Výrobci soutěžili o nejlepší potraviny regionu. Vítězů je sedm 1

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 31.8.2016 - 14.9.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP Boleslavský deník Výrobci soutěžili o nejlepší potraviny regionu. Vítězů je sedm 12.9.2016

Boleslavský deník str. 12 Region / Zpravodajství

1 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

(aka)

byznys.ihned.cz Penny Market za 2,7 miliardy zmodernizuje všechny své prodejny. Zaplní je "tržištními 2 stánky" a změní i logo Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 7.9.2016 masa - TOP Petr Kučera

ČRo Dvojka Test šunkových salámů 8.9.2016

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna


ČRo Plus Upřednostňujete při nákupu české zemědělské produkty před dovozenými? 4 Český svaz zpracovatelů ČRo Plus str. 1 12:30 Radiofórum 9.9.2016 masa - TOP

mediar.cz Nevyhovující potraviny mají obchody darovat 9.9.2016

mediar.cz str. 0 Články


Zuzana Semerádová

Moje zdraví Vše, co jsme zjistili o šunce 7.9.2016

Moje zdraví str. 71 Můj domov - výživa


Dita Váchová

Mostecký deník V Mostě vyrábějí nejlepší salám a špaldový řez 12.9.2016

Mostecký deník str. 2 Mostecko


EDVARD D. BENEŠ

mostecky.denik.cz V Mostě vyrábějí nejlepší salám a špaldový řez, získaly potravinářskou cenu

8

13.9.2016

mostecky.denik.cz str. 0 Moje Mostecko

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

D.Edvard Beneš

Naše rodina Proč je krutá nejlepší? 13.9.2016

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


(toj)

Prosperita Do obchodu mluví kde kdo, každý mu rozumí 12.9.2016

Prosperita str. 8 Názor odborníka


ptala se Eva Brixi

psp.cz Stenografický zápis 49. schůze, 8. září 2016 8.9.2016

psp.cz str. 0


Rodinný dům 10x zpracování úrody 6.9.2016

Rodinný dům str. 70 Zahrada - zpracování úrody


Adam Krejčík,

tn.cz Kam pro kvalitní české maso? 12.9.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/TN2014/PR/PR1


Týdeník Květy JÍDLO BUDOUCNOSTI 8.9.2016

Týdeník Květy str. 20 zaujalo nás potraviny


ONDŘEJ MRÁZEK

vitalia.cz Dnes se mění pravidla pro značení potravin a cigaret 7.9.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce Nelegální výrobna masa a uzenin zásobovala okolí 7.9.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso 13.9.2016

vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová


Zemědělec Z jednaní predstavenstva 12.9.2016

Zemědělec str. 12 Zájmové organizace


Ing. Jiří Felčárek

Zemědělec (newsletter) Začíná platit novela zákona o potravinách 7.9.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0


Eva Seifertová

zpravy.tiscali.cz Kvalitní vepřové maso hledejte v Jičíně 7.9.2016

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Komerční sdělení


Inzerce

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Měsíc biopotravin lidem ukáže, že bio je u nás doma 7.9.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

MZe ČR Šunkové salámy klamou obsahem masa, kvalita kolísá i v rámci jedné firmy 22 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 7.9.2016 masa - Ostatní iDNES.cz Historie versus současnost, zatím nerozhodně 9.9.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství


ASZ Ministr Jurečka jednal s komisařem Hoganem o zjednodušení Společné zemědělské 24 politiky i ukončení cukerných kvót Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 9.9.2016 masa - Ostatní MZe ČR Souhrn událostí uplynulých dní – 9. – 11.9. 2016 12.9.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris

bankovnipoplatky.com Hyde park - Nejdříve musí řetězce označovat dodavatele, po roce se to ruší 26 Český svaz zpracovatelů 13.9.2016 bankovnipoplatky.com str. 0 masa - Ostatní

BEVERAGE & GASTRO JAK CHUTNÁ KVALITNÍ BRITSKÉ JÍDLO 13.9.2016

BEVERAGE & GASTRO str. 12 gastro


Ján Chovanec PŘEHLÍDKA BRITSKÉHO JÍDLA A PITÍ 13.9.2016

BEVERAGE & GASTRO str. 16 gastro


Anna Krebsová

Blesk pro ženy Nakupujte bez obalu 12.9.2016

Blesk pro ženy str. 58 Recepty


blesk.cz Co jíst podle horoskopu? Lvům udělá dobře čokoláda, Střelcům chilli papričky 30 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Astročlánky 9.9.2016 masa - Ostatní Muž z Ostravy snědl 10 burgerů za 7 minut. Stal se hvězdou Burgerfestu v Praze 31 Český svaz zpracovatelů 11.9.2016 blesk.cz str. 0 masa - Ostatní Otec dvou dětí Tomáš Klus: Závažná slova o následcích rozvodu! 12.9.2016

blesk.cz str. 0 České celebrity


bruntalsky.denik.cz Monika Zoubková zve diváky za zemědělci 11.9.2016

bruntalsky.denik.cz str. 0 Kultura


František Kuba

businessinfo.cz FINE FOOD AUSTRALIA 2016 11.9.2016

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí


byznys.ihned.cz Tesco bude nejmenším dodavatelům platit dřív. Ti, kteří dodávají zboží do 800 tisíc korun, 35 dostanou peníze do 14 dnů Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 8.9.2016 masa - Ostatní Simona Janíková Inflace roste, pohání ji i strach z EET. Hostinští zvedají ceny, aby mohli zaměstnancům 36 platit legálně Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 9.9.2016 masa - Ostatní ČTK, dap

Claudia Potravinová pyramida

37

13.9.2016

Claudia str. 20 vím,jak na to

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ct24.cz Na podporu mléka a vepřového půjde přes půl miliardy z EU i od vlády 38 Český svaz zpracovatelů ct24.cz str. 0 Domácí 9.9.2016 masa - Ostatní dolejsim

czso.cz Newsletter - 36/2016 9.9.2016

czso.cz str. 0


Českobudějovický deník Firmy budou výživové údaje uvádět na potravinách 14.9.2016

Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy


(fef)

ČRo - pardubice.cz Víme, které potraviny vám ve stáří vrátí životní elán 13.9.2016

ČRo - pardubice.cz str. 0 radioporadna


Kateřina Prouzová

ČRo - plzen.cz Školní bufety projdou revolucí. Začíná platit „pamlsková vyhláška“ 13.9.2016

ČRo - plzen.cz str. 0 zpravodajstvi


Iva Kokešová

ČRo - strednicechy.cz Steaky milované řezníky. Hovězí veverka a telecí pavouček nadchli Ivanku Devátou 43 Český svaz zpracovatelů 11.9.2016 ČRo - strednicechy.cz str. 0 recepty_pochoutky masa - Ostatní Patrik Rozehnal

ČRo Hradec Králové V Dlouhoňovicích našli veterináři neregistrovanou výrobnu masných výrobků 44 ČRo Hradec Králové str. 3 16:00 Události regionu Český svaz zpracovatelů 9.9.2016 Hradec Králové masa - Ostatní

ČRo Plus Rozhovor se zemědělským analytikem Petrem Havlem 12.9.2016

ČRo Plus str. 1 11:34 Interview Plus


ČRo Radiožurnál Jak pomůže českým producentům mléka a vepřového masa Evropská unie?

46

9.9.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne publicistika


ČT 1 Změny v prodeji potravin 7.9.2016

ČT 1 str. 19 19:00 Události

Inflace v Česku zrychluje, 9.9.2016


47 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

denik.cz Počet výrobců biopotravin se v Česku za 8 měsíců zvýšil o 8,5 procent 49 Český svaz zpracovatelů denik.cz str. 0 Ekonomika 7.9.2016 masa - Ostatní ČTK Světové ceny potravin vystoupily nejvýše od května 2015 8.9.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika


ČTK FOTO: Pro jubilejní ročník se změnila tvář výstaviště 11.9.2016

denik.cz str. 0 Ústecký kraj


Václav Sedlák

Dobrý den s kurýrem Správný školák začíná den snídaní 12.9.2016

Dobrý den s kurýrem str. 9 Čtení pro volné chvíle


TEREZA TYMROVÁ

echo24.cz Každé čtvrté kuře ze supermarketů obsahuje E. coli, zjistil britský výzkum 53 Český svaz zpracovatelů 10.9.2016 echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy masa - Ostatní Echo24, ly

Ekonom 30 největších absurdit 8.9.2016

Ekonom str. 16 TÉMA ČÍSLA - Úředníci vs. byznys


JAN NĚMEC

ekonomika.iDNES.cz Rus si už jídlo solí ze Západu neosolí. Moskva rozšířila sankční seznam 55 Český svaz zpracovatelů 13.9.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika masa - Ostatní iDNES.cz, Jan Jiřička Test dětských snacků: žádná zdravá svačina, až na výjimky pouhé pamlsky

56

13.9.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel


MF DNES, Hana Večerková

epravo.cz Ústavní soud přezkoumá zákon o významné tržní síle 12.9.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter


Euro Zeleninový odraz doby 12.9.2016

Euro str. 70 Light - Gastronomie


Klára Donathová

euro.e15.cz Sankční externalita: ruští zemědělci vydělávají víc než zbrojaři 7.9.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys


Jonáš Kříž Petr Lávička: České maso bývá předražené 8.9.2016

euro.e15.cz str. 0 Tv


FaktorS TÝDEN V KOMENTÁŘÍCH ANALYTIKŮ, BYZNYSMENŮ A VLIVNÝCH 8.9.2016

FaktorS str. 12 Otazníky

ANDREJ BABIŠ SOBĚ 8.9.2016

FaktorS str. 16 EET

61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 62 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Frýdecko-místecký a třinecký deník Biopotraviny: sráží je vysoká cena, ale nabídka přesto roste Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2 Zprávy/Z 9.9.2016 regionu


BŘETISLAV LAPISZ

G.cz Staročeský trdelník? Marketingový podvod! 6 českých jídel, která mylně považujeme za 64 tradiční Český svaz zpracovatelů 10.9.2016 G.cz str. 0 Život, Jídlo masa - Ostatní

Haló noviny Klima se mění. Jídlo a zemědělství také 14.9.2016

Haló noviny str. 2 Z domova (mh)


Horácké noviny V bramborách máme být soběstační 9.9.2016

Horácké noviny str. 3 Publicistika


(ap)

Hospodářské noviny Emco přejde z otce na syna 8.9.2016

Hospodářské noviny str. 14 Podniky a Trhy


Kateřina Adamcová MŮJ ÚSPĚCH? LIGA MISTRŮ 9.9.2016

Hospodářské noviny str. 10 Rozhovor


Michal Šenk Jídlo jako nové náboženství? 13.9.2016

Hospodářské noviny str. 8 Názory


Julie Hrstková

chrudimskenoviny.cz Regionální pochoutky provoněly závodiště a našly mezi sebou MLS Pardubického kraje 70 Český svaz zpracovatelů chrudimskenoviny.cz str. 0 Od sousedů 8.9.2016 masa - Ostatní red

idnes.cz - blog Tenerife – ostrov věčného jara 2 8.9.2016

idnes.cz - blog str. 0


Šárka Rosová Váňová

iHNed.cz Tabulku návštěvnosti českých kin stále vede Tajný život mazlíčků, druhá je Eastwoodova 72 novinka Český svaz zpracovatelů 13.9.2016 iHNed.cz str. 0 masa - Ostatní ČTK

INDEX LN Do LIpáNků foukat Dusík NEbuDEmE 12.9.2016

INDEX LN str. 50 Příběhy úspěšných


Jaromír Hasoň

Jablonecký deník Devro kvůli úhynu ryb v Jilemnici preventivně omezilo výrobu 8.9.2016

Jablonecký deník str. 1 Titulní strana


(čtk)

jihlava.iDNES.cz Pijte české mléko, nabádají odborníci. Je však dražší, než z dovozu

75

8.9.2016

jihlava.iDNES.cz str. 0 Jihlava / Jihlava - zprávy


iDNES.cz, Martin Vokáč

Jihlavský deník Česká biopotravina: Zvítězila moderní klasika – paštika 9.9.2016

Jihlavský deník str. 19 U nás doma


(tz)

KOKTEJL Unikátní jeseteři 31.8.2016

KOKTEJL str. 50


Martin Dlouhý

kolinsky.denik.cz V sobotu se odehraje další Česká bašta 9.9.2016

kolinsky.denik.cz str. 0 Moje Kolínsko


Redakce

Konstrukce Správná izolace, vhodná teplota, nezávadný materiál. Jaké normy musejí splňovat 79 chladírny a mrazírny? Konstrukce str. 96 Příloha - Halové a střešní Český svaz zpracovatelů 9.9.2016 konstrukce masa - Ostatní

krajskelisty.cz Litoměřickému výstavišti vládne až do soboty tradiční Zahrada Čech 13.9.2016

krajskelisty.cz str. 0 Ústecký kraj


Adina Janovská

kurzy.cz Indexy spotřebitelských cen - inflace - srpen 2016 9.9.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika


liberec.iDNES.cz Architekt navrhl novou Českou Lípu. Ke Crystalu chce přistavět divadlo 82 Český svaz zpracovatelů 13.9.2016 liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy masa - Ostatní MAFRA, Tomáš Lánský

Lidé a země KRÁLOVSTVÍ VŮNÍ A CHUTÍ 9.9.2016

Lidé a země str. 72 Vaše cesty


Petr Čunderlík a Iva Molíková / Maroko

Litoměřický deník Pro jubilejní ročník se změnila tvář výstaviště

84

10.9.2016

Litoměřický deník str. 3 Litoměřicko


VÁCLAV SEDLÁK

Magazín Víkend DNES Věstonická venuše je jako MONA LISA 10.9.2016

Magazín Víkend DNES str. 12 Rozhovor


KLÁRA KUBÍČKOVÁ

maminka.cz Co jíst a nejíst v těhotenství? Pozor na množství ovoce nebo plísňáky 10.9.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video


MARKETING SALES MEDIA Prý odteď bude jasno 12.9.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 5 News


Mladá fronta DNES Hygienici nařídili likvidaci tuny masa 9.9.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Pardubický


(ČTK) Žádná zdravá svačinka. Až na výjimky to jsou pouhé pamlsky 13.9.2016

Mladá fronta DNES str. 10 Test


Hana Večerková Architekt navrhl novou Českou Lípu 13.9.2016

Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Liberecký


- Tomáš Lánský Slabost Unie ničí dohodu s USA 14.9.2016

Mladá fronta DNES str. 8 Názory


Luboš Palata Košer jídlo? Jogurt i müsli tyčinka 14.9.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Praha


Tereza Blažková

nasejablonecko.cz Program kin v Jablonci nad Nisou od 8. do 21. září 8.9.2016

nasejablonecko.cz str. 0 Kina


National Geographic Česko HORKÁ VLNA

94

9.9.2016

National Geographic Česko str. 44 Horká vlna


Craig Welch

Nedělní Blesk CHTĚL JSEM SI VŠECHNY PŘÍTELKYNĚ VZÍT 11.9.2016

Nedělní Blesk str. 8 Rozhovor


Bára Veverková

novinky.cz Soutěžte o nejlepší frgál a klobásu, vyzývají pořadatelé Karlovského gastrofestivalu 96 Český svaz zpracovatelů 11.9.2016 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy masa - Ostatní Martina Žáčková ŽEBŘÍČEK: Slunce vyklidilo kina, nepomohl ani pravý americký hrdina Sully 97 Český svaz zpracovatelů 12.9.2016 novinky.cz str. 0 Kultura masa - Ostatní Stanislav Dvořák

ona.iDNES.cz Každodenní chyby, které urychlují stárnutí. Málo spánku i lenost 13.9.2016

ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví


pro iDNES.cz, Marcela Svobodová

parlamentnilisty.cz AČTO: Požadavek na dvoutřetinový podíl českých potravin v obchodech je realistický 99 Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 9.9.2016 masa - Ostatní Tisková zpráva Premiér Sobotka: Balíček českým zemědělcům přináší miliony na podporu obou oblastí, 100 které jsou postiženy krizí Český svaz zpracovatelů 10.9.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Státní veterinární správa objevila klamavě značené klobásy 11.9.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy


Tisková zpráva

Právo Jubilejní veletrh Zahrada Čech startuje 9.9.2016

Právo str. 14 Severozápadní Čechy


Karel Otcovský Eurokomisař Hogan: Zvýšení intervenčních cen by produkci mléka v EU nesnížilo 103 Český svaz zpracovatelů 10.9.2016 Právo str. 18 Trhy & ekonomika masa - Ostatní (sp) Cena za inovace míří do pekárny

104

10.9.2016

Právo str. 22 Firma


Dana Gabrovská Zpracovatelé vyhledávají české suroviny 12.9.2016

Právo str. 13 Trhy & ekonomika


Jiří Tichý

Pražský deník Farmářské trhy 9.9.2016

Pražský deník str. 8 Servis


Profit V hlavní roli je příběh 12.9.2016

Profit str. 15 Téma


DALIBOR DOSTÁL

Reportér Babišovi policajti 12.9.2016

Reportér str. 32 Report


Jaroslav Kmenta To byl Cimrman 12.9.2016

Reportér str. 50


Jiří Štický Tereza už nepeče 12.9.2016

Reportér str. 96 Mládí v byznysu


Adéla Vopěnková Skutečný francouzský šéfkuchař v Česku 12.9.2016

Reportér str. 154


Michal Musil

roklen24.cz Ústavní soud přezkoumá zákon o významné tržní síle 12.9.2016

roklen24.cz str. 0 Zprávy Online


čtk

Strakonický deník Na trzích nebude chybět ani strakonický pivovar 9.9.2016

Strakonický deník str. 3 Strakonicko


MICHAELA HOLMANOVÁ

STYL Ryby

114

13.9.2016

STYL str. 19 Potravina týdne


VENDULA PRESSEROVÁ

trendybydleni.cz Kvalitní sušička potravin vám nemusí udělat díru do rozpočtu 9.9.2016

trendybydleni.cz str. 0 Kuchyně


tyden.cz VIDEO: "Nechutné" tajemství výroby gumových medvídků 10.9.2016

tyden.cz str. 0 Ostatní


-tya-

Vaříme krok za krokem Myslivecká hovězí pečeně na houbách 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 26 na víkend hlavní jídla

Španělský ptáček podle šéfkuchaře 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 28 na víkend hlavní jídla

Vepřové s dýňovou nádivkou 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 32 zářijové téma dýně

117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Vesmír Malý velký oxid 8.9.2016

Vesmír str. 22 Téma - chemie života


Jana Jaklová Dytrtová, Michal Jakl a Miroslav Petr

vitalia.cz Proč nám tuhnou cévy? Jíme hodně masa a „éček“ 8.9.2016

vitalia.cz str. 0


Redakce

Zemědělec Počet biovýrobců stoupá 12.9.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Další kolo programu bude v říjnu 12.9.2016

Zemědělec str. 6 Publicistika


Zuzana Fialová Společnosti Patria Kobylí klesly tržby, ale vzrostl zisk

124

12.9.2016

Zemědělec str. 10 Publicistika


(opr, čtk) • Kalendář akcí 12.9.2016

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis


Zemědělec (newsletter) Veterináři našli neregistrovaný provoz na zpracování masa, nařídili likvidaci masa 126 Český svaz zpracovatelů Zemědělec (newsletter) str. 0 8.9.2016 masa - Ostatní Eva Seifertová Potravinářská společnost Hamé investuje na Slovensku Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, 9.9.2016 Evropská unie, Obchod, Potravinářství


Oldřich Přibík Nový podpůrný balíček pro producenty mléka a vepřového masa Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Evropská unie, 12.9.2016 Živočišná výroba


Zuzana Fialová

Plné znění zpráv 31.8.2016 - 14.9.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP Boleslavský deník Výrobci soutěžili o nejlepší potraviny regionu. Vítězů je sedm 12.9.2016

Boleslavský deník str. 12 Region / Zpravodajství (aka) Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Zámek Kacina – Ceny o nejlepší potraviny Středočeského kraje jsou již rozdány. Slavnostní předávání certifikátů se konalo v rámci tradičních dožínek a vinobraní na zámku Kačina. Prestižní značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství nejlepším výrobkům malých a středních regionálních producentů ve 13 krajích Čech a Moravy. „Ministerstvo zemědělství pomáhá již sedmým rokem soutěží Regionální potravina malým producentům z regionů. Snaží se tak ocenit a zviditelnit jejich náročnou práci a napomoci jim uspět s jejich výrobky na trhu,“ uvedl soutěž ministr zemědělství Marian Jurečka. Ve Středočeském kraji bylo letos v soutěži o značku Regionální potravina hodnoceno celkem 82 produktů od 28 výrobců, a to v osmi kategoriích: masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, masné výrobky trvanlivé, tepelně neopracované, konzervy a polokonzervy, sýry včetně tvarohu, ostatní mléčné výrobky, pekařské výrobky včetně těstovin, cukrářské výrobky včetně cukrovinek, alkoholické a nealkoholické nápoje, čerstvé nebo zpracované ovoce a zelenina a ostatní potraviny. Nejsilnější zastoupení mělo 21 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované. Kategorie ostatní mléčné výrobky zůstala bez hodnocení. Hodnotí se kvalita i oznacení výrobku „Při výběru vítězných výrobků byl kladen důraz především na kvalitu použitých regionálních surovin,

vyšší míru přidané hodnoty, ale také na správné označování výrobků,“ sdělila koordinátorka soutěže ve Středočeském kraji Gabriela Jeníčková, ředitelka Krajského informačního střediska Středočeského kraje. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat na svém obalu značku Regionální potravina po dobu čtyř let. V současné době značku nosí 577 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. *** Vítězné potraviny středních Čech • Paštika s pečeným masem, řeznictví a uzenářství U Dolejších • Salám s pepřem, Vlamexa • Zrající sýr, Martin Homola • Švestkový řez, ISŠ Jesenice • Bohemia mošt – jablečný, Bohemia Apple • Džem z českých malin, Berry servis • Med z tupadelské bažantnice – medovicový, Jana Vonšovská Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Benešovský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Kladenský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Berounský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Kolínský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Kutnohorský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Mělnický deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Nymburský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Příbramský deník; Region / Zpravodajství; 12 Publikováno| Rakovnický deník; Region / Zpravodajství; 12 ID| dfe2f3ef-2870-43fe-b533-bd92b3b046fb

byznys.ihned.cz Penny Market za 2,7 miliardy zmodernizuje všechny své prodejny. Zaplní je "tržištními stánky" a změní i logo 7.9.2016

byznys.ihned.cz str. 0 Petr Kučera Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Diskontní řetězec otevřel první dvě zmodernizované prodejny v Česku, během dvou let plánuje proměnit všechny obchody. Do modernizace firma investuje 2,7 miliardy korun. Penny také přestává používat vlastní označení Česká kvalita, které se nelíbilo potravinářské inspekci. Postupnou přeměnu svých prodejen zahájil diskontní řetězec Penny Market. Nová podoba měla premiéru před týdnem v pražské Kolbenově ulici, dnes následuje obchod v Mělníku. Řetězec také v Česku změní logo – nové už používá na německém trhu. Během dvou let chce Penny Market zrekonstruovat všech svých 360 tuzemských prodejen, uvedl letos v únoru generální ředitel řetězce Espen B. Larsen. Do modernizace firma investuje 100 milionů eur (2,7 miliardy korun). Češi častěji hledí na kvalitu potravin místo ceny. Roste i obliba produktů z Evropské unie, ukazuje průzkum - čtěte ZDE "Nová prodejna je rozdělená do několika světů či tržištních stánků, například stánek s ovocem a zeleninou, svět pečiva nebo svět piva, které dohromady tvoří jedno velké tržiště," říká Zlata

Ulrichová, vedoucí marketingu Penny Marketu. Už v polovině srpna začal jako první z velkých tuzemských prodejců nabízet i ovoce a zeleninu nestandardních tvarů od českých zemědělců. Slibuje, že cena bude minimálně o desetinu nižší ve srovnání s "esteticky odpovídajícími" produkty. Interiéru zmodernizovaných prodejen dominují dřevěné prvky a detaily, což má podle firmy přispívat k navození příjemné a útulné atmosféry. Řetězec zmiňuje také "praktické a logické uspořádání zboží, které učiní nakupování mnohem jednodušším". Konkrétně jde o zkratky mezi jednotlivými sekcemi nebo umístění sortimentu ve slepých uličkách, které má lidem umožnit snadnou a rychlou orientaci v nabídce jedním pohledem. Firma vycházela z průzkumu mezi zákazníky. Povznést kulturu nakupování Penny Market hlásí, že "přepisuje historii českého retailu". Oproti konkurenčnímu diskontnímu řetězci Lidl, který letos zbourá desítku starých prodejen a nahradí je zcela novými, ale Penny provádí jen úpravy uvnitř stávajících prostor. Lidl se chce zbavit dřívější nálepky "obchodu pro chudé" a lákat na kvalitnější zboží v luxusnějším prostředí než dosud. Snaží se Penny Market následovat konkurenta? "Naším cílem není otevírat luxusnější prodejny, ale provozovat takové, ve kterých se zákazníci i zaměstnanci cítí dobře," odpovídá Ulrichová. Řetězec Billa v Česku zvýšil zisk o šest procent. Stoupl na 361 milionů korun - čtěte ZDE Hlavním cílem nového konceptu prodejen je podle ní přiblížení se k místním zákazníkům a příjemnější, přátelská atmosféra. "Chceme povznést kulturu nakupování na příjemnou činnost v přátelském prostředí s lidmi, které znáte ze svého nejbližšího okolí, a prodavači, na které se budete těšit," říká vedoucí marketingu. Co si konkrétně představit pod osobnějším přístupem k zákazníkům? "Rádi bychom jim byli ještě blíže, proto jsou v prodejně prvky, které pomáhají budovat sousedskou komunitu, například prostory pro inzerci či vyvěšení plakátů ohledně místních aktivit a podobně. O této snaze napovídá i samotný název prodejny "Penny Lehovec", který si lidé v Praze 9 sami vybrali," odpovídá Ulrichová. Součástí nových prodejen jsou i plochy určené dětem, které si mohou skočit panáka nebo se zabavit jednoduchými úkoly, zatímco rodiče nakupují. Značka Česká kvalita končí Penny Market chce klást důraz na české výrobky a produkty regionálních dodavatelů. "Celkem sedm z deseti potravin je českých," upřesňuje Ulrichová. Od 8. září přestane řetězec používat vlastní označení Česká kvalita, kvůli němuž se opakovaně dostával do sporu se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Tímto sloganem a českou vlajkou totiž označoval i některé zahraniční výrobky. Například za rok 2012 kvůli tomu dostal pokutu 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market argumentoval, že potraviny – byť z ciziny – jsou vyrobené podle tradičních českých receptur. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Pravidla pro dobrovolné používání podobných označení zpřísní od ledna 2017 novela zákona prosazená ministerstvem zemědělství. Penny Market oznámil, že v souvislosti s tím začne výrobky, které splňují kritéria pro označení Česká potravina podle zákona, označovat logem s českou vlajkou.

Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, bude možné označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek – má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují. Penny Market působí na českém trhu od roku 1997 a zaměstnává přes 5500 lidí. V současné době provozuje 360 prodejen, na otázku ohledně dalšího rozšiřování zástupci firmy neodpověděli. Je dceřinou společností německého řetězce REWE, který v Česku provozuje také supermarkety Billa. Šéf Penny Marketu Espen B. Larsen letos v únoru řekl, že spuštění e-shopu zatím společnost neplánuje. Hospodářský výsledek za rok 2015 Penny Market ještě nezveřejnil. V roce 2014 zvýšil v Česku meziroční zisk o 77 procent na 523 milionů korun, tržby stouply o tři procenta na 31,3 miliardy korun.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65429240-pen...lni-je-trzistnimi-stanky-a-zmeni-i-logo

ČRo Dvojka Test šunkových salámů 8.9.2016

ČRo Dvojka str. 1 10:04 Poradna

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Milí posluchači, vítejte ve druhé hodině dopoledního vysílání. Vy víte, že 7 minut po 10 hodině vás čeká každý čtvrtek Spotřebitelská poradna a my si v ní dnes budeme povídat o šunkových salámech. Obecně se říká, že uzeniny nejsou příliš zdravé, ale obecně se uzeniny těší obrovské oblibě, a taky je možná dobré vědět, které jsou pro naše zdraví, když už ne vyloženě prospěšné, tak alespoň méně škodlivé. Ve Slovu nad zlato společně probereme výraz notně, no, a ve Stylu vás zveme do muzea módy, ale teď už pojďme na Spotřebitelskou poradnu. Šunkový salám, věrný souputník našeho dětství, druh, který doma v lednici skoro vždy byl na rozdíl od šunky, kterou nám rodiče v té době kupovali jenom, když jsme byli nemocní. O měkkých salámech se nevyprávějí vždy lichotivé historky, ale přesto mají v našich životech i ledničkách své místo. Mimochodem šunkový salám není jen českou specialitou, ale typickou růžovou mozaiku znají i Němci a Rakušané. Jak poznáme ten kvalitní? Poznáme to podle ceny, poznáme to podle barvy, v čem se liší od šunky? Tak to všechno jsou informace, které nám dnes řekne Jan Maryška z dTestu. Přeji hezké dopoledne. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Dobrý den. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A to proto, že dTest provedl laboratorní testy 15 šunkových salámů. Chtěla jsem se zeptat, pane Maryško, co jste konkrétně testovali? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------My jsme se při našem testu zaměřili na to, zda šunkové salámy splňují požadavky české vyhlášky,

to znamená měřili jsme v nich především obsah masa, měřili jsme v nich obsah tuku, pak nás zajímalo jak salámy chutnají, vypadají, jak se chovají na skusu, jakou mají konzistenci a samozřejmě jsme nezapomněli ani na nežádoucí látky, abychom zjistili, zda jsou bezpečné. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Co obsah soli, ten jste také testovali? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Sůl nás také zajímala, zajímalo nás jak jsou salámy slané a pak nás zajímala jedna specifická skupina solí, takzvané fosforečnany, které fungují v šunkových salámech jako přídavné látky a v jejich případě jsme prověřovali, zda jejich výrobci splňují a dodržují maximální povolené limity na použití této přídavné látky. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Milý Jane Maryško, než budeme konkrétní, tak váš pocit, když jste před sebou měl výsledky těch testů. Dopadly šunkové salámy obecně lépe než jste čekali, anebo nic moc? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Můžu říct, že jsme z výsledků testů trošku rozmrzelí, protože z 15 testovaných výrobků jich třetina měla problém, který je diskvalifikoval a vysloužily si nedostatečné hodnocení, což je poměrně vysoké číslo v porovnání s jinými testy, které jsme prováděli. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Dá se říci, že ten problém, který vy jste takto neurčitě označil, že byl u všech stejný, anebo každý výrobce má svůj problém? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Většinou se jednalo o problém stejného druhu. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A co to bylo? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tři případy výrobci na obalech deklarovali vyšší podíl masa, než který jsme potom ve skutečném výrobku naměřili a ve dvou případech se potom prokázala přítomnost drůbeží bílkoviny, která ovšem nebyla na obalu uvedena. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Obsah masa byl asi nejdůležitějším kritériem, ... Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Přesně tak. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------... které jste při posuzování kvality šunkového salámu zkoumali, tak tedy jak si vedli jednotliví výrobci? Jan MARYŠKA, časopis dTest

-------------------Já bych tady nejdřív obecně naznačil, že šunkový salám by měl podle české vyhlášky obsahovat pouze 55 % masa. Ten minimální limit je poměrně nízký, čehož jsou si výrobci vědomy, a v podstatě s výjimkou jednoho výrobku na svých obalech deklarují podíly masa, které jsou mnohem vyšší. Nejvyšší podíl, se kterým jsme se setkali, bylo 90 %, který slibovaly dva výrobky, většinou se dají sehnat šunkové salámy kolem 70, 75 % masa. Takže my jsme při našem ověřování především vycházeli z toho, zda výrobci dodržují tyto své standardní sliby na etiketách. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A ti, co slibovali 90 % masa, lhali, anebo říkali pravdu? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Jejich deklarace byly správné, skutečně jsme u nich tak vysoké obsahy masa našli. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Tak, to zní velmi dobře, ale v té souvislosti se ještě musím zeptat, jaký je vlastně v tom případě, když už máme 90 % masa, jaký je rozdíl mezi šunkou a šunkovým salámem? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------V podstatě je to dáno technologií výroby a jedná se v obou případech o odlišný druh výrobku. Zatímco šunka se vyrábí z celé vepřové kýty, která se pouze upraví, uvaří, vyudí, tak šunkový salám už je přeci jenom výrobek, kde je vepřová kýta jako velice důležitá složka, konkrétně se nakrájí na kousky a poté se ty kousky spojí takzvanou spojkou, což je na velice jemno rozemleté maso, dříve to bývalo maso hovězí s masem vepřovým, dnes teda většinou pouze maso vepřové a vlastně tato směs těch hrubých kousků a té jedné spojky se potom plní do obalů, salámy se mohou proudit, pak se uvaří a tím vlastně vznikne vařený masný výrobek, který, když se rozkrojí, tak má typickou mozaikovitou strukturu, kterou určitě dobře znáte, to znamená jednolitá růžová hmota a z ní vystupující velké kousky té vepřové kýty. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Pane Maryško, říkal jste, že ten výrobek, který měl největší obsah masa, tak to bylo 90 % masa, a kdo měl nejmíň v procentech? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Když jsme se podívali na deklaraci obsaženého masa, tak ten základní 55% podíl jsme našli na etiketě uzeného šunkového salámu Steinex, a kdybychom se podívali na absolutní čísla z našeho měření, tak vůbec nejnižší podíl masa jsme zjistili u šunkového salámu Tesco Value. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Obecně vedly si lépe dovážené výrobky zahraničních výrobců, anebo si vedly lépe domácí? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------My jsme v našem testu z celkového počtu 15 výrobků měli 3 výrobky zahraniční a zbytek byly výrobky našich producentů. Měli jsme tu výrobky z Německa i z Rakouska, protože jak už jste zmínila na začátku, šunkový salám v Německu Bürkschinken, v Rakousku Krakauer je známý i tam a dva zahraniční výrobky se umístily na čelních pozicích v našem průzkumu, konkrétně rakouský, který byl označen ještě jako velice lehký s nízkým obsahem tuku a jeden německý výrobek a naopak jeden německý výrobek byl potom mezi pěti propadlíky, dostal se mezi ně díky nedostatečnému změřenému obsahu masa, který byl v rozporu s tím, co výrobce deklaroval na etiketě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A jak dopadly testy z pohledu přídavných látek? Měli jste u některých výrobků pocit, že je to taková malá chemická továrna, anebo si výrobci vedli docela dobře? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Musím říct velice dobrou zprávu, kdo hledá, tak najde šunkový salám, který je v podstatě bez přídavných látek kromě konzervantů, který tam z pohledu bezpečnosti skutečně být musí. My jsme měřili pouze fosforečnany, tam se můžeme opřít o laboratorní ... Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------To jsou ty sole. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------To jsou přesně ty sole, které v šunkových salámech fungují tak, že zvyšují vaznost vody do masa, což je velice důležitá vlastnost právě pro tu masnou spojku, aby ten salám pěkně držel pohromadě, aby z něj voda potom nevykapávala. A z tohoto pohledu můžeme říct, že vlastně všechny výrobky splnily maximálně limity, které pro použití fosforečnanů předpisy povolují. A pak jsme ještě teda sledovali podle etiket, zda se v salámech neobjevují některé látky, které bychom mohli považovat za zbytečné například škroby, zahušťovadla, barviva nebo glutaman sodný, no, a tam jsme našli šest výrobků, které si bez nich dokázaly úplně poradit a zase naopak pouze tři výrobky, které obsahovaly všechny čtyři zároveň, takže dá se říct, že téměř polovina výrobků byla bez nich. Takže to dopadlo velice dobře. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Možná, že si teď posluchači říkají: "No, to je dobře, že nám vyprávíte takto o šunkových salámech, ale jak já to mám vědět, který z nich zvítězil, který je nejlepší?" A když jste řekl, kdo hledá najde, najde i výrobek bez těch Eček a přídavných látek, tak vezte, milí posluchači, že za malou chvíli se budeme soustředit nejenom na vaše konkrétní dotazy, ale také vám řekneme konkrétní výrobce a konkrétní výrobky, jak si, který vedl. Vy se můžete ptát na 221552424 nebo 2525. Také můžete psát dotazy na mailto:[email protected]. / Písnička / Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Milí posluchači, je tady Spotřebitelská poradna, ve které se dnes obrazně řečeno díváme na zoubek šunkovým salámům, protože časopis dTest prováděl jejich laboratorní testy. O jejich výsledcích nám přišel povídat Jan Maryška z dTestu, a já se nejprve budu věnovat vašim dotazům, zvedám proto telefon a ptám se, kdo se k nám dovolal, jakou máte otázku? Dobrý den. osoba -------------------Křivánková, Zlín. Já se, prosím vás, chci zeptat, proč je v měkkých salámech šunka a v mase tolik vody? To se úplně leskne a teče to z toho. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------No, já bych řekla, že tady bude asi odpovědí váha, ale možná, že nám pan Jan Maryška řekne něco jiného. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tak, v případě šunkových salámů je ta voda nezbytně nutná, aby ten salám držel pohromadě. Ale to, že voda posléze z toho salámu vytéká, tak to je vada, která by neměla být, a je to i v naší

vyhlášce stanoveno, že z masných výrobků se voda uvolňovat nemá. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A je to i to, co jsem naznačila já, že ta voda je docela těžká, takže najednou máme z vody docela velkou gramáž. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tady to není důvod, který bych čekal zrovan u těch měkkých salámů, to by se mohlo týkat spíš třeba sušených výrobků, kde je vysloveně požadavek na jejich vysušení. U těch měkkých bych viděl spíše technologické důvody, aby to drželo ten vyžadovaný tvar, jaký má mít. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Tak dobře, my vám budeme věřit. Teď zvednu další telefon a zeptám se vás, kdo se k nám dovolal a na co se chcete zeptat? Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady Honza, Praha. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý den, Honzo, povídejte. osoba -------------------Já jsem chtěl říct, vyhrál výrobek Dulana? Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Výrobek Dulana, Dulano je na druhém místě, dívám-li se správně, že je to tak? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Je to tak, je to výrobek, který prodává řetěze Lidl, Duano je jeho vlastní značka, takže to je vlastně salám, který je extra pro Lidl vyráběný, nikde jinde ho neseženete a umístil se na druhém místě a vlastně můžu říct, že jsme u něj změřili vůbec nejvyšší obsah masa. Je to jeden z těch, který sliboval na obalu 90 % a my jsme v něm zjistili 90,1. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------90,1 tak pěkné druhé místo, hymnu hrát nebudem, ale přejeme vám dobrou chuť. A já zvedám ještě dalšího posluchače a ptám se, dobrý den, co vás zajímá na šunkových salámech? osoba -------------------Tady Onderková. Já jsem se chtěla zeptat, jestli by třeba nebylo možné jak snížit normy podíl solí v těch uzeninách jako všeobecně? Někdy mi připadá, že přikusuju k pečivu sůl než nějakej ... Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Koncentrovanou sůl, ale výrobci, abyste neměla ten pocit, tam zase o to víc dají cukru, takže tím by se to dalo vyvážit. Ale paní Onderková, váš dotaz je nesmírně zajímavý, myslím si, že na něho asi nemůže odpovědět pan Maryška, protože ty normy netvoří, ale můžeme nám říct, jak si obecně průměrně s tou solí vedou šunkové salámy. Díky za dotaz. Jan MARYŠKA, časopis dTest

-------------------No, já musím říct, že právě obsah soli nás v těch salámech překvapil, protože byl poměrně přijatelný. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Co to znamená? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Znamená to, že vůbec nejvíc jsme zjistili hodnotu 2,2 % soli v tom výrobku, což není nijak zvlášť přemrštěné číslo, a průměrný obsah by se dal vyjádřit někde kolem hodnoty 1,7. Takže u těch šunkových salámů jsme nezjistili v podstatě, že by byly nějak zvlášť přesolované. Konkrétně vyhláška ani hodnotu soli u salámů nereguluje, jenom říká, že salám nesmí být příliš moc slaný, ale zase naopak nesmí být ani málo slaný, musí být vyváženě slaný tak, aby chuť byla příjemná. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Jo, vyváženost, to je heslo současné doby. Já zvedám poslední telefon dnešní Spotřebitelské poradny, protože já bych si s vámi ráda povídala, ale pak bychom vám neřekli, jak si jednotlivé konkrétní firmy a salámy vedly, proto zvedám naposledy sluchátko v dnešní Poradně a ptám se, kdo se k nám dovolal? Dobrý den. osoba -------------------Dobrý den, tady posluchačka z Karlovarska. Já bych se ráda zeptala vašeho hosta, moje otázka bude v podstatě souviset i s tím, co už váš host řekla, ale chtěla bych vědět, v jakém poměru, to nemusí host odpovídat u všech salámů, to bychom tady byli dlouho. Takže v jakém poměru je zastoupeno maso, voda, sůl, Ečka a barviva? Děkuji. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------My vám také děkujeme a zdravíme vás do laboratoře, protože určitě voláte z laboratoře, když máte takto konkrétní erudovanou otázku. Umíme naší posluchačce do Karlových Varů odpovědět, jak obecně ten poměr je? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tak, tady bohužel nedokážu odpovědět namístě, protože třeba obsah vody tady nemám před sebou, nicméně můžu říct, že opravdu, co jsme zjistili, tak podíl masa v těch šunkových salámech tvoří od 55 až do 90 % výrobku. Sůl pak tvoří maximálně těch 2,2, co jsme zjistili mezi námi porovnávanými vzorky. A ještě u těch masných výrobků je velice důležitý obsah tuku a my jsme nejvyšší podíl tuku u těchto měkkých salámů zjistili 12,7, ale naopak nejnižší podíl tuku byl v případě rakouského výrobku Berger, kde bylo pouze 1,7 %. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Mně se 12,7 zdá docela dost, ale norma je tuším 20, jste říkal? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Přesně tak, vyhláška pro šunkové salámy povoluje maximálně 20 % tuků, takže tady je vidět, že výrobci ten limit zdaleka nevyčerpávají. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Pane Maryško, pojďme být úplně konkrétní a pojďme si teď říct, který šunkový salám dopadl nejlépe ve vašem testu?

Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tak, absolutním vítězem v našem testu se stal šunkový salám firmy Leco a je to salám zajímavý z několika pohledů. On sám o sobě prohlašuje, že je vyroben v souladu s československou technickou normou z roku 1977, což je na něm vidět, protože to byl jediný z testovaných výrobků, který obsahoval i hovězí maso, které tehdejší norma předepisovala. Dneska již není povinné, může se používat, ale nemusí být. A potom taky tento šunkový salám byl stejně jako tehdy zauzený. No, na druhém místě potom skončil ... Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Já bych ještě jenom doplnila, aby si lidé zase nenechali se mást námi, že šunkový salám od firmy Leco vyhrál dopadl nejlépe v tomto testu, ale tato firma měla další želízka v ohni, a ty nedopadly nejlépe. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Pravda je, že firma Leco měla více zástupců v testu, takže její výrobky se umístily i ve střední poli tabulky, to znamená mezi průměrnými, a dokonce i její výrobky skončily i na konci tabulky ať už z důvodu nižšího podílu masa než bylo deklarováno, anebo i z důvodů nedeklarované přítomnosti drůbeží bílkoviny ve výrobku. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Takže studovat, zkoumat. A pojďme dál, na druhém místě tu už zmíněný šunkový salám firmy Duano. Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Ano, přesně tak, to byl německý výrobek, který se prodává v Lidlu, který je zase trochu odlišný od všech ostatních, protože většina těch salámů byla krájených, tento se prodává vcelku. No, a na třetím místě je šunkový salám extra značky Vocílka, což je zase vlastní značka, kterou seženete pouze a jen v Bille a také je to salám od firmy Leco. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------A abychom se tedy dostali ještě i do opačného spektra, řekněte nám, který nedopadl z vašich laboratorních testů právě ideálně? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Tak vůbec nejhůře dopadl šunkový salám Tesco Value, tam jsme zjistili největší rozdíl 16% mezi hodnotou masa deklarovanou a hodnotou masa zjištěnou. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Dostali to teda za nekvalitu nebo za nepravdivost? Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Dostali to za nepravdivost, za klamání spotřebitele, které bylo tedy poměrně výrazné. A kdyby byl ten změřený obsah masa ještě nižší, tak by to bylo i za nekvalitu, protože by nesplnili ani vyhlášku na šunkový salám. Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka -------------------Pane Jane Maryško, já vám děkuji za testy, zbytek si budou muset lidé zjistit u vás, protože náš čas vypršel a děkuji za to čím a jak důležitě jste ho doplnil. Díky moc.

Jan MARYŠKA, časopis dTest -------------------Taky děkuji, na shledanou.

ČRo Plus Upřednostňujete při nákupu české zemědělské produkty před dovozenými? 9.9.2016

ČRo Plus str. 1 12:30 Radiofórum

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A já vám přeji krásné odpoledne. Zhruba za hodinu a půl se český premiér Bohuslav Sobotka sejde s evropským komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem. Mluvit budou o podpoře zemědělců v sektoru mléka nebo vepřového masa nebo o zjednodušení a budoucnosti společné zemědělské politiky 28. My se vás v této souvislosti v dnešním Radiofóru ptáme - obstojí české zemědělství v evropské konkurenci? Přežilo by české zemědělství bez dotací? Dokážou se čeští zemědělci prosadit na trhu s potravinami? Upřednostňujete české zemědělské produkty před těmi dováženými. Tak to jsou hned několik témat pro vás, kteří nás v tuto chvíli posloucháte, volejte od této chvíle 221552777. Viceprezident Agrární komory České republiky Bohumil Belada je se mnou ve studiu. Dobrý den, pane viceprezidente. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Dobrý den přeju. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pan premiér Sobotka má s komisařem pro zemědělství jednat o situaci na zemědělských trzích, včetně podpory v sektorech mlékárenství a v sektoru vepřového masa. Jsou tohle ta nejbolavější místa, která trápí české zemědělce? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Ano, v současný době opravdu živočišná výroba jako celek je opravdu to nejbolestivější místo pro český chovatele a jsme velmi rádi, že to bude tématem těchto jednání. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Čím to, že to je bolavé místo. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Je to bolavé díky tomu, že z několika důvodů, ono vždycky každý problém má více důvodů. Jeden důvod je, že se zrušily kvóty, druhý důvod, že jsou sankce do Ruska, došlo k hlubokýmu propadu výkupních cen pro český zemědělce, takže například výrobní náklady na litr mléka se pohybují kolem 8,50. A chovatelé to dneska prodávají kolem 6 korun. Takže na každém litru realizují 2,5 ztrátu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak a když to takhle půjde, tak co se stane, že ten obor úplně zkrachuje nebo...? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky

-------------------My jsme optimisti, myslíme si, že ne, že samozřejmě každá komodita má vždycky období, kdy ceny jsou horší a kdy ceny jsou lepší, teď bohužel zažíváme to špatné období. A pevně věříme, že to my prostě jako čeští chovatelé zvládneme. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My také samozřejmě věříme a hlavně se k tomu ještě dostaneme, tady k tomuto tématu, tedy k těm výkupním cenám a dalším věcem, viceprezident Agrární komory České republiky Bohumil Belada je hostem Radiofóra a bude jím až do 13. hodiny. Připomenu vám ještě jednou telefonní číslo sem k nám 221552777. A přiberu našeho panelistu, Josef Kukačka nás poslouchá, dobrý den, Josefe. Josef KUKAČKA -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jak vidíte situaci českého zemědělství vy? Josef KUKAČKA -------------------No, tak ta situace asi nebude jednoduchá, jak už řekl můj předřečník, ten trh s těma dotacema, spíš dotace /nesrozumitelné/ těch okolních států je, je, řekněme, nerovnoměrný ten, že, ten, že příspěvky, příspěvky v Polsku a v České republice budou asi diametrálně odlišné. To znamená myslím si, že to té konkurenceschopnosti nepřispívá, tu referenci, myslím, že i ta, to zemědělství se třeba potýká tím, že právě vyrábí jenom ty komodity bez tý přidané hodnoty, jo, že třeba české mléko se vyváží do Německa a tam se z něj udělá prostě německý jogurt a prodá se zpátky do České republiky, jo, že to je i o tom, že, že bychom měli být silnější, nejen v těch komoditách jako něco vyrobit, takzvaně podojit krávu, ale, ale vyrobit, vyrobit i něco, co se dá potom nabídnout v České republice. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A vy vyhledáváte produkty českého původu, třeba, když nakupujete? Josef KUKAČKA -------------------Tak za mě je to velice těžké najít, teda, já se nepovažuju za nějakého analytického člověka, takže jako pro mě je to velice těžké jakoby objevit a z mého pohledu je to..., těch značek historicky, co Česká republika nebo tady ministerstvo zemědělství vymyslelo, tak je jich přehršle. A myslím, že teď ta, jako abychom jim zase úplně nekřivdil, se to trošku sjednotilo poslední rok, že, že v tom ministr, ministr byl aktivní, ale těch, těch značek je přehršle a i obecně třeba, když se bavíme o tom, o tom mase, tak to, že je na něm česká vlaječka, ještě neznamená, že je z České republiky, to znamená, je to takové, řekněme,... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Je to složité prostě pro vás jako pro spotřebitele se v tom vyznat. Josef KUKAČKA -------------------Já jsem jenom muž. Jsem jenom muž a je to opravdu složité. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Josef Kukačka, náš panelista, děkuju mockrát. Jenom připomínám, že naším hostem je viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Pane Belado, je to skutečně těžké se v tom vyznat,

co je české, co není české nebo myslíte, že to je všechno značeno, jak má být? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Já souhlasím s předřečníkem, že se to posunulo v poslední době, že se udělaly nějaký kroky, aby se to zpřehlednilo a sjednotilo. Naše vlastně sesterská organizace Potravinářská komora rozvíjí značku s českou vlajkou, garantováno Potravinářskou komorou, kde můžeme zaručit, že to je opravdu český výrobek a některý značky zpřehlednilo ministerstvo zemědělství, takže není to ideální, ale myslím, že ten směr je správný a že to bude pro spotřebitele čím dál přehlednější a nemyslím si, že to, že sáhnou po zahraničním výrobku, je daný tím, že by se v tom nevyznali ve větší míře, ale tím, že ten zahraniční výrobek je někdy levnější, to je ten problém. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to je ten problém. My o něm budeme ještě mluvit. Jenom ještě jednu věc, kterou zmiňoval pan Kukačka, jako další problém, že se české mléko vyveze do Německa, tam se z něj vyrobí jogurt a zase se vrátí sem v podobě toho jogurtu. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Tak samozřejmě je to špatně, jakoby globálně, měli bychom chtít většinu těch výrobků zpracovat tady u nás, ale je to daný tím, že my jakoby republika nemáme nadvýrobu toho mléka, takže pokud bychom spotřebovávali ty mléčné výrobky z české výroby a naše mlékárny je umí udělat, ať už jsou to jogurty, sýry, mléka, prostě veškeré mléčné výrobky máme na kvalitní úrovni, ale díky tomu, že se sem dováží dumpingované dovozy, tak bohužel čeští chovatelé jsou jakoby nucený k tomu, aby část toho syrového mléka vyvezli do zahraničí, protože to zpracovaný český tady nemá uplatnění. Ty dovozy neustále rostou. A jak říkal pan Kukačka, je to daný nerovnoměrnou dotační politikou, kde například Německo, Polsko, Holandsko, Dánsko má výrazně větší národní podpory na tu produkci, mají tam podpory i na export, ale druhý důvod, proč tomu tak je, protože ty řetězce, kde jde většina potravin pro český spotřebitele, nejsou český, nebo až na jednu výjimku, a oni upřednostňují jednoznačně to zahraniční zboží, takže třeba na máslo z Německa dají 5procentní marži a na máslo z Český republiky 100procentní marži. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Viceprezident Agrární komory Bohumil Belada je tady pro vás až do 13. hodiny. Vy posloucháte Radiofórum. A můžete samozřejmě se zapojit tím, že zavoláte na 221552777, nebo se zapojíte také přes internet, přes naše sociální sítě, o tom vám v tuto chvíli říct, řekne víc Marián Vojtek, náš editor sociálních sítí, vítej, Mariáne, tak jsem se z toho vymotala. Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus -------------------Dobré odpoledne. Přesně tak. Posluchači se tedy mohou zapojit, říkala jsi, že Radiofórum končí ve 13. hodin. A ve 13. hodin končí také naše anketa na Twitteru. Ptáme se, upřednostňujete při nákupu české zemědělské produkty před dovezenými? Nabízíme 4 možnosti. Jaké, to se podívejte na Twitter stanice Plus. Samozřejmě využijte také facebookovou stránku naši, pak také mobilní aplikaci iRádio. Tam je kolonka vzkaz, takže tam ťukněte a napište svůj dotaz, případně názor na české zemědělství. No, a také na webu položka Radiofórum, tedy Plus.rozhlas.cz, to jsou webové stránky. Pokud se podíváme na Facebook, tak tam už samozřejmě ohlasy máme. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jaké to jsou, to jsem zvědavá. Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus -------------------Gabriel Svoboda. Tak můžeme je rozdělit na 2 typy. Týkají se jednak těch dotací a jednak nákupu potravin. Které z nich tě zajímá víc?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Oboje, oboje, oboje. Vezmi to postupně. Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus -------------------Ano, vezměme tedy názor Gabriela Svobody. Píše: "Že mnoho zemědělských podniků by bez dotací nepřežilo, ale to je přece v pořádku. Přežít má jen ten podnikatel, o jehož výrobky mají lidé zájem. Dotace vedou pouze k nadprodukci s nízkým cenám a tudíž tak k plýtvání." A pokavaď se týká názoru na nákup potravin, tak Timo Knop píše: "Že při nákupu se řídí značkou, pokud výrobek pochází z firem spadajících pod Agrofert, s odporem je vrací do regálu." Ostatně Agrofert a jméno pana ministra Babiše se objevuje i otázek týkajících se právě dotací. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To říká Marián Vojtek. Podívejte se na náš Facebook. Marián tam s vámi bude diskutovat o našem tématu. Připomínám, že naším hostem je viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. A vy samozřejmě se můžete zapojit. Viceprezident Agrární komory Bohumil Belada je stále naším hostem. A mohli bychom navázat, pane viceprezidente, na to, co jsme slyšeli od editora sociálních sítí Mariána Vojtka, na ty názory, že dotace vlastně jsou zbytečné, že jenom vedou k plýtvání a že zkrátka přežít má pouze ten podnikatel, který zkrátka na to má? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Souhlas naprostý, nicméně je problém v tom, že dotace do zemědělství jsou na celém světě. Není to jenom otázka Evropské unie, ale Spojené státy, Asie, všechny tyhle ty země dotují nějakým způsobem zemědělství, takže pokud bychom se bavili o tom, že zrušíme dotace, Agrární komora České republiky by tomu velmi tleskala. A byli bychom rádi, protože... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale musí se zrušit všude. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Musí se zrušit všude, protože pak nemůže konkurovat ten český zemědělec bez těch dotací těm okolním zemědělcům, který ty dotace dostávají. Takže pro nás cesta ke snižování dotací je správná, ale musí být celosvětová, nemůže být jenom v jedné zemi, nebo jenom v Evropské unii, protože Evropská unie má vysoký standardy na to, aby ty zvířata byly chovaný v dobrých podmínkách, má vysoký standardy na ochranu životního prostředí a pak nemůže konkurovat zemím, kde tyhle ty standardy nejsou, takže není všechno jenom o penězích, je to také o tom, jak ty zvířata jsou spokojený, jestli ty potraviny jsou zdravý a jak se chováme k životnímu prostředí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------221552777, to je linka sem k nám. Eliška Svobodová je naší volající. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Dobrý den, zdravím vás. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Paní Eliško, jaký je váš názor na toto téma. posluchačka -------------------Tak teďka mi vlastně pan Belada vzal trošku vítr z plachet, chtěla jsem říci přesně to samé, je to o té také spravedlnosti tady v těch politických otázkách, protože samozřejmě malá země a velká

země Evropské unie je velký rozdíl. Potom ty členové, kteří byli ty původní a ty přistoupivší, víme dobře, že jsme neměli zkušenosti, že naši politici nedokázali hned se orientovat a opravdu být razantnější, vyjednat ty pravidla, takže samozřejmě, jestliže Německo, Francie nebo já nevím, které země, víc dotují, tak my jim potom nemůžeme stačit. Potom je to u nás ale otázka i opravdu, aby zemědělci si uvědomili, že lidé dneska už také požadují tu kvalitu. Já, já samozřejmě mám tady za humny, když to tak řeknu, svého bydliště prodejnu Milko Poděbrady, samozřejmě tam kupují zásadně všechny mléčný produkty. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Já vás jenom, Eliško, poprosím, Eliško, nejmenujte, nejmenujte, prosím, kde nakupujete a co nakupujete, protože jsme v živém vysílání a to je, to je reklama a to je nepřípustné. posluchačka -------------------Máte pravdu, to jsem si neuvědomila. Ale není to moje firma, mluvím o výrobcích... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ne, to nejde o to, ale obecně, obecně neříkejte, prosím, značky. posluchačka -------------------Ano, ano, promiňte, promiňte. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to platí nejenom pro vás, ale i pro ostatní, kteří budou telefonovat. Děkuji za to. posluchačka -------------------Ano, tím chci říct, promiňte, tím chci říct, že samozřejmě upřednostňuji tam, kde to jde a kde vidím kvalitu a snahu prostě ty české. A ještě jsem chtěla říct, no, a právě je to teda otázka reformy Evropské unie, o které se teďka mluví a jestli by se jeden obor za druhým nebo prostě tyhle ty kauzy, jednotlivý témata neměly takto prostě prodebatovat a všichni ti předsedové vlád a ti poslanci prostě společně vytvořit opravdu spravedlivá pravidla pro všechny, protože přece musí brát ohled na ty menší země a jestliže chceme uchovat vodu v krajině, zdravé životní prostředí, zdraví lidí, tak musíme tady pro to něco dělat. Krásný příklad, jestli se, to jsem teda slyšela, nemohla... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Paní Eliško, já myslím, že... posluchačka -------------------Už končím. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Děkuju vám za to, děkuju vám..., už ten příklad nestihneme dnes, ale mockrát děkuju, že jste se zapojila... posluchačka -------------------Jenom, podívejte se na příklad Dánska, je tam... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Paní Eliško, děkuju...

posluchačka -------------------/Souzvuk hlasů/. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Paní Eliško, mockrát vám děkuju, na shledanou. Hezký den. posluchačka -------------------Na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My hned zareagujeme s Bohumilem Beladou, viceprezidentem Agrární komory, na to, co jsme slyšeli, pane viceprezidente. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Já víceméně souhlasím. Chtěl bych říct, že opravdu ty nerovnosti jsou poměrně velké. A nejsou ani tak velké v těch evropských penězích, kde se ty rozdíly zmenšily za poslední období. My jsme skutečně brali 30 procent dotací z Evropské unie, co třeba ti naši západní sousedé, ale to se přiblížilo a už ten rozdíl je výrazně... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A jaký je ten rozdíl, plus minus? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Ten je třeba 15, 15 procent. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže to už se dá. S tím už se dá žít. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------To už se, s tím se dá žít, ale hlavní problém je v tom, že oni berou podstatně vyšší ty národní dotace. A my jeden z těch požadavků na komisaře, který tady dneska je, a podle mě to zazní z více stran, je, aby se tyto národní dotace taky nějakým způsobem zastropovaly, přeci není možné, aby na jednotném trhu a říkáme si, jaká je to společná zemědělská politika, jeden stát výrazně, třeba to mléko nebo vepřové maso dotoval, a druhý den, druhý výrazně méně. Já řeknu pár čísel, který to dokládají. Česká republika, když vstoupila do Unie, tak snížila do dnešní doby stav prasnic na 60 procent, respektive i výrobu vepřového masa, a vedlejší Německo naopak navýšilo o 30 procent. Takže někde je asi problém. A co se týče tý ekonomiky, tak my dneska dosahujeme v těch naturálních ukazatelích stejné, někdy i lepší výsledky, než ty západní země, třeba užitkovost českých krav je dneska 8500, tý /nesrozumitelné/ populace 9500, což je víc než třeba Francie, než Německo, než Anglie, takže tady ty rezervy nemáme. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pane viceprezidente, poslechneme si další naše posluchače a panelisty. Pavel Michal je dalším, kdo je teď živě ve vysílání Radiofóra. Dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Užitkovost krav je přísný, přísný, přísně opačná kvalitě mléka. Ať už to je geneticky

nebo jinak, ale chtěl jsem říct takhle, v Čechách se nehladovělo, vyjma 1. světové války, kdy muži nepracovali. A po tom nástupu ruského komunismu, kdy rozvrátili hospodářství. I za války 2. světové bylo celkem jídlo nějak víceméně dostupné. Já osobně nechávám pracovat přírodu na svých pozemcích, žádné dotace neberu, takže ta příroda tam pracuje po staletí, já se snažím zachovat určité kontinuum, na kolik jsou ty síly, a mohu tedy zodpovědně prohlásit, že Česko je problém krajinotvorby, dneska už není opravdu 19. století, už není světová válka, máme mít rezervy v pořádku, ale potřebujeme kvalitní krajinu podobně už nebydlíme v nějaký kuče nebo zemljance, tak nám nejde o to jenom, abychom se najedli, ale potřebujeme celkové prostředí, čili kvalitní potraviny v menším množství. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Méně, takže pardon, že vám do toho skočím, protože mám samozřejmě ještě další lidi, které bych ráda vzala. posluchač -------------------Samozřejmě. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takže, pane Michale, podle vás... posluchač -------------------Samozřejmě kvalitní geneticky, ne vysokou produkcí, rozumíte. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, rozumíme. Děkujeme za tento příspěvek. Pan Belada, viceprezident Agrární komory, může hned na něj zareagovat, jestli k tomu má nějaký, nějaký podnět. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Tak podnět k tomu mám, že určitě kvalitní. Já věřím, že čeští zemědělci i zpracovatelé dělají velmi kvalitní potraviny a zemědělský produkty a k tomu životnímu prostředí máme spoustu předpisů, který jsou přísnější, ještě než ty evropský, takže se k němu chováme slušně, ale co se týče toho vyhladovění, tak je třeba si říct, že dneska jsme někde na úrovni 70procentní soběstačnosti ve spotřebě základních potravin, což je hrozivé číslo v porovnání s tím, co bylo před vstupem do Evropské unie, kde jsme byli prakticky soběstační. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To bylo kolik? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------A ono dneska žijeme v době, kdy si to jakoby, říkáme, že to nevadí, ale je třeba si říct, že může přijít, a nechci nic přivolávat, nějaké krizové období, kdy nám těch 30 procent základních potravin bude chybět. A druhá věc, která... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pardon, a to podle vás za to může Evropská unie, tedy za náš vstup do Evropské unie? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Za to může nerovnoměrný podmínky našich zemědělců a zpracovatelů. A druhý efekt, který to způsobí, je ten, že vlastně, když my to tady nevyrábíme, ty potraviny, tak tady nezaměstnáme na

venkově ty lidi, protože dneska pěstovat obilí a vyvézt ho, tak takový podnik má 30 zaměstnaných lidí, ale pokud má tu živočišnou výrobu, tak jich má třeba 130, takže tam je velká tvorba zaměstnaneckých míst. A třetí věc, a ta je, navazuju na předřečníka, k životnímu prostředí, my tady všichni bojujeme proti suchu, stavíme přehrady, bavíme se, jak bojovat proti suchu, nejlepší obrana proti suchu je živočišná výroba, to už věděli naši předci, protože pokud dám do půdy ten hnůj nebo kejdu, tak to funguje jako houba, když naprší, tu vodu to nasaje a pak, když ta rostlina to potřebuje, tak to pouští, ale protože jsme snížili všech druhů hospodářských zvířat rapidně, tak tu houbu tam nemáme a ta voda odteče. Takže my si tím i škodíme, co se týče životního prostředí. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pan profesor Richter se nám dovolal na linku 221552777, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den, vážená paní redaktorko, vážení posluchači. Tady ti páni přede mnou, odborníci, stále jenom povídají, povídají, to my známe, to je stále na rozhlase, ozvěny posluchačů. Prosím vás, co my potřebujeme, aby byly, aby byly dovoleny trhy, to znamená, u nás v Dejvicích tady na sídlišti Červený Vrch byli zemědělci, kteří sem jezdili léta letoucí, najednou to mají zakázáno, poněvadž to dělá konkurenci velkoprodejnám, nebudu nikoho jmenovat, ale prosím vás, takže ať se postarají, aby ti zemědělci v každým tom odvodu, aby měli možnost prodávat svoje produkty od jara do podzimu. A uvidíte, jak se všechno zlepší, to bychom chtěli, aby, tady jsou samí důchodci, a nač mají ve velkoprodejnách kupovat shnilou cibuli a nebo tohle to. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Když by si ji mohli koupit na těch trzích. Pane Richtere, děkuju... posluchač -------------------Ano. Ale, prosím vás, oni to taky někde dělají jednou za týden, to by mělo být každý den, vemte si Norimberk a jinde, tam mají trhy stále a i ty obchody pracují, takže tu ti páni, co jsou tam specialisté, by se o to měli starat. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Rozumím, pane, pane profesore. posluchač -------------------Prosím vás, aby ještě se postarali o to, aby ti zemědělci mohli mít svoji prodejnu někde. A tam prodávat svoje produkty. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji vám za tento příspěvek. Hned zareagujeme s viceprezidentem Agrární komory, panem Beladou. Tak, pane Belado, bylo by to řešením, kdyby tady byly každý den trhy? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Nejsem odborník na povolování trhů, jestli je tam nějaká restrikce nebo není, ale v zásadě s panem profesorem souhlasím, opravdu ten, ta další linka toho prodeje rovnou k těm spotřebitelům, zkrácení těch, toho řetězce je prospěšný pro český zemědělce, ale i pro český občany, protože se k nim dostane čerstvý zboží a vždycky, když se zamyslíte, třeba to jablko, který je vypěstovaný v polabí a jde rovnou tomu spotřebiteli, tak je úplně jiný, než to jablko, který se sem veze z jižní nebo střední Itálie, najede tisíce kilometrů, je utržený ještě nezralý, aby to vydrželo, zamoříme s tím spoustu ovzduší, tím, jak jede ten kamion, takže pro všechny je to dobře, souhlas, nedokážu říct, co je třeba udělat pro to, aby těch trhů přibylo, na to nejsem odborník.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pan Pukovský je další volající, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Já se k tomu ještě /nesrozumitelné/ vysvětlím, ale ta živočišná, jak živočišná, tak rostlinná výroba potřebuje množství dobré úrodné půdy na výrobu biopotravin. Zdá se, že nám na výživné půdě moc nezáleží. Za čtvrt století jsme ji dovolili znetvořit, jakoby si někteří mysleli, že si můžeme moct dovolit dovézt, co nám pošlou, v poslední době máme nadbytek mléka, levných vajíček od slepic, které bývají taky v těch koncentráků, zeleniny ze skleníků a naše můžeme zaorat. Rusko je už ani nechce. A tak dát to na hnůj a tam zúrodňuje zase tu půdu. A co se týče těch zemědělských výrobků, co nám státy některý prodávají, víte, některé byly tak nechutné, já jsem, jedl jsem někdy od nějakého domácího výrobce, a to je taky rozdíl. Byl jsem i v Polsku jednou, dávno, už tam nechodím, jo, to nemám zas tak daleko, 25 kilometrů, jsem tam dovezl /nesrozumitelné/, jo, krásně opálenou z venku, já jsem to musel vrátit, já jsem to nechal tak, ale jako... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Pane Pukovský, já myslím, že rozumíme tomu, co vy jste chtěl říct, vy jste mluvil o té, děkuju vám a přeji vám hezký víkend. Na shledanou. posluchač -------------------Dobře, na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobrá půda, že jsme si ji nechali zničit. Je to, pane Belado, pravda? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Tak já si myslím, že půdu jsme nezničili, že tam, kde se hospodaří, že naopak jsou dneska protierozní systémy hospodaření, o tu půdu se zemědělci starají, dobře, samozřejmě jsou výjimky, který to nedodržují, ale já myslím, že v průměru o tu půdu je postaráno dobře. Co asi pán myslel, je to, že se ztratilo spoustu hektarů a ty se ztratily díky zástavbě, když pojedeme teďka po D1 vlastně jakoby směrem na Brno, tak vidíte spoustu těch skladů, spoustu těch supermarketů, a tam dřív byla velmi kvalitní orná půda, takže spíš o tu půdu přicházíme zástavbou, nikoli, že bychom zhoršovali její kvalitu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ještě se k nám dovolal pan Harančík. Pane Harančíku, poprosím vás velmi stručně o reakci. posluchač -------------------No, já bych něco řekl. Za prvé, naše Česká republika už přistoupila do Evropské unie s takovými podmínkami, že se nechala omezovat ve výrobě zemědělství a s nerovnými dotacemi, to už byla chyba. A nadále to pokračuje. Za další, obchody jsou tady německé, které nás rujnují, my žijeme ve vlastní zemi jako cizinci. Za další, pan Jurečka ještě navrhoval totální zlikvidování nejen našeho, ale i evropského zemědělství, že chtěl přistoupit na TTIP. Rakouští a němečtí zemědělci... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Já bych se... posluchač --------------------

...výrazně proti tomu protestují. Místo, místo... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pane Harančíku, já bych se... posluchač -------------------Místo reklamy, kterou si dělá pan Jurečka, jo, jak bylo, Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Pane Harančíku, já se omlouvám, nezlobte se, jednak jsem vám prosila... posluchač -------------------...že stejně /souzvuk hlasů/ na propagaci své osoby. Děkuji. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------...o krátkou reakci. A za druhé, pan Jurečka tady není, nemůžeme se tím pádem bránit proti tomu, co vy říkáte, takže nebylo fér zrovna se pouštět do něj, když tady nesedí. Jsou zde německé obchody, slyšeli jsme od pana Harančíka, nevím, jestli se, pane Belado, budete pouštět do meditování o tom, jestli jsou, nejsou, jestli nás rujnují, nerujnují? Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Já myslím, že to velký problém. My máme ve statistice největší plochu regálů v těhle velkých obchodech na obyvatele a tím pádem se jakoby přibrzdila konkurence těch malých obchodů a je to určitě problém. Je to problém pro nás, pro zemědělce, ale pak ve finále pro spotřebitele, kteří si myslí, že si koupí levný potraviny, ale ta kvalita je na velmi špatný úrovni. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------My se podíváme ještě za Mariánem Vojtkem a rychle na sociální sítě. Mariáne, jak dopadla anketa? Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus -------------------Upřednostňujete při nákupu české zemědělské produkty před dovozenými? Většinou 51 procent, někdy 24 procent. No, a ty zbývající možnosti byly - ne 15 procent a vždy 10 procent. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak, Mariáne, děkujeme i tobě. Připomínám, že naším hostem byl viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Pane Belado, děkuju vám za to, mějte se hezky. Vy jste chtěl ještě jednu větu, něco, něco, nějaký poselství na závěr. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Poselství pro posluchače, aby kupovali české potraviny. Jsem rád, že ta anketa takhle dopadla, protože podpoří český zemědělce, zaměstnanost na venkově a krásnou českou přírodu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory, na shledanou. Bohumil BELADA, viceprezident Agrární komory České republiky -------------------Na shledanou.

mediar.cz Nevyhovující potraviny mají obchody darovat 9.9.2016 mediar.cz str. 0 Články Zuzana Semerádová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Sedmého září začala platit novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Jejími hlavními body jsou pro výrobce povinná umístění obrázků varujících před následky kouření na krabičky od cigaret. Teď mají prodejci tři měsíce na doprodání cigaret, které legislativě nevyhovují. Novela také zakazuje uvádět na trh cigarety s příchutí. Kromě toho nově fungují společná pravidla pro dobrovolné označování potravin českého původu, nejvýraznější je označení logem Česká potravina. Rozšíří se tak řady označování potravin, spolu s novým logem totiž nadále fungují značky Klasa a Regionální potravina, které rovněž v udělování spadají pod kompetence ministerstva zemědělství. Nové logo by podle resortu mělo usnadnit orientaci zákazníkům. Nápis Česká potravina, českou vlajku, mapu Česka a loga či texty odkazující na český původ výrobku budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní konkrétní podmínky. U jednosložkových potravin (mléko, maso nebo zelenina) budou muset být suroviny ze 100 % z Česka. U vícesložkových (salám) pak nejméně ze 75 % českého původu. K aktivitě se už připojily některé řetězce Albert a Penny Market. Novela dále zavádí darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Do zavedení novely měly obchody povinnost likvidovat zboží, které nevyhovuje podmínkám prodeje. Nyní mají prodejny s plochou nad 400 metrů čtverečních povinnost darovat potraviny, které nesplňují některé legislativní požadavky (například potraviny špatně označené nebo deformované). Pokud tak neučiní, hrozí jim desetimilionové pokuty. Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. Právě to je jeden z důvodů, proč se řetězce snaží minimalizovat množství darovaných potravin. Nechtějí totiž riskovat, že potraviny, které se darují, ohrozí něčí zdraví, jelikož budou brzy procházet. Tady vidím hned několik bodů, ke kterým by se hodilo ostře si šlehnout katovským mečem. Ať už to je další rozšiřování záplavy značek (proboha, nemůžeme mít prostě jednu typu Hergestellt in Deutschland? Jo, nemůžeme, blbě by se pak ztrácely korunky do kampaní Česká ryba) nebo povinnost darovat potraviny (boha jeho, prodejce je de facto majitelem těch věcí, co prodává, fakt už naše báječná státní správa bude rozhodovat, jak naložit se svým soukromým majetkem? Co takhle když už naši dobroseři takový nápad mají, vyjednat to s retailery jako možnost za jasně daných přehledných podmínek? Proč musíme mít na každý pšouk zákon a lejstro?). Ale napadlo mě v souvislosti 'bojem' legislativy a obchodních řetězců něco jiného. Konečně jsem si vnitřně dokázal definovat, co mi na řetězcích vadí. Posledně jsme tu diskutovali o vysazování stromů, etice obecně (ne CSR, které se dělá jen proto, aby dobře znělo v tiskových zprávách). Mně vadí, že za těch 26 nebo kolik let, co tu s námi megasuperhypermarkety jsou, nikdo z nich nepřišel s dlouhodobou iniciativou, jak si zákazníky vychovat k nakupování kvalitnějšího dražšího zboží s vyšší marží. Vždyť by to pro ně musela být super situace. Jenže oni radši jdou za dodavatelem, a toho budou tlačit k co nejnižší ceně na úkor kvality, aby si zachovali své marže. Tak trochu si myslím, že jejich český (a možná i světový, bůh ví) management pronikl do tajů učebnice podnikání pouze na stránku číslo 2, kde se píše, že cílem podnikatelského subjektu je levně nakoupit a draze prodat. Pořád se zaklínají poptávkou (lidé to chtějí), ale její stimulace probíhá jen tím nejprimitivnějším způsobem - slevou. Jako by si ani nedokázali domyslet, že jejich zákazník dost často pracuje u jejich dodavatele. Když sejmou dodavatele na ceně, tomu zbude míň na mzdy (nebo na zisk, na daně, každopádně ty peníze zůstanou v systému), mzdy dostává právě zaměstnanec, který pak jde nakupovat do řetězce, kde může nechat víc peněz… A nebo je to celé úplně jinak, a marže řetězců na těch nejlevnějších srágorách nejsou zas tak úplně nízké… Václav Loubek

Množství různých značek kvality a označení původu je devastující, ubohý spotřebitel by potřeboval manuál, aby se v tom vyznal. Ale když už jsme v tom označování, možná nebylo od věci ujasnit zmatenému spotřebiteli, co se stane, když otec hovězího kusu, jež se stal surovinou pro 20% část dotyčné potraviny, pochází z některé země EU nebo nedej bůh mimo ni, zatímco matka kráva je rodilá Češka, respektive do jaké generace původ řešíme. Jana Kubištová (Budvar) V Česku zemře každoročně přibližně 100.000 lidí a z toho přibližně 18.000 na následky kouření. V Česku kouří více než čtvrtina populace nad 18 let. Z lidí postižených rakovinou plic je více než 90 % kuřáků. Za rok se v Česku vykouří více než 20 miliard cigaret. Devět z deseti kuřáků začne kouřit před osmnáctým rokem věku. Kouří významně víc dívek, nežli chlapců. Průměrný věk první cigarety je kolem desátého roku stáří. Stát vybere ročně kolem 45 miliard na spotřební dani z tabáku. Martin Boček V souvislosti s touto novelou je asi třeba hlavně pochválit stát za to, že tlačí výrobce k tomu, aby informace na obalech byly pochopitelnější a čitelnější. S tím je ale podle mne v lehkém konfliktu státem organizované oblepování výrobků vlajkami. Můj názor na to je všeobecně znám, nebudu se opakovat. Jen tiše prosím výrobce, aby mysleli na to, že vlajka nenahradí starý dobrý marketing, ba co hůř – někdy je fakt kontraproduktivní. Vzpomínám na pokus uvést do jednoho hypermarketového řetězce turecký mléčný nápoj ajran pod značkou Moravia a s českou vlajkou k tomu. Pokud se nemýlím, na spotřebitele to trio národních výkřiků nezabralo a tuším proč. Pokud jde o darování potravin, jde snad zákon správným směrem. Jen mne drásá, že i v této oblasti to zase tlačíme do 'povinnosti'. Mám strach, abychom to s tou regulací nepřehnali a nedotáhli to do fantasmagorického stavu, že zákonem drasticky zredukujeme prodejní dobu jen na čas určený k výdeji neprodaných potravin na charitu…. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Sebevíc zdrcující obrázky na krabičkách neodradí od kouření, které je návykové, drogou pro tělo. Už teď slyším a vidím reportáže o tom, jak celou věc řeší (nebo budou řešit) Češi. Pouzdry na cigarety. Účinnějším nástrojem by bylo zavedení zákazu kouření v restauracích a obdobných zařízeních, jenom to se zatím nedaří prosadit. Tak uvidíme, jaké bude finální znění. Co se týká označování potravin, zmatek u různých značek jakými jsou Klasa, Česká potravina, teď nově Česká potravina, do toho reklamní kampaně nejmenovaných řetězců o českých potravinách… Doufám, že uvedená novela přispěje hlavně k větší informovanosti spotřebitelů. Monika Hrubalová Penny má nový claim, v souladu s novelou Ukázka z natáčení spotu Penny, který podpoří clam "Co je české, to je dobré" Penny přichází s dlouhodobou komunikací Co je české, to je dobré. Nový slogan je pokračováním obchodní strategie, ale hlavně reakcí na zmíněnou novelu zákona o potravinách, která specifikuje pravidla pro dobrovolné označování produktů jako je Česká potravina. Do této doby používaly prodejny Penny vlastní označení Česká kvalita, které neprošlo přes kontrolu potravinářské inspekce, nyní ho nahrazuje nově legislativně upravené označení, které lze použít při splnění přísnějších podmínek. Staré označení Česká kvalita se oficiálně přestalo používat minulý týden, kdy Penny ohlásil redesign prodejen. „V souvislosti s novelou zákona o potravinách budeme potravinové výrobky splňující kritéria pro označení Česká potravina s platností od 8. září trvale označovat na letácích logem s českou vlajkou, stoppery v prodejnách, cenovkami u produktů a postupně pak i na obalech privátních značek Penny. Prostřednictvím této komunikace chceme našim zákazníkům připomenout, jak se v nabídce českých potravinových výrobků v rámci sortimentu Penny dlouhodobě orientovat, “ prohlásila Zlata Ulrichová, vedoucí strategického marketingu Penny Marketu. Podle řetězce se označení a dlouhodobá komunikace promítne i do segmentu ovoce a zeleniny, které nemají standardní tvary, a které Penny zařadil mezi své produkty teprve nedávno. Aktivační kampaň s claimem Co je české, to je dobré poběží od 8. září do 5. října a podpoří ji jak komunikační kanály v prodejnách, tak klasické reklamní formáty v outdooru, tištěných a online médiích či sociální sítě. V rámci kampaně Penny Market uvede i rozhlasový a televizní spot. Kreativní část kampaně zajistila agentura RMP, nákup médií realizovala agentura Vizeum. Albert kompostuje nevyužité potraviny

Tímto okamžikem začíná 24 hodinový proces kompostování Některé z prodejen Albert využívají kompostéry, které přetváří jinak nepoužitelný potravinový odpad na koncentrovaný půdní substrát. Celý proces kompostování trvá 24 hodin, funguje na stejném principu jako přírodní kompost, nicméně je zrychlený a větší. Albert přistoupil k tomuto řešení, aby mohl přeměňovat neprodané a nevyhovující ovoce nebo zeleninu. Kromě toho také kompostér zpracovává nať nebo listy zeleniny v přírodní hnojivo pro zemědělce a farmáře. Pilotní provoz kompostéru, který vzhledem i velikostí připomíná průmyslový mrazák, začal fungovat v Albertu před dvěma lety. „První z těchto strojů se objevil v zázemí hypermarketu v Čestlicích, v loňském roce jsme ho umístili také do prodejen v Ruzyni a Kladně a letos přibyly další dva v Českých Budějovicích a Táboře,“ říká Pavel Huml, ředitel oddělení nemovitostí maloobchodního řetězce Albert. Huml také dodává, že jim kompostování usnadňuje logistiku procesu likvidace neprodejných potravin. Na příští rok plánuje Ahold umístit kompostéry do desítek prodejen po Čechách. No vida, sám od sebe, bez nějakých legislativních nařízení, v pohodě a přirozeně. A ještě můžou prodávat kompost. Zoo se slonincema taky našla nový byznys.Václav Loubek Dobrý počin, pozdě, ale přece. Těšíme se na možnost nákupu čerstvého Albert kompostu.Jana Kubištová (Budvar) Vypadá to jako maličkost, ale je to určitě dobrá věc a dobrý vzor pro všechny. Kompostuji taky, mám přitom ale dost jasnou strategii – aby odpadu bylo co nejméně. Věřím, že Ahold to dělá podobně a kromě kompostování optimalizuje i to, aby neprodaného zboží bylo co nejméně.Tomáš Krásný (Blue Strategy) Do Smartsupp investuje zakladatel Mall.cz Smartsupp získal finanční podporu dvou investorů Brněnský startup Smartsupp, který zajišťuje komunikaci pro e-shopy a weby se zákazníky v reálném čase, získal investici 10 milionů Kč. Na té se rovným dílem podílejí dvě společnosti: česká platforma pro tvorbu webů Webnode a Spread Capital, investiční společnost Ondřeje Fryce, zakladatele Mall.cz. Investoři ve firmě dohromady získají 15% podíl. To Smartsupp oceňuje na 67 milionů Kč. Projekt Smartsupp funguje od roku 2013 a v Čechách má více než 80% podíl na trhu. Na podobném principu funguje třeba platforma Livesale. Smartsapp využívá asi 66.000 firemních klientů, mezi ty největší platící patří Alza.cz, Generali, Škoda Auto. Za srpen 2016 dosáhl startup obratu přes 1 milion Kč. „Investory jsme zaujali díky dosavadním úspěchům Smartsuppu a zkušenému jedenáctičlennému týmu, díky kterému se produkt uchytil nejen v Česku, ale i v zahraničí. Veškeré klíčové aktivity řešíme inhouse, vybudovali jsme know-how na globální úrovni v oblasti vývoje SaaS (software-as-a-service) a online marketingu,“ shrnuje Vladimír Šandera, jeden ze zakladatelů startupu. Kromě Čech ho využívá Polsko, Francie, Brazílie nebo Nizozemsko. To nebudou vyhozené peníze. Jana Kubištová (Budvar) Hezky se to čte, určitě lépe než historky o tom, že stát podpořil z našich daní výstavbu další montovny. Brno se stává českým Silicon Valley, čeští kapitalisté reinvestují své zisky do hi-tech projektů, český software se exportuje na nejvyspělejší trhy… Byznys prostě funguje, jak má. Snad někoho nenapadne to regulovat novým zákonem nebo to tak trochu podojit přes nové daně. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Pařížská přivítá butik BCBG Max Azria Ukázka šatů z nové kolekce BCBG Max Azria Na pražské Pařížské ulici se nově otevře luxusní americká značka BCBG Max Azria sídlící v Los Angeles, a přidá se tak po bok dalším značkám jako Cremieux, COS nebo Max&Co, které letos vstoupily na český trh. Pražský butik značky bude otevřen v polovině října na adrese Pařížská 24. Kolekce značky BCBG Max Azria zahrnují večerní a koktejlové šaty, sportovní oblečení, kabelky, malé kožené zboží a obuv, klobouky nebo plavky. Prodejní síť americké značky má po celém světě

570 butiků, premiéru toho pražského odstartuje kolekce Runaway. O PR aktivity se butiku postará agentura BB Media Consulting, která tento týden převzala komunikaci i za italskou obuvnickou firmu Gino Rossi. Pařížská ulice dostala svojí novou podobu v rámci asanace Prahy. Od té doby se z ní postupně stala jedna z nejdražších nákupních ulic světa. BCBG tedy zřejmě zapadne. Martin Boček Proč ne, ta prodejna tam určitě patří. A jistě si své zákazníky najde - lidí, co potřebují status symboly tohoto typu, je po světě pořád dost, i když to někteří z nás sledují s lehkým úsměvem. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Makro chystá vysoce automatizovaný sklad Podle informací deníku E15 chystá obchodní řetězec Makro postavit nový logisticky strategický sklad v Úžici poblíž Prahy, který by měl mít všechny vlastnosti vysoce automatizovaného skladovacího prostoru. Výjimkou nebudou ani roboti a minimální počet lidí na ploše. Už minulý týden to na konferenci Retail in Detail - Omnichannel naznačil Jan Koutný, šéf e-commerce a emarketingu Makra. Bude to jeden z kroků logistické transformace Makra, která by měla být dovršena do dvou let. Nový sklad by měl být vůbec první takto automatizovaný sklad řetězce v rámci celé Evropy. Pokud bude vše fungovat podle předpokladů, je zde prostor na rozšíření podobných logistických center v rámci Moravy a Slovenska. Makro, které si ústy Koutného pochválilo třeba nedávno otevřenou Makro Akademii, chce přitom dopřát zákazníkům větší komfort. "Chceme se posunout od prodeje výrobků k poskytování služeb," načrtl Koutný na konferenci. … a skladníci nebudou mít co žrát. Teď vážně - někde jsem četl studii, že automatizace těch nejjednodušších činností, které vykonávají lidé, přinese takový nárůst pracovních míst souvisejících s automatizací, že bohatě vykompenzuje jejich úbytek, který automatizace způsobí. Je jen na lidech, jestli budou brečet, že jim robot sebral práci, anebo se rozhodnou vzít svoje štěstí do vlastních rukou a zlepšit si sami kvalifikaci. Obávám se ovšem, že ta část populace, která bývá zaměstnána ve skladu, často ani nepřemýšlí v tak dlouhodobém horizontu, který pokryje běžný rekvalifikační kurs a co může přinést… Možná, kdyby se na tohle oboroví předáci soustředili víc, než na svou kandidaturu do Senátu, udělali by pro tyto lidi víc. I skladník si přece může přečíst Vergilia v originále! Václav Loubek R. U. R. Martin Boček Stačí si objet pár skladových areálů v okolí Prahy, oblepených personální inzercí, a je každému jasné, že jde o velmi pochopitelný tah. Honba za skladovými dělníky je enormní, trh práce je v tomto segmentu a regionu asi zcela vyčerpaný. Stále více firem tak bude logicky investovat do automatizace. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Billa otevřela druhé školící centrum Síť potravinových supermarketů Billa otevřela po Brně druhou pobočku školícího centra, tentokrát v Praze na Barrandově, kde je součástí prodejny. Je určeno novým i stávajícím zaměstnancům a má zajistit jednotnou podobu vstupních školení a tréninků pro personál. Tři místnosti z centra jsou vybaveny pro praktickou výuku: počítačová učebna, učebna se standardní i expresní pokladnou a učebna s kompletním pultem lahůdek včetně pece na pečivo. Jedna místnost slouží pro přednášky. Při budování obou školicích center se Billa inspirovala u svých rakouských kolegů. Do vzdělání zaměstnanců investuje síť ročně řádově miliony korun. A naučí se tam dámy od pokladen něco víc, než 'Kartičku máte?' Třeba slova jako 'Dobrý den', 'Děkujeme za nákup', 'Na shledanou' nebo 'Přijďte zas?' Václav Loubek No hlavně aby měli koho školit. Martin Boček Personál prodejen je a zůstane hlavní marketingovou zbraní kamenného obchodu. S její pomocí lze zvítězit v boji o zákazníka, ale taky spáchat firemní sebevraždu. Investice do lidí a jejich rozvoje jsou absolutní priorita, Billa ví, co dělá. A rakouské know-how se hodí, retail pod Alpami je pořád z

hlediska kvality obsluhy míle před naším. Tomáš Krásný (Blue Strategy) To chválím, proškolený personál je pozitivním prvkem v prodejně a nese důležitou roli v budování a upevňování spokojenosti zákazníků. Monika Hrubalová Retaileři chystají nové věrnostní programy Tesco nabízí sklenice Bohemia Crystal Produkty Bohemia Crystal, které se dají směnit za body ve věrnostní kampani Teska Tesco začalo od 7. září nabízet nový věrnostní program, který potrvá až do začátku roku 2017. Sbíráním známek za nákup nad 100 Kč mohou zákazníci získat bod, s adekvátním počtem bodů pak mohou zakoupit sklenice a další české skleněné produkty Bohemia Crystal nebo příslušenství k vínu VacuVin. Nabídka produktů obsahuje 8 druhů sklenic, 1 karafu, 2 druhy misek a 3 profesionální doplňky na víno, jako například provzdušňovač, který víno okysličí a tím rozvíjí jeho chuť a vůni. Za každých 10 bodů (držitelé Clubcard 7 bodů) si mohou zákazníci vybrat jeden z produktů se slevou 43 až 66 %. Kdyby radši zlepšili kvalitu ovoce a zeleniny a poslali zaměstnance na školení do školícího střediska do Billy. Martin Boček Pochvala, že se jedná o tradiční českou sklářskou firmu Bohemia Crystal. Monika Hrubalová Kaufland láká zákazníky na Tefal a Dormeo Sendvičovač Tefal je jeden z produktů nové věrnostní kampaně Od čtvrtka 8. září začal Kaufland hned se dvěma podzimními věrnostními akcemi. Vybírat si bude možné za nasbírané body ze sortimentu spotřebičů a kuchyňských pomůcek Tefal nebo matrací, přikrývek nebo polštářů Dormeo. Akce poběží od září do poloviny listopadu, za každých 100 Kč dostane zákazník 1 bod. Každý produkt má určený počet bodů, který umožní zákazníkovi zakoupit ho za sníženou cenu. Produkty Dormeo, které patří do věrnostní kampaně Kauflandu A vy se jako v těch věrnostních programech vyznáte? Já už se fakt neorientuju, kdo dává jaký plyšáky, pánve, talíře, bitcoiny, auta, dovolený, děti… Václav Loubek Opět trefa, nic nového pod sluncem, ale klasika funguje - relevantní výhody v rámci věrnostního programu potěší. Pozastavuji se trochu nad nastavením slev (Tesco)… trocha mystiky vprostřed všedního dne? Škoda jen, že to nejsou věrnostní programy, proč lidé chodí nakupovat do řetězců a přispívají tak k devastaci českého potravinářství! Jana Kubištová (Budvar) Hornbach loni zdvojnásobil zisk Síť Hornbach Baumarkt zveřejnila ve výroční zprávě své hospodářské výsledky za finanční rok 2015/2016. Z nich vyplývá, že Hornbach loni zvedl tržby o 9 % na 5,6 miliard Kč, zisk se zvýšil o dvojnásobek předloňských výsledků na 290 milionů Kč. Ve zprávě Hornbach, který si zakládá na tom, že nepřistupuje ke slevovým akcím, uvedl, že hodlá v expanzi, kterou letos naznačil otevřením své desáté pobočky v pražské Chuchli, pokračovat i v průběhu dalších let. Firmě také stoupl počet zaměstnanců o 138 na aktuálních 1.379 pracovníků. Tahle značka má mé sympatie – za konzistenci, jasný názor, skvělou reklamu a sebedůvěru. Permanentně hozená rukavice, kterou zatím nikdo nedokázal zvednout. Značka, která se neponižuje, neb na to má. Jana Kubištová (Budvar) Zlaté české ruce. Statistiky říkají, že více než 90 % Čechů alespoň občas 'kutí'. Pat a Mat by měli radost. Martin Boček

Zisk je vždy tím nejlepším ukazatelem úspěchu a správnosti strategie, takže tahle skvělá čísla nejsou žádné překvapení. Hornbach ví, co má dělat a dělá to kvalitně a konzistentně. Na již vzpomínané nedávné konferenci Retail in Detail bylo dojemné, jak někteří účastníci kritizovali Hornbach, že svoji nabídku nepersonalizuje a nenabízí věrnostní program. Jde o hluboké nepochopení základů úspěšného retailového businessu – Hornbach poskytuje všem zákazníkům perfektní služby a relevantní zboží vždy za nejlepší ceny. Jak na konferenci padlo: 'Nevěra je způsobena ztrátou pozornosti' (autor Ondřej Žák z EY). A přesně tohle v Hornbachu nehrozí a nepotřebuje to látat nějakým věrnostním programem. Tomáš Krásný (Blue Strategy) Personálie Dr. Max bude mít nového holdingového šéfa Leonardo Ferrandino Investiční skupina Penta rozhodla o další expanzi Dr. Maxe mimo tradiční trh Česka, Slovenska a Polska. Za řízení celé skupiny Dr. Max bude na nově vytvořené pozici holdingového CEO odpovídat Leonardo Ferrandino. Ten přichází do Dr. Maxe po dvanáctiletém působení ve společnosti Admenta Italia, která je součástí Celesia Group, kde vystřídal několik funkcí. Mimo jiné byl vice presidentem odpovědným za divize Finance nebo IT. Od roku 2014 rozvíjel obchod v Itálii a Slovinsku a zároveň řídil celoevropský prodej a marketing skupiny. „Dr. Max je dneska jeden z nejúspěšnějších projektů Penty, jehož strategií je konsolidace dalších evropských trhů. Leonardo prokázal svoje schopnosti pří řízení lékárenského retailu v řadě zemí. Věříme, že jeho příchod uspíší jak rozšiřování sítě skupiny, tak její posun v kvalitativní úrovni,“ říká Václav Jirků, investiční ředitel Penty. Hodnocení jako v Reklamní katovně Oslovujeme přední české odborníky na maloobchod, instore marketing a retail marketing s tím, aby hodnotili novinky v oboru. Kdo tentokrát přispěl? Tomáš Krásný - 25 let ve výzkumu trhu a obchodu, zakladatel Incoma Research, poté v mezinárodním managementu sítě GfK. Dnes partner ve společnost Blue Strategy, poradce a content manager konferencí včetně Retail Summitu a Retail in Detail. Martin Boček - 23 let praxe v marketingu a v marketingovém výzkumu trhu, pracoval ve společnostech AC Nielsen, Unilever, Citibank, Ipsos. Věnuje se velmi intenzivně instore problematice a v současné době vede projekt CRS za Global Marketing. Monika Hrubalová - zkušenosti s řízením marketingových a obchodních pozic od roku 1997, více než 10 let pracuje pro obor instore marketingu aktivní účastí v radě POPAI CE, vyučuje obor marketingových komunikací. Jana Kubištová - Působí od roku 1996 v Budějovickém Budvaru, začínala jako exportní manažerka. Od roku 2008 je vedoucí marketingového oddělení Budvaru, značku úspěšně etablovala na ruském trhu. Václav Loubek - 15 let v reklamě, dříve šéfredaktor časopisu Sign mediální domu Economia a časopisu Signs & Promotion agentury Events & Promotion. Momentálně působí v marketingu a radí zadavatelům, jak správně pracovat s instore aplikacemi. Z aktuálního spotřebního koše Po delším době najdeme v Kauflandu ve slevě 10 kusů vajec velikosti M za 16,90 Kč. Podívejte se další akční ceny a na kompletní spotřební koš z Albertu, Billy, Globusu, Kauflandu a Teska Zpravodajství z retailu a spotřební koš podporuje společnost Global Marketing a její projekt

URL| http://www.mediar.cz/nevyhovujici-potraviny-maji-obchody-darovat/

Moje zdraví Vše, co jsme zjistili o šunce Moje zdraví str. 71 Můj domov - výživa Dita Váchová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

7.9.2016

zpět Patří do jídelníčku? • Proč obsahuje tolik soli a kolik má tuku? • Která je nejlepší? Šunka je oblíbenou pochoutkou ke snídani, svačině i večeři v průběhu celého týdne. Sledovat při jejím nákupu obsah masa není od věci, o její kvalitě však přesněji vypovídá procento čistých svalových bílkovin. Důležitý je také podíl tuku a tím i nasycených mastných kyselin. I u vysoce jakostní šunky bychom si měli všímat především obsahu soli. Šunka chutná většině lidí, dokonce i těm, kteří, ač nejsou vegetariány, maso zrovna „nemusejí“. Kvalitní šunka výběrová nebo ještě lépe nejvyšší jakosti je zdrojem plnohodnotných bílkovin, z minerálních látek obsahuje železo – prvek, jehož se českým ženám někdy nedostává. Jakostní šunka nepředstavuje výrazné obezitologické riziko, i když vždy záleží na tom, kolik jí sníme a zda ji doplníme třemi rohlíky s máslem, nebo čerstvou zeleninou. „Kvalitní šunky obvykle mají nízký podíl tuku, a proto nejsou tak velkou kalorickou zátěží. Vepřová výběrová šunka a šunka nejvyšší kvality obsahují ve 100 gramech zhruba 400–450 kJ, energetická hodnota drůbeží výběrové šunky a šunky nejvyšší kvality může být i nižší (300–450 kJ),“ upřesňuje nutriční terapeutka Mgr. Jitka Laštovičková z endokrinologické a obezitologické ambulance Endocare v Praze. To je méně energie, než má jeden rohlík. I když bychom se ve výživě jistě bez šunky obešli, představuje tato uzenina nebo chcete-li tepelně opracovaný masný výrobek vítané zpestření jídelníčku. Co neslyšíme rádi „Je potřeba si uvědomit, že vysoká spotřeba masa (a hlavně uzenin) je rizikem pro vznik kolorektálního karcinomu, v jehož výskytu Česká republika zaujímá první příčky na světě. V prevenci se mimo jiné doporučuje nekonzumovat maso (tedy ani šunku) v množství přesahujícím 70–80 gramů za den,“ připomíná dietoložka MUDr. Václava Kunová. Jak milovníci šunky cítí vlastními chuťovými pohárky, všechny typy šunek obsahují hodně soli. Již 200 g i té „nejmasovější“ dušené šunky nebo 100 g sušené šunky může naplnit denní tolerovatelnou spotřebu soli. U dospělých (více než u dětí) je vhodné sledovat i obsah tuku a z něj hlavně nasycených mastných kyselin, které jsou rizikové z hlediska rozvoje aterosklerózy a ischemické choroby srdeční, ale též obezity a diabetu 2. typu; ve 100 g šunky by jich nemělo být víc než 1,1 g. Šunka má tedy své kladné i záporné stránky. Jestliže ji chceme jíst, vyplatí se dodržovat pravidlo střídmosti, vhodných kombinací (s tvrdým sýrem, čerstvou zeleninou, malým kouskem žitného pečiva místo taveného nebo plísňového sýra, másla, croissantů a nakládané zeleniny) a dobře si vybírat z nabídky v obchodech. Maso versus bílkoviny „Kolik má ta šunka masa?“ zajímáme se u prodejních pultů a regálů s balenými masnými výrobky a jsme spokojeni, pokud se od prodavačky nebo z etikety dozvíme údaj vyšší než 80 či ještě lépe 90

%. „Obsah masa je dobrým ukazatelem kvality šunky, ještě lepší však je sledovat podíl čistých svalových bílkovin. Šunka s 95 procenty masa může mít nižší podíl svalových bílkovin než šunka s 85 procenty masa, i když rozdíl nebude výrazný,“ vysvětluje prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Ústavu analýzy potravin a výživy Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Obsahem čistých svalových bílkovin, nikoli obsahem masa, operuje i vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 326/2001 Sb., která šunku jako tepelně opracovaný masný výrobek z vepřové kýty dělí do tří tříd jakosti,“ doplňuje odbornice. Příliš slaná pochoutka Když sníte k snídani 20 dekagramů (200g) dušené vepřové nebo drůbeží šunky s pivním rohlíkem, vyčerpáte denní limit tolerované spotřeby kuchyňské soli, který Světová zdravotnická organizace (WHO) nastavila pro dospělé na 5 g. Do večera máte nárok maximálně na nesolenou rýži nebo brambory s tvarohem, ovoce s jogurtem a zeleninu, ačkoli například i špenát, červená řepa, petržel nebo celer mají přirozeně vyšší, avšak v rámci celého jídelníčku zanedbatelný obsah sodíku (určitě je kvůli tomu ze stravy nevylučujte!). Naopak na jakékoli jídlo uvařené s přídavkem soli můžete zapomenout, stejně jako na veškeré pečivo a všechny druhy chleba (podílejí se na příjmu soli 20–30 %), všechny uzeniny, sýry, cereálie, rybí „speciality“ typu ančovičky, průmyslově zpracované zeleninové šťávy (prodávané v kartonu nebo ve skle), neboť právě tyto potraviny patří mezi ty s největším podílem takzvané skryté soli (přidané výrobcem při zpracování základní suroviny, tedy obilí, vajec, masa, mléka a zeleniny). Rizika nadbytku soli Právě skrytá sůl je velký problém. Připadá na ni 75–80 % veškeré soli, které Češi denně zkonzumují 14–17 g, tj. trojnásobek dávky tolerované WHO. Nadbytečný příjem soli je přitom rizikovým faktorem hypertenze, srdečního infarktu a cévních mozkových příhod, stojí za poruchami funkce ledvin, obezitou (slaná chuť povzbuzuje k přejídání a často i k „hašení“ žízně nevhodnými – sladkými nápoji) a také zvyšuje nebezpečí vzniku osteoporózy, neboť zvýšené vylučování sodíku močí způsobuje i větší ztráty vápníku – základního stavebního minerálu kostí. Vysoký příjem soli provokuje reaktivitu hladké svaloviny průdušek a zhoršuje průběh astmatu. Může být příčinou otoků, hypertrofie (zvětšení) levé srdeční komory, migrén i Ménierovy choroby – onemocnění vnitřního ucha projevujícího se tinnitem (hučením a pískáním v uších), závratěmi a poruchami sluchu. Kuchyňská sůl je chemicky chlorid sodný (NaCl), přičemž rizika jsou spojena jen s kationtem sodíku – Na+. Podle posledních poznatků k nim patří i větší náchylnost k rakovině žaludku a jícnu. „Vědci zkoumali u Japonců příčiny vysokého výskytu zánětů žaludeční a jícnové sliznice, což je stav potenciálně zvyšující pravděpodobnost rozvoje rakoviny, a prokázali souvislost s vysokým příjmem soli, typicky ve formě různých sójových, rybích, ústřicových omáček hojně používaných v japonské kuchyni. Nikoli náhodou byly jedny z prvních přístrojů k endoskopickým vyšetřením trávicího traktu (pomocí kamery na ohebné hadici zavedené do trávicí trubice) vyvinuty právě japonskými odborníky,“ podotýká přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. Vyhnout se soli je těžké Lékaři znají metody, jak lze nadbytek sodíku z těla odvést. Například nejčastěji předepisované léky na vysoký krevní tlak – diuretika – působí právě na principu vylučování sodíku, a to natolik dobře, že jsou tyto medikamenty podle profesorky Adámkové dokonce někdy zneužívány pacienty (a potažmo i jejich lékaři) neochotnými snížit příjem soli v potravě; tím více však trpí ledviny takových nemocných, poškozované jednak samotnou hypertenzí, jednak nadbytkem soli, který musejí vylučovat. Sůl prodává Jedněmi z nejrizikovějších potravin z hlediska obsahu skryté soli jsou přitom masné výrobky a

mezi nimi i šunka. Obsah soli v nejčastěji prodávaných a kupovaných vepřových a drůbežích dušených šunkách se obvykle pohybuje okolo 2,0–2,5 g na 100 g, u některých je však nižší, i kolem 1,7 g, objevili jsme dokonce šunku s deklarovaným obsahem soli 1,51 g. „V minulosti mívaly šunky běžně 2,5 až 2,8 gramu soli,“ říká manažer kvality společnosti LE & CO vyrábějící šunky a další masné produkty Petr Korejs. „V současnosti se však většina výrobců snaží sůl v recepturách omezit navzdory rostoucímu tlaku na vzhled a trvanlivost masných výrobků. Pokles na 1,6 až 1,7 gramu je však už na hranici technologické únosnosti.“ Jinými slovy – šunku s ještě nižším obsahem soli už by nebylo možné vyrobit bez dopadu na smyslové požadavky, které mj. stanovuje vyhláška Ministerstva zemědělství ČR (viz tabulka výše). Pokud by se o to výrobce přesto snažil, jeho šunka by pravděpodobně v konkurenci propadla – vypadala a chutnala by tak, že by ji nikdo nekupoval. Šunku bez soli nevyrobíte „Uvedených 1,6 až 1,7 gramu je pro výrobce opravdu hraniční hodnota daná technologickou funkcí soli, respektive její schopností podílet se na aktivaci proteinů k hydrataci suroviny. Šunka by se v případě nedodání dostatku sodných iontů takzvaně podlila, to znamená neudržela by vodu, která je přirozeně přítomna v mase nebo byla přidána jako součást láku. Výrobce by takovou šunku určitě nedokázal prodat,“ potvrzuje Ing. Rudolf Ševčík, Ph. D., z Ústavu konzervace potravin při Fakultě potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Kromě technologické funkce (vliv na texturu) příznivě ovlivňuje chuť a také barvu produktu. Růžovou barvu šunky způsobuje dusitan, který se však při výrobě nesmí přidávat samotný. Přidává se tedy formou dusitanové solicí směsi a právě díky soli se dostane rovnoměrně do celého produktu a tím přispěje k lákavé barvě finálního produktu vybízející ke koupi. Přítomnost soli rovněž prodlužuje trvanlivost šunky,“ uvádí doktor Ševčík k významu soli při výrobě masné pochoutky. Vaše zdraví vaše volba Konzervační efekt samotné soli sice není tak důležitý, podle Rudolfa Ševčíka se však zvyšuje spolupůsobením s ostatními konzervačními postupy a prvky, jako jsou tepelné opracování, chlazení a distribuce v chladu, bariérový obal a další. „Ještě významnější je tento vliv u sušených šunek, ale ty mají i vyšší obsah soli,“ upozorňuje potravinářský technolog. Letmé nahlédnutí do regálu supermarketu jeho slova potvrzuje – na etiketách dvou sušených šunek ve 100g balení čteme v kolonce „sůl“ údaj 3,78, resp. 4,7 g (takže ke druhé z těchto sušených šunek už byste si bez překročení doporučeného maximálního denního příjmu soli nedali ani ten v úvodu vzpomínaný pivní rohlík). Obsah soli v masných výrobcích není upraven žádnou „zdravotní“ vyhláškou, určena a kontrolována je „pouze“ povinnost výrobců o něm informovat. Záleží tudíž na vás jako spotřebitelích, zda těmto informacím budete věnovat pozornost a přizpůsobíte jim své nákupní chování a jídelníček. Dětská šunka neexistuje Označení „dětská šunka“ nebo „šunka pro děti“ není zárukou nižšího obsahu soli nebo vyšší jakosti, protože složení šunky pro děti není definováno zákonem. „Pro dětský organismus je v uzeninách zatěžující hlavně vysoký obsah sodíku,“ říká odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju MUDr. Petr Hlavatý, Ph. D., z Endokrinologického ústavu v Praze. „ Pro děti do 3 let věku obecně nejsou uzeniny vhodné, na druhou stranu kvalitní šunka nebo kvalitní párek se v jídelníčku starších dětí občas objevit mohou, pokud je jinak pestrý a zaručuje dostatečný příjem základních živin a potřebných vitaminů a minerálních látek,“ doplňuje lékař. *** ŠUNKA CHARAKTERISTIKA SMYSLOVÉ POŽADAVKY • nejvyšší jakost obsah čistých svalových bílkovin nejméně 16,0 %; použití vlákniny, škrobu, rostlinných nebo jiných živočišných bílkovin se nepřipouští a) konzistence: v uceleném kusu pevná,

soudržná, plátky se nesmějí oddělovat na jednotlivé svaly; b) vzhled v nákroji: výrobek na řezu barvy odpovídající druhu použitého masa, jednotlivé svaly patrné a spojené drobně rozpracovanou svalovinou, ojedinělá menší ložiska tuku na řezu přípustná, stejně jako menší dutinky vyplněné např. aspikem; c) vůně a chuť: typická pro šunku, přiměřeně slaná, lahodná, výrobek na skusu v tenkých plátcích křehký • výběrová obsah čistých svalových bílkovin nejméně 13,0 %; použití vlákniny, škrobu, rostlinných nebo jiných živočišných bílkovin se nepřipouští (Úplnéznění tabulky a výčet požadavků na kvalitu masných a dalších potravinářských výrobků naleznete např. na webové adrese: • standardní obsah čistých svalových bílkovin nejméně 10,0 % http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001326#oddil2) Ačkoli si to mnoho lidí myslí, šunka určitě nepokrývá potřebnou dávku vápníku. „Zdroji vápníku jsou jiné potraviny, například mléko a mléčné výrobky, brokolice, kedlubny, sardinky s kostmi a tvrdá pitná voda," vypočítává MUDr. Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu v Praze. (Úplné znění tabulky a výčet požadavků na kvalitu masných a dalších potravinářských výrobků naleznete např. na webové adrese: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-326#oddil2) Tipy na snížení obsahu soli v jídle naleznete například na webu Státního zdravotního ústavu http://www.mene-solit.cz. Firmy i jednotlivci se na portálu mohou přihlásit k výzvě hlavního hygienika ČR ke snižování soli ve výrobcích. Je z čeho vybírat Iniciativa Vím, co jím a piju nechala v akreditované laboratoři nezávisle otestovat 20 náhodně vybraných šunek vepřových, krůtích a kuřecích, balených i nebalených (z pultového prodeje). Polovina z nich splnila mezinárodně uznávané kritérium pro obsah soli v masných výrobcích (do 2,25 g ve 100 g). Větším problémem bylo dodržet limit pro obsah nasycených mastných kyselin (do 1,1 g/100 g nebo méně než 13 % z celkové energetické hodnoty výrobku) – vyhovělo jen 6 výrobků, které současně nepřekročily hranici povoleného obsahu soli. Vyhovující výrobky poznáte v chladicích boxech obchodů snadno – nesou modro-žluté logo iniciativy Vím, co jím a piju. Předem vyhledat si je můžete v databázi certifi kovaných potravin na http://www.vimcojim.cz. MOJE ZDRAVÍ Doporučení k nákupu šunky Doporučeník nákupu šunky • U balených šunek si na etiketě můžete přečíst informace o obsahu soli, masa/bílkovin, tuku/ nasycených mastných kyselin. U šunek z pultového prodeje by vám měl prodejce tyto informace sdělit na požádání. • Ze tří jakostních tříd definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR upřednostňujte šunky nejvyšší jakosti a výběrové před standardními. • Vyhýbejte se šunkám sušeným. Dvě šunky renomovaných značek, testované iniciativou Vím, co jím a piju, obsahovaly ve 100 gramech 3,78, resp. 4,7 g soli a 7,01, resp. 4,6 g nasycených mastných kyselin, tedy několikanásobně více „rizikových" živin, než je přípustné. • Šunka s 96 % masa, ale jen 18,5 % svalových bílkovin a naproti tomu šunka s 85 % masa, ale 23 % svalových bílkovin (nejvíce dle testu iniciativy Vím, co jím a piju) svědčí pro preferenci spíše podle podílu bílkovin než masa. Foto popis| prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. Foto popis| Parmská šunka prochází solným procesem Foto popis| Ing. Rudolf Ševčík, Ph. D. O autorovi| Dita Váchová, prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., Ústav analýzy potravin a výživy Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze

Mostecký deník V Mostě vyrábějí nejlepší salám a špaldový řez Mostecký deník str. 2 Mostecko EDVARD D. BENEŠ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.9.2016

zpět Při zahájení veletrhu Zahrada Čech přebírali nejlepší regionální výrobci ocenění za svou práci. Nechyběli mezi nimi také Mostečané. Litoměřice – Tradičně si při zahájení našeho největšího pěstitelského veletrhu Zahrada Čech v Litoměřicích přebírají svá ocenění nejlepší regionální výrobci potravinářských výrobků v kraji. Nejinak tomu bylo také letos a mezi oceněnými byly také dvě firmy z Mostu. Každoročně se soutěží ve dvou hlavních kategoriích, a to Regionální potravina a Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče. V té první se nikdo z našich neumístil, v druhé soutěži, kde bylo vyhlášeno šestnáct kategorií podle jednotlivých odvětví, slavily úspěch masný a pekařský výrobek. Michal Ježek, majitel firmy Uzenářství Ježek z Mostu získal ocenění za nejlepší masný výrobek, tepelně opracovaný, kterým byl Krušnohorský salám. „Jsem za to rád. Pro mě toto ocenění především znamená, že se salám více prodává a v neposlední řadě je více práce,“ prozradil Mosteckému deníku oceněný uzenář. Mezi pekařskými výrobky byl nejlepší sladký špaldový řez od Pekařství Oertelt z Mostu. „Komisi, která hodnotila výrobky, překvapila hodně vysoká kvalita regionálních výrobků. Mám také radost z toho, že Ústecký kraj patří mezi kraje s největším zájmem o to získat značku regionální kvality. Je také velice potěšující skutečnost, že vzrostl počet mladých potravinářů,“ řekla při předávání Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most *** Ocenění Mostečané Masné výrobky tepelně opracované (salámy, šunky a pod.): Krušnohorský salám (výrobce Uzenářství Ježek, s.r.o. Most) Pekařské výrobky (sladké pečivo): Špaldový řez (výrobce: Pekařství Oertelt s.r.o. Most) Foto popis| OCENĚNÍ. Michal Ježek, majitel Uzenářství Ježek z Mostu převzal ocenění za Krušnohorský salám. Foto autor| Foto: Deník/Edvard D. Beneš Region| Severní Čechy

mostecky.denik.cz V Mostě vyrábějí nejlepší salám a špaldový řez, získaly potravinářskou cenu 13.9.2016

mostecky.denik.cz str. 0 Moje Mostecko D.Edvard Beneš Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Most, Litoměřice - Při zahájení veletrhu Zahrada Čech přebírali nejlepší regionální výrobci ocenění za svou práci. Nechyběli mezi nimi také Mostečané. "Tradičně si při zahájení našeho největšího pěstitelského veletrhu Zahrada Čech v Litoměřicích přebírají svá ocenění nejlepší regionální výrobci potravinářských výrobků v kraji. Nejinak tomu bylo také letos a mezi oceněnými byly také dvě firmy z Mostu. Ocenění Mostečané Masné výrobky tepelně opracované (salámy, šunky a pod.): Krušnohorský

salám (výrobce Uzenářství Ježek, s.r.o. Most), Pekařské výrobky (sladké pečivo): Špaldový řez (výrobce: Pekařství Oertelt s.r.o. Most) Každoročně se soutěží ve dvou hlavních kategoriích, a to Regionální potravina a Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - Kraje Přemysla Oráče. V té první se nikdo z našich neumístil, v druhé soutěži, kde bylo vyhlášeno šestnáct kategorií podle jednotlivých odvětví, slavily úspěch masný a pekařský výrobek. Michal Ježek, majitel firmy Uzenářství Ježek z Mostu, získal ocenění za nejlepší masný výrobek, tepelně opracovaný, kterým byl Krušnohorský salám. „Jsem za to rád. Pro mě toto ocenění především znamená, že se salám více prodává a v neposlední řadě je více práce," prozradil Mosteckému deníku oceněný uzenář. Mezi pekařskými výrobky byl nejlepší sladký špaldový řez od Pekařství Oertelt z Mostu. „Komisi, která hodnotila výrobky, překvapila hodně vysoká kvalita regionálních výrobků. Mám také radost z toho, že Ústecký kraj patří mezi kraje s největším zájmem o to získat značku regionální kvality. Je také velice potěšující skutečnost, že vzrostl počet mladých potravinářů," řekla při předávání Ludmila Holadová, ředitelka Okresní agrární komory Most."

URL| http://mostecky.denik.cz/zpravy_region...skaly-potravinarskou-cenu-20160913.html

Naše rodina Proč je krutá nejlepší? Naše rodina str. 27 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - TOP

13.9.2016

zpět Podle odborníků by měl zdravý jídelníček obsahovat týdně alespoň 150 g krůtího masa. V Evropě se průměrná roční spotřeba pohybuje kolem šesti kilogramů, u nás jsou to pouze dva. Škoda, protože se ochuzujeme o vydatný příspěvek k dobré fyzické i duševní kondici. Tato drůbež má nejen nejnižší obsah tuku (pouze 4 g /100 g masa), ale hodně bílkovin, vitaminu B12 a mnoho důležitých minerálů. Díky tomu kromě jiného kladně ovlivňuje nervový systém. Aminokyselina tryptophan dokáže dokonce snižovat deprese a odstraňovat nespavost. KRUTÍ MASO NA HOUBÁCH Spotřeba: 600 g vykosteného krůtího masa 300 g sušených hub 30 g másla 1 navršená lžíce mouky mléko 200 g zakysané smetany mletý pepř špetka strouhaného muškátového oříšku sůl petrželka na ozdobu Postup: Z masa uděláme stejně velké plátky, lehce je naklepeme a osolíme. Houby namočíme do mléka, po změknutí nakrájíme na kousky a dusíme na polovině másla, dokud se tekutina neodpaří. Poprášíme je moukou ochucenou pepřem a necháme vychladnout. Na každou porci masa dáme po lžíci hub, přeložíme a sepneme masovou jehlou nebo párátkem. Urovnáme do formy vymastené zbývajícím máslem, zalijeme smetanou rozmíchanou s muškátovým oříškem a pečeme pod pokličkou při teplotě 160 °C asi 2 hodiny. Na závěr maso odkryjeme, aby získalo pěknou barvu. Podáváme s rýží nebo knedlíky. KRUTÍ NUDLIČKY S ČESNEKEM A CIBULÍ Spotřeba: 500 g vykosteného krůtího masa 2 lžíce tuku i větší cibule i palička česneku tymián pepř sůl Postup: Maso zlehka naklepeme a nakrájíme na tenké nudličky. Dáme do misky a posypeme solí, jemně tlučeným tymiánem a pepřem. Zakryjeme a necháme asi hodinu odležet v běžné pokojové teplotě. Slabá kolečka oloupané cibule zhruba na 2 minuty vhodíme do hrnce s vroucí vodou a scedíme. Maso opékáme na tuku společně s nastrouhaným česnekem. Když je téměř hotové, přidáme ještě cibuli a pokrm dohotovíme. Podle potřeby jej dokořeníme a ihned podáváme s rýží. KRUTÍ PRSA V SYROVÉ OMÁČCE S OLIVAMI

Spotřeba: 600 g krůtích prsou 2 lžíce oleje 100 g sýra Niva 200 ml hovězího vývaru 2 lžíce hladké mouky 50 g 33% smetany 2 lžíce másla 25 oliv Oregano Postup: Omyté a osušené maso upravíme na plátky, lehce naklepeme, osolíme, zprudka opečeme na oleji, vyjmeme z pánve a uložíme na teplé místo. Do výpeku přilijeme vývar, zahustíme jej smetanou rozkvedlanou s moukou a za stálého míchání omáčku přivedeme k varu. Přidáme sýr a kousky vypeckovaných oliv, ochutíme pepřem, oreganem a vrátíme zpět maso. Necháme přejít varem a podáváme s brambory v různé úpravě. KRUTÍ GULAŠ PO. STAROČESKU Spotřeba: 500 g krůtí gulášové směsi nebo vykosteného stehna 2 velké cibule 2 lžíce oleje podle chuti staročeské nebo gulášové koření mletá paprika mletý kmín sójová omáčka 2 lžíce kečupu trochu mouky na zahuštění sůl bylinky a čerstvá zelenina na ozdobu Postup: Maso opláchneme, osušíme, nakrájíme na malé kousky, osolíme, ochutíme staročeským nebo gulášovým kořením a necháme chvíli odležet (lze už den předem). Jednu drobně nasekanou cibuli osmahneme na oleji doružova, opečeme na ní maso, podlijeme je trochou horké vody a dusíme do poloměkka. Doplníme druhou cibulí upravenou na plátky, trochu okmínujeme a pokračujeme v tepelné úpravě. Když je maso měkké, doplníme tekutinu (vývarem nebo horkou vodou) a omáčku zahustíme. Přidáme kečup, sójovou omáčku, podle potřeby i sůl a guláš dobře provaříme. Podáváme s rýží, chlebem nebo brambory. KRUTÍ PRSA MĚŠŤANA KONÔPKY Spotřeba: 600 g krůtích prsou 200 g eidamu 2 vejce 4 plátky šunky WO g žampionů 2 lžíce hladké mouky strouhanka kari a chilli koření pepř sůl čerstvá zelenina na ozdobu Postup: Maso omyjeme, osušíme, upravíme na plátky, naklepeme, osolíme a opepříme. Sýr nastrouháme, přidáme k němu jedno celé vejce a drobné kousky šunky i žampionů. Směs ochutíme kari, chilli a podle potřeby zahustíme moukou. Rozdělíme ji na připravené plátky, které přehneme, obalíme v trojobalu a pomalu osmažíme. Podáváme s brambory v různé úpravě a zdobíme čerstvou zeleninou. Foto autor| Foto: Jarmila Kutová

Prosperita Do obchodu mluví kde kdo, každý mu rozumí Prosperita str. 8 Názor odborníka ptala se Eva Brixi Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.9.2016

zpět Obchodní podnikání je věčné téma. A obchod jako pojem ještě větší. Tím, že je takříkajíc na očích, bývá vystaven kritice tak jako málokteré jiné odvětví. Je to jeho plus, nebo minus? Asi se na to nedá odpovědět. Na řadu jiných otázek, vztahujících se k obchodu, však ano. Po čase jsem jich zase několik položila Ing. Zdeňku Juračkovi, předsedovi představenstva Asociace českého tradičního obchodu: * AČTO se vyprofilovalo jako profesní uskupení, které rázně hájí potřeby maloobchodníků v České republice. Co tento druh podnikání dnes nejvíce trápí? Kdysi jsem řekl, a dnes to mohu zopakovat, že obchod je krásná hra, která nepotřebuje režiséra. To stále platí. Do obchodu mluví kde kdo, každý mu rozumí a snaží se prosadit svůj názor na dění kolem tohoto druhu podnikání. Připomíná mi to různé diskuze mezi hlavně mužskou částí obyvatelstva na téma fotbal. Jeden by změnil pravidla, druhý vyměnil trenéra a třetí všechny hráče, neb jsou to podplatitelní lotři. I do obchodu se „dobře“ mluví a ještě lépe se kritizuje. Pokud je kritika na úrovni zákazníka, či takzvaného čumila, je to přijatelné. Pokud se však tato „odborná“ kritika promítne do činnosti státních orgánů či parlamentu a na základě aktivity „pomazaných hlav“ našich poslanců a jiných čelných představitelů se některé jejich smyšlenosti převedou do řeči zákonů či jiné legislativy, je z normální činohry rázem tragédie, možná i tragikomedie. Jedním z posledních takových výkřiků je zákon regulující prodejní dobu o svátcích. Stručně řečeno, obchodu kromě

jiných věcí, jichž je hodně, nejvíc vadí neodborné a politické zásahy do jeho fungování, ať již pocházejí z jakékoliv strany či hlavy. * Obchod je dobře vidět. Právě proto je jednoduché mu adresovat stále řadu nejrůznějších poznámek ze strany kupujících. Jednou jsou to vysoké ceny, jindy zamračená pokladní, potom nabídka uzenin, která je plná chemie... Nepřehání to spotřebitel se svými stížnostmi? Anebo je to on, který si za uplynulé čtvrtstoletí obchodníky tak trochu vychoval svými požadavky na kulturu prodeje a šíři nabídky a posunul toto odvětví oproti rokům dávným do kategorie příjemného zážitku? Obchod jako takový bude trvale pod kontrolou ať již odborné, či laické veřejnosti. Je to jev naprosto přirozený, nefungující jen u nás. Kritikům ze strany laické veřejnosti se nedivím, nic proti nim nemám, neb jsou to především naši zákazníci, což je plně opravňuje vyslovit názor, byť mnohdy neodborný a neobjektivní. Chyby obchodníků totiž nevycházejí jen z jejich nedbalosti nebo úmyslu, ale jsou také způsobeny mnohdy vnějšími vlivy, o kterých zákazník neví, a ani ho to pochopitelně nezajímá a zajímat nemusí. Mám na mysli zejména stížnosti na kvalitu zboží, některé cenové relace a podobné průvodní jevy spojené s prodejem zboží, které obchodník většinou nemá možnost pozitivně ovlivnit. Je však vždy tím, jak říká zákon, „kdo uvádí na trh“, tedy plně zodpovídá za mnohé, a zákazníka nemusí pátrat po současných problémech českého maloobchodu. Ostatně, tak je to správně. Silně mi však vadí neodborná a neobjektivní kritika ze strany takzvaných odborníků, ať již reprezentují stát, či jiné instituce. V tom jsme v Česku hodně pozadu oproti jiným vyspělým zemím. Zlepšení daného stavu je, jak pozoruji, v nedohlednu. * Co máte na mysli? Jako ilustrativní příklad lze uvést pohledy z různých stran na platnou či chystanou legislativu. Již jsem zmínil příklad rozmanitých pohledů na zákon o prodejní době, ale zřetelné je to i u chystaného a již pověstného EET neboli elektronické evidence tržeb. K této reguli se obchodníci převážnou většinou staví pozitivně, a to z důvodu narovnání podmínek podnikání na českém trhu. Avšak od některých státních institucí i politiků a populistů slyšíme negativní kritiku. Jak jsem již řekl, je potřeba si na tento průvodní jev českého trhu zvyknout, neb jak říká klasik, dobře již bylo. A navíc si uvědomme, že se blíží volby. * K tomu, abychom se stali ve větší míře spokojenými zákazníky, poslouží projekt týkající se certifikace prodejen, které patří subjektům sdruženým v AČTO. Mohl byste ho představit? Projekt certifikace prodejen je v našich záměrech od samého založení asociace. Samotné nás mrzí, že se dosud nepodařilo nalézt kompromisní řešení celého projektu tak, abychom jej co nejdříve představili veřejnosti. Ukazuje se, že dle mého názoru nepochopitelným zrušením certifikace prodejen pod značkou Q 21 současným vedením Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR není jednoduché najít nová řešení, která by uspokojila silně různorodé seskupení obchodníků a prodejen, které v současné době AČTO reprezentuje. Mimo to chceme, aby náš způsob certifikace měl hlubší tržní dopad, a proto jsme celý záměr diskutovali i s Potravinářskou komorou ČR. Tak se kupříkladu dostal do podmínek udělení certifikátu dvoutřetinový podíl českých potravin na prodejně a diskutují se i podmínky další. Dle předpokladů doufám, že konečné znění dokumentu bude schváleno představenstvem AČTO v září a na Samošce v lednu 2017 by měli být vyhlášeni první nositelé nové značky. Kritéria budou dostatečně přísná a kontrola natolik důsledná, aby značka naplnila očekávání nás a hlavně našich zákazníků. Tedy že v těchto prodejnách budou spokojeni nejen s prostředím a sortimentem, ale také se vstřícností personálu. * Určitou orientací a sázkou na zvyklosti lidí jsou privátní značky. Kdysi s nimi jako první přišla Skupina COOP, posléze, pokud mne paměť neklame, si každý obchodní řetězec vytvořil své vlastní. K čemu jsou vlastně dobré a co mají spotřebiteli sdělit? A není jich už příliš? Diskuze kolem privátních značek je jedním z témat, jimiž se asociace zabývá. A čím jsou privátní značky výhodné pro business maloobchodníků? Určitě neovlivňují jen věrnost klientely nebo nepodmaňují výrobní receptury dodavatelů... Na téma vlastních značek se hodně hovoří. Proč vlastně vznikají? Jak na tuto situaci reaguje zákazník a jak dodavatel? Vím, že tyto značky jsou pod trvalou kritikou Potravinářské komory ČR.

Jak se staví AČTO k tomuto problému? Vlastní značky jsou dalším tématem maloobchodní sféry, které je často přetřásané a názory na jejich tvorbu a uplatnění na trhu se pohybují, jak se říká, od Aše k Tatrám. Maloobchodní trh je aplikuje do svého sortimentu již mnoho let. Zkušenosti s jejich uplatněním se ale opravdu značně liší a těžko hledat objektivní pohled, neboť jejich příprava je vždy vlastní privátní strategií firmy. Názory na jejich využití a dopad na úspěch firmy jsou velmi subjektivní a nezveřejňují se. * Jak je to tedy v praxi? Principiálně lze říci, že jsou dva základní důvody jejich vzniku. První je zdůraznění osobitého přístupu k zákazníkovi, kdy obchodník nabízí výrobek, který konkuruje značkovým výrobcům a přitahuje zákazníka svou cenou a kvalitou tak, aby si kupující na výrobek zvykl a trvale jej v dané prodejně vyhledával. Stručně řečeno, prodejce si chce udržet stálého zákazníka, i když, jak zní známé srovnání: „chceš-li získat stálého zákazníka, pořiď si psa“. Druhý základní a častý důvod tvorby vlastních značek je ryze ekonomický, protože obchodník vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dané značky, a jelikož jde většinou o lukrativní zakázku, získá přirozeně dobrou cenu. Tento druhý příklad je právě trnem v oku Potravinářské komoře, neb její představitelé tvrdí, a mnohdy je to bohužel pravda, že obchodník stlačí cenu natolik nízko, že je v nevýhodě dodavatel a většinou významně utrpí i kvalita. I v oblasti českého maloobchodu samozřejmě vznikají vlastní značky. Například v prodejnách COOPu jich je asi 800. Při jejich přípravě a zadávání výroby se však plně dbá na garanci kvality a dobrou cenu. Zkušenosti zákazníka s nakupováním značkových produktů jsou podle průzkumů dobré a vlastní výrobky jsou vyhledávány a chváleny. Na trhu se často diskutuje o limitovaném množství v nabízeném sortimentu, neboli procentním poměru vlastních značek k ostatnímu nabízenému sortimentu. Trefit správný podíl nabízených značek je věda a nelze na to najít poučku, neboť každý řetězec a každý obchodník se liší svou strategií, cílí na určitého zákazníka a parametry mění dle situace na trhu a dle chování konkurence. Optimální počet vlastních značek podle mého názoru neexistuje. Zákazník ze zvyku a podle obliby tyto značky požaduje a kupuje, na druhou stranu je však potřeba zachovat rozumný poměr vlastních značek a značkových výrobků tak, abych od své nabídky zákazníka neodradil. Zákazník totiž potřebuje a vyhledává „na pultech“ právě i ty populární značkové výrobky, jež navíc mají pro své uplatnění na trhu silnou marketingovou podporu. *** Trefit správný podíl nabízených značek je věda a nelze na to najít poučku, neboť každý řetězec a každý obchodník se liší svou strategií, cílí na určitého zákazníka a parametry mění dle situace na trhu a dle chování konkurence. Optimální počet vlastních značek podle mého názoru neexistuje. Foto popis| Ing. Zdeněk Juračka, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu

psp.cz Stenografický zápis 49. schůze, 8. září 2016 8.9.2016

psp.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět (Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, pane ministře, zahajuji třetí jednací den 49. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím mám pouze informaci, že pan poslanec Tejc hlasuje s kartou číslo 8.

Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci, poslankyně a členové vlády: pan poslanec Adamec bez udání důvodu, paní poslankyně Aulická Jírovcová do půl třetí - pracovní důvody, paní poslankyně Balaštíková - pracovní důvody, pan místopředseda Bartošek z odpoledního jednání - pracovní důvody, paní poslankyně Bebarová Rujbrová od 11. hodiny - zahraniční cesta, pan poslanec Běhounek - pracovní důvody, pan poslanec Benešík - zahraniční cesta, paní poslankyně Berdychová - pracovní důvody,pan poslanec Bezecný - pracovní důvody, pan poslanec Birke - pracovní důvody, pan poslanec Borka - osobní důvody, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Farský - zahraniční cesta, pan poslanec Radim Fiala do 13. hodiny z rodinných důvodů, poté z pracovních důvodů, pan poslanec Fiedler - osobní důvody, paní poslankyně Hnyková od 12. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Chalánková - osobní důvody, pan poslanec Kádner - pracovní důvody, pan poslanec Komárek od 11. hodiny - osobní důvody, pan poslanec Mackovík - pracovní důvody, paní poslankyně Marková - zahraniční cesta, paní poslankyně Maxová bez udání důvodu, paní poslankyně Němcová bez udání důvodu, paní poslankyně Nováková - pracovní důvody, pan poslanec Novotný Josef - pracovní důvody, pan poslanec Nykl - zdravotní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, pan poslanec Pleticha - pracovní důvody, paní poslankyně Putnová pracovní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - pracovní důvody, pan poslanec Skalický pracovní důvody, pan poslanec Šidlo - pracovní důvody, pan poslanec Šrámek bez udání důvodu, pan poslanec Urban bez udání důvodu, pan poslanec Vozka - zdravotní důvody, pan poslanec Zemánek - osobní důvody a pan poslanec Zlatuška - zahraniční cesta. Z členů vlády se omlouvá pan vicepremiér Bělobrádek - pracovní důvody, pan ministr Brabec do 11.30 - pracovní důvody, pan ministr Jurečka - pracovní důvody, paní ministryně Marksová do 11. hodiny - pracovní důvody, pan ministr Němeček - 14.30 až 17 hodin, pracovní důvody, pan ministr Pelikán do 14.30 - pracovní důvody, pan ministr Stropnický - zahraniční cesta, pan ministr Ťok z dopoledního jednání - pracovní důvody, paní ministryně Valachová - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek rovněž pracovní důvody. Tolik tedy omluvy. Dnešní jednání zahájíme bodem 259, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Chtěl bych vás upozornit, že nejpozději do 11. hodiny je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování. Pan poslanec Uhlík hlasuje s kartou číslo 10. Já tedy otevírám bod 259. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace Chci vás informovat, že na pořad jednání 49. schůze Sněmovny bylo předloženo celkem 13 odpovědí na písemné interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z tohoto důvodů požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Chtěl bych upozornit všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Nyní bychom přistoupili k projednávání odpovědí Paní poslankyně Putnová ruší svoji omluvu, je přítomna. Takže přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První interpelací je interpelace pana poslance Ondráčka na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Nicméně ta byla minule přerušena, je to tisk 814, a byla přerušena do přítomnosti paní ministryně, která je dnes omluvena. Takže není naplněna podmínka pro pokračování projednávání této interpelace a

tedy tato zůstane dále přerušena. Další interpelací je interpelace paní poslankyně Markéty Adamové na pana ministra vnitra ve věci policejního zásahu na Evropské ulici. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 815. Toto projednávání bylo také přerušeno do přítomnosti pana ministra. Ten je teď přítomen, tudíž nám nic nebrání, abychom tuto interpelaci projednali. Otevírám rozpravu a prosím paní poslankyni Markétu Adamovou. Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane ministře, když na konci dubna tohoto roku proběhla státní návštěva čínské delegace včetně prezidenta Si Ťing-pchinga v České republice, docházelo při ní k řadě incidentů. Policejní zásah na Evropské ulici byl jedním z mnoha. V rámci své bezprostředně podané písemné interpelace jsem se vás ptala zejména na tento zásah, avšak pochybností se už tehdy objevila celá řada. Připomeňme, že i Poslanecká sněmovna se touto věcí zabývala na mimořádné schůzi. Předmětem mé interpelace byl postup Policie České republiky vůči jednotlivým skupinám demonstrantům. Jen pro připomenutí - v Evropské ulici se střetli lidé zřejmě čínské národnosti, resp. demonstrující na podporu čínské delegace, s českými občany, kteří přišli vyjádřit své názory za použití například i tibetských vlajek. Podle svědectví zaznamenaného i na videozáznam protestující podporující čínskou delegaci napadli muže s tiberskou vlajkou a k útoku použili i tyče od svých vlajek. Avšak zadržen byl pouze napadený muž. Dotazovala jsem se na postup zasahujících policistů včetně dvou dotazů, které ve vaší odpovědi zůstaly úplně bez reakce. Konkrétně jste mi nijak neodpověděl na dotaz, zda byly útočící osoby používající fyzické násilí vyšetřovány a potrestány. A také jsem chtěla vědět, zda či tedy kdo k tomuto postupu vydal pokyn, či zda se k takovému postupu rozhodli sami zasahující policisté. Ani tento dotaz nebyl ve vaší odpovědi zodpovězen. Žádám vás tedy o odpověď nyní. Vaše odpověď postup policie hájila. Prakticky jste vyjádřil postupům policistů podporu a postavil se za ně. Ve vaší odpovědi mě zarazilo několik pasáží věnujících se zajištěnému muži, tedy Čecha, který na místě vyjadřoval své názory a byl napaden čínskými aktivisty, kterou si dovolím citovat: "V té chvíli vstoupil do stále ještě rozvášněného čínského davu muž s kamerou a zamával tibetskou vlajkou, kterou měl po celou dobu předchozí vyhrocené situace upevněnou kolem krku a rozvinutou přes celá záda. Přitom dokumentoval celé dění na kameru. Na základě jeho jednání obrátila skupina Číňanů pozornost na něj a začalo docházet ke slovním i fyzickým potyčkám. Důvodem zajištění byla skutečnost, že muž několikrát aktivně vstupoval do davu čínských aktivistů, a to s vědomím, že jeho přítomnost tyto osoby provokuje a vyvolává agresivní reakci. Svým jednáním tak opakované navozoval situace, kdy mohlo dojít k ohrožení klidu a veřejného pořádku, bezprostřednímu ohrožení života či zdraví jeho i ostatních osob." Konec citace. Chcete tím tedy naznačit, že kdyby muž neprovokoval, jak uvádíte, nic by se nestalo a on sám je tedy odpovědný za reakci čínských demonstrantů, kteří jej napadli? Muž nikoho jako první nenapadl. Nepoužíval násilí, ani nejsou nikde záznamy o slovních útocích, přesto byl napaden. Napaden proto, že měl tibetskou vlajku a natáčel dění na kameru. Ale pro vás byl provokatér, který vlastně celou situaci způsobil. Byl následně zadržen a útočníci ponecháni zcela bez trestu i bez vyšetřování. Pro mne je to naprosto obrácená až zvrácená logika od policie, která místo postižení útočníků v daném momentě postihla oběť. A i kdyby tak činila proto, aby jej samotného ochránila, tak pochybila v tom, že agresory nechala zcela bez potrestání. Je to zcela dvojí metr vůči jednotlivými účastníkům tohoto incidentu. Vaše vyjádření naznačující provokaci ze strany napadeného muže jsou podle mého názoru až skandální. Je to asi na stejné úrovni, jako kdybyste řekl, že fotbaloví fanoušci jakéhokoliv klubu, dejme tomu třeba Sparty, jsou oděni do dresů a fanouškovských šál svého klubu a napadeni chuligány, tedy zjevnými podporovateli jiného klubu, si za své napadení mohou sami, protože provokovali. Nebo si i znásilněná žena je zodpovědná za své znásilnění, protože měla na sobě

minisukni? *** (9.10 hodin) (pokračuje Adamová) Podobně i v takových případech byste hájil policisty, kteří by nezadrželi útočníky těmito slovy? Žádám vás o vysvětlení, jak jste to v citovaných pasážích své odpovědi myslel. Další z velmi sporných momentů během celé návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky bylo uzavření Hradčanského náměstí pro předem řádně ohlášenou a povolenou demonstraci. Demonstrující, kteří se sešli na podporu lidských práv a chtěli vyjádřit své postoje vůči Číně, nebyli na náměstí vpuštěni. Uzavřených ulic a míst byla celá řada. Policisté byli doslova na každém rohu. Vlajky Tibetu vyvěšené v oknech byly vnímány jako bezpečnostní riziko. Tato opatření dnes můžeme nahlédnout z perspektivy, kterou nám umožní další významné mezinárodní návštěvy, které od dané doby Česká republika hostila. Tak například při návštěvě rakouského prezidenta necelých 14 dní po návštěvě čínské běžný občan Prahy pohybující se v centru města neměl pomalu šanci zaznamenat, že takováto návštěva probíhá. Přitom bezpečnostní situace v Evropě, ke které jste dle vaší odpovědi přihlíželi, se za necelých 14 dní vůbec nezměnila. Bezpečnostní situace v Evropě se naopak spíše zhoršila během posledních měsíců a přesto jsme při návštěvě německé kancléřky v nedávné době neviděli zdaleka tak velké bezpečnostní manévry - uzavírání ulic a náměstí, ačkoliv její příjezd byl provázen rovněž protesty i demonstracemi, ať už na její podporu nebo naopak. Čím si tak zásadní kontrast máme vysvětlit? V čem byla oproti čínskému prezidentovi návštěva Angely Merkel například na Pražském hradě jiná, že nebylo nutné kvůli ní uzavírat Hradčanské náměstí, kdežto při přítomnosti Si Ťin-pchinga to nutné bylo? Ve světle těchto návštěv si lze pomyslet jen jediné. V době návštěvy čínského prezidenta se Policie České republiky chovala nadstandardně a přijatá opatření naddimenzovala. Chápu a zcela nepodceňuji nutnost bezpečnostních opatření při návštěvách významných světových politiků. Nechápu však, proč zrovna ten čínský se těšil tak významně a výrazně jiným opatřením. Tento rozpor by pak vysvětlovalo snad jen to, že v době čínské návštěvy měla Policie České republiky informace, že hrozí nějaký teroristický či jiný útok. Měla snad policie takové informace? Jiné vysvětlení by pak bylo, že tento přístup byl v souladu s něčím pokynem či přáním. Můžeme si zřejmě pouze domýšlet, v čím zájmu tak bylo činěno a proč to celé působilo dojmem hrbení se demokratického státu a jeho reprezentace před státem nedemokratického zřízení, byť jistě velké velikosti a jistě ne nevýznamného. V České republice máme zajištěno právo shromažďovací. Naším právem jakožto občanů svobodné země je i možnost vyjadřovat své názory v souladu s Listinou základních práv a svobod, a to slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Toto právo by měli hájit i policisté jakožto orgán k tomu určený. Během návštěvy čínského prezidenta tato práva byla mnohdy na mnohých místech a mnoha občanům odpírána. Servilita vůči Čínské lidové republice, která byla některými opatřeními a postupy ze strany policie demonstrována, dostává zcela nového rozměru, jeli navíc nahlížena ve světle nejnovější výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2015. Jistě její obsah znáte, ale dovolím si ocitovat zejména pro kolegy a kolegyně: "Významné ekonomické zájmy jsou stejně jako další oblasti cílem zpravodajských služeb cizí moci, které ve své práci používají i zde metody, jako je postupné připoutávání osob, které disponují pro cizí moc zajímavými informacemi či rozhodovacími pravomocemi. K tomu patří i využívání pocitu důležitosti některých lidí, jejich touhy po finančním profitu, či chybějící sebereflexe. Stejně jako v jiných oblastech i zde je důležité širší povědomí o těchto metodách, s nimiž se mohou setkat stejně tak nižší úředníci jako výše postavení představitelé státu a jeho orgánů. Zvláštní opatrnost je třeba zachovávat při kontaktu s mocenskými zájmy cizí státní moci, zejména s aktivitami tamních zpravodajských služeb, například Ruské federace či Čínské lidové republiky. V roce 2015 v České republice nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace. Čínské diplomatické, zpravodajské a ekonomické entity se soustředily na využití úspěchu z předchozího roku a intenzivně pokračovaly v rozšiřování a kultivaci pro čínské vlivové infrastruktury v české politice a ekonomice." Konec citace.

