Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence

Program Evropské Unie Transition Facility (Přechodový nástroj) pro Českou republiku

Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence CZ2005/017/518.05.03.02.0002 VZ60008837

Typologie zdravotních služeb

Datum vydání: 30.10.2008

Tato zakázka je financována Evropskou komisí

Zakázka je realizována STAPRO s. r. o., Pardubice, ČR

Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence

Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Číslo smlouvy / Evidenční číslo

CZ2005/017/518.05.03.02.0002/ VZ60008837

Název zakázky

Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, Technická asistence Stapro s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 09 Pardubice Česká republika

Dodavatel

Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví, Odbor zdravotní péče Adresa: Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2

Konečný příjemce Vedoucí zakázky

Ing. Jan Jeník

na straně dodavatele Vedoucí zakázky

MUDr. Pavel Frňka

na straně konečného příjemce Zástupce zadavatele

Ing. Klára Mendová

Vedoucí úředník programu (SPO)

Mgr. Michael Kuna

Historie dokumentu Verze

Datum

Změny

<1.0>

14.1.2008

Úvodní verze k připomínkování

<1.1>

16.1.2008

Zapracování připomínek zadavatele

<1.2>

24.2.2008

Doplněna terminologie a návrh definic typů služeb

<1.3>

11.5.2008

Celková změna struktury dokumentu, doplnění zahraniční rešerše, návrh typologie v souladu s SHA.

<1.4>

4.6.2008

Doplnění navržených typů služeb, zapracování připomínek projektového týmu.

Konečný dokument

STAPRO s.r.o., 2008

Strana 2 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

<1.5>

16.6.2008

Doplnění popisu diagnostické funkce zdravotní péče a vztahu k navržené typologii služeb. Předáno k akceptaci.

<1.6>

30.10.2008

Drobné korektury textu. Finální verze dokumentu

Konečný dokument


Strana 3 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Obsah 1.

Úvod

9

1.1

Zdravotnická reforma jako základní kontext nároků na typologii služeb

9

1.2

Cíle této části projektu

10

1.3

Definice a zkratky

11

I – Analytická část

12

2.

Analýza nároků na typologii zdravotních služeb

13

2.1

Východiska návrhu – stávající legislativní úprava

13

2.2

Východiska návrhu – klasifikace NZIS a VZP

14

2.3

Východiska návrhu - Katalog služeb

14

2.4

Požadavky na typologii zdravotních služeb

15

3.

2.4.1 Teorie klasifikace

15

2.4.2 Aplikace teoretických principů na Typologii služeb

16

2.4.3 Hlavní a další cíle kategorizace

17

2.4.4 Nároky na typologii – souhrn požadavků

18

Výběrová rešerše používaných typologií zdravotních služeb

20

3.1

Shrnutí

20

3.2

Terminologie

20

3.2.1 Terminologický koncept NHS 3.3

3.4

21

Národní zdravotní účty OECD

27

3.3.1 Klasifikace funkcí zdravotní péče ICHA-HC

28

3.3.2 Personal Healthcare services and goods (Zboží a služby individuální zdravotní péče)

29

3.3.3 Collective healthcare services (Kolektivní zdravotní služby)

30

3.3.4 Formy produkce

30

NHS Skotsko

34

3.4.1 Spell/care package (Balíček zdravotní péče)

34

3.4.2 Epizoda zdravotní péče

35

3.4.3 Epizoda hospitalizační péče (Inpatient episode)

36

3.4.4 Epizoda jednodenní péče (Day case episode)

36

Konečný dokument


Strana 4 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.5

3.6

3.4.5 Epizoda ambulantní péče

38

3.4.6 Epizoda denní a hemodialytické péče

38

3.4.7 Epizoda přidružené zdravotní péče (AHP episode)

39

3.4.8 Specializace (odborností) epizody

39

3.4.9 Typy pacientů

40

Austrálie

42

3.5.1 Case

47

3.5.2 Contact Episode

47

3.5.3 Care type (in-patient care type)

48

3.5.4 Care type (Other care type)

56

Porovnání konceptu funkce péče (OECD) a kategorie nemocniční péče (Austrálie)

57

II – Návrhová část

60

4.

Terminologický koncept

61

4.1

Metodologie UML

61

4.2

Návrh terminologického konceptu

62

4.3

4.4

4.2.1 Aktivita

63

4.2.2 Zdravotní péče

64

4.2.3 Odborná zdravotní činnost

65

4.2.4 Zdravotní služba

65

4.2.5 Skupina aktivit

66

4.2.6 Epizoda zdravotní péče

66

4.2.7 Léčebný plán (LP)

67

4.2.8 Případ

68

4.2.9 Případ, případ hospitalizační péče, DRG případ

70

4.2.10 Procedura (zdravotní výkon)

71

4.2.11 Kontakt

71

Procesní a strukturální hlediska případu

71

4.3.1 Procesní definice epizody

71

4.3.2 Strukturální definice epizody

71

Ošetřující zdravotnický pracovník – vymezení pojmu

Konečný dokument


72 Strana 5 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4.5

4.6

Odpovědnost lékaře, její typy

72

4.5.1 Předmět odpovědnosti ošetřujícího lékaře

72

4.5.2 Odpovědnost ošetřujícího lékaře z hlediska právního

72

4.5.3 Odpovědnost ošetřujícího lékaře z obecného hlediska

73

4.5.4 Jak identifikovat ošetřujícího lékaře v lůžkové péči?

73

Terminologický koncept a „hospitalizace“

74

5.

Základní datový model

75

6.

Stanovení množiny rozlišovacích kategorií zdravotních služeb

76

6.1

Úvod

76

6.2

Atributy výkonů (procedur) a atributy služeb

76 76

6.2.2 Atributy služeb

76

6.3

Analýza kandidátů klasifikujících dimenzí

78

6.4

Forma poskytování zdravotní péče

81

6.4.1 Rozlišení zdravotní péče dle formy

83

6.4.2 Kolektivní forma

83

6.4.3 Ambulantní forma

83

6.4.4 Jednodenní forma

84

6.4.5 Hospitalizační forma péče

84

6.4.6 Domácí forma

84

6.4.7 Nerozlišená forma péče

84

6.4.8 Typy epizody individuální zdravotní péče

84

6.5

Odbornost poskytovatele zdravotní služby

85

6.6

Kategorie péče (Major output category - MOC), Funkce péče

85

6.7 7.

6.2.1 Atributy procedur

6.6.1 Služby individuální zdravotní péče

87

6.6.2 Služby kolektivní zdravotní péče

89

Návrh množiny rozlišovacích kritérií

90

Návrh typů zdravotních služeb

91

7.1

Služby veřejného zdraví

97

1.1. Epidemiologické služby

97

Konečný dokument


Strana 6 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

7.2

7.3

7.4

7.5

7.6

1.2. Hygienické služby

97

1.3. Služby pracovní zdravotní péče

98

1.9. Ostatní služby veřejného zdraví

98

Služby ambulantní péče

98

2.1. Služby primární péče

98

2.2. Služby specializované ambulantní péče

98

2.3. Služby ambulantní léčebně rehabilitační péče

99

2.4. Služby stomatologické péče

99

2.6. Zdravotnická záchranná služba

99

2.7. Dopravní zdravotní služba

99

2.8. Příprava, výdej a prodej léků a léčebných prostředků

99

2.9. Posudkové zdravotní služby

100

2.10. Ostatní služby ambulantní péče

100

Služby jednodenní péče

100

3.1. Jednodenní léčebná péče

100

3.2. Ostatní služby jednodenní péče

101

Služby hospitalizační péče

101

4.1. Porodnictví (porodní péče)

101

4.2. Péče o novorozence

101

4.3. Akutní lůžková péče

102

4.4. Psychiatrická péče

102

4.5. Léčebně rehabilitační péče

102

4.6. Dlouhodobá ošetřovatelská péče

103

4.7. Paliativní péče

103

4.9. Ostatní hospitalizační péče

103

Služby domácí péče

103

5.1. Návštěvní služba

103

5.2. Domácí ošetřovatelská a léčebně rehabilitační péče

104

5.3. Domácí paliativní péče

104

5.3. Ostatní služby domácí péče

104

Ostatní zdravotní služby

Konečný dokument

104 STAPRO s.r.o., 2008

Strana 7 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6.1. Konzultační zdravotní služby

Konečný dokument


104

Strana 8 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Typologie zdravotních služeb „Je dobře, že jdu tak pomalu, protože nejspíše jdu špatným směrem“ David Livingstone

1. Úvod Zpracování „Typologie zdravotních služeb“ je jednou částí z projektu „Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence“. Tento projekt, společně s paralelně probíhajícím projektem „Zlepšení systému řízení zdravotní péče, technická asistence pro Ministerstvo zdravotnictví ČR“, má za cíl reformu informační infrastruktury zdravotnictví. Typologie zdravotních služeb (která se zabývá vlastnostmi zdravotních služeb a jejich využitím pro základní rozlišení typů služeb) je velmi nesamostatnou disciplínou, kterou je nutné plně zapojit do služeb a do kontextu zdravotnické reformy a z tohoto důvodu je vhodné zde ve stručnosti: •

načrtnout hlavní rysy reformy ve vztahu ke službám,

•

popsat některé principy řešené v jiných částech projektu, a to zejména nároky na katalog služeb a služby jakožto položky tohoto katalogu.

1.1 Zdravotnická reforma jako základní kontext nároků na typologii služeb

Zdravotnická reforma má tři hlavní součásti, jimiž jsou •

Reforma institucí

•

Reforma financování

•

Reforma informační infrastruktury; do informační infrastruktury patří mimo jiné konceptuální a logické modely, klasifikační nástroje a datové sady.

Reforma ve svém celku klade důraz na vyšší míru (možností) volby, autonomie a zodpovědnosti všech aktérů systému včetně klientů (konzumentů zdravotní péče). Tyto cíle vedou k nárokům na formální popis péče tak, aby co nejvíce odpovídal vnímání konzumenta. Konzument: •

vnímá zdravotní péči jako službu (veškerá péče je poskytována prostřednictvím služeb)

•

potřebuje diferencovat jednotlivé položky služeb

•

potřebuje chápat jejich hodnotu

Konzument a ostatní aktéři na poli zdravotnictví potřebují ke splnění svých cílů efektivně komunikovat a k tomu musí mít řadu nástrojů. Jedním z nich je systém vhodně zvolených „objektů“ – služeb a jejich sestav a k nim patřících vlastností (atributů).

Konečný dokument


Strana 9 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

1.2 Cíle této části projektu

Aby byly služby možným předmětem jednání, kontrahování, vykazování apod. je nutné: •

vytvořit základní rozčlenění služeb

•

přiřadit službám vhodně zvolené atributy; díky nim budou nejen lépe patrné vlastnosti dané služby, ale bude také možné jednat o třídách služeb na základě jejich multidimenzionálního vymezení

•

definovat vyšší celky péče, než jsou jednotlivé služby (epizody, případy, event. další)

•

přiřadit vhodné atributy také k těmto agregátům

Samostatnou úlohou je definování atributu „Hlavní cíl péče“ (zkráceně Hlavní cíl, původní výraz je „Major Output Category“) a jeho vazeb a uplatnění.

Konečný dokument


Strana 10 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

1.3 Definice a zkratky

ČSÚ

Český statistický úřad

DRG

Diagnosis related groups

HMO

Health Management Organization

ICHA

International Classification for Health Accounts

JCAHO

Joint Commission on Accreditation of Healthcare Organizations

MOC

Major Output Category (Hlavní účel péče)

NHS

National Healthcare System (England, Scotland, Wales, Northern Ireland)

NZIS

Národní zdravotnický informační systém

OECD

Organization for Economical Collaboration and Development

SHA

System of Health Accounts

UML

Unified Modeling Language

ÚZIS

Ústav zdravotnické informatiky a statistiky

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

WHO

World Health Organization

Konečný dokument


Strana 11 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

I – Analytická část

Konečný dokument


Strana 12 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

2. Analýza nároků na typologii zdravotních služeb 2.1 Východiska návrhu – stávající legislativní úprava

V České republice jsou jednotlivé druhy zdravotních služeb a formy jejich poskytování rámcově upraveny dosud platným a mnohokrát novelizovaným zákonem č 20/1966 Sb. v aktuálním znění. Podmínky poskytování zdravotních služeb jsou pak upraveny řadou navazujících legislativních norem. Mezi nimi zejména: •

zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,

•

zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon),

•

zákonem č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantační zákon),

•

Vyhláškou č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi

•

Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky

•

Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů

•

Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů

Lze konstatovat, že „problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů různé právní síly, které jsou vzájemně obsahově nedostatečně provázané, po odborné stránce překonané a neodpovídající požadavkům zdravotnických dokumentů evropské úrovně“ 1. Z hlediska zdravotních služeb lze konstatovat, že v současné době neexistuje v legislativě České republiky žádný závazný právní předpis, který by souhrnně vymezoval typologii zdravotních služeb (či alespoň jejich ucelený taxativní výčet) a který by tyto služby exaktně specifikoval. „Dnešní právní předpisy neobsahují přesnou definici zdravotní péče, a proto orgány veřejné správy na úseku zdravotnictví neustále řeší otázky, zda činnost některého subjektu je či není zdravotní péčí, tedy zda daný subjekt má mít oprávnění k poskytování zdravotní péče.“1 Tento stav samozřejmě komplikuje situaci v mnoha oblastech (statistika, benchmarking apod.), především pak v oblasti výkonu veřejné správy v oblasti zdravotnictví a při nákupu zdravotních služeb (služby nejsou exaktně specifikovány, místo komplexních služeb pro zajištění potřeb pojistného kmene jsou proto nakupovány jednotlivé výkony resp. množiny výkonů, prakticky (při nemožnosti srovnání) pak není možné dostatečně určit efektivitu takových nákupů).

1

Návrh věcného záměru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Konečný dokument


Strana 13 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Nedostatky stávající legislativní úpravy poskytování zdravotních služeb by měl odstranit nový zastřešující zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který je nyní přípraven ve formě věcného záměru. 2.2 Východiska návrhu – klasifikace NZIS a VZP

Jak NZIS, tak VZP používají pro klasifikaci typů zdravotnických zařízení, odbornosti poskytovatelů či okolností poskytování zdravotní péče řadu číselníků. Mezi hlavní nedostatky těchto číselníků však patří především: •

Částečná nekonzistence číselníků VZP a NZIS

•

Metodiky nejsou v jednotlivých částech přesně definované

•

Chybí jednotná terminologie

•

Neexistuje datový model

•

Chybí jasně definovaný „hlavní“ způsob rozlišení typů služeb

2.3 Východiska návrhu - Katalog služeb

Před úvahou o tom, jak by měla typologie vypadat, bude vhodné popsat některé nové prvky zaváděné v rámci tohoto projektu. Takovým prvkem je nový katalog služeb. Bez tohoto popisu by rozbor a popis nároků na typologii byl neúplný. V dosavadním systému byla popisována péče pomocí položek seznamu výkonů, případně pomocí DRG. Zejména z hlediska konzumenta je však popis pomocí výkonů málo vyhovující, protože výkony samy o sobě obvykle nemívají vyhodnotitelný výsledek, a tudíž samy o sobě nepředstavují pro konzumenta hodnotu. Navíc je jich velké množství a konzument má omezenou možnost orientovat se v malých rozdílech, které jednotlivé výkony odlišují. Systém DRG představuje ve většině svých položek opak, neboť sdružuje stavy, které jsou často poměrně nesourodé. To není na závadu při velkoobjemových kontraktech mezi poskytovatelem a plátcem, ale tato granularita nevyhovuje v komunikaci konzumenta s poskytovatelem či plátcem. Katalog (seznam) služeb a jeho položky je tedy nutné v rámci tohoto projektu definovat nově (viz výstupní dokument projektu 5 ‐ Analýza nároků na Seznamy zdravotních služeb).

Katalog služeb má tyto hlavní charakteristiky: • položky katalogu jsou založené na agregacích seznamů procedur, nebo diagnóz • míra agregací je volena tak, aby položky byly pacientům pokud možno srozumitelné (jednotlivé služby jsou dobře odlišitelné jedna od druhé)

Konečný dokument


Strana 14 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Služba (položka Seznamu zdravotních služeb) je nejmenší jednotkou produkce: • ke které lze přiřadit výsledek (outcome), • která má hodnotu (benefit) pro spotřebitele (tuto hodnotu lze posoudit, vyhodnotit), • a tedy, které lze přiřadit cenu a lze ji za tuto cenu prodávat či nakupovat.

Funkce takto koncipovaného Katalogu služeb jsou následující: 1. Standardizační úloha - Katalog zdravotních služeb je třeba chápat jako seznam služeb, které jsou sjednocením a standardizací nabídek služeb všech poskytovatelů zdravotních služeb na trhu. 2. Specifikace (standardizace) oprávnění k poskytování zdravotních služeb 3. Specifikace (standardizace) nároku na čerpání služeb 4. Specifikace nabídky poskytovatele 5. Pomůcka pro výběr/nakupování služeb (především) pacientem 6. Základní struktura k vytvoření ceníku 2.4 Požadavky na typologii zdravotních služeb 2.4.1 Teorie klasifikace

Z teoretického hlediska bude užitečné upřesnit pojem typologie v názvu zadání tohoto úkolu. Typologie je pojem související s klasifikací. Typologii lze definovat jako množinu hodnot, které lze přiřadit objektům na základě klasifikace jejich charakteristik (na základě kategorizace). Množina typů tvořících typologii bývá zpravidla konečná (je neprázdná a přitom je znám počet klasifikačních tříd). Klasifikace nebývá však uzavřená (lze přidávat další hodnoty) a může být organizována hierarchicky. Výše uvedený popis typologie obsahuje ještě dva související pojmy, klasifikace a charakteristika. Klasifikaci (kategorizaci) lze popsat jako proces, který umožňuje rozpoznávání, rozlišování a porozumění objektům a idejím (Wikipedia2). Ačkoliv je možné využít řadu různých klasifikačních technik, všechny v zásadě vycházejí ze tří základních principů: 1. Klasická kategorizace – třídy představují diskrétní entity, jejichž členové sdílejí společné charakteristiky. Kategorizace se provádí na základě klasifikace charakteristik dle klasifikačních pravidel. V klasickém kategorizačním schématu přísluší každá entita do právě jedné kategorie (třídy). 2. Konceptuální shlukování – vychází z principů representace znalostí, pro jednotlivé třídy je nejdříve vytvořen konceptuální popis – klasifikace je prováděna porovnáním klasifikované

2

Categorization is the process in which ideas and objects are recognized, differentiated and understood.

Konečný dokument


Strana 15 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

entity s konceptuálním popisem třídy (na bázi vhodné metriky). Od klasické kategorizace se tento přístup odlišuje především vytvořením konceptuálního popisu každé kategorie, vytvořením obrazového prostoru entity (který representuje příznaky či strukturální parametry entity) a klasifikací do tříd na základě vzájemné podobnosti. Konceptuální shlukování je v blízkém vztahu k teorii fuzzy množin, v nichž mohou entity příslušet k jedné či více třídám. 3. Prototyp - kategorizaci lze také chápat jako proces klasifikace na základě prototypů. Kategorizace dle prototypu je považována za základní techniku vývoje lidských znalostí o okolním světě založenou na poznávání světa a vytváření mentálních vzorů. Prototyp lze definovat jako charakteristický reprezentant třídy. Klasifikace probíhá na základě míry podobnosti (či nepodobnosti) entity se zvoleným prototypem. Klíčovou podmínkou pro všechny uvedené klasifikační přístupy je schopnost rozpoznání takových charakteristik entity, které jsou podstatné pro daný účel klasifikace. Pro vytvoření typologie zdravotních služeb je tedy nutné zvážit cíl, kterého má být na základě typologie dosaženo. Pokud identifikujeme více cílů klasifikace, může úloha dospět k více jak jedné výsledné typologii, resp. ke kombinaci několika typologií. 2.4.2 Aplikace teoretických principů na Typologii služeb

Uveďme si možné přístupy ke klasifikaci zdravotních služeb, které připadají v úvahu při tvorbě typologie: •

Rozlišení podle urgentnosti poskytovaných služeb (urgentní či neurgentní, plánovaná či neplánovaná)

•

Rozlišení podle intenzity zdravotní péče (intenzivní, standardní, ošetřovatelská, rehabilitační)

•

Podle formy poskytování (v ambulanci, v nemocnici, doma, …)

•

Podle typu organizačního zabezpečení zdravotních služeb – (státní, nestátní – samosprávné, církevní či, privátní)

•

Dle odbornosti (všeobecná, specializovaná a jejich podkategorie – jednotlivé specializace)

•

Dle finanční náročnosti (náročná, běžná)

•

Dle způsobu financování (hrazená veřejným zdravotním pojištěním, soukromým pojištěním, se spoluúčastí pacienta či bez ní)

•

Dle délky poskytování (běžná, dlouhodobá)

•

Dle použité technologie či procedury

•

Dle klinického cíle léčby - MOC (zabránit bezprostřednímu ohrožení zdraví či života, zabránit zhoršování zdravotního stavu, omezit utrpení či zlepšit kvalitu života, asistovat při porodu apod.)

•

Dle sociálně-demografických charakteristik pacientů (těhotné, vojáci, děti, dorost, dospělí, sociálně slabí, senioři, rizikové skupiny nebo naopak prioritní skupiny apod.)

