Vyhodnocení vlivů změny č. 3 územního plánu obce Mladkov na životní prostředí

Environmentální a ekologické služby s.r.o.

Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na ŽP dle § 10i zák. č. 100/2001 Sb.,

Vyhodnocení vlivů změny č. 3 územního plánu obce Mladkov na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona pro účely posuzování vlivů koncepcí na ŽP (část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území)

Mgr. Luboš Motl Ing. Diana Kvapilová

červen 2010

Vyhodnocení vlivů změny č.3 územního plánu obce Mladkov na životní prostředí dle § 10i zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rozsahu přílohy k zák. 183/2006 Sb., stavební zákon. 2/78 Vyhodnocení vlivu změny č.3 územního plánu obce Mladkov Název záměru Obec Mladkov

Zadavatel:

Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle Zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99

Zpracovatel:

Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

Název koncepce:

Změna č. 3 územního plánu obce Mladkov

Objednatel: SYNERGION Mladkov a.s.. IČ: 282 17 306 se sídlem: Mladkov 95, 561 67, Ústí nad Orlicí

Oprávněný zástupce objednatele: Předseda představenstva:

Mgr. Jiří Mařas

Ve věcech technických:

Jiří Langer

tel./fax:

224 231 530

e-mail:

[email protected]

Zhotovitel: Environmentální a ekologické služby s.r.o. se sídlem: BUSINESS CENTRE LITVÍNOV, Litvínov, Jiráskova 413, PSČ 436 01 IČ:

254 35 876

DIČ:

CZ 207-25435876

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 18302, zastoupená: Mgr. Lubošem Motlem, jednatelem

Vyhodnocení vlivů změny č.3 územního plánu obce Mladkov na životní prostředí dle § 10i zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rozsahu přílohy k zák. 183/2006 Sb., stavební zákon. 3/78 Vyhodnocení vlivu změny č.3 územního plánu obce Mladkov Název záměru Zadavatel: Zpracovatel:

Obec Mladkov Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle Zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

Obsah Legislativní rámec posuzování ............................................................................................. 5 A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona ................................................................................................................................... 7 A.1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. ......................................................................................... 7 A.1.1 Obsah a cíle posuzované koncepce ........................................................................... 7 A.1.2 Vztah posuzovaného ZÚPn obce Mladkov k jiným koncepcím .................................... 9 A.1.3 Vztah koncepce k cílům ochrany ŽP v rámci ČR ...................................................... 17 A.2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna změna územního plánu obce Mladkov .............................................................................................................................. 20 A.2.1 Základní charakteristiky současného stavu ŽP v dotčeném území ............................ 20 A.2.2 Vývoj stavu životního prostředí bez uplatnění územního plánu................................. 28 A.3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny ÚPn významně ovlivněny. .......................................................................................................... 31 A.4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územního plánu významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. .......................................................................................................... 35 A.4.1 Zvláště chráněná území .......................................................................................... 35 A.4.2 NATURA 2000 ........................................................................................................ 36 A.4.3 Ostatní .................................................................................................................... 38 A.5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované změny Úpn obce Mladkov .............................................................................................................................. 42 A.

5.1 Hodnocení vlivů na obyvatelstvo......................................................................... 42

A.

5.2 Hodnocení vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a floru ................................. 45

A.

5.3 Hodnocení vlivů na půdu .................................................................................... 48

A.

5.4 Hodnocení vlivů na vodu ..................................................................................... 50

A.

5.5 Hodnocení vlivů na hmotné statky a krajinu ........................................................ 51

A.

5.6 Hodnocení vlivů na ovzduší a klima .................................................................... 52

A.

5.7 Hodnocení vlivů na kulturní, architektonické a archeologické dědictví................ 53


Zadavatel: Zpracovatel:

Mgr.Luboš Motl, držitel autorizace podle Zák.č.100/2001 Sb. – Č.j.:1522/243/OPŽV/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o., Jiráskova 413, Litvínov, 476731518-21,731 411 700 [email protected], www.ees-servis.cz

A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. . 54 A.7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. ...... 58 A.8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ............. 60 A.9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu změny územního plánu obce na životní prostředí. ............................................................................................................................ 62 A.10

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. .......................................................... 65

Zpracovatel .......................................................................................................................... 70 A.11

Návrh stanoviska……………………………………………………………………73


Zadavatel:


Zpracovatel:


Legislativní rámec posuzování Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Posouzení vlivů koncepce – Změna č. 3 územního plánu obce Mladkov (dále také „ZÚPn“) na životní prostředí a veřejné zdraví (dále také „SEA ZÚPn“) probíhá podle požadavků výše citovaného zákona. Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004), dále „Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes“ (DG XI, 1998), a nejnovější metodická doporučení „Handbook on SEA dor Cohesion Policy 2007-2013“ (Greening Regional Development Programmes Network, February 2006).

Dne 30.11.2009 bylo pod číslem jednacím 54101/2009/OŽPZ/PI Krajským úřadem Pardubického kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, vydáno „Stanovisko dotčených orgánů státní správy ve smyslu ust. § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k akci: Projednání návrhu zadání změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“. Součástí tohoto stanoviska je vyjádření Orgánu posuzování vlivů na životní prostředí, který po posouzení návrhu zadání územně plánovací dokumentace podle ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., došel k závěru - „k Návrhu zadání změny č. 3 územního plánu obce Mladkov je požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí.“ „Oblasti, na které bude zejména kladen důraz: vliv lokality navržené jako plochy pro umístění 3 VE včetně vyvedení výkonu na krajinný ráz, ochranu přírody a hlukovou situaci. Záměr je v současnosti projednáván v rámci procesu posuzování záměru „Farma VTE Mladkov“ dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci tohoto projednávání


Zadavatel:


Zpracovatel:


nebyl orgánem ochrany přírody vyloučen významný vliv záměru na Ptačí oblast Králický Sněžník z hlediska § 45 i) odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.“

Předmětné vyhodnocení je vypracováno v souladu s: • § 10i odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; • přílohou k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území); • přílohou č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; obsah vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona A.1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. A.1.1 Obsah a cíle posuzované koncepce Cílem studie je hodnocení vlivu záměru "změna č. 3 územního plánu obce Mladkov" na životní prostředí a veřejné zdraví. Hodnocení bylo vypracováno na základě smlouvy s objednatelem - firmou Synergion Mladkov a.s., se sídlem: Mladkov 95, 561 67, okr: Ústí nad Orlicí. Obec Mladkov má schválený územní plán celého správního území z roku 2006 (vydání ÚPD 19.12.2006, usnesení č.557/06). Od jeho zpracování vyvstaly další požadavky obce a jejích obyvatel na jiné využití určitých lokalit s ohledem na rozvoj obce a jejích potřeb. Změna č. 1 ÚPn obce byla schválena v roce 2008 (vydání ÚPD 6.8.2008, usnesení č. 2008/07/117) z důvodů rozvoje obytné zástavby v obci. Zadání změny č. 2 ÚPn obce bylo zatím pouze schváleno Zastupitelstvem obce Mladkov z důvodů rozvoje bydlení a technické infrastruktury obce (ČOV atd.). •

Zadání Změny č. 3 ÚPn obce bylo schváleno Zastupitelstvem obce Mladkov dne 18.12.2009, usnesením č. 2009/11/128. Důvodem předložení návrhu zadání změny je prověření ploch pro výstavbu 3 objektů větrných elektráren a vymezení obslužné komunikace ve správním území obce. Jedná se o plochy VE5, VE6 a VE7 v katastrálním území Petrovičky u Mladkova.

Podkladem pro vyhodnocení koncepce byla textová část "Zadání Změny č. 3 územního plánu obce Mladkov" a mapové zákresy vymezení lokalit záměrů pro vyhodnocení vlivu na ŽP, dále vyjádření dotčených orgánů státní správy a příchozí stanoviska k projednávání zadání změny včetně podmínek.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Dalšími podklady na jejichž základě bylo vyhodnocení zpracováno byl územní plán obce Mladkov (z roku 2006) včetně souvisejících podkladových dokumentů, Biologický průzkum záměru „Stavba a následný provoz VE v rámci Projektu Mladkov“ – Prof. RNDr. Vladimír Bejček,

CSc.

a

dále

informace čerpané

z internetových

portálů

obce

Mladkov

(www.obecmladkov.cz) a krajského úřadu Pardubického kraje (www.pardubickykraj.cz). Na předmětný záměr je samostatně zpracováno Oznámení dle §6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – v rozsahu přílohy č. 4 tohoto zákona – proces EIA. Ministerstvo životního prostředí vydalo, podle §7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, dne 29. června 2009, k záměru Větrný park Mladkov, Závěr zjišťovacího řízení pod. č.j. 49568/ENV/09 se závěrem: „Větrný pak Mladkov má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle hlavy II. citovaného zákona. Dokumentaci dle přílohy č. 4 k citovanému zákonu je nutné dopracovat.“ Mimo jiné stanovené podmínky je nutné vyhodnotit synergické a kumulativní vlivy záměru se záměrem na výstavbu větrných elektráren v lokalitě Lichkov, nejlépe předložit společnou dokumentaci vlivů na životní prostředí pro oba záměry. Následně tedy bude v rámci procesu EIA zpracována dokumentace hodnotící kumulativní vlivy záměru Větrného parku Mladkov a Větrného parku Lichkov dohromady. Studie aktuálně pořízené pro proces EIA byly též podkladem pro hodnocení SEA.

Návrh zadání ZÚPn stanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení dle přílohy č.1 zákona 100/2001 Sb., a proto zde byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na ŽP. Krajský úřad Pardubického kraje, ve svém vyjádření, požaduje v rámci posouzení SEA zaměřit se zejména na vliv záměru výstavby větrných elektráren na možnost negativního ovlivnění složek životního prostředí, krajinný ráz a zdraví obyvatelstva.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Posuzovaná koncepce ZÚPn obce Mladkov: •

vymezuje řešené území,

•

navrhuje koncepci rozvoje území obce a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot,

•

specifikuje zásady uspořádání krajiny a její ochrany,

Cíle posuzované koncepce ZÚPn obce Mladkov: •

Rozvoj dotčeného území obce – výstavba větrných elektráren včetně související infrastruktury

•

V návaznosti na uvedený záměr zajistit další rozvoj obce

A.1.2 Vztah posuzovaného ZÚPn obce Mladkov k jiným koncepcím Zhodnocení vztahu posuzované ZÚPn obce Mladkov vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivu na životní prostředí dle přílohy nového stavebního zákona (zákon c. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Cílem této části je identifikace vazeb ÚPD, tj. zejména cílů navrhovaných v rámci ÚPD k cílům ochrany životního prostředí stanovených na krajské, regionální a lokální úrovni. •

Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje

Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 14.12.2006, usnesením č. 198/06.

Obecně jsou v tomto dokumentu prioritně vymezeny tyto podmínky vývoje území: Ø z hlediska ochrany přírodních hodnot - respektovat zvláště chráněná území přírody - respektovat území ptačích oblastí a evropsky významných lokalit


Zadavatel:


Zpracovatel:


- respektovat krajinné hodnoty v území - respektovat plochy zařazené do ÚSES Ø z hlediska struktury osídlení - respektovat historicky vzniklou urbanistickou strukturu zástavby a její typy: soustředěná zástavba městského charakteru, venkovského charakteru a rozptýlená zástavba - s důrazem na její ochranu. Ø z hlediska ochrany kulturních hodnot - respektovat památkové hodnoty nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území - respektovat území s archeologickými nálezy - respektovat a zachovat prostředí představující část československého pohraničního opevnění budovaného v letech 1935- 1938 v rozsahu hlavního obranného postavení

Další obecné podmínky jsou vymezeny: - sídelní strukturu řešeného území považovat za stabilizovanou - vznik nových sídel se nepřipouští - aktivity na podporu ekonomického rozvoje a lidských zdrojů přednostně umísťovat do významných rozvojových ploch urbanizačních prostor vymezených koncepcí ÚP VÚC Pardubického kraje - aktivity v ostatních oblastech realizovat v území vymezeném platnou územně plánovací dokumentací měst a obcí - pro lokalizaci aktivit nadmístního významu využít regenerovaných území v současné době nevyužívaných výrobních areálů (tzv. brownfields) - záměry s pobytovými prostory realizovat přednostně v území s nízkým, případně středním radonovým indexem geologického podloží - intenzitu a formy zemědělské výroby koordinovat se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany podzemních a povrchových vod - nepřipouštět úpravy území v rozsahu, kterým se sníží akumulace vod, biodiverzita a ekologická stabilita - pro plánované vodní nádrže uvažovat územní hájení v takovém rozsahu, aby případnými


Zadavatel:


Zpracovatel:


činnostmi a stavbami nebyla znemožněna jejich realizace a nedošlo k nenávratnému znehodnocení budoucího profilu - preferovat zavádění spotřeby ekologicky čistých energií (elektřiny, plynu); další obnovitelné zdroje (sluneční, větrná) považovat za doplňkové s realizací v lokalitách s příznivými podmínkami a v souladu s krajinným charakterem prostředí při dodržování ekologických a hygienických požadavků - pro skládkování odpadů využívat výhradně řízené skládky s režimem odpovídajícím ukládanému odpadu - při využívání území územně chránit koridory a plochy pro prvky ÚSES:

Platný Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje (ÚP VÚC Pk) slouží k vymezení širších vazeb a vztahu řešeného území obce Mladkov a přejímá údaje v oblasti vybraných dopravních a technických systému a limitů přírodních, technických i kulturních. Jedná se mimo jiné konkrétně o : Ø Nadregionální a regionální systémy ekologické stability Ø Ochranná pásma vodních zdrojů Ø Ochranná pásma veškerých liniových staveb Pro řešené území z ÚP VÚC Pk vyplývá povinnost respektovat plochu č. 14 pro rozvoj lidských zdrojů – vybavenost sport a přeložku silnice I/11 v úseku Šedivec – Lichkov. •

