Výroční zpráva BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

Výroční zpráva 2010

BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

–1–

–2–

Slovo úvodem V roce 2010 vkročil Bioinstitut do šestého roku své činnosti. Byl to rok ve znamení dokončování víceletých výzkumných i vzdělávacích projektů Bioinstitutu. Jelikož se jednalo projekty od různých poskytovatelů (např. Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Národní vzdělávací fond, Nadace rozvoje občanské společnosti), byly kladeny zvýšené nároky jak na dokončení všech plánovaných výstupů, tak na precizní dokončení administrace projektů. Jejich úspěšnou realizací Bioinstitut prokázal, že má již dostatečné zkušenosti i tým odborníků, pro zajištění jak výzkumných, tak aplikačních a vzdělávacích projektů. To také potvrdily výsledky řady kontrol, které proběhly v roce 2010 na pracovišti Bioinstitutu (např. FÚ Olomouc, Ministerstvo financí via společnost Ernst and Young, Nadace rozvoje občanské společnosti, Národní vzdělávací fond) a také finanční audit hospodaření celé společnosti. Žádná z těchto kontrol neshledala pochybení v realizaci či projektovém řízení projektů. Nosným tématem většiny aktivit a projektů Bioinstitutu byla v roce 2010 ochrana přírody, krajiny a podpora biodiverzity. Díky víceletým výzkumným projektům, zaměřeným na optimalizaci hospodaření a koncept individuálního poradenského přístupu, jsme se aktivně zapojili i do příprav nového schématu agroenvironmentálních opatření pro nové programovací období od roku 2014. Bioinstitut vypracoval v tomto roce nový strategický plán společnosti, který vznikl primárně z potřeby zajistit dlouhodobou personální, finanční i profesní stabilitu organizace. Po pěti letech fungování společnosti bylo žádoucí zhodnotit dosavadní činnost a výsledky a na jejich základě definovat budoucí cíle, stanovit priority řešených témat, revidovat příjemce poskytovaných služeb, stano-

vit nutnou a života schopnou strukturu organizace a její financování. Z vývoje naší organizace je patrné, že společnost prošla za posledních šest let dynamickým vývojem. Úspěšně se dokázala začlenit do práce na podporu rozvoje ekologického zemědělství v České republice, navázala spolupráci s řadou odborníků, organizací, státním správou i zahraničními partnery. Postupně se snažíme profesionalizovat svou činnost a strategický plán je pokusem o další krok správným směrem. Kontinuální řešení témat vyžaduje také kontinuální financování, které pouze z projektové činnosti nelze plnohodnotně zajistit. I přes tuto skutečnost usilujeme o naplňování cílů, ke kterým směřujeme. Vážíme si podpory zakladatelů, kteří s námi spolupracují a rozvíjí naše partnerství s dalšími institucemi zejména na mezinárodní úrovni. Vážíme si spolupráce se státní správou, která nás považuje za partnera při řešení témat souvisejících s ekologickým zemědělstvím, přebírá a dále rozvíjí námi započaté iniciativy, které by bez dalšího stálého financování nemohly plnit účel, pro který byly realizovány. Vážíme si důvěry členů České technologické platformy, kteří nás zvolili jejím koordinátorem. Vážíme si zájmu ekologických zemědělců o námi nabízené aktivity a výstupy. Komunikace a osobní kontakty nám poskytují potřebné podněty pro řešení, zpětnou vazbu pro naše návrhy a iniciativy. Vzájemná důvěra o spolupráce nám umožňuje výzkum či ověřování výstupů přímo „na poli“, bez kterého by jejich uplatnění v praxi nebylo možné. Díky jejich zájmu má naše práce smysl. Mgr. Pavlína Samsonová ředitelka Bioinstitutu

–3–

V Ý RO Č N Í Z PR ÁVA 2 010

O Bioinstitutu Bioinstitut, o. p. s. byl založen v roce 2004 jako partnerská organizace výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL Frick ve Švýcarsku. Dalšími spoluzakladateli jsou PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Šumperk a Univerzita Palackého v Olomouci. Posláním Bioinstitutu je podpora rozvoje ekologického zemědělství v ČR formou výzkumu, vzdělávání, poskytování informací, osvěty a přenosu poznatků z vědy do praxe. Ekologické zemědělství vnímáme jako jedinou kontrolovanou a legislativně definovanou metodou udržitelného zemědělství v ČR, které neplní pouze produkční funkci, ale i řadu funkcí mimoprodukčních, podporuje udržitelný rozvoj venkova, biodiverzitu krajiny a udržitelnou produkci potravin.

BIOINSTITUT o. p. s.

Vize a cíle Bioinstitut své aktivity směřuje k tomu, aby se stal: uznávaným odborným kompetenčním centrem pro ekologické zemědělství se zaměřením na vztah mezi zemědělstvím a ochranou přírody a krajiny prostředníkem a garantem pro zajištění efektivního přenosu poznatků výzkumu a vývoje do praxe a zpět v oboru ekologického zemědělství a v oblasti vztahu zemědělství a životního prostředí zástupcem zájmů sektoru ekologického zemědělství a zájmů venkova v komunikaci se státní správou v ČR a za neziskový sektor i na úrovni EU.

–4–

Lidé v Bioinstitutu Správní rada PŘEDSEDA - - - - - - Ing. Ludmila Mužikovská MÍSTOPŘEDSEDA - - Dr. Urs Niggli (do IX. 2010)

Ing. Petr Trávníček (od X. 2010) ČLENOVÉ - - - - - - - prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc.

prof. RNDr. Lubomír Dvořák (do IX. 2010) prof. RNDr. Jitka Ulrichová CSc. (od X. 2010) Dipl. Ing. Agr. ETH Martin Lichtenhahn Ing. Jiřina Pavelková

–5–


Dozorčí rada PŘEDSEDA - - - - - - Ing. Henrieta Kotlebová (do VIII. 2010)

JUDr. Michal Malacka Mag. i., Ph.D., MBA (od IX. 2010) ČLENOVÉ - - - - - - - Ing. Miloslav Knížek

Ing. Ivan Pur PRACOVNÍCI BI - - - - Mgr. Pavlína Samsonová – ředitelka

Mgr. Tomáš Berka – botanik, člen projektového týmu Alice Bohačíková – sekretariát Ing. Ladislav Čáp – databáze OXS, člen projektového týmu Mgr. Stanislava Čížková – botanik, člen projektového týmu Dr. Josef Dlouhý – koordinátor projektu Mgr. Karolína Dytrtová – projektový koordinátor, členka Rady a řídícího výboru IFOAM EU Group Mgr. Jana Laciná – projektový koordinátor Ing. Vladimír Lačňák – akreditovaný poradce pro ekologické zemědělství Ing. Alena Malíková – akreditovaný poradce pro ekologické zemědělství a ochranu přírody a krajiny Ing. Markéta Sáblíková – PR Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc. – agroekologie Ing. Jiří Urban – koordinátor ČTPEZ

Externí spolupracovníci  - - - - - - - - - - - - - Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D.

Ing. Radomil Hradil Ing. Radim Jarošek Ing. Tomáš Mitáček Mgr. Jan Mládek Mgr. Stanislav Mudra Ing. Jarmila Neugebauerová Prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc Mgr. Tomáš Vynikal akreditovaní poradci EZ a další


–6–

Výzkumné projekty Vzdělávací a osvětové projekty a zakázky

Projekty 2012

 7/2006 – 6/2011 Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity

2011

 7/2008 – 12/2010 Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny

2010

 12/2008 – 5/2010 Využití luskovino-obilných směsek pro zvýšení soběstačnosti v krmivech a pro podporu kvality půdy na ekologických farmách v České republice

2009

 1/2010 – 12/2011 Síť agroenvironmentálních poradenských a informačních center v ČR

2008

 9/2008 – 12/2010 Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin

2007

 7/2008 – 6/2010 Ekozemědělci přírodě – Modelové ekofarmy jako vzor pro ochranu přírody a krajiny na úrovni zemědělského podniku

2006

 9/2010 – 11/2010 Přenos švýcarských poznatků o podpoře a posílení biodiverzity na zemědělské půdě do podmínek České republiky –7–

Výzkumné projekty Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity

Registrační číslo: 2B06101 Období realizace: 7/2006 – 6/2011 Poskytovatel: MŠMT, Národního programu výzkumu II. Hlavní řešitel projektu: Univerzita Palackého Olomouc Spoluřešitelé: Bioinstitut, o.p.s., ČHMÚ, ČZU, MENDELU, Výzkumný ústav pícninářský,

Výzkumný ústav bramborářský, OSEVA – Výzkumná stanice

C

ílem našeho pracoviště je v rámci projektu vytvořit a ověřit Metodiku plánů environmentálně šetrného hospodaření zemědělského podniku v krajině. Projekt je tematicky propojen s projektem Ekozemědělci přírodě, kde přenášíme výstupy z našeho výzkumu přímo do praxe zemědělských podniků. Dílčím úkolem řešení je příprava bodového systému hodnocení podniků, který umožní zhodnocení a kvantifikaci vlivu stávajícího způsobu hospodaření na biodiverzitu zemědělsky využívané krajiny. Dalším poradenským nástrojem, vyvíjeným v rámci projektu je metodika mapování zemědělského podniku a metodika plošného sledování a třídění trvalých travních porostů, které jsou rovněž využívány při tvorbě plánu. S ohledem na vstupní hodnocení a výsledky mapování jsou pak navrhovány plány, které nabízí efektivnější využití stávajících agroenvironmentálních opatření, jejich doplnění o opatření podporovaná z Programu péče o krajinu případně doporučení vhodných managementů krajinných prvků apod. Bodový systém a metodiku plánů jsme v roce 2010 ověřovali formou pilotních projektů na několika podnicích zapojených v síti „Ekozemědělci přírodě“.


