VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG

Výroba chemických výrobků

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG

9. Výroba chemických výrobků – OKEČ 24

9.1. Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) se řadí mezi stěžejní odvětví ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2003 se jeho světová produkce pohybovala kolem 1 619 mld. EUR, z toho na EU připadlo 34 %. V současné době tu odvětví přímo zaměstnává 1,7 milionů lidí a nepřímo vytváří zhruba další tři miliony pracovních příležitostí. Chemické a farmaceutické produkty nacházejí uplatnění ve všech sektorech. V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je shodná s mezinárodně platnou NACE Rev. 1.1, se toto odvětví dělí do sedmi hlavních výrobkových oborů, z nichž některé se dále člení na subobory. Podíl oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 (b.c.) ilustruje graf 9.1.

24.5 Výroba čisticích a kosmetických prostředků 5%

24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 17 %

24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 4% 24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií 1%

24.6 + 24.7 Výroba ostatních chemickýxh produktů a vláken 9%

24.1 Výroba základních chemických látek 64 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004

Z grafu 9.1 je zřejmé, že na výrobu základních chemických látek připadají téměř dvě třetiny tržeb a spolu s dalším silným oborem – farmacií – tvoří přes 80 %. Jak dále vyplývá z grafu, sortimentní nabídka je velmi široká a nalezneme v ní nejen polotovary pro vlastní spotřebu, ale i řadu finálních produktů, které slouží pro všechna ostatní zpracovatelská odvětví, zemědělství, stavebnictví, energetiku, maloobchod, volný čas aj.

167

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Přestože uplynulý rok byl pro chemický průmysl ČR úspěšný, jeho pozice v rámci zpracovatelského odvětví mírně oslabila. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se totiž podílel 5,3 % (v roce 2000 ještě 6,7 %, v roce 2003 pak 5,8 %), na vytvořené účetní přidané hodnotě 5,8 % (v roce 2000 to bylo 6,7 %, v roce 2003 jen 5,6 %); podíl počtu zaměstnanců v odvětví se v posledních letech mění minimálně, v roce 2004 činil 3 % (v roce 2000 i 2003 to bylo 3,3 %), což lze hodnotit pozitivně, nebo to zlepšuje ukazatele produktivity práce. Podíl odvětví na vytvořené hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu v roce 2003 představoval 6,1 %, podíl na HDP činil v roce 2004 cca 2,2 %.

9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Produkční charakteristiky odvětví DG za rok 2003 v rozdělení do pěti velikostních skupin přibližuje tabulka 9.1 a graf 9.2. Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 24 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

Tržby za prodej V a S v b. c. Účetní přidaná hodnota v b. c. Počet zaměstnaných osob

3 490,7 1 042,3 2 156,0

7 689,4 2 218,7 3 821,0

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

17 831,6 5 626,9 9 393,0

28 005,0 9 596,5 11 999,0

55 693,3 12 922,1 15 752,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

50 %

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 9.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003

Z tabulky 9.1 vyplývá, že s ohledem na charakter výroby (velkotonážní produkce, velké komplexy, synergie aj.) není role malých a středních podniků tak významná jako je tomu v některých dalších zpracovatelských odvětvích. Z citované tabulky lze zjistit, že firmy s 250 a více zaměstnanci se v roce 2003 podílely na celkových tržbách odvětví 74,3 % (v roce 2002 ještě 76,8 %), na účetní přidané hodnotě 71,7 % (v roce 2002 to bylo 72,2 %) a na počtu zaměstnanců 64,3 % (v roce 2002 pak 65,3 %). V ukazateli účetní přidaná hodnota na pracovníka na tom byla v roce 2003 nejlépe velikostní kategorie podniků s více než 1 000 zaměstnanci: 820 tis. Kč/prac., před skupinou 250 – 999 (800 tis. Kč/prac.), naopak v kategorii mikropodniky 0 – 9 to bylo pouze 483 tis. Kč/prac. 168


V žebříčku CZECH TOP 100 každoročně figuruje několik chemických společností, v první pětce se pravidelně umisuje petrochemický holding UNIPETROL, a.s., ve stovce pak tři jeho dceřiné společnosti CHEMOPETROL, a.s., SPOLANA, a.s., KAUČUK, a.s., dále DEZA, a.s., BorsodChem–MCHZ, s.r.o., ALIACHEM, a.s, a farmaceutická společnost ZENTIVA, a.s. Ta, díky spojení se SLOVAKOFARMA, a.s., výrazně zvýšila své tržby a úspěšně se prosazuje na londýnské i pražské burze. Ve světových dimenzích však naše největší firmy působí jako „trpaslíci“, nebo naše největší chemička CHEMOPETROL, a.s. (v roce 2004 tržby 27,1 mld. Kč) by se ve světovém žebříčku umístila kolem 150. místa, holding UNIPETROL, a.s. kolem 70. – 80. místa.

