VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRACOVANÉ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č.

183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

SRPEN 2011

PŘÍLOHA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D.

NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Vyhodnocení vlivů Územního plánu MALÉ A VELÉ

Červení Voda na ţivotní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ZADAL:

Obec Červená Voda Červená Voda č.p. 268 561 61 Červená Voda

ZPRACOVAL:

Ing. Marie Skybová, Ph.D., drţitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. osvědčení 2442/ENV/08 Adresa:

Zahradní 241 747 91 Štítina

SPOLUPRÁCE:

RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., hodnocení vlivů na území Natura 2000 dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., drţitel autorizace dle tohoto zákona, č. osvědčení 630/1677/05

Ve Štítině, dne 8. srpna 2011

...................................................

Výtisk č. 1

Ing. Marie Skybová, Ph.D.

1





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

OBSAH

Přehled zkratek ........................................................................................................................ 6 ÚVOD........................................................................................................................................ 8 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ............................................................................... 10 1.1

Obsah a cíle územního plánu

10

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů

10

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 ..................................................................... 11 1.2.2 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje.................................................... 13 1.2.3 Územně analytické podklady Pardubického kraje .............................................. 15 1.2.4 Program rozvoje Pardubického kraje .................................................................. 16 1.2.5 Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia) ................................................................ 17 1.2.6 Územně energetická koncepce Pardubického kraje ............................................ 18 1.2.7 Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy ...... 19 1.2.8 Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje .................................................. 20 1.2.9 Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje ........................................... 21 1.2.10 Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji ..................................... 21 1.2.11 Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje .................................... 22 1.2.12 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje.................................... 23 1.2.13 Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009 ........ 24 1.2.14 Zhodnocení vztahu návrhu ÚP Červená Voda k záměrům a cílům nadřazených dokumentů ...................................................................................... 25 2. Informace o současném stavu ţivotního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez realizace záměrů územně plánovací dokumentace ...................... 26 2.1

Vymezení území

26

2





2.2

- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředíI/58 v dotčeném území

27

MALÉ A VELÉ

2.2.1 Klimatologická charakteristika ............................................................................ 27 2.2.2 Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 28 2.2.3 Voda....................................................................................................................... 29 2.2.4 Geologie, geomorfologie ........................................................................................ 32 2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond................................................................................ 36 2.2.6 Ochrana přírody ................................................................................................... 39 2.2.7 Flóra, fauna ........................................................................................................... 42 2.2.8 Typologie krajiny a krajinný ráz.......................................................................... 45 2.2.9 Radonový index geologického podloţí .................................................................. 46 2.2.10 Archeologická naleziště, historické památky ....................................................... 48 2.2.11 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům ..................................................................................... 49 3. Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být realizací záměrů ÚP významně ovlivněny ................................................................................................................. 51 3.1

Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL

52

3.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF ................................................................................... 53 3.1.2 Vyhodnocení záboru ZPF ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb. ............................. 54 3.1.3 Zábor PUPFL ........................................................................................................ 55 3.2

Změna dopravní zátěţe území

56

3.3

Změna imisí a hlukové zátěţe území

57

3.3.1 Ovzduší .................................................................................................................. 57 3.3.2 Hluk ....................................................................................................................... 58 3.4

Vliv na vody

60

3.4.1 Odpadní vody ........................................................................................................ 60 3.4.2 Pitné vody .............................................................................................................. 61 3.4.3 Vliv na podzemní a povrchové vody, změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch, CHOPAV ........................................................................... 61 3.5

Zvýšení produkce odpadů

64

3.6

Změna vegetace, vliv na faunu

64

3.6.1 PO Králický Sněţník – vliv na chřástala polního ................................................ 64

3





I/58 - O PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 65 3.6.2 Vliv lyţařského areálu Suchý vrch na flóru aSTRAVA faunuULICE ........................................... MALÉ A VELÉ

3.6.3 Vliv rozšíření lyţařského areálu Buková hora na flóru a faunu ......................... 66 3.6.4 Vliv silnice I/43 na flóru a faunu .......................................................................... 67 3.6.5 Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV na flóru a faunu .......................................... 67 3.7

Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz

68

4. Veškeré současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ..................................................................................... 71 4.1

Soustava NATURA 2000

71

4.2

Přírodní parky

72

4.3

ÚSES

72

4.4

VKP

72

5. Závaţné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant územního plánu na ţivotní prostředí........................................ 73 5.1

Vliv na ovzduší a klima

79

5.2

Fyzikální vlivy – hluk

79

5.3

Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy

80

5.3.1 Vliv na veřejné zdraví ........................................................................................... 80 5.3.2 Sociálně-ekonomický vliv ...................................................................................... 81 5.4

Vliv na půdu

82

5.5

Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa

85

5.6

Likvidace, poškození lesních porostů

86

5.7

Vliv na vodu

87

5.8

Vliv na horninové prostředí

88

5.9

Vliv na biologickou rozmanitost

88

5.10 Vliv faunu a flóru

88

5.11 Vliv na ÚSES a VKP

91

5.12 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického

92

5.13 Vliv na krajinu

92

4





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 5.14 Významnost vlivů ÚP Červená Voda na ţivotní prostředí

95

MALÉ A VELÉ

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení ÚP a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení .......................................................................................... 99 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech závaţných negativních vlivů na ţivotní prostředí vyplývajících z realizace záměrů územního plánu ........................................................................................................................ 102 7.1

Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk

102

7.2

Vliv na zemědělský půdní fond

102

7.3

Vliv na PUPFL

103

7.4

Vliv na vodu

104

7.5

Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru

104

7.6

Vliv na ÚSES

105

7.7

Vliv na krajinu

105

8. Cíle ochrany ţivotního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah k ÚP obce Červená Voda, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během jeho přípravy, zejména při porovnání variantních řešení ............ 107 8.1

Ovzduší

107

8.2

Voda

107

8.3

Půda

108

8.4

Příroda a krajina

108

8.5

Kulturní a historické památky

108

8.6

Obyvatelstvo

108

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu ÚP na ţivotní prostředí ............. 110 9.1

Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP

10.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................... 112

11.

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci ......................................... 115

110

11.1 Závěry

115

11.2 Návrh stanoviska ke koncepci

116

12.

