se vzájemně větví a proplétají v mycelium neboli podhoubí. Houbové patogeny se mohou rozmnožovat výtrusy, které vznikají pohlavním i nepohlavním způsobem (KAZDA et. al. 2001).
Mykózy můžeme dělit do skupin: •
Rozdělení dle napadené části rostliny – choroby kořenů a krčků rostli – choroby stonků a listů rostlin – choroby květenství a nažek
•
Rozdělení dle efektivnosti fungicidní ochrany – choroby snadno likvidovatelné – choroby
málo
a
obtížně
likvidovatelné
•
Rozdělení dle způsobu šíření – choroby přenášené větrem –
choroby přenášené hmyzem
–
choroby přenášené semeny
–
choroby přenášené půdou (VACULÍK, 2009)
2.3.3.1 Hniloby bází stonků Tuto chorobu způsobuje komplex původců chorob: Fusarium spp., Colletotrichum gloeosporioides, Rhizoctonia sp., Pythium spp. Nejprve způsobuje vadnutí a poté předčasné dozrávání rostlin. Napadené rostliny téměř přijdou o kořeny a uvadají. Rostlina uvadá od vrcholu a až později odspodu umírají listy a potom celá rostlina. Chorobu podporuje deštivé počasí když rostlina vzchází a také když je kmín vyset do těžších půd. Ochrana je hlavně o prevenci, jako je zdravé osivo, správná agrotechnika a delší časový odstup v pěstování kmínu po sobě. (ZEHNÁLEK, 2009; VACULÍK, 2009)
15
2.3.3.2 Komplex listových skvrnitostí Tuto chorobu způsobuje komplex patogenů: Mycocentrospora acerina, Septoria carvi, Leptosphaeria spp. Symptomy jsou odlišné a závisí na původci
Mycocentrospora acerina: Říše: Fungi Oddělení: Eumycota (vlastní houby) Pomocné pododdělení: Fungi inperfecti (houby nedokonalé)
V 60. a 70. letech minulého století
patřila mezi
ekonomicky nejzávažnější choroby. Je to chladnomilná houba proto k největším škodám dochází na jaře jakmile se objeví vydatné srážky. Symptomy jsou hnědé skvrny na spodní straně listů, jejich zasychání a opad. V období kvetení se objevují hnědé nekrotické skvrny se světlejším středem. Ochrana: chemická, protože patogen je citlivý na většinu fungicidních
přípravků
(VACULÍK,
2009;
NOVÁK & SKALICKÝ, 2007).
Septoria carvi: Je to jedna z chorob které se nově rozšířily na našem území. Nejdříve se na listech objeví drobné skvrny, které postupně žloutnou a zasychají. Rostliny předčasně dozrávají. Semena jsou scvrká a zaschlá. Největší výskyt je za suchého a teplého počasí. Patogen se přenáší osivem. Proto je nejlepší ochrana set zdravé osivo. Možná je i chemická ochrana(agromanual.cz).
Leptosphaeria spp. Listy napadené rostliny žloutnou a odumírají. Na čepelích listů se vytvářejí drobné tmavě hnědé skvrny, které se šíří i na řapíky a stonek. Na skvrnách se tvoří pyknidy. Zdrojem infekce jsou zbytky napadených rostlin a osivo (KAZDA et. al. 2001).
16
2.3.3.3 Komplex nekróz stonků kmínu Tuto chorobu způsobuje komplex patogenů: Phoma exiqua a Ascochyta carvi. Patogeny napadají zejména rostliny oslabené déle trvajícím suchem. Mohou napadnout všechny nadzemní části rostlin. Nejškodlivější je napadení stonků místě větvení. často také dochází k infekci v místech poškozených škůdci. Symptomy jsou oválné, hnědé až žlutohnědé skvrny se světlejším středem a výraznými tmavě hnědými okraji. Zdrojem infekce mohou být rostlinné zbytky (ZEHNÁLEK, 2009).
Phoma exiqua: Říše: Fungi Oddělení: Eumycota (vlastní houby) Třída: Ascomycetes (houby vřeckovýtrusé)
Tento patogen může škodit na všech částech rostlin. Při infekci v období kvetení se stává že rostlina nevytvoří semena. Patogen je přenosný osivem proto je nejvhodnější ochranou set zdravé osivo (agric.gov.ab.ca; NOVÁK & SKALICKÝ, 2007).