9.4. Regionální struktura odvětví Regionální struktura odvětví OKEČ 24 v detailním členění do 14 krajů je zachycena v grafu 9.3. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%

5

10 %

15

20


Graf 9.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003

Regionální struktura – tj. podíl krajů na ukazatelích chemického průmyslu – se v posledních letech příliš nemění a prim nadále hrají regiony s dlouholetou výrobní tradicí a ty, kde v poslední době vznikly nové velké výrobní kapacity. Prvenství si i v roce 2003 udržel kraj Ústecký (podíl na celkových tržbách 26 %, na účetní přidané hodnotě 19 % a na počtu zaměstnanců 17 %), následovaný krajem Středočeským (podíl tržeb 19 %, na účetní přidané hodnotě 15 %, na počtu zaměstnanců 16 %). Na opačném konci žebříčku figurovaly regiony, kde je zastoupení chemického průmyslu nevýznamné – kraje Vysočina, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký – jejich podíl na základních charakteristikách se v roce 2003 pohyboval kolem jednoho až tří procent.

169


9.5. Hlavní ekonomické ukazatele 9.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v období 2001 – 2004 přibližuje tabulka 9.2. Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7

88,9 104,1 104,3 103,1 101,5 103,0 93,7

95,7 100,8 103,2 102,5 100,6 105,1 94,6

102,0 100,0 103,8 100,5 98,6 100,5 99,3

119,2 96,6 102,6 100,7 97,1 109,8 105,0

95,0

98,7

101,3

110,6

SKP 24


Z tabulky 9.2 je patrné, že zatímco v letech 2001–2003 byly pohyby cen ve všech oborech nepatrné, loňský rok přinesl výrazný nárůst – v průměru za odvětví o 10,6 %. Důvod je jasný – prudké zvýšení světových cen ropy, které se promítlo do cen ropných produktů, jejich derivátů a finální produkce. Přitom největší pohyb cen byl zaznamenán v oboru 24.1 – výroba základních chemických látek (+ 19,2 %), kam patří velkoobjemové anorganické i organické látky a velkotonážní plasty, a kde díky vysoké poptávce na mezinárodních trzích byl cenový nárůst nejvyšší. Značný nárůst cen vykázal i obor 24.6, kde se vyrábějí chemické speciality a malotonážní chemie (+ 9,8 %), zatímco v dalších oborech byly pohyby cen nevýznamné a ve dvou (obory 24.2 a 24.5) dokonce ceny meziročně klesly. 9.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004 ukazují tabulky 9.3 až 9.5 a graf 9.4. Z uvedených tří tabulek a grafu lze odvodit tyto základní trendy ve vývoji českého průmyslu v posledních letech: ●

tržby odvětví (ve s.c.) po letech stagnace v roce 2004 výrazně vzrostly (+ 9,2 %), za období 2000–2004 o více než 12 %. Loňské příznivé výsledky ovlivnilo několik faktorů: rostoucí cena ropy, vysoká poptávka po většině chemických produktů doma i v zahraničí, vyšší využití výrobních kapacit, pokračující restrukturalizace společností, jež se promítla příznivě do výrobních nákladů a uspokojivý vývoj marží u většiny obchodovaných komodit. K tomu nutno dodat, že výsledky by byly ještě příznivější, nebo díky organizačním změnám jsou v oboru 24.5 započteny jen částečně tržby největšího výrobce pracích a čistících prostředků – firmy Procter&Gamble, Rakona; ● z tabulek je patrné, že příznivý vývoj byl tažen oborem 24.1 (nárůst 2004/03 + 15,5 %), nebo ve všech ostatních oborech byl meziroční růst většinou nepatrný a ve třech, pokud nezahrneme obor 24.5, došlo dokonce ve s.c. k mírnému poklesu; ● úspěšně se ve sledovaném období vyvíjel ukazatel účetní přidané hodnoty, s výjimkou extrémního roku 2002; dynamický růst přinesl i loňský rok (v b.c. o 19,7 %, ve s.c. o 4,7 %), což úzce souviselo s výrazným zvýšením tržeb v oboru 24.1; ● počet zaměstnanců v odvětví postupně klesá, markantní to bylo v roce 2003 (– 3,3 %) a především v roce 2004 (– 7 %), což dále posílilo vedoucí pozici chemického průmyslu v žebříčku zpracovatelských odvětví v ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v roce 2004 druhé místo, hned za sektorem DF).

170

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000 – 2004

(mil. Kč) b. c. OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 OKEČ 24.7 OKEČ 24 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c. OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 OKEČ 24.7 OKEČ 24 meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

2000

2001

2002

2003

2004*

78 989,0 926,7 4 224,4 14 484,3 11 455,3 6 496,6 3 335,5

74 961,6 945,3 4 495,5 15 767,8 12 170,5 6 783,9 3 638,9

61 604,4 1 036,0 4 660,1 18 257,1 13 487,7 7 479,2 3 417,8

67 986,9 1 105,8 4 687,2 20 201,9 7 620,4 7 391,5 3 716,2

85 883,2 1 116,1 4 937,7 21 513,0 7 300,3 7 628,7 4 029,5

119 911,8

118 763,5

109 942,3

112 709,9

132 408,5

x 100,0

99,0 99,0

92,6 91,7

102,5 94,0

117,5 110,4

2000

2001

2002

2003

2004*

78 989,0 926,7 4 224,4 14 484,3 11 455,3 6 496,6 3 335,5

76 152,4 949,4 4 456,9 15 894,4 12 175,2 6 761,4 3 694,6

69 506,4 1 112,0 4 867,3 19 733,1 14 497,0 7 832,3 3 789,6

75 553,5 1 174,6 4 804,0 21 531,4 8 146,9 7 707,1 4 107,9

87 322,4 1 134,4 4 794,2 21 797,6 7 484,0 7 571,7 4 266,7

119 911,8

120 084,3

121 337,7

123 025,4

134 371,0

x 100,0

100,1 100,1

101,0 101,2

101,4 102,6

109,2 112,1

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000 – 2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*

OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 OKEČ 24.7

19 650,1 274,2 1 052,4 5 976,6 2 174,2 2 480,1 771,5

18 098,6 288,3 1 248,5 6 503,8 2 283,0 2 484,8 673,9

13 854,0 390,9 1 398,7 7 038,5 2 976,2 2 764,6 650,3

16 237,7 418,8 1 345,1 7 807,0 2 316,3 2 383,5 898,1

21 679,9 438,9 1 505,3 8 327,1 2 247,0 2 497,3 899,2

OKEČ 24

32 379,1

31 580,9

29 073,2

31 406,5

37 594,7

x 100,0

97,5 97,5

92,1 89,8

108,0 97,0

119,7 116,1

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


19 650,1 274,2 1 052,4 5 976,6 2 174,2 2 480,1 771,5

18 200,0 288,0 1 161,3 6 670,7 2 098,3 2 408,8 707,5

17 494,8 418,6 1 311,4 7 987,8 2 913,9 2 723,9 813,6

19 939,8 439,3 1 193,1 8 574,4 2 268,1 2 278,8 1 076,5

22 271,3 441,2 1 264,1 8 475,8 1 927,6 2 102,5 976,2

OKEČ 24

32 379,1

31 534,6

33 664,0

35 770,0

37 458,7

x 100,0

97,4 97,4

106,8 104,0

106,3 110,5

104,7 115,7

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

171

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 – 2004

(osoby)

2000

2001

2002

2003


24 300 772 2 306 6 567 4 069 5 311 1 663

23 370 668 2 419 6 982 4 098 5 095 1 798

21 431 682 2 462 8 100 4453 5 741 1 717

19 689 765 2 351 9 552 4 213 4 887 1 666

18 071 719 2 356 8 560 4 210 4 608 1 589

OKEČ 24

44 988

44 430

44 586

43 123

40 113

x 100,0

98,8 98,8

100,4 99,1

96,7 95,9

93,0 89,2

meziroční index kumulovaný index

2004*

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

140

105 %

%

130

100

120 95 110 90

100 90

85 2000

2001

2002

2003

2000

2004*

2001

2002

2003

Počet zaměstnaných osob OKEČ 24

Tržby za VV a S OKEČ 24

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

2004*

130 %

120 110 100 90 2000

2001

2002

2003

2004*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 9.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004

Tendence v oblasti produkčních nákladů (náklady celkem v b.c., osobní náklady v b c.) ukazují tabulky 9.6 a 9.7. Z tabulky 9.6 vyplývá, že v minulém roce skončilo období, kdy celkové náklady se meziročně snižovaly o jeden až dva procentní body. V roce 2004 totiž v porovnání s předcházejícím rokem výrazně stouply (+ 9 %), což šlo fakticky na vrub oboru 24.1 (nárůst o více než 16 %) díky mimořádnému nárůstu jeho tržeb a také oboru 24.4 (nárůst o 19,3 %), zatímco v dalších oborech byl nárůst nákladů jen nepatrný. Z tabulky 9.7 zjišujeme, že růst osobních nákladů se v odvětví v roce 2004 zastavil. Pouze v oboru 24.4 stoupl tento ukazatel o 6,6 procentního bodu, v dalších oborech však byly změny proti předchozímu roku nepatrné. Tento příznivý vývoj souvisí se snižováním počtu zaměstnanců v odvětví (v roce 2004 pokles o 3 010 proti předchozímu roku). 172

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000 – 2004

(mil. Kč) b. c. OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 OKEČ 24.7 OKEČ 24 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2000

2001

2002

2003

2004*

91 964,2 1 041,9 5 257,5 16 378,2 14 251,4 8 462,9 3 553,9

86 218,7 1 035,0 5 728,0 17 332,7 14 854,2 7 998,6 4 326,8

77 040,8 1 069,5 5 549,3 21 680,3 15 811,7 9 375,0 4 481,2

78 166,7 1 190,4 5 525,3 23 481,5 11 536,4 9 356,0 4 511,2

90 737,2 1 315,8 5 688,5 28 004,7 6 353,5 9 032,2 4 694,3

140 910,0

137 494,0

135 007,8

133 767,5

145 826,2

x 100,0

97,6 97,6

98,2 95,8

99,1 94,9 1

109,0 03,5


Tabulka 9.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000 – 2004

(mil. Kč) b. c. OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 OKEČ 24.7 OKEČ 24 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2001

