VÝROČNÍ ZPRÁVA Československá obchodní banka, a. s. MMIX

V Ý R O Č N Í Z P R ÁVA 2 0 0 9 06

07 0 8

09 1 0 1 1

MMIX

Československá obchodní banka, a. s.

12

MMIX

Obchodní firma:


Sídlo: Právní forma: Registrace:

Radlická 333/150, Praha 5, PSČ 150 57, Česká republika akciová společnost zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B XXXVI, vložka 46 21. prosinec 1964 00001350 0300 CEKOCZPP +420 224 111 111 [email protected] http://www.csob.cz

Den zápisu: Identifikační číslo: Kód banky: SWIFT: Telefonické spojení: E-mail: Internetová adresa:

Informace zde uvedené nejsou určeny k publikaci ani distribuci, ať již přímo nebo nepřímo, ve Spojených státech amerických. Tyto materiály nepředstavují nabídku cenných papírů k prodeji ve Spojených státech amerických a bez registrace nebo výjimky z registrační povinnosti dle Zákona o cenných papírech USA z roku 1933 (US Securities Act of 1933), v platném znění, a příslušných prováděcích pravidel a předpisů, nelze cenné papíry přímo ani nepřímo nabízet či prodávat ve Spojených státech amerických. Tento dokument nepředstavuje prospekt v něm uvedených cenných papírů ani nabídku takových cenných papírů. Nabídka bude v České republice činěna výlučně na základě prospektu, jenž bude uveřejněn na internetových stránkách emitenta před zahájením nabídky. Investoři by neměli upsat cenné papíry uvedené v tomto dokumentu bez předchozího seznámení se s informacemi uvedenými v prospektu.

MMIX

KLÍČOVÉ UKAZATELE 2009

Konsolidováno, podle EU IFRS 1)

2008

2007 pro forma 2)

Údaje z finančních výkazů

Rozvaha ke konci roku (mil. Kč) Aktiva celkem Úvěry a pohledávky – netto (bez úvěr. institucí) 3) Vklady klientů (bez úvěr. institucí) 3), 4) Vydané dluhové cenné papíry 3) Podřízené závazky 3) Vlastní kapitál náležící akcionářům Banky

858 972 386 390 573 147 32 572 11 970 68 951

824 485 393 592 534 686 43 907 11 965 55 955

782 898 340 489 513 254 41 774 12 161 55 109

40 684 14 659 5 477 19 876 17 368 10 487

19 055 15 014 2 130 374 1 034 12 616

27 429 14 012 1 113 12 638 9 902 10 447

1,2 17,1 45,2 12,3 14,98 8,03 71,1

1,6 21,6 46,9 8,65 10,31 6,79 75,2

1,5 18,8 49,9 n/a n/a 7,04 64,3

3 061 8 018 300 734

3 047 8 468 284 680

2 995 8 224 251 637

26,45 2,19

24,94 4,04

27,76 3,09

Výkaz zisku a ztráty (mil. Kč) Provozní výnosy Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek Zisk před zdaněním Zisk za účetní období 5) Udržitelný zisk za účetní období 5) Poměrové ukazatele (%)

Udržitelná rentabilita průměrných aktiv (ROAA) 6) Udržitelná rentabilita průměrného kapitálu (ROAE) 7) Poměr udržitelných nákladů k výnosům 8) Kapitálová přiměřenost – Banka 9), 10) Kapitálová přiměřenost – konsolidovaná 9), 10) Vlastní kapitál celkem / aktiva celkem 9) Poměr úvěrů k vkladům 9), 11) Obecné informace 9)

Počet klientů – Banka (tis.) 12) Počet zaměstnanců Počet obchodních míst 13) Počet bankomatů 14) Sazby finančního trhu

Kč / EUR (průměr) Pribor 3M (%, průměr) Rating 9)

Moody’s Fitch

Platné od

Dlouhodobý

Krátkodobý

Finanční síla

23. 2. 2007 14. 5. 2009

A1 A-

Prime-1 F2

C

Individuální

Podpora

C

1

1) Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií 2) Do 31. prosince 2007 měla ČSOB aktivity v České republice a na Slovensku. Od 1. ledna 2008 jsou aktivity v SR převedeny do samostatné právnické osoby s bankovní licencí. Pro forma údaje za rok 2007 zahrnují pouze aktivity v ČR a jsou uvedeny pouze pro srovnání. 3) Hodnota nezahrnuje naběhlé úroky 4) Položka „Finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě – ostatní klienti“ z konsolidované rozvahy 5) Čistý zisk za účetní období náležící akcionářům banky 6) Čistý udržitelný zisk za účetní období náležící akcionářům banky k průměru hodnot celkových aktiv ke konci příslušných let 7) Čistý udržitelný zisk za účetní období náležící akcionářům banky k průměru vlastního kapitálu náležícího akcionářům Banky ke konci pěti předchozích čtvrtletí 8) Provozní náklady k udržitelným provozním výnosům 9) Stav ke konci roku 10) Podle metodiky ČNB; na základě Basel II 11) Metodika v souladu s KBC 12) Údaje pouze za ČR podle metodiky sledování unikátních klientů 13) Zahrnuje pobočky ČSOB a finanční centra Poštovní spořitelny, tj. bez cca 3 320 pošt 14) Zahrnuje bankomaty ČSOB a Poštovní spořitelny, tj. bez cca 4 360 pokladen v obchodech Albert a COOP a na benzínových stanicích ČEPRO EuroOil

1

MMIX

OBSAH Klíčové ukazatele 3 Úvodní slovo generálního ředitele 4 Česká ekonomika v roce 2009 5 Zpráva představenstva 5 Hlavní informace a události 8 Finanční výsledky 13 Obchodní výsledky

17 O nás 17 Profil společnosti 21 Společenská odpovědnost

23 Společnosti skupiny ČSOB 37 Správa a řízení společnosti 37 Řídící a kontrolní subjekty 45 Politika správy a řízení společnosti 48 Organizační struktura ČSOB

49 50 52 136 138

Finanční část Výrok auditora ke konsolidované účetní závěrce Konsolidovaná účetní závěrka Výrok auditora k nekonsolidované účetní závěrce Nekonsolidovaná účetní závěrka

222 Zpráva o vztazích 228 Další povinné informace 237 Dokumenty 237 Stanovisko dozorčí rady ČSOB 238 Čestné prohlášení 239 Zpráva auditora k Výroční zprávě a Zprávě o vztazích 240 Zkratky 242 Kontakty

2

XXX XXXX

MMIX

ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE

Dámy a pánové, rok 2009 přinesl mnoho zásadních událostí a jevů, z nichž některé na nás měly kladný, a jiné zase méně příznivý dopad. V roce 2009 pokračovala hospodářská krize, přesto s daleko menším dopadem na finanční odvětví než na odvětví jiná. Klesal výstup českého hospodářství a export, rostla nezaměstnanost, obyvatelé omezili spotřebu a přeorientovali se na spoření. Pro nás to znamenalo snížení objemu úvěrového portfolia podnikům i malým a středním firmám, zpomalení růstu úvěrového portfolia fyzickým osobám a přesun od investičních produktů ke vkladům. Tyto trendy se logicky projevily i v našich výsledcích. Náklady na úvěrové riziko vzrostly v souladu s naším očekáváním. Udržitelný zisk, který eliminuje vliv jednorázových událostí, dosáhl téměř 10,5 mld. Kč. Tento výsledek byl ve srovnání s rokem 2008 o 17 % nižší, což je v souladu s vývojem českého hospodářství. ČSOB zůstává velmi likvidní s podílem úvěrů na vkladech 71,1 % a velmi silně kapitalizována s hodnotou kapitálové přiměřenosti za skupinu na úrovni 14,98 %. Dramatické změny dopadly na všechny hráče na finančních trzích. Přestože ani skupina ČSOB nebyla výjimkou, potvrdila opět svou vytrvalost a udržitelnost výkonu i v tomto období. Rádi bychom tímto poděkovali našim zákazníkům za jejich loajalitu v době turbulentního finančního klimatu a zároveň všem zaměstnancům skupiny ČSOB za to, že přispěli svými schopnostmi a silami k udržení tržní pozice ČSOB v této době. Tímto se zavazujeme, že i nadále budeme dělat vše pro to, abychom se těšili důvěře svých klientů.

Pavel Kavánek

předseda představenstva a generální ředitel

3

MMIX

ČESKÁ EKONOMIKA V ROCE 2009 Obecné ekonomické a tržní ukazatele Skupina ČSOB podniká výhradně na území České republiky, a proto ji ovlivňují především makroekonomické trendy ČR. Reálný HDP České republiky v roce 2009 poklesl o 4,2 % v porovnání s rokem 2008, kdy bylo dosaženo 2,5% růstu. Hlavním důvodem zpomalení české ekonomiky byla celosvětová finanční krize, v jejímž důsledku zaznamenala většina obchodních partnerů České republiky pomalejší hospodářský růst, popřípadě recesi. Pomalejší růst těchto zemí vedl k omezení českého vývozu a negativně ovlivnil růst HDP České republiky.

V následující tabulce jsou uvedeny klíčové makroekonomické ukazatele České republiky pro daná období. Ukazatel

Měrná jednotka

2009

2008

2007

2006

2005

Nominální HDP 1) Růst reálného HDP 1)

mld. Kč změna v %, meziročně tis. Kč změna v %, meziročně %, ke konci roku %, průměr %

3 627 - 4,2

3 689 2,5

3 535 6,1

3 222 6,8

2 984 6,3

278,8 - 4,8

292,9 1,4

288,8 5,6

273,6 6,5

257,0 6,0

1,0

3,6

5,4

1,7

2,2

6,7 - 6,0 e

4,4 - 2,7

5,3 - 0,7

7,1 - 2,6

7,9 - 3,6

35,4 e - 11,5

30,0 0,8

29,0 14,7

29,4 14,3

29,7 9,2

- 13,7

0,9

12,9

14,3

4,5

5,0 2,2 26,4

2,8 4,0 24,9

3,4 3,1 27,8

2,0 2,3 28,3

2,0 2,0 29,8

Reálný HDP na obyvatele Růst reálného HDP na obyvatele Míra inflace (CPI) 1) Míra nezaměstnanosti 1) Saldo veřejného rozpočtu / nominální HDP 1) Veřejný dluh / nominální HDP 1) Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Obchodní bilance / nominální HDP Úroková míra (tříměsíční PRIBOR) 2) Kurz Kč / EUR 2) Zdroj: 1) ČSÚ 2) ČNB e Odhad MMF

4

% změna v %, meziročně změna v %, meziročně % %, průměr průměr

MMIX

Z P R ÁVA P Ř E D S TAV E N S T VA Vizí skupiny ČSOB je poskytovat klientům nejlepší bankovní a pojišťovací služby přizpůsobené potřebám českého trhu. Strategie skupiny ČSOB je plně v souladu se strategií KBC pro region střední a východní Evropy. V souladu se svou novou strategií se KBC v listopadu 2009 rozhodla soustředit svou dlouhodobější přítomnost do České republiky, na Slovensko, do Maďarska, Polska a Bulharska. Na každém z těchto trhů má KBC významné aktivity v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv.

1. Hlavní informace a události Skupina ČSOB se svými celkovými aktivy dosahujícími k 31. prosinci 2009 částky 859 mld. Kč a celkovým čistým ziskem za rok 2009 na úrovni 17,4 mld. Kč patří mezi tři největší bankovní skupiny působící v České republice, které dohromady spravují téměř 60 % veškerých aktiv a 67 % klientských vkladů v českém bankovním sektoru. K 31. prosinci 2009 skupina ČSOB vykázala klientská depozita 1) v hodnotě 567 mld. Kč a klientské úvěry 2) v hodnotě 403 mld. Kč, což podle ČNB představuje více než 21 % veškerých klientských vkladů a 19 % hrubých klientských úvěrů. ● Skupina ČSOB vykázala za rok 2009 čistý zisk 17,4 mld. Kč. ● Udržitelný čistý zisk za rok 2009 dosáhl 10,5 mld. Kč (meziročně -17 %), a to navzdory poklesu české ekonomiky zaznamenanému v roce 2009. ● Udržitelné provozní výnosy +1%, provozní náklady -2%. Vysoké úvěrové náklady vyplývající z hospodářského poklesu v souladu s očekáváním. ● Na vykázaný čistý zisk měl pozitivní vliv jednorázový výnos z prodeje zbývajícího podílu v ČSOB SR společnosti KBC (dopad na čistý zisk +6 mld. Kč) a kladné přecenění portfolia CDO (dopad na čistý zisk +0,9 mld. Kč). ● Klientská depozita 1) vzrostla o 6 % na 567 mld. Kč a vývoj klientských úvěrů 2) zůstal přibližně na předchozí úrovni (-0,2 %) 403 mld. Kč. ● Kapitálová a likviditní pozice zůstává silná, přičemž kapitálová přiměřenost dosahuje 14,98 % a poměr úvěrů ke vkladům je 71,1 %. 1) Závazky k ostatním klientům dle IFRS plus závazky k úvěrovým institucím mínus repo transakce a vklady v penzijních fondech. 2) Úvěry a pohledávky dle IFRS mínus pohledávky za bankami, neúvěrové pohledávky, cenné papíry v portfoliích HTM, AFS a FVPL, Opravné položky a rezervy na úvěrová rizika a naběhlé úroky.

Klíčové poměry

Poměr C/I (vykázaný) Poměr C/I (udržitelný) 1) ROAC (udržitelný) ROAA (udržitelný) 2) ROAA (vykázaný) 3) ROAE (udržitelný) 4) ROAE (vykázaný) 5) NIM 6)

2009

2008

Meziroční změna

(%)

(%)

(pb)

36,0 45,2 34,8 1,2 2,1 17,1 27,5 3,24

78,8 46,9 47,9 1,6 0,1 22,5 1,8 3,06

-42,8 -1,7 -13,1 -0,4 +2,0 -5,4 +25,7 +0,2

1) Udržitelný poměr nákladů a výnosů je podíl provozních výdajů před započtením čistých rezerv k udržitelným provozním výnosům 2) Udržitelná ROAA (rentabilita průměrných aktiv) je podíl udržitelného čistého zisku za daný rok k pětibodovému průměru celkových aktiv vypočtenému na základě konečného zůstatku v předchozích pěti čtvrtletích 3) ROAA je podíl čistého zisku za daný rok k pětibodovému průměru celkových aktiv vypočtenému na základě konečného zůstatku v předchozích pěti čtvrtletích 4) Udržitelná ROAE (rentabilita průměrného vlastního kapitálu) je podíl udržitelného čistého zisku za daný rok k pětibodovému průměru celkového vlastního kapitálu vypočtenému na základě konečného zůstatku v předchozích pěti čtvrtletích 5) ROAE je podíl čistého zisku za daný rok k pětibodovému přůmeru celkového vlastního kapitálu vypočtenému na základě konečného zůstatku v předchozích pěti čtvrtletích 6) Čistá úroková marže je podíl čistého úrokového výnosu a celkových průměrných aktiv nesoucích úrok kromě repo obchodů (představujících čtvrtletní průměr konečných zůstatků za příslušné období)

5

MMIX

Z P R ÁVA P Ř E D S TAV E N S T VA

Poměr úvěrů k vkladům Kapitálová přiměřenost skupiny (Basel II) Ukazatel solventnosti (ČSOB Pojišťovna)

31. 12. 2009

31. 12. 2008

Meziroční změna

(%)

(%)

(pb)

71,1 14,98 264

75,2 10,31 193

-4,1 +4,67 +71,0

Hlavní události roku 2009 Dne 18. listopadu 2009 oznámila KBC, že dosáhla dohody s Evropskou komisí ve věci přiznané státní pomoci, včetně záměru KBC učinit veřejnou nabídku na odkup menšinového podílu v ČSOB formou emise akcií obchodovaných na Pražské burze cenných papírů. Dne 1. června 2009 uzavřely ČSOB, KBC GS a KBC GS CZ rámcovou dohodu o poskytování služeb ICT. Dohoda vytváří všeobecný rámec pro převod útvaru Informačních technologií z ČSOB do KBC GS CZ (včetně převodu 520 zaměstnanců z ČSOB a ČSOB Pojišťovny) a upravuje podmínky zajišťování příslušných služeb pro ČSOB. Cílem smlouvy je vyčlenit oblast ICT z ČSOB, dané služby nadále nakupovat od KBC GS, a díky tomu v rámci skupiny KBC vytvářet a využívat synergie a dosáhnout při vývoji a poskytování služeb ICT vyšší provozní a nákladové efektivity i lepší kvality. Události týkající se podílu ČSOB v ČSOB SR: ● Dne 1. července 2009 došlo k začlenění Istrobanky, kterou KBC získala v červenci 2008, do ČSOB SR. Po provedené fúzi vzrostl kapitálový podíl KBC v ČSOB SR na 50,46 %, přičemž skupina ČSOB byla držitelem zbývajících 49,54 % (včetně menšinových podílů ČSOB Leasingu a ČSOB Factoringu v objemu 1,66 % a 1,20 %). ● Dne 14. prosince 2009 dokončila KBC v rámci vnitřní reorganizace zaměřené na dosažení vyšší efektivity ve skupině KBC nákup zbývajícího 49,54% podílu v ČSOB SR od skupiny ČSOB (ČSOB, ČSOB Leasing ČR a ČSOB Factoring ČR) za celkovou částku 484 mil. EUR (12,5 mld. Kč), v důsledku čehož již skupina ČSOB nemá v ČSOB SR žádný majetkový podíl. Skupina ČSOB zaznamenala z uvedené transakce čistý zisk před zdaněním ve výši 6,1 mld. Kč (6,0 mld. po zdanění) vykázaný ve finančním výkazu v kapitole čistý zisk z realizovatelných finančních aktiv. ● Kromě toho skupina v čerenci 2009 obdržela dividendu ze zisku realizovaného ČSOB SR v roce 2008 ve výši 244 mil. Kč.

Ocenění v roce 2009 Skupina ČSOB obdržela v roce 2009 celou řadu ocenění dokazujících kvalitu poskytovaných služeb. Mezi ty nejvýznamnější patří: Soutěž Zlatá koruna: 7 medailí v 18 kategoriích (4 zlaté, 2 stříbrné a 1 bronzová). Zaměstnavatel roku: Nejžádanější zaměstnavatel s titulem The Most Desired Company

Speciální ocenění udělovaná časopisem Global Finance: ● Nejlepší poskytovatel finančních služeb pro mezinárodní obchod 2009 ● Nejlepší banka pro směnné operace 2009 ● Nejlepší sub-custodian 2009 ● Nejlepší banka pro akviziční financování 2009 Oborová ocenění pro ČSOB Pojišťovnu: ● Cena Nejlepší pojištění udělovaná deníkem Hospodářské noviny: stříbrná medaile ● Cena INI Service Excellence ● Cena World Finance Global Insurance

6

MMIX


Přední inovátor Nové / inovované služby v roce 2009 ● ČSOB: Nový spořicí účet s prémií – kombinuje spořicí účet a termínovaný vklad. ● ČSOB, PS a Hypoteční banka svým klientům nabízejí účast na státním programu Zelená úsporám formou dotace na úpravy budov vedoucí k energetickým úsporám. ● ČSOB a PS testují formou pilotního projektu vkladové bankomaty, které nabízejí kromě výběrů také možnost vkládat hotovost. ● Každý měsíc uvádí ČSOB na trh v průměru jeden nový zajištěný fond a investiční životní pojištění, např. ČSOB Fixovaný click, ČSOB World growth Plus v zajištěných fondech a Maximal Invest ČSOB Premium v životním pojištění. ● Na výrobky zaplacené kreditními kartami ČSOB se nově vztahuje pojištění proti poškození v trvání 90 dnů a prodloužená záruční lhůta. Výrazná zdokonalení / pohodlí klientů v roce 2009 ● Při uzavírání hypoteční smlouvy ve Finančním centru mohou klienti PS zdarma získat výpis z katastru nemovitostí. ● Platební systém PaySec nyní nabízí díky speciálnímu tlačítku možnost rychlého odeslání finančního daru hendikepovaným. ● Služba CashBack se rozšířila do prodejen COOP na území celé České republiky. ● Pomocí funkce rychlého výběru hotovosti klienti vidí v hlavním menu bankomatu naposledy vybranou částku. ● ČSOB otevřela druhé call centrum v Náchodě. Elektronické služby v roce 2009 ● Klienti PS mohou uzavřít pojištění u ČSOB Pojišťovny online přímo na webových stránkách PS. ● Byla spuštěna nová verze internetového bankovnictví ČSOB a PS. ● Komfortní vyúčtování: služba umožňuje doručovat vyúčtování za služby třetích stran v elektronické podobě přímo do internetového bankovnictví a okamžitě a bezpečně za ně zaplatit prostřednictvím internetového bankovnictví. ● Klienti PS si mohou snadno zkontrolovat finanční situaci své domácnosti pomocí webové kalkulačky zadluženosti. ● ČSOB nabízí e-shopům zdarma aplikaci e-commerce umožňující provádět platby prostřednictvím karet Visa a MasterCard. Aplikace je integrována do stávajícího e-shopu a internetovým obchodníkům může ušetřit náklady.

7

MMIX


2. Finanční výsledky Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty V následující tabulce jsou uvedeny informace z konsolidovaného výkazu zisku a ztráty za skupinu ČSOB vždy k 31. prosinci 2009 a 2008: 2009

2008

(mil. Kč)

(mil. Kč)

(%)

33 886 -10 868 23 018 8 738 -2 188 6 550 447

37 742 -16 477 21 265 8 687 -2 043 6 644 117

-10,2 -34,0 8,2 0,6 7,1 -1,4 282,1

3 374

-11 050

--

Zisk za účetní období

6 340 955 40 684 -6 355 -6 973 -1 443 112 -14 659 -6 509 360 19 876 -2 459 17 417

49 2 030 19 055 -6 686 -6 972 -1 457 101 -15 014 -3 783 116 374 720 1 094

12 838,8 -53,0 113,5 -5,0 0,0 -1,0 10,9 -2,4 72,1 210,3 5 214,4 -1 491,5

Náležející: Akcionářům ČSOB Menšinovým podílníkům

17 368 49

1 034 60

1 579,7 -18,3

Výnos z úroků Úrokové náklady Čistý výnos z úroků

Výnos z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Čistý výnos z poplatků a provizí

Výnosy z dividend Čistý zisk / ztráta z finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty a cizí měny Čistý zisk z realizovatelných finančních aktiv Čisté ostatní výnosy Provozní výnosy

Náklady na zaměstnance Všeobecné správní náklady Odpisy a amortizace Rezervy Provozní náklady

Ztráty ze znehodnocení Podíl na zisku přidružených společností Zisk před zdaněním

Daň z příjmu: odpočet / výdaj

Rozdíl

Čistý výnos z úroků I přes obtížné podmínky na trhu skupina ČSOB vygenerovala v roce 2009 o 8,2 % vyšší čistý výnos z úroků oproti roku 2008, a to hlavně v důsledku dalšího zvýšení objemu klientských vkladů a vyších rizikových přirážek u poskytnutých úvěrů. Čistá úroková marže z průměrných aktiv nesoucích úrok se zvýšila z 3,06 % v roce 2008 na 3,24 % v roce 2009. Pokles výnosů z úroků na úrovni 10,2 % zaznamenaný v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 lze přičíst zejména poklesu výnosů z úroků z reverzních repo úvěrů u ČNB a z vkladů na peněžním trhu u jiných bank. Uvedený pokles způsobilo zejména snížení úrokových sazeb v roce 2009, podpořil je ale rovněž pokles objemů. Meziroční 1,1% pokles výnosu z úroků u půjček poskytnutých jiným než úvěrovým institucím, který byl zaznamenán v roce 2009 v porovnání s rokem 2008, pramenil z poklesu úrokové míry, kdežto celkový objem úvěrů vzrostl podle průměrných údajů za čtvrtletí z 377,3 mld. Kč v roce 2008 na 392,8 mld. Kč v roce 2009 (tj. o 4,1 %). Nárůst byl tažen hypotékami a půjčkami ze stavebního spoření, které se mezi 31. prosincem 2008 a 2009 v případě hypoték zvýšily o 18 mld. Kč a u půjček ze stavebního spoření o 10 mld. Kč.

8

MMIX


Meziroční pokles úrokových nákladů na úrovni 34,0 % způsobily zejména nižší úrokové míry. K vůbec nejvýraznějšímu poklesu v porovnání s rokem 2008 došlo u úrokových nákladů z vkladů na peněžním trhu, repo úvěrů a běžných účtů. Úrokové náklady ze spořicích účtů vzrostly, což bylo způsobeno vyšším zúročením depozit, které bylo nabízeno klientům.

Čistý výnos z poplatků a provizí V porovnání s rokem 2008 došlo v roce 2009 k mírnému poklesu výnosů z poplatků a provizí, což lze přičíst zejména (i) klesajícím poplatkům u investičních fondů, k čemuž docházelo kvůli snižujícím se objemům prodeje od počátku finanční krize v druhém pololetí roku 2008 v důsledku snížení vstupního poplatku při nákupu investičního fondu, (ii) postupnému zvyšování podílu elektronických plateb, které jsou levnější než klasické platební metody, a (iii) snižování poplatků za platební služby v důsledku všeobecného snižování objemu zahraničních plateb. Uvedený pokles částečně kompenzovaly poplatky za nečerpané úvěrové rámce a nárůst objemu retailových půjček (hypoték, spotřebních úvěrů a půjček ze stavebního spoření).

Ostatní položky Položka čistý zisk/ztráta z finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty a cizí měny zaznamenala v roce 2009 zisk 3,4 mld. Kč oproti celkové ztrátě 11,1 mld. Kč v roce 2008. Čistý zisk/ztráta z finančních nástrojů vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty a cizí měny výrazným způsobem ovlivnilo přecenění CDO. V roce 2009 představovaly CDO čistý zisk ve výši 1,2 mld. Kč (před zdaněním) z celkového čistého zisku 3,4 mld. Kč. Čistý zisk z realizovatelných finančních aktiv dosáhl v roce 2009 částky 6,3 mld. Kč, kdežto v roce 2008 to bylo 0 mld. Kč. Nejvíce se na tom podílel zisk ve výši 6,1 mld. Kč z prodeje ČSOB SR uskutečněného v prosinci roku 2009.

Provozní náklady V následující tabulce je uveden rozpis jednotlivých položek provozních nákladů vždy k 31. prosinci 2009 a 2008.

Náklady na zaměstnance Všeobecné správní náklady Odpisy a amortizace Rezervy Provozní náklady celkem

2009

2008

(mil. Kč)

(mil. Kč)

Rozdíl (%)

-6 355 -6 973 -1 443 112 -14 659

-6 686 -6 972 -1 457 101 -15 014

-5,0 0,0 -1,0 10,9 -2,4

V porovnání s rokem 2008 poklesly v roce 2009 náklady na zaměstnance o 5,0 % neboli o 331 mil. Kč, většinou v důsledku (i) převodu 419 zaměstnanců útvaru ICT z ČSOB do KBC GS CZ v červnu 2009, což mělo za následek úspory na personálních nákladech ve výši 231 mil. Kč v roce 2009, a (ii) snížení počtu zaměstnanců. Počet zaměstnanců skupiny ČSOB poklesl z 8 468 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek k 31. prosinci 2008 na 8 018 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek k 31. prosinci 2009 (obě čísla zahrnují zaměstnance IT převedené do KBC GS CZ). Všeobecné správní náklady v roce 2009 zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce 2008. Po vyloučení dopadu fakturace nákladů na pracovníky pobočky ICT poklesy všeobecné správní náklady o 230 mil. Kč. Projevilo se tak působení opatření přijatých na konci roku 2008 ve snaze dosáhnout úspor na honorářích, cestovních výdajích, nákladech na marketing a dalších výdajích souvisejících se snížením počtu zaměstnanců. V roce 2009 zůstaly amortizační náklady a rezervy přibližně na stejné úrovni jako v roce 2008.

9

MMIX


Ztráty ze znehodnocení Celkové ztráty ze znehodnocení dosáhly v roce 2009 výše 6 509 mil. Kč, což znamená meziroční nárůst o 72,1 %. Výrazné zvýšení ztrát ze znehodnocení, k němuž došlo v porovnání s rokem 2008, vyplynulo v prvé řadě z nárůstu znehodnocení úvěrů a pohledávek o 3,3 mld. Kč. Tento vzestup se váže zejména ke zhoršení portfolia leasingových, SME a korporátních úvěrů. Známky postupného zhoršování úvěrového portfolia se rovněž projevily ve vyšší tvrobě opravných položek na ztrátu ze snížení hodnoty hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Opravné položky AFS se vztahovaly zejména k AFS portfoliu akcií v penzijních fondech ČSOB. Ztráty ze znehodnocení vykázaly rovněž ČSOB a ČSOB IS, a to hlavně v důsledku zhoršení kvality finančních aktiv.

Konsolidovaná rozvaha V následující tabulce je uveden přehled klíčových údajů týkajících se skupiny ČSOB vždy k 31. prosinci 2009 a 2008. (mil. Kč, není-li uvedeno jinak)

2009

2008

Konsolidovaná rozvaha

Aktiva celkem Klientské úvěry Klientská depozita Vlastní kapitál

858 972 403 381 567 378 68 951

824 485 404 196 537 686 55 955

148 113 71,1 11,9 15,0

156 576 75,2 8,9 10,3

Další informace

Aktiva pod správou * Poměr úvěrů ke vkladům (%) Ukazatel kapitálové přiměřenosti Core Tier 1 (%) Poměr kapitálové přiměřenosti (%)

* Včetně aktiv spravovaných penzijními a podílovými fondy, vyjma depozit a podrozvahových položek

Skupina ČSOB spoléhá na čtyři zdroje financování zahrnující (i) depozita a další závazky vůči jiným než úvěrovým institucím, kam patří zejména běžné účty (283 mld. Kč k 31. prosinci 2009), termínované vklady (170 mld. Kč k 31. prosinci 2009) a vklady stavebního spoření (82 mld. Kč k 31. prosinci 2009), (ii) vydané dluhové cenné papíry (včetně depozitních certifikátů), (iii) mezibankovní depozita a další závazky vůči úvěrovým institucím a (iv) podřízený dluh. Primární zdroje financování skupiny ČSOB tvoří depozita a další finanční závazky vůči klientům. K 31. prosinci 2009 vykázala skupina ČSOB poměr úvěrů ke vkladům na úrovni 71,1 %. Depozita klientů jiných než úvěrových institucí dosáhly k 31. prosinci roku 2009 výše 573,1 mld. Kč a k 31. prosinci 2008 pak 534,7 mld. Kč, což představuje přibližně 70 % veškerých pasiv. Celkové vlastní jmění na konci účetního období neodráží nerozdělený zisk, dokud akcionáři v následujícím roce neschválí auditované finanční výkazy. Od 19. prosince 2007 do 2. března 2010 činil celkový upsaný základní kapitál ČSOB 5,9 mld. Kč a byl rozdělen na 5 855 000 kmenových akcií na jméno, v zaknihované podobě, plně upsaných a splacených, v nominální hodnotě 1 000 Kč na akcii. V červenci 2009 vyhlásila ČSOB dividendu ze zisku za finanční rok 2008 ve výši 0,7 mld. Kč.

10

MMIX


Regulatorní kapitálová přiměřenost V následující tabulce jsou uvedeny konsolidovaná kapitalizace a rizikově vážená aktiva skupiny ČSOB vždy k 31. prosinci 2009 a 2008. (mil. Kč, není-li uvedeno jinak)

Kapitál Core Tier 1 Kapitál Tier 1 Kapitál Tier 2 Odpočitatelné položky od Tier 1 * Odpočitatelné položky od Tier 2 * Kapitál celkem Rizikově vážená aktiva Kapitálový požadavek celkem Poměr Tier 1 (v %) Poměr Core Tier 1 (v %) Poměr kapitálové přiměřenosti (v %)

2009

44 582 44 582 11 970 -695 -695 55 162 368 150 29 452 11,9 11,9 15,0

2008

42 131 42 131 11 967 -6 182 -6 182 41 734 404 733 32 379 8,9 8,9 10,3

* Odpočitatelné položky zahrnují 50 % zůstatkové hodnoty nekonsolidovaných finančních subjektů k 31. prosinci příslušného roku Poznámka: Regulatorní kapitál ke konci účetního období neodráží nerozdělený zisk, dokud akcionáři v následujícím roce neschválí auditované finanční výkazy

Odprodej ČSOB SR uskutečněný v roce 2009 znamenal výrazné snížení odpočitatelných položek v rámci Tier 1 a Tier 2, protože účasti v nekonsolidovaných finančních institucích, jakým byl podíl v ČSOB SR ještě před jeho odprodejem, se při výpočtu kapitálové přiměřenosti odečítají. V období mezi 31. prosincem 2008 a 31. prosincem 2009 se kapitálový požadavek skupiny ČSOB snížil zejména v oblasti požadavku k úvěrovému riziku, a to v důsledku zmenšení portfolia nesplácených úvěrů v segmentu firemní klientely a klientů z řad malých a středních podniků a snížení kapitálového požadavku k podrozvahovým položkám.

11

MMIX


Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty – udržitelný Skupina ČSOB vypočítává udržitelný čistý zisk náležející akcionářům banky a udržitelné provozní výnosy tak, že eliminuje dopady určitých položek, které management Banky považuje za jednorázové, a výsledky přecenění ALM derivátů použitých pro hedging z vykázaného udržitelného čistého zisku dle IFRS náležejícího akcionářům Banky. Většina těchto úprav se váže na dopady globální finanční krize na investiční portfolio Banky; management věří, že provedení těchto úprav poskytuje dodatečnou informaci, která lépe odráží udržitelnou finanční výkonnost podnikání skupiny ČSOB a zvyšuje srovnatelnost finančních informací za jednotlivá období. Udržitelný čistý zisk skupiny ČSOB za rok 2009 se vyšplhal na 10,487 mld. Kč, tj. o 17 % méně než za rok 2008. Rozdíl mezi udržitelným a vykázaným ziskem v roce 2009 tvoří zejména prodej slovenské ČSOB (dopad do čistého zisku +6,0 mld. Kč) a kladné přecenění portfolia CDO (dopad do čistého zisku +948 mil. Kč). Následující výkaz udržitelného zisku a ztráty, včetně označení řádků, které tvoří rozdíl mezi vykázaným a udržitelným ziskem náležejícím akcionářům Banky.

Výkaz zisku a ztráty – udržitelný 2009

2008

(mil. Kč)

Úrokové výnosy Úrokové náklady Čistý úrokový výnos Čistý výnos z poplatků a provizí Čistý zisk z finančních nástrojů vykazovaný FVPL * Ostatní provozní zisk * Provozní výnosy

Náklady na zaměstnance Všeobecné správní náklady Odpisy a amortizace Rezervy Provozní náklady

Ztráty ze znehodnocení * ztráty ze znehodnocení úvěrů a pohledávek * znehodnocení realizovatelných finančních aktiv * znehodnocení ostatních aktiv * Podíl na zisku přidružených společností * Zisk před zdaněním

Daň z příjmu * Zisk za účetní období

Změna (%)

33 886 -10 868 23 018 6 550 1 204 1 652 32 424 -6 355 -6 973 -1 443 112 -14 659 -5 660 -5 363 0 -297 360 12 464 -1 927 10 537

37 742 -16 477 21 265 6 644 1 889 2 196 31 994 -6 686 -6 972 -1 457 101 -15 014 -2 458 -2 130 -165 -163 211 14 733 -2 057 12 676

-10 -34 +8 -1 -36 -25 +1 -5 +0 -1 +11 -2 +130 +152 -100 +82 +71 -15 -6 -17

10 487 49

12 616 60

-17 -18

Náležící: Akcionářům Banky

Menšinovým podílníkům společností ve skupině

Poznámky: FVPL = At fair value through profit and loss (v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty) Ostatní provozní zisk = čistý zisk z realizovatelných fin. aktiv, výnosy z dividend, čisté ostatní výnosy * Označené řádky tvoří rozdíl mezi udržitelným a vykázaným ziskem

12

MMIX


3. Obchodní výsledky K 31. prosinci 2009 skupina ČSOB vykázala klientská depozita v hodnotě 567 mld. Kč a půjčky v hodnotě 403 mld. Kč, což podle ČNB představuje více než 21 % veškerých klientských vkladů a 19 % hrubých klientských úvěrů. Aktiva pod správou (včetně aktiv spravovaných penzijními a podílovými fondy, vyjma vkladů a podrozvahových položek) dosáhla částky 148,1 mld. Kč, což znamená pokles v porovnání s koncem roku 2008, kdy se vyšplhala na 156,6 mld. Kč.

Pozice skupiny ČSOB na trhu Úvěry ze st. spoření 1) 44,1 % Stavební spoření 1) Hypotéky

1)

Factoring

2)

Podílové fondy

27,3 %

Úvěry na bydlení

23,6 %

Leasing 2)

3)

36,1 % 34,2 %

1), 5)

33,9 %

Penzijní fondy 4)

16,2 %

Korp./SME úvěry

9,6 %

1)

Spotřebitelské úvěry

1

2 Pojištění

MS

Pořadí

Životní 2)

9,4 %

5

Neživotní 2)

5,0 %

6

Celkem 2)

6,9 %

4

13,6 % 1)

15,4 %

3

Poznámky: Šipky ukazují meziroční změnu. Tržní podíly k 31. prosinci 2009 1) Tržní podíl dle zůstatku k uvedenému datu 2) Tržní podíl dle objemu nových obchodů od začátku roku do daného data 3) Včetně institucionálních fondů a fondů třetích stran, tržní podíl dle zůstatku k uvedenému datu 4) Tržní podíl dle počtu klientů k uvedenému datu 5) Obsahuje hypotéky a úvěry ze stavebního spoření Zdroj: ČNB, finanční asociace

Obchodní výsledky v jednotlivých segmentech Retail a SME Segment retail a SME je v celé skupině ČSOB největší. Zaměřuje se na vklady, půjčky a určité doplňkové služby poskytované retailovým a SME klientům. K retailovým klientům se řadí fyzické osoby, včetně masových bonitních a bonitních klientů (zákazníků privátní banky) a veškeré kategorie „masové“ klientely (oslovované zejména prostřednictvím PS). Ke klientům SME patří malé a střední podniky (s ročním obratem do 300 mil. Kč), bytová družstva a obce a města. Skupina ČSOB má dohromady v České republice více než 4 miliony retailových a SME klientů a zaujímá v počtu produktů a služeb poskytovaných retailové a SME klientele přední postavení na českém trhu.

13

MMIX


V následující tabulce je uveden přehled klíčových údajů týkajících se retailových a SME produktů skupiny ČSOB vždy k 31. prosinci 2009 a 2008. (mil. Kč, není-li uvedeno jinak)

Klientské úvěry – retail Klientské úvěry – SME Klientské úvěry – půjčky ze stavebního spoření Vklady – retail a SME Vklady – stavební spoření Penetrace – retailová značka ČSOB (počet produktů na klienta) Penetrace – SME (počet produktů na klienta)

2009

153 236 66 906 65 595 387 774 82 457 4,3 4,1

2008

134 171 69 798 55 508 355 141 79 252 4,0 3,9

Skupina ČSOB patří mezi největší poskytovatele hypotečních úvěrů v České republice, které jednotlivcům a domácnostem nabízí prostřednictvím Hypoteční banky, své specializované dceřiné společnosti. K 31. prosinci 2009 měla skupina ČSOB přibližně 107 tis. zákazníků s hypotečním úvěrem, přičemž průměrná výše nesplaceného hypotečního úvěru u skupiny ČSOB byla 1,3 mil. Kč. V následující tabulce je uveden přehled jednotlivých úvěrových produktů poskytnutých skupinou ČSOB živnostníkům a malým a středním podnikům k 31. prosinci 2009. K 31. prosinci 2009

Investiční půjčky Povolené přečerpání Revolvingový úvěr Ostatní půjčky Celkem

(%)

(mil. Kč)

68 19 12 1 100

45 568 12 475 7 967 896 66 906

Firemní klientela Korporátní segment skupiny ČSOB se soustřeďuje na poskytování finančních služeb a produktů domácím společnostem s ročním obratem přesahujícím 300 mil. Kč, místním pobočkám mezinárodních korporací a vybraným institucionálním klientům, včetně nebankovních finančních institucí, bank a centrálních veřejných institucí. Korporátní segment skupiny ČSOB se v zásadě zaměřuje na středně velké společnosti či společnosti se střední tržní kapitalizací („mid-cap“) ve snaze propojit znalosti domácího trhu s produkty a úrovní obsluhy západního typu. V následující tabulce jsou uvedeny úvěry poskytnuté skupinou ČSOB firemní klientele, vždy k 31. prosinci 2009 a 2008. (mil. Kč)

Korporátní úvěry – celkový objem ke konci roku Factoring – hrubý objem prodejů za období

14

2009

85 081 3 220

2008

105 981 2 636

MMIX


ALM a finanční trhy Útvary ALM a finanční trhy se zaměřují na obchodní a prodejní aktivity a na řízení aktiv a pasiv. Útvar ALM zajišťuje pro skupinu investiční funkce (v prvé řadě v důsledku silné likviditní pozice), ale také řízení úrokových a měnových rizik, řízení financování a likvidity a stanovování interních cen. V rámci své působnosti se soustřeďuje na umisťování přebytečné likvidity do instrumentů s pevným výnosem (zejména státních dluhopisů a českých hypotečních zástavních listů), udržování měnových pozic na technickém minimu, rozhodování týkající se dlouhodobého financování a investic, adekvátní oceňování půjček a depozit a zohledňování ceny likvidity. Útvar finanční trhy má na starosti aktivity zajišťované pro retailové a SME klienty i pro velké firmy (včetně institucionální klientely), přičemž obchodování je podpůrným nástrojem prodejních činností. Výnosy generované prostřednictvím klientů se vykazují v segmentu retail/SME a v korporátním segmentu, kdežto příjmy z běžné činnosti vykazované v rámci útvarů ALM a finanční trhy plynou zejména z obchodování na vlastní účet (proprietary trading).

Centrála Tento útvar tvoří nebankovní dceřiné společnosti skupiny ČSOB, ústředí a eliminační a dorovnávací položky.

Pojištění ČSOB Pojišťovna je z hlediska hrubého předepsaného pojistného u životního pojištění pátou největší pojišťovací společností v České republice s tržním podílem 9,4 % a z hlediska hrubého předepsaného pojistného u neživotního pojištění je šestou největší s tržním podílem 5,0 % k 31. prosinci 2009 (podle České asociace pojišťoven). Ke stejnému datu měla ČSOB Pojišťovna přibližně 855 000 zákazníků z řad fyzických i právnických osob, včetně malých a středních podniků i velkých společností. Již od roku 2007 si ČSOB Pojišťovna udržuje vysoký rating A- se stabilním výhledem od Standard & Poor’s. V následující tabulce je uveden přehled hrubého předepsaného pojistného u jednotlivých pojistných produktů poskytnutých ČSOB Pojišťovnou k 31. prosinci 2009. 2009

Jednorázové životní pojištění Pravidelné životní pojištění Pojištění vozidel Průmyslové pojištění Ostatní Celkem

(%)

(mil. Kč)

31 27 25 11 6 100

2 977 2 587 2 426 1 020 628 9 638

Bankopojištění V roce 2009 byly tři ze čtyř hypotečních úvěrů poskytnutých prostřednictvím pobočkové sítě ČSOB spojeny s životním pojištěním a více než 90 % z nich s majetkovým pojištěním. (%)

2009

2008

2007

Životní pojištění / hypotéky ČSOB

68

69

68

Pojištění majetku / hypotéky ČSOB

91

88

75

Pojištění spotř. úvěrů / spotřebitelské úvěry ČSOB

75

78

77

Poznámka: Počet všech pojištěných smluv/všechny pojistitelné

15

MMIX


Synergie skupiny ČSOB Koncepce více značek (multibranding) a vícekanálové distribuce poskytuje ČSOB konkurenční výhodu. Následující graf dokládá křížový prodej a s ním spojené aktivity v rámci skupiny ČSOB. Uvedený distribuční model umožňuje skupině ČSOB kombinovat diverzifikaci se specializací.

Nová produkce v roce 2009 – podíl distribučních kanálů na jednotlivých produktech 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 %

Penzijní fondy 1) Podílové fondy 2) Hypotéky 2) Factoring 3) Životní pojištění 4) ostatní Neživotní pojištění 4)

Poznámky: 1) Počet nových smluv 2) Hrubý objem prodejů 3) Obrat 4) Předepsané pojistné

16

MMIX

O NÁS

XXX XXXX

Profil společnosti Profil ČSOB Československá obchodní banka, a. s., působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V roce 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V roce 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v roce 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. V prosinci 2009 ČSOB prodala zbývající podíl na slovenských aktivitách KBC Bank.

V retailovém bankovnictví v ČR společnost působí pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Finančních center Poštovní spořitelny a obchodních míst České pošty. ČSOB nabízí současně se svými produkty a službami i ucelenou nabídku produktů a služeb celé skupiny ČSOB. Služby pod značkou ČSOB i Poštovní spořitelna jsou dále poskytovány prostřednictvím distribučních kanálů v rámci skupiny ČSOB a různých distribučních kanálů přímého bankovnictví. Od roku 1999, kdy se vlastníkem ČSOB stala KBC, se prohlubuje integrace obou skupin, která umožňuje využívat obchodní synergie, např. zákaznické distribuční kanály, systémovou integraci, přenos odborných zkušeností a zavádění nových produktů. Tato integrace rovněž zahrnuje přechod ČSOB na účetní výkaznictví dle IFRS, uplatňování politik KBC v oblasti manažerského výkaznictví, řízení rizik a vnitřního auditu. Jedním z nejvýznamnějších integračních prvků se stalo poskytování služeb ICT prostřednictvím společného, centrálně řízeného systému ICT pro celou skupinu KBC, k jehož zavedení došlo v roce 2009. Skupina ČSOB je předním poskytovatelem finančních služeb v České republice. ČSOB je univerzální bankou, která svým zákazníkům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb, včetně produktů a služeb ostatních společností skupiny ČSOB. Do produktového portfolia skupiny ČSOB patří financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky a půjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv i specializované služby (leasing a factoring). Skupina ČSOB na českém trhu působí prostřednictvím svých dceřiných společností a čtyř hlavních obchodních značek, konkrétně ČSOB, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a ČMSS. Své služby ČSOB poskytuje všem typům zákazníků, a to jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům a korporátní a institucionální klientele. Skupina ČSOB dělí své obchodní činnosti do následujících segmentů: retailová klientela a malé a střední podniky (SME); korporátní klientela; ALM a finanční trhy; centrála skupiny.

Skupina ČSOB v číslech (k 31. prosinci 2009)

Zaměstnanci (přepočtený stav) 1) Klienti Uživatelé přímého bankovnictví (Banka) Platební karty (Banka) Pobočky – ČSOB pobočky retail / SME – ČSOB korporátní pobočky – Finanční centra PS – Ostatní 2) Obchodní místa České pošty Bankomaty 3)

8 018 >4 miliony 2 083 tisíc 2 miliony 590 237 11 52 290 cca 3 320 734

Poznámky: 1) Počet je včetně zaměstnanců, kteří od června 2009 přešli do KBC GS Czech Branch 2) Zahrnuje pobočky Hypoteční banky, ČMSS, ČSOB Leasingu ČR a ČSOB Pojišťovny 3) Klienti si mohou vybrat hotovost i na pokladnách supermarketů Albert a COOP a čerpacích stanic ČEPRO EuroOil prostřednictvím služby CashBack

17

MMIX

O NÁS

Svými celkovými aktivy vykázanými k 31. prosinci 2009 ve výši 859 mld. Kč a celkovým čistým ziskem za rok 2009 ve výši 17,4 mld. Kč se skupina ČSOB řadí mezi tři nejvýznamnější bankovní skupiny působící na území České republiky. K 31. prosinci 2009 vykazovala skupina ČSOB klientská depozita ve výši 567 mld. Kč a úvěry klientům v objemu 403 mld. Kč, což podle ČNB představovalo přes 21 % veškerých depozit a 19 % hrubého objemu úvěrů v českém bankovním sektoru.

Profil skupiny KBC ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank. Jediným vlastníkem společnosti KBC Bank je KBC Group, která vznikla počátkem roku 2005 fúzí společnosti KBC Bank and Insurance Holding Company a její mateřské společnosti Almanij. Skupina KBC je multikanálovou bankpojišťovací skupinou s tradičně silným postavením na trhu v Belgii a významným zastoupením na trhu finančních služeb ve střední a východní Evropě. Zaměřuje se především na klientelu v oblasti retailu, malých a středních podniků a privátního bankovnictví, ale je aktivní i v korporátním bankovnictví a v obchodování na finančních trzích. Skupina KBC zaujímá přední postavení na svých domácích trzích – v Belgii, České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku a Bulharsku – a působí i v dalších zemích a regionech celého světa.

Akcionáři KBC Group (k 31. prosinci 2009) Akcionář

(%)

KBC Ancora Cera MRBB (sdružení zemědělců) Ostatní kmenoví akcionáři Společnosti skupiny KBC Akcie volně obchodované

23 7 12 11 5 42

Celkem

100

Zdroj: www.kbc.com

KBC Group je kontrolována syndikátem kmenových akcionářů. Akcie jsou obchodovány na burze NYSE Euronext v Bruselu.

KBC Group v číslech (k 31. prosinci 2009)

Celková aktiva Čistý zisk Čistý zisk bez přímých dopadů finanční krize a dalších mimořádných vlivů Ukazatel Tier 1, KBC Group (podle Basel II) Počet zaměstnanců

mld. EUR mld. EUR mld. EUR % přepočtený stav

324,2 -2,5 1,7 10,8 54 185

Více informací lze nalézt ve Výroční zprávě KBC za rok 2009 na webových stránkách www.kbc.com

Dlouhodobý rating (k 31. prosinci 2009) Dlouhodobý rating

KBC Bank KBC Insurance KBC Group

18

Fitch

Moody’s

S & P

A A A

Aa3 A1

A A A-

Více informací lze nalézt na webových stránkách www.kbc.com.

MMIX

O NÁS

ČSOB jako osoba ovládaná a osoba ovládající V rámci skupiny KBC a skupiny ČSOB působí ČSOB jako osoba ovládaná i osoba ovládající ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 809/2004. ČSOB je osobou ovládanou. Jediným akcionářem společnosti ČSOB je společnost KBC Bank NV (IČ 90029371). Jediným vlastníkem společnosti KBC Bank je KBC Group NV (IČ 90031317). KBC Bank i KBC Group mají sídlo na adrese: Havenlaan 2, B-1080 Brussels (Sint-Jans Molenbeek), Belgie. KBC Bank a KBC Group ovládají ČSOB na základě dispozice se 100 % hlasů, jak plyne z účasti KBC Bank ve společnosti ČSOB. Banka důsledně dodržuje právní předpisy platné na území České republiky, které zabraňují zneužití této kontroly. V období od 1. ledna do 31. prosince 2009 ČSOB nedržela žádné vlastní akcie ani akcie KBC Bank či KBC Group. Informace o působení skupiny KBC v České republice k 31. prosinci 2009 jsou uvedeny na straně 20 této Výroční zprávy. Podrobný přehled společností skupiny KBC je uveden ve Výroční zprávě KBC za rok 2009 str. 140 – 141. ČSOB je zároveň osobou ovládající. Údaje o společnostech ovládaných ČSOB k 31. prosinci 2009 ve smyslu § 66a Obchodního zákoníku jsou uvedeny v kapitole Společnosti skupiny ČSOB a schéma jejich vzájemných vazeb je uvedeno na stránkách 34 – 36 této Výroční zprávy. ČSOB není závislá na žádné jiné společnosti ve skupině.

Informace o skupině KBC Společnosti, v nichž má KBC Group přímou účast (k 31. prosinci 2009) Podíl na ZK (%)

Fidabel NV Gebema NV KBC Asset Management NV KBC Bank NV KBC Global Sevices NV KBC Verzekeringen NV 1) Kredietbank SA Luxembourgeoise 2) Kredietcorp SA Valuesource NV

Země

Přímý

Nepřímý

BE BE BE BE BE BE LUX LUX BE

99,20 100,00 48,14 100,00 100,00 100,00 92,46 99,99 99,99

0,80 0 51,86 0 0 0 7,54 0,01 0,01

1) tj. KBC Insurance 2) tj. KBL European Private Bankers

19

20 38 %

Patria Direct, a.s.

Patria Finance

Patria Finance CF, a.s.

100 %

50,01 %

Flex Park Prague, s.r.o.

100 %

99,84 %

KBC Securities NV

Novaservis a.s.

91,58 %

62 %

100 %

100 %

Patria Online, a.s.

100 %

KBC Private Equity Advisory Services, s.r.o.

4)

20,59 %

0,10 %

ČSOB AM ČR

79,41 %

Real Estate Administration, a.s.

29,95 %

Prague Real Estate NV

50 %

KBC Bank NV

KBC Private Equity NV

100 % 5) Kredietbank SA Luxembourgeoise

4,36 %

3)

100 %

Kmenoví akcionáři

35,83 %

100 %

100 %

KBC GS CZ

100 %

KBC Global Services NV

ČSOB Pojišťovací servis

ČSOB Pojišťovna

75 %

ČSOB Property fund

59,81 %

25 %

KBC Verzekeringen NV

100 % ČSOB

Poznámky: Číselné údaje ve schématu představují podíl na základním kapitálu společnosti Ze společností skupiny KBC se sídlem mimo ČR jsou uvedeny pouze hlavní dceřiné společnosti skupiny KBC a společnosti, které mají přímou či nepřímou účast v některé ze společností se sídlem v ČR 1) Zdroj: www.kbc.com 2) Včetně 5 % akcií vlastněných společnostmi skupiny KBC 3) Schéma společností ovládaných ČSOB k 31. prosinci 2009 je uvedeno v kapitole Společnosti skupiny ČSOB 4) Podíl na hlasovacích právech ČSOB AM ČR je následující: ČSOB 52,94 %, Patria Finance 20,59 % a KBC Asset Management NV 26,47 % Podíly společností KBC Asset Management NV a Patria Finance na základním kapitálu a hlasovacích právech ČSOB AM ČR byly převedeny dne 1. února 2010 na KBC Renta Conseil Holding SA 5) Zahrnuje přímý i nepřímý podíl

BH Capital, a.s.

14,06 %

100 %

KBC Real Estate NV

58 % 1), 2)

KBC Group NV

42 % 1)

100 %

Akcie volně obchodované

Společnosti skupiny KBC v České republice k 31. prosinci 2009

MMIX O NÁS

MMIX

O NÁS

Společenská odpovědnost Společenská odpovědnost skupiny ČSOB je jedním ze základních kamenů firemní filozofie a je nedílnou součástí jejího podnikání. ČSOB pociťuje zodpovědnost nejenom za svěřené prostředky, ale i za společnost, v níž podniká. Klienti, spotřebitelé, okolí i zaměstnanci jsou důležitými partnery, a proto je společenská odpovědnost ČSOB dlouhodobou investicí do udržitelné budoucnosti a vypovídá o způsobu myšlení a chování a o celkovém přístupu ČSOB k podnikání. Rok 2009 byl ve znamení úspěchů. ČSOB získala prestižní cenu VIA Bona za podporu vzdělávání a zvyšování finanční gramotnosti české společnosti, dobrovolnický program pro zaměstnance „Pomáháme společně“, rozvoj života v regionech podporou malých neziskových organizací v rámci programu „ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů“ a další filantropické aktivity.

Co přinášíme našim zákazníkům Klienti hrají pro skupinu ČSOB klíčovou roli. Na obchodních místech poskytují zákazníkům vyškolení poradci vždy nestranné a pravdivé informace. Kvalita pobočkové a poradenské sítě je zajištěna komplexním systémem tréninků a průzkumů spokojenosti. Skupina ČSOB také striktně dodržuje principy etiky v podnikání a k financování přistupuje vždy odpovědně.

Veřejnost mohla spolu s ČSOB podpořit i filantropické projekty neziskových organizací, a to především hlasováním o Cenu veřejnosti v celorepublikovém programu „ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů“. Nově se mohli zapojit obyvatelé obcí do dvou tisíc obyvatel a nominovat svého starostu do prvního ročníku soutěže Poštovní spořitelna Starosta roku.

Zaměstnanci jsou pro nás klíčoví Zaměstnanci tvoří páteř fungování skupiny ČSOB a péče o ně je jednou z nejpodstatnějších součástí společenské

odpovědnosti. Proto pro ně skupina vytváří prostředí, ve kterém se mohou cítit dobře, a to nejen v rámci pracovních povinností, ale i mimo ně. Při každém výběrovém řízení a hodnocení stávajících zaměstnanců je každý jednotlivec respektován bez ohledu na pohlaví, rasu, vyznání či názory. Skupina ČSOB nabízí rodičům vhodné podmínky pro sladění pracovního a osobního života, a to včetně zkrácených úvazků, flexibilní pracovní doby a podobně. Tuto oblast podporuje nově zavedený Program pro maminky a tatínky. Každý zaměstnanec může také využít širokou nabídku kurzů a tréninků podle svého zaměření a potřeb.

Pečujeme o životní prostředí Ústředí ČSOB sídlí v ekologické budově v Praze Radlicích. Budova v roce 2008 obdržela jako jediná budova v Evropě zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED a další ocenění. ČSOB má ve svém schvalovacím procesu tzv. Equator Principles vydané Světovou bankou, podle nichž bankovní sektor určuje, vyhodnocuje a řídí sociální a environmentální rizika v projektovém financování. Skupina dále financuje projekty obnovitelných zdrojů. Podpora životního prostředí se projevuje i ve filantropických projektech.

Naše okolí Mezi priority filantropické podpory patří především podpora vzdělání, potažmo finanční gramotnosti, podpora sociálně a zdravotně znevýhodněných a bezpečnosti na internetu. Neméně důležité jsou také programy „ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů“ a firemní dobrovolnictví „Pomáháme společně“. Mezi tradiční projekty patří více než desetiletá spolupráce s Fondem vzdělání Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Během této spolupráce ČSOB rozdělila více než 12 milionů korun mezi zdravotně s sociálně znevýhodněné studenty. V roce 2009 nově ČSOB do Fondu vzdělání zapojila zaměstnance, kteří se stali patrony zdravotně handicapovaných studentů. Dále byla prohloubena unikátní spolupráce s družstvem invalidů Ergotep.

21

MMIX

O NÁS

Družstvo pro Poštovní spořitelnu zajišťuje výrobu a distribuci marketingových materiálů a v nově vytvořeném administrativním centru zpracovává část bankovních operací. V oblasti finanční gramotnosti úspěšně probíhá projekt nezávislého a specializovaného poradenství s Asociací občanských poraden v oblasti osobních financí, dluhové pasti a základů finančnictví. Na tomto poli se ČSOB podařilo podpořit a realizovat další filantropické projekty, jejichž cílem je zvýšení finanční gramotnosti u české veřejnosti a speciálně u dětí. ČSOB spolu s dalšími významnými hráči českého finančního sektoru rovněž financuje provoz a rozvoj Poradny při finanční tísni, jejíž experti účinně radí občanům ohledně odpovědného zadlužování a pomáhají řešit jejich problémy v případě předlužení. Třetí ročník „ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů“ byl efektivně rozšířen do všech krajů v České republice a ČSOB připravila několik novinek. Nově byly uděleny tři velké investiční granty na ochranu životního prostředí a obnovu krajiny a historicky bylo uděleno první ocenění Poštovní spořitelna Starosta roku. V roce 2009 proběhl druhý ročník dobrovolnického programu „Pomáháme společně“. Z grantového fondu byl rozdělen 1 milión českých korun na filantropické projekty zaměstnanců, kteří ve svém volném čase pomáhají v neziskovém sektoru. Zaměstnanci měli také možnost zúčastnit se dobrovolnických dnů, kdy mají na jeden den příležitost nahlédnout do neziskového světa. Letošní dobrovolnické dny využili často také manažeři v rámci team-buildingu. ČSOB zorganizovala další dobrovolnické aktivity, např. charitativní vánoční trhy s výrobky z chráněných dílen a produkty fairtrade, benefiční turnaj v malé kopané pro Domov Sue Ryder, sbírky použitých věcí, sbírky pro Kapku naděje, Centrum Paraple a Klub nemocných cystickou fibrózou, charitativní autogramiádu Dejvického divadla a další.

22

MMIX

SPOLEČNOSTI SKUPINY ČSOB Skupina ČSOB Skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních služeb. Je součástí mezinárodní bankopojišťovací skupiny KBC, která aktivně působí v Belgii a v regionu střední a východní Evropy. K 31. prosinci 2009 měla ČSOB majetkovou účast ve 40 právnických osobách a do konsolidačního celku bylo kromě mateřské banky zahrnuto 28 společností.

Skupina ČSOB nabízí klientům v České republice služby v následujících oblastech: – Bankovní služby – Stavební spoření a hypotéky – Penzijní fondy – Leasing – Factoring – Asset management – Podílové fondy – Obchodování s cennými papíry – Pojištění

23

24

25 %

bankovní služby

obchodní místa Poštovní spořitelny

pobočky ČSOB

ČMSS

Hypoteční banka

ČSOB PF Progres

ČSOB PF Stabilita

penzijní fondy

100 %

100 %

leasing

ČSOB Leasing

100 %

factoring

ČSOB Factoring

100 %

11,57 %

asset management

ČSOB AM ČR 2)

20,59 %

Poznámky: 1) Podíly na hlasovacích právech: ČSOB 40 %, skupina KBC 60 % 2) Podíl na základním kapitálu: Patria Finance 79,41 %; podíly na hlasovacích právech: ČSOB 52,94 %, KBC Asset Management NV 26,47 %, Patria Finance 20,59 % Podíly společností KBC Asset Management NV a Patria Finance na základním kapitálu a hlasovacích právech ČSOB AM ČR převedeny dne 1. února 2010 na KBC Renta Conseil Holding SA 3) Podíl na základním kapitálu: přímý (73,15 %) a nepřímý (15,28 % přes dceřinou společnost Auxilium) 4) Podíly na hlasovacích právech: ČSOB Asset Management 84,72 %, ČSOB 15,28 % (přes dceřinou společnost Auxilium) 5) Kompletní výčet společností konsolidovaných ČSOB je uveden v této části Výroční zprávy ČSOB za rok 2009

Konsolidační celek (EU IFRS)

podílové fondy

ČSOB IS 4)

88,43 % 3)

Další společnosti konsolidačního celku ČSOB (přímé i nepřímé podíly) 5)

financování bydlení

55 %

100 %

100 %

skupina KBC


Podíly na základním kapitálu společností k 31. prosinci 2009

pojištění

ČSOB Pojišťovna 1)

75 %

Hlavní společnosti skupiny ČSOB

MMIX SPOLEČNOSTI SKUPINY ČSOB

MMIX

SPOLEČNOSTI SKUPINY ČSOB

Hypoteční banka, a.s.

Datum vzniku: Předmět podnikání: IČ: Základní kapitál k 31. 12. 2009: Struktura vlastníků k 31. 12. 2009:

10. 1. 1991 Poskytování hypotečních úvěrů a emise hypotečních zástavních listů 13584324 5 076 331 tis. Kč 100 % Československá obchodní banka, a. s.

podíl na základním kapitálu / hlasovacích právech

Klíčové ukazatele Objem úvěrů a pohledávek za klienty Podíl na trhu v ČR podle objemu nově schválených hypotečních úvěrů pro občany dle metodiky MMR *

2009

2008

mil. Kč

136 760

119 813

%

36

33

*Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)

Hypoteční banka se orientuje výhradně na poskytování hypotečních úvěrů. Hypoteční banka má nejširší paletu produktů a služeb na trhu a nabízí veškeré možnosti financování bydlení, včetně pojištění hypotéky. Ke svým klientům přistupuje individuálně, nabízí jim řešení šitá na míru a poskytuje služby prostřednictvím svých hypotečních poradců. Je největším emitentem hypotečních zástavních listů v České republice. Hypoteční banka nabízí hypotéky nejen ve vlastní obchodní síti (26 poboček, poradenská místa a široká síť externích hypotečních poradců po celé České republice), ale připravuje také hypoteční produkty pro skupinu ČSOB, včetně ČMSS, a další partnery. Hypoteční banka, jednička mezi tuzemskými bankami v poskytování hypoték, zvítězila v soutěži Banka roku 2009 v kategorii Hypotéka roku. Toto ocenění není jediným úspěchem Hypoteční banky v roce 2009. V soutěži WebTop 100 byly webové stránky www.hypotecnibanka.cz oceněny jako nejlepší v kategorii Finance. Na jaře 2009 Hypoteční banka získala ještě další významná ocenění – Stříbrnou korunu v kategorii Hypotéky a Bronzovou korunu v kategorii Novinky. Hypoteční banka je plně konsolidovanou dceřinou společností ČSOB.

Kontakt Adresa: Telefon: Fax: E-mail: Internet:

Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 +420 224 116 515 +420 224 119 722 [email protected] www.hypotecnibanka.cz

25

MMIX


Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

Struktura vlastníků k 31. 12. 2009:

26. 6. 1993 Stavební spoření 49241397 1 500 000 tis. Kč 55 % Československá obchodní banka, a. s.


45 % Bausparkasse Schwäbisch Hall AG

Datum vzniku: Předmět podnikání: IČ: Základní kapitál k 31. 12. 2009:

Klíčové ukazatele * 2009

2008

Úvěry a překlenovací úvěry

mil. Kč

118 478

100 423

Objem klientských depozit Podíl na trhu podle objemu cílových částek nově uzavřených smluv **

mil. Kč %

150 796 48,2

145 133 45,8

* Na základě vnitřního manažerského systému vykazování ** Tržní podíl za rok 2009 je odhad

ČMSS je v České republice předním poskytovatelem finančních služeb. Disponuje kompletní produktovou nabídkou pro zhodnocování úspor, financování bydlení, zajištění na stáří a základních bankovních produktů. V roce 2009 zprostředkovala celkem ve všech produktových skupinách uzavření více než 514 tisíc smluv. Základním stavebním kamenem úspěchu ČMSS je atraktivní produktová nabídka, kvalitní klientský servis a výkonná a široce dostupná mobilní obchodní síť. Jejím pilířem a nejvýkonnější složkou je více než 2 900 finančních poradců ČMSS. ČSOB má v ČMSS 55% majetkový podíl, držitelem zbývajícího 45% podílu je Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Vzhledem k nastavení hlasovacího prahu požadovaného k přijetí rozhodnutí na úrovni akcionářů je ČMSS společným podnikem typu joint venture společností ČSOB a Bausparkasse Schwäbisch Hall AG. Pro potřeby konsolidovaného finančního výkaznictví skupina ČSOB u ČMSS uplatňuje metodu poměrné konsolidace.

26


Vinohradská 3218/169, 100 17 Praha 10 +420 225 221 111 +420 225 225 999 [email protected] www.cmss.cz

MMIX


ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen skupiny ČSOB

Datum vzniku: Předmět podnikání: IČ: Základní kapitál k 31. 12. 2009: Struktura vlastníků k 31. 12. 2009:

26. 10. 1994 Provozování penzijního připojištění se státním příspěvkem 61859265 297 167 tis. Kč 100 % Československá obchodní banka, a. s.


Klíčové ukazatele Prostředky evidované ve prospěch účastníků – z toho příspěvky účastníků Podíl na trhu v ČR podle počtu účastníků *

2009

2008

mil. Kč mil. Kč

16 697 13 094

15 775 12 221

%

9,5

9,5

*Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR)

ČSOB PF Stabilita poskytuje penzijní připojištění se státním příspěvkem a ve své konzervativní investiční strategii se opírá zejména o investice do cenných papírů s pevným výnosem. K 31. prosinci 2009 měl ČSOB PF Stabilita přibližně 427 000 klientů. Celkový objem aktiv ve správě ČSOB PF Stabilita dosáhl k 31. prosinci 2009 částky 16 697 mil. Kč. Skupina ČSOB svým zákazníkům nabízí nejrůznější finanční produkty – jedním z nich je dobrovolné penzijní připojištění s podporou českého státu ve formě státního příspěvku a možnost odpočtu příspěvků od daňového základu. Penzijní fondy distribuuje skupina ČSOB ponejvíce prostřednictvím obchodních zástupců ČMSS. ČSOB PF Stabilita je plně konsolidovanou dceřinou společností ČSOB.


Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 +420 224 116 767 +420 224 119 536 [email protected] www.csobpf.cz

27

MMIX


ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen skupiny ČSOB

Datum vzniku:

14. 2. 1995

Předmět podnikání:

Provozování penzijního připojištění se státním příspěvkem

IČ:

60917776

Základní kapitál k 31. 12. 2009:

320 000 tis. Kč


100 % Československá obchodní banka, a. s.


Klíčové ukazatele Prostředky evidované ve prospěch účastníků – z toho příspěvky účastníků Podíl na trhu v ČR podle počtu účastníků *

2009

2008

mil. Kč mil. Kč

8 128 6 563

6 950 5 588

%

6,6

6,2

* Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR (APF ČR)

ČSOB PF Progres poskytuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. K 31. prosinci 2009 měl ČSOB PF Progres přibližně 300 000 klientů. Celkový objem aktiv ve správě ČSOB PF Progres dosáhl k 31. prosinci 2009 částky 8 128 mil. Kč. Skupina ČSOB svým zákazníkům nabízí nejrůznější finanční produkty – jedním z nich je dobrovolné penzijní připojištění s podporou českého státu ve formě státního příspěvku a možnost odpočtu příspěvků od daňového základu. Penzijní fondy distribuuje skupina ČSOB ponejvíce prostřednictvím obchodních zástupců ČMSS. ČSOB PF Progres je plně konsolidovanou dceřinou společností ČSOB.

28


Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 +420 224 116 766 +420 224 119 541 [email protected] www.csobpf.cz

MMIX


ČSOB Leasing, a.s.

Datum vzniku:

31. 10. 1995


Finanční služby (finanční a operativní leasing, zákaznický úvěr a splátkový prodej)

IČ:

63998980


3 050 000 tis. Kč




Klíčové ukazatele Objem nově uzavřených obchodů v ČR Podíl na celkovém trhu v ČR měřený objemem obchodů *

2009

2008

mil. Kč

9 241

22 070

%

9,64

14,43

* Zdroj: Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA); celkový trh zahrnuje leasingový trh movitostí a relevantní trh splátkového prodeje a spotřebitelských úvěrů

ČSOB Leasing ČR zajišťuje financování veškerých typů vozidel, motocyklů, strojů, zařízení a informačních technologií. Svým klientům z řad soukromých osob i podniků nabízí komplexní škálu finančních produktů, včetně finančního leasingu, úvěrů a operativního leasingu. Skupina ČSOB svým zákazníkům poskytuje možnost pořídit si na leasing motorová vozidla, stroje a zařízení, technologické celky a informační a výpočetní techniku, přičemž mezi klíčové produkty patří finanční leasing, operativní leasing a úvěry. Distribuci produktů leasingového typu zpravidla zajišťují obchodní zástupci třetích stran, dále pak pobočky a obchodní kanceláře ČSOB Leasing ČR a pobočky ČSOB. ČSOB Leasing je plně konsolidovanou dceřinou společností ČSOB.


Na Pankráci 310/60, 140 00 Praha 4 +420 222 012 111 +420 271 128 027 [email protected] www.csobleasing.cz

29

MMIX


ČSOB Factoring, a.s.

Datum vzniku:

16. 7. 1992


Factoring

IČ:

45794278


70 800 tis. Kč




Klíčové ukazatele Obrat pohledávek

2009

2008

mld. Kč

23,6

28,6

%

23,6

21,4

Podíl na trhu v ČR podle obratu factoringových pohledávek * * Zdroj: Asociace factoringových společností ČR (AFS ČR)

ČSOB Factoring ČR nabízí komplexní factoringové služby, zahrnující financování, správu, inkaso a převzetí rizika nesplacení u obchodních pohledávek. ČSOB Factoring ČR je jedním ze zakládajících členů Asociace factoringových společností (AFSČR) a členem České leasingové a finanční asociace (ČLFA). ČSOB Factoring ČR je plně konsolidovanou dceřinou společností ČSOB.

30


Benešovská 2538/40, 101 00 Praha 10 +420 267 184 805 +420 267 184 822 [email protected] www.csobfactoring.cz

MMIX


ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB

Datum vzniku:

31. 12. 1995


Správa aktiv klientů

IČ:

63999463


34 000 tis. Kč

Struktura vlastníků k 31. 12. 2009: podíl na základním kapitálu

79,41 % Patria Finance, a.s. 20,59 % Československá obchodní banka, a. s.

podíl na hlasovacích právech

20,59 % Patria Finance, a.s. 52,94 % Československá obchodní banka, a. s. 26,47 % KBC Asset Management NV

Klíčové ukazatele Aktiva pod správou *

mld. Kč

2009

2008

116

107

* Objem aktiv dle metodiky Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT), tj. zahrnuje instituce, soukromé osoby, zahraniční fondy a od roku 2009 české podílové fondy

ČSOB AM ČR poskytuje klientům investiční služby obhospodařování cenných papírů a je jednou z předních společností na trhu. Mezi klienty společnosti patří pojišťovny, penzijní fondy, města a obce, obchodní, výrobní a energetické společnosti, odborové organizace, nadace a jiné neziskové organizace a rovněž klienti z řad fyzických osob. Významnou aktivitou ČSOB AM ČR je také správa aktiv fondů ze skupiny KBC a fondů ČSOB IS. Pro potřeby finančního výkaznictví se u ČSOB AM ČR uplatňuje metoda plné konsolidace.


Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 +420 224 116 702 +420 224 119 548 [email protected] www.csobam.cz

31

MMIX


ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB

3. 7. 1998

Datum vzniku:

(přeměnou ze společnosti O.B. INVEST, investiční společnost, spol. s r.o.)


Kolektivní investování

IČ:

25677888


216 000 tis. Kč


73,15 % Československá obchodní banka, a. s. 15,28 % Auxilium, a.s. 11,57 % ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB


84,72 % ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB 15,28 % Auxilium, a.s.

Klíčové ukazatele 2009

2008

Objem obhospodařovaného majetku *

mld. Kč

8,6

8,3

Objem majetku zahraničních fondů **

mld. Kč

72,8

75,8

* Uvedený objem zahrnuje české podílové fondy nabízené ČSOB IS ** Uvedený objem zahrnuje majetek zahraničních fondů distribuovaných skupinou ČSOB

ČSOB IS je významnou společností v oblasti kolektivního investování, která se podílí na přípravě produktů pro celou skupinu ČSOB. Další významnou činností ČSOB IS je distribuce KBC fondů na území České republiky, čímž také dochází k posílení synergií v rámci celé skupiny KBC. ČSOB IS nabízí zákazníkům služby prostřednictvím poboček ČSOB a PS a rovněž obchodních zástupců ČMSS. Pro potřeby finančního výkaznictví se u ČSOB IS uplatňuje metoda plné konsolidace.

32


Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 +420 224 116 702 +420 224 119 548 [email protected] www.csobinvest.cz

MMIX


ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB

Datum vzniku:

17. 4. 1992


Pojištění občanů a podnikatelů v oblasti životního a neživotního pojištění

IČ:

45534306


1 536 400 tis. Kč


75 % KBC Verzekeringen NV 25 % Československá obchodní banka, a. s.


60 % KBC Verzekeringen NV 40 % Československá obchodní banka, a. s.

Klíčové ukazatele 2009

2008

mil. Kč

9 638

9 485

Tržní podíl v neživotním pojištění *

%

5,0

5,1

Tržní podíl v životním pojištění *

%

9,4

9,6

Objem předepsaného pojistného

* Zdroj: Česká asociace pojišťoven (ČAP)

ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovací společností nabízející širokou škálu životních a neživotních pojištění pro fyzické i právnické osoby. K 31. prosinci 2009 měla ČSOB Pojišťovna přibližně 855 tisíc klientů z řad fyzických i právnických osob, včetně malých a středních podniků i velkých společností. Distribuci pojišťovacích produktů zajišťují především výhradní pojišťovací zprostředkovatelé, makléři a pracovníci poboček skupiny ČSOB. Od roku 2007 si ČSOB Pojišťovna udržuje rating od společnosti Standard & Poor’s na úrovni A- se stabilním výhledem. ČSOB Pojišťovna v roce 2009 získala několik významných ocenění. Na podzim ji časopis World Finance na základě analýzy produktů i finančního zdraví zvolil nejlepší pojišťovnou pro Českou republiku. O kvalitě služeb ČSOB Pojišťovny svědčí rovněž druhé místo v soutěži HN Pojišťovna roku. V květnu navíc ČSOB Pojišťovna obhájila ocenění INI Service Excellence Award, jímž mezinárodní síť pojišťoven INI (International Network of Insurance) oceňuje své členy poskytující nejlepší servis v dané zemi. Pro potřeby konsolidovaného finančního výkaznictví skupina ČSOB u ČSOB Pojišťovny uplatňuje ekvivalenční metodu.