Literatura a zdroje .......................................................................................................... 120

5






PŘEHLED ZKRATEK AOPK BaP BPEJ BSK5 ČOV EOAR EVL HEIS HPKJ CHOPAV JPÚ k.ú. LBC LBK MŢP NPÚ NRBC NRBK OECD OSN PAHs PHO PM10 PO PP PR PRVK PUPFL PÚR ČR RBC RBK ŘSD ČR SFŢP SOB TZL ÚP ÚP VÚC ÚSES VKP

Agentura ochrany přírody a krajiny benzo(a)pyren bonitovaná půdně ekologická jednotka biologická spotřeba kyslíku (pětidenní) čistírna odpadních vod ekvivalentní objemová aktivita radonu evropsky významná lokalita hydroekologický informační systém hlavní půdně klimatická jednotka chráněné oblasti přirozené akumulace vod jednoduchá pozemková úprava katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor Ministerstvo ţivotního prostředí Národní památkový ústav nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů polycyklické aromatické uhlovodíky pásmo hygienické ochrany částice v ovzduší, jejichţ aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm. ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací Pozemek určený k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky Státní fond ţivotního prostředí specifická oblast tuhé znečišťující látky územní plán územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek

6





VOC ZCHÚ ZPF

těkavé organické látky zvláště chráněná území zemědělský půdní fond


7






ÚVOD

Návrh územního plánu obce Červená Voda je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Byl zpracován Ing. arch. Dagmar Vaníčkovou - ATELIER GRADACE, Jablonné nad Orlicí. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Králíky, odbor územního plánování a stavební úřad. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŢPZ, č.j. 40535-2/2009/OŢPZ/PI) shledal, ţe návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŢPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněţník. Návrh územního plánu Červená Voda je tedy nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, součástí vyhodnocení musí být i vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je upraveno § 10i) zákona č. 100/2001 Sb. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 aţ 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí stanoví příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ţivotní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení ÚP Červená Voda. Hodnocení bylo zpracováváno metodou ex–ante, tj. souběţně s tvorbou návrhu územního plánu. Finálním podkladem pro vypracování hodnocení vlivu na ţivotní prostředí je Územní plán Červená Voda – návrh, textová a grafická část, verze červenec 2011. Dokument „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Červená Voda na ţivotní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ sleduje následující cíle: posouzení míry souladu návrhu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti ţivotního prostředí, výběr a doporučení nejvhodnějšího řešení,

8





I/58 -řešení OSTRAVAvULICE PLZEŇSKÁ, se NOVÁ BĚLÁ, I/56 posouzení přínosů a negativ navrţeného porovnání současným MALÉ A VELÉ stavem sloţek ţivotního prostředí v řešeném území,

identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se sloţkami ţivotního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na ţivotní prostředí. Dokument je členěn dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění.

9





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE MALÉ A VELÉ K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1 Obsah a cíle územního plánu Návrh ÚP Červená Voda řeší správní území obce, které zahrnuje 8 katastrálních území: Červená Voda (centrum obce), Šanov u Červené Vody, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Horní a Dolní Orlice. Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro udrţitelný rozvoj území, tj. vyváţený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudrţnosti a kvalitních ţivotních podmínek při zachování urbanistické koncepce obce a respektování přírodních hodnot v území včetně vytvoření podmínek pro jejich ochranu a rozvoj. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu obce ke strategickým dokumentům není nutno pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou jiţ obsaţeny ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené územnímu plánu obce Červená Voda. Soulad sledovaných záměrů územního plánu, tj. vymezení ploch pro obchvat obce a vybudování lyţařského svahu, je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, Územně analytické podklady Pardubického kraje, Program rozvoje Pardubického kraje, včetně jeho aktualizace, Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia), Územně energetická koncepce Pardubického kraje, Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy, Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje, Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje,

10





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji, MALÉ A VELÉ

Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje, Program rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009. Cíle, priority a poţadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení návrhu ÚP Červená Voda v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu částečně v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není předmětem řešení/ neutrální vztah

++ + -0

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje poţadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR zohledňuje poţadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udrţitelného rozvoje území, přičemţ se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Obec Červená Voda spadá do specifické rozvojové oblasti SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněţník, která byla vymezena z důvodů potřeby posílení sociálního a ekonomického rozvoje (především rozvoje lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu), potřeby rozvíjet a vyuţívat území vysoký potenciál Jeseníků, pro rekreaci a lázeňství s ohledem na podmínky udrţitelného rozvoje a potřeby zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Z těchto potřeb vyplývají následující úkoly pro územní plánování: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko,

11

dopravní

dostupnosti

území





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických trasMALÉ A VELÉ a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras,

d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity, e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství, f) prověřit moţnosti vyuţití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněţníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah vyuţití a limitů tohoto území. g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. V rámci úkolů pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady PÚR pro tuto oblast stanovuje následující: a) při tvorbě resortních koncepcí zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat zejména restrukturalizaci ekonomiky, ekologické formy zemědělství, rekreace, turistiky a cyklistiky, zpracování místních surovin, dřevozpracující průmysl a rozvoj řemesel a lidové umělecké a řemeslné výroby. b) při tvorbě rezortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území intenzivně vyuţívaných částí CHKO Jeseníky, zejména veřejné hromadné dopravy pro rekreační vyuţití oblasti. Územní plán Červená Voda musí dále respektovat republikové priority územního plánování. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda je zcela v souladu s PÚR ČR, neboť vymezením koridoru silnice přeloţky silnice I/43 Dolní Lipka – Červená Voda vytváří územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území, dále vytváří územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, čímţ podporuje hospodářskou situaci v oblasti a restrukturalizaci ekonomiky ve směru na zvýšení podílu turistického průmyslu.

12





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.2 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje MALÉ A VELÉ

Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo dne 29. 4. 2010 usnesením č. Z/170/10 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK), které nahradily ÚP VÚC Pardubického kraje, který schválilo zastupitelstvo kraje dne 14.12.2006. ZÚR zpřesňují vymezení specifické oblasti republikového významu SOB 3 Jeseníky – Králický Sněţník a stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: spolupracovat se Olomouckým krajem na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti, ve spolupráci s Olomouckým krajem zlepšit dopravní spojení v koridorech silnic I/11, I/43 (R35 – Polsko) a II/312 (Králíky – Hanušovice), zlepšit ţelezniční spojení ve směrech na Ústí nad Orlicí a Polsko, vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, vytvářet podmínky pro saturaci ekonomických a sociálních potřeb a zájmů ochrany přírody.

Pro SOB 3 stanovují ZÚR tyto úkoly pro územní plánování: stabilizovat koridory dopravních staveb, zejména I/11 a I/43, zlepšit podmínky pro realizaci přeshraničních vazeb, prověřit moţnosti vyuţití rekreačního potenciálu území pro rekreaci, vytvářet podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského, resp. horského charakteru, koordinovat územní rozvoj oblasti s polskými přístupy a záměry, respektovat poţadavky na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněţník, upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES. ZÚR stanovují následující poţadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obce Červená Voda při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb . viz Obr. 1.1: Veřejně prospěšné stavby – doprava a technická infrastruktura: koridor pro umístění stavby D24– přeloţka silnice I/43 Dolní Lipka – Červená Voda (dotčené k.ú. Červená Voda, Dolní Orlice, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr), D35 - přeloţka silnice II/312 (dnešní I/43) Šanov u Červené Vody, E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky (dotčené k.ú. Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Šanov u Červené Vody), 13






Obr. 1.1:Poţadavky ZÚR PK pro správní území Červená Voda

ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jeţ jsou funkční nebo jejichţ funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit – viz Obr. 1.2: U07 – nadregionální biokoridor K80: Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov (k.ú. Bílá Voda, Moravský Karlov, Červená Voda, Mlýnický Dvůr), U11 – nadregionální biokoridor K84: K80 – K85 (k.ú. Horní Orlice, Moravský Karlov), U12 – nadregionální biokoridor K92: K82 – Vojenský (k.ú. Mlýnický Dvůr), U31 regionální biokoridor 830A: Lískovec – Dolní les (Horní Orlice, Dolní Orlice). regionální biocentra 442 Buková hora, 443 Moravský Karlov, 1809 Lískovec, 9010 Dolní les. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda respektuje územní poţadavky ZÚR PK, vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a pro skladebné části ÚSES. V rámci návrhu územního plánu bylo provedeno upřesnění prvků ÚSES tak, aby byly vytvořeny prostorové předpoklady pro funkční systém, napojený v co největší míře na plochy zeleně v zastavěném území a dále na ÚSES okolních obcí. Návrh ÚP vymezuje ochranné zóny nadregionálních biokoridorů a upřesňuje je s ohledem na zastavěné a zastavitelné území obce dle konkrétních 14