–8–

Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny

Registrační číslo: SP/2d3/155/08 Období realizace: 7/2008 – 12/2010 Poskytovatel: VaV MŽP Hlavní řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s. Spoluřešitelé: UP Olomouc, VÚMOP Praha Zbraslav,

ÚZEI Praha, pracoviště Brno

P

rojekt, který měl za cíl zkvalitnění systému a posílení přínosů agroenvironmentálních opatření pro přírodu a krajinu poskytl čtyři typy návrhů, formulované odborníky z oboru pedologie, botaniky, entomologie a ornitologie. Byla provedena revize nastavení a účinnosti vybraných stávajících opatření a na jejím základě pak definována modifikovaná nebo zcela nová opatření, která byla podrobena ekonomickému hodnocení jejich nákladovosti. Předmětem řešení byla zejména podopatření ošetřování travních porostů a opatření Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního. Vedle AEO titulů byly formulovány také návrhy pro úpravu podmínek GAEC.

Využití luskovino-obilných směsek pro zvýšení soběstačnosti v krmivech a pro podporu kvality půdy na ekologických farmách v České republice

Registrační číslo: A/CZ0046/1/0024 Období realizace: 12/2008 – 5/2010 Poskytovatel: projekt podpořen Finančními

mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem ČR prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu Hlavní řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s. Spoluřešitelé: Bioforsk Organic (Norsko), Agritec – výzkum šlechtění a služby s. r. o., MENDELU Brno

C

ílem projektu bylo ověření možného složení luskovino-obilných směsek s ohledem na podmínky ekologického zemědělství, s ohledem na nové odrůdy, potenciální zaplevelení, mechanizaci používanou v EZ, ekonomiku pěstování a hlavně výživovou hodnotu krmiv. Výstupem projektu bylo několik odborných článků, školení a příručka „Pěstování luskovino-obilných směsek v ekologickém zemědělství – Výsledky pokusů na vybraných ekofarmách v ČR“. Ve spolupráci s norskými partnery vznikla publikace „Žížaly a jejich význam pro zlepšování kvality půdy“. –9–


Vzdělávací a osvětové projekty a zakázky Síť agroenvironmentálních poradenských a informačních center v ČR Zkrácený název: Síť agro-envi Období realizace: 1/2010 – 12/2011 Poskytovatel: SFŽP a MŽP Hlavní řešitel projektu: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Spoluřešitelé: Bioinstitut, o.p.s., EPOS – Spolek poradců v ekologickém zemědělství o.s., PRO-BIO RC Litomyšl,

IS pro rozvoj Moravských Kopanic o.p.s.

D

íky prostředkům poskytovaným SFŽP provozují partneři projektu informační centra, která šíří odborné poznatky o metodách a postupech šetrného ekologického hospodaření a v rámci workshopů a seminářů motivují zájem zemědělců o další možnosti a přístupy k ochraně přírody a krajiny. Součástí projektu je i práce odborných pracovních skupin, které pracují v rámci 3 hlavních témat: půda, trvalé kultury a ochrana přírody a krajiny. Posledně jmenovanou skupinu koordinuje Bioinstitut, předmětem řešení jsou již zmíněná agroenvirionmentální opatření a možnost jejich řešení v novém programovacím období formou tzv. faremního plánu. Způsob zemědělského hospodaření výrazně ovlivňuje všechny složky životního prostředí, je základem pro utváření krajiny a má výrazný vliv na druhovou pestrost v přírodě. Proto projekt usiluje o šíření informací o těchto vzájemných vazbách jak mezi zemědělce, tak širokou veřejnost. V rámci popularizace přínosů ekologického hospodaření zpracoval v roce 2010 Bioinstitut 2 postery s tématem „Ekologické zemědělství“ a „Voda v krajině“, 4 letáky pro podniky zapojené v síti „Ekozemědělci přírodě“. Dále bylo vydáno 2. aktualizované vydání příručky „Místa pro přírodu“ doplněné o informace o nových dotačních programech a novele zákona o zemědělství a uspořádány 2 semináře na téma využití TTP v ekologickém zemědělství a krajinné prvky.

Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin

Období realizace: 9/2008 – 12/2010 Zadavatel: MZe – veřejná zakázka Dodavatel: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců s jeho pobočkami a regionálními centry Subdodavatelé: Bioinstitut, o.p.s. a EPOS – Spolek poradců v ekologickém zemědělství o. s.

D

íky realizaci zakázky mělo několik stovek zemědělců možnost absolvovat vzdělávací semináře a praktické ukázky zpracování biopotravin, vznikla celá řada informačních a vzdělávacích materiálů nejen o ekologických podnicích, ale i o zpracování bioproduktů. Celá řada ekofarem byla vybavena informačními místy a panely pro veřejnost. V neposlední řadě byla vypracována a praxí ověřena metodika pro zvyšování životní pohody hosBIOINSTITUT o. p. s.

– 10 –

podářských zvířat. Cílem bylo zvýšit informovanost v oboru ekologického zemědělství a tím přispět k jeho celkovému rozvoji v ČR. Zakázka podpořila rozvoj sítě modelových ekologických hospodářství s nadstandardními aktivitami v ochraně životního prostředí či faremním zpracováním biopotravin, do které se zapojilo na 11 ekozemědělců. Bioinstitut vytvořil pro členy sítě informační tabule a letáky, které propagují a vysvětlují principy ekologického zemědělství v interakci s okolní přírodou a krajinou. V sedmi podnicích byla vybudována a vybavena informační místa, která zároveň slouží jako prostory pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí. Prostřednictvím informačních míst, tabulí, letáků a zejména osobním kontaktem se spotřebiteli, veřejností i novými zájemci o ekologické hospodaření, předávají modelové podniky své zkušenosti s šetrným hospodařením v krajině a faremním zpracováním. Na svém vlastním příkladu tak ukazují multifunkčnost ekologického hospodaření. Rozvoj faremního zpracování bioproduktů podpořil Bioinstitut vydáním 4 praktických příruček o produkci a zpracování vybraných bioproduktů. Příručky byly zpracovány za přispění celé řady odborníků z různých oborů a představují praktického průvodce všech ekozemědělců, kteří chtějí dovést svou produkci až do konce. V posledním roce řešení se tým odborníků se podílel na vydání příručky „Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství; na ekologických farmách proběhly semináře na téma zpracování bioproduktů, péče a ochrana půdy a pěstování léčivých rostlin. Veškeré informace o aktivitách a výstupech zakázky jsou dostupné na webových stránkách www.pro-bioprojekt.cz.

Porážka a zpracování masa a masných výrobků v ekologickém zemědělství Návody a doporučení pro porážku a zpracování na ekologické farmě Ing. Pavel Smetana, Ing. Petr Trávníček, Tomáš Vrubl Pasáže týkající se hygieny výroby a porážky byly konzultovány s Odborem veterinární hygieny, ochrany veřejného zdraví a ekologie Státní veterinární správy ČR. OLOMOUC 2008

METODIK A PRO PR AXI

Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství Kvalita mléka, hygienické požadavky na jeho zpracování, přímý prodej mléka Zásady ekologického chovu skotu, ovcí a koz Pasáže týkající se hygieny zpracování byly konzultovány s Odborem veterinární hygieny a ekologie Státní veterinární správy ČR. OLOMOUC 2009

METODIK A PRO PR AXI

Ekozemědělci přírodě – Modelové ekofarmy jako vzor pro ochranu přírody a krajiny na úrovni zemědělského podniku

Období realizace: 07/2008 – 06/2010 Poskytovatel: podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP

a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvem zemědělství ČR, Lichtenštejnskou nadaci Sonnenwiese Stiftung prostřednictvím FiBL. Řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s.

C

ílem projektu byla podpora ekologického zemědělství jako důležitého předpokladu zachování druhové rozmanitosti a rozmanitosti venkovské krajiny. Projekt Ekozemědělci přírodě II byl v roce 2010 úspěšně ukončen. V jeho průběhu jsme uspořádali řadu seminářů jak pro zapojené zemědělce v síti „Ekozemědělci přírodě“, tak pro veřejnost a středoškolské studenty se zaměřením na zemědělství a ochranu přírody. Velikou oblibu si získaly již pravidelně pořádané semináře v centru ekologických aktivit města Olomouc Sluňákov. Realizovali jsme řadu poradenských návštěv na ekofarmách, pomohli s přípravou žádostí o dotace (např. na výsadbu rozptýlené zeleně v zemědělské krajině). Akcí pořádaných v rámci projektu se zúčastnilo celkem – 11 –


355 účastníků (4 semináře a 4 workshopy, 2 brigády) včetně lektorů z ČR, Rakouska, Švýcarska a Velké Británie. Byla publikována řada odborných článků a měsíčník „Zpravodaj Ekozemědělci přírodě“, vydávaný v rámci časopisu Bioměsíčník. Naši zástupci se v průběhu řešení projektu účastnili řady jednání odborných skupin na Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí a aktivně přispívali k tvorbě nové legislativy a strategických dokumentů.

Přenos švýcarských poznatků o podpoře a posílení biodiverzity na zemědělské půdě do podmínek ČR

Registrační/evidenční číslo: 015 Období realizace: 9/2010 – 11/2010 Poskytovatel: MF ČR Program švýcarsko-české spolupráce

V

rámci programu švýcarsko-české spolupráce, který podporuje výměnu expertů a spolupráci mezi domácími a zahraničními pracovišti, podnikli pracovníci Bioinstitutu týdenní studijní cestu do Švýcarska. Jejím cílem bylo posílení odborné spolupráce se zakladatelskou organizací FiBL Frick, vzájemná výměna pracovních zkušeností a pro Bioinstitut zejména implementace získaných informací do řešených projektů a zakázek. Předmětem jednání bylo také srovnání přístupů k systému podpory a ochrany biodiverzity v zemědělsky využívané krajině a princip ekologických kompenzačních ploch (EKP), způsob jejich údržby a podmínky dotační podpory. Švýcarský systém EKP je unikátním způsobem ochrany stanovišť, která poskytují útočiště volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám a zároveň přispívají k ochraně půdy i vodních zdrojů. Pobyt pracovníků Bioinstitutu ve FiBL umožnil také diskuzi nad možnými společnými projektovými záměry.