Konečný dokument


Strana 16 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

Podle konkrétního typu onemocnění (skupin diagnóz či procedur typicky používaných při léčbě)

•

a další

Intuitivně cítíme, že většina uvedených přístupů může být v určitém kontextu užitečná, zároveň je jasné, že využití všech výše uvedených pohledů zároveň by vedlo k poměrně složitému stavovému prostoru (prostor obsahující všechny kombinace možných hodnot (stavů) všech dimenzí). Některé podprostory takto definovaného stavového prostoru budou navíc prázdné (služby porodní asistence nemohou mít charakter dlouhodobé péče apod.). Aplikace všech dimenzí zároveň by byla málo praktická.

Některé z vlastností služeb jsou více vhodné pro potřeby kategorizace, zatímco jiné spíše specifikují dodatečné vlastnosti či okolnosti poskytování zdravotní služby. Z tohoto pohledu můžeme charakteristiky služby rozdělit na klasifikující (v rámci zvolené typologie) a doplňkové, které popisují služby, ale nepoužívají se k jejich vzájemnému vymezení v rámci klasifikace. Popisem služby můžeme myslet její specifikaci při evidenci (že byla poskytnuta) a vykázání (vyúčtování).

Náš další postup bude nejbližší v teoretickém úvodu popsané klasické kategorizaci, kdy třídy představují diskrétní entity, jejichž členové sdílejí společné charakteristiky, a to právě proto, že disponujeme celou řadou existujících atributů, které nabízejí škály hodnoty, které jsou konvenčně akceptované a víceméně shodně chápané. 2.4.3 Hlavní a další cíle kategorizace

Dostáváme se opět k potřebě zvolit cíle kategorizace; zde musíme vycházet z požadavků zadavatele. Důležitým vodítkem jsou věcný záměr zákona o zdravotních službách a obdobná řešení v zahraničí. Následná analýza nám pomůže specifikovat případné další požadavky. A. Požadavky formulované zadavatelem na vhodnou typologii zdravotních služeb

3

•

typologie by měla rozlišovat druh, formu a rozsah zdravotní služby. Ty budou sloužit pro rozlišení zdravotnických zařízení: „Zdravotnická zařízení se podle druhu a formy, případně rozsahu poskytované zdravotní služby, člení na typy, které stanoví prováděcí právní předpis.“3

•

typologie jako základ pro formulaci oprávnění k poskytování zdravotní péče

•

základ pro formulaci nároku na čerpání péče

Návrh věcného záměru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Konečný dokument


Strana 17 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

základ pro formulaci kontraktu a pro vykazování péče

•

pro potřeby vedení zdravotnické statistiky

•

pro potřeby analýzy a podpory rozhodování

•

pro potřeby řízení B. Věcný záměr zákona o zdravotních službách

Věcný záměr zákona o zdravotních službách definuje pojem zdravotní služba a klade si za cíl upravit základní podmínky jejich poskytování. Zdravotní služba je definována jako zvláštní případ poskytování zdravotní péče za podmínek stanovených zákonem. Věcný záměr zákona také obsahuje rozdělení zdravotních služeb do druhů a forem a touto dělbou deklaruje odstranění nahodilého

pojmenovávání jednotlivých druhů zdravotní péče obsažené dnes v různých právních předpisech. Pro návrh typologie zdravotních služeb tedy vyplývá následující požadavek: •

Navrhovaná typologie zdravotních služeb musí být kompatibilní se základními principy typů zdravotních služeb uvedenými ve věcném návrhu zákona C. Rozbor k dalším (doplňkovým) požadavkům

•

jednotlivé dimenze typologie by měly být pokud možno úplné (musí zahrnovat všechny stavy, které se v reálném světě vyskytují) a jednoznačné (jednotlivé stavy lze jednoznačně přiřadit), tak aby byla kategorizace jednoznačná a prakticky proveditelná; granularita dimenzí by měla být úměrná naší schopnosti informace prakticky využít

•

typologie by měla být univerzální (pro všechny typy zdravotních služeb) a dobře udržovatelná (aby umožnila doplňování a realizaci dalších změn bez nutnosti zasahovat do definice hlavních dimenzí)

•

z výše uvedeného vyplývá požadavek, aby hlavní (klasifikující) dimenze byly pokud možno nezávislé

Typologii zdravotních služeb budeme chápat jako soubor zvolených charakteristik služeb (dimenzí), a pravidel pro jejich aplikaci.

•

typologie by měla respektovat vhodné historické dimenze, které byly dosud využívány pro potřeby NZIS, nebo umožňovat jejich pokud možno jednoznačné mapování.

•

výsledná typologie by měla buď přímo respektovat požadavky mezinárodní zdravotnické statistiky (OECD, Eurostat, WHO) či umožňovat jednoznačné mapování do kategorií těchto statistik

2.4.4 Nároky na typologii – souhrn požadavků

Z výše uvedených požadavků je patrné, že typologie zdravotních služeb je v rámci zadání chápána poměrně široce, že se jednotlivé požadavky mohou vzájemně vylučovat (typologie zdravotních Konečný dokument


Strana 18 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

služeb by měla být natolik jednoduchá, aby ji mohl použít pacient při rozlišení nároku na zdravotní služby a zároveň dostatečně podrobná pro kontraktaci či pro podporu rozhodování) a že bude zapotřebí zvolit klíčové klasifikující dimenze a jejich přípustné kombinace. Požadavkům na typologii lze vyhovět zařazením více vhodných dimenzí s různou mírou podrobnosti a jejich logicky a věcně správným provázáním, čili vytvořením vhodných agregačních úrovní.

Konečný dokument


Strana 19 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3. Výběrová rešerše používaných typologií zdravotních služeb 3.1 Shrnutí

V zahraničních zdravotnických systémech řeší členění zdravotnických činností do služeb různým způsobem a zřejmě – soudě jak podle v zahraničí probíhajících, tak podle plánovaných reforem – ne vždy uspokojivě. Při zkoumání zahraničních vzorů a jejich srovnávání bylo nutné vypořádat se s terminologickou nejednotností v této oblasti a přihlížet ke skutečnému obsahu pojmu a nejen k pojmům samotným. Pro rešerši jsme vybrali modely ze zemí, které jsou dnes na špičce vývoje v oblasti klasifikace, zdravotní terminologie a zdravotnické informatiky. Důležitým zdrojem informací se pro nás stal také klasifikační systém navržený v systému zdravotních účtů zemí OECD (SHA). Nezanedbatelným faktorem výběru byla dlouhodobá snaha o standardizaci, mezinárodní uznání a dostupnost informací. Vybranými zeměmi tedy jsou:  OECD (SHA - Systém zdravotních účtů) – vychází z prací Australského výboru pro datovou standardizaci a americké JCAHO (Joint Commission on Acreditation of Healthcare Organisations)  NHS UK a Skotsko  Austrálie Při rešerši jsme dospěli k následujícímu závěru – jednotlivé dimenze typologie, např. forma poskytování, klinický důvod léčby či odbornost nebývají zcela odděleny ani (kromě odbornosti poskytovatele) explicitně definovány. Při rešerši jsme vycházeli z různých zdrojů, obvykle v podobě národních datových slovníků či z publikovaných definic datových zdrojů pro datové sady. Nalezené definice a hodnoty dimenzí, presentované v této kapitole jako výstup rešerše typologií v jednotlivých zemích, jsou výsledkem kombinace dílčích informací z více informačních zdrojů, neboť komplexní typologie nebyla v žádné ze zkoumaných zemí k dispozici, ačkoliv rešerše zahrnuje především země, které jsou na špičce v oblasti zdravotnické informatiky, informačních a klinických standardů. 3.2 Terminologie

Dříve než se budeme zabývat specifikací jednotlivých kategorií zdravotních služeb, bude nezbytné definovat základní terminologický koncept, v jehož rámci budeme uvažovat jednotlivé typy zdravotních služeb. Terminologický koncept by měl umožnit kodifikaci a přesnou definici dosud spíše intuitivně používaných termínů jako případ léčebné péče, epizoda, návštěva, intervence apod. Pokud analyzujeme obdobná zahraniční řešení, viz. výběrová rešerše typologie zdravotních služeb (především NHS Scotland, NHS England Data Dictionary či Austrálie), můžeme konstatovat, že se řada z použitých terminologických konceptů opírá o zodpovědnost konkrétního zdravotnického pracovníka za zdravotní služby poskytované pacientovi v určitém časovém období. Konečný dokument


Strana 20 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.2.1 Terminologický koncept NHS

Jako vhodný příklad terminologického konceptu příklad lze uvést nový model datového slovníku používaný k vykazování zdravotních služeb v anglické NHS. Tento model lze vyjádřit v podobě následujícího UML schématu. Toto schéma je zjednodušením skutečného modelu slovníku NHS, který vyjadřuje také vztahy mezi aktivitami a dalšími objekty – pro ilustraci základních principů je však zjednodušený model vhodnější.

Model shrnuje všechny typy aktivit, jejichž je pacient subjektem a jichž se v různých rolích účastní zdravotníci a jež jsou poskytovány ve zdravotnických zařízeních či na jiných místech.

3.2.1.1 Activity

Aktivita představuje poskytování služeb pacientovi jedním či více zdravotníky. Aktivita může být buď typu Activity Group nebo Care Activity.

3.2.1.2 Activity Group

Skupina aktivit může být typu Critical Care Period, Patient Pathway, Referral to Treatment Period a představuje souvislé období poskytování péče určitému pacientovi jedním či více zdravotníky. Skupina aktivit může obsahovat jednu či více zdravotních aktivit (Care activity). Mezi ACTIVITY GROUPS patří:   

Accident And Emergency Episode Acute Myocardial Infarction Care Spell Breast Cancer Care Spell

Konečný dokument


Strana 21 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

                                    

Cancer Care Spell Care Home Stay (Consultant Care) Care Home Stay (Midwife Care) Care Home Stay (Nursing Care) Care Home Stay (Residential) Care Programme Approach Episode Care Spell Colorectal Cancer Care Spell Community Episode Consultant Episode (Acute Home-Based) Consultant Episode (Hospital Provider) Consultant Out-Patient Episode Dental Episode Drug Misuse Episode Genitourinary Episode Head And Neck Cancer Care Spell Home Dialysis Episode Hospital Provider Spell Hospital Stay Lung Cancer Care Spell Mental Health Care Spell MHC Without Patient Consent Midwife Episode Neonatal Level Of Care Period Nursing Episode Palliative Care Episode Person Smoking Cessation Episode Pregnancy Episode Professional Staff Group Episode Regular Attender Episode Sarcoma Care Spell Skin Cancer Care Spell Supervised Discharge Episode Supervision Register Episode Upper GI Cancer Care Spell Urological Cancer Care Spell Ward Stay

Konečný dokument


Strana 22 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.2.1.2.1 Příklady definic skupin aktivit

Hospital Provider Spell (hospitalizační péče) Jako příklad lze uvést definici pojmu Hospital Provider Spell (hospitalizační péče). Tento pojem je v terminologii NHS definován jako souvislé období, po které pacient využívá lůžko poskytovatele zdravotních služeb a v němž za poskytovanou péči zodpovídá jeden či více konzultantů (v terminologii NHS je konzultant obdobou českého pojmu ošetřující lékař), případně je pacientovi poskytována péče ošetřovatelská (Nursing Episode) či porodní (Midwife Episode). V průběhu hospitalizační péče může pacient projít několika epizodami intenzivní péče (CRITICAL CARE PERIODS). Hospitalizační péče začíná okamžikem kdy lékař, zdravotní sestra či porodní asistentka převezme zodpovědnost za poskytování zdravotní péče jako následek rozhodnutí pacienta přijmout. K tomu může dojít i před formálním ukončením procedury příjmu pacienta a před příjmem pacienta na lůžkové oddělení. Pokud je například pacient přivezen do nemocnice v kritickém stavu a zemře na operačním sále, aniž byl předtím přijat na lůžkové oddělení, je tato situace chápána jako hospitalizační péče. V průběhu hospitalizační péče může být pacient propuštěn na „propustku“. Pokud délka přerušení pobytu pacienta ve zdravotnickém zařízení nepřesáhne 28 dní, není období nemocniční péče ukončeno a nezahajuje se nové období nemocniční péče. Období hospitalizační péče začíná příjmem pacienta poskytovatelem zdravotních služeb, který je zároveň zahájením první epizody léčebné péče (Consultant Episode, Midwife Episode či Nursing Episode). Propuštěním pacienta poskytovatelem zároveň končí poslední epizoda léčebné péče všech uvedených typů poskytovaných daným poskytovatelem služeb.

Care Spell (Případ zdravotní péče) Případ zdravotní péče je definován jako souvislé období zdravotní péče poskytované pacientovi z důvodu nemoci či stavu ohrožujícího zdraví, případně z jiných důvodů, které byly celostátně identifikovány jako důvody vyžadující organizovanou zdravotní péči (program) či zvláštní léčebný režim. Zodpovědnost za celkové řízení a koordinaci péče je v tomto období ve výhradní zodpovědnosti konkrétního poskytovatele zdravotní péče nebo může být nedělitelně sdílena několika poskytovateli zdravotní péče. Zdravotní péče může být poskytována v rámci organizovaného zdravotního programu či léčebného režimu jak zodpovědným poskytovatelem zdravotní péče, tak jinými poskytovateli.

Critical care period Období, po něž je v průběhu hospitalizační péče pacientovi poskytována kritická péče. Pro pacienty neonatologických oddělení tato péče zahrnuje veškerou péči poskytovanou jednotkou Konečný dokument


Strana 23 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

intenzivní neonatologické péče a všechny pacienty (kromě matek), jimž je na neonatologických odděleních poskytována kritická zdravotní péče (dle určené klasifikace). Pro pacienty zařízení pro dospělé a pro pacienty ostatních zařízení, která jsou vybavena pro poskytování kritické péče, platí následující pravidla:  

 



Resuscitace prováděná mimo vyhrazené jednotky kritické péče se nevykazují jako období kritické péče. Nová perioda kritické péče je zahájena přijetím na specializovanou jednotku kritické péče bez ohledu na hodnocení kritického stavu pacienta případně i (ve zvláštních případech) na nestandardních místech (bez standardních lůžek kritické péče) pokud je tato péče klasifikována jako kritická péče vyššího typu. Nová perioda kritické péče je zahájena při každém (i opakovaném) přijetí pacienta na jednotku kritické péče. Změna ošetřujícího lékaře či převoz ke krátkodobému vyšetření mimo jednotku kritické péče neukončuje periodu kritické péče. Perioda kritické péče končí propuštěním či úmrtím pacienta z jednotky kritické péče, nebo pokud intenzita péče poskytované na nestandardních místech poklesne na stupeň 0 či 1. Jednotky kritické péče jsou takové jednotky, které jsou vybaveny k poskytování kritické péče. Místa kritické péče mohou existovat také na nestandardních místech mimo jednotky kritické péče, pokud nejsou k dispozici konvenční lůžka kritické péče, např. lůžková oddělení či operační sály. V těchto případech však musí být intenzita poskytované péče hodnocena stupněm 2 či 3 a její poskytování musí přesáhnout 4 hodiny. Perioda kritické péče nezahrnuje: a. Chirurgickou a anestetickou operativní péči b. pooperační péči na operačním oddělení s výjimkou kritické péče stupně 2 a 3 přesahující 4 hodiny c. Kardiologickou péči d. Zobrazovací procedury e. Endoskopické procedury

3.2.1.3 Care Activity

Zdravotní aktivita je obecným pojmem, jehož specializované instance jsou „care contact“ (zdravotní kontakt) a „clinical intervension“. „Care Activity“ představuje jednorázové poskytnutí zdravotní péče pacientovi jedním či několika zdravotníky.

3.2.1.3.1 Care contact Kontakt s pacientem, jehož cílem je poskytnutí zdravotní péče. Do kategorie CARE CONTACT patří:

Konečný dokument


Strana 24 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

                                       

Accident And Emergency Attendance Acute Home-Based Contact Audiology Attendance Cancer Clinical Status Assessment Care Programme Approach Review Clinic Attendance Consultant Clinic Attendance Family Planning Clinic Attendance Midwife Clinic Attendance Non-Consultant Clinic Attendance Nurse Contact Tracing Activity Day Care Attendance Dental Treatment Contact Domiciliary Consultation Emergency Dental Attendance Face To Face Contact Community Care Face To Face Contact CPA Care Coordinator Face To Face Contact Dental Face To Face Contact Optical Face To Face Contact Social Worker Face To Face Contact Surveillance Family Planning Domiciliary Visit Genitourinary Clinic Attendance GMP Consultation GMP Practice Consultation Home Assessment Visit Home Help Visit Maternity Domiciliary Visit Night Consultation Visit Nurse or Midwife Contact Out-Patient Attendance Consultant Professional Advice And Support Contact Professional Staff Group Contact Registration Health Check Sheltered Work Attendance Sight Test Social Services Statutory Assessment Telephone Contact NHS Direct (Mental Health) Theatre Case Ward Attendance

Konečný dokument


Strana 25 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.2.1.3.2 Clinical intervension Klinická intervence je chirurgická či jiná zdravotní služba, jež byla pacientovi provedena či jejíž provedení je plánováno. CLINICAL INTERVENTIONS:                                   

Anaesthetic Service Anti-Cancer Drug Cycle Anti-Cancer Drug Fraction Anti-Cancer Drug Programme Anti-Cancer Drug Regimen Brachytherapy Treatment Course Contraceptive Service Dental Haemorrhage Service Dental Treatment Drug Dosage And Administration Drug Treatment Emergency Treatment Service Endocrine Therapy Fraction Hip Replacement Surgery Imaging Or Radiodiagnostic Event Immunisation Dose Given Joint Replacement Surgery Knee Replacement Surgery Labour And Delivery Lithotripsy Course Attendance Maternity Medical Service Minor Surgery Procedure Pathology Laboratory Investigation Patient Procedure Post Mortem Radiotherapy Treatment Course Screening Test Teletherapy Treatment Course Test Of Immunity Therapy After Discharge Thrombo Prophylaxis Regime Unsealed Source Treatment Course Vaccination Service Vasectomy Performed

Konečný dokument


Strana 26 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.3 Národní zdravotní účty OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj představila první verzi metodiky národních zdravotních účtů v roce 2000. Česká republika, jako členská země OECD je zavázána poskytovat statistické údaje o činnosti zdravotnického sektoru v souladu s touto metodikou. Statistické zjišťování je v gesci ČSÚ, která jej zajišťuje společně s ÚZIS. Cílem statistiky tzv. zdravotních účtů je možnost porovnání nákladů, resp. výdajů jednotlivých členských států OECD na zdravotnictví. Dále pak je cílem: •

rozlišení základních funkcí zdravotní péče a funkcí přidružených a pro zdůraznění intersektoriálních aspektů zdraví

•

vytvoření sady mezinárodně porovnatelných informací o zdravotnictví ve formě standardních tabulek

•

vytvoření mezinárodně sjednocených hranic mezi jednotlivými typy zdravotní péče a související klasifikace

•

vytvoření rámce pro analyzování finančních toků ve zdravotnictví

•

vytvoření rámce pro dlouhodobý reporting o zdravotních službách

•

monitorování ekonomických aspektů zdravotnických reforem

•

vytvoření rámce pro analyzování ekonomických aspektů zdravotní péče

•

vytvoření rámce ekonomického modelu nabídky a poptávky po zdravotní péči

Výdaje ve zdravotnictví jsou sledovány na tzv. zdravotních účtech (Systém of Healthcare Accounts SHA) ve třech základních osách: •

Zdroje financování (odkud peníze pocházejí)

•

Poskytovatelé zdravotní péče a služeb (tedy kam peníze směřují)

•

Zdravotní služby a zboží (tedy za co jsou ve zdravotním systému prostředky utraceny)

Pro tyto tři osy byl vytvořen mezinárodní klasifikační systém International Classification for Health Accounts (ICHA): •

Zdroje financování zdravotnictví (ICHA-HF)

•

Typy poskytovatelů zdravotních služeb (ICHA-HP)

•

Funkce zdravotnictví (ICHA-HC)

SHA statistika je předávána v podobě 10 standardních tabulek:

Tabulka 1. Current expenditure on health by function of care, provider and source of funding (= total uses of resident units of health care services and goods by function of care, provider and source of funding; at current prices).

Konečný dokument


Strana 27 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Tabulka 2. Current expenditure on health by function of care and provider industry (= total uses of resident units of health care services and goods by function of care and provider industry; at current prices). Tabulka 3. Current expenditure on health by provider industry and source of funding (= total uses of residents of health care services and goods by provider industry and by source of funding; at current prices). Tabulka 4. Current expenditure on health by function of care and source of funding (= total uses of resident units of health care services and goods by function of care and source of funding; at current prices). Tabulka 5. Total expenditure on health including health-related functions. Tabulka 6. Personal expenditure on health by major ICD-categories. Tabulka 7. Personal expenditure on health by age and gender. Tabulka 8. Selected price indices for health care. Tabulka 9. International trade in health care. Tabulka 10. Total employment in health care industries.

Z hlediska tohoto projektu, resp. návrhu typologie služeb jsou důležité především navržené klasifikace (ICHA). 3.3.1 Klasifikace funkcí zdravotní péče ICHA-HC

Hranice funkcemi definovaného zdravotního systému vymezuje zájmovou oblast systému zdravotních účtů. Funkcí zdravotní péče se myslí cíl či účel zdravotní péče a v tomto smyslu jde o termín blízký pojmu Major Output Category. Zdravotní péče je pro potřeby systému SHA rozdělena do tříd na základě následujícího konceptu.

