Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000

České dráhy, státní organizace Datové a informační služby o.z. Odvětvové informační středisko dopravy Hybernská 5, 110 00 Praha 1

Informace ze zahraniční dopravy č. 8

Výroční zpráva o civilním letectví za rok 2000

Praha, březen 2002

Obdobně jako v předchozích několika letech, i v roce 2000 vykazoval sektor letecké dopravy růst, neboť přepravil více cestujících, více nákladu a poštovních zásilek než kdykoliv předtím, což vedlo k tomu, že již po osmé za sebou dosáhl provozního zisku. Z hlediska realizovaných tunokilometrů je tento sektor na vzestupu od roku 1991. Přestože bylo přepraveno více než 1,6 miliardy cestujících a bylo realizováno více než 400 miliard tunokilometrů nákladu, došlo u provozních zisků tohoto sektoru opět k určitému poklesu, který začal po roce 1997. Za rok 2000 je provozní zisk sektoru odhadován na úrovni 11 miliard USD – což představuje zhruba 3,3% provozních výnosů. Provozní rozpětí v roce 2000 bylo zhruba o 10% nižší než v roce 1999 a o celou třetinu nižší než v roce 1997, kdy byla zaznamenána rekordní hodnota provozního rozpětí v 90. letech. Tento slábnoucí zisk byl vyvolán zvyšujícími se náklady, zejména v oblasti paliva, v kombinaci s nižší výnosností (tj. výnosem na osobokilometr). Zisk zaznamenal mírný pokles i přesto, že objem realizovaných tunokilometrů vzrostl celkově o více než 8% a koeficient průměrné vytíženosti osobní přepravy na pravidelných linkách vzrostl na 71%. Koeficient vytíženosti z hlediska hmotnosti dosáhl 61%. V celosvětovém měřítku v roce 2000 zaznamenalo provozní zisk přibližně 68% leteckých společností, přičemž zbývající společnosti zaznamenaly ztráty. Z hlediska regionálního rozvrstvení pouze letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti brané jako celek zaznamenaly záporný provozní výsledek. Nárůst dopravy na mezinárodních linkách předstihl ve všech ohledech vnitrostátní dopravu na celém světě. Podíl mezinárodní dopravy vzrostl na přibližně 68% všech realizovaných tunokilometrů z hodnoty mírně pod 67%, jež byla zaznamenána v roce 1999, a demonstroval více než dvojnásobné tempo růstu ve srovnání s vnitrostátní dopravou, které se pohybovalo blízko 4%. Silný růst dopravy v roce 2001 poněkud poleví v důsledku zpomalení světové ekonomiky, ale podle prognóz zpracovaných v ICAO se očekává, že počet realizovaných osobokilometrů v letech 2002 až 2003 začne opět růst. Osobní doprava leteckých společností působících v asijském/tichomořském regionu by podle těchto prognóz měla zaznamenat nejvyšší roční průměrné tempo růstu během tohoto období. Předpokládá se, že výnosy i náklady leteckých společností budou růst o něco vyšším tempem, než tomu bylo během uplynulého desetiletí, kdy výnosy rostly přibližně o 5,1% ročně a náklady leteckých přepravců se zvyšovaly zhruba o 4,7% ročně. Výsledkem toho je, že se v nadcházejících třech letech předpokládají poměrně stabilní provozní výsledky. Mezi jinými trendy v oblasti letecké přepravy došlo k výraznému pokroku v úsilí o liberalizaci, kdy významný počet dvoustranných smluv, které byly uzavřeny nebo novelizovány v roce 2000, obsahuje opatření pro větší liberalizaci. Regionální organizace v Africe, Asii/Tichomoří a v Latinské Americe zvážily možnost nebo se zavázaly k postupné liberalizaci leteckých linek v rámci daných regionů. Privatizace světových vlajkových přepravců, tedy proces, který již probíhá řadu let, pokračovala privatizací dalších šesti leteckých společností v roce 2000 a pokrokem u plánů na privatizaci pro dalších 34 leteckých přepravců. Letecké společnosti rovněž pokračovaly v expanzi prostřednictvím nadnárodních aliancí, přičemž většina těchto dohod obsahuje ujednání o sdílení kódů. Iniciativa vlád spočívající v zakládání samostatných subjektů, které by provozovaly hlavní letiště nebo poskytovaly služby v oblasti letecké navigace, byla v roce 2000 také na vzestupu, přičemž rostoucí důraz byl kladen na aktivní účast soukromého sektoru na letištních 2

provozech, řízení a financování. Charakteristickým nově vznikajícím vývojovým faktorem v letištním sektoru byla expanze a rostoucí aktivita letištních aliancí. Vzhledem k tomu, že poptávka po letecké dopravě stále převyšuje kapacitu letišť a vzdušného prostoru, byla i v roce 2000 velká část úsilí věnována technologickým a dalším změnám, které by mohly vést k bezpečnému rozšíření kapacit. Zavedení komunikačních, navigačních a dozorčích systémů, jakož i systémů řízení letecké dopravy (CNS/ATM systémy) založených především na satelitní technologii, vedlo k rostoucímu využívání leteckého prostoru pro mezinárodní civilní letectví v roce 2000. Rovněž systémy řízení letového provozu (ATC) na celém světě pokračovaly v modernizaci jakožto součást vývoje na cestě ke spojitému globálnímu ATM systému.

Nejvytíženější letiště

Provozní výnosy

Provozní náklady

(v milionech cestujících)

(v mld. USD)

(v mld. USD)

80,2

328,7

317,7

77,7 305,5 73,1

279,6

1998 1998

293,2

295,5

1999

1999

2000

1998

1999

2000

2000

Atlanta Hartsfield

Světové pravidelné spoje

Světové pravidelné spoje

Podstatného pokroku bylo dosaženo ve všech regionech na cestě k implementaci snížených separačních minim založených na CNS/ATM systémech a koncepcích. V tichomořském regionu tvořila koncepce požadovaného navigačního výkonu (RNP) základ pro snížení separačního minima na 50 námořních mil (NM), jak v podélném, tak v bočním směru. I v roce 2000 byly dále prováděny výchozí kroky, které je třeba provést za účelem implementace obdobných snížení v africkém, karibském, latinskoamerickém, středovýchodním a jihoamerickém regionu. V současné době se plánuje implementace vzdušného prostoru RNP5 v určitých částech středovýchodního regionu a v koridoru jižního Atlantiku spojujícím Evropu s Jižní Amerikou.

ROK V DATECH Statistický přehled vývoje civilního letectví, který je uveden v tomto čísle ICAO Journal, je odvozen ze dvou publikací ICAO: Annual Report of the Council - 2000 (Výroční zpráva rady - 2000, dokument č. 9770) a The World of Civil Aviation, 2000-2003 (Svět civilního letectví, 2000-2003, oběžník č. 287) a z přehledu vývojových směrů letecké dopravy a trendů a prognóz, které byly vypracovány Úřadem letecké dopravy v rámci ICAO. Tyto dokumenty obsahují velké množství informací, které nejsou uvedeny v tomto přehledu; dokument č. 9770 je možno získat od ICAO kontaktováním oddělení pro prodej dokumentů, telefon +1 (514) 954-8022; fax +1 (514) 954-6769; e-mail: [email protected]. Oběžník č. 287 je rovněž možno získat ze stejného zdroje do listopadu až prosince roku 2001.

3

Podrobnější statistiky o výsledcích leteckého sektoru je možno nalézt ve statistické ročence ICAO, Civil Aviation Statistics of the World, která obsahuje přehled klíčových statistik publikovaných v různých zpravodajích ICAO.* • Poznámka: Všechny finanční hodnoty, které jsou uvedeny v této zprávě, jsou vyjádřeny v měně USA.

V roce 2000 pokračovaly práce na zavedení sníženého vertikálního separačního minima (RVSM) v evropském regionu a v některých částech tichomořského regionu došlo k úspěšné implementaci RVSM. V některých regionech ICAO byly zahájeny programy na implementaci moderních komunikačních systémů pro přenos dat mezi dispečerem a pilotem (CPDLC) a systému pro zpracování zpráv ATS (AMHS). V současné době probíhají zkoušky automatického závislého dozoru (ADS) spolu s rozsáhlým úsilím zaměřeným na vývoj ADS postupů usilujících o používání ADS pro separační účely, a tyto zkoušky by měly vést k aplikaci ADS v oceánském vzdušném prostoru pro účely monitorování shody a pro separační účely. Očekává se, že tyto vývojové směry v budoucnu povedou k efektivnějšímu využití vzdušného prostoru při současném zvýšení jeho kapacity. Statistiky odrážející bezpečnost, která je vždy nejvyšší prioritou, obsahovaly v roce 2000 určitý počet smrtelných leteckých nehod na pravidelných leteckých linkách po celém světě. Přestože se tento počet mírně snížil na 18 z 21 smrtelných nehod v roce 1999, došlo v roce 2000 k vyššímu počtu smrtelných úrazů cestujících (755 oproti 492 v roce 1999). Rovněž došlo k nárůstu počtu smrtelných úrazů cestujících na 100 milionů osobokilometrů v roce 2000, a to na hodnotu 0,025 z hodnoty 0,020 v roce 1999. Podle závazného auditorského programu ICAO pro dohled nad celkovou bezpečností, který byl spuštěn v roce 1999, bylo auditorskými týmy do konce roku 2000 posouzeno na 131 leteckých správ a pokračovaly přípravné práce na rozšíření programu v dalších technických oblastech. V rámci ICAO byla v roce 2001 mezi klíčovými body této organizace též Konference o ekonomice letišť a služeb letecké navigace (ANSConf 2000), událost, které se zúčastnilo více než 600 účastníků ze 113 zemí a 22 mezinárodních leteckých organizací. Do konce roku 2000 ICAO přijala novou politiku v oblasti poplatků za letištní služby a služby letecké navigace. V oblasti ochrany životního prostředí tato organizace i nadále kladla vysoký důraz na vývoj nové normy v oblasti hluku, která by byla přísnější, než je současná norma (Kapitola 3) a rovněž pokračovala ve studiu problematiky provozních omezení u letadel splňujících pouze současnou normu (Kapitola 3). Rovněž probíhaly práce v oblasti možností této politiky se zaměřením na omezení nebo redukci emisí skleníkových plynů z civilního letectví. Jako vždy, i v roce 2000 byla organizace ICAO velmi aktivní v oblasti technické spolupráce, neboť probíhala realizace 127 projektů v 77 rozvojových zemích. Hlavním cílem programu je poskytování technických služeb na podporu celosvětové implementace standardů ICAO a doporučených praktik, zejména v oblasti letové bezpečnosti. V celkovém objemu byl program technické spolupráce této organizace v roce 2000 ohodnocen částkou 88,2 milionů USD, což je rekordní výše ve financování od vytvoření programu v roce 1951. *

Další publikace než ICAO, jako statistické zpravodaje a zdroje dat, které jsou zde uvedeny, obsahují nejnovější dostupné statistické publikace OSN; Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); údaje Mezinárodního měnového fondu (IMF); Světové banky; Světové organizace cestovního ruchu; Světové obchodní organizace; Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); Evropské konference o civilním letectví (ECAC); ministerstva dopravy Spojených států; Mezinárodní rady letišť (ACI); Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA); Sdružení evropských leteckých společností (AEA); Airclaims Ltd; Avmark Inc. a společnosti a skupiny WEFA.

