Vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě

IV. Vypořádání zásadních připomínek k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě

Připomínkové místo

Ministerstvo dopravy

Připomínka

Vypořádání připomínky

K § 12 odst. 4, § 14 a § 19 odst. 1 Je třeba sjednotit terminologii se zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel se sice v důvodové zprávě snaţil zdůvodnit, proč místo nadřazeného obecného pojmu letadlo pouţil konkrétnější pojem vrtulník, který reprezentuje konstrukčně specifickou podskupinu letadel, avšak takovéto vysvětlení je pro MD neakceptovatelné a ve svém důsledku by mohlo zaloţit nezákonné zvýhodňování podnikatelských subjektů poskytujících specifické sluţby z hlediska jejich technického vybavení. Je sice pravdou, ţe tyto sluţby jsou v současné době poskytovány výhradně vrtulníky, nicméně uţ nyní existují transportní letouny slouţící k převozu pacientů, přičemţ nejsou ţádné objektivní důvody, které by provozovatelům letounů bránily účastnit se soutěţe vyhlašované Ministerstvem zdravotnictví jako zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách. Navíc příslušné ustanovení § 54 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na které odkazuje § 19 odst. 1 předloţeného návrhu, upravuje odpovědnost pilota letadla, nikoli pilota vrtulníku. Vzhledem k tomu trvá odbor civilního letectví na nahrazení pojmu vrtulník ve shora uvedených ustanoveních pojmem letadlo. Případně je moţné v ustanovení § 12 odst. 4 a § 14 nahradit pojem vrtulník pojmem letecká technika. U ustanovení § 19 odst. 1 to moţné není, v tomto ustanovení musí být výslovně uvedeno letadlo.

1

Akceptováno Pojem „vrtulník“ byl v návrhu zákona nahrazen pojmem „letadlo“. Po dohodě s Ministerstvem dopravy bylo ustanovení § 14 odst. 1 upřesněno v tom smyslu, ţe Ministerstvo zdravotnictví můţe uzavřít smlouvu o zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou sluţbu pouze s provozovatelem letadla, který má licenci k provozování obchodní letecké dopravy podle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Pro splnění podmínky licence k provozování obchodní letecké dopravy těmi stávajícími provozovateli letadel, kteří zajišťují činnost leteckých výjezdových skupin a doposud tuto podmínku nesplňují, bude stanovena lhůta 3 let ode dne účinnosti zákona o zdravotnické záchranné sluţbě.

Ministerstvo dopravy navrhuje v souladu s výše uvedeným text ustanovení § 14 zcela přeformulovat, a to například následujícím způsobem: „§ 14 Zajištění letecké techniky pro činnost leteckých výjezdových skupin (1) Leteckou techniku pro činnost leteckých výjezdových skupin (dále jen „letecká technika“) smluvně zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Smlouvu pro činnost uvedenou ve větě první můţe ministerstvo uzavřít jen s provozovatelem letecké techniky (dále jen „provozovatel“), který má platnou licenci k provozování obchodní letecké dopravy vydanou podle jiného právního předpisu. V případě, ţe ministerstvo s provozovatelem smlouvu neuzavře, zajistí leteckou techniku jiným vhodným způsobem. (2) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele záchranné zdravotní služby o podmínkách smlouvy uzavřené s provozovatelem, které se týkají spolupráce tohoto provozovatele s poskytovatelem zdravotní záchranné sluţby podle odstavce 3. (3) Poskytovatel zdravotní záchranné sluţby je povinen spolupracovat s provozovatelem při činnosti leteckých výjezdových skupin. (4) Poskytovatel zdravotní záchranné sluţby neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování zdravotní záchranné sluţby provozem letecké techniky, pokud není sám jejím provozovatelem. -------------------14) zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 1) § 427 aţ 431 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Z ustanovení tohoto § musí výslovně vyplývat, ţe smlouva o zajištění letecké techniky formou podnikatelské činnosti můţe být sjednána pouze se subjektem, který je k této činnosti oprávněn a výkon této činnosti je

2

řádně dozorován státními orgány. Tímto řádným oprávněním je licence k provozování obchodní letecké dopravy vydaná Úřadem pro civilní letectví v souladu s ustanoveními § 56 a násl. zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále musí být řešena situace, kdy se vhodného provozovatele letecké techniky pro konkrétní územní středisko poskytovatele zdravotní záchranné sluţby Ministerstvu zdravotnictví nalézt nepodaří. V tom případě tuto leteckou techniku musí zajistit Ministerstvo zdravotnictví samo jiným vhodným způsobem. Ministerstvo financí

K§4a5 V § 4 jsou rozděleny sluţby na hlavní a vedlejší. V návaznosti § 5 taxativně vymezuje vedlejší sluţby jako dopravní zdravotní sluţby, prohlídky těl zemřelých, a dále sluţby poskytované v ambulancích akutního ošetření. Navrhujeme proto v § 58 odst. 2 návrhu novely zákona o DPH vloţit ve větě páté slovo „zdravotních“. Připomínáme, ţe v době vymezené pro připomínky k předloţenému návrhu není moţné hlouběji překontrolovat změnu terminologie a návaznost na zákon o DPH. Poţadujeme osobní projednání návrhů. K § 15 odst. 2 Ustanovení je neúplné, neboť sice striktně určuje dobu ve které musí výjezdová skupiny vyjet od převzetí pokynu k výjezdu, ale zcela opomíjí moţné časové ztráty mezi přijetím volání a vydáním pokynu k výjezdu. Poţadujeme do zákona zapracovat i tento čas.

K § 20 odst. 1, písm. a) Daná problematika je řešena zákonem č. 48/1997 Sb. Poţadujeme nahradit slova „jiného právního předpisu“ konkrétním dnes platným zákonem. Tamtéţ - místo „jiného“ pouţít slovo „zvláštního“ s odvolávkou. K § 20 odst. 1, písm. b) V bodě b) pak pouţít formulaci „prostřednictvím rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví“- tj. pokud to bude součástí kapitoly 335-MZ.

3

Vysvětleno Připomínka byla vypořádána v rámci osobního jednání k vypořádání připomínek k návrhu na změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který je součástí návrhu doprovodného změnového zákona k návrhu zákona o zdravotních sluţbách, k návrhu zákona o zdravotnické záchranné sluţbě a k návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách. Vysvětleno Nelze přesně stanovit dobu, po kterou je přijímána a vyhodnocována tísňová výzva, neboť tato doba je velmi individuální v závislosti na osobě, která volá na tísňovou linku. Tísňové výzvy se nahrávají a uchovávají 2 roky, takţe je moţno v případě stíţnosti zkontrolovat zda nedošlo ze strany poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby k prodlení. Vysvětleno Text byl doplněn o odkaz na zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pojem „zvláštní právní předpis“ nelze akceptovat (viz čl. 45 odst. 4 legislativních pravidel). Vysvětleno Účast Ministerstva zdravotnictví na financování činností podle § 20 odst. 1 písm. b) je upravena v § 24 písm. f).

K § 20 odst. 1 písm. b) bod 1 Vzhledem k tomu, ţe se má jednat o finanční prostředky ze státního rozpočtu, postrádáme zdůvodnění k dikci …“ve výši 4 násobku měsíční průměrné mzdy…“. Tak vysokou částku odmítáme, neboť stát má z neznámého důvodu hradit i část provozních nákladů (mzdy operátorů) středisek vybraných sloţek záchranné zdravotnické sluţby, ačkoliv je toto dle platné právní úpravy v samostatné působnosti krajů.

Vysvětleno Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení, proč byl zvolen 4 násobek měsíční průměrné mzdy. Činnost výjezdových skupin bude hrazena ze zdravotního pojištění, provoz zdravotnického operačního střediska a činnosti ke krizové připravenosti bude hradit Ministerstvo zdravotnictví vzhledem k nezbytnému zajištění interoperability zdravotnické záchranné sluţby v bezpečnostním systému státu, především v integrovaném záchranném systému. Další provozní náklady bude hradit kraj. K § 23 odst. 6 versus § 25 odst. 2 Vysvětleno Nerozumíme těmto ustanovením. Na jedné straně je zde mimořádná Ustanovení § 23 odst. 6 bylo jako nadbytečné vypuštěno na snaha výrazně zvýšit podíl veřejného zdravotního pojištění i státního základě připomínky Ministerstva vnitra. rozpočtu na financování vybraných zdravotnických záchranných sluţeb. Na druhé straně se stát vzdává příjmů z pokut, i kdyţ rozhodování o správních deliktech je „výkon krajů v přenesené působnosti“. K § 24 Akceptováno Poţadujeme doplnit výčet působností MZ i o financování činnosti ZZS. Ustanovení § 24 bylo doplněno v souladu s připomínkou Ministerstva financí k § 20 odst. 1 písm. b). K § 24, písm. d) Vysvětleno Postrádáme objasnění dikce „Ministerstvo ….podílí se na jejím Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení, ţe se bude jednat zabezpečování“. Má se tím rozumět i finanční zabezpečení, kdyţ o zabezpečení lektorů, seminářů, spolupráce s odbornými zdravotnická záchranná sluţba je v samostatné působnosti krajů ? společnostmi apod. V případě celostátních projektů se můţe Ministerstvo zdravotnictví podílet i na financování těchto projektů. K důvodové zprávě obecně - str. 5, část 5 Ze strany MF bylo (v pracovním pořádku) opakovaně zdůrazňováno, ţe Akceptováno finanční moţnosti kapitoly 335 - MZ jsou dány schváleným rozpočtovým Důvodová zpráva byla doplněna o poţadované údaje. limitem, který je závazný (nyní aţ do roku 2011 včetně – viz usnesení vlády č. 736 ze dne 27. 6. 2008, kterým byly schváleny tyto limity pro kapitoly na léta 2009 - 2011). I přesto předloţilo MZ návrh zákona, ve kterém se zvyšuje podíl státního rozpočtu na financování některých sloţek zdravotnických záchranných sluţeb, a to aniţ uvedlo, jaké kroky učiní v rámci kapitoly 335 k pokrytí těchto finančních potřeb nebo aniţ

4

by uvedlo jiný zdroj (návrh krácení jiných výdajů státního rozpočtu). Konkrétně se má jednat ročně o částky na: - investice ve výši 93,3 aţ 96,7 mil. Kč. Postrádáme kvantifikaci zmíněného podílu, např. v % finančního krytí ze strany MZ, - na provoz (činnost) celkem 445 mil. Kč, rovněţ není uvedeno % podílu spolufinancování ze strany MZ, coţ reprezentuje ročně dohromady částku 538,3 aţ 541,7 mil. Kč. Je zřejmé, ţe provozní výdaje budou trvalého charakteru minimálně s meziročním inflačním nárůstem a budou rovněţ nutné další investice i po tzv. „tříletém období“. Postrádáme alespoň základní analýzu dopadu zákona na veřejné finance, Akceptováno zejména státní rozpočet a veřejné zdravotní pojištění v horizontu Důvodová zpráva byla doplněna o dopad zákona na státní minimálně pěti let. rozpočet. Dopad na veřejné zdravotní pojištění je uveden v důvodové zprávě k návrhu novely zákona č. 48/1997 Sb. (návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb. je předkládán vládě současně s ostatními návrhy zákonů upravujícími zdravotní sluţby). S návrhem MZ souhlasíme pouze za předpokladu, ţe zmíněný dopad na Akceptováno státní rozpočet si pokryje MZ do roku 2011 včetně, z prostředků daných Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení. schváleným rozpočtovým rámcem kapitoly 335 – MZ pro léta 2009-2011 a v dalších letech s nimi bude počítat při tvorbě rozpočtu této kapitoly. Další připomínky k jednotlivým částem důvodové zprávy Str. 2, druhý (nečíslovaný) odstavec - věta „Na základě citovaných Akceptováno zákonů došlo k přechodu územních a okresních středisek zdravotnické Důvodová zpráva byla doplněna. Nově vybudované výjezdové záchranné služby z majetku státu do majetku krajů, zřizování zařízení základny se stávají majetkem kraje. Činnost výjezdových zdravotnické záchranné služby bylo svěřeno do samostatné působnosti skupin vysílaných z těchto základen je financována z veřejného krajů a rovněž byla stanovena odpovědnost krajů za organizaci a zdravotního pojištění, ostatní provoz je financován krajem. Na zajištění činnosti zdravotnické záchranné služby.“, a dále předposlední nových výjezdových základnách se nepočítá se zřízením odstavec …„zdravotnická záchranná služba je organizována a zdravotnického operačního střediska, ani pomocného. Současný zajišťována v rámci samostatné působnosti krajů v souladu stav bude navýšen o 44 aţ 48 nových výjezdových základen. s ustanovením § 18b zákona č. 20/1966 Sb.“. Ministerstvo zdravotnictví na jednu výjezdovou základnu I přes uvedenou právní úpravu zajištění ZZS v ČR v samostatné poskytne maximálně 5 mil Kč coţ činí podíl 80% z celkové působnosti krajů navrhuje MZ zřízení neuvedeného počtu nových sídel částky zbytek uhradí kraj (tj.minimálně 20% z celkové částky). výjezdových skupin ZZS, a to z prostředku státního rozpočtu, aniţ je Výjezdové základny neposkytují činnost, jsou sídlem jednoznačně deklarováno, kdo bude majitelem těchto nových sídel ZZS, výjezdových skupin, které poskytují zdravotnickou záchrannou

5

kdo a z jakých prostředků bude finančně zajišťovat jejich činnost. V tomto směru shledáváme návrh za kontraproduktivní a poţadujeme materiál doplnit tak, aby následně mohlo být rozhodnuto vládou o finančním zajištění. Str. 5 - 6, bod 5 finanční dosah návrhu: Na investice má být za státního rozpočtu uvolněno 280 – 290 mil. Kč na období tří let, aniţ je uvedeno co, kde, v jakém počtu a v jaké lhůtě má být pořízeno, a zda jde o záměr pořízení státního majetku nebo investiční dotaci. Poţadujeme doplnit. Roční provozní náklady hrazené za státního rozpočtu mají být 340 mil. Kč, a dále 105 mil. Kč na pracoviště krizové připravenosti, aniţ je uvedena specifikace (struktura) těchto nákladů. Poţadujeme doplnit. Str. 6, třetí (nečíslovaný) odst. Nově se navrhuje výrazně zvýšit finanční zajištění činnosti ZZS z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to s přihlédnutím k počtu pojištěnců na daném území, aniţ je uvedena analýza, dle které má být platba od zdravotních pojišťoven realizována a způsob (procesní stránka) platby při počtu existujících 10 zdravotních pojišťoven. Poţadujeme doplnit. Str. 6, třetí (nečíslovaný) odstavec Nově se navrhuje výrazně zvýšit finanční zajištění činnosti ZZS (téměř 2,3 x, z 1,1 mld. Kč na 2,75 mld. Kč) z prostředků veřejného zdravotního pojištění, aniţ byl doloţen výhled (predikce) moţného dopadu zvýšeného finančního zajištění činností ZZS v horizontu alespoň 5 let. Nutno respektovat fakt, ţe současné přebytky finančních prostředků u zdravotních pojišťoven byly ovlivněny především mimořádnými finančními prostředky ze státního rozpočtu v roce 2006 ve výši cca 10 mld. Kč. Poţadovaný výhled v horizontu alespoň 5 let by měl prokázat, ţe navrhované zvýšení financování činnosti ZZS z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebude rizikem pro státní rozpočet v následujících letech. Poţadujeme doplnit. Str. 14, první (nečíslovaný) odst. Poţadujeme jednoznačně vymezit ty zdravotní výkony ZZS, které musí zdravotní pojišťovna vţdy zaplatit (na jedné straně je zde jiţ existující povinnost ZP tyto výkony uhradit – viz § 13 a § 28 a na druhé straně se

6

sluţbu. Činnosti výjezdových skupin budou financovány ze zdravotního pojištění. Provozní náklady výjezdových základen jsou hrazeny z rozpočtu krajů. Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna.

Akceptováno částečně Důvodová zpráva byla doplněna. Způsob platby od zdravotních pojišťoven je upraven v zákoně č. 48/1997 Sb. (návrh na změnu zákona č. 48/1997 Sb. je předkládán vládě současně s ostatními návrhy zákonů upravujícími zdravotní sluţby). Vysvětleno Novela zákona č. 48/1997 Sb. byla vypracována jako samostatný návrh zákona, který byl předmětem samostatného připomínkového řízení a je předloţen vládě a Legislativní radě vlády společně s ostatními návrhy zákonů připravovanými Ministerstvem zdravotnictví.

Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna. Výkony poskytované zdravotnickou záchrannou sluţbou jsou v současné době vymezeny „Seznamem zdravotních výkonů s bodovým

v nyní předkládaném návrhu zákona o ZZS uvádí zvýšení podílu ohodnocením“ pod odborností 709 – urgentní medicína. Reálné financování ze současných 30% na uvaţovaných 70%). náklady na tyto výkony (z analýzy provedené Asociací zdravotnických záchranných sluţeb) byly transformovány do paušálu (kapitace) na obyvatele navrţeném v tomto návrhu zákona. Náklady na ujetý kilometr při poskytování zdravotnické záchranné sluţby jsou kalkulovány z reálných nákladů vyplývajících z kvalifikované analýzy Asociace zdravotnických záchranných sluţeb. V rámci souběţně navrhované změny zákona č. 48/1997 Sb. se stanovuje úhrada za činnost výjezdových skupin. Výkony odbornosti 709 budou propláceny při poskytování vedlejších sluţeb-poskytování dopravních zdravotních sluţeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou upozorňujeme, ţe vláda schválila 14. května 2008 věcný záměr zákona o volném pohybu sluţeb, návrh paragrafového znění zákona předloţí ministr průmyslu a obchodu vládě v září roku 2008. Z našeho pohledu je tedy zásadní koordinovat věcný obsah všech návrhů právních předpisů s touto tématikou s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje směrnici 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU. Tento postup byl doporučen ve stanovisku Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb. Ze směrnice o sluţbách jsou vyloučeny zdravotní sluţby, které jsou vyhrazeny regulovaným zdravotnickým povoláním v členském státě, v němţ je sluţba poskytována (kvalifikované zdravotní sluţby). Nicméně ostatní zdravotní sluţby (např. sluţby poskytované na základě ţivnostenského zákona) se budou zákonem o volném pohybu sluţeb řídit. Navíc se i pro případ kvalifikovaných zdravotních sluţeb navrhuje vyuţít struktury jednotných kontaktních míst. V tomto smyslu je třeba doplnit obecnou část důvodové zprávy k návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Navrhovaná úprava bude mít dopad na podnikatelské prostředí, protoţe jiţ v současnosti například leteckou záchrannou sluţbu smluvně zajišťují dva soukromé subjekty. V souvislosti s tím ţádáme o doplnění hodnocení dopadů regulace, a nebo aby předkladatel postupoval podle

7

Vysvětleno Návrh zákona je v souladu se směrnicí 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU a s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje tuto směrnici. Zákon o volném pohybu sluţeb se nebude vztahovat na zdravotní sluţby (s výjimkou ustanovení o jednotných kontaktních místech, jenţ budou poskytovat základní informace o podmínkách poskytování zdravotních sluţeb). Podle ţivnostenského zákona nebudou poskytovány ţádné zdravotní sluţby. V tomto smyslu byla důvodová zpráva doplněna.

Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna. o počty provozovatelů zařízení zdravotnické záchranné sluţby, kteří podle nového zákona o zdravotnické záchranné sluţbě nebudou mít moţnost

Legislativních pravidel vlády platných do 31.10.2007 a doplnil poskytovat zdravotnickou záchrannou sluţbu, a o odhad, kolik důvodovou zprávu o kvantifikaci dopadů na podnikatelské prostředí. z nich uzavře smlouvy s poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby a kolik jich bude muset ukončit tuto činnost. V § 5 odst. 2 se připouští, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby Vysvětleno můţe poskytovat téţ vedlejší sluţby a provozovat další činnosti podle Ustanovením § 5 odst. 2 nejsou dotčeny podmínky stanovené jiného právního předpisu, kterým je např. ţivnostenský zákon. Z úpravy pro výkon dalších činnosti jinými právními předpisy, např. není zřejmé, zda vedlejší sluţby můţe samostatně vykonávat i jiná osoba, ţivnostenským zákonem, včetně podmínky mít pro tyto činnosti neţ poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby. Uvedené ustanovení oprávnění, pokud tak stanoví jiný právní předpis. umoţňuje výklad, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby můţe vykonávat veškeré činnosti, které jsou ţivnostmi ve smyslu Na konci § 5 odst. 2 budou pro upřesnění doplněna slova „a ţivnostenského zákona. Poţadujeme proto tuto část z uvedeného má-li k těmto činnostem oprávnění, je-li vyţadováno jiným ustanovení vypustit nebo jednoznačně specifikovat činnosti které bude právním předpisem“. moci poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby provozovat. Pokud měl předkladatel na mysli, ţe se bude jednat o činnosti, které nespadají do činnosti poskytovatele záchranné sluţby, a chtěl pouze deklarovat, ţe i ten, kdo poskytuje zdravotnickou záchrannou sluţbu, můţe vykonávat další činnosti např. v reţimu ţivnostenského zákona, je třeba v ustanovení uvést, ţe tak můţe činit pouze za předpokladu, ţe pro činnosti vlastní příslušné ţivnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Vzhledem k tomu, ţe jednou z vedlejších sluţeb je i dopravní zdravotní Vysvětleno sluţba, upozorňujeme, ţe z návrhu zákona není zcela zřejmé, zda tato Dopravní zdravotní sluţba bude zdravotní sluţbou podle dopravní zdravotní sluţba je činností vyloučenou z reţimu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich ţivnostenského zákona /viz současně předkládaný návrh zákona, kterým poskytování a o jejím poskytnutí rozhoduje lékař. se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách Potřebu poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby posoudí a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních sluţbách) část zdravotnické operační středisko, které rozhoduje o vyslání třetí Změna ţivnostenského zákona bod 1. a 2./, nebo zda se jedná o nově výjezdové skupiny. zaváděnou ţivnost „Sanitní sluţby“ (viz bod 3. části třetí citovaného návrhu). V tomto smyslu je třeba jednoznačně definovat uvedené pojmy a jejich vzájemné vazby. Dále není z návrhu zřejmé, kdo posoudí, ţe nastaly okolnosti, kdy situace bude vyhodnocena tak, ţe vyţaduje poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby jako hlavní sluţby podle § 4, nebo zda se jedná o vedlejší dopravní sluţbu podle § 5 nebo sanitní sluţbu upravenou v návrhu změny ţivnostenského zákona. Pokud sanitní sluţby budou činností provozovanou za účelem dosaţení zisku (viz § 2 ţivnostenského zákona) a pokud o tom, o jakou sluţbu (záchrannou,

8

dopravní nebo sanitní) se jedná, bude rozhodovat sám poskytovatel sluţby, vzniká moţnost účelového nesprávného posouzení „závaţnosti“ případu a snaha o dosaţení zisku z uvedené činnosti na úkor pacientů a v některých případech i na úkor jejich zdraví. K § 24 písm. e) Vypustit slova „, a je správcem radiových frekvencí v oblasti své působnosti ve vztahu k Českému telekomunikačnímu úřadu“. Správcem rádiového spektra v České republice je podle § 15 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad, který podle § 17 citovaného zákona uděluje individuální oprávnění k vyuţívání rádiových kmitočtů jednotlivým poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby. Ministerstvo zdravotnictví nemá ţádné oprávnění nakládat s rádiovými kmitočty. Návrh zákona zavádí nový legislativní pojem „tísňová výzva“, který neodpovídá zavedené terminologii. Ţádáme proto v § 2 odst. 1, § 3 písm. c), § 7 odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5 slova „tísňová výzva“ nahradit slovy „tísňové volání“. Tento pojem je plně v souladu s § 33 zákona o elektronických komunikacích, vyhláškou č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a sluţeb elektronických komunikacích, a vyhláškou č. 238/2007 Sb., o předávání údajů pro účely tísňových volání.