Pane ministře, uvědomujete si jako nejvyšší představitel zodpovědný za Policii České republiky, že to, co BIS popisuje za rok 2015, jste beze zbytku naplnili a snad dokonce ještě předčili v roce 2016? Jsem velmi zvědavá, jak se s událostmi spojenými s touto zmiňovanou návštěvou vypořádá výroční zpráva BIS za letošní rok. BIS zcela explicitně varuje před narůstajícím čínským vlivem u nás. Je podobně razantní jako u Ruské federace. A přesto se zdá, že vám i policii stálo za to mnohem více zabraňovat projevům názorů občanů, což jste sice maskovali ochranou čínské delegace, ale například u dalších návštěv, které proběhly během posledních čtyř měsíců, vidíme, že přijatá opatření se zdaleka vymykala standardu. Vytvářet atmosféru ve společnosti, kdy jsou práva na demonstraci názorů pod rouškou zajištění bezpečnosti omezována, je velmi nebezpečné. Chci věřit, že jste si toho vědom a že takové jednání plně odsoudíte. Důležitá jsou ale nejen slova, důležité jsou zejména činy. A proto vás žádám znovu o prověření incidentů zejména na Evropské ulici a na Hradčanském náměstí a žádám o informace, zda útočníci z Evropské ulice byli potrestáni, na což jste doposud neodpověděl. Nerada bych se dočkala toho, že projevy názorů občanů, byť jsou naprosto v souladu se zákonem i demonstrovány, nebudou policií umožňovány, ať už ze strachu z reakce z druhé strany či z jakéhokoliv jiného důvodu. Je to hazard s našimi základními právy a je to hazard se svobodou projevu. Děkuji předem za odpověď. Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Dále do rozpravy pan ministr vnitra. Ještě než dorazí k řečništi, tak oznámím, že pan předseda vlády hlasuje s kartou č. 16 a pan poslanec Ondráček s kartou č. 17. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní kolegyně měla poměrně rozsáhlé vystoupení. Já doufám, že se mi podaří na veškeré otázky, které kladla, odpovědět. Já bych řekl, že český stát, česká vláda si je velice vědoma ingerence některých cizích států do zájmových struktur a dejme tomu státní moci v České republice nejenom Číny a Ruské federace, ale i dalších jiných států, které popisují zprávy nejenom Bezpečnostní informační služby, ale i dalších tajných služeb, které Česká republika má a disponuje jimi. Samozřejmě jsme seznámeni i s těmi částmi, které jsou utajované, tedy takzvaně rozšířené - konkrétnější. Já si myslím, že to je právě vláda Bohuslava Sobotky, která velice důrazně dbá na to, aby zprávy nejenom BIS, ale i Vojenského zpravodajství, ÚZSI nezapadly a aby se na ně konkrétně reagovalo. Neprozradím nic tajného, že pan premiér velmi důsledně dbá na to, aby konkrétní věci popsané ve všech typech zpráv nacházely odezvu v daných resortech. Policie České republiky právě kvůli tomu, že jeden z čínských turistů násilím odebral tibetskou vlajku jedné z protestujících se dostal před soud. Ten soud, pokud se nemýlím, ho v minulých dnech osvobodil, přesto tento člověk byl Policií České republiky obviněn, následně obžalován a soud rozhodl tímto způsobem. U vědomí si toho, že Česká republika a Ministerstvo vnitra je si vědomo bezpečnostních rizik, by možná mohlo svědčit i to, že naši odborníci před několika dny vyhodnotili část čínské technologie jako pro stát nevhodnou. Já myslím, že i to je důkaz, že stát velice důsledně dbá na to, aby hájil primárně své zájmy. Na druhou stranu máme nezávislou policii, nezávislého policejního prezidenta a ministr vnitra nemá inspekci ministra vnitra, kterou v minulosti měl a kde mohl zasahovat do personálních věcí, které policie uvnitř sama sebe dělá. Já jsem samozřejmě po všech těch incidentech, které byly, požádal policejního prezidenta, kladl jsem mu na srdce, aby veškeré incidenty nebo takzvané incidenty, protože část z nich se ukázala, že nebyla pravdivá, která popisovala média, prošetřil, aby detailně s tímto seznámil veřejnost. To se také stalo a veškeré tyto incidenty, o kterých hovoříte, byly vyhodnoceny nejenom z kamerových záznamů Policie České republiky, ale samozřejmě i ze záznamů televizí, které měla šanci vidět veřejnost. *** (9.20 hodin) (pokračuje Chovanec) A mnohdy ta výseč, která je v médiích, pokud není doprovázena tím jiným pohledem druhé nebo

třetí kamery nebo ji nevidíte v souvislostech, tak se velice složitě posuzuje. Na základě interního vyhodnocení Policie ČR došla policie k závěru, který je obecně znám, a tento závěr říká, že došlo k pochybení v otázce vstupu policie na FAMU. Tam jsme se omluvili. Osobně jsem tam byl já se omluvit. A tady se jednalo z mého pohledu o zbytečnou horlivost policistů, kteří prostě překročili mantinely dané rozkazem. Ve všech ostatních incidentech, o kterých hovoříte, interní šetření policie zasahující policisty očistilo s tím, že jejich postup byl důvodný a že k těm zásahům, tak jak byly provedeny, byl zákonný důvod. Vedle toho jistě všichni víme, že existují podání, která v současné době řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů. Pravděpodobně byla podání i směrem k Vrchnímu zastupitelství. A o tom, jak se vyvíjejí tato šetření, tedy šetření, která by se měla vztahovat k porušení zákona ze strany zasahujících policistů, já nemám žádnou informaci. Jedná se o živé prošetřování pravděpodobně a já o tom nemám žádnou hlubší znalost. Pokud tady je potřeba nějakou hlubší znalost získat ještě v této době, tak je asi možné se obrátit na příslušnou komisi Parlamentu, která činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů dozoruje a dohlíží. Co se týká toho, jak jste se ptala, jestli ty osoby, které zasahovaly nebo se chovaly nezákonně, jestli myslíte policisty, tak tímto jsem na to odpověděl. Bylo zadrženo 23 osob, z toho 22 pro podezření z přestupkového jednání proti občanskému soužití, a jedna osoba, o které jsem již hovořil, právě z řady čínské delegace pro podezření z trestného činu krádeže tibetské vlajky. Tato osoba u soudu dopadla tak, jak zatím média o tom referovala. Nevím, jestli ten rozsudek je nebo není pravomocný, ale v každém případě tento člověk se dostal až k soudu a měl šanci v rámci demokratického soudního přezkumu obhájit své činy. Já chci tady jednoznačně říct, že nošení tibetské vlajky nemůže znamenat jakékoliv porušení zákona. Nemůže znamenat ani, že někdo bude omlouvat útok na takového člověka. Svoboda projevu, svoboda slova i svoboda shromažďování je prostě hodnotou, kterou lze omezit pouze a jenom v případech, které zákon popisuje. U toho člověka, o kterém hovoříte, já čerpám ze zprávy policie a ti policisté samozřejmě mají k dispozici výslechy nejenom této osoby, ale zasahujících policistů i dalších osob, které byly v blízkosti jednání toho dotčeného člověka. To, že kolem sebe měl - na zádech - tibetskou vlajku, není přece ten způsob provokace. Ten způsob provokace pravděpodobně byl ve stylu jakéhosi verbálního napadání a dalších útoků, které policie má zaznamenány. Alespoň podle informací, které jsem dostal. Z tohoto důvodu je to popsáno tímto způsobem. Určitě to není o tom, že by člověk, který jde vyjádřit slušně svůj názor, byť do davu, který je rozvášněný, demonstrantů, které kdosi rozvášnil, že by to mělo znamenat, že tento člověk cosi porušuje nebo páchá. Policie říká, že má záznam tedy verbálního napadání, že má záznam de facto snahy tohoto člověka o to, aby ten konflikt eskaloval, a pořídil určitý videozáznam. Dokonce si myslím, že i to, že tohoto člověka policie zadržela, že tím zamezila útoku na tuto osobu, který by nemusel pro tohoto občana dopadnout dobře. Máme demokratické zřízení, demokratický stát a jediným způsobem, jak hlídat funkčnost a hlavně dodržování zákonů Policie ČR - rozhodla Poslanecká sněmovna v minulosti tak, že se v této oblasti na tom podílí prioritně Generální inspekce bezpečnostních sborů. Já bych počkal, až jak dopadne šetření generální inspekce a potom bychom se tady mohli k tomu vrátit a vyhodnotit, jestli tedy mají pravdu policisté, kteří tvrdí, že bylo vše podle zákona, nebo jestli má pravdu část veřejnosti, která některé věci namítá. Ohledně těch výsledků opravdu nevím a nejsem schopen říci, kdy budou. A znovu tady říkám, že pokud pochybí kterýkoliv policista, a je zjevné, že pochybil, tak já ho nebudu za každou cenu bránit. Na druhou stranu ten krátký, jednoduchý mediální pohled, dejme tomu určitá výseč, která je pěti, tří, desetivteřinová, oproti zásahu, který mohl trvat 15 - 20 minut, tak je potřeba posoudit i ta práva toho policisty. I oni mají přece právo na to se obhájit a bránit. V otázce práva na shromáždění, o kterém vy jste hovořila, a uzavření příslušných veřejných ploch, které byly uzavřeny, pokud si správně pamatuji, i na to byla podána žaloba a je potřeba tedy počkat, jak v této věci rozhodnou příslušné orgány, případně soud. Protože stanovisko Policie ČR, ochranné služby je takové, že jsou zjevné důvody, a byly zjevné důvody k tomu, postupovat tímto způsobem. Proto k tomu policie přistoupila a je na ní, a samozřejmě i na Ministerstvu vnitra, aby tyto své kroky doložilo, obhájilo případně u soudu nebo u případného vyšetřování, což se také bezesporu stane.

Já tady chci jasně, kategoricky odmítnout (říct ?), že neexistoval žádný pokyn, aby čeští policisté vycházeli vstříc čínské delegaci, aby čeští policisté se chovali jinak k českých občanům a k občanům Čínské lidové republiky. Znovu říkám, kdyby takovýto pokyn existoval, tak už policejní prezident ani ministr vnitra nemohou být ve funkci. Takový pokyn nikdy neexistoval, nenašel se. A když se podíváte na instruktáž, kterou ti policisté měli, která je zdokumentovaná, která je zdokumentovaná i na videozáznamech, tak o něčem takovém ti policisté, kteří zasahovali, instruováni prostě nebyli. Já jsem dokonce přesvědčen o tom, že kdyby někdo takto instruoval policisty České republiky, oni velice rychle pochopí, že toto není zákonný postup a že by se už tehdy ozvali. Nic takového se nestalo. Já nemám teď, v současné době, jak dostát té vaší výzvě k dalšímu prošetření, protože o tyto věci se zajímá generální inspekce. Je to živé vyšetřování a až to vyšetřování skončí a generální inspekce sdělí výsledky, tak se k těmto výsledkům vyjádříme. Bude-li tam nějaké pochybení ze strany policistů, věřte tomu, že dojde k postihu. Ale já odmítám paušálně ty policisty odsuzovat v době, dokud nejsou důkazy a dokud neměli šanci se obhájit. Já si myslím, že takto to má být a takto to má fungovat v demokratickém státě. Já jsem před několika dny také zaznamenal určité výtky k tomu, jak se Ministerstvo vnitra ve správním řízení staví k žadatelům o azyl z Čínské lidové republiky. Já jsem poslal předevčírem všem poslancům Parlamentu ČR zprávu, která popisuje stav. A když se podíváte, tak už v minulosti čínští občané azyl v České republice dostali. V roce 2010 to byl jeden občan, v roce 2014 to bylo sedm občanů. Máte tam v přehledné tabulce i zaznamenáno, kolik žádostí bylo zamítnuto, kolik bylo celkem a kde bylo vyhověno. Já chci říci, že i tady se postupuje naprosto podle práva, naprosto v rámci správního řízení. Jenom bych rád připomněl, že např. před několika dny informovala média o tom, že Spojené státy po ročních prověrkách přijaly migranty se Sýrie. To znamená, doba jednoho roku na prověřování dejme tomu žádosti, pohovory a další věci není neběžnou ve světě a vzhledem k tomu, že je potřeba rozhodnout opravdu precizně, tak tato doba mi nepřipadá dlouhá. Chtěl bych tady opět kategoricky odmítnout, že je tady nějaká tendence ve správním řízení ministerských úředníků - bez ingerence politického vlivu -, a to zdůrazňuji, oddalovat případné vyhovění těmto žádostem. (?) A je nezbytně nutné, že pokud ty žádosti jsou, byly prověřeny, s těmi lidmi jsou vedeny pohovory, s těmi lidmi se debatuje a zjišťuje se, jestli opravdu informace, které oni udali, jsou pravdivé. Já tady chci ještě jednou, naposledy kategoricky odmítnout, že by čeští policisté, české Ministerstvo vnitra, a já jsem přesvědčen, že český stát a čeští úředníci, stranili jakékoli cizí moci. Jakékoli! Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí pan předseda Kalousek. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Pane ministře, máte jistě pravdu, že o tom, zda zatarasení Hradčanského náměstí bylo či nebylo v souladu se zákonem, definitivně rozhodne soud, neboť byla podána správní žaloba. Nicméně přesto od ministra vnitra mi to zní jako mírný alibismus. Ministerstvo vnitra je odborným orgánem státní správy, které jí dává výkladová stanovisko pro účely praxe. Např. i shromažďovacího zákona. To znamená, váš názor obecně, zda je nebo není možné omezit shromažďovací právo dopravně inženýrským opatřením, ten by nás opravdu zajímal. Jestli byste byl tak laskav a odpověděl nám, zda se domníváte, že zrušit, přemístit či omezit shromáždění řádně nahlášené podle shromažďovacího zákona, je možné dopravně inženýrským opatřením magistrátu, nebo zda se musí postupovat jinak. *** (9.30 hodin) Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Paní poslankyně Adamová, potom pan ministr. Poslankyně Markéta Adamová: Já bych ještě doplnila k té otázce nějaký další poznatek z toho, co jste sám odpovídal. Vy jste uváděl, že byly zjevné důvody pro uzavření Hradčanského náměstí.

Můžete, prosím, tedy jmenovat, jaké by to důvody mohly být, co jsou ty zjevné důvody? Aspoň obecně, pokud se nechcete vyjadřovat k zatím probíhajícímu vyšetřování, co by takovými zjevnými důvody mohlo být? Vy jste totiž v té odpovědi, za kterou vám děkuji, opomněl trochu to srovnání těch jednotlivých mezinárodních návštěv, které já jsem uváděla a kde je tedy vidět, že ta opatření při návštěvě čínské delegace byla opravdu nadstandardní. Jestli byste se i v tomto směru k tomu mohl vyjádřit. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Slovo má pan ministr vnitra. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane poslanče, vážená paní poslankyně, k vašim dotazům k uzavření náměstí byl stejný důvod, jako byl při návštěvě amerického prezidenta, to je prioritně ochrana chráněných osob. Informace, které má k dispozici Policie České republiky a Ochranná služba. Každá návštěva, která přijíždí, ať je to návštěva čínského prezidenta, amerického prezidenta, německé kancléřky nebo i představitelů jiných států, se vyhodnocuje, je velice precizně připravena a je připravena krok za krokem. Já jsem přesvědčen o tom, že k uzavření daného prostoru tady důvody byly. My jsme samozřejmě dělali přezkum v rámci Ministerstva vnitra a já nemám žádný problém opět zaslat všem poslancům Parlamentu České republiky stanovisko odborného odboru ministerstva. A znovu říkám, je to stanovisko nejen policie, je to stanovisko i Ministerstva vnitra a my jsme připraveni ho ustát u soudu. Jedině soud může rozhodnout o tom, kdo má pravdu, jestli má pravdu strana, která tvrdí, že k tomu nebyly zákonné důvody, anebo Policie České republiky, kde Ministerstvo vnitra je určitým supervizorem, kde my říkáme, že tato možnost tady existuje a že byla v souladu se zákonem České republiky a že Magistrát jednal v této věci zákonně. Nezbude nic jiného, než vyčkat na rozsudek. Já samozřejmě zašlu všem poslancům a poslankyním během dneška, nejpozději zítřka, stanovisko odborného garanta, tedy Ministerstva vnitra v podobě našeho bezpečnostního odboru, který se k této věci vyjadřoval. Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy? Ještě paní poslankyně Adamová. Poslankyně Markéta Adamová: Pokud se nemýlím, tak stále ještě nebyl zodpovězen můj dotaz ohledně agresorů na Evropské ulici. Zda byli nějakým způsobem vyšetřováni a potrestáni. To jsme se nedozvěděli. Z toho důvodu bych navrhla kolegům a kolegyním - podle § 112 odst. 5 Jednacího řádu, aby Poslanecká sněmovna přijala k této interpelaci následující usnesení: Poslanecká sněmovna přijímá k odpovědi na písemnou interpelaci pod sněmovním tiskem č. 815 nesouhlasné stanovisko. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já o tom dám hlasovat poté, co ukončím rozpravu. Ještě pan ministr si přeje vystoupit. Prosím. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já se strašně omlouvám paní poslankyni, vaším prostřednictvím, pane předsedo, já pořád nevím, o jaké agresory jde. Jestli z řad policistů - tam jsem hovořil o tom, že to řeší Generální inspekce bezpečnostních sborů a já nemám zákonnou možnost do té doby, než tyto jednotlivé incidenty budou vyšetřeny ve vztahu k porušení zákona policisty, k tomu dát stanovisko. K otázce ostatních jsem tady říkal, že bylo zadrženo 23 lidí. 22 z důvodů přestoupení zákona ve formě přestupku a jeden z trestného činu odnětí vlajky. To byl právě čínský občan, kterého soud osvobodil. To znamená, já moc dobře nechápu, které agresory má vážená paní kolegyně na mysli. Jsou-li to policisté, tam musíme vyčkat Generální isnpekce. V tom ostatním jsem to zodpověděl i přesně podle čísla. Jak dopadlo přestupkové řízení, o tom informaci nemám. To už potom spadá do gesce příslušného magistrátu, kde daný občan žije. Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě paní poslankyně. Prosím. Poslankyně Markéta Adamová: Omlouvám se, že jsem se nevyjádřila pregnantněji ohledně těch

agresorů. Já měla na mysli ty čínské občany, kteří přímo v Evropské ulici v první den návštěvy čínské delegace napadli toho muže. Kolik z těch 23, nebo jaký je ten konkrétní počet. Nemyslím vůbec policisty v tuto chvíli. Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Z informací od policie, které mám: celkové číslo 23, z toho jeden Číňan obviněn z trestného činu. Soud ho osvobodil. Kolik z těch zbývajících 22 jsou čínští občané, tuto informaci nemám. Pokusím se ji vyžádat. Nejsem si jist, jestli ji lze nebo nelze zveřejnit. Tuto informaci si ještě vyžádám a pošlu ji písemně všem poslancům a poslankyním Parlamentu. Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Ondráček. Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl rád, kdybychom věci odborného rázu nechali na odbornících a my dělali politiku. Protože, jestli se domníváme, že zrovna my jsme ti, kdo by měli posuzovat důležitost a vážnost bezpečnostních opatření, která se provádí při návštěvách zahraničních delegací, tak si myslím, že k tomu nemáme ani dostatek odborného zázemí, ale ani dostatek odborných zkušeností. Pokud by někdo z nás chtěl srovnávat důležitost a vážnost návštěvy čísnkého prezidenta a porovnávat to s pěti hodinovou návštěvnou ministerské předsedkyně Merkelové, tak si myslím, že o bezpečnostní politice a bezpečnosti jako takové ví pramálo. Takže prosím, nechme to na Policii České republiky, která ta bezpečnostní opatření dělá. Protože pokud by došlo k nějakému excesu a chráněná osoba nebo delegace by byla vystavena nebezpečí, sneslo by se to právě na hlavu policejního prezidenta a ministra vnitra. Ať tak nebo onak, vždycky je do koho kopat. Buď je to opatření příliš přísné, nebo bylo nedostatečné. Buďme rádi, že státní návštěvy u nás dopadnou tak, jak dopadnou, že se řeší politika, že se po lidech nehází kameny, popřípadě, že se tady nestřílí. Dovolte mi ještě teď, když jsem tady a je otevřená rozprava, trochu mimo využiji i přítomnosti pana premiéra. Pane premiére, prosím, já od března, resp. od dubna čekám, kdy vaše ministryně sociálních věcí přijde sem do Poslanecké sněmovny a bude schopna mi odpovědět na moji interpelaci. Jestli se domnívá, že to prošumí, protože jednou já nepřijdu, tak ať se podívá na moji docházku. Já na rozdíl od ní sem chodím a budu sem chodit tak dlouho, dokud ona mi neodpoví. Děkuji, že jsem i tímto zdržoval. (?) Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek. Poslanec Miroslav Kalousek: Pan poslanec Ondráček nás vyzval, abychom dělali politiku a bezpečnostní otázky nechali na bezpečnostních expertech. Dovolte, abych řekl, že skutečně děláme politiku a politiku týkající se mimořádně citlivé otázky shromažďovací právo je jedním ze základních ústavních práv občanů České republiky. Jestliže bylo omezeno dopravně inženýrským opatřením, což je podle našeho názoru nemožné, tak jakou jinou politiku má Sněmovna dělat, než se zastávat ústavních práv občanů České republiky. Já nechci oživovat staré rány, ale - prostřednictvím pana předsedajícího - pane poslanče Ondráčku, když jste kdysi býval bezpečnostním expertem speciálních složek Ministerstva vnitra za účelem omezování shromažďovacího práva občanů Československé socialistické republiky, tak jste to řešil ryze expertně. Přesto si troufnu říct, že i tenkrát to byla vrcholná politika. Děkuji.*** (9.40 hodin) Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan místopředseda Gazdík. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Dovolím si tady s kolegou Ondráčkem zásadním způsobem nesouhlasit. Úkolem Sněmovny je být institucionalizovanou diskuzí. A pokud se jedná o základní ústavní práva občanů, tak tam o nich rozhodně diskutovat máme. Chápu, že když se to takzvaně přenechá bezpečnostním expertům a když na to nebude dohlížet Parlament, tak se pak různé puče jako v historii dělají snáze. Ale myslím si, že je to naším úkolem a my na tuto povinnost rezignovat rozhodně nesmíme. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Ondráček. Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážení páni předřečníci. Já vám nebráním v diskuzi na toto téma, ale máte podány správní žaloby a u nás rozhodují nezávislé soudy. Tak počkejte na to, jak rozhodne nezávislý soud a potom veďte diskuzi, jestli chcete nějakým způsobem měnit zákon, nebo něco. Předjímáte rozhodnutí soudu. A k vyjádření pana Kalouska. Je mi vás líto, pane kolego. Předseda PSP Jan Hamáček: Mým prostřednictvím ovšem. (Smích napříč celým sálem.) Poslanec Zdeněk Ondráček: Klidně i vaším. Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do diskuze. Pokud tomu tak není, tak přivolám kolegy z předsálí, protože budeme hlasovat o navrženém usnesení, které zde přednesla paní poslankyně Adamová. Ještě je tady omluva pana poslance Plzáka a to na dnešek od 9 do 13 hodin a pak je tady omluva pana poslance Kotta na dnešek od 12 hodin z pracovních důvodů. Tolik omluvy. A paní poslankyně Adamová navrhuje, aby Sněmovna vyjádřila nesouhlas s odpovědí pana ministra vnitra. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování číslo 101. Přihlášeno je 88, pro 13, proti 53. Tento návrh nebyl přijat a já končím projednávání této interpelace. Další interpelací je interpelace pana poslance Bendla na pana ministra zemědělství. Ten je nicméně omluven, takže nebyla naplněna podmínka pro pokračování projednávání této interpelace a ta je nadále přerušena. Další interpelací je interpelace pana poslance Grebeníčka na přítomného předsedu vlády. A je to ve věci nedostatečné informace předsedy vlády poskytnuté dne 21. ledna a 22. března Poslanecké sněmovně o aktivitách vlády a žádost o informace v souvislosti s alibistickými postoji předsedy vlády a vlády jako celku k identifikaci a řešení skutečných příčin migrační krize, k prevenci příčin a přijímání perspektivních účinných opatření ke zvládání bezpečnostních rizik ohrožujících české občany. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 824 a já v této chvíli otevírám rozpravu a pan poslanec Grebeníček má slovo. Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové. Před přerušením mé interpelace na premiéra Sobotku ve věci migrační krize zaznělo mnohé. Třeba to, že chceme-li přežít a žít v mírovém, bezpečnějším světě, pak řešením není a nemůže být expanze Severoatlantické aliance, militarizace evropské a světové politiky a silové přetahování velmocí. A taky to, že svět i Evropa čelí hrozbám, u jejichž zrodu stála právě taková sobecká, agresivní, či nezodpovědná politika. Kritizoval jsem i servilní české vlády, které k růstu těchto hrozeb přispěly. A to především poklonkováním a podlézáním militantním vládám Spojených států amerických. Proto také tvrdím, že by to chtělo konečně narovnat páteř oficiální české politiky a přestat posluhovat různým planetárním magorům! Není totiž možné donekonečna otevírat vlastní dveře iracionalitě.

Vybavuje se mi irácká válka z roku 2003. Ne, nemám na mysli nehoráznou agresivitu Spojených států amerických a Velké Británie, ale Francii, jejíž tehdejší prezident Jack Chirac invazi ostře odmítl. Francie měla tehdy pravdu, i když se do ní nehorázným způsobem naváželo mezinárodní společenství. Právem nyní prožívá pocit satisfakce. Jistě, když v listopadu 1990 po úspěšně završených vídeňských odzbrojovacích jednáních mezi státy Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy bylo vydáno prohlášení o konci studené války, když v březnu 1991 oficiálně ukončilo činnost vojensko politické uskupení Varšavské smlouvy a rozpadlo se bipolární rozdělení světa, někteří optimisté ohlašovali věk míru. Dokonce i proklamovali začátek nové éry spolupráce mezi východem a západem. Hlasy, které tenkrát pochybovaly a poukazovaly na prosazující se velmocenské zájmy a přežívající imperiální silové tendence v mezinárodních vztazích, byly podle okolností zesměšňovány nebo cenzurovány a potlačeny. Mocenské elity supervelmoci, která zvítězila ve studené válce, vládnoucí vrstvy Spojených států amerických, pochopily zánik bipolarity jako uvolněný prostor pro vlastní politickou, ekonomickou a vojenskou expanzi. Ano, hrubým ekonomickým, politickým a když se to tržně vyplatí i vojenským násilím je mezinárodnímu společenství vnucován takzvaný euroatlantický systém jediných správných hodnot a pravidel. Výklad lidských práv a úlohu arbitra si monopolizovaly Spojené státy americké, které se o ně v minimální míře dělí s těmi, kdo jim jsou ochotni při údržbě tohoto panství pomáhat. Považuji tedy za nutné a pro mezinárodní společenství životně důležité, aby každý krok Severoatlantické aliance a Spojených států amerických na mezinárodní scéně byl objektivně analyzován a hlasitě pojmenován pravým jménem. Zejména tehdy, když jde podle mezinárodního práva o válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti. Na tyto problémy dávají tu a tam odpověď někteří odvážní novináři, ale ne Sobotkova vládní koalice. Její tlachání o křížových válkách, o střetu kultur a civilizací, o permanentní militarizaci, je cestou do pekel. Buď přežijeme všichni společně a přežijeme v multikulturní společnosti na základě vzájemně výhodné ekonomické, politické a kulturní spolupráce při respektování svých odlišností, nebo se staneme zajatci a nakonec i obětí nekonečné konfrontace a eskalace násilí všech proti všem. *** (9.50 hodin) (pokračuje Grebeníček) Když německá kancléřka Angela Merkelová před rokem pozvala do Německa všechny uprchlíky přicházející do Evropy ze zemí rozvrácených válkami, okupacemi a podvratnou činností Spojených států a zemí Severoatlantické aliance, především v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii, našlo to ohlas. Němci museli čelit milionové vlně migrantů volně procházející napříč Evropskou unií. A rychle zjistili, že ten příval nezvládají. Angele Merkelové ale trvalo celý rok než prozřela. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung si nyní sypala popel na hlavu. Konstatovala, že Německo v minulosti nechalo zahraniční státy Evropské unie, aby si s přicházejícími uprchlíky poradily sami, a přiznala, že "v Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali a potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení". Dále pak připustila, že nepodporovala iniciativy k ochraně unijních hranic a kajícně dodala: "Tvrdili jsme, že si s problémem poradíme na našich letištích. To ale nefunguje." Pokud u Merkelové s rostoucími problémy Německa a celé Evropské unie došlo k určitému prozření a pokud začíná mluvit i o ochraně společných hranic Evropské unie, jde, troufám si tvrdit, o prozření jen částečné. V německé diplomacii i u řady dalších reprezentací členských zemí Evropské unie a bruselských špiček totiž nedochází k žádnému zásadnímu obratu. A mimořádnou dávkou pokrytectví Merkelová i další odpovědní dál odmítají vyvodit závěry z toho, co k mnohamilionovým vlnám uprchlictví vede. Expanzivní politika a státně teroristické silové metody vlád Spojených států, ekonomické vydírání a drancování chudých zemí nadnárodními koncerny a spoluúčast nejen členů Severoatlantické aliance včetně Německa, ale i podíl Evropské unie na krytí a podpoře těchto metod jsou stále zamlčovanou a neřešenou příčinou. Zájem samotného Německa na expanzi Severoatlantické aliance na východ i na Balkán a do Asie stejně jako spoluúčast Německa na rabování chudých zemí Asie a Afriky bohužel pokračuje. Jako nanejvýš odpovědný hodnotím proto kritický postoj prezidenta republiky Miloše Zemana, který kancléřce Merkelové při její nedávné

státní návštěvě v Praze na žádost o přerozdělování migrantů směřujících do Německa připomněl, že když je do Německa pozvala, není důvod, aby následky své neodpovědnosti přehazovala na Českou republiku a kohokoliv jiného. Jestliže ale Angelu Merkelovou odkázal do patřičných mezí prezident republiky, na stejně důsledné postoje českého předsedy vlády a ministra zahraničí jsem čekal marně. Od vlády ostatně je nutné požadovat mnohem víc než od prezidenta. Slepá a lokajská podpora expanzivní strategie Severoatlantické aliance a lokajské postoje české vlády, jejích jednotlivých ministrů vůči vládě Spojených států, ale i Bruselu, nás do budoucna zatahují do dalších ještě vážnějších problémů než je současná migrační krize. Ano, změna lokajského stylu a gumových páteří české zahraniční politiky je nezbytně nutná. S tím souvisí i výsledek britského referenda o odchodu z Evropské unie. Výsledek hlasování je totiž svou podstatou projevem dlouhodobě neřešené sociální a politické krize tohoto evropského uskupení. A řešení této krize by bylo naléhavé i v případě, že by se občané Spojeného království rozhodli pro setrvání v Evropské unii. Její kormidelníci by měli konečně pochopit, že neoliberální a asociální založení Evropské unie znamená permanentní ohrožení evropské integrace zevnitř, a že big byznys a aroganci unijních úředníků nelze mít za konečný cíl veškerého snažení. Premiér Sobotka v souvislosti s Británií mluví ovšem o údajném tamním chaosu a vleklé politické krizi. Dokonce prohlásil, že prý brexit poškodil evropskou a globální rovnováhu. Tedy něco, co v dnešním světě bohužel vůbec neexistuje. A nezklamal ani v tom, že se vůbec nezabývá příčinami toho, proč už Britové nechtějí být v Evropské unii. Chci věřit, že se o to dnes pokusí. A to nejenom směrem k Evropské unii, ale i k Severoatlantické alianci a migrační krizi. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.) Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se domnívám, že ten spor a debata, která se zde vede na základě interpelace pana poslance Grebeníčka, nesouvisí s tím, že bych snad panu poslanci Grebeníčkovi nedal všechny potřebné informace nebo neodpověděl na otázky, které on položil, ale podle mého názoru je prostě tady rozdíl v politickém pohledu na zahraniční politiku České republiky. Je zde rozdíl v pohledu na naše členství v Severoatlantické alianci, je zde rozdíl v našem pohledu na význam našeho členství v Evropské unii. A já myslím, že to je přirozená věc. Nelze přece očekávat, že poslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy bude mít na zahraniční politiku stejný názor jako vláda, která je tvořena sociální demokracií, ANO a KDU-ČSL. Je takové dobré si uvědomit, že i z té dikce a výroků pana poslance Grebeníčka je také zřejmé, že Komunistická strana Čech a Moravy není spokojena s tím, že Česká republika je členem Severoatlantické aliance. A má na jednotlivé kroky a politiku Aliance zcela odlišný názor než má vláda České republiky. Protože pan poslanec Grebeníček kritizoval NATO, jako by to byla nějaká organizace, která leží zcela mimo Českou republiku, mimo naši vůli, mimo naši schopnost podílet se na fungování této organizace. A velmi často takto je i třeba některými jinými politiky popisována Evropská unie. Myslím, že především je potřeba si uvědomit, že pokud jsme členy Severoatlantické aliance a tato vláda se domnívá, že je to dobře, že jsme členy Severoatlantické aliance a že bychom se měli aktivně podílet na celém spektru činností NATO, tak máme vliv přirozeně na rozhodování uvnitř této organizace. Není to tak, že tady je NATO, tady je Česká republika a není žádná interakce. My jsme členy struktur NATO, podílíme se na formulování politické vůle v rámci této obranné organizace. V rámci této - zdůrazňuji - obranné aliance. Vstup České republiky do NATO výrazně zvýšil bezpečnostní záruky, které dnes Česká republika má a které jsou garantovány všemi ostatními členy této obranné aliance. Ale jak znovu zdůrazňuji, těžko se můžeme s panem poslancem Grebeníčkem shodnout v tom, jestli je dobře, že Česká republika je členem NATO. KSČM se dlouhodobě domnívá, že to dobře není. Já jako sociální demokrat dlouhodobě jsem přesvědčen o tom, že to pro bezpečnost našich občanů dobré je. *** (10.00 hodin)

(pokračuje Sobotka) A pokud se podíváme na to, jak se změnil svět, jak se situace zhoršuje, je potřeba také mluvit o tom, co se děje v celém okolí Evropy, protože není tady jenom válka v Sýrii, není tady jenom problém války v Iráku, není tady jenom islámský stát, není tady jenom rozpadlá Libye, ale je tady také konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, je tady také obsazený Krym, tzn. narušení územní integrity Ukrajiny. Prostě všechno tohle vytváří zhoršené mezinárodní bezpečnostní klima, které naše vláda poslední dva roky výrazně reflektuje. A mimo jiné ho také reflektujeme tím, že se výrazně zaměřujeme na posílení vlastních obranných schopností České republiky právě proto, abychom byli schopni plnit i závazky, které máme jako členská země Severoatlantické aliance. A já jsem rád, že jsme zvýšili obranný rozpočet, že to je naše vláda, která zvyšuje počty vojáků, a že nepochybně, až skončí mandát naší vlády, budeme na obranu naší země připraveni výrazně lépe, než jsme tomu byli např. před třemi nebo čtyřmi roky, kdy tady byly obrovské rozpočtové škrty, které se týkaly právě výdajů na obranu. Ale těžko se tady můžeme shodnout na tom, pokud jsou takto diametrálně odlišné názory, jestli máme být členy Severoatlantické aliance, nebo ne. Je dobré si uvědomit, že motivů toho dlouhodobého napětí, které je v regionu Blízkého východu, je skutečně více. Je to otázka hranic tak, jak byly narýsovány v době, kdy tam rozhodovaly koloniální velmoci. Ty hranice byly velmi často narýsovány bez ohledu na etnické nebo náboženské složení jednotlivých zemí, které takto na základě dohod koloniálních velmocí vznikly. Jsou tady samozřejmě náboženské problémy uvnitř islámu. Není to zdaleka jenom problém konfliktu mezi islámem a dalšími náboženskými směry, ale jsou to také vážné etnické a náboženské konflikty uvnitř samotného muslimského světa, muslimského prostředí na Blízkém východě. Je to samozřejmě problém radikalismu islamistů, teroristů islámského státu. A já chci zdůraznit, že česká vláda si tady počíná odpovědně a že v rámci možností, které máme k dispozici, a v rámci rozumného racionálního přístupu se snažíme pomoci v boji s tím nejhorším projevem extremismu a terorismu, kterým nepochybně v tomto regionu je právě islámský stát. Takže tady jsme součástí široké mezinárodní koalice, kde je kolem 70 států, která se snaží koordinovat svůj postup a boj proti islámskému státu. A Česká republika k tomu výrazným způsobem přispívá. Nicméně chci zdůraznit, že respektujeme mezinárodní právo, respektujeme také suverenitu jednotlivých zemí. Pokud pomáháme, tak pomáháme ve spolupráci např. s iráckou vládou a podporujeme jednotky, které mají podporu i irácké vlády jako takové, ať už jsou to kurdské jednotky nebo jsou to přímo jednotky irácké vlády, pokud jde o boj s islámským státem. Pan poslanec Grebeníček také ale zmiňoval situaci migrační krize, migrace v Evropě, brexitu. No, já myslím, že brexit je něco, co samozřejmě ovlivní evropské myšlení a evropskou debatu v příštích letech. To není něco, co bychom mohli odsunout stranou, jako že už je to hotová věc a že to nebude mít žádný vliv. Nepochybně brexit posílí význam Německa a Francie uvnitř Evropské unie, může to vést k oslabení transatlantické vazby, protože uvnitř Evropské unie Velká Británie byla silným stoupencem transatlantické vazby. A nepochybně na dlouhé debaty je diskuse o tom, proč se vlastně Britové v referendu rozhodli tak, jak se rozhodli. Pokud pominu tu silnou ostrovní tradici nezávislosti, která vždycky v tom britském myšlení a britské politice byla přítomna, tak já ve svých veřejných vystoupeních a v diskusi s našimi partnery, včetně diskuse, kterou jsem vedl s paní Merklovou nebo kterou vedu s našimi partnery ve V4, tzn. se Slováky, Maďary, Poláky, zdůrazňuji jeden aspekt, na který bychom neměli zapomínat, a to je otevření britského trhu práce. Protože Británie na rozdíl třeba od Německa nebo od Rakouska neměla přechodná období, kterými by postupně otevírala svůj trh práce, ale Británie patřila k zemím, které okamžitě otevřely svůj trh práce pro pracovníky z Východní Evropy, včetně lidí, kteří tam přišli třeba z České republiky nebo ze Slovenska. A to, že Británie otevřela svůj trh práce, samozřejmě tehdy vzbudilo velikou podporu ve Východní Evropě. Určitě i naše tehdejší vláda to velmi podporovala, logicky, vzbudilo to velký potlesk v Evropské komisi, protože to bylo vnímáno jako příklad vstřícného kroku po rozšíření Evropské unie. Nicméně samotní Britové na to po několika letech začali reagovat jinak. Protože když otevřete takto prudce trh práce, tak samozřejmě na to musíte připravit i infrastrukturu. A zdá se, že právě v tomto ohledu britská vláda zčásti zaspala, možná nedocenila všechny sociální a ekonomické dopady takto rychlého otevření britského trhu práce pro pracovníky z Východní Evropy. A pak se bohužel, zejména tedy Poláci, ale i Rumuni a Slováci a částečně i Češi stali argumentem stoupenců brexitu, kteří chtěli omezit migraci. A když se v Británii debatovalo o migraci, tak to nebyla taková ta migrace, o které diskutujeme my

tady u nás - divoká nelegální migrace, která přichází zejména ze severní Afriky a z Blízkého východu. Ale pokud se v Británii před brexitem debatovalo o migraci, tak to byla diskuse o lidech ze střední a východní Evropy, tedy i od nás, kteří přišli do Velké Británie pracovat jako občané Evropské unie a mají, což je správně a v pořádku, stejná práva na britském pracovním trhu, jako občané britské unie. A tahle věc začala být ze strany euroskeptiků zpochybňována, začala být později zpochybňována i ze strany části Konzervativní strany a vytvořil se velmi silný argument, který pak ovlivňoval debatu před britským referendem. Takže já bych poprosil, abychom se vyvarovali zjednodušování důvodů, proč se těsná, ale přesto většina Britů rozhodla podpořit vystoupení z Evropské unie. Byla jich celá řada a rozhodně nelze opominout situaci na britském trhu práce v oblasti migrace v rámci Evropské unie. Zdůrazňuji - v rámci Evropské unie. Další poznámka se týká našeho postoje k migrační krizi. Pan poslanec Grebeníček tady dramaticky vylíčil návštěvu německé kancléřky Merklové v České republice s tím, že se jí údajně v oblasti postoje k migraci dostalo jiných stanovisek na Hradě a jiných stanovisek na Úřadu vlády. Jednoznačně mohu říci, že paní Merklová rozhodně nemusela jezdit do České republiky, aby se dozvěděla stanovisko české vlády k migrační krizi. Já jsem rok zastupoval Maďarsko, Polsko a Slovensko v rámci V4 na všech jednáních Evropské rady a jasně jsem tlumočil postoje, které V4 od začátku měla k migrační krizi. A to byly postoje jiné, než mělo Německo. Byly to svého času i postoje jiné, než mělo Rakousko nebo třeba některé další členské státy Evropské unie. A čas ukázal, že ty postoje zemí jako Německo, Francie nebo třeba Belgie se postupně začaly přibližovat postojům České republiky. Já myslím, že úplně nejlépe to můžeme demonstrovat na Rakousku, kdy Rakousko nejprve kritizovalo technická opatření na hranicích, kritizovalo uzavírání hranic a nakonec jeho postoj se vyvinul v to, že i Rakušané, stejně jako Češi nebo jako Slováci nebo jako Maďaři, poslali své policisty do Makedonie, aby pomohli uzavřít makedonsko-řecké hranice proti nelegální migraci, která přicházela z Turecka přes řecké území. Takže není to tak, že by se měnil postoj české vlády nebo V4, ale pod tlakem reality se mění postoj velké části těch starších členských zemí Evropské unie, protože si začínají uvědomovat, že problém migrace nelze řešit na úkor sociálních standardů a na úkor bezpečnosti občanů v zemích Evropské unie, ale je potřeba hledat takové řešení, abychom lidem pomohli, ale současně neohrozili vlastní bezpečnost a fungování našich zemí. A takováto pomoc je nejefektivnější v zemích původu migrace. A tady jasně mohu potvrdit, že naše vláda bude pokračovat v politice, kdy pomáháme přímo na místě. Před několika dny vláda České republiky schválila podporu pro zcela konkrétní uprchlický tábor na severu Jordánska. Za finanční prostředky, které poskytneme prostřednictvím Organizace spojených národů, zde bude vybudováno důstojné ubytování pro 2 500 syrských uprchlíků tak, aby v důstojných podmínkách mohli pobývat na území Jordánska a nemuseli odcházet do Evropy. Stejně tak přispíváme a pomáháme v rámci našich aktivit v Libanonu, pomáháme v Turecku. A já jsem přesvědčený o tom, že dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, pokud povede k tomu, že syrští uprchlíci nebudou odcházet do Evropy, ale budou zůstávat v Turecku, je efektivní a rozumnou dohodou. *** (10.10 hodin) (pokračuje Sobotka) A podobné dohody jako máme s Tureckem bychom v budoucnu měli mít s Egyptem, měli bychom mít s Tuniskem, měli bychom mít s Libyí, až tam bude nějaká stabilní vláda, i s Libyí se musíme dohodnout, aby tedy byla zřetelná návratová politika, kterou budeme schopni v rámci Evropské unie realizovat. To je jediná možnost, jak zvládnout migrační krizi. Možnost není legalizovat nelegální migraci, to není ta cesta, musíme zabránit nelegální migraci a musíme se opírat o mezinárodní dokumenty, o mezinárodní závazky, které jasně říkají, kdo má právo na azyl v zemích Evropské unie, jakým způsobem má fungovat schengenský prostor a na dodržování pravidel v rámci schengenského prostoru musíme trvat. A česká vláda to dělá od samého počátku. Tolik jenom několik poznámek k poměrně obsáhlému vystoupení pana poslance Grebeníčka, které tedy začalo na minulé schůzi Poslanecké sněmovny a pokračovalo dnes. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že i když máme rozdílné názory na to, jaký přínos pro nás má členství v Severoatlantické alianci nebo v Evropské unii, domnívám se, že vláda může jednat pouze tak, aby respektovala důvěru, kterou jí dala Poslanecká sněmovna, aby respektovala programové prohlášení vlády, se kterým tuto důvěru na půdě Poslanecké sněmovny dostala, a já jsem

přesvědčený o tom, že pokud jde o zahraniční politiku a kroky, které jsme v zahraniční politice za posledních více než 2,5 roku volili, tak se pohybovaly v rámci mandátu, který vláda má na základě důvěry této Poslanecké sněmovny. Děkuji. Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, zeptám se. Pan poslanec Grebeníček si přeje vystoupit. Máte slovo. Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové, premiér Sobotka opět nezklamal. Vše nasvědčuje tomu, že jeho vláda chce skutečně s ohledem na zájmy velmocí Severoatlantické aliance a na její doktrínu preventivních válek mimo rámec Charty Organizace spojených národů být jen ubohou loutkovou vládou, která namísto zájmů českých občanů hájí zájmy mocenských elit protektorských velmocí. Kdyby se mohl opřít o referendum, kdyby se mohl opřít o názory většiny našich spoluobčanů ve věci vstupu do Severoatlantické aliance, nemohl bych dnes tady pokládat otázky, které jsou mu nepříjemné. Také referendum se neuskutečnilo a je to nezodpovědné vůči našim občanům. Ne, nepovažuji za normální, že česká vláda slepě a poslušně přenáší na české občany důsledky a náklady agresivní a expanzivní politiky Spojených států a Severoatlantické aliance. Současný předseda vlády nemá odvahu věci měnit. Prostě to není český Shirak. Nemá dostatek odvahy ani jen k tomu, aby přiznal a nepopíral skutečné příčiny migrační krize a bezpečnostních hrozeb. A tak se vůbec nedivím, že jsou i tací, kteří ho považují, a já se dopředu za ně omlouvám, za údajně tedy slabou a ustrašenou protektorátní figurku. To jsem citoval. Osobně se však domnívám, že u premiéra Sobotky nelze vyloučit ani to, čemu se říká bonapartismus. Na nedávné poradě českých velvyslanců totiž prohlásil, že časy relativního klidu v Evropě jsou minulostí a změněná bezpečnostní situace v Evropě si prý žádá náležité odpovědi, včetně vytvoření společné evropské armády. Jeho prohlášení mě docela rozhodilo. Patřičnou rovnováhu jsem nabyl až poté, co ministr obrany Martin Stropnický v následné reakci na Sobotkovo bombastické prohlášení konstatoval, že vytvořit nadnárodní evropskou armádu je v zásadě nemožné. A tak se ptám, jaká může být bezpečnostní politika a jaká je míra odpovědnosti vlády za republiku a občany, když předseda vlády a jeho kabinet nejsou ochotni a schopni přiznat pravdu ani sami sobě, když nejsou ochotni poskytnout Poslanecké sněmovně a občanům ani jen pouhé informace o podstatných příčinách, opakuji, o podstatných příčinách současné migrační krize a bezpečnostních rizik. Vše nasvědčuje tomu, že současný předseda vlády toho schopen není, a tak raději účelově mlží. A je stále víc zřejmé, že tak, jak na změnu pštrosí politiky kabinetu k lepšímu pod jeho vedením čekáme marně už třetím rokem, že se jí do konce volebního období stěží dočkáme. A mojí maličkosti nezbývá nic jiného, než to vzít na vědomí a neucházet se o novou odpověď. Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.) Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Rozumím tomu tak, že nebudete navrhovat žádné usnesení. Děkuji. Pan poslanec Ondráček. Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou dobrý den. Já jsem pečlivě vyslechl ten dlouhý monolog, předlouhý monolog pana premiéra, který v podstatě vychválil všechno, exkurzem jsme se dostali do všech států v Evropě, ať už to bylo kvůli pracovním vízům nebo čemukoliv jinému. Trochu mi chyběla Latinská Amerika a Austrálie, ale budiž, na to dojde někdy příště, určitě tady najdeme prostor. Kdybych měl rozebírat a vyvracet vaše vyjádření pravdy, polopravdy až někdy i záměrné nepravdy, tak bychom tady asi strávili další hodiny a můžeme tu diskusi nechat na někdy jindy. Jediné, co mě docela zaujalo, kdybych chtěl znát vaši odpověď, pane premiére, je to, když jste mluvil o Blízkém východu a jak tak výborně podporujete ty státy, které bojují proti Islámskému státu a zmínil jste, myslím, Irák, Írán a kurdské milice, jestli byste mi byl schopen říci, jak je možné, že, myslím, že právě kurdské milice našly u Islámského státu české zbraně. České zbraně, které odsud vyvážíte a dodáváte je každému, kdo se z nich řeže. A je vám v podstatě jedno, kdo tam umírá, protože kdyby tomu tak nebylo, tak určitě už budete vyšetřovat, jak je možné, že české zbraně jsou v rukou teroristů. Vy tak nečiníte, pouze tady dokážete o věcech hovořit, možná vám to ještě někdo ... no, výraz si dosaďte sami. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím a vzhledem k tomu, že nepadl žádný návrh na usnesení, končím i projednávání této interpelace. Další interpelací je interpelace pana poslance Fiedlera, který je ale omluven, takže tím pádem tato interpelace se projednávat nebude. Další interpelací je interpelace pana poslance Fiedlera na paní ministryni Valachovou, ale oba jsou omluveni, takže také nic. Interpelace pana poslance Vojtěcha Filipa na předsedu vlády Bohuslava Sobotku ve věci vyjednávání o smlouvách TTIP a CETA je tedy další, je to číslo 827 a já v této věci otevírám rozpravu a prosím pana místopředsedu Filipa, aby se ujal slova. *** (10.20 hodin) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, pane předsedo vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych stručně rekapituloval, proč jsem odmítl odpověď předsedy vlády na moji písemnou interpelaci ve věci smluv CETA a TTIP, která se projednává mezi Evropskou unií a tedy Českou republikou a Spojenými státy americkými, resp. Kanadou. Byl jsem nespokojen z toho důvodu, že informací, které by byly objektivně podávány české veřejnosti, je nesmírně málo. Obrátil jsem se na naše europoslance Kateřinu Konečnou, Jiřího Maštálku a Jaromíra Kohlíčka, aby mi řekli, jakým způsobem jsou informováni poslanci Evropského parlamentu v opozicích Evropy vůči těmto smlouvám, a i oni mají pouze omezený okruh informací, které tam jsou, s odkazem na to, že ty části, které se vyjednávají, které ještě nejsou dokončeny, zatím tedy se nezveřejňují. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu je ta záležitost velmi citlivá. Včera jsme tady náhodou, shodou okolností vedli diskusi na téma geneticky modifikovaných potravin. A protože šlo o změnu zákona, která se přímo netýkala toho samotného obsahu, tak jsme samozřejmě tu novelu přijali, protože šlo o záležitost, která měla nikoli charakter věcný, ale spíše procedurální a časový, tak samozřejmě bylo naším úkolem tuto záležitost projednat a zaujmout k tomu stanovisko, protože u nás se s geneticky modifikovanými potravinami pracuje. Problém je ale v tom, že kdybychom měli mít například ve smlouvě CETA absolutně volný obchod s takovými potravinami, tak by naše zákonodárství bylo v podstatě ohroženo, protože článku 10 Ústavy České republiky je jasné, že mezinárodní smlouva v té hierarchii právních norem je nad zákonem, to znamená závazky, které jsme přijali z mezinárodně právního hlediska, jsou těsně pod Ústavou a mají přednost při aplikaci před zákonem České republiky. V tomto ohledu by tento závazek, kterou za Českou republiku přijme Evropská komise, případně Evropský parlament, mohl výrazně změnit například standardy našich potravin, našich výrobků, a to nejen v potravinářském průmyslu, ale i v dalších věcech, protože otázka toho standardu není dostatečně vyjednaná. Proto jsem přesvědčen, že je důležité, aby občané byli informováni, nikoliv nějak populisticky, teď odmítám jakékoli nařčení, ale podle mého soudu to, že ta informace není úplná, že není jasné stanovisko Evropské komise, není jasné stanovisko České republiky, s čím tam jdeme, jestli ten náš standard je vynutitelný v té mezinárodní smlouvě, je podle mého soudu podstatná informace a rád bych, aby zazněla v Poslanecké sněmovně na mikrofon, aby se stala informací veřejnou, to znamená, jakou pozici zastává Česká republika v tomto ohledu, jak je složen expertní tým za Českou republiku, který v Evropě vyjednává tuto smlouvu, a jestli ta smlouva má být projednána do konce roku, nebo nemá. Chápu, že smlouva CETA je smlouva, která jaksi běží normálním způsobem, kdežto smlouva transatlantická, to znamená mezi Spojenými státy americkými a Evropou, je svým způsobem teď řekl bych v nějakém stavu nevyjednávání vzhledem k blížícím se volbám ve Spojených státech amerických a venkoncem i kvůli volbách ve Francii a ve Spolkové republice Německo. To znamená, že všichni to vnímají jako poměrně silný politický náboj a je potřeba, abychom se s tím nějak vyrovnávali. To, že existují jakási pravidla i v tom volném obchodě, která jsou nepřekročitelná, je zřejmé, a že to, co se neděje v rámci celních bariér, se potom děje prostřednictvím právě ve vztahu na kvalitu, na standardy, které je třeba dodržet. Česká republika s tím má velmi, ale velmi

smutné zkušenosti. Podotýkám a připomínám kolegům zejména těm, kteří nejsou přímo z oboru, ať už práva nebo potravinářství nebo týkající se vojenského materiálu, že když v roce 1991 tehdejší Federální shromáždění České a Slovenské federativní republiky přijalo obchodní zákoník a zrušilo vlastně až na dva paragrafy zákoník hospodářský, tak zejména zrušili takzvané základní podmínky dodávek. A to, co se odehrávalo v roce 1992 a v roce 1993 bylo víc než řekl bych divoký východ, tak jak ho popisovaly ty řekl bych nejvíce satirické snímky, ať už v televizi, nebo v kinech a podobně. Říkalo se, že tanky jezdí přes hranice jako auťáky a že teprve v roce 1994 jsme přijímali zákon o obchodu s vojenským materiálem. Teprve tenkrát vznikl pojem SVM, to znamená skupina vojenského materiálu, podle které se dávaly licence. Předtím ani licenční správa pořádně nefungovala a ten, kdo měl v živnostenském listu, že má nákup a prodej, mohl prosím vás v roce 1992 a 1993, teď to trochu přitahuji za vlasy, obchodovat s tím vojenským materiálem bez ničeho. V roce 1993 začala pracovat licenční správa a v roce 1994 se teprve přijal zákon č. 38 a začalo se tam něco regulovat. Ještě složitější situace byla právě v potravinách, o které mi jde zejména, protože jak se zrušily základní podmínky dodávek, a to je ta smutná zkušenost, samozřejmě také standardy, na které jsme byli zvyklí, to znamená u základních potravin, ale i u těch dalších, se vyvíjely do toho, že podíl masa se snižoval, nikdo to nikam nepsal, v párcích, v buřtech, v salámech. To, co se dělalo například s vlašským salátem, to je dlouhý popis situace. Až došlo k první velké aféře v 90. letech, která se týkala těch zkažených potravin, které se potom prodávaly v běžném obchodě. Proč to uvádím takhle ze široka? Protože právě ta otázka, jestli ten evropský standard budeme schopni udržet, nebo nám bude vnucen jiný standard v potravinách, zejména ve vztahu ke geneticky upraveným potravinám, mě zajímá, a to zase odkazuji na včerejší debatu, která se ale týkala mimo obsahu změny zákona. V tomto ohledu se mi zdá odpověď předsedy vlády nedostatečná, protože svým způsobem jenom technicky mi odpovídá pan předseda vlády na to, že vyjednáváme, že to je složité a podobně. Takže v tomhle ohledu vnímám tu debatu řekl bych jako dále uzavřenou, jako nekorektní vůči občanům České republiky, protože podle mého soudu musíme mít alespoň základní rámec. *** (10.30 hodin) (pokračuje Filip) To znamená, že nechceme snížit žádný standard například u potravin, že nechceme snížit žádný standard například u hraček pro děti, že nechceme snížit žádný standard u dodávek stavebních materiálů apod., protože jakmile smlouva bude platit, bude platit v nějakém standardu, který bude mít ten rámec mezinárodní smlouvy. A v tomto ohledu tedy žádám předsedu vlády, aby na mou otázku odpověděl spíše z pozic, které v ČR v tomto ohledu zastává. Případně položím další doplňující otázky. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane místopředsedo, a požádám pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl především říci, že podle mého přesvědčení jsem poskytl panu místopředsedovi Filipovi na jeho interpelaci maximálně ucelenou odpověď, včetně všech potřebných podkladů a materiálů, které byly v rámci jednotlivých pozic na úrovni vlády nebo ministerstev formulovány. Domnívám se, že vláda ČR nemá nejmenší důvod cokoliv tajit, a rozhodně se snažíme počínat si maximálně transparentně. A myslím si, že v obdobném duchu postupujeme i na úrovni EU jako takové. To znamená, česká vláda patří mezi země, které jsou v tomto směru aktivní. Pokud jsou jakékoliv věci, které pokládá pan místopředseda Poslanecké sněmovny Filip za takové, které nebyly dosud zveřejněny a u kterých požaduje zveřejnění, tak bych ho poprosil, kdyby konkrétně tyto skutečnosti, materiály, pozice vyjmenoval, a určitě se nebráníme jakékoliv maximální možné míře transparentnosti. Stejně tak jsme připraveni diskutovat o všech parametrech připravovaných smluv. Já myslím, že se tak děje na úrovni příslušných pracovních skupin na Ministerstvu průmyslu a obchodu. A chci znovu, opakovaně zdůraznit, nikdo nás nenutí,a bychom uzavírali něco, co by eventuálně, případně

pro Českou republiku nebylo výhodné. To prostě bude naše suverénní rozhodnutí, zdali se na závěr, až bude jasné, jaké podmínky byly vyjednány, jestli se k té dohodě připojíme jako ČR či nikoliv. Rozhodně ani Kanada a předpokládám, že ani Spojené státy, ani Evropská komise nás nebude nutit k tomu, abychom přijali podmínky, pokud bychom je z jakéhokoliv ohledu, z jakéhokoliv úhlu pohledu pokládali za něco, co by zhoršovalo podmínky pro naše občany, zhoršovalo podmínky pro naše firmy, snižovalo jakékoliv standardy, na které jsme tady zvyklí v ČR, které pokládáme za dobré a optimální z pohledu naší země. Na druhou stranu, tak jak jsme hodnotili například šance a potenciál dohody s Kanadou, která se připravuje, je tam celá řada velmi zajímavých příležitostí pro naše firmy, které přinese až to 99% odbourání cel, například na průmyslové výrobky. To znamená, jsou tady věci, které by nám mohly z hlediska našeho exportu výrazným způsobem pomoci, a já kanadský trh pokládá za docela zajímavý pro ČR. Takže myslím si, že bychom neměli mít předsudky, neměli bychom být současně naivní. Každý hájí velmi tvrdě svůj zájem. My jako česká vláda hájíme tvrdě zájem ČR, EU v těchto vyjednáváních hájí tvrdě zájem EU, kanadská vláda hájí zájem svůj a stejně tak vláda Spojených států hájí zájmy amerických daňových poplatníků. Proto ta jednání trvají řadu let, nejsou vůbec jednoduchá a uvidíme, jestli se podaří překonat všechny překážky, které na této cestě leží. Nicméně upozorňuji, že jiné části světa nečekají, že dochází k integraci v oblasti snižování celních bariér, rozšiřování možností vzájemného obchodu. To znamená, Evropa nemůže zůstat úplně na místě. Musíme také sledovat, co se děje v Asii, co se děje mezi Amerikou a Asií z hlediska uzavírání obchodních dohod a nemůžeme se dostat do situace, kdy by evropské firmy, české firmy byly znevýhodněny právě tím, že Evropa nebude součástí liberalizace mezinárodního obchodu a bude to znamenat pro nás celní překážky a třeba pro naše konkurenty z jiných částí světa to celní překážky při dovozu do těchto zemí znamenat nebude. Takže tady musíme být opatrní. Připomínám, že jsme země, která je závislá na exportu. Bohužel nemáme tak velký domácí trh jako některé jiné státy a jsme závislí na tom, že musíme víceméně exportovat většinu našeho zboží a služeb, které tady v ČR jsme schopni vyprodukovat, zorganizovat, připravit. Právě proto, že jsme exportně orientovaná země, právě proto, že nechceme být závislí čistě jenom na trhu EU, tak máme zájem na diverzifikaci našeho exportu a díváme se přirozeně nejenom na východ a na jih do Asie, ale díváme se také určitě do Severní a Jižní Ameriky, díváme se také do Kanady a z tohoto hlediska nemůžeme pominout pozitivní a potenciálně pozitivní dopady toho, pokud by se mezi Evropou a Kanadou a Evropou a Spojenými státy tyto celní bariéry snížily. Nicméně chci ujistit Poslaneckou sněmovnu, pokud budou jakékoliv konkrétní podněty, pochybnosti, které se budou týkat jakýchkoliv konkrétních standardů, předpisů, parametrů, které budou ovlivňovat kvalitu zboží dováženého zejména do ČR, pokud by tady byl jakýkoliv konflikt se zájmy občanů ČR, tak na to přirozeně během vyjednávacího procesu budeme reagovat. To, co je myslím trošku problém, je fakt, že podle výzkumů, které byly v ČR realizovány, v zásadě kolem 80 % obyvatel nemá o informace o jednání o těchto dohodách zájem. To znamená, Ministerstvo průmyslu se snaží tyto informace publikovat, nicméně veřejnost má trošku jiné priority v současné době a informace o těchto dvou dohodách nepatří mezi to, co by bylo nejčastěji vyhledáváno ze strany našich občanů. V tom musím říct, že se situace u nás u nás liší například od Rakouska nebo od Německa, kde debata o těchto smlouvách je výrazně intenzivnější i z hlediska širší veřejnosti. U nás to zůstává spíše otázkou odborné debaty, kterou organizují odpovědné úřady, zčásti i politické debaty, která je vedena v Poslanecké sněmovně nebo na půdě Senátu. Ale chci deklarovat vstřícnost vlády, otevřenost vlády. Jsme připraveni poskytnout Poslanecké sněmovně jakékoliv informace a jakékoliv podklady, které se týkají pozic vlády ČR, mandátu, na základě kterých naši vyjednavači jak směrem ke Kanadě, tak směrem ke Spojeným státům, směrem k EU v této věci postupují. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se v rámci otevřené rozpravy, ano, prosím, pan místopředseda. Máte slovo. Prosím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych říct, že pan předseda vlády se snaží tady říct, že skutečně postupujeme odpovědně, ale samozřejmě je problém ten, který jsem naznačil v první části, jakým způsobem postupujeme. On říká, že se nechceme zbavit

snížení standardů. Tak já zase uvedu, proč jsem v úvodním slově mluvil tak dlouho a připomínal jsem rok 1991 a 1992. Do roku 1991 byla na území ČR, tedy České a Slovenské Federativní Republiky zakázána kyselina benzoová. Od toho roku jako konzervant jsme ji už nezakázali. V žádných jiných dokumentech není, tak jak to bylo u základních podmínek dodávek, už to není! Konzervují se jí normálně minerálky. Ale to je obrovský karcinogen! Nic! Prostě pan předseda vlády říká, my chráníme standard, který tady máme, ale sami jsme si jeden snížili. Nebo jeden - já můžu jmenovat další. Zase když jsem řekl o kyselině, můžu říct o sladidlech - acesulfam K, který nahrazuje aspartamy a sachariny. Samozřejmě že to je zásadní otázka i množství toho, které je tam povoleno. *** (10.40 hodin) (pokračuje Filip) To není věc, která se může odbýt v nějaké debatě, kterou bychom si mohli tady nějakým způsobem zjednodušit. A podotýkám, že mi nestačí, promiňte mi, nestačí mi záruka, že nesnižujeme naše standardy, když ve skutečnosti sníženy jsou. A tou smlouvou CETA by sníženy byly. Pokud nebude TTIP uzavřeno, tak samozřejmě ty velké nadnárodní korporace ve Spojených státech amerických přenesou své sídlo přes Kanadu, a přes smlouvu CETA to sem prostě dostanou. Nejsme naivní, abychom si mysleli, že to je něco tak složitého v tom systému Spojených států amerických a Kanady. Ale já si, pane předsedo vlády, dovolím doplňující otázky, které mi z té vaší odpovědi nějak nevyplynuly. Jakým způsobem připravuje vláda České republiky analýzu dopadu přijetí smlouvy CETA nebo TTIP na zemědělskou produkci? To je podle mého soudu zásadní. To se týká právě těch geneticky modifikovaných potravin. Druhá otázka doplňující, která zase nevyplývá z té vaší odpovědi, nebo jsem se o ní nic nedozvěděl. Jaký bude upravený systém arbitráží, který je navrhován komisí, která představuje vznik nového soudního systému, který bude nad národními soudy. Co to bude znamenat pro systém subsidiarity soudní soustavy v Evropské unii. Já osobně jsem byl v době rakouského předsednictví součástí toho velkého panelu o subsidiaritě soudní soustavy, která v Rakousku probíhala. Pak ještě byla jedna konference ve Švédsku, protože subsidiarita, to znamená to, že akceptujeme rozhodnutí soudů jednotlivých zemí Evropské unie v rámci Evropské unie, to je věc, která je -. Ale tady bude nadnárodní soud, který nebude mít žádnou oporu v rozhodování národních soudních institucí. A to z toho nevyplývá. Čili opravdu jestli ten systém naruší nebo nenaruší princip subsidiarity. Třetí doplňující otázka. Na proběhlých seminářích Ministerstva průmyslu a obchodu, které jste zmínil - Já jsem rád, že je organizovalo. To, že o to byl malý zájem, to je také otázka toho, jestli se o tom vůbec vede veřejná debata a jestli by nebylo vhodné, aby vláda organizovala tu veřejnou debatu. - nebyly proporčně zastoupeni zastánci a kritici smlouvy, aby informovali občany a podnikatelskou veřejnost. Já teď neberu, jenom že to může poškodit občany. Já si myslím, že to může poškodit vážným způsobem české podnikatelské subjekty. Ono už stačí, jakým způsobem se vypořádáváme, resp. nevypořádáváme s tím, jaký je evropský patent a jaké je patentové právo, jestli můžeme český patent kdykoliv uplatnit v Evropské unii s tím, že patentová ochrana je od chvíle, kdy je zaregistrován u Českého patentového úřadu. Víte, že jsme se tady o tom při debatě o evropském patentu poměrně silně pohádali napříč Sněmovnou, a nebyla to debata levo-pravá, byla věcná. Myslím si, že tu jednostrannost je třeba odstranit, že to je věcí vlády, aby říkala, jaká jsou tam rizika a jaká je pozice té vlády. Čtvrtá doplňující otázka je, jestli ten expertní tým jednostranně neinformuje o pozicích MPO. Jak budete měnit podstatu tohoto týmu, aby námitky a návrhy oponentů byly zapracovány do pozic, které bude Česká republika při vyjednání prosazovat? A pátá doplňující otázka k TTIP. Proč a na základě jaké analýzy prosazuje Česká republika větší otevřenost vůči americkému importu, pokud jde o Českou republiku i Evropskou unii, kdy je čistým

vývozcem do USA? Více produktů vyveze než doveze. Jakou výhodu v tom Česká republika spatřuje? Pokud jde o tu CETA, která je pravděpodobně nejblíže k tomu dojednání, na základě jaké debaty a analýzy jsou mezi chráněnými geografickými indikátory pouze dvě komodity, a to české pivo a žatecký chmel? To opravdu nemáme jinou komoditu, kterou bychom měli vůči té Kanadě vyjednat? Já jsem hrdý na české pivo. Nakonec jsem z Českých Budějovic a oba pivovary jsou světoznámé a Budvar je nějaká značka. Mimo jiné jsme pořád nedokončili jednání, které tady navrhl ministr zemědělství, vymanit národní podnik Budvar z té nesmyslné zákonné povinnosti, kterou mu ukládá tzv. registr smluv, který poškozuje veřejné podniky vůči soukromým. A znovu opakuji, že něco takového jsme tady ještě neměli, abychom tady ze zákona dávali více povinností veřejnoprávním korporacím než solárním baronům. To už je neuvěřitelné, co tady děláme. A jakým způsobem hodlá vláda České republiky informovat o smlouvě CETA? Jaký způsob schvalování v České republice v rámci Evropské unie prosazovat a proč? A jak se staví i v té smlouvě CETA právě Česká republika k té arbitráži, která nesplňuje podmínky, které si stanovil Evropský parlament ve své rezoluci 2014/2228-INI a jaké kroky hodlá podniknout? A jaká je - a to je ta nejzásadnější otázka - jakou má vláda České republiky analýzu dalších možných dopadů. Nezlobte se na mne, chápu, že v rámci písemné interpelace se tady domáhám debaty, která se tady prostě veřejně nevede. Ale jiná šance žel není, protože nikdy jsme si tady neotevřeli debatu o české pozici v této záležitosti, a tak mi nezbylo nic jiného, než to udělat právě písemnou interpelací s informacemi, které mám i z Evropského parlamentu. Takže tyto doplňující otázky, pane premiére, pokud byste mi zodpověděl. Já v tuhle chvíli nemohu navrhnout nic jiného, než že skutečně žádám Poslaneckou sněmovnu, aby do zodpovězení těchto doplňujících otázek tu vaši odpověď Poslanecká sněmovna nepřijímala. Děkuji vám. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S přednostním právem pan premiér. Prosím. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že rozhodně bychom se neměli bránit diskusi na půdě Poslanecké sněmovny a já i na základě interpelace pana místopředsedy Filipa požádám ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby ve spolupráci s hospodářským výborem a zemědělským výborem Poslanecké sněmovny uspořádal seminář na půdě Poslanecké sněmovny ke smlouvě CETA, protože tady si myslím, že už je o čem diskutovat. Máme tady návrh. Ta vyjednávání byla v zásadě dokončena v roce 2014 a v tuto chvíli je před námi schvalovací proces. My jsme zastávali názor jako Česká republika, že to je smíšená dohoda, to znamená, měly by se k ní vyjádřit jednotlivé členské země, jejich národní parlamenty. Očekávám tedy, že pokud jde o schvalování CETA, to je ta dohoda s Kanadou, tak že by poté, co se k ní vyjádří Evropská rada, kdy se k ní vyjádří Evropský parlament, tak samozřejmě se k ní vyjádří také parlamenty jednotlivých členských zemí Evropské unie. To znamená, že i tato Poslanecká sněmovna a Senát se budou k této smlouvě vyjadřovat a bude předmětem diskuse na půdě této Poslanecké sněmovny. Ale domnívám se, že bychom měli debatu začít co nejdříve. Navrhoval bych, abychom uskutečnili seminář, a požádám, aby si to Ministerstvo průmyslu a obchodu vzalo na starost. Stejně tak děkuji za konkrétní dotazy a připomínky, které zde zazněly v ústní interpelaci. Požádám o to, aby byla připravena reakce a odpověď pro pana místopředsedu Filipa k jednotlivým oblastem, na které teď ještě položil doplňující otázky. V každém případě platí, že budeme pro tu smlouvu hlasovat a budeme ji podporovat pouze tehdy, pokud nebude poškozovat české občany a české firmy. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére.

Nyní řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Pilný. Prosím. Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Cítím nutnost vyjádřit se k tomu jako předseda hospodářského výboru. Za prvé smlouva TTIP je u ledu, a to nejen z důvodu americké strany, kde se mění administrativa, ale také proto, že vznikají rozpaky nad ratifikací smlouvy, která pro Spojené státy je důležitější, a to je smlouva s Asií. V Evropě je také u ledu, protože máme úplně jiné starosti. CETA je trošku dál, ale zase na druhou stranu, pokud se na to podíváme, že to bude proces ratifikace jednotlivých národních parlamentů, tak předpokládám, že to, co tady bylo zmíněno a co nemá vůbec s těmi smlouvami nic společného, to znamená snižování standardu potravin s karcinogeny, tak na ně umřeme dřív, než tyhle dohody budou uzavřeny. Naše zemědělství zmírá, ale není to proto, že se připravuje dohoda TTIP, ale protože je tady nesmyslný systém dotací, který nás prostě ohrožuje. Tyhle věci sem prostě nepatří. *** (10.50 hodin) (pokračuje Pilný) Pokud se týká informovanosti, nevím, proč si stěžovat na nedostatek informací, spíše o ně není zájem. Nevím, kolik ještě poslanců dostává pravidelné zprávy téměř týden o vývoji v této oblasti TTIP. Jezdí sem vyjednavači, ambasády včetně americké tady mají zdroje informací. Není to nic utajeného. Informace jsou prostě běžně dostupné. Spíše si myslím, že o ně není zájem a je to celkem oprávněné, protože opravdu nás to netrápí. Chci ale jenom říct, že Evropa musí tyto smlouvy uzavřít, pokud nechce úplně ztratit konkurenceschopnost. Je to problém i pro Českou republiku. Protože jsme součástí Evropy a jsme exportně orientovaná ekonomika. Nevidím v té smlouvě, jak byla vyjednávána, žádné zásadní problémy. Zatím jsme měli iluze o tom, že zlepší přístup českých firem na americký trh. To se zdá jako velmi nepravděpodobné, protože americký trh v této oblasti veřejných zakázek není regulován federálně, ale je regulován jednotlivými státy dokonce municipalitami. To je poměrně zásadní problém, který tam prostě vidím. Ostatní problémy, i co se týká standardů a geneticky modifikovaných záležitostí, to jsou věci probíhají protesty v Německu a jinde - pokud toto je pro nás problém, tak si myslím, že se to bude řešit na úrovni, která je podstatně vyšší. Já se necítím, a myslím si, že nikdo z parlamentu se nemusí cítit být málo informován o těchto smlouvách, protože informace jsou naprosto běžně dostupné. Otázka je, jestli je v tomhle okamžiku to naše priorita a také to vyjadřuje náš zájem. Ale ty informace tady jsou a není to opravdu něco, co bychom měli řešit teď. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda ještě někdo další chce vystoupit v rozpravě. Jestliže tomu tak není, v tom případě rozpravu končím. Pan místopředseda Filip navrhl usnesení, a to je, že Poslanecká sněmovna nepřijímá odpověď pana premiéra. Je tomu tak, pane místopředsedo? Dobře. V tom případě o návrhu tohoto usnesení dám hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Je to hlasování s pořadovým číslem 102. Přihlášeno je 108 poslankyň a poslanců, pro návrh 21, proti 35. Tento návrh byl zamítnut. Končím projednávání této interpelace. Otevírám další interpelaci. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci postavení sudetoněmeckého landsmanšaftu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 864. Otevírám rozpravu, do které je přihlášen pan místopředseda. Prosím. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající.

Respektuji rozhodnutí Poslanecké sněmovny, kdy už není potřeba se zabývat původní interpelací, ale také v tuto chvíli děkuji panu předsedovi vlády, že přislíbil před Poslaneckou sněmovnou, že doplňující otázky budou připraveny na Ministerstvu průmyslu a obchodu a že se je Poslanecká sněmovna tedy dozví. Budu rád, když budou zaslány písemně a můžeme je využít pro ten přislíbený seminář hospodářského a zemědělského výboru. Teď mi dovolte, abych se vyjádřil ke druhé interpelaci, kde jsem odmítl odpověď předsedy vlády. Víte, já jsem úmyslně neinterpeloval pana ministra kultury Daniela Hermana za jeho návštěvu na srazu sudetoněmeckého svazu, protože jsem to mohl považovat i za jeho soukromou cestu, on se nijak netají s tím, že má v uvozovkách milé krajany. V tomto ohledu, znám ho dlouhou dobu jako Jihočech, mi to nepřipadalo vhodné ze dvou důvodů. Za prvé nikdy předtím se žádný člen vlády České republiky, ať byla jakákoliv od roku 1993, nezúčastnil něčeho takového a podle reakce Berndta Posselta a ostatních představitelů sudetoněmeckého svazu to skutečně pro ně byla historická událost. Já už jsem upozorňoval na to, když pan premiér navštívil Bavorsko, že samozřejmě Berndt Posselt při své politické aktivitě jistě najde způsob, jak se objevit na některé fotografii s premiérem. Udělal to premiéru Nečasovi, udělal to premiéru Sobotkovi a mě tedy zajímalo, jestli o tom předseda vlády věděl, jestli to bylo s jeho souhlasem a jestli to skutečně měl být jakýsi výraz toho, že je to pro nás akceptovatelný partner. Proč to říkám takhle? Je to spolek. Promiňte mi, je to stejný spolek jako svaz vyhnaných občanů České republiky z pohraničí v roce 1938. To je partner sudetoněmeckého svazu v České republice, nikoliv vláda České republiky nebo kterýkoliv ministr vlády České republiky. Jestliže řekl bych zvedneme úroveň zastoupení na srazu jakéhokoliv spolku tím, že je začnou navštěvovat ministři, tak samozřejmě ten výraz politické váhy je zcela jiný. Co mě na tom zaráží? Že celá změna stanov tohoto spolku je dále neupravena. Já jsem na to upozorňoval v interpelaci, že to, co oni jakoby odstranili, to znamená trvalý požadavek na navrácení majetku na území České republiky, že sice odhlasovali, ale dali to zapsat ke spolkovému soudu tak, že jim to soud zamítl. Čili stanovy sudetoněmeckého sdružení jsou dál jak byly od 50. let minulého století. To znamená, že tam je trvalý požadavek a majetkové nároky vůči České republice. Já si nedovedu představit, že se kdokoliv, kdo chce dodržet svůj ústavní slib, že se bude držet ústavy a zákonů České republiky a bude pracovat ve prospěch občanů České republiky, zúčastní výročního sněmu spolku, který útočí na ústavní a zákonný základ majetkových poměrů v České republice! Nebudu tady hodnotit podivné výroky, a dávám to do uvozovek, protože bych musel použít jiných výrazů, které na srazu zazněly. To znamená, že právo na majetek tady existuje, že jsme jim to sebrali a podobně. To je přece absolutně zvrácený pohled na výsledek druhé světové války! Jestliže pro nás je rozhodující, a tak také vystupoval stát Česká a Slovenská Federativní Republika a Česká republika od roku 1993, že všechny majetkové poměry se odvíjely a případné změny od 25. února 1948, nikoliv od 9., 10. května 1945. V tom případě promiňte bychom se museli vrátit nejen před rok 1938, ale minimálně k roku 1919, když ne k roku 1620! V tomto ohledu zásadně odmítám jakékoliv se smiřování s tím, že někdo bude popírat český právní řád a vykládat, že je možné zvrátit majetkové poměry v České republice. To nepůjde jenom o stát, to půjde o fyzické, právnické osoby a o majetky, které tady prošly privatizací, restitucemi, které tady prošly také samozřejmě po znárodnění tím, že byly předány do soukromých rukou. *** (11.00 hodin) (pokračuje Filip) V tomto ohledu musím říct, že tato návštěva rozhořčila nejen ty občany vyhnané v třicátém osmém z pohraničí České republiky. Vzpomeňte si na ten krásný československý film Vlak štěstí a naděje. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane místopředsedo,... Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se omlouvám, já opravdu nemohu jinak, než to, že jsem potřeboval zdůraznit, pro mě zajímalo stanovisko předsedy vlády, proč mě nezajímalo stanovisko ministra kultury. Pravděpodobně budu muset dokončit tuto interpelaci až v příštím týdnu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, je to přesně tak. Já vám děkuji za respektování času a přerušuji vaši interpelaci včetně odpovědi pana premiéra na ni, protože nám vypršel čas určený pro interpelace premiéra. Vážené kolegyně a kolegové, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům, to je 249 a 216. Je to sněmovní tisk (dokument) 4792 a sněmovní tisk 832 Zprávy. Poté bychom projednávali body z bloku Smlouvy - prvé a druhé čtení, případně body z bloky Zprávy, návrhy a další body dle schváleného programu schůze. Odpoledne projednáme bod 260, což jsou ústní interpelace. Přečtu omluvy, které dorazily. Z osobních důvodů se ve čtvrtek 8. září omlouvá pan poslanec Votava. Dále od 9 do 15 hod. z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec František Vácha. Dále od 12 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Petr Fiala. Od 12 hod. z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Kott. Dále od 9 do 13 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Plzák. Eviduji zde jednu přihlášku na změnu programu schůze, kterou má pan poslanec Seďa. (K panu poslanci Sklenákovi:) Využijete svého přednostního práva, pane předsedo? Prosím, máte slovo. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Dovolím si navrhnout dvě změny v pořadu schůze. Ta první se týká bodu 211, sněmovního tisku 564, což je vládní návrh novely zákona o střetu zájmu, abychom ji zařadili pevně na středu 14. září jako první bod. Ta druhá změna se týká bodu 204, sněmovního tisku 887, což je vyslovení souhlasu s ratifikací změny Mezinárodní úmluvy o dopingu ve sportu. Prosím, abychom tento bod zařadili na čtvrtek 15. září za pevně zařazené body. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Seďa. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi to už docela trapné, ale chci vás požádat o pevné zařazení bodu č. 90. Návrh zákona o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 až 1989 bývalým vojákům z povolání a zaměstnancům resortu obrany, sněmovní tisk 378, a to na tento pátek 9. 9. za již pevně zařazené body. Pro pevné zařazení mám dva důvody. Tím prvním je skutečnost, že jsem třikrát navrhl a Poslanecká sněmovna odsouhlasila pevné zařazení dokončení prvního čtení tohoto tisku, ale nikdy z časových důvodů na to nedošlo. Přitom první čtení návrhu zákona bylo přerušeno již 23. října minulého roku. A druhým důvodem je to, že členové Vojenského sdružení rehabilitovaných, kteří ve věku přes 80 let stále čekají na toto spíše morální odškodnění, tak jejich počet se neustále snižuje úmrtím. Předem děkuji za pochopení a za podporu. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dále přihlášeným ke změně programu schůze je pan poslanec Kolovratník. Prosím. Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, přeji vám dobré dopoledne. Já tu teď před vámi vystoupím vlastně v dvojjediné roli jako zástupce volebního mediálního výboru, a poté jako zástupce volební komise, a poprosím vás o vyřazení - je to více méně technická záležitost - tří bodů z programu schůze. Nejprve tedy po dohodě s předsedou volebního výboru Martinem Komárkem prosíme o vyřazení sněmovního tisku 863, je to výroční zpráva o činnosti a hospodaření ČTK v roce 2015. A poté bychom prosili vyřadit sněmovní tisk 806, výroční zprávu o činnosti RRTV v roce 2015. Ten důvod je jednoduchý. My jsme tyto dvě zprávy ještě neprojednali ve výboru. To znamená, nemohli bychom vám předložit zprávu, ten výbor bude zasedat až za 14 dní. Předpokládáme tedy, že bychom byli připraveni na říjnovou schůzi. Takže ještě jednou - vyřazení sněmovních tisku 863 a 806. A potom jménem volební komise prosím o vyřazení volebního bodu, je tam teď po číslem 223. Je to návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. A tady prosím o vyřazení tohoto

bodu z důvodu, že po dohodě na žádost kolegů jsem prodloužil lhůtu pro nominaci, pro návrhy, ta lhůta je do pondělí 26. 9., takže i u tohoto bodu budeme předpokládat, že by volby proběhly až na říjnové schůzi. Vyřadit tedy návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí ke změně programu schůze. Nikoho dalšího nevidím. Jestliže nikdo nenavrhuje změnu pořadu, dám hlasovat o jednotlivých bodech. Nejprve tedy se budeme zabývat návrhy pana předsedy Sklenáka. Ten navrhuje, aby bod č. 211, sněmovní tisk 564, zákon o střetu zájmů, byl pevně zařazen na středu 14. 9. jako první bod. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 103, přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 28. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Druhý návrh - aby bod 204, sněmovní tisk 887 byl zařazen na čtvrtek 15.9. po pevně zařazených bodech. Je to souhlas s ratifikací smlouvy týkající se sportu. Já vám to mohu najít, ale tak to bylo řečeno. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 104, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 1. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas. Nyní se budeme zabývat návrhem na změnu programu, který přednesl pan poslanec Seďa. Týká se bodu 90, to je odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů. Tento bod by měl být zařazen tento pátek 9. 9. po pevně zařazených bodech. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 105, přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 10. I s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Dále zde máme tři návrhy pana poslance Kolovratníka o vyřazení bodů. Nejprve budeme hlasovat o vyřazení bodu sněmovní tisk 863, je to výroční zpráva ČTK za rok 2015. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 106, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 112, proti nikdo. Konstatuji, že byl vysloven souhlas a tento bod byl vyřazen. Dále budeme hlasovat o vyřazení sněmovního tisku 806, což je výroční zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2015. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování pořadové číslo 107, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 108, proti nikdo. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas. ***

(11.10 hodin) (pokračuje Bartošek) Jako poslední bod je návrh na vyřazení bodu č. 223, a to je volba člena pro rozhlasové a televizní ... bod č. 214, omlouvám se, napsal jsem si špatné číslo. Tedy vyřazení bodu č. 214, a to je volba člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 108. Přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 109, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl také vysloven souhlas. Tím jsme se vypořádali s návrhy na změnu programu schůze. Přečtu další omluvy, které ke mně dorazily. Dnes z jednání schůze z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Andrle. Dále od 9.00 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Nytrová. A dále od 9.00 do 14.00 hodin se z naléhavých pracovních povinností v resortu Ministerstva vnitra omlouvá pan ministr Milan Chovanec. Pan poslanec Kolovratník bude dnes hlasovat s náhradní kartou č. 22. Nyní se budeme zabývat prvním bodem zařazeným na dnešní jednání schůze a tím je 249. Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a střednědobých výdajových rámců na léta 2018 a 2019 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech /sněmovní dokument 4792/ Sněmovní dokument 4792 obsahuje usnesení rozpočtového výboru č. 506 z jeho 45. schůze ze dne 31. srpna 2016, jehož přílohou je i návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Předložený návrh uvede pan poslanec Syblík, protože pan Václav Votava, předseda výboru, se dnes omlouvá. Já tedy prosím pana poslance Syblíka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče. Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 45. schůze ze dne 31. srpna 2016 k návrhu časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a střednědobých výdajových rámců na léta 2018 a 2019 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech. V úvodním slově předsedy výboru poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu 1. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 a střednědobých výdajových rámců na léta 2018 a 2019 podle přílohy tohoto usnesení; 2. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy? Nikoho nevidím. V tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít, pane poslanče, závěrečné slovo? Není tomu tak.

Přistoupíme k podrobné rozpravě. Táži se, kdo se do ní hlásí? Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak zaznělo v rozpravě. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak zaznělo v rozpravě, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 109, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 107. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu. Další omluva, která ke mně dorazila. Od 11.30 hodin, z důvodu dlouhodobě naplánovaného pracovního programu se omlouvá pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. (Ministr financí A. Babiš je přítomen.) V tom případě se omlouvám, ale byla mi na stůl položena omluvenka, která se týká dneška. (Pan ministr Babiš je překvapen.) Je to v pořádku, pane ministře. Mám vaši omluvenku na stole. Mám napsáno od 11.30 hodin. (Veselost v sále.) Podepsal jste to osobně, já jsem pouze přečetl vaši omluvenku. Otevírám další bod a tím je bod č. 216. Návrh na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018 /sněmovní tisk 832/ Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prosinci minulého roku stanovila svým usnesením č. 999 střednědobý výdajový rámec na rok 2017 ve výši 1211,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1245,7 mld. Kč. Střednědobé výdajové rámce jsou tvořeny v metodice sestavování státního rozpočtu, která je založena na peněžní bázi a vykazují se v konsolidované podobě, tj. s vyloučením vzájemných dotačních vztahů mezi státním rozpočtem a státními fondy. V průběhu rozpočtových prací návrhu státního rozpočtu na rok 2017 a střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019 se ukázalo, že stanovené výdajové rámce v letech 2017 a 2018 nejsou dostačující, a to ani po jejich zvýšení, které umožňují rozpočtová pravidla, o 1,2 mld. Kč v roce 2017 a o 2,5 mld. Kč v 2018. Proto vláda předložila návrh na jejich zvýšení pro rok 2017 a 2018 o 30 mld. Kč. Důvodem zvýšení střednědobých výdajových rámců je zabezpečení vládních výdajových priorit. Jedná se především o zvýšení platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění na posílení platů ve zdravotnictví, dále o zvýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace, o zvýšení výdajů na bezpečnostní opatření v České republice, o zvýšení výdajů na rozvoj dopravní infrastruktury a o zvýšení výdajů na platy v regionálním školství a na platy ostatních státních zaměstnanců a dále o zvýšení výdajů na obnovitelné zdroje energie a výdajů na sport. Po provedení aktualizace v srpnu 2016 ohledně očekávaného růstu příjmů státního rozpočtu na rok 2017 zbývá do dosažení stropu výdajového rámce pro rok 2017 ještě 4,7 mld. Kč. Zvýšené výdajové rámce však nebudou použity na maximum, pokud nedojde k růstu příjmů státního rozpočtu a pokud by tímto krokem mělo dojít ke zhoršení deficitu státního rozpočtu v roce 2017 a 2018. Pro rok 2017 se uvažuje s deficitem státního rozpočtu ve výši 60 mld. Kč a pro rok 2018 ve výši 50 mld. Kč. Zvýšené střednědobé výdajové rámce na léta 2017 a 2018 jsou základem pro sestavení návrhu

zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2018 a 2019. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Tento návrh projednal rozpočtový výbor, jehož usenesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Prosím, aby se i v tomto případě ujal slova pan poslanec Syblík a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.*** (11.20 hodin) Poslanec Zdeněk Syblík: Ano, děkuji. Dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 44. schůze ze dne 22. června k návrhu na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018 sněmovní tisk 832. Po úvodním slově náměstka ministra financí Volfa, zpravodajské zprávě poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu: 1. Konstatuje, že: a) Usnesením Poslanecké sněmovny č. 999/2015 byl stanoven střednědobý výdajový rámec na rok 2017 ve výši 1 211,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 245,7 mld. Kč. Pro rok 2017 je navrženo zvýšit střednědobý výdajový rámec o 31,2 mld. Kč a v roce 2018 o 32,5 mld. Kč. b) Střednědobý výdajový rámec na rok 2017 po změně a střednědobý výdajový rámec na rok 2018 vyjádřeno v metodice sestavování státního rozpočtu a konsolidované bude činit: pro rok 2017 1 242,9 mld. Kč a pro rok 2018 1 278,2 Kč. 2. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 999 z 9. prosince 2015 a stanoví nové střednědobé výdajové rámce na rok 2017 ve výši 1 242,9 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 278,2 mld. Kč. 3. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku a tu má pan předseda Kalousek. Prosím. Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jakkoliv můj apel bude zbytečný, rád bych alespoň připomněl historii vůbec toho instrumentu, který se jmenuje střednědobé výdajové rámce. Byl domluven na jednání sociálně demokratickým premiérem Vladimírem Špidlou v roce 2003 v Kolodějích, kde se domlouvaly některé prvky nezbytného postupného ozdravování veřejných rozpočtů a implementován do právního řádu na návrh sociálně demokratického ministra Mertlíka. Je to velmi důležitý instrument za předpokladu, že ho nebereme formálně, ale že k němu přistupujeme skutečně věcně. Ta úvaha je jednoduchá. Vláda si na tři roky naplánuje nezbytné výdaje, které jí Parlament schválí tak, aby byl únosný deficit, nebo aby byl deficit takový, jaký bude Poslanecká sněmovna svojí většinou pokládat za únosné. Za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet lépe, než se předpokládalo, tak jsou ty výdaje ale zastropovány a veškeré vyšší příjmy jsou používány k vylepšení salda, nikoliv ke zlepšení výdajů.

Do té doby totiž střednědobý výhled byl opravdu plánován jenom v saldě, to znamená v relativním čísle. A od roku 2004 tehdejším rozhodnutím Poslanecké sněmovny, a dalo se to do zákona 218/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech republiky, se zastropovaly i ty výdaje. A říkali jsme si udělali jsme významný krok dopředu, protože budou-li vyšší příjmy, budeme mít nižší deficit, než jsme plánovali. Fór je v tom, že byly jenom dvě vlády, které ty výdajové limity nenavrhovaly zvýšit. To byla Topolánkova a Nečasova. Ta samá vláda, která zavedla do zákona výdajové limity, je ještě v tom volebním období dvakrát zvedla. Pro vaší informaci. Kdyby Paroubkova vláda respektovala výdajové limity, mohli jsme mít vyrovnaný rozpočet v roce 2007. Jenom kdyby je respektovala, kdyby nedělala nic jiného. Bohužel Sněmovna se chystá k témuž, aniž by pro to byl jediný racionální ekonomický důvod. V okamžiku, kdy máme na stole vyšší příjmy, než jsme očekávali, abychom dodrželi deficit, nemáme politickou odvahu na to, abychom ty příjmy použili ke snížení deficitu, ale chceme je prostě za každou cenu utratit. Pod heslem, když ty peníze máme, proč bychom je neutratili. Ale my je prosím pěkně nemáme, my si stejně budeme muset půjčit. Mohli bychom si půjčit méně, kdybychom měli tu disciplínu, se kterou výdajové limity byly vkládány do rozpočtových pravidel republiky. Tak jak se k nim chováte, v tom zákoně nemají vůbec žádný smysl. To je jenom formální otázka. Prostě jsou tam nějaké výdajové limity. No, my si je stejně každý rok změníme. To je popření významu toho instrumentu, který do toho zákona byl dán a především je to popření základu rozpočtové odpovědnosti, které by Poslanecká sněmovna měla mít. Doporučuji neschválit, doporučuji zamítnout. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane předsedo. Dalším řádně přihlášeným je pan předseda Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vždycky, když Ministerstvo financí zveřejňuje výsledky hospodaření v jednotlivých měsících, jsem velmi zdrženlivý v komentářích a říkám - ta čísla vypadají dobře pro vládu, nebo dobře pro opozici. Abychom počkali, až skončí celý fiskální rok a pak se zamysleli nad těmi čísly, podívali se na komentář a pak vedli smysluplnou debatu o tom, zda to šlo udělat lépe, nebo ne. Nicméně, na začátku září, na začátku školního roku, když pan ministr financí představoval výsledky za prvních osm měsíců, které jsou opravdu velmi dobré, zhruba + 80 mld., tak sám sebe i celou Sobotkovu vládu pochválil za rozpočtové hospodaření. Ale v ten samý okamžik tady leží materiál, který zvyšuje výdaje na roky 2017 až 2018 zhruba o 30 mld. Je to o něco víc, než 30 mld. Pokud ten materiál neschválíme, nic se nestane. Máme schválené výdajové rámce na roky 2017, 2018. Jediné, co by se stalo, pokud budou vyšší příjmy je, že schodky státního rozpočtu nebudou 60 a 50 mld, jak plánuje tato vláda, ale byly by 30 a 20 mld. Abych předešel polemice o tom, že něco je plán, něco skutečnost, tak mluvím o plánovaném schodku. A myslím, že by to byla dobrá zpráva pro českou ekonomiku. Bezesporu by to vedlo ke snížení objemu dluhové služby a mohlo by to vést k ještě lepším podmínkám, když máme dnes výborné podmínky na obsluhu státního dluhu. Náš klub bude hlasovat proti změně schválených výdajových rámců. Nevidíme v okamžiku, kdy skutečně rostou daňové příjmy - když se podíváte na čísla za osm měsíců, tak myslím, že musíme poděkovat našim zaměstnavatelům. Protože pokud vezmu jenom tři položky příjmů státního rozpočtu za osm měsíců a to je daň ze závislé činnosti, to je ta daň za zaměstnance, pokud vezmu platby za sociální pojištění a platby za zdravotní pojištění, tak dohromady je to skoro 30 mld. Samozřejmě negativní zpráva, která byla za těch osm měsíců - říkám s celkovým hodnocením musíme počkat do konce roku - bylo, že za osm měsíců poklesl objem investic a kapitálových výdajů o více, než o 30 mld. Kč. Ale skutečně, milé kolegyně a kolegové, není jediný důvod, abychom navyšovali výdaje. Příjmy jsou na velmi dobré úrovni. Vy věříte tomu, že díky vašim, podle

našeho názoru velmi chybným a škodlivým zákonům, budou ještě vyšší, tak nevím, proč nevyužít té možnosti a nesnížit plánované schodky státních rozpočtů v letech 2017 a 2018 zhruba o těch 30 mld., o které dneska chcete navýšit výdaje. *** (11.30 hodin) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, po diskusi s kolegy jsme teď došli k závěru, že výdajové rámce podpoříme, ale budu se velmi bedlivě tento rok dívat, jak budou vypadat výdaje na obranu. A teď moje kancelář sbírá prohlášení všech klíčových aktérů za letošní rok, ať už se to týká evropské armády nebo navyšování výdajů na obranu. A pokud jsou moje informace správné, tak ta debata bude potom následně dosti tvrdá. Upozorňuji na to, ale toto podpoříme. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít v této fázi závěrečná slova. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu. Nyní se táži, zda pan zpravodaj nebo navrhovatel si chce vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velice krátce, my určitě máme z minulosti obrovský deficit. Samozřejmě i investiční. Zjistili jsme, že kolem Prahy nejsou školy, navýšili jsme peníze na sport, do zdravotnictví a tak dále. Takže jsme se snažili to postavit tím způsobem, abychom vlastně nezaškrtili ekonomiku, jak se to povedlo předtím našim předchůdcům. A co je důležité, že koncem tohoto roku budeme mít nižší dluh absolutně než začala naše vláda. A taky ty finance řídíme aktivně, vyděláváme peníze, půjčujeme si peníze na negativní úrok, takže ty peníze samozřejmě šly tam, kde je potřeba. Navýšili jsme důchody. Samozřejmě potřebujeme zaplatit zaměstnance, potřebujeme zaplatit zaměstnance na úřadech práce, finanční správě, policisty atd. A chci ubezpečit pana kolegu Gabala, že ano, budu rád, když to budete sledovat. Hlavně to čerpání. My jsme dvakrát sukcesivně navýšili pro armádu 4 mld. korun, tam je taky obrovský deficit. Takže samozřejmě polemika, jaký je návrh zákona - pro mě je podstatné to plnění. A plnění letošního roku je výborné, protože vlastně meziročně vybíráme do státního rozpočtu asi o 30, 32 mld. korun navíc. Taky čerpáme evropské fondy a taky se snažíme zrychlit a já tlačím na resorty, aby čerpali už konečně zálohu, co máme na druhé programové období, asi 15 mld. Takže si myslím, že ty výsledky jsou velice dobré. A očekáváme v tomto roce možná přebytek u veřejných rozpočtů. A také byste neměli zapomínat, co jsme zdědili, hlavně co se týká České exportní banky a EGAP. Ty nám za tři roky likvidují rozpočet de facto ve výši 14 mld. Taky jsme navýšili RUD pro kraje, to je 3,7 mld. DPH. Takže myslím, že navíc jsme ušetřili tento rok 10 mld. u státního dluhu, které jsme použili na hlavní dopravní infrastrukturu. Řekli jsme, že se nestane jako v minulosti, že nebudou peníze na výstavbu dálnic. A příští rok začneme investovat do dálnic v délce 143 km. Takže myslím si, že rozpočet je postavený tím způsobem, abychom se nezadlužovali a zároveň abychom nezaškrtili ekonomiku. Takže myslím, že rozpočet je dobrý, ty výdajové rámce. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za závěrečné slovo. Návrh usnesení zazněl, to znamená, že přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a dám o něm hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 110, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro návrh 104, proti 24. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu. Nyní budeme projednávat blok smluv v prvém čtení.

Otevírám první bod tohoto bloku. 194. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání, přijatá na 67. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 1981 /sněmovní tisk 804/ - prvé čtení Prosím, aby úvodní slovo přednesla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Omlouvám se, kolegové, prosím vás, uvolněte místo u řečniště, aby paní ministryně mohla v klidu přednášet svůj projev. Prosím. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, tento návrh obsahuje návrh na ratifikaci této Úmluvy Mezinárodní organizace práce o podpoře kolektivního vyjednávání, které již bylo přijaté v roce 1981. A podnět k ratifikaci této Úmluvy vzešel ze strany Českomoravské konfederace odborových svazů, která ve spolupráci s naším ministerstvem kontroluje všechny ratifikované úmluvy a zjišťujeme, kde se Česká republika ještě k ratifikaci nepřipojila. Co se týče obsahu, tak tady se věcně vymezuje, co se rozumí pojmem kolektivní vyjednávání, co je jeho předmětem a jaká opatření by měla být na vnitrostátní úrovni přijata pro jeho podporu. A lze konstatovat, že ta úmluva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. A co se týče našeho vnitrostátního právního řádu, tak lze konstatovat, že závazky z této úmluvy plynoucí již máme v platné naší legislativě obsaženy. To znamená, že nebudeme muset nic upravovat. A tento materiál byl předmětem jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Oba výbory hlasovaly o schválení ratifikace. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Hnyková. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Přeji všem hezké dopoledne. Vážené dámy, jak zde paní ministryně práce a sociálních věcí vás seznámila, já bych si jako zpravodajka dovolila vyjádřit se k tomuto dokumentu. Česká republika se od 1. 1. 1993 stala členem Mezinárodní organizace práce a aktivně se zapojuje do činnosti nejstarší specializované agentury Organizace spojených národů. Úmluva č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání v osmi věcných článcích obecně vymezuje, co se rozumí pod pojmem kolektivní vyjednávání, co je předmětem a jaká opatření mají být na úrovni vnitrostátní přijata pro jeho podporu. Jak už zde bylo řečeno, tuto ratifikaci ke dni 2. 10. 2015 ratifikovalo celkem 46 států, z toho 12 členských států Evropské unie. Předkládaná Úmluva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, v otázkách vnitrostátního právního řádu je možné konstatovat, že závazky obsažené v Úmluvě jsou již platné a účinné, legislativně upraveny. A to prostřednictvím za prvé zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. *** (11.40 hodin) (pokračuje Hnyková) Za druhé zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Za třetí zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a za čtvrté zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. A za páté je to zákonem č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva je v souladu se závazky Evropské sociální charty a Evropského zákoníku sociálního zabezpečení, jakož i se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii. Předkládaný materiál nemá dopad na státní rozpočet a podnikatelské prostředí a nemá dopad ani

na rovnost žen a mužů. Česká republika splňuje všechny podmínky v zákonech, které jsem vám uvedla v předcházející části, a doporučuji, vážené kolegyně a kolegové, postoupit tento sněmovní tisk k projednání ve výboru pro sociální politiku, kde bychom tuto ratifikaci projednali. Já vám děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se paní navrhovatelky a zpravodajky, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh? Nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování. Přečtu návrh. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 111, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 104, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Otevírám další bod a tím je 198. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Turkmenistánem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Ašchabádu dne 18. března 2016 /sněmovní tisk 805/ - prvé čtení Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se předkládá smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Turkmenistánem, která byla podepsaná dne 18. března 2016 v Ašchabádu. Tato smlouva zajisté reaguje na vnitřní daňové předpisy obou zemí, přičemž byla na expertní úrovni sjednána na základě OECD a OSN vzorových modelů. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Turkmenistánem se tedy v současné době neaplikuje žádná taková smlouva a může tedy vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. Smlouva standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a zajistí relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Sjednaná smlouva pouze upravuje povinnosti vyplývající z vnitrostátních předpisů a současně tak nemůže založit novou daňovou povinnost. Řeší případy, kdy právo vybrat daň mají ve svém vnitrostátním právu zakotvené oba signatářské státy. V těchto situacích je smlouva zajisté nadřazena vnitrostátnímu předpisu. Tato smlouva je pro naše podnikatelské subjekty důležitá. Turkmenistán patří k důležitým státům středoasijského prostoru. Má značné zásoby nerostného bohatství a jistý potenciál své ekonomiky, přičemž lze předpokládat, že časem může postavení Turkmenistánu jako jednoho z našich obchodních partnerů nabývat na významu. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění bezesporu zvýší právní jistotu případných investorů obou států. Na základě uvedeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala v úvahu zmíněné skutečnosti a tuto smlouvu po projednání přikázala v prvním čtení příslušným sněmovním výborům. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče. Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se domnívám, že pan ministr Babiš řekl všechno, co bylo zapotřebí. Já bych jenom chtěl dodat, že ve vzájemných vztazích doposud mezi Českou republikou a Turkmenistánem existoval tzv. určitý bezesmluvní vztah, což je obecně považováno za velký nedostatek v rámci vzájemných vztahů mezi oběma státy. Já z tohoto důvodu podporuji také ten názor, aby tato smlouva byla určena k projednání výboru zahraničnímu jakožto výboru garančnímu. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Nikdo se nehlásí. V tom případě budeme hlasovat. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán zahraničnímu výboru k projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 112, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 100, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Otevírám další bod a tím je 199. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Belize o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Mexiku dne 12. února 2016 /sněmovní tisk 788/ - prvé čtení Prosím, aby i v tomto případě přednesl úvodní slovo místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych odůvodnil Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Belize o výměně informací v daňových záležitostech. Tuto dohodu dne 12. února 2016 podepsali za Českou republiku velvyslanec České republiky v Mexiku PhDr. Lubomír Hladík a za Belize pan velvyslanec Belize v Mexiku Oliver del Cid. Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím sjednává od roku 2010 s jurisdikcemi a preferenčním daňovým režimem dohodu o výměně informací pro daňové účely. Prozatím tato jednání vyústila ve 14 konečných návrhů textů, které následně procházejí legislativním procesem, vedoucím k ratifikaci panem prezidentem. V platnost vstoupilo již 12 těchto dohod, které jsou vyhlášeny ve sbírce mezinárodních smluv. Navrhovaná dohoda plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu daňových informací, v nichž Česká republika dlouhodobě hraje aktivní roli. Předmětem dohody jsou daně všeho druhu a pojmenování v České republice i v Belize. Informace poskytnuté na základě této dohody podléhají povinnosti mlčenlivosti. Uzavřením dohody získá Česká republika možnost dožádání informací o českých rezidentech. Tyto budou využity při správném vyměření daní popř. k vyšetřování nebo trestnímu stíhání daňových trestných činů. Nicméně vzhledem k právním omezením daným tuzemským právním řádem mohou být poskytnuté informace použity v trestním řízení pouze jako operativní informace.

Smluvní strany se zavazují na žádost poskytnout i informace, které jsou v držení bank nebo jiných finančních institucí. Schválení dohody, na jejímž základě bude možno vyměňovat daňové relevantní informace s jurisdikcí donedávna považovanou za daňový ráj, by mělo vést k efektivnímu snížení daňových úniků. Dohody tohoto typu působí jako preventivní opatření k posílení platební morálky českých daňových poplatníků. Doporučuji proto vyslovit souhlas s ratifikací této dohody. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat, tak byla zpravodajkou určena paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Ale vzhledem k tomu, že jsme v prvním čtení, tak je potřeba odhlasovat změnu zpravodaje. Takže já přivolám kolegy a kolegyně z předsálí s tím, že budeme hlasovat o tom, aby se zpravodajem pro prvé čtení stal pan poslanec Luzar. *** (11.50 hodin) (pokračuje Bartošek) Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám o opětovné přihlášení vašimi kartami. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje pro první čtení, aby se jím stal pan poslanec Luzar, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 113. Přihlášeno je 102 poslankyň a poslanců, pro návrh 98. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane místopředsedo. Já po obsáhlém úvodním slově mohu pouze dodat, že jsem za svou osobu velice rád, že se ve světě zmenšují bílá místa, kde je možno ulít kapitál. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj chce závěrečné slovo? Není tomu tak. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím, budeme hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento tisk byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 114. Přihlášeno je 106 poslankyň a poslanců, pro návrh 103, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Otevírám další bod a tím je bod 200. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o změně Dohody o zřízení a činnosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce ze dne 22. října 1963 (včetně změn provedených na základě Protokolu ze dne 18. prosince 1970, Protokolu ze dne 23. listopadu 1977 a Protokolu ze dne 18. prosince 1990) a Statutu Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (včetně změn provedených na základě Protokolu ze dne 18. prosince 1970, Protokolu ze dne 23. listopadu 1977 a Protokolu ze dne 18. prosince 1990), podepsaný dne 25. listopadu 2014 ve Varšavě /sněmovní tisk 795/ - prvé čtení

Prosím, aby i zde úvodní slovo přednesl ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane ministře. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, materiál, který Ministerstvo financí předkládá, je návrhem na ratifikaci Protokolu o změně Dohody o zřízení a činnosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Statutu Mezinárodní banky hospodářské spolupráce, který byl sjednán 25. listopadu 2014 ve Varšavě. Nutnost změn v zakládajících dokumentech banky vzešla z faktu, že poslední oficiální změny zakládajících dokumentů proběhly v roce 1990 a jejich znění neodpovídá současnému stavu. Mezinárodní banka hospodářské spolupráce funguje od roku 1963 a tehdejší Československo bylo jedním ze zakládajících členů. Česká republika po dohodě o zřízení a činnosti MBHS sukcedovala. V současné době činí podíl České republiky na splaceném kapitálu 24 milionů 940 tisíc euro, což z České republiky činí druhého největšího akcionáře banky. MBHS v současné době prochází transformací, byla schválena nová strategie se zaměřením na nové produkty a služby, jako je obchodní financování, podpora společných podniků členských států či clearing. Na přelomu let 2012 a 2013 došlo ke změnám v rámci členské základny banky. Byla podepsána smlouva s Kubou o vzájemném vypořádání vztahů, a tak k 20. únoru 2013 přestala být členem MBHS. Také byla obnovena snaha o vypořádání s Maďarskem, které ukončilo své členství již v roce 1993. Na zasedání bankovní rady dne 5. června 2013 v Bratislavě bylo rozhodnuto změnu ve struktuře členských států odrazit v zakládajících dokumentech MBHS, a to nejen ve výčtu členských států, ale i struktuře kapitálu. Další změny jsou pak technického charakteru a jejich účelem je, aby zakládající dokumenty byly plně v souladu s aktuální situací v bance. Sjednání protokolu nebude mít přímý dopad na státní rozpočet a obsah protokolu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními částmi právního řádu České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu mezinárodní dohody prezidentské kategorie, vás nyní žádám o vyslovení souhlasu s ratifikací daného protokolu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, ale i v tomto případě budeme muset hlasovat změnu, protože byl určen zpravodajem pan poslanec Šrámek, ale dnes vystoupí jako zpravodaj pan poslanec Karel Rais, tzn. nejprve odhlasujeme změnu zpravodaje. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby zpravodajem pro prvé čtení se stal pan poslanec Rais, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 115. Přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro návrh 107, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a zpravodajem pro prvé čtení se stal pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Já bych vám s dovolením přednesl usnesení z 23. schůze ze dne 16. prosince 2015, je to usnesení zahraničního výboru k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdělení (?) příspěvku do jednotného frontu pro řešení krizí podepsaná v Bruselu dne 21. května 2014. (Pan poslanec je paní ze zahraničního výboru upozorňován na špatný text.) Tak se omlouvám, oni mi dali dvě věci. Takže v podstatě trapas v přímém přenosu. Měl jsem za úkol pouze zdůraznit, že navrhujeme, aby příslušný protokol byl přikázán k projednání v zahraničním výboru. Takže ještě jednou omluvu. Dali mi toho víc. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Samozřejmě, pane zpravodaji. Budeme pokračovat v projednávání. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan zpravodaj nebo pan ministr chce vzít

závěrečné slovo? Není tomu tak. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný doplňující návrh? Není tomu tak. V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování pořadové číslo 116. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 107. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a předložený návrh byl postoupen k projednání zahraničnímu výboru. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat bodem 201. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu odvolání výhrady Československé socialistické republiky k článku 1 odst. 1 písm. b) Úmluvy Organizace spojených národů o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a odvolání prohlášení Československé socialistické republiky k článku I Dodatkového protokolu k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží /sněmovní tisk 823/ - prvé čtení Žádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby za vládu přednesl úvodní slovo. Prosím, pane ministře. *** (12.00 hodin) Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, MPO spolu s Ministerstvem spravedlnosti předkládají PSP ČR materiál, jehož smyslem je odvolání výhrady článku 1 odst. 1 písmeno b) Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a prohlášení k souvisejícímu Dodatkovému protokolu o promlčení. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží patří mezi nejpoužívanější mezinárodní smlouvy, protože upravuje kupní smlouvu jako nejčastější smluvní formu hospodářské spolupráce a představuje globální standard i ve vnitrostátní úpravě mezinárodní kupní smlouvy. V případě, že se jedná o koupi zboží mezi českou osobou a jeho zahraničním partnerem, který má místo podnikání ve smluvním státě Úmluvy, je zřejmé, že se na kupní smlouvu použije Úmluva. Původní výhrada uplatněná Československem v roce 1991 zužovala aplikaci Úmluvy, resp. zamezovala jejímu použití v situacích, kdy jeden ze smluvních partnerů není subjektem státu, který Úmluvu podepsal, ale na použití Úmluvy ho odkáže mezinárodní právo soukromé prostřednictvím odkazu na právo druhého státu, jež Úmluvu přijal. Uplatnění této výhrady bylo vedeno obavou, aby vnitrostátní úprava Československa nebyla nahrazována Úmluvou v době vzniku relativně málo známou. Současná česká právní úprava již ale sama z Úmluvy vychází, a tudíž nejsou žádné důvody na výhradě trvat. Odvolání výhrady je v souladu s celosvětovým trendem odvolávání výhrad k Úmluvě s cílem zjednodušit její použití a přispět k dalšímu rozšíření unifikovaného práva upravujícího kupní smlouvu. Odvolání výhrady a prohlášení je tak v podstatě technický krok, který je také v souladu s trvalou snahou ČR směřující k odstraňování překážek a sbližování právních úprav v oblasti mezinárodního obchodu, který vede k poklesu transakčních nákladů pro podnikatele a zjednodušení právního prostředí. Odvolání výhrady s sebou neponese žádné dodatečné výdaje či náklady. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi a než požádám o slovo zpravodaje, musíme hlasovat o změně zpravodaje, protože zpravodajkou pro

prvé čtení měla být paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, ale zahraniční výbor navrhuje změnu zpravodaje na pana poslance Leo Luzara. O změně zpravodaje rozhodneme v hlasování číslo 117, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 117, z přítomných 121 poslance pro 93, proti nikdo. Došlo ke změně zpravodaje a tedy žádám zpravodaje pro prvé čtení Leo Luzara, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já se ve své zpravodajské zprávě odkážu na úvodní slovo pana ministra, který dle mého názoru velice pregnantně vysvětlil, o co v této úmluvě jde a proč je to předloženo k dnešnímu jednání. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo 118, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 118, z přítomných 122 poslanců pro 99, proti nikdo. Návrh byl přijat. Rozhodli jsme tedy, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 201. Dalším bodem našeho jednání je 202. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh 2 a 3 Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků přijaté v La Rochelle dne 18. května 2012 a v Bonnu 14. listopadu 2015 /sněmovní tisk 875/ - prvé čtení Předložený návrh uvede za vládu České republiky ministr životního prostředí Richard Brabec. Požádám zároveň, aby se připravil pan kolega Zemek, který je zpravodajem pro první čtení. Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, něco o vodních ptácích ode mne. Šesté zasedání smluvních stran Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků přijalo dne 14. listopadu loňského roku v Bonnu změny přílohy 2 a 3 této dohody. Změny zavádějí do příloh Dohody nový taxonomický systém, který vyplývá z oficiální expertní publikace vydané v roce 2014 a dochází ke zpřesnění odborných názvů některých druhů stěhovavých vodních ptáků. Dalším obsahem znění je rovněž přeřazení dvou desítek druhů do vyššího stupně ochrany. Předložený vládní návrh obsahuje současné znění přílohy 2 a 3 a Dohody, a proto se současně se změnami přijatými na šestém zasedání smluvních stran předkládají k souhlasu také změny přílohy 3 přijaté již na předchozím pátém zasedání smluvních stran v květnu 2012. Obsahem těchto změn byla úprava akčního plánu Dohody, konkrétně zpřesnění znění některých pasáží a také poskytnutí taxativního seznamu nepovolených metod lovu. Přijetí změn přílohy 2 a 3 nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy České republiky a rovněž nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co nám již dnes stanoví legislativa Evropské unie a České republiky.

Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi a požádám pana poslance Václava Zemka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Stručně navážu na pana ministra a zopakuji, že se jedná vlastně o změnu příloh 2 a 3 takzvané Úmluvy z La Rochelle o ochraně africko-euroasijských druhů volně žijících ptáků. Je to jedna z dílčích dohod Úmluvy o ochraně volně žijících druhů tzv. Bonnské úmluvy. Změny jsou v souvislosti se změnou taxonomického systému, kde se upřesňují některé odborné názvy, a dále se přeřazují některé druhy do vyššího stupně ochrany. Tato úmluva nebude mít žádné finanční dopady na naše úřady, nebo na naši republiku. Doporučuji její přijetí. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, a proto obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo 119. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 119, z přítomných 121 poslance pro 97, proti nikdo. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 202. Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem 203. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Seychelské republiky o letecké dopravě /sněmovní tisk 882/ - prvé čtení Za ministra dopravy Dana Ťoka má pověření vlády pan ministr Richard Brabec. Požádám o přípravu paní kolegyni Fischerovou. Pane ministře, máte slovo. *** (12.10 hodin) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji opět za slovo. Konstatuji s určitou lítostí, že pan ministr dopravy mě pověřil, abych tento návrh tady předložil, ale už mě nepověřil, abych to na Seychelách domluvil. Vzájemné vztahy České republiky a Seychelské republiky v oblasti civilního letectví nejsou dosud upraveny platnou mezinárodní dohodou. Na základě zájmu obou stran se v prosinci roku 2012 uskutečnilo expertní jednání, jehož výsledkem byl vzájemně přijatelný text dohody. Vláda České republiky vyslovila se sjednáním dohody souhlas svým usnesením v září roku 2013. Dohodu se podařilo podepsat letos v červnu. Text dohody plně odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví. Je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Sjednání této dohody nepožaduje žádné změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Dohoda představuje jednu z možností, jak dále rozvíjet vzájemné vztahy obou zemí. Leteckým dopravcům obou stran nabízí také široké možnosti pro komerční využití.

Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o postoupení materiálu k projednání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí za uvedení tohoto vládního návrhu. Požádám paní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Janu Fischerovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu. Prosím, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Přeji vám všem příjemné už odpoledne. Doplním tedy pana ministra ještě stručně edukativně. Možná nevíte, že na Seychelách je 115 ostrovů a žije tam jenom 87 tisíc obyvatel, ale přesto Česká republika má velmi dobré vztahy se Seychelskými ostrovy. A právě velká výměna je v rámci cestovního ruchu a dále průmyslu na zpracování ryb, tak považuji tuto dohodu za velice významnou. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, paní kolegyně, a požádám zejména vaše kolegy stranické, aby se uklidnili, ale i ostatní kolegy, kteří diskutují jiná témata, aby je přenesli do předsálí a byl potřebný klid k projednání tohoto návrhu. Děkuji, pokračujte. Poslankyně Jana Fischerová: Já také děkuji. Takže tak jak organizační výbor doporučil přikázat v prvním čtení tuto dohodu zahraničnímu výboru, tak i já se k tomuto přikláním. Doporučuji jako zpravodaj postoupit do druhého čtení a přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo 120. Kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 120. Z přítomných 121 poslanců pro 101, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 203. Pokračovat bychom měli bodem číslo 205, ale tady mám jeden problém, protože jde o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi, uzavřená ve Varšavě 16. května 2005. Jde o sněmovní tisk 894. Jsme v prvém čtení a protože předložený návrh má uvést ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který ovšem teď doručil omluvu z jednání, a já nemám žádné usnesení vlády, které bychom mohli dělat. Nevím, jestli některý z ministrů by za souhlasu Poslanecké sněmovny bod uvedl, protože paní zpravodajka je evidentně připravená, ale to usnesení nemám. Nechci porušovat jednací řád, tak ten bod projednávat nebudeme. Odložím ho a budeme pokračovat. Dám ho na konec bloku zpráv.

Budeme pokračovat bodem číslo 206. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o provedených změnách v Dohodě o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanovách, sjednaný dne 8. května 2014 v Havaně a podepsaný Českou republikou dne 3. prosince 2015 v Hanoji /sněmovní tisk 895/ - prvé čtení Předložený návrh uvede za místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož pověření vládou je přítomno. Pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji do třetice za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, materiál, který Ministerstvo financí dnes předkládá, je návrhem na ratifikaci Protokolu o provedených změnách v Dohodě o zřízení Mezinárodní investiční banky a jejích Stanovách, sjednaný dne 8. května 2014 v Havaně a podepsaný Českou republikou dne 3. prosince 2015 v Hanoji. Mezinárodní investiční banka byla založena v roce 1970 a tehdejší Československo bylo jedním ze zakládajících členů. Česká republika poté do Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky subsidovala. V současné době činí podíl České republiky na splaceném kapitálu 30,37 milionů eur, což spolu s mezinárodním ratingem činí z České republiky jednoho z významných akcionářů banky. Nutnost změny stávajících zakládacích dokumentů Mezinárodní investiční banky vyplynula z jejího dynamického rozvoje v posledních třech letech. Cílem změn statutárních dokumentů je završit přeměnu Mezinárodní investiční banky do moderní mezinárodní finanční instituce. Hlavní změny, které protokol přináší, se týkají zavedení tříúrovňového systému řízení, tedy Rada guvernérů, Rada ředitelů a Představenstvo banky, struktury základního kapitálu a především zavedení proporčního hlasování na základě podílů na splaceném kapitálu banky. Protokol byl na základě usnesení vlády podepsán Českou republikou s výhradou k článkům upravujícím výsady a imunity představitelů a zástupců této instituce. Daná výhrada byla učiněna z důvodu přílišného rozsahu daných imunit a výhrad. Výhrada byla po podpisu ještě potvrzena usnesením vlády ze dne 2. května 2016. Sjednání protokolu nebude mít přímý dopad na státní rozpočet a obsah protokolu je po výhradě České republiky v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu mezinárodní dohody prezidentské kategorie, vás nyní prosím o vyslovení souhlasu s ratifikací daného protokolu a potvrzení výhrady České republiky ve znění uvedeném v návrhu usnesení. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Žádám zpravodaje pro prvé čtení poslance Luzara, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. V úvodním slovu si dovolím pouze připomenout, že tato banka je zisková, to znamená, že se jedná o ziskovou instituci, a za druhé, že seznam vlastníků této banky pomůže České republice v rozvoji řekněme ... - ekonomické diplomacie, kdy se zaměřuje na financování malého a středního podnikání v zemích, kde Československo má ještě velice dobrý zvuk a je zárukou kvality. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování číslo 121. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Ptám se, kdo je pro. Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 121. Z přítomných 122 poslanců pro 97, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání v zahraničním výboru. Děkuji panu ministrovi životního prostředí, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 206. *** (12.20 hodin) (pokračuje Filip) Přejdeme k bloku druhých čtení, a dalším bodem našeho jednání je bod 179. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou, podepsaná v Praze 20. listopadu 2015 /sněmovní tisk 690/ - druhé čtení Žádám ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby provedla úvodní slovo. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tato smlouva je standardní smlouvou tohoto typu. Jejím úkolem je především vymezit, ve kterém státě bude migrující pracovník platit sociální a zdravotní pojištění a vlastně se podobá smlouvám o zamezení dvojímu zdanění. Z hlediska věcného zahrnuje oblast dávek nemocenského, zdravotního a důchodového pojištění, pracovních úrazů a nemocí z povolání a dávek v nezaměstnanosti. K ratifikaci této smlouvy se již kladně vyslovil Senát Parlamentu České republiky. V souladu s doporučením zahraničního výboru si dovoluji požádat o podobný souhlas i vás. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Protože zpravodaj zahraničního výboru Jiří Mihola není přítomen, ale jde o druhé čtení, tak zahraniční výbor pověřil paní poslankyni Janu Fischerovou. Můžeme bez hlasování, protože jde o druhé čtení, vyslechnout zpravodajskou zprávu paní poslankyně Jany Fischerové. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Ještě jednou, dámy a pánové, nyní tedy zahraniční smlouva ve druhém čtení, která se týká, jak říkala paní ministryně, Tuniska - sociálního zabezpečení. Na schůzi k tomuto proběhla velmi racionální debata bez jakýchkoliv negativních připomínek. Dovolím si přečíst usnesení zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března tohoto roku: Po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Ivy Merhautové, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Miholy a po rozpravě zahraniční výbor I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Tuniskou republikou, podepsané v Praze 20. listopadu 2015; II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji vám. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Fischerové a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. To jste slyšeli. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 122 a ptám se, kdo je pro ratifikaci této smlouvy. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 122 z přítomných 122 pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tato smlouva je tedy schválena. Končím bod 179. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajce. Pokračovat budeme bodem 180. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 13. října 2015 /sněmovní tisk 691/ - druhé čtení Paní ministryně je připravena. Úvodní slovo přednese ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, stejně jako v předchozím případě se opět jedná o standardní smlouvu tohoto typu, kde je to zase podobné jako zamezení dvojímu zdanění. Jedná se o to, kde a kdo má platit zdravotní a sociální pojištění a kde ho čerpat. Tady musím říci, že co se týče Albánie, tak máme pocit, že se tady zaplní taková dílčí mezera v našich smluvních vztazích v rámci Evropy a zároveň můžeme podpořit ekonomické vztahy mezi oběma státy, kde ale ta intenzita zatím není příliš velká. Ratifikaci také podpořil Senát Parlamentu České republiky. Opět ji doporučil i zahraniční výbor Sněmovny, a proto vás prosím o vyslovení souhlasu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí. Žádám zpravodaje zahraničního výboru poslance Leo Luzara, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 691/1. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 13. října 2015: Po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Ing. Ivy Merhautové, zpravodajské zprávě poslance Lea Luzara a po rozpravě zahraniční výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze 13. října 2015; II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru, čímž jsem tak učinil. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak. Rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem, to znamená té části, která říká, že doporučujeme schválit ratifikaci. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 123, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro schválení tohoto vládního návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 123 z přítomných 122 pro 96, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji. Budeme pokračovat, a to bodem 181. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 183 o ochraně mateřství, přijatá na 88. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě dne 15. června 2000 /sněmovní tisk 737/ - druhé čtení Paní ministryně je stále připravena. Žádám ji tedy, aby uvedla tento tisk. Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, také tento podnět k ratifikaci této úmluvy vzešel ze strany Českomoravské konfederace odborových svazů. Tato úmluva upravuje zakázané práce pro těhotné a kojící ženy, upravuje minimální délku a další náležitosti mateřské dovolené, výši a povahu peněžitých dávek ženám na mateřské dovolené, ochrannou dobu a otázky návratu žen do zaměstnání po skončení mateřské dovolené. A dále úmluva stanovuje zákaz diskriminace z důvodů mateřství a požadavek na poskytnutí přestávek na kojení. Tato úmluva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. V naprosté většině otázek vnitrostátního právního řádu jsou ještě závazky v naší legislativě obsaženy. Máme zde ale takovou jedinou věc, kde žádáme výjimku. Jedná se o otázku žen, které vykonávají práci na dohody o provedení práce nebo dohody, které se konají mimo pracovní poměr, protože tyto ženy takto vlastně nechráníme ani před výpovědí, ani okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. *** (12.30 hodin) (pokračuje Marksová) A tato kategorie matek také nedosáhne na nárok na přestávky na kojení. Je to vzhledem k tomu, že prostě to jsou práce opravdu konané mimo pracovní poměr, nebo mimo ten hlavní pracovní poměr a někdy se z toho ani neplatí... (Hluk v sále.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a tentokrát požádám vaše stranické kolegy, ale se zklidnili a nechali vás v klidu to odůvodnit, protože hluk v sále je nepřiměřený. Děkuji. Můžete pokračovat.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já také děkuji. Takže v rámci ratifikačního procesu je na základě článku 4 Úmluvy nutné učinit prohlášení, ve kterém bude stanovena délka mateřské dovolené závazná pro členský stát, takže v tomto doprovodném prohlášení se tedy navrhuje uvést, že délka mateřské dovolené v našem případě je 28 týdnů. A jinak ten předkládaný materiál byl předmětem jednání výboru pro sociální politiku a zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V obou případech bylo rozhodnuto o schválení ratifikace i toho doprovodného prohlášení i toho vynětí žen vykonávající práce na dohody, vlastně mimopracovní poměr. Ten materiál byl rovněž předmětem jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR, a opět v obou těchto výborech bylo jednohlasně rozhodnuto o schválení této ratifikace i toho doprovodného prohlášení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové a konstatuji, že usnesení výboru pro sociální politiku bylo doručeno jako sněmovní tisk 737/2 a usnesení zahraničního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 737/1. Nejdříve žádám zpravodajku výboru pro sociální politiku poslankyni Markétu Adamovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu a požádám o to, aby se připravila paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní zpravodajka, máte slovo. Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Co se týče této mezinárodní úmluvy, tak výbor pro sociální politiku na 42. schůzi 8. června 2016 vyslovil souhlas s ratifikací, a to konkrétně doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, kde dává souhlas k ratifikaci, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a mě jako zpravodajku zmocňuje, abych tuto zprávu podala právě zde, jak činím. Děkuji. (Potlesk z řad TOP 09.) Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Budeme pokračovat zpravodajskou zprávou zahraničního výboru a požádám paní zpravodajku Janu Fischerovou o její zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Já také děkuji za slovo. Také budu stručná. Náš výbor zahraniční projednával toto na 25. schůzi 26. května tohoto roku a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, které dává souhlas k ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 183, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a zmocňuje mě jako zpravodajku výboru, abych toto přednesla na dnešní schůzi Sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce zahraničního výboru. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Není tomu tak, proto rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Obě usnesení jsou shodná a rozhodneme v hlasování č. 124. Ptám se, kdo s návrhem usnesení souhlasí. Zahájil jsem hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 124, z přítomných 120 pro 90, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajkách a končím bod 181. Pokračovat budeme bodem 182, to je 182. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná ve Znojmě dne 21. ledna 2016 /sněmovní tisk 729/ - druhé čtení Jde o sněmovní tisk 729 a žádám ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, aby za vládu to uvedl.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi představit vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná dne 21. ledna 2016 ve Znojmě. Dosud byla přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem, která zahrnuje i zdravotnickou záchrannou službu jako součást IZS, upravena pouze pro případ pomoci při katastrofách a mimořádných událostech. Základním motivem pro navázání přeshraniční spolupráce v této oblasti je časové hledisko dostupnosti zdravotnické záchranné služby v příhraničním území. Přeshraniční spolupráce se na české straně bude dotýkat Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a v Rakousku spolkových zemí Horní Rakousko a Dolní Rakousko. S ohledem na vnitrostátní rozdělení kompetencí v oblasti zdravotnické záchranné služby v obou státech, kdy v České republice mají zákonnou odpovědnost za její zajištění kraje a v Rakousku jsou odpovědné spolkové země, je předkládaná mezinárodní smlouva koncipovaná jako rámcová. Při vyjednávání o textu sloužila za vzor rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Rámcová smlouva vymezuje základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci, umožňuje výjimky ze stávající vnitrostátní právní úpravy a ponechává prostor pro konkretizaci pravidel a podmínek této spolupráce v jednotlivých příhraničních oblastech na domluvu oprávněných subjektů, to je v České republice dotčených krajů a v Rakousku spolkových zemí. Využití a faktické naplnění přeshraniční spolupráce tak bude na rozhodnutí krajů a předpokládá uzavření samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci. Vládní návrh byl dne 5. dubna 2016 projednán ve výborech Senátu Parlamentu ČR, a to ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a ve výboru pro zahraniční věci, v plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu byl v 1. čtení projednán dne 12. dubna 2016. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu projednal vládní návrh dne 28. dubna 2016 a zahraniční výbor Poslanecké sněmovny dne 26. května 2016. Senát Parlamentu vyslovil dne 25. května 2016 souhlas s ratifikací. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, žádám vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a konstatuji, že usnesení zahraničního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 729/2, usnesení výboru pro zdravotnictví bylo doručeno jako sněmovní tisk 729/1. Máme jednoho jediného zpravodaje za oba výbory, to je zpravodaj zahraničního výboru i zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Pavel Holík. Požádám ho, aby přednesl obě zpravodajské zprávy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Pavel Holík: Dobrý den, pane předsedající, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru, který projednal daný návrh smlouvy, a to z 25. schůze ze dne 26. května 2016, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republiku a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, podepsaná ve Znojmě 21. ledna 2016. *** (12.40 hodin) (pokračuje Holík) Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji vám za slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Vzhledem k tomu, že usnesení jsou shodná, můžeme se jimi zabývat. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Nikdo se nehlásí. Zbývá nám tedy hlasovat o předloženém návrhu usnesení. Rozhodneme hlasováním č. 125. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na usnesení, které přednesl pan zpravodaj Holík za výbor? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 125 z přítomných 121 poslanců hlasovalo pro 93, proti nikdo. Návrh byl schválen. Usnesení bylo schváleno a vyslovili jsme souhlas s ratifikací této rámcové úmluvy. Po skončením bodu č. 182 na upozornění z pléna, vás všechny odhlásím a žádám o novou registraci. Přihlaste se, prosím, svými identifikačními kartami. Budeme pokračovat bodem č. 185 a půjde o 185. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Santiagu de Chile dne 2. prosince 2015 /sněmovní tisk 705/ - druhé čtení Z pověření vlády za ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše uvede tento tisk ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové Česká republika má v současné době uzavřeny mezinárodní smlouvy týkající se zamezení dvojímu zdanění s více než osmdesáti státy světa, Chile však mezi nimi dosud chybí. V kontextu mezinárodního zdanění je přitom zcela zásadní, zda země, která má jistou roli v obchodních i finančních záměrech českých daňových poplatníků, má uzavřenu daňovou smlouvu s naším státem, a to je jistě i případ Chile. Pro vaši informaci uvádím, že v dubnu letošního roku vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy Senát Parlamentu České republiky. Smlouva, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Chilské republiky v současnosti navrhuje, řeší zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění veškerých druhů příjmů a majetku. Smlouva používá jako hlavní metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů a majetku českých daňových rezidentů metodu prostého zápočtu zahraniční daně. Sjednaná smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnost vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Řeší případy, kdy právo vybrat daň mají ve svém vnitrostátním právu zakotvené oba signatářské státy; v těchto situacích je smlouva zajisté nadřazena vnitrostátnímu předpisu. Smlouva standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí, rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a zajistí relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Uzavření smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet České republiky. Celkový přínos plynoucí z jejího uzavření bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce. Na základě výše uvedeného a řečeného vás tedy prosím, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání této mezinárodní smlouvy a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Richardu Brabcovi. Konstatuji, že usnesení zahraničního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 705/2. Návrh iniciativně projednal rozpočtový výbor, usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 705/1. Nejprve požádám zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby přednesl zpravodajskou zprávu. A pak požádám paní kolegyni Miloslavu Vostrou, která bude zpravodajkou rozpočtového výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Přednesl bych usnesení zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března 2016 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Santiagu de Chile dne 2. prosince 2015. Jedná se o sněmovní tisk 705. Po odůvodnění náměstka ministra financí Mgr. Ondřeje Landy a zpravodajské zprávě poslance Karla Raise a po rozpravě zahraniční výbor 1. Doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Santiagu de Chile dne 2. prosince 2015. 2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 3. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru, což tímto činím. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji zahraničního výboru panu poslanci Karlu Raisovi a nyní prosím zpravodajku rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou, aby se ujala slova. Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, tímto vládním návrhem se zabýval rozpočtový výbor na své 37. schůzi dne 16. března 2016 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení. Poslanecká sněmovna Parlamentu dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Santiagu de Chile 2. prosince 2015. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím přihlášku pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury a eviduji přihlášku pana kolegy Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Měl bych pár doplňujících dotazů na pana ministra. Podle mne je Chile významná země, jestli by nás tedy mohl seznámit, jaké byly objemy vzájemného obchodu v letech 2015 a 2014. A jestli by nám mohl říci nějaké významné chilské investice v České republice nebo významné české investice v Chile. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr jistě odpoví po vystoupení předsedy klubu TOP 09 Františka Laudáta, který se přihlásil. Prosím. Poslanec František Laudát: Děkuji. Já mám jen takovou krátkou poznámku, když vidím, jak to tady vypadá, za mými zády. Nebylo by přece jen z hlediska chodu vlády racionálnější, kdyby tyto smlouvy tady předkládal a naučil se je dopředu pan Dienstbier. Pan ministr životního prostředí má velkou řadu problémů ve svém resortu, které by spíše měl řešit, než tady dělat ředitele zeměkoule. Stáhnul jste zákon (?), jeho závěrečné hlasování, zřejmě kvůli volebním záležitostem. Ve středu se mělo zahájit závěrečné hlasování o zákoně o ochraně přírody. Myslím si, že byste měl spíš pracovat a toto by předkládal Dienstbier. Bylo by to pro chod vlády i pro republiku lepší. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo se nehlásí do rozpravy. Pan ministr se hlásí, prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ten objem vzájemného obchodu byl v roce 2014 téměř 100 mil. amerických dolarů, číslo z roku 2015 nemám, ale bylo by srovnatelné. Konkrétní investice vám říci nemohu, ty teď nevím, nemám je v podkladech, ale určitě není problém je doplnit. Panu kolegovi Laudátovi, vaším prostřednictvím, pane předsedo, já jsem prakticky multifunkční, mně to nebrání v práci, ani tady. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V rozpravě ještě pan předseda Stanjura.*** (12.50 hodin) Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za ty odpovědi. Pak bych poprosil, ať to řeknete na financích mě stačí, když mi to pošlou mailem, nemusí ani vypravovat žádný dopis. Ale když se pan ministr tak pochválil, jak je multifunkční - tak řekněme si, proč byl vlastně stažen zákon ve třetím čtení, jak jsme to měli (?) hlasovat včera. Protože budou krajské volby. To je celé. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo dál v rozpravě? Pokud nikdo, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? (Nemám.) Nemá. Pan zpravodaj, paní zpravodajka? (Ne.) Také ne. Přikročíme tedy k hlasování o navrženém usnesení. Konstatuji, že obě usnesení jsou shodná. Budeme tedy hlasovat o souhlasu s ratifikací smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojího zdanění, zabránění daňových úniků v oboru daní z příjmu a z majetku. Zahájil jsem hlasování číslo 126 a ptám se kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám. Je to hlasování pořadové číslo 126. Přítomných 108, pro 103, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a končím bod 185. Pan ministr správně zůstává u stolku zpravodajů, protože dále je tu bod 186. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 698/ - druhé čtení Pan ministr životního prostředí Richard Brabec je připraven přednést úvodní slovo. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tentokrát zase trochu z mé zahrádky, i když metamidofos bych na zahrádce asi mít nechtěl. Dovolte mi tedy představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy 3 Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy. Protože se jedná o druhé čtení, opravdu se omezím jenom na základní zopakování. Ta změna přílohy 3 se provádí za účelem zařazení nové chemické látky, a to pesticidu metamidofos a v souladu se směrnicí, která se týká členských států Evropské unie. Tyto státy včetně České republiky však už od 30. června 2007 tuto látku nepoužívají. Česká republika se však jakožto smluvní strana úmluvy zavázala plnit závazky, které z ní pro Českou republiku vyplývají a

tedy zařazení této nové chemické látky do přílohy 3. Je tak důležitým opatřením pro naplňování cíle úmluvy. Přijetí této látky do přílohy číslo 3 úmluvy nebude mít žádný dopad na veřejnou správu, podnikatelský sektor, ani na státní rozpočet České republiky. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi a žádám zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 698/1. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Holík: Děkuji ještě jednou za slovo. Dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března 2016 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy 3 Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015. Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Vladislava Smrže, zpravodajské zprávě poslance Pavla Holíka a po rozpravě, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci změny přílohy 3 Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijaté v Ženevě dne 15. května 2015. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Není tomu tak. Rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na usnesení a zahajuji hlasování číslo 127. Kdo je proti? Je to hlasování pořadové číslo 127. Z přítomných 108, pro 93, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi a zpravodaji a končím bod 186. Dalším bodem našeho jednání je bod 187. Pan ministr životního prostředí Richard Brabec zůstal u stolku zpravodajů. Pan kolega Holík je také připraven. Jde o bod 187. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 711/ - druhé čtení Prosím pana ministr životního prostředí, aby řekl úvodní slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji pane předsedající.Také budu stručný. Opět se jedná o druhé čtení. Jenom mi dovolte krátce připomenout vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Na sedmém zasedání 15. května loňského roku v Ženevě došlo k zařazení nových látek do přílohy A a C úmluvy. Jedná se o zařazení hexachlorbutadienu do přílohy A a zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů do přílohy A a také zařazení polychlorovaných naftalenů se zvláštními výjimkami pro výrobu těchto chemických látek do přílohy A a také do přílohy C.