4

Následující přehled hlavních vývojových směrů letecké dopravy v roce 2000, zejména v oblastech růstu letecké dopravy (viz tabulka 1), finančních výsledků leteckých společností (viz níže uvedený samostatný oddíl), ekonomické regulace, leteckých přepravců a jejich leteckého parku, distribuce produktu leteckých společností, výsledků v oblasti bezpečnosti a zabezpečení a aktivit v oblasti technické spolupráce (pro každé z těchto témat rovněž viz příslušné samostatné oddíly uvedené níže), byl odvozen z dokumentu Annual Report of the Council - 2000 (Výroční zpráva rady - 2000) a z Oběžníku ICAO č. 287 (viz výše uvedený doplňkový text s informacemi, jak získat tyto a další publikace ICAO). Následující přehled se rovněž zaměřuje na dopravní a finanční prognózy pro období let 2001-2003. Podrobné informace k této problematice jsou uvedeny v Oběžníku č. 287. Dopravní výsledky Celkový objem přepravy na vnitrostátních a mezinárodních pravidelných linkách dosažený leteckými společnostmi signatářských států ICAO v roce 2000 se odhaduje na přibližně 401 miliard tunokilometrů, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 1999 o přibližně 8%. Světové letecké společnosti přepravily v roce 2000 přibližně 1647 milionů cestujících a zhruba 30 milionů tun nákladu, což představuje zvýšení z 1562 milionů cestujících a 28 milionů tun nákladu realizovaných v roce 1999. Vzhledem k tomu, že celková kapacita letišť vzrostla o něco méně než objem přepravy, znamená to, že průměrný koeficient vytíženosti osobní dopravy vzrostl na všech pravidelných leteckých spojích na 71% v roce 2000 a že průměrný koeficient vytíženosti letadel z hlediska hmotnosti vzrostl na 61%. Ve srovnání s předchozími lety došlo ke značnému nárůstu v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy, když byl zaznamenán růst ve výši přibližně 9% u realizovaných tunokilometrů a rovněž přibližně 9% v počtu přepravených osob a tun nákladu (viz tabulka 1). Na mezinárodní dopravu připadalo přibližně 59% celkových realizovaných osobokilometrů, 86% realizovaných tunokilometrů nákladu a 68% celkových realizovaných tunokilometrů. Tabulka 1: Pravidelná doprava v letech 1999 až 2000 Druh dopravy

Počet přepravených osob

Počet realizovaných oskm

(v milionech)

(v milionech)

MEZINÁRODNÍ 1999 493 1 622 250 2000 538 1 778 600 Změna (%) 9,1 9,6 VNITROSTÁTNÍ 1999 1 069 1 175 550 2000 1 110 1 239 190 Změna (%) 3,8 5,4 CELKEM (mezinárodní a vnitrostátní) 1999 1 562 2 797 800 2000 1 647 3 017 790 Změna (%) 5,4 7,9

Koeficient vytíženosti osobní dopravy (%)

Počet přeprav. tun

Počet realizovaných tkm

(v mil.)

70 72 2,0

Celkový počet realizovaných tkm

(v milionech)

Poštovní zásilky - počet realizovaných tkm (v milionech)

(v milionech)

Koeficient vytíženosti podle hmotnosti (%)

17,3 18,8 8,7

93 280 101 080 8,4

2 480 2 660 7,3

247 610 270 950 9,4

63 64 1,0

68 69 1,0

10,8 11,4 5,6

15 380 16 500 7,3

3 240 3 370 4,0

122 810 129 830 5,7

56 56 0,0

69 71 2,0

28,1 30,2 7,5

108 660 117 580 8,2

5 720 6 030 5,4

370 420 400 780 8,2

60 61 1,0

Poznámka: oskm = osobokilometry, tkm = tunokilometry

Rovněž vnitrostátní doprava zaznamenala významný růst - zhruba o 6% - neboť v roce 2000 bylo realizováno 130 miliard tunokilometrů ve srovnání se 123 miliardami tunokilometrů realizovanými v roce 1999.

5

Celosvětový trend v oblasti růstu dopravy za období let 1991 až 2000 je ilustrován na obrázcích 1 až 6, zatímco trend v oblasti růstu mezinárodní dopravy je za stejné období ilustrován na obrázcích 7 až 12. Obrázek 1: Celkový počet přepravených osob v letech 1991-2000 (v mil.)

Obrázek 2: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech 1991-2000 (v mld)

Regionální rozdělení pravidelné dopravy Vývoj v oblasti celkové a mezinárodní pravidelné dopravy se značně měnil v závislosti na regionech registrace přepravce, a to jak v oblasti osobní dopravy, tak v oblasti nákladní dopravy: z hlediska realizovaných osobokilometrů dosahoval nárůst dopravy od přibližně 6% pro letecké společnosti ze Severní Ameriky, Latinské Ameriky a z karibské oblasti po 11% pro letecké společnosti ze Středního Východu (viz tabulka 2). Mezinárodní pravidelná doprava dosáhla růstu od 7% pro přepravce z Afriky a Latinské Ameriky/karibské oblasti po téměř 13% pro letecké společnosti ze Středního Východu. Tabulka 2: Růst letecké dopravy podle regionů v letech 1999 až 2000 (procentuální změna) Region registrace

Počet přepravených cestujících

Počet realizovaných osobokilometrů

Počet realizovaných tunokilometrů nákladu

Počet realizovaných tunokilometrů poštovních zásilek

Celkový počet realizovaných tunokilometrů

6,5 10,0 8,3 11,0 6,4 5,7

2,9 5,9 11,0 3,6 9,7 4,7

11,9 3,1 9,9 3,8 6,3 - 29,1

5,9 9,0 9,4 8,0 7,1 5,7

7,9

8,2

5,5

8,2

4,3 11,9 9,5 11,0 7,0 3,4

6,7 11,9 9,1 12,9 7,9 7,1

2,5 5,4 11,1 3,7 11,5 6,6

- 11,1 4,4 11,5 5,4 7,4 - 15,7

5,8 9,6 10,0 8,7 9,3 6,8

9,1

9,6

8,4

7,1

9,4

MEZINÁRODNÍ A VNITROSTÁTNÍ DOPRAVA Afrika 4,0 Asie a Tichomoří 7,0 Evropa 7,6 Střední Východ 6,7 Severní Amerika 3,4 Latinská Amerika / 4,6 Karibská oblast Celkem 5,4 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA Afrika Asie a Tichomoří Evropa Střední Východ Severní Amerika Latinská Amerika / Karibská oblast Celkem

6

Obrázek 3: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech 1991-2000 (v mil.)

Provozní výsledek (v % provozních výnosů)

Obrázek 4: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech 1991-2000 (v mld)

Objednávky tryskových letadel

5,4 4,8

Růst počtu přepravených osob (u všech spojů dohromady) 6,20%

1 553

1 463

5,40%

3,3 987

1998

1999

1%

2000

Světové pravidelné spoje

1998

1999

2000

1998

1999

2000

Z hlediska počtu realizovaných tunokilometrů nákladu vykázali přepravci z Afriky zvýšení, jak v oblasti celkové přepravy, tak z hlediska mezinárodní přepravy, a to přibližně o 3%. Na opačném konci tohoto růstového žebříčku se nacházejí evropští přepravci, kteří vykázali průměrný nárůst ve výši 11% počtu realizovaných tunokilometrů nákladu na všech spojích, a letecké společnosti Severní Ameriky, které vykázaly nárůst na mezinárodních spojích přibližně o 12%. Obrázek 5: Celkový počet realizovaných tunokilometrů poštovní přepravy v letech 1991-2000 (v mil.)

Obrázek 6: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech 1991-2000 (v mld)

7

Růst realizovaných osobokilometrů

Růst počtu přepravených tun nákladu

Růst realizovaných tunokilometrů

(u všech spojů dohromady)

(u všech spojů dohromady)

(u všech spojů dohromady)

7,5% 7,9%

8,2% 6,0%

6,5%

6,7%

2,1%

0,4% 1998 1998

1999

2000

1998

1999

2000

1999

2000

-1,0%

Zatímco letecké společnosti Severní Ameriky přepravily přibližně 36% celkového objemu světové pravidelné dopravy v roce 2000, největší podíl v oblasti mezinárodní pravidelné dopravy – přibližně 37% – byl realizován evropskými leteckými společnostmi. V roce 2000 vykázaly letecké společnosti asijského/tichomořského regionu nejvyšší roční koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti na mezinárodních pravidelných spojích (přibližně 68%), zatímco letecké společnosti v Africe vykázaly nejnižší koeficient průměrné vytíženosti podle hmotnosti (přibližně 50%). Ve srovnání s rokem 1999 představují koeficienty vytíženosti podle hmotnosti pro mezinárodní pravidelné spoje nárůst o přibližně 5 procentních bodů pro letecké společnosti Latinské Ameriky a karibské oblasti, po 2 procentních bodech pro letecké společnosti Afriky a Asie/Tichomoří a jednoho procentního bodu pro evropské a severoamerické přepravce. V případě leteckých společností Středního Východu nedošlo prakticky k žádné změně nebo jen k velmi mírným změnám. Růst celkového počtu tunokilometrů

Růst počtu přepravených osob

Růst realizovaných osobokilometrů

(u všech spojů dohromady)

(u mezinárodních spojů)

(u mezinárodních spojů)

8,2%

9,1% 9,6%

7,6% 6,3% 7,3% 4,6%

3,0% 1,3%

1998

1999

2000

1998

1999

8

2000

1998

1999

2000

Přibližně 70% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy připadalo v roce 2000 na 30 mezinárodních a/nebo domácích leteckých společností. Na mezinárodních spojích bylo přibližně 73% veškeré dopravy realizováno nejvýkonnějšími 30 leteckými společnostmi provozujícími mezinárodní pravidelné spoje. Z těchto 30 leteckých společností bylo 11 přepravců registrováno v Evropě, 10 v asijském/tichomořském regionu, 7 v Severní Americe, 1 na Středním Východě a 1 v Latinské Americe/karibské oblasti. Růst počtu tun nákladu (mezinárodní spoje)

Růst realizovaných tunokilometrů nákladu

Růst celkového počtu realizovaných tkm

(mezinárodní spoje)

(mezinárodní spoje)

9,5%

9,4% 8,7%

8,4% 7,2%

7,0%

1,8% 0,6% 1998 1998

1999

2000

1999

-0,8%

2000 1998

1999

2000

Deset největších leteckých přepravců v roce 2000 tvořily z hlediska realizovaného počtu tunokilometrů na pravidelných mezinárodních a vnitrostátních linkách společnosti United Airlines s 23,1 mld realizovaných tunokilometrů, po které následovaly American Airlines, Delta Air Lines, Lufthansa, British Airways, Northwest Airlines, Air France, Singapore Airlines, Japan Airlines a Federal Express. V oblasti mezinárodní dopravy první místo z tohoto hlediska patřilo společnosti Lufthansa (16 mld realizovaných tunokilometrů), po které následovaly British Airways, Singapore Airlines, Air France, Japan Airlines, KLM Royal Dutch Airlines, United Airlines, Korean Air, Cathay Pacific Airways a American Airlines. Obrázek 7: Celkový počet přepravených osob v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.)

Obrázek 8: Celkový počet realizovaných osobokilometrů v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld)

Pořadí z hlediska zemí nebo skupin zemí podle objemu pravidelné letecké přepravy realizované jejich leteckými společnostmi v roce 2000 je k dispozici v tabulce 3. Tato data jsou uvedena pro celkový počet realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů, jak pro všechny provozy celkem, tak pro mezinárodní provozy. Konkrétní číselné údaje jsou uváděny 9

pouze pro ty země, jejichž letecké společnosti realizovaly v roce 2000 v souhrnu více než 100 milionů tunokilometrů. Tabulka 4 uvádí počty tunokilometrů nákladu realizovaných těmi zeměmi, jejichž letecké společnosti přepravily v roce 2000 více než 25 milionů tunokilometrů nákladu. Jak plyne z údajů uvedených v tabulce 3, připadalo přibližně 45% celkového objemu pravidelné osobní, nákladní a poštovní dopravy na letecké společnosti ze Spojených států (34%), Japonska (6%) a Velké Británie (5%). V oblasti mezinárodní dopravy bylo téměř 39% veškeré dopravy realizováno leteckými společnostmi čtyř zemí: Spojených států s 18%, Velké Británie s 8%, Německa se 7% a Japonska se 6% celkového objemu. Nepravidelná doprava Odhaduje se, že v roce 2000 došlo k nárůstu celkové mezinárodní nepravidelné osobní letecké dopravy (v osobokilometrech) v celosvětovém měřítku o odhadovaných 11%, přičemž podíl celkové mezinárodní osobní dopravy zůstává na úrovni kolem 13%. Nepravidelná doprava pro přepravce registrované v Evropě zůstává největší jednotlivou složkou světového trhu charterových služeb. Obrázek 9: Celkový počet přepravených tun nákladu v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.)

Obrázek 10: Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld)

Odhaduje se, že vnitrostátní nepravidelná osobní doprava představuje přibližně 8% celkové nepravidelné osobní dopravy a kolem 2% veškeré vnitrostátní osobní dopravy v celosvětovém měřítku. Nepravidelná nákladní doprava je stále více převážně účelovou záležitostí a pokud jde o její objem, je k dispozici jen velmi málo informací. Obrázek 11: Celkový počet přepravených tunokilometrů poštovních zásilek v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mil.)

