VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KOSOVA HORA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KOSOVA HORA Svazek IV

02/2016

1

Objednatel: Obec Kosova Hora zastoupená starostou obce Martinem Kramešem Kosova Hora 45 262 91

Pořizovatel: OÚP Sedlčany Filip Novák DiS. Městský úřad Sedlčany Náměstí TGM 32 Sedlčany 264 01 Zpracovatel: ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Dukelských hrdinů 20 Praha 7 170 00

2

OBSAH: Úvod A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy č. 1 stavebního zákona Vyhodnocení vlivů Územního plánu na životní prostředí (SEA) je zpracováno. B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území natura 2000 Není zpracováno. C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území D.IV.1. Plochy ochrany přírody a krajiny D.IV.2. ZPF a PUPFL D.IV.3. Sídelní zeleň D.IV.4. Ochrana památek E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování (Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v politice územního rozvoje a v zásadách územního rozvoje) E.I. Politika územního rozvoje E.II. Zásady územního rozvoje F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

3

Úvod Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: •

sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech

•

účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů

•

udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Jedním z úkolů územního plánování, stanovených ve stavebním zákoně (zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto stavebnímu zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil. Stavební zákon dále stanovuje, že na úrovni území obce je jako ÚPD zpracováván územní plán, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud příslušný úřad ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivu na životní prostředí. Územní plán obce stanoví zejména základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů územního plánu (ÚP) na udržitelný rozvoj území je uvedena v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně: Část A tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona. Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uvedena v příloze stavebního zákona, v bodech 1.- 10. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popisují a vyhodnocují zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Část B tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil. 4

Část C obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech (ÚAP). Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů). Část D obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území – vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území, vliv na posílení slabých stránek řešeného území, vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území a vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území. Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které byly schváleny v zásadách územního rozvoje (ZÚR) kraje. Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to jednak vyhodnocení vlivů na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jež byla zjištěna v RURÚ, jednak shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům potřeb života současné generace a k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích. Podkladem pro zpracování vlivů na udržitelný rozvoj územního plánu Kosova Hora je vypracovaný návrh územního plánu Kosova Hora. Při zpracovávání Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí (SEA) je třeba zpracovat také Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Tato dokumentace se zpracovává na základě přílohy č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Pod bodem A. této přílohy je zařazeno Vyhodnocení vlivu Územního plánu Kosova Hora na životní prostředí (SEA), které se zpracovává dle přílohy č. 1 stavebního zákona. Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí (SEA) je uvedeno v samostatné dokumentaci.

5

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Vyhodnocení vlivů Územního plánu na životní prostředí (SEA) je zpracováno.

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ve svém stanovisku uvádí, že záměr „Návrh zadání územního plánu Kosova Hora“ nemůže mít významný vliv na stávající evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností (ORP) Sedlčany byly zpracovány v 2014, zpracovatelem je Atelier Charvát, s.r.o. a Gefos, s.r.o.. Přehled SWOT analýzy :

1. Horninové prostředí a geologie Silné stránky • nízký výskyt hornin a nerostů Netýká se řešeného území. Město má dobrou veřejnou dopravu do těchto center. Slabé stránky • nízký výskyt hornin a nerostů Příležitosti • využití lokality těžby kamene pro rekreaci Hrozby • nejsou známy

6

Slabá stránka

Silná stránka

Nízké množství potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu.

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene (granodiority, vápence) zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu v ostatních obcích.

Hrozba

Příležitost

Otvírka dalších netěžených ložisek, včetně Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů zlatonosných hornin v jiných obcích. v jednom období – modernizace tratě Praha – České Budějovice

2. Vodní režim Silné stránky • vybudovaná technická infrastruktura, napojení obce na vyšší vodovodní soustavu. Ochranná pásma vodních zdrojů v území respektována. Územní plán navrhuje další rozvoj technické infrastruktury. Slabé stránky • četné vodní toky a nádrže s významem pro místní biotopy • výstavba ČOV v Kosově Hoře – problematické u rozptýlené zástavby, rekreačních objektů, zahrádkových osad apod. • výkyvy ve spotřebě vody u rekreačních oblastí • dílčí střet urbanizovaného území s úrovní stoleté vody (Mastník) • předpokládá se budování domovních ČOV. Příležitosti • instalace domovních čistíren odpadních vod u větších sídel • revitalizace vodních nádrží u kolísavých toků, obnova jejich biologického významu • vznik nových vodních ploch v důsledku ochrany zastavěných území Hrozby • nestabilní vodohospodářský systém na kolísavých tocích • málovodné toky přestávají plnit své funkce v období sucha • ztráta biotopů přírodě blízkých

7

Slabá stránka

Silná stránka

Menší a rozkolísané toky tvoří osu vlastního území, nedostatečný je počet čistíren odpadních vod na tocích a neexistence kanalizačních stok a sítí v území

Tok Vltavy a ostatní vodní toky, vytvářející výrazný krajinný ráz a rekreační krajinu, rekreační potenciál vodních ploch (rybníků) a rybochovný a vodohospodářský význam celé soustavy.

Hrozba

Příležitost

Pokračující trend vypouštění odpadních vod bez čištění, nebezpečí havárií při vypouštění odpadních vod ze zemědělských provozů.

Zásobárna vody v umělých nádržích v době sucha, výstavba nových vodních nádrží pro využití k ČOV jako sedimentačních a ředících nádrží.

3. Hygiena životního prostředí Silné stránky • stabilita přírodních ploch, jejich vysoký potenciál • minimálně narušené životní prostředí, ovzduší, voda, půda • úprava veřejných ploch – investice do veřejného prostoru se projevují v úpravě veřejného prostoru, veřejné zeleně, budování parku, apod., veřejná prostranství jsou v sídlech v dobrém stavu (opravy i úklid) • obec a její sídla má přirozenou návaznost na přírodní plochy Slabé stránky • staré ekologické zátěže – skládka komunálního odpadu po rekultivaci • zdroje znečištění malé, stabilizovány Příležitosti • likvidace starých ekologických zátěží V řešeném území se nenacházejí chemické a energetické provozy, je zde umístěna bioplynová stanice, dále řada provozoven zemědělského charakteru a v území se nenacházejí fotovoltaické elektrárny. Hrozby • další zásahy do původní krajiny • topení pevnými palivy – navzdory zásobování území CZT či plynem dochází k instalaci přidaných zdrojů tepla a spalování nestandardních paliv Větrné elektrárny nenavrženy, fotovoltaické elektrárny nerealizovány a z územního plánu vypuštěny ÚP počítá s omezováním vytápění tuhými palivy i v malých sídlech

8

Slabá stránka

Silná stránka

Rozptýlené osídlení s provozováním lokálních topenišť a z toho plynoucí větší počet malých zdrojů znečišťování ovzduší, nemožnost teplofikace území. Menší možnost využívání solární energie z důvodů méně příznivých přírodních podmínek.

Vysoký podíl separovaného sběru v území, v obcích ORP jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů, malé zatížení území průmyslovou produkcí a souvisejícími nebezpečnými odpady, neexistence skládek komunálních i jiných odpadů, menší počet průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší, nízké procento v zatížení území ekologickými zátěžemi, nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (včetně přízemního ozonu).

Hrozba

Příležitost

Zhoršení kvality ovzduší při spalování levnějších druhů paliv použitých z důvodu nárůstu cen energií (elektřina, plyn), Neexistence skládky v ORP pro ukládání komunálního odpadu. Nárůst emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší z dopravy větší intenzitou dopravy. Zemědělské provozy mohou být zdrojem ekologické havárie.

Zvýšení míry separace komunálního odpadu, priorita ochraně ovzduší a životnímu prostředí, s využitím ekologicky čistých technologií, podpora nízkoenegetickým a úsporným formám ve výstavbě. Využívání ekologicky šetrných zdrojů a technologií v průmyslu, zemědělství i v domácnostech.

4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky • stabilita přírodních ploch, obnovené biotopy; zachovaná původní společenství • silná právní ochrana území – maloplošná ochrana přírodní památky Kosova Hora • navazující přírodní plochy mimo ORP Slabé stránky • nevhodná struktura zemědělských pozemků • staré ekologické zátěže • meliorace zemědělských pozemků Příležitosti • obnova původních přírodních společenství • obnova vodních toků, a vodních ploch jako biotopu Hrozby • rozšíření větrné a vodní eroze

9

Slabá stránka

Silná stránka

Vysoký podíl meliorovaných ploch v území, snížená retenční schopnost krajiny. Poškozování krajinného rázu výstavbou základnových stanic mobilních operátorů a trasami VN a VVN.

Území ponechaná přirozenému vývoji, bez intenzivního zemědělství. Území nezatížená negativními jevy turistického ruchu.

Hrozba

Příležitost

Další urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny, především liniovými dopravními cestami. Další degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb, zejména zemědělských. Kolize mezi záměry ochrany krajinného rázu a výstavbou komerčních zařízení.

Dosadba alejí a soliterních stromů, obnova remízů, revitalizace vodních toků. Vyhlašování registrovaných významných krajinných prvků a památných stromů.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky • lesní porosty jako hospodářské i mimoprodukční • relativně malý podíl zabíraného ZPF • zachovaná původní společenství remízů a trvalého travního porostu Slabé stránky • problém obnovy rostlinné výroby původních druhů Příležitosti • obnova původních přírodních společenství lesa – rozšiřování smíšených porostů • vyšší podíl neprodukčního půdního fondu Hrozby • rychlá ztráta orné půdy výstavbou • zaplevelení zemědělských pozemků, nálety dřevin

10

Slabá stránka

Silná stránka

Nepropojenost jednotlivých úrovní systému, Malý podíl zastavěné krajiny v ORP s vysokou nejsou vymezena biocentra na lokální a hodnotou koeficientu ekologické stability. regionální úrovni. Monokulturní skladba lesa. Rozsáhlá území ponechaná přirozenému vývoji bez intenzivního zemědělství. Území nezatížená negativními jevy a dalšími zátěžemi.