Zdravotní péče je souborem aktivit prováděných poskytovateli zdravotní péče prostřednictvím aplikace lékařských, ošetřovatelských a paramedických znalostí a technologií, jejichž účelem je: 

Propagace zdraví a předcházení nemocím



Léčba onemocnění a snížení předčasné mortality



Péče o pacienty s chronickým onemocněním, kteří potřebují ošetřovatelskou péči



Péče o pacienty se zdravotním postižením, invaliditou či hendikepem, pokud potřebují ošetřovatelskou péči



Péče o nevyléčitelně nemocné, zajištění důstojné smrti



Provádění a zajišťování služeb veřejného zdraví

Konečný dokument


Strana 28 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002



Provádění a administrace zdravotních programů, zdravotního pojištění a ostatních způsobů financování zdravotní péče

Klasifikace ICHA-HC je hierarchická až tříúrovňová funkční klasifikace zdravotní péče

ICHA code4

Functions of health care

HC.1-HC.5

Personal health care services and goods

HC.1

Services of curative care

HC.2

Services of rehabilitative care

HC.3

Services of long-term nursing care

HC.4

Ancillary services to health care

HC.5

Medical goods dispensed to out-patients

HC.6-HC.7

Collective health care services

HC.6

Prevention and public health services

HC.7

Health administration and health insurance

HC.R

Health-related functions

HC.R.1

Capital formation of health care provider institutions

HC.R.2

Education and training of health personnel

HC.R.3

Research and development in health

HC.R.4

Food, hygiene and drinking water control

HC.R.5

Environmental health Administration and provision of social services in kind to assist living with disease and impairment Administration and provision of health-related cash-benefits

HC.R.6 HC.R.7

3.3.2 Personal Healthcare services and goods (Zboží a služby individuální zdravotní péče)

Zboží a služby individuální zdravotní péče jsou v klasifikaci ICHA-HC pokryty kódy HC.1 – HC.5. Jde o zboží a služby, které mohou být přímo alokovány na konkrétního spotřebitele na rozdíl od služeb a zboží, poskytované společnosti jako takové (skupina HC.6 – Preventivní péče a služby veřejného zdraví a skupina HC.7 - Administrace zdravotnictví a zdravotní pojištění). Služby individuální zdravotní péče jsou dále klasifikovány v obou osách – dle funkce (kurativní, rehabilitační, dlouhodobá) a formy produkce (hospitalizační, denní, ambulantní, domácí).

4

Zdroj: ICHA-HC functional classification (one-digit level).

Konečný dokument


Strana 29 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Základním kritériem pro klasifikaci služeb individuální zdravotní péče je typ epizody poskytované zdravotní péče (kurativní, rehabilitační a dlouhodobá ošetřovatelská). Vzorem pro tento model se staly definice vytvořené Australian Health Data Committee a US Joint Commission on Acreditation of Healthcare Organisations. Zboží a služby individuální zdravotní péče mají dle metodiky SHA na rozdíl od služeb kolektivních tyto charakteristiky: •

lze určit a zaznamenat spotřebu služby konkrétním jedincem či domácností v místě a čase

•

příjemce služby musí s přijetím služby či zboží souhlasit a učinit nezbytné kroky pro její přijetí – např. tím, že vyhledá zdravotnické zařízení

•

charakter spotřeby služby či zboží jedincem či malou, vymezenou skupinou příjemců, vylučuje současnou spotřebu téže služby či zboží někým jiným.

3.3.3 Collective healthcare services (Kolektivní zdravotní služby)

Do skupiny kolektivních zdravotních služeb jsou dle metodiky OECD zařazeny tradiční činnosti veřejného zdraví, jako je zdravotní osvěta, preventivní zdravotní kampaně, standardizace, řízení a monitorování zdravotních služeb a organizace zdravotního pojištění. Rozlišení individuálních a kolektivních zdravotních služeb může být obtížnější v zemích, ve kterých je financování a poskytování zdravotních služeb úzce provázáno, jako např. v systému NHS, případně v některých HMO. Kolektivní zdravotní služby jsou poskytovány současně všem členům společnosti či její části, např. určitému regionu. Kolektivní zdravotní služby jsou automaticky spotřebovávány všemi členy společnosti či komunity, aniž by o ně jednotliví členové aktivně usilovali. Kolektivní služby jsou takové služby, které nelze prodávat individuálním příjemcům na trhu a které jsou financovány státem či státní samosprávou z daní či jiných finančních zdrojů. Kolektivní zdravotní služby lze souhrnně charakterizovat následujícími vlastnostmi: •

kolektivní služby lze distribuovat současně libovolnému jedinci či skupině jedinců

•

kolektivní služby jsou obvykle přijímány pasivně a nevyžadují explicitní souhlas či aktivní participaci příjemce

•

poskytování kolektivních služeb resp. jejich spotřeba určitým individuálním příjemcem principiálně neomezuje dostupnost této služby ostatním příjemcům. Neexistuje tedy rivalita spotřebitelů.

3.3.4 Formy produkce

SHA klasifikace rozlišuje produkci do čtyř základních forem: •

Hospitalizační péče (in-patient)

•

Denní péče (day-care)

•

Ambulantní péče (out-patient care)

Konečný dokument


Strana 30 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

Domácí péče (Home-care)

Rozlišení je provedeno na základě základních odlišností v organizačním a materiálně technickém vybavení jednotlivých forem produkce (péče). Přitom jednotlivé formy péče jsou definovány následovně:

3.3.4.1 In-patient care

In-patient care je péče poskytovaná pacientům, kteří jsou formálně přijati do lůžkového zdravotnického zařízení a v tomto zařízení zůstávají minimálně jednu noc. Hospitalizační péče je většinou poskytována v nemocnicích, částečně však také v dalších typech zdravotnických zařízení. Hotelové služby poskytované pacientům a jejich doprovodu jsou považovány za součást služeb hospitalizační péče. Hotelové služby např. v zařízeních sociální péče, které sice poskytují zdravotní služby, ale tyto nejsou dominantní součástí jimi poskytovaných služeb, do této skupiny nepatří.

3.3.4.2 Day care

Day care je zdravotní péče poskytovaná pacientům, kteří byli formálně přijati z důvodu onemocnění, poskytnutí léčby či jiného typu zdravotní péče se záměrem propuštění tentýž den. Epizoda zdravotní péče pacientů přijatých pro denní péči, kteří zůstanou přes noc, je klasifikována jako epizoda celonoční zdravotní péče (overnight care) či jiné hospitalizační péče, služby ambulantní péče, které jsou rozšířeny formálním přijetím pacienta k denní péči, jsou klasifikovány jako služby denní péče. Pacient „Denní péče“ je obvykle propuštěn po 3 – 8 hodinách po přijetí, v rámci stejného dne. Denní péče je obvykle poskytována zařízením či oddělením specializovaným na tento typ péče.

3.3.4.3 Out-patient care

Out-patient care je péče poskytovaná ambulantním pacientům. Ambulantní pacienti nejsou formálně přijímáni do zdravotnického zařízení (samostatné či nemocniční ambulance apod.) a nezůstávají přes noc. V SHA jsou všichni pacienti v ambulancích, kteří nejsou pacienty denní či celonoční péče klasifikováni jako ambulantní (out-patient).

3.3.4.4 Home care

Tato forma produkce zahrnuje lékařskou (medical) a nelékařskou (paramedical) zdravotní péči poskytovanou pacientům v domácím prostředí, včetně péče při porodu, domácí dialýzy, telematických služeb apod.

Konečný dokument


Strana 31 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Tabulka 1 - ICHA-HC Classification of functions of health care ICHA code HC.1 HC.1.1 HC.1.2 HC.1.3 HC.1.3.1 HC.1.3.2 HC.1.3.3 HC.1.3.9 HC.1.4 HC.2 HC.2.1 HC.2.2 HC.2.3 HC.2.4 HC.3 HC.3.1 HC.3.2 HC.3.3 HC.4 HC.4.1 HC.4.2 HC.4.3 HC.4.9 HC.5 HC.5.1 HC.5.1.1 HC.5.1.2 HC.5.1.3 HC.5.2 HC.5.2.1 HC.5.2.2 HC.5.2.3 HC.5.2.4 HC.5.2.9 HC.6 HC.6.1 HC.6.2 HC.6.3 HC.6.4 HC.6.5 HC.6.9 Konečný dokument

Functions of health care Services of curative care In-patient curative care Day cases of curative care Out-patient curative care Basic medical and diagnostic services Out-patient dental care All other specialised health care All other out-patient curative care Services of curative home care Services of rehabilitative care In-patient rehabilitative care Day cases of rehabilitative care Out-patient rehabilitative care Services of rehabilitative home care Services of long-term nursing care In-patient long-term nursing care Day cases of long-term nursing care Long-term nursing care: home care Ancillary services to health care Clinical laboratory Diagnostic imaging Patient transport and emergency rescue All other miscellaneous ancillary services Medical goods dispensed to out-patients Pharmaceuticals and other medical non-durables Prescribed medicines Over-the-counter medicines Other medical non-durables Therapeutic appliances and other medical durables Glasses and other vision products Orthopaedic appliances and other prosthetics Hearing aids Medico-technical devices, including wheelchairs All other miscellaneous medical durables Prevention and public health services Maternal and child health; family planning and counseling School health services Prevention of communicable diseases Prevention of non-communicable diseases Occupational health care All other miscellaneous public health services STAPRO s.r.o., 2008

Strana 32 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

ICHA code HC.7 HC.7.1 HC.7.1.1 HC.7.1.2 HC.7.2 HC.7.2.1 HC.7.2.2 HC.R.1 HC.R.2 HC.R.3 HC.R.4 HC.R.5 HC.R.6 HC.R.7

Functions of health care Health administration and health insurance General government administration of health General government administration of health (except social security) Administration, operation and support activities of social security funds Health administration and health insurance: private Health administration and health insurance: social insurance Health administration and health insurance: other private Capital formation of health care provider institutions Education and training of health personnel Research and development in health Food, hygiene and drinking water control Environmental health Administration and provision of social services in kind to assist living with disease and impairment Administration and provision of health-related cash-benefits

Klasifikaci funkcí individuální zdravotní péče OECD lze rozložit dle Formy a Funkce do následující tabulky: OECD - rozklad na dimenze Funkce a Forma

In-patient

Day cases

Out-patient

Home care

HC.1 Curative care

HC.1.1 In-patient curative care

HC.1.2 Day cases of curative care

HC.1.3 Out-patient curative care

HC.2 Rehabilitative care

HC.2.1 In-patient rehabilitative care HC.3.1 In-patient longterm nursing care

HC.2.2 Day cases of rehabilitative care HC.3.2 Day cases of long-term nursing care

HC.1.4 Services of curative home care HC.2.4 Services of rehabilitative home care HC.3.3 Long-term nursing care: home care

HC.3 Long-term nursing care

HC.4 Ancillary services to healthcare

Konečný dokument

HC.2.3 Out-patient rehabilitative care

HC4.1 -Laboratory HC4.2 -Imaging HC4.3 -Transport and ER HC4.9 –Other


Strana 33 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

OECD - rozklad na dimenze Funkce a Forma

In-patient

Day cases

HC.5 Medical goods dispensed to out-patients

Out-patient

Home care

HC.5.1 Pharmaceuticals HC5.2 Therapeutic appliances

HC.6 Prevention and public health services HC.7 Health administration and health insurance HC.R Health related functions

Ambulantní kurativní služby jsou dále rozděleny na: HC.1.3.1 Basic medical and diagnostic services HC.1.3.2 Out-patient dental care HC.1.3.3 All other specialised health care HC.1.3.9 All other out-patient curative care

3.4 NHS Skotsko

NHS Skotko, je sice součástí národního systému zdravotní služby Velké Británie (NHS), v oblasti terminologie a datové standardizace však využívá vlastní systém5, mírně odlišný od systému anglické NHS. 3.4.1 Spell/care package (Balíček zdravotní péče)

Balíček zdravotní péče představuje péči poskytovanou v souvislosti se stejnou zdravotní situací pacienta. Zdravotní balíček může obsahovat několik epizod zdravotní péče a zahrnovat jeden či více typů zdravotní péče, tedy péči hospitalizační, ambulantní či denní. Epizody jsou slučovány do balíčků buď z klinických důvodů (proto, že několik epizod je vzájemně ovlivněno nějakým obecným zdravotním problémem pacienta, např. Diabetický stav související s vaskulárním a očním onemocněním), nebo pro potřeby řízené zdravotní péče (potom na různých epizodách lůžkové, ambulantní a domácí péče jednoho pacienta spolupracuje multi-disciplinární

5

http://www.datadictionaryadmin.scot.nhs.uk

Konečný dokument


Strana 34 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

tým). 3.4.2 Epizoda zdravotní péče

Epizoda zdravotní péče je definována jako epizoda hospitalizační péče (Inpatient episode), epizoda jednodenní péče (Day case episode), epizoda denní a hemodialytické péče, epizoda ambulantní péče a epizoda přidružené zdravotní péče (Allied Health Care Episode). Každá epizoda je zahájena překladem (doporučením) či příjmem a ukončena propuštěním (formálním ukončením). Každému pacientovi je (až na výjimky) přiřazen příslušející typ epizody zdravotní péče. Každá epizoda sestává se série kontaktů, při nichž je poskytována zdravotní péče (v případě ambulantní péče), nebo představuje souvislou periodu poskytování zdravotní péče (v případě péče hospitalizační). Každý pacient může mít více než jednu epizodu zdravotní péče zároveň. Typy přidružené zdravotní péče se rozlišují dle profesí AHP: 01 Arts Therapy 02 Dietetics 03 Occupational Therapy 04 Orthoptics 05 Physiotherapy 06 Podiatry 07 Radiography & Radiotherapy 08 Prosthetics / Orthotics 09 Speech and Language Therapy 10 Biomedical Scientists 11 Operating department practitioner 12 Paramedics 13 Clinical Scientists 98 Other Typy epizod zdravotní péče Epizody zdravotní péče se dále rozdělují podle typu na:     

Epizoda hospitalizační péče Epizoda jednodenní péče Epizoda ambulantní péče Epizoda denní péče Epizoda přidružené zdravotní péče (AHP episode)

Konečný dokument


Strana 35 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.4.3 Epizoda hospitalizační péče (Inpatient episode)

Epizoda hospitalizační péče je definována jako časové období, v jehož průběhu je pacient hospitalizační péče v péči ošetřujícího lékaře určitého specializovaného oddělení nemocnice. Epizoda začíná příjmem pacienta k hospitalizaci a končí jeho propuštěním z hospitalizace. Poznámky: 1. Přijetím pacienta k hospitalizaci se myslí také překlad z jiného oddělení s odlišnou specializací nebo překlad pacienta z jiné nemocnice. 2. Propuštěním pacienta z hospitalizace se myslí také překlad na oddělení s jinou specializací nebo překlad do jiného zařízení. 3. Pacienti původně přijatí jako pacienti jednodenní péče, kteří zůstanou přes noc či déle, pokud zůstávají v péči stejného ošetřujícího lékaře a pod stejnou specializací zdravotní péče jsou vykazováni jako pacienti s jednou hospitalizační epizodou.

3.4.4 Epizoda jednodenní péče (Day case episode)

Epizoda jednodenní péče je případem návštěvy pacienta za specializovanou péčí poskytovanou oddělením jednodenní péče, lůžkové péče či jiného určeného oddělení. Poznámka: 1. Epizoda jednodenní péče začíná příjmem k jednodenní péči a končí propuštěním z jednodenní péče. 2. Epizoda jednodenní péče může být vložena do epizody hospitalizační péče.

Konečný dokument


Strana 36 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.4.4.1 Způsob vykazování „vložené“ epizody jednodenní péče

Konečný dokument


Strana 37 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.4.5 Epizoda ambulantní péče

Epizoda ambulantní péče je období, v jehož průběhu je pacientovi poskytována zdravotní péče zdravotnickým profesionálem s příslušnou specializací. Epizoda zahrnuje jedno nebo více návštěv (setkání) pacienta a zdravotnického profesionála (nebo člena jeho týmu). Epizoda ambulantní péče je zahájena doporučením pacienta (outpatient referral) nebo překladem z hospitalizační péče k následné péči. Poznámky: 1. Návštěva pacienta obvykle probíhá ve zdravotnickém zařízení, ale může se uskutečnit také mimo ně, například formou domácí návštěvy či konzultace u lůžka. 2. Důraz je kladen na specializaci zdravotnického profesionála, to znamená, že při změně zdravotnického profesionála obvykle dochází k zahájení nové epizody. To bývá provázeno změnou specializace zdravotníka, v některých případech však může dojít k doporučení do péče jiného zdravotníka se stejnou specializací, také v tomto případě je zahájena nová epizoda. Speciálním případem je doporučení k péči témuž zdravotníkovi, který má více jak jednu specializaci, a péče pokračuje novou epizodou pod jinou specializací. 3. Počet návštěv v průběhu jedné epizody se může velmi lišit, a to především v závislosti na odbornosti zdravotníka.

3.4.6 Epizoda denní a hemodialytické péče

Epizoda denní péče je období v němž denní pacient pravidelně navštěvuje denní stacionář s určitým onemocněním. Epizoda se skládá ze série návštěv, které jsou zahájeny doporučením k léčbě v denním stacionáři a ukončeny propuštěním (resp. ukončením) z péče v denním stacionáři. Poznámka: Epizoda denní péče může být ukončena po první návštěvě, obvykle proto, že pacient nechce pokračovat v péči, přejde do péče jiného zařízení nebo z důvodu úmrtí pacienta. Konečný dokument


Strana 38 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.4.7 Epizoda přidružené zdravotní péče (AHP episode)

Epizoda přidružené zdravotní péče je období, po které je pacientovi poskytována zdravotní péče specialistou přidružené zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení či mimo něj. Péče může být poskytována buď na specializovaném či jiném oddělení nemocnice, v místě bydliště pacienta či v zařízení domácí zdravotní péče. Epizoda zahrnuje jeden nebo více kontaktů, které jsou zahájeny doporučením k přidružené zdravotní péči a ukončeny propuštěním z přidružené zdravotní péče. Poznámka: 1. Pro přesné rozlišení jsou pacienti přidružené zdravotní péče klasifikováni při každém kontaktu. Pacient přidružené zdravotní péče tedy může být AHP hospitalizovaný pacient, AHP ambulantní pacient, AHP denní pacient, AHP pacient s přímým přístupem (AHP direct access patient – pacient odeslaný praktickým lékařem přímo na AHP oddělení nemocnice) či AHP pacient domácí péče. Např. pokud je epizoda fyzioterapeutické péče zahájena v nemocnici, pacient je klasifikován jako hospitalizovaný AHP pacient, poté epizoda pokračuje na stejném místě, dokud pacient není propuštěn z nemocnice. Při příštím AHP kontaktu je tedy pacient klasifikován již jako AHP ambulantní pacient, tato změna nezakládá vznik nové epizody. Pokud však je se změnou místa poskytování spojena také změna poskytovatele služby, potom je zahájena nová epizoda. 2. AHP pacienti jsou v další ose dále klasifikováni podle typu konkrétní přidružené zdravotní služby (tedy jako pacienti fyzioterapeutičtí, pacienti pracovní terapie atd.), každému typu pacienta je přidružen příslušný typ epizody AHP péče. 3. Každý pacient může mít přiřazenu současně jednu nebo více různých epizod zdravotní péče, např. pacient může mít zároveň epizodu fyzioterapeutické péče a epizodu pracovněterapeutické péče. 4. Epizoda radiografické (diagnostické) péče není definována, neboť ji v praxi nebývá možné identifikovat.

3.4.8 Specializace (odborností) epizody

Specializace epizody léčebné péče je dána odborností ošetřujícího lékaře. Pokud má lékař více jak jednu odbornost, je specializace epizody léčebné péče dána klinickým stavem pacienta. Specializace epizody v lůžkové péči je dána typem použitého lůžka (přiřazenou odborností).

Konečný dokument


Strana 39 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.4.9 Typy pacientů

•

Pacient hospitalizační péče (Inpatient)

•

Pacient jednodenní péče (Day case)

•

Pacient denní péče (Day patient)

•

Ambulantní pacient (Outpatient)

•

Pacient přidružené zdravotní péče (Allied Health Patient)

A. PACIENT HOSPITALIZAČNÍ PÉČE – je pacient, který může být zařazen do jedné z následujících kategorií: 1. Pacient, jemuž je přiděleno volné, příslušně personálně vybavené lůžko v nemocnici, a který:  buď zůstává na lůžku přes noc bez ohledu na důvod pobytu (s výjimkou hemodialytické péče)  nebo byl v okamžiku příjmu plánován jeho pobyt přes noc ale byl propuštěn dříve (kromě hemodialýzy), za propuštění se považuje také překlad do jiného zařízení či úmrtí pacienta  nebo jde o rodičku, která porodila ve zdravotnickém zařízení  nebo jde o pacienta, který byl přijat jako emergentní nebo urgentní, bez ohledu na délku pobytu 2. Pacient přijatý jako emergentní či urgentní a který po příjmu zemřel bez ohledu na to, zda byl nebo nebyl uložen na lůžko. 3. Pacient přijatý jako emergentní či urgentní a u něhož byla provedena rozsáhlejší chirurgická intervence, aniž by byl uložen na lůžko příslušné operativní specializace. 4. Psychiatrický pacient přijatý do hospitalizační péče dle části 18 zákona o mentální péči (Mental Health Act (Scotland) 1984) a který je na propustce z nemocnice dle části 27 zákona. Takový pacient musí být z legálních důvodů veden jako hospitalizovaný pacient i po dobu nepřítomnosti ve zdravotnickém zařízení, až na dobu 6-ti měsíců. Pozn.: Osoby doprovázející hospitalizovaného pacienta ze „sociálních důvodů“ jsou rovněž započítáváni mezi hospitalizované v kategorii ne-pacienti. B. AMBULANTNÍ PACIENT – je pacient, který navštěvuje ambulantní zdravotnické zařízení nebo má plánovanou návštěvu poskytovatele zdravotních služeb mimo ambulanci. Ambulance může být součástí hospitalizačního zařízení, polikliniky nebo jiného zdravotnického zařízení. C. PACIENT PŘIDRUŽENÉ PÉČE – je pacient, který je příjemcem služeb AHP. Poznámky: 1. Služby mohou být poskytovány na AHP klinice, při skupinové terapii či individuálně. 2. Pro přesné rozlišení jsou pacienti přidružené zdravotní péče klasifikováni znovu při každém kontaktu. Pacient přidružené zdravotní péče tedy může být AHP hospitalizovaný pacient, Konečný dokument


Strana 40 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

AHP ambulantní pacient, AHP denní pacient, AHP pacient s přímým přístupem (AHP direct access patient – pacient odeslaný praktickým lékařem přímo na AHP oddělení nemocnice) či AHP pacient domácí péče.