Obrázek 12: Celkový počet realizovaných tunokilometrů v letech 1991-2000 (mezinárodní doprava) (v mld)

Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí

Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.)1

10

Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.)1

(jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem)

Pořadí v r. 2000

Celkové výkony Odhad za rok 2000

Mezinárodní doprava

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Celkové výkony

Mezinárodní doprava

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

Spojené státy Japonsko Velká Británie Německo Francie

1 2 3 4 5

134 464 23 652 21 866 18 554 15 605

7 6 6 9 9

1 4 2 3 7

47 884 17 407 21 218 17 660 11 853

10 8 6 9 8

1 2 3 4 5

1 110 955 173 403 170 682 115 614 113 032

6 6 6 10 12

1 4 2 3 5

310 389 102 209 163 157 106 822 75 052

8 11 6 10 11

Korejská republika Singapur Nizozemí Čína2 Hongkong SAR3 Macao SAR4

6 7 8 9

13 425 12 986 11 773 11 603 9 663 176

3 10 4 15 10

6 5 8 16

12 646 12 986 11 763 4 465 9 663 176

2 10 4 16 10

11 9 8 6

62 837 71 786 73 907 90 960 50 254 1 572

14 10 4 13 14

8 7 6 18

54 926 71 786 73 798 22 232 50 254 1 572

13 10 4 12 14

Austrálie Kanada Itálie Brazílie Španělsko

10 11 12 13 14

9 921 8 367 6 151 5 697 5 642

9 4 10 6 17

9 10 14 19 17

6 936 5 942 5 148 3 246 3 978

13 5 11 5 18

7 10 14 13 12

81 525 70 760 44 552 45 737 52 613

7 6 12 9 19

9 10 15 17 14

53 007 48 002 34 276 22 811 35 216

12 8 13 6 21

Thajsko Švýcarsko Země Perského zálivu5 Malajsie Ruská federace

15 16 17 18 19

5 571 5 550 5 523 5 346 4 948

7 7 20 21 -2

13 11 12 15 23

5 215 5 523 5 506 4 875 2 285

7 7 20 21 9

16 18 19 17 15

42 236 36 319 35 978 37 939 42 950

10 9 22 13 å6

11 12 13 16 22

38 676 36 039 35 831 32 905 17 584

10 9 22 12 4

Lucembursko Skandinávie6 Mexiko Nový Zéland Belgie

20 21 22 23 24

3 573 3 422 3 088 2 976 2 920

39 6 7 5 37

18 22 30 21 20

3 573 2 585 1 646 2 762 2 920

39 6 17 6 37

98 21 20 23 26

557 27 742 30 474 23 045 19 379

- 25 5 4 10 10

95 21 25 19 20

557 19 149 15 081 20 338 19 379

- 25 6 14 13 10

Indie Saudská Arábie Jihoafrická republika Chile Izrael

25 26 27 28 29

2 911 2 836 2 579 2 296 2 191

6 2 7 9 -3

29 24 26 28 25

1 701 2 173 2 041 1 955 2 166

5 2 7 11 -3

22 25 24 36 31

26 026 20 229 21 014 10 859 14 397

7 3 10 2 7

27 28 23 38 26

13 918 13 807 15 856 7 678 14 127

6 3 11 3 7

Rakousko Turecko Indonésie Argentina Pákistán

30 31 32 33 34

2 045 1 865 1 857 1 774 1 540

21 23 19 14 12

27 31 33 36 34

2 034 1 555 1 262 1 170 1 239

21 27 23 21 14

30 28 27 29 33

15 471 16 492 16 579 15 744 13 048

16 24 14 12 14

24 30 31 34 32

15 353 12 938 10 665 9 290 10 086

16 29 14 22 18

Irsko Filipíny Kolumbie Portugalsko Srí Lanka

35 36 37 38 39

1 399 1 382 1 379 1 242 1 125

25 6 3 -4 68

32 35 39 38 37

1 392 1 180 1 033 1 088 1 125

25 6 5 -4 68

32 35 39 34 43

13 695 11 051 8 622 11 111 6 840

24 7 10 -3 33

29 35 43 33 40

13 614 9 050 5 338 9 594 6 840

24 8 15 -4 33

Egypt Řecko Finsko Írán (Íránská islámská rep.) Kuvajt

40 41 42 43 44

1 085 1 043 963 810 805

-1 10 -1 1 -3

40 41 42 55 43

1 015 939 846 362 805

-2 11 -2 7 -3

38 37 41 40 44

8 828 9 575 7 502 8 341 6 137

-3 8 -5 6 0

37 36 41 50 42

8 065 8 504 6 177 3 393 6 137

-3 9 -7 25 0

Maroko Bangladéš Mauritius Jordánsko Polsko

45 46 47 48 49

722 678 647 591 574

8 24 15 2 15

44 45 46 47 48

693 672 643 591 564

8 25 15 2 15

42 50 46 48 45

7 185 3 988 4 888 4 207 5 035

9 13 21 0 9

39 49 45 46 44

6 904 3 910 4 837 4 207 4 918

9 13 21 0 9

Vietnam Island Jamajka Brunei Uzbekistán

50 51 52 53 54

517 502 427 410 387

16 10 13 8 5

54 49 50 51 56

365 502 427 410 357

20 10 13 8 7

47 51 49 58 53

4 441 3 932 4 175 3 001 3 430

16 -4 19 17 3

55 48 47 56 53

3 017 3 932 4 175 3 001 3 100

20 -4 19 17 5

11

Tabulka 3: Přehled realizovaných tunokilometrů a osobokilometrů v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 100 milionů tunokilometrů celkem)

Celkový počet realizovaných tunokilometrů (v mil.)1 Pořadí v r. 2000

Celkové výkony Odhad za rok 2000

Mezinárodní doprava

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Celkový počet realizovaných osobokilometrů (v mil.)1

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Celkové výkony Odhad za rok 2000

Mezinárodní doprava

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

Etiopie Keňa Státy Yaoundské smlouvy7 Venezuela Maďarsko

55 56 57 58 59

383 377 376 350 340

3 29 - 11 - 33 13

52 57 53 73 58

373 355 367 190 340

3 31 - 11 - 50 13

62 55 65 52 56

2 752 3 272 2 666 3 487 3 168

12 30 -7 - 31 11

62 54 64 70 52

2 640 3 040 2 578 1 750 3 168

12 33 -7 - 50 11

Kuba Česká Republika Fidži Panama Trinidad a Tobago

60 61 62 63 64

335 334 316 312 300

- 20 17 11 45 -3

61 59 60 62 63

312 334 313 312 299

- 20 17 11 45 -3

59 54 67 66 61

2 964 3 332 2 479 2 604 2 765

- 20 16 13 53 2

57 51 65 63 58

2 769 3 325 2 448 2 604 2 754

- 20 16 13 53 1

Kypr Alžírsko Salvador Tunisko Kostarika

65 66 66 66 69

292 284 284 284 253

2 -1 21 1 3

64 70 66 65 67

292 220 275 284 250

2 3 21 1 3

63 57 60 64 69

2 740 3 023 2 829 2 690 2 371

2 1 20 -3 11

59 67 60 61 68

2 740 2 348 2 729 2 690 2 334

2 5 19 -3 11

Malta Zimbabwe Libanon Peru Rumunsko

70 71 72 73 74

234 228 223 207 200

9 -6 0 39 17

68 71 69 89 72

234 217 223 91 196

9 -6 0 117 18

68 88 74 71 70

2 442 771 1 484 1 915 2 076

5 - 21 15 20 18

66 90 72 88 69

2 442 652 1 484 680 2 032

5 - 22 15 51 19

Bolívie Jemen Ghana Ukrajina Namíbie

75 76 77 78 79

181 174 162 150 149

-3 53 7 8 48

78 74 75 79 76

143 165 162 135 147

-3 54 7 8 48

72 73 83 76 92

1 809 1 575 988 1 449 723

-2 53 - 10 10 14

73 71 79 75 87

1 403 1 485 988 1 294 704

0 55 - 10 11 14

Syrská arabská republika Turkmenistán Madagaskar Kazachstán Gabun

79 81 82 83 84

149 144 137 133 131

11 27 14 22 6

77 86 83 85 81

145 102 114 104 123

11 29 14 37 5

77 75 81 78 85

1 422 1 466 1 146 1 208 836

10 25 13 22 7

74 78 81 80 84

1 381 1 007 907 916 762

10 24 12 38 7

Surinam Nepál Papua Nová Guinea Angola Kamerun

85 86 86 88 89

130 121 121 116 106

-7 12 10 9 0

80 82 92 84 87

129 119 79 111 99

-8 12 11 14 0

80 79 82 94 97

1 151 1 155 1 071 619 560

-3 13 10 2 -6

76 77 89 93 97

1 149 1 135 653 565 505

-3 13 13 8 -5

Poznámky k tabulce 3: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo.

Letištní provoz Nejvytíženějších 25 světových letišť z hlediska počtu odbavených cestujících – z nichž 16 se nachází ve Spojených státech – odbavilo v roce 2000 celkem přibližně 1096 milionů cestujících. Tento údaj představuje téměř jednu třetinu celkové pravidelné a nepravidelné

12

osobní dopravy ve světovém měřítku. V průměru odbavilo každé z těchto letišť přibližně 120 000 cestujících denně. Těchto 25 nejvytíženějších letišť rovněž odbavilo v celkovém souhrnu o něco málo více než 11,5 milionu odletů a příletů letadel v roce 2000, což je mírně vyšší údaj než v předcházejícím roce. Průměrný roční nárůst pohybů letadel na těchto letištích v rozmezí let 1991 až 2000 byl přibližně 3,5%, zatímco objem osobní přepravy rostl během téhož období v průměru o 5,4%. Nejvytíženějším letištěm v roce 2000 bylo letiště Atlanta Hartsfield, které odbavilo více než 80,1 mil. cestujících a z hlediska počtu vzletů a přistání 885 000 letadel. Tyto údaje představovaly roční nárůst o 3,1% v počtu odbavených cestujících a mírné zvýšení pohybů letadel. Budeme-li sestavovat pořadí letišť podle osobní dopravy, bylo další pořadí následující: Chicago O’Hare s 72,2 mil. cestujících; Los Angeles s 68,5 mil. cestujících; London Heathrow s 64,6 mil. cestujících a Dallas/Ft. Worth s 60,7 mil. cestujících. Z hlediska pohybu letadel následovalo za letištěm v Atlantě jako další nejvytíženější komerční letiště Chicago O’Hare s 868 000 vzlety a přistáními; Dallas/Ft. Worth s 754 000 vzlety a přistáními; Los Angeles s 749 000 vzlety a přistáními a Paris Charles de Gaulle, kde se pohyb letadel zvýšil o celých 8,8% na 508 000. Mezi 25 nejvytíženějšími letišti došlo k nejvyššímu ročnímu tempu růstu u pohybu letadel v Madridu, kde objem dopravy vzrostl o 15,7% na 350 000 vzletů a přistání. Největší roční tempo růstu v oblasti osobní přepravy rovněž bylo zaznamenáno v Madridu, kde došlo ke zvýšení o 18% na 32,6 milionu odbavených osob. Z hlediska mezinárodní osobní dopravy bylo nejvytíženějším letištěm letiště London Heathrow, kde došlo k odbavení více než 56,8 milionu cestujících, což znamená ve srovnání s rokem 1999 nárůst o 3,5%. Dalšími nejvytíženějšími letišti z tohoto hlediska byla letiště Paris Charles de Gaulle, které zaznamenalo nárůst o 11,4% na 42,5 milionu mezinárodních cestujících; Frankfurt se 7,4% růstem na 39,8 milionu mezinárodních cestujících; Amsterdam Schiphol s nárůstem o 7,5% na 38,9 milionu osob a Hongkong, kde došlo k růstu o 10,2% na 32 milionu cestujících. Mezi deseti nejvytíženějšími letišti z hlediska mezinárodní osobní dopravy byla dále letiště London Gatwick, Singapore, Tokyo Narita, Brusel a Bangkok. 25 nejdůležitějších letišť na světě z hlediska počtu odbavených cestujících v oblasti mezinárodní osobní dopravy představuje přibližně 2% všech letišť nabízejících služby mezinárodní dopravy. Dohromady těchto 25 letišť odbavilo v roce 2000 přibližně 569 milionu cestujících, neboli zhruba 42% celkového světového objemu mezinárodní pravidelné a nepravidelné dopravy z hlediska počtu odbavených osob. V průběhu let 1991 až 2000 se počet osob na mezinárodních spojích odbavených na těchto letištích zvyšoval přibližně o 7,1% ročně. Pohyby letadel na mezinárodních letech se zvyšovaly přibližně o 6% každým rokem. Během téhož desetiletého období došlo k nejvyšším průměrným ročním nárůstům z hlediska počtu odbavených cestujících u letišť Milan Malpensa (25,3%) a Brusel (12%). Letiště Milan Malpensa rovněž dosáhlo nejvyššího tempa ročního růstu z hlediska pohybů letadel v oblasti mezinárodní dopravy (přibližně 25%), následováno letištěm Madrid a Soul (každé z nich přibližně 9%). Na konci roku bylo na světě pro mezinárodní civilní leteckou dopravu otevřeno celkem 1196 letišť ve srovnání s 1192 na konci roku 1999. V průběhu roku 2000 bylo dokončeno nebo rozpracováno 242 projektů na rozšíření letišť. Většina těchto projektů byla zaměřena na zvýšení kapacity osobní dopravy přístavbou nových terminálů nebo rozšiřováním stávajících zařízení a na zvýšení kapacit pro odbavování nákladní dopravy.