2002

2003

2004*

6 559,4 163,5 563,5 2 097,0 925,4 1 190,4 381,6

2000

6 460,1 172,2 615,6 2 323,6 1 001,0 1 147,0 428,2

6 327,3 199,8 648,1 2 869,7 1 137,6 1 398,9 444,6

6 234,2 225,2 652,8 3 321,5 1 166,3 1 280,3 456,2

6 247,3 229,0 657,8 3 542,0 999,7 1 139,1 487,9

11 880,8

12 147,7

13 026,0

13 336,5

13 302,8

x 100,0

102,2 102,2

107,2 109,6

102,4 112,3

99,7 112,0


9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj hlavních podílových a poměrových ukazatelů v období 2000–2003 nabízejí tabulky 9.8, 9.9 a graf 9.5. V roce 2004 zaznamenal ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty pozoruhodný nárůst jak v b.c. (+ 28,7 %), tak ve s.c. (+ 12,6 %). Z tabulek 9.8 a 9.9 vyplývá, že pokud vyloučíme obor 24.5 (výroba čistících a kosmetických prostředků), ve všech ostatních oborech produktivita v b.c. vzrostla, z toho nejvíce v OKEČ 24.1 (v b.c. o 45,5 %, ve s.c. o 21,7 %) a v oboru OKEČ 24.4 (v b.c. o 19 %, ve s.c. o 10,3 %), tedy v oborech, které v odvětví hrají rozhodující roli. Chemický průmysl (DG) si tak i loni v tomto ukazateli udržel druhé místo v rámci zpracovatelského průmyslu (933,9 tis. Kč/pracovníka ve s.c.) hned za odvětvím OKEČ 23 – Koksování a rafinérské zpracování ropy. K příznivému výsledku nepochybně napomohla pokračující restrukturalizace a racionalizace, úspory výrobních nákladů a nové moderní kapacity na špičkové světové úrovni. Příznivou zprávou je i to, že podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (tabulka 9.9), který dosáhl maxima v roce 2002, poté však začal klesat, z toho loni poměrně výrazně (– 16,7 % na 0,354) a je tak značně pod průměrem zpracovatelského průmyslu (v roce 2004 – 0,505). V odvětví v letech 2000–2004 bylo prohlášeno celkem 12 konkursů (1,1 % z celkového počtu v rámci zpracovatelského průmyslu), které se dotkly 928 zaměstnanců. V odvětví v uvedeném období proběhlo 9 likvidací (2,2 % z celkového počtu), které znamenaly ztrátu 757 pracovních míst.

173

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000 – 2004

(tis. Kč/pracovníka) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


808,6 355,2 456,4 910,1 534,3 467,0 463,9

774,4 431,6 516,1 931,5 557,1 487,7 374,8

646,4 573,2 568,1 869,0 668,4 481,6 378,7

824,7 547,8 572,2 817,3 549,7 487,8 539,1

1 199,7 610,8 639,0 972,8 533,8 542,0 566,0

OKEČ 24

719,7

710,8

652,1

728,3

937,2

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

x 100,0

98,8 98,8

91,7 90,6

111,7 101,2

128,7 130,2

(tis. Kč/pracovníka) s. c.

2003

2004*


2000 808,6 355,2 456,4 910,1 534,3 467,0 463,9

2001 778,8 431,1 480,1 955,4 512,0 472,8 393,5

2002 816,3 613,8 532,7 986,1 654,4 474,5 473,8

1 012,7 574,6 507,6 897,6 538,3 466,3 646,2

1 232,4 614,0 536,6 990,2 457,9 456,3 614,5

OKEČ 24

719,7

709,8

755,0

829,5

933,8

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

98,6 98,6

106,4 104,9

109,9 115,3

112,6 129,7

předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 9.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 – 2004

(–)

2001

2002

2003

2004*


0,334 0,596 0,535 0,351 0,426 0,480 0,495

0,357 0,597 0,493 0,357 0,438 0,462 0,635

0,457 0,511 0,463 0,408 0,382 0,506 0,684

0,384 0,538 0,485 0,425 0,504 0,537 0,508

0,288 0,522 0,437 0,420 0,349 0,631 0,543

OKEČ 24

0,367

0,385

0,448

0,425

0,354


174

2000

Výroba chemických výrobků 140

140

%

% 120

120

100

100

80

80 2000

2001

2002

2003

2004*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 24 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 9.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004

9.6. Zahraniční obchod 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Tendence v zahraničním obchodu s chemickými výrobky jsou zachyceny v tabulce 9.10 (SKP) a lze je shrnout takto: ●