Zásady územního rozvoje Pardubického kraje

Dne 30.4.2010 byly formou veřejné vyhlášky vydány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR Pk), č.j. KrÚ 27886/2010. Zastupitelstvo Pardubického kraje rozhodlo o jejich vydání dne 29.4.2010, usnesením č. Z/170/10. ZÚR Pk stanovují základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a dále vymezují plochy územních rezerv.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Zde jsou zpřesněny parametry regionálního ÚSES. Jakákoliv změna ÚPn obce by měla být koordinována se ZÚR Pk. Pro řešené území ze ZÚR Pk vyplývá respektovat koridor dopravy nadmístního významu – přeložka silnice I/11, úsek Šedivec – Lichkov (D28) a dále respektovat plochy a koridory nadregionálního a regionálního ÚSES (viz výše). Ve změně č. 3 územního plánu obce Mladkov vymezené lokality VE5 – VE7, ve kterých je navrhována změna funkčního využití na plochy pro výstavbu větrných elektráren a lokalita, ve které je vymezená obslužná a přístupová komunikace, nezasahují do koridoru pro trasu přeložky silnice I/11 ani do žádného prvku nadregionálního a regionálního ÚSES. •

Program rozvoje Pardubického kraje

Program rozvoje Pardubického kraje byl schválen Zastupitelstvem Pardubického kraje 21.9.2006, usnesení č. Z/177/06. Program rozvoje Pardubického kraje je strategická rozvojová vize, která vymezuje celkovou orientaci kraje ve střednědobém časovém horizontu. Jedná se o program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Je dokumentem, který rozpracovává strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních aktivit a ve sféře občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělání a dalších odvětví. Při formulaci konkrétních rozvojových cílů kraje a ještě konkrétnějších realizačních opatření i aktivit byly zváženy jak silné a slabé stránky současnosti a minulosti kraje, tak výzvy, kterým musí čelit dnes i v budoucnu. Vize tak současně respektuje přírodní, hospodářské i společenské danosti kraje a jeho současnou sociální strukturu i lidský potenciál, a současně se snaží tato východiska měnit tak, aby i na prahu 21. století byl Pardubický kraj územím: Ø s prosperující ekonomikou, Ø s kvalitními územně technickými podmínkami jak pro podnikání, tak pro bydlení, Ø s rozvíjejícím se lidským potenciálem, Ø s úctou k půdě a historickým tradicím, Ø se zdravým životním prostředím,


Zadavatel:


Zpracovatel:


Ø atraktivním pro cestovního ruchu, Ø dobře spravovaným,

Tyto obecné záměry tvoří relativně ucelené pilíře strategické vize, které jí dodávají akční obsah: 1. rozvojový pilíř – prosperující ekonomika Pardubický kraj chce být ekonomicky prosperujícím krajem s dobrou pověstí mezi současnými průmyslovými podnikateli i mezi novými investory – a to jak tuzemskými, tak zahraničními. Svou konkurenceschopnost chce stavět jednak na své současné výrobní tradici (chemie, elektrotechnika aj.), v níž ovšem bude klást důraz na technologické inovace vedoucí k vyšší finalizaci produkce, jednak na lokalizaci drobných a středních podniků z dalších výrobních odvětví, ale i služeb a obchodu, tržně reagujících na výhodnou polohu kraje, na jeho inovační potenciál i na rozvoj cestovního ruchu. Drobné a střední podniky by tak měly – podobně jako případní noví velcí investoři – přispět k diversifikaci ekonomické i průmyslové struktury kraje. Růst oborové pestrosti hospodářské základny kraje chce kraj propojit s vyrovnáváním ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regionálními částmi svého území. Pardubický kraj bude v této souvislosti aktivně spolupůsobit při vytváření příznivých územně – technických, legislativních, informačních, legislativních i organizačních podmínek pro všechny obory podnikání, a to jak v uznávaných rozvojových pólech, tak v periferních částech kraje. Jako nezbytnou podmínku si přitom kraj klade respekt k principům enviromentální udržitelnosti rozvoje. Za klíčový faktor posilování své konkurenceschopnosti a zajištění vysoké zaměstnanosti i jako nezbytný předpoklad postupné modernizace ekonomické základy kraje chápe Pardubický kraj celkovou kultivaci svých lidských zdrojů, jmenovitě růst vzdělanostní úrovně svých občanů. V této souvislosti chce působit na zvýšení jejich zaměstnatelnosti a na zvýšení otevřenosti a propustnosti vzdělávacích systémů v kraji. Vedle kvalitní nabídky základního a středního vzdělávání chápe zde kraj jako svou povinnost jednak podporu úzkého provázání vzdělávání žáků i dospělých s perspektivními potřebami trhu práce, jednak podporu univerzitního vysokého školství na území kraje. 2. rozvojový pilíř – kvalitní územně technické podmínky




Pardubický kraj bude usilovat o rozšíření a modernizaci své základní dopravní infrastruktury tak, aby se jednak zlepšilo vnější napojení kraje, a dále aby byly zmírněny nevýhody geografické polohy periferních částí kraje. Za klíčové kroky v této oblasti kraj považuje jednak přivedení dálnice D11 k území kraje a výstavbu rychlostní komunikace R35, dále výstavbu silničních obchvatů měst a zlepšení technického stavu regionálních i místních komunikací. Stejný důraz bude kladen také na zlepšení technické a informační infrastruktury v kraji. Rovněž řešení optimalizace technické a dopravní obslužnosti území kraje musí být v souladu s ochranou životního prostředí. 3. rozvojový pilíř – kvalita života Pardubický kraj hodlá stabilizovat svou populaci a zlepšit její sociální profil – zejména zvýšením své atraktivity pro mladé, kvalifikované a aktivní obyvatele. V této souvislosti bude kraj cílevědomě rozšiřovat nabídku veřejných i soukromých služeb tak, aby se stal i v mezikrajské konkurenci atraktivním místem pro trvalý pobyt: „dobrou adresou“ s pestrou nabídkou pracovních příležitostí, vysokou intenzitou i standardem bytové výstavby, kvalitním zdravotnictvím a sociální péčí i s výběrem možností pro využití volného času (kultura, sport). Pro spokojený život občanů hodlá kraj systematicky potlačovat negativní společenské jevy ohrožující soudržnost komunity a kvalitu jejího života (kriminalita, veřejný pořádek). 4. rozvojový pilíř – venkovský prostor a zemědělství Pardubický kraj chce dbát na zajištění rovných příležitostí pro obyvatele jednotlivých územních částí kraje. Je si přitom vědom, že rozhodující tíha strukturální modernizace kraje bude spočívat na bedrech měst, stranou však nemůže stát ani venkov. Jako hlavní nástroje jeho revitalizace spatřuje kraj podporu tržně konkurenceschopného, multifunkčního zemědělského podnikání a ochranu hodnot venkovského způsobu života. 5. rozvojový pilíř – zdravé životní prostředí Pardubický kraj si je vědom, že svůj rozvoj musí koncipovat na principu enviromentální udržitelnosti. Ekonomickou prosperitu ani sociální soudržnost kraje nelze budovat bez zachování zdravého životního prostředí. Týká se to nejen kvality vod, ale i ovzduší, i snižování hlukové zátěže a hospodaření s odpady. V těchto bodech půjde zejména o nalezení symbiózy mezi rozvojem průmyslu a růstem přepravních nároků v městských aglomeracích kraje na straně jedné a zlepšováním jich enviromentálních kvalit na straně druhé. Zvláštním


Zadavatel:


Zpracovatel:


problémem těchto území, na který se chce kraj také zaměřit, je likvidace starých ekologických zátěží. Pokud jde o rozvoj venkova stává se ochrana krajiny před nežádoucími zásahy sama faktorem kvality místního života i produkčním faktorem – např. v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Dosažení těchto záměrů jen právním tlakem se ukazuje jako nepříliš efektivní. Proto kraj míní podporovat růst občanského ekologického vzdělávání, uvědomělosti i odpovědnosti. Konkrétní opatření, realizovaná na základě této Aktualizace Programu rozvoje Pardubického kraje, budou respektovat územní ochranu a integritu lokalit soustavy Natura 2000 na území Pardubického kraje. 6. rozvojový pilíř – centrum cestovního ruchu Pardubický kraj bude usilovat o výrazné zvýšení významu cestovního ruchu ve své hospodářské struktuře, a to zejména na bázi drobného podnikání. Cílem je zde lepší využití vlastního historického a kulturního potenciálu, potenciálu přírodního prostředí kraje i atraktivní polohy na významných dopravních spojnicích ČR. Podpora bude směřovat zejména do zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, jakož i další infrastruktury pro trávení volného času (cykloturistické trasy, sportovní zařízení apod.). Kraj si je přitom vědom, že stejnou pozornost jako investičnímu rozvoji je třeba věnovat profesnímu růstu poskytovatelů služeb cestovního ruchu. V rozvoji cestovního ruchu se též zaměří na podporu významných místních kulturních a sportovních akcí. Společným základem pro realizaci těchto záměrů je aktivní propagace kraje jako atraktivního místa pro cestovní ruch a posílení informačních služeb pro návštěvníky. V této souvislosti chce posílit spolupráci jak s obcemi kraje, tak se soukromými podnikateli (na bázi PPP) a rozvinout též přeshraniční spolupráci. •

Regionální inovační strategie Pardubického kraje

Regionální inovační strategii Pardubického kraje schválila na svém jednání dne 18. 10. 2006 Rada Pardubického kraje. Jedná se o strategický dokument, v němž jsou definována opatření a nástroje sloužící k vytváření a rozvíjení podmínek inovačního procesu v regionu.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Základním cílem strategie je podpora inovačního procesu v kraji, rozvíjení inovační infrastruktury, dále podpora malého a středního podnikání, rozvoj informačních sítí a rozvoj vzdělávání a celoživotního vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce. •

Další koncepce na krajské úrovni

-

Územní energetická koncepce Pardubického kraje (listopad 2003)

-

Akční plán energetiky Pardubického kraje (rok 2005)

-

Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje

-

Krajská koncepce hospodaření s odpady

-

Koncepce ochrany přírody (aktualizovaná koncepce)

-

Koncepce enviromentálního vzdělání, výchovy a osvěty (aktualizovaná koncepce)

-

Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz

-

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Pardubického kraje

-

Koncepce protipovodňové ochrany

•

V rámci regionální a lokální úrovně je obec Mladkov členem:

- Mikroregionu Králicko - Sdružení obcí Orlicko Krajem ani obcí nebyl vydán pro řešené území žádný regulační plán Závěr: Vztah posuzované ZÚPn obce Mladkov k cílům péče o životní prostředí na úrovní regionu a kraje lze hodnotit jako bezkonfliktní. ÚPD věnuje této problematice náležitou pozornost a směřuje k celkové integraci ekologických, sociálních a ekonomických hledisek a zájmů.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.1.3 Vztah koncepce k cílům ochrany ŽP v rámci ČR Základním cílem strategie státní ochrany životního prostředí je zajištění vhodných podmínek pro stav a udržitelný rozvoj populace a ekosystémů přírody. Těchto cílů je dosahováno především uplatňováním environmentální politiky, jejímiž nástroji jsou: Ø právní předpisy v oblasti životního prostředí, (Významným aspektem péče státu o únosný stav a rozvoj životního prostředí je právě i proces posuzování vlivů na životní prostředí Ø organizační nástroje - zahrnují systém orgánů veřejné správy (ministerstvo, územní a místní orgány), inspekční orgány, případně poradní a konzultační orgány, výzkumné instituce atd. Instituce ochrany životního prostředí v ČR svou činností podporují platný právní systém zabezpečování péče o životní prostředí Ø ekonomické nástroje - poplatkový systém za znečišťování životního prostředí, využívání přírodních zdrojů a pokuty za porušování zákonů na ochranu životního prostředí (orientovaných na čistotu ovzduší, jakost vod, hospodaření půdou a nerostnými zdroji, ochranu lesů, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, na ochranu chráněných území a na podporu krajinotvorných programů – hlavně ÚSES, a na bezkonfliktní kvalitu fyzikálního pole – hlavně hluk, radiační situace a radonové riziko). Ø participační nástroje – na základě dobrovolnosti, informovanosti a zapojení veřejnosti Ø územní plánování •

Politika územního rozvoje ČR

Při zpracování změny č. 3 územního plánu obce Mladkov byla respektována Politika územního rozvoje České republiky, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 (dále jen PÚR) a z ní vyplývající kritéria a podmínky. Republikové priority územního plánování budou konkretizovány dle těchto bodů:


Zadavatel:


Zpracovatel:


- Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. - Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci EU. - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Toto území má značnou hodnotu. Jeho ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit. Politika územního rozvoje České republiky zařazuje území obce s rozšířenou působností Králíky do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník. Obec Mladkov je také zařazena do koridoru kombinované dopravy KD 1, C 59 Miedzylesie (Polsko) – Lichkov – Ústí nad Orlicí v rámci oblasti kombinované dopravy. •

Další určující dokumenty na celostátní úrovni:

- Ústava České republiky (čl.7) - Státní politika životního prostředí (pro období 2004 – 2010) - Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) - Státní program ochrany přírody a krajiny (1998), -

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005),

- Politika územního rozvoje ČR (2006), - Státní energetická koncepce ČR (2004), - Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie - Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) - Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 - 2013, - Směrnice evropského parlamentu a rady 2001/77/ES (2001) - další platné koncepční materiály.




