VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÝ HROZENKOV - ZÁMĚR LYŢAŘSKÉHO SVAHU A OBCHVATU OBCE -

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÝ HROZENKOV - ZÁMĚR LYŢAŘSKÉHO SVAHU A OBCHVATU OBCE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRACOVANÉ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č.

183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

BŘEZEN 2010

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D.

STARÝ HROZENKOV NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Vyhodnocení vlivů Územního plánu Starý HrozenkovMALÉ A VELÉ

na ţivotní prostředí – záměr lyţařského svahu a obchvatu obce – zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ZADAL:

Obec Starý Hrozenkov Starý Hrozenkov 3 687 74 Starý Hrozenkov

ZPRACOVAL:

Ing. Marie Skybová, Ph.D., drţitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. osvědčení 2442/ENV/08 Adresa:

Zahradní 241 747 91 Štítina

Ve Štítině, dne 29. března 2010

...................................................

Výtisk č. 1

Ing. Marie Skybová, Ph.D.

1





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

OBSAH Přehled zkratek .............................................................................................................. 6

ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .................................................................... 9 1.1 Obsah a cíle územního plánu

9

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů

9

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR .............................................................................. 10 1.2.2 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje .......................................................... 11 1.2.3 Generel dopravy Zlínského kraje ......................................................................... 11 1.2.4 Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje .............................................................. 12 1.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje .......................................... 13 1.2.6 Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje .................................................. 13 1.2.7 Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje ........................................... 14 1.2.8 Územní energetická koncepce Zlínského kraje .................................................... 14 1.2.9 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 .................................................... 15 1.2.10 Zhodnocení vztahu konceptu ÚP Starý Hrozenkov k záměrům a cílům nadřazených dokumentů ...................................................................................... 16

2. Informace o současném stavu ţivotního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez realizace záměrů územně plánovací dokumentace ........... 17 2.1 Vymezení území

17

2.2 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředí v dotčeném území

18

2.2.1 Klimatologická charakteristika ............................................................................ 18 2.2.2 Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 19 2.2.3 Voda....................................................................................................................... 20 2.2.4 Geologie, geomorfologie ........................................................................................ 23 2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond................................................................................ 24 2.2.6 Ochrana přírody ................................................................................................... 27 2





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 32 2.2.7 Flóra, fauna ........................................................................................................... MALÉ A VELÉ

2.2.8 Krajinný ráz .......................................................................................................... 34 2.2.9 Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí ................................................................................................................... 36 2.2.10 Archeologická naleziště, historické památky ....................................................... 38 2.2.11 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům ..................................................................................... 38

3. Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být realizací záměrů ÚP významně ovlivněny ....................................................................................................... 40 3.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL

41

3.1.1 Výběr vhodnější varianty přeloţky komunikace I/50 z hlediska ochrany ZPF a PUPFL ........................................................................................................ 42

3.2 Změna dopravní zátěţe území

43

3.3 Změna imisí a hlukové zátěţe území

45

3.3.1 Ovzduší .................................................................................................................. 45 3.3.2 Hluk ....................................................................................................................... 45

3.4 Vliv na vody

47

3.4.1 Odpadní vody ........................................................................................................ 47 3.4.2 Vliv na podzemní vody .......................................................................................... 47 3.4.3 Vliv na povrchové vody ......................................................................................... 47 3.4.4 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch ............................................... 48

3.5 Zvýšení produkce odpadů

48

3.6 Změna vegetace, vliv na faunu

48

3.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz

49

4. Veškeré současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ...................................................... 52 4.1 Systém NATURA 2000

52

4.2 Chráněná území

52

4.2.1 CHKO Bílé Karpaty ............................................................................................. 52 4.2.2 Biosférická rezervace Bílé Karpaty ...................................................................... 55 4.2.3 Přírodní památka Pod Hribovňou........................................................................ 56

4.3 Prvky ÚSES

56

5. Závaţné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,

3





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ ĚLÁ, I/56 pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant územního plánu naBţivotní MALÉ A VELÉ prostředí. ........................................................................................................................ 58

5.1 Vliv na ovzduší a klima

60

5.2 Fyzikální vlivy – hluk

61

5.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy

61

5.3.1 Vliv na veřejné zdraví ........................................................................................... 62 5.3.2 Sociálně-ekonomický vliv ...................................................................................... 63

5.4 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru

63

5.5 Vliv na půdu

65

5.6 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa

66

5.7 Vliv na ÚSES

67

5.8 Vliv na vodu

68

5.9 Vliv na hmotné statky

68

5.10 Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického

69

5.11 Vliv na rekreační vyuţití území

70

5.12 Vliv na krajinu

70

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení ÚP a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení .................................................................... 72 6.1 Závěr hodnocení

73

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ţivotní prostředí vyplývajících z realizace záměrů územního plánu .............................................................................................................. 74 7.1 Vliv na zemědělský půdní fond

74

7.2 Vliv na PUPFL

74

7.3 Vliv na krajinu

74

7.4 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk

75

7.5 Vliv na vodu

75

7.6 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru

75

8. Cíle ochrany ţivotního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah k ÚP obce Starý Hrozenkov, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení .......................................................................................................... 76 8.1 Ovzduší

76

8.2 Voda

76 4





8.3 Půda


8.4 Příroda a krajina

77 77

8.5 Kulturní a historické památky

77

8.6 Obyvatelstvo

77

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu ÚP na ţivotní prostředí .. 79 9.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP

79

9.2 Stanovení kritérií pro záměr přeloţky komunikace I/50

80

9.3 Stanovení kritérií pro záměr lyţařského svahu

81

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.......................................................... 82 11. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci .............................. 84 11.1 Závěry

84

11.2 Návrh stanoviska ke koncepci

84

12. Literatura a zdroje ................................................................................................ 86

5






PŘEHLED ZKRATEK AVČR BaP BPEJ ČOV EOAR EVL EVVO HEIS HPKJ MŢP NPÚ NRBC NRBK OECD OSN PAHs PHO PM10 PP PR PUPFL PÚR ČR RBC RBK ŘSD ČR SFŢP SOB TZL ÚP ÚSES VKP VOC ZCHÚ ZPF ZÚR ZK

Akademie věd České republiky benzo(a)pyren bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod ekvivalentní objemová aktivita radonu evropsky významná lokalita environmentální vzdělávání, výchova a osvěta hydroekologický informační systém hlavní půdně klimatická jednotka Ministerstvo ţivotního prostředí Národní památkový ústav nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů polycyklické aromatické uhlovodíky pásmo hygienické ochrany částice v ovzduší, jejichţ aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm. přírodní památka přírodní rezervace Pozemek určený k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky Státní fond ţivotního prostředí specifická oblast tuhé znečišťující látky územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek těkavé organické látky zvláště chráněná území zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Zlínského kraje

6






ÚVOD

Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Byl zpracován Ing. arch. Radoslavem Špokem a kolektivem spolupracovníků firmy Visualcad s.r.o. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Uherský Brod, odbor stavebního úřadu a územního plánování. Krajský úřad Zlínského kraje v Závěru zjišťovacího řízení podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 24. října 2007 (č.j: KUZL 64284/2007) přihlédl ke skutečnosti, ţe zadání Územního plánu obce Starý Hrozenkov v části záměru vybudování lyţařského svahu představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), téhoţ zákona. Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov v části záměru lyţařského svahu je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. V souladu se závěry připomínkového řízení (Zpráva o postupu projednání a vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zadání územního plánu Starý Hrozenkov, č.j. STAV/2067/07/Kola/SH-Úp-z2) poţaduje pořizovatel vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí včetně variantního řešení u záměru lyţařského vleku a obchvatu obce. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je upraveno § 10i) zákona. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 aţ 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí stanoví příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí konceptu řešení ÚP obce Starý Hrozenkov. Základním podkladem pro vypracování hodnocení vlivu na ţivotní prostředí je Územní plán Starý Hrozenkov – koncept, textová a grafická část, verze k 25.3.2010. Dokument „Vyhodnocení vlivů Územního plánu obce Starý Hrozenkov – záměr lyţařského vleku a obchvatu obce - na ţivotní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ sleduje následující cíle: posouzení míry souladu konceptu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti ţivotního prostředí výběr a doporučení nejvhodnějšího variantního řešení

7





I/58 -řešení OSTRAVAvULICE PLZEŇSKÁ, se NOVÁ BĚLÁ, I/56 posouzení přínosů a negativ navrţeného porovnání současným MALÉ A VELÉ stavem sloţek ţivotního prostředí v řešeném území

identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se sloţkami ţivotního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na ţivotní prostředí Dokument je členěn dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění.

8





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE MALÉ A VELÉ K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1 Obsah a cíle územního plánu Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov řeší správní území obce, které je totoţné s územím katastrálním. Důvodem pro zpracování nového územního plánu obce je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a zabezpečení udrţitelného rozvoje v území. Koncepce obce Starý Hrozenkov zachovává urbanistický charakter obce a navrhuje rozvoj všech základních urbanistických funkcí. Navrhované plochy jsou směřovány a navazují na zastavěné území, přitom je zachována a respektována urbanistická kompozice sídel a krajinný ráz obce. V konceptu územního plánu je respektována úroveň kvality ploch pro bydlení v obci, tato úroveň bude nadále udrţována a rozvíjena. Koncept územního plánu vhodným způsobem řeší optimální rozvoj území. Rozsah zastavitelných ploch je dostatečně dimenzován a neměl by být zvětšován do doby vyčerpání (zastavění) ploch navrţených tímto územním plánem. Dále jsou v konceptu územního plánu vytvořeny územní předpoklady pro ochranu hodnotných krajinných segmentů, zvláště chráněných území a jsou vymezeny plochy zařazené do ÚSES. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu obce ke strategickým dokumentům není nutno pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou jiţ obsaţeny ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené územnímu plánu obce Starý Hrozenkov. Soulad sledovaných záměrů územního plánu, tj. vymezení ploch pro obchvat obce a vybudování lyţařského svahu, je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR (2008) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Generel dopravy Zlínského kraje

9





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, N OVÁ BĚLÁ , I/56 Integrovaný krajský program sniţováníI/58 emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, MALÉ A VELÉ těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2010 Cíle, priority a poţadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení konceptu ÚP obce Starý Hrozenkov v části záměru určení plochy budoucí podnikatelské zóny v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu částečně v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není předmětem řešení/ neutrální vztah

++ + -0

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje poţadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR zohledňuje poţadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udrţitelného rozvoje území, přičemţ se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Z Politiky územního rozvoje pro obec Starý Hrozenkov nevyplývají ţádné další konkrétní poţadavky kromě obecně platných povinností pro zachování charakteru a k ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Hodnocení: ++

10





1.2.2 Zásady územního rozvoje Zlínského krajeI/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Zastupitelstvo Zlínského kraje 10. 9. 2008 vydalo usnesením č. 0761/Z23/08 Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK). Realizace záměrů obsaţených ZÚR ZK zaručuje udrţitelný rozvoj území Zlínského kraje, tj. vyváţený vztah územních podmínek pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř), soudrţnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) a podmínek pro příznivé ţivotní prostředí (environmentální pilíř). Obchvaty obcí na silnici I/50 jsou jednou z priorit pro koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesňování územního vymezení navrţených ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb a opatření na území kraje. Pro katastr obce Starý Hrozenkov je tato plocha označena kódem PK08. Dalšími poţadavky ZÚR Zlínského kraje pro obec Starý Hrozenkov je vypracování územní studie a koordinace ploch regionálních koridorů, značených kódy PU132 a 133: PU 132: RBK 161 – Bošačky – Na Zárubě PU 133: RBK 162 – Na Zárubě – ZS kraj Hodnocení: + Hlavním problémem, který řeší koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je vymezení koridoru pro výstavbu obchvatu obce. Obec Starý Hrozenkov si v souvislosti s výstavbou obchvatu nechala zpracovat územní studii. Na základě této územní studie byly vymezeny dva koridory pro vybudování obchvatu obce, které představují variantní řešení konceptu územního plánu. Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov respektuje trasy regionálních biokoridorů a regionálních biocenter, které byly převzaty ze ZÚR ZK.

1.2.3 Generel dopravy Zlínského kraje Zastupitelstvo Zlínského kraje usnesením č. 656/Z24/04 ze dne 23. června 2004 schválilo „Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje“ jako výchozí a závazný dokument při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na území Zlínského kraje, který stanovuje hlavní priority rozvoje všech druhů dopravy – tj. silniční, ţelezniční, letecké, vodní a cyklistické. Silnice I. třídy I/50, která prochází obcí Starý Hrozenkov, je hodnocena jako komunikace celostátního a mezinárodního významu. Trasa silnice je součástí Evropské dohody o hlavních silnicích s mezinárodním provozem AGR (tah E50). Silnice je zařazena v dokumentu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR dle usnesení vlády č.145/2001 a Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje z roku 2002. Rovněţ na slovenské straně je výstavba navazující rychlostní silnice R2 ve Slovenské republice je zařazena v Uzneseniu vlády Slovenskej republiky č.162/2001 k novému projektu výstavby diaľnic a rýchlostných ciest. 11





I/58 - OzSTRAVA ULICEkoncepčního PLZEŇSKÁ, NOVÁ B ĚLÁ, I/56 Pro pořizování územního plánu obce vyplývá tohoto materiálu MALÉ A VELÉ poţadavek na respektování výhledové trasy obchvatu obce. Z důvodu ochrany území CHKO se nepočítá s rozšířením této komunikace na čtyřpruhovou.

Na Generel dopravy Zlínského kraje navazuje Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje, který doplňuje a podrobně rozvádí problematiku cyklistické dopravy na území kraje. Tento materiál navrhuje doplnění sítě o významné místní cyklotrasy. Z této dokumentace pro ÚP Starého Hrozenkova nevyplývají ţádné poţadavky. Hodnocení: + Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov respektuje poţadavek přeloţky komunikace I/50. Pro vybudování obchvatu obce byly vymezeny dva koridory, které představují variantní řešení konceptu územního plánu.

1.2.4 Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje Rada Zlínského kraje schválila dne 7.11.2005 usnesením č. 0886/R22/05 Nařízení kraje č. 1, kterým se vydává „Integrovaný krajský program sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“. Globálním cílem obou programů je zajistit na celém území Zlínského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Konkrétně se jedná o sníţení imisní zátěţe PM10, sníţení imisní zátěţe polycyklickými aromatickými uhlovodíky, representovanými imisními koncentracemi B(a)P (benzo(a)pyrenu), sníţení emisí oxidů dusíku a VOC (benzen, prekurzory ozonu) a dále NOx, NH3 a SO2. Dílčí cíle této koncepce jsou: sníţit ve stanovených termínech imisní zátěţ znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány udrţet podlimitní imisní zátěţ v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů dodrţet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Tento koncepční materiál zahrnuje scénář nástrojů a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, který je ve vztahu k územnímu plánu obce Starý Hrozenkov v kapitole 7.2.

12





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁv , Ninfrastruktuře OVÁ BĚLÁ, I/56 Specifická opatření na podporu sníţení imisní zátěţe,I/58části 7.2.4. Opatření A VELÉ dopravy Zlínského kraje, neboť pro sníţení emisí oxidů dusíku jsou nezbytnáMALÉ opatření v dopravě, a to mimo jiné zvýšení plynulosti provozu na stávajících komunikacích a vybudování obchvatů měst a obcí.

Hodnocení: ++ Záměr vybudování obchvatu obce Starý Hrozenkov je zcela v souladu s uvedeným koncepčním materiálem.

1.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje jako základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl zastupitelstvem Zlínského kraje schválen 20. října 2004 na 26. zasedání zastupitelstva Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění ţádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Zlínského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvaţovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s poţadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, moţnosti financování a ekonomickou průchodnost navrţených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje je podkladem pro územní a regulační plány obcí na území kraje. Koncepční materiál ukládá obci Starý Hrozenkov jako prioritní úkol zrušení septiků a ţump a napojení všech splaškových odpadních vod na vybudovanou ČOV a následnou rekonstrukci starých stok ve špatném technickém stavu. Obec Starý Hrozenkov má veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu – Starý Hrozenkov-Vápenice. Vodovod je v majetku obce i provozovaný obcí Starý Hrozenkov. Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje vyplývají poţadavky na doplnění sítě v rozsahu 2,1 km řádu, rozšíření akumulace stávajícího vodojemu a jeho rekonstrukci. Hodnocení: ++ Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je v souladu s uvedeným materiálem.

1.2.6 Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje schválilo Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 22. 9. 2004 usnesením č. 727/Z25/04 a vydalo Obecně závaznou vyhlášku Zlínského kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje jeho závazná část.

13





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ,podmínek NOVÁ BĚLÁ, I/56 Cílem Plánu odpadového hospodářství je I/58 vytvoření vhodných jakMALÉ A VELÉ pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství definuje obecné zásady dle plánu odpadového hospodářství ČR a obecná opatření na úrovni kraje.

Odpovědností orgánů veřejné správy je uplatňovat Národní program čistší produkce a vyuţívat programy SFŢP pro podporu preventivních postupů. Souhrn opatření v odpovědnosti veřejné správy je součástí Závazné části Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Hodnocení: ++ Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov vymezuje plochu technického zabezpečení obce, slouţící k likvidaci odpadu v obci (shromaţďování, třídění). Z hlediska ploch sledovaných rozvojových ploch pro vybudování přeloţky silnice I/50 a lyţařského svahu není v rozporu s tímto koncepčním materiálem.