– 12 –

Akce Luskovino-obilní směsky v ekologickém zemědělství – nové poznatky pro praxi KDY: 9. 3. 2010 KDE: Krajský úřad kraje Vysočina, Jihlava

B

ioinstitut ve spolupráci s partnery projektu LCI Organic uspořádal pro zemědělce školení zaměřené na pěstování luskovino-obilných směsek (LOS). Tématem bylo seznámení s agrotechnickými parametry pěstování, s vlivem podílu hrachu na výskyt plevelů, chorob a škůdců v LOS a s možnostmi jejich využití ve výživě přežvýkavců, vliv na kvalitu půdy, ekonomika pěstování a praktické zkušenosti z modelových farem.

Krajinné prvky – jejich význam, registrace, zakládání a péče

KDY: 25. 6. 2010 KDE: Farma HUCUL, Janova Hora, Vítkovice v Krkonoších

W

orkshop na téma registrace a péče o krajinné prvky (KP), zkušenosti s registrací KP do registru uživatelů půdy LPIS na Agenturách pro zemědělství a venkov a informace o následných kontrolách inspektory SZIF, určený zemědělcům a pracovníkům státní správy. Součástí setkání byly přednášky o významu krajinných prvků z pohledu ochrany přírody, finančních podporách pro zakládání nových krajinných prvků a se způsoby, jak tyto prvky založit a následně o ně pečovat. Závěr patřil exkurzi po pozemcích farmy Hucul s praktickou ukázkou typických krajinných prvků Krkonoš, kterými jsou např. kamenné zídky, snosy, solitéry v krajině. – 13 –


Výživa mléčného skotu v EZ založená na krmivech z trvalých travních porostů KDY: 13. 5. 2010 KDE: Farma Ing. Dalibora Vacka, Opatovice u Hranic

D

alší z cyklu seminářů, pořádaný Bioinstitutem na modelových farmách, byl tematicky rozdělen na dva bloky. První část byla věnována ochraně přírody a významu krajinné zeleně. V jejím rámci byl prezentován návrh faremního plánu, který pro ekologické hospodářství pana Vacka zpracoval Bioinstitut. Další přednášející se zaměřili na výsadbu stromů v zemědělské krajině z hlediska druhové rozmanitosti, akumulace slunečního záření, zadržení vody v krajině, i pro jejich spotřební a estetickou hodnotu. V druhé části semináře byly prezentovány požadavky na výživu mléčného skotu, které měly odpovědět na otázku, zda pastva, seno a senáž mohou být dostatečným krmivem a zdrojem výživy skotu.

Kvalita půdy v ekologickém zemědělství KDY: 23. 11. 2010 KDE: Biofarma Sasov, Jihlava, kraj Vysočina

K

valita a úrodnost půdy je základním předpokladem dobrého výnosu, ale také výsledkem péče o ni. Pro ekologické zemědělství je tento vzájemný vztah základním předpokladem, ne však pravidlem. Pochopení vzájemných vazeb a schopnost jejího hodnocení, může zemědělcům významně přispět k racionálnímu hospodaření, výživě rostlin a minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. V rámci semináře byly prezentovány základní charakteristiky a indikátory půd, které jsou předmětem sledování a vzorkování, význam biomasy a bilance živin v systému, funkce organických látek v půdě, zdroje živin z horninového podloží, z atmosféry a v neposlední řadě z posklizňových zbytků. Pro zemědělce byla určitě zajímavá informace o objemu hmoty, které po sobě ve formě posklizňových zbytků na orné půdě zanechávají různé plodiny. Ty jsou zdrojem organické hmoty, významné pro tvorbu humusu a míru jeho obsahu a kvality v půdě. Účastníci byli seznámeni také se systémem agrochemického zkoušení půd, jehož výsledky jsou dostupné v rámci evidence LPIS, a které mohou zemědělci při hospodaření využívat. Hostující Biofarma Sasov představila zahájení projektu bioplynové stanice i všechna úskalí projektových příprav, očekávání do budoucna i dosud nezodpovězené otázky kolem bioplynové stanice a jejího využití v EZ. BIOINSTITUT o. p. s.

– 14 –

Pěstování, sběr a zpracování léčivých rostlin v systému EZ SEMINÁŘ 1 KDY: 31. 8. 2010 KDE: farma Bozetice, Borohrádek

N

a modelové ekologické farmě v Borohrádku – Bozeticích byla představena nová příručka „Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství“. Prezentace autorů byla doplněna praktickými zkušenostmi ekologických pěstitelů léčivých rostlin i pohledem ájurvédské medicíny na léčivé rostliny a inspirací na další možnosti rozšíření škály pěstovaných léčivek, jejich zpracování a využití. Součástí byla i prohlídka sušárny léčivých rostlin na farmě pana Podstavka a exkurze do firmy Apotheke v Libchavách u Ústí nad Orlicí, kde část produkce tvoří čaje v BIO kvalitě.

SEMINÁŘ 2 KDY: 17. 6. 2010 KDE: Sonenntor, Čejkovice

D

ruhé seznámení s léčivými rostlinami a novou praktickou příručkou se uskutečnilo ve zpracovatelském podniku Sonnentor, který účastníkům nabídl i možnost prohlídky svých provozních prostor.

Půda – význam, ochrana a péče a Přírodní zahrady KDY: 16. – 17. 2. 2010 KDE: Ekologické centrum Sluňákov, Horka n. M.

B

ioinstitut uspořádal již třetí ročník dvoudenního semináře v ekologickém centru Sluňákov u Olomouce. Tentokrát pozval odborníky, kteří se ve svých přednáškách zaměřili na aktuální problémy vztahující se k zemědělské půdě. Kromě rozsáhlých záborů půdy pro výstavbu nejrůznějších „nezbytných“ staveb dochází k její degradaci – acidifikaci, dezertifikaci či ztrátě půdní úrodnosti související především s úbytkem organické hmoty. Větrná a zejména vodní eroze nás připravuje o obrovské množství jedné z nejcennějších složek přírody. Odborníci se ve svých přednáškách zaměřili jak na identifikaci těchto problémů, tak představili i možná praktická řešení- šetrné postupy hospodaření k půdě včetně možných legislativních opatření. Druhá část semináře byla věnovaná tématu přírodních zahrad, jejich zakládání, významu a mimo jiné i starým odrůdám. – 15 –


Návštěva ekologických farem ve Švýcarsku a seznámení se švýcarskou zemědělskou legislativou KDY: září 2010

V

rámci studijní cesty do Švýcarska navštívili pracovníci Bioinstitutu také švýcarské zemědělské podniky. Úvodní zastávka směřovala do oblasti meandrů Rýna na biodynamický podnik GutRheinau, který využívá funkční biodiverzitu v zemědělské produkci. V další části návštěvy jsme byli seznámeni s projektem revitalizace mokřadního biotopu na orné půdě. Exkurze po ekofarmách pak pokračovala návštěvou podniků v oblasti Seeland. Přímo v terénu jsme tak měli možnost konzultovat zkušenosti zemědělských podniků, poradců a pracovníků státní správy s jejich realizací, financováním, a v neposlední řadě i motivaci samotných podniků ke vstupu do revitalizačních projektů a dotačních programů.

o. p. s.

– 16 –

ČTPEZ Č

eská technologická platforma pro ekologické zemědělství ČTPEZ zahájila první rok své činnosti. Hlavním cílem platformy je propojit základnu (prvovýrobu a zpracovatele) s poradenstvím, výzkumem a vzděláváním. Součástí této vertikální struktury jsou i spotřebitelé a komunikace se státní správou. Platforma sdružuje zástupce zemědělské prvovýroby, zpracování a obchodu a jejich podněty přenáší do témat výzkumu a vývoje. Platformu v prvním roce činnosti zastupoval Bioinstitut Olomouc, který plní roli koordinátora. Za účelem možnosti naplňování účelu založení ČTPEZ, priorit Strategické výzkumné agendy a cílů Implementačního akčního plánu ČTPEZ, zpracoval koordinátor platformy spolu s členy – zejména zástupci sektoru výzkumu a vzdělávání – projektovou žádost v rámci výzvy OP VK Oblast podpory 2.4 Partnerství a sítě: „Budování odborných kapacit a podpora spolupráce v rámci ČTPEZ. Byla zaregistrována doména www.ctpez.cz, kde jsou postupně shromažďovány klíčové argumenty pro ekologické zemědělství, produkci a konzumaci biopotravin, které jsou k dispozici volně ke stažení. Členové platformy se aktivně podíleli na přípravě a přepracování nového programu výzkumu resortu zemědělství s názvem Komplexní udržitelné systémy (KUS) a na jeho předložení Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Rovněž se podíleli na tvorbě investičního programu pro výzkumné organizace. Program KUS byl radou vlády schválen. Důležitá byla tvorba priorit za ČR pro mezinárodní výzkumný program Core Organic II, kde byly za ČR definovány priority v intenzifikaci ekologické RV se zaměřením na produkci krmiv pro monogastry, v ŽV chovy prasat, a dodatečně i kvalita biopotravin. Platforma uspořádala v prosinci 2010 v Rančířově a v Sasově u Jihlavy seminář, kterého se zúčastnili zástupci praxe, zpracovatelů, státní správy i výzkumné s vzdělávací sféry, s cílem sestavení formulací potřeb z praxe pro další výzkumné úkoly. Následně byl uspořádán workshop a exkurze s vedením modelové Biofarmy Sasov, kde probíhá několik vývojových experimentů, výuka EZ i vědecké výzkumné projekty (NAZV) v ekologickém chovu prasat. Významná byla i podpora seminářů, konferencí, workshopů. Proběhl seriál seminářů na ČZU – „Ožehavé otázky prosazování ekologických přístupů v ochraně přírody a krajiny v rámci hospodářských aktivit v kontextu ČR a EU“, „Trvale udržitelná skutečnost“ a „Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství“. Platforma se prostřednictvím svých členů podílela na přípravě mezinárodní vědecké konference „Organic Food Quality and Health Research“ (FQH) v Praze a zahájila přípravu 3. vědecké konference o EZ, která se bude konat na podzim roku 2011 v Praze. V roce 2010 se ČTPEZ stala členem evropské platformy TP Organic a IFOAM EU Group. Více na www.ctpez.cz.