- OSTRAVA LZEŇSKÁ, NVoda OVÁ BĚLÁ , I/56 geomorfologických a ekologických podmínek daného I/58 území. DáleULICE ÚP PČervená vytváří M ALÉ A VELÉ územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, čímţ podporuje hospodářskou situaci v oblasti a restrukturalizaci ekonomiky ve směru na zvýšení podílu turistického průmyslu

Obr. 1.2: Skladebné části ÚSES nadmístního významu ve správním území Červená Voda

1.2.3 Územně analytické podklady Pardubického kraje Zastupitelstvo Pardubického kraje projednalo Územně analytické podklady Pardubického kraje na svém jednání dne 30. 4. 2009 pod číslem usnesení Z/77/09. Výkres záměrů na provedení změn v území ve správním území Červené Vody zahrnuje následující prvky (viz Obr. 1.3): D24 – přeloţka silnice I/43 Lanškroun – Červená Voda D35 – přeloţka silnice II/312 (nyní I/43) v prostoru Šanova E03 – nadzemní vedení 2x110 kV Heřmanice – Králíky včetně transformovny Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda respektuje záměry na provedení změn ve správním území Červení Voda dané Územně analytickými podklady Pardubického kraje.

15





I/58kraje - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 1.3: Územně analytické podklady Pardubického – výkres záměrů MALÉ A VELÉ

1.2.4 Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje byl schválen usnesením ZPk č. Z/177/06 dne 21. 9. 2006. Strategická rozvojová vize Pardubického kraje vidí kraj jako území: s prosperující ekonomikou, s kvalitními územně technickými podmínkami jak pro podnikání, tak pro bydlení, s rozvíjejícím se lidským potenciálem, s úctou k půdě a historickým tradicím, se zdravým ţivotním prostředím, atraktivním pro cestovního ruchu, dobře spravovaným.

K naplnění této vize program stanoví 7 rozvojových pilířů, problémové okruhy, specifické cíle a opatření: 1. rozvojový pilíř – prosperující ekonomika, 2. rozvojový pilíř – kvalitní územně technické podmínky, 3. rozvojový pilíř – kvalita ţivota, 4. rozvojový pilíř – venkovský prostor a zemědělství, 5. rozvojový pilíř – zdravé ţivotní prostředí, 6. rozvojový pilíř – centrum cestovního ruchu, 7. rozvojový pilíř - komunikující a dobře spravovaný kraj. Na základě analýzy ekonomických ukazatelů, kterými jsou míra nezaměstnanosti, daňová výtěţnost, relativní počet podnikatelů (poměr počtu podnikatelů ku počtu trvale bydlících obyvatel),

16





I/58 - OSTRAVA ULICE kraje PLZEŇSKÁ6, NOVÁ BĚLÁ, I/56 index stáří, hustota obyvatelstva a migrace, vyhlašuje v oblasti hospodářsky MALÉ A VELÉ problémových regionů, určených pro soustředěnou podporu, mezi nimi i obvod ORP Králíky. Regiony pro soustředěnou podporu jsou regiony se ztíţenými podmínkami pro trvale udrţitelný ekonomický rozvoj, v nichţ je ţádoucí podpora podnikání. Obr. 1.4: Regiony pro soustředěnou podporu v Pardubickém kraji

Hodnocení: ++ Rozvoj ekonomických aktivit v území je návrhem ÚP spojen především s s rekreací a cestovním ruchem. Vymezením zastavitelných ploch pro rekreaci, ploch občanského vybavení komerčního charakteru, ploch pro sport a tělovýchovu návrh územního plánu podporuje záměry v oblasti celoroční a sezónní rekreace, související komerční i veřejné občanské vybavenosti a další infrastruktury pro trvalé obyvatele území i jeho návštěvníky. Podmínkami vyuţití ploch je umoţněn rozvoj podnikání orientovaného na cestovní ruch i v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných. Dále jsou návrhem ÚP vymezeny nové plochy výroby s podmínkou, ţe jejich vliv na ţivotní prostředí tento vliv nepřekročí hranice příslušné funkční plochy.

1.2.5 Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia) Hlavním cílem studie, která byla zpracována v listopadu 2007 firmou Highway Design, Hradec Králové pro Pardubický kraj, bylo ověření koridoru pro kapacitní dopravní cestu, která by spojila Polsko s Českou republikou a Rakouskem z hlediska širších vazeb v trase měst Wroclaw-Brno-Vídeň. Trasa je navrţena ve variantách z hlediska jejího vedení sloţitým podhorským a horským terénem Orlických hor a ve variantách z hlediska návrhové kategorie.

17





I/58dopravní - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁ, I/56 Studie vymezuje a popisuje 7 variant řešené trasy a po, Nanalýze jakoMALÉ A VELÉ výslednou variantu trasu v návrhové kategorii kapacitní nerychlostní silnice S22,5/80 – značena jako 1(S1). Tuto silnici je moţné stavět v cílovém uspořádání jako čtyřpruh s mimoúrovňovými křiţovatkami a úpravami stávající silnice I/43, přičemţ stávající silnice by po úpravách by slouţila jako doprovodná trasa ke čtyřpruhu a zajišťovala by dopravní obsluţnost dotčeného území. Všechny křiţovatky na čtyřpruhu by byly realizovány jako mimoúrovňové. Trasa nevyţaduje stavbu tunelu, s ohledem na intenzity dopravy navedené na řešenou silnici modelem dopravy by bylo moţné postavit silniční tah v první etapě jako dvoupruh s úrovňovými křoţovatkami a minimálními úpravami stávající silnice I/43. Výhledově by se dvoupruhová trasa doplnila o souběţný dvoupruhový silniční pás a křiţovatky by se přestavěly na mimoúrovňové.

Lokalizace trasy ve sledovaném území je popsána následovně: dopravní napojení města Štíty zabezpečuje MUK Štíty trasa pokračuje severně kde dvakrát překračuje mimoúrovňově ţelezniční trať Štíty Králíky (ČD 025) dále následuje MUK Červená Voda, která kříţí silnici I/11 Ţamberk - Králíky dále následuje estakáda Červená Voda následuje MUK Dolní Lipka pro napojení lokalit Králíky, Lichkov MUK Červená Voda: křiţovatka se nachází západně od obce Červená Voda je navrţená jako modifikovaná deltovitá, R43 x I/11 komunikace R43 je vedena nad I/11 Hodnocení: ++ Návrh ÚP vymezuje koridor budoucí přeloţky silnice I/43 pro tři varianty A aţ C. Z hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 vyplývá nevhodnost variant A a B, které protínají významné lokality výskytu chřástala polního. Jako nejvhodnější z tohoto hlediska byla vyhodnocena varianta C, která prochází nejblíţe intravilánu. V případě návrhové plochy silnice je striktně doporučeno její budoucí vyhodnocení podle § 45i ve stadiu záměru, ve všech předloţených variantách. Zároveň musí být záměr posouzen v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí a veřejné zdraví (EIA) dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1.2.6 Územně energetická koncepce Pardubického kraje Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je 18





I/58 - OSTRAVA ULICE OVÁ BĚLÁ, I/56 strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cílePLZEŇSKÁ státu v, Nenergetickém MALÉ A VELÉ hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany ţivotního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004.