D. PACIENT JEDNODENNÍ PÉČE – je pacient, který vykoná plánovanou návštěvu u klinického specialisty, navštíví lékaře, zubaře či zdravotní sestru (reprezentující specialistu) a jeho péče vyžaduje použití lůžka. Pacient nezůstává přes noc. Řada těchto pacientů dostává anestézii, viz poznámka číslo 6.

Poznámky: 1.

Důraz je v definici kladen na fakt, že je návštěva plánovaná a vyžaduje použití lůžka. Plánovaná je taková návštěva, při níž byl pacient dopředu objednán.

2.

Jednodenní péče může být považována za obdobu hospitalizační péče. Při rozlišení, zda jde o jednodenní či ambulantní péči je užitečné zvážit, zda by pacient měl být hospitalizován či ne, pokud by nebyla k dispozici možnost jednodenní péče.

3.

Jednodenní péče je taková péče, která vyžaduje použití nemocničního lůžka buď proto, že jej vyžaduje charakter potřebných vyšetření či procedur, nebo proto, že jej vyžaduje stav pacienta.

4.

Případ jednodenní péče bývá obvykle zahájen příjmem vně nemocnice, ale může být také zahájen překladem z hospitalizační péče z oddělení s jinou specializací.

5.

Rodičky, které porodily ve zdravotnickém zařízení a byly přijaty a propuštěny mezi následným vyhodnocením obsazenosti lůžek, jsou považovány za hospitalizované a nepovažují se tedy za případ jednodenní péče.

6.

Anestezie: při rozhodování zda jde o pacienty jednodenní či ambulantní péče u pacientů, kterým je provedena anestézie, se postupuje dle následujících pravidel:

Pacient se považuje za pacienta jednodenní péče, pokud splňuje vedle výše uvedených kritérií navíc také následující kritéria: a) pacientovi byla provedena celková anestézie nebo b) typ poskytnuté anestézie vyžaduje přítomnost anesteziologa nebo Konečný dokument


Strana 41 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

c) pacientův stav vyžaduje po aplikaci sedativ určitý čas na zotavení nebo d) pacientovi byla provedena lokální anestézie a bylo použito nemocniční lůžko.

E. PACIENT DENNÍ PÉČE Denní pacient je pacient pravidelně navštěvující zařízení denní péče (denní stacionář či oddělení denní péče).

Poznámky: 1. Důraz je v definici dán na pravidelnost návštěv. Pacienti obvykle navštěvují zařízení denní péče jednou či vícekrát týdně. 2. Denní pacienti mohou být odlišováni od ambulantních pacientů na základě délky návštěvy, neboť návštěva denních pacientů zpravidla přesahuje polovinu dne, tedy výrazně vice než obvyklá délka návštěvy ambulantního pacienta. 3. Také v případě, že v nemocnici není formálně vytvořeno pracoviště pro denní pacienty, ale pacienti jinak splňují uvedená kritéria, jsou tito pacienti klasifikováni jako denní pacienti.

3.5 Austrálie

Austrálie se systematicky zabývá tvorbou standardů a terminologií ve zdravotnictví zhruba posledních dvacet let. V roce 1989 byla publikována první verze Národního zdravotnického datového slovníku (National health data dictionary). V roce 1995 pak první verze Australského národního informačního modelu ve zdravotnictví (NHIM). Tento model (nyní ve druhé verzi) popisuje základní informační elementy a jejich relace a představuje vysokoúrovňový koncepční základ pro tvorbu informačních systémů, pro návrhy datových sad či způsob jak strukturovat a organizovat informace ve zdravotnictví. Všechny základní komponenty (nazývané v modelu super-entitami) lze volně zařadit do čtyř základních domén makro-architektury, viz Figure 1 - Architektura NHIM. V Austrálii byly jednotlivými státy Australské federace vytvořeny ještě další modely nižší úrovně, např.: New South Wales Health Enterprise Information Model, Queensland Health Information Model či Western Australian Department of Health Information Model (WA DOH EIM)6. Tyto modely jsou vzájemně mapovatelné na NHIM, byť pouze částečně. Na nejnižší úrovni pak existuje popis

6

http://www.health.wa.gov.au/hic/eim/

Konečný dokument


Strana 42 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

základních entit a jejich atributů v národní repozitoře zdravotnických metadat, systému METEOR7 (systém pokrývá také oblast sociální péče). Figure 1 - Architektura NHIM

Komponenty makro-architektury NHIM jsou:  Parties and states - lidé či strany (organizace) aktivní ve zdravotnictví, role, které naplňují a jejich pozorovatelné, zaznamenatelné, definovatelné či měřitelné charakteristiky  State-changing events – události ve zdravotnictví či takové události, které se dotýkají subjektů ve zdravotnictví, a jejich rozlišitelné vlastnosti. Události mohou zahrnovat jak nepřesně ohraničené „životní události“ jako např. počátek puberty, tak události související s poskytováním komplexních zdravotních služeb zdravotnickým zařízením.  Environmental factors – legislativní, fyzické a sociální prostředí, ve kterém žijeme a v němž je poskytována zdravotní péče  Classifying systems – systémy, které mohou sloužit ke kódování, klasifikaci či vyhodnocení zdravotních faktorů, stavů či událostí. Příkladem mohou být obory hodnot (datové typy), systémy klinického kódování či ukazatele hodnocení výkonnosti.

7

http://meteor.aihw.gov.au/

Konečný dokument


Strana 43 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Grafická podoba NHIM zahrnuje všechny základní entity a jejich relace specializace/generalizace na diagramu velikosti jedné stránky A4, jednotlivé objekty jsou seskupeny do 12 hlavních super-entit, viz následující diagram. Těmito super-entitami jsou:            

Business Factors Care Plan Enabling Factors Environmental Factors Event Expenditure Location Need/Issue Outcome Party Party Characteristic Party Role

Konečný dokument


Strana 44 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Z hlediska typologie zdravotních služeb nás zajímá oblast modelu popisující události, tedy Event, a to zejména podskupina Health and welfare service event, která shrnuje události, které jsou součástí poskytování a přijímání zdravotních služeb. Tato skupina zahrnuje následující typy událostí:  Advocacy event – událost (EVENT) spojená s aktem komunikace, obhajoby či poskytování rad v případě vedení soudního sporu  Assessment event – je aktivita spojená se získáváním a analýzou informací týkající se objektu typu PARTY (pacient, populace, atp.)  Education event – edukace či informování jedné strany (PARTY) stranou jinou v otázkách přístupu, znalosti a poskytování služeb zdravotní a sociální péče.  Exit/leave from service event – událost či interval, v němž osoba (PERSON) opustila zařízení poskytující zdravotní služby (SERVICE DELIVERY SETTING)  Other health and welfare service event – Ostatní události zdravotní či sociální služby  Payment/contribution event – Platba/úhrada plátcem poskytovateli zdravotních či sociálních služeb  Planning event – plánování zdravotní či sociální služby  Request for/entry into service event – požadavek na poskytnutí služby či na přijetí k jinému poskytovateli zdravottních či sociálních služeb  Screening event – zdravotní screening (např. mamografický screening, vyšetření děložního čípku atd.)  Service provision event – Zdravotní či sociální služba poskytovaná poskytovatelem služby určitému příjemci či skupině příjemců (PERSON or PARTY GROUP).  Surveillance/monitoring event – pozorování/sledování ve zdravotnictví či sociální sféře

Pro typologii zdravotních služeb je z výše uvedených událostí nejdůležitější Service provision event. Oblast service events je dobře popsána právě ve zmíněném modelu WA DOH EIM, viz

Konečný dokument


Strana 45 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Figure 2 - DOH Service Events BAM

Konečný dokument

STAPRO STAPRO s.r.o., 2008 s.r.o., 2008

Strana Strana 46 46 z 104 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Uvedený diagram dobře ilustruje jak relace základních entit Client(Person, Group of Persons), Case, Episode (Contact Episode) a Event (Service Event), tak existenci vazby mezi pacientem a entitou Problem/Condition prostřednictvím objektu Health System Notification. Jednotlivé episody jsou dále klasifikovány prostřednictvím relace k objektu Care Type.

3.5.1 Case

Případ (CASE) je definován jako série Kontaktů (CONTACT EPISODEs) určitého klienta (CLIENT), za účelem poskytnutí zdravotní péče vztahující se k určitému problému či stavu (PROBLEM/CONDITION) či souboru problémů či stavů (set of PROBLEM/CONDITIONs).

Příklady „Případu“: •

Léčba pacientů s diabetem, která může trvat řadu let a podílet se na ní může několik zdravotnických zařízení

•

Hospitalizace, chirurgický zákrok a následná rehabilitace po úrazu

•

Léčebná péče a následný pravidelný screening pacienta s rakovinou prostaty

Případ (CASE) slouží pro sledování zdravotní péče a vyčíslení jejích nákladů na péči o klienta vázanou na jeho specifický zdravotní problém či stav. 3.5.2 Contact Episode

Kontakt (Contact episode) je definován jako interakce klienta a poskytovatele zdravotní péče. Kontakt se dále rozděluje na: •

EPISODE OF CARE pro pacienty přijaté k hospitalizační péči v nemocnici

•

NON-ADMITTED EPISODE pro pacienty ostatní

Mezi „Contact episode“ patří také kontakty plánované, které se dosud neuskutečnily. Epizoda je popsána základními atributy: •

Začátek (datum a čas)

•

Konec (datum a čas)

•

Stav (probíhá, ukončena, naplánována, …)

•

Typ (hospitalizační, nehospitalizační)

•

Typ péče (CARE TYPE)

Konečný dokument


Strana 47 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Pro každou kontaktní episodu (kontakt) platí následující obchodní pravidla: •

je součástí právě jednoho případu

•

je klasifikována pouze jedním typem péče

•

zodpovídá za ni právě jedno zdravotnické zařízení

•

musí zahrnovat nejméně jeden výkon (HEALTH CARE SERVICE EVENT)

•

může obsahovat několik přerušení péče (propustek)(CLIENT LEAVE PERIOD)

3.5.3 Care type (in-patient care type)

Klasifikace typu poskytovaných služeb. V oblasti hospitalizační péče je „Care type“ definován jako: „The overall nature of a clinical service provided to an admitted patient during an episode of care (admitted care), or the type of service provided by the hospital for boarders or posthumous organ procurement (other care), as represented by a code.“

Tedy jako celkový charakter služeb klinické péče poskytovaných pacientům přijatým k hospitalizační péči v průběhu episody, nebo typ služeb poskytovaných ubytovaným (osobám, kterým jsou poskytovány pouze hotelové služby, nikoliv služby zdravotní péče) – např. doprovodu pacienta či novorozencům starším 9 dnů bez zdravotních komplikací. Australský datový slovník rozlišuje tyto typy hospitalizační péče: 1.0

Acute care (Admitted care)

2.0

Rehabilitation care (Admitted care)

2.1

Rehabilitation care delivered in a designated unit (optional)

2.2

Rehabilitation care according to a designated program (optional)

2.3

Rehabilitation care is the principal clinical intent (optional)

3.0

Palliative care

3.1

Palliative care delivered in a designated unit (optional)

3.2

Palliative care according to a designated program (optional)

3.3

Palliative care is the principal clinical intent (optional)

4.0

Geriatric evaluation and management

5.0

Psychogeriatric care

6.0

Maintenance care

7.0

Newborn care

8.0

Other admitted patient care

9.0

Organ procurement - posthumous (Other care)

10.0

Hospital boarder (Other care)

Konečný dokument


Strana 48 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Popis jednotlivých typů zdravotních služeb uvádíme v českém i anglickém jazyce z důvodu možných nepřesností překladu. Pozn.: Persons with mental illness may receive any one of the care types (except newborn and organ procurement). Classification depends on the principal clinical intent of the care received.

3.5.3.1 Acute care (Admitted care)

Acute care is care in which the clinical intent or treatment goal is to: •

manage labour (obstetric)

•

cure illness or provide definitive treatment of injury

•

perform surgery

•

relieve symptoms of illness or injury (excluding palliative care)

•

reduce severity of an illness or injury

•

protect against exacerbation and/or complication of an illness and/or injury which could threaten life or normal function

•

perform diagnostic or therapeutic procedures.

Akutní lůžková péče je zdravotní péče, jejímž klinickým cílem je: •

provést porod

•

vyléčit nemoc či následky poranění

•

provést chirurgický zákrok

•

zmírnit symptomy nemoci či poškození (s výjimkou paliativní péče)

•

snížit riziko vzniku nemoci či poškození

•

ochrana před prohloubením (exacerbací) onemocnění či vzniku komplikací či před vznikem poškození, které by ohrozilo život pacienta či jeho normální funkce

•

provedení diagnostických či terapeutických procedur

3.5.3.2 Rehabilitation care (Admitted care)

Rehabilitation care is care in which the clinical intent or treatment goal is to improve the functional status of a patient with an impairment, disability or handicap. It is usually evidenced by a multidisciplinary rehabilitation plan comprising negotiated goals and indicative time frames which are evaluated by a periodic assessment using a recognised functional assessment measure. It includes care provided: 

in a designated rehabilitation unit (code 2.1), or

Konečný dokument


Strana 49 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002



in a designated rehabilitation program, or in a psychiatric rehabilitation program as designated by the state health authority for public patients in a recognised hospital, for private patients in a public or private hospital as approved by a registered health benefits organisation (code 2.2), or



under the principal clinical management of a rehabilitation physician or, in the opinion of the treating doctor, when the principal clinical intent of care is rehabilitation (code 2.3).

Rehabilitační péče je péče, jejímž klinickým cílem či cílem léčebného postupu je zlepšení funkčního stavu pacienta s poškozením, invaliditou či handicapem. Rehabilitační péče je obvykle prováděna podle muti-disciplinárního rehabilitačního plánu se stanovenými cíly, které jsou pravidelně vyhodnocovány prostřednictvím měřitelných funkčních ukazatelů. Rehabilitační péče zahrnuje: 

péči na specializovaných rehabilitačních pracovištích



péči poskytovanou v rámci specializovaných rehabilitačních programů včetně psychiatrických rehabilitačních programů



rehabilitační péči poskytovanou v rámci pracovišť ostatní klinické péče, pokud je hlavním cílem péče

Optional: CODE 2.1

Rehabilitation care delivered in a designated unit (optional)

A designated rehabilitation care unit is a dedicated ward or unit (and can be a stand-alone unit) that receives identified funding for rehabilitation care and/or primarily delivers rehabilitation care. CODE 2.2

Rehabilitation care according to a designated program (optional)

In a designated rehabilitation care program, care is delivered by a specialised team of staff who provide rehabilitation care to patients in beds that may or may not be dedicated to rehabilitation care. The program may, or may not be funded through identified rehabilitation care funding. Code 2.1 should be used instead of code 2.2 if care is being delivered in a designated rehabilitation care program and a designated rehabilitation care unit. CODE 2.3

Rehabilitation care is the principal clinical intent (optional)

Rehabilitation as principal clinical intent (code 2.3) occurs when the patient is primarily managed by a medical practitioner who is a specialist in rehabilitation care or when, in the opinion of the treating medical practitioner, the care provided is rehabilitation care even if the doctor is not a rehabilitation care specialist. The exception to this is when the medical practitioner is providing care within a designated unit or a designated program, in which case code 2.1 or 2.2 should be used, respectively.

3.5.3.3 Palliative care

Palliative care is care in which the clinical intent or treatment goal is primarily quality of life for a Konečný dokument


Strana 50 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

patient with an active, progressive disease with little or no prospect of cure. It is usually evidenced by an interdisciplinary assessment and/or management of the physical, psychological, emotional and spiritual needs of the patient; and a grief and bereavement support service for the patient and their carers/family. It includes care provided: 

in a palliative care unit (code 3.1); or



in a designated palliative care program (code 3.2); or



under the principal clinical management of a palliative care physician or, in the opinion of the treating doctor, when the principal clinical intent of care is palliation (code 3.3).

Paliativní péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem, či cílem léčby, je zlepšení kvality života pacientů s progresivním onemocněním a s malou či žádnou nadějí na uzdravení. Rehabilitační péče zahrnuje péči poskytovanou: 

vyhrazenými pracovišti paliativní péče



péči poskytovanou v rámci specializovaných paliativních programů



pracovišti ostatních typů klinické péče, pokud je paliativní péče hlavním klinickým cílem péče

Optional: CODE 3.1

Palliative care delivered in a designated unit (optional)

A designated palliative care unit is a dedicated ward or unit (and can be a stand-alone unit) that receives identified funding for palliative care and/or primarily delivers palliative care. CODE 3.2

Palliative care according to a designated program (optional)

In a designated palliative care program, care is delivered by a specialised team of staff who provide palliative care to patients in beds that may or may not be dedicated to palliative care. The program may, or may not be funded through identified palliative care funding. Code 3.1 should be used instead of code 3.2 if care is being delivered in a designated palliative care program and a designated palliative care unit. CODE 3.3

Palliative care is the principal clinical intent (optional)

Palliative care as principal clinical intent occurs when the patient is primarily managed by a medical practitioner who is a specialist in palliative care or when, in the opinion of the treating medical practitioner, the care provided is palliative care even if the doctor is not a palliative care specialist. The exception to this is when the medical practitioner is providing care within a designated unit or a designated program, in which case code 3.1 or 3.2 should be used, respectively. For example, code 3.3 would apply to a patient dying of cancer who was being treated in a geriatric ward without specialist input by palliative care staff.

Konečný dokument


Strana 51 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.5.3.4 Geriatric evaluation and management

Geriatric evaluation and management is care in which the clinical intent or treatment goal is to maximise health status and/or optimise the living arrangements for a patient with multi-dimensional medical conditions associated with disabilities and psychosocial problems, who is usually (but not always) an older patient. This may also include younger adults with clinical conditions generally associated with old age. This care is usually evidenced by multi-disciplinary management and regular assessments against a management plan that is working towards negotiated goals within indicative time frames. Geriatric evaluation and management includes care provided: 

in a geriatric evaluation and management unit; or



in a designated geriatric evaluation and management program; or



under the principal clinical management of a geriatric evaluation and management physician or,



in the opinion of the treating doctor, when the principal clinical intent of care is geriatric evaluation and management.

Geriatrická péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem či cílem léčby je maximální možné zlepšení zdravotního stavu či zlepšení podmínek života pacientů s mnohočetnými zdravotními či psychosociálními problémy zpravidla (ale ne výlučně) spojenými s jejich vysokým věkem. Geriatrická péče může být poskytována také mladším pacientům, jejichž zdravotní stav je obdobný stavu, který obvykle souvisí s vysokým věkem. Geriatrická péče je obvykle prováděna podle komplexního muti-disciplinárního léčebného plánu se stanovenými cíly, které jsou pravidelně vyhodnocovány. Geriatrická péče zahrnuje: 

péči na specializovaných geriatrických pracovištích



péči poskytovanou v rámci specializovaných geriatrických léčebných programů



pod přímým dohledem lékaře s odborností na geriatrii



geriatrickou péči poskytovanou v rámci ostatní klinické péče, pokud je hlavním klinickým cílem péče

3.5.3.5 Psychogeriatric care

Psychogeriatric care is care in which the clinical intent or treatment goal is improvement in health, modification of symptoms and enhancement in function, behaviour and/or quality of life for a patient with an age-related organic brain impairment with significant behavioural or late onset psychiatric disturbance or a physical condition accompanied by severe psychiatric or behavioural disturbance. The care is usually evidenced by multi-disciplinary management and regular assessments against a management plan that is working towards negotiated goals within indicative time frames. It includes care provided: Konečný dokument


Strana 52 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002



in a psychogeriatic care unit;



in a designated psychogeriatic care program; or



under the principal clinical management of a psychogeriatic physician or,



in the opinion of the treating doctor, when the principal clinical intent of care is psychogeriatic care.

Psycho-geriatrická péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem či cílem léčby je zlepšení zdravotního stavu, zmírnění symptomů a zlepšení funkcí, chování či kvality života pacientů s funkčními poruchami mozku spojenými s věkem, provázenými závažnými poruchami chování, duševními poruchami nebo těžkými psychickými stavy. Psycho-geriatrická péče je obvykle prováděna podle komplexního muti-disciplinárního léčebného plánu se stanovenými cíly, které jsou pravidelně vyhodnocovány. Psycho-geriatrická péče zahrnuje: 

péči na specializovaných psycho-geriatrických pracovištích



péči poskytovanou v rámci specializovaných psycho-geriatrických léčebných programů



pod přímým dohledem lékaře s odborností na psycho-geriatrii



psycho-geriatrickou péči poskytovanou v rámci ostatní klinické péče, pokud je hlavním cílem péče

3.5.3.6 Maintenance care

Maintenance care is care in which the clinical intent or treatment goal is prevention of deterioration in the functional and current health status of a patient with a disability or severe level of functional impairment. Following assessment or treatment the patient does not require further complex assessment or stabilisation, and requires care over an indefinite period. This care includes that provided to a patient who would normally receive care in another setting eg at home, or in a residential aged care service, by a relative or carer, that is unavailable in the short term. Ošetřovatelská péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem či cílem léčby je prevence zhoršení aktuálního funkčního nebo zdravotního stavu pacientů s tělesným poškozením či funkční poruchou. Pacienti v ošetřovatelské péči jsou stabilizovaní, nevyžadují komplexní zdravotní péči. Ošetřovatelská péče může být potřebná po neomezenou dobu, a může být poskytována jak ve zdravotnických či jiných zařízeních a zahrnuje také péči, která by byla jinak poskytována mimo tato zařízení (např. doma), a to jak profesionály, tak neprofesionály (např. příbuznými), pokud možnost takové formy péče není k dispozici.