Obchodní výměna v rámci odvětví loni dosáhla rekordních hodnot, nebo export činil 97,2 mld. Kč (+ 32,1 % proti roku 2003) a dovoz překonal hranici 180,6 mld. Kč (nárůst o 18,3 %). Záporné saldo se sice zhoršilo o 4,37 mld. Kč na 83,4 mld. Kč, ale tempo růstu tohoto deficitu se proti předchozím létům zpomalilo. I když je záporné saldo v odvětví z celého zpracovatelského průmyslu nejvyšší, nutno vidět, že je způsobeno tím, že chemickému průmyslu se započítávají i všechny dovozy chemikálií pro ostatní sektory ekonomiky. Pokud budeme vývoj hodnotit pomocí přímého dovozu/vývozu pro samotné organizace odvětví (tj. pro vlastní spotřebu) dostaneme výsledek zcela odlišný a kladné saldo činilo kolem 37,5 mld. Kč; ● Ve všech oborech vzrostl loni export proti roku 2003 o více než 10 %, z toho nejvíce v oboru 24.4 (+ 42,7 %), 24.6 (+ 38,6 %) a v největším oboru 24.1 (+ 35,9 %); potěšitelné je, že dynamicky rostl vývoz z oborů, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, tj. 24.4 a 24.6. Export byl ovlivňován několika faktory, především však pohyby v ceně ropy a ropných produktů a vývojem směnné relace koruny vůči EURu a USD apod.; holding Unipetrol, a.s., se loni zařadil mezi naše největší exportéry na třetí místo (vývoz za 30,3 mld. Kč); ● Dynamicky (celkově o 18,3 %) rostl i dovoz chemikálií do ČR, meziroční růst přes dvacet procent vykázaly obory 24.1 (+ 21 %) a 24.5 (+ 23,4 %), vysoké bylo i tempo růstu dovozu produktů s vyšším stupněm zhodnocení – obor 24.4 (+ 16,5 %), obor 24.6 (+ 17 %). Příčiny velkých dovozů nutno hledat ve vysoké poptávce v dalších zpracovatelských odvětvích, kterou nelze uspokojit z domácích zdrojů; ● Ve všech oborech bylo v loňském roce zaznamenáno záporné saldo, z toho nejvyšší v oboru 24.4 (– 33,6 mld. Kč), oboru 24.1 (téměř – 16 mld. Kč) a v oboru 24.6 (– 14,1 mld. Kč). Je to dáno tím, že řada chemikálií se u nás vyrábí jen v omezených objemech; pozitivně lze ocenit, že s tím jak roste obchodní výměna ČR s EU – 25, se vysoké tempo růstu deficitu z minulých let zpomaluje, nebo náš vývoz rostl rychleji než dovoz; ● Vývoj obchodní výměny v letošním roce úspěšně pokračuje; z výsledků za leden až duben 2005 vyplývá, že oproti stejnému období roku 2004 export odvětví vzrostl o 7,2 mld. Kč (+ 26,3 %), zatímco dovoz jen o 2 % (+ 1,3 mld. Kč); pokud bude tento trend pokračovat i v dalších měsících je reálná šance, že záporné saldo odvětví DG by letos mohlo poprvé po mnoha letech meziročně klesnout cca o 6 – 12 mld. Kč; ● Exportní výkonnost odvětví v posledních letech stagnuje, v roce 2003 a 2004 se pohybovala kolem 175

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000 – 2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


44 379,4 567,9 2 617,9 9 685,8 9 767,3 3 991,7 3 018,1

42 588,4 550,6 2 316,2 11 197,7 10 466,3 5 681,8 3 180,5

34 996,3 518,9 1 997,6 9 839,3 13 053,7 4 691,3 2 592,9

39 177,4 703,3 2 046,8 10 931,3 12 786,6 5 219,4 2 755,6

53 244,4 816,0 2 654,9 15 597,6 14 228,3 7 232,5 3 442,4

SKP 24

74 028,1

75 981,5

67 690,0

73 620,4

97 216,1

x

102,6

89,1

108,8

132,1

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7 SKP 24

2000

2001

2002

2003

2004

51 295,1 3 487,5 10 346,2 30 060,3 10 471,8 16 530,5 9 139,0

55 630,6 4 393,0 10 608,1 35 010,1 10 768,9 17 088,5 8 903,1

52 105,4 4 379,1 10 265,0 35 986,0 10 880,6 17 032,0 7 824,4

57 190,9 4 149,3 10 848,4 42 204,9 11 965,1 18 267,5 8 066,6

69 222,8 4 770,8 11 897,4 49 167,9 14 763,6 21 373,1 9 459,0

131 330,4

142 402,3

138 472,5

152 692,7

180 654,6

x

108,4

97,2

110,3

118,3

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


–6 915,7 –2 919,6 –7 728,3 –20 374,5 –704,5 –12 538,8 –6 120,9

–13 042,2 –3 842,4 –8 291,9 –23 812,4 –302,6 –11 406,7 –5 722,6

–17 109,1 –3 860,2 –8 267,4 –26 146,7 2 173,1 –12 340,7 –5 231,5

–18 013,5 –3 446,0 –8 801,6 –31 273,6 821,5 –13 048,1 –5 311,0

–15 978,4 –3 954,8 –9 242,5 –33 570,3 –535,3 –14 140,6 –6 016,6

SKP 24

–57 302,3

–66 420,8

–70 782,5

–79 072,3

–83 438,5

Pramen: ČSÚ

41 % (v letech 2001–2002 byla o dva procentní body vyšší); v roce 2004 byla nejvyšší v oborech 24.7 (60,3 %), 24.4 (52,2 %) a oboru 24.6 (46,2 %), naopak nejnižší byla v oboru 24.2 (23 %) a 24.3 (28,4 %); penetrace (v %) v odvětví postupně klesá, jestliže v roce 2000 činila 32,5 %, v loňském roce to bylo 24,7 %; nejvyšší hodnotu v tomto ukazateli loni vykázal obor 24.5 (42,6 %) a obor 24.1 (37,9 %); exportní výkonnost, zvláště v oboru 24.1, je do značné míry ovlivněna cenou ropy a realizací nových výrobních kapacit; letos by se měla exportní výkonnost v odvětví zvýšit, nebo budou dokončeny některé nové projekty; tento předpoklad potvrzuje i dosavadní vývoj obchodní výměny za leden až duben 2005. 9.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi (vývozní a dovozní) v roce 2004 nabízí graf 9.6. V porovnání s předchozími léty byl vývoj v roce 2004 následující: ●

teritoriální struktura je stabilní a změny v podílu našich hlavních obchodních partnerů jsou zanedbatelné; ● naším suverénně největším partnerem zůstává SRN (obrat dosáhl 74,9 mld. Kč – z toho vývoz ČR 176

