Výklad legislativy pro nakládání s chemickými látkami Metodika k bezpečnosti práce s chemickými látkami při výuce a soutěžích podle platných předpisů
Ing. Bohuslav Dušek, CSc.
Praha, VŠCHT 2015
Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/36318)
1
Chemikálie ve škole Podle využití ve výuce můžeme ve škole rozdělit chemikálie do několika skupin.
Ukázkové (demonstrační) chemikálie Slouží k předvádění ve vyučovací hodině jako součást výkladu nového učiva. Nejsou to ovšem chemikálie, které se používají k demonstračním pokusům. Patří-li k užším cílům výuky to, aby si žáci vytvořili konkrétní představu vzhledu určité látky, je třeba jim látku současně s výkladem ukázat a zdůraznit vlastnosti, které si mají zapamatovat (např. vzhled krystalů KMnO4). Nelze se spoléhat na to, že s látkou budou pracovat v laboratorním cvičení a tam budou mít možnost si ji prohlédnout. Při pokusu, ve kterém látku používají, je jejich pozornost zaměřena na něco jiného než je vzhled látky, ani času není obvykle tolik, aby si žák mohl látku před použitím příliš prohlížet. Ukázkové chemikálie se používají více let, vyplatí se proto věnovat pozornost jejich adjustaci. - Především je třeba vybrat vzorek látky, u kterého jsou dobře patrné vzhledové vlastnosti (např. dostatečně velké vyvinuté krystaly, barva), při čemž chemická čistota nemusí být podstatná. - Chemikálie se ukládají do nádobky (prachovnice, lékovky, ampule) z dobře průhledného bezbarvého skla. - Množství látky v nádobě se z didaktických důvodů doporučuje 1 mol (případně 0,1 mol). Pomáhá se tím konkretizovat představa abstraktního a pro žáky zpočátku velmi nejasného pojmu mol. - Na štítku nádoby má být úplný chemický vzorec (včetně např. krystalové vody) a název látky (název lze napsat na druhý štítek z opačné strany nádoby a toto uspořádání pak lze využít při procvičování názvosloví spojeném s vnímáním vzhledu látky), označení nebezpečné chemikálie slovně (např. žíravina) s odpovídajícím výstražným symbolem s písmenným označením nebezpečnosti, u roztoku koncentrace. - Nádoba by měla být dobře utěsněna a zajištěna proti otevření (zalepena, ampule zatavena). To je třeba dodržet, zejména pokud bude ukázka posílána mezi žáky. Při použití ve výuce buď látku ukazuje učitel od tabule či při procházení mezi žáky, nebo, je-li třeba si látku prohlédnout zblízka, posílá ji po třídě (nechá „kolovat“). V tom případě je nutné mít větší množství stejných ukázek. Slovní doprovod může mít učitel jen k 2
tomu, co žáci právě vidí, ne k tomu, co k nim přijde za chvíli. K dalšímu učivu také učitel nepřistupuje, dokud si všichni žáci látku neprohlédnou a nevrátí ji, protože prohlížení by odvádělo pozornost části žáků od dalšího výkladu a učitel by také mohl ztratit kontrolu nad chemikálií.