Hrozba

Příležitost

Další urbanizace volné krajiny, zejména chatová zástavba v územích, přiléhajících k vltavskému kaňonu. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu a obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro ÚSES a pro další krajinotvorná opatření.

Dosadba alejí a soliterních stromů, obnova remízů, revitalizace vodních toků. Změna skladby lesů a zvýšení podílu mimoprodukčních funkcí lesa.

Slabá stránka

Silná stránka

Větší citlivost lesů na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné vyšší náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Dostatečně nefunguje poskytování kompenzací vlastníkům lesů za omezení hospodaření z důvodů ochrany přírody, administrativně složitý systém poskytování podpor z EU brání jejich vyššímu využívání, nedostatečné využívání přírodních procesů při obhospodařování lesů, není vytvořen srovnatelný prostor a legislativní předpoklady pro přírodě bližší hospodaření. Přemnožení vysoké a černé zvěře v lesních porostech. Ve většině lesů je druhová skladba dřevin odlišná od skladby přirozené i doporučené.

Horší půdní a klimatické podmínky ve prospěch rozšíření volného chovu skotu. Zatravňování erozně ohrožených orných půd. Velké půdní bloky nevhodně obdělávané se rozdrobují. Rozšíření systému ekologického zemědělství. Snižování dávek průmyslových hnojiv a nevhodných zemědělských plodin a pesticidů po roce 1989 ( řepka, kukuřice, obiloviny). Zastavení rekultivací a meliorací DNP - lesní hospodářství vykazuje růst produktivity práce. Lesy představují základní potenciál biologické rozmanitosti v ČR a obsahují nejzachovalejší součásti segmentů přírody, obhospodařování lesů je uskutečňováno diferencovaně na podkladě lesnické typologie, lesy vzhledem ke své schopnosti poutat CO2 v biomase a lesní půdě jsou faktorem zmírňujícím dopady klimatických změn, lesy jsou zdrojem ekologicky čisté, obnovitelné suroviny, lesy v závislosti na jejich stavu pozitivně ovlivňují hospodaření s vodou v krajině, chrání, půdu před erozí a plní další mimoprodukční funkce. 11

Lesy zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zadržování vody, zpevňování břehů vodních toků, apod.

Hrozba

Příležitost

Silný tlak investorů na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Potenciální střety mezi samosprávou a státní správou lesů, vztah vlastníků k jejich lesním majetkům byl po dobu čtyřiceti let násilně přerušen.

Revitalizace krajiny – zvyšování schopnosti Vodní eroze na orné půdě. lepšího zadržování vody v území, vhodná Rozšiřující se vytrvalé plevele a škůdci. Druhová výsadba dřevin, protierozní opatření. Rozšíření chráněných území a zvýšení rekreačních prostorů v území ORP, rozloha lesů se v novodobé historii nadále zvyšuje. Zásoba dřeva v lesních porostech stoupá a porostní zásoby jsou tvořeny převážně dobře prodejným smrkovým dřevem.

6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura – doprava Silné stránky • průchod silnice I. třídy územím – dobré napojení na celostátní síť, výstavba D3 • regionální dráha • dobrá dosažitelnost území – hustá silniční síť • vybavení území účelovými komunikacemi, Slabé stránky • ohrožení železniční dopravy • četnost nákladové dopravy vyplývající z výrobních provozů, zatížení komunikací • zimní údržba místních komunikací Příležitosti • rozvoj silniční sítě • rozvoj cyklistických tras • zpřístupnění historických sídel pro cykloturistiku Hrozby • rušení železniční tratě 223 Sedlčany - Olbramovice

12

Slabá stránka

Silná stránka

Absence dálnice D3 kvůli průtahům v realizaci. Zvýšená intenzita nákladové dopravy.

Vymezené, funkční rekreační trasy, cyklotrasy, pěší stezky, naučné stezky v krajině.

Hrozba

Příležitost

Absence dálnice D3 kvůli průtahům v realizaci.

Snadná dopravní dostupnost území vzhledem ke své poloze k D3. Zachování železnice k osobní i nákladové dopravě.

7.Veřejná dopravní a technická infrastruktura – zásobování vodou, kanalizace Silné stránky • vybavení rozhodujících sídel čistírnami odpadních vod • dostatečné množství vodních zdrojů. Obce napojeny na skupinový vodovod, v rezervě jsou místní zdroje. Slabé stránky • chybějící systém čištění odpadních vod v malých sídlech • chybějící zásobování vodou a čištění odpadních vod v místech individuální rekreace V ÚP ponecháno v menších sídlech lokální čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou ze studní. Příležitosti • standardizace blokových či individuálních čistíren odpadních vod v sídlech s řídkou zástavbou Hrozby • nedostatečné čištění odpadních vod

Slabá stránka

Silná stránka

Neexistence veřejného vodovodu v obci. Neexistence čištění splaškových vod. Nové a nevhodné dominanty operátorů v krajině.

Území ORP pokryté signálem pro operátory a příjem internetu. Nové vodovodní a kanalizační řady.

Hrozba

Příležitost

Nárůst ceny vody vzhledem k nutnosti Sdružování prostředků v rámci sdružení úpravy. Nárůst ceny stočného vzhledem k Sedlčanska. technickým komplikacím provedení a údržby

13

technologie.

8. Sociodemografické podmínky Silné stránky • komplexní vybavení urbanizovaného území Sedlčany - Kosova Hora • historická sídelní struktura, tradice, vybavenost, historická sídla • nabídka sportovních aktivit • rekreační potenciál území z hlediska denní rekreace obyvatel • možnost rekreačních aktivit – zahrádky, cyklostezky, vytváří se možnost rekreace návštěvníků Slabé stránky • vyšší podíl obyvatel s nízkým stupněm vzdělání Příležitosti • rozvoj sídelní struktury s cílem kooperace se Sedlčany • obnova malých sídel a rozvoj urbanistické struktury • možnost využití současných objektů i nových ploch pro podnikání živnostenského charakteru Hrozby. Nejsou známy. Slabá stránka

Silná stránka

Vysoká kvalita životního prostředí, možnost V současné době „nulový“ přírůstek obyvatelstva v obcích ORP, v sídlech ORP je v výstavby prakticky kdekoliv, výběr scenérie. rozvováze natalita a mortalita. Roztříštěná sídelní struktura ORP, velký počet nejmenších obcí a osad s počtem obyvatel menším než 200 a současně jejich velká populační váha. Populačně velmi malé osady nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci současného stavu ve všech oblastech rozvoje obce. Nízký stupeň urbanizace území ORP, nízká hustota obyvatel, vysoké nároky na technickou infrastrukturu a dopravu, nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozba

Příležitost

Možnost výstavby prakticky kdekoliv, dle vlastního výběru. Migrace obyvatel z jiných zemí, při malém počtu obyvatel „přebití „ dlouhodobě usídlených obyvatel. Roztříštěná sídlení struktura a nízká hustota obyvatelstva

Pozvolna rostoucí počet obyvatel ORP od roku 1950. Od počátku 70.let se počet obyvatel neustále zvyšoval, a to jak přirozenou měnou, tak stěhováním.Nízký stupeň urbanizace. Spádovost ku Praze s 14

ORP (přináší to obtížnější situaci při zlepšení dojezdem do 1 hodiny při výstavbě D3. technické vybavenosti území, dopravní obslužnosti, soustavy školských a zdravotních zařízení apod.). Stárnutí obyvatelstva ČR.

9. Bydlení Silné stránky • obnovená a stabilizovaná sídelní struktura území • charakter venkovského bydlení • přírůstek obyvatel • napojení sídel na okolní krajinu • bydlení v rodinných domech Slabé stránky • doplněná venkovská sídla bytovými domy Příležitosti • nabídnout plochy pro výstavbu RD • plochy pro rekreaci • individuální rekreace umístěná v urbanisticky uspořádaném prostoru • plochy pro RD v ÚP navrženy v dostatečném rozsahu. Hrozby • nevhodná urbanizace venkovských sídel

Slabá stránka

Silná stránka

Negativní novotvary v řešení bytového fondu, Ekologicky a energeticky úsporné stavby. nevyužití stávajících fondů. Chátrání hodnot v území. Hrozba

Příležitost

Vznik městsých struktur ve venkovském prostředí. Zánik kvalitních budov a souborů. Separace nově bydlících obyvatel.

Zlepšení atraktivity obce pro bydlení, podnět pro situování sportovního a společenského zázemí.

10. Rekreace Silné stránky • nabídka denní rekreace • nabídka sportovních aktivit • nabídka rekreačních ploch v zahrádkových osadách • nabídka cyklotras 15

• veřejná zeleň a parky Slabé stránky • neatraktivnost území, malý zájem o území Příležitosti • prohloubení sportovně rekreačního potenciálu • výstavba nových turistických tras (stezka Jakuba Krčína z Jelčan), rozhleden, obnova památek, dostavba historických center zajímavou architekturou, vhodnou propagací (turistické centrum) • vymezení ploch pro rodinnou rekreaci, jejich založení na platformě souladu s krajinným rázem a technickou infrastrukturou (Pojezdec, ostatní brownfieldy) • napojení rekreačního potenciálu území Sedlčany - Červený hrádek - Kosova Hora - Śtětkovice Vojkov - Vrchotovy Janovice Hrozby • jiné využití zahrádkových osad – bezdomovci sezónní rekreaci • trvalé bydlení v rekreačních chatách – lokality nevyhovují z hlediska parametrů pro bydlení

Slabá stránka

Silná stránka

Malá výtěžnost prostředků z cestovního ruchu. Nevyhovující nabídka doprovodných kulturních akcí. Nevyhovující nabídka ubytování. Stále snížená kvalita nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu.

