Výroční zpráva o činnosti za rok 2012
1
OBSAH Obsah ......................................................................................................................................... 2 Seznam grafů a tabulek v textu ............................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Zdravotní politika ................................................................................................................ 8 1.1. Podpora veřejného zdraví............................................................................................. 8 1.2. Přehled aktivit v podpoře veřejného zdraví ve Středočeském kraji ............................. 8 1.3. Celorepublikové programy s účastí KHS ..................................................................... 9 1.4. Komunitní programy s účastí KHS .............................................................................. 9 1.5. Municipality ve Středočeském kraji........................................................................... 11 2. Činnost odboru protiepidemického .................................................................................. 12 2.1. Epidemiologická situace vybraných nákaz v roce 2012 ............................................ 12 2.2. Kontroly zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče ........................................ 14 2.3. Úkoly hlavního hygienika a regionální úkoly ............................................................ 15 2.4. Podněty....................................................................................................................... 15 2.5. Sankce ........................................................................................................................ 16 2.6. Odběry vzorků k laboratorním vyšetřením ................................................................ 16 2.7. Drogová epidemiologie .............................................................................................. 16 3.
Činnost odboru hygieny obecné a komunální .............................................................. 20 3.1. Úkoly hlavního hygienika v dozorové činnosti odboru ............................................. 20 3.2. Kvalita dodávané pitné vody...................................................................................... 21 3.3. Kvalita koupacích vod................................................................................................ 22 3.4. Poskytování služeb péče o tělo v rámci provozování činností epidemiologicky závažných ................................................................................................................... 23 3.5. Rekreační zařízení s ubytovacími službami ............................................................... 23 3.6. Hluk v mimopracovním prostředí .............................................................................. 24 3.7. Podněty k výkonu kontrolní činnosti ......................................................................... 24 3.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví ........................................................ 24
4.
Činnost odboru hygieny práce ....................................................................................... 26 4.1. Úvod ........................................................................................................................... 26 4.2. Nemoci z povolání ..................................................................................................... 27
4.3. Kategorizace prací ...................................................................................................... 28 4.4. Úkoly HH a regionální úkoly ..................................................................................... 29 4.5. Podněty....................................................................................................................... 30
2
4.6. Sankce ........................................................................................................................ 30 4.7. Odběry vzorků k laboratornímu vyšetření a měření .................................................. 30 4.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví ........................................................ 30 5.
Činnost odboru hygieny dětí a mladistvých ................................................................. 32 5.1. Hodnocení dozoru nad stravovacími službami v zařízeních pro děti a mladistvé ..... 32 5.2. Zařízení pro zotavení dětí a mladistvých ................................................................... 33 5.3. Zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých .............................................. 34 5.4. Úkoly hlavního hygienika a regionální úkoly ............................................................ 35 5.5. Podněty....................................................................................................................... 36 5.6. Sankce ........................................................................................................................ 37 5.7. Odběry vzorků ............................................................................................................ 37 5.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví ........................................................ 37
6.
Činnost odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání .................................... 40 6.1. Hodnocení dozoru nad stravovacími službami a bezpečností potravin ..................... 40 6.2. Hodnocení dozoru nad bezpečností výrobků v oblasti předmětů běžného užívání ... 40 6.3. Úkoly hlavního hygienika, celostátní cílené kontrolní akce a regionální úkoly – hygiena výživy ........................................................................................................... 40 6.4. Úkoly hlavního hygienika, celostátní cílené kontrolní akce a regionální úkoly – předmětů běžného užívání.......................................................................................... 43 6.5. Podněty....................................................................................................................... 43 6.6. Sankce, ukládaná opatření.......................................................................................... 44 6.6. Sankce, ukládaná opatření.......................................................................................... 44 6.7. Odběr vzorků – hygiena výživy ................................................................................. 44 6.8. Odběr vzorků – předměty běžného užívání ............................................................... 46
7.
Krizové řízení KHS ......................................................................................................... 48 7.1. KHS Středočeského kraje a její vnitřní připravenost ................................................. 48 7.2. Členství pracovníků KHS Středočeského kraje v orgánech krizového řízení obcí s rozšířenou působností v rámci Středočeského kraje .................................................. 49 7.3. KEK Středočeského kraje .......................................................................................... 50 7.4. Spolupráce s dalšími orgány kraje ............................................................................. 51
8.
Úsek správních činností .................................................................................................. 52
9.
Úsek ekonomicko - provozních činností ........................................................................ 54
Seznam zkratek ...................................................................................................................... 56
3
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK V TEXTU Seznam grafů v textu Graf č. 1: Vývoj počtu členů v programu Škola podporující zdraví ..................................... 10 Graf č. 2: Přehled epidemických výskytů v roce 2012 dle jednotlivých okresů a diagnóz ... 13 Graf č. 3: Incidence a specifická věková incidence uživatelů drog – žadatelů o léčbu na 100 000 obyv. podle územního pracoviště Středočeského kraje - rok 2012 ......... 17 Graf č. 4: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu distribuce dle základní drogy a pohlaví, Středočeský kraj rok 2012 (v absolutních číslech) ............................... 17 Graf č. 5: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu věková distribuce, Středočeský kraj období 2007 – 2012 (v absolutních číslech)................................................... 18 Graf č. 6: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu - rozdělení podle pohlaví ........ 18 Graf č. 7: Přehled NzP podle jednotlivých okresů ................................................................ 28 Graf č. 8: Zhodnocení podnětů podaných na odbor HV a PBU ............................................ 44 Graf č. 9: Nejčastěji ukládaná nápravná opatření - oblast HV (v %) .................................... 45 Graf č. 10: Nejčastěji odebírané vzorků - oblast HV .............................................................. 45 Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1: Členové NSZM ve Středočeském kraji podle roku vstupu ................................ 10 Tabulka č. 2: Počet hlášených případů a nemocnost u vybraných nákaz v letech 2011 a 2012 .................................................................................................................................................. 13 Tabulka č. 3: Přehled o provedených kontrolách podle typu zařízení ..................................... 14 Tabulka č. 4: Rozdělení zjištěných nedostatků na odděleních ARO a JIP a zařízení sociálních služeb dle charakteru nedostatků.............................................................................................. 15 Tabulka č. 5: Přehled provedených odběrů vzorků a výsledků vyšetření ................................ 16 Tabulka č. 6: Počet provedených kontrol podle oblastí dozoru a výsledky těchto kontrol ...... 20 Tabulka č. 7: Přehled uložených sankcí ................................................................................... 20 Tabulka č. 8: Počet vodovodů pro veřejnou potřebu podle okresů .......................................... 21 Tabulka č. 9: Počet úkonů KHS jako dotčeného správního úřadu ........................................... 24 Tabulka č. 10: Počet zaměstnanců, z toho žen, v riziku práce dle kategorií a okresů ............. 28 Tabulka č. 11: Zařízení školního stravování a stravování dětí ................................................. 32 Tabulka č. 12: Zotavovací akce a školy v přírodě.................................................................... 34 Tabulka č. 13: Zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých .................................... 34 Tabulka č. 14: Počty kontrol v rámci kauzy „metanol“ dle typu zařízení ............................... 41 Tabulka č. 15: Vykonaný zdravotní dozor - počty kontrol, podnětů a odběrů vzorků ............ 48 Tabulka č. 16: Přehled pracovišť KHS zastoupených v orgánech krizového řízení ................ 49 Tabulka č. 17: Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. ..................................... 52 Tabulka č. 18: Celkové výsledky hospodaření za rok 2012 (v tis. Kč na dvě des. místa) ....... 54 Seznam obrázků v textu Obrázek č. 1: Rozmístění územních pracovišť KHS ve Středočeském kraji ............................. 7 Obrázek č. 2 a 3: Ukázka informační cedule a jejího umístění ................................................ 22
4
5
ÚVOD Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále též jen „KHS“) je správním úřadem zřízeným zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Působnost orgánu ochrany veřejného zdraví dle citovaného zákona vykonává na území Středočeského kraje, tj. pro okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník (viz obr. č. 1). KHS jako subjekt práva veřejného je organizační složkou státu. Funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen „MZ ČR“), které je současně jejím nadřízeným orgánem. V čele KHS stojí ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví na návrh Hlavního hygienika České republiky. Řediteli jsou organizačně přímo podřízeni náměstci pro odbornou činnost, pro správní činnost a pro ekonomicko-provozní činnost. Ředitele v době jeho nepřítomnosti zastupuje náměstek pro odbornou činnost. Ze statistických údajů platných k 31. 12. 2012 plyne, že Středočeský kraj je největším krajem v České republice a to jak počtem okresů (12), tak počtem obyvatel (1 291 816). Z hlediska územní působnosti se KHS člení na pracoviště v sídle, spravující území okresů Praha-východ a Praha-západ, a 10 územních pracovišť. KHS má sídlo v Praze 2, Dittrichova 329/17. Svá územní pracoviště má KHS ve městech Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Příbrami a Rakovníku a s těmito pracovišti tvoří jednotný funkční organizační a ekonomický celek. To se kladně projevuje i v roce 2012, kdy bylo pokračováno ve stavebních úpravách a zlepšení materiálního a technického vybavení dalších územních pracovišť. Další terénní pracovníci byli vybaveni technickými prostředky, zlepšujícími výkon státního zdravotního dozoru. Podařilo se to i přes snížení finančních prostředků, kterému KHS v tomto roce čelila. Předkládaný materiál podává základní souhrnnou informaci o činnosti jednotlivých odborů na úsecích zdravotní politiky, státního zdravotního dozoru v oblastech dozoru nad pitnou vodou a rekreačními vodami, nad ubytovacími a jinými službami, nad pracovním prostředím ve výrobních závodech a provozovnách, nad hlukem v pracovním i mimopracovním prostředí, nad hygienickou úrovní stravovacích služeb ve veřejném sektoru stravování a v zařízeních pro děti a mladistvé, nad předměty běžného užívání. Zabývá se i státním zdravotním dozorem ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb a opatřeními proti vzniku a šíření infekčních nemocí. Důležitým sektorem činnosti KHS je i oblast vydávání stanovisek pro jiné správní úřady. Nedílnou součástí výkonu státního zdravotního dozoru je i objektivizace kontrolních zjištění pomocí laboratorních vyšetření. KHS v tomto ohledu úzce spolupracuje se Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem. V roce 2012 provedl tento ústav laboratorní vyšetření v celkovém objemu 6 107 064,-- Kč. Materiál shrnuje i další aktivity pracovníků KHS v oblasti šetření nemocí z povolání, kategorizace prací, drogové epidemiologie, odběrů vzorků na laboratorní vyšetřování, šetření podnětů občanů, a sankční činnosti. Zabývá se i podílem zaměstnanců KHS na plnění úkolů hlavního hygienika a regionálních úkolů včetně vlastní připravenosti na mimořádné situace a zapojení do struktury Integrovaného záchranného systému ČR. V roce 2012 nejvíce prověřila schopnost KHS plnit své úkoly především kauza otrav methylalkoholem, která postihla ve druhé polovině roku také Středočeský kraj.
6
Je třeba konstatovat, že s úkoly, plynoucími pro zdejší správní úřad ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), se KHS v roce 2012 vyrovnala úspěšně. Obrázek č. 1: Rozmístění územních pracovišť KHS ve Středočeském kraji
7
1. ZDRAVOTNÍ POLITIKA 1.1. Podpora veřejného zdraví Podpora veřejného zdraví v ČR je v současné době zakomponována v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů, kde jsou definovány úkoly jednotlivých orgánů ochrany veřejného zdraví a v dokumentu „Zdraví 21“, který byl přijat Usnesením vlády České republiky ze dne 30. 10. 2002 č. 1046 a jehož aktualizace v současnosti na MZ ČR probíhá. Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá konkrétní podíl na realizaci podpory zdraví jednotlivým orgánům ochrany veřejného zdraví - MZ ČR a přímo řízeným organizacím (KHS, SZÚ). Dokument „Zdraví 21“ je národní variantou programu WHO „Zdraví pro všechny v 21. století“, jehož záměrem je prostřednictvím 21 cílů vytvořit fungující model péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Při realizaci aktivit vyplývajících z programu „Zdraví 21“ je kladen důraz na meziresortní spolupráci. Na krajské úrovni byly principy „Zdraví 21“ zapracovány do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Středočeského kraje – Zdraví 21“, který byl dne 10. 10. 2007 schválen Radou kraje jako Usnesení č. 00326/2007/RK. Dokument přebírá pouze vybrané cíle, které vycházejí z aktuální situace a potřeb Středočeského kraje: Zdravý start do života; Zdraví mladých; Zdravé stárnutí; Prevence infekčních onemocnění; Prevence neinfekčních onemocnění; Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy; Zdravé a bezpečné ŽP; Zdravější životní styl; Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem; Zdravé místní životní podmínky ve Středočeském kraji; Integrovaný zdravotnický sektor/Řízení v zájmu kvality péče; Příprava zdravotnických pracovníků.
1.2. Přehled aktivit v podpoře veřejného zdraví ve Středočeském kraji K naplňování regionální zdravotní politiky na krajské úrovni docházelo ve spolupráci s vybranými odbory Krajského úřadu Středočeského kraje (odbor zdravotnictví/ sociálních věcí/ školství a sportu). Realizované aktivity byly zaměřeny na naplňování strategických dokumentů kraje, na jejichž koncepci participovala KHS: Akční plán strategie protidrogové politiky Středočeského kraje (dále jen „StčK“), Regionální plán pro řešení problematiky HIV/AIDS ve StčK na období let 2008-2012, Koncepce základní sítě zdravotně sociálních služeb pro závislé ve StčK, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvojově výchovně vzdělávacích soustavy StčK, Koncepce primární prevence Středočeského kraje 2007-2013. KHS úzce spolupracuje s Protidrogovou komisí Středočeského kraje, v rámci které se v současnosti připravuje aktualizace Koncepce protidrogové politiky StčK na další období. Dále má KHS stálé zástupce v Protidrogové komisi města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Protidrogové komisi statutárního města Kladna. Dalšími partnery v podpoře zdraví ve Stč. kraji jsou Státní zdravotní ústav, Kancelář WHO v ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Národní síť Zdravých měst aj.