Spotřební (zásobní) chemikálie Používají se při demonstračních a zejména žákovských pokusech. Jsou obvykle v originálním balení včetně štítku od dodavatele. Při jejich nákupu je třeba zvažovat ekonomické hledisko nejen co do množství, ale i co do čistoty chemikálie. Ne vždy jsou pro pokusy nutné chemikálie vysoké čistoty (p.a.), a tím také vysoké ceny. O uložených chemikáliích si učitel vede přehlednou evidenci (kartotéku), evidence vysoce toxických látek (třída akutní toxicita kategorie 1 a 2) je povinná ze zákona (viz dále). Co by měl vědět učitel chemie o práci s nebezpečnými chemickými látkami ve škole lze rozdělit do dvou oblastí. První oblastí je klasifikace a označování nebezpečných chemických látek (relevantní právní předpisy jsou zákon č. 350/2011 a nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008, druhou oblastí jsou předpisy regulující nakládání s takovými látkami (relevantní právní předpisy jsou zákon č. 258/2000 a vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 288/2003). Základním zákonem, kterým se s platností od 1.1.2012 upravují práva a povinnosti právnických osob (tedy i škol) při nakládání s chemickými látkami je zákon č. 350/2011 Sb. – zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon). Zákon č. 350/2011 je podobně jako předchozí chemický zákon (č. 356/2003) zaměřen na oblast výroby a obchodu. Zapracovává předpisy Evropské unie a upravuje práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při výrobě, balení, používání atd. chemických látek a směsí. Postavení škol není nijak speciálně zohledněno a platí tedy pro školy to, co ve znění zákona platí pro právnické osoby a fyzické podnikající osoby (povinnosti učitelů a žáků, což nejsou fyzické podnikající osoby, tento zákon tedy neupravuje). Chemický zákon se vztahuje na chemické látky a směsi, které takové látky obsahují. Pokud se v dalším textu mluví o látkách, týká se to nejen chemicky čistých látek (prvků a sloučenin), ale i směsí. Látky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností, jsou klasifikovány jako látky nebezpečné. Pro učitele je velmi důležitým materiálem Seznam harmonizovaných klasifikací a označení obvykle citovaný jen jako „Seznam“. Na tento seznam, který nahradil 3
dřívější Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných látek (byl přílohou zrušené vyhlášky č. 232/2004) se odkazuje zákon 350/2011 (chemický zákon) a vyhláška 402/2011. Seznam je uvedený v příloze předpisu EU č. 1272/2008(viz dále), jako tabulka 3.1 a 3.2 části 3 přílohy VI. Dosavadní klasifikace i označování platí dále až do 1.6.2015 pro směsi, pro čisté látky se však již výroba i prodej musí řídit tzv. nařízením CPL (viz dále). Od 1.6.2015 to platí i pro směsi. Vzhledem k tomu, že ještě určitou dobu budou přetrvávat ve školních skladech látky označené podle starého systému, budou se žáci i učitelé i nadále s těmito označeními setkávat. Klasifikace a označování podle chemického zákona a vyhlášky 402/2011 je doplněna zařazením nebezpečných chemických látek ještě do skupin na základě fyzikálně-chemických vlastností, vlastností nebezpečných pro zdraví, specifických účinků na zdraví a účinků na životní prostředí). Nebezpečné látky se podle chemického zákona klasifikují na základě: a) fyzikálně-chemických vlastností na - výbušné (E) – pevné i kapalné látky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku - oxidující (O) - při styku s jinými látkami vyvolávají vysoce exotermní reakci - extrémně hořlavé (F+) – kapaliny s extrémně nízkým bodem vzplanutí a nízkým bodem varu a plyny hořlavé se vzduchem při pokojové teplotě - vysoce hořlavé (F) – látky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě - pevné látky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a hoří i po jeho odstranění - kapalné látky s velmi nízkým bodem vzplanutí - látky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny - hořlavé – kapalné látky s nízkým bodem vzplanutí b) vlastností nebezpečných pro zdraví na - vysoce toxické (T+) - při vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví.
4