– 17 –


Spolupráce s MZe Školení kontrolních organizací ekologického zemědělství Školení bylo realizováno v rámci Ročního vzdělávacího plánu MZe. V roce 2010, poprvé po zavedení úředních kontrol ekologického zemědělství, zvolilo MZe jednotnou koncepci vzdělávání pro všechny pracovníky kontroly EZ, která zajišťuje součinnost a jednotný výklad garantovaný MZe ČR (odborem environmentálním a ekologického zemědělství). Tento přístup prospěje nejen k lepšímu osvojování nových poznatků ale hlavně k jejich jednotné interpretaci. Součástí školení byly i závěry a otevřené otázky, které budou předmětem vzdělávání v dalším roce. Bioinstitut přizval ke spolupráci jak domácí, tak zahraniční lektory, nosnými tématy vzdělávání byly zejména půda a rostlinná produkce, přípravky na ochranu rostlin, analýzy rizik, směrnice o limitech reziduí, výklady metodických listů vydávaných MZe, správní řízení, rizikovost provozů apod.

Ročenka EZ Bioinstitut zpracovává Ročenku ekologického zemědělství v České republice již od roku 2006. Díky zvyšující se kvalitě sběru dat a těsnější spolupráci se všemi aktéry sektoru se nám daří dokumentovat vývoj ekologického zemědělství na více úrovních celé výrobní vertikály. Ročenka je každoročně přeložena i do anglického jazyka a tak poskytuje informace o vývoji EZ v ČR nejen u nás, ale i na mezinárodní úrovni. Souhrn nejdůležitějších dat a informací je prezentován také na stránkách „Organic-Europe“ v sekci „Country Reports“ (http://www.organic-europe.net).


– 18 –

do krajiny Návrat vody JEDNOHO Z

ně Voda v kraji OTEVŘENÝ

V KRAJINĚ neustále kapalné, plynné) VÝZNAM VODY a vyrovskupenství (pevné,

VODOU

látek ROZPUŠTĚNÝCH ROZ

s vegetačními

Přírodní cenn obhospodařovosti na pozemcích aných Bemagre m

pásy

TŮ: Zajímavé a cenné OSM PODPROJEK části farmy biotopy technologické Prameniště a hosVzácné druhy rekonstrukce vodní tok Včelnička vlhké louky – na ekologické Prameniště a louky můžeme podmáčené nalézt rozptýleně přechod z konvečního Akciová společnost ství, zachovalé na celém hospodář- Hadí mord nízký, ostřice porosty Bemagro vznikla stinná – Hadí mezoBenešov např. ostřice stinná podaření jsou však již výjimečné s výskytem vzácnějších hospodaří na mord nízký, podobně pohled na obec v roce 1994 zčásti orné půdy na či vrba rozmarýnolistá více než dvou druhů opatření: převod bývalých státních druho- Letecký podobně jako tisících Evropě. Bemagro postupný provést několik rozlohy zaujímají , patří mezi druhy jako jinde ve střední davě vlhkých až rašelinných hektarech v podhůří s vysokou statků. Dnes hledá nové způsoby luk, střílouky ní porostu při cílů bylo potřeba a na pastviny Novohradských a možnosti „spolupráce“ Na pastvině je zejména lní louky hospodaření vyloučení hnojení. které vyžadují pravidelné Způsob hospodaření a pastviny,fiorná nejlépe í) hor. Většinu půda tvoří(rozmanitost odpadních vod K dosažení vytyčených kosenější v důsledku s přírodou. Nejlépe Dnes jsou v krajině jednu čtvrtinu valé vlhké louky o systému čištění zarůstání zachonou mezi 600–700 je určen přírodními můžeme nalézt stále vzácvou diverzitou rozmanitos500 hektarů. podmínkami – druhové– cca místech na Horní zejména na několika přehnojení krajiny. Hadí opuštěných vlhkých luk vybudování jednoduchéh nadmořská výška a celkového mord nízký a převážně kamenitá metry, roční úhrn blízkého hydsud rostou postupné srážek zvyšování donic a v údolí Jaroměři, v jihozápadním je větši- z obce Benešov vrba rozmarýnolistá Včeličky zejména přesahuje kambizem. okolí Ho- Jaroměři, v několika exemplářích k dosažení přírodě potůčku severně 700 milimetrů. podél toku luk dona vlhkých loukách doby těchto vlhkých rybníků a tůní především pro od Malont. Mezi ti Půdu tvoří několik jedinců Hlavním úkolem míst na Horní oz- a Velkými bylo obnovení několika Včelničky a vytvoření biotopů „Rostlinky“ je šetrným kosením hadí mord nízký patří například prstnatec Skalinami. Ostřici nalezeno rovněž mezi Dluhoštěmi zabezpečit pravidelným řata – zrno, senáž májový, Horní či starček potoční. a rybničního sysdostatek stinnou lze dosud Včelničky a seno. Na prodej rologického režimu kvalitního Jaroměři a dále toku spatřit rovněž krmení pro vlastní a v menší míře pak v několika revitalizace se pěstuje hlavně které byly v minulos- Suché louky a lesní lemy cích v nivě potůčku na Hadí mord malých oddělených zvíbrambory. Nepoužívají částech toku, obojživelníky žito, pšenice špalda, – Jednou z přírodovědně nízký Benešov protékajícího cennějších k.ú. keře v populavybraných sů je dosahováno na Prstnatec tému a nejzachovalejš se minerální hnojiva (stromy, pohanka nejmájový – Prstnatec ploché údolí severně od správnými agrotechnický obnovení meandrů a pesticidy, dobrýchatd.) Malont. území jsou pozemky nad Kaplicí ích částí území Bemagra orchidejí, jež obnova biokoridorů májový je jedním ního postupu. postupná mi opatřeními (záplavovém) byly nalezeny s porosty Významným cílem chých květnatých remízků v polích výnopři použití cest, na území Bemagra. ze dvou druhů ti zregulovány Bemagra rozumného luk. Takto rozsáhlé nehnojených su- vodcem zachovalých systému v inundačním a vysovody a tím k za- lých suchých podéljepůvodních Je typickým průV chovu zvířat dlouhodobé zlepšování osevpodmáčených plochy zachova- seznamu luk jsou v dnešní je nejvýznamně studentů středních luk a pramenišť. odstranění drenážního ke zvýšení hladiny podzemní cévnatých rostlin vlastvýuka kvality jihočeské jším mi V V nových kravínech půdy. červeném vzácné. Zdejší praktická původních provozem je řazen mezi tak došlo krajině již vel- v posledních velkochov dojnic louky spolu s ohrožené druhy, desetiletích zmizel Včelničky, aby a k obnově jejich zde žije přes porosty, okraji okolními nesečenými na farmě v Meziříčí. škol je křížením převáděno neboť souvis300 kých nivních půd, je v Bemagru z většiny lokalit. krav převážně cest velmi vzácným založené na studiu holštýnského zy, poskytují vhodnéa lesů a drobnými skalními stavení degradace na přirozenější druhem. Dosud Prstnatec májový projekty pasou v širokém plemene, výcho- ze tři exempláře – vědecké a biodiverčeský červenostrak prostředí pro byly nalezenyy které činností jeden v kosené ratlých okolí farmy, v ý (jedná se pou pouností. u řadu bezob- na soustavě sené atý skot. zemědělskou e mj. regionálně celou zimě ekologického Krávy se v létě pramenišť u bývalé vlhké louce u Bukovska lostí mezi motýlů). Ze zdejší o regionálně nejbližší pastviny chovu jsou samozřejměvyužívají významné a dva to lokalit je možné, obce ší fl flóry óry m jako výběh. Zásady dostává přednost můžeme ůžeme jmenovat naleziště plně že při obnovení Hodonice. U druhé z těchobecnou, vítod zitou dodržovány, homeopatie před smolničku růstu početnosti. seče dojde k postupnému obec obecný pryskyřník ryskyřník hlíznatý. pinách a krmena klasickou medicínou, například při léčení zvířat ší míře můžeme ecný či p náchovalých vlhkýchStarček potočníí – Starček mlékem, zvířata drobné drob plo je nápadný d Kachny a husy ošky nehnojených V menluk a pramenišť. luk a lesních lemů obné plošky lu nejsou odrohováván telátka jsou chována ve skudruh zaje V Meziříčí se také schopen suchých Díky na selském dvoře nal nalézt svému sv alézt i jinde poněkud více a atd. jin inde na místech půdou, např. pů nachází Selský odolávat konkurenci statnému vzrůstu Prstnatec s mělkou hů rostlin ší na Horní Tak to u nás chodí… Horn V Malontech je dvůr – místo pro šířících se v důsledku ní Jaroměři, Jarom májový agresivních druměři, u Dobechova verně ver rně od Blanska. pak Dobecho a malochov prasat, nesečení porostu se- jiv ze sousedních pozemků, jsou spolu s mlékemcentrum pro chov masného ovcí a drůbeže. a splachu hnonež nízké skotu. Produkty hadí mord nízký a bramborami Křovinaté remízy Křovin či prstnatec májový. mokřadní druhy jako např. obou hospodářství nabízeny v širokém Kromě ekologické mu řazen mezi síků a křovinatých na Jaroměři – Rozsáhlá soustava Přesto okolí k přímému produkce se Bemagro i stromových le- lézt v několika druhy vyžadující pozornost. je v červeném seznaprodeji. škod, které vznikly tickým prvkem remízů je charakterisMůžeme jej dosud věnuje péči o desítkách exemplářů přírodovědně ve druhé polovině krajinu. Často naa v údolí potůčku na cenné enklávy ní Jaroměři. Jedná které vedle své Obnova biokoridorů jde o nápravu minulého století. severně od Malont. prameništích v Hodonicích na Horse z velké části klíčové protierozní Revitalizovaný pomocí výsadby cesty, méně i Vítod obecný o zarostlé původní ný je typickým druhem zitu. Její pokles funkce na svažitých Obnovují se například meze, tok Včelničky o zarostlé vlhké – Vítod obecnehnojených Orobinec – klasická je podobně jako krajiny zoruhodnější suchých luk a louky a meze. pozemcích zvyšují rybníků degradace půdy žuje celou naši jsou pastvin. Nejpo- mezí, mizí v důsledku zarůstání dominanta našich opuštěných suchých Z naší civilizaci. velkého rostem, v němž staré porosty lísky s hájovým zásadním problémem, i biodiverstrání a podobných bahenní Samička čolka Mezi další opatření najdeme např. pod- suchých dorů, alejí, větrolamů, pastvin, stanovišť. Vítod kterýPoměnka oko čtyřlisté, ohro„pro přírodu“ plicník tmavý, svažitých loukách se vyskytuje vzácně tůněk, ochrana samorostlík klasnatý – Letecké vraní patří budování nad Kaplicí a obhospodařo na THC Tomáš Hora mokřadů a pak ský. Významné biokoriči kopytník evrop- řované stráni pod obcí na Pokladník via vání zemědělských a funkci mokřadů jsou rovněž navazující Benešov: Martin Blansko. Otakárek strmé neobhospodafenyklový byl motýl přístup ke struktuře systém sečení pozemků, počínaje samozřejmě samotný způsob leteckého snímku které poskytují bylinné lemy, S. (1996): Holistický Sáblíková. Autor Milan Matoušek luk a pastvin. typický pro zemědělskoufenyklový – Otakárek útočiště hmyzu způsobem Jana Laciná, MarkétaJ., EISELTOVÁ, M. et RIDGILL, přístup. Grafická úprava: luk. Ve spolupráci Starček potoční po posečení okolních tých a osmdesátých í: Martin Faltus, hnojení až po – holistický krajinu. V sedmdesáV Bemagru jsou Autoři fotografi schématu: RIPL, W., POKORNÝ, jezerních ekosystémů v posledních letech letech minulého století však vznikla na Horní Bemagra a společnosti Daphne využívány principy snímkování. Autor – In: Eiseltová, M. (ed.): Obnova silně ubýval a jeho počty spíše Jaroměři „zemědělská ství, které vedou ČR zákonem biodynamické až a jejich degradaci. stoupají. jíž louky se sklízí ho k Přesto i on patří časově a prostorově rezervace“, je- dy. Nemá chráněné druhy. Jde o druh mezi okolí, k ozdravovánícelkové harmonizaci společnosti zemědělto co nejvíce typický pro louky však rád příliš rozdílně tak, pomohlo volně zapojený porost a zahradukci masa, mléka půdy, rostlin, zvířat a kvalitnější i jejího žijícím živočichům aby z čeledi miříkovitých, hmyzu až po a je závislý na savce) a podpořilo které slouží jako rostlinách (od Otakárek a dalších produktů. pronost potrava i konkurenční