Závěr: Shrneme li zhodnocení vztahu posuzované změny územního plánu k cílům ochrany životního prostředí v rámci ČR, pak lze konstatovat, že dokument této problematice věnuje dostatečnou pozornost a že celkové zpracování tohoto dokumentu směřuje k bezkonfliktnímu začlenění ekologických, sociálních a ekonomických zájmů.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna změna územního plánu obce Mladkov A.2.1 Základní charakteristiky současného stavu ŽP v dotčeném území Mladkov je podhorská obec, jejíž zastavěné území leží v nadmořské výšce od 508 do 583 m.n.m. v blízkosti státní hranice s Polskou republikou (cca 2 km vzdušnou čarou). Územně se obec nachází v severovýchodních Čechách – Pardubickém kraji. Místně příslušnou obcí s rozšířenou působností je obec Králíky. Správní území obce se rozkládá na území 1280,53 ha a zahrnuje 3 katastrální území – Mladkov, Vlčkovice a Petrovičky u Mladkova. Počet obyvatel obce je v současné době 537 a průměrný věk obyvatel obce je 35 let. Mladkovská vrchovina, ve které obec Mladkov leží, je nejníže položenou a nejmenší částí Orlických hor s nejvyššími vrcholy pouze okolo 700 m.n.m. (Adam - 765 m.n.m., Studený 721 m.n.m., Vysoký kámen - 843 m.n.m.) Návštěvníky přitahují zejména významné geomorfologické jevy - průlom toku Divoké Orlice (u Klášterce nad Orlicí ) a Tiché Orlice (u Mladkova) hřbetem Orlických hor a vytvořená údolí kaňonovitého charakteru - Zemská brána a Studenecké skály - rulové skály vzniklé mrazovým zvětráváním. Územím prochází nejvýznačnější turistická magistrála Orlických hor - Jiráskova horská cesta ve směru od Zemské brány přes chatu na Adamu, Mladkov, Vysoký kámen a pokračuje na Suchý vrch. V roce 1978 zřídila ochrana přírody naučnou stezku Zemská brána, z Mladkova na Suchý vrch přes dělostřeleckou tvrz Bouda vede naučná stezka Betonová hranice. Zároveň leží Mladkov v sousedství střediska letní rekreace - údolní nádrže Pastviny. Mladkov je též nazýván "Českým Meranem" pro znamenitě chráněnou polohu, radioaktivní pramen a velmi příznivé podnebí.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Historický vývoj obce: První písemná zpráva o obci je datována k roku 1350. Až do 2. poloviny 13. století byl v prostoru dnešní obce pouze rozsáhlý pomezní hvozd bez komunikací, teprve v souvislosti s kolonizační činností na přelomu 13. a 14. století vznikly v tomto hvozdu komunikace spojující Štíty, Mezilesí a Mladkov (hranice Šilperské-Štítecké rychty proti Mezilesí je doložena v r. 1278 a celnice v Mladkově v r. 1357). V průběhu 1. pol. 14. století byla v lese objevena ložiska kovů, což vyvolalo hornickou kolonizaci, jejímž centrem se stal Mladkov. Až do počátku 16. století byl Mladkov příslušenstvím panství žampašského. V roce 1513 si jej zvolil Jan Žampach z Potštejna za své sídlo - zbudoval si zde tvrz, která stávala nedaleko dnešní mladkovské elektrárny. V roce 1577 se Mladkov uvádí jako městečko, působila zde sklářská huť. Celé Králicko bylo osídlováno s cílem vytvořit fungující hospodářskou jednotku založenou na zemědělské činnosti. Malebné okolí obce a zároveň nízký stupeň osídlení předurčil dané území zejména pro rekreaci, jak krátkodobou tak dlouhodobou.

Přírodní prostředí obce • HYDROLOGIE Celé posuzované území je oblastí přirozené akumulace vod CHOPAV - Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Žamberk – Králíky. Nejznámější řekou popisované lokality je řeka Tichá Orlice. Pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině. Protéká zalesněným údolím. V soutoku s Divokou Orlicí tvoří řeku, která má dále název Orlice. Orlice je největší východočeský přítok Labe. V převážné délce svého toku je tvořena říční dvojicí - Divokou Orlicí, která pramení v rašeliništích v Polsku, a Tichou Orlicí. Zatímco délka toku spojené Orlice měří již pouze 35 km, obě zdrojnice jsou podstatně delší - Divoká Orlice překonává na našem území vzdálenost 99,3 km, Tichá Orlice pak 107,5 km. Západním směrem cca 7,5 km protéká Divoká Orlice - pramení v polských Bystřických horách pod Zbojnickou Gorou poblíž rašelinišť Topielisko a Czarne Bagno. V letech 1932-38


Zadavatel:


Zpracovatel:


byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny nákladem 44 mil. Kč. Jezero je asi 7 km dlouhé, plocha 110 ha, objem nádrže 11 mil. metrů krychlových. Hráz je zděná,

43 m

vysoká, 193 m dlouhá. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba el. energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci. Asi 1 km pod hlavní hrází je vyrovnávací nádrž Nekoř (zvaná "Malá přehrada v údolí" ) s 9,5 m vysokou a 40 m dlouhou hrází. •

KLIMA

Klimaticky spadá zájmové území do okrsku CH 6 a CH 7 s typem klimatu s krátkým létem, dlouhým přechodovým obdobím a dlouho trvající sněhovou pokrývkou. Roční úhrn srážek dosahuje téměř 900 mm, počet dní se sněžením, respektive se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 45 – 60. Průměrná roční teplota činí cca 5,5 o C. Charakteristika klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt, 1971) •

OVZDUŠÍ

Imisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ v Ústí nad Orlicí, která je vzdálena cca 21 km. Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřících stanic. Při hodnocení kvality ovzduší je zejména sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. Systematicky a dlouhodobě jsou monitorovány koncentrace oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku jako základních indikátorů znečištění ovzduší. Údaje o imisní charakteristice lokality jsou převzaty od ČHMÚ - Kvalita ovzduší v roce 2006 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona 86/2002 Sb. v roce 2006. •

Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance.




Dle věstníku MŽP (částka 4/2008) není posuzovaná oblast zařazena do tohoto seznamu. Stanice ČHMÚ Ústí nad Orlicí charakterizuje dotčenou oblast jako relativně čistou bez významné dopravy a průmyslových zdrojů. Na území Mladkova je z hlediska kvality ovzduší problematické zejména místní znečištění z lokálních topenišť a zdrojů (využívání tuhých paliv v domácnostech atd.). Z tohoto důvodu je zejména nutná podpora přechodu energetických zdrojů na ekologická paliva v návaznosti na Program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší Pardubického kraje. •

GEOLOGIE a PEDOLOGIE

Obec Mladkov leží na úpatí Orlických hor. Orlická oblast (Středosudetská oblast) Ø Broumovská vrchovina Ø Orlické hory Ø Podorlická pahorkatina Ø Kladská kotlina Geomorfologicky se jedná o Českou vysočinu

(provincie)

IV Krkonošsko-jesenická soustava

(subprovincie)

IVB Orlická podsoustava IVB-4 Kladská kotlina IVB-4A Králická brázda IVB-4A-a Lichkovská brázda

(oblast) (celek) (podcelek) (okrsek)

Geomorfologický celek v České republice a v Polsku v Orlické oblasti lemující přirozené hranice české kotliny. Hornatina, nejvyšší je Velká Deštná, 1115 m n.m. Asymetrická klenba na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin a svrchní křídy. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor od státní hranice nad Olešnicí v Orlických horách po jižní úbočí Bukové hory nad Heřmanicemi (mimo CHKO) je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km.


Zadavatel:


Zpracovatel:


K

Deštěnské

hornatině

se

přičleňuje

nevelký

prostor

Orlickozáhorské

brázdy.

V typologickém členění reliéfu má ovšem samostatné postavení pro svou geologickou stavbu i geomorfologickou tvářnost. Oblast východního svahu Orlických hor mezi ortorulami a křídovými sedimenty je charakteristická výskytem hojných poloh a vložek grafitických svorů, místy kvarcitů (v nejsevernější části až několik decimetrů mocné polohy čistého grafitu Trčkov - Neratov). Krystalické vápence, resp. dolomity byly sledovány na lokalitách Kamenec a Olešnice a vyhodnoceny jako neperspektivní pro těžbu. Na půdním pokryvu Orlických hor se projevuje značná rozdílnost přírodních podmínek. Nestejné klimatické, hydrologické, geologické, geomorfologické a jiné poměry byly příčinou, že zde vznikly půdní typy kvalitativně zcela rozdílné. Půdotvornými substráty jsou v západní části zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin (kyselá až neutrální intruziva a metamorfika), ve východní části jsou to spraše. Zvětralinový plášť je třetihomího až druhohomího stáří. Tvoří jej převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách algonkických (migmatity synkinematické) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku 10-50 %. Celková hloubka - 30 -100 cm (půdy převážně středně hluboké). Celková minerální síla - půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé. Obsah humusu vysoký (v zemědělských půdách 3-5 %, v lesních půdách 10-20 %). Výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy - půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5). •

FYTOGEOGRAFIE

Dle fytogeografického členění je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu květeny hercynských pahorkatina vysočin (Hercynicum submontanum), okrsku Českomoravské mezihoří. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka leží území na rozhraní fytogeografice oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Hanušovicko - rychlebská vrchovina,


Zadavatel:


Zpracovatel:


podokres Hanušovická vrchovina a fytogeografické oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici), okres Orlické hory, podokres Králická hornatina. Podle Culka řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, přechodné zóny mezi bioregionem Šumperským a Orlickohorským. V předmětném území nebyl zjištěn výskyt rostlinného společenstva blízkého potenciálnímu původnímu přirozenému složení (vyskytují se pouze fragmenty vlhkomilných společenstev). Vegetační kryt studovaného území představují především zemědělské kultury (trvalý travní porost využívaný jako sečené louky), a proto i kontaktní porosty jsou silně antropogenně ovlivněny – ruderalizovány. Květena fytogeografického okresu je víceméně jednotvárná, charakterizovaná převahou mezofytů nad chladnomilnými rostlinami horských stupňů (oreofyty), převážně ve vegetačním stupni submontánním (podhorský, vrchovina), méně často

ve stupni

suprakolinním (kopcovina). Charakter květeny je podmíněn relativně oceánickým, srážkově nadbytkovým klimatem, svažitým reliéfem, a chudým substrátem. Vegetace je silně pozměněna lidskou činností - území je převážně zemědělsky využívané (polní kultury, louky a pastviny v zemědělském výrobním typu bramborářském) a zčásti je lesnaté. •

ZOOGEOGRAFIE

Z obratlovců bylo v předmětném území zaznamenáno celkem 67 druhů suchozemských obratlovců, z nichž 15 je uvedeno v Příloze III vyhl. MŽP č. 395/92 Sb. (2 v kategorii kriticky ohrožených druhů, 5 v kategorii silně ohrožených druhů a 8 v kategorii ohrožených druhů).

Obojživelníci a plazi: Z obojživelníků byla zjištěna pouze ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů byl zjištěn slepýš křehký (Anguis fragilis), a pro oba druhy platí totéž, tj. byly nalezeny v ekotonu lesa a trvalého travního porostu mimo prostory, kde by v případě výstavby nebyly ohroženy. Oba uvedené druhy jsou zařazeny v Příloze III. Vyhl. MŽP č. 395/92 Sb., a to 1 v kategorii silně ohrožených druhů (slepýš křehký) a 1 v kategorii ohrožených druhů (ropucha obecná). Oba zmíněné druhy nebudou plánovaným záměrem ani v době výstavby, ani provozu omezeni


Zadavatel:


Zpracovatel:


Ptáci: Celkem bylo na daném území pozorováno 54 druhů ptáků, z toho 15 je uvedeno v Příloze III Vyhl. MŽP č. 395/92 Sb., a to 2 druhy v kategorii kriticky ohrožených druhů (Luňák hnědý, Strnad luční) , 5 v kategorii silně ohrožených druhů (Čáp černý, Krahujec obecný, Včelojed lesní, Ostříž lesní, Křepelka polní) a 8 v kategorii ohrožených druhů (Čáp bílý, Moták pochop, Jestřáb lesní, Rorýs obecný, Vlaštovka obecná, Bramborníček hnědý, Ťuhýk obecný, Krkavec velký)

Savci: Přímým pozorováním či podle pobytových značek bylo zaznamenáno celkem 13 druhů savců, z toho ani jeden není uveden v Příloze III. Vyhl. MŽP č. 395/92 Sb. v kategorii hrožené. Dále byli při vhodném počasí pozorováni jednotlivě netopýři, a to zejména v blízkosti porostních stěn. V prostoru pozic plánovaných VTE nebyla pozorována žádná větší seskupení netopýrů. Bezobratlí: Území nehostí žádný cenný či indikačně významný druh bezobratlého živočicha. Druhy zvláště chráněné ve stupni ohrožený jsou široce rozšířené druhy, na jejichž jedince a populace nebude mít stavba VTE žádný vliv. Jedná se o druhy čmelák zahradní, čmelák skalní, čmelák zední, svižník polní a mravenci. •

KRAJINA

Významným krajinotvorným prvkem řešeného území je údolí Tiché Orlice vedoucí od východu k západu. Struktura krajiny se vyznačuje střední a menší zrnitostí, která reflektuje rozmanitý reliéf, převažují extenzivní travní porosty. Rozptýlená zeleň se vyskytuje jen často v podobě doprovodů cest a toků, v případě soustav vrstevnicových mezí severně od Mladkova se s největší pravděpodobností jedná o pozůstatky středověké plužiny fixované trvalou dřevinnou vegetací. Území je vizuálně kontaktní k jihu směrem k zastavěným územím obcí Lichkov a Mladkov, případně též Vlčkovice a Dolany. Lesy se uplatňuji v rozsáhlých, ale i menších tvarově vždy velmi proměnlivých prvcích.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Přímo obcemi Lichkov a Mladkov protéká Tichá Orlice a je

při průchodu zastavěným

územím vesměs upravená v trase i v profilu. Mimo intravilány má často přírodě blízký charakter včetně meandrující trasy a bohatých doprovodných porostů. Zástavba zmíněných tří obcí působí spíše pozitivně, především díky velkému počtu původních stavení rekonstruovaných nebo udržovaných jako objekty trvalého bydlení nebo rekreační objekty. Místy jsou doplněny stavbami nevalné architektonické kvality nebo objekty neudržovanými. Na svazích jsou místy přítomny lyžařské areály menších rozměrů. Krajinu je možné považovat za kompromisně kultivovanou. Časté zalesněné pohledové horizonty přerušované dálkovými průhledy a otevřenost území směrem k obci Králíky definují krajinu jako částečně otevřenou s místy, která vytvářejí uzavřenější krajinné prostory. Krajina vlastního MKR-I má relativně nenarušené, harmonické měřítko a vztahy. Krajinné prvky jsou zastoupeny v rámci vymezeného území výrazně ve prospěch pozitivně se uplatňujících složek. •

OBYVATELSTVO

Obec má ideální polohu jako celoroční středisko cestovního ruchu v poměrně málo frekventované oblasti. Převažující funkcí v obci je trvalé bydlení. V současné době žije trvale v obci 537 obyvatel, z toho v produktivním věku je 355 obyvatel. Průměrný věk obyvatel obce je 35 let. K obci Mladkov patří Petrovičky (rekreační oblast) a od roku 1975 obec Vlčkovice. Mladkov má 172 domů, z toho 34 rekreačních chalup, Petrovičky 40 domků, z toho 36 rekreačních chalup, Vlčkovice 58 domů, z toho 14 rekreačních chalup •

KULTURNÍ PAMÁTKY

Z architektonického hlediska patří k největším hodnotám obce vedle církevní architektury zejména dřevěné lidové stavby, dochované v Petrovičkách a v jižní části Mladkova. V současné době je na seznamu nemovitých kulturních památek: •

Kostel sv. Jana Křtitele: Raně barokní stavba z roku 1697, přestavěna 1736 - 44, jednolodní, podélná s polygonovým presbytýřem a hranolovitou věží. Po obou stranách křížově klenuté


Zadavatel:


Zpracovatel:


lodi jsou tři arkádové kaple. Zařízení kostela je barokní, hlavní oltář se sochami sv. Anny a sv. Jáchyma a obrazem křtu Kristova z let 1841 - 1842. •

Socha sv. Jana Nepomuckého: umístěná u kostela pochází z roku 1756.