Masarykovo nám. 1458, 532 18 Pardubice, Zelené předměstí +420 467 007 111, +420 800 100 777 +420 467 007 444 [email protected] www.csobpoj.cz

33

MMIX


Společnosti skupiny ČSOB (k 31. prosinci 2009)

Právnická osoba IČ

Obchodní jméno

Celkový přímý nebo nepřímý podíl ČSOB na: Sídlo

Kons. dle EU IFRS 1)

Základní kapitál (Kč)

Zákl. kapitálu (%)

Hlas. právech (%)

A/N

Praha 5, Radlická 333/150 Praha 5, Radlická 333/150

1 000 000 000

100,00

100,00

A

20 000 000

100,00

100,00

A

Praha 5, Radlická 333/150

500 000 000

100,00

100,00

A


34 000 000

20,59

52,94

A

Praha 10, Benešovská 2538/40 Praha 5, Radlická 333/150

70 800 000

100,00

100,00

A

216 000 000

90,81

100,00

A


2 000 000 000

100,00

100,00

A

Praha 4, Na Pankráci 310/60 Praha 4, Na Pankráci 60/310 Praha 5, Radlická 333/150

3 050 000 000

100,00

100,00

A

2 000 000

100,00

100,00

A

320 000 000

100,00

100,00

A


297 167 000

100,00

100,00

A


1 424 000 000

69,67

100,00

A

1 000 000

100,00

100,00

A

Praha 5, Radlická 333/150 Praha 5, Radlická 333/150

5 076 331 000

100,00

100,00

A

6 570 000

69,67

100,00

A

Praha 8, Thámova 181/20

62 000 000

69,09

69,09

A

Praha 8, Thámova 181/20 Bratislava, Mostová 2, SR

2 150 000

94,91

94,91

A

132 325

69,67

100,00

A

49 330 760

69,67

100,00

A

Předmět podnikání

Ovládané osoby

34

25636855 Auxilium, a.s. Poradenská činnost 63987686 Bankovní informační technologie, s.r.o. Automatizované zpracování dat a poskytování softwaru, tvorba sítě terminálů pro snímání platebních karet 26760401 Centrum Radlická a.s. Realitní činnost, pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor 63999463 ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB Obchodník s cennými papíry 45794278 ČSOB Factoring, a.s. Factoring 25677888 ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB Správa investičních a podílových fondů 27081907 ČSOB Investment Banking Services, a.s., člen skupiny ČSOB Činnost podnikatelských, finančních, ekonomických a organizačních poradců 63998980 ČSOB Leasing, a.s. Leasing 27151221 ČSOB Leasing pojišťovací makléř, s.r.o. Pojišťovací makléř 60917776 ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen skupiny ČSOB Penzijní připojištění 61859265 ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen skupiny ČSOB Penzijní připojištění 27924068 ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a.s., člen skupiny ČSOB Kolektivní investování 61251950 Eurincasso, s.r.o. Činnost ekonomických a organizačních poradců, vymáhání pohledávek 13584324 Hypoteční banka a.s. Hypoteční bankovnictví 25617184 Merrion Properties, s.r.o. Realitní činnost, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 00000949 MOTOKOV a.s. v likvidaci Velkoobchod se stroji a technickými potřebami 00548219 MOTOKOV International a.s. v likvidaci Ostatní finanční zprostředkování 36859516 Property LM, s.r.o. Realitní činnost, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 36859541 Property Skalica, s.r.o. Realitní činnost, pronájem nemovitostí bytů a nebytových prostor

Praha 10, Benešovská 2538/40

Bratislava, Mostová 2, SR

MMIX


Právnická osoba IČ

Obchodní jméno

Celkový přímý nebo nepřímý podíl ČSOB na: Sídlo

Základní kapitál (Kč)

Předmět podnikání

Zákl. kapitálu (%)

Kons. dle EU IFRS 1)

Hlas. právech (%)

A/N

Ovládané osoby 9999999 2) Semex Metall und Maschinen GmbH Bez činnosti (v likvidaci) 9999999 2) Tee Square Limited, Ltd. Poradenské služby investičním fondům v karibské oblasti

Dr. Georg Schäfer Strasse 17, 93437 Furth im Wald, SRN British Virgin Islands, Tortola, Road Town, Third Floor, The Geneva Place, P.O.Box 986

0

97,45

100,00

A

7 532 790

100,00

100,00

A

1 500 000 000

55,00

55,00

A

1 200 000

20,00

20,00

A

1 536 400 000

25,00

40,00

A

400 000

25,00

40,00

A

45 000 000

10,00

10,00

N

Praha 1, Senovážné náměstí 32 Praha 8, Pod Hájkem 1

13 382 866 400

27,43

27,39

A

29 000 000

29,00

29,00

A

Praha 9, Libeň, Podvinný mlýn 2178/6

20 000 000

23,25

23,25

A

Společný podnik 49241397 Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna

Praha 10, Vinohradská 3218/169

Ostatní 26199696 CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. Poskytování softwaru, poradenství v oblasti softwaru a hardwaru, zpracování dat, správa počítačových sítí, služby databank 45534306 ČSOB Pojišťovna, a.s, člen holdingu ČSOB Pojišťovací a zajišťovací činnost 27479714 ČSOB Pojišťovací servis, s.r.o., člen holdingu ČSOB Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví 60736682 E.T.I., a.s. v likvidaci Provozování energetických zařízení 45316619 IP Exit, a.s. Bez činnosti 63078104 Premiéra TV, a.s. Bez činnosti 26439395 První certifikační autorita, a.s. Administrativní správa, certifikační služby

Praha 1, Na Příkopě 1096/21

Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí 1458 Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí 1458 Ratíškovice 502

Další právnické osoby s podílem ČSOB na základním kapitálu / hlasovacích právech nižším než 10 %

N

Poznámky: 1) Seznam subjektů zahrnutých do konsolidačního celku ČSOB dle EU IFRS k 31. prosinci 2009 2) IČ 99999999 – jde o zahraniční subjekt

35

MMIX


Schéma konsolidačního celku ČSOB (k 31. prosinci 2009, EU IFRS)


Hypoteční banka Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČMSS Podíl na ZK přímý: Podíl na hlas. právech:

55,00 % 55,00 %

ČSOB PF Progres Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB PF Stabilita Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB Leasing ČR Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB Leasing pojišťovací makléř Podíl na ZK nepřímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB Factoring ČR Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

Eurincasso, s.r.o. Podíl na ZK nepřímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

36

ČSOB AM ČR Podíl na ZK přímý: Podíl na hlas. právech:

20,59 % 52,94 %

ČSOB IS Podíl na ZK přímý: 73,15 % Podíl na ZK nepřímý: 17,66 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

Merrion properties Podíl na ZK nepřímý: 69,67 % Podíl na hlas. právech: 100,00 % ČSOB Property fund Podíl na ZK přímý: 59,81 % 9,86 % Podíl na ZK nepřímý: Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB Pojišťovna Podíl na ZK přímý: Podíl na hlas. právech:

Property LM Podíl na ZK nepřímý: 69,67 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

25,00 % 40,00 %

Centrum Radlická Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

0,50 % 68,59 % 69,09 %

BANIT Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

První certifikační autorita, a.s. Podíl na ZK přímý: 23,25 % Podíl na hlas. právech: 23,25 %

10,77 % 16,65 % 27,39 %

ČSOB IBS Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

MOTOKOV Podíl na ZK přímý: Podíl na ZK nepřímý: Podíl na hlas. právech:

Tee Square Limited, Ltd. Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

Property Skalica Podíl na ZK nepřímý: 69,67 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

ČSOB Pojišťovací servis Podíl na ZK nepřímý: 25,00 % Podíl na hlas. právech: 40,00 % IP Exit, a.s. Podíl na ZK přímý: Podíl na ZK nepřímý: Podíl na hlas. právech:

Auxilium Podíl na ZK přímý: 100,00 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

MOTOKOV International Podíl na ZK nepřímý: 94,91 % Podíl na hlas. právech: 94,91 %

Semex Metall und Maschinen GmbH Podíl na ZK nepřímý: 97,45 % Podíl na hlas. právech: 100,00 %

Premiéra TV, a.s. Podíl na ZK přímý: Podíl na hlas. právech:

29,00 % 29,00 %

CBCB Podíl na ZK přímý: Podíl na hlas. právech:

20,00 % 20,00 %

MMIX

S P R ÁVA A Ř Í Z E N Í S P O L E Č N O S T I Řídící a kontrolní subjekty Představenstvo ČSOB (k 31. prosinci 2009) Představenstvo ČSOB, jako statutární orgán společnosti, je pětičlenné a je složeno z vedoucích zaměstnanců ČSOB. Funkční období člena představenstva je pětileté.

Jméno a příjmení

Funkce

Datum vzniku členství

Datum počátku aktuálního funkčního období člena

Pavel Kavánek

předseda 1) generální ředitel člen vrchní ředitel, Korporátní bankovnictví člen vrchní ředitel, Masový trh člen vrchní ředitel, Řízení financí a rizik člen vrchní ředitel, Distribuce

17. 10. 1990

20. 5. 2009

20. 5. 1996

20. 5. 2009

26. 5. 1997

20. 5. 2009

27. 9. 2006 2)

21. 4. 2007

27. 2. 2008

27. 2. 2008

Petr Knapp Jan Lamser Hendrik Scheerlinck Petr Hutla

1) Datum začátku aktuálního funkčního období předsedy 20. května 2009 2) Kooptován

Změna v představenstvu ČSOB v roce 2009 Philippe Moreels, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel odpovědný za oblast Distribuce (retail / SME), rezignoval k 15. listopadu 2009 na své funkce v ČSOB. Představenstvo ČSOB je od 16. listopadu 2009 pětičlenné. V souvislosti s odchodem Philippa Moreelse, člena představenstva a vrchního ředitele pro Distribuci, došlo následně ke změnám v rozdělení agendy členů představenstva ČSOB, resp. vrcholového výkonného vedení. Za oblast Distribuce je s účinností od 16. listopadu 2009 odpovědný člen představenstva Petr Hutla, který byl do tohoto data odpovědný za Lidské zdroje a transformaci. Útvary Řízení lidských zdrojů a Komunikace z původní oblasti řízení Lidské zdroje a transformace byly převedeny do přímé podřízenosti generálního ředitele Pavla Kavánka.

Vrcholové výkonné vedení ČSOB (k 31. prosinci 2009) Vrcholové výkonné vedení ČSOB je přímo řízeno představenstvem a je tvořeno šesti vedoucími zaměstnanci Banky ve funkcích generálního ředitele a vrchních ředitelů. Členem vrcholového výkonného vedení ČSOB byl v roce 2009 vedle členů představenstva i další vrchní ředitel, který nebyl členem představenstva, a to Karel Svoboda (od 1. srpna 2008).

Představení členů představenstva a členů vrcholového výkonného vedení Pavel Kavánek (narozen 8. prosince 1948) předseda představenstva a generální ředitel

Absolvent VŠE a The Pew Economic Freedom Fellowship na Georgetown University. V ČSOB pracuje od roku 1972, od roku 1990 je členem představenstva Banky a od roku 1993 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČSOB. Členství v orgánech jiných společností: člen prezidia České bankovní asociace, předseda dozorčí rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

37

MMIX

S P R ÁVA A Ř Í Z E N Í S P O L E Č N O S T I

Petr Knapp (narozen 7. května 1956) člen představenstva a vrchní ředitel, Korporátní bankovnictví

Absolvent VŠE. Do ČSOB přišel v roce 1979. Od roku 1984 pracoval v Teplotechně Praha, nejprve jako zástupce ředitele a později jako ředitel odboru zahraničních vztahů. V roce 1991 se vrátil do ČSOB a byl jmenován nejprve ředitelem odboru financování velkých podniků ČSOB, později ředitelem úvěrového úseku. Od roku 1996 je členem představenstva a vrchním ředitelem ČSOB. Členství v orgánech jiných společností: předseda dozorčí rady ČSOB Factoring (ČR), člen představenstva Hospodářské komory Hlavního města Prahy. Jan Lamser (narozen 8. prosince 1966) člen představenstva a vrchní ředitel, Masový trh

Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty a Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je rovněž absolventem VŠE v Praze a École des Hautes Études Commerciales v Paříži. V ČSOB pracuje od roku 1995, od roku 1997 je členem představenstva ČSOB. Působil v různých manažerských pozicích, v současnosti je vrchním ředitelem zodpovědným za služby drobné retailové klientele, včetně Poštovní spořitelny. Členství v orgánech jiných společností: místopředseda dozorčí rady ČMSS (ČR); člen Vědecké rady národohospodářské fakulty VŠE, člen společnosti Jorise Karla Huysmanse a revizní komise sdružení Unijazz; společník Ticiana, s.r.o. Hendrik Scheerlinck (narozen 6. ledna 1956) člen představenstva a vrchní ředitel, Řízení financí a rizik

Studoval práva a ekonomii na Katolické univerzitě v Lovani. Od roku 1984 působí ve Skupině Kredietbank, resp. KBC: začal v oddělení mezinárodních úvěrů v Bruselu a postupně zastával manažerské pozice v Spojených státech (úvěrový poradce pobočky v New Yorku, regionální manažer v Atlantě), na Tchajwanu (manažer reprezentace Kredietbank v Taipei), v Německu (generální ředitel operací KBC v Německu, člen představenstva Merca Lease) a v roce 1999 se stal generálním manažerem KBC pro Severní Ameriku. Do ČSOB přešel v druhé polovině roku 2006 a od té doby je členem představenstva a vrchním ředitelem ČSOB. Petr Hutla (narozen 24. srpna 1959) člen představenstva a vrchní ředitel, Distribuce

Absolvoval ČVUT-FEL. V letech 1983 – 1993 pracoval v Tesle Pardubice, od roku 1991 jako ekonomický náměstek Tesla Pardubice - RSD. Od roku 1993 je v ČSOB – nejprve jako ředitel pobočky Pardubice a hlavní pobočky Hradec Králové a v letech 1997 – 2000 jako ředitel hlavní pobočky Praha 1. Od roku 2001 působil jako vrchní ředitel útvaru Korporátní klientela (do roku 2005), vrchní ředitel pro Personální a strategické řízení (2005 – 2006), vrchní ředitel útvaru Lidské zdroje a transformace (2006 – 15. 11. 2009); od 16. listopadu 2009 je vrchním ředitelem útvaru Distribuce. Od 27. února 2008 je Petr Hutla členem představenstva ČSOB. Od 14. ledna 2009 je současně vedoucím organizační složky KBC Global Services Czech Branch. Členství v orgánech jiných společností: člen správní rady ČVUT a správní rady Nadace Karla Pavlíka; člen dozorčí rady (od 13. ledna 2010) a předseda (od 25. února 2010) společnosti Hypoteční banka (ČR).

38

MMIX


Karel Svoboda (narozen 12. dubna 1970) vrchní ředitel, Zpracování operací a služby

Absolvoval VŠE Praha (1992); dále postgraduální studium statistiky v USA na Texas A&M University, College Station (1994). V letech 1995 – 1997 byl odborným asistentem na VŠE, v letech 1998 – 2000 pracoval v pozici Actuarial Manager v Commercial Union životní pojišťovna. Od června 2000 do října 2001 působil v ČSOB jako pojistný matematik, od listopadu 2001 do 31. července 2008 byl členem představenstva ČSOB Pojišťovny (členství ukončeno s účinností k 31. červenci 2008) a ředitelem divize životního pojištění. Od 1. srpna 2008 je Karel Svoboda členem vrcholového výkonného vedení ČSOB ve funkci vrchního ředitele pro oblast Zpracování operací a služby. Philippe Moreels (narozen 25. února 1959) člen představenstva a vrchní ředitel, Distribuce

(do 15. listopadu 2009) V Belgii studoval počítačové a sociální vědy a získal diplom v oboru firemního řízení na Solvay Business School. V Unilever Group působil jako analytik penzijního fondu a vnitřní auditor. Dále sedm let pracoval jako vedoucí Back office ve skupině Standard Chartered Bank / Westdeutsche Landesbank, od roku 1993 pak ve slovenské Tatrabance, nejprve jako operační manažer a od roku 1998 jako člen představenstva. Od 1. března 2002 do 15. listopadu 2009 byl členem představenstva a vrchním ředitelem ČSOB. Byl členem dozorčí rady Hypoteční banky (do 15. listopadu 2009).

Dozorčí rada ČSOB (k 31. prosinci 2009) Dozorčí rada ČSOB má devět členů a dohlíží na výkon působnosti představenstva. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté. Jméno a příjmení

Funkce

Jan Švejnar John Arthur Hollows Dirk Mampaey Patrick Roland Vanden Avenne

předseda 1) člen člen člen členka člen člen 3) členka 3) členka 3)

Riet Docx Hendrik George Adolphe Gerard Soete František Hupka Libuše Gregorová Martina Kopecká

Datum vzniku členství

9. 10. 2003 2) 22. 4. 2006 14. 9. 2009 22. 4. 2006 1. 12. 2004 2) 24. 2. 2007 2) 23. 6. 2005 23. 6. 2005 23. 6. 2005

Datum počátku aktuálního funkčního období člena

20. 5. 2009 22. 4. 2006 14. 9. 2009 22. 4. 2006 20. 4. 2005 21. 4. 2007 23. 6. 2005 23. 6. 2005 23. 6. 2005

1) Datum začátku aktuálního funkčního období předsedy 3. června 2009 2) Kooptován/a 3) Zvolen/a zaměstnanci

Změna v dozorčí radě ČSOB v roce 2009 Na základě rozhodnutí jediného akcionáře ČSOB, společnosti KBC Bank, byl s účinností ke dni 14. září 2009 novým členem dozorčí rady ČSOB zvolen Dirk Mampaey (1965). Nahradil odvolaného Jana Vanhevela, který se stal od 1. září 2009 novým generálním ředitelem a předsedou výkonného výboru KBC Group. Členství Jana Vanhevela v dozorčí radě ČSOB skončilo na základě odvolání realizovaného výše uvedeným rozhodnutím rovněž dne 14. září 2009.

39

MMIX


Představení členů dozorčí rady Jan Švejnar (narozen 2. října 1952) předseda dozorčí rady

Graduoval v oboru průmyslových a pracovních vztahů na Cornellově Univerzitě, získal doktorát (Ph.D.) v ekonomii na univerzitě v Princetonu. Je nezávislým ekonomem žijícím od roku 1970 v zahraničí. Od roku 1992 svou pracovní kapacitu rovnoměrně rozděluje mezi pobyt v Praze a v USA. Ve své akademické kariéře se věnuje zejména tranzitivním ekonomikám a obecně ekonomickému rozvoji. Je profesorem na University of Michigan Business School. Členství v orgánech jiných společností: předseda správní rady Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium – CERGE UK, člen vědecké rady Fakulty sociálních věd UK, člen správní rady Nadace BOHEMIAE v likvidaci. John Arthur Hollows (narozen 12. dubna 1956) člen dozorčí rady

Získal absolutorium v oboru ekonomie a právo na Sydney Sussex College na univerzitě v Cambridge. Jeho profesní kariéra je spjata s bankovnictvím a působením v průmyslových a obchodních komorách. Zkušenosti v oblasti finančních služeb získával v Barclays Bank v Londýně a v Taipei (Tchajwan) a v KBC v Hong Kongu, Šanghaji, Singapuru a Budapešti. Zastával vysoké manažerské pozice v úvěrových útvarech a v exportním financování, v korporátním a investičním bankovnictví a v oblasti treasury. Zaměřoval se též na oblast řízení nákladů. Od srpna 2003 do dubna 2006 byl generálním ředitelem K&H Bank (skupina KBC) v Budapešti. Do dozorčí rady ČSOB přišel v roce 2006 jako manažer Středoevropské divize KBC Group. Od září 2009 je generálním ředitelem divize KBC Group pro střední a východní Evropu a Rusko a členem Výkonného výboru KBC Group. Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva společnosti K&H Bank (Maďarsko); předseda dozorčí rady společností ČSOB (SR), WARTA TUiR (Polsko), WARTA TUnZ (Polsko), DZI General Insurance (Bulharsko), DZI Health Insurance (Bulharsko) a Absolut Bank (Rusko); člen dozorčí rady společností ČSOB IS (ČR), ČSOB PF Stabilita (ČR), ČSOB PF Progres (ČR), ČSOB Property Fund (ČR), ČSOB AM (SR), ČSOB d.s.s. (SR), KredytBank (Polsko), NLB (Slovinsko) a CIBank (Bulharsko). Dirk Mampaey (narozen 25. října 1965) člen dozorčí rady

Vystudoval obchodní inženýrství na Svobodné univerzitě v Bruselu; dále absolvoval International Banking School ve Švýcarsku a International Banking School ve Philadelphii. Svou kariéru začal v roce 1988 v Kredietbank. Získal rozsáhlé zkušenosti na manažerských pozicích v oblastech korporátního bankovnictví, strategie a rozvoje a platebního styku. V roce 2007 byl jmenován do pozice Senior General Manager Banking Eastern Europe and Russia. V září 2009 se jeho odpovědnost rozšířila na koordinaci bankovních aktivit v celé střední a východní Evropě a v Rusku na ředitelství KBC pro střední Evropu. Členství v orgánech jiných společností: předseda představenstva společnosti KBC Banka (Srbsko); člen představenstva společnosti K&H Bank (Maďarsko); člen dozorčí rady společností ČSOB (SR), KredytBank (Polsko), CIBank (Bulharsko) a Absolut Bank (Rusko).

40

MMIX


Patrick Roland Vanden Avenne (narozen 15. února 1954) člen dozorčí rady

Vystudoval ekonomické vědy a právo na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie) a graduoval na Stanford University v USA v oblasti business administration. Vlastní a sám řídí několik firem v potravinářském průmyslu a v logistice. Jako významný akcionář KBC se od roku 1993 podílí na správě skupiny KBC, prošel orgány holdingu Almanij NV (mateřské společnosti KBC Group), společnosti Gevaert NV a posléze orgány KBC Bank a KBC Insurance. Po fúzi společnosti Almanij s KBC se v roce 2005 stal ředitelem KBC Bank a je členem Výboru pro audit KBC Bank. Členství v orgánech jiných společností: člen správních rad Katolických univerzit v Lovani a v Kortrijku, působí v řídících výborech Vlámského svazu zaměstnavatelů (VOKA) a Belgické federace potravinářského průmyslu (Bemefa). Riet Docx (narozena 15. září 1950) členka dozorčí rady

Absolvovala ekonomii na Antverpské univerzitě. V letech 1976–1994 pracovala v institucích působících v bankovnictví a pojišťovnictví. Přitom zastávala řídící funkce v Benelux Bank a v pojišťovacích společnostech Omniver NV a Omniver Leven NV. Od roku 1994 je Riet Docx zaměstnána v KBC. V lednu 2005 byla jmenována výkonnou ředitelkou zodpovědnou za koordinaci bankovních činností ve středoevropských zemích na ředitelství KBC pro střední Evropu. Členství v orgánech jiných společností: členka představenstva KBC Banka (Srbsko); členka dozorčí rady společností ČSOB (SR), K&H Bank (Maďarsko) a NLB (Slovinsko). Hendrik Soete (narozen 9. listopadu 1950) člen dozorčí rady

Získal doktorát na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie) v oboru zemědělských věd. Začal pracovat v v řízení výroby ve společnostech Procter & Gamble a Lacsoons Dairy v Belgii. V letech 1983–1994 zastával několik řídících pozic, byl také výkonným ředitelem společnosti Borden Inc. ve Velké Británii a v Německu. Po návratu do Belgie řídil dvě potravinářské společnosti, odkud v roce 1999 přešel do belgické AVEVE Group na pozici výkonného ředitele; v současné době je výkonným předsedou představenstva. Je také prezidentem společnosti Intercoop Europe (Švýcarsko). Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva několika společností ve skupinách KBC, AVEVE Group (Belgie), MRBB (Boerenbond) a jeho Finančního holdingu (Belgie). František Hupka (narozen 13. dubna 1971) člen dozorčí rady volený zaměstnanci

Získal úplné střední vzdělání s maturitou. V roce 1991 nastoupil do ČSOB jako pracovník podpory IT. Od roku 2002 působí jako předseda podnikového výboru odborové organizace ČSOB. Členství v orgánech jiných společností: člen správní rady Oborové zdravotní pojišťovny.

41

MMIX


Libuše Gregorová (narozena 25. července 1959) členka dozorčí rady volená zaměstnanci

Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do ČSOB nastoupila v roce 1989. V letech 1996–1998 zastávala manažerskou pozici v oblasti IT. Od roku 1998 do roku 2005 působila jako analytička a vývojářka aplikací IT. V letech 2006–2008 byla manažerkou útvaru Úvěrové a depozitní produkty – analýza. Od 1. ledna 2009 je výkonnou manažerkou útvaru Vývoj ICT pro produktové továrny, od 1. června 2009 působí na téže pozici v KBC Global Services Czech Branch, organizační složka. Členství v orgánech jiných společností: členka představenstva Bytového družstva Vojáčkova 612. Martina Kopecká (narozena 19. září 1969) členka dozorčí rady volená zaměstnanci

Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. V ČSOB pracuje od roku 1994 na pobočce v Pardubicích. Od roku 2002 působí na pozici firemní bankéřka pro oblast retail / SME této pobočky. Jan Vanhevel (narozen 10. září 1948) člen dozorčí rady

(od 22. dubna 2006 do 14. září 2009) Doktorát práv získal na Katolické univerzitě v Lovani (Belgie) a na Vlámské ekonomické univerzitě VLECHO promoval v oboru finančního managementu. Od roku 1971 až dosud působil v různých manažerských pozicích v sektoru finančních služeb. Získal rozsáhlé zkušenosti v útvarech právních služeb, v úvěrové oblasti, v řízení korporátního bankovnictví a procesního managementu. Od dubna 1996 byl členem výkonného výboru Kredietbank a po její fúzi s dalšími subjekty, která dala vzniknout KBC, se stal v červnu 1998 výkonným ředitelem a členem Výkonného výboru KBC Group. V roce 2006 byl jmenován generálním ředitelem Středoevropské divize KBC, který je zodpovědný za dohled a řízení bankovních a pojišťovacích aktivit skupiny KBC. V roce 2007 byl jmenován generálním ředitelem Středoevropské divize KBC a Ruska v osmi zemích střední a východní Evropy. Je členem Výkonného výboru KBC Bank. Od 1. září 2009 je generálním ředitelem a předsedou výkonného výboru KBC Group.

Pracovní adresa všech členů představenstva, členů vrcholového výkonného vedení a členů dozorčí rady ČSOB je:

Československá obchodní banka, a. s. Radlická 333/150 Praha 5 PSČ 150 57, Česká republika

Střet zájmů na základě Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ČSOB prohlašuje, že jí není znám žádný možný střet zájmů mezi povinnostmi členů představenstva a členů vrcholového výkonného vedení ČSOB (vedoucí zaměstnanci) a členů dozorčí rady k ČSOB a jejich soukromými zájmy a/nebo jinými povinnostmi. Poznámka: ČSOB, na základě principů českého práva, nepovažuje provádění bankovních obchodů vedoucími zaměstnanci ČSOB a členy dozorčí rady s ČSOB za standardních podmínek za střet zájmů mezi povinnostmi těchto osob k ČSOB a jejich soukromými zájmy a/nebo jinými povinnostmi.

42

MMIX


Požitky osob s řídící pravomocí Informace dle § 118 odst. 4 písm. f), g) a h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Osobami s řídící pravomocí jsou v ČSOB vedoucí zaměstnanci (vedoucí osoby) a členové dozorčí rady ČSOB. Vedoucími zaměstnanci ČSOB jsou předseda představenstva, který je zároveň generálním ředitelem, členové představenstva, kteří současně vykonávají funkci vrchních ředitelů, a další vrchní ředitelé * – ostatní osoby s řídící pravomocí (viz Řídící a kontrolní subjekty).

Oblasti řízení jednotlivých vedoucích zaměstnanců ČSOB jsou popsány v organizační struktuře ČSOB, která je uvedena na straně 48 této Výroční zprávy. Procesy práce a rozhodování jsou popsány v kapitole Správa a řízení společnosti na stránkách 45–47 této Výroční zprávy. * V roce 2009 pouze vrchní ředitel pro oblast Zpracování operací a služby

Peněžité a nepeněžité příjmy (§ 118 odst. 4 písm. f) Osoby s řídící pravomocí přijaly od ČSOB a od osob ovládaných ČSOB za účetní období (rok 2009) tyto příjmy: Peněžité příjmy od osob ovládaných ČSOB

od ČSOB

od osob ovládaných ČSOB

71 699 5 436 4 133

0 0 0

6 399 0 321

0 0 0

(tis. Kč)

Členové představenstva Členové dozorčí rady Ostatní osoby s řídící pravomocí

Nepeněžité příjmy

od ČSOB

Příjem předsedy a členů představenstva v roce 2009 zahrnoval: 69 857 tisíc Kč vyplývajících z manažerských smluv členů představenstva a odměny ve výši 8 242 tisíc Kč za výkon funkce členů představenstva. Příjmy členů dozorčí rady se skládají z příjmu za výkon funkce ve výši 3 558 tisíc Kč a příjmu za zaměstnanecký poměr ve výši 1 878 tisíc Kč. Nepeněžité příjmy zahrnují položky jako např. služební vůz, pohonné hmoty, náklady na vzdělávání, jakož i příspěvek na penzijní a životní pojištění.

Akcie vydané emitentem (§ 118 odst. 4 písm. g) K 31. prosinci 2009 členové představenstva a osoby jim blízké, členové dozorčí rady a osoby jim blízké a ostatní osoby s řídící pravomocí a osoby jim blízké, nevlastnili žádné akcie vydané emitentem a opce na nákup akcií ČSOB.

Principy odměňování (§ 118 odst. 4 písm. h)

Členové představenstva Členové představenstva pobírají vedle mzdy jako fixní složky, vycházející z manažerské smlouvy, také odměnu podle smlouvy o výkonu funkce člena představenstva. Tato odměna, koncipovaná jako variabilní složka, činí zhruba třetinu celkového příjmu člena představenstva. Pravidla odměňování byla stanovena Kompenzačním výborem dozorčí rady, jehož členy byli v roce 2009 členové dozorčí rady Jan Švejnar, Jan Vanhevel a John Hollows. Po rezignaci Jana Vanhevela na členství v dozorčí radě zaujal jeho pozici v Kompenzačním výboru nový člen dozorčí rady Dirk Mampaey. Stanovení výše variabilní složky příjmu je prováděno na základě vyhodnocení předem stanovených cílů (tzv. Key Performance Indicators; „KPIs“), které obsahují finanční (např. čistý udržitelný zisk, poměr nákladů k výnosům, provozní náklady) i nefinanční (např. poměr auditních doporučení po splatnosti) parametry. Výše variabilní složky je předložena ke schválení Kompenzačnímu výboru dozorčí rady. Vyhodnocení KPIs probíhá jednou ročně po skončení finančního roku. V potaz jsou brány výsledky dosažené k 31. prosinci hodnoceného roku. Variabilní složka bonusu je vyplácena jednou ročně.

43

MMIX


Členové dozorčí rady Předseda dozorčí rady má fixní příjem stanovený Kompenzačním výborem dozorčí rady a schválený Valnou hromadou. Ostatní členové dozorčí rady nepobírají za členství v dozorčí radě žádný příjem ani od ČSOB, ani od KBC. Členové dozorčí rady – zaměstnanci KBC nemají žádný příjem od ČSOB ani žádný příplatek za členství od KBC.

Ostatní osoby s řídící pravomocí Ostatní osoby s řídící pravomocí mají mzdu tvořenou fixní a variabilní složkou, vycházející z manažerské smlouvy, přičemž variabilní složka činí zhruba třetinu celkového příjmu. Pravidla odměňování byla stanovena Kompenzačním výborem dozorčí rady. Stanovení výše variabilní složky příjmu je prováděno na základě vyhodnocení předem stanovených cílů (tzv. Key Performance Indicators; „KPIs“), které obsahují finanční (např. čistý udržitelný zisk, poměr nákladů k výnosům, provozní náklady) i nefinanční (např. poměr auditních doporučení po splatnosti) parametry. Výše variabilní složky je předložena ke schválení Kompenzačnímu výboru dozorčí rady. Vyhodnocení KPIs probíhá jednou ročně po skončení finančního roku. V potaz jsou brány výsledky dosažené k 31. prosinci hodnoceného roku. Variabilní složka bonusu je vyplácena jednou ročně.

44

MMIX


Politika správy a řízení společnosti Správa a řízení společnosti Československá obchodní banka, a. s., je založena na principech OECD a při jejím výkonu jsou bohatě využívány zkušenosti akcionáře ČSOB, kterým je KBC Group. ČSOB se hlásí k zásadám formulovaným v Kodexu správy a řízení společnosti a dbá na jejich dodržování při své každodenní činnosti. Kodex správy a řízení společnosti je v ČSOB k nahlédnutí v útvaru Kancelář.

Představenstvo Členové představenstva jsou voleni valnou hromadou společnosti a prošli zákonem požadovaným posouzením Českou národní bankou, kde byla plně prověřena jejich odborná kvalifikace. Představenstvo společnosti má v souladu s požadavky Zákona o bankách plně exekutivní složení. Tomuto požadavku odpovídá i spojení funkcí předsedy představenstva a generálního ředitele. O složení představenstva a jeho profesních i osobních předpokladech k řádnému vykonávání funkcí je akcionář společnosti a s ním i její klienti informováni pravidelným zveřejňováním všech zákony předepsaných údajů v pravidelných zprávách. Představenstvo banky plní své úkoly v rámci působnosti statutárního orgánu tak, jak je mu vyhrazeno stanovami a souvisejícími základními řídícími dokumenty společnosti. Představenstvo plní ve smyslu obchodního zákoníku své úkoly s plnou odpovědností a s péčí řádného hospodáře. V průběhu roku 2009 došlo k personální změně ve složení představenstva, když k 15. listopadu 2009 na svoji funkci rezignoval pan Philippe Moreels. Představenstvo zasedá pravidelně, a to zpravidla jednou týdně. Řídí se pevným programem jednání, sestaveným na základě strategického kalendáře hlavních témat a dalších dokumentů operativnějšího charakteru předkládaných k projednání jednotlivými členy představenstva. Včasné informování členů představenstva a jejich rozhodování na základě řádně zpracovaných dokumentů probíhá v souladu s jednacím řádem představenstva. Jednání tohoto vrcholného orgánu se zúčastňuje ředitel kanceláře banky, který vykonává úlohu jeho tajemníka a odpovídá za přípravu jednání a vyhotovení zápisu. Představenstvo za účelem projednávání specifických agend zřizuje odborně zaměřené výbory. Vzhledem k důležitosti témat, jimiž se výbory s celobankovní působností zabývají, je v čele výboru zpravidla člen představenstva, který má primární odpovědnost za činnost výboru. Pokud se nemůže zúčastnit zasedání výboru, je zastoupen svým pevně stanoveným zástupcem (zpravidla jiným členem představenstva). Takovýto přístup umožňuje kontinuitu procesu soustavného sledování rozhodování výboru a přímé informování představenstva. Všechny věcně příslušné útvary ČSOB jsou podle své role a odpovědnosti zapojeny do projednávání a účastní se zasedání jednotlivých výborů. Proto je účastí na zasedáních pověřen vedoucí pracovník příslušného útvaru, který svůj útvar zastupuje. V jeho nepřítomnosti se jednání zúčastňuje jeho zástupce nebo pověřený pracovník, pokud to nevylučuje jednací řád příslušného výboru. Jednání výborů se řídí jejich jednacími řády.

Výbory představenstva Výbory pro řízení rizika Výbor pro řízení aktiv a pasiv (ALCO) má zodpovědnost za vytváření strategie pro řízení tržního a likviditního rizika

a za implementování principů, rámců, politik a limitů pro bankovní investiční portfolio. Výbor je zodpovědný za klíčové záležitosti týkající se řízení rizik, přijímá zásadní rozhodnutí ohledně řízení rizik a sleduje jejich splnění. Výbor pro řízení úvěrového rizika (CRC) má celkovou zodpovědnost za rozvoj úvěrové rizikové strategie

a implementování principů, rámců, politik a limitů pro úvěrové riziko. Výbor je zodpovědný za klíčové záležitosti týkající se řízení úvěrových rizik, přijímá zásadní rozhodnutí ohledně řízení úvěrových rizik a sleduje jejich splnění. Výbor pro schvalování úvěrů (CSC) je výbor pověřený širokou odpovědností a pravomocí ve skupině ČSOB rozhodovat ohledně jednotlivých úvěrových žádostí. Jako takový postupuje jako nejvyšší rozhodovací výbor pro Banku. Výbor pro řízení operačního rizika (ORC) má celkovou odpovědnost za rozvoj strategie pro řízení operačního rizika a implementování principů, rámců, politik a limitů pro operační riziko. Výbor je zodpovědný za klíčové záležitosti týkající se řízení operačních rizik, přijímá zásadní rozhodnutí ohledně řízení operačních rizik a sleduje jejich splnění.

45

MMIX


Výbor pro řízení rizika finančních trhů (FMRC), který se skládá z vrchních ředitelů ČSOB zodpovědných za finanční trhy a řízení rizik, má celkovou zodpovědnost za rozvoj strategie tržního rizika skupiny a implementování principů, rámců, politik a limitů pro obchodní portfolio v celé skupině. Výbor je zodpovědný za klíčové záležitosti týkající se řízení tržních rizik, přijímá zásadní rozhodnutí ohledně řízení tržních rizik a sleduje jejich splnění.

Ostatní výbory Výbor pro řešení požadavků na ICT řídí a monitoruje transformaci v oblasti řízení obchodu a informačních technologií a vyhodnocuje a metodicky řídí procesy v této oblasti. Výkonný výbor pro retail/SME: cílem výboru je zajišťovat realizaci obchodně strategických iniciativ a nabídky

klientských hodnot pro oblast retailu a SME v souladu s pravomocí delegovanou představenstvem ČSOB a strategickým plánem skupiny ČSOB. Výkonný výbor pro korporátní klientelu a finanční trhy: cílem výboru je zajišťovat realizaci obchodně strategických iniciativ a nabídky klientských hodnot pro oblast korporátního bankovnictví a finančních trhů v souladu s pravomocí delegovanou představenstvem ČSOB a strategickým plánem skupiny ČSOB. Výkonný výbor Masového trhu: cílem výboru je zajišťovat realizaci obchodně strategických iniciativ a nabídky

klientských hodnot pro oblast masového trhu v souladu s pravomocí delegovanou představenstvem ČSOB a strategickým plánem skupiny ČSOB. Výbor pro společenskou odpovědnost definuje strategii dlouhodobě udržitelného rozvoje a řeší korporátní témata

a výstupy eskalované z Expertní komise.

Dozorčí rada Dozorčí rada společnosti Československá obchodní banka, a. s., má ve smyslu stanov společnosti devět členů, z nichž šest bylo zvoleno valnou hromadou a tři jsou voleni zaměstnanci společnosti. K 14. září 2009 byl z funkce člena dozorčí rady odvolán Jan Oscar Cyriel Vanhevel a ke stejnému datu byl valnou hromadou novým členem zvolen Dirk Mampaey.

V souladu se svým plánem práce se dozorčí rada v roce 2009 sešla ke čtyřem jednáním, na nichž se zabývala otázkami spadajícími do její pravomoci dle stanov společnosti. Podklady pro jednání dozorčí rady byly připravovány a zasílány s patřičným předstihem tak, aby měli členové dozorčí rady dostatek času na jejich prostudování. Na jednáních dozorčí rady jsou pravidelně přítomni také členové představenstva, kteří osobně prezentují projednávané materiály. Dozorčí rada zadávala během jednání požadavky na předložení dodatečných dokumentů a její požadavky byly na následujícím zasedání vždy splněny.

Výbory dozorčí rady Oba pracovní orgány dozorčí rady – výbor pro audit (auditní výbor) a výbor pro odměňování (kompenzační

výbor), pravidelně zasedaly a informovaly dozorčí radu o své činnosti. Dozorčí rada schvalovala doporučení obou výborů k některým projednávaným záležitostem. Auditní výbor je jedním z orgánů ČSOB. Jeho pravomoci a odpovědnosti jsou vymezeny Stanovami společnosti

a Statutem auditního výboru. Auditní výbor zejména sleduje postup sestavování účetní závěrky a proces jejího povinného auditu, dohlíží, monitoruje a podává zprávy o kvalitě vnitřní kontroly, finančního výkaznictví, řízení rizik, souladu se zákony a regulatorními normami, fungování vnitřního auditu, útvaru compliance a externího auditu. Auditní výbor má tři členy, kteří jsou zároveň členy dozorčí rady: Dirk Mampaey (předseda auditního výboru), Jan Švejnar a Riet Docx. Členové auditního výboru jsou jmenováni valnou hromadou na základě jejich odborných znalostí, které jsou potřebné pro kvalifikované plnění kontrolních povinností. Jako stálí hosté se všech zasedání auditního výboru účastní generální ředitel ČSOB, externí auditor, manažer vnitřního auditu KBC a ředitel vnitřního auditu ČSOB. Dále mohou být na jednání auditního výboru přizváni i linioví manažeři nebo jiní zaměstnanci, kteří mohou auditnímu výboru poskytnout potřebné informace. Jejich účast je omezena na příslušné téma jednání. V souladu s plánem činnosti se během roku 2009 konaly čtyři zasedání auditního výboru, na kterých byly řešeny záležitosti spadající do jeho kompetence.

46

Od 1. ledna 2010 působí auditní výbor jako samostatný orgán společnosti pod názvem Výbor pro audit.

MMIX


Výbor pro odměňování je tříčlenný a jeho současnými členy jsou John Hollows (předseda), Jan Švejnar a Dirk

Mampaey. Schází se dle potřeby, minimálně však jednou ročně. Výbor pro odměňování stanovuje, posuzuje a vyhodnocuje odměny vedoucích zaměstnanců ČSOB. Dozorčí rada dle svých pravomocí vybrala vnějšího auditora společnosti. Ten se pravidelně účastní jednání auditního výboru, a zajišťuje tak nezávislý, kompetentní a kvalifikovaný pohled na to, zda finanční výkazy správně vyjadřují situaci a výkonnost společnosti ve všech podstatných ohledech. Administrativní a organizační podpora je dozorčí radě poskytována ve smyslu jejího jednacího řádu kanceláří společnosti, jejíž ředitel zodpovídá za zhotovení zápisu z jednání.

Valná hromada V působnosti valné hromady ČSOB rozhoduje jediný akcionář ve smyslu § 190 Obchodního zákoníku. Tato rozhodnutí mají vždy písemnou formu; formu notářského zápisu pak v těch v případech, kdy to vyžaduje zákon. Rozhodnutí jediného akcionáře zpravidla předchází jeho příprava představenstvem společnosti, včetně obstarání příslušných podkladů. O rozhodnutí jediného akcionáře je vždy informováno představenstvo a dozorčí rada ČSOB prostřednictvím doručení jejich písemného vyhotovení.

Mechanismy vnitřní kontroly eliminující rizika v procesu finančního výkaznictví Za účelem zajištění věrohodnosti konsolidovaných i nekonsolidovaných finančních výkazů podléhají účetní zůstatky pravidelné, minimálně měsíční, interní kontrole. Kontrolní procedury jsou nastaveny tak, aby bylo eliminováno riziko významných účetních chyb a podvodů. Opravy účetních chyb jsou centrálně monitorovány. Vhodnost prováděných účetních kontrol je pravidelně vyhodnocována. Výsledky kontrol jsou pololetně reportovány Komisi pro řízení operačních rizik. Interní směrnice vymezují odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců při pořizování účetních záznamů tak, aby bylo zajištěno řádné oddělení pravomocí v rámci oběhu účetních dokladů. Jsou nastaveny kontrolní procedury v rámci účetních systémů, včetně autorizace oprávněnosti přístupu. Uplatňované účetní politiky, např. pravidla pro oceňování finančních aktiv nebo zásady pro tvorbu opravných položek a rezerv, jsou popsány v poznámce č. 2 Přílohy nekonsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS a v poznámce č. 2 Přílohy konsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS. Kontrolní mechanismy jsou doplňovány na základě doporučení interního auditu a compliance, případně na základě výsledků Risk self assesmentu organizovaného v rámci řízení operačních rizik, viz poznámka č. 37.5 Přílohy nekonsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS a poznámka č. 40.5 Přílohy konsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS.

47

48

(k 1. lednu 2010)

Zpracování operací

Centrální služby

Program PURE

Obchodní podpora

Retail / SME marketing a segmenty

Pobočky retail/SME *

* Tyto útvary řídí příslušné pobočkové sítě

Privátní bankovnictví *

Platební produkty a služby

vrchní ředitel

Karel Svoboda

Řízení aktiv a pasiv

Finanční trhy

Specializované a institucionální bankovnictví

Korporátní bankovnictví *

vrchní ředitel

Petr Knapp

Korporátní bankovnictví

Centrální nákup

Podpora obchodu masového trhu

Spotřební financování

Úvěry

Řízení rizik

Finance

vrchní ředitel

Hendrik Scheerlinck

Řízení financí a rizik

Řízení segmentů masového trhu

Přímé finanční služby

Obchod a distribuce masového trhu *

vrchní ředitel

Jan Lamser

Masový trh

Řízení lidských zdrojů

Management Consulting

Zpracování operací a služby

Kancelář

Právní služby

Komunikace

Compliance

Pavel Kavánek

Generální ředitel

Vnitřní audit

Rozvoj obchodu segmentu retail/SME

vrchní ředitel

Petr Hutla

Distribuce

Organizační struktura ČSOB

MMIX S P R ÁVA A Ř Í Z E N Í S P O L E Č N O S T I

MMIX

FINANČNÍ ČÁST

47 48 49 118 119

KO N S O L I D OVA N Á Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R K A

Finanční část Výrok auditora ke konsolidované účetní závěrce Konsolidovaná účetní závěrka Výrok auditora k nekonsolidované účetní závěrce Nekonsolidovaná účetní závěrka

49

V Ý R O K A U D I T O R A K E K O N S O L I D O VA N É Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R C E

MMIX

K O N S O L I D O VA N Á Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R K A V A N2 Á 0 ÚČ Z A R O K K O N Č Í C Í 3 1 . P R OKSO NI SNO LCI DEOM 0E9T N Í

Z ÁV Ě R K A

KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií 2009

Po úpravČ 2008

33 886 -10 868

37 742 -16 477

ýistý úrokový výnos

23 018

21 265

Výnosy z poplatkĤ a provizí Náklady na poplatky a provize

8 738 -2 188

8 687 -2 043

6 550

6 644

447

117

3 374 6 340 955

-11 050 49 2 030

40 684

19 055

-6 355 -6 973 -1 443 112

-6 686 -6 972 -1 457 101

-14 659

-15 014

-6 509 360

-3 783 116

19 876

374

-2 459

720

Zisk za úþetní období

17 417

1 094

PĜipadající: VlastníkĤm mateĜské spoleþnosti Menšinovým podílníkĤm

17 368 49

1 034 60

Kþ 2 966,33 2 966,33

Kþ 176,60 176,60

(mil. Kþ)

Poznámka

Úrokové výnosy Úrokové náklady

5 6

7

ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly ýistý zisk z realizovatelných finanþních aktiv ýisté ostatní výnosy

8 2.5 9

Provozní výnosy Náklady na zamČstnance Všeobecné správní náklady Odpisy a amortizace Rezervy

10 11 22, 23, 24 30

Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení Podíl na zisku pĜidružených spoleþností

12 20

Zisk pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu

13

Zisk na akcii AkcionáĜĤ banky za období Základní zisk na akcii ZĜedČný zisk na akcii

14 14

PĜíloha tvoĜí nedílnou souþást této konsolidované úþetní závČrky.

1

52

MMIX


KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií 2009

2008

Zisk za úþetní období

17 417

1 094

Kurzové rozdíly z pĜepoþtu závČrek zahraniþních jednotek ýistá ztráta / zisk ze zajištČní penČžních tokĤ ýistá ztráta / zisk z realizovatelných finanþních aktiv ýistý zisk ze zajištČní þistých investic Podíl na ostatním úplném výsledku pĜidružených spoleþností Reorganizaþní rezerva DaĖ z pĜíjmu vyplývající z ostatního úplného výsledku

197 -1 423 -997 0 53 -1 423 -100

-88 1 729 4 787 32 39 1 423 -662

-3 693

7 260

Úplný výsledek za úþetní období, po zdanČní

13 724

8 354

PĜipadající: VlastníkĤm mateĜské spoleþnosti Menšinovým podílníkĤm

13 675 49

8 294 60

(mil. Kþ)

Poznámka

Ostatní úplný výsledek za úþetní období, po zdanČní

32


2

53

MMIX


KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O FINANýNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií (mil. Kþ)

Poznámka 31.12.2009 31.12.2008

AKTIVA Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva Finanþní investice držené do splatnosti ÚvČry a pohledávky ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Pohledávky ze splatné danČ Pohledávky z odložené danČ Investice v pĜidružených spoleþnostech Investice do nemovitostí Pozemky, budovy a zaĜízení Goodwill a jiná nehmotná aktiva Aktiva urþená k prodeji Ostatní aktiva

16 17 17 18 18 19 21

23 050 160 117 16 987 101 567 132 761 395 774 8 040 27 271 1 196 791 8 468 3 922 919 5 082

16 602 131 342 23 514 90 454 115 236 411 644 7 215 1 128 1 248 858 1 002 10 095 4 852 127 9 168

858 972

824 485

27

23 036

35 064

27 28 21

105 057 644 982 5 158 883 603 8 644 758

62 796 649 371 2 493 133 553 16 238 993

789 121

767 641

5 855 7 509 18 687 34 478 0 2 814 -393 1

5 855 7 509 18 687 17 789 1 423 4 145 743 -196

68 951 900

55 955 889

13 20 22 23 24 25 26

Aktiva celkem ZÁVAZKY A VLASTNÍ KAPITÁL Finanþní závazky k obchodování Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Závazky ze splatné danČ Závazky z odložené danČ Ostatní závazky Rezervy

13 29 30

Závazky celkem Základní kapitál Emisní ážio Zákonný rezervní fond NerozdČlený zisk Reorganizaþní rezerva OceĖovací rozdíly z realizovatelných finanþních aktiv OceĖovací rozdíly ze zajištČní penČžních tokĤ OceĖovací rozdíly z pĜepoþtu zahraniþních mČn Vlastní kapitál pĜipadající vlastníkĤm mateĜské spoleþnosti Menšinové podíly Vlastní kapitál celkem Závazky a vlastní kapitál celkem

31

31 31 31 31

69 851

56 844

858 972

824 485

PĜíloha tvoĜí nedílnou souþást této konsolidované úþetní závČrky. Konsolidovaná úþetní závČrka byla schválena pĜedstavenstvem banky 3. bĜezna 2010 a z jeho povČĜení podepsána:

Pavel Kavánek pĜedseda pĜedstavenstva a generální Ĝeditel

Hendrik Scheerlinck þlen pĜedstavenstva a vrchní Ĝeditel 3

54

MMIX


KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMċN VLASTNÍHO KAPITÁLU ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

(mil. Kþ) 1. leden 2008

Základní kapitál (Poznámka: 31)

Náležící akcionáĜĤm banky Menšinové Emisní Zákonný NerozdČ- OceĖovací podíly ážio rezervní lený zisk rozdíly 1) fond (Poznámka: 31, 32)

Vlastní kapitál celkem

5 855

7 509

18 687

25 959

-1 145

336

57 201

Úplný výsledek za úþetní období

0

0

0

1 034

7 260

60

8 354

ZmČna v rámci podnikové kombinace

0

0

0

-23

0

0

-23

Dividendy akcionáĜĤm banky (Poznámka: 15)

0

0

0

-9 181

0

0

-9 181

Navýšení kapitálu menšinovými akcionáĜi dceĜiných spoleþností Dividendy dceĜiných spoleþností

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

541 -48

541 -48

31. prosinec 2008

5 855

7 509

18 687

17 789

6 115

889

56 844

1. leden 2009

5 855

7 509

18 687

17 789

6 115

889

56 844


0

0

0

17 368

-3 693

49

13 724

ZmČna v rámci podnikové kombinace

0

0

0

0

0

-23

-23

Dividendy akcionáĜĤm banky (Poznámka: 15) Dividendy dceĜiných spoleþností

0 0

0 0

0 0

-679 0

0 0

0 -15

-679 -15

5 855

7 509

18 687

34 478

2 422

900

69 851

31. prosinec 2009 (1)

Zákonný rezervní fond je tvoĜen kumulovanými pĜevody z nerozdČleného zisku v souladu s þeským obchodním zákoníkem. Tento fond nelze rozdČlovat.


4

55

MMIX


KONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENċŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií (mil. Kþ)

Poznámka

PROVOZNÍ ýINNOST Zisk pĜed zdanČním Úpravy o: ZmČna v provozních aktivech ZmČna v provozních závazcích NepenČžní položky zahrnuté do zisku pĜed zdanČním Transformace podnikání na Slovensku Prodej ýSOB SR ýistá ztráta / zisk z investiþní þinnosti ýistá placená daĖ z pĜíjmĤ

34 34 34 2.5 2.5

ýisté penČžní toky z provozní þinnosti INVESTIýNÍ ýINNOST Nákup investiþních cenných papírĤ Splatnost / prodej investiþních cenných papírĤ Nákup pozemkĤ, budov, zaĜízení a nehmotných aktiv Nákup investic do nemovitostí Prodej pozemkĤ, budov, zaĜízení, nehmotných aktiv a aktiv urþených k prodeji Prodej investic do nemovitostí Dividendy od pĜidružených spoleþností Prodej dceĜiných a pĜidružených spoleþností a spoleþných podnikĤ

22

22 3

ýisté penČžní toky z investiþní þinnosti FINANýNÍ ýINNOST Emise obligací Splácení obligací Splacení podĜízeného závazku Zvýšení menšinových podílĤ Vyplacené dividendy

15

ýisté penČžní toky z finanþní þinnosti ýisté zvýšení / snížení hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ

Po úpravČ 2008

19 876

374

-58 189 41 293 8 106 0 12 459 6 392

-120 799 32 432 5 515 -1 977 0 -3 -1 028

23 943

-85 486

-27 230 9 701 -2 011 -3

-17 450 14 553 -2 181 -148

1 628

236

13 75 500

0 0 522

-17 327

-4 468

0 -4 527 0 11 -679

891 -1 826 -200 553 -9 181

-5 195

-9 763

1 421

-99 717

Hotovost a hotovostní ekvivalenty na poþátku roku ýisté zvýšení / snížení hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ

34

28 151 1 421

127 868 -99 717

Hotovost a hotovostní ekvivalenty na konci roku

34

29 572

28 151

Dodateþné informace Úroky placené Úroky pĜijaté Dividendy pĜijaté

-10 184 33 688 447


5

56

2009

-15 902 37 907 117

MMIX


PěÍLOHA KONSOLIDOVANÉ ÚýETNÍ ZÁVċRKY ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií.

1. ÚVOD ýeskoslovenská obchodní banka, a. s. (dále Banka nebo ýSOB) sídlem Radlická 333/150, Praha 5, Iý 00001350, je þeská akciová spoleþnost. ýSOB je univerzální bankou pĤsobící v ýeské republice a poskytuje širokou škálu bankovních služeb a produktĤ jak v þeských korunách, tak i v cizích mČnách pro domácí i zahraniþní klientelu. MateĜskou spoleþností Banky je KBC Bank NV (KBC Bank), která je ovládána KBC Group NV (KBC Group). Dále skupina ýSOB (Skupina) (Poznámka: 3) poskytuje svým klientĤm finanþní služby v následujících oblastech: stavební spoĜení a hypotéky, správa aktiv, kolektivní investování, penzijní pĜipojištČní, leasing, factoring a distribuce životního a neživotního pojištČní.

2. DģLEŽITÉ ÚýETNÍ POSTUPY 2.1 Základní zásady vedení úþetnictví Konsolidovaná úþetní závČrka byla sestavena na základČ ocenČní v poĜizovacích cenách kromČ realizovatelných cenných papírĤ, finanþních aktiv a závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a derivátĤ, které jsou ocenČny reálnou hodnotou. Konsolidovaná úþetní závČrka je vyjádĜena v milionech korun þeských (mil. Kþ), které jsou pro Skupinu mČnou vykazování. Prohlášení o shodČ Konsolidovaná úþetní závČrka Skupiny byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií (EU IFRS). Konsolidace Konsolidovaná úþetní závČrka zahrnuje Banku, všechny spoleþnosti, které jsou kontrolovány Bankou (dceĜiné spoleþnosti), všechny Bankou spoleþnČ kontrolované spoleþnosti (spoleþné podniky) a všechny spoleþnosti, ve kterých Banka uplatĖuje významný vliv (pĜidružené spoleþnosti). Úþetní politiky dceĜiných spoleþností a spoleþných podnikĤ byly dle potĜeb zmČnČny k zajištČní nezbytné konzistence s politikami Skupiny. Vnitropodnikové transakce, zĤstatky a nerealizované zisky z operací mezi spoleþnostmi ve SkupinČ jsou eliminovány. DceĜiné spoleþnosti jsou plnČ konsolidovány od data, kdy je kontrola plnČ pĜevedena na Skupinu. Kontrola existuje, pokud má Banka pravomoc Ĝídit finanþní a operaþní politiky spoleþnosti a tím získávat užitek z jejích aktivit. Výsledky dceĜiných spoleþností poĜízených nebo vyĜazených v prĤbČhu úþetního období jsou pĜíslušnČ zahrnuty do konsolidovaného výkazu zisku a ztráty od data poĜízení nebo do data vyĜazení. Menšinové podíly reprezentují þást zisku nebo ztráty a þistých aktiv, které nejsou vlastnČny, pĜímo nebo nepĜímo, Skupinou a jsou samostatnČ prezentovány v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty a ve vlastním kapitálu v konsolidovaném výkazu o finanþní situaci oddČlenČ od vlastního kapitálu náležejícího akcionáĜĤm. Spoleþné podniky zahrnuté do konsolidace Skupiny jsou konsolidovány proporcionálnČ, což vyžaduje nasþítání podílu Skupiny na aktivech, závazcích, výnosech a nákladech spoleþného podniku Ĝádek po Ĝádku. Spoleþná kontrola existuje, pokud jsou dva nebo více podílníkĤ vázáni smluvním ujednáním, které zahrnuje zĜízení spoleþné kontroly.

6

57

MMIX


2.2 Významné úþetní pĜedpoklady a odhady PĜi urþení þástek zachycených v úþetní závČrce v procesu aplikace úþetních pravidel vedení Skupiny posoudilo a provedlo odhady v následujících nejvýznamnČjších oblastech: Reálná hodnota finanþních nástrojĤ Pokud nelze urþit reálné hodnoty finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykázaných ve výkazu o finanþní situaci z aktivních trhĤ, jsou jejich reálné hodnoty urþeny využitím rĤzných oceĖovacích technik, které zahrnují použití matematických modelĤ. V pĜípadech, kdy je to možné, jsou vstupy do tČchto modelĤ brány z pozorování trhĤ. Pokud to však není možné, je tĜeba pĜi stanovení reálných hodnot použít urþitý stupeĖ odborného odhadu. PĜi tomto posouzení je tĜeba brát v úvahu likviditu, kredit a modelové vstupy, jako jsou korelace a volatilita finanþních nástrojĤ uzavĜených na delší období. Snížení hodnoty finanþních nástrojĤ Ke každému rozvahovému dni Skupina posuzuje, zda by nemČlo být do výkazu zisku a ztráty zaúþtováno snížení hodnoty jejích finanþních nástrojĤ. PĜi odhadu þástky a þasování budoucích penČžních tokĤ potĜebných pro urþení požadovaného snížení hodnoty je obzvláštČ tĜeba využít úsudku vedení. Taková posouzení jsou založena na mnoha rĤzných pĜedpokladech a skuteþné výsledky mohou být odlišné. KromČ specifických opravných položek tvoĜí Skupina také portfoliové opravné položky ke skupinČ úvČrĤ, ke kterým není specificky identifikována specifická tvorba opravných položek, které však mají vyšší riziko nezaplacení než bylo pĤvodnČ oþekáváno. Úsudek vedení je také vyžadován pro stanovení reálné hodnoty zajištČní, což má významný dopad na snížení hodnoty. Odložené daĖové pohledávky Odložené daĖové pohledávky z nevyužitých daĖových ztrát jsou zachyceny ve výši, kterou bude pravdČpodobnČ možné realizovat proti oþekávaným zdanitelným ziskĤm v budoucnosti. PĜi urþení þástky vykázané odložené daĖové pohledávky je tĜeba použít úsudek vedení založený na pravdČpodobném þasování a úrovni budoucích zdanitelných ziskĤ spoleþnČ s budoucími daĖovČ plánovacími strategiemi.

2.3 ZmČny úþetních postupĤ Úþinné v roce 2009 PĜijaté úþetní politiky jsou v souladu s politikami použitými v pĜedchozím finanþním roce s tou výjimkou, že Skupina pĜijala následující standardy, dodatky a interpretace. Jejich pĜijetí nemČlo žádný vliv na Skupinový výkaz zisku a ztráty nebo výkaz o finanþní situaci. Tyto novČ pĜijaté standardy, dodatky a interpretace však vedly k dodateþnému zveĜejnČní informací. IAS 1 Sestavování a zveĜejĖování úþetní závČrky (Dodatek) Dodatek vyžaduje, aby Banka prezentovala všechny zmČny z titulu vlastníka ve vlastním kapitálu a všechny ostatní zmČny buć v jednom výkazu o úplném výsledku nebo ve dvou oddČlených výkazech – výkazu zisku a ztráty a výkazu ostatního úplného výsledku. DaĖový dopad každé složky úplného výsledku musí být prezentován. Skupina rozhodla prezentovat úplný výsledek ve dvou výkazech – výkaz zisku a ztrát a výkaz o ostatním úplném výsledku. IFRS 7 Finanþní nástroje: ZveĜejnČní – Zlepšení zveĜejĖování finanþních nástrojĤ (Dodatek) Dodatek vyžaduje zveĜejnČní tĜí úrovní hierarchie reálné hodnoty všech finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ a další specifická zveĜejnČní pĜesunĤ mezi tČmito úrovnČmi. Dodatek také vyžaduje dodateþné požadavky na zveĜejnČní likvidity.

7

58

MMIX


IFRS 8 Provozní segmenty Nový standard nahrazuje požadavky na stanovení primárních (oborových) a sekundárních (geografických) segmentĤ Skupiny. Provozní segmenty stanovené podle IFRS 8 jsou totožné se segmenty definovanými podle IAS 14. Skupina dále v roce 2009 pĜijala následující standardy, dodatky nebo interpretace, které nemají významný dopad na výkaz zisku a ztrát nebo výkaz o finanþní situaci: IFRS 1 První pĜijetí mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví – Náklady na investice do dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku (Dodatek) IFRS 2 Úhrady vázané na akcie – Rozhodné podmínky a rušení poskytnutých nástrojĤ (Dodatek). Dodatek vyjasĖuje definici rozhodných podmínek a úþetnictví rušení poskytnutých nástrojĤ. IAS 23 VýpĤjþní náklady (Revidovaný standard) IAS 27 Konsolidovaná a individuální úþetní závČrka – Náklady na investice do dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku (Dodatek). Dodatek ruší definici “metody poĜizovacích nákladĤ” a požaduje, aby dividendy z dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku byly zaúþtovány v zisku nebo ztrátČ v individuálních finanþních výkazech investora v okamžiku, kdy jí vznikne právo na pĜijetí dividendy. IAS 32 Finanþní nástroje: Vykazování a IAS 1 Sestavování a zveĜejĖování úþetní závČrky Finanþní nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající pĜi likvidaci (Dodatek). Dodatek standardu IAS 32 vyjasĖuje, za jakých okolností mohou být finanþní nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající pĜi likvidaci klasifikovány jako kapitálové nástroje. Rozsah dodatku je limitován. IFRIC 13 Zákaznické vČrnostní programy IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí IFRIC 16 ZajištČní þisté investice do zahraniþní jednotky Úþinné v roce 2010 nebo pozdČji Následující standardy, dodatky a interpretace byly vydány a jsou úþinné od roku 2010. Skupina nepĜijala pĜedþasnČ tyto standardy. Pokud není výslovnČ uvedeno, nové standardy, dodatky a interpretace nebudou mít významný vliv na Skupinové finanþní výkazy. IFRS 1 První pĜijetí Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2010. IFRS 2 Úhrady vázané na akcie je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2010. Dodatek objasĖuje rozsah pĤsobnosti a úþtování úhrad vázaných na akcie vypoĜádaných v hotovosti. Tato novela zahrnuje interpretaci IFRIC 8 (Rozsah pĤsobnosti IFRS 2) a IFRIC 11 (IFRS 2 – Vlastní akcie a transakce s akciemi v rámci skupiny). IFRS 3 Podnikové kombinace je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek rozšiĜuje rozsah pĤsobnosti pĤvodního standardu a upravuje definici podnikových kombinací. Podnikové kombinace budou pĜecenČny na reálnou hodnotu nabývaného podniku a náklady v souvislosti s podnikovými kombinacemi nebudou zahrnuty do poĜizovací ceny nabývaného podniku. Nabytá aktiva a pĜevzaté závazky budou pĜecenČny na reálnou hodnotu v den akvizice. IFRS 9 Finanþní nástroje (první fáze) je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2013. Tento standard ještČ nebyl schválen Evropskou unií. Projekt náhrady souþasného standardu IAS 39 Finanþní nástroje: Úþtování a oceĖování byl rozdČlen do tĜí fází. První fáze se zamČĜuje na klasifikaci a oceĖování finanþních aktiv. Nový standard redukuje poþet oceĖovacích kategorií ze þtyĜ na dvČ. Dluhové nástroje jsou klasifikovány buć do kategorie zĤstatkové hodnoty nebo reálné hodnoty podle následujících kriterií: x Ekonomický model, který úþetní jednotka používá pro Ĝízení finanþních aktiv; a x Rysy, jimiž se vyznaþují smluvní penČžní toky z finanþního aktiva plynoucí. 8

59

MMIX


Dluhové nástroje lze pĜeceĖovat zĤstatkovou hodnotou, jestliže budou splnČny obČ podmínky: x Úþetní jednotka má pro dané finanþní aktivum takový ekonomický model, jehož cílem je inkasovat penČžní toky z nČj plynoucí; a x Smluvní podmínky finanþního aktiva dávají vzniknout penČžním tokĤm, které odpovídají pouze platbČ jistiny a úrokĤ z jistiny. Reklasifikace mezi tČmito dvČma kategoriemi je požadována, když dojde ke zmČnČ ekonomického modelu úþetní jednotky. Všechny kapitálové nástroje jsou oceĖovány reálnou hodnotou buć do ostatního úplného výsledku nebo do zisku a ztrát. IFRS 9 zachovává “fair value option”. PĜi prvotním zaúþtování se jednotka mĤže rozhodnout zaúþtovat finanþní nástroje reálnou hodnotou, pĜestože by jinak mohla klasifikovat nástroj do kategorie zĤstatkové hodnoty. IFRS 9 ruší požadavek oddČlovat vložený derivát od hostitelské smlouvy a požaduje ohodnocení celého nástroje podle výše uvedených podmínek. Nový standard bude mít významný dopad na finanþní výkazy Skupiny. Tento dopad nelze odhadnout kvĤli nejistotám panujícím ohlednČ dalších dvou fází projektu, které ještČ nebyly vydány. IASB stále pracuje jak na druhé fázi projektu o snížení hodnoty finanþních nástrojĤ, tak na tĜetí fázi týkající se zajišĢovacího úþetnictví. Nejistoty existují také ohlednČ úþtování finanþních závazkĤ a odúþtování finanþních nástrojĤ. IAS 24 ZveĜejnČní spĜíznČných stran je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2011. Tato novela upravuje definici spĜíznČných stran, vládní agentury a požadavky na zveĜejnČní transakcí a vztahĤ s vládními agenturami. IAS 27 Konsolidované a individuální úþetní výkazy je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek se týká úþetnictví nekontrolního podílu a ztráty kontroly dceĜiného podniku. IAS 32 Finanþní nástroje: Vykazování je platný pro úþetní období zaþínající po 1. únoru 2010. Dodatek se týká upĜesnČní klasifikace nárokové emise akcií. IAS 39 Finanþní nástroje: Úþtování a oceĖování – pĜípustné zajištČné položky je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek podává další návod k urþení možných zajištČných položek. IFRIC 14 Limit aktiva definovaných požitkĤ, požadavky na minimální financování a jejich interakce je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2011. IFRIC 17 Distribuce nehotovostních aktiv vlastníkĤm je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Interpretace poskytuje návod k zaúþtování transakcí, v nichž dochází k distribuci nehotovostních aktiv akcionáĜĤm. MĤže se jednat o distribuci rezerv nebo dividend. IFRIC 19 Splacení finanþních závazkĤ kapitálovými nástroji je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2010. Tato interpretace popisuje postupy umoĜení finanþních závazkĤ vlastními akciemi.

9

60

MMIX


2.4 DĤležité úþetní postupy Níže jsou uvedeny základní úþetní postupy použité pĜi pĜípravČ tČchto konsolidovaných finanþních výkazĤ. (1) Cizí mČny Položky, které jsou souþástí úþetní závČrky Skupiny, jsou prvotnČ oceĖovány za použití mČny primárního ekonomického prostĜedí, ve kterém podniky ve SkupinČ pĤsobí („funkþní mČna“). Transakce v cizích mČnách jsou prvotnČ zachyceny ve funkþní mČnČ smČnným kurzem platným k datu jejich uskuteþnČní. PenČžní aktiva a závazky denominované v cizích mČnách jsou pĜepoþteny do funkþní mČny smČnnými kurzy platnými k rozvahovému dni. Všechny rozdíly jsou vykázány v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzových rozdílech (dále uvádČno jako ýisté zisky / ztráty z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty) ve výkazu zisku a ztráty s výjimkou pĜípadĤ splĖujících kritéria zajištČní þisté majetkové úþasti vykazovaných do vlastního kapitálu až do okamžiku odúþtování a následném vykázání ve výkazu zisku a ztráty. NepenČžní položky oceĖované historickými náklady v cizí mČnČ jsou pĜepoþteny pĜi použití smČnného kurzu k datu jejich uskuteþnČní. NepenČžní položky oceĖované reálnou hodnotou denominované v cizí mČnČ jsou pĜepoþteny smČnným kurzem k datu, ke kterému byla reálná hodnota stanovena. Kurzové rozdíly vztahující se k nepenČžním realizovatelným finanþním aktivĤm jsou zahrnuty stejnČ jako zmČny v reálné hodnotČ do vlastního kapitálu až do okamžiku, kdy je dané aktivum odúþtováno nebo znehodnoceno. Výsledky a finanþní pozice všech spoleþností Skupiny, jejichž funkþní mČna je odlišná od mČny vykazování, jsou pĜepoþteny do mČny vykazování takto: - aktiva a závazky jsou pĜepoþítány závČrkovými kurzy; - výnosy a náklady jsou pĜepoþítány prĤmČrnými roþními kurzy (s výjimkou kdy se tento prĤmČr neblíží pĜibližnému kumulativnímu efektu kurzĤ ve dnech uskuteþnČní transakcí, v tom pĜípadČ se výnosy a náklady pĜepoþítají kurzy platnými ve dnech uskuteþnČní transakcí); - veškeré výsledné kurzové rozdíly jsou samostatnČ zachyceny ve vlastním kapitálu v OceĖovacích rozdílech z pĜepoþtu zahraniþních mČn. BČhem konsolidace se kurzové rozdíly vzniklé z pĜepoþtu þistých investic v zahraniþních spoleþnostech, pĤjþek a dalších mČnových nástrojĤ urþených jako zajištČní takových investic vykazují v OceĖovacích rozdílech z pĜepoþtu zahraniþních mČn. PĜi prodeji zahraniþní spoleþnosti jsou tyto kurzové rozdíly vykázány ve výkazu zisku a ztráty jako þást zisku nebo ztráty z prodeje. (2) Finanþní nástroje - zaúþtování a odúþtování Finanþní aktiva a závazky jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci, vstoupí-li Skupina do smluvního vztahu týkajícího se finanþního nástroje, s výjimkou nákupĤ a prodejĤ finanþních aktiv s obvyklým termínem dodání (viz dále). Finanþní aktivum je odúþtováno z výkazu o finanþní situaci, když Skupina ztratí pĜevodem nebo uplynutím doby smluvní práva na penČžní toky, které se vztahují k tomuto aktivu (nebo k þásti tohoto aktiva). Tento pĜevod musí splĖovat kriteria odúþtování. K pĜevodu dojde, když Skupina buć: (a) pĜevede smluvní práva na penČžní toky; nebo (b) ponechá si práva na penČžní toky a zároveĖ pĜijme smluvní závazek platit tyto toky tĜetí stranČ. Po pĜevodu aktiva Skupina zhodnotí, do jaké míry si ponechala rizika a užitky plynoucí z vlastnictví pĜevedeného aktiva. Pokud v podstatČ všechna rizika a užitky byly pĜevedeny, aktivum je odúþtováno. Pokud v podstatČ všechna rizika a užitky nebyla ani ponechána ani pĜevedena, Skupina zhodnotí, zda si zachovala kontrolu nad aktivem. Pokud si kontrolu nezachovala, aktivum je odúþtováno. Pokud si Skupina ponechala kontrolu nad aktivem, nadále ho vykazuje v rozsahu své trvající spoluodpovČdnosti. Finanþní závazek je odúþtován z výkazu o finanþní situaci, když je povinnost uvedená ve smlouvČ splnČna, zrušena nebo skonþí její platnost.

10

61

MMIX


Nákup nebo prodej finanþního aktiva s obvyklým termínem dodání je transakce provedená v þasovém rámci obecnČ stanoveném smČrnicí nebo konvencí konkrétního trhu. U všech kategorií finanþních aktiv Skupina vykazuje nákupy a prodeje s obvyklým termínem dodání k datu vypoĜádání. PĜi použití data vypoĜádání je finanþní aktivum ve výkazu o finanþní situaci zaúþtováno nebo odúþtováno ke dni, kdy je fyzicky pĜevedeno na Skupinu nebo ze Skupiny (“datum vypoĜádání“). Datum, ke kterému Skupina vstupuje do smluvního vztahu v rámci nákupu finanþního aktiva, nebo datum, ke kterému Skupina ztrácí kontrolu nad smluvními právy na základČ prodeje tohoto finanþního aktiva, se obecnČ nazývá “datum uskuteþnČní obchodu“. Pro finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a pro realizovatelná finanþní aktiva se pohyby reálné hodnoty mezi “datem uskuteþnČní obchodu“ a “datem vypoĜádání“ v souvislosti s nákupy a prodeji vykazují v ýistém zisku z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, respektive OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv. Ke dni vypoĜádání je výsledné finanþní aktivum nebo závazek vykázán ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ poskytnutého nebo pĜijatého protiplnČní. (3) Finanþní nástroje - poþáteþní zaúþtování a následné oceĖování Klasifikace finanþních nástrojĤ závisí na úþelu, pro který byly tyto finanþní nástroje poĜízeny, a jejich charakteristikách. Všechny finanþní nástroje jsou prvotnČ ocenČny v reálné hodnotČ k datu poĜízení navýšené o transakþní náklady v pĜípadČ všech finanþních aktiv a závazkĤ, které nejsou vykazovány v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. (i)

Deriváty urþené k obchodování

Deriváty zahrnují mČnové kontrakty, futures na úrokovou míru, FRA, mČnové a úrokové swapy, mČnové a úrokové opce. Deriváty jsou zachyceny v reálné hodnotČ a jsou vykázány jako aktiva, pokud mají kladnou reálnou hodnotu, a jako závazky, pokud mají zápornou reálnou hodnotu. ZmČny reálných hodnot derivátĤ urþených k obchodování (vþetnČ úrokových výnosĤ a nákladĤ) se vykazují v ýistém zisku/ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Skupina pĜíležitostnČ nakupuje nebo vydává finanþní nástroje, které obsahují vložené deriváty. Vložený derivát se odlouþí od hostitelské smlouvy a vykáže se v reálné hodnotČ, jestliže ekonomické charakteristiky derivátu nejsou úzce spjaty s ekonomickými charakteristikami hostitelské smlouvy a podkladový nástroj není pĜecenČn na reálnou hodnotu do výkazu zisku a ztráty. V pĜípadČ, že samostatný derivát nesplĖuje podmínky pro zajištČní, považuje se za derivát urþený k obchodování. V pĜípadech, kdy Skupina nemĤže vložený derivát spolehlivČ identifikovat a ocenit, vykáže se celá smlouva ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálné hodnoty takové smlouvy se zachycují ve výkazu zisku a ztráty. (ii)

Finanþní aktiva nebo finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

Tato kategorie zahrnuje dvČ dílþí kategorie: finanþní aktiva a finanþní závazky držené za úþelem obchodování a finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Finanþní aktiva nebo finanþní závazky držené za úþelem obchodování, které nejsou deriváty, jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálných hodnot se vykazují v ýistém zisku/ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Úrokový výnos nebo náklad se vykazuje v ýistém úrokovém výnosu podle smluvních podmínek nebo pĜi vzniku nároku na výplatu. Dividenda se vykazuje ve Výnosech z dividend. Finanþní aktivum nebo finanþní závazek je zaĜazen v této kategorii, pokud bylo poĜízeno pĜedevším za úþelem prodeje v krátkodobém výhledu. Finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou klasifikovány do této kategorie, pokud jsou splnČna následující kritéria: - klasifikace eliminuje nebo podstatnČ omezuje nesoulad v oceĖování nebo úþtování, který by jinak vznikl z ocenČní aktiv nebo závazkĤ nebo ze zachycení z nich plynoucích ziskĤ nebo ztrát na odlišném základČ; nebo - skupina finanþních aktiv, finanþních závazkĤ nebo jejich kombinace je Ĝízena a její výkonnost je hodnocena na základČ reálných hodnot, v souladu s dokumentovanou strategií Ĝízení rizik nebo investiþní strategií; nebo

11

62

MMIX


- finanþní nástroj obsahuje vložený derivát, pokud tento vložený derivát významnČ nemodifikuje penČžní toky nebo je zĜejmé, že jej nelze samostatnČ zaúþtovat. Finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálných hodnot se vykazují v ýistém zisku/ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Úrokový výnos nebo náklad se vykazuje v ýistém úrokovém výnosu podle smluvních podmínek. (iii) Investice držené do splatnosti Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanþní aktiva s danými nebo pĜedpokládanými platbami a s pevnou splatností, které vedení Skupiny zamýšlí a zároveĖ je schopno držet až do jejich splatnosti. Pokud by Skupina prodala vČtší než nevýznamný objem aktiv držených do splatnosti, celá kategorie aktiv držených do splatnosti bude zrušena a reklasifikována jako realizovatelná aktiva. Investice držené do splatnosti jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s použitím metody efektivní úrokové míry mínus pĜípadné snížení jejich hodnoty. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s poĜízením a poplatky, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry. Amortizace se vykazuje v Úrokových výnosech. Ztráty ze snížení hodnoty tČchto aktiv se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení. (iv) ÚvČry a pohledávky ÚvČry a pohledávky jsou nederivátová finanþní aktiva s danými nebo pĜedpokládanými platbami, která nejsou kótována na aktivním trhu a Skupina neplánuje s daným finanþním aktivem obchodovat. ÚvČry a pohledávky jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s použitím metody efektivní úrokové míry mínus pĜípadné snížení jejich hodnoty. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s poĜízením a poplatky, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry. Amortizace se vykazuje v Úrokových výnosech. Ztráty ze snížení hodnoty tČchto aktiv se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení. (v) Realizovatelná finanþní aktiva Realizovatelná finanþní aktiva jsou taková aktiva, která byla do této kategorie zaĜazena nebo která nebyla klasifikována jako vykazována v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, držená do splatnosti nebo úvČry a pohledávky. Realizovatelná finanþní aktiva jsou následnČ vykazovaná v reálné hodnotČ. Nerealizované zisky a ztráty se vykazují v OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv po zdanČní, do okamžiku odúþtování finanþního aktiva nebo snížení jeho hodnoty, kdy je kumulovaný zisk nebo ztráta dĜíve vykázaná ve vlastním kapitálu zaúþtována do výkazu zisku a ztráty. V pĜípadČ, že jsou realizovatelná aktiva prodána, nerealizované zisky nebo ztráty vykázané v OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv jsou stornovány a vykázány v ýistém zisku / ztrátČ z realizovatelných finanþních aktiv. PĜijaté úroky z realizovatelných aktiv jsou vypoþteny s použitím efektivní úrokové míry a jsou vykázané samostatnČ do ýistého výnosu z úrokĤ. Dividendy plynoucí z realizovatelných akciových podílĤ se vykazují ve Výnosech z dividend. (vi) Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ jsou nederivátové finanþní závazky vzniklé ze smluvních uspoĜádání, na jejichž základČ má Skupina závazek buć dodat protistranČ penČžní prostĜedky nebo jiné finanþní aktivum. Tyto finanþní závazky jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s využitím metody efektivní úrokové míry. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s emisí a náklady, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry.