Konečný dokument


Strana 53 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.5.3.7 Newborn care

Newborn care is initiated when the patient is born in hospital or is nine days old or less at the time of admission. Newborn care continues until the care type changes or the patient is separated: 

patients who turn 10 days of age and do not require clinical care are separated and, if they remain in the hospital, are designated as boarders



patients who turn 10 days of age and require clinical care continue in a newborn episode of care until separated



patients aged less than 10 days and not admitted at birth (eg transferred from another hospital) are admitted with newborn care type



patients aged greater than 9 days not previously admitted (eg transferred from another hospital) are either boarders or admitted with an acute care type



within a newborn episode of care, until the baby turns 10 days of age, each day is either a qualified or unqualified day



a newborn is qualified when it meets at least one of the criteria detailed in Newborn qualification status.

Within a newborn episode of care, each day after the baby turns 10 days of age is counted as a qualified patient day. Newborn qualified days are equivalent to acute days and may be denoted as such.

Konečný dokument


Strana 54 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Péče o novorozence je zahájena v případech narození v nemocnici či přijetím novorozence mladšího 10 dnů. Péče o novorozence pokračuje až do propuštění novorozence z nemocnice či do změny typu zdravotní péče: •

pacienti, kteří dosáhnout věku 10 dnů a nepotřebují klinickou péči, jsou buď propuštěni, nebo označení jako strávníci (boarder)

•

novorozenci, kteří dosáhnou věku 10 dní a potřebují klinickou péči, pokračují se stejným typem péče až do svého propuštění

•

novorozenci, kteří se v zařízení nenarodili, a jejich věk při přijetí byl nižší než 10 dnů, jsou přijati do novorozenecké péče.

•

pacienti, kteří se v zařízení nenarodili, a jejich věk při přijetí byl vyšší než 9 dnů, jsou přijati k akutní péči či klasifikováni jako strávníci (boarder).

•

Každý den pobytu novorozence do věku 9 dnů včetně je v průběhu epizody novorozenecké péče klasifikován jako kvalifikovaný či nekvalifikovaný den

•

Ke kvalifikaci slouží následující kritéria (musí platit alespoň jedno z uvedených kritérií): o

Jde o druhého či dalšího novorozence v pořadí při vícečetném porodu matky, která je hospitalizována,

o

Je přijato na jednotku intenzivní neonatologické péče

o

bylo přijato k hospitalizaci, či v ní zůstává bez své matky

3.5.3.8 Other admitted patient care

Other admitted patient care is care where the principal clinical intent does meet the criteria for any of the above. Ostatní hospitalizační péče je taková zdravotní péče, poskytovaná v rámci epizody hospitalizační péče, jejíž hlavní klinické cíle či cíle léčby se neshodují s žádným s předchozích typů péče. Other care can be one of the following:

3.5.3.9 Organ procurement - posthumous (Other care)

Organ procurement - posthumous is the procurement of human tissue for the purpose of transplantation from a donor who has been declared brain dead. Diagnoses and procedures undertaken during this activity, including mechanical ventilation and tissue procurement, should be recorded in accordance with the relevant ICD-10-AM Australian Coding Standards. These patients are not admitted to the hospital but are registered by the hospital.

Konečný dokument


Strana 55 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Péče o posmrtné dárce orgánů a tkání je péče o lidský materiál určený pro transplantaci příjemci od dárce po mozkové smrti. Tito pacienti nejsou do zařízení přijímáni, ale jsou jím registrováni.

3.5.3.10 Hospital boarder (Other care)

Hospital boarder is a person who is receiving food and/or accommodation but for whom the hospital does not accept responsibility for treatment and/or care. Hospital boarders are not admitted to the hospital. However, a hospital may register a boarder. Babies in hospital at age 9 days of less cannot be boarders. They are admitted patients with each day of stay deemed to be either qualified or unqualified. Strávník je osoba, která přijímá ubytování či stravu v nemocnici, za jehož zdravotní stav či léčbu však zařízení nepřevzalo zodpovědnost. Strávníci neprochází příjmem tak, jako pacienti, ale mohou být zdravotnickým zařízením registrováni.

3.5.4 Care type (Other care type)

Zdravotní nehospitalizační péče se dále rozděluje na péči komunitní a ambulantní. Komunitní péče pokrývá služby státních i nevládních agentur a pokrývá oblast obdobnou domácí péči či péči v pečovatelských domech a obdobných zařízeních. Samostatnou skupinu tvoří psychiatrická péče, která je v Austrálii (podobně jako v řadě dalších zemí) organizována odlišně od zvyklostí v ČR a řazena do samostatné skupiny „Mental care“. Zdravotní péče je v těchto skupinách klasifikována dle několika národních klasifikací, např. National classification of community services v 2.0 (NCCSV). V oblasti ambulantní péče jsou služby rozděleny dle typu poskytovatele do následujících kategorii: Value

Meaning

1

Allied Health

2

Dental

3

Gynaecology

4

Obstetrics

5

Cardiology

6

Endocrinology

7

Oncology

8

Respiratory

9

Gastroenterology

Konečný dokument


Strana 56 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

10

Medical

11

General practice/primary care

12

Paediatric medical

13

Endoscopy

14

Plastic surgery

15

Urology

16

Orthopaedic surgery

17

Ophthalmology

18

Ear, nose and throat

19

Pre-admission and pre-anaesthesia

20

Chemotherapy

21

Dialysis

22

Surgery

23

Paediatric surgery

24

Renal medical

Klasifikace zdravotní péče poskytované ambulantní či jinou formou mimo nemocnice již významově neodpovídá definici typu péče v hospitalizační zdravotní péči. Jednotlivé typy reflektují spíše odbornosti poskytovatelů zdravotní péče než klinický charakter služby. Z hlediska typologie tedy nejde o zcela homogenní dimenzi pro všechny formy zdravotní péče. 3.6 Porovnání konceptu funkce péče (OECD) a kategorie nemocniční péče (Austrálie)

Australský datový slovník rozlišuje celkem deset základních kategorií nemocniční péče, viz kapitola 3.5:

Kód 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 7.0 8.0 9.0 10.0

Typ péče (MOC) Akutní péče (hospitalizační) Rehabilitační péče (hospitalizační) Paliativní péče Gerontologická péče (Geriatric evaluation and management) Psychogeriatrická péče Ošetřovatelská péče Novorozenecká péče Ostatní hospitalizační péče Posmrtné získávání orgánů (Organ procurement – posthumous) Péče o strávníky (Hospital boarder)

Konečný dokument


Strana 57 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Klasifikace ICH rozděluje funkce zdravotní péče do následujících skupin:

ICHA code8


HC.1-HC.5


HC.1


HC.2

Services of rehabilitative care

HC.3

Services of long-term nursing care

HC.4

Ancillary services to health care

HC.5

Medical goods dispensed to out-patients

HC.6-HC.7

Collective health care services

HC.6

Prevention and public health services

HC.7

Health administration and health insurance

HC.R

Health-related functions

HC.R.1

Capital formation of health care provider institutions

HC.R.2

Education and training of health personnel

HC.R.3

Research and development in health

HC.R.4

Food, hygiene and drinking water control

HC.R.5

Environmental health Administration and provision of social services in kind to assist living with disease and impairment Administration and provision of health-related cash-benefits

HC.R.6 HC.R.7

Je patrné, že klasifikace ICHA pokrývá širší oblast než klasifikace australská, která zahrnuje především oblast hospitalizační péče. Australská typologie však definuje v oblasti hospitalizační péče větší množství detailních tříd. Porovnání, resp. korespondence mezi kategoriemi obou klasifikačních systémů je uvedeno v následující tabulce.

8

Zdroj: OECD - ICHA-HC functional classification (one-digit level).

Konečný dokument


Strana 58 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

SHA

Austrálie

ICHA kód*1+


HC.1-HC.5


HC.1


HC.2 HC.3

Services of rehabilitative care Services of long-term nursing care

HC.4 HC.5 HC.6-HC.7 HC.6 HC.7 HC.R HC.R.1 HC.R.2 HC.R.3 HC.R.4 HC.R.5 HC.R.6

HC.R.7

Ancillary services to health care Medical goods dispensed to out-patients Collective health care services Prevention and public health services Health administration and health insurance Health-related functions Capital formation of health care provider institutions Education and training of health personnel Research and development in health Food, hygiene and drinking water control Environmental health Administration and provision of social services in kind to assist living with disease and impairment Administration and provision of healthrelated cash-benefits

Konečný dokument


MOC kód

Care Type

1.0 7.0 8.0 10.0 2.0 3.0 4.0

Acute care Newborn care Other admitted patient care Hospital boarder Rehabilitation care Palliative care Geriatric evaluation and management Psychogeriatric care Maintenance care Organ procurement

5.0 6.0 9.0

Strana 59 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

II – Návrhová část

Konečný dokument


Strana 60 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4. Terminologický koncept Dříve než se budeme zabývat specifikací jednotlivých kategorií zdravotních služeb, bude nezbytné definovat základní terminologický koncept, v jehož rámci budeme uvažovat jednotlivé typy zdravotních služeb. Terminologický koncept by měl umožnit kodifikaci a přesnou definici dosud spíše intuitivně používaných termínů jako případ léčebné péče, epizoda, návštěva, intervence apod.

4.1 Metodologie UML

Pro grafickou ilustraci vztahů jednotlivých terminologických pojmů jsme použili objektových digramů využívajících UML notaci. Pro snazší orientaci čtenáře v diagramech uvedeme na příkladu ilustrujícím vztah terminologických pojmů uvedený ve věcném návrhu zákona o zdravotní péči základní pojmy z použité metodologie UML (Unified Modelling Language). Zdravotní péče je ve věcném záměru zákona o zdravotních službách definována jako soubor činností a opatření prováděných za účelem udržení a prodloužení života fyzických osob, odhalení a odstranění nemoci nebo vady, udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního stavu, zmírnění utrpení, pomoc při reprodukci a porodu. Dalším pojmem uvedeným v návrhu zákona je pojem „Odborná činnost“. Oba tyto pojmy můžeme chápat jako specializované případy „Aktivity“. Vztahy těchto pojmů lze v jazyce UML vyjádřit následujícím diagramem s využitím relace „generalizace/specializace“ (orientovaná spojnice objektů zakončená uzavřenou prázdnou šipkou).

Věcný návrh zákona definuje poskytování zdravotních služeb jako poskytování odborné zdravotní péče a vykonávání dalších, v zákoně vyjmenovaných, odborných činností. Tento vztah je v diagramu vyjádřen ve formě asociace (orientovaná spojnice zakončená otevřenou šipkou). Odborná zdravotní péče je až na výjimky (poskytování odborné zdravotní péče, byť soustavně, vlastní osobě nebo osobám blízkým a členům domácnosti nebo poskytnutí první pomoci) poskytována pouze ve formě „Zdravotní služby“. Tento vztah pojmů je vyjádřen relací asociace typu „Agregace“ (prázdný kosočtverec). Agregace vyjadřuje takový typ relace, v němž objekt agregující obsahuje objekt agregovaný, ten však může existovat i nezávisle. Oproti tomu asociace typu „Kompozice“ (plný kosočtverec) vyjadřuje vztah dvou objektů, v němž asociovaný objekt (část) nemůže existovat nezávisle na objektu asociujícím (celku), v diagramu je Konečný dokument


Strana 61 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

tímto způsobem vyjádřen fakt, že odborná činnost (uvedená v zákoně) může být prováděna pouze jako zdravotní služba (tedy za podmínek stanovaných zákonem).

Notace UML využívá k vyjádření vzájemných vztahů objektů také dalších prostředků, které budou použity v ilustračních diagramech. Jde především o možnost vyjádření kardinality vztahu objektů v relacích typu asociace. Kardinalita je vyjadřována čísly udávajícími četnost možného výskytu objektů v relaci. Následující diagram vyjadřuje skutečnost, že zdravotní služba je kompozicí (se skládá) z jednoho či více elementárních výkonů.

4.2 Návrh terminologického konceptu

Z příkladu zahraniční terminologie v kapitole 3 je patrné, že terminologický koncept je poměrně složitý a zahrnuje řadu pojmů, které jsou specializací obecných termínů jako aktivita (activity), skupina aktivit (activity group) čí léčebná aktivita (care activity). Ve výše uvedených definicích pojmů (viz kapitola 3. Výběrová rešerše používaných typologií Konečný dokument


Strana 62 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

zdravotních služeb) se v zahraničí často jako klíčový prvek objevuje princip zodpovědnosti za léčebnou péči, a to jak v podobě zodpovědnosti zdravotnického zařízení, tak konkrétního poskytovatele zdravotních služeb. Proto byl po konzultaci se zadavatelem tento princip zvolen také východiskem pro návrh vlastního terminologického konceptu. Princip zodpovědnosti za poskytování zdravotních služeb je doplněn o další hlediska, především klinický cíl (účel či funkce) jehož má být prostřednictvím zdravotních služeb dosaženo. Výhodou tohoto přístupu je především: •

Dobrá rozlišitelnost zdravotnickými profesionály

•

Malá závislost na ostatních atributech, především technicko-organizačních atributech péče

Návrh terminologického konceptu vychází z rešerše terminologických modelů anglosaských zemí, z platné metodiky zdravotních účtů OECD a věcného záměru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování návrhu. Vztahy Generalizace/Specializace mezi jednotlivými pojmy terminologického konceptu lze ilustrovat následujícím diagramem.

4.2.1 Aktivita

Aktivita je obecný pojem zahrnující veškeré další pojmy vyjádřené objekty na nižších vrstvách diagramu. Tyto objekty představují specializaci pojmu „Aktivita“. Specializací lze vyjádřit existenci omezujících podmínek a doplňujících atributů. Např. Zdravotní služba je ve věcném záměru zákona definována jako zdravotní péče na základě a v rozsahu oprávnění získaného podle zákona.

Konečný dokument


Strana 63 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4.2.2 Zdravotní péče

Zdravotní péče je soubor činností a opatření prováděných za účelem udržení a prodloužení života fyzických osob, odhalení a odstranění nemoci nebo vady, udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního stavu, zmírnění utrpení, pomoc při reprodukci a porodu. Zdravotní péče může být poskytována konkrétnímu pacientovi (Individuální zdravotní péče), či je její účinek směřován ve prospěch skupiny pacientů, komunity či společnosti jako celku (Kolektivní zdravotní péče).

Individuální zdravotní péče Individuální zdravotní péče je zdravotní péče, která může být přímo alokována na konkrétního spotřebitele na rozdíl od zdravotní péče, poskytované skupině příjemců, komunitě či společnosti jako takové.

Kolektivní zdravotní péče Kolektivní zdravotní péče zahrnujíce především zdravotní prevenci, jejímž cílem je předcházení vzniku onemocnění a zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, na rozdíl od služeb kurativní medicíny, které se soustředí na léčbu již vniklého onemocnění. Typickými příklady služeb veřejného zdraví jsou očkovací kampaně a zdravotně preventivní programy a kampaně (proti kouření, alkoholismu apod.). Specializací pojmu zdravotní péče je „Odborná zdravotní péče“ a „Ostatní zdravotní péče“. Konečný dokument


Strana 64 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4.2.2.1 Odborná zdravotní péče

Specializovaným případem zdravotní péče je „odborná zdravotní péče“; je to zdravotní péče, k jejímuž účinnému a/nebo bezpečnému poskytování jsou nutné odborné znalosti popřípadě dovednosti, popřípadě použití specializovaných metod, přístrojů nebo technologií. Odborná zdravotní péče je poskytována v rozsahu specializací (odborností) definovaných zákonem. Odbornou zdravotní péči lze poskytovat jen jako zdravotní službu, s výjimkou poskytování odborné zdravotní péče, byť soustavně, vlastní osobě nebo osobě blízké, a poskytnutí první pomoci. Za odbornou zdravotní péči se nepovažuje zdravotní péče prováděná na základě živnostenského oprávnění. 4.2.2.2 Ostatní zdravotní péče

Ostatní zdravotní péčí je míněna zdravotní péče kromě odborné zdravotní péče. Ostatní zdravotní péče může být poskytována podle zvláštního právního předpisu (zákon č.455/1991 Sb., živnostenský zákon). 4.2.3 Odborná zdravotní činnost

Odborná zdravotní činnost je aktivita, vykonávaná ve formě zdravotní služby, která není odbornou zdravotní péčí a je uvedena v zákoně o zdravotních službách. Mezi odborné zdravotní činnosti patří např. posuzování zdravotního stavu fyzických osob, stanovení a posuzování léčebného plánu, nakládání s tělem zemřelého apod. 4.2.4 Zdravotní služba

Zákon definuje poskytování zdravotních služeb jako poskytování odborné zdravotní péče a vykonávání dalších, v zákoně vyjmenovaných, odborných činností (posuzování zdravotního stavu fyzických osob v rozsahu tohoto zákona, stanovení a posuzování léčebného plánu, nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem), a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost poskytovatele za účelem zisku nebo jiným účelem, který připouští zákon. Zdravotní služba je zdravotní péče poskytovaná fyzickou nebo právnickou osobou či osobami za účelem zisku nebo jiným účelem, který připouští zákon. Zdravotní služba může být poskytována Konečný dokument


Strana 65 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

pouze poskytovatelem zdravotních služeb majícím oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zdravotní služby jsou zpravidla poskytovány jako sekvence elementárních úkonů (procedur, aktivit, výkonů). Zdravotní služby mohou být formalizovány (zejména pro potřeby nákupu) do seznamů zdravotních služeb.

4.2.5 Skupina aktivit

Skupina aktivit představuje souhrn zdravotní péče poskytované pacientovi v určitém souvislém časovém období jedním či více poskytovateli. Skupina aktivit může obsahovat jednu či více zdravotních služeb.

Příklady typů skupin aktivit:            

Případ Epizoda zdravotní péče Hospitalizační případ (Epizoda hospitalizační péče) Epizoda domácí péče Epizoda ambulantní léčebné péče Epizoda dentální péče Epizoda jednodenní péče Epizoda ošetřovatelské péče Epizoda paliativní péče Epizoda rehabilitační péče Epizoda intenzivní péče Léčebný plán

Pro časové určení hranic (rozlišení) jednotlivých skupin aktivit (epizod a případů léčebné péče) je klíčovým pojmem zodpovědnost konkrétního poskytovatele zdravotních služeb či zdravotnického zařízení za řízení poskytování zdravotních služeb pacientovi. Na poskytování zdravotní péče se přitom může podílet jako zodpovědný poskytovatel zdravotní péče, tak další poskytovatelé. 4.2.6 Epizoda zdravotní péče

Epizoda zdravotní péče je obecným typem skupiny zdravotních aktivit. Epizoda zdravotní péče je množina služeb poskytovaných určitým poskytovatelem zdravotní péče pacientovi; obvykle se vztahují k jedné diagnóze a jednomu problému (nebo skupině problémů) pacienta. Každá epizoda sestává z jednoho či série kontaktů, při nichž je poskytována zdravotní péče Konečný dokument


Strana 66 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

(v případě ambulantní péče), nebo představuje souvislou periodu poskytování zdravotní péče (v případě péče hospitalizační či domácí). - Epizoda má vždy začátek - Epizoda jako (koncepční a datová) entita existuje i když ještě nemá stanovený časový konec. Epizoda je tedy buď uzavřená, nebo neuzavřená. Uzavřenou epizodu nelze znovu otevřít. - Začátek epizody je dán nějakou evidovanou událostí (příjem na akutní lůžko) nebo evidovaným rozhodnutím o vzniku entity. - Konec epizody je dán nějakou evidovanou událostí (propuštěním z akutního lůžka) nebo evidovaným rozhodnutím o uzavření entity. - Jakákoliv péče (tedy jakékoliv služby) jsou součástí jedné a právě jen jedné epizody. Jedna či více epizod jednoho pacienta mohou existovat současně, epizody se mohou překrývat (to neplatí pro více epizod lůžkové péče; v jeden okamžik může mít pacient jenom jednu epizodu lůžkové péče).

Epizody lze tedy definovat na úrovni zdravotnického zařízení či jeho části, v takovém případě potom hovoříme o „Dílčí epizodě zdravotní péče“. Dle formy zdravotní péče, případně převažující funkce poskytované péče v průběhu epizody, lze rozdělovat epizody zdravotní péče do dílčích typů, např.: •

Epizoda ambulantní péče

•

Epizoda hospitalizační péče (Hospitalizační případ)

•

Epizoda hospitalizační léčebné péče

•

Epizoda hospitalizační rehabilitační péče

•

atp.