Základní cíle a priority státní energetické koncepce jsou následující: maximalizace energetické efektivnosti, zajištění vhodného poměru prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti vůči ţivotnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. „Územní energetická koncepce Pardubického kraje“ přináší návrh managementu rozvoje energetického systému kraje s návrhem programů a stanovení priorit – Program výchovy a vzdělávání, Program sníţení měrné spotřeby energie, Program pro vyuţití obnovitelných zdrojů energie, Program zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou. Ve vztahu k územnímu plánování zdůrazňuje nutnost promítnout do konceptu řešení podmínky udrţitelného rozvoje, coţ z hlediska energetického systému znamená důraz na uskutečňování úsporných opatření a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Hodnocení: 0 Pro ÚP Červená Voda nevyplývají z koncepce ţádné konkrétní poţadavky.

1.2.7 Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy, který byl zpracován v roce 2003, přináší návrh ucelené strategie rozvoje cestovního ruchu v území vymezeném turistickými regiony Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy, Vysočina, Jiţní Morava, Střední Morava a Slezsko a státní hranicí s Polskem. Zadavatelem Programu rozvoje bylo sdruţení Východní Čechy, sdruţení měst a obcí pro podporu cestovního ruchu, partnery projektu Pardubický kraj, Královéhradecký kraj a ČCCR (Česká centrála cestovního ruchu). V Pardubickém kraji program navazuje na Program rozvoje Pardubického kraje, kde je problematika cestovního ruchu řešena na úrovni samostatného problémového okruhu Cestovní ruch a zahrnuje celkem 8 opatření, z nichţ z hlediska územního plánování je nejvýznamnější Opatření 1.1: Cílená podpora infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství s vyuţíváním podpůrných programů, která představuje podporu budování nebo rekonstrukcí veřejných koupališť, autokempinků, krytých umělých ledových ploch, drobných veřejných sportovišť, cyklotras a cyklostezek, golfového hřiště, krytých plaveckých bazénů, lyţařských běţeckých areálů, sedačkové lanovky a lyţařských vleků, snowboardového areálu a zasněţování zimních středisek technickým sněhem.

19





- OSTRAVA ULICE(revitalizace) PLZEŇSKÁ, NOVÁ Bzákladní ĚLÁ, I/56 V návrhové části rozvojové strategie jeI/58„Budování MALÉ A VELÉ a doprovodné turistické infrastruktury“ stanoveno jako rozvojová priorita č. 4 a zahrnuje 4 opatření:

Opatření 4.1: Podpora rozvoje dopravní turistické infrastruktury. Opatření 4.2: Podpora budování a revitalizace turistických cílů, aktivit a produktové infrastruktury. Opatření 4.3: Podpora revitalizace letních a zimních středisek. Opatření 4.4: Podpora budování a modernizace ubytovacích a gastro zařízení. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda vytváří podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území. Vymezuje zastavitelné plochy pro rekreaci, plochy občanského vybavení komerčního charakteru, plochy pro sport a tělovýchovu a plochy rekreační nepobytové. Tím podporuje záměry v oblasti celoroční a sezónní rekreace. Podmínkami vyuţití ploch je umoţněn rozvoj podnikání orientovaného na cestovní ruch i v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných.

1.2.8 Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje Pardubický kraj má zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny, dokument, který byl zpracován v roce 2004 a aktualizován v roce 2009. Cíle a principy Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje vycházejí z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998, a dále z provedené analýzy území. Cílem koncepce je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udrţitelného rozvoje. Časové období koncepce je dlouhodobé – do roku 2014. Samostatná kapitola je věnována vztahu ochrany přírody a územního plánování, kde je území obce Červená Voda řazeno mezi významné rozvojové plochy nadmístního významu pro podporu lidských zdrojů, coţ je předurčuje pro rozvoj občanské vybavenosti včetně sportu a sluţeb. Koncepce zdůrazňuje, ţe územní plán by měl zabránit ţivelné zástavbě dosud nezastavené krajiny, která je z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny neţádoucí. Stavby je nutno přednostně orientovat do jiţ zastavených území a území určených k zastavení v rámci rozvoje obcí. Rozbor problémů ochrany přírody a krajiny v obcích 3.stupně charakterizuje ORP Králíky jako atraktivní oblast z hlediska cestovního ruchu. Zároveň je celý ORP Králíky mikroregionem, který se dle ukazatelů Programu rozvoje Pardubického kraje jeví jako mikroregion strukturálně postiţený a hospodářsky slabý. Jde o oblast vyţadující soustředěnou

20





I/58má - OSTRAVA ULICE přírodní PLZEŇSKÁ, hodnoty, NOVÁ BĚLÁ,které I/56 podporu. patří tento ORP mezi atraktivní oblasti. Území jedinečné MALÉ A VELÉ by měly být zachovány i do budoucna. Zároveň má i vysoký rekreační a turistický potenciál, který zatím zdaleka není plně vyuţit. Prostor je svojí polohou z pohledu obou zemí spíše periferní oblastí s problémovým vývojem ekonomiky a právě rozvoj cestovního ruchu by do značné míry pomohl řešit ztíţenou ekonomickou situaci oblasti. Problém je, jak sladit právě zájem ekonomického rozvoje oblasti se zájmy ochrany přírody.

Hodnocení: ++ Lze říci, ţe návrh ÚP Červená Voda je v souladu a potvrzuje závěry Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje. Jedná se o komplikovanou oblast, kde se střetávají zájmy přírody s potřebou hospodářského rozvoje, a kaţdé řešení je kompromisem mezi těmito dvěma pohledy. Ke sloţitosti přispívají sloţité majetkoprávní vztahy a nevyřešené důsledky vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce. Návrh územního plánu a jeho hodnocení byly prováděny v souběhu a výsledného řešení bylo dosaţeno s podmínkami, které jsou předmětem dalších kapitol tohoto materiálu.

1.2.9 Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Závazná část plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena zastupitelstvem Pardubického kraje obecně závaznou vyhláškou Pardubického kraje dne 29. dubna 2004. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje je strategickým dokumentem, který tvoří základ pro provedení změn systému nakládání s odpady v kraji tak, aby odpovídal poţadavkům legislativy v oblasti ţivotního prostředí. Cílem Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje je dokumentem orientujícím chování všech subjektů tak, aby se stav odpadového hospodářství v kraji kontinuálně zlepšoval. Druhým důvodem změn současného systému nakládání s odpady v kraji je minimalizace dopadů systému na ţivotní prostředí a optimalizace nákladů. Pro kaţdý klíčový faktor systému nakládání s odpady na území Pardubického kraje je formulován jeden nebo více cílů; identifikace dopadů navrţených změn systému v průběhu realizace bude kontrolována vyhodnocováním navrţených indikátorů. Hodnocení: 0 Pro návrh územního plánu Červená Voda nevyplývají z koncepce ţádné specifické poţadavky mimo všeobecné odpovědnosti orgánů veřejné správy.