Ascochyta carvi: Říše: Fungi Oddělení: Eumycota (vlastní houby) Pomocné pododd.: Fungi inperfecti (houby nedokonalé)
Tento patogen napadá rostliny až průběhu dozrávání. Napadá květenství a způsobuje hnědnutí okolíků. Ty předčasně dozrávají a opadávají. Snižuje výnos. Okolíčky rostlin které jsou napadené jsou pokryty velkým množstvím plodniček. Plodničky neboli pyknidy se často tvoří i na dozrávajících semenech. Na jednom semeni může být 5 – 12 pyknid. Patogen vylučuje enzymy, které narušují spojení semen s okolíčky. Semena se tak snadno uvolňují a dochází k výdrolu a ztrátám. I když
17
patogen napadá semena tak klíčivost ani vzcházivost není ovlivněna (ZEHNÁLEK, 2009; NOVÁK & SKALICKÝ, 2007). V prvním vegetačním roce rostliny nenapadá, pouze se intenzivně množí na spodních listech, které už žloutnou a odumírají.. Na těchto listech přežívají zimní období. Na jaře poté napadají listy rostlin (ONDŘEJ & ONDRÁČKOVÁ, 2008).
2.3.3.4 Padlí kmínu Tuto chorobu způsobuje patogen Erysiphe heraclei, syn Erysiphe umbeliferarum
Říše: Fungi Oddělení: Eumycota (vlastní houby) Třída: Ascomycetes (houby vřeckovýtrusé)
Padlí je obligátní parazit to znamená že nemůže přežívat bez živého hostitele. Vytváří mycelium, které roste pouze na povrchu rostlinných tkání. Nikdy nenapadá samotné tkáně. Živiny získává haustorii, které prorůstají do epidermálních buněk. Za nepříznivých podmínek začíná produkovat kleistothecia . Ve druhé polovině vegetace se začne na spodní a svrchní straně listů objevovat bílý povlak. Mycelium začne porůstat i řapíky. V další fázi se na bílém myceliu začnou vytvářet plodničky, které jsou vidět i pouhým okem. Při silném napadení listy odumírají a začínají opadávat. Houba přežívá na volně rostoucích hostitelských rostlinách a může se přenášet i osivem. Ochrana proto bude spočívat v ničení plevelů čeledi miříkovitých a ve zdravém osivu (AGRIOS, 1997 ; NOVÁK & SKALICKÝ, 2007)
2.3.3.5 Spála květenství kmínu Tuto chorobu způsobuje komplex patogenů: Phomopsis diachenii, Mycocentrospora ecerina syn. Cercospora carvi a Sclerotinia sclerotiorum.
18
Patogeny napadají květy a postupně se šíří na stopky květů. Napadené tkáně postupně usychají až odumřou (ZEHNÁLEK, 2009).
Phomopsis diachenii: Tento patogen vyvolává velmi podobné příznaky jako bakteriální spála květenství kmínu. Patogen způsobuje hnědnutí a při silném napadení dokonce černání napadených pletiv ve květenství. Rozdíl mezi bakteriální spálou a Phomopsis diachenii je, že se na napadených pletivech bakteriální spály netvoří drobné černé pyknidy (ZEHNÁLEK, 2009).
Mycocentrospora ecerina, Sclerotinia sclerotiorum: Symptomy jsou žlutohnědé malé skvrny, které se vyskytují zejména okolo stopek. Skvrny někdy obklopují celou stopku a část rostliny nad tímto místem odumírá (ZEHNÁLEK, 2009).
19
3 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární přehled a zjistit jaké patogeny napadají kmín kořenný (Carum carvi). Na vybraných stanovištích jsem měla sledovat výskyt patogenů, provést jejich identifikaci a navrhnout ochranu.
20
4 MATERIÁL A METODIKA Své pozorování jsem prováděla v období od května 2010 do konce července 2010, na dvou odlišných stanovištích. Materiál jsem odebírala v pravidelných dvoutýdenních intervalech. V porostu jsem se zaměřila na choroby na nadzemních částech rostlin. Choroby jsem určila a stanovila stupnici podle které jsem hodnotila míru napadení patogenem.