Nově zařazené látky vážně poškozují lidské zdraví a životní prostředí. Organismy je velmi těžko odbourávají a navíc podléhají takzvanému dálkového přenosu. Takže se jedná o nebezpečné látky, a proto je také navrhováno je do těchto příloh, do těchto seznamů nově zařadit. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí a žádám zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 711/1. Máte slovo, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl usnesení zahraničního výboru z 24. schůze ze dne 30. března 2016 k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015. Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Ing. Vladislava Smrže, zpravodajské zprávy poslance Pavla Holíka a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci změn příloh A a C Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby tato usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republika. A za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji a otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Z místa také nikoho nevidím. Rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení zahraničního výboru. Hlasování číslo 128 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Je to hlasování pořadové číslo 128. Z přítomných 108, pro 91, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji. Končím bod 187. Ještě předložím jeden návrh. Je to bod 188. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnského království o letecké dopravě /sněmovní tisk 728/ - druhé čtení Není tu pan ministr dopravy, ale pověření ministra životního prostředí je připraveno. Žádám tedy pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby uvedl tento vládní návrh. *** (13.00 hodin) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuju, pane předsedající. Budu opravdu velmi stručný. Jedná se opět o druhé čtení, takže jenom připomenu, že vzájemné vztahy České republiky a Bahrajnského království v oblasti civilního letectví nejsou dosud upraveny platnou mezinárodní dohodou. A text navrhované dohody odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví, je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky včetně závazků vyplývajících z členství EU. Dovoluji si vás tímto požádat o podporu předložené dohody. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Místo zpravodajky zahraničního výboru Hany Aulické Jírovcové přednese zpravodajskou zprávu zahraničního výboru pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, zahraniční výbor se na 25. schůzi 26. května tímto bodem zabýval. Doporučil Poslanecké sněmovně dát souhlas s ratifikací dohody mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnu. Pověřil zpravodaje přednést toto usnesení. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže jde o sněmovní tisk 728/1, kde je doporučení schválit tento vládní návrh. Rozhodneme o dohodě mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnského království o letecké dopravě v hlasování číslo 129, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro schválení této dohody. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji vám. V hlasování pořadové číslo 129 z přítomných 105 pro 82, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tím končím bod 188. Děkuji panu ministrovi životního prostředí, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat ve 14.30 hodin ústními interpelacemi. Tím jsme také vyhověli požadavku, aby rámcová úmluva o ochraně udržitelného rozvoje Karpat nebyla projednávána v dnešním dopoledni. Dobrou chuť. (Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.) *** (Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych zahájila odpolední jednání a dříve, než budeme pokračovat dle schváleného programu, dovolte mi načíst omluvy, které mi doputovaly na pult. Z pracovních důvodů se z dnešního odpoledního jednání omlouvá pan poslanec Sedláček, z osobních důvodů z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Pan poslanec Adámek se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 16 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lorencová se z dnešního jednání od 13 do 18 hodin omlouvá z rodinných důvodů. Pan poslanec Kolovratník se z dnešního a zítřejšího jednání, z dneška odpoledne od 14.30 do 18 a zítra z celého dne omlouvá z pracovních důvodů. Pan poslanec Mihola se omlouvá z celého dnešního dne bez udání důvodu, pan poslanec Lank se omlouvá z dnešního jednání mezi 14.30 a 19 z pracovních důvodů. Pan poslanec Jan Zahradník se od 15 hodin dnešního dne do konce jednacího dne a zítra celý den z osobních důvodů také omlouvá. Pak ještě jedna omluva paní poslankyně Válkové, která se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Dalším bodem podle našeho programu jsou 260. Ústní interpelace Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. A nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Fischerové, která byla vylosovaná na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám za udělení slova, přeji vám příjemné odpoledne. Pane premiére, přejdu přímo k tématu. Moje interpelace se týká Česká republiky a její pozice ve vyjednávání o brexitu. Napsala jsem si pár poznámek, čili z toho budu vycházet. Je jasné, že minimálně z technických důvodů bude muset při vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie dojít k jistému otevření evropských smluv. Máme nyní tedy výchozí pozici, kdy máme opravdu

šanci usilovat o úpravu těchto smluv ve prospěch České republiky. Minimálně musí dojít k tomuto otevření k odstranění zmínek o úpravě hlasovacích práv Velké Británie v Radě, která už tam samozřejmě nebude, a počty europoslanců Evropského parlamentu tedy. Já sleduji vystoupení pana státního tajemníka pro evropské záležitosti, sleduji vaše vystoupení mediálně a nyní vnímám současně citelně, musím říci bohužel, hádky mezi koaličními stranami. A mám proto obavy, zda česká vláda má nějakou společnou pozici k tomuto vyjednávání. Pane premiére, tímto vás žádám, abyste využili otevření smluv minimálně k tomu, aby Česká republika vyjednala výjimku ze společné azylové a migrační politiky a nemusely se na ni vztahovat kvóty, což slyšíme od našich občanů dennodenně a chodí nám všem maily a je to pro ně asi v tuto dobu to nejpodstatnější - migrační krize a vše s tím spojené - a další navrhovaná opatření. Myslím tím např. sjednocení azylového řízení, sjednocení sociálních dávek atd. To jsou opravdu návrhy, které slýchávám. Dnes dopoledne při písemných interpelacích, cituji vaše slova: "rozdíl v našem pohledu na zahraniční politiku", když jste odpovídal na interpelaci a já myslím, že na toto bychom měli mít všichni stejný. Tak mě zajímá opravdu, v čem se pokročilo, co už bylo vykonáno v tomto směru. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana premiéra. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je to docela zajímavé, ten vývoj, protože ačkoliv referendum ve Velké Británii už proběhlo před nějakou dobou a my všichni tady v Evropě diskutujeme o tom, co bude znamenat brexit a jaké podmínky vyjednáme s Velkou Británií, tak Velká Británie zatím ještě stále formálně neoznámila Evropské unii, to znamená neřekla svým partnerům v souladu se smlouvami, že vystupuje z Evropské unie. To znamená zatím chybí ten klíčový krok, který by měla učinit britská vláda, to znamená říci, že vystupuje z Evropské unie a od toho okamžiku, tak jak smlouvy předpokládají, začne běžet ona minimální dvouletá lhůta pro jednání s Brity o tom, za jakých podmínek z Evropské unie Velká Británie odejde. Samozřejmě, že pro nás to není nikterak stresující situace, protože do doby, než Velká Británie z Evropské unie vystoupí, tak platí práva a povinnosti členů i pro Velkou Británii, což je pro nás důležité zejména z hlediska našich občanů, kteří ve Velké Británii pracují, aby měli stejné podmínky na britském pracovním trhu jako Britové. Je to důležité i proto, že Velká Británie i nadále přispívá do společného evropského rozpočtu, ze kterého je tedy ten rozpočet financován a my jako čistý příjemce z evropských fondů díky tomu nejsme aktuálně ohroženi tím, že bychom teď aktuálně museli krátit peníze, se kterými počítáme v našich veřejných rozpočtech. Takže zatím Britové oznámení nepodali. Myslím si, že my jsme jasně deklarovali, celá sedmadvacítka bez Velké Británie, že máme zájem na tom, aby v reálném čase Britové začali jednání a já si dost dobře nedokážu představit, že bychom pokračovali v tomto stavu ještě nějakou dobu po začátku nového roku. Předpokládám tedy, a zatím očekávání v Evropě je takové, že by Britové mohli na přelomu letošního a příštího roku oznámit to, že vystupují z Evropské unie i formálně. Je to velká změna, s tím určitě souhlasím. Česká republika na ni musí být připravena, Evropa na ni určitě bude reagovat. Já si myslím, že my jsme se do toho pustili hned jako česká vláda. Vláda zřídila pracovní skupinu pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním Unie. Té skupině předsedá tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a konkrétní návrhy, které pracovní skupina vypracuje, by měly být představeny do konce září letošního roku. To je tedy skupina, která funguje na bázi zástupců jednotlivých ministerstev. Začala se již scházet a intenzivně pracuje na tom, abychom formulovali náš národní zájem, který v této souvislosti budeme prosazovat. Stejně tak se již poprvé sešla i politická pracovní skupina, kterou jsem inicioval i na základě výzvy opozice v Poslanecké sněmovně, to znamená byly přizvány všechny parlamentní strany ke komunikaci o tom, jaké návrhy bude Česká republika předkládat, pokud jde o budoucí změny v Evropské unii. Já se teď nechci pouštět do diskuse o tom, do jaké míry bude potřeba otevírat smlouvy v souvislosti s brexitem a nemyslím si ani, že by to měla být klíčová priorita české vlády, primárně se zaměřit na otevírání smluv. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na to, jak pozitivně

změnit fungování Evropské unie tak, aby Evropská unie byla akceschopnější, aby lépe vnímala potřeby svých členských států, ale i taky potřeby svých občanů. Myslím, že bychom se tedy měli zaměřit na prosazování dvou klíčových cílů. Tím prvním by měla být dlouhodobá prosperita členských států, to znamená zajištění takové Evropy, která bude vytvářet dobré podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost, měli bychom využít těch čtyř základních svobod a měli bychom je chránit v rámci Evropské unie. Měli bychom využít Schengenu, volného pohybu a měli bychom ho chránit a měli bychom také využít evropské fondy k tomu, abychom dál podporovali rozvoj těch chudších částí Evropské unie, mezi které stále ještě patří i velká část České republiky. To znamená využít všechny nástroje na podporu růstu. No a ta druhá klíčová priorita, kde si myslím, že je široká shoda, i v Evropě už se ta shoda rodí, je, že bychom měli posílit bezpečnost před vnitřními a vnějšími hrozbami, to znamená, že bychom měli usilovat o to, aby tady byla silnější společná zahraniční a bezpečnostní politika, že bychom měli pracovat na projektu společné evropské armády, společné ochraně vnějších schengenských hranic, lepším boji proti ohrožení terorismem, proti organizovanému zločinu.*** (14.40 hodin) (pokračuje Sobotka) Prostě Evropa by měla být garantem bezpečí pro občany. To jsou - řekněme - ty věcné cíle, se kterými konec konců také jako předseda české vlády pojedu do Bratislavy. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně Fischerová, chcete položit doplňující otázku? Prosím. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za odpověď. Ta poslední slova, pane premiére, o společné evropské armádě, na to budeme mít asi různé národy. Jsme členem NATO a tam slibujeme, že budeme tedy zvyšovat příjmy. Tedy náš vklad, naše spoluúčast. Čili bych se věnovala jedné prioritě. Ale teď ještě dám doplňující otázku. Prosím pěkně, vím, že toto pondělí v Krynici v Polsku zasedala V4 a z médií jsem se dočetla, že ne všechny názory byly jednotné. Myslím, že se mluvilo tedy o budoucnosti Evropské unie. Čili bych potřebovala konkrétní odpověď, v čem se to zejména lišilo. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: I když V4 prokázala velkou míru soudržnosti, tak ne na všechno nutně musíme mít v rámci V4 společný názor. Kde jsme se shodovali v rámci V4, je právě ten důraz na posílení bezpečnostní dimenze evropské spolupráce. Myslím si, že jednoznačně pozitivně k projektu společné evropské armády se vyjádřilo Maďarsko, podporu diskusi na toto téma vyjádřilo také Slovensko. Shodli jsme se na tom, že Evropa by měla více spolupracovat při ochraně svých vnějších hranic, že bychom se měli soustředit na to, abychom řešili migraci tam, kde vzniká, to znamená na podporu těch zemí, které jsou zdrojovými územími migrace. Shodujeme se v rámci V4 také na tom, že nepřipadá v úvahu, aby v Evropě byla otevírána otázka kvót povinného přerozdělování uprchlíků a že nesouhlasíme s tím, aby byly národní pravomoci v oblasti migrační politiky přenášeny na centrální evropskou úroveň. Tady si myslím, že minimálně v těchto oblastech panuje shoda. Stejně tak panuje shoda i na tom, že bychom měli i nadále podporovat využití evropských fondů, evropské kohezní politiky, hájit čtyři svobody, hájit je i ve vztahu k Velké Británii, pokud jde o naše lidi, kteří dneska ze středu Evropy ve velké Británii pracují. Tam, kde jsou rozdíly, tak je otázka

toho, zdali jednotlivé země si dokážou představit nějaké otevírání stávajících evropských smluv. Tady Polsko a Maďarsko má názory, které v zásadě nevylučují otevírání smluv, ale nechtějí tím tu diskusi začínat. Slovensko a Česká republika jsou v tomto směru rezervovanější a rádi bychom spíše mluvili o praktickém zlepšení fungování unie a institucí na bázi stávajících smluv. A ještě na jedné věci se shodujeme, a to je, že politickou iniciativu v Evropské unii musí mít Evropská rada, kde jsou zastoupeni předsedové vlád jednotlivých zemí. Tu politickou iniciativu nemůže mít z povahy věci Evropská komise, ale musí tady být rovnováha mezi evropskými institucemi, mezi evropskou radou, Evropskou komisí a parlamentem. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jiří Koubek, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, obracím se na vás v následující záležitosti. Společnost ČEZ se rozhodla prodat zhruba 740 bytů na pražském sídlišti v Písnici. Jedná se o staré sídliště včetně veřejného prostranství, které má více než sedm hektarů, a žije na něm zhruba jedna čtvrtina obyvatel Městské části Praha - Libuš. Spolu s těmito byty také prodává nedaleké obchodní centrum, ale to není předmětem mé interpelace, chci se zabývat tím bytovým fondem. Není to poprvé, co se společnost ČEZ rozhodla prodat tento rozsáhlý bytový fond. Poprvé to bylo již v roce 2003. Tehdy společnost ČEZ vybídla občany, aby založili bytová družstva s tím, že jim byty budou prodány. Lidé si tehdy vzali hypotéky, popřípadě rozprodali jiné nemovitosti, tak aby měli dostatek financí na to, aby mohli zavčas splatit částku, kterou ČEZ od nich požadoval. A nutno říci, že lidé byli ochotni tuto částku zaplatit a byli připraveni si byty odkoupit. Ovšem čtrnáct dní před podpisem smlouvy tehdy společnost ČEZ od své nabídky odstoupila. Nyní se po dvanácti letech znovu společnost ČEZ rozhodla k prodeji bytového fondu, ovšem včetně již pozemku veřejného prostranství, ale nabídku neučinila přímo nájemníkům, ale rozhodla se celé sídliště prodat veřejnou držbou, resp. tomu, kdo nabídne nejvyšší sumu. ČEZ v minulosti prodával své byty v jiných městech, ale prodával je nájemníkům. Touto formou bylo prodáno několik tisíc bytů. Jistěže ne všichni nájemci této možnosti využili, neměli peníze nebo třeba jenom prostě nechtěli, ale tuto nabídku dostali. Bohužel obyvatelé sídliště Písnice tuto nabídku nemají, protože ji od společnosti ČEZ nedostali. Mám na vás otázku: Jak se budete touto kauzou zabývat? Ono to nepůsobí příliš transparentně a byl bych rád, aby pan ministr financí, který je vaším kolegou ve vládě a je vám odpovědný, aby vám celou kauzu podrobně vysvětlil a vy jste se tou kauzou podrobně mohl zabývat. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já především děkuji za upozornění na tuto věc. Vyžádal jsem si podklady od Ministerstva financí. Předpokládám, že Ministerstvo financí si vyžádalo tyto podklady od společnosti ČEZ z určité části. A já bych si dovolil v tuto chvíli jenom velmi stručně reagovat na základě informací, které jsem k této interpelaci dostal k dispozici. Především chci připomenout, že ty bytové domy na sídlišti Písnice získala společnost ČEZ do svého majetku na základě privatizačního projektu a bylo to v letech 1990, zejména tedy v roce 1995 a následně, kdy společnost ČEZ získala tyto bytové objekty, bytové domy a také související pozemky. Čili byla to součást privatizace majetku státního podniku České energetické závody, státní podnik. A v rámci této privatizace kolem roku 1995 byly přešly na ČEZ. Skutečně platí, že ten bytový fond byl připraven k prodeji už v roce 2001, ale v roce 2003 byl prodej

družstvům složeným z nájemníků pozastaven z důvodu toho, že společnost ČEZ obdržela nevyžádané nabídky investora z externího prostředí. Tato skutečnost pak vyústila v několik soudních sporů ze strany nájemníků prodávaných bytů o povinnost vlastníka byty prodat. Spory trvaly až do roku 2012 s výsledkem toho, že soudy daly za pravdu společnosti ČEZ. Společnost ČEZ tedy uvádí, že na základě povinnosti vlastníka jednat s péčí řádného hospodáře a s ohledem na sociálně ekonomickou situaci v hlavním městě České republiky společnost rozhodla o variantě prodeje formou veřejné soutěže o nejvýhodnější nabídku. Rozhodnutí o prodeji bytového fondu v Praze bylo podloženo výpočty v několika variantách, které stanovily ekonomickou výhodnost takto stanoveného způsobu prodeje. Společnost uvádí, že tuto strategii projednaly orgány společnosti ČEZ a dozorčí rada. V té informaci, kterou mám k dispozici, je také obsažena část, která se týká sociálního hlediska, které bylo zařazeno do podmínek této veřejné soutěže. Jedná se o možnosti závazku budoucího vlastníka, závazek zájemce učinit nejpozději ve lhůtě do tří let od podpisu kupní smlouvy veškerá právní jednání směřující k prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci, povinnost nabídnout přednostně ke koupi nájemcům užívajícím jednotlivé jednotky ke dni zápisu těchto jednotek do katastru nemovitostí s tím, že by měla být stanovena kupní cena pro takovýto prodej. Dále závazek zájemce ponechat výši nájemného v jednotlivých bytech ve stávající výši, a to zejména po dobu pěti let od uzavření kupní smlouvy, anebo závazek zájemce nezvýšit nájemné v jednotlivých bytech o více než deset procent, a to po dobu pěti let ode dne uzavření kupní smlouvy. Ta situace není z pohledu vlády jednoduchá, protože nakládání s majetkem společnosti ČEZ, kde tedy stát vlastní 70 % akcií, ale zbylé akcie vlastní soukromí akcionáři, tak nakládání s majetkem té společnosti se jako u kterékoliv jiné obchodní společnosti řídí zákonem o obchodních korporacích. Patří to do oblasti obchodního vedení společnosti, která spadá do kompetence představenstva společnosti. A podle toho zákona, který jsem citoval, není nikdo oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Ministerstvo financí je jedním z akcionářů společnosti ČEZ a nemá ze zákona oprávnění zasahovat do obchodního vedení společnosti, a to přesto, že je akcionářem majoritním. Přesto jsem byl ujištěn o tom, že Ministerstvo financí se bude danou záležitostí intenzivně zabývat, požádá své zástupce v Dozorčí radě společnosti ČEZ, aby této veřejné soutěži věnovali zvýšenou pozornost. *** (14.50 hodin) (pokračuje Sobotka) Platí také, že současní nájemníci si mohou založit družstvo a toho výběrového řízení se také zúčastnit. Mám zde také obsaženu informaci o tom, že akcioví investoři indikovali podání trestního oznámení na vedení ČEZ, pokud prodá byty za netržní ceny, a taktéž na každého, kdo se ve veřejném prostoru v tomto smyslu vyjádří a má rozhodovací pravomoci. Údajně by se mohlo jednat o navádění k trestnému činu porušení péče při správě cizího majetku. Pro mne je tedy samozřejmě důležité za prvé, aby byla realizována taková varianta prodeje, která bude maximálně transparentní, to znamená, bude tady zcela transparentní proces, bude zohledněn sociální aspekt a bude postupováno v souladu s péčí řádného hospodáře. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Váš čas, pane premiére, omlouvám se, ale hodiny jsou neúprosné. (Pan premiér: Ano.) Nyní nastává čas pro doplňující otázku pana poslance Koubka. Prosím. Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď, že se tím budete zabývat. Abych vás ještě uvedl trošku do situace, ti nájemníci jsou hodně znevýhodněni tím, že nemohou úplně tu nabídku podat. Společnost ČEZ, která připravovala tento prodej několik let, tak tuto skutečnost oznámila nájemníkům 27. června t. r., tedy krátce před prázdninami, před dovolenými, s tím, že nabídka musí být podána do 21. října. Tedy vyvolání dojmu, že nájemníci mohou založit bytové družstvo, domluvit se s bankou na úvěru je prostě falešný dojem a tito nájemníci byli už minimálně v tomto ohledu velice znevýhodněni.

Navíc si musíme uvědomit, že tito lidé investovali do těch svých bytů nad rámec běžné údržby mimo jiné právě proto, že společnost ČEZ 15 let dělala dobrý dojem na ty lidi, že jim ty byty jednou byly (budou?) odprodány. To znamená, na mě to dělá velkou hořkost (mně to dělá?) z toho, že celý ten proces není transparentní a jsem rád, že jste toto slovo zmínil a že se tím budete zabývat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já zde mám k dispozici orientační harmonogram té veřejné soutěže, a skutečně, jak pan poslanec uvedl, je zde termín pro podání nabídek 21. října letošního roku. A mám zde také informaci, že skutečně o tom prodeji, o tom záměru prodeje byli všichni nájemníci informováni 27. 6. letošního roku. Souhlasím s názorem pana poslance, že to je tedy velmi krátká lhůta i vzhledem k tomu, jak dlouho byl celý ten proces připravován a určitě se budu zajímat o to, proč byla stanovena takováto lhůta a zdali by nebylo možné například v rámci transparentního procesu uvažovat o tom, aby byl poskytnut dostatečný prostor pro všechny zájemce, kteří by se chtěli zúčastnit tohoto výběrového řízení, aby tady nebyla jakákoli diskriminace, aby tady skutečně byly rovné, férové podmínky. Čili tady si myslím, že tahle otázka určitě je namístě a já určitě požádám zástupce Ministerstva financí, aby managementu ČEZu tuto otázku položili. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Martu Semelovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, já navážu na předchozí interpelaci, protože téma této interpelace je stejné. Vy jste říkal, že budete celou situaci sledovat, ale já si myslím, že vaše odpověď v žádném případě nemůže nájemníky uspokojit. Vy byste se do toho jako zástupce státu měl vložit. Protože jestli tady mluvíte o tom, že je slíbeno, že pět let se výše nájmu nezmění, nebo že maximálně 10 %, tak co budou potom dělat ti lidé? Jaká je záruka, že nedojde k něčemu dalšímu? Jaká je záruka, že se do toho nevloží developer, který bude chtít velice využít nejen ty byty, ale i ty pozemky, které jsou kousek od plánované stanice metra D. Jaká je záruka, že to nebude prodáno třetímu subjektu, pro nějž ti nájemníci budou akorát překážkou pro jejich podnikatelské záměry. Ono se jedná nejenom o Písnici, jedná se i o 33 bytů ve Vršovicích. Byla tady řeč o tom, že se musí ČEZ chovat s péčí řádného hospodáře. Já bych za prvé chtěla upozornit, že se ČEZ s péčí řádného hospodáře o ty byty nestaral, že tam do toho vložil jenom jednou nějakou částku týkající se výměny oken a stoupaček - ještě z dotace EU. Všechno ostatní si hradili tito nájemníci, dávali do toho peníze. Byly to podnikové byty, oni tam odpracovali stovky hodin na zvelebení vůbec okolí. ČEZu to bylo předáno zdarma, a teď na tom chce někdo vytřískat peníze na úkor právě těchto lidí! Já to považuji za vysoce nemravné, vysoce asociální a ekonomicky maximálně neprůhledné. Chtěla bych upozornit na to, že i vy jako sociální demokraté tvrdíte o tom, že byty nejsou obyčejné zboží, že každý z lidí má právo na střechu nad hlavou. A tady se tito lidé dostávají do obrovské nejistoty. Jsou zoufalí, svolávají kvůli tomu demonstrace, píšou petice. To je naprosto nedostatečná odpověď. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jenom chci ujistit Poslaneckou sněmovnu i paní poslankyni, vážená paní místopředsedkyně, že vláda nebyla tím, kdo inicioval tento proces. Skutečně my jsme nedali žádný podnět jako vláda České republiky společnosti ČEZ, aby realizovala prodej těchto bytů. Nebyl pro to žádný důvod. Já se určitě budu zajímat o to, jaké důvody vedly společnost ČEZ, že se tady rozhodla tyto byty prodat. A jaké důvody vedly k tomu, že byl ten harmonogram nastaven takovým způsobem, tak jak jsme o tom před malou chvílí mluvili, protože se domnívám, že ty termíny nejsou nastaveny ideálně a že by bylo potřeba se na to podívat i očima těch běžných nájemníků. Pokud oni mají mít čas a prostor, aby se eventuálně toho tendru v

rámci nějaké své vlastní spolupráce účastnili, tak by měl být poskytnut dostatečný časový prostor a neměl by být kdokoli zvýhodněn. Takže to je první věc, která mě bude zajímat, jaké byly ty důvody. Za druhé - proč byl nastaven takovýto harmonogram, zdali je možné s tím něco dělat, s tím harmonogramem. Myslím si, že tady prostě z pohledu vlády a vládní politiky není žádná naléhavost, aby se nějaká takováto operace realizovala. Rozhodně vláda společnosti ČEZ v tomto směru nedala žádný pokyn ani podnět, ani bychom to vlastně udělat nemohli, to je skutečně obchodní korporace, kde vláda má sice majoritní podíl, ale není stoprocentním akcionářem. Kdyby to byla forma státního podniku, tak bychom určitě mohli tuto věc ovlivnit přímým způsobem. Takže ještě jednou děkuji za upozornění v rámci obou těchto interpelací na tuto kauzu a určitě se o to budu zajímat a budu adresovat prostřednictvím Ministerstva financí otázky, s kterými jsem vás seznámil. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já si myslím, že nejde pouze o harmonogram, nejde pouze o důvody. Oni vám to odůvodní, jak budou potřebovat, jak se jim to bude hodit. Já si myslím, že pokud tady vláda říká, že nemůže nic dělat, že se tím bude jenom zabývat, tak se ptám, co můžou dělat občané. Co můžou dělat ti nájemníci? Oni si založili to bytové družstvo, které jste tady doporučil, už dávno před tím. Oni dávno před tím chtěli si koupit ty byty, aby měli nějakou jistotu. Jak tady říkal i pan kolega předřečník, nechali prodat chaty, prodali auta, brali si nevýhodné úvěry. Bytové družstvo tohle to všechno udělalo a potom tato firma s majoritní státní účastí je vlastně oklamala a nechala je v tomhle tom všem. Takže já si myslím, že vláda by se do tohohle toho měla vložit se vší razancí a mnohem víc. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Nebudete. Dobrá. Prosím dalšího v pořadí, tím je místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Prosím, máte slovo. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, milé kolegyně, milí kolegové. Vážený pane premiére, celkem asi 70 čínských křesťanů čeká v České republice na rozhodnutí o jejich žádosti o azyl. Deset jich přišlo vloni v září, tedy už před rokem, dalších 60 v první půlce letošního roku. Ministerstvo vnitra o jejich žádosti doposud nerozhodlo. Naopak prodloužilo lhůtu pro rozhodování a posuzování. Chtěl bych se zeptat. Zdá se vám adekvátní, že posuzování takovéto žádosti trvá tak dlouho, v případě prvních příchozích už celý rok? Nesouvisí odkládání rozhodnutí jednoduše s tím, že Česká republika de facto uznala porušování lidských práv v Číně ve chvíli, kdy vláda i prezident se s čínským režimem sbližují? Budete se i vy nadále zajímat o osud těchto konkrétních lidí a jaká opatření vláda provede pro to, aby zejména v souvislosti s migrační krizí, kterou Evropa trápí (trpí?), bylo rozhodování o azylu transparentní a hlavně rychlé. Protože můžeme v budoucnu čelit mnohem většímu zástupu imigrantů a pokud to řízení bude trvat více než rok, tak budeme mít obrovský problém. Děkuji za odpověď.*** (15.00 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji vážená paní místopředsedkyně. Ministerstvo vnitra eviduje žadatele o mezinárodní ochranu z Číny už několik let. To znamená, není to nic nového, co by se zde objevilo až teď. Česká republika vždy stála mimo hlavní proud čínské ilegální migrace a potažmo jejích azylových žádostí. Aktuálně probíhá se všemi žadateli o mezinárodní ochranu, které zde pan poslanec zmiňoval, správní řízení podle zákona o azylu. Toto řízení je ze zákona neveřejné.Tudíž nelze sdělovat k jednotlivým případům jakékoliv podrobnější informace. To se týká všech azylových řízení. Se všemi azylanty je zacházeno stejně.

Je jedno, jestli přijdou z Číny, nebo přijdou z Malajsie, z Barmy, Pákistánu, Afgánistánu, Sýrie, Ukrajiny, Kuby. Se všemi žadateli o azyl je zacházeno stejně. Není možné nikoho upřednostňovat, není možné někoho opomíjet. Pokud jsou splněny zákony České republiky. Ten počet žadatelů o mezinárodní ochranu z Číny byl v uplynulých letech stabilně nízký. V roce 2015 zaujali žadatelé z Číny sedmé místo v žebříčku podaných žádostí dle státní příslušnosti. Bylo to cirka 40 žádostí. Celkem bylo v roce 2016 k poslednímu srpnu letošního roku podáno 66 žádostí o mezinárodní ochranu pokud jde o lidi z Číny. Dosavadní úspěšnost čínských žadatelů o mezinárodní ochranu byla dlouhodobě velice nízká. V roce 2015 byla všechna Ministerstvem vnitra vydaná rozhodnutí negativní. Standardní lhůta pro vyřízení žádosti je šest měsíců. Ve skutkově, či právně složitých případech lze toto prodloužit až o dalších devět měsíců a v krajním případě až o dvanáct měsíců. V případě této skupiny došlo k prodloužení. Nově stanovený termín neznamená, že rozhodnutí budou vydána až v nejzazším termínu. Správní řízení v tuto chvíli probíhají. Konají se jednotlivé správní úkony a postupně budou v rámci stanovených lhůt vydávána i konkrétní rozhodnutí. Prodloužení lhůty slouží k zajištění a zjištění všech relevantních okolností, aby mohlo být rozhodnuto dle zákona. Zejména v případě, kdy žadatel není schopen doložit svou výpověď, je nutné rozsáhlé zjišťování stavu. Pokud posuzování žadatelů o mezinárodní ochranu ze strany Ministerstva vnitra trvá řadu měsíců, tato skutečnost se nijak nevymyká praxi v ostatních zemích. Například ve Spojených státech amerických byla řada žádostí týkajících se syrských uprchlíků nedávno vyřízena po cirka jednou roce procedury. To znamená, z hlediska mezinárodních zvyklostí ty naše lhůty, které máme k dispozici, nejsou nikterak výjimečné. Žadatelé o mezinárodní ochranu z Číny figurují i ve statistikách ostatních zemí Evropské unie. Pro zajímavost, největší počty žadatelů ve stovkách měsíčně má Francie. Podíl úspěšných žádostí je v Evropské unii velmi různý. V průměru se pohybuje okolo 30 % pozitivních rozhodnutí. V souvislostí s žádostmi v současné době probíhá sběr informací o zemi původu se zaměřením na konkrétní případy s cílem zjistit maximum informací, které jsou použitelné pro procesní řízení. Se všemi osobami jsou prováděny standardní azylové pohovory. Počet pohovorů závisí na konkrétních případech a dokládání ze strany žadatele o mezinárodní ochranu. Správní řízení podle zákona o azylu probíhá individuálně. Na udělení mezinárodní ochrany mají vliv pouze okolnosti, které stanoví zákon a které stanoví mezinárodní smlouva. Tady chci zareagovat na interpelaci pana poslance. Žádné jiné okolnosti na tuto proceduru vliv nemají. Není to ani řízení kolektivní, které by se týkalo nějaké skupiny, nebo skupin žadatelů o azyl. Vždycky je to individuální rozhodnutí o každém jednotlivém žadateli o mezinárodní ochranu. Já jednoznačně mohu vyloučit, že by tady existovaly jakékoliv politické tlaky, nebo že by vláda měla nějakou speciální politiku, která by se týkala žadatelů o azyl právě z Číny. Čili chci, aby to bylo tak i nadále, aby tady jasně platila zákonnost. To znamená, abychom se řídili našimi zákony a přímo dopadajícími mezinárodními smlouvami. Jak už jsem zmínil, jsou zde nastaveny standardní lhůty, do kterých lze takovéto řízení nejvýše prodloužit. Tolik tedy velmi stručně základní informace k tomu případu žadatelů o mezinárodní ochranu z Číny a předpokládám, že individuálně tyto žádosti budou v nadcházejících měsících vyřízeny. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní je čas pro doplňující otázku. Prosím. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ona to už nebude doplňující otázka. Spíše děkuji, pane premiére, za to ujištění, že se nejedná o žádné politicky motivované ovlivňování konkrétních žadatelů. Nicméně přesto, vzhledem k situaci v Evropě a ve světě, bych vás chtěl osobně poprosit, aby se vaše vláda zasadila o to, aby ten azylový proces trval co nejkratší dobu, aby na něj úředníci byli připraveni, protože vidíme, co se děje v Německu a dalších zemích. A vytváří to obrovské problémy. Přál bych si, aby naše země na to byla případně připravena. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Ano. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že Česká republika je naštěstí v jiné situaci, než třeba Rakousko nebo Německo, kde vlastně veškeré jejich instituce jsou dnes dramatickým způsobem přetíženy pokud jde o celkové množství žadatelů o azyl, nebo žadatelů o mezinárodní ochranu. Naše situace je jiná. My jsme se snažili důsledně aplikovat pravidla Schengenu. To znamená pravidla z Dublinu a další, která přesně definovala, jakým způsobem nakládat s uprchlíky, s nelegálními migranty. A my se snažíme, abychom skutečně tato pravidla drželi. A domnívám se, že kapacity, které dneska má Ministerstvo vnitra k dispozici vzhledem k tomu, jak velké množství žadatelů o azyl tady zhruba ročně máme, by měly umožňovat vyřízení v reálném čase v těch lhůtách, které jsem uváděl. To znamená, neměly by tam být žádné nepřiměřené průtahy. Jenom řádově. Ten počet žadatelů o azyl se pohybuje zhruba někde kolem 700, 800 ročně. V některých letech překročí tisíc. Čili nejsou to tak dramatická čísla, jaká známe ze zemí jako je Německo, nebo Rakousko. A doufejme, že i v budoucnu budeme mít tuto situaci pod kontrolou. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svojí interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Grospič. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády. Myslím, pane premiére, že se shodneme, že řada rodin s dětmi se potýká s nedostatkem financí na výchovu a vzdělání svých potomků a tím mají nižší průměrnou životní úroveň, než bezdětní. Zároveň nejen naše celá země, ale celá Evropská unie má negativní demografický vývoj. Proto osobně vítám jakoukoliv podporu rodin s dětmi, protože je to vhodnější, než řešit demografické problémy za pomocí migrantů. Z tohoto pohledu se chci zeptat, vážený pane premiére, na konkrétní kroky vlády v oblasti podpory rodin s dětmi. Zaregistroval jsem, že vláda v červenci schválila zvýšení slevy na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Proto se ptám, kolik konkrétně bude tato sleva činit. Pane premiére, vláda před prázdninami schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře, který by měl pomoci rodinám při slaďování rodinného a pracovního života a umožnit pružnější čerpání rodičovského příspěvku. Proto se chci zeptat, jak to bude s limity čerpání, protože dnes je stanovena maximální možná výše příspěvku za měsíc na 11 500 Kč a novela zákona tento limit ruší. Proto se chci také zeptat, jak to bude po přijetí novely zákona a popřípadě, jaké další změny novela zákona přináší. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Platí, že pokračujeme v plnění programového prohlášení vlády, kde jsme se zavázali, že chceme výrazně snížit daňové zatížení rodin s více dětmi. Navyšujeme tedy postupně každý rok o něco slevu na dani, která se týká rodičů se dvěma, třemi a více dětmi. *** (15.10 hodin) (pokračuje Sobotka) To znamená, že příští rok by tak ve srovnání s letošním rokem měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 korun ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 korun ročně. To znamená, je to vlastně další krok, který jsme realizovali v rámci novely zákona o dani z příjmů.

Pokud jde o tu další věc, která se týká státní sociální podpory. Novela přináší možnost, aby se rodiče mohli sami rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou čerpat rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory. Maximální měsíční rodičovský příspěvek stoupne až na 70 % vyměřovacího základu příjmu, tedy do úrovně mateřské. Tento krok umožní zejména matkám dřívější návrat do zaměstnání. Dnes je to tak, že pokud lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině peněžitou pomoc v mateřství v částce převyšující 7 600 korun, rodič může volit výši rodičovského příspěvku do části peněžité pomoci v mateřství, maximálně však 11 500 korun měsíčně. Nově tedy dojde ke zrušení současného omezení horní hranice měsíční výše rodičovského příspěvku a bude možné čerpat dávku až do výše cca 32 000 korun. Celková částka rodičovského příspěvku ve výši 220 000 tisíc korun bude moci tak být vyčerpána za kratší dobu než v současnosti. Celkem tedy to zrychlení může být až na šest měsíců u těch nejvyšších hranic. Čili tolik velmi stručně k dotazu pana poslance Sedi. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím. Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane předsedo vlády, děkuji za vaše konkrétní odpovědi. Jsem rád, že sleva na dani roste. Mluvil jste o Programovém prohlášení vlády České republiky. Já jsem tam také našel z hlediska konkrétní podpory rodin s dětmi pouze snižování daňového zatížení. Chtěl jsem se zeptat, zda vaše vláda připravuje do konce svého funkčního období nějaké další změny, které by vedly k podpoře rodin s dětmi, a to nejenom třeba v daňové oblasti. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já můžu uvést ještě některé konkrétní příklady. První věc je otázka úplného zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. V současnosti je sledována docházka u dětí mladších dvou let. Tyto děti mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka by měla být zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině. To, co je důležité také z pohledu rodin s dětmi a předškolní péče, je vlastně postupné rozšíření záruk, že je možné umístit dítě do předškolního zařízení, tzn. postupně se snižuje hranice, ve které je záruka poskytována z hlediska věku dítěte. My se snažíme také investovat finanční prostředky do rozšíření kapacit základních a mateřských škol. Na rozdíl od minulosti naše vláda poskytuje dotační programy, které mohou získávat obce právě do této oblasti, což si myslím, že prakticky už za ty poslední dva roky výrazně přispělo k tomu, aby se tyto kapacity rozšířily. Čili to je jeden z dalších příkladů. Chci jenom připomenout, že v souladu s naším programovým prohlášením jsme také zavedli porodné i na druhé dítě a zvýšili jsme hranici nároku, tedy hranici příjmu, do kterého je možné vůbec porodné v České republice získat, až na 2,7násobek životního minima. Čili to si myslím, že byl další krok, kterým jsme reálně vyjádřili vyšší podporu rodin s dětmi. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče, aby přednesl svoji interpelaci. Připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, máte slovo. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo, dovolte, abych se vás zeptal při dnešních interpelacích na dvě otázky. V současné době probíhá v České republice rozsáhlé vojenské cvičení v rámci Severoatlantické aliance, jehož součástí je i Česká republika. Účast na tomto cvičení by měla být projednána Poslaneckou sněmovnou pod tiskem číslo 703. Nicméně ještě k této situaci nedošlo. Jsem si vědom, že článek 43 dává alternativní možnosti a nepodmiňuje tuto věc jednoznačně nutným souhlasem ani jedné z komor Parlamentu České republiky, byť jim dává rovnocenné postavení, tzn. obě komory Parlamentu se mohou k této otázce vyslovit. A má se za to, že se vysloví, buď pokud si osvojí tento návrh tím, že s tím souhlasí, nebo nesouhlasí. Toto rozhodnutí, pokud by k němu došlo, by bylo podmiňující ve vztahu k vládě.

Chci se vás zeptat, jak nahlížíte jako předseda vlády na situaci, v níž se ocitla v současné době Česká republika i pozice vaší vlády ve vztahu k tomu, že Senát Parlamentu České republiky se jednoznačně nevyjádřil, pouze vzal tuto informaci na vědomí a Poslanecká sněmovna České republiky sice obdržela tuto informaci, nicméně nikoliv okamžitě - protože vláda o ní rozhodla v prosinci loňského roku a ústava ukládá v článku 43 povinnost vlády informovat bezprostředně a informace došla do Parlamentu České republiky s více jak měsíčním zpožděním. A navíc si ji osvojil v této situaci i jeden z výborů Parlamentu České republiky a rozhodnutí pléna Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny konkrétně, jako je dnes komor, je teprve před námi. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mám tedy za to, že v této souvislosti je potřeba zaujmout pozici vlády České republiky. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o plán letošních vojenských cvičení, tak vláda ten plán schválila v prosinci loňského roku a předložili jsme ho Sněmovně i Senátu podle informací, které mám k dispozici, v lednu letošního roku. To znamená, vláda podle mého názoru jednala v souladu s tím, co by měla učinit, tzn. předložili jsme ten plán na začátku letošního roku. Bohužel Poslanecká sněmovna se jím ještě jako celek nezabývala a pokud vím, projednávání je navrženo až na pořad zářijové schůze. Co tedy říká naše legislativa? Ta říká, že o účasti na vojenských cvičeních rozhoduje vláda podle čl. 43 odst. 5 písm. b) ústavy. O takových svých rozhodnutích je povinna neprodleně informovat obě komory Parlamentu. To, kdy Parlament rozhodnutí vlády vezme na vědomí, je výlučně v jeho pravomoci a vláda nemá možnost toto jakkoli ovlivnit. Čili to rozhodnutí z pohledu ústavy přísluší vládě České republiky. Vláda o této věci rozhodla tím, že projednala a schválila plán vojenských cvičení. Poskytla tuto informaci neprodleně Parlamentu, ale podle mého názoru Parlament, jak to vyplývá z legislativy, buď vezme tuto informaci na vědomí, nebo se k ní nevyjádří. Ale to neznamená, že by rozhodnutí vlády mělo být jakýmkoli způsobem zpochybněno, protože ta klíčová povinnost, která je stanovená v legislativě, říká, že vláda má informovat Parlament o této věci. Podle čl. 43 ústavy Parlament rozhoduje svým závazným usnesením o těchto otázkách. Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. A dále Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. A vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů - a opět je zde specifikováno, v jakých případech vláda o tomto rozhoduje. *** (15.20 hodin) (pokračuje Sobotka) V těch pravomocích, abych to znovu připomněl, které jsou určeny vládě, tak vláda také rozhoduje o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních mimo území a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. Jsem přesvědčen, že o legálnosti těch cvičení nemůže být pochyb, protože byla schválena vládou v prosinci roku 2015 a následně byl informován Parlament. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit? Ano, je tomu tak. Prosím, položte doplňující otázku. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolím si položit doplňující otázku panu předsedovi vlády, která se týká toho, co legislativa vlády považuje za neprodlené informování, jestli to je období jednoho týdne, 14 dnů, jednoho měsíce, a jak nahlíží legislativa vlády na to, když jedna z komor se vysloví nejednoznačně v intencích tohoto zákona, tzn. pouze vezme na vědomí, a

druhá komora projeví vůli se tímto zabývat, nicméně ex post, tzn. až vlastně v průběhu tohoto cvičení. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím říci, že rozhodně nebyl jakýkoli úmysl vlády jakkoli zdržovat doručení toho rozhodnutí vlády, kterým vláda schválila plán vojenských cvičení na letošní rok, jakýmkoli způsobem zdržovat doručení této informace Poslanecké sněmovně a Senátu a předpokládám, že ten proces probíhal naprosto standardním způsobem, takže tady si myslím, že nedošlo k nějakému zpoždění, resp. postupovali jsme v rámci toho, co lze vnímat jako neprodlený postup. Domnívám se, že skutečně není problém v tom, pokud informaci, která je poskytnuta, vezme nějaký orgán Parlamentu nebo komora jako celek na vědomí. Je to standardní přístup k informacím, tzn. informaci lze vzít na vědomí, je to vlastně vyústění projednávání takovéto informace na půdě parlamentní komory, a nemyslím si, že to jakkoli zpochybňuje legálnost, legitimnost těch vojenských cvičení, která na základě tohoto plánu proběhla. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a dříve, než dám slovo paní poslankyni Váhalové, načtu dvě omluvy. Pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá z dnešního jednání od 14.45 z osobních důvodů a pan ministr Brabec se omlouvá z odpoledního jednání od 17.00 hodin z neodkladných pracovních důvodů. Teď již poprosím paní poslankyni Váhalovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, máte slovo. Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, koncem dubna vláda odsouhlasila program podpory regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. Hlavním cílem národního programu má být řešení problému brownfieldů v České republice. Podpora regenerace těchto nevyužívaných, zanedbaných a mnohdy kontaminovaných průmyslových objektů má přispět k ekonomickému a regionálnímu rozvoji. Na čerpání z programu podpory regenerace a podnikatelské využití brownfieldů jsou vyčleněny dvě miliardy korun ze státního rozpočtu na období let 2017 až 2023. Dotace z programu jsou výlučně určeny pro obce a kraje, které leží na území strukturálně postižených krajů, což je kraj Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, a do hospodářky problémových regionů. Jako poslankyně z Moravskoslezského kraje bych se vás chtěla, pane premiére, zeptat, jak má tento program fungovat a jaké budou podmínky čerpání. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci říci, že ten program revitalizace brownfieldů pokládám za velmi potřebný a efektivní, protože jsme se v minulosti setkávali často s oprávněnou kritikou, že řada podnikatelských aktivit se soustředila na volné pozemky, v důsledku toho ovšem také docházelo k záborům orné půdy, docházelo k výrazné proměně některých lokalit na okrajích našich obcí a měst a přitom velmi často zůstávají nevyužity a chátrají pozemky, které tady zbyly po minulé ekonomické aktivitě, často třeba i po firmách, které zanikly v důsledku transformace v 90. letech a dodnes se třeba nepodařilo tyto areály revitalizovat, setkáváme se také s tím, že třeba i v areálech některých tradičních podniků došlo ke koncentraci výroby, zůstávají tady části těchto firem, které ekonomicky nejsou využity, a přitom, kdyby se tam investovalo, tak to do budoucna může nastartovat možnosti pro podnikání. Takže my máme program podpory revitalizace a podnikatelského využití brownfieldů na léta 2017 až 2023. V rámci realizace toho programu se chceme zaměřit na vytvoření drobnějších podnikatelských objektů na území s vyšší nezaměstnaností. Předpokládáme, že revitalizace brownfieldů v podpořených regionech pomůže vytvořit až dva tisíce nových pracovních míst, povzbudí konkurenceschopnost, vylepší kvalitu životního prostředí a zvýší atraktivitu okolí. Předpokládaná výše prostředků na realizaci programu je

cca dvě miliardy korun, které budou uvolňovány postupně ze státního rozpočtu. Příjemce dotací jsou obce a kraje ve strukturálně postižených krajích, což je Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, a v hospodářsky problémových regionech, které vznik programu iniciovaly. Jak už jsem řekl, revitalizace brownfieldů má pozitivní efekty na životní prostředí, ale má to samozřejmě také výrazné sociální a také urbanistické efekty. Chci připomenout, že problematika revitalizace brownfieldů v soukromém vlastnictví pro průmyslové využití je řešena v rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, programu nemovitosti, a cílem tohoto programu, který je tedy financován z evropských prostředků, je usnadnit malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov pro provádění podporovaných ekonomických činností nebo jejich nahrazení novými budovami pro podnikání ve všech regionech, tedy s výjimkou hlavního města Prahy. Čili opět, myslím si, že velmi užitečný program v rámci operačního programu podnikání a inovace, podporována je i modernizace výrobních provozů, rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury a rekonstrukce objektů typu brownfieldů. Investice, která je předmětem podporovaného projektu, musí být zařazena v národní databázi brownfildů. Prozatím byla vyhlášena jedna výzva s alokací 1,5 miliardy korun, dokončuje se výběrový proces a vydávají se právní akty o poskytnutí podpory. Další výzva je plánována na podzim tohoto roku a ta alokace by tam měla být zhruba 950 milionů korun. Současně je také připravována národní strategie regenerace brownfildů do roku 2020, kterou připravuje agentura CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu a schválení té národní strategie regenerace brownfieldů se předpokládá ke konci roku 2016. Čili to, co jsem zde uvedl, myslím jasně ukazuje, že vláda se snaží, abychom měli koncepční přístup k brownfildům v České republice, snažíme se využít jak peníze z národních zdrojů, tím mám na mysli ten program Ministerstva průmyslu a obchodu, tak se snažíme využít peníze z evropských fondů, tím mám na mysli program nemovitosti v rámci operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo. Poslankyně Dana Váhalová: Tento program já osobně velmi vítám, také jeho cíl, protože vím, že projekt, který lokalizoval brownfieldy a skončil někdy v roce 2007, ukázal, že u nás je 2 355 lokalit, a to tam nebyly započítány ty, které vznikly těžební činností. A tyto lokality se rozhodně dají využít lépe a jinak. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat. Nebudete, dobrá. Prosím k mikrofonu pana poslance Martina Novotného, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Vážený pane premiéra, nedávno jste pro mnohé z nás překvapivě silně, a překvapivě vůbec i tím obsahem té myšlenky, podpořil vznik společné evropské armády. V situaci, kdy v Evropské unii po brexitu a po spoustě jiných konfliktních a nekonsenzuálních témat typu řešení imigrace apod., existuje velká nejistota nad mechanismy koordinace nejrůznějších činností, nad mírou suverenity národních států apod. Zároveň v situaci, kdy je velká diskuse kolem NATO, jeho budoucnosti, diskuse, v níž, přiznejme si, máme jednu výrazně slabou kartu, a to je naše neplnění finančních závazků ve smyslu poměru výdajů na obranu vůči HDP. *** (15.30 hodin) (pokračuje Novotný) Dnes dopoledne jste v rámci jakési diskuse zmínil otázku atlantické vazby, budoucnosti tohoto tématu v politice Evropy a světa. Jste opravdu přesvědčen, že v situaci, kdy řada věcí, existujících institucí, forem spolupráce nefunguje optimálně, že je správné otevírat nové téma, začít budovat další alternativní ideu společné evropské armády? Není protimluv, když neplníme svoje závazky v rámci jednoho uspořádání z hlediska financí, vytvářet situaci novou, která bude mít také nějaké

finanční požadavky? Není zkrátka taková tendence k otevírání nové hry na další šachovnici, místo abychom se snažili řešit existující problémy existujících institucí, které možná nefungují optimálně, ale které bychom měli nejprve vyřešit? A konečně poslední otázka. Není právě v období, kdy jsou evropské národy a občané velmi citliví na to (upozornění na čas), jak jsou k některým věcem nuceni, otevírat otázku vojenství, model, kde je právě poslušnost a velení tím nejcitlivějším tématem, tou nejméně vhodnou oblastí pro evropskou spolupráci? Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se. Prosím, pane premiére. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci říci na úvod v mé odpovědi na interpelaci, že já jsem stoupenec transatlantické spolupráce. Myslím si, že je to jedna z důležitých os, pokud jde o zajištění bezpečnosti Evropy. A z dlouhodobého hlediska je myslím důležité, aby tady byla uchována do budoucna bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy, Kanadou, Velkou Británií a zeměmi Evropské unie, které jsou členy NATO, a těmi ostatními členskými zeměmi NATO. Prostě společně jsme silnější, společně máme větší respekt. A ty garance bezpečnosti, které dává NATO, mají samozřejmě mnohem větší váhu, pokud je NATO postaveno na rovině transatlantické spolupráce. Pokud mluvím o projektu evropské armády, tak nemám na mysli evropskou armádu, která by konkurovala NATO. Vycházím z toho, že velká část členských zemí Evropské unie je současně členem Severoatlantické aliance, i když ne všechny, ale velká část zemí unie ano. Nicméně když se podíváme na některé praktické příklady, kdy jsme se třeba snažili zapojit NATO do bezpečnostních operací, na kterých jsme měli silný zájem jako Evropská unie, tak se ukazuje, že to buď nejde vůbec, nebo že to jde velmi ztěžka. Praktickým příkladem byla snaha uspořádat v Egejském moři, zorganizovat v Egejském moři rychle operaci NATO proti pašerákům lidí. Řadu měsíců trvala diskuse na půdě NATO, zdali vůbec je něco takového možné. A teprve až v okamžiku, kdy se ta situace v Egejském moři výrazně zhoršila, tak teprve došlo k tomu, že tato operace byla spuštěna. A pak ještě samozřejmě velmi dlouho trvala diskuse dokonce i s členským státem Tureckem vůbec o tom, do jaké míry se bude moci tato operace pohybovat i ve vodách podél tureckého pobřeží. Čili nefunguje to úplně dobře. A jsem přesvědčen o tom, že už dnes tady máme vytvořeny i smluvní podmínky k tomu, abychom posilovali spolupráci v oblasti obrany. Určitě cesta ke společné evropské armádě nebude jednoduchá. Bude to vyžadovat ještě řadu důležitých jednání a především konsenzus v rámci Evropské unie. A to nemyslím jako projekt, který by měl vzniknout shora, který by nám měl někdo nadiktovat, třeba Evropská komise. Ale chci, aby to byl projekt, který by byl zezdola. Přece tady může existovat posílená spolupráce v první fázi třeba skupiny evropských zemí v obranné oblasti. Máme projekty Battle Group, ale ty Battle Group vlastně nikdy nebyly prakticky nasazeny. To znamená, nemáme zkušenost s jejich fungováním v nějakém režimu skutečně civilním nebo vojenské operace. Myslím si, že právě otázka bezpečnosti v dnešním světě je v Evropě naléhavá, protože občané v Evropě získali pocit, že Evropa, Evropská unie, evropská integrace jim nepomáhá při zajištění bezpečnosti a že naopak v některých případech může dokonce přispívat k tomu, že se bezpečnostní situace zhoršuje. Takhle to být nadále nesmí. A já vnímám tu otázku posílení spolupráce v oblasti obrany, byť ta diskuse před námi je ještě složitá, jako něco, kde můžeme dát lidem v Evropě najevo, že bezpečnost je jednou z priorit evropské spolupráce a evropské integrace. Nedivím se tomu, protože třeba reakce Evropské unie, Evropské komise na migrační vlnu byla velmi pomalá. Ukazuje se, že nejsou vyčleněny dostatečné kapacity, že třeba často nestačí jenom zapojení policistů, že bychom potřebovali, kdybychom měli vytvořené mechanismy třeba i na zapojení vojáků při ochraně vnější schengenské hranice Evropské unie. Ale takovéto mechanismy k dispozici nejsou. Takže si nemyslím, že cílem Evropy by mělo být budovat nějakou konkurenci NATO, ale měli bychom mít schopnost v situaci, kdy to je evropská priorita a není to třeba priorita celé Severoatlantické aliance, realizovat v rámci Evropy vlastní civilní nebo vojenské bezpečnostní operace primárně sloužící k ochraně Evropy, to znamená k ochraně vnějších hranic Evropské unie, primárně sloužící k tomu, abychom pomáhali třeba v zemích, které jsou zasaženy nějakými

vážnými problémy, třeba útoky teroristů a podobně tak, aby Evropa měla větší vliv na to, co se odehrává v její bezprostřední blízkosti. Takže je to věc, která podle mého názoru stojí za diskusi. Chci připomenout, že řada dalších zemí včetně třeba Francie nebo Německa uvažuje v té rovině posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, uvažuje o tom také Maďarsko, i Maďarsko mluví o projektu společné evropské armády. Takže určitě nejsme sami ani v rámci visegrádského uskupení a předpokládám, že to bude rovněž téma, o kterém budeme diskutovat na summitu v Bratislavě. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím. Poslanec Martin Novotný: Možná spíš dovětek než doplňující otázku. Podmínkou budování jakýchkoli takových institucí, orgánů vojenského typu na mezinárodní půdě musí být nějaká doktrinální shoda, to jest ty jednotky musí působit v prostředí, kde je nějaký stejný pohled na to, jak mají přistupovat k problémům a co mají vykonávat. V tom ohledu si myslím, že je hlavní problém, protože když vybudujeme společnou evropskou armádu, jejímž cílem bude například vnější ochrana schengenského prostoru, a když se neshodujeme na evropské úrovni nad mechanismy fungování prostupnosti tohoto prostoru a podobně a nemáme v tomto doktrinální shodu, tak i ta případná společná armáda bude naprosto bezzubá, protože jí nebude prostě jasné, co má dělat. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Ano. Prosím. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím si, že tady není důvod k tomu, abychom v této věci polemizovali. Myslím, že to tak je, že pokud se budeme bavit o posílené spolupráci v oblasti obrany, v té první fázi třeba o nějakých společných evropských jednotkách, které budeme schopni v reálném čase mobilizovat, tak musí být zřejmé, jakým způsobem tyto jednotky mohou být nasazeny, za jakých podmínek a jaký bude účel jejich nasazení. To je myslím evidentní. Já jenom musím říci, že moje praktická zkušenost je taková, že Evropa prostě neměla vytvořeny elementární kapacity na to, aby zvládla migrační krizi toho rozsahu, který jsme teď zažili a který bohužel ještě nějakou dobu budeme zažívat. To znamená, musíme mít vytvořené kapacity a teprve... My jsme vlastně ad hoc mobilizovali posílení kapacit frontexu. Nebyla tady vytvořená žádná společná evropská pobřežní a pohraniční stráž. A já třeba ten projekt společné evropské pohraniční a pobřežní stráže pokládám za určitý průlom, který se povedl pod dojmem migrační krize, tak věci, které by jinak trvaly roky a roky, proti kterým na začátku řada zemí protestovala jako zásah do své suverenity, tak díky té současné situaci se podařilo během několika měsíců vlastně absolvovat celý proces vytvoření společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. Myslím si, že to je příklad toho, jak by mohla i do budoucna ta posílená vojenská spolupráce v rámci Evropské unie fungovat. Určitě souhlasím s tím, že primární je, abychom si plnili naše vlastní domácí úkoly, abychom udrželi trajektorii posilování výdajů na obranu i v příštích letech. Ono to samozřejmě teď bylo o něco jednodušší v důsledku silné hospodářské konjunktury, kterou Česká republika zažívá. Máme skutečně velmi dobré plnění státního rozpočtu. Vybíráme dobře daně. Takže se daří navyšovat výdaje na obranu. Ale samozřejmě potřebujeme dlouholetý proces tak, abychom se dostali k tomu cíli, na kterém se dohodla naše koalice, to znamená, aby se výdaje na obranu pohybovaly alespoň na 1,4 hrubého domácího produktu kolem roku 2020. *** (15.40 hodin) Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Váš čas, pane premiére. Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šincla, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, začátkem tohoto školního roku se v médiích objevily zprávy, jako například objem mezd učitelů se zvýší o 8 %, tarifní plat o 6 %, platy nepedagogických pracovníků ve školství vzrostou v objemu o 5 %, tarif o 4 %, vše už k 1. září. Toho 1. září jako člen jedné ze školních rad jedné základní školy jsem si tuto věc šel osobně ověřit, jestli to opravdu takto je. Opravdu tomu

takto nebylo. Nevím, jestli to víte, nicméně pan ředitel mi řekl, že se to tedy chystá a bude to někdy kousíček později. Nevím, jestli to víte, ale i po tomto zvýšení platů učitelů s vysokoškolským vzděláním bude průměrný navýšený plat učitele s praxí například 19 let cca 24 tis. korun hrubého, což je o 3 tis. korun nižší plat, než je průměrný plat v České republice. Podle mě je smutné a demotivující to, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky placenými také z veřejných prostředků jsou jejich platy hluboko například za lékaři, právníky, techniky nebo vysokoškolsky vzdělanými pracovníky ve veřejné správě. To považuji u profese, kde je nutné vysokoškolské vzdělání a která vzdělává naše děti, za velice nízké. Za tento příjem podle mého názoru učitel sotva uživí rodinu, a proto mnozí z nich mají ještě další zaměstnání nebo jdou raději pracovat jinam než do našich škol. Důsledkem tohoto stavu je i to, že chybějí kvalitní učitelů jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie. Moje otázka je, vážený pane premiére, co s tím hodláte dělat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, bavíme se teď o regionálním školství. Vláda může přímo svým rozhodnutím naštěstí ovlivnit otázku výše platu v regionálním školství. Je to díky tomu, že dotace na platy na základních školách a středních školách jsou poskytovány účelově, to znamená přímo krajům, které potom finanční prostředky podle metodiky schválené Ministerstvem školství rozděluji. Tady máme jasný nástroj, který vládě umožňuje, aby svým rozhodnutím přímo ze státního rozpočtu zlepšovala v příštích letech platy zaměstnanců regionálního školství, to znamená na základních a středních školách. My jsme si dobře vědomi toho, co zde říkal pan poslanec Šincl, to znamená když se podíváme na kvalifikaci zaměstnanců ve školství a podíváme se na to, jaký je průměrný plat ve stejné kvalifikaci v národním hospodářství, tak zaostáváme. Cílem by mělo být, aby naše děti učili dobře odměňovaní a dobře motivovaní učitelé. Jenom tak můžeme reálně zajistit zvýšení kvality ve školství. Co jsme udělali? My jsme za dva roky, když vezmu čistě poslední dva roky, třikrát zvýšili tarifní platy ve školství. Vláda ovlivňuje platy tím, že může valorizovat platové tabulky, které jsou centrální, to znamená, že i tady máme nástroj, který máme k dispozici. A za tyto dva roky jsme třikrát zvýšili tarifní plat ve školství, to znamená, že pokud jde o pedagogické pracovníky, tak se za tři roky jejich platový tarif zvýšil o více než 12 %. Když vezmu trojí zvýšení za poslední dva roky, tak největší nastává k 1. září letošního roku. Vláda schválila tarifní změnu v srpnu, takže platí od 1. září letošního roku a měla by se zohlednit ve výplatách, které dostanou zaměstnanci v regionálním školství za měsíc září s tím, že objem peněz na platy v regionálním školství se navýšil o 8 % a tarifní plat vzrostl pro učitele o 6 % a pro ostatní nepedagogické pracovníky ve školství se platový tarif zvýšil o 4 %, to znamená nezapomínáme ani na ty pracovníky ve školství, kteří přímo neučí, ale pomáhají v technickém zázemí, zajišťují provoz škol a tam se snažíme také, aby platy šly nahoru. Já se domnívám, že bychom ve zvýšení platů zaměstnanců v regionálním školství, učitelům měli pokračovat i v příštích letech. Letošní zvýšení objemu mezd o 8 % od 1. září by rozhodně nemělo být poslední a měli bychom obdobně vysoký nárůst platů připravit i v rámci státního rozpočtu na rok 2018, protože jenom pokud budeme pokračovat několik let po sobě ve výrazném nárůstu platů učitelů, tak jsme schopni dosáhnout toho, aby se průměrný plat učitele v regionálním školství dostal přes 40 tis. korun hrubého. Příští rok to bude tak, že průměrný plat učitele v regionálním školství se dostane přes 31 tis. korun hrubého. A byl bych rád, kdybychom v příštích letech zajistili, že vyšleme tento jasný signál, že se vyplatí nejenom studovat pedagogické fakulty, ale že potom je i zajímavé jít učit do regionálního školství a myslím, že by to mohlo výrazně pomoci zlepšit fungování našich škol, zvýšit zájem mladých lidí o profesi učitele, ať už na základní škole nebo třeba na střední škole. A druhá poznámka, kterou bych chtěl k tomu říci, že nejde jenom o tarifní platy, ale jde o celkové podmínky pro vzdělávání. A tady pokládám za strašně důležité, aby se podařilo schválit reformu financování regionálního školství, protože po téhle reformě se volá už dlouhá léta. My jsme předložili konkrétní návrh a je zde šance, aby konečně jednotlivé školy nebyly financovány čistě

podle počtu žáků, jak je tomu doteď, ale aby byly financovány podle výuky, to znamená podle hodin, podle oborů, které vyučují, to znamená, abychom změnili systém financování regionálního školství, a to si myslím, že je věc, kterou pokud bychom byli schopni do voleb dotáhnout do konce, tak to bude rovněž pozitivní signál i pro příští roky pro všechny, kdo v našem regionálním školství pracují. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňují otázku. Prosím, máte slovo. Poslanec Ladislav Šincl: Pane premiére, ta procenta, která jste tady říkal, vypadají moc pěkně, ale potom realita vypadá trošičku hůř. Já jsem byl jenom zhrozen z toho, že to je těch 24 tis. Oceňuji to, že tam dochází k nějakému navýšení, nicméně vám ale tady mohu slíbit, že vám nedám pokoj do té doby, dokud nebude naplněn ten váš zde vyřčený slib, že to bude tedy těch 31 tis. či 40 tis. korun pro vysokoškolsky vzdělaného člověka, který učí naše děti. Nicméně jste se zmínil ještě o jedné kategorii ve školství, a to jsou nepedagogičtí pracovníci. Já osobně, abyste věděl, jsem si zjistil, kolik je průměrný plat tohoto pracovníka a ten je zdrcujících 11 tis. až 12 tis. korun hrubého. Já si myslím, že to je opravdu ještě dokonce pod hranicí takzvané příjmové chudoby. Často se divím těmto lidem, že vůbec za takovou mzdu chtějí pracovat. Tito lidé pracují a ti jiní, kteří pobírají dávky, dosahují možná daleko většího příjmu než tito lidé, kteří pracují ve školách jako nepedagogičtí pracovníci. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já se vás chci zeptat. Jste ochoten ve vládě bojovat i za tyto lidi, za tyto kuchařky, ekonomky, školníky a podobně? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Prosím, pane premiére, o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem si vědom toho, že u řady těchto pracovníků na základních a středních školách, kteří se starají o zajištění technického provozu škol, se jejich platy pohybují velmi často nad minimální mzdou. Jeden z nástrojů, který vláda může použít pro zlepšování odměny pro tyto lidi, je otázka zvýšení minimální mzdy. Já bych byl rád, kdyby se od 1. ledna příštího roku minimální mzda zvýšila alespoň na 11 tis. korun hrubého - to je jedna z věcí. Druhá věc. Když jsem mluvil o tom, že během dvou let jsme třikrát zvedli tarifní platy, tak jsme je třikrát zvedli i pro ostatní pracovníky v regionálním školství. Teď je zvýšení tarifních platů pro pracovníky, kteří nejsou pedagogy a technicky zajišťují provoz škol, od 1. září o 4 %. Učitelům se zvedly tarify o 6 %, těm ostatním pracovníkům o 4 %. Objem mezd učitelů se zvýšil o 8 %. Rozhodně na ně nezapomínáme. Myslím, že je to důležité, abychom i tímto směrem postupovali. Jako druhý nástroj budeme i nadále chtít používat růst minimální mzdy. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím v tuto chvíli dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Tomio Okamura, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo. *** (15.50 hodin) Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vy a vaše vláda jste odmítli tento týden ve Sněmovně návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jednat o zbavení občanství a zákazu vstupu do České republiky pro teroristy, pro ty, kdo bojovali v řadách Islámského státu a další extrémně nebezpečné osoby. Přitom už od loňského roku prosakují zprávy o českých občanech, kteří bojují v řadách Islámského státu. Navrhujeme v našem hnutí SPD změnu Ústavy a souvisejících zákonů v tomto smyslu. Je třeba nejen úprava čl. 12 Ústavy, kde je potřeba v souvislosti s terorismem, vlastizradou či spoluprací s nepřítelem vypustit větu "Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství." Ale je také potřeba úprava trestního zákona, který by měl za vlastizradu, terorismus a spolupráci s nepřítelem stanovit trest zbavení českého občanství s doživotním zákazem vstupu na území České republiky. Jak vaše vláda hodlá chránit české občany před muslimskými teroristy, když odmítáte možnost odebírání občanství? Podobnou praxi přitom již prosazují ve Francii či v Holandsku. Z praxe víme, že za většinou teroru v Evropě byli navrátilí veteráni džihádu, kteří pak pokračovali v boji ve své

hostitelské anebo mateřské zemi v Evropě. A samozřejmě ještě infikovali extrémismem další lidi, ať už na svobodě, nebo ve vězení. Proč zavíráte oči před tímto reálným problémem? Bezesporu máte přesnější zprávy o muslimech s českým občanstvím, kteří bojují v řadách islamistů. Hodláte je vítat v naší republice tak jako ostatní islamisty? A jenom k tomu dodávám, že mi připadá jednání vlády resp. po třech letech ve Sněmovně jsem již plně o tom přesvědčen, že místo, abyste řešili věci vždycky v předstihu než ten problém přijde, tak vždycky všechno řešíte až pozdě, když vám to nakáže Evropská unie anebo když ten problém už tady reálně je, stojí nás to obrovské peníze. Ostatně jste mi sám potvrdil ve své odpovědi na interpelaci před půl rokem, že jste již vyčlenili několik miliard korun jenom na přijímání a vůbec práci se stávajícími migranty do České republiky. A ty mohly být použity třeba na naše důchodce. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci odmítnout myšlenku resp. informace, které se objevily v médiích, o tom, že když soutěžíme finanční prostředky na pomoc azylantům, že se připravujeme na nějaký příliv uprchlíků do České republiky. Tady se jednalo o zajištění integrace pro zhruba 6 000 cizinců na několik let. A jenom připomínám, že ročně dostávají azyl nebo mezinárodní ochranu něco mezi 700, 1 000 lidí, pravidelně v České republice. To není žádný nový jev. Takže když si to přepočteme, tak se v zásadě jedná o zajištění integrace pro lidi, kteří standardně každý rok dostávají v České republice azyl. Možná to pro vás bude překvapení, ale nejvíce azylantů do České republiky stále přichází z Ukrajiny. Na druhém místě jsou azylanti z Ruska, pak se pohybují azylanti např. z Kuby. Objevují se žádosti o azyl z Číny, jsou také azylanti z Iráku nebo ze Sýrie. Ale ti se pohybují až na dalších místech z hlediska tabulky. Takže skutečně největší počet lidí, které budeme integrovat v příštích letech, tak budou pravděpodobně i nadále lidé, kteří získali azyl a přišli z Ukrajiny nebo přišli z Ruska nebo přišli z Kuby. Já tady nevidím nějaký bezpečnostní problém pokud jde o integraci těchto lidí v naší zemi. Takže rozhodně chci odmítnout šíření fám o tom, že vynakládáme miliardy na velký příliv uprchlíků do České republiky. Standardně se staráme o standardní azylanty, kteří každý rok do České republiky přicházejí. A nevšiml jsem si, že by pan poslanec Okamura nebo kdokoli jiný před pěti, šesti nebo deseti lety zpochybňoval, že tady každý rok dáváme 700, 800 azylů nebo mezinárodních ochran v České republice. Druhá poznámka, opět, prosím, aby zpráva Bezpečnostní informační služby nebyla dezinterpretována. Pokud zpráva BIS, která byla zveřejněna, hovoří o tom, že některé osoby odešly z České republiky do Sýrie pravděpodobně bojovat v řadách Islámského státu, tak se nejedná o občany České republiky. Nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách Islámského státu. Ty informace se vesměs týkaly osob, které pobývaly na území České republiky a odešly z území České republiky. To neznamená, že to byli občané České republiky. Na území České republiky mohou přece pobývat i lidé, kteří nejsou občany České republiky. Samozřejmě mají třeba povolený pobyt v rámci vízového režimu. Takže nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách IS. Bezpečnostní informací služba má podle své zprávy informace o občanech, kteří pobývali na území České republiky a zřejmě odešli do Sýrie bojovat do řad IS. Je to několik osob a určitě platí pro futuro, že jedním z důležitých cílů naší bezpečnostní politiky je mít kontrolu nad pohybem osob, které by se eventuálně chtěly vracet o Evropy, je podezření, že bojovaly v řadách IS. Tady musí být jasná kontrola vlády nad pohybem těchto osob a budeme na tom intenzivně spolupracovat s našimi německými, francouzskými, rakouskými, slovenskými a dalšími partnery tak, abychom lidem v České republice zajistili maximální bezpečnost. Takže rozhodně nepodceňujeme problém navrátilců do Evropy ze Sýrie nebo z Iráku, ale tento problém je v České republice minimalizován právě tím, že čeští občané neodcházejí, aby bojovali v řadách IS. Nevíme o žádném českém občanovi, který by bojoval v Sýrii v řadách IS.

Pokud jde o další pravidla, já si nemyslím, že bychom tím, že budeme omezovat občanská práva, občanské svobody, zabránili teroristům, aby útočili na území České republiky. Je potřeba postupovat jinak. Je potřeba postupovat tak, abychom měli mnohem více informací, abychom měli připravované, motivované bezpečnostní složky, abychom měli dobře vybavené tajné služby, které budou mít silné partnerské vztahy a budou mít schopnost získávat relevantní informace. Musíme prostě působit preventivně. A toto působení neznamená, že bychom měli plošně zbavovat lidi občanských práv nebo omezovat svobody v České republice. Touhle cestou vláda v žádném případě nepůjde a ani jít nechce. Přijímáme konkrétní, efektivní, včasná bezpečnostní opatření. Nikdo nás k tomu nemusí vyzývat, ani opozice v této Poslanecké sněmovně. To, že jsme navýšili rozpočty bezpečnostních služeb, policie, armády, hasičů, to bylo vlastní rozhodnutí naší vlády. Já jsem rád, že jsme to udělali včas, protože budeme lépe připraveni. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku, prosím. Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, děkuji za "skvělou odpověď". Tak teď jste ukázal priority vaší vlády. Radši dáte půl miliardy korun na 6 000 migrantů místo toho, abyste integroval do normální slušné společnosti dva miliony našich seniorů, kteří těžko přežívají. Milion zdravotně postižených lidí, kteří mají nízké příjmy. Radši to dáte na integraci cizinců! Přesně jste teď řekl vaše priority. A v tom nevidíte problém. Stejně tak říkáte, že nechcete omezovat občanské svobody. Vždyť jenom letos jste tady navrhli omezení držení zbraní, legálního držení zbraní. Já jsem hlasoval proti. Vždyť před nedávnem jste tady navrhl zpřísnění shromažďovacího zákona. Vždyť vy děláte přesný opak a teď přímo lžete televizním divákům České televize! Vždyť to je úplně neuvěřitelné. Dále, vy jste vůbec neodpověděl na otázku, jestli zbavování občanství teroristům považujete za omezení svobody, to je divné. A že prý nevíte, že by se tady nacházeli. No to nevěděli ani přeci v západní Evropě, dokud neudělali teroristický útok! Takže to je úplně šílené! Skutečně, vaše vláda řeší problémy až když nastanou, když je pozdě, když už to stojí peníze a životy. (Upozornění na čas.) Děkuju za vaši odpověď, protože to je opravdu úplně flagrantní přiznání politiky. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, váš čas vypršel, prosím, abyste ho nepřekračoval. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já mám skoro pocit z vystoupení pana poslance Okamury, že ho mrzí, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Pane poslanče, je to tak! Možná vás to štve, možná byste si přál jiný výsledek, ale podle mezinárodního srovnání Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě! Zůstane to tak, pane poslanče Okamuro, prostřednictvím paní předsedající. Budeme chtít zůstat šestou nejbezpečnější zemí na světě. Chováme se podle toho. Jak naše bezpečnostní, tak naše azylová politika, naše migrační politika je nastavena tak, abychom zůstali bezpečnou zemí a garantovali to občanům. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a s poslední interpelací na pana premiéra v tomto dni poprosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo. *** (16.00 hodin) Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pane premiére, Úsvit dlouhou dobu kritizuje neprůhlednost financování a hlavně činnost některých neziskových organizací, jejichž činnost je absolutně neprůhledná a jež za státní peníze provádějí cenzuru. Včera nás s konceptem jedné takové organizace, a to organizace HateFree, seznámil v rozhovoru pro rádio impuls její koordinátor Lukáš Houdek. Zkráceně řekl: Cílem je cenzurovat sociální sítě, Facebook, cílem je potlačovat svobodnou diskusi. Podle slov pana Houdka je hlavní náplní HateFree moderovaná diskuse na jejích facebookových stránkách a registrace a samolepky HateFree míst, kterých je 220. Jak uvedl, rozpočet na tři roky je 16 mil. Kč, které dostávají od vlády. Nedávno byla také zveřejněna informace, že ministr Dienstbier se ze své pozice člena vlády pokoušel prosadit, aby soukromá společnost Facebook provozující sociální síť umožnila v rámci

své struktury působení cenzora placeného vládou ČR. Ten měl za úkol mazat nevhodné příspěvky. Budu citovat experta na extremismus, který k organizacím typu HateFree řekl, že podporují proimigrační scénu v přestřelkách s odpůrci nelegální imigrace, mají blízko ke krajní levici, jsou radikální a ty, kteří s nimi nesouhlasí, označují za xenofoby a rasisty. Souhlasíme s tím, že nenávist nepatří do české společnosti, ale na druhou stranu vaše vláda podporuje organizace, které mají za úkol očernit každého, kdo nesouhlasí s vládní politikou a kdo nesouhlasí s vládní politikou a kdo nesouhlasí s velmi nebezpečným přijímáním nelegálních imigrantů. Za státní peníze, a to v řádech desítek milionů korun, které by se daly využít daleko lépe, ať už jsou to školky, sport nebo bydlení. Chci se vás, pane premiére, zeptat, jak můžete připustit cenzuru placenou z peněz daňových poplatníků a jakým způsobem zasáhnete proti mrhání tak obrovskými prostředky na vylepování samolepek (Mpř. Pokorná Jermanová: Váš čas!) a omezování svobody projevu našich občanů. Děkuji za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já si myslím, že situace je zřejmá. Jakékoliv zásahy do svobody šíření informací na internetu mohou probíhat pouze na základě zákona. Chci připomenout, že v této Poslanecké sněmovně byla vedena poměrně široká diskuse o tom, aby vlastně poprvé byla dána takováto pravomoc Ministerstvu financí v souvislosti s bojem proti nelegálnímu hazardu na internetu, a byla to tato Poslanecká sněmovna, která souhlasila s tím, že bude dána možnost Ministerstva financí zasahovat proti provozu nelegálního hazardu, nepovoleného hazardu na síti internet. Čili toto je, pokud vím, jediný zásah, který byl proveden legálně a na základě schválených zákonů a bude realizován od 1. ledna příštího roku, kdy bude platit nový zákon o loteriích. Jinak ani vláda, ani kdokoliv jiný, ani žádná nevládní nezisková organizace nemůže omezovat práva občanů fungovat na sociálních sítích, a jsou to ti, kdo tyto sociální sítě provozují, kdo stanoví pravidla hry. To znamená, ten, kdo provozuje Facebook, stanoví pravidla hry, za kterých funguje tato sociální síť, a to se týká i dalších sociálních sítí. To neznamená, že by nebylo možné s těmito provozovateli diskutovat o tom, jaké oni tyto standardy mají, pro jaké standardy se rozhodli, pro jaká pravidla se rozhodli, a ani mně se nelíbí to, s čím se mohou uživatelé setkat na sociálních sítích, ale to neznamená, že by tato vláda chtěla jakýmkoliv způsobem cenzurovat volnou svobodnou názorovou diskusi. Ale to, že kritizujete vládu, na tom přeci není nic špatného, ale je důležité, aby tím, že něco kritizujete, někoho kritizujete, tak abyste současně nezasahoval jeho základní lidská práva a svobody. To znamená, není možné šířit nenávist, která je újmou lidských práv, svobod kohokoliv jiného. Máte právo kdokoliv říkat své názory, kritické názory vůči komukoliv, ale je důležité, abyste nezasahoval do jeho osobnostních, ústavou garantovaných práv, a od toho je tady soudní systém, aby samozřejmě dbal na to, že tato práva budou respektována, byť tady bude realizována naprosto volná a otevřená názorová debata. Takže tolik jenom na margo podezření z toho, že by snad vláda chtěla cenzurovat internet. Jediný zásah byl proveden na základě rozhodnutí Parlamentu, se kterým tato Poslanecká sněmovna souhlasila a týká se regulace hazardu na internetu. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Má na ni samozřejmě nárok. Já jenom upozorňuji, že už bychom se měli věnovat interpelacím na ostatní členy vlády. Prosím, máte slovo. Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Bude velmi rychlá doplňující otázka. Já jsem se ptal na to, jak je možné, že nezisková organizace HateFree, která se zaštiťuje tím, že působí pro vládu na sociálních sítích a rozlepuje samolepky, čerpá ze státního rozpočtu 16 mil. Kč. Dámy a pánové, 16 mil. Kč! To byla ta otázka: Jak je možné, že vláda s něčím takovým souhlasí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pan premiér bude reagovat. Prosím o odpověď tedy. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jakákoliv podpora neziskového sektoru je založena na grantových programech. To znamená, jednotlivé vládní instituce, vládní instituce vypisují grantová schémata, do nichž se mohou občanská sdružení hlásit, a v rámci těchto grantových schémat jsou potom financovány nebo podporovány jejich aktivity. Já myslím, že to známe z celostátní úrovně,

známe to i z krajské úrovně a samozřejmě je otázkou, jaká je politika vlády, jaké veřejně prospěšné aktivity vláda podporuje. Já si myslím, že je důležité, abychom poukazovali na to, že nelze ve společnosti šířit nenávist vůči menšinám, že nelze ve společnosti vést debatu tím, že se narušují práva někoho jiného, a já si myslím, že vůbec není špatně, pokud je na takové věci upozorňováno. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére, a nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Pěnčíkovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo. Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já už nebudu celý ten problém znovu vysvětlovat, vy ty informace všechny máte, ale už je to zase více jak čtvrt roku, co jsem se vás naposledy ptala, co se zpoplatněním obchvatu města Kroměříž bude. Chápu, že máte samozřejmě i jinou práci, ale přesto se vás ptám, co tedy se zpoplatněním obchvatu města Kroměříž bude? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v současné době jsou do časového zpoplatnění zahrnuty veškeré úseky dálniční sítě, až na některé výjimky. Tyto výjimky tvoří velice krátké úseky dálnic nenavazující na ostatní dálniční síť. Dále se jedná o úseky, které jsou jedinou přístupovou pozemní komunikací a v neposlední řadě se jedná o takzvané, my jim říkáme peážní úseky, což jsou úseky dálnic, po nichž jsou vedeny silnice I. třídy, které časovému zpoplatnění nepodléhají. Na základě vašeho požadavku a požadavků jiných poslanců či starostů obcí, které jsou postiženy nadměrnou dopravou, jež by mohla být přesunuta na dnes zpoplatněné pozemní komunikace, aktuálně prověřujeme celou situaci, zevrubně ji analyzujeme, abychom nalezli vhodné řešení, které bude koncepční, systémové a v souladu se zájmy občanů a celé ČR. Již nyní vám mohu sdělit, že dálnice D1, o níž se zmiňujete, v našich úvahách hraje významnou roli a není vyloučeno, že počínaje 1. lednem by mohl být stav ohledně časového zpoplatnění jiný než dnes. Nicméně všechny analýzy zatím probíhají, a pokud se k tomuto kroku rozhodneme, tak to bude ve vyhlášce, která určuje cenu dálničních známek. Chtěl bych tady říct, že ani na rok 2017 nepočítáme s tím, že bychom dálniční známku a její cenu měnili, a já doufám, že v nejbližší době dokončíme naše analýzy a oznámíte, jestli a které úseky by mohly být ze zpoplatnění vyjmuty. Já jsem se se situací v Kroměříži byl seznámit osobně, takže jsem celou situaci viděl. Byl jsem tam bohužel nebo bohudík zrovna v období, kdy nebyla špička, takže průjezd městem nebyl tak hrozný, ale věřím vám i všem ostatním, kteří mně říkají, že tím, že vlastně - a tady musím přiznat, že dálnice vede po bývalém obchvatu Kroměříže, tak v podstatě hlavní silnice přes Kroměříž vede přes jediný most a je jedinou přístupovou cestou z jednoho břehu řeky Moravy na druhý. Chci vás ubezpečit, že v nejbližší době padne rozhodnutí. Doufám, že jsem vás svojí odpovědí uspokojil. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. *** (16.10 hodin) Poslankyně Marie Pěnčíková: Ono tak nejde ani tolik o to, abyste uspokojoval nějakou svojí odpovědí mě. Já potřebuji uspokojit občany města Kroměříž, kteří ten problém opravdu vidí jako velice vážný. Mně opravdu není moc milé vás tady obtěžovat co tři měsíce interpelací na to samé téma, ale vy jste mi původně řekl, že to závisí na panu ministrovi financí Babišovi, já jsem interpelovala i jej. Ten mi sdělil, že to je čistě na vašem rozhodnutí, že on je ochotný o tom jednat, takže v podstatě jsem dospěla k závěru, že jste oba velice ochotní o tom jednat, ale stále se nejedná. Teď jsem se dověděla, že se tedy jedná, což je výborné, ale já už mám jenom jednu otázku - kdy bude tedy konečný termín, kdy se dovíme, jestli bude dálnice vyjmuta z poplatku. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra. Prosím.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní poslankyně Pěnčíková, prostřednictvím paní předsedající, tím, že jsem říkal, že doufám, že jsem uspokojil svojí odpovědí vás, tak vaším prostřednictvím i občany. Nejde o to samozřejmě, abychom se tady plácali po ramenou, abych se vyhnul nepříjemnému slovu, ale jde o to, abychom uspokojili naše občany a v tom já s vámi souhlasím. K vaší otázce. Ano, my jsme o tom jednali i s panem Babišem. Samozřejmě je to otázka potom chybějících investic nebo finančních prostředků. Já jsem přesvědčen, že hledáme řešení, které by bylo takové, že by mělo na mysli víc než ekonomiku občany naší země a jejich komfort při využívání pozemních komunikací. Předmětná vyhláška půjde do tří týdnů do meziresortního připomínkového řízení a tím pádem by to mělo být zcela jasné, v jaké podobě tam půjde. V meziresortním připomínkovém řízení samozřejmě může dospět ještě k nějakým změnám, ale tam už bude ten proces, tak jak běží. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Josef Zahradníček, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo. Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, přeji vám příjemné dobré odpoledne. Vážený pane ministře, je jistě velice dobré, že stále probíhají procesy zateplování panelových a rodinných domů, bytů a dalších objektů. Věřím, že se najdou i v dalších letech finanční prostředky a bude se v této činnosti pokračovat i v dalším období. Na co by se však nemělo zapomínat a více kontrolovat, je způsob vytápění zateplených objektů. U panelových domů nevidím problém, ty jsou totiž téměř ze sta procent vytápěny dálkově. Horší je situace v rodinných domech a objektech, které jsou vytápěny zemním plynem, a to formou různých spotřebičů jak na topení, tak i na ohřev teplé vody s odtahem do komína. Zapomíná se totiž na přívod vzduchu k těmto spotřebičům. Majitelé nemovitostí s touhou o maximální úsporu tepla a financí si neuvědomují, jakému nebezpečí uživatele vystavují. Tragických případů je v České republice nejvíce v Evropě. Toto nikdo nekontroluje. Když spotřebiče nefungují, přijde technik na opravu a zjistí, že do místnosti není přiveden přívod vzduchu a odmítne provést opravu či napsat revizní zprávu, a to z důvodu, že veškerá odpovědnost je na něm a potom je zle. Proto se vás ptám, vážený pane ministře: je vám tento stav znám a jaké případné kroky je třeba provést ke sjednání nápravy. Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady to s tím uspokojováním bude taky trochu složité, protože to, na co se vlastně ptáte, je věc, která je zjevně problém, ale bohužel to není záležitost, kterou může aktivně v této chvíli ovlivnit ministerstvo životního prostředí. Ona ta problematika provozu plynových kotlů se dotýká řady právních předpisů a ty jsou především v gesci Ministerstva vnitra s ohledem na předcházení požárům, to je právě třeba nařízení vlády č. 91/2010, tak předpisů v gesci MPO, což je třeba zákon 458/2000 Sb., což je energetický zákon a zde zakotvená povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami. Samozřejmě v tom hrají roli i stavební předpisy a příslušné technické normy. Ministerstvo životního prostředí opravdu mělo v minulosti, přibližně do roku 2012, v rámci zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, gesci nad provozem malých spalovacích zdrojů a také měření účinnosti spalování a množství vypouštěných látek, ale později byla tato kontrola zaměřena primárně na vnášení emisí do vnějšího ovzduší, což znamená, že v současné době se platný zákon 201/2012 o ochraně ovzduší dotýká právě pouze emisí do vnějšího ovzduší a MŽP tak nemá možnost žádným způsobem zasahovat do optimálního provozu těchto zařízení. Vy jste se ještě zmínil o vlastně kotlíkových dotacích. My v této chvíli opravdu hrajeme roli subjektu, který prostřednictvím ministerstva a prostřednictvím Státního fondu životního prostředí vlastně garantuje to, že ty kotle budou plnit příslušné technické normy, byť, jak víte, my vlastně nevyměňujeme starší plynové kotle, my vyměňujeme kotle na tuhá paliva první a druhé emisní třídy

za nové kotle včetně plynových, ale ta instalace a samozřejmě podmínky instalace potom už právě podléhají těm jiným technickým normám, resp. jsou v kompetenci jiných orgánů. Ale samozřejmě pokud si to budete přát, s radostí tuhle interpelaci předám zodpovědným kolegům. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a táži se, zda je zájem... Není zájem o doplňující otázku. Děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo. Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo a přeji krásné odpoledne všem, vážené kolegyně, vážení kolegové. Interpeluji paní ministryni školství ve věci podpory učňovského školství a kvality výuky na vysokých školách. V posledních dvou desetiletích se stalo společenskou prestiží mít vystudovanou vysokou školu a kdo absolvoval pouze učební obor, byl a stále je považován za méněcenného. A tak vysoké školy chrlí absolventy často neuplatnitelných oborů, kteří, ač s diplomem v ruce, jsou neumístitelní na trhu práce. Na druhou stranu se nám nedostává kvalifikovaných pracovníků v technických profesích, jako jsou soustružníci, frézaři, svářeči, pracovníci ve strojírenství či stavebnictví. Tyto profese pak často vykonávají osoby, které projdou krátkou rekvalifikací, což se pak často negativně odrazí na kvalitě jejich odvedené práce. Učňovské obory jsou tak stále nedoceňovány a být pouze vyučený nese často společenské stigma, pro nějž mladí lidé raději volí studium na vysoké škole, i když často mentálně na ni nemají. Vážená paní ministryně, proto se vás ptám. Připravuje Ministerstvo školství konkrétní opatření pro zvýšení prestiže učňovského školství a pokud ano, jaká? Chystá se Ministerstvo školství finančně podpořit střední učňovské školství a pokud ano, o jaké zvýšení se jedná oproti finanční podpoře let minulých? Jak spolupracuje Ministerstvo školství se zaměstnavateli v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných dělnických a řemeslných profesí? A poslední otázka: uvědomuje si Ministerstvo školství, jak mizerná je úroveň kvality vzdělávání na některých vysokých školách a pokud ano, jaká opatření připravuje? Děkuji, tentokrát zřejmě za písemnou odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Ano, paní poslankyni bude odpovězeno písemně. Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Jiří Junek bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci termínu výstavby D35 v úseku Opatovice-Časy-Ostrov. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Junek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, jsem poslancem zvoleným za Pardubický kraj, proto mě logicky zajímá výstavba páteřní komunikace D35, takže už jsem vás několikrát na toto téma interpeloval atd. atd. Protože dost často jsem slýchal, jak se měnily termíny, kdy bude zahájena výstavba prvního úseku v Pardubickém kraji, to znamená Opatovice-Časy, Časy-Ostrov, bylo to uváděno jako polovina roku 2016, konec roku 2016, začátek roku 2017, tak jsem vás v lednu letošního roku písemně interpeloval a žádal jsem vás o harmonogram výstavby tohoto úseku nebo celé D35. *** (16.20 hodin) (pokračuje Junek) Dovolte, abych citoval z vaší odpovědi, co se týká úseku Opatovice - Časy, Časy - Ostrov: Na úsecích Opatovice nad Labem - Časy - Ostrov byly zpracovány dokumentace pro stavební povolení a probíhá inženýrská činnost pro získání stavebních povolení. Zároveň probíhá majetkoprávní vypořádání. Na obou stavbách je vykoupeno přes 90 % pozemků. V roce 2015 bylo zahájeno zpracování zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby. Předpokládá se zahájení staveb na začátku roku 2017. Zhruba před měsícem jsem se z veřejných otevřených zdrojů v novinách dočetl, že termín zahájení zmiňovaného úseku je polovina roku 2018. Více méně mi tento termín i potvrdilo pardubické ŘSD. Chci se vás zeptat, zda tomu tak opravdu je, že se nám najednou zase termín posunul o rok a půl, kde se najednou tahle ta velká časová ztráta nabrala. A zdali tomu tak je, tak proč to tak je.

Děkuji za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Junku. Ve vztahu k dálnici 35 dochází aktuálně k řešení posledních pozemků a věcných břemen, která bude pro získání stavebních povolení nutno vypořádat. V některých případech se postupuje formou vyvlastnění z důvodu nedohody s vlastníkem. A ten údaj, který jste citoval, že je více než 90 % pozemků vykoupeno, je pravdivý. Současně probíhá výběrové řízení na záchranný archeologický průzkum, který je v této lokalitě velmi rozsáhlý. Za faktické zahájení prací je tak de facto možno opovažovat i samotné provedení tohoto archeologického průzkumu, který musí vždy vlastní stavební činnosti předcházet. Tady bych jenom rád podotkl, že jak na obou úsecích dálnice D35, to znamená Opatovice - Časy, Časy Ostrov, tak na dvou úsecích dálnice D11 je ten archeologický průzkum opravdu velmi rozsáhlý. Pro informaci bych rád uvedl, že když se sečtou náklady na archeologický výzkum na těchto čtyřech úsecích, tak poprvé přesáhly historicky zhruba jednu miliardu sto milionů korun. Je to proto, že archeologové i na vládě zdůvodňovali tento obrovský nárůst prostředků na archeologický výzkum tím, že obě lokality jsou archeologicky velmi významné. V podstatě kdybych trošku parafrázoval, co bylo řečeno, tak bude překopán archeologicky každý metr čtvereční té stopy dálnice. Takže opravdu toto je ten velký důvod, který by mohl mít vliv na nějaké posunutí, ale já o tom budu za chvíli mluvit. Tento úsek nebo oba dva ty úseky se právě potýkaly s tím, že mají EIA podle zákona 244, to znamená, že před vstupem do Evropské unie. Dobrá zpráva je, že oba úseky se dostaly jako jeden do těch devíti úseků, ve kterých bude EIA na základě ověřovacího stanoviska ověřena. Stanovisko EIA předpokládáme, že bude vydáno v tomto zvláštním režimu paragrafu 23a zákona o EIA po jeho aktuálně rychle přijaté novele. Předpokládáme jeho vydání v průběhu podzimu tak, abychom o stavební povolení mohli žádat v prvním kvartálu roku 2017. Zároveň ještě do konce září tohoto roku zahájíme i samostatné výběrové řízení na zhotovitele, a to formou užšího řízení. Rád bych podotkl, že odůvodnění veřejné zakázky vláda už schválila u obou úseků a chystá se vypsání. Bude dvoukolové. V prvním kole se bude pouze posuzovat kvalifikace neomezeného počtu dodavatelů a v druhém kole se bude vybírat samotný zhotovitel, tím pádem bychom měli zhotovitele pravděpodobně vybraného ještě před platností stavebního povolení. Co se týká dalších kroků po ukončení EIA, předpokládám, že to bude - budeme tlačit na to, a ty peníze se taky platí tak velké proto, aby to bylo co nejdřív, tak já věřím, že fyzické předání, nebo mám tady napsáno od úřadu, že fyzické předání staveniště zhotoviteli by mělo proběhnout do podzimu roku 2017. Takže 2017 by měl proběhnout archeologický průzkum a mělo by se začít se stavební činností. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku a nemusí se k tomu hlásit. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Jiří Junek: No já tedy nevím, jestli můžu být s odpovědí spokojen, protože já jsem se vlastně v tuto chvíli dozvěděl, že vlastně jsme na tom velice dobře, protože tím, že jste řekl, že archeologie se může počítat do zahájení stavby, tak my jsme vlastně v předstihu. Tak to je úžasná zpráva. Ono se sice začne stavět 2018, ale my jsme vlastně v předstihu. Nezlobte se na mne, prostě z novin čteme "Zahájíme stavbu v polovině 2018.", teď mi říkáte, že archeologie je vlastně součástí zahájení stavby. Tak to podle mne není. A navíc vy, když jste mi

psal tu písemnou odpověď na interpelaci, to byl únor 2016 a v té době vy jste o archeologii nevěděli. Vy přece víte, jak na D11 byla ta archeologie náročná, pracná atd. Tak s tím už jste v té době museli počítat. Tím pádem byste mi do té odpovědi nemohli psát, že výstavba bude zahájena 2017 na začátku roku. To neštimuje. A další věc - jenom poznámka k té ceně. Vy jste říkal, že je obrovský objem v té archeologii. Tak jenom bych chtěl upozornit na to, že velká část té ceny je za skrývku, která k tomu musí také vést atd. Tak abychom zase všechno neházeli na archeology, jak nám prodražují stavby a časově nám tu stavbu natahují. Na to bych taky dával pozor a na to bych chtěl upozornit. Ale říkám, došlo k malému zázraku, že vlastně jsme na tom lépe, než jsme vůbec byli. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, když budu trošku pokračovat ve vaší ironii, máte pravdu, protože ta skrývka by se musela udělat, i kdyby tam ta archeologie byla nebo nebyla. Takže když budu dělat skrývku horniny a horních vrstev zeminy pro archeologický průzkum, tak vlastně zahajuji stavby, protože tuto práci bych musel udělat i v normální stavební činnosti. Že ta bude potom přerušena, bude se dělat archeologický průzkum a po jeho ukončení bude dále pokračovat stavební činnost, tak to prostě probíhá na všech stavbách. Nechtěl jsem svým projevem nebo svým vysvětlením kritizovat tu rozsáhlost archeologického výzkumu nebo průzkumu. Já jsem chtěl upozornit, že nás to trošku zarazilo. Protože když vezmu, že archeologický průzkum například dálnice D8 v té trase, která se dokončuje sice dlouho, stál 30 milionů, a tady stojí na toto úseku - mám takový pocit - 500 milionů, tak ten rozdíl je opravdu velký. A je to v souladu se zákonem a s tím, co je v právním řádu České republiky. My jsme jím povinni se držet a my se ho prostě držet musíme a budeme. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci privatizace bytů ČEZ. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ve věci kritické situace zhruba tří tisíc lidí žijících v nájemních bytech na pražské Písnici a dalších ve Vršovicích. Hrozí jim urychlená bytová privatizace. Ta už byla v roce 2003, kdy urychleně si rozprodali chaty, auta, vzali si nevýhodné úvěry, jen aby na to měli, no a potom firma, která tyto byty vlastní, tedy ČEZ, privatizaci zrušila. ČEZ, jemuž - jak už jsem řekla - byty patří a který se ohání péčí řádného hospodáře, aniž by toto heslo v praxi při investování do bytů naplňoval, nastavil takové podmínky privatizace, na něž nájemníci nemohou dosáhnout a pochopitelně mají strach, co bude dál. Jestli to získá developer, který jim nasadí vysoké nájemné, nebo prodá dalšímu třetímu subjektu. Vznikla tam petice, jsou demonstrace. Upozorňuji na to, že se jedná o podnikové byty. Sami zaměstnanci bývalí i současní do bytů investovali, nebo bývalé podnikové byty. Platí vysoké nájemné. *** (16.30 hodin) (pokračuje Semelová) Ty byty vlastně už dávno zaplatili a také jim bylo přislíbeno, že po odpracování určitého počtu let na ně budou zdarma převedeny. Přišel rok 1989, takže už se to nestalo. Zato byly zdarma převedeny ČEZu. Chci upozornit na to, že ČEZem vyhlášená soutěž na prodej Písnického sídliště obsahuje zásadní

pochybení. Jednak se jedná o to, že ČEZ svěřil prodej dvěma společnostem, mají prodat byty, pozemky a budovy občanského vybavení zájemcům nabízejícím nejvyšší cenu ve dvou veřejných soutěžích, prodej bytového fondu, prodej obchodního centra. Jednou je to firma Naxos, jednou firma Knight Frank, ani u jedné nelze zjistit jména konkrétních vlastníků, jejich akcie na jméno nejsou veřejně obchodovatelné. Je zde tedy podezření, že se nejedná o neschopnost úředníků, ale o podvod, jehož účelem je oklamat stát, ministerstva, dozorové orgány i nájemníky. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chci se zeptat, co s tím uděláte. Zároveň jsem vám chtěla předat podmínky, které si klade iniciativa Moje Písnice. Bohužel tady nejste, ale předala už jsem je premiéru Sobotkovi, s nímž určitě vřele komunikujete. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Kučera v šesté interpelaci bude interpelovat přítomného pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci volebního práva přistěhovalců. Pardon, pana ministra Dana Ťoka ve věci mýtného systému a výnosu do rozpočtu, omlouvám se. (Poznámka z okolí.) Rovněž přítomen, ano. Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, vážený pane ministře. Ministerstvo dopravy podepsalo kontrakt s dosavadním provozovatelem mýtného systému koncem srpna letošního roku. Původní kontrakt s firmou Kapsch vyprší na konci letošního roku a Ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Za tři roky nedokázalo Ministerstvo dopravy připravit otevřenou a technologicky neutrální soutěž na další správu mýtného systému. Uzavření dodatku na provoz mýtného systému považujeme za selhání ministra dopravy Dana Ťoka a vystavení Česka riziku soudu a arbitráži. Má otázka je na vás, pane ministře, jak zdůvodníte výpadek do příjmů státního rozpočtu v následujících letech oproti výnosům, které nabízí konkurenční systém. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře,máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Mám-li být úplně upřímný, tak jsem úplně nepochopil, na co mám odpovědět. Protože tím, že jsme uzavřeli ony dodatky v souladu s rozhodnutím vlády a v souladu s všemi materiály, které byly schváleny, čímž jsme vlastně odstartovali, nebo udělali další krok k tomu, abychom se dostali k otevřené soutěži, tak jsme právě zajistili tento výběr. Ne že jsme ho ohrozili. To znamená, bylo by možná dobře, kdybychom se bavili o tom, co se stalo, a ne o tom, co se může stát a o tom, co si kdo myslí. Já mám pocit, že se nám často stává, že člověka odsoudíme před tím, než se věcmi zabývá ten relevantní úřad, který se tím zabývat má. Já bych jenom chtěl opravit oblíbené omyly, a některé z nich padly tady při té promluvě. Ministerstvo dopravy se nedostalo do situace, že by nebylo schopné nebo že by nestihlo vypsat otevřené výběrové řízení. Ono ho prostě nemohlo vypsat. Ono nebylo lze ho vypsat proto, jakým způsobem byla podepsána smlouva v roce 2006 a v roce 2007. A já se nechci vracet k tomu, kdo a za jakých okolností takovou smlouvu podepsal, možná proč ji podepsal. Nicméně ta smlouva nepočítala s vlastním koncem. Já jsem to tady už i na této půdě několikrát vysvětloval. A v té smlouvě chybějí zásadní věci, které nám prostě nedovolily adekvátně a férově vypsat ono proklamované technologicky neutrální mýto. Že podpis toho dodatku, prodloužení a vyřešení všech těch okolností, které vlastně ... (nesrozumitelné) podpisu mýta nám celou záležitost dneska umožňují, my máme dneska ukončenu soutěž na výběr mýtného poradce. Teď dokončujeme debatu o rozsahu zpoplatnění. To znamená, všechny kroky k tomu, aby se to mýto mohlo otevřeně vysoutěžit, jsou nachystány. Jsem přesvědčen, že mýto se bude dále vybírat a že není důvod mluvit o nějakém výpadku. Natož už vůbec není už žádný důvod k tomu, abychom strašili veřejnost a kohokoliv jiného hrozbou arbitráží a soudů, protože není prostě o co se soudit. Jestli vy všichni víte, že to dopadne jinak, tak to, prosím, zkuste prokázat na faktech, nikoliv na domněnkách. Já jsem přesvědčen, že postup ministerstva byl v souladu s rozhodnutím vlády a byl v souladu se zájmem občanů této země.

Já bych ještě chtěl dodat jednu věc. Víte, to, že soukromá společnost, která nota bene nemá právní řekl bych oporu, nebo není žádná právní opora, abychom s ní vedli jakékoliv řízení, vyhrožuje a říká, že mýto zastaví občanům této republiky, že tady bude výpadek, tak to chápu, prostě oni se snaží o to, aby se dostali jakýmikoli prostředky k nějakému kšeftu. Ovšem že těmito zbraněmi haraší i veřejní činitelé, tak to úplně moc nechápu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych možná připomenul panu ministrovi Ťokovi, že dnes byli v téměř identické kauze odsouzeni dva bývalí primátoři města Prahy. Myslím, že argumentovali naprosto stejně, jako jste argumentoval vy. Takže si ten případ prostudujte, protože je to jedna z možných a velmi pravděpodobných variant. Já upřesním tu svou otázku. Konkurenční firma nabízí větší výnosy. Vy jste tím, že jste zadal přímo zakázku firmě Kapsch, tak jste Českou republiku o tyto výnosy připravil. Možná ano, možná ne. To bychom se dozvěděli ve výběrovém řízení. Můj dotaz je, jak tedy zdůvodníte to, že ty větší výnosy, které nabízí konkurence, rozpočet mít nebude. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, velmi jednoduše. To, že napíše někdo do novin, že je něco schopen udělat, nepodal nabídku, to říká. My jsme žádnou oficiální nabídku ani oficiální důvod k jakémukoliv jednání s touto firmou neměli a nota bene když si vzpomenu, tak jeden z dopisů, ve kterém říkají, co všechno dovedou, nabízeli mnohem menší slevu, než jsme dosáhli při vyjednávání my. Takže já nevím, co bych měl komu vysvětlovat. To je stejné, že může sem přijít někdo třetí, který řekne, že to bude České republice dělat zadarmo, pak mě můžete konfrontovat s tím, proč jsme to od něho nevzali, když to může dělat zadarmo. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, to byla odpověď na šestou interpelaci. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat tentokrát opravdu pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci volebního práva přistěhovalců. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající za ten úvod. Vážený pane ministře, není to tak dávno, co jsme na jednání Poslanecké sněmovny odmítli vládní návrh zákona, který ukládal povinnost obcím zřídit ve svých orgánech tak zvanou komisi pro národnostní menšiny. A při debatě na výboru pro veřejnou správu jsme taky diskutovali o tom, že máte chuť prosadit tak zvané volební právo cizinců v České republice. A myslím, že jste tam musel jasně slyšet odezvu napříč politickým spektrem, že "nic takového nechceme". Nicméně teď se znovu dozvídáme - já řeknu, že jsem bombardován maily lidí z celé České republiky, co to má znamenat, že chce vláda prosadit, a vy jako ministr, který je za to zodpovědný, volební právo cizinců v České republice, a to v situaci, která v Evropě není příliš růžová. Tak se vás chci zeptat, co je na tom pravdy, zdali opravdu takovýto institut podporujete a prosazujete a co vás k tomu případně vede. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď. *** (16.40 hodin) Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci. K dotazu, který tady byl vznesen, musím uvést, že jsem dal připomínku k návrhu zákona o pobytu cizinců, jejímž smyslem bylo, aby cizinci s trvalým pobytem na území České republiky mohli volit v komunálních volbách. Trvalý pobyt nemá automaticky každý cizinec, který přijde do České republiky. Podmínkou pro udělení trvalého pobytu je, že cizinec žije na území České republiky zpravidla minimálně pět let. Do této doby se ještě některé typy pobytu nezapočítávají vůbec, nebo ne zcela. Podmínkou je rovněž, že kromě těch zákonných náležitostí posoudí tuto žádost Ministerstvo vnitra včetně případných

bezpečnostních hledisek a rozhodne, že takový člověk dostane povolení k trvalému pobytu, tedy k tomu, že v České republice může v zásadě navždy zůstat. To se doopravdy netýká jakéhokoliv cizince, přistěhovalce, azylanta, uprchlíka, nebo jak se na tyto kategorie budeme dívat. Smyslem této připomínky je, že u lidí, kteří tady mají v zásadě povolení k definitivnímu trvalému pobytu, je dobré dělat všechno pro to, aby byli maximálně integrováni do společnosti. Pokud na území obce žijí déle, než pět let, často jsou tam aktivní i v různých veřejně prospěšných aktivitách, tak tento způsob jejich zapojení může k jejich integraci velmi významně přispět. Není to vůbec nic originálního, protože podobnou právní úpravu má řada evropských zemí. Zmínil bych zejména Slovensko, které úplně identickou úpravu volebního práva cizinců s trvalým pobytem přijalo ještě před vstupem do Evropské unie. Myslím, že to bylo v roce 2002, v každém případě před rokem 2004. Od té doby se tam cizinci s trvalým pobytem voleb účastní a žádné drama se na Slovensku nekoná, nevyvolává to tam žádné napětí, žádné protesty. Jediné, co se tomu dá vytknout je to, že by bylo dobré, kdyby i tam se cizinci ve větším počtu voleb účastnili. Nicméně, část cizinců tohoto práva využívá bez jakýchkoliv potíží nebo napětí, jak jsem uvedl. Čili moje připomínka k předloženému návrhu zákona z dílny Ministerstva vnitra se týkala této kategorie cizinců s trvalým pobytem. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Bendl: Vím, že institut trvalého pobytu je v podstatě evidenční záležitost. A za sebe říkám, že jsem přesvědčený, že volební právo má mít občan České republiky, ten kdo má občanství, platí zde daně a ne člověk, který není občanem České republiky. V tomhle se pravděpodobně rozcházíme v názoru a děkuji vám za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře. Vaše doplňující odpověď. Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Samozřejmě je to váš názor. Nicméně chtěl bych upozornit na to, že už ani dnes to tak v České republice není. Protože podle smluv, které tvoří primární právo Evropské unie v komunálních volbách, stejně tak jako ve volbách do Evropského parlamentu, má volební právo každý cizinec z evropské země, budeme-li tuto skupinu osob považovat vůbec za cizince. Nicméně volební právo čistě občanů je prolomeno už zde. A já jsem tady argumentoval ve vztahu k osobám s trvalým pobytem právě k jejich lepší integraci na území České republiky, protože si myslím, že pokud už se my sami rozhodneme, že tady povolíme nějakému cizinci natrvalo zůstat, je naším vlastním zájmem, aby nezůstal odstrčen na okraji, ale aby byl maximálně integrován do společnosti. Je to na komunální úrovni a jenom pro úplnost bych dodal, že v současné době je právo účasti v obecních volbách přiznáno všem dlouhodobě usazeným cizincům v těchto zemích v Evropské unii. V Irsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemí, Maďarsku, Finsku, Estonsku, Slovensku, Slovinsku, Lucembursku, Lotyšsku a Belgii. Takže je to poměrně běžná úprava a jak jsem říkal, jde tam o integraci cizinců, u nichž jsme se my sami rozhodli, že jim udělíme právo trvalého pobytu. A není to pouze evidenční záležitost. Je to rozhodnutí Ministerstva vnitra na základě poměrně tvrdě nastavených podmínek v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci, osmou, přednese pan poslanec Radim Holeček a bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci EET a výjimek. Prosím, pane poslanče. Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře. Před týdnem jsem se vrátil s dětmi z Chorvatska, kam jsem jel mimo jiné na vlastní kůži testovat EET. Poobědval jsem dvakrát v průběhu pobytu čevabčiči. Jednou v kamenné restauraci, jednou ve stánku. Na základě vytištěného paragonu spojeného s řádným odesláním informace do centrály vím, že jsem za tyto čevapy zaplatil v restauraci 55 kun, zatímco u stánku 45 kun.

DPH u prvního oběda činilo 7,15 kuny, u levnějšího stánkového 5,85 kuny. Chuťově bylo jídlo ze stánku s tím z restaurace zcela srovnatelné. Stánkový prodej chápu jako nedílnou součást stravovacích služeb. Vy nikoliv, pane ministře? Proč jste posunuli EET pro stánky s občerstvením až na březen 2018? Podle čeho interpretujete, že stánkový prodej není restaurační služba, ale maloobchod? To by mě zajímalo. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a velmi mu přeji, ať se to opravdu dozví. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Vít Kaňkovský, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kauzy Křižanov. Prosím, pane poslanče. Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Koncem dubna tohoto roku byla na území městyse Křižanov v kraji Vysočina odhalena jedna z největších varen pervitinu v České republice. Bylo zabaveno rozsáhlé množství metamfetaminu a dalších toxických látek. Už při samotném zásahu byla konstatována enormní kontaminace samotného objektu, okolní půdy a zejména vodních zdrojů se značnými riziky pro místní obyvatele včetně dětí. Vedení Křižanova okamžitě oslovilo představitele kraje Vysočina se žádostí o vyhlášení krizového stavu, což však orgány kraje odmítly. O součinnost při likvidaci následků tohoto nebezpečného stavu byly také požádáni orgány ochrany životního prostředí a orgány ochrany veřejného zdraví. V prvé fázi se jednalo zejména o toxikologickou analýzu vodních zdrojů, půdy a zhodnocení zdravotních rizik pro obyvatele. Bohužel ani krajská hygienická stanice ani později oslovený odbor hlavního hygienika občanům Křižanova nepomohl. Tento fakt vyústil v situaci, kdy si někteří občané na vlastní náklady nechali provést laboratorní vyšetření krve a rozbory vodních zdrojů a půdy. Podezření na závažnou kontaminaci toxickými látkami bylo potvrzeno. Bohužel ani toto příslušné orgány k činnosti nepřivedlo. I proto jsou občané Křižanova nadále vystaveni expozici toxických látek, byť již dále neužívají vlastní vodní zdroje. A tak dále obchází Křižanovem strach o zdravotní následky, zejména u dětí. Obyvatelé jsou zoufalí, zvažují právní kroky. Jak najít 40 milionů na sanační opatření, když všechny oslovené orgány tvrdí, že nemohou nic činit? Vážený pane ministře, postoje orgánů ochrany veřejného zdraví k této kauze jsou pro běžného občana i pro mne jako pro lékaře nepochopitelné. Jaký postoj k této vysoce nebezpečné situaci zaujme Ministerstvo zdravotnictví? Děkuji alespoň za písemnou odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci nepřetržitého nasazení. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře. Obrátila se na mě přítelkyně vojáka a stěžovala si na zneužívání § 31b zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Což je nepřetržité nasazení na území České republiky. Podle korespondence se obrátila i na vás, pane ministře, a na sekci dozoru a kontroly odboru inspekce ministra. Ta částečně přiznala oprávněné námitky týkající se spravedlnosti zákonné úpravy, odměny za práci v tomto režimu a byla navržena změna současné právní úpravy. Nicméně problém, který se v tomto konkrétním případě týká příslušníka, či příslušníků ochranné služby vojenské policie stále zůstává. Tím je možné zneužívání institutu nepřetržité vojenské služby z důvodu nenaplněnosti vojenských útvarů, fyzické a psychické přetížení vojáků z povolání. I když připouštím, že bychom museli posuzovat každý konkrétní případ. *** (16.50 hodin) (pokračuje Seďa) Vážený pane ministře, vím, že je připravena novela zákona o vojácích z povolání. Proto se ptám, zda bude lépe konkretizováno toto nepřetržité vojenské nasazení, protože v zákoně o ozbrojených

silách, na který se definice odvolává, toto blíže popsáno není. Přitom zařazení vojáka do tohoto režimu je možné za splnění dvou podmínek, a to vyžaduje-li to zájem služby s ohledem na specifickou povahu úkolu armády, podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., a zároveň tohoto cíle není možné dosáhnout bez zařazení do výše uvedeného režimu. A ještě jednu věc. Přes pochopení nad specifikami některých činností si myslím, že není spravedlivé, aby znění paragrafu dávalo tak velký prostor pro svévolné použití ze strany velitelů a také aby vedlo k diskriminaci mezi vojáky ve stejných hodnostech. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně. Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci přijímání trestních oznámení. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane ministře, v poslední době se často setkávám s lidmi, kteří se zabývají problematikou neplacení soudem stanoveného výživného, ať už jsou to advokáti, organizace, které se snaží svým klientům v této životní situaci pomoci, nebo přímo rodiče, převážně ženy, matky. Maminky mi líčí své příběhy, které mají často velmi podobný scénář. Bývalý manžel či přítel dlouhodobě neplatí výživné, když už, tak jednou za tři čtyři měsíce pošle nějakou symbolickou částku. Oficiálně nepracuje, majetek má psaný na někoho jiného a exekutoři jsou na něj krátcí. Matky se pak často ocitají v situaci, kdy nemají jinou možnost než podat trestní oznámení. Mnoho výpovědí má ještě jedno společné, a to je často zmiňovaná neochota policistů. Policisté by měli být rodičům v této tíživé životní situaci stoprocentně nápomocni. Místo toho však řada z nich od podání trestního oznámení odrazuje. Například mylně informují, že nelze na neplatiče výživného podat trestní oznámení, jelikož projevil snahu tím, že jednou za čas pošle symbolickou sumu. V § 196 ani 197 trestního zákoníku přitom nic o projevení snahy není. Jedinou možností je tzv. účinná lítost, tedy splacení dlužné částky před vyhlášením rozsudku. V některých konkrétních případech, se kterými jsem se měla možnost seznámit, byli policisté krajně nezdvořilí a během podávání trestního oznámení zaznívaly z úst policistů i poznámky typu: To jste nevěděla, s kým si pořizujete dítě? Měla jste si pořídit milionáře, který by vás živil. - To je opravdu skutečný případ. Uznejte, že takováto slova jsou přinejmenším za hranicí slušného chování. Nechci plošně kritizovat postup všech policistů. Vím, že spousta z nich dělá svou práci pečlivě a svědomitě. Nicméně i jim pak někteří kolegové kazí pověst. Vážený pane ministře, žádám vás, abyste v tomto sjednal nápravu. Uvažujete v této souvislosti např. o povinném školení policistů nejen v právní problematice související se zanedbáním povinné výživy, ale také např. v otázkách vztahové a rodinné politiky? Školení by mělo policistům objasnit výklad zmíněných ustanovení tak, aby byl užíván (Předsedající upozorňuje na čas.) skutečně k ochraně zanedbávaných dětí. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně. Pan poslanec Josef Nekl ve dvanácté interpelaci bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce k výzvě IUCN k Národnímu parku Šumava. Prosím, pane poslanče. Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, před několika dny byla veřejnost seznámena se stanoviskem světového kongresu Mezinárodního svazu ochrany přírody, který vyzývá Ministerstvo životního prostředí České republiky k nápravě péče o Národní park Šumava. Z toho je zřejmé, že problematika Národního parku Šumava je v mimořádné pozornosti nejen obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje, odborníků univerzit a ekologických organizací, ale i organizací, sdružující státy a ekologické organizace mezinárodní. Proto mám, vážený pane ministře, na vás tyto otázky: Je Česká republika či některá z ekologických organizací členem tohoto svazu? Jakým způsobem byla podána členům Mezinárodního svazu ochrany přírody informace o současném stavu a perspektivách dalšího rozvoje Národního parku Šumava? A jaké závazky z výzvy plynou pro Českou republiku a jak na výzvu bude Ministerstvo životního prostředí reagovat? Děkuji vám za vaše odpovědi. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane kolego, kolegyně, kolegové, především Česká republika je od roku 2000 rozhodnutím vlády členem Mezinárodní organizace ochrany přírody IUCN. Česká republika je tam zastoupena Ministerstvem životního prostředí. Kromě toho jsou v IUCN třeba agentury na ochranu přírody a krajiny, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a další subjekty, z nevládních organizací je tam třeba Český svaz ochránců přírody. Ta informace - a proto nás překvapilo, i když musím říct zcela na rovinu, že ne úplně, to rozhodnutí resp. ta proklamace IUCN... Totiž v květnu letošního roku se uskutečnilo jednání, dokonce zasedání Světové komise pro chráněná území v České republice a při této příležitosti probíhalo jednání i s ředitelem Národního parku Šumava a předsedkyní nejvyššího vědeckého orgánu IUCN pro chráněná území, na kterém bylo IUCN informováno o současném přístupu k péči o Národní park Šumava. Zástupci vědeckého orgánu IUCN se s představeným přístupem naprosto ztotožnili a o žádném dalším či okamžitém rozšiřování bezzásahového území nebyla vůbec žádná debata. Předmětné doporučení kongresu IUCN, které bylo navrženo velmi pravděpodobně Hnutím DUHA a pravděpodobně i Českým svazem ochránců přírody, bylo schváleno bez rozpravy v elektronickém hlasování společně s dalšími více jak 90 doporučeními. Jenom pro informaci, hlasování vlád dopadlo tak, že pro bylo 60 zemí, proti 1, zdrželo se 95 a hlasování nevládních organizací pro bylo 411, proti 20 a zdrželo se 256. Zdůrazňuji, bylo to jednání bez rozpravy a v zásadě to probíhá elektronickým hlasováním. Jaké závazky a výzvy plynou pro ČR, jak na výzvu bude Ministerstvo životního prostředí reagovat? Ministerstvo životního prostředí vzalo doporučení na vědomí tak, jak jsme konečně vydali i v tiskové zprávě, ale bereme ho jako doporučení nezávazné a takhle jsou vlastně i určitě proklamace IUCN běžně a jsou jich skutečně desítky, ne-li stovky, brány s tím, že to bereme jako názor IUCN. My jsme přesvědčeni, že novela zákona 114, která momentálně, jak víte, je v této sněmovně, má v sobě určité prvky stability z hlediska moratoria na změny právě bezzásahovosti. A já jsem několikrát v těch uplynulých dnech a hodinách opakoval a opakuji to i tady, že pro mě osobně není přijatelné bavit se o rozsahu bezzásahovosti na Šumavě, 50 % do roku 2030. My jasně říkáme, že to je horizont, který bude určitě po roce 2030 a že by se naši následovníci měli v této věci rozhodnout po těch patnácti letech toho moratoria podle toho, jak si příroda na těch stávajících bezzásahových územích poradí. A obecně bych řekl, že si myslím, že do takových věcí jako právě rozšiřování bezzásahových zón by neměli mluvit ani politici ani neziskové organizace a měli by o tom hovořit odborníci a neměli bychom přírodě přikazovat, jak se má chovat. Takže toto je naše stanovisko k doporučení IUCN. Opět opakuji, bereme jej na vědomí, nicméně nemění to nic na našem dalším postupu z hlediska té klíčové právní normy. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Třináctou interpelaci pan poslanec Martin Novotný stahuje. Přejdeme ke čtrnácté interpelaci. Paní poslankyně Gabriela Pecková bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci rušení speciálního oboru geriatrie. Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Promovala jsem jako pediatr, ale revmatologická odbornost výrazně posunula věk mých pacientů až k séniu. Velmi mě proto znepokojují změny, které se chystají ve vzdělávání lékařů v obou těchto oborech. Dítě není zmenšený dospělý a nemoci se u něj projevují jinak, mají jinou prognózu i se jinak léčí. Stejně je to u starších až velmi starých pacientů, kde i velmi vážná onemocnění mohou být přehlédnuta např. kvůli odlišnému vnímání bolesti apod. *** (17.00 hodin) (pokračuje Pecková) K vlastní diagnóze navíc přistupují zpravidla i funkční a sociální problémy. Prodlužování střední délky života vede k dramatickým změnám demografické struktury české populace a k trvalému nárůstu počtu starých osob. Vznik samostatného oboru geriatrie v roce 1983 na tyto změny reagoval a jeho hlavním cílem bylo a stále je zlepšení zdravotní péče o pacienty vyšších a

nejvyšších věkových skupin, dosáhnout zlepšení jak zdravotního stavu, tak funkční zdatnosti a zlepšení kvality života ve stáří. Aby tento cíl mohl být naplněn, je třeba rozvíjet vzdělávání všech pracovníků v tomto oboru, aby jak lůžková, tak ambulantní geriatrie mohla být obsazena specialisty. Původně plánované zrušení geriatrie jako základního oboru proto považuju za krok, který by nejen výrazně zhoršil zdravotní péči o seniory, ale nakonec by měl i dopady ekonomické, protože větší množství seniorů by bylo potom třeba umístit do zdravotních či sociálních zařízení nebo by byli závislí na pomoci druhé osoby či státu. Pane ministře, ptám se proto, zda se chystáte podpořit komplexní pozměňovací návrh zdravotního výboru, který zachovává geriatrii jako základní obor. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího odpovědět na otázku, která mi byla na závěr vystoupení paní poslankyně položena, jestli se ministerstvo chystá podpořit komplexní pozměňovací návrh. Ano, ministerstvo včera podpořilo komplexní pozměňovací návrh, který byl na zdravotním výboru předložen, a ten byl přijat, čili geriatrie by se měla přesunout z nástavbových oborů mezi specializační obory. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jasnou, úplnou odpověď, to jsme tu dlouho neměli. Další interpelaci přednese pan poslanec Janulík, který bude také pana ministra zdravotnictví interpelovat ve věci nákupu přístrojů v IKEM. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já bych vás rád požádal o prověření a vysvětlení několika nákupů nákladné zobrazovací techniky v IKEM Praha v tomto roce. Z otevřených zdrojů jsem zjistil, že to probíhá přes brněnskou firmu Medifin, která se ale primárně deklaruje jako poskytovatel finančních zdrojů, pro takovéto nákupy zajišťuje optimální finanční řešení atd., event. poradenství, ale nikoliv již takovéto dodávky. Právě v tomto světle se jeví její dodávky např. angiografu Artis Q do OSN přístrojů a dokonce upgradu nukleární rezonance Siemens (?) v tomto roce za bezmála 55 milionů korun jako minimálně neočekávané. Na věci je zajímavé to, že jiné vámi přímo řízené organizace, konkrétně Fakultní nemocnice Plzeň a Hradec Králové dokážou stejný přístroj vysoutěžit o bezmála pět milionů levněji, což se zase zjistí z otevřených zdrojů. Tady si neodpustím poznámku o prospěšnosti registru smluv, který jsme společně dokázali prosadit. IKEM však dokáže nastavit soutěž tak, že je podávána jediná nabídka nebo jediná nabídka právě Medifinem, takže to vzbuzuje oprávněné podezření, že ta soutěž je šita na míru a rovnou o pět milionů dráž než u ostatních nemocnic, čili obecně to zavání těmi praktikami minulých desetiletí. Proto to doporučuji vaší pozornosti, protože ten boj proti plýtvání prostředky ve zdravotnictví je naším společným zájmem a vypadá to, že se nám to asi ne vždycky úplně daří. Děkuji vám za odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci poděkovat za tento podnět, tu situaci prošetříme. Samozřejmě, přímo řízené nemocnice samy nakupují přístrojovou techniku, musí přitom splnit všechny požadavky zákona o veřejných zakázkách, to za prvé. Za druhé jenom musím připomenout, že ne vždy stejný typ přístroje znamená také úplně stejnou konfiguraci, takže někdy je skutečně třeba poměrně detailně prostudovat, co nemocnice skutečně poptává, v jaké konfiguraci. Za třetí. Já jsem si prostudoval seznam přístrojů od té společnosti, kterou pan poslanec uvádí, celkem šlo o nákupy tří přístrojů, resp. čtyř, protože tam byla dva echokardiografy, a skutečně ve dvou případech tam byla podána jenom jedna nabídka, což samozřejmě není optimální, takže já se té situaci budu věnovat, prostuduji ji a pak pana poslance obeznámím s výsledkem a děkuji za podnět.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další pan poslanec se cítí být spokojen. Pane ministře, vy jste dnes hvězda. Pan poslanec Jiří Koubek bude v 16. interpelaci interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci prodeje písnického sídliště. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře financí, je mi líto, že tady nejste, asi vás starosti občanů úplně nezajímají, ale věřte mi, že občané sídliště Písnice mají velké starosti. Společnost ČEZ se rozhodla prodat 750 bytů, ve kterých bydlí, a je to prodej, který už je opakovaný. V roce 2003 se společnost ČEZ rozhodla také prodat tento bytový fond, ovšem přímo nájemníkům, resp. družstvům, která tito nájemníci na pokyn společnosti ČEZ založili. Zhruba dva týdny před podpisem smlouvy společnost ČEZ ovšem svoji nabídku stáhla. V letošním roce se společnost ČEZ tedy opět rozhodla byty prodat, ale tentokrát nájemníky obešla a prostřednictvím firmy NAXOS pověřenou bez výběrového řízení vyhlásila veřejnou soutěž na koupi veškerých bytů plus veřejné prostranství o rozloze více než sedm hektarů. Podle otevřených zdrojů, které bych vám rád předal, ale nejste tady přítomen, v minulých případech, kdy ČEZ prodával byty nějakému dalšímu subjektu, zastupoval ČEZ právní kancelář bývalého děkana plzeňské právnické fakulty pana Milana Kindla, který byl zároveň zpracovatelem posudku doporučujícího prodej bytů soukromé firmě. Podklady pro poptávkové řízení a smlouvy měl na starosti Kindlův společník a kolega z plzeňských práv pan Ondřej David. V novinách se psalo a v těch otevřených je to uvedeno, že majitelem vítězné firmy v minulých prodejích byl člověk, který měl sám blízko k právní kanceláři exděkana plzeňských práv. Mohlo by se zdát, že kruh se uzavřel. U současného prodeje za společnost ČEZ při jednání s městskou částí Praha - Libuš a s iniciativou občanů Moje Písnice jedná rovněž pan Ondřej David. Je to jenom náhoda? Nebo právníci kolem exděkana plzeňských práv pana Kindla připravili na míru ušitý prodej sídliště předem vytipovanému zájemci? Vy, pane ministře, se neustále oháníte, že tradiční demokratické strany dělaly všechno špatně, a dnes, když vykonáváte jménem Ministerstva financí akcionářská práva ve společnosti ČEZ, vám toto spojení s lidmi kolem exděkana Milana Kindla nevadí? Co si mají občané myslet? Komu bude líp, pane ministře? Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Jiří Valenta v 17. interpelaci bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermanna ve věci problematiky landsmanšaftu. Prosím, pane poslanče. Senátor Ivo Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v nedávné době jste se silně opřel do koaličního kolegy Babiše ohledně jeho, řekněme, necitlivého výroku proneseného v souvislosti s romským táborem v Letech. Dobře. Ale jak potom vy vysvětlíte veřejnosti, že jste byl historicky prvním českým ministrem, který se zúčastnil srazu sudetoněmeckého landsmanšaftu, konkrétně v Norimberku? Podle mého názoru se landsmanšaft i díky takovýmto nezodpovědným iniciativám nenápadně zakořenil již v roce 2003 v Praze a své aktivity začal přesouvat stále častěji na naše území. Další jeho sraz bude od zítřka v Plzni. Ale určitě o tom jako předseda Ackermann-Gemeinde, jedné ze tří hlavních součástí landsmanšaftu, víte. Osobně nejsem nikterak proti česko-německému usmíření. Velká část mé rodiny ostatně v Německu žije, a dokonce také od konce války. Sudetendeutsche Landsmannschaft je ale podle mého názoru revanšistickou organizací, skrytě usilující o navrácení oprávněně zkonfiskovaného majetku. To jako český ministr kultury opravdu chcete? Pomoci zrušit Benešovy dekrety, přepsat výsledky druhé světové války, ohrozit stávající majetkové poměry v České republice a v neposlední řadě vystavit pozůstalé po obětech nacistického řádění pocitu marnosti a nespravedlnosti? Podotýkám, že 90 % sudetských Němců bylo členy Henleinovy Sudetendeutsche Partai, která se později rozpustila v NSDAP a mnozí podporovali nacismus velice aktivně.