12

63

MMIX


(vii) Day 1 profit V pĜípadČ, že existuje rozdíl mezi transakþní cenou na neaktivním trhu a reálnou hodnotou z jiné zjistitelné bČžné tržní transakce se stejným nástrojem nebo založené na oceĖovacích technikách, jejichž promČnné obsahují pouze data z trhu, vykazuje Skupina rozdíl mezi transakþní cenou a reálnou hodnotou (tzv. Day 1 profit) ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. V pĜípadČ, že nelze zjistit reálnou hodnotu obdobné tržní transakce, je rozdíl mezi transakþní cenou a modelovou hodnotou zobrazen ve výkazu zisku a ztráty pouze v pĜípadČ, že se promČnné vstupující do modelu stanou zjistitelnými z trhu, nebo že je nástroj odúþtován. (4) Repo a reverzní repo obchody Cenné papíry prodané na základČ smluv o zpČtné koupi k pĜedem urþenému datu (repo obchody) zĤstávají vykázány ve výkazu o finanþní situaci. Odpovídající pĜijaté zdroje jsou v souladu s ekonomickou podstatou vykazovány jako pĜijaté úvČry ve Finanþních závazcích vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty nebo Finanþních závazcích v zĤstatkové hodnotČ. Rozdíl mezi prodejní a zpČtnou kupní cenou se úþtuje jako úrokový náklad a þasovČ se rozlišuje po dobu životnosti smlouvy. Naopak cenné papíry koupené na základČ smluv o zpČtném prodeji k pĜedem urþenému datu (reverzní repo obchody) nejsou vykazovány ve výkazu o finanþní situaci. Poskytnuté plnČní je vykazováno ve Finanþních aktivech k obchodování nebo ÚvČrech a pohledávkách. Rozdíl mezi nákupní a zpČtnou prodejní cenou se úþtuje jako úrokový výnos a þasovČ se rozlišuje po dobu životnosti smlouvy. (5) Reálná hodnota Reálná hodnota finanþního nástroje pĜedstavuje hodnotu, za kterou mĤže být aktivum smČnČno nebo závazek vypoĜádán mezi obeznámenými smluvními stranami za bČžných tržních podmínek. Finanþní nástroje klasifikované jako finanþní aktiva nebo finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty nebo nástroje k obchodování nebo realizovatelná finanþní aktiva jsou oceĖovány reálnou hodnotou s použitím kótovaných tržních cen, jestliže je publikovaná cena kótovaná na aktivním veĜejném trhu. U finanþních nástrojĤ, které nejsou obchodovány na aktivních veĜejných trzích, jsou jejich reálné hodnoty odhadnuty s použitím modelĤ oceĖování, kótovaných cen nástrojĤ s podobnými charakteristikami nebo diskontovaných penČžních tokĤ. Tyto metody odhadu reálné hodnoty jsou znaþnČ ovlivnČny pĜedpoklady používanými Skupinou vþetnČ diskontní sazby, likvidity a kreditních ukazatelĤ a odhadu budoucích penČžních tokĤ. (6) Snížení hodnoty finanþních aktiv Ke každému rozvahovému dni Skupina posuzuje, zda existují objektivní dĤkazy potvrzující, že hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv byla snížena. Hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv se sníží nebo ke ztrátám ze snížení hodnoty dojde pouze tehdy, když existuje objektivní dĤkaz snížení hodnoty v dĤsledku jedné nebo více událostí, ke kterým došlo po prvotním zaúþtování aktiva („ztrátová událost“), a když tato ztrátová událost (nebo události) má dopad na odhadované budoucí penČžní toky finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv, které lze spolehlivČ odhadnout. Objektivní dĤkazy o tom, že došlo ke snížení hodnoty finanþního aktiva nebo skupiny aktiv, zahrnují zjistitelné informace, které má Skupina k dispozici a které svČdþí o následujících ztrátových událostech: - významných finanþních problémech emitenta nebo dlužníka; - porušení smlouvy, jako napĜ. prodlení s platbami úrokĤ nebo jistiny þi jejich nezaplacení; - úlevČ, udČlené Skupinou dlužníkovi z ekonomických þi jiných právních dĤvodĤ souvisejících s finanþními obtížemi dlužníka, kterou by jinak Skupina neudČlila; - pravdČpodobnosti konkurzu þi jiné finanþní restrukturalizace dlužníka; - zániku aktivního trhu pro toto finanþní aktivum z dĤvodu finanþních potíží; nebo - zjistitelných údajích znaþících, že došlo k mČĜitelnému poklesu odhadovaných budoucích penČžních tokĤ ze skupiny finanþních aktiv od doby prvotního zaúþtování tČchto aktiv, pĜestože zatím není možné tento pokles zjistit u jednotlivých finanþních aktiv ve skupinČ, vþetnČ:

13

64

MMIX


x nepĜíznivých zmČn v platební situaci dlužníkĤ ve skupinČ; nebo x národních nebo místních hospodáĜských podmínek, které korelují s prodleními u aktiv ve skupinČ. (i)

Finanþní aktiva oceĖovaná v zĤstatkové hodnotČ

Skupina posoudí, zda existuje objektivní dĤkaz o snížení hodnoty pro individuálnČ nebo spoleþnČ hodnocená finanþní aktiva v zĤstatkové hodnotČ. Jestliže Skupina zjistí, že neexistuje žádný objektivní dĤkaz o snížení hodnoty individuálnČ hodnoceného aktiva, aĢ již je významné, nebo nikoli, zahrne toto aktivum do skupiny finanþních aktiv s podobnými charakteristikami úvČrových rizik a spoleþnČ je posoudí ohlednČ snížení hodnoty. Aktiva, která jsou jednotlivČ posuzována ohlednČ snížení hodnoty a u kterých je nebo nadále bude úþtována ztráta ze snížení hodnoty, nejsou ve spoleþném posuzování snížení hodnoty zahrnuta. Jestliže existuje objektivní dĤkaz o tom, že došlo ke ztrátČ ze snížení hodnoty u poskytnutých pĤjþek a jiných pohledávek nebo investic držených do splatnosti, jež jsou vedeny v zĤstatkové hodnotČ, výše ztráty se mČĜí jako rozdíl mezi úþetní hodnotou aktiva a souþasnou hodnotou odhadovaných budoucích penČžních tokĤ (vyjma budoucích úvČrových ztrát, ke kterým nedošlo) diskontovaných pĤvodní efektivní úrokovou mírou finanþního aktiva. Úþetní hodnota aktiva se snižuje s použitím úþtu opravné položky. ýástka ztráty se zaúþtuje do výkazu zisku a ztráty. Pokud má úvČr nebo investice držená do splatnosti pohyblivou úrokovou sazbu, jako diskontní sazba pro ocenČní jakékoli ztráty ze snížení hodnoty se použije stávající efektivní úroková míra stanovená podle dané smlouvy. Výpoþet souþasné hodnoty oþekávaných budoucích penČžních tokĤ zajištČného finanþního aktiva zohledĖuje penČžní toky, které mohou plynout ze zabavení zajištČného aktiva, snížené o náklady na získání a prodej zajištČní. Pro úþely kolektivního posouzení snížení hodnoty jsou finanþní aktiva seskupována na základČ podobných rysĤ úvČrových rizik. Tyto vybrané rysy jsou relevantní odhadĤm budoucích penČžních tokĤ skupiny tČchto aktiv tím, že svČdþí o dlužníkovČ schopnosti zaplatit celou splatnou þástku podle smluvních podmínek posuzovaných aktiv. Budoucí penČžní toky ve skupinČ finanþních aktiv, které jsou kolektivnČ posuzovány na snížení hodnoty, jsou odhadovány na základČ smluvních penČžních tokĤ z aktiv ve skupinČ a na základČ historické zkušenosti se ztrátou u aktiv s charakteristikami úvČrového rizika podobnými skupinovým charakteristikám. Historická zkušenost se ztrátou je pĜizpĤsobena na základČ bČžných dostupných údajĤ za úþelem zohlednČní úþinkĤ souþasných podmínek, které neovlivnily období, ke kterému je historická zkušenost vztažena, a za úþelem odstranČní úþinkĤ podmínek historického období, které v souþasnosti neexistují. Odhady zmČn budoucích penČžních tokĤ skupiny aktiv odrážejí zmČny v souvisejících zjistitelných údajích za rĤzná období a jsou s tČmito zmČnami ĜízenČ konzistentní. PĜedpoklady použité pro odhad budoucích penČžních tokĤ jsou Skupinou pravidelnČ pĜezkoumávány s cílem zmenšit rozdíly mezi odhady ztrát a skuteþnými ztrátami. Pokud v následujícím úþetním období ztráta ze snížení hodnoty poklesne a tento pokles je možné objektivnČ vztáhnout k události, která nastala po rozpoznání snížení hodnoty, bude toto dĜíve zaúþtované snížení hodnoty stornováno prostĜednictvím úþtu opravných položek do výkazu zisku a ztráty. Pokud je úvČr nedobytný, je odepsán proti související opravné položce. Takové úvČry jsou odepsány po ukonþení všech nezbytných procedur a po urþení þástky ztráty. Následné výnosy z dĜíve odepsaných þástek se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení. (ii)

Restrukturalizované úvČry

Pokud je to možné, snaží se Skupina spíše úvČry restrukturalizovat než pĜebírat vlastnictví zajištČní. Toto zahrnuje rozšíĜení platebních podmínek a dohodu o nových podmínkách úvČru. Pokud byly podmínky úvČru sjednány znovu, úvČr se pĜestane považovat za úvČr po splatnosti, ovšem rating klienta nemĤže být zlepšen pouze na základČ restrukturalizace. Vedení prĤbČžnČ hodnotí restrukturalizované úvČry, aby se ujistilo, že byla splnČna všechna kritéria a že je pravdČpodobné, že v budoucnu dojde k jejich splacení. Tyto úvČry jsou nadále hodnoceny z pohledu individuálního nebo kolektivního snížení hodnoty, pĜi jejichž výpoþtu se používá pĤvodní efektivní úroková míra.

14

65

MMIX


(iii) Finanþní aktiva oceĖovaná v reálné hodnotČ Ke konci každého úþetního období Skupina posuzuje, zda existují objektivní dĤkazy potvrzující, že hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv byla snížena. V pĜípadČ investice do dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelné finanþní aktivum je tento posuzován na možné snížení hodnoty na základČ stejných kritérií jako v pĜípadČ finanþních aktiv oceĖovaných v zĤstatkové hodnotČ. V pĜípadČ investice do kapitálového nástroje klasifikované jako realizovatelné finanþní aktivum je objektivním dĤkazem snížení hodnoty významný nebo dlouhotrvající pokles reálné hodnoty pod jeho poĜizovací hodnotu. Za významný je považován pokles o více než 30 % reálné hodnoty, za dlouhotrvající se považuje období jednoho roku a déle. Pokud existují nČjaké takové dĤkazy v pĜípadČ realizovatelných finanþních aktiv, kumulovaná ztráta - definovaná jako rozdíl mezi poĜizovací cenou a souþasnou reálnou hodnotou, po odeþtení ztráty ze snížení hodnoty tohoto finanþního aktiva pĤvodnČ zachycené do zisku nebo ztráty - je vyjmuta z vlastního kapitálu a zachycena ve výkazu zisku a ztráty. Ztráty ze snížení hodnoty majetkových nástrojĤ vykázané ve výkazu zisku a ztráty nejsou následnČ prostĜednictvím výkazu zisku a ztráty rušeny. Jestliže se v následujícím období zvýší reálná hodnota dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelný a toto zvýšení lze objektivnČ vztáhnout k události, ke které došlo po zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty do zisku nebo ztráty, ztráta ze snížení hodnoty se stornuje do výkazu zisku a ztráty. (7) Snížení hodnoty nefinanþních aktiv Skupina posoudí ke každému rozvahovému dni, zda existují indikace o tom, že by u aktiva mohlo dojít ke snížení hodnoty. Pokud existují takové indikace, pĜípadnČ je-li vyžadováno roþní testování na snížení hodnoty, Skupina odhadne zpČtnČ získatelnou hodnotu aktiva. ZpČtnČ získatelná hodnota je ta vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem a z hodnoty z užívání. ZpČtnČ získatelná hodnota je stanovena pro individuální aktivum. Ke každému rozvahovému dni je pro všechna aktiva vyjma goodwillu zjištČno, zda existují indikace, že dĜíve zaúþtovaná ztráta ze snížení hodnoty již neexistuje nebo tato ztráta poklesla. Pokud takovéto dĤkazy existují, Skupina odhadne zpČtnČ získatelnou hodnotu. DĜíve zaúþtované ztráty ze snížení hodnoty mohou být stornovány, pouze pokud došlo ke zmČnČ v odhadech ve stanovení zpČtnČ získatelné hodnoty od dĜívČjšího zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty. Pokud je tato podmínka splnČna, úþetní hodnota je navýšena na hodnotu zpČtnČ získatelnou. Toto navýšení nesmí pĜesáhnout þistou úþetní hodnotu, která by byla stanovena, pokud by nedošlo k zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty v minulých letech. Storno je zaúþtováno ve výkazu zisku a ztráty. (8) ZajišĢovací úþetnictví Skupina používá nástroje oznaþené jako zajišĢovací penČžní toky nebo zajišĢovací reálnou hodnotu, ke stabilizaci penČžních tokĤ a reálné hodnoty vyplývajících z úrokových a mČnových rizik Skupiny. ZajištČní penČžních tokĤ se používá k minimalizaci variability penČžních tokĤ aktiv s výnosovým úrokem, závazkĤ s nákladovým úrokem nebo pĜedpokládaných transakcí vyvolaných pohyby úrokové sazby. ZajištČní reálné hodnoty se používá k minimalizaci variability reálné hodnoty aktiva nebo závazku, která by mohla ovlivnit zisk þi ztrátu. ZajišĢovací úþetnictví se používá pro deriváty a ostatní finanþní nástroje oznaþené tímto zpĤsobem, které splĖují urþité podmínky. Pro zaúþtování derivátu jako zajišĢovacího nástroje používá Skupina následující kritéria: - formální dokumentace zajišĢovacího nástroje, zajišĢované položky, cíle zajištČní, strategie a vzájemného vztahu je pĜipravena pĜed použitím zajišĢovacího úþetnictví; - zajištČní je zdokumentováno zpĤsobem prokazujícím, že se pĜedpokládá vysoká úþinnost pĜi kompenzaci rizika zajišĢované položky v prĤbČhu sledovaného období; - krytí zajišĢovaného rizika je prĤbČžnČ vysoce úþinné. Derivát se považuje za vysoce úþinný, jestliže Skupina dosahuje pomČru protichĤdných zmČn penČžních tokĤ pĜíslušných zajišĢovanému riziku mezi 80 a 125 procenty. Skupina splnila požadavky standardu pozmČnČného vyjmutím nČkterých þástí, tak jak byl schválen Evropskou komisí.

15

66

MMIX


(i)

ZajištČní penČžních tokĤ

Efektivní þást zmČny reálné hodnoty derivátu zajišĢujícího penČžní toky se vykazuje v OceĖovacích rozdílech ze zajištČní penČžních tokĤ. Neefektivní þást zmČny se zachycuje pĜímo do ýistého zisku/ztráty z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ýástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ jsou reklasifikovány do výkazu zisku a ztráty stejným zpĤsobem jako u zajišĢované položky. V pĜípadČ, že uplyne doba platnosti nástroje zajišĢujícího penČžní toky nebo že zajištČní pĜestane splĖovat definovaná kritéria, jsou pĜíslušné zbylé þástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ zaúþtovány do výkazu zisku a ztráty ve stejném období, ve kterém má zajišĢovaná položka dopad na zisk. V pĜípadČ, že se pĜedpokládaná zajišĢovaná transakce již zĜejmČ neuskuteþní, jsou pĜíslušné zbylé þástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ vykázány pĜímo do výkazu zisku a ztráty. (ii)

ZajištČní reálné hodnoty

ZmČny v reálné hodnotČ zajišĢovacího nástroje, který splnil podmínky pro úþtování o zajištČní reálné hodnoty, jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ZmČna v reálné hodnotČ zajišĢovaných položek je úþtována jako souþást úþetní hodnoty zajišĢované položky a je také vykázána ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. (9) Zapoþtení finanþních aktiv a závazkĤ Finanþní aktiva a závazky se zapoþtou a výsledná þistá þástka se vykáže ve výkazu o finanþní situaci, existuje-li zákonem vynutitelné právo zapoþíst vykázané þástky a zámČr provést úhradu výsledného rozdílu nebo souþasnČ realizovat pohledávku a uhradit závazek. (10) Leasing Rozhodnutí o tom, zda smlouva je leasingem nebo leasing obsahuje, je založeno na ekonomické podstatČ transakce a vyžaduje posouzení toho, zda splnČní závazku ze smlouvy je závislé na použití konkrétního aktiva nebo aktiv a smlouva pĜevádí právo užívat toto aktivum. (i)

Spoleþnost ve skupinČ je nájemcem

Skupina uzavírá zejména leasingové smlouvy na operativní pronájem. Celkové platby provedené za operativní nájem se úþtují do výkazu zisku a ztráty lineární metodou po dobu trvání pronájmu. V pĜípadČ ukonþení operativního pronájmu pĜed uplynutím doby trvání pronájmu se jakákoliv platba, která je poskytnuta pronajímateli jako smluvní pokuta, úþtuje do nákladĤ úþetního období, ve kterém došlo k ukonþení smlouvy. (ii)

Spoleþnost ve skupinČ je pronajímatelem

U aktiv, která jsou pĜedmČtem finanþního leasingu, Skupina pĜevádí v podstatČ všechna rizika a výnosy vyplývající z vlastnictví na nájemce a jsou vykázána ve výkazu o finanþní situaci jako úvČry a pohledávky z finanþního leasingu v ÚvČrech a pohledávkách. Pohledávka je vykázána po dobu trvání leasingu v þástce rovnající se souþasné hodnotČ leasingových plateb za použití implicitní úrokové míry a vþetnČ zaruþené zbytkové hodnoty. Výnos z leasingové pohledávky je ve výkazu zisku a ztráty zachycen jako Úrokový výnos. Leasingy, u kterých Skupina nepĜevádí v podstatČ všechna rizika a výnosy vyplývající z vlastnictví, jsou klasifikovány jako operativní leasingy. Skupina pronajímá svĤj majetek jako operativní leasing a realizuje výnos z nájemného. Výchozí pĜímé náklady vynaložené v souvislosti se sjednáním operativního leasingu zvyšují úþetní hodnotu pronajímaného aktiva a zachycují se jako náklad po dobu trvání leasingu na stejné bázi jako výnos z nájemného. PodmínČná þást nájemného je vykázána jako výnos v období, kdy je realizována. Výnosy z nájemného a odpisy majetku pronajatého v rámci operativního leasingu jsou vykázány jako þisté v ýistých ostatních výnosech. (11) Úþtování výnosĤ a nákladĤ Výnosy se úþtují v rozsahu, ve kterém je pravdČpodobné, že ekonomické užitky poplynou do Skupiny, a jejich þástka mĤže být spolehlivČ ocenČna. K zaúþtování výnosĤ musí být splnČna následující kritéria: 16

67

MMIX


(i)

Úrokové výnosy a úrokové náklady

Úrokové výnosy a úrokové náklady ze všech finanþních nástrojĤ oceĖovaných v zĤstatkové hodnotČ a úrok nesoucích finanþních nástrojĤ klasifikovaných jako realizovatelná finanþní aktiva jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty za použití metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je zpĤsob výpoþtu zĤstatkové hodnoty finanþního aktiva nebo finanþního závazku a pĜiĜazení úrokového výnosu nebo úrokového nákladu za pĜíslušné období. Efektivní úroková míra je sazba, která pĜesnČ diskontuje odhadované budoucí penČžní platby nebo pĜíjmy po dobu pĜedpokládané životnosti finanþního nástroje, pĜípadnČ po kratší období, na þistou úþetní hodnotu finanþního aktiva nebo finanþního závazku. PĜi výpoþtu efektivní úrokové míry Skupina provádí odhad penČžních tokĤ s ohledem na veškeré smluvní podmínky finanþního nástroje, avšak nebere v úvahu budoucí úvČrová rizika. Výpoþet zahrnuje veškeré poplatky a þástky zaplacené nebo pĜijaté mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou souþástí efektivní úrokové míry, transakþní náklady a veškeré jiné prémie þi diskonty. (ii)

Výnosy z poplatkĤ a provizí

Poplatky a provize jsou obecnČ vykázány jako þasovČ rozlišené podle okamžiku poskytnutí služby. Pro úvČry, které budou pravdČpodobnČ vyþerpány, jsou poplatky za poskytnutí úvČrĤ þasovČ rozlišené prostĜednictvím efektivní úrokové míry úvČru. Provize a poplatky vzniklé z vyjednávání nebo úþasti na vyjednávání transakce pro tĜetí stranu, jako napĜíklad nabytí úvČrĤ, akcií nebo jiných cenných papírĤ nebo koupČ þi prodej podnikĤ, jsou vykázány pĜi uzavĜení podkladové transakce. Poplatky za portfoliové a jiné manažerské poradenství a služby jsou vykázány na základČ pĜíslušné smlouvy o provedení služby. Poplatky za Ĝízení aktiv investiþních fondĤ jsou vykázány pomČrnČ za období poskytování služby. (iii) Výnosy z dividend Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vznikne právo na pĜijetí platby. (iv) ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zahrnuje veškeré zisky a ztráty ze zmČn reálných hodnot finanþních aktiv a finanþních závazkĤ k obchodování a vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. V této položce jsou zahrnuty neefektivní þásti ze zajišĢovacích transakcí. (12) Hotovost a hotovostní ekvivalenty Pro úþely výkazu penČžních tokĤ pĜedstavují hotovost a hotovostní ekvivalenty zĤstatky s ménČ než tĜímČsíþní splatností od data nabytí, které zahrnují: pokladní hotovost a vklady u emisních bank (mimo povinných minimálních rezerv), úvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi a vklady od úvČrových institucí. (13) Investice do nemovitostí Skupina drží nČkteré nemovitosti jako investici za úþelem dosažení pĜíjmu z nájemného, kapitálového zhodnocení nebo obojího. Investice do nemovitostí se prvotnČ oceĖují poĜizovací cenou navýšenou o transakþní náklady spojené s poĜízením nemovitosti. NáslednČ jsou investice do nemovitostí vykazovány v poĜizovací cenČ snížené o oprávky a pĜípadnČ ztráty ze snížení hodnoty. Odpisy jsou poþítány lineární metodou tak, aby byla odepsána poĜizovací cena každého aktiva na jeho zbytkovou hodnotu po dobu jeho pĜedpokládané životnosti. Pro investice do nemovitostí jsou používány stejné úþetní politiky jako pro budovy a zaĜízení. (14) Investice v pĜidružených spoleþnostech PĜidružené spoleþnosti jsou všechny jednotky, ve kterých má Skupina významný vliv, ale ne kontrolu. Významný vliv je urþen vlastnictvím podílu na hlasovacích právech mezi 20 % a 50 %. PĜidružené spoleþnosti jsou vykazovány ekvivalenþní metodou. Podíly na výsledcích spoleþnosti po akvizici jsou zahrnovány do zisku bČžného roku, podíly na zmČnách ve vlastním kapitálu po akvizici jsou zahrnovány do NerozdČlených ziskĤ a do OceĖovacích rozdílĤ z realizovatelných finanþních aktiv.

17

68

MMIX


(15) Pozemky, budovy a zaĜízení Pozemky, budovy a zaĜízení zahrnují Skupinou používané nemovitosti, IT a komunikaþní a jiné stroje a zaĜízení. Pozemky se vykazují v poĜizovací cenČ. Budovy a zaĜízení jsou vykazovány v poĜizovací cenČ snížené o oprávky a pĜípadné znehodnocení. ZĤstatková hodnota aktiv a jejich životnost jsou kontrolovány ke konci úþetního období a pĜípadnČ upraveny. Odpisy jsou poþítány lineární metodou tak, aby byla odepsána poĜizovací cena každého aktiva na jeho zbytkovou hodnotu po dobu jeho pĜedpokládané životnosti za následující období: Budovy IT vybavení KanceláĜské vybavení Ostatní

30 let 4 roky 10 let 4-30 let

Zisky a ztráty plynoucí z úbytkĤ aktiv se urþí jako rozdíl mezi prodejní cenou a jejich úþetní zĤstatkovou hodnotou a jsou zahrnuty v þisté hodnotČ do ýistých ostatních výnosĤ. Odepisovaná aktiva jsou pĜezkoumávána na snížení hodnoty ke konci úþetního období nebo kdykoliv nastanou události nebo zmČny podmínek, které by mohly znamenat, že úþetní hodnota nemusí být zpČtnČ získatelná. Úþetní hodnota je odepsána okamžitČ na zpČtnČ získatelnou hodnotu, pokud je úþetní hodnota aktiva vyšší než odhadovaná zpČtnČ získatelná hodnota. ZpČtnČ získatelná hodnota je ta vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem a z hodnoty z užívání. Pokud je velmi pravdČpodobné, že aktivum bude prodáno, pak je toto aktivum klasifikováno v Aktivech urþených k prodeji a je ocenČno v nižší hodnotČ ze zĤstatkové hodnoty a z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem. (16) Podnikové kombinace a goodwill NovČ poĜízená dceĜiná spoleþnost je do konsolidace zahrnována metodou koupČ. PoĜizovací cena pĜedstavuje reálnou hodnotu poskytnutých aktiv, vydaných akciových nástrojĤ a vzniklých závazkĤ k datu poĜízení, plus transakþní náklady pĜímo pĜiĜaditelné poĜízení. PoĜízená identifikovatelná aktiva a pĜevzaté závazky a podmínČné závazky jsou prvotnČ oceĖovány v jejich reálných hodnotách k datu poĜízení, bez ohledu na rozsah menšinových podílĤ. Goodwill pĜedstavuje þástku, o kterou kupní cena pĜevyšuje reálnou hodnotu podílu nabyvatele na þistých identifikovatelných aktivech, závazcích a potenciálních závazcích nabytého podniku k datu akvizice. Goodwill se každoroþnČ testuje na snížení hodnoty a vykazuje se v poĜizovací cenČ snížené o kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Pokud je poĜizovací cena akvizice nižší než reálná hodnota þistých aktiv nabytého podniku, vykáže se tento rozdíl pĜímo do výkazu zisku a ztráty. Pro úþely pĜezkoumávání snížení hodnoty je goodwill získaný v akvizici pĜiĜazený k penČzotvorné jednotce, u které je oþekáván nejvČtší prospČch ze synergií ze spojení podnikĤ. PenČzotvorná jednotka pĜedstavuje nejnižší úroveĖ ve SkupinČ, na které je goodwill sledován pro úþely interního Ĝízení. (17) Nehmotná aktiva Nehmotná aktiva zahrnují Skupinou používaný software, licence, vztahy se zákazníky a jiná nehmotná aktiva. Nehmotná aktiva jsou vykazována v poĜizovací cenČ snížené o oprávky a pĜípadné znehodnocení. ZĤstatková hodnota aktiv a jejich životnost jsou kontrolovány ke každému rozvahovému dni a pĜípadnČ upraveny. Odpisy softwaru a jiných nehmotných aktiv jsou poþítány lineární metodou tak, aby byla odepsána poĜizovací cena každého aktiva na jeho zbytkovou hodnotu po dobu jeho pĜedpokládané životnosti za následující období: Software Ostatní nehmotná aktiva

4 roky 5 let

18

69

MMIX


Vztahy se zákazníky jsou odepisovány metodou zrychleného odepisování po dobu životnosti aktiva. Životnost je doba, bČhem které Skupina získává významné penČžní toky z nehmotného aktiva. Zisky a ztráty plynoucí z úbytkĤ aktiv se urþí jako rozdíl mezi prodejní cenou a jejich úþetní zĤstatkovou hodnotou a jsou zahrnuty v þisté hodnotČ do ýistých ostatních výnosĤ. (18) Finanþní záruky V rámci bČžné obchodní þinnosti Skupina poskytuje finanþní záruky v podobČ akreditivĤ a vystavených záruk. Finanþní záruky jsou vykázány ve vyšší hodnotČ z þasovČ rozlišeného poplatku za záruku a nejlepšího odhadu výdajĤ požadovaných k vyrovnání finanþního závazku vzniklého z plnČní záruky a jsou vykazovány v Rezervách. Hodnota poplatkĤ je ve výkazu zisku a ztráty vykazována ve Výnosech z poplatkĤ a provizí. PĜípadné zvýšení nebo snížení závazku z finanþních záruk se vykazuje ve Ztrátách ze znehodnocení. (19) DĤchodové požitky zamČstnancĤ DĤchody jsou vypláceny prostĜednictvím systému dĤchodového zabezpeþení ýeské a Slovenské republiky zamČstnancĤm s trvalým pobytem a jsou financovány z pĜíspČvkĤ sociálního pojištČní od zamČstnancĤ a zamČstnavatelĤ, které jsou odvozeny z platĤ. KromČ pĜíspČvkĤ odvádČných þeskými a slovenskými zamČstnanci pĜispívají nČkteré spoleþnosti Skupiny na pĜíspČvkovČ definované penzijní pĜipojištČní zamČstnancĤ nad rámec zákonného sociálního zabezpeþení. PĜíspČvky jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku jejich úhrady. (20) Rezervy Rezervy jsou vykázány v pĜípadČ, že Skupina má souþasné smluvní nebo mimosmluvní závazky vyplývající z minulých událostí, je pravdČpodobné, že dojde k odtoku ekonomických prostĜedkĤ za úþelem vypoĜádání závazku, a mĤže být proveden spolehlivý odhad výše závazku. (21) DaĖ z pĜíjmĤ DaĖ z pĜíjmĤ má dvČ složky: splatnou daĖ a odloženou daĖ. Splatná daĖ z pĜíjmĤ pĜedstavuje þástku, která má být zaplacena nebo refundována v rámci danČ z pĜíjmĤ za pĜíslušné období. Odložené daĖové pohledávky a závazky vznikají vzhledem k rozdílnému ocenČní aktiv a závazkĤ dle zákona o dani z pĜíjmĤ a jejich úþetní hodnotČ v úþetní závČrce. Všechny odložené daĖové pohledávky jsou zachyceny ve výši, kterou bude pravdČpodobnČ možné realizovat proti oþekávaným zdanitelným ziskĤm v budoucnosti. Ve finanþních výkazech jsou odložené daĖové pohledávky a závazky zapoþítávány, pokud existuje právo provést zápoþet. Odložená daĖ vztahující se ke zmČnČ reálné hodnoty derivátĤ urþených k zajištČní penČžních tokĤ a realizovatelných cenných papírĤ, které jsou úþtovány pĜímo do vlastního kapitálu, je též úþtována pĜímo do vlastního kapitálu a následnČ je vykázána ve výkazu zisku a ztráty spoleþnČ s realizovaným nákladem þi výnosem. Skupina vykazuje þistou odloženou daĖovou pohledávku v Pohledávkách z odložené danČ a þistý odložený daĖový závazek v Závazcích z odložené danČ za každou jednotlivou konsolidovanou spoleþnost. (22) Správcovské þinnosti Skupina bČžnČ vykonává správcovskou þinnost, ze které vyplývá držení nebo umisĢování aktiv na úþet jednotlivcĤ nebo institucí. Tato aktiva a z nich vyplývající pĜíjem nejsou zahrnuty do úþetní závČrky, protože se nejedná o aktiva Skupiny. (23) Provozní segmenty Provozní segmenty jsou stanoveny v souladu s novČ platným standardem IFRS 8, který od 1. ledna 2009 nahradil IAS 14. Provozním segmentem je taková složka Skupiny, která se zabývá podnikatelskými aktivitami, v souvislosti s nimiž mohou vzniknout výnosy a náklady, provozní výsledky složky jsou pravidelnČ ovČĜovány Skupinou za úþelem posouzení její výkonnosti a pro každou jednotlivou složku jsou k dispozici samostatné údaje. PĤvodní primární segmenty vykazované v minulých obdobích odpovídají provozním segmentĤm.

19

70

MMIX


2.5 Komparativy Transformace podnikání na Slovensku V roce 2007 se majoritní vlastník Banky KBC Bank rozhodl založit v rámci strategického Ĝízení Skupiny KBC nový právní subjekt na Slovensku, tak aby jednotlivé entity (ýSOB ýR a ýSOB SR) reportovaly pĜímo do KBC Group. Smlouva upravující vznik ýeskoslovenské obchodné banky (ýSOB SR) byla podepsána 14. srpna 2007 a nabyla úþinnosti 1. ledna 2008. Skladba akcionáĜĤ ýSOB SR byla k 1. lednu 2008 následující: Podíl na základním kapitálu (%)

Reálná hodnota podílu na základním kapitálu (mil. Sk)

56,74 39,80 2,02 1,44

11 408 8 000 407 289

100,00

20 104

ýSOB KBC Bank ýSOB Leasing ýR ýSOB Factoring ýR Celkem

Podíl ýSOB pĜedstavoval nepenČžní vklad aktiv a závazkĤ vedených v úþetnictví ýSOB SR k 31. prosinci 2007 a dodateþný vklad akcií dceĜiných spoleþností ýSOB podnikajících na Slovensku. Podíl KBC Bank pĜedstavoval vklad penČžních prostĜedkĤ. Podíly ýSOB Leasingu ýR a ýSOB Factoringu ýR pĜedstavovaly jejich majetkové úþasti v ýSOB Leasingu SR a ýSOB Factoringu SR. Na základČ Smlouvy o výkonu hlasovacích práv ze dne 14. srpna 2007 jsou veškerá hlasovací práva všech akcionáĜĤ pĜevedena na KBC Bank. Od 1. ledna 2008 byla ýSOB SR ovládána KBC Bank. Podíl Skupiny v této nové spoleþnosti byl vykázán v rámci realizovatelných finanþních aktiv. Transakce byla uskuteþnČna mezi podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Bank a pĜedstavovala reorganizaci souþasné podoby Skupiny. Poþínaje 1. lednem 2008 byla vkládaná aktiva a závazky a dceĜiné spoleþnosti Skupiny ýSOB na Slovensku vyjmuty z finanþních výkazĤ Skupiny a nahrazeny majetkovou úþastí v ýSOB SR. Investice v dceĜiných spoleþnostech ve Slovenské republice vložené do ýSOB SR byly následující: Podíl na základním kapitálu (%) Business Center, s.r.o ýSOB Asset Management, správ. spol., a.s. ýSOB distribution, a.s. ýSOB d.s.s., a.s. ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Leasing, a.s. SR ýSOB Leasing poisĢovací maklér, s.r.o. ýSOB stavebná sporiteĐĖa, a.s.

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

ýistá úþetní hodnota aktiv vložených do ýSOB SR byla 5 409 mil. Kþ. Reálná hodnota vložených aktiv byla 9 584 mil. Kþ. Rozdíl mezi þistou úþetní hodnotou a reálnou hodnotou vložených aktiv byl vykázán v Reorganizaþní rezervČ (1 423 mil. Kþ) a OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv (2 752 mil. Kþ) (Poznámka: 32). Reorganizaþní rezerva pĜedstavovala rozĜedČní podílu Banky na aktivech slovenské poboþky a dceĜiných spoleþností výmČnou za podíl v ýSOB SR, do které pĜispČla KBC Bank vkladem hotovosti.

20

71

MMIX


Hlavní dopady na konsolidované finanþní výkazy Skupiny jsou zobrazeny v Konsolidovaném výkazu o penČžních tocích a v pohybových tabulkách v položce Transformace podnikání na Slovensku. Na zaþátku roku 2009 byl pĤvodní podíl Skupiny v ýSOB SR ve výši 60,2 %. V roce 2008 KBC Bank koupila 100 % podíl v Istrobance, která pĤsobila na Slovensku jako univerzální banka. V roce 2009 KBC Bank NV rozhodla o fúzi ýSOB SR a Istrobanky formou vkladu 100% podílu v Istrobance do ýSOB SR. Fúze se uskuteþnila k 1. þervenci 2009 a jejím dĤsledkem bylo snížení podílu Skupiny v ýSOB SR k datu transakce na 49,54 %. AkcionáĜská struktura ýSOB SR k 1. þervenci 2009 byla následující: Podíl na základním kapitálu (%) 46,68 50,46 1,66 1,20

ýSOB KBC Bank ýSOB Leasing ýR ýSOB Factoring ýR Celkem

100,00

NáslednČ po fúzi se Skupina dohodla s KBC Bank NV na prodeji podílu v ýSOB SR. Transakce zjednodušila strukturu KBC Group. SouþasnČ ýSOB Leasing ýR a ýSOB Factoring ýR prodaly své podíly v ýSOB SR do KBC Bank. Kupní smlouva byla podepsána dne 11. prosince 2009 s datem úþinnosti od 14. prosince 2009. Celková úplata dosáhla výše 12 459 mil. Kþ. V návaznosti na prodej Skupina rozpustila související reorganizaþní rezervu ve výši 1 423 mil. Kþ (zahrnuje daĖový dopad z odložené danČ ve výši -74 mil. Kþ), oceĖovací rozdíly z pĜepoþtu zahraniþních mČn ve výši -196 mil. Kþ a oceĖovací rozdíly z pĜecenČní realizovatelných finanþních aktiv ve výši 4 790 mil. Kþ. Skupina vykázala v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv ve výkazu zisku a ztráty realizovaný zisk z prodeje ve výši 6 091 mil. Kþ. ýasové rozlišení úrokových výnosĤ z úvČrĤ v prodlení Do roku 2008 Skupina þasovČ rozlišovala úroky z úvČrĤ v prodlení v úrokových výnosech, které byly stornovány ve ztrátách ze znehodnocení úvČrĤ a pohledávek. Od roku 2009 se Skupina rozhodla stornovat þasovČ rozlišené úroky pĜímo v úrokových výnosech. Následující tabulka udává pĜehled dopadĤ uvedené zmČny prostĜednictvím reklasifikací promítnutých ve výkazu zisku a ztráty a ve výkazu o finanþní situaci za rok konþící 31. prosince 2008: (mil. Kþ) Úrokové výnosy Ztráty ze znehodnocení ÚvČry a pohledávky Hrubé úvČry Opravné položky na ztráty z úvČrĤ

2008 PĜed úpravou

Reklasifikace

2008 Po úpravČ

37 862 -3 903

-120 120

37 742 -3 783

417 207 -6 830

-450 450

416 757 -6 380

Následující tabulka udává pĜehled dopadĤ uvedené zmČny prostĜednictvím reklasifikací promítnutých ve výkazu o finanþní situaci k 31. prosinci 2007: (mil. Kþ) ÚvČry a pohledávky Hrubé úvČry Opravné položky na ztráty z úvČrĤ

2007 PĜed úpravou

Reklasifikace

2007 Po úpravČ

418 428 -7 299

-330 330

418 098 -6 969

21

72

MMIX


PĜerozdČlení nákladĤ mezi segmenty Skupinové vykazování podle segmentĤ pro rok konþící 31. prosince 2008 bylo založeno na jiné metodice rozdČlení nákladĤ než bylo použito Skupinou pro rok konþící 31. prosince 2009. Pro zlepšení kvality vykazování podle segmentĤ a srovnatelnosti mezi segmenty zaþala Skupina v roce 2009 vykazovat výsledky segmentĤ po zohlednČní alokace režijních nákladĤ pĤvodnČ zobrazených v segmentu Centrála Skupiny. Výsledky vykazované podle segmentĤ pro rok konþící 31. prosince 2008 byly upraveny tak, aby byly v souladu s touto zmČnou metodiky rozdČlení nákladĤ. Outsourcing ICT služeb V souladu s dlouhodobým zámČrem zjednodušit a zefektivnit poskytování informaþních a komunikaþních (ICT) služeb v rámci KBC Group bylo v roce 2008 rozhodnuto, že vybrané spoleþnosti ze Skupiny budou outsourcovat své ICT služby. ZámČr pĜedpokládal pĜesun þásti zamČstnancĤ Banky a aktiv souvisejících s ICT do samostatného subjektu. K 14. lednu 2009 byla do obchodního rejstĜíku zapsána KBC Global Services Czech Branch, organizaþní složka (KBC GS CZ). KBC GS CZ je organizaþní složkou belgické KBC Global Services NV. Na základČ rozhodnutí pĜedstavenstva byly k 1. þervnu 2009 pĜesunuty ICT služby z ýSOB a ýSOB pojišĢovny do KBC GS CZ. Stávající zamČstnanecké smlouvy dotþených zamČstnancĤ ýSOB byly v souladu se zákony pĜesunuty na KBC GS CZ. Rámcová smlouva o outsourcingu ICT sepsaná 1. þervna 2009 mezi ýSOB, KBC Global Services NV a KBC GS CZ stanovuje obecné podmínky upravující ICT služby vþetnČ nČkolika smluv o úrovni poskytovaných služeb (SLA) a urþuje základní zásady spolupráce. Pouze základní smlouva o úþtování poplatkĤ byla uzavĜena mezi ýSOB a KBC GS CZ. Proces pĜevodu dílþích smluv s hlavními dodavateli byl zahájen v roce 2009. DĤsledkem výše popsaných zmČn je, že náklady na zamČstnance a þást Všeobecných správních nákladĤ nejsou plnČ srovnatelné s pĜedcházejícím obdobím. Dopad na úþetní závČrku je popsán ve Všeobecných správních nákladech (Poznámka: 11). V roce 2010 Skupina pokraþuje v centralizaci nákupu ICT služeb. Z tohoto dĤvodu se outsourcing ICT služeb rozšíĜí na další spoleþnosti ve SkupinČ, napĜíklad na ýSOB Leasing ýR (Poznámka: 39). Smlouva o nákupu aktiv mezi ýSOB a KBC Global Services NV byla uzavĜena a vstoupila v platnost v lednu 2010. Na základČ smlouvy došlo k pĜesunu aktiv souvisejících s ICT ze Skupiny na KBC Global Services NV. ICT aktiva byla k 31. prosinci 2009 klasifikována jako Aktiva urþená k prodeji (Poznámka: 25). V dalším období by mČl být dokonþen kompletní soubor rámcových dohod, poþínaje Memorandem o porozumČní, který bude specifikovat významné dohody dĤležité pro další vývoj Rámcové smlouvy, což zahrnuje dohody o rizicích vzniklých KBC GS CZ a ýSOB, a dále ýSOB PojišĢovnČ a ýSOB Leasingu ýR (oþekávané v bĜeznu 2010). Ukonþení procesu pĜevodu dílþích smluv s ICT dodavateli (tĜetí strany) je oþekáváno v þervnu 2010. OcenČní novČ vytvoĜené spoleþnosti bude dokonþeno v roce 2010. Kupní cena bude urþena na základČ znaleckého posudku a to znalcem jmenovaným MČstským soudem v Praze. Finanþní dopad prodeje podniku bude vykázán v roce 2010 (Poznámka: 39).

22

73

MMIX


3. KONSOLIDAýNÍ CELEK A PODNIKOVÉ KOMBINACE Do konsolidaþního celku Skupina zahrnuje 29 spoleþností. PĜehled podílĤ (%) ve významných spoleþnostech je následující: Název DceĜiné spoleþnosti Auxilium, a.s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. Centrum Radlická, a.s. ýSOB Asset Management, a.s., þlen skupiny ýSOB ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s., þlen skupiny ýSOB ýSOB Investment Banking Services, a.s., þlen skupiny ýSOB ýSOB Leasing, a.s.

% 2009 2008

Zkrácený název

ZemČ

Auxilium BANIT Centrum Radlická

ýeská republika ýeská republika ýeská republika

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

ýSOB AM ýR ýeská republika ýSOB Factoring ýR ýeská republika

20,59 20,59 100,00 100,00

ýSOB IS

ýeská republika

ýSOB IBS ýSOB Leasing ýR ýSOB Leasing pojišĢovací makléĜ

ýeská republika ýeská republika

100,00 100,00 100,00 100,00

ýeská republika

100,00 100,00

ýSOB PF Progres

ýeská republika

100,00 100,00

ýSOB PF Stabilita

ýeská republika

100,00 100,00

ýSOB Property fund Hypoteþní banka Merrion properties Property LM Property Skalica

ýeská republika 69,67 ýeská republika 100,00 ýeská republika 69,67 Slovenská republika 69,67 Slovenská republika 69,67

AXA První speciální OPF

ýeská republika

Spoleþný podnik ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

ýMSS

ýeská republika

55,00

55,00

PĜidružená spoleþnost ýSOB PojišĢovna, a.s., þlen holdingu ýSOB

ýSOB PojišĢovna

ýeská republika

25,00

25,00

ýSOB Leasing pojišĢovací makléĜ, s.r.o. ýSOB Penzijní fond Progres, a.s., þlen skupiny ýSOB ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., þlen skupiny ýSOB ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s., þlen skupiny ýSOB Hypoteþní banka, a.s. Merrion properties, s.r.o. Property LM, s.r.o. Property Skalica, s.r.o. První speciální fond kvalifikovaných investorĤ pro finanþní instituce, otevĜený podílový fond AXA investiþní spoleþnost, a.s.

90,81

V kvČtnu 2009 Skupina nakoupila minoritní podíl spoleþnosti Hypoteþní banka, a.s. ve výši 0,1 % a stala se tak jediným akcionáĜem této spoleþnosti. Zaplacená kupní hodnota pĜedstavovala 14 mil. Kþ. Na základČ smlouvy o výkonu hlasovacích práv Skupina disponuje 53 % hlasovacích práv v ýSOB AM ýR a z toho dĤvodu je spoleþnost považována za dceĜinou spoleþnost. V Ĝíjnu 2008 pĜevedla KBC Verzekeringen NV 15 % hlasovacích práv ve spoleþnosti ýSOB PojišĢovna na Skupinu. Skupina je tak oprávnČna k výkonu 40 % všech hlasovacích práv ve spoleþnosti ýSOB PojišĢovna. V roce 2008 byly navýšeny podíly ve spoleþnostech ýSOB Property fund a Merrion properties. Z tohoto navýšení nevznikl žádný goodwill. Na základČ smlouvy o výkonu hlasovacích práv Skupina disponuje 100 % hlasovacích práv ve spoleþnostech ýSOB Property fund a Merrion properties.

74

70,09 99,90 70,09 70,09 70,09

0,00 100,00

V roce 2009 se úþast ve spoleþnostech ýSOB Property fund, Property LM, Property Skalica a Merrion properties snížila z dĤvodu rozhodnutí Banky o snížení základního kapitálu spoleþnosti.

23

90,81

MMIX


V roce 2008 Skupina založila spoleþnosti Property LM a Property Skalica a poprvé je zahrnula do svého konsolidaþního celku. Z tČchto konsolidací nevznikly žádné goodwilly. Na základČ smlouvy o výkonu hlasovacích práv Skupina disponuje 100 % hlasovacích práv ve spoleþnostech Property LM a Property Skalica. Na základČ akcionáĜské dohody ýSOB spoluovládá ýMSS spoleþnČ s vlastníkem zbývajícího 45% podílu. Z toho dĤvodu je tato spoleþnost vykazována jako spoleþný podnik. Podíly v ostatních spoleþnostech jsou shodné s podíly na hlasovacích právech. Dne 1. ledna 2008 Skupina vložila akcie dceĜiných spoleþností ýSOB podnikajících na Slovensku do nového právního subjektu založeného na Slovensku (Poznámka: 2.5). Na základČ nákupu veškerých podílových listĤ vydaných spoleþností AXA První speciální OPF, dne 15. þervence 2008, se ýSOB stala jediným vlastníkem této spoleþnosti a ta byla zaĜazena do konsolidaþního celku. V bĜeznu 2009 Skupina prodala všechny podílové listy AXA První speciální OPF. V þervnu 2008 ýSOB prodala všechny podílové listy spoleþnosti ýSOB korporátní. ýástky vykázané k datu vyĜazení v þlenČní podle jednotlivých aktiv a závazkĤ vyĜazených podnikĤ a pĜijaté platby jsou následující: Úþetní hodnota Úþetní hodnota 2009 2008

(mil. Kþ) Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Ostatní aktiva DaĖové závazky ýistá aktiva Menšinové podíly Výnosy z prodeje Odeþet hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ prodaných podnikĤ ýisté pĜijaté platby

500 0 500

423 100 523

0 0

1 1

500

522

0

0

500 0 500

522 0 522

V tabulce nejsou uvedena aktiva ani závazky, které Skupina vložila do ýSOB SR (Poznámka: 2.5).

24

75

MMIX


4. INFORMACE O SEGMENTECH Skupina vykazuje informace o segmentech prvotnČ podle klientských segmentĤ. Skupina má þtyĜi vykazované segmenty, které jsou popsány níže a pĜedstavují strategické obchodní jednotky Skupiny. Tyto strategické obchodní jednotky nabízí rĤzné produkty a služby a jsou Ĝízeny samostatnČ na základČ struktury managementu a interního reportování (controlling) Skupiny. Na þtvrtletní þi mČsíþní bázi hodnotí management Skupiny interní reporty za každou strategickou obchodní jednotku. Management samostatnČ monitoruje operaþní výsledky tČchto obchodních jednotek pro úþely rozhodování o alokaci zdrojĤ a hodnocení výkonu. Výkony jednotlivých segmentĤ jsou hodnoceny na základČ provozního zisku nebo ztráty, který je v urþitých ohledech mČĜen odlišnČ od provozního zisku nebo ztráty v jednotlivých finanþních výkazech. DaĖ z pĜíjmĤ je Ĝízena na úrovni Skupiny a není alokována na provozní segmenty. Definice klientských provozních segmentĤ: Retailové bankovnictví / Malé a stĜední podniky: fyzické osoby, podnikatelé a spoleþnosti s obratem nižším než 300 mil. Kþ. Tento segment zahrnuje klientské vklady, spotĜebitelské úvČry, stavební spoĜení, penzijní fondy, kontokorentní úvČry, zaĜízení kreditních karet a pĜevodĤ penČžních prostĜedkĤ, hypoteþní úvČry, úvČry ze stavebního spoĜení, leasing, ostatní transakce s klienty ze segmentu Retail / SME, podílové fondy a správu aktiv. Firemní bankovnictví: spoleþnosti s obratem vyšším než 300 mil. Kþ a nebankovní finanþní instituce. Tento segment zahrnuje klientské vklady, úvČry, kontokorentní úvČry, zaĜízení kreditních karet a pĜevodĤ penČžních prostĜedkĤ a ostatní transakce s klienty ze segmentu firemního bankovnictví. Finanþní trhy a ALM: segment Ĝízení aktiv a závazkĤ a dealing. Tento segment zahrnuje investiþní produkty a služby pro institucionální investory a zprostĜedkovatele a þinnost Ĝízení fondĤ. SpoleþnČ s poradenstvím týkající se firemního bankovnictví, fúzí a akvizicí a specializovaného finanþního poradenství a obchodování jsou souþástí dealingových služeb. Centrála Skupiny: v segmentu Centrála Skupiny jsou zobrazeny skuteþné výnosy Skupiny z vlastního kapitálu, zahrnující úrokový výnos z kapitálu poskytnutého dceĜiným spoleþnostem, které jsou souþástí segmentu firemního a retailového bankovnictví a malých a stĜedních podnikĤ, a dále výsledek z opČtovného investování volného kapitálu ýSOB, výsledek þinnosti nebankovních dceĜiných spoleþností, výnosy a náklady nepĜímo pĜiĜaditelné ostatním segmentĤm a eliminace.

25

76

MMIX


Informace o segmentech podle kategorie klientĤ za rok 2009

(mil. Kþ)

Retailové Firemní Finanþní bankovnictví / bankovnictví trhy a ALM Malé a stĜední podniky

Centrála Skupiny

Celkem

Výkaz zisku a ztráty ýistý úrokový výnos ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk z realizovatelných finanþních aktiv Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy Z toho: Externí provozní výnosy Interní provozní výnosy Odpisy a amortizace Ostatní provozní náklady Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení - tvorba Ztráty ze znehodnocení - rozpuštČní Ztráty ze znehodnocení Podíl na zisku pĜidružených spoleþností Zisk pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu Zisk segmentu Náležící: AkcionáĜĤm Banky Menšinovým podílníkĤm

15 623 5 142 78

2 307 1 037 6

1 329 -147 0

3 759 518 363

23 018 6 550 447

982

527

2 991

-1 126

3 374

290 1 465 23 580

256 117 4 250

120 -139 4 154

5 674 -488 8 700

6 340 955 40 684

19 106 4 474

4 627 -377

9 874 -5 720

7 077 1 623

40 684 0

-275 -11 308 -11 583 -5 042 414 -4 628

-29 -1 239 -1 268 -1 651 276 -1 375

-2 -398 -400 -17 0 -17

-1 137 -271 -1 408 -1 147 658 -489

-1 443 -13 216 -14 659 -7 857 1 348 -6 509

0 7 369 -1 507 5 862

0 1 607 -337 1 270

0 3 737 305 4 042

360 7 163 -920 6 243

360 19 876 -2 459 17 417

5 862 0

1 270 0

4 042 0

6 194 49

17 368 49

Aktiva a závazky Aktiva segmentu Investice do pĜidružených spoleþností Aktiva celkem

357 879

89 585

508 727

-98 415

857 776

0 357 879

0 89 585

0 508 727

1 196 -97 219

1 196 858 972

Závazky celkem

490 184

90 691

197 930

10 316

789 121

1 178

3

0

540

1 721

Investiþní výdaje

26

77

MMIX



(mil. Kþ)

Retailové Firemní Finanþní bankovnictví / bankovnictví trhy a ALM Malé a stĜední podniky

Centrála Skupiny

Celkem

Výkaz zisku a ztráty ýistý úrokový výnos ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk / ztráta z realizovatelných finanþních aktiv Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy Z toho: Externí provozní výnosy Interní provozní výnosy Odpisy a amortizace Ostatní provozní náklady Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení - tvorba Ztráty ze znehodnocení - rozpuštČní Ztráty ze znehodnocení Podíl na zisku pĜidružených spoleþností Zisk pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu Zisk / ztráta segmentu Náležící: AkcionáĜĤm Banky Menšinovým podílníkĤm Aktiva a závazky Aktiva segmentu Investice do pĜidružených spoleþností Aktiva celkem Závazky celkem Investiþní výdaje

14 910 5 219 21

2 012 1 039 0

1 435 -168 1

2 908 554 95

21 265 6 644 117

1 209

1 110

-11 035

-2 334

-11 050

-2 1 132 22 489

0 131 4 292

44 -11 -9 734

7 778 2 008

49 2 030 19 055

16 246 6 243

5 120 -828

-2 938 -6 796

627 1 381

19 055 0

-347 -11 860 -12 207 -3 614 779 -2 835

-26 -1 296 -1 322 -487 305 -182

-2 -318 -320 -506 0 -506

-1 082 -83 -1 165 -505 245 -260

-1 457 -13 557 -15 014 -5 112 1 329 -3 783

0 7 447 -1 667 5 780

0 2 788 -574 2 214

0 -10 560 3 031 -7 529

116 699 -70 629

116 374 720 1 094

5 780 0

2 214 0

-7 529 0

569 60

1 034 60

346 305

111 496

408 632

-42 806

823 627

0 346 305

0 111 496

0 408 632

858 -41 948

858 824 485

464 178

92 254

175 203

36 005

767 641

1 168

161

4

996

2 329

Mezisegmentové transakce jsou transakce provedené mezi dvČma primárními segmenty na principu obchodĤ mezi vzájemnČ nezávislými partnery. Do 31. prosince 2007 pĤsobila Skupina v ýeské republice a Slovenské republice. Dne 1. ledna 2008 vložila Skupina aktiva a závazky vedené v úþetnictví ýSOB SR k 31. prosinci 2007 a akcie dceĜiných spoleþností ýSOB podnikajících na Slovensku do nového právního subjektu založeného na Slovensku (Poznámka: 2.5). Od roku 2008 Skupina pĤsobí pouze v ýeské republice.

27

78

MMIX


5. ÚROKOVÉ VÝNOSY (mil. Kþ)

2009

2008

448

1 542

555 20 399 3 641 5 418 2 389 1 036

663 20 629 3 234 5 025 5 367 1 282

33 886

37 742

(mil. Kþ)

2009

2008

Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Centrální banky ÚvČrové institucem Ostatní klienti Vydané dluhové cenné papíry PodĜízené závazky Amortizace diskontu pĜi tvorbČ ostatních rezerv (Poznámka: 30) Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

9 474 6 959 1 486 356 5 1 579

22 863 8 789 1 925 552 13 4 313

10 868

16 477

(mil. Kþ)

2009

2008

Výnosy z poplatkĤ a provizí Platební styk Správa úvČrĤ Kolektivní investování Asset Management Správa, úschova a uložení hodnot Cenné papíry Ostatní

4 755 1 797 588 272 156 78 1 092

4 952 1 558 709 279 154 74 961

8 738

8 687

812 459 381 536

786 394 348 515

2 188

2 043

6 550

6 644

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám ÚvČry a pohledávky za ÚvČrovými institucemi Ostatními klienty Realizovatelná finanþní aktiva Finanþní investice držené do splatnosti Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

6. ÚROKOVÉ NÁKLADY

7. ýISTÝ VÝNOS Z POPLATKģ A PROVIZÍ

Náklady na poplatky a provize Platební styk PĜíspČvek do fondu pojištČní vkladĤ Provize zprostĜedkovatelĤm Ostatní ýistý výnos z poplatkĤ a provizí

28

79

MMIX


8. ýISTÝ ZISK / ZTRÁTA Z FINANýNÍCH NÁSTROJģ VYKAZOVANÝCH V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY A KURZOVÉ ROZDÍLY ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, jak je vykázán ve výkazu zisku a ztráty, nezahrnuje þistý úrok z finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a þistý úrokový výnos z finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou pro detailnČjší prezentaci þistého zisku z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Skupiny podrobnČji rozebrány v níže uvedené tabulce: (mil. Kþ)

2009

2008

3 374 1 846

-11 050 2 336

5 220

-8 714

3 191 1 457 21 29

1 389 406 -61 50

4 698

1 784

1 923 -1 571

-8 523 -4 340

352

-12 863

170

2 365

5 220

-8 714

(mil. Kþ)

2009

2008

Výnosy z operativního leasingu a pronájmĤ Služby poskytnuté ýSOB SR ýistý zisk z prodeje aktiv urþených k prodeji ýistý zisk z prodeje majetku a zaĜízení PĜidČlení zisku klientĤm penzijních fondĤ Ostatní

356 275 111 24 -320 509

273 377 0 17 -18 1 381

955

2 030

ýistá zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly – dle výkazu ýistý úrokový výnos (Poznámky: 5, 6)

Finanþní nástroje k obchodování Úrokové kontrakty Devizové operace Akciové kontrakty Komoditní kontrakty Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazené pĜi prvotním zachycení Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Kurzové rozdíly Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly

9. ýISTÉ OSTATNÍ VÝNOSY

10. NÁKLADY NA ZAMċSTNANCE (mil. Kþ)

2009

2008

Mzdy a platy Platy a jiné krátkodobé výhody vrcholového managementu Sociální a zdravotní pojištČní Penzijní a podobné náklady Ostatní

4 595 77 1 377 130 176

4 709 78 1 442 135 322

6 355

6 686

29

80

MMIX


Systém odmČĖování managementu Ve mzdách a jiných krátkodobých výhodách vrcholového managementu jsou zahrnuty mzdy a odmČny þlenĤ pĜedstavenstva. Mzdy a odmČny þlenĤ pĜedstavenstva, stejnČ jako pravidla a struktura odmČĖování, jsou schvalovány dozorþí radou. Za své pĤsobení v dozorþí radČ je odmČĖován pouze její pĜedseda. Penzijní pĜipojištČní Skupina poskytuje zamČstnancĤm (vþetnČ vrcholového managementu) pĜíspČvkové penzijní pĜipojištČní na dobrovolném základČ. ZúþastnČní zamČstnanci mohou odvádČt 1 % nebo 2 % ze svých mezd pĜevážnČ do penzijních fondĤ ýSOB PF Stabilita nebo ýSOB PF Progres, plnČ vlastnČné dceĜiné spoleþnosti ýSOB, a ostatních penzijních fondĤ schválených Ministerstvem financí ýR, do kterých pak Skupina pĜispívá 2 % nebo 3 % jejich mezd. PĜedþasné ukonþení pracovního pomČru PĜi ukonþení pracovního pomČru výpovČdí ze strany zamČstnavatele z dĤvodĤ uvedených v § 52 písmeno a) až c) a e) zákoníku práce je zamČstnanci pĜiznáno odstupné podle pĜíslušného ustanovení zákoníku práce ve výši nejménČ trojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku. Další odstupné je zamČstnanci pĜiznáno ve výši jednoho násobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku v pĜípadČ, že délka pracovního pomČru þiní 10-15 let; jednoho a pĤl násobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 1520 let; dvojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 20-25 let; trojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 25-30 let, þtyĜnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 30-35 let a pČtinásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce více než 35 let.

11. VŠEOBECNÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY (mil. Kþ)

2009

2008

Informaþní technologie Poplatky za retailové služby Marketing Telekomunikace Nájemné – minimální leasingové platby Ostatní náklady na budovy Poplatky za odborné služby Administrativa Cestovné a pĜeprava Náklady na autoprovoz PojištČní DPH a ostatní danČ Ostatní

1 744 1 128 790 637 624 480 367 150 113 70 52 28 790

1 014 1 090 1 129 833 550 490 338 204 88 73 45 29 1 089

6 973

6 972

NárĤst nákladĤ na informaþní technologie v roce 2009 vyplýval ze zahájení outsourcingu ICT služeb od þervna 2009. KBC GS CZ fakturovala SkupinČ náklady na informaþní a komunikaþní služby ve výši 1 158 mil. Kþ (2008: 0 Kþ). ZároveĖ outsourcing ICT pĜinesl úspory v jiných nákladových položkách, jako napĜíklad ve mzdových nákladech a v telekomunikacích.

30

81

MMIX


12. ZTRÁTY ZE ZNEHODNOCENÍ (mil. Kþ) Ztráty ze znehodnocení úvČrĤ a pohledávek (Poznámka: 19) Rezervy na úvČrové pĜísliby a záruky (Poznámka: 30) Ztráty ze znehodnocení realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 18) Ztráty ze znehodnocení finanþních investic držených do splatnosti (Poznámka: 18) Ztráty ze znehodnocení investic do nemovitostí (Poznámka: 22) Ztráty ze znehodnocení goodwillu (Poznámka: 24) Ztráty ze znehodnocení aktiv urþených k prodeji (Poznámka: 25) Ztráty ze znehodnocení ostatních aktiv

2009

2008

-5 477 114

-2 130 0

-245

-984

-17 -156 -622 -8 -98

-370 0 0 -9 -290

-6 509

-3 783

13. DAĕ Z PěÍJMU DaĖový náklad / výnos k 31. prosinci 2009 a 2008 se skládá z tČchto složek: (mil. Kþ) Splatná daĖ Nedoplatek / pĜeplatek danČ z pĜíjmĤ z minulých let Odložený daĖový náklad / výnos vyplývající ze vzniku a zrušení pĜechodných rozdílĤ Odložený daĖový výnos / náklad vyplývající ze snížení daĖové sazby

2009

2008

1 402 37

604 -168

1 035 -15

-1 157 1

2 459

-720

Rekonciliace mezi daĖovým nákladem / výnosem a úþetním ziskem pronásobeným domácí sazbou danČ k 31. prosinci 2009 a 2008 je následující: (mil. Kþ)

2009

2008

Zisk pĜed zdanČním Použité daĖové sazby

19 876 20 %

374 21 %

DaĖový náklad vypoþtený použitím daĖových sazeb Nedoplatek / pĜeplatek danČ z pĜíjmĤ z minulých let DaĖový dopad nezdaĖovaných výnosĤ DaĖový dopad daĖovČ neuznatelných nákladĤ Dopad do poþáteþního stavu v dĤsledku snížení daĖové sazby Ostatní

3 975 37 -2 525 968 -15 19

78 -168 -1 664 1 030 1 3

2 459

-720

V prĤbČhu roku 2007 byly schváleny zmČny v zákonČ o daních z pĜíjmĤ. Platná sazba danČ pro rok 2009 byla 20 % (2008: 21 %) a v následujících letech bude 19 %. Odložená daĖ z pĜíjmĤ je vypoþtena ze všech pĜechodných rozdílĤ pĜi použití závazkové metody s uplatnČním základní daĖové sazby ve výši 19 % uzákonČné pro rok 2010 a pozdČji.

31

82

MMIX


Pohyby na úþtu odložené danČ z pĜíjmĤ jsou následující: (mil. Kþ)

2009

2008

1. leden

695

355

0 74 -1 020

-161 0 1 156

-407 20

-341 23

410 -123

-364 27

0 19

-7 7

-332

695

(mil. Kþ)

2009

2008

Odložená daĖová pohledávka Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ZamČstnanecké odmČny Úrokové zvýhodnČní Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika Rezervy ZajištČní penČžních tokĤ Právní nároky Ztráty ze znehodnocení finanþních investic DaĖová ztráta uplatnitelná v pĜíštích obdobích Zrychlené daĖové odpisy Poplatky pĜi poskytnutí úvČru Amortizace goodwillu Realizovatelné cenné papíry Ostatní doþasné rozdíly

227 167 114 109 105 96 92 39 24 11 11 -210 -603 89

207 0 130 61 173 -166 92 116 838 -23 57 -139 -170 72

271

1 248

1 035 255 94 72 7 -2 -289 -569 0

788 331 58 50 83 -4 -168 -607 22

603

553

Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Prodej ýSOB SR (Poznámka 2.5) Výkaz zisku a ztráty, kladný / záporný dopad Realizovatelné cenné papíry (Poznámka: 32) PĜecenČní na reálnou hodnotu PĜevod do zisku za úþetní období ZajištČní penČžních tokĤ (Poznámka: 32) PĜecenČní na reálnou hodnotu PĜevod do zisku za úþetní období ZajištČní þisté hodnoty investice PĜecenČní na reálnou hodnotu (Poznámka: 32) Kurzové rozdíly 31. prosinec

Odložená daĖová pohledávka a závazek zahrnuje následující položky:

Odložený daĖový závazek Zrychlené daĖové odpisy OcenČní finanþního leasingu Poplatky pĜi poskytnutí úvČru Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelné cenné papíry Rezervy Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika DaĖová ztráta uplatnitelná v pĜíštích obdobích Ostatní doþasné rozdíly

32

83

MMIX


Dopad odložené danČ do výkazu zisku a ztráty zahrnuje následující pĜechodné rozdíly: (mil. Kþ)

2009

2008

Opravné položky na úvČrová rizika ZamČstnanecké odmČny OcenČní finanþního leasingu Realizovatelné cenné papíry Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Úrokové zvýhodnČní Rezervy Amortizace goodwillu Ztráty ze znehodnocení finanþních investic Poplatky pĜi poskytnutí úvČru Zrychlené daĖové odpisy DaĖová ztráta uplatnitelná v pĜíštích obdobích Ostatní doþasné rozdíly Odložený daĖový náklad vyplývající ze snížení daĖové sazby

169 167 76 0 -2 -16 -70 -71 -77 -82 -213 -852 -34 -15

136 0 -41 3 227 3 7 -41 115 -54 -501 1 361 -60 1

-1 020

1 156

Vedení Skupiny se domnívá, že Skupina bude plnČ realizovat své hrubé odložené daĖové pohledávky na základČ souþasné a oþekávané budoucí úrovnČ zdanitelného zisku Skupiny a jejich kompenzace hrubými odloženými daĖovými závazky v rámci každé spoleþnosti ve SkupinČ. Skupina mĤže využít daĖovou ztrátu bČhem následujících 5 let od data jejího vzniku.

14. ZISK NA AKCII Základní zisk na akcii je vypoþten jako podíl zisku za úþetní období pĜipadající na vlastníky kmenových akcií ýSOB váženým prĤmČrem poþtu kmenových akcií v obČhu v prĤbČhu úþetního období. Pro výpoþet základního zisku na akcii byl použit následující zisk a tyto poþty akcií: (mil. Kþ) Zisk za úþetní období pĜipadající na vlastníky kmenových akcií mateĜské spoleþnosti Vážený prĤmČr poþtu kmenových akcií pro výpoþet základního zisku na akcii Zisk na akcii Vlastníci kmenových akcií mateĜského podniku Základní zisk na akcii ZĜedČný zisk na akcii

2009

2008

17 368

1 034

5 855 000

5 855 000

Kþ 2 966,33 2 966,33

Kþ 176,60 176,60

V období mezi koncem úþetního období a sestavením této úþetní závČrky se neudály žádné transakce s kmenovými nebo potenciálními kmenovými akciemi, které by vyžadovaly pĜepoþet zisku na akcii.

15. DIVIDENDY O výsledných dividendách se úþtuje až po jejich schválení Rozhodnutím jediného akcionáĜe o rozdČlení zisku. PĜedstavenstvo na jednání dne 3. bĜezna 2010 rozhodlo pĜedložit dozorþí radČ návrh na výplatu dividendy za rok 2009 ve výši 2 970 Kþ na akcií, což pĜedstavuje dividendy v celkové výši 17 389 mil. Kþ. Tento návrh je souþástí obvyklého postupu pĜi rozdČlení zisku. Na základČ Rozhodnutí jediného akcionáĜe ze dne 16. þervna 2009 byly schváleny dividendy za rok 2008 ve výši 116 Kþ na akcii. Celková výše vyplacené dividendy pĜedstavuje 679 mil. Kþ.

33

84

MMIX


Na základČ Rozhodnutí jediného akcionáĜe ze dne 3. þervna 2008 byly schváleny dividendy za rok 2007 ve výši 1 568 Kþ na akcii. Celková výše vyplacené dividendy pĜedstavuje 9 181 mil. Kþ.

16. POKLADNÍ HOTOVOST A POHLEDÁVKY VģýI CENTRÁLNÍM BANKÁM (mil. Kþ) Hotovost Povinné minimální rezervy (Poznámka: 40.2) Ostatní vklady u centrálních bank (Poznámka: 40.2) ýasové rozlišení úrokových výnosĤ (Poznámka: 40.2)

2009

2008

7 393 10 008 5 648

8 348 5 467 2 787

23 049

16 602

1

0

23 050

16 602

Povinné minimální rezervy nemá Skupina k dispozici pro bČžné operace. ýeská národní banka (ýNB) poskytuje úrok z povinných minimálních rezerv na základČ þtrnáctidenní repo sazby ýNB.

17. FINANýNÍ AKTIVA VYKAZOVANÁ V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY (mil. Kþ) Finanþní aktiva k obchodování ÚvČry a pohledávky Reverzní repo operace (Poznámka: 37) UmístČní na penČžním trhu Dluhové nástroje Dluhové cenné papíry zastavené za úþelem zajištČní repo operací Finanþní deriváty (Poznámka: 21) ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazená pĜi prvotním zachycení Dluhové nástroje Dluhové cenné papíry zastavené za úþelem zajištČní repo operací ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

2009

2008

88 449 14 255 35 053 4 288 17 507

15 389 46 952 22 741 12 529 32 781

159 552

130 392

565

950

160 117

131 342

16 763 0

20 313 2 615

16 763

22 928

224

586

16 987

23 514

177 104

154 856

34

85

MMIX


18. FINANýNÍ INVESTICE (mil. Kþ) Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry Majetkové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Finanþní investice

2009

2008

98 703 1 124

76 546 12 658

99 827

89 204

1 740

1 250

101 567

90 454

129 383

112 379

3 378

2 857

132 761

115 236

234 328

205 690

Ve Finanþních investicích jsou zahrnuty dluhové cenné papíry v hodnotČ 7 015 mil. Kþ (2008: 28 857 mil. Kþ) zastavené za úþelem zajištČní repo operací.

Rekonciliace opravných položek na ztráty ze znehodnocení finanþních investic v letech 2008 a 2009: Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry

Majetkové cenné papíry

Investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry

0

39

0

39

Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Zvýšení (Poznámka: 12) Kurzové rozdíly

0 136 0

-13 848 0

0 370 32

-13 1 354 32

31. prosinec 2008

136

874

402

1 412

0 0 0

245 -502 0

17 -393 -26

262 -895 -26

136

617

0

753

(mil. Kþ) 1. leden 2008

Zvýšení (Poznámka: 12) Použití Kurzové rozdíly 31. prosinec 2009

35

86

Celkem

MMIX


19. ÚVċRY A POHLEDÁVKY (mil. Kþ)

2009

2008

Struktura podle kategorie dlužníka VeĜejná správa NeúvČrové instituce UvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

29 5 471 8 945 155 712 235 682

6 023 4 712 16 807 191 224 197 991

Hrubé úvČry

405 839

416 757

Opravné položky na ztráty z úvČrĤ

-10 720

-6 380

395 119

410 377

655

1 267

395 774

411 644

2009

2008

Hrubé investice ve finanþním leasingu Do 1 roku Od 1 roku do 5 let Více než 5 let

19 078 9 797 9 196 85

27 881 12 899 14 770 212

Výnosy pĜíštích období z finanþního leasingu

-1 468

-1 902

ýisté investice ve finanþním leasingu Do 1 roku Od 1 roku do 5 let Více než 5 let

17 610 9 043 8 488 79

25 979 12 019 13 763 197

1 423

440

ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Z toho Pohledávky z finanþního leasingu lze analyzovat takto: (mil. Kþ)

Opravné položky na nedobytné pohledávky z finanþního leasingu

Pohledávky z finanþního leasingu jsou zajištČny pĜedmČty leasingu. Leasingové spoleþnosti mají vlastnická práva k zajištČným pĜedmČtĤm. Následující tabulky uvádí pĜehled zmČn v opravných položkách na ztráty z úvČrĤ za roky 2008 a 2009 podle segmentového þlenČní a podle individuálnČ a kolektivnČ posuzovaných pohledávek: (mil. Kþ) 1. leden 2008

ÚvČrové instituce

NeúvČrové Firemní Retailové instituce bankovnictví bankovnictví

Celkem

95

9

4 368

2 497

6 969

-46

0

-778

-930

-1 754

-28 0 1

-7 0 0

1 156 -469 20

1 009 -504 -13

2 130 -973 8

22

2

4 297

2 059

6 380

ýisté zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Odpisy Kurzové rozdíly

194 0 0

0 0 0

3 375 -222 -30

1 908 -885 0

5 477 -1 107 -30

31. prosinec 2009

216

2

7 420

3 082

10 720

Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) ýisté snížení / zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Odpisy Kurzové rozdíly 31. prosinec 2008

36

87

MMIX


(mil. Kþ) 1. leden 2008 Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Snížení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Odpisy PĜevody Kurzové rozdíly 31. prosinec 2008 Zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Snížení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 12) Odpisy PĜevody Kurzové rozdíly 31. prosinec 2009

Individuální znehodnocení

Kolektivní znehodnocení

Celkem

6 295

674

6 969

-1 570

-184

-1 754

2 814

465

3 279

-739 -973 3 -1

-410 0 -3 9

-1 149 -973 0 8

5 829

551

6 380

6 298

409

6 707

-1 136 -1 095 25 -30

-94 -12 -25 0

-1 230 -1 107 0 -30

9 891

829

10 720

BČhem roku 2009 Skupina nabyla aktiva (hlavnČ automobily pronajaté v rámci leasingu) v odhadované hodnotČ 294 mil. Kþ (2008: 268 mil. Kþ), která Skupina postupnČ prodává.

20. INVESTICE V PěIDRUŽENÝCH SPOLEýNOSTECH A SPOLEýNÝCH PODNICÍCH Skupina vlastní 25% podíl (2008: 25%) ve spoleþnosti ýSOB PojišĢovna (Poznámka: 3). Následující tabulka zobrazuje souhrnné finanþní informace o investicích v pĜidružených spoleþnostech: (mil. Kþ)

2009

2008

35 326 30 542

31 592 28 160

ýistá aktiva

4 784

3 432

Úþetní hodnota investice

1 196

858

Výnosy a zisk pĜidružené spoleþnosti Výnosy Zisk za úþetní období Zisk za úþetní období – podíl Skupiny

8 196 1 440 360

7 466 463 116

Aktiva a závazky pĜidružené spoleþnosti Aktiva Závazky

37

88

MMIX


Skupina vlastní 55% podíl (2008: 55%) ve spoleþnosti ýMSS (Poznámka: 3). PĜehled zĤstatkĤ pĜedstavující podíly na spoleþných podnicích za roky 2009 a 2008: (mil Kþ)

2009

2008

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti Pohledávky z odložené danČ Pozemky, budovy a zaĜízení Goodwill a jiná nehmotná aktiva Ostatní aktiva Aktiva celkem

1 439 8 950 71 462 6 298 0 413 100 123 88 785

1 183 13 837 61 697 8 169 16 444 81 142 85 569

Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Závazky ze splatné danČ Ostatní závazky Rezervy Závazky celkem

83 298 106 439 5 83 848

80 906 37 413 6 81 362

1 861 344 10 2 215 -732 -151 1 332 -243 1 089

1 537 376 16 1 929 -707 -106 1 116 -185 931

Zkrácený pĜehled aktiv a závazkĤ

Zkrácený výkaz zisku a ztráty ýistý úrokový výnos ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení Zisk pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu Zisk za úþetní období

21. FINANýNÍ DERIVÁTY Skupina využívá finanþní deriváty pro úþely obchodování a zajišĢování. Finanþní deriváty zahrnují swapy, forwardy a opþní smlouvy. Swapová smlouva pĜedstavuje smlouvu dvou stran o výmČnČ penČžních tokĤ na základČ konkrétních pĜíslušných nominálních þástek, aktiv, pĜípadnČ indexĤ. Forwardové smlouvy jsou smlouvy o nákupu nebo prodeji urþitého objemu finanþních nástrojĤ, indexĤ, mČny nebo komodity k pĜedem stanovenému budoucímu termínu a za pĜedem stanovenou sazbu nebo cenu. Opþní smlouva je smlouva, která na kupujícího pĜevádí právo, nikoliv však povinnost koupit nebo prodat urþité množství finanþního nástroje, indexu, mČny nebo komodity za pĜedem urþenou sazbu nebo cenu k urþitému budoucímu datu nebo bČhem budoucího období. ÚvČrové riziko související s finanþními deriváty Použitím finanþních derivátĤ se Skupina vystavuje úvČrovému riziku v pĜípadČ, že protistrany své závazky z finanþních derivátĤ nesplní. V takovém pĜípadČ se úvČrové riziko rovná kladné reálné hodnotČ finanþních derivátĤ u této protistrany. Pokud je reálná hodnota finanþního derivátu kladná, nese riziko ztráty Skupina; naopak, pokud je reálná hodnota finanþního derivátu záporná, nese riziko ztráty (nebo úvČrové riziko) protistrana. Skupina minimalizuje úvČrové riziko prostĜednictvím definovaných postupĤ pro schvalování úvČrĤ, limitĤ a monitorovacích postupĤ. KromČ toho Skupina podle okolností vyžaduje zajištČní a využívá dvoustranných rámcových smluv o vzájemném zapoþtení pohledávek a závazkĤ. Všechny finanþní deriváty se obchodují na mimoburzovním trhu. Maximální míra úvČrového rizika Skupiny plynoucího z nesplacených neúvČrových derivátĤ se v pĜípadČ platební neschopnosti protistrany stanoví jako náklady na kompenzaci pĜíslušných penČžních tokĤ s pozitivní reálnou hodnotou, po odeþtení dopadĤ dvoustranných smluv o vzájemném zapoþtení pohledávek a závazkĤ a drženého zajištČní. Skuteþná úvČrová angažovanost Skupiny je nižší než pozitivní reálné hodnoty vykázané níže v tabulkách finanþních derivátĤ, neboĢ do nich nebyl promítnut vliv zajištČní a smluv o vzájemném zápoþtu závazkĤ a pohledávek. 38

89

MMIX


Finanþní deriváty urþené k obchodování Obchodování Skupiny primárnČ zahrnuje poskytování rĤzných derivátĤ klientĤm a Ĝízení obchodních pozic na vlastní úþet. Finanþní deriváty urþené k obchodování zahrnují také takové deriváty, které se používají pro úþely Ĝízení aktiv a závazkĤ (ALM) za úþelem Ĝízení úrokové pozice bankovní knihy (pozice Ĝízené ALM) a které nesplĖují podmínky zajišĢovacího úþetnictví. Skupina využívá úrokové swapy v jedné mČnČ ke konvertování aktiv s pevnou sazbou na pohyblivé sazby. Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty nesplacených obchodních pozic derivátĤ Skupiny k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou uvedeny v následující tabulce. Smluvní nebo nominální þástky pĜedstavují objem nesplacených transakcí k urþitému þasovému okamžiku; nepĜedstavují potenciál zisku nebo ztráty spojený s tržním rizikem nebo úvČrovým rizikem pĜi tČchto transakcích.

(mil. Kþ) Úrokové kontrakty Swapy Forwardy Opce

MČnové kontrakty Swapy / Forwardy MČnové úrokové swapy Opce Akciové kontrakty Forwardy / Opce Komoditní kontrakty Swapy Finanþní deriváty držené k obchodování celkem (Poznámky: 17, 27)

Nominální hodnota

2009 Reálná hodnota Nominální Kladná Záporná hodnota

2008 Reálná hodnota Kladná Záporná

665 829 52 240 23 821

11 584 14 187

15 078 23 165

908 855 63 729 29 231

17 352 57 160

22 038 127 151

741 890

11 785

15 266 1 001 815

17 569

22 316

72 915 35 558 59 268

1 561 2 166 1 633

817 551 1 636

227 861 60 115 141 544

6 090 3 234 4 455

4 866 1 941 4 455

167 741

5 360

3 004

429 520

13 779

11 262

100

33

20

100

6

20

6 238

329

317

7 643

1 427

1 418

915 969

17 507

18 607 1 439 078

32 781

35 016

Finanþní deriváty pro zajištČní penČžních tokĤ Pro Ĝízení úrokového rizika Skupiny, vznikajícího z neobchodních þinností nebo z Ĝízení aktiv a závazkĤ, které jsou zaĜazeny v bankovní knize Skupiny, používá Odbor Ĝízení aktiv a závazkĤ (ALM) úrokové kontrakty na finanþní deriváty. Úrokové riziko vzniká, jestliže úrokovČ citlivá aktiva mají lhĤty splatnosti þi parametry pĜecenČní odchylné od souvztažných úrokovČ citlivých závazkĤ. Cílem Skupiny v oblasti Ĝízení úrokového rizika v bankovní knize je snížit strukturální úrokové riziko jednotlivých mČn, a tím i kolísání þistých úrokových marží. Strategie využití derivátĤ pro dosažení tohoto cíle zahrnují jednak swapy mČnových úrokových angažovaností, jednak úpravy parametrĤ zmČn ocenČní nČkterých úrokovČ citlivých aktiv a závazkĤ tak, aby zmČny úrokových sazeb nemČly výraznČ záporný dopad na þisté úrokové marže a na penČžní toky v bankovní knize. SmČrnice Skupiny pro dosahování urþitých strategií v souþasnosti ukládají využívat zajištČní penČžních tokĤ. Skupina využívá úrokové swapy v jedné mČnČ ke konvertování úvČrĤ s pohyblivou sazbou na fixní sazby. MČnové úrokové swapy jsou využívány k pĜevodu Ĝady penČžních tokĤ v cizích mČnách vzniklých z aktiv v cizí mČnČ na Ĝadu penČžních tokĤ, odpovídajícím zpĤsobem strukturovaných v požadované mČnČ a se splatností vyhovující pĜíslušným závazkĤm. Ve výkazu zisku a ztráty byla v roce 2009 vykázána ztráta 31 mil. Kþ z dĤvodu neefektivní þásti zajištČní finanþních derivátĤ pro zajištČní penČžních tokĤ (2008: 6 mil. Kþ).