13

V roce 2000 probíhalo přibližně 20 projektů zaměřených na vytvoření železničního spojení mezi letišti a městy, která letiště obsluhují nebo na spojení letišť s železniční sítí ve velkém. Finanční výsledky Předběžné odhady za rok 2000 naznačují, že pravidelná letecká doprava v celosvětovém měřítku jakožto celek zaznamenala provozní zisk ve výši 3,3% celkových provozních výnosů ve srovnání se ziskem 4% celkových provozních výnosů zaznamenaným v roce 1999. Výsledky roku 2000 představují osmý po sobě jdoucí provozní zisk, přičemž tato série ziskových výsledků následuje po třech letech provozních ztrát (1990 až 1992). Provozní výnosy pravidelné letecké dopravy se předběžně odhadují v roce 2000 na 328,7 mld USD, což představuje nárůst o přibližně 7% ve srovnání s rokem 1999, kdy letecké společnosti vydělaly 305,5 mld USD. Provozní výnosy na tunokilometr realizovaných výkonů poklesly na odhadovaných 77,6 centů v roce 2000 z hodnoty 77,9 centů v roce 1999. Provozní náklady leteckých společností za rok 2000 jsou předběžně odhadovány na 317,7 mld USD, což představuje zvýšení o přibližně 8% vzhledem k roku 1999. Provozní náklady na tunokilometr realizovaných výkonů vzrostly v roce 2000 na 75 centů z hodnoty 74,7 centů v roce 1999. Pokračující úsilí vyvíjené leteckými společnostmi z celého světa zaměřené na snižování jejich nákladů pomohlo udržet provozní výdaje na tunokilometr na téměř stejné úrovni jako v roce 1999 i přes podstatně zvýšené ceny, které je nutno platit za letecké palivo. Přestože odhadovaný provozní zisk ve výši přibližně 11 mld USD byl nižší než provozní zisk z roku 1999 (kdy dosáhl 12,3 mld USD), tento kladný výsledek odráží celkově zdravé hospodaření po většinu roku vedoucí k silnému nárůstu dopravy. Současně s tím letecké společnosti udržovaly neustále pod kontrolou růsty kapacit pro osobní dopravu a díky tomu se koeficient průměrné vytíženosti u osobní dopravy zvýšil o dvě procenta na 71% v roce 2000 z 69% v roce 1999. Nicméně rostoucí ceny leteckého paliva ve spojení s poklesem výnosnosti (tj. výnosů na realizovaný tunokilometr) měly ve všech regionech s výjimkou Severní Ameriky negativní dopad na světové letecké společnosti. Silná ekonomická situace ve Spojených státech měla hlavní vliv na finanční výsledky, přičemž letecké společnosti v Severní Americe vyprodukovaly téměř 70% celosvětového provozního zisku. Letecké společnosti Spojených států provozující pravidelnou dopravu (tj. přední přepravci a národní společnosti) jakožto skupina představovaly přibližně 38% celkových provozních výnosů mezi leteckými společnostmi provozujícími pravidelnou dopravu, které pocházejí ze smluvních států ICAO. Předběžné údaje naznačují, že provozní výsledek společností z USA dosáhl zisku 7,4 mld USD, což je jen nepatrně méně než zisk ve výši 7,6 mld USD zaznamenaný v roce 1999. U přepravců z ostatních zemí světa dohromady je předběžný odhadovaný provozní zisk za rok 2000 3,6 mld USD, což je podstatně méně, než provozní zisk ve výši 4,7 mld USD zaznamenaný v předchozím roce. Podle předběžných odhadů se pro světové letecké společnosti s pravidelnými lety očekává, že čistý výsledek – odvozený z provozního výsledku tím, že budeme brát v úvahu neprovozní položky a daně – vykáže vzhledem k roku 1999 určitý pokles v důsledku nižších provozních zisků a kvůli kursovým ztrátám. Informace o provozních a čistých výsledcích za období let 1991 až 2000 jsou k dispozici v tabulce 5. Odhady světových leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu braných jakožto celek nevykreslují značné rozdíly ve výsledcích dosažených jednotlivými leteckými společnostmi. V roce 1999 (v době přípravy tohoto článku nebyla k dispozici úplná data za 14

rok 2000) přibližně 68% leteckých společností zaznamenalo provozní zisky a 32% leteckých společností vykazovalo provozní ztráty. Bráno podle regionů zaznamenaly v roce 1999 letecké společnosti ve všech statistických regionech ICAO – s výjimkou Latinské Ameriky/karibské oblasti – kladné souhrnné provozní výsledky. Provozní zisky vyjádřené jako procentuální podíl provozních výnosů se pohybovaly od až 6,5% v případě leteckých společností v Severní Americe po provozní ztrátu ve výši 1,1% pro přepravce v Latinské Americe a karibské oblasti. Čisté výsledky dosahovaly od přebytku ve výši 4,4% pro severoamerické letecké společnosti po čistou ztrátu ve výši 2,9% pro přepravce z Latinské Ameriky a karibské oblasti. Dostupná data pro přepravce, kteří neprovozují pravidelnou dopravu, nejsou dostačující k tomu, aby mohla vytvořit přesné finanční odhady za rok 2000. V roce 1999 se provozní výnosy přepravců neprovozujících pravidelnou dopravu zhruba odhadovaly na 7,9 mld USD, což je pokles z 9,5 mld USD dosažených v roce 1998. V roce 1999 tito přepravci podle odhadů zaznamenali provozní zisk zhruba 480 mil. USD a čistý zisk přibližně 300 mil. USD. Finanční situace letišť Finanční situace mezinárodních letišť se v roce 2000 nadále zlepšovala. Stále větší počet letišť na celém světě získává zpět své náklady prostřednictvím poplatků z letecké dopravy a výnosů z koncesí, pronájmů a dalších zdrojů mimo vlastní leteckou dopravu. Nicméně poměrně velký počet letišť (konkrétně 1196) otevřených pro mezinárodní civilní leteckou dopravu stále ještě nezískává zpět všechny své výdaje, zejména kvůli nízkým objemům přepravy a též z důvodu jejich organizační struktury, trpí neodpovídajícím finančním řízením a tuto situaci často značně podporují též neodpovídající účetní postupy (společným charakteristickým rysem většiny rentabilních letišť je jejich provoz zajišťovaný nezávislým subjektem). Podíl výnosů z jiných zdrojů, než je letecká doprava, pokračoval v nárůstu a je v současné době hlavním zdrojem výnosů pro největší letiště v Evropě a Severní Americe a též v oblasti Středního Východu, Asii a tichomořském regionu. Obdobně jako v předchozích letech, tak i nyní letiště s vysokými přepravními objemy obecně vykazují vyšší podíly výnosů ze služeb nespadajících přímo pod leteckou dopravu – jedná se o podíl, který má tendenci růst s tím, jak roste objem dopravy. Přistávací poplatky a s tím související letištní poplatky představovaly 4,4 % celkových provozních nákladů leteckých společností v roce 1999 (údaje za rok 2000 nebyly k dispozici v době publikace tohoto článku). Služby letecké navigace (ANS) Finanční situace služeb letecké navigace se v roce 2000 rovněž neustále zlepšovala, zejména v těch případech, kdy byly takové služby provozovány samostatnými organizacemi. Ke zlepšení v celosvětovém měřítku došlo především proto, že velký počet zemí klade stále větší důraz na získání svých nákladů v oblasti ANS zpět, a z toho důvodu, že letecká doprava vykazovala další růst. V této souvislosti hrál důležitou roli též rostoucí počet zemí zpoplatňujících oblast letištních dispečerských služeb. Na rozdíl od letišť jsou převažujícím zdrojem výnosů pro poskytovatele služeb ANS poplatky z letecké dopravy, které představují obecně více než 95% celkových výnosů v této oblasti z hlediska zemí. Nicméně mnoho zemí stále ještě nezahrnuje všechny své náklady v oblasti ANS do cenové základny pro poplatky, zejména se jedná o náklady na meteorologické služby, a rovněž mnoho zemí nemá v této oblasti rezervy na odpisy či

15

umořování při určování cenové základny, a tudíž přicházejí o příležitost dalšího vytváření rezerv pro obnovu a rozšiřování příslušných zařízení. Poplatky za umožnění letecké trasy představovaly v roce 1999 2,9% celkových provozních nákladů leteckých společností. Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Spojené státy Japonsko Korejská republika Německo Singapur

Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.)1 Pořadí v r. 2000

Celkové výkony Odhad za rok 2000

Mezinárodní doprava

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

1 2 3 4 5

30 131 8 549 7 774 7 128 6 005

10 4 -4 8 10

1 2 3 4 5

18 956 7 718 7 630 7 109 6 005

12 4 -4 8 10

Francie Velká Británie Nizozemí Čína2 Hongkong SAR3 Macao SAR4

6 7 8 9

5 227 5 161 4 254 3 900 4 841 19

5 5 5 18 6

7 6 8 10

4 939 5 155 4 254 2 329 4 841 19

5 5 5 20 6

Lucembursko Státy Perského zálivu5 Švýcarsko Malajsie Austrálie

10 11 12 13 14

3 523 2 038 1 937 1 864 1 860

41 22 3 31 10

9 11 12 13 16

3 523 2 037 1 935 1 809 1 547

41 22 3 32 5

Kanada Itálie Thajsko Brazílie Chile

15 16 17 18 19

1 806 1 748 1 713 1 523 1 312

-4 8 3 4 15

17 14 15 19 18

1 520 1 737 1 678 1 072 1 260

-3 8 2 4 16

Ruská federace Belgie Saudská Arábie Izrael Španělsko

20 21 22 23 24

1 041 1 016 1 000 886 871

19 90 0 - 14 7

25 20 21 22 24

694 1 016 918 886 785

23 90 0 - 14 8

Nový Zéland Skandinávie6 Jihoafrická republika Kolumbie Indie

25 26 27 28 29

817 689 687 595 545

-5 0 0 -7 3

23 26 27 28 30

807 672 634 538 396

-4 0 -1 -4 0

Rakousko Indonésie Turecko Pákistán Mexiko

30 31 32 33 34

444 423 375 339 318

30 17 20 2 0

29 32 31 33 39

444 312 358 307 211

30 19 21 3 20

Argentina Egypt Finsko Srí Lanka Kuvajt

35 36 37 38 39

295 278 266 256 243

22 3 6 43 -9

35 34 36 37 38

267 277 263 256 243

22 3 5 43 -9

Filipíny Portugalsko Jordánsko Bangladéš Mauritius

40 41 42 43 44

241 225 204 194 183

0 0 5 36 3

43 40 41 42 44

190 211 204 194 183

-2 0 5 36 3

Irsko Zimbabwe Brunei Státy Yaoundské smlouvy7 Řecko

45 46 47 48 49

168 159 140 135 129

22 1 -6 - 11 25

45 46 47 48 49

168 159 140 135 123

22 1 -6 - 10 26

Vietnam Island Fidži Libanon Kostarika

50 51 52 53 54

116 115 89 85 79

18 109 6 - 17 -7

51 50 52 53 54

94 115 89 85 79

22 109 6 - 17 -7

16

Tabulka 4: Přehled realizovaných tunokilometrů nákladu v roce 2000 (pravidelná letecká doprava) (pokračování) Země nebo skupina zemí (jejichž letecké společnosti realizovaly více než 25 milionů tunokilometrů nákladu) 1 Etiopie Keňa Polsko Namíbie Uzbekistán

Celkový počet realizovaných tunokilometrů nákladu (v mil.)1 Pořadí v r. 2000

Celkové výkony Odhad za rok 2000

Mezinárodní doprava

Změna proti r. 1999 (%)

Pořadí v r. 2000

Odhad za rok 2000

Změna proti r. 1999 (%)