Pane ministře, nemyslíte také, že vaše podpora je pro naši zemi větším zlem, než nevhodná Babišova suplika o romském táboře v Letech? *** (17.10 hodin) (pokračuje Valenta) Neměl byste spíše hájit zájmy České republiky? A poslední otázka. Mohou se na vás těšit o tomto víkendu vaši souvěrci ze Sudet v Plzni? Myšleno tedy zase jako na reprezentanta české vlády? Děkuji vám za pozornost. Za odpověď. Pardon. Za pozornost taky, přirozeně. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak pan ministr zjevně dával pozor a určitě vám i odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji vám za váš dotaz. Mně se velmi líbilo, že dopoledne, když zde pan premiér odpovídal na interpelaci pana poslance Grebeníčka, co se týká našeho začlenění do Severoevropské aliance, tak řekl velmi výstižně, že prostě úhly pohledu komunistické strany a úhly pohledu demokratických politických stran a demokratických politiků jsou opačné a neslučitelné. Vy jste tady, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, předvedl v podstatě to, co komunistická ideologie hlásá celou dobu poválečnou. Nakonec komunisté ukázali, jak dokážou velmi rychle měnit své pozice. Připomenu jenom pakt Ribbentrop-Molotov z 23. srpna 1939, kdy ministr zahraničí Sovětského svazu a ministr zahraničí Velkoněmecké říše podepsali pakt o neútočení a spolupráci, díky kterému došlo k rozdělení Evropy a kdy armády komunistického Sovětského svazu pouhých 14 dní po okupaci Polska nacistickým Německem vtrhly do Polska a napadly tuto krvácející zemi z východu. Připomenu pouze to, že komunistický Sovětský svaz napadl země Lotyšsko, Estonsko a Litvu v roce 1940. Tak měla podle komunistické ideologie vypadat Evropa. Je tedy velmi kuriózní, že vy mě tady napadáte z toho, že nehájím dostatečně zájmy České republiky. Právě proto, že je hájím a že je hájím proti názorům, které rozdělovaly Evropu železnou oponou, na jejímž kontě jsou tisíce mrtvých, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, proto jsem navštívil setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Musím vás opravit. Nejedná se o žádnou revanšistickou organizaci. Nevím, do jaké míry jste informován o struktuře tohoto sdružení, ale je to jakási zastřešující organizace nejrůznějších krajanských spolků, které pocházejí právě z Čech, Moravy a Slezska, kde žila celá řada několik milionů občanů německého jazyka po několik dlouhých staletí. Ano, souhlasím s vámi, že velká část sudetoněmeckého obyvatelstva podlehla nacistické ideologii. Ale bylo to v době před druhou světovou válkou, bylo to v době, kdy ještě neměli zkušenosti s nacismem, čímž to absolutně neomlouvám. Ale mohu jenom připomenout, že jenom v noci z 15. na 16. března 1939, kdy nacistická vojska přepadla zbytek, který zbyl z Čech a Moravy, tak dvacet tisíc sudetoněmeckých antifašistů v Praze, jen v Praze, bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračních táborů. Mezi Němci, včetně Němců z Čech, Moravy a Slezska, byla nemalá řada těch, kteří se skutečně odvážně postavili proti nacismu. Mohu jmenovat některé především sociálně demokratické politiky - Wenzela Jaksche, Ludvíka Čecha a další. To znamená, že nelze generalizovat. Nelze uplatňovat princip kolektivní viny. A to je jádro mého přístupu. Prostě mezi politickou a etnickou příslušnost nelze dávat rovnítko. Nacistou se nikdo nenarodil. A tak jako vy jste si tady dovolil trošku zmínit historii své rodiny, já to udělám také. Pocházím z rodiny, která na svém těle nesla nacistická zvěrstva stejně jako šovinistickou nenávist po druhé světové válce a komunistická zvěrstva po takzvaném vítězném únoru 1948. Právě proto, že jsem v podstatě s mateřským mlékem nasával to, co znamenala rasová, třídní i jakákoliv jiná náboženská nenávist, tak se v podstatě od mládí, od doby, kdy jsem byl toho schopen, snažím o skutečné smíření a přátelství. Vy jste zmínil také moje předsednictví ve sdružení Ackermann-Gemeinde, což je česká sesterská organizace německé křesťansko-demokratické Ackermann-Gemeinde. Ano. Tato organizace

vznikla v roce 1947. Je to nejstarší z těch krajanských organizací a okamžitě se zřekla jakýchkoliv myšlenek revanšismu, nepřátelství a zloby. Je to organizace, která se desítky let snaží o upřímné přátelství a smíření. A v rámci sudetoněmeckého krajanského sdružení je takovýchto organizací celá řada. Sociálně demokratická Seligerova obec nebo Nadace Adalberta Stiftera a další kulturní krajanské organizace. To znamená, že pokud je nějaká organizace, kterou bych skutečně dokázal označit za revanšistickou pod střechou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tak je to Witikobund, to je skutečně (upozornění na čas) organizace, která se hlásí k revizi výsledků druhé světové války, ale je v naprosté izolaci. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka. Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď. Samozřejmě ten historický exkurz... většinu toho, co jste mi tady nastínil, já vím, já to znám. To je, jako kdybych četl wikipedii. Ale mně jde o to, abyste se jasně teď přihlásil, když už zastupujete do jisté míry českou sesterskou organizaci Landsmanšaft, abyste se jasně přihlásil k tomu, že jako představitel české vlády jste proti prolomení Benešových dekretů a že jste i proti tomu, aby došlo k nějakému majetkovému přesunu opět na stranu sudetských Němců. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, omlouvám se, máte mít doplňující otázku. Prosím, ptejte se pana ministra, na co chcete, ale neškolte ho. Poslanec Jiří Valenta: No to školení jsem zažil před chvilinkou, takže doufám, že budete mít, pane předsedající, stejný metr jak na pana ministra, tak na mě. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, určitě. On vám odpovídal. Vy teď máte klást otázku. Poslanec Jiří Valenta: Takže já se zeptám. Pane ministře, neodpověděl jste mi na řadu mých otázek, pouze jste mi dal historický exkurz, takže já vám položím aspoň tu jednu. (Předsedající: Prosím.) Vymezíte se jasně před českou veřejností proti prolomení Benešových dekretů? A za druhé - přijedete přivítat zítra své souvěrce do Plzně jako představitel české vlády? Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď. Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Zítra do Plzně nepřijedu, protože máme zasedání Poslanecké sněmovny, kterého se zúčastním, a v odpoledních hodinách se účastním v Jáchymově prezentace určité knihy. V sobotu jsem potom v Římě, kde předáváme papeži Františkovi sochu sv. Anežky Přemyslovny. Co se týká Benešových dekretů, takzvaných Benešových dekretů, tedy dekretů prezidenta republiky, ty jsou součástí našeho právního řádu, byly označeny jako vyhaslé, lze je chápat v kontextu doby. Já jsem přesvědčený, že v kontextu poválečného vývoje lze určité věci pochopit. Nicméně hlavní myšlenka, tedy myšlenka kolektivní viny na základě etnického principu, je prostě nepřijatelná. Toto opakuji. A je-li obsažena v Benešových dekretech, tak nic to nemění na tom, že ji pokládám za naprosto nepřijatelnou. A trestat kohokoli za to, že se narodí příslušníkem nějakého národa, je nepřijatelné. Na rozdíl například od členů komunistické strany, kteří se nenarodili komunisty, ale museli do komunistické strany vstoupit, tak lidé se narodili jako Židé, Češi, Němci, Vietnamci, a myslím, že to vůbec nic nevypovídá o kvalitě jejich života. Děkuji vám. (Poslanec Valenta sedí v lavici přímo před řečnickým pultem a neustále útočí na pana ministra, proto ministr několikrát zvýšil hlas. Poslanec Valenta nakonec odchází a dodává: To je strašný!) Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Osmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci registru smluv. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví zřejmě v rámci boje za transparentnost minulý týden zveřejnilo finální verzi přehledu smluvních typů a uveřejnění podle zákona o registru smluv. Všechno je dostupné na stránkách Ministerstva

zdravotnictví http://www.mzcr.cz/dokument/od-cervence-2016-plati-novy-zakon-o-registru-smluv. Ten obsahuje například doporučení ke smlouvě o poskytnutí bonusu, citlivá ujednání - výše bonusu / mechanismy (vý)počtu bonusu, případně výše slevy a mechanismus výpočtu, platební podmínky. Doporučení Ministerstva zdravotnictví: "Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran s tím, že držitel považuje za obchodní tajemství ve smyslu ustanovení § 504 občanského zákoníku zejména veškeré informace o mechanismu výpočtu bonusu, slevy a platebních podmínkách." Odůvodnění: "Přístup k uvedeným informacím může mít podstatný dopad na ekonomické výsledky a tržní postavení členů koncernu držitele v jiných zemích Evropské unie. Zachování obchodního tajemství ohledně uvedených skutečností je v kontextu cenové reference a ekonomických principů cenotvorby léčiv v Evropské unii podmínkou zachování dostupnosti a ceny léčivého přípravku pro poskytování péče na území České republiky." Jinými slovy, pokud si nechá nemocnice vyplácet bonusy, vracet peníze za odebraná léčiva, tak sice uveřejní smlouvu o koupi třeba i na základě veřejné zakázky, potom ale v navazující smlouvě o bonusu má zatajit, kolik firma vrací, kolik tedy skutečně lék stojí. *** (17.20 hodin) (pokračuje Hovorka) To samé je v rámcové smlouvě na dodávky léčivých přípravků. Nezveřejňuje se výše bonusů. Například v darovací smlouvě je citlivé ujednání výše daru, účel daru, platební podmínky. Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran s tím... (Předsedající upozorňuje na čas.)... že společnost považuje za obchodní tajemství a tak dál. Vážený pane ministře, proč to ministerstvo pod vaším vedením dělá a na základě pokynu koho. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych nejprve ujistit, že Ministerstvo zdravotnictví v žádném případě nedává jakékoliv návody, jak obcházet zákon upravující registr smluv. Ministerstvo zdravotnictví naopak nabádá k dodržování platných právních předpisů. Po přijetí zákona upravujícího registr smluv obdrželo ministerstvo od lůžkových organizací řadu podnětů a dotazů k aplikaci uvedeného zákona ve specifickém prostředí zdravotnictví. K řešení uvedené problematiky byla sjednána schůzka, které se zúčastnili zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, České asociace farmaceutických firem, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace nemocnic České republiky, zástupci zdravotních pojišťoven a další. V rámci uvedeného jednání byly podrobně diskutovány jednotlivé smluvní typy uzavíraných smluv, na které se vztahuje povinnost zveřejnění dle zákona o registru smluv a jejich specifika v rámci prostředí zdravotnictví. Výsledky uvedeného jednání pak byly zveřejněny jako záznam na webových stránkách ministerstva. Zveřejněný dokument včetně závěrů v něm uvedených však rozhodně nestanovuje žádné postupy, a to ani v případě bonusů, že se mají utajovat. Hovoří se zde o respektování obchodního tajemství, a to výslovně ve vztahu k mechanismu výpočtu, nikoliv výši bonusu. Takový záměr mimo jiné navazuje na § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, který říká, že povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na výpočet. Výše bonusu by zveřejňovaná být měla, což materiál také říká. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o závazný výklad práva, natož pak příkaz ministerstva, ale pouze toliko o konsenzus osob zúčastněných na jednání k aplikaci zákona o registru smluv, který by tak mohl přispět ke snadnější a jednotnější aplikaci zákona o registru smluv. Ministerstvo zdravotnictví tedy transparentně reprezentuje výsledek jednání zúčastněných stran. Materiál, který popisuje jednotlivé typy smluv, pak vychází z platného práva. Jeho součástí je také institut obchodního tajemství dle § 504 občanského zákoníku. Nezveřejňování informací, které jsou předmětem obchodního tajemství, respektuje jak zákon o registru smluv, tak zákon o svobodném přístupu k informacím. Splní-li některá informace zákonné atributy obchodního tajemství, pak nemá být

zveřejňována. To říká platné právo a uvedený dokument se od toho nijak neodchyluje. Dokument uvádí jasné závěry o tom, že se uvedené smlouvy mají zveřejňovat s výjimkou těch pasáží, které se dle platných právních předpisů zveřejňovat nemají. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pane poslanče, prosím, vaše doplňující otázka. Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za vysvětlení, ale já osobně považuji za skandální, když se Ministerstvo zdravotnictví oficiálně sejde s firmami a zdravotními pojišťovnami a společně si domluví postup, jak zamlžit a znepřístupnit skutečné ceny placené za léčiva nakupovaná z veřejných prostředků. To se pak pojišťovnám asi nebude lehce dařit nastavovat úhrady dle skutečných tržních cen. Ani nemluvím o celoevropské regulaci cen léčiv, ke které máme dle závazků k EU přispívat referencováním cen dle tzv. transparenční směrnice. Kdyby takhle poctivě referencovali všichni, tak to s plošným snižováním výdajů za léčiva v EU můžeme rovnou zabalit. A to, že se doporučuje tajit, na co a za jakých podmínek dostaly nemocnice od různých farmafirem finanční dary, to už je opravdu vrchol. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o otázku, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Chtěl bych tedy vysvětlení, proč se toto dělá, protože si nemyslím, že obchodní tajemství je všechno to, na co se tady poukazuje. To je prostě pokřivení smyslu a významu tohoto zákona. Děkuji. Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, úplně nemám moc, co bych dodal k tomu, co jsem řekl. Prostřednictvím pana předsedajícího, mě překvapuje odpor pana poslance Hovorky k tomu, že ministerstvo komunikuje s klíčovými stakeholdery, jimiž farmaceutické firmy jsou. Když bylo zveřejněno, že asistent pana poslance Hovorky je placen farmaceutickými firmami, tak mě překvapuje dvojí metr, že ministerstvo se nemůže na oficiálním jednání setkat a pak vše transparentně zveřejnit a na straně druhé je tady někdo, kdo je placen farmaceutickými firmami stotisícovými částkami, jak zveřejnila média, a to zřejmě nevadí. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další 19. interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci zveřejňování výsledků hospodaření. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, k tématu mé interpelace mě přivedla čirá náhoda, kdy jsem chtěl zjistit na webu justice výsledky hospodaření jedné organizace a zjistil jsem, že tam žádné výsledky hospodaření nemá zveřejněny. Proto jsem se čirou náhodou podíval na web Rekonstrukce státu, schválně jsem se podíval na někoho, abych si ověřil, jestli tam mají jít i ti druzí, nebo ne. Čtu z jeho webu: Garanty projektu Rekonstrukce státu jsou zástupci pěti organizací zapojených do projektů: Oživení, Naši politici, Centrum aplikované ekonomie, Otevřená společnost a FRANK BOLT. Občanské sdružení Oživení má zveřejněnu účetní uzávěrku, výroční zprávu a zprávu auditora za rok 2013 a 2014. Občanské sdružení Naši politici nemá na webu justice zveřejněno nic. Centrum aplikované ekonomie jsem na webu justice vůbec nenašel, takže otázka zní, jak se vůbec jmenují a jestli jsem dobře hledal. Otevřená společnost, o. p. s. - účetní uzávěrka, výroční zpráva a zpráva auditora od roku 1999, ti tam mají úplně všechno. Společnost FRANK BOLT - na webu justice jsem našel celkem čtyři organizace s tímto názvem. Jedna tam měla něco málo, jedna veškeré údaje od založení v roce 2009 a dvě tam nemají vůbec nic. Jeli tedy povinnost zveřejňovat výsledky hospodaření ve Sbírce listin, pak kdo a jak to kontroluje. Není-li to povinnost, proč takové ustanovení nezrušíme? Otázka další. Možná že organizace hlásí svoje výsledky hospodaření na soudy, ale někde je

zádrhel a podklady nejsou na webu justice zveřejněny. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše odpověď. Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Pane předsedající, vážené poslankyně - taky tady nějaké jsou, poslanci, děkuji za otázku. To je téma, kterým se dlouhodobě zabýváme. V první řadě chci zdůraznit, že naše povinnost zveřejňovat paušálně všechny závěrky ve Sbírce listin je v Evropě dosti ojedinělá. Já ji považuji za pozitivní a prospívající bezpečnosti obchodu. Zároveň víme, že skutečně řada společností ji neplní, jakkoliv se disciplína poněkud v posledních letech zlepšila a hledáme tedy způsoby, jak to vylepšit. Stávající nástroje vynucování téhle povinnosti nějaké existují. Primárně jde o pokuty, které mohou být podle toho kdo a v jaké situaci je ukládány do výše dokonce 3 % hodnoty aktiv nebo 100 tis. korun. Nicméně problém je, že valná většina subjektů, které neplní Sbírku listin, ji neplní proto, že jsou to subjekty de facto mrtvé. Jsou to opuštěné, zapomenuté společnosti, takže pokud tam uložíme pokutu, tak jenom vznikne pohledávka, kterou nikdy nikdo nevymůže a je to neefektivní. Proto nyní zvažujeme různá řešení podle různých zahraničních modelů, konkrétně v užším výběru je model belgický a francouzsko-slovenský řekněme. Spíše se nám líbí v tuhle chvíli ten francouzský, který by znamenal, že pokud společnost dva roky nemá závěrku, tak bude samozřejmě vyzvána a po marných výzvách bude nejen zrušena, ale rovnou vymazána bez toho, aby tam nastupovala nějaká likvidace, což je dosti přísná, ale zároveň efektivní sankce. *** (17.30 hodin) (pokračuje Pelikán) Pokud najde podporu v odborné veřejnosti, se kterou v tuhle chvíli o ní diskutujeme, měla by se objevit v novele zákona o obchodních korporacím, kterou nyní dokončujeme a měli bychom ji v průběhu tohoto, nejpozději příštího měsíce předložit do připomínkového řízení. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku. Ještě přečtu omluvu: Dnes od 16.55 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr vnitra. Další interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa. Bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci kontroly NKÚ. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval na Ministerstvu dopravy, jak nakládalo s penězi určenými na informační systémy. Připomínám, že těch má ministerstvo kolem 50 a z těchto si kontrola vybrala pět nejvýznamnějších, jejichž pořizovací cena dosáhla 1,2 mld. korun. Podle NKÚ nemá Ministerstvo dopravy dlouhodobou strategii pro využívání informačních systémů a plán je údajně pouze formální. I z tohoto důvodu byly průtahy při spouštění nového Centrálního registru vozidel, podobná zpoždění měly Centrální registr řidičů a Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě, které měly být propojeny se systémy dalších členských zemí Evropské unie. A protože tohle ministerstvo nezajistilo, podala Evropská komise na Českou republiku žalobu. Pane ministře, kontrola také odhalila porušení rozpočtové kázně za více než 425 mil. korun. A také zakázky zadané bez veřejné soutěže. Rozumím tomu, že tyto problémy nejdou na vaši hlavu, ale na hlavy vašich předchůdců. Přesto se chci zeptat, jakým způsobem Ministerstvo dopravy naložilo s těmito závěry těchto šetření a jaká konkrétní opatření přijalo, aby se podobné chyby neopakovaly. Děkuji za vaši odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Chtěl bych především poděkovat za tento dotaz a chtěl bych k tomu podotknout následující. V období od června 2015 do ledna 2016 provedl NKÚ kontrolní akci č. 15/23, hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a

komunikačních technologií Ministerstva dopravy. Kontrolovanou osobou bylo Ministerstvo dopravy. Cílem kontroly bylo prověřit, zda Ministerstvo dopravy vynakládá prostředky státního rozpočtu na pořízení, provoz a rozvoj vybraných informačních systémů hospodárně a účelně. NKÚ ve shrnutí vyhodnocení kontrolního závěru konstatuje, že ministerstvo postupovalo při řízení, budování a rozvoji informačních systémů nekoncepčně a bez základních nástrojů informovaného rozhodování. Postupy projektového řízení ministerstvo nastavilo a aplikovalo teprve okamžikem uzavření smlouvy. Takže v rámci jednotlivých projektů nebyly projektově řízeny procesy předcházející uzavření smlouvy. Dále NKÚ uvádí, že prostředí pro skladování dat a pro práci s daty dopravně správních informačních systémů, z nichž dva informační systémy, registr vozidel a registr řidičů spadají do kritické informační infrastruktury, zajišťuje soukromý subjekt, ačkoliv existuje ICT infrastruktura státu, která tyto služby může poskytovat. Kontrola prověřila výdaje ministerstva ve výši 1,233 mil. korun. Z toho zjištěné nedostatky dle vyjádření NKÚ představovaly částku více než 425 mil. korun. Proti obsahu kontrolního protokolu podalo ministerstvo námitky, které vypořádala vedoucí kontrolní skupiny. Odvolání ministerstva proti rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno usnesením kolegia NKÚ. Kontrolní závěr byl schválen usnesením kolegia NKÚ dne 11. dubna 2015 č. 8/5/2016. Na základě požadavku předsedy vlády předložilo ministerstvo dne 19. srpna 2016 k projednání vládě materiál Stanovisko Ministerstva dopravy ke kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 15/23. Materiál dosud nebyl zařazen na program jednání vlády. Materiál byl projednán v připomínkovém řízení s NKÚ a Ministerstvem financí. Připomínky NKÚ byly zapracovány a materiál je pro jednání vlády předložen bez rozporu. Ve stanovisku předloženém vládě Ministerstvo dopravy uvádí komentář k jednotlivým zjištěním. Dále stanovisko obsahuje i aktuální stav plnění nápravných opatření k jednotlivým doporučením uvedeným v kontrolním závěru NKÚ, které Ministerstvo dopravy průběžně realizuje. V rámci stanoviska Ministerstva dopravy jsou navržena dvě konkrétní nápravná opatření s termínem plnění do 31. 12. 2017, a to dokončení cílové strategie architektury s vazbou na strategické dokumenty e-Governmentu především na národní architektonický plán. A přesun IT infrastruktury dopravně správních agend do státního datového centra. Ministerstvo se ne zcela ztotožňuje s názorem NKÚ ve věci zjištěné nehospodárnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek, přičemž v tomto ohledu může autoritativně rozhodnout pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ještě bych rád dodal, že máte pravdu, že ministerstvo v minulosti řekl bych nedostatečně fungovalo nebo nedostatečně pracovalo na propojení jednotlivých registrů v tzv. systému Eucaris, evropském systému sdílení informací. Rád bych vás tady informoval stejně jako ostatní, že jsme dosáhli výrazného pokroku. Naše registry už jsou spojeny a infringement, ta žaloba byla stažena, tzn. České republice tady nehrozí žádná škoda. Když jsem přišel, tak jsem ustavil skupinu, která se této věci velmi intenzivně ve spolupráci s Ministerstvem vnitra věnuje. A jsem přesvědčen, že touto usilovnou prací a hlavně propojením registrů jsme odvrátili poměrně velkou škodu, která České republice opravdu hrozila. Takže tolik ode mne. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji panu ministrovi za konkrétní odpovědi, nicméně si potom počkám ještě na projednání toho materiálu, který jste zmínil, na vládě. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Jednadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci jmenování úředníků. Je nepřítomen, omlouval jsem ho před chvíli. Poslanec Petr Bendl: Před chvílí se omlouval pan ministr, přestože celý den omluven nebyl. Doufám, že není motivován obavou z toho, že by musel pan ministr odpovídat na otázky, které mu položím, nebo někteří z mých následných kolegů. Já jsem totiž poměrně bedlivě sledoval kauzu ERÚ a paní šéfky Vitáskové versus paní doktorky Vesecké. Vláda se tím dokonce snad zabývala s tím, že došlo k porušení zákona v případě jmenování paní Vesecké, která údajně nesplňovala

podmínky služebního zákona apod. Ale takové kauzy máme i na Ministerstvu zemědělství, kdy šéfka Státního pozemkového úřadu zdá se zcela prokazatelně byla jmenována do funkce aniž by splnila zákonné předpoklady, které ji opravňovaly k tomu, aby se takové funkce mohla zhostit. Přesto byla podle mého hlubokého přesvědčení v rozporu se zákonem jmenována do této vysoké funkce. A tak jsem se chtěl ministra vnitra zeptat, a doufám, že mi odpoví, jak se k této situaci staví ministerstvo potažmo jeho náměstek. Zdali jsme svědky dvou různých přístupů v podstatě velmi podobné kauze. Nebo zda je opravdu se vší vážností řešena minimálně i tato záležitost, tzn. jmenování ředitelky Státního pozemkového úřadu do funkce osoby zodpovědné za miliardové majetky v rozporu se služebním zákonem. *** (17.40 hodin) (pokračuje Bendl) Myslím si, že jde o velmi závažnou kauzu, a proto prosím pana ministra, aby mi písemně odpověděl. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ludvík Hovorka ve své 22. interpelaci bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou na téma byznys jménem SCIO. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Vážená paní ministryně, přijímací zkoušky na vysoké školy jsou již delší dobu v podstatě out-sourcovány společností SCIO, která má v zásadě monopol na organizaci přijímacích řízení na vysoké školy. Firma vytváří a prodává zkušební testy z matematiky, společenských věd, organizuje a vyhodnocuje úspěšnost studentů. Paní ministryně, považujete za správné, že ověřování znalostí studentů je z větší části ponecháno na tom, jak se studenti naučí zvládat testy, aniž by se jiným způsobem ověřily jejich skutečné znalosti a schopnosti? Považujete za správné, že studentům jsou po úspěšném vyřešení úlohy kladeny otázky, v nichž se neoznačuje správný výsledek, ale má se porovnávat hodnota výsledku? Považujete za přiměřený čas, který mají studenti k dispozici k řešení těch úloh, které dostávají v rámci testů? A považujete také za přiměřené ceny, za které se prodávají jednotlivé testy, přístupy k výsledkům a přístup k vyhodnocení výsledků? A považujete také za správné, že lidé, kteří založili firmu, v podstatě odešli z ministerstva a informace, které měli, si přenesli do té soukromé firmy a teď jim byla out-sourcována výběrová řízení nebo přijímací řízení na vysoké školy. Prosím tedy o písemnou odpověď. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně. Třiadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci čínských křesťanů v České republice. Prosím, pane poslanče. Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážený pane nepřítomný ministře zahraničních věcí, v České republice je v současné době skupina čínských křesťanů, kteří se ucházejí v naší zemi o azyl, protože jsou ve své zemi pronásledováni pro své přesvědčení a svou víru. Na tuto otázku se už ptal přede mnou pan místopředseda Gazdík pana premiéra, který mu odpověděl. Nicméně se vás chci, pane ministře zahraničí, zeptat. Každý se snaží se svými sousedy vytvářet dobré vztahy, stejně tak i každá země se snaží vytvářet dobré vztahy se svými bližšími i vzdálenějšími sousedy. S Čínou momentálně probíhají velmi intenzivní vztahy nebo navazování vztahů v oblasti hospodářství, v oblasti kultury, sportu, zdravotnictví apod. Ale každý soused se zajímá o to, jak žije jeho druhý soused a pokud ví, že se tam děje něco nepravého, tak se snaží na to upozorňovat. A tak se chci zeptat, zda při budování našich bohatých obchodních vztahů naše diplomacie upozorňuje Čínu, že se u nich děje něco, co je v rozporu s naším vnímáním lidských práv. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno taktéž písemně. Pan

poslanec Radim Holeček bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci sítě revolučních buněk. Prosím, pane poslanče. Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, policie v neděli 4. září zadržela anarchistu Lukáše B. z Mostecka, který je podezřelý ze založení sítě revolučních buněk, která se mimo jiné hlásí k zapálení 16 policejních aut. Obviněný, který podle toho, co uvedl na internetu, bojoval proti kapitalismu, ozbrojený solidaritou, touhou po svobodě, odvahou i jinými zbraněmi, je již zaplať pánbůh ve vazbě. Zajímá mne, má-li policie situaci pod kontrolou, zda probíhá monitoring ostatních členů sítě revolučních buněk a jiných levicových extrémistů a zda se mohou obyvatelé Ústeckého kraje již cítit bezpečněji. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pětadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce, který někde tady je snad, ve věci situaci v České inspekci životního prostředí. Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuji za slovo a vzhledem k tomu, že tady pana ministra Brabce nevidím, tak interpelaci stahuji a nechám si ji na příští čtvrtek. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Šestadvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat... Nebude interpelovat, neb není přítomna, její interpelace propadá. Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Martin Novotný bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci výstavby dálnic. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. I vzhledem k času se budu snažit být stručný. Pane ministře, v březnu loňského roku jste odhadoval, že v průběhu vašeho působení bude zahájena, nikoli dokončena, výstavba zhruba 400 km dálnic na území České republiky. Chci se zeptat, jaký je stav dnes tohoto vašeho tehdejšího pohledu, kolik se reálně těchto nových staveb staví a jak odhadujete, že ta bilance bude vypadat do konce tohoto volebního období. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já bych chtěl tady nebo nechci tady úplně číst to, co mi připravil úřad, protože to jsou jednoznačně známé věci o tom, jaké věci ovlivňují nebo jakým způsobem se plánují dálnice a silnice v České republice. Já půjdu konkrétně k těm vašim otázkám. První věc je, samozřejmě v současné době jsme opravdu limitováni dvěma věcmi. První věc je zabrzděná příprava staveb, která byla v letech 2010 a v podstatě až na výjimku pana ministra Stanjury, který ji zase vlastně rozhýbal, to zase kleslo dolů, ale v současné době dáváme na přípravu staveb zhruba dvě až tři miliardy korun, které se dávají zejména na výkup pozemků a na projektovou přípravu. K těm mým odhadům. Přesná čísla tady nemám, ale já vám můžu tu naši tabulku a analýzu poslat. My počítáme s tím, že by se v tomto roce zahájilo zhruba 70 km nových dálnic a silnic I. třídy. Nepočítá se do toho modernizace dálnice D1. Ta konkrétní čísla vám můžu poslat. V příštím roce počítáme zvláště díky tomu, že se nám podařilo odblokovat oněch deset, potažmo devět projektů, které mají výjimku z EIA, tak bychom byli schopni zahájit v příštím roce těch kilometrů zhruba 140. Takže ta práce určitě velmi výrazně pokračuje. Já tady nechci příliš hovořit o tom, jaké faktory vlastně zpožďují přípravu silnic, přípravu projektů dopravní infrastruktury. Jenom bych tady řekl, to, co se dočítám velmi často v různých komentářích v tisku, že Ministerstvo dopravy není schopno za posledních dvacet, pětadvacet let postavit plnohodnotné dálnice mezi všemi krajskými městy nebo doplnit ty svoje plány - ono to do jisté míry samozřejmě je pravda, na druhé straně mi přijde, že je poměrně pokrytecké, když se ve stejných novinách nebo ve stejné televizi dočtete hluboce jímavé lidské příběhy o tom, jak se někomu podařilo něco zablokovat, jak se chce někdo vyvlastnit a jak se úspěšně brání. Myslím si, že pro to, abychom tohle téma nemuseli velmi intenzivně debatovat na všech úrovních, bylo by potřeba, aby se začali všichni politici zabývat tím, že by bylo potřeba opravdu najít metodu, jak veřejný zájem by stát uměl prosadit v infrastrukturních stavbách.***

(17.50 hodin) (pokračuje Ťok) Protože pokud celý komplikovaný stavební systém bude takový, jaký je dneska v České republice se svými sedmi ministerstvy, která do toho procesu mluví u každé stavby, a to nemluvím ještě o jednotlivých obcích s rozšířenou působností a možnosti odvolávání všech neziskových organizací, tak pak si budeme pořád povídat o tom, jak nám to nejde. Velmi bych plédoval za to, abychom našli cestu, jak prosadit veřejný zájem, jak výrazně zjednodušit stavební řízení, protože bez těchto kroků budeme jenom vysvětlovat, proč to nejde. Mne už to nebaví, já bych radši stavěl a dobudovával dopravní infrastrukturu a v míře - řekl bych -, která byla v minulosti, nebo která nebyla v minulosti obvyklá. Tak opravdu stavby zahajujeme a staví se. Konkrétní čísla vám dám potom osobně nebo vám je pošlu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Novotný: Děkuji. Já samozřejmě vyčkám těch konkrétní čísel. Jenom přece jenom abychom měli srovnatelnou srovnávací základnu těch výroků, tak vy jste teď zmínil 70 kilometrů dálnic a silnic první třídy. On ten problém, že když ty peníze nejsme schopni utratit na dálnice, tak je přesouváme do jiných tříd komunikací, to je jakýsi trend. Tušíte, anebo to bude až v té tabulce, kterou dostanu, kolik z toho je dálnic a kolik z toho je silnic první třídy? Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď. Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, většina těch komunikací jsou dálnice. Uvidíte to sám. Když říkáte tu srovnávací základnu, ta moje čísla vycházela z toho, že se nám povede s Evropskou komisí dohodnout ta původní, o kterých jste se zmiňoval, že se povede ten koherenc-step udělat ne na deset projektů, ale na všech sto projektů, které jsou. Nicméně chci tady říct, že i tak v této situaci ten počet projektů nebo to, co se nám povedlo, nám umožní velmi efektivně využívat prostředky z Evropské unie. O žádné nepřijdeme a nemusíme hledat žádné jiné cesty, jak je efektivně využít jinde, protože jsme schopni je využít v dopravní infrastruktuře - tady podotýkám nejenom silniční, ale i železniční. Takže v tom poměru zhruba 50 : 50 naše plány máme a budeme v nich pokračovat. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dostávám se pravděpodobně k poslední interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného pana ministra Mariana Jurečku ve věci bytů pro úředníky MZe. Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane ministře, Ministerstvo zemědělství ze své kapitoly financovalo milionové částky na rekonstrukce a vybavení bytů pro vaše náměstky. Chtěl bych vědět, jakým způsobem byly byty vybírány a kdo je vybíral, kolik je výše nájemného a kdo je platí, komu zmíněné byty patří. Žádám o kopie všech smluv, které se týkají těchto investic, a nájemní smlouvy mezi - pravděpodobně, tedy doufám - Ministerstvem zemědělství a nějakou právnickou osobou. Zároveň žádám o definitivní položkovou strukturu nákladů a výdajů v této věci. Věřím, že mi do 30 dnů nejpozději odpovíte.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nebyla to poslední interpelace, ještě stihneme jednu. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci počtu míst na lékařských fakultách. Prosím, pane poslanče. Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, stále více studentů, a to i velmi nadaných absolventů gymnázií je roztrpčeno nepřijetím na lékařské fakulty. Přitom je všeobecně známo, že začíná být velmi citelný nedostatek lékařů, ale i vysokoškolsky vzdělaných nelékařských profesí. Proto si vám dovoluji položit otázku, proč vláda nezajistí větší počet míst na lékařských fakultách. Není důvodem, že velký počet míst je zabrán zahraničními studenty, kteří si své studium na vysoké škole hradí? Můžete mi, prosím, zjistit, kolik míst na lékařských fakultách se otevírá v posledních letech a kolik z tohoto počtu je zablokováno pro zahraniční studenty, kteří zřejmě řady našich lékařů neposílí? Není něco špatně v komunikaci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem zdravotnictví, lékařskými fakultami, když na rostoucí poptávku a hrozící nedostatek personálu v nemocnicích není vláda schopná reagovat zvýšením počtu míst pro české studenty lékařských fakult? Nebylo by řešením pomoci lékařským fakultám finančně, aby nebyly závislé na příjmech od zahraničních studentů? Děkuji za případnou písemnou odpověď. Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla dnes poslední interpelace, nebo dle jednacího řádu poslední interpelace na člena vlády může být podána nejpozději v 17 hodin 55 minut. Omlouvám se panu poslanci Seďovi, je 17 hodin 56 minut. Porušil bych jednací řád, kdybych vám udělil slovo, nezlobte se. Děkuji. Přeji vám hezký večer a končím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno body z bloku třetích čtení. Hezký večer. (Jednání skončilo v 17.57 hodin.) *** URL| http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/049schuz/s049086.htm

Rodinný dům 10x zpracování úrody 6.9.2016

Rodinný dům str. 70 Zahrada - zpracování úrody Adam Krejčík, Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V záplavě letní a podzimní sklizně nelze celou úrodu sníst a také je dobré si na ovoci pochutnávat i v zimě. Je tedy třeba ho co nejlépe uskladnit či zpracovat tak, aby vydrželo zdravé a čerstvé co nejdéle. Vybrali jsme pro vás 10 pomocníků, kteří vám pomohou se záplavou ovoce i zeleniny. Nejrozšířenějším způsobem uchovávání ovoce a zeleniny je sterilizace či zavařování. Kromě plodů a zavařovacích sklenic k tomu budete potřebovat suroviny k přípravě nálevů, jejichž součástí

(kromě sterilačních přípravků) je cukr a ocet. Tyto suroviny by měly být co nejkvalitnější, aby výsledný efekt byl co nejlepší. Zavařovat můžete všechny jedlé plody ze zahrádky nebo lesa, ale i exotické ovoce. Většina receptů na lák obsahuje vodu, ocet, cukr, sůl a koření. Někdo zalévá zeleninu horkým lákem, sklenici pevně uzavře, okamžitě obrátí a postaví na víčko a pak nechá obsah vychladnout, jiný zalévá obsah lákem vychladlým a plné sklenice pak sterilizuje při 80 stupních Celsia 20 minut, někdo oba způsoby kombinuje. Potraviny ve vakuu Trvanlivost potravin prodloužíte uložením do vakua. Z balíčku či nádoby se odsaje kyslík, což prodlužuje životnost čerstvých potravin a zamezuje bujení bakterií a plísní. Potraviny tak mají mnohem delší trvanlivost, ať už jsou skladovány ve spíži, chladničce nebo mrazničce. Na vakuování potravin se používají autovakuovací dózy, vakuovačky či vakuovací svářečky fólií. Potraviny balené ve vakuu vydrží až 6x déle. Mražení Zeleninu je třeba vždy dobře očistit, krátce povařit a prudce ochladit ve studené vodě. Okapanou ji potom vložte do mikrotenových sáčků a uložte do mrazáku. Mrazit se dá téměř veškerá zelenina, nedoporučuje se ale takto konzervovat hlávkový salát, syrovou cibuli, česnek, ředkvičky nebo brambory. Nahnilé ovoce či zelenina se k zmrazování nehodí ani po vykrájení. S ovocem je to podobné. Plody naskládejte do mikrotenového sáčku, lehce zamrazte, potom vyjměte a protřepte, aby se jednotlivé kusy od sebe oddělily, a opět vraťte do mrazáku. Škola sušení Sušení ovoce, hub, zeleniny a bylinek patří mezi nejstarší způsoby konzervace. Klasické sušení je ale náročné na čas i místo a málokdo si může dovolit vybudovat samostatnou sušárnu jako za časů našich prababiček na vesnicích. V posledních letech se ale o sušení začíná zajímat stále více lidí, což nepochybně souvisí s návratem ke zdravému životnímu stylu. Návrat k sušení usnadňuje i velké množství různých modelů elektrických sušáren, kde si nastavíte čas a teplotu a o nic se nemusíte starat. 1 VITAMINY VE SKLENICI cena: 5 999 Kč, http://www.g21-vitality.cz Multifunkční mixér G21 Perfect Smoothie Vitality dokáže namixovat jakýkoliv druh potraviny velmi najemno. Kromě mixování hravě zvládne i míchání, drcení a sekání. Nádoba má objem 2,5 l, díky tomu je možné zpracovat i větší potraviny bez krájení. Navíc je vyrobena z velmi odolného materiálu, který nezachytává vůni ani chuť potravin. 2 VÍCEÚČELOVÝ ODŠŤAVŇOVAČ cena: 5 499 Kč, http://www.g21-vitality.cz Odšťavňovač G21 Gourmet horizontal je určen pro výrobu ovocných šťáv, mletí masa, výrobu nudlí čí plnění klobás. Šťávy jsou díky nízké rychlosti otáčení lisovacího šneku bohaté na enzymy a vitaminy. 3 KRÁJEČ A STROUHAČ výrobce: Moulinex, cena: 1 599 Kč, http://www.mall.cz Přístroj Fresh Express Plus Moulinex DJ756G35 má pět nástavců na strouhání a krájení různých potravin. Široký plnicí otvor usnadní vkládání surovin bez nutnosti jejich krájení. 4 ZAVAŘOVACÍ HRNEC výrobce: Concept, cena: 2 599 Kč, http://www.datart.cz Concept ZH 0020 je zavařovací hrnec, který vám umožní uschovat potraviny a zavařit kompoty, džemy, marmelády, maso a paštiky. Můžete v něm i vařit horké nápoje jako čaj, svařené víno či grog a udržet je teplé. Díky vybavení časovačem nebudete muset dávat pozor na čas. Kapacita tohoto smaltovaného hrnce je 11 kusů 720ml sklenic nebo 34 ks 370ml sklenic. Teplotu lze regulovat v rozmezí 50-100 °C a na dosažení požadované teploty vás upozorní zvukový signál. Dobu zavařování lze nastavit. 5 VAKUOVAČKA výrobce: Guzzanti, cena: 1 999 Kč http://www.mall.cz Vakuovačka Guzzanti GZ 300 zachová potraviny déle čerstvé v lednici, mrazáku nebo ve spíži. Potravina se vloží do speciálního potravinářského sáčku a vakuovačka sama pozná, kdy ho má uzavřít. 6 HRNEC NA PICKLES výrobce: Z. Orlíková, cena: 390 Kč http://www.orlikovi.net Nakrájenou zeleninu napěchujte do nádoby, dokud nedojde k mléčnému kvašení. Po 3-5 dnech dejte i s nádobou do

lednice. Ponořená zelenina vydrží několik měsíců. DVOJITÝ RETRO ZMRZLINOVAČ výrobce: Guzzanti, cena: 2 190 Kč http://www.obchodni-dum.cz Výrobník zmrzliny je velmi jednoduchý na obsluhu, přitom zvládne přípravu dvou druhů zmrzliny najednou. Do hotové pochoutky můžete navíc přidat čokoládovou polevu, pražené mandle nebo ořechy pro zvýraznění chuti přírodní a dokonalé domácí zmrzliny bez chemikálií. 8 SUŠIČKA POTRAVIN výrobce: Concept, cena: 1 799 Kč http://www.mall.cz Sušička potravin Concept SO 1060 má výjimečný tvar a hlavně časovač. Plynulá regulace teploty vám umožní nastavit si takovou teplotu, jakou právě potřebujete k sušení konkrétních potravin. 9 LIS NA OVOCE výrobce: OPP Polička, cena: 4 562 Kč http://www.opp.cz Ruční lis na ovoce slouží k lisování šťávy z rozdrceného ovoce. To je stlačováno za pomoci šroubového mechanismu lisovací deskou. Šťáva volně vytéká otvory v lisovacím koši do nerezové odkapávací misky. Součástí balení je textilní sáček, který zajistí větší čistotu výsledného produktu. 10 SKLENICE S KLIPEM výrobce: Kilner, cena: od 139 Kč http://www.bellarose.cz Tradiční kulaté sklenice na domácí šťávy a na zavařování se stanou stylovým a současně praktickým doplňkem vaší kuchyně. Můžete ji však využít nejen k zavařování ovoce či zeleniny, ale také třeba k nakládání utopenců nebo sýrů a k uskladnění suchých potravin. Foto autor| FOTO: archiv

tn.cz Kam pro kvalitní české maso? 12.9.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/TN2014/PR/PR1

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Řetězec Albert rozšířil spolupráci s českými chovateli a nabízí zákazníkům 3× více českého masa. Poptávka po kvalitním českém mase na pultech supermarketů neustále stoupá. Řetězec Albert je na maso expert, a proto se rozhodl ve spolupráci s dodavateli českého masa významně rozšířit sortiment domácích produktů. Cílem je nabídnout zákazníkům to nejlepší z místních chovů. Vepřové a hovězí maso na prodejnách Albert, které zrovna není v akci, tak bude mít český původ od tuzemských dodavatelů. Toto maso bude na přední straně označeno symbolem české vlaječky s popisem “Česká potravina”, takže ho zákazníci snadno poznají a nebudou muset zemi původu pracně hledat na zadní straně obalu. Kuřecí maso je v Albertu už dlouhodobě pouze z českých chovů. Příslibem vysoké kvality jsou i slova dodavatelů. “Velmi nás potěšilo, že se značka Albert rozhodla právě pro nás. Poprvé jsem se ve vztahu dodavatel - odběratel setkal s partnerským přístupem, ze kterého by měl profitovat hlavně zákazník. Panovala oboustranná chuť hledat cesty ke zlepšování,“ říká Michal Jedlička, generální ředitel společnosti Kostelecké uzeniny. O tom, že v obchodech Albert masu skutečně rozumí, svědčí i jejich nová webová stránka maso.albert.cz Najdete tam recepty od samotného Zdeňka Pohlreicha, který přihazuje k dobru i tipy z šéfkuchařského rukávu. Dozvíte se třeba, že maso je dobré před smažením poprášit škrobovou moučkou, aby nepustilo šťávu. Kromě toho na stránkách zjistíte, jak s masem zacházet, jak ho krájet, uchovávat a spoustu dalších tipů. Co takhle připravit si domácí hovězí cheeseburger, o kterém vzniknou namlsané legendy? S Albertem to zvládnete levou zadní! Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Sep2016/1906648.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/kam-pro-kvalitni-ceske-maso.html

Týdeník Květy JÍDLO BUDOUCNOSTI Týdeník Květy str. 20 zaujalo nás potraviny ONDŘEJ MRÁZEK Český svaz zpracovatelů masa - TOP

8.9.2016

zpět Počet lidí na Zemi prudce stoupá, a tak hrozí, že za pár let už nám potraviny, jak je známe, nebudou stačit. Budeme muset přejít z vepřového na brouky a mořské řasy? Zachrání nás před hladověním sója, prášková strava, zázračné čínské houby, umělé maso ze zkumavky nebo snad cosi na způsob amarounů ze slavného sci-fi seriálu Návštěvníci? V roce 2050 bude žít na naší planetě více než 10 miliard lidí. Největší porodnost je přitom v zemích, kde je nejvíce hladem ohrožených obyvatel už dnes. Pokud se bude dále prohlubovat propast mezi nejbohatšími státy a třetím světem, povede to nevyhnutelně ke stěhování národů, proti němuž je současná migrační vlna nepodstatnou prkotinou. Nejzásadnějšími věcmi, o které bude podle všeho nouze, jsou voda, energie a právě jídlo. Na tom, jestli se vědcům podaří vyvinout nové technologie, které by byly schopné produkovat energeticky úsporně dostatek potravin, tak do značné míry závisí další osud lidstva. * SUPERPOTRAVINY To je ovšem jen jedna stránka věci. Pátrání po jídle budoucnosti, pro které se u nás ujal nepříliš libozvučný název superpotravina, je totiž kromě klíčové role přežití nebo nepřežití lidstva a rozsáhlých vědeckých výzkumů také velice výnosným byznysem. Stovky speciálních obchodů a patřičně drahých restaurací nabízejí zaručeně zázračná jídla, která propagují pod názvem superpotraviny a opatřují těmi nejdivočejšími historkami o jejich zázračných vlastnostech. Elixíry mládí a lásky, koktejly nesmrtelnosti a krásy, zázračné lektvary, které dodávají zázračnou sílu a svěžest v pohádkách, ožívají v reklamních sloganech slibujících imunitu proti všem civilizačním chorobám, alergiím, infarktům, akné i depresím v žánru sexy, cool a suprčupr životního stylu vyšší střední třídy. A tomu samozřejmě odpovídají i neuvěřitelně vyšroubované ceny. Reklamní agentury vytvářejí promyšlený kult správné výživy pro vyvolené, publikují pseudovědecké články s na slovo vzatými „experty“. „Lidé, kteří věří, že superpotraviny jsou zázračné všeléky na stáří i na každou chorobu, tím na sebe prozrazují, že skočí na špek úplně každému. Ale vrcholem všeho jsou pomatenci, kteří jedí takové slátaniny, jako je superpotravinová pizza nebo hamburger,“ nebere si servítky expert na jídlo britského časopisu The Guardian Jay Rayner. Před často vymyšlenými báchorkami o zázračných vlastnostech superpotravin varuje v médiích i české ministerstvo zemědělství. Jeho mluvčí Markéta Ježková se nedávno nechala slyšet, že zvykový název superpotraviny může v lidech vzbuzovat falešný dojem, že všechny ostatní potraviny jsou nehodnotné a nezdravé, což ale vůbec nemusí být pravda. Až na vás proto z nějaké zvláště načinčané výlohy vybafne lákavá historka o zázračných semínkách nebo bylinkách, třikrát si rozmyslete, jestli si za stejnou cenu nekoupíte raději osvědčená jablka nebo zelí. * MOLEKULOVÉ ROŠÁDY Jedním z nejatraktivnějších a také nejdražších druhů superpotravin je tzv. molekulární kuchyně, která je daleko spíše než na spásu lidstva zaměřená na atraktivní zážitky jako vystřižené z nějaké mimořádně ztřeštěné sci-fi komedie. Její parketou je překvapování a okouzlování konzumentů nečekanými chutěmi, vůněmi, barvami a tvary. Molekulární gastronomičtí šamani potraviny chemicky přetvářejí tak, aby změnili jejich skupenství, vzhled, vůni i chuť. Bezbarvá gelová kostička připomínající želé vás například udiví chutí sušených rajčat, zrnka podobná kaviáru chutnají po okurce a mátě a mojito můžete dostat v pevném skupenství. To jsou lahůdky připomínající spíše než jídlo svéráznou pouťovou atrakci vonící romantikou cestování v čase. Ne náhodou jsou jednou

z nejžádanějších specialit i amarouny jako vystřižené z výše zmíněného seriálu Návštěvníci. Další laboratorní technologií, kterou se na rozdíl od molekulárních kouzelníků kuchyní seriózně zabývají špičkoví vědci, je pěstování tzv. „masa in vitro“, jemuž se lidově říká maso ze zkumavky. Vzniká oddělením svalových buněk z tkáně zvířete (nejčastěji vepře nebo skotu) a následným růstem svalové tkáně v laboratorních podmínkách. Tato lahůdka budoucnosti sice zatím příliš lákavě nevypadá, natož aby se prodávala v luxusních restauracích, nicméně se těší stále většímu zájmu vědců i vlád některých zemí, které podporují výzkum tímto směrem právě s ohledem na očekávaný růst populace a hrozící nedostatek potravin. Výhodou chystané alternativní produkce masa pomocí biotechnologií je skutečnost, že v porovnání s klasickou živočišnou produkcí je energeticky nesmírně úsporné. Pro výrobu jedné kalorie hovězího masa tradičním způsobem je nutné dodat 23 kalorií potravy pro dobytek, zatímco na jednu kalorii masa z laboratoře stačí pouhé tři kalorie. * SÓJA, ŘASY A HMYZ Další výzkumy směřující k nasycení přemnoženého lidstva počítají s celosvětovým využitím nutričně bohatých potravin, které se už desítky let konzumují v určitých oblastech a kulturách. Například sója a hlavně výrobky z ní, jako sójové mléko a maso zvané tofu. V současnosti si je dopřávají převážně vegetariáni, ale kdo ví, zda po něm za pár desítek let vděčně nesáhnou i hladoví masožravci. Ještě méně kulinární noblesy slibuje další „záchrana“ před budoucími hladomory – lékaři vřele doporučované, leč labužníky decentně odmítané mořské řasy. Přestože v Japonsku a dalších asijských zemích berou tímto nezvyklým, ale nutričně hodně bohatým jídlem zavděk už dlouho, v Evropě jsme je zatím nedokázali jaksepatří docenit. A to přesto, že mořské řasy mají velmi málo kalorií, zato obsahují velké procento proteinů, minerálů, vlákniny a jsou bohaté na antioxidanty, které zamezují stárnutí těla. Nejexotičtější potravinou budoucnosti, na jejíž pojídání si zejména něžnější část lidstva bude muset asi ještě dlouho zvykat, je hmyz. Představa pojídání švába, motýla, lučního koníka, cvrčka nebo housenky je sice pro milovníky tradiční české stravy poněkud drastická, nicméně v Africe, Jižní Americe nebo v Asii patří hmyz k vyhledávaným pochoutkám. Superpotravinu z něj dělá především množství proteinu, který lidský organismus potřebuje jako sůl, a zároveň malý obsah cholesterolu. U jednoho druhu švábů navíc vědci nedávno objevili zajímavý mléčný protein, který obsahuje nebývale velké množství energie. Tento energetický elixír vylučuje pouze rus tečkovaný, který je živorodý a podobně jako savci kojí svá mláďata. Z dnešní perspektivy nevypadá pití švábího mateřského mléka zrovna lákavě, ale za dvacet třicet let za ně třeba budeme ještě rádi. * Lidé, kteří věří, že superpotraviny jsou zázračné všeléky na stáří i na každou chorobu, tím na sebe prozrazují, že skočí na špek úplně každému. expert listu The Guardian Jay Rayner KDYŽ SE ŘEKNE superpotravina Co by měla obsahovat? Vitaminy, minerály, proteiny (i esenciální), enzymy (jednoduché či složené bílkoviny, určující rychlost a povahu chemických reakcí a řídící většinu biochemických procesů v našem organismu), koenzymy (nízkomolekulární látky, které při reakcích způsobují regeneraci), antioxidanty, vlákninu. Mezi nejmódnější patří: Açai bobule: ovoce, pocházející z palmy nacházející se v deštných amazonských pralesích v Brazílii – nejsilnější antioxidant. AFA řasa: řasa z jezera Klamath v americkém Oregonu – je bohatá na minerály. Aloe vera: léčivá sukulentní rostlina původem ze severní Afriky – „rostlina nesmrtelnosti“. Camu camu bobule: ovoce pocházející z jihoamerických deštných pralesů – nejbohatší na vitamin C. Goji: plody kustovnice čínské pocházejí především z úrodné půdy Himálaje – mají výborné antioxidační účinky, podporují imunitu, vyrovnávají pH v krvi a jsou největším zdrojem betakarotenu. Chia semínka: semínka šalvěje hispánské, pocházejí z Jižní a Střední Ameriky – přírodní povzbuzovač energie. Chlorella: sladkovodní řasa původem z japonského ostrova Ishigaki – obsahuje nejvíce mastných kyselin, snižuje „zlý“ LDL cholesterol. Kakaové boby: plody kakaovníku, původem z Jižní Ameriky – vitaminová a minerální bomba s antioxidačními účinky. Kelp: vodní tráva (řasa), roste v mělčinách oceánů – nejbohatší přírodní zdroj jódu. Konopná semena: mají vysoký podíl esenciálních látek. Lucuma: subtropické ovoce z údolí andského pobřeží Peru – zdravé a čistě přírodní sladidlo. Kořen maca: pochází z Bolívie a Peru – je bohatý na vitaminy skupiny B. Mladý ječmen: prášek získávaný z mladých listů ječmene, původem z Nového Zélandu – má detoxikační účinky. Noni: tropická rostlina původem z Havaje, Fidži a Indie – obsahuje 17 aminokyselin a pomáhá proti migrénám a depresím. Quinoa: jihoamerická plodina podobná obilninám – má vysoký obsah bílkovin. Spirulina: planktonní modrozelená sinice se pěstuje na

farmách v USA, Indii, Číně a Japonsku – je vysokým antioxidantem a velkým zdrojem bílkovin. Včelí produkty: pyl, propolis, med – pomáhají zvyšovat imunitu. Foto popis| Potraviny budoucnosti budou mít dokonalý tvar i barvu, vysokou nutriční hodnotu a výraznou chuť. Mohou ale chutnat třeba po melounu nebo po svíčkové Foto popis| Hmyz na talíři nemusí vůbec vypadat špatně. Kromě toho, že je potemník moučný bohatý na protein, je žádanou lahůdkou Foto popis| Řečtí vědci experimentují s rybami z řádu mořanovitých, jejichž geneticky ovlivněná populace by se v Řecku zmítaném krizí mohla stát jídlem budoucnosti Foto popis| Profesor Mark Post poprvé představil „maso ze zkumavky“ 5. srpna 2013 v Londýně. Maso „vyrostlo“ v jeho laboratoři na univerzitě v nizozemském Maastrichtu Foto autor| SHUTTERSTOCK, Snímky PROFIMEDIA. CZ, ČTK a archiv J. Krejčíka a P. Koukolíčka

vitalia.cz Dnes se mění pravidla pro značení potravin a cigaret 7.9.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Krabičky cigaret s varovnými obrázky a jednotné označování potravin českého původu, to jsou hlavní změny novely zákona o potravinách. Začíná platit ode dneška. Novelu zákona o potravinách v souladu s evropským právem připravilo ministerstvo zemědělství. Přináší dvě hlavní změny. Výrobci budou povinni umístit na krabičky cigaret obrázky varující před následky kouření. Také jsou nastavena jednotná pravidla pro dobrovolné označování potravin českého původu, včetně označování potravin logem „Česká potravina“, které má zákazníkům usnadnit orientaci při nákupu. Česká potravina „Cílem novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích je vyšší ochrana spotřebitele, tedy srozumitelnější a na první pohled zřejmé označení potravin. Vyjasnili jsme například podmínky, za jakých smějí výrobci používat označení Česká potravina a podobné další nápisy nebo obrázky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo tak reaguje na záplavu státních symbolů a nápisů typu „Česká kvalita“ na zboží ze zahraničí apod., které výrobci potravin volně používali. Tohle logo bude nově značit českou potravinu Nápis „Česká potravina“, českou vlajku, mapu České republiky a loga a texty odkazující na český původ výrobku budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní konkrétní podmínky. „Ministerstvo zemědělství seznamuje veřejnost s novým označováním Česká potravina už delší dobu, aby o něm věděla a rozuměla mu. Výsledky naší snahy potvrzuje i nedávný průzkum, podle kterého o značce ví téměř třicet devět procent populace,“ uvedl Marian Jurečka. K aktivitě se připojily i některé řetězce, na jejichž pultech už zákazníci najdou produkty s jasně vyjádřeným původem. Konkrétně jsou to obchody Albert a Penny Market. Cigarety s varováním Novela také zásadně změní vzhled cigaretové krabičky. Na cigaretách, tabáku k ručnímu balení cigaret a do vodních dýmek je povinné uvést kombinované zdravotní varování. Na krabičkách cigaret musí být varovné obrázky

Skládá se z obrázku, textu a odkazu na webové stránky, kde lidé najdou informace o odvykání kouření. Zdravotní varování musí pokrýt přední i zadní stranu krabičky v rozsahu minimálně pětašedesát procent povrchu. Prodejci mají ještě tři měsíce na to, aby doprodali cigarety, které nesplňují požadavky na nové označení, ale v prodeji jsou již i krabičky s novým varováním. Potraviny pro charitu Novela také zavádí možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Potraviny nevhodné k prodeji smí jít na charitu. Řetězce to mají povinně. Prodejny s plochou nad čtyři sta metrů čtverečních mají povinnost darovat potraviny, které nesplňují některé legislativní požadavky (například potraviny špatně označené nebo deformované). Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. Zdroj: TZ Ministerstvo zemědělství ČR, http://www.eagri.cz

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/dnes-se-m...ravidla-pro-znaceni-potravin-a-cigaret/

Nelegální výrobna masa a uzenin zásobovala okolí 7.9.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Bez papírů, bez dodržení zásad bezpečnosti potravin a z masa nejistého původu, tak se pustil do „řezničiny“ provozovatel na Pardubicku. Státní veterinární správa (SVS) provedla na podnět spotřebitele kontrolu neregistrované provozovny v Dlouhoňovicích v Pardubickém kraji. Majitel tu boural maso, vyráběl a prodával masné výrobky a to vše bez potřebné registrace, bez zpracovaných a dodržovaných zásad organizace provozu a bez opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu. Nelegální výrobna masa a uzenin zásobovala okolí Jak dlouho se tu vyrábělo? Tři dny, nebo měsíce? Podle podnětu spotřebitele probíhal prodej masa delší dobu za nehygienických podmínek, ale SVS byla na tuto skutečnost upozorněna až nyní. „Úřední veterinární lékaři SVS tedy na základě tohoto podnětu a doložených letáčků o otevření provozovny, aniž by byla u krajské veterinární správy registrována, provedli kontrolu,“ říká mluvčí SVS Petr Pejchal. Při ní chovatel a majitel provozovny uvedl, že bourání, výroba a prodej potravin živočišného původu probíhala pouze tři dny, tomu však neodpovídají předložené nákupní doklady, které byly jen v provozovně k dispozici za období zhruba jednoho měsíce. Tuna masa a uzenin k likvidaci Provozovna je tedy nelegální a její činnost pracovníci SVS zakázali. Nařídili také neškodné odstranění téměř tuny masa a drobů a čtyř set kilogramů masných výrobků. „Provozovatel má povinnost zabezpečit systém sledovatelnosti, který v tomto případě nebyl dostatečný z hlediska předložených dokladů o nákupu od schválených a registrovaných dodavatelů a výrobců,“ vysvětluje mluvčí. Fyzicky zjištěnému množství masa a masných výrobků při provedené kontrole neodpovídalo věrohodné doložení všech nákupů od schválených a registrovaných výrobců a dodavatelů. Masa a výrobků bylo více, než na kolik měl provozovatel

doklady. U určitých druhů masa a masných výrobků chybělo doložení nabytí úplně, šlo například o játra do játrové paštiky či ořez do masných výrobků. Kam šla produkce z této výrobny? „Dle sdělení provozovatele byla produkce prodávána pouze v Helvíkovicích kupujícím, ale zásobování restaurací v blízkém okolí není vyloučeno,“ říká Petr Pejchal. SVS přitom produkty provozovatele hodnotí jako rizikové. Nebezpečné uzeniny „Potravina není považována za bezpečnou z důvodu, že nebyla vyrobena při dodržování stanovených požadavků pro výrobu, zpracování a skladování z pohledu zdraví zvířat a nezávadnosti jejich produktů.“ Protože nebyla předložena žádná dokumentace, nebylo možné ani ověřit dodržení kritického kontrolního bodu u výroby masných výrobků (70 °C po dobu deseti minut). Tepelné opracování ovlivňuje celkovou úroveň mikrobiální kontaminace, přežívání patogenních mikroorganizmů a trvanlivost výrobku a zajišťuje zdravotní nezávadnost a bezpečnost produktů. Dále byly naměřeny vyšší skladovací teploty u masa i drobů, nebyl tedy dodržen chladící řetězec, který opět ovlivňuje celkovou úroveň kontaminace a bezpečnost potraviny. Majitel byl rovněž na štíru s hygienou: „Zavedení správné výrobní a hygienické praxe nebylo v souladu s legislativou. Zjištěná úroveň čištění a sanitace nevylučovala možnost kontaminace masa a masných výrobků,“ říká mluvčí. Provozovateli hrozí pokuta do výše jednoho milionu korun.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nelegalni-vyrobna-masa-a-uzenin-zasobovala-okoli/

Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso 13.9.2016 vitalia.cz str. 0 Lenka Krbcová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Kde nakupují maso znalci? Doporučení se opakují, takže kam pro dobré maso, je asi jasné. Běžně ho totiž podle odborníků nekoupíte. Před časem se stala událost z toho, když vyhlášený řezník Kšána starší zavřel krám. Je u nás skutečně takový problém narazit na dobrého řezníka? Kam chodí pro maso profesionálové a nakupovali by maso na internetu? Navíc tipy pro vás, kam pro dobré maso. Darina Křivánková Gastronomická novinářka, o jídle píše mj. pravidelné sloupky pro časopis Reflex, byla šéfredaktorkou měsíčníku Gurmet, provozuje bytovou restauraci Na Faře. Jaká je situace „u českého řezníka“? Dá se běžně koupit dobré maso? Otázkou je, co si kdo představuje pod pojmem „dobré maso“. Řekněme, že sehnat slušné či solidní maso problém není, to opravdu dobré nebo přímo ve špičkové kvalitě lze koupit také, jen se bude cenově pohybovat na úplně jiné úrovni. Proto se už pár let snažím držet toho, že si maso dopřávám méně často, ale zato co nejkvalitnější. Doporučila byste nákup masa na internetu?

Párkrát jsem objednala maso přes Masodomu.cz a byla jsem spokojená. Rozhodně bych ale maso neobjednávala přes „jakýkoli“ internetový obchod. Můžete prosím uvést váš tip, kde nakupovat dobré maso, na dobrého řezníka? Léta jsem chodívala pro maso do břevnovského řeznictví Kšána a syn, teď pravidelně nakupuji v Našem mase, velmi často v řeznictví Sváček a také v The Real Meat Society Paula Daye (přečtěte si rozhovor: Paul Day: Tohle je nejlepší kuchyň, ve které jsem kdy pracoval). Tady mám jistotu, že dostanu maso ve špičkové kvalitě, budu vědět, odkud pochází, z jakého chovu, jak bylo zbouráno a jak se s ním následně zacházelo. Je pro mě podstatná nejen kvalita a chuť masa, ale také nechci být mezi těmi, kteří podporují velkochovy, jedna věc souvisí s druhou. Na jehněčí a na drůbež mám své dodavatele z řad malých farmářů. Jan Punčochář Šéfkuchař Grand Cru Restaurant, působil v několika českých i světových špičkových restauracích včetně michelinských. Pražská restaurace Le Terroir, kterou deset let spoluvlastnil, pod jeho vedením několikrát získala michelinské ocenění Bib Gourmand. Jaká je situace „u českého řezníka“? Dá se běžně koupit dobré maso? Bohužel musím říct, že moc ne. Většinou je nevyzrálé, nemá dostatek vnitřního tuku (mramorování) a často nejde o dobrý kus zvířete. Samozřejmě jsou i výjimky. U řezníka lépe koupíte maso na vaření a pečení než na steaky. Doporučil byste nákup masa na internetu? To jde? To ani nevím. Myslím, že snad raději ne. Když to maso nevidíte, je těžké stanovit, co je to zač. Jedině snad vyzkoušet, a pak si udělat svůj názor. Ale nikdo vám nezaručí, že ta kvalita bude stále stejná. Já jsem raději pro to, nekupovat zajíce v pytli. Můžete prosím uvést váš tip, kde nakupovat dobré maso, na dobrého řezníka? Osobně maso u klasických řezníků nekupuji, ale určitě v Praze mohu doporučit Sváčka, tam je maso dobré. Občas dojdu do Makra, jelikož tam je velká obrátka a člověk si může vybrat, co se mu zlíbí. Kvalita je tam na velmi dobré úrovni a stabilní, takže proč ne. Co se týče supermarketu, tak nejlepší maso mají asi v Globusu, tam je šikovný řezník a kvalita je také v pořádku. Já to dělám občas tak, že když vidím, že maso je čerstvě poražené, tak si jednoduše to maso nechám vyzrát ještě sám v lednici, aby bylo dobré. Martin Kuciel alias Pan Cuketka Vlivný český foodbloger známý jako Pan Cuketka, kde provozuje „nejotravnější blog o jídle již od 2006;)“. Na scuk.cz mapuje s pomocí recenzentů nejlepší restaurace a prodejny potravin u nás. Jaká je situace „u českého řezníka“? Dá se běžně koupit dobré maso? Koupit u řezníka dobré maso není problém, záleží ale, o jaké maso máte zájem. Maso českého původu z konvenčního chovu opravdu není problém sehnat. Zákony o značení, balení a prodeji masa to zákazníkům dost usnadňují a tady není moc těžké se zorientovat. Kategorie masa i podmínky prodeje jsou dost jasně dány. Problém může nastat, jen pokud chcete koupit něco speciálního – vyzrálé maso na steaky, jehněčí, kuře z volného chovu. Tam už musíte zapátrat. Ne každý prodejce takové maso má a ještě méně prodejců umí dát masu odpovídající servis. Doporučil byste nákup masa na internetu? Sám tak maso kupuju docela často na Rohlik.cz a nevidím v tom problém. Podmínkou je ale samozřejmě komfortní rozvoz, na kterém to stojí a padá. Pak taky samozřejmě přesné informace o mase při prodeji, aby se pak člověk nedivil, co to vlastně koupil. Speciální díly masa na grilování,

větší pečeně a uzení je ale pořád potřeba koupit fyzicky v prodejně. Můžete prosím uvést váš tip, kde nakupovat dobré maso, na dobrého řezníka? V Praze rád chodím do řeznictví The Real Meat Society v Náplavní a do Naše maso v Dlouhé. Radek Tureček Generální manažer pro restaurace Premier Mercato, Grand Cru Restaurant a Monarch Gastrobar společnosti Premier Wines & Spirits. Profesní zkušenosti ve Food & Beverages sbíral v nejlepších hotelích v Praze i zahraničí. Jaká je situace „u českého řezníka“? Dá se běžně koupit dobré maso? Myslím, že někteří řezníci mohou být dobří, pravděpodobně by to měla být lepší kvalita než ve většině potravinových řetězců. Nemyslím ale, že je to běžné a plošně platné. I u řezníků je třeba si vybírat a zajímat se, z jakých berou chovů. Doporučil byste nákup masa na internetu? Určitě ne, neumím si to představit. Když to maso nevidíte a nemůžete cítit jeho vůni, nejde stanovit kvalita. Tohle mi přijde zatím jako velký risk, když si vezmu, že většina masa rozhodně není taková, jakou bych chtěl třeba dávat svým dětem nebo prodávat u nás v bistru. Můžete prosím uvést váš tip, kde nakupovat dobré maso, na dobrého řezníka? Kupříkladu Sváček, konkrétně mám vyzkoušenou pobočku na Smíchově, a tam jsem spokojený. Dále je dobrý Jan Pavlis na Vinohradské. Obecně mají velmi dobrou kvalitu masa v Makru. Tom Vobořil Majitel restaurací Podolka a Podolka Karlín. Manažer v oblasti gastronomie, vaří od dětských let. Pracoval v restauracích a kavárnách, vyráběl sushi, absolvoval stáž v Londýně, s kolegy založil cateringovou společnost na výrobu a distribuci jídel. Jaká je situace „u českého řezníka“? Dá se běžně koupit dobré maso? Běžně dobré maso nekoupíte. Abyste si koupili dobré maso, tak svého řezníka opravdu musíte znát. Vědět, odkud maso pochází a jak s ním bylo nakládáno. V řeznictví byste měli dát na čistotu a pocit, jestli vám prodavač říká pravdu. Vizuálně kvalitu jen tak nepoznáte, proto je dobré koukat na reference a historii podnikatele. Ovšem ne vždy je vše na našem trhu dostupné. Nízká cena rozhodně neukazuje na kvalitu, proto bych doporučil se optat na historii a původ plemene, které kupujete. Tyto informace by měly být u prodejce dostupné. Doporučil byste nákup masa na internetu? Nákup masa na internetu bych doporučil pouze po předchozím nákupu a seznámení u daného řezníka. Pokud se bavíme o nákupu masa na internetových obchodech, které vyrůstají v poslední době, tak na to neumím reagovat. Nikdy jsem si tuto službu nevyzkoušel, a proto na tuto problematiku nemohu mít relevantní názor. Co jsem však slyšel, tak se provozovatelé snaží udržet si vysokou kvalitu. To se však snaží všichni a kvalitního masa na českém trhu nenajdete mnoho. Spíš kolem nás plyne hodně konzumního zboží. Můžete prosím uvést váš tip, kde nakupovat dobré maso, na dobrého řezníka? Kvalitní maso nejlépe nakoupíte u vašeho řezníka, u kterého dohledáte historii původu. Menší producenti jsou většinou kvalitnější. Velké produkce jsou většinou méně náročné na kvalitu. To nemusí znamenat, že jsou špatné. Jmenovat správného řezníka se mi nechce. Vždy si musíte zjišťovat, co kupujete. Maso se většinou pokaždé mění. Kšána mladší spolupracuje s Ambi. Tam

byste měli najít kvalitní maso. Není to však jediný producent, který umí porážet, stařit a dodávat. Je zapotřebí hledat to, co chcete. Nákup surovin je složitá problematika, a proto je potřeba se jí věnovat a neslevovat ze svých požadavků. Občas je prostě lepší odejít a nic si nekoupit. A na závěr krátký tip: Hana Michopulu Food novinářka, ale nejen to. Vedla rubriku o jídle v časopise Marianne, byla šéfredaktorkou Apetitu, o jídle psala i pro Reflex či Lidové noviny. Stála u obnovy farmářských trhů, napsala několik kuchařek, dvě právě se zaměřením na suroviny z trhů. Nejnovější projekt je bistro Sisters s netradičními chlebíčky. Červené maso jím minimálně, takže asi nejsem úplně dobrý vzorek do ankety. A když, tak zajdu naproti do Našeho masa ke Kšánovi. Skvělá francouzská kuřata Henri, husy, kachny, telecí, jehněčí a krůtí maso nakupuji v Makru. Tipy: Kam pro dobré maso Naše maso (František Kšána ml.) nasemaso.ambi.cz ereznictvi.cz Maso a lahůdky Sváček http://www.lahudkarstvisvacek.cz The Real Meat Society (Paul Day) http://www.trms.cz Makro http://www.makro.cz Globus řeznictví nasereznictvi.cz Řeznictví a uzenářství Pavlis Vinohradská 122, Praha 3 Rohlík rohlik.cz Maso domů OCG masodomu.cz Mohlo by se hodit: Průvodce hovězím masem Průvodce hovězím masem

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/tipy-kde-koupit-dobre-maso/

Zemědělec Z jednaní predstavenstva Zemědělec str. 12 Zájmové organizace Ing. Jiří Felčárek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.9.2016

zpět Trh je přesycen komoditami a potravinami, které staré země stále více tlačí na trhy nových členů. Díky propadům tržeb se podnikům narušily finanční toky a chybí jim peníze na provozní výdaje. Značné problémy představují dovozy potravin za predátorské ceny, což dále podráží konkurenceschopnost Problém je i v ochraně vlastního trhu, objemy české produkce stagnují či klesají. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman na jednání představenstva Agrární komory ČR, které se již tradičně konalo v rámci 43. ročníku agrosalónu Země živitelka za široké účasti hostů Za vedení ministerstva zemědělství zde byla náměstkyně Viera Šedivá, náměstkové Pavel Sekáč a Jiří Sír, dále ředitel Státního zemědělského fondu Martin Sebestyán, ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Zdeněk Nekula, poslanec Pavel Šrámek, zástupci partnerů komory a další hosté. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman úvodem shrnul průběh a výsledky několika kol jednání s předsedou vlády, předsedou Senátu, ministrem zemědělství, Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu, se zástupci resortních organizací, zmínil také celou řadu jednání na krajských a okresních úrovních primárně zaměřených na požadavky k řešení situace v resortu. Požadavky komory adresované ministrovi Jednání bylo vhodnou příležitostí k vyhodnocení právě rok starého souhrnu dvaceti tří požadavků komory k ministrovi zemědělství. Bylo konstatováno, že zhruba dvě třetiny z nich jsou hotovy cílená podpora dojeného skotu, schválení novely zákona o významné tržní síle, nastavení Programu rozvoje venkova na podporu investic programy propagace; rozpracovány ä připraveny ke schválení a spuštění - zelená nafta pro živočišnou výrobu, welfare pro prasata a drůbež, marketingový fond, koncepční řešení klimatických dopadů, příprava kompenzací za sucho; případně před dokončením - další jednání se Správou státních hmotných rezerv, srovnávací analýzy zemědělských podpor a nastavení Programu rozvoje venkova v okolních zemích. Některé požadavky jsou momentálně pozastavené, například záměr zvýšit objem podpor citlivých komodit z 15 na 25 % byl evropským komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Pbilem Hoganem odložen až na dobu revize společné zemědělské politiky a také exportní subvence Rada ministrů zemědělství nepodpořila. Vítanou pomocí je navýšení rozpočtu kapitoly ministerstva zemědělství zhruba o čtyři miliardy korun. Posilují například programy zvyšování konkurenceschopnosti prvovýroby, bruselské balíčky či kompenzace za loňské sucho a jarní mráz. Problémem, na který však vedení komory v této souvislosti poukázalo, byla a je velká prodleva mezi prvotním záměrem programu a jeho realizací v praxi. Například kompenzace za sucho roku 2015 tak budou vypláceny až od konce letošního září. Podle údajů ministerstva zemědělství je přepočtená podpora na litr mléka asi 2,50 Kč, avšak z účetního pohledu byla pomoc v roce 2015 na úrovni 46 halířů. Bleskový průzkum komory Úřad Agrární komory ČR na základě podnětu Komoditní rady pro mléko a skot zpracoval bleskový průzkum, ze kterého se ukázalo, že z celkového součtu podpor na dojnici ve výši asi 15 tisíc korun mají zemědělci momentálně na účtech zatím pouze 5-7 tisíc korun, zbytek programů a podpor pak je v různé fázi rozpracování. Ztráty za loňský a letošní rok ale při přepočtu na průměrnou užitkovost 8000 litrů mléka na dojnici činí 44 000 Kč, to znamená, že každá dojnice v současné době představuje ztrátu 29 000 korun. Značné problémy v praxi také přináší vysoká administrativní náročnost nových programů, například

v programu welfare skotu jsou pouze 4 % bezchybných žádostí, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proto připravuje metodiku s doporučeními. Platby SAPS budou vypláceny od listopadu formou záloh, doplatky v prosinci, greening od 9. ledna příštího roku, detailní harmonogram administrace podpor je k dispozici na stránkách SZIE Diskuse se také vedla nad novým programem Českomoravské společností chovatelů spočívajícím ve sběru dat k vyhodnocení uplatnění kvalitního mléka na trhu. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond pokračuje v přípravách Fondu těžko pojistitelných rizik, který byl v červnu notifikován Evropskou komisí, a zároveň trvale nabízí i řadu dalších funkčních podpůrných programů. Nový koncept poradenství Ministerstvo zároveň připravuje nový koncept poradenství, který bude vycházet z analýzy stavu a definování potřeb v této oblasti. Požadavkem komory, na který opakovaně v průběhu veletrhu Země živitelka upozornil prezident Miroslav Toman, je vyjmutí evropských agrárních podpor z daňové povinnosti. Vyhodnocení Žní Zně letošního roku byly vyhodnoceny s objemem 7850 tisíc tun jako velmi dobré výnosem, ale horší kvalitou, dosažený průměr sklizně obilovin je 6,3 t/ha, u ozimé pšenice 6,7 t/ha, značný propad ploch a tedy i celkových výnosů byl u sladovnického ječmene. Vzhledem k tomu, že například ve Francii či Německu došlo díky počasí k meziročnímu propadu o pět, respektive o čtyři miliony tun, lze předpokládat, že o kvalitní obilí bude zájem. Stejná situace je i u řepky, jejíž výnos je meziročně poněkud vyšší, avšak se značnými regionálními rozdíly, průměrný hektarový výnos je po Německu druhý nejvyšší v Evropské unii. U brambor, cukrovky a chmele se očekávají průměrné či lehce nadprůměrné výnosy s dobrou kvalitou, nízké objemy budou u vinné révy a ovoce, způsobené silnými mrazy, ale i bouřkami, kromě toho je v unii nadprodukce ovoce a ceny se tak pohybují na velmi nízké úrovni. Kompenzace pro ovocnářský sektor budou v souladu s unijními pravidly vyplaceny až na základě doložení propadů příjmů, reálně tedy až na jaře 2017. Propagace potravin Trvalou zátěží ekonomiky prvovýroby je nízká cena mléka, ale i drůbeže a vajec, mírné oživení je po dvou letech v sektoru vepřového masa. Trvalý důraz proto musí být kladen na propagaci regionálních a českých potravin pod stávajícími značkami kvality a na úzkou komunikaci se spotřebiteli. Propagace však musí být podpořena intenzivní kontrolou dovozů, a to systémových i namátkových, se zapojením všech složek státu a nástrojů dozorových orgánů. Další body jednání Řešit je nezbytné silné příhraniční dovozy nebo důslednou evidenci odvodů daně z přidané hodnoty. Podpůrnou aktivitou v tomto směru může být komorou nově představený záměr k zákonnému stanovení minimálního podílu tuzemské produkce v obchodech, například na více než dvoutřetinovou úroveň. K jednání je nadále podoba a princip marketingového fondu, který podle názoru Agrární komory ČR musí vycházet ze zapojení a příspěvků všech subjektů, od prvovýrobce přes zpracovatelské podniky až po obchod a s nezbytnou účastí státu. Představenstvo bylo informováno o dopracování návrhu zákona o nabývání zemědělské půdy. Přijata byla Deklarace Agrární komory ČR k řešení situace v živočišné výrobě, která vzešla z konference v Kroměříži ze dne 19. srpna Do sněmovny společenstev byl na základě výsledku primárních voleb z prosince roku 2013 za Svaz českého strakatého skotu kooptován doc. Dr. Josef Kučera. Představenstvo Agrární komory ČR dále odsouhlasilo založení komise pro produkční oblastí, jmenovité složení Komoditní rady pro dřevo, jmenovité složení Sekce školní statky při Školské komisi Agrární komory ČR a také záměr uspořádat dne 3. února 2017 Agrární ples za podobných podmínek spolupráce a partnerství jako v letošním roce. Dopracováván je také doporučený vzor pro statuty okresních a krajských agrárních komor, vyplývající z povinnosti přeregistrace, který bude posléze předán členské základně k dispozici. Další řádné jednání představenstva se uskuteční 5. rýna 2016 v Praze. O autorovi| Ing. Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Zemědělec (newsletter) Začíná platit novela zákona o potravinách Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

7.9.2016

zpět Od dnešního dne začíná platit novela zákona o potravinách, kterou v souladu s evropským právem připravilo ministerstvo zemědělství. Výrobci budou povinni umístit na krabičky cigaret obrázky varující před následky kouření. Také jsou nastavena jednotná pravidla pro dobrovolné označování potravin českého původu, včetně označování potravin logem Česká potravina, které usnadní zákazníkům orientaci při nákupu. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Nápis Česká potravina, českou vlajku, mapu České republiky a loga a texty odkazující na český původ výrobku budou moci výrobci dobrovolně použít, jen když splní konkrétní podmínky. U jednosložkových potravin (mléko, maso nebo zelenina) budou muset být suroviny ze 100 % z České republiky. U vícesložkových (salám) budou složky nejméně ze 75 % českého původu. K aktivitě se připojily i některé řetězce, na jejichž pultech už zákazníci najdou produkty s jasně vyjádřeným původem. Konkrétně jsou to obchody Albert a Penny Market. Novela také zásadně změní vzhled cigaretové krabičky. Na cigaretách, tabáku k ručnímu balení cigaret a do vodních dýmek je povinné uvést kombinované zdravotní varování. Skládá se z obrázku, textu a odkazu na webové stránky, kde lidé najdou informace o odvykání kouření. Zdravotní varování musí pokrýt přední i zadní stranu krabičky v rozsahu minimálně 65 % povrchu. Prodejci mají ještě tři měsíce na to, aby doprodali cigarety, které nesplňují požadavky na nové označení. Novela také zavádí možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Prodejny s plochou nad 400 metrů čtverečních mají povinnost darovat potraviny, které nesplňují některé legislativní požadavky (například potraviny špatně označené nebo deformované). Darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné.* URL| http://zemedelec.cz/zacina-platit-novela-zakona-o-potravinach/

zpravy.tiscali.cz Kvalitní vepřové maso hledejte v Jičíně 7.9.2016

zpravy.tiscali.cz str. 0 Zprávy / Komerční sdělení Inzerce Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V České republice zažívají producenti vepřového masa těžké časy. Zákaz dovozu do Ruska v Evropě způsobil nahromadění zásob masa, které se státy snaží prodat za nízké ceny. Levnému dovozu tuzemští zpracovatelé čelí obtížně. Podpory Ministerstva zemědělství se dočkají v rámci nových dotačních titulů. document.write(""); document.write(''); V současné době, podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, deset největších českých masokombinátů dováží maso ze zahraničí, a to až z osmdesáti procent. Většinou jde o státy EU;

především Belgie, Španělsko, Rakousko, Německo a Polsko. V tuzemsku ale stále působí několik chovatelů selat, kteří vykrmují prasat do porážkové váhy, dodávají je do českých masokombinátů, a dokážou i za současných podmínek prosperovat. V Královehradeckém kraji je to například Maso Jičín. Tato společnost plánuje v kraji, díky pevným vazbám na své regionální dodavatele, rozšířit stávajících devět podnikových prodejen o dalších šest a postavit novou expediční halu. Celkové investice odhaduje na více než 20 milionů korun. Prasátka jsou zvídavá, hned nám prozkoumala objektiv „Naše aktivity máme blízko Jičína. Prasata chovají naši dodavatelé ve vzdálenosti do padesáti kilometrů od masokombinátu. Prodejny chceme mít také v kraji, kde působíme, jsme s ním hodně spojeni,“ říká ředitel Masa Jičín Bohuslav Kohout. Své maso a produkty z něj prodávají i menším obchodům s masnými výrobky a také do velkých obchodních řetězců. Ty představují dlouhodobý a stabilní odbyt, jsou ale i hodně náročné na kvalitu. Nejvyšší požaduje Kaufland. Podle Kohouta právě tam proudí nejlepší kusy masa. „Vybírají si jen kusy s nejvyšším podílem poctivé svaloviny a také nás vedou k tomu, abychom jim dodávali maso v co nejvyšší libovosti a co nejčerstvější,“ říká zástupce ředitele Karel Čeřovský. Maso Jičín ročně vyprodukuje zhruba 10 350 tun vepřového od českých dodavatelů. Aby měla firma dostatečný přísun prasat na porážku, odebírá od jednoho z jeho největších dodavatelů, PROAGRO Nymburk, 40 000 kusů. Tento chovatel má vlastní chov počtu 2600 prasnic. Každá z nich za rok porodí až třicet selat. Malou část živých prasat vyváží společnost na Slovensko a do Maďarska, většinu jich ale porazí a zpracuje, nebo je posílá do jiných českých masokombinátů. Veškeré zpracované maso z Jičína se prodává jen v České republice. Zhruba třetina ho míří do velkých řetězců, druhá část pak do menších řeznictví, včetně vlastních prodejen. Veškerá poražená prasata pochází z českých chovů a tudíž jsou na české trhu prodávána pod značkou Česká potravina se státní vlajkou. Maso Jičín ročně vyprodukuje zhruba 10 350 tun vepřového Současná vlna investic je už několikátá v pořadí. Největší suma, přes sto milionů korun, šla v roce 2002 do nových jatek. Pár let po tom následovala velká investice do masné výroby, v roce 2007 firma postavila bourárnu masa, vše stálo řádově desítky milionů korun. Současné investice, které firma právě rozjíždí, přicházejí s odstupem několika let. Kromě prodejen a modernizace výroby bude masokombinát stavět i novou expediční halu. Díky ní bude moci zvýšit celkový odbyt vepřového masa nejméně o třetinu. Vznikne také 10 až 15 nových pracovních míst.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/kvalitni-veprove-maso-hledejte-v-jicine-284277

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Měsíc biopotravin lidem ukáže, že bio je u nás doma agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.9.2016

zpět Ministerstvo zemědělství letos již podvanácté organizuje osvětovou a informační kampaň Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Tentokrát chce ukázat, že bio je u nás doma, zájemci proto mohou navštívit řadu akcí přímo na biofarmách nebo si prohlédnout výrobu biopotravin a také je ochutnat.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství letos již podvanácté organizuje osvětovou a informační kampaň Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství. Tentokrát chce ukázat, že bio je u nás doma, zájemci proto mohou navštívit řadu akcí přímo na biofarmách nebo si prohlédnout výrobu biopotravin a také je ochutnat. „První tři ekofarmy u nás vznikly už před více než pětadvaceti lety, v současnosti jich máme přes 4 300, registrovaných výrobců biopotravin je dnes téměř 600. Je tedy vidět, že zájem o ekologické hospodaření u nás roste,“řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Jen za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl počet ekofarem o 220, výrobců biopotravin přibylo 46. Všichni jsou přitom pravidelně kontrolováni v systému ekologického zemědělství, který je stanovený a garantovaný národní i evropskou legislativou. Celkově se v ČR v ekologickém režimu hospodaří aktuálně na více než 490 tisících hektarech zemědělské půdy. „Ekologické zemědělství vychází z tradičních agrotechnických postupů používaných našimi předky. Trvale udržitelným způsobem produkuje vysoce kvalitní, nutričně bohaté potraviny bez použití chemických látek. Současně respektuje dobré podmínky chovaných hospodářských zvířat,“ uvedl ministr Jurečka. Spotřeba biopotravin v Česku neustále roste. Poslední dostupná data, která jsou za rok 2014, ukazují meziroční růst spotřeby biopotravin o 4 %. Každý český spotřebitel za ně utratil v průměru 191 korun, celkově šlo o sumu 2,02 miliardy korun. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů činil 0,72 %. Mottem letošního ročníku Měsíce biopotravin je „Bio je u nás doma!“. Ekologičtí farmáři připravili na září řadu akcí – biojarmarky, dny otevřených vrat na biofarmách, exkurze do výroby a další. Seznam všech akcí a další zajímavé informace najdou zájemci na webu http://www.mesicbiopotravin.cz. Součástí zahájení Měsíce biopotravin je i vyhlášení vítěze soutěže Česká biopotravina 2016. Do patnáctého ročníku výrobci přihlásili devadesát výrobků, porota pod vedením Pavla Maurera vybrala za celkového vítěze Bio Trhanou paštiku z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov. V kategorii Biopotraviny živočišného původu byl oceněn rovněž Biohermelín z ekofarmy Javorník. Vítězem kategorie Biopotraviny rostlinného původu se stal Hostětínský mošt jablko meruňka bio. Bio Kostní vývar, také z Biofarmy Sasov, jako inovativní výrobek pro české kuchaře s přehledem zvítězil v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Odbornou a logistickou podporu soutěže zajišťovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Partnery kampaně Září – Měsíc biopotravin jsou Globus ČR, k.s., dm drogerie markt s.r.o., Country Life, s.r.o., SONNENTOR s.r.o., PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o., Lifefood Czech Republic s.r.o., WELEDA, spol. s.r.o., Aloeverashop.cz, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

URL| http://www.agris.cz/clanek/193490

Šunkové salámy klamou obsahem masa, kvalita kolísá i v rámci jedné firmy agris.cz str. 0 Potravinářství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.9.2016

zpět Pružný, soudržný a na skus šťavnatý. Tak má podle vyhlášky vypadat a chutnat šunkový salám. Zkoušky časopisu dTest odhalily, že obsahuje často méně masa než je deklarováno. Chuťově a vzhledově však naopak 15 vzorků relativně obstálo. Šunkový salám se prodává nejen u nás ale i v Německu a Rakousku. v class="textDetailHeader">

jejich práci. Cyklus road movie Farmářská jízda má šetnáct dílů, které nás zavedou na šestnáct farem. Po pilotním dílu Farmářské jízdy už známe úvodní zápletku. Monika a Michal se náhodou potkali na farmářském tržišti. Nad obědem na Náplavce se jeden druhého vyptali, jak se daří, a zjistili, že je spojuje vášeň pro nakupování zdravých potravin. Vědí však, jak se vlastně vyrábí sýr? Jak se chovají kuřata? Co dělá z farmy dobrou farmu, a tudíž něco víc? Když pak při společném nákupu dostali od farmáře nabídku „přijeďte se podívat," řeknou si: proč nenahlédnout do života a práce farmářů trochu víc? A nejen nahlédnout, ale i pomoct, zúčastnit se, zažít farmu v plném provozu." Michal oprášil rodinného veterána a vyrazili. V dalších dílech série Monika s Michalem budou vyrážet ve starém karavanu za poznáním zemědělství vykonávaného s vášní, citem a zaujetím, ale také s příběhem. Očima herců a díky komentáři bolka Polívky diváci zjistí, že farmářství je dřina, na jejímž konci stojí plné talíře dobrot, ale také spokojení lidé, kteří dělají to, co je naplňuje. Monika a Michal si uvědomí, že když se zemědělství dělá s respektem k tradici a k přírodě, jde i o něco víc než jen o jídlo. Farmářská jízda je především poučná, protože návštěvami na statcích ukazuje proces výroby nejrůznějších potravin. Prostřednictvím Moniky a Michala diváci také autenticky prožijí chvíle nečekané, překvapivé, napínavé i dojemné. Až po shlédnutí tohoto cyklu vyrazíme jako zákazníci na farmářské trhy nebo do prodejny se zdravou výživou, budeme mít daleko lepší přehled, co všechno za vystaveným zbožím vězí. Možná ti nejodvážnější diváci se sami rozjedou na farmu, nebo si pořídí svou vlastní. „Moderní lifestylová road movie je především poctou neuvěřitelné vůli, nápaditosti a poctivosti českých farmářů. Většinou jim je kolem čtyřiceti a zrůzných důvodů se rozhodli zasvětit svůj život hospodaření. Věří ve vlastní činorodost, jsou pokorní a přejícní, obnovují tradice, jsou alternativou zemědělskému průmyslu. Společně s moderátorskou dvojicí, která v originálním karavanu projíždí českou krajinou, navštívíme kozí, ovčí i dančí farmy, pstruhařství, včelařství i sadařství. „Putování od farmy k farmě je především radostnou zprávou o pracovitosti a rozkvětu i vtipným pohledem na dobrou práci," komentoval projekt Farmářská jízda kreativní producent ČT Petr Kubica. POZNÁMKA FIDELA KUBY: Farmářská jízda Před pětadvaceti lety pro mě bylo snadné zadarmo procestovat Evropu. Byl jsem mladý, svobodný, bez závazků, navíc mě bavilo improvizovat. Jezdil jsem autostopem a občas pracoval za nocleh a jídlo. Pobýval jsem v německých, francouzských, belgických, švýcarských i holandských rodinách. Nedávno se mi ozval kamarád, se kterým jsme sdíleli stejné hobby. Dnes, když oba máme věk kolem padesátky, rodinu a stabilní práci, přišel s bláznivým nápadem sednout do auta a zajet do Bavorska, kde jsme před lety díky autostopu poznali energickou farmářku Moniku a také její předky i potomky, přátele a sousedy. Chovala polodivoké krávy, které namísto v kravíně žily celoročně na pastvinách. Museli jsme je nadhánět s uspávací šipkou v indiánské foukačce, aby je mohl prohlédnout veterinář. Balíčky masa v mrazáku měly křestní jména podle toho, z jaké krávy pocházely. Přestože oba umíme německy jen pár frází, okamžitě jsme zapadli do přívětivého prostředí farmy plné starožitností, umění, knížek, selské moudrosti a sousedské pospolitosti. V organizovaném pracovním nepořádku vše mělo své místo a smysl. Když nastal čas sklizně nebo senoseče, mladí i staří Bavoráci dřeli od rána do večera, ať už to bylo na jejich vlastním hospodářství, nebo výpomoc sousedovi. Těžkou práci střídaly společné výlety malebnou krajinou pod Alpami a večery v hospůdkách. Kamaráda autostopaře obdivuhodná bavorská selka Monika nadchla tak, že se stal zemědělcem a pořídil si stádo krav. Obrázky těch nejlepších kusů dnes ukazuje se stejnou pýchou jako fotografie svých dětí. Cestou do Německa v rádiu hlásili, že Česká televize uvádí road movie Farmářská jízda s Bolkem Polívkou. Cyklus má být založen na tom, jak herci z Prahy objevují zemědělské práce. Vedli jsme jízlivé řeči o Pražácích s hlubokým zájmem o vše s předponami bio a eko, jak se snaží mezi hromadami hnoje, kejdy a močůvky přesvědčit diváky, že zemědělství není jen průhledná záminka pro shrabování dotací. Později jsem zjistil, že Farmářskou jízdu absolvuje i našinec – Monika Zoubková z Krnova. Přál bych jí stejně silný životní zážitek, jaký nám před lety dopřáli bavorští farmáři."

URL| http://bruntalsky.denik.cz/kultura_reg...a-zve-divaky-za-zemedelci-20160911.html

businessinfo.cz FINE FOOD AUSTRALIA 2016 11.9.2016

businessinfo.cz str. 0 Kalendář akcí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zahraniční zastoupení CzechTrade v Austrálii společně s generální konzulátem ČR v Sydney připravují prezentaci českých firem za účelem nalezení nových odbytových možností pro české exportéry. Akce Fine Food Australia 2016 bude finančně podpořena generálním konzulátem i Ministerstvem zemědělství České republiky. http://www.finefoodaustralia.com.au/ Veletrh Fine Food Australia je každoročně pořádaný veletrh s 30tiletou tradicí, a současně je největším eventem potravinářského průmyslu na celém kontinentu. Veletrh každoročně představí více než 1.000 vystavovatelů z více než 45 zemí světa a navštíví jej kolem 27.600 návštěvníků. Vystavovatelé jsou přední výrobci potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, gastronomické technologie, stravovacích zařízení i služeb. ZAMĚŘENÍ VELETRHU Fine Food Australia pravidelně navštíví zhruba 27.600 profesionálních návštěvníků, včetně výrobních firem široké škály potravin, alkoholických i nealkoholických nápojů, distributorů či importérů, výrobců gastronomické technologie, průmyslových kuchyní, a vůbec odborníků potravinářského průmyslu. Profil vystavovatelů a zastoupené obory Výrobci potravin Výrobci alkoholických nápojů Výrobci nealkoholických nápojů Výrobní zařízení pro výrobu / zpracování potravin Výrobní zařízení pro výrobu / zpracování nápojů Výrobní zařízení nejen pro průmyslové kuchyně Importéři / Exportéři Distributoři Velkoprodejci Zástupci retailového podnikání Profil návštěvníků: Importéři / Exportéři Distributoři Velkoprodejci Zástupci retailového podnikání Majitelé restaurací/ barů, hotelů Konzultační a marketingové společnosti CO NABÍZÍME ČESKÝM FIRMÁM Veletrh Fine Food Australia každoročně alternuje mezi Sydney a Melbourne. V roce 2016 bude mít Česká republika už potřetí národní expozici na nejvýznamnějším a největším australském veletrhu potravinářského průmyslu. Česká expozice 18 m2 se bude nacházet v centru expozice Flavours of the World, mj. kde se nachází národní expozice USA, Itálie a Rakouska.

Pokud Vás nabídka zaujala, prosím kontaktujte paní Janu Trnkovou z CzechTrade nebo přímo kancelář v Sydney, rádi s Vámi danou záležitost probereme. Přihlášky prosím zasílejte e-mailem a poštou nejpozději do 30. 6. 2016!

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/online-n...kci/fine-food-australia-2016-31926.html

byznys.ihned.cz Tesco bude nejmenším dodavatelům platit dřív. Ti, kteří dodávají zboží do 800 tisíc korun, dostanou peníze do 14 dnů 8.9.2016

byznys.ihned.cz str. 0 Simona Janíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Britský obchodní řetězec bude rychleji platit svým drobným dodavatelům v celé střední Evropě. Od října své peníze do 14 dnů dostanou prodejci, kteří do Teska dodávají zboží za méně než 800 tisíc korun. Tesco se tak rozhodlo posílit vztahy s menšími dodavateli, kteří mohou mít těžší přístup k hotovosti. Obchodní řetězec Tesco od října zkrátí v celé střední Evropě, včetně Česka, platební lhůtu malým dodavatelům. Běžně musel obchodník zaplatit za dodávku zboží do měsíce, nyní firma zkrátí tuto dobu na dva týdny. Tesco tak vychází vstříc menším firmám, které budou mít díky zkrácení platby více peněz, třeba na další investice. "Společně s našimi dodavateli chceme pracovat na budování udržitelných vztahů a vytvoření hodnot, které můžeme sdílet," uvedl Jamie Walker, produktový ředitel pro Tesco ve střední Evropě. Dodavatelé, kterých se změna dotkne, ji vítají. "Zrychlí to platby našim dodavatelům, hlavně zemědělcům," říká Stanislav Kopáček, majitel společnosti Maso West, která Tesku dodává uzeniny. Podle Jany Divišové z cukrárny Diam, která pro Tesco peče cukrářské výrobky, má zkrácení lhůty zásadní význam pro zjednodušení jejího podnikání. "Umožní nám to uvolnit finanční prostředky, které můžeme dále investovat," uvádí Divišová. Firmy se bojí nabírat zaměstnance. Kvůli opožděným platbám i složitému propouštění - čtěte ZDE Za zkrácením splatnosti podle Walkera stojí také zjednodušení a zvýšení transparentnosti společnosti. V jeho rámci Tesco založilo Linku pomoci pro dodavatele, kde slibuje vyřešit požadavky společností do 48 hodin. Zatím linka funguje v Polsku, v tuzemsku by měla být zavedena do konce roku. Hranice jsou dodávky za 800 tisíc ročně Změna platby by se měla dotknout 220 firem v Česku. "Vztahuje se na všechny dodavatele pro Tesco ve střední Evropě, kteří dodávají až do výše 25 tisíc liber (asi 800 tisíc korun) ročního obratu," uvádí Walker. Tesco chce zároveň středním a velkým dodavatelům sjednotit platební lhůtu. Ta by měla být maximálně 45 dní pro firmy s nepotravinovým zbožím a pro dodavatele spotřebního zboží pak standardně 60 dní. Ze zákona musí obchodník dodavateli potravin zaplatit do 30 dní, výrobcům ostatního zboží do 60 dní. Podle Walkera změna platební lhůty nesouvisí s nedávno novelizovaným zákonem o významné tržní síle, protože je plánována pro celou střední Evropu. Tento zákon upravuje vztahy mezi

dodavateli a velkými obchodními řetězci, v Česku platí od roku 2010. Z brexitu bude těžit německý Lidl, britský řetězec Tesco naopak čeká období tápání - čtěte ZDE Mezi velkými obchodníky, kteří v minulosti čelili problémům se zpožděnými fakturami, byl například Globus nebo Kaufland. Ten měl v roce 2013 prodlužovat platbu za zboží za zákonnou mez a antimonopolní úřad mu, na základě zneužití významné tržní síly, udělil pokutu ve výši 22,13 milionu korun. Krajský soud v Brně tuto pokutu letos v dubnu zrušil a případ vrátil zpět ÚOHS. Neshodám s některými dodavateli se v minulosti nevyhnulo ani samo Tesco. Například v roce 2009 obchodní řetězec čelil insolvenčnímu návrhu pro údajně 20 nezaplacených faktur souvisejících s dodávkou nábytku, soud ale tento návrh zrušil. O rok později dodavatelům vadily smluvní podmínky Teska, kdy obchodní dům účtoval pokuty bez předchozího upozornění. V lednu letošního roku vyšlo najevo, že obchodník ve Velké Británii záměrně prodlužoval splatnost za zboží, aby zlepšil svou finanční situaci. České Tesco na svém webu uvádí, že má více než 80 procent domácích dodavatelů. Celkově je firem a podnikatelů, kteří Tesku v Česku prodávají své zboží, 1700. Britská společnost vstoupila na český trh v roce 1996, je to třetí největší obchodní řetězec na světě.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65373050-tes...0-tisic-korun-dostanou-penize-do-14-dnu

Inflace roste, pohání ji i strach z EET. Hostinští zvedají ceny, aby mohli zaměstnancům platit legálně 9.9.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, dap Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny klesly v srpnu oproti červenci o 0,2 procenta. Pokles způsobilo především snížení cen potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 0,6 procenta z 0,5 procenta v červenci. Spotřebitelské ceny klesly v srpnu oproti červenci o 0,2 procenta. Minulý rok padaly v srpnu ceny ještě rychleji, a tak v meziročním srovnání růst cen mírně zrychlil na 0,6 procenta. V srpnu zlevňovaly zejména potraviny a nealkoholické nápoje a doprava. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen potravin a nealkoholických nápojů byl způsoben především poklesem cen zeleniny o 8,4 %. V dopravě klesly ceny pohonných hmot o 1,8 %. Pokles cen zaznamenalo i odívání o 0,6 procenta a obuvi o 1,8 procenta. Meziroční vývoj inflace potvrdil odpoutání od nuly a dosáhl stejné hodnoty jako v dubnu, upozornil ekonom Komerční banky Marek Dřímal. "Důvodem zrychlení inflace je především propad cen pohonných hmot ve druhé polovině loňského roku, který snižuje srovnávací základnu. Zatímco loni tento efekt vedl k poklesu inflace až téměř k nule, letos vede k meziročnímu růstu cen," dodal. Češi v červenci utráceli méně. Klesly tržby za potraviny, naopak více utržili obuvníci - čtěte ZDE Tabákové výrobky v srpnu meziročně zdražily o 5,7 procenta, alkoholické nápoje o 3,8 procenta. Méně výrazně než v červenci klesaly v minulém měsíci ceny sýrů, jogurtů, másla a ovoce. Ceny čistého nájemného se zvýšily o dvě procenta, oděvů o procento a obuvi o více než pět procent. Za finanční služby lidé platili o 2,5 procenta více než loni v srpnu. Meziroční pokles naproti tomu pokračoval u pohonných hmot, které zlevnily o více než desetinu. Ceny zemního plynu se snížily o 6,9 procenta. Za zmínku stojí také další vzestup cen stravování a

ubytování. Ceny ubytování stouply oproti loňsku o půl procenta, ceny v restauracích o 1,3 procenta. "Kromě zvýšeného letošního zájmu o domácí dovolené je pravděpodobné, že restauratéři zvedají ceny v souvislosti se zavedením EET. Aby mohli legálně zaplatit zaměstnancům v běžné výši a přitom přiznat všechny příjmy, musí začít zvedat ceny. Nemohou to udělat skokově v momentě zavedení evidence, protože to by k nim přitáhlo pozornost finančních úřadů. Zavedení EET tedy pocítí i v příštích měsících všichni návštěvníci restaurací," říká Eva Zamrazilová, šéfka České bankovní asociace. Za srpnovým meziměsíčním poklesem spotřebitelských cen je zejména zlevnění některých potravin a pohonných hmot. Proti červenci klesly také ceny oděvů, obuvi a vína. Více naopak lidé museli dát za zájezdy, nájemné, některé potraviny a nealkoholické nápoje. V úhrnu ceny v srpnu ve srovnání s předchozím měsícem klesly o půl procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta. "Zrychlování inflace očekáváme i v dalších měsících. Už v listopadu by meziroční růst cen měl přesáhnout jedno procento," říká Marek Dřímal z Komerční banky a dodává, že dnešní data pravděpodobně povedou k pokračování tlaku na kurzový závazek centrální banky. Vyšší aktivita investorů je na trhu už citelně znát. Měsíční míra inflace (meziroční/meziměsíční srovnání) Komentář: Modrá křivka vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny daného měsíce ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku. Červená křivka pak vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65432610-spo...rojevil-se-pokles-cen-potravin-a-napoju

Claudia Potravinová pyramida 13.9.2016

Claudia str. 20 vím,jak na to

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sledujeme trendy ve výživě 20. díl ODBORNÍK RADÍ Lukáš Vokrouhlík kuchař, Kulinární studio Bauer Media K čemu je dobrá Potravinová pyramida je názorná pomůcka pro zdravé stravování. Má čtyři patra a v nich šest skupin základních potravin s doporučeným počtem porcí dané velikosti, které by člověk měl sníst. t. Je to dobrý pomocník pro orientaci ve zdravém stravování, nikoli podrobný oli po - návod. Získáte ho třeba a u dietologů a odborníků na výživu. První patro V základně, ladně tedy největší části, se nacházejí potraviny, viny které mají tvořit hlavní hlav část naší naš stravy. Patří tam obiloviny, rýže, těstoviny,- pečivo. Denně bychom chom m měli sníst 3–6 porcí, přičemž čemž ž porce znamená třeba krajíc chleba a (60 g), rohlík či housku (celozrnné), - kopeček vařené rýže či těstovin těsto - (125 g) nebo misku ovesných vloček či müsli.

Druhé patro Sem patří ovoce a zelenina, s denní doporučenou dávkou 2–4 porcí ovoce a 3–5 porcí zeleniny. U ovoce tvoří porci například jablko, pomeranč či banán (100g), miska jahod, rybízu, borůvek nebo hod, y sklenice neředěné 100% ovocné šťávy, u zeleniny třeba velká paprika, mrkev, dvě rajčata, miska čínského zelí či salátu, půl talíře brambor nebo sklenice neředěné zeleninové šťávy. Třetí a čtvrté patro Ve třetím patře sídlí mléko, mléčné výrobky, maso nebo masné výrobky, luštěniny, vejce a ryby se 2–3 denními doporučenými porcemi. Třeba sklenice mléka (250 ml), kelímek jogurtu (200 ml) j g 20 nebo sýr ( 55 g), 80 g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vařené bílky, miska né sójových bobů, porce sójového sój jo masa. Ryba by se na jídelníčku a měla objevit 2–3×týdně, vejce si můžete m dát 4–6× za týden Čtvrté patro, úplný vrchol s nejmenším nejm prostorem, pak patří pa tukům, cukrům, ří cu soli – tedy potravinám, dkteré m bychom si ré bych měli dopřávat jen v omezeém z m množství. Foto popis|

ct24.cz Na podporu mléka a vepřového půjde přes půl miliardy z EU i od vlády ct24.cz str. 0 Domácí dolejsim Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.9.2016

zpět Čeští zemědělci zasažení krizí s vepřovým masem a mlékem dostanou více než půl miliardy korun. Po jednání s evropským komisařem pro zemědělství Philem Hoganem to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). EU pošle českým zemědělcům zhruba 275 milionů korun a vláda přidá stejnou částku. Vznik dalšího evropského balíčku, který má stabilizovat evropský trh s mlékem a vepřovým, považuje český premiér „za jeden z úspěchů intenzivního českého vyjednávání“. „Česká republika patřila k zemím, které iniciovaly a podporovaly vytvoření druhého podobného balíčku ze strany Evropské komise,“ poznamenal. Upřesnil, že producenti vepřového masa a zejména mléka, kteří se už delší dobu potýkají s potížemi způsobenými nadprodukcí a velmi nízkými výkupními cenami, dostanou od Evropské unie zhruba 275 milionů korun. „Česká vláda počítá s tím, že tyto prostředky doplní příspěvkem ze státního rozpočtu ve stejné výši,“ dodal Bohuslav Sobotka. Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan připomněl, že jde již o třetí intervenční balíček a nemusí být poslední. „Zvažujeme možnosti dalších plánů pro mlékárenský a masný sektor, abychom mohli podpořit trh,“ řekl. Stoprocentní shoda mezi Hoganem a českou vládou přesto není. Eurokomisař odmítá zvyšování intervenčních nákupních cen, po čemž Česko volá. Podle něj by to jen zvyšovalo výrobu. „Podporovat výrobu v době, kdy existuje nadbytek zboží, to bude ještě stlačovat ceny,“ podotkl. přehrát

video

Tisková konference po jednání českého premiéra s eurokomisařem pro zemědělství

Český premiér hovořil s eurokomisařem Hoganem také o zjednodušení společné zemědělské politiky. „Jako Češi považujeme zjednodušení společné zemědělské politiky za základní prvek pro její budoucí efektivní fungování. Jsme připraveni podpořit veškeré iniciativy, se kterými Evropská komise přijde,“ předeslal. Za „významnou prioritu“ považuje zjednodušení společné politiky i Phil Hogan. „Je třeba zjednodušit společnou politiku pro naše farmáře i pro naše členské státy. Počet regulací se snížil o 250 od doby, kdy jsem nastoupil do úřadu, ale pořád je třeba dělat více. Je nutné rozšířit legislativu,“ uvedl. Česká vláda považuje za zásadní změnit pravidla přímých plateb a legislativu, která s nimi souvisí, upřesnil Sobotka.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domac...pujde-pres-pul-miliardy-z-eu-i-od-vlady

czso.cz Newsletter - 36/2016 9.9.2016

czso.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 9. září 2016 Vážení příznivci statistických údajů, přinášíme Vám výběr z aktuálních a připravovaných výstupů Českého statistického úřadu včetně aktualit z Eurostatu a dalších organizací. Vydali jsme: 5. 9. Tržní služby - měsíční indexy tržeb - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 9. Maloobchod - červenec 2016 Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy klesly v červenci reálně meziměsíčně o 0,2 %. Meziročně se tržby očištěné o kalendářní vlivy zvýšily o 5,1 %, bez očištění o 1,6 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn také nižším počtem pracovních dní proti předchozímu roku. 5. 9. Porážky hospodářských zvířat - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 9. Vývoj mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2016 Podle údajů výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech dosáhla míra zaměstnanosti v ČR dalšího rekordu ( 71,7 %) a meziročně vzrostla o 1,6 p. b. Míra nezaměstnanosti byla jednou z nejnižších v Evropské unii a počet volných pracovních míst hlášených na Úřad práce se přiblížil nejvyšším hodnotám roku 2008. 5. 9. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty - 2. čtvrtletí 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 9. Indexy tržeb v maloobchodě - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 9. Průměrné mzdy - 2. čtvrtletí 2016 Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 3,9 %, reálně se zvýšila o 3,7 %. Medián mezd činil 23 047 Kč. 5. 9. Měsíční indexy tržeb v dopravě, informačních a komunikačních činnostech - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 5. 9. Služby - měsíční indexy tržeb - červenec 2016

Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Zahraniční obchod ČR - měsíční údaje - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Průmysl - červenec 2016 Průmyslová produkce v červenci meziročně klesla reálně o 14,1 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 7,6 % Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů nižší o 9,7 %. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 16,2 %. 6. 9. Stavebnictví - červenec 2016 Stavební produkce v červenci 2016 klesla meziročně reálně o 16,3 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 5,2 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 17,4 %. Bylo zahájeno meziročně o 15,1 % bytů méně. Dokončeno bylo o 14,0 % bytů více. 6. 9. Zahraniční obchod se zbožím ( přeshraniční statistika) - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Zahraniční obchod se zbožím podle změny vlastnictví (národní pojetí) - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Průmysl - měsíční data - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Index stavební produkce - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Stavební povolení - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Bytová výstavba - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Zahraniční obchod - červenec 2016 Podle předběžných údajů skončila v červenci bilance zahraničního obchodu v národním pojetí v běžných cenách schodkem 1,5 mld. Kč ve srovnání s přebytkem 4,4 mld. Kč v červenci 2015. 6. 9. Stavební zakázky - 2. čtvrtletí 2016 (revize) Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Stavebnictví - zaměstnanost a mzdy - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 6. 9. Průmysl - čtvrtletní data - 2. čtvrtletí 2016 (revize) Pravidelná aktualizace časových řad. 7. 9. Výsledky chovu prasat - k 31. 7. 2016 Podle stavu k 31. červenci 2016 se počet prasat proti stejnému období minulého roku zvýšil o 10,9 tis. kusů (tj. o 0,7 %), z toho počty prasnic klesly o 3,5 tis. kusů (o 3,7%). U krajů došlo k největším meziročním změnám stavů prasat v kraji Vysočina (nárůst o 30,1 %) a ve Zlínském kraji (pokles o 36,3%), které jsou však ovlivněny změnou provozovatele. Proti stavu k 31. 12. 2015 stavy prasat vzrostly o 1,0 %, stavy prasnic zaznamenaly pokles o 2,9 %. 8. 9. Ekonomické výsledky zdravotních pojišťoven - 2. čtvrtletí 2016 Z celkových nákladů zdravotních pojišťoven (z příslušných fondů zdravotních pojišťoven) za 2. čtvrtletí 2016 připadalo 93,7 % na náklady vynaložené na zdravotní služby financované ze základního fondu zdravotního pojištění a z fondu prevence, případně z fondu na úhradu preventivní péče. Náklady na zdravotní služby se v porovnání se stejným obdobím roku 2015 zvýšily o 4,3%. 8. 9. Spotřeba vybraných ropných produktů a zemní plyn - červen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 9. 9. Indexy spotřebitelských cen - inflace - srpen 2016 Spotřebitelské ceny klesly v srpnu proti červenci o 0,2 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v srpnu na 0,6 % z 0,5 % v červenci. 9. 9. Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně) - srpen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 9. 9. Odhady sklizně - operativní zpráva - k 15. 8. 2016 Podle zpřesněných odhadů se očekává sklizeň základních obilovin ve výši 7 535 tis. tun při průměrném výnosu 5,96 t/ha. Proti odhadu z předcházejícího měsíce to znamená zvýšení očekávané produkce základních obilovin o 326 tis. tun (o 4,5 %) a proti skutečnosti roku 2015 snížení o 196 tis. tun, tj. o 2,5 %. Sklizeň brambor dosáhne při očekávaném průměrném výnosu 28,01 t/ha (loni 22,26 t/ha) celkem 656 tis. tun, tj. proti skutečné sklizni v roce 2015 více o 151 tis. tun (o 29,9 %). Produkce cukrovky technické se očekává ve výši 3 800 tis. tun, což je o 379 tis. tun (o 11,1 %) více než v loňském roce. Očekávaný výnos 62,56 t/ha je proti loňskému roku vyšší o

3,18 t/ha (o 5,4 %). Produkce řepky při předpokládaném hektarovém výnosu 3,44 t/ha se očekává 1 353 tis. tun, tj. o 7,7 % více než v loňském roce. 9. 9. Návštěvnost v hotelech - červenec 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. Připravujeme: 12. 9. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění - srpen 2016 12. 9. Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb - srpen 2016 12. 9. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. pololetí 2016 12. 9. Pohyb obyvatelstva - měsíční ČŘ - 1. pololetí 2016 12. 9. Pohyb obyvatelstva - 1. pololetí 2016 12. 9. Financování vzdělávání v České republice v mezinárodním srovnání 13. 9. Indexy realizovaných cen bytů - 2. čtvrtletí 2016 13. 9. Průmysl - zaměstnanost a mzdy - 2. čtvrtletí 2016 16. 9. Indexy cen vývozu a dovozu - červenec 2016 16. 9. Indexy cen výrobců (měsíčně) - srpen 2016 16. 9. Indexy vývozních a dovozních cen (měsíčně) - červenec 2016 16. 9. Indexy cen výrobců - srpen 2016 16. 9. Průměrné ceny zemědělských výrobků - srpen 2016 16. 9. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - potravinářské výrobky - září 2016 16. 9. Demografie, revue pro výzkum populačního vývoje - č. 3/2016 Informace ze světa: 5. 9. Statistics Netherlands : Produkce skleníkových plynů se v roce 2015 zvýšila meziročně o 5 % 6. 9. WHO: Sebevražda? Jedna každý 40 sekund. 7. 9. Eurostat : Sedm z deseti obyvatel Athén je spokojeno se svým životem, z Pražanů každý devátý Pokud si přejete každý týden v pátek dopoledne dostávat newsletter přímo do své e-mailové schránky, napište nám prosím na mailto:[email protected]. Eva Kačerová oddělení PR ČSÚ tel.: 274 054 220 e-mail: mailto:[email protected] Nenašli jste, co jste hledali? Informace o veškerých publikačních výstupech Českého statistického úřadu naleznete v katalogu produktů. Vyhledávat zde můžete nejen podle termínu zveřejnění, ale i podle tematických skupin a typu výstupů. Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/. Český statistický úřad - Na padesátém 81 - 100 82 Praha 10 URL| https://www.czso.cz/csu/czso/newsletter-362016

Českobudějovický deník Firmy budou výživové údaje uvádět na potravinách Českobudějovický deník str. 5 Jižní Čechy (fef) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.9.2016

zpět Informace pro podnikatele Jižní Čechy – Pár týdnů zbývá provozovatelům potravinářských podniků, aby přizpůsobili informace uváděné na potravinách požadavkům nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Nejpozději od 13. prosince k povinným údajům přibudou ještě výživové údaje. Z nařízení EU č. 1169/2011 uvádíme: • Povinné uvádění výživových údajů na balených potravinách musí podle nařízení zahrnout všechny následující údaje: energetická hodnota, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. • Jsou-li energetická hodnota či obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství…“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů. • U nebalených potravin lze obsah výživových údajů omezit na údaje o energetické hodnotě nebo

údaje o energetické hodnotě a obsahu tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli. • Energetickou hodnotu nelze uvádět pouze v kJ nebo v kcal, vždy musí být uváděny obě hodnoty. „V souvislosti s úpravou požadavků na označování potravin připravila Jihočeská hospodářská komora na toto téma odborný seminář, který se uskuteční 23. září v sídle komory na budějovické adrese Husova 9,“ uvedla Zdenka Doleželová, ředitelka oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory v Českém Krumlově, která seminář organizačně zajišťuje. Na připravovaném semináři vystoupí Markéta Chýlková z Potravinářské komory ČR, Rudolf Ševčík z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze a Martin Kubík ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Účastníci se dozvědí o aktuálním stavu legislativy v oblasti označování potravin, včetně povinné velikosti písma, kterou musí být výživové údaje na obalech uvedeny, dále možnosti stanovení výživových údajů či vyhodnocení výživových údajů uváděných na obalech. Zváni jsou i spotřebitelé. Přihláška je uvedena na http://www.jhk.cz v přehledu akcí, případně na číslech 380 727 162, 608 572 251. Region| Jižní Čechy Publikováno| Českobudějovický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Českokrumlovský deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Jindřichohradecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Písecký deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Prachatický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Strakonický deník; Jižní Čechy; 05 Publikováno| Táborský deník; Jižní Čechy; 05 ID| a68e23a9-8d3c-4386-9949-e7c145e70d44

ČRo - pardubice.cz Víme, které potraviny vám ve stáří vrátí životní elán ČRo - pardubice.cz str. 0 radioporadna Kateřina Prouzová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Jídlo může být vaším lékem a vrátit vám vitalitu. Jak se správně stravovat ve vyšším věku vysvětlila v Radioporadně výživová poradkyně Marie Hubená. Poslechněte si celý pořadZa posledních dvacet let se náš postoj ke zdravé stravě hodně proměnil. Vyvážený jídelníček už nevidíme pouze jako cestu ke štíhlé linii, ale především k našemu zdraví. Výrazně se změnila i nabídka v obchodech. Dnes už je z čeho vybírat.Zorientovat se v tom, co je opravdu zdravé a co se jen tak tváří, není jednoduché. Proto se nebojte a ptejte se obchodníků, co že vám to vlastně prodávají.„Pokud nakupujete pečivo, ptejte se, kolik má procent celého zrna. Je to důležitá vláknina pro naše tělo. Jsou to tzv. dlouhé cukry, které nám pomáhají šetřit si inzulín a zároveň udržují náš cholesterol ve správné výši,“ radí Marie Hubená. A protože internet je zaplaven články o zdravé výživě, které si často odporují, tak nezapomínáme ani na náš vlastní selský rozum.Kvalita na prvním místěCo by tedy v našem jídelníčku nemělo chybět, pokud je nám více než šedesát let. Nezapomínejme na bílkoviny. Ovšem tím nemyslíme pouze maso, které naše játra zpracovávají tři dny. Je tu pestrá škála bílkovin rostlinných. Jde hlavně o luštěniny: hrách, fazole a čočku.„Je nutné naučit se luštěniny správně vařit, aby nás nenadýmaly. Necháme je namočit přes noc, potom je slejeme a vaříme v čisté vodě,“ uvádí Marie Hubená a doporučuje k luštěninám přidat ještě zeleninu nebo mořskou řasu pro lepší stravitelnost.Při sestavování jídelníčku myslete na to, že vaše střeva potřebují pročistit. Jsou totiž základem vaší imunity.„K tomu nám pomáhá zelenina a používání celých zrn. Důležitý je i pitný režim, jehož základem je voda. Každý člověk, který chce být zdravý, by měl svůj den zahájit vypitím sklenice vlažné vody,“ upozorňuje Marie Hubená.Mnoho starších lidí by mělo při sestavování jídelníčku zvážit i svůj zdravotní stav. Ve vyšším věku nastupuje cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol. I tady může změna ve stravování hodně pomoct.Změňte vaši stravu. Víme, jak se projíst k vitalitě„Držím se hesla řeckého lékaře

Hippokrata: nechť je vaše potrava vaším lékem,“ říká Marie Hubená.Oves, jáhly a kroupy pomohou k tomu, aby se do vašeho těla dostal ten správný cukr, který potřebuje váš mozek, aby dobře fungoval.Pozor na maso„S masem a uzeninami to vyloženě přeháníme,“ tvrdí Marie Hubená. Maso je na jednu stranu zdrojem kvalitních bílkovin. Jezte ho ale ve vyšším věku jen třikrát týdně a rozhodně ne smažené. Je totiž těžce stravitelné a zatěžuje játra.Energii dodá kváskový chleba Většina lidí se cítí unaveně. Často za to může právě strava. Zařaďte do svého jídelníčku ovoce, zeleninu a kváskové pečivo. Uvidíte, že vám bude mnohem lépe.„Chléb ze skutečného kvásku pomáhá našemu tělo dodávat probiotika. Což jsou látky důležité pro naše zažívání a správnou funkci střev. Jsou pro náš organismus nezbytné a nenahradíme je tím, že si je koupíme jako doplněk stravy v lékárně,“ říká Marie Hubená.Nepostradatelná živina pro zdraví Omega-3 mastné kyseliny jsou přirozenou součástí některých rostlinných olejů a rybího tuku. Pomáhají například zvyšovat imunitu a zlepšit odpověď těla na zánět (působí hojivě a protizánětlivě), urychlují hojení ran, snižují teplotu, hladinu LDL cholesterolu v krvi a krevní tlak. Mají vliv na ochranu srdce a cév. Také náš mozek a celá nervová soustava jsou příznivě ovlivněné dostatkem těchto kyselin. Zlepšuje se paměť, klesá riziko Alzheimerovy choroby.Jak dostat tento správný tuk do našeho těla? „Koupíme si lněný olej, který budeme skladovat v ledničce. A dáme si ho na jídlo, které už máme hotové na talíři,“ doporučuje Marie Hubená.Něco na vás leze? Známe elixír zdravíLight nemusí být zdravější a vícezrnné neznamená celozrnnéVejce zvyšují cholesterol, máslo není zdravé, k zhubnutí počítejte kalorie... a další nesmysly o jídle

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1649741

ČRo - plzen.cz Školní bufety projdou revolucí. Začíná platit „pamlsková vyhláška“ ČRo - plzen.cz str. 0 zpravodajstvi Iva Kokešová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Za několik dní, přesně 20. září, vstoupí v platnost takzvaná pamlsková vyhláška. Ve školách se podle ní nesmí prodávat nezdravé potraviny - třeba obložené bagety s majonézou nebo sladké limonády. Důvodem vzniku vyhlášky, která se stala součástí Sbírky zákonů 5. září 2016, je potřeba snížení nezdravého prostředí ve školách a školských zařízeních. K prodeji bude možné nabízet a prodávat pouze potraviny odpovídající svým složením zásadám zdravé výživy.Vyhláška platí pouze pro žáky procházející povinnou školní docházkou. Výjimky se týkají například vyšších odborných škol, zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků či případů, kdy žáci prodávají výrobky, které vytvořili jako součást praktického vyučování. Jsou zohledněny i případy, kdy škola pronajímá například tělocvičnu či jiné prostory k pořádání různých společenských akcí, které však nejsou pořádány v souvislosti se vzděláváním.Školní bufety budou moci nově nabízet pouze ovoce, zeleninu a šťávy z nich bez přidaného cukru. Dále mléčné a masné výrobky, které budou splňovat limit na množství soli a cukru. V obložených bagetách bude zakázán kečup, majonéza, hořčice a podobně. Školy teď mají tři měsíce na to, aby se nové vyhlášce přizpůsobily. Bez výjimky se jí budou muset řídit od 1. ledna 2017. Výňatek z vyhlášky 282/2016 Sb. Požadavky na potraviny (1) Ve školách a školských zařízeních lze nabízet k prodeji potraviny, které a) neobsahují sladidla vyjma žvýkaček bez cukru, nebo kofein, nejde-li o čaj a nealkoholické nápoje s čajovým extraktem b) neobsahují transmastné kyseliny pocházející z částečně ztužených tuků c) nejsou energetickým nebo povzbuzujícím nápojem nebo potravinou určenou pro sportovce nebo pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. (2) Ve školách a školských zařízeních lze dále nabízet k prodeji a) nezpracované ovoce a nezpracovanou zeleninu, kterými se rozumí ovoce a zelenina, které neprošly žádnou úpravou, jejímž důsledkem je podstatná změna původního stavu; za takové úpravy se nepovažuje omytí,

loupání, okrajování, dělení, krájení, blanšírování, drcení, mělnění nebo balení b) ovocné a zeleninové šťávy a nektary bez přidaného cukru, kterým se rozumí všechny monosacharidy a disacharidy s energetickou hodnotou vyšší než 3,5 kcal/g pocházející z jiných zdrojů než ovoce a zelenina a mléčné výroby, pokud jde o mléčný cukr; za přidaný cukr se považují rovněž cukry obsažené v potravinách, zejména med, slad, melasa, veškeré sirupy, nebo dvakrát a více koncentrované ovocné nebo zeleninové šťávy, jsou-li použity pro své sladivé vlastnosti.


ČRo - strednicechy.cz Steaky milované řezníky. Hovězí veverka a telecí pavouček nadchli Ivanku Devátou ČRo - strednicechy.cz str. 0 recepty_pochoutky Patrik Rozehnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.9.2016

zpět Mezi nejoblíbenější masa řezníků patří veverka a pavouček. Jejich přípravu vysvětlila Víťa Bajčanová, šéfkuchařka pražské restaurace Bílá kráva, kde barva v názvu odkazuje na jedno z nejproslulejších francouzských masových plemen skotu zvané Charolais. Delikátní steaky dorazila ochutnat i herečka a spisovatelka Ivanka Devátá. Poslechněte si celý příspěvekSteak z hovězí veverky a pavoučkahovězí veverkahovězí pavoučeksůlpepřtrochu oleje na potřenísnítek rozmarýnusnítek tymiánuVaříme s rozhlasemPostup:Maso necháme před samotnou přípravou odpočinout, jelikož se s ním nedoporučuje pracovat ihned po vytažení z lednice. Minimálně bychom ho měli nechat 45 minut stát při pokojové teplotě.Hovězí veverku očistíme a vykrojíme blánu, jinak bude maso tvrdé. Z pavoučka vyřízneme šlachu, která by se při grilování nerozpustila. Steaky osolíme a opepříme a pokapeme olejem.Grilujeme na rozpáleném lávovém grilu, z každé strany přibližně dvě minuty. Pouze veverku grilujeme malinko déle (stačí 10 nebo 20 sekund navrch).Až se maso zatáhne, necháme ho odpočívat v rozehřáté troubě při 60 stupních přibližně 15 až 20 minut. Takto připravené maso prohřejeme dvě minuty v troubě rozehřáté na 180 stupňů.Grilovaná zelenina1 lilek1 cuketa1 paprika červená1 paprika žlutátrs cherry rajčat1 červená cibuleolivový olej1 dcl bílého vínasnítka tymiánuprovensálské bylinkysůlpepřPostup:Lilek, cuketu a papriku očistíme a nakrájíme na větší kostičky. Dáme do rozpálené pánve s olivovým olejem a přidáme na měsíčky nakrájenou červenou cibuli a cherry rajčata. Dobře orestujeme.Nadpozemsky dobré maso. Svíčkovou Wellington vychválil Jan VančuraKdyž máme zeleninu opečenou, přilijeme bílé víno a přidáme tymián a provensálské bylinky. Osolíme, opepříme a vše provaříme. Zeleninu grilujeme na skus, aby nebyla příliš mazlavá.Šalotková omáčka k masu2 šalotky1 dcl červeného vínaoříšek máslalžíce demi galcesůlcukrpanák portského vínaPostup:Najemno nakrájenou šalotku orestujeme na másle na rozpálené pánvičce. Zalijeme červeným vínem a podusíme. Poté přidáme demi glace, dochutíme solí, cukrem případně i portským vínem.Pepřová omáčka k masuasi 2 polévkové lžíce nakládaného zeleného pepře2 dcl bílého vínalžíce demi glacebylinkytrochu smetany na zjemněníPostup:Do kastrůlku dáme zelený pepř, který zalijeme bílým vínem. Víno necháme vyvařit, ale jeho chuť zůstane v pepři, který víno nasál.Pečený jelení hřbet s kaštanovým pyré uchvátil i houslistu Jaroslava SvěcenéhoPřidáme demi glace a nasekané bylinky. Na zjemnění přilejeme smetanu a provaříme.Špenátové suflélistový špenátnastrouhaný sýrsmetana2 stroužky česnekuolivový olejsůlpepřvajíčkaPostup:Propláchnutý špenát vložíme do vroucí osolené vody, necháme přejít varem a scedíme. Necháme okapat a prolisujeme.Ve smetaně rozmícháme mouku, žloutky, prolisovaný česnek, koření a sůl a tuto směs vmícháme do špenátu. Nakonec přidáme ušlehaný sníh z bílků.Hmotou naplníme olejem vymazanou zapékací misku a v předehřáté troubě na 180 stupňů pečeme dozlatova přibližně 35 minut.Co je hovězí veverkaKrásný český název používají řezníci pro hovězí maso, které pochází ze svalového úponu bránice. Hovězí veverka (nebo taky hanger steak) je vlastně vrchní část pupku, tvoří ji dva podlouhlé svaly spojené podélně

blánou. Jako maso na steaky zůstávala tato delikatesa dlouho neobjevena, a to i z důvodu, že jí je na býkovi či jalovici relativně málo. Přitom je hovězí veverka výtečnou pochoutkou, která má dnes mezi steaky neotřesitelnou pozici. Hovězí veverka patří bez nadsázky (hned vedle svíčkové) mezi ty nejlepší a nejkřehčí kousky masa, které na býkovi najdete.Co je pavoučekJe to speciální beef cut. Araignées steak (Spider steak) neboli česky pavouček nese své jméno díky mramorování, které připomíná pavoučí síť. Jde o skutečnou raritu, protože se jedná o kus masa z pánevní jamky. Pavouček je ceněný zejména díky své šťavnatosti a chuti, kterou se odlišuje od ostatních steaků.Víťa BajčanováVystudovala ekonomii, ale už při škole pracovala jako servírka. Práce ji natolik bavila, že se rozhodla zůstat v gastronomii. S přítelem si později otevřela restauraci v Praze – Vršovicích. Když jednoho dne nepřišel kuchař do práce, musela si k plotně stoupnout sama. Zjistila, že jí to jde a baví a hosté jsou spokojení. V roce 2007 dostala od kamaráda nabídku převzít v Praze na Vinohradech restaurant Bílá kráva. Kuchyni tam šéfuje dodnes. Je zastánkyní přístupu, že lidé mají vědět, co jí a má se vařit jen z toho nejlepšího.Vepřovou panenku s thajskou kari omáčkou vychválil glosátor Ivo ŠmoldasHergot fagot, to je dobrota, prohlásil Jan Vlasák po ochutnání masových koulíChutná lépe než ten masový, říká o vegetariánském burgeru herečka Jitka Asterová


ČRo Hradec Králové V Dlouhoňovicích našli veterináři neregistrovanou výrobnu masných výrobků 9.9.2016

ČRo Hradec Králové str. 3 16:00 Události regionu - Hradec Králové Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ota NEHASIL, moderátor -------------------V Dlouhoňovicích na Orlickoústecku našli veterináři neregistrovanou výrobnu masných výrobků. Provoz zakázali a nařídili odstranit téměř jeden tisíc kilogramů masa. Provozovateli hrozí pokuta až jeden milion korun.

ČRo Plus Rozhovor se zemědělským analytikem Petrem Havlem 12.9.2016

ČRo Plus str. 1 11:34 Interview Plus

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Končí sklizeň chmele. Potvrdí se letos předpovědi neobvykle vysokých výnosů? Kam se chmel z českých chmelnic vlastně prodává? A jak se mění pivařské chování českého národa? Nejen o tom bude dnešní Interview Plus. Jeho hostem je zemědělský analytik a publicista Petr Havel. Dobrý den. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Dobrý den.

Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Dá se už teď 12. září říci, jestli bude letos chmele více než v minulých letech? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Já myslím, že ano, protože skutečně ta sklizeň už je skoro u konce a myslím si, že se to dalo říci tak trochu i před začátkem té sklizně, protože přece jen byl letos nějaký vývoj počasí a ten vývoj byl v zásadě příznivý. Chmel neuschnul jako loni, pršelo někdy možná až moc v té ne úplně správné době. Nicméně určitě je to tak, že letošní sklizeň bude dobrá, velmi dobrá, a to jak z pohledu kvality obecně, samozřejmě vždy se najdou lokality, kde někdy prostě ta kvalita trošku hapruje, tak ale z pohledu toho objemu. Ono je to také tím, že se osázelo trochu víc meziročně chmelnic, takže to všechno hraje roli. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A jak se musí to počasí v průběhu léta vyvíjet, aby bylo tedy hodně chmele? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------No, nejenom v průběhu léta právě. Každá hospodářská rostlina, chmel je hospodářská rostlina, potřebuje vlastně po celé své vegetační období jaksi optimální podmínky. To znamená, začíná to už zakládání chmele, pak samozřejmě je potřeba, aby byl právě dostatek vláhy v době, kdy, řekněme, ty rostliny nabývají na síle a rostou jakoby rychleji, prostě dělají tu hmotu. No, a pak v době před tou sklizní je dobré, když svítí sluníčko, protože sluníčko dává energii, sluníčko spoluvytváří různé látky v těch plodinách. V případě chmele má na svědomí i částečně ty alfa-hořké kyseliny. V případě cukrovky třeba cukr, v případě vína taky cukr. Takže sluníčko potřebujeme, ale ne úplně furt. Jenom v té optimální chvíli. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Když je hodně chmele, jakou roli to hraje pro kvalitu toho chmele, protože to asi nemusí být úplně ruku v ruce, když je hodně chmele, nemusí to znamenat, že ten chmel musí být také kvalitní, je to tak? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Je to samozřejmě tak. Objem a kvalita velice často dokonce jdou spíš proti sobě než, než při sobě. Nicméně hodně chmele je vlastně dobrá zpráva. Zvláště letos, protože loňský, ale i částečně předloňský rok byly trochu horší. A přece jen i když chmel se smluvně prodává na mnohaleté smlouvy, někdy až desetileté, tak přece jen po těch, řekněme, mírných deficitech předchozích letech je zapotřebí, aby ho bylo dost. A když je ještě kvalitní, a to asi bude ve většině případů, tak to je samozřejmě optimální výsledek. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------My Češi se vnímáme jako pivařská a pivní velmoc, ale dá se říci, že český chmel je kvalitní i ve světovém měřítku? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Já bych řekl, že český chmel je pojem, a to i ve světovém měřítku právě. A ten pojem vychází de facto z toho, že převažující, převažující odrůdou nebo druhém chmele u nás je dokonce zákonem chráněný Žatecký poloraný červeňák, což je trošku specifický chmel ve světovém měřítku, protože on nemá právě tolik těch alfa-hořkých kyselin. To znamená, není třeba vhodný k vytváření těch koncentrátů a granulí, prostě to už je potom vaření piva pak už je tak trošku alchymie a ne, ne prostě potravinářská výroba. No, a ale je velmi aromatický. A právě v určitém období, řekněme,

tak asi před deseti možná ještě více lety, tak protože ten, ty vysoko obsažené odrůdy chmele, které se u nás také pěstují, ale ne v takové míře, jako jinde ve světě, tak většina nebo značná část světových pivovarů měla pocit, že takový to nejjednodušší řešení je skutečně prostě zkoncentrovat tyhles ty látky do těch granulích, nasypat to do vody a s ječmenem a podobně. A uvařit takhle pivo, to se samozřejmě dá a taky se to dělo, děje a asi bude dít. Nicméně přece jen to aroma toho českého poloraného červeňáku hraje nějakou svoji roli prostě v tom výsledném produktu, zejména v těch senzorických vlastnostech, to znamená chuť, vůně, pitelnost toho piva, a ty zahraniční pivovary nebo světové pivovary nebo ten světový globální trh se postupně k tomu českému chmelu vrací, protože se ukázalo, že je to prostě pro tu, pro ty právě senzorické vlastnosti piva kdekoliv na světě vyráběno, pokud se vyrábí z českého chmele, takže je to prostě pozitivní. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, a kolik českého chmele se vyváží z té produkce a kolik zůstává doma? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Tak vyvážíme samozřejmě většinu, protože my jsme malá země. To znamená, množství chmele u nás vyprodukovaného bohatě, mnohonásobně překračuje tuzemskou spotřebu. Takže vyvážíme do zahraničí. Víceméně vlastně kamkoli. Ale takovou to nejstrategičtější destinací je Japonsko a vůbec tahles ta část planety, která právě prošla tím takovým trochu vývojem, že, že nějakou dobu se snažili snižovat objednávky českého chmele právě na úkor třeba těch, těch specifických vysoko obsažných odrůd chmele, ale teď se zase vracejí, a to je dobře. Takže já bych řekl, že prostě my hodně, u nás to hodně záleží na tom, jak se budou chovat Japonci, což je takový trochu ne úplně vždycky šťastný vliv globalizace, kdy prostě problém nebo prostě strategická rozhodnutí na jedné straně planety ovlivňují rozhodnutí na úplně jiné straně planety. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Já jsem se dočetl, až 80 procent chmele se vyváží... Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Ano. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Že 80 procent té výroby jde na export. To opravdu čtyři pětiny českého chmele se vyváží do zahraničí? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Ano, plus minus se to pohybuje kolem tohohlec toho čísla nebo kolem tohohlec toho podílu. Je to samozřejmě různý podle toho, nakolik naši pěstitelé jsou schopni jednak uspokojit tu poptávku, jednak nakolik ta poptávka se nějakým způsobem pohybuje i v rámci toho světa, podle toho, jakým odrůdám chmele dávají tamní pivovarníci a hlavně spotřebitelé přednost. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A když jste zmínil to Japonsko, to je, tam je zásadní podíl toho, kolik českého chmele se vyváží do Japonska nebo je spíše zajímavá destinace a zajímavý trh? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Ne, ne. Je to samozřejmě zásadní. Proto jsem také říkal, že, že prostě o, řekněme, perspektivách pěstování a objemu pěstování chmele v České republice se rozhoduje v Japonsku a bral jsem to jako, že je to vlastně určitý jakoby paradox, ale je to tak. Čili ano, Japonsko je pro nás zásadní. Michael ROZSYPAL, moderátor

-------------------A další zajímavé trhy pro český vývoj chmele? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Jakékoliv samozřejmě, jako já nevím, kromě i Evropy tak de facto se dá říct celý svět, ten asijský kontinent je samozřejmě jako obecně velmi důležitý, ale samozřejmě i ve Spojených státech se vaří z českého chmele, ale podstatně méně samozřejmě. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ten zbytek té produkce, tedy zhruba ta pětina, která se nevyveze, to stačí pro potřeby českých pivovarů? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Pakliže je úroda zhruba na úrovni toho letošního roku, kolem těch, odhaduje se, není ještě závěrečný účet, ale tak kolem 600 tisíc tun, tak samozřejmě stačí. Ale podstatné stejně je na tom to, nakolik, řekněme, se dělají dlouhodobé smlouvy. Ne všichni výrobci piva si dělají dlouhodobé smlouvy s pěstitele chmely, drtivá většina ano. Ale někteří buď třeba vstupují nově na trh nebo prostě chtějí tak trochu spekulovat na cenu a podobně, tak ale je to menšina, ale je taková skupina, řekněme, pivovarníků u nás, spíš těch menších, no, a ty samozřejmě potom za situace, kdy je, jak už jsem říkal, na dlouhou dobu, na několik let dopředu, až na deset let dopředu nasmlouván ten chmel třeba i na ty zahraniční kontrakty, tak pak samozřejmě teoreticky můžou skutečně se dostat do situace, kdy český pivovarník nebude mít k dispozici český chmel, ale Japonec ho mít bude. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A čím to je, že se smlouvají ty kontrakty na tak dlouhou dobu dopředu? Není to potom naopak k neprospěchu celého toho trhu, že je potom méně flexibilnější? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Možná méně flexibilnější může být, ale zase je to jistá jistota, jistota jaksi dodávek a jistota odbytu, což je, řekl bych, obecně vlastně velmi výhodné pro obě zúčastněné strany, to znamená jak pro prodávajícího, tak na, tak pro toho kupujícího. Možná že by mohly být ty smlouvy kratší, ale podívejte se. Spousta jiných komodit zemědělských, které kde právě nejsou ty dlouhodobé smlouvy, to znamená, nezajišťuje to tu odbytovou dodávkovou, ale do jistý míry cenovou stabilitu, tak potom tam samozřejmě jsou problémy, viz mléko a podobně, kdyby měli, co já vím, co naši producenti mléka na pět let nasmlouvanou nějakou základní cenu mléka, tak nemuseli dneska, no, tak asi zřejmě museli, protože je to pravda, že to je celoevropský problém po tom, co skončily kvóty, to se dostávám už někam jinam. Ale jenom chci říct, že prostě dlouhodobé, stabilní smlouvy jsou pozitivní. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká agrární analytik, publicista Petr Havel, který je mým dnešním hostem. Podle týdeníku Ekonom za poslední rok přibyla zhruba padesátka minipivovarů. Podle odhadu jich je zhruba 400, ale mohlo by se jich na trhu uživit až tisíc. Čím to je, pane Havle, že se českým minipivovarům tak daří? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------No, je to zejména tím, že každý ten minipivovar nabízí jakousi vlastní identitu. Vytváří se velice široká pestrost na trhu. A známe i z různých reklam nebo, nebo prostě sloganů, že nějakou dobu i naše země spěla do takového toho europiva a podobně. To znamená, že všechno je stejné, všechno chutná stejně, podobně to vypadá, podobně to chutná. A to si myslím... Michael ROZSYPAL, moderátor --------------------

A pardon. Řekl byste, že se mění i pivařské návyky českého národa, že chceme více zkoušet třeba nová piva, nové značky? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Určitě, určitě se mění. Jde to samozřejmě postupně. Léta se nic nedělo. My jsme velmi konzervativní v tomhle tom směru, a nejenom teda u piva, ale pivo je asi jakoby vzor konzervatismu našeho spotřebitele. Nicméně neměnilo se také proto, že nebyly ty možnosti. A nyní ty možnosti jsou. Ty minipivovary skutečně představují něco, co ještě navíc, i když teď už se to možná malinko začíná jakoby obracet, ale oni nepředstavují nějakou zásadní konkurenci v objemech třeba proti těm velkým pivovarům. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ty jsou stále dominantní ty velké pivovary? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Samozřejmě a dlouho budou a já myslím, že vždycky budou. Ale důležité je, že ten podíl trošinku stoupá a především stoupá, a to zásadně ve, já nevím, ve stovkách prostě druhů piv na trhu ročně, tak stoupá ta nabídka. A přece jen... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Čili podle vás je výhodou ta pestrost té nabídky, je to tak. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------To je zásadní. Ta pestrost a identita, to je zásadní a samozřejmě člověk, podstata lidská nespočívá v tom pořád všechno každodenně dělat, jíst, já nevím, vidět, mluvit stejně, ale právě nějakým způsobem, aby ten život byl pestrý, tak prostě to je vlastně i taková jakoby podstata lidský psychologie. A samozřejmě to pak ústí i do toho, že prostě pestrá skladba stravy nebo pestrá skladba nápojů je něco, co prostě v těch spotřebitelích rezonuje. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A k těm, pardon, když se vrátíme ještě zpátky k minipivovarům. Jak je to obecně s povinností uvádět na etiketách piva původ chmele? Je to tak, že české pivo by mělo být vařeno z českého chmele nebo můžou i minipivovary dovážet chmel? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------České pivo nemusí být vařeno z českého chmele, tedy pakliže mluvíme o zvláště právě o tom velmi širokém spektru a stále se rozšiřujícím spektru produktů těch minipivovarů a některá ta piva zvláštní si i vyžadují ty vysoko obsažné alfa nebo ty vysoko obsažené jaksi odrůdy chmele. Takže není nutné a není to povinné vařit z českého chmele, pakliže teda mluvíme o těch minipivovarech. Samozřejmě je tady označení, evropsky chráněné označení České pivo. Tam jsou ta pravidla přísnější. Na druhou stranu je potřeba říct, že toto označení využívají spíše střední a větší pivovary, ale také tím samozřejmě jsou trošinku pak limitovány v tom, co všechno mohou spotřebitelé nabídnout. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Když jste řekl, že český trh je konzervativní a že ten boom českých minipivovarů přišel vlastně možná trochu později, než přijít mohl, tak čím to je vlastně, zaspali čeští výrobci piva tu poptávku nebo čím to je, že to přišlo později? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista --------------------

Já myslím, že to souvisí trošku s tím, že jaksi do trhu pivních konzumentů vstoupila jiná generace, mladší generace a... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A že ti chtějí více zkoušet, experimentovat. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Ano, ano, jsou to větší experimentátoři, nejsou už tak vázáni na ty, řekněme, profláklé značky, které tady prostě byly na trhu léta. A já bych řekl, že je to pozitivní, protože ... a ten trh zareagoval. To je možná na tom vůbec nejpozitivnější. Ty návyky jakékoliv včetně prostě využívání volného času nebo podobně. Ale říkám třeba nápoje, potrava, to se, to se samozřejmě neustále vyvíjí. Ale ne vždy dokáží ty výrobci na ten, na tu změnu trendu reagovat nebo včas reagovat. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ale v případě minipivovarů se to povedlo. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------V případě minipivovarů se to povedlo. A je to, je to velké oživení. To není jenom o to, o té konzumaci piva a nabídce těch piv, je to samozřejmě spojeno s dalšími aktivitami, turistika, prostě lidi poznávají nové, nová místa, nové lokality. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Rozumím, a to už bychom se dostali zas trochu někam jinam. Agrární analytik Petr Havel je hostem v dnešním Interview Plus. V sobotu podle Deníku řekl tajemník Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík, že ovocnáři očekávají propad úrody jablek oproti loňskému roku na 115 tisíc tun oproti 155 tisíci tunám loni. Čím to je? Dá se tedy očekávat opravdu výrazný propad v úrodě jablek? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------No, Ovocnářská unie tradičně a Martin Ludvík zejména již několik, skoro bych řekl, desítek let velmi pečlivě monitoruje nabídku ovoce na území České republiky, oni mají opravdu dlouhodobé velmi podrobné statistiky. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Tak to je asi dobře. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------No samozřejmě. Čili je z čeho srovnávat a jsou tam vidět nějaké trendy a je tím pádem možné dle takhle relevantních údajů dělat třeba nějaká relevantní rozhodnutí. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, a jaké ty trendy tedy jsou, jak se daří českým ovocnářům? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Českým ovocnářům se daří strašně, řekl bych. Ovoce a zelenina, my tady vždycky hovoříme, když jsme u zemědělství, tak o vepřovém a mléku, a to jsou samozřejmě významné komodity. Ale daleko horší situace v zásobování tuzemského trhu tuzemskými výrobky je právě v oblasti ovoce a ještě je to o něco horší v zelenině. Takže nejsou na tom dobře. Je to otázka i, řekněme, efektivity té produkce. Do hry vstupují občas i naprosto iracionální zákony. Loni třeba naši ovocnáři nemohli prodat značnou část jablek do tržní sítě prostě prosto, že nesplňovali podmínky legislativy Evropské

unie, která prostě říká, že to jablko musí mít jenom určitou velikost, a když je menší, tak prostě nelze je prodávat. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Ano, a to už je ten prodej. A když se ještě vrátím k té úrodě, tak když se podívám na ty odhady, 115 tisíc tun oproti 155 tisíci tunám, tak to se zdá, že to bude velký propad. Tak čím to je? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Je to samozřejmě propad, ale Česká republika dlouhodobě ani v té nejdůležitější komunitě ovocnářské, což jsou jablka, není vlastně soběstačná, možná snad ani nikdy nebyla. Je to dáno tím, že přece jen máme možná trochu nižší strukturu těch odrůd jako nabídku té struktury, protože jablka sklidíme a teď se vždycky čeká, kdy dojdou. Obvykle docházejí někdy v dubnu, v květnu následujícího roku, někdy v černu a... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A pak se musí dovážet. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------A pak se a musí se dovážet. Ono se dováží i v době, kdy... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Průběžně. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------...zásobujeme z vlastních zdrojů. Ale samozřejmě ta situace, kdy nedokáží tuzemští pěstitelé nabídnout celoročně aspoň toto nejzákladnější ovoce, tak tím umožňují vlastně vstup na ten trh těm zahraničním, tý zahraniční konkurenci. No, a tím pádem musí čelit jako brutálnější cenové konkurenci. Celá řada jablek z dovozu, a teď se můžeme jako spekulovat o tom, díky čemu to je, ale prostě jsou to třeba i levnější produkty. A výsledkem je, že jsou ti naši ovocnáři trošku jako vytlačováni z vlastního trhu, a tím pádem i... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A to je začarovaný kruh. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Je to tak trochu začarovaný kruh, to je pravda, no. Ale... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, a čím to je, že se jim nedaří českým ovocnářům tedy bránit se nebo bojovat s touto konkurencí? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Protože náš spotřebitel ačkoliv se to malinko mění, tak dává přednost tomu, co je nejlevnější a ne tomu, co je třeba kvalitnější, a ne tomu, co je tuzemské, i když v jakýchkoliv výzkumech, když si je zadáte, tak zjistíte, že 90 procent lidí prostě preferuje tuzemskou produkci, ale to je to, co odpovídají do toho dotazníku. Pak je ta reálná, ta v praxi... Michael ROZSYPAL, moderátor --------------------

Ale pak v obchodě se chovají jinak. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------A ta je o dost jiná. A je to samozřejmě škoda, protože mimochodem naši ovocnáři, a když už jsme u těch jablek, tak oni třeba i proto, aby třeba snižovali svoje náklady, tak oni třeba aplikují méně postřiků na ta tuzemská jablka, než třeba jsou postřiky na těch zahraničních jablkách... Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------No, a pardon, a proč se jim nedaří... Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------To spotřebitel vůbec jako neví nebo málokdo to ví. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Proč se jim nedaří konkurovat cenově? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------To je samozřejmě těžká otázka. Vždycky je strašně moc, strašně moc prostě vlivů, který existují. Částečně je to prostě našimi klimatickými podmínkami. Prostě jiné země mají lepší klimatické podmínky. Částečně je to výběrem odrůd, částečně je to, a to hodně možná, po sklizni, takzvaném posklizňovém zpracování. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Což znamená? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------To znamená, že prostě ta jablka obvykle dokážeme my nabídnout jenom jaksi volně ložená nebo prostě, není to tak hezký, jak to kolikrát uměj ty zahraniční producenti. Navíc, jak říkám, neudržíme je zas tak úplně dlouho, protože nemáme dostatek skladů s řízenou atmosférou, kde prostě ta jablka jsou v nějaké optimální teplotě a tím pádem jako dlouho vydrží a podobně. Samozřejmě je to také tím, že to nejjednodušší je prostě jablka sklidit a prodat do tržní sítě, ale už větší frajeřina je prostě z toho udělat nějaký, řekněme, výrobek na bázi jablek a stáhnout, abych tak řekl, zpracování, tu přidanou hodnotu k té původní surovině k tomu jablku vlastně do vlastní kapsy, do vlastní režie a tím pádem zlepšit prostě svůj hospodářský výsledek třeba právě na základě toho, že je prostě širší nabídka nějakých už zpracovaných produktů z těch jablek, protože to dělá ty peníze. Ta zemědělská surovina nebo v tomto případě ovocnářská surovina je obvykle poměrné levná, tam se na tom moc nic nevydělá. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Koncem srpna na Země živitelce řekl předseda Agrární komora pan Toman, stejně jako prezident Miloš Zeman a předseda Senátu Milan Štěch, že české zemědělství poškozují protiruské sankce a že je potřeba je zrušit. Co si o tom myslíte? Jak zásadní je Rusko trh pro české zemědělce? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Já si myslím, že naše zemědělce, ovocnáře, zelináře, mlékaře a vlastně i potravináře, samozřejmě jistý vliv ruských sankcí tady je. Ale Česká republika nebyla minimálně v té polistopadové době nikdy nějakým velkým exportérem našich zemědělských nebo potravinářských produktů prostě na území Ruska nebo někdejšího Sovětského svazu. Michael ROZSYPAL, moderátor

-------------------Je to vyčíslitelné, kolik jsme dováželi v posledních letech zemědělských produktů do Ruska? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Tak jsou to řádově, že jo, ty jak bych to řekl, ta čísla se různí. Miliarda, dvě, tři miliardy za tuto cenu jako do Ruska nebo hodnota exportu do Ruska, to samozřejmě je opravdu málo. A jistě by se mohl ten trh pro nás v Rusku víc otevřít, velice by o to mohli mluvit mlékaři právě, kteří tam investovali do kampaně osvětové a sotva kampaň skončila nebo ještě neskončila a už přišly sankce. Takže já bych to řekl takhle. Jistou, jistou roli prostě ruské sankce hrají, ale není to role fatální. Fatální je pro nás spíš ta levnější konkurence ze zahraničí, a to jak z Evropy, tak ještě možná je daleko horší velmi silné konkurence právě třeba z asijských zemí. A já myslím, že jestli je něco výzvou pro naše zemědělce, potravináře, ovocnáře, tak je to to, aby bojovali o vlastní trh, protože to je pro ně priorita, ne už tolik ta expanze na trh zahraniční. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Víme, kolik procent ruský trh znamená pro celkový český vývoz českých zemědělců? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Je to, je to opravdu řádově, jsou to jednotky procent. Rusko skutečně nebylo možná i z takových polistopadových ideových důvodů, nebylo prostě tím odbytištěm, mluvíme-li o zemědělství. Něco jiného je třeba strojírenství, jiná technika a tak dále. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Rozumím a zůstaneme u zemědělství. A ještě mě zajímá, když tedy protiruské sankce stále platí a měly by být ještě prodlouženy o dalšího půlroku, tak není pro české zemědělce problém, že i další země nemohou vyvážet do Ruska a že tedy je větší nabídka na trhu? Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Ano, to je větší problém. Čili ten větší problém je v tom, že když se hromadí určitá produkce, která původně by mohla bývala směřovat do Ruska, tak když se hromadí v okolních zemích, tak samozřejmě jedno z možných odbytišť alternativních vůči tomu Rusku je také Česká republika. Tohlec to je určitě větší problém než to, že naši producenti a potravináři přišli o ten trh v Rusku. Oni vlastně díky tomu, co se stalo i v dalších zemích, že i ony nemohou exportovat, tak jsou vystaveny právě nebo vystaveni jsou daleko tvrdší konkurenci i té cenové nebo té zejména, a v tomhlec tom je ten problém ruských sankcí pro, pro naše zemědělce a potravináře, ne tak v tom exportu. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------Říká agrární analytik a publicista Petr Havel, který byl hostem v dnešním Interview Plus. Já vám děkuji za rozhovor. Petr HAVEL, zemědělský analytik, publicista -------------------Hezký den, na slyšenou. Michael ROZSYPAL, moderátor -------------------A k Interview Plus se můžete vrátit také na našem webu Plusrozhlas.cz. Od mikrofonu se loučí a dobrý poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus přeje Michael Rozsypal.