Akceptováno Nové znění § 24 písm. e): „e) organizuje a koordinuje ve vztahu k poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby a Českému telekomunikačnímu úřadu jednotný systém rádiového spojení poskytovatelů zdravotnické záchranné sluţby, zejména k zajištění jejich úkolů v integrovaném záchranném systému a jejich napojení na kontaktní místa,“. Vysvětleno Tísňová výzva je vyhodnocené ohlášení události přijaté na číslo tísňového volání, kterým je číslo 155. Nové znění § 3 písm. c): „c) tísňovou výzvou vyhodnocené tísňové volání, které přijímá poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby prostřednictvím zdravotnického operačního střediska na národní číslo tísňového volání 155; podmínky pro vyuţití jednotného evropského čísla tísňového volání 112 tím nejsou dotčeny4),“.

Změny vyplývající z upřesněné definice pojmu „tísňová výzva“ budou promítnuty do dotčených ustanovení návrhu zákona. K § 4 odst. 3 písm. a) Vysvětleno Slova „přijímání tísňových výzev na tísňové lince 155“ nahradit slovy Viz vypořádání předchozí připomínky. „příjímání tísňových volání na pracovišti pro příjem volání na číslo tísňového volání 155“ tak, aby pouţité slovní spojení odpovídalo jiţ schválené terminologii zákona o elektronických komunikacích.

4)

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

9

K § 10 odst. 4 písm. c) Slova „spojový řád“ a „spojové prostředky“ nahradit slovy „komunikační řád“ a „komunikační prostředky“. Pojmy uvedené v návrhu jsou anachronismy. Ustanovení § 12 odst. 5 předpokládá výhradně telefonické oznámení zásahu. Pro moţnost vyuţití i rádiové sítě ţádáme slova „na tísňovou linku 155“ nahradit slovy „na operační středisko“. K § 24 písm. e) Slova „radiofonního“ nahradit slovy „rádiového“. Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo vnitra

K § 12 odst. 1 Výjezdovou skupinou je skupina zdravotnických pracovníků zajišťující rychlou lékařskou pomoc, jejímţ členem je vţdy lékař, nebo rychlou zdravotnickou pomoc, jejímţ členem je vţdy zdravotnický záchranář. Poţadujeme upřesnit, kdy se vysílá výjezdová skupina s lékařem a kdy se záchranářem. Upozorňujeme, ţe podle § 4 odst. 3 písm. f) návrhu zdravotnická záchranná sluţba provádí vyšetření pacienta s cílem stanovení diagnózy a navazující léčebné zdravotní sluţby, včetně případných neodkladných výkonů k záchraně ţivota, provedené na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci základních ţivotních funkcí pacienta; to zřejmě můţe provádět pouze lékař. K § 17 Poţadujeme doplnit odst. 5 tohoto znění: „Povinnosti podle odstavce 1 aţ 3 se nevztahují na poskytovatele, kterým je Vězeňská sluţba ČR.“. Pokud je potřeba neodkladná péče, realizuje se zdravotní péče v mimovězeňských zdravotnických zařízeních, neboť není efektivní, aby VS byla v tomto ohledu vybavena. Doporučujeme zváţit, zda by neměla být zrušena vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě.

Akceptováno

Akceptováno Text byl upraven v souladu s připomínkou a slova „na tísňovou linku 155“ byla nahrazena slovy „na zdravotnické operační středisko“. Akceptováno Vysvětleno O vyslání výjezdové skupiny zajišťující rychlou lékařskou pomoc nebo výjezdové skupiny zajišťující rychlou zdravotnickou pomoc rozhoduje zdravotnické operační středisko na základě tísňové výzvy podle konkrétní situace.

Akceptováno Návrh byl upraven ve smyslu připomínky.

Vysvětleno Vyhláška č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě, bude zrušena zákonem o zdravotních sluţbách.

Návrh zákona trpí zásadními věcnými a legislativně-technickými Neakceptováno nedostatky (k některým se vyjadřujeme v jednotlivých připomínkách), Návrh zákona byl upraven v souladu s poţadavky legislativních proto se domníváme, ţe by bylo vhodné návrh zákona přepracovat a pravidel vlády.

10

předloţit znovu do mezirezortního připomínkového řízení. Za velmi nevyhovující povaţujeme části návrhu zákona, které se zabývají státní správou v oblasti ZZS. Není jasné, které úkoly jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Rozhodně odmítáme ustanovení § 25, podle kterého by bylo moţné odvodit, ţe v přenesené působnosti krajů je pouze rozhodování o správních deliktech. To vede k mnoha nejasnostem, např. v návrhu zákona chybí očekávaná zmínka o tom, ţe zdravotnický záchranář je při výkonu svých činností veřejným činitelem a poţívá příslušné ochrany atd.

Vysvětleno Zajištění poskytování zdravotnické záchranné sluţby bude podle návrhu zákona v samostatné působnosti krajů. Rovněţ tak ani na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby není přenesen výkon státní správy. Návrh zákona však stanoví, které činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby budou financovány ze státního rozpočtu (jedná se o činnost zdravotnického operačního střediska, činnosti k připravenosti ne řešení krizových situací a náklady na provoz letadel pro činnost leteckých výjezdových skupin). Úprava statutu veřejného činitele pro zdravotnické pracovníky zařazené do výjezdových skupin není záměrem předkladatele návrhu zákona a nebyla ani ve věcném záměru zákona. Ustanovení § 25 odst. 2 bylo vypuštěno.

K § 2 odst. 3 Poţadujeme vypustit slova „jsou v rámci připravenosti na řešení Akceptováno krizových situací“ a nahradit je slovy „je podle zvláštního zákona2)“. Text byl upraven. Poskytovatel ZZS je základní sloţkou IZS především podle zákona č. 239/2000 Sb. Na základě výše uvedeného tedy poţadujeme § 2 odst. 3 uvést ve znění: „(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je podle jiného zákona2) základní složkou integrovaného záchranného systému a je záchranným sborem podle právního předpisu upravujícího bezpečnost České republiky 3).“. K § 3 písm. c) Poţadujeme za slova „(dále jen „tísňová linka 155“)“ doplnit slova „nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systému nebo žádost o pomoc předaná jiným způsobem.“ Jiná operační střediska IZS obvykle nekomunikují s poskytovatelem ZZS prostřednictvím čísla 155; mimo to za tísňovou výzvu lze nepochybně povaţovat i osobní výzvu občana vůči členům výjezdové skupiny apod.

11

Akceptováno částečně Budou doplněna slova „nebo výzva předaná operačním střediskem jiné sloţky integrovaného záchranného systému“. Povinnost poskytnout zdravotnickou záchrannou sluţbu na osobní výzvu občana učiněnou vůči členům výjezdové skupiny je upravena v povinnosti výjezdové skupiny poskytnout první

pomoc (§ 12 odst. 5). K§4a§5 Navrhujeme přehodnotit vymezení hlavních a vedlejších sluţeb. Mezi hlavní sluţby by měly být zahrnuty pouze sluţby související s výzvou na tísňovou linku ZZS, tedy výkon urgentní medicíny. Mezi vedlejší sluţby by měly být zahrnuty sekundární transporty, které nesouvisí s výzvou na tísňovou linku ZZS, čímţ jsou myšleny plánované zajištěné transporty z lůţkových zařízení k různým výkonům dle poţadavku ošetřujícího lékaře a na základě zdravotního stavu pacienta; transporty nedonošených novorozenců v inkubátoru; transporty krve, krevních derivátů a speciálních léčiv, včetně orgánů určených k transplantaci a odběrových týmů, lékařů k nezbytnému výkonu a to vše v přímém ohroţení ţivota pacienta; prohlídky těl zemřelých podle jiného právního předpisu; sluţby zajišťující výkon zdravotní sluţby při různých společenských a sportovních akcích; repatriační zajištěné transporty pacientů, jejichţ zdravotní stav neumoţňuje transport jiným způsobem, apod. Vzhledem k tomu, ţe v České republice existují subjekty, které tuto činnost na základě výběrových řízení a následného udělení „licence“ pro odbornost 709 v omezené míře provádějí, měl by návrh zákona obsahovat i tuto alternativu a rozdělit poskytovatele ZZS podle činností, které skutečně mohou provádět a dosud prováděli. K § 4 odst. 3 písm. a) Poţadujeme vypustit slova „na tísňové lince 155 operátorem zdravotnického operačního střediska5)“ v souvislosti s připomínkou č. 2 k § 3 písm. c).

Vysvětleno Součástí dopravní zdravotní sluţby podle zákona o zdravotních sluţbách jsou i sekundární transporty. Rozhodnutí o vyslání typu výjezdové skupiny či poskytnutí vedlejších sluţeb (dopravních zdravotních sluţeb) je plně v kompetenci zdravotnického operačního střediska. Text § 5 odst. 1 byl upraven následovně: „Vedlejšími sluţbami se rozumí zdravotní sluţby poskytované poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby podle jiného právního předpisu.1)“.

Vysvětleno, Vyhodnocovat tísňové výzvy je oprávněna pouze osoba se specializovanou způsobilostí a určitou dobou praxe. I v případě přímé výzvy občana je povinností výjezdové skupiny nahlásit tuto skutečnost na zdravotnické operační středisko, které rozhodne o dalším postupu. Byla vypuštěna legislativní zkratka „tísňová linka 155“ a nadále je pouţíván pojem „tísňová výzva“.

K § 4 odst. 5 Poţadujeme blíţe definovat slovní spojení „předem dohodnutých Akceptováno postupů“. Ze stávajícího znění není srozumitelné kdo, s kým a na základě Slovní spojení „předem dohodnutých postupů“ bylo nahrazeno jakého předpisu by měl mít dohodnuty postupy. slovním spojením „předem stanovených postupů“; jedná se o postupy stanovené např. v rámci plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení.

12

K § 4 odst. 5 Poţadujeme blíţe specifikovat ustanovení „plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení, havarijního plánování“. Není jasné, kterých konkrétních plánovacích dokumentů se toto ustanovení týká. Tato připomínka platí pro § 13 písm. a) obdobně.

K§6 V návětí § 6 poţadujeme nahradit slovo „pouze“ slovním spojením „na území kraje jen jedna“. Z důvodové zprávy tato úprava jediné krajské ZZS sice vyplývá, ale v návrhu zákona to není na ţádném místě explicitně řečeno, i kdyţ v § 9 a § 10 se hovoří o jednom územním středisku a jednom operačním středisku. Středočeský kraj by tak ale mohl například zřídit dvě právnické osoby poskytující ZZS - kaţdou s jedním územním a jedním operačním střediskem, např. pro spodní a horní část kraje, a snadno by pro to našel geografické, demografické nebo jiné věcné důvody. Dikci zákona by to neodporovalo, z hlediska IZS, krizového řízení a související dokumentace by to však znamenalo problém. K § 7 odst. 3 Poţadujeme následující text ustanovení: „(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen zpracovat vlastní traumatologický plán1) a poskytnout součinnost a podklady krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování územní dokumentace integrovaného záchranného systému2), aktualizovat je nejméně jednou za 2 roky a poskytnout je na žádost krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby.“ V poznámce pod čarou č. 2 pak poţadujeme doplnit i vyhlášku č. 328/2001 Sb. tak, aby bylo jasné, co to je dokumentace IZS. Z aplikační praxe krizové legislativy a zákona o IZS je známo, ţe značná část zdravotnické veřejnosti nerozlišuje mezi traumatologickým plánem vlastního zdravotnického zařízení a traumatologickým plánem území, který je součástí havarijních, resp. krizových plánů. Stále se tak vedou

13

Vysvětleno Jedná se o dokumentaci stanovenou zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizová zákon), zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (tj. krizové plány, plány krizové připravenosti, dílčí plán obrany, havarijní plány apod.). Akceptováno

Akceptováno částečně Nové znění § 7 odst. 3: „(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen zpracovat vlastní traumatologický plán1) a dokumentaci integrovaného záchranného systému2) , aktualizovat je nejméně jednou za 2 roky a poskytnout je krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.“. Do poznámky pod čarou byla doplněna vyhlášku č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.

nedůstojné spory o tom, kdo je vlastně za zpracování traumatologického plánu kraje zodpovědný a kdo a na základě jakých podkladů ho zpracovává. Dále není moţné určit, o které konkrétní traumatologické plány se bude v tomto odstavci jednat. Poţadujeme úpravu tohoto odstavce tak, aby byl zřejmý jeho záměr (např. úprava a doplnění odkazu na právní předpisy popisující jednotlivé plánovací dokumenty atp.). K § 10 odst. 3 Poţadujeme za slovo „pomoc“ doplnit slova „na vyžádání“ a také odkaz na § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který hovoří o poskytnutí pomoci jako „plánované pomoci na vyţádání“. Zároveň je nutné odstranit předposlední slovo odstavce „plánované“ a také odkaz, který byl touto připomínkou přesunut na jiné místo tohoto odstavce. K § 12 odst. 3 Na konec odstavce poţadujeme doplnit věty: „Jejich činnost na místě události řídí vedoucí skupiny rychlé lékařské pomoci, který se stává vedoucím lékařem zásahu. Pokud je na místě zásahu více posádek rychlé lékařské pomoci, je vedoucím lékařem zásahu lékař té posádky, která dojela na místo zásahu jako první, pokud místně příslušné zdravotnické operační středisko nestanoví jinak.“ Viz připomínky k § 12 odst. 2; stanovení vedoucího lékaře zásahu sloţek IZS má navíc velmi důleţitou vazbu na dokumentaci IZS. Ze zkušeností HZS ČR se jedná o velmi potřebné a uţitečné ustanovení. K § 12 odst. 5 Doporučujeme slova „na tísňovou linku 155“ nahradit slovy „zdravotnickému operačnímu středisku“. Ohlášení bude provedeno pravděpodobně radiostanicí, případně také na jiné telefonní číslo neţ na číslo 155. Změna je potřebná i z hlediska statistiky, ve které se zaznamenává přesný počet volání na tísňová čísla. K § 12 odst. 6 Upozorňujeme, ţe jiný poskytovatel zdravotních sluţeb, vyjma ZZS jiného kraje, nebude oprávněn provozovat ZZS, a zřizovat tedy výjezdové skupiny, které navíc nelze zřídit samostatně, neboť jsou součástí minimálně systému „zdravotnické operační středisko a příjem tísňové

14

Akceptováno

Vysvětleno Odstavec 3 upravuje práci výjezdových skupin v setkávacím systému, coţ není ale činnost sloţek integrovaného záchranného systému ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. Bliţší podmínky pro činnost výjezdových skupin, včetně jejich činnosti při řešení mimořádné události v rámci zásahu sloţek integrovaného záchranného systému, budou stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 12 odst. 2). Akceptováno

Vysvětleno Nejedná se o zřizování výjezdových skupin, ale o poskytnutí dopravních prostředků a zdravotnických pracovníků.

linky 155 – výjezdová základna - a její spojové a mobilní prostředky“. Navrhované ustanovení je tedy nutné přepracovat. K § 14 odst. 1 Neakceptováno – rozpor Nesouhlas s novým zněním § 14 odst. 1 po akceptování připomínky Připomínce nelze vyhovět s ohledem na akceptovanou Ministerstva dopravy. Nové znění citovaného ustanovení vylučuje připomínku Ministerstva dopravy, jak je uvedeno výše. moţnost, aby Policie ČR zajišťovala leteckou záchrannou sluţbu. Ministerstvo vnitra poţaduje uvést § 14 odst. 1 návrhu zákona do souladu s § 116 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; v této souvislosti poţaduje v návrhu zákona doplnit v § 14 na konci odstavce 1 větu „Podmínky pro pouţití policejní letecké techniky stanoví zvláštní zákon xx). ------------------xx) § 116 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. K § 15 odst. 3 Poţadujeme slova „konkrétní oblast“ nahradit slovy „jednotlivé obce a jejich katastrální území“. Pojem „konkrétní oblast“ je nevhodný, není zřejmé, jak budou „konkrétní oblasti“ vymezeny. K § 18 odst. 1 Navrhujeme zváţit moţnost doplnění odstavce o povinnost zajistit, aby vedoucí výjezdové skupiny neprodleně vyrozuměl orgány Policie České republiky o tomto vstupu. Při vstupu do objektu totiţ můţe dojít např. k rozbití dveří, a tím k porušení ochrany objektu před vniknutím neoprávněných osob. K § 19 Velitel zásahu (obvykle hasič) má k dispozici měřící přístroje (např. dozimetry) a je, na rozdíl od vedoucího výjezdové skupiny, vyškolen pro posouzení nebezpečí a nutnosti pouţívání ochranných prostředků. Poţadujeme proto do textu doplnit další odstavec, který včetně poznámek pod čarou zní: „(3) V případě součinnosti výjezdové skupiny s jinými složkami integrovaného záchranného systému při společném zásahu provádí posouzení ohrožení životů a zdraví zasahujících osob s přihlédnutím k podmínkám a okolnostem zásahu velitel zásahu,x) který rovněž stanoví potřebu a vhodnost osobních ochranných prostředků a

15

Akceptováno Slova „konkrétní oblast“ budou nahrazena slovy „území jednotlivých obcí“. Vysvětleno Stávající návrh nebrání tomu, aby i bez výslovné právní úpravy vedoucí výjezdové skupiny v případě potřeby vyrozuměl Policii ČR.

Vysvětleno Poţadovaná úprava je jiţ obecně obsaţena v jiných právních předpisech (viz např. zákon č. 239/2000 Sb.) anebo v předem stanovených postupech podle dokumentace integrovaného záchranného systému.

rozhodne o případném neprovedení zásahu. Velitel zásahu v případě potřeby rovněž stanovuje nebezpečnou zónu podle jiného právního předpisu y) se stanoveným režimem pohybu zasahujících osob, včetně úplného vyloučení členů výjezdové skupiny z činností v nebezpečné zóně. § 19 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů y) § 5 vyhlášky č. 328/2001 Sb., kterou se stanoví některé podrobnosti integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.“ K § 19 odst. 2 Akceptováno Navrhované znění je nejasné, umoţňuje nejednotný výklad a podmínky v něm nejsou vhodně stanoveny. Navrhujeme proto následující znění tohoto odstavce: „(2) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu v místě události v případě, že a) provedením zásahu by byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) zásah má být prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje.“ K části deváté Akceptováno. Připomínky jsou zapracovány přímo do návrhu normativního textu části deváté návrhu zákona, která v námi provedené úpravě zní: x)

„ČÁST DEVÁTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 21 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe úmyslně neoprávněně uţije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu v místě veřejnosti přístupném slovní spojení „zdravotnická záchranná sluţba“ včetně tvarů z něho odvozených nebo znak zdravotnické záchranné sluţby.

16

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uloţit pokutu do 20 000 Kč. § 22 Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, ţe a) neoprávněně uţije na objektu, dopravním prostředku nebo oděvu v místě veřejnosti přístupném slovní spojení „zdravotnická záchranná sluţba“ včetně tvarů z něho odvozených nebo znak zdravotnické záchranné sluţby, nebo b) neoprávněně uţije pro svůj název nebo svoji obchodní firmu slovní spojení „zdravotnická záchranná sluţba“ včetně tvarů z něho odvozených. (2) Poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb se dopustí správního deliktu tím, ţe nesplní některou z povinností podle § 17 odst. 1. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloţí pokuta do 500 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 1 000 000 Kč. § 23 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno oprávněně poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závaţnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliţe správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

17

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby x) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. ___________________ x) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“ Odůvodnění: K § 21 odst. 1, § 22 odst. 1 a 3 a § 23 odst. 1 Jedná se pouze o formulační změny. Pokud jde o správní delikt podle § 22 odst. 1 písm. a), upozorňujeme, ţe ve znaku objektivní stránky nemůţe být uvedeno slovo „úmyslně“, neboť vyjadřuje zavinění, přičemţ právnická i podnikající fyzická osoba odpovídá za správní delikt bez ohledu na zavinění (viz § 23 odst. 1). K § 22 odst. 2 Ve znění tohoto ustanovení předloţeného navrhovatelem jsou pod písmeny a) aţ d) obsaţeny skutkové podstaty správních deliktů postihujících porušení povinností obsaţených v § 17 odst. 1 písm. a), c), d) a e). Pokud by navrhovatel akceptoval i postih za porušení povinnosti obsaţené v § 17 odst. 1 písm. b), jeví se nám jako vhodnější úprava § 22 odst. 2 ve znění našeho návrhu. K § 23 odst. 4 Místní příslušnost správního orgánu k projednávání správních deliktů vyplývá z § 11 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě místní příslušnosti správního orgánu k projednání přestupku podle § 21 odst. 1 tato koresponduje s dikcí § 55 odst. 1 přestupkového zákona. K § 23 odst. 5 Za slova „fyzické osoby“ je třeba vloţit odkaz na poznámku pod čarou poukazující na § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, a to v souladu s instruktáţním materiálem „Zásady“.

18

K § 23 odst. 6 Ustanovení tohoto odstavce je třeba zrušit, a to jednak pro duplicitní znění jeho věty první s § 106 odst. 1 správního řádu, jednak pro nadbytečnost jeho věty druhé, jejíţ obsah jiţ vyplývá ze zákonů upravujících rozpočtové určení výnosů z daní územním samosprávným celkům. K § 24 Poţadujeme doplnit do tohoto ustanovení nová písmena ve znění: Akceptováno Poţadovaná úprava písmene g) byla zapracována do § 24. „g) koordinuje součinnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby při přípravě na mimořádné události s ostatními ministerstvy a krajskými úřady, h) financuje a usměrňuje realizaci celostátních projektů pro sjednocování Vysvětleno a zkvalitňování poskytování zdravotnické záchranné služby.“ Poţadovaná úprava písmene h) je obecná a nad rámec věcného Text písmene g) vychází z doslovného znění uvedeného v části šesté záměru zákona. Toto ustanovení by si rovněţ vyţádalo další návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nároky na státní rozpočet . zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, podle našeho názoru však patří do zákona o ZZS. Text písmene h) vychází ze špatných zkušeností získaných např. při realizaci finančně a technologicky náročných projektů radiofonního systému PEGAS nebo při zapojování do příjmu datových vět z jednotného evropského čísla 112, při kterých nedostatek finančních prostředků, ale i vůle v krajích ke sjednocení způsobily zdrţení těchto projektů. K § 24 Poţadujeme text § 24 označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2, který bude zajišťovat, aby Ministerstvo zdravotnictví kontrolovalo ryze věcné a odborné povinnosti krajů vyplývající ze zákona.