4.1 Charakteristika stanovišt 4.1.1 Stanoviště 1 Stanoviště 1 se nachází přibližně 9 kilometrů od města Pelhřimov v bramborářské výrobní oblasti. Náleží do katastrálního území obce Pejškov od které je vzdálen přibližně 2 kilometry. Rozloha pozemku je přibližně 14 hektarů. Pozemek je mírně svažitý jihozápadním směrem. Ze severní, západní a jižní strany je chráněn lesem. Nadmořská výška je 606 metrů nad mořem. Podložím je pararula s mineralogickým složením biotit, silimanit, cordierit, muskovit a granát. Půda je písčitohlinitá, promyvná. Pozemek byl oset krycí plodinou hrachem setým (Pisum sativum). Podsevem byl kmín kořenný. Na pozemek bylo vyseto 11 kg.ha-1 osiva do řádků širokých 25 cm. Porost nebyl ošetřován proti houbovým chorobám.
21
Obr.1: Katastrální mapa sledovaného pozemku, s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.cuzk.cz, 2011)
Obr. 2: Letecký snímek s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.mapy.cz, 2011)
22
Obr. 3: Pohled na stanoviště 1, jihozápadním směrem
4.1.2 Stanoviště 2 Stanoviště 2 se nachází přibližně 6 kilometrů od města Pelhřimov v bramborářské výrobní oblasti. Náleží do katastrálního území obce Pejškov od které je vzdálen přibližně 1 kilometr. Tento pozemek má rozlohu 10,5 hektaru. Pozemek je mírně svažitý severním směrem s nadmořskou výškou 580 metrů nad mořem. Lesem je chráněný pouze z jižní strany. Podložím je pararula s mineralogickým složením biotit, silimanit, biotit, cordierit, muskovit a granát. Půda je písčitohlinitá, promyvná. Na tento pozemek byl kmín kořenný vyset jako čistosev. Na pozemek se vyselo 12 kg.ha-1 do řádků širokých 14 cm. Pozemek nebylo ošetřován proti houbovým chorobám.
23
Obr. 4: Katastrální mapa druhého stanoviště, s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.cuzk.cz, 2011)
Obr. 5: Letecký snímek s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.mapy.cz, 2011)
24
Obr. 6: Pohled na stanoviště 2, přes silnici východním směrem
4.2 Počasí v daném období Z výsledků českého hydrometeorologického ústavu vyplívá že léto 2010, kdy jsem prováděla výzkum, bylo teplotně podprůměrné, ale srážkově nadprůměrné. Počasí vhodné pro rozvoj houbových chorob.
Tab.1 Klimatické údaje za léto 2010 (ČHMÚ Odbor klimatologie, 2011) Květen
Červen
Červenec
Srpen
Průměrná teplota v daném měsíci [°C]
11,4
16,3
19,6
16,7
Dlouhodobý normál teploty vzduchu za období 1961-1990[°C]
12,0
15,2
16,7
16,2
Odchylka od normálu [°C]
-0,6
1,1
2,9
0,5
Průměrné územní srážky [mm]
104
85
117
156
Dlouhodobý normál srážek za období 1961-1990 [mm]
76
82
75
75
Odchylka od normálu [mm]
137
104
157
208
25
4.3 Hodnocení napadení Ve svém hodnocení jsem se zaměřila na patogen Ascochyta carvi. Sledovala jsem napadení květů. Z každého pozemku jsem odebrala padesát rostlin. Pomocí optického mikroskopu jsem určila patogen. Sestavila jsem si stupnici pro hodnocení stupně napadení a určila četnost výskytu napadení. Ze zjištěných hodnot jsem vytvořila tabulky pro každý pozemek zvlášť. Poté jsem si vypočítala procenta jednotlivých stupňů napadení. Ty jsem použila v grafu který mi pomáhá určit vývoj napadení.
Tab.2 Stupnice pro hodnocení napadení Stupeň napadení 0 1 2 3 4 5
Charakteristika napadení bez napadení do 5 % dvounažek je zakrnělích nebo se nevyvinuy 6-25 % dvounažek je zakrnělích nebo se nevyvinuly 26-50 % dvounažek je zakrnělích nebo se nevyvinuly 51-75 % dvounažek je zakrnělích nebo se nevyvinuly 76-100 % dvounažek je zakrnělích nebo se nevyvinuly
Obr. 7: Stupeň napadení č. 0
Obr. 8: Stupeň napadení č 1
26
Obr. 9: Stupeň napadení č. 3
Obr. 10: Stupeň napadení č. 4
Obr. 11: Stupeň napadení č. 5
Obr. 12: Stupeň napadení č. 6
27
5 VÝSLEDKY A DISKUZE V porostu kmínu kořenného na stanovišti 1 jsem identifikovala houby Ascochyta carvi, a Erysiphe heraclei. Ascochyta carvi se projevovala poškozením okolíků a světle hnědými skvrnami se světlejším prostředkem na stoncích (obr. 13). Erysiphe heraclei se projevovalo se bělavím povlakem na stoncích (obr. 14). Výskyt padlí byl spíše náhodný. Patogen Ascochyta carvi se postupně rozšiřoval po celém pozemku. Stupeň napadení rostlin má tendenci růst. Počet zdravých rostlin klesá a rostlin napadených stupněm 6 přibývá, jak je vidět na grafu č. 1. Pozemek nebyl ošetřován proti houbovým chorobám. Podnik zasahoval pouze proti plevelům a škůdcům.