39

90

MMIX


Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty otevĜených zajišĢovacích finanþních derivátĤ Skupiny k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou vykázány takto:

(mil. Kþ) ZajištČní penČžních tokĤ Úrokové swapy v jedné mČnČ MČnové úrokové swapy ZajišĢovací finanþní deriváty celkem

Nominální hodnota



162 477 44 944

3 217 4 823

3 930 522

52 181 44 833

1 581 5 634

1 011 658

207 421

8 040

4 452

97 014

7 215

1 669

ýisté zisky a ztráty realizované ze zajišĢovacích finanþních derivátĤ pĜevedené do výkazu zisku a ztráty jsou následující: (mil. Kþ)

2009

2008

Úrokové náklady / výnosy (Poznámka: 32)

-651

136

124

-27

-527

109

DaĖ z pĜíjmu ýisté ztráty / zisky

PĜevážná þást zajišĢovacích derivátĤ jsou CZK úrokové swapy, jejichž uzavĜením si Skupina zajišĢuje variabilní úrokový výnos ve výši 14-denní repo sazby plynoucí z reverzních repo operací uzavĜených s ýNB. ZajišĢovací swapy jsou uzavírány za úþelem výmČny variabilního úroku PRIBOR 3M nebo PRIBOR 6M placeného Skupinou a fixních úrokových plateb, které Skupina pĜijímá. ZajištČní je efektivní vzhledem k velmi silné korelaci mezi 14-denní repo sazbou a úrokovou sazbou PRIBOR 3M nebo PRIBOR 6M. ProstĜednictvím mČnových úrokových swapĤ Skupina zajišĢuje mČnové riziko vyplývající z úrokových výnosĤ nabČhlých z cizomČnových investiþních dluhových cenných papírĤ. Ve výkazu o finanþní situaci Skupiny jsou tyto pevnČ a variabilnČ úroþené cenné papíry zaĜazeny v položkách Realizovatelná finanþní aktiva a Finanþní investice držené do splatnosti. Skupina využívá úrokové swapy za úþelem zajištČní úrokového rizika pramenícího ze zmČn poskytovaných úrokových sazeb na klientských depozitech, které mají dobu splatnosti mezi jedním týdnem a šesti mČsíci. Variabilita úrokĤ zaplacených z klientských depozit s pohyblivou úrokovou sazbou je efektivnČ zajištČna swapy, ze kterých Skupina získává pevnou nebo variabilní úrokovou sazbu a platí variabilní úrokovou sazbu. PenČžní toky ze zajišĢovacích úrokových swapĤ jsou v þase promČnlivé a tČžko pĜedem stanovitelné. Z toho dĤvodu Skupina používá analýzu zbytkové smluvní splatnosti nominálních hodnot zajišĢovacích derivátĤ namísto oþekávaných budoucích penČžních tokĤ ze zajišĢovaných položek. Vzhledem k tomu, že úþelem zajišĢovací konstrukce je zajištČní fixního úrokového pĜíjmu, je informace o vývoji nominálních hodnot zajišĢovacích finanþních derivátĤ podle zbývající smluvní splatnosti relevantnČjší. PenČžní toky ze zajišĢovaných položek jsou oþekávány ve stejných obdobích jako jsou zbytkové splatnosti zajišĢovacích derivátĤ penČžních tokĤ. Následující tabulka podává pĜehled nominálních hodnot zajišĢovacích finanþních derivátĤ podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci: (mil. Kþ) Do 3 mČsícĤ Od 3 do 6 mČsícĤ Od 6 mČsícĤ do 1 roku Od 1 roku do 2 let Od 2 do 5 let Nad 5 let

2009

2008

1 931 13 027 16 224 28 839 106 369 41 031

2 184 2 138 1 191 23 958 32 417 35 126

207 421

97 014

40

91

MMIX


Finanþní deriváty pro zajištČní reálné hodnoty Do 14. prosince 2009 Skupina používala mČnové úrokové swapy a termínové vklady denominované v EUR (pĤvodnČ ve slovenských korunách) k zajištČní volatility reálné hodnoty mČnového rizika vztahující se k podílu Skupiny v ýSOB SR, který byl založen KBC Bank na Slovensku dne 1. ledna 2008. Tato investice byla klasifikována jako realizovatelné finanþní aktivum oceĖované v reálné hodnotČ pĜímo do vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že zmČny reálné hodnoty investice, které odpovídají pohybĤm mČnových kurzĤ, byly oznaþeny jako zajištČná položka, byly vykázány ve výkazu zisku a ztráty v položce ýistá ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Od bĜezna 2009 Skupina využívala úrokové swapy k zajištČní úrokového rizika, které vzniká z pohybu reálných hodnot realizovatelných dluhopisĤ, které vycházejí ze zmČn bezrizikové swapové výnosové kĜivky. Úrokový swap, který mČní pevný placený úrok za získávaný variabilní, je denominovaný ve stejné mČnČ jako zajišĢovací dluhopis a je vysoce efektivním zajištČním. Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty otevĜených zajišĢovacích finanþních derivátĤ Skupiny k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou vykázány takto:

(mil. Kþ)

Nominální hodnota

ZajištČní reálné hodnoty Úrokové swapy v jedné mČnČ MČnové úrokové swapy ZajišĢovací finanþní deriváty celkem



13 200 0

0 0

706 0

0 5 303

0 0

0 824

13 200

0

706

5 303

0

824

V položce ýistý zisk z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou v roce 2009 vykázány úrokové výnosy realizované ze zajištČné položky pĜiĜaditelné k zajištČnému úrokovému riziku ve výši 316 mil. Kþ. V položce ýistý zisk z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou v roce 2009 vykázány kurzové ztráty realizované ze zajištČné položky pĜiĜaditelné k zajištČnému mČnovému riziku v celkové výši 482 mil. Kþ (2008: kurzové zisky ve výši 1 322 mil. Kþ).

22. INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ (mil. Kþ) ýistá úþetní hodnota k 1. lednu PĜírĤstky Prodej Odpisy Snížení hodnoty Kurzové rozdíly ýistá úþetní hodnota k 31. prosinci Z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty Reálná hodnota k 31. prosinci Ostatní PĜíjmy z pronájmu PĜímé provozní náklady pĜinášející pĜíjmy z pronájmu PĜímé provozní náklady nepĜinášející pĜíjmy z pronájmu

41

92

2009

2008

1 002

875

3 -13 -42 -156 -3

148 0 -38 0 17

791

1 002

1 027 -236

1 040 -38

839

886

79 20 2

62 18 2

MMIX


K 31. prosinci 2009 a 2008 management ocenil investice do nemovitostí na základČ ocenČní nezávislým znalcem, na základČ oþekávaných nájmĤ a cen podobných nemovitostí, které byly analyzovány podle tržních parametrĤ dostupných k datu ocenČní. Znehodnocení vyplývá ze snížení hodnoty investice do nemovitostí vlivem zvýšení diskontního faktoru použitého pĜi ocenČní.

23. POZEMKY, BUDOVY A ZAěÍZENÍ (mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2008 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2008 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008 PĜírĤstky Úbytky Odpisy Odpisy majetku pronajatého v rámci operativního leasingu PĜevod do aktiv urþených k prodeji Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty (mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2009 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2009 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜírĤstky Úbytky Odpisy Odpisy majetku pronajatého v rámci operativního leasingu PĜevod do aktiv urþených k prodeji Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

Pozemky IT KanceláĜské a budovy vybavení vybavení

Ostatní

Celkem

10 295 -2 154

2 864 -2 415

865 -620

6 321 -3 220

20 345 -8 409

8 141

449

245

3 101

11 936

331 -14 -319

441 -9 -273

48 -2 -35

631 -134 -330

1 451 -159 -957

0 -109

0 0

0 0

-266 0

-266 -109

-1 403

-46

-44

-308

-1 801

6 627

562

212

2 694

10 095

8 617 -1 990

2 749 -2 187

752 -540

5 976 -3 282

18 094 -7 999

Pozemky IT KanceláĜské a budovy vybavení vybavení

Ostatní

Celkem

8 617 -1 990

2 749 -2 187

752 -540

5 976 -3 282

18 094 -7 999

6 627

562

212

2 694

10 095

291 -346 -299

244 -6 -302

32 -1 -34

648 -472 -277

1 215 -825 -912

0 0

0 -420

0 0

-293 -392

-293 -812

6 273

78

209

1 908

8 468

8 535 -2 262

590 -512

720 -511

4 880 -2 972

14 725 -6 257

ýistá hodnota nedokonþených investic zahrnutá v Pozemcích, budovách a zaĜízeních k 31. prosinci 2009 þinila 74 mil. Kþ (31. prosince 2008: 406 mil. Kþ).

42

93

MMIX


24. GOODWILL A OSTATNÍ NEHMOTNÁ AKTIVA Goodwill

Software

Ostatní nehmotná aktiva

Celkem

3 639 -63

3 735 -3 178

989 -412

8 363 -3 653

3 576

557

577

4 710

0 0 0

596 -57 -373

134 -2 -89

730 -59 -462

0

-47

-20

-67

3 576

676

600

4 852

3 639 -63

4 046 -3 370

1 086 -486

8 771 -3 919

Goodwill

Software


Celkem

3 639 -63

4 046 -3 370

1 086 -486

8 771 -3 919

3 576

676

600

4 852

-3 0 0 -622 0

392 -7 -397 0 -22

109 -270 -92 0 -18

498 -277 -489 -622 -40

2 951

642

329

3 922

3 636 -685

4 132 -3 490

863 -534

8 631 -4 709

(mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2008 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2008 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008 PĜírĤstky Úbytky Odpisy a amortizace Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

(mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2009 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2009 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜírĤstky Úbytky Odpisy Snížení hodnoty PĜevod do aktiv urþených k prodeji Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

ýistá hodnota nedokonþených investic zahrnutá v Software a Ostatních nehmotných aktivech k 31. prosinci 2009 þinila 51 mil. Kþ a 38 mil. Kþ (31. prosince 2008: 92 mil. Kþ a 245 mil. Kþ). Goodwill negeneruje penČžní toky nezávisle na jiných skupinách aktiv, a proto je pro úþely testování snížení hodnoty pĜiĜazen k penČzotvorným jednotkám (CGU). Tyto penČzotvorné jednotky jsou závislé na tom, jak management monitoruje podnikatelské aktivity a reprezentují nejnižší úroveĖ, ke které mĤže být goodwill racionálnČ alokován. Skupinový goodwill, který pĜipadá akcionáĜĤm, lze pĜiĜadit k penČzotvorným jednotkám následovnČ: (mil. Kþ)

2009

2008

Retail / SME – Banka Retail / SME – dceĜiné spoleþnosti ýSOB PF Stabilita ýSOB PF Progres ýSOB AM CZ Hypoteþní banka Ostatní

2 511

2 511

200 144 0 66 30

774 144 48 69 30

43

94

MMIX


Retail / SME - Banka ZpČtnČ získatelná hodnota pro segment Retail / SME – Banka byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet používá pĜedpokládané penČžní toky založené na rozpoþtech schválených managementem pro nadcházející tĜi roky, které jsou poté extrapolovány na dalších pČt let. V pĜípadČ segmentu Retail / SME jsou penČžní toky reprezentovány þistým ziskem tvoĜeným penČzotvornou jednotkou nad úroveĖ požadovaného kapitálu vypoþteného jako 8,0 % z hodnoty rizikovČ vážených aktiv penČzotvorné jednotky a hodnoty budoucích penČžních tokĤ. Pro výpoþet hodnoty budoucích penČžních tokĤ byla pro rok 2009 použita diskontní sazba ve výši 10,5 % (2008: 9,5 %) a oþekávané tempo rĤstu 3,0 % pro oba roky 2009 a 2008. Hodnota z užívání je zvláštČ citlivá na následující klíþové pĜedpoklady: x PĜedpokládané tempo rĤstu vývoje penČžních tokĤ za mezním rokem rozpoþtu. Pro extrapolaci segmentu Retail / SME – Banka po rozpoþtovém období bylo použito tempo rĤstu ve výši 3,0 %. Dlouhodobé tempo rĤstu pro segment Retail / SME je založené na manažerském odhadu rĤstu aktivit segmentu v daném odvČtví a pĜibližuje se prĤmČrnému tempu rĤstu v minulých letech. Tempo rĤstu nepĜesahuje dlouhodobou prĤmČrnou míru rĤstu pro trh, ve kterém segment pĤsobí. x Riziková diskontní sazba. Pro segment Retail / SME – Banka byla použita riziková diskontní sazba ve výši 10,5 % (2008: 9,5 %). Ta se skládá z bezrizikové sazby v eurozónČ, dlouhodobé inflace na þeském trhu a v eurozónČ, z rozpČtí credit default swapĤ v ýeské republice ve vztahu k eurozónČ a z prĤmČrného beta faktoru pomČrného tržního rizika vþetnČ tržní rizikové prémie. Hlavní pĜedpoklady popsané výše se mohou mČnit v závislosti na zmČnách hospodáĜských a tržních podmínek. Výsledkem testu na snížení hodnoty goodwillu v segmentu Retail / SME – banka je, že snížení hodnoty goodwillu není pravdČpodobné, protože hodnota z užívání je významnČ vyšší než úþetní hodnota goodwillu. Management se domnívá, že potenciální zmČna v zásadních pĜedpokladech, na kterých je zpČtnČ získatelná hodnota založena, by nezpĤsobila její pokles pod úþetní hodnotu. Retail / SME – dceĜiné spoleþnosti ýSOB PF Stabilita ZpČtnČ získatelná hodnota pro penČzotvornou jednotku ýSOB PF Stabilita byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet používá pĜedpokládané penČžní toky založené na finanþních rozpoþtech schválených managementem pro období 2010 – 2012. PenČžní toky po tomto 3letém období byly extrapolovány na deset let s použitím oþekávané míry rĤstu. Úþetní hodnota jednotky byla vyšší než zpČtnČ získatelná hodnota a byla zaúþtována ztráta ze znehodnocení ve výši 574 mil. Kþ (2008: 0). Ztráta ze znehodnocení byla v plném rozsahu alokována ke goodwillu a je zahrnuta do Ztráty ze znehodnocení. Zvýšení rizikové diskontní sazby o 100 bazických bodĤ, pokud by ostatní pĜedpoklady zĤstaly nezmČnČny, by snížilo hodnotu z užívání o 122 mil. Kþ. OdstranČní dlouhodobého rĤstu z oþekávaných penČžních tokĤ by snížilo ocenČní o 180 mil. Kþ. ýSOB PF Progres ZpČtnČ získatelná hodnota pro penČzotvornou jednotku ýSOB PF Progres byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet používá pĜedpokládané penČžní toky založené na finanþních rozpoþtech schválených managementem pro období 2010 – 2012. PenČžní toky po tomto 3letém období byly extrapolovány na deset let s použitím oþekávané míry rĤstu. Aby u ýSOB PF Progres došlo ke snížení hodnoty pĜi ostatních pĜedpokladech beze zmČn, musela by riziková diskontní sazba vzrĤst o 5 bazických bodĤ, aby hodnota z užívání penČzotvorné jednotky vykázala pĜípadné snížení hodnoty. OdstranČní dlouhodobého rĤstu z oþekávaných penČžních tokĤ by snížilo ocenČní o 160 mil. Kþ s následkem plného snížení hodnoty goodwillu.

44

95

MMIX


ýSOB AM ýR ZpČtnČ získatelná hodnota pro penČzotvornou jednotku ýSOB AM ýR byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet je založen na agregaci jednotkových podílĤ v ýSOB IS (na základČ souþasné hodnoty budoucích penČžních tokĤ, u nichž se oþekává, že budou odvozeny z dílþích þinností ýSOB IS), souþasném volném kapitálu a investici do ýSOB Property fund. Úþetní hodnota jednotky byla vyšší než zpČtnČ získatelná hodnota a byla zaúþtována ztráta ze znehodnocení ve výši 48 mil. Kþ. (2008: 0). Ztráta ze znehodnocení byla v plném rozsahu alokována na goodwill a je zahrnuta do Ztráty ze znehodnocení. Hypoteþní banka ZpČtnČ získatelná hodnota pro penČzotvornou jednotku Hypoteþní banka byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet používá pĜedpokládané penČžní toky založené na finanþních rozpoþtech schválených managementem pro období 2010 – 2012. PenČžní toky po tomto 3letém období byly extrapolovány na deset let s použitím oþekávané míry rĤstu. Výsledkem testu na snížení hodnoty goodwillu v segmentu Retail / SME je, že snížení hodnoty goodwillu není pravdČpodobné, protože hodnota z užívání je významnČ vyšší než úþetní hodnota goodwillu. Management se domnívá, že potenciální zmČna v zásadních pĜedpokladech, na kterých je zpČtnČ získatelná hodnota založená, by nezpĤsobila její pokles pod úþetní hodnotu. V segmentu Retail / SME – dceĜiné spoleþnosti je hodnota z užívání zvláštČ citlivá na následující klíþové pĜedpoklady: x PĜedpokládané tempo rĤstu vývoje penČžních tokĤ za mezním rokem rozpoþtu a dlouhodobé tempo rĤstu jsou ve výši 3,5 % (2008: 3,0 %). Dlouhodobá tempa rĤstu pro penČzotvorné jednotky v segmentu SME / Retail – dceĜiné spoleþnosti jsou založená na manažerském odhadu rĤstu aktivit penČzotvorné jednotky v daném odvČtví a pĜibližují se prĤmČrnému tempu rĤstu oþekávaného v minulých letech. Tempo rĤstu nepĜesahuje dlouhodobou prĤmČrnou míru rĤstu pro trh, ve kterém spoleþnost pĤsobí. x Riziková diskontní sazba. Pro segment Retail / SME byla použita riziková diskontní sazba ve výši 10,5 % (2008: 9,5 %). Ta pĜedstavuje bezrizikovou sazbu v eurozónČ, dlouhodobou inflaci na þeském trhu a v eurozónČ, rozpČtí credit default swapĤ v ýeské republice ve vztahu k eurozónČ a prĤmČrný beta faktor pomČrného tržního rizika vþetnČ tržní rizikové prémie. Obdobný pĜístup byl použit na jiné þinnosti. Hlavní pĜedpoklady popsané výše se mohou mČnit v závislosti na zmČnách hospodáĜských a tržních podmínek.

45

96

MMIX


25. AKTIVA DRŽENÁ K PRODEJI (mil. Kþ)

Pozemky IT a budovy vybavení

Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008 PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení Snížení hodnoty Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Snížení hodnoty (mil. Kþ) Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜevod z ostatních aktiv PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení PĜevod z ostatních nehmotných aktiv PĜírĤstky Úbytky Snížení hodnoty Použití ztrát ze snížení hodnoty

Software

Ostatní

Celkem

27

0

0

0

27

109 -9

0 0

0 0

0 0

109 -9

127

0

0

0

127

143 -16

0 0

0 0

0 0

143 -16

Pozemky IT a budovy vybavení

Software

Ostatní

Celkem

127

0

0

0

127

0 0 0 0 -143 -8 24

0 420 0 0 0 0 0

0 0 22 0 0 0 0

41 392 18 297 -271 0 0

41 812 40 297 -414 -8 24

0

420

22

477

919

0 0

420 0

22 0

477 0

919 0

Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Snížení hodnoty

PĜevody provozního hmotného a nehmotného majetku vykázané v položce PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení a PĜevod z ostatních nehmotných aktiv pĜedstavují majetek ICT povahy, který byl v lednu 2010 prodán do spoleþnosti KBC GS CZ (Poznámka: 2.5).

26. OSTATNÍ AKTIVA (mil. Kþ)

2009

2008

Pohledávky za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek (Poznámka: 35, 40.2) Náklady pĜíštích období PĜíjmy pĜíštích období (Poznámka: 35, 40.2) DPH a ostatní daĖové pohledávky Pohledávky vĤþi burzovním subjektĤm (Poznámka: 35, 40.2) Ostatní pohledávky za klienty (Poznámka: 35, 40.2) Ostatní

2 956 979 893 78 39 24 113

5 812 1 070 850 96 1 068 62 210

5 082

9 168

V Pohledávkách za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek a v PĜíjmech pĜíštích období je k 31. prosinci 2009 zahrnuta pohledávka za ýeskou národní bankou (ýNB), která se vztahuje k podrozvahovým závazkĤm ex-IPB zaplaceným Skupinou v þástce 1 723 mil. Kþ (31. prosince 2008: 1 689 mil. Kþ). Na základČ naĜízení ýNB z 13. listopadu 2008 Skupina odúþtovala pĤvodní pohledávku vĤþi Ministerstvu financí ýeské republiky (MF ýR) z výkazu o finanþní situaci. Skupina musela požadavku ýNB vyhovČt, pĜestože je vedení Skupiny pĜesvČdþeno, že pohledávka za MF ýR existuje a je plnČ vymahatelná a že naĜízení ýNB není vČcnČ správné. Toto posouzení je podepĜeno expertními právními stanovisky. 46

97

MMIX


Skupina proto od listopadu 2008 v souladu s naĜízením ýNB neeviduje ve výkazu o finanþní situaci pohledávku na základČ záruk MF ýR. Tato pohledávka je pĜedmČtem arbitrážního Ĝízení pĜed Mezinárodním rozhodþím soudem pĜi ICC. Skupina nadále pokraþuje v evidenci pohledávky na základČ Smlouvy a OdškodnČní uzavĜených mezi ýNB a ýSOB (Smlouva s ýNB). Rozdíl ve výši pohledávek (vþetnČ pĜíslušenství) za MF ýR a ýNB byl zaúþtován do výkazu zisku a ztráty. Pohledávka za MF ýR vzniklá na základČ vydaných záruk je vedena v podrozvahové evidenci. Skupina je pĜesvČdþena, že þástka, která se vztahuje ke splátkám podrozvahových závazkĤ ex-IPB je plnČ zajištČna zárukami vydanými státními institucemi ýeské republiky. Pohledávky za ýNB ve výši 2 919 mil. Kþ, které vyplývaly z nárokĤ dle Smlouvy s ýNB, byly k 31. prosinci 2008 vykázány v Pohledávkách za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek. ZároveĖ v roce 2008 Skupina zaúþtovala, pĜijaté zálohy k tČmto pohledávkám ve výši 2 919 mil. Kþ (Poznámka: 29). Vzhledem k tomu, že Skupina považuje pĜípadné právo ýNB požadovat navrácení tČchto záloh za promlþené, zapoþetla ve výkazu o finanþní situaci k 31. prosinci 2009 pohledávky ve výši 2 603 mil. Kþ vĤþi pĜijatým zálohám v þástce 2 603 mil. Kþ.

27. FINANýNÍ ZÁVAZKY VYKAZOVANÉ V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY (mil. Kþ) Finanþní závazky urþené k obchodování Cenné papíry prodané, dosud nenakoupené Finanþní deriváty (Poznámka: 21) Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazené pĜi prvotním zachycení Termínové vklady Repo operace Depozitní smČnky Dluhové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových nákladĤ Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

2009

2008

4 429 18 607

48 35 016

23 036

35 064

28 267 76 329 139 216

32 797 28 712 491 480

104 951

62 480

106

316

105 057

62 796

128 093

97 860

Hodnota závazku, který bude Skupina povinná uhradit z titulu svých finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazených pĜi prvotním zachycení k datu splatnosti, je k 31. prosinci 2009 o 16 mil. Kþ nižší než jejich úþetní hodnota (31. prosince 2008: 17 mil. Kþ). ZmČny reálných hodnot finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazených pĜi prvotním zachycení, které vyplývaly ze zmČn úvČrového rizika, nebyly významné.

47

98

MMIX


28. FINANýNÍ ZÁVAZKY V ZģSTATKOVÉ HODNOTċ (mil. Kþ) Závazky k centrálním bankám Repo operace Závazky k úvČrovým institucím BČžné úþty Termínové vklady se splatností Termínové vklady s výpovČdní lhĤtou Repo operace Závazky k ostatním klientĤm BČžné úþty Termínové vklady se splatností Termínové vklady s výpovČdní lhĤtou Specifické vklady Repo operace Ostatní závazky Vydané dluhové cenné papíry Dluhové cenné papíry Depozitní smČnky Depozitní certifikáty PodĜízené závazky PodĜízený dluh ýasové rozlišení úrokových nákladĤ Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

2009

2008

0

17 000

8 602 10 102 501 6 822

7 884 17 864 76 14 422

26 027

40 246

283 421 71 192 98 896 108 025 7 000 4 613

270 030 104 578 52 133 102 932 34 4 979

573 147

534 686

19 904 13 164 4

23 931 19 972 4

32 572

43 907

11 970

11 965

1 266

1 567

644 982

649 371

KBC Bank poskytla Bance v záĜí 2006 a v únoru 2007 podĜízený vklad v nominálních hodnotách 5 000 mil. Kþ a 7 000 mil. Kþ. Oba vklady jsou splatné po deseti letech a jejich úroková sazba je PRIBOR + 0,35 % (platná pro Bankou zvolené úrokové období 1M, 3M nebo 6M) v prĤbČhu prvních šesti let trvání závazku a PRIBOR + 0,85 % (platná pro Bankou zvolené úrokové období 1M, 3M nebo 6M) ve zbývajícím období. Banka má právo pĜedþasnČ splatit podĜízený vklad kdykoli po uplynutí prvních šesti let trvání závazku. V pĜípadČ likvidace Banky je splacení dluhu podĜízeno všem ostatním druhĤm pasiv. ýSOB PojišĢovna, a.s. poskytla v þervnu 2000 Hypoteþní bance, a.s. podĜízený vklad 200 mil. Kþ, který byl splacen v þervnu 2008. Úroková sazba byla 9,5 %. V pĜípadČ likvidace Hypoteþní banky bylo splacení dluhu podĜízeno všem ostatním druhĤm závazkĤ.

48

99

MMIX


29. OSTATNÍ ZÁVAZKY (mil. Kþ)

2009

2008

UspoĜádací úþty Výdaje pĜíštích období Závazky vĤþi zamČstnancĤm vþetnČ sociálního a zdravotního pojištČní Závazky vĤþi rĤzným vČĜitelĤm Ostatní závazky ke klientĤm Závazky vĤþi burzovním subjektĤm Výnosy pĜíštích období DPH a ostatní daĖové závazky Ostatní

2 149 1 709 1 670 1 116 740 453 326 165 316

6 271 1 756 1 472 5 121 263 658 290 145 262

8 644

16 238

PĜijaté zálohy v souvislosti s pohledávkami za ýNB, které vyplývají ze Smlouvy s ýNB, byly k 31. prosinci 2008 vykázány v Závazcích vĤþi rĤzným vČĜitelĤm ve výši 2 919 mil. Kþ. ýást tČchto záloh ve výši 2 603 mil. Kþ byla k 31. prosinci 2009 zapoþtena vĤþi pohledávce za ýNB (Poznámka: 26).

30. REZERVY Ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty

Restrukturalizace

Závazky z nevýhodných smluv

ÚvČrové pĜísliby a záruky

Celkem

1. leden 2009 Tvorba Použití RozpuštČní Amortizace diskontu (Poznámka: 6) Kurzový rozdíl

232 125 -52 -33

131 2 -82 -49

131 0 -24 0

499 101 0 -215

993 228 -158 -297

0 -2

0 0

5 0

0 -11

5 -13

31. prosinec 2009

270

2

112

374

758

(mil. Kþ)

V položce Rezervy ve výkazu zisku a ztráty jsou zahrnuty pouze tvorba, použití a rozpuštČní rezerv vytvoĜených na ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty, ztráty z restrukturalizace a závazky z nevýhodných smluv. Ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty Rezerva vytvoĜená na ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty pĜedstavuje závazek k pokrytí potenciálních rizik vyplývajících ze soudních sporĤ, ve kterých je Skupina na stranČ obžalovaného. Skupina je zapojena do nČkolika probíhajících soudních sporĤ, jejichž výsledek mĤže mít nepĜíznivý finanþní dopad na Skupinu. Na základČ dĜívČjších zkušeností a znaleckých posudkĤ hodnotí Skupina vývoj tČchto pĜípadĤ, pravdČpodobnost jejich vyskytnutí, výši potenciálních finanþních ztrát a odpovídajícím zpĤsobem je zohledĖuje. Skupina tvoĜí na základČ své politiky rezervu tehdy, kdy pravdČpodobnost odtoku finanþních prostĜedkĤ z titulu vyrovnání závazku je vyšší než 50 %. V takových pĜípadech tvoĜí Skupina rezervu v plné výši, aby pokryla možné náklady v pĜípadČ ztráty. V roce 2009 mČla Skupina vytvoĜenou rezervu v celkové výši 270 mil. Kþ. Oþekává se, že náklady nemohou být vynaloženy pĜed rokem 2011. Skupina þtvrtletnČ monitoruje stav tČchto pĜípadĤ a následnČ rozhoduje o tvorbČ, použití nebo rozpuštČní rezervy.

49

100

MMIX


Skupina nezveĜejĖuje detaily týkající se sporĤ, jelikož takové informace by mohly mít dopad na výsledek tČchto sporĤ a mohly by závažnČ poškodit zájmy Skupiny. Restrukturalizace V prosinci 2008 Skupina schválila nový program restrukturalizace s cílem snížit celkový poþet zamČstnancĤ o 496 do konce roku 2009. Na základČ tohoto rozhodnutí byla vytvoĜena nová restrukturalizaþní rezerva ve výši 131 mil. Kþ na pokrytí souvisejících nákladĤ. V rámci schváleného programu se v roce 2009 poþet zamČstnancĤ Skupiny snížil o 360. Náklady související se snížením byly pokryty rezervou vytvoĜenou v prosinci 2008 ve výši 81 mil. Kþ. Zbývající nepoužitá rezerva v objemu 50 mil. Kþ byla v prosinci 2009 rozpuštČna. Závazky z nevýhodných smluv ýSOB pĜevzala od Investiþní a Poštovní banky, a.s. (IPB) Ĝadu smluv na pronájem nemovitostí, ve kterých þisté nevyhnutelné smluvní náklady na nájemné pĜekroþily bČžné sazby na trhu nájemného existující k 19. þervnu 2000, tj. datum, kdy Banka pĜevzala IPB. Tato rezerva pĜedstavuje souþasnou hodnotu budoucích ztrát z nájemného, které vzniknou. Banka oþekává, že náklady z nevýhodných smluv nastanou v prĤbČhu pĜíštích 14 let.

31. ZÁKLADNÍ KAPITÁL A OCEĕOVACÍ ROZDÍLY Základní kapitál plnČ upsaný a splacený k 31. prosinci 2009 þinil 5 855 mil. Kþ (31. prosince 2008: 5 855 mil. Kþ) a je rozdČlen na 5 855 000 ks kmenových akcií v nominální hodnotČ 1 000 Kþ na akcii. K 31. prosinci 2009 a 2008 nedržela Skupina žádné vlastní akcie. Ke dni 31. prosince 2009 byla Banka pĜímo ovládána KBC Bank, jejíž podíl v ýSOB pĜedstavoval 100 % (31. prosince 2008: 100 %). K témuž datu byla KBC Bank ovládána spoleþností KBC Group. Spoleþnost KBC Group tedy nepĜímo mČla rozhodující podíl na Ĝízení ýSOB. OceĖovací rozdíly V následující tabulce jsou zobrazeny pohyby OceĖovacích rozdílĤ za roky 2009 a 2008:

(mil. Kþ) 1. leden 2008 Ostatní úplný výsledek (Poznámka: 32)

Reorganizaþní rezerva 0 1 423

Realizovatelná finanþní aktiva -363 4 508

31. prosinec 2008 Ostatní úplný výsledek (Poznámka: 32) 31. prosinec 2009

1 423 -1 423 0

4 145 -1 331 2 814

ZajištČní PĜepoþet penČžních cizích tokĤ mČn -649 -133 1 392 -63 743 -1 136 -393

-196 197 1

Celkem

-1 145 7 260 6 115 -3 693 2 422

50

101

MMIX


32. POLOŽKY OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU (mil. Kþ)

2009

2008

197

-88

-2 074

1 865

651 287 -1 136

-136 -337 1 392

3 837

2 018

-222

-106

178 0 -4 790 -387 -1 384

123 2 752 0 -318 4 469

0 0 0

32 -7 25

53

39

Reorganizaþní rezerva Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Prodej ýSOB SR (Poznámka: 2.5)

0 -1 423

1 423 0

Ostatní úplný výsledek po zdanČní

-3 693

7 260

Kurzové rozdíly z pĜepoþtu závČrek zahraniþních jednotek ZajištČní penČžních tokĤ ýisté nerealizované ztráty / zisky ze zajištČní penČžních tokĤ ýisté ztráty / zisky ze zajištČní penČžních tokĤ pĜevedené do výkazu zisku a ztráty (Poznámka: 21) DaĖový dopad zajištČní penČžních tokĤ (Poznámka: 13) Realizovatelná finanþní aktiva ýisté nerealizované zisky z realizovatelných finanþních aktiv ýisté realizované zisky z realizovatelných finanþních aktiv pĜevedené do výkazu zisku a ztráty z prodeje ýisté realizované ztráty z realizovatelných finanþních aktiv pĜevedené do výkazu zisku a ztráty ze znehodnocení Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Prodej ýSOB SR (Poznámka 2.5) DaĖový dopad realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 13) ZajištČní þistých investic ýistá zmČna zajištČní þistých investic DaĖový dopad zajištČní þistých investic (Poznámka: 13) Podíl na ostatním úplném výsledku pĜidružených spoleþností

51

102

MMIX


33. REÁLNÁ HODNOTA FINANýNÍCH NÁSTROJģ Finanþní aktiva a finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ Úþetní postup vykazování reálné hodnoty je popsán v kapitole DĤležité úþetní postupy (Poznámka: 2.4 (3)). Finanþní aktiva a finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ (realizovatelné, k obchodování a vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty) jsou oceĖovány následovnČ: x

StupeĖ 1 Ke stanovení reálných hodnot finanþních aktiv a finanþních závazkĤ se využívají zveĜejnČné kotace na aktivních trzích, pokud jsou k dispozici. Tržní pĜecenČní se získává srovnáním cen, což znamená, že pĜi pĜecenČní se nevyužívá žádný model. Finanþní nástroje, které jsou oceĖovány tímto zpĤsobem, zahrnují promptní mČnové kontrakty, kótované akcie a dluhopisy. Reálné hodnoty finanþních aktiv a závazkĤ, které jsou obchodovány na aktivních trzích, vycházejí z kótovaných tržních cen nebo z cen vyhlášených dealery. Ke stanovení reálných hodnot všech ostatních finanþních nástrojĤ Skupina využívá oceĖovací techniky.

x

StupeĖ 2 OceĖovací techniky založené na tržních vstupech pĜímých (napĜíklad ceny) nebo nepĜímých (napĜíklad odvozené z cen). Tato kategorie zahrnuje finanþní nástroje oceĖované kótovanými tržními cenami pro podobné finanþní nástroje; oceĖované kótovanými cenami pro identické nebo podobné finanþní nástroje na trzích, které jsou považovány za ménČ aktivní nebo oceĖované jinými oceĖovacími technikami, u kterých jsou všechny významné vstupy pĜímo nebo nepĜímo pozorovány na trzích. Finanþní nástroje, které jsou oceĖovány tímto zpĤsobem zahrnují termínové úrokové a mČnové kontrakty, hypoteþní zástavní listy, pĤjþky a vklady obchodované na penČžním trhu.

x

StupeĖ 3 OceĖovací techniky založené na významných netržních vstupech. Tato kategorie pĜedstavuje všechny finanþní nástroje, u kterých oceĖovací techniky zahrnují vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných datech a u kterých mají netržní vstupy významný dopad na jejich pĜecenČní. Kategorie obsahuje finanþní nástroje, jejichž pĜecenČní vychází z kótovaných tržních cen podobných finanþních nástrojĤ, které je ale nutné upravit o významné netržní úpravy a pĜedpoklady, které odrážejí rozdíly mezi nástroji. Finanþní nástroje, pro jejichž ocenČní neexistují tržní parametry, zahrnují zajištČné dluhové obligace (CDO) a nekótované akcie.

OceĖovací techniky zahrnují modely þisté souþasné hodnoty, modely diskontovaných penČžních tokĤ, porovnání s podobnými finanþními nástroji, pro které existují dostupné tržní ceny, Black-ScholesĤv model, polynomický opþní model a další oceĖovací modely. PĜedpoklady a vstupy do oceĖovacích modelĤ zahrnují bezrizikovou úrokovou sazbu, referenþní úrokovou míru, úrokové rozpČtí a další prémie využívané pĜi odhadu diskontních sazeb, cen dluhopisĤ a akcií, dále kurzy cizích mČn, ceny akcií a hodnoty akciových indexĤ a oþekávané volatility a závislosti cen. Cílem oceĖovacích technik je dospČt k urþení reálné hodnoty, která odráží hodnotu finanþního nástroje ke konci úþetního období tak, jako by cena byla stanovena na trhu za bČžných podmínek. Skupina využívá ke stanovení reálných hodnot standardních a jednodušších finanþních nástrojĤ široce uznávané oceĖovací modely. Mezi takové finanþní nástroje patĜí úrokové a mČnové swapy, u kterých se používají dostupná tržní data a které vyžadují menší míru úsudku a odhadu vedení. Tržní ceny a vstupy do modelĤ jsou obvykle k dispozici pro kótované dluhové a majetkové cenné papíry, burzovní deriváty a jednodušší deriváty obchodované na mimoburzovním trhu (OTC), jako napĜíklad úrokové swapy. Dostupnost tržních cen a vstupĤ do modelĤ snižuje nutnost úsudkĤ a odhadĤ vedení a rovnČž snižuje nejistotu spojenou s urþením reálných hodnot. Dostupnost tržních cen a vstupĤ se liší v závislosti na typu produktu a trhu a má sklon ke zmČnám, které vycházejí ze specifických událostí a všeobecných podmínek na finanþních trzích.

52

103

MMIX


Pro stanovení reálných hodnot složitČjších finanþních nástrojĤ Skupina využívá své vlastní oceĖovací modely, které obvykle vycházejí z uznávaných oceĖovacích modelĤ. NČkteré nebo všechny významné vstupy do modelĤ nemusejí být dostupné na trzích a jsou proto odvozeny z tržních cen nebo sazeb nebo jsou odhadnuty na základČ pĜedpokladĤ. Finanþní nástroje, pro které nejsou k dispozici tržní vstupy, zahrnují deriváty obchodované na mimoburzovních trzích, nČkteré úvČry a cenné papíry, které nejsou obchodovány na veĜejných trzích a investice do sekuritizovaných pohledávek. OceĖovací modely založené na významných nepozorovatelných vstupech vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadĤ managementu. Rozhodnutí managementu jsou obvykle vyžadována pro výbČr odpovídajícího oceĖovacího modelu, urþení oþekávaných budoucích penČžních tokĤ oceĖovaného finanþního nástroje, urþení pravdČpodobnosti selhání þi plnČní od protistran a výbČr odpovídajících diskontních faktorĤ. Následující tabulka poskytuje pĜehled o rozdČlení finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ na finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota je založena na kótovaných tržních cenách, a finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota byla stanovena použitím oceĖovacích technik k 31. prosinci 2009: (mil. Kþ)

StupeĖ 1

StupeĖ 2

StupeĖ 3

Celkem

Finanþní aktiva k obchodování ÚvČry a pohledávky Dluhové nástroje Finanþní deriváty ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

0 20 010 0 393

102 704 19 331 17 507 172

0 0 0 0

102 704 39 341 17 507 565

Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Dluhové nástroje ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

9 139 173

6 439 51

1 185 0

16 763 224

Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry Majetkové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

71 595 985 1 430

27 108 0 310

0 139 0

98 703 1 124 1 740

0

8 040

0

8 040

4 429 0

0 18 607

0 0

4 429 18 607

Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Termínové vklady Repo operace Depozitní smČnky Dluhové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových nákladĤ

0 0 0 0 0

76 329 28 267 139 216 106

0 0 0 0 0

76 329 28 267 139 216 106

ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou

0

5 158

0

5 158

Finanþní aktiva

ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Finanþní závazky Finanþní závazky k obchodování Cenné papíry prodané, dosud nenakoupené Finanþní deriváty

53

104

MMIX


Následující tabulka poskytuje pĜehled o rozdČlení finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ na finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota je založena na kótovaných tržních cenách, a finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota byla stanovena použitím oceĖovacích technik k 31. prosinci 2008: (mil. Kþ)

StupeĖ 1

StupeĖ 2

StupeĖ 3

Celkem


0 16 325 0 279

62 341 18 945 32 781 671

0 0 0 0

62 341 35 270 32 781 950


16 111 361

6 817 55

0 170

22 928 586


44 287 1 052 915

32 259 0 335

0 11 606 0

76 546 12 658 1 250

0

7 215

0

7 215

48 0

0 35 016

0 0

48 35 016


0 0 0 0 0

32 797 28 712 491 480 316

0 0 0 0 0

32 797 28 712 491 480 316


0

2 493

0

2 493

Finanþní aktiva


V roce 2009 Skupina zjistila, že nČkterá realizovatelná finanþní aktiva ve výši 3 974 mil. Kþ byla ve finanþních výkazech k 31. prosinci 2008 vykázána ve Stupni 1 namísto StupnČ 2. Výše uvedená tabulka za rok 2008 byla upravena. V úþetním období konþícím 31. prosince 2009 Skupina zmČnila oceĖovací metodu u hypoteþních zástavních listĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a u realizovatelných hypoteþních zástavních listĤ. Nová oceĖovací metoda byla zavedena jako reakce na zmČnu tržních podmínek. OcenČní hypoteþních zástavních listĤ vychází z korunových swapĤ a z úpravy o úrokové rozpČtí. Vzhledem k omezenému obchodování s hypoteþními zástavními listy v roce 2009 by mohla pĜedchozí metoda vést k použití historických úrokových rozpČtí. Management nepovažuje historická úroková rozpČtí za dostateþnČ robustní cenové vstupy, a proto byl výpoþet úrokového rozpČtí upraven takto: x

Pro hypoteþní zástavní listy s pevným úroþením se Skupina rozhodla aplikovat rozpČtí mezi výnosovou kĜivkou korunových swapĤ a výnosem z dluhopisĤ vydaných þeskou vládou. U obou Skupina poþítala se splatností, která odpovídala zbytkové splatnosti hypoteþních zástavních listĤ. 54

105

MMIX


x

U pohyblivČ úroþených hypoteþních zástavních listĤ se Skupina rozhodla aplikovat rozpČtí mezi výnosovou kĜivkou korunových swapĤ a výnosem z dluhopisĤ vydaných þeskou vládou. U obou Skupina poþítala se splatností, která odpovídala nejbližšímu období fixace úrokové sazby hypoteþních zástavních listĤ.

Pohyby ve finanþních nástrojích vykazovaných v reálné hodnotČ – StupeĖ 3 Následující tabulka zobrazuje rekonciliaci poþáteþních a koneþných stavĤ finanþních aktiv, která jsou vykázána v reálné hodnotČ na základČ oceĖovacích technik, které jsou založeny na netržních vstupech:

(mil. Kþ) 31. prosinec 2007 Zisky / ztráty z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Ztráty ze znehodnocení Zisky z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku z realizovatelných cenných papírĤ v Ostatním úplném výsledku PĜírĤstky VypoĜádání Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka 2.5) 31. prosinec 2008 Zisky / ztráty z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk vykázaný v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv Ztráty ze znehodnocení Zisky z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku z realizovatelných cenných papírĤ v Ostatním úplném výsledku VypoĜádání 31. prosinec 2009

Dluhové cenné papíry


Celkem

10 510

669

11 179

-10 340 0

1 322 -29

9 018 -29

0 0 0 0

455 31 -426 9 584

455 31 -426 9 584

170

11 606

11 776

1 185

-482

703

0 0

6 119 -37

6 119 -37

0 -170

-4 545 -12 522

-4 545 -12 692

1 185

139

1 324

V ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou zahrnuty zisky ve výši 1 185 mil. Kþ (2008: ztráty 10 340 mil. Kþ), které souvisejí s aktivy drženými ke konci úþetního období. Ztráty ze znehodnocení aktiv držených ke konci úþetního období dosahovaly þástky 37 mil. Kþ (2008: 29 mil. Kþ). Skupina zaĜadila CDO a nekótované akcie do kategorie finanþních nástrojĤ, které jsou vykázány v reálné hodnotČ s použitím oceĖovacích technik, které jsou založeny na netržních vstupech. OcenČní CDO v roce 2008 V roce konþícím 31. prosince 2008 byly CDO emitované spoleþností KBC Financial Products (KBC FP) oceĖovány modelem spravovaným KBC Group NV, který je založen na kótovaných cenách úvČrových derivátĤ Credit Default Swaps a hodnocení jednotlivých emisí CDO ratingovou spoleþností Moody's. Ceny, které jsou odvozeny z tržních sazeb CDS: CDX, iTraxx a ABX, jsou pomČrnČ rozdČleny podle skladby podkladových aktiv zahrnutých ve struktuĜe finanþních nástrojĤ CDO. Snížení ceny CDO z dĤvodu nízké poptávky po tČchto finanþních nástrojích a likvidity trhu je zohlednČno prostĜednictvím zaúþtování Market Value Adjustments (MVA). Vzhledem k nejistotČ spojené s takto stanoveným ocenČním se Skupina rozhodla zaúþtovat dodateþný MVA, prostĜednictvím kterého byly všechny emise pĜecenČny na nulovou hodnotu.

55

106

MMIX


OcenČní CDO v roce 2009 Skupina zmČnila v roce konþícím 31. prosince 2009 oceĖovací metodu pro CDO vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jako reakci na zmČnu tržních podmínek. Skupina se rozhodla využívat k oceĖování všech CDO tzv. Gaussian Copula Mixture Model (GM model). V souþasné dobČ není trh CDO ani trh podobných strukturovaných cenných papírĤ likvidní, vzhledem k tomu, že neexistuje aktivní trh, na kterém by bylo možné sledovat kótované ceny þi nákupní objednávky. V dĤsledku toho je indikativní ocenČní založeno na parametrech, které Skupina považuje za standardní pro výpoþet indikativní hodnoty CDO. GM model je využíván k modelování rozdČlení þasĤ selhání podkladových korporátních cenných papírĤ a cenných papírĤ podložených aktivy v referenþních portfoliích CDO transakcí. Okamžik selhání aktiva je v modelu odvozen od tržních sazeb úvČrových derivátĤ credit default swaps. Korelace mezi þasy selhání jsou modelovány prostĜednictvím funkcí Gaussian Copula a mohou být takto simulovány. Hodnota konkrétní CDO tranše je stanovena diskontováním penČžních tokĤ, které vycházejí z kĜivek þasĤ selhání pĜíslušných podkladových aktiv. Model rovnČž zajišĢuje, že podkladová aktiva (vnitĜní tranše CDO) jsou ocenČna konzistentnČ s trhem díky kalibraci s indexy CDS: CDX a iTraxx. Cílem modelu je simulovat þasy selhání každého podkladového aktiva na základČ nČkolika scénáĜĤ. Z tČchto þasĤ selhání pro každé podkladové aktivum jsou pro každý scénáĜ a pro každou CDO tranši stanoveny jak kumulativní ztráty (noha selhání), tak i nominální hodnoty, ze kterých jsou vypláceny kupóny (kupónová noha). ObČ nohy jsou závislé na pĜedpokladech výtČžnosti a na kĜivkách pravdČpodobnosti selhání þi neselhání. Tyto kĜivky jsou urþeny v závislosti na aktuálních tržních rozpČtích CDS. V úvahu jsou brány korelace mezi þasy selhání. Za každý scénáĜ a za každou CDO tranši je vypoþtena hodnota prostĜednictvím oddiskontování nohy selhání i kupónové nohy. Výsledné ocenČní pĜíslušné CDO tranše je stanoveno jako prĤmČr výsledkĤ jednotlivých scénáĜĤ. Následující tabulka uvádí citlivost hodnoty CDO na zmČnu kreditních rozpČtí podkladových korporátních cenných papírĤ a cenných papírĤ podložených aktivy v referenþních portfoliích CDO transakcí. Tato analýza pĜedpokládá zachování nezmČnČných oceĖovacích pravidel, kdy je výsledné ocenČní stanoveno jako nižší z hodnoty vypoþtené prostĜednictvím GM modelu a fundamentální hodnoty. Dále analýza pĜedpokládá, že fundamentální hodnota a všechny další promČnné zĤstanou nezmČnČny, takže ukazuje vliv zmČny kreditních rozpČtí na GM model. Procentní zmČna promČnné k 31. prosinci 2009 by zvýšila (snížila) zisk nebo ztrátu v hodnotách uvedených níže. (mil. Kþ)

Dopad do výkazu zisku a ztráty

Procentní zmČna kreditních rozpČtí

Kladný

Záporný

0 0 0 77 153 389

-71 -143 -338 0 0 0

+ 10 + 20 + 50 - 10 - 20 - 50

56

107

MMIX


PĜesuny mezi finanþními nástroji v reálné hodnotČ StupnČ 1 a 2 V následující tabulce jsou zobrazeny pĜesuny mezi skupinou finanþních nástrojĤ, které jsou oceĖovány tržní kótovanou cenou a skupinou, u které jsou reálné ceny vypoþteny na základČ oceĖovacích technik založených na pozorovatelných tržních vstupech. PĜesuny ze StupnČ 1 do StupnČ 2 (mil. Kþ)

PĜesuny ze StupnČ 2 do StupnČ 1

2009

2008

2009

2008

260

345

580

1 495

0

1 916

316

0

393

202

63

0

Finanþní aktiva Finanþní aktiva k obchodování Dluhové nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Dluhové nástroje Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry

Finanþní aktiva a závazky nevykazované v reálné hodnotČ V následující tabulce je porovnání úþetních a reálných hodnot finanþních nástrojĤ, které nejsou ve výkazu o finanþní situaci vykázány v reálných hodnotách. 2009

2008

(mil Kþ)

Úþetní hodnota

Reálná hodnota

Úþetní hodnota

Reálná hodnota

Finanþní aktiva Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti Ostatní aktiva

23 050 395 774 132 761 3 912

23 050 411,755 137 582 3 912

16 602 411 644 115 236 7 792

16 602 425 414 115 941 7 792

Finanþní závazky Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Ostatní závazky

644 982 6 770

646 369 6 770

649 371 14 337

650 480 14 337

Skupina pĜi stanovení reálné hodnoty finanþních aktiv a závazkĤ vycházela z následujících pĜedpokladĤ a metod: Finanþní investice držené do splatnosti Reálné hodnoty cenných papírĤ držených do splatnosti jsou založeny na kótovaných tržních cenách. Tyto kotace jsou získávány z údajĤ pĜíslušných burz, pokud se burzovní aktivita u konkrétního cenného papíru pokládá za dostateþnČ likvidní, nebo z referenþních sazeb pĜedstavujících prĤmČrované kotace organizátorĤ trhu. Pokud nejsou k dispozici kótované tržní ceny, stanoví se reálné hodnoty odhadem z kótovaných tržních cen srovnatelných nástrojĤ. ÚvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi a centrálními bankami Úþetní hodnoty stavĤ na bČžných úþtech se ze své podstaty shodují s jejich reálnými hodnotami. Reálné hodnoty termínových vkladĤ a úvČrĤ poskytnutých úvČrovým institucím a centrálním bankám jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ za použití souþasných tržních sazeb na mezibankovním trhu. VČtšina poskytnutých úvČrĤ je uzavĜena za úrokové sazby, které se fixují na relativnČ krátké období, a proto se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným.

57

108

MMIX


ÚvČry a pohledávky za ostatními klienty Podstatná þást úvČrĤ se uzavírá za sazby, které se fixují na relativnČ krátké období, a pĜedpokládá se proto, že se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným. Reálné hodnoty úvČrĤ klientĤm poskytnutých s pevnou úrokovou sazbou jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá souþasným tržním sazbám. Reálná hodnota zahrnuje oþekávané budoucí ztráty, zatímco zĤstatková hodnota a související snížení hodnoty zahrnují pouze ztráty vzniklé k rozvahovému dni. Závazky k úvČrovým institucím a podĜízené závazky Úþetní hodnoty bČžných úþtĤ jsou shodné s jejich reálnými hodnotami. Reálné hodnoty ostatních závazkĤ k úvČrovým institucím se zbytkovou splatností do jednoho roku se pĜedpokládají na úrovni úþetní hodnoty. Reálné hodnoty ostatních závazkĤ k úvČrovým institucím jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá souþasným tržním sazbám na mezibankovním trhu. Závazky k ostatním klientĤm Reálné hodnoty bČžných úþtĤ a termínových depozit se zbytkovou splatností do jednoho roku se blíží jejich úþetní hodnotČ. Reálné hodnoty ostatních termínových depozit jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá sazbám v souþasné dobČ platným pro vklady s podobnou zbytkovou splatností. Vydané dluhové cenné papíry Vydané obligace jsou veĜejnČ obchodovány a jejich reálné hodnoty jsou založeny na kótovaných tržních cenách. Reálné hodnoty smČnek a depozitních certifikátĤ se blíží jejich úþetním hodnotám. Ostatní aktiva a ostatní závazky VČtšina ostatních aktiv a ostatních závazkĤ má zbytkovou splatnost do jednoho roku nebo jejich sazby jsou fixovány na relativnČ krátké období a pĜedpokládá se proto, že se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným.

34. DODATEýNÉ INFORMACE K VÝKAZU O PENċŽNÍCH TOCÍCH ZĤstatky hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ (mil. Kþ)

2009

2008

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bakám ÚvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ k úvČrovým institucím

13 042 25 633 -9 103

11 135 41 975 -24 959

Hotovost a hotovostní ekvivalenty

29 572

28 151

2009

2008

-42 959

-56 553

6 027 -26 115 3 694 -2 248 3 412

583 -5 293 -58 415 489 -1 610

-58 189

-120 799

ZmČny v provozních aktivech (mil. Kþ) ýistá zmČna finanþních aktiv k obchodování ýistá zmČna finanþních aktiv vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistá zmČna realizovatelných finanþních aktiv ýistá zmČna v úvČrech a pohledávkách ýistá zmČna zajišĢovacích derivátĤ s kladnou reálnou hodnotou ýistá zmČna v ostatních aktivech

58

109

MMIX


ZmČny v provozních závazcích (mil. Kþ) ýistá zmČna finanþních závazkĤ k obchodování ýistá zmČna finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistá zmČna finanþních závazkĤ v zĤstatkové hodnotČ ýistá zmČna zajišĢovacích derivátĤ se zápornou reálnou hodnotou ýistá zmČna v ostatních závazcích

2009

2008

-12 028

22 462

42 261 15 989 2 665 -7 594

-13 344 24 530 1 254 -2 470

41 293

32 432

NepenČžní položky zahrnuté v zisku pĜed zdanČním (mil. Kþ) Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika Odpisy a amortizace Znehodnocení goodwillu Amortizace diskontĤ a prémií Odpisy majetku pronajatého v rámci operativního leasingu Znehodnocení finanþních investic Znehodnocení investic do nemovitostí Znehodnocení ostatních aktiv ýisté znehodnocení majetku Rezervy Podíly na výnosech a zisku pĜidružených spoleþností Ostatní

2009

2008

5 363 1 443 622 388 293 262 156 98 8 -112 -360 -55

2 130 1 456 0 422 266 1 354 0 290 9 -101 -116 -195

8 106

5 515

35. ANALÝZA ZBYTKOVÉ SPLATNOSTI AKTIV A ZÁVAZKģ Následující tabulka uvádí analýzu finanþních aktiv a závazkĤ Skupiny podle jejich oþekávané zbytkové splatnosti k 31. prosinci 2009: (mil. Kþ) AKTIVA Finanþní aktiva k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva (Poznámka: 26) Úþetní hodnota celkem ZÁVAZKY Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

8 912 114 357

7 193 21 499

1 402 6 754

0 0

17 507 142 610

1 946 10 612 106 706 14 796

7 989 44 186 108 936 36 103

7 052 45 645 180 132 81 862

0 1 124 0 0

16 987 101 567 395 774 132 761

3 065 3 911

4 376 1

599 0

0 0

8 040 3 912

264 305

230 283

323 446

1 124

819 158

9 069 4 429

7 726 0

1 812 0

0 0

18 607 4 429

104 032 123 482

968 263 134

57 258 366

0 0

105 057 644 982

2 309 6 021

2 249 222

600 527

0 0

5 158 6 770

249 342

274 299

261 362

0

785 003

59

110

MMIX


Následující tabulka uvádí analýzu finanþních aktiv a závazkĤ Skupiny podle jejich oþekávané zbytkové splatnosti k 31. prosinci 2008: Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

19 936 72 387

9 953 14 674

2 892 11 415

0 85

32 781 98 561

1 085 13 752 143 348 11 731

2 731 25 810 112 904 40 949

19 698 38 234 155 392 62 556

0 12 658 0 0

23 514 90 454 411 644 115 236

2 787 7 756

3 760 0

668 0

0 36

7 215 7 792

272 782

210 781

290 855

12 779

787 197

20 441 48

10 651 0

3 924 0

0 0

35 016 48

62 344 208 992

402 175 713

50 264 666

0 0

62 796 649 371

1 532 14 166

848 59

113 112

0 0

2 493 14 337

307 523

187 673

268 865

0

764 061

(mil. Kþ) AKTIVA Finanþní aktiva k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva (Poznámka: 26) Úþetní hodnota celkem ZÁVAZKY Finanþní závazky k obchodování Deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

36. PODMÍNċNÁ AKTIVA, ZÁVAZKY A ÚVċROVÉ PěÍSLIBY PodmínČná aktiva V roce 2007 Skupina obdržela na základČ rozhodnutí soudu úhradu dĜíve odepsaného úvČru v þástce 485 mil. Kþ. Vzhledem k nejistotČ vyplývající z možnosti dovolání protistrany proti rozsudku, Skupina nezachytí tuto úhradu ve výkazu zisku a ztráty, a to až do doby koneþného rozhodnutí soudu o nároku Skupiny na tuto þástku. PodmínČné závazky a úvČrové pĜísliby PodmínČné závazky a úvČrové pĜísliby Skupiny k 31. prosinci byly následující: (mil. Kþ) ÚvČrové pĜísliby Finanþní záruky Ostatní podmínČné závazky

Rezervy na úvČrové pĜísliby a záruky (Poznámka: 30)

2009

2008

101 278 22 880 799

107 927 28 012 2 530

124 957

138 469

374

499

Smluvní hodnoty pĜedstavují maximální úvČrové riziko, které by Skupina podstoupila v pĜípadČ, že dojde k úplnému þerpání podrozvahového závazku, klient závazek nesplatí a hodnota pĜípadného zajištČní by byla nulová. ěada úvČrových pĜíslibĤ je zajištČna a u vČtšiny z nich se neoþekává, že budou þerpány do doby své splatnosti. Celkové smluvní hodnoty úvČrových pĜíslibĤ proto nemusejí pĜedstavovat riziko ztráty nebo budoucí nároky na penČžní prostĜedky (Poznámka: 40.2).

60

111

MMIX


Soudní spory KromČ soudních sporĤ, na které již byly vytvoĜeny rezervy (Poznámka: 30), þelí Skupina ĜadČ právních žalob v rĤzných jurisdikcích, které vyplývají z bČžné obchodní þinnosti. Skupina neoþekává, že výsledek tČchto soudních jednání bude mít významný vliv na její finanþní pozici. Skupina je vystavena rĤzným požadavkĤm v souvislosti s koupí podniku IPB v Ĝádu desítek miliard korun. Skupina je pĜesvČdþena, že tyto požadavky jsou nepodložené a že potenciální riziko z tČchto požadavkĤ je kryto pĜíslušnými zárukami vydanými státními institucemi ýeské republiky. V þervnu 2007 Banka podala arbitrážní žalobu u Mezinárodního rozhodþího soudu u Mezinárodní obchodní komory v PaĜíži ve vČci sporu s Ministerstvem financí ýeské republiky o úhradu pohledávky Banky vĤþi Ministerstvu financí vzniklé na základČ aktiv bývalé IPB pĤvodnČ pĜevedených do ýeské konsolidaþní agentury (Poznámka: 26). Banka vČĜí v sílu své pozice a je plnČ pĜesvČdþena, že Mezinárodní rozhodþí soud rozhodne v její prospČch. Toto posouzení výsledku tohoto pĜípadu má Banka podepĜeno expertními právními stanovisky. Rozhodþí Ĝízení stále probíhá. Skupina dále podnikla množství právních krokĤ na ochranu svých aktiv. ZdanČní ýeská daĖová legislativa a její interpretace a metodika se stále vyvíjejí. V souþasném prostĜedí daĖových pĜedpisĤ proto existuje nejistota ve výkladu a v postupu pĜíslušných finanþních úĜadĤ v ĜadČ oblastí. V dĤsledku toho musí Skupina pĜi tvorbČ plánu a úþetních zásad sama interpretovat daĖovou legislativu. Vliv této nejistoty nelze vyþíslit. Závazky z operativního nájmu (Skupina je nájemcem) Budoucí minimální platby nájemného z titulu operativních pronájmĤ pozemkĤ a budov jsou následující: (mil. Kþ) MénČ než 1 rok Více než 1 rok a ne více než 5 let Více než 5 let

2009

2008

571 1 535 372 2 478

30 284 182 496

Výše uvedené závazky z operativního pronájmu lze technicky zrušit v souladu s þeskou legislativou, avšak Skupina je obchodnČ vázána pokraþovat v pronájmu po uvedená období. Pohledávky z operativního nájmu (Skupina je pronajímatelem) Budoucí minimální platby nájemného z titulu operativních pronájmĤ movitého majetku jsou následující: (mil. Kþ) MénČ než 1 rok Více než 1 rok a ne více než 5 let Více než 5 let

2009

2008

634 907 212 1 753

512 960 265 1 737

Výše uvedené závazky z operativního pronájmu lze technicky zrušit v souladu s þeskou legislativou, avšak nájemci jsou obchodnČ vázáni pokraþovat v pronájmu po uvedená období.

61

112

MMIX


37. REPO OPERACE A ZAJIŠTċNÍ Následující tabulka podává analýzu úvČrĤ poskytnutých v rámci reverzních repo operací a úvČrĤ, u kterých smí prodat zástavu pĜi neexistenci neplnČní ze strany majitele zástavy, podle položek výkazu o finanþní situaci, v nichž jsou vykázány: (mil. Kþ) Finanþní aktiva Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování ÚvČry a pohledávky

2009

2008

4 001 88 468 3 711

0 15 401 4 128

96 180

19 529

ZajištČní pĜijaté na základČ reverzních repo obchodĤ získala Skupina do svého vlastnictví a je tak oprávnČna s tímto zajištČním volnČ nakládat. Je však nicménČ povinna vrátit toto zajištČní protistranČ ke dni splatnosti. ZajištČní pĜijaté k úvČrĤm, u kterých Skupina smí prodat zástavu pĜi neexistenci neplnČní ze strany majitele zástavy (zástavy k faktoringovým úvČrĤm), získala Skupina do svého vlastnictví a je oprávnČna s tímto zajištČním volnČ nakládat. Není povinna vrátit toto zajištČní protistranČ ke dni splatnosti. Reálná hodnota finanþních aktiv pĜijatých jako zajištČní k 31. prosinci 2009 þinila 133 656 mil. Kþ a z této hodnoty byla aktiva v hodnotČ 86 350 mil. Kþ buć prodána nebo dále poskytnuta jako zajištČní (31. prosince 2008: 28 340 mil. Kþ a 1 606 mil. Kþ). Následující tabulka podává analýzu úvČrĤ pĜijatých v rámci repo operací podle položek výkazu o finanþní situaci, v nichž jsou vykázány: (mil. Kþ) Finanþní závazky Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

2009

2008

76 398 14 854

28 929 31 601

91 252 60 530 Hodnoty finanþních aktiv zastavených za úþelem zajištČní repo operací jsou uvedeny v poznámkách Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty (Poznámka: 17) a Finanþní investice (Poznámka: 18).

62

113

MMIX


38. SPěÍZNċNÉ STRANY Se spĜíznČnými stranami bČžnČ probíhá celá Ĝada bankovních transakcí. Významné zĤstatky aktiv z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2009 následující:

(mil. Kþ) Vrcholový management KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR Fulham Road Finance Limited KBC Asset Management SA KBC Groep NV KBC Internationale Financieringsmij NV Novaservis Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

Finanþní Finanþní Realizovatelná ÚvČry a ZajišĢovací Ostatní aktiva k aktiva finanþní pohledávky deriváty aktiva obchodování vykazovaná aktiva s kladnou v reálné reálnou hodnotČ hodnotou do zisku nebo ztráty 0 17 253

0 0

0 0

1 74

0 4 580

0 0

58

0

816

63

0

19

0

1 185

0

0

0

0

0 262

0 0

0 0

0 0

0 0

131 0

341 1 135 8 0

641 0 0 0 0

291 0 0 1 0

0 220 2 0 0

0 0 0 0 0

0 0 23 119 0

Významné zĤstatky závazkĤ z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2009 následující: Finanþní závazky k obchodování

Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

0 6 549

0 3 970

291 12 348

0 1 726

0 0

111

854

33

0

0

0 0 9 36 0

0 0 0 554 405

0 119 112 1 710 5 238

0 0 0 0 0

130 281 5 26 5

(mil. Kþ) Vrcholový management KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR KBC Asset Management SA KBC GS CZ Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

63

114

Finanþní ZajišĢovací závazky deriváty v zĤstatkové se zápornou hodnotČ reálnou hodnotou

Ostatní závazky

MMIX


Významné zĤstatky aktiv z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2008 následující:

(mil. Kþ) KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR Dorset Street Finance Ltd KBC Groep NV KBC Internationale Financieringsmij NV Novaservis Patria Finance, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

Finanþní Finanþní Realizovatelná ÚvČry a ZajišĢovací Ostatní aktiva k aktiva finanþní pohledávky deriváty aktiva obchodování vykazovaná aktiva s kladnou v reálné reálnou hodnotČ hodnotou do zisku nebo ztráty 16 555

0

0

73

4 103

0

159 0 270

0 90 0

865 0 0

2 215 0 0

0 0 0

0 0 0

296 5 383 142 26 0

0 0 0 107 0 0

130 0 0 55 0 0

0 274 0 28 0 431

0 0 0 0 0 0

0 0 0 13 119 0

Významné zĤstatky závazkĤ z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2008 následující: Finanþní závazky k obchodování (mil. Kþ) Vrcholový management KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR KBC Bank Nederland NV KB Lux Kereskedelmi és Hitelbank Rt. Patria Finance, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

Finanþní ZajišĢovací Ostatní Finanþní závazky závazky deriváty závazky vykazované v v zĤstatkové se zápornou hodnotČ reálné hodnotČ reálnou do zisku hodnotou nebo ztráty

0 10 271

0 4 636

62 31 431

0 1 512

0 0

54 39 0 0

1 934 1 563 0 250

377 47 113 52

0 0 0

158 0 0 0

0 1 14 18 0

121 0 0 42 578

0 41 82 2 517 5 164

0 0 0 0 0

0 150 8 21 2

Pohledávky a závazky s KBC Bank a s podniky pod spoleþnou kontrolou se skládají pĜedevším z reálné hodnoty derivátových finanþních nástrojĤ, dluhových finanþních nástrojĤ a repo transakcí. Skupina poskytuje bankovní služby svým pĜidruženým spoleþnostem a spoleþným podnikĤm. Poskytované bankovní služby zahrnují úvČry, kontokorentní úvČry, úroþené vklady, bČžné úþty a další služby. Výše uvedené pohledávky a závazky vznikly z bČžných transakcí a podléhají stejným podmínkám, vþetnČ úrokových sazeb a zajištČní, jako srovnatelné transakce s tĜetími stranami.

64

115

MMIX


Významné úrokové výnosy a náklady z transakcí se spĜíznČnými stranami za rok konþící 31. prosincem jsou následující: 2009 (mil. Kþ)

2008

Úrokové výnosy

Úrokové náklady

Úrokové výnosy

Úrokové náklady

484

-534

213

-1 731

42 30 38 42 50 27 13 18 28 19 0 10

0 0 -7 0 0 0 0 0 0 -9 -95 -190

111 78 78 112 122 63 31 46 75 63 0 23

0 0 -20 0 0 0 0 0 0 -47 -88 -180

KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou Baker Street Finance Limited Clifton Finance Street Limited ýSOB SR Dorset Street Finance Ltd Fulham Road Finance Limited Oxford Street Finance Limited Pembridge Square Limited Regent Street Limited Sydney Street Finance Limited Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

Významné výnosy z poplatkĤ a provizí a nákladĤ na poplatky a provize z transakcí se spĜíznČnými stranami za rok konþící 31. prosincem jsou následující:

(mil. Kþ)

2009 Náklady Výnosy z poplatkĤ na poplatky a provize a provizí

Podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Asset Management NV KBC Asset Management SA Ostatní PĜidružené spoleþnosti Spoleþné podniky

54 519 10 228 0

0 -12 0 -50 -16

2008 Výnosy Náklady z poplatkĤ na poplatky a provizí a provize 26 573 0 199 4

0 0 0 -40 -14

V souladu se skupinovou strategií zaþala Skupina bČhem roku 2009 nakupovat informaþní a telekomunikaþní služby od KBC GS CZ (Poznámka: 2.5). S platností od 1. þervence 2009 uzavĜela Skupina dohodu s KBC GS CZ o pronájmu kanceláĜských prostor a smlouvu o poskytování administrativních služeb jako jsou napĜ. HR a úþetní služby. V roce 2009 získala Skupina 41 mil. Kþ za pronájem a související služby, 20 mil. Kþ za poskytnuté administrativní služby a zaplatila za IT služby 1 158 mil. Kþ. V roce 2009 Skupina prodala KBC Bank svĤj podíl v ýSOB SR za celkových 12 459 mil. Kþ (Poznámka: 2.5). Celkový realizovaný zisk z této transakce ve výši 6 091 mil. Kþ je zahrnut v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 2.5). V roce 2009 Skupina získala 275 mil. Kþ (2008: 377 mil. Kþ) od ýSOB SR za poskytnutí služeb a podpory v tČchto oblastech: IT, elektronické bankovnictví, karty, zpracování plateb, finanþní Ĝízení, Ĝízení rizik apod. Pokles v roce 2009 byl zpĤsoben pĜevodem bankovních ICT aktivit do KBC GS CZ.

65

116

MMIX


Významné zĤstatky podmínČných aktiv a závazkĤ vĤþi spĜíznČným stranám k 31. prosinci jsou následující: 2009 (mil. Kþ) KBC Bank Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR KBC Finance Ireland Patria Finance, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti

2008

Záruky pĜijaté

Záruky vydané

Záruky pĜijaté

Záruky vydané

759

45

936

74

0 367 0 0 0

45 0 20 1 1

0 420 0 5 0

22 0 0 5 0

ZĤstatky pĜijatých záruk od KBC Bank a spoleþností pod spoleþnou kontrolou tvoĜí pĜedevším subparticipaþní dohody a ostatní kompenzaþní závazky.

39. UDÁLOSTI PO SKONýENÍ ÚýETNÍHO OBDOBÍ KBC Global Services Czech Branch Smlouva o nákupu aktiv mezi ýSOB a KBC Global Services NV byla uzavĜena a vstoupila v platnost v lednu 2010. Na základČ smlouvy došlo k pĜesunu aktiv souvisejících s ICT ze Skupiny na KBC Global Services NV. ICT aktiva byla k 31. prosinci 2009 klasifikována jako Aktiva urþená k prodeji. Další informace jsou vykázány v Poznámce: 2.5. OcenČní novČ vytvoĜené spoleþnosti bude dokonþeno v roce 2010. Kupní cena bude urþena na základČ znaleckého posudku a to znalcem jmenovaným MČstským soudem v Praze. Finanþní dopad prodeje podniku se projeví v roce 2010. K 1. lednu 2010 se ýSOB Leasing ýR stal souþástí outsourcingové strategie a pĜesunul svých tĜicet zamČstnancĤ ICT do KBC GS CZ.

66

117

MMIX


40. ěÍZENÍ RIZIK 40.1 Úvod Riziko je pĜirozenou souþástí všech bankovních aktivit. Skupina jej proto neustále sleduje, mČĜí a vyhodnocuje, zda nepĜekraþuje stanovené limity. Proces Ĝízení rizik je klíþový pro udržení ziskovosti Skupiny a každý její zamČstnanec je spoluodpovČdný za Ĝízení rizika vztahujícímu se k jeho þinnosti. Skupina je vystavena úvČrovému, likviditnímu, operaþnímu a tržnímu riziku, které se dále dČlí na riziko obchodní a investiþní. Nezávislý proces Ĝízení rizika zahrnuje i podnikatelská rizika, jako jsou zmČny životního prostĜedí, technologie, podnikatelského prostĜedí þi reputaþní riziko. Tato rizika jsou ve SkupinČ KBC sledována v rámci procesu interního stanovování minimální výše kapitálu. Struktura Ĝízení rizik Hlavní odpovČdnost za identifikaci a kontrolu rizik nese pĜedstavenstvo Banky. Vedle pĜedstavenstva existují i nezávislé útvary odpovČdné za Ĝízení a monitorování rizik ve SkupinČ. Struktura Ĝízení rizik v ýSOB vychází z jednotného principu Ĝízení rizik ve SkupinČ KBC podle modelu kontroly rizik, který definuje zodpovČdnosti a úlohy jednotlivých útvarĤ a osob v rámci organizace tak, aby zajistil spolehlivé Ĝízení všech rizik, jehož souþástí je: x

Zapojení vedoucích orgánĤ spoleþností do procesu Ĝízení rizik;

x

ýinnost specializovaných výborĤ a útvarĤ pro Ĝízení rizik na úrovni ýSOB se skupinovou pĤsobností a

x

Primární Ĝízení rizik v rámci útvarĤ a organizaþních složek jednotlivých spoleþností.

Dozorþí rada

Auditní výbor

PĜedstavenstvo

Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv (ALCO)

Výbor pro Ĝízení rizika finanþních trhĤ (FMRC)

Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika (CRC)

Výbor pro schvalování úvČrĤ (CSC)

Výbor pro Ĝízení operaþního rizika (ORC)

PĜedstavenstvo PĜedstavenstvo je zodpovČdné za celkový pĜístup k Ĝízení rizik a za schvalování strategií a zásad pro Ĝízení rizika. Dozorþí rada Dozorþí rada má zodpovČdnost za sledování celkového procesu Ĝízení rizik uvnitĜ Skupiny.

67

118

MMIX


Auditní výbor Auditní výbor dohlíží na integritu, efektivnost a úþinnost existujících procesĤ a nástrojĤ vnitĜní kontroly a Ĝízení rizik, pĜiþemž zvláštní dĤraz je vČnován správnosti finanþního výkaznictví. Auditní výbor je informován o nastavení systémĤ pro monitoring Ĝízení rizik, kterým je Banka vystavena, zejména nastavení monitoringu kontroly Ĝízení rizik. Auditní výbor provČĜuje monitoring následujících rizik: ALM, tržního, úvČrového, pojišĢovacího a operaþního. Auditní výbor podává zprávu dozorþí radČ o struktuĜe a úrovni limitĤ. Výbory pro Ĝízení rizika Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv (ALCO) Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv má zodpovČdnost za vytváĜení strategie pro Ĝízení tržního a likviditního rizika a za implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro investiþní portfolio Skupiny. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro Ĝízení rizika finanþních trhĤ (FMRC) FMRC, který se skládá z vrchních ĜeditelĤ ýSOB zodpovČdných za finanþní trhy a Ĝízení rizik, má celkovou zodpovČdnost za rozvoj strategie tržního rizika Skupiny a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro obchodní portfolio v celé SkupinČ. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení tržních rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení tržních rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika (CRC) Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika má celkovou zodpovČdnost za rozvoj úvČrové rizikové strategie a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro úvČrové riziko. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení úvČrových rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení úvČrových rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro schvalování úvČrĤ (CSC) Výbor pro schvalování úvČrĤ je výbor povČĜený širokou odpovČdností a pravomocí ve SkupinČ ýSOB rozhodovat ohlednČ jednotlivých úvČrových žádostí. Jako takový postupuje jako nejvyšší rozhodovací výbor pro Skupinu. Výbor pro Ĝízení operaþního rizika (ORC) Výbor pro Ĝízení operaþního rizika má celkovou zodpovČdnost za rozvoj strategie pro Ĝízení operaþního rizika a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro operaþní riziko. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení operaþních rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení operaþních rizik a sleduje jejich splnČní. Ostatní orgány Útvar Ĝízení rizik Útvar Ĝízení rizik je zodpovČdný za implementování a udržování procedur pro Ĝízení rizika tak, aby byl zajištČn nezávislý kontrolní proces (kromČ úvČrového rizika). Útvar je také zodpovČdný za sledování shody principĤ, politik a limitĤ pro Ĝízení rizik napĜíþ Skupinou. ěízení rizik je zodpovČdné za nezávislé Ĝízení rizik (kromČ úvČrového rizika), vþetnČ plnČní limitĤ a ohodnocování rizik nových produktĤ a strukturovaných transakcí. Tento útvar také zajišĢuje kompletnost mČĜení a vykazování rizik. Útvar úvČry Útvar úvČry je zodpovČdný za implementování a udržování procedur pro Ĝízení úvČrového rizika tak, aby byl zajištČn nezávislý kontrolní proces. Útvar je také zodpovČdný za sledování shody principĤ, politik a limitĤ pro Ĝízení úvČrového rizika napĜíþ Skupinou. Útvar je zodpovČdný za nezávislé Ĝízení úvČrových rizik, vþetnČ plnČní limitĤ a ohodnocování úvČrových rizik nových produktĤ a strukturovaných transakcí. Tento útvar také zajišĢuje kompletnost mČĜení a vykazování úvČrových rizik.