55 56 57 58 58

78 77 76 75 75

- 23 17 -5 103 9

55 56 57 58 58

78 77 76 75 75

- 23 18 -5 103 9

Irán (Íránská islámská republika) Maroko Angola Gabun Maďarsko

60 61 62 63 64

71 63 61 55 51

- 34 9 17 2 28

62 60 61 63 64

58 62 60 55 51

- 38 9 20 4 28

Kamerun Kuba Jamajka Ázerbajdžán Kypr

65 66 67 68 69

50 49 48 47 43

9 - 22 66 - 19 5

65 66 66 68 69

49 48 48 45 43

7 - 23 66 - 20 5

Ghana Peru Súdán Madagaskar Venezuela

70 71 71 73 73

40 35 35 33 33

29 483 3 18 - 51

70 78 75 71 75

40 29 30 32 30

29 1 350 0 19 - 54

Česká Republika Jemen Salvador Surinam

75 75 77 78

32 32 31 30

23 52 41 -6

71 73 73 75

32 31 31 30

23 48 41 -6

Poznámky k tabulce 4: 1 Většina dat za rok 2000 jsou odhady, a tudíž mohlo dojít ke změně pořadí a tempa růstu nebo poklesu v době, kdy jsou k dispozici konečná data. 2 Pro účely statistiky data za Čínu nezahrnují dopravu za zvláštní správní regiony Hongkong a Macao (tj. Hongkong SAR a Macao SAR) a data za Čínskou republiku (tj. Tchajwan). 3 Doprava za zvláštní správní region Hongkong (Hongkong SAR) 4 Doprava za zvláštní správní region Macao (Macao SAR) 5 Čtyři země - Bahrain, Omán, Katar a Spojené arabské emiráty 6 Tři země - Dánsko, Norsko a Švédsko 7 Jedenáct zemí, které jsou signatáři Yaoundské smlouvy - Benin, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Pobřeží slonoviny, Mali, Mauretánie, Niger, Senegal a Togo. Tabulka 5: Provozní a čisté hospodářské výsledky1, v letech 1991-2000 (letecké společnosti s pravidelnou dopravou pocházející ze smluvních států ICAO)2

Rok

Provozní výnosy v mil. USD

Provozní náklady v mil. USD

Provozní výsledek V procentech provozních Celkem výnosů v mil. USD

Čistý výsledek3 V procentech provozních Celkem výnosů v mil. USD

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 20004

205 500 217 800 226 000 244 700 267 000 282 500 291 000 295 500 305 500 328 700

206 000 219 600 223 700 237 000 253 500 270 200 274 700 279 600 293 200 317 700

- 500 - 1 800 2 300 7 700 13 500 12 300 16 300 15 900 12 300 11 000

- 3 500 - 7 900 - 4 400 - 200 4 500 5 300 8 550 8 200 8 500 -

- 0,2 - 0,8 1,0 3,1 5,1 4,4 5,6 5,4 4,0 3,3

- 1,7 - 3,6 - 1,9 - 0,1 1,7 1,9 2,9 2,8 2,8 -

Přímé dotace v mil. USD

Daně z příjmů právnických osob v mil. USD

100 140 150 70 100 30 180 10 10 -

550 1 040 - 270 - 1 300 - 2 170 - 2 500 - 4 200 - 4 800 - 4 300 -

1 Pro ty letecké společnosti, které neuvádějí příslušné výsledky, jsou výnosy a náklady odhadnuty. 2 Až do roku 1997 včetně dané údaje nezahrnují činnost v rámci Společenství nezávislých států. 3 Čistý výsledek je odvozen z provozního výsledku přičtením (s kladným nebo záporným znaménkem podle skutečnosti) neprovozních položek (jako např. úroky a přímé dotace) a odečtením daně z příjmu právnických

17

osob. Uvedené provozní a čisté výsledky, zejména čisté výsledky představují malé rozdíly mezi odhady velkých čísel (v oblasti výnosů a nákladů) a z toho důvodu mohou obsahovat značný stupeň nejistoty. 4 Předběžné údaje - čisté výsledky nejsou dosud k dispozici.

Trendy a prognózy Prognózy na globální a regionální hospodářský růst, které se používaly jako základ pro prognózy v oblasti letecké dopravy na období do roku 2003, jsou uvedeny v tabulce 6. Toto regionální a globální vyhodnocení hospodářských vyhlídek bere v úvahu nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (IMF) a skupiny WEFA, Světové banky a dalších organizací jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Tabulka 6: Hospodářský růst (HDP), v letech 1999-2003 (průměrná roční tempa reálného růstu) Oblast Afrika Asie/Tichomoří Evropa Střední Východ Severní Amerika Latinská Amerika/Karibská oblast Svět celkem

Skutečnost 1999 (%) 2,6 3,5 2,6 1,6 4,2 0,2 3,1

Odhad 2000 (%) 3,6 4,3 3,5 6,4 5,3 4,3 4,4

Prognóza 2001 (%) 4,2 3,6 2,8 3,7 2,5 3,8 3,2

Prognóza 2002 (%) 4,3 4,0 2,9 4,2 3,1 4,4 3,6

Prognóza 2003 (%) 5,0 4,3 2,8 4,3 3,5 4,5 3,7

Odhady jsou založeny na materiálech Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, skupiny WEFA a na dalších hospodářských zdrojích.

Vyhlídky pro ekonomiku Spojených států podléhají značné nejistotě. Předpokládá se však, že po určitém zpomalení v první části roku 2001 se ve druhé polovině roku ekonomika zotaví za podpory nižších krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb, ačkoliv příslušné tempo růstu může být zpomalováno přetrvávajícím poklesem ceny akcií. Očekává se, že ekonomika USA v letech 2002 a 2003 dále poroste. Během doby, na kterou jsou sestavovány tyto prognózy, se očekává, že celkové hospodářské výsledky v Evropě zaznamenají růst, jehož tempo bude nižší než v roce 2000, ale přitom o něco vyšší než v předchozích letech. Asijská/tichomořská oblast zvýšila svou hospodářskou výkonnost v roce 2000 o odhadovaný růst ve výši 4,3%; v roce 2001 se očekává, že bude růst pomaleji, ale v roce 2002 by mělo dojít k zotavení a odhady pro rok 2003 hovoří o dosažení obdobného tempa růstu jako v roce 2000. Po silném růstu v roce 2000 se i v případě ekonomiky zemí Středního Východu očekává pomalejší růst v roce 2001, ale postupně by mělo do konce období těchto prognóz docházet ke zlepšování. U africké ekonomiky se očekává, že dojde ke zlepšování její výkonnosti během celého tohoto období. Po určitém zotavení v roce 2000 se u ekonomiky Latinské Ameriky a karibského regionu též očekává v roce 2001 poněkud pomalejší růst, ale ke zlepšování tempa růstu by mělo docházet v průběhu let 2002 a 2003. Trendy a prognózy v oblasti letecké dopravy Celkové výkony pravidelné letecké dopravy z hlediska celkového počtu realizovaných tunokilometrů zaznamenaly růst v průměru o 5,5% ročně v rozmezí let 1989 až 2000. Realizovaný počet osobokilometrů rostl v průměru o 4,9% ročně a počet realizovaných tunokilometrů nákladu rostl o 6,8% ročně. Z obecného hlediska byl model růstu dopravy v období let 1989 až 2000 odrazem hospodářských podmínek, k nimž docházelo během tohoto období. Relativně silně rostoucí výkony ekonomiky a letecké dopravy během větší části 80. let se zastavily v polovině 90. let. 18

Hospodářský útlum v roce 1991 měl vážný dopad na leteckou dopravu. Zotavení v oblasti objemu dopravních služeb, které nastalo v roce 1992 i přes pokračující slabou hospodářskou výkonnost, bylo dosaženo jen za cenu výrazně nižší výnosnosti. Přestože reálná výnosnost dosáhla v roce 1993 a 1994 dalšího poklesu, byl stimulační vliv na poptávku po dopravě méně výrazný, než tomu bylo v roce 1992. Na druhé straně začal hospodářský růst poskytovat pevnější základy pro růst dopravy. Tyto trendy pokračovaly až do roku 1997, ale v roce 1998 došlo k jejich obrácení, neboť hrubý domácí produkt (HDP) ve světovém měřítku vzrostl pouze o 1,9%, což se odrazilo v nárůstu pravidelné osobní dopravy o pouhých 2,1%. Nicméně silná ekonomická výkonnost vyústila v růst dopravních výkonů v roce 1999 na úroveň 6,5%, respektive v roce 2000 na úroveň 7,9%. Letecké společnosti z oblastí Severní Ameriky a Evropy v roce 2000 realizovaly 65,7% světové přepravy, nicméně tento podíl znamenal určitý pokles z hodnoty 72,4% dosažené v roce 1989. Osobní přeprava realizovaná leteckými společnostmi registrovanými v asijské/tichomořské oblasti vzrostla na přibližně 24,3% celkového světového objemu v roce 2000 z hodnoty 17,9% v roce 1989. Další regiony přispívaly podílem 9,7% z celkových přepravních výkonů v roce 1989 a podílem 10% v roce 2000. Prognózy v oblasti osobní dopravy Prognózy globální a regionální pravidelné osobní dopravy na léta 2001 až 2003 odvozené z ekonomických předpokladů a předpokladů výnosnosti, jakož i z dalších faktorů, jsou uvedeny v tabulce 7. Očekává se, že celková hospodářská výkonnost bude poskytovat hlavní podporu pro zvýšení poptávky po dopravních službách. Očekává se, že počet realizovaných osobokilometrů v celosvětovém měřítku vzroste o 5,2% (v roce 2001), 5,6% (v roce 2002), respektive 5,8% (v roce 2003). Tyto prognózy jsou ilustrovány na obrázku 13 spolu s modelem ročního růstu za posledních 10 let. Tabulka 7: Prognóza růstu u pravidelné dopravy, v letech 2001-2003 (vzhledem k realizovanému počtu osobokilometrů) Oblast Afrika Asie/Tichomoří Evropa Střední Východ Severní Amerika Latinská Amerika/Karibská oblast Svět celkem

Skutečný růst 1989-99 (%)* 4,3 7,7 3,1 5,9 4,1 4,9 4,6

Odhad 2000 (%) 6,6 10,0 8,3 11,0 6,4 5,7 7,9

Prognóza 2001 (%) 4,5 7,1 5,9 5,5 3,7 5,0 5,2

Prognóza 2002 (%) 5,0 7,5 6,2 6,0 4,0 5,5 5,6

Prognóza 2003 (%) 6,3 7,8 6,1 6,1 4,3 6,0 5,8

* Průměrný roční růst

Růst dopravy se bude měnit podle zeměpisné oblasti kvůli důsledku působení specifických místních nebo regionálních faktorů. Předpokládá se, že dopravní objem realizovaný asijskými/tichomořskými leteckými společnostmi bude růst nejvyšším tempem v rámci všech oblastí ICAO, přestože toto tempo bude o něco nižší než tempa růstu, která byla dosahována v tomto regionu v uplynulém desetiletí. Předpokládá se, že trhy pro evropské letecké společnosti budou přiměřeně růst, a že přepravci budou těžit z výhod probíhající liberalizace a hospodářského oživení ve východní Evropě a v zemích Společenství nezávislých států. Očekává se, že letecké společnosti v oblasti Středního Východu budou dosahovat relativně silných temp růstu osobní dopravy po dobu, na kterou se vztahují tyto prognózy. Doprava pro africké letecké společnosti a pro společnosti z Latinské Ameriky a karibské oblasti by měla podle očekávání růst poněkud mírnějšími tempy, než bude světový průměr