Obr. 13: Ascochyta carvi
28
Obr. 14: Erysiphe heraclei
Tab. 3 Zjištěné hodnoty stupně napadení na prvním stanovišti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
8.5.2010 22.5.2010 5.6.2010 19.6.2010 3.7.2010 17.7.2010 1.8.2010 13.8.2010 4 5 0 3 4 5 5 3 0 3 5 5 3 4 3 6 0 2 0 2 3 2 2 4 2 3 2 0 6 4 3 3 3 1 1 6 3 2 4 4 2 3 2 5 5 5 3 5 2 0 5 4 2 5 5 6 0 3 5 5 3 4 3 5 2 4 4 3 2 4 4 4 2 2 4 5 3 5 4 5 3 0 4 4 5 3 4 4 2 3 3 4 2 4 3 5 3 0 4 2 3 3 4 6 0 0 4 3 5 4 3 4 1 0 4 3 1 2 5 3 2 3 2 4 2 5 3 2 1 4 5 5 4 4 4 4 3 2 4 4 3 3 5 5 1 0 3 5 5 2 5 4 2 1 2 4 2 3 3 5 0 2 0 5 4 4 2 4 2 1 4 4 2 4 6 5 1 0 4 5 3 2 5 5 0 1 2 4 3 4 5 4
29
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
0 3 1 2 3 0 0 3 0 1 0 2 0 0 1 3 3 2 0 2 4 3 3 2 3 2
2 3 0 0 2 4 4 2 4 4 3 0 4 3 4 3 4 2 1 1 1 2 0 0 3 2
4 3 3 0 2 6 5 3 4 6 5 3 5 3 4 4 3 2 4 3 1 2 5 3 4 3
4 2 3 2 3 5 4 4 3 4 5 4 4 3 2 3 4 2 3 4 3 5 4 3 4 3
5 3 3 2 4 4 4 3 5 4 5 2 3 5 5 3 3 5 5 2 6 3 2 4 3 6
3 3 5 6 6 5 3 4 6 5 3 5 3 4 4 3 2 4 3 4 2 5 3 4 3 6
2 3 6 5 2 4 4 5 6 4 5 6 4 3 4 5 4 2 4 6 5 2 5 5 3 2
5 4 4 2 4 4 5 4 5 4 2 4 4 6 4 6 2 2 6 2 2 2 2 6 6 5
35
[%] z 50 rostlin
30 Stupeň napadení č. 1 Stupeň napadení č. 2 Stupeň napadení č. 3 Stupeň napadení č. 4 Stupeň napadení č. 5 Stupeň napadení č. 6
25 20 15 10 5 0 8. 5.
22. 5.
5. 6.
19. 6.
3. 7.
17. 7.
Data pozorování
Graf 1. Vývoj napadení na stanovišti 1
30
1. 8.
13. 8.
Na stanovišti 2 jsem zpozorovala stejné choroby jako na prvním pozemku. Na tomto stanovišti se, ale vyskytovaly ve větší intenzitě. Porost byl přehuštěný a polehlý. Z grafu lze vyčíst, že vývoj chorob byl na tomto pozemku mnohem rychlejší než na stanovišti 1. Už při prvním pozorování jsem zjistila že rostlin napadených stupněm 5 a 4 bylo dohromady 60% z celkových padesáti rostlin, které jsem určovala.