68

119

MMIX


Útvar Ĝízení aktiv a pasiv Útvar Ĝízení aktiv a pasiv je zodpovČdný za Ĝízení aktiv a pasiv investiþního portfolia Skupiny. Je také zodpovČdný za Ĝízení likviditní pozice Skupiny. Útvar finanþní trhy Útvar finanþní trhy je zodpovČdný za Ĝízení aktiv a pasiv obchodního portfolia Skupiny. Interní audit Interní audit kontroluje procesy Ĝízení rizik v celé SkupinČ nejménČ jednou roþnČ. PĜedmČtem zkoumání je adekvátnost postupĤ a dodržování postupĤ Skupinou. Interní audit projednává výsledky všech hodnocení s managementem a oznamuje svá zjištČní a doporuþení auditnímu výboru. MČĜení rizika a vykazovací systémy Rizika ve SkupinČ jsou mČĜena za použití metody, která odráží jak oþekávané ztráty vzniklé za normálních okolností, tak i neoþekávané ztráty, které jsou odhadem založeným na statistických modelech. Tyto modely využívají pravdČpodobností odvozených z historických zkušeností, pĜizpĤsobených aktuálnímu ekonomickému prostĜedí. Skupina také používá pĜípadové studie, zachycující dopad extrémních událostí, u kterých je nepravdČpodobné, že nastanou, pro pĜípad, že by nastaly. Monitorování a Ĝízení rizik je provádČno zejména pomocí Skupinou stanovených limitĤ. Tyto limity odrážejí obchodní strategii Skupiny a tržní prostĜedí, stejnČ tak míru rizika, kterou je Skupina ochotna akceptovat, s dodateþným dĤrazem na vybraná odvČtví. KromČ toho Skupina monitoruje a mČĜí celkovou schopnost nést riziko vĤþi celkovému vystavení se riziku všech typĤ. ShromáždČné informace ze všech obchodĤ jsou zpracovány a analyzovány za úþelem co nejrychlejšího zjištČní míry rizika, jemuž je Skupina vystavena. Výsledné analýzy jsou prezentovány a vysvČtlovány pĜedstavenstvu, výboru pro Ĝízení aktiv a pasiv a výboru pro Ĝízení úvČrového rizika. Tyto zprávy obsahují celkovou úvČrovou expozici, pĜekroþení limitĤ, historické Value-at-risk (hVaR), úrokovou citlivost, úrokovou Gap analýzu, likviditní pomČrové ukazatele. Jednou za þtvrt roku dostává dozorþí rada podrobnou zprávu o riziku, která obsahuje všechna dĤležitá data nutná ke zhodnocení míry rizika, jemuž je Skupina vystavena. Vrcholový management a další relevantní orgány Skupiny dostávají dennČ report o plnČní limitĤ a vývoje VaR v obchodní knize. Týdenní report o úrokové citlivosti a likviditČ investiþního (neobchodního) portfolia je pĜedáván vrcholovému managementu a dalším relevantním orgánĤm. ZmírnČní rizika Jako souþást celkového Ĝízení rizika Skupina používá deriváty a jiné nástroje, kterými Ĝídí své vystavení se riziku vyplývajícímu ze zmČn úrokových sazeb, mČnových kurzĤ, cen akcií, úvČrových rizik a ostatních rizik vznikajících z pĜedpokládaných transakcí. Míra rizika je ohodnocena pĜed uzavĜením zajišĢovací transakce, která je schvalována pĜíslušným manažerem. Efektivita zajištČní je kontrolována útvarem Middle Office finanþních trhĤ (podle ekonomického uvážení spíše než podle pravidel zajištČní IFRS). Efektivita všech zajištČných vztahĤ je sledována tímto útvarem þtvrtletnČ. V pĜípadČ neúþinnosti zajištČní Skupina realizuje nové zajištČní, aby omezila zjištČné riziko. PĜílišná koncentrace rizika Koncentrace rizika vzniká, když nČkolik protistran je zapojeno do stejných obchodních þinností nebo aktivit ve stejném zemČpisném regionu nebo mají podobné ekonomické rysy, takže jejich schopnost dostát smluvním závazkĤm by byla podobnČ ovlivnČna zmČnami v ekonomických, politických nebo jiných podmínkách. Míra koncentrace rizik signalizuje citlivost výkonnosti Skupiny vĤþi vývoji, který se týká pouze konkrétního odvČtví þi regionu.

69

120

MMIX


Metodiky a postupy Skupiny jsou nastaveny tak, aby vedly k udržení diversifikovaného portfolia za úþelem eliminace nadmČrné koncentrace rizika. Významné koncentrace úvČrového rizika jsou Ĝízeny obdobnČ. Selektivní zajišĢování je používáno ve SkupinČ k Ĝízení rizika koncentrací na úrovni jednotlivých podnikĤ i odvČtví.

40.2 ÚvČrové riziko ÚvČrové riziko pĜedstavuje možnou ztrátu plynoucí z neplnČní smluvní povinnosti ze strany povinné (tj. dlužníka, ruþitele, smluvního partnera v obchodních vztazích nebo emitenta dluhového cenného papíru) v dĤsledku platební neschopnosti nebo nedostatku vĤle splácet nebo v dĤsledku událostí zpĤsobených politickým rozhodnutím. Naposledy zmínČné riziko je také popisováno jako „riziko zemČ“. Skupina Ĝídí úvČrové riziko pomocí hranic stanovených pro výši rizika, které je ochotna pĜijmout u jednotlivých protistran a v jednotlivých geografických regionech a odvČtvích, pĜiþemž monitoruje objemy úvČrového portfolia v tČchto kategoriích ve vztahu k takto stanoveným limitĤm. Banka zavedla proces kontroly úvČrové kvality s cílem vþas identifikovat možné zmČny úvČrové bonity protistran, a to vþetnČ pravidelných kontrol zajištČní. Skupina pĜevážnČ využívá pro výpoþet kapitálového požadavku pĜístup Internal Rating Based (IRB) a to jak pro retailové, tak i pro neretailové expozice. Výsledkem je, že úvČrové riziko je mČĜeno, sledováno a Ĝízeno na základČ principĤ tohoto pĜístupu. Riziko protistrany u neretailových subjektĤ (korporátní klienti, objemovČ významní SME klienti, banky, ostatní finanþní instituce) je Ĝízeno na základČ statistických modelĤ predikce selhání (PD – pravdČpodobnost selhání). Hodnoty Loss Given Default (LGD) a Exposure at Default (EAD) vycházejí z regulatorních hodnot pro výpoþet kapitálového požadavku a z expertních odhadĤ kombinovaných s historickými daty. Ty slouží k rozhodování ve schvalovacím procesu. Pro retailové angažovanosti byly pro PD, LGD a EAD vyvinuty statistické modely. Narozdíl od neretailových angažovaností, u kterých jsou rizikové faktory urþeny na individuální bázi, u retailu jsou rizikové faktory založeny na skupinách angažovaností se stejným sklonem k riziku (tzv. pooly). Angažovanost vĤþi neretailovým subjektĤm Ratingový model: PD (pravdČpodobnost selhání) Skupina Ĝídí svou angažovanost vĤþi neretailovým subjektĤm stanovením limitĤ protistran, které jsou založeny na interním ratingu, který je dané protistranČ individuálnČ pĜiĜazen. Ratingy vycházejí ze statistických ratingových modelĤ, které vyhovují požadavkĤm na IRB Fundation modely a které berou v úvahu jak finanþní, tak nefinanþní údaje. Ratingová stupnice je odstupĖována v souladu s jednotným þíselníkem PD platným pro KBC Group, který má 12 stupĖĤ od stupnČ 1, který pĜedstavuje nejlepší rating, po stupeĖ 12, který je nejhorší. Vzorový PD rating obsahuje následující kategorie: Kategorie rizika

PD rating

Standardní Sledované – Asset Quality review (AQR) Nejisté – performing Nejisté – non-performing Ztrátové

1-7 8-9 10 11 12

Ratingové stupnČ 1 až 9 se užívají pro pohledávky bez selhání dlužníka, stupeĖ 10 pro pohledávky se selháním dlužníka, ale performing a ratingové stupnČ 11 a 12 pak pro non-performing pohledávky. Selhání je definováno jako situace, pĜi které nastane nejménČ jedna z následujících podmínek: (i) PĜedpokládá se, že zákazník nebude plnit svĤj závazek ĜádnČ a vþas, aniž by Skupina pĜistoupila k plnČní ze zajištČní.

70

121

MMIX


(ii) AlespoĖ jedna splátka jistiny nebo pĜíslušenství vĤþi SkupinČ je po splatnosti déle jak 90 dnĤ. Pohledávky se selháním dlužníka, ale performing jsou takové, které splĖují definici bodu (i), ale nejsou po splatnosti déle jak 90 dnĤ a nejsou pĜedmČtem insolvenþního Ĝízení iniciovaného Skupinou nebo jiným dlužníkem. PD ratingy jsou využívány nejen pro mČĜení, sledování a Ĝízení úvČrového rizika, ale mimo jiné i pro urþení úrovnČ schvalování, zajištČní a stanovení cen. Schvalovací proces Schvalovací proces je rozložen do tĜí fází. Nejprve klientský pracovník, který pĜíslušného klienta spravuje, zpracuje písemný úvČrový návrh, který obsahuje úvČrovou žádost, motivaci a analýzu relevantních rizik (vþetnČ finanþní analýzy). NáslednČ návrh prostuduje úvČrový poradce nezávislý na obchodních útvarech (tj. spadá do útvaru ÚvČry) a zpracuje písemné stanovisko. Nakonec je o úvČrovém pĜípadu rozhodnuto na úvČrovém výboru, jehož þleny jsou zkušení zástupci jak obchodního útvaru tak i útvaru ÚvČry. ÚvČrové výbory rozhodují o úvČrových pĜípadech formou konsenzu, o úvČrových pĜípadech se nehlasuje. V nČkterých pĜípadech útvar ÚvČry deleguje pravomoc schvalovat úvČry na regionální manažery nebo na Senior Relationship manažera poboþky. Proces schvalování pak obvykle nevyžaduje intervenci útvaru ÚvČry. V nČkterých pĜípadech (u SME) je vyjádĜení útvaru ÚvČry stále vyžadováno, ale ve všech pĜípadech je koneþné rozhodnutí pĜijato držiteli delegované schvalovací pravomoce. Delegování schvalovacích pravomocí je založeno na riziku (vČtší pravomoc pro menší riziko, menší pravomoc pro vČtší riziko) a je každoroþnČ pĜezkoumáno útvarem ÚvČry v rámci nejvyššího úvČrového výboru (CSC). Pravomoci jsou delegovány na základČ konkrétních osob, ne funkcí. Všechna úvČrová rozhodnutí musí být pĜijata nejménČ dvČma osobami. Proces Individuálního sledování Nezávisle na ratingu se minimálnČ jednou za rok pĜedkládá k pĜezkoumání pĜíslušné schvalovací úrovni plný úvČrový návrh. Navíc nČkteré ukazatele vedou k þastČjšímu pĜedkládání úvČrové dokumentace. Mezi tyto ukazatele patĜí porušení smluvních podmínek (napĜ. nedodržení finanþních þi nefinanþních kovenantĤ nebo neplacení poplatkĤ, úroku nebo jistiny), ale také události, které nepĜedstavují pĜímo porušení smlouvy, jako napĜíklad neoþekávaná zmČna managementu, která by mohla vést ke zhoršení finanþní situace. Pro rizikovČjší pĜípady mĤže úvČrový výbor stanovit periodu pĜezkoumání významnČ kratší než jeden rok. ObecnČ platí, že zákazníci s horším ratingem jsou þastČji pĜezkoumáváni než zákazníci s lepším ratingem. Útvar ÚvČry mĤže požadovat okamžité pĜezkoumání konkrétních typĤ angažovaností v pĜípadČ, kdy urþitý sektor ekonomiky vykazuje znaky zhoršení. Proces kolektivního sledování Proces kolektivního sledování je aplikován na objemovČ významné SME klienty, u kterých jsou þtvrtletnČ kontrolovány interní a externí kovenanty. Jejich porušení je impulsem k výše popsanému procesu pĜezkoumání. ÚvČry pro retail (podnikatelé, fyzické osoby) Schvalovací proces Schvalovací proces v segmentu retailových úvČrĤ je u nových klientĤ založen na použití aplikaþních skórovacích karet. U stávajících zákazníkĤ Skupina rovnČž využívá behaviorálních skórovacích karet. Zatímco rozhodování u spotĜebitelských úvČrových produktĤ (osobní nezajištČné úvČry, kontokorentní úvČry a kreditní karty) je plnČ automatizované na základČ skórovacích karet, rozhodnutí o hypoteþních produktech je sice podpoĜeno skórovacími kartami, ale koneþné rozhodování je v zásadČ manuální. PĜi schvalovacím procesu je využíván pĜístup k externím zdrojĤm dat (Credit Bureaus – Registry úvČrĤ), které poskytují jak pozitivní tak i negativní informace.

71

122

MMIX


Klasifikace rizika Z pohledu rizika jsou expozice vĤþi retailovým expozicím klasifikovány do následujících kategorií na základČ poþtu dnĤ po splatnosti: Kategorie rizika

Dny po splatnosti

Standardní AQR Nejisté Ztrátové

0-30 31-90 91-360 >360

Proces sledování Proces sledování retailových úvČrĤ je založen na agregovaných datech (neprovádí se individuální pĜezkoumání) a sleduje vývoj defaultĤ v rĤzných podskupinách úvČrĤ. Typicky jsou odlišné produktové Ĝady sledovány na mČsíþní bázi na tzv. vintage (rozdíl okamžiku selhání a mČsíce, kdy se selhání projeví v úþetnictví) a na vývoji tzv. LLR v rĤzných podskupinách. Dále je vývoj portfolia sledován na základČ tzv. pool migration (tj. pĜesuny mezi rĤznými rizikovými skupinami – pooly). Všechny retailové segmenty podléhají mČsíþnímu pĜezkoumání útvarem ÚvČry z hlediska vývoje rizika jako celku. V pĜípadČ potĜeby pĜedloží útvar ÚvČry úvČrovému výboru návrhy ke zmírnČní rizika. Finanþní deriváty ÚvČrové riziko vyplývající z finanþních derivátĤ se vždy omezuje pouze na nástroje s kladnou reálnou hodnotou, vykazovanou ve výkazu o finanþní situaci. Riziko spojené s úvČrovým závazkem Skupina poskytuje za své klienty záruky a akreditivy, které mohou vyžadovat, aby Skupina za tyto klienty provádČla úhrady plateb. Od zákazníkĤ se následnČ takovéto platby inkasují na základČ podmínek stanovených pĜíslušnou úvČrovou dokumentací. Tyto záruky vystavují Skupinu podobným rizikĤm jako pĤjþky a k jejich zmírnČní slouží tytéž Ĝídicí procesy a politiky. V následující tabulce je uvedena maximální míra expozice vĤþi úvČrovému riziku po položkách výkazu o finanþní situaci. Jde o nejvyšší hrubou expozici, kdy se nebere v úvahu žádný druh zajištČní ani jiné snížení úvČrového rizika. 2009

2008

16 17

15 657 160 117

8 253 131 342

17 18 19 18 21 26

16 987 101 567 395 774 132 761 8 040 3 912

23 514 90 454 411 644 115 236 7 215 7 792

834 815

795 450

23 679 101 278

30 542 107 927

Celkem

124 957

138 469

Celková expozice vĤþi kreditnímu riziku

959 772

933 919

(mil. Kþ)

Poznámka

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva Celkem PodmínČné závazky ÚvČrové pĜísliby

36 36

U finanþních nástrojĤ evidovaných v reálné hodnotČ pĜedstavují uvádČné þástky bČžné úvČrové riziko, a nikoli maximální možnou expozici, která se mĤže v budoucnu objevit v dĤsledku zmČn jejich hodnoty.

72

123

MMIX


Koncentrace rizik u maximální expozice vĤþi úvČrovému riziku Koncentrace rizik se Ĝídí klientem/protistranou, geografickým regionem a prĤmyslovým odvČtvím. Maximální úvČrová angažovanost vĤþi klientovi þi protistranČ k 31. prosinci 2009 byla 21 952 mil. Kþ (31. prosince 2008: 20 805 mil. Kþ) pĜed zapoþtením zajištČní þi jiného snížení úvČrového rizika 21 952 mil. Kþ (31. prosince 2008: 20 805 mil. Kþ) po zohlednČní takovéhoto zajištČní. Finanþní aktiva Skupiny bez veškerých zajištČní þi jiných typĤ snížení úvČrového rizika lze analyzovat po jednotlivých geografických regionech: (mil. Kþ)

2009

2008

ýeská republika Slovenská republika Ostatní Evropa Ostatní

854 660 7 350 91 216 6 546

786 357 22 667 115 684 9 211

Celkem

959 772

933 919

Analýza finanþních aktiv Skupiny bez veškerých zajištČní þi jiných typĤ úvČrového posílení bude podle prĤmyslových odvČtví vypadat následovnČ: (mil. Kþ)

2009

2008

VeĜejná správa NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce PojišĢovny Finanþní služby Ostatní nefinanþní spoleþnosti Drobní klienti

335 746 12 225 111 575 1 093 10 269 234 564 254 300

225 726 10 116 175 735 254 8 099 292 364 221 625

Celkem

959 772

933 919

ZajištČní a další typy úvČrového posílení Výše a druh požadovaného zajištČní závisí na posouzení úvČrového rizika protistrany. Byla zavedena pravidla stanovující pĜijatelnost jednotlivých typĤ zajištČní a hodnotící parametry. Hlavní typy pĜijatých zajištČní: x

u pĤjþek cenných papírĤ a reverzních repo obchodĤ: hotovost þi cenné papíry,

x

u komerþních pĤjþek: zástavní právo k nemovitému majetku, inventáĜi a pohledávkám z obchodního styku,

x

u retailových pĤjþek a hypoték: zástavní právo k obytným nemovitostem.

Management monitoruje tržní hodnotu zajištČní, požaduje dodateþné zajištČní v souladu s pĜíslušnou smlouvou a monitoruje tržní hodnotu zajištČní získaného pĜi kontrole adekvátnosti opravných položek na ztráty ze snížení hodnoty. Výše zajištČní vykazovaného k jednotlivým pohledávkám nepĜevyšuje jejich úþetní hodnotu. Skupina dodržuje zásadu Ĝádným zpĤsobem se zbavovat realizovaného kolaterálu. Výnosy jsou použity na snížení þi uhrazení nesplacených pohledávek. Skupina takto získané nemovitosti nedrží pro komerþní potĜeby. Navíc Skupina využívá rámcové dohody o zápoþtu uzavírané s protistranami.

73

124

MMIX


Posuzování snížení hodnoty PĜi posuzování poklesu hodnoty úvČru se bere v úvahu zejména, zda zpoždČní splátek jistiny nebo úrokĤ pĜesáhlo 90 dní nebo zda jsou známy jakékoli potíže protistran s hotovostními toky, zhoršení úvČrového ratingu, popĜípadČ zda došlo k porušení pĤvodních podmínek smlouvy. Skupina se zabývá posuzováním poklesu hodnoty ve dvou oblastech: individuální znehodnocení a kolektivní znehodnocení. Individuální znehodnocení souvisí s jednotlivými aktivy, u kterých byl zaznamenán objektivní dĤkaz selhání, zatímco kolektivní znehodnocení je aplikováno na skupiny aktiv, které na základČ statistických informací pravdČpodobnČ zahrnují již znehodnocená aktiva, jejichž znehodnocení zatím nebylo zjištČno individuálnČ. Individuální opravné položky Skupina individuálnČ urþí výši opravných položek ke každému individuálnČ hodnocenému úvČru þi pĤjþce, u kterého existuje objektivní dĤkaz o snížení hodnoty. Mezi faktory uvažované pĜi stanovování výše opravné položky patĜí udržitelnost obchodního plánu protistrany, schopnost udržet výkonnost v okamžiku, kdy se objeví finanþní potíže, pĜedpokládané pĜíjmy a oþekávaná výplata dividend, dojdeli k úpadku, dostupnost jiné finanþní podpory a realizovatelná hodnota zajištČní i naþasování oþekávaných penČžních tokĤ. Ztráty ze snížení hodnoty se vyhodnocují vždy k rozvahovému dni, pokud si ovšem nepĜedvídatelné okolnosti nevyžádají zvýšenou pozornost. Kolektivní opravné položky Kolektivní opravné položky se využívají u úvČrĤ a pĤjþek, kde doposud neexistuje objektivní dĤkaz potvrzující individuální snížení hodnoty a tedy vyjadĜují znehodnocení, které je pravdČpodobnČ zahrnuto ve skupinČ aktiv. Výše kolektivních opravných položek je posuzována na základČ statistických odhadĤ ke konci každého úþetního období. Ztráty ze snížení hodnoty se odhadují na základČ následujících informací: (i)

historické ztráty v portfoliu,

(ii)

aktuální ekonomické podmínky,

(iii) pĜibližné zpoždČní mezi okamžikem, kdy pravdČpodobnČ ke vzniku ztráty došlo, a okamžikem, kdy bude ztráta individuálnČ posuzována pĜi tvorbČ opravných položek na ztrátu ze snížení hodnot, a (iv) rovnČž oþekávané pĜíjmy a výnosy po snížení hodnoty. Místní management je odpovČdný za stanovení délky tohoto období. V letech 2009 i 2008 Skupina použila jednotné období v délce þtyĜ mČsícĤ. Finanþní záruky a akreditivy se posuzují obdobnČ jako pĤjþky a podobnČ se k nim vytváĜejí i rezervy.

74

125

MMIX


Kvalita úvČrového portfolia Pro úþely finanþního výkaznictví Skupina vytvoĜila þtyĜi kategorie, které používá pro Ĝízení úvČrového rizika. V následující tabulce je pĜehled úvČrové kvality podle jednotlivých tĜíd aktiv uvedených ve výkazu o finanþní situaci na Ĝádcích vztahujících se k pĤjþkám (v hrubých hodnotách), a to na základČ systému stanovování úvČrového ratingu Skupiny k 31. prosinci 2009 a 2008:

(mil. Kþ) Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

Neznehodnocená aktiva Standardní

Celkem

16 987

0

0

16 987

Realizovatelná finanþní aktiva

100 300

0

143

100 443

ÚvČry a pohledávky VeĜejná správa NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

29 5 469 8 247 134 858 224 469

0 0 10 9 587 3 970

0 2 688 11 267 7 243

29 5 471 8 945 155 712 235 682

655

0

0

655

373 727

13 567

19 200

406 494

Finanþní investice držené do splatnosti

132 761

0

0

132 761

Celkem

623 775

13 567

19 343

656 685


(mil. Kþ)

2008


23 514

0

0

23 514


77 789

0

143

77 932

6 023 4 711 16 304 179 757 191 237

0 0 114 5 933 2 871

0 2 502 5 420 3 883

6 023 4 713 16 920 191 110 197 991

1 264

2

0

1 266

399 296

8 920

9 807

418 023


115 205

0

433

115 638

Celkem

615 804

8 920

10 383

635 107

ÚvČry a pohledávky VeĜejná správa NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

75

126

2009 Znehodnocená aktiva KolektivnČ IndividuálnČ AQR Nejisté, ztrátové

MMIX


V následující tabulce je uvedena analýza hrubých úvČrĤ a pohledávek Skupiny, které jsou po splatnosti, avšak jednotlivČ neznehodnocené:

(mil. Kþ)

2009 MénČ než Více než 30 dní 30 dní, ale ménČ než 90 dní

NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví Celkem


14 0 5 106 9 790

0 0 1550 2 971

36 3 6 829 8 329

0 71 1 847 2 517

14 910

4 521

15 197

4 435

PĜehled hrubých hodnot a þástek znehodnocení jednotlivČ posuzovaných finanþních aktiv je následující: 2009 (mil. Kþ) Realizovatelná finanþní aktiva Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry

Hrubá Znehodnocení hodnota

Celkem

Hrubá Znehodnocení hodnota

1 310 143

-617 -136

1 401 143

-874 -136

0

0

433

-402

2 688 11 267 7 243

0 -214 -7 059 -2 617

2 502 5 420 3 883

0 -19 -4 057 -1 753

19 200

- 9 890

9 807

-5 829

20 653

-10 643

11 784

-7 241

Finanþní investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry ÚvČry a pohledávky NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

2008

Úþetní hodnota restrukturalizovaných finanþních aktiv, která by jinak byla po splatnosti nebo znehodnocená, k 31. prosinci 2009 þinila 2 669 mil. Kþ (31. prosince 2008: 1 827 mil. Kþ) (Poznámka: 2.4 (6) (ii)). Ekonomická recese Skupina v roce 2009 významnČ nezmČnila svĤj pĜístup k Ĝízení úvČrového rizika z dĤvodu ekonomické recese. Jedinou výjimku pĜedstavuje ýSOB Leasing ýR, u kterého bylo v roce 2009 pozastaveno poskytování úvČrĤ na koupi ojetých aut v bazarech, neboĢ se v roce 2008 dostalo do selhání pĜíliš mnoho takovýchto úvČrĤ. Skupina používá stejná opatĜení k Ĝízení rizika jako pĜed krizí. NicménČ Skupina posílila monitoring úvČrových rizik a zvýšila své kapacity pro Ĝešení úvČrových angažovaností v selhání. Ekonomické podmínky se dále odrážely v pĜísnČjším a konzervativnČjším rozhodování ÚvČrové komise, kdy riziková klasifikace angažovaností, která vyplynula ze statistických modelĤ, mohla být zmČnČna expertními odhady þlenĤ ÚvČrové komise. V dĤsledku ekonomické recese se v roce 2009 výraznČ zvýšily úvČrové ztráty ve srovnání s pĜedchozími lety. Nejvyšší ztráty byly evidovány v leasingovém a korporátním sektoru a v sektoru SME. Management Skupiny oþekává, že bude nadále pokraþovat nepĜíznivý vliv ekonomické recese na úvČrové ztráty Skupiny v roce 2010.

76

127

MMIX


40.3 Likviditní riziko a Ĝízení financování Likviditní riziko je riziko, že za bČžných i nepĜíznivých okolností Skupina nebude schopna dostát svým platebním závazkĤm v okamžiku jejich splatnosti. K omezení tohoto rizika Skupina používá nástroje operativního a strategického Ĝízení likvidity. Operativní Ĝízení likvidity Cílem operativního Ĝízení likvidity je zajistit hladké zpracování aktuálních platebních povinností Skupiny v þeských korunách stejnČ jako v ostatních mČnách a zároveĖ minimalizovat pĜidružené náklady. Operativní likvidita je založena na projekci penČžních tokĤ s výhledem až na deset pracovních dní pro þeskou korunu a na jeden den pro ostatní mČny. ěízení financování Aktuální vývoj likvidity se mĤže lišit od prognózy ALM likvidity. Skupina mĤže Ĝešit nepĜíznivý vývoj likvidity nČkolika zpĤsoby. Obvykle Skupina mČní svou investiþní politiku napĜ. snížením podílu reinvestovaných závazkĤ v hotovosti a využitím likvidity ze splatných bondĤ pro jiné úþely. V pĜípadČ náhlého poklesu likvidity si banka mĤže pĤjþit na trhu prostĜednictvím repo operací nebo využít regulaþní repo nástroje (od ýNB nebo ECB). Strategické Ĝízení likvidity Cílem strategického Ĝízení likvidity je zajistit dostateþné finanþní zdroje pro aktivity Skupiny v stĜednČdobém a dlouhodobém horizontu. Nástrojem pro strategické Ĝízení likvidity Skupiny je ukazatel loan-to-deposit (LTD), který je definován jako podíl úvČrĤ a pohledávek za klienty jinými než úvČrovými institucemi (þitatel) a objemu vkladĤ pĜijatých od jiných klientĤ než úvČrových institucí (jmenovatel). Strategií Skupiny je udržovat ukazatel LTD výraznČ pod hodnotou 1. Skupina si také klade za cíl udržovat vyrovnané financování, napĜ. zajistit, aby dlouhodobá aktiva byla financována stabilními závazky (smluvnČ nebo statisticky), zatímco krátkodobé závazky jsou použity pro financování krátkodobých a/nebo likvidních aktiv. Ukazatel LTD je sledován na mČsíþní bázi a je pravidelnČ reportován vrcholovému managementu Skupiny Ukazatel LTD se vyvíjel následovnČ: (%) 31. bĜezna 30. þervna 30. záĜí 31. prosince

2009 74,1 72,0 73,8 71,1

2008 66,1 71,0 72,0 75,2

KromČ internČ definovaných limitĤ musí banka rovnČž splĖovat regulatorní limity na bázi povinných minimálních rezerv uložených u ýNB. V souþasnosti se limit rovná výši 2 % klientských vkladĤ. Ukazatel Stock liquidity ratio, který byl zobrazen ve finanþních výkazech k 31. prosinci 2008, byl zrušen s úþinností od 1. ledna 2009.

77

128

MMIX


Analýza finanþních závazkĤ podle zbývající smluvní splatnosti V níže uvedených tabulkách je shrnutí zbývající smluvní splatnosti finanþních závazkĤ Skupiny na základČ oþekávaných nediskontovaných platebních tokĤ. Následující tabulka poskytuje pĜehled finanþních závazkĤ Skupiny podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci 2009: (mil. Kþ)

Na požádání

Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Celkem

0 0

9 069 4 429

8 241 0

2 295 0

19 605 4 429

Finanþní závazky Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty Ostatní závazky

0

104 032

1 031

68

105 131

292 173 0 0

279 067 2 309 6 021

39 158 2 390 239

53 179 765 768

663 577 5 464 7 028

Úþetní hodnota celkem

292 173

404 927

51 059

57 075

805 234

Následující tabulka poskytuje pĜehled finanþních závazkĤ Skupiny podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci 2008: (mil. Kþ)

Na požádání

Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Celkem

0 0

20 441 48

11 411 0

4 923 0

36 775 48

Finanþní závazky Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty Ostatní závazky

0

62 344

426

58

62 828

278 717 0 0

299 097 1 532 14 166

37 838 904 63

50 953 138 150

666 605 2 574 14 379

Úþetní hodnota celkem

278 717

397 628

50 642

56 222

783 209

Splatnost podmínČných závazkĤ a úvČrových pĜíslibĤ ve výši 124 957 mil. Kþ (2008: 138 469 mil. Kþ) je nižší než jeden rok. To pĜedstavuje nediskontované penČžní toky podmínČných závazkĤ a úvČrových pĜíslibĤ poskytnutých Skupinou na bázi jejich nejdĜívČjší možné smluvní splatnosti. Každý neþerpaný úvČrový pĜíslib je zahrnut v þasovém pásmu obsahujícím nejdĜívČjší datum, kdy mĤže být þerpán. Pro vydané smluvní finanþní záruky je maximální þástka záruky alokována k nejdĜívČjšímu období, ve kterém mĤže být záruka vyžádána. Likviditní riziko Skupiny není Ĝízeno na základČ nediskontovaných penČžních tokĤ, protože Skupinou oþekávané penČžní toky tČchto nástrojĤ se výraznČ liší od této analýzy. NapĜíklad u neþerpaných úvČrových pĜíslibĤ není oþekáváno okamžité þerpání.

40.4 Tržní riziko Tržní riziko je riziko, že tržní hodnota nebo budoucí penČžní toky z finanþních nástrojĤ budou kolísat v dĤsledku zmČn rizikových faktorĤ, jako jsou úrokové míry, mČnové kurzy a ceny akcií. Skupina analyzuje tržní riziko zvlášĢ v obchodním a investiþním (neobchodním) portfoliu. Tržní riziko obchodního portfolia je Ĝízeno a sledováno na základČ historické Value-at-Risk (hVaR) metody, která odráží vzájemnou závislost mezi rizikovými faktory. Druhotné mČĜítko pro Ĝízení rizik je úroková citlivost Basis Point Value (BPV). Pozice v investiþním (neobchodním) portfoliu jsou Ĝízeny a monitorovány za použití BPV citlivosti.

78

129

MMIX


Tržní riziko – obchodní portfolio PĜedstavenstvo stanovilo limity pro úroveĖ rizika, které mĤže být akceptováno. Skupina používá VaR metodu pro stanovení rizika držených pozic a k odhadu potenciální možné ekonomické ztráty na základČ pĜedpokladĤ pro rĤzné zmČny v tržních podmínkách. VaR je metoda užívaná pro mČĜení finanþního rizika pomocí odhadu potenciální negativní zmČny v tržní hodnotČ portfolia na dané hladinČ spolehlivosti a pro daný þasový horizont. Skupina používá lineární model hVaR pro úrokové a mČnové riziko. Výpoþet je založen na historických scénáĜích odvozených z dvouleté historie Skupina nemá žádnou þistou pozici v akciích ani v mČnových opcích. Nominální technický limit ve výši 6 mil. EUR je stanoven pro úrokové opce, komoditní deriváty a strukturované dluhopisy, ale pozice v tČchto produktech není významná. Standardní hVaR kalkulace jsou doplnČné systémem stresových testĤ. Sestávají z pĜíkladĤ extrémních, ale pravdČpodobných, událostí na finanþních trzích, kdy se testuje jejich dopad na tržní hodnotu pozic aktuálnČ držených Skupinou. Skupina používá scénáĜe, závislé i nezávislé na pozici Skupiny. StejnČ tak skuteþné historické scénáĜe jsou vyhodnocovány na pravidelné bázi. Pro doplnČní systému Ĝízení rizik používá Skupina také další metody sledování rizika, jako je úroková citlivost (BPV), a také stop-loss limity. Cíle a omezení metody VaR Skupina používá historické metody VaR k mČĜení a sledování úrokových a mČnových rizik v obchodní knize podle standardu Basel II. Spolehlivost výsledkĤ je ovČĜována zpČtným testováním. hVaR pĜedpoklady hVaR, který je užíván Skupinou k mČĜení rizik, je odhad potenciální ztráty na úrovni spolehlivosti 99 %, který by nemČl být pĜekroþen, pokud by souþasné pozice byly drženy nezmČnČné po dobu 10-ti dnĤ. Použití 99 % úrovnČ spolehlivosti znamená, že v horizontu 10ti dní by ztráta pĜevyšující hodnotu hVaR prĤmČrnČ nemČla nastat vícekrát než jednou za 100 dnĤ. Skupina užívá historické denní zmČny tržních promČnných pro stanovení možných zmČn tržní hodnoty obchodního portfolia na základČ historických dat z posledních 500 dní. Od té doby, co je hVaR nedílnou souþástí Ĝízení rizik ve SkupinČ, hVaR limity byly stanoveny pro všechny obchodní operace a management dennČ porovnává pozice vĤþi limitĤm. VaR model je zpČtnČ testován na denní bázi. Denní VaR (jednodenní období držby) je srovnáván s ideálním ziskem nebo ztrátou z držení pĜedchozího dne. Denní VaR je taktéž srovnáván s aktuálním ziskem nebo ztrátou z obchodní knihy. Denní VaR je také porovnáván se skuteþným ziskem nebo ztrátou v obchodní knize. V letech 2008 a 2009 nebyly denní ztráty nikdy vČtší než jednodenní VaR. ýNB v þervnu 2007 schválila SkupinČ používání vlastního modelu (hVaR) pro stanovování kapitálového požadavku k úrokovému a mČnovému riziku. Následující tabulky udávají kapitálové požadavky stanovené použitím modelu hVaR v letech 2009 a 2008: (mil. Kþ)

Úrokové riziko

MČnové riziko

Efekt korelace

VaR celkem

111 137 534 75

4 12 42 1

-1 -9 -76 -1

113 140 500 75

Úrokové riziko

MČnové riziko

Efekt korelace

VaR celkem

338 232 553 145

6 9 67 1

-43 -11 -95 -1

301 230 525 145

31. prosinec 2009 PrĤmČr Maximum Minimum

(mil. Kþ) 31. prosinec 2008 PrĤmČr Maximum Minimum

79

130

MMIX


Tržní riziko – Investiþní portfolio Úrokové riziko Úrokové riziko vyplývá z možnosti, že zmČny úrokových mČr ovlivní budoucí penČžní toky nebo tržní hodnotu finanþních nástrojĤ. PĜedstavenstvo nastavilo limity BPV citlivosti a souþasnČ nastavilo i sekundární kumulativní gap limity pro jednotlivá þasová pásma. Pozice jsou sledovány na týdenní bázi a zajišĢovací strategie jsou používány k Ĝízení pozic v rámci stanovených limitĤ. V následujících tabulkách je zobrazena citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu Skupiny vĤþi možným zmČnám úrokových sazeb za jinak stejných podmínek. Citlivost výkazu zisku a ztráty je kalkulována pĜecenČním fixní sazby finanþních aktiv vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty z dopadu pĜedpokládaných zmČn v úrokových sazbách. Citlivost výkazu zisku a ztráty je analyzována dle splatnosti aktiva. Celková citlivost výkazu zisku a ztráty je založena na pĜedpokladu shodných posunĤ výnosové kĜivky, zatímco analýza pásem splatnosti zobrazuje citlivost k nesoubČžným zmČnám. Citlivost vlastního kapitálu je kalkulována pĜecenČním fixní sazby realizovatelných finanþních aktiv vþetnČ dopadu souvisejícího zajištČní a swapĤ vykazovaných jako zajištČní penČžní tokĤ, pro zjištČní dopadu pĜedpokládaných zmČn v úrokových sazbách. Citlivost vlastního kapitálu je analyzována dle splatnosti aktiva nebo swapu. Celková citlivost vlastního kapitálu je založena na pĜedpokladu shodných posunĤ výnosové kĜivky, zatímco analýza pásem splatnosti zobrazuje citlivost k nesoubČžným zmČnám. Skupinové investiþní portfolio je složeno pouze z produktĤ, které mají lineární citlivost na zmČnu úrokové sazby. Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu (pĜed zdanČním) k 31. prosinci 2009:

(mil. Kþ)

ZmČna v bazických bodech

Citlivost vlastního kapitálu MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku do Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku 5 let

Celkem

Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-12,7 1,3 0,0

0,2 -0,1 0,0

-36,5 44,5 1,6

-334,8 44,5 0,0

-384,2 90,2 1,6

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

12,7 -1,3 0,0

0,2 0,1 0,0

36,5 -44,5 -1,6

334,8 -44,5 0,0

384,2 -90,2 -1,6

Citlivost výkazu zisku a ztráty MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku do Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku 5 let

Celkem

(mil. Kþ)


Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-6,5 -0,2 0,1

-0,6 0,3 -0,4

2,2 -4,3 -2,7

-8,8 0,0 -0,8

-13,7 -4,2 -3,8

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

6,5 0,2 -0,1

0,6 -0,3 0,4

-2,2 4,3 2,7

8,8 0,0 0,8

13,7 4,2 3,8

80

131

MMIX


Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu (pĜed zdanČním) k 31. prosinci 2008: ZmČna v bazických bodech

(mil. Kþ)

Citlivost vlastního kapitálu MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku do Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku 5 let

Celkem

Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-0,1 -0,9 -0,2

-4,1 0,0 0,0

-81,1 -8,6 -1,5

-280,0 -24,3 -12,8

-365,3 -33,8 -14,5

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

0,1 0,9 0,2

4,1 0,0 0,0

81,1 8,6 1,5

280,0 24,3 12,8

365,3 33,8 14,5

Citlivost výkazu zisku a ztráty MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku do Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku 5 let

Celkem


(mil. Kþ) Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-13,7 -0,2 0,1

-0,2 0,3 0,0

128,1 -10,1 -1,0

-43,8 -16,2 -1,0

70,4 -26,2 -1,9

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

13,7 0,2 -0,1

0,2 -0,3 0,0

-128,1 10,1 1,0

43,8 16,2 1,0

-70,4 26,2 1,9

MČnové riziko MČnové riziko je riziko, že hodnota finanþního nástroje bude kolísat v dĤsledku zmČn mČnových kurzĤ. Skupina pĜijala strategii, že investiþní portfolio nemá otevĜenou pozici v cizích mČnách. Skupina proto nestanovuje limity pro otevĜenou pozici v cizích mČnách. Pozice jsou sledovány na denní bázi a pro jejich uzavírání jsou využívány zajišĢovací strategie. Minimální technické zbytkové otevĜené pozice v cizích mČnách jsou pĜípustné, Skupina stanovuje technické limity pro tyto pozice. Technická mČnová pozice je pĜidána k mČnové pozici v obchodní knize a je vykázána dohromady. V dĤsledku významného poklesu hodnoty CDO denominovaných v mČnČ EUR existovala na konci roku 2008 otevĜená pozice investiþního portfolia v cizí mČnČ. Tržní pĜecenČní finanþních nástrojĤ CDO pak vedlo k pĜezajištČní celé pozice. V následujících dnech byl objem zajišĢovacích nástrojĤ pĜizpĤsoben hodnotČ CDO a tím byla otevĜená pozice þásteþnČ uzavĜena. Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty (pĜed zdanČním) na mČnové riziko k 31. prosinci: Pozice v cizí mČnČ

2009 NárĤst mČnového kurzu o 1 Kþ/EUR

Pokles mČnového kurzu o 1 Kþ/EUR

Pozice v cizí mČnČ



397

15

-15

11 910

442

-442

(mil. Kþ) EUR

Citlivost výkazu zisku a ztráty na cizí mČny jiné než EUR není významná.

81

132

MMIX


Riziko zmČn ceny akcií Riziko zmČn ceny akcií je riziko, že dojde k poklesu tržní hodnoty akcií v dĤsledku zmČny akciových indexĤ a zmČny tržní hodnoty jednotlivých akcií. U investiþních (neobchodních) akcií toto riziko vychází z rizika investiþního portfolia celé Skupiny. - Jestliže je ke konci úþetního období kótovaná cena akcie nižší než 70% poĜizovací ceny nebo - pokud je bČhem roku, který pĜedchází konci úþetního období, cena akcie trvale nižší než poĜizovací cena, potom je akcie trvale znehodnocená na úroveĖ kótované ceny ke konci úþetního období. Citlivost vlastního kapitálu (jakožto výsledek zmČny v tržní hodnotČ akciových cenných papírĤ držených jako realizovatelná finanþní aktiva k 31. prosinci 2009) v dĤsledku významných zmČn v akciových indexech (pĜed zdanČním) za jinak nemČnných okolností jsou následující: ZmČna ceny akcií (%)

Citlivost vlastního kapitálu

- 10 + 10

-96 96

(mil. Kþ) PX index

Dopad na ceny akcií (jakožto výsledek zmČny v tržní hodnotČ akciových cenných papírĤ držených jako realizovatelná finanþní aktiva k 31. prosinci 2008) v dĤsledku významných zmČn v akciových indexech (pĜed zdanČním) za jinak nemČnných okolností jsou následující: ZmČna ceny akcií (%)

Citlivost vlastního kapitálu

- 10 + 10 - 10 + 10

-114 114 -26 26

(mil. Kþ) PX index EU Reality

Riziko pĜedþasného splacení Riziko pĜedþasného splacení je riziko, že klienti þi protistrany Skupiny splatí své závazky nebo si vyžádají splacení svých vkladĤ dĜíve nebo pozdČji než se oþekávalo, což SkupinČ zpĤsobí finanþní ztrátu (napĜíklad pĜedþasné splacení hypotéky s fixní sazbou pĜi poklesu úrokových mČr). Riziko pĜedþasného splacení bankovních produktĤ je zanedbatelné, pĜesto je pravidelnČ sledováno.

40.5 Operaþní riziko Definice operaþního rizika v rámci Skupiny je v souladu s požadavky na pravidla týkající se kapitálové pĜimČĜenosti stanovenými Basel II a Direktivou EU o kapitálové pĜimČĜenosti. Operaþní riziko je definováno jako riziko ztrát vyplývajících z neadekvátnosti nebo selhání interních procesĤ, lidí a systémĤ nebo externích událostí a zahrnují rizika právní, compliance a daĖová. PĜi stanovování náchylnosti k tČmto událostem operaþního rizika se bere v úvahu i reputaþní dopad.

82

133

MMIX


Principy Ĝízení operaþních rizik Proces Ĝízení operaþního rizika zaþíná identifikací rizik, která vznikají v rámci Skupiny, a hodnocením její zranitelnosti. ěízení operaþních rizik se primárnČ zamČĜuje na klíþová rizika a nejvýznamnČjší rizikové oblasti z hlediska potenciálních ztrát, a to jak oþekávaných, tak neoþekávaných. Hodnocení nemusí nutnČ zahrnovat pouze mČĜení rizik, ale zahrnuje rozdČlení rizik a událostí operaþního rizika z pohledu jejich závažnosti. RovnČž bere v potaz jejich pĜedpokládanou frekvenci a potenciální dopad. Hodnocení rizika je doprovázeno kroky, které se zamČĜují na prevenci vzniku klíþových rizik. Odhaduje se frekvence výskytu události operaþního rizika a finanþní dopad. ZávČreþným krokem je formulování odpovČdi na riziko (tj. vypracování postupĤ pro omezení potenciálního dopadu zavedením nových nebo úpravou stávajících procesĤ doplnČním vhodných kontrolních opatĜení. Události operaþního rizika, kterým nelze zabránit, jsou ošetĜeny procesem Ĝízení kontinuity podnikání nebo pĜevedením rizika na tĜetí strany (napĜ. pojištČním), pokud je to možné. Systém Ĝízení operaþních rizik Organizaþní infrastruktura Ĝízení rizik byla zĜízena v roce 2004. Tento systém je podporován vedením Skupiny pĜes þlena PĜedstavenstva banky odpovČdného za Ĝízení rizik, který pĜedsedá Výboru pro Ĝízení operaþních rizik (ORC). Stálým þlenem ORC je další þlen pĜedstavenstva banky. ORC a Sub-ORCs. ORC pokrývá celou Skupinu. ýlenové a pozorovatelé ORC sestávají ze zástupcĤ obchodních útvarĤ, Interního auditu, Právního a útvaru Compliance. RovnČž osm Sub-ORC aktivnČ funguje na lokální úrovni (tj. v rámci dceĜiných spoleþností, distribuce a produktových továren). Útvar ěízení rizik Útvar ěízení rizik je zodpovČdný za interní a externí reporting, stejnČ tak za koordinaci, implementaci metodiky, zajištČní nezávislých kontrol a aktivní asistenci obchodním útvarĤm (vþetnČ školení, metodické pomoci, konzultací a plánování) v oblasti operaþních rizik. ěízení rizik dále koordinuje oblast Ĝízení kontinuity podnikání. Ostatní rizika týkající se operaþních rizik jsou koordinovány speciálními útvary, jako jsou Compliance, ěízení informaþních rizik, Komunikace, Právní a DaĖový útvar. ManažeĜi pro Ĝízení lokálních operaþních rizik (LORMové) Lormové jsou kontaktními osobami pro útvar ěízení operaþních rizik a osobami zodpovČdnými za organizaci, koordinaci a implementaci úkolĤ operaþního rizika v jejich jednotkách. Jsou to specialisté, kteĜí se zabývají operaþními riziky pĜímo v obchodních útvarech a asistují liniovému managementu v této oblasti. Funkce LORMĤ je kumulativní, jsou zároveĖ koordinátory Ĝízení kontinuity podnikání, kontakty pro Compliance a oblast Ĝízení informaþních rizik. Krizové Ĝízení Vedle Ĝádné infrastruktury Ĝízení operaþních rizik, Skupina zavedla také infrastrukturu krizového Ĝízení. VČtší incidenty v rámci Skupiny jsou Ĝešeny Výborem pro krizové Ĝízení, jehož þleny jsou zástupci pĜedstavenstva. KromČ toho má Skupina zavedenu proceduru pro Ĝízení lokálních incidentĤ. Tato procedura se používá pro explicitní a strukturované situace. Pro komplexní krize se tato procedura nepoužije. Základní stavební bloky Ĝízení operaþních rizik SbČr škodních dat Skupina zavedla v roce 2004 proces registrace škodních událostí. Škodní události se zadávají do škodní databáze, která obsahuje úplný popis pĜípadĤ, kde došlo ke vzniku škody. Kvalita škodních dat je dennČ sledována, data jsou pravidelnČ rekonciliována.

83

134

MMIX


Hodnocení rizik specialisty - RSA Risk self assessmenty (RSA) zahrnují identifikaci, hodnocení a stanovení velikosti operaþních rizik všech stČžejních produktĤ, þinností, procesĤ a systémĤ. Risk self assessmenty se zamČĜují do budoucnosti a umožĖují tak další vylepšení procesĤ, napĜ. zdokonalení kontrolního rámce. RSA sestávají z nČkolika workshopĤ, které organizuje LORM a kde zástupci obchodních a kontrolních útvarĤ probírají klíþová zbytková rizika a snaží se dojít ke shodČ, jak tato rizika nejlépe snížit. Všechny akþní plány musí být schváleny pĜíslušnými liniovými manažery a diskutovány na Sub-ORC. Hodnocení rizik managementem (Risk Scan) Risk Scany jsou organizovány formou jednotných dotazníkĤ. Cílem takového hodnocení je identifikace klíþových rizik, která jsou významná z pohledu vyššího managementu. Tato rizika se obvykle liší od tČch, která jsou identifikována v rámci RSA obchodními specialisty. Klíþové indikátory rizika Klíþové rizikové indikátory (Key Risk Indicators - KRI) jsou mČĜitelné hodnoty nebo ukazatele, které informují o stávající úrovni vystavení se ztrátČ nebo ostatním potenciálním rizikĤm a/nebo efektivnosti stávajících kontrolních procedur. Klíþové indikátory rizika se používají pro informování managementu, jak vysoké je stávající riziko a pro vþasné varování v pĜípadnČ negativnČ se mČnících trendĤ. Klíþové indikátory rizika jsou závazné pro Skupinu jako celek nebo pro nČkteré její þásti.

41. KAPITÁL Skupina aktivnČ Ĝídí objem svého kapitálu, aby pokryla rizika obsažená v provádČných obchodech. PĜimČĜenost kapitálu Skupiny je sledována za použití pravidel a ukazatelĤ stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel II) a pĜevzatých do vyhlášky ýNB þ. 123/2007 Sb., o pravidlech obezĜetného podnikání bank, spoĜitelních a úvČrních družstev a obchodníkĤ s cennými papíry (úþinnost od 1. þervence 2007). BČhem uplynulého roku Skupina vyhovČla regulatorním požadavkĤm na výši kapitálu. ěízení kapitálu PrvoĜadými úkoly managementu Skupiny je zabezpeþit, aby Skupina vyhovČla všem regulatorním kapitálovým požadavkĤm, udržela vysoké ratingové hodnocení a zdravé pomČrové kapitálové ukazatele za úþelem podpory jejího podnikání a maximalizace hodnoty akcionáĜĤ. (mil. Kþ)

2009

2008

Tier 1 kapitál Tier 2 kapitál

44 582 11 970

42 131 11 967

Položky odþitatelné od kapitálu Tier 1 a Tier 2

-1 390

-12 364

Kapitál celkem

55 162

41 734

Kapitálové požadavky

29 452

32 379

RizikovČ vážená aktiva

368 150

404 733

Kapitálová pĜimČĜenosti

14,98 %

10,31 %

Pokles odþitatelných položek od kapitálu Tier 1 a Tier 2 byl zapĜíþinČn prodejem ýSOB SR v prosinci 2009 (Poznámka 2.5).

84

135

V Ý R O K A U D I T O R A K N E K O N S O L I D O VA N É Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R C E

MMIX

N E K O N S O L I D O V A N Á Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R K A ZA ROK KONČÍCÍ 31. PROSINCE 2009

NEKONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

2009

Po úpravČ 2008

24 375 -8 759

28 936 -13 685

15 616

15 251

7 104 -1 720

7 154 -1 668

ýistý výnos z poplatkĤ a provizí

5 384

5 486

Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly ýistý zisk z realizovatelných finanþních aktiv ýisté ostatní výnosy

7 801

1 092

3 053 6 678 687

-9 292 114 1 291

39 219

13 942

-5 062 -6 315 -1 073 134

-5 334 -6 126 -1 023 57

-12 316

-12 426

-3 747

-1 946

23 156

-430

-1 554

1 113

21 602

683

(mil. Kþ)

Poznámka

Úrokové výnosy Úrokové náklady

4 5

ýistý úrokový výnos Výnosy z poplatkĤ a provizí Náklady na poplatky a provize

6 6

7 2.5 8

Provozní výnosy Náklady na zamČstnance Všeobecné správní náklady Odpisy a amortizace Rezervy

9 10 20, 21 27

Provozní náklady Ztráty ze znehodnocení

11

Zisk / ztráta pĜed zdanČním 12

DaĖ z pĜíjmu Zisk za úþetní období

PĜíloha tvoĜí nedílnou souþást této nekonsolidované úþetní závČrky.

1

138

MMIX

N E KO N S O L I D OVA N Á Ú Č E T N Í Z ÁV Ě R K A

NEKONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií (mil. Kþ)

Poznámka

2009

2008

21 602

683

196 -1 403 -3 205 -2 055 289

2 1 773 7 249 2 055 -1 147

Ostatní úplný výsledek za úþetní období, po dani

-6 178

9 932

Úplný výsledek za úþetní období, po dani

15 424

10 615

Zisk za úþetní období Kurzové rozdíly ýistá ztráta / zisk ze zajištČní penČžních tokĤ ýistá ztráta / zisk z realizovatelných finanþních aktiv Reorganizaþní rezerva DaĖ z pĜíjmu vyplývající z ostatního úplného výsledku

29 29 29 29 29


2

139

MMIX


NEKONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O FINANýNÍ SITUACI K 31. PROSINCI 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

(mil. Kþ)

Poznámka 31.12.2009

AKTIVA Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva Finanþní investice držené do splatnosti ÚvČry a pohledávky Investice v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Pohledávky ze splatné danČ Pohledávky z odložené danČ Pozemky, budovy a zaĜízení Goodwill a jiná nehmotná aktiva Aktiva urþená k prodeji Ostatní aktiva

14 15

21 589 166 975

15 400 139 500

15 16 16 17

19 649 167 355 119 049 203 026

29 530 128 620 100 420 230 383

18 19

35 463 8 044 0 0 3 780 3 368 625 3 858

37 383 7 181 1 100 479 4 739 3 650 127 7 864

752 781

706 376

24

23 202

35 105

24 25 19

106 032 549 551 5 158 652 99 6 389 706

63 512 543 964 2 469 0 0 14 116 963

691 789

660 129

5 855 6 673 18 687 27 748 0 2 437 -408 0

5 855 6 673 18 687 6 825 2 055 5 620 728 -196

60 992

46 247

752 781

706 376

12 20 21 22 23

Aktiva celkem ZÁVAZKY A VLASTNÍ KAPITÁL Finanþní závazky k obchodování Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Závazky ze splatné danČ Závazky z odložené danČ Ostatní závazky Rezervy

12 26 27

Závazky celkem Základní kapitál Emisní ážio Zákonný rezervní fond NerozdČlený zisk Reorganizaþní rezerva OceĖovací rozdíly z realizovatelných finanþních aktiv OceĖovací rozdíly ze zajištČní penČžních tokĤ OceĖovací rozdíly z pĜepoþtu zahraniþních mČn

28

28 28 28 28

Vlastní kapitál celkem Závazky a vlastní kapitál celkem

31.12.2008

PĜíloha tvoĜí nedílnou souþást této nekonsolidované úþetní závČrky. Nekonsolidovaná úþetní závČrka byla schválena pĜedstavenstvem banky 3. bĜezna 2010 a z jeho povČĜení podepsána: Pavel Kavánek pĜedseda pĜedstavenstva a generální Ĝeditel

Hendrik Scheerlinck þlen pĜedstavenstva a vrchní Ĝeditel

3

140

MMIX


NEKONSOLIDOVANÝ VÝKAZ ZMċN VLASTNÍHO KAPITÁLU ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

(mil. Kþ) 1. ledna 2008 Úplný výsledek za úþetní období Dividendy akcionáĜĤm Banky (Poznámka: 13)

Základní kapitál (Poznámka: 28)

Emisní ážio

Zákonný rezervní 1) fond

NerozdČlený zisk

OceĖovací rozdíly (Poznámka: 28)

Vlastní kapitál celkem

5 855

6 673

18 687

15 323

-1 725

44 813

0

0

0

683

9 932

10 615

0

0

0

-9 181

0

-9 181

31. prosince 2008

5 855

6 673

18 687

6 825

8 207

46 247

1. ledna 2009

5 855

6 673

18 687

6 825

8 207

46 247


0

0

0

21 602

-6 178

15 424

Dividendy akcionáĜĤm Banky (Poznámka: 13)

0

0

0

-679

0

-679

5 855

6 673

18 687

27 748

2 029

60 992

31. prosince 2009 (1)

Zákonný rezervní fond je tvoĜen kumulovanými pĜevody z nerozdČleného zisku v souladu s þeským obchodním zákoníkem. Tento rezervní fond nelze rozdČlovat.


4

141

MMIX


NEKONSOLIDOVANÝ VÝKAZ O PENċŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

2009

Po úpravČ 2008

23 156

-430

-68 809 47 467 5 149 0 11 744 61 1 064

-106 015 37 177 1 333 -895 0 16 -547

19 832

-69 361

INVESTIýNÍ ýINNOST Nákup investiþních cenných papírĤ Nákup dceĜiných a pĜidružených spoleþností a spoleþných podnikĤ Splatnost / prodej investiþních cenných papírĤ Nákup pozemkĤ, budov, zaĜízení a nehmotných aktiv Prodej pozemkĤ, budov, zaĜízení, nehmotných aktiv a aktiv urþených k prodeji

-26 065 -1 113 7 253 -1 010 2 468

-16 928 -6 459 5 318 -1 490 15

ýisté penČžní toky z investiþní þinnosti

-18 467

-19 544

FINANýNÍ ýINNOST Emise obligací Vyplacené dividendy

0 -679

11 -9 181

ýisté penČžní toky z finanþní þinnosti

-679

-9 170

686

-98 075

(mil. Kþ)

Poznámka

PROVOZNÍ ýINNOST Zisk pĜed zdanČním Úpravy o: ZmČna v provozních aktivech ZmČna v provozních závazcích NepenČžní položky zahrnuté do zisku pĜed zdanČním Transformace podnikání na Slovensku Prodej ýSOB SR ýistá zisk z investiþní þinnosti ýistá placená daĖ z pĜíjmĤ

31 31 31 2.5 2.5

ýisté penČžní toky z provozní þinnosti

ýisté zvýšení / snížení hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ Hotovost a hotovostní ekvivalenty na poþátku roku ýisté zvýšení / snížení hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ

31

28 180 686

126 255 -98 075

Hotovost a hotovostní ekvivalenty na konci roku

31

28 866

28 180

-9 726 23 543 7 801

-14 662 27 754 1 092

Dodateþné informace Úroky placené Úroky pĜijaté Dividendy pĜijaté


5

142

MMIX


PěÍLOHA NEKONSOLIDOVANÉ ÚýETNÍ ZÁVċRKY ZA ROK KONýÍCÍ 31. PROSINCEM 2009 Podle Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií

1. ÚVOD ýeskoslovenská obchodní banka, a. s. (dále Banka nebo ýSOB), se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, ýeská republika, Iý 00001350, je þeská akciová spoleþnost. ýSOB je univerzální bankou pĤsobící v ýeské republice a poskytuje širokou škálu bankovních služeb a produktĤ jak v þeských korunách, tak i v cizích mČnách pro domácí i zahraniþní klientelu. MateĜskou spoleþností Banky je KBC Bank NV (KBC Bank), která je ovládána KBC Group NV (KBC Group).

2. DģLEŽITÉ ÚýETNÍ POSTUPY 2.1 Základní zásady vedení úþetnictví Nekonsolidovaná úþetní závČrka byla sestavena na základČ ocenČní v poĜizovacích cenách kromČ realizovatelných cenných papírĤ, finanþních aktiv a závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a derivátĤ, které jsou ocenČny reálnou hodnotou. Nekonsolidovaná úþetní závČrka je vyjádĜena v milionech korun þeských (mil. Kþ), které jsou pro Banku mČnou vykazování. PĜíprava nekonsolidované úþetní závČrky je požadována zákonem o úþetnictví. Banka též sestavuje konsolidovanou úþetní závČrku Skupiny ýSOB v souladu s Mezinárodními standardy úþetního výkaznictví ve znČní pĜijatém Evropskou unií (EU IFRS). Prohlášení o shodČ Nekonsolidovaná úþetní závČrka Banky byla sestavena v souladu s EU IFRS.

2.2 Významné úþetní pĜedpoklady a odhady PĜi urþení þástek zachycených v úþetní závČrce v procesu aplikace úþetních pravidel vedení Banky posoudilo a provedlo odhady v následujících nejvýznamnČjších oblastech: Reálná hodnota finanþních nástrojĤ Pokud nelze urþit reálné hodnoty finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykázaných ve výkazu o finanþní situaci z aktivních trhĤ, jsou jejich reálné hodnoty urþeny využitím rĤzných oceĖovacích technik, které zahrnují použití matematických modelĤ. V pĜípadech, kdy je to možné, jsou vstupy do tČchto modelĤ brány z pozorování trhĤ. Pokud to však není možné, je tĜeba pĜi stanovení reálných hodnot použít urþitý stupeĖ odborného odhadu. PĜi tomto posouzení je tĜeba brát v úvahu kredit, likviditu a modelové vstupy jako jsou korelace a volatilita finanþních nástrojĤ uzavĜených na delší období. Snížení hodnoty finanþních nástrojĤ Ke každému rozvahovému dni Banka posuzuje, zda by nemČlo být do výkazu zisku a ztráty zaúþtováno snížení hodnoty jejích finanþních nástrojĤ. PĜi odhadu þástky a þasování budoucích penČžních tokĤ potĜebných pro urþení požadovaného snížení hodnoty je pĜedevším nutné využít úsudku vedení. Taková posouzení jsou založena na mnoha rĤzných pĜedpokladech a skuteþné výsledky mohou být odlišné. KromČ specifických opravných položek Banka tvoĜí také portfoliové opravné položky ke skupinČ úvČrĤ, ke kterým není identifikována specifická tvorba opravných položek, které však mají vyšší riziko nezaplacení než bylo pĤvodnČ oþekáváno. Úsudek vedení je také vyžadován pro stanovení reálné hodnoty zajištČní, což má významný dopad na snížení hodnoty.

6

143

MMIX


Odložené daĖové pohledávky Odložené daĖové pohledávky z nevyužitých daĖových ztrát jsou zachyceny ve výši, kterou bude pravdČpodobnČ možné realizovat proti oþekávaným zdanitelným ziskĤm v budoucnosti. PĜi urþení þástky vykázané odložené daĖové pohledávky je tĜeba použít úsudek vedení založený na pravdČpodobném þasování a úrovni budoucích zdanitelných ziskĤ spoleþnČ s budoucími daĖovČ plánovacími strategiemi.

2.3 ZmČny úþetních postupĤ Úþinné v roce 2009 PĜijaté úþetní politiky jsou v souladu s politikami použitými v pĜedchozím finanþním roce s tou výjimkou, že Banka pĜijala následující standardy, dodatky a interpretace. Jejich pĜijetí nemČlo žádný vliv na výkaz zisku a ztráty nebo výkaz o finanþní situaci. Tyto novČ pĜijaté standardy, dodatky a interpretace však vedly k dodateþnému zveĜejnČní informací. IAS 1 Sestavování a zveĜejĖování úþetní závČrky (Dodatek) Dodatek vyžaduje, aby Banka prezentovala všechny zmČny z titulu vlastníka ve vlastním kapitálu a všechny ostatní zmČny buć v jednom výkazu o úplném výsledku nebo ve dvou oddČlených výkazech – výkazu zisku a ztráty a výkazu ostatního úplného výsledku. DaĖový dopad každé složky úplného výsledku musí být prezentován. Banka rozhodla prezentovat úplný výsledek ve dvou výkazech – výkaz zisku a ztrát a výkaz o ostatním úplném výsledku. IFRS 7 Finanþní nástroje: ZveĜejnČní – Zlepšení zveĜejĖování finanþních nástrojĤ (Dodatek) Dodatek vyžaduje zveĜejnČní tĜí úrovní hierarchie reálné hodnoty všech finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ a další specifická zveĜejnČní pĜesunĤ mezi tČmito úrovnČmi. Dodatek také vyžaduje dodateþné požadavky na zveĜejnČní likvidity. IFRS 8 Provozní segmenty Nový standard nahrazuje požadavky na stanovení primárních (oborových) a sekundárních (geografických) segmentĤ Banky. Provozní segmenty stanovené podle IFRS 8 jsou totožné se segmenty definovanými podle IAS 14. Banka dále v roce 2009 pĜijala následující standardy, dodatky nebo interpretace, které nemají významný dopad na výkaz zisku a ztrát nebo výkaz o finanþní situaci: IFRS 1 První pĜijetí mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví – Náklady na investice do dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku (Dodatek). IFRS 2 Úhrady vázané na akcie – Rozhodné podmínky a rušení poskytnutých nástrojĤ (Dodatek). Dodatek vyjasĖuje definici rozhodných podmínek a úþetnictví rušení poskytnutých nástrojĤ. IAS 23 VýpĤjþní náklady (Revidovaný standard). IAS 27 Konsolidovaná a individuální úþetní závČrka – Náklady na investice do dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku (Dodatek). Dodatek ruší definici “metody poĜizovacích nákladĤ” a požaduje, aby dividendy z dceĜiného podniku, spoluovládané jednotky nebo pĜidruženého podniku byly zaúþtovány v zisku nebo ztrátČ v individuálních finanþních výkazech investora v okamžiku, kdy jí vznikne právo na pĜijetí dividendy. IAS 32 Finanþní nástroje: Vykazování a IAS 1 Sestavování a zveĜejĖování úþetní závČrky Finanþní nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající pĜi likvidaci (Dodatek). Dodatek standardu IAS 32 vyjasĖuje, za jakých okolností mohou být finanþní nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající pĜi likvidaci klasifikovány jako kapitálové nástroje. Rozsah dodatku je limitován. IFRIC 13 Zákaznické vČrnostní programy. IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí.

7

144

MMIX


IFRIC 16 ZajištČní þisté investice do zahraniþní jednotky. Úþinné v roce 2010 nebo pozdČji Následující standardy, dodatky a interpretace byly vydány a jsou úþinné od roku 2010. Banka nepĜijala pĜedþasnČ tyto standardy. Pokud není výslovnČ uvedeno, nové standardy, dodatky a interpretace nebudou mít významný vliv na finanþní výkazy. IFRS 1 První pĜijetí Mezinárodních standardĤ úþetního výkaznictví je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2010. IFRS 2 Úhrady vázané na akcie je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2010. Dodatek objasĖuje rozsah pĤsobnosti a úþtování úhrad vázaných na akcie vypoĜádaných v hotovosti. Tato novela zahrnuje interpretaci IFRIC 8 (Rozsah pĤsobnosti IFRS 2) a IFRIC 11 (IFRS 2 – Vlastní akcie a transakce s akciemi v rámci skupiny). IFRS 3 Podnikové kombinace je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek rozšiĜuje rozsah pĤsobnosti pĤvodního standardu a upravuje definici podnikových kombinací. Podnikové kombinace budou pĜecenČny na reálnou hodnotu nabývaného podniku a náklady v souvislosti s podnikovými kombinacemi nebudou zahrnuty do poĜizovací ceny nabývaného podniku. Nabytá aktiva a pĜevzaté závazky budou pĜecenČny na reálnou hodnotu v den akvizice. IFRS 9 Finanþní nástroje (první fáze) je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2013. Tento standard ještČ nebyl schválen Evropskou unií. Projekt náhrady souþasného standardu IAS 39 Finanþní nástroje: Úþtování a oceĖování byl rozdČlen do tĜí fází. První fáze se zamČĜuje na klasifikaci a oceĖování finanþních aktiv. Nový standard redukuje poþet oceĖovacích kategorií ze þtyĜ na dvČ. Dluhové nástroje jsou klasifikovány buć do kategorie zĤstatkové hodnoty nebo reálné hodnoty podle následujících kriterií: x Ekonomický model, který úþetní jednotka používá pro Ĝízení finanþních aktiv; a x Rysy, jimiž se vyznaþují smluvní penČžní toky z finanþního aktiva plynoucí Dluhové nástroje lze pĜeceĖovat zĤstatkovou hodnotou, jestliže budou splnČny obČ podmínky: x Úþetní jednotka má pro dané finanþní aktivum takový ekonomický model, jehož cílem je inkasovat penČžní toky z nČj plynoucí a x Smluvní podmínky finanþního aktiva dávají vzniknout penČžním tokĤm, které odpovídají pouze platbČ jistiny a úrokĤ z jistiny. Reklasifikace mezi tČmito dvČma kategoriemi je požadována, když dojde ke zmČnČ ekonomického modelu úþetní jednotky. Všechny kapitálové nástroje jsou oceĖovány reálnou hodnotou buć do ostatního úplného výsledku nebo do zisku a ztrát. IFRS 9 zachovává “fair value option”. PĜi prvotním zaúþtování se jednotka mĤže rozhodnout zaúþtovat finanþní nástroje reálnou hodnotou, pĜestože by jinak mohla klasifikovat nástroj do kategorie zĤstatkové hodnoty. IFRS 9 ruší požadavek oddČlovat vložený derivát od hostitelské smlouvy a požaduje ohodnocení celého nástroje podle výše uvedených podmínek. Nový standard bude mít významný dopad na finanþní výkazy Banky. Tento dopad nelze odhadnout kvĤli nejistotám panujícím ohlednČ dalších dvou fází projektu, které ještČ nebyly vydány. IASB stále pracuje jak na druhé fázi projektu o snížení hodnoty finanþních nástrojĤ, tak na tĜetí fázi týkající se zajišĢovacího úþetnictví. Nejistoty existují také ohlednČ úþtování finanþních závazkĤ a odúþtování finanþních nástrojĤ. IAS 24 ZveĜejnČní spĜíznČných stran je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2011. Tato novela upravuje definici spĜíznČných stran, vládní agentury a požadavky na zveĜejnČní transakcí a vztahĤ s vládními agenturami. IAS 27 Konsolidované a individuální úþetní výkazy je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek se týká úþetnictví nekontrolního podílu a ztráty kontroly dceĜiného podniku.

8

145

MMIX


IAS 32 Finanþní nástroje: Vykazování je platný pro úþetní období zaþínající po 1. únoru 2010. Dodatek se týká upĜesnČní klasifikace nárokové emise akcií. IAS 39 Finanþní nástroje: Úþtování a oceĖování – pĜípustné zajištČné položky je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Dodatek podává další návod k urþení možných zajištČných položek. IFRIC 14 Limit aktiva definovaných požitkĤ, požadavky na minimální financování a jejich interakce je platný pro úþetní období zaþínající po 1. lednu 2011. IFRIC 17 Distribuce nehotovostních aktiv vlastníkĤm je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2009. Interpretace poskytuje návod k zaúþtování transakcí, v nichž dochází k distribuci nehotovostních aktiv akcionáĜĤm. MĤže se jednat o distribuci rezerv nebo dividend. IFRIC 19 Splacení finanþních závazkĤ kapitálovými nástroji je platný pro úþetní období zaþínající po 1. þervenci 2010. Tato interpretace popisuje postupy umoĜení finanþních závazkĤ vlastními akciemi.

2.4 DĤležité úþetní postupy Níže jsou uvedeny základní úþetní postupy použité pĜi pĜípravČ tČchto nekonsolidovaných finanþních výkazĤ. (1) Cizí mČny Položky, které jsou souþástí úþetní závČrky Banky, jsou prvotnČ oceĖovány za použití mČny primárního ekonomického prostĜedí, ve kterém Banka pĤsobí („funkþní mČna“). Transakce v cizích mČnách jsou prvotnČ zachyceny ve funkþní mČnČ smČnným kurzem platným k datu jejich uskuteþnČní. PenČžní aktiva a závazky denominované v cizích mČnách jsou pĜepoþteny do funkþní mČny smČnnými kurzy platnými k rozvahovému dni. Všechny rozdíly jsou vykázány v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzových rozdílech (dále uvádČno jako ýisté zisky / ztráty z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty) ve výkazu zisku a ztráty. NepenČžní položky oceĖované historickými náklady v cizí mČnČ jsou pĜepoþteny pĜi použití smČnného kurzu k datu jejich uskuteþnČní. NepenČžní položky oceĖované reálnou hodnotou denominované v cizí mČnČ jsou pĜepoþteny smČnným kurzem k datu, ke kterému byla reálná hodnota stanovena. Kurzové rozdíly vztahující se k nepenČžním realizovatelným finanþním aktivĤm jsou zahrnuty stejnČ jako zmČny v reálné hodnotČ do vlastního kapitálu až do okamžiku, kdy je dané aktivum odúþtováno nebo znehodnoceno. (2) Investice v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích DceĜinou spoleþností se rozumí subjekt, který je kontrolován jiným subjektem (mateĜský subjekt). Kontrolou se rozumí schopnost Ĝídit finanþní a ekonomickou þinnost kontrolovaného subjektu za úþelem získání výhod vyplývajících z takové þinnosti. SpoleþnČ kontrolovaná spoleþnost je spoleþný podnik, který zahrnuje založení spoleþnosti, spoleþenství nebo jiného subjektu, ve kterém má každý ze spoleþníkĤ podíl. Smluvní ujednání mezi spoleþníky zĜizuje spoleþnou kontrolu ekonomické þinnosti subjektu. Spoleþná kontrola je smluvnČ ujednaný podíl na ekonomické þinnosti a existuje pouze v pĜípadČ, že strategická finanþní a operativní rozhodnutí týkající se þinnosti vyžadují jednomyslnou shodu stran podílejících se na kontrole. PĜidružené spoleþnosti jsou všechny jednotky, ve kterých má Banka významný vliv, ale ne kontrolu. Významný vliv je urþen vlastnictvím podílu na hlasovacích právech mezi 20 % a 50 %. Investice v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích jsou vykazovány v poĜizovací cenČ snížené o ztrátu z trvalého poklesu hodnoty. Dividendy plynoucí z investic v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích se vykazují ve Výnosech z dividend.

9

146

MMIX


(3) Finanþní nástroje - zaúþtování a odúþtování Finanþní aktiva a závazky jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci, vstoupí-li Banka do smluvního vztahu týkajícího se finanþního nástroje, s výjimkou nákupĤ a prodejĤ finanþních aktiv s obvyklým termínem dodání (viz dále). Finanþní aktivum je odúþtováno z výkazu o finanþní situaci, když Banka ztratí pĜevodem nebo uplynutím doby smluvní práva na penČžní toky, které se vztahují k tomuto aktivu (nebo k þásti tohoto aktiva). Tento pĜevod musí splĖovat kriteria odúþtování. K pĜevodu dojde, když Banka buć: (a) pĜevede smluvní práva na penČžní toky; nebo (b) ponechá si práva na penČžní toky a zároveĖ pĜijme smluvní závazek platit tyto toky tĜetí stranČ. Po pĜevodu aktiva Banka zhodnotí, do jaké míry si ponechala rizika a užitky plynoucí z vlastnictví pĜevedeného aktiva. Pokud v podstatČ všechna rizika a užitky byly pĜevedeny, aktivum je odúþtováno. Pokud v podstatČ všechna rizika a užitky nebyla ani ponechána ani pĜevedena, Banka zhodnotí, zda si zachovala kontrolu nad aktivem. Pokud si kontrolu nezachovala, aktivum je odúþtováno. Pokud si Banka ponechala kontrolu nad aktivem, nadále ho vykazuje v rozsahu své trvající spoluodpovČdnosti. Finanþní závazek je odúþtován z výkazu o finanþní situaci, když je povinnost uvedená ve smlouvČ splnČna, zrušena nebo skonþí její platnost. Nákup nebo prodej finanþního aktiva s obvyklým termínem dodání je transakce provedená v þasovém rámci obecnČ stanoveném smČrnicí nebo konvencí konkrétního trhu. U všech kategorií finanþních aktiv Banka vykazuje nákupy a prodeje s obvyklým termínem dodání k datu vypoĜádání. PĜi použití data vypoĜádání je finanþní aktivum ve výkazu o finanþní situaci zaúþtováno nebo odúþtováno ke dni, kdy je fyzicky pĜevedeno na Banku nebo z Banky (“datum vypoĜádání“). Datum, ke kterému Banka vstupuje do smluvního vztahu v rámci nákupu finanþního aktiva, nebo datum, ke kterému Banka ztrácí kontrolu nad smluvními právy na základČ prodeje tohoto finanþního aktiva, se obecnČ nazývá “datum uskuteþnČní obchodu“. Pro finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a pro realizovatelná finanþní aktiva se pohyby reálné hodnoty mezi “datem uskuteþnČní obchodu“ a “datem vypoĜádání“ v souvislosti s nákupy a prodeji vykazují v ýistém zisku z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, respektive OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv. Ke dni vypoĜádání je výsledné finanþní aktivum nebo závazek vykázán ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ poskytnutého nebo pĜijatého protiplnČní. (4) Finanþní nástroje - poþáteþní zaúþtování a následné oceĖování Klasifikace finanþních nástrojĤ závisí na úþelu, pro který byly tyto finanþní nástroje poĜízeny, a jejich charakteristikách. Všechny finanþní nástroje jsou prvotnČ ocenČny v reálné hodnotČ k datu poĜízení navýšené o transakþní náklady v pĜípadČ všech finanþních aktiv a závazkĤ, které nejsou vykazovány v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. (i)

Deriváty urþené k obchodování

Deriváty zahrnují mČnové kontrakty, futures na úrokovou míru, FRA, mČnové a úrokové swapy, mČnové a úrokové opce. Deriváty jsou zachyceny v reálné hodnotČ a jsou vykázány jako aktiva, pokud mají kladnou reálnou hodnotu, a jako závazky, pokud mají zápornou reálnou hodnotu. ZmČny reálných hodnot derivátĤ urþených k obchodování (vþetnČ úrokových výnosĤ a nákladĤ) se vykazují v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Banka pĜíležitostnČ nakupuje nebo vydává finanþní nástroje, které obsahují vložené deriváty. Vložený derivát se odlouþí od hostitelské smlouvy a vykáže se v reálné hodnotČ, jestliže ekonomické charakteristiky derivátu nejsou úzce spjaty s ekonomickými charakteristikami hostitelské smlouvy a podkladový nástroj není pĜecenČn na reálnou hodnotu do výkazu zisku a ztráty. V pĜípadČ, že samostatný derivát nesplĖuje podmínky pro zajištČní, považuje se za derivát urþený k obchodování. V pĜípadech, kdy Banka nemĤže vložený derivát spolehlivČ identifikovat a ocenit, vykáže se celá smlouva ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálné hodnoty takové smlouvy se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

10

147

MMIX


(ii)

Finanþní aktiva nebo finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

Tato kategorie zahrnuje dvČ dílþí kategorie: finanþní aktiva a finanþní závazky držené za úþelem obchodování a finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Finanþní aktiva nebo finanþní závazky držené za úþelem obchodování, které nejsou deriváty jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálných hodnot se vykazují v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Úrokový výnos nebo náklad se vykazuje v ýistém úrokovém výnosu podle smluvních podmínek nebo pĜi vzniku nároku na výplatu. Dividenda se vykazuje ve Výnosech z dividend. Finanþní aktivum nebo finanþní závazek je zaĜazen v této kategorii, pokud bylo poĜízeno pĜedevším za úþelem prodeje v krátkodobém výhledu. Finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou klasifikovány do této kategorie, pokud jsou splnČna následující kritéria: - klasifikace eliminuje nebo podstatnČ omezuje nesoulad v oceĖování nebo úþtování, který by jinak vznikl z ocenČní aktiv nebo závazkĤ nebo ze zachycení z nich plynoucích ziskĤ nebo ztrát na odlišném základČ; nebo - skupina finanþních aktiv, finanþních závazkĤ nebo jejich kombinace je Ĝízena a její výkonnost je hodnocena na základČ reálných hodnot, v souladu s dokumentovanou strategií Ĝízení rizik nebo investiþní strategií; nebo - finanþní nástroj obsahuje vložený derivát, pokud tento vložený derivát významnČ nemodifikuje penČžní toky nebo je zĜejmé, že jej nelze samostatnČ zaúþtovat. Finanþní aktiva a finanþní závazky klasifikované od poþátku jako vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou zachyceny ve výkazu o finanþní situaci v reálné hodnotČ. ZmČny reálných hodnot se vykazují v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Úrokový výnos nebo náklad se vykazuje v ýistém úrokovém výnosu podle smluvních podmínek. (iii) Investice držené do splatnosti Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanþní aktiva s danými nebo pĜedpokládanými platbami a s pevnou splatností, které vedení Banky zamýšlí a zároveĖ je schopno držet až do jejich splatnosti. Pokud by Banka prodala vČtší než nevýznamný objem aktiv držených do splatnosti, celá kategorie aktiv držených do splatnosti bude zrušena a reklasifikována jako realizovatelná aktiva. Investice držené do splatnosti jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s použitím metody efektivní úrokové míry mínus pĜípadné snížení jejich hodnoty. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s poĜízením a poplatky, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry. Amortizace se vykazuje v Úrokových výnosech. Ztráty ze snížení hodnoty tČchto aktiv se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení. (iv) ÚvČry a pohledávky ÚvČry a pohledávky jsou nederivátová finanþní aktiva s danými nebo pĜedpokládanými platbami, která nejsou kótována na aktivním trhu a Banka neplánuje s daným finanþním aktivem obchodovat. ÚvČry a pohledávky jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s použitím metody efektivní úrokové míry mínus pĜípadné snížení jejich hodnoty. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s poĜízením a poplatky, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry. Amortizace se vykazuje v Úrokových výnosech. Ztráty ze snížení hodnoty tČchto aktiv se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení.