1.2.10 Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji byla schválena Radou Pardubického kraje dne 21. 10. 2004. Je rozdělena do pěti knih podle regionů, koncepce péče o památky v okrese Ústí nad Orlicí je obsahem knihy V. Po nezbytné analytické části

21





I/58 - OzSTRAVA PLZEŇSKÁk , Nobci OVÁ BČervená ĚLÁ, I/56 následuje přehled nejdůleţitějších navrhovaných opatření, nichţULICE ve vztahu MALÉ A VELÉ Voda se jedná o především o určení objektů, u kterých je navrţeno iniciovat řízení k jejich prohlášení za památku. Jedná se o následující objekty:

Koláčkův mlýn č.p. 5 Rodinný dům č.p. 155 Městská usedlost č.p. 168 Městské domy č.p. 170, 226, 250 Městská usedlost č.p. 196 Krucifix u silnice v sz části obce Venkovská usedlost č.p. 38 – Dolní Orlice Kostel Nanebevzetí P. Marie - Šanov U objektů, které jsou památkově chráněné, doporučuje koncepce opatření k jejich další péči - sousoší Nejsvětější Trojice, kostel sv. Matouše, fara č.p. 46, kaple Korunování P. Marie – Horní Orlice, zámek č.p. 9 a kostel Narození P. Marie – Mlýnický Dvůr, kostel sv. Josefa Kalasánského – Moravský Karlov, socha sv. Jana Nepomuckého – Šanov. Jako opatření s nejvyšší prioritou byly označeny restaurátorské práce na sousoší Nejsvětější Trojice a kříţe v kostele Narození P. Marie v Mlýnickém Dvoře a iniciovat stavebně zabezpečovací práce v městské usedlosti č.p. 196 v Červené Vodě. Hodnocení: 0 Návrhové plochy územního plánu nejsou ve střetu s výše uvedenými památkově chráněnými objekty nebo s objekty, majícími charakter památek. Pro návrh územního plánu Červená Voda nevyplývají z koncepce ţádné další poţadavky.

1.2.11 Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje Dokument byl zpracován v roce 2006 a navazuje na Strategii ochrany před povodněmi České republiky, která byla schválena usnesením vlády č. 382 dne 19. dubna 2000 a na kterou navazuje materiál „Záměry tvorby programů prevence před povodněmi“, který doporučuje k realizaci programy, které koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje rozvíjí v podrobnosti krajského dokumentu. Vodní toky Březná a Bílá Voda v obci Červená Voda nejsou dle koncepce dostatečně zajištěny z hlediska protipovodňové ochrany, koncepce stanovuje pro vodní tok Bílou Vodu v obci Červená Voda zajištění stupně povodňové ochrany Q20 s prioritou řešení III (v rozlišení I aţ III). Hodnocení: +

22





- OSTRAVA ULICEÚP PLZEŇSKÁ , NOVÁVoda BĚLÁ, I/56 Vodní tok Březná nemá stanoveno záplavové I/58 území. Návrh Červená řeší MALÉ A VELÉ otázku protipovodňové ochrany stanovením regulativů ploch nezastavěného území, v jejichţ rámci je v souladu s odst. 5, §18 Stavebního zákona přípustné realizovat protipovodňová a protierozní opatření (v souladu s charakterem území - např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry).

1.2.12 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje schválilo zastupitelstvo Pardubického kraje na svém zasedání konaném dne 14. 9. 2004 usnesením č. Z/292/04. Jedná se o koncepční materiál zpracovaný a schválený dle § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací slouţí jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro činnost stavebních a vodoprávních úřadů a pro činnost a kraje v přenesené a samostatné působnosti. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je zpracován s výhledem do roku 2015. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění ţádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Pardubického kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvaţovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s poţadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, moţnosti financování a ekonomickou průchodnost navrţených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje je podkladem pro územní a regulační plány obcí na území kraje. Pro obec Červená Voda je v důsledku proměnlivé vydatnosti zdroje vody vlastního skupinového vodovodu navrţeno v potřebném období roku dotovat vodou ze skupinových vodovodů č.11 Králíky a č. 4 Dolní Orlice. V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody vodovodu č. 40 Mlýnický Dvůr ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb, je moţno při nepříznivém vývoji jakosti vody dotovat spotřebiště vodou ze skupinového vodovodu Červená Voda. Dále je navrţena přístavbu další komory vodojemu Červené Vody o objemu 300 m3. Opatření by měla být realizována v letech 2011 aţ 2012. Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů a s ohledem na plánované rozšíření zástavby rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Červená Voda PVC DN 100 o délce 1 km - Bílá Voda PVC DN 100 o délce 1,2 km - Šanov PVC DN 100 o délce 0,1 km V části řešení odpadních vod PRVK navrhuje vybudování systematické splaškové kanalizace a napojení kmenových stok na dvě stávající ČOV - pod nemocnicí a San Valentino a Intercolor, u které navrhuje její rekonstrukci a zkapacitnění na 6000 m3/den. Tato centrální

23





- OSTRAVA ULICE Pv LZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁ , I/56 ČOV je nyní jiţ ve vlastnictví obce. Její rekonstrukceI/58 byla provedena letech, N2000 – 2001, 3 MALÉ A VELÉ denní kapacita v současné době je 7200 m . ČOV pod nemocnicí byla zrušena.

Pro část soustředěné zástavby v místní části Dolní Orlice a Šanov navrhuje PRVK Pardubického kraje jako alternativní řešení likvidaci odpadních vod vybudováním jedné nebo více lokálních ČOV a splaškové kanalizace společné pro několik nemovitostí. Hodnocení: ++ Ve vazbě na předpokládaný rozvoj obce jsou vymezeny plochy pro technickou infrastrukturu – vodovodní řady, jejichţ doplnění je koncipováno v souladu se záměry Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Rozvojové plochy budou zásobovány vodou ze stávajících, nebo navrţených větví vodovodního systému. V návrhu územního plánu je uvaţováno s přístavbou další komory vodojemu Červená Voda. Rozvojové plochy jsou v územním plánu navrhovány tak, aby bylo v co největší míře moţné je odkanalizovat stávající kanalizací Rekonstrukce a zkapacitnění obecní čistírny odpadních vod byly jiţ provedeny. V místech nově navrţených zastavitelných ploch v centrální části obce, kde to bude technicky moţné a ekonomicky únosné, byly navrţeny nové splaškové kanalizační řady, které bude moţné napojit do vybudovaného soustavného kanalizačního systému obce. V okrajových lokalitách obce je v souladu s PRVK Pardubického kraje navrţena likvidace odpadních vod ve stávajících jímkách na vyváţení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV. Pro místní části Dolní Orlice a Šanov respektuje ÚP Červená Voda koncepci lokálních ČOV, navrhovanou PRVK.