Výroba chemických výrobků Vývozní teritoria v roce 2004 Německo 24 % Slovensko 14 % Ostatní 32 %

Polsko 11 % Itálie 6% Ma arsko 4% Rakousko 3%

USA 3% Francie 3%

Dovozní teritoria v roce 2004

Ostatní 32 %

Německo 28 %

Francie 8% Nizozemsko 6% Slovensko 6%

Itálie 5%

Švýcarsko 5% Polsko 5% V. Británie 5%


Graf 9.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 – SKP 24

24,1 mld. Kč, dovoz do ČR 50,8 mld. Kč, záporné saldo 26,7 mld. Kč); vysoké záporné saldo máme také s Beneluxem (– 13,8 mld. Kč) a se Švýcarskem (– 6,6 mld. Kč); kladné saldo jsme v loňském roce vykázali se Slovenskem, což je náš druhý největší obchodní partner (vývoz 13,6 mld. Kč, dovoz 10 mld. Kč, obrat 23,6 mld. Kč, kladné saldo 3,6 mld. Kč), s Polskem (+ 2,5 mld. Kč) a s Ma arskem; s většinou dalších států unie je naše obchodní saldo záporné (s EU–15 minus 72,1 mld. Kč, s EU–25 minus 66,8 mld. Kč); 9.6.3. Tuzemská spotřeba 9.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků

Vývoj tuzemské spotřeby (b.c.) výrobků SKP 24 je patrný z tabulky 9.11. Tabulka potvrzuje, že po stagnaci v letech 2000–2001 a pětiprocentním snížení v roce 2002 způsobeném propadem naší ekonomiky (povodně), se v dalších letech tento ukazatel začal dynamicky zvyšovat. Důvodem byla vysoká poptávka po výrobcích spojená s hospodářským růstem ČR. Nejvýrazněji vzrostla meziročně tuzemská spotřeba výrobků v největším oboru 24.1 (+ 21,9 %), dále v oboru 24.7 (+ 27,2 %) a v oboru 24.3 (+ 11 %).

177

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 24 v letech 2000 – 2004

(mil. Kč) b. c. SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7 SKP 24

2000

2001

2002

2003

2004

99 753,1 5 634,1 12 426,7 36 742,8 14 314,0 18 782,8 6 896,2

94 623,9 5 334,8 13 116,4 40 140,0 17 385,2 18 835,7 6 522,1

90 717,7 5 036,2 13 596,4 39 786,2 12 925,1 18 607,5 5 701,7

91 428,8 5 760,7 13 061,6 47 497,6 28 618,5 19 667,1 6 111,9

111 446,8 6 262,4 14 492,4 52 521,6 25 738,7 21 535,3 7 772,2

194 549,7

195 958,1

186 370,7

212 146,2

239 769,5

x 100,0

100,7 100,7

95,1 95,8

113,8 109,0

113,0 123,2

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn. změna metodiky výpočtu

9.7. Investice Hrubé hmotné investice do odvětví DG v uplynulém roce výrazně poklesly (ve s.c. o více než 20 %, z toho strojní téměř o 29 %), protože velké modernizační a rozvojové akce v petrochemii, výrobě plastů a anorganických polotovarů byly dokončeny v předchozích letech. Z významnějších akcí loňského roku lze uvést zahájení nové výroby nízkomolekulární pryskyřice (EPISPOL) v Ústí nad Labem, spuštění nové výrobny biopreparátů v Kouřimi, nového provozu na výrobu fotopapírů v Hradci Králové a dalších investic do farmacie, kosmetiky apod. V letech 2003–2004 bylo schváleno několik investičních pobídek, týkajících se výroby léčiv, biotechnologických produktů a technických plynů. Také v předchozích letech se tyto pobídky zpravidla týkaly modernizace a zavedení nové výroby (např. průmyslová hnojiva, velkotonážní plasty). Z programů na podporu malých a středních podniků bylo v roce 2004 z programu „ZÁRUKA“ odvětví poskytnuto celkem 7 podpor (šlo vesměs o záruky cenově zvýhodněné) v celkovém objemu 14,3 mil. Kč. Dále bylo uděleno 6 zvýhodněných úvěrů z programu „KREDIT“ v objemu 5,6 mil. Kč a 19 firmám v rámci programu „TRH“ poskytnuty příspěvky v celkové částce 2,3 mil. Kč. Do programu „MARKETING“ se zapojilo 14 společností. V souladu s programem podpory rozvoje technologických a inovačních center bylo v a.s. PRECHEZA nedávno založeno České technologické centrum pro anorganické pigmenty (ČTS AP), jehož úkolem je mimo jiné připravit nové rozvojové záměry s vyšší výnosností vlastního kapitálu firmy (byla schválena pobídka). 9.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic (PZI) v odvětví DG v letech 2000 až 2003 ilustruje tabulka 9.12 a graf 9.7. Tabulka 9.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 24