Akceptováno Nový odstavec 2 byl doplněn v tomto znění: „Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem orgánu kraje v řízení vedeném krajem v samostatné působnosti podle tohoto zákona a kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené kraji „(2) Ministerstvo kontroluje výkon samostatné působnosti nad plněním tímto zákonem; pro výkon kontroly se pouţijí obdobně úkolů krajů stanovených tímto zákonem; pro výkon kontroly se použijí ustanovení krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze o obdobně ustanovení krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze o kontrole výkonu samostatné působnosti.“. kontrole výkonu samostatné působnosti.“ Dále poţadujeme vloţit nové odstavce 3 a 4 obsahující další působnosti, Vysvětleno dosud obsaţené v zákoně č. 239/2000 Sb. Text obou odstavců vychází ze K novým odstavcům 3 a 4: poţadovaná úprava patří do zákona znění uvedeného v části šesté návrhu zákona, kterým se mění některé č. 239/2000 Sb. Ministerstvo zdravotnictví proto nepovaţuje za

19

zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, vhodné, aby právní úprava působnosti ministerstva byla podle našeho názoru však patří do návrhu zákona o ZZS. z citovaného zákona nesystémově přesunuta do zákona o zdravotnické záchranné sluţbě; zachování stávající úpravy je „(3) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který v souladu s věcným záměrem zákona. poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil nebo založil, nebo jeli to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby na vyžádání kraje ministerstvo. (4) Při koordinaci podle odstavce 1 písmeno g) a podle odstavce 2 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinen uposlechnout pokynů ministerstva.“ K § 25 odst. 1 Z formulace tohoto ustanovení nevyplývá krajům povinnost naplňovat Plán pokrytí. Ustanovení je tak nejen nepouţitelné, ale také nevymahatelné. K důvodové zprávě Nesouhlasíme s tvrzením, ţe práce na návrhu zákona byly zahájeny před 1. listopadem 2007, a proto se na tento návrh nevztahuje bod IV usnesení vlády č. 927 ze dne 22. srpna 2007. Z tohoto důvodu poţadujeme doplnit důvodovou zprávu o vyhodnocení dopadů podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, které byly schváleny usnesením vlády č. 877/2007 (viz také zápis z 1. řádného jednání Grémia pro regulační reformu a efektivní správu ze 13. listopadu 2007). Poţadujeme především doplnit návrhy moţných variant řešení jednotlivých problémů, identifikaci dotčených subjektů a dopadů na ně a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant. V případech změn technického charakteru, u kterých je aplikována výjimka z RIA, je třeba tyto změny jako technické označit. Ministerstvo pro místní rozvoj

K § 3 písm. b) Poţadujeme za slova „k náhlé zástavě“ vloţit slova „nebo k náhlému selhání“. Základní vitální funkcí je i vědomí. K § 5 odst. 2 Poţadujeme za slova „provozovat další činnosti podle jiného právního předpisu8)“ vloţit slova „, s výjimkou činností podle zákona č. 256/2001

20

Akceptováno Ustanovení bylo upřesněno ve smyslu připomínky. Neakceptováno - rozpor Legislativní proces přípravy návrhu právní úpravy zdravotnické záchranné sluţby byl zahájen přípravou věcného záměru zákona před 1. listopadem 2007. Návrh zákona byl vypracován v rámci vládou schváleného věcného záměru zákona. Zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu regulace zdravotnické záchranné sluţby včetně zhodnocení hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet,ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí a sociální dopady jsou součástí důvodové zprávy.

Akceptováno částečně Slova „k náhlé zástavě“ budou nahrazena slovy „k náhlému selhání“. Vysvětleno Případná změna podmínek pro provozování pohřební sluţby by

Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to“. Odůvodnění Důvodem této připomínky je odstranění rozporu navrhované právní úpravy se stávajícím zněním zákona o pohřebnictví. Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby – coţ je forma zdravotních sluţeb (srov. § 2 odst. 1 navrhovaného zákona) – by byl oprávněn provozovat také pohřební sluţbu, krematorium a balzamaci. Takové oprávnění by však bylo v přímém rozporu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. b), §7 odst. 3 a § 33 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle stávající úpravy obsaţené v zákoně o pohřebnictví je v prostorách zdravotnického zařízení nutné se zdrţet sjednávání pohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby. Provozovatel pohřební sluţby rovněţ nesmí mít v nájmu chladicí nebo mrazicí zařízení a jiné místnosti ve zdravotnickém zařízení. Reklama činností v pohřebnictví nesmí být uţita v prostorách zdravotnického zařízení. K§6 Poţadujeme § 6 uvést v tomto znění: „Poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby můţe být pouze právnická osoba zřízená krajem nebo hlavním městem Prahou (dále jen „kraj“) jako příspěvková organizace9)“.. Odůvodnění V případě zaloţení obchodní společnosti poskytující zdravotnické záchranné sluţby by kraje měly velmi omezenou moţnost ovlivňovat činnost zdravotnické záchranné sluţby. K § 12 odst. 6) Poţadujeme na konci věty první doplnit slova „, pokud tento poskytovatel zdravotních sluţeb má také oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.“. Odůvodnění V důvodové zprávě je uvedeno, ţe jinými poskytovateli zdravotních sluţeb se rozumí právnické, popřípadě fyzické osoby, které nemají oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby, avšak mají oprávnění k poskytování jiných zdravotních sluţeb podle zákona o zdravotních sluţbách.

21

si vyţadovala změnu zákona č. 256/2001 Sb.

Vysvětleno Poţadované znění § 6 je v rozporu s věcným záměrem zákona.

Vysvětleno Poţadované doplnění odstavce 6 popírá smysl úpravy, tj. umoţnit vyuţít k zajištění činnosti výjezdových skupin téţ prostředky jiných poskytovatelů zdravotních sluţeb.

Úřad vlády ČR odbor kompatibility

K §19 odst. 2 Poţadujeme doplnit písmeno c) a uvést jej v tomto znění: „c) hrozí napadení člena integrovaného záchranného systému zachraňovanou osobou“. Odůvodnění Zákon musí poskytnout členům integrovaného záchranného systému právní ochranu nad rámec obecných předpisů. K § 20 odst. 1 Poţadujeme v úvodní části odstavce vypustit slovo „zejména“, neboť navrhované znění připouští, ţe činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby mohou být financovány i jinak neţ z uvedených zdrojů pod písmeny a) aţ c).

Vysvětleno Tato ochrana členů výjezdové skupiny vyplývá jiţ z písmene a). Zvýšenou ochranu členům výjezdových skupin poskytuje i § 34 písm. f) trestního zákona, podle kterého je spáchání trestného činu proti osobě podílející se na záchraně ţivota nebo zdraví přitěţující okolností.

Obecně V návrhu chybí úprava kontroly a navrácení nadměrných vyrovnacích plateb, jak to poţaduje čl. 6 rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o pouţití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné sluţby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním sluţeb obecného hospodářského zájmu. Poţadujeme tuto úpravu do návrhu doplnit.

Vysvětleno

Vysvětleno Není důvod pro vyloučení jiných zdrojů financování (dary atd.).

Účelu sledovaného ustanovením čl. 6 Rozhodnutí Komise lze dosáhnout jiţ podle platných právních předpisů, další právní úprava v zákoně o zdravotnické záchranné sluţbě by byla duplicitní. V návaznosti na připomínku bylo ustanovení § 20 odst. 1 návrhu zákona upřesněno tak, aby bylo zřejmé, ţe úhrada nákladů poskytovaná ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje se vztahuje jen na činnosti při poskytování hlavních sluţeb, tj. na zdravotnickou záchrannou sluţbu a na činnosti k připravenosti na řešení krizových situací, jenţ budou podle návrhu zákona vyhrazeny pouze pro poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby, a aby hlavní sluţby byly financovány odděleně od vedlejších sluţeb. Peněţní prostředky ze státního rozpočtu budou podle § 20 odst. 1 písm. b) návrhu zákona poskytovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví na stanovený účel, a to za podmínek upravených zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

22

(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Finanční vypořádání poskytnutých peněţních prostředků ze státního rozpočtu jejich příjemcem, včetně vrácení nevyuţitých peněţních prostředků, finanční kontrola jejich vyuţití a opatření týkající se jejich případného neoprávněného pouţití příjemcem, včetně odvodu do státního rozpočtu, jsou dostatečně upraveny rozpočtovými pravidly. Peněţní prostředky z rozpočtu kraje budou podle § 20 odst. 1 písm. c) návrhu zákona poskytovány z rozpočtu kraje na stanovený účel za podmínek upravených zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Vyúčtování poskytnutých finančních prostředků jejich příjemcem, vrácení nevyuţitých finančních prostředků, finanční kontrola jejich vyuţití a opatření týkající se jejich neoprávněného vyuţití příjemcem, včetně odvodu do rozpočtu kraje a penále, jsou upraveny citovaným zákonem a dále zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je účetní jednotkou a má povinnost vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpisy vydanými Ministerstvem financí. Citovaný zákon mimo jiné stanoví účetním jednotkám povinnost účtovat o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků (dotace, příspěvky) a vykazovat je v účetní závěrce samostatně. V příloze v účetní závěrce musí být informace o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků. K § 12 odst. 6 Vysvětleno Poţadujeme vysvětlení, jak bude organizován výběr, resp. financován

23

nákup sluţeb od jiných poskytovatelů tak, aby nedošlo ke zvýhodnění Poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby lze obecně určitých subjektů na trhu. povaţovat za zadavatele veřejné zakázky ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud poskytnutí dodávek nebo sluţeb na základě smlouvy mezi poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby a jiným poskytovatelem zdravotních sluţeb bude splňovat podmínky veřejné zakázky, bude poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Nákup dodávek nebo sluţeb bude financovat poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby ze svých prostředků, získaných především z veřejného zdravotního pojištění v rámci úhrad za poskytnutou zdravotnickou záchrannou sluţbu. Smluvní cena za dodávky nebo sluţby by měla zohlednit výši úhrad poskytnutých zdravotní pojišťovnou poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby na činnost výjezdových skupin a její výši rovněţ ovlivní poptávka a nabídka dodávek nebo sluţeb na trhu. K § 20 V souladu s čl. 5 odst. 1 Rozhodnutí Komise poţadujeme, aby Vysvětleno poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby byla uloţena povinnost pouţít prostředky podle písm. a) a b) § 20 návrhu jen pro účely Účelu sledovaného ustanovením čl. 5 odst. 1 Rozhodnutí provozování zdravotnické záchranné sluţby. Komise lze dosáhnout jiţ podle platných právních předpisů, další právní úprava v zákoně o zdravotnické záchranné sluţbě by byla duplicitní. Peněţní prostředky ze státního rozpočtu budou podle § 20 odst. 1 písm. b) poskytovány z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví na stanovený účel, a to za podmínek upravených zejména zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Finanční vypořádání poskytnutých peněţních prostředků ze státního rozpočtu jejich příjemcem, včetně vrácení nevyuţitých peněţních prostředků, finanční kontrola jejich vyuţití a opatření týkající se jejich případného neoprávněného pouţití příjemcem, včetně odvodu

24

do státního rozpočtu, jsou dostatečně upraveny rozpočtovými pravidly. V případě úhrad poskytnutých zdravotní pojišťovnou poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby z veřejného zdravotního pojištění podle § 20 odst. 1 písm. a) se nejedná o státní podporu.. Královéhradecký kraj

K§1 Vypustit slovo „lůţkových“

Vysvětleno Vymezení předmětu úpravy odpovídá obsahu návrhu zákona.; stanovené povinnosti se vztahují na poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb.

K § 2 odst. 3 Návrh změny textu: „Poskytovatelé zdravotnické záchranné sluţby jsou v rámci připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací základní sloţkou integrovaného záchranného systému a tvoří záchranný sbor podle právních předpisů upravujících bezpečnost České republiky. „. Je třeba doplnit i mimořádné události, které primárně řeší IZS podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (krizové situace jsou mimořádné události, při kterých je vyhlášen krizový stav).

25

Vysvětleno Návrh zákona upravuje činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby pro všechny události, nejen pro mimořádné události podle zákona č. 239/2000 Sb., kde je uvedeno, ţe působením základních a ostatních sloţek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. V zákoně č. 240/2000 Sb. je uvedeno v § 1, ţe zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace. V § 2 písm. b) je definována krizová situace jako mimořádná událost, při níţ je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohroţení státu (dále jen "krizové stavy"), tzn. krizové situace zahrnují i mimořádné události. V § 14 odst. 1 je uvedeno, ţe orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací. Pro poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby byly v souladu s výše uvedenými zákony stanoveny činnosti k připravenosti na řešení krizových situací, neboť poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby není orgánem krizového řízení, ale z plánovací dokumentace orgánů krizového řízení (krizový plán, dílčí plán obrany, pandemický plán), havarijního plánování a

dokumentace integrovaného záchranného systému mu vyplývají povinnosti. K § 3 písmeno d) Vysvětleno Návrh změny textu: Poţadavky na věcné a technické vybavení budou stanoveny „Zdravotnickým zařízením poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby zákonem o zdravotních sluţbách. (dále jen „zařízení zdravotnické záchranné sluţby“) soubor všech prostor a mobilních prostředků slouţících k poskytování hlavních a vedlejších sluţeb podle tohoto zákona a splňujících poţadavky na věcné a technické vybavení. „. Je třeba Upřesnit v souladu s návrhem zákona o poskytování zdravotních sluţeb. Mobilní prostředek můţe být i vozidlo bez vybavení. K § 3 písm. e) Vysvětleno Vypustit slovo „lůţkových“. Cílovým poskytovatelem pro účely poskytování zdravotnické záchranné sluţby bude pouze poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb. K § 4 odst. 1 Vysvětleno Návrh změny textu: Činnost poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby při „(1) Hlavními sluţbami podle tohoto zákona jsou zdravotnická záchranná mimořádných událostech upravuje zákon č. 239/2000 Sb. sluţba a činnosti k připravenosti na řešení mimořádných událostí a Krizová situace je mimořádná událost, při níţ je vyhlášen stav krizových situací.“. nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohroţení státu. Činnosti Je třeba doplnit i mimořádné události, které primárně řeší IZS podle k připravenosti na řešení krizových situací jsou definovány v §4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (krizové odst. 4 a 5. Poţadovaná změna zuţuje rozsah činností. situace jsou mimořádné události, při kterých je vyhlášen krizový stav). K § 4 odst. 3 písm. g) Vysvětleno Vypustit slovo „nepřetrţitě“. Ukazatelé základních ţivotních funkcí pacienta jsou sledovány nepřetrţitě. K § 4 odst. 3 Vysvětleno Návrh doplnění nového textu: Jedná se o poskytování vedlejší sluţby. „j) zabezpečení zdravotnických asistencí na společenských, kulturních, sportovních, politických a jiných akcích s větším počtem účastníků nebo s vyšším rizikem ohroţení jejich zdraví. „. Tato důleţitá činnost vykonávaná ZZS řešící poskytování přednemocniční neodkladné péče je v zákoně opomenuta.

26

K § 4 odst. 4 Návrh změny textu: „Činnostmi k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou, …“ dále se text nemění. Je třeba doplnit i mimořádné události, které primárně řeší IZS podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (krizové situace jsou mimořádné události, při kterých je vyhlášen krizový stav). K § 4 odst. 5 Návrh změny textu: „Připravenost na řešení mimořádných událostí a krizových situací zajišťuje poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti. Při plnění úkolů k zajištění činností k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací je poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby povinen postupovat podle předem dohodnutých postupů v rámci plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení, havarijního plánování a dokumentace integrovaného záchranného systému. Pro jejich plnění je vybaven materiálně technickými prostředky a speciálními osobními ochrannými prostředky. Prováděcí právní předpis stanoví druhy materiálně technických prostředků a speciálních osobních ochranných prostředků a jejich mnoţství. „. Činnost podle odst. 4 písm. b) nebude zajišťovat poskytovatel ZZS prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti - viz §13 návrhu zákona. K§5 Přesněji definovat – přidat „zajištění sportovních a kulturních akcí, výuka, věda a osvěta, komerční sekundární transporty, repatriace…“ K§6 Vypustit písm. b) Musí být zachována jednotná organizační struktura ZZS včetně jednotného řízení a moţnosti kontroly. Zdravotnická operační střediska, výjezdové skupiny, pracoviště krizové připravenosti a ostatní musí být integrální součástí krajské zdravotnické záchranné sluţby a musí podléhat jednotnému řízení a kontrole. Nebezpečí budoucí privatizace ZZS se zaměřením na ziskovost poskytovaných sluţeb a moţnost získávat pro

27

Vysvětleno Viz. vysvětlení výše.

Akceptováno částečně Text v odstavci 4 písm. b) byl upraven následovně:: „b) činnosti, kterými jsou zajišťovány úkoly k přípravě na společné zásahy sloţek integrovaného záchranného systému,“. Text odst. 5 zůstane beze změn. K poţadavku na doplnění slov „mimořádných událostí“ viz vysvětlení výše.

Vysvětleno Jedná se o poskytování vedlejší sluţby. Vysvětleno Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Jiţ v současné době je zřizovatelem zdravotnické záchranné sluţby kraj. Návrh zákona pro případ, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby bude zaloţen jako obchodní společnost, stanoví kraji povinnost udrţovat si v obchodní společnosti majoritní podíl na základním kapitálu a většinu hlasovacích práv. Důvodem této povinnosti je zajištění trvalého vlivu krajů

budoucí činnosti privátních subjektů prostředky ze státního rozpočtu (viz negativní zkušenosti ze zahraničí!). K § 7 odst. 3 Poskytovatel je povinen zpracovat traumatologický plán, je potřeba doplnit prováděcí právní předpis, který bude definovat obsah tohoto plánu. Totéţ by mělo být u zákona o Zdravotních sluţbách. Vzhledem k častým změnám je nezbytná aktualizace dokumentace nejméně jedenkrát do roka. Návrh změny textu: „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen podle prováděcího právního předpisu zpracovat traumatologický plán1) a dokumentaci integrovaného záchranného systému2), aktualizovat je jednou za rok a poskytnout je na ţádost krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby. „. K § 8 odst. 1 písm. a) „územní středisko“ nahradit termínem „krajské ředitelství“. K § 12 odst. 5 Zákonem není třeba určovat způsob spojení (linkou 155) vedoucího výjezdové skupiny, ale místo, kam je třeba nahlásit potřebné údaje. Návrh textu: „Členové výjezdové skupiny jsou povinni poskytnout zdravotnickou záchrannou sluţbu i bez tísňové výzvy, jde-li o první pomoc; v tomto případě je vedoucí výjezdové skupiny povinen bezodkladně nahlásit čas zahájení zásahu a místo události na příslušné zdravotnické operační středisko.“. K § 13 písm. b) vypustit „psychosociální intervenční sluţby“. Pokud zůstane, pak garantovat včetně financí místo krajského psychologa ZZS. K § 14 odst. 2 Přepracovat. Poskytovatel, tj. ZZS musí mít moţnost aktivní role ve smlouvách a podmínkách s provozovatelem LZZS.

28

na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby. Vysvětleno Traumatologický plán upravuje zákon o zdravotních sluţbách; stávající znění § 7 odst. 3 umoţňuje poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby aktualizovat dokumentaci i častěji neţ jednou za dva roky, tj.v případě potřeby i jedenkrát do roka.

Akceptováno částečně Pojem „územní středisko“ byl nahrazen pojmem „ředitelství“. Akceptováno Viz vypořádání obdobné připomínky Ministerstva vnitra..

Vysvětleno Stávající znění bylo upraveno ve smyslu zajištění „koordinace psychosociální intervenční sluţby“. Vysvětleno Aktivní role poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby při uzavírání smluv poskytovatelem s vybraným provozovatelem letadla o podmínkách jejich vzájemné spolupráce není návrhem zákona dotčena. Ministerstvo zdravotnictví nebude zasahovat do procesu uzavírání těchto smluv.

K § 15 odst. 1 písm. a) Plán plošného pokrytí nesmí stanovovat počty a rozmístění stanovišť, ale jen síťotvorné parametry. K § 15 odst. 1 písm. b) Nelze nařídit minimální počet posádek RLP. ZZS nebudou schopny zajistit lékaře, mimo jiné vzhledem k Zákonu o vzdělávání, Zákoníku práce atd. ZZS toto nemůţe zásadně ovlivnit. Doporučení: bod obecně změnit na „minimální počet výjezdových skupin!“ (bez rozlišování RLP a RZP.) K § 15 odst. 1 písm. c) Vypustit celý odstavec DOJEZDOVÁ DOBA ZÁSADNĚ NE! V návrhu je uváděn dojezdový čas, který se počítá od přijetí příkazu k výjezdu výjezdovou skupinou. Není dán limit pro zpracování tísňové výzvy ani limit pro předání pokynu k výjezdu. Jednoznačně vynechat dolní hranici 5 minut, pokud bude ponechána horní hranice 20 minut, doplnit „s výjimkou situací hodných zvláštního zřetele“. Nemůţeme garantovat nesplnitelné! Odpovědnost za dodrţené dojezdové doby padá na ZZS i v případech, bude-li plán pokrytí nereálný – nebezpečí budoucích sporů (i soudních) nedodrţením dojezdové doby. K § 16 odst. 1 vynechat slovo „lůţkových“.

Vysvětleno Akceptováno Bude stanoven pouze minimální počet posádek bez upřesnění sloţení posádky.

Akceptováno částečně Dojezdová doba byla upravena na interval „do 10 aţ do 20 minut“.