1.2.13 Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009 Dokument byl zpracován k 19.11. 2009 a určuje pro Pardubický kraj z hlediska zlepšení kvality ovzduší tři hlavní priority. Priorita 1 - dodrţení imisních limitů pro prach – frakce PM10. Priorita 2 – sníţení emisí oxidů dusíku. Priorita 3 - sníţení těkavých organických látek a amoniaku. Globálním cílem programu je zajistit na celém území Pardubického kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Tento koncepční materiál zahrnuje scénář nástrojů a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, z nichţ jsou ve vztahu k ÚP Červená Voda následující: Opatření 1.1: Sníţení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů

24





- OSTRAVA ULICE Plátek LZEŇSKÁ , NOVÁ B ĚLÁ, I/56 Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhýchI/58znečišťujících mimo obydlené MALÉ A VELÉ oblasti. Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy.

Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda vytváří podmínky pro zachování a zlepšení kvality ovzduší v obci především vymezením koridoru pro přeloţku silnice I/43, čím dojde k vymístění tranzitní dopravy z obytných částí obce. Dále ÚP počítá s plynofikací všech rozvojových lokalit, které se nacházejí v dosahu plynovodní sítě.

1.2.14 Zhodnocení vztahu návrhu ÚP Červená Voda k záměrům a cílům nadřazených dokumentů Návrh územního plánu obce Červená Voda byl srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast ţivotního prostředí na národní, krajské a místní úrovni. Návrh ÚP Červená Voda z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsaţených. Návrh ÚP Červená Voda je v souladu s cíli nadřazených strategických dokumentů, případně s nimi není v rozporu.

25






2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MALÉ A VELÉ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1 Vymezení území

Červená Voda leţí na severovýchodě okresu Ústí nad Orlicí na okraji Pardubického kraje nedaleko hranic s Polskem ve vzdálenosti cca 4,5 km od města Králíky, které je pro Červenou Vodu obcí s rozšířenou působností. Rozkládá se v nejjiţnějším údolí Kladské kotliny zvaném Kralická brázda. V obci Červená Voda bylo k 11. březnu 2011 přihlášeno k trvalému pobytu 3117 obyvatel (www.mvcr.cz). Rozkládá se po obou stranách historické česko–moravské zemské hranice a tvoří ji osm katastrálních území, dříve samostatných obcí, šest historicky moravských - Červená Voda, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Šanov, a dvě historicky české - Dolní Orlice a Horní Orlice. Zemská hranice vede z velké části po hlavním evropské rozvodí mezi Severním mořem, kam odvádí vody řeka Tichá Orlice, pramenící na úpatí Jeřábu, a Černým mořem, kam směřují vody řeky Březné. Rozloha obce je 47,36 km2 (zdroj www.cervenavoda.cz). Obr 2.1.: Správní území obce Červená Voda

26





I/58Mapy - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.2. Satelitní mapa – Červená Voda (zdroj Google) MALÉ A VELÉ

2.2 Základní charakteristiky stavu ţivotního prostředí v dotčeném území 2.2.1 Klimatologická charakteristika Klimatické podmínky obce Červená Voda jsou dány její nadmořskou výškou a orografickými poměry. Obec leţí v průměrné nadmořské výšce cca 530 m, zastavěná část se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 500 – 580 m. Klimatologicky patří většina řešeného území do oblasti CH6 (modrá) a CH7 (světle modrá), coţ jsou chladné oblasti (podle Quitt, 1971). Obr. 2.3: Klimatické oblasti ČR (zdroj Geoportál Cenia) Legenda:

- velmi chladné, sráţkově bohaté - chladné, sráţkově bohaté - chladné - mírně teplé

27





Obr. 2.4.: Klimatické oblasti (Quitt, 1971)


Tab. 2.1.: Charakteristika klimatických oblastí CH6 a CH7 Klimatická charakteristika

Klimatická oblast CH6

Klimatická oblast CH7

10 - 30

10 - 30

Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více

120 - 140

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

140 - 160

60 - 70

50 - 60

Prům. teplota v lednu (oC)

-4 aţ -5

-3 aţ -4

o

14 - 15

15 - 16

2-4

4-6

5-6

6-7

Prům. poč. dnů se sráţkami 1mm a více

140 - 160

120 - 130

Sráţkový úhrn ve vegetačním období v mm

600 - 700

500 - 600

Sráţkový úhrn v zimním období v mm

400 - 500

350 - 400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

120 - 140

100 - 120

Počet dnů zamračených

150 - 160

150 - 160

40 - 50

40 - 50

Počet letních dnů

Počet ledových dnů

Prům. teplota v červenci ( C) o

Prům. teplota v dubnu ( C) o

Prům. teplota v říjnu ( C)

Počet dnů jasných

2.2.2 Kvalita ovzduší V rámci České republiky patří okres Ústí nad Orlicí k málo znečištěným oblastem z hlediska kvality ovzduší. V obci Červená Voda působí Rolnická společnost s.r.o. - VKK Červená Voda, zařazený mezi velké stacionární zdroje emisí, který se zabývá rostlinnou výrobou kombinovanou se ţivočišnou výrobou (smíšené hospodářství) s ročními emisemi 9,1 t amoniaku. K obci Červená Voda je nejbliţším velkým průmyslovým zdrojem emisí je OMB composites EU a.s. v Králíkách, produkující plastové výrobky, s emisemi organických látek – acetonu (0,26 t/rok) a styrenu (1,37 t/rok) (zdroj www.chmi.cz).

28





I/58č. - O86/2002 STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁpozdějších BĚLÁ, I/56 Podle § 7 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší Sb., ve znění MALÉ A VELÉ předpisů, zveřejňuje Ministerstvo ţivotního prostředí ve Věstníku MŢP kaţdoročně seznam zón a aglomerací, v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou území, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Imisní limity jsou stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón a nově téţ částice PM2,5 v městských pozaďových lokalitách (Nařízení vlády 42/2011 Sb. ze dne 2.2.2011). Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŢP.

Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 nebyly v rámci území obce s rozšířenou působností Králíky překračovány imisní limity ani cílové imisní limity, pouze tak jako na většině území ČR je na sledovaném území překračován cílový limit pro troposférický ozón (na 100% územní ORP Králíky) (zdroj www.chmi.cz). Vznik přízemního ozonu je výsledkem řetězce fotochemických reakcí tzv. prekurzorů emisí, kterými jsou těkavé organické látky v ovzduší (VOC) s oxidy dusíku (NOx). Většina těchto látek je produkována mobilními zdroji – dopravou. Určitý podíl na vzniku troposférického ozónu mají i přirozené emise VOC produkované lesními ekosystémy (izopren, terpenoidy).

2.2.3 Voda 2.2.3.1 Povrchové vody Územím obce Červená voda mezi Horní a Dolní Orlicí a Červenou Vodou prochází hlavní evropské rozvodí, hranice mezi úmořími Černého a Severního moře, tj. mezi povodími Dunaje, kam odvádí vody řeka Březná, a Labe, kam odvádí vody řeka Tichá Orlice. Evropské rozvodí probíhá po hřebeni mezi Bukovou Horou a Suchým vrchem, pak sestupuje ze Suchého vrchu, sniţuje se aţ na 561 m n. m. a znovu stoupá na Kamenáč a dál na Jeřáb – viz Obr. 2.5. oranţovou barvou. Sledované území je bohatě zvodněno. Hlavní tok ve správním území Červené Vody je říčka Březná, která pramení v na jihovýchodních svazích Jeřábu v nadmořské výšce 850 m. Ve správním obvodu Červené Vody protéká Moravským Karlovem, Bílou Vodou, a Mlýnickým Dvorem. V Hoštejně tvoří levostranný přítok Moravské Sázavy na jejím zhruba 17. říčním kilometru. V Bílé Vodě Březná přibírá Červenovodský potok, který protéká Červenou Vodou severojiţním směrem (č. hydrolog. pořadí 4-10-02-036) – viz Obr. 2.6.