8
1.3. Celorepublikové programy s účastí KHS KHS spolupracuje při propagaci a organizačním zajištění celorepublikových projektů podpory zdraví v regionu: „Přijmi a vydej“ „S pohybem každý den“ „Hravě žij zdravě“ „Normální je nekouřit“ „Zdravě sedět - více vědět“ „Hrou proti AIDS“ Tematické zaměření jednotlivých projektů je různorodé: od podpory zdravého stravování, aktivního pohybu, nekuřáctví a správného držení těla u školních dětí po ochranu reprodukčního zdraví u mládeže. Projekt „Normální je nekouřit“ KHS se v loňském roce aktivně podílela na podpoře primárně preventivního programu, který vznikl za finanční podpory MŠMT, MZ ČR a Ligy proti rakovině jako výzkumný záměr pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Za cíl si program klade především formování pozitivního a odpovědného postoje ke zdraví a zdravému životnímu stylu u dětí mladšího školního věku (7 až 11 let). Od roku 2011 se do programu Normální je nekouřit zapojilo celkem 8 ZŠ ze Středočeského kraje (z Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi, Chrastic, Mělníka, Buštěhradu, Kutné Hory, Čelákovic, Všenor a Městec Králové). Projekt „Hrou proti AIDS“ Hlavním cílem interaktivního projektu je zvýšení znalostí mladé generace o ochraně před infekcí HIV/AIDS a dalšími sexuálně přenosnými nemocemi. KHS zajišťovala koordinaci peer programu ve vybraných školských zařízeních v regionu a v případě personální potřeby pracovnice odborně participovaly na jeho realizaci. Na několikadenních akcích bylo v průběhu roku v problematice HIV/AIDS edukováno celkem 1 612 žáků/studentů a proškoleno 56 peerů ze Středočeského kraje (Zeleneč, Kralupy n. Vltavou, Brandýs nad Labem, Šestajovice, Beroun, Kolín, Benešov, Mladá Boleslav, Neratovice).
1.4. Komunitní programy s účastí KHS Projekt „Zdravá města“ Projekt je zaměřen na soustavné a trvalé zlepšovaní všech faktorů ovlivňujících zdraví a životy lidí ve městech. Navazuje na myšlenky „Zdraví pro všechny do 21. století“ a celosvětové sítě „Zdravých měst“, zapojených do tohoto hnutí, využívá konkrétních zkušeností řady evropských měst. Jedním z cílů tohoto projektu je stálá aktivita směřující ke zdraví obyvatel, ke snižování nemoci a úmrtnosti. Ke dni 31. 12. 2012 Národní síť Zdravých měst v ČR sdružovala celkem 16 Zdravých měst a obcí a dva Zdravé mikroregiony ze Středočeského kraje. Bližší informace podává tabulka č. 1 na další straně.
9
Tabulka č. 1: Členové NSZM ve Středočeském kraji podle roku vstupu Rok Přistupující člen Rok Přistupující člen 1997
Poděbrady
2007
Kácov
1998
Kouřim
2008
Koleč, Dobříš
2001
Rožmitál pod Třemšínem
2009
Český Brod
2003
Mladá Boleslav
2010
Mšeno, Strančice
Mikroregion CHOPOS
2011
Zákolany
Příbram, Říčany, Slaný
2012
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Jesenice
2004
(Zdroj: www.nszm.cz) Škola podporující zdraví Projekt „Zdravá škola“ byl původně koncipován a realizován Světovou zdravotnickou organizací ve spolupráci s Evropským společenstvím a Radou Evropy. V roce 1991 se k tomuto programu připojila i Česká republika. Zavádění modelového projektu „Zdravá škola“ předpokládá, že školy jsou autonomní subjekty, jejichž komunity vědí nejlépe, jakou mají situaci a co potřebují. Model „Zdravá škola“ je proto jenom nabídkou určité rámcové orientace, na jejímž základě si škola vypracovává svůj individuální projekt. Podstatou projektu je snaha oslovit školní mládež a informovat ji více o otázkách zdraví a možnosti posílit vlastní schopnosti ke zlepšování individuální zdravotní situace. Jedním z několika cílů projektu je zdokonalování výchovy ke zdraví a vytváření bezpečného prostředí ve škole (Národní program zdraví, 1995). KHS má odborného zástupce v krajském koordinačním týmu, řídícím orgánu projektu. Ke dni 31. 12. 2012 bylo do tohoto komunitního programu zapojeno celkem 9 Zdravých mateřských škol a 12 Zdravých základních škol ze Středočeského kraje (www.programspz.cz). Graf č. 1: Vývoj počtu členů v programu Škola podporující zdraví
2012 2011 MŠ
2010
ZŠ 2009 2008 0
5
10
15
20
25
(Zdroj: www.szu.cz)
10
Podnik podporující zdraví Projekt „Zdravý podnik“ staví na společných zájmech a motivacích jak majitele podniku, tak všech jeho zaměstnanců. Ze zkušenosti s komunitními programy je známo, že podniky patří k nejhomogennějším a nejlépe ovlivnitelným komunitám. Špatný zdravotní stav zaměstnanců může podniku působit značné ztráty v sociální, výrobní a ekonomické oblasti. Změny, které podnik v zájmu zdraví a celkové pohody svých zaměstnanců provede, mohou na druhé straně posílit jeho prosperitu. Projekt je orientován na změnu chování ke zdravému životnímu stylu a na hygienu a bezpečnost práce. Prioritami je snížení výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a havárií. (Národní program zdraví, 1995). Do konce roku 2012 byly oceněny dva podniky ze Středočeského kraje, které titul „podnik podporující zdraví“ obhájily již poněkolikáté (Alpiq Generation (CZ), spol. s r.o. z Kladna v kategorii velkých podniků a v kategorii malých a středních podniků Ferring Léčiva, a.s. z Jesenice u Prahy). (Zdroj: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/oceneni-podnikpodporujici-zdravi-jiz-poosme)
1.5. Municipality ve Středočeském kraji Spolupráce probíhala při pořádání zdravotně výchovných akcí typu: Den bez tabáku (dne 30.5.), Dny bez úrazu, Dny pro zdraví (Kralupy nad Vltavou, Příbram), Den záchranářů (dne 8.5. Kolín), kdy ve městech, školách a podnicích v rámci doprovodného programu je pracovníky KHS odborně zajištěno měření krevního tlaku, celkové hladiny cholesterolu v krvi, procenta skrytého tuku v těle a stanovení BMI, dále je poskytováno poradenství v oblasti zdravé výživy a dostatečné pohybové aktivity atd. KHS již tradičně zajišťuje odbornou praxi lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, vzdělávání studentů SZŠ a lékařských fakult VŠ a edukaci další odborné i laické veřejnosti (např. formou informačního stánku KHS na Sestrafestu 2012 či aktivní účastí na odborných konferencích). V neposlední řadě se KHS podílí i na prohlubování informovanosti o zdraví v rámci rámcových vzdělávacích programů ve školách – předmět „Výchova ke zdraví“, který je zaměřený na podporu zdravého životního stylu dětí a mládeže. V roce 2012 se pracovníci KHS zapojili např. do projektové výuky na ZŠ, kde přednášeli a besedovali se žáky a rodiči mj. na následující témata: zdravý životní styl, význam pohybové aktivity u dětí, poskytování laické první pomoci anebo prevence dětských otrav.
11
2. ČINNOST ODBORU PROTIEPIDEMICKÉHO 2.1. Epidemiologická situace vybraných nákaz v roce 2012 V roce 2012 bylo hlášeno celkem 13 652 infekčních onemocnění, což představuje nárůst o 6,3 % oproti roku 2011, kdy hlášeno celkem 12 844 infekčních onemocnění. Největší podíl na celkovém počtu hlášených infekcí měly alimentární nákazy (33,9 %). Oproti předchozímu roku došlo k jejich mírnému poklesu z počtu 4899 (v roce 2011) na 4629 (v roce 2012), tj. o 5,5 %. Nejvyšší nemocnost byla zaznamenána u kampylobakterióz (146,5 na 100 tis. obyvatel). Druhá nejvyšší nemocnost byla u salmonelóz (85,8 na 100 tis. obyvatel) a třetí ve skupině akutních průjmových onemocnění virové etiologie (62,1 na 100 tis. obyvatel). Další významnou skupinu infekcí tvořila skupina nákaz závislých na prostředí, včetně zoonóz, která s počtem 733 nákaz, představovala 5,4 % podíl z celkového počtu. Oproti roku 2011, kdy evidováno 944 případů infekcí v této skupině, byl tak v roce 2012 zaznamenán pokles v počtu hlášených infekcí o 22,4 %. Lymeská borelióza s počtem 642 případů a klíšťová encefalitida s počtem 64 případů přitom tvořily 96,3 % infekcí z této skupiny. Mezi regiony s nejvyšší nemocností u obou nemocí v kraji patřilo Příbramsko (214,7 na 100 tis. obyvatel u lymeské nemoci a 15,0 na 100 tis. obyvatel u klíšťového zánětu mozku). Další nejvyšší nemocnost u lymeské borreliózy byla na Rakovnicku, u klíšťového zánětu mozku na Kladensku. Ve skupině virových zánětů jater bylo celkem hlášeno 247 onemocnění, což představuje 1,8 % z celkového počtu infekcí. V porovnání s rokem 2011 došlo k vzestupu počtu onemocnění o 18,2 %. Vzestup počtu onemocnění byl zaznamenán u virového zánětu jater typu A a typu E, což bylo způsobeno 2 epidemickými výskyty. Z akutně probíhajících virových zánětů jater byla nejvyšší nemocnost zaznamenána u hepatitidy typu E (6,6 na 100 tis. obyvatel). Z chronických forem virových zánětů jater byla nejvyšší nemocnost stejně jako v roce 2011 u hepatitidy typu C (4,8 na 100 tis. obyvatel). Výskyt infekčních onemocnění centrálního nervového systému představoval z celkového počtu infekcí 0,8 %. Celkem bylo hlášeno 108 případů, což představuje vzestup o 27,1 %. oproti roku 2011, kdy hlášeno 85 případů. Ve skupině nákaz, proti kterým se v populaci pravidelně očkuje (spalničky, zarděnky, příušnice, dávivý kašel, záškrt, tetanus, dětská mozková obrna, nákazy způsobené Haemophilus influenzae typu b), bylo hlášeno 504 případů, tj. je 3,7 % z celkového počtu hlášených onemocnění. V porovnání s rokem 2011, kdy hlášeno 100 infekcí, došlo k výraznému vzestupu, a to o 404 %. Příčinou byla nepříznivá epidemiologická situace ve výskytu příušnic – hlášeno 391 případů (tj. 7x více než v roce 2011) a ve výskytu dávivého kašle – hlášeno 112 případů (tj. 3x více než v roce 2011). Zvýšený výskyt těchto nákaz byl zaznamenán v celé republice. Další každoročně početnou skupinu představovaly vzduchem přenosné infekce způsobené lidskými herpetickými viry (herpes simplex, varicella, herpes zoster, cytomegalovirové infekce, infekční mononukleóza, atd..) s celkovým počtem 5687 infekcí, což představovalo 41,7 % podíl všech infekčních onemocnění. V porovnání s rokem 2011 došlo ke zvýšení počtu nákaz o 18,5 %, což bylo způsobeno nárůstem počtu onemocnění varicellou. Ve skupině parazitárních a mykotických infekcí bylo hlášeno 322 případů, tj. o 11,8 % více než v roce 2011, kdy bylo zaznamenáno 288 případů. Ve skupině nemocných sepsí byl zaznamenán nárůst onemocnění o 38,9 % oproti roku 2011. Celkem bylo hlášeno 182 případů.
12
V roce 2012 bylo řešeno celkem 19 hromadných výskytů infekčních onemocnění. V 16 případech se jednalo o epidemický výskyt střevních nákaz, 2x o epidemii virového zánětu jater (1x typu A a 1x typu E) a 1x o epidemii svrabu. Tabulka č. 2: Počet hlášených případů a nemocnost u vybraných nákaz v letech 2011 a 2012 Nákazy
2011
2012
Absolutní Nemocnost Absolutní Nemocnost počet na 100 tis. počet na 100 tis. obyv. obyv. 3509 281,1 3499 273,5
Bakteriální alimentární nákazy (dg. A01–A05) Průjmy virové etiologie a nezjištěného agens (dg. A08, A09) Klíšťová encefalitida (dg. A84.1) Lymeská borrelióza (dg. A69.2) Virové hepatitidy (dg. B15 – B18) Neuroinfekce (dg. A39, A86- A89, G00, G51, G61)
Rozdíl v nemocnosti oproti roku 2011 v% -0,7
1390
111,3
1127
88,1
-20,8
83
6,6
64
5,0
-24,2
834
66,7
642
50,2
-24,7
209
16,7
247
19,3
+15,6
85
6,8
108
8,4
+23,5
Graf č. 2: Přehled epidemických výskytů v roce 2012 dle jednotlivých okresů a diagnóz 4
3
2
1
0 BN
13
BE
KL
KO
KH
SALMONELÓZA
VIROVÉ ENTERITIDY
SVRAB
VIROVÉ HEPATITIDY
NB
ME
MB
PV
PZ
ENTERITIDY BEZ PROKÁZANÉHO PUVODCE
PB
RA
2.2. Kontroly zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče Státní zdravotní dozor (dále jen „SZD“ nebo „kontrola“) byl podle zpracovaného kontrolního plánu prováděn na operačních a zákrokových sálech lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních, v lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních, na endoskopických pracovištích, na pracovištích centrálních sterilizací a sterilizačních center, v laboratorních provozech a na hemodialyzačních odděleních. Celkem bylo ve zdravotnických zařízeních provedeno 1200 kontrol. Bylo zkontrolováno 72 zařízení sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením apod.). Dále byla v rámci SZD prováděna administrativní kontrola proočkovanosti v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v počtu 355 kontrol a kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám ve zdravotnických zařízeních, u kterých tato povinnost vyplývá z platné legislativy, v počtu 122 kontrol. Celkem bylo provedeno 1749 státních kontrol (viz tabulka č. 3).