1.2.7 Koncepce ochrany přírody krajiny Zlínského kraje Zlínský kraj má zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny. Cíle a principy koncepce ochrany přírody Zlínského kraje vycházejí z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998 a dále z provedené analýzy území. Územně plánovací dokumentace obcí je nástrojem k realizaci dlouhodobých cílů v ochraně přírody a krajiny v rámci okruhu 1 – obecná územní a druhová ochrana, a to cílů 1.1. Vymezení ÚSES a 1.2. Realizace ÚSES. Hlavním cílem koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny ve Zlínském kraji je ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti kraje při současném zajištění udrţitelného vyuţívání přírodních zdrojů a sniţování zátěţe ţivotního prostředí Hodnocení: 0 Pro ÚP obce Starý Hrozenkov nevyplývají z koncepce ţádné konkrétní poţadavky. Koncepce neřeší území CHKO Bílé Karpaty.

1.2.8 Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany ţivotního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004. Základní cíle a priority státní energetické koncepce jsou následující:

14





maximalizace energetické efektivnosti


zajištění vhodného poměru prvotních energetických zdrojů zajištění maximální šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství „Územní energetická koncepce Zlínského kraje“ je součástí zpracování "Konceptu sniţování emisí a imisí". Jde o rozsáhlou dokumentaci, která byla projednávána jednotlivými odbory Zlínského kraje od roku 2004. Hodnocení: 0 Pro ÚP obce Starý Hrozenkov nevyplývají z koncepce ţádné konkrétní poţadavky.

1.2.9 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 Hlavním cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje je dosaţení ekonomické vyspělosti regionu odpovídající průměrné hodnotě Evropské unie (dnešní EU-27) ve sledovaném horizontu do roku 2020. Dosaţení tohoto hlavního cíle bude provedeno prostřednictvím vymezených cílů a na ně se členících úkolů v rámci čtyř hlavních pilířů Strategie: Konkurenceschopné ekonomiky Úspěšné společnosti Efektivní infrastruktury a rozvoje venkova Atraktivního regionu Strategie nabízí pro Zlínský kraj scénář jeho významného přiblíţení či dosaţení průměrné hospodářské úrovně EU, při respektování principů udrţitelného rozvoje. Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov vytváří předpoklad naplnění tohoto scénáře v bodech vyjádřených opatřeními: 3.3.2a - Dobudování obchvatů zastavěných území obcí - Jedná se o investiční projekty s cílem eliminovat negativní dopad tranzitní dopravy středem obcí 3.2.3b. Rozvoj sluţeb na venkově - Podstatou je finanční asistence podnikatelům ve venkovských oblastech, nabízejícím jak občanské sluţby určené obyvatelům venkovských oblastí, tak i sluţby zaměřené na návštěvníky regionu, zejména v oblasti cestovního ruchu, agroturistiky, hippoturistiky, apod. 4.1.2a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro cestovní ruch - smyslem je dobudování a modernizace objektů primárně vyuţívaných pro různé formy cestovního ruchu včetně parkovišť 4.2.2a. Podpora rozvoje sportovních sluţeb - Podstatou je další rozvoj sportovních sluţeb navazujících na cestovní ruch typu budování sportovních zařízení Hodnocení: ++

15





I/58 - záměru OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, obchvatu NOVÁ BĚLÁ, obce I/56 Koncept územního plánu Starý Hrozenkov v části vybudování MALÉ A VELÉ a lyţařského svahu zcela v souladu se Strategií rozvoje Zlínského kraje v letech 2008 – 2010.

1.2.10 Zhodnocení vztahu konceptu ÚP Starý Hrozenkov k záměrům a cílům nadřazených dokumentů Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov byl srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast ţivotního prostředí na národní, krajské a místní úrovni, a to především pro záměry obchvatu obce a vybudování lyţařského svahu. Návrh ÚP Starý Hrozenkov z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsaţených. Koncept ÚP Starý Hrozenkov je v souladu s cíli nadřazených strategických dokumentů.

16






2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MALÉ A VELÉ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1 Vymezení území

Obec Starý Hrozenkov je samosprávná obec nacházející se v jiţní části Zlínského kraje při hranicích se Slovenskou republikou asi 21 km jihovýchodně od města Uherský Brod, které je pro Starý Hrozenkov obcí s rozšířenou působností. K 12.12. 2008 zde bylo přihlášeno k trvalému pobytu 901 obyvatel (zdroj MV ČR). Katastr obce leţí v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, v údolí Krátkovského potoka v centru Moravských Kopanic. Název charakterizuje oblast výstiţně - těţce dostupná políčka na strmých svazích zde mohli místní zemědělci obdělávat pouze kopáním motykou. Obec se rozkládá se na ploše 1084 ha, nadmořská výška zástavby se pohybuje v cca 378 m.n. m., nejvyšším bodem je Příslop (711 m n. m.). Obytná zástavba je soustředěna především v údolí Krátkovského potoka, kudy prochází silnice I/50 vedoucí z Uherského Hradiště a Uherského Brodu k hraničnímu přechodu na Slovensko. Dominantou obce je pozdně barokní kostel Narození Panny Marie, který byl postaven v roce 1774. Severním směrem od obce se nachází Hrozenkovský lom (nazývaný lom Skala), ukázka typické sloupcovité odlučnosti čediče. Přes obec prochází trasy dvou naučných stezek, naučná stezka Okolo Hrozenkova a naučná stezka Moravské Kopanice. Kromě těchto stezek vede přes Hrozenkov ţlutá turistická značka a cyklostezka Beskydsko-karpatská magistrála. Území obce Starý Hrozenkov sousedí s katastry obcí Ţítková, Vyškovec, Vápenice a Bzová. Východní hranici katastru v délce cca 1 km tvoří hranice se Slovenskou republikou. Obr 2.1.: Katastrální území obce Starý Hrozenkov

17





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁúzemí , NOVÁ BĚLÁ, I/56 2.2 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředí v ULICE dotčeném MALÉ A VELÉ

2.2.1 Klimatologická charakteristika Klimatické podmínky katastru obce Starý Hrozenkov jsou dány jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Klimatologicky patří větší část řešeného území do oblasti MT7, nejvyšší body katastru spadají do oblasti MT3. Obě tyto oblasti jsou charakterizovány jako mírně teplé (podle Quitt, 1971). Obr. 2.2.: Klimatické oblasti (www.bilekarpaty.cz)

Tab. 2.1.: Charakteristika klimatických oblastí MT7 a MT3 Klimatická charakteristika

Klimatická oblast MT7


30 - 40

20 - 30

Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více

140 - 160

120 - 140

Počet mrazových dnů

110 - 160

130 - 160

Počet ledových dnů

40 - 50

40 - 50

Prům. teplota v lednu (oC)

-2 aţ -3

-3 aţ -4

Prům. teplota v červenci (oC)

16 - 17

16 - 17

Prům. teplota v dubnu (oC)

6-7

6-7

Prům. teplota v říjnu (oC)

7-8

6-7

Prům. poč. dnů se sráţkami 1mm a více

100 - 120

110 - 120

Sráţkový úhrn ve vegetačním období v mm

400 - 450

350 - 450

Sráţkový úhrn v zimním období v mm

250 - 300

350 – 450

Počet letních dnů

18





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Klimatická oblast MALÉ AMT3 VELÉ

Klimatická charakteristika


Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 80

60 - 100

120 - 150

120 - 150

40 - 50

40-50

Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

2.2.2 Kvalita ovzduší V rámci České republiky patří Zlínský kraj k méně problémovým oblastem z hlediska kvality ovzduší, přičemţ v rámci kraje jsou největší stacionární zdroje emisí soustředěny spíše do oblasti Valašského Meziříčí, Vsetína a Zlína. V okolí Uherského Brodu jsou parametry kvality ovzduší podstatně příznivější neţ v severní části kraje. V obci Starý Hrozenkov není umístěn ţádný významný stacionární zdroj emisí, naopak významný zdroj znečištění ovzduší zde představuje doprava. Obcí prochází komunikace I/50 s průjezdem 5036 vozidel denně, z čehoţ téměř polovinu tvoří těţká vozidla (Celostátní sčítání ŘSD ČR, 2005). Podle § 7 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Ministerstvo ţivotního prostředí ve Věstníku MŢP kaţdoročně seznam zón a aglomerací, v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou území, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Imisní limity jsou stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŢP. Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2008 nebyly v rámci území obce s rozšířenou působností Uherský Brod překračovány imisní limity SO2, NO2, benzenu, oxidu uhelnatého a těţkých kovů, nejsou překračovány imisní limity NO x a SO2 pro ekosystémy. Naopak na 3,2% území obce s rozšířenou působností došlo k překročení imisního limitu koncentrace suspendovaných částic v ovzduší frakce PM10 (prachové částice menší neţ 10 µm), coţ představuje zhoršení stavu proti roku 2007, kdy limit překročen nebyl. Cílový imisní limit pro BaP byl v roce 2008 překročen na 1,1 % území obce s rozšířenou působností. To znamená výrazné zlepšení situace proti roku 2007, kdy byl na 6% území obce s rozšířenou působností Uherský Brod překročen cílový imisní limit 1 ng.m-3 pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), vyjádřené jako benzo(a)pyren – BaP. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky je nedokonalé spalování fosilních paliv. Jedná se především o emise z automobilové dopravy, dále pak energetika nebo spalování odpadů. V menších obcích v posledních letech vzrůstá 19





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ NOVÁ BĚLÁ,často I/56 znečištění z vytápění domácností, které pouţívají nekvalitní tuhá paliva a , zároveň MALÉ A VELÉ spalují i odpady. Termín dosaţení cílového limitu pro BaP je 31.12.2012.

Jak je zřejmé z Obrázku 2.3., v rámci plochy obce s rozšířenou působností Uherský Brod je pravděpodobné překročení cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu v samotném městě Uherský Brod, kudy projíţdělo v roce 2005, kdy probíhalo celostátní sčítání intenzity vozidel Ředitelstvím silnic a dálnic, 12 695 vozidel denně, z toho 4 185 těţkých. Zvýšené koncentrace se ale dají očekávat i v obcích v nejbliţším okolí komunikace I/50. Totéţ platí i pro koncentrace suspendovaných částic v ovzduší. Obr. 2.3.: Průměrné roční koncentrace BaP – doprava, průměrné denní koncentrace PM10, výchozí rok 2001 (Mgr. Jakub Bucek, Územní energetická koncepce Zlínského kraje – imisní mapy)

Tak jako na většině území ČR je na sledovaném území překračován cílový limit pro troposférický ozón i hodnota dlouhodobého imisního cíle AOT40. Vznik přízemního ozonu je výsledkem řetězce fotochemických reakcí tzv. prekurzorů emisí, kterými jsou těkavé organické látky v ovzduší (VOC) s oxidy dusíku (NOx). Většina těchto látek je produkována mobilními zdroji – dopravou. Určitý podíl na vzniku troposférického ozónu mají i přirozené emise VOC produkované lesními ekosystémy (izopren, terpenoidy).

2.2.3 Voda Povrchové vody Řešené území se nachází v povodí řeky Váhu. Značná část plochy katastrálního území obce je odvodňována Krátkovským potokem (identifikátor povodí 4-21-09-005), pramenícím pod Mikulčiným vrchem, do kterého se na území katastru obce vlévají Vlčí a Brodský potok. 20





I/58 -Vápenice OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,Voda I/56 Prameniště potoka je významný zdroj pitné vody pro obce a Starý Hrozenkov. MALÉ A VELÉ Krátkovského potoka je čistá, lokálními zdroji znečištění jsou zemědělské farmy v blízkosti toku. Přes Starý Hrozenkov je tok pomístně úpraven kamennými prahy a stupni. Pod St.Hrozenkovem při autokempu, před soutokem s Drietomicí, se nachází na derivační větvi rybník, slouţící pro rybářské a rekreační účely.

Krátkovský potok pak tvoří levobřeţní přítok říčky Drietomice, která pramení na severovýchodním svahu vrchu Hřibovňa (669 m n. m.) v nadmořské výšce okolo 520 m n. m., neďaleko obce Vyškovec (identifikátor povodí do soutoku s Krátkovským potokem 4-2109-004, dále 4-21-09-006). Od soutoku s Krátkovským potokem po hranici se Slovenskou republikou zde byla provedena úprava toku (přeloţka v délce 960 m do starého koryta - akce v souvislosti s budováním hraničního přechodu). Voda je čistá, hrozí zde určité nebezpečí staré zátěţe, neboť trasa přeloţky jde přes území bývalé skládky tuhého komunálního odpadu, která byla odtěţena v roce 1995. Starý Hrozenkov patří mezi obce ohroţené povodněmi. Ohroţenými místy jsou zahrady na březích Krátkovského potoka, můţe zároveň dojít k ohroţení stavebních objektů povrchovým odtokem vody z místních zemědělských tratí, případně mohou nastat rozlivy vznikem nepropustných bariér na mostních konstrukcích podél toku. (Povodňový plán pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod, 2004). Obec Starý Hrozenkov nespadá do chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Obr.2.4.: Mapa povodí (HEIS VÚV T.G.M.)

21





Obr. 2.5. Vodohospodářská mapa (VÚV T.G.M.)


Podzemní voda Území náleţí k vodnímu útvaru, nazývanému Flyš v povodí Váhu – jiţní část, č. 3224. Vodní útvar představuje území protáhlého tvaru orientované ve směru SV-JZ. které tvoří povodí horních toků pravostranných přítoků Váhu na území ČR. Z hlediska hydrogeologické rajonizace ČR útvar představuje severozápadní a střední část rajonu 322 - Flyšové sedimenty v povodí Moravy. Reliéf útvaru tvoří relativně nevelká plocha hřebenové části jihovýchodních svahů Bílých Karpat na území ČR. Nejvyšší body útvaru leţí na jeho severní hranici, která tvoří rozvodí Váhu a Moravy (Velká Javořina 970 m n. m., Velký Lopeník 912 m n. m.). Nejniţší bod útvaru je v nadmořské 330 m n. m. Generelní sklon povrchu terénu je k jihovýchodu. Podzemní vodní útvar Flyš v povodí Váhu – jiţní část je hydrogeologickým rajónem o ploše 140 km2. Předkvartérní podloţí útvaru tvoří horniny magurské skupiny příkrovů zastoupené sedimenty bělokarpatské jednotky paleocenního aţ eocenního stáří. Na daném území převládají souvrství s flyšovým vývojem vápnitých pískovců a jílovců nad rytmickým střídáním pískovců a jílovců. Jedná se o hlavní útvar podzemních vod s lokálním zvodněním a volnou hladinou. Tento hydrogeologický kolektor je charakteristický průlino-puklinovou propustností a velmi nízkou průtočností s koeficientem transmisivity niţším neţ 10-4 m2.s-1. Podzemní vody jsou zpravidla Ca – Mg - HCO3 – SO4 typu. Celková mineralizace se nejčastěji pohybuje v rozpětí 0,3 - 1 g/l. Jeho vodohospodářský význam je pouze místní, z hlediska jímání podzemních vod je tento útvar podzemní vody vhodný spíše pro lokální zásobování. Kvalita vody je po chemické stránce vyhovující (Plán Povodí Moravy, 2008). Obec Starý Hrozenkov byla do roku 1995 zásobena pitnou vodou z individuálních zdrojů – studní. Postupně proběhla výstavba vodovodu, která byla dokončena v roce 1998. Obec je zásobena ze zdroje „Pod Mikulčiným vrchem“ na k.ú. Vápenice, s vydatností Q = 3,0 l.s-1, odkud je obec gravitačně zásobena přes vodojem „Starý Hrozenkov“. Samostatné vodní

22





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 zdroje mají pro farma, mechanizační středisko, autocamping, rekreační středisko - Kordárny MALÉ A VELÉ a Pila (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, 2004).

Obr. 2.6.: Hydrogeologická mapa

2.2.4 Geologie, geomorfologie Geomorfologicky náleţí katastr obce Starý Hrozenkov do alpsko-himalájského systému, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblast Slovensko – moravské Karpaty, celek Bílé Karpaty, podcelek Lopenická hornatina. Plocha katastru se rozkládá na rozhraní tří okrsků: Komeňská vrchovina, Starohrozenkovská hornatina a Vyškovecká hornatina. Nejvyšším bodem je Příslop (711 m n. m.). Obr. 2.7.: Geomorfologické členění – Lopenická hornatina

Západní Karpaty vznikly alpínským vrásněním v druhohorách a třetihorách. Jedná se o část, kterou označujeme jako Vnější (flyšové) Západní Karpaty, neboť podkladem tohoto území je třetihorní magurský flyš. Celou plochu katastru obce budují alpinsky zvrásněné 23





I/58 - Oflyšové STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 terciální horniny, které petrograficky představuje nejčastěji střídání vápnitých jílovců MALÉ A VELÉ a pískovců, případně jíly, slíny a pískovce. V údolích vodních toků jsou starší třetihorní vrstvy překryty čtvrtohorními sedimenty.