11

148

MMIX


(v) Realizovatelná finanþní aktiva Realizovatelná finanþní aktiva jsou taková aktiva, která byla do této kategorie zaĜazena nebo která nebyla klasifikována jako vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, držená do splatnosti nebo úvČry a pohledávky. Realizovatelná finanþní aktiva jsou následnČ vykazována v reálné hodnotČ. Nerealizované zisky a ztráty se vykazují v OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv po zdanČní, do okamžiku odúþtování finanþního aktiva nebo snížení jeho hodnoty, kdy je kumulovaný zisk nebo ztráta dĜíve vykázaná ve vlastním kapitálu zaúþtována do výkazu zisku a ztráty. V pĜípadČ, že jsou realizovatelná aktiva prodána, nerealizované zisky nebo ztráty vykázané v OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv jsou stornovány a vykázány v ýistém zisku / ztrátČ z realizovatelných finanþních aktiv. PĜijaté úroky z realizovatelných aktiv jsou vypoþteny s použitím efektivní úrokové míry a jsou vykázané samostatnČ do ýistého výnosu z úrokĤ. Dividendy plynoucí z realizovatelných akciových podílĤ se vykazují ve Výnosech z dividend. (vi) Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ jsou nederivátové finanþní závazky vzniklé ze smluvních uspoĜádání, na jejichž základČ má Banka závazek buć dodat protistranČ penČžní prostĜedky nebo jiné finanþní aktivum. Tyto finanþní závazky jsou následnČ vykazovány v zĤstatkové hodnotČ s využitím metody efektivní úrokové míry. PĜi výpoþtu zĤstatkové hodnoty se berou v úvahu všechny diskonty nebo prémia spojené s emisí a náklady, které tvoĜí nedílnou souþást efektivní úrokové míry. (vii) Day 1 profit V pĜípadČ, že existuje rozdíl mezi transakþní cenou na neaktivním trhu a reálnou hodnotou z jiné zjistitelné bČžné tržní transakce se stejným nástrojem nebo založené na oceĖovacích technikách, jejichž promČnné obsahují pouze data z trhu, vykazuje Banka rozdíl mezi transakþní cenou a reálnou hodnotou (tzv. Day 1 profit) ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. V pĜípadČ, že nelze zjistit reálnou hodnotu obdobné tržní transakce, je rozdíl mezi transakþní cenou a modelovou hodnotou zobrazen ve výkazu zisku a ztráty pouze v pĜípadČ, že se promČnné vstupující do modelu stanou zjistitelnými z trhu, nebo že je nástroj odúþtován. (5) Repo a reverzní repo obchody Cenné papíry prodané na základČ smluv o zpČtné koupi k pĜedem urþenému datu (repo obchody) zĤstávají vykázány ve výkazu o finanþní situaci. Odpovídající pĜijaté zdroje jsou v souladu s ekonomickou podstatou vykazovány jako pĜijaté úvČry ve Finanþních závazcích vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty nebo Finanþních závazcích v zĤstatkové hodnotČ. Rozdíl mezi prodejní a zpČtnou kupní cenou se úþtuje jako úrokový náklad a þasovČ se rozlišuje po dobu životnosti smlouvy. Naopak cenné papíry koupené na základČ smluv o zpČtném prodeji k pĜedem urþenému datu (reverzní repo obchody) nejsou vykazovány ve výkazu o finanþní situaci. Poskytnuté plnČní je vykazováno ve Finanþních aktivech k obchodování nebo ÚvČrech a pohledávkách. Rozdíl mezi nákupní a zpČtnou prodejní cenou se úþtuje jako úrokový výnos a þasovČ se rozlišuje po dobu životnosti smlouvy.

12

149

MMIX


(6) Reálná hodnota Reálná hodnota finanþního nástroje pĜedstavuje hodnotu, za kterou mĤže být aktivum smČnČno nebo závazek vypoĜádán mezi obeznámenými smluvními stranami za bČžných tržních podmínek. Finanþní nástroje klasifikované jako finanþní aktiva nebo finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty nebo nástroje k obchodování nebo realizovatelná finanþní aktiva jsou oceĖovány reálnou hodnotou s použitím kótovaných tržních cen, jestliže je publikovaná cena kótovaná na aktivním veĜejném trhu. U finanþních nástrojĤ, které nejsou obchodovány na aktivních veĜejných trzích, jsou jejich reálné hodnoty odhadnuty s použitím modelĤ oceĖování, kótovaných cen nástrojĤ s podobnými charakteristikami nebo diskontovaných penČžních tokĤ. Tyto metody odhadu reálné hodnoty jsou znaþnČ ovlivnČny pĜedpoklady používanými Bankou vþetnČ diskontní sazby, likvidity a kreditních ukazatelĤ a odhadu budoucích penČžních tokĤ. (7) Snížení hodnoty finanþních aktiv Ke každému rozvahovému dni Banka posuzuje, zda existují objektivní dĤkazy potvrzující, že hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv byla snížena. Hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv se sníží nebo ke ztrátám ze snížení hodnoty dojde pouze tehdy, když existuje objektivní dĤkaz snížení hodnoty v dĤsledku jedné nebo více událostí, ke kterým došlo po prvotním zaúþtování aktiva („ztrátová událost“), a když tato ztrátová událost (nebo události) má dopad na odhadované budoucí penČžní toky finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv, které lze spolehlivČ odhadnout. Objektivní dĤkazy o tom, že došlo ke snížení hodnoty finanþního aktiva nebo skupiny aktiv, zahrnují zjistitelné informace, které má Banka k dispozici a které svČdþí o následujících ztrátových událostech: - významných finanþních problémech emitenta nebo dlužníka; - porušení smlouvy, jako napĜ. prodlení s platbami úrokĤ nebo jistiny þi jejich nezaplacení; - úlevČ, udČlené vČĜitelem dlužníkovi z ekonomických þi jiných právních dĤvodĤ souvisejících s finanþními obtížemi dlužníka, kterou by jinak vČĜitel neudČlil; - pravdČpodobnosti konkurzu þi jiné finanþní restrukturalizace dlužníka; - zániku aktivního trhu pro toto finanþní aktivum z dĤvodu finanþních potíží; nebo - zjistitelných údajích znaþících, že došlo k mČĜitelnému poklesu odhadovaných budoucích penČžních tokĤ ze skupiny finanþních aktiv od doby prvotního zaúþtování tČchto aktiv, pĜestože zatím není možné tento pokles zjistit u jednotlivých finanþních aktiv ve skupinČ, vþetnČ: x nepĜíznivých zmČn v platební situaci dlužníkĤ ve skupinČ; nebo x národních nebo místních hospodáĜských podmínek, které korelují s prodleními u aktiv ve skupinČ. (i)

Finanþní aktiva oceĖovaná v zĤstatkové hodnotČ

Banka posoudí, zda existuje objektivní dĤkaz o snížení hodnoty pro individuálnČ nebo spoleþnČ hodnocená finanþní aktiva v zĤstatkové hodnotČ. Jestliže Banka zjistí, že neexistuje žádný objektivní dĤkaz o snížení hodnoty individuálnČ hodnoceného aktiva, aĢ již je významné nebo nikoli, zahrne toto aktivum do skupiny finanþních aktiv s podobnými charakteristikami úvČrových rizik a spoleþnČ je posoudí ohlednČ snížení hodnoty. Aktiva, která jsou jednotlivČ posuzována ohlednČ snížení hodnoty a u kterých je nebo nadále bude úþtována ztráta ze snížení hodnoty, nejsou ve spoleþném posuzování snížení hodnoty zahrnuta. Jestliže existuje objektivní dĤkaz o tom, že došlo ke ztrátČ ze snížení hodnoty u poskytnutých pĤjþek a jiných pohledávek nebo investic držených do splatnosti, jež jsou vedeny v zĤstatkové hodnotČ, výše ztráty se mČĜí jako rozdíl mezi úþetní hodnotou aktiva a souþasnou hodnotou odhadovaných budoucích penČžních tokĤ (vyjma budoucích úvČrových ztrát, ke kterým nedošlo) diskontovaných pĤvodní efektivní úrokovou mírou finanþního aktiva. Úþetní hodnota aktiva se snižuje s použitím úþtu opravné položky. ýástka ztráty se zaúþtuje do výkazu zisku a ztráty. Pokud má úvČr nebo investice držená do splatnosti pohyblivou úrokovou sazbu, jako diskontní sazba pro ocenČní jakékoli ztráty ze snížení hodnoty se použije stávající efektivní úroková míra stanovená podle dané smlouvy. Výpoþet souþasné hodnoty oþekávaných budoucích penČžních tokĤ zajištČného finanþního aktiva zohledĖuje penČžní toky, které mohou plynout ze zabavení zajištČného aktiva, snížené o náklady na získání a prodej zajištČní.

13

150

MMIX


Pro úþely kolektivního posouzení snížení hodnoty jsou finanþní aktiva seskupována na základČ podobných rysĤ úvČrových rizik. Tyto vybrané rysy jsou relevantní odhadĤm budoucích penČžních tokĤ skupiny tČchto aktiv tím, že svČdþí o dlužníkovČ schopnosti zaplatit celou splatnou þástku podle smluvních podmínek posuzovaných aktiv. Budoucí penČžní toky ve skupinČ finanþních aktiv, které jsou kolektivnČ posuzovány na snížení hodnoty, jsou odhadovány na základČ smluvních penČžních tokĤ z aktiv ve skupinČ a na základČ historické zkušenosti se ztrátou u aktiv s charakteristikami úvČrového rizika podobnými skupinovým charakteristikám. Historická zkušenost se ztrátou je pĜizpĤsobena na základČ bČžných dostupných údajĤ za úþelem zohlednČní úþinkĤ souþasných podmínek, které neovlivnily období, ke kterému je historická zkušenost vztažena, a za úþelem odstranČní úþinkĤ podmínek historického období, které v souþasnosti neexistují. Odhady zmČn budoucích penČžních tokĤ skupiny aktiv odrážejí zmČny v souvisejících zjistitelných údajích za rĤzná období a jsou s tČmito zmČnami ĜízenČ konzistentní. PĜedpoklady použité pro odhad budoucích penČžních tokĤ jsou Bankou pravidelnČ pĜezkoumávány s cílem zmenšit rozdíly mezi odhady ztrát a skuteþnými ztrátami. Pokud v následujícím úþetním období ztráta ze snížení hodnoty poklesne a tento pokles je možné objektivnČ vztáhnout k události, která nastala po rozpoznání snížení hodnoty, bude toto dĜíve zaúþtované snížení hodnoty stornováno prostĜednictvím úþtu opravných položek do výkazu zisku a ztráty. Pokud je úvČr nedobytný, je odepsán proti související opravné položce. Takové úvČry jsou odepsány po ukonþení všech nezbytných procedur a po urþení þástky ztráty. Následné výnosy z dĜíve odepsaných þástek se vykazují ve výkazu zisku a ztráty ve Ztrátách ze znehodnocení. (ii)

Restrukturalizované úvČry

Pokud je to možné, snaží se Banka spíše úvČry restrukturalizovat než pĜebírat vlastnictví zajištČní. Toto zahrnuje rozšíĜení platebních podmínek a dohodu o nových podmínkách úvČru. Pokud byly podmínky úvČru sjednány znovu, úvČr se pĜestane považovat za úvČr po splatnosti, ovšem rating klienta nemĤže být zlepšen pouze na základČ restrukturalizace. Vedení prĤbČžnČ hodnotí restrukturalizované úvČry, aby se ujistilo, že byla splnČna všechna kritéria a že je pravdČpodobné, že v budoucnu dojde k jejich splacení. Tyto úvČry jsou nadále hodnoceny z pohledu individuálního nebo kolektivního snížení hodnoty, pĜi jejichž výpoþtu se používá pĤvodní efektivní úroková míra. (iii) Finanþní aktiva oceĖovaná v reálné hodnotČ Ke konci každého úþetního období Banka posuzuje, zda existují objektivní dĤkazy potvrzující, že hodnota finanþního aktiva nebo skupiny finanþních aktiv byla snížena. V pĜípadČ investice do dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelné finanþní aktivum je tento posuzován na možné snížení hodnoty na základČ stejných kritérií jako v pĜípadČ finanþních aktiv oceĖovaných v zĤstatkové hodnotČ. V pĜípadČ investice do kapitálového nástroje klasifikované jako realizovatelné finanþní aktivum je objektivním dĤkazem snížení hodnoty významný nebo dlouhotrvající pokles reálné hodnoty pod jeho poĜizovací hodnotu. Za významný je považován pokles o více než 30 % reálné hodnoty, za dlouhotrvající se považuje období jednoho roku a déle. Pokud existují nČjaké takové dĤkazy v pĜípadČ realizovatelných finanþních aktiv, kumulovaná ztráta - definovaná jako rozdíl mezi poĜizovací cenou a souþasnou reálnou hodnotou, po odeþtení ztráty ze snížení hodnoty tohoto finanþního aktiva pĤvodnČ zachycené do zisku nebo ztráty - je vyjmuta z vlastního kapitálu a zachycena ve výkazu zisku a ztráty. Ztráty ze snížení hodnoty majetkových nástrojĤ vykázané ve výkazu zisku a ztráty nejsou následnČ prostĜednictvím výkazu zisku a ztráty rušeny. Jestliže se v následujícím období zvýší reálná hodnota dluhového nástroje klasifikovaného jako realizovatelný a toto zvýšení lze objektivnČ vztáhnout k události, ke které došlo po zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty do zisku nebo ztráty, ztráta ze snížení hodnoty se stornuje do výkazu zisku a ztráty. (8) Snížení hodnoty nefinanþních aktiv Banka posoudí ke každému rozvahovému dni, zda existují indikace o tom, že by u aktiva mohlo dojít ke snížení hodnoty. Pokud existují takové indikace, pĜípadnČ je-li vyžadováno roþní testování na snížení hodnoty, Banka odhadne zpČtnČ získatelnou hodnotu aktiva. ZpČtnČ získatelná hodnota je ta vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem a z hodnoty z užívání. ZpČtnČ získatelná hodnota je stanovena pro individuální aktivum.

14

151

MMIX


Ke každému rozvahovému dni je pro všechna aktiva vyjma goodwillu zjištČno, zda existují indikace, že dĜíve zaúþtovaná ztráta ze snížení hodnoty již neexistuje nebo tato ztráta poklesla. Pokud takovéto dĤkazy existují, Banka odhadne zpČtnČ získatelnou hodnotu. DĜíve zaúþtované ztráty ze snížení hodnoty mohou být stornovány, pouze pokud došlo ke zmČnČ v odhadech ve stanovení zpČtnČ získatelné hodnoty od dĜívČjšího zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty. Pokud je tato podmínka splnČna, úþetní hodnota je navýšena na hodnotu zpČtnČ získatelnou. Toto navýšení nesmí pĜesáhnout þistou úþetní hodnotu, která by byla stanovena, pokud by nedošlo k zaúþtování ztráty ze snížení hodnoty v minulých letech. Storno je zaúþtováno ve výkazu zisku a ztráty. (9) ZajišĢovací úþetnictví Banka používá nástroje, oznaþené jako zajišĢovací penČžní toky nebo zajišĢovací reálnou hodnotu, ke stabilizaci penČžních tokĤ a reálné hodnoty vyplývajících z úrokových a mČnových rizik Banky. ZajištČní penČžních tokĤ se používá k minimalizaci variability penČžních tokĤ aktiv s výnosovým úrokem, závazkĤ s nákladovým úrokem nebo pĜedpokládaných transakcí vyvolaných pohyby úrokové sazby. ZajištČní reálné hodnoty se používá k minimalizaci variability reálné hodnoty aktiva nebo závazku, která by mohla ovlivnit zisk þi ztrátu. ZajišĢovací úþetnictví se používá pro deriváty a ostatní finanþní nástroje oznaþené tímto zpĤsobem, které splĖují urþité podmínky. Pro zaúþtování derivátu jako zajišĢovacího nástroje používá Banka následující kritéria: - formální dokumentace zajišĢovacího nástroje, zajišĢované položky, cíle zajištČní, strategie a vzájemného vztahu je pĜipravena pĜed použitím zajišĢovacího úþetnictví; - zajištČní je zdokumentováno zpĤsobem prokazujícím, že se pĜedpokládá vysoká úþinnost pĜi kompenzaci rizika zajišĢované položky v prĤbČhu sledovaného období; - krytí zajišĢovaného rizika je prĤbČžnČ vysoce úþinné. Derivát se považuje za vysoce úþinný, jestliže Banka dosahuje pomČru protichĤdných zmČn penČžních tokĤ pĜíslušných zajišĢovanému riziku mezi 80 a 125 procenty. Banka splnila požadavky standardu pozmČnČného vyjmutím nČkterých þástí, tak jak byl schválen Evropskou komisí. (i)


Efektivní þást zmČny reálné hodnoty derivátu zajišĢujícího penČžní toky se vykazuje v OceĖovacích rozdílech ze zajištČní penČžních tokĤ. Neefektivní þást zmČny se zachycuje pĜímo do ýistého zisku / ztráty z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ýástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ jsou reklasifikovány do výkazu zisku a ztráty stejným zpĤsobem jako u zajišĢované položky. V pĜípadČ, že uplyne doba platnosti nástroje zajišĢujícího penČžní toky nebo že zajištČní pĜestane splĖovat definovaná kritéria, jsou pĜíslušné zbylé þástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ zaúþtovány do výkazu zisku a ztráty ve stejném období, ve kterém má zajišĢovaná položka dopad na zisk. V pĜípadČ, že se pĜedpokládaná zajišĢovaná transakce již zĜejmČ neuskuteþní, jsou pĜíslušné zbylé þástky OceĖovacích rozdílĤ ze zajištČní penČžních tokĤ vykázány pĜímo do výkazu zisku a ztráty. (ii)

ZajištČní reálné hodnoty

ZmČny v reálné hodnotČ zajišĢovacího nástroje, který splnil podmínky pro úþtování o zajištČní reálné hodnoty, jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ZmČna v reálné hodnotČ zajišĢovaných položek je úþtována jako souþást úþetní hodnoty zajišĢované položky a je také vykázána ve výkazu zisku a ztráty v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. (10) Zapoþtení finanþních aktiv a závazkĤ Finanþní aktiva a závazky se zapoþtou a výsledná þistá þástka se vykáže ve výkazu o finanþní situaci, existuje-li zákonem vynutitelné právo zapoþíst vykázané þástky a zámČr provést úhradu výsledného rozdílu nebo souþasnČ realizovat pohledávku a uhradit závazek.

15

152

MMIX


(11) Leasing Rozhodnutí o tom, zda smlouva je leasingem nebo leasing obsahuje, je založeno na ekonomické podstatČ transakce a vyžaduje posouzení toho, zda splnČní závazku ze smlouvy je závislé na použití konkrétního aktiva nebo aktiv a smlouva pĜevádí právo užívat toto aktivum. Banka je nájemcem Banka uzavírá zejména leasingové smlouvy na operativní pronájem. Celkové platby provedené za operativní nájem se úþtují do výkazu zisku a ztráty lineární metodou po dobu trvání pronájmu. V pĜípadČ ukonþení operativního pronájmu pĜed uplynutím doby trvání pronájmu se jakákoliv platba, která je poskytnuta pronajímateli jako smluvní pokuta, úþtuje do nákladĤ úþetního období, ve kterém došlo k ukonþení smlouvy. (12) Úþtování výnosĤ a nákladĤ Výnosy se úþtují v rozsahu, ve kterém je pravdČpodobné, že ekonomické užitky poplynou do Banky, a jejich þástka mĤže být spolehlivČ ocenČna. K zaúþtování výnosĤ musí být splnČna následující kritéria: (i)

Úrokové výnosy a úrokové náklady

Úrokové výnosy a úrokové náklady ze všech finanþních nástrojĤ oceĖovaných v zĤstatkové hodnotČ a úrok nesoucích finanþních nástrojĤ klasifikovaných jako realizovatelná finanþní aktiva jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty za použití metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je zpĤsob výpoþtu zĤstatkové hodnoty finanþního aktiva nebo finanþního závazku a pĜiĜazení úrokového výnosu nebo úrokového nákladu za pĜíslušné období. Efektivní úroková míra je sazba, která pĜesnČ diskontuje odhadované budoucí penČžní platby nebo pĜíjmy po dobu pĜedpokládané životnosti finanþního nástroje, pĜípadnČ po kratší období, na þistou úþetní hodnotu finanþního aktiva nebo finanþního závazku. PĜi výpoþtu efektivní úrokové míry Banka provádí odhad penČžních tokĤ s ohledem na veškeré smluvní podmínky finanþního nástroje, avšak nebere v úvahu budoucí úvČrová rizika. Výpoþet zahrnuje veškeré poplatky a þástky zaplacené nebo pĜijaté mezi smluvními stranami, které jsou nedílnou souþástí efektivní úrokové míry, transakþní náklady a veškeré jiné prémie þi diskonty. (ii)


Poplatky a provize jsou obecnČ vykázány jako þasovČ rozlišené podle okamžiku poskytnutí služby. Pro úvČry, které budou pravdČpodobnČ vyþerpány, jsou poplatky za poskytnutí úvČrĤ þasovČ rozlišené prostĜednictvím efektivní úrokové míry úvČru. Provize a poplatky vzniklé z vyjednávání nebo úþasti na vyjednávání transakce pro tĜetí stranu, jako napĜíklad nabytí úvČrĤ, akcií nebo jiných cenných papírĤ nebo koupČ þi prodej podnikĤ, jsou vykázány pĜi uzavĜení podkladové transakce. Poplatky za portfoliové a jiné manažerské poradenství a služby jsou vykázány na základČ pĜíslušné smlouvy o provedení služby. Poplatky za Ĝízení aktiv investiþních fondĤ jsou vykázány pomČrnČ za období poskytování služby. (iii) Výnosy z dividend Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vznikne právo na pĜijetí platby. (iv) ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zahrnuje veškeré zisky a ztráty ze zmČn reálných hodnot finanþních aktiv a finanþních závazkĤ k obchodování a vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. V této položce jsou zahrnuty neefektivní þásti ze zajišĢovacích transakcí. (13) Hotovost a hotovostní ekvivalenty Pro úþely výkazu penČžních tokĤ pĜedstavují hotovost a hotovostní ekvivalenty zĤstatky s ménČ než tĜímČsíþní splatností od data nabytí, které zahrnují: pokladní hotovost a vklady u emisních bank (mimo povinných minimálních rezerv), úvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi a vklady od úvČrových institucí.

16

153

MMIX


(14) Pozemky, budovy a zaĜízení Pozemky, budovy a zaĜízení zahrnují Bankou používané nemovitosti, IT a komunikaþní a jiné stroje a zaĜízení. Pozemky se vykazují v poĜizovací cenČ. Budovy a zaĜízení jsou vykazovány v poĜizovací cenČ snížené o oprávky a pĜípadné znehodnocení. ZĤstatková hodnota aktiv a jejich životnost jsou kontrolovány k rozvahovému dni a pĜípadnČ upraveny. Odpisy jsou poþítány lineární metodou tak, aby byla odepsána poĜizovací cena každého aktiva na jeho zbytkovou hodnotu po dobu jeho pĜedpokládané životnosti za následující období: Budovy IT vybavení KanceláĜské vybavení Ostatní

30 let 4 roky 10 let 4-30 let

Zisky a ztráty plynoucí z úbytkĤ aktiv se urþí jako rozdíl mezi prodejní cenou a jejich úþetní zĤstatkovou hodnotou a jsou zahrnuty v þisté hodnotČ do ýistých ostatních výnosĤ. Odepisovaná aktiva jsou pĜezkoumávána na snížení hodnoty k rozvahovému dni nebo kdykoliv nastanou události nebo zmČny podmínek, které by mohly znamenat, že úþetní hodnota nemusí být zpČtnČ získatelná. Úþetní hodnota je odepsána okamžitČ na zpČtnČ získatelnou hodnotu, pokud je úþetní hodnota aktiva vyšší než odhadovaná zpČtnČ získatelná hodnota. ZpČtnČ získatelná hodnota je ta vyšší z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem a z hodnoty z užívání. Pokud je velmi pravdČpodobné, že aktivum bude prodáno, pak je toto aktivum klasifikováno v Aktivech urþených k prodeji a je ocenČno v nižší hodnotČ ze zĤstatkové hodnoty a z reálné hodnoty snížené o náklady spojené s prodejem. (15) Goodwill Goodwill pĜedstavuje þástku, o kterou kupní cena pĜevyšuje reálnou hodnotu podílu nabyvatele na þistých identifikovatelných aktivech, závazcích a potenciálních závazcích nabytého podniku k datu akvizice. Goodwill se každoroþnČ testuje na snížení hodnoty a vykazuje se v poĜizovací cenČ snížené o kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Pokud je poĜizovací cena akvizice nižší než reálná hodnota þistých aktiv nabytého podniku, vykáže se tento rozdíl pĜímo do výkazu zisku a ztráty. Pro úþely pĜezkoumávání snížení hodnoty je goodwill získaný v akvizici pĜiĜazený k penČzotvorné jednotce, u které je oþekáván nejvČtší prospČch ze synergií ze spojení podnikĤ. PenČzotvorná jednotka pĜedstavuje nejnižší úroveĖ v Bance, na které je goodwill sledován pro úþely interního Ĝízení. (16) Nehmotná aktiva Nehmotná aktiva zahrnují software, licence, vztahy se zákazníky a jiná nehmotná aktiva. Nehmotná aktiva jsou vykazována v poĜizovací cenČ snížené o oprávky a pĜípadné znehodnocení. ZĤstatková hodnota aktiv a jejich životnost jsou kontrolovány ke každému rozvahovému dni a pĜípadnČ upraveny. Odpisy softwaru a jiných nehmotných aktiv jsou poþítány lineární metodou tak, aby byla odepsána poĜizovací cena každého aktiva na jeho zbytkovou hodnotu po dobu jeho pĜedpokládané životnosti za následující období: Software Ostatní nehmotná aktiva

4 roky 5 let

Vztahy se zákazníky jsou odepisovány metodou zrychleného odepisování po dobu životnosti aktiva. Životnost je doba, bČhem které Banka získává významné penČžní toky z nehmotného aktiva. Zisky a ztráty plynoucí z úbytkĤ aktiv se urþí jako rozdíl mezi prodejní cenou a jejich úþetní zĤstatkovou hodnotou a jsou zahrnuty v þisté hodnotČ do ýistých ostatních výnosĤ.

17

154

MMIX


(17) Finanþní záruky V rámci bČžné obchodní þinnosti Banka poskytuje finanþní záruky v podobČ akreditivĤ a vystavených záruk. Finanþní záruky jsou vykázány ve vyšší hodnotČ z þasovČ rozlišeného poplatku za záruku a nejlepšího odhadu výdajĤ požadovaných k vyrovnání finanþního závazku vzniklého z plnČní záruky a jsou vykazovány v Rezervách. Hodnota poplatkĤ je ve výkazu zisku a ztráty vykazována ve Výnosech z poplatkĤ a provizí. PĜípadné zvýšení nebo snížení závazku z finanþních záruk se vykazuje ve Ztrátách ze znehodnocení. (18) DĤchodové požitky zamČstnancĤ DĤchody jsou vypláceny prostĜednictvím systému dĤchodového zabezpeþení ýeské republiky zamČstnancĤm s trvalým pobytem a jsou financovány z pĜíspČvkĤ sociálního pojištČní od zamČstnancĤ a zamČstnavatelĤ, které jsou odvozeny z platĤ. KromČ pĜíspČvkĤ odvádČných zamČstnanci pĜispívá Banka na pĜíspČvkovČ definované penzijní pĜipojištČní zamČstnancĤ nad rámec zákonného sociálního zabezpeþení. PĜíspČvky jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku jejich úhrady. (19) Rezervy Rezervy jsou vykázány v pĜípadČ, že Banka má souþasné smluvní nebo mimosmluvní závazky vyplývající z minulých událostí, je vysoce pravdČpodobné, že dojde k odtoku ekonomických prostĜedkĤ za úþelem vypoĜádání závazku, a mĤže být proveden spolehlivý odhad výše závazku. (20) DaĖ z pĜíjmĤ DaĖ z pĜíjmĤ má dvČ složky: splatnou daĖ a odloženou daĖ. Splatná daĖ z pĜíjmĤ pĜedstavuje þástku, která má být zaplacena nebo refundována v rámci danČ z pĜíjmĤ za pĜíslušné období. Odložené daĖové pohledávky a závazky vznikají vzhledem k rozdílnému ocenČní aktiv a závazkĤ dle zákona o dani z pĜíjmĤ a jejich úþetní hodnotČ v úþetní závČrce. Všechny odložené daĖové pohledávky jsou zachyceny ve výši, kterou bude pravdČpodobnČ možné realizovat proti oþekávaným zdanitelným ziskĤm v budoucnosti. Ve finanþních výkazech jsou odložené daĖové pohledávky a závazky zapoþítávány, pokud existuje právo provést zápoþet. Odložená daĖ vztahující se ke zmČnČ reálné hodnoty derivátĤ urþených k zajištČní penČžních tokĤ a realizovatelných cenných papírĤ, které jsou úþtovány pĜímo do vlastního kapitálu, je též úþtována pĜímo do vlastního kapitálu a následnČ je vykázána ve výkazu zisku a ztráty spoleþnČ s realizovaným nákladem þi výnosem. Banka vykazuje þistou odloženou daĖovou pohledávku v Pohledávkách z odložené danČ a þistý odložený daĖový závazek v Závazcích z odložené danČ. (21) Správcovské þinnosti Banka bČžnČ vykonává správcovskou þinnost, ze které vyplývá držení nebo umisĢování aktiv na úþet jednotlivcĤ nebo institucí. Tato aktiva a z nich vyplývající pĜíjem nejsou zahrnuty do úþetní závČrky, protože se nejedná o aktiva Banky. (22) Provozní segmenty Provozní segmenty jsou stanoveny v souladu s novČ platným standardem IFRS 8, který od 1. ledna 2009 nahradil IAS 14. Provozním segmentem je taková složka Banky, která se zabývá podnikatelskými aktivitami, v souvislosti s nimiž mohou vzniknout výnosy a náklady, provozní výsledky složky jsou pravidelnČ ovČĜovány Bankou za úþelem posouzení její výkonnosti a pro každou jednotlivou složku jsou k dispozici samostatné údaje. PĤvodní primární segmenty vykazované v minulých obdobích odpovídají provozním segmentĤm.

18

155

MMIX


2.5 Komparativy Transformace podnikání na Slovensku V roce 2007 se majoritní vlastník Banky KBC Bank NV rozhodl založit v rámci strategického Ĝízení Skupiny KBC nový právní subjekt na Slovensku tak, aby jednotlivé entity (ýSOB ýR a ýSOB SR) reportovaly pĜímo do KBC Group NV. Smlouva upravující vznik ýeskoslovenské obchodné banky (ýSOB SR) byla podepsána 14. srpna 2007 a nabyla úþinnosti 1. ledna 2008. Skladba akcionáĜĤ ýSOB SR byla k 1. lednu 2008 následující:

ýSOB KBC Bank NV ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Factoring, a.s. Celkem

Podíl na základním kapitálu (%)

Reálná hodnota podílu na základním kapitálu (mil. Sk)

56,74 39,80 2,02 1,44

11 408 8 000 407 289

100,00

20 104

Podíl ýSOB pĜedstavoval nepenČžní vklad aktiv a závazkĤ vedených v úþetnictví ýSOB SR k 31. prosinci 2007 a dodateþný vklad akcií dceĜiných spoleþností ýSOB podnikajících na Slovensku. Podíl KBC Bank NV pĜedstavoval vklad penČžních prostĜedkĤ. Podíl ýSOB Leasingu, a.s. a ýSOB Factoringu, a.s. pĜedstavoval jejich majetkové úþasti v ýSOB Leasingu SR a ýSOB Factoringu SR. Na základČ Smlouvy o výkonu hlasovacích práv ze dne 14. srpna 2007 byla veškerá hlasovací práva všech akcionáĜĤ pĜevedena na KBC Bank NV. Od 1. ledna 2008 byla ýSOB SR ovládána KBC Bank NV. Podíl ýSOB v této nové spoleþnosti byl vykázán v rámci realizovatelných finanþních aktiv. Transakce byla uskuteþnČna mezi podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Bank NV a pĜedstavovala reorganizaci souþasné podoby skupiny. Poþínaje 1. lednem 2008 byla vkládaná aktiva a závazky a dceĜiné spoleþnosti ýSOB na Slovensku vyjmuty z finanþních výkazĤ Banky a nahrazeny majetkovou úþastí v ýSOB SR. ýistá úþetní hodnota aktiv vložených do ýSOB SR byla 4 230 mil. Kþ. Reálná hodnota vložených aktiv byla 9 032 mil. Kþ. Rozdíl mezi þistou úþetní hodnotou a reálnou hodnotou vložených aktiv byl vykázán v Reorganizaþní rezervČ (2 055 mil. Kþ) a OceĖovacích rozdílech z realizovatelných finanþních aktiv (2 747 mil. Kþ) (Poznámka: 29). Reorganizaþní rezerva pĜedstavovala rozĜedČní podílu Banky na aktivech slovenské poboþky a dceĜiných spoleþností výmČnou za podíl v ýSOB SR, do které pĜispČla KBC Bank NV vkladem hotovosti. Hlavní dopady do nekonsolidovaných finanþních výkazĤ jsou zobrazeny ve výkazu o penČžních tocích a v pohybových tabulkách v položce Transformace podnikání na Slovensku.

19

156

MMIX


Na zaþátku roku 2009 byl pĤvodní podíl Banky v ýSOB SR ve výši 56,74 %. V roce 2008 KBC Bank NV koupila 100 % podíl v Istrobance, která pĤsobila na Slovensku jako univerzální banka. V roce 2009 KBC Bank NV rozhodla o fúzi ýSOB SR a Istrobanky formou vkladu 100 % podílu v Istrobance do ýSOB SR. Fúze se uskuteþnila k 1. þervenci 2009 a jejím dĤsledkem bylo snížení podílu Banky v ýSOB SR k datu transakce na 46,68 %. AkcionáĜská struktura ýSOB SR k 1. þervenci 2009 byla následující: Podíl na základním kapitálu (%) ýSOB KBC Bank NV ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Factoring, a.s.

46,68 50,46 1,66 1,20

Celkem

100,00

NáslednČ po fúzi se Banka dohodla s KBC Bank NV na prodeji podílu v ýSOB SR. Transakce zjednodušila strukturu KBC Group. SouþasnČ ýSOB Leasing, a.s. a ýSOB Factoring, a.s. prodaly své podíly v ýSOB SR do KBC Bank NV. Kupní smlouva byla podepsána dne 11. prosince 2009 s datem úþinnosti od 14. prosince 2009. Celková úplata dosáhla výše 11 744 mil. Kþ. V návaznosti na prodej Banka rozpustila související reorganizaþní rezervu ve výši 2 055 mil. Kþ, oceĖovací rozdíly z pĜepoþtu zahraniþních mČn ve výši -196 mil. Kþ a oceĖovací rozdíly z pĜecenČní realizovatelných finanþních aktiv ve výši 4 671 mil. Kþ. Banka vykázala v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv ve výkazu zisku a ztráty realizovaný zisk z prodeje ve výši 6 530 mil. Kþ. ýasové rozlišení úrokových výnosĤ z úvČrĤ v prodlení Do roku 2008 Banka þasovČ rozlišovala úroky z úvČrĤ v prodlení v úrokových výnosech, které byly stornovány ve ztrátách ze znehodnocení úvČrĤ a pohledávek. Od roku 2009 se Banka rozhodla stornovat þasovČ rozlišené úroky pĜímo v úrokových výnosech. Následující tabulka udává pĜehled dopadĤ uvedené zmČny prostĜednictvím reklasifikací promítnutých ve výkazu zisku a ztráty a ve výkazu o finanþní situaci za rok konþící 31. prosince 2008:

(mil. Kþ) Úrokové výnosy Ztráty ze znehodnocení ÚvČry a pohledávky Hrubé úvČry Opravné položky na ztráty z úvČrĤ

2008 PĜed úpravou

Reklasifikace

2008 Po úpravČ

29 056 -2 066

-120 120

28 936 -1 946

234 689 -5 555

-450 450

234 239 -5 105

Následující tabulka udává pĜehled dopadĤ uvedené zmČny prostĜednictvím reklasifikací promítnutých ve výkazu o finanþní situaci k 31. prosinci 2007:

(mil. Kþ) ÚvČry a pohledávky Hrubé úvČry Opravné položky na ztráty z úvČrĤ

2007 PĜed úpravou

Reklasifikace

2007 Po úpravČ

253 529 -5 951

-330 330

253 199 -5 621

20

157

MMIX


PĜerozdČlení nákladĤ mezi segmenty Vykazování podle segmentĤ pro rok konþící 31. prosince 2008 bylo založeno na jiné metodice rozdČlení nákladĤ než bylo použito Bankou pro rok konþící 31. prosince 2009. Pro zlepšení kvality vykazování podle segmentĤ a srovnatelnosti mezi segmenty zaþala Banka v roce 2009 vykazovat výsledky segmentĤ po zohlednČní alokace režijních nákladĤ pĤvodnČ zahrnutých v segmentu Centrála Skupiny. Výsledky vykazované podle segmentĤ pro rok konþící 31. prosince 2008 byly upraveny tak, aby byly v souladu s touto zmČnou metodiky rozdČlení nákladĤ. Outsourcing ICT služeb V souladu s dlouhodobým zámČrem zjednodušit a zefektivnit poskytování informaþních a komunikaþních (ICT) služeb v rámci KBC Group bylo v roce 2008 rozhodnuto, že Banka bude outsourcovat své ICT služby. ZámČr pĜedpokládal pĜesun þásti zamČstnancĤ Banky a aktiv souvisejících s ICT do samostatného subjektu. K 14. lednu 2009 byla do obchodního rejstĜíku zapsána KBC Global Services Czech Branch, organizaþní složka (KBC GS CZ). KBC GS CZ je organizaþní složkou belgické KBC Global Services NV. Na základČ rozhodnutí pĜedstavenstva byly k 1. þervnu 2009 pĜesunuty ICT služby z ýSOB do KBC GS CZ. Stávající zamČstnanecké smlouvy dotþených zamČstnancĤ ýSOB byly v souladu se zákony pĜesunuty na KBC GS CZ. Rámcová smlouva o outsourcingu ICT sepsaná 1. þervna 2009 mezi ýSOB, KBC Global Services NV a KBC GS CZ stanovuje obecné podmínky upravující ICT služby vþetnČ nČkolika smluv o úrovni poskytovaných služeb (SLA) a urþuje základní zásady spolupráce. Pouze základní smlouva o úþtování poplatkĤ byla uzavĜena mezi ýSOB a KBC GS CZ. Proces pĜevodu dílþích smluv s hlavními dodavateli byl zahájen v roce 2009. DĤsledkem výše popsaných zmČn je, že náklady na zamČstnance a þást správních nákladĤ nejsou plnČ srovnatelné s pĜedcházejícím obdobím. Dopad na úþetní závČrku je popsán ve Všeobecných správních nákladech (Poznámka: 10) Smlouva o nákupu aktiv mezi ýSOB a KBC Global Services NV byla uzavĜena a vstoupila v platnost v lednu 2010. Na základČ smlouvy došlo k pĜesunu aktiv souvisejících s ICT z Banky na KBC Global Services NV. ICT aktiva byla k 31. prosinci 2009 klasifikována jako Aktiva urþená k prodeji (Poznámka: 22). V dalším období by mČl být dokonþen kompletní soubor rámcových dohod, poþínaje Memorandem o porozumČní, který bude specifikovat významné dohody dĤležité pro další vývoj Rámcové smlouvy, což zahrnuje dohody o rizicích vzniklých KBC GS CZ a ýSOB (oþekávané v bĜeznu 2010). Ukonþení procesu pĜevodu dílþích smluv s ICT dodavateli (tĜetí strany) je oþekáváno v þervnu 2010. OcenČní novČ vytvoĜené spoleþnosti bude dokonþeno v roce 2010. Kupní cena bude urþena na základČ znaleckého posudku a to znalcem jmenovaným MČstským soudem v Praze. Finanþní dopad prodeje podniku bude vykázán v roce 2010 (Poznámka: 36).

21

158

MMIX


3. INFORMACE O SEGMENTECH Banka vykazuje informace o segmentech prvotnČ podle klientských segmentĤ. Banka má þtyĜi vykazované segmenty, které jsou popsány níže a pĜedstavují strategické obchodní jednotky Banky. Tyto strategické obchodní jednotky nabízí rĤzné produkty a služby a jsou Ĝízeny samostatnČ na základČ struktury managementu a interního reportování (controlling) Banky. Na þtvrtletní þi mČsíþní bázi hodnotí management Banky interní reporty za každou strategickou obchodní jednotku. Management samostatnČ monitoruje operaþní výsledky tČchto obchodních jednotek pro úþely rozhodování o alokaci zdrojĤ a hodnocení výkonu. Výkony jednotlivých segmentĤ jsou hodnoceny na základČ provozního zisku nebo ztráty, který je v urþitých ohledech mČĜen odlišnČ od provozního zisku nebo ztráty v jednotlivých finanþních výkazech. DaĖ z pĜíjmĤ je Ĝízena na úrovni Banky a není alokována na provozní segmenty. Definice klientských provozních segmentĤ: Retailové bankovnictví / Malé a stĜední podniky: fyzické osoby, podnikatelé a spoleþnosti s obratem nižším než 300 mil. Kþ. Tento segment zahrnuje klientské vklady, spotĜebitelské úvČry, kontokorentní úvČry, zaĜízení kreditních karet a pĜevodĤ penČžních prostĜedkĤ a ostatní transakce s klienty ze segmentu Retail / SME. Firemní bankovnictví: spoleþnosti s obratem vyšším než 300 mil. Kþ a nebankovní finanþní instituce. Tento segment zahrnuje klientské vklady, úvČry, kontokorentní úvČry, zaĜízení kreditních karet a pĜevodĤ penČžních prostĜedkĤ a ostatní transakce s klienty ze segmentu firemního bankovnictví. Finanþní trhy a ALM: segment Ĝízení aktiv a závazkĤ a dealing. Tento segment zahrnuje investiþní produkty a služby pro institucionální investory a zprostĜedkovatele a þinnost Ĝízení fondĤ. SpoleþnČ s poradenstvím týkající se firemního bankovnictví, fúzí a akvizicí a specializovaného finanþního poradenství a obchodování jsou souþástí dealingových služeb. Centrála Skupiny: V segmentu Centrála Skupiny jsou zahrnuty výsledky z investovaného volného kapitálu Banky, dividendy pĜijaté od dceĜiných a pĜidružených spoleþností a spoleþných podnikĤ a výnosy a náklady, které nejsou pĜímo pĜiĜaditelné jiným segmentĤm.

22

159

MMIX



(mil. Kþ)

Retailové Firemní Finanþní Centrála bankovnictví / bankovnictví trhy a Skupiny Malé a stĜední ALM podniky

Celkem

Výkaz zisku a ztráty ýistý úrokový výnos ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk z realizovatelných finanþních aktiv ýisté ostatní výnosy

10 793 4 063 0

2 262 938 0

888 49 0

1 673 334 7 801

15 616 5 384 7 801

979

553

1 526

-5

3 053

0 99

0 27

120 -92

6 558 653

6 678 687

Provozní výnosy z toho: Externí provozní výnosy Interní provozní výnosy

15 934

3 780

2 491

17 014

39 219

7 050 8 884

4 047 -267

12 757 -10 266

15 365 1 649

39 219 0

Odpisy a amortizace Ostatní provozní náklady

-104 -9 156

0 -1 161

-2 -398

-967 -528

-1 073 -11 243

Provozní náklady

-9 260

-1 161

-400

-1 495

-12 316

Ztráty ze znehodnocení – tvorba Ztráty ze znehodnocení – rozpuštČní

-2 295 347

-1 576 275

-17 0

-1 147 666

-5 035 1 288

4 726

1 318

2 074

15 038

23 156

Zisk pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu Zisk segmentu

-945

-264

-415

70

-1 554

3 781

1 054

1 659

15 108

21 602

84 340

85 081

508 727

74 633

752 781

387 774

92 450

197 930

13 635

691 789

546

2

0

464

1 012

Aktiva a závazky Aktiva celkem Závazky celkem Investiþní výdaje

23

160

MMIX



(mil. Kþ)

Retailové Firemní Finanþní Centrála bankovnictví / bankovnictví trhy a Skupiny Malé a stĜední ALM podniky

Celkem

Výkaz zisku a ztráty ýistý úrokový výnos ýistý výnos z poplatkĤ a provizí Výnosy z dividend ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk z realizovatelných finanþních aktiv ýisté ostatní výnosy

10 980 4 157 0

1 946 918 0

582 83 1

1 743 328 1 091

15 251 5 486 1 092

1 283

1 069

-11 774

130

-9 292

0 107

0 49

45 57

69 1 078

114 1 291

Provozní výnosy z toho: Externí provozní výnosy Interní provozní výnosy

16 527

3 982

-11 006

4 439

13 942

6 520 10 007

4 627 -645

-213 -10 793

3 008 1 431

13 942 0

Odpisy a amortizace Ostatní provozní náklady

-130 -9 597

0 -1 180

-2 -318

-891 -308

-1 023 -11 403

Provozní náklady

-9 727

-1 180

-320

-1 199

-12 426

Ztráty ze znehodnocení – tvorba Ztráty ze znehodnocení – rozpuštČní

-1 612 564

-394 262

-506 0

-505 245

-3 017 1 071

5 752

2 670

-11 832

2 980

-430

Zisk / ztráta pĜed zdanČním DaĖ z pĜíjmu Zisk / ztráta segmentu

-1 208

-561

2 469

413

1 113

4 544

2 109

-9 363

3 393

683

85 685

105 981

408 632

106 078

706 376

355 142

93 907

175 203

35 877

660 129

568

9

4

908

1 489

Aktiva a závazky Aktiva celkem Závazky celkem Investiþní výdaje

Mezisegmentové transakce jsou transakce provedené mezi dvČma primárními segmenty na principu obchodĤ mezi vzájemnČ nezávislými partnery. Do 31. prosince 2007 Banka pĤsobila v ýeské republice a Slovenské republice. Dne 1. ledna 2008 Banka vložila aktiva a závazky vedené v úþetnictví ýSOB SR k 31. prosinci 2007 a akcie dceĜiných spoleþností ýSOB podnikajících na Slovensku do nového právního subjektu založeného na Slovensku (Poznámka: 2.5). Od roku 2008 Banka pĤsobí pouze v ýeské republice.

24

161

MMIX


4. ÚROKOVÉ VÝNOSY (mil. Kþ)

2009

2008

429

1 511

1 209 8 749 5 294 4 898 2 613 1 183

816 11 222 3 838 4 385 5 705 1 459

24 375

28 936

(mil. Kþ)

2009

2008

Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Centrální banky ÚvČrové instituce Ostatní klienti Vydané dluhové cenné papíry PodĜízené závazky Amortizace diskontu pĜi tvorbČ ostatních rezerv (Poznámka: 27) Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

9 1 286 5 249 270 356 4 1 585

23 1 130 6 887 723 544 13 4 365

8 759

13 685

(mil. Kþ)

2009

2008

Výnosy z poplatkĤ a provizí Platební styk Správa úvČrĤ Kolektivní investování Správa, úschova a uložení hodnot Cenné papíry Asset management Ostatní

4 755 1 044 405 160 103 8 629

4 951 883 513 154 109 21 523

7 104

7 154

812 424 60 424

786 394 61 427

1 720

1 668

5 384

5 486

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám ÚvČry a pohledávky za ÚvČrovými institucemi Ostatními klienty Realizovatelná finanþní aktiva Finanþní investice držené do splatnosti Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

5. ÚROKOVÉ NÁKLADY

6. ýISTÝ VÝNOS Z POPLATKģ A PROVIZÍ

Náklady na poplatky a provize Platební styk PĜíspČvek do fondu pojištČní vkladĤ Provize zprostĜedkovatelĤm Ostatní

ýistý výnos z poplatkĤ a provizí

25

162

MMIX


7. ýISTÝ ZISK / ZTRÁTA Z FINANýNÍCH NÁSTROJģ VYKAZOVANÝCH V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY A KURZOVÉ ROZDÍLY ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty, jak je vykázán ve výkazu zisku a ztráty, nezahrnuje þistý úrok z finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a þistý úrokový výnos z finanþních aktiv a finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou pro detailnČjší prezentaci þistého zisku z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Banky podrobnČji rozebrány v níže uvedené tabulce: (mil. Kþ)

2009

2008

ýistý zisk / ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly – dle výkazu ýistý úrokový výnos (Poznámky: 4, 5)

3 053 2 211

-9 292 2 799

5 264

-6 493

3 421 1 411 29

2 671 463 50

4 861

3 184

1 183 -1 025

-7 697 -4 393

158

-12 090

245

2 413

5 264

-6 493

2009

2008

275 125 111

377 83 0

34 142

-5 836

687

1 291

Finanþní nástroje k obchodování Úrokové kontrakty Devizové operace Komoditní kontrakty Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazené pĜi prvotním zachycení Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Kurzové rozdíly Finanþní nástroje vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a kurzové rozdíly

8. ýISTÉ OSTATNÍ VÝNOSY (mil. Kþ) Služby poskytované ýSOB SR Výnosy z operativního leasingu a pronájmĤ ýistý zisk z prodeje aktiv urþených k prodeji Zisk / ztráta z prodeje investic v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích Ostatní

26

163

MMIX


9. NÁKLADY NA ZAMċSTNANCE (mil. Kþ)

2009

2008

Mzdy a platy Platy a jiné krátkodobé výhody vrcholového managementu Sociální a zdravotní pojištČní Penzijní a podobné náklady Ostatní

3 629 77 1 091 114 151

3 726 78 1 144 122 264

5 062

5 334

Systém odmČĖování managementu Ve mzdách a jiných krátkodobých výhodách vrcholového managementu jsou zahrnuty mzdy a odmČny þlenĤ pĜedstavenstva. Mzdy a odmČny þlenĤ pĜedstavenstva, stejnČ jako pravidla a struktura odmČĖování, jsou schvalovány dozorþí radou. Za své pĤsobení v dozorþí radČ je odmČĖován pouze její pĜedseda. Penzijní pĜipojištČní Banka poskytuje zamČstnancĤm (vþetnČ vrcholového managementu) pĜíspČvkové penzijní pĜipojištČní na dobrovolném základČ. ZúþastnČní zamČstnanci mohou odvádČt 1 % nebo 2 % ze svých mezd do ýSOB Penzijního fondu Stabilita, a.s. nebo do ýSOB Penzijního fondu Progres, a.s., které jsou plnČ vlastnČnými dceĜinými spoleþnostmi ýSOB a do dalších penzijních fondĤ schválených Ministerstvem financí ýR, do kterých pak Banka pĜispívá 2 % nebo 3 % jejich mezd. PĜedþasné ukonþení pracovního pomČru PĜi ukonþení pracovního pomČru výpovČdí ze strany zamČstnavatele z dĤvodĤ uvedených v § 52 písmeno a) až c) a e) zákoníku práce je zamČstnanci pĜiznáno odstupné podle pĜíslušného ustanovení zákoníku práce ve výši nejménČ trojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku. Další odstupné je zamČstnanci pĜiznáno ve výši jednoho násobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku v pĜípadČ, že délka pracovního pomČru þiní 10-15 let; jednoho a pĤl násobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 1520 let; dvojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 20-25 let; trojnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 25-30 let, þtyĜnásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce 30-35 let a pČtinásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku pĜi délce více než 35 let.

10. VŠEOBECNÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY (mil. Kþ)

2009

2008

Informaþní technologie Poplatky za retailové služby Nájemné – minimální leasingové platby Marketing Telekomunikace Ostatní náklady na budovy Poplatky za odborné služby Administrativa Cestovné a pĜepravné Náklady na autoprovoz PojištČní Ostatní

1 596 1 128 757 580 538 434 322 123 106 51 36 644

846 1 090 693 869 737 458 287 167 135 49 32 763

6 315

6 126

NárĤst nákladĤ na informaþní technologie v roce 2009 vyplýval ze zahájení outsourcingu ICT služeb od þervna 2009. KBC GS CZ fakuturovala Bance náklady na informaþní a komunikaþní služby ve výši 1 150 mil. Kþ (2008: 0 Kþ). ZároveĖ outsourcing ICT pĜinesl úspory v jiných nákladových položkách, jako napĜíklad ve mzdových nákladech a v telekomunikacích.

27

164

MMIX


11. ZTRÁTY ZE ZNEHODNOCENÍ (mil. Kþ) Ztráty ze znehodnocení úvČrĤ a pohledávek (Poznámka: 17) Rezervy na úvČrové pĜísliby a záruky (Poznámka: 27) Ztráty ze znehodnocení realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 16) Ztráty ze znehodnocení finanþních investic držených do splatnosti (Poznámka: 16) Ztráty ze znehodnocení investic v dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích Ztráty ze znehodnocení aktiv urþených k prodeji (Poznámka: 22) Ztráty ze znehodnocení ostatních aktiv

2009

2008

-2 931 114 -37

-1 112 0 -165

-17

-370

-770 -8 -98

0 -9 -290

-3 747

-1 946

2009

2008

652 35

0 -152

867 0

-975 14

1 554

-1 113

12. DAĕ Z PěÍJMU DaĖový náklad / výnos k 31. prosinci 2009 a 2008 se skládá z tČchto složek: (mil. Kþ) Splatná daĖ Nedoplatek / pĜeplatek danČ z pĜíjmĤ z minulých let Odložený daĖový náklad / výnos vyplývající ze vzniku a zrušení pĜechodných rozdílĤ Odložený daĖový náklad vyplývající ze snížení daĖové sazby

Rekonciliace mezi daĖovým nákladem / výnosem a úþetním ziskem násobeným domácí sazbou danČ k 31. prosinci 2009 a 2008 je následující: (mil. Kþ)

2009

2008

Zisk / Ztráta pĜed zdanČním Použité daĖové sazby

23 156 20%

-430 21%

DaĖový náklad / výnos vypoþtený použitím daĖových sazeb Nedoplatek / pĜeplatek danČ z pĜíjmĤ z minulých let DaĖový dopad nezdaĖovaných výnosĤ DaĖový dopad daĖovČ neuznatelných nákladĤ Dopad do poþáteþního stavu v dĤsledku snížení daĖové sazby Ostatní

4 631 35 -3 817 699 0 6

-91 -152 -1 395 495 14 16

1 554

-1 113

V prĤbČhu roku 2007 byly schváleny zmČny v zákonČ o daních z pĜíjmĤ. Platná sazba danČ pro rok 2009 byla 20 % (2008: 21 %), v následujících letech bude 19 %. Odložená daĖ z pĜíjmĤ je vypoþtena ze všech pĜechodných rozdílĤ pĜi použití závazkové metody s uplatnČním základní daĖové sazby ve výši 19 % uzákonČné pro rok 2010 a pozdČji.

28

165

MMIX


Pohyby na úþtu odložené danČ z pĜíjmĤ jsou následující: (mil. Kþ)

2009

2008

1. ledna

479

704

0 -867

-39 961

0 23

-823 22

390 -124

-373 27

-99

479

(mil. Kþ)

2009

2008

Odložený daĖový závazek / pohledávka ZamČstnanecké benefity Rezervy ZajištČní penČžních tokĤ Právní nároky Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika Ztráty ze znehodnocení finanþních investic Zrychlené daĖové odpisy DaĖová ztráta uplatnitelná v pĜíštích obdobích Snížení hodnoty užívaných budov Amortizace goodwillu Realizovatelné cenné papíry Ostatní doþasné rozdíly

167 103 96 92 71 39 27 0 0 -210 -537 53

0 171 -170 92 60 116 -7 819 3 -139 -543 77

-99

479

Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Výkaz zisku a ztráty, kladný / záporný dopad Realizovatelné cenné papíry (Poznámka: 29) PĜecenČní na reálnou hodnotu PĜevod do zisku za úþetní období ZajištČní penČžních tokĤ (Poznámka: 29) PĜecenČní na reálnou hodnotu PĜevod do zisku za úþetní období 31. prosince Odložený daĖový závazek / pohledávka zahrnuje následující položky:

Dopad odložené danČ do výkazu zisku a ztráty zahrnuje následující pĜechodné rozdíly: (mil. Kþ)

2009

2008

ZamČstnanecké benfity Zrychlené daĖové odpisy Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika Odložený daĖový náklad vyplývající ze snížení daĖové sazby Snížení hodnoty užívaných budov Realizovatelné cenné papíry Rezervy Amortizace goodwillu Ztráty ze znehodnocení finanþních investic DaĖová ztráta uplatnitelná v pĜíštích obdobích Ostatní doþasné rozdíly

167 34 11 0 -3 -16 -68 -72 -76 -819 -25

0 0 60 -14 2 3 16 -41 116 819 0

-867

961

29

166

MMIX


13. DIVIDENDY O výsledných dividendách se úþtuje až po jejich schválení Rozhodnutím jediného akcionáĜe o rozdČlení zisku. PĜedstavenstvo na jednání dne 3. bĜezna 2010 rozhodlo pĜedložit dozorþí radČ návrh na výplatu dividendy za rok 2009 ve výši 2 970 Kþ na akcií, což pĜedstavuje dividendy v celkové výši 17 389 mil. Kþ. Tento návrh je souþástí obvyklého postupu pĜi rozdČlení zisku. Na základČ Rozhodnutí jediného akcionáĜe ze dne 16. þervna 2009 byly schváleny dividendy za rok 2008 ve výši 116 Kþ na akcii. Celková výše vyplacené dividendy pĜedstavuje 679 mil. Kþ. Na základČ Rozhodnutí jediného akcionáĜe ze dne 3. þervna 2008 byly schváleny dividendy za rok 2007 ve výši 1 568 Kþ na akcii. Celková výše vyplacené dividendy pĜedstavuje 9 181 mil. Kþ.

14. POKLADNÍ HOTOVOST A POHLEDÁVKY VģýI CENTRÁLNÍM BANKÁM (mil. Kþ)

2009

2008

Hotovost Povinné minimální rezervy (Poznámka: 37.2) Ostatní vklady u centrálních bank (Poznámka: 37.2)

7 391 8 559 5 638

8 345 4 272 2 783

21 588

15 400

1

0

21 589

15 400

ýasové rozlišení úrokových výnosĤ (Poznámka 37.2)

Povinné minimální rezervy nemá Banka k dispozici pro bČžné operace. ýeská národní banka (ýNB) poskytuje úrok z povinných minimálních rezerv na základČ þtrnáctidenní repo sazby ýNB.

15. FINANýNÍ AKTIVA VYKAZOVANÁ V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY (mil. Kþ) Finanþní aktiva k obchodování ÚvČry a pohledávky Reverzní repo operace (Poznámka: 34) UmístČní na penČžním trhu Dluhové nástroje Dluhové cenné papíry zastavené za úþelem zajištČní repo operací Finanþní deriváty (Poznámka: 19) ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazená pĜi prvotním zachycení Dluhové nástroje Dluhové cenné papíry zastavené za úþelem zajištČní repo operací ýasové rozlišení úrokových výnosĤ


2009

2008

88 449 18 666 36 648 4 288 18 207

15 389 52 380 24 658 12 529 33 435

166 258

138 391

717

1 109

166 975

139 500

19 319 0

26 170 2 615

19 319

28 785

330

745

19 649

29 530

186 624

169 030

30

167

MMIX


16. FINANýNÍ INVESTICE (mil. Kþ) Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry Majetkové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových výnosĤ Investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Finanþní investice

2009

2008

164 234 47

115 779 10 743

164 281

126 522

3 074

2 098

167 355

128 620

115 856

97 799

3 193

2 621

119 049

100 420

286 404

229 040

Ve Finanþních investicích jsou zahrnuty dluhové cenné papíry v hodnotČ 8 046 mil. Kþ (2008: 28 857 mil. Kþ) zastavené za úþelem zajištČní repo operací. Rekonciliace opravných položek na ztráty ze znehodnocení finanþních investic v letech 2008 a 2009: Realizovatelná finanþní aktiva (mil. Kþ)

Majetkové Dluhové cenné papíry cenné papíry

1. leden 2008

Celkem

0

39

0

39

Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Zvýšení (Poznámka: 11) Kurzové rozdíly

0 136 0

-13 29 0

0 370 32

-13 535 32

31. prosinec 2008

136

55

402

593

0 0 0

37 0 0

17 -393 -26

54 -393 -26

136

92

0

228

Zvýšení (Poznámka: 11) Použití Kurzové rozdíly 31. prosinec 2009

31

168

Investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry

MMIX


17. ÚVċRY A POHLEDÁVKY (mil. Kþ)

2009

2008

Struktura podle kategorie dlužníka VeĜejná správa NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

29 4 143 35 134 139 083 31 130

6 023 3 271 28 319 175 857 20 769

Hrubé úvČry

209 519

234 239

-7 335

-5 105

202 184

229 134

842

1 249

203 026

230 383

Opravné položky na ztráty z úvČrĤ ýasové rozlišení úrokových výnosĤ

Následující tabulky uvádí pĜehled zmČn v opravných položkách na ztráty z úvČrĤ za roky 2008 a 2009 podle segmentového þlenČní a podle individuálnČ a kolektivnČ posuzovaných pohledávek: ÚvČrové instituce

Firemní bankovnictví

Retailové bankovnictví

Celkem

95

3 868

1 658

5 621

-46

-598

-700

-1 344

-28 0 1

650 -140 20

490 -152 -13

1 112 -292 8

22

3 800

1 283

5 105

ýisté zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Odpisy Kurzové rozdíly

194 0 0

2 037 -2 -30

700 -669 0

2 931 -671 -30

31. prosinec 2009

216

5 805

1 314

7 335

Individuální znehodnocení

Kolektivní znehodnocení

Celkem

(mil. Kþ)

5 277

344

5 621

-1 242

-102

-1 344

1 628

390

2 018

-584 -292 -1

-322 0 9

-906 -292 8

4 786

319

5 105

3 890

105

3 995

-1 007 -671 -30

-57 0 0

-1 064 -671 -30

6 968

367

7 335

(mil. Kþ) 1. leden 2008 Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) ýisté zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Odpisy Kurzové rozdíly 31. prosinec 2008

1. leden 2008 Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Snížení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Odpisy Kurzové rozdíly 31. prosinec 2008 Zvýšení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Snížení opravných položek na ztráty z úvČrĤ (Poznámka: 11) Odpisy Kurzové rozdíly 31. prosinec 2009

32

169

MMIX


18. INVESTICE V DCEěINÝCH A PěIDRUŽENÝCH SPOLEýNOSTECH A SPOLEýNÝCH PODNICÍCH PĜímé vlastnictví Banky (%) ve významných dceĜiných a pĜidružených spoleþnostech a spoleþných podnicích je následující:

Název DceĜiné spoleþnosti První speciální fond kvalifikovaných investorĤ pro finanþní instituce, otevĜený podílový fond AXA investiþní spoleþnost a.s. Auxilium, a. s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. Centrum Radlická a.s. ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Penzijní fond Progres, a.s. ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Hypoteþní banka, a.s.

ZemČ

2009 Úþetní (%) hodnota

2008 Úþetní (%) hodnota

ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika ýeská republika

0,00 100,00 100,00 100,00 20,59 100,00 73,15 100,00 100,00 100,00 100,00

0 1 195 30 969 85 1 175 60 2 263 5 600 720 955

100,00 100,00 100,00 100,00 20,59 100,00 73,15 100,00 100,00 100,00 100,00

1 000 5 375 30 969 85 1 175 344 5 263 4 700 718 1 207

ýeská republika ýeská republika

59,81 100,00

740 19 530

60,32 99,90

859 13 517

Spoleþný podnik ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

ýeská republika

55,00

1 540

55,00

1 540

PĜidružená spoleþnost ýSOB PojišĢovna, a. s.

ýeská republika

25,00

601

25,00

601

35 463

37 383

V þervenci 2008 Banka nakoupila podílové listy otevĜeného podílového fondu První speciální fond kvalifikovaných investorĤ pro finanþní instituce, otevĜený podílový fond AXA investiþní spoleþnost a.s. a stala se tak jediným podílníkem spoleþnosti. V bĜeznu 2009 Banka všechny podílové listy prodala. V prosinci 2009 bylo vyplaceno emisní ážio z dceĜiných spoleþností Auxilium, a.s. ve výši 4 180 mil. Kþ a ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ve výši 284 mil. Kþ. Na základČ rozhodnutí jediného akcionáĜe došlo v listopadu 2009 k výplatČ emisního ážia z ýSOB Investment Banking Services, a.s. ve výši 3 000 mil. Kþ. V kvČtnu 2009 Banka odkoupila menšinový podíl ve výši 0,1 % ve spoleþnosti Hypoteþní banka, a.s. a stala se jediným akcionáĜem. Na základČ rozhodnutí jediného akcionáĜe Banka navýšila v prosinci 2009 základní kapitál v ýSOB Leasing, a.s. o 900 mil. Kþ a v Hypoteþní bance, a.s. o 6 000 mil. Kþ. V roce 2009 Banka navýšila svou investici do ýSOB Penzijní fond Progres, a.s. o 150 mil. Kþ a do ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. o 300 mil. Kþ formou pĜíplatkĤ k základnímu kapitálu. Na základČ smlouvy o výkonu hlasovacích práv Banka disponuje 53 % hlasovacích práv v ýSOB Asset Management, a.s., a z toho dĤvodu je spoleþnost považována za dceĜinou spoleþnost.

33

170

MMIX


Na základČ penČžitého vkladu v rámci navýšení základního kapitálu spoleþnosti ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. v roce 2008 Banka nabyla podíl ve spoleþnosti ve výši 60 %. V prosinci 2008 pĜevedla ýSOB PojišĢovna, a. s. veškerá svá hlasovací práva ve spoleþnosti ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. na Banku. ýSOB je tímto oprávnČna k výkonu 96,49 % hlasovacích práv ve spoleþnosti ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. V roce 2009 se podíl Banky ve spoleþnosti ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. snížil v dĤsledku rozhodnutí Banky snížit základní kapitál spoleþnosti. Na základČ akcionáĜské dohody ýSOB spoluovládá ýeskomoravskou stavební spoĜitelnu, a.s. spoleþnČ s vlastníkem zbývajícího 45 % podílu. Z toho dĤvodu je tato spoleþnost vykazována jako spoleþný podnik. V Ĝíjnu 2008 pĜevedla KBC Verzekeringen NV 15 % hlasovacích práv ve spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a. s. na Banku. ýSOB je tak oprávnČna k výkonu 40 % všech hlasovacích práv ve spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a. s. Banka ovládá spoleþnost ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. nepĜímo prostĜednictvím spoleþností Auxilium, a. s. a ýSOB Asset Management, a.s., v nichž drží vČtšinu hlasovacích práv. Podíly v ostatních spoleþnostech jsou shodné s podíly na hlasovacích právech. K 31. prosinci 2009 považuje Banka hodnotu podílĤ v nČkterých dceĜiných spoleþností za znehodnocenou. Hodnota podílu v ýSOB Property fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. byla znehodnocena o 119 mil. Kþ pĜevážnČ kvĤli poklesu hodnoty þistých aktiv. OcenČní hodnoty þistých aktiv bylo primárnČ urþeno nezávislým znalcem. Hodnota podílĤ v dceĜinných spoleþnostech ýSOB Penzijní fond Progres, a.s. a ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. byla znehodnocena kvĤli poklesu projektovaných diskontovaných penČžních tokĤ. Na základČ toho byly v roce 2009 vykázány ztráty ze znehodnocení ve výši 148 mil. Kþ a 503 mil. Kþ. Management Banky se domnívá, že neexistují žádné další indikace znehodnocení hodnot investic Banky v dceĜiných spoleþnostech, v pĜidružené spoleþnosti ani ve spoleþném podniku.

19. FINANýNÍ DERIVÁTY Banka využívá finanþní deriváty pro úþely obchodování a zajišĢování. Finanþní deriváty zahrnují swapy, forwardy a opþní smlouvy. Swapová smlouva pĜedstavuje smlouvu dvou stran o výmČnČ penČžních tokĤ na základČ konkrétních pĜíslušných nominálních þástek, aktiv, pĜípadnČ indexĤ. Forwardové smlouvy jsou smlouvy o nákupu nebo prodeji urþitého objemu finanþních nástrojĤ, indexĤ, mČny nebo komodity k pĜedem stanovenému budoucímu termínu a za pĜedem stanovenou sazbu nebo cenu. Opþní smlouva je smlouva, která na kupujícího pĜevádí právo, nikoliv však povinnost koupit nebo prodat urþité množství finanþního nástroje, indexu, mČny nebo komodity za pĜedem urþenou sazbu nebo cenu k urþitému budoucímu datu nebo bČhem budoucího období. ÚvČrové riziko související s finanþními deriváty Použitím finanþních derivátĤ se Banka vystavuje úvČrovému riziku v pĜípadČ, že protistrany své závazky z finanþních derivátĤ nesplní. V takovém pĜípadČ se úvČrové riziko rovná kladné reálné hodnotČ finanþních derivátĤ u této protistrany. Pokud je reálná hodnota finanþního derivátu kladná, nese riziko ztráty Banka; naopak, pokud je reálná hodnota finanþního derivátu záporná, nese riziko ztráty (nebo úvČrové riziko) protistrana. Banka minimalizuje úvČrové riziko prostĜednictvím definovaných postupĤ pro schvalování úvČrĤ, limitĤ a monitorovacích postupĤ. KromČ toho Banka podle okolností vyžaduje zajištČní a využívá dvoustranných rámcových smluv o vzájemném zapoþtení pohledávek a závazkĤ. Všechny finanþní deriváty se obchodují na mimoburzovním trhu. Maximální míra úvČrového rizika Banky plynoucího z nesplacených neúvČrových derivátĤ se v pĜípadČ platební neschopnosti protistrany stanoví jako náklady na kompenzaci pĜíslušných penČžních tokĤ s pozitivní reálnou hodnotou, po odeþtení dopadĤ dvoustranných smluv o vzájemném zapoþtení pohledávek a závazkĤ a drženého zajištČní. Skuteþná úvČrová angažovanost Banky je nižší než pozitivní reálné hodnoty vykázané níže v tabulkách finanþních derivátĤ, neboĢ do nich nebyl promítnut vliv zajištČní a smluv o vzájemném zápoþtu závazkĤ a pohledávek.

34

171

MMIX


Finanþní deriváty urþené k obchodování Obchodování Banky primárnČ zahrnuje poskytování rĤzných derivátĤ klientĤm a Ĝízení obchodních pozic na vlastní úþet. Finanþní deriváty urþené k obchodování zahrnují také takové deriváty, které se používají pro úþely Ĝízení aktiv a závazkĤ (ALM) za úþelem Ĝízení úrokové pozice bankovní knihy (pozice Ĝízené ALM) a které nesplĖují podmínky zajišĢovacího úþetnictví. Banka využívá úrokové swapy v jedné mČnČ ke konvertování aktiv s pevnou sazbou na pohyblivé sazby. Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty nesplacených obchodních pozic derivátĤ Banky k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou uvedeny v následující tabulce. Smluvní nebo nominální þástky pĜedstavují objem nesplacených transakcí k urþitému þasovému okamžiku; nepĜedstavují potenciál zisku nebo ztráty spojený s tržním rizikem nebo úvČrovým rizikem pĜi tČchto transakcích.

(mil. Kþ) Úrokové kontrakty Swapy Forwardy Opce

MČnové kontrakty Swapy / Forwardy MČnové úrokové swapy Opce Akciové kontrakty Forwardy Komoditní kontrakty Swapy Finanþní deriváty držené k obchodování celkem (Poznámky: 15, 24)

Nominální hodnota

2009

2008

Reálná hodnota Nominální Kladná Záporná hodnota

Reálná hodnota Kladná Záporná

686 716 52 240 23 821

12 165 14 186

15 200 23 165

936 683 63 729 29 232

17 929 56 160

22 093 127 151

762 777

12 365

15 388 1 029 644

18 145

22 371

72 776 38 575 59 268

1 562 2 318 1 633

808 605 1 635

227 595 61 438 141 544

6 092 3 315 4 455

4 825 1 968 4 455

170 619

5 513

3 048

430 577

13 862

11 248

100

0

20

100

0

20

6 238

329

317

7 643

1 428

1 418

939 734

18 207

18 773 1 467 964

33 435

35 057

Finanþní deriváty pro zajištČní penČžních tokĤ Pro Ĝízení úrokového rizika Banky, vznikajícího z neobchodních þinností nebo z Ĝízení aktiv a závazkĤ, které jsou zaĜazeny v bankovní knize Banky, používá Odbor Ĝízení aktiv a závazkĤ (ALM) úrokové kontrakty na finanþní deriváty. Úrokové riziko vzniká, jestliže úrokovČ citlivá aktiva mají lhĤty splatnosti þi parametry pĜecenČní odchylné od souvztažných úrokovČ citlivých závazkĤ. Cílem Banky v oblasti Ĝízení úrokového rizika v bankovní knize je snížit strukturální úrokové riziko jednotlivých mČn, a tím i kolísání þisté úrokové marže. Strategie využití derivátĤ pro dosažení tohoto cíle zahrnují jednak swapy mČnových úrokových angažovaností, jednak úpravy parametrĤ zmČn ocenČní nČkterých úrokovČ citlivých aktiv a závazkĤ tak, aby zmČny úrokových sazeb nemČly výraznČ záporný dopad na þisté úrokové marže a na penČžní toky v bankovní knize. SmČrnice Banky pro dosahování urþitých strategií v souþasnosti ukládají využívat zajištČní penČžních tokĤ. Banka využívá úrokové swapy v jedné mČnČ ke konvertování úvČrĤ s pohyblivou sazbou na fixní sazby. MČnové úrokové swapy jsou využívány k pĜevodu Ĝady penČžních tokĤ v cizích mČnách vzniklých z aktiv v cizí mČnČ na Ĝadu penČžních tokĤ, odpovídajícím zpĤsobem strukturovaných v požadované mČnČ a se splatností vyhovující pĜíslušným závazkĤm. Ve výkazu zisku a ztráty byla v roce 2009 vykázána ztráta 31 mil. Kþ z dĤvodu neefektivní þásti zajištČní finanþních derivátĤ pro zajištČní penČžních tokĤ (2008: 6 mil. Kþ).

35

172

MMIX


Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty otevĜených zajišĢovacích finanþních derivátĤ Banky k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou vykázány takto:

(mil. Kþ) ZajištČní penČžních tokĤ Úrokové swapy v jedné mČnČ MČnové úrokové swapy ZajišĢovací finanþní deriváty celkem

Nominální hodnota



162 477 44 944

3 015 5 029

3 862 590

53 594 44 176

1 582 5 599

1 018 627

207 421

8 044

4 452

97 770

7 181

1 645

ýisté zisky a ztráty realizované ze zajišĢovacích finanþních derivátĤ pĜevedené do výkazu zisku a ztráty jsou následující: (mil. Kþ)

2009

2008

Úrokové náklady / výnosy (Poznámka: 29)

-651

139

123

-27

-528

112

DaĖ z pĜíjmĤ ýisté ztráty / zisky

PĜevážná þást zajišĢovacích derivátĤ jsou CZK úrokové swapy, jejichž uzavĜením si Banka zajišĢuje variabilní úrokový výnos ve výši 14-denní repo sazby plynoucí z reverzních repo operací uzavĜených s ýNB. ZajišĢovací swapy jsou uzavírány za úþelem výmČny variabilního úroku PRIBOR 3M nebo PRIBOR 6M placeného Bankou a fixních úrokových plateb, které Banka pĜijímá. ZajištČní je efektivní vzhledem k velmi silné korelaci mezi 14-denní repo sazbou a úrokovou sazbou PRIBOR 3M nebo PRIBOR 6M. ProstĜednictvím mČnových úrokových swapĤ Banka zajišĢuje mČnové riziko vyplývající z úrokových výnosĤ nabČhlých z cizomČnových investiþních dluhových cenných papírĤ. Ve výkazu o finanþní situaci Banky jsou tyto pevnČ a variabilnČ úroþené cenné papíry zaĜazeny v položkách Realizovatelná finanþní aktiva a Finanþní investice držené do splatnosti. Banka využívá úrokové swapy za úþelem zajištČní úrokového rizika pramenícího ze zmČn poskytovaných úrokových sazeb na klientských depozitech, které mají dobu splatnosti mezi jedním týdnem a šesti mČsíci. Variabilita úrokĤ placených z klientských depozit s pohyblivou úrokovou sazbou je efektivnČ zajištČna swapy, ze kterých Banka získává pevnou nebo variabilní úrokovou sazbu a platí variabilní úrokovou sazbu. PenČžní toky ze zajišĢovacích úrokových swapĤ jsou v þase promČnlivé a tČžko pĜedem stanovitelné. Z toho dĤvodu Banka používá analýzu zbytkové smluvní splatnosti nominálních hodnot zajišĢovacích derivátĤ namísto oþekávaných budoucích penČžních tokĤ ze zajišĢovaných položek. Vzhledem k tomu, že úþelem zajišĢovací konstrukce je zajištČní fixního úrokového pĜíjmu, je informace o vývoji nominálních hodnot zajišĢovacích finanþních derivátĤ podle zbývající smluvní splatnosti relevantnČjší. PenČžní toky ze zajišĢovaných položek jsou oþekávány ve stejných obdobích jako jsou zbytkové splatnosti zajišĢovacích derivátĤ penČžních tokĤ. Následující tabulka podává pĜehled nominálních hodnot zajišĢovacích finanþních derivátĤ podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci: (mil. Kþ) Do 3 mČsícĤ Od 3 do 6 mČsícĤ Od 6 mČsícĤ do 1 roku Od 1 roku do 2 let Od 2 do 5 let Nad 5 let

2009

2008

1 931 13 027 16 224 28 839 106 369 41 031

2 184 2 138 1 191 23 958 33 173 35 126

207 421

97 770

36

173

MMIX


Finanþní deriváty pro zajištČní reálné hodnoty Do 14. prosince 2009 Banka používala mČnové úrokové swapy a termínové vklady denominované v EUR (pĤvodnČ ve slovenských korunách) k zajištČní volatility reálné hodnoty mČnového rizika vztahující se k podílu ýSOB v ýSOB SR, který byl založen KBC Bank NV na Slovensku dne 1. ledna 2008. Tato investice byla klasifikována jako realizovatelné finanþní aktivum oceĖované v reálné hodnotČ pĜímo do vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že zmČny reálné hodnoty investice, které odpovídaly pohybĤm mČnových kurzĤ, byly oznaþeny jako zajištČná položka, byly vykázány ve výkazu zisku a ztráty v položce ýistá ztráta z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty. Od bĜezna 2009 Banka využívala úrokové swapy k zajištČní úrokového rizika, které vzniká z pohybu reálných hodnot realizovatelných dluhopisĤ, které vycházejí ze zmČn bezrizikové swapové výnosové kĜivky. Úrokový swap, který mČní pevný placený úrok za získávaný variabilní, je denominovaný ve stejné mČnČ jako zajišĢovaný dluhopis a je vysoce efektivním zajištČním. Smluvní nebo nominální þástky a kladné a záporné reálné hodnoty otevĜených zajišĢovacích finanþních derivátĤ Banky k 31. prosinci 2009 a 2008 jsou vykázány takto:

(mil. Kþ) ZajištČní reálné hodnoty Úrokové swapy v jedné mČnČ MČnové úrokové swapy ZajišĢovací finanþní deriváty celkem

Nominální hodnota



13 200 0

0 0

706 0

0 5 303

0 0

0 824

13 200

0

706

5 303

0

824

V položce ýistý zisk z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou v roce 2009 vykázány úrokové výnosy realizované ze zajištČné položky pĜiĜaditelné k zajištČnému úrokovému riziku ve výši 316 mil. Kþ. V položce ýistý zisk z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou v roce 2009 vykázány kurzové ztráty realizované ze zajištČné položky pĜiĜaditelné k zajištČnému mČnovému riziku v celkové výši 463 mil. Kþ (2008: kurzové zisky ve výši 1 251 mil. Kþ).