Označení
Tabulka č. 3: Přehled o provedených kontrolách podle typu zařízení Předmět kontroly
Počet dozorovaných zařízení
Počet Podíl provedených zkontrolovaných kontrol zařízení * (v %) k 31.12.2012
A Zdravotnická zařízení 1 Operační a zákrokové 101 36 sály 2 Lůžková zdrav. zařízení 245 143 3 Ambulantní zdrav. 3016 952 zařízení 4 Endoskopická 58 18 pracoviště 5 Centrální sterilizace a 19 19 sterilizační centra 6 Hemodialyzační 9 9 oddělení 7 Laboratorní provozy 65 23 B Zařízení sociálních služeb 1 Zařízení dle § 34, odst. 106 72 1) písm. c) až f) a § 120 odst. 9) zák. č. 108/2006 Sb.- sociální zařízení C Administrativní kontrola proočkovanosti 1 Ambulance praktických 355 355 lékařů pro děti a dorost 2 ZZ dle § 6 odst.1 122 122 vyhl.č.537/2006 Sb.proočkovanost proti pneumok. nákazám * za předpokladu, že 1 kontrola = 1 zkontrolované zařízení
Rozdíl oproti plánu (v %)
35,6
+ 2,0
58,4 31,6
+ 11,1 -0,6
100,0
0,0
100,0
0,0
100,0
0,0
35,4
0,0
67,9
+13,2
100,0
0,0
100,0
0,0
14
2.3. Úkoly hlavního hygienika a regionální úkoly V roce 2012 se epidemiologové aktivně podíleli na plnění řady celorepublikových úkolů stanovených hlavním hygienikem ČR. Z nich je zmíněno např. hodnocení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování akutní lůžkové péče, které bylo provedeno na 15 chirurgických a 15 interních odděleních. V nemocnici v Hořovicích byla provedena bodová prevalenční studie infekcí spojených s poskytováním akutní zdravotní péče a používání antimikrobiálních přípravků. V rámci Národního akčního plánu na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce byla provedena anonymní dotazníková studie k analýze důvodů odmítání očkování u praktických lékařů pro dospělé. V kraji bylo osloveno 533 praktických lékařů pro dospělé a poté zpracováno 1770 dotazníků. Regionálně byla činnost pracovníků protiepidemických oddělení věnována výkonu státního zdravotního dozoru na lůžkových zdravotnických odděleních ARO a JIP a v zařízeních sociálních služeb. Celkem bylo v kraji zkontrolováno 36 oddělení ARO a JIP s tím, že u 16 z nich, tj. 44,4 %, zjištěny nedostatky v provozu. Dále bylo provedeno 72 kontrol v zařízeních sociálních služeb, nedostatky zjištěny ve 21 zařízeních, tj. 29,2 % (specifikace nedostatků v obou typech zařízení – viz tab. č. 4). Tabulka č. 4: Rozdělení zjištěných nedostatků na odděleních ARO a JIP a zařízení sociálních služeb dle charakteru nedostatků Podíl Zařízení sociálních Podíl na celkovém Oddělení ARO a JIP na celkovém služeb počtu zjištěných – specifikace počtu zjištěných – specifikace nedostatků (v %) nedostatků nedostatků (v %) nedostatků Úklid 7,3 Úklid 2,9 Malování 2,4 Malování 0,0 Dezinfekce 12,2 Dezinfekce 14,7 Dekontaminace nástrojů 14,6 Dekontaminace 11,8 a pomůcek nástrojů a pomůcek Sterilizace 24,5 Sterilizace 0,0 Dodržování zásad 17,1 Dodržování zásad 29,4 asepse asepse Manipulace s prádlem 2,4 Manipulace s prádlem 11,8 Manipulace s odpady 12,2 Manipulace s odpady 17,6 Jiné nedostatky 7,3 Jiné nedostatky 11,8 Celkem 100,0 Celkem 100,0
2.4. Podněty V roce 2012 bylo evidováno celkem 8 podnětů, z toho 5x se jednalo o anonymní podání. V 6 případech (75,0 %) se jednalo o podněty z oblasti provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, které byly ve 3 případech vyhodnoceny jako částečně oprávněné (nedodržování podmínek provozu zdravotnických zařízení s ohledem na riziko vzniku nozokomiálních infekcí). Ve 2 podnětech (25,0 %) bylo poukázáno na výskyt epidemiologicky významných členovců (štěnice a šváb domácí) v ubytovacím zařízení a v obytném domě. Oba podněty byly vyhodnoceny jako oprávněné a majitelům objektů bylo nařízeno zajištění provedení speciální ochranné dezinsekce.
15
2.5. Sankce V roce 2012 bylo pracovníky protiepidemických oddělení uloženo celkem 7 pokut v celkové výši 26 000,- Kč. Ve všech případech se jednalo o pokuty podle zákona o ochraně veřejného zdraví, z toho v 5 případech byla sankce uložena provozovateli zdravotnického zařízení, ve dvou případech provozovateli zařízení sociálních služeb.
2.6. Odběry vzorků k laboratorním vyšetřením V roce 2012 bylo v rámci kontrolní činnosti a v rámci prováděných epidemiologických šetření provedeno celkem 318 odběrů vzorků určených k laboratornímu vyšetření (viz tabulka č. 5). Jednalo se o vzorky vod pitných a odpadních na přítomnost poliovirů, stěry z prostředí, odběry vzorků biologického materiálu a ověřování účinnosti sterilizačních přístrojů. Tabulka č. 5: Přehled provedených odběrů vzorků a výsledků vyšetření Druhy vzorků Pitná voda – krácený Teplá voda (§ 3, odst. 3 zák. č. 258/2000 Sb., – z vody pitné) Voda – jiné Stěry Ověřování účinnosti – sterilizátory Odpadní vody – vyšetřování poliovirů Epidemiologie – jiné Celkem
Výsledky odběrů
Počet odběrů
vyhovující
nevyhovující
5 28
3 22
2 6
65 158 31 24 7 318
55 155 31 24 7 297
10 3 0 0 0 21
2.7. Drogová epidemiologie Sběr dat zajišťovaly ve spolupráci s léčebně kontaktními centry pracovnice KHS na jednotlivých územních pracovištích. Ke sběru dat je používán standardizovaný formulář, zahrnující též výsledky dobrovolného testování injekčních uživatelů na markery virových hepatitid a HIV/AIDS. Cíleně je sledována incidence a prevalence uživatelů drog – žadatelů o léčbu a intoxikace drogou. Získaná data jsou analyzována dle jednotlivých okresů, věku, pohlaví a nejčastěji užívané drogy. Celkem bylo nově evidováno 271 klientů (tj. incidence 21,2 na 100 000 obyvatel), z toho 73,4 % mužů a 26,6 % žen. Nejpostiženější věkovou skupinou byla ve sledovaném roce 2012 věková skupina 20-24 let (109,7 na 100 tis. obyvatel), nejvyšší specifická incidence ve věkové skupině 15–39 let byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (144,9 na 100 tis. obyvatel). Samostatná pozornost byla věnována i dalšímu rizikovému chování – sdílení stříkaček a jehel. S cílem omezit toto riziko je léčebně kontaktními centry realizován výměnný program injekčních jehel a stříkaček, v rámci kterého byla zajištěna výměna 451 935 kusů jehel a stříkaček.
16
Graf č. 3: Incidence a specifická věková incidence uživatelů drog – žadatelů o léčbu na 100 000 obyv. podle územního pracoviště Středočeského kraje - rok 2012
160 140 120 100 80 60 40 20 0 BN
BE
KL
KO
KH ME MB Územní pracoviště KHS StčK
NB
PV
PZ
PB
RA
specifická věková incidence 15-39 let
incidence na 100 000 ob.
Graf č. 4: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu distribuce dle základní drogy a pohlaví, Středočeský kraj rok 2012 (v absolutních číslech)
144 160 140 120 55
100 80 60
29
24 10
40
5
2 2
20 0 Heroin a ost. opiáty
Pervitin a ost. stimul.
Kanabinoidy muži
17
ženy
Sedativa, hypnotika
Graf č. 5: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu věková distribuce, Středočeský kraj období 2007 – 2012 (v absolutních číslech) 160 140 120 100
do 15 let 15 - 19 let
80
20 - 24 let 25 - 39 let
60
40 + 40 20 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Graf č. 6: Nově evidovaní uživatelé drog - žadatelé o léčbu - rozdělení podle pohlaví
ženy; 72; 27%
muži; 199; 73%
18
19
3. ČINNOST ODBORU HYGIENY OBECNÉ A KOMUNÁLNÍ 3.1. Úkoly hlavního hygienika v dozorové činnosti odboru Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím pokynů hlavního hygienika ČR stanoví priority kontrolní činnosti KHS. Na úseku odboru (HOK) byla kontrolní činnost zaměřena zejména na oblasti zásobování pitnou vodou, zajištění podmínek koupání, poskytování péče o tělo, ubytovacích zařízení a problematiku hluku, vibrací a neionizujícího záření. Při kontrolní činnosti bylo v roce 2012 provedeno celkem 2 623 kontrol, z nichž v 13 % případů byly shledány závady. Oproti roku 2011 se procento zjištěných závad významně nemění. Počet provedených kontrol podle jednotlivých oblastí dozoru jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 6: Počet provedených kontrol podle oblastí dozoru a výsledky těchto kontrol Počet Výsledky provedených kontrol Oblast kontrolní provedených činnosti vyhovující nevyhovující nevyhovující kontrol (počet) (počet) v% pitná voda teplá voda koupaliště a koupací oblasti péče o tělo ubytovací služby hluk, vibrace
672 23 472
534 18 406
138 5 66
21 22 14
1101 289 46
1031 241 20
70 48 26
6 17 56
Jak vyplývá ze závěrů kontrolní činnosti, největší podíl porušení zákonných povinností je zjišťováno v oblasti hluku a vibrací v životním prostředí. Součástí kontrolní činnosti je provádění odběrů vzorků a analýzy složek prostředí a jejich měření. Pro účely státního zdravotního dozoru zajišťuje měření a analýzy Zdravotní ústav se sídlem v Praze, u kterého bylo zadáno odborem v roce 2012 přes 360 objednávek. Tento objem požadavků představoval finanční čerpání ve výši 2 580,0 tis. Kč. Oproti roku 2011 došlo k poklesu provedených analýz z důvodu nutnosti čerpat prostředky i na jiné úkoly (zejména stanovení azbestu ve školách). Objednávky rozborů vody tvořily 44 % a měření hluku a vibrací 44 % celkového objemu prostředků. Závady zjištěné při prováděných kontrolách byly s kontrolovanými osobami projednány, ve většině případů byly tyto povinnými subjekty odstraněny. Podle závažnosti a následků byly za tyto závady uloženy sankce, a to zejména podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pouze v případech porušení povinností fyzickými osobami nepodnikajícími bylo využito sankčního postihu podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přehled počtu pravomocně uložených sankcí a jejich výše je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 7: Přehled uložených sankcí Sankce Počet
Výše v Kč
podle zákona č. 258/2000 Sb.
56
574 000
podle zákona č. 200/1990 Sb.
4
1 100
20
3.2. Kvalita dodávané pitné vody Ve Středočeském kraji spravuje KHS 611 vodovodů pro veřejnou potřebu, které zásobují celkem 81 % obyvatel kraje. Dále na území Středočeského kraje zasahují části 11 vodovodů z okolních krajů. Počet vodovodů a zásobených obyvatel podle okresů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 8: Počet vodovodů pro veřejnou potřebu podle okresů Okres Počet vodovodů Počet zásobených % obyvatel zásobených celkem obyvatel celkem z vodovodu BN BE KL KO KH ME MB NB P-V P-Z PB RA
127 57 14 36 34 14 70 13 49 48 101 46
74193 69209 148160 72031 53534 99199 113562 73524 106562 90823 88203 43447
78 80 93 75 72 95 92 78 70 73 78 78
V kraji je provozováno celkem 46 vodovodů zásobujících více jak 5 tisíc obyvatel, které zajišťují spotřebu pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v 71 % případů, pro 29 % obyvatel zásobovaných z vodovodů pro veřejnou potřebu je pak zabezpečeno zásobování pitnou vodou z menších vodovodů (565 vodovodů). Dále je v kraji evidováno 94 veřejných studní a 697 komerčních studní (dozor komerčních studní je rozdělen mezi všechny odbory), dozorováno je rovněž 50 výdejních automatů pitné vody. Z počtu kontrolovaných pitných vod (zejména vodovodů pro veřejnou potřebu) bylo v 21 % případů zjištěno pochybení provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu (a to zejména u provozovatelů menších vodovodů). Tyto nedostatky byly ve většině případů provozovatelem bezodkladně odstraněny. Porušení povinností se týkalo zejména překročení ukazatelů kvality pitné vody, méně často byly porušeny další zákonné povinnosti provozovatele vodovodu. Pokud není možné splnit limity ukazatelů pitné vody podle předpisů, může provozovatel požádat o časově omezené povolení vedoucí ke stanovení mírnějšího hygienického limitu nebo povolení překročení ukazatele na časově omezenou dobu (dále jen „výjimka“). V kraji bylo v roce 2012 v platnosti celkem 74 výjimek, z tohoto počtu byl v 47 případech povolen mírnější limit pro ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, kdy takové opatření lze povolit na 3 roky, a to maximálně 3x po sobě, když poslední 3. výjimku může povolit MZ ČR jen se souhlasem Komise ES. V roce 2012 bylo v platnosti celkem 6 těchto 3. výjimek, jejichž platnost vyprší v roce 2013. Provozovatelé musí dokončit navrhovaná opatření k dosažení limitů ukazatelů jakosti pitné vody, pouze ve 2 případech se podařilo opatření již realizovat, u ostatních se provozovatelé potýkají s nedostatkem finančních prostředků, kdy se jim nedaří získat prostředky formou dotací a rozpočet obcí takovým objemem prostředků nedisponuje.
21
3.3. Kvalita koupacích vod Přírodní koupaliště a koupací oblasti Sledování kvality koupacích vod proběhlo v období od poloviny května do konce srpna 2012. Oproti minulé sezóně došlo ke změně kategorie ve Zdicích na Berounsku z přírodního na umělé koupaliště, u Komárovského rybníka se sledovala kvalita vody pouze na jedné pláži (předchozí sezóny na dvou), mimo provoz po celou sezónu bylo koupaliště Svatá na Berounsku. Kvalita koupacích vod byla v sezóně 2012 ve Středočeském kraji sledována celkem na 38 místech, z nichž 22 je vedeno jako přírodní koupaliště (PK), 16 má statut nádrže ke koupání a stavby pro koupání vybavené přírodním čištěním vody (NK). Z 22 PK bylo na začátku sezóny podle nové legislativy označeno 18 informační cedulí se základními informacemi o koupací oblasti včetně vývoje kvality vody za předchozích 5 let. Obrázek č. 2 a 3: Ukázka informační cedule a jejího umístění
Největší koncentrace míst ke koupání je v okresech Příbram a Mladá Boleslav, podstatná část nejvýznamnějších lokalit se nachází na březích Vltavské kaskády – přehradní nádrže Orlík a Slapy. Sledování kvality vody včetně zajištění odběrů a výsledků bylo prováděno na 12 lokalitách přímo orgánem ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“), u 26 míst zajišťoval odběr a výsledky provozovatel. Hodnocení za rok 2012 bylo stejně jako v předchozích letech aktuálně uváděno na webových stránkách Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (http://www.khsstc.cz) a rovněž bylo zveřejňováno na dalších internetových portálech http://geoportal.gov.cz/koupacívody nebo http://koupacívody.cz . Z přehledu výsledků je patrné, že v loňské koupací sezóně se až na výjimky v lokalitách okresu Příbram udržela kvalita koupacích vod na velice dobré úrovni. Na některých lokalitách se projevilo ke konci sezóny částečné zhoršení vlivem teplého počasí, které způsobilo zvýšení obsahu fytoplanktonu včetně sinic. Jednalo se především o ty oblasti, kde z pohledu sezon minulých je tento trend obvyklý – již výše uvedené lokality na přehradních nádržích Orlík a Slapy v okrese Příbram a dále pak Komárovský rybník na Mladoboleslavsku, přírodní koupaliště v Popovicích na Berounsku, nebo lokality Vyžlovka, Jureček a Proboštská jezera v oblasti Praha – východ. Na některých lokalitách se projevilo mikrobiologické znečištění. Jmenovitě se jednalo o nádrže ke koupání v Obecnici a v Jincích. Znečištění souviselo s nárazovým znečištěním napájecí vodoteče a opakovalo se několikrát za sezónu. Vzhledem k fekálnímu charakteru
22
znečištění byl informován Odbor životního prostředí MěÚ Příbram. Provedené kontroly okolí vodotečí však nepřinesly konkrétní usvědčující výsledek. Mikrobiologické znečištění se ojediněle projevilo i na lokalitách Trhovky (Orlík) a Županovice (Slapy), jednalo se o krátkodobé záležitosti, příčina nebyla zjištěna. Svým způsobem zcela specifické znečištění se objevilo na dvou lokalitách v okrese Příbram. Jednalo se o vyrážky připomínající cerkariovou dermatitidu. V polovině sezóny se tyto vyrážky objevily u koupajících se osob na přírodním koupališti Slapy – Županovice, ke konci sezóny pak na koupacím místě Nový rybník v Příbrami. V prvním případě se šetřením na místě ani vyšetřením sebraného biologického materiálu výskyt cerkarií nepotvrdil, symptomy vyrážky však byly jednoznačné. Vzhledem k této situaci byla lokalita označena jako nevhodná ke koupání. V případě druhém se v odebraných vodních plžích prokázala přítomnost cerkarií (konkrétně Trichobilharsia ocellata) a koupání bylo okamžitě OOVZ do konce sezóny zakázáno. Vzhledem k těmto skutečnostem budou na začátku letošní sezóny kontroly kvality vody na obou uvedených lokalitách rozšířeny i na sběr biologického materiálu a ověření přítomnosti cerkarií. Umělá koupaliště a sauny V oblasti kontroly provozu umělých koupališť byla provedena šetření povinnosti provozovatelů uvedených zařízení celkem u 234 umělých koupališť a 113 saun. V těchto zařízeních bylo provedeno celkem 310 kontrol, ve 14 % případů byly zjištěny závady, které však byly provozovateli obratem vyřešeny a odstraněny.