míry krajiny, se které do určité Vlastnosti a vzhled hospodařením, velkoplošným ně ovlivněny změnami hydrolorežim v krajině. změnilo hydrologický posledních desítkách let drastickými kvality i kvantity v z hlediska je alarmující jak Povodí v ČR prošla Současný stav gických podmínek. z hlediska degradace půd. protipovodňovým tak i z krajiny je základním zadržené vody, rozlivu vod a zpomalení odtoku umožněním neškodného říčních Zadržení vody jej podpořit předevšímpoldry či obnovou původních opatřením a lze travními porosty, ovým a středních polohách. do terénu s trvalými zejména ve vyšších krajiny je základním protipovodň vod z a potočních niv, rozlivu a zpomalení odtoku doumožněním neškodného Zadržení vody jej podpořit předevšímpoldry (tj. území, které umožňuje opatřením a lze bezpečnosttravními porosty, mít výpusť a do terénu s trvalými nemá stálou hladinu, může zejména ve vyšších vody, a potočních niv, časné zadržení původních říčních ní přeliv), obnovou do moří miliony spolu s vodou a středních polohách. unikají z našeho území často s nesvažitých lánech Každoročně nenávratně látek. Na ohromných vody, vsakovápovrchový odtok a remízy tun ornice a rozpuštěných plodinami je urychlován vodní erozi (meze omezující stále vhodnými kulturními terénu dřívějšímu stavu Také členitost louky aj.) je oproti ní bývá minimální. živočišná výroba rokle, rozptýlené protože se nevyplácí s křovinami, úvozy, Situace se zhoršuje, prodají – kukuřici a řepku. redukovaná. které dosti pěstovat plodiny, a zemědělci musí

finanční

Ekologické hos harmonie mez podaření a zemědělstv i přírodou ím

YCENÁ PŮDA LÁTEK VODOU NASYCENÁ ROZP ROZPUŠTĚNÝCH MINIMÁLNÍ ODTOK

STI A DNES Ě V MINULO v minulosti značVODA V KRAJIN setkáváme, byly nenávratně kterou se dnes

Vytvořeno za

LÉTEK

¨ Tok vody látek ¨ Tok rozpuštěných

¨ ¨

í tok

LOBĚH VODY KOLOBĚH

vodn

OKÝ ODTOK VYSOKÝ

UZAVŘENÝ

ný

¨ Tok rozpuštěných ¨ Tok vody

NASYCENÁ PŮDA

drob d

nebo zahřívá proměny svých potřeby chladí na Zemi. Voda díky možnosti energii a tak podle umožňuje život teplotu, která uvolňuje či spotřebovává zánaší planetě. Zachovává se z porostů dobře nává teploty na médiem. Za den ochlazení která tak napomáhá je důležitým chladicím Voda v krajině množství vody, uvolňuje, když vypařuje velké místech opět sobených vodou se na chladných vyrovnávání tepTato energie tak dochází k (voda zůokolního vzduchu. Pomocí vegetace malý vodní cyklus zpět na vodu. působení procesu se říká pára kondenzuje v závislosti na povrchu. Tomuto lot na zemském se pouze její skupenství pevninou, mění stává stále nad zeslabuje. vodní cyklus sluneční energie). vegetace se malý krajina je suchá a překrajině s nedostatkem mimo povodí, Voda V odvodněné vodní pára je odnášena a dlouhá období beze srážek. odtéká, rychle tlak následuVoda sucha se vysoký atmosférický od moře a po obdobích hřátá, vytváří a záplav zrychlufrontálních systémů Střídání sucha se přichází ve formě srážky, mnohdy přívalové. více látek, půda na ). Z krajiny odtéká jí období bohatá v půdě (mineralizace je rozkladné procesy úrodnost. okyseluje a ztrácí

PROJEK TŮ

znamená PŘÍKLA D vody do krajiny Snažit se o návrat v rámci celého formy a funkce CE VČELNIČKY začít vnímat její vodní toky také REVITALIZA mimo samotné OBEC Znameekosystému – se přímo atmosféře, v rostlinách. BENEŠOV její pohyb Revitalizace Včelvodu v půdě, pramen si, co ovlivňuje dotkla 6 km délky ná to uvědomovat ovlivňuje právě její půsopovoničky, horní části a jak lidská činnost rozloze šachta tohoto toku o a kvalitu. vesnický a protipo- dí revi2 bení, množství rybník v krajině, protierozní společně; 16,2 km . Cílem Zadržení vody zlepšení musí být řešena talizace bylo t vodňová opatření ody v povodí, visející jevy. související kvality vody odkaliště jedná se o úzce usazovací jímka achta ní v krajině, šachta ša její zadržení h obnova biologických PROJEKT čistička rybničníMODELOVÝ KRAJINY funkcí toku a odpadních CE (OBNOVY) vod a obnova REVITALIZA k revitalizaci kra- ho systému přístup polopřirozešachta Včelnič- přilehlých Holistický (celostní) potrubí z projektu „Revitalizace RNDr. Mi- ných biotopů. jiny je patrný hospodářství ky“ na ekologickém Kamenice nad v Benešově u je pokud roslava Šrůtka drenážní cílem projektu voda Lipou. Základním živin v povocyklus vody a možno uzavřený hospodařením s ekologickým dí v kombinaci a obnovou mokřadů. usazovací rybník