4.2.7 Léčebný plán (LP)

Léčebným plánem (též diagnosticko terapeutický plán - DTP) se rozumí návrh poskytování zdravotních služeb v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a výčtu metod léčby. Součástí léčebného plánu může být i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, včetně doporučení úpravy životního stylu, který podporuje léčbu a minimalizuje její možná rizika. Povinností ošetřujícího zdravotnického pracovníka je v případě konkrétního pacienta vytvořit léčebný plán a zajistit jeho realizaci a koordinaci. Léčebný plán bude navržen ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem při převzetí pacienta a bude v návaznosti na aktuální zdravotní stav pacient průběžně upravován. Léčebný plán popisuje postup při poskytování zdravotních služeb pacientovi v souvislosti s klinickým účelem péče v souvislosti s konkrétním aspektem jeho zdravotního stavu. Léčebný plán zahrnuje všechny etapy léčby, tedy fázi diagnostickou, plánování intervence a fázi terapeutickou. Plán je dynamický, to znamená, že je v průběhu léčby upravován a optimalizován dle dosavadního průběhu terapie a vývoje onemocnění. Z informačního pohledu tedy můžeme hovořit o Konečný dokument


Strana 67 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

verzích terapeutického plánu. Pokud je pacient léčen pro více než jeden zdravotní důvod a tyto důvody spolu nemají klinickou souvislost, je pro každý důvod vypracován samostatný léčebný plán. Koncept léčebného plánu bude nutné dále rozvíjet a mimo jiné zpřesnit v těchto aspektech: 1. Je nutné stanovit určitá pomocná kriteria rozlišující běžnou aktualizaci plánu a vytvoření nové verze plánu. 2. Je nutné stanovit určitá pomocná kriteria mezi novou verzí téhož plánu a novým plánem. 3. Je nutné dospět k určitému konsensu v tom, jak dalece variantní může být jeden plán.

Bez těchto upřesnění bude koncept terapeutického plánu spíše teoretickým příspěvkem, než sjednocujícím principem ve formalizovaném popisu péče. I přes určitou nezralost konceptu léčebně terapeutického plánu považujeme za velmi důležité zakomponovat jej do modelu, protože jde o perspektivní a zatím chybějící prvek. 4.2.8 Případ

Výše uvedené odstavce obsahují návrh základních terminologických kategorií: •

Zdravotní péče

•

Zdravotní služba

•

Skupina aktivit (Epizoda zdravotní péče)

•

Léčebný plán

Mezi jednotlivými pojmy může existovat řada relací v rámci řešení určitého zdravotního problému konkrétního pacienta. Abychom mohli ilustrovat v tomto kontextu vzájemné vztahy instancí jednotlivých terminologických tříd, navrhujeme definovat další terminologický koncept případ, jako soubor aktivit, určených k řešení určitého zdravotního problému či zdravotní situace pacienta. Toto vymezení případu odpovídá nejvíce vnímání pacienta. Navrhujeme následující definici: Případ (poskytnutí) zdravotní péče (dále pouze „případ“) je soubor časově navazující zdravotní péče, vázané k jednomu zdravotnímu problému pacienta bez ohledu na formu poskytnutí péče či na to, zda byla péče poskytnuta v jednom či více zdravotnických zařízeních. Je nutné upozornit na to, že definice případu není vázána na jedno onemocnění, ale na problém s ním spojený. Zejména u chronických nebo nevyléčitelných onemocnění je potřeba rozlišit mezi základním onemocněním a jednotlivými problémy. Například u pacienta s chronickou plicní obstrukční chorobou je jeho problémem (vymezujícím případ) excerbace onemocnění; u pacienta s neodstranitelným zhoubným onemocněním může být problémem (vymezujícím případ) například špatná funkce kolostomie. Konečný dokument


Strana 68 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Případ začíná přijetím odpovědnosti – navázáním vztahu (lékaře) s pacientem. Končí ukončením tohoto vztahu. Pro případ jsou rozhodující tři “věci”: 1) Pacient 2) Problém 3) Lékař Případ vzniká, I když diagnosticko-léčebný plán ještě neexistuje. Sestavení diagnosticko-léčebného plánu je jedna – klíčová – zdravotní služba v sekvenci služeb, které mají relaci na daný případ. Každý případ má maximálně jeden diagnosticko-léčebný plán, resp. jeho aktuální verzi.

Obsah případu, je dán dohodou mezi lékařem a pacientem, přičemž obsahem dohody je vymezení dvou základních věcí: 1) problému (problémem může být jak malignita sama, tak nefungující kolostomie) 2) cíl léčby Případ tedy vzniká, když se lékař s pacientem dohodnou na problému a na cíli – a právě tím je dán rozsah odpovědnosti lékaře.

Silnou stránkou tohoto konceptu je, že je relevantní časově i obsahově (per definitionem) potřebám (problému) pacienta. Proto je vhodné, pokud je to možné a z hlediska cílů šetření žádoucí, vztahovat výsledkové ukazatele kvality právě k takto komplexně pojatému případu. Pro každý případ by měl být sestaven formální léčebný plán a v případě potřeby vytvořen terapeutický tým. Léčebný plán by měl být vytvořen dle připravených terapeutických šablon (care pathway) či guidlines, pokud takové existují, a měl by být formálně dokumentován.

Konečný dokument


Strana 69 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

V rámci případu může být pacientovi poskytována zdravotní péče ve formě kombinace jednotlivých zdravotních služeb či epizod zdravotní péče. Každá zdravotní služba je poskytována v podobě jednoho či více základních zdravotních výkonů (procedur). 4.2.9 Případ, případ hospitalizační péče, DRG případ

Případ (komplexní případ), popsaný v předchozí části dokumentu, představuje podle našeho názoru velmi užitečný koncept. Jeho využití v reálném světě bude zatím narážet na omezení v podobě nedostatečné komunikace mezi poskytovateli zdravotních služeb či neexistující informační infrastruktury pro evidenci případů a sdílení informací mezi lékaři, kteří se na řešení případů podílejí. Zároveň bude zapotřebí jasně terminologicky oddělit případ od dosud zavedeného vnímání případu jako entity omezené formou a zpravidla vázané na jednoho poskytovatele. Pro tyto praktické potřeby (např. pro potřeby úhrad zdravotní péče apod.) bude užitečné definovat další skupiny zdravotnických aktivit a tyto terminologicky odlišit. Takže například „případ DRG“ může být vymezen •

akutní lůžkovou formou péče a

•

jedním účelem (např. – kurativní akutní hospitalizace)

•

jedním poskytovatelem

Považujeme za výhodné, jestliže se koncept (komplexního) případu nemění a mění se podle potřeby pouze speciální definování případu např. „případ akutní léčebné hospitalizace“ („případ DRG“). Konečný dokument


Strana 70 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Zvláštním případem případu je „převzetí do (ambulantní) péče“. Zde nastává kontinuální vztah mezi ošetřujícím zdravotníkem a pacientem bez vazby na konkrétní zdravotní problém (potřeba pacienta „být trvale v péči“ je ekvivalentem tohoto problému). 4.2.10 Procedura (zdravotní výkon)

Procedura představuje elementární aktivitu, poskytnutou pacientovi v určitém okamžiku. Procedury samy o sobě zpravidla nepředstavují pro pacienta hodnotu, protože nejsou nositelem výstupu, takovým nositelem je teprve zdravotní služba. Pacientovi jsou procedury prováděny oprávněným poskytovatelem (zdravotnickým profesionálem) v souvislosti s těhotenstvím, porodem, prevencí, diagnostickým vyšetřením či léčbou.

4.2.11 Kontakt

Kontakt s pacientem, jehož cílem je poskytnutí zdravotní péče. Kontakt představuje období (i jednorázové) poskytování zdravotní péče pacientovi na konkrétním místě poskytování jednoho poskytovatele zdravotních služeb. 4.3 Procesní a strukturální hlediska případu

Případ je možné rozložit na menší jednotky – epizody - z hlediska •

procesního

•

strukturálního

Tyto dva typy rozkladu mohou dávat různé nebo stejné výsledky. 4.3.1 Procesní definice epizody

Z procesního hlediska je vhodné definovat epizodu co nejšířeji, tak aby mohl být proces poskytování léčebné péče hodnocen co nejkomplexněji, tedy jako období, v němž platí jeden terapeutický plán. Tento požadavek naplňuje definice pojmu „případ“ uvedená výše. V definici epizody jsme se z praktických důvodů omezili na období, v němž je zdravotní péče poskytována jedním poskytovatelem. 4.3.2 Strukturální definice epizody

Ze strukturálního hlediska je vhodné definovat epizodu jako období, v němž pacient (k danému problému): •

má jednoho ošetřujícího lékaře v ambulantní péči (kontakt)

•

pobývá na jednom oddělení lůžkové péče (to odpovídá v zahraničí používanému konceptu a pojmům: episode, spell, separation) – pro tento případ navrhujeme termín dílčí epizoda zdravotní péče

Konečný dokument


Strana 71 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4.4 Ošetřující zdravotnický pracovník – vymezení pojmu

V připravované legislativě se o ošetřujícím pracovníkovi (lékaři) a vztahu k léčebnému plánu říká toto: Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem je zdravotnický pracovník, který je odpovědný za sestavení, koordinaci a realizaci konkrétního léčebného plánu. Povinností ošetřujícího zdravotnického pracovníka bude v případě konkrétního pacienta vytvořit léčebný plán a zajistit jeho realizaci a koordinaci. Pacient bude moci mít v průběhu poskytování zdravotní služby současně více ošetřujících zdravotnických pracovníků (např. praktického lékaře, který pacienta doporučí k hospitalizaci a současně lékaře oddělení v nemocnici).

4.5 Odpovědnost lékaře, její typy

Definice říká, že ošetřující zdravotník/lékař je (ten, který je) odpovědný za léčebný plán. Je tedy vhodné povšimnout si odpovědnosti lékaře a jejich typů: Odpovědnost lékaře má různou povahu a může být souběžně posuzována z více hledisek a může mít různý předmět. 4.5.1 Předmět odpovědnosti ošetřujícího lékaře

Samotná odpovědnost může mít různý předmět (aspekt poskytování zdravotní péče), například: •

odbornou (medicínskou) stránku zdravotní péče

•

organizační aspekty zdravotní péče

•

administrativní stránku zdravotní péče

•

interpersonální aspekty zdravotní péče

Proto je potřeba zdůraznit, že se zde zabýváme obecnou odpovědností za diagnosticko-léčebný plán a to především z aspektu medicínsky odborného a organizačního. Odpovědnost spočívá jak v tvorbě plánu, tak v jeho realizaci. 4.5.2 Odpovědnost ošetřujícího lékaře z hlediska právního

Z právního hlediska se rozlišuje: •

trestněprávní odpovědnost

•

občanskoprávní odpovědnost

•

pracovněprávní odpovědnost

•

správní odpovědnost

Konečný dokument


Strana 72 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

disciplinární odpovědnost

Přitom tyto odpovědnosti mohou být (například při podezření na pochybení) vyhodnoceny různě (to, co je z hlediska lékařské komory vyloženo jako pochybení, nemusí být pochybením z hlediska trestně právního a naopak). Z právního hlediska může být odpovědnost „dělená“ nebo „sdílená“ (např. v jedné konkrétní kauze byl trestně právně shledán odpovědný přijímající lékař, primář a operatér). Z výše uvedeného je zřejmé, že právní aspekt odpovědnosti nemůže být vhodným kriteriem pro popis odpovědnosti za léčebný plán v souvislosti s typologií služeb (např. vymezení episody) a je tedy potřeba hledat jednodušší koncept.

4.5.3 Odpovědnost ošetřujícího lékaře z obecného hlediska

Obecným hlediskem máme na mysli „common sense“9, tedy výklad přirozeného stavu věcí. Stanovení, kdo je ošetřující lékař (včetně jeho odpovědnosti) nebude patrně činit potíže v ambulantním sektoru (pokud se formálními znaky odliší konzilium specialisty od převzetí do péče). Naproti tomu při hospitalizaci není identifikace ošetřujícího lékaře tak jednoznačná a je potřeba zkoumat: •

jak je ošetřující lékař definován v legislativě

•

kdo fakticky stanovuje LP při hospitalizaci

4.5.4 Jak identifikovat ošetřujícího lékaře v lůžkové péči?

Návrh váže funkci ošetřujícího lékaře na tvorbu LP. Zásadní prvky LP v jeho komplexní podobě jsou obvykle vytvářeny nebo přinejmenším schvalovány zkušenějšími lékaři (primáři, patrovými asistenty), kteří mají na starosti celou organizační jednotku (stanici). V nemocniční praxi nastává několik situací, které představují odchylku od výše uvedeného pravidla. Tyto odchylky nastávají tím častěji, čím více je stav pacienta možno hodnotit jako akutní. Jde o následující situace: a) LP je stanoven přijímajícím lékařem b) LP je redefinován (nově stanoven) službu majícím lékařem (protože změna stavu to vyžaduje) c) odpovědnost za LP je přenesena na mladšího lékaře (v míře odpovídající jeho erudici) Pokud má být koncept ošetřujícího lékaře použitelný, je nutné pohlížet na situace a) až c) jako na delegovanou odpovědnost. Delegování může být nastaveno opatřením systémovým (služby) nebo individuálním (vůči mladšímu lékaři, vůči konkrétnímu případu); způsob delegování zde není podstatný. Podstatné je, že budeme pohlížet na předávání odpovědnosti za LDP jako na delegování 9

Sound judgment not based on specialized knowledge; native good judgment

Konečný dokument


Strana 73 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

odpovědnosti a pro potřeby konceptu episody budeme toto delegování ignorovat. Pokud přijmeme tento pohled (založený na možnosti odpovědnost delegovat), vede to ke dvěma důsledkům: •

Ošetřujícím lékařem není v rozporu se současným stavem chápáním a užíváním tohoto pojmu lékař, který provádí ranní vizity, příjmy a propuštění, ale vedoucí lékař jednotky, který je odpovědný za komplexní DLP.

•

Sekundář je odpovědný za operativní aspekty jeho realizace a v míře, která je v souladu se stanovenými pravidly.

4.6 Terminologický koncept a „hospitalizace“

Historicky nejčastěji používaným pojmem při vykazování a hodnocení kvality a výkonnosti zdravotní péče je pojem „hospitalizace“ tedy jeden pobyt pacienta v jednom zdravotnickém zařízení. Z hlediska formální typologie představuje hospitalizace prvek ekvivalentní pojmu epizoda hospitalizační péče a lze je používat jako synonymum.

Konečný dokument


Strana 74 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

5. Základní datový model Pro ilustraci vztahů instancí jednotlivých terminologických pojmů zde uvádíme základní objektový model, který bude blíže upřesněn v dalším výstupu projektu „Návrh datových sad“. Objektový modle je vyjádřen na následujícím schématu.

Výše uvedený model vyjadřuje tyto sémantické vztahy mezi pojmy reprezentovanými datovými objekty: •

Každá osoba (pacient) může mít (v čase) žádný či několik případů, a to i současně probíhajících

•

Každý případ má maximálně jeden (aktuální) léčebný plán, za jehož správu zodpovídá konkrétní ošetřující pracovník

•

Zdravotní péče je poskytována ve formě jednotlivých služeb ve formě kontaktů a epizod zdravotní péče

•

Léčebný plán je verzovaný

•

Zdravotní péče je poskytována určitým poskytovatelem

Model ilustruje pouze nejzákladnější vztahy mezi entitami, skutečný datový model bude mnohem komplexnější.

Konečný dokument


Strana 75 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6. Stanovení množiny rozlišovacích kategorií zdravotních služeb 6.1 Úvod

Cílem této kapitoly je analyzovat vlastnosti (atributy) služeb a vybrat množinu rozlišovacích kategorií zdravotních služeb, tedy rozdělit atributy služeb na atributy klasifikující, které budou uplatněny při návrhu typologie a atributy doplňkové. Nejdříve se ale zmíníme o významu pojmu atribut a vztahu mezi atributy výkonů a atributy služeb. Tento stručný výklad považujeme za nezbytný pro snadnější pochopení výsledného návrhu rozlišovacích kategorií. Musíme si totiž uvědomit, že jednotlivé atributy služeb se uplatní různou měrou na různých úrovních práce se službami, tedy při registraci, katalogizaci, zasmluvnění a vykázání. 6.2 Atributy výkonů (procedur) a atributy služeb

Atributem míníme vlastnost, která je vnímána v reálném světě jako prvek seznamu hodnot či hodnota z nějakého oboru hodnot (reálných či celých čísel apod.). V multidimenzionálním pojetí je atribut (pokud jsou jeho hodnoty kategoriální) totéž co osa či dimenze.

6.2.1 Atributy procedur

V moderních klasifikačních systémech procedur jsou typickými atributy (neboli osami): •

orgánový systém nebo část těla (nap. kardiovaskulární systém)

•

orgán (např. aorta)

•

přístup (např. otevřený nebo endoskopický)

•

materiál / „device“ (např. cévní protéza)

6.2.2 Atributy služeb

Údaje jako věk nemocného (např. „dítě do jednoho roku“), forma péče (např. „provedeno při jednodenní hospitalizaci“), způsob úhrady („hrazeno po předchozím souhlasu revizního lékaře“) a jiné nepatří do seznamu procedur; jsou to případné atributy služeb.

Katalog služeb Katalog služeb je hierarchickým seznamem jednotlivých (položek) služeb. Katalog je klasifikací, která využívá svoji taxonomii.

Registr služeb Položkám katalogu služeb jsou v registru služeb přiděleny další atributy, tyto atributy: Konečný dokument


Strana 76 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

určují příslušnost služby k hlavním typům služeb (k typologii)

•

stanovují podmínky pro oprávnění tuto službu nabízet a poskytovat

Nasmlouvaná služba V rámci nasmlouvání služby (ve vztahu poskytovatel - plátce) může být využito dalších atributů služeb (cena, omezení, způsob úhrady atp.).

Poskytnutá služba Služba, která je provedena (konkrétním poskytovatelem konkrétnímu pacientovi) získává další atributy, které jsou především dány: •

charakteristikami poskytovatele

•

charakteristikami pacienta (demografickými či klinickými)

•

okolnostmi, za kterých byla služba poskytnuta

Souhrnně zachycuje vztah atributů služeb následující tabulka: Vazba na atributy Typ služby

Forma Hlavní cíl Odbornost

Další atributy podle potřeby smluvního vztahu

Zvláštní oprávnění

Charakteristiky poskytovatele Charakteristiky pacienta Okolnosti poskytnutí

Katalogizovaná služba Registrovaná služba

+

+

Nasmlouvaná služba

+

+

(+)

Poskytnutá služba

+

+

(+)

Konečný dokument


+

Strana 77 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6.3 Analýza kandidátů klasifikujících dimenzí

Abychom dospěli k návrhu rozlišujících dimenzí typologie zdravotních služeb, analyzovali jsme obvyklé atributy zdravotních služeb z pohledu jejich vhodnosti pro potřeby typologie, uplatnitelné především v katalogu zdravotních služeb. V následující tabulce je uveden souhrn hlavních obvyklých charakteristik zdravotních služeb a jejich hodnocení z pohledu vhodnosti pro hlavní účely klasifikace. Při hodnocení vhodnosti charakteristiky k danému účelu byla použita následující škála: 1 – velmi vhodné 2 – nepříliš vhodné 3 – nevhodné - nevýznamné (irelevantní) Skupina atributů

Klinické charakteristi ky služby

Charakterist ika pacienta - zdravotní stav Charakterist ika pacienta – ostatní

Atribut zdravotní služby

Vhodnost pro

kontrak tace a vykazov ání 1

rozlišení paciente m

Charakter služby podle funkce

Poznámky

statistika a vykazová ní 1

zpětná kompatib ilita

1–2

oprávně ní poskytov at 1

1

2

-

1

-

Časová naléhavost Indukce

2

1

-

1

-

1

2

-

1

-

Charakter onemocnění Diagnóza

2

1

-

1

-

2

3

2

1

1

Věková skupina

1

1

2

1

1

Gender

2

1

2

1

1

Ostatní sociodemografické charakteristiky

2

2

-

1

-

Kategorie péče (MOC), funkce péče

Konečný dokument


-

význam dimenze je uveden v dalším textu (terapeutický, diagnostický, preventivní, konzultační) urgentní, neurgentní indukovaná, neindukovaná akutní, chronické hlavní Dg. dle MKN-10 novorozenec, dítě, dorost, dospělý, senior muž, žena rizikové skupiny, skupiny se zhoršenou dostupností

Strana 78 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Skupina atributů


Vhodnost pro

kontrak tace a vykazov ání


oprávně ní poskytov at

Poznámky

statistika a vykazová ní

zpětná kompatib ilita zdrav. Péče

Okolnosti poskytování služby

Ostatní okolnosti poskytování služby

Forma poskytování

1

1

2

1

1

Místo poskytování

1

1

2

1

-

Obor/odbornos t poskytovatele

1

3

1

1

2

Typ zdravotnického zařízení

2

2

2

1

1

Dobrovolnost

3

1

-

1

-

Forma vlastnictví poskytovatele Typ pojištění pacienta

3

3

-

1

1

3

1

-

1

2

Způsob (zdroj) úhrady

1

1

1

1

2

Konečný dokument


lůžková, ambulantní, jednodenní, domácí ve zdravotnickém zařízení, doma, jinde nutná revize a sjednocení seznamu odborností typ ZZ je standardizovan ý číselník NZIS (nemocnice, sdružení nemocnic, poliklinika, samostatná praxe, …) uložené soudem či zákonem, se souhlasem/bez souhlasu pacienta státní, nestátní, soukromé základní tuzemské, pojištěnec v EU, bez pojištění zpětné srovnání bude omezené

Strana 79 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Skupina atributů


Vhodnost pro

kontrak tace a vykazov ání

Typ zdravotní pojišťovny pacienta


1

oprávně ní poskytov at

1

-

Poznámky

statistika a vykazová ní

zpětná kompatib ilita

1

(veřejné zdravotní pojištění, připojištění, přímá platba, ...) (VZP, HZP, ...)