•

Kamenná socha Kalvárie: umístěná před kostelem sv. Jana Křtitele, kvalitní sochařská práce z produkce místní kamenické dílny pocházející z roku 1848.

• Mariánský sloup: umístěn v západní části náměstí, barokní z 1. čtvrtiny 18. století. Památkově hodnotnými byly stanoveny tyto objekty obce: •

obytné objekty čp. 35, 37, 39, 44, 52, 58, 61, 106, 120, 146, 123 a 151

•

stodola u čp.110 ( návrh na kulturní památku )

•

stodola na st.p. 182/1

•

propustek u čp.146

A.2.2 Vývoj stavu životního prostředí bez uplatnění územního plánu Územní plán, dle stavebního zákona (183/2006 Sb.), tvoří jakýsi základní rámec pro dosažení celkové funkčnosti, vyváženosti a efektivnosti mezi jednotlivými složkami a strukturami jednotlivých systémů (urbánních i přírodních). Stávající územní plán obce byl zpracován v roce 2006. V současné době byl tento dokument postupným vývojem v místním, regionálním, ale též celostátním měřítku, a to nejen ekonomickým, ale i vývojem hospodářským a společenským, již překonán. Je tedy nutné v zájmu zachování výše zmíněné vyváženosti a efektivnosti přistoupit k jeho úpravám a změnám, ovšem v souladu se zásadami uplatňování politiky udržitelného rozvoje.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Předpokládaný vývoj obce by byl bez uplatnění nejen požadovaných, ale i dalších změn, které se mohou v průběhu následujících období objevit, nevyvážený a výsledkem by bylo omezení dalšího celkového rozvoje obce a znemožnění realizace mnoha dalších přínosných investičních záměrů.

Změna územního plánu byla vyvolána na základě návrhu investora na změny funkčního využití ploch v území a byla schválena Zastupitelstvem obce Mladkov. Lokality, které jsou změnou územního plánu prověřovány, jsou plochy pro výstavbu tří objektů větrných elektráren v katastrálním území Petrovičky u Mladkova dále i navazující infrastruktury (vymezení obslužné komunikace, pokládka kabelové trasy, a trafostanice). Předpokládané umístění větrných elektráren je v oblasti Hraničního vrchu, tedy u hranice s Polskou republikou, ve vzdálenosti cca 1 km od sídla Mladkova na severní hranici katastrálního území Petrovičky. Nejvýše umístěná bude patka VE 7, a to ve výšce 714 m n. m. Větrné elektrárny jsou umístěny od sebe ve vzdálenosti cca 500 m. Větrná elektrárna se skládá z ocelové trubkové věže výšky 125 m a třílistového rotoru šedé barvy. Bude se jednat o stavbu dočasnou - stavba na dobu 30 let, zastavěná plocha pod jednou věží VTE bude cca 240 m2 . Celkový součet montážních ploch pro 3 VTE je cca 2. 460 m2. Záměr počítá s využitím hlavně stávajících zpevněných komunikací (komunikace v Lichkově). Z charakteru posuzovaného záměru a z údajů v předchozích kapitolách vyplývá, že případný místní vlivy stavby budou omezeny většinou pouze na stavbou dotčené pozemky a těsné okolí. V detailu stavebních lokalit uvažovaných záměrů se přírodní podmínky obecně nijak neliší od výše uvedeného obecného popisu.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Scénář předpokládaného vývoje bez provedení změny územního plánu: • Nedojde k následnému ekonomicko – sociálnímu zvýšení hodnoty území vlivem nerealizování navrhovaných záměrů • Nedojde k využití hospodářského potenciálu krajiny • Sídla bez aktuálního ÚP se hůře uplatňují na poli dotačních programů vnitrostátních i mezinárodních • Nedojde ke zdokonalení dopravní infrastruktury • Nebude dotčeno přírodní prostředí řešeného území


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny ÚPn významně ovlivněny. Koncepce změny územního plánu obce Mladkov je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. Ze základních složek životního prostředí, které by mohly být realizací změny ÚPn ovlivněny ve větší míře, připadají v úvahu hlavně: •

půda – zábor ZPF a PUPFL

•

biota – flóra, fauna, lesní ekosystémy

Obecné charakteristiky: •

půda

Půdotvornými substráty jsou v západní části zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin (kyselá až neutrální intruziva a metamorfika), ve východní části jsou to spraše. Zvětralinový plášť je třetihomího až druhohomího stáří. Tvoří jej převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách algonkických (migmatity synkinematické) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku 10-50 %. Celková hloubka je 30 - 100 cm (půdy převážně středně hluboké). Celková minerální síla - půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé. Obsah humusu vysoký (v zemědělských půdách 3-5 %, v lesních půdách 10-20 %). Výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy - půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5).

Bližší údaje o kvalitě půd podávají bonitované pedologicko ekologické jednotky (BPEJ). Podle míry ochrany půd v daném klimatickém regionu jsou BPEJ rozděleny do pěti tříd ochrany ZPF. V dotčeném území se vyskytují půdy následujících BPEJ: 1. třída ochrany ZPF: 9.36.21 3. třída ochrany ZPF: 9.36.41


Zadavatel:


Zpracovatel:


Charakteristika tříd ochrany: (dle metod. pokynu č.j. OOLP/1067/96) I. - jsou sem zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

III. - jsou zde sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Pětimístné číselné kódy (jedno jednociferné a dvě dvouciferná čísla) udávají: Údaj o zařazení do klimatického regionu (1. pozice kódu BPEJ) 8 ** ** - mírně chladný, vlhký (C 1) 9 ** ** - chladný, horský (C 2-3) Hlavní půdní jednotka - druhá a třetí pozice kódu * 34 ** - hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolované a jejich oglejené formy většinou na žulách a rulách, většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry * 36 ** - hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolované a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti na všech horninách; lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité, vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení *40** - Svažité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách * 50 ** - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (žula, rula), zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené * 58 ** - nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé * 64 ** - glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné na různých zeminách i horninách, středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu Vedlejší půdní jednotka (4. a 5. Pozice kódu) - 4. pozice kódu - údaje o sklonitosti a


Zadavatel:


Zpracovatel:


expozici * ** 0* rovina až nepatrný sklon (0-3°), expozice všesměrná * ** 1* mírný svah (3-7°), expozice všesměrná , * ** 2* mírný svah (3-7°), expozice převážně jižní * ** 3* mírný svah (3-7°), expozice převážně severní * ** 4* střední svah (7-12°), expozice převážně jižní * ** 5* střední svah (7-12°), expozice převážně severní, * ** 6* výrazný svah (12-17 °),expozice převážně jižní * ** 7* výrazný svah (12-17°), expozice převážně severní, Druhá část vedlejší půdní jednotky - údaje o skeletovitosti a hloubce půd (5. pozice kódu) * ** *0 půdy bez skeletu, hluboké * ** *1 půdy bez skeletu až slabě skeletovité, hluboké, vzácně i jenom středně hluboké * ** *4 půdy středně skeletovité, hluboké až středně hluboké * ** *8 půdy středně až silně skeletovité, hluboké až mělké

Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů. •

biota

Návrhy na nová vymezení funkcí ploch jsou ve vztahu k nacházejícím se biotám řešeny se snahou o minimalizaci negativních odrazů. Zejména se týkají vlivů na dílčí subsystémy. Vlivy změny ÚPn na faunu, flóru a biologickou rozmanitost jsou podrobně řešeny v samostatné kapitole. U dílčích zásahů do porostů - zásahy na pozemky PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa) a dále kácení mimo lesní pozemky musí být řádně legislativně ošetřeny – vynětím z PUPFL dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a dále zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Navrhované zásahy nepovedou k velkoplošným zásahům, jako zábory půdy, odlesnění atd.



Návrh konceptu řeší optimalizaci funkčního využití území a přitom vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu přírodních a kulturních hodnot v řešeném území, a to zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho složek.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územního plánu významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. A.4.1 Zvláště chráněná území Řešené území nespadá do žádného velkoplošného chráněného území, ani se žádného velkoplošného chráněného území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nedotýká. Nejbližším chráněným územím

je CHKO Orlické hory, kde hranice tohoto území je

vzdálená cca 4 km SZ směrem. Toto území má rozlohu 204 km2. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena 28.12.1969 výnosem MK ČSR č.j. 16368/1969. Zahrnuje 19 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 415 ha. V nejbližším okolí byly vyhlášeny tyto maloplošné ZCHÚ: •

NPR Kralický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník se nachází cca 12,6 km severozápadním směrem a byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. K zamezení rušivých vlivů z okolí bylo pro rezervaci vymezeno ochranné pásmo o rozloze 1371,24 ha. Posláním rezervace je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev vázaných na geologický podklad a reliéf horského masívu Králického Sněžníku. Jsou zde zastoupena subalpínská společenstva vrcholových holí, v hřebenových polohách pod horní hranicí lesa se zachovaly fragmenty původních lesních porostů s místním ekotypem smrku a vrchovištní rašeliniště. Celé řešené území je oblastí přirozené akumulace vod CHOPAV přirozené akumulace vod – Žamberk – Králíky.

- Chráněné oblasti


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.4.2 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Požadavky obou směrnic byly začleněny do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Podle směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO (v originále Special Protection Areas – SPA) a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality – EVL (v originále Sites of Community Importace - SCI). Společně tvoří tyto dva typy lokalit soustavu Natura 2000.

Vzhledem k tomu, že záměry obsažené ve změně územního plánu obce se nacházejí na území Natura 2000 je popisovaná oblast identifikovaná jako oblast dotčená. Musí být tedy zpracováno hodnocení podle citovaného zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění jehož cílem je posoudit vliv plánovaných jednotlivých záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Jedním z podkladů vyhodnocení EIA k předmětnému záměru je vypracovaný odborný posudek vyhodnocení vlivu záměru na území NATURA 2000, zpracoval Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. Hodnocení je vypracováno podle citovaného zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jeho cílem je posoudit vliv plánovaného záměru „Stavba

a provoz VTE v rámci Projektu Mladkov“ na evropsky významné lokality a ptačí

oblasti. Výsledky tohoto posudku byly zohledněny a využity při hodnocení SEA.




•

Ptačí oblast (PO) Králický Sněžník

Ptačí oblast Králický Sněžník se nachází v hraniční oblasti severní Moravy a východních Čech. Zahrnuje okraje pohoří Králický Sněžník, nižší polohy Hanušovické vrchoviny, část Bukovohorské hornatiny, která je jihovýchodním koncem Orlických hor a na východ zasahuje až na úpatí Hrubého Jeseníku. PO měří na délku 32 km, na šířku 17 km, tj. 30.191,76 ha. Jde o velice členité území. PO Králický Sněžník zahrnuje stovky hektarů luk, které jsou obhospodařovány extenzivně nebo jen nepravidelně. Postupně se v oblasti rozšiřuje intenzivní pastva dobytka. PO Králický Sněžník má horský a podhorský charakter se subalpínským pásmem, horskými smrčinami, jedlobukovými porosty a zejména podhorskými loukami. Díky tomu je významným hnízdištěm řady ptáků zařazených do přílohy I. směrnice o ptácích. Předmět ochrany Ptačí oblasti Kralický Sněžník byl vymezen Nařízením vlády ČR č. 685/2004 Sb. ze dne 8. prosince 2004 k zajištění ochrany následujících druhů přílohy I. Směrnice o ptácích (79/409/EHS) ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Jedná se o druh Chřástal polní (Crex crex ) - kód A122, skupina: Krátkokřídlí, odhadovaný počet 150 – 170 volajících samců. Cílem ochrany zmíněné PO je zachování a obnova ekosystémů významný pro tento druh v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací tohoto druhu ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Na předmětném území a jeho širším okolí probíhal v roce 2007 intenzivní ornitologický průzkum. •

Evropsky významné lokality

EVL Tichá Orlice (PP) - nachází se jižním směrem ve vzdálenosti cca 1,5 km. Lokalita nebyla identifikována jako dotčená – nedojde k ovlivnění předmětu ochrany tj. mihule potoční – Lampetra planeri) a jejího biotopu. .


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.4.3 Ostatní Dalšími aspekty, ze kterých by se mělo vycházet při hodnocení vlivů změny ÚPn obce vzhledem k ochraně přírody jsou dále: • Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů. V jižní části řešeného území prochází dvě funkční osy biokoridoru nadregionálního významu (NK) K 80 - nadregionálního biokoridor „Sedloňovský vrch, Topielisko - Rastov“, v jehož ochranné zóně leží (s výjimkou úzkého pásu při hranici s Polskem) celé řešené území. Na těchto osách je vloženo biocentrum regionálního významu RC 414 U Vysokého kamene. Od severovýchodu zasahuje do území regionální biocentrum RC 492 Hraniční vrch, které je funkční. Z tohoto RC je veden místy funkční biokoridor regionálního významu RK 820 Výčnělek – Hraniční vrch.