KOLOBĚH VODY

www.bemagro .cz

u Vítejte na farmě

a MŽP podpory SFŽP

Kompostování

hnoje a přebytečné

trávy

byl pozorován pro jeho housenky. například na Chřástal polní Jaroměři. Chřástal se propracoval polní – na seznam celosvětově ptáků, protože například v západní ohrožených zásadně snížila, Evropě se jeho ale republice se situace na mnohých místech úplně populace nejen vymřel. mírně zlepšuje, ně v podhůří, chřástala můžeme V České kde najít hlavhledává extenzivní není tak intenzivní zemědělství. vlhké louky, kde Tento pták vyv červenci. Tou stavyvádí mladé dobou jsou však velmi pozdě, až roku 1938, kdy na mláďat zahyne louky již dávno Orlicí sahá do posečené a většipod sekačkami. 60 v Lípě nad Macháně, CSc. chřástal vyskytuje, Proto je potřeba í na statku č. p. Ing. Vladimíra místa, kde se Orlice. to místům okolí sekat až v srpnu. V oblasti Rodinné hospodařen rodičů současného vlastníka Bemagra Farma u řeky Malont vlastnictví více a také na Polžově. V (za vodárnou či za malontskýmpatří k těmkdy byla založena tek přešel do noci můžete chřástala porostů, z nichž potokem) od roku 1993, připomíná datuje travních se slyšet – jeho „kreexxx“ (Evropsky patří mezi hru na hřeben. Čejka chocholatá Novodobý rozvoj obhospodařováno 340 ha trvalých Orlice a Labe nejvíce ubývající Otakárek fenyklový 24049 je zde ptáky – od roku – Čejka chocholatá nivy neregu- na desetinu. Podobná V současnosti Natura 2000-CZ05 1982 klesly její Chřástal polní jší část údolní je situace stavy lokalitě soustavy dvě – úbytek v nejzachovale vhodných biotopů v celé Evropě. Hlavní příčiny než 2/3 leží v dokonce ha 0,2 jsou a třebuje mít přehled, a přímé ČR) Orlice. tzn. nízkou okolní ničení snůšek. Čejka povýznamná lokalita je vyhlášená jako přírodní park to vyhledává vegetaci, a také Biopás která s chovem mas-nutí nejsou bahnité části luk a polí. Mláďata vlhko, prou Dobechova lované Orlice, o zemědělství schopné pět týdnů po povylíhbúrské. Maso v této době probíhajílétat a pouze pobíhají v okolí hnízda. o v systému ekologickéh zemědělské práce. se i chov kozy Bohužel je provozován ky spatřit mezi Hospodaření mléka a připravuje jatka“ se bude bourat a prodáMalonty a Meziříčím, V Bemagru můžeme čejMostkách. Pokud tržní produkce v okolí Bukovska je uvidíte, držte kací „ekologická ného skotu bez a také na jim palce. na jatkách s certifi

HISTORIE A

Vytvořeno za finanční podpory SFŽP a MŽP

í: Markéta Sáblíková,

Jana Brychtová, Jiří Koptík, Martin Hrouzek. FARMĚ Chlumský, Dušan NA Grafická úprava:JanMilan Boucný, Petr Šaj, Matoušek. ÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Pochází skotu na světě. CHOV HOSPOD jší masné plemeno charakteris-

Pro zemědělce

ngus je nejrozšířeně barvu srsti a jeho Plemeno Aberdeen-a Skotska, má většinou černou porodů. Zvířata jsou odolná dního a snadnost á. Matky mají ze severovýcho je genetická bezrohost , jsou velmi přizpůsobiv ckým zatickou vlastností je vyhlášené specifi klimatickým podmínkám vůči nepříznivým vlastnosti. Maso tohoto plemene vynikající mateřské a vynikající chutí. plavémramorováním Savojských Alp, barvením, tzv. z oblasti podhůří cholesterolu ze je italského původu, a nejnižší obsah Plemeno Piemontese Maso má nízký podíl tuku zbarvení. ho až šedého vynikající mas. které dosahuje všech hovězích republiky, z Jihoafrické a svislýma ušima. plemeno původem hnědou hlavou bílá s typicky Búrská koza je Jeho barva je masné užitkovosti.

PRO

ZEMĚDĚLSTVÍ EKOLOGICKÉ

Místa pro přírodu

tvoří tvoří převážně a Tiché Orlice v zásoutoku Divoké Pastviny mají Farmy v okolí mezofilní louky. zaplavované a Trvalé travní porosty kvalitu. V říčmíře zde nacházíme následně i zoologickou druhy jako pastviny, v menší botanickou a pastvy rozdílnou loukami s typickými vislosti na intenzitě kostival lékařs aluviálními psárkovými (Lychnis flos-cuculi), můžeme setkat kohoutek luční ních nivách se Mozaiku doplňují (Alopecurus pratensis), plazivý (Ranunculus repens). vlhké) louje psárka luční mezofilní (středně officinale), pryskyřník patuský (Symphytum místech se nacházejí rozkladitým (Campanula sušších a vyvýšených majitel farmy, mokřady. Na um vulgare), zvonkem sečeny – posečená hmota se bílou (Leucanthem Macháň, CSc. obvykle Ing. Vladimír krávami. ky s kopretinou aj. Louky bývají jsou ještě přepásány (Galium album) bílým porosty la), svízelem senáž a některé se do balíků na suší na seno, balí zůže některé louky Kohoutek luční i farmy neunikne, však o ne(Lychnis flos cuculi) Čejka chocholatá Pozornému návštěvníkov poloviny července. Nejde (Vanellus vanellus) až do posečená stávají neposečeny která nejsou „včas“ a vyJsou to místa, aby mohli vyhnízdit dbalost hospodáře! 15. červenci), po Čejka chocholatá až se a pastvinách záměrně (seče bahňáci. Na loukách ptáci ze skupiny čejku chocholatou vést mláďata uvidět a uslyšet ým bychom mohli nezaměniteln kolem Orlice na sebe upozorňuje která i pády asse střemhlavým (Vanellus vanellus), a kolísavým letem v říčních vlhká stanoviště naříkavým voláním K hnízdění vyhledává trmými výstupy.

SOUČASNOST

raženého skotu v místních prodejnách. Autoři fotografi vat ze dvora i

Vítod obecný

nivách.

Voda v krajině

JE TYPICKÉ:

hospodaření ch hnojiv, ynižší intenzita rostlin, průmyslový í prostředků ochrany ynepoužíván kovaných organismů geneticky modifi podmínkám zvířat, tzv. welfare a chovatelským ypohoda chovaných daným přírodním h odpovídajících preventivně podávanýc ychov plemen hormonů, bez bez používání ychov zvířat peutik antibiotik a chemotera

Ekologické hosp odař

vováním nešetrných 50 letech (rozorání zásahů do krajiny provedenýc h v minulých mezí, zmeliorován í vlhkých luk apod.). Většina provedenýc h úprav souvisí diverzitou (rozmanitos s vodním tí živých organizmů)režimem krajiny a biorozdělena na . Některá menší mízků a alejí podél políčka, ostatní byla zatravněna. pole byla cest rozčlenila čištění potoka velké plochy pastvin.Výsadba reVčelnička pomohlo Snížit znepro farmu i celou vybudování kořenové obec. Část tohoto dě blízkého stavu. potoka byla vrácena čistírny Místo vydlážděnéh do přírode vodu z krajiny, o kanálu, který se lemovaný křovinami teď údolím nedaleko Benešova rychle odveNacházíte se klikatí potok a podmáčený v obci Benešov mi loukami. – vsi výjimečné v krajině. Benešov Okolní krajina svým umístěním je nyní mnohem a jeho okolí je smrkovými lesy. ostrovem polí pestřejší mozaikou a luk obklopeným vin, křovin a remízků i nesečených V této izolované polí, luk, pastlogicky hospodaří nelesní enklávě domovem pro ploch. Opět se od r. 1992 ekomnoho RNDr. Miroslav stává vhodným 150 ha a je zaměřena vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, Šrůtek. včetně druhů na produkci vysoce Ekofarma má výměru . orné půdě farmy kvalitního jsou pěstovány obiloviny, luskoviny biomléka. Na směsi – krmivo pro mléčný skot. a jetelotravní Ekologické hospodařen í na farmě není činností – jde jen prostou zemědělsko také o u ňovány ekologické praktickou péči o krajinu. V praxi jsou uplatprincipy a poznatky, ké a univerzitní získávané v rámci pedagogické činnosti vědecje vědom toho, majitele farmy. že hospodařen Pan Šrůtek si í neovlivňuje jen ale že je nutné samotné pozemky, nahlížet na něj v širších krajinných souvislostech. Už od založení farmy se intenzivně a historických zabývá napra-

PRO EKOLOG ICKÉ

Vytvořeno za finanční podpory SFŽP a MŽP grantem z Islandu, a podpořeno Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského prostřednictvím finančního mechanismu Nadace rozvoje občanské společnosti.

ZEMĚDĚ

ynižší intenzita LSTVÍ JE TYPICK obhospodařování É: půdy ynepoužíván í syntetických prostředků ochrany geneticky modifi rostlin, minerálních kovaných organismů hnojiv, ypéče o půdu a její úrodnost – dodávání organické biologickou aktivitu hmoty podporuje yrozmanité osevní postupy a pěstování ypoužívání ekologickýc odolných odrůd h osiv ypoužívání užitečných organismů (např. ydobré podmínky slunéček, hub a bakterií) pro chovaná hospodářsk á zvířata

P

je pravidelse ekologicky hospodaří, Obě řeky Krajina, ve které Orlicí. Divokou a Tichou naně zaplavována porost, na který dřeviný břehový dřevin mají vyvinutý se skupinami louky pomístně důvazují aluviální v nivě řek hrají Luční porosty se zde nebo soliterami. průtocích. Voda povodňových travní porost ležitou roli při a současně obohatí přirozeně rozlije o hlediska patří Z hospodářskéh o potřebné živiny. ějších a nejkvaz nejproduktivn jedněm k trávy, louky tyto pícninářsky hodnotné litnějších luk. Převládají luční, srha říznačka, luční, kostřava žlutavý aj. Při zejména psárka obecná, trojštět lipnice lipnice luční, vysokou asanační, mají porosty pravidelné sklizni u funkci. u a krajinotvorno půdoochrano

fií: Dušan Boucný, Autoři fotografi

EHP mechanismu v rámci Finančního ska a Norska občanské společnosti. Nadace rozvoje

ení v obci Bene šov na Vysočině Šrůtkova ekolo gická farma

z Islandu, Lichtenštejn Podpořeno grantem mechanismu prostřednictvím nančního a Norského fi

Informační tabule

ině ení v říční kraj Šetrné hospodař

řeky Orlice

ohrožených rostlin. schopDo systému kální prořezávání remízků, po němžpéče zapadá i loplošná území různého vývojového vzniknou malostáří.