Kritéria pro stanovení toxicity jsou uvedena v příloze č. 1 vyhlášky č. 402/2011 včetně hodnot LD50 (letální dávka)) nebo LC50 (letální koncentrace). Rozlišuje se toxicita při požití – orálně (R 25, 28), při styku s kůží – dermálně (R 24, 27) a při vdechnutí -inhalačně (R 23, 26) (uvádí se LC50). Hodnoty se pro tyto způsoby expozice liší. Např. pro vysoce toxické látky orálně LD50 25 mg/kg, dermálně LD50 50 mg/kg, inhalačně LC50 0,25 mg/l za 4 hod. (měření se provádí na potkanech). - toxické (T) - při vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví. Hodnoty pro toxické látky orálně 25 mg/kg LD50 200 mg/kg, dermálně 50 mg/kg LD50 400 mg/kg. - zdraví škodlivé (Xn) - při vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví. Hodnoty pro zdraví škodlivé látky orálně 200 mg/kg LD50 2000 mg/kg - žíravé (C) - mohou zničit živé tkáně při styku s nimi. (Např. silné kyseliny pH 2 a silné zásady pH 11,5.) - dráždivé (Xi) - mohou při styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky - senzibilizující – schopné vyvolat přecitlivělost (nově 3 kategorie) c) specifických účinků na zdraví na - karcinogenní – mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt (nově 3 kategorie) - mutagenní – mohou vyvolat genetické poškození (nově 3 kategorie) - toxické pro reprodukci – mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných poškození nebo zhoršení reprodukčních funkcí muže nebo ženy d) účinků na jednu nebo více složek životního prostředí na - nebezpečné pro vodní prostředí (N) – nebezpečné pro ostatní prostředí (N) Významným kritériem pro zařazení mezi nebezpečné látky a směsi je i koncentrace. Koncentrační limity nebezpečných látek jsou uvedeny u řady látek, se kterými se obvykle setkáváme ve formě roztoku, v Seznamu harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek. Podle zákona 350/2011 §4 se při klasifikaci nepřihlíží k nebezpečným látkám, jejichž koncentrace je nižší, než jsou minimální koncentrace uvedené v příloze č. 1
5
tohoto zákona, pokud nejsou stanoveny v Seznamu harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek koncentrace nižší. (Např. pro žíraviny – C – je minimální koncentrace, která se bere v úvahu, w = 1 %. Tedy AgNO3 – často ve škole používaná látka, která je v Seznamu klasifikována jako žíravina bez uvedení koncentračních limitů, je-li použita v roztoku o koncentraci menší než 1 %, není již žíravinou. Roztok 0,9 % AgNO3 při tom stačí k většině pokusů.) Příklady některých ve škole se často vyskytujících nebezpečných látek a jejich koncentračních limitů: Amoniak - roztok
C (R 34) při w 10 %, Xi (R36/37/38) při w 5 %
Dichroman draselný
T+ (R 26) při w 7 %, T (R 25) při 0,5 w 7 %
Dusičnan stříbrný
C; N (R34-50/53)
Dusitan sodný
T; N (R 25 - 50) při w 25 %, T (R25) při 5 w 25 %
Fenol
T (R 24/25) při w 5 %
Hydroxid sodný
C (R 35) při w 5 %, C (R34) při 2 w 5 %
Kyselina dusičná
C (R 35) při w 20 %, C (R34) při 5 w 20 %
Kyselina chlorovodíková
C (R 35) při w 25 %, Xi (R36) při 10 w 25 %
Kyselina sírová
C (R 35) při w 15 %, Xi (R36/38) při 5 w 15 %
Methylalkohol
T (R23/25) při w 20 %
Seznam uvádí pro zařazení u řady látek, se kterými se obvykle setkáváme ve formě roztoku, tzv. koncentrační limity (ve výše uvedených příkladech je vidět, že kyselina chlorovodíková je žíravina jen při obsahu 25 % a výše, zředěnější roztok je jen látka dráždivá a při koncentraci nižší než 10 % již mezi nebezpečné látky řazena není). Na obr. č. 1 je diagram znázorňující koncentrační limity nejčastěji ve škole používaných žíravin. To, že látka není uvedena v Seznamu, ovšem neznamená automaticky, že nepatří mezi nebezpečné látky. (I název přílohy VI CLP je Harmonizované klasifikace a označování některých nebezpečných látek.) Vlastnosti látky je pak třeba vyhledat v literatuře. Je ale velmi nepravděpodobné, že by žáci s takovou neobvyklou látkou ve škole pracovali. Specifickou rizikovost látky ve starším systému označují tzv. R věty (R 1 až R 65) a standardní způsoby bezpečného nakládání s látkou tzv. S - věty (S 1 až S 62), které jsou uvedené v příloze č. 6 a 7 vyhlášky č. 402/2011.