37

174

MMIX


20. POZEMKY, BUDOVY A ZAěÍZENÍ (mil. Kþ)

Pozemky a budovy

IT KanceláĜské vybavení vybavení

Ostatní

Celkem

PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2008 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2008 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008

6 896

2 361

687

2 395

12 339

-1 985

-1 967

-461

-1 831

-6 244

4 911

394

226

564

6 095

PĜírĤstky Úbytky PĜevod do aktiv urþených k prodeji Transformace podnikání na Slovensku Odpisy

299 -13 -109 -1 400 -203

393 -1 0 -33 -234

47 -1 0 -41 -32

226 -5 0 -46 -203

965 -20 -109 -1 520 -672

3 485

519

199

536

4 739

5 197 -1 712

2 287 -1 768

544 -345

2 132 -1 596

10 160 -5 421

IT KanceláĜské vybavení vybavení

Ostatní

Celkem

Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

(mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2009 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2009 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜírĤstky Úbytky PĜevod do aktiv urþených k prodeji Odpisy Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

Pozemky a budovy 5 197

2 287

544

2 132

10 160

-1 712

-1 768

-345

-1 596

-5 421

3 485

519

199

536

4 739

280 -339 0 -224

212 -1 -420 -265

31 -2 0 -32

140 -6 -165 -168

663 -348 -585 -689

3 202

45

196

337

3 780

5 115 -1 913

153 -108

545 -349

1 204 -867

7 017 -3 237

ýistá hodnota nedokonþených investic zahrnutá v Pozemcích, budovách a zaĜízeních k 31. prosinci 2009 þinila 72 mil. Kþ (31. prosince 2008: 404 mil. Kþ).

38

175

MMIX


21. GOODWILL A OSTATNÍ NEHMOTNÁ AKTIVA Goodwill

Software


Celkem

2 752 -63

2 744 -2 384

828 -383

6 324 -2 830

2 689

360

445

3 494

0 0 0

440 -6 -278

83 -10 -73

523 -16 -351

2 689

516

445

3 650

2 752 -63

3 141 -2 625

901 -456

6 794 -3 144

Goodwill

Software


Celkem

2 752 -63

3 141 -2 625

901 -456

6 794 -3 144

2 689

516

445

3 650

0 0 0 0

249 0 -22 -302

100 -207 -18 -82

349 -207 -40 -384

2 689

441

238

3 368

2 752 -63

3 141 -2 700

740 -502

6 633 -3 265

(mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2008 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2008 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008 PĜírĤstky Transformace podnikání na Slovensku Odpisy a amortizace Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

(mil. Kþ) PoĜizovací hodnota k 1. lednu 2009 Oprávky a snížení hodnoty k 1. lednu 2009 Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜírĤstky Úbytky PĜesun budov do aktiv urþených k prodeji Odpisy a amortizace Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Oprávky a snížení hodnoty

ýistá hodnota nedokonþených investic zahrnutá v Ostatních nehmotných aktivech k 31. prosinci 2009 þinila 38 mil. Kþ (31. prosince 2008: 245 mil. Kþ). Goodwill byl pĜiĜazen k segmentu Retail / SME, který pĜedstavuje penČzotvornou jednotku. ZpČtnČ získatelná hodnota pro segment Retail / SME byla urþena na základČ výpoþtu hodnoty z užívání. Tento výpoþet používá pĜedpokládané penČžní toky založené na rozpoþtech schválených managementem pro nadcházející tĜi roky, které jsou poté extrapolovány na dalších pČt let. V pĜípadČ segmentu Retail / SME jsou penČžní toky reprezentovány þistým ziskem tvoĜeným penČzotvornou jednotkou nad úroveĖ požadovaného kapitálu vypoþteného jako 8,0 % z hodnoty rizikovČ vážených aktiv penČzotvorné jednotky a hodnoty budoucích penČžních tokĤ. Pro výpoþet hodnoty budoucích penČžních tokĤ byla pro rok 2009 použita diskontní sazba ve výši 10,5 % (2008: 9,5 %) a oþekávané tempo rĤstu 3,0 % pro oba roky 2009 a 2008.

39

176

MMIX


Hodnota z užívání je zvláštČ citlivá na následující klíþové pĜedpoklady: x

PĜedpokládané tempo rĤstu vývoje penČžních tokĤ za mezním rokem rozpoþtu. Pro extrapolaci vývoje segmentu Retail / SME po rozpoþtovém období bylo použito tempo rĤstu ve výši 3,0 %. Dlouhodobé tempo rĤstu pro segment Retail / SME je založené na manažerském odhadu rĤstu aktivit segmentu v daném odvČtví a pĜibližuje se prĤmČrnému tempu rĤstu v minulých letech. Tempo rĤstu nepĜesahuje dlouhodobou prĤmČrnou míru rĤstu pro trh, ve kterém segment pĤsobí.

x

Riziková diskontní sazba. Pro segment Retail / SME byla použita riziková diskontní sazba ve výši 10,5 % (2008: 9,5 %). Ta se skládá z bezrizikové sazby v eurozónČ, dlouhodobé inflace na þeském trhu a v eurozónČ, rozpČtí credit default swapĤ v ýeské republice ve vztahu k eurozónČ a prĤmČrného beta faktoru pomČrného tržního rizika vþetnČ tržní rizikové prémie.

Hlavní pĜedpoklady popsané výše se mohou mČnit v závislosti na zmČnách hospodáĜských a tržních podmínek. Výsledkem testu na snížení hodnoty goodwillu v segmentu Retail / SME je, že snížení hodnoty goodwillu není pravdČpodobné, protože hodnota z užívání je významnČ vyšší než úþetní hodnota goodwillu. Management se domnívá, že potenciální zmČna v zásadních pĜedpokladech, na kterých je zpČtnČ získatelná hodnota založená, by nezpĤsobila její pokles pod úþetní hodnotu.

22. AKTIVA URýENÁ K PRODEJI (mil. Kþ)

Pozemky a budovy

IT vybavení

Software

Ostatní

Celkem

27

0

0

0

27

109 -9

0 0

0 0

0 0

109 -9

127

0

0

0

127

143 -16

0 0

0 0

0 0

143 -16

Pozemky a budovy

IT vybavení

Software

Ostatní

Celkem

127

0

0

0

127

0 -143 -8 24

420 0 0 0

22 0 0 0

183 0 0 0

625 -143 -8 24

0

420

22

183

625

0 0

420 0

22 0

183 0

625 0

Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2008 PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení Snížení hodnoty Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2008 z toho PoĜizovací hodnota Snížení hodnoty

(mil. Kþ) Úþetní zĤstatková hodnota k 1. lednu 2009 PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení a z ostatních nehmotných aktiv Úbytky Snížení hodnoty Použití ztrát ze snížení hodnoty Úþetní zĤstatková hodnota k 31. prosinci 2009 z toho PoĜizovací hodnota Snížení hodnoty

PĜevody provozního hmotného a nehmotného majetku vykázané v položce PĜevod z pozemkĤ, budov a zaĜízení a z ostatních nehmotných aktiv pĜedstavují majetek ICT povahy, který Banka v lednu 2010 prodala do spoleþnosti KBC GS CZ (Poznámka: 2.5).

40

177

MMIX


23. OSTATNÍ AKTIVA (mil. Kþ)

2009

2008

Pohledávky za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek (Poznámka: 32, 37.2) PĜíjmy pĜíštích období (Poznámka: 32, 37.2) Náklady pĜíštích období Pohledávky vĤþi burzovním subjektĤm (Poznámka: 32, 37.2) DPH a ostatní daĖové pohledávky Ostatní

2 705 622 458 39 26 8

5 549 668 539 1 069 27 12

3 858

7 864

V Pohledávkách za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek a v PĜíjmech pĜíštích období je k 31. prosinci 2009 zahrnuta pohledávka za ýeskou národní bankou (ýNB), která se vztahuje k podrozvahovým závazkĤm ex-IPB zaplaceným Bankou v þástce 1 723 mil. Kþ (31. prosince 2008: 1 689 mil. Kþ). Na základČ naĜízení ýNB z 13. listopadu 2008 Banka odúþtovala pĤvodní pohledávku vĤþi Ministerstvu financí ýeské republiky (MF ýR) z výkazu o finanþní situaci. Banka musela požadavku ýNB vyhovČt, pĜestože je vedení Banky pĜesvČdþeno, že pohledávka za MF ýR existuje a je plnČ vymahatelná a že naĜízení ýNB není vČcnČ správné. Toto posouzení je podepĜeno expertními právními stanovisky. Banka proto od listopadu 2008 v souladu s naĜízením ýNB neeviduje ve výkazu o finanþní situaci pohledávku na základČ záruk MF ýR. Tato pohledávka je pĜedmČtem arbitrážního Ĝízení pĜed Mezinárodním rozhodþím soudem pĜi ICC. Banka nadále pokraþuje v evidenci pohledávky na základČ Smlouvy a OdškodnČní uzavĜených mezi ýNB a ýSOB (Smlouva s ýNB). Rozdíl ve výši pohledávek (vþetnČ pĜíslušenství) za MF ýR a ýNB byl zaúþtován do výkazu zisku a ztráty. Pohledávka za MF ýR vzniklá na základČ vydaných záruk je vedena v podrozvahové evidenci. Banka je pĜesvČdþena, že þástka, která se vztahuje ke splátkám podrozvahových závazkĤ ex-IPB je plnČ zajištČna zárukami vydanými státními institucemi ýeské republiky. Pohledávky za ýNB ve výši 2 919 mil. Kþ, které vyplývaly z nárokĤ dle Smlouvy s ýNB, byly k 31. prosinci 2008 vykázány v Pohledávkách za rĤznými dlužníky, po zohlednČní opravných položek. ZároveĖ v roce 2008 Banka zaúþtovala pĜijaté zálohy k tČmto pohledávkám ve výši 2 919 mil. Kþ (Poznámka: 26). Vzhledem k tomu, že ýSOB považuje pĜípadné právo ýNB požadovat navrácení tČchto záloh za promlþené, zapoþetla ve výkazu o finanþní situaci k 31. prosinci 2009 pohledávky ve výši 2 603 mil. Kþ vĤþi pĜijatým zálohám v þástce 2 603 mil. Kþ.

41

178

MMIX


24. FINANýNÍ ZÁVAZKY VYKAZOVANÉ V REÁLNÉ HODNOTċ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY (mil. Kþ) Finanþní závazky urþené k obchodování Cenné papíry prodané, dosud nenakoupené Finanþní deriváty (Poznámka: 19) Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazené pĜi prvotním zachycení Termínové vklady Repo operace Depozitní smČnky Dluhové cenné papíry ýasové rozlišení úrokových nákladĤ Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

2009

2008

4 429 18 773

48 35 057

23 202

35 105

29 243 76 329 139 215

33 489 28 712 491 480

105 926

63 172

106

340

106 032

63 512

129 234

98 617

Hodnota závazku, který bude Banka povinná uhradit z titulu svých finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazených pĜi prvotním zachycení k datu splatnosti, je k 31. prosinci 2009 o 16 mil. Kþ nižší než jejich úþetní hodnota (31. prosince 2008: 17 mil. Kþ). ZmČny reálných hodnot finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty zaĜazených pĜi prvotním zachycení, které vyplývaly ze zmČn úvČrového rizika, nebyly významné.

25. FINANýNÍ ZÁVAZKY V ZģSTATKOVÉ HODNOTċ (mil. Kþ) Závazky k centrálním bankám Repo operace Závazky k úvČrovým institucím BČžné úþty Termínové vklady se splatností Repo operace Závazky k ostatním klientĤm BČžné úþty Termínové vklady se splatností Termínové vklady s výpovČdní lhĤtou Repo operace Ostatní závazky Vydané dluhové cenné papíry Vydané dluhové cenné papíry Depozitní smČnky Depozitní certifikáty PodĜízené závazky PodĜízený dluh ýasové rozlišení úrokových nákladĤ Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

2009

2008

0

17 000

8 673 40 318 7 829

8 405 37 767 14 422

56 820

60 594

283 448 71 729 98 895 7 000 4 300

270 230 105 145 52 122 34 4 589

465 372

432 120

1 371 13 323 4

1 381 20 188 4

14 698

21 573

11 970

11 965

691

712

549 551

543 964

42

179

MMIX


KBC Bank NV poskytla Bance v záĜí 2006 a v únoru 2007 podĜízený vklad v nominálních hodnotách 5 000 mil. Kþ a 7 000 mil. Kþ. Oba vklady jsou splatné po deseti letech a jejich úroková sazba je PRIBOR + 0,35 % (platná pro Bankou zvolené úrokové období 1M, 3M nebo 6M) v prĤbČhu prvních šesti let trvání závazku a PRIBOR + 0,85 % (platná pro Bankou zvolené úrokové období 1M, 3M nebo 6M) ve zbývajícím období. Banka má právo pĜedþasnČ splatit podĜízený vklad kdykoli po uplynutí prvních šesti let trvání závazku. V pĜípadČ likvidace Banky je splacení dluhu podĜízeno všem ostatním druhĤm pasiv.

26. OSTATNÍ ZÁVAZKY (mil. Kþ)

2009

2008

UspoĜádací úþty Závazky vĤþi zamČstnancĤm vþetnČ sociálního a zdravotního pojištČní Výdaje pĜíštích období Závazky vĤþi rĤzným vČĜitelĤm Závazky vĤþi burzovním subjektĤm DPH a ostatní daĖové závazky Výnosy pĜíštích období Ostatní závazky ke klientĤm Ostatní

2 139 1 446 1 285 639 453 148 52 32 195

6 269 1 269 1 198 4 288 658 122 77 40 195

6 389

14 116

PĜijaté zálohy v souvislosti s pohledávkami za ýNB, které vyplývají ze Smlouvy s ýNB, byly k 31. prosinci 2008 vykázány v Závazcích vĤþi rĤzným vČĜitelĤm ve výši 2 919 mil. Kþ. ýást tČchto záloh ve výši 2 603 mil. Kþ byla k 31. prosinci 2009 zapoþtena vĤþi pohledávce za ýNB (Poznámka: 23).

27. REZERVY

(mil. Kþ)

Ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty

RestruktuZávazky z ralizace nevýhodných smluv

ÚvČrové pĜísliby a záruky

Celkem

(Poznámka: 33)

1. leden 2009 Tvorba Použití RozpuštČní Amortizace diskontu (Poznámka: 5) Kurzový rozdíl

202 90 -46 -24 0 -2

131 0 -81 -50 0 0

131 0 -23 0 4 0

499 101 0 -215 0 -11

963 191 -150 -289 4 -13

31. prosinec 2009

220

0

112

374

706

V položce Rezervy ve výkazu zisku a ztráty jsou zahrnuty pouze tvorba, použití a rozpuštČní rezerv vytvoĜených na ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty, ztráty z restrukturalizace a závazky z nevýhodných smluv. Ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty Rezerva vytvoĜená na ztráty ze soudních sporĤ a ostatní ztráty pĜedstavuje závazek k pokrytí potenciálních rizik vyplývajících ze soudních sporĤ, ve kterých je Banka na stranČ obžalovaného. Banka je zapojena do nČkolika probíhajících soudních sporĤ, jejichž výsledek mĤže mít nepĜíznivý finanþní dopad na Banku. Na základČ dĜívČjších zkušeností a znaleckých posudkĤ hodnotí Banka vývoj tČchto pĜípadĤ, pravdČpodobnost jejich vyskytnutí, výši potenciálních finanþních ztrát a odpovídajícím zpĤsobem je zohledĖuje. Banka na základČ své politiky tvoĜí rezervu tehdy, kdy pravdČpodobnost odtoku finanþních prostĜedkĤ z titulu vyrovnání závazku je vyšší než 50%. V takových pĜípadech tvoĜí Banka rezervu v plné výši, aby pokryla možné náklady v pĜípadČ ztráty.

43

180

MMIX


V roce 2009 mČla Banka vytvoĜenou rezervu v celkové výši 220 mil. Kþ. Oþekává se, že náklady nemohou být vynaloženy pĜed rokem 2011. Banka þtvrtletnČ monitoruje stav tČchto pĜípadĤ a následnČ rozhoduje o tvorbČ, použití nebo rozpuštČní rezervy. Banka nezveĜejĖuje detaily týkající se sporĤ, jelikož takové informace by mohly mít dopad na výsledek tČchto sporĤ a mohly by závažnČ poškodit zájmy Banky. Restrukturalizace V prosinci 2008 Banka schválila nový program restrukturalizace s cílem snížit celkový poþet zamČstnancĤ o 496 do konce roku 2009. Na základČ tohoto rozhodnutí byla vytvoĜena nová restrukturalizaþní rezerva ve výši 131 mil. Kþ na pokrytí souvisejících nákladĤ. V rámci schváleného programu se v roce 2009 poþet zamČstnancĤ Banky snížil o 360. Náklady související se snížením byly pokryty rezervou vytvoĜenou v prosinci 2008 ve výši 81 mil. Kþ. Zbývající nepoužitá rezerva v objemu 50 mil. Kþ byla v prosinci 2009 rozpuštČna. Závazky z nevýhodných smluv ýSOB pĜevzala od Investiþní a Poštovní banky, a.s. (IPB) Ĝadu smluv na pronájem nemovitostí, ve kterých þisté nevyhnutelné smluvní náklady na nájemné pĜekroþily bČžné sazby na trhu nájemného existující k 19. þervnu 2000, tj. datum, kdy Banka pĜevzala IPB. Tato rezerva pĜedstavuje souþasnou hodnotu budoucích ztrát z nájemného, které vzniknou. Banka oþekává, že náklady z nevýhodných smluv nastanou v prĤbČhu pĜíštích 14 let.

28. ZÁKLADNÍ KAPITÁL A OCEĕOVACÍ ROZDÍLY Základní kapitál plnČ upsaný a splacený k 31. prosinci 2009 þinil 5 855 mil. Kþ (31. prosince 2008: 5 855 mil. Kþ) a je rozdČlen na 5 855 000 ks kmenových akcií v nominální hodnotČ 1 000 Kþ na akcii. K 31. prosinci 2009 a 2008 nedržela Banka žádné vlastní akcie. Ke dni 31. prosince 2009 byla Banka pĜímo ovládána KBC Bank NV, jejíž podíl v ýSOB pĜedstavoval 100 % (31. prosince 2009: 100 %). K témuž datu byla KBC Bank NV ovládána spoleþností KBC Group NV. Spoleþnost KBC Group NV tedy nepĜímo mČla rozhodující podíl na Ĝízení Banky. OceĖovací rozdíly V následující tabulce jsou zobrazeny pohyby OceĖovacích rozdílĤ za roky 2009 a 2008: Reorganizaþní rezerva



PĜepoþet cizích mČn

Celkem

0

-827

-700

-198

-1 725

Ostatní úplný výsledek (Poznámka: 29)

2 055

6 447

1 428

2

9 932

31. prosinec 2008

2 055

5 620

728

-196

8 207

-2 055

-3 183

-1 136

196

-6 178

0

2 437

-408

0

2 029

(mil. Kþ) 1. ledna 2008

Ostatní úplný výsledek (Poznámka: 29) 31. prosinec 2009

44

181

MMIX


29. POLOŽKY OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU (mil. Kþ)

2009

2008

196

2

-2 054

1 913

651 267 -1 136

-139 -346 1 428

1 614

4 609

-148 0 -4 671 22 -3 183

-114 2 753 0 -801 6 447

Reorganizaþní rezerva Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) Prodej ýSOB SR (Poznámka: 2.5)

0 -2 055

2 055 0

Ostatní úplný výsledek po zdanČní

-6 178

9 932

Kurzové rozdíly ZajištČní penČžních tokĤ ýisté nerealizované ztráty / zisky ze zajištČní penČžních tokĤ ýisté ztráty / zisky ze zajištČní penČžních tokĤ pĜevedené do výkazu zisku a ztráty (Poznámka: 19) DaĖový dopad zajištČní penČžních tokĤ (Poznámka: 12) Realizovatelná finanþní aktiva ýisté nerealizované zisky z realizovatelných finanþních aktiv ýisté realizované zisky z realizovatelných finanþních aktiv pĜevedené do výkazu zisku a ztráty z prodeje a znehodnocení Transformace podnikání na Slovensku Prodej ýSOB SR (Poznámka: 2.5) DaĖový dopad realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 12)

Následující tabulka vysvČtluje þástky vykázané v položce Transformace podnikání na Slovensku: (mil. Kþ) 1. ledna 2008 Vylouþení oceĖovacích rozdílĤ z realizovatelných aktiv vykázaných slovenskou poboþkou k 31. prosinci 2007 Zaúþtování Reorganizaþní rezervy k datu transakce (Poznámka: 2.5) OceĖovací rozdíly vzniklé z následného pĜecenČní podílu Banky v ýSOB SR na reálnou hodnotu (Poznámka: 2.5) 31. prosinec 2008 OceĖovací rozdíly vzniklé z následného pĜecenČní podílu Banky v ýSOB SR na reálnou hodnotu (Poznámka: 2.5) 14. prosinec 2009

45

182

Reorganizaþní rezerva


0

0

0

6

2 055

0

0

2 747

2 055

2 753

0

1 918

2 055

4 671

MMIX


30. REÁLNÁ HODNOTA FINANýNÍCH NÁSTROJģ Finanþní aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotČ Úþetní postup vykazování reálné hodnoty je popsán v kapitole DĤležité úþetní postupy (Poznámka: 2.4 (4)) Finanþní aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotČ (realizovatelné, k obchodování, vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty) jsou oceĖovány následovnČ: x

StupeĖ 1 Ke stanovení reálných hodnot finanþních aktiv a finanþních závazkĤ se využívají zveĜejnČné kotace na aktivních trzích, pokud jsou k dispozici. Tržní pĜecenČní se získává srovnáním cen, což znamená, že pĜi pĜecenČní se nevyužívá žádný model. Finanþní nástroje, které jsou oceĖovány tímto zpĤsobem, zahrnují promptní mČnové kontrakty a kótované akcie a dluhopisy. Reálné hodnoty finanþních aktiv a závazkĤ, které jsou obchodovány na aktivních trzích, vycházejí z kótovaných tržních cen nebo z cen vyhlášených dealery. Ke stanovení reálných hodnot všech ostatních finanþních nástrojĤ Banka využívá oceĖovací techniky.

x

StupeĖ 2 OceĖovací techniky založené na tržních vstupech pĜímých (napĜíklad ceny) nebo nepĜímých (napĜíklad odvozené z cen). Tato kategorie zahrnuje nástroje oceĖované kótovanými tržními cenami pro podobné nástroje; oceĖované kótovanými cenami pro identické nebo podobné nástroje na trzích, které jsou považovány za ménČ aktivní nebo oceĖované jinými oceĖovacími technikami, u kterých jsou všechny významné vstupy pĜímo nebo nepĜímo pozorovány na trzích. Finanþní nástroje, které jsou oceĖovány tímto zpĤsobem zahrnují termínové úrokové a mČnové kontrakty, hypoteþní zástavní listy, pĤjþky a vklady obchodované na penČžním trhu.

x

StupeĖ 3 OceĖovací techniky založené na významných netržních vstupech. Tato kategorie pĜedstavuje všechny nástroje, u kterých oceĖovací techniky zahrnují vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných datech a u kterých mají netržní vstupy významný dopad na jejich pĜecenČní. Kategorie obsahuje nástroje, jejichž pĜecenČní vychází z kótovaných tržních cen podobných nástrojĤ, které je ale nutné upravit o významné netržní úpravy a pĜedpoklady, které odrážejí rozdíly mezi nástroji. Finanþní nástroje, pro jejichž ocenČní neexistují tržní parametry, zahrnují zajištČné dluhové obligace (CDO) a nekótované akcie.

46

183

MMIX


OceĖovací techniky zahrnují modely þisté souþasné hodnoty, modely diskontovaných penČžních tokĤ, porovnání s podobnými nástroji, pro které existují dostupné tržní ceny, Black-ScholesĤv model, polynomický opþní model a další oceĖovací modely. PĜedpoklady a vstupy do oceĖovacích modelĤ zahrnují bezrizikovou úrokovou sazbu, referenþní úrokovou míru, úrokové rozpČtí a další prémie využívané pĜi odhadu diskontních sazeb, cen dluhopisĤ a akcií, dále kurzy cizích mČn, ceny akcií a hodnoty akciových indexĤ a oþekávané volatility a závislosti cen. Cílem oceĖovacích technik je dospČt k urþení reálné hodnoty, která odráží hodnotu finanþního nástroje ke konci úþetního období tak, jako by cena byla stanovena na trhu za bČžných podmínek. Banka využívá ke stanovení reálných hodnot standardních a jednodušších finanþních nástrojĤ široce uznávané oceĖovací modely. Mezi takové finanþní nástroje patĜí úrokové a mČnové swapy, u kterých se používají dostupná tržní data a které vyžadují menší míru úsudku a odhadu vedení. Tržní ceny a vstupy do modelĤ jsou obvykle k dispozici pro kótované dluhové a majetkové cenné papíry, burzovní deriváty a jednodušší deriváty obchodované na mimoburzovním trhu (OTC), jako napĜíklad úrokové swapy. Dostupnost tržních cen a vstupĤ do modelĤ snižuje nutnost úsudkĤ a odhadĤ vedení a rovnČž snižuje nejistotu spojenou s urþením reálných hodnot. Dostupnost tržních cen a vstupĤ se liší v závislosti na typu produktu a trhu a má sklon ke zmČnám, které vycházejí ze specifických událostí a všeobecných podmínek na finanþních trzích. Pro stanovení reálných hodnot složitČjších nástrojĤ Banka využívá své vlastní oceĖovací modely, které obvykle vycházejí z uznávaných oceĖovacích modelĤ. NČkteré nebo všechny významné vstupy do modelĤ nemusejí být dostupné na trzích a jsou proto odvozeny z tržních cen nebo sazeb nebo jsou odhadnuty na základČ pĜedpokladĤ. Finanþní nástroje, pro které nejsou k dispozici tržní vstupy, zahrnují deriváty obchodované na mimoburzovních trzích, nČkteré úvČry a cenné papíry, které nejsou obchodovány na veĜejných trzích a investice do sekuritizovaných pohledávek. OceĖovací modely založené na významných nepozorovatelných vstupech vyžadují ke stanovení reálné hodnoty vyšší míru úsudku a odhadĤ managementu. Rozhodnutí managementu jsou obvykle vyžadována pro výbČr odpovídajícího oceĖovacího modelu, urþení oþekávaných budoucích penČžních tokĤ oceĖovaného finanþního nástroje, urþení pravdČpodobnosti selhání þi plnČní od protistran a výbČr odpovídajících diskontních faktorĤ.

47

184

MMIX


Následující tabulka poskytuje pĜehled o rozdČlení finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ na finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota je založena na kótovaných tržních cenách, a finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota byla stanovena použitím oceĖovacích technik k 31. prosinci 2009: StupeĖ 1

StupeĖ 2

StupeĖ 3

Celkem


0 20 009 0 393

107 115 20 927 18 207 324

0 0 0 0

107 115 40 936 18 207 717


6 238 148

11 896 182

1 185 0

19 319 330


52 181 0 1 185

112 053 0 1 889

0 47 0

164 234 47 3 074

0

8 044

0

8 044

4 429 0

0 18 773

0 0

4 429 18 773


0 0 0 0 0

29 243 76 329 139 215 106

0 0 0 0 0

29 243 76 329 139 215 106


0

5 158

0

5 158

(mil. Kþ) Finanþní aktiva


48

185

MMIX


Následující tabulka poskytuje pĜehled o rozdČlení finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ na finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota je založena na kótovaných tržních cenách, a finanþní nástroje, jejichž reálná hodnota byla stanovena použitím oceĖovacích technik k 31. prosinci 2008: StupeĖ 1

StupeĖ 2

StupeĖ 3

Celkem


0 16 325 0 279

67 769 20 862 33 435 830

0 0 0 0

67 769 37 187 33 435 1 109


15 258 351

13 527 224

0 170

28 785 745


22 731 0 583

93 048 0 1 515

0 10 743 0

115 779 10 743 2 098

0

7 181

0

7 181

48 0

0 35 057

0 0

48 35 057


0 0 0 0 0

33 489 28 712 491 480 340

0 0 0 0 0

33 489 28 712 491 480 340


0

2 469

0

2 469

(mil. Kþ) Finanþní aktiva


V úþetním období konþícím 31. prosince 2009 Banka zmČnila oceĖovací metodu u hypoteþních zástavních listĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty a u realizovatelných hypoteþních zástavních listĤ. Nová oceĖovací metoda byla zavedena jako reakce na zmČnu tržních podmínek. OcenČní hypoteþních zástavních listĤ vychází z korunových swapĤ a z úpravy o úrokové rozpČtí. Vzhledem k omezenému obchodování s hypoteþními zástavními listy v roce 2009 by mohla pĜedchozí metoda vést k použití historických úrokových rozpČtí. Management nepovažuje historická úroková rozpČtí za dostateþnČ robustní cenové vstupy a proto byl výpoþet úrokového rozpČtí upraven takto: x

Pro hypoteþní zástavní listy s pevným úroþením se Banka rozhodla aplikovat rozpČtí mezi výnosovou kĜivkou korunových swapĤ a výnosem z dluhopisĤ vydaných þeskou vládou. U obou Banka poþítala se splatností, která odpovídala zbytkové splatnosti hypoteþních zástavních listĤ.

49

186

MMIX


x

U pohyblivČ úroþených hypoteþních zástavních listĤ se Banka rozhodla aplikovat rozpČtí mezi výnosovou kĜivkou korunových swapĤ a výnosem z dluhopisĤ vydaných þeskou vládou. U obou Banka poþítala se splatností, která odpovídala nejbližšímu období fixace úrokové sazby hypoteþních zástavních listĤ.

Pohyby ve finanþních nástrojích vykazovaných v reálné hodnotČ – StupeĖ 3 Následující tabulka zobrazuje rekonciliaci poþáteþních a koneþných stavĤ finanþních aktiv, která jsou vykázána v reálné hodnotČ na základČ oceĖovacích technik, které jsou založeny na netržních vstupech.

(mil. Kþ) 31. prosinec 2007 Zisky / ztráty z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Ztráty ze znehodnocení Zisky z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku z realizovatelných cenných papírĤ v Ostatním úplném výsledku PĜírĤstky VypoĜádání Transformace podnikání na Slovensku (Poznámka: 2.5) 31. prosinec 2008 Zisky / ztráty z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistý zisk vykázaný v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv Ztráty ze znehodnocení Zisky z pĜecenČní vykázané v ýistém zisku z realizovatelných cenných papírĤ v Ostatním úplném výsledku VypoĜádání 31. prosinec 2009

Dluhové cenné papíry


Celkem

10 292

549

10 841

-10 122 0

1 251 -29

-8 871 -29

0 0 0 0

339 31 -426 9 028

339 31 -426 9 028

170

10 743

10 913

1 185

-463

722

0 0

6 558 -37

6 558 -37

0 -170

-4 944 -11 810

-4 944 -11 980

1 185

47

1 232

V ýistém zisku / ztrátČ z finanþních nástrojĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jsou zahrnuty zisky ve výši 1 185 mil. Kþ (2008: ztráty 10 122 mil. Kþ), které souvisejí s aktivy drženými ke konci úþetního období. Ztráty ze znehodnocení aktiv držených ke konci úþetního období dosahovaly þástky 37 mil. Kþ (2008: 29 mil. Kþ) Banka zaĜadila CDO a nekótované akcie do kategorie finanþních nástrojĤ, které jsou vykázány v reálné hodnotČ s použitím oceĖovacích technik, které jsou založeny na netržních vstupech. OcenČní CDO v roce 2008 V roce konþícím 31. prosince 2008 byly CDO emitované spoleþností KBC Financial Products (KBC FP) oceĖovány modelem spravovaným KBC Group NV, který je založen na kótovaných cenách úvČrových derivátĤ Credit Default Swaps a hodnocení jednotlivých emisí CDO ratingovou spoleþností Moody's. Ceny, které jsou odvozeny z tržních sazeb CDS: CDX, iTraxx a ABX, jsou pomČrnČ rozdČleny podle skladby podkladových aktiv zahrnutých ve struktuĜe finanþních nástrojĤ CDO. Snížení ceny CDO z dĤvodu nízké poptávky po tČchto finanþních nástrojích a likvidity trhu je zohlednČno prostĜednictvím zaúþtování Market Value Adjustments (MVA). Vzhledem k nejistotČ spojené s takto stanoveným ocenČním se Banka rozhodla zaúþtovat dodateþný MVA, prostĜednictvím kterého byly všechny emise pĜecenČny na nulovou hodnotu.

50

187

MMIX


OcenČní CDO v roce 2009 Banka zmČnila v roce konþícím 31. prosince 2009 oceĖovací metodu pro CDO vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty jako reakci na zmČnu tržních podmínek. Banka se rozhodla využívat k oceĖování všech CDO tzv. Gaussian Copula Mixture Model (GM model). V souþasné dobČ není trh CDO ani trh podobných strukturovaných cenných papírĤ likvidní, vzhledem k tomu, že neexistuje aktivní trh, na kterém by bylo možné sledovat kótované ceny þi nákupní objednávky. V dĤsledku toho je indikativní ocenČní založeno na parametrech, které Banka považuje za standardní pro výpoþet indikativní hodnoty CDO. GM model je využíván k modelování rozdČlení þasĤ selhání podkladových korporátních cenných papírĤ a cenných papírĤ podložených aktivy v referenþních portfoliích CDO transakcí. Okamžik selhání aktiva je v modelu odvozen od tržních sazeb úvČrových derivátĤ credit default swaps. Korelace mezi þasy selhání jsou modelovány prostĜednictvím funkcí Gaussian Copula a mohou být takto simulovány. Hodnota konkrétní CDO tranše je stanovena diskontováním penČžních tokĤ, které vycházejí z kĜivek þasĤ selhání pĜíslušných podkladových aktiv. Model rovnČž zajišĢuje, že podkladová aktiva (vnitĜní tranše CDO) jsou ocenČna konzistentnČ s trhem díky kalibraci s indexy CDS: CDX a iTraxx. Cílem modelu je simulovat þasy selhání každého podkladového aktiva na základČ nČkolika scénáĜĤ. Z tČchto þasĤ selhání pro každé podkladové aktivum jsou pro každý scénáĜ a pro každou CDO tranši stanoveny jak kumulativní ztráty (noha selhání), tak i nominální hodnoty, ze kterých jsou vypláceny kupóny (kupónová noha). ObČ nohy jsou závislé na pĜedpokladech výtČžnosti a na kĜivkách pravdČpodobnosti selhání þi neselhání. Tyto kĜivky jsou urþeny v závislosti na aktuálních tržních rozpČtích CDS. V úvahu jsou brány korelace mezi þasy selhání. Za každý scénáĜ a za každou CDO tranši je vypoþtena hodnota prostĜednictvím oddiskontování nohy selhání i kupónové nohy. Výsledné ocenČní pĜíslušné CDO tranše je stanoveno jako prĤmČr výsledkĤ jednotlivých scénáĜĤ. Následující tabulka uvádí citlivost hodnoty CDO na zmČnu kreditních rozpČtí podkladových korporátních cenných papírĤ a cenných papírĤ podložených aktivy v referenþních portfoliích CDO transakcí. Tato analýza pĜedpokládá zachování nezmČnČných oceĖovacích pravidel, kdy je výsledné ocenČní stanoveno jako nižší z hodnoty vypoþtené prostĜednictvím GM modelu a fundamentální hodnoty. Dále analýza pĜedpokládá, že fundamentální hodnota a všechny další promČnné zĤstanou nezmČnČny, takže ukazuje vliv zmČny kreditních rozpČtí na GM model. Procentní zmČna promČnné k 31. prosinci 2009 by zvýšila (snížila) zisk nebo ztrátu v hodnotách uvedených níže. (mil. Kþ)

Dopad do výkazu zisku a ztráty

Procentní zmČna kreditních rozpČtí + 10 + 20 + 50 - 10 - 20 - 50

51

188

Kladný

Záporný

0 0 0 77 153 389

-71 -143 -338 0 0 0

MMIX


PĜesuny mezi finanþními nástroji v reálné hodnotČ StupnČ 1 a 2 V následující tabulce jsou zobrazeny pĜesuny mezi skupinou finanþních nástrojĤ které jsou oceĖovány tržní kótovanou cenou a skupinou, u které jsou reálné ceny vypoþteny na základČ oceĖovacích technik založených na pozorovatelných tržních vstupech. PĜesun ze StupnČ 1 do StupnČ 2 (mil. Kþ)

PĜesun ze StupnČ 2 do StupnČ 1

2009

2008

2009

2008

260

345

580

1 495

0

1 916

316

0

393

202

63

0

Finanþní aktiva Finanþní aktiva k obchodování Dluhové nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Dluhové nástroje Realizovatelná finanþní aktiva Dluhové cenné papíry

Finanþní aktiva a závazky nevykazované v reálné hodnotČ V následující tabulce je porovnání úþetních a reálných hodnot finanþních nástrojĤ, které nejsou ve finanþních výkazech vykázány v reálných hodnotách. 2009

2008

(mil. Kþ)

Úþetní hodnota

Reálná hodnota

Úþetní hodnota

Reálná hodnota

Finanþní aktiva Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti Ostatní aktiva

21 589 203 026 119 049 3 366

21 589 204 647 123 588 3 366

15 400 230 383 100 420 7 286

15 400 231 955 98 446 7 286

Finanþní závazky Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ Ostatní závazky

549 551 6 189

552 083 6 189

543 964 13 917

547 371 13 917

Banka pĜi stanovení reálné hodnoty finanþních aktiv a závazkĤ vycházela z následujících pĜedpokladĤ a metod: Finanþní investice držené do splatnosti Reálné hodnoty cenných papírĤ držených do splatnosti jsou založeny na kótovaných tržních cenách. Tyto kotace jsou získávány z údajĤ pĜíslušných burz, pokud se burzovní aktivita u konkrétního cenného papíru pokládá za dostateþnČ likvidní, nebo z referenþních sazeb pĜedstavujících prĤmČrované kotace organizátorĤ trhu. Pokud nejsou k dispozici kótované tržní ceny, stanoví se reálné hodnoty odhadem z kótovaných tržních cen srovnatelných nástrojĤ. ÚvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi a centrálními bankami Úþetní hodnoty stavĤ na bČžných úþtech se shodují s jejich reálnými hodnotami. Reálné hodnoty termínových vkladĤ a úvČrĤ poskytnutých úvČrovým institucím a centrálním bankám jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ za použití souþasných tržních sazeb na mezibankovním trhu. VČtšina poskytnutých úvČrĤ je uzavĜena za úrokové sazby, které se fixují na relativnČ krátké období, a proto se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným.

52

189

MMIX


ÚvČry a pohledávky za ostatními klienty Podstatná þást úvČrĤ se uzavírá za sazby, které se fixují na relativnČ krátké období a pĜedpokládá se proto, že se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným. Reálné hodnoty úvČrĤ klientĤm poskytnutých s pevnou úrokovou sazbou jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá souþasným tržním sazbám. Reálná hodnota zahrnuje oþekávané budoucí ztráty, zatímco zĤstatková hodnota a související snížení hodnoty zahrnují pouze ztráty vzniklé k rozvahovému dni. Závazky k úvČrovým institucím a podĜízené závazky Úþetní hodnoty bČžných úþtĤ jsou shodné s jejich reálnými hodnotami. Reálné hodnoty ostatních závazkĤ k úvČrovým institucím se zbytkovou splatností do jednoho roku se pĜedpokládají na úrovni úþetní hodnoty. Reálné hodnoty ostatních závazkĤ k úvČrovým institucím jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá souþasným tržním sazbám na mezibankovním trhu. Závazky k ostatním klientĤm Reálné hodnoty bČžných úþtĤ a termínových depozit se zbytkovou splatností do jednoho roku se blíží jejich úþetní hodnotČ. Reálné hodnoty ostatních termínových depozit jsou stanoveny jako souþasná hodnota diskontovaných budoucích penČžních tokĤ, pĜiþemž použitý diskontní faktor odpovídá sazbám v souþasné dobČ platným pro vklady s podobnou zbytkovou splatností. Vydané dluhové cenné papíry Vydané obligace jsou veĜejnČ obchodovány a jejich reálné hodnoty jsou založeny na kótovaných tržních cenách. Reálné hodnoty smČnek a depozitních certifikátĤ se blíží jejich úþetním hodnotám. Ostatní aktiva a ostatní závazky VČtšina ostatních aktiv a ostatních závazkĤ má zbytkovou splatnost do jednoho roku nebo jejich sazby jsou fixovány na relativnČ krátké období a pĜedpokládá se proto, že se jejich úþetní hodnoty blíží hodnotám reálným.

53

190

MMIX


31. DODATEýNÉ INFORMACE K VÝKAZU O PENċŽNÍCH TOCÍCH ZĤstatky hotovosti a hotovostních ekvivalentĤ (mil. Kþ)

2009

2008

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám ÚvČry a pohledávky za úvČrovými institucemi Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ k úvČrovým institucím

13 029 25 011 -9 174

11 129 42 531 -25 480

Hotovost a hotovostní ekvivalenty

28 866

28 180

ZmČny v provozních aktivech (mil. Kþ)

2009

2008

-42 649

-56 920

9 881 -55 017 17 907 -2 266 3 335

70 -22 004 -26 634 527 -1 054

-68 809

-106 015

2009

2008

-12 734

22 961

42 519 21 896 3 513 -7 727

-13 127 30 605 474 -3 736

47 467

37 177

(mil. Kþ)

2009

2008

Opravné položky a rezervy na úvČrová rizika Odpisy a amortizace Amortizace diskontĤ a prémií Znehodnocení ostatních aktiv Opravné položky k investiþním cenným papírĤm a majetkovým úþastem Rezervy Ostatní

2 702 1 073 293 98 405 -130 708

-801 1 023 376 290 538 -22 -71

5 149

1 333

ýistá zmČna finanþních aktiv k obchodování ýistá zmČna finanþních aktiv vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistá zmČna realizovatelných finanþních aktiv ýistá zmČna v úvČrech a pohledávkách ýistá zmČna zajišĢovacích derivátĤ s kladnou reálnou hodnotou ýistá zmČna v ostatních aktivech

ZmČny v provozních závazcích (mil. Kþ) ýistá zmČna finanþních závazkĤ k obchodování ýistá zmČna finanþních závazkĤ vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty ýistá zmČna finanþních závazkĤ v zĤstatkové hodnotČ ýistá zmČna zajišĢovacích derivátĤ se zápornou reálnou hodnotou ýistá zmČna v ostatních závazcích

NepenČžní položky zahrnuté v zisku pĜed zdanČním

54

191

MMIX


32. ANALÝZA ZBYTKOVÉ SPLATNOSTI AKTIV A ZÁVAZKģ Následující tabulka uvádí analýzu finanþních aktiv a závazkĤ Banky podle jejich oþekávané zbytkové splatnosti k 31. prosinci 2009: Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

9 612 115 438

7 193 24 581

1 402 8 749

0 0

18 207 148 768

3 029 10 748 88 771

6 382 34 291 80 112

10 238 122 269 34 143

0 47 0

19 649 167 355 203 026

11 193

31 980

75 876

0

119 049

3 069 3 366

4 376 0

599 0

0 0

8 044 3 366

245 226

188 915

253 276

47

687 464

9 235 4 429

7 726 0

1 812 0

0 0

18 773 4 429

105 007

968

57

0

106 032

109 968

200 422

239 161

0

549 551

2 309 6 189

2 249 0

600 0

0 0

5 158 6 189

237 137

211 365

241 630

0

690 132

(mil. Kþ) AKTIVA Finanþní aktiva k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva (Poznámka: 23) Úþetní hodnota celkem ZÁVAZKY Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

55

192

MMIX


Následující tabulka uvádí analýzu finanþních aktiv a závazkĤ Banky podle jejich oþekávané zbytkové splatnosti k 31. prosinci 2008: Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Nespecifikováno

Celkem

20 590 73 771

9 953 19 364

2 892 12 891

0 39

33 435 106 065

1 745 10 191 131 040

4 720 22 358 67 284

23 065 85 328 32 059

0 10 743 0

29 530 128 620 230 383

9 044

33 340

58 036

0

100 420

2 753 7 286

3 760 0

668 0

0 0

7 181 7 286

256 420

160 779

214 939

10 782

642 920

20 482 48

10 651 0

3 924 0

0 0

35 057 48

63 060

402

50

0

63 512

181 349

120 715

241 900

0

543 964

1 508 13 917

848 0

113 0

0 0

2 469 13 917

280 364

132 616

245 987

0

658 967

(mil. Kþ) AKTIVA Finanþní aktiva k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva (Poznámka: 23) Úþetní hodnota celkem ZÁVAZKY Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

56

193

MMIX


33. PODMÍNċNÁ AKTIVA, ZÁVAZKY A ÚVċROVÉ PěÍSLIBY PodmínČná aktiva V roce 2007 Banka obdržela na základČ rozhodnutí soudu úhradu dĜíve odepsaného úvČru v þástce 485 mil. Kþ. Vzhledem k nejistotČ vyplývající z možnosti dovolání protistrany proti rozsudku Banka nezachytí tuto úhradu ve výkazu zisku a ztráty, a to až do doby koneþného rozhodnutí soudu o nároku Banky na tuto þástku. PodmínČné závazky a úvČrové pĜísliby PodmínČné závazky a úvČrové pĜísliby Banky k 31. prosinci byly následující: (mil. Kþ) ÚvČrové pĜísliby Finanþní záruky Ostatní podmínČné závazky

Rezervy na úvČrové pĜísliby a záruky (Poznámka: 27)

2009

2008

92 945 23 409 799

112 344 28 551 2 530

117 153

143 425

374

499

Smluvní hodnoty pĜedstavují maximální úvČrové riziko, které by Banka podstoupila v pĜípadČ, že dojde k úplnému þerpání podrozvahového závazku, klient závazek nesplatí a hodnota pĜípadného zajištČní by byla nulová. ěada úvČrových pĜíslibĤ je zajištČna a u vČtšiny z nich se neoþekává, že budou þerpány do doby své splatnosti. Celkové smluvní hodnoty úvČrových pĜíslibĤ proto nemusejí pĜedstavovat riziko ztráty nebo budoucí nároky na penČžní prostĜedky (Poznámka: 37.2). Soudní spory KromČ soudních sporĤ, na které již byly vytvoĜeny rezervy (Poznámka: 27), þelí Banka ĜadČ právních žalob v rĤzných jurisdikcích, které vyplývají z bČžné obchodní þinnosti. Banka neoþekává, že výsledek tČchto soudních jednání bude mít významný vliv na její finanþní pozici. Banka je vystavena rĤzným požadavkĤm v souvislosti s koupí podniku IPB v Ĝádu desítek miliard korun. Banka je pĜesvČdþena, že tyto požadavky jsou nepodložené a že potenciální riziko z tČchto požadavkĤ je kryto pĜíslušnými zárukami vydanými státními institucemi ýeské republiky. V þervnu 2007 Banka podala arbitrážní žalobu u Mezinárodního rozhodþího soudu u Mezinárodní obchodní komory v PaĜíži ve vČci sporu s Ministerstvem financí ýeské republiky o úhradu pohledávky Banky vĤþi Ministerstvu financí vzniklé na základČ aktiv bývalé IPB pĤvodnČ pĜevedených do ýeské konsolidaþní agentury (Poznámka: 23). Banka vČĜí v sílu své pozice a je plnČ pĜesvČdþena, že Mezinárodní rozhodþí soud rozhodne v její prospČch. Toto posouzení výsledku tohoto pĜípadu má Banka podepĜeno expertními právními stanovisky. Rozhodþí Ĝízení stále probíhá. Banka dále podnikla množství právních krokĤ na ochranu svých aktiv. ZdanČní ýeská daĖová legislativa a její interpretace a metodika se stále vyvíjejí. V souþasném prostĜedí daĖových pĜedpisĤ proto existuje nejistota ve výkladu a v postupu pĜíslušných finanþních úĜadĤ v ĜadČ oblastí. V dĤsledku toho musí Banka pĜi tvorbČ plánu a úþetních zásad sama interpretovat daĖovou legislativu. Vliv této nejistoty nelze vyþíslit.

57

194

MMIX


Závazky z operativního nájmu Budoucí minimální platby nájemného z titulu operativních pronájmĤ pozemkĤ a budov jsou následující: (mil. Kþ)

2009

2008

MénČ než 1 rok Více než 1 rok a ne více než 5 let Více než 5 let

781 1 745 372

671 1 916 466

2 898

3 053

Výše uvedené závazky z operativního pronájmu lze technicky zrušit v souladu s þeskou legislativou, avšak Banka je obchodnČ vázána pokraþovat v pronájmu po uvedená období.

34. REPO OPERACE A ZAJIŠTċNÍ Následující tabulka podává analýzu úvČrĤ poskytnutých v rámci reverzních repo operací podle položek výkazu o finanþní situaci, v nichž jsou vykázány: (mil. Kþ) Finanþní aktiva Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování

2009

2008

4 001 88 468

0 15 401

92 469

15 401

ZajištČní pĜijaté na základČ reverzních repo obchodĤ získala Banka do svého vlastnictví a je tak oprávnČna s tímto zajištČním volnČ nakládat. Je však nicménČ povinna vrátit toto zajištČní protistranČ ke dni splatnosti. Reálná hodnota finanþních aktiv pĜijatých jako zajištČní v souvislosti s reverzními repo operacemi k 31. prosinci 2009 þinila 129 946 mil. Kþ a z této hodnoty byla aktiva v hodnotČ 86 350 mil. Kþ buć prodána nebo dále poskytnuta jako zajištČní (31. prosince 2008: 16 275 mil. Kþ a 1 606 mil. Kþ). Následující tabulka podává analýzu úvČrĤ pĜijatých v rámci repo operací podle položek výkazu o finanþní situaci, v nichž jsou vykázány: (mil. Kþ) Finanþní závazky Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

2009

2008

76 398 14 854

28 929 31 601

91 252

60 530

Hodnoty finanþních aktiv zastavených za úþelem zajištČní repo operací jsou uvedeny v poznámkách Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty (Poznámka: 15) a Finanþní investice (Poznámka: 16).

35. SPěÍZNċNÉ STRANY Se spĜíznČnými stranami bČžnČ probíhá celá Ĝada bankovních transakcí.

58

195

196

Vrcholový management KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR Fulham Road Finance Limited (spv) KBC Groep KBC Internationale Financieringsmij NV Novaservis Ostatní DceĜiné spoleþnosti ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Property Fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Centrum Radlická, a.s. Hypoteþní banka, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

(mil. Kþ)

0 1 185 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 602 0 0 0

58 0 262 307 1 135 0 0 0 532 116 0 6 158 86 8 0

59

0 0

0

1

0 0 0 4 085 0 0 84 798 0

816 0 0 0 0 0

0 0

Finanþní Realizovatelná aktiva finanþní vykazovaná aktiva v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

0 17 253

Finanþní aktiva k obchodování


0

0

2 241 0 0 9 221 0 205 28 221 0

63 0 0 0 220 2

1 74

ÚvČry a pohledávky

0

0

0 0 0 4 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 4 580

ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou

0

11

0 83 0 0 0 0 0 0

19 0 0 0 0 2

0 0

Ostatní aktiva

MMIX


Vrcholový management KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou ýSOB SR KBC Bank Ireland plc KBC GS CZ Nova Ljubljanska Banka d.d. (NLB) Novaservis Patria Direct Patria Finance, a.s. Ostatní DceĜiné spoleþnosti ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Penzijní fond Progres, a.s. ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. ýSOB Property Fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Centrum Radlická, a.s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. Hypoteþní banka, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

(mil. Kþ)

854 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 480 0 554 900

111 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 1 18 28 50 0 0 0 0 36 0

60

0 3 970


0 6 541

Finanþní závazky k obchodování

8 354

849

402 485 5 71 150 250 150 5 163 26 470 132

32 11 119 10 15 26 21 30

291 12 348

Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

Významné zĤstatky závazkĤ z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2009 následující:

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 726


6

0

0 0 0 0 0 0 173 0 0 52 0

0 0 281 0 0 0 0 0

0 8

Ostatní závazky

MMIX


197

198

KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Groep NV KBC Internationale Financieringsmij NV Patria Finance, a.s ýSOB SR Novaservis Dorset Street Finance Ltd Ostatní DceĜiné spoleþnosti ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Property Fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Centrum Radlická, a.s. Hypoteþní banka, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

(mil. Kþ)

0 0 0 0 0 90 95 0 0 0 0 0 0 0 6 910 0 0 0

270 290 383 159 5 0 142 0 0 1 0 500 114 0 7 506 43 26 0

61

0

0

0

54 0 0 0 4 131 0 0 62 137 8

0 0 0 865 0 0 0

0

Finanþní Realizovatelná finanþní aktiva aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

16 555

Finanþní aktiva k obchodování


957

0

0 2 914 0 36 17 897 0 270 14 053 0

0 0 0 2 215 274 0 28

73

ÚvČry a pohledávky

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

4 103

ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou

0

10

0 0 183 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 5

0

Ostatní aktiva

MMIX


Vrcholový management KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Bank Nederland NV KB Lux Kereskedelmi és Hitelbank Rt. Patria Finance, a.s. ýSOB SR Novaservis Merrion Properties Ostatní DceĜiné spoleþnosti ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. ýSOB Property Fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Centrum Radlická, a.s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. Hypoteþní banka, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

(mil. Kþ)

0 250 121 0 1 563 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 42 1 285

0 0 0 1 39 0 0 14 0 0 0 0 16 0 0 0 0 4 18 0

62

0 4 636


0 10 271

Finanþní závazky k obchodování

6 878

1 577

207 501 0 266 286 194 2 187 16 805 579

113 52 0 41 47 47 37 40

62 31 431

Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ

Významné zĤstatky závazkĤ z transakcí se spĜíznČnými stranami jsou k 31. prosinci 2008 následující:

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 512


0

0

0 0 0 0 0 173 0 0 0 0

0 0 0 150 0 0 0 7

0 0

Ostatní závazky

MMIX


199

MMIX


Pohledávky a závazky s KBC Bank NV a s podniky pod spoleþnou kontrolou se skládají pĜedevším z reálné hodnoty derivátových finanþních nástrojĤ, dluhových finanþních nástrojĤ a repo transakcí. Banka poskytuje bankovní služby svým dceĜiným spoleþnostem, pĜidruženým spoleþnostem a spoleþným podnikĤm. Poskytované bankovní služby zahrnují úvČry, kontokorentní úvČry, úroþené vklady, bČžné úþty a další služby. KromČ toho Banka poĜídila úroþené dluhové nástroje emitované svými dceĜinými spoleþnostmi. Výše uvedené pohledávky a závazky vznikly z bČžných transakcí a podléhají stejným podmínkám, vþetnČ úrokových sazeb a zajištČní, jako srovnatelné transakce s tĜetími stranami. Významné úrokové výnosy a náklady z transakcí se spĜíznČnými stranami za rok konþící 31. prosincem jsou následující: 2009 (mil. Kþ)

Úrokové náklady

Úrokové výnosy

Úrokové náklady

484

534

213

1 731

0 1 0 0 28 42 38 12 42 16 10 50 30 24 6

0 5 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 4

15 4 0 17 75 111 78 19 112 42 26 122 78 63 8

1 12 17 9 0 0 20 1 0 0 0 0 0 0 9

0 49 0 0 487 0 6 0 3 525 0

4 0 11 1 2 12 0 2 755 8

0 133 0 4 943 0 13 0 2 217 9

8 0 14 0 5 3 0 6 217 7

0

46

0

40

23

280

50

228

KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou IIB Bank Public Limited Company KB Lux Kredyt Bank SA Patria Finance, a.s. Sydney Street Finance Limited Baker Street Finance Limited ýSOB SR Novaservis Dorset Street Finance Ltd Regent Street Limited Pembridge Square Limited Fulham Road Finance Limited (spv) Clifton Finance Street Limited (spv) Oxford Street Finance Limited (spv) Ostatní DceĜiné spoleþnosti ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. Centrum Radlická, a.s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. Hypoteþní banka, a.s. Ostatní PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

63

200

2008

Úrokové výnosy

MMIX


Významné poplatkové výnosy a náklady z transakcí se spĜíznČnými stranami za rok konþící 31. prosincem jsou následující: 2009

(mil. Kþ)


Podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Securities NV Patria Direct DceĜiné spoleþnosti Auxilium, a.s. Bankovní informaþní technologie, s.r.o. ýSOB Asset Management, a.s. ýSOB Factoring, a.s. ýSOB Investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB Investment Banking Services, a.s. ýSOB Leasing, a.s. ýSOB Property Fund, uzavĜený investiþní fond, a.s. Hypoteþní banka, a.s. PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s. Spoleþné podniky ýeskomoravská stavební spoĜitelna, a.s.

2008

Náklady na Výnosy poplatky a z poplatkĤ a provize provizí

Náklady na poplatky a provize

2 8

0 0

0 0

0 0

1 0 8 2 329 1 24

0 86 0 0 0 0 0

0 0 21 0 395 0 35

0 99 0 0 0 0 0

1 52

0 0

0 66

0 0

81

0

64

0

1

19

9

15

Výnosy z dividend pĜijaté od dceĜiných a pĜidružených spoleþností a spoleþných podnikĤ dosáhly za rok 2009 objemu 7 556 mil. Kþ (2008: 1 014 mil. Kþ). Náklady na nájemné zaplacené dceĜiným a pĜidruženým spoleþnostem a spoleþným podnikĤm dosáhly v roce 2009 hodnoty 177 mil. Kþ (2008: 166 mil. Kþ). V souladu se skupinovou strategií zaþala Banka bČhem roku 2009 nakupovat informaþní a telekomunikaþní služby od KBC GS CZ (Poznámka: 2.5). S platností od 1. þervence 2009 Banka uzavĜela dohodu s KBC GS CZ o pronájmu kanceláĜských prostor a smlouvu o poskytování administrativních služeb jako jsou napĜ. HR a úþetní služby. V roce 2009 Banka získala 41 mil. Kþ za pronájem a související služby, 20 mil. Kþ za poskytnuté administrativní služby a zaplatila za IT služby 1 150 mil. Kþ. V roce 2009 Banka prodala KBC Bank NV svĤj podíl v ýSOB SR za celkových 11 744 mil. Kþ (Poznámka: 2.5). Celkový realizovaný zisk z této transakce ve výši 6 530 mil. Kþ je zahrnut v ýistém zisku z realizovatelných finanþních aktiv (Poznámka: 2.5). V roce 2009 Banka získala 275 mil. Kþ (2008: 377 mil. Kþ) od ýSOB SR za poskytnutí služeb a podpory v tČchto oblastech: IT, elektronické bankovnictví, karty, zpracování plateb, finanþní Ĝízení, Ĝízení rizik apod. Pokles v roce 2009 byl zpĤsoben pĜevodem bankovních ICT aktivit do KBC GS CZ.

64

201

MMIX


Významné smluvní zĤstatky podmínČných aktiv a závazkĤ vĤþi spĜíznČným stranám k 31. prosinci jsou následující: 2009 (mil. Kþ)

2008

Záruky pĜijaté

Záruky vydané

Záruky pĜijaté

Záruky vydané

759

45

936

74

367 0 0 0 0

0 1 0 20 45

420 0 5 0 0

0 0 5 0 22

0

529

0

539

0

1

0

0

KBC Bank NV Podniky pod spoleþnou kontrolou KBC Finance Ireland Kredyt Bank SA Motokov, a.s. Patria Finance, a.s. ýSOB SR DceĜiné spoleþnosti ýSOB Leasing, a.s. PĜidružené spoleþnosti ýSOB PojišĢovna, a.s.

ZĤstatky pĜijatých záruk od KBC Bank NV a spoleþností pod spoleþnou kontrolou tvoĜí pĜedevším subparticipaþní dohody a ostatní kompenzaþní závazky. Záruky vydané Bankou mají povahu podílĤ na úvČrovém riziku.

36. UDÁLOSTI PO SKONýENÍ ÚýETNÍHO OBDOBÍ KBC Global Services Czech Branch Smlouva o nákupu aktiv mezi Bankou a KBC Global Services NV byla uzavĜena a vstoupila v platnost v lednu 2010. Na základČ smlouvy došlo k pĜesunu aktiv souvisejících s ICT z Banky na KBC GS CZ. ICT aktiva byla k 31. prosinci 2009 ve finanþních výkazech Banky klasifikována jako Aktiva urþená k prodeji. Další informace jsou vykázány v Poznámce 2.5. OcenČní novČ vytvoĜené spoleþnosti bude dokonþeno v roce 2010. Kupní cena bude urþena na základČ znaleckého posudku a to znalcem jmenovaným MČstským soudem v Praze. Finanþní dopad prodeje podniku se projeví v roce 2010.

65

202

MMIX


37. ěÍZENÍ RIZIK 37.1

Úvod

Riziko je pĜirozenou souþástí všech bankovních aktivit. Banka jej proto neustále sleduje, mČĜí a vyhodnocuje, zda nepĜekraþuje stanovené limity. Proces Ĝízení rizik je klíþový pro udržení ziskovosti Banky a každý její zamČstnanec je spoluodpovČdný za Ĝízení rizika vztahujícího se k jeho þinnosti. Banka je vystavena úvČrovému, likviditnímu, operaþnímu a tržnímu riziku, které se dále dČlí na riziko obchodní a investiþní. Nezávislý proces Ĝízení rizika zahrnuje i podnikatelská rizika, jako jsou zmČny životního prostĜedí, technologie, podnikatelského prostĜedí þi reputaþní riziko. Tato rizika jsou ve SkupinČ KBC sledována v rámci procesu interního stanovování minimální výše kapitálu. Struktura Ĝízení rizik Hlavní odpovČdnost za identifikaci a kontrolu rizik nese pĜedstavenstvo Banky. Vedle pĜedstavenstva existují i nezávislé útvary odpovČdné za Ĝízení a monitorování rizik v Bance. Struktura Ĝízení rizik v ýSOB vychází z jednotného principu Ĝízení rizik ve SkupinČ KBC podle modelu kontroly rizik, který definuje zodpovČdnosti a úlohy jednotlivých útvarĤ a osob v rámci organizace tak, aby zajistil spolehlivé Ĝízení všech rizik, jehož souþástí je: x

Zapojení vedoucích orgánĤ spoleþností do procesu Ĝízení rizik;

x

ýinnost specializovaných výborĤ a útvarĤ pro Ĝízení rizik na úrovni ýSOB se skupinovou pĤsobností a

x

Primární Ĝízení rizik v rámci útvarĤ a organizaþních složek jednotlivých spoleþností.

Dozorþí rada

Auditní výbor

PĜedstavenstvo

Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv (ALCO)

Výbor pro Ĝízení rizika finanþních trhĤ (FMRC)

Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika (CRC)

Výbor pro schvalování úvČrĤ (CSC)

Výbor pro Ĝízení operaþního rizika (ORC)

PĜedstavenstvo PĜedstavenstvo je zodpovČdné za celkový pĜístup k Ĝízení rizik a za schvalování strategií a zásad pro Ĝízení rizika. Dozorþí rada Dozorþí rada má zodpovČdnost za sledování celkového procesu Ĝízení rizik uvnitĜ Banky.

66

203

MMIX


Auditní výbor Auditní výbor dohlíží na integritu, efektivnost a úþinnost existujících procesĤ a nástrojĤ vnitĜní kontroly a Ĝízení rizik, pĜiþemž zvláštní dĤraz je vČnován správnosti finanþního výkaznictví. Auditní výbor je informován o nastavení systémĤ pro monitoring Ĝízení rizik, kterým je Banka vystavena, zejména nastavení monitoringu kontroly Ĝízení rizik. Auditní výbor provČĜuje monitoring následujících rizik: ALM, tržního, úvČrového, pojišĢovacího a operaþního. Auditní výbor podává zprávu dozorþí radČ o struktuĜe a úrovni limitĤ. Výbory pro Ĝízení rizika Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv (ALCO) Výbor pro Ĝízení aktiv a pasiv má zodpovČdnost za vytváĜení strategie pro Ĝízení tržního a likviditního rizika a za implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro bankovní investiþní portfolio. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro Ĝízení rizika finanþních trhĤ (FMRC) FMRC, který se skládá z vrchních ĜeditelĤ ýSOB zodpovČdných za finanþní trhy a Ĝízení rizik, má celkovou zodpovČdnost za rozvoj strategie tržního rizika Banky a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro obchodní portfolio v celé Bance. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení tržních rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení tržních rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika (CRC) Výbor pro Ĝízení úvČrového rizika má celkovou zodpovČdnost za rozvoj úvČrové rizikové strategie a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro úvČrové riziko. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení úvČrových rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení úvČrových rizik a sleduje jejich splnČní. Výbor pro schvalování úvČrĤ (CSC) Výbor pro schvalování úvČrĤ je výbor povČĜený širokou odpovČdností a pravomocí ve SkupinČ ýSOB rozhodovat ohlednČ jednotlivých úvČrových žádostí. Jako takový postupuje jako nejvyšší rozhodovací výbor pro Banku. Výbor pro Ĝízení operaþního rizika (ORC) Výbor pro Ĝízení operaþního rizika má celkovou zodpovČdnost za rozvoj strategie pro Ĝízení operaþního rizika a implementování principĤ, rámcĤ, politik a limitĤ pro operaþní riziko. Výbor je zodpovČdný za klíþové záležitosti týkající se Ĝízení operaþních rizik, pĜijímá zásadní rozhodnutí ohlednČ Ĝízení operaþních rizik a sleduje jejich splnČní. Ostatní orgány Útvar Ĝízení rizik Útvar Ĝízení rizik je zodpovČdný za implementování a udržování procedur pro Ĝízení rizika tak, aby byl zajištČn nezávislý kontrolní proces (kromČ úvČrového rizika). Útvar je také zodpovČdný za sledování shody principĤ, politik a limitĤ pro Ĝízení rizik napĜíþ Bankou. ěízení rizik je zodpovČdné za nezávislé Ĝízení rizik (kromČ úvČrového rizika), vþetnČ plnČní limitĤ a ohodnocování rizik nových produktĤ a strukturovaných transakcí. Tento útvar také zajišĢuje kompletnost mČĜení a vykazování rizik. Útvar úvČry Útvar úvČry je zodpovČdný za implementování a udržování procedur pro Ĝízení úvČrového rizika tak, aby byl zajištČn nezávislý kontrolní proces. Útvar je také zodpovČdný za sledování shody principĤ, politik a limitĤ pro Ĝízení úvČrového rizika napĜíþ Bankou. Útvar je zodpovČdný za nezávislé Ĝízení úvČrových rizik, vþetnČ plnČní limitĤ a ohodnocování úvČrových rizik nových produktĤ a strukturovaných transakcí. Tento útvar také zajišĢuje kompletnost mČĜení a vykazování úvČrových rizik.

67

204

MMIX


Útvar Ĝízení aktiv a pasiv Útvar Ĝízení aktiv a pasiv je zodpovČdný za Ĝízení aktiv a pasiv bankovního investiþního portfolia. Je také zodpovČdný za Ĝízení likviditní pozice Banky. Útvar finanþní trhy Útvar finanþní trhy je zodpovČdný za Ĝízení aktiv a pasiv obchodního portfolia Banky. Interní audit Interní audit kontroluje procesy Ĝízení rizik v celé Bance nejménČ jednou roþnČ. PĜedmČtem zkoumání je adekvátnost postupĤ a dodržování postupĤ Bankou. Interní audit projednává výsledky všech hodnocení s managementem a oznamuje svá zjištČní a doporuþení auditnímu výboru. MČĜení rizika a vykazovací systémy Bankovní rizika jsou mČĜena za použití metody, která odráží jak oþekávané ztráty vzniklé za normálních okolností tak i neoþekávané ztráty, které jsou odhadem založeným na statistických modelech. Tyto modely využívají pravdČpodobností odvozených z historických zkušeností, pĜizpĤsobených aktuálnímu ekonomickému prostĜedí. Banka také používá pĜípadové studie, zachycující dopad extrémních událostí, u kterých je nepravdČpodobné, že nastanou, pro pĜípad, že by nastaly. Monitorování a Ĝízení rizik je provádČno zejména pomocí Bankou stanovených limitĤ. Tyto limity odrážejí obchodní strategii Banky a tržní prostĜedí, stejnČ tak míru rizika, kterou je Banka ochotna akceptovat, s dodateþným dĤrazem na vybraná odvČtví. KromČ toho Banka monitoruje a mČĜí celkovou schopnost nést riziko vĤþi celkovému vystavení se riziku všech typĤ. ShromáždČné informace ze všech obchodĤ jsou zpracovány a analyzovány za úþelem co nejrychlejšího zjištČní míry rizika, jemuž je Banka vystavena. Výsledné analýzy jsou prezentovány a vysvČtlovány pĜedstavenstvu, výboru pro Ĝízení aktiv a pasiv a výboru pro Ĝízení úvČrového rizika. Tyto zprávy obsahují celkovou úvČrovou expozici, pĜekroþení limitĤ, historické Value-at-risk (hVaR), úrokovou citlivost (BPV), úrokovou Gap analýzu, likviditní pomČrové ukazatele. Jednou za þtvrt roku dostává dozorþí rada podrobnou zprávu o riziku, která obsahuje všechna dĤležitá data nutná ke zhodnocení míry rizika, jemuž je Banka vystavena. Vrcholový management a další relevantní orgány Banky dostávají dennČ report o plnČní limitĤ a vývoje VaR v obchodní knize. Týdenní report o úrokové citlivosti a likviditČ investiþního (neobchodního) portfolia je pĜedáván vrcholovému managementu a dalším relevantním orgánĤm. ZmírnČní rizika Jako souþást celkového Ĝízení rizika Banka používá deriváty a jiné nástroje, kterými Ĝídí své vystavení se riziku vyplývajícímu ze zmČn úrokových sazeb, mČnových kurzĤ, cen akcií, úvČrových rizik a ostatních rizik vznikajících z pĜedpokládaných transakcí. Míra rizika je ohodnocena pĜed uzavĜením zajišĢovací transakce, která je schvalována pĜíslušným manažerem. Efektivita zajištČní je kontrolována útvarem Middle Office finanþních trhĤ (podle ekonomického uvážení spíše než podle pravidel zajištČní IFRS). Efektivita všech zajištČných vztahĤ je sledována tímto útvarem þtvrtletnČ. V pĜípadČ neúþinnosti zajištČní Banka realizuje nové zajištČní, aby omezila zjištČné riziko. PĜílišná koncentrace rizika Koncentrace rizika vzniká, když nČkolik protistran je zapojeno do stejných obchodních þinností nebo aktivit ve stejném zemČpisném regionu nebo mají podobné ekonomické rysy, takže jejich schopnost dostát smluvním závazkĤm by byla podobnČ ovlivnČna zmČnami v ekonomických, politických nebo jiných podmínkách. Míra koncentrace rizik signalizuje citlivost výkonnosti Banky vĤþi vývoji, který se týká pouze konkrétního odvČtví þi regionu. Bankovní metodiky a postupy jsou nastaveny tak, aby vedly k udržení diversifikovaného portfolia za úþelem eliminace nadmČrné koncentrace rizika. Významné koncentrace úvČrového rizika jsou Ĝízeny obdobnČ. Selektivní zajišĢování je používáno v Bance k Ĝízení rizika koncentrací na úrovni jednotlivých podnikĤ i odvČtví.

68

205

MMIX


37.2

ÚvČrové riziko

ÚvČrové riziko pĜedstavuje možnou ztrátu plynoucí z neplnČní smluvní povinnosti ze strany povinné (tj. dlužníka, ruþitele, smluvního partnera v obchodních vztazích nebo emitenta dluhového cenného papíru) v dĤsledku platební neschopnosti nebo nedostatku vĤle splácet nebo v dĤsledku událostí zpĤsobených politickým rozhodnutím. Naposledy zmínČné riziko je také popisováno jako „riziko zemČ“. Banka Ĝídí úvČrové riziko pomocí hranic stanovených pro výši rizika, které je ochotna pĜijmout u jednotlivých protistran a v jednotlivých geografických regionech a odvČtvích, pĜiþemž monitoruje objemy úvČrového portfolia v tČchto kategoriích ve vztahu k takto stanoveným limitĤm. Banka zavedla proces kontroly úvČrové kvality s cílem vþas identifikovat možné zmČny úvČrové bonity protistran a to vþetnČ pravidelných kontrol zajištČní. Banka pĜevážnČ využívá pro výpoþet kapitálového požadavku pĜístup Internal Rating Based (IRB) a to jak pro retailové, tak i pro neretailové expozice. Výsledkem je, že úvČrové riziko je mČĜeno, sledováno a Ĝízeno na základČ principĤ tohoto pĜístupu. Riziko protistrany u neretailových subjektĤ (korporátní klienti, objemovČ významní SME klienti, banky, ostatní finanþní instituce) je Ĝízeno na základČ statistických modelĤ predikce selhání (PD – pravdČpodobnost selhání). Hodnoty Loss Given Default (LGD) a Exposure at Default (EAD) vycházejí z regulatorních hodnot pro výpoþet kapitálového požadavku a z expertních odhadĤ kombinovaných s historickými daty. Ty slouží k rozhodování ve schvalovacím procesu. Pro retailové angažovanosti byly pro PD, LGD a EAD vyvinuty statistické modely. Narozdíl od neretailových angažovaností, u kterých jsou rizikové faktory urþeny na individuální bázi, u retailu jsou rizikové faktory založeny na skupinách angažovaností se stejným sklonem k riziku (tzv. pooly). Angažovanost vĤþi neretailovým subjektĤm Ratingový model: PD (pravdČpodobnost selhání) Banka Ĝídí svou angažovanost vĤþi neretailovým subjektĤm stanovením limitĤ protistran, které jsou založeny na interním ratingu, který je dané protistranČ individuálnČ pĜiĜazen. Ratingy vycházejí ze statistických ratingových modelĤ, které vyhovují požadavkĤm na IRB Foundation modely a které berou v úvahu jak finanþní, tak nefinanþní údaje. Ratingová stupnice je odstupĖována v souladu s jednotným þíselníkem PD platným pro KBC Group NV, který má 12 stupĖĤ od stupnČ 1, který pĜedstavuje nejlepší rating, po stupeĖ 12, který je nejhorší. Vzorový PD rating obsahuje následující kategorie: Kategorie rizika

PD rating

Standardní Sledované – Asset Quality review (AQR) Nejisté – performing Nejisté – non-performing Ztrátové

1-7 8-9 10 11 12

Ratingové stupnČ 1 až 9 se užívají pro pohledávky bez selhání dlužníka, stupeĖ 10 pro pohledávky se selháním dlužníka, ale performing a ratingové stupnČ 11 a 12 pak pro non-performing pohledávky. Selhání je definováno jako situace, pĜi které nastane nejménČ jedna z následujících podmínek: (i) PĜedpokládá se, že zákazník nebude plnit svĤj závazek ĜádnČ a vþas, aniž by Banka pĜistoupila k plnČní ze zajištČní. (ii) AlespoĖ jedna splátka jistiny nebo pĜíslušenství vĤþi Bance je po splatnosti déle jak 90 dnĤ. Pohledávky se selháním dlužníka, ale performing jsou takové, které splĖují definici bodu (i), ale nejsou po splatnosti déle jak 90 dnĤ a nejsou pĜedmČtem insolvenþního Ĝízení iniciovaného Bankou nebo jiným dlužníkem.

69

206

MMIX


PD ratingy jsou využívány nejen pro mČĜení, sledování a Ĝízení úvČrového rizika, ale mimo jiné i pro urþení úrovnČ schvalování, zajištČní a stanovení cen. Schvalovací proces Schvalovací proces je rozložen do tĜí fází. Nejprve klientský pracovník, který pĜíslušného klienta spravuje, zpracuje písemný úvČrový návrh, který obsahuje úvČrovou žádost, motivaci a analýzu relevantních rizik (vþetnČ finanþní analýzy). NáslednČ návrh prostuduje úvČrový poradce nezávislý na obchodních útvarech (tj. spadá do útvaru ÚvČry) a zpracuje písemné stanovisko. Nakonec je o úvČrovém pĜípadu rozhodnuto na úvČrovém výboru, jehož þleny jsou zkušení zástupci jak obchodního útvaru tak i útvaru ÚvČry. ÚvČrové výbory rozhodují o úvČrových pĜípadech formou konsenzu, o úvČrových pĜípadech se nehlasuje. V nČkterých pĜípadech útvar ÚvČry deleguje pravomoc schvalovat úvČry na regionální manažery nebo na Senior Relationship manažera poboþky. Proces schvalování pak obvykle nevyžaduje intervenci útvaru ÚvČry. V nČkterých pĜípadech (u SME) je vyjádĜení útvaru ÚvČry vyžadováno, ale ve všech pĜípadech je koneþné rozhodnutí pĜijato držiteli delegované schvalovací pravomoce. Delegování schvalovacích pravomocí je založeno na riziku (vČtší pravomoc pro menší riziko, menší pravomoc pro vČtší riziko) a je každoroþnČ pĜezkoumáno útvarem ÚvČry v rámci nejvyššího úvČrového výboru. Pravomoci jsou delegovány na základČ konkrétních osob, ne funkcí. Všechna úvČrová rozhodnutí musí být pĜijata nejménČ dvČma osobami. Proces individuálního sledování Nezávisle na ratingu se minimálnČ jednou za rok pĜedkládá k pĜezkoumání pĜíslušné schvalovací úrovni plný úvČrový návrh. Navíc nČkteré ukazatele vedou k þastČjšímu pĜedkládání úvČrové dokumentace. Mezi tyto ukazatele patĜí porušení smluvních podmínek (napĜ. nedodržení finanþních þi nefinanþních kovenantĤ nebo neplacení poplatkĤ, úroku nebo jistiny), ale také události, které nepĜedstavují pĜímo porušení smlouvy, jako napĜíklad neoþekávaná zmČna managementu, která by mohla vést ke zhoršení finanþní situace. Pro rizikovČjší pĜípady mĤže úvČrový výbor stanovit periodu pĜezkoumání významnČ kratší než jeden rok. ObecnČ platí, že zákazníci s horším ratingem jsou þastČji pĜezkoumáváni než zákazníci s lepším ratingem. Útvar ÚvČry mĤže požadovat okamžité pĜezkoumání konkrétních typĤ angažovaností v pĜípadČ, kdy urþitý sektor ekonomiky vykazuje znaky zhoršení. Proces kolektivního sledování Proces kolektivního sledování je aplikován na objemovČ významné SME klienty, u kterých jsou þtvrtletnČ kontrolovány interní a externí kovenanty. Jejich porušení je impulsem k výše popsanému procesu pĜezkoumání. ÚvČry pro retail (podnikatelé, fyzické osoby) Schvalovací proces Schvalovací proces v segmentu retailových úvČrĤ je u nových klientĤ založen na použití aplikaþních skórovacích karet. U stávajících zákazníkĤ Banka rovnČž využívá behaviorálních skórovacích karet. Zatímco rozhodování u spotĜebitelských úvČrových produktĤ (osobní nezajištČné úvČry, kontokorentní úvČry a kreditní karty) je plnČ automatizované na základČ skórovacích karet, rozhodnutí o hypoteþních produktech je sice podpoĜeno skórovacími kartami, ale koneþné rozhodování je v zásadČ manuální. PĜi schvalovacím procesu je využíván pĜístup k externím zdrojĤm dat (Credit Bureaus – Registry úvČrĤ), které poskytují jak pozitivní tak i negativní informace.