Využití přírodních a stavebně kulturních památek. Značené trasy pro pěší i cykloturisty. Naučné stezky v krajině a jejich propagace v informačních centrech

Hrozba

Příležitost

Naplnění prostoru kolem toku Vltavy novými Využití potenciálu kopcovité krajiny spolu s nekontrolovanými chatovými a rekreačními rekreací spojenou s vodními sporty. Komponované víkendové pobyty s několika osadami činnostmi spojené s finess a welness prvky.

11. Hospodářské podmínky Silné stránky. • funkční zemědělská výroba, výroba v místě, lehká výroba • přístupnost energií a dopravních tras pro investice do výrobních ploch • nabídka ploch pro investice do průmyslových a podnikatelských areálů • dostatek pracovních sil Slabé stránky • struktura místní výrobní základny 16

• malé zastoupení rodinných firem Příležitosti • výstavba a nabídka volných ploch v průmyslových zónách • podíl místních firem na investicích do území • vznik nových odvětví orientovaných na obnovu krajiny, hledat zaměření pro specifické zemědělství výroba z obnovitelných zdrojů energie Hrozby • nízké výdělky, odchod práceschopného obyvatelstva do pražské aglomerace

Slabá stránka

Silná stránka

Horší dopravní dostupnost obvodu ORP, okrajový region s rozptýlenou strukturou osídlení, malý počet firem v centrech osídlení, klasické podniky nejsou v centru pozornosti.

Podmínky pro rekreaci a cestovní ruch v regionu s kvalitních životním prostředím, relativně stabilní nezaměstnanost, sociální soudržnost.

Hrozba

Příležitost

Zvyšování nezaměstnanosti v obvodu ORP, nízký počet firem ve službách

Vyšší počet podniků v zemědělství a lesnictví, možnost orientace na ekologické zemědělství.

17

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území podle vybraných sledovaných jevů pro administrativní území Kosova Hora 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Skládka Kosova Hora (dle ČGS) 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne zpracovatel Mětský úřad Sedlčany, OVÚP NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní park: ne Přírodní památka: ano Výpis přířodních památek: PP Kosova Hora (k.ú. Kosova Hora) Památný strom: ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne 18

Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO: ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano Výpis nemovitých kulturních památek: kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Michaela Archanděla, areál, zámek, areál, kašna se sochou sv. J. Nepomuckého, židovský hřbitov, fara č.p. 23, synagoga č.p. 131, rodinný dům židovský č.p. 127 (Kosova Hora), zvonička, náves při č.p. 3 (Vysoká u Kosovy Hory) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1 877 ha Zemědělská půda celkem: 1303 ha, což je 69,5%z celkové výměry obce Orná půda: 940 ha, což je 72,1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 38 ha, což je 2.9% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 4 ha, což je 0.3% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 320 ha , což je 24,6% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 385 ha, což je 20.5% z celkové výměry obce Vodní plochy: 19 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 28,7 ha, což je 1.5% z celkové výměry obce Ostatní plochy 141 ha, což je 7.4% z celkové výměry obce Podíl ostatních a zastavěných ploch 9,0% z celkové výměry Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 0.69 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano (chybí v k.ú. Vysoká) Kanalizace: ano (chybí v k.ú. Janov, Vysoká) Plynofikace: ano (chybí v k.ú. Janov, Vysoká) Skládka: ano zpracovatel Mětský úřad Sedlčany, OVÚP Skládka Kosova Hora (dle ČGS) Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (31.12.2007): 1 171 19

Počet obyvatel (31.12.2009): 1 221 Počet obyvatel (31.12.2011): 1 285 Počet obyvatel (31.12.2013): 1 313 Rozdíl mezi lety 2009 a 2007: +50 (+4,3%) Rozdíl mezi lety 2011 a 2009: +64 (+5,2%) Rozdíl mezi lety 2013 a 2011: +28 (+2,2%) Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (31.12.2007): 15,2% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 16,1% Děti do věku 14 let (31.12.2011): 15,6% Děti do věku 14 let (31.12.2013): 16,4% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2007): 14,2% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 13,6% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2011): 14,0% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2013): 16,0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let: 0,975 Průměrný věk (k 31.12.2013): 40,4 let Počet obyvatel ve věku 15-64 let (k 31.12.2013): 888 (67,6%) 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 428 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2011): 480 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 297 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2011): 326 Počet dokončených bytů za rok 2009: 4 Počet dokončených bytů za rok 2011: 3 Počet dokončených bytů za rok 2013: 5 Počet dokončených bytů v rodinných domech za rok 2009: 4 Počet dokončených bytů v rodinných domech za rok 2011: 3 Počet dokončených bytů v rodinných domech za rok 2011: 5 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne (pouze praktický lékař) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano zpracovatel Mětský úřad Sedlčany, OVÚP Významná stavební dominanta: ano (k.ú. Kosova Hora) Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 6 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 20

Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 7.6% Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2011: 9,5% Míra nezaměstnanosti k 31.3. 2014: 9,1% Podíl ekonomicky aktivních v priméru (SLDB 2001): 18.0% Podíl ekonomicky aktivních v priméru (SLDB 2011): 12,1% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (SLDB 2001): 4.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (SLDB 2011): 6.8%

21

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území • Kontaminace spodních vod v důsledku starých ekologických zátěží, plochy starých ekologických zátěží jsou sanovány - monitoring provozovatele Technických služeb Sedlčany - není předmětem územního plánu • Možnost otevření lomu na kámen v severní části území v případě nedostatku zdrojů, územní plán ani nepodporuje těžbu ani neznemožňuje využití zásob • Čistírna odpadních vod Kosova Hora má kapacitu pro odkanalizování Obcin, územní plán navrhuje v souladu se záměry obce další kanalizační řady • Průtahy v přípravě D3: Oddálení příchodu investorů, nedostupnost území • Nestabilní vodohospodářský systém v povodí drobných vodotečí - jsou navrženy plochy změn v krajině - OZ - ostatní zeleň, PZ - přírodní zeleň, územní plán navrhuje plochy přírodě blízké, jsou územním plánem navrženy plochy překryvné - systém ÚSES • Zásahy do krajiny: výstavbu fotovoltaických elektráren ÚP neumožňuje, plochy pro fotovoltaické elektrárny vypuštěny • Topení pevnými palivy: ÚP počítá s omezováním vytápění tuhými palivy, umožňuje využití vybraných zdrojů ekologické energie. • Čištění odpadních vod : Rozšíření ploch s kanalizačním systémem • Hospodářské podmínky: Řešené území je stabilizované, není přímo ohrožené hospodářským výkyvem, orientace na primérní sektor • Zvyšování nezaměstnanosti v ORP Sedlčany : Územně plánovací dokumentace navrhuje nové plochy pro výrobu a podnikání • Rozvoj služeb : Závislost na poptávce v území, Sedlčany na sebe strhávají základní obchodní služby a služby spojené s funkcí ORP, pro ostatní obce zůstávají pouze základní služby území • Vznik městských struktur ve venkovském prostředí. Zánik kvalitních budov a souborů. Separace enkláv nově bydlících obyvatel: Urbanistická koncepce je garantem plošného a prostorového uspořádání a garantem regulativů, které tyto jevy vyloučí. Obec ve spolupráci se stavebním úřadem vyloučí nevhodně koncipované stavby a stavby cizorodé, vybočující z kontextu. • Možnost výstavby prakticky kdekoliv, dle vlastního výběru. Migrace obyvatel z jiných zemí. Roztříštěná sídlení struktura a nízká hustota obyvatelstva ORP . Stárnutí obyvatelstva ČR: Koncepce územního plánu zajišťuje výstavbu v plochách přestavbových a rozvojových, ale vždy jsou navázány na zastavěné území. V rámci administrativních území je třeba posilovat pouze silnější centra a teprve potom rozvíjet centra slabší. Zajistíme tím hospodárnost investic a provozní hospodárnost u dopravní a technické infrastruktury. • Nárůst ceny vody vzhledem k nutnosti úpravy vodovodní sítě. Nárůst ceny stočného vzhledem k technickým komplikacím provedení a údržby: Řeší koncepce PRVK a koncepce ZÚR, ne místní úrovni zachovat lokální zdroje, zdroje zachovat ve vlastnictví obce • Silný tlak investorů na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Potenciální střety mezi samosprávou a státní správou . 22

• Další urbanizace volné krajiny, zejména chatová zástavba v územích, přiléhajících k vltavskému kaňonu. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu a obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro ÚSES a pro další krajinotvorná opatření. • Další urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny, především liniovými dopravními stavbami. Urbanizace volné krajiny je návrhem koncepce eliminována. Fragmentaci krajiny lze zabránit koncepčním řešením a koordinací v území. Koncepce územního plánu je navržena tak, aby ke fragmentaci nedocházelo. Pro administrativní území nejsou ani známy podněty či záměry, které by fragmentaci vyvolaly. V území nejsou známy záměry dopravních staveb, které by vyvolaly nároky na zábor zemědělského půdního fondu nebo na fragmentování krajiny. • Další degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb, zejména zemědělských a skladově výrobních. Kolize mezi záměry ochrany krajinného rázu a výstavbou komerčních zařízení. V území nejsou známy záměry na výstavbu zemědělských zařízení. Kolize mezi ochranou krajinného rázu a výstavbou komerčních zařízení je řešeno odcloněním dostatečně širokého pruhu ochranné zeleně např. v lokalitě Kosova Hora. Areál zemědělského družstva je navržen k transformaci. • Zhoršení kvality ovzduší při spalování levnějších druhů paliv použitých z důvodu nárůstu cen energií (elektřina, plyn). Nárůst emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší z dopravy větší intenzitou dopravy. Zemědělské provozy mohou být zdrojem ekologické havárie. Ke zhoršení kvality ovzduší nedochází, sídlo Kosova Hora je plně plynofikováno. Ostatní sídla jsou sledována. Ukládání komunálního odpadu je řešeno mimo administrativní území Kosova Hora. V řešeném území je zajištěn svoz komunálního odpadu, v obci jsou sběrná místa na tříděný odpad.