Tab. 4 Zjištěné hodnoty stupně napadení na druhém stanovišti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38
8.5.2010 22.5.2010 5.6.2010 19.6.2010 3.7.2010 17.7.2010 1.8.2010 13.8.2010 3 2 4 4 4 5 5 4 0 3 6 3 5 4 3 5 2 4 3 3 5 0 2 3 3 5 5 2 3 4 3 6 3 3 3 3 6 2 4 4 2 1 4 5 4 5 3 3 0 3 5 2 3 5 5 6 3 4 2 3 5 4 3 6 2 3 5 2 4 4 4 4 1 4 6 4 5 4 4 6 0 5 5 5 4 3 4 3 2 0 4 2 5 4 3 5 5 4 5 3 0 4 4 5 3 4 3 5 4 4 3 4 5 3 5 1 3 2 5 5 2 1 4 2 2 5 3 4 1 4 6 3 6 5 4 5 3 2 5 3 3 3 5 4 4 4 4 5 4 2 5 5 3 5 3 4 5 3 6 4 5 3 5 4 2 4 6 6 3 4 4 2 5 4 4 5 4 3 3 3 5 2 6 2 2 5 5 5 4 4 3 4 0 4 4 5 5 3 5 6 3 0 3 3 4 3 6 5 4 4 4 3 4 5 6 4 0 3 3 2 0 6 5 6 4 1 5 4 4 6 2 4 2 4 3 4 4 5 4 3 3 3 5 4 5 3 4 6 1 4 5 3 4 4 5 4 4 2 6 5 5 6 6 5 2 5 5 4 4 5 4 5 1 3 6 5 0 3 5 3 0 1 4 5 4 5 6 6 2 3 6 3 5 3 4 4 1 4 5 5 4 4 3 3
31
39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
3 4 2 0 3 2 4 3 2 4 3 2
4 3 2 4 3 4 2 3 3 4 3 1
3 5 4 3 5 4 5 2 4 3 2 6
5 3 3 5 5 2 6 3 2 4 3 4
4 6 2 2 6 6 5 4 6 6 6 5
4 3 2 4 3 4 2 5 3 4 3 6
4 5 4 2 4 6 5 2 5 5 3 2
6 4 4 6 5 4 3 4 5 6 4 6
30
[%] z 50 rostlin
25 Stupeň napadení č. 1 Stupeň napadení č. 2 Stupeň napadení č. 3 Stupeň napadení č. 4 Stupeň napadení č. 5 Stupeň napadení č. 6
20 15 10 5 0 8. 5.
22. 5.
5. 6.
19. 6.
3. 7.
17. 7.
Data pozorování
Graf 2. Vývoj napadení na stanovišti 2
32
1. 8.
13. 8.
6 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem sledovala výskyt v současné době asi nejdůležitější chorobu kmínu kořenného: Ascochytózu kmínu. Z výzkumu, který jsem prováděla vyplívá že je vhodnější pěstovat kmín kořený jako podsev do krycí plodiny. Porost není přehuštěný, první rok vegetace je kmín kryt hlavní plodinou a choroby se nevyvíjejí tak rychle. Na prvním pozemku by jsem doporučila buď nepřímou ochranu: výsev zdravého osiva, nebo chemickou. U chemické ochrany by jme měli aplikovat přípravky ve dvou termínech: na počátku kvetení aby se zamezilo rozvoji choroby a při dokvétání aby se zamezilo rozšíření choroby na květenství a na dozrávající semena. K ochraně můžeme použít přípravky NOVOZIR MN 80 NEW, DITHANE DG NEO-TEC, nebo DITHANE M 45 s účinnou látkou mancozeb – 80%. Ú činná látka je při správné aplikaci a dodržení návodu na použití pro včely přijatelná. Označení účinku na včely je uvedené v souladu s § 42 ods. 4 zákona č. 326/2004 Sb. Pro vodní živočichy je, ale silně jedovatá proto by se neměly aplikovat v blízkosti vodních toků a ve zranitelných oblastech (agromanual.cz; ONDŘEJ & ONDRÁČKOVÁ, 2008). Na druhém pozemku by jsem postřik nedoporučovala, protože je nedaleko potok a rybník. V případě jeho úniku do povrchových vod by mohlo dojít k úhynu ryb i jiných vodních živočichů. V tomto případě bych doporučovala zdravého osiva.
33
nepřímou ochranu: výsev
7 SEZ/AM POUŽITÉ LITERATURY AGRIC.GOV.AB.CA, Government of Alberta – Caraway, 2003. [cit. 15. 4. 2011]. Dostupné na: <www1.agric.gov.ab.ca/$department/deptdocs.nsf/all/agdex123?opendocument>
AGROMANUAL.CZ, Hnědnutí a zasychání listů kmínu, 2008. [cit. 15. 4. 2011]. Dostupné na:
AGRIOS, G. N. Plant pathology. 4. vyd. San Diego: Academic Press, 1997. 16 s. ISBN 0-12-044564-6.