Jana Laciná, Farma

u řeky Orlice

– archiv, Viktor

fická Křížek. Grafi

úprava: Milan

Ťuhýk obecný – samička (Lanis collurio)

Ještěrka obecná – samička (Lacerta agilis L.)

Nejcennější rostlinná společenstva na jí v údolí potoka farmě se nacházeVčelnička – podmáčené calandra). Nad ky. Roste zde hlavami možná a rašelinné louněkolik chráněných spatříte kroužit lesní (Buteo druhů rostlin ta trojlistá (Menyanthes buteo), či třepetat káně – vach- (Falco se poštolku obecnou trifoliata), vrba tinnunculus). (Salix rosmarinifoli rozmarýnolistá a) či hadí mord humilis). Najdeme nízký (Scorzonera Z potoka, rybníka zde i další typické a mokřadů můžete novišť: čertkus druhy těchto luční (Succisa sta- kání žab – skokanů zaslechnout kvápratensis), zábělník henní (Comarum hnědých (Rana ba- lených (Pelophylax temporaria) a palustre), blatouch zepalustris), několik esculentus); budete-li bahenní (Caltha uvidíte druhů ostřic (Carex ropuchu obecnou mít štěstí, spp.). (Bufo bufo), objevuje i v intravilánu která Kolem cest a nivy obce. Na výslunných se často potoka zůstalo vyhřívají ještěrky; mezích se zachováno chých mezí. Kromě z trávy ční kopečky voňavé mateřídoušk několik su- slunného počasí i další světlomilné přelétá nad kvetoucími mravenišť. Za y zde rostou druhy – hvozdík rostlinami řada kropenatý (Dianthus druhů hmyzu. Nejnápadněj deltoides), pupava ší jsou pestrobarevn bezlodyžná (Carlina li – okáči (Satyrinae), tavec rolní (Knautia acaulis), chrasbabočky (Nymphalina í motýarvensis) či smilka rásci (Maculinea) e), modstricta). a žluťásci (Coliadinae) tuhá (Nardus . Citlivou péčí Nově vysázené o celý agroekosysté listnaté stromy m s nimi sousedí, vhodně doplnily remízky a křoviny Šrůtkova ekologická a biotopy, které starší nejen kolem cest. Tyto farma kvalitní produkuje dřeviny spolu vinami, loukami, a zdravé biopotraviny s past- tváří mokřady a vodními , ale také spoluvyzdravou a krásnou na farmě pestrou plochami tvoří krajinu. krajinnou mozaiku, je útočiště řadě která poskytuživočichů. Na vlhkých loukách chřástal polní hnízdí (Crex crex), rákosiny níkům (Acrocephal skýtají us), pěnicím (Sylvia) úkryt rákosné (Locustella a cvrčilce zelenaevia). V křovinách žeme zahlédnout podél potoka můťuhýka obecného či vzácnějšího (Lanius collurio) ťuhýka šedého (Lanius excubitor). jsou domovem Pole křepelky polní (Coturnix coturnix), pastviny lákají hmyzožravé ptáky jako skřivana ního (Alauda arvensis), či polstrnada lučního (Miliaria

ro farmy zapojené do našich projektů zhotovujeme informační tabule, které seznamují veřejnost s hospodařením a přírodovědnými zajímavostmi dané farmy. Každá tabule je originální svým obsahem, seznamuje s historii daného místa, produkčním zaměřením farmy, vysvětluje, čím ekologické zemědělství prospívá krajině, přírodě, zvířatům. Autoři fotografi

í: Martin Faltus,

fotoarchiv Bioinstitut.

Grafická úprava: Milan

Matoušek

V roce 2010 jsme zhotovili tabule pro tyto podniky: Farma u řeky Orlice – Šetrné hospodaření v říční krajině Šrůtkova ekologická farma – Ekologické hospodaření v obci Benešov na Vysočině Voda v krajině – Návraty vody do krajiny (revitalizace říčního toku Včelnička) Bemagro Malonty – Ekologické zemědělství

harmonie mezi přírodou a zemědělstvím Stojany tabulí z masivního dřeva, doplněny o barevný plastový poster, jsou umisťovány na turisticky frekventovaná místa (turistické stezky, příjezd k farmě). Cílem je seznámit návštěvníky farem, ale i místní veřejnost s charakterem ekologického hospodaření.

Letáky

Letak_Sasov.indd 1

5.10.2010 16:39:41

Letak_Lnenickovi.indd 1

5.10.2010 16:39:20

F

armám zapojeným do projektů zpracováváme také informační letáky. Nabídky využila biofarma Sasov (Jak se žije bio na Českomoravské vrchovině), Stateček u Lněníčků (Pestré ekologické hospodaření v ptačí oblasti Doupovské hory), Ondřej Podstavek (Ekologické zemědělství, příroda a krajina v Bozeticích v Přírodním parku Orlice) a farma Kozodoj.

– 19 –

Matoušek

Harmonie člově ka s přírodou Místa pro příro du v zemědělsk é krajině


Pro veřejnost Zpravodaj

T

aké v roce 2010 jsme pokračovali ve vydávání Zpravodaje Ekozemědělci přírodě, publikovaného v časopise „Bioměsíčník“. Díky spolupráci s vydavatelem firmou vh presss je Zpravodaj v tištěné podobě distribuován všem členům svazu PRO-BIO, podnikům zapojeným v síti Ekozemědělci přírodě a zároveň dalším předplatitelům. Vychází v nákladu přibližně 6000 výtisků měsíčně.

Témata zpravodaje v roce 2010 Příběh kukuřice z Rheinau Ochrana biodiverzity v zemědělské krajině ve Švýcarsku Globální změny aneb svědectví půdy (3 díly) Za ekologickým zemědělstvím agroenvi opatřeními do Anglie a Skotska Krajinné prvky – nová legislativa, jejich ochrana a čerpání podpor Bioplynové stanice – stav v ČR Protipovodňová a protierozní opatření Ochrana přírody na modelových farmách ve Velké Británii (2 díly)

Elektronický archív všech čísel je přístupný na webových stránkách www.bioinstitut.cz.

Webové stránky

A

ktuální informace o dění na poli výzkumu, projektů, spolupráce, pozvánky na akce a semináře, nabídka publikací, fotogalerie a tiskové informace jsou průběžně k dispozici na webových stránkách Bioinstitutu www.bioinstitut.cz. BIOINSTITUT o. p. s.

– 20 –

Publikační činnost Agroekologie

U

čebnice o agroekologii – vědecké disciplíně, která využívá ekologické teorie ke studiu, designu, managementu a hodnocení produktivních zemědělských systémů, jež současně chrání přírodní zdroje. K dlouhodobému řešení problémů moderního zemědělství je možno dospět jedině restrukturalizací a takovou správou zemědělských systémů, která změní jejich podobu a fungování na základě agroekologie. Učebnice je určena jak pro moderní zemědělský provoz, tak pro akademickou obec.

Ekologické zemědělství a biodiverzita

I

nformační bulletin shrnující závěry mnoha výzkumných projektů, zaměřených na vliv EZ na kvalitu životního prostředí a potažmo početnosti různých živočišných a rostlinných druhů. Ekologické zemědělství prokazatelně zvyšuje biodiverzitu ve srovnání s konvenčním zemědělstvím. Menší produkční intenzita a vyšší podíl přírodních stanovišť vedou k tomu, že se v ekologických podnicích dosud vyskytuje mnoho stanovištně typických rostlinných a živočišných druhů a zemědělci mohou profitovat z nedotčeného a tím udržitelně fungujícího ekosystému. Materiál je přeložen ze švýcarského originálu vydaného FiBL do českého jazyka.

– 21 –

Ekologické zemědělství a biodiverzita Ekologické zemědělství prokazatelně zvyšuje biodiverzitu ve srovnání s konvenčním zemědělstvím. Ekologicky hospodařící podniky mají v závislosti na nadmořské výšce o 46 až 72 procent více přírodních a polopřírodních stanovišť a žije v nich o 30 procent více druhů a o 50 procent více jedinců než v podnicích nehospodařících ekologicky. Menší produkční intenzita a vyšší podíl přírodních stanovišť vedou k tomu, že se v ekologických podnicích dosud vyskytuje mnoho stanovištně typických rostlinných a živočišných druhů a zemědělci mohou profitovat z nedotčeného a tím udržitelně fungujícího ekosystému.