Podél Tiché Orlice je veden funkční biokoridor místního významu s jedním biocentrem místního významu (MC) na hranici k.ú. Mladkov a Lichkov. V rámci Změny č. 3 bylo zvažováno dopřesnění prvků regionálního územního systému ekologické stability, a to regionálního biocentra RC 492 Hraniční vrch. Dopřesnění bylo provedeno autorizovanou osobou, a to na základě terénního šetření dne 20. 4. 2010 a následným porovnáním s GIS podklady (ÚAP ORP Králíky, ÚP VÚC Pardubického kraje, ZÚR Pardubického kraje, Generel SES) a bylo konstatováno, že vymezení ploch pro výrobu elektrické energie je ve vztahu k prvkům ÚSES ve větší míře bezkonfliktní. Konfliktním


Zadavatel:


Zpracovatel:


místem je vymezení plochy v RC 492 Hraniční vrch pro plochu VE5, kde bylo provedeno dopřesnění. Plocha VE5 je umístěna do střední části severního okraje vymezeného Regionálního biocentra Hraniční vrch (konkrétně na p.č. 217 k.ú. Petrovičky u Mladkova). Regionální biocentrum Hraniční vrch tvoří ucelený lesní komplex ležící v šestém vegetačním stupni a v době terénního šetření lesní porost nevykazoval zjevné známky narušení kalamitami. V lesních porostech zde dominuje smrk ztepilý, a to v několika věkově rozdílných porostních skupinách. V porostu je několik vzrostlých výstavků buku, a menší mladá výsadba tohoto druhu. Ve zbytcích jsou zde i roztroušeně rostoucí jedle. Doplňkovými druhy je pak jeřáb obecný, bříza bělokorá a topol osika. RC Hraniční vrch je touto změnou upřesněno na ucelené lesní pozemky, vyjma pěti pozemků těsně při hranici s Polskem, kde jen z části navazují na příhraniční lesní porosty. Konkrétně se jedná o pozemky v k.ú. Petrovičky u Mladkova p.č. 60, 62, 63/2, 64, 217. Po tomto upřesnění je rozloha RC Hraniční vrch 46,79 ha (doporučená minimální rozloha je 40 ha) a je nadále funkční.

Úkolem územního plánování je ve spolupráci s dotčenými orgány státní správy provádět jejich dopřesňování a doplňování. Pokud je to možné a účelné, tak při této činnosti zohledňovat zájmy místních občanů, podnikatelských aktivit, požadavky samosprávy a státní správy. Požadavek na vymezení ploch pro ekologickou výrobu elektrické energie je v konkrétním případě umístění plochy VE5 do navrženého RBC 492 Hraniční vrch, vymezeného v ZÚR Pardubického kraje a v ÚP VÚC Pardubického kraje. Oba dokumenty však v části věnované ÚSES upozorňují na nutnost dopřesnění jednotlivých prvků ÚSES.

Uvažované objekty větrných elektráren jsou v ochranném pásmu nadregionálního koridoru K 80 a regionální biocentrum lesního charakteru RC 492 Hraniční vrch je dotčeno lokalitou VE 5, což je řešeno upřesněním tohoto prvku ÚSES v rámci změny ÚP. Regionálního koridoru ani dalších prvků ÚSES se případná realizace záměru nedotýká.


Zadavatel:


Zpracovatel:


• Významné krajinné prvky Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, §3 písm.b) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. Dotčeným významným krajinným prvkem v řešené oblasti je les. Záměr VE 5 leží přímo v lesním porostu na lesní půdě (PUPFL). Při případné realizaci záměru je nutné striktně dodržet zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 14 odst. 3 - každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou. •

Přírodní parky

Nejbližším vyhlášeným přírodním parkem je Přírodní park „Suchý vrch – Buková hora“. Tento park nachází se jižně cca 1,9 km. Jmenovaný park byl vyhlášen v roce 1987 jako oblast klidu. Centrální část přírodního parku má rozlohu 6427 ha a je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor – Bukovohorskou hornatinou. Nejvyššími body jsou Suchý vrch (995 m n. m.) s rozhlednou a Buková hora (958 m n. m.), na jejímž jižním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Červenovodské sedlo, kterým prochází hlavní silniční tah, dělí horský hřbet na dvě části. Přírodní park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Jednoznačná převaha lesních ekosystémů, většinou smrkových monokultur se zbytky smíšených bukojedlových porostů,


Zadavatel:


Zpracovatel:


předznamenává druhové zastoupení rostlin a živočichů. Významný je výskyt rosnatky okrouhlolisté na rašeliništi pod Suchým vrchem. Historickou i přírodní zajímavostí je dělostřelecká tvrz Bouda, součást Muzea československého opevnění, která je zimovištěm 9 druhů netopýrů. •

Dále se na území obce nenachází žádná biosférická rezervace UNESCO ani geopark UNESCO.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované změny Úpn obce Mladkov V této části jsou dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., hodnoceny

vlivy stávající a

předpokládané včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. Jsou hodnoceny vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

A. 5.1 Hodnocení vlivů na obyvatelstvo Změna územního plánu obce v celkovém pohledu musí respektovat základní podmínky pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro rozvoj životního prostředí a rozvoj hospodářský. V konkrétním případě obce Mladkov budou realizací navrhovaných záměrů dotčeni převážně obyvatelé obce. Případná výstavba větrných elektráren může dále ovlivňovat i dočasné účastníky cestovního ruchu, zejména vzhledem k zásahům do struktury krajiny. Vlivy na obyvatelstvo jsou hodnoceny jak negativně, tak pozitivně, jedná se zejména o vlivy na zdraví obyvatelstva, urbanistické členění obce, sociálně ekonomické vlivy a vliv na rekreační potenciál území. Území, na kterém jsou navrhovány posuzované záměry, je z hlediska hustoty osídlení vhodným místem pro realizaci obdobného záměru. Vzhledem k malé hustotě zalidnění je negativní působení na obyvatelstvo minimální. Případnou realizací uvažovaných záměru by nedošlo k žádnému zásahu do urbanistického členění obce, dotčena by nebyla zástavba v obci ani její intravilán. V úvahu přicházejí negativní vlivy hlukové zátěže, stroboskopického efektu a estetického vnímání krajiny. Tyto sledované veličiny musí být podrobně zhodnoceny samostatnými odbornými studiemi (hluková studie, posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví, posouzení vlivu stroboskopického efektu, hodnocení vlivu na krajinný ráz atd.) a komplexně posouzeny




v procesu EIA, kde je hodnocen každý jednotlivý záměr samostatně a následně v dokumentaci zhodnoceny synergické a kumulativní vlivy souvisejících záměrů dohromady.

Z hlediska sociálně ekonomického má posuzovaný záměr na obyvatelstvo jednoznačně pozitivní vliv. Jedná se o finance, které obec získá smluvními závazky od investora (podíl na výnosech a sídlo firmy zřídila v obci Mladkov). Firma Synergion Mladkov, a.s. uzavřela smlouvu s obcí Mladkov o spolupráci dne 8. února 2008.

Z hlediska rekreačního potenciálu území lze předpokládat, vhledem ke zkušenostem s již realizovanými obdobnými záměry, že existence VTE neoslabí turistický zájem o danou lokalitu.

Konflikt: •

Emise hluku z provozu VTE

Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Pro posouzení negativních vlivů hlukové zátěže na obyvatelstvo byla zpracována studie „Posouzení vlivu hluku na veřejné zdraví projektu Farma VT Lichkov – Mladkov“ zpracovaná autorizovanou osobou Ing. Danou Potužníkovou v říjnu 2008. Podkladem pro hodnocení hluku na veřejné zdraví byla hluková studie (č. 738 SHV – 08 kterou zpracovala Akustika Praha s.r.o.) Cílem práce bylo posoudit vliv hluku (infrazvuk a nízkofrekvenční hluk) na lidské zdraví. Na základě závěrů této studie nebudou nepřekročeny hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu a provoz VTE nebude zdrojem infrazvuku. •

Obtěžování obyvatel obce během výstavby navrhovaného záměru

Znečištění ovzduší emisemi z dopravy nákladních automobilů a emisemi hluku v období výstavby se jeví jako zcela zanedbatelné,


Zadavatel:


Zpracovatel:


•

Faktor pohody obyvatelstva

Mínění obyvatel lze shrnout do několika vzájemně velmi odlišných názorů, resp. pocitových vjemů, které zásadním způsobem ovlivňují fenomén, tzv. faktor pohody obyvatel. Výstavba větrných elektráren je v tomto ohledu velmi problematická, neboť v řadě případů k ovlivnění faktoru pohody obyvatelstva, ve větší či menší míře, dochází. Na základě zkušeností lze konstatovat, že již pouhá existence VTE v území může být u některých jedinců pociťována jako obtěžování, narušování pohody, a to bez ohledu na akustické vlastnosti VTE. Jedná se o jev zcela individuální a velmi těžko kvantifikovatelný, který musí být hodnocen v podrobné studii se vzájemnou součinností dotčených obyvatel. •

Stroboskopický efekt

Negativní vliv na obyvatelstvo by mohl mít také stroboskopický efekt vznikající při provozu větrných elektráren. Pro vyhodnocení vlivu stroboskopického efektu byl zpracován samostatný odborný posudek společností EKOAUDIT Brno (zpracovatel RNDr. Jiří Procházka, držitel osvědčení MŽP ČR a MZČR č.j. 135/13/OPVŽ a odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů stavby, činnosti nebo technologií na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb.). Z výsledků posudku vyplývá, že nejvíce stínů bude dopadat mimo trvale obydlené oblasti do prostorů severně od elektráren, mezi tyto stavby a rozsáhlý lesní porost, který tvoří hraniční oblast mezi Českou republikou a Polskem. Hlavní obytná zástavba obce Mladkov by měla být díky své poloze vůči elektrárnám a dostatečné vzdálenosti mezi elektrárnami a obcemi od stroboskopického efektu uchráněna. Nejvýraznější vliv bude mít stroboskopický efekt na obytnou lokalitu na severu Petroviček. I přes velký počet souvislých stromových porostů mohou (mezi vegetací) stíny na dotčené území dopadat. Při potenciální realizaci záměrů bude nutná další spolupráce dotčených obyvatel a investora, s případnými následnými minimalizačními opatřeními (např. výsadba ochranné a clonící zeleně na vybraných úsecích či případné částečné omezení provozu jednotlivých objektů VTE v kritických časových úsecích a obdobích). Významný přeshraniční vliv se nepředpokládá, protože nejbližší obytná zástavba v Polsku je vzdálena více jak 1,5 km od elektráren. Na tuto vzdálenost se již stroboskopický efekt významně neprojevuje. Vliv stroboskopického efektu lze tedy v řešeném území považovat za málo významný.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Při posuzování je také nutní vzít v úvahu, že česká legislativa nemá ve svých zákonech ani prováděcích předpisech dány žádné údaje, které by limitovaly denní nebo roční dávku stroboskopického efektu v chráněném prostoru staveb.

Vlivy navrhované změny ÚPn na obyvatelstvo z hlediska vlivů sociálně ekonomických lze hodnotit jako pozitivní. Z hlediska rekreačního potenciálu území lze hodnotit jako mírně pozitivní. Záměry navrhované ve změně ÚPn nebudou mít, dle podkladových odborných studií, vliv na veřejné zdraví a jejich vliv na zdraví obyvatelstva obce, včetně vlivu stroboskopického efektu, lze hodnotit jako přijatelný. Záměry je nutné při jejich případné realizaci řešit v souladu s platnou legislativou, podrobně zhodnotit samostatnými odbornými studiemi a komplexně posoudit procesem EIA.

A. 5.2 Hodnocení vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a floru Postupná intenzifikace zemědělské, průmyslové výroby a dopravní infrastruktury způsobila významné ohrožení nebo zánik jedinečných ekosystémů, které se dlouhodobě vyvíjely pod intenzivním tlakem zásahů člověka. Nejvýznamnějšími důsledky těchto procesů je snížená retenční

schopnost

krajiny,

snížená

biodiverzita

ekosystémů,

nízká

biodiverzita

monokulturních lesů a staré ekologické zátěže. Plocha, na které se nachází uvažovaný záměr je velkou měrou poznamenána lidskou činností – pastevectvím a produkcí travní hmoty (kosením).

Konflikt •

Ve vztahu k flóře může realizací posuzovaného záměru dojít k likvidaci stávajících

druhů a společenstev a trvalé změně přirozeného prostředí. Tímto zásahem bude především skrytí současného pokryvu při výstavbě základny stožáru VTE a dále při výstavbě přístupové obslužné komunikace. Na území dotčeném záměrem obsaženým v posuzované změně ÚPn se nacházejí plochy s rostlinným pokryvem ochuzeným, místy ruderalizovaným. Záměr zasahuje plochy pravidelně zemědělsky využívaných luk a pastvin stejně jako plochy




neobhospodařované. Z pohledu možného výskytu významných fytocenóz nepředstavuje posuzované území riziko možného poškození. V území dotčeném záměrem se nevyskytuje žádný rostlinný taxon z vyhlášky č. 395/1992 Sb. ani ostatní rostlinné druhy v území vzácné či ohrožené. Jedná se tedy o plošně poměrně malou likvidaci stávajících druhů a společenstev a jen nevýznamnou a dílčí trvalou změnu přirozeného prostředí. Mimo důsledné rekultivace pozemků, které budou dotčeny výstavbou VTE není potřeba přijímat žádná zvláštní opatření. •

Uvažovanými záměry VE 6 a VE 7 může být dotčena vegetace okolních lesních lemů,

neboť se nacházejí v ochranném pásmu lesa. Záměr VE 5 se nachází přímo na lesní půdě (na PUPFL) může tedy ovlivnit lesní prosty. U těchto záměrů musí být postup stavby podrobně řešen s příslušnými orgány ochrany lesa, v součinnosti s orgány ochrany přírody. Samostatně musí být řešen zábor lesní půdy (viz následující body) a případné kácení lesních dřevin, pokud by toto bylo vyžadováno. •

Při případné realizaci záměru uvažovaného ve změně ÚPn by došlo zcela jistě

k ovlivnění fauny v dotčeném území. Jednalo by se zejména o vliv na avifaunu. Vlivy VTE na avifauny lze rozdělit do dvou skupin – na přímé a nepřímé. U přímých vlivů se jedná o zranění a zabití ptáků při kolizi s VTE, snížení hnízdní úspěšnosti (rušením, změnou habitatu, degradací či fragmentací, snížením dostupnosti potravy). Z hlediska nepřímých vlivů se jedná o rušení, vytlačení migračních koridorů a letových tras. Vliv na ptáky může mít potencionálně samotný provoz VTE – v současné době není známo, že by daná lokalita byla v konfliktu se známými tahovými (migračními) trasami. Samozřejmě že lze předpokládat přelety jednotlivých druhů ptáků v blízkosti věží VTE, a tím pádem jejich ohrožení nelze vyloučit. Ze zkušeností z jiných projektů VTE lze ale konstatovat, že ptáci pohybující se v lokalitě si na nové objekty zvyknou a dokáží se jim přizpůsobit. Problematika vlivu uvažovaného záměru na biotu dotčené oblasti byla podrobně řešena samostatnou studií - . Biologické hodnocení záměru „Stavba a provoz Větrných elektráren v rámci Projektu Mladkov“ – Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.