Vysvětleno Jedná se o připomínku k § 17 odst. 1. Připomínka je v rozporu se smyslem ustanovení; úpravu v § 17 nelze vztáhnout obecně na všechny poskytovatele zdravotních sluţeb. K § 17 odst. 1 písm. a) Vysvětleno Návrh změny textu: Připomínka je v rozporu se smyslem ustanovení – došlo by „Zřídit urgentní příjem s kontaktním místem pro spolupráci …“. k vyloučení moţnosti volby zřídit urgentní příjem nebo Zdůvodnění: sjednocení s písm. c). kontaktní místo (v případě některých poskytovatelů lůţkových zdravotních sluţeb bude dostačující kontaktní místo).. K § 17 odst. 2 Vysvětleno Navrhujeme vypuštění slova „intenzivních“, které tam podle našeho Stávající formulace odpovídá návrhu zákona o zdravotních názoru nepatří. sluţbách. Návrh změny textu: „Urgentní příjem je specializované pracoviště poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb s nepřetrţitým provozem zajišťující příjem a

29

poskytování akutních zdravotních sluţeb pacientům …“. K § 18 odst. 1 Návrh změny textu: „Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být poskytnuta neodkladná zdravotní sluţba.“. Zdravotní záchranná sluţba je definována v § 4, nalezené osobě bude poskytována pouze neodkladná zdravotní sluţba. § 18 odst. 2 Chybí definice osobní nebo věcné pomoci. Nelze pouţít zákon o IZS. Návrh změny textu: „Členové výjezdových skupin jsou oprávněni, vyţaduje-li to účinná ochrana lidského ţivota a zdraví, poţadovat od fyzických osob, které se zdrţují na místě události nebo v jeho blízkosti, osobní nebo věcnou pomoc nezbytně a bezprostředně nutnou k poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby, a to v nezbytné míře a pokud tím tyto nebo jiné osoby nebudou vystaveny ohroţení ţivota nebo zdraví. „. K důvodové zprávě Bod 1. odst. 1 , bod 2. odst. 2 a 3 Taxativně definovat odpovědnost státu resp. odpovědnost kraje za organizaci a zajištění činnosti záchranné sluţby jako jednotného celku! Bod. 2 odst. 7 Ne časový limit 5 – 20 minut! Bod. 2 odst. 8 Jednotné označení „zdravotnická záchranná sluţba … kraje“ K § 6, resp. § 8 Formální rozpor: „NE“ jako obchodní společnost (§ 6), „ANO“„jednotná organizační struktura zdravotnického zařízení“ (§ 8). Další obecné připomínky Právní postavení poskytovatelů není pregnantně a jednoznačně specifikováno (příspěvkové organizace? obchodní společnosti?). ZZS jsou základní sloţkou IZS, který má a bude mít platný zákon. Odkazujeme na Ústavu ČR, kde je zajištěno právo občanů na bezpečnost (i zdravotní). Taxativně definovat odpovědnost a kontrolu státu resp.

30

Vysvětleno V daném případě se poskytuje zdravotnická záchranná sluţba ustanovení je v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách .

Vysvětleno Definice není účelná; co se rozumí osobní nebo věcnou pomocí lze dovodit z těchto pojmů.

Vysvětleno Odpovědnost za organizaci a zajištění zdravotnické záchranné sluţby budou mít kraje v rámci samostatné působnosti. Akceptováno částečně Dojezdová doba byla upravena na interval do 10 aţ 20 minut. Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Vysvětleno Právní forma poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby vychází z věcného záměru zákona. Vysvětleno Právní postavení poskytovatelů zdravotnické záchranné sluţby je v návrhu zákona upraveno (je stanovena jejich právní forma, povinnosti, kontrola).

kraje jako poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby jako jednotného celku (právně, organizačně, ekonomicky, personálně) tak, aby bylo zajištěno plnění hlavních úkolů vyplývajících z navrhovaného zákona. V rámci návrhu zákona není vůbec řešena oblast personální. Chybí alespoň jednoduchý odkaz na zákony č. 95,96/2004 Sb., které definují způsobilost k výkonu zdravotní péče a z nichţ vyplývá, kdo můţe vykonávat a jaké činnosti v rámci ZZS. S tím bezprostředně souvisí stanovení zodpovědnosti za vzdělávání a kontrolu odborné úrovně pracovníků! Není řešena oblast sociálního zabezpečení zaměstnanců ZZS (stejná a větší bezpečnostní rizika by měla nabídnout podobné sociální výhody poskytované zaměstnancům ostatních sloţek IZS). Jihočeský kraj

Vysvětleno Personální otázky jsou mimo rámec právní úpravy vymezený věcným záměrem zákona. Návrh zákona odkazuje na zákon č. 95/2004 Sb. a zákon č. 96/2004 Sb. Vysvětleno Otázky sociálního zabezpečení jsou mimo rámec právní úpravy vymezený věcným záměrem zákona.

K § 2 odst. 3 Akceptováno Návrh změny textu: Viz. vypořádání obdobné připomínky Ministerstva vnitra. „Poskytovatelé zdravotnické záchranné sluţby jsou v rámci připravenosti na řešení krizových situací základní sloţkou integrovaného záchranného systému2) a tvoří záchranný sbor podle právních předpisů upravujících bezpečnost České republiky3). „. ----------------------------2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Zdůvodnění: vypuštění části věty „v rámci připravenosti na řešení krizových situací“ je z důvodu odkazu na zákon 239/2000Sb., o IZS §4 odst.4, kde „Základní sloţky IZS zajišťují nepřetrţitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby jako základní sloţka IZS plní nejen úkoly v §4 odst.4), ale také dle odst.3) návrhu zákona. K§3 Vysvětleno Doplnit pojem „neodkladné zdravotní sluţby“. Neodkladná zdravotní sluţba je definována jako druh zdravotní

31

Zdůvodnění: v §3 písm. e), §4 odst.3, písm. h) a i dále v textu návrhu (§17) je pouţit pojem neodkladné zdravotní sluţby, který není v návrhu zákona uveden. K§3 Doplnit pojem „lůţková neodkladná zdravotní sluţba“. Zdůvodnění: v návrhu zákona (např. §10 odst.1 písm.f), §17, atd.) se vyskytuje pojem lůţková neodkladná zdravotní sluţba aniţ by byl tento pojem definován. K § 4 odst.1 Návrh na úpravu textu: „Hlavními sluţbami podle tohoto zákona jsou zdravotnická záchranná sluţba a činnosti k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací.“. Zdůvodnění: doplnění o mimořádné události je v souladu s tím, ţe v rámci činnosti IZS jsou v souladu se zákonem 239/2000Sb., o IZS, řešeny mimořádné události. K § 4 odst. 4 Návrh na úpravu textu: Činnostmi k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou… Zdůvodnění: viz předchozí připomínka K § 4 odst. 4 písm.c) Návrh na doplnění textu: „činnosti v rámci úkolů vyplývajících z plánovacích dokumentů orgánů krizového řízení, havarijního plánování a z dokumentace integrovaného záchranného systému2). „. Zdůvodnění: Mezi činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby na řešení krizových situací patří i úkoly vyplývající z jiné dokumentace neţ je dokumentace IZS. Výčet dokumentace je v souladu s odst.5. K § 4 odst. 5 Doplnění „mimořádných událostí“ viz § 4 odst.1) K § 7 odst. 3 Návrh na úpravu textu: „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen podle prováděcího právního předpisu zpracovat traumatologický plán1) a

32

sluţby v návrhu zákona o zdravotních sluţbách . Vysvětleno Terminologie byla upřesněna v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách. Vysvětleno Činnost poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby při mimořádných událostech upravuje zákon č. 239/2000 Sb. Krizová situace je mimořádná událost, při níţ je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohroţení státu. Činnosti k připravenosti na řešení krizových situací jsou definovány v § 4 odst. 4 a 5. Poţadovaná změna zuţuje rozsah činností.. Vysvětleno Viz. vypořádání předchozí připomínky.

Vysvětleno Uvedené činnosti jsou jiţ zahrnuty v činnostech upravených v § 4 odst. 4 písm. a).

Vysvětleno viz. vypořádání připomínky k § 4 odst. 1. Vysvětleno Ustanovení § 7 neobsahuje zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu; traumatologický plán bude upraven zákonem o zdravotních sluţbách.

dokumentaci integrovaného záchranného systému2), aktualizovat je nejméně jednou za rok a poskytnout je na ţádost krajskému úřadu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné sluţby. „. Zdůvodnění: Poskytovatel je povinen zpracovat traumatologický plán, je potřeba doplnit prováděcí právní předpis, který bude definovat obsah tohoto plánu. Totéţ by mělo být u zákona o Zdravotních sluţbách. Aktualizaci je třeba provádět vzhledem ke četnosti změn nejméně 1x za rok. K § 12 odst.5 Návrh na doplnění textu: „Členové výjezdové skupiny jsou povinni poskytnout zdravotnickou záchrannou sluţbu i bez tísňové výzvy, jde-li o první pomoc; v tomto případě je vedoucí výjezdové skupiny povinen bezodkladně nahlásit čas zahájení zásahu a místo události na příslušné zdravotnické operační středisko. „. Zdůvodnění: nahrazení tel. linky obecným pojmem místa, které je určeno v souladu se zákonem ke koordinaci. K § 13 písm. c) Návrh na úpravu textu: „vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby v oblasti záchranných a likvidačních prací, urgentní medicíny a medicíny katastrof,“. Zdůvodnění: záchranné a likvidační práce jako přesný pojem v souladu se zákonem 239/2000Sb., o IZS. K § 17 odst.1 Návrh na doplnění textu: „K zajištění návaznosti lůţkových neodkladných zdravotních sluţeb na zdravotnickou záchrannou sluţbu je poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb povinen „. Zdůvodnění: upřesnění za účelem sjednocení terminologie – viz §10 odst.1 písm.f). K §17 odst. 1 písm.a) Návrh na úpravu textu: „zřídit urgentní příjem s kontaktním místem pro spolupráci s poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby za účelem zajištění

33

Stávající znění § 7 odst. 3 umoţňuje poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby aktualizovat uvedenou dokumentaci i častěji. neţ jednou za dva roky, tj.v případě potřeby i jedenkrát do roka.

Akceptováno Ustanovení bylo upraveno podle připomínky Ministerstva vnitra.

vypořádání

obdobné

Vysvětleno Odborná a specializovaná způsobilost zdravotnických pracovníků jsou upraveny zákonem č. 95/2004 Sb. a zákonem č. 96/2004 Sb. Vzdělávání a výcvik zdravotnických pracovníků v oblasti záchranných a likvidačních prací tyto zákony neupravují. Akceptováno Terminologie byla sjednocena v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách.

Vysvětleno, Připomínka je v rozporu se smyslem ustanovení – došlo by k vyloučení moţnosti volby zřídit urgentní příjem nebo kontaktní místo (v případě některých poskytovatelů lůţkových

příjmu pacienta a pokračování v neodkladných zdravotních sluţbách, „. Zdůvodnění: pokud má být zajištěna po zdravotních neodkladných sluţbách neodkladná lůţková sluţba, pak je nezbytné zřídit urgentní příjem, jehoţ součástí bude kontaktní místo. K § 17 odst.1 písm.d) Návrh na doplnění textu: „bezodkladně informovat zdravotnické operační středisko o provozních závadách a jiných skutečnostech, které zásadně omezují poskytování lůţkových neodkladných zdravotních sluţeb pacientům s uvedením jiného poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb, který tyto sluţby poskytne, „. Zdůvodnění: upřesnění sluţby s ohledem na jejího poskytovatele, kterým je poskytovatel lůţkové zdravotní sluţby. K §17 odst.2 Návrh na úpravu textu: „Urgentní příjem je specializované pracoviště poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb s nepřetrţitým provozem zajišťující příjem a poskytování akutních lůţkových neodkladných zdravotních sluţeb intenzivních pacientům se závaţným postiţením zdraví a pacientům v přímém ohroţení ţivota. Pokud poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb zřídí urgentní příjem, je vţdy jeho součástí kontaktní místo. „. Zdůvodnění: slovo akutních je nahrazeno neodkladných z důvodu sjednocení pojmů, slovo intenzivních do textu nepatří. K § 17 odst.4 Návrh na doplnění textu: „Prováděcí právní předpis stanoví činnosti k zajištění návaznosti lůţkových neodkladných zdravotních sluţeb na zdravotnickou záchrannou sluţbu a bliţší podmínky pro plnění povinností poskytovatelem lůţkových zdravotních sluţeb podle odstavce 1 a minimální poţadavky na personální zabezpečení činností kontaktního místa a urgentního příjmu a věcné a technické vybavení kontaktního místa a urgentního příjmu. „. Zdůvodnění: vloţení slova zdravotních je za účelem sjednocení pojmů. K § 18 odst.1 Návrh na úpravu textu:

34

zdravotních sluţeb bude dostačující kontaktní místo).

Akceptováno Terminologie byla sjednocena v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách.

Akceptováno Terminologie byla sjednocena v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách.

Akceptováno Terminologie byla sjednocena v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách.

Vysvětleno Poskytování zdravotnické záchranné sluţby patří mezi sluţby

„Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být poskytnuta neodkladná zdravotníická záchranná sluţba.“. Zdůvodnění: zdravotní záchranná sluţba je definována v § 4, nalezené osobě bude poskytována pouze neodkladná zdravotní sluţba za jejímţ účelem členové výjezdové skupiny jsou oprávněni ke vstupu. K § 18 odst. 2 Návrh na doplnění textu: „Členové výjezdových skupin jsou oprávněni, vyţaduje-li to účinná ochrana lidského ţivota a zdraví, poţadovat od fyzických osob, které se zdrţují na místě události nebo v jeho blízkosti, osobní nebo věcnou pomoc nezbytně a bezprostředně nutnou k poskytnutí zdravotnické záchranné sluţby, a to v nezbytné míře a pokud tím tyto nebo jiné osoby nebudou vystaveny ohroţení ţivota nebo zdraví. „. Zdůvodnění: do zákona je nutné doplnit do §3 pojmy „osobní nebo věcné pomoci“ a podmínky jejího poskytnutí. Nelze pouţít zákon o IZS. Jihomoravský kraj

K § 15 odst. 2 a 3 V ustanovení § 15 odst. 2 zákona je stanovena povinnost pro členy výjezdové skupiny vyjet nejpozději do 2 minut od převzetí pokynu k výjezdu. Dojezdová doba pro konkrétní oblast se stanoví v ustanovení § 15 odst. 3 do 5 aţ 20 minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech dané oblasti, s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních či povětrnostních podmínek a jiných případů hodných zvláštního zřetele. Návrh na úpravu textu § 15 odst. 2: „Dostupnost zdravotnické záchranné sluţby je dána Plánem plošného pokrytí území České republiky výjezdovým základnami zdravotnické záchranné sluţby, který je stanoven vládním nařízením. Počet a rozmístění výjezdových základen zdravotnické záchranné sluţby jsou stanoveny v závislosti na demografických topografických a rizikových parametrech dané oblasti. Členové výjezdové skupiny jsou povinni vyjet nejpozději do 2 minut od převzetí pokynu k výjezdu. Členové výjezdové skupiny jsou povinni maximálně zkrátit dojezdovou dobu tak, aby byla

35

neodkladné svým charakterem (viz. definice v návrhu zákona o zdravotních sluţbách).

Vysvětleno Podmínky poskytnutí pomoci jsou v návrhu zákona upraveny (§ 18 odst. 2 a 4).

Vysvětleno Dostupnost výjezdových skupin bude upravena v souladu s připomínkou odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof následovně: Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) bylo upřesněno v tomto znění: „a) počet a rozmístění výjezdových základen tak, aby jednotlivé oblasti byly dosaţitelné v rozmezí 10 – 20 minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech,“.

péče poskytnuta do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.“. Ustanovení § 15 odst. 3 zrušit. Odůvodnění: Stanovení dostupnosti zdravotnické záchranné sluţby dojezdovou dobou do 5 aţ 20 minut je velmi problematické. Zkrácení dojezdové doby ze současných 15 minut na 5 minut ve vybraných lokalitách můţe znamenat nárůst ekonomických nákladů na vytvoření nových výjezdových základen. Naopak prodlouţení dojezdové doby na 20 minut v některých lokalitách je jiţ v současné době vnímáno některými obyvateli jako diskriminace (při shodné výši platby zdravotního pojištění na obyvatele). To můţe ztíţit „prosaditelnost“ zákona. Proto navrhujeme ponechat stávající délku dojezdové doby event. nestanovit tuto dobu vůbec. Plán plošného pokrytí je tvořen na základě podrobné analýzy dojezdové doby do jednotlivých lokalit v závislosti na všech rizikových parametrech v dané oblasti. Pokud je rozmístění výjezdových základen podle tohoto plánu povaţováno za optimální, je další zákonné stanovování dojezdové doby podle počtu minut bezpředmětné. Ústecký kraj

K§4 Navrhujeme doplnit odstavec 6 následujícího znění: „(6) V místech, kde z důvodu exponovaného terénu zdravotnická záchranná sluţba nemůţe zasáhnout svými silami a prostředky, vyzve ostatní sloţky integrovaného záchranného systému, které dle jiného právního předpisu2) na vyţádání poskytnou první pomoc a transport raněných a nemocných.“ Odůvodnění: Zdravotnická záchranná sluţba při poskytování přednemocniční neodkladné péče úzce spolupracuje s ostatními sloţkami integrovaného záchranného systému (např. v exponovaném terénu pak především s Horskou sluţbou apod.) a bez této spolupráce by přednemocniční neodkladná péče mohla být poskytnuta opoţděně. K § 5 odst. 1 Navrhujeme změnit znění odstavce 1 takto: „(1) Vedlejšími sluţbami jsou dopravní zdravotní sluţby, zdravotní

36

Vysvětleno Moţnost vyţádání pomoci od sloţek integrovaného záchranného systému je upravena v § 10 odst. 3.

Akceptováno

sluţby poskytované v ambulancích akutního ošetření při vybraných výjezdových základnách a prohlídky těl zemřelých podle jiného právního předpisu1). Vedlejšími službami se rozumí zdravotní služby poskytované poskytovatelem zdravotnické záchranné služby podle jiného právního předpisu1).“ Odůvodnění: Obecná formulace vedlejších sluţeb se jeví výhodnější neţ přímo uváděné určité zdravotní sluţby, protoţe v praxi by potom mohly být tyto sluţby „automaticky“ vyţadovány (např. z důvodu jejich nedostupnosti), přestoţe jsou uvedeny jako vedlejší sluţby. Pro moţnost poskytování vedlejších sluţeb by měl postačovat odkaz na jiný právní předpis (např. u prohlídek těl zemřelých odkaz na zákon o zdravotních sluţbách). K § 10 odst. 4 písm. b) Navrhujeme vypustit část textu odstavce 4 písmene b) takto: „(4) Prováděcí právní předpis stanoví b) organizačně-provozní řád zdravotnického operačního střediska, který upraví pracovní postupy a činnosti zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby zařazených ve zdravotnickém operačním středisku a organizační a provozní podmínky práce,“ Odůvodnění: Organizačně-provozní řád zdravotnického operačního střediska by měla zpracovat zdravotnická záchranná sluţba na základě prováděcího právního předpisu a na základě místních podmínek. K § 13 písm. b) Navrhujeme vypustit část textu písmene b) takto: „Pracoviště krizové připravenosti je určeno pro zajišťování b) psychosociálních intervenčních sluţeb pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby a v případě mimořádné události a krizové situace v zájmu obnovy území postiţeného mimořádnou událostí i pro obyvatelstvo,“ Odůvodnění: Poskytování této sluţby neodpovídá ustanovení § 2 odst. 1 návrhu („Zdravotnická záchranná sluţba je formou zdravotních sluţeb1), která je poskytována neodkladně osobám se závaţným postiţením zdraví nebo v přímém ohroţení ţivota, a to na podkladě tísňové výzvy, není-li dále

37

Text byl upraven podle navrhovaného znění.

Vysvětleno Ustanovení písmene b) bylo upřesněno v tom smyslu, ţe prováděcí právní předpis stanoví obsah organizačně provozního řádu.

Akceptováno částečně Ustanovení bylo upřesněno v tom smyslu, ţe pracoviště krizové připravenosti bude koordinovat poskytování psychosociálních sluţeb.

stanoveno jinak.“), tedy účelu, pro který jsou zdravotnické záchranné sluţby zřizovány. Zákon tímto ukládá povinnost, kterou zdravotnická záchranná sluţba nebude v případě plnění úkolů za mimořádných událostí schopna plnit. Organizaci poskytování této sluţby by měly zabezpečovat místní samosprávy např. ve spolupráci s psychosociálními intervenčními týmy. K § 15 odst. 3 Navrhujeme upravit dojezdovou dobu ve znění odstavce 3 takto: „(3) Dojezdová doba pro konkrétní oblast v České republice se stanoví do 5 10 aţ 20 minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech dané oblasti, s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních či povětrnostních podmínek a jiných případů hodných zvláštního zřetele.“ Odůvodnění: Zkrácení dojezdové doby na 5 minut dle návrhu je v praxi zavádějící a pro většinu regionů nereálné; ve svém důsledku by to vedlo k nespokojenosti obyvatelstva, neboť by tato norma nebyla naplňována. Pokud navíc návrh v § 15 odstavci 2 stanovuje výjezdové skupině povinnost vyjet nejpozději do 2 minut od převzetí pokynu k výjezdu a dojezdová doba se počítá od okamţiku převzetí pokynu k výjezdu, pak se tím navrhovaná dojezdová doba (do 5 minut) vlastně zkracuje na pouhé 3 minuty. Jelikoţ se nám tato krátká norma pro běţnou praxi jeví jako nereálná, navrhujeme její zvýšení. Kraj Vysočina

K § 4 odst. 2 Navrhujeme následující znění § 4 odst. 2 návrhu zákona: „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen poskytovat zdravotnickou záchrannou sluţbu nepřetrţitě a zajistit nepřetrţitou připravenost na řešení krizových situací. Hlavní sluţby jsou poskytovány výlučně poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby.“ Odůvodnění: Ze zákona vyplývá, ţe činnosti k připravenosti na řešení krizových situací musí být prováděny nepřetrţitě. Zdravotnická záchranná sluţba (dále jen „ZZS“) tedy musí být nejen nepřetrţitě připravena k řešení krizových situací, ale i nepřetrţitě vyvíjet činnosti k připravenosti; z toho při

38

Akceptováno částečně Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) bylo upřesněno v tomto znění: „a) počet a rozmístění výjezdových základen tak, aby jednotlivé oblasti byly dosaţitelné v rozmezí 10 – 20 minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech,“.