3.4. Poskytování služeb péče o tělo v rámci provozování činností epidemiologicky závažných Další činností KHS je kontrola dodržování povinností stanovených pro poskytování služeb péče o tělo v oblasti činností epidemiologicky závažných, kam patří provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a provozování živnosti, ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje. Zákonné povinnosti jsou vztaženy k provozovatelům těchto služeb, kterých KHS v roce 2012 evidovala 3 795. V rámci kontrolní činnosti bylo provedeno celkem 1 103 kontrol, z nichž byly zjištěny závady v 6 % případů. Nejčastější závady se týkaly nedodržení povinnosti zpracovat provozní řád, zásad dezinfekce ploch a nástrojů a sterilizace nástrojů. V této sféře podnikání však dochází k velmi čilému zániku a vzniku provozovatelů služeb v souvislosti s rekvalifikacemi.
3.5. Rekreační zařízení s ubytovacími službami Ve Středočeském kraji bylo v roce 2012 KHS evidováno celkem 942 zařízení poskytujících ubytovací služby. Z tohoto počtu zařízení byla provedena státní kontrola ve 289 zařízeních, kdy v 17 % případů byly zjištěny závady. Největší problémy se vyskytují v ubytovnách určených pro sociálně slabé občany, kde provozovatelé získávají prostředky od obcí v rámci kompenzace plateb nájmu. Tyto kontroly byly prováděny i ve spolupráci s ostatními orgány (policií, živnostenským úřadem). Jednou z nejčastějších závad bylo dodržování čistoty prostředí, zajištění dezinsekce a deratizace zařízení a stavebně technický stav objektů.
23
3.6. Hluk v mimopracovním prostředí Problematika hluku je v současné době jednou z nejvýznamnějších činností v oboru. Stává se nejvíce předmětem podnětů občanů, neboť hluk je spojen s téměř jakoukoliv lidskou činností. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je doprava po pozemních komunikacích, která stále narůstá. Jejich provoz byl do 31. 12. 2010 řešen udělením časově omezeného povolení překračovat hygienický limit hluku, od té doby však všechna řízení o vydání tohoto povolení byla zastavena. V roce 2012 pokračovalo vyhodnocování hlukové zátěže z provozu úseků silničního okruhu kolem Prahy č. 512 a 513. Kromě těchto prioritních staveb se však výrazně i nadále zhoršuje technický stav komunikací na území kraje, zahušťováním a rozšiřováním sídelních útvarů v okolí Prahy se zhoršuje dopravní dostupnost a zvyšuje se zátěž obyvatel v okolí těchto komunikací. Nepřijatelný stav se ještě prohlubuje nedostatkem finančních prostředků vynakládaných nejen na investiční akce dopravního charakteru, ale i na zajištění pouhých oprav povrchů komunikací. V rámci údržby komunikací byly v roce 2012 projednávány první úseky modernizace dálnice D1.
3.7. Podněty k výkonu kontrolní činnosti V roce 2012 bylo na odbor přijato celkem 187 podnětů, z nichž 20 % bylo z důvodu věcné nebo místní nepříslušnosti předáno jinému správnímu orgánu. Pouze polovinu podnětů bylo možné uzavřít a vyhodnotit jejich oprávněnost – z tohoto počtu pak bylo pouze 37 % podnětů vyhodnoceno jako oprávněné či částečně oprávněné a 63 % jako neoprávněných. Nejvíce podnětů bylo podáno vůči expozici hluku (přes 50% všech podnětů), méně často jsou předmětem pitné či rekreační vody a podmínky poskytování péče o tělo či ubytovacích služeb.
3.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví KHS jako dotčený správní orgán se podílí na řízeních dle stavebního zákona, od posuzování jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace, po územní, stavební řízení a uvedení stavby do užívání a dalších řízeních vedených podle zvláštních předpisů (např. zákon o vodách, zákon o odpadech, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o integrované prevenci). V tabulce č. 9 jsou uvedeny v přehledu počty úkonů odboru hygieny obecné a komunální podle těchto jednotlivých oblastí. Údaje jsou doplněny o počet rozhodnutí (s výjimkou sankcí) vydaných KHS podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy jde zejména o rozhodnutí vydaná na žádost. Tabulka č. 9: Počet úkonů KHS jako dotčeného správního úřadu Druh úkonu Počet úkonů řízení podle stavebního zákona
5 187
jiná vyjádření a stanoviska
2 744
posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) vyjádření v rámci integrované prevence rozhodnutí dle z. č. 258/2000 Sb.
122 27 1 594
24
25
4. ČINNOST ODBORU HYGIENY PRÁCE 4.1. Úvod V roce 2012 byl plán práce odboru hygieny práce (dále je „HP“) daný metodikou Ministerstva zdravotnictví ČR splněn. Hlavní kontrolní činnost odboru HP byla prováděna v rámci státního zdravotního dozoru (dále jen „SZD“). Celkem bylo provedeno 2 757 kontrol. SZD na pracovištích byl v loňském roce zaměřen na: - provozovny s pracemi zařazenými do kategorií druhé rizikové, třetí a čtvrté, kde byly kontroly zaměřeny na plnění rozhodnutí KHS, na kontrolu opatření navržených v předložených návrzích na zařazení prací do kategorií, na evidenci rizikových prací, atd.; - provozovny s evidovanými pracemi v kategorii druhé nerizikové, jejichž cílem byla aktualizace počtu pracovníků u jednotlivých prací, ověření správnosti zařazení prací do kategorií a ověření skutečné existence uvedených prací; - práce s lokální svalovou zátěží horních končetin na montážních pracovištích na základě vypracovaného metodického postupu; - práce s ručními vibrujícími nástroji s ohledem na nové hygienické limity pro vibrace; - provozovny stavebních firem. I v r. 2012 byly zjišťovány u těchto firem problémy se zařazováním prací do kategorií. Práce jsou velmi různorodé, zaměstnanci provádí v rámci svého pracovního zařazení několik činností a provést měření odpovídající průměrné směně je velmi obtížné. Práce jsou prováděny mimo stálou provozovnu a velmi často i mimo Středočeský kraj. Většina firem nemá ani stálé zaměstnance, ale buď si najímá k provedení některých prací fyzické osoby, nebo práce provádí brigádníci. Mezi faktory vyskytující se v pracovním prostředí těchto firem patří zejména hluk, prašnost, vibrace, fyzická zátěž, zátěž teplem v letních měsících a zátěž chladem v zimních měsících; - provozovny s opakovaným výskytem nemocí z povolání; - ostatní (regionální) problematiku příslušných územních pracovišť; - kontroly pracovišť v chráněných dílnách; - společné kontroly s kontrolními pracovníky IP. V roce 2012 byly provedeny v rámci kampaně SLIC 2 kontroly ústavů sociální péče a 2 kontroly zařízení restauračních služeb; - na kontroly s krajskou prioritou, které jsou uvedeny v samostatné kapitole. Zhruba 2/3 kontrol bylo provedeno na pracovištích dle lhůt v Informačním systému KaPr, dále byla pozornost věnována provozům novým nebo se změnou užívání. Některé kontroly malých firem byly provedeny poprvé od zahájení provozu, v nových větších provozech je kontrola prováděna již v rámci zkušebního provozu. Při kontrolách bylo vždy ověřováno trvání výkonu již zařazených prací do kategorií, počet exponovaných osob a průběžně byly podle zjištěných skutečností upravovány údaje v IS KaPr. Pokud jde o velikost firem, kontroly se tak jako v minulých letech převážně týkaly mikro, malých i středních provozů, z oborů převládaly provozy se strojírenským zaměřením, provozovny zaměřené na výrobu a opravy vzduchotechniky, pilařské výroby, výrobu nábytku, výrobu papíru a lepenky, těžbu kamene, písků a vápence, výrobu skla, autoopravárenství, drobnou dřevovýrobu, dopravu a skladování, shromažďování a sběr odpadů, kosmetiku se zaměřením na lasery, pěstování rostlin, zpracování a konzervování ryb, výroba kožešinových výrobků, zásobování vodou, zdravotní a sociální péče, stavebnictví, veřejná správa apod. Z větších firem pak byly kontrolovány slévárny, výroba motorových vozidel, chemické závody, rafinérie, výroba střeliva, provozovny zaměřené na výrobu dílů pro automobilový průmysl, potravinářské výrobny, výroba tabákových výrobků, výroba farmaceutických výrobků, výroba a rozvod elektřiny, strojírenské závody, sklárny, železniční doprava atd.
26
Mimo textilního průmyslu jsou ve Středočeském kraji zastoupena všechna odvětví průmyslu. Mezi nejčastější nedostatky zjištěné v provozovnách patří nedostatečné zhodnocení míry expozice jednotlivým faktorům pracovního prostředí osob vykonávajících danou práci (zejména fyzické zátěže, hlučnosti, prašnosti), nedostatečná kontrola jakosti vody pro přípravu teplé vody vyráběné z individuálního zdroje pro osobní hygienu zaměstnanců. Dále se jednalo o méně závažné nedostatky, např. nedodržení povinnosti oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví práce zařazené do druhé kategorie, evidence rizikových prací, nedoložení lékařských zpráv o způsobilosti pracovníků k práci, plnění povinností stanovených rozhodnutím na kategorizaci prací, nedostatečná údržba a úklid v provozovně, zejména v sanitárním zařízení, nízké nebo vysoké teploty na pracovišti, zacházení s chemickými látkami a směsmi. Při provádění kontrol bylo přibližně stejně závad jako v předcházejících letech. V menších provozovnách a provozovnách zaměstnávajících agenturní pracovníky se stále vyskytuje problém se zařazováním prací do kategorií těchto pracovníků. Při provádění kontrol na pracovištích s výskytem práce s ručními vibrujícími nástroji je zjišťováno, že charakter prováděné práce během směny často vylučuje používání nástrojů tak, aby nebyly překračovány hygienické limity (delší používání neodpovídající technickým charakteristikám daného nástroje často v kombinaci s nevhodnými mikroklimatickými podmínkami na pracovišti). Při kontrolách práce s balíky na poštách byly zjištěny rozličné pracovní podmínky jako takové. Hmotnost přenášených břemen je omezena vnitřní směrnicí v souladu s legislativními požadavky. Ne vždy může být tato směrnice dodržována, zejména na malých poštách, kde je zaměstnána jen jedna pracovnice a kde chybí pomůcky usnadňující manipulaci. Při kontrole na pracovištích vytipovaných čistíren odpadních vod nebylo kontrolou ani objektivním měřením škodlivin zjištěno nebezpečí otravy toxickými plyny. Během kontrol potravinářských provozů nebyly z pohledu ochrany zdraví zaměstnanců zjištěny vážné nedostatky.
4.2. Nemoci z povolání Do dozorové činnosti zaměstnanců odboru hygieny práce patří i ověření pracovních podmínek zaměstnanců, u kterých bylo vysloveno podezření na nemoc z povolání (dále jen „NzP“) - tj. taková nemoc, která má přímou souvislost s prací a zároveň je uvedena v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (dále jen „seznam NzP“). V loňském roce vykazujeme celkem 185 šetření podezření na NzP a z toho bylo hlášeno celkem 102 NzP. Bylo šetřeno 5 podezření na NzP způsobených chemickými látkami, 68 podezření na NzP způsobené fyzikálními faktory, nejvíce šetřených podezření na NzP byla onemocnění dýchacích cest, kdy bylo šetřeno 77 případů, podezření na NzP kožní bylo šetřeno v 10 případech, podezření na NzP podle ostatních kapitol byla šetřena ojediněle. Opakovaně se vyskytují nemoci z povolání v bývalých již uzavřených provozech SONP Kladno a bývalých Kladenských dolech. Jedná se z větší části o onemocnění plic působením prachu s obsahem volného krystalického SiO2. I po odchodu z prostředí s výskytem uvedené škodliviny dochází u některých osob k progresi onemocnění i po mnoha letech až do odškodnitelného stupně.