Zadavatel:


Zpracovatel:


•

Vlivy na okolní faunu během realizace záměru se jeví jako nevýrazné, krátkodobé a

dočasné. Může se jednat o hluk během výstavby, jehož důsledkem se mohou některé druhy živočichů přesunout do vzdálenějších lokalit. Většina druhů se po dokončení výstavba opět navrátí. •

V zájmovém území a jeho bezprostředním okolí byl zaznamenány některé zvláště

chráněné druhy živočichů uvedené v přílohách vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v aktuálním znění. Při případné realizaci záměru je tedy nutné požádat

před zahájením

jakýchkoliv prací příslušné orgány o výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody. •

V návaznosti na výše uvedené vlivy na flóru a faunu bude stejně tak ovlivněn územní

sytém ekologické stability ÚSES. V popisovaném území byly identifikovány lokální ekosystémy.

Uvažované

objekty

větrných

elektráren

jsou

v ochranném

pásmu

nadregionálního koridoru K 80 a regionální biocentrum lesního charakteru RC 492 Hraniční vrch je dotčeno lokalitou VE 5. Mezi těmito ekosystémy vede jižním směrem lokální biokoridor (neschválen ÚPD) Tichá Orlice. Ovlivnění funkčnosti biokoridorů, zejména jejich přerušením či zúžením migračního prostoru, nelze zcela vyloučit. Ovlivnění biocenter jako zásobárny druhové diverzity není při tomto druhu stavby aktuální. Ovlivnění RC Hraniční vrch záměrem vybudování VE 5 je řešeno v rámci změny dopřesněním prvků regionálního územního systému ekologické stability. RC Hraniční vrch je touto změnou upřesněno na ucelené lesní pozemky o rozloze 46,79 ha a je nadále funkčním prvkem ÚSES. Při případné realizaci záměru je nutno postupovat v souladu s orgánem ochrany přírody a důsledně prověřit případné vlivy na místní ekosystémy. Případnou realizací uvažovaných záměrů v ostatních lokalitách nedojde k zásadnímu ovlivnění těchto prvků ÚSES.

Vlivy navrhované změny ÚPn z hlediska hodnocení vlivů na floru a biologickou rozmanitost území lze hodnotit jako nevýznamné. Z hlediska hodnocení vlivů na faunu a ÚSES se jedná o vlivy akceptovatelné.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A. 5.3 Hodnocení vlivů na půdu Realizací záměru změny ÚPn bude ovlivněno půdní prostředí dané lokality. Bude dotčena půda zemědělského i lesního půdního fondu. V řešeném území jsou zastoupeny převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku 10-50 %. Celková hloubka - 30 -100 cm (půdy převážně středně hluboké). Celková minerální síla - půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé. Obsah humusu vysoký (v zemědělských půdách 3-5 %, v lesních půdách 10-20 %). Výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy - půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5). V území se vyskytují půdy následujících BPEJ: 1. třída ochrany ZPF: 9.36.21 3. třída ochrany ZPF: 9.36.41 U pozemků pro uvažovaný zábor v ochraně ZPF a lesní půdy (PUPFL) musí investor v další fázi projektové dokumentace žádat o vyjmutí půdy ze ZPF podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a vynětí z PUPFL dle zákona o lesích. Žádost o vynětí nebo o omezení je nutno podat k příslušnému orgánu ochrany ŽP a orgánu státní správy lesů, v jehož území má k odnětí či omezení dojít. Dále je nutné postupovat v souladu s Metodickým pokynem odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "pokyn"). •

Konflikt:

Realizace záměru uvedeného ve změně ÚPn představuje zábor zemědělského a lesního půdního fondu. Jedná se o pozemky na k.ú Petrovičky u Mladkova č. 20/3 a 217. Tyto pozemky jsou určeny jako: Ø plochy pod základovou deskou jednotlivých VTE, Ø obslužné komunikace, Ø manipulační plochy.


Zadavatel:


Zpracovatel:


V průběhu výstavby bude v první fázi stavby sejmuta z ploch dočasného záboru svrchní vrstva půdy (humusu) o mocnosti 10 - 50 cm (dle požadavků orgánů státní správy, záleží na kvalitě půdy – třídy ochrany I a III., PUPFL) na ploše cca 3 x 240 m2 a horninové prostředí do hloubky 2–2,5 m v místě základových desek věží. Půda pak bude následně, dle požadavku orgánů státní správy, vhodně rozmístěna - rozprostřena na přilehlých

pozemcích podél

obslužných komunikací nebo (po ukončení stavby) zpět na stavbou dotčené pozemky, uváděné do původního stavu. Nové obslužné komunikace budou pouze účelové v celkové délce cca 545 m o šíři cca 4,5 m, které budou navazovat na současnou komunikační síť. Stávající účelová komunikace bude zpevněna. U uvažovaného záměru se na dané lokalitě jedná pozemky zařazeny do třídy ochrany I. a III. Jednalo by se tedy o vynětí půdy o rozloze 3 x 240 m2 = 960 m2. Investor musí postupovat dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Charakteristika tříd ochrany: (dle metod. pokynu č.j. OOLP/1067/96) I - jsou sem zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. III. - jsou zde sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu.

Zábor půdy lze rozdělit na dočasný a trvalý: Dočasný zábor se bude týkat pozemků, jež budou dotčeny stavebními činnostmi (montážní plochy) a při pracích souvisejících s pokládkou podzemních kabelů. Tyto pozemky budou po ukončení stavebních prací uvedeny do původního stavu a nadále budou sloužit svému původnímu účelu. Zahrnutí a dorovnání terénu bude provedeno původní zeminou výkopu. Trasa podzemního kabelu je vedena podél účelových komunikací a hranic porostů v dostatečné vzdálenosti tak, aby nebyl narušen kořenový systém dřevin.




Dočasný zábor se týká pozemků na k.ú. 20/3, zde se jedná o pozemky ZPF, ornou půdu a potřebná výměry dočasného záboru je 2 x 820 m2 (jedná se o montážní plochy pod VTE 6 a 7) a dále pozemek na k.ú. 217, kde se jedná o plochu PUPFL, potřebná výměra činí 820 m2 (jedná se o montážní plochu pod VTE 5). Celkem činí dočasný zábor 2460 m2. Trvalý zábor proběhne na těch pozemcích, kde dojde k výstavbě některých z částí projektu (patky pod VTE, komunikace). Jednalo by se o vynětí půdy o rozloze 16x16 =256 m2 pod patkou jedné VTE tj. 3 x 256 = 768 m2 . Celková délka nově zbudovaných komunikací pro 3 VTE cca 545 m = 2.445 m2. Trvalý zábor by tedy činil celkem 3.213m2. U pozemků vedených jako ZPF s třídou ochrany I. je vždy nutné důkladně zvážit záměr v dané lokalitě, zda není možné provést volbu pozemku s nižší třídou ochrany, neboť se jedná o půdu zemědělsky nejhodnotnější (viz výše) a její zábor je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu vždy negativní a její odejmutí musí vždy podrobně a bedlivě posoudit příslušný orgán ochrany ZPF. Většina dotčených ploch musí být po ukončení stavby uvedena do původního stavu nebo vhodně rekultivována, nadbytečný materiál bude využit v jiných částech staveniště. Vhodné by bylo též kompenzační opatření za negativní ovlivnění půdy a její zábor (např. výsadba doprovodné zeleně a krajinotvorných prvků rozptýlené zeleně v daném území pro následné posílení ekologické stability dané lokality). Jako zanedbatelný lze hodnotit vliv výstavby kabelové přípojky, která povede pod zemí podél účelových cest a bude společná s VTE Lichkov. Integrita lokality nebude narušena.

Celkově lze vlivy změny ÚPn na půdu označit za akceptovatelné

A. 5.4 Hodnocení vlivů na vodu Záměry obsažené ve změně územního plánu nebudou mít negativní vliv na hydrologické charakteristiky a vodní režim, a to jak ve sféře podzemních vod, tak na odtokové poměry vod povrchových. Přírodní léčivý zdroj ani zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem se na území obce nevyskytují.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Samotný záměr nemá v době výstavby ani svého provozu nároky na dodávku vody. Není zde prakticky žádný vliv na povrchové nebo podzemní vody (s možnou výjimkou případných havarijních situací, způsobených technologickou nekázní nebo poruchou mechanismů během stavby; tyto situace musí být řešeny v souladu s havarijním řádem staveniště, resp. provozovaného zařízení).

Celkově lze vlivy změny ÚPn na povrchové a podzemní vody hodnotit jako nevýznamné

A. 5.5 Hodnocení vlivů na hmotné statky a krajinu Posuzovaná změna územního plánu obce obsahuje záměr vybudování tří větrných elektráren. Bezprostředně na tyto větrné elektrárny navazuje další výstavba čtyř větrných elektráren v k.ú. obce Lichkov. Jedná se o výstavbu objektů VE1, VE2, VE3 a VE4. Tři VTE spolu s farmou Lichkov tvoří relativně kompaktní skupinu sedmi VTE. Celkově lze plánovanou výstavbu větrných elektráren v daném místě charakterizovat jako záměr s relativně menším vizuálně ovlivněným územím České republiky (menším než standardním v daném případě záměru), v krajině s vyššími i průměrnými estetickými hodnotami.

Konflikt •

Vlivem realizace záměru změny ÚPn by došlo k ovlivnění krajinného rázu dané

oblasti. Realizací záměru by vznikl zcela nový základní znak dotčeného krajinného prostoru. Celkově by došlo ke středně silnému až silnému ovlivnění estetických hodnot, k silnému ovlivnění přírodních hodnot a ke středně silnému až silnému vlivu na měřítko krajiny a vztahy v krajině. Vlivem realizace a provozu záměru by došlo také ke středně silnému ovlivnění krajinného rázu území přírodního parku. Předpokládaný vliv na kulturní dominanty krajiny lze hodnotit jako středně silný, především s ohledem na vliv VTE na objekt Hedečského kláštera a zachovalé rysy středověké plužiny na jižním svahu S od Mladkova. V případě realizace by bylo vhodné přizpůsobit barvu a charakter nátěru v zájmu redukce negativních vizuálních vlivů, dále ponechat čisté linie VTE bez instalace ochozů, kabelů a dalších postradatelných konstrukcí a jednotlivé VTE ponechat bez oplocení.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Větrné elektrárny jsou v současné době povolovány jako stavby dočasné, které mají být po vypršení doby životnosti demontovány. Z důvodu objektivního zhodnocení vlivů uvažovaného záměru na krajinný ráz byl zpracován samostatný odborný posudek „Hodnocení větrných farem Lichkov a Mladkov na krajinný ráz“ - Praha 2008 (zpracovatel Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. - držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností technologií na ŽP dle zák. 100/2001 Sb.). Posuzovány jsou společně dvě samostatné lokality (farmy) v k.ú. Lichkov a v k.ú. Petrovičky u Mladkova. •

Větrné farmy Mladkov a Lichkov tvoří relativně kompaktní skupinu sedmi VTE a je

tedy možné u každé farmy samostatně předpokládat kumulativní vliv na krajinu. Pro každou z farem VTE byl samostatně posouzen vliv uvažovaného záměru na krajinný ráz odborným posudkem zpracovaným autorizovanou osobou. Zde byl následně zhodnocen zároveň vliv kumulativního působení těchto záměrů na krajinu. (viz výše zmiňovaný posudek). Charakter staveb by měl být v souladu a z hlediska vlivu na krajinu tvořit jednotný celek farmy sedmi větrných elektráren. Z hlediska skupinového efektu by se v tomto případě vliv na krajinný ráz neměl významně zvyšovat. Projekt na území obce Lichkov je prověřován samostatnou změnou územního plánu obce Lichkov.

Celkově lze vlivy změny ÚPn na hmotné statky a krajinu hodnotit jako významné

A. 5.6 Hodnocení vlivů na ovzduší a klima Dotčená oblast je charakterizována jako relativně čistá bez významné dopravy a průmyslových zdrojů. Oblast není zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Staré zátěže území a kontaminované plochy se na území obce nevyskytují. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami a

zařízení na

odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma se na území obce nevyskytují. Spalovna včetně ochranného pásma se na území obce nevyskytuje.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Záměr v posuzované změně ÚPn nebude mít z hlediska svého provozu vliv na kvalitu ovzduší ani neovlivní klima dané oblasti. VTE neprodukují žádné emise do svého okolí. Zdrojem emitovaných škodlivin budou během výstavby automobily a stavební mechanismy. Charakter těchto zdrojů znečištění bude ale jen dočasný a v souhrnu hlavně maloplošný a liniový. Vzhledem k velké vlhkosti a příznivým rozptylovým podmínkám nebude ani problém prašnosti tak význačný jako u jiných staveb obdobného charakteru.

Vlivy změny ÚPn na ovzduší a klima lze hodnotit jako nevýznamné

A. 5.7 Hodnocení vlivů na kulturní, architektonické a archeologické dědictví Vztah k archeologickým, geologickým a paleontologickým památkám v souvislostech s výstavbou je dán platnou legislativou. Na území obce Mladkov se nachází několik kulturních a architektonických památek – kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, socha Kalvárie, Mariánský sloup. V obce se též nachází několik památkově hodnotných staveb a objektů. Posuzovanou změnou územního plánu obce nebude žádná z těchto památek dotčena a hodnocený záměr kulturní, architektonické ani archeologické dědictví obce neovlivní.