Pro oblast Moravských Kopanic jsou charakteristické plochy sesuvů, ke kterým jsou náchylné svaţité části katastru jsou vlivem narušení přirozených hydrologických poměrů zejména intenzivní zemědělskou činností. Kopaničáři klučili a pálili lesy a na uvolněných místech začali pást dobytek. Zaloţili malá políčka, jejichţ umístění v krajině neustále střídali. Po odlesnění sváţného terénu se prudce zvýšila aktivita sesuvů, které ohroţovaly primitivní kopaničářská obydlí (tzv. kopanice). Lidé se jim bránili tím, ţe pastviny hustě osadili svými odrůdami ovocných stromů a ţe při klučení lesů ponechaly vzrostlé solitérní stromy. Potenciální plochy sesuvů na katastru obce jsou obsahem Obrázku 2.8. (modře šrafované plochy). Na katastru obce Starý Hrozenkov nejsou evidovány dobývací prostory, chráněná loţisková území nebo prognózní zásoby nerostných surovin. Obr. 2.8.: Potenciální plochy sesuvů na katastru obce Starý Hrozenkov

2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond Krajinný pokryv Převáţnou většinu katastru obce Starý Hrozenkov tvoří lesy, a to listnaté, jehličnaté i smíšené – viz Obrázek 2.9. Celý kraj Moravských kopanic obklopují bukové vysoké lesy, dříve vrchnostenské. Uprostřed kopaničářských odlesněných pozemků v bezprostředních lesních lemech se však setkáváme i s pozůstatky bývalých nízkých, selských lesů (dnes smrk, modřín, buk). Pro území jsou charakteristické rozsáhlé křovinaté meze, zarostlé strţe a bohaté

24





- Orychle STRAVA ULICE PLZEŇSKÁdřevin, , NOVÁ Bzejména ĚLÁ, I/56 břehové porosty. Novým jevem jsou rozsáhlé náletové I/58 háje rostoucích MALÉ A VELÉ břízy, osiky a jívy, které vznikají tam, kde se po zdruţstevnění přestalo hospodařit - většinou na prudších svazích, ve strţích potoků, atd. (Plán péče CHKO).

Obr. 2.9.: Skladba lesů na katastru obce Starý Hrozenkov Legenda:

Katastr obce protíná komunikace I/50, v jejímţ okolí se rozkládá převáţná část obytné zástavby. Na severních svazích nad obcí se rozkládají terasovitě uspořádané plochy sadů a oblasti s přirozenou vegetací. Jiţně od zastavěné plochy obce se aţ k lesům rozkládají plochy luk a pastvin se solitérními stromy a křovinami. Charakteristika krajinného pokryvu sledovaného území je zřejmá z Obrázku 2.10. Obr. 2.10.: Krajinný pokryv katastru obce Starý Hrozenkov Legenda:

Půda Naprosto převládajícím půdním typem Bílých Karpat jsou nepříliš úrodné hnědé půdy (kambizemě), jejichţ úţivnost závisí především na substrátu a na vodním reţimu. V půdním typu katastru obce Starý Hrozenkov dominuje kambizem luvická vyluhovaná (KAlv),

25





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁV BĚLÁ , I/56 ve vyšších nadmořských výškách vrchů Příslop a ŢárI/58kambizem kyselá (KAa). údolích MALÉ A VELÉ podél větších toků se vyskytuje modální fluvizem. Přehledná zjednodušená situace je uvedena na obrázku 2.11.

Obr. 2.11. Půdní mapa

Pro účely bonitace zemědělských půd jsou stanoveny mapovací a oceňovací jednotky, tzv. BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky), které jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ), čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svaţitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichţ se na katastru obce Starý Hrozenkov nacházejí následující hlavní půdní jednotky: HPJ 24 Kambizemě modální eubazické aţ mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těţké aţ těţké, aţ středně skeletovité, se střední vododrţností. HPJ 35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těţké, aţ středně skeletovité, vláhově příznivé aţ mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu. HPJ 40 Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 41Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké

26





I/58s- Oponěkud STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁvláhovými BĚLÁ, I/56 lehčí aţ lehké, zrnitostně středně těţké aţ velmi těţké příznivějšími MALÉ A VELÉ poměry.

HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické aţ mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloţeninách, často s podloţím teras, středně těţké lehčí aţ středně těţké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloţeninách, popřípadě s podloţím teras, středně těţké nebo středně těţké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níţe 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

2.2.6 Ochrana přírody 2.2.6.1 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohroţené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty Bílé Karpaty jsou pohořím, nacházejícím se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat a tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Evropsky významná lokalita Bílé Karpaty je chráněnou krajinnou oblastí, která byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.17.644/80 ze dne 3.11.1980 a která se rozkládá na moravské straně hranice mezi Českou republikou a Slovenskem na území bývalých okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. dne 22.12.2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, byla tato oblast vyhlášena evropsky významnou lokalitou pod číslem CZ0724090. Předmětem ochrany Natura 2000 jsou pro oblast Bílých Karpat následující biotopy a druhy rostlin a ţivočichů (* prioritní stanoviště): Biotopy: Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací paroţnatek Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (FestucoBrometalia) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (FestucoBrometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště* Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva níţin a horského aţ alpínského stupně

27





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NBrachypodioOVÁ BĚLÁ, I/56 Extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion, MALÉ A VELÉ Centaureion nemoralis) Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion *) Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích* Smíšené jasanovo-olšové luţní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae * Panonské dubohabřiny* Eurosibiřské stepní doubravy* Druhy rostlin: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia *) Druhy ţivočichů: přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) ţluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) bourovec trnkový (Eriogaster catax) ohniváček černočárý (Lycaena dispar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vrkoč útlý (Vertigo angustior) vrkoč baţinný (Vertigo moulinsiana)

Obr. 2.12. CHKO Bílé Karpaty

Na území moravské strany Bílých Karpat zasahují 4 fytogeografické okresy a to Dolnomoravský úval, Bílé Karpaty stepní, Bílé Karpaty lesní a Javorníky. Území katastru obce Starý Hrozenkov náleţí do fytogeografického okresu Bílé Karpaty lesní, tj do karpatského mezofytika. V jeho niţších polohách převaţují karpatské dubohabřiny (Carici

28





I/58 - OSTRAVA ULICE , NOVÁ BĚLÁ , I/56 pilosae-Carpinetum), místy ovšem i s vtroušeným bukem. Výše naPLZEŇSKÁ ně navazují bučiny, MALÉ A VELÉ zejména s ostřicí chlupatou (Carici pilosae-Fagetum), v nejvyšších polohách i bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum).

Obr. 2.13. Natura 2000 v rámci katastru obce Starý Hrozenkov

2.2.6.2 ÚSES – územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. Biocentra zabezpečují prostor pro vývoj populací rostlin a ţivočichů typických pro odpovídající ekosystémy. Jsou to oblasti umoţňující trvalé přeţití vybraných taxonů (tj. skupin konkrétních organizmů) tím, ţe jim poskytují dostatečné potravní i úkrytové moţnosti. Minimální velikost lesního a lučního biocentra lokálního významu je 3 ha, regionálního lesního biocentra 30 ha, nadregionálního 1 000 ha. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umoţňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Biokoridory jsou v naprosté většině případů přírodní plochy: strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, ţivé ploty, apod. V ojedinělých případech však můţe jít i o pozměněnou část krajiny – např. pole mezi dvěma lesy, nebo i o umělý prvek – přechod pro zvěř přes dálnici. Minimální šíře lokálních biokoridorů je 15 m, regionálních a nadregionálních 40 m.

29





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁmigračních , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Pro území Bílých Karpat je důleţité zachováníI/58 prostupnosti údolních cestMALÉ A VELÉ z Pováţí a dále propojení oddělených lučních celků v jiţní a střední části pohoří. Na katastr Starý Hrozenkov částečně zasahuje ochranné pásmo nadregionálního koridoru č. 150 Makyta – Javořina (na Obr. 2.14. PU22), který reprezentuje lesní společenstva zejména nejvyšších a středních poloh, přecházející do slovenské části CHKO Biele Karpaty. Jiţní částí katastru prochází biokoridor č. 161 (na Obr. 2.14. PU132), spojující regionální biocentra Na Zárubě a Bošačky. Na katastru obce Starý Hrozenkov jsou do něj vloţena biocentra –161/8 Zubřeštiné a 161/10 Zbořilův les (viz Obrázek 2.15.)

Východní částí území prochází regionální biokoridor č. 162 (na Obr. 2.14. PU133), přicházející ze Západoslovenského kraje a končící v regionálním biocentru Na Zárubě (na Obr. 2.14. PU28). Na katastru obce Starý Hrozenkov prochází dvěma lokálními biocentry – 162/9 Za celnicí a 161/10 Na Lazech (viz Obrázek 2.16.). Na katastru se nacházejí rovněţ prvky lokálních ÚSES – lokální biocentra Rackov, Černé, Brodské, Mlýnská a Závrší - a příslušné lokální biokoridory. Obr. 2.14.: Lokalizace regionálních a nadregionálních ÚSES v katastru obce Starý Hrozenkov (ZÚR ZK)

30





- OSTRAVA PLZEŇSKÁ,(Koncept NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.15. Regionální biokoridor č. 161 na katastru I/58 obce Starý ULICE Hrozenkov ÚP)MALÉ A VELÉ

Obr. 2.16. Regionální biokoridor č. 162 na katastru obce Starý Hrozenkov (Koncept ÚP)

2.2.6.3 Přírodní památka Pod Hribovňou Převáţná část plochy PP se nachází na k.ú. Vyškovec, obce Starý Hrozenkov je dotýká v JZ okraji katastru. Jedná se o fragment květnatých luk a pastvin v členitém svaţitém terénu, převáţně se severní expozicí, kde se vyskytují ohroţené druhy rostlin jako vemeníček zelený (Coeloglossum viride), pětiprstka ţeţulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec bezový (Dyctylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsiii), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hořeček ţlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), aj. Fauna je zde zastoupena typickými druhy motýlů bělokarpatských květnatých luk jako jsou např. ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), perleťovec dvouřadý (Brenthis

31





I/58 - Ochryson, STRAVA ULICEpřástevník PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 hecate), bourovec pryšcový, kovolesklec Chrysaspidia angreštový. MALÉ A VELÉ Z ptáků se vyskytuje např. ťuhýk obecný (Lanius collurio).

2.2.6.4 VKP V hodnoceném území nachází významné krajinné prvky taxativně stanovené přímo zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy.

2.2.6.5 Hrozenkovský lom Hrozenkovský lom, nazývaný téţ lom Skala, je jediné místo v Bílých Karpatech, kde lze pozorovat sloupcovitou odlučnost bazaltu (čediče). Jedná se o hrubozrnný bazalt dolerit, bohatý hořčíkem. Od minulého století zde probíhala těţba silničního kamene, v současnosti je lom mimo provoz, uvaţuje se o jeho vyhlášení přírodní památkou. Z hlediska květeny zde roste několik druhů, které jsou jinde v Bílých Karpatech velmi vzácné. Je to například oman hnidák (Inula conyza), nepříliš nápadná, aţ metr vysoká rostlina, a vrbka rozmarýnolistá (Chumerion dodanali), která roste na mokrém dnu lomu. Najdeme zde i jetel zlatý (Trifullum aureum). Opuštěné lomy, na jejichţ dně se nacházejí trvalé vodní plochy, bývají velmi často útočištěm obojţivelníků, kteří je vyhledávají zejména v době rozmnoţování. Takových míst rovněţ není v oblasti Bílých Karpat mnoho. Typickými zástupci jsou mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris) a kuňka ţlutobřichá (Bombina variegata).

2.2.7 Flóra, fauna Flóra Regionálně fytogeografické členění ČR řadí území do fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum, zastoupenému fytogeografickým okresem 78. - Bílé Karpaty stepní. Rostlinný pokryv, který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, představuje mapa potenciální přirozené vegetace (viz Obrázek 2.17.). Severní část katastru obce by kompletně pokrývala karpatská dubohabřina s podrostem ostřice chlupaté (Carex pilosa) – (Carici pilosae – Carpinetum). Pro severní svahy jiţně od komunikace I/50 je vlastní ostřicová bučina (Carici pilosae – Fagetum). Pouze nejvyšší plochy území v jiţní části katastru by pokrývala bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli – Fagetum).

32





I/58 obce - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.17.: Potenciální přirozená vegetace na katastru Starý Hrozenkov MALÉ A VELÉ

Legenda: Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se zájmové území nachází v Bělokarpatském regionu, který leţí v západokarpatské podprovincii, která je součástí biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů. Bioregion leţí na východní hranici Moravy, převáţná část se nachází na Slovensku. a zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběţku). Obr. 2.18.: Bělokarpatský bioregion – biochory (Culek, 2003)

Sledované území leţí ve 3. nebo 4. vegetačním stupni (dubobukový nebo bukový). V údolní části katastru dominuje biochora typu 3SC, tj. svahy na vápnitém flyši (3. vegetační stupeň). V jeho niţších polohách převaţují karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), místy s vtroušeným bukem. Do okrajů lesních celků jsou vklíněny enklávy luk a pastvin s hojným výskytem solitérních dřevin a remízků. Ve vyšších polohách, ve 4. vegetačním stupni dominuje biochora typu 4HC, pro kterou jsou charakteristické kulturní bučiny. Nejrozšířenější jsou bučiny s ostřicí 33





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ lýkovcem BĚLÁ, I/56 chlupatou (Carici pilosae-Fagetum) se zimolezem I/58 černým (Lonicera nigra), MALÉ A VELÉ jedovatým (Daphne mezereum) a samorostlíkem klasnatým (Actaea spicata).

Fauna Fauna Bílých Karpat je velmi rozmanitá, k nejlépe poznaným skupinám ţivočichů zde patří motýli, střevlíkovití brouci, plazi, obojţivelníci a ptáci (Správa CHKO Bílé Karpaty). Pro údolí Moravských Kopanic je charakteristický výskyt uţovky stromové (Elaphe longissima). Roztroušené samoty a hospodářská stavení jsou hnízdišti dosud početných populací vlaštovky obecné (Hirundo rustica) a jiřičky obecné (Delichon urbica). V kostelech a jiných starých budovách přebývají letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netopýra velkého (Myotis myotis), ušatého (Plecotus auritus), dlouhouchého (Plecotus austriacus) a netopýra večerního (Eptesicus serotinus). V zahradách a v okolí pouličních lamp loví netopýr hvízdavý (Pipistrelus pipistrelus). V blízkosti samot často ţije plch velký (Glis glis) a v jejich nejbliţším okolí tchoř tmavý (Mustela putorius). V lesích vyšších poloh hnízdí holub doupňák (Columba oenas), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a káně lesní (Buteo buteo). Hojnými pěvci zde jsou ţluva hajní (Oriolus oriolus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Ve starších porostech hnízdí čáp černý (Ciconia nigra) a v posledních letech šířící se krkavec velký (Corvus corax). V lesích a u potoků je hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka ţlutobřichá (Bombina variegata). Charakteristickým plazem listnatých lesů je v celé oblasti slepýš křehký (Anguis fragilis). Z drobných savců zasluhuje pozornost především výskyt rejska horského (Sorex alpinus). V lesních porostech vyšších poloh ţije mnoho bezobratlých ţivočichů, typických pro karpatské lesy, např. měkkýši modranka karpatská (Bielzia coerulans), vlahovka karpatská (Monachoides vicina) a skalnice lepá (Faustina faustina), střevlíkovití brouci a tesařík alpský (Rosalia alpina). Pastviny, lemy kolem soliterních stromů a v okrajích lesa jsou vhodným biotopem pro další významné druhy bezobratlých a také obratlovců, např. ještěrky ţivorodé (Zootoca vivipara) a vzácně i zmije obecné (Vipera berus). Pestrá mozaika biotopů v těchto polohách umoţňuje i souţití druhů obojţivelníků různých ekologických nároků; např. ropuchy zelené (Bufo viridis), ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaris) (zdroj AOPK ČR, CHKO Bílé Karpaty).