29





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.5: Průběh evropského rozvodí ve sledované oblasti (zdrojULICE www.vuv.cz) MALÉ A VELÉ

Obr. 2.6: Vodní toky ve správním území obce Červení Voda (zdroj www.vuv.cz)

30





I/58 - OSTRAVA ULICE Ptoky LZEŇSKÁ , NOVÁ Bvyhlášky ĚLÁ, I/56 Řeky Březná a Tichá Orlice jsou významnými vodními podle MALÉ A VELÉ č. 333/2003 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků. Obě řeky a jejich přítoky ve sledovaném území jsou podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. povrchovými vodami vhodnými pro ţivot a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních ţivočichů – lososové vody, platí proto pro ně ukazatele a hodnoty jakosti, dané Přílohou č. 2 nařízení 71/2003 Sb.

2.2.3.2 Podzemní voda Převáţná většina sledovaného území náleţí k hydrogeologickému rajonu základní vrstvy Králický prolom, č. 429, jehoţ severní část v povodí Labe č. 4291 má rozlohu 61,3 km2 a jiţní část v povodí Moravy 44,57 km2. Jedná se o rajon v sedimentech svrchní křídy stáří cenoman aţ coniak, tvořenými komplexem hornin charakteru jemnozrnných pískovců, prachovců, slínovců a vápnitých jílovců. Podzemní vody jsou Ca – Mg - HCO3 – SO4 typu. Celková mineralizace se pohybuje v jiţní části od 0,3 do 1 g/l, v severní části nad 1 g/1. Mocnost souvislého zvodnění je 15 – 50 m, hladina volná. Vodní útvar Králický prolom – severní část je charakteristický puklinovou propustností a vysokou průtočností, vodní útvar Králický prolom – jiţní část průlino-puklinovou propustností s koeficientem transmisivity <1.10-4 m2.s-1 (Plán oblasti povodí horního a středního Labe, Plán povodí Moravy). Obr. 2.7: Útvary podzemních vod (zdroj HEIS VUV T.G.M.)

Východní část správního území obce Červená Voda náleţí k hydrogeologickému rajonu základní vrstvy, nazývanému Krystalinikum jiţní části Východních Sudet, č. 64321. Jedná se o rozsáhlý vodní útvar o ploše 1352,85 km2 s lokálním zvodnění., jehoţ podloţí tvoří horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika. Z litologického hlediska na daném území převládají metamorfity. Tento hydrogeologický kolektor je charakteristický volnou hladinou, 31





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bneţ ĚLÁ, I/56 puklinovou propustností a nízkou průtočností s koeficientem transmisivity niţším 10-4ALÉ A VELÉ m2.s-1. Podzemní vody jsou zpravidla Ca – HCO3 typu. Celková mineralizace seMnejčastěji pohybuje do 0,3 g/l (Plán povodí Moravy).

2.2.3.3 Chráněné oblasti - CHOPAV Severní část správního území obce Červená Voda, leţí v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních i povrchových vod Ţamberk - Králíky, která byla vyhlášena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., ze dne 10.ledna 1979. Hranici tvoří od západu silnice I/11, prochází částmi Červená Voda a Bílá Voda a na křiţovatce se silnicí III/31230 odbočuje směrem k Moravskému Karlovu (viz Obr. 2.8). Obr. 2.8: CHOPAV Ţamberk – Králíky ve správním území obce Červená Voda (zdroj Geoportal Cenia)

Legenda:

CHOPAV Ţamberk - Králíky

V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těţit rašelinu, (e) těţit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těţit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady.

2.2.4 Geologie, geomorfologie Geomorfologicky náleţí správní území obce Červená Voda do hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko – jesenická soustava. Je situováno v převáţné části v podcelku Králická brázda, který je nejjiţnější částí celku Kladská kotlina, jehoţ převáţná část náleţí území Polska. Králická brázda spadá do Orlické oblasti a je 32





I/58 - OSTRAVA ULICEvPLZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁ , I/56 rozdělena na okrsky Štítská brázda v jiţní části a Lichkovská brázda severní, Nčásti. Hranici MALÉ A VELÉ mezi oběma hrázdami tvoří hranice povodí Labe a Moravy (viz Obr. 2.9). Ze západní strany obklopuje Králickou brázdu Bukovohorská hornatina, jejíţ nejvyšší body tvoří hranici správního území, která je v této části tvořena hranicemi katastrů obcí Červená Voda a Mlýnický Dvůr. Jedná se o hřbet Suchý vrch (995 m n. m.) – Prostřední vrch (871 m n. m.) – Jeřáb (898 m n. m.) – Buková hora (958 m n. m.), mezi nimiţ je sníţenina, nazvaná Červenovodské sedlo.

Obr. 2.9.: Geomorfologické členění – Kladská kotlina, Králická brázda

Obr. 2.10: Geomorfologické členění – Písařovská vrchovina a Jeřábská hornatina

Východní část správního území jiţ náleţí k Jesenické oblasti, celku Hanušovická vrchovina, podcelku Branická vrchovina a okrskům Písařovská vrchovina a Jeřábská hornatina – viz Obr. 2.10. Nejvyšším bodem je vrch Jeřáb (1002 m n. m.) na východní hranici katastru Horní Orlice.

33





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bkterý ĚLÁ, I/56 Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského I/58 neboli hercynského orogénu, byl MALÉ A VELÉ vyvrásněn při variské neboli hercynské orogenezi (tj. vrásnění) v intervalu před 380-300 miliony let, tj. v době od středního devonu do svrchního karbonu. Podle teorie deskové tektoniky byla příčinou vzniku horstva kolize desek zemské kůry. Původně souvislá pásma variského horstva byla jiţ při svém vzniku i později porušována zlomy v zemské kůře a sniţována účinky eroze. Dnes proto vystupují na povrch jen jejich vzájemně izolované zbytky, oddělované pokryvy mladších uloţenin.

Králická brázda vznikla v třetihorách jako tzv. prolom. Staré přeměněné horniny (migmatity, svory) byly ve druhohorách v době křídové zaplaveny mělkým mořem, které na nich zanechalo mohutné nánosy slínovců a opuk. Ve třetihorách pak byla tato plochá krajina podrobena zlomům, zdvihům a poklesům, při kterých území dnešní Králické brázdy pokleslo a okolní kopce byly vyzdviţeny. Z kopců pak byly nánosy křídového moře postupně sneseny a obnaţily se tam staré metamorfované (přeměněné) horniny. Usazené horniny se pak zachovaly jen na dně brázdy. V mladších třetihorách se tu nad nimi zvláště v severní části brázdy usadily činností tehdejších řek vrstvy štěrkopísků, bohatých na hnědel (www.cervenavoda.cz). Obr. 2.11: Geologická mapa s vyznačení hranice k.ú. Červená Voda a ORP Králíky (zdroj Geoportál Cenia)

Legenda: - mezozoické horniny (pískovce, jílovce) - proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory aţ pararuly) Ve správním území obce Červená Voda nejsou evidovány dobývací prostory. V katastru Bílá Voda se nachází chráněné loţiskové území č. 740001000 (plynový zásobník), schválené 28.11.1990 pod č. j. 2719/90 - viz. Obr. 2.12.