Vlivy změny ÚPn na kulturní, architektonické a archeologické dědictví lze hodnotit jako nevýznamné


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Oproti hodnocení vlivů v procesu EIA (zde je posuzování orientováno především na vlivy na ŽP ) je vyhodnocování zásad a změn územního plánu na udržitelný rozvoj území, ve smyslu § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., orientováno zásadně „na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.“ Změnu č. 3 územního plánu obce Mladkov lze posuzovat v celkovém pojetí jako jednovariantní. Pokud jsou některé detailní části řešeny variantně, v celkovém pohledu se neprojevují ve vztahu k problematice udržitelného rozvoje území s výraznějšími rozdíly. Porovnání kladných a záporných vlivů je vztaženo ke spolupůsobnosti všech faktorů a jevů vyplývajících ze změn navrhovaných v předložené územně plánovací dokumentaci. Změny jsou porovnány se současným stavem.


Zadavatel:


Zpracovatel:


Oblast vlivů na :

Srovnání: současný stav

změna územního plánu

Životní prostředí vlivy na půdu

0

-2

vlivy na biotu

0

-2

vlivy na vodu

0

-1

vlivy na ovzduší

0

0

dopravní systémy

0

+2

zaměstnanost

0

+2

podpora podnikání

-2

+3

socio – ekonomické vlivy

-2

+3

Sport a rekreace

+1

+1

Estetika území

+2

-3

Hospodářský rozvoj

Soudržnost společenství obyvatel

Hierarchie vlivů je v tomto případě řešena bodově takto :

záporné

←

vlivy

→

kladné

0

žádný vliv

0

-1

extrémně malý vliv

+1

-2

malý vliv

+2

-3

středně velký vliv

+3

-4

velký vliv

+4

-5

extrémně velký vliv

+5

Takovéto hodnocení jevů a faktorů působení změny územního plánu je velmi komplikovanou záležitostí, která je nutně zatížena subjektivitou posuzovatele, a to hlavně z důvodu nemožnosti použití aritmetického průměru.


Zadavatel:


Zpracovatel:


V případě použité multikriteriální analýzy pak lze konstatovat : •

V porovnání se současným stavem vykazuje změna ÚPn v různých oblastech pozitiva i negativa

•

Nejvíce negativních vlivů bylo zhodnoceno ve sféře životního prostředí a zhoršující stav byl vyhodnocen u všech vlivů působících na přírodní systémy, vyjma ovzduší (zde nedošlo k žádnému ovlivnění)

•

Největší zhoršení ve sféře vlivů na životní prostředí bylo zhodnoceno u vlivů na půdu a biotu. U vlivů působících na půdu se jedná zejména o zábory půdy, kdy záměry zasahují do vyšších tříd ochrany ZPF a dotýkají s též lesního půdního fondu (PUPFL). U vlivů na biotu bylo hodnocení ovlivněno zejména negativním vlivem na faunu dané oblasti (zejm. avifaunu) a dotčením územního systému ekologické stability, neboť vlivy na flóru, a biologickou rozmanitost krajiny byly vyhodnoceny jako bezvýznamné

•

Velmi malé negativní působení oproti současnému stavu bylo zhodnoceno u vlivů na vodu, kdy extrémně malý vliv byl označen z důvodu možného rizika havárií

•

Celkově výrazné zlepšení bylo zhodnoceno v oblasti hospodářského rozvoje. Pozitivní směr vývoje byl zhodnocen u vlivů na dopravní systémy i zaměstnanost v obci.

•

Středně velký pozitivní vliv byl zhodnocen u podpory podnikání a socio – ekonomických vlivů, oproti negativním malým vlivům v současném stavu, což samozřejmě zcela koresponduje s případnou realizací záměru uvedeného ve změně a jeho pozitivními dopady na tuto sféru rozvoje obce

•

V oblasti soudržnosti společenství obyvatel byl vyhodnocen neutrální vliv na sport a rekreaci, při rovnocenném zhodnocení extrémně malého vlivu v současném stavu i při změně územního plánu. Středně velký negativní vliv byl zhodnocen u estetiky území oproti pozitivnímu vlivu současného stavu. Podrobně byl tento problém řešen a zdůvodněn v předchozí kapitole


Zadavatel:


Zpracovatel:


Možnost přeshraničních vlivů: Obec Mladkov se nachází na hranici s Polskou republikou a řešené území se nachází v pásmu bývalé územní obrany, kde se mohou nacházet podzemní prostory bývalého hraničního opevnění. Umístění větrných elektráren je navrhováno v blízkosti státní hranice s Polskou republikou a plochy VE 5 a VE 7 zasahují přímo do ochranného pásma státní hranice. Na základě odborných studií, které byly použity jako podkladový materiál pro toto hodnocení, nelze vyloučit možný výskyt přeshraničních vlivů. Jedná se zejména o charakter uvažovaného záměru a jeho vlivy na estetické hodnoty krajiny, krajinný ráz a dále na možné zvýšení hlukové zátěže dotčené oblasti a vlivy stroboskopického efektu. Všechny tyto jevy musí být samostatně řešeny a vyhodnoceny v dalších fázích případné realizace projektu.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

Změna územního plánu obce Mladkov vychází z platného územního plánu obce a zároveň řeší a navrhuje řadu opatření k prevenci, eliminaci, resp. kompenzaci účinků na životní prostředí. Jedná se hlavně o : •

Veškeré záměry musí vycházet z podrobného průzkumu území a jeho environmentálně ekologických charakteristik a historického vývoje krajiny

•

Při případné realizaci některého ze záměrů provádět systematický monitoring předmětného území. V celé řadě studií je doporučen přístup „BACI“ (Before-After Control-Impact), kdy proběhne monitoring před výstavbou a několik let po výstavbě. Současně by měl být proveden biologický a botanický průzkum z důvodu případného výskytu nových, dříve nezaznamenaných chráněných druhů rostlin.

•

Z hlediska ochrany krajinného rázu stanovit jednotné podrobné podmínky pro realizaci záměrů. (např. u VTE pravidelné nátěry povrchu, zachování elegantních hladkých linií stavby bez dodatečných instalací různých ochozů, antén, venkovních kabelů, na stožáry větrných elektráren neumísťovat žádné reklamy ani reklamní poutače, atd.).

•

Zpřístupnění lokalit a technická infrastruktura by měly být propojeny tak, aby došlo k minimalizaci negativních vlivů na ekosystémy.

•

Při všech opravách a úpravách stávajících komunikací je nutno zlepšovat v současné době silně narušenou ekologickou prostupnost území a dodržovat zásady pro zmírnění negativních dopadů dopravních cest na životní prostředí

•

Z hlediska vlivů hlukové zátěže v dotčené oblasti při případné realizaci provést měření při zkušebním provozu pro potvrzení a upřesnění hlukových emisí

•

Při případné realizaci záměru striktně dodržovat technická opatření v době výstavby a uvedení stavby do provozu

•

Žádné výrobní plochy, které by mohly být zdrojem škodlivin se nenavrhují.


Zadavatel:


Zpracovatel:


•

Únosnost negativních vlivů jednotlivých záměrů bude nutno podrobně analyzovat a posoudit podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

•

Změny

navrhované

změnou

ÚPn

obce

nepovedou

k poškození

a

ztrátám

architektonických, archeologických, geologických a paleontologických památek. •

Nenavrhují se žádné plochy, které by byly potencionálně neúnosným zdrojem prašnosti, ionizačního či elektromagnetického záření.

Opatření právního charakteru •

Veškeré činnosti provádět v souladu s právními předpisy platnými v oblasti životního prostředí, zejména ve složkách ochrany ovzduší, nakládání s vodami, ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, hluku a odpady.

•

Respektovat vyjádření a stanoviska příslušných správních úřadů a organizací.

•

Nutno respektovat všechny skutečnosti, které vycházejí z platných limitů využití území dle platných předpisů.

Se všemi těmito tendencemi uplatňovanými ve změně územního plánu obce Mladkov lze souhlasit i v souvislosti s vyhodnocováním vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Principem pro stanovení konkrétních opatření pro jednotlivé záměry je zásada předběžné opatrnosti. Je nutné, aby se podařilo skloubit proces zpracování projektové dokumentace s procesem zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí a aby navrhovaná kompenzační opatření byla již zapracována do projektové dokumentace.


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Ve vztahu ke státní politice ŽP, územní plán musí upřednostňovat taková opatření, která budou v souladu s platnými zákonnými i podzákonnými normami, zajišťujícími celostátně ochranu ŽP, tj. geologického prostředí, půd, vod, ovzduší a klimatu, flóry, fauny, ekosystémů a zvláště chráněných území. V obecné rovině se tedy jedná o: Ø Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti Ø Udržitelné využívání přírodních zdrojů Ø Životní prostředí a kvalita života Ø Ochrana klimatického systému Země Na úseku cílů ochrany přírody změna ÚPn respektuje ochranu zvláště chráněných druhů a území s návazností na evropskou síť EECONET. Bližší přehled cílů ochrany ŽP a jejich soulad s konceptem ÚPn je uveden v kapitole A.1.

Ve vztahu k Programu rozvoje Pardubického kraje, který konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity je změna ÚPn obce Mladkov v souladu s: 1. rozvojový pilíř – prosperující ekonomika - Pardubický kraj chce být ekonomicky prosperujícím krajem s dobrou pověstí mezi současnými průmyslovými podnikateli i mezi novými investory – a to jak tuzemskými, tak zahraničními. - Růst oborové pestrosti hospodářské základny kraje chce kraj propojit s vyrovnáváním ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regionálními částmi svého území. - Pardubický kraj bude v této souvislosti aktivně spolupůsobit při vytváření příznivých územně – technických, legislativních, informačních, legislativních i organizačních podmínek


Zadavatel:


Zpracovatel:


pro všechny obory podnikání, a to jak v uznávaných rozvojových pólech, tak v periferních částech kraje. Jako nezbytnou podmínku si přitom kraj klade respekt k principům enviromentální udržitelnosti rozvoje. 2. rozvojový pilíř – kvalitní územně technické podmínky - Pardubický kraj bude usilovat o rozšíření a modernizaci své základní dopravní infrastruktury tak, aby se jednak zlepšilo vnější napojení kraje, a dále aby byly zmírněny nevýhody geografické polohy periferních částí kraje. - Rovněž řešení optimalizace technické a dopravní obslužnosti území kraje musí být v souladu s ochranou životního prostředí. 4. rozvojový pilíř – venkovský prostor a zemědělství Pardubický kraj chce dbát na zajištění rovných příležitostí pro obyvatele jednotlivých územních částí kraje. Je si přitom vědom, že rozhodující tíha strukturální modernizace kraje bude spočívat na bedrech měst, stranou však nemůže stát ani venkov. 5. rozvojový pilíř – zdravé životní prostředí Pardubický kraj si je vědom, že svůj rozvoj musí koncipovat na principu enviromentální udržitelnosti. Ekonomickou prosperitu ani sociální soudržnost kraje nelze budovat bez zachování zdravého životního prostředí.

Ve vztahu k Územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, který obecně vymezuje prioritní podmínky vývoje území je změna ÚPn obce Mladkov v souladu s: - preferovat zavádění spotřeby ekologicky čistých energií (elektřiny, plynu); další obnovitelné zdroje (sluneční, větrná) považovat za doplňkové s realizací v lokalitách s příznivými podmínkami a v souladu s krajinným charakterem prostředí při dodržování ekologických a hygienických požadavků


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.9

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu změny územního plánu obce na životní prostředí.

Základními ukazateli pro sledování kvality jednotlivých subsystémů životního prostředí jsou legislativou stanovené nejvyšší přípustné hodnoty – tedy limity pro kvalitu ovzduší, vod, horninového prostředí a zemin, pro fyzikální aspekty životního prostředí (hluk, záření) a podobně. Ke sledování ukazatelů udržitelného rozvoje životního prostředí v obci Mladkov by měly být využívány obecní, krajské i celostátní monitoringy, kterými je sledován stav jednotlivých složek životního prostředí.

Indikátory je možno dělit na ty, které : •

Popisují stav dané části systému (ovzduší, voda, půda, zdraví obyvatel atd.)

a) ovzduší: Indikátor: o měrné emise prašných částic, skleníkových plynů, NOx (t/km2) o rozloha

území

s

překročenými

limitními

koncentracemi

pro

NOx,

PM,

benzo(a)pyrenu, CO, benzenu a přízemního ozónu a počet obyvatel vystavených těmto koncentracím. b) voda: Indikátor: o množství vypouštěných odpadních vod a jejich jakost dle příslušné legislativy a norem CSN EU (sumární BSK, CHSK, NL a pod.) o jakost povrchových vod měřená na státních profilech (třídy jakosti) o jakost povrchových a podzemních vod užívaných pro úpravu na pitnou vodu (základní ukazatele dle příslušných norem CSN EU) c) fauna a flora: Indikátor: o biologické hodnocení s ohledem na nutné zásahy do biotopů, jejich stav, chráněné druhy živočichů a jejich stavy aj.


Zadavatel:


Zpracovatel:


o trvalý monitoring d) vlivy na obyvatelstvo: Indikátor: o hluková situace (pozadí) dotčeného území o měrné emise prašných částic, skleníkových plynů, NOx (t/km2) o rizika povodní – protipovodňová opatření •

Kvantifikují aktivity, které takový stav negativně ovlivňují

a) vypouštění znečištěných odpadních vod Indikátor: o počet obyvatel napojených na vodovodní a kanalizační systémy s koncovou ČOV (%) o množství škodlivin vypouštěných do vod b) silniční doprava a její intenzita Indikátor: o doprava - hluková zátěž obyvatelstva – podíl přímo ovlivněných obyvatel na celkovém počtu o podíl silniční nákladní dopravy na celkových přepravních výkonech (%) o podpora kombinovaného způsobu dopravy c) využívání neobnovitelných zdrojů energie Indikátor: o využití alternativních zdrojů pro výrobu energie (% z celkové spotřeby paliv) o celková a měrná spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin (t/na jednotku HDP) d) necitlivé zásahy do vodních a mokřadních ekosystémů Indikátor: o Informace o stavu přírodních stanovišť (biotopů a ekosystémů) •

Charakterizují odezvu společnosti

Indikátor: o podpora cestovního ruchu


Zadavatel:


Zpracovatel:


o rozvoj zaměstnanosti o zavedení programu sledování indikátorů udržitelného rozvoje

Základními ukazateli pro sledování kvality jednotlivých složek životního prostředí jsou stanovené limity pro kvalitu ovzduší, vod, horninového prostředí a zemin, pro fyzikální aspekty životního prostředí (hluk, záření), pro ochranu živých složek přírody a ekosystémů, ZPF, PUPFL apod., které jsou obsaženy v o

průřezových právních předpisech ochrany životního prostředí,

o

předpisech o ekologicko-právní odpovědnosti,

o

předpisech upravujících ochranu před zdroji ohrožení životního prostředí

o

v předpisech upravujících ochranu jednotlivých složek životního prostředí a ekosystémů, z nichž musí příslušný orgán ochrany životního prostředí a ochrany přírody vycházet i při sledování a kontrole účinnosti územního plánu.