1

Pozn.: Jsme si vědomi, že hodnocení vhodnosti jednotlivých atributů, jimiž lze zdravotní služby popsat, je vždy subjektivní. Své hodnocení však opíráme jak o dosavadní zkušenosti z české republiky, tak ze způsobu využití atributů v národních datových sadách dalších zemí. Z našeho hodnocení vyplývá, že vedle dvou tradičních dimenzí klasifikace zdravotních služeb (forma a odbornost) se objevuje velmi důležitá dimenze kategorie zdravotní péče (MOC) nebo též funkce zdravotní péče. Takto vzniklý model rozlišuje zdravotní služby dle tří nezávislých os (přičemž samozřejmě některé kombinace stavového prostoru nebudou obsazeny žádnou službou). Model rozlišení zdravotních služeb

Služba

I F o r m a

Model rozlišení zdravotních služeb

II

3

III 2 A

B

C

Služba

I

Služba

1 Obor/ Odbornost

F o r m a

II

Služba

FFoorrm maa aaIII ffuunnkkccee jjssoouu rroozzhhoodduujjííccíí pprroo hhllaavvnníí ttyyAppoollooggiiiB sslluužžeebb

Funkce

O Oddbboorrnnoosstt ssee uuppllaattňňuujjee uu rreeggiissttrroovvaannýýcchh sslluužžeebb

3 2 C

1 Obor/ Odbornost

Funkce

Cílově je nutné vytvořit systém, který vyhovuje potřebám nákupu (kontraktací) zdravotních služeb v prostředí jak volného, tak řízeného trhu, a to jak Konečný dokument


Strana 80 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

ve státním, tak v soukromém sektoru. Jinými slovy – ambicí je vybudovat systém vysoce univerzální, schopný dalších adaptací a rozvoje. K tomu, aby systém splnil očekávání jak poskytovatelů, tak plátců i případných subjektů majících roli regulační a kontrolní, musí mít především vhodně definované a přesně popsané zdravotnické služby. Úspěšnost členění veškeré poskytované zdravotní péče na typy služeb a jednotlivé služby je dána mimo jiné vhodnou mírou agregací jednotlivých činností do služeb, a to tak, aby agregace dílčích činností do služeb byla dostatečně velká (což zjednodušuje strukturu kontraktu a přehlednost existujících kontraktu), ale pouze do té míry, aby nebylo nutné často kontrahovat jen části předdefinovaných služeb. V dalších odstavcích této kapitoly se budeme zabývat podrobnějším popisem zvolených kandidátů a návrhem finálních rozlišovacích kategorií. 6.4 Forma poskytování zdravotní péče

Formou poskytování zdravotních služeb rozumíme zásadní formální okolnosti, za kterých je zdravotní péče poskytována, tedy v organizačním a materiálně technickém vybavení jednotlivých forem zdravotní péče. Forma poskytování zdravotních služeb se jeví jako dimenze velmi vhodná z pohledu všech deklarovaných požadavků, méně vhodná se jeví pouze z pohledu vhodnosti pro kontrolu oprávněnosti poskytovat zdravotní služby, a to proto, že o oprávněnosti poskytovat službu v určité formě budou rozhodující spíše jiné dimenze jako např. odbornost poskytovatele. Zvláštní pozornost je v mnoha zemích definováno rozmezí mezi hospitalizační a ambulantní péčí, a to z toho důvodu, že tyto dvě formy péče mívají odlišné modely financování, různé nároky na materiálně-technické a personální zajištění a pochopitelně také odlišnou spotřebu zdrojů. Proto existuje v řadě zemí speciální rozlišení služeb na rozmezí mezi oběma formami poskytování zdravotní péče, obvykle nazývané jednodenní péče (day care či same-day care). V úvahu připadají v podstatě tři základní modely rozlišení zdravotní péče a systémy jejich klasifikace. Další varianty nastávají, pokud přihlédneme k možnostem forem úhrady. Příklady možné klasifikace případů

Model A: 3 samostatné formy péče Veškerá péče

Ambulantní péče

CPT, CMBS

Jednodenní péče

ACG

Hospitalizační péče

DRG

Model B: jednodenní péče jako sub-kategorie hospitalizační péče

Konečný dokument


Strana 81 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Veškerá péče

Ambulantní péče Hospitalizační

ACG

Jednodenní hospitalizační p. DRG

Hospitalizační péče Model C: : jednodenní péče jako sub-kategorie ambulantní péče Veškerá péče

Ambulantní

Ambulantní péče ACG

Jednodenní ambulantní p. Hospitalizační péče

DRG

Model A – rozlišuje každou z forem péče jako samostatnou kategorii. Jednodenní péče není tedy považována za sub-typ ambulantní ani hospitalizační péče. Každá z forem péče může být hrazena na základě odlišného mechanismu (např. CPT, ACG, DRG). Model B – zahrnuje jednodenní péči mezi péči hospitalizační, jako její specializovaný typ. Toto je případ klasifikace jednodenní péče např. v Austrálii. Nicméně i v tomto případě jsou oba typů hospitalizační péče rozlišovány, byť jsou obě hrazeny na základě DRG klasifikace (v AR-DRG existují speciální DRG skupiny pro případy jednodenní péče). Model C – tento model zahrnuje jednodenní péči mezi péči ambulantní. Tento model je nejbližší modelu používaném např. v některých systémech v USA. Nicméně i zde se používají odlišné formy úhrady za ambulantní a jednodenní péči. Samostatný problém potom představuje vymezení jednodenní péče od ostatních druhů péče, resp. odlišení ambulantní a hospitalizační péče. Toto vymezení využívá buď okolnosti poskytování péče (zda je či není využito nemocniční lůžko), časové vymezení délky poskytování zdravotní péče (méně než 4, 8, 12, 24 hodin), náročnost poskytované péče (jednodušší, složitější, vyjádřeno např. výčtem přípustných procedur) či kombinace těchto dimenzí. Příklady těchto způsobů vymezení lze nalézt v kapitole 3 - Výběrová rešerše používaných typologií zdravotních služeb. Jak je vidět z uvedených příkladů, je způsob odlišení jednotlivých typů nejednotný a liší se v jednotlivých zemích. Na jednodenní péči lze pohlížet jako na variantu ambulantní péče, jako na variantu lůžkové péče, nebo jako na samostatnou formu. Doporučujeme, aby i přes formální obtíže se zcela exaktním vymezením jednodenní péče (zejména vůči ambulantní formě), byla považována za samostatnou formu a to z několika důvodů: •

jednodenní péče znamená v chirurgické oblasti takový způsob poskytování péče, kdy jsou

Konečný dokument


Strana 82 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

výrazně snížena rizika nozokomiálních infekcí (při dodržení pravidla, že provozní prostory jednodenní péče jsou striktně odděleny od prostor, kde je poskytována lůžková péče) •

naproti tomu může jednodenní péče představovat pro pacienta jiná rizika, zejména nepodchycení komplikací a podobně.

•

jednodenní péči je vhodné samostatně sledovat z hlediska jejího správného využívání (tedy ani ne „nadužívání“ ani ne „podužívání“) a také z hlediska přiměřených výsledků.

Vymezení jednodenní péče jako samostatné formy nebrání jejímu financování analogicky lůžkové péči (např. pomocí DRG) nebo analogicky ambulantní péči.

6.4.1 Rozlišení zdravotní péče dle formy

Při definici jednotlivých forem zdravotní péče vycházíme z klasifikačního systému zdravotních účtů SHA. Pro rozlišení formy poskytování zdravotní služby navrhujeme v souladu se systémem zdravotních účtů SHA, které představuje sjednocení rozlišení jednotlivých forem zdravotní péče alespoň pro země OECD, následující základní hodnoty této dimenze: 

Kolektivní



Ambulantní



Jednodenní



Hospitalizační



Domácí



Nerozlišená

6.4.2 Kolektivní forma

Kolektivní zdravotní péče je péče poskytovaná společnosti či její části jako celku, na rozdíl od individuální zdravotní péče, která je určena konkrétnímu příjemci.

6.4.3 Ambulantní forma

Ambulantní forma zdravotní péče je péče poskytovaná ambulantním pacientům. Ambulantní pacienti nejsou formálně přijímáni do zdravotnického zařízení a nezůstávají v něm přes noc. Za ambulantní jsou považováni všichni pacienti, kteří nejsou pacienty jednodenní, hospitalizační či domácí péče.

Konečný dokument


Strana 83 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6.4.4 Jednodenní forma

Jednodenní forma zdravotní péče je zdravotní péče poskytovaná pacientům, kteří byli formálně přijati z důvodu onemocnění, poskytnutí léčby či jiného typu zdravotní péče, jejíž provedení a následné propuštění se předpokládá tentýž den. Epizoda zdravotní péče pacientů přijatých pro denní péči, kteří zůstanou přes noc, je klasifikována jako epizoda hospitalizační péče. Služby ambulantní péče, které jsou rozšířeny formálním přijetím pacienta k jednodenní péči, jsou klasifikovány jako služby jednodenní péče. Pacient „Jednodenní péče“ je obvykle propuštěn po 3 – 8 hodinách po přijetí, v rámci stejného dne. Jednodenní péče je obvykle poskytována zařízením či oddělením specializovaným na tento typ péče. 6.4.4.1 Pomocné pravidlo při vymezení jednodenní formy péče

V praxi může být problém vymezit jednodenní péči oproti ambulantní. Po některých ambulantních procedurách může pacient zůstat ještě určitý čas v zařízení; naproti tomu při jednodenní péči nemusí být pacient uložen na klasické lůžko apod. V podobných sporných případech doporučuje aplikovat pravidlo, které říká, že za jednodenní péči považujeme především tu péči, která je „ekvivalentem“ lůžkové péče. Jinými slovy, která by byla poskytována jako lůžková, pokud by pracoviště či možnost poskytnutí ve formě jednodenní péče nebyly v daném zdravotnickém zařízení k dispozici. 6.4.5 Hospitalizační forma péče

Hospitalizační péče je péče poskytovaná pacientům, kteří jsou formálně přijati do lůžkového zdravotnického zařízení a v tomto zařízení zůstávají minimálně jednu noc. Hospitalizační péče je většinou poskytována v nemocnicích, částečně však také v dalších typech zdravotnických zařízení. 6.4.6 Domácí forma

Forma domácí péče zahrnuje veškerou zdravotní péči poskytovanou pacientům v domácím prostředí nebo jeho ekvivalentu, kterým může být např. zařízení sociálních služeb, azylové zařízení apod. 6.4.7 Nerozlišená forma péče

Tento typ formy zdravotní péče zahrnuje takové typy zdravotní péče, u nichž není možné či vhodné přiřazení do žádné z ostatních forem. Příkladem jsou konzultační zdravotní služby, které mohou být realizovány v jakékoliv z výše uvedených forem, případně také bez účasti pacienta, na dálku atp. 6.4.8 Typy epizody individuální zdravotní péče

Podle formy zdravotní péče můžeme rozlišovat následující základní epizody (individuální) zdravotní péče: •

Epizoda ambulantní péče

•

Epizoda jednodenní péče

Konečný dokument


Strana 84 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

Epizoda hospitalizační péče

•

Epizoda domácí péče

6.5 Odbornost poskytovatele zdravotní služby

Odbornost vyjadřuje odborné předpoklady pro vykonávání dané služby. Odbornost je vyjadřována v současných datových rozhraních pro vykazování zdravotní péče a pro potřeby zdravotnické statistiky ve dvou odlišných kódovacích systémech. Zatímco NZIS používá číselníku oborů, který zařazuje jednotlivé činnosti do přibližně jednoho sta kategorií, používá datové rozhraní pojišťoven podrobnější členění dle tzv. odbornosti do cca 90 kategorií a pro potřeby vykazování se odbornost kombinuje s typem pracoviště, který vyjadřuje formu zdravotní péče. Odbornost ve výkazech VZP vystupuje ve dvou rolích, jako odbornost poskytovatele a smluvní odbornost pracoviště. Oba systémy (NZIS a VZP) nejsou zcela kompatibilní, ačkoliv je pravděpodobně možné vzájemné mapování obou systémů. Pro potřeby základního rozlišení zdravotních služeb se odbornost nejeví jako zcela vhodná dimenze, a to z několika důvodů: •

vedla by k přílišnému počtu kategorií

•

s vývojem nových léčebných postupů a technologií vznikají nové odbornosti, klasifikace založená na odbornosti by tedy nebyla dostatečně stabilní

•

v některých případech nevyjadřuje odbornost skutečný charakter služby, či naopak je v rámci případu zdravotní péče zapotřebí služeb mnoha odborností, klasifikace by tedy byla velmi obtížná

Z výše uvedených důvodů doporučujeme odbornost (případně obor) považovat pouze za doplňující a upřesňující případně omezující atribut služby. V každém případě by však měly být sjednoceny klasifikační systémy popisující „obor“, „odbornost“ a „obor specializačního vzdělávání“. 6.6 Kategorie péče (Major output category - MOC), Funkce péče

Kategorie poskytované zdravotní péče (major output category - MOC) existuje v některých systémech (pod různými názvy) jako samostatná dimenze definovaná především stanovením hlavního léčebného cíle. V jiných národních zdravotnických soustavách (včetně české) existuje implicitně, často s nepřesně vymezenými hranicemi jednotlivých kategorií. Tato vágnost vymezení MOC v českém systému má za následek obtíže při vymezování jiných entit. Například enormní složitost české definice případu akutní hospitalizace je mj. důsledkem nejasností ve vymezení následné a/nebo „neakutní“ péče; tedy vlastně důsledkem absence správně a jednoznačně vymezené MOC. Kategorie péče popisuje hlavní klinické charakteristiky poskytované péče odvozené od hlavního klinického cíle péče (Australský datový slovník). Takto formulovaná definice má však své významové limity v oblasti služeb veřejného zdraví, proto dále budeme tedy používat pojmu Funkce zdravotní péče a využijeme její definice v systému SHA.

Konečný dokument


Strana 85 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Funkce zdravotní péče Zdravotní péče je souborem aktivit prováděných poskytovateli zdravotní péče prostřednictvím aplikace lékařských, ošetřovatelských a souvisejících znalostí a technologií, jejichž účelem je: 

Propagace zdraví a předcházení nemocím



Léčba onemocnění a snížení předčasné mortality



Péče o pacienty s chronickým onemocněním, kteří potřebují ošetřovatelskou péči



Péče o pacienty se zdravotním postižením, invaliditou či hendikepem, pokud potřebují ošetřovatelskou péči



Péče o nevyléčitelně nemocné, zajištění důstojné smrti



Provádění a zajišťování veřejné zdravotní péče



Provádění a administrace zdravotních programů, zdravotního pojištění a ostatních způsobů financování zdravotní péče

Pro návrh prvků dimenze funkce zdravotní péče navrhujeme využít kombinace obou zdrojů (Australský datový slovník a OECD), které jsou vzájemně kompatibilní, tak, abychom využili výhod jak ICHA (univerzálnější, větší pokrytí), tak Australského MOC (větší detail v hospitalizační péči, možnost lepší diferenciace případů, lepší sledování skutečných potřeb lůžkové kapacity různých typů, možnost jemnějšího řízení metod úhrady hospitalizační péče, snazší risk-adjustment případů při sledování ukazatelů kvality apod.)

Pro dimenzi Funkce zdravotní péče navrhujeme následující prvky: 1. Individuální zdravotní péče 

Preventivní



Léčebná



Léčebně rehabilitační



Ošetřovatelská



Paliativní



Lékárenská



Konzultační



Ostatní zdravotní péče

2. Kolektivní zdravotní péče 

Zdravotní prevence a služby veřejného zdraví



Ostatní kolektivní zdravotní služby

Konečný dokument


Strana 86 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6.6.1 Služby individuální zdravotní péče

Individuální zdravotní péče zahrnuje zdravotní služby, které mohou být přímo alokovány na konkrétního spotřebitele na rozdíl od služeb, poskytovaných společnosti či její části jako celku (Kolektivní zdravotní služby). Zboží a služby individuální zdravotní péče mají dle metodiky SHA na rozdíl od služeb kolektivních tyto charakteristiky: •

lze určit a zaznamenat spotřebu služby konkrétním jedincem či domácností v místě a čase

•

příjemce služby musí s přijetím služby či zboží souhlasit a učinit nezbytné kroky pro její přijetí – např. tím, že vyhledá zdravotnické zařízení

•

charakter spotřeby služby či zboží jedincem či malou, vymezenou skupinou příjemců, vylučuje současnou spotřebu téže služby či zboží jiným příjemcem.

6.6.1.1 Služby preventivní zdravotní péče

Služby preventivní zdravotní péče jsou služby, jejichž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů. 6.6.1.2 Služby léčebné péče

Služby léčebné zdravotní péče jsou služby, jejichž hlavním cílem je vyléčení nemoci či odstranění následků poranění, zmírnění symptomů nemoci či poškození a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu. Služby léčebné péče zahrnují: •

vyléčení nemoci či odstranění následků zranění

•

chirurgický zákrok

•

zmírnění symptomů nemoci či poškození (s výjimkou paliativní péče)

•

snížení rizika vzniku nemoci či poškození

•

ochranu před prohloubením (exacerbací) onemocnění či vzniku komplikací, či před vznikem poškození, které by ohrozilo život pacienta či jeho normálních funkcí

•

diagnostické či terapeutické procedury

6.6.1.3 Léčebně rehabilitační

Rehabilitační péče je taková péče, při níž je hlavní pozornost věnována zlepšení funkčního stavu pacienta s poškozením, invaliditou či handicapem způsobeným v důsledku nedávného úrazu či Konečný dokument


Strana 87 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

onemocnění, či v důsledku postupného zhoršování (regrese či progrese) onemocnění. Rehabilitační péče je zpravidla intenzivnější než běžná ošetřovatelská péče a méně intenzivní než péče kurativní (akutní). Vyžaduje časté (denní či týdenní), opakované vyšetření stavu pacienta a vývoje jeho klinického stavu. Rehabilitační péče je poskytována dle léčebného plánu po dobu nezbytnou ke stabilizaci pacientova stavu či nezbytnou pro dokončení léčebného plánu. 6.6.1.4 Ošetřovatelská

Ošetřovatelská péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem je prevence zhoršení aktuálního funkčního nebo zdravotního stavu pacientů s tělesným poškozením či funkční poruchou. Pacienti v ošetřovatelské péči jsou stabilizovaní, nevyžadují komplexní zdravotní péči, avšak vyžadují odbornou asistenci. Ošetřovatelská péče může být potřebná po neomezenou dobu, a může být poskytována jak ve zdravotnických či jiných zařízeních, tak mimo ně (např. doma), a to jak profesionály, tak neprofesionály (např. příbuznými). 6.6.1.5 Paliativní

Paliativní péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem, či cílem léčby, je zlepšení kvality života pacientů s progresivním onemocněním a s malou či žádnou nadějí na uzdravení. 6.6.1.6 Lékárenská zdravotní péče

Lékárenská zdravotní péče zahrnuje výdej léčivých přípravků a potravin pro zvláštní účely. Součástí lékárenské zdravotní péče je poskytování konzultační činnosti v oblasti klinické farmacie. 6.6.1.7 Konzultační zdravotní péče

Konzultační zdravotní péče zahrnuje posouzení zdravotního stavu pacienta, stanovení nového či posouzení existujícího léčebného plánu, popřípadě návrh na jeho změnu či doplnění, a další činnosti podporující rozhodování pacienta, nebo jiného poskytovatele zdravotní péče 6.6.1.8 Ostatní zdravotní péče

Tato kategorie zahrnuje řadu zdravotních služeb, které jsou převážně poskytovány nelékaři, tedy zdravotnickými laboranty, chemiky, biology, či zdravotnickými techniky buď samostatně, nebo pod dohledem lékaře. Jednou z hlavních funkcí zdravotní péče, které navrhujeme řadit do této kategorie, je diagnostická funkce 10zdravotní péče. Diagnostické zdravotní služby jsou ve věcném návrhu zákona o zdravotních

10

Při návrhu typologie zdravotních služeb jsme se rozhodli nevytvářet pro diagnostickou funkci zdravotní péče samostatný prvek dimenze funkce zdravotní péče, protože je ze své definice Konečný dokument


Strana 88 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

službách definovány jako zdravotní služby, jejichž účelem je zjišťování informací o zdravotním stavu pacienta, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení léčebného plánu a informací o účinku léčby. Do kategorie ostatní zdravotní péče tedy patří např.: •

služby laboratorního komplementu,

•

zobrazovací vyšetření,

•

přeprava pacientů,

•

posudková zdravotní péče.

6.6.2 Služby kolektivní zdravotní péče

Kolektivní zdravotní služby jsou poskytovány současně všem členům společnosti či její části, např. určitému regionu. Kolektivní zdravotní služby jsou automaticky spotřebovávány všemi členy společnosti či komunity, aniž by o ně jednotliví členové aktivně usilovali. Kolektivní služby jsou takové služby, které nelze prodávat individuálním příjemcům na trhu a které jsou financovány státem či státní samosprávou z daní či jiných finančních zdrojů. Kolektivní zdravotní služby lze souhrnně charakterizovat následujícími vlastnostmi: •


•


•


6.6.2.1 Zdravotní prevence a služby veřejného zdraví

Zdravotní prevence a služby veřejného zdraví zahrnují služby určené ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva na rozdíl od služeb kurativních, které napravují zdravotní dysfunkce. Typickým příkladem jsou očkovací kampaně a programy, zdravotní osvěta, výchova k rodičovství, prevence infekčních onemocnění, školní preventivní prohlídky, kampaně a programy za zdraví životní styl, proti kouření či proti užívání alkoholu či jiných návykových látek.

v některých případech obtížně odlišitelná od léčebné či např. konzultační funkce zdravotní péče. Zařazení diagnostické péče jako samostatné kategorie by nepřineslo pro výslednou typologii služeb výhodu, naopak by komplikovalo srozumitelnost typologie a jednotlivých prvků navržené klasifikace.