(v mil. CZK) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí Pramen: ČNB

178

k 31.12.2000

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

25 519,8 625,4

22 809,6 883,3

29 961,6 3 534,2

28 228,7 2 635,9

Výroba chemických výrobků 600

160 %

%

140 400

120 200

100 80

0

2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 24

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 24

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 9.7 Tuzemské a zahraniční investice

Jak je patrné, příliv PZI do odvětví v roce 2003 meziročně mírně poklesl oproti stejnému období roku 2002. Z akcí loňského roku lze vzpomenout například zahájení provozu u farmaceutické firmy Lonza Biotec v Kouřimi (byla poskytnuta investiční pobídka). V zahraničí jsou však zatím investice našich chemických firem nízké a zpravidla směřují do zahraničních filiálek.

9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Trh s chemickými produkty v České republice možno v mezinárodním měřítku považovat za relativně malý, a to jak z hlediska tržeb (obratu), tak z hlediska vytvořené přidané hodnoty. Podle statistických údajů CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu) činil podíl ČR na obratu EU – 15 v roce 2003 pouze 0,6 % a loňským květnovým vstupem deseti nových členských zemí v roce 2004 se toto procento ještě snížilo. Kilogramové ceny v odvětví DG byly v loňském roce při dovozu v průměru o 35 % vyšší, nežli při našem exportu. Podíly chemického a farmaceutického průmyslu na celkových tržbách (obratu) zpracovatelského průmyslu jsou v průmyslově vyspělých zemích EU vyšší o dva až čtyři procentní body a někde přesahují hranici 10 % (Belgie). V EU vytváří chemický průmysl ze všech odvětví největší objem přidané hodnoty na zaměstnance (cca 93 tis. EUR), zatímco v ČR je tato hodnota pouze cca 30 tis. EUR, tedy ani ne třetinová. Je to dáno naší výrobkovou strukturou, v níž převažují velkotonážní chemikálie (plasty, hnojiva, některé anorganické a organické produkty) a polotovary, avšak podíl chemických specialit, kvalifikovaná chemie apod., tedy produktů s vyšším podílem přidané hodnoty, je zatím nízký. To je také jeden z hlavních důvodů nízkých kilogramových cen při exportu. Podobně lze hovořit i o investiční aktivitě v chemickém průmyslu. Zatímco v některých zemích EU běžně investují 4 % z ročního obratu, u nás se tento podíl pohybuje v průměru kolem 1 %. Příznivě vychází naše porovnání se zeměmi CEFTA, což ukazuje tabulka 9.13. Tabulka 9.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000 – 2003 výrobků SKP 24 (tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

3 956 446 x

4 716 139 119,2

4 737 641 100,5

4 938 212 104,2

z toho z ČR meziroční index

866 759 x

1 003 532 115,8

939 268 93,6

1 077 843 114,8

Pramen: EUROSTAT

Z této tabulky vyplývá, že náš podíl na celkovém exportu zemí CEFTA do EU vzrostl v roce 2003 oproti předchozímu roku o dva procentní body – na 21,8 %. Export z ČR do EU přitom rostl v roce 2003 179


velmi dynamicky (+ 14,8 %). Tento trend pokračoval i v roce 2004, kdy jsme do EU 15 vyvezli chemikálie za 48,5 mld. Kč, avšak z EU dovezli za 120,6 mld. Kč, takže záporné saldo činilo 72,1 mld. Kč. Inovační schopnost odvětví oslabuje nedostatečná vědecko–výzkumná základna. Některé specializované ústavy byly v 90. letech zrušeny, nové se nebudují. Určitým stimulem pro zlepšení tohoto nepříznivého stavu by se měl stát „Program pro rozvoj technologických center“ a „Program na podporu inovačních center“ (Program OPPP – INVESTICE). První „vlaštovkou“ se stalo již zmiňované založení technologického centra v a.s. PRECHEZA, Přerov.