Územní plán je strategický dokument, jehož účinnost musí být orgány obce soustavně sledována a vyhodnocována – a to nejen podle složkových úseků, ale i v integraci celého obsahu. Ke sledování ukazatelů udržitelného rozvoje obce Mladkov by měly být využívány okresní, krajské i celostátní monitoringy, kterými je sledován stav složek životního prostředí (REZZO, integrovaný registr znečišťování životního prostředí - zákon č.76/2002 Sb., celostátní sítě AIM apod.).


Zadavatel:


Zpracovatel:


A.10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Tato část dokumentu je zpracovaná podle přílohy stavebního zákona a má za cíl vyhodnotit vlivy změny územního plánu obce Mladkov na životní prostředí. Toto „Vyhodnocení“ vychází z celostátních a krajských koncepcí a dále pak především ze zhodnocení současného stavu přírodních, ekonomických i sociálních faktorů a z potřeb rozvojových záměrů, které by využily všech dostupných možností k tomu, aby obec na celém své území nadále fungovala bez konfliktu. Změna územního plánu vychází nejen ze stavu obce Mladkov, ale i z její územní polohy na úpatí Orlických hor v bezprostřední blízkosti hranice s Polskem, podhorského charakteru obce a celkového začlenění v krajině. Tyto charakteristiky jsou zcela vyhovující a odpovídají záměru předloženému ve změně č. 3 územního plánu obce Mladkov. Změna územního plánu navrhuje záměr vybudování tří objektů větrných elektráren v k.ú. Petrovičky u Mladkova a dále

i navazující infrastruktury (úprava a stavba obslužných

komunikací, pokládka kabelové trasy) v prostoru vymezeném severně cca 1 500 m od obce Mladkov směrem ke státní hranici s Polskem. Bude se jednat o stavbu dočasnou - stavba na dobu 30 let. Situování záměru vycházelo mimo jiné i z toho, že podmínky pro využití větrných elektráren v posuzované lokalitě jsou dány větrným potenciálem dané lokality a jedná se o projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách České republiky. Z charakteru posuzovaného záměru a z údajů v předchozích kapitolách vyplývá, že případný místní vlivy stavby budou omezeny většinou pouze na stavbou dotčené pozemky a těsné okolí. Předpokládaný vývoj obce by byl bez uplatnění nejen požadovaných, ale i dalších změn, které se mohou v průběhu následujících období objevit, nevyvážený a výsledkem by bylo omezení dalšího celkového rozvoje obce a znemožnění realizace mnoha dalších přínosných investičních záměrů. Respektování podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro život obyvatel je ve změně ÚPn obce koncepčně zohledněno. Na základě posouzení, provedených v předchozích kapitolách lze konstatovat, že posuzovaná změna ÚPn obce Mladkov je v


Zadavatel:


Zpracovatel:


převaze hodnocena pozitivně v případě jevů, které může územně plánovací dokumentace skutečně ovlivnit. Vlivy na životní prostředí lze rozdělit na: •

pozitivní

Jedná se především o dopady na příznivý socioekonomický rozvoj a hospodářský rozvoj obce. •

Negativní

S ohledem na ovlivnění některých složek životního prostředí - zábor půdy, narušení bioty atd., vlivy na obyvatelstvo obce a estetiku krajiny a krajinný ráz dotčené oblasti Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o vlivy dočasné, závislé na časově omezeném provozu záměru. Vlivy navrhované změny ÚPn na obyvatelstvo obce z hlediska vlivů sociálně ekonomických lze hodnotit jako pozitivní. Celkově výrazné zlepšení bylo zhodnoceno v oblasti hospodářského rozvoje obce a podpory podnikání. Pozitivní směr vývoje byl zhodnocen u vlivů na dopravní systémy i zaměstnanost v obci. Záměry navrhované ve změně ÚPn nebudou mít, dle podkladových odborných studií, vliv na veřejné zdraví a jejich vliv na zdraví obyvatelstva obce lze hodnotit jako přijatelný. Vlivy změny ÚPn na kulturní, architektonické a archeologické dědictví lze hodnotit jako nevýznamné. Vlivy navrhované změny ÚPn z hlediska hodnocení vlivů na půdu a biotu lze označit, na základě výsledků odborných studií, za akceptovatelné, při současném dodržení zásad pro minimalizaci poškození jednotlivých ekosystémů a realizaci případných kompenzačních opatření.

Vlivy na ostatní složky životního prostředí – vodu, ovzduší, klima, biologickou

rozmanitost atd. jsou vlivy nevýznamné. Jako významný byl zhodnocen vliv změny Úpn obce na hmotné statky a krajinu. Vlivem realizace záměru změny ÚPn by došlo k ovlivnění estetických hodnot krajiny a krajinného rázu dané oblasti. Celkově lze plánovanou výstavbu tří větrných elektráren v daném místě charakterizovat jako záměr s určitým plošně negativním dopadem (s přihlédnutím k charakteru záměru), v území s průměrnými i s vyššími estetickými hodnotami. Při případné


Zadavatel:


Zpracovatel:


realizaci záměru by bylo nutné důsledné dodržování doporučených zásahů pro minimalizaci negativních dopadů vycházejících z odborných studií. U změny č. 3 územního plánu obce Mladkov lze, s ohledem na charakter uvažovaného záměru a bezprostřední blízkost státní hranice s Polskem, zároveň předpokládat i částečné přeshraniční vlivy. Jedná se zejména o ovlivňování z hlediska vlivu na estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu. Přeshraničně musí být též samozřejmě posuzovány i vlivy na biotu dané oblasti, zejm. u podrobně monitorované avifauny. Bezprostředně na záměr vybudování VTE v k.ú. Mladkov navazuje záměr další výstavby čtyř větrných elektráren v k.ú. obce Lichkov. Uvažované VTE Mladkov spolu s farmou Lichkov tvoří relativně kompaktní skupinu osmi VTE. Z hlediska skupinového efektu se ovšem vliv na krajinný ráz nebude významně zvyšovat a tedy i případný kumulativní vliv na krajinu lze považovat za bezvýznamný. Z hlediska procesu EIA budou, na základě požadavku Ministerstva životního prostředí vzneseného v závěru zjišťovacího řízení, oba tyto záměry posuzovány společně s důrazem na vyhodnocení jejich synergických a kumulativních vlivů. Shrnutím všech výše uvedených údajů je tedy možno konstatovat, že záměry změny č. 3 územního plánu obce Mladkov vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj obce a soudržnost společenství obyvatel za cenu akceptovatelných zásahů do krajiny s ohledem na životní prostředí. Ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí – půdě, hydrologickým charakteristikám, klimatu a kvalitě ovzduší, biotě a ekosystémům se posuzované záměry jeví jako možné a ekologicky únosné.

Celkově hodnoceno je možno změnu územního plánu obce hodnotit jako důležitý a prakticky využitelný strategický dokument, který umožní dlouhodobý rozvoj, a to z hledisek vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj, ve prospěch občanů, a tedy ve prospěch nekonfliktního rozvoje celého území.




Právní předpisy a normy: §

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

§

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; včetně souvisejících vyhlášek

§

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

§

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

§

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

§

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

§

Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

§

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

§

Zákon č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

§

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

§

Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií

§

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

§

Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek

§

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

§

Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku


Zadavatel:


Zpracovatel:


Přehled zkratek ÚPn ZÚPn ÚPD ÚP VÚC ZÚR AOPaK ÚSES NR ÚSES R ÚSES NRBC RBC NRBK VKP ZPF ČOV PK KÚPK PD ŽP ČHMÚ ZPF TTP BPEJ REZZO ZCHÚ CHOPAV CHLÚ PO EVL KOD (SOD, OD) RD EECONET ÚP VÚC Pk ZÚR Pk OP PLZ k.ú č.p. PUPFL

územní plán změna územního plánu územně – plánovací dokumentace územní plán vyššího územního celku zásady územního rozvoje Agentura ochrany přírody a krajiny územní systém ekologické stability nadregionální územní systém ekologické stability regionální územní systém ekologické stability nadregionální biocentrum regionální biocentrum nadregionální biokoridor významné krajinné prvky zemědělský půdní fond čistírna odpadních vod Pardubický kraj Krajský úřad pardubického kraje projektová dokumentace životní prostředí český hydrometeorologický ústav zemědělský půdní fond trvalý travní porost bonitovaná půdně ekologická jednotka registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie 1-4) zvláště chráněná území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné ložiskové území ptačí oblast evropsky významná lokality kriticky (silně, ohrožený) ohrožený druh rodinný dům Evropská ekologická síť Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů katastrální území číslo parcelní pozemky určené k plnění funkcí lesa (dle zákona o lesích)




Zpracovatel

Vypracoval: Mgr. Luboš Motl – držitel autorizace č. 1522/243/OPVŽP/99 Environmentální a ekologické služby s.r.o. Jiráskova 413, Litvínov 436 01 Tel.: 417 633 256 Fax.: 476 731 517 E-mail: [email protected]

V Litvínově ………………… Autorizaci podle § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů a životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) vydalo MŽP ČR dne 15.9.1999, č.j.:1522/243/OPVŽP/99






Zadavatel:


Zpracovatel:


A.11 Návrh stanoviska

Krajský úřad Pardubického kraje Odbor životního prostředí a zemědělství STANOVISKO k vyhodnocení vlivů „změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“ na životní prostředí podle § 22 b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Identifikační údaje: Název koncepce ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MLADKOV

Charakter a rozsah koncepce Cílem a důvodem pro zpracování „změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“ je doplnění stávajícího schváleného územního plánu obce Mladkov o nové záměry obce a jejích občanů. Od zpracování územního plánu pro celé správní území obce vyvstaly nové požadavky na využití určitých lokalit s ohledem na rozvoj obce a jejích potřeb.

Z hlediska posuzování SEA jsou uvedené záměry: •

Vybudování tří větrných elektráren včetně související infrastruktury

Umístění koncepce Kraj:

Pardubický

Obec:

Mladkov


Zadavatel:


Zpracovatel:


Předkladatel koncepce: Městský úřad Králíky Velké náměstí 5 561 69 Králíky

Zpracovatel vyhodnocení vyhodnocení vlivů na životní prostředí: Enviromentální a ekologické služby s.r.o. Se sídlem: BUSSINES CENTRE LITVÍNOV, Jiráskova 431, 436 01 Litvínov IČ 254 35 876 Oprávněná osoba: Mgr. Luboš Motl – držitel autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. – 1522/243/OPŽV/99, Průběh posuzování: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 30.11.2009 pod číslem jednacím 54101/2009/OŽPZ/PI „Stanovisko dotčených orgánů státní správy ve smyslu

ust. § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje k akci: Projednání návrhu zadání změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“. Součástí tohoto stanoviska je vyjádření orgánu posuzování vlivů na životní prostředí, který po posouzení návrhu zadání územně plánovací dokumentace podle ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., došel k závěru - „k Návrhu zadání změny č. 3 územního plánu obce Mladkov je požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí.“ Oblasti, na které bude zejména kladen důraz: vliv lokality navržené jako plochy pro umístění 3 VTE včetně vyvedení výkonu na krajinný ráz, ochranu přírody a hlukovou situaci.




Závěr zjišťovacího řízení byl zveřejněn dne …… Informačním systému SEA Ministerstva životního prostředí ČR (http://www.ceu.cz/EIA/SEA). Veřejné projednání konceptu „Změny č. 3 územního plánu obce „Mladkov“ včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne ……….. v ………………. Krajský úřad v průběhu řízení obdržel od pořizovatele veškeré podklady potřebné pro vydání stanoviska dle § 22 e) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí bylo zpracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozsahu přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Na základě vyhodnocení vlivů „Změny č. 3 územního plánu obce Mladkov“ na životní prostředí, vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území a výsledku veřejného projednání (připomínky dotčených správních úřadů, dotčených územních samospráv a veřejnosti krajský úřad v zákonné lhůtě obdržel /neobdržel), krajský úřad jako příslušný orgán podle § 22 b) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10 i) odst. 3 citovaného zákona vydává




SOUHLASNÉ STANOVISKO

k vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí „ Změna č. 3 územního plánu obce Mladkov “

při respektování podmínek prostorových a funkčních regulativů uvedených ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí v navazujících územních řízeních.

Podmínky souhlasného stanoviska:

- Nutno respektovat všechny skutečnosti, které vycházejí z platných limitů využití území dle platných předpisů. - Principem pro stanovení konkrétních opatření pro jednotlivé záměry je zásada předběžné opatrnosti. Je nutné, aby se podařilo skloubit proces zpracování projektové dokumentace s procesem zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí a aby navrhovaná kompenzační opatření byla již zapracována do projektové dokumentace. - Veškeré činnosti provádět v souladu s právními

předpisy platnými v oblasti

životního prostředí, zejména ve složkách ochrany ovzduší, nakládání s vodami, ochranou přírody a krajiny, hluku a odpadů. - Respektovat vyjádření a stanoviska příslušných správních úřadů a organizací - U zásahů do systému biot vždy využívat studií biologického hodnocení a minimalizovat tyto zásahy v součinnosti s příslušnými orgány státní správy. - U jednotlivých záměrů je v dalších fázích procesu nutno postupovat v souladu s platnou legislativou, projednání s příslušnými úřady a v legislativou daných případech posoudit v procesu EIA vycházejícím ze samostatným studií vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.


Zadavatel:


Zpracovatel:


- Při realizaci navrhovaných záměrů změny územního plánu minimalizovat zásahy do přírodních systémů Toto stanovisko není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů a nelze se proti němu odvolat. Nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušné povolení podle zvláštních předpisů.

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje



Vyhodnocení vlivů změny č. 3 územního plánu obce Mladkov na životní prostředí

Recommend Documents