Vysvětleno Připravenost na řešení krizových situací musí být zajišťována nepřetrţitě; neznamená to však, ţe musí být nepřetrţitě přítomen „krizový manaţer“.

doslovném výkladu vyplývá nutnost nepřetrţité přítomnosti krizového manaţera 24 hodin denně. Kraj Vysočina by proto uvítal jednoznačnou formulaci, ţe ZZS má povinnost nepřetrţité krizové připravenosti, avšak ne povinnost nepřetrţitého vyvíjení činnosti k zajištění úkolů k přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací, protoţe z této formulace by skutečně vyplývalo, ţe útvar krizové připravenosti musí pracovat 24 hodin denně (namísto aby zajistil nepřetrţitou připravenost ZZS). K § 5 odst. 1 Navrhujeme v § 5 odst. 1 návrhu zákona vypustit slova „zdravotní sluţby poskytované v ambulancích akutního ošetření při vybraných výjezdových základnách“. Nesouhlasíme s tím, aby ZZS provozovala ambulance akutního ošetření. Pro poskytnutí akutní péče se pacient můţe obrátit na linku 155. Pokud se ambulancí akutního ošetření míní LSPP, je navrhovaný název (ambulance akutního ošetření při vybraných výjezdových základnách) neadekvátní, protoţe tato sluţba neřeší akutní péči, ale de facto činnost praktického lékaře ve svých ordinačních hodinách. ZZS teoreticky disponuje časovým prostorem pro poskytování LSPP, ale nedisponuje technickým zázemím (čekárna, ordinace…), a dále by bylo nutné přijmout další personál (výjezdová posádka nemůţe v ordinaci zanechat pacienta a odjet). ZZS by v tomto pouze suplovala činnost praktických lékařů, coţ jednoznačně odmítáme. K § 8 odst. 1 a § 9 Navrhujeme v § 8 odst. 1 písm. a) a § 9 nahradit slova „územní středisko“ slovem „ředitelství“. K § 8 odst. 1 Navrhujeme v § 8 odst. 1 návrhu zákona doplnit za písm. d) nové písm. e), které zní: „e) technicko-ekonomické pracoviště“. Pojem „územní středisko“ se v zákoně evidentně pouţívá jako název pro úsek ZZS zajišťující řídicí a podpůrné činnosti pro výjezdové skupiny (ve smyslu centrála nebo zázemí - viz § 9 návrhu zákona). V současnosti jej však některé záchranné sluţby dosud pouţívají jako název záchranné sluţby působící na území určitého kraje (v tomto smyslu např. pojem

39

Vysvětleno Za situace, kdy za zajištění dostupnosti této sluţby budou odpovídat zdravotní pojišťovny (nikoliv kraj jako doposud), nelze zbavit poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby moţnosti uvedenou sluţbu poskytovat v případě, ţe má k ní podmínky, tj. nebude narušeno poskytování hlavních sluţeb. Text byl upraven; ustanovení § 5 odst. 1 bylo upřesněno ve smyslu vypořádání připomínky Ústeckého kraje.

Akceptováno Viz. téţ obdobnou připomínku Královéhradeckého kraje. Vysvětleno Zákon nebude bránit poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby toto pracoviště zřídit, bude-li to povaţovat za nezbytné; není však účelné, aby toto pracoviště bylo zřizováno povinně.

pouţívá ÚS ZS Středočeského kraje), coţ můţe být značně matoucí. Navíc název „územní středisko“ dostatečně nevystihuje povahu řídícího a podpůrného úseku ZZS. Přiléhavější se nám jeví toto označení nahradit pojmem „ředitelství“. Dále navrhujeme v § 8 odst. 1 návrhu zákona přidat nové písm. e) „technicko-ekonomické pracoviště“, popř. zvolit název lépe vystihující povahu této části vnitřní organizace ZZS. K § 12 odst. 1 Navrhujeme v § 12 odst. 1 nahradit slova „jejímţ členem je vţdy zdravotnický záchranář.“ slovy: VARIANTA 1: „jejímţ členem je vţdy zdravotnický záchranář nebo sestra pro intenzivní péči.“ VARIANTA 2: „jejímţ členem je vţdy nelékařský zdravotnický pracovník se způsobilostí k výkonu povolání dle příslušných právních předpisů.“ Členem posádky rychlé zdravotnické pomoci bývá často i všeobecná sestra se specializací v intenzivní péči (předpisy o NLZP se zařazením sester specialistek počítají, jejich kompetence jsou dokonce o něco širší neţ u zdravotnických záchranářů). Pokud by druhým členem rychlé zdravotnické pomoci byl pouze řidič vozidla ZZS (tj. sloţení skupiny by bylo sestra + řidič), výjezdová skupina by nesplňovala poţadavek zákona. K § 12 odst. 3 Navrhujeme v § 12 odst. 3 vypustit slova „z různých míst“. Nesouhlasíme se zněním výše uvedeného paragrafu. Dle našeho názoru je moţné poslat na výjezd skupinu rychlé zdravotnické pomoci (dále téţ „RZP“) a rychlé lékařské pomoci i z jednoho a téhoţ výjezdového stanoviště (stává se, ţe posádka RZP na místě zásahu zjistí, ţe je zde indikována lékařská péče). S tím ostatně počítá i důvodová zpráva k návrhu zákona.

Akceptováno částečně Text byl upraven následovně: “…zdravotnickou pomoc, jejímţ členem je vţdy nelékařský zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.“.

Akceptováno Text byl upraven následovně: „Výjezdové skupiny mohou pracovat v setkávacím systému, kdy operátor zdravotnického operačního střediska5) na místo události vysílá z různých míst skupinu rychlé lékařské pomoci a skupinu rychlé zdravotnické pomoci; obě skupiny se setkají zpravidla na místě události. Skupiny na místě události pracují samostatně nebo společně.“

K § 12 odst. 5 Navrhujeme v § 12 odst. 5 nahradit slova „na tísňovou linku 155.“ slovy Akceptováno „na zdravotnické operační středisko.“ Viz. vypořádání obdobné připomínky Ministerstva vnitra. Vedoucí výjezdové skupiny můţe zdravotnické operační středisko v případě samostatného zahájení výjezdu kontaktovat i jinak neţ přes

40

tísňovou linku 155. K § 15 odst. 3 Navrhujeme v § 15 odst. 3 nahradit číslovku „5“ číslovkou „10.“ Navrhujeme minimální dojezdovou dobu prodlouţit na interval do 10 minut. Dojezdová doba do 5 minut se nám jeví jako neúnosně krátká. Pětiminutová lhůta se předpokládá ve velkých sídlech, kde ovšem hrozí nebezpečí husté dopravy a sloţité dopravní situace. K § 16 odst. 1 Navrhujeme následující znění § 16 odst. 1 návrhu zákona včetně poznámky pod čarou č. 13): „Obchodní firmu poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby tvoří slova „Zdravotnická záchranná sluţba“, za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje13), který poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby zřídil nebo zaloţil“ „13) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.“ Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Označení obchodní firma se tedy vyuţije i u příspěvkové organizace a je nadbytečné uvádět vedle obchodní firmy ještě název. Součástí obchodní firmy je (podle obchodního zákoníku) také označení právní formy právnických osob, z toho důvodu povaţujeme za zbytečné toto dále uvádět. K § 19 odst. 2 Navrhujeme v § 19 odst. 2 návrhu zákona vypustit písm. b). Písm. a) se začlení do textu § 19 odst. 2 návrhu zákona. Podle našeho názoru zcela postačí uvést ohroţení ţivota a zdraví. Pokud jsou zdravotníci nevybaveni, nevyškoleni, popř. nevycvičeni pro danou situaci, ale poskytnutí zdravotní péče je nijak neohroţuje na ţivotě a zdraví, není důvod odmítnout zdravotní péči. Písm. b) je dle našeho názoru nadbytečné. K § 21 Navrhujeme v § 21 návrhu zákona následující znění odst. 2 aţ 4: „(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe si bez řádného důvodu

41

Akceptováno Text byl upraven.

Vysvětleno Některé příspěvkové v obchodním rejstříku.

organizace

krajů

nejsou

zapsány

Vysvětleno Ustanovení je v souladu s § 101 a násl. zákoníku práce.

Vysvětleno Navrţené přestupky by byly v praxi jen stěţí prokazatelné; uvedené jednání lze postihnout podle platné právní úpravy.

Středočeský kraj

Moravskoslezský kraj

úmyslně vyţádá zdravotnickou záchrannou sluţbu. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, ţe úmyslně volá linku 155, aniţ by ţádala poskytnutí zdravotní sluţby. (4) Za přestupek podle odstavce 1 aţ 3 lze uloţit pokutu do 20 000 Kč.“ Poţadujeme zavedení přestupku fyzické osoby, spočívající v úmyslně bezdůvodném vyţádání zdravotnické záchranné sluţby a dále přestupek spočívající v úmyslném blokování tísňové linky 155 (případy, kdy volající sice nepoţaduje výjezd, ale přesto opakovaně volá). Domníváme se, ţe přestupek „ohroţení poskytnutí zdravotnické sluţby“ dle § 29 zákona o přestupcích není vyhovující – zejména proto, ţe výslovným znakem skutkové podstaty je ohroţení a je ho třeba pachateli prokázat, k čemuţ správní orgány přistupují s různou mírou aktivity a různě si tento znak vykládají. K ohroţení však dochází ipso facto uţ neodůvodněným vyţádáním výjezdu, resp. neodůvodněným blokováním tísňové linky, takţe je podle našeho názoru není třeba je prokazovat jako znak skutkové podstaty. Marné výjezdy a blokování linky nás zatěţuje daleko víc, neţ zneuţití znaku nebo názvu. K § 18 Návrh na doplnění ustanovení o odstavec 5 tohoto znění: Vysvětleno „(5) Členové výjezdových skupin jsou při výkonu hlavní činnosti Pro účely trestněprávní ochrany nelze člena výjezdové skupiny veřejnými činiteli“. povaţovat za veřejného činitele ve smyslu § 89 odst. 9 trestního zákona (není osobou vykonávající pravomoc); spáchání trestného činu proti osobě podílející se na záchraně ţivota nebo zdraví je přitěţující okolností podle § 34 písm. f) trestního zákona. K § 12 odst. 1 Zásadní připomínku máme k uvedení jako člena RZP vţdy Akceptováno částečně zdravotnického záchranáře. V mnoha případech na zdravotnické Viz vypořádání obdobné připomínky kraje Vysočina. záchranné sluţbě pracuje řada dalších jiných zdravotnických pracovníků splňujících kvalifikaci pro výkon tohoto povolání, členem výjezdových skupin bývá často sestra ARIP. Proto navrhujeme slova „zdravotnický záchranář“ nahradit slovy „nelékařský zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování přednemocniční neodkladné sluţby“.

42

Hlavní Praha

město K § 2 odst. 3 Návrh změny textu: „(3) Poskytovatelé zdravotnické záchranné sluţby jsou v rámci připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací základní sloţkou integrovaného záchranného systému“. Odůvodnění: Je třeba doplnit i mimořádné události, které primárně řeší integrovaný záchranný systém podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (krizové situace jsou mimořádné události, při kterých je vyhlášen krizový stav). Dále upozorňujeme na to, ţe pro zdravotnickou záchrannou sluţbu je pouţit pojem „záchranný sbor“. Zdravotnické záchranné sluţby nezabezpečují bezpečnost, ale poskytují zdravotní sluţby. Doporučujeme druhou část věty vypustit. K § 4 odst. 1 Nedostatečná terminologie. Návrh změny textu: „(1) Hlavními sluţbami podle tohoto zákona jsou zdravotnická záchranná sluţba a činnosti k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací“. Odůvodnění: Stejné jako u připomínky k § 2 odst. 3, pokud jde o „mimořádné události“. K § 4 odst. 3 písm. b) Pouţita terminologie bez vysvětlení pojmu. „Stupně naléhavosti“ by měly být blíţe specifikovány. V zákoně definovat stupně naléhavosti. K § 4 odst. 3 písm. g) Pouţita chybná terminologie. Návrh textu: „g) soustavná neodkladná péče a nepřetrţité sledování vitálních funkcí pacienta, poskytovaná zdravotnickým pracovníkem způsobilým k poskytování přednemocniční neodkladné péče během převozu pacienta k cílovému poskytovateli lůţkových zdravotních sluţeb …“, dále se text

43

Vysvětleno Postavení poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby ve vztahu k integrovanému záchrannému systému upravuje zákon č. 239/2000 Sb. Text byl upraven v souladu s připomínkou Ministerstva vnitra.

Vysvětleno Činnosti k připravenosti na řešení krizových situací jsou definovány v § 4 odst. 4 a 5. Navrhovaná definice zuţuje rozsah činností. Viz téţ vypořádání obdobné připomínky Královéhradeckého kraje.

Vysvětleno Tato úprava bude předmětem prováděcího právního předpisu.

Akceptováno částečně Text byl upraven v souladu s terminologií návrhu zákona o zdravotních sluţbách, tj.: slovo „ošetřovatelská“ bude nahrazeno slovy „odborná zdravotní péče“. Ostatní navrţený text není v souladu s návrhem zákona o zdravotních sluţbách.

nemění K § 4 odst. 3 V hlavních činnostech nejsou nikde uvedeny asistence na společenských (kulturních, sportovních a politických) akcích s větším počtem účastníků nebo s vyšším rizikem, tzn. ţe sice zákon řeší krizovou připravenost a mimořádné události, ale takovéto případy neupravuje, přestoţe se jedná o zabezpečení i poskytování přednemocniční neodkladné péče. Na konci odstavce 3 navrhujeme doplnit nové písmeno j) tohoto znění: „j) zabezpečení zdravotnických asistencí na společenských, kulturních, sportovních, politických a jiných akcích s větším počtem účastníků nebo vyšším rizikem ohroţení jejich zdraví.“. K § 4 odst. 4 Úvodní část odstavce 4 navrhujeme uvést v tomto znění: „(4) Činnostmi k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou …“ - dále se text nemění. Odůvodnění: Je třeba doplnit i mimořádné události, které primárně řeší integrovaný záchranný systém podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (krizové situace jsou mimořádné události, při kterých je vyhlášen krizový stav). K § 4 odst. 5 Úvodní část odstavce 5 navrhujeme uvést v tomto znění: „(5) Činnosti k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací zajišťuje poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti. Při plnění úkolů k zajištění činností k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací je …“ - dále se text nemění. Odůvodnění: Stejné jako u připomínky k § 4 odst. 4. K § 7 odst. 2 Návrh textu: „(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen označit zařízení zdravotnické záchranné sluţby svým názvem nebo obchodní firmou, slovním spojením „zdravotnická záchranná sluţba“ a svým

44

Vysvětleno Viz obecnou úpravu v § 5 odst. 2.

Vysvětleno Činnosti k připravenosti na řešení krizových situací jsou definovány v § 4 odst. 4 a 5. Navrhovaná definice zuţuje rozsah činností.

Vysvětleno K poţadavku na doplnění slov „mimořádných událostí“ viz vypořádání obdobné připomínky Královéhradeckého kraje.

Vysvětleno Nové označení vozidel, stanovišť a pracovních oděvů upravuje přechodné ustanovení návrhu zákona, kde je stanovena lhůta 1 rok.

znakem. Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen označit pracovní oděvy členů výjezdových skupin svým názvem nebo obchodní firmou a znakem.“. Odůvodnění: Nové označení zdravotnického zařízení (vozidel, stanovišť) a osobních ochranných pracovních pomůcek (do 6 měsíců) bude vyţadovat finanční zátěţ pro organizaci – u organizace Zdravotnická záchranná sluţba hl. m. Prahy-ÚSZS odhadujeme investice ve výši cca 1 000 000,- Kč. Za dostatečné povaţujeme označení názvem a znakem organizace, které nemohou dle tohoto zákona zneuţívat jiné subjekty, coţ bylo nejspíše hlavním záměrem tvůrců zákona. K § 7 odst. 3 Navrhujeme nahradit slova „nejméně jednou za 2 roky“ slovy „jednou za rok“. Odůvodnění: Aktualizace traumatologického plánu a dokumentace integrovaného záchranného systému nejméně jednou za 2 roky povaţujeme za nedostatečné. Z praxe víme, ţe aktualizace prováděná kaţdé pololetí je optimální a přináší několik i zásadních změn. Vzhledem k častým změnám je nezbytná aktualizace dokumentace nejméně jedenkrát do roka. K § 8 odst. 2 § 8 odst. 2 navrhujeme uvést v tomto znění: „(2) Součástí zařízení zdravotnické záchranné sluţby jsou vzdělávací a výcviková střediska a pracoviště pro vedlejší sluţby, jsou-li zřízena.“. Odůvodnění: Nově zavedený pojem „pomocná operační střediska“ není nijak specifikován a další pomocná operační střediska kromě zdravotnických operačních středisek krajů povaţujeme za nesystémová, zbytečná a kontraproduktivní, narušující správný chod zdravotnického operačního střediska i zdravotnické záchranné sluţby. K § 10 odst. 2 písm. a) a b) Rozdělení příjmu tísňových výzev do více částí (uvedené pod písmeny a) a b)) je zbytečné. Zcela dostačující je příjem tísňových výzev na lince 155, jak je uvedeno v § 7. Naopak zde zcela chybí, ţe ZOS řídí a

45

Vysvětleno Návrh zákona umoţňuje poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby v případě potřeby aktualizovat dokumentaci i častěji neţ jednou za dva roky.

Vysvětleno S ohledem na geografické a topografické podmínky ČR je moţnost zřídit i pomocné operační středisko nutností. Zákon nebude bránit poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby zřídit vzdělávací a výcviková střediska, která by byla akreditována podle zákona č. 95/2004 Sb. a zákona č. 96/2004 Sb.

Vysvětleno V případě navrhovaného písmene a) jde o formální spojení stávajících písmen a) a b) – pro tento postup není důvod; úprava

organizuje PNP za standardních i mimořádných podmínek, v reţimu krizové připravenosti na mimořádné události a hromadná neštěstí. Návrh textu: a) „příjem a vyhodnocení tísňových výzev na lince 155 včetně převzetí a vyhodnocení vyrozumění přijatých od základních sloţek integrovaného záchranného systému nebo od orgánů krizového řízení, b) řídí a organizuje přednemocniční neodkladnou péči za standardních i mimořádných podmínek a v reţimu krizové připravenosti na mimořádné události a hromadná neštěstí,“. K § 10 odst. 2 Navrhujeme na konci odstavce 2 doplnit písm. h) tohoto znění: „h) koordinace asistencí a repatriací ve spádovém regionu (kraji)“. Odůvodnění: V textu zákona chybí koordinace asistencí a repatriací, které by měly i nadále vykonávat zdravotnické záchranné sluţby K § 11 Výjezdová základna není jediné místo, odkud jsou vysílány výjezdové skupiny. Výjezdové skupiny by měly být vysílány pouze a výhradně zdravotnickým operačním střediskem a nikoliv pomocným operačním střediskem (viz připomínka u § 8). Výjezdová základna není pouze pracovištěm, ale spíše zázemím (odpočinkovým místem) pro zaměstnance začleněné do výjezdových skupin, případně pracovištěm pro vedoucí zaměstnance (staniční sestry, vedoucí oblastí apod.), ale také zde bývají skladové prostory pro zdravotnický materiál, léky a pomůcky i přístroje. Návrh změny textu: „Výjezdovou základnou je pracoviště a zázemí zaměstnanců začleněných do výjezdových skupin i vedoucí zaměstnance, kde jsou umístěné sklady pro zdravotnický materiál, léky, přístroje a pomůcky, odkud je na pokyn operátora zdravotnického operačního střediska5) vysílána výjezdová skupina“. K § 12 odst. 3 Odstavec 3 navrhujeme uvést v tomto znění: „(3) Výjezdové skupiny mohou pracovat v setkávacím systému, kdy

46

v navrhovaném písmenu b) je jiţ v § 10 obsaţena.

Vysvětleno Koordinace těchto činností nepatří do hlavních sluţeb, repatriaci řeší většinou zdravotní pojišťovny se svými klienty na základě uzavřených smluv o připojištění. Pokud by tuto smlouvu uzavřely s poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby, pak se na tuto činnost bude vztahovat § 5 odst. 2. Vysvětleno Případné poţadavky na výjezdové základny upraví prováděcí právní předpis k zákonu o zdravotních sluţbách.

Akceptováno

operátor zdravotnického operačního střediska5) na místo události vysílá z různých míst skupinu rychlé lékařské pomoci nebo skupinu rychlé zdravotnické pomoci a nebo obě skupiny současně. Tyto skupiny potom pracují samostatně nebo společně na místě události, kde se zpravidla setkávají.“. Odůvodnění: Zákon připouští setkávací systém, který však špatně interpretuje. Setkávací systém je systémem zajištění péče – práce výjezdových skupin v daném regionu, nikoliv systém práce dvou skupin, jak je uvedeno. K 12 odst. 5 Navrhujeme slova „tísňovou linku 155“ nahradit slovy „příslušné zdravotnické operační středisko“. Odůvodnění: Zákonem není třeba určovat způsob spojení (linkou 155) vedoucího výjezdové skupiny, ale místo, kam je třeba nahlásit potřebné údaje. K § 13 písm. b) Navrhujeme vypustit celé písmeno b). Odůvodnění: V současné době zdravotnické záchranné sluţby nemají ţádné psychology a ani nezabezpečují péči psychologů v terénu nebo pro své zaměstnance. Tyto sluţby zabezpečuje hasičský záchranný sbor v rámci integrovaného záchranného systému, coţ povaţujeme za správné a nevidíme důvod to měnit. Psychologická péče o vlastní zaměstnance je zajištěna v rámci závodní preventivní péče i individuálně dle potřeby. Pro případ mimořádných událostí by zdravotnická záchranná sluţba musela mít zajištěnu v nepřetrţitém reţimu péči několika psychologů včetně jejich okamţité mobility do terénu. Takový servis bude vyţadovat milionové částky a jejich vyuţitelnost bude minimální nebo i nulová. K § 13 písm. c) Navrhujeme nahradit slova „krizového řízení“ slovy „provádění záchranných a likvidačních prací“. Odůvodnění: Nahrazení pojmu krizové řízení pojmem záchranné a likvidační práce více odpovídá skutečné náplni vzdělávání a výcviku.

47

Text byl upraven následovně: „Výjezdové skupiny mohou pracovat v setkávacím systému, kdy operátor zdravotnického operačního střediska5) na místo události vysílá z různých míst skupinu rychlé lékařské pomoci a skupinu rychlé zdravotnické pomoci; obě skupiny se setkají zpravidla na místě události. Skupiny na místě události pracují samostatně nebo společně.“

Akceptováno Viz. vypořádání obdobné připomínky Ministerstva vnitra.

Vysvětleno Psychology lze pro potřeby poskytovatele zajistit smluvně, jedná se o koordinaci psychosociální pomoci.

Vysvětleno Pracovníci poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby se nemohou vzdělávat pouze v oblasti provádění záchranných a likvidačních prací, zúţil by se tím rozsah jejich potřebných znalostí. Vzdělání zdravotnických pracovníků řeší jiné právní předpisy.