ČRo Radiožurnál

Jak pomůže českým producentům mléka a vepřového masa Evropská unie? 9.9.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 18:10 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Zdejším chovatelům krav a prasat svitla naděje, že se jim podaří vybřednout z potíží, které na ně poslední léta dopadají, přinejmenším v souvislosti s ruskými sankcemi a ukončením režimu mléčných kvót. Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan přímo v Praze představil mimořádný balíček pomoci. Čeští chovatelé mají dostat 550 milionů korun, má to ale háček, aby dosáhli na maximální částku, budou muset snižovat výrobu. U telefonu je ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Dobrý den. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý podvečer. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jestli si dobře vzpomínám, tak Česká republika svého času požadovala zvýšení evropských intervenčních nákupních cen mléka. Co jste si od toho slibovali a proč se nepodařilo o tom přesvědčit komisaře Hogana? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se omlouvám, ale musím v úvodu opravit to, to není pravda, těch 550 milionů korun není vázáno na to, že by v České republice musel jakýkoliv chovatel snížit svoji produktivitu, byť o jeden jediný litr mléka, to je jediné opatření, které vypsala Evropská unie, a to je dobrovolné. Takže to, prosím pěkně,... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ani část z toho, aspoň agentura ČTK to takhle popisovala. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To se moc omlouvám, ale to asi bylo nepochopení, ale opravdu těch 550 milionů korun, které máme teďka z druhého balíčku, není vázáno na jakékoliv omezování produkce, to je okamžitá pomoc producentům mléka a chovatelům prasat, ale potom je balíček 150 milionů euro, který je celounijní a ten je dobrovolný, do které se zemědělci, kteří chtějí ponížit svoji produkci, mohou dobrovolně hlásit. To jenom na vysvětlenou pro posluchače. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak a teď k té mé původní otázce o intervenčních nákupních cenách? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Děkuju. My jsme si slibovali od toho, že by to byl výrazný signál pro trh, který by už se dále nepropadal, respektive cena mléka by se dále nepropadala a byl by to určitý signál pro mlékárny, ale třeba i pro obchodní řetězce, že prostě pod tuto cenu už vlastně ani nemohou jít, protože v ten okamžik by začala Evropská unie to mléko nakupovat a dokázala by ho prodat do třetích zemí mimo unijní trh, tak to v minulosti dělala například, když byly přebytky obilí.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ano. A proč to tedy nebylo přijato ze strany evropského komisaře a vůbec Evropské komise? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Bohužel jsme proto nedokázali přesvědčit většinu členských států, musím říct, že tady především státy jako je Německo, Francie, prostě stará evropská patnáctka, byla vůči tomuto návrhu velice zdrženlivá a stále mě na to argumentovali tím, že tyto věci by měl především vyřešit přirozeně trh a ten by si měl zregulovat nabídku a poptávku. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak premiér Sobotka, ten momentálně předložený balíček ocenil, jste s ním bez výhrad spokojeni? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My jsme o ten druhý balíček usilovali a vlastně bylo to poprvé, kdy z toho podnětu Česká republika přinesla na jednání Evropské rady nějaký bod a že je to bod, který se týká krize v zemědělství, takže já jsem za to rád. Samozřejmě ta pomoc mohla být dříve, a mohla být i o něco větší, protože ty ztráty našich zemědělců jenom za letošní rok jsou přes 8 miliard korun, takže ten balíček je opravdu velice malou náplastí na tu krizi, kterou teď zemědělci prožívají. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Na druhou stranu podle Českomoravského svazu mlékárenského by se měly ceny mléka vrátit k normálu a to během několika měsíců, čili potřebují vůbec tuto podporu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je samozřejmě nějaká predikce, /nesrozumitelné/ se naplní nebo nenaplní, to dneska nemůže nikdo říci, my dneska máme druhý měsíc za sebou, kdy se ty propady výkupní ceny mléka od výrobců zastavily, ale i teď dneska zemědělec, který dneska produkuje mléko, udělá ztrátu zhruba 2 koruny 20 na každém litru každý den. A byť se třeba ta cena vrátí aspoň na tu hodnotu těch nákladů, to znamená, zhruba 8 korun 20 haléřů, tak pořád je tady období zhruba skoro 2 let, kdy ti zemědělci udělali u toho mléka čistou ztrátu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Tak to byl prozatím ministr zemědělství Marian Jurečka, díky, ale zůstaňte, prosím, u telefonu. A já do vysílání zvu Jana Štefla, místopředsedu Asociace soukromého zemědělství. Dobrý den. Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Dobrý den. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Pane Štefle, na kolik pociťují problémy na trhu s mlékem a v živočišné výrobě menší, řekněme, rodinné farmy, které vy zastupujete? Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Tam bych řekl, že je pociťují dvojnásob, za první ten propad těch cen je docela fatální a ta cena se dneska pohybuje kolem 6 korun a to sotva uhradí ty výrobní náklady. A druhým problémem je v České republice, že mlékárny a odběratelé přednostně ukončují smlouvy nebo nabízejí nějaký ještě super nižší ceny pro ty menší dodavatele mléka. Oni upřednostňují ty velký, je to logický, že jo, z hlediska ekonomiky a tak dále, takže ty menší výrobci mají opravdu velké problémy.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, a jak vám může pomoc onen balíček, který představil evropský komisař Phil Hogan? Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Tak samozřejmě pomůže, protože každé peníze, které do tohoto sektoru přijdou, jsou dobrý. Já jsem poslouchal, co říkal pan ministr, v podstatě s ním většinou souhlasím, ale naše asociace právě si myslí, že..., nebo vnímá, že ten, ten problém tý..., toho přetlaku a těch propadů cen mléka je celosvětový a protože určitý, určitá dotace, a to je právě ten třetí balíček, o kterém se i pan ministr zmiňoval, dobro..., který dobrovolně nabídne někomu, ať sníží intenzitu svojí produkce, neznamená to, že musí opustit trh, ale může snížit intenzitu produkce, což jde, jako není pravda, že není možný u skotu snížit dojivost, tak ten bychom takový uvítali, aby se ten trh jako trochu uvolnil, bez toho si myslíme, že ta krize může trvat dlouho. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------To znamená, že třeba vaši členové budou žádat i z toho druhého balíčku i za toho předpokladu, že sníží produkci? Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Ano, určitě budou, já dokonce už i znám tady ze svého okolí některé menší zemědělce, který dodávali třeba ne úplně malý množství, dodávali až skoro třeba tisíce litrů mléka a oni uvažují, že by přešli například na chov u masného dobytka a tak dále, prostě výrobu chtějí buď ukončit a nebo zredukovat stádo, že si sníží prostě stav skotu a budou čekat, až se zase vylepší podmínky, až ta výroba mléka bude ekonomická, protože když to řeknu ještě jinak, všechny tyhle ty dotace jenom částečně kompenzují, ony plně neuhradí ten výpadek v tý ceně mléka, a to není úplně jednoduchý v tom provozu udržet. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A představovali byste si ze strany třeba státu, ministerstva zemědělství ještě nějakou jinou pomoc? Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------No, tak my bychom si představovali právě trošku úplně jinou pomoc, než o který se teďka jedná, my bychom si představovali podobně, něco podobného, a to nejen pro sektor mléka, ale i pro jiný sektory, něco jako krizový balíček, který by pomohl zemědělcům dnes, a to nějaký intervenční ceny nebo intervenční nákup, ale dočasně, řeknu příklad, jak měly ty bývalý západní země, že třeba 3 roky se kompenzoval propad, když to řeknu na případ mléka, propočteně mléka a každý rok se ta kompenzace snižovala tak, aby prostě ten zemědělec se nedostal do problémů, aby měl třeba 3 roky na to, jak přeměnit typ svojí výroby, nebo jak se přizpůsobí trhu, jak najde nový odbytiště a tak dál. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale na to je už teď pozdě nebo ne? Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Tak já myslím, že pozdě není, protože samozřejmě teď to nejde, protože nějak ty dotační pravidla a vůbec ty možnosti těch intervencí jak jednotlivých zemí, tak i Evropské unie jsou nějak daný, ale o nějakých těch krizových scénářích je potřeba jednat pořád a nastavit je tak, aby byly pro zemědělce optimální. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor --------------------

Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Děkuji vám, na shledanou. Jan ŠTEFL, místopředseda Asociace soukromého zemědělství -------------------Na shledanou. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A ještě krátká reakce ministra zemědělství Mariana Jurečky. Pane ministře, byl byste pro to takový krizový balíček, o kterém tu mluvil pan Štefl? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já obecně vlastně od začátku celé té mléčné krize usiluji o to, aby Evropská unie v rámci rozpočtu zemědělské politiky se z této krize poučila a do budoucna si nastavila, řekněme, jasný transparentní intervenční mechanismus, který by vlastně pomohl v těch krizových situacích v okamžiku, kdy u kterékoliv jiné komodity takto výrazně, a pro posluchače jenom připomenu, za rok a půl ta cena poklesla v České republice o 40 procent, to už není, řekněme, jenom nějaká, nějaká drobná změna na trhu, to je docela zásadní věc, ale aby byl takový mechanismus, který na to bude reagovat vždycky, prostě... Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A nastavíte takový mechanismus, dejme tomu, i jenom v České republice, nějaké kompenzace během 3 let, které by se snižovaly? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Jen v České republice to nelze nastavit, protože máme tady jednotnou společnou zemědělskou politiku, ale já jednám, a velice aktivně na půdě Evropské unie, aby toto bylo v té nové zemědělské politice, kterou začínáme teď chystat, aby to tam bylo takto nastaveno do budoucna. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ano, děkuji. Děkuji, omlouvám se, tolik ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Díky a na shledanou. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji, pěkný podvečer.

ČT 1 Změny v prodeji potravin 7.9.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michal KUBAL, moderátor -------------------Čtyři roky příprav pozměňovacích návrhů a vyjednávání s výrobci i supermarkety. Na konci jsou změny prakticky na obalu každé potraviny. Konkrétně u informací o jejich původu a složení. Novela zákona o potravinách dneškem nabyla účinnosti. V Česku se tak mění pravidla po 19 letech. Hlavní novinkou je posílení kontrol inspektorů a možnost udělit pokutu až do výše 50 milionů korun.

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Játrová hmota s 2 procenty masa. redaktor -------------------Barevný jed pro děti způsobuje hyperaktivitu. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Výrobky v takových obalech zákazníci v obchodech nenajdou. Existují zatím pouze na papíře. Jsou totiž až příliš pravdivé. Michal DRAPÁK, designér, autor kampaně Toxické jídlo -------------------Tahle kampaň vznikla pro to, aby si lidé vlastně uvědomovali, co by mělo opravdu být na těch výrobcích. Aby bylo úplně ideální, kdyby vlastně si to uvědomili i výrobci. Bohužel nemyslím si, že by se to stalo. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Skutečné složení výrobků je často upozaděné a obal ovládají reklamní a marketingová sdělení. Která ale dobře prodávají. Michal DRAPÁK, designér, autor kampaně Toxické jídlo -------------------Na ty výrobky je teďka zvykem dávat informace, který jsou trošku zkresl.., zkreslené. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Právě to jak jsou potraviny zabalené, prochází malou revolucí. Obal už nebude moci lhát. Pokud výrobek není z českých surovin, ale někdo ho tu jen zabalil, nesmí na něm být použita česká vlajka. Miroslav DOČKAL, šéfredaktor časopisu Svět balení -------------------Celkově ta změna jde k zpřehlednění, k, je ve prospěch spotřebitele. Jde k tomu aby spotřebitel nebyl klamán vlastně původem výrobku. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Cesta novely potravinového zákona byla trnitá. Připravovala se už v roce 2012, ale účinnosti nabývá až dnes. Má rozšířit pravomoci kontrolních orgánů. Zpřísnit označován nebalených potravin a také umožní zvýšit pokuty, pokud někdo ohrozí bezpečnost potravin. Kromě jiného už všichni výrobci musel odstranit kotouče se starými etiketami které používali roky. A vyměnit je za nové. osoba -------------------Tak máme vyměněno a jedem. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------I Bruselu totiž záleželo na tom, aby zákazníci nemuseli chodit do obchodů s brýlemi a nebo lupou. Náklady ale padly přímo na potravináře. Jaromír KLOUD, Svaz zpracovatelů masa -------------------Pro nás to znamená spoustu peněz, který jsme museli do tý změny vložit, ale samozřejmě výsledek

je jasně viditelný. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Všechny etikety totiž musí obsahovat informace o přesném typu výrobku. Obsahu všech alergenů, ale i o zemi původu masa. Písmo musí být větší a údaje čitelnější. Celkově se proto objem textu na obalech výrazně zvětšil. Michaela Poláková, Česká televize.

Inflace v Česku zrychluje, 9.9.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Michal KUBAL, moderátor -------------------Spotřebitelské ceny pokročily za, poskočily za poslední rok o téměř 6 desetin procenta.Nejvíc zdražil alkohol skoro o 4, a tabák o víc než 5 procent. Naopak zlevnily pohonné hmoty, poměrně výrazně, o víc než desetinu. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------I potraviny a nealkoholické nápoje se daři pořídit za míň peněz. Právě za ně a bydlení utratí české domácnosti nejvíc. I když u každé z nich se přece jen inflace projevuje jinak. Podívali jsme se jak. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------96 letá Kamila Přibylová a 22 letý Jan Carda, ona je už dlouho v důchodu, on ještě pracuje, i tak mají jedno společné. Nejvíc peněz vydají za jídlo. Bydlí se svou dcerou v malém bytě, každý měsíc za nájem zaplatí 6 tisíc korun, za jídlo utratí zhruba stejnou částku. Třeba dnešní nákup čerstvých potravin jí vyšel na 130 korun. Kamila Přibylová -------------------Jsem si koupila chleba, trochu ovoce, no a potom jogurty, to mám tady jo, nějakej ten jogurt. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Co je z toho nejdražší položka? Kamila Přibylová -------------------Z toho nejdražší položka, počkejte co dneska bylo. Víte, že asi to ovoce. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Oproti loňsku tedy paní Přibylová mírně ušetřila, protože ceny potravin klesly o půl procenta. Naopak nájmy vzrostly o 2 procenta. A to jsou položky, které rozpočet seniorů zatěžují nejvíc. Obvykle za ně dají téměř polovinu svých příjmů. Někteří třeba jako Kamila Přibylová si z důchodu ale našetří i na dovolenou. Každý rok tak se známými jezdí do Itálie. Kamila Přibylová -------------------To je jako předsezóní se slevou pro důchodce, tak to přijde na takových 10 tisíc. No to víte, že je to rok od roku dražší.

Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Pokud by jela v srpnu připlatila by si. Dovolená totiž Čechy vyšla o 2,5 procenta dráž než před rokem. Nezbývá ji už ale na dárky pro příbuzné, a tak jim aspoň plete ponožky. Kamila Přibylová -------------------Tady mám pro ty starý chlapi naše. No to jsou ty 70 už takový jo. No tak to jsou velký ponožky podívejte se. Taková ta 45 ta dá šílenou práci. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------O 74 let mladší Jan Carda, i on utratí nejvíc peněz za jídlo. Na rozdíl od paní Přibylové se ale jako většina mladých stravuje hlavně ve fast foodech. Jan Carda -------------------Tam člověk jde na oběd když spěchá na trénink nebo to, takže tam řádově nevim třeba týdně 500. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Právě za jídlo utratí mladí víc, než čtvrtinu svých peněz. Pětinu pak dají za zábavu. Jan Carda -------------------Hrajeme Fifu jak Fifu, a teďka letěj pokémony, pokémoni takže, takže i za pokémony. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------Největší zábavou je ale pro něj fotbal. Dost peněz tak vydá z kopačky a další sportovní potřeby. Maritna KUDLÁČKOVÁ, ředitelka nákupu a marketingu,Sportisimo -------------------Je vidět ten trend, případě se třeba na mistrovství světa nebo Evropy objeví, objeví nějaký nový výrobek, typicky například Ronaldo a jeho kotníková kopačka, tak oni jsou ochotni investovat více. Iveta DVOŘÁKOVÁ, redaktorka -------------------A i za ostatní boty si Češi v srpnu připlatili. Ceny se meziročně zvedli o více než 5 procent. Redakce a Iveta Dvořáková, Česká televize. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------A teď některé konkrétní položky, sýry meziročně zlevnily skoro o 3 procenta, a podobně tomu bylo u ovoce, jogurty ještě výrazněji o víc než 6 procent. Naopak třeba brambory zdražily zhruba o 4 procenta. To jak se mění cena jednotlivých potravin má vliv na jejich spotřebu. Té poslední jmenované snědli lidi skoro o 9 kilo míň než v roce 2014. Naopak víc kupovali mléčné výrobky, jejíž cena šla dolů. Meziročně se prodalo i míň piva. Alkohol totiž dlouhodobě zdražuje. Minulý rok ho každý Čech vypil v průměru 143 litrů, tedy o litr méně než v roce 2014. Roste o proti tomu spotřeba nealkoholických nápojů. Ještě v roce 2010 sice každý člověk vypil 227 litrů, pak ale a to pět let po sobě číslo klesalo, až loni se trend obrátil. Spotřeba stoupla v průměru na osobu o 11 litrů. Nabídka je totiž širší a ceny nižší. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Na začátku byl nápad vyrábět vlastní jablečné cidry. Cyril Holub se svým společníkem vyrobili ty první v klasických kuchyňských odšťavňovačích. Postupem času se jejich podnikání rozjelo tak, že se z bytu přesunuli do 700 metrů čtverečních velkých prostor, které už teď přestávají stačit. Kromě cidrů teď vyrábějí i nealkoholické limonády.

Cyril HOLUB, spolumajitel, F.H.Prager -------------------Naše první limonáda byl Pragomošt original, což je vlastně hrozně jednoduchej nápad v Německu v Rakousku hrozně rozšířenej, je to jablečný střik, mošt se sodovkou. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Teď vyrábějí už 6 druhů limonád. Fungují 5 let a firma roste každým rokem o desítky procent. A spolu s tím roste i počet vyrobených a vypitých limonád. Teď dodávají do stovek podniků napříč Českem. Cyril HOLUB, spolumajitel, F.H.Prager -------------------Ty naše pitíčka jsou, jsou slovně studentským, studentama jsou oblíbený. Tak největší úplně zápřah je květen červen, kdy jetě studenti jsou ve svej, ve svejch univerzitních. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Právě limonád se z nealkoholických nápojů vypije v Česku vůbec nejvíc, 57 procent. Naopak nejmíň se pijí džusy a nektary. Čtvrtinu pak tvoří balené vody. Právě na balené vody se specializuje tato firma. Jen v Česku vyrábí asi 250 variant. Za celý loňský rok jich prodali víc než miliardu litrů. Pavel NOVÁK, mluvčí, Karlovarské minerální vody -------------------V zemích, kde působíme, to znamená máme tam výrobní závody Česko, Maďarko a Rakousko, tak tam prodeje, na místních trzích prodeje balených vod rostou,v průměru o 6 procent. Jiří PRAŽAN, prezident, Svaz vyrobců nealkoholických nápojů -------------------Rozšiřujeme nabídku nápojů úplně bez kalorií, nebo se sníženým obsahem kalorií. A musím říct, že to, že to resonuje se spotřebiteli, že , že na to slyší. Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka -------------------Česko patří v množství vypitých nealko nápojů k evropskému průměru. Vůbec nejvíc se jich vypije v Německu. Podobně jako Češi pijí třeba Francouzi nebo Bulhaři. Naopak nejmenší spotřeba nealkoholických nápojů je v Litvě, jen 118 litrů na osobu a rok. Vendula Horníková, Česká televize.

denik.cz Počet výrobců biopotravin se v Česku za 8 měsíců zvýšil o 8,5 procent 7.9.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha – Letos od ledna do konce srpna stoupl v tuzemsku počet výrobců biopotravin o 8,5 procenta na zhruba 590. Na dnešní tiskové konferenci to sdělili zástupci ministerstva zemědělství. Zrychlilo se tak tempo nárůstu počtu výrobců biopotravin, když loni jich přibylo 7,3 procenta. Letos do září se zvýšil i počet ekofarem o 220 na 4316. " Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se daří tempo růstu bioproducentů zrychlovat díky tlaku veřejnosti i zvyšující se nabídce. „Ve společnosti se lidé začínají zajímat

nejenom o cenu. Zajímají se daleko více o to, co jedí a kupují pro své děti a domácnost," řekl Jurečka. Podle něj se již dají sehnat biopotraviny na internetu či přímo u farmářů za nižší ceny. „Některé řetězce totiž nabízejí i předražené biopotraviny, ale s obrovskou marží," dodal. Spotřeba biopotravin v ČR podle posledních dostupných dat se předloni zvedla o čtyři procenta. Každý spotřebitel snědl biopotraviny v průměru za 191 korun, celkově za ně Češi dali 2,02 miliardy korun. Podíl biopotravin však činil stále jen 0,72 procenta na celkové spotřebě potravin v ČR. Informační kampaně Podle Jurečky se podíl biopotravin u českých spotřebitelů v budoucnu zvýší. Ministerstvo chce na podporu například rozvíjet informační kampaně. Podle Barbory Hendrychové z obchodní společnosti Pro-Bio v některých případech nedokáže domácí produkce ani uspokojit poptávku. Nárůst zájmu potvrzuje i mluvčí Globusu Pavla Hobíková. „Lidé v roce 2015 nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun, což bylo o 25 procent více než v předchozím roce," sdělila. Podle ní mají lidé největší zájem o čerstvé mléko, jogurty, tvarohové výrobky a vejce. Vláda loni odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již loni. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu. Ta v ČR zabírá plochu okolo 500.000 ha, tedy zhruba 12 procent zemědělské půdy."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/pocet-vy...sicu-zvysil-o-8-5-procent-20160907.html

Světové ceny potravin vystoupily nejvýše od května 2015 8.9.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Řím - Světové ceny potravin se v srpnu vyšplhaly na nejvyšší úroveň od loňského května. Růst cen mléčných výrobků, rostlinných olejů a cukru totiž převážil nad poklesem cen obilovin. Vyplývá to z dnešních údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). " Hodnota indexu FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v srpnu meziměsíčně zvýšila téměř o dvě procenta na 165,6 bodu. V meziročním srovnání stoupla dokonce o téměř sedm procent. Na začátku letošního roku se přitom index nacházel na sedmiletém minimu. Ekonom FAO Abdolreza Abbassian podle agentury Reuters uvedl, že pokles cen potravin zpět na lednové úrovně je nepravděpodobný. Nedá se však podle něj očekávat ani to, že se ceny vrátí na historická maxima. V červenci FAO předpověděla, že ceny potravin budou v příštím desetiletí víceméně stabilní."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/svetove-...ly-nejvyse-od-kvetna-2015-20160908.html

FOTO: Pro jubilejní ročník se změnila tvář výstaviště denik.cz str. 0 Ústecký kraj Václav Sedlák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.9.2016

zpět Litoměřice - Díky spolupráci s Ústeckým krajem, který podpořil letošní zahradnický veletrh svou účastí na jeho přípravě, se výrazně změnila podoba litoměřického výstaviště. " Pořadatelé dali větší důraz na výstavní část, která v minulosti dominantní. Mimo to se jim podařilo získat o sto vystavovatelů víc než loni, přičemž v expozicích převládá zeleň, zemědělské a ovocnářské produkty. Při prvém Dnu Ústeckého kraje byly vyhodnoceny soutěže o nejlepší regionální potraviny. „O značku Regionální potravina Ústeckého kraje, která je zárukou kvality a místního regionálního původu, letos v našem kraji soutěžilo historicky nejvíc výrobků, celkem jich 53 producentů přihlásilo 247. Bylo to nejvíc v rámci České republiky. Soutěžilo se o logo v devíti kategoriích, když největší zastoupení měly masné výrobky, tepelně opracované, včetně uzených mas," uvedla ředitelka Ludmila Holadová, která s kolektivem Okresní Agrární komory Most soutěže připravuje. Producenti potravin v regionu si postěžovali na bujarou administrativu a nebývalé kontroly, které jim znepříjemňují samotnou výrobu. Problém vidí i v získávání pracovních sil. Značku Regionální potravina Ústeckého kraje 2016 obdrželo Pečené koleno bez kosti od společnosti ASTUR-KA Charvátce, Tradiční játrová paštika firmy Čongrády z Lešky Lubence, Gouda kozí sýr od Polabských mlékáren Varnsdorf, Pasterované kozí mléko od Ondřeje Maliny z Nové Vísky na Děčínsku, Makovec bez mouky Jaroslavy Michalcové z Roudnice nad Labem, Větrník Monopol Gabriely Schönbauerové z teplického Pivovaru Monopol, Jablečno-rakytníková šťáva s dužinou společnosti LoPe Šepetely, Jablka sušená kostka od Severofruktu Travčice a Květový med lipový Radka Geletiče z Lovosic. Hosté degustovali patnáct vzorků kysaného zelí, které profesionální výrobci přihlásili do letošního ročníku Zelí roku. Pět vzorků postoupilo do úterního finále. „V sobotu proběhne na estrádě Den s Receptářem, při kterém se ve finále budou připravovat čtyři pokrmy, při kterých byl použit jogurt. Chtěla bych návštěvníky pozvat hlavně do pavilonu A, kde je představen průřez předchozími ročníky výstavy s ovocem a zeleninou, která se v té době pěstovala. V pavilonu H se představuje Ústecký kraj s ovocnáři a zelináři a s deseti středními odbornými školami, které se zaměřují na výchovu řemesel. V doprovodném programu je určitě zajímavostí návštěva Zahrady potmě, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, která přibližuje návštěvníkovi svět nevidomých," uvedla Michaela Mokrá, manažerka obchodu pořádající společnosti Zahrada Čech."

URL| http://www.denik.cz/ustecky-kraj/foto-...e-zmenila-tvar-vystaviste-20160911.html

Dobrý den s kurýrem Správný školák začíná den snídaní 12.9.2016

Dobrý den s kurýrem str. 9 Čtení pro volné chvíle TEREZA TYMROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Lahodnou svačinkou k úspěšným výsledkům

Každý školák i předškolák by měl za den sníst 5 až 6 porcí. To, co dítěti dodává energii a pomáhá v soustředění, je snídaně a dopolední svačinka. Mnoho školáků snídaně úplně vynechává z různých důvodů - protože většinou doma nestíhají, nechtějí se jim chystat, nemívají hlad, ty z bufetu vypadají lákavěji, raději si déle pospí atd. To je ovšem obrovská chyba, jelikož právě snídaně je spolehlivým „nakopávačem“ organismu. Zároveň zdravý první pokrm dne nastartuje látkovou výměnu v těle. Když dítě sní nevhodné jídlo nebo se vůbec ráno nenají, pak lze počítat s tím, že bude unavené, ospalé a nesoustředěné. S čímž souvisí horší výsledky. Dalším neméně důležitým jídlem je dopolední svačina. Přestože není u školáků kdovíjak populární, je dosti podstatná. Doplňuje potřebnou energii a pomáhá tělu vytvářet zásoby na horší časy. Proto byste měli své děti naučit jak snídat, tak si brát s sebou svačinu. Ale ne aby skončila za plotem u slepic, ale aby putovala tam, kam patří - do dětského žaludku. Přiložte ruku k dílu Spousta maminek „odbude“ svého potomka tím, že na přípravu nemá čas, a tak mu raději dá pár korun, ať si svačinu koupí sám. Jenže dítě málokdy sáhne po zdravých potravinách, jako je ovoce, zelenina, bílý jogurt, cereální pečivo atd. Raději si vyberou bagety, „kokina“ a brambůrky, to vše spláchnou energeťákem nebo kolou a tomu říkají svačina snů. Uvědomte si, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. A jestliže vaše dítě bude takto pokračovat dál a vy nezakročíte, pak se bude potýkat nejen s obezitou, se zvýšeným cholesterolem, s cukrovku a dalšími desítkami zdravotních problémů, ale také utrpí jeho studijní výsledky, jež by mohly být díky stravě třeba o dva chlupy lepší. Pokud chcete malého školáčka nebo i staršího školáka naučit zdravým a prospěšným návykům, začněte mu chystat snídaně a svačiny sami. Ať už prvňáček nebo šesťák, oba si zvyknou snídat a doplňovat energii a vy ve vhodný čas upustíte od chystání a naučíte je, aby se do školy připravovali sami se vším všudy. V případě, že se školák ráno připravuje sám a vy víte, že nesnídá a že ho to prostě nenaučíte, o to víc by měla svačina být zdravější a prospěšnější, protože to je první jídlo za den. Čím dřív se to naučí, tím líp pro něj do budoucna. Proto buďte, rodičové, důslední! Zdravé svačinky Snídaně i „sváča“ by měly být barevné, plné vitaminů, vlákniny a tzv. trojkombinace - bílkovin, sacharidů a tuků, aby dodaly školákovi to nejlepší a on se mohl plně soustředit a ukládat vědomosti do mozku. V podstatě jakýmkoliv jídlem byste měli dítěti dopřát to nejlepší pro jeho růst a zdravý vývin. Ke každé správné svačině patří i tekutiny. Nemusíte potomkovi cpát dvoulitrovku, protože by měl podle tabulek tolik vypít. Stačí láhev, kterou si podle potřeby může doplnit vodou z kohoutku. Nikoho nepřekvapí, že nejlepším pitím je neperlivá neslazená voda, čaj, ovocná šťáva nebo 100% džusy ředěné vodou. Každého školáka odradí jídlo, na kterém je nalepený ubrousek, chleba s pomazánkou rozjetý až v učebnicích, banán rozmačkaný po aktovce nebo prasklý jogurt. V tomto případě hraje roli i estetika. Když dítě najde v aktovce krabičku, kde je vše urovnané, tak jak to maminka připravila, s chutí se zakousne do jídla. Navíc krabička vydrží na celá studia, kdežto ubrousky budete muset neustále dokupovat. Měli byste připravovat jídlo, které bude obsahovat nejlépe cereální pečivo, pomazánku nebo máslo, něco na to - sýr, šunka. Vždy doplňujte sendvič různými druhy zeleniny. Každá svačinka by měla být doplněna o ovoce, můžete vybírat z mnoha druhů podle ročního období. Vyhýbejte se čokoládovým tyčinkám a sušenkám, jejich místo nahrazuje právě ovoce. V krajním případě volte ovocné tyčinky s menším obsahem cukru. Zároveň myslete na to, že děti nedrží dietu. Pokud jim svačinka nestačí, přidejte porci zeleniny nebo ovoce. Vyváženou svačinku tvoří například kaiserka s pomazánkou (rybičková, pórková nebo z červené čočky), cherry rajčátka a jablko. Starším školákům přijde vhod třeba cereální bageta s kousky kuřecího masa, jogurtovým dresinkem, ledovým salátem a okurkou. *** MANUÁL NA SNÍDAŇOVÝ RITUÁL Pravidelně snídá pouze necelá polovina Čechů. Je na čase to změnit! Domluvte se na snídaňovém rituálu. Ke každému rituálu patří pravidelnost v čase,

podmínky průběhu a stejná činnost. Snídaňový rituál bude probíhat každé ráno, kromě víkendu. (Ale klidně jej můžete dodržovat i v sobotu a neděli, je hezké, když rodina dělá některé činnosti pospolu. Tak proč nezačít snídaní?) 1. Určete si hodinu, kdy se všichni sejdete u stolu. Nebo alespoň někdo, kdo dohlédne na školáky. 2. Ke stolování patří i pěkně upravený stůl. Nemusíte „zakládat tabuli“, stačí, když si vezmete talířky, hrníčky a naservírujete si potraviny ke snídani. 3. Pusťte si příjemnou ranní hudbu, která vás naladí na celý den. 4. Ke stolu zasedejte s dostatečnou rezervou, abyste si stihli v klidu vychutnat každé sousto. 5. Povídejte si. Domluvte se na organizačních záležitostech dne, řekněte si, co každého čeká - kdo odvede děti do školy, kdo je odveze do kroužku, kdo dá synovi na autobus, v kolik se kdo vrátí domů atd. Sdělením programu nastavíte i provizorní „řád“, který dodá ostatním členům jistotu. A alespoň si nemusíte hekticky vyvolávat a domlouvat se narychlo, z čehož bývá většinou jen stres a hádky. Tipy redakce Zabalte dětem do školy výbornou svačinku - kaši či jogurt ve skleničce nebo tuňákový wrap. Příprava je velmi jednoduchá. Pro variantu jogurtovou stačí koupit jakýkoliv bílý kvalitní jogurt a vše zdravé, co má dítě rádo. My doporučujeme dát na dno pohankové vločky, na to vrstvu jogurtu, poté lžičku medu, plátky jahod nebo sezónního ovoce a třeba oříšky. Stejný postup je i s variantou „kaše“. Uvaříte v rendlíku kaši - pohankovou, rýžovou, ovesnou slazenou medem. Stejně jako u jogurtové varianty dáte na dno chia semínka, poté vrstvu kaše, ovoce a oříšky. Tato dobrota je nejen výborná, ale i plná zdravých surovin. Aby nebylo jenom všechno nasladko, variant naslano je taky spousta. Naučte se péct domácí chléb, ten bude základní surovinou, protože bílé pečivo není vůbec zdravé a prospěšné. Z něj pak můžete tvořit sendviče se šunkou a sýrem, proložit salátem a k tomu nakrájet různou zeleninu. Větším strávníkům udělejte například tuňákový wrap. Na něj potřebujete konzervu tuňáka, tortilly - celozrnné, jogurt, špetku soli, ledový salát a zeleninu podle chuti. Jogurt nechejte vykapat přes plátýnko, smíchejte s tuňákem a trochu osolte. Rozložte tortillu upravenou dle návodu, na ni dejte listy salátu, pomažte tuňákovou pastou a doplňte zeleninou. Stočte do wrapu a zabalte do folie nebo alobalu. Vynikající svačina zasytí velkého školáka až do oběda, takže nebude muset navštěvovat bufet. Co pravidelně SNÍDAT Ovesná/jáhlová/rýžová/pohanková kaše s medem, brusinkami a oříšky Žitný chléb s rostlinným tukem nebo s domácí pomazánkou (bez majonézy), rajče Jogurt nebo ovocná rýže Knäckebrot s žervé a zeleninou Domácí müsli s mlékem nebo jogurtem Kváskový chléb se šunkou a sýrem, zelenina Kefír nebo zakysaný nápoj s cereálním pečivem Domácí chléb s medem Domácí ovocný koláč apod. Co pravidelně NESNÍDAT Anglická snídaně Párek v rohlíku Bílé pečivo se salámem (trvanlivým) Plundrové pečivo Míchaná vejce se slaninou Koblihy s kakaem Pizza nebo hranolky Croissanty neplněné i plněné, např. nutellou Čokoládové tyčinky s rohlíkem Čokoláda Bílý chléb s paštikou Chlebíčky Cokoliv s vysokým obsahem cukru apod. Foto popis|

echo24.cz Každé čtvrté kuře ze supermarketů obsahuje E. coli, zjistil britský výzkum echo24.cz str. 0 Svět, Krátké zprávy Echo24, ly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.9.2016

zpět

Horečky, urputné průjmy a další střevní a močové potíže může způsobit bakterie Escherichia coli, kterou se člověk může nakazit ze znečištěné vody, neomytého ovoce či z tepelně neupraveného infikovaného masa. Jeden z kmenů E. coli objevili vědci z britské univerzity v Cambridge ve čtvrtině kuřat, zakoupených v sedmi různých řetězcích supermarketů. Tento kmen je přitom odolný vůči antibiotikům. Informoval o tom The Guardian. Horečky, urputné průjmy a další střevní a močové potíže může způsobit bakterie Escherichia coli, kterou se člověk může nakazit ze znečištěné vody, neomytého ovoce či z tepelně neupraveného infikovaného masa. Jeden z kmenů E. coli objevili vědci z britské univerzity v Cambridge ve čtvrtině kuřat, zakoupených v sedmi různých řetězcích supermarketů. Tento kmen je přitom odolný vůči antibiotikům. Informoval o tom The Guardian. Bakterii E. coli objevili vědci v kuřecím mase prodávaném v obchodech Tesco, Sainsbury’s, Asda, Aldi, Waitrose, Co-op a Morrisons. Testovány byly balíčky s celými kuřaty i s porcovanými částmi jako stehna, prsa a křídla. Ve 22 vzorcích z 92 objevili kmen E. coli produkující ESBL. Tento kmen je podle The Guardian rezistentní vůči většině používaných antibiotik. Vědci zkoumali kromě drůbežího i vepřové maso. Mark Holmes z univerzity v Cambridge zkoumal 189 vzorků kuřete a vepřového masa a zjistil, že až polovina výrobků obsahuje navíc druh E. coli, který nereaguje na antibiotikum Trimethoprim. To se v Británii nejčastěji podává při infekcích močových cest, které E. coli také způsobuje. „Vysoký výskyt rezistentní E. coli je velmi znepokojivý. Pokaždé, když někdo onemocní, tak kromě bakterie způsobující otravu jídlem je také možná nakažen bakterií, která je rezistentní vůči antibiotikům,“ řekl Holmes. Infekce se tak může zprvu řešit nevhodnými antibiotiky a onemocnění se mezitím může zhoršit a potenciálně skončit smrtí. Holmes upozorňuje, že je třeba důsledněji sledovat chov a ošetřovaní zvířat, na farmách se podle něj totiž nadužívá antibiotik. Často je to dokonce jen z preventivních důvodů, aby zvířata byla v dobré kondici a před porážkou se rychle vykrmila. To přispívá k vytvoření kmenů bakterií, které jsou vůči antibiotikům imunní. Bakterie odolné vůči léčbě antibiotiky mohou být v budoucnu velkým problémem, varují odborníci. Letos na jaře například američtí lékaři objevili u pacientky s infekcí močového ústrojí kmen bakterie E. coli, který odolával těm nejsilnějším antibiotikům. Pacientku nakonec dokázali lékaři vyléčit. „Apokalyptické“ scénáře však předvídají, že nepotrvá ani několik desetiletí, až budou antibiotika k ničemu a lidé budou umírat na ty nejobyčejnější infekce. Čtěte také: Přelomový objev: vědci nalezli bakterie požírající plasty URL| http://echo24.cz/a/wGsmr

Ekonom 30 největších absurdit 8.9.2016

Ekonom str. 16 TÉMA ČÍSLA - Úředníci vs. byznys JAN NĚMEC Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Týdeník Ekonom se zeptal firem, podnikatelů i asociací, jaká byrokracie jim nejvíc vadí či komplikuje byznys.

1. Kontrolní hlášení k DPH Ministerstvo financí slibovalo hladký start kontrolních hlášení, ten se ale podle mnoha podnikatelů nekonal – problémy jich zaznamenala až jedna pětina. Především pro malé firmy a živnostníky znamenala nová povinnost nárůst administrativy až o desítky hodin. Malé podnikatele stálo zavedení hlášení řádově desítky tisíc, velké firmy pak stovky tisíc korun. Na hodnocení kontrolního hlášení je brzy. Je ale jasné, co by pomohlo zlomit odpor podnikatelů. „Firmy nemají kromě sankcí žádnou pozitivní motivaci kontrolní hlášení dělat. Kdyby věděly, že díky poctivému odevzdávání dat budou v budoucnu chráněny před několikaletými kontrolami, a správce daně bude schopen rychle kontrolu ukončit, situaci by to mohlo změnit,“ tvrdí ředitelka daňového oddělení poradenské společnosti Deloitte Radka Mašková. Jinak řečeno, podnikatelé by chtěli záruku, že časově náročná povinnost zaručí, že po nich kontroloři nebudou žádat data, která už dostali v kontrolním hlášení, a ubyde kontrol. 2. Nekonečné stavební řízení Téměř 10 měsíců pro povolení výrobní haly, přes pět let čekání a vyřizování pro bytový dům. Délka stavebního řízení v Česku patří mezi nejdelší v Evropě. Odráží se to jak na menším objemu investic, tak na dražším bydlení. „Kvůli špatné legislativě vzroste cena nemovitosti o 10 procent,“ tvrdí šéf Ekospolu Evžen Korec. Prvním problémem je obrovský počet subjektů, které do řízení mohou mluvit. „V současné době se k projektu pro stavební povolení vyjadřuje 46 dotčených orgánů. Jestliže má každý na vyjádření 30 dní, nedivme se, že lhůta pro povolování staveb je u nás jedna z nejdelších na světě,“ kritizuje šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Podle Hospodářské komory by ke zrychlení bylo třeba zavést jednotné povolovací řízení, které by sloučilo všechna potřebná řízení (územní, stavební, o ochraně přírody a další), výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby. Komora navrhuje také přesně stanovené lhůty pro úřady – dosud jsou prý příliš benevolentní. 3. Ověřování spolehlivosti plátců DPH Neplatí obchodní partner daň z přidané hodnoty? Firmu nejspíš čeká složité vysvětlování kontrolorům finanční správy, proč se s ním do byznysu pustila. Podniky totiž mají povinnost ověřovat si, zda je jejich obchodní partner takzvaně spolehlivým plátcem. Stát touto povinností přenesl na firmy de facto svou kontrolní funkci, pro niž má lepší nástroje, aniž by za to firmy něco získaly kromě potenciálních problémů, když nekalého podnikavce neodhalí. Problém spočívá v tom, že není jasně stanoveno, jak přesně by vlastně měla firma odhalit, že některý z jejích dodavatelů neplatí DPH. Co radí poradci? „Firmě v zásadě nezbývá než pracovat s veřejně dostupnými informacemi. Rozhodně by měla kontrolovat, jestli potenciální obchodní partner není v seznamu nespolehlivých plátců a zda je řádně registrován k DPH,“ konstatuje advokátka Jiřina Procházková z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal. Vedle toho by měl podnikatel nahlédnout do insolvenčního a obchodního rejstříku. „Nestačí to ale udělat jednou, dostupné informace by firmy měly prověřovat průběžně,“ dodává Procházková. Zároveň připouští, že ani to nemusí stačit – je třeba otázkou, zda lze poznat nějakou podezřelou okolnost ze základních údajů z účetní závěrky firmy v obchodním rejstříku. Pokud ta vůbec závěrku zveřejní, což více než polovina firem nedělá a stát to po nich nevymáhá. 4. Odvádění DPH z nezaplacených faktur Český právní systém selhává ve vymahatelnosti pohledávek. Podnikatelé na to doplácí hned dvakrát. Nejenže jim zůstávají neproplacené faktury, navíc ještě musí za nepoctivého odběratele zaplatit DPH. Toto opatření podnikatelské svazy a firmy kritizují dlouhodobě. „Já zaplatím svému dodavateli včetně DPH, on DPH neodvede a stát ji chce po mně podruhé,“ diví se šéf Asociace podnikatelů a manažerů a majitel několika firem Radomil Bábek. Jde podle něj o další důkaz toho, jak stát přenáší neschopnost vymáhat právo na podnikatele. Lépe ale zřejmě jen tak nebude. Ministři financí v minulosti i současnosti zrušení odmítají: prý by to narušilo cash flow státního rozpočtu. 5. Ručení za nespolehlivého plátce DPH Firmám vadí i takzvané ručení za DPH. Tato situace může nastat zejména při platbě dodavateli na jiný účet než zveřejněný v registru plátců DPH a při platbě dodavateli, který je zapsán na seznamu nespolehlivých plátců. V praxi to znamená, že firma jako odběratel ručí za odvedení DPH, a pokud daň neuhradí dodavatel, spadne tato povinnost na ni. Jak se takové situaci vyhnout? Podnikatel musí prověřovat své obchodní partnery – tedy průběžně kontrolovat seznam nespolehlivých plátců a takové z případných obchodních vztahů vyloučit.

6. Zadržování vratky DPH Nejhorší je, když po státu chcete vrátit nějaké peníze, nejčastěji vratku DPH, shodují se podnikatelé a firmy v anketě. Jde o jeden z důsledků boje ministra financí Andreje Babiše proti karuselovým podvodům, tedy podvodům s nadměrnými odpočty DPH. Než se firma dočká peněz, které jí má stát vrátit, předchází tomu dlouhé prověřování, zda nedošlo právě ke karuselovým podvodům. „Jsou případy, kdy to trvá i roky, a firmy se o peníze musí soudit,“ vysvětluje Radomil Bábek. Ministerstvo ovšem z této praxe právě kvůli snaze zamezit podvodům ustoupit nechce. Změny se nicméně podnikatelé jen tak nedočkají. Podle vyjádření ministerstva financí se s úplným nahrazením kolků počítá až při přechodu Česka na euro – což je v nynější době více než neurčitý termín. Do té doby bude záležet na „pokrokovosti“ jednotlivých úřadů, zda na bezhotovostní platby přistoupí. 7. Datová schránka s kolkem Možnost komunikovat elektronicky přes datovou schránku, bez nutnosti osobně navštívit úřad či tisknout dopis na papír. Takové výhody měla přinést elektronizace veřejné správy, takzvaný eGovernment. Zatím to často nefunguje. V případě, že je potřeba kvůli podání dokumentu na úřad zaplatit správní poplatek, velká část úřadů stále neumožňuje zaplatit jej elektronicky. Dochází tak k bizarní situaci, kdy podnikatel nejprve pošle dokument elektronicky a poté musí hotově koupit kolkovou známku a tu doručit ve fyzické podobě úřadu. Týká se to například žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, žádosti o zápis do obchodního rejstříku a dalších. 8. Zdražení technických norem Od začátku loňského roku byl firmám zdražen přístup k technickým normám. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zkrátil dobu přístupu – za 3,5 tisíce korun je nyní přístup místo celého roku jen na jeho polovinu. Zdražil také tisk stránek. Paradoxem je, že k tvorbě norem přispívají vlastními připomínkami i samotné firmy či jejich asociace, kterým se „za odměnu“ přístup k normám, bez nichž se podniky zejména v technických oborech neobejdou, zdražil fakticky o více než 100 procent. Jak to úřad vysvětluje? Tvrdí, že důvodem pro změnu cenové vyhlášky byl požadavek na zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje technických norem – při přípravě rozpočtu na loňský rok jej vzneslo ministerstvo financí. 9. Pro firemní auto nestačí řidičák Zatímco pro řízení soukromého automobilu stačí člověku řidičský průkaz, pokud jej firma vyšle na služební cestu podnikovým vozem, situace se mění. Každý zaměstnanec – nejde o řidiče z povolání – využívající firemní automobil musí absolvovat povinné školení řidičů. Zákon přitom výslovně neurčuje, co by mělo být předmětem školení. Výsledná situace je absurdní. Ať má opatření ochránit zaměstnavatele před zničením auta, nebo zaměstnance před úrazem, problém je, že se na silnicích prohání tisíce „soukromých“ řidičů, kteří dostanou řidičský průkaz, a pokud nic neprovedou, mohou řídit až do smrti bez dalších prověrek – a kvalitně vyškoleného řidiče vinou vlastní chyby při nehodě zabít. Paradoxem navíc je, že školení řidičů probíhá jen v teoretické rovině bez praktických jízd, takže školitel nemá šanci zjistit, jestli dotyční vůbec umějí řídit. Výsledek? Často ryze formální „školení“ obnášející podepsání prezenční listiny či absolvování „testu“ s předem známými odpověďmi. 10. Nekoordinované kontroly Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, Státní úřad inspekce práce, zdravotní pojišťovny. Taková je základní čtveřice institucí, které kontrolují firmy v Česku. Ve specializovaných oborech se ale přidává mnoho dalších kontrolorů, namátkou Česká obchodní inspekce, Státní veterinární správa, hygienické stanice, Česká inspekce životního prostředí, stavební úřad, Státní ústav pro kontrolu léčiv a další. Výsledkem je stav, kdy si mnoho firem stěžuje na to, že si u nich kontroloři podávají dveře. „Podnikatele trápí, že u nich neustále probíhají kontroly – je to logické. V systému je ale zaměstnána spousta lidí, kteří musí vykazovat nějakou činnost. Podnikatele to obtěžuje,“ konstatuje šéf sekce pro eliminaci byrokracie Hospodářské komory Tomáš Sýkora. Co s tím? Například Asociace podnikatelů a manažerů chystá návrh, podle nějž by kontroly měly být hlášeny předem včetně konkrétního výčtu věcí, které chtějí úředníci prověřovat. Pro podniky s méně než 10 zaměstnanci přichází dokonce s převratným nápadem na jediný kontrolní úřad, který by je navštěvoval. „Reakce úředníků na návrh jednotného úřadu byla: Ale my přece nemůžeme rozumět všemu. Já na to reagoval: A živnostníci musí?“ říká šéf asociace Bábek.

11. Vedení agendy o zaměstnancích za stát Zaměstnat člověka představuje pro podnikatele i firmu nemalou administrativní zátěž. Někteří podnikatelé hovoří o tom, že jsou vlastně detašovaným pracovištěm státu. „Vedeme veškerou agendu, předáváme ji České správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu i zdravotní pojišťovně. Děláme za své peníze pro stát personální a mzdovou agendu,“ kritizuje Bábek. Nejnáročnější část roku představuje pro mzdové účetní první kvartál. „Provádí se roční zúčtování daně. V podstatě se jedná o přenesení povinnosti zaměstnanců provést vyrovnání záloh na daň z příjmu s celkovou daňovou povinností za uplynulý rok na zaměstnavatele. Veškerá odpovědnost za správně provedené zúčtování daně leží na zaměstnavateli,“ vysvětluje vedoucí oddělení HR & Payroll Services Mazars Jana Boštíková. 12. Zaměstnanec v exekuci, peklo pro zaměstnavatele Exekuce je nejen osobní tragédií dlužníka, ale také tragédií pro zaměstnavatele. Octneli se zaměstnanec v exekuci, vyplývá z toho firmám mnoho povinností. „První povinnosti související s exekucí zaměstnance vznikají zaměstnavateli zpravidla okamžikem, kdy je mu doručen příkaz soudního exekutora k provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance. Ode dne jeho doručení je zaměstnavatel povinen provádět tyto srážky,“ vysvětluje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Povinností zaměstnavatele je nicméně také výši těchto srážek spočítat podle legislativy o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky. Vůbec nejhorší je případ vícenásobných exekucí, kdy by měl zaměstnavatel navíc ještě hlídat, které dluhy se mají splácet přednostně. Podceňovat tuto agendu se nevyplatí: v případě nedodržení povinností může zaměstnavateli dlužníka hrozit pokuta až do výše 50 tisíc korun, nebo dokonce žaloba ze strany věřitele. Lze ale v zájemci o pracovní místo odhalit chronického dlužníka? „Zaměstnavatel má v praxi při výběru zaměstnanců jen omezenou možnost, jak zjistit, zda je uchazeč o práci zatížen exekucemi. Je nutné spolehnout se na informace, které zaměstnanec poskytne. A ten v těchto případech nebývá příliš spolehlivým zdrojem,“ upozorňuje Jana Boštíková z Mazars. 13. Placení nemocenské v prvních 11 dnech Placení nemocenské zaměstnavatelem v prvních 11 dnech nemoci bylo součástí velké reformy v boji proti příliš vysoké nemocnosti českých zaměstnanců. Vedle toho byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví a karenční doba – neplacené první tři dny nemoci. Podnikatelé na povinnost platit přistoupili výměnou za to, že ušetří na příliš často marodících zaměstnancích – simulantech. Nyní se ale začíná ozývat kritika. Poplatky u lékaře už byly zrušeny a sociální demokracie by nejraději zrušila i karenční dobu. „Zrušila by se tak celá reforma s výjimkou té části, kterou na svých bedrech nesou podnikatelé. Přitom peníze na nemocenskou vybírá stát,“ upozorňuje Radomil Bábek. 14. Země formulářů a výkazů České úřady si neumí předávat data a požadují, aby jim je stále znovu posílali podnikatelé. Typickým příkladem je přiznání k dani z příjmů. „Nejprve posíláte údaje na finanční úřad a o několik měsíců později prakticky totéž na obchodní rejstřík, protože si úřady tyto věci neumí vyměnit, předat. To je fatální problém,“ kritizuje šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karel Havlíček. Formuláře a výkazy ale musí firmy posílat nejen klasickým úřadům – pokud firma má to „štěstí“, že si ji pro účel svých statistik vybere Český statistický úřad, musí vyhovět i jemu. Heslo „obíhat úřady mají dokumenty, ne podnikatelé“, s nímž se rozjela před lety digitalizace veřejné správy, zjevně nefunguje. „Chtěli bychom zavést jednotné kontaktní místo, což by zjednodušilo situaci. Tento nápad se ale jen tak neuskuteční a podnikatel bude muset dál podávat informace několika institucím na různých místech,“ konstatuje Tomáš Sýkora z Hospodářské komory. 15. Podnikej a recykluj Mnoho povinností uvaluje na firmy a podnikatele zákon o odpadech. Legislativa jich přináší dlouhý výčet. Například v rámci ochrany životního prostředí jde o povinnost recyklovat alespoň polovinu odpadu firmy a vést o odpadech evidenci a zasílat ji úřadům. Vedle toho firmy musí vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí, ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů, zabezpečit odpady před odcizením nebo únikem, platit poplatky za ukládání odpadu na skládky či zřídit funkci odpadového hospodáře. Za porušení povinností podnikatelům hrozí vysoké pokuty. V legislativním procesu je navíc nový zákon, který přinese firmám mimo jiné zvýšení poplatků za odpady. 16. Omezení podnikatelů v dopravě Podnikání v dopravě má mnoho specifických byrokratických

opatření, na která si firmy stěžují. Zřejmě nejzásadnější jsou omezující pravidla pro pracovní dobu. „Podnikatel, který si sedne za volant, má zákonem omezenou dobu nejen na řízení vozidla, ale i na další činnosti, údržbu a kontrolu vozidla nebo administrativní činnosti. Doba výkonu těchto činností nesmí přesáhnout 48 hodin za týden,“ kritizuje zástupce generálního tajemníka sdružení dopravců Česmad Jan Medveď. Zároveň zdůrazňuje, že se nejedná o omezení týkající se doby řízení a odpočinku, které musí dodržovat řidiči. „Takto není omezen žádný jiný podnikatel,“ dodává Jan Medveď. Změna se ale zatím nechystá. 17. Web jako obchodní listina Akciové společnosti musí podle novely zákona o obchodních korporacích povinně provozovat firemní webové stránky. Už toto opatření samo o sobě je sporné. Společnosti s ručením omezeným sice firemní web mít povinně nemusí, ale pokud ho mají, musí – stejně jako akciovky – splnit jednu podmínku: zákon internetové stránky považuje za obchodní listinu a uplatňuje stejný postup jako na smlouvách nebo fakturách. Web tak musí obsahovat předepsané informace jako název firmy, IČO a podobně. Pro firmy to sice nepředstavuje zásadní administrativní zátěž, nesmyslnost tohoto ustanovení ale kritizují. 18. Nepřehledný systém dotací Systém dotací v Česku je natolik komplikovaný, že se v něm firma bez speciálního poradce prakticky nemá šanci zorientovat. „Problém přitom není pouze v EU. Sami si na národní úrovni komplikujeme čerpání, a to celou řadou zbytečných ukazatelů udržitelnosti, nemluvě o informačním systému, který pořádně nefunguje,“ tvrdí šéf AMSP Karel Havlíček. Firmy kritizují i fakt, že ačkoliv byly dotace určeny na podporu malého a středního podnikání, v dnešní době je stále častěji „shrábnou“ velké firmy. Radomil Bábek z Asociace podnikatelů a manažerů dává za příklad zemědělství, konkrétně Program rozvoje venkova. Původní limit pro výši dotace z programu byl 50 milionů. Poté byl ale zvýšen na 150 milionů. „Dnes se tedy do programu dostanou obří zemědělské projekty. Několik takových projektů vyčerpá dotace a na malé se nedostane,“ tvrdí Bábek. Situace dospěla do stavu, kdy velká firma čerpá dotace za desítky milionů a přitom skupuje menší konkurenty. S ohledem na osobu ministra financí Andreje Babiše, jehož Agrofert je příjemcem stamilionových dotací, ale se změnou lze počítat těžko. 19. Parlament mění, podnikatel platí Schválíme nový zákon a v něm povinnost pro podnikatele. Kdo její aplikaci zaplatí? Podnikatel. Tak přistupují úřady i zákonodárci k firmám. Nejkřiklavějším příkladem byla nutnost sladit zakládací listiny firmy s novým občanským zákoníkem. „Zápis listin do obchodního rejstříku znamenal pro firmu náklad nejméně 10 tisíc korun,“ upozorňuje Radomil Bábek. Celkem firmy dílem právníkům a dílem státu vinou této novinky zaplatily přes tři miliardy korun. 20. Plánování práce řidičům na dva týdny dopředu Dopravci a firmy z oboru logistiky kritizují příliš přísná ustanovení zákoníku práce týkající se řidičů. Podle legislativy zaměstnavatel musí plánovat řidičům práci na dva týdny dopředu. „V silniční dopravě je obvyklá nerovnoměrně rozložená pracovní doba a ad hoc realizace zakázek. Plánování je v mnoha případech nereálné,“ upozorňuje zástupce generálního tajemníka sdružení Česmad Jan Medveď. Kritizuje také povinnost vést u každého zaměstnance evidenci pracovní doby. „Je to administrativně náročné. Přitom řidiči mají veškeré své pracovní časy zaznamenané tachografem, takže záznamy by se při dobré vůli daly využít,“ vysvětluje Medveď. Jde o další příklad toho, že úřady nevyužívají jednoduché cesty k získání potřebných údajů, ale nechávají si je „servírovat“ od firem i za cenu velké administrativy. 21. Kontrola potravin u prodejce místo výrobce Potravinářské firmy kritizují kontroly dozorových orgánů v prodejní síti. Podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové jde o to, že v případě nejasností kontroloři řeší problém nikoliv s výrobcem, ale s prodejcem. „Výrobce se tak dostává do dvojí nepříjemné situace. Jedná se o jeho výrobek, avšak on sám se nemůže vůbec bránit ani obhájit. A také kvůli kontaktu s prodejcem, který se na něm následně ,hojí‘,“ vysvětluje zádrhel Večeřová. Firmy z oboru by proto uvítaly změnu zákona o státní kontrole, která by umožnila, aby byl o

zjištěných nedostatcích výrobku informován přímo jeho výrobce. „Současná právní úprava to neumožňuje,“ dodává Večeřová. 22. Monitoring vitaminů v potravinách Příkladem nepříjemné administrativy „dovezené“ z Bruselu je v potravinářství tzv. monitoring přidávání vitaminů a minerálních látek do potravin. „Výrobci potravin, ? kteří vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, do níž byly přidány vitaminy či minerální látky, jsou povinni před uvedením potraviny na trh oznámit ministerstvu zemědělství český text označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale či etiketě,“ vysvětluje Večeřová. Jde podle ní o zcela zbytečný administrativní krok s nulovým efektem. 23. Propuštění problémového zaměstnance Český trh práce je příliš rigidní, ochrana zaměstnanců přehnaná. Obzvláště propuštění nevýkonného či neschopného zaměstnance je velmi zdlouhavý úkol, navíc s nejistým výsledkem. Zaměstnavatel musí nejprve zaměstnance písemně vyzvat k odstranění neuspokojivých výsledků, poté ho přeřadit na jiný úkol – jde tedy o běh na dlouhou trať v řádu měsíců i let. Pokud po splnění všech náležitostí firma dá zaměstnanci výpověď, musí počítat také s možnou soudní dohrou. V takovém případě musí mít skutečně neprůstřelné důvody, protože soudy přistupují k zaměstnanci jako ke slabší straně sporu. Požadavek firem na snazší propouštění nicméně chystaný nový zákoník práce nezohlednil. 24. Lhůty platí pro firmy, ne úřady Zatímco dodržení lhůt pro povinnosti ze strany podnikatele je přísně kontrolováno a sankcionováno, úřady si často s termíny hlavu nelámou. „Reakční doba úřadů není vždy 30 dní. Podnikateli za porušení hrozí penále, zatímco úřadu nikdy,“ upozorňuje na asymetrický přístup k lhůtám Karel Havlíček z AMSP. Napravit situaci by mohly sankce i pro úředníky. 25. Legislativa na poslední chvíli Firmy kritizují fakt, že zákonodárci často kvůli neschopnosti dohodnout se na podobě zákonů schvalují legislativu na poslední chvíli. Na podnikatelích a firmách pak je, aby se vypořádali s novinkami v šibeničních termínech. „Možnosti podnikatelů včas reagovat a přizpůsobit se novinkám schváleným na poslední chvíli jsou ale omezené,“ varuje Tomáš Sýkora z Hospodářské komory. Typickým příkladem byl konec roku 2014, kdy ve sněmovně ležela novela upravující DPH. Parlament ji schválil těsně před Vánocemi a podnikatelé měli na zavedení změn jen několik dní. Jak s tím bojovat? Podle Sýkory by pomohlo odložení účinnosti takto narychlo schvalovaných zákonů, aby firmy získaly více času. 26. Legislativní smršť po celý rok Napříč firemním sektorem zní kritika nepřetržité laviny legislativních novinek, která se na podnikatele valí průběžně celý rok. Jen zákonů, novel a vyhlášek týkajících se podnikání jsou desítky ročně, v platnost a účinnost vstupují v různých termínech. Živnostník, který na sledování změn nemá právní a ekonomické oddělení, nemá šanci zachytit všechny novinky. Šéf AMSP Karel Havlíček vyjednává s ministerstvem průmyslu a obchodu o tom, aby se změny týkající se byznysu kumulovaly do jednoho nebo dvou dní v roce. „Pokud změny přijdou na začátku ledna, případně ještě v polovině roku, bude pro asociace jednodušší své členy o změnách informovat a změny dostanou větší prostor i v médiích,“ vysvětluje výhody tohoto přístupu Havlíček. 27. Archivace dokladů na vlastní náklady Úřady po firmách vyžadují archivaci prakticky veškerých dokladů souvisejících s jejich byznysem, a to na náklady podnikatelů. Například účetní závěrky a výroční zprávy se musí archivovat 10 let od skončení dotčeného účetního období, účetní doklady 5 let. Agenda týkající se zaměstnanců – mzdové listy a účetní záznamy související s důchodovým pojištěním – v archivech musí ležet dokonce 30 let. Radomil Bábek poukazuje na to, že u dokladů archivovaných ve fyzické podobě musí firma navíc zajistit, že budou čitelné po celou dobu archivace. „Zkuste si archivovat lístek z jakékoliv pokladny. Termotisk vybledne a za pár dní je nečitelný. Znamená to nutnost na vlastní náklady účty okopírovat, aby byly čitelné. Je to drobnost, ale ukazuje to přístup úřadů k podnikatelům,“ upozorňuje Bábek.

28. Zdravotní prohlídky kvůli sezení Zná to každý zaměstnanec: při nástupu do nové práce jej z personálního oddělení pošlou k lékaři na vstupní zdravotní prohlídku. V případě, že se chystá zasednout do kanceláře, lékař provede formální pohovor, inkasuje poplatek a napíše potvrzení. Otázka zní, zda je opravdu vstupní prohlídka v případě kancelářských profesí nutná. Upozornily na to i firmy v průzkumu Hospodářské komory. Co na to lékaři? Podle některých prohlídka i tak smysl má. „Některá onemocnění, například oční či psychická, mohou být překážkou i ve výkonu kancelářských prací,“ říká pro HN Jana Uhrová ze Sdružení praktických lékařů. 29. Zdravotní průkaz až navěky Musí ho mít každý pracovník v potravinářství, a to včetně manažerů, kteří fakticky s potravinami do styku přijít nemusí. Pořízení zdravotního průkazu vyjde sice „jen“ na několik stokorun, zarážející je ale efekt, který přinášejí. Za prvé zákon neurčuje, jak důkladná má být lékařská kontrola, a tak vyšetření probíhají různě. Za druhé průkaz se vydává na dobu neurčitou a zodpovědnost je ponechána na pracovníkovi. Ten by měl v případě, že přijde do styku třeba se salmonelózou, lékaře upozornit a projít prohlídkou. Nikdo to ale nekontroluje. A za třetí kontrola u doktora kvůli průkazu se dubluje s povinnou vstupní prohlídkou. Co na to ministerstvo zdravotnictví? Podle mluvčího Ladislava Štichy úřad o úpravách zákona o ochraně veřejného zdraví uvažuje. Zatím není jasné, jak by měly vypadat. Podle Štichy by se nejspíš týkaly vymezení rozsahu podmínek pro vydání průkazu a délky jeho platnosti. 30. Pozor na obaly Podle zákona o obalech musí firmy zajišťovat využití a recyklaci obalů z prodávaných výrobků. A vést o tom evidenci, kterou je nutné posílat do celorepublikové databáze Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. O tom, že se zákon nevyplatí podceňovat, se loni přesvědčil internetový obchod Alza. Česká inspekce životního prostředí mu kvůli tomu, že prý nezajistil recyklaci tisíců tun obalů, vyměřila pokutu 1,8 milionu korun. Foto autor| ILUSTRACE - VOJTA ŠEDA

ekonomika.iDNES.cz Rus si už jídlo solí ze Západu neosolí. Moskva rozšířila sankční seznam 13.9.2016

ekonomika.iDNES.cz str. 0 Zahraniční ekonomika iDNES.cz, Jan Jiřička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Z regálů ruských obchodů už brzy zmizí sůl z USA či Evropské unie. Ruská vláda ji totiž zařadila na seznam potravin, které se nesmí do země dovážet ze zemí, jež vůči Rusku uplatňují sankce kvůli krizi na Ukrajině. Nařízení začne platit 1. listopadu. O rozšíření sankčního seznamu informovala v úterý ruská státní agentura TASS . Rusko zavedlo embargo na dovoz masa, ryb, klobás, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny v srpnu 2014. Týká se zboží z Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska. Byl to odvetný krok za sankce EU a USA, které se týkaly omezení přístupu Ruska na finanční trh, zákaz vývozu zbraní a určitých technologií. Opatření dopadla také na některé lidi blízké Kremlu. Západ tím reagoval na rozpoutání krize na východě Ukrajiny a zabrání Krymu. Později Moskva na seznam přidala Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Rusko embargo na dovoz vybraných potravin prodloužilo do konce roku 2017.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/rusko-uvalil...aspx?c=A160913_152316_eko-zahranicni_jj

Test dětských snacků: žádná zdravá svačina, až na výjimky pouhé pamlsky ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel MF DNES, Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Krtečkova svačinka, brumík, pribináček, kinder... A k tomu obrázky pohádkových postaviček a zvířátek, v hypermarketech často pod nápisem Mléčné výrobky nejen pro děti. Všechny však mají vysokou energetickou hodnotu, málo bílkovin, zato hodně tuků a cukrů, ukázal test MF DNES. Rozhodně je nelze doporučit jako „to nejlepší, co si dát mezi jídly“. Je jasné, že všechny tyto mléčné pochoutky, řezy, sušenky a cereální tyčinky cílí na děti. A rodiče jim je kupují jako praktickou svačinu, která rychle zažene hlad. Mnozí navíc věří, že „dětské potraviny“ musí být lepší než ty pro dospělé. Nemusí. Žádná kategorie „dětských potravin“ totiž neexistuje, zákon pamatuje jen na kojeneckou výživu do tří let. Výrobci tedy nejsou omezováni žádnými předpisy (kromě těch, které jim zakazují uvádět na trh zdravotně závadné výrobky), a už vůbec se nemusí řídit výživovými doporučeními. Výsledky velkého testu dětských snacků Jen čtyři výrobky lze doporučit dětem jako svačinu. Které to jsou, si můžete přečíst v MF DNES. Jaké jsou tedy výrobky, které vypadají jako ideální dětská svačina? Mají také ideální složení? Odpověď na tuto otázku hledala iniciativa Vím, co jím a piju . Koupila 20 výrobků a nechala je otestovat v akreditované laboratoři ALS. Výsledek? Ideální svačinkou pro děti tyhle malé tyčinky nejsou, některé jsou pro ně dokonce přímo nevhodné. Nevhodné tuky „Dětem konzumace těchto výrobků rozhodně nijak zvlášť neprospěje,“ upozorňuje lékařka a výživová poradkyně Václava Kunová. Všechny snacky mají totiž vysokou energetickou hodnotu. „V průměru jen šest procent z tyčinky tvoří bílkoviny, které děti potřebují pro svůj růst a vývoj. Zato v průměru jen 42 procent energetické hodnoty výrobku tvoří tuky a 52 procent sacharidy, převážně ve formě přidaných cukrů,“ říká Václava Kunová. Tři čtvrtiny testovaných výrobků měly vysoký obsah nasycených mastných kyselin, jež mají při nadměrné konzumaci negativní vliv na zdraví. Některé vzorky obsahovaly dokonce i trans mastné kyseliny, kterým bychom se měli ve stravě vyhýbat, protože zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi a přispívají ke vzniku srdečně cévních onemocnění. Nasycené mastné kyseliny přijímáme i z dalších potravin živočišného původu, jako je maso, mléko a mléčné výrobky, které jsou jejich přirozeným zdrojem. Tam je ale tato nevýhoda kompenzována jinými výživovými přínosy, které u těchto testovaných produktů chybí. Příliš velká dávka cukru Téměř všechny snacky mají také vysoký obsah cukrů, u většiny se přitom jedná o cukry, které nepocházejí z ovoce nebo mléka, ale ze záměrně přidaného řepného cukru nebo glukózofruktózových sirupů. Důsledky nadměrného příjmu cukru u dětí jsou podle specialistky na výživu jasné: vznik obezity, zvýšená kazivost zubů a návyk na sladkou chuť, který se pak v pozdějším věku těžko odbourává. Problém všech těchto snacků spočívá v tom, že jsou malé a přitom mají vysokou energetickou hodnotu, odborníci je nazývají potraviny s vysokou energetickou denzitou. „Jsou to potraviny, které mají vysokou energetickou hodnotu vměstnanou do malého objemu. Takže dítě je rychle sní a ani si neuvědomí, že něco snědlo. Častá konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou je rizikovým faktorem pro vznik obezity v pozdějším věku.“ Mléka sotva na jednu lžíci

O to víc překvapí, s jakou vytrvalostí se snaží reklama prezentovat většinu těchto výrobků jako hodnotnou mléčnou svačinku. Mléčnou složku zdůrazňovala víc než polovina testovaných výrobků. Jenže ani 20 procent mléka na prvním místě ve složení neudělá z tohoto výrobku vhodnou mléčnou svačinku, která může nahradit sklenici mléka. Stačí trochu počítat a zjistíme, že při 30gramové hmotnosti je v tyčince zhruba šest gramů mléka, a to je méně než jedna polévková lžíce. Z nutričního pohledu tedy nemůže být řeč o „tom nejlepším, co si dát mezi jídly“, jak se snaží rodiče přesvědčit televizní reklama.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/test-detskyc...jm-/test.aspx?c=A160912_172226_test_neh

epravo.cz Ústavní soud přezkoumá zákon o významné tržní síle 12.9.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ústavní soud obdržel návrh na zrušení zákona o významné tržní síle. Podala jej skupina 17 senátorů, za kterou jedná Veronika Vrecionová (ODS). Letos novelizovaná norma, která má chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců, je podle senátorů diskriminační a neplní svůj účel. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který má zákon na starosti, jde ale o potřebnou normu. Soud návrh obdržel minulý týden, soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal předseda Pavel Rychetský, zjistila dnes ČTK z přehledu plenárních věcí. Návrh označuje zákon o významné tržní síle za "ultimativní zásah do smluvní svobody". "Norma jako taková je zcela jednoznačně diskriminační, když postihuje pouze jednu stranu dodavatelskoodběratelských vztahů, a to sice obchodníky (odběratele)," stojí v návrhu. Zpřísňující novela zákona prošla senátem letos v lednu a opakovaně vyvolala kritiku. Například podle dřívějšího vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu novela umožňuje šikanovat odběratele. Při projednávání ve Sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí, a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali, a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Jako zneužití významné tržní síly zákon uvádí nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Úřad považuje zákon o významné tržní síle za potřebnou a odůvodněnou regulaci, která napravuje určitá soutěžní selhání v oblasti maloobchodního prodeje potravin," uvedl dnes v reakci na snahu senátorů zákon zrušit předseda ÚOHS Petr Rafaj. Úřad zatím vydal pouze několik rozhodnutí. Sankcionoval například Kaufland. Pokutu 22,13 milionu korun ale letos v dubnu zrušil Krajský soud v Brně. Podle soudu ÚOHS při posouzení významné tržní síly Kauflandu postupoval chybně. Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má podle zákona například odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb přesáhne pět miliard za poslední ukončené účetní období.

Zdroj: ČTK - 12.9.2016

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/ust...zakon-o-vyznamne-trzni-sile-103055.html

Euro Zeleninový odraz doby 12.9.2016

Euro str. 70 Light - Gastronomie Klára Donathová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Týdeník Euro zmapoval hlavní pražské farmářské trhy a přináší to nejlepší z nich. Začínáme na náplavce První farmářský trh zorganizovala v roce 2009 Hanka Michopulu s kamarádkou a sousedkou Klárou Svobodou v Klánovicích na kraji Prahy, kde obě bydlí. Udělaly to tak trochu pro sebe. Chtěly nakupovat od okolních zemědělců a malovýrobců kvalitní a čerstvé potraviny. Ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso, uzeniny a další zboží. Takové, na jaké v supermarketu nenarazíte. Viděno zpětně to udělaly pro všechny ty, kterým není lhostejné, co a od koho nakupují, a rozhodně jim za to patří dík. To, co se dřív kupovalo na tržnici v každém větším městě, už totiž pár let nebylo k dostání. Zemědělci si stěžovali, že nemají kde a komu prodávat, a spotřebitelé stále plnili nákupní košíky zbožím, které v mnoha případech nebylo ani lokální, ani kvalitní. Neměli totiž moc na výběr. Utržená lavina Klánovický trh vyvolal vlnu, na které se vezeme dodnes. Farmářský trh najdete pomalu v každé pražské městské části, v každém sebemenším městě. Některé trhy stojí za to, jiné si na trhy s lokální produkcí jen hrají a sortimentem připomínají vesnickou pouť. Čím je konkrétní trh populárnější, tím pravděpodobnější je, že se dříve nebo později rozpoutá boj o jeho provozování, nejčastěji mezi původním provozovatelem a městskou částí, ve které se koná. Trhy kromě potěšení nakupujících a zisku prodávajících totiž generují i spory o to, kolik by se za pronájem místa mělo platit a komu, co by se na trhu mělo prodávat a kdo tam vlastně prodávat smí. Naštěstí se některé trhy ustálily v čase, konají se pravidelně, na stejných místech a na kvalitu nabízeného zboží se dá spolehnout. Na každém trhu najdete samozřejmě některé diskutabilní stánky prodávající zboží, které nemá se zemědělskou produkcí nic společného. Košíky, keramika a podobné zboží jsou to nejmenší. Je-li poměr takových stánků k těm skutečně „farmářským“ přiměřený, není si vlastně na co stěžovat. Proutěné košíky jsou na trzích stále populární, tak proč je nekoupit rovnou na místě, stejně jako misku, ve které se budou právě koupené třešně krásně vyjímat. Zvlášť když je v ní rovnou vyfotíte na Instagram. Jednou, dvakrát, mockrát Farmářské trhy jsou totiž i zvláštním sociálním fenoménem. Kdo nenakupuje na farmářském trhu, jako by nebyl. Tím se ale zabývat nechceme. Chceme vám ušetřit práci a zpříjemnit návštěvu pražských farmářských trhů. A tak jsme je poctivě prošli za vás. Ne jednou, ne dvakrát, mockrát. Nakupujeme, diskutujeme s prodejci, ochutnáváme a zapisujeme. Zapisujeme si stánky, kde mají něco výjimečně dobrého, kde jsme dlouhodobě spokojeni, zkrátka takové, kam si chodíme pravidelně doplňovat vlastní domácí zásoby. Takové, které můžeme bez obav doporučit i vám. Tenhle malý farmářský seriál jsme se rozhodli začít pravděpodobně nejpopulárnějším pražským trhem na náplavce.

*** Zapisujeme si stánky, kde mají něco výjimečně dobrého, kde jsme dlouhodobě spokojeni, zkrátka takové, kam si chodíme pravidelně doplňovat vlastní domácí zásoby. Náplavka Farmářské trhy na náplavce se konají mezi Palackého náměstím a Železničním mostem, v sezoně zpravidla od března do prosince, v sobotu od 8 do 14 hodin. Pořádá je občanské sdružení Archetyp. Brewbar Jirka Sládek a Radek Skopal jsou kávoví průkopníci. Na náplavce provozují malý stánek s filtrovanou kávou. Espreso u nich nedostanete a zapomeňte i na mléko do kávy. Můžete tu ale dostat tu nejlepší filtrovanou kávu, jakou jste kdy ochutnali, a k ní dostanete i spoustu informací o původu zrn, farmách, ze kterých kávy pocházejí, i způsobu jejich přípravy. Kávy se každý týden mění a pocházejí zejména ze zahraničních pražíren výběrové kávy. Vyzkoušet tu můžete i cascaru, nápoj ze slupek kávových třešní, v teplé či studené podobě. Nejlepší je horká tzv. hard core cascara s meruňkovicí z lihovaru Žufánek, která je k dostání v zimě. Dokud je teplo, vyzkoušejte originální cascara fizz, nealkoholickou limonádu plnou chuti i kofeinu, který kávové slupky přirozeně obsahují. Cascara fizz si můžete koupit i lahvovaný na doma a dobíjet jím energii, když se jí nedostává. Kachní farma Holýšov Pan Kubec z Holýšova na Vysočině nechová zdaleka jen kachny. Na holýšovském stánku koupíte i perličky, mladé kohouty, kuřata a objednat si tu můžete i svatomartinskou husu. Kachny i husy jsou k objednání a prodeji i před Vánocemi, ale objednávejte raději včas. Další šance je před koncem trhu, kdy se vyprodávají nevyzvednuté kusy. Někdy bývá v prodeji i kachní sádlo, takže můžete zakoupenou kachnu konfitovat pěkně po francouzsku. Biozelenina z Nového Bydžova Jeden z nejmenších stánků na náplavce patří panu Králíčkovi, který pěstuje veškerou prodávanou zeleninu, ovoce i bylinky a jedlé květy v bio režimu, a stánek je proto označený platnou bio certifikací. Koupit tu můžete například malá sladká rajčátka, kořenovou zeleninu, brambory, zelené chilli papričky, krásné bylinky včetně fialové bazalky, plody černého jeřábu neboli aronie, jedlé květy lichořeřišnice, ale i jedlou květinu z měsíčku a brunátníku, které vás potěší na váze i na talíři. Šťastné saláty Název stánku je tak trochu matoucí, můžou být saláty opravdu šťastné? Neklaďme si zbytečně esoterické otázky, saláty a zeleninu prodávanou v tomto stánku pěstuje rodina Šťastných z Tišic u Mělníka. Paní Šťastnou potkáte na trhu vždy, jak doplňuje zboží a stará se o organizaci, zatímco u prodejního pultu najdete její děti nebo jiné členy rodiny. V přepravkách najdete kromě krásných salátů všech druhů také obvyklé i méně obvyklé druhy zeleniny. Už před několika lety prodávala paní Šťastná zlatou řepu nebo barevné mrkve, které nebyly jinde k vidění. Koupíte tu třeba čínské zelí pak choi, několik odrůd ředkviček včetně žlutých a všelijaké bylinky včetně koriandru. Na podzim nechybějí dýně ani ořechy. Kozí farma Krasolesí David Kolman a jeho partnerka Jana Provazníková se odstěhovali z Prahy, na farmě Krasolesí nedaleko Pelhřimova začali chovat anglonubijské kozy a z jejich mléka vyrábějí mimořádně dobré a zajímavé kozí sýry, které se od těch běžně dostupných velmi liší. Proto se na ně na náplavce stojí opravdu dlouhá fronta. Ke kozám přidali i krávy a tvaroh, který vyrábějí, je bezkonkurenční. Vyprodaný bývá jako první. Vyzkoušejte jejich zrající plísňové kozí sýry, které jsou vlastní verzí známějších sýrů francouzských, jako je crottin - sýr s vysokým obsahem tuku zrající tři až pět týdnů, nebo bastion, který je plnotučný a zraje stejně dlouho. Čerstvý kravský i kozí sýr z Krasolesí se zase skvěle hodí k zelenině, kterou si na náplavce nakoupíte. Nezapomeňte ani na mléko a kefír. Farma Jezero u Benešova Jednu z nejdelších front najdete bezpečně u stánku s čerstvými vejci od slepic z volného výběhu, které dostávají krmivo z vlastních polí, která k farmě patří. Výborná vajíčka od „šťastných slepic“ od milé paní, to je, oč tu běží. Vajíčka tu koupíte ve velikosti M (5 Kč/kus) nebo L (5,50 Kč/kus), někdy mají i maličká vajíčka od mladých slepiček (3 Kč/kus). Přineste si vlastní krabičky, a když vám budou doma přebývat, nechte je tu pro další zákazníky, ocení to. Kávový Klub Návštěva trhu se málokdy obejde bez kávy a stánek Kávového Klubu je ideálním místem pro milovníky espresa a na něm založených nápojů. Kávu vám tu připraví Zdeněk Smrčka, jeden z nejvyhlášenějších baristů České republiky, kterému vždy sekundují dvě dámy, takže fronta kávychtivých zákazníků rychle odsýpá. Používají vlastní čerstvě praženou výběrovou kávu, o které vám podají všechny informace a připraví vám z ní espreso, espreso macchiato, kapučíno nebo fl at

white. V zimě lze doufat ve skvělou irskou kávu, kterou Zdeněk Smrčka umí opravdu výborně. Farma Valeč v Čechách -Petr Novák Valeč v Čechách je pitoreskní městečko na úpatí Doupovských hor, které je plné ovocných sadů, včel a domácích zvířat. Pan Novák to na svém malém stánku názorně ilustruje. Prodává jen pár produktů, ale všechny stojí za to. Zboží není označeno bio certifikátem, ale je deklarováno, že při jeho pěstování nebylo použito chemické ošetření. Koupíte tu několik odrůd brambor, třeba americké Apache (varný typ C), které jsou strakaté, zvenku fialovo-žluté, uvnitř krásně žluté a dobře vám poslouží na bramborovou kaši. Z brambor odrůdy Red Anna tu zase nabízejí bramborové lupínky vlastní výroby. Na podzim se tu určitě stavte pro ořechy a nezapomeňte si vzít i skleničku rybízové marmelády. Linecké cukroví s ní bude dokonalé. Koupíte tu i květový med od Pavla Legnera z obce Kryry, švestková povidla a jedna z nejlepších rajčat, jaká jsou na náplavce k dostání. Foto popis| Stálice. Náplavka je jedním z trhů, které se „ustálily v čase“, konají se pravidelně, na stejných místech a na kvalitu nabízeného zboží se dá spolehnout. Foto popis| Návrat. Na farmářské trhy se chodí nakupovat ovoce, zelenina, mléčné výrobky, maso, uzeniny a další zboží. Takové, na jaké v supermarketu nenarazíte. Foto popis| Fenomén. Farmářské trhy jsou zvláštním sociálním fenoménem. Kdo nenakupuje na farmářském trhu, jako by nebyl. Foto autor| FOTO: Hynek Glos O autorovi| Klára Donathová, mailto:[email protected]

euro.e15.cz Sankční externalita: ruští zemědělci vydělávají víc než zbrojaři 7.9.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Jonáš Kříž Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Do konce osmdesátých let byl Sovětský svaz světovou zemědělskou velmocí, od rozpadu SSSR však začalo odvětví v jednotlivých zemích, a Rusku především, upadat. Oživení přinesly paradoxně až současné protiruské sankce. Loni totiž zisky ruských zemědělců z exportu poprvé v historii překonaly ty z prodeje zbraní. Ruským zemědělcům otevírá nové možnosti i zvyšující se poptávka ze strany Číňanů. Podle serveru RT ztratilo Rusko během posledních dvaceti let celkem 35 milionů hektarů obdělavatelné zemědělské půdy, oblast srovnatelnou s rozlohou Německa. Po rozpadu východního bloku se investoři v Rusku začali soustřeďovat především na nerostné bohatství a energetiku a to přesto, že země do konce osmdesátých let patřila ke světovým zemědělským velmocím. Zlom přišel až před dvěma lety, paradoxně jako nechtěná externalita evropských protiruských sankcí. Rusko bylo nuceno na zákaz importu z Evropy reagovat zvýšením vlastní potravinové soběstačnosti. Podíl zemědělství na ruské ekonomice se podle týdeníku Der Spiegel navzdory globálnímu trendu zvýšil. Brambory a kalašnikov Minulý rok pak ruské zemědělství pokořilo symbolický rekord, kdy zisky zemědělců poprvé překonaly ty z prodejů zbraní. Rusko přitom ve zbrojním průmyslu patří ke světové špičce. Mezi lety 2010 až 2014 bylo podle rok staré studie odpovědné za 27 procent vyvezené světové zbrojní produkce. Vývoz zbraní však podle Tradingeconomics v posledních dvou letech výrazně klesl (o necelé tři miliardy dolarů).

Během minulých šesti let v Rusku výrazně rostla především produkce obilí. Loni pak Rusko v množství vyprodukované pšenice překonalo USA, jejího dosud největšího světového producenta. Přečtěte si o společném Čínsko-ruském mostě přes Amur: Most přes Amur. Pomník stagnace, nebo pilíř budoucího růstu? Podle údajů ruského ministerstva zemědělství by v tomto roce úroda obilí měla činit minimálně 110 metrických tun. Z toho jde na export v průměru 22 a půl tuny každoročně. Podle odhadů by se číslo však pro období 2016/2017 mělo zvýšit. Exportu pomohl i slabší rubl, který levnějšímu obilí z Ruska na globálním trhu zvyšuje konkurenceschopnost. Podle ruského ministra zemědělství Aleksandra Tkačeva by se zemědělství po energetice mohlo stát druhým nejsilnějším exportním odvětvím v zemi. Hedvábná stezka dlážděná obilím Atraktivní pro ruský vývoz je zejména Čína. Ta je největším spotřebitelem potravin na světě a v první polovině roku se stala i největším dovozcem ruských zemědělských produktů. Poptávky po nich by se navíc v budoucnu měla podle odhadů dále zvyšovat. Spolu s tím, jak roste čínská populace a země se urbanizuje, ubývá i zemědělské půdy. Země se tak v souladu se závěry státních plánovačů na období 2016-2020 hodlá ve své potravinové strategii více zaměřit na dovoz. Profitovat z toho budou hlavně příhraniční ruské oblasti. Na prohloubení vzájemné spolupráce mezi zeměmi již od začátku roku pracuje společný Rusko-čínský fond zemědělského rozvoje. Podle serveru Fondvostok.ru chce do rozvoje zemědělských projektů investovat deset miliard dolarů, z toho 3 miliardy (72,6 miliardy korun) do budování infrastruktury v sibiřských pohraničních teritoriích. O Rusku a Číně čtěte dále: Číně dochází ryby. Jejich lov se vymkl kontrole Nejvýše a za nejvíc. Číňané v Londýně postaví Spire Tower Moskva a Rijád chtějí stabilizovat ropný trh. Ve hře je i zmrazení těžby

URL| http://www.euro.cz/politika/sankcni-ex...lci-vydelavaji-vic-nez-zbrojari-1303485

Petr Lávička: České maso bývá předražené 8.9.2016

euro.e15.cz str. 0 Tv

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Proč je české hovězí i několikrát dražší než kvalitní jihoamerické? "Bývá předražené," říká spolumajitel pražské restaurace Beef Bar a dovozce jihoamerického masa Petr Lávička. V čem se liší argentinské a uruguayské hovězí a proč je obojí na steak lepší než to české? A z jakého kusu masa má steak nejradši jeho velký znalec?

URL| http://www.euro.cz/tv/petr-lavicka-ceske-maso-byva-predrazene-1303858

FaktorS TÝDEN V KOMENTÁŘÍCH ANALYTIKŮ, BYZNYSMENŮ A VLIVNÝCH 8.9.2016

FaktorS str. 12 Otazníky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PATRIK NACHER bankovnipoplatky.com Evropská komise loni nařídila snížení poplatků, které si banky účtují za platbu kartou. Přineslo to něco pozitivního klientům, jak Brusel sliboval? Regulace mezibankovních poplatků za platbu kartou je přímo ilustrativním příkladem, jak se to nemá dělat. Ceny v obchodech neklesly, služby kolem platebních karet zdražily. Klienti totiž přicházejí o různé výhody, spojené s kreditními kartami, snižují se bonusy a slevy. Zároveň rostou poplatky související s kartami, například za výběry z bankomatu cizí banky, měsíční poplatek za kartu a podobně. LUKÁŠ KOVANDA hlavní ekonom skupiny Roklen Česká ekonomika rostla ve 2. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,6 procenta, což je rychleji, než se předpokládalo. Co drží náš solidní růst? Českou ekonomiku aktuálně táhne spotřeba, jak domácí, tedy tuzemských domácností, tak zahraniční. To je především prodej českých automobilů v cizině. Rád bych ale upozornil, že vedle uvedeného výsledku je příznivá - dokonce i v mezinárodním srovnání - také mezičtvrtletní dynamika růstu, která dosáhla 0,9 procenta. Data za druhé čtvrtletí jsou nyní dostupná za tři čtvrtiny zemí OECD, což je více než dvacítka zemí, a z nich rychlejší mezičtvrtletní dynamiku růstu než Česko vykazuje pouze jediná -Maďarsko. PETR PLOCEK mluvčí UniCredit Bank Analyzovali jste útraty Čechů do 26 let provedené přes platební kartou. Co si mladí lidé nejvíce kupují? Až pětinu všech útrat platební kartou tvoří zábava. Více zaplatí jen za jídlo. Významnou položku v jejich rozpočtu představuje především kino, sport nebo hry. Za jeden nákup související se zábavou jsou schopni v průměru utratit až 700 korun. V našich datech vidíme časté platby za mobilní aplikace a in-game nákupy, ale i v kamenných prodejnách s počítačovými hrami. Když už mladí vyrazí ven, pak je to do kina, na nákupy oblečení nebo s kamarády do fastfoodů. Právě oblečení je po jídle a zábavě třetí nejčastější položkou, za niž neváhají zaplatit poměrně vysoké částky. Průměrný nákup stylových triček, kalhot či bot podle nejnovějších trendů má u české mládeže hodnotu až 800 korun. Zdaleka nejvíce však mladí Češi utratí za jídlo. Ačkoli průměrná částka je jen 460 korun za platbu, celkově tvoří výdaje na stravu čtvrtinu měsíčního rozpočtu průměrného mladého Čecha. PAVEL KOPŘIVA mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Inspekce provedla další kontroly v obchodech. Našli jste opět v regálech potraviny, jejichž složení neodpovídá deklarovanému textu na obalu? SZPI při pokračujících intenzivních kontrolách nadále zjišťuje významné množství nevyhovujících

masných a mléčných výrobků z dovozu. Jde o potraviny falšované, kdy informace na obalu uvádí spotřebitele v omyl. Oproti údajům na obalu chybějí u těchto potravin desítky procent obsahu masa nebo takzvaný mléčný tuk. V obou případech je to nedostatek zásadně měnící vlastnosti potraviny a útok na peněženku spotřebitele, který si kupuje výrobek s horší než očekávanou kvalitu. Masné výrobky se falšovaly i v minulosti, avšak letošní kontroly ukázaly, že jde o závažnější problém než dříve. Jde převážně o potraviny dovážené ze zahraničí, hlavně z Polska či Německa, výjimečně například z Maďarska a aktuálně z Francie. Foto autor| Foto: Shuě erstock

ANDREJ BABIŠ SOBĚ 8.9.2016

FaktorS str. 16 EET

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB SE BLÍŽÍ. PRODEJCE I VEŘEJNOST O TOM INFORMUJE MASIVNÍ REKLAMNÍ KAMPAŇ ZA DESÍTKY MILIONŮ KORUN. NA POSLEDNÍ CHVÍLI SE ALE OBJEVILA VÝJIMKA. STÁNKAŘI BEZ STOLŮ A ŽIDLÍ NEBUDOU DO EET ZAČLENĚNI LETOS V PROSINCI, ALE AŽ NA JAŘE 2018. NÁHODA? NEMYSLÍME. Mluvčí ministerstva financí Gabriela Štěpanyová ještě nedávno tvrdila, že se harmonogram náběhu EET nemění. Časový plán zavádění elektronické evidence tržeb zůstává zachován, neboť všechny termíny jsou dány zákonem: prosinec 2016 – ubytovací a stravovací služby, březen 2017 – maloobchod a velkoobchod, březen 2018 – svobodná povolání, doprava, zemědělství, červen 2018 – vybraná řemesla a výrobní činnosti. Mluvčí resortu rovněž vyvrátila spekulace o tom, že by se měl jakýmkoli způsobem měnit rozsah dopadu elektronické evidence tržeb na podnikatelské subjekty. „Ministerstvo financí je obecně proti výjimkám, neboť vytvářejí prostor pro účelové obcházení systému,“ vysvětlovala. A šestina hospodských, kavárníků či hoteliérů už podle společnosti EET One plánuje kvůli on-line záznamům o tržbách skončit s podnikáním. ODVOLÁVÁM, CO JSEM SLÍBIL Ministr financí si ovšem na poslední chvíli vzpomněl, že kdyby elektronickou evidenci tržeb zaváděl tak, jak bylo původně naplánováno, vsítil by gól do vlastní branky. Proto za pět minut dvanáct vydal jeho úřad zpřesňující metodiku, kde se náhle objevila výjimka: EET se v první fázi nedotkne stravovacích služeb, které nemají zázemí pro hosty. Odborník žasne, laik se diví. Jenže ono to má svou vnitřní, byť zvrácenou logiku. A stojí za ní párky, přesněji hotdogy. Jde mimochodem o tytéž, ze kterých si střílel předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v proslulém klipu „Hnutí za poctivé párky“. Ale postupně. Jen pár týdnů po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 společnost Kostelecké uzeniny z Babišova impéria Agrofert spustila tři pojízdné stánky s párky v rohlíku, a to na nádražích PrahaSmíchov, v Kolíně a Olomouci. O rok později už jste novou síť s názvem Parky´s mohli potkat na autobusovém nádraží v Praze na Florenci, v obchodu Point na vlakovém nádraží v Hradci Králové a na autobusovém nádraží ve Vrchlabí. Dnes jich má firma celkem asi pětadvacet. A všechny mají jednu věc společnou – nemají ono zmíněné zázemí pro hosty. Hurá! Platí pro ně tak Babišova výjimka. Ambicí Agrofertu bylo ještě v roce 2014 rozšíření počtu fast foodů pod značkou Parky´s až na 200 provozoven do roku 2017 až 2018. A i v tomto případě naplno zafungoval syndrom, jímž trpí Babišovi „veteráni“, kteří svého šéfa vynesli do výšin v politice nebo v byznysu. Řeč je o Janu Hanušovi, manažerovi, který síť Parky´s vybudoval a Kostelecké uzeniny v roce 2014 dostal po letech milionových ztrát do zisku 34 milionů korun čistého. Pak za divných okolností odešel a založil si vlastní fastfoodový řetězec, pro jistotu už vegetariánský – síť restaurací Vegg-Go. Jaká to ironie osudu. Nyní se oba muži opět na dálku symbolicky setkávají před oltářem elektronické evidence tržeb. Jeden z nich však drží v rukou všechny trumfy, neboť je hráčem,

sudím i tím, kdo stanovuje pravidla. Andrej Babiš, který se ještě nedávno dušoval, že EET žádné pardony nesnese, náhle systém obohacuje výjimkou. A to, že jeho párkům padne jako ulitá, je jistě jen čirá náhoda. To Hanuš už takové štěstí nemá, jeho Vegg-Go totiž hostům nabízí i židle a stoly. Babišův řetězec Parky´s tak byl výjimkou postaven na roveň drobným zemědělcům, kteří své přebytky prodávají na farmářských trzích. Těch se totiž EET dotkne také až napřesrok na jaře. Jenže všichni tak trochu tuší, že není farmář jako farmář. Někdo je k tomu ještě pekař, kupec nebo ministr financí. REKLAMA ZA VŠECHNY PRACHY Propagace elektronické evidence tržeb byla spuštěna k letošnímu 1. červnu a zahrnuje prakticky všechny klíčové informační kanály: televizní a rozhlasové spoty, tištěné inzeráty a bannery na internetu. V průběhu června byla velmi intenzivní a mířila především na veřejnost. Zřejmě aby i zbytek pochybovačů uvěřil, že s EET nastane ráj na zemi a ve státní pokladně. Během letních prázdnin došlo k útlumu – reklama na evidenci tržeb mohla být v komerčních pauzách pro některé i vítanou změnou poté, co jim nějaká paní stále dokola vysvětlovala, že neví, co si počít se svou vaginou. O prázdninách vycházela především tištěná inzerce zaměřená na podnikatele v titulech segmentu hotelnictví a stravování (HOREKA). Na intenzitě propagace nabyla opět koncem srpna a začala se soustřeďovat na podnikatelskou veřejnost. Ta největší masáž nás ale teprve čeká. „Zcela největší intenzity kampaň dosáhne v listopadu,“ ujišťuje Štěpanyová a kreslené figurky nám tak budou stále častěji z obrazovek připomínat, o kolik nemocnic, učitelských platů či kilometrů dálnic nás zločinní živnostníci každý rok připraví, protože své tržby nehlásí on-line Babišovým úředníkům. Ofi ciálně je však prý účel kampaně jiný. „Cílem kampaně je informovat jak širokou veřejnost, tak zejména podnikatelské subjekty o blížící se první a druhé vlně EET,“ vysvětluje Štěpanyová. Podnikatelům má poskytnout klíčové informace především o tom, kdo a kdy se do EET zapojí, co k tomu potřebuje, odkdy mohou podnikatelé testovat svá zařízení a také kde najdou všechny důležité informace. A kolik že tato osvěta stojí? „Maximální cena za nákup mediálního prostoru sjednaná ve smlouvě s mediální agenturou nepřekročí částku 25 296 804 Kč bez DPH,“ ujistila Faktor S Gabriela Štěpanyová. Další bezmála tři miliony korun bez DPH stálo kreativní řešení a produkční zajištění kampaně. *** Vilém Rubeš, odborník na reklamu TŘI TISÍCE TŘI STA TŘICET TŘI STŘÍBRNÝCH STŘÍKAČEK ANEB KAMPAŇ Z MUSU Když se stát rozhodne udělat kampaň, většinou míří mimo. Buď oznamuje to, co každý ví, nebo oznamuje, co nikoho nezajímá, anebo oznamuje, co každý ví, ale nikoho to nezajímá. Některé kampaně jsou z evropského musu, jiné z národního, některé z musu ministerského. Vše uvedené platí pro stát český, jsou ve světě státy, které komunikují i zajímavě a překvapivě. Ale zůstaňme holt doma. Kampaň na EET není drasticky nepovedená. Viděli jsme už vypečenější kousky, na některých bylo vidět, že samo ztvárnění bylo tím posledním, co leželo rozpočtočerpačům na srdci i listu priorit. Ponechme stranou, že začíná pozdě – v době, kdy už má prakticky každý na EET usazený názor, který jen tak měnit nebude. Jedni to mají za konec podnikání, jiní za nutnou přísnost na šupáky, většina za nějakou novou buzeraci, kterou někdo někde nahoře nařídil. A tahle kampaň postoje nezmění, na to je málo překvapivá. Krátké animované video říká, že se vybere „až“ (to kouzelné slůvko!) 18 miliard, a ukazuje, jak by se taková suma dala smysluplně utratit. To samo o sobě není špatná technika, říká se jí dělení cenou. Používá se ale tak, aby si ji cílová skupina dokázala představit. Chceme-li dejme tomu třicetiletému muži prodat předplatné sportovního TV kanálu, můžeme směle dělit cenou a nabídnout mu, že program není dražší než dvě piva denně. Anebo ukážeme matce s dětmi překvapivě nízkou cenu tlustého lesklého magazínu na křídě přirovnáním k útratě za jednu návštěvu kavárny. Jenže video nám říká, že za vybrané peníze si stát může pořídit 2700 hasičských aut. A to je problém. Víte vy, že já nevím, kolik je ve státě hasičských aut? Kolik jich chybí? Kolik jich musí být koupeno letos, za pět let, do konce století? Kdyby u nás hořelo, byl bych vděčen za jedno jediné, rychlé a funkční. Zbylých dva tisíce šest set devadesát devět je mi asi tak představitelných jako těch slavných tři tisíce tři sta

třicet tři stříkaček z dětských říkaček. Jiné příklady (18 kompletních nemocnic) jsou už vzdáleny v abstrakci jako exportované investiční celky a další naopak ukazují, že EET také může být přínosem dost diskutabilním (pětikilo pro každého důchodce?). Navíc je každý divák videa dozajista obeznámen s efektivitou, s jakou stát obvykle nakupuje, od pandurů po autostrády. Čímž se dostáváme k efektivitě vynaložené na toto video. Jestli stálo tři miliony, pak běžný komerční klient by za to chtěl takových videí devět. Já bych to ukecal na tři a měl bych pocit, že bude hezká dovolená. Ale stát, jak známo… – od pandurů po autostrády. Jinými slovy – vznikla další kampaň, která dopadla, jako když se stát rozhodne udělat kampaň. Foto popis| Bez stolků a židlí. Díky tomu nebudou fastfoody Parky´s zahrnuty do první vlny EET. Foto autor| Foto: Profimedia, Tomáš Novák & Jan Rasch

Frýdecko-místecký a třinecký deník Biopotraviny: sráží je vysoká cena, ale nabídka přesto roste 9.9.2016

Frýdecko-místecký a třinecký deník str. 2 Zprávy/Z regionu BŘETISLAV LAPISZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Jíst zdravě a dávat do nákupního vozíku jen ekologicky vypěstovanou produkci? Pro někoho lákavá představa, která však u většiny lidí naráží na realitu. Ceny biopotravin jsou totiž až na výjimky stále výrazně vyšší než potraviny v běžné kvalitě. Ostrava – Poslední dostupná data ministerstva zemědělství o spotřebě biopotravin jsou za rok 2014. Ta ukazují meziroční růst spotřeby biopotravin o čtyři procenta. Vyplývá z nich ale také, že každý český spotřebitel za ně utratil v průměru 191 korun ročně a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů činil 0,72 procenta. Jiří Mareček ze společnosti Ahold, která provozuje supermarkety a hypermarkety Albert, potvrdil, že zákazníci se stále více zajímají o zdravý životní styl, vyváženou, ale i speciální výživu. „Snažíme se jim vycházet vstříc nabídkou. Z pohledu celkových prodejů jsou biopotraviny ale stále pouze doplňkovým sortimentem. Při pohledu do zemí na západ od našich hranic je zřejmé, že potenciál nárůstu zájmu je velký a v následujících letech se bude popularita BIO potravin zvyšovat,“ uvedl Jiří Mareček s tím, že mezi zákazníky jsou hodně oblíbené mléčné výrobky, vybrané druhy ovoce a zeleniny, vejce. „Nabízíme také několik celozrnných druhů mouky v BIO kvalitě, oblíbená je například bio špaldová mouka,“ doplnil Jiří Mareček. Pavla Hobíková z Globusu uvedla, že poptávka zákazníků po bioproduktech se každým rokem zvyšuje v průměru o 20 procent. „Lidé v roce 2015 v našich obchodech nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun, což bylo o 25 procent více než předloni. I letos nám dosavadní vývoj ukazuje, že tento trend bude pokračovat. Největší zájem mají zákazníci o čerstvé mléko, jogurty, tvarohové výrobky a vejce. Z trvanlivých potravin pak vedou především ingredience, jako jsou mouky nebo oleje, dále pak přílohové potraviny typu kuskus a těstoviny, poptávka je také po sladkých sirupech,“ sdělila Pavla Hobíková. Podle ní nelze souhlasit s tvrzením, že biopotraviny musí být nutně o stovky procent dražší než ty běžné. „Například rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. Dokonce cenově výhodnější jsou například semolinové těstoviny, brusinky, olivový nebo kokosový olej,” upřesnila mluvčí Globusu. Michael Šperl z Kauflandu uvedl, že zájem o biopotraviny vzrůstá především u zákazníků mladších věkových skupin a u rodičů. V sortimentu máme například tyto druhy biopotravin – pečicí směsi, doplňky pro pečení, dětskou výživu, mléčné výrobky, těstoviny, nápoje, obiloviny a další. Naši nabídku biopotravin stále rozšiřujeme,“ dodal. Oslovení provozovatelé menších ostravských prodejen, kteří nabízejí zdravou výživu, mají často v sortimentu i některé biopotraviny. Shodují se v tom, že jejich zákazníky bývají převážně mladší rodiny s dětmi, lidé zhruba do 25 let a také ti, kdo v nedávné minulosti prodělali závažnou chorobu a chtějí změnit svůj životní styl.

*** Kolik stojí? Porovnání cen některých druhů běžných potravin a stejných potravin v biokvalitě. Ceny jsme porovnávali ve třech ostravských supermarketech. potravina cena běžné produkce cena bioprodukce mrkev 8,50 (1 kg) 38, 90 (0,5 kg) broskve 32,90 (1 kg) 57,90 (0,5 kg) jablka 24,90 až 39,90 (1 kg) 49,90 (0,5 kg) salátová okurka 14,90 (kus) 19,90 (kus) pohanka 29,90 (450 g) 36,90 (0,5 kg) olivový olej 84,90 (0,5 l) 94,90 (0,5 l) Foto popis| Region| Severní Morava Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zprávy/Z regionu; 02 Publikováno| Havířovský deník; Zprávy/Z regionu; 02 Publikováno| Karvinský deník; Zprávy/Z regionu; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Zprávy/Z regionu; 02 ID| dbaca346-d68a-4e2c-a115-bd1794a7b936

G.cz Staročeský trdelník? Marketingový podvod! 6 českých jídel, která mylně považujeme za tradiční 10.9.2016

G.cz str. 0 Život, Jídlo

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Typická česká kuchyně je stejně tak typická jako německá, rakouská nebo maďarská. Střed Evropy jí víceméně stejně. 1. Staročeský trdelník flickr.com Staročeský trdelník z Českého Krumlova, původem z Transylvánie. Zdroj: flickr.com Dutou sladkou rouru by pod tímto názvem měli rovnou zakázat prodávat. Původně totiž pochází ze Sedmihradska (Transylvánie, dnes Rumunsko), kde se sladké pečivo ve tvaru obřích kremrolí peče místní německá komunita už několik stovek let. Odtud se díky Maďarům rozšířilo až na pomezí slovensko-moravských hranic - do Skalice. Slovensko má dokonce pro Skalický trdelník registrovanou ochrannou známku EU, tzv. PGI neboli chráněné zeměpisné označení. Za svůj národní symbol ho ale považují i Maďaři, kteří ho nazývají Kürtőskalács neboli komínový dort, Rakušané mu říkají Prügelkrapfen, což v překladu znamená kobliha na klacku, Němci pak Baumkuchen, obdobně se jmenuje i v Lucembursku (Baamkuch), kde je oblíbenou a tradiční pochoutkou na svatbách a slavnostech. Podobný zákusek pečený na otáčivém roštu mají i ve Švédsku. Jmenuje se Spettekaka neboli dort pečený na jehle a jeho původ mají Švédové rovněž ošetřený ochrannou známkou.Pojem staročeský trdelník je tedy podvod a jedná se jen a jen o marketingový tah. 2. Svíčková na smetaněmenudomu.cz Jeden z nejstarších receptů, který se v 19. století objevil v celé Evropě. V německy mluvících zemích ji znají jako Rahmbraten nebo Rindenbraten mit Rahmsoße. Na venkově se hovězí z logických důvodů (bylo drahé) moc nejedlo, proto recept nevychází z původní české lidové kuchyně.Mohli si ji dovolit jen měšťané. Svou velkou roli při jejím boomu sehrálo také národní obrození. Tehdy se v českých zemích začala vařit dnes tak typická masa s omáčkami, jako je právě svíčková. Z měst se tato móda rychlo rozšířila i na venkov. Tamní česká kuchyně totiž najednou nebyla dost nóbl a pro "probuzený" národ se prý nehodila.A jak vlastně vznikl název svíčková? Jednou z variant je, že ve středověku bylo jednou z cechovních povinností řeznického mistra připravit jednou ročně večeři pro tovaryše. Ta se konala

při svíčkách a tradičně se podávala hovězí pečeně z masa zpod hřbetu. Pečeně při svíčkách neboli svíčková pečeně... Prozaičtější vysvětlení je, že tvar svalu, ze kterého se svíčková připravuje, připomíná svíci. 3. Houskový knedlíkmvmsolution.cz K výše uvedené svíčkové omáčce prostě patří. Stejně jako Semmelknödel k Rindenbraten mit Rahmsoße. Češi si usurpují jeho původ bez ohledu na to, že by bez něho těžko existovala i tradiční rakouská, bavorská a tyrolská kuchyně. Ve starověku a středověku se knedlík vyráběl z masa a máčených housek. Mouka se k nim začala přidávat až od 17. století.Na počátku 19. století nebyly knedlíky přílohou, ale hlavním jídlem. Knedlíky, byť nejspíše rýžové, jedli i Číňané. Dávno před Středoevropany. Vůbec první zmínka o houskovém knedlíku pochází ze 7. století. Byť český houskový knedlík rozhodně není jediným, jedinečným, ani prvním zaplácávadlem žaludku z mouky, vajec a housek, jistou specifičnost mu upřít nelze. Ta ovšem vznikla až variováním na téma knedlíků původních, které nemají původ ryze český. 4. Staročeský kubareceptyonline.cz Kroupy jako takové se konzumovaly ve velkém v celé Evropě. Jsou to zrna obilovin jako např. ovsa, pšenice nebo hlavně ječmene. Obdobu českého houbového Kuby najdeme na stole na Slovensku, v Polsku, Ukrajině i Rusku. 5. Gulášrajce.net Guláš, který také někteří mylně považují za echt český, k nám přišel z Maďarska oklikou přes Vídeň. "Původní maďarský guláš byl velmi podobný tomu dnešnímu českému. Pak se ale začal vařit v rakouských restauracích jako ,vídeňský guláš‘. Maďaři se naštvali a vytvořili si jako své typické národní jídlo nový uherský guláš s větším podílem vody. Posloužil jim jako součást národní identity. U nás sehrála podobnou roli vepřová se zelím (viz níže), která se ale v této funkci ustálila až na konci 19. století," vysvětluje PhDr. Magdaléna Beranová, DrSc., archeoložka, která se věnuje dějinám jídla v pravěku a středověku a napsala o tomto tématu už několik knih.Podle výzkumu maďarské etnoložky Eszter Kisbán (která o původu guláše napsala knihu) se starý uherský guláš od toho dnešního klasického maďarského značně lišil. Původně se totiž připravoval jen s malým množstvím husté omáčky, takže připomínal současný český ,guláš'. Nešlo ale o žádnou pochoutku pro gurmány, ale klasické lidové jídlo.Guláš v maďarštině znamená "chlapec od krav". Uherští honáci si ho vařili v kotlíku nad ohněm a jedli ho dřevěnou lžící. Pak ale došlo k zásadní proměně. Zhruba od poloviny 19. století totiž uherská šlechta začala trpět pocitem ohrožení národní identity. Zdálo se jí, že vládnoucí rakouští Habsburkové chtějí jejich zemi poněmčit. Proti tomu bylo třeba bojovat, ideálně vyzdvihováním všeho uherského. Vedle lidových krojů, tanců a písní se jim najednou hodil i guláš. Drahé restaurace ho začaly zařazovat na svá luxusní menu, jedl se stříbrnou lžící z porcelánu.Jenže zhruba ve stejné době Maďarům guláš "ukradli" paradoxně právě Rakušáci, kteří začali vařit tzv. vídeňský guláš, v Uhrách to způsobilo pobouření, které skončilo úpravou původního receptu "v národním zájmu". Od té doby maďarský guláš připomíná spíše polévku. Původní hustá omáčka je dnes známá jako perkelt."Vůbec nejstarší recept zvaný Goulashfleish pochází z roku 1805 z německé kuchařky, která vyšla v Karlových Varech. Tohle jídlo ale bylo ještě bez papriky a připomínalo spíš dnešní Stroganoff. Může to souviset s tím, že do západočeských lázní pravidelně jezdily uherské aristokratické rodiny. Nejstarší doložený výskyt guláše už s paprikou je z roku 1819. Píše se o něm v pražské německé kuchařce, která souběžně vycházela i česky. Jde tedy o nejstarší doložený výskyt guláše nejen v Česku, ale i v celé německy mluvící oblasti," dodává historik jídla PhDr. Martin France, Ph. D. 6. Vepřo-knedlo-zeloopicirevue.cz "Za prvé to není typicky české jídlo (nárokovat si ho mohou i Bavoři). A za druhé to není staré jídlo. Podle inzerátu v dobovém tisku začal vepřovou se zelím nabízet jako novinku v roce 1862 jeden hostinský z pražských Příkopů. Sice tvrdil, že jde o staročeské jídlo, ale s naší lidovou kuchyní to nemělo vůbec nic společného. Magdalena Dobromila Rettigová totiž vepřo-knedlo-zelo ještě vůbec neznala. Šlo zkrátka o uměle vytvořený symbol české národní kuchyně," uvádí na pravou míru archeoložka Magdaléna Beranová. Je faktem, že prakticky totožné jídlo naleznete na mnoha jídelních lístcích a stolech Rakušanů i Němců. Prostě rakousko-uherská klasika. Jedinými opravdu typicky českými pokrmy tak zůstávají kynuté ovocné knedlíky, povidla a hospodský blaf v podobě smaženého sýra. Jeho rozmach souvisí s fenoménem polotovarů, který se objevil po roce 1948. Reagoval na snahu zvýšit zaměstnanost žen, což nešlo bez zjednodušení jejich domácích povinností. Polotovary pak postupně přebíraly restaurace, pro které to byl nejjednodušší způsob vaření. Smažák tak měl za komančů zelenou a semafor se zasekl.Z omáček je původní tak možná rajská, koprovka, ale hlavně UHO. V čem ještě Česká republika vyniká, je pěstování máku. Více než 4/5 produkce jsou vyváženy především do slovanských zemí, kde je mák tradiční pochoutkou. Západní sousedé mu příliš neholdují. Mají mimózní strach, že se na makových buchtách a koláčích stanou závislými.wikipedia.orgJe s podivem, že zatímco v Polsku je na každém rohu pirožkárna, v Itálii pizzerie nebo trattorie, ve Francii brasserie a v Německu a Rakousku řízkárna, v Čechách na knedlíkárnu prostě nenarazíte. Přitom by se po nich cizinci určitě umlátili a za jediné opravdu staročeské jídlo by nám utrhali ruce. Třeba takový Jan Neruda vyjadřuje knedlíkům až erotický

obdiv. Ve fejetonu Panenky z roku 1888 píše: „Vskutku myslím, že švestkový knedlík je co do svého rodu ženská. Že náleží k slabému, ale krásnému pohlaví. Ty jeho měkké, oblé formy! Ta pikantnost! Ta okolnost, že teprv pak je člověku zcela dobrý, když mu dá člověk trošičku cukru! Ten starostlivě, samolibě upravený zevnějšek! … Ta měkkost a hladkost, a přece zase přitom příjemná těsta odpíravost! Ta vábná líc! Ta lahoda! Ta vůně! Píšu a sbíhá se mi v ústech…“ Kdybyste chtěli vědět, co má společného hořčice s českým národním charakterem, čtěte ZDE. URL| http://g.cz/starocesky-trdelnik-market...idel-ktera-mylne-povazujeme-za-tradicni

Haló noviny Klima se mění. Jídlo a zemědělství také Haló noviny str. 2 Z domova (mh) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.9.2016

zpět Neudržitelný způsob výroby potravin, který ve světě převažuje, tedy neskutečné plýtvání a drancování Země, a na druhou stranu nedostatek obživy pro významnou část obyvatelstva, vyvolává další nápady, jak tomuto zhoubnému trendu bránit. Zakládají se »komunitou podporovaná zemědělství«, ve zkratce KPZ. O této novince, i o setkání evropských organizací a komunit, které se zabývají podporovaným zemědělstvím, informovala tisková konference Ekumenické akademie. Ne náhodou se akce konala v pražském Café Havran, které je zapojeno do hnutí KPZ a pracuje s fairtradovými produkty, kávou, čaji, ovocem aj. »V Evropě se vyhodí každý rok 180 kilogramů jídla na osobu. To má vliv na zvyšující se oteplování ovzduší (produkcí skleníkových plynů spalováním a rozkládáním těchto potravin), na celkovou klimatickou změnu, která se projevuje suchem, záplavami, povodněmi, sesuvy půdy…, a ve finále to nejvíce postihuje rozvojové země, tedy zvyšuje se chudoba chudých,« uvedla Veronika Bačová z Ekumenické akademie s dovětkem, že se ještě ke všemu vyhozené potraviny zlikvidují, aniž by nasytily hladovějící. Sdílení rizik a výhod Bačová připomněla pět jednoduchých zásad hnutí Pěstuj planetu, kterými může každý z nás přispět ke zlepšení klimatu: neplýtvat, jíst sezonně (proč konzumovat v zimě jahody, když jejich pěstování je enormně náročné na spotřebu energie?), jíst méně, podporovat místní zemědělce (nepřevážet zbytečně zemědělské produkty na dlouhé vzdálenosti) a vařit chytře (ekonomicky). Angažovanějším stupněm zapojení se do ochrany klimatu je hnutí KPZ. Právě drobní zemědělci vyprodukují 70 % potravin na světě, upozornila Markéta Vinkelhoferová. KPZ funguje tak, že zájemci se sdruží do neformálních komunit a stanou se pravidelnými odběrateli ovoce a zeleniny od konkrétního malovýrobce. Postupně pak během sezony, zpravidla od května do listopadu, dostávají za své dopředu vložené peníze (cena je věcí dohody) sezonní ovoce a zeleninu (které nemusí splňovat estetická kritéria). Vzájemné sdílení rizik a výhod mezi pěstitelem a podílníky nabízí funkční model krátkého distribučního řetězce, bez zapojení třetích stran. Některé komunity si organizují odběr samy, v jiných plodiny rozváží dodavatel, který má ulehčenu práci, protože své odběratele nehledá, má je zajištěné. »Zapojení do systému KPZ představuje pro zemědělce významnou stabilizační složku ekonomiky podniku a pro řadu malých statků může být zajištěním odbytu celé jejich produkce,« komentuje význam KPZ Jan Valeška z Pro-Bio ligy. Malopěstitelé zpravidla mají pozitivní vztah k biozemědělství. Součástí hnutí KPZ jsou i nárazové výpomoci pěstitelům na polích a sadech od členů komunit. Hnutí KPZ vzniklo v sedmdesátých letech v Japonsku, dnes čítá v Evropě více než 6000 iniciativ a téměř jeden milion podílníků. U nás nabírá na obrátkách, v současnosti je v ČR asi třicet takovýchto komunit, jak uvedla Vinkelhoferová, a další se zakládají. »Lidé mají zájem o udržitelný způsob výroby, distribuce a spotřeby potravin,« uvedla.

Ostrava pořádá evropskou konferenci O nadcházejícím víkendu se v Ostravě koná evropská konference zástupců těchto komunit. Ve srovnání s družstvy jsou KPZ méně formálními společenstvími, i když vazby na dodavatele jsou ošetřeny smluvně. Na Západě, kde je hnutí velmi rozšířeno, často přechází na družstevní formu hospodaření. Klima se mění, a proto se musí měnit i jídlo a zemědělství, takové je aktuální motto těchto aktivit, které mají na podzim své vrcholy. Mezi 10. a 16. říjnem se uskuteční oslavy Světového dne potravin, do nichž se zapojí hlavně školy a organizace. Desátého listopadu se v Praze koná Národní fairtradová konference: Výzvy a cesty k udržitelnosti.

Horácké noviny V bramborách máme být soběstační Horácké noviny str. 3 Publicistika (ap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU - Naše pole se snad dočkají návratu brambor. Ministerstvo zemědělství nyní chce, aby se Česká republika stala soběstačnou v bramborách. Soběstačnou tak, že u nás vypěstované brambory postačí nejen pro naši spotřebu, ale budeme je i vyvážet. Největší plochu polí v Evropě, asi 270 000 hektarů, má bramborami osázené Polsko, druhé je Německo, ale jeho produkce je v EU zdaleka největší. Polsko je svou produkcí brambor v Evropě až na 4. místě. Česká republika se svými 24 000 hektary osázených polí a roční produkcí 600 000 tun brambor dnes krčí na konci tabulky producentů. Za optimální se pro Česko považuje výměra alespoň 30 000 hektarů a produkce by měla být 800 - 900 000 tun. „Máme co dohánět, brambory v Evropě se pěstují, protože plocha 1 650 000 hektarů a 60 milionů tun brambor je ohromná produkce,“ přiblížil předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan, což je lobbistická organizace pěstitelů, šlechtitelů, množitelů, zpracovatelů i obchodníků s bramborami. Třetina ploch brambor z celé republiky je na Vysočině. Farmářská cena, tedy částka, za kterou prodávají zemědělci brambory od počátku letošního roku, je však v Německu, Rakousku a ve Francii v přepočtu na naše koruny dvojnásobná. Nízká cena brambor prý ale nevyhovuje nikomu, dokonce ani obchodníkům. Kvalita letošních tuzemských brambor snad bude dobrá, i když většina jich je ještě na poli. Strategie rozvoje zemědělství České republiky, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství s výhledem do roku 2030, se týká i brambor. Pro to, aby se republika stala soběstačná, je ale podle bramborářů potřeba přesvědčit naše občany o tom, aby dali přednost našim českým bramborám tak, jako to dělají všechny ostatní státy v Evropě. „Proto jsme asi před rokem navrhli vytvoření přesvědčovací organizace, která by jako v Rakousku dokázala spotřebitele přesvědčit a ti by dávali téměř ze sta procent přednost domácím výpěstkům. Pak jsme také hodně tlačili na to, aby se změkčila pravidla pro vytváření a uznávání organizací producentů. Nejznámější v zemědělství jsou asi mlékařská družstva. To znamená, že dnes u nás pěstitelé brambor mohou také vytvářet organizace producentů a mohou vyrovnávat ceny na trhu jako skupina bez ohledu na to, aby je někdo napadl, aby je naháněl úřad hospodářské soutěže,“ vysvětlil Chlan účastníkům Manažerského večera zemědělců, který se konal v pátek 2. září v Jaroměřicích nad Rokytnou. Bramboráři se také vracejí k tzv. integrované produkci. Podstatné bude, jak motivovat stávající i budoucí pěstitele, aby se bramborám skutečně věnovali. Důležité je mít nejen stejně špičkové stroje na pěstování brambor, jako mají na západě, což dnes u nás většinou je, ale důležité je také mít špičkové sklady a zpracovatele, kteří dokážou vypěstované brambory využít. „Podařilo se nám dostat se i k investicím z Programu rozvoje venkova a také jsme získali přímé platby nejen na škrobárenské brambory, ale i na konzumní,“ dodal předseda Chlan. Vydána také byla Bílá kniha o bramborách, společně ji napsali lidé z Komoditní rady pro brambory při Agrární komoře ČR, Českého bramborářského svazu, Výzkumného ústavu bramborářského a Agrární komory ČR. Bílá kniha analyzuje vývoj tuzemského bramborářství za posledních deset let a

navrhuje opatření, která mají zvýšit kvalitu domácí produkce směrem ke stoprocentní soběstačnosti ve spotřebě konzumních brambor. „Jsem rád, že zástupci bramborářů jsou aktivní a sami přicházejí s reálnými opatřeními, která mohou pomoci vrátit české brambory na výsluní. Ovlivnit to může každý z nás,“ řekl ministr Jurečka. Každý Čech ročně spotřebuje přibližně 70 kilogramů brambor a pro jejich konzumaci hovoří pádné důvody. „Když si dáte brambory, tak si dáváte zeleninu. Brambora je z čeledi lilkovitých, to znamená, že patří do stejné čeledi jako paprika, lilky, rajčata. Mají všechno, co tato zelenina má a navíc ještě škrob. To znamená, že se bramborou najíte, paprikou se nenajíte, prostě tak to je,“ dodal předseda Chlan. Foto popis|

Hospodářské noviny Emco přejde z otce na syna Hospodářské noviny str. 14 Podniky a Trhy Kateřina Adamcová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2016

zpět ZAKLADATEL A MAJITEL POTRAVINÁŘSKÉ FIRMY EMCO ZDENĚK JAHODA SE CHYSTÁ PŘEDAT SVŮJ MILIARDOVÝ BYZNYS DĚTEM. Zakladatel výrobce cereálií Emco Zdeněk Jahoda se rozhodl vlastnicky předat firmu. Majitel jedné z největších potravinářských společností v Česku rodinný byznys postupně převede na své potomky. Přes polovinu firmy dostane syn Martin, který ve firmě pracuje jako ředitel marketingu. „Předpokládám, že syn bude hlavní tváří podnikání, ale i obě dcery mají velký zájem o Emco a budou mít své podíly,“ říká jedenašedesátiletý Zdeněk Jahoda. Jahoda holding vyrábějící müsli, sušenky, kukuřičné lupínky nebo kaše založil v roce 1990. Za tu dobu z něho vybudoval společnost, která vČesku patří ke špičce vesvém oboru. V müsli tu má Emco 40procentní podíl na trhu a v kaších přes polovinu. Hlavními konkurenty jsou firmy jako Nestlé, Bonavita či Rupa. Společnost Emco také do České republiky dováží potraviny zahraničních značek – například těstoviny Barilla nebo nápoje Alpro. Emco zaměstnává okolo 200 lidí a má tři výrobní závody v Česku a jeden v Rusku. Polovinu produkce prodává v tuzemsku, kde jsou jeho výrobky v regálech všech obchodních řetězců. Zbytek firma vyváží do více než 40 zemí světa – podařilo se jí dostat do amerických obchodních řetězců Walmart a Safeway. Výrobky také odebírá největší japonský řetězec Kobe Bussan nebo maloobchodní síť 7-Eleven na Filipínách. Mezi nejsilnější evropské trhy patří Dánsko, Polsko nebo Pobaltí. Od piva ke křupkám Syn Martin Jahoda se do rodinného byznysu vrátil před dvěma roky. Předtím sedm let pracoval v marketingovém oddělení Pivovarů Staropramen. „Práci jinde jsem bral jako životní etapu, abych se něco naučil a nevrátil se se statusem syna,“ říká. Jeho otec jej doplňuje: „Ani na minutu mě nenapadlo, že by syn zůstal hned po škole v naší firmě.“ Kromě práce pro Emco pětatřicetiletý Martin Jahoda rozjel i vlastní byznys – firmu SportAnalytik, zaměřenou na odhalování sportovního talentu u dětí. Majitel Emca si nestanovil přesný termín předání firmy. To někdy může trvat i několik let. Jahoda už ale postupně předává manažerské kompetence jiným lidem. V pozici generálního ředitele by ho měl brzy vystřídat Jan Hanuš, který dříve vedl Kostelecké uzeniny. Hanuš z masokombinátu odešel loni v říjnu a založil spolu s gastrokritikem a kuchařem Romanem Vaňkem řetězec vegetariánského občerstvení Vegg Go (v něm má nyní Emco menšinový podíl). Na konci loňského roku přešel do Emca. Stal se ředitelem klíčové divize, která má na starosti výrobu, prodej a export.

Méně zboží do slev Emco minulý rok utržilo přes miliardu korun. Provozní zisk EBITDA však v porovnání s rokem 2014 klesl téměř o 25 milionů korun na necelých 40 milionů korun. „Mohlo za to i dokončení nové výrobní haly, pracovní týmy ještě nebyly kompletní a výrobní náklady šly mírně nahoru,“ vysvětluje Zdeněk Jahoda. Mezi další důvody patří to, že firma na českém trhu přestala prodávat těstoviny Panzani, to teď místo ní dělá Hamé. Náhradou je právě značka Barilla. Letos Jahoda očekává výrazné zlepšení. V plánu je EBITDA okolo 90 milionů. Emco teprve letos naplno spustilo linky pro bezlepkové produkty, na kterých spolupracuje s americkým partnerem Sam Mills. Vznikla tak firma Emco Sam Mills, v níž má český majitel majoritu. Tato firma prodává do USA a letos začala výrobky Emca dodávat do Německa nebo Španělska. Do konce roku prodá společný podnik bezlepkové produkty za 80 milionů korun. Příští rok bude také firma investovat 30 milionů korun do výroby ovesných vloček. Emco od letošního roku mění strategii. Ta byla doposud založená na prodeji velkého množství výrobků ve slevových akcích obchodních řetězců. „Všichni mluví o tom, že už nejde vše prodávat tímto způsobem, samozřejmě dál určitý podíl dáváme do slev, ale je to podstatně méně něž v předchozím roce,“ říká Jahoda, podle kterého si tento krok firma mohla dovolit díky silnému exportu. Emcu se také začalo dařit v Rusku, kde dlouho prodělávalo. Pomohla mu k tomu i odveta Ruska za západní sankce, která se dotkla dovozu potravin, a oslabení rublu, jež vedlo ke zdražení výrobků ze zahraničí. Pro Emco je ale výhodou, že má v zemi vlastní závod. „Proti minulému roku máme 40procentní nárůst prodeje a získáváme nové zákazníky, konečně jsme v zisku,“ říká Zdeněk Jahoda. Firmě se nově podařilo projít auditem u ruského Metra. Její výrobky bude tento obchodní řetězec prodávat pod vlastní privátní značkou. Díky tomu firma v Rusku rozšíří výrobu. Výši investice ale Jahoda zatím nechce komentovat. *** Předpokládám, že syn bude hlavní tváří podnikání, ale i obě dcery mají velký zájem o Emco a budou mít své podíly. Zdeněk Jahoda zakladatel a majitel společnosti Emco EMCO Zdeněk Jahoda založil společnost Emco v roce 1990. Firma vyrábí müsli, müsli sušenky, kukuřičné a celozrnné lupínky, ovesné kaše a cereální výrobky pro děti. Polovinu výrobků firma prodává na tuzemském trhu. Zbytek míří do zahraničí. Emco například vyrábí pro americký obchodní řetězec Walmart. 4 Firma vyrábí potraviny v celkem čtyřech závodech. Tři jsou v Česku (dva v Hrdlech na Litoměřicku a ve Vřescích u Tábora). Jeden je v Rusku. Včetně pražské centrály firma zaměstnává kolem 200 lidí. Graf HOSPODAŘENÍ FIRMY (v mil. Kč) Zdroj: Emco, HN Foto popis| Rodinná firma Zdeněk Jahoda (vpravo) plánuje předat svou firmu Emco dětem. Největší podíl získá syn Martin, který v ní pracuje jako marketingový ředitel. Foto autor| Foto: HN – Jan Mudra O autorovi| Kateřina Adamcová, mailto:[email protected]

MŮJ ÚSPĚCH? LIGA MISTRŮ Hospodářské noviny str. 10 Rozhovor Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Arend Oetker majitel společnosti Hero DĚDIC SLAVNÉHO JMÉNA AREND OETKER PATŘÍ PODLE SVÝCH SLOV K „CHUDŠÍ“ ČÁSTI RODINY. JEHO KONCERN HERO VYRÁBÍ MÜSLI TYČINKY NEBO MARMELÁDY. OVŠEM ZA SVŮJ NEJVĚTŠÍ PODNIKATELSKÝ ÚSPĚCH POVAŽUJE TO, ŽE BYL U ROZJEZDU FOTBALOVÉ LIGY MISTRŮ. Arend Oetker je významným německým podnikatelem. Zná se s řadou vlivných rodin, na nichž stojí ekonomika našich západních sousedů. Sám je ale nejsilněji spjat se švýcarskou potravinářskou společností Hero, kterou vlastní. Hero vyrábí džemy Schwartau, tyčinky Corny nebo třeba dětskou výživu u nás známou pod jménem Sunar. Oetker byl tento týden hostem Fóra Hospodářských novin (na snímcích vlevo) a bezprostředně po něm poskytl HN exkluzivní rozhovor. * HN: Jste nositelem slavného jména, zároveň s titulem Dr. Je každý v rodině Oetkerů doktor? Můj praděda byl Dr. Oetker, jsem čtvrtá generace. Značku Dr. Oetker vlastní mí bratranci, já ovládám jiný samostatný konglomerát – Hero, který se svými značkami působí i v Česku. Zároveň jsem aktivní v investici do vzdělávací skupiny Cognos. Tuto společnost vlastním se svým partnerem Ludwigem Freseniem. Sem patří i česká škola Bankovní institut vysoká škola. Jinak k vaší otázce: jsem doktorem politických a ekonomických věd. Moje dcera Marie je rovněž doktorka. Ano, titul doktor je v naší rodině častý. * HN: Jak často se dostanete do Česka? Tak asi dvakrát do roka, abych to tu trochu zkontroloval. * HN: Jak vlastně vypadá vaše zdejší podnikání? Daří se vám na českém trhu? Samozřejmě zde máme ambici růst. Máme jako privátně vlastněná společnost výhodu v tom, že nemusíme za každou cenu za všech podmínek tlačit na růst a ziskovost. Není jednoduché každý rok přidávat procenta do plusu. V Česku se nám to nicméně momentálně daří. Nevylučuji výhledově nějaké akvizice, ale budeme se snažit jít cestou organického růstu. Jinak v číslech celé skupiny je Česko a Slovensko relativně malým trhem. Zajímavé tady pro nás je to, že si vlastně jako na jediném trhu, kde působíme, zkoušíme, jaké to je, pracovat ve všech třech našich kategoriích – dětské výživě, müsli tyčinkách a džemech. Sbíráme tu zkušenosti, které budeme chtít opakovat i jinde. V Německu třeba nejsme na trhu s jídlem pro děti. Velmi silnou pozici tam má Hipp a nebude vůbec jednoduché mu konkurovat. * HN: V České republice je silným tématem maloobchodu vztah dodavatelů a obchodníků. Je cítit jisté pnutí mezi nimi. Jedním z argumentů je to, že obchodníci jsou většinou zahraniční řetězce a mimo jiné i proto se mohou k českým dodavatelům chovat macešsky. Jak to vnímáte? Tohle se děje všude a v každém byznysu. I v Německu řetězce Lidl, Kaufland a další přitvrzují. Není to něco specifického pro Česko. A jestli toto někdo tvrdí, je to absurdní. * HN: Jste aktivní ve vedení německého svazu průmyslu. Spojení německého a českého průmyslu je velmi silné. Mění se nějak za dobu, kdy tyto vazby sledujete?

Ano, jsem čestným viceprezidentem německého svazu průmyslu. A hned v počátku 90. let se německý kapitál do Česka vydal. U řady těch věcí jsem se nějakým způsobem pohyboval, měl jsem a stále mám přehled. Byl jsem například tehdy u toho s Carlem Hahnem, když Volkswagen kupoval Škodovku. V 90. letech se do Česka snažil dostat snad každý německý podnikatel. Byl to nový a zajímavý trh a ta spolupráce dodnes pokračuje. Také já jsem zde stále činný ještě jinak než skrze Hero. V roce 2001 Cognos přijal do svých řad Bankovní institut. * HN: Co je vlastně smyslem Cognosu a jaký prospěch z účasti v této skupině mají jednotlivé, zpravidla vysoké školy? Snažíme se propojovat různá místa v Německu, školy z Mnichova, Hamburku, Frankfurtu a tak dále. Školy spolu mohou úzce spolupracovat, sdílet některé postupy. Velmi se věnujeme rozvoji online kurzů, které se dají síťově sdílet. Kromě rozšiřování tohoto systému v Evropě se díváme i dál. Máme členy v New Yorku, v Šanghaji, přemýšlíme o dalších, v jednání je Sydney. Užitečné pro studenty a školy je to také v tom, že někde začnete na bakaláři a jinde můžete pokračovat na magisterském typu studia. * HN: Jste také známým sběratelem umění. Je nějaké umělecké dílo, po němž momentálně toužíte? To spíše moje žena. Ona o tom ví víc, ale mám pro to také jistou vášeň. Soustředíme se na německé a americké současné umění. Ve sbírce máme i některé české autory. Například Jiřího Koláře. Je spousta dalších kousků, které by se mi ve sbírce líbily, ale většinou jsou příliš drahé. * HN: Známá je rovněž kauza vašeho bratrance Richarda Oetkera. Ten byl v prosinci roku 1976 unesen a pachatelé za něj vymáhali výkupné. Po dvou dnech ho propustili. Jistý Dieter Zlof byl za tuto akci následně odsouzen k patnácti letům vězení. Jak vzpomínáte na dny kolem této události? Stále si pamatuji chlápka, který mi telefonoval a požadoval výkupné. Řekl jsem mu, že nejsem z té bohaté části rodiny, že jsem z té chudé. Ne, ale vážně. Bylo to strašné. Strašné časy pro celou rodinu. * HN: Viděl jste film Tanec s ďáblem, který tu situaci rekonstruuje? Neviděl. Bylo by to příliš bolestivé. * HN: Pojďme raději k byznysu. Jaká je dnes vaše role ve skupině Hero? Jsem stále majitelem, čestným předsedou. Můj syn Leopold je už ve vedení firmy, ale stále si ponechávám část rozhodování a hlasovacích práv pro důležité dění ve firmě. Exekutivě už se příliš nevěnuji. V tomto funguji v roli jakéhosi supervizora. * HN: Kterou kategorii z nabídky společnosti Hero považujete za nejperspektivnější? Jsou to müsli tyčinky Corny,což platí globálně i v Česku. Věříme, že tato kategorie bude silná i v budoucnu. Hodně jsme do ní investovali třeba v Rusku, které by mělo táhnout růst. I přes sankce, které ten trh teď limitují. * HN: Vypíchl jste müsli tyčinky. Konkurence, která působí na trhu dětské výživy, tvrdí, že velmi perspektivní je právě tato oblast. Vy si to nemyslíte? Výživa pro děti je naše druhá silná noha. Nemáme ale tuto kategorii globálně zatím tolik rozšířenou a nastavenou na růst. Například v Česku a v některých dalších zemích ta perspektiva ovšem platí. * HN: Vidíte nějakou novou kategorii výrobků nebo nový trh, kam by se Hero mohlo rozšířit? Loni jsme vstoupili na brazilský trh. Situace tam momentálně není dobrá, ať politická či ekonomická. Věříme ale dlouhodobému růstu. Co se kategorií týče, budeme se především zaměřovat na ty stávající. O nových segmentech, do nichž bychom se mohli pustit, momentálně příliš

nepřemýšlíme. * HN: Potravinářství je velmi regulovaný trh. Například se musíte čerstvě vypořádat s aktivitami Evropské unie, které se snaží o detailnější povinné značení výrobků. Bojujete s tím nějak? Zpracování potravin je z tohoto ohledu specifický obor. Je to nutné, nevnímáme to jako překážku. * HN: A vidíte nějaké překážky, které brání rozvoji potravinářství obecně? Největšími limity jsou pro nás politická rozhodnutí, která brání obchodu. Například již zmíněné ruské sankce. A vůbec politické a obecně ekonomické podmínky v zemích, v nichž působíme. To, co se děje na Ukrajině, v Brazílii, jsou velké potíže, které ovlivňují náš byznys. * HN: Snažíte se třeba nějak tlačit na změny v embargu na dovoz z Evropské unie do Ruska? Čekáte v této věci brzy nějaký vývoj? Můžeme se jako průmyslníci nějak vymezovat, ale je to věcí vlády. Musíme to nechat na předních politicích. Na nás je to, abychom na podobné potíže byli připraveni. Diverzifikací produktů, které vyrábíme, i zemí, v nichž působíme. Když má jedna oblast problém, musí to zachránit druhá. * HN: Dalším parametrem, který ovlivňuje byznys globálně působící firmy, jsou možné výkyvy měnových kurzů. Hero účtuje ve švýcarských francích. Jak velký problém bylo loňské umělé posílení franku? Velmi to bolelo. Přemýšleli jsme chvíli i o přechodu k euru, ale dlouhodobě nám pořád vychází lépe počítat ve francích. * HN: Potravináře může ovlivnit nabídka a ceny komodit na světových trzích. Jak s tímto rizikem pracujete? To nás ovlivňuje minimálně. Ropa a zdrojové suroviny pro naše výrobky jsou v poslední době cenově víceméně stabilní. Pro nás jsou velmi důležité obiloviny a jejich ceny teď také vypadají celkem dobře. * HN: Jaké jsou trendy potravinářství, na které firma, jako je ta vaše, musí reagovat? V oboru se mluví o příklonu lidí k prémiovějším produktům. Roste také poptávka po čerstvých, lokálně vyrobených potravinách. Poptávka lidí po zdravé, kvalitní výživě, která chutná, je pořád stejná. A vlastně se všemi svými produkty se pohybujeme v prémiovém segmentu, takže to neřešíme. A máme i některé speciální produkty, které mají lokální původ. Třeba i v Česku. * HN: Roste trh on-line nakupování jídla. Zrovna výrobky, jimž se věnuje Hero, se zdají být velmi vhodné pro on-line prodeje. Je to tak? Dětské jídlo je pro to vynikající. Dětské výživy kupují mladí lidé, mladé matky. A ty jsou zvyklé na on-line svět. Cítí se v něm pohodlně. Toho samozřejmě chceme využít a intenzivně na tom pracujeme. Na vyspělých evropských trzích to dokonce vidíme jako jeden z hlavních motorů našeho růstu. * HN: Vy jste zkušený muž a jste v kontaktu s mladými profesionály i se studenty. Vidíte nějaké rozdíly mezi generací vaší a těmi současnými? Mileniálové, jak se jim říká, jsou otevřenější než my, umějí si snadněji osvojovat nové věci. Podívejte se na můj papírový diář, kalendář, pořád ho používám. Co v něm není, se nestane. Tady v kapse mám i chytrý telefon, o kalendář v něm se stará moje sekretářka. Ten papírový je ale důležitější. Jinak jsou mladí neustále v pohybu. My starší se umíme posadit a poslechnout si třeba dobrou muziku nebo jen tak koukat do přírody. To většina mladých nedělá, nebo dokonce snad ani nedokáže. Možná by jim neuškodilo trochu se uklidnit, ale třeba ze mě hovoří jen starý muž.

* HN: Když tak někdy přemýšlíte, bilancujete, jaký je váš největší byznysový úspěch v životě? Fotbalová Liga mistrů. * Prosím? Stal jsem se šéfem organizace, která v 90. letech prodala marketingová práva na Ligu mistrů Evropské fotbalové asociaci UEFA. Adi Dassler z Adidasu založil s Klausem Hempelem agenturu na sportovní marketing ISL. Následně pan Hempel s Jürgenem Lenzem rozjeli její nástupnickou agenturu TEAM. Tu jsem se svým tehdejším švagrem finančně podpořil a stali jsme se partnery UEFA v rozjezdu projektu Ligy mistrů. Byli jsme partnery v prodeji televizních práv, reklamy, bannerů. Ukázalo se to jako dobrá investice. * HN: A jaké bylo vaše největší byznysové selhání? To, že se mi nepodařilo rozvinout cukrovinkový byznys, který jsme kdysi měli. Storck a další to dělali lépe a my to byli nuceni utlumit. Arend Oetker (77) Pravnuk vynálezce kypřicího prášku a zakladatele rodinného potravinářského impéria Dr. Oetker se narodil v německém Bielefeldu. Vystudoval podnikovou ekonomiku a hospodářské vědy na univerzitách v Hamburku, Berlíně a Kolíně. Jeho koncern Hero se sídlem ve švýcarském Lenzburgu loni utržil 1,3 miliardy švýcarských franků (v přepočtu 32 miliard korun), vydělal 72 milionů franků (1,8 miliardy korun). Meziročně šlo o mírný pokles způsobený hlavně posílením franku. Oetker je ženatý a má pět dětí. Byl jsem například tehdy u toho s Carlem Hahnem, když Volkswagen kupoval Škodovku. V 90. letech se do Česka snažil dostat snad každý německý podnikatel. Padesátiletá aktovka Arend Oetker je Němec. Jeho firma Hero řídí svůj globální byznys ze Švýcarska. Rozhovor po jeho vystoupení na Fóru Hospodářských novin, stejně jako debata v panelu Fóra probíhaly v angličtině. Oetker působí velmi světácky. Zasazuje se o podporu vzdělávání. Jako člen německé CDU i čestný viceprezident Svazu německého průmyslu podporuje také rozvoj vazeb průmyslu na politiku. O svém byznysu mluví spíš jen tak mimochodem. Jako by to, že jeho firma vstoupila na brazilský trh nebo měla starosti v Rusku, celkem nic neznamenalo. Na dotaz, čeho si cení jako svého největšího podnikatelského úspěchu, odpoví stroze: Liga mistrů. Že šlo o stovky milionů marek a že byl u zrodu nejúspěšnější sportovní soutěže Evropy posledních dekád, přispěl k podobě jejího loga či známé hymny, zní z jeho úst úplně samozřejmě. Aktovce, kterou nosí stále s sebou, je už padesát let. Vypadá… no jako by jí bylo padesát, možná i víc. Foto autor| Foto: HN –Lukáš Bíba O autorovi| Michal Šenk, mailto:[email protected]

Jídlo jako nové náboženství? Hospodářské noviny str. 8 Názory Julie Hrstková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Strava ve školních jídelnách začala být tak zdravá, že neobsahuje skoro nic. Nádavkem jsou malé porce, které sice děti uchrání před obezitou, nikoliv však před hladem. Samozřejmě, jde o jistou nadsázku, nicméně tento výsledek studie o stravování ve školních jídelnách, kterou vypracoval úřad hlavního hygienika ve spolupráci se Státním zdravotnickým ústavem, potvrdil, že se jídelny snaží vyhovět normám, ale že normy zřejmě nejsou takové, jaké by měly být. Třeba omezení tuku je správným trendem, jeho absence ovšem vede k tomu, že organismus nedokáže vstřebat vitaminy rozpustné v tucích. A ty pak zákonitě někde chybí.

Nutno dodat, že se jídelny snaží vyhovět normám, rodičům, dětem a také financím, jichž se nedostává. A že školní jídlo je občas také jediné teplé jídlo, které dítě má, takže díky za něj. Jenže ve chvíli, kdy se školní kuchař snaží lovit spoustu zajíců najednou, těžko vznikne něco jiného než paskvil. Základ dobrého stravování je jednoduchý. V podstatě platí: „všeho s mírou“. Něco takového se ovšem jen těžko dává do norem, případně do různých vyhlášek. V tomto duchu lze pochopit i snahu České středoškolské unie, které se na poslední chvíli podařilo přemluvit ministryní školství, aby z vyhlášky, jež zakazuje prodej „nezdravého“ jídla v automatech, vyjmula střední školy. Unie argumentovala tím, že je nesmysl, aby ze škol zmizely automaty, ale zůstaly tam jídelny, které také (někdy a někde) vaří nezdravě. Potraviny nelze jednoduše rozdělit na zdravé a nezdravé. Respektive – na tom, že kouření škodí zdraví, se shodnou zřejmě všichni. Stejně jako na tom, že konzumace drog zdraví neprospívá. Jenže – hranolky s kečupem jsou možná nezdravé, když je kdokoliv konzumuje denně, jednou za čas ale žádnou škodu nespáchají. To samé platí o cukru, jenž si novodobě vydobyl nálepku „bílý jed“. Tuk je pro organismus nezbytný, což ovšem neznamená, že je zdraví prospěšné denně pojídat půl kila bůčku. Zdravé a nezdravé potraviny se navíc mění v čase s každou novou lékařskou studií. Třeba margarín, rostlinný tuk, se v průběhu dějin stal nejprve všelékem na srdeční obtíže, aby byl posléze zatracen coby srdeční škůdce. Z jídla se postupem času stalo nové náboženství, kde spíš než o zdraví konzumenta jde o příjmy výrobců potravin. Stále platí, že v případě jídla jde nejvíc o to, kolik čeho budeme konzumovat – my a podle našeho vzoru i naše děti. Normy sice mohou zohlednit zdravý přístup k potravinám, všechno se ale do tabulek nevejde. Jistou volnost bychom měli školám nechat a vsadit na zdravý rozum těch, kteří jídlo připravují. Potraviny nelze jednoduše rozdělit na zdravé a nezdravé. Jde spíš o to, v jakém množství je konzumujeme. Foto popis| O autorovi| Julie Hrstková, mailto:[email protected]

chrudimskenoviny.cz Regionální pochoutky provoněly závodiště a našly mezi sebou MLS Pardubického kraje chrudimskenoviny.cz str. 0 Od sousedů red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2016

zpět Pardubice - Je libo cibulový bochník nebo hovězí rump steak? Vtomto duchu se vsobotu na závodišti neslo vyhlášení jubilejního 10. ročníku soutěže MLS Pardubického kraje. Regionální potraviny tu bojovaly o přízeň veřejnosti i odborné komise. Po náročném rozhodování byli vyhlášeni čtyři vítězové, jejichž výrobci převzali ceny od radního Pardubického kraje Václava Kroutila (ČSSD) a zástupců společnosti AGROVENKOV Václava Koblížka a Vladimíra Šabaty. Pardubice - Je libo cibulový bochník nebo hovězí rump steak? Vtomto duchu se vsobotu na závodišti neslo vyhlášení jubilejního 10. ročníku soutěže MLS Pardubického kraje. Regionální potraviny tu bojovaly o přízeň veřejnosti i odborné komise. Po náročném rozhodování byli vyhlášeni čtyři vítězové, jejichž výrobci převzali ceny od radního Pardubického kraje Václava Kroutila (ČSSD) a zástupců společnosti AGROVENKOV Václava Koblížka a Vladimíra Šabaty. „Musím říci, že to nebylo vůbec snadné hodnocení. Přesvědčili jsme se o tom, že spotřebitelé mohou mít jiný názor než odborná porota. Přece jen bylo do soutěže přihlášeno 119 výrobků a každý člověk má jiné chutě a preference. Ocenění by si zasloužilo mnoho výrobků, ale vítězové mohou být bohužel jen čtyři,“ konstatoval radní zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a

venkov Václav Kroutil. Přehled vítězů spotřebitelské soutěže: Vítěz v kategorii mlýnské, pekárenské a cukrářské výrobky: Kvasový bochník cibulový – výrobce Tomáš Kroulík (Naše dobrá pekárna) Vítěz vkategorii mléko a mléčné výrobky: Tradiční pomazánkové JALAPEŇO 150g – výrobce Choceňská mlékárna, s.r.o. Vítěz vkategorii maso a masné výrobky: Uzené hovězí RUMP STEAK – výrobce Josef Morávek,řeznictví a uzenářství Vítěz vkategorii výrobky zmedu a ostatní: Maková náplň 250g – výrobce Labeta, a.s.