19

v roce 2001, ale předpokládá se, že by mělo dojít k postupnému oživení do roku 2003. Mírnější růst se pak očekává na nasycených severoamerických trzích. Finanční prognózy pro letecké společnosti Je obtížné předvídat, jaké budou převládat trendy v sektoru letecké dopravy, neboť letecké společnosti jsou schopny během doby přizpůsobovat své kapacity a zajišťovat výnosnost prostřednictvím cenových úprav letenek relativně pružným způsobem, aby mohly reagovat na (nebo vytvářet) změny v poptávce. Kromě toho též fluktuace hodnoty amerického dolaru dosti komplikují interpretaci a prognózy světových finančních výsledků, které jsou prezentovány v amerických dolarech. Rovněž organizace ICAO dostává finanční údaje leteckých společností pouze za celé roky a doba mezi transakcí a jejím vykázáním je tedy mnohem delší než v případě dopravních údajů a ve vykazování navíc dochází k významným nedostatkům. Kvůli těmto faktorům jsou finanční prognózy omezeny na indikativní globální trendy v oblasti finančních výsledků. Prognóza pro celkové výnosy u leteckých společností provozujících pravidelnou dopravu je založena na předpokladech výnosnosti v oblasti osobní dopravy a na prognózách počtu přepravených osob spolu s dalšími předpoklady pro tendenci, pokud jde o podíl výnosů leteckých společností z jiných zdrojů, než je pravidelná osobní doprava (tj. nákladní doprava, přeprava poštovních zásilek, nepravidelné lety a účelové zakázky). To vytváří určitý růst celkových výnosů v aktuální hodnotě amerických dolarů o zhruba 4,5% v roce 2001 a přibližně 5,6% v roce 2002 a 2003. Tato tempa růstu je možno srovnat s průměrným tempem růstu 5,1% ročně, jehož bylo dosaženo za uplynulých 10 let. Prognóza pro náklady leteckých společností je založena na předpokladech očekávaných trendů v množství vstupů (lidská práce, palivo a kapacita letadel) a na cenách těchto vstupů, přičemž tyto ceny budou především určovány výhledem na celkovou inflaci. Letecké společnosti podnikají kroky ke snižování počtu pracovníků a obecně ke zlepšování produktivity za účelem snižování nákladů. Nicméně by mohlo dojít k růstu mzdových tlaků s tím, jak se budou pracovní trhy v některých regionech v nadcházejících několika letech nadále utužovat. Výsledkem těchto úvah jsou očekávání, podle nichž by náklady leteckých společností vyjadřované v aktuální hodnotě amerického dolaru měly růst tempem zhruba 5,3% v roce 2001, 5% v roce 2002 a 5,1% v roce 2003 (ve srovnání s průměrným tempem růstu 4,7% ročně během uplynulých deseti let). Přestože není možné předvídat provozní výsledek s nějakým rozumným stupněm určitosti, výše uvedené prognózy provozních výnosů a nákladů znamenají, že provozní výsledek jako procentuální část provozních výnosů klesne mírně pod 3% v roce 2001 (ve srovnání s odhadovanými 3,3% v roce 2000) a v letech 2002 a 2003 by se měl opět vrátit nad úroveň 3%. Tyto odhady opravňují ke konstatování, že existují stabilní výhledy pro světový sektor letecké dopravy v souladu s očekáváními růstu dopravy obecně a celkového hospodářského rozvoje Hospodářská regulace Státy v roce 2000 pokračovaly v rozšiřování sítí mezinárodní letecké dopravy za použití dvoustranných smluv o letecké dopravě. Během roku bylo podle nahlášených údajů uzavřeno či novelizováno celkem 73 bilaterálních smluv o letecké dopravě 72 státy. To znamenalo mírný nárůst z celkového počtu 67 smluv uváděných v roce 1999. Z uvedených 72 zemí Spojené státy a Indie uzavřely či novelizovaly po více než 15 smlouvách. Vzhledem k pokračujícímu trendu obsahovalo přibližně 70% těchto smluv a dodatků ke smlouvám určitou formu ujednání o liberalizovaném režimu. Například mezi 18 zeměmi 20

bylo uzavřeno patnáct smluv "o otevřeném nebi". Tyto smlouvy zajišťují plný tržní přístup bez restrikcí na místa určení, práva na trasy, kapacity, frekvence letů, sdílení kódů a tarify. Sedm z nich bylo určeno pro okamžité zavedení a zbývajících osm bylo uzavřeno s postupným zaváděním. Osm z uvedených patnácti smluv o otevřeném nebi rovněž umožňovalo dopravní práva "sedmé svobody" pro služby nákladní dopravy v oblasti všech nákladů. Je třeba poznamenat, že tyto smlouvy se týkají nejen rozvinutých zemí, ale též rostoucího počtu rozvojových zemí (přibližně 60%). Smlouvy o otevřeném nebi pro všechny typy nákladů byly uzavřeny mezi Kolumbií a Spojenými státy a mezi Jamajkou a Spojenými státy: byly uzavřeny dohody o zajišťování intermodální dopravy mezi Německem a Spojenými státy a mezi Marokem a Spojenými státy jakožto jeden z dalších prvků jejich smluv o otevřeném nebi. Ujednání o intermodální dopravě umožňuje leteckým společnostem prodávat dopravní služby, jak v oblasti letecké dopravy mezi danými dvěma zeměmi, tak v oblasti přípojné pozemní dopravy, jako například železniční nebo autobusové dopravy, na jiná místa určení na území smluvních stran nebo ve třetích zemích. Vývojové trendy v obchodu se službami Významného rozvoje bylo v roce 2000 dosaženo závazkem Světové obchodní organizace (WTO) revidovat přílohu o letecké dopravě Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS). Rada WTO pro obchod se službami, která dohlíží na působení GATS, se zabývá studiem další možné aplikace GATS na sektor letecké dopravy. Dvě zvláštní zasedání rady WTO pro obchod se službami uspořádaná v září a v prosinci roku 2000 zkoumala vývojové směry v sektoru letecké dopravy a působení uvedené přílohy. Během této revize byly registrovány náznaky, že by bylo možno danou přílohu rozšířit tak, aby zahrnovala určité další prvky "měkkých" práv. Například někteří členové WTO považují za žádoucí, aby daná příloha zahrnovala prvky pozemního odbavení, jako je odbavení cestujících, zavazadel, nákladů a poštovních zásilek, a též rampové služby a administrativní služby v souvislosti s posádkou. Letištní služby zahrnující "poskytování služeb leteckých terminálů a provozních služeb vzletových a přistávacích drah" a též obecné služby letecké dopravy (zejména služby typu "leteckého taxi") jsou rovněž potenciálními cíli pro zahrnutí do přílohy. Pokud jde o "tvrdá práva", určitý malý počet členů WTO se nyní zdá připraven na zvážení zahrnutí alespoň některých aspektů. Některé dílčí sektory, jako například manipulace s nákladem, nepravidelná a multimodální doprava, byly označeny za potenciální brzké kandidáty pro takové zahrnutí. Očekává se, že bude provedena plná revize předtím, než budou probíhat podrobná jednání o jakémkoliv možném rozšíření dané přílohy. Související vývoj v rámci WTO byl tématem navrhované přílohy GATS o turistickém ruchu. Návrh této přílohy zahrnoval takové prvky, jako zamýšlené protikonkurenční praktiky, které se vztahují k přístupu na letiště a k počítačovým rezervačním službám, které mají důsledky na leteckou dopravu a mohly by kolidovat s přílohou GATS o letecké dopravě. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) rovněž přišla s iniciativou zaměřenou na vývoj vzorové dvoustranné a vícestranné smlouvy se zaměřením na liberalizaci letecké přepravy nákladů. Ochrana spotřebitele V roce 2000 se problematika práv cestujících v letecké dopravě dostala na vyšší významové úrovně, zejména na hlavních trzích. V Evropě zveřejnila Evropská komise (EC) v lednu svůj konzultační materiál o právech cestujících, po kterém následovalo sdělení Radě Evropské unie zveřejněné v červnu. Toto sdělení navrhovalo určitou kombinaci dobrovolných závazků leteckých 21

společností a závazných vynucovacích předpisů. V prosinci Komise jakožto jeden z prvních kroků zahájila konzultace ohledně zpráv o letecké osobní dopravě v rámci Společenství se zaměřením na indikátory kvality dopravní služby. V Latinské Americe přijala Latinskoamerická komise civilního letectví (LACAC) doporučení o kodexu ochrany spotřebitele pro letecké společnosti. Ve Spojených státech byla uvedena do činnosti legislativa, která obsahuje řadu opatření v souvislosti se spotřebitelem a požadavky na vyšetřování. Podle této právní úpravy zveřejnilo ministerstvo dopravy předběžnou zprávu o závazku tohoto sektoru v oblasti zákaznických služeb – ta byla vypracována jako „První zákaznická“ iniciativa Sdružením pro leteckou dopravu a jeho členskými přepravci – tato zpráva uváděla, že i přes značné úsilí ze strany leteckých společností zaměřené na zlepšování zákaznických služeb byly výsledky smíšené. Rovněž mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) vytvořilo a přijalo určitý globální rámec zákaznických služeb jako souhrn doporučených praktik pro používání členskými leteckými společnostmi. Přístup na letiště V průběhu uplynulých deseti let byl růst komerční letecké dopravy i nadále v předstihu před dostupnou kapacitou na stále větším počtu letišť. Přestože mnoho letišť s problémy dopravních kongescí se nachází v Evropě, rovněž stále větší počet letišť v dalších regionech se začíná přibližovat k mezním hodnotám své kapacity. Navíc platí, že z důvodu vzájemně propojených provozů mezinárodního systému letecké dopravy mají problémy v oblasti kapacity na některých letištích dopad na jiná letiště. Ekologické, ekonomické, politické a fyzické tlaky na zvyšování kapacity letišť v některých případech vedly k silnému rozjitření tohoto problému. Vlády, letecké společnosti a letiště vyvinuly opatření na překonání nebo zlepšení situace v oblasti nedostatečné letištní kapacity. Nicméně vlády budou ve stále větší míře čelit situacím, kdy poptávka leteckých společností po zahájení nebo zvýšení komerčních aktivit nemůže být splněna v důsledku nedostatku letištní kapacity. V červnu ICAO uspořádala konferenci o ekonomice letištních služeb a služeb v oblasti letecké navigace (ANSConf 2000) zaměřenou na projednání mimo jiné též řízení v oblasti kapacit, včetně přidělování slotů. V Evropě podle Sdružení evropských leteckých společností (AEA) došlo k mírnému zlepšení v oblasti počtu vnitroevropských odletů se zpožděním přesahujícím 15 minut, a to na 25,5% všech odletů ve srovnání s hodnotou 30,3% v roce 1999, kdy byla zaznamenána nejhorší úroveň tohoto parametru. Nejvyšší podíl zpoždění byl připisován omezením ze strany řízení letového provozu (ATC) a kongescí na letištích. V červenci Evropská komise oznámila, že navrhne revizi svého nařízení o přidělování slotů, aby přiměla letecké společnosti k efektivnějšímu využívání jejich slotů na letištích s vysokou úrovní kongescí a aby zajistila efektivní hospodářskou soutěž mezi zavedenými společnostmi a společnostmi, jež nově vstupují na trh. Návrh Komise, který se setkal se silným odporem ze strany sektoru letecké dopravy, zahrnuje nahrazení přebíraných práv tržněji orientovaným mechanismem prostřednictvím časově omezených slotů a sekundárním obchodováním se sloty. Ve Spojených státech způsobila kombinace nepříznivého počasí, letištních kongescí a pracovních nepokojů silný nárůst zpoždění letů v průběhu letního období. V září Letištní správa New Yorku a New Jersey informovala letecké společnosti, že není možno přidávat nové lety v době špičky na letišti New York LaGuardia, neboť by výsledkem byly neakceptovatelné úrovně zpoždění letů. V prosinci roku 2000 americký Federální úřad letectví (FAA) provedl "nouzovou loterii" slotů na letišti LaGuardia, která by dočasně utlumila provozní aktivity na tomto letišti za účelem zmírnění kongescí a zpoždění. Definitivní dlouhodobý plán na přidělování slotů na letišti LaGuardia by měl být dokončen během roku 2001.

22

Letečtí přepravci a letadlový park Počet leteckých přepravců nabízejících pravidelné dopravní spoje se na konci roku 2000 odhadoval na 807 na světě. Podle údajů zveřejněných ve vícestranných materiálech uvádějících letové řády leteckých společností poskytovalo plánovanou osobní dopravu na světě na konci roku 2000 716 leteckých přepravců. Dalších 91 přepravců provozovalo na konci roku plánované spoje univerzální nákladní dopravy (ve srovnání se 721 přepravci v oblasti plánované osobní dopravy a dalšími 86 provozovateli nákladní letecké dopravy na konci roku 1999). Vlastnictví leteckých společností Tendence směřující k částečné či plné privatizaci státem vlastněných leteckých společností pokračovala i v roce 2000. Přípravy na privatizaci pokračovaly pro přibližně 30 státem vlastněných přepravců, kteří byli vytipováni v předchozích letech, a privatizační záměry byly oznámeny pro další čtyři letecké společnosti. V rozmezí let 1985-1994 vlády oznámily privatizační plány nebo vyjádřily své záměry privatizovat národní letecké společnosti v případě zhruba 115 leteckých společností. Od roku 1995 na tento seznam přibylo dalších 50 přepravců. Do konce roku 2000 byla u 62 z vytipovaných přepravců provedena privatizace, z čehož u 37 k tomu došlo po roce 1995. Světový letecký park Světoví letečtí přepravci objednali v roce 2000 1553 tryskových letadel ve srovnání s 987 objednávkami předloženými v roce 1999. Knihy objednávek za rok 2000 představovaly finanční závazek ve výši přibližně 80 mld USD. V roce 2000 výrobci letadel dodali 1009 tryskových letadel ve srovnání s 1074 kusy v roce 1999. Seznam nevyřízených objednávek vzrostl ke konci roku 2000 na 3649 letadel ve srovnání s 3306 letadly v roce 1999. Světové letecké společnosti v roce 2000 objednaly též 68 letadel s turbovrtulovým pohonem, což je pokles vzhledem k 86 objednávkám z roku 1999. Výrobci dodali 57 letadel s turbovrtulovým pohonem během zvažovaného roku, což znamená, že seznam nevyřízených objednávek na konci roku obsahoval 73 položek. Složení letadlového parku Během desetiletého období (v rozmezí let 1991 až 2000) počet komerčních dopravních letadel v provozu se vzletovou hmotností 9 000 kg (20 000 lb) nebo více vzrostl o přibližně 36% z 14 308 letadel v roce 1991 na 19 469 letadel v roce 2000. Během této doby vzrostl počet tryskových letadel na 16 045 a představuje 82% celkového leteckého parku přepravců. Počet letadel s turbovrtulovým pohonem vzrostl na 3267, ale jejich podíl na celkovém leteckém parku poklesl na přibližně 17%. Počet dopravních prostředků s pístovým motorem poklesl na pouhých 157 dopravních letadel ke konci roku 2000 a nyní tedy tvoří méně než 1% celkového světového leteckého parku. Letadla na skladě Podle informačních služeb BACK bylo ke konci roku 2000 na skladě 609 komerčních tryskových letadel západní konstrukce ve srovnání s 633 tryskovými letadly, jež byla na skladě v předchozím roce. Počet letadel s širokým trupem, jež byla na skladě v této době, mírně vzrostl na 221, přičemž na Airbus A300, Boeing 747, McDonnell Douglas DC-10 a Lockheed L1011 připadalo 88% letadel v této skupině. Mezi letadly s úzkým trupem připadala na stroje Boeing 727 a 737 téměř jedna polovina ze všech letadel této kategorie, jež byla na skladě.