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV: Informace o klimatu, 2011. Databáze online[cit. 15. 4. 2011]. Dostupné na:
CRAZE, R.: Koření. Fortuna Prin,. 2002. ISBN: 80-7321-010-X
CUZK.CZ: Katastrální mapy online, 2011. [cit. 30. 3. 2011]. Dostupné na: <www.cuzk.cz>
HABÁN, M., ČERNÁ, K., DANČÁK, I.: Koreninové rastliny. Ústav vedeckotechnických infomácií pre pôdohospodárstvo v 0itre, 2001. 53-71
IPM.UCDAVIS.EDU: Celery Mosaic Virus, 2008. [cit. 14. 4. 2011]. Dostupné na: < http://www.ipm.ucdavis.edu/PMG/r104100711.html >
JUDD, W., S.: Plant Systematics : A Phylogenetic Approach. Sunderland: Sinauer Associates, Inc, 1999. ISBN 0-87893-404-9.
KAZDA, J.: Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 2. vyd. Farmář Zemědělec, 2001. ISBN 80-902413-3-6.
34
MAPY.CZ: Mapy online, 2011. [cit. 30. 3. 2011]. Dostupné na :< www.mapy.cz>
NOVÁK, J., SKALICKÝ, M.: Botanika : Systém rostlin . II. Česká zemědělská univerzita, 2007. ISBN: 978-80-213-1688-1
ONDŘEJ, M., ONDÁČKOVÁ, E.,: Současné choroby kmínu v ČR, Časopis Rostlinolékař, Česká společnost rostlinolékařská, Rostlinolékaři – Střední Čechy, 2008. 56 – 57.
PÍSAŘÍK, J., HYŽÍK, J.: Pěstování kmínu a jiných siličnatých rostlin. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1955. 6 – 15.
PRANCE, G., NESBITT, M.: The Cultural history of plants. 0ew York: Routledge, 2004. 452 s. ISBN 0-415-92746-3.
SIGEE, D., C.: Bacterial plant pathology : cell and molecular aspects. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-61967-X. 87-181
VACULÍK, A., KOCOURKOVÁ, B., ŠMIROUS, P., ODSTRČILOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, G., SEIDENGLANZ, M.: Metodika pěstování kmínu kořenného. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 5 – 18.
VACULÍK, A.: Metodika pěstování a ochrany porostů kmínu kořenného, Agritec, výzkum šlechtění a služby a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004 – 2007. 4, 14 – 18.
VERMEULEN, N.: Encyklopedie bylin a koření. Rebo Productions, 2001. ISBN: 807234-169-3.
ZEHNÁLEK, P.: Metodika zkoušek užitné hodnoty, kmín. ÚKZÚZ. online, 5. června 2009 [cit. 30. 3. 2011]. Dostupný na: <www.ukzuz.cz/Folders/Articles/Uploads/72124-7-Kminpdf.aspx >
35
8 SEZ/AM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Obr.1: Katastrální mapa sledovaného pozemku, s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.cuzk.cz, 2011) Obr. 2: Letecký snímek s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.mapy.cz, 2011) Obr. 3: Pohled na stanoviště 1, jihozápadním směrem Obr. 4: Katastrální mapa druhého stanoviště, s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.cuzk.cz, 2011) Obr. 5: Letecký snímek s vyznačenou sledovanou lokalitou (www.mapy.cz, 2011) Obr. 6: Pohled na stanoviště 2, přes silnici východním směrem Obr. 7: Stupeň napadení č. 0 Obr. 8: Stupeň napadení č 1 Obr. 9: Stupeň napadení č. 3 Obr. 10: Stupeň napadení č. 4 Obr. 11: Stupeň napadení č. 5 Obr. 12: Stupeň napadení č. 6 Obr. 13: Ascochyta carvi Obr. 14: Erysiphe heraclei
Tab. 1 Klimatické údaje za léto 2010 (ČHMÚ Odbor klimatologie, 2011) Tab. 2 Stupnice pro hodnocení napadení Tab. 3 Zjištěné hodnoty stupně napadení na prvním stanovišti Tab. 4 Zjištěné hodnoty stupně napadení na druhém stanovišti
Graf 1. Vývoj napadení na stanovišti 1 Graf 2. Vývoj napadení na stanovišti 2
36