URL| http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/o...-nasly-mezi-sebou-mls-pardubickeho-kraj

idnes.cz - blog Tenerife – ostrov věčného jara 2 8.9.2016 idnes.cz - blog str. 0 Šárka Rosová Váňová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Aneb pohled za oponu. Cesta za vytouženým cílem, s hodinu zpožděným letadlem, byla dramatická. Za deset bezbožných teroristů vydala malá Ema, co měla čítankově mámu, maso i mísu. Přesto stále nespokojena kopala zuřivě do našich sedaček. Za pět hodin letu jsem napočítala pětatřicetkrát “Emičko, nezlob”. Třiašedesátkrát ”Emisku, to se nedělá” a sedmapadesátkrát “Emulko, no tak nedělej to”. Veškerou volnou výchovou její matky shrnula před výstupem z letadla její starší sestra. “Emo, chovala ses jako debil. Mám tě už na týden dopředu plné zuby. Raději denně osmičku v práci, než tohle.” Sklidila kopanec do holeně a zpětně inkasovala bodyček do žeber. I já jsem horečnatě zapřemýšlela o radách v příručce “Jak uštědřit bolestivý úder, aby nezanechal stopy na těle” v zoufalé snaze pomoci a hajzlika ztrestat. Při výstupu z letadla pro nás přijel jen jeden bus, a ten první přeplněný se supěním odfuněl k letištní budově. Zbylí pasažéři zůstali stát na schodech přistavených k Boeingu 737. Místní tradiční vichr udělal z jejich vlasů během dvaceti minut číra, za která by se nemusel stydět nejeden punker. Starší dáma si libovala, že ušetřila za foukanou. Po odbavení zavazadel na nás čeká u východu zubící se Slovák s cedulkou ROSOVI. Jsem dojatá náklonností krajana. Přes slzy se snažím vnímat ceník za zájezdy, které si musíme zcela jistě objednat. Je jasné, že by nerad přišel o provizi. Čtyřicet euro je nejnižší taxa. Nejvíc mě zaujal ten, který jsme už kdysi absolvovali. Volně přeloženo “Vyběhnutí na sopku

s jazykem na vestě”. O pět euro podražil, ale zato z programu poznávacího zájezdu ubyl tradiční společný oběd. Místo něj budeme vypuštěni zdarma do města, kde se máme napást podle své vůle. To se nám nelíbí, máme rádi zvířata a tak volíme koupání s delfíny na lodi. Prý s možností focení. Doufám, že mi toho delfína na tu loď za deset euro za fotku alespoň donesou. Podáme si ploutve a on dostane makrelu na přilepšení. Musíme si zájezd co nejdříve zarezervovat, delfíni jdou na dračku. Co to je, pětačtyřicet na osobu. Konečně v hotelu! V recepci dostávám se starší dcerou welcome růži. Po donesení na pokoj vydrží nezvadnout zhruba dvě hodiny. Tedy déle než my. Ale gesto na uvítanou to je krásné. Z posledních sil vybalujeme a větráme zabedněný pokoj, který se proměnil v plynovou komoru s teplotou kolem padesátky. Krása! Tak zase tady. .. ostrov našich snů. Ten výhled z terasy na oceán se nikdy neokouká. Po výtečné večeři padáme do mdlob. Z ceny na účtu a z únavy. Zda se mi o průzračné vodě hotelového bazénu a ráno se probouzím nedočkavá, až mě obejme vlídná náruč vodního světa. Konečně k vodě ! Vybavená zpuchřelými plavkami, že kterých mi neustále všemi směry vylézají prsa a nepomáhá ani jejich omotáni leukoplastí, kterou sebou máme na otlaky, kráčím svůdně k bazénu. Unuděný mladičký plavčík je tak nádherný, že mám chuť začít se topit. Zatím nemám odvahu. Tak jen zkušeně předstírám křeč, dokud manžel zírá z balkónu hotelového apartmá směrem k oceánu. Plavčík mě přehlíží jak zaoceánsky parník vetchou bárku. Myslím, že právě můj drahý by byl nejvíce nadšený, kdyby se mi utonutí opravdu povedlo . Ušetřil by eura a nemusel by neustále poslouchat mé lamentace na téma "Moje bolavé koleno". Starší dcera je vegetariánka. Podle nás nejí vůbec a zapíjí to doušky ranní rosy. Občas se zahalí do měsíčního svitu. Tuhle jsem ji viděla spořádat hornickou porci špaget Bolognese. Při pohledu na její vystouplá žebra ji podezřívám, že si je nacpala za plavky. Já jsem měla k snídani suchý toast a zaručeně mám kilo navíc. Vedle mě se u bazénu usídlila rodinka. Gratuluji v duchu plážovému lehátku, jak bravurně nese stošedesát kilo těžké váhy španělské matky. Ta neustále bez kousání polyká jeden hamburger za druhým a zapíjí německým pivem. Konečně jsem, díky tomu, přišla na původ tetelícího se vzduchu nad jejím lehátkem. Její dvě kobylky jí neustále poskakují po břiše a z uvolněných plynů mě lehce pálí oči. Beru si tedy sluneční brýle, mažu se stolním olejem, žádnou padesátkou. Ať kámoši na Fejsbůku zhynou závistí, že jsem černá jako viks na boty. Mladší dcera se z nenadání táhle rozeštká a přibíhá na lehátko. Praskla ji nafukovací žába, se kterou skočila do vody. Starší to zlomyslně a nadšeně fotí. Celá rodina držíme pietní minutu ticha a na večer vyhlašuji tryznu. Nepomáhá to. Malá řve dál a druhý den musím koupit náhradu. Starší dcera se rozhodla jít si zaběhat. Vyběhla přes varování v 11,30 a přiběhla v těsném závěsu se dvěma Španěly ve 13,30, kdy teplota dosahuje ke třicítce. Její jazyk přilepený na vestě svědčil o tom, že měla co dělat, aby jim unikla. Odlepujeme ho limonádou a první co ze sebe vypraví je: “Nesnáším Španělské ptáčky.” To bude asi tím, že je vegetariánka. Každopádně, při podmanivé délce jejich žabích stehýnek, by neměla v šortkách, které ji ledva lížou hýždě, raději vůbec vybíhat z hotelu sama. Nadšeně líčí, kterak doběhla na farmu, kde byly moc krásné kravičky. Jsem rada, že utužuje příbuzenské vztahy. Večer je před námi a mně se podařilo vykouzlit báječnou večeři v kompletně vybavené hotelové kuchyni. Co na tom, že schází vařečky, které rozkradli nenechaví hosté. To Lečo z plechovky, které jsme dotáhli v potu tváře v kufru,

můžu zamíchat i lžící. Jediné co mě naštvalo je, že tady mají taky Lidl. A taky Lečo. Ale za eura a tudíž jsme ušetřili celé dvě koruny a to v přepočtu potěší. Maso na řízky jsme si dovezli taky. Při tom, jak se zachází na letišti se zavazadly, nemusela jsem je ani naklepávat. Maso jsem přilepila zevnitř na skořepinu potravinářskou fólií. Honem pospíchám. V místním baru dnes vystupuje senzační travesťák. Manžel stávkuje. Loni ho rozverný gay ztloukl kabelkou a vytáhl na pódium, kde musel potupně točit šňůrou korálů kolem krku. Poštvala jsem ho totiž na něj neb měl narozeniny a je zbytečně rezervovaný. Náš oblíbený číšník Jesus ho bohužel neprozřetelně varoval a tak zůstal na pokoji sám. Tady ne tak úplně. S příručkou “Jak zlikvidovat beze stopy zhúvěřilou ženu”. Karta se obrací. Letos gay ztřískal kabelkou anglicky hovořícího hosta u vedlejšího stolu. Starší dámu vytáhl na pódium a s průhledným trikem ji stříhá. Za hlavou ji schoval paruku a v rytmu písně Hair spray z ní bezostyšně odstřihuje pramen za pramenem. Dáma se křižuje a bledne. Vědí to všichni kromě ní. Jako by to nestačilo, v mžiku je u mě a během vteřiny mi na hlavě vykouzlí chochol hodný papouška Kakadu. Na své natupírované dílko vystříká půlku silně tužícího laku. Smějí se komplet všichni včetně personálu a ukazují si na mě. Lidská zlomyslnost je bezbřehá. Za chvíli mezi publikum přiletí kalhotky velikosti cirkusového stanu a elegantně přistanou na mém sandálku. Vadu mají zásadní. Na zadku hnědý flek neznámého původu. Štítivě je odhazují zpět na pódium. Travesťák si lije cosi do pusy a hodlá tím zapálit louče. Místo toho tekutinu polyká a potácí se. Bere do ruky kořalku a kompletně zlije veškeré osazenstvo baru. Na pokoj přicházím rozcuchaná a promočená a trochu smrdím. Rodina zděšeně zjišťuje, kdo mě přepadl. Bolí mě zase koleno, tak jdu spát. Zítra nás čeká večer s Elvisem. Tak přeci jen žije! Věděla jsem to celou dobu. Kde jinde než tady by se mohl skrývat? Je tu prostě nádherně. Už se nemůžu dočkat, až mi dá autogram. Na přání aktérů, byla změněna jejich jména a téměř vše se nezakládá na pravdě. Jen se nudím na dovolené a chtěla jsem vás rozesmát. V případě, že byste někdy v budoucnu rádi letěli s námi na Tenerife, neváhejte mě kontaktovat. V úctě vaše Šárka. (archiv) Autor: Šárka Rosová Váňová / čtvrtek 8.9.2016 13:44 / karma článku: 0.00 / přečteno: 0x Zvyšte článku karmu! Vstoupit do diskuse Šárka Rosová Váňová

URL| http://sarkavanova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=550435

iHNed.cz Tabulku návštěvnosti českých kin stále vede Tajný život mazlíčků, druhá je Eastwoodova novinka 13.9.2016

iHNed.cz str. 0

ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Již pět týdnů po sobě Češi do kina nejvíc chodí na animovaný rodinný film Tajný život mazlíčků. Na druhém místě do tabulky návštěvnosti vstoupila novinka Clinta Eastwooda nazvaná Sully. Třetí je mládeži nepřístupný animovaný film Buchty a klobásy. Lidé do tuzemských kin nejvíce chodí na komedii Tajný život mazlíčků. Americký animovaný snímek již popáté za sebou vede žebříček víkendové návštěvnosti. Úspěšná komedie o posledním víkendu v 66 kinech přilákala bezmála 13 500 diváků a její celkové tržby se blíží hranici 50 milionů korun. Vyplývá to z informací na webu Unie filmových distributorů. Na druhém místě do žebříčku vstoupil dramatický film režiséra Clinta Eastwooda nazvaný Sully: Zázrak na řece Hudson. Rekonstrukci události z ledna 2009, kdy kapitán Chesley "Sully" Sullenberger nouzově přistál s poškozeným letadlem na newyorské řece Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě, o víkendu v 91 kinech sledovalo téměř 12 tisíc diváků. Na třetím místě je stejně jako v minulém týdnu mládeži nepřístupný počítačem animovaný film Buchty a klobásy. Vulgární vyprávění o potravinách, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, za tři týdny vidělo více než 76 tisíc návštěvníků kin. Na čtvrtém místě skončila další novinka – americké drama Nerve: Hra o život. Snímek o nebezpečím skrytém v online hře o premiérovém víkendu v 72 kinech zhlédlo téměř 9500 lidí. Ze druhého na páté místo klesl snímek kombinující herce a postavy vytvořené počítačem Obr Dobr, natočený režisérem Stevenem Spielbergem podle stejnojmenné knižní předlohy Roalda Dahla. Za dva týdny zaznamenal necelých 32 500 návštěvníků. Z českých filmů jsou v první dvacítce čtyři snímky. Nejlépe se na 10. místě umístila komedie Zdeňka Trošky Strašidla, na 13. místě je nový film Zloději zelených koní, 18. se umístila krimi Taxi 121 a na 19. místě je komedie Sezn@mka. Tabulku návštěvnosti kin vede levný horor, propadák Ben Hur může prodělat až 100 milionů dolarů - čtěte ZDE Ve čtvrtek do tuzemských kin dorazí americký film Ve jménu krve, kde se Mel Gibson představuje v roli bývalého člena motocyklového gangu Hells Angel. Premiéru bude mít dále romantická komedie s Renée Zellwegerovou Dítě Bridget Jonesové, americký akční thriller Mechanik zabiják: Vzkříšení a hudební dokument Beatles: Eight Days a Week – The Touring Years. Do kin se také vrátí oscarový japonský animovaný snímek Cesta do fantazie. Na diváky čeká i trojice českých filmů – komedie Prázdniny v Provence s Vojtou Kotkem, Jakubem Prachařem a Kryštofem Hádkem v hlavních rolích, poslední film režiséra Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad a sportovní dokument FC Roma o problémech fotbalového týmu složeného převážně z romských hráčů. Tabulka nejnavštěvovanějších filmů v ČR včetně tržeb Pořadí Název filmu Víkendové tržby Víkendoví diváci Celkové tržby Celkem diváků

1. Tajný život mazlíčků 1 798 999 13 511 47 896 779 346 849 2. Sully: Zázrak na řece Hudson 1 682 656 11 695 1 682 656 11 695 3. Buchty a klobásy 1 386 752 9929 10 364 882 76 073 4. Nerve: Hra o život 1 253 940 9411 1 253 940 9583 5. Obr Dobr 1 170 120 8740 4 368 484 32 298 Zdroj: Unie filmových distributorů

URL| http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1...zlicku-sully-film-navstevnost-kin-cesko

INDEX LN Do LIpáNků foukat Dusík NEbuDEmE INDEX LN str. 50 Příběhy úspěšných Jaromír Hasoň Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět Milan Teplý, majitel, předseda představenstva a generální ředitel Madeta a. s. Madeta s 1500 zaměstnanci je synonymem pro značky, jako jsou Lipánek, Madeland, Jihočeská niva, Jihočeské mléko nebo Jihočeské máslo. Firmě, která staví na své tradici a příslušnosti právě k Jihočeskému kraji, se navzdory mlékárenské krizi daří doma, na arabských trzích a nově i v Číně. I proto může pokračovat v investicích a nyní rozšiřuje výrobní závod v Plané nad Lužnicí. S majitelem a šéfem Madety Milanem Teplým jsme mluvili i o tom, jak nekvalitní dovoz pomohl českým potravinám, a také o důvodech, proč se do oblíbených Lipánků nikdy nebude foukat dusík.

* Do Madety jste nastoupil v roce 1976, existují nějaké výrobky, které berete jako svou srdcovou záležitost? Ne, do toho se nenechám dokopat. Budou to třeba číst lidi z různých závodů a já nechci nikoho naštvat. Je tu každopádně zhruba šest vlajkových lodí, které pro nás mají nepředstavitelnou cenu, třeba Lipánek, Romadur, niva, máslo a další. A ty dnes Madetu utáhnou. Nechci tedy mluvit o výrobcích ani o tom, který mám radši a který ne. Pro mě je každopádně srdcovou záležitostí mlékárna v Řípci, kde se vyrábějí tavené sýry. Začínal jsem tam, dělal jsem tam diplomku, a to jsem samozřejmě ještě netušil, že se jednou zjevím tady v tom křesle. Řípec je mlékárna, ke které mám hodně citový vztah, znám tam dost lidí a myslím si, že za mnou dost šli. Původně jsem řípeckou mlékárnu oddělil od Plané a udělal jsem z ní samostatný závod. Povedlo se to, i když mě od toho všichni odrazovali. * Teď ovšem dostavujete nový moderní závod v Plané nad Lužnicí, kam se má výroba z Řípce přesunout. Nám se nakonec vždycky ukázalo, že je ekonomicky velmi prospěšné převést výroby z malých fabrik do jedné velké. To je i případ Plané, kam se přesune část mlékárenské výroby z Pelhřimova a celý Řípec. V Plané bude pracovat asi 500 lidí, budou tam nejnovější technologie na zpracování mléka a také nová sýrárna. Mléka je totiž na trhu moc, nikdo ho nechce a cena letí dolů, takže my se z něj snažíme vyrobit to, co můžeme uskladnit, hlavně sušené a UHT mléko. Také existují jedinečné sýry s několikaměsíční dobou zrání, na jejichž výrobu máme profesionály, a takové sýry chci v nové fabrice dělat. Víc už ale prozrazovat nebudu. * Rozšířená mlékárna je tedy jednou z investic, na kterých jste spolupracovali s bankou? Banka nám v této investici drží peníze. Spoléháme na ni a ona na nás. Teď je možná hloupé, co řeknu, ale dávám na první pocit a na lidi. Některé z nejvyššího vedení banky mám skutečně rád a se zdejší krajskou pobočkou jsem spokojený na sto procent. Vím, že ČSOB je velká a silná banka, zároveň je dnes určitě dravá, hbitá a rychlá. U konkurence už mi vadila určitá zkostnatělost. V další bance jsem viděl zase zdlouhavé procedury, než se k něčemu rozhoupala. Banka nám tedy v této investici drží rámec a teď se trošku zlobí, protože my ho ani moc nečerpáme. Je fakt, že finanční zdraví Madety je nyní mimořádné. Na to, že je za těch 40 let, co u Madety jsem, nejhorší mlékárenská krize, tak se držíme. Světlo na konci tunelu jsme našli i v Číně. Takže já ani do budoucna nevidím zase tak moc zlého. * Navíc se Češi začínají opět vracet k tradičním českým potravinám. Určitě ano. Když v Potravinářské komoře vznikla myšlenka, že české potraviny v obchodní síti podpoří vlajkou, nápisem Český výrobek a že se tomu dají nějaká pravidla hry, tak jsem prezidentovi komory Miroslavu Tomanovi řekl, že se asi zbláznil, že rozhoduje cena a ne, jestli tam dáme vlaječku. Strašně jsem se mýlil. Pomohlo tomu ale i několik dalších skutečností. Když se někomu do výrobku, který k nám doveze, dostane jed na krysy, tak to je samozřejmě za hranou, stejně jako když sem někdo dováží „čerstvé máslo“, u něhož se ukáže, že je víc než rok staré a pochází z nedotknutelných zásob armády. A pokud to máslo obsahuje ještě rybí tuk, tak to už je opravdu velký problém. I proto se spotřebitelský zájem víc obrátil na české výrobky. Dlužno říct, že v celé řadě případů mezi ně Madeta patří. A nás, české výrobce, tyto kauzy dokopaly k tomu, že si držíme svoji kvalitu a neobcházíme ji. * Jak se vám potom poslouchají názory, že německé potraviny jsou kvalitnější a levnější? Je to propaganda a není to pravda. Němci si nechávají potraviny hodně vyrábět od Poláků a dávají je do svých obalů. Do německého trhu jde tedy často stejné zboží jako na český trh. Dovoz je vždy kvalitativně horší, než když si vyrábíme potraviny sami doma. Jen se koukněte, jaké sem jde ovoce a zelenina. To je zcestovalé zboží, které už bylo v Portugalsku, ve Španělsku, potom přejelo do Vídně, tam dorazilo jako dvojkové, sem přijede jako čtyřkové a je zaplynované a zadusíkované. Já můžu jen garantovat to, co máme tady. Samozřejmě že jsou tendence vydělávat za každou cenu, když teď lidé hodně nakupují. Řetězce chtějí co nejlevnější výrobky s co nejdelší garancí. To

se samozřejmě udělat dá, třeba tak, že začnete do Lipánků foukat dusík. Ale podívejte se, mně se to v 67 letech nevyplatí. Jsem z mlékařské rodiny, a dokud tu budu, tak se to dělat nebude. * Vaše výrobky v cizině nikdy problém neměly? Naopak. My jsme sice exportní pouze čtvrtinou produkce, ale vyvážíme do zajímavých zemí. Vozíme do Jižní Ameriky, samozřejmě do států Evropské unie a na arabském trhu máme dokonce založenou společnost. Jsme v Libanonu, Jordánsku, Emirátech. Do arabských zemí dodáváme hlavně sušené mléko, bílé sýry a podobně. A jsme úspěšní. Jsme tam jednička na trhu. * Sušené mléko vyvážíte i do Číny? Sušené a UHT mléko. Těch sto milionů korun, na které jsme před nedávnem uzavřeli kontrakt, ale není částka, ze které bychom se posadili na zadek. Jde spíš o to, že jsme se na ten trh dostali tak rychle. Holandské i další firmy na tu příležitost čekají už čtvrtý rok. Kontrakt podepisoval primátor Pekingu a zásobovat tam můžeme zhruba 22 milionů lidí. Teď záleží hlavně na tom, jestli budou mít v Číně dostatečnou logistiku, aby mléko mělo potřebnou kvalitu. * Madetě se tedy navzdory mlékařské krizi daří a i budoucnost vidíte optimisticky. Co vás ve firmě stále drží a žene dopředu? Chlapi jsou někdy postižení, a když si vezmou něco do hlavy, tak to prostě udělají. Dnes po těch 40 letech ve firmě vidím, že nás v cizině už berou jako vážnou konkurenci. Navíc jsem přesvědčený, že Madeta může být veliký, významný regionální podnik, který přeroste republiku. Vše tomu nasvědčuje a uvidíme, jestli u toho ještě budu. Ale tři roky, tedy do sedmdesáti, to ještě vydržím. * Jak byste si představoval svůj odpočinek, jestli k němu někdy dojde? Prý jste hodně hrdý na českokrumlovské štoly, které Madetě patří. Co tedy třeba Krumlov? Ideální odpočinek si představuji na chalupě se psem. Českokrumlovské štoly nejsou můj rozmar. Madetě v nich zrály léta bochníky nivy, ale po vstupu do Unie tam začaly jezdit takzvaně odborné komise, o jejichž odbornosti se raději nebudu vyjadřovat. Ty konstatovaly, že se přírodní vápencové štoly pro potravinářské účely nedají používat. Tak jsme v areálu závodu postavili zrací sklepy, kde je filtrovaný vzduch, takže jsou na úrovni špičkových operačních sálů. Pikantní je, že je stavěli Francouzi a ti říkali, že doma ve Francii takové zrací prostory vůbec nemají, že v Krumlově je to přepych. Takže ta odborná komise asi rozhoduje pokaždé jinak. Každopádně ve starých štolách vznikly prostory, kde jsme navíc spojili ochutnávky našich sýrů s víny, pořádají se tam různé kulturní akce. Je tam úžasná pohoda, skvělá akustika a chceme to rozvíjet dál. Ano, štoly mě baví. *** Ondřej Mach, ředitel pobočky pro korporátní klientelu České Budějovice Madeta je tradiční česká mlékárenská značka, která je zde už víc než 110 let. Tím, co tato firma dělá a jaké značky vyrábí, je známá asi každému. Děti odmala jedí její Lipánky, dospělí si dopřávají třeba její sýry. Madeta je zároveň největší českou mlékárnou, která zpracuje 380 milionů litrů mléka ročně. Jde tedy o důležitého odběratele pro celé české zemědělství. I přes silný tlak řetězců na ceny a přes velkou konkurenci levných dovozů tato firma nikdy nejde jednoduchou cestou snižování kvality svých výrobků. Stále naopak na trh nové kvalitní výrobky přináší. Přestože jde o tradičně českou firmu, tak se jí daří prosazovat na zajímavých exportních trzích. Zároveň pečuje i o své značky a bojuje za ně v Evropské unii. Důkazem, že se Madetě daří, nejsou jen úspěchy v zahraničí, ale i rozšíření nového závodu v Plané nad Lužnicí, kde budou nejnovější technologie pro zpracování mléka i moderní zázemí pro 500 zaměstnanců. Jsem rád, že u této investice může naše banka být. Za nejdůležitější ve vztahu k tomuto partnerovi osobně považuji vzájemnou otevřenou komunikaci, díky níž naše spolupráce skvěle funguje. Více na http://www.csobpanorama.cz Foto autor| Foto: Vojtěch Resler

Jablonecký deník Devro kvůli úhynu ryb v Jilemnici preventivně omezilo výrobu Jablonecký deník str. 1 Titulní strana (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2016

zpět Jilemnice – Několik set ryb uhynulo v Jizerce u Jilemnice. Výrobce potravinářských střívek Devro kvůli tomu preventivně dočasně omezil výrobu. Informovala o tom vedoucí oddělení personalistky ve firmě Dominika Kožnarová. „Dodávky zboží ze skladů běží bez omezení,“ dodala. Krajská mluvčí hasičů Zdenka Štrauchová uvedla, že v pondělí večer uhynulo asi 700 ryb v úseku mezi Jilemnicí-Hrabačovem a Víchovou nad Jizerou. Hasiči odebrali vzorky vody, žádná další opatření ale neprováděli. „Voda byla jen trochu zakalená. Nebylo tam ale nic, co by se dalo zasypat, co by dělalo nějakou skvrnu,“ uvedla Štrauchová. Podle Kožnarové ryby uhynuly v sousedství jejich závodu. Pravý břeh Jizerky se přitom nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Vedení firmy prověřuje, zda příčinou znečištění nemůže být kontaminace vody v dešťové kanalizaci závodu. „Naše společnost si je vědoma své zodpovědnosti vůči životnímu prostředí. Proto jsme se okamžitě rozhodli omezit mokré provozy, než bude zcela vyloučena možnost kontaminace dešťové kanalizace, a poslali jsme naše odborníky, aby odebrali vzorky vody v místě možného znečištění,“ uvedl ředitel Devra Michal Štoček. Úhynem ryb se také zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Inspektoři ČIŽP věc na místě šetřili. Odebrali vzorky a případem se zabývají. Do jeho ukončení o příčině a původci znečištění nemůžeme sdělit více informací,“ řekla mluvčí inspekce Jana Jandová. Devro v letech 2008 až 2010 investovala 77 milionů korun do modernizace biologické čistírny odpadních vod sloužící jak k čištění komunálních splaškových vod z města Jilemnice, tak průmyslových odpadních vod výrobního závodu společnosti. Firma vyrábí umělá potravinářská střeva určená masným a drůbežářským podnikům, 94 procent jeho produkce míří do zahraničí. Firma zaměstnává přes 1000 lidí v Jilemnici a Slavkově u Brna. Foto popis| SPOLEČNOST Devro vyrábí v Jilemnici umělá potravinářská střeva určená masným a drůbežářským podnikům. Foto autor| Foto:čtk Region| Severní Čechy

jihlava.iDNES.cz Pijte české mléko, nabádají odborníci. Je však dražší, než z dovozu 8.9.2016

jihlava.iDNES.cz str. 0 Jihlava / Jihlava - zprávy iDNES.cz, Martin Vokáč Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Uplynulé dva roky cena mléka neustále klesala. Farmáři z Vysočiny byly nuceni prodávat část produkce pod výrobními náklady. Nyní se trend začíná obracet. Ministerstvo zemědělství i producenti se snaží, aby lidé kupovali české výrobky. Tyto snahy ovšem mohou při zdražení mléka přijít vniveč. Kilogram tvrdého eidamského sýru nabízí zahraniční mlékárny za 48 korun. Pro české výrobce je to tak neuvěřitelně nízká cena, že na ni nikdy nemohou dosáhnout.

„Když to přepočítám, znamená to nákup jednoho litru mléka za dvě koruny a padesát haléřů. Pak tomu nějak konkurujte,“ podivovala se na středečním zahájení Mlékárenských dnů v Přibyslavi Dana Černá, obchodní manažerka společnosti Interlacto vlastnící mlékárny v Jihlavě, Olešnici a Opočně. České mlékárenství prožívalo v uplynulých dvou letech hlubokou krizi. „Za posledních 26 měsíců výkupní ceny mléka soustavně klesaly. Zpracovatelé ho ještě v srpnu vykupovali za 6,10 koruny,“ poznamenal předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. I když byly v srpnu ceny mléka nejnižší za poslední roky, stále jsou násobně vyšší než v některých jiných zemích. „Mléko z rozvojovějších států bude pořád levnější než to české. Je proto třeba přesvědčit spotřebitele, aby upřednostňovali a kupovali domácí výrobky,“ pronesl na setkání dvaadvaceti mlékáren agrární analytik Petr Havel. Nejvíc se dováží z Německa. Němci české mléko ale nechtějí Výroba i spotřeba mléčných výrobků podle odborníků, kteří se sešli v Přibyslavi, v Česku postupně roste. Jenže ačkoliv by domácí mlékárny dokázaly zásobit celý trh, stále velký podíl zaujímá dovoz mléčných výrobků ze zahraničí. I když údajně bývají často méně kvalitní než ty české, koncový zákazník stále ve velké míře upřednostňuje před kvalitou cenu. Každý Čech v loňském roce zkonzumoval v průměru 243 kilogramů mléčných výrobků. Celých 43 procent jich však pocházelo z ciziny. „Na českém trhu je asi 51 procent sýrů a tvarohů z dovozu. Nejvíce se importují z Německa. Přitom Němci české mléko nechtějí, je tam neuplatnitelné. Náš trh je až příliš otevřený,“ zmínil Michal Němec z potravinářské komory. Apeloval přitom na ministerstvo zemědělství, aby více než investice do rozšiřování výroby podporovalo prodej domácích produktů. To si, alespoň podle slov zástupce náměstka Petra Jílka, situaci uvědomuje. „Evropská unie spustila záchranný balíček pro prvovýrobce, připravujeme podporu chovu dojnic a na příští rok máme nachystaných 400 milionů korun na investice do potravinářství. Chceme uvést i označení ‚Česká potravina‘, aby zákazník jasně poznal, které produkty jsou domácí výroby,“ prohlásil Jílek. Kromě toho ministerstvo zřídí i marketingový fond, pomocí něhož bude české potraviny propagovat. Trend se obrací. Ze zdražení se ale budou radovat jen farmáři Všechny stesky producentů mléka se podstatně dotýkají Vysočiny. Podle analýzy, kterou si nechal v létě kraj zpracovat, má největší rozsah zemědělství právě na Vysočině. Například se zde vypěstuje nejvíce brambor a pochází odtud také 18 procent v Česku vyrobeného mléka. „Neznám jiný obor, kde by byl producent po dva roky nucen prodávat čtvrtinu své produkce pod výrobními náklady,“ konstatoval krajský radní pro oblast zemědělství Zdeněk Chlád. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. Přitom, jak zmínil, právě zemědělci na Vysočině mají v několika ohledech situaci ztíženou. Jednou z nich je třeba fakt, že kraj je zásobárnou vody pro pětinu české populace, hlavně díky Želivské přehradě. „S tím jsou spojené investice do čistějšího zemědělství. I farmáři, kteří pečují o půdu, se musí přizpůsobit přísnějším normám. Od měst, která vodou zásobujeme a kvůli kterým musíme nákladná opatření činit, nemají přitom ani korunu,“ řekl Chlád. Podle Kopáčka se ovšem prvovýrobcům rýsují světlejší vyhlídky. Jak zdůraznil, dlouhá krize

pomalu končí, trend se v příštích letech obrátí. „Cena mléka opět postupně poroste a dostane se na normální úroveň. Nebude to ale nikterak rychlé, odhaduji to tak na jaře,“ pravil. Situace by se tak mohla zlepšit pro farmáře. Naopak mlékárny, které budou od nich mléko vykupovat dráž, to zvláště při zahraniční konkurenci až tak pozitivně nevidí. A dobrá zpráva to rozhodně nebude pro konečné spotřebitele, kterým by mohly mléčné výrobky v obchodech podražit.

URL| http://jihlava.idnes.cz/o-krizi-a-dovo...spx?c=A160908_2271746_jihlava-zpravy_mv

Jihlavský deník Česká biopotravina: Zvítězila moderní klasika – paštika Jihlavský deník str. 19 U nás doma (tz) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Bio Trhaná paštika z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov zabodovala v soutěži Praha, Jihlava – Z devíti desítek přihlášených výrobků do 15. ročníku soutěže Česká biopotravina vybrala porota pod vedením Pavla Maurera vítěze. Stala se jím Bio Trhaná paštika z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov. V kategorii Biopotraviny živočišného původu byl oceněn rovněž Biohermelín z ekofarmy Javorník. Vítězem kategorie Biopotraviny rostlinného původu se stal Hostětínský mošt jablko meruňka bio. Bio Kostní vývar, také z Biofarmy Sasov, jako inovativní výrobek pro české kuchaře s přehledem zvítězil v kategorii Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní. „Většina přihlášených biopotravin skvěle chutnala, což porotu v rámci senzorického testu samozřejmě potěšilo. Ale to je jen jedno z pěti kritérií, které ve svém součtu ovlivní konečný výsledek. Letos jsme zaznamenali výrazný nárůst kvality marketingových konceptů výrobků a také větší kreativitu v celkovém vzhledu a obalu. Vždyť člověk přece často nejdříve ‚nakupuje očima‘! Vizuální atraktivita bioproduktů nicméně nespočívá v tom, že mají křiklavé a nákladné obaly, ale že ctí poslání produktu, jeho obsah, chuť a pochopitelně i odpovědnost ke zbytečnému plýtvání surovinovými zdroji. To by mělo platit nejen o samotné kvalitě bioproduktu, ale i o formě, jakou je prezentován. To vše, pro mne osobně, splňuje letošní vítěz téměř ukázkově,“ zhodnotil předseda poroty Pavel Maurer. Letošní ročník soutěže nabídl široký sortiment výrobků. Mnohé z nich jsou na českém trhu úplnými novinkami. „Jsem opravdu mile překvapena šíří sortimentu nominovaných výrobků do soutěže. V porotě ‚České biopotraviny‘ mám tu čest sedět již několik let, ale takové množství zajímavých výrobků jsem ještě nikdy v soutěži nezaznamenala. V letošním ročníku bylo opravdu z čeho vybírat a bylo velmi těžké zvolit vítěze,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. SASOVŠTÍ NEJLEPŠÍ VE DVOU KATEGORIÍCH Nejlepší českou biopotravinou roku 2016 je zcela nový výrobek z Biofarmy Sasov u Jihlavy. Bio trhaná paštika z přeštíka je obdobou v zahraničí známých rilletů. Inspiruje se ovšem i v naší české kuchyni. Při mazání na chleba si mnohý gurmán vzpomene na domácí zavařovaná pečená masa. Trhaná paštika se vyrábí dlouhým pečením z masa přeštických černostrakatých prasat – jejich maso je tučnější, což právě receptura vyžaduje. Je to tedy další výrobek, který by mohl přispět k záchraně tohoto ohroženého původního českého plemene prasat. Druhým výrobkem sasovské biofarmy, který zabodoval, je Bio kostní vývar, který je tažený po tři dny z vybraných kostí skotu plemene aberdeen angus a sasovských přeštíků. „Záměrně do vývaru nepřidáváme ani sůl či koření, aby jej mohli kuchaři využít zcela dle svého uvážení do polévek a omáček. Novým trendem se stává dokonce i přímý konzum,“ upřesňuje Jiří Pykal z Biofarmy Sasov, která se v souladu s ekologickými principy snaží využít ze zvířete úplně vše, co je možné.

Kostní vývar je krásným příkladem sasovské filozofie „od rypáčku po ocas“. „Z ocenění mám opravdu radost, neboť v těchto výrobcích se propojuje západní i domácí tradice a také kvalita, kterou pomáhá tvořit špičkový kuchař. Oba výrobky totiž vznikly ve spolupráci se známým kuchařem a řezníkem Paulem Dayem z The Real Meat Society a obsahují suroviny, které pochází přímo z naší farmy. Myslím si, že bio certifikát by měl být u nejkvalitnějších výrobků dnes již samozřejmostí,“ říká Josef Sklenář, majitel Biofarmy Sasov. Hermelín v biokvalitě zraje nedaleko slovenských hranic. V ekofarmě Javorník – CZ ve Štítné nad Vláří jej ručně vyrábí z nestandardizovaného mléka z vlastní produkce v moderně vybavené faremní mlékárně. Za rok, kdy je výrobek na trhu, si získal řadu spokojených zákazníků nejen na Moravě, ale také v Praze. Dlouholeté zkušenosti s výrobou moštů v Bílých Karpatech zúročila Moštárna Hostětín. Porotu oslovil Hostětínský mošt jablko meruňka bio, k jehož výrobě se používají jablka z okolí zpracovny a meruňky z jižní Moravy. Oba druhy ovoce se lisují zvlášť a míchají se až následně v chuťově vyváženém poměru. „Příjemným překvapením v kategorii biovýrobků živočišného původu bylo velké množství vynikajících a chuťově i marketingově zajímavých produktů. Ostatně i proto se porota v letošním ročníku rozhodla tuto kategorii ještě dále rozdělit na výrobky mléčné a masné, protože porovnávání sýrů s paštikami, vývarem či burgrem by nebylo vůbec snadné. Příjemným překvapením pro mě osobně byla i raw produkce, nebo například kysané zelí od Miloše Kurky, které doposud na trhu vysloveně chybělo, či chutney z Ekostatku Vlkaneč,“ dodala Kateřina Urbánková, manažerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Nejpočetněji byla již tradičně zastoupena kategorie biovín, do které tuzemští výrobci přihlásil 49 vzorků. Jako nejlepší bylo oceněno Rulandské šedé – výběr z hroznů 2015 od Petra Marcinčáka z Mikulova. Rulandské šedé – jakostní víno odrůdové 2015 stejného vinaře se stalo i šampionem bílých vín. Nejlepší červené biovíno je Merlot – výběr z hroznů 2011 od Bohemia Canopus ze Starovic. Nejlepší kolekce se podle sommelierů, kteří se sešli 19. 8. v Národním vinařském centru ve Valticích, povedla sestavit ve Vinařství Jaroslava Drmoly v Bavorech. ŽITNÉ BIOPIVO Z BOHEMIA REGENTU Mezi hodnocenými biopotravinami se však neztratily ani výrobky vyráběné ve velkých sériích. Například Tvarohový dezert s jogurtem – Vanilkový, který vyrábí František Pešička z Petrovic u Sedlčan, je dostupný v supermarketu Billa pod privátní značkou Naše bio. Čechy také jistě potěší i žitné biopivo z třeboňského pivovaru Bohemia Regent. Pozornosti neunikla ani novinka na trhu – Ghítela z Vysokého Mýta. Sladká arašídová pomazánka, jejíž podstatnou složku tvoří přepuštěné biomáslo z tuzemské produkce, nabízí alternativu všem, kdo chtějí mlsat bez palmového tuku. Soutěž Česká biopotravina každoročně organizuje PROBIO Svaz ekologických zemědělců a hodnocení potravin probíhá v prostorách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), jejíž zástupci jsou členy hodnoticí komise. Záštitu nad soutěží drží ministr zemědělství Marián Jurečka a ředitel SZPI Martin Klanica. Slavnostní předání ocenění vítězům se uskuteční 10. září 2016 ve Štítné nad Vláří u příležitosti Dne otevřených faremních vrat u Nejlepšího sedláka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců 2016 – na ekofarmě Javorník. Foto popis| SASOVSKÁ FARMA. Farma v jihlavské městské části Sasov uspěla v soutěži hned se dvěma výrobky. Foto autor| Foto: archiv soutěže Region| Vysočina

KOKTEJL Unikátní jeseteři 31.8.2016 KOKTEJL str. 50 Martin Dlouhý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Patrně nenajdeme v České republice jiné místo, které by mělo tak pestrou rybářskou historii, jako jsou jižní Čechy. Od časů rybníkáře Matěje Krčina uplynula dlouhá doba, ale rybářská tradice zůstala. A dokonce postupuje úspěšně kupředu. Jeseter je mimořádně krásná a zajímavá ryba s velkým hospodářským využitím, která si jistě zaslouží naši pozornost a ochranu, aby byla zachována i pro další generace. Jedná se o velmi starobylý druh, který od druhohor za 80 milionů let své existence nedoznal významných změn a stále si proti ostatním rybám zachovává nestandardní tvar těla. Výrazným znakem je jeseteří rypec a ústa na spodní straně těla. Bohužel jeho populace v našich řekách klesá, což by ale mohly změnit projekty odborníků z Genetického rybářského centra při Fakultě rybářství a ochrany vod JU ve Vodňanech. Jednou z hlavních náplní jejich práce je uchování genetických zdrojů stávajících plemen a populací ryb a jejich ochrana. V současné době kromě jeseterů, u kterých zaznamenávají velké úspěchy, udržují genetické zdroje patnácti plemen a linií kapra obecného, jedenácti linií lína obecného a dvě linie sumce velkého včetně jeho albinotické formy. „Jedním z našich cílů je hledat nové a efektivnější metody chovu vybraných perspektivních akvakulturních druhů jeseterů s využitím netradičních technologií," říká technik Genetického rybářského centra Martin Kahanec, který se o jesetery stará. První experimenty s jesetery prováděli vodňanští odborníci ještě na zahraničních pracovištích a laboratořích ve Francii, USA a Číně. Od roku 2001 se začalo s vytvářením vlastní kolekce jeseterovitých ryb v Genetickém rybářském centru Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. VZÁCNÁ KOLEKCE Prvními získanými druhy byli jeseter ruský a jeseter malý. Od roku 2002 až do současnosti se vodňanským podařilo získat unikátní a druhově nejpestřejší jeseteří chov ve střední Evropě, čítající jedenáct druhů. Jsou to jeseter ruský, malý a jeho albinotická forma, sibiřský, hvězdnatý, ostrorypý, krátkorypý, bílý, hladký, jadranský (který je endemitem příbřežních oblastí Jaderského moře a řek, které do něj ústí), vyza velká a veslonos americký. Rozhodně je potřeba zmínit velký úspěch, kterým je získání chovu jesetera krátkorypého. Ten je od roku 1975 zařazen do přílohy CITES I, která obsahuje živočišné a rostlinné druhy bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán (zákaz dovozu a vývozu) a je povolován jen výjimečně. Návazným úspěchem z roku 2014 je též dovoz jedné várky oplozených jiker tohoto vzácného druhu pro zvýšení vnitrodruhové variability. „Naším cílem je snaha o další rozšiřování kolekce chrupavčitých ryb žijících ve Vodňanech, které zde chováme z několika důvodů. Jedním z nich je existence živé banky vzorků pro srovnávací cytogenetický, molekulárně genetický a reprodukčně fyziologický výzkum chrupavčitých ryb anebo možnost sledování vztahů mezi úrovní ploidie (homologních sad chromozomů v živé buňce), velikostí genomu a buněk u modelových polyploidních ryb s cytologickými dopady na jejich ochranu a chov," vysvětluje účel chovu jeseterů ve Vodňanech Martin Kahanec. PŘÁTELSKÝ KAVIÁR Jeseteři jsou ryby vyhlášené a známé kvůli produkci jednoho z nejdražších pokrmů světa - kaviáru. Bohužel právě kaviár je jednou z příčin, proč tyto ryby mizí. Doposud se kaviár pro potravinářský průmysl získával způsobem, který byl pro rybu fatální. Při dosažení věku, kdy se dal získat, byla ryba zabita a jikry z ní vyjmuty. Podle druhu jesetera je věk zralosti 5-25 let, to vysvětluje i vysokou cenu kaviáru na trhu. Ve Vodňanech se ale podařilo vymyslet nový, méně drastický způsob získávání kaviáru, aniž by se ryba musela usmrtit. Vznikl tak „kaviár přátelský k jeseterům". K jeho výrobě na fakultě používají jesetery sibiřské a jesetery malé. Jikry se z jikernačky získávají velmi šetrnou metodou jako při umělém výtěru a následovně se pomocí speciální technologie, založené na fyzikálním procesu a využití kuchyňské soli, přeměňují na prvotřídní kulinářský produkt. „Kaviár děláme nějaké tři, čtyři roky, produkuje se zpravidla z jara a v červnu, zájem o něj průběžně roste. Vysvětlujeme si to hlavně tím, že lidé hodně slyší na fakt, že tato výroba nekončí smrtí ryby. Každopádně fakulta není produkční podnik, ale výzkumné a vzdělávací zařízení. Výroba není náš cíl, my jsme rádi, že jsme splnili vědeckovýzkumnou roli a pomáháme těmto druhům v přežití," vysvětluje Václav Nebeský z Fakulty rybářství a ochrany vod JU.

OCHRANA EXTREMNĚ VZÁCNÝCH Za rok na fakultě vyrobí přibližně 15-20 kilogramů kaviáru, ale jakým způsobem celý akt probíhá, ví jen několik zasvěcených odborníků, celý proces je přísně tajen. Důvodem je úřední šiml. Fakulta má zaregistrovanou ochrannou známku na Sturgeon friendly caviar (kaviár přátelský k jeseterům), ale není patentována technologie výroby z důvodu potencionální krádeže. Podstatou patentu je zveřejnění postupu a následující potřeba platit ochranu. Tu by fakulta zvládla zafinancovat na státní a možná i na evropské úrovni. Ale už by nepokryla zbytek světa. Navíc nemá možnost hlídat, jestli podle jejich patentu někdo někde na světě kaviár nedělá. Technologie je tedy tajena podobně, jako si své receptury tají firmy Jan Becher nebo Coca-Cola, což je pro fakultu jednodušší cesta ochrany. Mnohé čtenáře jistě napadne otázka, proč v rámci ochrany jeseterů zdarma technologii nezveřejnit a potencionálně tak zamezit zabíjení těchto ryb ve velkochovech i v přírodě. Na to odpovídá jeden ze spoluautorů technologie Otomar Linhart: „Máte naprostou pravdu, že nejvhodnější způsob bude zveřejnit naši technologii a tím potencionálně do budoucna omezit zabíjení jeseterovitých ryb ve světě. Určitě tak budeme chtít v blízkém budoucnu učinit, a to s ohledem na náš intenzivní výzkum v centru výzkumu CENAKVA, který chceme více rozšířit na znalosti fyziologických změn v jikře jeseterů, o kterých se takřka nic neví". NÁVRAT DO PŘÍRODY Své poznatky se odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod JU snaží využít i v praxi, zejména k záchraně volně žijících vzácných druhů. Aktivně se podíleli na záchraně veslonose amerického v USA a jesetera čínského v Číně. Neustále rozvíjejí spolupráci s ostatními chovateli po celém světě. Udržují velmi dobré vztahy s jinými laboratořemi, zahraničními fakultami a institucemi, zabývajícími se tématikou ochrany a biologie jeseterovitých ryb. Na své akademické půdě školí v rámci chovu jeseterů několik zahraničních doktorandů, u kterých jsou předpoklady, že po návratu do jejich rodné země budou moci využít získané znalosti a zkušenosti v praxi. V budoucnu by chtěli přispět k reintrodukci jesetera malého na území ČR znovuvypuštěním jeseterů do řek Morava a Dyje. Tato akce by mohla začít v příštím roce a potrvá minimálně tři až čtyři roky. 9 *** Dosud se kaviár pro potravinářský průmysl získával způsobem, který byl pro rybu fatální K VĚCI: OTOMAR LINHART Děkan FROV JU a ředitel výzkumného centra CENAKVA Fakulta rybářství a ochrany vod JU plní roli centra vědeckých, vzdělávacích a servisních činností v oboru rybářství a ochrany vod v České republice, ale i v Evropě. Posláním fakulty je POMOCI MULTIOBOROVÉHO PŘÍSTUPU V RÁMCI SVÉHO VÝZKUMNÉHO CENTRA CENAKVA, na základě rostoucího know-how řešitelského mezinárodního týmu, jeho unikátního instrumentálního a experimentálního zázemí, které máme ve Vodňanech, Českých Budějovicích a Nových Hradech a při intenzivní spolupráci s výzkumnou i aplikační sférou V ČR I VE SVĚTĚ VÝZNAMNĚ PŘISPĚT K POZNÁNÍ V OBLASTI SLADKOVODNÍ AKVAKULTURY A OCHRANY VOD, zlepšení kvality vody a vodního prostředí, uchování biodiverzity a rozvoji sladkovodní akvakultury pro maximální produkci kvalitních potravin pro devět miliard lidí s minimální spotřebou vody a energie a minimální produkcí odpadních látek. Chceme . porozumět procesům I probíhajícím ve sladkovodních ekosystémech a jejich závažnosti z hlediska zachování biodiverzity, ochrany vodního prostředí, ale i OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ PRO DALŠÍ ŽIVOT A ČINNOST ČLOVĚKA. Ve Vodňanech mají unikátní a druhově nejpestřejší jeseteří chov ve střední Evropě PROJEKT rak Jeseteři a další sladkovodní ryby NEJSOU JEDINÝM ZAMĚŘENÍM FAKULTY RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD JU. V rámci terénních prací se též provádí monitoring původních a nepůvodních druhů raka na území ČR, záchranné přesuny a vysazování raka říčního na nové lokality. Kromě tradičních výzkumů týkající se raků se nyní na fakultě objevil jeden nestandardní, VYUŽÍVÁNÍ

RAKŮ JAKO DETEKTORŮ ČISTOTY VODY. Celý systém je založen na racích, kteří jsou citliví na změnu kvality vody. Základní hlídací skupinu má tvořit pět raků a dalších pět bude vyčkávat v záloze. Každý rak bude mít na těle připevněné dvoucentimetrové čidlo hlídající jeho srdeční tep. V PŘÍPADĚ JAKÉKOLIV ZMĚNY z důvodu stresu ze zhoršené kvality vody se okamžitě přistoupí k chemickým testům. Tento systém se nyní bude experimentálně zkoušet v pivovaru v Protivíne. Foto popis| Před budovou fakulty stojí Girardova turbína, která se nejvíce používala na počátku průmyslové revoluce. Foto popis| Unikátní albinotická verze jesetera malého. Foto popis| Odlepkování jiker za pomoci mléka. Foto popis| Jeseteří potěr. Foto popis| Sítě nad vodou brání rybožravým ptákům působit škody na stavech jeseteřích populacích ve Vodňanech.

kolinsky.denik.cz V sobotu se odehraje další Česká bašta kolinsky.denik.cz str. 0 Moje Kolínsko Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Kolín – Akce pro milovníky jídla a pití se odehraje již počtvrté v sobotu 10. září. "Pořadatelé zvolili již při prvním ročníku filozofii prezentaci českých výrobků a českých výrobců. Na své si přijdou nejen chuťové buňky, ale nebudou chybět ani soutěže a kulturní program. „Zkrátka, užijí si zde celé rodiny, děti, rodiče, prarodiče a sem tam i žlučníky. A to vše pod příhodným oficiálním názvem Česká bašta," zve organizátor Jiří Linka. Budete moci ochutnat vynikající české řeznické a uzenářské výrobky vyhlášených řezníků a uzenářů. A kdo zrovna nezapíjí maso plnotučným mlékem, může tak činit skvělým českým pivem z českých pivovarů. Osloveni byli věhlasní maso hráči na českém hřišti a malé a střední pivovary, co dělají čest českému rezavému zlatu. Nebudou chybět ani pochutiny cukrářské, pekařské, víno české i moravské a spousta dalšího. Začíná se v deset hodin dopoledne, ve dvanáct na všechny čeká polední pohádka Divadélka Kůzle, nebudou chybět ani soutěže a večer tanec. „O hudební doprovod k němu se postará swing orchestr Ježkovy stopy. Zpívat budou sestry Ježkovy. Celý den vám svým průvodním slovem zpříjemní Václav Žmolík," dodává organizátor."

URL| http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region...dehraje-dalsi-ceska-basta-20160909.html

Konstrukce Správná izolace, vhodná teplota, nezávadný materiál. Jaké normy musejí splňovat chladírny a mrazírny? 9.9.2016

Konstrukce str. 96 Příloha - Halové a střešní konstrukce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Chladírny a mrazírny mají v potravinářském průmyslu nezastupitelné místo. Hrají významnou úlohu mezičlánku mezi výrobou a spotřebou potravin a jsou určeny především k jejich skladování. Proto jsou na ně kladeny přísné nároky co do hygieny, zařízení a tepelně-izolačních vlastností. Jedině tak lze totiž zachovat kvalitu a zdravotní bezpečnost uskladněných výrobků. Pojďme se společně podívat na důležité normy, které se k nim vážou. VHODNĚ ZVOLENÁ IZOLACE ZABRÁNÍ TEPELNÝM ZTRÁTÁM Již celých 23 let platí v tuzemsku norma ČSN 14 8102, která je jedním z nejzákladnějších legislativních kamenů pro oblast chladírenství a mrazírenství. Vešla v účinnost v dubnu 1993 a definuje podmínky konstrukčního řešení tepelné izolace těchto prostor. Právě vhodně zvolená a nainstalovaná tepelná izolace je pro chod chladíren a mrazíren nezbytná, protože udržuje správnou hladinu teploty, která je pro udržení kvality potravinářských produktů stěžejní. V opačném případě, pokud je izolace neadekvátní či neodborně namontovaná, dochází k tepelným ztrátám. V Česku také stále platí norma, která vznikla před rokem 1989. Ta však podle odborníků obsahuje řadu chybných nařízení, kterými se chladírny a mrazírny dodnes mylně řídí. „Podle této normy je například potřeba umístit nejsilnější tepelnou izolaci do stropu. Ve skutečnosti však chlad uniká podlahou. Proto dnes mnoho provozovatelů do podlah žádnou izolaci nedává, anebo používá polystyren, který nemá tak dobré izolační vlastnosti jako třeba sendvičové panely z polyuretanové pěny, kterou lze použít též jako stěnovou či stropní izolaci,“ vysvětluje Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, předního tuzemského výrobce chladírenské a mrazírenské techniky. Stěny chladíren a mrazíren se nejčastěji vyrábí z polyuretanových (PUR) a polyisokianurátových (PIR) panelů, které mají výborné izolační vlastnosti. Jejich objemová hmotnost se pohybuje v rozmezí 38 až 45 kg/m3. PIR izolace mají nižší tepelnou vodivost než PUR materiály. „Velmi důležitá je parotěsnost, která výrazně ovlivňuje energetickou spotřebu chladíren a mrazíren. Dělící příčky jsou proto vyplňovány materiály z minerálů,“ doplňuje Píša. PROSTORY BY MĚLY ZAJISTIT REGULOVANÝ TEPLOTNÍ REŽIM Mrazírny a chladírny musejí splňovat rovněž hygienická opatření, která jsou v potravinářském sektoru obzvlášť přísná. Je totiž potřeba zachovat zdravotní nezávadnost potravin, jež se odráží především v teplotě skladování. Provozovatelé by tak měli zajistit, aby byl k dispozici adekvátní řízený teplotní režim, který jednotlivé druhy potravin vyžadují. Ten se liší v závislosti na druhu skladovaného zboží, a to i v rámci jednoho typu produktu, jak to platí například u masa. Zatímco při chlazení nesmí teplota čerstvého masa přesáhnout 7 °C, drůbeží maso vyžaduje teplotu maximálně 4 °C. Mleté maso se zase uchovává do teploty 2 °C. Ideální mikroklima pro skladování zmrazeného masa představuje teplota do -12 °C, u zvěřiny a ryb je to -30 až -35 °C. Pro mléčné výrobky je optimální teplota 2 až 8 °C, pro skladování ovoce a zeleniny by se měly využívat chladící prostory s teplotou 6 až 10 °C, v případě mrazíren pak teploty v rozmezí -18 až -23 °C. To doporučuje například norma ČSN EN 12831. Některé potraviny vyžadují také takzvané šokové zmražení či zchlazení, které více definuje vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby z roku 2004. Týká se nejčastěji zchlazení uvařených pokrmů na teplotu maximálně 3 °C do 90 minut od zhotovení, respektive v případě zmrazení na teplotu -18 °C do 240 minut, čímž se eliminuje kontaminace škodlivým prostředím a množení mikroorganismů. MATERIÁL ZAŘÍZENÍ MUSÍ ODOLAT KOROZI V případě, že přípravna nebo bourárna masa či jiná úpravna potravin živočišného původu probíhá v místě mrazíren a chladíren, je potřeba, aby byl povrch stěn omyvatelný alespoň do výše uskladnění zboží. Omyvatelné a dezinfikovatelné by však měly být i ostatní povrchy, jako jsou podlahy a stropy. Ty by měly být navíc konstruované tak, aby udržovaly požadovanou vlhkost, ale zároveň byly dostatečně ventilovány a odváděly kondenzát vody. „Zařízení musí být též vybaveno spolehlivými přístroji a čidly pro měření, kontrolu a regulaci požadovaných podmínek a hodnot, jako jsou teploměry a vlhkoměry. Co se týče dalšího vybavení a zařízení, jako jsou kondenzační chladicí jednotky, výparníky, regály, dveřní a vratové systémy a další, to vše musí rovněž odpovídat hygienickým a provozním pravidlům. Zařízení by nemělo například nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost potravin, materiál musí být dostatečně odolný proti korozi a snadno čistitelný a dezinfikovatelný,“ uvádí Petr Píša. Jednotlivé druhy potravin musejí být zároveň uskladněny tak, aby nedocházelo k vzájemné kontaminaci a nedotýkaly se přímo stěn nebo země, pokud nejsou podloženy paletami. Důvodem je nutná cirkulace vzduchu. Mrazící a chladící prostory by proto měly

disponovat dostatečnou kapacitou, aby bylo možné potraviny oddělit a správně uchovat. Pro proudění vzduchu v chladírnách se využívají rekuperační jednotky. U mrazíren je naopak důležité dosáhnout co nejmenší výměny vzduchu. Pro odvod vody vzniklé kondenzací se využívají sušičky vzduchu. Ty se většinou zapínají, pokud v chladírnách dosáhne relativní vlhkost hodnoty 4 g vody na 1 kg vzduchu. U mrazíren je vzduch vysušován již při relativním objemu jednoho gramu vody na jeden kilogram vzduchu. Mezi zásadní chyby v plánování vzduchotechniky patří zejména používání nevhodných materiálů, které neodolávají vlhkosti. V důsledku toho pak koncové prvky začínají korodovat. Proto je nutné vybrat správný materiál a zároveň zajistit snadnou údržbu vzduchotechniky, která má přímý vliv na chod chladíren a mrazíren a i na kvalitu skladovaných produktů. V neposlední řadě by u vchodu do mrazírny a chladírny měla být k dispozici možnost řádně si očistit obuv, aby se nečistoty nezanášely dovnitř. Appropriate Insulation, Suitable Temperature, Sound Material. What Regulations Do Cold Storage Rooms and Freezer Rooms Have to Comply with? Cold storage rooms and freezer rooms are irreplaceable in food industry. They play an important role of an interlink between production and consumption of food and they are intended mostly for storing food. Therefore, strict requirements are imposed upon them in terms of hygiene, equipment and thermal insulation properties. That is the only way how to preserve quality and health safety of the stored products. Lets have a look at important regulations applying to them. Foto popis| Relativní vlhkost v chladírně v závislosti na teplotě exteriéru (teplota mimo chladírnu) a interiéru (teplota v chladírně). O autorovi| FRIGOMONT a. s. http://www.frigomont.cz

krajskelisty.cz Litoměřickému výstavišti vládne až do soboty tradiční Zahrada Čech krajskelisty.cz str. 0 Ústecký kraj Adina Janovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Letos poprvé si můžete prohlédnout expozici Ústeckého kraje v pavilonu H, kde je mimo jiné vystaveno i křeslo legendárního Casanovy Až do 17. září mohou návštěvníci zavítat na litoměřické výstaviště na tradiční Zahradu Čech. Kromě stánků s regionálními výrobky, květinami i dalšími potřebami pro dům a zahradu mohou letos poprvé navštívit i nový pavilon s expozicí Ústeckého kraje. Hned při zahájení výstavy bylo oceněno devětadvacet výrobků, které se utkaly o značku Regionální potravina Ústeckého kraje a Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje - Kraje Přemysla Oráče. Zahrada Čech je letos také zapojena do projektu Rodinné stříbro Ústeckého kraje. Certifikáty vítězům předali náměstkyně ministra zemědělství Viera Šedivá, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček se svým prvním náměstkem Stanislavem Rybákem, litoměřický starosta Ladislav Chlupáč a další významní hosté. O značky se letos ucházel rekordní počet výrobců. Celkem se přihlásilo 190 výrobců s 501 produkty. O loga se soutěžilo hned ve čtrnácti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 66 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. Všechny oceněné výrobky bylo tradičně možno zakoupit přímo na výstavišti. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a litoměřický biskup Jan Baxant Letošní jubilejní ročník, ale nabízí návštěvníkům i několik novinek. Jednou z hlavních je expozice Ústeckého kraje v pavilonu H. Právě tady totiž vrcholí oslavy 15 let vzniku krajů. V pavilonu najdete ukázky zajímavostí z celého kraje. Znovu je například k vidění křeslo legendárního Casanovy či

skleněná vitráž, na níž je vyobrazena Porta Bohemica a kterou loni obdivovali návštěvníci na milánském Expu. Nechybějí ani ochutnávky regionálních potravin a či výstava u příležitosti oslav 15 let. Pavilon Ústeckého kraje Ústecký kraj přizval do svého pavilonu i své střední školy, které se zaměřují právě na řemesla, potravinářskou výrobu či zemědělství. Hned první den výstavy měli také návštěvníci možnost poměřit své síly na veslovacích trenažérech s olympijským veslařem Václavem Chalupou. Regionální potravina Ústeckého kraje 2016: Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče: Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na mailto:[email protected].

URL| http://www.krajskelisty.cz/ustecky-kra...veno-i-kreslo-legendarniho-casanovy.htm

kurzy.cz Indexy spotřebitelských cen - inflace - srpen 2016 9.9.2016

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny klesly v srpnu proti červenci o 0,2 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v srpnu na 0,6 % z 0,5 % v červenci.... Spotřebitelské ceny klesly v srpnu proti červenci o 0,2 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v srpnu na 0,6 % z 0,5 % v červenci. Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byl způsoben především poklesem cen zeleniny o 8,4 % vlivem snížení zejména cen brambor o 25,8 % a plodové zeleniny o 9,1 %. Ceny ovoce klesly o 2,7 %, vajec o 7,9 %, ryb o 2,1 %, mouky o 4,3 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o 1,8 %. V oddíle odívání a obuv klesly ceny oděvů o 0,6 % a obuvi o 1,8 %. V oddíle ostatní zboží a služby ovlivnilo cenový pokles snížení cen výrobků a služeb pro osobní péči o 1,0 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák byly nižší ceny vína o 3,4 %. Na zvyšování cenové hladiny působil zejména růst cen v oddíle rekreace a kultura vlivem zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 1,3 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny čistého nájemného o 0,5 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny chleba o 1,1 %, těstovin o 6,6 %, vepřového masa o 1,7 %, mléka o 1,6 %, sýrů o 1,6 %, olejů a tuků o 2,4 %, citrusů o 6,6 %, cukru o 1,3 %, nealkoholických nápojů o 0,9 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,5 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,6 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v červenci. Ke zrychlení meziročního růstu cen došlo zejména v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde vzrostly ceny tabákových výrobků o 5,7 % (v červenci o 5,4 %) a alkoholických nápojů o 3,8 % (v červenci o 3,0 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se v srpnu u řady potravin projevilo zmírnění poklesu jejich cen. Ceny sýrů byly v srpnu nižší o 2,8 % (v červenci o 5,5 %), jogurtů o 6,4 % (v červenci o 10,4 %), másla o 3,3 % (v červenci o 7,9 %), ovoce o 2,9 % (v

červenci o 3,1 %). Výrazné zmírnění cenového růstu zaznamenaly ceny brambor, které byly v srpnu meziročně vyšší o 4,2 % (v červenci o 27,6 %). Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v srpnu i nadále největší vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Vliv na zvyšování měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny čistého nájemného o 2,0 %, vodného o 1,6 %, stočného o 5,3 %, elektřiny o 1,2 %, tepla o 1,1 %. V oddíle odívání a obuv se zvýšily ceny oděvů o 1,0 % a obuvi o 5,2 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 1,3 % a ceny ubytovacích služeb o 0,5 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny výrobků a služeb osobní péče o 1,1 % a ceny finančních služeb o 2,5 %. Na meziroční snižování cenové hladiny nadále působil pokles cen v oddíle doprava vlivem snížení cen pohonných hmot o 10,7 % (v červenci o 10,6 %). Pokles cen pokračoval, i když mírnějším tempem, v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 6,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 1,3 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,5 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 0,3 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v červenci 0,2 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce vzrostly ceny v Belgii (o 2,0 %) a ve Švédsku (o 1,1 %). Naopak ve dvanácti zemích EU ceny klesly, z toho nejvíce v Bulharsku a Chorvatsku (shodně o 1,1 %). Na Slovensku ceny klesly o 0,9 % (v červnu o 0,7 %). V Německu ceny vzrostly o 0,4 % (v červnu o 0,2 %). Podle předběžných výpočtů klesl v srpnu HICP v ČR meziměsíčně o 0,2 % a meziročně vzrostl o 0,6 % (v červenci o 0,5 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za srpen 2016 je 0,2 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) __________________ 1) HICP dosud neobsahuje imputované nájemné Poznámky: Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru, tel. 274052533, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení, tel. 274052138, e-mail: mailto:[email protected] Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce Navazující publikace: 012018-16 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita) a 012019-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita) Dokumenty na internetu: 012023-16 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny Termín zveřejnění další RI: 10. 10. 2016

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/407052-inde...potrebitelskych-cen-inflace-srpen-2016/

liberec.iDNES.cz Architekt navrhl novou Českou Lípu. Ke Crystalu chce přistavět divadlo 13.9.2016

liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy MAFRA, Tomáš Lánský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Architekt Miroslav Pavljuk, jehož stovky realizací zdobí celé Českolipsko, učinil revoluční krok. Obsáhlý soubor svých architektonických návrhů, které od základu mění tvář celé České Lípy a na nichž v posledních letech usilovně pracoval, velkoryse daroval městu. Mimo jiné v nich navrhuje přistavět ke kulturnímu domu Crystal nové moderní divadlo, do opraveného Jiráskova divadla umístit knihovnu nebo v budově bývalého pivovaru zřídit nákupní galerii. Vizionářské? Troufalé? Diskutabilní? To všechno jsou Pavljukovy návrhy, které redakci MF DNES představil. Co podle vás chybí dnešní České Lípě? Chybí tu ucelená koncepce města. Staví se tu tak, že jednotlivé celky spolu nesouvisí, město je rozkouskované. V centru se toho za komunismu hodně zbouralo, takže jsou tu nedostavěné proluky bez využití. S nimi se vůbec nepohnulo. Nemáme svého městského architekta, který by fundovaně připravoval rozvoj města a koordinoval výstavbu. Já vnímám jako velké pozitivum, že centrum České Lípy není s odpuštěním zasviněno nevzhlednými obchoďáky, tak jako Liberec... Já si myslím totéž, neboť obchoďáky do historického centra z mnoha důvodů nepatří. Pokud už k tomu má dojít, musí jít vždy o blokovou zástavbu, kdy v přízemí mohou být obchody a v patře třeba bydlení. A přesto navrhujete přestavbu zchátralého pivovaru na nákupní centrum. Je podle vás něco takového v Lípě třeba? Jistě, Česká Lípa potřebuje nákupní galerii s obchodníky s botami, módním textilem... To je sortiment, který musejí lidé jezdit kupovat do Liberce a jinam. Pivovar je dům, který je nevyužitý a obtížně využitelný, navíc na místě, kudy hodně lidí chodí a u městského okruhu, takže je to ideální místo. Jak si mám tu přestavbu představit? Zvenku je objekt památkově chráněn, takže změny by byly jen uvnitř. V nádvoří by vzniklo atrium s ochozy a prosklenou střechou, odtud by se vstupovalo do obchodů. Byla by tady i restaurace s minipivovarem. Zleva v místě hospodářského dvora by bylo dvoupodlažní parkoviště. U toho malý supermarket s potravinami. Na stavbě obchodních domů si vylámali zuby i renomovaní architekti, viz liberecká Plaza nebo Forum, které nebyly veřejností zcela přijaty a dnes jsou spíše ukázkou nerespektování tváře města. Nebojíte se stejné reakce od Českolipanů? Nebojím, pivovar je objekt, který tu již stojí a můj návrh tedy nijak nemění prostředí. Změna se odehrává uvnitř. Inspiroval jsem se v Děčíně, kde stejně rekonstruovali bývalý pivovar. Podobný projekt si žádá silného developera a do České Lípy se zatím kvůli malé kupní síle bojí jít i řetězec McDonald &*769;s. Je třeba si uvědomit, že kupní síla tu je, jen ty peníze lidé jezdí utrácet jinam. Česká Lípa má velkou spádovou oblast, řádově 80 tisíc lidí, což je malý Liberec. Předpokládám tudíž vznik 60 obchodů. Nákupní galerie potřebuje jako doplněk supermarket, aby to fungovalo. Tady v České

Lípě je navíc problém s monopolem Albertu, takže ceny potravin jsou tu vysoké. Příchod nového řetězce by ceny potravin mohl zlevnit. Vy ale navrhujete i další poměrně revoluční věci. Zastavme se u takového Škroupova náměstí, mnou překřtěným jako Škroupovo parkoviště. Vy byste odtud chtěl auta dostat. Kam? Na Škroupově náměstí si představuji plochu pro pobyt a relaxaci obyvatel: zeleň, promenáda, venkovní galerie, dětské hřiště a jako oživující prvek kolotoč. Kromě toho vznikne prostor pro pouliční divadlo či hudební produkce. Západní část bude vyhrazena pro zastřešenou celoroční tržnici pro konání farmářských či jiných trhů, ale v důstojnějším a estetičtějším prostředí než jsou stávající různorodé stánky. Auta odtamtud vystěhovávám do parkovacího domu na Jeřábkově náměstí. Na Jeřábkově náměstí je pouze zelená proluka po zbouraném domě. Vám by se tam líbil parkovací dům? Objekt by zapadl do stávající zástavby. Připomínal by dům, co tam před 20 lety stával. Parkovací dům by sloužil pouze rezidentům, co žijí v centru města, přízemí by bylo vyčleněno pro krátkodobé parkování návštěvníků. To by uvolnilo okolní ulice a hlavně Škroupovo náměstí. Vaším možná nejodvážnějším návrhem je jakási dostavba kulturního domu Crystal. Ten chce přitom město rekonstruovat. Vy přicházíte s jinou koncepcí. Proč? Crystal je sice technicky zastaralý, ale funkční. Už se v něm rekonstruovaly šatny, bar, kinosál,restaurace s kuchyní a jazzový klub, tak proč tohle všechno zase vybourávat? To není hospodárné. Crystal stačí pouze opravit. K němu navrhuji přistavět v proluce na nároží u Sokolské ulici nové divadlo. Je logické tyto dvě instituce spojit. Je to důstojné místo, má dopravní obslužnost, parkoviště. Podle vás potřebuje město nové divadlo? Ano, Jiráskovo divadlo je dožilé a dnes v podstatě nefunkční – špatná viditelnost i akustika, absence moderní divadelní techniky. Česká Lípa jako kulturní centrum potřebuje moderní důstojnou a plně funkční divadelní budovu. Nové divadlo umožní provozování všech žánrů od činohry přes operu, balet až třeba k muzikálu. Dobře, ale co potom s budovou Jiráskova divadla, když by tam nebylo divadlo? Tam navrhuji přestěhovat knihovnu. Po demolici balkónu v hledišti je navržena vestavba ocelové konstrukce patrové galerie s knižním fondem. Část půdorysu je využita jako víceúčelový sál s kapacitou 72 míst, vybavený audiovizuální technikou pro konání přednášek, besed, promítání cestopisů či filmů filmového klubu nebo konání komorních koncertů. Crystal je asi nejznámějším dílem libereckého Sialu a architekta Suchomela. Od úvodní studie do kolaudačního řízení v roce 1990 uběhlo šestnáct let, nebojíte se, že toto prokletí bude stíhat i vás? Je to možné. Ale na projekt a výstavbu stačí tři roky. Záleží jen na penězích. Dle cenových nabídek dodavatelů by nové divadlo stálo asi 150 miliónů, rekonstrukce Jiráskova divadla na knihovnu 40 a oprava kulturního domu Crystal asi 60 miliónů – zateplení a nová okna, vzduchotechnika, oprava interiérů chodeb, sálu, haly či šaten herců. To je dohromady 250 milionů, což je cena navrhované samotné přestavby kulturního domu. Navíc při téměř úplné demolici vnitřku je tady otázka nutnosti uzavření kulturního domu na dva roky. Vy ale vůbec jdete proti proudu. Jen co město zveřejnilo záměr zbudovat nové venkovní koupaliště u Kauflandu, přišel jste s protinávrhem, že lepší místo by bylo u sídliště Špičák. Mně se to u toho Kauflandu nelíbí. To místo je zatížené hlukem, zplodinami z aut a také tu má vzniknout propojení městských okruhů. Navíc je koupaliště nepřirozeně malé bez dalšího vybavení např. hřišti. Takové zařízení musí ale umožnit celodenní pobyt lidí. Já navrhuji velký volnočasový areál včetně koupaliště u sídliště Špičák. Hlavní předností je pěší dostupnost pro 60 procent obyvatel České Lípy. Ze sídlišť Špičák, Sever, Lada, Střelnice sem dorazíte pěšky za 15 minut bez nutnosti použít auto či MHD. Co kromě bazénů byste tam chtěl? Minigolf, pétanque, kuželník, dětské hřiště, hřiště pro volejbal, beach volejbal, nohejbal, saunu a vnitřní bazén s mořskou vodou. Chci z toho udělat relaxační zónu, kde můžete trávit celý den. V

areálu by byla různá sportoviště, tělocvičny, klubovny a ateliéry pro zájmovou činnost, dráhy pro jízdu na kole i malých dětí, minizoo, bobová dráha, lanové centrum a další atrakce. Pozemek je tak velký, že umožňuje postupný růst a přístavbu v čase. Na kolik by to přišlo? Podle nabídky firmy Berndorf Bäderbau by část koupaliště s plochou bazénů 1 600 metrů čtverenčích s tobogany a malým vnitřním bazénem a saunou stála 80 milionů. Dle odboru územního plánu by byla třeba změna územního plánu, ale na změnu územního plánu pro bazén u Kauflandu stačilo pět měsíců, výstavba trvá necelý rok, takže koupaliště pro 3 000 návštěvníků by mohlo být v provozu již v létě 2018. Který ze svých návrhů považujete za nejživotaschopnější? Netuším, vše je otázka politické vůle. Město má v investičním fondu 200 milionů, částka každý rok roste. Není problém cokoliv ufinancovat. Postavit třeba moderní divadlo na úrovni Plzeňského je záležitostí několika let. Přineslo by to nadregionální efekt a přispělo to k tomu, aby tu lidé chtěli dál žít. Já třeba spatřuji problém v tom, že populačně Česká Lípa nesmírně rychle ztrácí, z někdejších 42 tisíc obyvatel je dnes sotva 37 tisíc, což je trend, který se bude prohlubovat. Odliv lidí způsobí pokles cen nemovitostí, do města se začnou stěhovat slabší sociální skupiny, což ještě více rozevře nůžky mezi nimi a bohatými. Českolipská sídliště se velmi rychle mohou stát ghetty... Samozřejmě to je problém. Architekti můžou jen navrhovat, jak sídliště zkvalitnit. Sídliště v České Lípě jsou poplatná době svého vzniku, například největší Špičák je v podstatě jedno obří parkoviště. Potřebuje však celkovou regeneraci a ne jen další parkovací místa. Musí tam vzniknout podzemní parkoviště. Chci teď navrhnout vzorovou rekonstrukci jedné z ulic, kde by se střecha parkoviště využila pro zeleň a hřiště. Ne jen jako prostředí pro auta. Zajímá vás dění v krajích? Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy. K nejhodnotnějším stavbám České Lípy patří obchodní dům Uran, též z dílny libereckého Sialu. Čím to, že jej veřejnost nikdy nepřijala? Většina obyvatel nemá vztah k moderní architektuře, jakýkoliv netradiční dům vyvolává negativní reakce. Město se ovšem vyvíjí, nelze stavět tak, jak se stavělo ve středověku. O tom ale nemohou rozhodovat laici, ti nemají patřičné vzdělání. O tom, jak se bude stavět a co, musí rozhodovat odborníci. Politici musí zajistit jen to, aby to fungovalo a byly na to peníze. Neumím si představit, že by v nemocnici dělali anketu o tom, jak mají operovat. O tom, co město potřebuje, musí rozhodnout sociologové a architekti. Své studie jste daroval městu. Co vás k tomu vedlo? Jako Českolipan a místní patriot jsem chtěl něco pro město udělat, ukázat další možnosti, aby peníze občanů byly využity co nejlépe. Nic víc. A reakce? Žádné. Studie v digitální podobě jsme předali všem zastupitelům, téměř nikdo nereagoval. Jsem alespoň rád, že mé práce jsou do konce září vystaveny v KD Crystal, kde je má možnost vidět veřejnost. Možná, že politici prostě jen přemýšlejí v horizontu čtyř let, kolik je jejich mandát. Cokoliv je přesahující prostě neřeší. Jenže architekti navrhují domy, které tu mají stát za sto let. To jsou věci, které nejde udělat honem! Je velká škoda, že Česká Lípa nemá městského architekta, který by garantoval kontinuitu vývoje města i při změně vedení radnice.

URL| http://liberec.idnes.cz/architekt-miro...px?c=A160912_143509_liberec-zpravy_jape

Lidé a země

KRÁLOVSTVÍ VŮNÍ A CHUTÍ 9.9.2016 Lidé a země str. 72 Vaše cesty Petr Čunderlík a Iva Molíková / Maroko Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět „Pokud zde něco nenajdete, pravděpodobně to neexistuje!“ upozorní mě náš průvodce na místním súku. Nedělní trh v Agádíru na atlantském pobřeží Maroka je místem, kde můžete nasát atmosféru této země – doslova! Maroko Maroko l rozloha l 446 550 km2 Devadesát procent Maročanů si nemůže dovolit nakupovat v supermarketech, a tak stále nakupují především na trhu. Súk je rozdělen na několik částí a mě nejvíce zajímá ta voňavá s potravinami a kořením. Obří mísy přetékající olivami vidíte na každém kroku, čerstvá vůně tohoto důležitého marockého plodu se mísí s vůní exotického koření u stánku hned vedle. Súk má otevřeno šest dní v týdnu, pouze v pondělí je zavřeno – nejlepší doba pro návštěvu je úterý, středa nebo čtvrtek, neboť je zde nejméně návštěvníků a lépe se smlouvá. V pátek jsou modlitby, a stánky tak mohou zůstat okolo poledne i na několik hodin uzavřené. O víkendu a především v neděli je trh přeplněn lidmi k prasknutí. Sympatický prodejce mi ochotně nabízí ochutnávku několika vystavených druhů vynikajících oliv – zelené, černé, červené, žluté. Zemědělství a jeho produkty patří k tradičním pilířům marocké ekonomiky a všechny tyto produkty na súku najdete. Obchodníci jako Omar zásobují své stánky každý den čerstvou zeleninou, ovocem a rybami od místních zemědělců a rybářů, a tak je súk prosycen vůní všemožných potravin. Nechybí ani drůbeží a jehněčí maso, rozličné druhy luštěnin, nepřeberné množství barevného koření, včetně vzácného šafránu, a to vše ve špičkové kvalitě. Přikoupil jsem trs malých, nádherně sladkých banánů. Tekuté zlato pouště Nejtypičtějším produktem je ale pro Maroko arganový olej – tekuté zlato pouště. Přímo v Agádíru najdete jeho výrobnu. Na kobercích v malém obchůdku sedí několik dam, před sebou mají mlýnek a za neustálého mletí plodů stromu argánie trnité (Argania spinosa), která roste pouze v polopouštních oblastech jižního Maroka, získávají arganový olej, který pomalu odkapává do přiložené nádoby. Existují tři různé metody sběru plodů, ten nejzajímavější je sběr pomocí koz, které se plody živí a z jejichž trusu se poté plody vybírají. Arganový olej patří mezi nejdražší: na výrobu jednoho litru oleje je potřeba asi 20–30 kg plodů, což představuje úrodu asi 5–6 stromů. Má výborné kosmetické účinky na lidskou pokožku a používá se i v gastronomii. Můžete na něm buď přímo vařit a je jednou ze složek pasty zvané amlou, která se nejčastěji natírá na chleba. Chuť této pasty vzdáleně připomíná arašídové máslo a je důležitou součástí mnohých berberských snídaní. Jak nejlépe poznat účinky arganového oleje na vlastní kůži? V lázních! S přítelkyní jsme navštívili místní hammam – tradiční lázně. Vše lze absolvovat buď v mužské, nebo ženské části, my jsme mohli jít spolu. Celá procedura začala svlečením do spodního prádla, poté nás řádně omyli a doslova z nás pomocí horké vody, černého marockého mýdla s minerálním jílem a kvalitní kessa rukavice odrbali všechnu starou kůži. Po asi půlhodince byl konec a my si šli odpočinout. Pak jsme se přesunuli o patro výše do masážního salonku, kde nám masérky za použití arganového oleje prohmátly svalstvo. Zcela očištění, voňaví a zrelaxovaní jsme po hodině a půl odcházeli z hammamu s úsměvem na tváři. Město šafránu Po několika dnech v Agádíru jsme vyjeli na cestu na východ přes jižní Maroko až k alžírské hranici. Ráno na nás čeká Karim, asi třicetiletý berberský průvodce. Údolím mohutné řeky Souss se směrem k městu Tarudant, známému jako „malý Marrákeš“, šplháme na náhorní plošinu sevřenou mezi Vysokým Atlasem a Antiatlasem do míst, kde už začíná oblast Sahary. Teplota rychle vyskočila z příjemných 25–30 °C na 40 °C. Zastavujeme v Talíwínu. Místní šafrán patří s íránským k nejlepším na světě. Jeho sběr je dodnes prací šikovných rukou sběračů, kteří z každého květu odštípnou pouze tři malé dvou- až

třícentimetrové purpurové čnělky. Náročný způsob sběru a jeho malé množství činí ze šafránu velmi vzácné a drahé koření. Nejčastěji se používá v severoafrické, španělské a francouzské kuchyni. Zakoupili jsme 2 g této vzácnosti za 70 dirhamů (asi 180 Kč), což je vzhledem k cenám v Evropě opravdu nízká cena. Pokračujeme na severovýchod k jedné z nejslavnějších památek Maroka, pevnosti Ajt Bin Haddu, která je zapsána na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o několik hradů, tzv. kaseb, které tvoří samostatnou čtvrť na kopci uprostřed údolí. Dříve byla důležitou zastávkou karavan na cestě do Marrákeše, dnes se jedná o čistě turistickou atrakci, kterou si v posledních letech oblíbily velké hollywoodské produkce – natáčel se zde například Lawrence z Arábie, Gladiátor, Království nebeské a Hra o trůny. V oblasti okolo této památky, především ve městě Warzazát, jsou i velká filmová studia, muzea a školy. Tradičním pokrmem v Maroku je tažín. Jedná se nejenom o pokrm, ale také o keramickou nádobu, ve které se toto jídlo připravuje. Tažínů je mnoho a nenajdete pod tímto názvem konkrétní recept, ale spíše způsob přípravy jídla. Číšník nám tažín naservíroval v kulaté hliněné misce přiklopené poklicí kónického tvaru. Díky ní se pára vznikající při vaření nad dřevěným uhlím vrací do misky a jídlo se tak pomalu dusí. V tažínu najdete nejčastěji kuskus, rýži, brambory, zeleninu, olivy, maso a ryby. Růžové údolí „Co kdybychom se zastavili u mojí rodiny na čaj?“ zeptal se nás opatrně Karim. Souhlasíme, aspoň poznáme život zdejších lidí. Předtím ale chceme projet Údolím růží, ležícím severně od Kelaat M‘gouna. V jednom z obchůdků u cesty se dáme do řeči s obchodníkem. Sběrači prý každé ráno před východem slunce nebo pozdě odpoledne otrhají poupata a květy růží, které potom přinášejí v bavlněných koších na třídění. Pak se růže dále dva dny suší venku, aby se posléze dosušovala další měsíc v dobře větraných místnostech. Teplé a suché horské klima poskytuje perfektní podmínky pro dokonalé vysušení a následné zpracování růží. Vyrábějí se z nich všemožné produkty, od růžové vody přes krémy až po mýdla. Konečně přijíždíme ke Karimově rodině. Paní domu nás zve dovnitř. Usedáme na pestré koberce v chodbě, podává se samozřejmě skvělý mátový čaj spolu s arašídy a oříšky. Příjemným rozjímáním jsme strávili zbytek dne a celé to zakončili společnou fotografií. Rádi bychom se nějak odměnili, ale berbeři považují pozvání a pohoštění za samozřejmost, a proto odjíždíme pouze se slovy díků a aspoň popovezeme otce do blízkého městečka. Večer si už jenom odskočím vyfotit úžasnou klikatou cestu zakousnutou v soutěsce Dades. Zde potkáváme svatebčany, kteří se sem přijeli vyfotit. Když vidím, jak se trápí s focením, poradím bratrovi ženicha, odkud je nejlepší záběr – okamžitě přichází pozvání na svatbu, ale je už příliš pozdě, a navíc se svatební veselí odehrává mnoho kilometrů daleko. Popřejeme aspoň svatebčanům hodně štěstí, uděláme několik společných fotek a rozjedeme se každý svou cestou. Brzy ráno pokračujeme v naší cestě zpět přes soutěsku Dades oblastí zvanou Tanalt. Místní jí říkají „kopce lidských těl“, a to kvůli fascinujícím formám skalních útvarů. Přes město Boumalne Dades míříme dále na východ do Tinghiru a soutěsky Todra. Později odpoledne dojíždíme do Merzougy, kde na nás čeká trek přes písečné duny do pouště Erg Chebbi. Teplota ještě v pět hodin atakuje 50 °C, a tak vyrážíme o něco později. Do pouštního tábora dojedeme po hodině a půl jízdy na velbloudovi. Moha, náš velbloudář, ještě ohne a sváže velbloudům jednu přední nohu a při tom v klidu vysvětluje: „Pokud to neudělám, tak budou velbloudi ráno v Alžírsku a zpátky budeme muset jít pěšky!“ Noc v poušti Kemp je opuštěný, a tak si pozdě do noci povídáme s Mohou a jeho kamarádem, kteří jsou s námi jediní v táboře, hrajeme hru na hádanky, učíme se bubnovat na berberské bubny, ležíme a vyprávíme si příběhy. Hluboko po půlnoci přeruší naši pohodu silný vítr, který na nás vmžiku nafouká množství písku. Moha pouze lakonicky prohlásí: „Bez větru není Sahara!“ a otočí se na druhý bok. Pokoušíme se usnout ve stanu, ale v 35 °C a ve vydýchaném prostoru to moc nejde, proto se vracíme ven, kde sice pořád řádí vítr. Nemohu usnout, a tak si vyjdu na krátkou noční procházku pouští, lehnu si k velbloudům a pozoruji hvězdy. Ráno ještě vyšplháme na nejbližší dunu

a pozorujeme východ slunce nad nekonečnou Saharou. Nasedáme na velbloudy a míříme zpět do Merzougy a přes údolí Dráa zpět k atlantskému pobřeží… MÝCH NEJ MÍST V MAROKU 1 Údolí růží na jaře – skvělé místo pro různé treky do okolních kopců, ale především zde na jaře (duben–květen) kvetou a voní nekonečné lány růží, včetně nádherných perských. Údolí má na délku asi 40 km a to nejzajímavější začíná cestou severně od městečka Kelaat M‘gouna, dále do Bou Tharar. Každoročně se tu koná festival růží. Můžete ochutnat některé z tradičních berberských pochoutek nebo poslouchat berberskou hudbu a pozorovat zvyky berberů. 2 Hory a vesnice v okolí řeky Dades, kaňony Todra a Dades – pro mě jedna z nejhezčích míst v Maroku. Cesta se vine údolím plným malých vesniček, které vystupují z okolních masivů. Zajímavá a tradiční architektura dodává těmto vesnicím neopakovatelnou atmosféru. Řeka Dades proměňuje nehostinné údolí v oázu plnou života a kombinace červených až hnědofialových hor a zelených pásů podél řeky je fascinující. Kousek na východ od kaňonu Dades je kaňon Todra, kde se můžete zchladit i za parného saharského léta. Okolní útesy, až 300 metrů vysoké a v nejužších místech jenom 20 metrů vzdálené, totiž vytvářejí úžinu, ve které proudí říčka a kde najdete během celého dne stín. 3 Marrákeš – úžasná architektura i atmosféra „červeného města“. Najdete zde úplně všechno, historii, modernu, trhy, hammamy i výjimečné kulinářské zážitky. Vydat se můžete například na náměstí Džama el-Fna nebo do mnoha muzeí či navštívit některý z místních velkolepých paláců. Město na úpatí Vysokého Atlasu je výchozím bodem pro výpravy do hor, pouště nebo do jiných měst v Maroku. Mnoho místních cestovních agentur startuje své výlety právě v Marrákeši. 4 Trek do pouště Erg Chebbi – kdo jednou spatřil noční oblohu plnou hvězd nad pouští, ten chce toto přírodní divadlo vidět znovu a znovu! Zažijete jedny z nejpůsobivějších západů a východů slunce, jaké si dovedete představit. Večer, kromě hvězd, můžete pozorovat berbery při přípravě tradičního tažínu a později se k nim přidat při zpěvu berberských písní. Nabízí se tu i jízda na sandboardu na jedné z okolních písečných dun, které jsou k tomuto účelu jak dělané. 5 Koželužny ve Fesu – historické město Fes v severní části Maroka láká na mnohé. Stejně jako v Marrákeši i zde najdete mnoho památek, paláců, mešit, univerzit i medres. Místní medina patří k jedněm z nejpůvabnějších v celém Maroku. V úzkých uličkách narazíte snad na vše, co můžete hledat, a místní obchodníci vás rádi zasvětí do tajů svého zboží. Zajímavé jsou koželužny ve čtvrti Derb Chaouwara, kde se vydělávají a barví všelijaké kůže způsobem, který se za několik staletí téměř nezměnil. Zděné kádě plné různých barviv a dalších přísad lze vidět z okolních obchodů a teras. Petr Čunderlík, cestovatel Foto popis| Vpravo: Pár dní v poušti s naším průvodcem Karimem a velbloudářem Mohou bylo nezapomenutelným zážitkem. Dole: Oázy na pozadí hor, soutěsky, poušť - zdejší krajina vás doslova uchvátí. Foto popis| Trhy jsou v marockých městech plné vůní koření a chutí oliv a dalších specialit. Foto popis| Neuvěřitelná serpentina zakousnutá v soutěsce Dades. Při fotografování mě překvapili svatebčané a hned mě zvali na oslavu. Foto popis| Koželužny ve Fesu moc nevoní, ale barev tu uvidíte nepočítaně. Foto popis| Řeka Dades vyhloubila bizarní kaňon. Foto autor| Foto: profimedia.cz 1x

Litoměřický deník Pro jubilejní ročník se změnila tvář výstaviště 10.9.2016

Litoměřický deník str. 3 Litoměřicko VÁCLAV SEDLÁK

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Litoměřice – Díky spolupráci s Ústeckým krajem, který podpořil letošní zahradnický veletrh svou účastí na jeho přípravě, se výrazně změnila podoba litoměřického výstaviště. Pořadatelé dali větší důraz na výstavní část, která v minulosti dominantní. Mimo to se jim podařilo získat o sto vystavovatelů víc než loni, přičemž v expozicích převládá zeleň, zemědělské a ovocnářské produkty. Při prvém Dnu Ústeckého kraje byly vyhodnoceny soutěže o nejlepší regionální potraviny. „O značku Regionální potravina Ústeckého kraje, která je zárukou kvality a místního regionálního původu, letos v našem kraji soutěžilo historicky nejvíc výrobků, celkem jich 53 producentů přihlásilo 247. Bylo to nejvíc v rámci České republiky. Soutěžilo se o logo v devíti kategoriích, když největší zastoupení měly masné výrobky, tepelně opracované, včetně uzených mas,“ uvedla ředitelka Ludmila Holadová, která s kolektivem Okresní Agrární komory Most soutěže připravuje. Producenti potravin v regionu si postěžovali na bujarou administrativu a nebývalé kontroly, které jim znepříjemňují samotnou výrobu. Problém vidí i v získávání pracovních sil. Značku Regionální potravina Ústeckého kraje 2016 obdrželo Pečené koleno bez kosti od společnosti ASTURKA Charvátce, Tradiční játrová paštika firmy Čongrády z Lešky – Lubence, Gouda kozí sýr od Polabských mlékáren Varnsdorf, Pasterované kozí mléko od Ondřeje Maliny z Nové Vísky na Děčínsku, Makovec bez mouky Jaroslavy Michalcové z Roudnice nad Labem, Větrník Monopol Gabriely Schönbauerové z teplického Pivovaru Monopol, Jablečnorakytníková šťáva s dužinou společnosti LoPe Šepetely, Jablka sušená – kostka od Severofruktu Travčice a Květový med – lipový Radka Geletiče z Lovosic. Hosté degustovali patnáct vzorků kysaného zelí, které profesionální výrobci přihlásili do letošního ročníku Zelí roku. Pět vzorků postoupilo do úterního finále. „V sobotu proběhne na estrádě Den s Receptářem, při kterém se ve finále budou připravovat čtyři pokrmy, při kterých byl použit jogurt. Chtěla bych návštěvníky pozvat hlavně do pavilonu A, kde je představen průřez předchozími ročníky výstavy s ovocem a zeleninou, která se v té době pěstovala. V pavilonu H se představuje Ústecký kraj s ovocnáři a zelináři a s deseti středními odbornými školami, které se zaměřují na výchovu řemesel. V doprovodném programu je určitě zajímavostí návštěva Zahrady potmě, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu, která přibližuje návštěvníkovi svět nevidomých,“ uvedla Michaela Mokrá, manažerka obchodu pořádající společnosti Zahrada Čech. Foto popis| ZAHRADA ČECH nabízí tradičně pestrý sortiment. Veletrh zahájili včera. Největší návštěvnost pořadatelé očekávají dnes a zítra. Foto autor| Foto: Deník/Karel Pech Region| Severní Čechy

Magazín Víkend DNES Věstonická venuše je jako MONA LISA Magazín Víkend DNES str. 12 Rozhovor KLÁRA KUBÍČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.9.2016

zpět Posledních třicet let byl u většiny podstatných archeologických nálezů z doby kamenné. Přesto, když se profesora JÍŘÍHO SVOBODY zeptáte na lovce mamutů, často neváhá a odpovídá: „Nevím.“ Z nálezů několik metrů pod zemí se nedá vyčíst všechno. Archeolog Jiří Svoboda však jedno ví jistě: pračlověk nikdy nelovil mamuty do zamaskované jámy vyhloubené v zemi a nikdy neběhal po zasněžené věstonické pláni s cáry kožešiny uvázanými kolem boků. Úspěchů má za sebou desítky. Mezi ty nejnovější patří otevření Archeoparku v Pavlově, kde jeho tým představuje skutečný život lidí, kteří na našem území žili před třiceti tisíci lety.

* Věstonická venuše se našla v roce 1925. Podařil se archeologům od té doby nějaký podobně zásadní objev? Desítky. Jsme velmoc, pokud jde o nálezy. Není divu, protože tady ve Věstonicích vstoupili moderní lidé do Evropy. Nejrůznější figurky nacházíme dodnes, jen už se o nich tolik nemluví. Připomíná mi to Louvre a Monu Lisu. Za ní běží uhranutí turisté po šipkách a přitom míjejí stejně vzácné obrazy, mají oči jen pro ni. Stejně jako Mona Lisa má i venuše svoji sílu. Současné archeology však dnes rozhodně nesžírá pocit, že nemohou udělat nějaký zásadní objev. * Jaký je ten váš? Objevy hrobů lovců před třiceti lety. I objevitel venuše Karel Absolon našel lidské pozůstatky, ale byly to jen zlomky koster. To, co jsme našli my v srpnu v roce 1986 a v dubnu 1987 během stavby novomlýnských nádrží, je pro mě dodnes nejsilnější zážitek. * Vraťme se do toho dne, kdy jste odkryli trojhrob. Byl večer 13. srpna. Byli jsme tam dva, pak přišel ještě vedoucí výzkumu docent Bohuslav Klíma. Můj kolega našel první lebku, byla obarvená červeným barvivem. A lekl se, že je to bomba z války. * Ta by asi byla v jiné vrstvě. Jistě. Šlo jen o momentální myšlenku, hned nám bylo jasné, že nad námi je několik metrů spraše, že jsme nízko. Najednou byla vedle druhá. A třetí. Viděli jsme jen ty tři lebky. Prvně jsme se mírnili, že nemůžeme mít takové štěstí, že je to třeba jen hnízdo se třemi lebkami, ne celé hroby. To už byla tma. * Kopali jste v noci? Dokud bylo vidět. Ohrabali jsme to dokola. Tam, kde měly být nohy, byly nohy. V tu chvíli bylo jasné, že je to skutečně trojhrob. * Šli jste spát? První noc ano. Ale později, jak se hrob začišťoval, se to muselo hlídat. Mnohokrát jsem už spal u nálezu venku nebo ve stanu. * Ukradl by ho někdo? Možná. Tehdy už se proslýchalo, že jsou tu vzácné pozůstatky lovců mamutů. A jsou lidé, kteří by takovou pravěkou kost měli rádi doma. Hledači pokladů chodí s detektory kovu, my máme v tomhle ohledu velké štěstí, že v době, kterou zkoumáme, žádné kovy ještě nebyly. * Co se s trojhrobem dělo dál? Několik dní jsme nález čistili a zkoumali na místě, pak se vyzvedl, zakonzervoval do krabic a odvezl k dalším průzkumům. Chvíli potom přišla obrovská bouřka, voda se valila ze svahů, naštěstí jsme stihli kosti převézt. * Jak žili ti tři z hrobu? Vidím před sebou Burianovy obrázky lovců mamutů… Burian vycházel z představ v minulém století. Tehdy se předpokládal lineární vývoj, dnes už víme, že to šlo spíš ve skocích. Anatomicky moderní člověk je v Africe 200 tisíc let a 45 tisíc let také v Evropě. Vypadal skoro stejně, na první pohled byste nepoznali, že to není váš soused. Byl to lovec, ale nebyl hloupý. Nechodil v otrhaných kožešinách uvázaných kolem pasu. Nezahřály by ho a překážely by mu v práci. Což nevíme jen díky nálezům. Poučujeme se třeba u Eskymáků nebo jezdíme na Sibiř, tam zkoumáme Něnce, tedy lidi, kteří žijí ve velmi podobných podmínkách jako tehdy lidé doby kamenné u nás.

* Co tedy všechno náš předek před třiceti tisíci lety uměl? Stavět obydlí, dělat perfektní kamenné nástroje, takže mohl vytvořit jistě i oblečení, které ho hřálo, měl dlouhé rukávy a nohavice, uměl ušít boty. Byla tu trvale zmrzlá půda, otevřená stepní krajina, promyšleně lovil velká zvířata. Kdyby byl jako z Buriana, zmrznul by. Přišel z Afriky a ze Středozemí, takže se musel před zimou chránit. * Co ho to napadlo, přijít z tepla do takové zimy? Důvodem byl jeho úspěch v Africe. A Afrika nestačila. Navíc vysychala Sahara. Ale nešel přímo do Evropy. Nejprve to vzal přes Indii do Austrálie. * To byl schopný přeplout oceán? Oceán zrovna ne, ale Indonésie tvořila v době ledové souvislejší pevninu než dnes. Bylo před ním jen 200 kilometrů volného moře. Byl tedy schopný postavit si plavidlo, přinést zásoby, určit směr. Nemohl vědět, že tím směrem je Austrálie. I mezi lidmi doby kamenné byly osobnosti a individua, které to táhlo za horizont. * Co je přitahovalo do Věstonic? Představte si, že hustě osídlená Sahara přijde o vodu. Velké populace tamních lidí musely vymřít, nebo odejít. Když ti lidé přišli do Evropy, narazili ovšem na jednu malou nepříjemnost. * Jakou? Na neandrtálce. * Bojovali, nebo se naučili spolupracovat? Nevím, je dost možné, že se to vyřešilo pokaždé jinak. Někde se mohli spřátelit nebo domluvit, někde bojovali. Tady na severu byla sice zima, ale žila tady veliká stáda koní, sobů a mamutů. * Jak je lovili? Jsme si jistí, že se uměli domluvit na skupinovou akci, možná až sto lidí dohromady. Když chcete ulovit jednu antilopu někde na jihu, počíháte si na ni, zasáhnete oštěpem, nalíčíte past. U stáda najednou bylo potřeba se dobře zorganizovat. * Co jámy na mamuty? To je s prominutím strašná blbost. Představte si trvale zmrzlou půdu, tam vykopete tak maximálně spižírnu na mamutí řízek. Navíc svahy Pálavy u Věstonic byly tehdy více členité, plné pramenů a roklin. Když zaženete zvíře do rokle proti svahu, začne mu to podkluzovat, to máte lepší než kopat jakoukoli jámu. * No a kde se ta představa vzala, když pominu příběh o člověku neandrtálském z Macha a Šebestové? Převzali to vědci z Afriky, tam se tak lovilo. V pralese je vyšlapaná sloní stezka, slon se nemá kam jinam hnout, tak vletí do jámy, kterou mu lovec vykope na cestě. Ale na otevřené stepi? Pomiňme sníh a led, to by taková jáma musela mít na šířku kilometry, aby ji zvíře nedokázalo obejít. Je to jak z Medvídka Pú, kde chce medvěd vykopat jámu na Slonisko, čeká, že do ní spadne. A Prasátko se moudře ptá: A proč by to Slonisko dělalo? * Ale mamuty pralidé lovili? Ano. U nás kolem Pavlova se zaměřili na mamuty, což byla v Evropě docela zvláštnost. Běžně se lovili koně nebo sobi, ale mamuti mají víc tuku. Plus se jim hodily kly na vyřezávání, kosti, kůže...

Další kořistí byla kožešinová zvířata, lišky a vlci. I ptáci. A ryby jsou hodně podceněné, protože se jejich kůstky špatně dochovávají, našli jsme jen pár obratlů, ale v Dyji určitě lovili ryby. Teď stojíme před dalším důležitým úkolem: pokoušíme se doložit rostlinnou složku potravy. * Nemluvňatům nemohli hned dávat kus mamutího masa. Ano, to je první argument, který mluví pro rostlinnou stravu. Tu určitě jedli, jen se prostě v zemi těžce nachází. Ale máme naštěstí nové mikroskopické metody – našly se drticí kameny a na nich jsou zbytky škrobu. Jen pár let zpátky se podařilo dokázat, že pračlověk drtil kořeny orobince, z něj dělal mouku, z ní kaši nebo placky. Teď se škrob našel i v zubním kameni koster. To bychom před deseti lety ještě neuměli určit, moderní metody nás posouvají. Máme sice pylové analýzy, víme tedy, co tu rostlo, ale dlouho jsme neuměli dokázat, že to lidé i jedli. Pravěcí lidé ale museli mít potíže s cukrem. Na Sibiři u Něnců, které jsem vzpomínal, roste klikva a různé bobule, ale ty nejsou sladké, jsou kyselé. * Jak si tedy poradili? Nevím. Něnci na Sibiři si koupí marmeládu nebo bonbony v supermarketu, když čas od času vyjedou do civilizace, a papírky se pak v té divočině válejí všude kolem. Tehdy se možná bez cukru obešli. Nadhodil jsem to jako problém – cukr je důležitý zdroj energie, ale když cukr nemáte, nahradíte to jinak a závislost na něm rychle vymizí. Nevím. * Ale nějakou teorii máte… Možná je cukr jen kulturní zvyk. * Zpátky k masu. Jak ho vařili? Našli jsme varné jamky. Kolem ohniště jsou vykopané díry, byly vyložené koženými vaky. * Jak to ve vrstvě metry pod zemí poznáte? Usadila se tam žlutá spraš a v ní černá. To se rýsuje dost jasně. * A co v tom vařili? Třeba bujon. Výjimečně se totiž v těch jamkách našly úlomky kostí na vývar. Většinou jámu sice najdete a nic v ní není, protože to prostě snědli. Ale znali určitě to, čemu dnes trampové říkají Setonův hrnec. Prosté pečení v jámě s horkými kameny. * Zkoušíte to, upéct maso na pravěký způsob? Zkoušíme. * A? No, s jamkami se to moc nepovedlo, kožené vaky nám smrděly, tak ten pravěký vývar nikdo nejedl. Ale pečení v zemi je moc dobré. Navíc se to dodnes používá u domorodců, zná to třeba PapuaNová Guinea. Tam donedávna pekli třeba misionáře. Znáte krátké prase a dlouhé prase, ne? * Ne. Krátké prase je prase. A dlouhé prase je pečený člověk. Ale tam mají jednu velkou výhodu, balí maso do palmových nebo banánových listů, takže se dobře utáhne. U nás se do toho jídla v jámě většinou dostane prach nebo písek. Tak hledáme alternativy. Balili jsme už do lopuchů nebo kopřiv, to jde. * Co kromě shánění obživy lidé tehdy dělali?

Lovci měli mnohem víc času než zemědělci. Lov byl rychlá jednorázová akce, pak sice museli zpracovat maso a kožešiny, ale času navíc měli hodně. * Co s ním dělali? Třeba se chodilo pro pazourek. * Kam? Většinou až do Polska. Ledovec, který ho přinesl, se zastavil o Jeseníky. A ty další zdroje štěpného kamene byly taky dost daleko. * Pěšky? Ano, z kosterních pozůstatků vyčteme, že byli dobří a zřejmě vytrvalí chodci. Nadto byli zorientovaní v krajině, lovci se dobře vyznají v terénu. Kromě cest vyřezávali sošky, učili se s hlínou. Vymysleli umění. * Co vlastně dělali s figurkami, jako je Věstonická venuše? Když už jsme zase u ní: Věstonická venuše je tak cenná proto, že je to nejstarší keramika na světě. Nikde jinde se v té době hlína nepálila. Hodně figurek zvířat však zase rozbili. * Proč? Nevím. Našli jsme ulámané nožičky, hlavičky, trupy... Možná ty figurky dostávaly děti na hraní. A některé sošky lvů, co jsme našli, měly proděravěnou hlavu jakoby oštěpem, takový vpich. Možná to byl rituál před lovem, aby byl úspěšný. * Tady žili lvi? Jistě. Jen neměli hřívu. Přece i jeden Štorchův příběh je o lvu u Macochy. * Čtete Štorcha? Miloval jsem ho jako dítě, pak mě ty nepřesnosti někdy začaly rozčilovat. Dnes už nad tím mávám rukou. *** Jiří Svoboda (1953) Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog. Vedoucí Střediska pro výzkum paleolitu a paleontologie Archeologického ústavu Akademie věd, ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Výsledky výzkumů, z nichž řadu vedl v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země), publikoval v téměř 400 statích a 30 monografiích. Letos mu v nakladatelství Academia vyšla objemná publikace Dolní Věstonice - Pavlov. Archeopark Pavlov Jiří Svoboda je autorem libreta pro nově otevřený Archeopark v Pavlově kousek od Dolních Věstonic na jižní Moravě. Otevřeno je od dubna do listopadu. K vidění jsou originály i kopie tehdejších figurek z pálené hlíny, nálezy kostí lidských i zvířecích, způsob života pralidí. Výjimečný je v tom, že artefakty nepřenáší do expozice mimo místo nálezu, ale naopak stojí přímo tam, kde pralidé vstoupili před 30 tisíci lety do Evropy. Foto popis| Lovci a sběrači. Lidé doby kamenné si šili kožešinové oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, měli dobré boty. Foto autor| Foto: Tomáš Hájek, kresba Pavel Dvorský O autorovi| KLÁRA KUBÍČKOVÁ, mailto:[email protected]

maminka.cz Co jíst a nejíst v těhotenství? Pozor na množství ovoce nebo plísňáky 10.9.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Milujete sushi, nemůžete být bez tataráčku nebo jste zvyklá snídat chleba s paštikou? Na některé lahůdky byste si v jiném stavu měla raději nechat zajít chuť. I když to někdy může být velká zkouška sebekázně. Čemu se raději zdaleka vyhnout, abyste neohrozila sebe ani zdraví vyvíjejícího se miminka?

I když vás v těhotenství mohou pronásledovat ty nejdivočejší změny chutí, právě v tomto období, kdy živíte nejen sebe, ale i svého budoucího potomka, byste měla více než kdy jindy dbát na pestrý a vyvážený jídelníček.

Organismus nastávající maminky je velmi citlivý a často náchylnější k nejrůznějším infekcím. Před kterými potravinami a pochoutkami byste se ale měla mít na pozoru nebo je rovnou, i když možná s těžkým srdcem, vyřadit ze svého každodenního menu? Buď kvůli tomu, co obsahují, nebo kvůli způsobu jejich přípravy. Zapovězeny jsou veškeré nedostatečně zpracované dobroty!

[ArticleBox Salát s malinami a ostružinami: Tohle těhotenské listí si zamilujete : 47785] Těch pár měsíců se určitě dá vydržet, vyhnete se tak možným komplikacím. Nehrozí totiž „jen“ nepříjemné zažívací problémy, ale i nákazy typu listerióza nebo toxoplazmóza, které mohou vést až k odumření plodu v děloze. „Radím ženám vyhovět svým chutím, ale nakupovat potraviny prověřené, žádné špatně tepelně upravené pokrmy od pouličních prodejců. Varuji ale také před nadměrnou konzumací ovoce při snaze jíst zdravě.

Zapovězeny jsou veškeré nedostatečně zpracované dobroty!

Opakovaně jsem se setkala s tím, že ženy v těhotenství výrazně přibíraly, přestože tvrdily, že jedí

zdravě. Při rozboru skladby jejich stravy se zjistilo, že jedí obrovské množství sladkého ovoce, což může vést k nepřiměřenému přibírání v těhotenství a později i k rozvoji těhotenské cukrovky,“ varuje gynekoložka MUDr. Hana Kosová, Ph. D. Nic s plísní

Zejména se to týká zrajících sýrů, ale raději si odpusťte také klobásy a nejrůznější salámy s plísňovou kůrkou. Jak to s těmi sýry je? Rizikem jsou měkké zrající a plísňové druhy (niva a veškeré sýry s modrou plísní, camembert, brie, hermelín…) kvůli infekci způsobené bakterií listerie, která může vést až k potratu nebo předčasnému porodu.

[ArticleBox Mohu jíst v těhotenství plísňové sýry? : 31373] „Pokud jde o riziko nákazy listeriózou, hovoří se často právě o plísňových sýrech. Zde je ale potřeba poznamenat, že toto riziko je pouze v případě výroby sýra z nepasterizovaného mléka. V Česku jsou však všechny sýry vyráběny po předchozí pasterizaci mléka, takže opatrnosti je třeba jen u sýrů ze zahraničí nebo z neznámého zdroje či při vyrábění v domácnosti. Jinak není potřeba se sýrů bát,“ uklidňuje lékařka. Maso jen pečené nebo vařené

Zapomeňte na syrové maso. A nejde jen o tatarský biftek, potenciálně nebezpečný může být i krvavý steak. Proč? V syrovém a nedostatečně tepelně zpracovaném mase se mohou vyskytovat nejrůznější parazité. Lékaři varují i před masovými konzervami typu „vepřové ve vlastní šťávě“.

[ArticleBox Vaše zlozvyky mohou poškodit dětské zdraví! : 40464] Z masa nikdy nesmí vytékat růžová krvavá šťáva. Neochutnávejte nedovařené maso, když připravujete karbanátky nebo sekanou. Raději testování přenechte jinému členu rodiny.

Na krájení syrového masa a na krájení ostatních potravin používejte jiné prkénko, aby nedošlo ke kontaminaci případnými bakteriemi, a po manipulaci se syrovým masem si vždy umyjte ruce.

Ryby raději sladkovodní

Rozhodně se vyvarujte syrových ryb, na dobroty jako sushi, ústřice či uzeného lososa si raději počkejte do doby, až skončíte s kojením. V souvislosti s rybami se také mluví o tom, že ty mořské často obsahují nadměrné množství těžkých kovů (olovo, rtuť), které mohou poškodit vývoj nervového systému vašeho děťátka.

Ale všech mořských ryb se bát nemusíte. Čím menší druh, tím zdravější. Dobře upravenou tresku,

makrelu nebo lososa si dát můžete.

Syrová vejce a vnitřnosti

Asi málokdo by si pochutnal na syrovém vajíčku jen tak, dávejte si ale pozor na veškeré potraviny, které by ho mohly obsahovat ve „skrytém“ stavu. Typickým příkladem je majonéza, tatarka nebo různé dresinky a ochucovací omáčky. Zrádná může být i doma vyrobená zmrzlina nebo sníh z bílků v syrovém stavu, který používáte při pečení moučníků.

[ArticleBox Vnitřnosti na více způsobů : 43192] S vejci souvisí i riziko nákazy salmonelózou, která sice není pro plod nebezpečná, ale vysoké horečky a průjmy mohou ohrozit těhotenství, proto opatrně i v létě při koupi neprověřené zmrzliny.

Podobné je to s vnitřnostmi. Neobjednávejte si k večeři hned smažená či grilovaná jatýrka nebo ledvinky na cibulce, rozmyslete si i mlsání paštik a krémů z nich vyrobených. Kromě jiných škodlivých látek je pro plod nebezpečný též vysoký obsah vitaminu A. Pozor na alergie

Pokud si neumíte představit večer u televize bez pytlíku oříšků, zbystřete. Jejich konzumace v těhotenství i během kojení není podle lékařů vhodná, pokud se ve vaší rodině vyskytují různé alergie, atopický ekzém nebo astma. Oříšky a buráky mohou zvýšit riziko jejich vzniku. Navíc mohou obsahovat nebezpečné plísně a jedovaté aflatoxiny, které odolají i varu nebo mrazu.

[ArticleBox Alergie v těhotenství: Léčbu nezastavujte, ale upravte se svým lékařem na míru : 40852] Zapomeňte na rychlé občerstvení

Stánky s fastfoodem, párky v rohlíku, hamburgery a grilovanými kuřaty obejděte velkým obloukem. Neriskujte zbytečné problémy, nikdy nevíte, v jakých hygienických podmínkách a jakým způsobem byly suroviny skladovány a zpracovány (na slunci, ve velkém teple apod.), ani to, zda maso je čerstvé a dostatečně propečené, dresink vyrobený z „bezpečné“ majonézy atd. V bramborovém salátu na chlebíčkách či v česnekové omáčce na hranolkách se mohou skrývat bakterie listerie. Instantní jídla a polotovary jsou tabu

Každé z nás se čas od času stane, že zkrátka nemá čas a odbude se při obědě nebo večeři nějakou „rychlovkou“ z pytlíku nebo konzervy.

Dokud ale nosíte v břiše svůj největší poklad, zakažte si podobné dobroty úplně nebo alespoň pečlivě vybírejte ty, které nejsou podle složení na obalu doslova narvané solí, glutamanem sodným,

nejrůznějšími konzervanty, chemickými dochucovadly a dalšími umělými náhražkami.

S nimi nedodáte tělu absolutně žádné vitaminy a minerály, navíc vám může být pěkně těžko, jelikož nezdravě zatížíte trávicí systém. V konzervách se zase mohou skrývat potenciálně nebezpečné bakterie. Raději si s sebou do práce nebo na cesty připravujte obědy a svačiny sama doma, jen tak přesně víte, jaké suroviny obsahuje pokrm, který posíláte dovnitř miminku. URL| http://www.maminka.cz/clanek/co-jist-a...i-pozor-na-mnozstvi-ovoce-nebo-plisnaky

MARKETING SALES MEDIA Prý odteď bude jasno 12.9.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 5 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět NOVELA Začíná platit novela zákona o potravinách. Označení potravin by mělo mít srozumitelnější pravidla a morbidní cigaretové krabičky jdou na trh. Nápis „Česká potravina“, českou vlajku, mapu ČR, loga a texty odkazující na český původ výrobku budou od nynějška výrobci moci použít, jen když splní konkrétní podmínky. U jednosložkových potravin (mléko, maso nebo zelenina) budou muset být suroviny ze 100 % z ČR. U vícesložkových (salám) budou složky nejméně ze 75 % českého původu. Řetězce Albert a Penny Market již na pultech prezentují produkty s tímto označením. Novela také zavádí možnost darování potravin prostřednictvím charitativních a humanitárních organizací. Prodejny s plochou nad 400 metrů čtverečních mají povinnost darovat potraviny, které nesplňují některé legislativní požadavky (například potraviny špatně označené nebo deformované). Novela také mění vzhled cigaretové krabičky.

Mladá fronta DNES Hygienici nařídili likvidaci tuny masa Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Pardubický (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Dlouhoňovice Veterináři na základě podnětu našli v Dlouhoňovicích na Orlickoústecku neregistrovaný provoz na zpracování masa, kde se vyráběly masné výrobky. Provozovně zakázali činnost a nařídili, že musí být odstraněno skoro 920 kilogramů masa a drobů a 390 kilogramů masných výrobků. „Provozovateli, který následně požádal o registraci, hrozí až milionová pokuta,“ sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Majitel provozovny podle veterinářů řekl, že na místě zpracovával maso a vyráběl potraviny pouze tři dny. „Čemuž však neodpovídají předložené nákupní doklady, které byly v provozovně k dispozici jen za období zhruba jednoho měsíce,“ dodal Pejchal. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Žádná zdravá svačinka. Až na výjimky to jsou pouhé pamlsky Mladá fronta DNES str. 10 Test Hana Večerková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Test dětských snacků Všechny mají vysokou energetickou hodnotu, málo bílkovin, zato hodně tuků a cukrů. Rozhodně je nelze doporučit jako „to nejlepší, co si dát mezi jídly“. Krtečkova svačinka, brumík, pribináček, kinder… A k tomu obrázky pohádkových postaviček a zvířátek, v hypermarketech často pod nápisem Mléčné výrobky nejen pro děti. Je jasné, že všechny tyto mléčné pochoutky, řezy, sušenky a cereální tyčinky cílí na děti. A rodiče jim je kupují jako praktickou svačinu, která rychle zažene hlad. Mnozí navíc věří, že „dětské potraviny“ musí být lepší než ty pro dospělé. Nemusí. Žádná kategorie „dětských potravin“ totiž neexistuje, zákon pamatuje jen na kojeneckou výživu do tří let. Výrobci tedy nejsou omezováni žádnými předpisy (kromě těch, které jim zakazují uvádět na trh zdravotně závadné výrobky), a už vůbec se nemusí řídit výživovými doporučeními. Jaké jsou tedy výrobky, které vypadají jako ideální dětská svačina? Mají také ideální složení? Odpověď na tuto otázku hledala iniciativa Vím, co jím a piju. Koupila 20 výrobků a nechala je otestovat v akreditované laboratoři ALS. Výsledek? Ideální svačinkou pro děti tyhle malé tyčinky nejsou, některé jsou pro ně dokonce přímo nevhodné. „Dětem konzumace těchto výrobků rozhodně nijak zvlášť neprospěje,“ upozorňuje lékařka a výživová poradkyně Václava Kunová. Všechny snacky mají totiž vysokou energetickou hodnotu. „V průměru jen šest procent z tyčinky tvoří bílkoviny, které děti potřebují pro svůj růst a vývoj. Zato v průměru 42 procent energetické hodnoty výrobku tvoří tuky a 52 procent sacharidy, převážně ve formě přidaných cukrů,“ říká Václava Kunová. Jednoznačného vítěze, který by si vysloužil logo Vím, co jím, udělované nutričně vyváženým potravinám, tedy test nemá. Mezi výrobky jsou ale pochopitelně rozdíly, proto byly rozděleny do tří skupin podle vhodnosti pro děti: Dobrá volba, Občas pro radost a Raději ne (box vlevo). Bohužel nejvíce výrobků se ocitlo v poslední skupině, kterou nelze dětem doporučit vůbec. V té první skončily jen čtyři výrobky, z nichž jeden (mixitka) vlastně není ani typicky „dětský produkt“ a do testu byl zařazen spíš proto, že ho někteří rodiče dětem kupují. Nevhodné tuky Všechny ostatní nejsou nic jiného než pamlsek, sladkost, pochoutka… se všemi výživovými nevýhodami, které k nim patří. Tři čtvrtiny testovaných výrobků měly vysoký obsah nasycených mastných kyselin, jež mají při nadměrné konzumaci negativní vliv na zdraví. Některé vzorky obsahovaly dokonce i transmastné kyseliny, kterým bychom se měli ve stravě vyhýbat, protože zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi a přispívají ke vzniku srdečně cévních onemocnění. Nejhorší v tomto směru byly Pribináček Tyčinka s kousky třešní a Krtečkova svačinka. Pribináček je rekordmanem v množství nasycených mastných kyselin – má jich 20,1 gramu ve 100 gramech, jedna malá tyčinka ukrojí 4- až 6letému dítěti 44 procent z dávky, kterou by mělo přijmout ve stravě za celý den. A svačinka od Krtečka odčerpá 60 procent celodenní dávky transmastných kyselin. Stojí určitě za zmínku, že oba výrobky mají polevu z částečně ztužených rostlinných tuků. Nasycené mastné kyseliny přijímáme také z dalších potravin živočišného původu, jako je maso, mléko a mléčné výrobky, které jsou jejich přirozeným zdrojem. Tam je ale tato nevýhoda kompenzována jinými výživovými přínosy, které u testovaných produktů chybějí. Příliš velká dávka cukru

Téměř všechny snacky mají také vysoký obsah cukrů, u většiny se přitom jedná o cukry, které nepocházejí z ovoce nebo mléka, ale ze záměrně přidaného řepného cukru nebo glukózofruktózových sirupů. Nejvíce cukrů měla mixitka, v jedné 50gramové tyčince (to je téměř dvakrát větší gramáž, než mají ostatní vzorky) je 27 gramů cukru, což je skutečně hodně. „Přesto bych ji doporučila, neobsahuje totiž řepný cukr ani glukózo-fruktózový sirup. Je také zdrojem důležité vlákniny a navíc vytváří návyk na přirozené chutě. A je to také jediný výrobek, který neobsahuje přidané cukry. Rodiče by však měli za den ostatní zdroje cukru dítěti omezit,“ řekla Václava Kunová. Důsledky nadměrného příjmu cukru u dětí jsou podle specialistky na výživu jasné: vznik obezity, zvýšená kazivost zubů a návyk na sladkou chuť, který se v pozdějším věku těžko odbourává. Problém všech těchto snacků spočívá v tom, že jsou malé a přitom mají vysokou energetickou hodnotu, odborníci je nazývají potraviny s vysokou energetickou denzitou. „Jsou to potraviny, které mají vysokou energetickou hodnotu vměstnanou do malého objemu. Takže dítě je rychle sní a ani si neuvědomí, že něco snědlo. Častá konzumace potravin s vysokou energetickou denzitou je rizikovým faktorem pro vznik obezity v pozdějším věku.“ Mléka sotva na jednu lžíci O to víc překvapí, s jakou vytrvalostí se snaží reklama prezentovat většinu těchto výrobků jako hodnotnou mléčnou svačinku. Mléčnou složku zdůrazňovala víc než polovina testovaných výrobků. Jenže ani 20 procent mléka na prvním místě ve složení neudělá z tohoto výrobku vhodnou mléčnou svačinku, která může nahradit sklenici mléka. Stačí trochu počítat a zjistíme, že při 30gramové hmotnosti je v tyčince zhruba šest gramů mléka, a to je méně než jedna polévková lžíce. Ani 40 procent mléka v Kinder mléčném řezu nepřinese dítěti nic dobrého, protože mu s mlékem zároveň naloží 28 procent dávky nasycených mastných kyselin, které by mělo přijmout za celý den. Z nutričního pohledu tedy nemůže být řeč o „tom nejlepším, co si dát mezi jídly“, jak se snaží rodiče přesvědčit televizní reklama. *** Dítě je rychle sní a ani si neuvědomí, že něco snědlo. Častá konzumace takovýchto potravin zvyšuje riziko vzniku obezity v pozdějším věku. Tři skupiny výrobků z výživového pohledu Dobrá volba: Výrobky, které mají nižší obsah tuků, kvalitní skladbu mastných kyselin, cukry pocházejí převážně z ovoce a obsahují některou z výživově hodnotných složek (ovoce, vlákninu, ořechy, mléko…). Nejsou na každodenní svačinu, ale pro děti se hodí. Občas pro radost: Mají vyšší energetickou hodnotu i obsah tuků nebo cukrů, ale neobsahují transmastné kyseliny nebo vyšší množství nasycených mastných kyselin. Negativa jsou vyvážena určitými pozitivy, například mají mléčnou nebo ovocnou složku, neobsahují konzervanty a částečně ztužené tuky. Nehodí se na pravidelnou konzumaci, ale když je občas zařadíte, neuškodí. Raději ne: Výrobky, které mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují nevhodné tuky (transmastné kyseliny nebo vyšší množství nasycených mastných kyselin), případně velké množství přidaných cukrů. Je to jen pamlsek, navíc s negativními výživovými aspekty. Odborník Jak má vypadat dětská svačinka Václava Kunová lékařka, výživová poradkyně Pokud dítě snídá sladké (obilné kaše, jogurt s ovocem, müsli s jogurtem...), není vhodné, aby i svačina byla sladká. Doporučuji proto chléb s tvarohovou či luštěninovou pomazánkou nebo sýrem typu lučina, k tomu plátek tvrdého sýra nebo šunky a zeleninu. Svačina by měla dítěti udržet přijatelnou hladinu krevního cukru až do oběda, proto by to měly být sacharidové potraviny s nižším glykemickým indexem a k nim porce bílkovinných potravin, pro snížení energetické denzity pak porce zeleniny, případně ovoce. Dítě by také mohlo dostat některý z ochucených tvarohů. Třebaže v nich bývá také dost cukru, obsah bílkovin je tak vysoký, že tuto nevýhodu kompenzuje, a dítě dostane v takové svačině už kolem 25 procent denního příjmu

vápníku. Výsledky testu: Jen čtyři výrobky lze doporučit dětem na svačinu. Většina se pro ně nehodí. Referenční hodnoty V testu bylo přihlíženo k těmto výživovým hodnotám, které by mělo ve své stravě přijmout 4- až 6leté dítě za den: energetická hodnota 6 100 kJ tuky 52 g z toho nasycené mastné kyseliny 16 g z toho transmastné kyseliny 1,6 g cukry 40 g Pramen: Referenční hodnoty pro příjem živin DACH vydané v roce 2011 Společností pro výživu Dobrá volba Fit Kid Vanilla cereální tyčinka polomáčená s vanilkovou příchutí, se sladidlem výrobce MaxSport Bratislava, v EU cena za balení 19 Kč/30 g Hodnocení odborníka Výrobek se vymyká ostatním, množství tuků je relativně nízké, obsah sacharidů vyšší, ale cukrů z nich je poměrně málo, zato obsahuje poměrně dost bílkovin z ořechů. Pozitivní je přítomnost vlákniny i omega-3 mastných kyselin z lněného semínka, obohacení vitaminy v nutričně významném množství (hlavně vitamin D a E) a náhrada části cukru sladidlem ze stévie. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1790 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 4,4 g 2,9 g 4,3 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Cerea New Bar Tv. & Podmáslí cereální tyčinka se sušeným tvarohem a polevou s jogurtem výrobce Cereabar Zábřeh cena za balení 12,90 Kč/33 g Hodnocení odborníka Ve složení jsou na prvním místě obiloviny včetně ovesných vloček, sacharidy pocházejí z velké části z mléka (laktóza), přidaného cukru je relativně málo. I tak by ale složení mohlo být jednodušší (například aroma je dost zbytečné). Tyčinka obsahuje jen minimum nasycených mastných kyselin, pozitivní je i vyšší obsah bílkovin a přítomnost omega-3 mastných kyselin. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1840 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 5,1 g 1,4 g 7,5 g tuky nasycené mast. cukry

kyseliny Crazy Nuts Brusinka tyčinka s brusinkami, mandlemi, arašídy a slunečnicovými semínky, bez lepku výrobce v ČR (prodává Druid CZ) cena za balení 14,90 Kč/30 g Hodnocení odborníka Energetická hodnota i obsah tuků jsou vyšší, ale je to díky ořechům. Nasycených mastných kyselin je v tuku velmi málo (použit je slunečnicový, a nikoliv palmový nebo kokosový olej). Ořechy přinášejí nutričně cenné bílkoviny (nejvíce ze všech). I cukrů je podle analýz hodně (34,4 g/100 g), ale pochází ze sušených brusinek, takže obsah přidaného cukru je velmi nízký. Tyčinka má jednoduché složení. Výsledky v číslech Energie ve 100g 2110 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 8,9 g 0,9 g 10,3 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Mixit Mixitka Jablko+skořice mixitka bez lepku výrobce Mixit ČR cena za balení 29 Kč/50 g Hodnocení odborníka Výrobek s nejjednodušším složením, vlastně je to jen sušené ovoce, ořechy a trocha obilovin. Má nejnižší energetickou hodnotu na 100 gramů, ale nejvyšší na jedno balení – porce je totiž mnohem větší než všechny ostatní testované vzorky. Tuk tvoří jen 15 procent energetické hodnoty výrobku, pozitivní je i přítomnost omega-3 mastných kyselin. Přesto je tyčinka zdrojem vyššího množství cukrů, byť pocházejí z ovoce. Jako jediná nemá ve složení přidané cukry. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1530 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 3 g 0,3 g 27 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Občas pro radost Opavia Brumík Jahůdka jemné pečivo s jablečnojahodovou náplní (28 %), bez barviv, bez konzervantů výrobce neuveden (prodává Mondelez) cena za balení 19 Kč/30 g Hodnocení odborníka Pozitivní je, že výrobek má relativně nízkou energetickou hodnotu, obsahuje omega-3 mastné kyseliny a málo tuků, zejména nasycených. Má však hodně sacharidů, částečně z ovoce, částečně

z glukózo-fruktózového sirupu. Hlavně však vadí vyšší obsah soli, jedno 30gramové balení představuje 10 procent denní dávky soli pro dítě ve věku 4–6 let. A té jahůdky z názvu je v brumíkovi něco málo přes půl gramu. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1600 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 3,1 g 0,3 g 7,5 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Nestlé Chocapic extrudovaná cereální tyčinka polomáčená v bílé polevě (20 %) výrobce neuveden (Nestlé) cena za balení 9,90 Kč/25 g Hodnocení odborníka Dětské cereální tyčinky Nestlé představují podle reklamy „ideální variantu svačiny pro děti během školního roku i o prázdninách“. Ve skutečnosti se jedná o běžný pamlsek z mouky, glukózového sirupu, oleje, cukru a mléka. Pozitivní je, že výrobek je obohacený některými vitaminy a minerálními látkami a nepředstavuje pro dítě kalorickou ani tukovou bombu, alespoň část obilovin je celozrnných. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1800 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 3,3 g 2,4 g 6 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Kinder Pinguí Malina cukrářský výrobek s mléčnou náplní a s malinovou složkou politý mléčnou čokoládou výrobce neuveden (prodává Ferrero) cena za balení 19 Kč/30 g Hodnocení odborníka Na prvním místě ve složení je ovocná složka, což je pozitivní, ale je nutno počítat s vysokým obsahem cukru. Glukózo-fruktózový sirup možná zní spotřebitelům lépe než řepný cukr, z nutričního hlediska je však efekt stejný. Obsah tuků je dost vysoký, ale především nasycených mastných kyselin je hodně. Šestiletému dítěti ukrojí jedna tyčinka 27 % z maximální dávky, kterou by mělo přijmout za celý den. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1710 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 7,1 g 4,3 g 6 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny

Nutrend Street XL cereal snack potravina obohacená o vitaminy, inulin a bifidokultury, příchuť banánová v mléčné čokoládě výrobce Nutrend Olomouc cena za balení 14 Kč/30 g Hodnocení odborníka Ani tento výrobek nelze považovat za regulérní svačinu, na prvním místě ve složení figuruje glukózo-fruktózový sirup, hned za ním čokoláda, která tvoří 20 % hmotnosti výrobku. Obsah cukrů je také dost vysoký. Jde tedy jasně o pamlsek. Pozitivní je, že obsahuje bifidokulturu a vitaminy a má v sobě aspoň něco málo celozrnných obilovin. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1800 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 4,4 g 2,8 g 9,4 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Fit Fruitík Jahoda v jogurtu müsli tyčinka s chutí jahod a polevou s příchutí jogurtu výrobce Úsovsko Food cena za balení 13,50 Kč/30 g Hodnocení odborníka Pozitivní je velký podíl ovoce, i když zdůrazňovaných jahod je podle složení v tyčince sotva půl gramu – převládají jablka. Obsah tuků není vysoký, nasycených mastných kyselin je málo, cukru sice hodně (35,4 g ve 100 gramech), ale z větší části pochází z ovoce. Pro děti není žádoucí přítomnost konzervantu oxidu siřičitého. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1780 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 4 g 2,7 g 10,6 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Mickey Mouse Milk Snack piškotový řez s mléčnou krémovou náplní výrobce Dairy4Fun Bílovec cena za balení 12,90 Kč/26 g Hodnocení odborníka Výrobek má mírně vyšší obsah bílkovin, což je na něm pozitivní, ale jinak nic dobrého dítěti nepřináší. Mléka zdůrazňovaného v názvu je v „mléčné svačince“ po přepočtu na obnovené mléko asi jedna polévková lžíce. Negativní je také relativně vysoký obsah soli a zbytečná aromata. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1650 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 5 g 2,5 g 6,1 g tuky nasycené mast. cukry

kyseliny Bobík s mléč. náplní a medem řez s tukovou náplní s mlékem a kakaovou polevou, jemné pečivo výrobce neuveden (prodává ACCOM) cena za balení 14,50 Kč/28 g Hodnocení odborníka Na prvním místě ve složení je mléko, ale pozor na vysoký obsah tuku a cukru. Jednoznačně jde o pamlsek, který snad kromě chuti dítěti nic dobrého nepřináší. Jedna tyčinka dodá 4- až 6letému dítěti 15 procent z dávky tuků a 20 procent z množství cukrů, které by mělo přijmout za den. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1880 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 7,6 g 3,8 g 8,2 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Raději ne! Kinder Mléčný řez Milk & Honey cukrářský výrobek s mléčnou náplní, bez barviv a konzervantů výrobce neuveden (prodává Ferrero) cena za balení 11,90 Kč/28 g Hodnocení odborníka Čtyřicet procent mléka ve výrobku je ve srovnání s ostatními hodně, ale na druhou stranu má také vysoké množství cukrů a tuků. Ty tvoří 57 % celkové energetické hodnoty, a ještě k tomu jde o nevhodné tuky. Jedno balení odčerpá 28 % z dávky nasycených mastných kyselin, které by dítě mělo přijmout za celý den. Jde tedy o cukrářský pamlsek (je tak ostatně i označen), a ne vhodnou dětskou svačinku. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1780 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 7,7 g 4,5 g 8,1 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Bakery d’Oro a la Tiramisu nadýchané tyčinky plněné mléčným a tiramisovým krémem (61 %) výrobce v Itálii cena za balení 12,90 Kč/30 g Hodnocení odborníka Další nezdravý pamlsek, který je v obchodech nabízen mezi mléčnými výrobky. Pokud se rodiče nechají unést tvrzením, že výrobek obsahuje 20 % mléka, měli by si uvědomit, že vzhledem ke gramáži výrobku to není víc než jedna lžíce. Je kvůli ní nutné jednou tyčinkou vyčerpat dítěti 16 % tuků, 17 % cukrů a 26 % nasycených mastných kyselin z doporučené denní dávky?

Výsledky v číslech Energie ve 100g 1900 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 8,2 g 4,2 g 6,7 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Kubík Štrúdlík jemné pečivo s jablečnou náplní výrobce neuveden (prodává Maspex) cena za balení 4,90 Kč/21 g Hodnocení odborníka Výrobek složený prakticky z mouky a cukru (35 g/100 g je opravdu hodně) nepřináší dětem nic pozitivního. Jablečné náplně je sice 30 %, ale jablek je v ní jen 18 %, což není ani jedno kousnutí do jablka, zbytek tvoří cukr, voda a zahušťovadla. Má sice nízkou energetickou hodnotu a málo tuků, takže i množství nasycených mastných kyselin je nízké, analýzy v něm však objevily transmastné kyseliny, i když jen v nepatrném množství. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1540 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 1,3 g 0,6 g 7,3 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Dubea Švestková tyčinka tradiční medový perník se švestkovou džemovou náplní a tmavou cukrářskou polevou výrobce Dubea Dubenec cena za balení 9,90 Kč/35 g Hodnocení odborníka Jedná se v podstatě o perník v cukrářské polevě vyrobené z nejméně vhodných tuků (palmový a palmojádrový olej obsahují vysoké procento nasycených mastných kyselin, takže jednou tyčinkou 6leté dítě vyčerpá čtvrtinu svého maximálního denního příjmu), navíc obsahuje i transmastné kyseliny (12 % denního příjmu). Nic pozitivního pro dítě. Švestek je v tyčince pouze jeden gram. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1700 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 5,2 g 4,1 g 8,7 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Storck Knoppers Milk oplatky plněné mléč. (30,4 %) a lískoořech. krémem (29,4 %) s tmavou tukovou polevou (14,6 %) výrobce August Storck Německo cena za balení 24,90 Kč/3 x 25 g Hodnocení odborníka Údaj, že složky odpovídají 10 % mléka, může vyvolávat domněnku, že se jedná o zdravou svačinu.