27
Graf č. 7: Přehled NzP podle jednotlivých okresů 80 70 60 50 NzP šetřené 40
NzP hlášené
30 20 10 0
4.3. Kategorizace prací Nejčastější kontroly pracovišť byly v r. 2012 prováděny v rámci SZD zaměřeného na tzv. kategorizaci prací, což je povinnost zaměstnavatele zařadit práce, které se provádějí na jeho pracovištích, do kategorií na základě vyhodnocení rizik vyplývajících z faktorů pracovního prostředí působících na zaměstnance. Podle výše rizika se dělí na 5 kategorií. První, kdy není žádné riziko, druhá, kdy by mohlo dojít k ohrožení zdraví pouze u citlivých jedinců, druhá riziková kategorie, kdy by při dlouhodobém působení faktoru pracovního prostředí mohlo dojít k ohrožení zdraví zaměstnanců a kategorie třetí a čtvrtá, také rizikové, při jejichž výkonu by mohlo dojít k ohrožení zdraví zaměstnanců, pokud by nebyli chráněni při výkonu těchto prací osobními ochrannými pracovními pomůckami. V následující tabulce je uveden přehled počtu zaměstnanců, provádějících práce zařazené do rizikových kategorií druhé (2R), třetí (3) a čtvrté (4) ve Středočeském kraji podle okresů k 31. 12. 2012, rozděleně na celkový počet zaměstnanců a z toho počet žen. Tabulka č. 10: Počet zaměstnanců, z toho žen, v riziku práce dle kategorií a okresů Okres
Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Ml. Boleslav Nymburk Prahavýchod
Celkem všechny K
Ženy všechny K
Celke m K 2R
Ženy K 2R
Celke m K3
Ženy K3
Celke m K4
Ženy K4
3456 3702 5308 3512 2166 4320 8905 1764 3559
1235 1243 1824 1109 538 980 2296 544 976
303 1990 1596 370 211 761 845 270 831
108 816 816 109 62 296 141 103 193
3091 1661 3468 3045 1848 3530 7898 1454 2643
1123 427 991 978 461 680 2155 441 781
62 51 244 97 107 29 162 40 85
4 0 17 22 15 4 0 0 2
28
Praha-západ Příbram Rakovník Celkem
1293 3898 1774 43657
306 1045 506 12602
325 610 576 8688
44 179 271 3138
968 3025 1155 33786
262 858 224 9381
0 263 43 1183
0 8 11 83
Vysvětlivky: Celkem – celkem zaměstnanců, Ženy – z toho žen, K – kategorie
Nejčastějším rizikovým faktorem na pracovištích je hluk, dále prach, chemické látky, vibrace, fyzická zátěž, pracovní poloha, neionizující záření, biologické činitele, psychická zátěž, zraková zátěž, zátěž chladem a teplem a nejméně zastoupeným faktorem je práce v přetlaku. Na návrh zaměstnavatelů na zařazení prací do kategorií bylo v loňském roce vydáno 476 rozhodnutí podle § 82 odst. 2 písm. c) až f) zákona o ochraně veřejného zdraví, kterými byly práce zařazeny do kategorií a zároveň stanoveny náplně a termíny lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců provádějících rizikové práce. Proti žádnému rozhodnutí nebylo podáno odvolání.
4.4. Úkoly HH a regionální úkoly Kontroly v rámci úkolu Hlavního hygienika ČR byly zaměřeny na: 1. Pracoviště s karcinogeny - Jednalo se zejména o chemické provozy. Vesměs nebyly zjištěny žádné závažné závady. V rámci těchto kontrol jsou zjišťovány údaje o expozici karcinogenům u jednotlivých zaměstnanců. Data jsou vkládána do informačního systému REGEX, který patří do národních zdravotních registrů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. 2. Práce s nanomateriály - V roce 2012 byly nově zjištěny práce s nanomateriály pouze v jedné společnosti. 3. Práce s biocidy - V roce 2012 bylo provedeno 19 kontrol. Jednalo se o kontroly pracovišť výrobců nebo distributorů biocidních látek s ohledem na plnění požadavků zákona č. 120/2002 Sb., o uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, ve znění pozdějších předpisů. 4. Práce operačních týmů ve zdravotnictví - V loňském roce byly ukončeny kontroly na operačních sálech se zaměřením na koncentraci plynných anestetik v pracovním prostředí operačních týmů. Celkem bylo provedeno 19 kontrol. V 5 případech bylo v rámci státního zdravotního dozoru provedeno měření koncentrace plynných anestetik. Překročení nejvýše přípustné koncentrace bylo zjištěno pouze na jednom pracovišti. Příkazem bylo společnosti uloženo opatření ke snížení koncentrace plynných anestetik. 5. Ergonomie - V loňském roce byly zahájeny kontroly na montážních pracovištích se zaměřením na ergonomii práce. Pro potřeby tohoto úkolu byl vytvořen metodický návod, na jehož tvorbě se podílelo naše pracoviště. 6. Práce s balíky na poštách - Tyto kontroly byly zaměřeny na nadměrnou fyzickou zátěž zaměstnanců pošt, což jsou v současné době většinou ženy a díky omezování pracovních sil dochází k přetěžování stávajících zaměstnanců. Regionální úkoly byly zaměřeny na kontrolu pracovišť v čistírnách odpadních vod z důvodu hlášené smrtelné intoxikace sulfanem dvou zaměstnanců těchto pracovišť. Celkem bylo provedeno 182 kontrol na těchto pracovištích. Dalším regionálním úkolem byly kontroly potravinářských subjektů, kde je dozor štěpen mezi hygienu výživy a hygienu práce. Tyto kontroly byly většinou prováděny ve spolupráci obou odborů a bylo jich provedeno celkem 192. Posledním regionálním úkolem byly kontroly v zařízeních vězeňské služby na základě epidemie tuberkulózy ve vězeňském zařízení na našem kraji, kontroly byly zaměřeny na pracovní prostředí vězňů ve vězeňských dílnách a bylo jich provedeno celkem 9.
29
4.5. Podněty Nejvíce podnětů k výkonu SZD se týkalo venkovního hluku z výrobních a skladových provozů. Tyto podněty byly řešeny ve spolupráci s odborem HOK. Další přijaté podněty na výkon SZD se týkaly pracovního prostředí: nevyhovující sanitární zařízení pro zaměstnance, cca polovina z nich byla oprávněná, nadměrný hluk na pracovišti a neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, dále nadměrná prašnost, svářečské dýmy a koncentrace chemických látek. Všechny tyto podněty byly vyhodnoceny jako neoprávněné, mikroklimatické podmínky na pracovištích, v letních měsících zátěž teplem a v zimních měsících zátěž chladem, většina těchto podnětů byla vyhodnocena jako oprávněné, nevhodná manipulace s azbestem, Některé podněty na provedení SZD byly předány příslušným stavebním úřadům k dořešení, protože při zahájení SZD bylo zjištěno, že se jedná o nepovolené provozovny ve smyslu stavebního zákona. Podněty na provedení SZD zaměřeného na zápach, venkovní prach, manipulaci s odpady a odpadní vody byly předány příslušným úřadům životního prostředí. Asi polovina všech podnětů byla vyhodnocena jako oprávněná. Tak jako v loňském roce byla třetina podnětů anonymních.
4.6. Sankce V roce 2012 bylo uloženo celkem 5 pokut zaměstnavatelům za porušení požadavků na ochranu zdraví zaměstnanců v celkové výši 82 000 Kč. Jedna pokuta byla udělena za nedodržení ustanovení požadavků zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - přípravky nebyly řádně oznámené Ministerstvu zdravotnictví a štítky dezinfekčních přípravků neobsahovaly všechny požadované údaje. Další pokuta byla udělena za překročení hygienických limitů hluku v chráněném venkovní prostoru staveb v noční době. Ostatní pokuty byly uloženy zaměstnavatelům za porušení povinností vyplývajících z legislativy na ochranu zdraví zaměstnanců. Pokuty byly vesměs udělovány formou příkazu, popřípadě rozhodnutím jako pokračování řízení po podaném odporu do příkazu.
4.7. Odběry vzorků k laboratornímu vyšetření a měření Celkem bylo objednáno u Zdravotního ústavu se sídlem v Praze 52 měření za 966 108 Kč. Většinou se jednalo o fyziologická měření lokální i celkové fyzické zátěže k ověření podezření na nemoci z povolání. Pouze v jednom případě bylo provedeno měření hluku na pracovišti v rámci SZD.
4.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví K další činnosti zaměstnanců odboru hygieny práce patří mimo jiné i kontrola nad zacházením s nebezpečnými chemickými látkami. Pro Středočeský kraj byla zřízena komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práci s látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. V roce 2012 bylo projednáno 549 pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví
30
a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Mimo kontrolní činnosti je prováděn i preventivní dozor. V rámci tohoto dozoru bylo vydáno celkem 4 247 stanovisek, z toho 1 637 závazných stanovisek k projektovým dokumentacím a 887 závazných stanovisek k vydání kolaudačního souhlasu v rámci schvalovacích procesů podle stavebního zákona, kde je OOVZ dotčeným orgánem. Mezi ostatní stanoviska, kterých bylo vydáno 1 723, patří vyjádření k vydání či ke změně integrovaných povolení, vyjádření k dokumentacím dle zákona o vlivu na životní prostředí, k povolení hornické činnosti, k bezpečnostním zprávám, vyjádření k provozním řádům zařízení ke sběru a výkupu odpadů, vyjádření k oznámení o zahájení prací s azbestem, vyjádření k oznámení o zařazení prací do druhé kategorie, projednání pravidel pro práci s nebezpečnými chemickými látkami. Spolupráce s jinými správními úřady na úrovni okresů je na velmi dobré úrovni. Dochází ke vzájemné koordinaci postupů. Příslušné úřady bez problémů poskytují veškeré podklady pro řízení vedená dle správního řádu a vždy respektují vydaná závazná stanoviska OOVZ.
31
5. ČINNOST ODBORU HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH Odbor hygieny dětí a mladistvých usměrňuje a kontroluje dodržování zdravých životních podmínek v zařízeních pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých dle povinností stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví a prováděcími předpisy, sleduje podmínky pro stravování mladé populace, vnitřní prostředí v zařízeních pro výchovu a vzdělávání, režim dne a podmínky pro pohybovou výchovu a otužování. Frekvence provedených kontrol se řídí kontrolním plánem.
5.1. Hodnocení dozoru nad stravovacími službami v zařízeních pro děti a mladistvé Tabulka č. 11 zahrnuje přehled dozorovaných stravovacích zařízení v mateřských a základních školách, středních školách, školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy, v ústavech sociální péče pro děti, domovech mládeže, dětských domovech a dalších zařízeních pro děti a mladistvé, a dále počet kontrol, které byly v jednotlivých druzích zařízení provedeny v roce 2012. Tabulka č. 11: Zařízení školního stravování a stravování dětí Typy zařízení
Školní jídelny (kuchyně) Školní jídelny – vyvařovny Školní jídelny – výdejny
Počet kontrol se zjištěnými závadami
Počet objektů
Počet kontrol
896
527
146
3
2
0
446
148
51
Stravovací služby v zařízeních pro děti do 3 let věku
6
2
Stravování na zotavovacích akcích
10
12
4
Školní kantýny, bufety
89
41
17
1 450
732
218
CELKEM
0
Dozor nad plněním povinností v oblasti přípravy bezpečných pokrmů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, zákonem o ochraně veřejného zdraví a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví v zařízeních a provozovnách zajišťujících stravování dětí a mladistvých, byl prioritou státního zdravotního dozoru. Ve stravovacích službách, které byly v roce 2012 provozovány v celkem 1 450 zařízeních, bylo vykonáno celkem 732 kontrol s cílem ověřit, jak provozovatelé a zřizovatelé těchto služeb dodržují požadavky stanovené výše citovanými právní předpisy v oblasti stravování pro děti a mladistvé. Kontroly byly zaměřeny na plnění hygienických požadavků při skladování, přípravě, výdeji i přepravě pokrmů, dle legislativy v oblasti bezpečnosti potravin. V 514 případech kontrol vykonaných v rámci státního zdravotního dozoru ve stravovacích službách školských zařízení
32
bylo zjištěno, že poskytované stravovací služby vyhovují požadavkům legislativy. V průběhu 218 kontrol byly zjištěny nedostatky. Nejčastější závady spočívaly v nezavedení kontrolních postupů v nově vzniklých provozovnách či v nedodržování zásad založených na zásadách HACCP (tj. systém preventivních opatření sloužící k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů, manipulace s potravinami, ve skladování potravin a v osobní hygieně personálu). Další závady spočívaly ve stavebně technickém stavu provozoven, v nedodržování zásad provozní hygieny, podmínek skladování potravin (byly zjištěny prošlé potraviny, skladování při nevhodných teplotách), v nedodržování teplot při uchovávání a uvádění pokrmů do oběhu (nedodržení teplot při výdeji, transportu). Tyto závady byly nejčastějším důvodem k ukládání sankcí v podobě pokut. Poměrně vysoký počet kontrol se zjištěnými závadami vedl pracovníky odboru ke stálé edukační činnosti, kterou vykonávali v rámci prováděného státního zdravotního dozoru. Rovněž se aktivně se účastnili řady vzdělávacích a školících akcí, které byly pořádány z podnětu provozovatelů stravovacích provozů pro zaměstnance, pro učně, a dále pro osoby činné na zotavovacích akcích. Pozornost při kontrolách byla věnována rovněž oblasti plnění výživových požadavků na stravování dětí a mladistvých. Personál stravovacích zařízení má vesměs velmi dobrou úroveň znalostí v oblasti nových technologií a postupů ve stravování, nových druhů potravin, požadavků na skladbu stravy pro děti a dospívající. V některých případech bylo zjištěno, že některé školní jídelny přejímají školní jídelny trendy stravování pro dospělé, které většinou nejsou pro dětskou populaci vhodné (např. drastické omezování tuků a cukrů, což vede k omezení energetické hodnoty stravy i k nedostatku živin, které jsou pro rozvíjející se organismus dětí v předškolních zařízeních a pro aktivitu žáků při plnění školních povinností nezbytné).
5.2. Zařízení pro zotavení dětí a mladistvých V roce 2012 bylo ve Středočeském kraji ohlášeno celkem 191 zotavovacích akcí pro děti (301 běhů), 56 jiných podobných akcí (82 běhů), 4 příměstské tábory a 28 škol v přírodě. Celkový počet rekreovaných dětí ve Středočeském kraji během prázdnin byl 19 587 dětí. Ve srovnání s minulým rokem došlo k mírnému nárůstu počtu pořádaných akcí a k poklesu celkového počtu dětí na těchto akcích. V průběhu letní sezóny ve Středočeském kraji bylo provedeno celkem 162 kontrol, z toho 127 kontrol na zotavovacích akcích, 21 kontrol na jiných podobných akcích a 14 kontrol ve školách v přírodě. Z celkového počtu kontrol pouze při 14 kontrolách byly zjištěny závady, což představuje ve srovnání s rokem 2011 významný pokles. V největší míře se závady týkaly nedostatečné zdravotní dokumentace dětí či fyzických osob, které zajišťují provoz zotavovacích akcí, v menší míře v zajištění pitné vody, stavebně technického stavu zařízení a v zajištění podmínek pro stravování dětí. Závady byly vždy s provozovateli projednány a zpravidla došlo k okamžité nápravě. V jednom případu bylo vydáno rozhodnutí o zákazu použití vodního zdroje využívaného pro provoz zotavovací akce a zajištění náhradního zásobování akce pitnou vodou. Z epidemiologického hlediska proběhla loňská sezóna letní dětské rekreace ve Středočeském kraji vcelku klidně, kromě výskytu hromadného střevního onemocnění virové etiologie na třech táborech. Ve zdravotnických denících bylo zaznamenáváno ošetření drobných poranění, alergií a odstraňování klíšťat.