D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území • Plochy bývalé těžby: Plochy v území po těžbě kamene mohou být rekultivovány - ostatní plochy zůstanou s využitím přírodní zeleně. ÚP navrhuje další využití území – vodní plochy, rekreace. • Eroze zemědělské půdy: V území se uplatňují ojediněle, na vytipovaných pozemcích jsou navržena protierozní opatření. • Nedostatky v čištění odpadních vod: ČOV je stávající, navrženo odkanalizování lokality Obciny; u ostatních sídel se předpokládá budování domovních ČOV dle PRVK. • Střet zastavěného území s úrovní stoleté vody: Záplavové území zasahuje historické osídlení Kosova Hora, rozvojové plochy situovány pouze mimo záplavové území a důsledně mimo aktivní zónu . • Zatížení komunikací (ve vztahu k obytné zástavbě): Převážnou část dálkové silniční dopravy řeší silnice I/18, četnost místní dopravy v území odpovídá velikosti sídla, průjezdnost sídla Kosova Hora omezena pro nákladovou dopravu. • Zanedbaný stav technické infrastruktury: Navrženo napojení Obciny na kanalizaci a vodovod. • Chybějící zásobování vodou a čištění odpadních vod: V ÚP ponecháno v menších sídlech lokální čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou ze studní vzhledem k počtu stabilních obyvatel. • Malé zastoupení rodinných firem, malých provozů: V ÚP navrženy plochy vhodné pro malé firmy (plochy smíšené neobytné). Územní plán připravuje plochy vhodné pro obsazení malými rodinnými firmami, malé provozy je možné umístit do ploch obytných i neobytných v rámci regulativů.

23

D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

• Zdroj obživy obyvatel závisí na činnostech primárního sektoru: obec má dobrou dopravní dostupnost, ÚP s rozvojem veřejné dopravy i nadále počítá – železniční stanice, autobusová doprava • Vodní zdroje v území: ÚP území vodních zdrojů respektuje, do ochranných pásem není navržen rozvoj. • Vybudovaná technická infrastruktura: V ÚP navržen další rozvoj technické infrastruktury, záměrem je vybudování vodovodního řadu a kanalizačního řadu. • Vznik nových vodních ploch: Navrženy plochy s funkcí retenční, slouží pro zadržování vody v krajině • Stabilita přírodních ploch: Území na jih od silnice I/18 respektováno jako území se zvýšenou krajinnou hodnotou, rozvoj umístěn pouze jako zástavba proluk stávajících sídel pro bydlení a znovuvyužití devastovaných nebo nedostatečně využitých ploch přestavbou. • Vymezeny plochy přírodních funkcí (plochy zemědělské, lesní, přírodní, smíšené nezastavěné, vodní). • Lesní porosty: Jsou územním plánem respektovány, územní nenavrhuje zábor PÚPFL. • Obnova původních přírodních společenství: Podmínky využití území v ÚP definovány plochy přírodní, lesní plochy ponechány v gesci lesních hospodářských plánů. • Dobré dopravní napojení obce na celostátní síť – komunikační síť v ÚP upravena zejména šířkově • Hustá silniční síť propojující zejména severní část území - aglomerované území dle ZÚR Sedlčany – Kosova Hora. • Vybavení území místními a účelovými komunikacemi: Účelové a místní komunikace v krajině byly respektovány, návrhem ÚP jsou upraveny šířkové poměry místních a účelových komunikací. • Rozvoj cyklistických tras: Trasy jsou respektovány, navržena cyklostezka Jakuba Krčína • Centrální zdroje tepla: Teplofikace řešena plynovými kotli nebo kotelnami, energie bioplynové stanice neslouží pro obec • Obnovitelné zdroje energie: Pouze v rámci areálů výroby nebo na plochách bydlení jako doplňkové funkce, územní plán nenavrhuje plochy obnovitelných zdrojů. • Dostatečné množství vodních zdrojů pitné vody: Obec je napojena na skupinový vodovod, vodovod posílen v trase Benešov – Sedlčany dle ZÚR, v rezervě jsou místní zdroje, zdroje pitné vody jsou v území respektovány. • Venkovská sídelní struktura, občanská a technická vybavenost sídel, historické jádro Kosova Hora: Venkovská sídelní struktura je stabilizována, občanská a technická vybavenost je přiměřená velikosti sídla a vyhovující v kvalitě, v ÚP navržen rozvoj historického jádra, hodnoty sídel jsou v ÚP respektovány. • Plochy pro sport: Plochy pro sport jsou v území vyhovující, v ÚP respektována funkce stávajících ploch pro sport, jsou doplněny nové plochy. • Rekreační potenciál z hlediska denní rekreace: Uplatňuje se v sídlech i v krajině, v rámci regulativů ploch jsou možné umístit funkce rekreace, vymezeny plochy v rámci veřejných prostorů a veřejné zeleně, • Rekreační aktivity – zahrádky a zahrádkářské kolonie, jsou doplněny v návrhu – Pojezdec, území brownfield zemědělské družstvo • Cyklostezky: V ÚP stávající respektovány, v území vymezeny. • Obnova malých sídel a urbanistické struktury: Navrženo doplnění zástavby u většiny venkovských sídel v území • Možnost využití současných objektů i nových ploch pro podnikání: Na území obce 24

vymezeny plochy stabilizované, k přestavbě a zastavitelné a plochy rezerv. V rámci ploch s rozdílným způsobem využití je možné využít stávající objekty v území pro podnikání, jsou navrženy nové plochy – jak v sídle Kosova Hora, tak v ostatních malých sídlech • Nabídka ploch pro výstavbu RD: Plochy pro RD v ÚP navrženy v dostatečném rozsahu, nejvíce ploch pro bydlení je navrženo v sídle Kosova Hora, je zdůrazněn rozvojový prostor Hejné hory, jsou navrženy plochy v sídle Kosova Hora (proluky), jsou navrženy plochy pro bydlení v malých sídlech. • Nabídka rekreačních ploch v zahrádkových osadách: Stávající rozsah zahrádkových kolonií doplněn rozvojem – rozvojové plochy Pojezdec a zemědělské družstvo. • Nabídka ploch pro rodinnou rekreaci: Navržena v lokalitě v návaznosti na veřejnou infrastrukturu Obciny. • Nabídka nových vodních ploch: Navrženy plochy vodních nádrží na drobných a kolísavých vodních tocích • Nabídka ploch pro investice do průmyslových a podnikatelských areálů: V ÚP navrženy plochy pro rozvoj průmyslové výroby a smíšené výrobní plochy v lokalitě Kosova Hora. • Přístupnost energií a dopravních tras pro investice do výrobních ploch: Navržené výrobní plochy jsou v dosahu kapacitních komunikací a inženýrských sítí. Tabulka vymezených zastavitelných ploch Lokalita

Katastrální území

Index

Rozloha/ha

Kosova Hora

RI

0,272

U2.1

Kosova Hora

BX

0,2687

U2.2

Kosova Hora

PV

0.3340

U2.3

Kosova Hora

BX

0,8287

U2.4

Kosova Hora

PV

0,5574

U3

Kosova Hora

BV

0,1723

U4.1

Kosova Hora

RI

0,1254

U1

Charakteristika plochy, kapacita rd/bj, limity území, podmínky využití plochy Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 2 rekreační objekty Limit: ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 2 rekreační objekty Limit: ochranné pásmo lesa Podmínka: Územní studie ÚS7 – Rekreační území Obciny Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství Podmínka: minimální šířka veřejného prostranství 8m Územní studie ÚS7 – Rekreační území Obciny Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 10 rekreačních objektů Podmínka: Územní studie ÚS 7 – Rekreační území Obciny Charakteristika: plocha zastavitelná – veřejná prostranství Podmínka: minimální šířka veřejného prostranství 8m Územní studie ÚS7 – rekreační území Obciny Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení rodinné venkovské domy Kapacita: 2 rodinné domy Limit: ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 1 rekreační objekt

25

U4.2

Kosova Hora

RI

0,1147

Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 1 rekreační objekt

U5

Kosova Hora

RI

0,3418

U6.1

Kosova Hora

BV

0,2190

U6.2

Kosova Hora

BV

0,1441

U7.1

Kosova Hora

ZV

1,0642

U7.2

Kosova Hora

ZV

0,2347

U7.3

Kosova Hora

ZV

0,2347

U7.4

Kosova Hora

ZV

0,0632

Charakteristika: plocha zastavitelná pro rekreaci – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Kapacita: 6 rekreační ch objektů Limit. Ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení rodinné venkovské domy Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení rodinné venkovské domy Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství – veřejná zeleň Podmínka: ÚS5 - územní studie Hůrka architektonickou část projektu parku může zpracovat pouze autorizovaný architekt Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejná prostranství - veřejná zeleň Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství - veřejná zeleň Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství - veřejná zeleň

U8

Kosova Hora

BI

0,0984

Kosova Hora

OS

0,2236

Kosova Hora

BI

0,4042

Kosova Hora

BI

0,6149

Kosova Hora

BI

0,7582

U9

U10

U11

Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, městské a příměstské domy Kapacita: 1 RD Podmínka: Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, městské a příměstské domy Kapacita: 3 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 5 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a

26

U12

Kosova Hora

BI

0,3132

Kosova Hora

BI

0,8165

Kosova Hora

BI

0,8191

Kosova Hora

BI

0,7019

Kosova Hora

PV

1,2364

Kosova Hora

VL

3,5087

Kosova Hora

VL

0,8442

Kosova Hora

VL

6,9461

Janov u Kosovy Hory

BV

0,6447

U21

Janov u Kosovy Hory

BV

0,0447

U22

Vysoká u Kosovy Hory

BV

0,1765

U23


BV

0,1969

U24.1


BV

0,1071

Kosova Hora

TO

0,4490

U13

U14

U15

U16

příměstské domy Kapacita: 7 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 3 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 8 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 8 RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 7RD Dohoda o parcelaci Územní studie ÚS2 – Hejná hora ETAPA 1 Charakteristika: veřejné prostranství