Skutečnost je jiná: výrobek má nejvyšší energetickou hodnotu, nejvyšší obsah tuků na 100 g a v rámci nich ještě většinou nasycených. Jedna malá 25gramová oplatka odčerpá dítěti z maximálního celodenního příjmu nasycených mastných kyselin 28 %. Negativa nevyváží ani část celozrnných obilovin. Výsledky v číslech Energie ve 100g 2310 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 8,4 g 4,5 g 4,1 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Pribináček Tyčinka s kousky třešní mléčný výrobek, chlazená tvarohovosmetanová tyčinka třešňová v duo polevě výrobce v ČR (prodává TPK) cena za balení 9,90 Kč/35 g Hodnocení odborníka Má sice vysoký podíl mléčné složky, ale také hodně tuků (61 % energetické hodnoty výrobku), navíc nevhodného složení. V jedné tyčince dostane 6leté dítě 44 % dávky nasycených mastných kyselin, které by mělo přijmout za celý den, navíc obsahuje i transmastné kyseliny. Jedna porce představuje čtvrtinu celodenní dávky cukrů. A jako jediný z testovaných výrobků obsahuje u dětí nutričně sporný konzervant sorban draselný. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1700 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 9,8 g 7 g 9,9 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Zott Monte Snack piškotový dort s krémovou náplní z mléka, čokolády a lískových oříšků výrobce v Německu pro Zott cena za balení 9,90 Kč/29 g Hodnocení odborníka Nejvýznamnější složkou piškotu jsou tuky, a ještě k tomu ty nejméně vhodné, protože palmový a kokosový tuk jsou nositeli nasycených mastných kyselin. Zdůrazňované mléko představuje v absolutním množství jen 7,5 g v jednom balení, což je zhruba půl polévkové lžíce. Zato tuk tvoří 55 procent z celkové energetické hodnoty výrobku a nasycené mastné kyseliny přinášejí 27 % z maximální celodenní dávky. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1960 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 8,5 g 4,4 g 8,5 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Dancing Cow Milk Snack Vanilla

nadýchaná pochoutka s mléčnou náplní (59 %) s vanilkovou příchutí výrobce v Itálii cena za balení 9,90 Kč/28 g Hodnocení odborníka Není tu nic, co by dítěti přineslo jakýkoli nutriční benefit. Z množství cukrů, které patří k nejvyšším (36 g/100 g), tvoří převážnou většinu řepný cukr a téměř polovinu z tuků tvoří nasycené mastné kyseliny. Ve výrobku označeném jako „mléčná svačinka“ není mléka víc než jedna lžíce. Výsledky v číslech Energie ve 100g 1850 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 7,1 g 3,5 g 10 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Krtečkova svačinka polomáčené sušenky s mléčnou polevou výrobce v ČR (prodává X-life) cena za balení 9,90 Kč/34 g Hodnocení odborníka Tento výrobek není vhodný pro děti. Jde o obyčejné sušenky z mouky a cukru, potažené polevou z nekvalitních tuků. Vadí vysoký obsah tuků a cukrů a nasycených mastných kyselin, ale hlavně přítomnost transmastných kyselin v nejvyšším množství ze všech. Šestileté dítě do sebe s jednou svačinkou dostane 59 % doporučené denní dávky. Výsledky v číslech Energie ve 100g 2210 kJ Výživové hodnoty v 1 balení 9,4 g 4,4 g 4,4 g tuky nasycené mast. cukry kyseliny Protokol testu * Test je zaměřen na snacky, které svým názvem nebo obrázky na obalech cílí na děti. Některé jsou nabízeny v chladicích pultech s mléčnými výrobky, a mohou tak vyvolávat dojem, že jsou stejně zdravé jako třeba jogurty. * Účelem testu bylo zjistit, zda jsou pro děti vhodné a co dobrého jim z výživového hlediska přinesou. * Testem prošlo celkem 20 vzorků, které nepatří do jedné skupiny potravin. Označeny jsou různě – mléčné pochoutky (zdůrazňují obsah mléka), řezy, tyčinky, některé se označují za cukrářské výrobky nebo pečivo, cereální tyčinky. * Analýzy provedla akreditovaná laboratoř ALS v Praze. Její pracovníci zjišťovali všechny výživové údaje, které se musí povinně uvádět na obalech všech potravin – energetickou hodnotu, obsah tuků, sacharidů a cukrů, bílkovin a soli. Zaměřili se i na složení cukrů (fruktóza, glukóza, maltóza, laktóza, sacharóza) a zastoupení mastných kyselin v tucích. * Výsledky byly přepočítány na jednu porci a vztaženy k referenčním hodnotám pro 4–6leté děti. Získali jsme tak údaj, kolik procent ukrojí jedna porce z dávky, kterou by mělo dítě v tomto věku

přijmout ve své stravě za den. * Výsledky posoudila odbornice na výživu MUDr. Václava Kunová, která je odborným garantem společnosti Vím, co jím a členka Společnosti pro výživu (Hodnocení odborníka). * Výrobky nedostaly známku testu, ale byly rozděleny do tří skupin podle vhodnosti pro děti (viz Tři skupiny...). * Test provedla společnost Vím, co jím, která se zabývá zdravou výživou. Potraviny s logem Vím, co jím obsahují méně soli, přidaných cukrů, transmastných kyselin a nasycených mastných kyselin. U některých druhů potravin napoví, že výrobek je bohatý na vlákninu nebo má vhodný obsah energie. V současné době je označeno přes 400 výrobků a další neustále přibývají. Foto popis| O autorovi| Hana Večerková, spolupracovnice redakce MF DNES

Architekt navrhl novou Českou Lípu Mladá fronta DNES str. 14 Kraj Liberecký - Tomáš Lánský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět ČESKÁ LÍPA Architekt Miroslav Pavljuk, jehož stovky realizací zdobí celé Českolipsko, učinil revoluční krok. Obsáhlý soubor svých architektonických návrhů, které od základu mění tvář celé České Lípy a na nichž v posledních letech usilovně pracoval, velkoryse daroval městu. Mimo jiné v nich navrhuje přistavět ke kulturnímu domu Crystal nové moderní divadlo, do opraveného Jiráskova divadla umístit knihovnu nebo v budově bývalého pivovaru zřídit nákupní galerii. Vizionářské? Troufalé? Diskutabilní? To všechno jsou Pavljukovy návrhy, které redakci MF DNES představil. * Co podle vás chybí dnešní České Lípě? Chybí tu ucelená koncepce města. Staví se tu tak, že jednotlivé celky spolu nesouvisí, město je rozkouskované. V centru se toho za komunismu hodně zbouralo, takže jsou tu nedostavěné proluky bez využití. S nimi se vůbec nepohnulo. Nemáme svého městského architekta, který by fundovaně připravoval rozvoj města a koordinoval výstavbu. * Já vnímám jako velké pozitivum, že centrum České Lípy není s odpuštěním zasviněno nevzhlednými obchoďáky, tak jako Liberec... Myslím si totéž, neboť obchoďáky do historického centra z mnoha důvodů nepatří. Pokud už k tomu má dojít, musí jít vždy o blokovou zástavbu, kdy v přízemí mohou být obchody a v patře třeba bydlení. * A přesto navrhujete přestavbu zchátralého pivovaru na nákupní centrum. Je podle vás něco takového v Lípě třeba? Jistě, Česká Lípa potřebuje nákupní galerii s obchodníky s botami, módním textilem ... to je sortiment, který musejí lidé jezdit kupovat do Liberce a jinam. Pivovar je dům, který je nevyužitý a obtížně využitelný, navíc na místě, kudy hodně lidí chodí a u městského okruhu, takže je to ideální místo. * Jak si mám tu přestavbu představit? Zvenku je objekt památkově chráněn, takže změny by byly jen uvnitř. V nádvoří by vzniklo atrium s ochozy a prosklenou střechou, odtud by se vstupovalo do obchodů. Byla by tady i restaurace s

minipivovarem. Zleva v místě hospodářského dvora by bylo dvoupodlažní parkoviště. U toho malý supermarket s potravinami. * Na stavbě obchodních domů si vylámali zuby i renomovaní architekti, viz liberecká Plaza nebo Forum, které nebyly veřejností zcela přijaty a dnes jsou spíše ukázkou nerespektování tváře města. Nebojíte se stejné reakce od Českolipanů? Nebojím, pivovar je objekt, který tu již stojí a můj návrh tedy nijak nemění prostředí. Změna se odehrává uvnitř. Inspiroval jsem se v Děčíně, kde stejně rekonstruovali bývalý pivovar. * Podobný projekt si žádá silného developera a do České Lípy se zatím kvůli malé kupní síle bojí jít i řetězec McDonald´s. Je třeba si uvědomit, že kupní síla tu je, jen ty peníze lidé jezdí utrácet jinam. Česká Lípa má velkou spádovou oblast, řádově 80 tisíc lidí, což je malý Liberec. Předpokládám tudíž vznik 60 obchodů. Nákupní galerie potřebuje jako doplněk supermarket, aby to fungovalo. Tady v České Lípě je navíc problém s monopolem Albertu, takže ceny potravin jsou tu vysoké. Příchod nového řetězce by ceny potravin mohl zlevnit. * Vy ale navrhujete i další poměrně revoluční věci. Zastavme se u takového Škroupova náměstí, mnou překřtěným jako Škroupovo parkoviště. Vy byste odtud chtěl auta dostat. Kam? Na Škroupově náměstí si představuji plochu pro pobyt a relaxaci obyvatel: zeleň, promenáda, venkovní galerie, dětské hřiště a jako oživující prvek kolotoč. Kromě toho vznikne prostor pro pouliční divadlo či hudební produkce. Západní část bude vyhrazena pro zastřešenou celoroční tržnici pro konání farmářských či jiných trhů, ale v důstojnějším a estetičtějším prostředí než jsou stávající různorodé stánky. Auta odtamtud vystěhovávám do parkovacího domu na Jeřábkově náměstí. * Vaším možná nejodvážnějším návrhem je jakási dostavba kulturního domu Crystal. Ten chce přitom město rekonstruovat. Vy přicházíte s jinou koncepcí. Proč? Crystal je sice technicky zastaralý, ale funkční. Už se v něm rekonstruovaly šatny, bar, kinosál, restaurace s kuchyní a jazzový klub, tak proč tohle všechno zase vybourávat? To není hospodárné. Crystal stačí pouze opravit. K němu navrhuji přistavět v proluce na nároží u Sokolské ulice nové divadlo. Je logické tyto dvě instituce spojit. Je to důstojné místo, má dopravní obslužnost, parkoviště. * Podle vás skutečně potřebuje město nové divadlo? Ano, dnešní Jiráskovo divadlo je dožilé a dnes v podstatě nefunkční - špatná viditelnost i akustika, absence moderní divadelní techniky. Česká Lípa jako kulturní centrum potřebuje moderní důstojnou a plně funkční divadelní budovu. Nové divadlo umožní provozování všech žánrů od činohry přes operu, balet až třeba k muzikálu. * Dobře, ale co potom s budovou Jiráskova divadla, když by tam nebylo divadlo? Tam navrhuji přestěhovat knihovnu. Po demolici balkonu v hledišti je navržena vestavba ocelové konstrukce patrové galerie s knižním fondem. Část půdorysu je využita jako víceúčelový sál s kapacitou 72 míst, vybavený audiovizuální technikou pro konání přednášek, besed, promítání cestopisů či filmů filmového klubu nebo konání komorních koncertů. * Crystal je asi nejznámějším dílem libereckého Sialu a architekta Suchomela. Od úvodní studie do kolaudačního řízení v roce 1990 uběhlo šestnáct let, nebojíte se, že toto prokletí bude stíhat i vás? Je to možné. Ale na projekt a výstavbu stačí tři roky. Záleží jen na penězích. Dle cenových nabídek dodavatelů by nové divadlo stálo asi 150 milionů, rekonstrukce Jiráskova divadla na knihovnu 40 a oprava kulturního domu Crystal asi 60 milionů - zateplení a nová okna, vzduchotechnika, oprava interiérů chodeb, sálu, haly či šaten herců. To je dohromady 250 milionů, což je cena navrhované

samotné přestavby kulturního domu. Navíc při téměř úplné demolici vnitřku je tady otázka nutnosti uzavření kulturního domu na 2 roky. * Vy ale vůbec jdete proti proudu. Jen co město zveřejnilo záměr zbudovat nové venkovní koupaliště u Kauflandu, přišel jste s protinávrhem, že lepší místo by bylo u sídliště Špičák. Mně se to u toho Kauflandu nelíbí. To místo je zatížené hlukem, zplodinami z aut a také tu má vzniknout propojení městských okruhů. Navíc je koupaliště nepřirozeně malé bez dalšího vybavení například hřišti. Takové zařízení musí ale umožnit celodenní pobyt lidí. Já navrhuji velký volnočasový areál včetně koupaliště u sídliště Špičák. Hlavní předností je pěší dostupnost pro 60 procent obyvatel České Lípy. Ze sídlišť Špičák, Sever, Lada, Střelnice sem dorazíte pěšky za 15 minut bez nutnosti použít auto či MHD. * Který ze svých návrhů považujete za nejživotaschopnější? Netuším, vše je otázka politické vůle. Město má v investičním fondu 200 milionů, částka každý rok roste. Není problém cokoliv ufinancovat. Postavit třeba moderní divadlo na úrovni plzeňského je záležitostí několika let. Přineslo by to nadregionální efekt a přispělo to k tomu, aby tu lidé chtěli dál žít. * Já třeba spatřuji problém v tom, že populačně Česká Lípa nesmírně rychle ztrácí, z někdejších 42 tisíc obyvatel je dnes sotva 37 tisíc, což je trend, který se bude prohlubovat. Odliv lidí způsobí pokles cen nemovitostí, do města se začnou stěhovat slabší sociální skupiny, což ještě více rozevře nůžky mezi nimi a bohatými. Českolipská sídliště se velmi rychle mohou stát ghetty... Samozřejmě to je problém. Architekti můžou jen navrhovat, jak sídliště zkvalitnit. Sídliště v České Lípě jsou poplatná době svého vzniku, například největší Špičák je v podstatě jedno obří parkoviště. Potřebuje však celkovou regeneraci a ne jen další parkovací místa. Musí tam vzniknout podzemní parkoviště. Chci teď navrhnout vzorovou rekonstrukci jedné z ulic, kde by se střecha parkoviště využila pro zeleň a hřiště. Ne jen jako prostředí pro auta. * K nejhodnotnějším stavbám České Lípy patří obchodní dům Uran, též z dílny libereckého Sialu. Čím to, že jej veřejnost nikdy nepřijala? Většina obyvatel nemá vztah k moderní architektuře, jakýkoliv netradiční dům vyvolává negativní reakce. Město se ovšem vyvíjí, nelze stavět tak, jak se stavělo ve středověku. O tom ale nemohou rozhodovat laici, ti nemají patřičné vzdělání. O tom, jak se bude stavět a co, musí rozhodovat odborníci. Politici musí zajistit jen to, aby to fungovalo a byly na to peníze. Neumím si představit, že by v nemocnici dělali anketu o tom, jak mají operovat. O tom, co město potřebuje, musí rozhodnout sociologové a architekti. *** Sídliště v České Lípě jsou poplatná době svého vzniku, například největší Špičák je v podstatě jedno obří parkoviště. Profil Miroslav Pavljuk Rodák z Litoměřic, v České Lípě od r. 1979, téměř 40 let praxe a cca 750 projektů, z toho třetina realizovaných. Realizace v České Lípě: budova Okresní správy sociálního zabezpečení v Arbesově ulici, park před kulturním domem Crystal, autosalon Velimex, nyní Horejsek, budova firmy Ježek software, mimo město např. tribuny a věž rozhodčích na autodromu v Sosnové, dům s pečovatelskou službou v Novém Boru u kostela, hotel Atrium Liberec. Foto popis| Přestavěný Crystal i pivovar Crystal, kulturní dům z dílny libereckého Sialu (vlevo) navrhuje Pavljuk (na snímku uprostřed) doplnit v oblasti proluky o moderní přístavbu, v níž by bylo divadlo. Architekt před Crystalem, jehož park před lety sám navrhl a tudíž má k němu srdeční vztah,

říká. „Nemá smysl ho za čtvrt miliardy rekonstruovat, stačí jen opravit.“ Vpravo je návrh přestavby pivovaru na nákupní galerii. Foto autor| Vizualizace: M. Pavljuk, Foto: Tomáš Lánský, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Slabost Unie ničí dohodu s USA Mladá fronta DNES str. 8 Názory Luboš Palata Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.9.2016

zpět Odpor proti dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) má základy ve snaze o hospodářský izolacionismus jak EU, tak jednotlivých států. Jenže ten přinese Evropě pouze úpadek. Počet evropských politiků, kteří jsou připraveni a často i schopni v EU něco zablokovat nebo odmítnout, roste v posledních měsících exponenciální řadou. Už se nehledá dohoda napříč Evropskou unií, ale schází se různé regionální partičky, jako jižní křídlo nebo visegrádská čtyřka, které více či méně autoritativně vznášejí své požadavky. Občas podpořené temnou pohrůžkou, že jinak EU končí. A doplňují to svojí vychytralou interpretací zcela hloupého omylu jménem brexit. Ten však nebyl omylem Unie, ale jednoho nestatečného rozhodnutí dnes už bývalého britského premiéra, který se bál více o své křeslo než o malou Velkou Británii, o budoucnosti Unie ani nemluvě. Takových i daleko hloupějších a zbabělejších politiků dnes máme v Evropské unii přebytek, a to se teprve chystá do boje o moc další „parta“ v podobě Marine Le Penové, Frauke Petryové nebo Zemanova pondělního hosta Norberta Hofera. Ti dávají najevo, že pod různými záminkami chtějí EU jako takovou zlikvidovat nebo z ní vyvést vlastní státy. Oběťmi rozkližující se Evropské unie nejsou jen přerozdělování migrantů či společná azylová politika, ale i dohody o volném obchodu a investicích s našimi nejbližšími spojenci – Spojenými státy a Kanadou. Smlouva (už dojednaná) s Kanadou i ta rozjednaná s USA jsou založeny na mandátu, jenž byl Bruselu dán ještě v „dobrých časech“, jenže velice rychle se mohou stát obětí národních egoismů a politických zbabělců a populistů. Tedy politiků, kteří nejsou ochotni nic riskovat pro dobrou věc, jež pomůže oběma stranám Atlantiku, a nejsou ochotni složitě se bránit proti jednoduchým bludům, šířeným odpůrci dohod, kteří se rekrutují z různých skupin. Od protiamerické radikální levice přes fanatické environmentalisty, různé zemědělské lobby až po neonacisty a přátele Ruska, které věrno své politice každý možný spor mezi západními spojenci vehementně podporuje. Zatímco evropské trhy především v našich zemích nekontrolovatelně zaplavují nekvalitní náhražkové potraviny, nebezpečné hračky, zdraví škodlivá obuv a nekvalitní textil, řeší odpůrci dohod se Spojenými státy a Kanadou nepatrné rozdíly v přístupu k ochraně spotřebitele, bezpečnosti potravin a jiných norem. Přitom je všem, i odpůrcům dohody, jasné, že pokud má vysoká evropská ochrana a normy někde na světě obdobu, pak jsou to Spojené státy, Kanada a možná ještě Austrálie a Nový Zéland. Unie je v těchto jednáních rovnoprávný partner a kompromis, který se dohaduje, může nejen pomoci vzájemnému obchodu, ale i posunout na vyšší úroveň onu stokrát omílanou bezpečnost potravin či ochranu spotřebitele jak v USA a Kanadě, tak v EU. A v neposlední řadě posunout i politické partnerství transatlantického světa dál, než dosud bylo. Což by mělo být v době, kdy z Unie na základě zcela pomýlených důvodů odchází Velká Británie, ještě důležitější než před referendem o brexitu. Samozřejmě že TTIP a dohoda s Kanadou představují pro některé obory problém. Hlavně pro ty, které se bojí americké a kanadské konkurence. Ale i u těch nejvíce probíraných potravin jde zároveň o obrovskou šanci uplatnit se na zámořském trhu. Francouzské sýry, české pivo či maďarský uherák nezmizí z trhu proto, že se Unie otevře americké kukuřici a kanadské pšenici. Bude prostě jen více a lépe dostupného zboží z Unie v Severní Americe a kanadského a

amerického v Evropě. A mocný atlantický blok bude dál dominovat světovému obchodu a určovat pravidla. Važme si nudných politiků Jenže v éře, která přeje populistům toho nejhoršího ražení, se tyto argumenty uplatňují stále hůře a stavět na nich svoji budoucnost je neskonale těžší, než to mají „politici blábolu“, kteří jako by měli rojení, a to i v naší části Evropy. Jedním z takových politiků je Zemanův nedávný host a kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer, který chce proti TTIP uspořádat ve své zemi referendum, podobně jako ho „postfašista“ Jörg Haider uspořádal proti Temelínu. Je zřejmě otázkou času, kdy podobné nápady dostane někdo v Polsku a Maďarsku, které pod vedením Jaroslawa Kaczynského a Viktora Orbána razí cestu nacionalizace ekonomiky a vyhánění zahraničních investorů z „klíčových odvětví“. Česko zatím v této populistické smršti, která už zachvátila i německou a francouzskou levici, zůstává ostrovem rozumu. Měli bychom si toho vážit, stejně jako bychom měli oceňovat možná nudné, ale uvážlivé politiky, kteří se „politice blábolu“ a populismu nepodřizují. A to přesto, že nám někdy přijdou o dost méně sexy než ti druzí. *** Obětí populistů a rozkližující se EU jsou i dohody o volném obchodu a investicích s našimi nejbližšími spojenci – USA a Kanadou. Foto popis| O autorovi| Luboš Palata, redaktor MF DNES

Košer jídlo? Jogurt i müsli tyčinka Mladá fronta DNES str. 15 Praha Tereza Blažková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

14.9.2016

zpět V sobotu nerozsvěcíme a v kuchyni máme nádobí striktně rozdělené, popisuje židovka svůj svět PRAHA Vyrůstala v době, kdy se její rodina bála udavačů a náboženské nenávisti. Příbuzní jí živě líčili zážitky z koncentračních táborů. „Současná doba je ale velmi tolerantní a v Praze se máme dobře,“ říká spisovatelka a psychoterapeutka Zuzana Peterová z Židovské obce v Praze. * Na dnešek připadá evropský den židovské kultury. Čím se podle vás vyznačuje? To jsou židovské vtipy! Ale to samozřejmě není všechno. Řekla bych, že je typická svou hlubokou citlivostí. A k tomu neoddělitelně patří právě i židovský humor. * Vy sama působíte jako extrémně pozitivní člověk. Má na to vliv vaše víra? Má. I když se o nás říká, že jsme pesimisté. Ale někteří dokážou pesimismus otočit v to pozitivní. Já mám v uších celý život jednu jedinou větu mé babičky Gertrudy, která, když jsem jí jednou vyprávěla o mých trápeních, uznale pokývala hlavou, jako že mě chápe, a pak řekla: Víš, Zuzanko, dokud nejdeš do plynu, nejde vůbec o nic. * To zní trochu děsivě. Zní, ale mně tahle věta už několikrát v životě nesmírně pomohla. Třeba když jsem měla rakovinu. Člověk má stále naději, že se něco změní, vždy přece můžete ještě něco udělat.

* Vy sama se řadíte k ortodoxním židům. Jak se liší váš den od běžného dne ateisty? Když vstávám, pomodlím se, myji si pak ruce vodou ze speciální nádoby, což se děje několikrát za den. Těch věcí je strašně moc. Před jídlem se také modlíme, dodržujeme kašrut. * Tedy jíte jen košer jídlo? Košer musí být i nádobí. Stejné nádobí nesmíme používat na maso a na mléčné výrobky. A samozřejmě jíme jen košer potraviny. * Je dodržování kašrutu složité? Pro mě je to přirozená součást života, je to naprosto automatické. * Spíš mě zajímá, zda jsou v Praze košer potraviny bez problémů k sehnání? Je jich obrovské množství, sama je určitě také jíte. Jsou to třeba některé značky müsli tyčinek nebo bílých jogurtů. * Takže můžete nakupovat v jakémkoli obchodě? Ano, jsou značky potravin, o kterých víme, že jsou košer a jsou zkontrolovány mašgiachem, tedy židovským člověkem, jehož práce spočívá v tom, že jezdí třeba do továren a kontroluje postup přípravy výrobku a jeho složení. V obchodě je také třeba se dívat na složení jednotlivých výrobků. * Čemu se v nich musíte vyhnout? Musíme hlídat, zda v základu není maso s mlékem, zda tam není něco z vepřového a tak dále. * Liší se i vaše svátky. Nemáte Vánoce, ale Chanuku... Znám hodně lidí, kteří slaví obojí. Vlastně pro to vznikl z němčiny název Weinuka. My Vánoce neslavíme, ale dáváme třeba dárky našim nežidovským přátelům. * Každou sobotu slavíte šábes neboli šabat. Jak to u vás probíhá? Kdo může, jde v pátek večer do synagogy a pak se sejdeme celá rodina. Přijedou k nám všechny děti, jejich partneři a vnoučata, večeříme, povídáme si, děti běhají kolem. * Takže klasická rodinná sešlost? Ano. Zapalují se šábesové svíčky. Já k tomu zapaluji ještě čtyři svíčky – za každé naše dítě jednu. * Dá se říci, že pro žida je šábes něco jako neděle pro křesťana? Ano, je to, myslím, adekvátní srovnání. * Křesťané by v neděli neměli pracovat. Židé přímo pracovat nesmějí. Nesmí rozsvěcet nebo cokoli trhat. Třeba ani toaletní papír. Jak to doma děláte? Máme všude nastavitelné automatické zapínání světel. Bez trhání se také lehce obejdeme, máme kosmetické kapesníčky v krabičce. Šabat jednou větou znamená – Nechat svět na pokoji. Je to jedinečný čas věnovat se sobě navzájem, číst si, být rodině nablízku. * Nosíte hodinky s hebrejskými číslicemi, to pro mnohé může být zvláštní. Jak to vypadá u vás doma? Je vidět, že je to židovská domácnost? Zarazíte se už vstupem do dveří. Tam je mezuza, což je takový dřevěný kolíček, malá skříňka, ve

které je schovaný žalm. Každý žid, který přichází a odchází ze svého domova nebo z prostředí, které má rád, se ho dotkne. * A dál? Máte doma třeba nějakou typickou židovskou výzdobu? Máme doma různé židovské svícny. V kuchyni zase oddělené nádobí na mléčné výrobky a maso kvůli kašrutu, jak už jsem říkala. * Dnes celý svět řeší otázku muslimského náboženství a terorismu. Dotýká se vás to nějak? Neřekla bych. V době, ve které jsem vyrůstala, bylo všechno mnohem komplikovanější. Naše rodina měla obrovský strach z udavačů. Tatínek byl v padesátých letech zavřený. Navíc jsem byla odchovaná vzpomínkami mých přímých příbuzných na holokaust. Současná doba je velmi tolerantní a konkrétně v Praze se máme velmi dobře. * Pracujete jako psychoterapeutka. Když byste měla posoudit své zkušenosti z praxe, existují nějaké rozdíly mezi psychikou žida a ateisty? Žid má jinak posunutou svou emotivní stránku. Hodně věcí se ho dotýká, hodně si jich vztahuje na sebe. Je to taková skrytá obava z toho, co by mohlo být. Určité situace, zejména emotivní, interpretuje jinak než člověk, který nemá s židovstvím nic společného. * Můžete uvést nějaký příklad? Třeba když jsou nějaké problémy ve škole nebo na pracovišti. Lidé, kteří nejsou židovského vyznání, se dokážou více prosadit a říci, co si myslí. Třeba proti šéfovi nebo řediteli. Jenže židovský člověk má strach, že když něco řekne, bude za to popotahován, bude mít nepříjemnosti, vyhodí ho. * Čím to je? Je to strach způsobený tisíci lety perzekucí, pogromů a holokaustu. Ale neplatí to vždy. Mluvím teď o lidech, kteří ke mně přicházejí jako k psychoterapeutce a potřebují pomoci. Fakta Košer potraviny * Košer potraviny jsou potraviny rituálně způsobilé k jídlu. Zakázané jsou třeba některé druhy masa, a to například vepřové, maso z dravců nebo mrchožroutů. * Povolena je například drůbež nebo maso přežvýkavých sudokopytníků, jako je hovězí. Porážka je prováděna speciální technikou. Maso a mléko nesmějí být vyráběny ani konzumovány společně. Mohou se jíst ryby, zakázaný je hmyz. Foto popis| Hebrejsky nemluvím Zuzana Peterová se v synagoze modlí v češtině. Hebrejsky neumí, ačkoli všechny její děti jazyk svých předků ovládají, protože měly možnost studovat ho ve škole. V dnešní době už jsou ale v synagogách modlitby přeložené do češtiny. Foto: František Vlček, MAFRA O autorovi| Tereza Blažková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

nasejablonecko.cz Program kin v Jablonci nad Nisou od 8. do 21. září 8.9.2016

nasejablonecko.cz str. 0 Kina

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

V září čeká větší porce nabídky pro jablonecké diváky na čerstvě po rekonstrukci otevřené kino Junior, protože kino Radnice je do 14. 9. z důvodu rekonstrukce topné soustavy uzavřeno. V nabídce najdete například filmy Obr Dobr, Božská Florence, Ben Hur, Sully: Zázrak na řece Hudson, Buchty a klobásy, Až na severní pól nebo Zloději zelených koní. Jablonecké kino přešlo na čtrnáctidenní program. „Abychom vyhověli nejnovějším dramaturgickým trendům, rozhodli jsme se přejít na takzvaný čtrnáctidenní program. Nově tak u jednotlivých titulů získáme možnost flexibilně reagovat na distribuční nabídku s ohledem na divácký ohlas," uvedla za jablonecká kina Kateřina Nermuťová. Kultovky - legendární filmy se vrací na plátna kin! Ale pozor, vzhledem k časově omezené distribuční licenci většinou pouze na jednu projekci! takovým příkladem bude v jablonci legendární Casablanca ve čtvrtek 15. 9. od 20 hodin v kině Junior. Den evropského dědictví v kině Junior V rámci jabloneckého Dne evropského dědictví v sobotu 17. 9. bude zpřístupněno kino Junior. V jeho foyer bude probíhat kreativní dílnička Tvořík, od 13 a od 15 hod poběží v kinosále projekce pásma Vteřiny Jablonecka z let 1976 - 1986. V rámci filmových projekcí budou také uvedeny dvě digitálně restaurované ikony českého filmu - Baron Prášil (K. Zeman) a Adelheid (F. Vláčil). Oba filmy budou při této příležitosti uvedeny s anglickými podtitulky, můžete tedy s sebou vzít své anglicky hovořící přátele.Ve foyer kina Radnice se také koná další vernisáž. Výstava ON/A se zabývá vývojem filmového plakátu převážně 60. let a všechny vystavené plakáty bude možné i zakoupit! Po vernisáži vás čeká projekce dokumentu Belmondo (vstupné dobrovolné). Kino Junior: Kino Junior bylo otevřeno po rekonstrukci slavnostně ve středu 7. září. Podrobná pozvánka zde Čtvrtek 8. 9.17.00 Milujte své nepřátele 50,-/MP20.30 Nick Cave: One More Time with Feeling 250,/MP18 Pátek 9. 9.17.30 Můj kamarád drak (2D/D) 120,-/100,-/MP20.00 Buchty a klobásy 110,/MP1522.00 Smrt ve tmě 120,-/MP15 Sobota 10. 9.15.30 Lovecká sezóna: Strašpytel 110,-/MP17.30 Obr Dobr (2D/D) 110,-/MP20.00 Božská Florence 110,-/MP1222.15 Nerve: Hra o život 110,-/MP12 Neděle 11. 9.15.00 Tajný život mazlíčků (2D/D) 120,-/100,-/MP17.30 Božská Florence 110,/MP1220.00 Smrt ve tmě 120,-/MP15 Pondělí 12. 9.17.30 Zloději zelených koní 110,-/MP1220.00 Ben Hur 120,-/MP15 Úterý 13. 9.17.30 Učitelka 100,-/MP20.00 Sully: Zázrak na řece Hudson 110,-/MP12 Středa 14. 9.18.00 Buchty a klobásy 110,-/MP1520.00 Božská Florence 110,-/MP12 Čtvrtek 15. 9.17.30 Nerve: Hra o život 110,-/MP1220.00 Casablanca FK 110,-/90,-/MP12 Pátek 16. 9.17.30 Obr Dobr (2D/D) 110,-/MP20.00 Komorná FK 100,-/80,-/MP1522.45 Smrt ve tmě 120,-/MP15 Sobota 17. 9.13.00 Tvořík vstup volný13.00 Vteřiny Jablonecka vstup volný/MP15.00 Vteřiny Jablonecka vstup volný/MP17.30 Baron Prášil FK 80,-/60,-/MP20.00 Adelheid FK 80,-/60,/MP22.15 Buchty a klobásy 110,-/MP15 Neděle 18. 9.15.30 Až na Severní pól 100,-/MP17.30 Můj kamarád drak (2D/D) 120,-/100,/MP20.00 Sully: Zázrak na řece Hudson 110,-/MP12 Pondělí 19. 9.17.30 Nerve: Hra o život 110,-/MP1220.00 Zloději zelených koní 110,-/MP12 Úterý 20. 9.18.15 Vlk z Královských Vinohrad FK 110,-/90,-/MP20.00 Božská Florence 110,-/MP12 Středa 21. 9.17.30 Tohle je náš svět FK 100,-/80,-/MP20.00 iShorts; High Shorts 60,-/MP12 Kino Radnice: Do 14. 9. je kino Radnice z důvodu rekonstrukce topné soustavy uzavřeno. Čtvrtek 15. 9.17.15 Dítě Bridget Jonesové 120,-/MP1520.00 Prázdniny v Provence 110,-/MP15 Pátek 16. 9.17.30 Prázdniny v Provence 110,-/MP1520.00 Dítě Bridget Jonesové 120,-/MP15 Sobota 17. 9.15.00 Tajný život mazlíčků (2D/D) 120,-/100,-/MP17.30 Prázdniny v Provence 110,/MP1520.00 Dítě Bridget Jonesové 120,-/MP15 Neděle 18. 9.15.00 Lovecká sezóna: Strašpytel 110,-/MP17.15 Dítě Bridget Jonesové 120,/MP1520.00 Prázdniny v Provence 110,-/MP15 Pondělí 19. 9.17.15 Dítě Bridget Jonesové 120,-/MP1520.00 Mechanik zabiják: Vzkříšení 110,/MP15

Úterý 20. 9.17.15 Dítě Bridget Jonesové 120,-/MP1520.00 The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years 110,-/MP Středa 21. 9.15.00 Učitelka SEN 50,-/MP19.00 Vernisáž ON/A - Ikony francouzské kinematografie na filmovém plakátu 60. let19.30 Belmondo vstupné dobrovolné/MP Promítané filmy - seřazeny abecedně: Adelheid ? 99 min./english friendly - česky s anglickými titulkyPetr Čepek v hlavní roli příběhu z doby, která nepřála ani lásce, ani soucitu. Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou... Psychologické drama v režii Františka Vláčila dle scénáře Vladimíra Körnera. Až na Severní pól ? 81 min./dabingCelovečerní animovaný snímek natočil francouzský animátor a zkušený výtvarník Rémi Chayé, který se už podílel na řadě úspěšných animovaných filmů, jako byly Brendan a tajemství Kellsu nebo Obraz (Le Tableau, 2011). Film s půvabnou vizuální stránkou a silným příběhem, vypráví o sympatické patnáctileté dívce, jež se rozhodne najít svého dědečka Olukina, významného vědce a polárníka, který se dosud nevrátil ze své poslední expedice na Severní pól... Baron Prášil ? 83 min./english friendly - česky s anglickými titulkyV jedinečném zpracování světoznámé knihy G. A. Bürgera se Karel Zeman inspiroval rytinami z jejího původního vydání, pocházejícími od jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů 19. století Gustava Dorého. Černobíle natočené obrazy režisér oživil výrazným barevným tónováním a různorodé barvy použil jako znaky proměňujících se nálad i překvapivých dějových zvratů. Toto fantaskní dobrodružství - zpestřené unikátními triky i vtipnými gagy - získalo mnoho zahraničních cen. Belmondo ? 87 min./francouzsky s titulkyV celovečerním portrétu se legendární Jean-Paul Belmondo v doprovodu svého syna Paula vrací na zásadní místa své fantastické filmové kariéry. Odhaluje okamžiky, které by jinak zůstaly tajemstvím a vypráví výjimečný životní příběh... Ben Hur ? 123 min./anglicky s titulkyTimur Bekmambetov (Noční hlídka, Denní hlídka, Wanted) přichází s novou verzí dobrodružného historického dramatu. V hl. rolích Jack Huston, Toby Kebbell, Morgan Freeman, Nazanin Boniadi, Pedro Pascal a další. Božská Florence ? 110 min./anglicky s titulkyBritská komedie. Meryl Streep v roli závratně bohaté ženy, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné... Buchty a klobásy ? 89 min./anglicky s titulkyPrvní mládeži nepřístupný počítačem animovaný film vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci, a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleni a opustí supermarket. Casablanca ? 102 min./anglicky s titulkyJeden z nejkultovnějších hollywoodských filmů všech dob, oceněný Oscary pro nejlepší film, režii a scénář, režíroval Michael Curtiz. V hlavních rolích to jiskří mezi Humphrey Bogartem a Ingrid Bergmanovou. Filmová čítanka! Dítě Bridget Jonesové ? 123 min./anglicky s titulkyUtrpení největší smolařky v dějinách dosud neskončilo. Bridget Jonesová je stále bez chlapa. Trochu povyrostla, stala se z ní úspěšná televizní produkční, vydělává dost peněz, líp vypadá a ještě líp se obléká, ale je to pořád ta samá Bridget, která přitahuje maléry jako magnet. Jak název třetího dílu napovídá, tím hlavním malérem bude tentokrát neplánované těhotenství... V hlavních rolích Renée Zellweger, Colin Firth, Patrick Dempsey, Emma Thompson, Jim Broadbent a další. iShorts; High Shorts ? 93 min./originální znění s titulkyPár piv, kafe, zakázaný byliny, ale třeba taky maraton v nohách nebo když přeskočí jiskra. To všechno vede ke změněným stavům mysli. Vidíme věci jinak. Dost jinak. A přesně o tom je pásmo kraťasů High Shorts. Jak vidíme svět pod vlivem? Přijďte mrknout! (Ideálně pod vlivem. Čehokoliv nebo kohokoliv.) Komorná ? 141 min./korejsky, japonsky s titulkyDynamický thriller plný zvratů, intrik, krásy a podmanivé erotické atmosféry natočil jeden z nejvýraznějších jihokorejských režisérů současnosti Park Chan-wook. Příběh bestselleru Zlodějka Sarah Watersové převedl do japonsko-korejských reálií 30. let 20. století. Lovecká sezóna: Strašpytel ? 84 min./dabingBláznivá animovaná dobrodružství upovídaného jelena Elliota a rozmazleného medvěda Booga pokračují už čtvrtým příběhem. Grizzly Boog se sice úspěšně zabydlel v divočině, ale jeho instinkty domácího mazlíčka v něm pořád přetrvávají. Jedním z nich je strach... Mechanik zabiják: Vzkříšení ? 98 min./anglicky s titulkyArthur Bishop (Jason Statham) si myslel, že už svou vražednou minulost hodil za hlavu. Když jeho největší protivník unese lásku jeho života, je donucen cestovat po celém světě, uskutečnit tři zdánlivě nemožné atentáty a dělat to, co umí

nejlépe - provést vše tak, aby to vypadalo jako nehoda. Hrají: Jason Statham, Jessica Alba, Tommy Lee Jones a další. Milujte své nepřátele ? 76 min./českyFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Jablonci n. N. Vás zve na promítání dokumentu. Film líčí příběh Švýcarky a Čecha, kteří změnili stovkám lidí život i pohled na něj. Přemysl Pitter spolu s Olgou Fierzovou po druhé světové válce zachraňoval děti židovské a české z koncentráků, a také děti německé, které umíraly v českých internačních táborech. Můj kamarád drak (2D) ? 103 min./dabingRodinný dobrodružný příběh. Dlouhá léta udivoval starý řezbář, pan Meacham (R. Redford), děti ze sousedství pohádkami o divokém drakovi, který žije hluboko v lesích severozápadního pobřeží Spojených států. Jednoho dne se ale objeví záhadný desetiletý chlapec, který tvrdí, že žije v lesích s obřím zeleným drakem jménem Elliot... Nerve: Hra o život ? 96 min./anglicky s titulkyStudentka střední školy, závislá uživatelka online her se ocitne v nebezpečné situaci, kdy každý její pohyb začíná být monitorován anonymní komunitou pozorovatelů. Nick Cave: One More Time with Feeling ? 85 min./anglicky s titulkyKapela Nick Cave & the Bad Seeds charizmatického australského zpěváka vydá 9. září 2016 netrpělivě očekávané album Skeleton Tree. Fanouškům se ho chystá poprvé představit netradičním způsobem ještě v předvečer oficiálního vydání - jednorázovou celosvětovou projekcí filmu Nick Cave: One More Time With Feeling. Zářijová premiéra filmu je o to exkluzivnější, že jí nebude předcházet vydání žádného singlu z alba. Obr Dobr (2D) ? 117 min./dabingAdaptace knihy britského spisovatele Roalda Dahla v režii Stevena Spielberga. Rodinný pohádkový příběh mladé dívky a laskavého obra, kteří se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zajmout zlé lidožroutské obry, kteří pronikají do světa lidí. Prázdniny v Provence ? 95 min./českyLéto neskončilo, zábava trvá. V. Kotek, J. Prachař a K. Hádek se po zimní komedii Padesátka vrací na plátna kin v komedii s letní atmosférou a s francouzskou vůní. Režisér V. Michálek je obsadil do rolí tří kamarádů a členů hudební skupiny, kteří utečou před svojí manažerkou až do slunné Francie. Zavilý hulič, hláškující filosof a nesmělý basák dělají všechno ve větším, než malém množství. Trochu se poflakují, hodně si užívají a taky potkají krásnou a sympatickou dívku... Smrt ve tmě ? 88 min./anglicky s titulkyHororový thriller. Tři mladí zloději, kteří se živí perfektně naplánovaným vykrádáním domácností, se vloupají do domu bohatého slepce s vidinou dokonalé loupeže a velkého zisku. Místo toho se ale ocitají v boji o holý život... Sully: Zázrak na řece Hudson ? 96 min./anglicky s titulkyŽivotopisné drama v režii Clinta Eastwooda s Tomem Hanksem v hlavní roli. V lednu roku 2009 se svět stal svědkem „zázraku na řece Hudson", když kapitán „Sully" Sullenberger nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě letadla. Přestože veřejnost a média mluvila o ojedinělém činu dokazujícím jeho letecké dovednosti, probíhající vyšetřování hrozilo zničit jeho pověst a kariéru. Tajný život mazlíčků (2D) ? 90 min./dabingRodinná animovaná komedie od tvůrců filmu Já, padouch. Co dělají vaši domácí mazlíčci, když nejste doma? Asi byste se divili. Například zachraňují kamaráda, který shodou nešťastných náhod skončil v útulku... The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years ? 102 min./anglicky s titulkyJedinečný filmový projekt v režii oscarového Rona Howarda (Apollo 13, Rivalové, Inferno) přináší na filmová plátna příběh kapely, která změnila svět - THE BEATLES. Autenticky zachycuje období jejich koncertních let 1962-1966 z perspektivy samotných členů The Beatles. Uvidíte exkluzivní rozhovory s členy skupiny a také doposud nezveřejněné záběry. Tohle je náš svět ? 119 min./anglicky s titulkyPozitivně laděný americký film o volnomyšlenkářské rodině, kterou podle vlastních představ řídí pevnou rukou svérázný a charismatický otec (Viggo Mortensen). Cena za nejlepší režii v prestižní sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes. Učitelka ? 102 min./českyDěj strhujícího a velmi aktuálního snímku o síle lidského charakteru inspirovaného skutečnou událostí se odehrává na konci 80. let. Zdánlivě empatická a laskavě vyhlížející učitelka manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru... Vlk z Královských Vinohrad ? 68 min./českyAutobiografický film legendárního režiséra J. Němce pozoruje jeho životní příběhy od šedesátých let do současnosti. „Film má v názvu vlka, tvora divokého, lstivého, neovladatelného. Vlk v rouše beránčím a naopak. Uvidíte místa činu, autentický dialog, autorský komentář, archivy pravé i falzifikáty. To, co bude ve filmu, se skutečně stalo a John Jan to skutečně prožil. I když, pravda, občas to trochu nafouknul." (J. Němec). V roli mladého režiséra J. Mádl, alter ego vypravěče - K. Roden.

Zloději zelených koní ? 105 min./českyV dramatickém příběhu se zběhlý student geologie Pavel (M. Adamczyk) a nezaměstnaný zemědělec Kačmar (P. Liška) živí jako nelegální kopáči vltavínu, zelených polodrahokamů z jižních Čech. Dřou, riskují, utíkají, potýkají se s nebezpečím... Součástí je poetický animovaný předfilm Strom, který byl vytvořený náročnou animační technikou olejomalbou na sklo.

URL| http://www.nasejablonecko.cz/jabloneck...isou-od-8-do-21-zari/?aktualitaId=44492

National Geographic Česko HORKÁ VLNA National Geographic Česko str. 44 Horká vlna Craig Welch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Rovnováhu v Tichém oceánu narušuje obrovská masa teplé vody, které dali vědci název blob. Někteří z nich se obávají, že by tento jev mohl být předzvěstí budoucího vývoje oceánů. Mládě, které spatřil na konci května jeden z biologů, plavalo na boku, jako by si hrálo. Byl to plejtvák myšok, který se objevil v zálivu Marmot Bay na ostrově Kodiak u Aljašky. Vodní spršky mu omývaly ochablý růžový jazyk. Na divokém severu je smrt něčím tak obvyklým, že nevyvolá poplach. Jenže den nato zahlédli cestující z trajektu Kennicott, jak se na hladině pohupuje další kytovec. Také mrtvý. Kathi Lefebvreová mi o kytovcích vyprávěla, když jsme si společně vyšli po skalnaté a větrné pláži 320
hodnoty přirozených vzorců počasí a klimatu. Celý jev pak nastolil skličující otázky: způsobila tohle zhoršení životních podmínek pro některé mořské tvory jen náhodná a nepředvídatelná souhra extrémů? Anebo to snad byla, jak říká jeden z vědců, pouze „předpremiéra“ - jakási ukázka toho, co by teplejší voda mohla přinést, až jednou změna klimatu naplno zasáhne Tichý oceán? Když jsme se s Kathi chystali jít dál, volali ji vysílačkou. O osm kilometrů výše, na výběžku Homer Spit, našli další mrtvou vydru. koncem roku 2013 se v Aljašském zálivu vytvořila ohromující masa teplé vody. Oblast přetrvávajícího vysokého tlaku vzduchu, která dostala přezdívku Ridiculously Resilient Ridge (Absurdně odolný hřeben vysokého tlaku vzduchu), bránila vzniku bouřek a vichřic. Za normálních podmínek by hladinu moře čeřil, a tím i ochlazoval vítr - podobně jako foukáním ochladíte kávu v šálku. Za dané situace se teplo v téhle posunující se mase, kterou klimatolog Nick Bond z Washingtonské univerzity pojmenoval blob, začalo naopak zvyšovat. Rozšiřovalo se podél západního pobřeží USA, kde se spojilo s masou teplé vody směřující k severu. Teplota oceánu stoupla na některých místech o čtyři stupně Celsia nad průměr a zaznamenala tak rekordní hodnoty. Ve chvíli, kdy množství teplé vody dosáhlo maxima, pokrývalo v délce od Mexika k Aljašce plochu kolem devíti milionů čtverečních kilometrů, tedy více, než je rozloha Spojených států. Přispěl snad k tomuto jevu oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv, který otepluje celou planetu? To nikdo najisto neví. Podle jednoho kontroverzního názoru vede rychlý ústup mořského ledu v Severním ledovém oceánu k většímu zvlnění polárního tryskového proudění. To pak způsobuje, že systémy počasí přetrvávají déle. Akceptovanější teorie viní z neobvyklého tepla normální kolísání atmosférického tlaku v tryskovém proudění aktivovaném horkem v tropech. Ani vědci zastávající tuto teorii ovšem nevylučují, že by ve všem mohla sehrávat určitou vedlejší úlohu také změna klimatu. Největší světový oceán je tak ohromující a propojený systém, že pochopit tuhle podivnou situaci je obtížné. Změny teploty závisejí na vzájemně se překrývajících vazbách, které mohou přetrvávat celá desetiletí. Každých pár let nebo desetiletí se východní Tichý oceán, jehož studená voda je bohatá na kvalitní potravu, promění na teplejší místo s jinými podmínkami. Tenhle cyklus se nazývá Pacifi cká dekádní oscilace. El Niňo - periodické oteplování tropických vod Tichého oceánu - je příčinou zvyšování teploty v Severní Americe. Kalifornský proud, jakási dálnice protínající oceán, odvádí studenou vodu z Kanady na jih k mexickému státu Baja California. Větry cestou nasměrují teplé povrchové vody pryč od pobřeží, což způsobuje, že se ze spodních vrstev dostává na povrch mnohem studenější voda bohatá na výživnou potravu. Nestálé změny ovlivňují pak život v moři. Snaha pochopit dosah jevu mě pár týdnů před návštěvou Aljašky dovedla kilometry od pobřeží Oregonu. Šestnáctimetrová průzkumná loď Elakha rozráží zvlněnou hladinu pod mléčně bílým nebem. Bill Peterson, v džínách a sepraném triku se znakem jakéhosi mikropivovaru, klečí na palubě s tváří přitisknutou k červenému chladicímu zařízení. Nachází se v něm obsah sítě, kterou jeho kolegové právě vytáhli z hloubky oceánu. Tenhle oceánograf z NOAA je tu proto, aby mi ukázal, jak moc se východní část Tichého oceánu změnila. „Pane bože, to je ale hnus,“ uleví si. Přes rameno mu pohlédnu na to, co by mělo být součástí potravní sítě ze dna oceánu. A vidím jen podivou břečku barvy motorové nafty. Petersonův tým sem po celých dvacet let putoval každé dva týdny, aby zkoumal miniaturní rostliny a živočichy, jež tvoří základ jednoho z nejproduktivnějších mořských systémů na naší planetě. Nejlepším chodem v tomhle bufetu by měli být dvoucentimetroví korýši tvořící kril. Živočichy ve tvaru krevet hltají alkouni aleutští, lososi kisuč, žraloci velicí a kytovci. Živí se jimi i sardele a sardinky, které jsou zase vítanou kořistí větších ryb a lachtanů kalifornských. V tomhle ročním období by tu mělo být krilu nadbytek, ale v Petersonově úlovku jsou vidět hlavně vodnaté řasy a malé medúzy, které nejsou zrovna výživné. A kril Petersonův tým nespatřil celé měsíce. „Je to už dlouho pořád stejné,“ říká oceánograf. Rostoucí teploty oceánu celý systém zcela vyšinuly z rovnováhy. Nedlouho potom, co sem horko dorazilo, objevili se u Jižní Kalifornie argonauti pelagičtí, jejichž obvyklou doménou je jižní část pobřeží Tichého oceánu. V severní části rybáři ulovili měsíčníky svítivé a žraloky modravé. Olihně opalizující, které se obvykle vyskytují u břehů Kalifornie, nakladly vajíčka v oblasti jihovýchodní Aljašky. Pár jedovatých vodnářů dvoubarvých proklouzlo ze Střední Ameriky až k plážím u Los Angeles. Petersonův tým ulovil tropický nebo subtropický zooplankton, jaký dosud nikdy neviděl: broukovité, duhově zbarvené klanonožce, duhové miniaturní tvorečky z Havaje, drobounké korýše s kobaltovými vaječnými vaky. Vědci zkatalogizovali bezmála dvacet nových druhů, které pocházely zdaleka. Drobné živočichy tvořící zooplankton lze ve srovnání s krilem přirovnat k povadlému přílohovému salátu - jsou menší a méně výživní. Ve stejné době, kdy se tahle nízkokalorická dieta vetřela do potravní sítě, pokleslo na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí množství tresek

pestrých, které obvykle žijí v Aljašském zálivu. Platýs tichomořský ulovený v Cookově zálivu měl rozbředlé maso, což je syndrom spojovaný s nedostatečnou výživou. Losos kisuč se vrátil do proudů u západního pobřeží jako podvyživený zakrslík. Tyhle změny souvisely s dalšími událostmi. Počet sardinek tečkovaných, který už dlouho postupně klesal, se ztenčil natolik, že továrnu na zpracování ryb, proslavenou Steinbeckovým románem Na plechárně, museli (poprvé od rozkvětu následujícím po bankrotu v 50. letech) zavřít. Populace sardinek a sardelí se řídí cyklickými výkyvy a jejich náhlý pokles neměl pravděpodobně nic společného s teplou vodou. Jeho dopad byl ovšem o to větší, že neobvyklé horko donutilo další ryby, aby si hledaly potravu jinde. Sardele, jejichž počet už beztak dlouhodobě klesal, zřejmě vymizely prakticky všude až na záliv Monterey Bay. Tam se jich však nahromadilo takové množství, že to vyvolalo úplné žravé šílenství. V určitý moment se na hostinu v zálivu dostavilo naráz nejméně padesát kytovců. Změnou teploty trpěli i ptáci. Hlad zabil nejméně sto tisíc modronohých alkounů aleutských, malých ptáčků se šedým peřím, kteří hnízdí na ostrovech a živí se krilem. V celé historii Spojených států to byla jedna z největších „morových ran“, jež postihly ptáky. O několik měsíců nato pošly také stovky tisíc alkounů úzkozobých. Ještě větší pozornost upoutala vyhublá mláďata lachtana kalifornského, která připlouvala k břehům Kalifornie. Kolabovali pod verandami a zaparkovanými náklaďáky. Bez přísunu sardinek a sardelí byly jejich matky odkázány na nekvalitní potravu - v podobě olihní, štikozubců a okouníků - a mláďata předčasně odstavily. Během pěti měsíců pak tři tisíce mladých lachtanů uvízly na mělčině. Peterson pomalu míří zpět do své kanceláře v oregonském Newportu a je zcela vyvedený z míry. Celý život se věnoval studiu mořského života. Dnes mu však teplý oceán připadá jako něco neznámého a matoucího. „Je to jako bych se teď podíval z okna a viděl tam létat papouška,“ nevěřícně vrtí hlavou. neznamená to ovšem, že by od nynějška byl blob už něčím standardním. Jen málo z těchto změn je trvalých, pokud vůbec nějaké. I kdyby však byly, neznamenalo by to, že moře umírá. Život v oceánu bude pokračovat. Blob nám ovšem dává nahlédnout na to, jak by mohla vypadat budoucnost moří způsobená vlivem změny klimatu. Prostě mořský život bude mít v budoucnu velmi odlišnou podobu. Teplejší voda zrychluje u ryb metabolismus, což je nutí více žrát v době, kdy ještě kolem nich není dostatek potravy. Nedávný výzkum ukázal, že by některé ryby mohly mít drobnější těla a více nemocí. V řadě případů by jejich populace mohly vyhynout. Podle údajů Mezinárodního panelu pro změny klimatu se už mnoho ryb a živočichů tvořících plankton vydalo k pólům ve snaze dostat se do studenějších vod. S ubýváním oblastí se studenou vodou vhodnou pro život se ryby i predátoři soustředí na méně místech. To s sebou přinese další složité problémy. Až se někde začnou vyskytovat noví tvorové, může se změnit také náš vztah k moři. V kalifornském městě Pacifi ca jsem navštívil Richarda Shafera, jehož koníčkem je volné potápění a lov ryb podvodní harpunou. V době, kdy horko vyhnalo ryby pro sportovní rybolov z Mexika na sever, měli nájemci rybářských lodí operující ve vodách u Los Angeles nejlepší sezonu, jakou pamatovali. V srpnu 2015 si loď vypůjčil i Shafer a vypravil se k písčinám u pobřeží západně od San Diega. Pod vodou ulovil harpunou kranase amerického. Když spatřil, jak k němu pluje hladový lachtan, kranase přitáhl a plaval s ním k lodi. Shafter totiž věděl, že lachtani kradou velké ryby, zejména pokud je nedostatek sardinek. Najednou ho ale do zápěstí nečekaně kousl dvoumetrový kladivoun obecný. Tito žraloci jsou ve vodách u Kalifornie vidět jen zřídka a lidi napadají málokdy. V roce 2015 se však situace změnila - podle slov jednoho vědce - v „nekonečné procesí kladivounů“, které přilákala teplá voda. Zvíře přetrhlo Shaferovi šlachu a zlomilo mu malíček i kloub. Zranění si vyžádalo 40 stehů. Každá změna v moři může nastartovat změnu, jakou nikdo nemůže předvídat. na konci dne seskočila Kathi Lefebvreová z dodávky na oblázkový výběžek Homer Spit a dívala se na mrtvou vydru. V předchozích letech vydry umíraly většinou na komplikace způsobené streptokokovou infekcí. Ten rok sice vypadala některá mrtvá zvířata vyhuble, jiná ovšem působila takřka zdravým dojmem. Stážisté z Aljašského národního útočiště pro divoká mořská zvířata si navlékají modré latexové rukavice a začínají s průzkumem. Jedna stážistka vypráví Lefebvreové, jak minulý týden viděla jinou vydru zmítat se v křečích. Kathi Lefebvreová zpozorněla: „To, co tady popisuješ, byly to záchvěvy celého těla?“ ptá se. „Něco takového jsem viděla. U lachtanů.“ V roce 1998, když Kathi dělala doktorát na Kalifornské univerzitě, dozvěděla se o desítce churavých a vyděšených lachtanů. Měla nejasné tušení, co to mohlo způsobit. Každoročně -obvykle na týden, dva - vytvářejí v ohraničených oblastech jednobuněčné toxické řasy rozsivky z rodu Pseudo-nitzschia vodní květ, který produkuje neurotoxin nazývaný kyselina domoová. Ta se pak hromadí v tělech měkkýšů a korýšů. Když toxin požijí lidé, vyvolá to záchvaty, ztrátu paměti, nebo dokonce smrt. A nebezpečná látka může uškodit i divokým zvířatům.

Když našla Kathi Lefebvreová v roce 1998 kyselinu domoovou ve výkalech churavých lachtanů, byl to první důkaz, že tento typ toxického vodního květu ubližuje i vodním savcům. A onen rok byl vodní květ opravdu mimořádně nebezpečný. El Niňo zanesl škodlivou teplou vodu oceánu do Kalifornie a podpořil tak vznik nejnebezpečnějšího vodního květu, jaký kdy byl zaznamenán. To však platilo jen do minulého roku. Když v dubnu 2015 řasy vytvořily vodní květ, nerozptýlil se po několika týdnech jako obvykle, ale naopak narostl do monstrózních rozměrů. Proměňoval se a posunoval, až se natáhl do délky 3 200 kilometrů - od ostrovů Channel Islands u Kalifornie až k ostrovu Kodiak. Nikdo předtím nic podobného neviděl. Na pobřeží byly uzavírány některé úseky, kde se normálně sbírají měkkýši a korýši. Koncentrace toxinů byly třicetkrát vyšší, než jsou hodnoty běžně považované za vysoké. Při testech byla kyselina domoová objevena např. v sardelích v množstvích, která jsou pro lidi nebezpečná. Opravdu vzácný úkaz. Toxin zřejmě způsobil onemocnění stovek lachtanů, různých mořských ptáků, sviňuch a tuleňů. A vodní květ přetrvával až do listopadu. V oblasti Aljašky se objevili mrtví kytovci, zejména keporkaci a plejtváci myšoci. Většina zdechlin se nacházela příliš daleko nebo byla v tak značném stupni rozkladu, že už je nebylo možné prozkoumat. V tělech několika mrtvých zvířat vyplavených na pobřeží Britské Kolumbie byly objeveny zbytky kyseliny domoové. Bohužel toxin se z těla dostává tak rychle, že už nebylo možné určit, zda byla dávka velká nebo malá. Vědcům sice chyběl důkaz, ale většina se přikláněla k této teorii: kytovci sežrali kril, klanonožky nebo ryby plné jedu z rozsivek. To je buď hned zabilo, nebo jim to poškodilo mozek, takže nebyli schopni se správně orientovat a přijímat potravu. „Vzhledem k tomu, že jsme vyloučili všechny ostatní scénáře, se domnívám, že hlavním viníkem byly právě toxické řasy,“ říká Andrew Trites, ředitel Centra pro výzkum mořských savců při University of British Columbia. Na výběžku Homer Spit se Kathi Lefebvreová zamýšlí nad tím, zda za smrtí aljašských vyder mořských mohou stát také řasy rozsivky. Pokládá na zem plastové pytle, do nichž bude sbírat vzorky. Natahuje si rukavice, naklání se nad tuhnoucí vydrou a pouští se do práce. Nakonec v prosinci 2015 začal blob ustupovat - s příchodem mocného El Niňa se masy jeho teplých vod ponořily do hlubin moře. Bude však jistě trvat celé roky, než přijdeme na to, jakým postrachem může teplo v oceánu jednou být. Nové výzkumy naznačují, že by se obrovská kvanta teplé vody podobná blobu mohla kvůli změně klimatu objevovat častěji. A mohla by mít ještě významnější dopad. Vědci předpovídají větší extrémy, více neobvyklých jevů. „Zavládne větší chaos,“ řekl mi Raphael Kudela, profesor oceánografie z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Vědci se domnívají, že toxický vodní květ se bude objevovat častěji, rozšíří se na větší plochy a bude jedovatější. Tenhle vývoj by mohl v budoucnu přinést problémy i lidem. S Dickem Oggem jsem se potkal, když právě přecházel dřevěnou rampu v přístavu Spud Point Marina v zálivu Bodega Bay. Jako profesionální rybář loví lososy, tuňáky a chmurnatky tmavé. Slušné peníze však vydělává na krabech Metacarcinus magister. Oggova loď však toho v posledních měsících moc nenaplula. Krabi zůstali nepoživatelní ještě dlouho potom, co toxický vodní květ zmizel. Proto Kalifornie odkládala lov krabů po celé měsíce. Ztráty dosáhly 48 milionů dolarů. „Spousta lidí je na tom opravdu bledě,“ mračí se. Ale všechny problémy, které zde pozorovali, nezpůsobil blob. Zamysleme se jen nad tím, že se oceán otepluje už celá desetiletí - tedy o hodně dříve, než se projevila dvouletá existence blobu a než se rostliny a živočichové začali adaptovat nebo stěhovat. Hromadného úhynu některých z nich bychom možná byli svědky i bez blobu. Přicházejí, bohužel, další změny. Zvedající se hladina moří mění obrysy pobřeží. V hlubokých vodách se rozšiřují přírodní oblasti s nízkým obsahem kyslíku. Okyselování oceánů ztěžuje život měkkýšům a korýšům. Co přijde příště, je těžké předvídat - zvlášť s ohledem na to, že stěží rozumíme současné situaci. Kathi Lefebvreové se nikdy nepodařilo přijít na kloub vydří záhadě. Na konci roku 2015 už bylo nalezeno 304 mrtvých zvířat - téměř pětkrát více, než činil průměr z posledních let. U jedné třetiny zdechlin, které vědci prozkoumali, se našly stopy toxických řas. U většiny vyder však byla jako primární příčina smrti stanovena streptokoková nákaza. Role, kterou mohl blob sehrát ve zhoršování účinků infekce, zůstává hádankou. Je možné, že zvířata oslabily toxiny z řas? Zhoršila snad všechno ještě víc teplá voda? „Stále nevíme, jaké účinky mají všechny tyhle proměny našeho světa dohromady,“ říká Lefebvreová. O týdny později jsem na podobné téma hovořil s Julií Parishovou, odbornicí na ptáky z Washingtonské univerzity, která se věnuje zkoumání úhynu alkounů úzkozubých. Netuší, zda se mořští ptáci dostali na neobvyklá místa při shánění vzácné potravy, nebo zda jim kyselina domoová narušila schopnost orientace, či zda je snad ke břehu zahnal vítr. „Jsem z toho všeho zmatená,“

svěřila mi. A tak si teď uvědomuji jedno - že tyhle nevyřešené záhady možná budou brzy na denním pořádku. Stejně neproniknutelné, jako je propast mezi mořem, jak jsme ho znali, a tím, které tak rychle sami přetváříme. *** DVA DLOUHÉ HORKÉ ROKY Od zimy 2013 byly větry tak slabé, že nedokázaly rozčeřit a ochladit severovýchodní oblast Tichého oceánu. To vedlo k akumulaci tepla, které se až do konce roku 2015 šířilo podél tichomořského pobřeží. Tento jev způsobil proměny mořského života, zpřeházení potravinové sítě a vytváření podmínek pro masivní nárůst květu toxických řas. Teplá voda se šířila do větší dálky i hloubky. Vše trvalo déle, než bylo dosud zaznamenáno. TEPLEJŠÍ VODA V HLOUBCE Na některých místech oceánu teplo dosáhlo až do hloubky 400 metrů. Růst teploty o jediný stupeň může narušit celý ekosystém. Koncem roku 2015 se vodní hladina sice ochladila, teplo však přetrvává hluboko v oceánu. DALEKÉ DIVOKÉ ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ Řasy obvykle vytvářejí vodní květ každé jaro na několika místech jen na pár týdnů. Od jara do léta 2015, když se teplé vody potkaly se živinami stoupajícími z hlubin vzhůru, se řasy rozšířily od Jižní Kalifornie až po Aljašku. Vzhledem k větší teplotě vodní květ vydržel déle a jeho značná část byla vysoce toxická. ÚTOČIŠTĚ PŘED HORKEM Jak se postupně voda oteplovala, začala se divoká zvířata stěhovat do zálivu Monterey Bay, kde našla dostatek potravy v chladné, na živiny bohaté vodě vytékající z hlubokého kaňonu. V roce 2015 přetrvávaly vysoké koncentrace toxických řas déle než obvykle. Škodily živočichům a otrávily některé měkkýše a korýše tak, že se stali jedovatými i pro lidi. Foto popis| V letech 2014 a 2015 pošly tisíce lachtanů kalifornských. Mezi nimi i tento kus na skaliscích poblíž kanadského ostrova Vancouver. Mnoho jich zahynulo hladem, když se v neobvykle teplých vodách východní části Tichého oceánu zoufale snažili sehnat potravu. Foto popis| Poblíž Petersburgu na Aljašce vědecká pracovnice zkoumá hřbetní ploutev mrtvé kosatky. Tohle zvíře pravděpodobně pošlo z přirozených důvodů. Za úmrtím mnoha keporkaků a plejtváků myšoků však zřejmě stojí toxické řasy, jejichž růst podpořila nebývale teplá voda. Foto popis| Oregonskou pláž poblíž starého lodního vraku pokryly parusky komůrkaté - medúzovití živočichové známí jako „plavci po větru“. Stejné neobvyklé větry a mořské proudy, které nedávno oteplily Tichý oceán, vytlačily plovoucí tvory v celých milionech na pláže táhnoucí se od Jižní Kalifornie až k Britské Kolumbii. Foto autor| TIFFANY BOOTHEOVÁ, SEASIDE AQUARIUM Foto popis| Keporkaci pořádají rybí hostinu v kalifornském zálivu Monterey Bay. V roce 2015 panoval na mnoha místech nedostatek sardelí kalifornských. V tomto zálivu se jich však nahromadilo tolik, že Jim Hervey, ředitel Laboratoří pro výzkum moře v Moss Landing (MLML), jednou ze svého okna pozoroval, jak sardele na jednom místě požírá padesát až šedesát kytovců. „To opravdu není normální,“ říká. Foto popis| Tichomořské centrum pro mořské savce se sídlem v kalifornském městě Laguna Beach přijalo v roce 2015 stovky mláďat lachtanů kalifornských vyhublých na kost. V době, kdy značně poklesly počty sardelí a sardinek, se tisíce lachtanů musely spokojit s méně výživnou potravou nebo tvrdě zápasit o kořist, kterou teplé vody vytlačovaly pryč. Mnoho zvířat pošlo hlady. Foto autor| JAE C. HONG, AP PHOTO Foto popis| Olihně opalizující, které se normálně třou u břehů Kalifornie, plují vedle svých vajíček ve vodách poblíž osady Klemtu v Britské Kolumbii. V roce 2015 byla ve východní části Tichého oceánu nalezena vajíčka olihní až na severu u Aljašky. Foto popis| Měsíčník svítivý loví medúzovitého „plavce po větru“ - parusku komůrkatou. V době, kdy teplota stoupla na některých místech až o čtyři stupně Celsia nad průměr, se mnoho subtropických

mořských živočichů, jako například právě tento měsíčník, dostávalo blíže k tichomořskému pobřeží. Foto popis| Mrtví červení krabi Pleuroncodes planipes, kterým se říká také tuňákoví krabi, se nahromadili u mořské hladiny poblíž zálivu Monterey Bay. V roce 2015 se vyskytovali v nezvykle vysokých počtech. Moře je často vyplavilo na pobřeží Kalifornie a někde ho úplně pokryli. Foto popis| Chobotnice velká pluje podél pobřeží Britské Kolumbie. Nedávné proměny v Tichém oceánu dočasně poznamenaly obvyklý pohyb a potravu řady živočichů. Vědcům bude trvat léta, než zcela pochopí, do jaké míry to ovlivnilo mořský život. Foto popis| Vlkouš očkatý (Anarrhichthys ocellatus) se zkroutil mezi mrtvými krevetami v Hoodově kanálu ve státě Washington. Úhoři začali spolu s dalšími živočichy hynout, když se v roce 2014 do kanálu dostala teplá mořská voda. Jižní části kanálu nebyly dostatečně naplněné vodou, takže zásoby kyslíku se ztenčily. Foto popis| Bioložka Debbie Boege-Tobinová jen těžko skrývá dojetí, když se snaží zklidnit umírající vydru mořskou na štěrkové pláži v aljašském Homeru. V těchhle místech bylo jen v září 2015 nalezeno 79 mrtvých vyder. Foto popis| Studentka biologie stojí mezi mrtvými vydrami v Homeru. Úhyn většiny zvířat byl spojován s infekcí. Vědci si však kladou otázku, zda nebylo mnoho vyder oslabeno také toxickými řasami. Foto popis| Craig Welsh získal za své reportáže o stavu životního prostředí řadu cen. Další jeho články na téma změn klimatu, života v moři a budoucnosti našich oceánů si můžete přečíst na webové stránce ngm.com/Sep2016. Foto autor| Fotografie Paul Nicklen

Nedělní Blesk CHTĚL JSEM SI VŠECHNY PŘÍTELKYNĚ VZÍT Nedělní Blesk str. 8 Rozhovor Bára Veverková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.9.2016

zpět Písničkář Tomáš Klus: Je mu třicet, přesto tvrdí, že jeho cíle jsou již naplněny - má rodinu a zpívá. Jaký je život hudebního bohéma Tomáše Kluse, který tvrdí, že zažívá největší přerod ve svém životě? A proč se jeho nové turné neodehrává v největších halách Česka, přestože patří k nejoblíbenějším písničkářům současnosti? S rodinou tráví léto za Prahou, ale na rozhovor se scházíme v malé kavárně pod Nuselským mostem. „Naproti mám byt a tohle je taková moje zašívárna. Nebude vám vadiť, keď budem fajčit?“ * Slovenština? „Já som taká baba, tak tak hovorim.“ * Působíte na mě bohémsky, ta slovenština a tak? „Jsem spontánní člověk, baví mě bavit i provokovat. Miluju a ctím svobodu ducha, kdy člověk může být úplný blázen, chodit bos, zpívat si na ulici, tancovat. Být sebou. Když tím nikoho netrápíte, tak co.“ * Vy si také potrpíte na různé rituály a převleky, že?

„No to máte pravdu. Rituál zpozorňuje a dává řád. Dress code, ať už je to v rámci jakékoli akce, má obrovskou moc. Z lidí spadne taková ta bariéra jako »Dobrý den, já jsem tetička od…«. Je to »Čau, já jsem Jana«, hotovo. My už teď děláme všechno s dress codem.“ * Když jsme u těch rituálů, nedávno jste měli jeden rituál na přivítání syna Alfréda, který se před pár měsíci narodil. Jaké to bylo? „Ten byl nádherný, úplně fantastický. Máme kamarády v Chomutově, kteří se věnují rituálům. Jezdí po světě a pěkně po erbenovsku je sbírají a pak zprostředkovávají zde. Tenhle byl ve jménu čtyř živlů, z nichž jsme. Jeho prostřednictvím jsme zbavili Alfréda tíží, jež nese každý rod generaci za generací. Věřím tomu, že věnujeli se aspoň drobná pozornost takovéhle očistě, snáz se potomkům startuje vlastní životní příběh.“ * Co jste mu popřál? „Bylo to strašně zvláštní, když máte popřát oficiálně takhle před lidmi, byť blízkými, synovi »něco do života«. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se rozmluvil. Brečel jsem celou dobu… Magický okamžik. Cítíte zodpovědnost, kterou v sobě máte, ne za to dítě, ale za to, že jste ho přivedli na svět.“ * Jak jste zatím stihl poznat své děti? „Josefíně jsou tři roky hrozně ráda se pohybuje a tančí, je taková do party. Potřebuje pozornost a je mi jasný už teď, kudy půjde. Smířil jsem se s tím, že bude ve vytahaném svetru a baleným cíčkem v ruce sedět před DAMU. Vlastně jí to přeji, taky jsem si tím prošel a v té době jsem byl strašně šťastnej.“ * A co syn Alfréd? „Nechci jim předurčovat budoucnost, ale ten na mě působí asi takto: Bude v partě lidí, kde probíhá jakási konverzace. On sedí, kouká a vstoupí do ní ve chvíli, když bude mít co říct a někam debatu posunout. Já jsem k těmto lidem vždycky vzhlížel, a k němu vzhlížím už teď. Mám k němu obrovský respekt, kolikrát se přistihnu, že si říkám: Neměl bych mu jako vykat? (smích) Ale nerad bych je omezoval vlastními představami o tom, jací budou. Nemám na to právo. Jedním z mých slibů bylo plně respektovat jejich životní rozhodnutí a být vždy poblíž coby konzultant.“ * Řeknete mi nějaký recept na šťastné děti? „Ony nepotřebují pevnou ruku, nepotřebují říkat: Dělej to a tamto. Potřebují pouze harmonii, když jste s partnerem v harmonii, tak je to vidět i na dětech a nemusíte dělat vůbec nic. Dítě je bytost lásky, to je láska ve fyzické podobě, protože vznikly z lásky a pak tou láskou jsou, a v momentě, kdy se dítěti láska dostává pravidelně běžným životem, roste do pohody.“ * Říká se, že děti občas rozvrátí vztah tím, že se žena tolik nevěnuje muži, jak to máte vy? „To je PR někoho, kdo nebyl s dětmi spokojený. Říct, že s příchodem dětí něco končí… že děti něco rozvrací. Já myslím, že právě naopak. Děti ty dva přišívají k sobě jemným stehem celistvosti, protože máte dítě a máte za něj zodpovědnost. Mně osobně už teď oba obrovsky pomáhají, jsou nejen oním příslovečným zrcadlem.“ * Když už jsme u vztahů, napadá mě nevěra. Spousta lidí vás vnímá jako hudebního »bohéma«, který je určitě nevěrný. „To je zajímavý... Víte, miluju ženy, to ano. S obdivem hledím na každé to boží stvoření a s nekonečnou úctou se skláním před vaší silou, a to jak fyzickou, stran těhotenství, tak mentální, stran nastavení společnosti, která je stále mohutně mačistická.“ * A vy jste ženě věrný? „Ano, jsem. Už nejsme jen dva zamilovaní lidé. Jsme rodina. Jedna z nejhorších věcí, které dítě

může podle mě zažít, je rozvod rodičů.“ * No ale pokud vztah nefunguje, tak je asi rozvod lepší, ne? „Samozřejmě. Platí zde otřepané »jsme jen lidi«, holt se zamilujete podruhý, potřetí… Ale důležitý je, v momentě, kdy takováhle situace nastane, potlačit ego a zohlednit především fakt, že mezi námi už sice není pouto duševní - láska, ale fyzické - dítě, a to si nezaslouží pochodovat po soudech a vyprávět cizím lidem, proč má radši maminku než tatínka. Používat děti jako rukojmí svých zranění není fér. Proto dycinky říkám: jste dospělí, domluvte se. “ * A v minulosti jste byl nevěrný? „Byl. Ale hned jsem se pak rozešel. Já jsem typ čloa Pokračuje na straně 10 věka, co není na náhodná setkání, potřebuju cit. A když jsem ho měl, tak jsem byl totálně zamilovaný a hned jsem si chtěl dotyčnou vzít. To, že vzápětí přišla další, to se prostě stává, ale člověk je mladej, takže je to v pořádku.“ * Vzít si ji? To jste mohl mít už dost svatebních hostin... „Já mám pocit, že když vztah, tak pořádně, nebo pak vůbec.“ * Říkáte, že uctíváte ženy. Jaký máte názor na ženy v politice? „Já jsem toho názoru, že ženy by měly vládnout světu, jsou to hrdinky. Chlap je ten, co má sílu, žena je ta, co má srdce. Chlapi mají to svoje ego… takový nadutý, soupeřivý, vezměte si, když chlapa předjede na silnici ženská, co udělá? Hned na to dupne nebo si aspoň zanadává.“ * Když jsme u politiky, co říkáte na dění ve světě? „Strašný věci se děly vždycky a ještě se nějakou dobu podějou, než se podějou pryč. Jen teď máme tolik informací, a to především tragického, »čtivějšího« rázu, že se nám hned zdá, že to se světem jde z kopce. Ano, jde. Už léta. Už léta se točíme kolem téhož tématu - neumíme se snést. Z toho plyne neochota objektivně diskutovat. Bereme do hry na pravdu pouze fakta, která zapadají do pečlivě skládané mozaiky subjektivního názoru na svět, ale tu mozaiku máme každý trochu jinou. Mluvit však chceme pouze s těmi, kteří s námi víceméně souhlasí.“ * Čtenáři to ale vyžadují, jak jste sám řekl, je to čtivý. „Když už se máme nechat teda »krmit« tragédiemi, tak buďme aspoň objektivní. Informace o muslimech jsou hrozně jednostranné, a to mi vadí.“ * Jak to myslíte? „Oni jsou problém, ale my jsme pro ně také. To, že tam nějaký spojenec vyšle raketu a zabije stovky lidí, a potom udělá: Pardon, my jsme se překlikli na klávesnici, a je hotovo, to už se tady v Evropě nedozvíme. Tam ale zůstane spousta rodin a dětí, kterým je pak říkáno: Hele, to jsou ti zlí lidé, co sem pustili tu raketu. Jejich jedinou touhou pak logicky jest, pomstít své bližní.“ * To jsou muslimové, ale jak si vysvětlujete atentáty? „Pár posledních atentátů bylo spácháno lidmi, kteří nemají s Islámským státem nic společného. On se k tomu samozřejmě přihlásí, je to jeho PR, ale jde o to, že to jsou »nýmandi«, kteří mají nějaký svůj »mindrák« a řeknou si: Hele, tak tenhle to dokázal a byl v novinách, je slavnej, já to chci taky.“ * A zabije sám sebe? „Udělá to, protože jeho život pro něj nemá cenu, a aby měl, tak si vezme další čtyři životy. Cítím v tom silný vliv médií, které podobným lidem plní »sny«, když jejich příběhy plní své stránky.“

* A co by podle vás v těch médiích mělo být? „Neříkám, aby byly noviny plný zvířátek ze zoo, to je jasný. Ale jak říkám, když už tragicky, tak objektivně. A když už tyhle informace, tak si pojďme povídat i o hezkých věcech. Máme tu spoustu významných vědců, umělců, kteří jsou slavní ve světě, a my o nich ani nevíme. Proč nejsou rozhovory s nimi?“ * V médiích se také píše o vás a vašem turné »RecyKlus«. Jak to vzniklo? „Na Bali. My se k planetě chováme strašně, věřím, že planeta je živý organismus a my jsme její buňky. Máme se starat o její zdraví, protože když nebude zdravá, tak my budeme umírat.“ * A proč na Bali, co se tam dělo? „Přijdete na pláž, která je zašpiněná, že se ani nedostanete do moře. Jdete se potápět a na korálovém útesu je naražený kelímek, no úplný nesmysly. V moři jsou obrovské ostrovy plastového odpadu, a to je prostě náš život, který si takto ničíme. Tím, že kácíme pralesy, si opravdu vyřezáváme plíce z těla, aby tam mohly růst palmy a měli jsme dobrou čokoládu.“ * A jakým stylem na to chcete upozornit? „Mám o tom pár písniček a spojil jsem se s Eliškou Podzimkovou a Veronikou Richterovou, což jsou skvělé výtvarnice a tematicky nám vyzdobí prostory, kde budeme hrát. Chci mluvit v obrazech a písních, nechci nikomu nic přikazovat. Jen prostě: Hele, pojďme si o tom popovídat, což je mimochodem jedna z věcí, kterou děláme na světě nejmíň. Lidé nekomunikují a žijou v celách.“ * Podle vás jsme vězni? „Znáte své sousedy? Mluvíte s nimi? Přitom jsou to strašně blízcí lidé, ale někdo ani neví, jak se jejich soused jmenuje. Pak je jasný, že člověk chodí »schovanej« se sklopenou hlavou, protože se nikomu nechce otevřít, protože se nikdo neotevírá jemu. Z takového podhoubí pak skvěle bují pocit ohrožení, na němž se takřka samy staví populistické kampaně.“ * A jak byste si to představoval? „Je čas sdílet. Ne na internetu, pomocí sociálních sítí, které paradoxně společnost spíš asocializují, ale v běžném životě. Mluvit o tom, co cítíme, s druhými lidmi, pojmenovávat strach a rozpouštět ho zjištěním, že má svůj původ v mediální manipulaci, nikoli v nás samotných. V diskuzi, objektivní a neemotivní, v níž názorům druhých věnujeme stejnou pozornost jako svým vlastním, vidím řešení většiny palčivých problémů soudobé společnosti.“ * Tak vy si povídáte hodně. Na koncertech mluvíte s lidmi i vaším »spoluhráčem« Jiřím Kučerovským… „…geniální hudebník. On tou svojí kytarou působí jako zvýrazňovač toho, co já zpívám. Nějakou kudrlinkou na strunu udělá ten růžový zvýrazňovač, co jsem používal u šprtání maturitních otázek. Je skvělý člověk, a to je taky ten důvod, proč ty lidé chodí na ty koncerty. Není to kolikrát jen o písničkách, ale proto, že jsme parta lidí, kteří se mají fakt rádi a to, co dělají, dělají s radostí.“ * Říkám si, proč nejezdíte velké haly, fanoušků máte dost? „My jsme uvažovali o tom, že bychom jeli, s tím, že to někam takzvaně posuneme. Ale já potřebuju mít s lidmi kontakt, potřebuju je mít v »náruči«. Takže pro mě jsou ty kulturáky a prostory tohoto typu ideální.“ * A to vás vůbec nelákají velké haly? „Když je na koncertě 12 tisíc lidí, tak i ta show musí být jiná. Respektive, když jsem řekl svou představu, bylo mi řečeno, že to bude strašně drahé.“

* Kolik by stál lístek na takovou show? „Asi 1500 korun, a to za českou kapelu nikdo nedá. Není tak atraktivní jako zahraniční umělci. A já chci, aby lidé odcházeli s tím, že si něco odnesou.“ * Začínáte turné koncem září a v listopadu zakončujete na Slovensku, bude zase Klus »Slovákem«? „Hej, však ja som tak premýšľal, že by som urobil jako že RecyKlus, jako že Klus sa vráti a bude recyklovaný do Slováka. Už mám takú legendu, že som bol šesť rokov v Petržalke, mal som tam hladné okno a predaval som kebab. Pak čoko kebab, potom som urobil taxislužbu, kterú som predal a potom s Paťkom Vrbovským, ako že Rytmusom, som urobil tri treky. On sa potom stal slávny a ja som na Petržalke otvoril elektro bazar.“ (smích) * Proti poškozování planety bojujete jen svým turné, nebo ještě něco pro to děláte? „Nepijeme balenou vodu, máme plátěný nákupní tašky, třídíme odpad a snažíme se zužitkovat všechny nakoupený potraviny. Nejím maso a asi ho už ani jíst nebudu. Nejsem člověk, kterej by něco nutil jiným, ale jde mi o to, že nechci přispívat nepoměru. Mám pocit, že je v pořádku dát si jednou týdně maso, ale to kvantum a ta kvalita masa, vystresovaný zvířata, která nikdy neviděla Slunce, to není v pořádku.“ * A rodina maso jí? „Josefína maso normálně jí, ztotožňuji se s tím, že je člověk všežravec a maso minimálně pro tělesný vývoj potřebuje. V tomto případě volíme maso výhradně farmářské. Jednak z důvodu kvality a druhak z důvodu, že fandím českým zemědělcům.“ * Když jsme se vrátili k té rodině, chcete ještě další potomky? „Zatím ne… Ty jo… Byl jsem u porodu a mám k vám ženám obrovský respekt, protože vím, že by porod chlap nikdy nezvládl.“ * Jak jste se u porodu cítil? „Člověk se tam musí vyrovnat s tím, že tam vlastně k ničemu není. Což je pro chlapa dost těžký, protože muž má pocit, že vždycky musí něco dělat. Ale v momentě, kdy chce on i ona, mělo by se to tak dělat.“ * Je vám třicet, znamená to pro vás něco? „Poprvé v životě cítím, že se ve mně něco mění. Hranice 15, 18, 20 let jsem nějak neregistroval, to byl jen mejdan a pak jsem se probudil. Třicítku beru jako přerod. Co jsem pochopil za ten rok pauzy, že člověk by měl vědět, co chce, a jít si za svým cílem, srovnat se s minulostí.“ * A vaše cíle? „Já už je mám splněný, mám rodinu a dělám muziku. To mě nejvíc naplňuje - tvorba - života s rodinou a písniček.“ * A co filmařina? „Já bych strašně chtěl točit! Dává mi možnost seberealizace. Jsem exhibicionista, mám rád, když se můžu předvádět, a herectví vám k tomu dává velkou možnost. Člověk má v sobě spoustu osobností a tímto stylem je lze ukojit.“ * A nějaký sen o roli?

„Rád bych si zahrál vážnou roli.“ * Ještě mne napadá, když jsme mluvili o fl -mech, Zdeněk Svěrák. Někde jsem četla, že ho zaujalo vaše spojení slov v písni. „Jojo, on říkal: Pane Klus, to vy máte v té písni ten verš »spícím plícím«? Já říkám: Ano. A on: Hm, to je pěkný, to mě až trochu sere. A tohle byla pro mě jako největší textařská pocta.“ (smích) KDYŽ JE ČLOVĚK MLADEJ, JE NEVĚRA V POŘÁDKU TURNÉ RecyKlus 30. 9. - HAVLÍČKŮV BROD 1. 10. - HRADEC KRÁLOVÉ 7. 10. - PLZEŇ 8. 10. LIBEREC 15. 10. - ČESKÉ BUDĚJOVICE 21. 10. - PRAHA 27. 10. - ÚSTÍ NAD LABEM 30. - 31. 10. - OSTRAVA 3. - 4. 11. - BRNO 17. 11. - ŽILINA 19. 11. - POPRAD 20. 11. - KOŠICE 22. 11. TRENČÍN 23. 11. - BRATISLAVA 26. 11. - OLOMOUC OČIMA AUTORKY: Jeho názory jsou osobité, což je důvod, proč ho společnost zaškatulkovává. Nad svými odpověďmi nemusel dlouze přemýšlet, a přesto jsem měla pocit, že ten člověk ví, co říká, a hlavně, co od života chce. Jeho úsměv je až nakažlivý, vyzařuje z něho pohoda a jeho pohled na svět se mi líbí. Poznala jsem i Tomášovu rodinu. Klusovi jsou optimistická smečka plná života. Jsou sami sebou a žijí si své sny. Foto popis| Tomáš na svém oblíbeném sídle, Loveckém zámečku ve Vacíkově, kde tráví léto se svou rodinnou smečkou. Foto autor| Foto: Dana Kolářová Foto popis| Na předávání cen Český Slavík s Lucií Bílou Foto popis| Tomáš Klus se svým parťákem Jiřím Kučerovským. Foto popis| Tříletá dcera Josefína bude podle Tomáše Kluse sedávat před DAMU s baleným cíčkem. Foto popis| Rodinná fotografifi e s ještě nenarozeným Alfrédem a psími mazlíčky, o kterých Tomáš Klus říká: „Jeden se chová jako kočka a druhý je taková naše surikata.“ Foto autor| Foto: Facebook Tomáše Kluse

novinky.cz Soutěžte o nejlepší frgál a klobásu, vyzývají pořadatelé Karlovského gastrofestivalu novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Martina Žáčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.9.2016

zpět Vyrábíte si vlastní klobásy? Umíte péct valašské frgály? Zkuste poměřit síly s dalšími kuchařkami a kuchaři a zapojte se do soutěží Karlovského gastrofestivalu, který se uskuteční 1. a 2. října ve Velkých Karlovicích. Soutěž o nejlepší klobásu se v rámci festivalu letos koná potřetí, uskuteční se v sobotu 1. října. Mohou se jí zúčastnit profesionální řezníci i amatéři - podmínkou je dodat čtyři kusy klobásy do 29. září do Penzionu Pod Pralesem. Vzorky při sobotní soutěži posoudí porota, ochutnávat budou moci během odpoledne i návštěvníci. Soutěž o nejlepší valašský frgál pak proběhne na závěr Karlovského gastrofestivalu v neděli 2. října. Zapojit se do ní může každý, kdo přiveze svůj koláč do 13:30 hodin do místa konání, ke Gril srubu Razula. Začátek soutěže se letos posouvá z 12 na 14 hodin, aby pekařky měly více času v ranních hodinách svůj frgál připravit a přivézt do Velkých Karlovic. V hlavní kategorii porota hodnotí koláče, které jsou vyrobeny v souladu s ochranou Evropské unie platnou od roku 2013, tedy mají zhruba 30 cm v průměru, váží 600 gramů, mají jednodruhovou

náplň a byly vyrobeny na území Valašska. Kdo pochází odjinud nebo chce předvést svůj um upečením koláče netradičního tvaru či velikosti, můžete se zapojit do zvláštní kategorie pro kuriózní a jiné další koláče, kde vítěze vybírají návštěvníci. Soutěž frgálů se tradičně těší velkému zájmu pekařek a pekařů, jen loni porota hodnotila sedm desítek frgálů. Vítězem se stal muž – Zdeněk Filák z Francovy Lhoty. Karlovský gastrofestival se letos uskuteční již poosmé a za dobu své existence se zařadil mezi nejnavštěvovanější gastro akce v zemi. Vstup na něj je tradičně zdarma. Festival nabízí návštěvníkům ochutnávky specialit kuchařů (nejen) místních hotelů, penzionů a restaurací, rozesetých na 3,5 km v údolí Léskové, ale také bohatý doprovodný program - mezinárodní farmářský trh, kuchařské show, posezení s muzikami, zábavu pro děti či frgálovou manufakturu s možností zkusit si výrobu frgálů. Uskuteční se i tradiční Michelinská galavečeře a Michelinský oběd, na které pořadatelé každý rok přizvou šéfkuchaře oceněného michelinskou hvězdou. Letošním hostem bude Ákos Sárközi z maďarské restaurace Borkonyha. Další informace

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/zli...datele-karlovskeho-gastrofestivalu.html

ŽEBŘÍČEK: Slunce vyklidilo kina, nepomohl ani pravý americký hrdina Sully 12.9.2016

novinky.cz str. 0 Kultura Stanislav Dvořák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Česká kina zaznamenala jeden z nejslabších víkendů roku. Slabá nabídka a mimořádně dobré počasí způsobují, že do TOP 10 se dostávají i filmy, které navštívilo 2300 lidí. Na první pozici se prohánějí zvířátka z animované komedie Tajný život mazlíčků. Výsledek 13 511 diváků by ale jindy nestačil ani na páté místo. Hrdinové filmu, psi Max a Baron, se nenávidějí a od první vteřiny vymýšlejí, jak tomu druhému ztrpčit život, což je přivádí do čím dál komplikovanějších situací. Najednou skončí ztracení, opuštění a obklíčení skupinkou osiřelých zvířat, která pod vedením šíleného králíka vládnou městskému podzemí. Americký film Sully natočený podle skutečné události z roku 2009 také moc lidí nenalákal. Přestože kapitán „Sully” Sullenberger (Tom Hanks) tehdy nouzově přistál s poškozeným letadlem na ledových vodách řeky Hudson a zachránil tak život 155 pasažérů na palubě. Buchty a klobásy FOTO: Falcon Třetí je přisprostlá americká komedie Buchty a klobásy, první „mládeži nepřístupný počítačem animovaný film“. Vypráví o skupině potravin, které se pod vedením odvážné uzeniny rozhodnou odhalit pravdu o své existenci a o tom, co se doopravdy stane, když jsou vyvoleny a opustí supermarket. Návštěvnost kin – poslední víkendPoziceMinulý týdenFilmPočet návštěvníků za víkend1.1.Tajný život mazlíčků13 5112.-Sully: Zázrak na řece Hudson11 695 3.3.Buchty a klobásy 9 9294.-Nerve:

Hra o život9 4115.2.Obr Dobr8 7406.4.Smrt ve tmě 6 6667.28.Lovecká sezóna: Strašpytel5 8378.5.Sebevražedný oddíl 4 5849.6.Star Trek: Do neznáma2 61010.7.Strašidla 2 375Zdroj: Unie filmových distributorů

URL| https://www.novinky.cz/kultura/414432-...hl-ani-pravy-americky-hrdina-sully.html

ona.iDNES.cz Každodenní chyby, které urychlují stárnutí. Málo spánku i lenost ona.iDNES.cz str. 0 OnaDnes.cz / Zdraví pro iDNES.cz, Marcela Svobodová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.9.2016

zpět Asi každý by chtěl zpomalit proces stárnutí a vypadat mladě a svěže i v pokročilém věku. Možná právě u vás bude stačit, když si dáte pozor na některé návyky a chyby, které stárnutí zbytečně urychlují. Třeba si pro začátek dopřejete dostatek kvalitního spánku. Pokud čekáte nějaké převratné nové rady a zaručené tipy, jak odvrátit přirozený proces stárnutí a zachovat si mladistvý vzhled i v seniorském věku, pak vás musíme zklamat. V boji se stárnutím stále platí otřepané a dokola omílané fráze jako „omezte kouření cigaret a pití alkoholu, dbejte na dostatek pohybu a správný jídelníček.“ Možná vám pomůže, když si přečtete šest základních chyb, které proces stárnutí urychlují, a zkusíte se jich vyvarovat. 1. Špatný výběr potravin Nevhodně zvolená strava je téměř zaručený způsob, jak stárnout rychleji, než byla vaše DNA nastavena. Odborníci obvykle doporučují konzumovat především potraviny, které jsou blízko stavu, v jakém byly sklizeny. Tedy nezpracované potraviny, jako ovoce, zelenina a celozrnné výrobky. „Největšími nepřáteli zdravého vzhledu pleti jsou alkohol, káva, rafinovaný cukr, příliš soli, jednoduché sacharidy, uzeniny, tučná strava a nasycené tuky. Dále sůl, cukr, alkohol a různé konzervované potraviny,“ uvedla Petra Samková, dermatoložka a primářka Kliniky estetické medicíny Petra Clinic.. Například sůl dehydruje nejen organismus, ale také pleť. A jak je známo, suchá pleť rychleji stárne a více se na ní tvoří vrásky. „Cukr zase působí negativně na tvorbu kolagenu, který má mimo jiné na starosti udržovat pokožku jemnou a hydratovanou. Kombinace soli a cukru v některých konzervovaných potravinách je pak přímo kritická,“ dodává odbornice. Mezi omlazující potraviny podle ní patří především ty s vysokým obsahem vitaminu C, který je jedním z hlavních antioxidantů našeho těla. „Neutralizuje volné radikály, které poškozují naše buňky a urychlují proces stárnutí. Vitamin C se podílí také na syntéze kolagenu, který je důležitý pro pevnost pleti, zamezuje tvorbě vrásek a ozdravuje cévy. Ideální je třeba kiwi, pomeranče a další citrusy, borůvky, šípky, černý rybíz, růžičková kapusta, brokolice, zelí, papája. Na pleť pozitivně působí také kombinace vitaminů skupiny B, betakarotenu a zinku. Zástupcem je chřest, který je považován přímo za elixír mládí. Také olivový olej chrání buňky před škodlivými volnými radikály a zpomaluje stárnutí organismu. Dalšími potravinami, které proces stárnutí zpomalují jsou rajčata, květák, brusinky, maliny, přírodní jogurt, zakysané nápoje, ovesná kaše, česnek, kurkuma, zázvor, klíčky a semena, mořské plody, sardinky a losos,“ vyjmenovala doktorka Samková. 2. Nedostatek kvalitního spánku Pokud nebudete spát klidně a dostatečně dlouho, bude celé vaše tělo trpět. Kvalitní spánek je jedním z nejdůležitějších složek zdravého, šťastného a produktivního života a pomáhá našemu mozku navazovat nová spojení.

Odborné studie ukazují, že nedostatek spánku zvyšuje riziko rakoviny, obezity a v podstatě jakýchkoli zdravotních problémů, které si můžete představit. Málo spánku se také nepěkně odrazí na stavu vaší pleti, která se nestihne během krátkého či nekvalitního spánku dokonale zregenerovat a rychleji tak stárne. 3. Nadbytek stresu Příležitostný stres je pro organismus dobrý a motivující. Trocha nárazového stresu vás udrží v chodu a uvolní hormony jako je adrenalin. Nicméně nadměrný stres a následný příval hormonů vám může způsobit bolesti hlavy, migrény a mnoho dalších trápení. Chronický stres nakonec způsobí, že se budete cítit starší a také tak budete vypadat. Navíc si zaděláváte na spoustu zdravotních problémů. Lékařka Petra Samková tvrdí, že úzkost a přepracovanost mají vliv také na naši pleť. „Některé výzkumy dokonce uvádí, že ženy i muži, kteří jsou neustále ve stresu, vypadají až o 10 let starší. Hormony, které se v těle při stresu vyplavují, oslabují ochrannou bariéru pleti, pokožka je vysušená, ztrácí jas a zdravou barvu, objevují se červené žilky, kruhy a váčky pod očima, hluboké vrásky a tváře jsou povislé. Navíc se mnohem více tvoří vrásky, protože stresovaný a naštvaný člověk dělá různé nepřirozené grimasy. Abychom tomu zabránili, je důležité vyhýbat se stresovým situacím, dopřávat si dostatek spánku a také správně pečovat o pleť, a to jak zevnitř, tak zvenku,“ radí doktorka Samková. 4. Toxiny v okolním prostředí Nejspíš byste nic jedovatého schválně nespolkli, ale možná netušíte, že se nevědomky každý den pomalu otravujete i tak. Vědci již dlouho vědí, že vystavení se velkému množství toxinů, jako jsou olovo, rtuť, arzen a podobné vás může i zabít. Ale současné výzkumy podle serveru prevention.com rovněž naznačují, že chronické vystavení se i relativně nízkým hodnotám toxických chemikálií může způsobit katastrofu na vašem zdraví. Tyto látky se totiž časem shromažďují v krvi, tělesném tuku nebo jiných tkáních, kde mohou narušit vaše hormonální a další tělesné systémy a tím výrazně urychlovat stárnoucí proces. 5. Nejrůznější závislosti Ať už se jedná o závislost na alkoholu, cigaretách nebo drogách, rozhodně tím neprokazujete svému organismu žádnou laskavost. Tyto látky dovedou poškodit tělo mnohem rychleji, než si myslíte. Podle vědecké studie zveřejněné v Chemical Research in Toxicology kouření cigaret poškodí vaši DNA už za 15 minut. Pokud jste dlouhodobým kuřákem, určitě na sobě vidíte výraznější známky stárnutí (povadlá pleť, vrásky a vlasy bez lesku) než vaši vrstevníci, kteří cigaretám neholdují. Další studie ukázala, že muži, kteří nadměrně pili alkohol nebo kouřili, měli až třikrát zvýšené riziko úmrtí během daného časového období než účastníci studie, kteří nekouřili a nepili alkohol. „O alkoholu je známo, že dehydratuje organismus. Stejně tak má za následek vysušenou a zašedlou pleť,“ varuje dermatoložka Petra Samková. 6. Nečinnost Lenost je jedním ze sedmi smrtelných hříchů. A odborníci naznačují, že byste měli brát slovo „smrtelné“ doslovně. Neaktivní a sedavý způsob života snižuje kvalitu života, zvyšuje riziko mnoha onemocnění a výrazně přispívá ke stárnutí. Nikdy však není příliš pozdě na změnu. Že nemáte na pohyb čas? Snažte se fyzickou aktivitu zakomponovat i do běžného života. Vstávejte od pracovního stolu častěji, pohybujte se po pracovišti, choďte do práce pěšky nebo dojíždějte na kole.

URL| http://ona.idnes.cz/proc-rychleji-star...zdravi.aspx?c=A160912_094109_zdravi_pet

parlamentnilisty.cz

AČTO: Požadavek na dvoutřetinový podíl českých potravin v obchodech je realistický parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) se plně ztotožňuje s požadavkem prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana, jenž v rámci zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka uvedl, že by se vláda měla zasadit o to, aby bylo v tuzemských obchodech k dostání 60 až 80% českých potravin. “Požadavek na dvoutřetinový podíl českých potravin v obchodech je naprosto realistický,“ říká předseda tradičních obchodníků Juračka. AČTO vznesený požadavek hodnotí jako oprávněný a naprosto realistický, a to z jednoduchého důvodu. “Mít na prodejně šedesát, sedmdesát, ale i víc procent českých potravin by neměl být problém. Takový podíl je běžnou normou u tradičních českých obchodníků, kteří dlouhodobě zákazníkům nabízejí kvalitní domácí produkci. Nevím tedy, proč by to měl být problém pro zahraniční řetězce, které se s oblibou a plni lásky halí do české vlajky. Jenom ten skutek utek,“ říká Zdeněk Juračka, předseda AČTO a dlouholetý bývalý prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podpora národních produktů a výrobků je běžnou praxí v zemích jako je Německo, Francie, Británie nebo Švédsko. “Česká produkce je velmi kvalitní. Je však potřeba, aby se ozvali nejen výrobci, ale také zákazníci. Poptávka po kvalitě narůstá a pokud zákazníci vytvoří patřičný tlak na zahraniční řetězce, pak to pomůže výrobcům, zákazníkům i celé ekonomice,“ dodává Miloš Škrdlík, šéf maloobchodní sítě Brněnka a místopředseda AČTO. Asociace českého tradičního obchodu vznikla v červenci 2014 jako historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má AČTO 19 členů a reprezentuje téměř 7 tis. prodejen s 30 tisíci zaměstnanci, čímž představuje cca 25% podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním a cílem AČTO je hájit zájmy svých členů před trvale nepříznivým působením nekalé konkurence, obchodních řetězců i ostatních institucí, ohrožujících další existenci českých obchodů. Navíc si zakladatelé dali do vínku hájit vše české a to znamená i podporovat výrobu a prodej českých potravin u nás.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=452955

Premiér Sobotka: Balíček českým zemědělcům přináší miliony na podporu obou oblastí, které jsou postiženy krizí parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

10.9.2016

zpět Premiér Sobotka jednal s eurokomisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Hoganem

V pátek 9. září jednal předseda vlády Bohuslav Sobotka s členem Evropské komise Philem Hoganem. S komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova debatovali o situaci na komoditních

trzích a zjednodušení a budoucnosti společné zemědělské politiky Evropské unie. Jednání se zúčastnil také ministr zemědělství Marian Jurečka.

Premiér Sobotka ocenil balíček podpůrných opatření pro zemědělce, o kterém Evropská komise v polovině července rozhodla v souvislosti s nepříznivou situací na trhu s mlékem a vepřovým masem. Předseda české vlády na tento stav dlouhodobě upozorňoval na evropské úrovni a rozhodnutí Evropské komise vnímá jako úspěch intenzivního českého vyjednávání.

“Jsem rád, že Evropská komise českou vládu vyslyšela a řeší neúnosnou situaci v těchto zemědělských sektorech. Balíček českým zemědělcům přináší zhruba 275 milionů korun na podporu obou oblastí, které jsou postiženy krizí. Česká vláda navíc tyto prostředky doplní dodatečným příspěvkem ze státního rozpočtu ve stejné výši,“ přiblížil premiér Bohuslav Sobotka.

Předseda vlády na dnešním jednání zdůraznil, že považuje za důležité, aby Evropská komise monitorovala dopady podpůrných kroků a zároveň, aby byl balíček základem dlouhodobých a systematických opatření k dosažení stability na zemědělských trzích.

Dalším tématem jednání ve Strakově akademii byla budoucí podoba společné zemědělské politiky EU. Velký prostor pro zjednodušení vidí ČR zejména v oblasti přímých plateb a v související legislativě. Především je třeba dosáhnout snížení administrativní zátěže pro příjemce dotací i státní správu. Během dnešní schůzky se premiér a komisař věnovali také otázce výsledků britského referenda a dopadů tzv. Brexitu na oblast zemědělství.


Státní veterinární správa objevila klamavě značené klobásy parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.9.2016

zpět Státní veterinární správa zjistila 80 kg klamavě označených trvanlivých fermentovaných masných výrobků při kontrole prováděné v místě určení zásilek v distribučním skladu společnosti Penny Market s.r.o. v Plzeňském kraji. Fotodokumentace kontrolorů:


Právo Jubilejní veletrh Zahrada Čech startuje Právo str. 14 Severozápadní Čechy Karel Otcovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět V areálu litoměřického výstaviště začíná dnes dopoledne největší tuzemský zahradní veletrh Zahrada Čech. Jde přitom o jubilejní čtyřicátý ročník. „Připomínat si budeme průběh vzniku výstav v Litoměřicích. Připraveny jsou ukázky tradičních řemesel nebo prezentace významných subjektů Ústeckého kraje. Vše doplní bohatý zábavní program,“ přiblížila náplň Michaela Mokrá, vedoucí obchodu společnosti Zahrada Čech, která areál výstaviště spravuje. „Pro jubilejní ročník jsme nechali připravit zvláštní logo, které v sobě obsahuje původní prvek, jenž byl velmi často využíván. Je to kulisa stromu. Celá grafika veletrhu bude koncepčně pojata s tímto prvkem,“ doplnila Mokrá. Výstava zaměřená na všechny zahrádkáře, chalupáře, kutily, zahradníky a milovníky přírody bude tradičně trvat devět dnů. Návštěvníci, kterých každoročně dorazí kolem 90 tisíc, se jako vždy mohou těšit na pestrý sortiment zboží jednotlivých vystavovatelů i řadu novinek. Venkovní i vnitřní prostory litoměřického výstaviště obsadí na pět stovek vystavovatelů a prodejců, tradičních i nových. Již týden máme stop stav, další hlásící se prodejce nemáme kam umístit,“ poznamenala Mokrá. Celý areál bude opět rozdělen do několika sekcí, přičemž nosnou částí bude sektor A/B, kde je připravena hlavní část výstavy. Speciální expozice naleznou návštěvníci hned při vstupu u hlavní brány v pavilónu A, ten bude návštěvníkům ukazovat průřez historií Zahrady Čech, podobu dřívějších výstav i vize budoucnosti. Pavilón H – pavilón Ústeckého kraje – představí v interaktivním pojetí to nejlepší z kraje a ukáže hodnotu ovoce a zeleniny pro zdravý vývoj člověka. Stejně jako v předchozích třech ročnících nebudou ani letos na veletrhu chybět ukázkové zahrady, které se budou ucházet o přízeň návštěvníků v rámci soutěže Nejkrásnější zahrada. Soutěž se bude konat na deseti parcelách, přičemž již nyní jsou všechny obsazené. Letošním tématem je Zahrada všech (ne)smyslů. Chybět nebudou tradiční soutěže, které vyhlásili významní partneři Zahrady Čech. Hned první den se ujme Regionální agrární komora Most slavnostního vyhlášení soutěže Regionální potravina Ústeckého kraje a Potravinářského výrobku Ústeckého kraje – kraje Přemysla Oráče. Sobota bude patřit časopisu Receptář, který bude vyhodnocovat nejlepší recept ze Zahrady Čech. V úterý proběhne semifinále a finále soutěže Zelí roku. Celý týden bude dění na výstavišti provázet bohatý doprovodný program. Zahrají a zazpívají Věra Martinová, Jožka Šmukař, Kateřina Brožová, Petr Rezek, Tereza Kerndlová, Heidi Janků, Marcela Březinová či Leona Machálková. Brány výstaviště budou každý den od 9. do 17. září otevřeny vždy od 9 do 17 hodin. Dospělí zaplatí za vstup 135 korun, důchodci, studenti a děti 100 korun. Rodinné vstupné vyjde na 300 korun, držitelé ZTP/P a děti do výšky 120 centimetrů mají vstup zdarma. Již týden máme stop stav, další hlásící se prodejce nemáme kam umístit Michaela Mokrá, vedoucí obchodu Regionální mutace| Právo - severozápadní Čechy

Eurokomisař Hogan: Zvýšení intervenčních cen by produkci mléka v EU nesnížilo 10.9.2016

Právo str. 18 Trhy & ekonomika

(sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zvýšení evropských intervenčních nákupních cen mléka, které v minulosti požadovala i Česká republika, by v Evropě nepřineslo pokles jeho produkce. Po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) to řekl eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Z nového mimořádného podpůrného balíčku, který byl předložen Evropskou komisí, mohou čeští chovatelé krav a prasat obdržet až 550 miliónů korun. Počítá se v něm ale s nezbytným snížením produkce, jinak bude podpora ze strany EU i pro ČR snížena. Sobotka po jednání s Hoganem řekl, že ČR ocenila podpůrný balíček a že se bude snažit, aby byl v ČR přijat co nejrychleji. Eurokomisař jednal v pátek o možnostech, jak zmírnit vleklou krizi způsobenou nadprodukcí a silným poklesem cen především ve výrobě mléka a vepřového masa i s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Přetlak nabídky byl způsobem především zrušením mléčných kvót a zákazem vývozu vybraných potravin do Ruska. Podpůrný balíček, který pro celou EU činí 500 miliónů eur, je rozdělen na dvě části. Jedna v hodnotě 350 miliónů eur by měla jít přímo zemědělcům, na druhou část budou mít nárok jen tehdy, pokud sníží svoji produkci. Například v České republice letos v druhém čtvrtletí nákup mléka od zemědělců vzrostl v porovnání s loňskem o 1,1 procenta na 634,8 miliónu litrů, přestože jeho cena klesla o 20 procent. Z druhé části balíčku však dostanou podporu pouze ty podniky, které sníží objem své produkce nejvýše o polovinu, nesmějí tak s živočišnou výrobou skončit. Žádat o ně budou moci jenom firmy, které produkovaly mléko ještě letos v červenci. „Chceme podporovat aktivní chovatele, nikoli zavírání celých chovů,“ vysvětlil Jurečka. Čeští zemědělci s živočišnou výrobou by podle něj měli letos obdržet jako kompenzace za sucho či prostřednictvím nových dotačních programů až čtyři miliardy korun. Aspoň částečně by jim to mohlo pomoci zmírnit dopady poklesu cen. Foto popis| Eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana včera přijal český premiér Bohuslav Sobotka. Foto autor| Foto ČTK – Michal Kamaryt

Cena za inovace míří do pekárny 10.9.2016 Právo str. 22 Firma Dana Gabrovská Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pražská Koláčkova pekárna, s. r. o., je jedním z fenoménů nově vzniklých malých rodinných podniků poslední doby. Specializuje se na výrobu stoprocentně žitného chleba z domácího žitného kvásku. Dnes jich peče jedenáct druhů. Za necelé dva roky trvání si získala uznání odborníků jak z oblasti špičkové gastronomie, tak zdravé výživy. Za nejlepší pekařský výrobek získala ocenění Regionální potravina a před pár dny převzala Cenu prezidenta Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek roku. Jak a proč pekárna vlastně vznikla, jsme se zeptali jednoho ze zakladatelů, pana Jiřího Koláčka. * Co pro vás vlastně bylo hlavním motivem pro založení pekárny? Na začátku to byla chuť upéct si svůj vlastní žitný chléb, hledal jsem chuť z dětství, ale žádný krámek ani pekařství mě neuspokojovaly, tak jsem se do pečení pustil sám. Začátky nebyly vůbec jednoduché, ale vaření a dobré jídlo je můj koníček, tak se po pár měsících dostavil docela solidní výsledek. Časem, když o můj žitný chléb začali projevovat zájem i známí a jejich známí, přišla i myšlenka založit malou pekárnu, která se bude specializovat na pečení z žitné mouky. Jsem přesvědčen o tom, že jednou z předností naší pekárny je, že první vznikl produkt nezatížený ekonomikou a teprve časem jsem začal přemýšlet o jeho uvedení na trh. Myšlenka byla od začátku

taková, s jakou jsem začal péci sám pro sebe – péci špičkový produkt a nabídnout jej náročnému zákazníkovi, kterému záleží na tom, co jí, a chce jíst nejen potravinu zdravou a kvalitní, ale také chutnou. Spojil jsem se proto s dcerou Míšou a založili jsme malou řemeslnou pekárnu. * Jaký je návod na pečení tak výborného chleba? Co je k tomu potřeba, prozradíte nám to? Není to žádné velké tajemství. Dnes už pečeme denně stovky chlebů, ale stále kladu velký důraz na kvalitu. Snažíme se všichni, co se dnes na přípravě a pečení podílíme, aby každý jeden chlebíček byl ten nejlepší, nejchutnější a nejhezčí ze všech. Žádná surovina pro mě není dost kvalitní, a tak stále a znova hledám kvalitnější. Zabírá to spoustu času, ale výsledek za to stojí. Můj názor je, že pořád je co zlepšovat, zdokonalovat. Pečení chleba je řemeslo a není jednoduché jej každý den, zas a znova, odvádět precizně, ale musím si být jistý, že v naší pekárně děláme všichni maximum pro to, aby to tak bylo. * Vaše chleby pečete výhradně z žitné mouky a vlast -ního žitného kvásku, pečete z žitné mouky i sladké pečivo? Ano, z celozrnné žitné mouky pečeme koláče i muffiny, které místo cukrem sladíme datlemi. Pečeme je ve veganské receptuře a jak koláče, tak muffiny jsou dnes oblíbené u spousty stálých zákazníků. * Národní cenu za inovativní výrobek jste ale dostali za bezlepkový chléb… Ano, to je pravda, za bezlepkový chléb a právě za čokoládový muffin bez cukru. Bezlepkový chléb u nás naši odběratelé dlouho poptávali. Nechtěli jsme ale péci běžné bezlepkové pečivo, které není chuťově nijak zajímavé a většinou ještě obsahuje příměsi, gumy, lepidla a kypřidla, aby se to chlebem mohlo vůbec nazývat… Pro náš recept jsme proto po čase zkoušení, konzultací a pokusů použili kvalitní přirozeně bezlepkové potraviny, pohanku, slunečnici a len. Pečeme jej a nabízíme jako čerst -vé pečivo, takže se nedá skladovat celé týdny jako běžné vakuované, bezlepkové potraviny, ale z reakcí spotřebitelů i obchodníků máme radost a o chléb stojí stále větší množství stálých zákazníků, a to nejen z řad lidí s bezlepkovou dietou, ale také z řad vrcholových sportovců. * Svůj věhlas mezi milovníky dobrého chleba i obchodníky s kvalitní potravinou jste získali za poměrně velmi krátkou dobu necelých dvou let, jaké jsou další plány a máte se ještě kam posouvat? Jak už jsem říkal, stále je co zlepšovat, stále je o čem přemýšlet. Vždycky říkám, že chci péci ten nejlepší žitný chléb na světě, a dnes a denně se o to v naší pekárně pokoušíme a snažíme se pro to udělat maximum. Tomuto cíli odpovídají i naše plány do budoucna. Foto autor| Fotoarchiv PK

Zpracovatelé vyhledávají české suroviny Právo str. 13 Trhy & ekonomika Jiří Tichý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět Tlak ze strany konzumentů se odráží ve snahách výrobců potravin přednostně sáhnout po tuzemských lokálních zdrojích. Mnohdy ale narážejí na problém s množstvím nebo i s kvalitou těchto dodávek. Ceny, kvalita a také legislativa ale bývají hlavními faktory, které ovlivňují možnosti a chuť k využití tradičních českých surovin u zpracovatelů. Český chmel chtějí velcí i malí

Například o český chmel je v posledních letech v tuzemsku doslova „rvačka“. I přes výkyvy ve sklizni zájem o něj neklesá. Zhruba tři čtvrtiny úrody míří na vývoz, především do Japonska. Plochy chmelnic se po letech stagnace začaly v posledních letech opět rozšiřovat, čemuž pomohl i vzrůstající počet malých pivovarů a minipivovarů, které si zakládají na kvalitních surovinách. Poptávku po kvalitním chmelu drží standardně vysoko i velké a střední pivovary. „Nakupujeme více odrůd, ale pouze český chmel ze žatecké oblasti. Tato oblast je pro jeho pěstování ideální, tamní chmel má svoje zvláštní kořenité aroma. Český chmel je samozřejmě dražší než polský nebo čínský, ale je výrazně kvalitnější a s větším obsahem vonných silic,“ vysvětluje Jan Benák, majitel „postřižinského“ Pivovaru Nymburk. Nabídka masa se postupně zlepšuje Také v případě hovězího masa se vedle ceny stává rozhodujícím faktorem jeho kvalita. Náročnost konzumentů je i v Česku stále vyšší. Zatímco dříve byl problém sehnat v běžných obchodech kvalitní maso na šťavnatý steak, dnes je výběr velký, k mání jsou i bifteky a roštěnce z jihoamerických masných plemen. České maso zůstává trochu stranou. Zpracovatelé, kteří nebourají ve vlastních jatkách, je často dovážejí ze zahraničí. Nejde jenom o cenu, ale i o kvalitu. Tuzemští zemědělci tak mají dlouhodobě problém s odbytem. Přesto začíná být české maso v kurzu. Například firma Zeman maso-uzeniny má vlastní jatka, kam sváží maso od místních zemědělců. „Vybíráme si spolehlivé dodavatele s kvalitními jatečními zvířaty s dobrou pověstí. Pokud začneme spolupracovat s novým dodavatelem, nejdříve zkusíme několik kusů zvířat a až poté zvažujeme možnosti dlouhodobé spolupráce,“ říká Eduard Koranda, jednatel společnosti Zeman maso-uzeniny, která do obchodů dodává i steaky z českého hovězího. Nabídka domácích brambor kolísá I když zájem o české brambory stoupá, domácí produkce zpracovatelům zpravidla nestačí. Trvale jsou zhruba z 30 procent závislí na bramborách z dovozu. „Snažíme se spolupracovat s českými zemědělci, nedostatek surovin pak vykrýváme dovozy. Čeští zemědělci umějí vypěstovat kvalitní brambory, ale nejsou natolik vybaveni, zejména ve skladování, aby je dokázali udržet ve vysoké kvalitě delší čas po sklizni nebo až do jarních měsíců. Pak jsme odkázáni na zahraniční dodavatele, abychom dokázali nabídnout zákazníkům co nejlepší a nejstabilnější kvalitu našich Strážnických brambůrek,“ říká Petr Hobža mladší, obchodní ředitel rodinné firmy Petr Hobža. *** Máme spolehlivé dodavatele s kvalitními jatečními zvířaty Eduard Koranda, Zeman maso-uzeniny

Pražský deník Farmářské trhy 9.9.2016

Pražský deník str. 8 Servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 1 Kromě tradiční nabídky od domácích pěstitelů a potravin od malovýrobců si můžete vybrat produkty rukodělné výroby. náměstí Republiky Po-pá 9-20 hodin Praha 2

Jedinečný kolorit a uvolněná atmosféra u Vltavy činí z trhů na náplavce oblíbené místo Pražanů. Rašínovo nábřeží Sobota 8-14 hodin Praha 3 Můžete vybírat čerstvé výrobky a výpěstky z českých farem – maso, uzeniny, paštiky, sýry i bylinky. Náměstí Jiřího z Poděbrad Středa 8-18 hodin Praha 5 Trh na Andělu nabízí ovoce a zeleninu, voňavé pečivo, maso, sladkosti, přírodní šťávy či kosmetiku. Nádražní ulice Pátek 7-19 hodin Praha 6 Zastávka milovníků kvalitních potravin. Můžete nakoupit sezónní produkty od českých pěstitelů a výrobců. Vítězné náměstí Sobota 8-14 hodin Praha 7 Muzejní dvůr přinese prodej zahrádkářských přebytků – ovoce, zeleniny, květin, bylin, koření, i medu či sirupů. Kostelní 44 Sobota 9-12 hodin Praha 8 Trh pro celou rodinu. Rodiče si mohou vybírat z kvalitních sezónních produktů, na děti čeká program. Karlínské náměstí Sobota 8-14 hodin Region| Střední Čechy

Profit V hlavní roli je příběh 12.9.2016 Profit str. 15 Téma DALIBOR DOSTÁL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rostoucí zájem o ruční výrobky není českým specifikem. Je to jednoznačný trend, ve světě probíhá delší dobu Hrozně nás těší ohlas jak od řemeslníků, tak od spotřebitelů. Zákazníci nemají problém připlatit si za originální výrobek. A co nás těší ještě více, jsou připraveni podporovat regionální podnikatele a cítí to jako zodpovědnost vůči svému okolí, dodává Karel Havlíček. Jeho zkušenosti potvrzují i zástupci Asociace regionálních značek (ARZ). „Obecně se pozvolna zvyšuje zájem o výrobky z lokální produkce, ačkoli v tomto ohledu spíše zaostáváme za okolními zeměmi. U řemeslných výrobků se spotřebitelská poptávka zvyšuje v souladu s tímto trendem, ale o poznání pomaleji, než je tomu u potravin a nápojů,“ navazuje předsedkyně ARZ Kateřina Čadilová. Originální dárky Podle ní se klasické řemeslné výrobky z lokální produkce nejčastěji nakupují spíše jako pěkné dárky a suvenýry. „Protože často nabízejí nějaký příběh spojený s jejich tvůrcem.

Ten budete v supermarketu hledat těžko,“ zdůrazňuje Kateřina Čadilová. Domnívá se, že poptávka by mohla ještě vzrůst, pokud by se podařilo potenciálním zákazníkům vysvětlit, že se často jedná také o výrobky velmi kvalitní a v originálním provedení. Pro udržení pozitivního trendu je podle odborníků také potřeba udržet co nejširší nabídku rukodělných výrobků. „Třeba kovářů, tkalců či řezbářů je opravdu málo,“ popisuje nedostatková řemesla Jaroslava Lhocká, předsedkyně klubu rukodělných prací a technik RUPRT. Stejně tak považuje za nutné zabránit zneužívání zájmu o tento druh produkce nepoctivými prodejci. „Setkala jsem se na trhu, který jsem navštívila v centru Plzně, s výrobky vydávanými jako řemeslné a jednalo se pouze o kompletaci dvou kupovaných již hotových výrobků nebo pouze o prodej hotových výrobků, které prodejce nakoupil,“ upozorňuje Lhocká. O tom, kolik lidí se ruční výrobou živí, nejsou oficiální data. Karel Havlíček odhaduje, že jde o tisíce drobných řemeslníků, při započítání potravinářských a zemědělských oborů více než deset tisíc. Klíčové je, že zájem o tuto oblast roste mezi mladými lidmi. „Na našich akcích, jako je třeba Novoměstský krajáč v Praze, můžete například vidět velmi vitální kováře, výrobce svíček a mýdel, vlastníky papírny nebo mastičkáře. Stejný zájem mladých lidí můžete zaznamenat i u lokální produkce potravin a nápojů,“ pochvaluje si Čadilová. Mladí zájemci se ještě naštěstí mají od koho učit. „Ke stárnutí sektoru opravdu docházelo, a to vlivem potlačení podnikatelského ducha za socialismu a následné divoké fáze raného kapitalismu provázeného vzestupem supermarketů. V dnešní době však lokální řemeslná produkce zažívá určitý revival,“ zmiňuje. Digitální renesance Návrat tradičních řemesel paradoxně usnadňují moderní technologie, jako je internet nebo sociální sítě. „Prostřednictvím internetu se mohou prezentovat u nás i v zahraničí, mají šanci získávat mladé zákazníky a je to relativně levný způsob, jak o sobě dát vědět, nemluvě o variantách objednávek na míru a podobně. V neposlední řadě u rukodělné práce díky novým technologiím udržíme i nastupující generaci řemeslníků,“ zdůrazňuje Karel Havlíček. Právě proto se asociace v rámci Roku řemesel snaží o velké propojení tradičních profesí s novými technologiemi. Připravila například portál Mistriremesel.cz, který dnes zahrnuje skoro dvacet tisíc řemeslníků. „Odlišujeme tam skutečné mistry, nedáváme tam nekvalifikované řemeslníky. Umožňujeme jim zdarma si postavit vlastní internetovou aplikaci, propagaci, reference, vyzdvihujeme příslušnost k cechu a podobně,“ popisuje Karel Havlíček. Probudit zájem mezi mladými lidmi, kteří se rozhodují o budoucím povolání, bylo rovněž jedním z cílů seriálu Toulky za cechy a řemesly, která AMSP připravila pro Českou televizi. Na začínající řemeslníky zaměřené na rukodělnou výrobu přitom čeká řada nástrah. S těmi se snaží nováčkům radit Hana Konečná, konzultantka pro drobné a rukodělné výrobce. Jedním z nejčastějších kamenů úrazu podle ní bývá například stanovení ceny výrobky. Začínající výrobci totiž často chtějí, aby se jim „alespoň zaplatil materiál“. I v tomto případě přitom zapomínají započítat nespotřebované zbytky materiálu, jeho vadné části, dopravu, nákup nástrojů na jeho opracování, energie, skladovací prostory a podobně. Podle Hany Konečné je potřebné, aby si prodejci započítávali také čas strávený s výrobou. A neměli by ani zapomenout rozpočítat hodiny, týdny či měsíce, které jim zabrala příprava, případně „prozkoumávání slepých uliček“, než se jim začalo dařit vyrábět prodejné zboží. Lepší učit než vyrábět „Zlaté pravidlo zní: Počítejte si za hodinu práce takovou cenu, za kterou byste si mohli zaplatit někoho jiného, kdo by ji dělal za vás. A ještě k tomu trochu přidejte, protože nějaký čas by vám zabralo takového člověka najít a zaučit si ho,“ zdůrazňuje Hana Konečná. Začínající řemeslníci si podle ní také často zapomínají odkládat peníze do rezervy pro případ, že by se jim porouchal klíčový výrobní nástroj, jako šicí stroj, pec na vypalování, vrtačka a podobně. Ze svých zkušeností ví, že začínající řemeslníci většinou ceny svých výrobků podceňují. „Jsem důrazně proti tomu, aby se cena výrobků určovala porovnáváním s konkurencí nebo běžnými obchody, věštěním z kávové sedliny, ptaním se kamarádů a maminky či podle pocitu, za jakou cenu bych si takovou věc asi koupil já. Uvědomte si, že vám ani vašim blízkým nejsou vaše výrobky vzácné. Nejspíš na ně narážejí na každém kroku. Váš zákazník naopak bude člověk, který něco takového ještě neviděl. Kterému váš výrobek přijde nápaditý a nezvyklý. Jinak by ho přece nezaujal,“ radí Konečná.

U některých typů rukodělné výroby je přitom nereálné, že by se jí mohli autoři a autorky živit. „Háčkování, pletení, vyšívání, výroba krajek a šití z korálků – to jsou jen některé z rukodělných technik, které jsou tak náročné na čas, že rozsáhlejší díla vůbec nejde za odpovídající cenu nabídnout do prodeje nebo si to může dovolit jen několik renomovaných tvůrců,“ upozorňuje Konečná. Ale ani mistři těchto oborů podle ní nemusejí věšet hlavu – namísto prodejem svých výrobků si mohou lépe vydělat tím, že budou školit zájemce o tyto rukodělné práce, případně prodávat papírové či elektronické návody a předlohy. Na začínající řemeslníky zaměřené na rukodělnou výrobu čeká řada nástrah. Devět z deseti podnikatelských záměrů i při nejlepší péči nikdy příliš nevyroste, nebo rovnou zahyne. PERA NOVÁK. Na Fleru je nabízí jejich šestadvacetiletý tvůrce Jan Novák. Za pět minut dvanáct Renesance ruční výroby přišla na poslední chvíli. V mnoha oborech odcházejí do důchodu řemeslníci, kteří jsou poslední v obci, čtvrti či městě. Spolu s digitálními technologiemi, které dokážou kvalitu ocenit sdílením, „lajkováním“ či jinou formou doporučení, se mohou zruční autoři prosadit u nás a s dávkou šikovnosti a obchodního talentu i za hranicemi. Namísto skanzenů a muzeí tak řemeslo bude stále častěji spojováno s moderními pojmy, jako jsou e-shop nebo sociální sítě. Foto autor| FOTO: archiv O autorovi| DALIBOR DOSTÁL (mailto:[email protected])

Reportér Babišovi policajti Reportér str. 32 Report Jaroslav Kmenta Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 12.9.2016

zpět Tajný svět miliardáře a politika Hodně se mluví o vztazích Andreje Babiše a policejního důstojníka Roberta Šlachty, avšak vztahy Babiše s policisty trvají již více než třicet let. Nejprve se scházel s důstojníky StB, po revoluci důstojníky StB zaměstnal. Policejní kontakty využíval při budování impéria; vztahy se prohloubily, když se střetl s kmotry typu Františka Mrázka. A policisty se Babiš obklopuje dodnes. Kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr, někdejší obchodní partner zavražděného Františka Mrázka, kdysi mezi přáteli prohlásil, že se musí kvůli bezpečnosti svého byznysu obklopovat mafiány. Zdůvodnil to tím, že jeho úhlavní sok Andrej Babiš používá v boji proti němu policejní složky. „Babiš má policajty, já mám podsvětí,“ svěřil se svým známým Pitr. V Pitrově větě byl velký kus pravdy. Nejen pokud šlo o jeho vztahy s podsvětím, ale i pokud jde o Babiše a policisty. Svět Andreje Babiše je totiž do jisté míry propojen se světem policejních a zpravodajských důstojníků už desítky let. Kafe s StB Babiš si již v dobách komunismu zvykl na vztahy s tajnými policisty a zároveň začal pronikat do tajů policejní práce. Se svolením režimu působil od roku 1985 v Maroku: dělal tam obchodního delegáta státního podniku zahraničního obchodu Petrimex. Ačkoli byl Babiš podle verdiktu soudu z roku 2015 veden v seznamech agentů tajné StB neoprávněně, ani on nikdy nezpochybňoval, že se s policisty scházel. Důstojníci se ho občas na něco zeptali, on jim na něco odpověděl. Kdyby odmítl, těžko by mohl v cizině pracovat. „Příslušníci StB pracovali hlavně systémem pozvání na kafe a zjišťování informací, jestli náhodou

někdo nebere provize od dodavatelů. Fungovali úplně stejně jako dnešní BIS,“ řekl k tomu již dříve Andrej Babiš. S důstojníky StB se podle dochovaných svazků setkal celkem sedmnáctkrát. Dali mu krycí jméno Bureš. Poprvé se podle svých slov setkal s StB už v roce 1980. „Tehdy mi můj šéf zavolal a řekl, že mě budou volat nějací policisté z ,februárky‘ (sídlo bratislavské centrály StB - pozn. red.) a něco chtějí ohledně syrských fosfátů. Bylo mi asi 26 let, když mě předvolali,“ vysvětlil. „Jeho vztah k orgánům SNB je dobrý,“ vyhodnotil pak styky s Babišem v roce 1982 nadporučík Július Šuman. Babiš věděl, že s režimem nějak vyjít musí, stejně jako s důstojníky StB. Ostatně nebyl v rodině sám. S StB se stýkal i jeho bratr Alexander, který pak na konci devadesátých let figuroval ve vedení mnoha slovenských firem svého o sedm let staršího bratra. Alexander Babiš měl krycí jméno Miki a StB ho vedla nejdřív jako kandidáta tajné spolupráce, pak jako agenta. Tajní ke mně Druhé období, které Andreje Babiše utvrdilo v tom, že je potřeba mít dobré informace a bezpečnostní vazby, přišlo krátce po listopadové revoluci. Je to éra, kdy pro něj začali pracovat zejména bývalí důstojníci StB. Babiš prožil sametovou revoluci v Maroku. Vrátil se až v roce 1991. Ale stále pracoval v Petrimexu, který byl dovozcem ropných produktů a chemikálií. Měl však raketovou kariéru. Z řadového „obchoďáka“ se v roce 1993 stal členem představenstva Petrimexu. Ještě v témže roce založil Petrimex v Praze pobočku pod názvem Agrofert. Vypadalo to na slibný začátek budování velké petrochemické firmy. Jenže pak došlo k neshodám. Podle Babišovy verze chtěli Petrimex v roce 1995 ovládnout lidé spojení s tehdejším slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem. Babiš byl proti tomu. Tak se rozhodl, že se od Petrimexu odstřihne. A k údivu bossů Petrimexu si „vzal s sebou na cestu“ celý pražský Agrofert i jeho slibně se rozvíjející byznys s chemikáliemi a hnojivy. „Jelikož jsme problémy čekali, tak začátkem roku 1995 došlo k navýšení základního kapitálu v Agrofertu švýcarským investorem, aby mečiarovci nemohli firmu ovládnout,“ popsal převzetí firmy v roce 2011 Babiš. Představitelé Petrimexu mluvili o „krádeži za bílého dne“. S Babišem vedli soudní spor - a neuspěli. Jeho rozchod s vlivnými muži předlistopadového Petrimexu byl hodně nepřátelský; Babiš hledal oporu u lidí, kteří měli informace a vliv, a „zalovil“ v řadách bývalé StB. Obklopil se jejími exdůstojníky, z nichž několik pak zaměstnal. Tito lidé, ač museli ze státních služeb po roce 1990 odejít, si udržovali kontinuitu a vztahy s klíčovými postavami novodobých resortů vnitra a policie. Nejvíce věřil Babiš právníku Liboru Širokému. Ten pracoval u StB v odboru, který měl na starosti „ideodiverzní centra a emigranty“. Podle badatelů se tento odbor zaměřoval na ukrajinské nacionalisty a měl nejtěsnější spolupráci se sovětskou KGB. Další Babišův člověk z StB, Jozef Kubů, strávil podle dochovaných materiálů konec roku 1989 na školení KGB v Moskvě. A i když už v Agrofertu nyní nepracuje, je Babišovi stále nablízku. V roce 2014 se stal členem pražské buňky Babišova politického hnutí ANO. Celkem se kolem Babišova impéria po celou dobu jeho trvání objevilo nejméně dvacet bývalých důstojníků nebo agentů StB. Střet s mafií Pak přišla fáze Babišova „polostátního kapitalismu“. Jeho byznys byl úzce spjat se státem - i proto začal Babiš vyhledávat v druhé polovině devadesátých let čím dál častěji přítomnost politiků. A od nich bylo blízko k novým kontaktům u policie a tajných služeb. Babiš nejprve ovládl výrobce hnojiv, lovosickou Lovochemii, což byl základ jeho dnešního impéria (podrobné informace viz článek o kořenech Babišova podnikání na straně 22). A pak dál pokračoval za získáním rozhodujících podílů v dalších chemičkách. Kvůli tomuto chemickému tažení si v oboru v nadsázce vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „Chemický Alí“; ta odkazovala na tehdejšího bratrance iráckého diktátora Saddáma Husajna, jenž byl přímo zodpovědný za použití chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu. Babiš chtěl své tažení završit ovládnutím koncernu Unipetrol, do nějž stát spojil několik dalších chemiček. Ta nejcennější, po které Babiš prahl, byl Chemopetrol Litvínov, jenž dodával do Lovochemie důležité suroviny: čpavek a močovinu. Tím by se uzavřel kruh. Babiš by měl výrobce hnojiv (Lovochemii), dodavatele (Chemopetrol) a téměř monopolního prodejce (Agrofert). Rozvoji jeho politicko-byznysové kariéry pomohl jeden zvláštní dar sociální demokracii. Reportér

magazín o něm informoval ve svém prvním čísle v září 2014. Ve zkratce: ČSSD v roce 1997 obdržela v přepočtu pět milionů korun od tajemné firmy z Panamy s názvem Beltomate. O daru se až do roku 2014 vůbec nevědělo - Reportér zjistil, že za firmou Beltomate stáli někdejší obchodní partneři Andreje Babiše. Zjevné je, že po tomto daru vycházeli politici ČSSD Babišovi vstříc. Ministři financí či průmyslu a obchodu schvalovali do dozorčích rad polostátních chemiček manažery, kteří dříve či později pracovali pro Agrofert. Byl to detail, ale velmi důležitý. Tito Babišem prosazovaní manažeři disponovali pravomocemi, s kým a jak se bude obchodovat. Babišova blízkost k politikům ČSSD a rozpínavost v byznysu ho však přivedly k dosud největším střetům s konkurencí. A právě v té době - na přelomu tisíciletí - vyvstala pro Babiše největší potřeba, mít kvalitní informace, ochranu, a tedy i spolupráci s policií. Do teritoria jeho byznysu totiž - bez jakéhokoli eufemismu - vstoupil organizovaný zločin. Ten ho začal ohrožovat a nabourávat ještě více než kdysi Petrimex a mečiarovci. Žádný jiný byznysmen z desítky nejbohatších Čechů neměl takové střety s lidmi na okraji podsvětí jako Andrej Babiš. Důvod? V roce 2000 „narostla křídla“ Tomáši Pitrovi a Františku Mrázkovi, které policie vedla již několik let jako významné představitele organizovaného zločinu a nestandardního podnikání. Oba skrytě přes prostředníky ovládli chemický a potravinářský koncern Setuza z Ústí nad Labem. A začali Babišovi konkurovat -v míchání biopaliv olejem z řepky i v jiných oblastech. Pitr a Mrázek měli v té době silné postavení nejen v podsvětí, ale i v politice. Udržovali například vztahy s důležitými lidmi z vedení České konsolidační agentury. V dozorčí radě ČKA byli poslanec ODS Vlastimil Tlustý a poslanec ČSSD Josef Hojdar. O obou Mrázek mluvil jako o „svých“ a oba měli kontakty s jeho spolupracovníky, což prokázal policejní spis Krakatice, který mapoval Mrázkovy aktivity. V konsolidační agentuře končily nesplacené úvěry firem u státem kontrolovaných bank. ČKA se pak snažila tyto pohledávky prodávat na trhu, často alespoň za zlomek ceny. Ten, kdo měl kromě peněz i kvalitní informace a kontakty, se tak mohl dostat k zajímavé investici. Prostřednictvím pohledávky šlo ovládnout snadno a levně firmu, která peníze bance původně dlužila. Babišovi šlo zejména o pohledávky firem Kostelecké uzeniny, Aliachem, ale i celé řady dalších menších zemědělských podniků. Babiše iritovalo, že Pitr a Mrázek měli v ČKA silnější vazby. Tajná služba BIS v roce 2003 odposlouchávala telefony Pitra a Mrázka. V jednom takovém hovoru mluvil Pitr se svým spolupracovníkem ze Setuzy Františkem Janů, který mu popisoval čerstvou schůzku s Andrejem Babišem. Janů působil u Babiše jeden čas jako manažer, pak přešel k Pitrovi. „Babiš mi vyčetl, že chodím do Sněmovny za Vlastíkem (Tlustým). A stěžoval si, že prý všechno, co chce na ČKA, mu Vlastík zatlouká,“ sděloval v listopadu 2003 Janů Pitrovi. „Janů na to Babišovi řekl, že ,on chodí za Vlastíkem proto, že byl určenej, aby s ním jednal, když něco (pitrovci) potřebují‘,“ popsala BIS další část telefonického hovoru. Babiš si také podle Janů postěžoval, že policie nefunguje, jak by měla. „Mne pořád spojují s Grossem (ministrem vnitra), ale ti policajti tam jsou všichni rozhádaní. Je tam několik skupin, které jdou proti sobě,“ říkal podle Janů Andrej Babiš. „Ze všech informací, které zájmové osoby (Pitr, Mrázek) ke svým sporům s Andrejem Babišem získávají, dedukují jednoznačný závěr, že Babiš je politicky podporován ministrem vnitra Stanislavem Grossem, který k útokům proti jejich skupině využívá bezpečnostní složky,“ stojí ve spise Olej, který společně s BIS dávala dohromady v letech 2003 až 2004 protikorupční policie. Mrázek vs. Babiš Babišovi šlo v té době stále o Unipetrol. V první privatizaci v roce 2001 ho od vlády Miloše Zemana získal. Slíbil, že za něj státu zaplatí sumu 11,7 miliardy korun. Vláda tehdy ignorovala doporučení privatizační komise, která upřednostňovala nabídku britské společnosti Rotch Energy. Ta nabízela za Unipetrol o dvě a půl miliardy víc. Zemanova vláda sázku na Babiše zdůvodňovala upřednostněním „české cesty“. Jenže ta nakonec nevyšla. Babiš v roce 2002 usoudil, že je to pro něj finančně neúnosné a také nevýhodné, sumu nezaplatil, z privatizace vycouval a Unipetrol státu vrátil. Toho využili „kmotři“ ze Setuzy a začali na Babiše útočit, aby ho oslabili. František Mrázek tehdy o Babišovi často hovořil. A to jak v telefonátech, které policie odposlouchávala, tak při osobních schůzkách, které s ním míval přímo jeden z detektivů policie. Ve spisech protikorupční policie lze najít zajímavé zprávy z té doby, které dosud nebyly publikovány. Tyto informace vytvářejí plastický obrázek o atmosféře doby, kterou policejní experti

označovali za „válku kmotrů“. Zde jsou některé pasáže z policejních spisů vedených na Mrázka: 1. července 2003 Mrázek uvedl, že Babiš má neustálý zájem o Unipetrol a taky o státní podnik Čepro. „V těchto aktivitách využívá Jozefa Kubů, což je bývalý příslušník StB. Je to jeho pravá ruka. Chodí po policii a pastuje schody Setuze,“ uvedl Mrázek. 10. července 2003 přišel Mrázek s tím, že existuje nějaký policista z Ústí nad Labem, který má materiály na Babiše. „Prý má nějaké dokumenty týkající se úvěru ve výši 500 milionů korun u IPB. Ale prý má strach,“ dodal Mrázek. Mrázek uměl mimo jiné získat informace o dění uvnitř ČSSD; udržoval totiž přátelské vztahy s exporadcem Miloše Zemana Miroslavem Šloufem. „Zeman se cítí podveden privatizací Unipetrolu. Údajně Babišovi naletěl,“ prohlašoval tehdy Mrázek. Babiš ohledně tohoto tématu v roce 2011 připustil, že první privatizace Unipetrolu byla jeho chyba. „Zklamal jsem premiéra Zemana a to mě mrzí dodnes,“ uvedl Babiš. Co dalšího ještě o Babišovi Mrázek říkal? V září 2003 Mrázek řekl, že Babiš jde tvrdě proti Setuze a že ji chce koupit, aby se zbavil konkurence. „Dal pokyn skupovat všechny pohledávky Setuzy s cílem poslat ji do konkurzu,“ tvrdil Mrázek. A tvrdil, že Gross si už neví rady s tím, jak ho Babiš neustále úkoluje. 3. září 2003 Mrázek řekl, že Babiš má zájem své konkurenty zlikvidovat, aby byl dominantní na potravinářském trhu. Podle Mrázka šlo Babišovi hlavně o Agropol a Setuzu. „Proto existuje spor Agrofert-Agropol-Setuza. Babiš má zájem kriminalizovat lidi kolem naší skupiny a také kolem Agropolu,“ uvedl Mrázek. V únoru 2004 Mrázek uvedl, že Babiš má při druhém pokusu privatizace Unipetrolu dohody s polským koncernem PKN Orlen a ten tendr vyhraje… „Babiš má údajně ve vedení PKN Orlen dva jemu nakloněné manažery. Babiš je také naštvaný na Ivo Rittiga (lobbista spojovaný s ODS - pozn. red.), který prý jedná jeho jménem, ale za jeho zády. Babiš tvrdí, že má souhlas a plnou podporu Grosse, že za něj kope, aby se Unipetrol prodal, protože vláda kalkuluje s penězi do státního rozpočtu,“ vypověděl Mrázek. 16. června 2004 Mrázek uvedl, že ví, že Babiš dává policii instrukce prostřednictvím Grosse. „Babiš se dotázal Grosse, jak to vypadá se Setuzou. Gross si vyžádal informace od policie. A náměstek protikorupční policie si pak zavolal na kobereček operativu a ptal se detektivů, co je nového ve věci Mrázka? Nakonec jim dal pokyn, aby na Mrázka a Pitra už konečně něco našli a dotáhli to do konce,“ uvedl Mrázek. Mrázkovy informace je samozřejmé nutné brát s rezervou. Mrázek určitě v některých pasážích něco zveličil, přibarvil či účelově a pro sebe výhodně ohnul. Faktem však rovněž je, že kontakty Andreje Babiše s bezpečnostními složkami státu byly bohaté a že se některé situace skutečně vyvíjely tak, jak tehdy kmotr Mrázek předpovídal. Babiš se v té době stýkal s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Udržoval také kontakty minimálně se dvěma plukovníky z vedení protikorupční policie. A podle důvěryhodných zdrojů z policie se setkával i s některými operativními důstojníky tohoto útvaru. V prostředí zločinu a politiky se už tehdy začalo mluvit i o tom, že si k Babišovi našel cestu také náměstek rozvědky a její pozdější ředitel Karel Randák. Což lze s odstupem času hodnotit jako důležitý moment. Randák měl na rozvědce velké možnosti. Ve zpravodajské komunitě byl od konce devadesátých let považován za nejvlivnější postavu v novodobé historii bezpečnostních složek státu. Pokud Mrázek mluvil o snaze Babiše získat Setuzu, byla to pravda. Babiš to později několikrát otevřeně přiznal. Pokud šlo o spory Agrofertu a Agropolu, dopadlo to tak, že majitel konkurenčního Agropolu Jiří Malúš měl skutečně problémy s policií. V listopadu 2004 byl obviněn z údajné zpronevěry. V roce 2008 ho ale soud zprostil viny. A v roce 2009 se Malúš dohodl s Babišem, že mu Agropol prodá. Agropol byl druhým nejvýznamnějším uskupením v agropotravinářství. Vlastnil například největšího zpracovatele kuřat, Jihočeskou drůbež Vodňany. A spojením Agrofertu a Agropolu vznikl agrárněchemický kolos s tržbami přes 160 miliard korun, což ho řadilo k největším firmám v Česku a v jeho oboru k největším uskupením ve střední a východní Evropě. Stejně tak se později potvrdily Mrázkovy zprávy o tom, že Agrofert měl dohody s polským PKN Orlen, který soutěž o Unipetrol v dubnu 2004 vyhrál. Vztahy s Grossem, jak je popisoval Mrázek, Babiš vždy relativizoval, stejně jako Gross. „Naše vztahy nebyly nikdy tak blízké, jak se tradovalo,“ uvedl dnes již zesnulý Stanislav Gross v roce 2013. Babiš také minimálně jednou nabídl policii součinnost, aby pomohl při vyšetřování nenáviděných soupeřů z okraje podsvětí. Ve spisech protikorupční policie je zpráva z 2. června 2004, v níž se o

Babišovi v této souvislosti mluví. V roce 2003 podala na manažery Setuzy trestní oznámení ústecká firma Alfoba, v níž pracovali lidé napojení na Agrofert. Alfoba podle policejního dokumentu tvrdila, že Setuza zneužívá dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na výrobu bionafty. „Po provedeném prošetření byl případ 10. července 2003 odložen. Ale pak měla proběhnout schůzka ředitele ÚOKFK (zkratka útvaru protikorupční policie - pozn. red.) s Andrejem Babišem, který mu předal písemné materiály týkající se zneužití dotací od SZIF na výrobu bionafty,“ stojí v úředním záznamu policie. „Dle sdělení zpracovatele spisu ale předané informace (od Babiše) neobsahovaly žádné nové skutečnosti a z tohoto důvodu s nimi nebylo dále pracováno,“ napsali detektivové v roce 2004. Cesta k ÚOOZ Babiš bojoval proti Pitrovi, jak se dalo. A někdy mu pomohla i náhoda. Jako v roce 2006. Andrej Babiš byl na obchodním jednání v bratislavském Slovnaftu. A dozvěděl se tam, že se Slovnaftem má smlouvu na odběr ropných produktů malá česká firma Loricus. Ze smluv vyplynulo, že odebrané zboží by měla v Česku prodávat státnímu podniku Čepro. Jenže Babiš míval dobrý přehled, a jakmile se dozvěděl o firmě základní informace, tušil, která uhodila. Ihned tedy vytočil číslo na generálního ředitele Čepra Pavla Švarce. „Pavol, máte odebrat jeden milion tun od Loricusu?“ zeptal se Babiš. „Nevím. Co se děje?“ reagoval překvapený Švarc. „Jsem tady v Slovnaftě a vidím tu zmluvu na firmu Loricus. Můžeš zjistit, jestli tam takovou zmluvu máte?“ říkal Babiš. „Nevím. Opravdu se musím podívat. A o co vlastně jde?“ tázal se stále nechápavě Švarc. „Ta firma sídlí v Durychově ulici 101,“ zvýšil hlas Babiš. „No a co má být? Co to je?“ nechápal Švarc. „Ty nevíš? Ty kokot, tam sídlí Pitr,“ prohlásil Babiš. Durychova 101 byl Zámeček, tedy sídlo Pitrových a Mrázkových firem, to věděl Andrej Babiš velice dobře. Tuhle debatu se Švarcem vyslechla policie, protože v té době odposlouchávala Babišův telefon. Šlo o standardní operaci v případu Františka Mrázka, jehož v lednu 2006 zastřelil nájemný vrah. A protimafiánský útvar ÚOOZ, který vraždu vyšetřoval, tehdy napíchl celou řadu Mrázkových nepřátel a konkurentů. Proto se na seznam dostal i Babiš. Když si tehdy policie debatu Babiše se Švarcem vyslechla, bylo jí jasné, že půjde minimálně o nestandardní obchod. Loricus měl totiž odebrat od Slovnaftu a pak předprodat Čepru obrovské množství pohonných hmot: 540 tisíc tun benzinu a 540 tisíc tun nafty. V dubnu 2006 tedy tým Pokr, který vyšetřoval vraždu Mrázka, odloupl z celého spisu jeden Babišův odposlech a založil úplně nový spis s názvem Loreta. 16. května 2006 pak díky tomu udělali v sídle Loricusu a u Pitra domovní prohlídky. A Pitrovi začaly další problémy s policií. Babiš později říkal, že se při této kauze seznámil s detektivem ÚOOZ Markem Foglarem. „Detektiv mě navštívil se žádostí, abych mu podal vysvětlení ke kauze Loricus, kdy mělo dojít k podvodu s vyváděním peněz z Čepra,“ uvedl Babiš loni, když jeho kontakty s Foglarem popisoval v srpnovém vydání Reportéra novinář Janek Kroupa. Tomu také Foglarův kolega Tibor Levai popsal, že velkopodnikatel v této kauze policii pomáhal shánět svědky. Kauzou Loricus to ale neskončilo. Foglar se stýkal s lidmi z Agrofertu i nadále a občas přinášel na ÚOOZ zajímavé informace. Podle jeho bývalého nadřízeného náměstka ÚOOZ Hynka Vlase to byl právě Foglar, kdo přišel se žhavým tipem na vydírání Babiše polským lobbistou Spyrou. „Řekl jsem tehdy Foglarovi: O. K. naberte ten případ, ale pokud to přejde do roviny ,hospodařiny‘ (hospodářské trestné činnosti - pozn. red.), tak to přenechte protikorupční policii. My děláme násilnou kriminalitu,“ řekl Vlas. Ten se tehdy domníval, že by ve skutečnosti mohlo jít o obchodní spor mezi polským PKN Orlen a Babišem, a proto nabádal své podřízené k opatrnosti. Babiš vedl v té době spor s Poláky o chemičky, které mu původně slíbili při privatizaci Unipetrolu. Koncern PKN mu ale řadu z nich později nechtěl prodat, protože zjistil, že by to pro něj bylo nevýhodné. A co bylo pravdy na tom, že by tendr na Unipetrol provázela politická „tlačenka“ a snad i korupce? „Příběh o korupci v privatizaci Unipetrolu si vymyslel blízký spolupracovník podnikatele Mrázka pan Spyra,“ řekl Babiš. Jacek Spyra byl polský lobbista usazený v Česku. Spolupracoval s Mrázkem a Pitrem. A dva roky poté, co se angažoval v „korupční aféře“ kolem Unipetrolu, ho čekal krátký proces. Policie ho v roce 2007 zatkla přímo v kancelářích Agrofertu. Spyra tam totiž přišel jednat o možné spolupráci s

Babišem. Jenže místnost už monitorovala policie, protože jí dal Babiš avízo. Spyra Babišovi nabízel, že mu za 10 milionů korun pomůže v Polsku, aby krakovská prokuratura nevyšetřovala korupci spojenou s Unipetrolem. Babiš mu „na oko“ kývl, ale policii řekl, že ho Spyra vydíral. Marek Foglar shodou okolností o několik let později vedl na ÚOOZ také vyšetřovací tým, který rozpracoval případ lobbistů a politiků ODS a šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové. Kauza vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Jakoukoli spojitost s aférou Nagyová Babiš odmítl a prohlásil, že se s Foglarem již nestýká. Marek Foglar mezitím povýšil. V rámci reorganizace se stal v nové struktuře „národní centrály“ ředitelem sekce organizovaného zločinu. Krejčíř a Čepro Babišovi vstoupil do cesty nejen Pitr s Mrázkem, ale také další významná postava organizovaného zločinu Radovan Krejčíř. Tento muž, jenž byl letos v Jihoafrické republice odsouzen na 35 let vězení, usiloval v letech 2002 až 2005 - než utekl na Seychely a pak do JAR - o vliv ve státním podniku Čepro. Což Babiš nechtěl připustit. Čepro je strategický podnik státu, který v obřích jímkách skladuje ropné produkty. Jeho role je významná i pro celý systém míchání biopaliv. Pokud by ho ovládal zločinec Krejčíř, měl by Babiš v oboru dalšího přímého konkurenta z podsvětí. A zřejmě i méně zakázek. Protikorupční policie se na Krejčíře zaměřila v roce 2002. Nejdříve ho stíhala za půlmiliardový daňový únik, později za celou řadu dalších podvodů a nakonec za přípravu vraždy celníka a také za únos podnikatele a policejního informátora Jakuba Konečného. Krejčíř si tedy policejní pozornost zasloužil tak jako tak - i kdyby to Babišovi jakkoli nehrálo do karet. A v tomto případě odvedla policie záslužnou práci, protože v roce 2004 zachránila Čepro od téměř jisté exekuce, s níž na základě vymyšlených informací a podvodu přišel Krejčíř. Pokud tedy jde o gangstery, byla Babišova cesta těsné policejní spolupráce logická. A policistům se nelze divit, že na Krejčířovi a Mrázkovi pracovali. Jenže problém byl, že se začala stírat hranice, co je výhodné pro soukromého podnikatele Babiše a co pro stát. Takový komfort společných zájmů se státem měl za éry vlád ČSSD málokdo. Co to nakonec Babišovi přineslo, dokládají nejnovější údaje o podnikání jeho firem. „Firmy Preol a Primagra se z 87 procent podílejí na dodávkách bionafty do státního podniku Čepro. Je to dvojnásobný podíl ve srovnání s rokem 2013,“ napsal v červnu 2016 týdeník Dotyk s tím, že žádné jiné firmy nepředstavují v tomto oboru pro Babiše konkurenci. Topolánek, BIS a Randák V roce 2007, po nástupu druhé vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), ztratil Babiš poprvé po dlouhé době pevnou politickou pozici. Obchody začali dělat lidé jako Marek Dalík, s nimiž Babiš neměl nic společného. O vliv přišel i v bezpečnostních složkách. Na vnitro sice nastoupil jeho známý Ivan Langer, ale ten se později - pod vlivem dalších ministrů ODS - od Babiše „odklonil“. V té době skončila ve významných pozicích také celá řada lidí, které Babiš znal. Významná byla „ztráta“ Karla Randáka, který skončil v čele rozvědky, a také rozpuštění téměř kompletního vedení protikorupční policie. Za Topolánkovy vlády to bylo vůbec poprvé, kdy se Babiš cítil ohrožen i ze strany policie. Vyšlo to najevo v roce 2008, když Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) dělal prověrku členům vedení Agrofertu. Národní bezpečnostní úřad - jak mu ukládá zákon - prověřuje z bezpečnostního hlediska nejen státní úřadníky, ale také statutární zástupce firem, které se ucházejí o strategické státní zakázky. Proto prověřoval i Babiše jako majitele a šéfa Agrofertu. NBÚ zjistil, že policie eviduje Babiše v jednom neukončeném případu jako podezřelého. Proto si od policie vyžádal podrobnosti. „Sdělujeme, že osoba Andrej Babiš byla prověřována v informačním systému ,stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob‘ s pozitivním výsledkem. Váš útvar zpracovává údaje osoby (Andrej Babiš) v rámci trestního řízení. Údaje o tomto trestním řízení nám zašlete,“ napsal v roce 2008 NBÚ na policejní prezidium. Babiš se tak o šetření své osoby dozvěděl. V dubnu 2008 to potvrdil serveru Aktuálně.cz. „Skutečnost, že mám již několik měsíců odposlouchávaný telefon, jsem slyšel z vícero zdrojů. Stejně jako fakt, že jsem byl policií zařazen mezi podezřelé ve věci vyšetřování bývalého

managementu společnosti Čepro. Pokud se tyto informace potvrdí, považuji záležitost za skandální a nepřijatelnou. Šetření policie nemůže mít s Agrofertem a mou osobou nic společného,“ řekl Babiš. Policie nakonec případ odložila. O co konkrétně mělo jít, se dodnes spekuluje. Mirek Topolánek pouze o tři roky později naznačil, že mohlo jít o Setuzu a Čepro. „Uráží mě, pokud někdo jako Andrej Babiš tady mluví o všelikém takém Palermu. Jen za mého působení se pokusil ukrást Setuzu a Čepro,“ řekl Topolánek v prosinci 2011 na přednášce Občanského institutu bez dalších detailů. Majitel Agrofertu si v letech 2006 až 2009, kdy byly u moci pravicové vlády, pomalu vytvářel nové vazby v bezpečnostních složkách. O kontaktech s Foglarem z ÚOOZ už byla řeč. Babišovi bezpečnostní experti se však scházeli také s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou nebo s jeho náměstkem Ivanem Černíkem. A sám Babiš si našel cestu i k tajné službě BIS. Začal se totiž stýkat s důstojníkem BIS Martinem Staňkem z nejdůležitějšího odboru tajné služby, který se zabýval ochranou ekonomiky. Staněk se s Babišem vídal v letech 2007 až 2012 - vždy jednou za čas. Zabývali se Unipetrolem a sporem s Poláky, pohledávkami ČKA, ale později i řadou dalších témat. Zájmu tajné služby se nelze divit. Babiš se léta pohyboval v prostředí byznysu, lobbistů a politiků a měl skvělé informace. Staněk o schůzkách musel psát úřední záznamy, aby nebyl v podezření, že je to jeho privátní aktivita. Proto dostal Babiš ve složkách BIS i krycí jméno. Staněk později kontakty s Babišem potvrdil. „Byly to jenom pracovní vztahy. Víc to komentovat nebudu,“ řekl. Když v roce 2015 odešel z BIS, ucházel se o zaměstnání v Agrofertu. Nejdříve měl nastoupit do bezpečnostní divize Agrofertu, pak se mluvilo o místě na ministerstvu spravedlnosti, které spadá ve vládě do sféry hnutí ANO. Ale nakonec z toho úplně sešlo. V roce 2011 se Babiš začal angažovat nejen v politickém zákulisí, ale ohlásil svůj záměr vstoupit do politiky i v aktivní roli. Začal veřejně kritizovat politiky, zejména pak Topolánkovu éru a prezidenta Václava Klause. A založil politické hnutí ANO (Akce nespokojených občanů) 2011 s ambicí uspět ve volbách. S Babišem se v té době často stýkal exředitel rozvědky Randák. Spojoval je negativní vztah k Topolánkovi a ODS. Randák doplňoval Babišovi mozaiku informací o tom, co se „ve společnosti děje“. A otevřel mu také dveře k občanským iniciativám, které kritizovaly korupční prostředí v Česku. Randák se v březnu 2011 stal členem správní rady Nadačního fondu proti korupci, který založil mladý matematik a mecenáš Karel Janeček. Tento fond, přestože je jinak jeho poslání bohulibé, se jen minimálně věnuje tématům, která míří přímo na Babiše. Ač to Randák odmítá, stal se tehdy podle svých přátel také jakýmsi neofi-ciálním bezpečnostním poradcem Babiše. A zajišťoval mu i jiný potřebný servis. Doporučil mu třeba prověřeného řidiče a bodyguarda Petra Bakeše, který patřil dříve ke špičce sledovacího odboru BIS a pak i rozvědky. Později se Randák a Babiš neshodli na několika konkrétních problémech. „Randák upozornil Babiše, že podceňuje jistá bezpečnostní rizika ve svém soukromém životě. Jenže Babiš tuhle kritiku neunesl, pohádali se a těsné vztahy ochladly,“ řekl zdroj, který měl k oběma mužům velice blízko, ale nechce být jmenován. To však neznamenalo, že by se úplně rozešli, jak se to občas Babišovi stává s jinými lidmi, kteří jej rozzlobí. Doba přeje „bezpečákům“ Po volbách na podzim roku 2013 se stal Babiš vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. A na různých postech v politice, státní správě i státních firmách se objevila řada jmen lidí s minulostí z bezpečnostních složek. Ne všichni nutně museli mít dobré vztahy přímo s Babišem, obecně ale nastala pro lidi s policejní zkušeností doba nových příležitostí. Místopředsedkyní hnutí ANO a starostkou Prahy 10 se stala Radmila Kleslová, kterou komunistická rozvědka připravovala v roce 1988 na tajnou misi do zahraničí. (Ta pak v letech 2015 a 2016 na funkce rezignovala kvůli několika kauzám.) Babišovu kancelář na ministerstvu financí řídil bývalý náměstek ministra vnitra Jan Sixta. Ten se pak stal státním tajemníkem celého resortu. Bývalého policistu protikorupční policie Libora Kazdu dosadil Babiš do čela Finančně analytického útvaru ministerstva financí. Někdejší náměstek Randákovy rozvědky Jan Beroun byl jmenován šéfem Vojenského zpravodajství. Náměstek ředitele ÚOOZ Ivan Černík se stal bezpečnostním ředitelem Státní tiskárny cenin. Na kontrolním odboru ministerstva financí pracoval Ludvík Bína z ÚOOZ. Bývalý ředitel Městské policie v Mostě Bronislav Schwarz se stal poslancem za ANO. Exdůstojník ÚOOZ Libor Hadrava se

zase stal za ANO radním na pražském magistrátu. Někdejšího náměstka protikorupční policie Jiřího Veselého Babiš posadil již v roce 2011 do Agrofertu, kde mu dělá šéfa bezpečnostní divize. Hluché ucho ÚOOZ Andrej Babiš se kvůli změnám v bezpečnostních složkách v poslední době několikrát otevřeně střetl s ministrem vnitra Milanem Chovancem. V řadách ČSSD se poslední rok ozývaly hlasy, že mu byl až příliš nakloněn Šlachtův ÚOOZ, který „rozpracovával“ všechny ostatní, jen ne Babiše. Pro pořádek je třeba říci, že obavy z toho, že ta či ona část bezpečnostních složek „straní těm druhým“, nejsou ničím novým a českou politiku provázejí už od devadesátých let. A o míře náklonnosti ÚOOZ k Andreji Babišovi by se daly vést nekonečné spory. Zde je však jeden případ, který je v tomto ohledu přinejmenším pozoruhodný. Týká se problematické dotace pro Babišovu farmu Čapí hnízdo. Podezření z podvodu v této kauze vyšetřovala od ledna 2016 z podnětu anonymního oznamovatele pražská hospodářská kriminálka. Ale také bruselský úřad OLAF, který zkoumá podněty týkající se zneužití evropských dotací. Jde o to, zda se Babiš nedopustil podvodu tím, že z Čapího hnízda účelově udělal „malou firmu“, aby dostal dotaci 50 milionů. Krátce po zveřejnění informace, že dotaci vyšetřuje policie i Brusel, se stala série události, na jejímž konci byl také Šlachtův ÚOOZ. Jak informoval v březnu magazín Reportér, dva vedoucí úředníci ministerstva financí Martina Uhrinová a Ladislav Janák začátkem roku zjistili, že jedna jejich podřízená, Barbora Boschat, začala narychlo shánět veškeré podklady k dotaci Čapí hnízdo v databázích resortu. Kontaktovala také vyšetřovací úřad OLAF s dotazem, co v této věci dělá. Podle jejích nadřízených to bylo podezřelé a nestandardní. Únik informací mohl ohrozit nezávislost vyšetřování. Vedoucí úředníci proto vyslechli Barboru Boschat a zjistili, že byla aktivní na pokyn Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka. Úředníci si na tento postup stěžovali u nadřízených i u prošetřovatele na Úřadu vlády. Marně. Potud známá věc. Dosud se ovšem nevědělo, že se zmínění úředníci ihned poté, co na vyzvídání Barbory Boschat přišli, obrátili také na policii. Ladislav Janák nechce případ komentovat. Ale magazín Reportér zjistil, že Janák nejdříve vše popsal důstojníkovi královéhradecké expozitury ÚOOZ. Odtud šly informace do pražské centrály: ta poslala za Janákem svého významného detektiva, který si od něj nechal zárodek případu převyprávět. Janák detektiva informoval, že věc bude řešit současně i služebním postupem, tedy že se obrátí na státního tajemníka resortu Jana Sixtu i na ministra financí Babiše. A bude žádat potrestání Boschat i náměstka Vyhnánka. „Máme si jednání s Babišem skrytě nahrát?“ zeptal se Janák, aby měl případně v ruce nějaký důkaz. „Ne, ministra raději nenahrávejte,“ odpověděl policista z centrály ÚOOZ. Janák mu také sdělil, že se mezitím, než kontaktoval ÚOOZ, obrátil na policisty z pražské hospodářské kriminálky, kteří vyšetřují samotnou podstatu podezření z dotačního podvodu Čapího hnízda. A že s vyšetřovatelem na jeho žádost problematiku evropských dotací obecně konzultují. To detektiva ÚOOZ zaujalo více než podezření z maření vyšetřování. A začal se zajímat, kde přesně se s policistou z pražské hospodářské kriminálky scházejí. V jaké konkrétní místnosti a ve které dny. Janák mu to řekl. Od té doby se detektiv ÚOOZ o případ úředníků už nezajímal. Nevyslechl další svědky, případ nešetřil. Nestalo se nic, tedy skoro nic. V květnu 2016 byl v prostorách pražské kriminálky, kde pracoval i vyšetřovatel případu Čapí hnízdo, nalezen odposlech. A k tomu i kamera, která snímala obraz z jedné policejní místnosti. Tato událost může, ale také nemusí souviset s epizodou úředníka Janáka. Všechno může být opravdu jen náhoda. Případ šetří policejní inspekce a do konce srpna nebylo o výsledku zkoumání nic známo. Pouhý měsíc poté vedení vnitra oznámilo, že se chystá zásadní reorganizace policie; vedoucí politici ČSSD ji okamžitě a jednomyslně podpořili. Reorganizace přitom ležela na stolech ministerstva vnitra už od dob Ivana Langera, tedy minimálně od roku 2008. Jedním z důsledků reorganizace je, že se ÚOOZ spojí s protikorupční policií, přijdou personální změny a bude ustavena nová funkce šéfa „superúřadu“, Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ředitel ÚOOZ tím ztrácí dosavadní moc a vliv. Šlachta byl ostře proti, stejně jako Babiš a jeho hnutí ANO. Robert Šlachta pak rezignoval a opustil řady policie.