33
V žádném ze zotavovacích zařízení nebylo nutno ukončit provoz či pozastavit jeho činnost na základě zjištěných nedostatků. Nebyl podán žádný podnět k výkonu státního zdravotního dozoru v souvislosti se zotavovacími akcemi. Tabulka č. 12: Zotavovací akce a školy v přírodě Zotavovací akce a školy Počet v přírodě hlášených akcí Zotavovací akce včetně výchovně rekreačních táborů Jiné podobné akce Školy v přírodě CELKEM
Počet zjištěných závad
Počet kontrol
191 56
127 21
11 2
28
14
1
275
162
14
5.3. Zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Následující tabulka uvádí přehled všech školských a výchovně vzdělávacích dozorovaných zařízení ve Středočeském kraji a počet kontrol v jednotlivých druzích zařízení. Rozložení jednotlivých typů školských zařízení v okresech Středočeského kraje, v nichž mají působnost územní pracoviště, je ve většině zařízení přibližně rovnoměrné, odpovídá velikosti okresu a počtu obyvatel na jeho území. Velká nerovnoměrnost je v oblasti zařízení sociálních služeb pro děti, dětských domovů pro děti do 3 let věku a stacionářů pro děti, kde se pracovnice oddělení hygieny dětí a mladistvých zabývají zejména stravováním, a dále v rozložení četnosti zařízení provozujících živnost péče o děti do 3 let věku v denním režimu. Více těchto zařízení se nachází v bezprostřední blízkosti Prahy. Tabulka č. 13: Zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Dozorovaná zařízení Školy Mateřské školy Základní školy Střední školy (VOŠ, SOŠ, SOU, gymnázia, konzervatoře, OU, OA, praktické školy …) Základní umělecké školy Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Domy dětí a mládeže, stanice zájmových činností Školní družiny, školní kluby Školská účelová zařízení (Střediska praktického vyučování,
Počet kontrol
Počet zjištěných závad
1 583 779 569
378 217 125
134 82 43
159
25
6
76
11
3
556 45
86 2
6 1
511
84
5
224
68
7
Počet objektů
34
školní hospodářství)
Školská zařízení – výchovná a ubytovací (Domovy mládeže a internáty) Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči (DÚ, DD, DDŠ, VÚ, SVP) Zařízení sociálně právní ochrany dětí (Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení sociálně výchovné činnosti) Dětská zdravotnická zařízení (Jesle, kojenecké ústavy, dětské domovy pro děti do 3 let, stacionáře) Ostatní (Provozovny živnosti péče o děti do 3 let věku, výchova a mimoškolní vzdělávání, venkovní hrací plochy, výuková místa pro praxi učňů) CELKEM
68
11
3
27
8
4
4
2
1
26
5
1
506
55
10
2 994
613
166
Ve vyjmenovaných školských zařízeních, kterých je v kraji celkem 2 994, bylo v roce 2012 provedeno celkem 613 kontrol, z toho 447 kontrol proběhlo bez zjištěných závad, při 166 kontrolách byla zjištěna závada. Nejčastější závady byly zjišťovány ve stavebně-technickém stavu školských zařízení (týkal se zejména šaten a hygienických zařízení), v nezajištění vyhovujících prostorových podmínek v předškolních zařízeních, v neplnění požadavku vybavit školské zařízení nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků, a dále v nedodržení požadavku na uspořádání lavic a rozsazení žáků tak, aby u nich nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin. Nezajištění vyhovujících prostorových podmínek v předškolních zařízeních souviselo s nárůstem počtu dětí předškolního věku v populaci a s nedostatečnými kapacitními možnostmi stávajících zařízení této zvýšené poptávce vyhovět.
5.4. Úkoly hlavního hygienika a regionální úkoly V lednu 2012 byl vyhlášen pokyn hlavního hygienika ČR k provedení úkolu sledování výskytu azbestu a minerálních vláken ve školách a školských zařízeních. V souladu s uvedeným pokynem bylo ve školách a školských zařízeních vytipovaných Českou školní inspekcí odbornými pracovníky krajské hygienické stanice provedeno došetření se zaměřením na ta školská zařízení, při jejichž výstavbě byl použit stavební
35
materiál obsahující azbestová vlákna, byla v nich provedena rekonstrukce objektů, a kde nelze po provedené rekonstrukci vyloučit, že mohlo dojít ke kontaminaci vnitřního ovzduší pobytových místností minerálními a azbestovými vlákny. Místní šetření bylo provedeno ve spolupráci s vedením škol, příslušnými stavebními úřady a zřizovateli školských zařízení. V průběhu měsíců února až dubna bylo KHS ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Praze provedeno měření koncentrace minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí pobytových místností vybraných zařízení. Měření byla prováděna v průběhu měsíců února až dubna v souladu s metodikou stanovenou v pokynu hlavního hygienika. Ve Středočeském kraji bylo vybráno celkem 46 školských zařízení, dle typu školy, školského zařízení se jednalo o 25 mateřských škol, 15 základních škol, 5 středních škol, 1 domov mládeže. Na základě zhodnocení všech výsledků měření KHS konstatovala, že koncentrace sumy minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí 28 sledovaných zařízení splnila požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (dále jen „vyhláška č. 6/2003 Sb.“), neboť zjištěné hodnoty nepřekročily hygienický limit stanovený v tabulce č. 5 přílohy č. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., tj. 1000 vláken/m3. Ve 12 případech došlo k překročení limitu stanoveného ve vyhlášce č. 6/2003 Sb., avšak vzhledem k nejistotě měření (25%) bylo nutno konstatovat, že se jednalo o hodnoty, které představují reálné, nikoli však zcela prokazatelné, riziko překročení limitu stanoveného vyhláškou č. 6/2003 Sb. pro sumu minerálních a azbestových vláken. V 6 sledovaných zařízeních výsledky prokázaly, že koncentrace sumy minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí nesplnily požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb vyhlášky č. 6/2003 Sb. Provozovatelé těchto zařízení a jejich zřizovatelé provedli opaření ke snížení koncentrace sumy minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí těchto školských zařízení. V žádném ze sledovaných školských zařízení nebyly naměřené hodnoty pouze azbestových vláken vyšší než 1000 vláken/m3, z toho ve 45 případech (97,8 %) byly hodnoty azbestových vláken nižší než 500 vláken/m3 (jedná se z tohoto hlediska o naprosto nezávadnou stavbu, ve které se s největší pravděpodobností nenachází zdroj azbestových vláken), v 1 případě byly zjištěné hodnoty azbestových vláken vyšší než 500 vláken/m3, ale nižší než 1000 vláken/m3(jedná se o stavbu s dosaženou koncentrací azbestových vláken, jež může teoreticky předjímat možný zdroj azbestových vláken a zvýšení jeho koncentrací v případě zásahů do stavby). Dotčený subjekt a jeho zřizovatel zajistili provedení nápravných opatření ke snížení koncentrace sumy minerálních a azbestových vláken ve vnitřním prostředí školy a následně zajistili provedení kontrolního měření, jehož výsledky prokázaly splnění hygienických limitů.
5.5. Podněty V rámci oboru hygieny dětí a mladistvých bylo v roce 2012 prověřováno celkem 38 podnětů k provedení státního zdravotního dozoru. Z toho bylo 18 podnětů od známého podatele, 20 podnětů bylo podáno anonymně. Z celkového počtu podnětů se 29 podnětů týkalo školských zařízení, 6 podnětů stravování ve školských zařízeních, 2 podněty zařízení pro hlídání dětí a 1 podnět poukazoval na podmínky v dětském domově. Podněty ve školských zařízeních se týkaly zejména stavebně technického stavu, úklidu, mikroklimatických podmínek. Podněty ve stravovacích zařízeních se týkaly pestrosti a skladby stravy ve školních jídelnách mateřských a základních škol.
36
Z celkového počtu přijatých podnětů u 3 podnětů nebylo možno objektivně vyhodnotit oprávněnost, 18 bylo vyhodnoceno jako neoprávněných, 6 podnětů bylo částečně oprávněných, 8 bylo vyhodnoceno jako oprávněné a 3 podněty nespadaly do kompetence orgánu ochrany veřejného zdraví a byly postoupeny jiným příslušným úřadům.
5.6. Sankce Sankce byla uložena celkem ve 27 případech v celkové výši 33 200 Kč, a to jednak 14x pokuta formou příkazu na místě v celkové výši 23 500,- Kč, 1x pokuta formou příkazu v celkové výši 3 000,- Kč, jednak ve formě blokových pokut, jichž bylo uloženo celkem 11 v celkové výši 6 700,- Kč. Naprostá většina sankcí (23 pokut v hodnotě 28 700 Kč) byla uložena při provádění státního zdravotního dozoru ve stravovacích zařízeních zajišťujících stravování ve školských zařízeních a za nedostatky zjištěné na zotavovacích akcích. Nejčastěji byly sankce ukládány v souvislosti s nedodržováním provozní hygieny, s nedostatky v zavedení a dodržování postupů založených na zásadách HACCP, se stavebně-technickým stavem provozovny, s nedodržováním teplot při uchovávání a uvádění pokrmů do oběhu, s nedostatky v označování (údaje uvedené na obalech potravin a výrobků, na vnějších obalech a v dokumentech).
5.7. Odběry vzorků V rámci prováděného státního zdravotního dozoru bylo v roce 2012 provedeno celkem 6 kontrol kvality pitné vody zásobující dozorovaná zařízení. Z tohoto počtu 3 vzorky vyhověly právním předpisům, 3 vzorky nevyhověly. Kontrola pitné vody byla prováděna v zařízeních, a dále na zotavovacích akcích, které nejsou zásobovány vodou z veřejného vodovodu, ale vodou ze studny. V roce 2012 bylo takto zásobovaných zařízení v kraji 127. Kvalita nevyhovujících vzorků vody nesplňovala mikrobiologické požadavky na pitnou vodu. Nevyhovující výsledky byly neprodleně projednány s provozovateli zařízení a byla přijata nápravná opatření – zákaz použití vody do doby provedení dezinfekce a předložení kontrolního vyhovujícího výsledku laboratorního rozboru, zajištění náhradního způsobu zásobování pitnou vodou. Dále byla provedena 1 kontrola teplé vody se zaměřením na přítomnost legionel v jednom z dozorovaných ubytovacích zařízení. Výsledek vyšetřeného vzorku vyhověl platným právním předpisům. V zařízeních stravovacích služeb byly odebrány vzorky 4 pokrmů, z nichž 3 vzorky tvořily teplé pokrmy, 1 vzorek surovina. Výsledky analýz všech těchto odebraných vzorků vyhověly legislativním požadavkům. V jednom případě byly provedeny stěry z prostředí (10 ks stěrů) v prostoru kuchyně, a to v souvislosti s výskytem hromadného střevního onemocnění v předškolním zařízení. Výsledky laboratorního vyšetření těchto stěrů byly vyhovující.
5.8. Další činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví K dalším činnostem odboru hygieny dětí a mladistvých patří rovněž preventivní dozor, tj. posuzování v rámci řízení podle stavebního zákona k územním a stavebním řízením, ke změnám v užívání stavby a k užívání staveb. Celkem bylo k projektovým dokumentacím k územnímu a stavebnímu řízení vydáno celkem 64 závazných stanovisek. Ke kolaudacím staveb bylo vydáno celkem 83 závazných stanovisek. Jednalo zejména o výstavbu,
37
rekonstrukce a přestavby školních jídelen základních a mateřských škol, o rekonstrukce tělocvičen a venkovních hřišť, dále o rekonstrukce hygienických zařízení základních a mateřských škol a úpravy mateřských škol. Další závazná stanoviska byla vydávána při posuzování podmínek ve školských zařízeních pro rozhodování o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení podle školského zákona. V roce 2012 bylo v těchto řízeních vydáno celkem 115 závazných stanovisek. Dále byla vydávána rozhodnutí dle § 14 zákona o ochraně veřejného zdraví (výjimky z hygienických požadavků na prostorové podmínky, vybavení a provozní podmínky stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví), kterých bylo v roce 2012 vydáno celkem 5. Mezi další činnosti patří i vydávání rozhodnutí v oblasti pitné vody ze zdrojů zásobujících školská zařízení, posuzování provozních řádů ubytovacích zařízení při školských zařízeních, odborná vyjádření ke skladbě stravy ve školních jídelnách, ke kvalitě vody zásobující školská zařízení a venkovní hrací plochy, a další.
38
39
6. ČINNOST ODBORU HYGIENY VÝŽIVY A PŘEDMĚTŮ BĚŽNÉHO UŽÍVÁNÍ 6.1. Hodnocení dozoru nad stravovacími službami a bezpečností potravin Na území Středočeského kraje bylo k 31. 12. 2012 evidováno 6 481 provozoven poskytujících stravovací služby, z nichž bylo v průběhu roku zkontrolováno 61,6 %. Důraz byl kladen především na kontrolu dodržování požadavků, které mají přímý vliv na zdravotní nezávadnost pokrmů a potravin a představují tedy možné riziko ohrožení zdraví spotřebitelů. Nejčastěji byly zjišťovány závady spočívající v nedostatečné úrovni provozní hygieny, nekvalitně zpracovaných postupech založených na zásadách Hazard Analysis and Critical Control Points (dále jen „HACCP“) či jejich nedodržování, špatném stavebně-technickém stavu provozoven a v nesprávném skladování potravin. Jednotlivými provozovateli byla k odstranění nedostatků přijímána dobrovolná nápravná opatření, či byla prováděna na základě příkazu KHS, v indikovaných případech byly ukládány finanční sankce. V oblasti dotčeného orgánu státní správy v působnosti stavebního zákona byla vydávána stanoviska, posouzeno celkem 729 projektových dokumentací, z toho ve 26 případech bylo vydáno stanovisko negativní. Ke kolaudaci bylo vydáno 265 stanovisek, z toho 9 nesouhlasných.
6.2. Hodnocení dozoru nad bezpečností výrobků v oblasti předmětů běžného užívání V regionu Středočeského kraje bylo k 31. 12. 2012 evidováno 205 provozoven – dovozců, výrobců předmětů běžného užívání. Celkem bylo provedeno 281 kontrol u výrobců, dovozců a v tržní síti. U výrobců a dovozců předmětů běžného užívání (dále jen „PBU“) bylo zkontrolováno značení a dokumentace u 102 druhů výrobků/materiálů, v distribuční síti u 432 druhů výrobků/materiálů. Nejčastějšími zjištěnými nedostatky pro dané komodity předmětů běžného užívání, bylo chybné nebo zcela chybějící značení výrobků či neúplná prohlášení. Dále bylo v rámci 186 hlášení v systému Rapid Alert System for Non-Food Products (dále jen „RAPEX“) provedeno celkem 35 kontrol. V loňském roce na území Středočeského kraje žádný z notifikovaných výrobků nalezen nebyl.