2.2.8 Krajinný ráz Krajinný ráz v České republice a popis krajiny z hlediska jejich přírodních, socioekonomických a kulturněhistorických vlastností je hodnocen s pouţitím třech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajinné typy, Löw a kol., 2006):

34





I. rámcové typy sídelních krajin


II. rámcové typy vyuţití krajin III. rámcové typy georeliéfu krajin.

Z hlediska této typologie leţí obec Starý Hrozenkov v lesozemědělské krajině z hlediska typu sídelních krajin nazývané krajinou novověké kolonizace Carpatica. Lesozemědělské krajiny jsou v ČR nejběţnějšími typy vyuţití krajiny, nalezneme je na cca 52 % plochy území státu. Naopak krajina novověké kolonizace Carpatica je v ČR nejméně zastoupena ze všech typů sídelních krajin, tvoří pouze 3,31 % plochy republiky. Z hlediska georeliéfu krajiny se obec nachází na rozhraní dvou krajinných typů. Rozhraním je opět údolí, neboli komunikace I/50. Severní část (viz Obrázek 2.19. - zelená barva) patří ke krajině vrchovin Carpatica (3,95 % plochy ČR), jiţní část k tzv. krajině výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů (viz Obrázek 2.19. - oranţová barva, 6,85 % plochy ČR), který je povaţován za význačný krajinný typ. Starý Hrozenkov společně s obcemi Lopeník, Vyškovec, Vápenice a Ţitková vytvářejí krajinný prostor Hrozenkovské kopanice, převáţně harmonickou kulturní krajinu v členité hornatině, která je charakteristická velmi pestrá mozaika drobných polí, sadů, zahrad, lesů a hájků. Typická je zde rozptýlená kopaničářská zástavba, drobné chalupy se zahrádkami a pastvinami, dvorce vysoko na odlesněných svazích a pastviny se soliterními stromy a křovinami. Jedná se o jednu z krajinářsky nejcennějších oblastí Zlínského kraje. Krajinný ráz je zde velmi dobře zachován, pravděpodobně i díky horší dostupnosti oblasti, ve které zatím nepřevládla masová turistika. Obr. 2.19. Rámcové krajinné typy

Legenda:

- krajiny vrchovin Carpatica - krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů 35





I/58 -radonový OSTRAVA ULICE index PLZEŇSKÁ,geologického NOVÁ BĚLÁ, I/56 2.2.9 Seismicita a dynamická stabilita území, MALÉ A VELÉ podloţí

Seismicita V hodnocení podle makroseizmické stupnice MSK-64 se jedná oblast charakterizovanou seizmickým ohroţením 6. stupně, protoţe aţ do této oblasti zasahuje vliv východoalpských zemětřesení, jejichţ makroseizmické pole je vţdy anomálně protaţeno směrem na sever, a také vliv západokarpatských zemětřesení s ohnisky na Slovensku. Seizmický stupeň 6 je popisován následovně (Geofyzikální ústav AVČR): „zemětřesení je pocítěno většinou lidí uvnitř i venku. Mnoho lidí s úlekem vybíhá ven, někteří ztrácejí rovnováhu. V některých případech můţe dojít k rozbití nádobí a skla. Knihy vypadávají z polic. Mohou se posunout i těţké kusy nábytku, malé zvony někdy zvoní. Poškození omítky můţe nastat i u solidně postavených budov (bez antiseismických opatření ). U chatrných budov se mohou objevit váţnější škody - trhliny ve zdech, opadávání velkých kusů omítky, poškození komínů, klouzání střešní krytiny. Ve vzácných případech lze pozorovat trhliny ve vlhké půdě, maximálně o šířce 1 cm. V horách mohou nastat sesuvy půdy. Můţe dojít ke změnám vydatnosti pramenů a v hladině vody ve studnách.“ Při realizaci staveb je třeba brát tuto skutečnost v úvahu. Konstrukce budov v seismických oblastech musí být navrţeny podle normy ČSN 731211 s přihlédnutím k ustanovením ČSN - Seismická zatíţení staveb. Obr. 2.20.: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intenzitách makroseizmické stupnice MSK-64 (Geofyzikální ústav AVČR)

36





Radonový index


Radonový index geologického podloţí určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloţí stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloţí proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR – ekvivalentní objemové aktivity radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloţí u nově stavěných objektů. Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 2.21. (Česká geologická sluţba, mapový list 35-12B- Strání). Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká aţ střední). Tento přechodný radonový index je charakteristický pro nehomogenní kvartérní sedimenty. Obr. 2.21.: Mapa radonového indexu

Legenda: převaţující kategorie radonového indexu geologického podloţí přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) nízká

Kategorie radonového indexu geologického podloţí, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převaţující kategorii v dané geologické jednotce. Většina zastavěného území katastru obce Starý Hrozenkov a rovněţ území podél vodních toků se podle této mapy nachází v oblasti přechodné kategorie radonového indexu, zbylá část území vyznačuje nízkým radonovým indexem.

37





I/58 - OSTRAVA LZEŇSKÁ, NOVÁ , I/56 Převaţující kategorie radonového indexu neznamená, ţe seULICE u Purčitém typuBĚLÁhornin MALÉ A VELÉ při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Dle informací ČGÚ zpravidla přibliţně 20% aţ 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, coţ je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vţdy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloţí, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

2.2.10 Archeologická naleziště, historické památky Historie obce se datuje od druhé poloviny 13. století. Dominantu obce tvoří farní kostel Narození Panny Marie, z roku 1774, postavený v pozdně barokním stylu a obnovený v 19. století. který byl postaven v roce 1788. Z dalších památek je cenná kaplička Panny Marie stojící u rybníka (číslo v rejstříku NPÚ 29889/7-3428), socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1830 (číslo v rejstříku NPÚ 36277/7-3427) a památka lidové architektury - dům č. p. 76 (číslo v rejstříku NPÚ 53710/7-3429). Na území katastru obce se nenachází ţádná významná archeologická lokalita. Jako území s archeologickými nálezy typu II je registrováno středověké a novověké jádro obce (pořadové číslo SAS 35-12-08/1). Jedná se o území, na němţ dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě (pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %.). Celé katastrální území obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění, neboť takto je hodnocena celá rozloha Zlínského kraje.

2.2.11 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům V případě neschválení návrhu ÚP, tj. absence vymezení ploch a koridorů pro budoucí realizaci záměrů vybudování obchvatu obce a lyţařského svahu se dají předpokládat z hlediska vlivů na ţivotní prostředí důsledky shrnuté v Tabulkách 2.2. a 2.3. Tab. 2.2.: Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k záměru obchvatu obce Pozitivní důsledky

Negativní důsledky

Kvalita ovzduší Bez pozitivních důsledků.

Se zvyšující se intenzitou dopravy narůstání emisní a imisní zátěţe v obci.

Voda Bez vlivu

Bez vlivu

38






Geologie, geomorfologie Bez vlivu

Bez vlivu

Krajinný pokryv, půdní fond Nedojde k záborům ZPF a PUPFL.

Nevymezení plochy nepřinese ţádné negativní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí Bez vlivu

Bez vlivu

Příroda a krajina Zachování stávajícího stavu.


Archeologická naleziště, historické památky Nevymezení plochy nepřinese ţádné pozitivní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

Narůstání emisní a imisní zátěţe v obci vlivem zvyšující se dopravní zátěţe a otřesy, způsobené vysokým podílem těţké dopravy, budou mít negativní vliv na stav historických objektů.

Tab. 2.3.: Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k záměru vybudování lyţařského svahu Pozitivní důsledky Negativní důsledky Kvalita ovzduší Zachování stávajícího stavu.

Bez vlivu

Voda Bez vlivu

Bez vlivu

Geologie, geomorfologie Bez vlivu

Bez vlivu

Krajinný pokryv, půdní fond Nedojde k záborům PUPFL.


Seismicita a dynamická stabilita území, radonový index geologického podloţí Bez vlivu

Bez vlivu

Příroda a krajina Zachování stávajícího stavu.

Větší tlak na rozvoj podnikatelských aktivit v jiných lokalitách obce, riziko zásahů do přírodních lokalit.

Archeologická naleziště, historické památky Bez vlivu

Bez vlivu

Za nejvýznamnější negativní vliv stavu, kdy by nebyla realizována územně plánovací dokumentace, lze povaţovat navýšení imisní a akustické zátěţe obce vlivem narůstající intenzity dopravy. Dále nedojde k vyuţití potenciálu řešeného území v oblasti sportovně rekreačních aktivit, coţ představuje sníţení moţností ekonomického rozvoje obce. Naopak by nemělo dojít k dotčení hodnot ochrany přírody a ovlivnění krajinného rázu oblasti, neboť ekologicky cenné plochy v oblasti jsou chráněny podle zvláštních předpisů. 39






3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MALÉ A VELÉ MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRŮ ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu a vymezení dalších vhodných rozvojových ploch pro smíšené vyuţití, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce při respektování poţadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území, a naopak určení trvale nezastavitelných ploch a zamezení neregulované expanze rodinné nebo jiné výstavby do volné krajiny mimo původní hranice sídla. Hlavním problémem, který řeší koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov, je vymezení koridoru pro výstavbu obchvatu obce. Obec Starý Hrozenkov si v souvislosti s výstavbou obchvatu nechala zpracovat územní studii. Na základě této územní studie byly vymezeny dva koridory pro vybudování obchvatu obce, které řeší koncept ÚP. Krajský úřad Zlínského kraje v Závěru zjišťovacího řízení podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 24. října 2007 (č.j: KUZL 64284/2007) přihlédl ke skutečnosti, ţe zadání Územního plánu obce Starý Hrozenkov v části záměru vybudování lyţařského svahu představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), téhoţ zákona. Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov v části záměru lyţařského svahu je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. V souladu se závěry připomínkového řízení (Zpráva o postupu projednání a vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zadání územního plánu Starý Hrozenkov, č.j. STAV/2067/07/Kola/SH-Úp-z2) poţaduje pořizovatel vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí včetně variantního řešení u záměru lyţařského vleku a obchvatu obce, ostatní záměry Konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov není nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Sledované záměry územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny v oblasti ţivotního prostředí: Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěţe území Změnu emisní a hlukové zátěţe území Zvýšení produkce odpadů a zvýšení rizika kontaminace ţivotního prostředí Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace, vliv na faunu Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění systému NATURA 2000, CHKO, PP, ÚSES 40





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 3.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL MALÉ A VELÉ

Celé katastrální území obce Starý Hrozenkov, které se nachází v podhorské oblasti Bílých Karpat s těţší dostupností pro intenzivní zemědělské obhospodařování, zahrnuje dle bonitního zatřídění převáţně méně kvalitní půdy. Jedná se především o půdy zařazené do IV. a V. třídy ZPF. Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je řešen ve dvou variantách: Varianta A Vymezuje plochy OS 40, 97, 98 a 130, které jsou určeny pro vybudování lyţařského svahu. Na této ploše se nachází trvale travní porost, který bude zachován a nebude nijak narušeno jeho obhospodařování., a lesní pozemky, u kterých dojde k záboru. Pozemky leţí v I., IV. a V. třídě ochrany ZPF. Variantou A je vymezena jako koridor pro plánovaný obchvat obce lokalita, tvořená plochami DS 92 – 96, 109 a 110. V rámci této plochy dojde i k záboru lesních pozemků. Skutečný zábor ZPF a PUPFL bude však po upřesnění podstatně niţší. Pozemky leţí v II., III, IV. a V. třídě ochrany ZPF. Tab. 3.1. Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL – varianta A VÝMĚRA Zábor (ha) v ZÚO (ha) 15,37 52,46 0,56 23,02 1,07 6,14 0,53 16,18 0,13 33,69 1,72 150,86

0,00 0,00 0,00 0,17 0,00 1,10 0,00 0,00 0,00 0,11 0,00 1,39

v LPF (ha)

v ZPF (ha)

2,91 17,65 0,00 0,11 0,00 0,00 0,11 14,68 0,00 2,81 0,00 38,26

12,17 27,76 0,04 15,14 0,70 4,45 0,28 0,01 0,13 27,08 1,71 89,46

z toho v z toho třídě v ochrany ZÚO ZPF I 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,51 0,51

z toho v třídě ochrany ZPF II

z toho v ZÚO

z toho v třídě ochrany ZPF III

z toho v třídě ochrany ZPF IV

z toho v třídě ochrany ZPF V

ID

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,07

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,22

0,00 0,81 0,00 1,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,11

8,97 19,33 0,03 0,46 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,06 0,00 28,86

3,18 7,03 0,00 12,26 0,70 2,38 0,28 0,01 0,11 25,61 1,20 52,75

40 92 93 94 95 96 97 98 109 110 130

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Varianta B Variantou B jsou vymezeny jako koridor pro plánovaný obchvat obce lokality DS 99 106. Ve vymezené ploše dojde i k záboru lesních pozemků. Skutečný zábor ZPF a PUPFL bude však i zde po upřesnění podstatně niţší. Pozemky leţí v I., II., III., IV. a V. třídě ochrany ZPF.

41





I/58 - O– STRAVA ULICE PB LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 3.2. Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL varianta

VÝMĚRA zábor (ha) v ZÚO (ha) 31,32 0,77 38,36 0,55 19,25 0,97 2,38 8,21 101,81

2,07 0,00 0,21 0,00 1,10 0,00 0,00 2,27 5,65

v LPF (ha)

v ZPF (ha)

z toho v třídě ochrany ZPF I

z toho v ZÚO

z toho v třídě ochrany ZPF II

z toho v ZÚO

z toho v třídě ochrany ZPF III

z toho v třídě ochrany ZPF IV

4,74 0,00 1,11 0,00 5,06 0,00 0,35 0,00 11,26

22,72 0,33 30,85 0,46 12,29 0,51 0,87 4,56 72,59

0,00 0,00 1,23 0,00 0,59 0,51 0,55 3,20 6,08

0,00 0,00 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,39 0,44

1,81 0,33 1,72 0,00 0,12 0,00 0,16 1,32 5,47

0,08 0,00 0,00 0,00 0,12 0,00 0,00 0,43 0,63

0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01

11,31 0,00 13,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 24,34

ALÉ A VELÉ zM toho v ID třídě ochrany ZPF V

9,59 0,00 14,85 0,46 11,37 0,00 0,03 0,02 36,32

99 100 101 102 103 104 105 106

Při zpracování územního plánu musí být smyslu ust. § 5 odst. 1 zák.č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. § 4. vyhlášky MŢP ČR č.13/1994 Sb., jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení poţadavků na zábor ZPF dle vyhl. 13/1994 Sb. je součástí Odůvodnění Konceptu územního plánu. Znázornění jsou obsahem grafické části dokumentace Konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov - výkres č. II/3A a II/3B zpracovaný v M = 1 : 5000, se zákresem všech rozvojových ploch a zvýrazněním druhů pozemků, které se na těchto plochách v současné době nacházejí. Dále jsou znázorněny hranice BPEJ s jednotlivými kódy, hranice katastrálního území (která je v daném případě totoţná s hranicí řešeného území), hranice současně zastavěného území, plochy s vloţenými investicemi do půdy a plochy ÚSES. Pro katastr obce Starý Hrozenkov nebyly prováděny plány pozemkových úprav.

3.1.1 Výběr vhodnější varianty přeloţky komunikace I/50 z hlediska ochrany ZPF a PUPFL Plošná ochrana zemědělské půdy je definována ustanoveními zákona č. 50/1972 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je moţno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 42





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁregionech BĚLÁ, I/56 Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy vI/58 jednotlivých klimatických MALÉ A VELÉ s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno vyuţít pro případnou výstavbu.

Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převáţně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, vyuţitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití. Jde většinou o půdy s niţším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany ţivotního prostředí. U tříd I a II je odejmutí ze ZPF problematické a podmíněné, u tříd III a IV je moţné vyuţití pro výstavbu, a pozemky zařazené do třídy V jsou k zástavbě doporučené. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávaţnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně pouţívat zemědělskou půdu, navrţené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěţovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Ochrana lesů a zásady nakládání s pozemky určenými k plnění funkce lesa jsou dány zákonem 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Varianta A konceptu územního plánu vymezuje dopravní koridor, z něhoţ výměra 75,30 ha náleţí do zemědělského půdního fondu. Z toho 2,07 ha náleţí do II. třídy ZPF. Převáţná většina plochy ZPF vymezené pro dopravní koridor, cca 90 %, náleţí do IV. a V. třídy ochrany. Koridor je dále vymezen na 20,56 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. Koridor vymezený variantou B se týká přibliţně stejné plochy ZPF (72,59 ha) a o něco niţší plochy PUPFL (11,26 ha). Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu se týká větší rozlohy pozemků s vysokým stupněm ochrany I. a II. třídy, celkem 11,55 ha. Z hlediska ochrany ZPF je vhodnější varianta A konceptu územního plánu, z hlediska ochrany PUPFL varianta B.

3.2 Změna dopravní zátěţe území Obcí Starý Hrozenkov prochází komunikace I/50 s průjezdem 5036 vozidel denně. Téměř polovina celkového počtu (2439) tvoří těţká vozidla, osobních vozidel zde projíţdí 2586 denně, nevýznamnou část tvoří motocykly (11). V SZ části obce, v úseku od křiţovatku

43





- OSTRAVA ULICE Pzátěţ, LZEŇSKÁa , Nto OVÁvBprůměru ĚLÁ, I/56 se silnicí III/5023 bylo v témţe období zjištěna mírněI/58niţší dopravní MALÉ A VELÉ 4797 vozidel denně, z toho 2348 těţkých, 2430 osobních a 19 motocyklů.(Celostátní sčítání ŘSD ČR, 2005). Přehledná situace dopravní zátěţe v roce 2005 je na Obrázku 3.1.

Obr. 3.1. Dopravní zátěţ v roce 2005 (ŘSD ČR )

Legenda:

Generel dopravy Zlínského kraje uvádí intenzity vozidel na hraničním přechodu Starý Hrozenkov – Drietoma v roce 2002 v hodnotách 2624 pro všechna vozidla, z toho těţká v počtu 1282, a uvaţuje s výhledem do roku 2030 o počtu 5875 všech vozidel, z toho 1197 těţkých. Výhled roku 2030 byl tedy překonán jiţ v roce 2005. Do budoucna lze předpokládat, ţe hraniční přechod Starý Hrozenkov – Drietoma na silnici I/50 si svůj význam podrţí (mezinárodní tah E 50). Dle Generelu dopravy cca 55% objemů dopravy zde bude tvořit doprava tranzitní. Plánovaná přeloţka komunikace I/50 v kterékoliv z předloţených variant nebude mít na změnu dopravní zátěţe ţádný významný vliv, objemy dopravy se nezmění, ale v obou variantních případech dojde k vymístění dopravní zátěţe ze zastavěné části obce a tím k zlepšení ţivotního prostředí obyvatel obce (kvalita ovzduší, hluk, vibrace). Naopak záměr vybudování lyţařského svahu podpoří domácí i zahraniční cestovní ruch a také úroveň a rozsah sluţeb poskytovaných v obci, coţ povede k určitému navýšení dopravní zátěţe. Pro dopravu v klidu nejsou z hlediska vyššího rekreačního vyuţití navrhovány změny, předpokládá se vyuţití stávajících parkovacích ploch v centrální části obce. 44





3.3 Změna imisí a hlukové zátěţe území


3.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 2.2.2. Nejvyšší podíl na znečištění ovzduší v obci mají emise a resuspendované částice z automobilové dopravy. Jak je zřejmé z rozboru stavu dopravní zátěţe v předchozí kapitole 3.2., obě varianty Konceptu územního plánu budou mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v zastavěné části obce Starý Hrozenkov. Dá se předpokládat sníţení imisních koncentrací oxidů dusíku, polétavého prachu, benzenu a polycyklických aromatických uhlovodíků, jejichţ legislativním zástupcem je benzo(a)pyren.