K § 14 Text celého paragrafu je nutné precizovat, neboť se jedná o sloţitý komplex odborných, legislativních, organizačních, logistických a dalších problémů. Letecká zdravotnická záchranná sluţba je velmi náročný a nákladný způsob zajištění přednemocniční neodkladné péče. Proto by si zaslouţil i větší pozornost a samostatnou pasáţ zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, nikoliv jen úpravu zajištění vrtulníků pro činnost leteckých výjezdových skupin Ministerstvem zdravotnictví. Zcela chybí organizační stránka věci, sloţení posádek, kompetence, indikace, druhy zásahů nebo letů, koordinační centrum s nepřetrţitým provozem pro celou ČR a pro zásahy ve vzdálenějších krajích nebo pro sekundární transporty a případnou koordinaci více vrtulníků v jedné lokalitě při mimořádných událostech atd. Činnost letecké zdravotnické záchranné sluţby by měla být (stejně jako je činnost zdravotnické záchranné sluţby) zákonem definována. Je nutné tuto oblast činnosti zdravotnické záchranné sluţby, která je vysoce ekonomicky náročná i riziková, definovat a do textu zákona zapracovat. K § 15 odst. 1 písm. a) Plán plošného pokrytí není znám, takţe je obtíţné vyjádřit se k této části zákona a nejdůleţitější oblasti činnosti zdravotnické záchranné sluţby. Text zákona nezahrnuje pokrytí letecké zdravotnické záchranné sluţby nebo to ze znění jasně nevyplývá (Jaký plán pokrytí platí pro leteckou zdravotnickou záchrannou sluţbu?) V plánu plošného pokrytí by mělo být také ustanovení o příhraniční spolupráci a realizace sluţby na hranici jednotlivých regionů (krajů) a v širším slova smyslu i v rámci hranic s přilehlými státy v rámci EU. Mezinárodní spolupráce je významná specielně pro leteckou zdravotnickou záchrannou sluţbu a v horských oblastech. K § 15 odst. 1 a 2 Dostupnost ZZS je v zákoně stanovena ve dvou odstavcích – jednak je definovaná Plánem plošného pokrytí, jednak dojezdovou dobou. Dojezdová doba, která zahrnuje pouze jízdu sanitky od přijetí tísňové výzvy, je však ze síťotvorného i funkčního hlediska parametr nevhodný,

48

Vysvětleno Činnost výjezdových skupin, tedy i letecké výjezdové skupiny bude stanovena prováděcím právním předpisem.Vysílání leteckých výjezdových skupin je v působnosti zdravotnického operačního střediska.

Vysvětleno Plán plošného pokrytí zahrnuje i letecké výjezdové skupiny. Přeshraniční spolupráce v rámci EU vychází z mezinárodních smluv.

Akceptováno Text byl upraven podle navrhovaného znění odstavce 1.

protoţe: - nepopisuje celkovou kvalitu sluţby (nezahrnuje případnou dobu „čekání na volnou posádku“ apod., ale pouze reakci posádky a „čistý čas jízdy“); - poţadavek na dosaţení maximální dojezdové doby ve všech případech je i za běţného provozu a bez ohledu na konkrétní limit v praxi ze statistického hlediska nesplnitelný, a tudíţ zakládá předpoklad pro trvalé porušování zákona; - poţadavek na dodrţení stanovené dojezdové doby vede k dosahování vyšších rychlostí jízdy, ve snaze splnit tento parametr „za kaţdou cenu“, bez ohledu na skutečný vliv rychlého dojezdu na další osud pacienta (který je prokázaný jen u velmi omezeného spektra událostí) a naopak s prokázaným negativním dopadem na bezpečnost silničního provozu. Dojezdová doba od okamţiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou je také nevhodně stanovený limit, neboť není dáno, za jak dlouho zdravotnické operační středisko musí předat pokyn k výjezdu výjezdové skupiny – celková souslednost časů není kontinuální a ze zákona jasná. Návrh textu: V odstavci 1 navrhujeme následující úpravu: „a) počet a rozmístění výjezdových základen tak, aby jednotlivé oblasti byly dosaţitelné v rozmezí 10 – 20 minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech, c) výčet a popis parametrů uvedených v písmenu a)“ - dále se text nemění; v odstavci 2 navrhujeme vypustit první větu „Dostupnost… … skupinou“ a ponechat pouze druhou větu následujícího textu:. „(2) Členové výjezdové skupiny jsou povinni vyjet nejpozději do 2 minut od převzetí pokynu k výjezdu.“. Odůvodnění: stejné jako u odstavce 1. K § 15 odst. 3 Vysvětleno Navrhujeme nový text odstavce 3: Povinnost podle „(3) Zdravotnická záchranná sluţba je povinna reagovat na tísňovou nevymahatelná. výzvu bez zbytečného prodlení nejvhodnějším způsobem v závislosti na

49

navrhovaného

odstavce

3

by

byla

vyhodnocení stupně naléhavosti tísňové výzvy a aktuálním nebo přepokládaném zatíţení výjezdových skupin na daném území.“. Odůvodnění: Dojezdová doba v ČR stanovená na 5 – 20 minut je velmi nevhodně stanovený parametr. Domníváme se, ţe je potřeba funkčnější řešení, které a-priori nezadává moţnost častého porušování zákona. Takto stanovený parametr můţe vést k nutnosti zásadního navýšení počtu výjezdových skupin či stanovišť. Proto navrhujeme text odstavce zcela nový. Toto řešení - zaručuje optimální a kontrolovatelnou dostupnost sluţby z hlediska kaţdé události; - respektuje poţadavek stanovení priority zdravotnickým operačním střediskem definovaný v tomto zákoně (§ 4, odst. 3, písmeno b)) a současně okamţité i předpokládané provozní zatíţení záchranné sluţby, které můţe být legitimním důvodem prodluţení reakční doby při řešení méně závaţných událostí; - síťotvorné parametry zůstávají definovány Plánem plošného pokrytí, který podle zákona umoţňuje stanovit oba parametry mající vliv na kvalitu sítě, tj. jak počet a rozmístění stanovišť, tak počet a strukturu výjezdových skupin; K § 17 odst. 1 V odstavci 1 písm. a) navrhujeme změnu textu: „a) zřídit urgentní příjem s kontaktním místem pro spolupráci…“ - dále se text nemění. Odůvodnění: Domníváme se, ţe problematika návaznosti akutní péče nebude po platnosti tohoto zákona opět vyřešena, protoţe vloţením slůvka „nebo“ dává moţnost zdravotnickým zařízením „obejít“ povinnost zřídit urgentní příjem náhradním řešením, tj. kontaktním místem, které je definováno jako pracoviště např. recepce v nemocnici s nepřetrţitou sluţbou telefonní operátorky, která není a nebude kompetentní rozhodnout o přijetí závaţného pacienta do péče a podat zdravotnickému operačnímu středisku nebo-li zdravotnické záchranné sluţbě validní informaci. Zřízení urgentního příjmu je podle odborného stanoviska Zdravotnické záchranné sluţby hlavního města Prahy nutností a nemůţe být

50

Vysvětleno Zřízení urgentního příjmu u kaţdého poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb by bylo značně neekonomické. Na těchto urgentních příjmech by nemohlo být garantováno poskytování odborné péče v poţadované kvalitě.

Hospodářská

plnohodnotně nahrazeno kontaktním místem. V případě akceptování naší připomínky je třeba v odstavci 2 tohoto paragrafu vypustit poslední větu. K § 19 odst. 2 V odstavci 2, kde jsou uvedena oprávnění vedoucího výjezdové skupiny rozhodnout o neprovedení zásahu, navrhujeme doplnit o povinnost neprodleně oznámit okolnosti uvedené v písm. a) a b) zdravotnickému operačnímu středisku (buď jako písm. c) v odstavci 2 nebo jako odstavec 3). K § 20 odst. 1 V návrhu není nijak specifikována činnost ZOS, takţe není jasné, co vše spadá do „činnosti“. Zda pouze mzdové náklady na plat operátorek a vedoucího lékaře i staniční sestry nebo celé provozní náklady vč. obsluhy a servisu technologií a ostatní náklady. Z těchto důvodů není moţné zodpovědně posoudit, zda odhadnutá částka a nastavený klíč k výpočtu příspěvku ze státního rozpočtu bude dostačující pro zabezpečení provozu na minimálně srovnatelné úrovni jako doposud. V důvodové zprávě je uvedeno, ţe se jedná o veškeré náklady na zdravotnické operační středisko. V takovém případě se do činnosti musí zahrnout i prostředky na servis a údrţbu technologií vč. pronájmu nebytových prostor atd. V současné době jsou některá zdravotnická operační střediska v pronajatých prostorech a servis ve většině případů zajištěn dodavatelsky. Navrhujeme zcela přepracovat na základě odborných jednání a konzultací za účasti odborníků a zástupců krajů. V tak krátkém časovém období není moţné propočítat a odhadnout veškeré moţné problémy a náklady na činnost zdravotnického operačního střediska a tím i zhodnotit návrh, zda je dostatečný či nikoliv. Odhadem je vypočtená částka malá. Paušální úhrada činnosti zdravotnického operačního střediska je zvolena nevhodně, protoţe situace v jednotlivých krajích je odlišná a mnohdy značně rozdílná. Stejně tak je a musí být i úhrada činnosti ZOS rozdílná pro jednotlivé kraje. Pokud bude vztaţená pouze na počet obyvatel, tak můţe být pro některé kraje diskriminační nebo i nedostatečná. K § 6 a k § 27 odst. 1 Navrhujeme doplnit definici poskytovatele zdravotnické záchranné

51

Akceptováno Text byl upraven.

Vysvětleno Obsah činností zdravotnického operačního střediska bude upraven prováděcím právním předpisem.

Vysvětleno

komora ČR

sluţby a jeho právního postavení tak, aby zahrnovala i soukromé poskytovatele – tedy bez účasti podílu kraje. Odůvodnění: Není důvod, proč by tyto sluţby nemohli poskytovat soukromé subjekty. V této souvislosti namítáme, ţe návrh neřeší právní postavení stávajících soukromých poskytovatelů zdravotnické záchranné sluţby.

K § 17 odst. 1 písmeno a), § 22 odst. 2 písm. a) a k § 27 odst. 2 Poţadujeme tato ustanovení zásadně přepracovat ve smyslu odůvodnění, a to stanovením výjimek pro určité poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb s ohledem na charakter sluţeb jimi poskytovaných. Odůvodnění: K zajištění návaznosti lůţkových neodkladných sluţeb na zdravotnickou záchrannou sluţbu je kaţdý poskytovatel lůţkových zdravotních sluţeb povinen zřídit urgentní příjem nebo kontaktní místo pro spolupráci se zdravotnickou záchrannou sluţbou. Poskytovateli lůţkových zdravotních sluţeb jsou však i malé soukromé lékařské firmy provádějící vysoce specializované výkony s hospitalizací po dobu několika dnů (proktologie, porodnictví, psychoterapie). Ukládat zákonem všem pod pohrůţkou sankce – tedy i těmto poskytovatelům lůţkových zdravotních sluţeb, aby zřídili urgentní příjem nebo kontaktní místo pro spolupráci se ZZS je nevhodné a pro tyto poskytovatele zbytečně ekonomicky i organizačně zatěţující. Obecně Unie zaměstnava- V návrhu zákona není vůbec řešena problematika zneuţívání sluţeb ZZS, telských svazů ČR navrhujeme doplnit do části deváté – správní delikty. Upozorňujeme, ţe návrh zákona postrádá ekonomickou analýzu, ze které by bylo zřejmé jaký podíl na financování z veřejného zdravotního pojištění má být určen pro tuto sluţbu. V důvodové zprávě je konstatováno, ţe podíl úhrady zdravotních pojišťoven na nákladech ZZS se změní ze 30 na 70%, předpokládá se navýšení výdajů ze sytému veřejného zdravotního pojištění na zdravotnickou záchrannou sluţbu ze

52

Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Stávající provozovatelé zařízení zdravotnické záchranné sluţby, kteří nebudou splňovat podmínky stanovené v § 6, mohou poskytovat jiné zdravotní sluţby za podmínek, které stanoví zákon o zdravotních sluţbách. (např. dopravní zdravotní sluţby). Podmínky ukončení činnosti „nekrajských“ poskytovatelů zdravotnické záchranné sluţby budou do návrhu zákona doplněny. Vysvětleno Zřízení kontaktního místa není ekonomicky náročné. Při mimořádných událostech s hromadným postiţením zdraví budou i tito poskytovatelé poskytovat některé zdravotní sluţby, pokud budou o to poţádáni zdravotnickým operačním střediskem.

Vysvětleno Uvedené jednání lze postihnout podle platné právní úpravy (viz téţ vypořádání připomínky kraje Vysočina k § 21). Akceptováno Důvodová zpráva byla upravena v souladu s obdobnými připomínkami Ministerstva financí. Financování zdravotnické záchranné sluţby z veřejného zdravotního pojištění bude upraveno v rámci zákona č. 48/1997 Sb., jehoţ novela je předloţena vládě společně s tímto návrhem zákona.

stávajících cca 1,1 mld. Kč na budoucích cca 2,75 mld.Kč ročně.Tomuto záměru však neodpovídá faktická modelace v podmínkách jednotlivých pojišťoven a jejich zdravotně pojistných plánů na rok 2009. Zákonná norma poměrně tvrdě nastavuje podmínky na hladině vstupu do zdravotnického zařízení. Potom by měla i řešit podmínky na úrovni výstupu. To zvláště pro specializovaná centra zajišťující péči o nemocné přijaté z jiné spádové oblasti. Měla by tedy stanovit povinnost pro zřizovatele, aby organizačně zajistil průchodnost " urgentního příjmu" a to stanovením povinnosti sekundárního transferu dle regionů. K § 4 odst. 3 písm. e) Je nutno specifikovat, které středisko bude zabezpečovat tuto sluţbu. K§5 Navrhujeme jednoznačně výčtem vymezit vedlejší činnosti, aby se nemohla kaţdá jízda neţ v hlavní činnosti povaţovat za vedlejší činnost, zároveň určit, ţe tyto činnosti mohou provozovat současné subjekty s povolením provozovat odbornost 709 a financování ponechat u této skupiny poskytovatelů výkonovým způsobem. vedlejší činnosti ZZS je, ţe to jsou veškeré sekundární transporty nepodléhající výzvě na tísňovou linku ZZS. Tím jsou myšleny plánované zajištěné transporty z lůţkových zařízení k různým výkonům, které výhradně dle poţadavku ošetřujícího lékaře, na základě zdravotního stavu pacienta, které nemůţe provádět DRNR; transporty nedonošených novorozenců v inkubátoru (překlady do jiných LZ); transporty krve, krevních derivátů a speciálních léčiv, včetně orgánů určených k transplantaci a odběrových týmů, lékařů k nezbytnému výkonu a to vše v přímém ohroţení ţivota pacienta; na základě poţadavku LSPP prohlídky těl zemřelých podle jiného právního předpisu; sluţby zajišťující výkon zdravotní sluţby při různých společenských a sportovních akcích; repatriační zajištěné transporty pacientů, jejichţ zdravotní stav neumoţňuje transport jiným způsobem. K§5 V zákoně není stanoveno ţádné kritérium pro posouzení situace, kdy mohou být poskytnuty vedlejší sluţby a nejsou tím ohroţeny sluţby hlavní.

53

Vysvětleno Pacient můţe být na urgentním příjmu ošetřován aţ 48 hod., tzn. do té doby lze vyřešit sekundární převozy i další způsob léčení pacienta. Akceptováno Bylo doplněno do § 10 odst. 2. Vysvětleno Vedlejšími sluţbami se rozumí zdravotní sluţby podle zákona o poskytování zdravotních sluţeb, tedy i tzv. „sekundární transporty“, které nejsou zdravotnickou záchrannou sluţbou, ale dopravními zdravotními sluţbami.

Vysvětleno O vyslání výjezdové skupiny rozhoduje zdravotnické operační středisko. Další úprava kritérií není nutná – otázka, zda poskytnutím vedlejších sluţeb nebudou ohroţeny sluţby hlavní, musí být posouzena podle konkrétní situace. Vedlejší sluţby

mohou být vykonávány pouze prostředky a personálem, které nevykonávají sluţby hlavní. K § 5 odst. 1 Ve vedlejších sluţbách ZZS jsou uvedeny zdravotní sluţby poskytované - v ambulancích akutního ošetření – chybí specifikace „ambulancí akutního ošetření“ . K § 8 odst. 2 a § 10 odst. 2 Tato ustanovení upravují mj. i „pomocná operační střediska“, ale není zde popsána vazba na zdravotnické operační středisko a ostatní organizační sloţky (bude rovněţ např. příjemcem a vyhodnocovatelem tísňových výzev, příjemcem a vyhodnocovatelem vyrozumění přijatých od základních sloţek IZS atd.). Povaţujeme za vhodné, aby zákon i tuto důleţitou část organizační struktury jednoznačně popsal co do postavení, vazeb a vlastní náplně činnosti. K § 12 odst. 1 V první větě na konci za „zdravotnický záchranář“ navrhujeme doplnit „všeobecná sestra se specializací v ARIP“ (viz zákon č. 96/2004 Sb., Nařízení vlády ČR 463/2004 Sb. a vyhláška MZ ČR č. 134/1998 Sb., v platných zněních). K § 12 odst. 6 V tomto ustanovení je uvedeno, ţe činnost výjezdových skupin můţe poskytovatel ZZS zajistit na základě písemné smlouvy i prostřednictvím jiného poskytovatele zdravotních sluţeb (dle zákona o zdravotních sluţbách). V důvodové zprávě je uvedeno, ţe jinými poskytovateli zdravotních sluţeb se rozumí právnické, popřípadě fyzické osoby, které nemají oprávnění k poskytování ZZS, avšak mají oprávnění k poskytování jiných zdravotních sluţeb podle zákona o zdravotních sluţbách – nesouhlas, je nutné, aby se jednalo o subjekty mající oprávnění k poskytování ZZS. K § 13 Jde o nový prvek, kterému chybí jasné vymezení ve struktuře našeho zdravotnictví zvláště, pokud se máme zabývat vzděláváním v oblasti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Je to třeba vysvětlit a v tomto smyslu zákon upravit. K § 17 odst. 1 písm. b)

54

Vysvětleno Poskytování dalších zdravotních sluţeb je upraveno v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Akceptováno částečně Návrh zákona byl doplněn o úpravu pomocného operačního střediska.

Akceptováno částečně Text byl upraven v souladu s vypořádáním obdobné připomínky kraje Vysočina. Vysvětleno Připomínka jde proti smyslu ustanovení, jehoţ cílem je umoţnit poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby na základě smlouvy vyuţití k poskytování zdravotnické záchranné sluţby téţ technických prostředků a zdravotnických pracovníků téţ jiných poskytovatelů zdravotních sluţeb, pokud budou splňovat zákonem stanovené podmínky pro jejich vyuţití v rámci výjezdových skupin. Tímto není dotčeno pravidlo, ţe na území kraje je poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby právnická osoba zřízená nebo zaloţená krajem (viz § 6). Vysvětleno Vzdělávání v oboru urgentní medicíny upravují jiné právní předpisy.

Nutno specifikovat jakého druhu lůţek (akutní, intenzivní) se týká Vysvětleno nepřetrţité podávání informací o počtu volných lůţek. Předpokládáme, ţe Týká se všech lůţek, neboť v případě řešení mimořádné se nebude jednat o lůţka následná. události se účel i kvalitativní poţadavky na personální zabezpečení a věcné a technické vybavení mění dle traumatologického plánu. K § 17 odst. 2 Není dostatečně vymezen pojem „intenzivní pacienti“. Vysvětleno Nejedná se o pojem „intenzivní pacient“, ale o pojem „akutní lůţkové zdravotní sluţby intenzivní” podle zákona o zdravotních sluţbách. K § 17 odst. 3 Trvalá evidence volných lůţek – vymezit kterých lůţek se týká. Vysvětleno Jedná se o všechny typy lůţek; v případě mimořádných událostí s hromadným postiţením zdraví je třeba vědět, kolik pacientů lze do tohoto zařízení směrovat. K § 20 Vysvětleno Jestliţe jsou precizovány taxativně náklady, které se hradí ze státního Financování zdravotnické záchranné sluţby z veřejného rozpočtu a písm. c) dále předpokládá, ţe z rozpočtů krajů se hradí zdravotního pojištění bude upraveno v rámci zákona č. 48/1997 náklady nehrazené pod písmeny a) a b), pak musí být zcela jednoznačně Sb., jehoţ novela byla předloţena vládě společně s tímto stanoveno, co budou hradit zdravotní pojišťovny ve smyslu písm. a). návrhem zákona. Návrh zákona připouští i jiné zdroje Současně uvádíme, ţe výraz „zejména“ připouští, ţe daná činnost můţe financování (např. dary). být financována i jinak neţ z uvedených zdrojů pod a) aţ c). Ve smyslu důvodové zprávy k § 20 návrhu zákona se předpokládá, ţe zdroje z veřejného zdravotního pojištění by měly tvořit cca 70% všech nákladů - bez provedení novely zákona č. 48/1997 Sb. toto nebude rozhodně moţné; přičemţ sama důvodová zpráva předpokládá novou úpravu stávajícího zákona č. 48/1997 Sb. Připomínkové místo uplatnilo Konfederace zaměstnavatelských svazů ČR. zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Odborový

stejné

připomínky

svaz Obecně

55

jako

Unie

zdravotnictví a Předkladatel se bohuţel uchýlil k rozhodnutí předloţit v paragrafovaném sociální péče ČR znění do připomínkového řízení izolovaně pouze tři návrhy zákonů ze sedmi vzájemně propojených norem. Přitom paradoxně věcné záměry všech vzájemně související návrhů zákonů byly Ministerstvem zdravotnictví v nedávné době předloţeny jako jeden celek. I nyní ve fázi připomínkového řízení ke třem předloţeným návrhům zákonů je zjevné, ţe tyto návrhy nejsou koncipovány jako jednotlivé, na dalších zákonech relativně nezávislé právní normy, kdyţ navrţená paragrafová znění změnových zákonů počítající se změnami v desítkách jiných zákonů. Z těchto důvodu vznášíme klíčovou námitku, ţe jednotlivě nelze zákony a jejich dopady objektivně posoudit, neboť našemu připomínkovému místu není z paragrafovaného znění předloţeného návrhu známa celková koncepce proklamované reformy zdravotnictví. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR oceňuje snahu předkladatele Ministerstva zdravotnictví upravit komplexně problematiku zdravotnické záchranné sluţby zákonem. Nicméně musíme konstatovat, ţe navrhované znění zákona o zdravotnické záchranné sluţbě má řadu nedostatků. Za nejzávaţnější nedostatek návrhu zákona povaţujeme, ţe by zdravotnická záchranná sluţba fungovala v podobě obchodní společnosti. Právní forma obchodní společnosti je pro fungování zdravotnické záchranné sluţby naprosto nepřijatelná. Zdravotnická záchranná sluţba bude plnit nejen úkoly podle zákona o zdravotnické záchranné sluţbě, ale také podle dalších souvisejících zákonů, například zákona č 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Zdravotnická záchranná sluţba je jednou ze základních sloţek integrovaného záchranného systému a nová právní úprava by měla na toto logicky navazovat. Policie ČR a Hasičský záchranný sbor nefungují také jako obchodní společnosti. Co vede předkladatele k tomu, aby takovou právní úpravu navrhl pro zdravotnickou záchrannou sluţbu? Z předloţené materie jednoznačně vyplývá, ţe nejvíce ze všech různých moţností financování naplňuje zdravotnická záchranná sluţba formu rozpočtové organizace! V případech katastrof, hromadných neštěstí a mimořádných událostí jak budou řešeny ekonomické návaznosti v obchodní společnosti? Jak bude obchodní společnost přistupovat k řešení těchto problémů? Jak budou řešeny obchodní a ekonomické

56

Neakceptováno Zákon o zdravotnické záchranné sluţbě bude lex specialis k zákonu o zdravotních sluţbách, jehoţ návrh byl předmětem připomínkového řízení společně s návrhem tohoto zákona. Oba návrhy zákonů tak bylo moţné posoudit ve všech vzájemných souvislostech.