9.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Česká chemická legislativa nedoznala v průběhu roku 2005 zásadních změn. Připravuje se novelizace zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, a prováděcích předpisů k němu, zejména proto, aby znění legislativy bylo přizpůsobeno novému postavení jednotlivých subjektů, na něž se vztahují povinnosti ze zákona, v rozšířené Evropské unii. Evropská společenství dále pokračují ve vydávání směrnic, kterými přizpůsobují technickému pokroku směrnice vydané dříve, a česká legislativa je průběžně implementuje (kupř. směrnici 2004/73/EHS – ke klasifikaci, balení a označování nebezpečných chemických látek), nebo přímo přejímá (kupř. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 o detergentech, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/ 2004 o perzistentních organických polutantech a o změně směrnice 79/117/EHS). Tento proces bude pokračovat i nadále a také podnikatelská sféra bude zainteresovaná na sledování nových předpisů vydávaných ES, které jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal), dostupném na internetových stránkách. V orgánech EU dále pokračuje projednávání nové chemické legislativy týkající se registrace, hodnocení, schvalování a restrikcí chemických látek (tzv. REACH). Byla zpracována celá řada dopadových studií, které posuzovaly a hodnotily předpokládaný vliv REACH na chemický průmysl i návazná odvětví zpracovatelského průmyslu na národní i unijní úrovni. Všechna dosavadní zjištění se shodují v tom, že největší dopady lze očekávat u výrobců látek v malých tonážích, což jsou většinou malé a střední podniky, u nichž byly vyčísleny nejvyšší přímé náklady vztažené na jednu tunu vyrobené látky. Také u návazných zpracovatelů velikosti malých a středních podniků se předpokládají značné problémy. Pro usnadnění nastartování nové chemické legislativy zadala Evropská komise zpracování tzv. prováděcích dokumentů, které umožní všem povinným subjektům porozumět nové legislativě a uvádět návody a postupy pro jednotlivé skupiny subjektů (výrobce, dovozce, distributory, průmyslové uživatele, atp.). Nová chemická legislativa má nabýt účinnosti v roce 2006. Připravuje se návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií), kterým se nahrazuje zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je transpozice nového právního předpisu Evropských společenství v oblasti prevence závažných havárií, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti 1. 1. 2003. Předložené žádosti byly posuzovány podle zákona o integrované prevenci, včetně vyjádření odborně způsobilé osoby. Chemické podniky (kategorie 4) předložily do 31. 3. 2005 celkem 62 žádostí, 44 podnikům bylo povolení uděleno (tj. 71 %), ostatní jsou v řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistilo zpracování překladů existujících finálních BREF dokumentů, resp. pracovních verzí těchto dokumentů, do českého jazyka, které jsou spolu s dalšími aktuálními a podpůrnými informacemi přístupné na adrese www.ippc.cz. K zákonu o integrované prevenci byla v průběhu roku 2004 vydána vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišování. V současné době se připravuje novela zákona. V samém závěru roku 2004 byla v návaznosti na Kjótský protokol rovněž také česká legislativní úprava týkající se emisí skleníkových plynů – zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, a prováděcí vyhláška č. 696/2004 Sb., kterou se stanoví postup zjišování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů. 180


Návazně na přijetí zákona byl vydán návrh Národního alokačního plánu ČR 2005–2007. Tento předpis v konečném důsledku stanoví seznam zařízení, na která se vztahuje tento zákon, s uvedeným množstvím povolenek, které se jednotlivým provozovatelům zařízení navrhuje přidělit. V dubnu vyšla vyhláška č. 150/2005 Sb., kterou se stanoví formulář žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů. Další obchodovací období s povolenkami má být pětileté. Z toho plyne, že s tímto faktorem musí společnosti počítat ve svých dlouhodobých strategiích rozvoje a nové investice orientovat tak, aby nedošlo k překročení povolených množství emisí. Prognózování perspektiv dalšího vývoje chemického průmyslu v Evropě je úkol velmi obtížný. Závisí totiž na celé řadě faktorů, například na pohybech cen ropy a ropných produktů, na vývoji vnitřního a světového trhu s chemikáliemi, na rozvoji tohoto odvětví v Asii, která je hlavním konkurentem Evropy a USA na mezinárodních trzích, ale také na legislativě a regulačních předpisech (unijní jsou, jak známo, přísnější než jinde ve světě). Existuje řada prognostických studií, které hodnotí výsledky evropského chemického průmyslu od optimistických až k pesimistickým scénářům. Přitom zdůrazňují, že porostou nejen ceny surovin a energie, ale i mzdové náklady a další nákladové položky (hlavně v souvislosti s připravovanou novou chemickou legislativou REACH). Konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu může negativně ovlivnit i pokles poptávky po chemických produktech v Evropě při současném prudkém růstu výrobních kapacit a také poptávky v Asii, především v Číně, která se výhledově stane rovnocenným hráčem chemickým velmocem, tj. USA, EU a Japonska. Současně s tím vysoký stupeň regulace může snížit přitažlivost investovat v Evropě a nutit naopak i evropské firmy alokovat své investice právě do Asie a do dalších teritorií. Všechny výše uvedené problémy se s velkou pravděpodobností mohou projevit v nejbližších letech také v českém chemickém průmyslu. V této souvislosti je důležitou událostí odkup majoritního podílu (62,99 % akcií) petrochemického holdingu UNIPETROL, a.s. polskou společností PKN Orlen, S.A., schválený koncem května Evropskou komisí. Integrace skupin UNIPETROL, a.s. a PKN Orlen. S.A., představuje významný krok k regionální konsolidaci obou firem ve střední Evropě. Nové seskupení se stane klíčovým hráčem v oblasti petrochemického průmyslu nejen ve středoevropském, ale i globálním měřítku. Mělo by přitom maximálně využít výhod, spojených se synergiemi v oblasti výrobních procesů, finančních toků, pracovních sil a logistiky. V současné době nový vlastník připravuje restrukturalizaci aktiv a je pravděpodobné, že prodá ta, která nesouvisejí s „core byznysem“ polské firmy, jímž je zpracování ropy, prodej pohonných hmot a výroba petrochemických produktů. Tyto kroky budou mít pro další vývoj českého chemického průmyslu velký význam, nebo tržby holdingu UNIPETROL tvořily v roce 2004 téměř 60 % z celkových tržeb chemického průmyslu v ČR.

181

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG

Recommend Documents