3.3.2 Hluk Hluková situace je opět závislá především na intenzitě dopravy a hluková zátěţ, zejména hluk z automobilové dopravy, patří v současné době mezi nejzávaţnější problémy ţivotního prostředí České republiky, a to především v dopravně zatíţených městech a obcích v bezprostředním okolí komunikací I. třídy. Pro Starý Hrozenkov se jedná o problém, který se obce bezprostředně dotýká. Emise hluku z komunikací závisí především na počtu projíţdějících vozidel, počtu nákladních aut, dále na povrchu vozovky, sklonu komunikace, rychlosti a plynulosti dopravního proudu atd. Zatíţení obyvatel hlukem z dopravy, vedené často v bezprostředním kontaktu s obytnými domy, má prokazatelně negativní účinky na jejich zdravotní stav. Základní poţadavky na ochranu obyvatel před hlukem jsou stanoveny v zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30 a 31. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům resp. správcům pozemních komunikací, ţeleznic a dalších objektů, jejichţ provozem vzniká hluk (zdroje hluku) povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb.  Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou uţívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce (s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). 

Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakoţ i funkčně obdobných staveb.



Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny L Aeq,T = 50 45





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,dobu I/56 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 3.3. (korekce se ULICE nesčítají). Pro noční MALÉ A VELÉ se pouţije další korekce –10 dB s výjimkou ţelezniční dráhy, kde se pouţije korekce –5 dB.

Tab. 3.3. Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Korekce (dB)

Způsob vyuţití území 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostor staveb lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

1) Pouţije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven sluţeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejdeli o ţelezniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Pouţije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Pouţije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převaţující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Pouţije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

4)

Pouţije se v případě staré hlukové zátěţe z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěţí se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po poloţení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. platí tedy pro obytnou zástavbu v okolí komunikace I/50 následující limity pro vnější hluk: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 60 dB pro noční dobu Obcí Starý Hrozenkov podle sčítání ŘSD v roce 2005 projíţdělo středem obce 5036 vozidel denně. Tato dopravní zátěţ zakládá předpoklad nadlimitních hladin akustické zátěţe v chráněném prostoru staveb v blízkosti komunikace. Z hlediska sníţení hlukové zátěţe budou mít obě varianty Konceptu územního plánu pozitivní vliv na sníţení hlukové zátěţe v obci z následujících důvodů: v obou variantách dojde k vymístění tranzitní dopravy z centra obce pro novou komunikaci jiţ nebude platit výjimka v limitech pro starou hlukovou zátěţ a nové limity vnějšího hluku pro chráněný prostor obytné zástavy, které budou muset být dodrţeny podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., budou:

46





I/58dobu - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 LAeq = 60 dB pro denní dobu a 55 dB pro noční MALÉ A VELÉ

Jiné zdroje hluku, které by způsobovaly nadlimitní zatíţení obytných objektů se v řešeném území nenacházejí.

3.4 Vliv na vody 3.4.1 Odpadní vody V obci Starý Hrozenkov je vybudována jednotná kanalizační síť, která byla postavena v roce 1997, starší stoky jsou z roku 1975. Pod obcí je na levém břehu Krátkovského potoka vybudována ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 1999. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Dešťové vody jsou na ČOV zachycovány v dešťové zdrţi. Kal je uskladňován, zahušťován a poté odváţen na řízenou skládku. Při provozu areálu lyţařského vleku budou vznikat splaškové vody, které budou likvidovány napojením na jednotnou kanalizaci obce. Z nové plochy přeloţky silnice I/50 bude docházet k produkci odpadních vod pouze odvodem sráţkových vod ze zpevněných ploch nové komunikace. Znečištěné dešťové vody ze silničního tělesa budou mimo zastavěné území patrně zachyceny v silničních příkopech, které budou součástí jednotlivých silničních objektů. Silniční příkopy budou následně zaústěny do nejbliţší vodoteče (varianta A). Znečištěné vody z mostního objektu (varianta B) budou pravděpodobně vedeny oddílnou kanalizací a před vyústěním do recipientu bude vhodné je sedimentačně předčistit. V průběhu zimních měsíců budou tyto dešťové vody zasolené solemi (NaCl a KCl), které se pouţívají pro chemický posyp.

3.4.2 Vliv na podzemní vody Slané vody z komunikací budou svedeny do vod povrchových odvodňovacími příkopy a nedojde tak ke kvalitativnímu ovlivnění podzemních vod. Můţe dojít k mírnému ovlivnění kvantity podzemních vod, protoţe sráţkové vody, které by v prostoru komunikace doplnily zásoby podzemních vod, budou svedeny do vod povrchových.

3.4.3 Vliv na povrchové vody Pokud bude povrch lyţařského svahu uměle zasněţován, bude potřebné mnoţství vody odebíráno pravděpodobně z Krátkovského potoka. Do vody pro technické zasněţování se nepřidává ţádné aditivum. Pro přeměnu vody na led se pouţívá pouze fyzikálních principů - prudkého poklesu tlaku a teploty při výstřiku z koncovky zasněţovací trysky. Voda tedy není ničím znečištěna. Při oblevě nebo na jaře při konečném tání se spolu s vodou

47





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁVliv , NOVÁna BĚLÁ , I/56 z přírodního sněhu vsakuje do půdy nebo odtéká povrchovými vodotečemi. kvalitu MALÉ A VELÉ povrchových vod tedy není očekáván.

Přeloţkou komunikace by neměla být ohroţena kvalita povrchových vod v katastru, protoţe jsou do nich jiţ svedeny povrchové vody ze stávajících komunikací, které budou pouze nahrazeny novou komunikací.

3.4.4 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch V souvislosti se záměrem vybudování obchvatu obce mimo současné zastavěné území dojde ke změně odtokových poměrů a ke sníţení retenční kapacity území tím, ţe se zmenší plochy území vhodné pro zasakování sráţkové vody a vody z tání sněhu. Výstavbou nové komunikace dojde ke změně reţimu odtoku ze zastavěných ploch novou komunikací. Dojde k zvětšení přímého povrchového odtoku, na který budou dimenzovány odvodňovací strouhy a kanalizace. Vsakovací a odtokové poměry se rovněţ zhorší v trase budoucí sjezdovky. Pokud dojde k vykácení lesa, déšť jiţ nebude zachycován korunami stromů a při dopadu na půdní povrch se nestačí vsakovat a bude ve zvýšené míře odtékat po povrchu z kopce dolů.

3.5 Zvýšení produkce odpadů Sběr a odvoz odpadu z obce zabezpečuje firma Rumpold Uherský Brod. Odpady se třídí, pevný domovní odpad je odváţen jednou týdně. Od března 2007 probíhá v obci sběr tříděného odpadu. Pro potřeby obyvatel jsou na obecním úřadě k vyzvednutí obaly na sběr PET lahví, které jsou vyváţeny sběrným vozem 2x měsíčně a sběr papíru 1x měsíčně. Podnikatel, kterému při jeho činnosti vzniká odpad (je původcem odpadu), je povinen odstraňovat jej v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. V souvislosti se záměrem vybudování lyţařského svahu bude původcem vznikajících odpadů firma, která bude toto zařízení provozovat. Tato firma budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy, tj. podle zákona č.185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

3.6 Změna vegetace, vliv na faunu Záměr lyţařského vleku Nejvýznamnějším zásahem v souvislosti se záměrem lyţařského vleku bude nutnost vymýcení části lesa, čímţ bude zásadně ovlivněna flóra na této ploše. Nová sportovní plocha je navrţena na 17,7 ha půdy určené k plnění funkcí lesa. Po odstranění stromů se zvýší mnoţství světla, dopadajícího na tuto plochu. To umoţní rozvoj bylinného patra. Na sjezdových tratích, jeţ jsou provozovány jiţ několik desítek let, zpravidla odpovídá jejich 48





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁpatra. , I/56 druhové sloţení druhovému sloţení okolní vegetaceI/58bez keřového a stromového MALÉ A VELÉ Na porosty v tomto prostoru bude mít vliv mechanická disturbance vegetace a půdního krytu, na kterou je nejcitlivější keříčková a vysokobylinná vegetace. Naopak lokální mechanické disturbance niţší intenzity do vegetačního krytu sjezdových tratí však v řadě případů podporují konkurenčně méně zdatné a ochranářsky významné druhy rostlin. Dalším vlivem na rostlinné porosty můţe být zkrácení vegetační sezóny déle leţící sněhovou pokrývkou.

Provoz sjezdové trati bude vyţadovat pravidelné kosení plochy, aby půda postupně opět nezarostla lesem. Pravidelné kosení je činnost, která obvykle vede k vytvoření druhově bohatých podhorských a horských luk s vysokým stupněm drnového zápoje. Rozptýlená zeleň by při provozu lyţařského svahu měla zůstat zachována. Z hlediska vlivu na faunu bude záměr vybudování lyţařského svahu představovat zásah do stávajícího stavu na lokalitě. Je zde plánováno vykácení části lesních porostů pro vedení sjezdové tratě a lanovky a úpravy vykácených prostor pro lyţařské vyuţití. Vzhledem k tomu dojde k zásahu do biotopů četných druhů ţivočichů a vytvoření nové přírodní rovnováhy. Ve fázi výstavby budou postiţeni zejména méně pohybliví ţivočichové obývající dotčené lesní porosty a půdní biotopy v nich. Jde zejména o bezobratlé ţivočichy, dále pak např. plazy či mláďata ptáků a savců. Většina potenciálně postiţených ţivočichů patří mezi poměrně běţné druhy a jejich populace tak můţe být doplněna z okolního území. Je však nutné brát v potaz i moţnost postiţení některých vzácnějších či chráněných druhů (plazi, chráněné druhy ptáků ad.). Při vlastním provozu sjezdové lyţařské trati a lanovky jiţ nebude docházet k výraznému ovlivnění fauny na lokalitě, vzhledem k omezené době provozu na několik zimních na měsíců s dostatečnou sněhovou pokrývkou. Záměr přeloţky komunikace I/50 Záměr vybudování nové komunikace má vţdy významný dopad na flóru a faunu v sledované oblasti. Zde se jedná o vybudování obchvatu obce, které bude mít menší dopad na přírodu, neţ případná výstavba nového silničního tělesa ve volné krajině. V obou variantách výstavby obchvatu obce hrozí zničení bioty v místě výstavby nebo kříţení silnice, sníţení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu a změna stanovišť a biotopů podél komunikací. Z technického hlediska je určující konfigurace terénu, z hlediska ochrany přírodních ploch (přirozených stanovišť a biotopů) pak způsob realizace stavby. Jiţ při předprojektové přípravě stavby bude proto nutné postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Doporučujeme zpracovat biologické hodnocení, na jehoţ základě bude moţné stanovit podrobnější podmínky realizace stavby.

3.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněná před činností sniţující její přírodní

49





- OSTRAVA ULICE jsou PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bpřírodní, ĚLÁ, I/56 a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného I/58 rázu vzhledem všechny MALÉ A VELÉ kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny.

Hrozenkovské Kopanice jsou jednou z krajinářsky nejcennějších oblastí Zlínského kraje. Krajinný ráz je zde velmi dobře zachován. Velmi výrazný prvek krajiny tvoří i terasovité struktury na svahu nad Starým Hrozenkovem. Krajinný pokryv v rámci krajinného prostoru Hrozenkovské Kopanice tvoří z 5,2 % orná půdy a z 58,6 % lesy, 24,6 % tvoří louky, 10,7 % sady a zahrady, 0,1 % vodní plochy a 0,8 % ostatní plochy, převáţně zástavba (ARVITA P, 2005). V celkovém hodnocení podíl území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu představuje v rámci Hrozenkovských Kopanic 19,8 % celkové plochy krajinného prostoru. Zvýšená hodnota krajinného rázu je určena převáţně charakterem sídel, podíl ploch kulturní krajiny s harmonickým charakterem určujícím krajinný ráz tvoří 2,9 % (ARVITA P, 2005). Celkový stav krajiny je dobrý, krajinný ráz Hrozenkovských Kopanic je moţno označit za výjimečný, jedná se o esteticky hodnotnou krajinu. V takovémto území je nutno věnovat zvýšenou pozornost ochraně krajinného rázu a ve vztahu k záměrům územního plánování chránit (ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992) současné estetické hodnoty a dominanty před potlačením nebo narušením novými prvky, pečovat o charakteristické sloţky krajinného rázu tak, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození nebo zániku. Významný bude další postup při povolování staveb, tj. bude nutno vţdy posuzovat hodnocení vlivu staveb na krajinný ráz tak, aby nebyly narušeny stávající hodnoty. Z hlediska posuzovaných ploch ÚP bude záměr přeloţky komunikace I/50 vţdy konfliktní s charakterem krajiny v řešeném území. Jedná se o situaci, kdy se střetávají dvě sloţky příznivého ţivotního prostředí pro člověka – zdravé ţivotní prostředí z hlediska imisí škodlivin v ovzduší a hladin hluku a právo na estetiku prostoru. Nalezené řešení bude vţdy kompromisem mezi těmito dvěma pohledy na ţivotní prostředí. Plocha lyţařského svahu naopak nevytváří předpoklad narušení typických pohledových vazeb a horizontu krajiny. Zázemí zůstane pohledově skryto za stávající zástavbou a ve své horní části bude ukryta v lesním porostu. Vliv sledovaných záměrů na charakteristické sloţky krajinného rázu v tomto krajinném prostoru je předmětem Tabulky 3.4.

Tab. 3.4. Vliv navrhovaných ploch/záměrů ÚP Starý Hrozenkov na charakteristické sloţky krajinného rázu (0 – ţádný, 1 – slabý, 2 – silný) Vliv plochy/záměru na:

OS

obraz místa a siluetu obce v typických pohledových vazbách kulturní památky

50

DS, var.A

DS, var.B

0

1

2

0

0

0





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 OS DS, DS, MALÉ A VELÉ

Vliv plochy/záměru na:

var.A

zástavbu se zjištěnou zvýšenou hodnotou krajinného rázu segmenty kulturní krajiny se zjištěnou zvýšenou hodnotou krajinného rázu starší zástavbu s charakteristickými znaky lidové architektury drobné stavební památky v krajině (boţí muka, poklony, sloupy, kapličky, kříţe, atd.) prvky krajinné zeleně (aleje, sady, remízy, meze) a ostatní přírodní sloţky krajinného rázu pozůstatky přirozených lesních porostů

51

var.B

0

0

0

0

1

2

0

0

0

0

0

0

1

2

1

1

1

1





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY AI/58 JEVY ŢIVOTNÍHO MALÉ A VELÉ PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

4.1 Systém NATURA 2000 Na velké části katastru obce Starý Hrozenkov byla vyhlášena evropsky významná lokalita Bílé Karpaty - CZ0720090 (Obr. 2.12. v kap. 2.2.6.). Charakteristika lokality je uvedena v kapitole 2.2.6. Správa CHKO Bílé Karpaty se vyjádřila ve svém stanovisku ze dne 24. října 2007 v souladu s § 45 a 65 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu, ţe předloţený „Návrh zadání územního plánu Starý Hrozenkov“ nemůţe mít významný vliv na ţádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000).

4.2 Chráněná území 4.2.1 CHKO Bílé Karpaty Stupně ochrany území v CHKO určuje zonace, která zohledňuje nejen hodnotu území, ale i budoucí záměry. Je odstupňována od I. s nejpřísnější po IV. s nejmírnější ochranou. I. zóna zahrnuje území málo dotčená člověkem, naopak ve III. a IV. zóně se hospodaří jako v okolní krajině. Ve IV. zóně jsou jiţ zastavěná území obcí. Pro ochranu přírodních hodnot v jednotlivých zónách platí následující zásady (Plán péče CHKO Bílé Karpaty): Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména vybraná zvláště chráněná území a jádrová území územních systémů ekologické stability s přirozenými nebo málo pozměněnými ekosystémy a území se soustředěným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Cílem je uchování nebo obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejniţší moţnou míru. Do II. zóny se zařazují území hospodářsky vyuţívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovanými přírodními hodnotami, vhodná k hospodářskému vyuţití pro přírodu šetrným způsobem. Území s dobře vyvinutými prvky ekologické stability krajiny a území s významným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně a nadregionální a regionální části územních systémů ekologické stability, nezařazené do I. zóny. Cílem je 52





- OSTRAVA aULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 udrţení přírodních hodnot a postupné zvyšování I/58 druhové prostorové biodiverzity MALÉ A VELÉ ekosystémů, zejména vytváření funkčního systému ekologické stability krajiny.

Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, zejména lesní a pozměněné pozemky vhodné k intenzivnímu vyuţití a vybraná sídla s typickou venkovskou zástavbou a architekturou. Cílem je udrţení a podpora vyuţívání této zóny pro šetrné lesní hospodářství, zemědělství, vhodné formy turistiky a rekreace a téţ pro trvalé bydlení. (5) Do IV. zóny se zařazují zejména vybraná souvisle zastavěná území a navazující plochy orné půdy. Dále pak pozemky vhodné ke stavební činnosti a dalším činnostem významně pozměňujícím přírodu a krajinu. Rozsah ochranných pásem CHKO Bílé Karpaty na katastru obce je zřejmý z Obrázku 4.1. Obr. 4.1: Rozsah ochranných pásem CHKO Bílé Karpaty na katastru obce Starý Hrozenkov

Legenda:

Většina plochy katastru obce leţí v III. zóně CHKO Bílé Karpaty, niţší podíl zaujímá II. zóna s vyšším stupněm ochrany (viz Obrázek 4.2.), zastavěné území se nachází ve IV. zóně. Malý podíl území, zahrnující Hrozenkovský lom je řazena do I. stupně ochrany – viz Obrázek 4.3. (zdroj mapový Portál veřejné správy ČR, www.geoportal.cenia.cz)

53





I/58 - Okatastru STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 4.2: II. zóna CHKO Bílé Karpaty v řešeném území obce Starý Hrozenkov MALÉ A VELÉ

Obr. 4.3: I. zóna CHKO Bílé Karpaty na katastru obce Starý Hrozenkov - detail

Je zřejmé, ţe v takovém území bude kaţdá trasa obchvatu obce ve střetu se zájmy ochrany přírody. Pro sledované území a záměr přeloţky komunikace byla proto vypracována územní studie s 5 variantními návrhy vedení obchvatu. Vedení jednotlivých tras je schematicky znázorněno na Obrázku 4.4. Varianta 5 prochází územím v úplném nebo přibliţném souběhu s variantou 4 a 4A, ale vyhýbá se zastavěným částem. K tomuto územně plánovacímu podkladu vydala Správa CHKO Bílé Karpaty vyjádření pod číslem 00356/BK/2008/Ba ze dne 13.2.2008, kde určuje jako nejméně konfliktní variantu 4 s konkrétními poţadavky na vedení trasy v jednotlivých úsecích. Mimo jiné vyţaduje ochranu Hrozenkovského lomu vedením koridoru komunikace lokalitou Skalka ve vzdálenosti nejméně 100 m od okraje lomu. Poţadavky CHKO naplňuje lépe varianta A konceptu územního plánu. Varianta B sleduje záměr v trase předpokládané ZÚR Zlínského kraje. Plocha pro záměr vybudování lyţařského vleku je obsahem varianty A konceptu ÚP, varianta B tento záměr neumoţňuje.

54





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ2007) , I/56 Obr. 4.4. : Varianty obchvatu komunikace I/50 ve Starém Hrozenkově (Visualcad, MALÉ A VELÉ

4.2.2 Biosférická rezervace Bílé Karpaty Bílé Karpaty byly v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Program byl přijat v roce 1974 pod záštitou Organizace spojených národů (OSN) – Radou pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Hlavním posláním je ochrana biologické rozmanitosti a udrţení harmonického vyuţívání krajiny. V praxi to neznamená zpřísnění ochranných podmínek, ale naopak hledání cest dalšího a ekologicky šetrného rozvoje území (zdroj www.bilekarpaty.cz). Ochrana přírody a vyuţívání biosférické rezervace je stejně jako v případě CHKO prováděna diferencovaně podle vlastní zonace. Katastrální území Starého Hrozenkova leţí v tzv. nárazníkové zóně, která slouţí jako ochranná zóna eliminující negativní vlivy okolního území na zónu centrální, tzv. jádrovou, která je územím určeným k ochraně biologické diverzity. Nárazníková zóna propojuje jádrové zóny a je vyuţívána pro činnosti slučitelné s vhodnými ekologickými postupy. Obr. 4.5: Zonace biosférické (www.bilekarpaty.cz)

rezervace

Bílé

Legenda:

55

Karpaty

-

Starý

Hrozenkov





4.2.3 Přírodní památka Pod Hribovňou


Plocha PP se nachází z převáţné části na k.ú. Vyškovec. Koncept územního plánu v obou variantách nepředpokládá zásah do přírodní památky, ani nevymezuje rozvojové plochy v její blízkosti.

4.3 Prvky ÚSES Koncepce lokálního ÚSES je součástí jednotlivých variant konceptu územního plánu, který vymezuje skladebné prvky lokálních ÚSES – plochy biocenter, trasy biokoridorů a interakčních prvků. Popis prvků ÚSES v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Na katastr Starý Hrozenkov částečně zasahuje ochranné pásmo nadregionálního koridoru č. 150 Makyta – Javořina, který reprezentuje lesní společenstva zejména nejvyšších a středních poloh, přecházející do slovenské části CHKO Biele Karpaty. Maximální šíře ochranné zóny je odvozena z maximální vzdálenosti lokálních biocenter (2 km od osy nadregionálního biokoridoru po obou stranách). Součástí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné části ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodní i přírodě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zóně biokoridoru. Obr. 4.6. Ochranné pásmo NRBK 150 (zdroj ÚÚR)

Plánovaná přeloţka komunikace I/50 bude v obou variantách napojena na stávající komunikaci v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru. V obou variantách bude vedena souběţně se stávající komunikací a nebude znamenat významné dotčení ani sníţení ekologicko-stabilizační funkce nadregionálního biokoridoru.

56





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, obce I/56 Z hlediska vlivu na lokální prvky ÚSES jeI/58vedení přeloţky komunikace MALÉ A VELÉ ve variantě B nevhodné, neboť dochází ke kříţení s funkčním LBC Mlýnská a dotčení funkčního LBC Rackov. Obě lokální biocentra jsou ve variantě B konceptu ÚP posunuta západním směrem (LBC Mlýnská II a Rackov II), tj. proti proudu Krátkovského potoka, který mezi nimi tvoří biokoridor. V této variantě je předpokládáno vícečetné kříţení s lokálními biokoridory. Přestoţe trasa komunikace bude dále upřesněna v projektové dokumentaci, bude v této variantě nutné realizovat alespoň trojnásobné kříţení lokálních biokoridorů.

Ve variantě A dojde ke kříţení trasy budoucí komunikace s lokálním biokoridorem LBK 4, které lze technicky bezpečně řešit. Plocha OS 97 je v ploše budoucí sjezdovky shodná s lokálním biokoridorem LBK 8. Bude se jednat o luční biokoridor, jehoţ funkce nebude provozem sjezdové trati negativně ovlivňována.

57






5. ZÁVAŢNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, MALÉ A VELÉ KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

V souladu se stanoviskem Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 24. října 2007 je posuzován záměr vybudování lyţařského svahu, tj. plochy OS 40, 97, 98 a 130 (dále pouze OS), která je předkládána v jedné variantě konceptu územního plánu – varianta A. Variantně je řešena plocha koridoru pro obchvat obce – plochy DS 92 – 96, 109, 110 ve variantě A (dále pouze DS A), plochy DS 99 - 106 ve variantě B (dále pouze DS B), které jsou posuzovány v souladu se závěry připomínkového řízení (Zpráva o postupu projednání a vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zadání územního plánu Starý Hrozenkov, č.j. STAV/2067/07/Kola/SH-Úp-z2). Ostatní záměry Konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov není nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů liniových staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998). V souladu s touto metodikou jsou jednotlivé záměry ohodnoceny koeficientem významnosti, který v sobě zahrnuje velikost vlivu, jeho časový rozsah, reverzibilitu vlivu a další parametry a nabývá následujících hodnot: významný nepříznivý vliv: - 8 aţ - 11 nepříznivý vliv: - 4 aţ - 7 nevýznamný aţ nulový vliv: 0 aţ - 3 příznivý vliv: 1 Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kriteria mezi sebou vynásobena. Další kriteria jsou jiţ prostě přičtena. Moţnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 - 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0% (=0) do 100% (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu

0 platí:

Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti x ( 1 - moţnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1

58





- OSTRAVA ULICE nabývají PLZEŇSKÁ, Nnásledujících OVÁ BĚLÁ, I/56 Kritéria, podle kterých se hodnotí koeficientI/58 významnosti, MALÉ A VELÉ hodnot:

Velikost vlivu: významný nepříznivý vliv -2 nepříznivý vliv -1 nevýznamný aţ nulový vliv 0 příznivý vliv 1 Časový rozsah: trvalý dlouhodobý krátkodobý

-3 -2 -1

Reverzibilita: nevratný kompenzovatelný vratný

-3 -2 -1

Citlivost území (území zvláště chráněná dle příslušných právních předpisů): ano -1 ne 0 Mezinárodní vlivy: ano ne

-1 0

Veřejnost: ano ne

-1 0

Nejistoty (neurčitosti v predikci vlivů): ano -1 ne 0 Moţnost ochrany: úplná částečná nemoţná

1 0,1 - 0,9 0 59





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ I/56 Míra vlivu záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je doplněna o ,popis MALÉ A VELÉ nejvýznamnějších střetů. Hodnocení velikosti vlivu bylo provedeno pomocí Katalogu kriterií pro vyhodnocení významnosti vlivu na ţivotní prostředí, který je součástí výše zmíněné metodiky. Při hodnocení záměru je zatíţeno s určitou mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i moţné kumulativní a synergické vlivy.

V případě, ţe byl identifikován střet záměru s některým z limitů, neznamená to automaticky, ţe dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které bude v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5.1 Vliv na ovzduší a klima Tab. 5.1. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na ovzduší a klima Vliv na ovzduší OS

nulový aţ mírně nepříznivý

0 (-1)

DS A

+1

příznivý

DS B

+1

příznivý

Vliv na klima OS

0

nevýznamný aţ nulový vliv

DS A

0


DS B

0


Popis vlivu: Vlastní provoz lyţařského vleku nebude mít vliv na kvalitu ovzduší v dané oblasti. Ke zvýšení imisní zátěţe můţe dojít v bezprostředním okolí sledované plochy vlivem emisí z dopravy vyvolané záměrem. Tento vliv bude pouze krátkodobý, omezený cca na 3 – 4 měsíce v roce, zvyšovat se bude ve dnech víkendu, kdy se naopak sniţuje ostatní doprava. Tab. 5.2. Výpočet koeficientu významnosti záměru lyţařského svahu pro vliv na ovzduší Velikost vlivu

-1

Mezinárodní vliv - ne

0

Časový rozsah - krátkodobý

-1

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - vratný

-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1

Moţnost ochrany - částečná

0,5

Koeficient významnosti

-2

Nevýznamný aţ nulový vliv

60





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁ, I/56 Vymezení koridoru pro obchvat obce StarýI/58 Hrozenkov bude mít , Npozitivní vlivMALÉ A VELÉ na ovzduší v oblasti, neboť v obou variantách bude zkrácena trasa komunikace I/50 a dojde ke zlepšení parametrů komunikace, které v současné době nedosahují šířkových, směrových ani výškových parametrů poţadovaných normou.

Vliv na klima není předpokládán.

5.2 Fyzikální vlivy – hluk Tab. 5.3. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na akustickou zátěţ OS

-1

mírně nepříznivý

DS A

+1

příznivý

DS B

+1

příznivý

Popis vlivu: Při provozu sjezdové trati je nutno počítat s určitou mírou zvýšení hlukové zátěţe způsobené především mechanizací nutnou k provozu lanovky a úpravy sjezdové trati. Analogicky k vlivu na ovzduší můţe dojít ke zvýšení akustické zátěţe zvýšením dopravy vyvolané záměrem. Bude se jednat pouze o navýšení podílu osobní dopravy v obci a pouze o krátkodobý vliv. Tab. 5.4. Výpočet koeficientu významnosti pro akustickou zátěţ – plochy OS Velikost vlivu

-1


0


-1

Veřejnost - ne

0


-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,5


-2


Naopak vymezení koridoru pro obchvat obce Starý Hrozenkov bude mít analogicky se situací v kvalitě ovzduší pozitivní vliv akustickou zátěţ, neboť v obě varianty obchvatu přinesou sníţení akustické zátěţe v chráněném prostoru staveb v blízkosti stávající silnice.

5.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy Vlivy záměru na obyvatelstvo můţeme rozdělit do dvou hlavních skupin: vliv na veřejné zdraví sociálně-ekonomický vliv

61





5.3.1 Vliv na veřejné zdraví


Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se záměrem určení rozvojových ploch je v přímé souvislosti s posouzením imisní a hlukové zátěţe lokality. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je postup, který vyuţívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. V procesu hodnocení rizika je nutno identifikovat dvě základní veličiny: Nebezpečnost (Hazard) - vlastnost látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na ţivotní prostředí. Riziko (Risk) je vyjádřeno jako matematická pravděpodobnost, s níţ za definovaných podmínek (za definované expozice) můţe dojít k poškození zdraví . Ve fázi hodnocení vlivu záměrů územního plánu nelze identifikovat imisní zátěţ ani akustickou expozici, kterým bude obyvatelstvo potenciálně vystaveno. Podklady hodnocené v této fázi územně plánovací dokumentace pouze vymezují limitní rozsah ploch a konkrétní akustické a rozptylové studie budou provedena aţ při posuzování konkrétních záměrů výstavby. V souladu s metodikou byl pro hodnocení ploch lyţařského areálu zvolen nevýznamný aţ nulový vliv (0), který je charakterizován následovně: do obytných území v okolí budou pronikat nečetné fyzikální, chemické nebo biologické škodliviny, které spolu s pozadím (stavem při nulové variantě) zůstanou spolehlivě pod stanovenými limity případné negativní dopady na pohodu, kvalitu ţivota a zájmy obyvatelstva budou malé Záměr obchvatu obce bude mít v obou variantách DS A a B příznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva obce. Tab. 5.5. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na veřejné zdraví OS

0

nevýznamný aţ nulový

DS A

+1

příznivý

DS B

+1

příznivý

Konkrétní záměry budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, vlivy hluku pak v hlukových studiích. 62





5.3.2 Sociálně-ekonomický vliv


V obci Starý Hrozenkov bylo k 2.1.2009 přihlášeno 900 obyvatel. Realizací záměru lyţařského svahu a vymístěním těţké nákladní dopravy z centra obce se obec zatraktivní jako místo pro rekreaci, a to nejen v zimním období. Tyto podmínky vytvoří předpoklady pro zvýšení počtu pracovních míst v obci (provoz lyţařského svahu, ubytovací a stravovací kapacity, maloobchodní prodej, atd.). Posuzované záměry územního plánu ve variantě A mají potenciálně pozitivní vliv na sociálně-ekonomickou situaci obyvatel obce. Varianta B koncepce územního plánu nepočítá se záměrem vybudování lyţařského svahu, neboť tento záměr je ve střetu s trasou obchvatu komunikace I/50. Přeloţka komunikace v této variantě bude muset být pravděpodobně vedena na pilířích nad úrovní zástavby, coţ sníţí atraktivitu obce jako místa pro rekreaci. Uchování krajinného rázu je jednou z rozhodujících podmínek rozvoje cestovního ruchu a rekreace, proto je tato varianta hodnocena jako nepříznivá. Tab. 5.6. Hodnocení vlivu na obyvatelstvo – sociálně-ekonomický vliv OS

+1

příznivý

DS A

+1

příznivý

DS B

-1

nepříznivý

Tab. 5.7. Výpočet koeficientu významnosti na obyvatelstvo – sociálně-ekonomický vliv – plocha DS B Velikost vlivu

-1


0

Časový rozsah - trvalý

-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - nevratný

-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,5


-4

Nepříznivý vliv

5.4 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru Tab. 5.8. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na biologickou rozmanitost, faunu, flóru OS

-1

nepříznivý

DS A

-1

nepříznivý

DS B

-1

nepříznivý

Popis vlivu: Plochy OS 40, 97, 98, 130 – záměr vybudování lyţařského svahu Vybudování lyţařského svahu bude představovat zásah do stávajícího stavu na lokalitě. Je zde plánováno vykácení určité části lesních porostů pro umístění lanovky nebo 63





- OSTRAVAdo ULICE PLZEŇSKÁ,četných NOVÁ BĚLÁdruhů , I/56 vleku a sjezdových tratí. Vzhledem k tomu dojde I/58 k zásahu biotopů MALÉ A VELÉ ţivočichů. Nutno je téţ počítat s rušením fauny vlivem vlastního provozu sjezdové trati a zvýšením počtu návštěvníků v oblasti.

Tab. 5.9. Výpočet koeficientu významnosti na biologickou rozmanitost, faunu, flóru – plochy OS 40, 97, 98, 130 Velikost vlivu

-1


0


-1

Veřejnost - ne

0


-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,3

-2,8



Záměr vybudování obchvatu obce Jedná se o jeden z nejvýznamnějších vlivů spojených s liniovou stavbou. Vlivy na rostlinstvo je nezbytné posuzovat z několika hledisek: Přímá likvidace rostlinných druhů a jejich společenstev trvalými i dočasnými zábory půdy v etapě výstavby. Ústup rostlinných druhů v důsledku změněných stanovištních podmínek Dlouhodobé změny ve sloţení fytocenózy vlivem eutrofizace půd Plocha DS B Plocha DS B byla posuzována v rámci vyhodnocení vlivu ZÚR Zlínského kraje na ţivotní prostředí. Záměr, označený jako PK08, je zde hodnocen jako mírně negativní ve vztahu k EVL Bílé Karpaty z důvodu zasaţení prioritního stanoviště 6510 - Extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis), konkrétně biotopu T1.1 (Sekundární trávníky: mezofilní ovsíkové louky). Naprostá většina záměru je situována do neprioritních stanovišť a biotopů (X3, X5, X7 = biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem). Tab. 5.10. Výpočet koeficientu významnosti na biologickou rozmanitost, faunu, flóru – plocha DS B Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,3


Nepříznivý vliv

-5,6

64





Plocha DS A


Koridor obchvatu obce, řešený variantou A konceptu územního plánu je ve vztahu k přírodním hodnotám CHKO Bílé Karpaty šetrnější neţ varianta B, neboť je veden především ve III. zóně s převahou člověkem pozměněných ekosystémů. I tento záměr je nutno hodnotit jako mírně negativní, neboť s sebou přináší negativní vlivy kaţdé liniové stavby. Tab. 5.11.: Výpočet koeficientu významnosti na biologickou rozmanitost, faunu, flóru – plocha DS A Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - kompenzovatelný

-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,3


Nepříznivý vliv

-4,9

Přestoţe jednotlivé záměry konceptu územního plánu jsou hodnoceny jako potenciálně nepříznivé, koncept územního plánu jako celek bude mít na biotu v oblasti příznivý vliv, neboť vymezuje plochy ÚSES, které vytvářejí síť biokoridorů a představují základní předpoklad pro přeţití jednotlivých druhů, které jsou dnes často izolovány na ostrovních enklávách odtrţených od souvislých areálů rozšíření (Plán péče CHKO).