Konečný dokument


Strana 89 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

6.6.2.2 Ostatní kolektivní zdravotní služby

Ostatní služby veřejného zdraví. Do této skupiny patří např.: •

Služby krevních a orgánových bank

•

Propagace informací a osvěta v oblastech neuvedených výše, např. zjišťování a veřejné informování o stavu životního prostředí

6.7 Návrh množiny rozlišovacích kritérií

Ukazuje se, že žádná ze zvolených základních dimenzí sama o sobě nedostačuje k popisu a rozlišení všech typů služeb. Teoreticky by mohla být pro rozlišení vhodná kombinace dvou či více zvolených dimenzí. Na základě úvah v předchozích kapitolách a zkušeností ze zahraničí navrhujeme zvolit kombinaci dimenzí Forma a Funkce péče, pro niž se stala hlavním vzorem Australská klasifikace zdravotních služeb a klasifikace ICHA-HS (SHA), která je od ní odvozena. Další rozlišení jednotlivých typů služeb bude doplněno o vhodné agregáty funkcí zdravotní péče a odbornosti.

Konečný dokument


Strana 90 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

7. Návrh typů zdravotních služeb Pro návrh základní typologie zdravotních služeb jsme využili kombinaci dimenze „Forma“ a „Funkce“ zdravotní péče. Základní funkce zdravotní péče „dávají smysl“ až na výjimky téměř ve všech formách. (výjimkami jsou např. „lékárenská“ funkce zdravotní služby, která se vyskytuje pouze v ambulantní formě či naopak kolektivní funkce zdravotní péče, které se vyskytují pouze v kolektivní formě poskytování léčebné péče). Přípustné kombinace funkce a formy léčebné péče jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2 – Přípustné kombinace funkce a formy léčebné péče

Forma služby

Preventi vní kolektivní

x

ambulantní

x

Léčebná

Rehabili tační

Funkce služby Ošetřov Paliativn atelská í

Lékáren ská

Konzulta ční

Ostatní

x x

x

x

x

x

x

jednodenní

x

x

x

x

x

hospitalizační

x

x

x

x

x

domácí

x

x

x

x

x x

nerozlišená

Pro praktické potřeby kategorizace potřebujeme jemnější rozlišení v obou osách, zde použijeme agregáty funkce a odbornosti, abychom vytvořily novou dimenzi „typ“ zdravotní služby. Agregáty jsme vytvořily tak, aby postihovaly takové obory a funkce, které se výrazněji odlišují od ostatních, či které je zapotřebí sledovat ze statistických důvodů. Kombinaci obou dimenzí, včetně návrhu shluků funkcí a odborností do „typů“ služeb jako nové dimenze ilustrují následující tabulky. (Poznámka: Pro zjednodušení jsme v tabulce neodlišovali shodné funkce individuální a kolektivní zdravotní péče)

Konečný dokument


Strana 91 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Tabulka 3 - Typ služby a hlavní funkce služby Typ služby

Forma služby

kolekt ivní

ambul antní

jedno

Funkce služby Preventiv ní

Ošetřovat elská

Paliativní

Lékárensk á

Konzultač ní

Název typu

1.1 .

Epidemiologie

x

1.2.

Hygienické služby

x

1.3.

Služby pracovní zdravotní péče

x

1.9.

Ostatní služby veřejného zdraví

2.1.

Služby primární péče

x

x

2.2.

Služby specializované ambulantní péče

x

x

2.3.

Služby ambulantní rehabilitační péče

2.4.

Služby stomatologické péče

2.5.

Služby laboratorního a zobrazovacího komplementu

x

2.6.

Záchranná služba

x

2.7.

Doprava

x

2.8.

Příprava, výdej a prodej léků a léčebných prostředků

2.9.

Posudkové zdravotní služby

2.10.

Ostatní služby ambulantní péče

3.1.

Jednodenní léčebná péče

Konečný dokument

Léčebná

Rehabilita ční

Kód

Ostatní

x

x x

x

x x x

x

x

x STAPRO s.r.o., 2008

Strana 92 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Typ služby

denní

hospit alizač ní

domác í

nerozli šená

Funkce služby Preventiv ní

Kód

Název typu

3.9.

Ostatní služby jednodenní péče

4.1.

Porodnictví

x

4.2.

Péče o novorozence

x

4.3.

Akutní hospitalizační péče

x

4.4.

Psychiatrická péče

x

4.5.

Rehabilitační péče

4.6.

Dlouhodobá ošetřovatelská péče

4.7.

Paliativní péče

4.9.

Ostatní hospitalizační péče

5.1.

Návštěvní služba

5.2.

Domácí rehabiliatční a ošetřovatelská péče

5.3.

Domácí paliativní péče

5.9.

Ostatní služby domácí péče

6.1.

Konečný dokument

Léčebná

Rehabilita ční

Ošetřovat elská

x

x

x

x

Paliativní

Lékárensk á

Konzultač ní

x

Ostatní

x

x x x x x x

x x x x

Konzultační zdravotní služby


Strana 93 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Tabulka 4 - Typ služby, forma a hlavní funkce služby

Forma preventivní

Funkce

léčebná

rehabilitační

ošetřovatelská

kolektivní 1.1. Epidemiologie 1.2. Hygienické služby 1.3. Pracovní zdravotní péče

ambulantní

2.1. Služby primární péče 2.2. Služby specializované ambulantní péče 2.4. Služby stomatologické péče

2.3. Služby ambulantní rehabilitační péče 2.10. Ostatní služby ambulantní péče

jednodenní

3.1 Jednodenní léčebná péče


paliativní Konečný dokument


hospitalizační

4.1. Porodnictví 4.2. Péče o novorozence 4.3. Akutní hospitalizační péče 4.5. Rehabilitační péče 4.6. Dlouhodobá ošetřovatelská péče 4.7. Paliativní péče

domácí

nerozlišená

5.1. Návštěvní služba

4.4. Psychiatrická péče

5.2. Domácí rehabiliatční a ošetřovatelská péče

5.3. Domácí paliativní péče Strana 94 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Forma kolektivní lékárenská

ambulantní 2.8. Příprava, výdej a prodej léků a léčebných prostředků

jednodenní

hospitalizační

domácí

konzultační ostatní

Konečný dokument

nerozlišená

6.1. Konzultační zdravotní služby 1.9. Ostatní 2.5. Služby služby veřejného laboratorního a zdraví zobrazovacího komplementu 2.6. Záchranná služba 2.7. Doprava 2.9. Posudkové zdravotní služby 2.10. Ostatní služby ambulantní péče



4.9. Ostatní hospitalizační péče

5.9. Ostatní služby domácí péče

Strana 95 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Výsledný návrh vychází z klasifikace SHA, respektive je s touto klasifikací kompatibilní, a přidává rozlišení hospitalizačních služeb dle MOC australského modelu. Vznikla tak nová dimenze „Typ zdravotní služby“, která může být využita především pro potřeby statistické a analytické, ale též např. v informačních systémech. Na základě syntézy dimenzí Forma a Funkce zdravotní péče a s přihlédnutím k potřebě odlišení vybraných typů služeb v rámci stejné funkce, tedy navrhujeme rozdělení zdravotních služeb do následujících kategorii: Skupina služeb 1. Služby veřejného zdraví

2. Služby ambulantní péče

Typ služby 1.1 .

Epidemiologické služby

1.2.

Hygienické služby

1.3.

Služby pracovní zdravotní péče

1.9.

Ostatní služby veřejného zdraví

2.1.

Služby primární péče

2.2.

Služby specializované ambulantní péče

2.3.

Služby ambulantní rehabilitační péče

2.4.

Služby stomatologické péče

2.5.

Služby laboratorního a zobrazovacího komplementu

2.6.

Záchranná zdravotní služba

2.7.

Dopravní zdravotní služba

2.8.

Příprava, výdej a prodej léků a léčebných prostředků

2.9. Posudkové zdravotní služby 2.10. Ostatní služby ambulantní péče 3. Služby jednodenní péče

4. Služby hospitalizační péče

Konečný dokument

3.1.

Jednodenní léčebná péče

3.9.

Ostatní služby jednodenní péče

4.1. 4.2.

Porodnictví Péče o novorozence

4.3.

Akutní hospitalizační péče

4.4.

Psychiatrická péče

4.5.

Rehabilitační péče

4.6.

Dlouhodobá ošetřovatelská péče

4.7.

Paliativní péče

4.9.

Ostatní hospitalizační péče


Strana 96 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

Skupina služeb 5. Služby domácí péče

6 Ostatní zdravotní služby

Typ služby 5.1.

Návštěvní služba

5.2.

Domácí ošetřovatelská a léčebně rehabilitační péče

5.3. 5.9.

Domácí paliativní péče Ostatní služby domácí péče

6.1.

Konzultační zdravotní služby

Význam jednotlivých kategorií zdravotních služeb je velmi důležitý pro správné zařazení konkrétní služby (například jednodenní péče) a také pro zhodnocení úplnosti a vhodnosti navržené klasifikace. 7.1 Služby veřejného zdraví

Služby veřejného zdraví patří mezi tzv. kolektivní zdravotní služby. Kolektivní zdravotní služby jsou poskytovány současně všem členům společnosti či její části, např. určitému regionu. Kolektivní zdravotní služby jsou automaticky spotřebovávány všemi členy společnosti či komunity, aniž by o ně jednotliví členové aktivně usilovali. Kolektivní zdravotní služby lze souhrnně charakterizovat následujícími vlastnostmi: •


•


•


1.1. Epidemiologické služby Zdravotní služby spojené se studiem výskytu infekčních chorob, jejich příčin, způsobů šíření v populaci a ochrany populace.

1.2. Hygienické služby Zdravotní služby zabývající se vlivem životních a pracovních podmínek na zdraví člověka a populace.

Konečný dokument


Strana 97 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

1.3. Služby pracovní zdravotní péče Pracovní zdravotní služby zahrnují širokou škálu zdravotních služeb: •

Vstupní a pravidelné zdravotní prohlídky zaměstnanců hrazené zaměstnavateli či pracovníky

•

Léčebnou péči včetně záchranářské činnosti spojenou s pracovním prostředím

Mezi služby pracovní zdravotní péče nepatří: •

Zlepšování bezpečí a ochrany zaměstnanců

•

Prevence úrazů atp.

1.9. Ostatní služby veřejného zdraví Ostatní výše nezařazené služby veřejného zdraví. Do této skupiny patří např.: •

Služby krevních a orgánových bank

•

Propagace informací a osvěta v oblastech neuvedených výše, např. zjišťování a veřejné informování o stavu životního prostředí

7.2 Služby ambulantní péče

Ambulantní péče zahrnuje služby poskytované pacientovi zdravotnickým profesionálem s příslušnou specializací. Ambulantní péče je poskytována buď v ambulantním zařízení, nebo na jiných místech formou kontaktu (návštěvy). Návštěva pacienta obvykle probíhá v ambulantním zdravotnickém zařízení, ale může se uskutečnit také mimo ně, například formou domácí návštěvy či konzultace u lůžka.

2.1. Služby primární péče Služby primární zdravotní péče jsou služby poskytované v ambulancích lékaři se specializací praktického lékaře či praktického lékaře pro děti a dorost.

2.2. Služby specializované ambulantní péče Služby specializované ambulantní péče jsou služby poskytované specializovaným lékařem s příslušnou specializací. Služby specializované ambulantní péče jsou zpravidla poskytovány v odborné ambulanci, včetně odborných ambulancí nemocnic.

Konečný dokument


Strana 98 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

2.3. Služby ambulantní léčebně rehabilitační péče Služby ambulantní péče s funkcí léčebně rehabilitační.

2.4. Služby stomatologické péče Ambulantní služby poskytované poskytovateli s odborností ve stomatologickém lékařství.

2.5. Služby laboratorního a zobrazovacího komplementu Účelem služeb laboratorního a zobrazovacího komplementu je zjišťování informací o zdravotním stavu pacienta, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení léčebného plánu a informací o účinku léčby. Tyto služby zahrnují především služby diagnostického vyšetření pacienta či materiálu, případně jiné diagnostické procedury poskytnuté pacientovi bez ohledu na to, zda jde o pacienta v lůžkové či jiné formě zdravotní péče.

2.6. Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje služby odborné přednemocniční neodkladné péče, tedy péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení.

2.7. Dopravní zdravotní služba Dopravní zdravotní služba zajišťuje dopravu a přepravu pacientů v dopravních prostředcích vybavených specializovaným vybavením na přepravu pacientů. Dopravní zdravotní služba zahrnuje také letecké přepravní služby.

2.8. Příprava, výdej a prodej léků a léčebných prostředků Do této skupiny patří služby přípravy IVLP, prodej a výdej HVLP a ostatních produktů poskytovaných veřejnými lékárnami a výdejnami léků. Součásti služby je také poskytování konzultační činnosti v rozsahu klinické farmacie.

Konečný dokument


Strana 99 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

2.9. Posudkové zdravotní služby Posudkové zdravotní služby jsou služby, jejichž účelem je zjištění •

jak bude stabilizovaný zdravotní stav pacienta ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo

•

zda zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby nebo jiných činností,

2.10. Ostatní služby ambulantní péče Ostatní lékařské a nelékařské služby, které nejsou obsaženy v ostatních kategoriích ambulantní péče. Např.: •

Chiropraktické služby

•

Pracovní terapie

•

Audiologie

•

Nelékařská péče o mentálně postižené

•

Terapie drogově závislých

•

Fyzikální terapie

•

Protetika

•

Logopedie

•

Trénink a rehabilitace nevidomých atp.

7.3 Služby jednodenní péče

Jednodenní péče je zdravotní péče poskytovaná pacientům, kteří byli formálně přijati z důvodu onemocnění, poskytnutí léčby či jiného typu zdravotní péče, jejíž provedení a následné propuštění se předpokládá tentýž den. Epizoda zdravotní péče pacientů přijatých pro denní péči, kteří zůstanou přes noc, je klasifikována jako epizoda hospitalizační péče. Služby ambulantní péče, které jsou rozšířeny formálním přijetím pacienta k jednodenní péči, jsou klasifikovány jako služby jednodenní péče. Pacient „Jednodenní péče“ je obvykle propuštěn po 3 – 8 hodinách po přijetí, v rámci stejného dne. Denní péče je obvykle poskytována zařízením či oddělením specializovaným na tento typ péče.

3.1. Jednodenní léčebná péče Služby jednodenní kurativní péče zahrnují chirurgickou, dialyzační, onkologickou a další kurativní zdravotní péči poskytovanou ve formě jednodenní péče. Konečný dokument


Strana 100 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

3.2. Ostatní služby jednodenní péče Ostatní zdravotní služby poskytované v rámci jednodenní péče, např. •

Služby léčebně rehabilitační péče

•

Služby jednodenní ošetřovatelské péče

•

Služby paliativní péče

•

Ostatní typy služeb jednodenní péče nezahrnuté jinam

7.4 Služby hospitalizační péče

Hospitalizační péče je péče poskytovaná pacientům, kteří jsou formálně přijati do lůžkového zdravotnického zařízení a v tomto zařízení zůstávají minimálně jednu noc s ohledem na zdravotní stav či v odůvodněných případech také z jiných sociálních či humanitárních důvodů. Hospitalizační péče je většinou poskytována v nemocnicích, částečně však také v dalších typech zdravotnických zařízení. Hotelové služby poskytované pacientům a jejich doprovodu jsou považovány za součást služeb hospitalizační péče. Hotelové služby např. v zařízeních sociální péče, které sice poskytují zdravotní služby, ale tyto nejsou dominantní součástí jimi poskytovaných služeb, do této skupiny nepatří.

4.1. Porodnictví (porodní péče) Služby porodní péče zahrnují takové služby, jejichž účelem je provést porod.

4.2. Péče o novorozence Péče o novorozence je zahájena v případech narození v nemocnici či přijetím novorozence mladšího 10 dnů. Péče o novorozence pokračuje až do propuštění novorozence z nemocnice či do změny typu zdravotní péče. Poznámka: •

pacienti, kteří dosáhnout věku 10 dnů a nepotřebují klinickou péči, jsou buď propuštěni, nebo označení jako strávníci (viz ostatní hospitalizační služby)

•

novorozenci, kteří dosáhnou věku 10 dní a potřebují klinickou péči, pokračují se stejným typem péče až do svého propuštění

Konečný dokument


Strana 101 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

•

novorozenci, kteří se v zařízení nenarodili, a jejich věk při přijetí byl nižší než 10 dnů, jsou přijati do novorozenecké péče.

•

pacienti, kteří se v zařízení nenarodili, a jejich věk při přijetí byl vyšší než 9 dnů, jsou přijati k akutní péči.

4.3. Akutní lůžková péče Akutní lůžková péče je zdravotní péče, jejímž klinickým cílem je: •

vyléčit nemoc či následky poranění

•

provést chirurgický zákrok

•

zmírnit symptomy nemoci či poškození (s výjimkou paliativní péče)

•

snížit riziko vzniku nemoci či poškození

•

ochrana před prohloubením (exacerbací) onemocnění či vzniku komplikací, či před vznikem poškození, které by ohrozilo život pacienta či jeho normálních funkcí

•

provedení diagnostických či terapeutických procedur

4.4. Psychiatrická péče Psychiatrická péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem či cílem léčby je zlepšení zdravotního stavu, zmírnění symptomů a zlepšení funkcí, chování či kvality života pacientů s funkčními poruchami mozku, provázenými závažnými poruchami chování, duševními poruchami nebo těžkými psychickými stavy.

4.5. Léčebně rehabilitační péče Léčebně rehabilitační péče je péče, jejímž účelem či cílem léčebného postupu je zlepšení funkčního stavu pacienta s poškozením, invaliditou či handicapem, cestou odstranění vzniklých poruch jeho zdravotního stavu nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu. Rehabilitační péče zahrnuje: 

péči na specializovaných rehabilitačních pracovištích



péči poskytovanou v rámci specializovaných rehabilitačních programů včetně psychiatrických rehabilitačních programů



rehabilitační péči poskytovanou v rámci ostatní klinické péče, pokud je hlavním cílem péče

Konečný dokument


Strana 102 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

4.6. Dlouhodobá ošetřovatelská péče Dlouhodobá ošetřovatelská péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem je prevence zhoršení aktuálního funkčního a zdravotního stavu pacientů s tělesným poškozením či funkční poruchou. Pacienti v ošetřovatelské péči jsou stabilizovaní, nevyžadují komplexní zdravotní péči, avšak vyžadují odbornou asistenci. Ošetřovatelská péče může být poskytována po časově neomezenou dobu v případě chronické příčiny onemocnění.

4.7. Paliativní péče Paliativní péče je péče, jejímž hlavním klinickým cílem, či cílem léčby, je zlepšení kvality života pacientů s progresivním onemocněním a s malou či žádnou nadějí na uzdravení.

4.9. Ostatní hospitalizační péče Ostatní hospitalizační péče je taková zdravotní péče, poskytovaná v rámci epizody hospitalizační péče, jejíž hlavní klinické cíle či cíle léčby se neshodují s žádným s předchozích typů péče. Jiná zdravotní péče může být jednou z následujících kategorií. Péče o posmrtné dárce orgánů a tkání je péče o lidský materiál určený pro transplantaci příjemci od dárce po mozkové smrti. Tito pacienti nejsou do zařízení přijímáni, ale jsou jím registrováni. Strávník je osoba, která přijímá ubytování či stravu v nemocnici, za jehož zdravotní stav či léčbu však zařízení nepřevzalo zodpovědnost. Strávníci neprochází příjmem tak, jako pacienti, ale mohou být zdravotnickým zařízením registrováni. 7.5 Služby domácí péče

Domácí péče zahrnuje zdravotní péči poskytovanou pacientům v domácím prostředí, včetně péče při porodu, domácí dialýzy, služeb telemedicíny apod.

5.1. Návštěvní služba Zahrnuje veškerou léčebnou péči prováděnou u pacienta (v jeho domácnosti). Součástí návštěvní služby jsou návštěvy praktických lékařů i ambulantních specialistů.

Konečný dokument


Strana 103 z 104


Verze:

<1.6>


Datum: <30.10.2008>

CZ2005/017/518.05.03.02.0002

5.2. Domácí ošetřovatelská a léčebně rehabilitační péče Zahrnuje veškeré služby ošetřovatelské a rehabilitační péče prováděné u pacienta (v domácnosti pacienta). Součástí služby domácí ošetřovatelské a rehabilitační péče jsou také specializované služby, jako služby domácí dialýzy či porodní služby.

5.3. Domácí paliativní péče Specializovaná péče, jejímž hlavním klinickým cílem, je zlepšení kvality života pacientů s progresivním onemocněním a s malou či žádnou nadějí na uzdravení, prováděná v domácím prostředí pacienta.

5.3. Ostatní služby domácí péče Ostatní služby nezařazené výše. Např. specializované telematické služby. 7.6 Ostatní zdravotní služby

Ostatní služby nezařazené jinam z důvodu odlišné či nerozlišené formy poskytování.

6.1. Konzultační zdravotní služby Konzultační zdravotní služby jsou služby, jejichž účelem je posouzení zdravotního stavu pacienta, stanovení nového či posouzení existujícího léčebného plánu, popřípadě návrh na jeho změnu či doplnění, a další služby podporující rozhodování pacienta, nebo jiného poskytovatele zdravotní péče

Konečný dokument


Strana 104 z 104

Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence

Recommend Documents