6.3. Úkoly hlavního hygienika, celostátní cílené kontrolní akce a regionální úkoly – hygiena výživy Celostátní prioritní oblasti výkonu SZD Kontrola obsahu vybraných syntetických barviv ve zmrzlinách a ledových tříštích Cílený SZD byl zaměřen na kontrolu značení surovin používaných pro výrobu zmrzlin a/nebo ledových tříští, zejména s ohledem na používání vybraných syntetických barviv, výrobní postup včetně uplatňování postupů na principu HACCP se zaměřením na používání přídatných látek. Celkem bylo zkontrolováno 56 zařízení, odebráno 34 vzorků (21x zmrzliny, 13x ledové tříště). Vzorky byly analyzovány kvalitativně i kvantitativně na přítomnost vybraných syntetických barviv. U 13 odebraných vzorků nebyla syntetická barviva vůbec prokázána. Jedna sypká směs pro výrobu ledové tříště byla chybně značena, toto zjištění bylo předáno k dalšímu došetření Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jeden vzorek ledové tříště nevyhověl požadavkům na obsah syntetických barviv dle vyhlášky č. 4/2008 Sb. Při
40
došetření byl odebrán dostupný vzorek jiné šarže ledové tříště, výsledek laboratorního vyšetření byl již vyhovující. V rámci akce nebyla uložená žádná peněžitá sankce ani žádné nápravné opatření. Sledování zdravotní nezávadnosti zeleninových a ovocných salátů, pokrmů obsahujících syrovou zeleninu a zeleninových příloh připravovaných z čerstvé nebo mražené zeleniny Cílený SZD byl zaměřen na kontrolu zajištění sledovatelnosti, dodržování skladovacích podmínek a teplotního řetězce u surovin, rozpracovaných pokrmů/polotovarů a hotových pokrmů, ochrana před kontaminací atd. Bylo provedeno celkem 57 kontrol, odebráno 33 vzorků (28x vzorky obsahujících zeleninu, 5x ovoce). Vzorky byly podrobeny mikrobiologickému laboratornímu vyšetření (průkaz a stanovení počtu Listeria monocytogenes a Escherichia coli), všechny výsledky byly vyhovující. Celkem bylo uloženo 7 peněžitých sankcí v sumární výši 20 000,- Kč. Dále byla uložena 3 nápravná opatření. Celostátní cílené kontrolní akce Sledování označení a zdravotní nezávadnosti drůbežího masa a pokrmů a výrobků z drůbežího masa, sledování značení a zdravotní nezávadnosti konzumních slepičích vajec a výrobků a pokrmů obsahujících vejce, s cílem posoudit účinnost postupů založených na zásadách HACCP Cílený SZD byl zaměřen na kontrolu označení, zajištění sledovatelnosti, dodržování skladovacích podmínek a teplotního řetězce u surovin, rozpracovaných pokrmů/polotovarů a hotových pokrmů, ochrana potravin před kontaminací, včetně postupů při rozmrazování drůbežího masa, podmínky tepelného opracování atd. Zkontrolováno bylo celkem 57 zařízení, odebráno 23 vzorků (12x drůbeží maso, 11x slepičí konzumní vejce). Všechny odebrané vzorky vyhověly z hlediska sledovaných mikrobiologických parametrů (Salmonella spp., Listeria monocytogenes a Campylobacter spp.) požadavku na zdravotní nezávadnost. Celkem bylo uloženo 9 peněžitých sankcí sumárně ve výši 22 000,-Kč. Nebylo nařízeno žádné nápravné opatření. Regionální prioritní oblasti výkonu SZD Vzhledem ke kauze „metanol“ byly plánované regionální priority pro rok 2012 operativně přesunuty do oblasti kontroly bezpečnosti alkoholických nápojů. Kauza „metanol“ V rámci dodržování mimořádných opatření MZ ČR bylo provedeno celkem 2 593 kontrol v zařízeních poskytující stravovací služby. Dále bylo v jednotlivých regionech provedeno přes 180 kontrol na jednorázových společenských akcích typu „Poutě“, „Vinobraní“, „Vánoční a adventní trhy" apod. Odebráno bylo celkem 66 vzorků, 7 vzorků nevyhovělo – 6 v parametru metanol a 1 vzorek v důsledku přítomnosti denaturačních činidel. Kontroly byly prováděny v koordinaci s dalšími orgány např. Celní správou, Policí ČR atd. Tabulka č. 14: Počty kontrol v rámci kauzy „metanol“ dle typu zařízení Typ zařízení Zařízení s výrobou pokrmů – stravování veřejné – stravování závodní a bez konzumace – stánky pevné a Jiná zařízení stravovacích služeb – mobilní stánky, pulty, vozíky
41
Počet kontrol 1 210 34 157
Zařízení bez výroby pokrmů Stravování pro zdravotnická zařízení a sociální služby Prodejny potravin s rychlým občerstvením Prodejny potravin (bez konzumace) Celkem
1 064 11 106 11 2 593
V době od 6. 12. 2012 do 28. 12. 2012 bylo přijato 286 podnětů od občanů spojených s odběrem celkem 422 vzorků lihovin k laboratornímu vyšetření. 48 odebraných vzorků nevyhovělo buď v parametru metanol a/nebo 2-isopropanol. Regionální cílené kontrolní akce Kontrola provozoven v rekreačních oblastech Celkem bylo zkontrolováno 336 provozoven. Mezi nejčastěji se vyskytující nedostatky patřilo nedodržení zásad provozní hygieny, absence kontrolních postupů založených na zásadách HACCP, špatný stavebně-technický stav. Suma uložených sankcí dosáhla počtu 60 v celkové výše 133 900,- Kč. Bylo uloženo 18 nápravných opatření. Kontrola provozoven s večerním provozem Celkem bylo zkontrolováno 251 provozoven. Nejčastější nedostatky se vyskytovaly v úrovni provozní hygieny, v souvislosti se zavedením a dodržováním postupů založených na zásadách HACCP. Uloženo bylo 14 nápravných opatření, suma uložených sankcí dosáhla počtu 48 a celkové výše 78 000,- Kč. Celostátní prioritní oblasti výkonu SZD Ověření výrobní metody vyhovující správné výrobní praxi při výrobě kosmetických prostředků Bylo provedeno 11 kontrol u výrobců. Nejčastějšími nedostatky bylo chybějící zdokumentování: řízeného procesu pro případ výskytu odchylek od výroby a odchylek od výrobních instrukcí; metod vzorkování; popisu bezpečné archivace dokumentů a záložních vzorků; popisu opatření přijatých pro případy stahování výrobků z trhu. Provozovatelé činnosti prováděli, ale nebyly zdokumentované. Dokumentace byla postupně doplňována. Ověření zavedení zásad správné výrobní praxe v oblasti předmětů určených pro styk s potravinami Bylo provedeno 24 kontrol u výrobců předmětů určených pro styk s potravinami. Nejčastějšími nedostatky bylo nevedení záznamů např. o provedení školení zaměstnanců, údržbě, úklidu. Chyběla dokumentace o postupu nápravy při zjištění neshod, pro případ stažení výrobků z trhu. Provozovatelé činnosti prováděli, ale nebyly zdokumentovány. Dokumentace byla postupně doplňována. Celostátní cílené kontrolní akce Kontroly v oblasti kosmetických prostředků se týkaly odběru zubních past s ověřením obsahu diethylenglykolu, zakázaných esterů kyseliny ftalové, fluoru a stanovení hodnoty pH a odběru dekorativní kosmetiky s ověřením obsahu olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti, šestimocného chrómu. Odebráno 5 vzorků zubních past a 3 vzorky dekorativní kosmetiky. Vzorky ve sledovaných parametrech vyhověly. Nedostatky byly zjištěny ve značení dekorativních kosmetických prostředků, za něž byly uloženy 3 sankce.
42
V oblasti předmětů určených pro styk s potravinami byla kontrola v tržní síti zaměřena na odběr předmětů z polyamidu a melaminu s ověřením přítomnosti primárních aromatických aminů a formaldehydu. Odebrány 3 vzorky, u 1 vzorku stanovena vyšší migrace formaldehydu – melaminový hrneček byl vyhlášen jako nebezpečný výrobek a nahlášen do systému rychlého varování RAPEX.
6.4. Úkoly hlavního hygienika, celostátní cílené kontrolní akce a regionální úkoly – předmětů běžného užívání Regionální prioritní oblasti výkonu SZD Ověření výrobní metody vyhovující správné výrobní praxi při výrobě kosmetických prostředků. Bylo provedeno 11 kontrol u výrobců. Nejčastějšími nedostatky bylo chybějící zdokumentování: řízeného procesu pro případ výskytu odchylek od výroby a odchylek od výrobních instrukcí; metod vzorkování; popisu bezpečné archivace dokumentů a záložních vzorků; popisu opatření přijatých pro případy stahování výrobků z trhu. Provozovatelé činnosti prováděli, ale nebyly zdokumentované. Dokumentace byla postupně doplňována. Ověření zavedení zásad správné výrobní praxe v oblasti předmětů určených pro styk s potravinami Bylo provedeno 24 kontrol u výrobců předmětů určených pro styk s potravinami. Nejčastějšími nedostatky bylo nevedení záznamů např. o provedení školení zaměstnanců, údržbě, úklidu. Chyběla dokumentace o postupu nápravy při zjištění neshod, pro případ stažení výrobků z trhu. Provozovatelé činnosti prováděli, ale nebyly zdokumentovány. Dokumentace byla postupně doplňována. Regionální cílené kontrolní akce V oblasti kosmetických prostředků probíhala současně při vyhledávání výrobků v rámci notifikací RAPEX kontrola značení kosmetických prostředků v tržní síti zaměřená na: barvící činidla – provedeno 21 kontrol a zkontrolováno 82 kosmetických prostředků, zjištěno 1 nevyhovující označení; upozornění na obalech prostředků ke slunění – provedeny 3 kontroly a zkontrolováno 6 prostředků na ochranu proti slunečnímu záření, u 5 výrobků značení nevyhovovalo, byly staženy z prodeje a uložena sankce za uvedení výrobku neznámého původu; dalšími nejčastějšími nedostatky při kontrole značení bylo neuvedení úplné adresy výrobce, šarže nebo složení. Dále byl SZD zaměřen na kontroly PBU prodávaných na tržištích a dalších akcích konaných ve dnech volna (sobota, neděle). Zde bylo celkem provedeno 45 kontrol a zkontrolováno cca 55 výrobků. V 5 případech byly zjištěné nedostatky postoupeny k došetření místně příslušným KHS, 2x byla udělena sankce a 1x v době kontroly byly výrobky staženy z prodeje. Častým nedostatkem byly chybějící údaje v prohlášeních (identifikace výrobků, nesprávná formulace právních předpisů), které byly následně doplněny.
6.5. Podněty Na odbor hygieny výživy a PBU bylo celkem přijato 271 podnětů (z toho 76 anonymních). Pro nepříslušnost bylo jiným kompetentním dozorovým orgánům státní správy 51 podnětů postoupeno.
43
Celkem pracovníky odboru hygieny výživy a PBU bylo šetřeno 220 podnětů jak adresných, tak anonymních. Adresné podněty byly po vykonání státního zdravotního dozoru vyhodnoceny jako oprávněné – 30 podnětů, částečně oprávněné – 27 podnětů, neoprávněné – 65 podnětů. Vzhledem k časovému odstupu, uzavření provozovny, apod. nebylo možno vyhodnotit 22 podnětů. Graf č. 8: Zhodnocení podnětů podaných na odbor HV a PBU
6.6.
Sankce, ukládaná opatření
V oblasti hygieny výživy bylo celkem uloženo 535 pokut v konečné hodnotě 1 296 400,-Kč. Dále bylo vydáno 204 nápravných opatření, jejichž přehled je uveden v grafu č. 9. V kategorii „jiné“ jsou zahnuta opatření ukládaná k vyřazení potravin z použití ve stravovací službě, nařízení úpravy technologického postupu apod. V oblasti předmětů běžného užívání bylo uloženo celkem 23 pokut v konečné hodnotě 6.6.000,Sankce, 140 Kč. ukládaná opatření
6.7. Odběr vzorků – hygiena výživy V roce 2012 bylo celkem odebráno 269 vzorků potravin a pokrmů, včetně nápojů a stěrů z prostředí. Podíl jednotlivých druhů odebraných vzorku je znázorněn na grafu níže. Vyšší odběr zaznamenaný v kategorii „nápoje“ je v souvislosti s kauzou „metanol“, kde lihoviny odebrané lihoviny představují cca 74 %. Mikrobiologické vyšetření bylo provedeno ve 124 případech, z toho 4 vzorky nevyhověly. Ze 118 odebraných vzorků, které byly podrobeny chemickým analýzám, bylo 11 vzorků nevyhovujících. Při senzorickém posouzení vzorků, zastoupené počtem 36, byly 4 vzorky vyhodnoceny jako nevyhovující.
44
Graf č. 9: Nejčastěji ukládaná nápravná opatření - oblast HV (v %) 27,5%
11,3% 0,5% 0,5% 1,0%
5,9%
42,6% 10,8%
nařízení provedení sanitace nařízení likvidace pokrmů jiné (zpravidla nařízení ochranné DDD) nařízení vyřazení výrobků z oběhu pozastavení uvedení na trh zákaz používání surovin, polotovarů a potravin k výrobě pokrmů nařízení uzavření provozovny, pozastavení výkonu činnosti jiné opatření dle ES 882/2004 (zpravidla vyřazení z použití ve stravovací službě)
Graf č. 10: Nejčastěji odebírané vzorků - oblast HV
45
6.8. Odběr vzorků – předměty běžného užívání Odebráno bylo celkem 19 vzorků – 6 vzorků v rámci regionálních akcí a 13 vzorků při ostatních akcích (5 vzorků hraček, 10 vzorků kosmetických prostředků, 4 vzorky předmětů určených pro styk s potravinami). Celkem nevyhovělo 5 výrobků: 4x plastové panenky z důvodu obsahu zakázaných esterů kyseliny ftalové, 1x melaminový hrnek pro vyšší migraci formaldehydu.