5.5 Vliv na půdu Tab. 5.12. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na ZPF OS

-1

nepříznivý vliv

DS A

-1

nepříznivý

DS B

-1

nepříznivý

Popis vlivu: Na plochách OS 40, 97 a 98, které jsou určeny pro vybudování lyţařského svahu, se na pozemcích ZPF nachází trvale travní porost, který bude zachován a nebude nijak narušeno jeho obhospodařování. Plocha OS 130, která je určena pro vybudování zázemí lyţařského svahu je vymezena na pozemcích v I.(0,51 ha) a V. (1,2 ha) třídě ochrany ZPF. Z tohoto důvodu je vliv plochy OS hodnocen jako nepříznivý. Budoucí záměry v ploše OS 130 by mělo být umísťovány především na ZPF v V. třídě ochrany, která v této ploše svojí rozlohou převaţuje. Pro realizaci liniové stavby je zábor ZPF jeden z nejvýznamnějších vlivů. Plochu koridorů, vymezenou variantami konceptu územního plánu, nelze hodnotit jako plochu předpokládaného záboru ZPF, ale jako plochu, ve které bude umístěna stavba přeloţky komunikace s respektováním poţadavku na co nejmenší zábor ZPF. Realizace záměru bude

65





I/58 - O ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 v obou variantách vyţadovat trvalé odnětí půdy ze ZPF oSTRAVA rozloze do 10 ha, proto jej lze MALÉ A VELÉ v souladu s metodikou z hlediska vlivu na ZPF hodnotit jako nepříznivý. Riziko ohroţení zvláště chráněné zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany je vyšší u varianty B.

Tab. 5.13.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – plochy OS Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1

Moţnost ochrany - ano


-2,1

0,7


Tab. 5.14.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – DS A, B Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1

Moţnost ochrany - ne

0


-7

Nepříznivý vliv

5.6 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa Tab. 5.15. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na PUPFL OS

-2

významně nepříznivý vliv

DS A

-2


DS B

-2


Popis vlivu: Pro záměr vybudování lyţařského svahu vytyčuje územní plán plochu, jejíţ část je pokryta lesem. Realizace záměru bude vyţadovat vytvoření průseku pro stavbu lanovky či lyţařského vleku a pro plochu sjezdové dráhy. Skutečný zábor PUPFL bude pravděpodobně výrazně niţší, neţ je plocha určená územním plánem. Tab. 5.16.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na PUPFL – plochy OS Velikost vlivu

-2


0

Časový rozsah - dlouhodobý

-2

Veřejnost - ne

0


-1

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



- 4,2

66

Nepříznivý vliv

0,3





I/58 - vymezenou OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bkonceptu ĚLÁ, I/56 Plochu koridorů přeloţky komunikace I/50, variantami MALÉ A VELÉ územního plánu, analogicky se záborem ZPF nelze hodnotit jako plochu předpokládaného záboru PUPFL, ale jako plochu, ve které bude umístěna stavba přeloţky komunikace s respektováním poţadavku na co nejmenší zábor PUPF. Pro účel zjištění koeficientu významnosti je vliv hodnocen jako významně nepříznivý.

Tab. 5.17.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na PUPFL – DS A, B Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-7

Nepříznivý vliv

0,3

5.7 Vliv na ÚSES Tab. 5.18. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na prvky ÚSES OS

0

nulový vliv

DS A

-1

nepříznivý vliv

DS B

-2

významný nepříznivý vliv

Popis vlivu: Vymezení plochy sjezdové trati nebude vyţadovat zásah do skladebných prvků ÚSES s výjimkou plochy OS 97, která je shodná s lokálním biokoridorem LBK 8. Vyuţití plochy jako sjezdové trati není v rozporu s funkcí lučního biokoridoru, nicméně přípustné vyuţití ploch OS, tj. ploch pro sport a rekreaci, jak jej charakterizuje územní plán, je v rozporu s funkcí biokoridoru. V návrhu územního plánu by bylo vhodnější tuto plochu vymezit jako plochu krajinné zeleně (K). Plánovaná přeloţka komunikace I/50 bude v obou variantách napojena na stávající komunikaci v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru. V obou variantách bude zasahovat pouze do okraje ochranné zóny a bude vedena souběţně se stávající komunikací. Nebude tedy představovat takové kříţení biokoridoru, které by sníţilo jeho ekologicko-stabilizační funkce. Z hlediska vlivu na lokální prvky ÚSES je vedení přeloţky komunikace obce ve variantě B nevhodné, neboť dochází ke zrušení funkčních biocenter LBC Mlýnská a LBC Rackov a jejich posunu na jiné lokality LBC Mlýnská II a LBC Rackov II a vícenásobnému kříţení lokálních biokoridorů. Ve variantě A dojde ke kříţení trasy budoucí komunikace s lokálním biokoridorem LBK 4, které lze technicky bezpečně řešit.

67





STRAVA– ULICE LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 5.19.:Výpočet koeficientu významnosti pro vlivI/58 na- OÚSES DSPA

MALÉ A VELÉ

Velikost vlivu

-1



-3

Veřejnost - ne

0


-2

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-3

Nevýznamný vliv

0

0,5

Tab. 5.20.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na ÚSES – DS B Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-7

Nepříznivý vliv

0,3

5.8 Vliv na vodu Tab. 5.21. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na vodu OS

0


DS A

0


DS B

0


Popis vlivu: Vliv návrhové plochy územního plánu na jakost povrchových nebo podzemních vod v území není předpokládán. Podrobně bude vliv jednotlivých záměrů vyhodnocen v jejich projektové dokumentaci. V souvislosti se záměrem vybudování obchvatu obce mimo současné zastavěné území dojde ke změně odtokových poměrů a ke sníţení retenční kapacity území tím, ţe se zmenší plochy území vhodné pro zasakování sráţkové vody a vody z tání sněhu. Dojde k zvětšení přímého povrchového odtoku, na který budou dimenzovány odvodňovací strouhy a kanalizace. Vsakovací a odtokové poměry se rovněţ zhorší v trase budoucí sjezdovky. Záměry však mohou vyvolat pouze lokální změny odtokových poměrů v místě jejich realizace, které lze bezpečně řešit.

5.9 Vliv na hmotné statky Tab. 5.22. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na hmotné statky OS

0


DS A

-1

nepříznivý vliv

DS B

-2

významný nepříznivý vliv

68





Popis vlivu:


Obě varianty konceptu územního plánu zasahují v ploše vymezené pro přeloţku komunikace I/50 do zastavěného území obce, přičemţ varianta A je významně ohleduplnější k stávajícím objektům a stavbám ve srovnání s variantou B. Varianta A koliduje s dvěma objekty pro bydlení a stávající plochou pro sport a rekreaci. V závislosti na konkrétním projektu je moţná kolize se stávající čerpací stanicí PHM. U této varianty je předpokládána moţnost kompenzace vlivu přeloţky – fotbalové hřiště bude moţno přesunout do navrhované plochy O 8 u základní školy, územní plán navrhuje rozšíření rekreačního areálu u koupaliště, čerpací stanice v závislosti na konkrétním řešení bude přesunuta nebo zůstane na stávající ploše. Varianta B koliduje především s objekty bydlení podél komunikace Starý Hrozenkov – Vápenice a s objekty bydlení v prostoru předpokládaného napojení na stávající silnici I/50, dále s výrobním areálem, plochou pro hromadnou rekreaci a dalšími objekty. Kompenzace těchto ploch v celém rozsahu nebude moţná. Tab. 5.23.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na hmotné statky – DS A Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-2

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-3

Nevýznamný vliv

0,5

Tab. 5.24.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na hmotné statky – DS B Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-7

Nepříznivý vliv

5.10 Vliv na kulturní archeologického

dědictví

včetně

dědictví

architektonického

Tab. 5.25. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na kulturní dědictví OS

0


DS A

+1

pozitivní vliv

DS B

+1

pozitivní vliv

69

0,3

a





Popis vlivu:


Historicky cenné stavby Starého Hrozenkova jsou lokalizovány v centru obce a v blízkosti komunikace I/50 - farní kostel Narození Panny Marie, kaplička Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1830 a dům č. p. 76. Jejich znázornění v mapě území je obsahem koordinačního výkresu grafické části Odůvodnění ÚP. Výstavba přeloţky komunikace bude mít pozitivní vliv na stav těchto objektů – sníţení otřesů, sníţení imisní zátěţe zastavěné části obce především polétavým prachem, atd. Celé katastrální území je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při respektování ustanovení § 21-24 citovaného zákona nebudou mít návrhové plochy na archeologické dědictví negativní vliv. Záměr vybudování lyţařského svahu nebude mít vliv na kulturní dědictví.

5.11 Vliv na rekreační vyuţití území Tab. 5.26. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na rekreační vyuţití území OS

+1

příznivý vliv

DS A

+1

příznivý vliv

DS B

-1

nepříznivý vliv

Popis vlivu: Varianta A konceptu územního plánu umoţní realizaci záměrů, které ve svých důsledcích rozšíří v reálném časovém horizontu moţnosti rekreačního vyuţití území. Naopak varianta B nezakládá předpoklad lepšího vyuţití potenciálu obce Starý Hrozenkov k rekreaci, její vliv je hodnocen jako nepříznivý. Tab. 5.27. Výpočet koeficientu významnosti vlivu na rekreační vyuţití území – plocha DS B Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,5


-4

Nepříznivý vliv

5.12 Vliv na krajinu Tab. 5.28. Hodnocení vlivu sledovaných záměrů na krajinný ráz OS

0


DS A

-1

nepříznivý vliv

DS B

-2

významný nepříznivý vliv 70





Popis vlivu:


Krajinný ráz Kopanic ve vztahu k řešeným záměrům konceptu územního plánu je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa a stavby vertikálního charakteru. Přeloţka komunikace I/50 v obou navrhovaných variantách by mohla sníţit nebo změnit krajinný ráz dotčeného území, neboť vytváří předpoklad pro změnu obrazu místa a siluety obce v typických pohledových vazbách. Z tohoto hlediska se jako výrazně nepříznivější jeví varianta B, která pokud bude vedena na pilířích okrajem obce, bude znamenat realizaci pohledově významného technického prvku do krajiny, který se tak stane výraznou prostorovou dominantou s výraznými nadzemními liniemi a způsobí dominantní změnu blízkého pohledového horizontu. Varianta A je méně konfliktní, zasáhne však do terasovitých struktur na svahu nad Starým Hrozenkovem, které jsou velmi výrazným prvkem krajiny. Částečnou moţností ochrany je pohledové odclonění plochy zaloţením pásů krajinné zeleně. Tab. 5.29.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz – DS A Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1



-4,9

0,3

Nepříznivý vliv

Tab. 5.30.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz – DS B Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ne

0

Citlivost - ano

-1

Moţnost ochrany - ne

0


-10

Významný nepříznivý vliv

Záměr vybudování lyţařského svahu se vzhledem ke krajinnému rázu nejeví jako konfliktní, neboť nebude měnit obraz obce a krajiny v typických pohledových vazbách, plocha je začleněna do svahu a nebude vytvářet novou dominantu. Podmínkou kladného hodnocení je předpokládaná realizace zázemí pro sportovní aktivity v ploše OS 130. V ploše OS 98 by měla být vybudována pouze lanovka, jejíţ konečná stanice bude umístěna pod horizontem a pohledově skryta v lesním porostu. Zásadně musí být chráněn horizont krajiny a v ploše OS 98 by neměly být povolovány ţádné jiné, zejména vertikální stavby.

71






6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH MALÉ A VELÉ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je předkládán ve dvou variantách. Souhrnné vyhodnocení vlivů tohoto konceptu na ţivotní prostředí pro sledované záměry je obsahem Tabulky 6.1. Tab. 6.1.: Souhrnné hodnocení vlivů Konceptu ÚP Starý Hrozenkov na ţivotní prostředí – koeficient významnosti vlivu Vliv OS DS A DS B vlivy na ovzduší -2 +1 +1 vliv na akustickou zátěţ

-2

+1

+1

vliv na veřejné zdraví

0

+1

+1

sociálně ekonomický vliv

+1

+1

-4

vliv na biotu

-2,8

-4,9

-5,6

vliv na vody

0

0

0

zábor ZPF

-2,1

-6

-6

zábor PUPFL

-4,2

-7

-7

vliv na ÚSES

0

-3

-5

vliv na hmotné statky

0

-3

-7

vliv na kulturní dědictví

0

+1

+1

vliv na rekreační vyuţití území

+1

+1

-4

vliv na krajinu

0

-4,9

-10

Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998), jejíţ popis je uveden v předchozí kapitole. Posuzování bylo prováděno jednak na základě průzkumů v terénu, jednak z dostupné územně plánovací dokumentace a odborných podkladů. Predikce vlivu koncepce na okolní prostředí byla zpracována na základě podrobné analýzy předpokládaných vlivů a expertního odhadu zpracovatelů. Hodnocení záměru, jak jiţ bylo zmíněno, je zatíţeno mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení ploch, pro které není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. V průběhu zpracování posouzení se však neobjevily skutečnosti, které by spolehlivost závěrů omezovaly.

72





I/58 - OSTRAVA ULICE LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ,vlivu I/56 Porovnání hodnocení variant konceptu územního plánu z Phlediska jejich MALÉ A VELÉ na ţivotní prostředí se zuţuje prakticky na porovnání variant trasy přeloţky komunikace I/50. Záměr vybudování lyţařského svahu s sebou nese jediný nepříznivý vliv, a to zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, který je svou povahou reverzibilní.

Od záměru přeloţky komunikace I/50 si obec Starý Hrozenkov můţe slibovat především zlepšení kvality ovzduší a sníţení hladin hluku a otřesů, způsobených těţkou dopravou, zlepšení dopravní bezpečnosti v obci, atd. Záměr s sebou nese v obou variantách nepříznivý vliv na zábor ZPF, zábor PUPFL, vliv na biotu a na krajinný ráz. Varianta B konceptu ÚP by navíc znamenala nepříznivý vliv na ÚSES, hmotné statky a rekreační vyuţití území. Porovnáním velikosti těchto vlivů vychází příznivěji varianta A. Varianta B zasahuje z větší části do ZPF s vysokým stupněm ochrany, je nepříznivější z hlediska zásahu do ÚSES, koliduje s hmotnými statky, znamenala by sníţení rekreačního potenciálu území a s tím související negativní sociálně-ekonomický vliv, ale především by znamenala výrazně nepříznivý vliv na krajinný ráz. Porovnáme-li obě varianty konceptu ÚP jako celek, varianta A splňuje poţadavky na rozvoj obce, na její zatraktivnění, její sociálně ekonomický vliv bude příznivý.

6.1 Závěr hodnocení Výrazně lépe je hodnocena varianta A konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov, která vytváří předpoklady pro další rozvoj obce a z hlediska vlivů na ţivotní prostředí je hodnocena příznivěji. Varianta B by přinesla především výrazně nepříznivý vliv na krajinný ráz této oblasti Moravských Kopanic.

73






7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, MALÉ A VELÉ SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŢNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Následující opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech předpokládaných a potenciálních negativních vlivů realizace záměrů územního plánu na ţivotní prostředí vyplývají z rozborů, provedených v předchozích kapitolách. Opatření se týkají zvolené varianty A konceptu ÚP a jsou uvedena rovněţ pro kritéria, u kterých je předpokládán nevýznamný aţ nulový vliv.

7.1 Vliv na zemědělský půdní fond Vliv na zemědělský půdní fond je jedním z nevyhnutelných vlivů předkládané koncepce na ţivotní prostředí. Varianta A konceptu ÚP vymezuje koridor, který cca ze 3 % leţí na pozemcích ve II. třídě ochrany. Pozemky ZPF zařazené I. třídy ochrany budou dotčeny v rozsahu 0,5 ha v ploše pro tělovýchovu a sport.. Identifikace nepříznivého vlivu neznamená automaticky uskutečnění záboru ZPF. Jedná se o vymezení plochy pro záměry, které budou v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy bude nutno upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF.

7.2 Vliv na PUPFL Obě sledované rozvojové plochy varianty A (OS, DS A) budou ve svém důsledku vyţadovat zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Analogicky s vlivem na ZPF i zde bude nutno upřednostňovat konkrétní záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Pro následná řízení bude nutno zpracovat dokumentaci dle §14 odst.1 zákona o lesích a zapracovat zde všechny poţadavky vznesené v průběhu projednávání na úseku lesního hospodářství.

7.3 Vliv na krajinu Výjimečný krajinný ráz oblasti je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa. Při umisťování staveb v této oblasti je proto doporučeno: vţdy provádět posouzení vlivu stavby na krajinný ráz věnovat zvýšenou pozornost přírodním sloţkám krajinného rázu při plánování nových stavebních celků poţadovat jejich přirozenější začlenění do krajiny, např. výsadbami zeleně apod.