Biodiverzita zahrnuje rozmanitost života na všech úrovních: diverzitu druhovou, genetickou a rovněž diverzitu biotopů a ekosystémů. Bohatá biologická rozmanitost je důležitým předpokladem pro zachování přírodních procesů sloužících člověku, například přirozené regulace škůdců, opylování květů ovocných dřevin hmyzem a půdních procesů tvorby a rozkladu. Ministerstva zemědělství v řadě evropských států podporují zvyšující se měrou ekologicky orientované produkční metody, které zachovávají biodiverzitu a šetří přírodní zdroje [3]. V historické době vznikla rozmanitější kulturní krajina zemědělskou činností člověka z původní převážně lesnaté krajiny. Zemědělské hospodaření přizpůsobené podmínkám daného stanoviště a dávající přednost extenzivním produkčním formám je i dnes základním předpokladem mnohotvárné, druhově bohaté kulturní krajiny.

Intenzivní zemědělství jako hlavní příčina úbytku druhů Desítky let trvající intenzifikace zemědělského využívání půdy a krajiny zásadně změnila význam zemědělství pro biodiverzitu. Intenzivní zemědělství, šíření invazních druhů, zástavba půdy a izolace biotopů, ale také ponechávání zemědělské půdy v horských oblastech ladem způsobují silný pokles biodiverzity. Rovněž klimatické změny stále více přispívají ke změnám domácí flóry a fauny. Seznamy ohrožených živočišných a rostlinných druhů ukazují, že intenzivní zemědělství je jednou z hlavních příčin úbytku druhů v kulturní krajině. Používání pesticidů, syntetických dusíkatých hnojiv, scelování pozemků, meliorace a používání těžké mechanizace podstatně přispěly k prudkému poklesu biologické rozmanitosti.


Organic Agriculture Ekologičeskoje selskoje chozjajstvo

U

čebnice ekologického zemědělství v anglickém a ruském jazyce. Cizojazyčné verze knihy „Ekologické zemědělství v praxi“ nabízí všem zájemcům o tento typ hospodaření prakticky zaměřenou učebnici, určenou pro výuku jak učitelům a studentům, tak také pro praxi.

Ročenka ekologického zemědělství za rok 2009 2009 °®®³ MINISTERST VO ZEMĚDĚLST VÍ ČESKÉ REPUBLIKY

41å'0-# Ñ ÇÒÓ¿-Ì 9 '-1.1)+%- ¿Ô]Æ ÊÃÂÍÔ$ <'/ö&ö.568 ØÎÐ$Ô¿ ÍÉÐ¿ÑÌ0 8å'5-4'27$.+%'

ÐÍÑÒÊÇ Ì×

R

očenka sleduje vývoj a současný stav ekologického zemědělství v ČR, informace o ekologických farmách a strukturu jejich produkce, výrobu, prodej a distribuci biopotravin, právní předpisy, podpory v EZ, kontroly EZ, vzdělávání, vědu a výzkum, propagaci EZ a další. Bioinstitut připravil ve spolupráci s autory pro MZe ČR.

Pěstování luskovino-obilných směsek v ekologickém zemědělství Výsledky pokusů na vybraných ekofarmách v ČR

Z

kušeností a poznatků s pěstováním luskovino-obilných směsek (LOS) v podmínkách konvenčního zemědělství je poměrně velké množství, naproti tomu prakticky využitelných a experimentálně ověřených poznatků v podmínkách ekologického zemědělství je naprostý nedostatek. Tento stav dal podnět k formulaci dvou výzkumných projektů, které experimentálně ověřují využití LOS v ekologickém zemědělství na vybraných ekofarmách v ČR a jejichž průběžné výsledky jsou shrnuty v této publikaci. Jedná se o celou řadu oblastí, od volby druhů a odrůd plodin a jejich vzájemného poměru při pěstování přes experimentální ověření vlivu na výskyt chorob, škůdců a plevelů, až po kvalitu a výživovou hodnotu produkce a ekonomiku.


– 22 –

Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ

Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství Tomáš Mitáček a kolektiv

OLOMOUC 2010

D

alší z řady Metodik pro praxi, které vydal Bioinstitut ve spolupráci s odborníky. Příručka poskytuje informace o léčivkách, jejich pěstování a obecných zásadách agrotechniky, technologii zpracování, systému HACCP, skladování, balení, produkci osiv a hlavních zásadách ekologické produkce. Přílohou jsou barevné fotografie chorob a škůdců, obsáhlý seznam další užitečné literatury. METODIK A PRO PR AXI

Místa pro přírodu na vaší farmě (2. aktualizované vydání)

B

ioinstitut ve spolupráci s odborníky na ochranu přírody a krajiny vydal aktualizované vydání praktické příručky Místa pro přírodu na vaší farmě, která je podrobně doplněna o téma krajinných prvků – jejich význam, ochranu, evidenci, finanční podporu apod. Poskytuje informace o různých přírodních biotopech v zemědělském podniku, o jejich potenciálním ohrožení a možnostech zachování těchto ekologicky cenných ploch, včetně aktualizace seznamu dostupných dotačních titulů. Pasáže týkající se dotačních titulů byly konzultovány s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a Ministerstvem zemědělství České republiky. Příručka je určena především zemědělcům, kteří by rádi ve svém podniku zachovali či zvýšili biotopickou diverzitu, podpořili ohrožené druhy rostlin a živočichů, a případně by rádi na prováděná opatření získali některou z finančních dotací.

O LO L O M O U C 2 010 0 10

Žížaly a jejich význam pro zlepšování kvality půdy

Příručka nabízí informace o prospěšnosti žížal pro půdu a zemědělství, o biologii, druzích a životě žížal. Žížala je zde jako pomocník, kterým žádný zemědělec nepohrdne. Pracuje zdarma, živí se půdou a rostlinnými zbytky, pečlivě zpracovává půdu, zlepšuje dostupnost živin pro rostliny a podporuje růst rostlin. Překlad této publikace vznikl na základě spolupráce mezi Bioinstitutem a Bioforsk Organic v rámci norsko – českého výzkumného projektu „Využití luskovino-obilních směsek pro zvýšení soběstačnosti v krmivech a pro podporu kvality půdy na ekologických farmách v České republice“.

– 23 –


Finanční přehled NÁKLADY Struktura nákladů Materiál – běžná spotřeba Cestovné

Kč

EUR

88 072

3 514

450 070

17 960

Ostatní služby

3 000 496

119 732

Mzdové náklady

3 086 380

123 160

Zákonné sociální pojištění

930 641

37 137

Kurzové ztráty

357 889

14 281

21 713

866

-124 386

-4 964

17 800

710

7 828 676

312 397

Jiné ostatní náklady Tvorba opravných položek Dodatečné odvody daně z příjmů CELKEM

VÝNOSY Struktura výnosů Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Úroky

Kč

EUR

64 622

2 579

1 046 051

41 742

12 148

485

6 088

243

Kurzové zisky

103 977

4 149

Přijaté příspěvky (dary)

204 124

8 145

Jiné ostatní výnosy

10 460

417

Příspěvky zúčt. v organizaci

60 000

2 394

Provozní dotace

6 360 348

253 805

CELKEM

7 867 817

313 959

Výnosy celkem

7 867 817

313 959

Náklady celkem

7 828 676

312 397

39 142

1 562

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

Hospodářský výsledek


– 24 –

EUR = 25,060 podle kurzu ČNB k 31. 12. 2010

Slovo auditora

Bioinstitut je členem… České technologické platformy pro ekologické zemědělství PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Zeleného kruhu Mezinárodního sdružení IFOAM EU Group

Založení FiBL International

B

ioinstitut se stal členem FiBL International – Mezinárodní sdružení výzkumných institucí v oblasti EZ. Sdružení bylo založeno v únoru 2010 na veletrhu BioFach v Norimberku. Cíle sdružení jsou směřovány na rozvoj vědy a výzkumu v oblasti EZ s ohledem na ekologické a sociálně ekonomické aspekty a rovněž na zdraví lidí a zvířat.


– 26 –

Spolupráce Výzkumný ústav ekologického zemědělství FiBL – Švýcarsko, Německo, Rakousko PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk a jeho regionální pobočky Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Nadace Sonnenwiese Stiftung, Lichtenštejnsko IFOAM EU Group, Brusel Bioforsk – Norský institut pro výzkum v zemědělství a ŽP, Norsko Mendelova univerzita v Brně Státní rostlinolékařská správa, pracoviště Brno Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Státní veterinární správa KEZ, o. p. s. Daphne ČR Agritec, s. r. o. Ústav zemědělské ekonomiky a informací Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy PRO-BIO Liga ekologické podniky zapojené do sítě Ekozemědělci přírodě

Děkujeme

kolektivu externích spolupracovníků za spolupráci na tvorbě příruček a metodik lektorům přednášejícím na vzdělávacích seminářích redakci Měsíčníku BIO všem donorům, kteří finančně podporují naše projekty všem lidem a organizacím, kteří nás podporují a pomáhají nám v naší práci

– 27 –


Bioinstitut, o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

Kontakty

Adresa sídla: Křížkovského 8 771 47 Olomouc Česka republika

Adresa kanceláře: Tř. 17. listopadu 50 771 46 Olomouc

IČ: 268 569 48, DIČ: CZ 268 569 48 tel: +420 585 631 182 e-mail: [email protected]

Společnost zapsána v rejstříku u Krajského soudu v Ostravě ke dni 9. 4. 2005, Oddíl O, vložka 198

Sponzorský dar P

okud Vás činnost Bioinstitutu pro sektor ekologického zemědělství zaujala a chcete-li nás v ní finančně podpořit, můžete nám poslat sponzorský dar bankovním převodem na číslo účtu vedeného u Československé obchodní banky a. s.: 196 757 397 / 0300 Uvítáme jakoukoli finanční podporu našich aktivit. Pokud si přejete, abychom Vám zaslali potvrzení o přijetí daru (např. pro účely daňového přiznání), zašlete nám e-mail s potřebnými informacemi (jméno a adresu trvalého bydliště). Za jakýkoli finanční příspěvek Vám předem velmi děkujeme!

Výroční zpráva BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

Recommend Documents