U17

U18

U19

U20

U24.2

Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Podmínka: mezi bydlením a plochou výroby oddělující pás zeleně min 20 m Územní studie ÚS 3 - Komerční zóna nádraží Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Územní studie ÚS 3 – Komerční zóna nádraží Charakteristika: plocha zastavitelná pro výrobu a skladování - lehký průmysl Územní studie ÚS 3 – Komerční zóna nádraží Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 5 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 1 RD Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Limit: ochranné pásmo lesa Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 1 Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy

27

U25 Kosova Hora

TO

0,5140

Kosova Hora

BI

0,3144

U26

U27

technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady, sběrný dvůr Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady, sběrný dvůr, sběrný dvůr Charakteristika: plocha zastavitelná pro městské a příměstské domy Kapacita: 3 RD

A1

Kosova Hora


SN

0,4463

U28


BV

0,6685

U29


BV

0,1827

U30


ZV

1,6456

P1

P2


ZV

1,3499

U33


BV

0,1742

P3

Janov u Kosovy Hory

ZV

0,1414

Kosova Hora

OV

0,4593

Charakteristika: občanské vybavení – veřejná infrastruktura, zámek Podmínka: architektonickou část projektu může zpracovat pouze autorizovaný architekt

Kosova Hora

PV

0,0369

Charakteristika: veřejné prostranství - rozšíření veřejného prostranství

Kosova Hora

PV

0,1362


Kosova Hora

PV

0,0138


Janov u Kosovy Hory

PV

0,1691

U39


Janov u Kosovy Hory

PV

0,0148

U40.1


Janov u Kosovy Hory

PV

0,0151


P4

U36

U37

U38

U40.2

Charakteristika: plocha asanace s následným využitím (možností) pro zahrádkovou osadu Podmínka: Územní studie ÚS 4 - Pojezdec Charakteristika: plocha zastavitelná pro plochy smíšeného neobytného území Bezpečnostní pásmo VTL, Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 6 RD Územní studie ÚS6 – bydlení Vysoká Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Charakteristika: plocha přestavby veřejného prostranství – veřejná zeleň, lesopark

Charakteristika: plocha přestavby veřejného prostranství – veřejná zeleň, lesopark Bezpečnostní pásmo VTL Charakteristika: plocha zastavitelná pro bydlení – v rodinných domech, venkovské Kapacita: 2 RD Limit: ochranné pásmo silnice III. třídy Charakteristika: plocha zastavitelná pro veřejné prostranství – veřejná zeleň

28

Janov u Kosovy Hory

PV

0, 0020

U41


Janov u Kosovy Hory

PV

0,0997

U42


Janov u Kosovy Hory

PV

0,0184

U43



PV

0, 1249

U44


Vysoká U Kosovy Hory

PV

0,2434

U45

Charakteristika: veřejné prostranství rozšíření veřejného prostranství

P5

Kosova Hora

ZV

0,0644

Přestavba veřejného prostranství/ veřejné zeleně

P6

Kosova Hora

VP

0,1848

Přestavba veřejného prostranství

A2

Kosova Hora

PT

1,5957

Přestavba areálu zemědělského družstva Územní studie ÚS 10 – zemědělské družstvo

Celková kapacita RD/BJ je navržena v počtu 73, navržená kapacita objektů pro rekreaci je 36.

D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území D.IV.1. Plochy ochrany přírody a krajiny Významné krajinné prvky V řešeném území se nacházejí pouze významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, nivy. Územní systém ekologické stability Regionální a lokální prvky ÚSES jsou zapracovány v ÚP, navrhované rozvojové lokality pro urbánní funkce nezasahují do ploch pro prvky ÚSES. ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem: 1/ zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů 2/ stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu. V území relativně méně dotčeném hospodářskou činností člověka představují prvky začleněné do ÚSES výběr z existující kostry ekologické stability dle funkčních a prostorových kritérií. Naopak v území antropicky silně narušeném (Kosova Hora – Sedlčany) je nutno sporé zbytky přirozených či přírodě blízkých společenstev vhodně doplnit. Většinou se jedná o chybějící propojení (návrhy biokoridorů), v rozsáhlých územích bez vegetačního krytu (orná půda) je nutno zakládat i nová biocentra o minimální výměře 3 ha. Síť biocenter by měla pokrýt všechny významné typy společenstev (mokřadní, suchomilné, na kyselých půdách, vápnitých, chudých i živných). 29

Interakční prvek je obvykle liniový segment krajiny, který zprostředkovává a doplňuje příznivé působení biocenter a biokoridorů na krajinu. Jeho úkolem je vytvářet alespoň minimální existenční podmínky té části bioty, která je významná pro autoregulační procesy v jejich okolí. Při návrhu sítě biocenter a biokoridorů se vycházelo z těchto prostorových kritérií: Plochy pro biocentra: - luční společenstva . . . . . . . . . . . 3 ha - lesní společenstva . . . . . . . . . . . 3 ha - vodní společenstva . . . . . . . . . . 1 ha Maximální délka a minimální šířka biokoridorů: lesní společenstva . . . 2 km, . . . 15 m luční společenstva . . . 1 km, . . . 20 m Pro řešené území bylo vymezeno 8 biocenter lokálního významu, propojených navzájem lokálními biokoridory. V řešeném území jsou vymezeny následující prvky ÚSES. Prvky ÚSES místního významu : č. 11 - U Mastníku, k. ú. Kosova Hora - Podmáčené louky s dřevinami (dub, olše, javor mleč, bříza, střemcha, bez aj.), v lesní části převážně smrk, dále modřín, dub, bříza, ve svahu březový remíz. č. 2 - Cihelský rybník, k. ú. Kosova Hora - Rybník s pobřežní vegetací (rákos, tužebník, kopřiva aj.) a zejména ve východní části i s doprovodem dřevin (osika, klen, dub, jasan, vrby, bez, střemcha aj.). Na hrázi několik lip malolistých. V přilehlých kulturních loukách ptačinec, šťovík, smetanka, jitrocel aj. č. 3 - Les u skládky, k. ú. Kosova Hora - Borový les s podrostem chráněné kručinečky křídlaté (přírodní památka). Místy výsadba smrku či dubu, v podrostu dub, bříza, jeřáb, v bylinném patře rovněž borůvka, vřes, protěž aj. č. 4 - Louky u Lovčického potoka, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Vlhké louky u meandrujícího potoka. Po obou březích doprovod vzrostlých stromů (olše, vrba, javor, střemcha, osika, dub, jeřáb, jasan) a keřů (bez, slivoň, růže šípková). V polokulturní louce zejména kakost, vikev, knotovka, hrachor, kerblík, krabilice, bolševník, v louce ladem kopřiva, bršlice, rákos č. 5 - Dutě, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Lesní porost u Kramšovského potoka - monokultury smrku i klenu, zejména u potoka smíšené porosty s olší, dubem, jasanem, lípou, modřínem, břízou č. 6 - Les na Lovčickým potokem, k. ú. Vysoká u Kosovy Hory - Převážně borový lesní porost, místy významný podíl dubu či smrku, okrajově i lípa, modřín, bříza. Meandrující vodní tok s břehovým doprovodem č.7 – Louky u Lovčického potoka, k.ú. vysoká u Kosovy Hory 30

- Vlhké louky u meandrujícího potoka. Po obou březích doprovod vzrostlých stromů (olše, vrba, javor, střemcha, osika, dub, jeřáb, jasan) a keřů (bez, slivoň, růže šípková). V polokulturní louce zejména kakost, vikev, knotovka, hrachor, v louce ladem kopřiva, bršlice, rákos č. 3 - Záduší, k. ú. Janov U Kosovy Hory - Borodubový lesík, místy modřín, bříza, akát, bez vrba křehká. V jižní části rybník s nesouvislým doprovodem dřevin (olše, vrba, dub, smrk, bříza), v bylinném patře kopřiva, hluchavka, pcháč. Biokoridory LBK 21 LBK 23 LBK 501 LBK 502 LBK 503 LBK 504 LBK 505 LBK 506 LBK 507 Biokoridory jsou stávající i navrhované. Navrhované jsou součástí VPO. Systém je plně provázán do sousedících katastrálních území.

Prostupnost krajiny

Volná krajina je přístupná polními cestami navazujícími na místní komunikace a osídlené části obcí, situované převážně v údolních polohách nebo na svazích. Prostupnost krajiny je dobrá v jižní části území, v severní části je třeba urbanizované části území neuzavírat neprostupnou hranou. Požadavky na prostupnost krajiny: – Obciny – nezastavovat okraje sídla bez možnosti propojení s krajinou, - Kosova Hora – nezastavovat plochy pro výrobu a skladování bez možnosti prostupnosti do krajiny, nezastavovat zbytkové plochy ZPF ve směru na Červený Hrádek, ponechat prostupnost pro pěší v lokalitě Hejná hora - nezastavovat neprostupně hrany ostatních sídel Zhodnocení: Územní plán tyto hodnoty přírody, krajiny a půdního fondu respektuje a navrhuje na jejich místě takové funkce, které jsou slučitelné s významem přírodních ploch, tj. plochy přírodního charakteru, ZPF, PUPFL a vodní plochy a toky.