Neakceptováno Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Jiţ v současné době má kraj moţnost zaloţit obchodní společnost jako provozovatele zařízení zdravotnické záchranné sluţby. Návrh zákona pro případ, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby bude zaloţen jako obchodní společnost, nově stanoví kraji povinnost udrţovat si v obchodní společnosti majoritní podíl na základním kapitálu a většinu hlasovacích práv. Důvodem této povinnosti je zajištění trvalého vlivu krajů na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby.

návaznosti v případech vstupu soukromého kapitálu do obchodních společností zřizovaných krajem? S poskytováním zdravotnické záchranné sluţby jako obchodní činnosti v právní formě obchodní společnosti zásadně nesouhlasíme! Vzhledem k oprávněním členů výjezdových skupin a vzhledem k důleţitosti zdravotnické záchranné sluţby pro fungování státu zejména v krizových situacích se domníváme, ţe by záchranné sluţby měly být nejen formální součástí integrovaného záchranného systému, ale měly by být upraveny obdobně, tedy včetně statutu svých zaměstnanců. Členové výjezdových skupin mají oprávnění, která nepřísluší běţným zaměstnancům a velmi se blíţí pravomocím hasičů či policistů. Měli by proto podléhat sluţebnímu poměru a mít statut veřejného činitele.

Neakceptováno Úprava statutu veřejného činitele pro zdravotnické pracovníky zařazené do výjezdových skupin není záměrem předkladatele návrhu zákona a nebyla ani ve věcném záměru zákona. Pro účely trestněprávní ochrany nelze člena výjezdové skupiny povaţovat za veřejného činitele ve smyslu § 89 odst. 9 trestního zákona (není osobou vykonávající pravomoc); spáchání trestného činu proti osobě podílející se na záchraně ţivota nebo zdraví je přitěţující okolností podle § 34 písm. f) trestního zákona. Akceptováno částečně Postavení a činnosti pomocných zdravotnických operačních středisek upraví prováděcí právní předpis, financování těchto středisek je v kompetenci krajů jak je uvedeno v § 20 odst. 1 písm. c). Neakceptováno Poţadované doplnění návrhu zákona o úpravu sociální situace zdravotnických pracovníků zdravotnické záchranné sluţby je mimo rámec právní úpravy vymezený věcným záměrem zákona.

Není jasné z čeho budou financována pomocná zdravotnická operační střediska a jaké je jejich postavení a náplň činnosti. Existence pomocných zdravotnických středisek je důleţitá, jako záloha pro zdravotnické středisko v rámci jednotlivých krajů. Nicméně toto musí být v zákoně upřesněno. Návrhem zákona není řešena sociální situace zdravotnických pracovníků zdravotnické záchranné sluţby, respektive jejich perspektiva s ohledem na zátěţ a schopnost práce ve vyšším věku. Zcela chybí sociální program pro zaměstnance zdravotnické záchranné sluţby, obdoba programu, který mají ostatní sloţky integrovaného záchranného systému. Z tohoto důvodu tvoří součást připomínek našeho odborového svazu i návrh na doplnění textu zákona. V zákoně musí být zachována jednotná organizační struktura Vysvětleno zdravotnické záchranné sluţby, včetně jednotného řízení a moţností Návrh zákona tyto otázky upravuje. kontroly. Zdravotnická operační střediska, výjezdové skupiny, pracoviště krizové připravenosti a ostatní musí být integrální součástí krajské zdravotnické záchranné sluţby a musí podléhat jednotnému řízení a kontrole. Musí být taxativně definována odpovědnost a kontrola státu, resp. kraje, jako poskytovatele ZZS jako celku (právně, organizačně, ekonomicky, personálně) tak, aby bylo zajištěno plnění hlavních úkolů

57

vyplývajících z navrhovaného zákona. Z návrhu zákona nevyplývá, zda bude vyhláška č. 434/1992 Sb. zrušena po přijetí tohoto zákona. V kladném případě je třeba doplnit další § - asi za § 26 (zrušovací ustanovení). K § 2 odst. 1 Navrhujeme zaměnit slovo „sluţba“ za slovo „péče, a to ve větě, která má znění :“ Zdravotnická záchranná sluţba je formou zdravotních sluţeb….“ Nové znění pak bude znít : „Zdravotnická záchranná sluţba je formou zdravotní péče…..“ Odůvodnění : Vzhledem k tomu, ţe nenacházíme ţádné konkrétní vysvětlení, proč se předkladatel radikálním způsobem odklonil od zavedeného a ústavně konformního pojmu „zdravotní péče“ a přišel s novým termínem „zdravotní sluţby“, kterého začal pouţívat i v návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování a v návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách, ţádáme o změnu termínu „zdravotní sluţby“ na současně pouţívaný termín „zdravotní péče“. K části druhé V celé této části navrhujeme důsledné pouţívání termínu „činnosti“ místo termínu „sluţby“. Z tohoto důvodu navrhujeme změnu názvu části druhé na Hlavní a vedlejší činnosti, nadpis § 4 na Hlavní činnosti. V ustanovení § 4 odst.1 a 2 pouţít rovněţ slovo „činnosti“ Odstavec 1 pak bude mít toto znění :“Hlavními činnostmi podle tohoto zákona…“ a odstavec 2 nové znění: „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen vţdy poskytovat hlavní činnosti a to nepřetrţitě. Hlavní činnosti jsou poskytovány výlučně poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby.“ V ustanovení § 5 změnit původní znění nadpisu „Vedlejší sluţby“ na nové znění: „Vedlejší činnosti“. Odstavec 1 pak bude mít znění: „Vedlejšími činnostmi jsou dopravní zdravotní sluţby, zdravotní péče poskytovaná v ambulancích…“ a odstavec 2 nové znění: „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby můţe poskytovat vedlejší a další činnosti podle jiného právního předpisu pouze tehdy, nebude-li tím ohroţeno poskytování hlavní činnosti.“ Obdobnou změnu je nutno provést v ustanovení § 9 , kde slovo „sluţeb“ nutno zaměnit za slovo „činností“ a v § 10 odst. 1 slova „hlavních

58

Vysvětleno Vyhláška č. 434/1992 Sb., bude zrušena. Neakceptováno Terminologie návrhu zákona musí být v souladu s terminologií zákona o zdravotních sluţbách.

Neakceptováno Terminologie návrhu zákona musí být v souladu rovněţ se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého budou hrazeny činnosti výjezdových skupin (nikoliv hlavní činnosti). Zdravotnickou záchrannou sluţbu tvoří činnosti (§ 4 odst. 3) a pouze některé z nich budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

sluţeb“ zaměnit za slova „hlavních činností“. Odůvodnění : V této části pouţívá předkladatel kromě termínu sluţby, který nevymezuje v ustanovení § 3 i věcně správného pojmu činnosti, (např. v § 4 odst. 3) který není potřeba vymezovat. Je nutno důsledně pouţívat jednoho termínu, a to věcně správného termínu „činnosti“. K § 6 písm. b) Ţádáme zrušit ustanovení § 6 písm. b) Odůvodnění : Kromě naší argumentace uvedené v I. uvádíme ještě, ţe zdravotnická záchranná sluţba je součástí integrovaného záchranného systému, jde tedy o veřejnou sluţbu ve veřejném zájmu. Nelze souhlasit s pouţitím právní formy soukromého práva a s moţnou budoucí privatizací sluţeb, které jsou nezbytné pro fungování státu v případě krizové situace. Přestoţe i jiná zdravotní péče je poskytována ve veřejném zájmu, lze o míře účastí subjektů soukromého práva diskutovat. Integrovaný záchranný systém je však za hranicí sluţeb, které standardní právní stát přenechává soukromému sektoru. Privatizace záchranné sluţby je obdobná privatizaci hasičů, policie či armády. K § 7 odst. 2 V ustanovení § 7 odst. 2 nutno vypustit slova „nebo obchodní firmou“, která jsou v tomto ustanovení uvedena dvakrát. Odůvodnění : Činnost zdravotnické záchranné sluţby nemůţe být předmětem podnikání a proto není moţno označovat zařízení zdravotnické záchranné sluţby a ani pracovní oděvy členů výjezdových skupin obchodní firmou. K § 10 Ţádáme vypustit ustanovení odstavce 3. Odůvodnění: V § 10, v odst. 3 je naprosto nesmyslná část, ţe si poskytovatel můţe v rámci operačního řízení v případě potřeby vyţádat plánovanou pomoc od ostatních sloţek IZS a to na základě předem písemně dohodnutého způsobu poskytnutí plánované pomoci. Výjezdy záchranek, mimořádné události a katastrofy vznikají neplánovaně! K § 12 odst. 1

59

Neakceptováno Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Jiţ v současné době má kraj moţnost zaloţit obchodní společnost jako provozovatele zařízení zdravotnické záchranné sluţby. Návrh zákona pro případ, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby bude zaloţen jako obchodní společnost, nově stanoví kraji povinnost udrţovat si v obchodní společnosti majoritní podíl na základním kapitálu a většinu hlasovacích práv. Důvodem této povinnosti je zajištění trvalého vlivu krajů na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby. Neakceptováno Pojem „obchodní firma“ je název, pod kterým je poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby zapsán do obchodního rejstříku, do něhoţ se zapisují rovněţ příspěvkové organizace kraje. Skutečnost, ţe obchodní společnost byla zaloţena za jiným účelem neţ je podnikání, nemá vliv na její zápis do obchodního rejstříku. Vysvětleno Jedná se o pomoc na základě předem dohodnutých pravidel spolupráce sloţek integrovaného záchranného systému.

Ţádáme do ustanovení § 12 odst. 1 za slova „vţdy zdravotnický záchranář“ doplnit slova „nebo všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči“. Odůvodnění : Kromě zdravotnického záchranáře podstatnou část zaměstnanců záchranných sluţeb tvoří i všeobecné sestry – specialistky. Tyto sestry mají shodnou způsobilost jako zdravotničtí záchranáři, nejsou však zdravotnickými záchranáři (viz vyhláška č. 424/2004 Sb.). Předpokládáme, ţe předkladatel neměl v úmyslu zkomplikovat jiţ tak sloţitou personální situaci zdravotnickým záchranným sluţbám tím, ţe by je nutil propouštět zkušené sestry –specialistky. K § 12 odst. 6 ( v souvislosti s ustanovením § 13 písm. b) a c)) Trváme na vypuštění § 12 odst. 6. Odůvodnění: Koncepce, aby zvlášť byla nasmlouvána s jinými poskytovateli činnost výjezdových skupin je pro nás opět nepřijatelná. Krajská koncepce poskytování zdravotnické záchranné sluţby byla vytvořena z důvodu, aby se dosáhlo co nejefektivnějšího a nejekonomičtějšího poskytování přednemocniční neodkladné péče v ČR. Rozbitím této koncepce dojde ke zvýšení nákladů a ke zhoršení kvality poskytované péče. Jednotlivé výjezdové skupiny v rámci jednoho poskytovatele mají moţnost zastupitelnosti, jak zdravotnické techniky, tak zdravotnických pracovníků. Mnoţstevní slevy na nákup materiálu a zdravotnické techniky, včetně nákupu sanitních vozidel nesou úspory řádově v miliónech korun ročně. Kdo bude v případě katastrof, hromadných neštěstí a mimořádných událostí zodpovědný za nesplnění úkolů – poskytovatel – územní středisko zdravotnické záchranné sluţby, nebo poskytovatel zdravotních sluţeb? V návaznosti na začlenění zdravotnické záchranné sluţby do integrovaného záchranného systému trváme na připomínce vypustit v §12 odst. 6 . Na vypuštění § 12 odst. 6 trváme i z důvodů, které následně popisuje §13 v bodech b a c. Psychosociální intervenční sluţby jsou určeny pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby.

60

Akceptováno částečně Text byl upraven následovně: “…zdravotnickou pomoc, jejímţ členem je vţdy nelékařský zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.“.

Neakceptováno Připomínka jde proti smyslu ustanovení, jehoţ cílem je umoţnit poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby na základě smlouvy vyuţití k poskytování zdravotnické záchranné sluţby téţ technických prostředků a zdravotnických pracovníků téţ jiných poskytovatelů zdravotních sluţeb, pokud budou splňovat zákonem stanovené podmínky pro jejich vyuţití v rámci výjezdových skupin. Tímto není dotčeno pravidlo, ţe na území kraje je poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby právnická osoba zřízená nebo zaloţená krajem (viz § 6).

Stejně tak je pro tyto zaměstnance určeno zajištění vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof. Všechny tyto činnosti paradoxně v nejširším rozsahu poskytují zaměstnanci výjezdových slupin a tito by patřili pod jiného poskytovatele, neţ je zdravotnická záchranná sluţba a § 13 by se na ně tímto nevztahoval! K § 15 odst. 3 V §15 odst. 3 nesouhlasíme s prodlouţením dojezdové doby na 20 minut. Trváme na původním čase dle vyhlášky č. 434/1992 Sb. tj. 15 minut. Odůvodnění : Prodlouţení dojezdových časů na 20 minut, tzn. prodlouţení o 5 minut je pro pacienta se srdeční zástavou fatální. Stejně tak můţe mít velmi neblahé důsledky u pacientů s jinými nemocemi, či závaţnými úrazy. Zdůvodnění, ţe dnes nenaplňují mnohá výjezdová stanoviště vyhlášku je naprosto tristní. Proto se musíme ptát, zda se v ČR porušuje vyhláška a to s vědomím jednotlivých aktérů? Většina krajů po vytvoření územních středisek zdravotnické záchranné sluţby tento limit dle vyhlášky naplnila. K § 16 odst. 1 Ustanovení § 16 odst. 1 poţadujeme přeformulovat následovně: „Název poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby tvoří slova „Zdravotnická záchranná sluţba“, za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby zřídil.“ Odůvodnění : Jak jiţ bylo uvedeno v I. a v odůvodnění k ustanovení § 6 písm. b) povaţujeme za zcela nepřijatelné, aby zdravotnická záchranná sluţba fungovala v podobě obchodní společnosti. Právní forma obchodní společnosti je pro fungování zdravotnické záchranné sluţby naprosto nepřijatelná. Doplnění další části za část sedmou Za část sedmou se doplňuje nová část osmá, tohoto znění :

Neakceptováno Nejedná se o prodlouţení dojezdové doby, ale o její určení v intervalu do 10, do 15 a do 20 minut dle charakteristik území a demografických podmínek (počet obyvatelstva, rizika území, četnost výjezdů apod.). Konkrétní časový interval bude stanoven v kontextu celého záchranného řetězce (telefonicky poskytovaná první pomoc, resuscitace, systém organizované první pomoci, letecká záchranná sluţba, urgentní příjmy apod.). Neakceptováno Viz vypořádání připomínky k § 6 písm. b).

Neakceptováno Poţadovaná úprava je mimo rámec právní úpravy vymezený věcným záměrem zákona. Rovněţ podle stanoviska ČÁST OSMÁ Ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o nesystémové Sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků řešení, které není v souladu se zákoníkem práce. Návrh zdravotnických záchranných sluţeb nerespektuje a ve svých důsledcích popírá právní úpravu § 2

61

Doplňují se nové parafy, které se očíslují 20 aţ 25 v následujícím znění: „ § 20 Výměra dovolené zdravotnického pracovníka, který vykonává povolání podle zvláštního zákona1) v rámci zdravotnických záchranných sluţeb, se zvyšuje o jeden týden nad výměru stanovenou zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří poskytují za práci plat podle zvláštního právního předpisu2). -------------------1)zákon č. 95/2004 Sb. a zákon č. 96/2004 Sb. 2)zákon č. 262/2006 Sb., v platné znění, § 109 odst. 3 § 21 1) Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let, má nárok na lázeňskou nebo rehabilitační péči k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 dnů v kalendářním roce. 2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí příslušný zaměstnavatel. 3) Zdravotnickému pracovníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překáţky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zaniká. Nemohl-li zdravotnický pracovník nastoupit ozdravný pobyt pro překáţky na straně zaměstnavatele, určí mu zaměstnavatel nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce. § 22 Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne zdravotnickému pracovníkovi, jehoţ pracovní poměr k zdravotnické záchranné sluţbě skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. § 23 1) Zemře-li zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb, následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je jeho

62

odst. 1 a 2 zákoníku práce a dále by byla nutná změna § 5 odst. 5 zákoníku práce. Všechny uváděné poţadavky na sociální zvýhodnění náročnosti práce zdravotnických pracovníků, tak jak jsou uvedeny, jsou typickými právy, která v pracovněprávních vztazích lze upravit kolektivní smlouvou, popřípadě vnitřním předpisem. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto nesouhlasí s předloţenými návrhy, a v případě jejich zapracování do návrhu zákona by šlo o rozpor.

zaměstnavatel povinen kaţdému po něm pozůstalému poskytnout úmrtné. 2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého povaţuje manţel, manţelka, druh, druţka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, ţe zdravotnický pracovník byl povinen poskytovat výţivu, také jeho rodič nebo další osoba. 3) Výše úmrtného činí pětinásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka. 4) Na přání pozůstalých vypraví zaměstnavatel svým nákladem zemřelému zdravotnickému pracovníkovi jednoduchý pohřeb. § 24 1) Zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliţe jeho pracovní poměr skončil okamţitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. 2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za kaţdý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku. 3) Bylo-li při předchozím skončení pracovního poměru bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení pracovního poměru odchodné sníţené o částku, která mu jiţ byla vyplacena. Jestliţe bylo bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, neţ je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí. § 25 1) Bývalý zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliţe jeho pracovní poměr skončil okamţitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. 2) Výsluhový příspěvek činí za 15 let nepřetrţitého trvání pracovního

63

poměru v rámci zdravotnické záchranné sluţby 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za kaţdý další ukončený rok takového pracovního poměru o 3 % Výměra výsluhového příspěvku můţe činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku. 3) Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.“. Ostatní paragrafy se přečíslovávají Odůvodnění : Vládním návrhem zákona o zdravotnické záchranné sluţbě by mělo dojít k ucelené právní regulaci vztahů při poskytování neodkladné přednemocniční péče. Ambicí vlády bylo novým zákonem postihnout organizační, technický i odborný rozvoj v této oblasti a pokusit se o komplexnější úpravu práv a povinností samotných zdravotnických pracovníků ZZS s ohledem na specifické podmínky, v nichţ vykonávají své povolání. Měla-li být právní úprava skutečně ucelená a komplexní, bylo by nezbytné kromě povinností stanoveným vybrané skupině pracovníků začlenit do zákona systematicky i jejich práva, neboť oboje je nerozlučně spjato a má původ ve zvlášť náročné povaze profesí. Zdravotnické povolání nelze vykonávat bez absolvování speciálního studijního programu či akreditovaného kvalifikačního kurzu vedoucího k oprávnění vykonávat velmi precizně definované činnosti, které nelze ani vzájemně zaměňovat; zdravotničtí pracovníci jedné profese nejsou způsobilými vykonávat odborné činnosti jiného zdravotnického povolání. V případě, ţe zdravotnický pracovník ztratí např. zdravotní způsobilost (ať fyzickou nebo duševní) své povolání vykonávat, nemá zpravidla jiţ dál moţnost v systému ZZS pracovat – nestane-li se např. úředníkem či ředitelem – a systém přichází o vysoce kvalifikovaného pracovníka. Prostředky, které do jeho vzdělání a dalšího proškolování vloţil a musí stejné, ne-li vyšší na obsazení stejného místa vynaloţit znovu. Zdravotničtí pracovníci ZZS jsou při výkonu svého povolání vystaveni mimořádné fyzické i psychické zátěţi. Jejich úkolem je poskytovat zdravotní péči v extrémních situacích a podmínkách: v situacích, kdy je bezprostředně ohroţen ţivot, kdy zpoţděním poskytnutí odborné první

64

pomoci mohou způsobit i smrt, několikrát denně se setkávají tváří v tvář s utrpením a bolestí, kdy lidem selhávají základních ţivotní funkce. Jejich akceschopnost vyţaduje jejich nepřetrţitou pohotovost a schopnost neustále se vyrovnávat se stresem a napětím. Zájmem a povinností státu musí proto být vytvořit zaměstnancům ZZS takové podmínky, aby byl vytvořen stabilní kádr kvalifikovaných pracovníků a přijmout opatření k zamezení fluktuace v tomto segmentu péče. Sloţkou erudice zdravotnického pracovníka je beze sporu také jeho zkušenost, která se získává četností zásahů, která je samozřejmě přímo úměrná délce výkonu povolání, potaţmo trvání pracovního poměru. Cílem navrhovaných opatření by měla být proto také motivace k setrvání při výkonu zdravotnického povolání co nejdelší dobu. Základním úkolem ZZS je poskytování neodkladné péče při likvidaci zdravotních následků mimořádných událostí. Profesionální záchranářské sloţky jsou začleněny do integrovaného záchranného systému, koordinovaným postupem s Hasičským záchranným sborem a Policií ČR poskytují neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků mimořádných událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva. Z výše uvedených důvodů jsou navrhována opatření na úseku péče o lidské zdroje - regenerace pracovní síly poskytováním specifických, zákonem garantovaných zvýšených pracovněprávních nároků všech zdravotnických pracovníků vykonávajících povolání v rámci ZZS, a to obdobně jako u ostatních sloţek integrovaného záchranného systému, avšak s přihlédnutím ke zvláštnostem a potřebám zdravotnických profesí. V § 20 se navrhuje zvýšit počet zákonem garantovaných týdnů dovolené o jeden týden nad základní výměru stanovenou zákoníkem práce pro tzv. veřejný sektor. V § 21 se jako jeden ze způsobů prevence proti tzv. syndromu vyhoření a v zájmu regenerace lidských zdrojů navrhuje poskytování ozdravných pobytů ve formě lázeňské nebo rehabilitační péče. Klade se důraz na skutečné čerpání této péče a rekreaci pracovníků. Z toho důvodu není navrhována ţádná moţnost náhradního peněţního plnění a je stanovena bezvýjimečná povinnost zaměstnavateli tuto péči zaměstnancům umoţnit

65

a poskytnout. V § 22 je analogicky, jako u ostatních sloţek IZS pro případy, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance, navrhováno jednorázové odškodnění garantované zákonem. V § 23 se navrhuje nový institut úmrtného, které by bylo státem garantováno a vypláceno v mimořádných případech, kdy se zaměstnanec stane obětí výkonu svého povolání, při zachraňování ţivotů jiných sám obětuje svůj a zůstanou po něm osoby odkázané na něj výţivou. V § 24 se navrhuje nový institut odchodného, které by bylo vypláceno zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávali povolání v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let. Podmínkou pro nárok na odchodné by bylo skončení pracovního poměru z jiných důvodů neţ jako určitý „trest“, sankce za jednání, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a postupně se navyšuje aţ na maximální výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku. Odchodné by se při novém skončení pracovního poměru poměrně sniţovalo o částku, která jiţ byla vyplacena. V § 25 se navrhuje poslední nový institut, kterým se navrhuje „výsluhový“ příspěvek. Tento příspěvek by byl vyplácen po nejméně 10ti letech výkonu povolání jako zvláštní druh renty za kaţdý ukončený rok pracovního poměru zdravotnického pracovníka v rámci ZZS. Podmínkou pro poskytování tohoto pravidelného příspěvku by opět bylo skončení pracovního poměru z jiných důvodů neţ jako sankce, zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. Maximální moţná výměra výsluhového příspěvku by mohla činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku. Po dobu trvání, resp.opětovného trvání pracovního poměru jako zdravotnického pracovníka v rámci ZZS by výplata výluhového příplatku byla přerušena. K § 20 odst. 1 písm. b) Do ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) doplnit bod 4 tohoto znění: „4. Náklady na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných sluţeb“. Odůvodnění : V souvislosti s vloţením nové části do návrhu zákona je nutné doplnit

66

Neakceptováno Nelze přenášet na stát sociální benefity, které je moţné sjednat v kolektivní smlouvě. Kvalifikovaným odhadem se jedná o částku cca 250 mil. Kč ročně.

ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) o bod 4. Obecně Českomoravská Obdobné připomínky jako Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče konfederace odborových svazů ČR. K § 2 odst. 1 Slovo „sluţeb“ se nahrazuje slovem „péče“. Odůvodnění: Vzhledem k tomu, ţe nenacházíme ţádné konkrétní vysvětlení, proč se předkladatel radikálním způsobem odklonil od zavedeného a ústavně konformního pojmu „zdravotní péče“ a přišel s novým termínem „zdravotní sluţby“, kterého začal pouţívat i v návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování a v návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách, poţadujeme změnu termínu „zdravotní sluţby“ na současně pouţívaný termín „zdravotní péče“. Bliţší odůvodnění našeho stanoviska k této otázce viz ve stanoviscích zaslaných k uvedeným souvisejícím zákonům. Nadpis části druhé zní “HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ ČINNOSTI“, a nadpis v § 4 zní “Hlavní činnosti“, nadpis v § 5 zní „Vedlejší činnosti“. K § 4 odst. 1 Slovo „sluţbami“ se nahrazuje slovem „činnostmi“.

Viz vypořádání obecných připomínek Odborového svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Neakceptováno Terminologie návrhu zákona musí být v souladu s terminologií zákona o zdravotních sluţbách.

Neakceptováno Terminologie návrhu zákona musí být v souladu rovněţ se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého budou hrazeny činnosti výjezdových skupin (nikoliv hlavní činnosti). Zdravotnickou záchrannou sluţbu tvoří činnosti (§ 4 odst. 3) a pouze některé z nich budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

K § 4 odst. 2 Nové znění: Neakceptováno „Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby je povinen vţdy poskytovat Viz výše. hlavní činnosti, a to nepřetrţitě. Hlavní činnosti poskytuje výlučně poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby“. K § 5 odst. 1 Slovo „sluţbami“se nahrazuje slovem „činnostmi“. Neakceptováno Viz výše. K § 5 odst. 2 Nové znění: Neakceptováno

67

„Poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby můţe poskytovat vedlejší a další činnosti podle jiného právního předpisu pouze tehdy, nebude-li tím ohroţeno poskytování hlavní činnosti.“ Odůvodnění k předchozím změnám: V části druhé pouţívá předkladatel kromě termínu sluţby, který však nevymezuje, i věcně správného pojmu činnosti, (např. v § 4 odst. 3) který není potřeba vymezovat. Je nutno důsledně pouţívat jednoho termínu, a to věcně správného termínu „činnosti“. V § 4 odst. 2 větě druhé je navíc třeba pouţít jednotné číslo ve vztahu k poskytovateli zdravotnické sluţby, neboť navrţené dikce je matoucí (stejné znění 3. pádu jednotného čísla a 7. pádu mnoţného čísla). K§6 Písmeno b) se zrušuje. Odůvodnění: Kromě naší argumentace uvedené v „Obecně k návrhu“ navíc uvádíme, ţe zdravotnická záchranná sluţba je součástí integrovaného záchranného systému, jde tedy o veřejnou sluţbu ve veřejném zájmu. Nelze souhlasit s pouţitím právní formy soukromého práva a s moţnou budoucí privatizací sluţeb, které jsou nezbytné pro fungování státu v případě krizové situace. Přestoţe i jiná zdravotní péče je poskytována ve veřejném zájmu, lze o míře účastí subjektů soukromého práva diskutovat. Integrovaný záchranný systém je však za hranicí sluţeb, které standardní právní stát přenechává soukromému sektoru. Privatizace záchranné sluţby je obdobná privatizaci hasičů, policie či armády. K § 7 odst. 2 Ve větě první i druhé se zrušují slova „nebo obchodní firmou“. Odůvodnění: Činnost zdravotnické záchranné sluţby nemůţe být předmětem podnikání a proto není moţno označovat zařízení zdravotnické záchranné sluţby a ani pracovní oděvy členů výjezdových skupin obchodní firmou. K§9 Slovo „sluţeb“ se nahrazuje slovem „činností“.

68

Viz výše.

Neakceptováno Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Jiţ v současné době má kraj moţnost zaloţit obchodní společnost jako provozovatele zařízení zdravotnické záchranné sluţby. Návrh zákona pro případ, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby bude zaloţen jako obchodní společnost, nově stanoví kraji povinnost udrţovat si v obchodní společnosti majoritní podíl na základním kapitálu a většinu hlasovacích práv. Důvodem této povinnosti je zajištění trvalého vlivu krajů na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby.

Neakceptováno Pojem „obchodní firma“ je název, pod kterým je poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby zapsán do obchodního rejstříku, do něhoţ se zapisují rovněţ příspěvkové organizace kraje. Skutečnost, ţe obchodní společnost byla zaloţena za jiným účelem neţ je podnikání, nemá vliv na její zápis do obchodního rejstříku Neakceptováno Viz výše.

K § 10 odst. 1 Slova „hlavních sluţeb“ se nahrazují slovy „hlavních činností“. K § 10 Odstavec 3 se zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako 3. Odůvodnění: V § 10 odst. 3 je naprosto nesmyslná část, ţe si poskytovatel můţe v rámci operačního řízení v případě potřeby vyţádat plánovanou pomoc od ostatních sloţek IZS, a to na základě předem písemně dohodnutého způsobu poskytnutí plánované pomoci. Výjezdy záchranek, mimořádné události a katastrofy vznikají neplánovaně! K § 12 odst. 1 V první větě se za slovo „záchranář“ vkládají slova „nebo všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči se zaměřením na neodkladnou péči“. Odůvodnění: Kromě zdravotnického záchranáře podstatnou část zaměstnanců záchranných sluţeb tvoří i všeobecné sestry – specialistky. Tyto sestry mají shodnou způsobilost jako zdravotničtí záchranáři, nejsou však zdravotnickými záchranáři (viz vyhláška č. 424/2004 Sb.). Předpokládáme, ţe předkladatel neměl v úmyslu zkomplikovat jiţ tak sloţitou personální situaci zdravotnickým záchranným sluţbám tím, ţe by je nutil propouštět zkušené sestry –specialistky. K § 12 odst. 6 V § 12 se odstavec 6 zrušuje. Odůvodnění: Koncepce, aby zvlášť byla nasmlouvána s jinými poskytovateli činnost výjezdových skupin, je pro nás opět nepřijatelná. Krajská koncepce poskytování zdravotnické záchranné sluţby byla vytvořena z důvodu, aby se dosáhlo co nejefektivnějšího a nejekonomičtějšího poskytování přednemocniční neodkladné péče v ČR. Rozbitím této koncepce dojde ke zvýšení nákladů a ke zhoršení kvality poskytované péče. Jednotlivé výjezdové skupiny v rámci jednoho poskytovatele mají moţnost zastupitelnosti, jak zdravotnické techniky, tak zdravotnických pracovníků. Mnoţstevní slevy na nákup materiálu a zdravotnické

69

Neakceptováno Viz výše. Vysvětleno Jedná se o pomoc na základě předem dohodnutých pravidel spolupráce sloţek integrovaného záchranného systému.

Akceptováno částečně Text byl upraven následovně: “…zdravotnickou pomoc, jejímţ členem je vţdy nelékařský zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotnické záchranné sluţby.“.

Neakceptováno Připomínka jde proti smyslu ustanovení, jehoţ cílem je umoţnit poskytovatelům zdravotnické záchranné sluţby na základě smlouvy vyuţití k poskytování zdravotnické záchranné sluţby téţ technických prostředků a zdravotnických pracovníků téţ jiných poskytovatelů zdravotních sluţeb, pokud budou splňovat zákonem stanovené podmínky pro jejich vyuţití v rámci výjezdových skupin. Tímto není dotčeno pravidlo, ţe na území kraje je poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby právnická osoba zřízená nebo zaloţená krajem (viz § 6).

techniky, včetně nákupu sanitních vozidel nesou úspory řádově v miliónech korun ročně. Kdo bude v případě katastrof, hromadných neštěstí a mimořádných událostí zodpovědný za nesplnění úkolů – poskytovatel – územní středisko zdravotnické záchranné sluţby, nebo poskytovatel zdravotních sluţeb? V návaznosti na začlenění zdravotnické záchranné sluţby do integrovaného záchranného systému trváme na připomínce vypustit v § 12 odst. 6. Na vypuštění § 12 odst. 6 trváme i z důvodů, které následně popisuje § 13 pod písmeny b) a c). Psychosociální intervenční sluţby jsou určeny pro zaměstnance poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby. Stejně tak je pro tyto zaměstnance určeno zajištění vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof. Všechny tyto činnosti paradoxně v nejširším rozsahu poskytují zaměstnanci výjezdových slupin a tito by patřili pod jiného poskytovatele, neţ je zdravotnická záchranná sluţba a § 13 by se na ně tímto nevztahoval! K § 15 odst. 3 Číslovka „20“ se nahrazuje číslovkou „15“. Odůvodnění: Nesouhlasíme s prodlouţením dojezdové doby na 20 minut. Trváme na původním čase dle vyhlášky č. 434/1992 Sb. tj. 15 minut. Prodlouţení dojezdových časů na 20 minut, tzn. prodlouţení o 5 minut, je pro pacienta se srdeční zástavou fatální. Stejně tak můţe mít velmi neblahé důsledky u pacientů s jinými nemocemi, či závaţnými úrazy. Zdůvodnění, ţe dnes nenaplňují mnohá výjezdová stanoviště vyhlášku je naprosto tristní. Většina krajů po vytvoření územních středisek zdravotnické záchranné sluţby tento limit dle vyhlášky naplnila. K § 16 odstavec 1 Nové znění: „Název poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby tvoří slova „Zdravotnická záchranná sluţba“, za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby zřídil.“. Odůvodnění:

70

Neakceptováno Nejedná se o prodlouţení dojezdové doby, ale o její určení v intervalu do 10, do 15 a do 20 minut dle charakteristik území a demografických podmínek (počet obyvatelstva, rizika území, četnost výjezdů apod.). Konkrétní časový interval bude stanoven v kontextu celého záchranného řetězce (telefonicky poskytovaná první pomoc, resuscitace, systém organizované první pomoci, letecká záchranná sluţba, urgentní příjmy apod.).

Neakceptováno Připomínka je v rozporu s věcným záměrem zákona. Jiţ v současné době má kraj moţnost zaloţit obchodní společnost jako provozovatele zařízení zdravotnické záchranné sluţby. Návrh zákona pro případ, ţe poskytovatel zdravotnické záchranné sluţby bude zaloţen jako obchodní společnost, nově

Jak jiţ bylo uvedeno v části „Obecně k návrhu“ a v odůvodnění k ustanovení § 6 písm. b) (viz bod 10), povaţujeme za zcela nepřijatelné, aby zdravotnická záchranná sluţba fungovala v podobě obchodní společnosti. Právní forma obchodní společnosti je pro fungování zdravotnické záchranné sluţby naprosto nepřijatelná.

stanoví kraji povinnost udrţovat si v obchodní společnosti majoritní podíl na základním kapitálu a většinu hlasovacích práv. Důvodem této povinnosti je zajištění trvalého vlivu krajů na poskytovatele zdravotnické záchranné sluţby.

Za část sedmou se doplňuje nová část osmá (ostatní části se přečíslují). Nová část osmá zní: „ČÁST OSMÁ Sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných sluţeb

Neakceptováno Poţadovaná úprava je mimo rámec právní úpravy vymezený věcným záměrem zákona. Rovněţ podle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o nesystémové řešení, které není v souladu se zákoníkem práce. Návrh nerespektuje a ve svých důsledcích popírá právní úpravu § 2 odst. 1 a 2 zákoníku práce a dále by byla nutná změna § 5 odst. 5 zákoníku práce. Všechny uváděné poţadavky na sociální zvýhodnění náročnosti práce zdravotnických pracovníků, tak jak jsou uvedeny, jsou typickými právy, která v pracovněprávních vztazích lze upravit kolektivní smlouvou, popřípadě vnitřním předpisem. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto nesouhlasí s předloţenými návrhy, a v případě jejich zapracování do návrhu zákona by šlo o rozpor.

§ 20 Výměra dovolené zdravotnického pracovníka, který vykonává povolání podle zvláštního zákona1) v rámci zdravotnických záchranných sluţeb, se zvyšuje o jeden týden nad výměru stanovenou zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří poskytují za práci plat podle zvláštního právního předpisu2). --------------------1) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. § 21 (1) Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let, má nárok na lázeňskou nebo rehabilitační péči k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 dnů v kalendářním roce. (2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí příslušný

71

zaměstnavatel. (3) Zdravotnickému pracovníkovi, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překáţky v práci na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zaniká. Nemohl-li zdravotnický pracovník nastoupit ozdravný pobyt pro překáţky v práci na straně zaměstnavatele, určí mu zaměstnavatel nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce. § 22 Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne zdravotnickému pracovníkovi, jehoţ pracovní poměr k zdravotnické záchranné sluţbě skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. § 23 (1) Zemře-li zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb, následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je jeho zaměstnavatel povinen kaţdému po něm pozůstalému poskytnout úmrtné. (2) Pro účely úmrtného se za pozůstalého povaţuje manţel, manţelka, druh, druţka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, ţe zdravotnický pracovník byl povinen poskytovat výţivu, také jeho rodič nebo další osoba. (3) Výše úmrtného činí trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka. (4) Na přání pozůstalých vypraví zaměstnavatel svým nákladem zemřelému zdravotnickému pracovníkovi jednoduchý pohřeb. § 24 (1) Zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliţe jeho pracovní poměr skončil okamţitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. (2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za kaţdý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu

72

tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku. (3) Bylo-li při předchozím skončení pracovního poměru bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení pracovního poměru odchodné sníţené o částku, která mu jiţ byla vyplacena. Jestliţe bylo bývalému zdravotnickému pracovníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, neţ je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí. § 25 (1) Bývalý zdravotnický pracovník, který vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliţe jeho pracovní poměr skončil okamţitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. 2) Výsluhový příspěvek činí za 10 let nepřetrţitého trvání pracovního poměru v rámci zdravotnické záchranné sluţby 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za kaţdý další ukončený rok takového pracovního poměru o 3 % Výměra výsluhového příspěvku můţe činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku. 3) Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.“ Odůvodnění: Vládním návrhem zákona o zdravotnické záchranné sluţbě by mělo dojít k ucelené právní regulaci vztahů při poskytování neodkladné přednemocniční péče. Ambicí vlády bylo novým zákonem postihnout organizační, technický i odborný rozvoj v této oblasti a pokusit se o komplexnější úpravu práv a povinností samotných zdravotnických pracovníků ZZS s ohledem na specifické podmínky, v nichţ vykonávají své povolání. Měla-li být právní úprava skutečně ucelená a komplexní, bylo by nezbytné kromě povinností stanoveným vybrané skupině pracovníků začlenit do zákona systematicky i jejich práva, neboť oboje je nerozlučně spjato a má původ ve zvlášť náročné povaze profesí.

73

Zdravotnické povolání nelze vykonávat bez absolvování speciálního studijního programu či akreditovaného kvalifikačního kurzu vedoucího k oprávnění vykonávat velmi precizně definované činnosti, které nelze ani vzájemně zaměňovat; zdravotničtí pracovníci jedné profese nejsou způsobilými vykonávat odborné činnosti jiného zdravotnického povolání. V případě, ţe zdravotnický pracovník ztratí např. zdravotní způsobilost (ať fyzickou nebo duševní) své povolání vykonávat, nemá zpravidla jiţ dál moţnost v systému ZZS pracovat – nestane-li se např. úředníkem či ředitelem – a systém přichází o vysoce kvalifikovaného pracovníka. Prostředky, které do jeho vzdělání a dalšího proškolování vloţil, musí stejné, ne-li vyšší na obsazení stejného místa vynaloţit znovu. Zdravotničtí pracovníci ZZS jsou při výkonu svého povolání vystaveni mimořádné fyzické i psychické zátěţi. Jejich úkolem je poskytovat zdravotní péči v extrémních situacích a podmínkách: v situacích, kdy je bezprostředně ohroţen ţivot, kdy zpoţděním poskytnutí odborné první pomoci mohou způsobit i smrt, několikrát denně se setkávají tváří v tvář s utrpením a bolestí, kdy lidem selhávají základních ţivotní funkce. Jejich akceschopnost vyţaduje jejich nepřetrţitou pohotovost a schopnost neustále se vyrovnávat se stresem a napětím. Zájmem a povinností státu musí proto být vytvořit zaměstnancům ZZS takové podmínky, aby byl vytvořen stabilní kádr kvalifikovaných pracovníků a přijmout opatření k zamezení fluktuace v tomto segmentu péče. Sloţkou erudice zdravotnického pracovníka je beze sporu také jeho zkušenost, která se získává četností zásahů, která je samozřejmě přímo úměrná délce výkonu povolání, potaţmo trvání pracovního poměru. Cílem navrhovaných opatření by měla být proto také motivace k setrvání při výkonu zdravotnického povolání co nejdelší dobu. Základním úkolem ZZS je poskytování neodkladné péče při likvidaci zdravotních následků mimořádných událostí. Profesionální záchranářské sloţky jsou začleněny do integrovaného záchranného systému, koordinovaným postupem s Hasičským záchranným sborem a Policií ČR poskytují neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků mimořádných událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva.

74

Z výše uvedených důvodů jsou navrhována opatření na úseku péče o lidské zdroje - regenerace pracovní síly poskytováním specifických, zákonem garantovaných zvýšených pracovněprávních nároků všech zdravotnických pracovníků vykonávajících povolání v rámci ZZS, a to obdobně jako u ostatních sloţek integrovaného záchranného systému, avšak s přihlédnutím ke zvláštnostem a potřebám zdravotnických profesí. V § 20 se navrhuje zvýšit počet zákonem garantovaných týdnů dovolené o jeden týden nad základní výměru stanovenou zákoníkem práce pro tzv. veřejný sektor. V § 21 se jako jeden ze způsobů prevence proti tzv. syndromu vyhoření a v zájmu regenerace lidských zdrojů navrhuje poskytování ozdravných pobytů ve formě lázeňské nebo rehabilitační péče. Klade se důraz na skutečné čerpání této péče a rekreaci pracovníků. Z toho důvodu není navrhována ţádná moţnost náhradního peněţního plnění a je stanovena bezvýjimečná povinnost zaměstnavateli tuto péči zaměstnancům umoţnit a poskytnout. V § 22 je analogicky, jako u ostatních sloţek IZS pro případy, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance, navrhováno jednorázové odškodnění garantované zákonem. V § 23 se navrhuje nový institut úmrtného, které by bylo státem garantováno a vypláceno v mimořádných případech, kdy se zaměstnanec stane obětí výkonu svého povolání, při zachraňování ţivotů jiných sám obětuje svůj a zůstanou po něm osoby odkázané na něj výţivou. V § 24 se navrhuje nový institut odchodného, které by bylo vypláceno zdravotnickým pracovníkům, kteří vykonávali povolání v rámci zdravotnických záchranných sluţeb alespoň 10 let. Podmínkou pro nárok na odchodné by bylo skončení pracovního poměru z jiných důvodů neţ jako určitý „trest“, sankce za jednání, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a postupně se navyšuje aţ na maximální výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku. Odchodné by se při novém skončení pracovního poměru poměrně sniţovalo o částku, která jiţ byla vyplacena. V § 25 se navrhuje poslední nový institut, kterým se navrhuje „výsluhový“ příspěvek. Tento příspěvek by byl vyplácen po nejméně 10ti

75

letech výkonu povolání jako zvláštní druh renty za kaţdý ukončený rok pracovního poměru zdravotnického pracovníka v rámci ZZS. Podmínkou pro poskytování tohoto pravidelného příspěvku by opět bylo skončení pracovního poměru z jiných důvodů neţ jako sankce, zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamţitě zrušit pracovní poměr. Maximální moţná výměra výsluhového příspěvku by mohla činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku. Po dobu trvání, resp. opětovného trvání pracovního poměru zdravotnického pracovníka v rámci ZZS by výplata výluhového příplatku byla přerušena. K § 20 odst. 1 písm. b) Vkládá se nový bod 4, který zní: „(4) náklady na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných sluţeb“. Odůvodnění: V souvislosti s vloţením nové části osmé do návrhu zákona je nutné doplnit ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) o bod 4. Konfederace umění a kultury

Neakceptováno Nelze přenášet na stát sociální benefity, které je moţné sjednat v kolektivní smlouvě. Kvalifikovaným odhadem se jedná o částku cca 250 mil. Kč ročně.

Chybí úprava ohledání zemřelých, které má být podle tohoto návrhu Vysvětleno součástí vedlejší činnosti záchranné sluţby. Prohlídky těl zemřelých jsou upraveny v návrhu zákona o zdravotních sluţbách.

76