70

207

MMIX


Klasifikace rizika Z pohledu rizika jsou expozice vĤþi retailovým expozicím klasifikovány do následujících kategorií na základČ poþtu dnĤ po splatnosti: Kategorie rizika

Dny po splatnosti

Standardní AQR Nejisté Ztrátové

0-30 31-90 91-360 >360

Proces sledování Proces sledování retailových úvČrĤ je založen na agregovaných datech (neprovádí se individuální pĜezkoumání) a sleduje vývoj defaultĤ v rĤzných podskupinách úvČrĤ. Typicky jsou odlišné produktové Ĝady sledovány na mČsíþní bázi na tzv. vintage (rozdíl okamžiku selhání a mČsíce, kdy se selhání projeví v úþetnictví) a na vývoji tzv. LLR v rĤzných podskupinách. Dále je vývoj portfolia sledován na základČ tzv. pool migration (tj. pĜesuny mezi rĤznými rizikovými skupinami – pooly). Všechny retailové segmenty podléhají mČsíþnímu pĜezkoumání útvarem ÚvČry z hlediska vývoje rizika jako celku. V pĜípadČ potĜeby pĜedloží útvar ÚvČry úvČrovému výboru návrhy ke zmírnČní rizika. Finanþní deriváty ÚvČrové riziko vyplývající z finanþních derivátĤ se vždy omezuje pouze na nástroje s kladnou reálnou hodnotou, vykazovanou ve výkazu o finanþní situaci. Riziko spojené s úvČrovým závazkem Banka poskytuje za své klienty záruky a akreditivy, které mohou vyžadovat, aby Banka za tyto klienty provádČla úhrady plateb. Od zákazníkĤ se následnČ takovéto platby inkasují na základČ podmínek stanovených pĜíslušnou úvČrovou dokumentací. Tyto záruky vystavují Banku podobným rizikĤm jako pĤjþky a k jejich zmírnČní slouží tytéž Ĝídicí procesy a politiky. V následující tabulce je uvedena maximální míra expozice vĤþi úvČrovému riziku po položkách výkazu o finanþní situaci. Jde o nejvyšší hrubou expozici, kdy se nebere v úvahu žádný druh zajištČní ani jiné snížení úvČrového rizika. (mil. Kþ)

Pozn.

2009

2008

14 198 166 975 19 649 167 355 203 026 119 049 8 044 3 366

7 055 139 500 29 530 128 620 230 383 100 420 7 181 7 286

701 662

649 975

24 208 92 945

31 081 112 344

Celkem

117 153

143 425

Celková expozice vĤþi kreditnímu riziku

818 815

793 400

Pokladní hotovost a pohledávky vĤþi centrálním bankám Finanþní aktiva k obchodování Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanþní aktiva ÚvČry a pohledávky Finanþní investice držené do splatnosti ZajišĢovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou Ostatní aktiva

14 15 15 16 17 16 19 23

Celkem PodmínČné závazky ÚvČrové pĜísliby

33 33

U finanþních nástrojĤ evidovaných v reálné hodnotČ pĜedstavují uvádČné þástky bČžné úvČrové riziko a nikoli maximální možnou expozici, která se mĤže v budoucnu objevit v dĤsledku zmČn jejich hodnoty.

71

208

MMIX


Koncentrace rizik u maximální expozice vĤþi úvČrovému riziku Koncentrace rizik se Ĝídí klientem/protistranou, geografickým regionem a prĤmyslovým odvČtvím. Maximální úvČrová angažovanost vĤþi klientovi Hypoteþní banka, a.s. k 31. prosinci 2009 byla 124 779 mil. Kþ (31. prosince 2008: 90 606 mil. Kþ) pĜed zapoþtením zajištČní þi jiného snížení úvČrového rizika a 124 779 mil. Kþ (31. prosince 2008: 90 606 mil. Kþ) po zohlednČní takovéhoto zajištČní. Finanþní aktiva Banky bez veškerých zajištČní þi jiných typĤ snížení úvČrového rizika lze analyzovat po jednotlivých geografických regionech: (mil. Kþ)

2009

2008

ýeská republika Slovenská republika Ostatní Evropa Ostatní

720 510 7 140 84 891 6 274

653 341 21 809 110 505 7 745

Celkem

818 815

793 400

Analýza finanþních aktiv Banky bez veškerých zajištČní þi jiných typĤ úvČrového posílení bude podle prĤmyslových odvČtví vypadat následovnČ: (mil. Kþ)

2009

2008

VeĜejná správa NeúvČrové instituce ÚvČrové instituce PojišĢovny Finanþní služby Ostatní nefinanþní spoleþnosti Drobní klienti

299 510 10 887 230 330 1 093 31 794 206 319 38 882

188 603 8 677 257 167 254 55 276 255 503 27 920

Celkem

818 815

793 400

ZajištČní a další typy úvČrového posílení Výše a druh požadovaného zajištČní závisí na posouzení úvČrového rizika protistrany. Byla zavedena pravidla stanovující pĜijatelnost jednotlivých typĤ zajištČní a hodnotící parametry. Hlavní typy pĜijatých zajištČní: x

u pĤjþek cenných papírĤ a reverzních repo obchodĤ: hotovost þi cenné papíry,

x

u komerþních pĤjþek: zástavní právo k nemovitému majetku, inventáĜi a pohledávkám z obchodního styku,

x

u retailových pĤjþek a hypoték: zástavní právo k obytným nemovitostem.

Management monitoruje tržní hodnotu zajištČní, požaduje dodateþné zajištČní v souladu s pĜíslušnou smlouvou a monitoruje tržní hodnotu zajištČní získaného pĜi kontrole adekvátnosti opravných položek na ztráty ze snížení hodnoty. Výše zajištČní vykazovaného k jednotlivým pohledávkám nepĜevyšuje jejich úþetní hodnotu. Banka dodržuje zásadu Ĝádným zpĤsobem se zbavovat realizovaného kolaterálu. Výnosy jsou použity na snížení þi uhrazení nesplacených pohledávek. Banka takto získané nemovitosti nedrží pro komerþní potĜeby. Navíc Banka využívá rámcové dohody o zápoþtu uzavírané s protistranami.

72

209

MMIX


Posuzování snížení hodnoty PĜi posuzování poklesu hodnoty úvČru se bere v úvahu zejména, zda zpoždČní splátek jistiny nebo úrokĤ pĜesáhlo 90 dní nebo zda jsou známy jakékoli potíže protistran s hotovostními toky, zhoršení úvČrového ratingu, popĜípadČ zda došlo k porušení pĤvodních podmínek smlouvy. Banka se zabývá posuzováním poklesu hodnoty ve dvou oblastech: individuální znehodnocení a kolektivní znehodnocení. Individuální znehodnocení souvisí s jednotlivými aktivy, u kterých byl zaznamenán objektivní dĤkaz selhání, zatímco kolektivní znehodnocení je aplikováno na skupiny aktiv, které na základČ statistických informací pravdČpodobnČ zahrnují již znehodnocená aktiva, jejichž znehodnocení zatím nebylo zjištČno individuálnČ. Individuální opravné položky Banka individuálnČ urþí výši opravných položek ke každému individuálnČ hodnocenému úvČru, u kterého existuje objektivní dĤkaz o snížení hodnoty. Mezi faktory uvažované pĜi stanovování výše opravné položky patĜí udržitelnost obchodního plánu protistrany, schopnost udržet výkonnost v okamžiku, kdy se objeví finanþní potíže, pĜedpokládané pĜíjmy a oþekávaná výplata dividend, dojdeli k úpadku, dostupnost jiné finanþní podpory a realizovatelná hodnota zajištČní i naþasování oþekávaných penČžních tokĤ. Ztráty ze snížení hodnoty se vyhodnocují vždy k rozvahovému dni, pokud si ovšem nepĜedvídatelné okolnosti nevyžádají zvýšenou pozornost. Kolektivní opravné položky Kolektivní opravné položky se využívají u úvČrĤ a pĤjþek, kde doposud neexistuje objektivní dĤkaz potvrzující individuální snížení hodnoty a tedy vyjadĜují znehodnocení, které je pravdČpodobnČ zahrnuto ve skupinČ aktiv. Výše kolektivních opravných položek je posuzována na základČ statistických odhadĤ ke konci každého úþetního období. Ztráty ze snížení hodnoty se odhadují na základČ následujících informací: (i)

historické ztráty v portfoliu,

(ii)

aktuální ekonomické podmínky,

(iii) pĜibližné zpoždČní mezi okamžikem, kdy pravdČpodobnČ ke vzniku ztráty došlo, a okamžikem, kdy bude ztráta individuálnČ posuzována pĜi tvorbČ opravných položek na ztrátu ze snížení hodnot, a (iv) rovnČž oþekávané pĜíjmy a výnosy po snížení hodnoty. Místní management je odpovČdný za stanovení délky tohoto období. V letech 2009 i 2008 Banka použila jednotné období v délce þtyĜ mČsícĤ. Finanþní záruky a akreditivy se posuzují obdobnČ jako pĤjþky a podobnČ se k nim vytváĜejí i rezervy.

73

210

MMIX


Kvalita úvČrového portfolia Pro úþely finanþního výkaznictví ýSOB vytvoĜila þtyĜi kategorie, které používá pro Ĝízení úvČrového rizika. V následující tabulce je pĜehled úvČrové kvality podle jednotlivých tĜíd aktiv uvedených ve výkazu o finanþní situaci na Ĝádcích vztahujících se k pĤjþkám (v hrubých hodnotách), a to na základČ systému stanovování úvČrového ratingu Banky k 31. prosinci 2009 a 2008: 2009 Neznehodnocená aktiva Standardní (mil. Kþ) Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

Znehodnocená aktiva KolektivnČ IndividuálnČ AQR Nejisté Ztrátové

Celkem

19 649

0

0

19 649


167 372

0

143

167 515


29 4 143 34 436 122 271 29 252

0 0 10 7 583 380

0 0 688 9 229 1 498

29 4 143 35 134 139 083 31 130

842

0

0

842

190 973

7 973

11 415

210 361


119 049

0

0

119 049

Celkem

497 043

7 973

11 558

516 574


(mil. Kþ) Finanþní aktiva vykazovaná v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty

2008 29 530

0

0

29 530


117 869

0

143

118 012


6 023 3 271 27 703 167 871 19 183

0 0 114 3 688 217

0 0 502 4 298 1 369

6 023 3 271 28 319 175 857 20 769


1 247

2

0

1 249

225 298

4 021

6 169

235 488


100 389

0

433

100 822

Celkem

473 086

4 021

6 745

483 852

74

211

MMIX


V následující tabulce je uvedena analýza hrubých úvČrĤ a pohledávek Banky, které jsou po splatnosti, avšak jednotlivČ neznehodnocené: 2009 MénČ než 30 dní (mil. Kþ)

Více než 30 dní, ale ménČ než 90 dní


ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

0 1 930 1 146

0 274 217

3 2 096 1 093

71 218 161

Celkem

3 076

491

3 192

450

PĜehled hrubých hodnot a þástek znehodnocení jednotlivČ posuzovaných finanþních aktiv je následující: 2009 (mil. Kþ)

Znehodnocení

Hrubá hodnota

Znehodnocení

97 143

-92 -136

56 143

-56 -136

0

0

433

-402

688 9 229 1 498

-215 -5 623 -1 130

502 4 298 1 369

-19 -3 640 -1 127

11 415

-6 968

6 169

-4 786

11 655

-7 196

6 801

-5 380

Realizovatelná finanþní aktiva Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry Finanþní investice držené do splatnosti Dluhové cenné papíry ÚvČry a pohledávky ÚvČrové instituce Firemní bankovnictví Retailové bankovnictví

Celkem

2008

Hrubá hodnota

Úþetní hodnota restrukturalizovaných finanþních aktiv, která by jinak byla po splatnosti nebo znehodnocená, k 31. prosinci 2009 þinila 790 mil. Kþ (31. prosince 2008: 163 mil. Kþ) (Poznámka: 2.4 (7) (iii)). Ekonomická recese Banka v roce 2009 významnČ nezmČnila svĤj pĜístup k Ĝízení úvČrového rizika z dĤvodu ekonomické recese. Banka používá stejná opatĜení k Ĝízení rizika jako pĜed krizí. NicménČ Banka posílila monitoring úvČrových rizik a zvýšila své kapacity pro Ĝešení úvČrových angažovaností v selhání. Ekonomické podmínky se dále odrážely v pĜísnČjším a konzervativnČjším rozhodování ÚvČrové komise, kdy riziková klasifikace angažovaností, která vyplynula ze statistických modelĤ, mohla být zmČnČna expertními odhady þlenĤ ÚvČrové komise. V dĤsledku ekonomické recese se v roce 2009 výraznČ zvýšily úvČrové ztráty ve srovnání s pĜedchozími lety. Nejvyšší ztráty byly evidovány v korporátním sektoru a v sektoru SME. Management ýSOB oþekává, že bude nadále pokraþovat nepĜíznivý vliv ekonomické recese na úvČrové ztráty Banky v roce 2010.

75

212

MMIX


37.3

Likviditní riziko a Ĝízení financování

Likviditní riziko je riziko, že za bČžných i nepĜíznivých okolností Banka nebude schopna dostát svým platebním závazkĤm v okamžiku jejich splatnosti. K omezení tohoto rizika Banka používá nástroje operativního a strategického Ĝízení likvidity. Operativní Ĝízení likvidity Cílem operativního Ĝízení likvidity je zajistit hladké zpracování aktuálních platebních povinností Banky v þeských korunách stejnČ jako v ostatních mČnách a zároveĖ minimalizovat pĜidružené náklady. Operativní likvidita je založena na projekci penČžních tokĤ s výhledem až na deset pracovních dní pro þeskou korunu a na jeden den pro ostatní mČny. ěízení financování Aktuální vývoj likvidity se mĤže lišit od prognózy ALM likvidity. Banka mĤže Ĝešit nepĜíznivý vývoj likvidity nČkolika zpĤsoby. Obvykle Banka mČní svou investiþní politiku napĜ. snížením podílu reinvestovaných závazkĤ v hotovosti a využitím likvidity ze splatných bondĤ pro jiné úþely. V pĜípadČ náhlého poklesu likvidity si Banka mĤže pĤjþit na trhu prostĜednictvím repo operací nebo využít regulaþní repo nástroje (od ýNB nebo ECB). Strategické Ĝízení likvidity Cílem strategického Ĝízení likvidity je zajistit dostateþné finanþní zdroje pro aktivity Banky v stĜednČdobém a dlouhodobém horizontu. Nástrojem pro strategické Ĝízení likvidity Banky je ukazatel loan-to-deposit (LTD), který je definován jako pomČr úvČrĤ a pohledávek za klienty jinými než úvČrovými institucemi (þitatel) nad objemem vkladĤ pĜijatých od jiných klientĤ než úvČrových institucí (jmenovatel). Strategií Banky je udržovat ukazatel LTD výraznČ pod hodnotou 1. Banka si také klade za cíl udržovat vyrovnané financování, napĜ. zajistit, aby dlouhodobá aktiva byla financována stabilními závazky (smluvnČ nebo statisticky), zatímco krátkodobé závazky jsou použity pro financování krátkodobých a/nebo likvidních aktiv. Ukazatel LTD je sledován na mČsíþní bázi a je pravidelnČ reportován vyššímu managementu ýSOB. Ukazatel LTD se v letech 2009 a 2008 vyvíjel následovnČ: (%)

2009

2008

31. bĜezen 30. þerven 30. záĜí 31. prosinec

42,5 39,4 39,1 35,1

40,6 42,8 43,9 43,9

KromČ internČ definovaných limitĤ musí Banka rovnČž splĖovat regulatorní limity na bázi povinných minimálních rezerv uložených u ýNB. V souþasnosti se limit rovná výši 2% klientských vkladĤ. Ukazatel Stock liquidity ratio, který byl zobrazen ve finanþních výkazech k 31. prosinci 2008, byl zrušen s úþinností od 1. ledna 2009.

76

213

MMIX


Analýza finanþních závazkĤ podle zbývající smluvní splatnosti V níže uvedených tabulkách je shrnutí zbývající smluvní splatnosti finanþních závazkĤ Banky na základČ oþekávaných nediskontovaných platebních tokĤ. Následující tabulka poskytuje pĜehled finanþních závazkĤ Banky podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci 2009: (mil. Kþ)

Na požádání

Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Celkem

0 0

9 235 4 429

8 241 0

2 295 0

19 771 4 429

0

105 007

1 031

68

106 106

292 127

216 160

14 339

36 538

559 164

0 0

2 309 6 189

2 390 0

765 0

5 464 6 189

292 127

343 329

26 001

39 666

701 123

Finanþní závazky Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

Následující tabulka poskytuje pĜehled finanþních závazkĤ Banky podle zbývající smluvní splatnosti k 31. prosinci 2008: (mil. Kþ)

Na požádání

Do 1 roku

Od 1 roku do 5 let

Více než 5 let

Celkem

0 0

20 482 48

11 411 0

4 923 0

36 816 48

0

63 060

426

58

63 544

278 648

223 249

18 794

31 691

552 382

0 0

1 508 13 917

904 0

138 0

2 550 13 917

278 648

322 264

31 535

36 810

669 257

Finanþní závazky Finanþní závazky k obchodování Finanþní deriváty Ostatní nástroje Finanþní závazky vykazované v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty Finanþní závazky v zĤstatkové hodnotČ ZajišĢovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Ostatní závazky Úþetní hodnota celkem

Splatnost podmínČných závazkĤ a úvČrových pĜíslibĤ ve výši 117 153 mil. Kþ (2008: 143 425 mil. Kþ) je nižší než jeden rok. To pĜedstavuje nediskontované penČžní toky podmínČných závazkĤ a úvČrových pĜíslibĤ poskytnutých Bankou na bázi jejich nejdĜívČjší možné smluvní splatnosti. Každý neþerpaný úvČrový pĜíslib je zahrnut v þasovém pásmu obsahujícím nejdĜívČjší datum, kdy mĤže být þerpán. Pro vydané smluvní finanþní záruky je maximální þástka záruky alokována k nejdĜívČjšímu období, ve kterém mĤže být záruka vyžádána. Likviditní riziko Banky není Ĝízeno na základČ nediskontovaných penČžních tokĤ, protože Bankou oþekávané penČžní toky tČchto nástrojĤ se výraznČ liší od této analýzy. NapĜíklad u neþerpaných úvČrových pĜíslibĤ není oþekáváno okamžité þerpání.

77

214

MMIX


37.4

Tržní riziko

Tržní riziko je riziko, že tržní hodnota nebo budoucí penČžní toky z finanþních nástrojĤ budou kolísat v dĤsledku zmČn rizikových faktorĤ, jako jsou úrokové míry, mČnové kurzy a ceny akcií. Banka analyzuje tržní riziko zvlášĢ v obchodním a investiþním (neobchodním) portfoliu. Tržní riziko obchodního portfolia je Ĝízeno a sledováno na základČ historické Value-at-Risk (hVaR) metody, která odráží vzájemnou závislost mezi rizikovými faktory. Druhotné mČĜítko pro Ĝízení rizik je úroková citlivost Basis Point Value (BPV). Pozice v investiþním (neobchodním) portfoliu jsou Ĝízeny a monitorovány za použití BPV citlivosti. Tržní riziko – obchodní portfolio PĜedstavenstvo stanovilo limity pro úroveĖ rizika, které mĤže být akceptováno. Banka používá VaR metodu pro stanovení rizika držených pozic a k odhadu potenciální možné ekonomické ztráty na základČ pĜedpokladĤ pro rĤzné zmČny v tržních podmínkách. VaR je metoda užívaná pro mČĜení finanþního rizika pomocí odhadu potenciální negativní zmČny v tržní hodnotČ portfolia na dané hladinČ spolehlivosti a pro daný þasový horizont. Banka používá lineární model hVaR pro úrokové a mČnové riziko. Výpoþet je založen na historických scénáĜích odvozených z dvouleté historie. Banka nemá žádnou þistou pozici v akciích ani v mČnových opcích. Nominální technický limit ve výši 6 mil. EUR je stanoven pro úrokové opce, komoditní deriváty a strukturované dluhopisy, pozice v tČchto produktech ale není významná. Standardní hVaR kalkulace jsou doplnČné systémem stresových testĤ. Sestávají z pĜíkladĤ extrémních, ale pravdČpodobných, událostí na finanþních trzích, kdy se testuje jejich dopad na tržní hodnotu pozic aktuálnČ držených Bankou. Banka používá scénáĜe, závislé i nezávislé na bankovní pozici. StejnČ tak skuteþné historické scénáĜe jsou vyhodnocovány na pravidelné bázi. Pro doplnČní systému Ĝízení rizik používá Banka také další metody sledování rizika, jako je úroková citlivost (BPV), a také stop-loss limity. Cíle a omezení metody VaR Banka používá historické metody VaR k mČĜení a sledování úrokových a mČnových rizik v obchodní knize podle standardu Basel II. Spolehlivost výsledkĤ je ovČĜována zpČtným testováním. hVaR pĜedpoklady hVaR, který je užíván Bankou k mČĜení rizik, je odhad potenciální ztráty na úrovni spolehlivosti 99 %, který by nemČl být pĜekroþen, pokud by souþasné pozice byly drženy nezmČnČné po dobu 10-ti dnĤ. Použití 99 % úrovnČ spolehlivosti znamená, že v horizontu 10ti dní by ztráta pĜevyšující hodnotu hVaR prĤmČrnČ nemČla nastat vícekrát než jednou za 100 dnĤ. Banka užívá historické denní zmČny tržních promČnných pro stanovení možných zmČn tržní hodnoty obchodního portfolia na základČ historických dat za posledních 500 dní. Od té doby, co je hVaR nedílnou souþástí Ĝízení rizik v ýSOB, hVaR limity byly stanoveny pro všechny obchodní operace a management dennČ porovnává pozice vĤþi limitĤm. VaR model je zpČtnČ testován na denní bázi. Denní VaR (jednodenní období držby) je srovnáván s ideálním ziskem nebo ztrátou z držení pĜedchozího dne. Denní VaR je taktéž srovnáván s aktuálním ziskem nebo ztrátou z obchodní knihy. Denní VaR je také porovnáván se skuteþným ziskem nebo ztrátou v obchodní knize. V letech 2008 a 2009 nebyly denní ztráty nikdy vČtší než jednodenní VaR. ýNB v þervnu 2007 schválila Bance používání vlastního modelu (hVaR) pro stanovování kapitálového požadavku k úrokovému a mČnovému riziku.

78

215

MMIX


Následující tabulky udávají kapitálové požadavky stanovené použitím modelu hVaR v letech 2009 a 2008: (mil. Kþ)

Úrokové riziko

MČnové riziko

Efekt korelace

VaR celkem

110,8 137,1 533,6 74,5

4,0 12,1 42,4 1,5

-1,4 -9,3 -75,9 -0,7

113,4 139,9 500,1 75,3

Úrokové riziko

MČnové riziko

Efekt korelace

VaR celkem

338,3 231,7 553,1 144,7

6,1 9,2 67,3 0,9

-43,1 -11,2 -95,0 -1,0

301,3 229,7 525,4 144,6

31. prosinec 2009 PrĤmČr za období Maximum Minimum

(mil. Kþ) 31. prosinec 2008 PrĤmČr za období Maximum Minimum Tržní riziko – Investiþní portfolio Úrokové riziko

Úrokové riziko vyplývá z možnosti, že zmČny úrokových mČr ovlivní budoucí penČžní toky nebo tržní hodnotu finanþních nástrojĤ. PĜedstavenstvo nastavilo limity BPV citlivosti a souþasnČ nastavilo i sekundární kumulativní gap limity pro jednotlivá þasová pásma. Pozice jsou sledovány na týdenní bázi a zajišĢovací strategie jsou používány k Ĝízení pozic v rámci stanovených limitĤ. V následujících tabulkách je zobrazena citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu Banky vĤþi možným zmČnám úrokových sazeb za jinak stejných podmínek. Citlivost výkazu zisku a ztráty je kalkulována pĜecenČním fixní sazby finanþních aktiv vykazovaných v reálné hodnotČ do zisku nebo ztráty z dopadu pĜedpokládaných zmČn v úrokových sazbách. Citlivost výkazu zisku a ztráty je analyzována dle splatnosti aktiva. Celková citlivost výkazu zisku a ztráty je založena na pĜedpokladu shodných posunĤ výnosové kĜivky, zatímco analýza pásem splatnosti zobrazuje citlivost k nesoubČžným zmČnám. Citlivost vlastního kapitálu je kalkulována pĜecenČním fixní sazby realizovatelných finanþních aktiv vþetnČ dopadu souvisejícího zajištČní, a swapĤ vykazovaných jako zajištČní penČžní tokĤ, pro zjištČní dopadu pĜedpokládaných zmČn v úrokových sazbách. Citlivost vlastního kapitálu je analyzována dle splatnosti aktiva nebo swapu. Celková citlivost vlastního kapitálu je založena na pĜedpokladu shodných posunĤ výnosové kĜivky, zatímco analýza pásem splatnosti zobrazuje citlivost k nesoubČžným zmČnám. Bankovní investiþní portfolio je složeno pouze z produktĤ, které mají lineární citlivost na zmČnu úrokové sazby. Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu (pĜed zdanČním) k 31. prosinci 2009:

(mil. Kþ)


Citlivost výkazu zisku a ztráty MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku do 5 let

Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-4,5 0,5 0,1

-2,7 -0,1 -0,3

-20,4 -2,7 -0,2

-13,1 -6,6 -0,8

-40,7 -8,9 -1,2

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

4,5 -0,5 -0,1

2,7 0,1 0,3

20,4 2,7 0,2

13,1 6,6 0,8

40,7 8,9 1,2

79

216

Celkem

MMIX


(mil. Kþ)


Citlivost vlastního kapitálu MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku do 5 let

Celkem

Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-16,5 1,3 0,0

-14,8 -0,1 0,0

-78,8 44,5 1,6

-433,0 44,5 0,0

-543,1 90,2 1,6

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

16,5 -1,3 0,0

14,8 0,1 0,0

78,8 -44,5 -1,6

433,0 -44,5 0,0

543,1 -90,2 -1,6

Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty a vlastního kapitálu (pĜed zdanČním) k 31. prosinci 2008:

(mil. Kþ)


Citlivost výkazu zisku a ztráty MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku do 5 let

Celkem

Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-9,4 0,9 0,1

-3,2 -0,2 0,0

88,8 -16,8 -1,0

-53,9 -20,7 -1,1

22,3 -36,8 -2,0

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

9,4 -0,9 -0,1

3,2 0,2 0,0

-88,8 16,8 1,0

53,9 20,7 1,1

-22,3 36,8 2,0

Citlivost vlastního kapitálu MénČ než Od 6 mČsícĤ Od 1 roku Nad 5 let 6 mČsícĤ do 1 roku do 5 let

Celkem

(mil. Kþ)


Kþ EUR USD

+ 10 + 10 + 10

-0,3 -0,9 -0,2

-3,1 -0,7 0,0

-144,5 -8,6 -1,5

-345,6 -24,3 -12,8

-493,5 -34,5 -14,5

Kþ EUR USD

- 10 - 10 - 10

0,3 0,9 0,2

3,1 0,7 0,0

144,5 8,6 1,5

345,6 24,3 12,8

493,5 34,5 14,5

MČnové riziko MČnové riziko je riziko, že hodnota finanþního nástroje bude kolísat v dĤsledku zmČn mČnových kurzĤ. Banka pĜijala strategii, že investiþní portfolio nemá otevĜenou pozici v cizích mČnách. Banka proto nestanovuje limity pro otevĜenou pozici v cizích mČnách. Pozice jsou sledovány na denní bázi a pro jejich uzavírání jsou využívány zajišĢovací strategie. Minimální technické zbytkové otevĜené pozice v cizích mČnách jsou pĜípustné, Banka stanovuje technické limity pro tyto pozice. Technická mČnová pozice je pĜidána k mČnové pozici v obchodní knize a je vykázána dohromady. V dĤsledku významného poklesu hodnoty CDO denominovaných v mČnČ EUR existovala na konci roku 2008 otevĜená pozice investiþního portfolia v cizí mČnČ. Tržní pĜecenČní finanþních nástrojĤ CDO pak vedlo k pĜezajištČní celé pozice. V následujících dnech byl objem zajišĢovacích nástrojĤ pĜizpĤsoben hodnotČ CDO a tím byla otevĜená pozice þásteþnČ uzavĜena.

80

217

MMIX


Následující tabulka udává citlivost výkazu zisku a ztráty (pĜed zdanČním) na mČnové riziko k 31. prosinci: Pozice v cizí mČnČ



Pozice v cizí mČnČ



397

15

-15

11 910

442

-442

(mil. Kþ) EUR

Citlivost výkazu zisku a ztráty na cizí mČny jiné než EUR není významná. Riziko zmČny cen akcií Banka nepodstupuje žádné akciové riziko v investiþním portfoliu. Riziko pĜedþasného splacení Riziko pĜedþasného splacení je riziko, že klienti þi protistrany Banky splatí své závazky nebo si vyžádají splacení svých vkladĤ dĜíve nebo pozdČji než se oþekávalo, což Bance zpĤsobí finanþní ztrátu (napĜíklad pĜedþasné splacení hypotéky s fixní sazbou pĜi poklesu úrokových mČr). Riziko pĜedþasného splacení bankovních produktĤ je zanedbatelné, pĜesto je pravidelnČ sledováno.

37.5

Operaþní riziko

Definice operaþního rizika v rámci Skupiny ýSOB je v souladu s požadavky na pravidla týkající se kapitálové pĜimČĜenosti stanovenými Basel II a Direktivou EU o kapitálové pĜimČĜenosti. Operaþní riziko je definováno jako riziko ztrát vyplývajících z neadekvátnosti nebo selhání interních procesĤ, lidí a systémĤ nebo externích událostí a zahrnují rizika právní, compliance a daĖová. PĜi stanovování náchylnosti k tČmto událostem operaþního rizika se bere v úvahu i reputaþní dopad. Principy Ĝízení operaþních rizik Proces Ĝízení operaþního rizika zaþíná identifikací rizik, která vznikají v rámci ýSOB, a hodnocením její zranitelnosti. ěízení operaþních rizik se primárnČ zamČĜuje na klíþová rizika a nejvýznamnČjší rizikové oblasti z hlediska potenciálních ztrát, a to jak oþekávaných, tak neoþekávaných. Hodnocení nemusí nutnČ zahrnovat pouze mČĜení rizik, ale zahrnuje rozdČlení rizik a událostí operaþního rizika z pohledu jejich závažnosti. RovnČž bere v potaz jejich pĜedpokládanou frekvenci a potenciální dopad. Hodnocení rizika je doprovázeno kroky, které se zamČĜují na prevenci vzniku klíþových rizik. Odhaduje se frekvence výskytu události operaþního rizika a finanþní dopad. ZávČreþným krokem je formulování odpovČdi na riziko (tj. vypracování postupĤ pro omezení potenciálního dopadu zavedením nových nebo úpravou stávajících procesĤ doplnČním vhodných kontrolních opatĜení. Události operaþního rizika, kterým nelze zabránit, jsou ošetĜeny procesem Ĝízení kontinuity podnikání nebo pĜevedením rizika na tĜetí strany (napĜ. pojištČním), pokud je to možné. Systém Ĝízení operaþních rizik Organizaþní infrastruktura Ĝízení rizik byla zĜízena v roce 2004. Tento systém je podporován vedením Banky pĜes þlena PĜedstavenstva Banky odpovČdného za Ĝízení rizik, který pĜedsedá Výboru pro Ĝízení operaþních rizik (ORC). ORC a Sub-ORCs. ORC pokrývá celou Skupinu ýSOB. ýlenové a pozorovatelé ORC sestávají ze zástupcĤ obchodních útvarĤ, Interního auditu, Právního a útvaru Compliance. RovnČž osm Sub-ORC aktivnČ funguje na lokální úrovni (tj. v rámci dceĜiných spoleþností, distribuce a produktových továren).

81

218

MMIX


Útvar ěízení rizik Útvar ěízení rizik je zodpovČdný za interní a externí reporting, stejnČ tak za koordinaci, implementaci metodiky, zajištČní nezávislých kontrol a aktivní asistenci obchodním útvarĤm (vþetnČ školení, metodické pomoci, konzultací a plánování) v oblasti operaþních rizik. ěízení rizik dále koordinuje oblast Ĝízení kontinuity podnikání. Ostatní rizika týkající se operaþních rizik jsou koordinovány speciálními útvary, jako jsou Compliance, ěízení informaþních rizik, Komunikace, Právní a DaĖový útvar. ManažeĜi pro Ĝízení lokálních operaþních rizik („LORMové“) Lormové jsou kontaktními osobami pro útvar ěízení operaþních rizik a osobami zodpovČdnými za organizaci, koordinaci a implementaci úkolĤ operaþního rizika v jejich jednotkách. Jsou to specialisté, kteĜí se zabývají operaþními riziky pĜímo v obchodních útvarech a asistují liniovému managementu v této oblasti. Funkce LORMĤ je kumulativní, jsou zároveĖ koordinátory Ĝízení kontinuity podnikání, kontakty pro Compliance a oblast Ĝízení informaþních rizik. Krizové Ĝízení Vedle Ĝádné infrastruktury Ĝízení operaþních rizik, skupina ýSOB zavedla také infrastrukturu krizového Ĝízení. VČtší incidenty v rámci skupiny ýSOB jsou Ĝešeny Výborem pro krizové Ĝízení, jehož þleny jsou zástupci pĜedstavenstva. KromČ toho má skupina ýSOB zavedenu proceduru pro Ĝízení lokálních incidentĤ. Tato procedura se používá pro explicitní a strukturované situace. Pro komplexní krize se tato procedura nepoužije. Základní stavební bloky Ĝízení operaþních rizik SbČr škodních dat Banka zavedla v roce 2004 proces registrace škodních událostí. Škodní události se zadávají do škodní databáze, která obsahuje úplný popis pĜípadĤ, kde došlo ke vzniku škody. Kvalita škodních dat je dennČ sledována, data jsou pravidelnČ rekonciliována. Hodnocení rizik specialisty - RSA Risk self-assessmenty (RSA) zahrnují identifikaci, hodnocení a stanovení velikosti operaþních rizik všech stČžejních produktĤ, þinností, procesĤ a systémĤ. Risk self assessmenty se zamČĜují do budoucnosti a umožĖují tak další vylepšení procesĤ, napĜ. zdokonalení kontrolního rámce. RSA sestávají z nČkolika workshopĤ, které organizuje LORM a kde zástupci obchodních a kontrolních útvarĤ probírají klíþová zbytková rizika a snaží se dojít ke shodČ, jak tato rizika nejlépe snížit. Všechny akþní plány musí být schváleny pĜíslušnými liniovými manažery a diskutovány na Sub-ORC. Hodnocení rizik managementem (Risk Scan) Risk Scany jsou organizovány formou jednotných dotazníkĤ. Cílem takového hodnocení je identifikace klíþových rizik, která jsou významná z pohledu vyššího managementu. Tato rizika se obvykle liší od tČch, která jsou identifikována v rámci RSA obchodními specialisty. Klíþové indikátory rizika Klíþové rizikové indikátory jsou mČĜitelné hodnoty nebo ukazatele, které informují o stávající úrovni vystavení se ztrátČ nebo ostatním potenciálním rizikĤm a/nebo efektivnosti stávajících kontrolních procedur. Klíþové indikátory rizika se používají pro informování managementu, jak vysoké je stávající riziko a pro vþasné varování v pĜípadnČ negativnČ se mČnících trendĤ. Klíþové indikátory rizika jsou závazné pro skupinu ýSOB jako celek nebo pro nČkteré její þásti.

82

219

MMIX


38. KAPITÁL Banka aktivnČ Ĝídí objem svého kapitálu, aby pokryla rizika obsažená v provádČných obchodech. PĜimČĜenost kapitálu Banky je sledována za použití pravidel a ukazatelĤ stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel II) a pĜevzatých do vyhlášky ýNB þ. 123/2007 Sb., o pravidlech obezĜetného podnikání bank, spoĜitelních a úvČrních družstev a obchodníkĤ s cennými papíry (úþinnost od 1. þervence 2007). BČhem uplynulého roku Banka vyhovČla regulatorním požadavkĤm na výši kapitálu. ěízení kapitálu PrvoĜadými úkoly managementu Banky je zabezpeþit, aby Banka vyhovČla všem regulatorním kapitálovým požadavkĤm, udržela vysoké ratingové hodnocení a zdravé pomČrové kapitálové ukazatele za úþelem podpory jejího podnikání a maximalizace hodnoty akcionáĜĤ. (mil. Kþ)

2009

2008

33 953 11 970

33 707 11 967

-957

-11 283

Kapitál celkem

44 966

34 391

Kapitálové požadavky

29 423

31 814

RizikovČ vážená aktiva

367 784

397 672

Kapitálová pĜimČĜenost

12,23 %

8,65 %

Tier 1 kapitál Tier 2 kapitál Položky odþitatelné od kapitálu Tier 1 a Tier 2

Pokles odþitatelných položek od kapitálu Tier 1 a Tier 2 byl zapĜíþinČn prodejem ýSOB SR v prosinci 2009 (Poznámka 2.5).

83

220

MMIX

POZNÁMKY

221

MMIX

Z P R ÁVA O V Z TA Z Í C H Zpráva představenstva společnosti Československá obchodní banka, a. s., o vztazích mezi propojenými osobami podle ustanovení § 66a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ObchZ)

1. Ovládaná osoba Československá obchodní banka, a. s. Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57 Identifikační číslo: 00001350 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B XXXVI, vložka 46 (dále jen „ČSOB“ nebo „Banka“)

2. Konečná ovládající osoba KBC Group NV Belgie, 1080 Brusel (Sint-Jans Molenbeek), Havenlaan 2

3. Účetní období Tato zpráva popisuje vztahy mezi propojenými osobami ve smyslu § 66a zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů za poslední účetní období, tj. za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „účetní období“).

4. Vztahy mezi propojenými osobami ČSOB měla v účetním období s propojenými osobami vztahy v následujících oblastech:

4.1 Základní bankovní obchody Poznámka: Zůstatky transakcí těchto obchodů jsou uvedeny v nekonsolidované účetní závěrce za rok 2009 (Poznámka: 35)

a. Účty, depozitní produkty, hotovostní platební styk, domácí a mezinárodní cash management ČSOB v účetním období uzavřela s některými z propojených osob smlouvy, jejichž předmětem byly služby spojené s vedením různých druhů účtů – běžných a termínovaných, mezibankovních depozit, účtů pro splacení vkladů za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti – a s poskytováním produktů Cash Management NightLine, Fiktivní Cash Pooling a Reálný jednosměrný Cashpooling, resp. tyto služby byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Propojené osoby za tyto služby uhradily poplatky dle platného ceníku. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. b. Platební karty ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o vydání platebních karet, resp. došlo v účetním období k jejich vydání na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Propojené osoby za tyto služby uhradily poplatky dle platného ceníku. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma.

222

c. Elektronické bankovnictví ČSOB v účetním období uzavřela s některými z propojených osob smlouvy, na základě nichž poskytla propojeným osobám následující produkty elektronického bankovnictví: ČSOB Linka 24, ČSOB Internetbanking, ČSOB Businessbanking, ČSOB MultiCash 24 a ČSOB Edifact 24, resp. tyto produkty byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Propojené osoby za tyto služby uhradily

MMIX

Z P R ÁVA O V Z TA Z Í C H

poplatky dle platného ceníku. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. d. Šeky a směnky ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o obstarání směnek a jejich úschově, smlouvy o zabezpečení směnečného programu, resp. tyto služby byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v smluvních poplatcích a v provizích za umístnění směnek. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. e. Úvěrové produkty a záruky ČSOB v účetním období uzavřela s některými z propojených osob smlouvy, na základě nichž poskytla následující úvěrové produkty: kontokorentní úvěry, komerční úvěry, revolvingové úvěry, účelové úvěry, podřízené úvěry a povolené přečerpání běžného účtu, a přijala a vydala záruky, potvrdila či otevřela akreditivy, a/nebo odkoupila pohledávky z těchto akreditivů, poskytla ručení, resp. tyto služby byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Ze strany propojených osob byly za tyto služby uhrazeny smluvní poplatky, odměny a úroky. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. f. Investiční služby ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o koupi nebo prodeji investičních instrumentů, ISDA smlouvy, smlouvy o úschově a uložení cenných papírů, o vypořádaní obchodů s investičními instrumenty, o správě cenných papírů, o výkonu činnosti depozitáře, o kontaktní bance, dále smlouvy o autorizaci faxových instrukcí pro vypořádaní a správu cenných papírů, resp. tyto služby byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v poplatcích a smluvních odměnách. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. g. Hypoteční zástavní listy a dluhopisy ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob mandátní smlouvy o obstarání emise hypotečních zástavních listů vydaných na domácím trhu v rámci dluhopisového programu a mandátní smlouvy o obstarání emise dluhopisů, smlouvy o upsání a koupi hypotečních zástavních listů/dluhopisů, smlouvy o správě emise a obstarávání plateb, resp. tyto služby byly poskytnuty v účetním období na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Propojené osoby poskytly za tyto služby smluvní odměny. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma.

4.2 Ostatní vztahy Poznámka: Zůstatky transakcí těchto obchodů jsou uvedeny v nekonsolidované účetní závěrce za rok 2009 (Poznámka: 35)

4.2.1 Smlouvy a. Leasingové smlouvy ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob leasingové smlouvy, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě leasingových smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala ve finančním pronájmu. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. b. Pojistné smlouvy ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob pojistné smlouvy, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě pojistných smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v pojištění a v pojistném plnění. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. c. Smlouvy o nájmu a pronájmu ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o nájmu nebytových prostor, parkovišť a movitých věcí nebo jejich souborů, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě nájemních smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené

223

MMIX


osoby, spočívala v smluvních cenách, nebo v pronájmu věcí nebo jejich částí či souboru věcí. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. d. Smlouvy o spolupráci – zaměstnanecké benefity ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o spolupráci – zaměstnanecké benefity, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv týkající se této oblasti vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v poskytování zaměstnaneckých benefitů. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. e. Smlouvy o spolupráci – prodej produktů a služeb ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o spolupráci, jejichž předmětem byla zejména spolupráce v oblasti prodeje produktů, zprostředkování prodeje produktů, v podpoře prodeje produktů, poradenské činnosti, vyhledávaní příležitostí, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala ve spolupráci, smluvní provizi, smluvní odměně nebo v prodeji produktů. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. Dále v souvislosti se smlouvami o spolupráci ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o zpracování osobních údajů, smlouvy o důvěrnosti, smlouvy o předávaní dat, smlouvy o vzájemných právech a povinnostech, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v předávání informací a zajištění mlčenlivosti. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. f. Smlouvy o poskytování služeb – IT ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o poskytování služeb v oblasti informačních systémů a technologií spočívající zejména v nájmu nebo výpůjčce hardwaru nebo softwaru, postoupení práv k softwaru, poskytnutí licencí k softwaru a údržbě softwaru, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v smluvních cenách, nebo v poskytnutí hardwaru nebo softwaru nebo licence nebo v postoupení práv k softwaru či údržbě softwaru. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. g. Smlouvy o poskytování služeb – Call centrum ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o poskytování služeb Call centra, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala v smluvních odměnách. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. h. Smlouvy o poskytování služeb – back office ČSOB uzavřela v účetním období s některými z propojených osob smlouvy o poskytování služeb v oblasti backoffice systémů a procesů, resp. v účetním období poskytly propojené osoby plnění na základě smluv vzniklých v minulých účetních obdobích. Protiplnění, která poskytly propojené osoby, spočívala ve smluvních odměnách. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. i. Dohody o převzetí závazků a práv s propojenou osobou – společností KBC Global Services NV (dále jen KBC GS) a KBC Global Services Czech Branch, organizační složka (dále jen KBC GS CZ) ČSOB uzavřela v účetním období s jednou z propojených osob – společností KBC GS CZ a současně dodavatelem ICT produktů a služeb celou řadu trojstranných dohod o převodu práv a závazků ze smluv, které byly uzavřeny původně jménem ČSOB. Na základě těchto dohod byly práva a závazky z těchto smluv převedeny z ČSOB na KBC GS CZ. Ta se tak stala novým smluvním partnerem dodavatelů ICT produktů a služeb. Tyto právní dokumenty bylo nutno uzavřít v souvislosti s rozhodnutím o outsourcování všech ICT služeb z ČSOB na KBC GS CZ. Uzavřením dohod, které pouze právně ošetřily změnu na straně objednatele, aniž by měnily původní smluvní podmínky, nevznikla Bance žádná újma.

224

MMIX


Stávající zaměstnanecké smlouvy pracovníků ČSOB ICT služeb byly převedeny na KBC GS CZ v souladu s právními předpisy k 1. červnu 2009. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma. Byla uzavřena dohoda o nákupu aktiva mezi ČSOB a KBC GS, která vstoupila v platnost v lednu 2010. Dohoda převedla majetek týkající se ICT do KBC GS CZ. j. Ostatní smlouvy Smlouvy uzavřené v účetním období: Název smlouvy

Protiplnění

Propojená osoba, s níž byla uzavřena smlouva

Újma

Rámcová smlouva o vnitropodnikových službách (interní a externí audit)

Smluvní odměna

ČSOB a všechny dceřiné společnosti

Nevznikla

Rámcová smlouva o ICT services (outsourcing ICT služeb)

Smluvní odměna


Nevznikla

Dohoda o způsobu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (přechod zaměstnaneckého kmene)

Žádné


Nevznikla

Dohoda o poskytnutí služeb mezi ČSOB a KBC GS CZ ze dne 1. června 2009 číslo: 9200900187/010951000948 + dodatek 9200900188/010951000949; doplnění č:1 dohody o poskytnutí služeb ze dne 1. prosince 2009

Smluvní odměna


Nevznikla

Dohoda o prodeji podílu ve společnosti ČSOB SR

Platba

ČSOB Factoring ČR

Nevznikla

Dohoda o ukončení dohody o výkonu hlasovacích práv ve společnosti ČSOB SR

Ukončení výkonu hlasovacích práv

ČSOB Factoring ČR

Nevznikla

Dohoda o ukončení dohody o výkonu hlasovacích práv ve společnosti ČSOB SR

Ukončení výkonu hlasovacích práv

ČSOB Leasing ČR

Nevznikla


Platba

ČSOB Leasing ČR

Nevznikla

Smlouva na externí komunikaci

Smluvní odměna

ČSOB PF Progres

Nevznikla

Smlouva na externí komunikaci

Smluvní odměna

ČSOB PF Stabilita

Nevznikla

Pojištění ke kreditním kartám

Pojistné

ČSOB Pojišťovna

Nevznikla

Dohoda o přefakturaci ceny za spotřebovanou el. energii (včetně dodatku)

Přefakturace

ČSOB Pojišťovna

Nevznikla

Smlouva o spolupráci v oblasti compliance

Smluvní odměna

ČMSS

Nevznikla

Rámcová smlouva o dodávkách dárkových a propagačních předmětů společností REDA, a.s.

Smluvní odměna

ČMSS

Nevznikla

Smlouva o přefakturaci za poskytnuté služby společnosti Reuters Czech Republic, s.r.o.

Přefakturace

ČMSS

Nevznikla


Platba

KBC Bank

Nevznikla

225

MMIX


4.2.2 Jiné právní úkony ČSOB učinila v účetním období Rozhodnutí jediného akcionáře/společníka v zájmu některých propojených osob (dceřiných společností, kde je Banka jediným akcionářem/společníkem), o: – schválení účetní závěrky, – vypořádání hospodářského výsledku a výplatě dividend, – volby členů orgánů a jejich odměňování, – zvýšení / snížení základního kapitálu a/nebo emisního ážia, – prodej společností v konsolidačním celku. Smlouvy byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek a z titulu plnění těchto smluv Bance nevznikla žádná újma.

4.2.3 Ostatní opatření V účetním období: – vyplatily ČSOB dividendy následující propojené osoby: Auxilium, BANIT, ČMSS, ČSOB Factoring ČR, Hypoteční banka, ČSOB IBS, ČSOB IS, ČSOB Leasing ČR a ČSOB Property fund; – ČSOB vyplatila dividendu do KBC Bank; – ČSOB učinila v účetním období Rozhodnutí jediného akcionáře / společníka v zájmu některých propojených osob (dceřiných společností, kde je Banka jediným akcionářem / společníkem), o prodeji HZL a výplatě emisního ážia v následujících propojených osobách: Auxilium a ČSOB IBS.

226

MMIX


5. Závěr Představenstvo ČSOB konstatuje, že vynaložilo péči řádného hospodáře ke zjištění okruhu propojených osob pro účely této zprávy, a to zejména tím, že se dotázalo osob ovládajících ČSOB na okruh osob, které jsou těmito osobami ovládány. Představenstvo ČSOB se domnívá, že peněžitá plnění, resp. protiplnění, ve vztazích mezi propojenými osobami uvedenými v této zprávě byla uskutečněna za ceny obvyklé v obchodním styku jako ve vztazích k ostatním nepropojeným osobám a že ČSOB z výše uvedených vztahů nevznikla žádná újma. V Praze dne 10. března 2010


Za představenstvo

Pavel Kavánek

Hendrik Scheerlinck


člen představenstva a vrchní ředitel

227

MMIX

DALŠÍ POVINNÉ INFORMACE Cenné papíry ČSOB Akcie Akcie a základní kapitál ČSOB

ISIN Druh Forma Podoba Počet kusů Jmenovitá hodnota Celkový objem emise

k 31. prosinci 2009

k 2. březnu 2010

CZ0008000288 Kmenová akcie Na jméno s omezenou převoditelností Zaknihovaná 5 855 000 ks 1 000 Kč 5 855 000 000 Kč

CZ0008000288 Kmenová akcie Na majitele Zaknihovaná 292 750 000 ks 20 Kč 5 855 000 000 Kč

Výše základního kapitálu

5 855 000 000 Kč

5 855 000 000 Kč

Splaceno

100 %

100 %

100% vlastníkem akcií ČSOB je společnost KBC Bank NV, se sídlem Havenlaan 2, B-1080 Brussels (Sint-Jans

Molenbeek), Belgie. ČSOB nevydala žádné vyměnitelné dluhopisy nebo prioritní dluhopisy ve smyslu § 160 Obchodního zákoníku. V roce 2009 nedržela ČSOB žádné vlastní akcie ani nevydala žádné zatímní listy. Akcie ČSOB nejsou kótovanými cennými papíry, tj. nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v žádném členském státu Evropské unie ani státu Evropského hospodářského prostoru.

Práva spojená s akciemi ČSOB Práva a povinnosti spojené s vlastnictvím akcií ČSOB zahrnují zejména:

a) Právo akcionáře na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. b) Právo akcionáře požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Toto právo přísluší pouze akcionáři nebo akcionářům, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu. c) Právo akcionáře účastnit se valné hromady. Na valné hromadě má akcionář právo 1. hlasovat, 2. požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti a osob ovládaných společností, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a 3. uplatňovat návrhy a protinávrhy. d) Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací. Hlasovací práva spojená s akciemi ČSOB nejsou omezená.

228

MMIX

DALŠÍ POVINNÉ INFORMACE

Dluhopisy (dosud nesplacené) V České republice je ČSOB emitentem dluhopisů a hypotečních zástavních listů (HZL), které byly vydány v rámci dluhopisového programu ČSOB. Tento program byl schválen v listopadu 2003 Komisí pro cenné papíry (včetně společných emisních podmínek pro předem neurčený počet emisí dluhopisů) v maximálním objemu nesplacených dluhopisů 30 mld. Kč s dobou trvání programu 10 let. Do 31. prosince 2009 vydala ČSOB v České republice v rámci dluhopisového programu následující emise

dluhopisů: Název dluhopisu

Hypoteční zástavní list ČSOB 4,60%/2015 Dluhopis ČSOB ZERO CZK/2010 Dluhopis ČSOB ZERO EUR/2010 Dluhopis ČSOB ZERO USD/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK II/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK III/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK IV/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK V/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK VI/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK VII/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK VIII/2010 Dluhopis ČSOB ZERO EUR II/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK IX/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK X/2010 Dluhopis ČSOB ZERO CZK XI/2010 Dluhopis ČSOB VAR/2018

Dluhopis ČSOB ZERO USD II/2011 Dluhopis ČSOB ZERO CZK XII/2012 Dluhopis ČSOB Komodity I/2012 Dluhopis ČSOB ZERO EUR III/2012 Dluhopis ČSOB ZERO CZK XIII/2012

ISIN

Datum emise

CZ0002000706 CZ0003701450 CZ0003701468 CZ0003701476 CZ0003701484 CZ0003701492 CZ0003701500 CZ0003701534 CZ0003701542 CZ0003701641 CZ0003701674 CZ0003701682 CZ0003701708 CZ0003701716 CZ0003701724

15. 11. 2005 23. 1. 2008 23. 1. 2008 23. 1. 2008 13. 2. 2008 27. 2. 2008 19. 3. 2008 16. 4. 2008 30. 4. 2008 21. 5. 2008 2. 7. 2008 2. 7. 2008 23. 7. 2008 6. 8. 2008 27. 8. 2008

CZ0003701799

22. 12. 2008

CZ0003701914 CZ0003702029 CZ0003702060 CZ0003702235 CZ0003702243

11. 3. 2009 9. 7. 2009 24.11. 2009 26.11. 2009 26.11. 2009

Celková jmenovitá hodnota emise

mil. Kč mil. Kč mil. EUR mil. USD mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. Kč mil. Kč

1 300 1 000 30 30 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 30 1 000 1 000 5 000

mil. Kč

100

mil. USD 30 mil. Kč 1 000 mil. Kč 200 mil. EUR 10 mil. Kč 1 000

Dluhopisy ČSOB VAR/2018 jsou kótovány na volném trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s.; obchodování s dluhopisy bylo zahájeno dne 22. prosince 2008. Ostatní dluhopisy a HZL jsou nekótovanými cennými papíry. V prvních třech měsících roku 2010 vydala ČSOB v České republice v rámci dluhopisového programu následující

nekótovanou emisi dluhopisů: Název dluhopisu

Dluhopis ČSOB Inflace I/2015 (1. tranše)

ISIN

Datum emise

CZ0003702292

10. 3. 2010

Celková jmenovitá hodnota emise

mil. Kč

170

Prospekt dluhopisového programu, doplňky k němu a emisní dodatky spolu s prospektem Dluhopisu ČSOB VAR/2018 jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz.

229

MMIX


K podnikání ČSOB Československá obchodní banka, a. s., působí jako univerzální banka v České republice.

Právní předpisy, kterými se ČSOB řídí ČSOB se jako subjekt českého práva řídí právními předpisy platnými na území České republiky. Její činnost je regulována zejména Zákonem o bankách, Zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a Obchodním zákoníkem. Pro podnikatelskou činnost ČSOB má zásadní význam jednotná bankovní licence udělená ČSOB podle Zákona o bankách rozhodnutím ČNB ze dne 28. července 2003, čj. 2003/3350/520. Dále ČSOB disponuje osvědčením o zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, do kterého byla zapsána dne 20. března 2006 pod číslem 038614VPZ jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel.

Hlavní oblasti činnosti Předmět podnikání ČSOB – upraven ve Stanovách ČSOB (část Činnost a organizace společnosti – III. Předmět podnikání). ČSOB jako univerzální banka provádí bankovní obchody a poskytuje bankovní služby podle obecně závazných právních předpisů ČR pro činnost bank v tuzemsku i ve vztahu k zahraničí, zejména přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry. Kromě těchto základních služeb je ČSOB dle českých právních předpisů oprávněna vykonávat následující činnosti: – investování do cenných papírů na vlastní účet – finanční pronájem (finanční leasing) – platební styk a zúčtování – vydávání a správa platebních prostředků – poskytování záruk – otvírání akreditivů – obstarávání inkasa – poskytování všech investičních služeb ve smyslu zvláštního zákona – vydávání hypotečních zástavních listů – finanční makléřství – výkon funkce depozitáře – směnárenská činnost (nákup devizových prostředků) – poskytování bankovních informací – obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem – pronájem bezpečnostních schránek – činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými výše, a – činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním provozu společnosti a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž společnost vykonává kontrolu. Od 1. června 2009 outsourcuje ČSOB (a také ČSOB Pojišťovna) svou činnost v oblasti ICT u společnosti KBC Global Services Czech Branch, organizační složka (dále jen KBC GS CZ), do níž k tomuto dni přešli zaměstnanci útvaru Informační systémy ČSOB (a divize IT ČSOB Pojišťovny). KBC GS CZ, IČ 28516869, je organizační složkou bruselské KBC Global Services NV, sídlí na adrese Radlická 333/150, 150 57 Praha 5. Vedoucím KBC GS CZ je od 14. ledna 2009 Petr Hutla, a to nad rámec svých stávajících odpovědností v ČSOB, kde zastává funkci člena představenstva a vrchního ředitele pro Distribuci.

230

MMIX


Informace o outsourcingu ICT služeb – uvedeny v poznámce č. 2.5 Přílohy nekonsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS a v poznámce č. 2.5 Přílohy konsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS.

Významné smlouvy Banka nemá uzavřeny takové smlouvy, které byly uzavřeny mimo rámec běžného podnikání a které by mohly vést ke vzniku závazku nebo nároku kteréhokoli člena její skupiny, který by byl podstatný pro schopnost ČSOB plnit závazky k držitelům cenných papírů na základě Bankou emitovaných cenných papírů. ČSOB si není vědoma žádných dohod, ve kterých je smluvní stranou, které nabývají účinnosti, mění se nebo jejichž platnost se končí v důsledku změny jejích kontrolních poměrů, ke které došlo v souvislosti s nabídkou na převzetí.

Ochranné známky, licence, patenty ČSOB si je vědoma stále se zvyšující důležitosti práv duševního vlastnictví, jakožto zásadní a integrální součásti moderní společnosti, a proto těmto právům, jejich ochraně, věnuje mimořádnou pozornost. ČSOB je přihlašovatelem / vlastníkem více než stovky ochranných známek zapsaných u příslušných orgánů zřízených k ochraně průmyslového vlastnictví, které využívá při realizaci podnikatelské činnosti k identifikaci svých produktů a služeb. ČSOB je nabyvatelem řady licencí, zejména pak k softwarovým produktům, sloužícím k podpoře její podnikatelské činnosti. ČSOB není přihlašovatelem / majitelem žádného patentu.

Státní, soudní nebo rozhodčí řízení v roce 2009, která mohla mít nebo v nedávné minulosti měla významný vliv na finanční situaci ČSOB nebo ziskovost ČSOB nebo její skupiny.

Informace k soudním sporům – uvedeny v poznámkách č. 27 a 33 Přílohy nekonsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS a v poznámce č. 30 a 36 Přílohy konsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS. Soudní spory, u nichž hodnota pohledávek / závazků přesahuje 5 % čistého obchodního majetku, resp. 5 % vlastního kapitálu ČSOB k 31. prosinci 2009, jsou uvedeny v následujících tabulkách.

I. spory vedené ČSOB (žalobce) Subjekt sporu

1. Nomura International PLC a Nomura Principal Investment PLC 2. Nomura Principal Investment PLC a další

Pohledávka (mil. Kč)

24 008 2 000

231

MMIX


II. spory vedené proti ČSOB (žalovaná) Subjekt sporu

Závazek (mil. Kč)

1. General factoring, a.s. * 2. Česká republika 3. imAGe Alpha, a.s., Weinberger Holding Inc. 4. ICEC-HOLDING, a.s.

40 000 33 252 17 647 11 893

* Právní nástupnictví za společnost IP banka, a.s.

Soudní spory, které jsou uvedeny v seznamu I., nepředstavují riziko ani v případě prohry. V této souvislosti ČSOB připomíná existenci Smlouvy a státní záruky uzavřené s Ministerstvem financí ČR a Smlouvy a slibu odškodnění uzavřené s Českou národní bankou v roce 2000. Tyto garanční dohody zcela kryjí rizika Banky spojená s převzetím podniku ex-IPB. Možnost MF ČR a ČNB plnit své povinnosti vyplývající z těchto garancí potvrdila v roce 2004 i Evropská komise. V důsledku výše uvedeného je Banka toho názoru, že spory týkající se aktiv po ex-IPB nepředstavují významný negativní dopad do její finanční pozice. Podle názoru Banky žádný soudní spor uvedený v seznamu II. nepředstavuje žádné riziko vzhledem ke své naprosté nedůvodnosti. Navíc, u soudních sporů uvedených v seznamu II. pod čísly 1 a 4 má ČSOB rizika případné prohry pokryta slibem odškodnění ČNB, uzavřeným v souvislosti s prodejem podniku IPB.

Další informace Příloha této části Výroční zprávy Informace podle přílohy č. 30 vyhlášky č. 123 / 2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Informace uvedené v jiných částech této Výroční zprávy Informace

Odkaz 1)

Důležité události a významné změny v roce 2009

Zpráva představenstva Řídící a kontrolní subjekty Správa a řízení společnosti Poznámka č. 2.5 2) Poznámka č. 3 2)

Nové produkty a služby zavedené v roce 2009

Zpráva představenstva

Popis trhů, na kterých ČSOB soutěží

Profil společnosti Zpráva představenstva

Rozdělení zisku Aktivity v oblasti ochrany životního prostředí

Poznámka č.13 3)

Subjekty zahrnuté do konsolidované účetní závěrky ČSOB dle EU IFRS k 31. prosinci 2009

Společenská odpovědnost Společnosti skupiny ČSOB Poznámka č. 3 2)

Náklady na činnost v oblasti výzkumu a vývoje – ČSOB nemá a nevykazuje. 1) Odkazuje na jinou část Výroční zprávy nebo na poznámku v Příloze nekonsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS (není-li uvedeno jinak) 2) Odkazuje na poznámku v Příloze konsolidované roční účetní závěrky za rok 2009 podle EU IFRS 3) Současně se s Výroční zprávou za rok 2009 vydává ČSOB také Zprávu o udržitelném rozvoji skupiny ČSOB v roce 2009

232

MMIX


Odměny účtované za rok 2009 auditory Informace dle § 118 odst. 4 písm. k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Druh služby (mil. Kč)

ČSOB

Konsolidovaný celek ČSOB

Auditorské služby Poradenská činnost

26 1

37 1

Celkem

27

38

Informace o příspěvku do Garančního fondu Informace dle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ČSOB jako obchodník s cennými papíry přispívá do Garančního fondu, který zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit závazky vůči svým zákazníkům. ČSOB

Konsolidovaný celek ČSOB

637,04

895,98

12,74

17,92

(mil. Kč)

Základ pro výpočet příspěvku

do Garančního fondu za rok 2009 Příspěvek

Očekávaná hospodářská a finanční situace ČSOB v roce 2010 V roce 2010 se skupina ČSOB i nadále soustředí na poskytování služeb vysoké kvality svým klientům. Naším cílem je dále rozšiřovat naši klientskou základnu a zvyšovat tržní podíl ve vybraných oblastech trhu. V náročném roce 2009, kdy reálný HDP české ekonomiky poklesl o 4,2 %, dosáhla skupina ČSOB silného hospodářského výsledku, udržela si solidní kvalitu aktiv a zvýšila úroveň kapitalizace i likvidity. Dle makroekonomických prognóz ČNB lze v roce 2010 očekávat mírný růst HDP. Skupina ČSOB předpokládá další zvyšování efektivity a zachování vysoké kapitalizace a likvidity. Přestože lze v tomto roce očekávat pokračující tlak na růst rizikových nákladů, skupina ČSOB díky svému dlouhodobě konzervativnímu přístupu předpokládá udržení kvality svých aktiv na velmi dobré úrovni ve srovnání s bankami působícími v České republice.

Následné události Akcie ČSOB Dne 24. února 2010 došlo rozhodnutím jediného akcionáře ČSOB, společnosti KBC Bank NV, ke změně stanov ČSOB. Předmětem této změny bylo zejména rozštěpení akcií ČSOB v poměru 1:50 a změna formy těchto akcií z akcií na jméno na akcie na majitele. Základní kapitál ČSOB je tedy nově rozvržený na 292 750 000 ks kmenových akcií na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 20 Kč, přičemž tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne 2. března 2010, kdy předmětná změna stanov nabyla účinnosti. Výše uvedená změna se rovněž dotkla dosavadního omezení převodu akcií emitovaných ČSOB podmíněného souhlasem dozorčí rady ČSOB, stejně jako způsobu svolání valné hromady ČSOB.

Změny ve vrcholovém vedení ČSOB V souvislosti se změnami, které 25. března 2010 zveřejnila KBC Group, ukončí ke dni 28. dubna 2010 pan Hendrik Scheerlinck, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel Řízení financí a rizik své působení v ČSOB. S účinností od 29. dubna 2010 bude pan Scheerlinck působit v rámci skupiny KBC na pozici generálního ředitele v sesterské společnosti K&H Bank v Maďarsku. Pozice vrchního ředitele Řízení financí a rizik bude rozdělena na dvě – pozici vrchního ředitele pro oblast finance (Chief Financial Officer, CFO) převezme pan Bartel Puelinckx a pozici vrchního ředitele pro oblast řízení rizik (Chief Risk Officer, CRO) převezme pan Koen Wilmots. Vrcholové vedení ČSOB dále doplní ke stejnému datu pan Jiří Vévoda, který se ujme pozice

233

MMIX


vrchního ředitele (Chief Staff Officer, CSO) pro oblasti uvolněné změnou oznámenou v listopadu 2009 (další informace jsou uvedeny na straně 37 této Výroční zprávy).

Informace o uveřejnění Výroční zprávy ČSOB za rok 2009 Výroční zpráva ČSOB za rok 2009 je uveřejněna na internetové adrese www.csob.cz.

Výroční zprávu ČSOB za rok 2009 předá do sbírky listin obchodního rejstříku v souladu s § 21a Zákona o účetnictví Česká národní banka.

234

MMIX


Příloha části Další povinné informace

Informace podle přílohy č. 30 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

1. Údaje o kapitálu na konsolidovaném základě Souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek Pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti regulovaného konsolidačního celku (kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě) jsou stanovena vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 282/2008 Sb.), kde jsou stanovena i pravidla pro sestavení regulovaného konsolidačního celku. Základní kapitál ČSOB je plně upsaný a splacený. K 31. prosinci 2009 činil 5 855 mil. Kč a byl rozdělen na 5 855 000 kusů kmenových akcií v nominální hodnotě 1 000 Kč na akcii. Emisní ážio regulovaného konsolidačního celku bylo v hodnotě 7 509 mil. Kč. ČSOB přijala k podpoře svého kapitálu podřízený dluh ve výši 12 mld. Kč ve dvou tranších: 5 mld. Kč v září 2006 se splatností 29. září 2016 a 7 mld. Kč v únoru 2007 se splatností 28. března 2017. Ve 2. čtvrtletí 2009 byl regulatorní konsolidovaný kapitál zvýšen o 1 181 mil. Kč rozdělením zisku dceřiných společností a jeho přídělu do nerozdělených zisků z předchozích období. 6. května 2009 získala ČSOB odkoupením menšinových podílů 100% majetkový podíl ve společnosti Hypoteční banka. Po navýšení kapitálu ve výši 6 mld. Kč (k 14. prosinci 2009) činí hodnota této investice 19,5 mld. Kč. V prosinci 2009 KBC Bank dokončila proces odkupu 49,54% podílu v ČSOB SR od skupiny ČSOB (ČSOB, ČSOB Leasing ČR a ČSOB Factoring ČR). Částka za prodej činila 12,46 mld. Kč. Tato transakce významně snížila výši odčitatelné položky z kapitálu skupiny ČSOB a zároveň zjednodušila akcionářskou strukturu ČSOB SR. V prosinci 2009 došlo ke snížení goodwillu dceřiných společností ČSOB AM ČR a ČSOB PF Stabilita. Přeceněním došlo k navýšení regulatorního kapitálu o částku 622 mil. Kč. Údaje o kapitálu regulovaného konsolidačního celku Údaje o kapitálu (tis. Kč)

31. 12. 2009

31. 12. 2008

1. Souhrnná výše původního kapitálu (Tier 1)

44 581 618

42 130 816

Splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku Vlastní akcie a podíly Emisní ážio Povinné rezervní fondy Nerozdělený zisk z předchozích období Menšinové podíly Goodwill z konsolidace Výsledné kurzové rozdíly z konsolidace Goodwill jiný než z konsolidace Nehmotný majetek jiný než goodwill Negativní oceňovací rozdíl ze změn RH realizovatelných kapitál. nástrojů 2. Souhrnná výše dodatkového kapitálu (Tier 2) 3. Souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (Tier 3) 4. Souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu (od Tier 1 + Tier 2) z toho výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát

5 855 000 0 7 508 552 18 686 645 15 641 207 879 343 -263 073 0 -2 688 910 -970 211 -66 935

5 855 000 0 7 508 552 18 686 645 14 479 435 815 490 -887 727 0 -2 688 910 -1 274 828 -362 841

11 970 269 0 -1 389 520

11 966 647 0 -12 364 304

-764 364

-474 863

Souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního

55 162 366

41 733 159

a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu

235

MMIX


2. Údaje o kapitálových požadavcích na konsolidovaném základě Výše kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku Kapitálové požadavky (tis. Kč)

31. 12. 2009

31. 12. 2008

1. Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku celkem

25 268 108 2 951 914

26 453 938 3 699 865

0 82 825 1 585 296 700 743 88 877 494 172 0

0 70 978 2 052 021 948 799 102 452 522 915 2 701

22 316 195

22 754 072

451 617 1 889 652 12 510 856 5 088 292 0 1 255 987 1 119 791

237 344 2 513 593 15 006 260 3 617 593 0 144 160 1 235 123

20 000 1 176 423 2 987 450 0 0 0

20 000 2 500 667 3 404 046 0 0 0

29 451 982

32 378 651

31. 12. 2009

31. 12. 2008

12,33 2,90 63,91 120 163 1 603 3 429

8,65 0,09 2,09 100 763 1 442 97

1.1 Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku při standardizovaném přístupu (STA) celkem k expozicím vůči centrálním vládám a bankám k expozicím vůči institucím k podnikovým expozicím k retailovým expozicím k akciovým expozicím k ostatním expozicím k sekuritizovaným expozicím 1.2 Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku (včetně rizika rozmělnění) podle IRB přístupu celkem k expozicím vůči centrálním vládám a bankám k expozicím vůči institucím k podnikovým expozicím k retailovým expozicím k akciovým expozicím k sekuritizovaným expozicím k ostatním expozicím 2. Kapitálové požadavky k vypořádacímu riziku 3. Kapitálové požadavky k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku 4. Kapitálové požadavky k operačnímu riziku 5. Kapitálové požadavky k riziku angažovanosti obchodního portfolia 6. Kapitálové požadavky k ostatním nástrojům obchodního portfolia 7. Kapitálové požadavky ostatní a přechodné, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA Výše kapitálových požadavků celkem

3. Poměrové ukazatele ČSOB (Banky) Ukazatel

Kapitálová přiměřenost Rentabilita průměrných aktiv (ROAA) Rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE) Aktiva na jednoho zaměstnance Správní náklady na jednoho zaměstnance * Zisk po zdanění na jednoho zaměstnance * * Přepočteno na roční základ

236

% % % tis. Kč tis. Kč tis. Kč

MMIX

DOKUMENTY Stanovisko dozorčí rady ČSOB Dozorčí rada vykonávala své úkoly v souladu s § 197–201 Obchodního zákoníku v platném znění, stanovami ČSOB a svým jednacím řádem. Představenstvo pravidelně předkládalo dozorčí radě zprávy o činnosti ČSOB a její finanční situaci. Nekonsolidovaná účetní závěrka Banky a konsolidovaná účetní závěrka Banky a jejích dceřiných společností (dále „skupina ČSOB“) byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií. Nekonsolidovaná účetní závěrka byla auditovaná společností Ernst & Young Audit, s.r.o. Podle názoru auditorské firmy nekonsolidovaná účetní závěrka ve všech významných souvislostech věrně a poctivě zobrazuje aktiva, pasiva a finanční situaci Banky k 31. prosinci 2009, výsledky jejího hospodaření a peněžní toky za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví přijatými právem Evropské unie. Auditorská firma rovněž došla k názoru, že konsolidovaná účetní závěrka ve všech významných souvislostech věrně a poctivě zobrazuje aktiva, pasiva a finanční situaci skupiny ČSOB k 31. prosinci 2009, výsledky jejího hospodaření a peněžní toky za období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví přijatými právem Evropské unie. Dozorčí rada přezkoumala nekonsolidovanou roční účetní závěrku za rok 2009 včetně návrhu na rozdělení zisku, přijala výsledky auditu nekonsolidované účetní závěrky za rok 2009 a doporučila valné hromadě její schválení.

237

MMIX

DOKUMENTY

Čestné prohlášení Osoby odpovědné za Výroční zprávu ČSOB za rok 2009 prohlašují, že Výroční zpráva ČSOB za rok 2009 podává podle jejich nejlepšího vědomí věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření ČSOB a jejího konsolidačního celku za uplynulé účetní období a o vyhlídkách budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření.

V Praze dne 21. dubna 2010


238

Pavel Kavánek

Hendrik Scheerlinck


člen představenstva a vrchní ředitel

MMIX

Z P R ÁVA AU D I T O R A K V Ý R O Č N Í Z P R ÁV Ě A Z P R ÁV Ě O V Z TA Z Í C H

ZPRÁVA NEZÁVISLÉHO AUDITORA Akcionářům společnosti Československá obchodní banka, a. s.: I.

Ověřili jsme konsolidovanou účetní závěrku společnosti Československá obchodní banka, a. s., (dále také „společnost“) k 31. prosinci 2009 uvedenou na stranách 52–135, ke které jsme 3. března 2010 vydali výrok ve znění uvedeném na stranách 50–51 . Ověřili jsme také nekonsolidovanou účetní závěrku společnosti k 31. prosinci 2009 uvedenou na stranách 138–220, ke které jsme 3. března 2010 vydali výrok ve znění uvedeném na stranách 136–137 (dále jen „účetní závěrky“).

II.

Ověřili jsme též soulad výroční zprávy s výše uvedenými účetními závěrkami. Za správnost výroční zprávy je zodpovědné vedení společnosti. Naším úkolem je vydat na základě provedeného ověření stanovisko o souladu výroční zprávy s účetními závěrkami. Ověření jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, aby auditor naplánoval a provedl ověření tak, aby získal přiměřenou jistotu, že informace obsažené ve výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce, jsou ve všech významných souvislostech v souladu s příslušnou účetní závěrkou. Účetní informace obsažené ve výroční zprávě na stranách 1–48 a 222–242 jsme sesouhlasili s informacemi uvedenými v účetních závěrkách k 31. prosinci 2009. Jiné než účetní informace získané z účetních závěrek a z účetních knih společnosti jsme neověřovali. Jsme přesvědčeni, že provedené ověření poskytuje přiměřený podklad pro vyjádření výroku auditora. Podle našeho názoru jsou účetní informace uvedené ve výroční zprávě ve všech významných souvislostech v souladu s výše uvedenými účetními závěrkami.

III. Prověřili jsme dále věcnou správnost údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti Československá obchodní banka, a. s., k 31. prosinci 2009 uvedené ve výroční zprávě na stranách 222–227. Za sestavení této zprávy o vztazích je zodpovědný statutární orgán společnosti Československá obchodní banka, a. s. Naším úkolem je vydat na základě provedené prověrky stanovisko k této zprávě o vztazích. Prověrku jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy vztahujícími se k prověrce a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Tyto standardy vyžadují, abychom plánovali a provedli prověrku s cílem získat střední míru jistoty, že zpráva o vztazích neobsahuje významné nesprávnosti. Prověrka je omezena především na dotazování pracovníků společnosti a na analytické postupy a výběrovým způsobem provedené prověření věcné správnosti údajů. Proto prověrka poskytuje nižší stupeň jistoty než audit. Audit zprávy o vztazích jsme neprováděli, a proto nevyjadřujeme výrok auditora. Na základě naší prověrky jsme nezjistili žádné významné věcné nesprávnosti údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti Československá obchodní banka, a. s., k 31. prosinci 2009.

Ernst & Young Audit, s.r.o. osvědčení č. 401 zastoupený

Douglas Burnham partner

Roman Hauptfleisch auditor, osvědčení č. 2009

23. dubna 2010 Praha, Česká republika

A member firm of Ernst & Young Global Limited Ernst & Young Audit, s.r.o., with its registered office at Karlovo náměstí 10, 120 00 Prague 2, has been incorporated in the Commercial Register administered by the Municipal Court in Prague, Section C, entry no. 88504, under Identification No. 26704153

MMIX

ZKRATKY Zkratka

ČSOB Banka ČSOB SR

XXX XXXX

Obchodní jméno

Československá obchodní banka, a. s. Československá obchodní banka, a.s., pobočka zahraničnej banky v SR (do 31. prosince 2007)

Československá obchodná banka, a. s. (samostatná právní entita, od 1. ledna 2008)

PS

Poštovní spořitelna

Zkratka

Obchodní jméno

Auxilium AXA První speciální OPF

Auxilium, a.s. První speciální fond kvalifikovaných investorů pro finanční instituce, otevřený podílový fond AXA investiční společnost a.s. Bankovní informační technologie, s.r.o. Business Center, s.r.o. CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. Centrum Radlická a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Česká národní banka ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB Asset Management, správ.spol., a.s. (SR) ČSOB d.s.s., a.s. ČSOB distribution, a.s. ČSOB Factoring, a.s. ČSOB Factoring a.s. (SR) ČSOB Investment Banking Services, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB korporátní, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond ČSOB Leasing, a.s. ČSOB Leasing, a.s. (SR) ČSOB Leasing poisťovací maklér, s.r.o. (SR) ČSOB Leasing pojišťovací makléř, s.r.o. ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen skupiny ČSOB ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen skupiny ČSOB ČSOB Poisťovňa, a.s. (SR) ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB ČSOB Pojišťovací servis, s.r.o., a member of the ČSOB holding ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB růstový, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond ČSOB stavebná sporiteľňa, a.s. (SR) ČSOB výnosový, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond Český statistický úřad Hypoteční banka, a.s.

BANIT Business Center CBCB Centrum Radlická ČMSS ČNB ČSOB AM ČR ČSOB AM SR ČSOB d.s.s. ČSOB distribution ČSOB Factoring ČR ČSOB Factoring SR ČSOB IBS ČSOB IS ČSOB korporátní ČSOB Leasing ČR ČSOB Leasing SR ČSOB Leasing poisťovací maklér ČSOB Leasing pojišťovací makléř ČSOB PF Progres ČSOB PF Stabilita ČSOB Poisťovňa ČSOB Pojišťovna ČSOB Pojišťovací servis ČSOB Property fund ČSOB růstový ČSOB SP ČSOB výnosový

240

ČSÚ Hypoteční banka

MMIX

ZKRATKY

Zkratka

Obchodní jméno

IPB Group Holding IPB Leasing KBC Bank KBC Group skupina KBC KBC GS KBC GS CZ KBC Insurance Merrion Properties MF ČR MMF Motokov MOTOKOV International Patria Finance Property LM Property Skalica

IPB Group Holding, a.s. v likvidaci IPB Leasing, a.s. KBC Bank NV KBC Group NV (právnická osoba) skupina společností mateřské KBC Group NV KBC Global Services NV KBC Global Services NV Czech Branch, organizační složka KBC Insurance (tj. KBC Verzekeringen NV) Merrion Properties, s.r.o. Ministerstvo financí České republiky Mezinárodní měnový fond MOTOKOV a.s. v likvidaci MOTOKOV International a.s. v likvidaci Patria Finance, a.s. Property LM, s. r. o. Property Skalica, s.r.o.

241

MMIX

KONTAKTY Vztahy k investorům

Československá obchodní banka, a. s. Radlická 333/150 150 57 Praha 5 Tel.: +420 224 114 111 Fax: +420 224 119 608 E-mail: [email protected]

242

XXX XXXX

Výroční zpráva ČSOB za rok 2009 byla uveřejněna dne 30. dubna 2010 v elektronické podobě na www.csob.cz.

© 2010 Československá obchodní banka, a. s. Všechna práva vyhrazena.

VÝROČNÍ ZPRÁVA Československá obchodní banka, a. s. MMIX

Recommend Documents