D.IV.2. ZPF a PUPFL Ochrana zemědělského půdního fondu Realizuje se formou vymezených bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). ÚP navazuje na stávající územně plánovací dokumentaci v základním rozdělení návrhových ploch v území, jednak z důvodů zachování právní kontinuity a specificky v oblasti ochrany ZPF také z důvodů, aby maximum vymezených návrhových ploch bylo součástí již dříve odsouhlasených lokalit, s přihlédnutím ke změnám v území. Nad rámec dříve odsouhlasených lokalit byly další plochy vymezeny v prvé řadě v zastavěném území, a to formou ploch přestavby a zástavby proluk. Po vyčerpání rezerv a 31

dříve odsouhlasených ploch byly vymezeny další plochy pro rozvoj. Lokality řešené ÚP jsou přednostně zařazeny do IV. a V. třídy ochrany. Byla navržena cyklostezka v krajině (úsek mimo stávající komunikaci ), plocha zatravnění a vodní plochy. Ochrana lesního půdního fondu Ochranné pásmo 50 m limituje rozvoj pozemků sousedících. V ÚP nedochází k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo bude respektováno při umísťování staveb na plochách. Zhodnocení: Územní plán hodnoty půdního fondu respektuje. K záborům půdního fondu dochází v odůvodněných případech. D.IV.3. Sídelní zeleň Zeleň v obci je významnou složkou životního prostředí a je tvořena zejména plochami rozlehlých ploch veřejné zeleně v obci - park Mastník, park Hůrka, parky Hejná hora. Nejrozsáhlejší parková plocha je park Dobrohošť. Významnou složkou je zeleň liniová a ochranná, která rovněž proniká do struktury sídel. Zhodnocení: Územní plán stabilizuje a navrhuje dostatek veřejných ploch parků. Územní plán liniovou a ochrannou zeleň v krajině respektuje a zachovává a navrhuje doplnění dalších prvků.

D.IV.4. Ochrana památek a) Ochrana nemovitých kulturních památek V řešeném území se nalézají tyto nemovité kulturní památky: Přehled: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka

37236 / 2-2448 Příbram

Kosova Hora Kosova Hora

kostel Archanděla Michaela

30040 / 2-2447 Příbram


kostel sv. Bartoloměje

24291 / 2-2451 Příbram


židovský hřbitov

45173 / 2-2450 Příbram


kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého

25344 / 2-2449 Příbram

Kosova Hora Kosova Hora čp.1

zámek

34091 / 2-2928 Příbram

Kosova Hora Kosova Hora čp.23

fara

10094 / 2-4248 Příbram

Kosova Hora Kosova Hora čp.127 židovský dům

33760 / 2-2929 Příbram

Kosova Hora Kosova Hora čp.131 synagoga

Kulturní památky jsou respektovány. b) Ochrana archeologických lokalit V území jsou evidovány tyto archeologické lokality: - Kosova Hora - Lovčice 32

Území je bohaté na archeologické nálezy a proto je možno celé jeho území kvalifikovat jako území archeologického zájmu, na němž se vyskytují doložené i přepokládané archeologické lokality. Vyhodnocení: Územní plán tyto hodnoty respektuje a zachovává.

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

(Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v politice územního rozvoje a v zásadách územního rozvoje)

E.I. Politika územního rozvoje (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. V řešeném území se uplatňují dva typy krajiny vzhledem k charakteru místa. ÚP tuto skutečnost respektuje a umísťuje jednotlivé funkce v území s ohledem na specifičnost území – aglomerované území jako území pro umístění převažujících rozvojových záměrů; pahorkatinná krajina jižního segmentu – ZPF s ornou půdou, remízy, plochami přírodní zeleně, s doprovodnou zelení, s kaskádami vodních prvků na řadě vodních toků . Navržen přiměřený rozvoj sídel s vhodným potenciálem. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány vymezené přírodní hodnoty. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Územní plán prostorově-sociální segregaci nenavrhuje ani nepodporuje. Obecný jev segregace je zde potřen tím, že nové plochy jsou u sídel rozděleny na více menších ploch, u venkovských sídel jsou

33

využívány převážně proluky. V rámci obce nehrozí prostorově sociální segregace, nevyskytují se sociálně vyloučené lokality. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Zachování komplexnosti pohledu je v tomto případě garantováno přísným zvažováním možností území a zařaditelnosti jednotlivých rozvojových ploch, jejich rozmístění v prostoru a funkční využití, při zvážení ochrany známých hodnot. Požadavky obyvatel území se projevují zapracováním dílčích požadavků do ÚP. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. Způsob využití území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj zejména bydlení, občanské vybavenosti, výroby, zemědělství, rekreace, turistiky a cestovního ruchu i dalších volnočasových aktivit. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Navrženy plochy v několika typech ploch s rozdílným způsobem využití, včetně ploch výroby a skladování, smíšených výrobních, občanského vybavení (obchodního charakteru) a ploch kolektivní rekreace; ve všech těchto plochách je možno vytvářet nové pracovní příležitosti v místě. Územní plán zachovává a navrhuje zlepšit hodnoty identifikované v ÚAP. V územním plánu je řešena stabilizace a rozvoj průmyslové, drobné a zemědělské výroby. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Řešené území vykazuje přechodový charakter mezi městským a venkovským prostředím. Je navržen přiměřený rozvoj všech místních částí a venkovských sídel, je podpořena polycentrická struktura. Je dáno charakterem obce. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. V zastavěném území města jsou využity proluky, které byly v ÚP navrženy k zástavbě pro bydlení, smíšené obytné plochy a občanské vybavení, nové rozvojové plochy jsou navrženy

34

v návaznosti na zastavěné území, zceluje se tak území Kosovy Hory do kompaktní urbanistické struktury. U venkovských sídel jsou navrženy k zástavbě především proluky. Zároveň se tím chrání i nezastavěná krajina. Další rozvoj je navržen tak, aby v krajině nevznikaly solitery zástavby. Pro smíšené výrobní plochy jsou navrženy nevyužité plochy zemědělských areálů. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Územní plán Kosova Hora také respektuje již vymezené systémy ekologické stability území. Plochy výroby jsou umísťovány tak, aby nedocházelo k narušení obytného prostředí sídla ani k zásahu do ploch ochrany přírody a krajiny a jejích hodnot, včetně ploch pro územní systém ekologické stability. Plochy pro ÚSES do ÚP zapracovány. Krajinný ráz bude i nadále tvořen plochami historické zástavby obce s převažující funkcí obytnou, krajina zemědělská v jižní části území, (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Souvislé plochy veřejné přístupné zeleně jsou vymezovány, jsou vymezeny dva centrální prostory navazující na otevřenou krajinu – park Centrum u Mastníka, park na Hůrce. Z obou enkláv lze projít do krajiny. V řešeném území se přirozeným způsobem udržuje pás zeleně podél Mastníku a jeho přítoků, zeleň dále pokračuje směrem na sever a západ . Stávající plochy zeleně jsou chráněny instituty ochrany přírody a plochy zeleně jsou v ÚP navrženy v kategorii ochranná zeleň a zeleň přírodní. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. 35

Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP tyto aktivity podporuje, navrhuje cyklistické a pěší trasy v krajině a ve svých regulativech umožňuje budování dalších propojení. Rozvoj cestovního ruchu oproti předpokladům zaostává a to i přes to, že je území vybaveno turistickou infrastrukturou, včetně ubytovacích kapacit. Je třeba pečovat o úpravnost veřejných prostranství a připomínat historický vývoj obce (židovské město, arch. Kotěra).Je navržena cyklostezka Jakuba Krčína. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; jeli to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). V ÚP je zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury zajištěno. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Území je dostatečně obslouženo veřejnou autobusovou i železniční dopravou, území není nadměrně ohrožováno hlukem z veřejné dopravy. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Rozvojové plochy obce je možno obsloužit stávajícím systémem veřejné dopravy. V ÚP byla navržena zastávka MHD Hejná hora. Železniční doprava je využívána a podporována. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah Území není ohrožováno sesuvy, eroze se uplatňují pouze v severozápadní části správního území, vzhledem k rovinatému terénu jsou mírné. Záplavové území Ohře je vyhlášeno, případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod, včetně respektování aktivní zóny a Q100. Zastavitelné plochy nejsou situovány do ploch aktivní záplavy. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vsakování v místě vzniku je v ÚP navrženo jako přednostní před odvodem vody do vodotečí. 36

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Do záplavového území a aktivní zóny jsou umístěny pouze komunikace, plochy zeleně a plochy zemědělských pozemků. Mimo záplavové území je vymezeno dostatečné množství ploch pro přemístění stávajících urbánních funkcí v záplavovém území. Nově navrhované rozvojové plochy, navržené územním plánem, neovlivní stávající retenční schopnost území a nemají negativní vliv na hospodaření s vodními zdroji v území. Zadržování vody v území je navrženo novými plochami pro retenční nádrže nebo jiná opatření, která jsou již předmětem dalšího stupně projektové dokumentace, dešťové vody ze soustředěné zástavby jsou odváděny do prostoru parku Centrum na Mastníku, kde jsou odváděny do vodoteče. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Veřejná infrastruktura je koordinovaně umísťována, jsou navrženy záměry doplnění technické infrastruktury, jsou doplněny záměry zlepšení cestní sítě, zejména v jižní části území, kde jsou sídla obsloužena silnicemi III. třídy nebo místními komunikacemi. Obec má kvalitní obsluhu veřejnou dopravou (železniční i autobusovou). (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru ÚP je řešen komplexně, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Stávající veřejná prostranství jsou chráněna, nová veřejná prostranství jsou vymezena v rozvojových lokalitách větších než 2ha. Veřejná infrastruktura je řešena dle zadání a v souladu se skutečnými požadavky území. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

37

Městská hromadná doprava se na území obce nerealizuje, město je obslouženo dopravcem STč. kraje. Dopravní infrastruktura je řešena dle zadání ÚP a v souladu se skutečnými požadavky území. Struktura ani hierarchizace dopravní infrastruktury se koncepcí územního plánu nemění. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod je v ÚP řešeno standardně – skupinový vodovod, kanalizace a ČOV v městské části území, individuální čištění a domovní čistírny v malých venkovských sídlech. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Na území obce se nenavrhují plochy pro výrobu el. energie z obnovitelných zdrojů. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Kvalita bytového fondu ve městě je uspokojivá, sídlištní výstavba je rozsahem přiměřená velikosti historického jádra, bytové domy jsou v dobrém stavebním stavu, plochy přestavby jsou navrženy v minimálním rozsahu. V obci byly posouzeny veškeré části zastavěného území, v řešeném území se nenacházejí znevýhodněné části.