6
V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí známém jako CLP (Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures, původně s pracovním názvem nařízení GHS), které nabylo účinnost1.12.2010 došlo ke změnám v klasifikaci i označování. Od 1.12.2010 se chemické látky označují podle nového systému, směsi mohou být až do r. 2015 označovány podle dosavadního nebo nového systému. V bezpečnostních listech budou oba systémy používány současně. Co by tedy o nové situaci měli vědět učitelé chemie: V klasifikaci nebezpečnosti se uvádějí tři základní skupiny (třídy) nebezpečnosti: fyzikální nebezpečnost, nebezpečnost pro zdraví a nebezpečnost pro životní prostředí, ve kterých jsou integrovány dřívější nebezpečnosti (např. ve zdravotní nebezpečnosti je uvedena toxicita, poleptání, mutagenita, karcinogenita atd.) doplněné ještě o další, jako např. samozahřívající se látky, plyny pod tlakem, toxicita pro specifické cílové orgány, chronické nebezpečí pro vodní prostředí aj. Dodatečná třída nebezpečnosti je nebezpečnost pro životní prostředí. Byla publikována tabulka (Příloha CLP VII tab. 1.1) pro převod do nových tříd, ale převod není vždy jednoznačný a v některých případech se dokonce uvádí, že přímý převod není možný. Nařízení CLP místo R-vět (Risk) zavádí podle GHS nové tříciferné standardní věty (někdy jsou k třímístnému kódu ještě připojena písmena) o nebezpečnosti
H-věty
(Hazard Statements - příloha III Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008/ES o klasifikaci, označování a balení látek a směsí), např. H225 „Vysoce hořlavá kapalina a páry“, H300 „Při požití může způsobit smrt“, H315 „Dráždí kůži“ a tzv. doplňkové věty EUH-věty, např. EUH059 „Nebezpečný pro ozonovou vrstvu“, EUH203 „Obsahuje chrom (VI). Může vyvolat alergickou reakci“. Nově upravuje a rozšiřuje i seznam pokynů pro bezpečné zacházení, dřívější S-věty (Safety) nahrazují tzv. P věty (Precautionary Statements - příloha IV výše uvedeného nařízení), např. P103 „Před použitím si přečtěte údaje na štítku“, P330 „Vypláchněte ústa“, P352 „Omyjte velkým množstvím vody a mýdla“. Zavádí na štítku tzv. signální slova: slovo „nebezpečí (danger)“ upozorňuje na závažnější kategorie nebezpečí, slovo „varování (warning)“ upozorňuje na méně závažná nebezpečí. Mění se i vzhled výstražných symbolů nebezpečnosti: Dosavadní oranžové čtverečky se mění na čtverce postavené nakoso, barva podkladu se mění na bílou. Mezi devíti výstražnými symboly (GHS01 až GHS09) jsou zavedeny nové výstražné symboly „plyny pod tlakem“ (GHS04), „dráždivé látky (GHS07) a „látky nebezpečné pro zdraví“ GHS08). Pro označení dráždivých a škodlivých látek naopak zmizel tzv. ondřejský kříž. Nepodstatné změny jsou také v dalších piktogramech. Dochází i ke změně některých pojmů: pojem „přípravek“ se mění na (pro 7
chemika bližší) pojem „směs“, pojem „kategorie nebezpečnosti“ (bylo jich 15) je nahrazen pojmem „třída nebezpečnosti“ (tříd nebezpečnosti je 30 a poněkud matoucí vzhledem k minulé terminologii je, že některé třídy se dále dělí na kategorie označené čísly 1, 2, 3, .. – čím nižší číslo, tím větší nebezpečí, u některých tříd, např. u žíravosti ještě na podkategorie A, B, …), název „seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek“ se mění na „seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek“ (přejatý jako tab. 3.2. přílohy VI ze směrnice 67/548 EHS). I tyto změny se týkají především výrobců a dovozců chemikálií. Učitel by se měl pouze seznámit s novým označováním látek a novými standardními H-větami a P-větami a seznámit s nimi žáky, protože na nově zakoupených chemikáliích bude již toto značení. Měl by také mít k dispozici bezpečnostní listy všech nebezpečných chemikálií, které se ve škole používají. Pojmy toxická látka a jed jsou běžně zaměňovány. Jed není pro zákon totéž co toxická látka. Za jedy ve smyslu trestního zákoníku jsou podle nařízení vlády č. 467/2009 považovány látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a přípravky obsahující nejméně 7 % těchto látek. Pro učitele jsou zde některé, možná nečekané, ale závažné poznatky: že např. dichroman draselný a sodný jsou jedy ve smyslu trestního zákoníku, chroman draselný, methylalkohol a olovnaté a barnaté soli však ne. Na základě požadavku sjednocení chemické legislativy v Evropské unii vznikla nová chemická legislativa známá pod názvem REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of CHemicals), která má dvě základní právní normy: 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 -