23

Počet tryskových letadel západní konstrukce, jež jsou k dispozici pro prodej či pronájem, vzrostl již čtvrtým rokem za sebou a dosáhl v prosinci roku 2000 počtu 614. Počet letadel s širokým trupem, jež jsou k dispozici, vzrostl o 22 kusů na 201 letadel. Distribuce produktu leteckých společností V roce 2000 došlo k nárůstu o 2,6% celkového počtu segmentů letecké dopravy, jež byly podle výkazů zarezervovány čtyřmi světovými počítačovými rezervačními systémy – Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan. Zdálo se, že růst rezervací prováděných počítačovými rezervačními systémy (CRS) vede k závěru, že se prodejci CRS dobře přizpůsobili výzvám představovaným rychle rostoucím používáním internetu pro rezervaci letenek. Tyto čtyři světové počítačové rezervační systémy pokračovaly ve vývoji směrem k zlepšování programů tak, aby pomohly účastníkům letecké přepravy a cestovním kancelářím v rámci jejich příslušných systémů snížit náklady na zaškolení a zlepšit produktivitu. Přestože v posledních letech zmizelo mnoho původních regulačních obav ohledně počítačových rezervačních systémů nebo došlo k jejich zmírnění s tím, jak se vlastnictví přesunulo z majitelů leteckých přepravců do rukou veřejnosti, vyvstaly určité jiné obavy z důvodu rychlého rozvoje elektronického obchodu. Evropská komise se zabývá možnostmi vytvoření případných novelizací ke stávajícímu nařízení o počítačových rezervačních systémech a prověřila několik položek, kde se implementace tohoto nařízení ukazovala jako obtížná nebo kde nové směry vývoje, zejména v oblasti elektronického obchodu vyžadovaly určité revize. Evropská konference o civilním letectví (ECAC) přijala v červnu doporučení o revidovaných normách CRS v rámci ECAC, čímž nahradila svou vyhlášku z roku 1994 ve světle nařízení Evropské unie. Ministerstvo dopravy (DOT) Spojených států pokračovalo ve své revizi předpisů a potřetí prodloužilo platnost aktuálních předpisů CRS o jeden rok, aby umožnilo delší čas pro provedení celkové revize ve světle vývojových směrů v daném sektoru, jako jsou například rychlý růst internetových služeb a škrty leteckých společností v oblasti provizí placených cestovním kancelářím. V červenci toto ministerstvo zažádalo o připomínky ohledně toho, zda mají pravidla CRS zůstat nezbytná a platná ve světle klesající kontroly počítačových rezervačních systémů ze strany leteckých společností a zda by neměla být přijata nová pravidla vztahující se na internet. Ke konci roku 2000 buď sledovalo vyhlášku pro CRS v rámci ICAO nebo mělo CRS předpisy, které byly konzistentní nebo kompatibilní s touto vyhláškou, 31 zemí. Elektronické systémy prodeje letenek Elektronické systémy prodeje letenek získaly na oblibě během roku 2000 s tím, jak větší počet leteckých společností zavedl v praxi nebo rozšířil tyto možnosti na dalších trasách. Podle Airline Reporting Corp. (ARC), působící jako organizace, která vyřizuje transakce cestovních kanceláří s leteckými přepravci ve Spojených státech, představovaly elektronické letenky zpracované prostřednictvím ARC přibližně 58% celkového objemu v prosinci 2000 ve srovnání s téměř 48% v roce 1999. Přestože elektronický prodej letenek byl zpočátku nabízen pro vnitrostátní lety, nyní je k dispozici i pro mezinárodní lety ve všech regionech. Přední prodejci CRS zavedli nové modernizační prvky u svých produktů zaměřených na elektronický prodej letenek s celosvětovou aplikací. Přestože použití elektronických letenek se za běžných okolností vztahovalo na přímé cesty u jednoho přepravce, položily iniciativy společností America West Airlines a Continental Airlines v říjnu 1999 základ k elektronickému prodeji letenek mezi jednotlivými trasami a přepravci (elektronické propojení tras, tj. možnost použít elektronické letenky na více než jedné trase jednoho přepravce) s možností kombinace mezi sebou

24

navzájem u Air Canada a United Airlines v červnu a u Continental Airlines a Northwest Airlines v říjnu. S cílem umožnit elektronické propojení tras v rámci celého sektoru přijalo Mezinárodní sdružení leteckých přepravců (IATA) v červnu rezoluci o elektronickém obchodu. Přestože jeden dřívější projekt zaměřený na vytvoření centralizovaného systému elektronického prodeje letenek ze strany IATA a IBM musel být pozastaven z důvodu nedostatečného zájmu dovést jej do komerční praxe, pokračovalo sdružení IATA ve svém úsilí o zavedení určitého systému elektronického propojení tras v celém sektoru ve spolupráci se SITA. Cestovní kanceláře Pokroky v oblasti informačních technologií společně s liberalizací tarifů měly významný dopad na dlouhodobě vytvářený vztah mezi leteckými společnostmi a cestovními kancelářemi. Až donedávna přísná regulace tarifů a nedostatek vlastních prodejních míst leteckých společností často tyto společnosti odrazovaly od zavádění nízkých tarifů nebo nástupu na základě přímých prodejů. Cestovní kanceláře působily jako distribuční centra jménem leteckých společností výměnou za provize, které jim letecké společnosti platily. Silné spoléhání se na činnosti cestovních kanceláří však bylo postupně narušováno s tím, jak velký počet vlád přešel na liberalizované tarifní předpisy a s tím, jak elektronický obchod vedl k vytváření alternativních efektivních prodejních míst. Díky cenové flexibilitě a možnostem internetu byly letecké společnosti schopny zavádět nízké úrovně letenek a tyto letenky prodávat přímo spotřebitelům, a tím srazit výplaty provizí. V důsledku toho došlo v srpnu ke zrušení celosvětového odměňovacího pravidla IATA pro prodejce letenek. V Evropě snížily British Airways svou provizní výši za mezinárodní letenky z 9% na 7%, což by mělo být nahrazeno určitým projektem pevné částky na základě sektorové vzdálenosti od dubna 2001. Japan Airlines oznámily změnu své provizní sazby pro mezinárodní letenky z 9% na 7% od dubna 2001. Ve Spojených státech byly podle údajů ARC provize na vnitrostátní a mezinárodní letenky sníženy na 4%, respektive 10% ve srovnání s hodnotami 6%, respektive 12% v roce 1999. Snížení provizí urychlilo změny cestovních kanceláří směrem ke specializaci produktu, provozní efektivitě a směrem k zavedení určitých poplatků za služby a někdy znamenalo vytvoření nevraživých reakcí ze strany cestovních kanceláří včetně hrozeb bojkotem a právních žalob, jakož i zásahy ze strany vlád. V Latinské Americe bylo například uváděno, že byla zahájena příslušnými antimonopolními orgány řada právních vyšetřování v důsledku stížností cestovních kanceláří v souvislosti se souběžným snížením provizí leteckými přepravci v Argentině, Bolívii, Brazílii, Chile, Kolumbii, Kostarice, Ekvádoru, Mexiku, Panamě, Paraguaji, Peru a Venezuele. Použití internetu Důležitým vývojovým rysem v posledních letech v oblasti distribuce produktu leteckých společností je rychlý růst on-line prodejů spotřebitelům přes internet. Přestože většina letenek přepravců je stále ještě prodávána prostřednictvím tradičních cestovních kanceláří, podíl on-line prodejů přes internetové stránky leteckých společností a on-line cestovních kanceláří neustále roste, zejména v těch zemích, kde je vysoká míra použití internetu a platebních karet. Rostoucí počet leteckých společností i nadále vyvíjí on-line rezervační možnosti na svých internetových stránkách za účelem zvýšení podílu přímých prodejů. Například společnost Delta Air Lines uvedla, že více než 2,5 milionu z jejich letenek bylo zakoupeno na internetové stránce tohoto přepravce, což představuje 5% celkových prodejů letenek v roce 2000. Tyto letenky vygenerovaly výnosy ve výši 775 milionů USD, což je nárůst na téměř 270% ve srovnání s hodnotou 290 milionů USD v roce 1999. Přepravci s nízkými náklady 25

často využívali internetové rezervace v mnohem širším měřítku než hlavní přepravci. Společnost EasyJet prodala v srpnu 80% všech sedadel prostřednictvím internetu, ve srovnání s 39% prodejů v roce 1999. Internetová stránka společnosti Southwest Airlines vygenerovala více než jednu miliardu tržeb za letenky (přibližně 30% celkových tržeb v oblasti osobní dopravy) za období od ledna do srpna. Počet rezervací realizovaných pomocí internetové stránky společnosti Southwest Airlines za toto období vzrostl o 96% a tržby vzrostly o 111% oproti stejnému období v roce 1999. Kromě svých vlastních internetových stránek přistoupily letecké společnosti k vytváření internetových stránek pro několik společností, které mohou nabídnout širší výběr produktu, než je tomu na internetových stránkách jediné letecké společnosti. Všichni čtyři přední prodejci CRS rovněž používali různé strategie internetového prodeje k razantnímu nástupu v této oblasti. Velké cestovní kanceláře pracující on-line způsobem nadále rozšiřovaly své činnosti. Tento vývoj vedl k některým úvahám o možnostech a potřebě regulace. Například ministerstvo dopravy Spojených států a Evropská komise společně zvažovaly, zda předpisy nebo normy chování v oblasti CRS by se měly vztahovat též na internet či nikoliv. V oblasti mezipodnikových obchodů (B2B), tj. v oblasti propojování kupujících leteckých společností s dodavateli, vytvořily dvě skupiny leteckých společností on-line portály pro nákupy v oblasti letecké dopravy a techniky za účelem snížení nákladů a zásob prostřednictvím použití internetové technologie. První skupina byla vytvořena v dubnu šesti předními leteckými společnostmi a k této skupině se následně připojily čtyři další společnosti. Tento portál pracující pod názvem AirNewco oznámil v říjnu svůj záměr zabývat se možným sloučením s dalším portálem výrobců zařízení zvaným MyAircraft pod novou společností Cordiem. Druhý internetový portál pracující pod názvem AeroXchange byl spuštěn v červenci za účasti 13 dalších leteckých společností. Obě skupiny, které společně pokrývají přes 50% pravidelné letecké dopravy po celém světě, plánovaly využití portálu k nákupu komponent pro letadla, motory a avioniku, k zajišťování servisních služeb, údržby, paliva a dalšího zboží a služeb od dodavatelů. Bezpečnost a zabezpečení Podle předběžných ukazatelů došlo v roce 2000 k 18 smrtelným leteckým nehodám a k usmrcení 755 cestujících v rámci pravidelné letecké dopravy na celém světě (údaje ICAO uvádějí pouze ty nehody, které se týkají usmrcení cestujících v souvislosti s letadly, jejichž certifikovaná maximální vzletová hmotnost přesahuje 2250 kilogramů). Počet smrtelných úrazů z řad cestujících v roce 2000 dosáhl hodnoty 0,025 na 100 milionů osobokilometrů, což je nárůst z 0,020 smrtelných úrazů na 100 milionů osobokilometrů, jak bylo vykázáno v roce 1999. Počet leteckých nehod se smrtelnými následky na 100 milionů realizovaných letadlových kilometrů však v roce 2000 poklesl na 0,07 z 0,09 a počet leteckých nehod se smrtelnými následky na 100 000 přistání poklesl na hodnotu 0,09 z hodnoty 0,10 (viz obrázek 14). Úrovně bezpečnosti se výrazně liší pro různé typy letadel provozovaných na pravidelných spojích osobní letecké dopravy. Například v případě provozu letadel s proudovými motory, které představují přibližně 95% celkového objemu pravidelné dopravy, došlo v roce 2000 k šesti nehodám a 625 smrtelným úrazům; u letadel s turbovrtulovým pohonem a s pístovými motory, které představují zhruba 5% objemu pravidelné letecké dopravy, došlo k dvanácti nehodám se 130 smrtelnými úrazy. Z tohoto důvodu byl poměr