E.II. Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje pro Stč. kraj byly schváleny se dvěma aktualizacemi. Pro území platí: - ZÚR nevymezuje regionální prvky: - ZÚR navrhuje koridory v území: • nadřazený koridor pitného vodovodu

ZÚR navrhují: (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Územní plán Kosova Hora vytváří podmínky pro výše jmenovanou péči, péče o krajinu, ochrana pozitivních znaků krajiny je naplněna v kapitole A5 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, 38

prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně. Zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat horizonty a krajinná panoramata. (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; Územní plán posiluje kvalitu života obyvatel vymezením a koncepcí ploch v krajině s harmonickým charakterem krajiny, krajinné prvky prorůstají do vlastní struktury sídel, úze,mní plán navrhuje přiměřený rozvoj sídel, plochy pro bydlení b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; Koncepce územního plánu vytváří celistvé zastavěné území, zachovává funkční využití, tudíž zajišťuje plnohodnotné využití ploch, nevyužité nebo podvyužité plochy jsou v návrhu vymezeny, a je navrženo jejich nové využití. Návrh preferuje využít zastavěné území před výstavbou ve volné krajině. c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha.

d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem 39

umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Posílení kvality života a obyvatel je zajištěno urbanistickou koncepcí polycentrické struktury sídelní soustavy, zapojení rekreačního území Obcin do systému bydlení, doplňování malých sídel občanskou vybaveností, apod. Územní plán vytváří dostatečné prostory veřejně přístupné zeleně, je zajištěna propustnost zastavěného území a jeho vazba na volnou krajinu. Sídla jsou vybavena potřebnou veřejnou infrastrukturou. Koncepce využívá zastavěné území sídel a zachovává funkční a prostorovou celistvost sídel. Koncepce preferuje přestavby a dostavby v rámci jednotlivých sídel administrativního území, zvyšuje procento veřejné zeleně v zastavěném území. Koncepce územního plánu vytváří předpoklady pro další rozvoj turistického ruchu, zejména na existenci pěších turistických tras (červená značka – Sedlčany – Sedlec – Prčice, modrá značka pro místně významné turistické cíle, budování ubytování v rámci objektů bydlení nebo podnikání. Koncepce doplňuje krajinné prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny, eliminují erozní poškození zemědělské krajiny. Koncepce rozvíjí systémy dopravní obsluhy a technické vybavenosti – je realizován vodovodní přivaděč Želivka – Sedlčany, je realizována koncepce bioplynové stanice s využitím druhotného zdroje tepla, je navržen systém obsluhy pitným vodovodem, splaškovou kanalizací, plynovodní sítí, elektrickou sítí. (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Řešené území nepatří do specifické oblasti. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na z měny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Není předmětem územního plánu Kosova Hora. ZÚR Středočeského kraje vymezují na území kraje následující krajinné typy (v grafické části jsou označeny uvedenými kódy): S - krajina sídelní; U - krajina příměstská; R - krajina rekreační; krajina s komparativními předpoklady zemědělské produkce: 40

O - krajina polní C - krajina chmelařská V - krajina vinařská W - krajina vodárenská; N - krajina relativně vyvážená; H - krajina zvýšených hodnot; P - krajina přírodní; Územní plán Kosova Hora naplňuje dva krajinné typy – krajina příměstská a krajina relativně vyvážená. (205) ZÚR dále naznačují: a) koridorové vazby v krajině („zelené klíny“) (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Koncepce krajiny chrání a rozvíjí stabilitu, funkčnost a vzhled krajiny, podporuje drobné lesní enklávy, podporuje meze a ostatní drobné plochy rozptýlené zeleně, rozvíjí sídla v hranicích intravilánu tam, kde jsou nezastavěné pozemky nebo rozvíjí sídla v krajině v rámci zastavěného území či vymezením ploch navazujících na zastavěné území. Koncepce respektuje cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami, koncepce řeší nevhodné stavby eliminací vlivu na negativní krajinný ráz. Koncepce podporuje rozvíjení retenční schopnosti krajiny, chrání přírodní památku Kosova Hora kručinky, zachovává drobné prvky a mozaikovitou strukturu krajiny. Koncepce neumísťuje výškové stavby. Koncepce přináší návrh ozelenění okrajů zemědělských areálů, ozelenění nových nevhodných staveb a areálů, zejména východního okraje sídla Kosova Hora, lokalita Malá strana - Březiny, bývalé zemědělské a skladové areály na západním okraji sídla v lokalitě Návozy, nový jezdecký areál Obciny, který nemá charakter zemědělské stavby, ale občanské vybavenosti. 41

(207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. KRAJINA PŘÍMĚSTSKÁ (U) (210) ZÚR vymezují krajinu příměstskou v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení; b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy; (211) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Příměstská krajina je vymezena severně od silnice I. třídy, příměstská krajina je dlouhodobě naplňována bydlením se strategickou lokalitou Hejná hora, která vytváří dlouhodobou rezervu pro výstavbu individuálního bydlení. V rámci urbanistické struktury jsou zachovány stávající plochy veřejné zeleně a jsou budovány nové plochy veřejné zeleně v rámci území center, rekreační potenciál není rozvojem bydlení snižován, prostupnost území je zajištěna, koncepce územního plánu ponechává v rámci ploch pozemky nezastavěné i v rámci urbanizovaného území tak, aby byly do budoucna zajištěny rezervy pro pozemky vhodné pro veřejnou vybavenost, zejména pro veřejná prostranství a veřejnou zeleň.

KRAJINA RELATIVNĚ VYVÁŽENÁ (N) (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků; b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Charakteristika stavu krajiny: § krajina s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (s výrazným podílem luk a pastvin) a sídel; Cílové charakteristiky krajiny: § krajina vysokých přírodních, krajinných a estetických hodnot. Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny : § preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku § individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních.

42

Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejný zájem je v územním plánu vyjádřen různými způsoby (regulativy jednotlivých ploch, respektováním limitů a hodnot atp.). Významným institutem jsou veřejně prospěšné stavby, ty v ÚP představuje doplnění technické infrastruktury. Jako veřejně prospěšná opatření jsou v ÚP určeny prvky ÚSES (i když se jedná o prvky funkční – viz příloha k textové části návrhu územního plánu).

43

Část F v rámci Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) územního plánu Kosova Hora představuje shrnutí všech předchozích částí (A, B, C, D a E). Cílem je vyhodnotit disproporce vzájemné vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, které nejvíce ovlivňují udržitel-ný rozvoj území. Za tímto účelem byly srovnány údaje z rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) provedeného v rámci územně analytických podkladů (ÚAP), návrhu ÚP a předchozích částí vyhodnocení.

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje Řešený prostor obce vykazuje stabilní a vyvážené podmínky pro pilíře udržitelného rozvoje: příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. V řešeném území je tato vyváženost patrná, pilíře sociální a hospodářský vykazují stabilizovaný stav a jsou navrženy k přiměřenému rozvoji, pilíř životního prostředí je podpořen návrhem ploch pro ÚSES, liniových prvků zeleně a vodních ploch s plochami pro akumulaci (zadržování) vod. Příznivé životní prostředí je v řešeném území velmi kvalitní, zejména v jižní části administrativního území. Přírodní složky jsou stabilní a jejich případné porušení je chráněno systémem právních předpisů a rozhodnutí, především však nejsou zjevné zdroje ohrožení této stability. Nad rámec problematiky územního plánu lze omezit vliv člověka především: • omezením ploch rekreačních chat v citlivých částech území, • odstraněním civilizačních projevů – vedení el. energie, technická zařízení v krajině. V jižní části území jsou sídla navržena k přiměřenému rozvoji, a to v úrovni bydlení zástavbou proluk. Technická zařízení v krajině jsou stabilizována, v území je zatím nelze zrušit. Hospodářský rozvoj vyjádřitelný zvyšováním kapacity průmyslových ploch, zřizováním nových ploch pro výrobu, skladování, ekologické využití a zpracování produktů zemědělství a lesa. Navrženy jsou plochy pro výrobu a skladování v návaznosti na stávající výrobní a smíšená území. Cílem činnosti je i celková regenerace krajiny, která by měla být v tomto smyslu politicky i hospodářsky dotována. Regenerace krajiny v řešeném území je v ÚP podpořena řadou návrhů v krajině (ÚSES, 44

plocha a liniové prvky zeleně, polní cesty, protierozní opatření, vodní plochy). Sportovně rekreační možnosti území jsou navrženy k rozvoji jako ploch rekreace individuální. Soudržnost společenství obyvatel je v posledních deseti letech silným článkem vyváženosti vzájemných vztahů. Je zapotřebí postupné posílení terciální sféry orientované na cestovní ruch, agroturistiku, obnovu sídel a krajiny. Cestovní ruch je v území podpořen především v úrovni sportovního a rekreačního vyžití – rekreační plochy, turistiky, cykloturistiky a pěší turistiky. Rozvoj bydlení v území směřován v převažující míře do bydlení v rodinných domech.