o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
-
o zřízení Evropské agentury pro chemické látky,
které vstoupilo v platnost 1.6.2007. Registraci podle REACH legislativy podléhají všechny nebezpečné látky, které se vyrábějí nebo dovážejí v množství převyšujícím 1 t ročně. Podle tohoto nařízení musí být vypracovány bezpečnostní listy chemikálií, které jsou prodejci povinni poskytnout kupujícím. Bezpečnostní listy obsahují identifikaci látky, informace o jejím složení, nebezpečnosti, pokyny pro zacházení a 8
skladování, pokyny pro první pomoc, požární a ekologické informace aj. Učitel by měl mít k dispozici bezpečnostní listy všech nebezpečných chemikálií, které se ve škole používají. 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/121/ES -
o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek,
Legislativa REACH je tedy evropská legislativa, ale v příštích letech by se měla stát součástí světové legislativy – GHS (Globální harmonizovaný systém klasifikace). Ustanovení nařízení se opírají o tzv. zásadu předběžné opatrnosti. I v případech, kdy není k dispozici dostatek nepochybných informací o negativním dopadu nějaké činnosti na životní prostředí, ale existuje vysoká pravděpodobnost vzniku takového dopadu, je třeba učinit opatření, jimiž by se tomuto dopadu zabránilo. Princip předběžné opatrnosti se používá tam, kde jsou vědecké údaje nedostatečné nebo neprůkazné nebo tam, kde z předběžného vědeckého hodnocení vyplývá, že se lze důvodně obávat nebezpečných vlivů na zdraví lidí, zvířat a rostlin. Byl použit např. v roce 1999 na geneticky modifikované organizmy – moratorium na GMO. Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, které původně bylo součástí chemického zákona, z něj bylo vyjmuto a bylo zařazeno do zákona č. 258/2000 Sb. – zákona o ochraně veřejného zdraví jako díl 8 (§44a a 44b). Právnické osoby (tedy škola, která je právním subjektem) smějí nakládat (sem patří také používání, skladování) s vysoce toxickými látkami (T+), jestliže mají nakládání s nimi zajištěno odborně způsobilou osobou (absolvent VŠ studia chemie nebo učitelského oboru se zaměřením na chemii a absolventi některých dalších oborů jako medicína, veterinární lékařství). Právnická osoba (škola) musí vést oddělenou evidenci vysoce toxických látek (T+) a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství látky, stavu zásob a jméno osoby, které byla látka vydána. Evidenční záznamy (tzv. „jedová kniha“) musí být vedeny způsobem, který by neumožňoval dodatečné změny (tedy ne tužkou) a uchovávají se nejméně 5 let po dosažení nulového stavu zásob látky. Při uložení a skladování chemikálií je třeba dodržovat bezpečnostní předpisy. Některé skupiny chemikálií vyžadují zvláštní režim skladování. 9
- Vysoce toxické látky (T+) musí být skladovány v uzamykatelných prostorách zabezpečených proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Musí být vyloučena záměna a pronikání těchto látek do životního prostředí. Ve školách se používá systém tzv. dvojího zámku: v uzamčené místnosti, kam nemají žáci bez učitele přístup (tedy ne ve třídě nebo dokonce na školní chodbě) a v uzamčené skříni. - Žíraviny (nádoby s agresivními látkami) nesmí být ukládány ve větší výšce než 165 cm. Důvodem je snížit riziko potřísnění obličeje (zejména očí). - Hořlaviny lze skladovat ve skleněných nádobách maximálně do obsahu 5 l v jediné nádobě, všechny nádoby o objemu větším než 0,5 l musí být označeny jako hořlavina (nemusí tedy být označen například ethanolový roztok fenolftaleinu ve 200 ml kapačce). Hořlaviny nesmí být skladovány vedle oxidovadel (např. KNO3). Ukládání hořlavin v laboratoři (případně ve skladu hořlavin) se řídí vyhláškou 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně přílohou č. 7 Požadavky PO pro užívání staveb … s výskytem