26

usmrcených osob pro letadla s proudovým motorem podstatně nižší než v případě letadel s vrtulovým pohonem. Obrázek 13: Světový růst pravidelné osobní letecké dopravy v letech 1989-2000 (v počtu realizovaných osobokilometrů, procentuálně)

Poznámky: Vodorovná čára: průměrná hodnota za léta 1998-2000 Přerušovaná křivka: prognóza

Obrázek 14: Počet nehod se smrtelnými následky na 100 000 přistání v letech 1980-2000

Poznámky: Number of accidents - počet nehod 0.09 accidents - 0,09 nehody

Data, která jsou k dispozici ohledně bezpečnosti v případě nepravidelné osobní dopravy v roce 2000, ukazují, že došlo k 22 nehodám se smrtelnými následky v případě letadel se vzletovou hmotností 2250 kg nebo vyšší, přičemž bylo usmrceno 291 osob (nepravidelné komerční provozy zahrnují jak nepravidelné lety provozované leteckými společnostmi, jež provozují pravidelné spoje, tak přepravní lety komerčních provozovatelů neprovozujících pravidelnou dopravu). Dohled nad bezpečností Univerzální kontrolní program ICAO zaměřený na dohled nad bezpečností (USOAP) zahájený v roce 1999 pokračoval ve svých kontrolních činnostech po celý rok 2000 s tím, že ke konci roku bylo dokončeno 131 auditů. Program USOAP zajišťuje závazné a pravidelné audity v oblasti dohledu nad bezpečností ve všech signatářských zemích ICAO, přičemž první cyklus plánovaných auditů by měl být dokončen v roce 2001. Souhrnné zprávy obsahující výpis ze zjištění auditu a opatření k nápravě navrhovaná příslušnými státy, kde byl prováděn audit, jsou pravidelně distribuovány všem signatářským zemím. Za účelem umožnění analýzy úrovně implementace ustanovení příslušné přílohy ICAO a též za účelem analýzy dopadu zjištěných problémů v oblasti bezpečnosti byla vyvinuta databáze nálezů a rozdílů těchto auditů. Tato databáze bude použita pro stanovení priorit v nápravě nedostatků a závad. Zabezpečení letecké dopravy V roce 2000 jednotlivé země oficiálně uvedly či potvrdily 11 aktů nezákonného narušení. Tyto akty nezákonného narušení se udály jak na mezinárodních letech (7 výskytů), tak na vnitrostátních letech (4 výskyty). Od spuštění podpůrného programu v roce 1989, který byl umožněn bezpečnostním mechanismem letecké dopravy, který závisí na příspěvcích od jednotlivých zemí, požádalo o pomoc 138 států a do konce roku 2000 bylo dokončeno 111 technických posouzení. 35 států bylo navštíveno opakovaně za účelem následného vyhodnocení, které monitorovalo pokrok dosažený při realizaci bezpečnostních doporučení. Cílem tohoto mechanismu, který byl

27

prodloužen do konce roku 2004, je zajistit podporu jednotlivým zemím při plnění norem a doporučených praktik obsažených v příloze 17 ICAO. V roce 2001 byla podniknuta určitá regionální iniciativa s cílem posílení spolupráce a pomoci při implementaci přílohy 17. Jedním z aspektů této regionální iniciativy pro spolupráci je přijetí bezpečnostního auditu letecké dopravy ze strany příslušných zemí a následné rozšiřování zjištění všem spolupracujícím partnerům. Dalším aspektem je možnost finančního přispění nebo přispění jiným způsobem k dalšímu rozvoji spolupráce, která je k dispozici partnerům ze sektoru letecké dopravy, jako jsou například letecké společnosti a letiště. Několik školících souborů vyvinutých organizací ICAO v oblasti zabezpečení letecké dopravy bylo dokončeno a distribuováno na všechna školící střediska ICAO provádějící bezpečnostní školení a výcvik v oblasti letecké dopravy, dále na regionální zastoupení ICAO a zainteresované mezinárodní organizace. Tyto školící programy byly též distribuovány na požádání všem zemím, jež dostávají podporu podle bezpečnostního mechanismu letecké dopravy, signatářským zemím ICAO a partnerským organizacím v daném sektoru. Zatímco šest programových souborů distribuovaných do doby sepsání tohoto článku je k dispozici pouze v angličtině, budou vydány další verze v arabštině, čínštině, francouzštině, ruštině a španělštině, jakmile budou k dispozici. Druhé zasedání Mezinárodní technické komise pro trhaviny (IETC) se konalo v ústředí organizace ICAO v prosinci 2000. IETC zformulovala návrh na škrtnutí jednoho ze značkovacích činidel v technické příloze Konvence o označování plastických trhavin pro účely detekce (Montreal, 1991). Technická spolupráce Program technické spolupráce ICAO pro rok 2000, včetně částí projektů realizovaných vládami, byl odhadnut na 88,2 milionu USD – což je rekordní výše ve zpřístupnění finančních prostředků pro činnosti v oblasti technické spolupráce od vytvoření programu v roce 1951. Do konce roku 2000 bylo realizováno 56,9 milionu USD finančních prostředků. V roce 2000 provedla organizace ICAO 127 projektů v 77 rozvojových zemích; kromě toho dostalo schválení celkem 12 nových projektů velkého rozsahu a revizí projektů velkého rozsahu (tj. těch projektů, které jsou ohodnoceny částkou vyšší než 500 000 USD). Projekty byly v roce 2000 iniciovány v Botswaně, Východním Timoru, Řecku, Íránské islámské republice, Guineji-Bissau, v Laoské lidově demokratické republice, Malawi, Maledivách, Nepálu, Niue, Filipínách, Singapuru a v Jugoslávii. Kromě toho byla zahájena studie politiky letecké dopravy pro africký region. Finanční zdroje, jež jsou k dispozici pro realizaci programu, vzrostly na 71,69 milionů USD pro Severní a Jižní Ameriku (nárůst o 66%) a na 8,63 milionů USD pro Střední Východ, což je nárůst o 39%. Na druhé straně došlo u financování programu pro asijský/tichomořský region k poklesu o 16% na 3,19 milionů USD, zatímco finanční zdroje pro projekty v Africe poklesly na 4,72 milionů USD z 7,44 milionů USD v roce 1999, což je změna o 37%. Přestože finanční zdroje dostupné prostřednictvím ICAO k poskytování technické spolupráce jednotlivým zemím byly v roce 2000 vyšší než kdykoliv předtím, došlo k dalšímu poklesu v příspěvcích uvolňovaných Rozvojovým programem OSN (UNDP), který je jedním ze zdrojů ICAO pro financování projektu. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům, které jsou k dispozici pro technickou spolupráci obecně, čelí sektor civilního letectví silné konkurenci při zajišťování určité části těchto finančních zdrojů, což je situace, která se stává 28

ještě kritičtější tehdy, když přijímající země přesunou své priority z civilního letectví na ty programy, které považují za důležitější. Zajišťování pracovníků a obstarávání zařízení Úřad technické spolupráce v rámci ICAO zaměstnával 361 odborníků ze 43 zemí, kteří pracovali na svých oborových projektech v terénu během celého roku 2000 nebo během jeho části. Pro ilustraci počtu odborníků, kteří v nějaké konkrétní době pracovali v terénu na realizaci projektů, uveďme, že ke konci roku 2000 bylo vysláno do terénu 78 odborníků ve srovnání se 73 odborníky na konci roku 1999. V průběhu roku 2000 bylo přijato 288 nových odborníků, aby obsadili nová místa nebo jako náhrady za odborníky vyslané do terénu. Organizace ICAO rovněž pořídila vybavení pro projekty v terénu za cenu 18,6 milionů USD ve srovnání s 21,23 milionů USD v předchozím roce. Mezi významnými nákupy zařízení a smlouvami udělenými v loňském roce organizací ICAO byly smlouvy na práce týkající se oblastních řídících center v Bogotě a Rio Negru (Kolumbie) za cenu 5,77 milionů USD, instalace dvou systémů D/VOR-DME pro Kolumbii s hodnotou 1 milion USD; a zajištění kontrolního systému letů pro Ekvádor za cenu 3,17 milionů USD. Studijní granty Během roku 2000 ICAO udělila celkem 565 studijních grantů, což je určitý pokles ve srovnání s rokem 1999, kdy bylo uděleno 581 studijních grantů. Z celkového počtu grantů v roce 2000 bylo realizováno 526 studijních grantů. Počet studijních grantů udělených v rámci projektů nadačního fondu (353 v roce 2000) vzrostl o 18,9% ve srovnání s hodnotami v roce 1999, přičemž těch grantů, které byly poskytnuty v rámci projektů UNDP (včetně projektů na sdílení nákladů), bylo 212 ve srovnání s 284 v roce 1999. Avšak při zvážení skutečnosti, že studijní granty UNDP zahrnovaly sdílení nákladů s vládami, byl program studijních grantů roku 2000 financován téměř zcela samotnými rozvojovými zeměmi, což je situace, která odráží závazek vlád vyškolit vlastní pracovníky v oblasti civilního letectví. Z 526 realizovaných studijních grantů se 286 účastníků, neboli 54% celkového počtu, zúčastnilo kurzů ve školících centrech v rozvojových zemích, které byly vytvořeny nebo rozšířeny se spoluprací ICAO, zatímco zbývajících 240 účastníků bylo školeno v jiných zařízeních po celém světě. Průměrná doba trvání studijního grantu byla téměř jeden měsíc při průměrných nákladech – včetně poplatků za výluku, cestovného a životních nákladů – 5 000 USD. Program asociačních expertů V současné době existují dohody mezi ICAO a vládami Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Norska, Španělska, Švédska a Nizozemí a jejich prostřednictvím tyto země poskytují asociační experty, kteří pomáhají expertům ICAO v terénu, v regionálních pobočkách nebo v centrále ICAO. V průběhu roku byl jeden asociační expert z Norska vyslán do regionální pobočky v Káhiře. Náklady programu Náklady projektů ICAO v rámci programu UNDP, který byl většinou založen na sdílení nákladů a zahrnoval projekty, pro které organizace ICAO vystupovala jako realizační agentura, byly v roce 2000 na úrovni 21,5 milionů USD oproti hodnotě 23,7 milionů USD v roce 1999. Z celé této výše bylo 20,5 milionů USD tvořeno příspěvky vlád. Program nadačního fondu, včetně určitého mechanismu zavedeného za účelem získání finančních zdrojů pro činnosti v oblasti technické spolupráce v roce 2000 poklesl na

29

4,6 milionů USD z 5,6 milionů USD v roce 1999. Program zahrnoval 58 projektů pro různé země a 11 projektů pro více zemí v průběhu roku 2000. (V loňském roce poskytla dar na mechanismus financování cílů programu pouze vláda Španělska, která přispěla částkou 136 600 USD na financování školících projektů v Latinské Americe.) Náklady na zařízení realizované Nákupními službami civilního letectví (CAPS), které jsou ve skutečnosti jinou formou nadačního fondu, klesly v roce 2000 na 700 000 USD ze 2 milionů v roce 1999. Na konci roku 2000 bylo registrováno 87 vlád a organizací pro používání CAPS. Náklady ICAO v rámci smluv o manažerských službách (co do povahy obdobné nadačnímu fondu s tou výjimkou, že náklady na poskytování služeb se počítají tak, aby byly získány zpět všechny manažerské a administrativní náklady, které vyvstanou organizaci ICAO) dosahovaly 29,8 milionů USD, což je navýšení z hodnoty 22,9 milionů USD v roce 1999.

Zdroj: ICAO Journal, č. 6/2001, VII/VIII, s. 10-41 Překlad: Ivana Zavadilová Korektura: ODIS

30