74





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ, NOVÁbarevností BĚLÁ, I/56 upřednostňovat takové typy staveb, které svým ULICE charakterem, MALÉ A VELÉ a pouţitým materiálem harmonizují s okolím Konkrétní stavební řešení by mělo být posouzeno z hlediska vlivu jednotlivých staveb na krajinný ráz v rámci územního řízení dle §12 zákona 114/1992 Sb. v platném znění.

7.4 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk Záměr vybudování přeloţky komunikace I/50 je z hlediska zdravotních rizik jednoznačným přínosem. Produkce emisí – a tím největší koncentrace znečišťujících látek – se přesunou mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou a v celkovém měřítku negativní vlivy na zdraví obyvatel obce Starý Hrozenkov poklesnou. Plánovaná přeloţka komunikace I/50 však můţe mít i negativní dopad na stávající zástavbu, v jejíţ blízkosti bude vedena. Konkrétní trasa bude v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vlivy na ovzduší budou posouzeny v rozptylové studii, vlivy hluku pak v hlukové studii. V místech, kde by mohly nové úseky komunikací způsobovat akustickou zátěţ, bude nutno realizovat protihluková opatření (protihlukové stěny apod.). Odvedení automobilové dopravy mimo zástavbu bude mít také velmi významný vliv na sníţení nehodovosti, a to jak zvýšením bezpečnosti jedoucích vozidel, tak zejména vyloučení kolizí s chodci a cyklisty.

7.5 Vliv na vodu Výstavba na nové ploše, původně zařazené jako ZPF nebo PUPFL, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Standardním řešením pro silnice I. třídy je svedení dešťové vody do otevřených příkopů a vedena do povrchových vod. Pro zajištění kvality těchto vod doporučujeme svádět odpadní vody do vodoteče přes lapače nečistot, případně s moţností osazení norné stěny pro případ eliminace havárie na komunikace v bezprostřední blízkosti toku.

7.6 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru V procesu vymezení konkrétní trasy přeloţky komunikace I/50 i záměru vybudování lyţařského svahu bude ve fázi projektové dokumentace vliv na biotu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V rámci hodnocení uvedeného vlivu budou pro tyto závěry zpracovány botanické posudky a zoologická posouzení, zda předmětné záměry nenarušují ţádnou významnou zoologickou lokalitu, a zda populace ţivočišných druhů vyskytujících se v dané oblasti nebudou ohroţeny na své existenci.

75






8. CÍLE OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ MALÉ A VELÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH K ÚP OBCE STARÝ HROZENKOV, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 8.1 Ovzduší

Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov vytváří podmínky pro splnění limitních hodnot z Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Konkrétní záměry budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, aby nedošlo k rozporu s globálním cílem Integrovaného krajského programu sniţování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje, kterým je zajistit na celém území Zlínského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy).

8.2 Voda Státní politika ţivotního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 ze dne 17.3. 2004 řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z poţadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. Cíle a závěry státní politiky ţivotního prostředí se v rámci Zlínského kraje promítají do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje jako základního koncepčního dokumentu v oblasti vodohospodářské politiky, který byl zastupitelstvem Zlínského kraje schválen 20. října 2004 na 26. usnesením č. 770/Z26/04. Vyhodnocení souladu konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov s tímto dokumentem je obsahem kapitoly 1.2.6. Záměry konceptu ÚP nejsou v rozporu s uvedeným materiálem.

76





8.3 Půda


Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, uveřejněný ve Věstníku MŢP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. V rámci Zlínského kraje je ochrana ZPF prioritou č. 10 Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, které vydalo zastupitelstvo Zlínského kraje 10.9.2008 usnesením č. 0761/Z23/08. V rámci hodnocení variant konceptu územního plánu byly tyto cíle vzaty v úvahu a vybrána varianta s minimálním dopadem na ZPF, zařazený do vyšších tříd ochrany.

8.4 Příroda a krajina Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov respektuje „Plán péče o CHKO Bílé Karpaty“, který je výchozím materiálem pro územní plánovací dokumentaci pro obce, které leţí v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.

8.5 Kulturní a historické památky Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny a rezervace se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není s uvedeným předpisem v rozporu.

8.6 Obyvatelstvo Na 51. světovém zdravotnickém shromáţdění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci, obdobně jako v české ústavě, stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Usnesením vlády ČR č. 1046 byl v říjnu roku 2003 přijat Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zkráceně ZDRAVÍ 21). Program ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Z cílů, formulovaných tímto programem, se do úkolů územního plánování promítá Cíl 10 – Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí. Vzhledem k záměrů rozvojových ploch, vymezených konceptem ÚP, se jedná především o minimalizaci negativních účinků znečištění vod, působení hluku a imisní zátěţe.

77





I/58 - svým OSTRAVAzáměrem ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Koncept ÚP obce Starý Hrozenkov především vymezení plochy M ALÉ A VELÉ pro vedení přeloţky komunikace I/50 mimo zastavěné území obce je zcela v souladu s uvedeným materiálem.

78






9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) MALÉ A VELÉ VLIVU ÚP NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP

Dle ustanovení §10h zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů., musí být v rámci implementace ÚP prováděno sledování a rozbor vliv koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. V případě, ţe předkladatel zjistí nepředvídané závaţné negativní vlivy provádění koncepce na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (KÚ) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně ÚP. Vzhledem k záměrům konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov byly vybrány cíle jiţ dříve uvedených strategických dokumentů, které mají potenciální vztah k vymezení rozvojových ploch, a byly navrţeny indikátory vlivu na ţivotní prostředí, které jsou shrnuty v Tabulce 9.1. Tab. 9.1. Návrh monitorovacích indikátorů vlivu konceptu ÚP na ţivotní prostředí Sloţka ŢP Ovzduší

Cíl ochrany ŢP Monitorovací indikátor Sniţovat znečištění ovzduší, změna dopravní zátěţe zejména mnoţství v centru obce suspendovaných částic frakce dopravní zátěţ přeloţky PM10 a BaP, dodrţení limitní komunikace I/50 hodnot imisní zátěţe, imisní koncentrace PM10 stanovených nařízením vlády a BaP č. 597/2006 Sb.

Hluk

Sniţovat hlukovou zátěţ obyvatelstva, splnění hlukových limitů pro vnější hluk, stanovených nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Voda

Posilovat krajiny

retenční

79

funkci

změna dopravní zátěţe v centru obce dopravní zátěţ přeloţky komunikace I/50 počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku podíl nových zpevněných ploch podíl dešťových vod z nově zpevněných ploch zasáknutých na pozemku a odvedených do kanalizace nebo vodoteče





Půda

PUPFL

Ekosystémy, prvky ÚSES

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ Zlepšovat stav a ekologické kvalita odpadních vod, I/56 MALÉ A VELÉ funkce vodních útvarů vypouštěných do vodoteče a vodních útvarů Omezovat nové zábory ZPF podíl zpevněných ploch podíl ploch zeleně rozloha nových záborů Omezovat zábory PUPFL rozloha nových záborů rozloha a kvalita náhradní výsadby Zachování biodivezity a zásahy do prvků ÚSES stabilizační funkce ÚSES v nově vytvořené prvky krajině ÚSES

Krajinný ráz, kulturní dědictví

Chránit krajinný kulturní dědictví

ráz

Obyvatelstvo

Zlepšení kvality ţivota obyvatel

a

Vliv na kulturní památky není předpokládán krajinný ráz – viz 9.2., 9.3. počet nově vytvořených pracovních míst zlepšení kvality ŢP v obci (imise, hluk)

9.2 Stanovení kritérií pro záměr přeloţky komunikace I/50 Imise:

příspěvek záměru k průměrným ročním koncentracím znečišťujících látek, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu zdraví v okolí projektu, riziko překročení některého imisního limitu pro ochranu ekosystémů v okolí projektu.

Hluk:

příspěvek záměru k akustické zátěţi oblasti riziko překročení limitních hladin hluku

ZPF:

podíl zpevněné plochy rozloha záborů

PUPFL:

rozloha záborů

80


ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA


Ochrana krajiny


posouzení vlivu stavby na krajinný ráz v rámci projektové dokumentace

záměr nesmí vytvářet dominantní změnu blízkého pohledového horizontu navrţená trasa obchvatu bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby, nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem trasa přeloţky komunikace I/50 bude pohledově cloněna zaloţením pásů krajinné zeleně, v úseku procházejícím lokalitou Skalka bude respektovat podmínky ochrany Hrozenkovského lomu

9.3 Stanovení kritérií pro záměr lyţařského svahu Ochrana krajiny posouzení vlivu záměru na krajinný ráz v rámci projektové dokumentace záměr nesmí vytvářet dominantní změnu blízkého pohledového horizontu zázemí sportovního areálu bude respektovat měřítko, charakter a hladinu stávající zástavby, nesmí se nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě svým nadměrným měřítkem

81






10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Koncept územního plánu obce Starý Hrozenkov je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Autorem konceptu je Ing. arch. Radoslav Špok, Visualcad, s.r.o. a kolektiv spolupracovníků. Pořizovatelem je Městský úřad Uherské Hradiště, odbor stavebního úřadu a územního plánování. Územní plán představuje svým obsahem a zaměřením koncepci, pro kterou je poţadováno dotčeným orgánem – Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem ţivotního prostředí a zemědělství, posouzení vlivů na ţivotní prostředí pro záměr vybudování lyţařského svahu (stanovisko ze dne 24. října 2007). Pořizovatelem územního plánu je v souladu se závěry připomínkového řízení (Zpráva o postupu projednání a vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zadání územního plánu Starý Hrozenkov, č.j. STAV/2067/07/Kola/SH-Úp-z2) poţadováno vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí včetně variantního řešení u záměru lyţařského vleku a obchvatu obce. Ostatní záměry Konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov není nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu předmětného záměru územního plánu na koncepční a strategické národní, krajské a regionální dokumenty z oblasti ţivotního prostředí, resp. cíle, zásady a opatření stanovené v těchto dokumentech, a na posouzení vymezených rozvojových ploch z hlediska vlivů v oblastech: vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy vliv na ovzduší a klima vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru vliv na vodu vliv na půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa; vliv na přírodu a ekosystémy – CHKO, maloplošná ZCHÚ, ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000, VKP vliv na krajinu a krajinný ráz vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického

Z procesu vyhodnocení vlivů předmětných záměrů územního plánu na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů:

82





- OSTRAVA ULICE , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Významný nepříznivý vliv – jako významný I/58 nepříznivý vlivPLZEŇSKÁ byl vyhodnocen vliv MALÉ A VELÉ koridoru přeloţky komunikace I/50 ve variantě B na krajinný ráz

Nepříznivý vliv – jako nepříznivý vliv byl v obou variantách řešení konceptu ÚP vyhodnocen zábor ZPF, zábor PUPFL a vliv na biotu, ve variantě B dále vliv na ÚSES, na hmotné statky, na rekreační vyuţití území a s tím související sociálně ekonomický vliv, ve variantě A vliv na krajinný ráz. Nevýznamný aţ nulový vliv na ÚSES a hmotné statky lze očekávat vymezením koridoru přeloţky silnice I/50 ve variantě A. Realizace lyţařského svahu zakládá předpoklad moţného nevýznamného vlivu na ovzduší, akustickou zátěţ, biotu a zábor ZPF. Příznivý vliv - jako příznivý se předpokládá v obou variantách řešení konceptu ÚP vliv na imisní a hlukovou situaci a následně vliv na veřejné zdraví a kulturní památky. Varianta A zakládá předpoklad kladného vlivu na rekreační vyuţití území a následně pozitivní sociálně ekonomický vliv. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí jsou navrţena ochranná opatření, která sniţují významnost negativních vlivů.

83






11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA MALÉ A VELÉ KE KONCEPCI

Předloţené „Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov na ţivotní prostředí“, které se soustředí na záměry vybudování lyţařského svahu a obchvatu obce, odpovídá poţadavkům přílohy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a poţadavkům § 10i zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

11.1 Závěry Na základě vyhodnocení významnosti vlivů záměrů územního plánu v obou předloţených variantách na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí byla vybrána jako příznivější varianta A konceptu územního plánu, u které nebyl identifikován významný nepříznivý vliv na ţivotní prostředí. Jako nepříznivý vliv bylo vyhodnocen zábor ZPF, zábor PUPFL, vliv na biotu a na krajinný ráz. Jako příznivý se předpokládá vliv na obyvatelstvo, tj. vliv na imisní a hlukovou situaci a následně vliv na veřejné zdraví a kulturní památky, dále kladný vlivu na rekreační vyuţití území a následně pozitivní sociálně ekonomický vliv. Správa CHKO Bílé Karpaty se vyjádřila ve svém stanovisku ze dne 24. října 2007 v souladu s § 45 a 65 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu, ţe předloţený „Návrh zadání územního plánu Starý Hrozenkov“ nemůţe mít významný vliv na ţádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000). Z celkového pojetí konceptu a návrhu předmětného záměru dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu obce Starý Hrozenkov na ţivotní prostředí k závěru, ţe při respektování navrţených podmínek a doporučení pro realizaci nevyvolá územní plán ve variantě A závaţné střety s ochranou přírody a krajiny. Na základ zpracovaného zhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí a posouzení dle zákona 100/2001 Sb., navrhujeme souhlasné stanovisko ke koncepci ÚP obce Starý Hrozenkov ve variantě A.

11.2 Návrh stanoviska ke koncepci Krajský úřad Zlínského kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává souhlasné stanovisko ke koncepci „Územní plán Starý Hrozenkov“ ve variantě A za dodrţení následujících podmínek:

84






V rámci řízení následujících po schválení územního plánu, je nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. V konkrétní projektové dokumentaci přeloţky komunikace I/50 minimalizovat zábory ZPF. V ploše, určené pro zázemí lyţařského svahu, vyuţít přednostně pozemky v V. třídě ochrany ZPF, minimalizovat zábor v I. třídě ochrany ZPF. Minimalizovat zásahy do lesních porostů a ověřit jejich nezbytnost. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit bezpečné odvádění sráţkových vod z přeloţky komunikace. Ve fázi projektové dokumentace posoudit vlivy přeloţky komunikace I/50 na ovzduší v rozptylové studii, vlivy hluku v hlukové studii. Realizovat protihluková opatření v místech, kde by mohly nové úseky komunikace I/50 způsobovat akustickou zátěţ. Při projektové přípravě záměru lyţařského svahu provést odhad počtu návštěvníků přijíţdějících osobními vozy a v případě předpokládané vyšší návštěvnosti posoudit vlivy na ovzduší v rozptylové studii, vlivy hluku pak v hlukové studii. V rámci dokumentace pro územní řízení provést podrobný biologický průzkum na přírodovědecky hodnotných lokalitách, potenciálně dotčených realizací záměrů územního plánu. Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů . Ve smyslu zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je nutné zajistit podmínky jeho ochrany v rámci realizace staveb. Jakékoli zásahy do terénu (výkopové práce, úpravy terénu apod.) budou předem konzultovány s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. V předstihu před zahájením zemních prací musí být zajištěn a proveden záchranný archeologický výzkum a o jeho podmínkách musí být předem uzavřena dohoda s příslušnou oprávněnou organizací. Při plánování nových stavebních celků poţadovat jejich přirozenější začlenění do krajiny výsadbami zeleně. Kritéria architektonických návrhů staveb budou respektovat hmoty okolní zástavby a klasické materiály. Konkrétní stavební řešení by mělo být posouzeno z hlediska vlivu jednotlivých staveb na krajinný ráz v rámci územního řízení dle §12 zákona 114/1992 Sb. v platném znění. Věnovat zvýšenou pozornost k přírodním sloţkám krajinného rázu, nenarušit lokalitu Hrozenkovského lomu.

85





12. LITERATURA A ZDROJE


AOPK ČR – CHKO Bílé Karpaty - http://www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz/ Arvita P, spol. s r.o., Krajinný ráz Zlínského kraje, 2005 Bajer, T. a kol.: Metodika vyhodnocování vlivů liniových staveb (pozemních komunikací) na ţivotní prostředí (projekt PPŢP/480/1/98). EIA 2000 Culek, M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR. ČHMÚ, Znečištění ovzduší České republiky v roce 2007, 2008 (www.chmi.cz) Koncepční materiály Zlínského kraje – www.kr-zlinsky.cz Löw, J., Michal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce 2003. Národní památkový ústav: seznam památek, Státní archeologický seznam ČR – www.npu.cz Politika územního rozvoje ČR 2008 - www.mmr.cz Plán péče CHKO Bílé Karpaty – www.bilekarpaty.cz Povodňový plán pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod, 2004 Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. ŘSD ČR – Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005 www.scitani2005.rsd.cz Visualcad (2007): Obchvat komunikace I/50 ve Starém Hrozenkově, územní studie. Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyuţití území na krajinný ráz, Nakladatelství Naděţda Skleničková, Praha. Mapové podklady: Portál veřejné správy - http://geoportal.cenia.cz/ Katastr nemovitostí - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - http://heis.vuv.cz AOPK ČR, Půdní mapy 1 :50 000 – www.nature.cz Česká geologická sluţba, radonové mapy – www.geology.cz Mapy.cz – www.mapy.cz Ústav územního rozvoje – Regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability ČR – www.uuur.cz

86

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÝ HROZENKOV - ZÁMĚR LYŢAŘSKÉHO SVAHU A OBCHVATU OBCE -

Recommend Documents