hořlavých kapalin. Podle této přílohy lze v laboratoři ukládat nízkovroucí (do 35 °C) kapaliny v celkovém množství 10 l ve skle (v obalech do 1 l), 20 l v jiném obalu, odděleně od ostatních hořlavých kapalin. Učitelé chemie se musí řídit následujícími požadavky zákona 258/2000: - Při nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky je každý povinen chránit zdraví člověka a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání. - Jednotlivé činnosti s nebezpečnou látkou může vykonávat i osoba, kterou odborně způsobilá osoba prokazatelně zaškolila. Následné proškolování musí být prováděno nejméně jednou za rok a pořízen záznam, který se musí uchovávat 3 roky. - Fyzická osoba (učitel, student, žák) smí nakládat s nebezpečnými látkami T+, T, C po dovršení 18 let v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání. Musí být prokazatelně seznámena s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek, se kterými nakládá, zásadami ochrany zdraví a první pomoci. - Žáci od 15 do 18 let mohou pracovat s toxickými nebo žíravými látkami jen v rámci přípravy na povolání (při výuce) pod přímým dozorem odpovědné osoby, s vysoce toxickými látkami pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí. Co se míní odpovědnou osobou, však není v zákoně uvedeno. Přímý dohled v našem výkladu znamená, že učitel musí bezprostředně sledovat práci jednoho až několika žáků s nebezpečnou látkou, rozhodně 10
nestačí pouze jeho přítomnost v laboratoři, aby s nebezpečnou látkou mohla pracovat celá třída současně. Zákon také zakazuje prodat nebo darovat vysoce toxickou látku osobě, která k tomu nemá oprávnění a osobě mladší než 18 let i toxickou a žíravou látku. - Osoby mladší 15 let (většina žáků ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií) nemohou s toxickými a žíravými látkami pracovat ani pod přímým dohledem učitele. Přesně vzato zákon jim to nezakazuje, pouze se o nich nezmiňuje. (Vysoce toxické látky (dříve zvláště nebezpečné jedy) nepatří na základní školu ani jako ukázkové chemikálie. Koncentrované žíraviny učitel nejprve sám v potřebném poměru zředí a teprve pak je může vydat žákům. Žáci ZŠ mohou pracovat např. s NaOH w 2 %, s H2SO4 w 15 %, které již nejsou klasifikovány jako žíraviny (C). - Poněkud kuriózně smějí osoby od 10 do 18 let nakládat s žíravinami, jestliže jsou tyto látky součástí hraček (viz nařízení vlády č. 86/2011technické požadavky na hračky), např. vybavení pro chemické pokusy. Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo objevit na českém trhu žádnou schválenou hračku (kategorie edukativní hračky), která by obsahovala žíravou látku, je tento odstavec zákona v současné době bezpředmětný. Právnická osoba (škola) je povinna vydat pro práci s vysoce toxickými, toxickými a žíravými (a některými dalšími) látkami písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí. Text pravidel musí být projednán s orgánem ochrany veřejného zdraví (hygienickou stanicí). Velkým problémem pro učitele chemie je vyhláška č. 288/2003 ministerstva zdravotnictví, kterou se stanovují práce, které jsou zakázány, mimo jiné, mladistvým (tj. osobám do 18 let). Jsou zde také uvedeny práce s vysoce toxickými, toxickými a žíravými látkami, se kterými mladiství nesmí pracovat ani z důvodu přípravy na povolání pod odborným dozorem. Práci s dráždivými (Xi) a zdraví škodlivými (Xn) látkami umožňuje tato vyhláška žákům ve škole pouze tehdy, jde-li o práce tzv. první kategorie (vyhláška č. 432/2003 - práce organizované tak, že při nich podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví – základem posuzování jsou především koncentrace látek v ovzduší a doba práce s nimi). V podmínkách školní výuky je to splněno. Vyhláška č. 288/2003 je nekompatibilní se zákonem č. 258/2000 a dle našeho názoru, který potvrdily i konzultace s právníky, je zde rozpor v zákonech. Její dodržování by vedlo k absurdní situaci, kdy např. žák střední odborné školy s chemickým zaměřením by ani pod odborným dozorem nesměl
11
v laboratoři pracovat s 2% NaOH, s 15% H2SO4 apod. Dá se sice diskutovat o větší právní síle zákona než vyhlášky, jednoznačnou odpověď jsme však od právníků nedostali.