Jenže Babiš se nevzdal. Zatím poslední do jeho „bezpečnostního týmu“ přišel právě Šlachta; stal se náměstkem generálního ředitelství cel, které spadá pod Babišovo ministerstvo financí. Celní správě mezitím roste moc. Bude mít na starosti kontroly elektronické evidence tržeb i hazardu či vyšetřování podvodů s DPH. Ministerstvo financí pro celní správu výhledově požaduje i novou pravomoc, která by jí měla umožnit, aby mohli vyšetřovat daňové trestné činy samostatně, i bez policie. Tuto pravomoc by celníci podle představ ministerstva financí měli získat od roku 2018 či 2019, tedy už za nové vlády: na její sestavování by podle aktuálních průzkumů měl největší vliv Andrej Babiš. Epilog Někdy v roce 2003 si Mrázek stěžoval svým známým, že: „Policie má na Babiše náboje, ale vypadá to, že Chemický Alí je asi neudělatelný.“ Deset let po Mrázkově smrti je Babišova pozice směrem k bezpečnostním složkám mnohem silnější, než by si českobrodský kmotr dovedl vůbec kdy představit. Kostelecké uzeniny TŘI A PŮL ROKU VYŠETŘOVÁNÍ Příběh, kdy se práce policie protnula se zájmy mocného magnáta, se odehrál i v kosteleckém masokombinátu. Firma, kterou přes družstvo ze 74 procent vlastnilo na 150 řezníkůzaměstnanců, měla po pádu IPB potíže s financováním. V kritické chvíli jí koncem roku 2003 nabídl záchranu Babiš, koupil 34 procent za 300 milionů korun a domluvil úvěrování u Citibank a HVB. 12. ledna 2004 obvinila protikorupční policie pět nejvyšších manažerů Kosteleckých uzenin ze zneužívání informací v obchodním styku, právě za obchody mezi družstvem vlastníků a akciovou společností. Bankéř z úvěrující Citibank později vyzval, aby byl akcionář jen jeden. Zbytek akcií pak Babiš koupil za pouhých 20 milionů. Babiš si za pomoci spřátelené manažerky z ČKA zařídil i výhodný převod dluhu a firmu zcela ovládl (popsáno v Reportéru ze září 2015). 2. listopadu 2007 soud shodil žalobu na původní manažery Kostelce jako nedůvodnou. Uzeniny už ale byly Babišovy. BABIŠŮV BYZNYS ZAČAL PŘÍMO OHROŽOVAT ORGANIZOVANÝ ZLOČIN. POLICISTA FOGLAR OBČAS NOSIL ZAJÍMAVÉ INFORMACE Z AGROFERTU. DŮSTOJNÍK ÚOOZ DAL STÍŽNOST ÚŘEDNÍKA Z MINISTERSTVA FINANCÍ K LEDU. Foto popis| Snaha o Unipetrol. Andrej Babiš ve Sněmovně v roce 2006 při vyšetřování okolností privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. Foto popis| Věčný soupeř Pitr. Tomáš Pitr a František Mrázek byli Babišovými soupeři zejména v době, kdy ovládli ústeckou Setuzu. Do boje bývaly vtahovány i různé policejní složky. Foto autor| foto Profimedia.cz

To byl Cimrman Reportér str. 50 Jiří Štický Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 12.9.2016

zpět Příběh slavného jména Tento článek není fikce: pojednává o skutečném člověku, na jehož základě se zrodil Jára Cimrman. Příběh však místy cimrmanovský nádech má. Předobraz velkého Mistra, Otto Cimrman z Jimlína u Loun, byl skvělý hráč „kanadského hockeye“, jeden z průkopníků sportu na zamrzlých českých

rybnících. A podobně jako Jára za svého života nedošel plného uznání. Před padesáti lety se v éteru poprvé objevilo jméno Járy Cimrmana. Na den přesně to bylo 16. září 1966 v rozhlasovém pořadu (nealkoholická) Vinárna U Pavouka uváděném redaktory armádního vysílání Československého rozhlasu Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem. Ve fiktivním živém přenosu z neexistující vinárny se tehdy diváci dozvěděli o výstavě lidového umělce Járy Cimrmana, sochaře-samouka, řidiče parního válce u národního podniku Stavby silnic a železnic v Hradci Králové. O měsíc později přišel Jiří Šebánek s nápadem napsat o Cimrmanovi divadelní hru. O Vánocích 1966 oznámil fiktivní dr. Evžen Hedvábný (ve skutečnosti muzikolog a jazzman Karel Velebný) ve Vinárně U Pavouka senzační zprávu: při budování krbu v nově zakoupené chalupě v pojizerské obci Liptákov narazil na truhlu s pozůstalostí neznámého génia Járy Cimrmana a následně ji výbuchem rozmetal. Génius byl zrozen. Mnohem později odhalil jeho duchovní otec Jiří Šebánek pozadí Cimrmanova narození. „Líbilo se mi to německé jméno psané česky a taky, že se tak jmenoval střední útočník hokejového klubu VTŽ Chomutov, kterému jsem tehdy fandil,“ uvedl Šebánek v rozhovoru pro Týden v roce 1997. V první cimrmanovské hře Akt, která měla premiéru v roce 1967, žila fiktivní postava Cimrmana už v minulosti, v dobách Rakouska-Uherska na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Podle Zdeňka Svěráka vypustili druhého Cimrmana do éteru s několikaměsíčním časovým odstupem v domnění, že lidé na toho prvního ze současnosti zapomenou. „Za Chomutov hrál hokejista Cimrman, on to Jirka asi slyšel v rádiu, a tak se mu to líbilo. Jméno Jára jsme mu dali, aby to vypadalo umělecky,“ vzpomínal později Zdeněk Svěrák. Cimrman sportovcem Pátrání Reportéra po Járově hokejovém originálu mělo skutečně cimrmanovské rysy. Prvním krokem totiž bylo zjistit, jak se vlastně Cimrman-hokejista jmenoval. Různé dobové články i statistiky totiž komolí jeho příjmení do němčiny a křestní jméno zase do češtiny. V různých historických pramenech vystupuje i jako Zimmerman, Cimmerman v kombinaci s křestními jmény jako Oto, Ota nebo Otakar. „Otík sám své jméno odbýval. Ale správně je Otto, tedy s dvěma té,“ říká Hedvika Cimrmanová, manželka československého hokejového reprezentanta, o kterém jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. Když se připravoval tento text, byl například jediným členem národního hokejového mužstva na VII. zimních olympijských hrách v italské Cortině d’Ampezzo v roce 1956, který neměl vlastní stránku na Wikipedii (navíc je v soupisce v heslu uváděn chybně jako Otakar). O tom, že manžel byl otcem, bratrem či synem jedné z nejznámějších fiktivních postav, ví Hedvika Cimrmanová jen z doslechu. „Někdo to slyšel v rádiu a říkal mi to. Myslím, že Ota o tom vůbec nevěděl a s panem Šebánkem se neviděl. Aspoň mi o tom nic neřekl,“ vypráví. Paní Cimrmanová je vitální devadesátiletá dáma. Setkání se mnou odstartovala informací, že naštěstí zvládla doběhnout autobus. S Ottou prožila celou jeho sportovní kariéru od počátků ve čtyřicátých letech až do jeho smrti v roce 1988. „Když začínal v Jimlíně, to jsem byla ještě svobodná a měla jiné starosti než hokej. Já jsem s ním mrzla, když bruslil na ledě sám, kolikrát jsme na té zamrzlé louži zůstali sami dva až do půlnoci,“ vzpomíná paní Cimrmanová. Zde stojí za to připomenout si sportovní kariéru génia Járy Cimrmana: liptákovskou tělovýchovnou organizaci SUP (Sport-Umění-Peří), několik jeho pokusů dostat se na olympijské hry, Cimrmanem upravené heslo spoluzakladatele Sokola Miroslava Tyrše: „Přeskoč, přelez, ale nepodlézej! Já říkám - můžeš i podlézt, ale pak se zase narovnej!“ i jeho neustálý souboj s Vídní. V případě Otty stačí nahradit smyšlený Járův pojizerský Liptákov podkrušnohorským Jimlínem, SUP vyměnit za HOSK (Hockeyový Oddíl - Sportovní Klub Jimlín) a nahradit dobové kulisy habsburské říše koloritem německé třetí říše. „Hokej tady vznikl díky druhé světové válce,“ říká Miroslav Černý, historik, badatel a hrdý obyvatel Jimlína. Obec šest kilometrů západně od Loun byla pro uprchlíky ze zabraných Sudet prvním záchytným místem za hranicemi Říše v roce 1938: sousední Lipenec byl už německý. Příchod českých běženců znamenal i nárůst obyvatel na více než 1 500 (po válce začal opět klesat až k současným zhruba osmi stům). Uprchlíci z pohraničí našli často útočiště na místním schwarzenberském zámku Nový Hrad, pod kterým býval rybníček, na němž se už proháněli první hokejisté. Hokejky jim dělal místní kolář, brusle byly nejprve klasické šlajfk y, brusle přidělávané kličkou k botě, později kanady. Nože si kluci nechali napevno připevnit k botě u místních obuvníků. Kříž na hlavu, prapředka helmy, si dělali

doma. Stejně od tehdejších městských družstev kopírovali i první dresy. Historik Miroslav Černý shodou okolností žije v domě, kde se Otto Cimrman v roce 1925 narodil a žil až do svého odchodu za hokejem do Chomutova: nalézá se v Jimlíně v čísle popisném 115, v železničářské čtvrti vznikající společně s dráhou před a po první světové válce. Ve štítě je letopočet 1914, dům až na použitá okna vypadá snad stejně jako tehdy. „Můj děda znal pana Cimrmana a měl životní trauma, že hokej nehrál taky. Měl epilepsii, doktor mu to nedovolil. Oni hráli, on se díval a později vyprávěl,“ líčí Miroslav Černý pozadí vzniku knížečky O rybníkářích před branami ligy, o historii hokeje v Jimlíně. Do ní před zhruba patnácti lety sesbíral svědectví posledních žijících hráčů o neuvěřitelném vzestupu a pádu místního hokeje, který byl po válce jediný zápas od postupu do nejvyšší soutěže. A jak cimrmanologové již tuší - hlavním motorem byl Cimrman. Jimlínská hvězda Rybníkářů, tedy kluků honících se za kusem gumy na zamrzlých rybnících přitom bylo v okolí hodně. Jen v okrese Louny a přilehlé části Žatce v té době existovalo jedenáct vesnických oddílů, tři hokejové týmy postavilo město Louny. HOSK Jimlín měl zřejmě to štěstí, že už od začátku měl v čele jednak schopného organizátora, jednak silného sponzora. Organizátorem byl místní železničář Josef Kodym, který vedl i místní fotbalové kluby SK Olympia Zeměchy a SK Meteor Jimlín, v době okupace šéfoval i místnímu Kuratoriu, protektorátní organizaci pro výchovu mládeže. Vedl si i podrobnou „matriku zápasů“, sešit v pevných zelených deskách, do kterého zapisoval průběh zápasů a dění okolo týmu. Díky němu víme, že první oficiálně zaznamenaný zápas se v Jimlíně odehrál 25. prosince 1939 proti místní části Zeměchy a tehdy čtrnáctiletý Cimrman byl u toho. Na vítězství 16:3 se podílel jednou brankou. Rychlý vzestup hokeje přišel po roce 1942, kdy se po sérii nacistických zákazů různých spolků stal sport jedinou místní zábavou. Na utkání k dnes již neexistujícímu rybníčku v podhradí, kde nyní stojí obchod, chodily běžně stovky diváků. Atmosféra byla vypjatá zejména při zápasech s místními rivaly, sousedním Opočnem a okresními Louny. Občas mač ani nedohráli. „Obecenstvo bouřilo proti nesportovnímu jednání rozhodčího Podzimka a vyvrcholilo to, když před jeho očima dva hráči Čechie Louny napadli Cízu a lámali mu nohy přes mantinel. Po vynesení zraněného Cízy z ledu a uvolnění hrací plochy rozhodčí bezdůvodně nezahájil třetí třetinu, čímž uchránil Čechii od porážky,“ píše Josef Kodym v matrice o zápasu zkraje roku 1945. Ze zápisů je patrné, jak se z Cimrmana stala místní hvězda. „Cimrman předvádí úplnou exhibici. V 18. minutě třetí třetiny dostává puk Cimrman, projíždí svým typickým způsobem, dostává se 15 metrů před opočenskou branku a z levého křídla střílí přímo do pravého rohu čtvrtou branku, kterou ani brankář David pro prudkost neviděl,“ zapsal ve stejném roce o derby s Opočnem. „Táta jezdil jako ďábel. Byl to rychlý a skromný člověk. V týmu byl střelec někdo jiný,“ říká Luděk Cimrman, kterého otec Otto vedl k hokeji (dokonce si s ním ještě v sedmdesátých letech zahrál v nižších soutěžích). „V Jimlíně měl oblíbený běžecký okruh. Chodil trénovat s mámou, ona mu měřila čas. Byl samouk, žádné jiné tréninky tehdy neměl,“ dodává. Před Cimrmanovým zápasem v padesátých letech proti anglickému Wembley Lions ho čtenářům sportovních stránek tisku přibližoval podobně jeho spolužák a spoluhráč z Jimlína Miroslav Šedivý: „Místo kotouče proháněl po ledě podpatek a dělal sám sobě trenéra. Když si vzpomenu, jak jsem jednou stál v brance, kterou tvořily dva pořádné kameny, a chytil ji od Cimrmana podpatkem do prstů, ještě dneska mi je z toho nanic. Stručně řečeno - Cimrman začínal jako každý venkovský kluk. Jenomže už každý nebyl tak houževnatý a vytrvalý jako on.“ Bez peněz však hokej nefungoval ani v dobách ryzího amatérismu. V Jimlíně vznikl zejména za podpory Jaroslava Brožka, místního řezníka a šmelináře. Sponzoroval již místní fotbal, a když se přímo proti dveřím jeho obchodu na hrázce rybníku v podhradí začal formovat hokejový oddíl, stál i u něj. „Náš brankář, pan Fryč, vzpomínal, když sháněl Brožek mužstvo a neměl brankáře, běhal po obchodě a volal: ,Kdo to dnes odchytá, kdo to dnes odchytá!‘ Fryč mu řekl, když mu uřízne kolečko salámu, že si do brány stoupne. Ukrojil a on si do ní stoupnul. Byl z chudé rodiny, tehdy bylo maso obvykle jen jednou za týden,“ vysvětluje okolnosti historik Černý. Díky Brožkově finanční podpoře a obratnosti hrály během války v Jimlíně slavné pražské kluby Motorlet, Slavia i Sparta. Zařídil i derby mezi Jimlínem a Opočnem na prvním stadionu s umělým ledem v Praze na Štvanici, když přišla nečekaná obleva. Všechno však idylické nebylo. „Bylo prý veřejným tajemstvím, že šmelí s dobytkem. Dělal to pro sebe i pro klub. Ke konci války přišel o své politické krytí a za zpronevěření sto dvaceti chovných volů na maso mu hrozila smrt,“ uvádí Miroslav Černý. Nejprve zkusil před gestapem uprchnout, nakonec se poblíž svého řeznictví oběsil.

Před branami ligy Hráči tehdy hráli obvykle zadarmo, dostávali na cestu a na jídlo. Ze zápisů v matrice Josefa Kodyma se lze dočíst, že například sezona 1945/46 vyšla Jimlín na 6 460 korun 70 haléřů. Největším výdajem byly hole po 85 korunách za kus, ale v rozpočtu jsou třeba i tři piva pro hráče v místním hostinci U Rofl íků. Mezi příjmy vyniká tisícovka za zapůjčení Cimrmana na sezonu do Čechie Louny. Do stejného klubu zamířil ještě na vojnu v sezoně 1948/49 a následující rok byl pro něj v Jimlíně poslední. Ale rok 1950 stál za to. Jimlín tehdy vyhrál oblastní soutěž a vítězstvím nad Karlovými Vary se dostal až do turnaje o postup do nejvyšší soutěže. V něm však neuspěl a kvůli těžké prohře sedm nula v Pardubicích postoupili do ligy (a od té doby už v ní zůstali) perníkáři na úkor I. ČLTK Praha. Ten podal stížnost na neregulérní průběh zápasu a jimlínští hráči k obecnému překvapení do detailu popsali, jak za nimi chodili nejdříve karlovarští a poté pardubičtí hokejisté s nabídkami úplatků. U komise vypovídali, jak kolektivně v kabině nabízené úplatky prodebatovali a jako tým je odmítli. I dnes zamrazí při čtení závěru „trestní komise hockeyového ústředí ČOS“, že nešlo o dokonané činy úplatkářství, šlo o selhání osob, které „ještě nepochopily, že v naší tělovýchově patří dřívější způsoby již dávné minulosti.“ Funkcionář Pardubic dostal stop na jeden rok, klub výstrahu, v lize však zůstal. „Hokej tady stál na kamarádské bázi, která nefungovala v profesionálním sportu. Nedokázali mu konkurovat. Když dostali nabídku na úplatek, nevěděli si s tím rady. Nedokázali se vyrovnat ani s velkým úspěchem, a to byl jeden z důvodů, proč skončili,“ říká Miroslav Černý. Nejlepší hráče si rozebraly větší oddíly, v zimě 1952/53 nezamrzl rybník a následující rok se hrál v Jimlíně poslední soutěžní zápas. Dnes není u posledního jimlínského rybníku, na který se hokejisté v závěru přestěhovali, už ani náznak mantinelů a kabin. Před branami vítězství Hvězda klubu Cimrman odešla po nejúspěšnější jimlínské sezoně do Chomutova, kde byl stadion, umělý led i trenér. Přestup měl předem domluvený, přesto se ho Jimlín snažil zadržet obstrukcemi. V týmu Chomutova se sešel s dalšími rybníkáři, z nichž vyčnívali sourozenci Miroslav a Josef Klůcovi z Nesuchyně u Rakovníka. Hokejový klan Klůcových uzavíral jejich bratranec Blahouš. Jimlínský příběh se v Chomutově vlastně opakoval jako přes kopírák - výstup téměř na vrchol a potom pád dolů. Hned v první sezoně postoupil tým do nejvyšší soutěže. Útok Cimrman, Miroslav a Josef Klůcovi byl bez nadsázky postrachem ligy. Všichni to dotáhli až do reprezentace, Miroslav byl v padesátých letech čtyřikrát nejlepším kanonýrem ligy. „Osobně jsem otcovu hokejovou kariéru v Chomutově nezažil, až pozdější hlavně trenérskou v Litvínově. Na pana Cimrmana, se kterým si v útoku velice rozuměli, ale táta rád vzpomínal,“ říká Miroslav Klůc mladší. Hráči chodili do práce, z práce na tréninky a na zápasy. V zimě hráli hokej, v létě fotbal. Otto Cimrman vystudoval dvouletou hutní průmyslovku v Kladně, pracoval nejdříve ve Stalinových závodech (pozdější Chemopetrol Litvínov) a poté jako vedoucí střediska lisů ve válcovnách trub v Chomutově. „Když byl utahaný, hrál nejlíp. Když se doma válel, hrál špatně,“ vzpomíná paní Cimrmanová. „Na zápasy jsem chodila pořád, i v jiném stavu jsem lezla přes mantinel. V Chomutově běžně chodilo sedm osm tisíc lidí, ženský omdlívaly a křičely Címo! Címo! Na jednu takovou potvoru si dodnes pamatuju,“ směje se. Jeho popularita pomáhala rodině v živobytí, padesátá léta však byla především obdobím nejtvrdšího komunismu. „Nikdy nebyl ve straně. To třeba znamenalo, že jako nestraník tolik necestoval, občas ani nesměl dávat góly. Někdy to opravdu dodržovat musel a jen nahrával,“ říká paní Cimrmanová. Sportovním vrcholem byl rok 1956: Chomutov sahal po titulu, ale nakonec skončil druhý. Díky skvělým výkonům se Miroslav Klůc a Otto Cimrman dostali na poslední chvíli do olympijského týmu v Cortině. Část týmu je však mezi sebe nepřijala a trenér jim dal šanci jen ve třech zápasech - proti Sovětům, Polsku a Německu. V ojedinělém rozhovoru po olympiádě Cimrman uvedl, že tým byl rozdělený na partičky a tři hráči mu ani neodpovídali na pozdrav: „Karel Gut i Bronislav Danda se mi potom omlouvali, ale Vlastimil Bubník byl ještě jízlivější a zesměšňoval můj pozdrav.“ Rozklížené mužstvo skončilo páté, což se tehdy bralo jako neúspěch. Cimrman ještě několik přátelských zápasů za reprezentaci sehrál, ale na mistrovství světa nebo olympiádu se už nikdy nepodíval. Konec roku byl potom doslova tragický. V listopadu odletěl Chomutov na turnaj Preciza Cup do Švýcarska. Čtyři dny, čtyři zápasy, čtyři vítězství a skóre 39:16. Před odletem domů je vedoucí

letiště v Curychu požádal, zda by mužstvo mohlo oželet pět míst v letadle, aby se nějaká chilská delegace stihla dostat přes Prahu včas do Moskvy, uvádí se v knize 60 let chomutovského hokeje. Rozhodlo se tedy, že následujícím letem odletí tři hráči a dva funkcionáři, kteří nepojedou na mistrovský zápas druhý den v Plzni. Letadlo Československých aerolinií OK-DBP se však zřítilo krátce po startu a s třiadvaceti oběťmi (včetně těch pěti chomutovských) je jedním z největších neštěstí českých letounů v cizině. Chomutov byl tehdy celý v černém a pro město trochu symbolicky začala i éra postupného hokejového sestupu. „Když se vrátil z toho turnaje ve Švýcarsku, přiznal se mi, že ho tam lanařili. To nikdo ani neví, protože tehdy by ho i za to zavřeli. Říkal, že si promítnul, co by bylo s námi. Tehdy jsme už měli dvě malé děti, vzdal to a vrátil se,“ říká paní Cimrmanová. Poslední zápas v nejvyšší soutěži hrál 2. října 1963 za Chomutov, který v následujícím roce sestoupil do druhé ligy. Trénoval v Lounech a Děčíně, kam se rodina zkraje sedmdesátých let přestěhovala. Ještě před padesátkou se „šel sklouznout“, jak podle syna Luďka říkával, jako hrající trenér v nižších soutěžích. V Děčíně dělal šéfa místních lázní, před penzí ještě jezdil u vodohospodářských staveb s Tatrou 141 s velkým valníkem, na kterém tahal bagry. „Jednu věc vám ještě prozradím,“ říká paní Cimrmanová. „Hrál moc dobře hokej, hlavně levé brko, levé křídlo. Přesto měl radši fotbal, který hrál za Zeměchy, Louny, Stalinky a Chomutov.“ Všestranný Jára Cimrman by z něj měl radost. Otto Cimrman PŘEDLOHA JÁRY CIMRMANA * 1. 5. 1925 v Jimlíně † 11. 6. 1988 v Děčíně Významný český hokejista, reprezentant Československa, účastník olympiády 1956. Za Chomutov odehrál 567 utkání, vsítil 446 branek a na nepočítaně větší množství gólů přihrál. Jmenuje se po něm fiktivní génius Jára Cimrman. CIMRMAN BYL SAMOUK. ČASY PŘI TRÉNINKU MU MĚŘILA MANŽELKA. KDYŽ BYL UTAHANÝ, HRÁL NEJLÍP. KDYŽ SE DOMA VÁLEL, HRÁL ŠPATNĚ. Foto popis| Matrika. Organizátor klubu Josef Kodym vedl zápisy o každém zápase týmu HOSK Jimlín. Prý to byl švindlíř, který do týmu zapisoval hráče bez registrace (takzvané černochy) a fixloval i časomíru při hře. Foto popis| Doma se Spartou. Do Jimlína přijela 5. března 1944 A. C. Sparta Praha. Dopoledne místní HOSK prohrál deset ku dvěma. Otto Cimrman (na fotografii uprostřed) vsítil ve druhé třetině první z gólů domácích. V odpolední odvetě HOSK remizoval čtyři ku čtyřem. Nezdolný Cimrman nastoupil i o půl čtvrté do zápasu za dorost. Bylo mu osmnáct let. Foto popis| Příprava. Hokejové mužstvo prvoligového Chomutova v 50. letech na výletě na horách (Cimrman je třetí zleva). Chomutov byl v té době špičkovým týmem. Cimrman je historicky třetím nejlepším střelcem klubu po bratrech Miroslavu a Josefovi Klůcových. Foto popis| Jimlín. Historický pohled na již neexistující rybníček v podhradí. Byl mělký, v zimě se měnil na hokejové hřiště. Foto popis| Na vrcholu. Jimlínští se dostali v sezoně 1949/50 až do bojů o postup do první ligy. Nepostoupili, přesto to byl obrovský úspěch. Pro Cimrmana to byl poslední rok v Jimlíně. Foto popis| Doba ledová. O led se hokejisté přetahovali s hostinskými a řezníky, kteří ho brali na chlazení. Naštěstí ve 40. letech mrzlo. Foto popis| Olympiáda. Národní hokejový tým na zimní olympiádě v Cortině 1956. Tým byl rozhádaný. Chomutovští hráči Cimrman s Miroslavem Klůcem cestovali v kupé s krasobruslaři. Foto popis| Cimrmanův rodný dům. Dům z roku 1914 stojí v takzvaném novém Jimlíně, čtvrti „železných rolníků“. Otto Cimrman tady žil do začátku padesátých let, než se přesunul do Chomutova. Foto popis| Sponzor. Jaroslav Brožek byl v Jimlíně řezníkem a sponzorem fotbalového i hokejového týmu. Při cestách za nákupem jatečných zvířat sjednával zápasy. S masem za války šmelil, kvůli odhalenému manku si sáhl na život. Na fotografii stojí vedle přenosných mantinelů z prken z koňských povozů. Foto autor| foto archiv Miroslav Černý, Miroslav Klůc, Luděk Cimrman

Tereza už nepeče 12.9.2016

Reportér str. 96 Mládí v byznysu

Adéla Vopěnková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mladá podnikatelka působí v oboru, který také sama žije. Jde o raw food - tedy čerstvou rostlinnou stravu zpracovanou při nízké teplotě. Lifefood Terezy Havrlandové toto zboží dováží a také vyrábí. Obrat firmy stále stoupá a přesahuje dvě stě milionů ročně - zaměstnává už více než sto lidí. Když už sem tam ulítnete a dáte si napařenou brokolici, nic hrozného se nestane - ubezpečuje Tereza Havrlandová ty, kteří mají starost o to, zda jedí dostatečně zdravě. Jen to pak musíte vyvážit několika kily čerstvé zeleniny a ovoce. Na tomto přístupu postavila čtyřiatřicetiletá Tereza Havrlandová nejen svůj nový jídelníček a život stojí na něm také její dvěstěmilionový byznys. Její návod na vyrovnaný život ve skutečnosti není ten, z něhož ji někteří povrchní pozorovatelé podezírají: že se zahodí mobil, pracuje nejdříve od jedenácti, nevaří, pije se voda z ledovce a minimálně půl roku se intenzivně sportuje, nejlépe někde v teple na prosluněné pláži. Skutečný recept na změnu k lepšímu, který se podle Terezy Havrlandové brzy pozitivně projeví na těle, tváři i bankovním kontu, je o poznání skromnější: jde v něm hlavně o práci, disciplínu a přesvědčení, kterému je nutné leccos obětovat. Z Austrálie Ptám se, co ji k raw food (ve stručnosti jde o jídlo založené především na čerstvé rostlinné stravě zpracované při teplotách nepřesahujících 42 °C) vlastně přivedlo, a její odpověď zní skoro jako nějaký monolog z teleshoppingu: „V dětství jsem byla oplácaná, od útlého věku věčně na různých dietách. Měla jsem zdravotní problémy. Se zažíváním a tak. Chodila jsem po doktorech, jenže ti si se mnou nevěděli rady.“ Její potíže však nevyřešily ani kouzelné drinky, ani svalovec Chuck Norris s modelkou Christie Brinkley a zázračné hubnoucí stroje. Terapie, kterou si sama naordinovala, představovala postupný a kompletní restart. Šlo to jedno po druhém, nejdřív se vzdala svých oblíbených kuřátek, ve dvaadvaceti přestala jíst kompletně maso, pak se v průběhu let na seznamu zakázaných látek ocitly další potraviny. Jak připouští, měla to částečně na svědomí i její starší sestra, která jí z Ameriky poslala knížku o raw stravě. V době, kdy v restauraci vrchol kulinářské nabídky pro vegetariány představoval smažený květák, to ovšem de facto znamenalo, že musela vyškrtnout bohatý studentský život, který vedli její spolužáci z práv a VŠE - alkohol a vysedávání po hospodách už do její dimenze zkrátka nepatřily. Vedlejším efektem bylo, že najednou získala spoustu času na sebe, čtení a přemýšlení. A také na sport a cestování. Tím se bavila dva roky, kdy projela Nový Zéland, Francii a Austrálii. Ještě někdy před deseti lety, když brázdila na kitesurfu vlny při australském pobřeží, ji prý ani ve snu nenapadlo, že by mohla šéfovat velké firmě. Natož své vlastní. „Mé fantazie v té době končily někde u vlastní restaurace,“ vzpomíná. Byla by asi snila dál, kdyby si jednoho dne při sportování nepřivodila vážný úraz ramene, který ji donutil k návratu do Čech. Modrý obzor ze dne na den vystřídaly šedivé pražské mraky a nudné měsíce rekonvalescence. Protože kromě sluníčka jí chybělo i dobré jídlo a protože z Austrálie znala tzv. superfoods (potraviny s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek), napadlo ji, že by právě tohle mohla začít dovážet. Její plán byl následující: začít dovážet potraviny v přiměřeném množství pro sebe a kamarády a vydělat si tím na živobytí, ideálně kolem patnácti tisíc měsíčně, víc prý nepotřebovala. Až někdy do roku 2011 si nevydělala ani korunu (o patnácti tisících prý v té době nemohla být řeč). „Byl to byznys nula od nuly pojde, kdy jsem to, co jsem vydělala, okamžitě utratila za další zboží.“ No, vlastně to bylo ještě o něco horší, Tereza Havrlandová se přitom pěkně zadlužila. Proč to tedy nestopla? Nebyla v tom ješitnost, z jejího pohledu jednoduše nebylo cesty ven: „Nešlo vystoupit, potřebovala jsem splatit spoustu peněz. Takže jsem pořád dokola testovala něco nového, co by se chytlo.“ Dnes má její Lifefood obrat 214 milionů korun, přes stovku zaměstnanců a dováží do Anglie, Německa, Itálie, Polska; dohromady to dělá třicet zemí. Tím, co nakonec zabralo, bylo zavedení vlastní výroby, kterou spustila v roce 2007. Sama Tereza měla na sobě vyzkoušenou spoustu „snacků“ - potravinových kousků, které jí připadaly výborné, ale bylo jí jasné, že pokud by je chtěla vozit k nám, dostala by se s cenou tak vysoko, že by se jí zákazníci vysmáli. „Takže v podstatě jediná cesta byla začít s tím sama.“ Což ji záhy uvrhlo do další úrovně problémů. „Moje podnikání už najednou nebylo jen o mně. Pronajala jsem si polorozpadlou pekárnu v Praze v centru, kterou jsem přebudovala na sušárnu krekrů a zaměstnala první lidi,“ líčí s tím, že situace

byla dramatická. Ona sama v té době pracovala šestnáct hodin denně a v noci se budila zpocená hrůzou, jestli stihne vydělat na výplaty a splatit faktury. Zřejmě by to celé skočilo špatně, nebýt Tereziny podivuhodné vůle vrhat se do vln, které jí sahají přes hlavu. A pravda, měla také štěstí, že narazila na německého investora, který jí v tom pomohl. Výsledkem toho je, že firma, v níž si Havrlandová drží stále většinu, každým rokem zvyšuje obrat. Ocenění z Británie Receptury si vymýšlejí v Lifefoodu sami, vývoji produktů věnují velké úsilí, které někdy zabere i měsíce času. Snacky, krekry a další jejich produkty jsou už běžně k dostání třeba v drogeriích DM v Rakousku nebo v Srbsku. Koupit je můžete také v jedné holandské síti. V Česku se dají sehnat zejména v prodejnách zdravé výživy, ale v jednání je v tuto chvíli vstup do nejmenovaného maloobchodního řetězce. Z toho, co vyrábí, se prý nejvíc prodávají energy tyčinky, i když je jich plný trh. Že byste od vyznavačů živé stravy čekali trochu větší invenci? „Neživí nás raw komunita,“ říká Havrlandová s tím, že sice vyrábí potraviny v raw kvalitě, ale cílí spíš na zákazníky z „mainstreamu“, „normální lidi, kteří přemýšlí o tom, co jedí“. Ostatně po těch letech, co se zdravou výživou zabývá, jí prý všechny snahy o škatulkování připadají úsměvné: „Dělit lidi na raw a neraw je úchylné. I když byste stokrát chtěli, nemůžete být stoprocentně raw. Pokud si věci nevyrábíte ze základních surovin sami doma, lehce se stane, že to, co považujete za raw, v téhle kvalitě vůbec není.“ Na rozdíl od bio totiž u raw produkce chybí jakákoliv oficiální certifikace, takže výrobci na obalech zhusta uvádějí něco, co úplně neodpovídá pravdě. „Prostě to tam nenapíšou, třeba zamlčí, že kešú oříšky, které použili, nejsou loupané za studena,“ říká Tereza. Ta přitom u svých vlastních výrobků na raw kvalitu striktně dbá, osobně například vybírá a opakovaně kontroluje dodavatele surovin po celém světě - a dobře si tedy uvědomuje, co a za jakou cenu lze připravit. To je třeba problém u kosmetiky, kterou u nás podle Terezy v raw kvalitě zatím prakticky nejde sehnat. Uchovat ji v použitelném stavu mimo lednici je totiž u většiny přípravků, snad kromě olejů, těžko představitelné. Protože Tereza Havrlandová chce oslovovat stále širší spektrum přemýšlivých zákazníků, mívají její výrobky formu toho, na co jsme u nás zvyklí. Proto kromě takových lahůdek, jako jsou proteinové směsi, řasy chlorella, mletý baobab nebo pikantní klíčky, mezi nimi najdete i zcela „mainstreamová“ pokušení jako čokoládu, chipsy či klobásky, vše ovšem z odpovídajících surovin. „Nehledejte v tom touhu tvářit se, že jde o něco jiného, jde jen o formu. Moje zkušenost je taková, že lidi k raw jídlu přistupují opatrně. Často nejsou schopni představit si, jak co jíst, tak se to snažím zjednodušit,“ vysvětluje mi Tereza, když se podivuji nad jejím novým hitem - raw klobáskou nominovanou ve Velké Británii na „Inovativní produkt roku“. „Přeci jen jsme v Česku a už se mi stalo, že za mnou přišla paní s dotazem, kolikrát denně má užívat naše krekry. To je podle mě extrémní,“ vysvětluje s tím, že „ortodoxní raw komunita“, pokud je něco takového vůbec myslitelné, čítá v Česku formálně kolem třiceti tisíc příznivců, soudě alespoň podle počtu členů příslušných facebookových skupin. I kdyby to tak bylo, je to málo na to, aby se zaměřila pouze na ně, a Tereza navíc nemá pochyb o tom, že tohle číslo je nadnesené. „Je to nesmysl,“ říká. Stejně tak ale podle ní neobstojí ani argument, že lidé, kteří se snaží stravovat raw, jedí nevyváženě. „Naopak, rawfoodisti si dost přesně hlídají, co a v jakém množství konzumují. Zkuste se ale zeptat někoho, kdo se stravuje ,typicky česky‘, kolik kalorií obsahoval jeho oběd a co přesně v něm bylo.“ Tady se v diskusích s Terezou dostáváte na tenký led, ona sama všechno studuje do nejmenších podrobností a má vyřešeno, co ano a co už ne. Už mnoho let se stravuje pouze raw a jeden čas prý byla natolik „militantní“, že odmítala pít jakoukoliv v civilizaci dostupnou vodu: prostě místo ní do jídelníčku zařadila obrovské množství ovoce, které ji obsahuje. Dnes už je podle svých slov daleko víc v klidu, takže třeba vodu pije běžnou, jen upravenou pomocí tzv. reverzní osmózy, filtrů odstraňujících chlor a jiné látky. (Tolerovat se prý ještě dá ještě tak voda z ledovce, pochopitelně dovážená, balená ve skle.) Pokud by někoho zajímalo, jestli si dá občas také nějaké konvenční jídlo, po chvilce dumání zmíní vařenou bramboru nebo grilovaný lilek. Ale tím její kompromisy tak nějak končí. Tereza má prostě svoje přesvědčení a své zásady, kterých se drží. Určitě si nevybírá snadnou cestu, ale zároveň uznává, že všechno nejde dělat tak, jak by si přála. „Prostě se snažím o maximum, ale už se nehroutím z toho, když něco není ideální,“ říká a popisuje, proč má třeba mobil, který se snaží nepoužívat. Místo toho raději volá z pevné linky a v kancelářích nepoužívá wifi. Na zimu pravidelně na tři měsíce přesouvá svou kancelář do Brazílie, kde se u oceánu věnuje

svému oblíbenému kitesurfingu, a tam wi-fimá. „Stejně jako v Praze i tam pracuju osm hodin denně a se svými lidmi jsem v kontaktu přes Skype. Provoz firmy musím řešit každý den a technologie přitom beru jako nutné zlo.“ Jakož i cestování letadlem, kterého si ve svém byznysu užije nad hlavu. Přesto, když se jí zeptáte, co by si přála změnit, zasní se: „Strašně ráda bych si někdy dopřála opravdovou dovolenou, prostě se sebrat a cestovat. Jen tak, bez povinností.“ Na den D, kdy se pustí do světa nazdařbůh, se už systematicky připravuje - pořídila si na to karavan a teď si dodělává řidičák na kamion. VÝROBCI NA OBALECH ČASTO UVÁDĚJÍ NĚCO, CO NENÍ TAK ÚPLNĚ PRAVDA. Foto autor| foto Marek Kučera O autorovi| Adéla Vopěnková, Autorka je novinářka, pracovala v magazínu Forbes a v Hospodářských novinách.

Skutečný francouzský šéfkuchař v Česku 12.9.2016 Reportér str. 154 Michal Musil Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gastronomické příběhy Tou dobou byl ještě prezidentem Václav Havel (a Miloš Zeman premiérem). Tehdy, v roce 1998, přijel do Česka francouzský kuchař Jean-Paul Manzac. V zemi zůstal a oženil se, stal se šéfk uchařem a otevřel si restauraci. S republikou prožil její lety a pády; těžko zde v oboru najdeme jiného takového Francouze. Právě jeho příběh je prvním dílem seriálu magazínu Reportér o osobnostech české gastronomie. Jestli francouzského šéfkuchaře Jeana-Paula Manzaca symbolizuje nějaké jídlo, je to kohout na víně. Tedy alespoň pro mne. Měl jsem ho kdysi v jeho jiné restauraci a teď si ho dávám znovu v La Boucherie & Bistrot M na pražském Smíchově. V článcích o gastronomii se občas objevují velice expresivní výrazy, alespoň mně to tak připadá - ale tentokrát si nemůžu pomoci, kohout na víně je prostě úžasný. Jemné, pomalu připravované maso podávané zvlášť v hrníčku s omáčkou z červeného vína, výborná bramborová kaše na talíři k tomu. Když kohouta jím, mlčím. Koncentruji se na jídlo tolik, že si dokonce odpustím své polotrapné poznámky někdejšího studenta historie; kromě kaše je totiž na talíři i mrkev Vichy, a když slyším jméno lázeňského městečka Vichy, vždy se mi vybaví, že tam za druhé světové války sídlila francouzská kolaborantská vláda. Je 20. srpna a La Boucherie & Bistrot M právě otevřela po pár týdnech rekonstrukce. Ve vstupní sekci, která je obchodem a kde jsou chladicí pulty na maso a další potraviny (boucherie je francouzsky řeznictví), ještě chybějí nějaké obrazy, zadní část - bistro -už je hotova. Dřevěné stoly, lososově oranžová zeď se zarámovanými fotografiemi, které dokumentují šéfkuchařovu kariéru a které jsou promíchány s plakáty a cedulkami s francouzskými nápisy; černá tabule, na níž je bílou křídou napsané dnešní menu, visí na zdi v otevřené kuchyni s pultem, takže můžete kuchaře pozorovat při práci. Když Jean-Paul Manzac otevíral v roce 2012 svůj v pořadí už druhý pražský podnik, šlo mu hlavně o ono řeznictví, dovoz a prodej francouzských delikates a kurzy vaření. Brzy se ale záběr rozšířil i o bistro. „Lidé mě ale znali, chtěli moje jídlo, našli jsme proto místo vzadu,“ vysvětluje mi plynnou češtinou. Místní jazyk ovládl už dávno - česky jsme hovořili už před devíti lety, kdy jsem o něm poprvé psal. Vařící světoběžník Žádný jiný takový francouzský šéfkuchař a restauratér v Česku není; Jean-Paul Manzac totiž přijel do země už před osmnácti lety. Tehdy mu bylo jedenatřicet, příští rok mu bude padesát.

Manzac se narodil na jihovýchodě Francie v Gaskoňsku a v devadesátých letech coby mladý kuchař cestoval a zkoušel různá místa: nejprve ve Francii (pobřeží s čerstvými rybami a plody moře i jídlo pro lyžaře v horách), poté v cizině. Pracoval na řecké výletní lodi, pak se přesunul do obří kuchyně plavidla, které z amerického Miami vyplouvalo s dvěma a půl tisíci turistů ke karibským ostrovům, do Panamy či Kanady. Následovalo půl roku v italské restauraci na Korsice, jež nabízela těstoviny, mořské plody či pizzu. A pak v roce 1998 „přijel do Karlových Varů do dnes už neexistující restaurace Montmartre, po šesti týdnech se ale přesunul do Prahy, do které se okamžitě zamiloval,“ píše se v podrobném životopise Manzaca na webu Pražského kulinářského institutu, kde před dvěma lety vedl kurz „Francouzské vánoční pokrmy jednoduše“ - ostatně zakladatele institutu a popularizátora gastronomie Romana Vaňka zmiňuje jako jednu z autorit oboru. Jen láska k Praze by však nejspíše na Manzacovo trvalé usazení v Česku nestačila. Poznal zde však i svou budoucí manželku, Čechokanaďanku Marii. Působila v hotelu Renaissance jako manažerka a on pracoval v kuchyni. V roce 2000 se jim narodil syn Filip. Pár let s Brasserie M Když zkoumáte, jaké zmínky se v prvních letech nového tisíciletí o Manzacovi objevovaly v českých médiích, zjistíte, že je jich pozoruhodně málo - přestože se stal hlavním šéfk uchařem v jednom z nejluxusnějších hotelů v zemi, pražském Marriottu. Dnes by byl jen díky této pozici pravděpodobně větší celebritou, ale tehdy ještě vaření a gastronomie nepředstavovaly v Česku zdaleka tak populární téma jako dnes (a jak mi Manzac říká, mezi špičkovými šéfkuchaři bylo v té době mnoho cizinců a méně Čechů). Vlastně jediné, co se o něm psalo, jsou jeho dvě vítězství na mistrovství republiky v otevírání ústřic na Staroměstském náměstí, na jejichž základě pak postoupil na mistrovství světa. (Někomu to může znít bizarně, ale za mě má obdiv, protože jsem si před čtyřmi lety osobně vyzkoušel otevírání ústřic v novinářské soutěži a skončil na čestném posledním místě šťastný, že jsem se ostrým nožem neřízl do ruky a nekrvácel, což se při té akci jinému přihodilo.) Známějším se stal Manzac po roce 2004: tehdy si totiž, řečeno jeho vlastními slovy, „splnil sen“ - v Praze poblíž stanice metra Národní třída otevřel vlastní podnik jménem Brasserie M, nabízející francouzské pokrmy. V roce 2006 a pak další dva následující roky získal v rámci slavného michelinského průvodce hodnocení Bib Gourmand, tedy „dobré jídlo za dobrou cenu“ (hlavní chod stál od dvou set do zhruba pěti, šesti set korun). Na tehdejší poměry - bylo to dříve, než první české restaurace získaly michelinské hvězdy znamenalo ocenění Bib nesporný úspěch. A počáteční hodnocení Brasserie M (brasserie znamená francouzsky hostinec) tomu odpovídalo. „První opravdu francouzská restaurace na území České republiky… všechny ostatní se jen tak tvářily,“ bylo se možné dočíst. Manzac se stal jakýmsi zástupcem francouzské kuchyně v české kotlině a v příslušných rubrikách se objevovaly (a dodnes objevují) jeho recepty typu Slepice podle Jindřicha VI. nebo Křupavý jablečný dezert. Za pochvalami, kterých se Brasserii M dostávalo, se však skrývaly i rodící se potíže. „Praha 1 je restauracemi doslova přecpaná a každým dnem přibývají další… a mnoho restaurací zkrátka jen přežívá,“ řekl Manzac Czech Bussiness Weekly v listopadu 2007. O půl, tři čtvrtě roku později se začaly objevovat rozpačité recenze: předmětem otázek kolem Brasserie M byla hlavně kvalita obsluhy, což vlastně Manzac sám naznačoval ve zmíněném rozhovoru. „Největší starost mi dělá obsluha, protože v mnoha místních restauracích nenarazíte na dobrého číšníka… Najít dobré lidi není snadné.“ Zásadní ránu celému oboru však dala krize, která se dostavila velmi krátce poté. Mnohé restaurace v hlavním městě se dostaly do finančních problémů, v únoru 2009 opustila Prahu například i firma globálně slavného kuchaře Gordona Ramseyho, jenž zde nedlouho předtím otevřel s velkou pompou restauraci Maze. Skončila i Brasserie M. „Když přišla finanční krize, klesly tržby na třetinu,“ vysvětluje mi dnes Jean-Paul Manzac. O svém bývalém podniku stále mluví s jistou hrdostí, říká však také, že Vladislavova ulice byla nevyhovující lokalitou pro večery a víkendy. Největší příjmy přicházely ve všední den od obědových hostů, lidí z bank a firem. Jenže ti si za krize přestali dávat dražší jídla a zůstávali jen u plat du jour, tedy levnější nabídky obědů pro konkrétní den. MMM V čem vypadá dnešní La Boucherie & Bistrot M jinak než bývalá Brasserie M? Je spojena s prodejnou potravin a vína, dále je menší a nevládne v ní atmosféra jako v luxusní restauraci, ale -

v souladu s názvem - jako v bistru; prostě méně formální, v dobrém slova smyslu. Není tam tolik číšníků a obsluhy, podnik je menší, má pár desítek míst, zatímco Brasserie M měla přes sto míst. Bistro se tak přirozeně dá snadněji řídit. Též ekonomické faktory jsou zjevně příznivější. Nájem je menší, prostory v jedné z bočních ulic u Švandova divadla na pražském Smíchově nabídl Manzacovi majitel domu, který chodíval do jeho Brasserie M a o jeho jídlo nechtěl po zavření restaurace přijít. A k dispozici je velmi specifická klientela: jen kousek odtud se nachází francouzské lyceum a jeho zaměstnanci představují přirozenou základnu hostů na oběd. Je něco, co z Brasserie M přešlo do Bistrot M? „Já,“ odpoví Jean-Paul Manzac. Z mého pohledu zůstalo přesně to, co mě před devíti lety na Brasserie M bavilo: o kohoutovi na víně už byla řeč a živě si pamatuju rovněž výbornou cibulačku s portským. Zůstaly i další věci, kromě zmíněné otevřené kuchyně třeba i písmeno M ve jménu podniku. Proč? „M znamená Manzac,“ říká šéfk uchař. Dále připomíná restauraci s podobným názvem v Chicagu. A pak „em jako je t’aime“ (foneticky ž’tem, tedy francouzsky miluji tě). „No a ještě je zde, dodává Manzac, „moje manželka Maruška…“ Podniku, v němž je Marie Manzacová také spolumajitelkou, se dostává vesměs velmi pozitivních hodnocení a recenzí. Navíc letos v lednu získal druhé místo v anketě Živnostník Prahy 5, kterou tato městská část organizuje. Zájem o bistro zjevně neupadá, zmíněná rekonstrukce opět zvětšila počet míst. „Původně byly dvě třetiny příjmů z řeznictví, teď je to obráceně,“ uvádí Manzac. Ptám se tedy, jak by pak mohly být pravdivé spekulace, že snad La Boucherie & Bistrot M zavře či prodá a odjede do Kanady? Nějaký takový plán skutečně existuje, i když jeho kontury se nezdají zcela jasné. Manzac mluví o odjezdu „na důchod“: „Manželka má v Kanadě rodinu, není to tak, že tam budu jako cizinec,“ říká. Syn by šel do země studovat na univerzitu (Manzac mluví francouzsky, česky a anglicky, ale doma se mluví hlavně anglicky). Avšak ve chvíli, kdy do Bistrot M -několik dní po interview s jeho šéfk uchařem - neohlášen přijdu, o nějakém odchodu nepřemýšlím. Jím, vychutnávám a mlčím. A na obsluhu si naprosto nemůžu stěžovat. „Když hosté nemluví, je to v pořádku,“ říká potěšeně Manzac, který je toho večera v kuchyni. A prý je tam vlastně skoro pořád. Menu a tipy TATARÁK A PERLIČKA Stálý jídelní lístek v La Boucherie & Bistrot M je poměrně stručný, menu se často mění podle sezony. Mezi stálice patří cibulačka gratinovaná sýrem za 95 Kč; šneci po burgundsku (6 za 145 Kč), vynikající prsa z perličky se smržovou nádivkou a bramborovým soté se žampiony za 295 Kč; salát s uzenými kachními prsy, slaninou a dresinkem z malinového octa za tutéž cenu a hovězí tatarák ochucený armagnacem s domácími hranolky za 395 Kč nebo zmíněný kohout na víně za stejnou cenu. Od 11 do 15 hodin je v nabídce plat du jour čili obědové menu: 3 chody za 195 Kč, 2 chody za 165 Kč. A pokud vám chutná víno, které pijete k jídlu, můžete si rovnou koupit lahev domů. Výběr francouzského vína je slušný. Není na škodu si místo rezervovat dopředu přes web. V neděli bývá zavřeno. Foto autor| foto Johana Pošová

roklen24.cz Ústavní soud přezkoumá zákon o významné tržní síle roklen24.cz str. 0 Zprávy Online čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět Ústavní soud obdržel návrh na zrušení zákona o významné tržní síle. Podala jej skupina 17 senátorů, za kterou jedná Veronika Vrecionová (ODS). Letos novelizovaná norma, která má chránit

dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců, je podle senátorů diskriminační a neplní svůj účel. Soud návrh obdržel minulý týden, soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal předseda Pavel Rychetský, zjistila dnes ČTK z přehledu plenárních věcí. Návrh označuje zákon o významné tržní síle za „ultimativní zásah do smluvní svobody“. „Norma jako taková je zcela jednoznačně diskriminační, když postihuje pouze jednu stranu dodavatelskoodběratelských vztahů, a to sice obchodníky (odběratele),“ stojí v návrhu. Zpřísňující novela zákona prošla senátem letos v lednu a opakovaně vyvolala kritiku. Například podle dřívějšího vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu novela umožňuje šikanovat odběratele. Při projednávání ve Sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí, a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali, a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům při nákupu potravin. Významnou tržní sílu má podle zákona například odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb přesáhne pět miliard za poslední ukončené účetní období. Jako zneužití významné tržní síly zákon uvádí nevyvážené smlouvy, vyžadování plateb za přijetí potravin do prodeje nebo různé typy diskriminace dodavatelů. Dozor nad dodržováním zákona má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

URL| http://roklen24.cz/a/w2TaT

Strakonický deník Na trzích nebude chybět ani strakonický pivovar Strakonický deník str. 3 Strakonicko MICHAELA HOLMANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.9.2016

zpět ROZHOVOR S JANEM JURÁŠEM, ORGANIZÁTOREM FARMÁŘSKÝCH TRHŮ Strakonice – Dnes od 13 hodin se pod radnicí uskuteční další farmářské trhy. Návštěvníci si mohou vybrat z nepřeberného množství farmářského zboží a regionálních potravin ale i řemeslných výrobků a občerstvení. Vyzpovídali jsme organizátora trhů Jana Juráše, co se chystá. * V letošním roce byly farmářské trhy na hradě, poté byla přestávka… proč? Přestávka v měsících červenci a srpnu byla vyvolána menším zájmem nakupujících v loňském létě. Prodejci si poté rozmýšleli svou účast. * V oné „přestávce“ kdy se neprodávalo na hradě, se přesunuly trhy k Ječmínku. Byl to velký rozdíl? Například, že prodejci nepřijeli, nebo chodilo méně lidí atd? „Páteční sklizeň“, jak jsme tuto akci nazvali, v Ječmínku nebyla klasickým pokračováním ani náhradou letních farmářských trhů. Byla zaměřena výlučně na prodej drobných pěstitelských přebytků. Tedy pro prodejce, kterým byl na farmářských trzích vyhrazen prostor bez účastnického poplatku před ZUŠ. * Budou trhy u Ječmínku pokračovat? Pravděpodobně ne. Předpokládám, že někteří z prodejců přebytků opět využijí možnosti prodávat bez poplatku i v nové lokalitě trhů. Tato výzva samozřejmě platí i pro další, kteří by o tento typ prodeje projevili zájem.

* Proč se nyní trhy stěhují pod radnici? Důvodem je zejména lepší dostupnost nebo „viditelnost“ trhů pro všechny kolemjdoucí – tedy i pro ty, kteří na trhy cíleně nemířili, ale mohli by se nyní nechat zlákat k jejich návštěvě. Další výhodou bude určitě větší prostor a tedy i větší komfort pro prodávající. * Na co se lidé mohou těšit? K dispozici bude široká nabídka farmářského zboží a regionálních potravin. Objeví se sezónní zelenina, brambory, zavařeniny, bylinné výrobky... Chybět nebudou ani řemeslné výrobky a zajímavé občerstvení. * Máte v plánu nějakou zajímavost, která na jaře nebyla? Kromě nové lokality a s ní souvisejícími výhodami stojí možná za zmínku stánek strakonického pivovaru s posezením, který na hradě chyběl. * O co myslíte, že mají lidé největší zájem? Nejvíce určitě o zeleninu a potraviny regionálních prověřených farem – zejména mléčné výrobky. * Je zájem i z řad prodejců o prodej na trzích? Jejich zájem se přímo odvíjí od zájmu nakupujících. Každý z prodejců musí počítat s poměrně velkými náklady, aby mohl na trhy dorazit. Ale většina z nich uvítala přesun trhů na Velké náměstí. Termíny trhů 9. září 23. září 7. října 21. října 4. listopadu 18. listopadu Vždy mezi 13. a 17. hodinou na Velkém náměstí, pod radnicí. Co můžete nakoupit? sezónní zeleninu brambory ovoce mléčné výrobky hovězí maso uzeniny zabijačkové speciality zavařeniny marmelády sirupy koření med čaje italské speciality květiny bylinky potravinové doplňky

přírodní kosmetiku bylinné masti batikované a pletené zboží náušnice ... a mnoho dalších výrobků Foto popis| VZPOMÍNKA. Snad i u radnice bude o trhy zájem. Foto popis| Jan Juráš Foto autor| Foto: Jan Juráš Region| Jižní Čechy

STYL Ryby 13.9.2016 STYL str. 19 Potravina týdne VENDULA PRESSEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přestože jich existují tisíce druhů, mají mnoho společného. Především ty na talíři. Zdravotní benefity rybího masa budou tvořit dlouhý výčet. Proč je tedy jíme tak málo? „Od roku 1960 se pohybuje spotřeba ryb mezi 4,7–6,8 kg na osobu a rok, v posledních dvaceti letech se nic nezlepšilo, je to 5,5 kg na osobu a rok. To je žalostně málo. Je to méně než polovina hodnoty průměrné spotřeby ryb v Evropě a něco málo přes čtvrtinu průměru celosvětové spotřeby,“ konstatuje potravinářská odbornice prof. Ing. Jana Dostálová a vzápětí uvádí argumenty, proč bychom měli ryby jíst častěji. „Jejich maso je v porovnání s masem ostatních živočichů snadněji stravitelné. Skládá se z vody (50–83 %), kvalitních bílkovin (16–20 %), tuku (1–35 %) a zanedbatelného množství sacharidů. Mají tuk bohatý na nenasycené mastné kyseliny, především na n-3 (omega 3), vícenenasycené mastné kyseliny DHA a EPA (dokosahexaenová a eikosapentaenová).“ Ty mimo jiné pozitivně ovlivňují náš srdečněcévní systém. „Z tohoto důvodu se doporučuje pravidelná konzumace ryb, alespoň dvakrát v týdnu jedna porce (tedy 400 g za týden),“ doplňuje docentku Dostálovou Mgr. Tamara Starnovská, druhá výživová specialistka z Fóra zdravé výživy. „Z vitamínů mají význam A a D (jsou přítomny i vitamíny skupiny B), z minerálních látek fosfor, zinek a selen. U mořských ryb je důležitý obsah jódu.“ Čerstvé i mražené Čerstvé jsou nejvhodnější, ale jen ty opravdu čerstvé. Jak je poznáme? Čerstvá ryba má růžové žábry, lesklé oči s průhlednou rohovkou, pevné a pružné svalstvo a lesklé šupiny. Pokud lekla, zaznamenáme křečovitě otevřenou tlamu, strnulé svalstvo a ochablé žábry. Zkaženou rybu poznáme podle zápachu, zapadlých očí, zašedlých žáber, šupin bez lesku nebo vydutého břicha. Maso je blátivé. Zavináč místo salámu Možností, jak dostat na jídelníček častěji kapra nebo makrelu, je i konzumace upravených rybích výrobků. Mohou to být ryby uzené, marinované, rybí konzervy, saláty. Je však třeba si pohlídat kalorie u ryb v marinádě či majonézových salátů, ale také obsah soli u uzených výrobků. Hledáme si výmluvy?

Čerstvé ryby jsou drahé, to je pravda. Přesto se najdou cesty, jak se s vyšší cenou vypořádat. Za celé ryby zaplatíme méně než za vyfiletované. Z odřezků a hlavy můžeme navíc uvařit skvělou polévku – nejen na Štědrý večer. Chceme-li si dopřát dražší rybu, oprášíme na jindy levné recepty, tak na rybičku ušetříme. Kdy jste měli naposledy brambory na loupačku, krupicovou kaši nebo čočku? A co tvrzení, že v mořských živočiších se usazují těžké kovy a jedovaté látky? Ryby ulovené u ústí velkých řek, kam se dostávají městské splašky, nebo říční ryby některých oblastí jihovýchodní Asie mohou obsahovat toxické složky (například rtuť) a patogenní mikroorganismy. Na našem trhu je však nezávadnost ryb kontrolována Státní veterinární správou, proto se nemusíme obávat. Neobstojí ani argument, že lososi či tresky z chovů nemají tak výhodné složení jako z volného moře. Může tomu tak sice být, složení masa a zejména tuku záleží na potravě, vodě a pohybu. Ale kuřata jsou přece krmena také granulemi. I v umělých odchovech ryb je možné dosahovat dobrých nutričních hodnot. Nezapomeňte, že sádky jsou zasazeny do přírodních mořských vod. A jak uspějí v souboji s mořskými sladkovodní druhy? Mořské tučnější ryby mají obecně výhodnější složení, ale ty sladkovodní za nimi příliš nezaostávají, mají zase své benefity. Hlavní je, abychom je vyměnili za vepřové častěji než jen na dovolené a o Vánocích. Foto autor| Foto František Petrák

trendybydleni.cz Kvalitní sušička potravin vám nemusí udělat díru do rozpočtu 9.9.2016

trendybydleni.cz str. 0 Kuchyně

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sušení jablek, hroznů, hub a dalšího ovoce i zeleniny je opět v módě. Zatímco naše matky a babičky sušily potraviny na topení, dnes si celý proces můžeme urychlit pomocí sušiček, které zvládnou usušit různé druhy potravin. Jakou si ale vybrat? Výsledky testu spotřebitelské organizace dTest ukázaly, že vyšší cena výrobku nezaručuje jeho kvalitu. V laboratorních testech byly sušičky potravin hodnoceny podle několika parametrů – obsluha, bezpečnost, hlučnost, spotřeba energie, konstrukce, ale nejdůležitější bylo samozřejmě samotné sušení. „Hodnotili jsme, jak rychle, rovnoměrně a účinně dokážou přístroje usušit jablka, jahody, hroznové víno, houby a hovězí maso,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu. Přístroje ale zvládají sušit například i meloun, švestky, meruňky, pomeranč, ananas, ryby, těstoviny či bylinky. Nejčastější nedostatky Produkt od produktu se samozřejmě lišila doba, za kterou se daná potravina vysušila. „U jahod a hub se doba sušení pohybovala v závislosti na modelu od tří do 15 hodin, u jablek od šesti taktéž do 15 hodin. Maso ale přístroje sušily sedm až 19 hodin,“ poznamenává Hoffmannová, a dodává: „Z pohledu výsledné kvality se nejvýznamnější rozdíly mezi přístroji projevily při sušení hroznů a jahod, na druhou stranu houby či jablka zvládly všechny sušičky bez problémů.“ Mezi nejčastější zjištěné nedostatky patřila přesušenost, změna konzistence po 24 hodinách po sušení a nerovnoměrné usušení naskládaných potravin.

Jak probíhá proces sušení Domácí sušičky potravin fungují tak, že přístroj nasává vzduch z okolí, ohřívá ho na předem nastavenou teplotu a ventilátorem jej vhání do vnitřního prostoru sušičky, kde jsou na platech rozloženy potraviny. Část vzduchu proudí ven ze sušičky, část se nasává zpět, dohřívá na požadovanou teplotu a znovu míří mezi plata. Kvalita sušení Z pohledu kvality sušení si nejlépe vedla sušička G21 Paradiso Big díky rovnoměrnému sušení a i v senzorickém hodnocení usušených potravin si odnášela převážně velmi dobré známky. Pomyslnou korunu však získal jiný přístroj. „Celkovým vítězem se stala sušička Domo DO325VD, která dobře suší, je bytelná, málo hlučná a mnoho neváží. Cenově navíc patří mezi nejlevnější testované sušičky,“ chválí vítěze Hoffmannová, a dodává: „I další dvě místa na pomyslných stupních vítězů obsadily levné sušičky, které svojí cenou nepřesáhly 1000 korun.“ Sušení je vhodný způsob, jak uchovávat potraviny a ve srovnání ze zavařováním a zamrazováním je šetrný i k vitamínům. Výjimkou je vitamín C, kterého se při sušení ztratí až 80 %, a beta karoten, jehož podíl se snižuje o polovinu. Díky nízkému obsahu vody a vyššímu podílu cukrů jsou sušené plody dobrým zdrojem energie například na cesty nebo pro mlsouny k zobání. Uskladněné v suchém, chladném a tmavém prostředí navíc vydrží až rok.

URL| http://trendybydleni.cz/interier/kuchy...vam-nemusi-udelat-diru-do-rozpoctu.html

tyden.cz VIDEO: "Nechutné" tajemství výroby gumových medvídků tyden.cz str. 0 Ostatní -tyaČeský svaz zpracovatelů masa - Ostatní 10.9.2016

zpět Kupujeme je, milujeme je, ale kdo z nás ví, jak se vyrábí? Řeč je o želé. Jde o jednu z nejžádanějších cukrovinek, zejména ve Francii, kde se jí prodalo v roce 2014 až 67 tisíc tun. Po zhlédnutí nového belgického dokumentu o výrobě želé však všechny milovníky přejde chuť.

Kupujeme je, milujeme je, ale kdo z nás ví, jak se vyrábí? Řeč je o želé. Jde o jednu z nejžádanějších cukrovinek, zejména ve Francii, kde se jí prodalo v roce 2014 skoro 67 tisíc tun. Po zhlédnutí nového belgického dokumentu o výrobě želé však všechny milovníky nejspíš přejde chuť... Barevní gumoví medvídci nás provázejí od dětství až do dospělosti. Mnoho lidí bere želé jako zdravou sladkost, která je dobrá pro klouby a není moc kalorická. Belgický dokument Le Chemin du bonbon (Cesta sladkostí) od novinářky a režisérky Aliny Kneepkensové však odkrývá nechutné tajemství přípravy těchto "zdravých" laskomin.

Co je tedy hlavní složkou? Tajemství želé se skládá z kůže, tuku a kostí vepřového masa. Nejde sice o nic nezákonného, ale lékaři jsou na vážkách. "Konzumace velkého množství želé může přivodit bolesti břicha a přerůst v zažívací problémy," varuje doktor Laurent Chevallier. Nevědomky vlastně konzumujeme tuny vepřového masa a ani o tom nevíme.

Du cochon au bonbon : les secrets de... by LePoint Chevallier dále dodává, že želé z vepřového se běžně využívá v potravinářském průmyslu na výrobu cukrovinek, a dokonce i jogurtů. Jeden z potravinářských gigantů, společnost Haribo, na svých stránkách uvádí, že tento typ želé přidává do některých svých produktů. V devatenáctém století se používala takzvaná arabská guma (pryskyřice), kterou tehdejší potravináři kombinovali s cukrem. Výroba však byla velmi nákladná, a proto výrobci sáhli po levnější verzi - želatině vyrobené z prasete. URL| http://www.tyden.cz/rubriky/relax/osta...vi-vyroby-gumovych-medvidku_397332.html

Vaříme krok za krokem Myslivecká hovězí pečeně na houbách 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 26 na víkend hlavní jídla Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZPIS NA 4 PORCE * 800 g hovězí kýty * sůl * čerstvě mletý pepř * 300 g čerstvých hub * 10 kuliček jalovce * 3 lžíce oleje * 100 g anglické slaniny * 100 ml bílého vína * 100 g čerstvých brusinek * 200 ml zakysané smetany 1 Hovězí kýtu opláchneme, osušíme, na povrchu ji osolíme a opepříme. Houby očistíme a nakrájíme na větší plátky. Kuličky jalovce nadrtíme v hmoždíři. Na pánvi rozpálíme olej a připravené maso na něm ze všech stran zprudka opečeme. 2 Přidáme na kostičky nakrájenou slaninu, drcený jalovec a opět orestujeme. Zalijeme trochou vody a vínem. Vložíme do vyhřáté trouby a pečeme při 180 °C asi 60 minut. Během pečení maso přeléváme výpekem a podle potřeby podléváme vodou. Měkké hovězí maso vyndáme a uchováme v teple. 3 Do vypečené šťávy přidáme nakrájené houby s brusinkami. Vše necháme povařit a nakonec přidáme zakysanou smetanu. 4 Omáčku za stálého míchání povaříme, až zhoustne. Dochutíme ji solí. Hovězí pečeni nakrájíme na plátky. Podáváme ji s omáčkou a knedlíky. Foto popis|

Španělský ptáček podle šéfkuchaře 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 28 na víkend hlavní jídla Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

ROZPIS NA 4 PORCE * 600 g hovězí kýty * sůl * čerstvě mletý pepř * 2 vejce uvařená natvrdo * 3 menší cibule * 4 nakládané okurky (podélně rozkrojené) * 150 g uzené slaniny * 1 klobása * 4 lžíce plnotučné hořčice * 1 lžička kaparů * 3 lžíce sádla * 3 lžíce hladké mouky * 1000 ml hovězího vývaru (nebo vody) * petrželka na ozdobení 1 Hovězí kýtu očistíme a odřízneme blány. Maso opláchneme, osušíme a nakrájíme napříč vláken na 4 stejně silné plátky. 2 Plátky masa rozložíme na prkénko, přetáhneme je kusem potravinářské fólie a zlehka, ale řádně rozklepeme na co nejtenčí plátky. 3 Maso osolíme a opepříme. Oloupaná vejce rozpůlíme a 1 cibuli rozčtvrtíme. Okurky, slaninu a klobásu nakrájíme na tenké proužky. 4 Každý plátek masa potřeme lžící hořčice. Na kraj plátku naskládáme vedle sebe nakrájené suroviny a kapary. 5 Maso srolujeme do závitku. Plátek pootočíme, pořádně stiskneme, utáhneme a okraje po stranách zahneme dovnitř. 6 Připravené hovězí závitky převážeme kuchyňským provázkem nebo propíchneme špejlí, aby se neotevřely. 7 Zbylé cibule oloupeme, nasekáme nadrobno a asi 5 minut restujeme v hluboké pánvi s rozehřátým sádlem. 8 V cibulovém základu opečeme ze všech stran závitky a potom je přendáme do zapékací misky. 9 Dohněda opečenou cibulku s výpekem zaprášíme hladkou moukou a společně opět krátce orestujeme. 10 Za stálého míchání zalijeme studeným vývarem a přivedeme k varu. Zvolna vaříme asi 20 minut. Osolíme a opepříme. 11 Základ omáčky přecedíme skrz síto přes závitky v pekáčku. Zbylou slaninu nakrájíme na kostičky a opečeme v pánvi. 12 K závitkům přidáme orestovanou slaninu, zakryjeme a vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C. Ptáčky pečeme asi 60–80 minut. Odborník radí Michal Jeřábek šéfkuchař Pokud vám zbydou okurky, klobása, kapary či odkrojky vařených vajec, nakrájejte je nadrobno a přidejte ke konci pečení do šťávy k masu. Klobásku klidně zaměňte za kvalitní špekáček či gothaj. Foto popis|

Vepřové s dýňovou nádivkou 14.9.2016

Vaříme krok za krokem str. 32 zářijové téma dýně Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZPIS NA 4 PORCE * 1–2 rohlíky * 150 g dýně * 150 g listového špenátu * 50 g tvrdého sýra * 1 vejce * sůl * mletý černý pepř * 800 g vepřové kýty * 1 cibule * 1 lžíce dýňového oleje * 1 lžíce hladké mouky * 250 ml vývaru 1 Rohlíky nakrájíme na kostičky a vsypeme do mísy. Dýni oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme do mísy k rohlíkům. 2 Přidáme omytý a okapaný špenát, nastrouhaný sýr a vejce. Směs ochutíme solí i pepřem. Dobře promícháme. 3 Vepřovou kýtu očistíme a dlouhým nožem do ní prořízneme 2 otvory, které naplníme nádivkou a uzavřeme špejlí nebo párátky. 4 Naplněné maso svážeme potravinářským provázkem, osolíme a opepříme. Cibuli oloupem a nakrájíme na kostičky, které nasypeme do pekáčku. Na cibuli vložíme naplněnou kýtu a pokapeme ji dýňovým olejem. 5 Maso podlijeme vodou a přikryjeme alobalem. Pečeme ve vyhřáté troubě při 190 °C asi 50 minut. Pak alobal odstraníme a maso dopečeme dozlatova. Během pečení kýtu podléváme vodou a přeléváme výpekem. Měkké maso vyjmeme, výpek zaprášíme moukou, orestujeme a zalijeme vývarem. Provaříme a ochutíme solí i pepřem. Šťávu přecedíme a podáváme s nadívaným masem nakrájeným na plátky. Foto popis|

Vesmír Malý velký oxid 8.9.2016 Vesmír str. 22 Téma - chemie života Jana Jaklová Dytrtová, Michal Jakl a Miroslav Petr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Příjem dusičnanů ovlivňuje naše zdrav í i sportovní výkony Změna postoje k dusičnanům a dusitanům v potravinách překvapivě souvisí s oxidem dusnatým – malou molekulou, která se vyskytuje v procesech, kde bychom ji nečekali. O velkém vlivu malé molekuly lokálního hormonu oxidu dusnatého (NO) na lidský organismus se ví již dlouho, ale čím více nalézáme odpovědí, tím více dalších otázek vyvstává. Za objevení účinků NO na kardiovaskulární systém byla udělena v roce 1998 Nobelova cena za medicínu a fyziologii Louisi J. Ignarrovi, Robertu F. Furchrotovi a Feridu Muradovi. L. J. Ignarro dokonce založil Nitric Oxide Society a časopis nesoucí NO v názvu. Jedna z cest, jakými je molekula NO v těle syntetizována, je oxidací aminokyseliny L-argininu pomocí enzymu NOS (NO-syntázy). Další alternativní možností je její biosyntéza z nitrátů (NO3 –, viz obr. 1). Tato alternativní cesta produkce NO je na první pohled hodně překvapivá. Všeobecně je rozšířena informace, že dusičnany ve vysokých dávkách (více než 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti) a zejména dusitany škodí lidskému zdraví. Je tomu tak hlavně kvůli potenciální interakci dusitanů s hemoglobinem a vzniku methemoglobinémie. Molekula NO oxiduje v hemoglobinu přítomné Fe2+ (oxyhemoglobin) na Fe3+ (methemoglobin), který již není schopen reverzibilně vázat molekulu O2. Rizikovou skupinu tvoří zejména kojenci do 4 až 6 měsíců věku. Jak to, že jsou najednou dusičnany (i dusitany) doporučovány v rámci potravinových suplementů např. pro osoby trpící kardiovaskulárními nemocemi nebo na druhé straně pro sportovce? Molekula NO se podílí na udržení kardiovaskulárního systému tak, že indukuje vazodilataci, potlačuje kumulaci krevních destiček (tedy zamezuje tvorbě trombů), má antiproliferační účinek a moduluje endogenní adhezi leukocytů. Fyziologicky zahrnují chronické účinky stimulaci angiogeneze, průtoku krve, mitochondriální biogenezi a vývoj hnědého adipocytu. Akutně stimuluje příjem a oxidaci glukózy a mastných kyselin kosterním svalstvem, srdcem, játry a tukovou tkání, zároveň inhibuje syntézu glukózy, glykogenu a tuku v tkáních citlivých na inzul˝in a zvýšení lipolýzy v bílých adipocytech. Podtrženo a sečteno: zvýšený obsah NO v krvi je prospěšný především u osob postižených hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu (LDL) a jinými kardiovaskulárními potížemi. Pro zvýšení obsahu NO v krvi a následně snížení krevního tlaku rozšířením cév jsou medicinálně používány organické nitráty, jako je (obvykle) akutně glyceroltrinitrát nebo chronicky isosorbidmononitrát (nebo dinitrát). Na druhé straně zjištění, že v lidském organismu dochází k vzniku NO i z dusičnanů a dusitanů, otevírá mnoho biochemických (fyziologických) otázek a nabízí řadu klinických i praktických aplikací. PEPEK NÁMOŘNÍK MOŽNÁ VĚDĚL… ŠPENÁT, NEBO PÁREČEK? Dusičnany se nacházejí v plazmě zdravých lidí v koncentračním rozmezí mezi 20–40 µmol na litr. jsou dva hlavní zdroje dusičnanů: oxidativní metabolismus NO a příjem z potravy. Na dusičnany je bohatá především listová zelenina, jako je špenát, salát a rukola, nebo červená řepa (tab.). U Evropana se příjem dusičnanů pohybuje v rozmezí mezi 31–185 mg (u dusitanů do 20 mg). Poločas života dusičnanů přijatých potravou byl vypočítán na 5,7 až 6,7 hodiny. Zhruba dvě třetiny potravou přijatých dusičnanů jsou vyloučeny v nezměněné podobě v moči. A co dusičnany a dusitany přítomné v jiných potravinách, např. v uzeninách? Jsou také tak prospěšné jako dusičnany ze zeleniny? Ano i ne. Dusičnan je jen jeden, tedy NO3–, a z něj vzniklému NO je jedno, zda se původně nacházel v uzenině, nebo v zelenině. Vzhledem k zmíněné potenciální nebezpečnosti existují závazné limitní obsahy dusičnanů i u vybrané zeleniny (Nařízení Komise (EU) č. 1258/2011). U salátu je pro NO3–

limit 2000–5000 mg/kg (dle druhu, data sklizně, úpravy), u rukoly 6000–7000 mg/kg (dle sklizně) a u obilných a ostatních příkrmů určených pro kojence a malé děti 200 mg/kg. Použití dusitanů je v masných výrobcích regulováno nařízením Komise (EU) č. 1129/2011 výrazněji; maximální obsah přidaného dusitanu draselného (E249) nebo dusitanu sodného (E250) je 150 mg/kg masného výrobku a 100 mg/kg sterilovaného masného výrobku. Pro analogické dusičnany (E251–252) platí obvykle limit pro sýry a syrové maso 150 mg/kg, pro speciální masné výrobky až 500 mg/kg výrobku, dle specifikace. Přísnější limity patrně souvisí s tím, že zelenina obvykle obsahuje mnohem více vitamínu C. Ten působí jako antioxidant a mohl by zamezit potenciálnímu vzniku karcinogenních N-nitrosaminů. Otázku jiných rizik konzumace uzenin ponecháme stranou. PROČ NE/POUŽÍVA T DEZINFEKČNÍ ÚSTNÍ VODU? Na obrázku je ukázáno základní schéma přeměn dusičnanů přes dusitany vedoucí až k produkci NO. Avšak lidský organismus nedisponuje reduktázou dusičnanů. Jak tedy k přeměně dusičnanu na dusitan dochází? Pomáhají nám v tom bakterie přítomné v ústech. Tyto mikroorganismy jsou odpovědné za zachycení třetiny veškerého dusičnanu přítomného v potravě, který se pak již redukovaný na dusitan vyskytuje ve slinách, kde je v 10krát větší koncentraci než v plazmě a z nichž je zpětně vylučován do ústní dutiny. Anaerobní bakterie ústní dutiny (Bacillus coagulans, Veilonella, Lactobacillus, Micrococcus, Corynebactrium, Propionybacterium, Neiseria, Actinomyces, Staphylococcus a Rothia spp.) využívají dusičnanu během respirace (místo kyslíku) jako terminálního elektronového akceptoru. Dříve panoval názor, že redukce dusičnanu na dusitan v ústech má na organismus spíše negativní vliv kvůli možnosti formování N-nitrosaminů, které jsou karcinogenní. Teprve v devadesátých letech dvě nezávislé skupiny prokázaly, že když se dusitan vyprodukovaný bakteriemi v ústech dostane do velmi kyselého prostředí žaludku, je ihned protonován (přijímá H+) a dochází k tvorbě volného NO. Jde tedy o první popis neenzymatického vzniku NO! Meziproduktem je pravděpodobně nestabilní N2O3, který se rozpadá na NO a NO2. Nicméně ne všechen v potravě přijatý NO2 – je přeměněn na NO ihned v žaludku, ale vstupuje také do systémového oběhu. Děje se tak velmi rychle s poločasem asi 10 minut. Konverze dusitanu na NO významně stoupá se stoupající kyselostí a hypoxií nebo v případech, kdy je klasická (endoteliální) cesta L-arginin/eNOS nefunkční. Zajímavá je i zpětná přeměna NO na dusičnany (sloužící k regulaci účinků NO), která za laboratorních podmínek v roztoku probíhá velmi pomalu, přičemž primární produkt je dusitan. V biologických systémech však jde o poměrně rychlou konverzi, protože zde molekula NO reaguje s oxyhemoproteiny, a vzniká dusičnan a methemoglobin (metHb). Další biochemickou přeměnu NO má na svědomí ceruloplazmin. Tento multifunkční enzym obsahující měď tak slouží k ukončení a regulaci aktivity NO jeho přeměnou na dusitan a dále na dusičnan, přičemž tato reakce ještě není dostatečně prozkoumána. PROČ PŘIJÍMAT VÍC DUSIČNANŮ? Jasnou terapeutickou výhodou této biosyntézy NO je, že množství NO lze ovlivnit přímo množstvím dusičnanů v potravě. U osob trpících kardiovaskulárními onemocněními se toho v podstatě využívá již sto let, aplikují se buď dusitany v anorganických formách intravenózně, nebo dusičnany orálně (v potravě). Zvýšení obsahu NO se projeví např. snížením tlaku krve, což má význam v regulaci systémové arteriální hypertenze. Jeden příklad za všechny: Když se sledoval účinek dusičnanu podaného v potravě (ve formě šťávy z červené řepy) na tlak krve, bylo zjištěno, že 500 ml šťávy z řepy (cca 1,4 g NO3–) za 2,5–3 hodiny po podání snižuje jak diastolický, tak i systolický tlak v průměru o 10,4, resp. 8 mm Hg! A jak příjem dusičnanů ovlivní tvorbu krevních sraženin? NO snižuje adhezi krevních destiček k cévnímu endotelu a k sobě navzájem, čímž snižuje riziko tvorby sraženin. I zde byla po podání dusičnanů pozorována u lidí snížená tvorba trombů. U osob trpících ischemickou chorobou srdeční, při které je produkce NO klasickou cestou z Largininu redukována, byl pozitivní vliv zvýšeného příjmu dusičnanů taktéž pozorován. Jejich opakovaným podáváním (např. pravidelným pitím šťávy z červené řepy) tak lze u pacientů zlepšit průtok krve cévami a pohybovou aktivitu (výdrž při chůzi) a snížit riziko infarktu. ŠŤÁVA Z ČERVEN É ŘEPY A SALÁT Z RUKOLY MÍSTO IONŤÁKU A MÜSLI Asi nepřekvapí, že suplementace dusičnany se využívá ve sportu k zvýšení výkonosti. Molekula NO má velkou afinitu k proteinům obsahujícím hem (tj. hemoglobinu, myoglobinu a jiným

cytochromům), čímž je dána velká různorodost i významnost jejího vlivu na fungování lidského organismu. Např. tím, že molekula NO aktivuje guanylyl cyklázu, což vede k následné produkci cyklického guanosinmonofosfátu (z guanosintrifosfátu), který indukuje vazodilataci. Nebo reverzibilním navázáním NO na cytochrom c oxidázu (COX), na kterou se jinak váže O2, dojde k částečnému zablokování mitochondriální respirace. Detailní mechanismus tohoto procesu čeká na objevení, nicméně se má za to, že blokace mitochondriální respirace má za následek dodávání O2 do vzdálenějších mitochondrií, čímž se podporuje okysličení i vzdálenějších tkání. Dopady působení NO na celý organismus nejsou vždy jednoznačné a často chybí znalost konkrétních mechanismů. Dají se tedy ještě očekávat i poměrně překvapivé objevy. Zajímavý je pokus se zablokováním NOS, které vedlo ke zvýšení bazálního metabolismu. Dále NO generovaný klasickou cestou pomocí eNOS indukoval biogenezi mitochondrií, což se dá jednoduše přeložit: více mitochondrií rovná se více energie (pokud jim ovšem dodáme dostatek kyslíku). Vědeckou zvídavost a fantazii jistě podnítí fakt, že reduktázy dusitanu byly identifikovány jako součást respiračního mitochondriálního řetězce (komplex III), cytochromu c a COX, a vlastně se neví proč. A JAK JE TO S „MODROU PILULKOU“? Erekce penisu je z fyziologického hlediska podmíněna relaxací arteriálních a trabekulárních hladkých svalů v corpus spongiosum penis. Na druhé straně kontrakce hladkého svalstva penisu způsobuje udržení bazální ochablosti či vede k předčasnému ústupu erekce (detumescenci). Detumescence je zprostředkována signály sympatiku, nabízí se (v případě potřeby) ovlivnění jak elektrostimulací, tak i potenciálními neuromediátory. Molekula NO byla identifikována jako významný faktor podporující relaxaci hladkých svalů (tedy ztopoření). NO je totiž jedním z nejvýznamnějších neadrogenních a necholinergních relaxačních faktorů. Poté, co se NO vytvoří a uvolní z nervových zakončení a cévních endoteliálních buněk, difunduje do buněk vaskulárních a hladkých svalů, kde se váže na guanylyl cyklázu. To vede k následné katalytické produkci cyklického guanosinmonofosfátu. Tzv. „modrá pilulka“ funguje tak, že sildenafil (vlastní účinná látka) brání rozpadu cyklického guanosinmonofosfátu tím, že blokuje příslušné fosfodiesterázy, které by jej jinak rozložily. Tímto způsobem se tedy úspěšně prodlužuje a též zesiluje relaxační (a tedy topořivý) účinek NO. Nutno však dodat, že bez sexuální stimulace (která indukuje prvotní syntézu NO a navozuje erekci) je polykání modré pilulky neúčinné. l *** obsah mg/kg potraviny (zelenina, okopaniny, lušteniny, houby atd.) velmi nízký <200 artycok, meloun, brambor, paprika, rajce bob, cibule, cesnek, chrest, fazole, houby, hrách, lilek, nízký 200–500 brokolice, cekanka, dýne, kveták, mrkev, okurka strední 500–1000 kapusta, kopr, turín, zelí vysoký 1000–2500 cínské zelí, fenykl, kedluben, petržel, pórek, šterbák velmi vysoký >2500 celer, cervená repa, kerblík, rukola, rericha, salát, špenát Foto popis| RNDr. PhDr. Ing. Jana Jaklová Dytrtová, Ph. D., (*1980) vystudovala fyzikální chemii na PřF UK, biologii s výtvarnou výchovou na PedF UK a Fakultu lesnickou a environmentální ČZU v Praze. Působí v ÚOCHB AV ČR, v. v. i., kde se zabývá vývojem instrumentálních metod pro mimikování biochemických systémů. Přednáší na FTVS UK. Foto popis| Ing. Michal Jakl, Ph. D., (*1977) vystudoval ČZU v Praze, kde se zabývá interakcemi biologicky aktivních látek v modelových systémech, působí jako pedagog. Foto popis| PhDr. Miroslav Petr, Ph. D., (*1978) vystudoval UK FTVS UK, kde v současnosti působí jako pedagog. Zabývá se sportovní výživou. Foto popis| 1. Alternativní cest a produkce oxidu dusnatého (NO) z dusitanů (NO2–, též nitrit), popřípadě dusičnanů (NO3–, též nitrát). Foto popis| Upraveno z Kapil V. et al., Nitric Oxide-Biol. Chem. 38, 45–57, 2014)

vitalia.cz

Proč nám tuhnou cévy? Jíme hodně masa a „éček“ 8.9.2016

vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Fosfor je pro nás nepostradatelný, ale stejně jako u mnoha dalších věcí i v tomto případě platí, že příliš dobrého může i škodit. Kvůli restauracím s rychlým občerstvením a průmyslově upravovaným potravinám se nám ho dostává do těla výrazně větší množství, což nám způsobuje obrovské zdravotní potíže. Fosfor je důležitý k udržení pravidelného tepu srdce a nutný k aktivaci mnoha enzymů. Doporučená denní dávka fosforu bývá okolo 700 mg, přičemž největšími zdroji fosforu jsou mléčné výrobky, ryby a maso. Jenže co když přijímáme fosforu víc, než je naše tělo schopné přijmout a zpracovat? Jak ukázal výzkum společnosti Fresenius Medical Care a Vysoké školy chemicko – technologické, problémy nám způsobují průmyslově zpracované potraviny, jež navyšují obsah fosforu v jídle až o několik stovek procent. Zeptali jsme se proto spoluautora výzkumu – primáře dialyzačního střediska v Praze – Krči Petra Táborského, na co si dávat pozor a v čem přesně je vlastně nadbytek fosforu pro lidské tělo škodlivý. Někteří odborníci nazývají fosfor cholesterolem 21. století. Co je k tomu vede? S cholesterolem má fosfor skutečně mnoho podobných rysů. V obou případech se jedná o látku, která se vyskytuje v živých organismech zcela přirozeně a v přiměřeném množství je potřebná a užitečná. Obě látky v nadbytku škodí cévám – cholesterol cévy spíše ucpává, fosfor snižuje jejich pružnost. Nadbytečný fosfor tvoří v těle komplexy s vápníkem, které se usazují do cévní stěny. Céva tak postupně ztrácí svoji pružnost a není schopna plnit funkci elastického nárazníku mezi srdcem a tkáněmi. Tuhou cévou se krev prožene velkou rychlostí a jen minimálně zbržděnými pulzy naráží do periferních tkání. Ztráta plynulosti krevního toku zhoršuje přenos kyslíku. Jak je možné, že se fosfor dostává do našeho těla ve zvýšeném množství? Fosfor je pro živou přírodu nepostradatelný, ale stejně jako u mnoha dalších věcí i v tomto případě platí, že příliš dobrého může i škodit. Za normálních okolností člověk každý den přijme kolem jednoho gramu fosforu a zhruba stejné množství také vyloučí: přibližně dvě třetiny močí a jednu třetinu stolicí. Bohužel kvůli restauracím s rychlým občerstvením a průmyslově upravovaným potravinám se nám ho dostává do těla výrazně větší množství. Na svědomí to mají, kromě zvýšené spotřeby bílkovin prostřednictvím mléčných výrobků a masa, hlavně potravinářské přísady – tzv. „éčka“. Velká část z nich obsahuje fosfor a na obalech se skrývá pod kódovým označením E 338–343, E 450–452 a E1410–1414. Umí se organismus bránit zvýšenému přísunu fosforu, nebo je mu vydán „napospas“? Teprve nedávno byly objeveny mechanismy, které nás ochraňují před nadbytečným fosforem. V těle obratlovců existuje hormonální systém, který zajišťuje zvýšené vylučování fosforu za situace, kdy příjem převyšuje obvyklé hodnoty. Jednou jeho součástí je hormon klotho, který se tvoří v ledvinách a zvyšuje jejich vylučování fosforu. Klotho byla v řecké mytologii sudička, která tkala nit života. Použitím tohoto jména chtěli vědci zdůraznit spojitost vylučování fosforu s dlouhověkostí. Druhý hormon se tvoří v kostech a byl dlouhou dobu považován za regulátora vazivové tkáně – odtud jeho poněkud tajemný název FGF 23. Později se ukázalo, že je schopen přenášet informaci o množství fosforu, které se dostává do organismu s potravou. Klotho a FGF 23 dokonale spolupracují a pomáhají udržovat správnou hladinu fosforu. Po fosforových „hodech“ se zvýší hladina FGF 23, ten předá informaci klothu v ledvinách, zvýší se vylučování fosforu, a tím je zajištěna ochrana před jeho nadbytkem. Proč se tedy nadbytku fosforu obávat?

Obávat se ho v první řadě musejí pacienti s nemocnými ledvinami, protože – jak již bylo řečeno – fosfor se z našeho těla dostává vylučováním. A pokud má člověk nemocné ledviny, snižuje se mu v těle tvorba hormonu klotho, který se tvoří právě v ledvinách a zvyšuje jejich vylučování fosforu. S postupující chorobou klesá počet jeho funkčních jednotek, které fosfor vylučují, a tím se snižuje i kapacita ledvin nadbytečný fosfor vyloučit. S životem na dialýze přírodní mechanismy vůbec nepočítaly, takže při selhání ledvin se tvoří velké množství hormonu FGF 23, který se snaží v té době již nefunkční ledviny vybičovat k maximálnímu vylučování fosforu. Původně užitečný hormon má ale při vysokých koncentracích nežádoucí účinky, které nemocného poškozují. Na dialýze platí nepřímá úměra: čím více FGF 23, tím více komplikací a tím větší pravděpodobnost předčasného úmrtí. Čtěte k tématu: Režisér Svoboda: Casting na ledvinu vyhrála moje žena Komplikuje vysoký příjem fosforu i jiné zdravotní diagnózy? Poznatky o škodlivosti fosforu u dialyzovaných pacientů zaměřily pozornost i na lidi, kteří mají zdravé ledviny a dialýzu nepotřebují. Zpětná analýza dalších osudů nemocných, kteří byli hospitalizováni pro srdeční infarkt a měli v době hospitalizace vyšetřenou hladinu fosforu v krvi, ukázala, že i v tomto případě fosfor škodí. Všichni nemocní měli koncentraci fosforu normální, v rámci statistické normy, kterou používají biochemické laboratoře. Záviselo ale na tom, zda hodnota byla při dolním nebo horním okraji normy. Pokud nemocné rozdělili na čtvrtiny podle stoupající hodnoty fosforu v krvi, měli nemocní ve skupině s nejvyšší hodnotou po pěti letech od infarktu vyšší úmrtnost než ti, kteří byli v nejnižší skupině. Pokud budu jíst čerstvé a zdravé potraviny, mám zajištěno, že mě fosfor neohrožuje? Škodlivost fosforu souvisí se stravovacími zvyklostmi, ale není to závislost absolutní. Mnoho lidí s nesprávnými stravovacími návyky má nízké hodnoty fosforu a před nežádoucími účinky jsou zatím neznámým způsobem chráněni. Vysoké hodnoty škodlivých látek v krvi nemusejí odrážet pouze jejich příjem. Vysoká hodnota fosforu může znamenat i to, že se dotyčný nedokáže ani s jeho normálním příjmem vyrovnat. Buď proto, že má nemocné ledviny, jak již bylo zmíněno, nebo proto, že má nějak chybně nastavenou regulaci vylučování fosforu. Pravděpodobně se tu uplatňuje dědičnost: jedním z parametrů, který by se mohl dědit, je množství nebo aktivita již zmiňovaného hormonu klotho. Z tohoto důvodu je někdy s trochou nadsázky klotho označováno jako hormon dlouhověkosti. V této souvislosti byl v USA pozorován zajímavý fenomén: hladiny FGF 23 nepřímo souvisejí s výší finančních příjmů. Když byl tento jev analyzován, ukázalo se, že nízkopříjmové skupiny jsou nejčastějšími konzumenty výrobků rychlého občerstvení (fastfoodové restaurace) a průmyslově zpracovaných potravin. Jakým potravinám bychom se měli vyhýbat? Výběr „vhodných“ potravin z hlediska obsahu fosforu je pro laika obtížný. Zdánlivě stejný výrobek může mít zásadně odlišný obsah fosforu v důsledku různých technologických postupů při průmyslovém zpracování potravin. Přesto můžeme stanovit několik obecných pravidel. Přirozeným zdrojem fosforu jsou bílkoviny. Ty jsou v naší stravě obsaženy především v mase, mléce a všech výrobcích, které se z nich vyrábějí, a samozřejmě i ve vajíčkách. Na těchto potravinách není nic špatného, špatné je pouze jejich množství, které jsme schopni sníst. Druhým zdrojem fosforu jsou potravinářská aditiva. Zde platí jednoduchá zákonitost: co je určeno k okamžité spotřebě, to má pravděpodobně nejnižší obsah fosforu. Prodloužené trvanlivosti je většinou dosaženo za cenu chemické úpravy. Sušené šunky (pršut, schwarzwaldská nebo parmská šunka) se konzervují solením a sušením, konzervační látky nepotřebují, obsah fosforu je v nich tudíž nízký. Naopak měkké uzeniny (párky, špekáčky) obsahují fosforu více, protože jejich přirozená trvanlivost je krátká. U sýrů zajišťují fosforové přídavky měkkou konzistenci a dobrou roztíratelnost. Nejméně fosforu obsahují sýry podobné tvarohu, nejvíce tavené sýry.

MUDr. Petr Táborský nefrolog primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze Krči Zdroj: Fresenius

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/proc-nam-tuhnou-cevy-jime-hodne-masa-a-ecek/

Zemědělec Počet biovýrobců stoupá Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět Letos od ledna do konce srpna stoupl v tuzemsku počet výrobců biopotravin o 46, což je 8,5 procenta, zhruba na 588. Letos do září se zvýšil i počet ekofarem o 220 na 4317. Celkově se v ČR v ekologickém režimu hospodaří na více než 490 tisících hektarech zemědělské půdy. Informovali o tom minulý týden na tiskové konferenci v Praze v rámci 12. ročníku osvětové a informační kampaně Září - Měsíc ekologického zemědělství. Mottem letošního ročníku je: Bio je u nás doma. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je pro ČR vyzvou, aby se zvýšil podíl biopotravin na českém trhu. Je to nelehký úkol. Je závislý na investicích, které je potřeba, aby zpracovatelé udělali," prohlásil Juzvou, rečka s tím, že je také nezbytné umět tyto výrobky dostat do distribučních sítí, do obchodních řetězců a maloobchodu a vysvětlit zákazníkovi, jak hodnotný produkt dostává. Důležitá je také cenová politika. Podle něj se již dají sehnat biopotraviny na internetu ä přímo u farmářů za nižší ceny. „Některé řetězce totiž nabízejí i předražené biopotraviny, ale s obrovskou marží," dodal. Podle ministra zemědělství se daří tempo růstu bioproducentů zrychlovat díky tlaku veřejnosti i zvyšující se nabídce. „Ve společnosti se lidé začínají zajímat nejenom o cenu. Zajímají se daleko více o to, co jedí a kupují pro své děti a domácnost," řekl Jurečka. Nárůst zájmu potvrzuje i mluva Globusu Pavla Hobílcová. „Lidé v roce 2015 nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun, což bylo o 25 procent více než v předchozím roce," sdělila. Podle ní mají lidé největší zájem o čerstvé mléko, jogurty, tvarohové výrobky a vejce. Řetězec rozšiřuje sortiment biopotravin a posiluje spolupráci s českými výrobci. (Pokračování na str. 2) Počet biovýrobců (Dokončení ze str. 1) „Reagujeme na rostoucí poptávku zákazníků, která se každým rokem zvyšuje v průměru o 20 procent" připomněla Hobíková Spotřeba biopotravin v ČR podle posledních dostupných dat se předloni zvedla o čtyři procenta Každý spotřebitel zkonzumoval biopotraviny v průměru za 191 korun, celkově za ně Češi dali 2,02 miliardy korun. Podíl biopotravin však činil stále jen 0,72 procenta na celkové spotřebě potravin v ČR Podle Jurečky se podíl biopotravin u českých spotřebitelů v budoucnu zvýší. Ministerstvo chce na podporu například rozvíjet informační kampaně. Podle Barbory Hendrychové z obchodní společnosti Pro-Bio v některých případech nedokáže tuzemská produkce ani uspokojit poptávku. Náměstek pro řízení sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství Jiří Šír uvedl, že v novém programovacím období byla opět spuštěna podpora pro ekologické zemědělství a v tomto programovacím období došlo ke změně. Podpory jsou směřovány přímo na ekofarmy a ne na podniky, které vedle ekologického zemědělství dělaly konvenční výrobu. Připomněl současnou krizi v sektoru mléka, u něhož jsou nízké ceny. Podle Šíra jsou výjimkou ekozemědělci, kteří se zabývají produkcí mléka. I v době krize prodávají za relativně dobré ceny. Ředitel odboru environmentálního

a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas uvedl, že deset procent biopotravin se prodá přímo na farmě. Podle statistik nejvíce spotřebitelů nakupuje biopotraviny v maloobchodních řetězcích, kolem 60 procent spotřebitelů, a na druhém místě jsou prodejny zdravé výživy. Vláda loni odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již loni. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu. Součástí zahájení Měsíce biopotravin je i vyhlášení vítěze soutěže Česká biopotravina 2016. Do patnáctého ročníku výrobci přihlásili devadesát výrobků, porota pod vedením Pavla Maurera vybrala za celkového vítěze Bio Trhanou paštiku z přeštíka od Josefa Sklenáře z Biofarmy Sasov, informovala manažerka Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřina Urbánková. Foto popis| Ministr zemědělství Matlán Jurečka (uprostřed), náměstek ministra pro řízení sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství Jiří Šír (vlevo) a ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas informovali o letošním ročníku kampaně Září - Měsíc biopotravin Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Další kolo programu bude v říjnu Zemědělec str. 6 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět Třetí kolo příjmu žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova 2014-2020 se uskuteční od 11. října od osmi hodin do 31. října 13 hodin. Podpořeny budou investice do zemědělských, lesnických i potravinářských podniků, na inovace a projekty spolupráce za více než 4,5 miliardy korun. Uvedlo to ministerstvo zemědělství. V rámci třetího kola budou přijímány žádosti na operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, kde je alokováno 2,55 miliardy korun, 42.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů s alokací 7562 milionu korun, 4.3.2 Lesnická infrastruktura s alokací 268,6 milionu korun. Na opatření 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství je určeno 221,3 milionu korun, 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů evropského inovačního partnerství 131,4 milionu korun, 1622 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh 546,8 milionu korun, 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů 74,9 milionu, 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 46,3 milionu korun a 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie, výrobu potravin a v průmyslových procesech 19,9 milionu korun. „Konečná částka pro závazkování projektů bude upravena o aktuální kurzový přepočet," připomnělo ministerstvo. Příjem žádostí bude probíhat pouze prostřednictvím Portálu farmáře. V červenci ministr zemědělství Marian Jurečka schválil pravidla pro žadatele u operací 16.3.1, 16.4.1,16.6.1 a současně i obecné podmínky pro žadatele. Pravidla pro operace 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů, 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie, výrobu potravin a v průmyslových procesech nabývají účinnosti po schválení notifikace Evropskou komisí, přičemž se předpokládá, že by k tomu mohlo dojít na podzim 2016. Mezi hlavní změny podmínek pro třetí kolo přijmu žádostí patří skutečnost, že odpovídající povolení stavebního úřadu musí být platné již ke dni podání žádosti o dotaci (netýká se operace 16.1.1 a 16.2.2). Byly rovněž zkráceny administrativní lhůty -schvalování projektů by mělo být dokončeno do sedmi měsíců od ukončení příjmu žádostí proti téměř 11 měsícům v prvním kole příjmu žádostí. S tím souvisí zkrácení lhůt pro předložení příloh k výběrovému/zadávacímu řízení. Nyní žadatel předkládá přílohy nejpozději do 70 kalendářních dní od ukončení příjmu žádostí, a to nejpozději do

9. ledna 2017. V titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků zařazení běžných strojů (traktorů apod.) do podpory v projektech do jednoho milionu korun a maximálně 150 hektarů (záměry a) a b)). Radí se tam i stroje pro precizní zemědělství, stroje s půdoochrannou funkcí a stroje přispívající ke snížení emisí NH, a rozšíření podpory na obecné náklady pro projekty v záměrech a) a b) o náklady na zpracování žádosti o dotaci a na stavební dokumentaci. Nové je preferenční kritérium pro zvýhodnění menších projektů v obálce nad pět milionů korun, do deseti milionů čtyři body, do 20 milionů korun dva body a do 30 milionů korun jeden bod. Zařazeno bylo rovněž preferenční kritérium na podporu členství v Organizaci producentů i v rámci živočišné výroby a možnost navýšení míry dotace o deset procent pro mladé začínající zemědělce s historií méně než pět let (všechny velikosti podniků). Dříve byla jen podpora mladých začínajících zemědělců s historií do 24 měsíců a s omezením velikosti podniku. V titulu 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů dochází k navýšení minimálního podílu z příjmů ze zemědělské prvovýroby v záměru a), kde žadatelem/příjemcem dotace je zemědělský podnikatel, z 30 na 45 procent Byl zrušen marketing v rámci způsobilých výdajů. Zavedeny byly maximální limitní částky u některých způsobilých výdajů, doplněno nové preferenční kritérium u záměru b), kde žadatelem/příjemcem dotace je výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu mladý potravinář/krmivář do 40 let Odstraněno bylo preferenční kritérium, kdy předmětem projektu je výroba mouky nebo škrobu z bezlepkových obilovin, sóji nebo amarantu a rozšířeno preferenční kritérium 'Předmětem projektu je zpracování' o komoditu krmivo. Doplněna byla i možnost udělení bodů za získání ocenění v soutěži Česká biopotravina. V rámci opatření 4.3.2 Lesnická infrastruktura může žadatel podat v rámci operace více žádostí o dotaci, a to v případě, že každý projekt realizuje v jiném lesním hospodářském celku nebo zařizovacím obvodu. V rámci jedné podané žádosti může realizovat v rámci jednoho lesního hospodářského celku nebo zařizovacího obvodu pouze jeden způsobilý úsek lesní cesty. Projektová dokumentace musí nově odpovídat požadavkům CSN 73 6108 platné v době zpracování projektové dokumentace a jejího schválení (ověření stavebním úřadem, pokud projekt nebo jeho část podléhá řízení stavebního úřadu) a vyhlášky ministerstva zemědělství č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. Při realizaci projektu musí být dotčené propustky pod lesní cestou opatřeny protierozním opevněním svého spadiště. Mezi způsobilé výdaje u opatření 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství byly zařazeny i stavební náklady pro lesní škôlkárskou činnost, stroje a zařízení pro údržbu a opravy lesních cest a mobilní stroje pro sortimentaci a pořez dříví a nové preferenční kritérium pro mladého lesníka do 40 let U opatření 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh došlo také k rozšíření preferenčního kritéria o komoditu krmivo a o možnost udělení bodů za získání ocenění v soutěži Česká biopotravina.

Společnosti Patria Kobylí klesly tržby, ale vzrostl zisk Zemědělec str. 10 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.9.2016

zpět - Společnosti Patria Kobylí z Břeclavska se loni mírně snížily tržby na 196 milionů korun, zisk však rostl o sedm procent na 6,1 milionu. Ztrátu z rostlinné a živočišné výroby kompenzovala velmi úspěšným rokem na vinicích a také divizí, která se zabývá výrobou plastů. Sucho na Břeclavsku začíná v zemědělství dělat mnohem více problémů než drive, taktéž se podnik potýká s nízkými výkupními cenami masa a mléka, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. „Vzhledem k podmínkám výsledek předčil očekávání. V polovině loňského roku jsme totiž očekávali kvůli suchu a nižším provozním dotacím horší," uvedl ve zprávě předseda představenstva Ivo Dubš starší. Společně se dvěma dceřinými společnostmi, které se zabývají fotovoltaikou a ekologickým pěstováním ovoce, činil zisk 7,7 milionu korun. Klimatické podmínky jsou v posledních letech klíčovým limitem rostlinné výroby. „Nyní se jedná již o trend a hrozba zemědělského sucha je velmi vážná," uvedl Dubš. Loni spadlo na jedné z měřicích stanic, kde podnik hospodaří, 393 milimetrů srážek, historický průměr je kolem 700 milimetrů. Loni

se sucho podepsalo především na jarinách, kukuřici a slunečnicích. Propad výsledků živočišné výroby byl daný nízkými výkupními cenami mléka a masa. I proto se chov vepřového soustředil na prodej ve vlastní masně a v maloobchodě a stejně chce společnost postupovat i v budoucnu. Firmě se také podařilo zefektivnit chov dojnic a dosáhnout vyšší dojivosti. Celková ztráta z rostlinné a živočišné výroby byla 1,2 milionu korun. Vinice a sady si naopak loni s vláhovým deficitem poradily. Zisk z výroby vína byl dokonce přes sedm milionů. Proto společnost investuje do výsadby nových vinic, loni jich přibylo 9,5 hektaru. Naopak firma zmenšila staré sady broskvoní, meruněk, švestek a hrušek. Z výměry 246 hektarů by do roku 2020 mělo zůstat jen 180 hektarů sadů a některé se převádějí na ornou půdu. „Snahou je pěstovat plodiny s neklesající cenou," uvedl Dubš. Celkem loni Patria hospodařila na 1130 hektarech a koupila také 29 hektarů nových pozemků. Divize plastové výroby se soustředí na výrobu pro bazény a domácí čistírny odpadních vod. Dařilo se jí i přes ztrátu rakouského zákazníka. „Do budoucna bychom chtěli vytvořit tým vlastních vývojářů a přicházet s inovacemi," uvedl Dubš. Počet zaměstnanců se mírně snížil na 150, průměrná mzda naopak velice mírně rostla na 19 500 korun. Společnost vlastní z 31 procent firma Heim Trade, zbytek akcií drží 635 malých akcionářů. •

• Kalendář akcí 12.9.2016

Zemědělec str. 48 Zemědělský servis

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Pořádáte seminář, předváděcí akci, konferenci, polní den, veletrh, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou zemědělskou akci? Zajistěte si hojnou účast zemědělské veřejnosti oznámením v našem kalendáři. Oznámení s datem, hodinou, místem konání akce a kontaktem pro další informace o ní zadejte na intemetových stránkách našeho týdeníku http://www.zemedelec.cz přímo do Kalendáře akcí, případně zašlete na adresu mailto:[email protected]. • 12.-14.9.21. Odborný seminář s mezinárodní účastí s názvem Aktuálni aspekty pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a koreninových rostlin TJegislativm aspekty pěstování LAKR, léčivé konopí, biologická aktivita, nejnovější výsledky výzkumu, pěstování a zpracování LAKR) se koná na České zemědělské univerzitě v Praze. Organizátorem je Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: mailto:[email protected]. • 1Z-14. 9.1930 hod. Konference Vliv abiotíckých a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2016 (nejnovější výsledky teoretického a aplikovaného výzkumu v oblasti stresové fyziologie rostlin, včetně aplikace získaných výsledků ve šlechtění, pěstování a ochrany rostlin) se koná ve Zvolenu, Štúrova 2, ÚEL SAV SK, SK. Organizátory jsou Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Ostav Ekologie lesa SAV Zvolen. Info: doc. Ing. František Hnilička, PhD., CZU v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129,165 21 mailto:[email protected]. • 13.9. v 830 hod. Odborná konference Výživa dusíkem jako důležitý' předpoklad dobrého výnosu (výživa rostlin, nové technologie a změny klimatu) se koná v hotelu Zámek ve Velké Bystřici. Organizátory je Agra Group, Střelské Hostíce, ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Info: Ing. Pavel Dráb, lei:. 602171440, mailto:[email protected]. 13.9.9.00 hod. Seminář Chov dojnic má stále budoucnost! se koná v Panském domě, Chotěboři, na náměstí TOM. 320. Seminář je spojen s prohlídkou provozu farmy Uhelná Příbram společností ZS Vilémov. Organizátory jsou Mikrop, Farmtec a ZS Vúemov. Info: tel.: 727,873 587, mailto:[email protected], http://www.farmtec.cz. • 13. 9. 9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (stav porostů, sklizeň a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky, prohlídka sortimentu hybridů na siláž pro dojnice a bioplynové stanice) se koná v Palácově. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci s VFS Trading a zemědělskými podniky. Info: Ing. Zdeňka Románková, tel.: 724 063 004, mailto:[email protected]. • 13. 9. 930 hod. Den kukuřice KWS 2016 (stav porostů, sklizeň a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky, prohlídka sortimentu hybridů na

siláž pro dojnice a bioplynové stanice) se koná v Trhovém Štěpánově. Organizátory jsou KWS Osiva, ZD Trhový Štěpánov, AgriMachines SE a ZEA Sedmihorky. Info: Ing. Miroslav Stropnický, tel.: 602 457 910, mailto:[email protected], Ing. Miroslav Vavřina, tel.: 739 057 579, mailto:[email protected]. • 13.9.10.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (prohlídka polních pokusů s výkladem, rozbor přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice a řezanky k odhadu termínu sklizně) se koná v Bezděkově pod Tremšínem. Organizátory jsou KWS Osiva, Zemědělské družstvo Pňovice a ZEA Sedimhorky. Info: Ing. Zdeněk Baxa, tel.: 606 727 480, mailto:[email protected], Ing. Eva Perná, tel.: 702 128 219, mailto:[email protected]. • 13.9.930 hod. Pomí den Čiroky pro zrno, siláž a bioplyn (prohlídka pokusných políček s komentářem k jednotlivým odrůdám) se koná na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Zabčicích u Zidlochovic. Organizátorem je Seed Service, Vysoké Mýto, ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Info: M. Podrábský, tel.: 604 578 260, podrabsky@seedservice. cz. • 14.9.9.00 hod. Odborný seminář Polní den sóji 2016 (s polní přehlídkou odrůdových pokusů) se koná v Ostravě-Hrabová, Paskovská 1/335. Organizátorem je Zemědělská agentura. Táborská 411/34,140 00 Praha 4. Info: tel.: 234 760192. • 14.9. 930 hod. Energetická kukuřice KWS 2016 (prohlídka hybridů na siláž pro bioplynové stanice včetně novinek pro rok 2017, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně) se koná v Lípě, okres Havlíčkův Brod. Organizátory jsou KWS Osiva, Zemědělská akciová společnost Lípa a VFS Trading. Info: Ing. Jan Bogaň, tel.: 725 150 619, mailto:[email protected]. • 14.9.9.00 hod. Den kukuřice KWS 2016 (stav porostů, termín sklizně a silážování, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice k odhadu termínu sklizně, novinky, prohlídka sortimentu hybridů) se koná v Nové Pace. Organizátorem je KWS Osiva ve spolupráci se ZEA Sedmihorky a Agrochov Stará Páka. Info: Ing. Ludmila Kačicová, tel.: 731476445, mailto:[email protected]. • 14.-16. 9. Mezinárodní konference Agrární perspektivy na téma Global and European Challenges for Food Production se koná na Provozně ekonomické fakultě, Česká zemědělská univerzita v Praze. V jejím rámci dne je na programu téma 14.9.14.00 hod. Obchodní řetězce v globalizované ekonomice a proběhnou kulaté stoly v rámci mezinárodní konference Agrární perspektivy. Organizátorem je Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze. Info: Ing. Pavel Moulis, Ph. D., katedra řízení, Provozně ekonomická fakulta CZU v Praze, http://ap.pef.czu.cz/cs/. • 14.9.16.00 hod. Přednášky na téma Voda drahá, drahá voda se konají v rámci akce Agrární perspektivy na Provozně ekonomické fakultě. Česká zemědělská univerzita v Praze. Organizátorem je Provozně ekonomická fakulta CZU v Praze. Info: Ing. Pavel Moulis, PhD., katedra řízení, Provozně ekonomická fakulta CZU v Praze. • 15.9. v 830 hod. Odborná konference Výživa dusíkem jako důležitý předpoklad dobrého výnosu (výživa rostlin, nové technologiích a změny klimatu) se koná v restauraci v Nové Myslivně na Konopišti, Benešov u Prahy. Organizátorem je Agra Group, Střelské Hostíce, ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Info: Ing. Pavel Dráb, tel.: 602 171440, mailto:[email protected]. 15.9.9.00 hod. Xin. Národní výstava Den českého strakatého skotu (i expozice zemědělské techniky a služeb) se koná v Radešínské Svratce 193. Organizátorem je Svaz chovatelů českého strakatého skotu. Info: Ing. Kristýna Skopalova, tel.: 728 863 464, mailto:[email protected], http://www.cestr.cz. • 15.9.930 hod. Evropský den Kuhn (představení kompletního výrobního programu strojů na zpracování půdy) se koná v Záhoří 114. Organizátorem je Kuhn Center CZ,Tlustice 75, 268 01 Hořovice. Info: tel.: 727 899 747. * 15.9.9.00 hod. Polní den kukuřice LG (k dispozici NIRS LGlab) se koná v Bravantících 145,742 81 Bravantice, v ZD Slezan KBmkovice. Organizátorem je Limagrain. Info: tel.: 603115 477. • 15.9.1630 hod. Polní den kukuřice LG v ZOD Hořice, okres Pelhřimov, (k dispozici NIRS LGlab), se koná v Koberovicích 10,396 01 Koberovice. Organizátorem je Limagrain Central Europe SE.. Info. Ing. Ludmila Adamcová, tel: 724 320 499. • 15.9.1230 hod. Den kukuřice KWS 2016 (komentář k odrůdám, hnojení polních plodin po sklizni kukuřice, fungicidní ochrana kukuřice, rozbory přinesených vzorků zelených rostlin kukuřice a řezanky, prohlídka polních pokusů) se koná v Horšově. Organizátory jsou KWS Osiva, Školní statek Horšovský Týn - Horšov a ZEA Sedmihorky. Info: Ing. Zdeněk Baxa, tel.: 606 7,27 480, mailto:[email protected], Ing. Jan Kalousek, tel.: 606 603 747, mailto:[email protected].

• 15.9.930 Agroforum - polní dny kukuřice Maisadour (komentovaná prohlídka hybridů kukuřice, nové technologie, inovace, novinky) se koná na E442, 503 12 Všestary. Organizátorem je Soufflet Agro, Průmyslová 2170/12, 796 01 Prostějov. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081 072. • 15.9.10.00 hod. 2. evropský den Kuhn 2016 (představení strojů na zpracování půdy, praktická ukázka) se koná v Tlusticích. Organizátorem je Kuhn Center CZ, Tlustíce 75,268 01 Hořovice. Info: tel.: 311 573 505. »16.9. Kurz pro dopravce zvířat Odborná příprava a získávám osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravující zvířata se koná v Českých Budějovicích. Organizátorem je JNPROF, U Kapličky 238, Snibec, 370 06 České Budějovice. Info: MVDr. Václav Prokop, tel.: 602 832 508, mailto:[email protected]. • 16.9.9.00 hod. Polní den kukuřice LG (k dispozici NIRS LGlab) se koná v ZD Opařany, okres Tábor. Organizátorem je Limagrain Česká a Slovenská republika. Info: Ing. Markéta Kollárova, tel.: 602 707 422. • 16.9.9.00 hod. Den otevřených dveří Kouzelný svět trav se koná v areálu Výzkumné stanice travinářské v Zubří (u rybníků), Hamerská 698,756 54 Zubří. Organizátory jsou Oseva vývoj a výzkum a Oseva PRO. Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří. Info: Martina Smočková, mailto:[email protected], http://www.oseva-vav.cz. • 16.-17. 9. Hradecké dožinky, krajská výstava královéhradeckého sdružení se konají v Hradci Králové. Organizátorem je Svaz chovatelů ovcí a koz. Info: tel.: 777 754 800, mailto:[email protected], http://www.schok.cz. • 16.-18.9. Třetí Evropské setkání KPZ v Ostravě: Jak zkrátit cestu k jídlu se koná v Ostravě. Organizátory jsou Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Ekumenická akademie. Info: Kateřina Čapounová, tel.: 602 522 335, mailto:[email protected], Veronika Bačova, tel.: 602 950 491, mailto:[email protected]. • 17.9.10.00 hod. 43. ročník Mistrovství České republiky v orbě (soutěž v orbe traktory, historickou technikou i koňmi) se koná v Peruci 239, 439 07 Peruc jako součást oslav dožínek kraje Ústí nad Labem. Organizátorem je Společnost pro orbu CR ve spolupráci s marketingovým partnerem Agenturou M-S-P. Info: Roman Apeltauer, Agentura M-S-P, Homopočemická 13,197 00 Praha 9, tel.: 608 320 335, mailto:[email protected]. • 17.9.11.00 hod. Dí. krajské dožinky 2016 Ústeckého kraje (výstava zemědělství, řemesel a výrobců Ústeckého kraje) se konají v Peruci. V rámci dožínek proběhne 43. mistrovství republiky v orbě. • 17.9.8.00 hod. Den otevřených dveří Kouzelný svět trav se koná v areálu Výzkumné panice travinářské v Zubří (u rybníků), Hamerská 698,756 54 Zubři. Organizátorovou Oseva vývoj a výzkum a Oseva PRO. Výzkumná stanice travinářská Rožnov-aibří. Info: Martina Smočková, mailto:[email protected], http://www.oseva-vav.cz. • 17.-18.9.10.00 hod. Dožinky Olomouckého kraje 2016 (tradiční ukončeni sklizně s předáním dožinkových věnců nejlepším hospodářům, výstava zemědělské moderní i historické techniky, zvířectva, prezentace a ochutnávka regionálních potravin a potravin Klasa, prezentace škol se zemědělským zaměřením). Organizátorem je Agrární komora Olomouckého kraje. Info: ing. Hoškova, tel.: 724 734 693. • 17.-18. 9. Akce Nejlepší medy se koná v Brně. Organizátory jsou http://www.medroku.cz, http://www.psnv.cz, http://www.mcdernivcelar.eu. Info: Mgr. Zdeňka Cutáková, tel.: 733 779 021, mailto:[email protected], Ing. Petr TexL ředitel kanceláře PSNV-CZ, z. s., 728 171 375, mailto:[email protected]. 20.9. Základní výběry býků plemene české strakaté se konají v Osiku u Litomyšle. Organizátorem je CRV Czech Republic, Vídeňská 340,252 42 Veštec. • 20.9. Den zahradní a komunální techniky (X. ročník celostátní předváděcí akce profesionálních strojů) se koná v Havlíčkově Brodu. Organizátorem je Profi Press. Info: Miroslav Serák, tel.: 602 196 088, mailto:[email protected], Jan Kroupa, tel.: 724 813 498, jan. mailto:[email protected]. • 20.9.930 hod. Agroforum - polní dny kukuřice Maisadour (prohlídka hybridů kukuřice, novinky, nové technologie, využití podsevů a meziplodin) se koná v Damnicích 123,67178 Damnice. Organizátorem je Soufflet AGRO, Průmyslová 2170/12,796 01 Prostějov. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081072. • 20.9.13.00 hodb Seminář Ovocný strom pro krajinu (příklady dobré praxe ve výsadbě ovocných sadů a alejí, extenzivní ovocnářství, tradiční i odolné odrůdy ovocných stromů, místní a krajové odrůdy) se koná v zasedací místnosti MAS Moravský kras z. s., Sloup 221,1. patro vlevo. Organizátorem je Místní akční skupina MAS Moravský kras. Info: tel.: 511 141 728,

mailto:[email protected]. • 21.9. Konference Tržní realizace mimoprodukčních funkcí lesa se koná ve Krtinách 175, PSC 679 05. Organizátory jsou Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně a Lesy České republiky. Odborní garanti: Info: Ing. Petra Hlaváčková, PhD., mailto:[email protected], Ing. Dalibor Šafařík, Ph. D., mailto:[email protected], Ing. Josef Lenoch, PhD., tel.: 545 134 076,777 974 605, mailto:[email protected]. • 22. 9. 830 hod. Polní den o bramborách se koná v Dusilově 384, 3% 01 Humpolec. Organizátory jsou Medipo Agras H. B a Školní statek Humpolec, ČZA Humpolec, Info: tel.:569422245• 22.9.930 hod. Agroforum - polní dny kukuřice Maisadour (prohlídka hybridů kukuřice, novinky, nové technologie, využití podsevů a meziplodin) se koná v v Určících 0462,798 04 Určíce. Organizátorem je Soufflet AGRO, Průmyslová 2170/12,796 01 Prostějov. Info: Petr Fuksík, tel.: 702 081072. 23. -25.9. Kůň 2016 se koná na Masarykově 1727,289 22 Lysá nad Labem. Organizátorem je Výstaviště Lysá nad Labem

Zemědělec (newsletter) Veterináři našli neregistrovaný provoz na zpracování masa, nařídili likvidaci masa Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

8.9.2016

zpět Veterináři na základě podnětu našli v Dlouhoňovicích na Orlickoústecku neregistrovaný provoz na zpracování masa, kde se vyráběly masné výrobky. Provozovně zakázali činnost a nařídili, že musí být odstraněno skoro 920 kilogramů masa a drobů a 390 kilogramů masných výrobků. Na internetových stránkách o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Provozovateli, který následně požádal o registraci, hrozí až milionová pokuta, sdělil mluvčí SVS Petr Pejchal. Majitel provozovny podle veterinářů řekl, že na místě zpracovával maso a vyráběl potraviny pouze tři dny. Tomu však neodpovídají předložené nákupní doklady, které byly jen v provozovně k dispozici za období zhruba jednoho měsíce, dodal Pejchal. Výrobky byly prodávány v Helvíkovicích, uvedl majitel provozu, podle veterinářů ale není vyloučené ani zásobování tamních restaurací. Veterináři na místě také naměřili vyšší než povolené skladovací teploty u masa i drobů. Podle Pejchala nebyla ani hygienická praxe v souladu s legislativou. Nejde o jedinou neregistrovanou provozovnu, kterou letos veterináři kontrolovali. Například v dubnu odhalili neregistrovaný chov drůbeže na Jičínsku. Ani tam provozovatel nedodržoval hygienické předpisy. Veterináři tehdy také zjistili, že zaměstnanec na porážce prováděl všechny úkony od práce s živými zvířaty až po finální dočišťování masa v jednom oděvu, což není přípustné. URL| http://zemedelec.cz/veterinari-nasli-n...pracovani-masa-naridili-likvidaci-masa/

Potravinářská společnost Hamé investuje na Slovensku 9.9.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dovoz a vývoz, Evropská unie, Obchod, Potravinářství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Česká potravinářská společnost Hamé plánuje investovat více než 300 tisíc eur (8,1 milionu korun) do modernizace svého závodu na východě Slovenska, který je v zemi pod Tatrami největším výrobcem majonéz, tatarských omáček a dresinků. Novinářům to řekl minulý týden generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Hamé s ohledem na zvýšení nákladů připravuje také zdražení produktů. „Nejen náš závod v Prešově, ale celé Hamé Slovakia chceme dále rozvíjet, protože slovenský trh je pro nás hned po mateřském Česku druhým nejdůležitějším. Závod Doma Prešov stále bereme jako základnu pro další rozvoj naší skupiny v tomto regionu,“ uvedl Štrupl. Hlavní část plánovaných investic Hamé do slovenské divize bude vynaložena na nákup technologií. Po dokončení projektu kapacita závodu ve výrobě majonézy stoupne asi o třetinu. Firma tam rovněž například instaluje novou linku na plnění produktů do plastových obalů. Prešovský závod Hamé zaměstnává asi pět desítek lidí. Štrupl uvedl, že Hamé je v jednání s obchodními řetězci ohledně zvýšení cen svých produktů. Podnikání společnosti podle něj ovlivňuje například zdražení surovin, a to cukru a vepřového masa, vyšší poplatky v souvislosti s novým slovenským zákonem o odpadech či kurzovní výkyvy. „Potřebujeme ten vliv promítnout (do cen) okamžitě,“ řekl Štrupl. Čisté tržby Hamé za vlastní a dovezené výrobky na Slovensku v prvním letošním pololetí mírně vzrostly na 15,08 milionu eur (407 milionů korun). Slovenský trh se na tržbách skupiny podílí 18 procenty.* URL| http://zemedelec.cz/potravinarska-spolecnost-hame-investuje-na-slovensku/

Nový podpůrný balíček pro producenty mléka a vepřového masa 12.9.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0 Dotace, Evropská unie, Živočišná výroba Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Zvýšení evropských intervenčních nákupních cen, které v minulosti požadovala i Česká republika, by nepřineslo pokles produkce mléka. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Podle něj nový podpůrný balíček pro celou Evropskou unii činí 500 milionů eur. Producenti mléka a vepřového masa v ČR si rozdělí 550 milionů korun. Nový balíček je rozdělený na dvě části. Jedna v hodnotě 350 milionů eur by měla pomoci přímo zemědělcům, na druhou ve výši 150 milionů budou mít nárok, pokud sníží svou produkci. Peníze z evropského balíčku dostanou jen podniky, které neukončí živočišnou výrobu, ale pouze sníží objem své produkce, a to maximálně o 50 procent. Současně mohou být žadateli jen podniky, které produkovaly mléko ještě v červenci letošního roku. O tuto část podpor mohou chovatelé dojnic žádat oznámením na Státním zemědělském intervenčním fondu již od 12. září. Druhou část balíčku, určenou na kompenzační platby vázané na stabilizaci trhu, pak hodlá ČR navýšit z národního rozpočtu o 100 procent. Premiér Sobotka po jednání s Hoganem řekl, že ČR ocenila předložený balíček a že se bude snažit, aby byl v ČR přijatý co nejrychleji.* Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec č. 38 URL| http://zemedelec.cz/novy-podpurny-balicek-pro-producenty-mleka-a-veproveho-masa/

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

Výrobci soutěžili o nejlepší potraviny regionu. Vítězů je sedm 1

Recommend Documents