46
47
7. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ KHS 7.1. KHS Středočeského kraje a její vnitřní připravenost KHS zřizuje pracoviště krizového řízení, které je personálně obsazeno krizovým managerem. Krizový manager spolupracuje s dotčenými orgány kraje při řešení mimořádných situací, podílí se na úkolech integrovaného záchranného systému a zajišťuje připravenost KHS na mimořádné události. Ředitel zřizuje svůj pracovní orgán - krizový štáb KHS, který plní úkoly související s řešením mimořádných událostí a při vyhlášení krizového stavu na území Středočeského kraje a zajišťuje zmírnění jejich následků. Krizový štáb KHS (dále jen „KŠ KHS“) navrhuje v době krizové situace řediteli nařízení opatření k řešení mimořádné události. KHS prostřednictvím svého pracoviště krizového řízení zabezpečuje krizovou připravenost v souladu s ustanovením §24c zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen krizový zákon) v rámci své působnosti (tj. dle zákona o ochraně veřejného zdraví) a k tomuto účelu zpracovává svůj Plán krizové připravenosti, který schvaluje ředitel. Činnost v roce 2012 1. Pravidelná činnost Krizovým managerem (dále jen „KM“) jsou pravidelně aktualizovány kontakty na pracovníky KHS uvedené v krajských dokumentech a plánech krizového řízení. Rovněž KHS spolupracovala na aktualizaci Krizového plánu Středočeského kraje, především v oblasti epidemických plánů a analýz. 2. Mimořádná činnost V tomto roce zasedal Krizový štáb KHS k řešení událostí spojených s otravami osob methyalkoholem a za účelem koordinace činností ve vztahu k dalším dozorovým orgánům působících ve Středočeském kraji. V období 13. 9. – 31.12 bylo uskutečněno 31 koordinačních schůzek za účasti vybraných členů Krizového štábu KHS (ředitel, krizový manager a vedoucí odboru hygieny výživy). Činnost této koordinační skupiny nebyla v roce 2012 ukončena a pokračovala v dalším roce. V této souvislosti bylo provedeno několik vícedenních společných kontrol KHS, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce a Celní správy za účasti Policie ČR (ve dnech 28. - 30. 11. 2012 a 5. - 7. 12. 2012, tj. 2 kontrolní akce). V jednotlivých regionech byly pracovníky hygieny výživy prováděny kontroly jednorázových akcí typu "Vánočních a adventních trhů", “Poutě“, “Vinobraní“ apod., a to včetně víkendů. Výstupy z těchto kontrol jsou uvedeny v tabulce č. 15 níže. Podrobnější informace o provedených kontrolách jsou uvedeny v tabulce č. 14 (kapitola č. 6 Činnost odboru hygieny výživy a PBU). Tabulka č. 15: Vykonaný zdravotní dozor - počty kontrol, podnětů a odběrů vzorků Úkony Počty Poznámka Provedené kontroly 2 593 ke dni 31.12.2012 Odebrané vzorky 78* ke dni 21.2.2013 Přijaté podněty od občanů 286 k 28.12.2012 Provedené odběry od občanů** 422 k 28.12.2012 *Z toho 70 vzorků odebráno pracovníky KHS, osm vzorků odebraných ostatními dozorovými orgány; vyšetření odebraných vzorků prováděla také chemická laboratoř HZS v Kamenici). **Jednalo se o podezřelé lihoviny, které občané doručili na pracoviště KHS v rámci zdarma prováděných analýz.
48
Na řešení této mimořádné události se podílel i odbor protiepidemický, který pravidelně hlásil MZ ČR počet otrávených osob, včetně změny jejich zdravotního stavu. Koordinaci činnosti uvnitř KHS zajišťoval náměstek pro odbornou činnost ve spolupráci s úsekem ekonomickoprovozních činností a správních činností, neboť v určitých okamžicích muselo dojít k utlumení činnosti jiných odborů. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje si v rámci řešení této mimořádné situace objednala službu telekonference, které následně využívala nejen pro vzájemné informování v rámci koordinační skupiny KHS, ale také interně při informování svých vedoucích pracovníků. Tato forma sdílení a šíření informací se vzhledem k velikosti kraje osvědčila a urychlila tok informací. Dalším důležitým nástrojem pro informování především široké veřejnosti (ať už laické či odborné), byly internetové stránky KHS, na kterých byl zřízen samostatný banner pro snadnější vyhledávání informací spojených s kauzou methyalkohol. V rámci řešení situace žádala KHS o spolupráci starosty obcí s rozšířenou působností z důvodu zveřejnění varovné informace na úředních deskách obcí a ředitele oblastních nemocnic ve StčK, kteří zasílali hlášení o jednotlivých případech otrav. Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti vydalo celkem 4 mimořádná opatření. Jednalo se o zákaz nabízení ke spotřebě a nalévání lihovin s obsahem nad 30 objemových procent alkoholu, následně byl obsah snížen na 20 objemových procent. Další zákaz se týkal distribuce a vývozu lihovin. Platnost jednoho opatření, vztahující se na lihoviny vyrobené po dni 31. 12. 2011 pokud nejsou opatřeny stanovenými doklady, nebyla v roce 2012 ukončena, proto závěrečné hodnocení této události bude zpracováno až v roce 2013 s ohledem na ukončení platnosti tohoto mimořádného opatření. Zdravotnické dopady kauzy methyalkohol: První výskyt otravy ve StčK byl zaznamenán: dne 9. 9. 2012 (v ČR dne 6. 9. 2013) Celkový počet otrav (hospitalizací) ve StčK do 31. 12. 2012: 7 osob (v ČR 120 osob) Celkový počet úmrtí v důsledku otrav metanolem do 31. 12. 2012: 2 osoby
7.2. Členství pracovníků KHS Středočeského kraje v orgánech krizového řízení obcí s rozšířenou působností v rámci Středočeského kraje Na požádání starostů obcí s rozšířenou působností deleguje ředitel zástupce KHS do pracovních a poradních orgánů krizového řízení (povodňové komise ORP, krizové štáby a bezpečnostní rady ORP). Následující tabulka podává přehled obcí s rozšířenou působností, v jejichž orgánech jsou zástupci KHS. Tabulka č. 16: Přehled pracovišť KHS zastoupených v orgánech krizového řízení ORP Brandýs Benešov Beroun Čáslav
49
Orgán krizového řízení PK PK KŠ PK KŠ PK
Pracoviště KHS
ÚP Beroun
Černošice Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou
ÚP Kutná Hora
Kutná Hora
sídlo Praha ÚP Benešov
KŠ PK PK KŠ PK PK
sídlo Praha ÚP Příbram ÚP Beroun ÚP Kladno ÚP Kolín
KŠ
ÚP Mělník
PK KŠ
ÚP Kutná Hora
Mělník Mladá Boleslav Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram
PK KŠ KŠ KŠ PK KŠ PK
KŠ PK KŠ PK
ÚP Mělník ÚP Mladá Boleslav sídlo Praha ÚP Nymburk ÚP Příbram
Rakovník Slaný Vysvětlivky: KŠ PK ÚP
ÚP Rakovník ÚP Kladno
Krizový štáb ORP Povodňová komise ORP Územní pracoviště KHS
Tito zástupci KHS pak následně spolupracují při přípravě nových dokumentů a jejich pravidelné aktualizaci. Tato forma spolupráce je oboustranně výhodná a umožňuje navázat osobní vztahy odpovědných pracovníků dříve, než vznikne mimořádná událost vyžadující vzájemnou spolupráci. Vzhledem k nové povinnosti obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) vypracovat své vlastní krizové plány (s termínem do konce roku 2012) nabídl ředitel všem starostům ORP součinnost ze strany KHS a někteří pracovníci KHS se tak aktivně podíleli na přípravě krizové dokumentace na úrovni ORP (nejčastěji se jednalo o vypracování analýzy rizik pro případ vzniku epidemie).
7.3. KEK Středočeského kraje Krajská komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění ve Středočeském kraji neboli „Krajská epidemiologická komise“ (dále jen „KEK“) byla zřízena hejtmanem Středočeského kraje v souladu s usnesením Vlády České republiky č. 1271 ze dne 8. listopadu 2006 a je stálým pracovním orgánem hejtmana. Její statut byl schválen hejtmanem kraje v roce 2008 a následně aktualizován v roce 2010. KEK řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnosti subjektů v regionu v případě výskytu závažných infekčních onemocnění, včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru. KEK svolává ředitel, který je předsedou této komise, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení epidemiologické situace v kraji a k přijetí opatření v případě výskytu závažných infekčních onemocnění. Související dokumentace krizového řízení v rámci kraje K zajištění řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnosti subjektů v regionu v případě výskytu závažných infekčních onemocnění, včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru, v souladu s usnesením Vlády České republiky č. 1271 ze dne 8. listopadu 2006 „Plán opatření pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru – Pandemický plán ČR“ a jeho následnou aktualizací schválenou usnesením Vlády České republiky č. 682 ze dne 14. září 2011 k Pandemickému plánu České republiky, je zpracován Krajský pandemický plán Středočeského kraje (dále jen „KPP StčK“). Zpracování zabezpečuje Krajská hygienická stanice Středočeského kraje ve spolupráci s ostatními odbornými složkami Středočeského kraje. KPP StčK schvaluje ředitel a předkládá jej k projednání Bezpečnostní radě kraje. Činnost KEK v roce 2012 V daném roce se uskutečnilo dne 11. 6. 2012 zasedání KEK, jehož předmětem bylo:
50
- schválení aktualizovaného Krajského pandemického plánu Středočeského kraje. V aktualizovaném KPP StčK byly mimo jiné zohledněny i zkušenosti z proběhlé pandemie chřipky v období 2009-2010. Plán byl schválen nejprve členy KEK dne 30. 6. 2012 a následně i hejtmanem Středočeského kraje. - zvyšování povědomí o možnostech a především kladech očkování proti sezónní chřipce vyplývajícího z Akčního plánu pro zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce v letech 2012 až 2014. V rámci tohoto úkolu byla v průběhu celého roku patrná společná snaha KHS a Krajského úřadu Středočeského kraje odbornými články zvýšit zájem o očkování proti sezónní chřipce, což je nejlepší preventivní ochrana před onemocněním pandemickou chřipkou. Z důvodu aktualizace tohoto KPP StčK byla i v roce 2012 aktivní pracovní skupina – Pracovní štáb KEK, jehož vedoucí byla MUDr. Markéta Korcinová, místopředseda KEK. Pracovní štáb KEK projednával plán na svém pracovním jednání dne 25. 4. 2012. Činnost pracovního štábu KEK bude dle potřeby pokračovat i v příštím roce, jedním z hlavních úkolů bude rozvíjení vzájemné spolupráce v rámci zvyšování povědomí o možnostech (a především významu) očkování proti sezónní chřipce. V rámci vzájemného informování a sdílení jak odborných informací, tak i pro sdílení dat Krajského pandemického plánu Středočeského kraje, vytvořila KHS vlastní „pandemický portál KHS“, který je tvořen zabezpečenou částí internetových stránek KHS StčK. Krajský pandemický portál KHS obsahuje kromě vlastního plánu také zápisy ze zasedání KEK Středočeského kraje, Národní pandemický plán ČR a Akční plán pro zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce. Do pandemického portálu KHS mají přístup jak členové KEK, tak i další pracovníci orgánů krizového řízení ve StčK (pracovníci obcí s rozšířenou působností, územních odborů HZS StčK).
7.4. Spolupráce s dalšími orgány kraje
Spolupráce s krajským úřadem probíhala v těchto oblastech: - porady a odborná příprava tajemníků bezpečnostních rad určených obcí (min. 2 ročně – informování o aktuální situaci a připravovaných změnách v oblasti ochrany veřejného zdraví), - aktualizace povodňového plánu kraje a - zasedání Krizového managementu odboru zdravotnictví KU StčK (min. 2 ročně – spolupráce na řešení společných úkolů v oblasti poskytování zdravotní péče a postupné propojování plánovacích dokumentů, rozvoj spolupráce s neziskovým sektorem). Obě organizace velice úzce spolupracují a společnými silami usilují o podporu veřejného zdraví ve všech oblastech života společnosti.
Spolupráce s HZS: - aktualizace havarijního plánu kraje, - aktualizace krizového plánu kraje. Spolupráce probíhala ve všech oblastech bez problémů a lze ji hodnotit kladně.
51
Spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví ČR: - v roce 2012 neproběhl žádný odborný seminář určený pro krizové managery.
8. ÚSEK SPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ V oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů eviduje KHS následující: Tabulka č. 17: Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Počet přijatých žádostí o informace: 27 Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace: Počet podaných odvolání proti rozhodnutí dle § 15 odst. 1 tohoto zákona:
0
Počet poskytnutých výhradních licencí:
0 0
Počet stížností podaných podle § 16a tohoto zákona: Uložené sankce za nedodržování zákona: Další informace vztahující se k uplatňování zákona:
0
0 Uvedený počet přijatých žádostí o informace zahrnuje pouze ty, které vyžadovaly rozsáhlejší odpověď. Jednoduché ústní či telefonické dotazy jsou zodpovídány zaměstnanci správního úřadu na místě a s ohledem na tuto skutečnost zde nejsou evidovány.
52
53
9. ÚSEK EKONOMICKO - PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ Celkové výsledky hospodaření KHS za rok 2012 uvádí tabulka níže. Tabulka č. 18: Celkové výsledky hospodaření za rok 2012 (v tis. Kč na dvě des. místa) schválený upravený skutečnost % plnění rozpočet rozpočet k UR Objem výdajů na investice 0,00 237,00 236,75 99,90 0,00 237,00 236,75 99,90 z toho čerpací účet 916 Objem neinvestičních výdajů z toho mzdové prostředky pojistné a příděl do FKSP náhrady mezd za nemoc neinv. výdaje ISPROFIN Objem příjmů celkem z toho třída 4 položka 4132
130 916,00 79 215,00 27 718,00 450,00 0,00
131 973,00 79 543,00 27 747,00 365,00 0,00
130 677,81 79 228,79 27 507,73 364,45 0,00
99,02 99,60 99,14 99,85 0,00
620,00 0,00 0,00
620,00 0,00 0,00
2 404,52 11,79 11,79
387,83
Podíl mimorozp. prostředků na uskutečněných neinv. výdajích v tis. Kč: 354,54 z toho: použití rezervního fondu: 0 přijaté pojistné náhrady: 74,92 čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů: 279,62 Výsledky inventarizací – proúčtování inventarizačních rozdílů: Během fyzických inventur nebylo na žádném pracovišti shledáno manko ani přebytek. Byl pouze potvrzen stav na středisku 400, místnost 400 Odcizené koupací tabule, kde je doposud evidována odcizená informační tabule Příbram Nový rybník, která byla odcizena již v červenci 2012. Od Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, obvodní oddělení Příbram, kam byla škoda nahlášena, neobdržela KHS do termínu konání inventur vyjádření k uvedenému případu. Informace o bezúplatných převodech majetku: Dne 25. 7. 2012 rozhodl ředitel na návrh likvidační komise č. 7/2012 o trvalé nepotřebnosti použitých mobilních telefonů. Nepotřebné telefony byly nabídnuty ostatním organizačním složkám státu k bezúplatnému převodu. Jediným zájemcem byla Státní veterinární správa – Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Středočeský kraj, která na základě Zápisu o převodu příslušnosti hospodaření s movitým majetkem ČR ze dne 21. 8. 2012 převzala 30 kusů mobilních telefonů do užívání.
54
55
SEZNAM ZKRATEK ČR EPI EU HACCP HDM HOK HP HV HZS KHS KP KU MŠMT MZ ČR OOVZ PBU RAPEX SZŠ StčK SZÚ Praha SZD VŠ ZŠ
Česká republika protiepidemický odbor Evropská unie Hazard Analysis and Critical Control Points, hygiena dětí a mladistvých hygiena obecná a komunální hygiena práce hygiena výživy hasičský záchranný sbor krajská hygienická stanice, kosmetický prostředek, krajský úřad Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, orgán ochrany veřejného zdraví předměty běžného užívání, Rapid Alert System for Non-Food Products, střední zdravotnická škola Středočeský kraj Státní zdravotní ústav Praha, státní zdravotní dozor, vysoká škola základní škola
56
Vydala: Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze
Dittrichova 17 128 01 Praha 2 Telefonní číslo na ústřednu KHS: +420 234 118 201 Faxové číslo na KHS: +420 224 916 561 ID datové schránky: hhcai8e E-mail:
[email protected] Internet: www.khsstc.cz
Červenec, 2013
57