Chemikálie odpadní Jsou to zbytky nespotřebovaných reaktantů, různé vedlejší produkty a nepotřebné produkty. Je třeba soustavně vychovávat žáky k tomu, že nelze cokoliv vyhodit kamkoliv, cokoliv spláchnout do výlevky (viz žákovský pokus jako model v 5.2.3.3). Učitel musí rozhodnout podle právních předpisů a ekologických hledisek, (zákon č. 185/2001 o odpadech, vyhláška č 503/2004 s přílohami katalog odpadů a seznam nebezpečných odpadů), které látky lze likvidovat vylitím do kanalizace a které je třeba shromažďovat v označených nádobách jako tříděný odpad určený k přepracování ve škole nebo k předání specializované firmě, která jej zpracuje za úplatu. Je-li odpad netříděný, případně bez uvedení složení, je cena, kterou škola za likvidaci zaplatí, podstatně vyšší (zahrnuje např. analýzu materiálu). Do odpadního potrubí je dle ČSN 01 8003 možno vylévat jednorázově maximálně 0,5 l organických rozpouštědel, ale pouze mísitelných s vodou, po zředění nejméně 1 : 10 a 0,5 l kyselin nebo zásad po zředění nejméně 1 : 30. Vhodné je provést předem neutralizaci. Nesmí se tam vylévat roztoky toxických látek a vysypávat tuhé látky, i když jsou netoxické a rozpustné ve vodě. Chemikálie se nesmí vylévat do hygienických zařízení (klozetových mís, umývadel), což je velmi častá chyba při provádění pokusů v nevybavené třídě. Aktuální situace! V současné době prochází legislativním procesem (viz dále) návrh vlády na novelu zákona 258/2000 Sb. a jeho předpokládané přijetí bude znamenat zásadní změnu právě v nakládání s nebezpečnými chemickými látkami na školách. Novelu bude třeba zohlednit v tomto materiálu, který by tedy musel být v určitých částech přepracován. Důsledky novely zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví pro výuku chemie na SŠ Novela zákona, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou (po 3. čtení 20.5.2015), prošla Senátem a byla vrácena (v červenci 2015) sněmovně s pozměňovacími návrhy. Tyto návrhy se však netýkají § 44a Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
12
přípravky (směsmi) a lze očekávat, že § 44a, který ovlivňuje výuku chemie na školách, se již, bez ohledu na možné změny v jiných paragrafech, nezmění. Jaké změny při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami vládní návrh změny zákona 258/2000 tedy obsahuje? Potřebnou a pozitivní změnou je sjednocení terminologie 15 let starého zákona č. 258/2000 s novou chemickou legislativou (s chemickým zákonem č. 350/2011 a s nařízeními EU – především č. 1272/2008): - změna termínu chemické přípravky za termín chemické směsi - použití nové klasifikace nebezpečných látek dle nařízení
1272/2008 (CLP) a
1907/2006 (REACH), současně ve znění novely zůstává i starší klasifikace (DSD/DPD) - odstranění rozporu mezi zákonem 258/2008, který umožňuje práci s toxickými a žíravými látkami v rámci přípravy na povolání a vyhláškou 288/2003, který to zakazuje. Naopak z dalších změn v §44a asi nebudou mít radost učitelé a didaktici chemie: - změna odstavce 3 tohoto paragrafu, kterým se nyní komukoliv (škole, učiteli) zakazuje jakýmkoliv způsobem poskytnout nebezpečné chemické látky a směsi klasifikované chemickým zákonem jako vysoce toxické (nebo mají podle nařízení CLP přiřazenou třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2), osobám, které nemají oprávnění k nakládání s nimi podle odstavce 6 (původně odstavce 8), a, což je pro výuku chemie mnohem horší, - změna odstavce 4, kterým se nyní komukoliv (škole, učiteli) zakazuje jakýmkoliv způsobem poskytnout nebezpečné chemické látky a směsi klasifikované chemickým zákonem jako toxické (nebo mají podle nařízení CLP přiřazenou třídu akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 1), a žíravé (nebo mají podle nařízení CLP přiřazenou třídu nebezpečnosti žíravost kategorie 1) osobě mladší 18 let. - v návrhu je zcela vypuštěn původní odstavec 6: „(6) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické nebo žíravé jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle §44b odst. 1“. Tento odstavec, i když v něm nebylo jasně řečeno, co je odpovědná osoba nebo přímý dozor a přímý dohled, a umožňoval několik výkladů pojmu příprava na povolání, dovoloval za určitých podmínek práci žáků s výše uvedenými nebezpečnými látkami.
13
Přijetí novely bude znamenat, že žádný žák mladší 18 let, bez ohledu na školu, kterou navštěvuje (tedy nejen gymnázium, ale i střední odborné školy s chemickým zaměřením ať již s obory maturitními nebo obory s výučním listem) nebude moci v rámci praktických vyučovacích metod zacházet např. s 15% kyselinou sírovou, 10% amoniakem nebo 2% hydroxidem sodným (tedy žíravými látkami). To se mi zdá, zejména na odborných školách, zcela absurdní a výrazně to sníží odbornou způsobilost absolventů těchto škol k výkonu povolání.
35%
30%
25%
20%
žíravina 15%
dráždivá látka není nebezpečná
10%
5%
0%
HCl H3PO4
H2SO4
HNO3
NaOH KOH
NH3
Obr. 1 Diagram koncentračních limitů ve škole nejčastěji používaných žíravin
14