F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení rizik Průmyslová výroba a podnikání Územní plán navrhuje rozvoj ploch pro výrobu a podnikání. Předpokládají se tyto efekty: • rozvoj průmyslu a podnikání • investorské aktivity, • zvýšení pracovních příležitostí, • zastavení úbytku pracovních sil vyjížďkou, • růst místní ekonomiky, růst daní • díky nadřazené dopravní infrastruktuře snazší odbyt výrobků, přiblížení trhů. Druhotný rozvoj Rozvoj primární ekonomiky přinese i druhotný efekt do území, a to opět jednak hospodářský (rozvoj služeb), ale také investiční (opravy zanedbaného stavebního fondu a technické a dopravní infrastruktury). Turistický ruch Územní plán navrhuje plochy pro individuální rekreaci, občanské vybavení, plochy pro sport, rekreační vodní plochy, cesty v krajině (včetně cyklistických) a mohl by přinést následující efekty: • zvýšení návštěvnosti (pěší turistika a cykloturistika), • poskytování služeb, zvýšení zaměstnanosti, • rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit (rekreační plochy), • rozvoj ploch pro sport, • rozvoj rekreačního využití krajiny. Územní plán by mohl přinést následující efekty: • posilování pozice obce ve struktuře osídlení, • rozvoj zaměstnanosti, • rozvoj počtu obyvatel města, • zvyšující se zájem o bydlení ve venkovských sídlech, • stabilizace mladých a kvalifikovaných pracovních sil, • stabilizace podílu obyvatelstva v produktivním věku, 45

• zvyšování pracovní mobility a flexibility obyvatel. Občanské vybavení V souvislosti s rozvojem hospodářským předpokládá územní plán rozvoj občanského vybavení, a to jak veřejného, tak soukromého s následujícími efekty: • stabilizaci a rozšíření veřejného občanského vybavení, • rozšíření nabídky ploch občanského vybavení v rámci ploch obytných.

Dopravní a technická infrastruktura sídla Rozsah technického vybavení sídla je vyhovující, v mnohých částech vyžaduje rekonstrukce či zvýšení kapacit. Za předpokladu hospodářského růstu obce lze očekávat zvyšující se kapacity veřejných financí, které by mohly zajistit: • úpravu stávajících a výstavbu nových místních komunikací a inženýrských sítí v návrhových lokalitách, • rekonstrukce a rozšíření kmenových rozvodů inženýrských sítí. Krajinný ráz Územní plán chrání stávající krajinný ráz, způsobený kombinací přírodních i civilizačních vlivů. U návrhových ploch určuje prostorové uspořádání nové výstavby tak, aby nedošlo k narušení charakteru historických sídel. Lesy, ochrana ZPF, přírodní prvky a ostatní zeleň v krajině Územní plán vymezuje ochranu stávající zeleně, umožňuje v rámci regulativů rozšiřování ploch zeleně v krajině, navrhuje plochy protierozní zeleně, liniové zeleně podél polních cest, plochy zeleně ÚSES, vodní plochy a zalesnění. Zvýšení rozsahu zeleně může způsobit: • zvýšení ekologické stability krajiny (meze, remízky apod.), • snížení půdní eroze (větrné, příp. vodní), • zlepšení estetického působení krajiny. Příznivé životní prostředí - enviromentální pilíř udržitelného rozvoje Klady

+ převážně nízké až střední radonové riziko + kvalita a množství povrchových vod + kvalita a množství podzemních vod - zdroje pitné vody + vysoká kvalita životního prostředí + hodnotné přírodní a krajinné prostředí + evropsky významné lokality + vysoká kvalita zemědělské půdy, nízký podíl erozně ohrožených pozemků Zápory

– nízké retenční schopnosti území 46

– ohrožení záplavami – zemědělská výroba v blízkosti obytných ploch – spalování fosilních paliv v malých sídlech – nedostatečné členění bloků orných půd – neúplné propojení funkčních prvků ÚSES – ekologicky nešetrné zemědělské hospodaření – nevhodná volba plodin na erozně ohrožených pozemcích Vliv opatření ÚP: - kvalita a množství povrchových vod a nízké retenční schopnosti jsou posilovány návrhem souboru opatření v krajině - vysoká kvalita životního prostředí je využita návrhem ÚP k bydlení a rekreaci - přírodní památka Kosova Hora není ovlivněna zájmy územního plánu - zemědělská půda – oproti platnému ÚPM stejné požadavky na zábory ZPF - ohrožení záplavami je zásadně sníženo umístěním suchého poldru nebo retenční nádrže Mastník - lokální znečištění vodních toků je návrhem eliminováno - návrh odkanalizování lokality Obciny oddílnou kanalizací se zaústěním splaškové kanalizace na ČOV - živočišná výroba v blízkosti obytných ploch je návrhem omezována úpravou funkčních regulativů - nízký podíl zeleně v zemědělské krajině a nedostatečné členění bloků orných půd je částečně eliminováno návrhy opatření v krajině – výsadba vysoké zeleně v plochách ostatní zeleně, aleje, vsakovací pásy na svazích a v terénních úžlabích, vymezení ploch přírodní zeleně, atp. - neúplné propojení funkčních prvků ÚSES je řešeno jejich detailním vymezením a stanovením funkčních regulativů

Hospodářský rozvoj - ekonomický pilíř udržitelného rozvoje Klady + dobré dopravní napojení, plánovaný přivaděč k D3, nadřazená silniční síť + železniční doprava v území + dostatečná distribuce elektrické energie + plynofikace území + teplofikace průmyslového území (bioplynová stanice) + fungující průmyslové i zemědělské provozy + možnost plošného rozvoje průmyslové výroby ve východní části území + rozvinutý sektor veřejných služeb + tradice zemědělského hospodaření + vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva + stabilizovaný potenciál ekonomických subjektů v území Zápory – migrace mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením – stárnutí obyvatel – úbytek pracovních příležitostí a podnikajících subjektů ve venkovských sídlech, nutnost vyjíždění za prací 47

Vliv opatření ÚP : - zvyšování počtu pracovních míst a zaměstnanosti je umožněno návrhem dostatečného rozsahu ploch pro výrobu a občanskou vybavenost - úbytek pracovních příležitostí a podnikajících subjektů ve venkovských sídlech je částečně řešen funkčními regulativy umožňujícími drobnou výrobu a podnikání ve vybraných plochách venkovských sídel - rozvoj průmyslové výroby je v konfliktu se zábory ZPF - pohyb mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením je pozitivně ovlivňován dostatečnou nabídkou ploch pro bydlení, veřejných a komerční ch služeb, výroby, atd. - rozvoj sídel správního území je v různé míře podmíněn rozšířením dopravní a technické infrastruktury Soudržnost společenství obyvatel území - sociální pilíř udržitelného rozvoje Klady + zlepšení migrační aktivity pro mladé a postavení mladých lidí na trhu práce + síť občanského vybavení ve městech i na venkově + příznivé prostředí pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel + příznivé prostředí pro bydlení + veřejná prostranství ve městech i venkovských sídlech + silný historicko- kulturní potenciál + tradiční kulturní a sportovní akce – nepřipravenost nových ploch pro bydlení ve venkovských sídlech, nedostatek nových ploch pro bydlení ve městech – neúplné propojení turistických a cyklistických tras Vliv opatření ÚP : - pohyb mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel za prací a bydlením je ovlivňován nabídkou ploch pro bydlení, veřejné a komerční služby, výrobu atd. - kvalitní lokality pro bydlení jsou návrhem využity - novou veřejnou i komerční občanskou vybavenost lze umístit jak v samostatných funkčních plochách, tak i ve vybraných plochách v rámci funkčních regulativů - veřejná prostranství ve městech i venkovských sídlech jsou stabilizována, nová veřejná prostranství jsou součástí rozvojových ploch - zobytnění zemědělsky využívané krajiny (cesty, aleje atd.) zvyšuje atraktivitu správního území pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel - silný historicko- kulturní potenciál města je podporován zejména celkovou urbanistickou koncepcí a návrhem dopravního řešení města včetně dopravního zklidnění centra Dobrušky - tradiční kulturní akce ÚP podporuje návrhem vhodné plochy parku u Mastníka - rozšiřování dopravní a technické infrastruktury podmiňuje zástavbu v území - síť turistických a cyklistických tras je návrhem ÚP rozšiřována doplněním stávajících účelových komunikací, které propojují vzájemně sídla v řešeném území a navazují na cestní síť v širším území

48

Návrh ÚP respektuje stávající hodnoty řešeného území. Urbanistický charakter historického správního centra je návrhem ÚP zachován a dále rozvíjen, venkovská sídla správního území jsou stabilizována. V krajinném prostředí jsou navrhována opatření podporující jeho přirozené funkce i možnosti využití pro každodenní rekreaci obyvatel území. Územní plán vyváženě řeší vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh ÚP umožňuje rozvoj území po stránce hospodářské i sociální, aniž by ohrožoval či nevratně poškozoval přírodní hodnoty okolního území. Z širších územních vazeb jsou respektovány zásady územního rozvoje regionu navržené v ZÚR Středočeského kraje. V širším, časovém i věcném kontextu se obec Kosova Hora vzhledem ke kvalitním podmínkám přírodního prostředí v atraktivní krajině a blízkosti Prahy jeví jako perspektivní sídlo a předpokládá se nejen stabilizace trvale žijícího obyvatelstva, ale i jeho narůst. K trvalému bydlení má obec relativně dobré výchozí podmínky, tj. přiměřenou vzdálenost k centrům zaměstnanosti a vyšší vybavenosti (Sedlčany, Benešov, Praha) i vyhovující dopravní spojení (Praha) . Návrh územního plánu vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj obce a tím podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel. Návrhem ÚP nedochází ke změně významu a funkce obce Koleč ve struktuře osídlení. Územní plán zachovává původní obraz osídlení. Navržené lokality navazují na stávající zástavbu a rozvíjejí ji. Základní urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu stanovených v zadání. • Zachovat tradiční urbanistickou strukturu obce a respektovat urbanistické hodnoty obce. • Navržené zastavitelné území navazuje na zastavěná území a rozšiřuje je.

49

Hlavní výkres

50

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KOSOVA HORA

Recommend Documents