34





I/58 -Geoportál OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.12: Chráněné loţiskové území Bílá Voda (zdroj Cenia) MALÉ A VELÉ

Obr. 2.13: Loţiska nerostných surovin ve správním území obce Červená Voda (zdroj Regionální surovinová politika – Pardubický kraj)

Dále se zde nachází dvě nevýhradní loţiska – loţisko cihlářské hlíny Červená Voda Šanov, 3054900, s dřívější povrchovou těţbou a netěţené loţisko stavebního kamene v zastavěné části Moravského Karlova – 3023900 (viz Obr. 2.13). Dále jsou zde dokumentované prognózní zdroje stavebního kamene, dva s dřívější těţbou: 9079500 – Horní a Dolní Orlice, Moravský Karlov s dřívější těţbou, 9079300 – Moravský Karlov, a tři dosud

35





I/58 - ODvůr STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, N OVÁ BVoda ĚLÁ, I/56 – netěţené: 9284900 Červená Voda, 9284000 Mlýnický a 9214000 Bílá MALÉ A VELÉ Na planiskách (zdroj Regionální surovinová politika – Pardubický kraj).

Ve sledovaném území se nacházejí dvě aktivní plochy sesuvů (na Obr. 2.14 fialovou barvou) a tři potenciální plochy sesuvů (na Obr. 2.14 modrou barvou). Obr. 2.14: Plochy sesuvů (zdroj Geoportál Cenia)

2.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond 2.2.5.1 Krajinný pokryv Vyšší polohy správního území obce Červená Voda k pokrývají lesy, a to především jehličnaté, které tvoří převáţně smrk ztepilý, a smíšené se zastoupením buku - viz Obrázek 2.15. Obr. 2.15.: Skladba lesů ve správním území obce Červená Voda Legenda:

36





- OSTRAVA PLZEŇSKÁ, Nna OVÁMoravský BĚLÁ, I/56 Obytná zástavba se rozkládá především podélI/58 silnic I/11ULICE a IV/31230 MALÉ A VELÉ Karlov. V údolí Kralické brázdy pak převaţují louky a pastviny, jejichţ plocha se od roku 2000 významně zvýšila na úkor orné půdy. Charakteristika krajinného pokryvu sledovaného území je zřejmá z Obrázku 2.16. Poměr zemědělské půdy k celkové rozloze území je 39,1%, lesní půdy 43,7 %.

Obr. 2.16: Krajinný pokryv správního území obce Červená Voda Legenda:

2.2.5.2 Půdní fond Z Obr. 2.17 je zřejmé rozvrstvení půdních typů a souvislost jejich výskytu s nadmořskou výškou, tj. s geologickým vývojem území. Základním půdním typem jsou kambizemě (Obr. 2.15 - KAa), ve nejvyšších vyšších polohách se nacházejí kambizemní podzoly (KPm, KAd), naopak v údolí Kralické brázdy převládají pseudogleje (PGm) a údolí toků budují fluvizemě (FLm). Obr. 2.17: Půdní mapa

37





I/58 - OSTRAVA ULICE Pa LZEŇSKÁ , NOVÁ B ĚLÁ, I/56 Pro účely bonitace zemědělských půd jsou stanoveny mapovací oceňovací jednotky, MALÉ A VELÉ tzv. BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky), které jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ), čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svaţitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu.

Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichţ se na území Červené Vody nacházejí následující hlavní půdní jednotky: HPJ 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na ţulách, rulách, svorech a fylitech, středně těţké lehčí aţ středně skeletovité, vláhově zásobené, vţdy však v mírně chladném klimatickém regionu. HPJ 36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převáţně středně těţké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy aţ mírně převlhčované, vţdy však v chladném klimatickém regionu. HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě aţ středně skeletovité, v ornici středně těţké lehčí aţ lehké, převáţně výsušné, závislé na sráţkách. HPJ 40 Půdy se sklonitostí vyšší neţ 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těţké lehčí aţ lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 41Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těţké aţ velmi těţké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry HPJ 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na ţulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těţké lehčí aţ středně těţké, slabě aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. HPJ 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloţeninách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním reţimem, středně těţké aţ velmi těţké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. HPJ 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uloţených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těţké aţ těţké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těţko odvodnitelné.

38





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , I/56 HPJ 72 Gleje fluvické zrašelinělé a I/58 gleje fluvické histické, NOVÁ na BĚLÁ nivních MALÉ A VELÉ uloţeninách, středně těţké aţ velmi těţké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku.

HPJ 75 Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější neţ u HPJ 74, obtíţně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, aţ středně skeletovité.

2.2.6 Ochrana přírody 2.2.6.1 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohroţené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Obr. 2.18: Soustava Natura 2000 v správním území Červená Voda (zdroj Geoportál Cenia)

Převáţná část správního území obce Červená Voda se překrývá s ptačí oblastí Králický Sněţník, která má rozlohu 30 191,7 ha a zahrnuje podhůří Králického Sněţníku. Louky, které jsou zde jsou extenzivně obhospodařovány, poskytují výborné podmínky pro chřástala polního (Crex crex), jehoţ populace je velice podrobně sledována od roku 1995 a který je jediným předmětem ochrany ptačí oblasti. Téměř polovina zemědělců hospodaří v systému ekologického hospodaření, ale postupně se rozšiřující pastva dobytka

39





I/58 - Ozačíná STRAVA ULICE PLZEŇSKÁz, NOVÁ BĚLÁ , I/56 a zintenzivnění zemědělské produkce určitých oblastí chřástaly řady lokalit MALÉ A VELÉ vytlačovat (zdroj www.nature.cz )

Podél Tiché Orlice byla vyčleněna evropsky významná lokalita Tichá Orlice (CZ0533314), která zahrnuje tok řeky od pramene aţ ke Kunčicím u Letohradu. Chráněným druhem je zde mihule potoční (Lampetra planeri), která obývá Tichou Orlici ve velmi hojné početnosti (zdroj www.nature.cz ).

2.2.6.2 Přírodní park Suchý vrch – Buková hora Přírodní park „Suchý vrch – Buková hora“ byl vyhlášen v roce 1987 jako oblast klidu. Centrální část přírodního parku, který má rozlohu 6427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor – Bukovohorskou hornatinou. Nejvyššími body jsou Suchý vrch (995 m n. m.) s rozhlednou a Buková hora (958 m n. m.), na jejímţ jiţním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Červenovodské sedlo, kterým prochází hlavní silniční tah, dělí horský hřbet na dvě části. Obr. 2.19: Přírodní park Suchý vrch – Buková hora (zdroj www.nature.cz)

Přírodní park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyváţené zemědělské krajiny a lidských sídel. Jednoznačná převaha lesních ekosystémů, většinou smrkových monokultur se zbytky smíšených bukojedlových porostů, předznamenává druhové zastoupení rostlin a ţivočichů. Významný je výskyt rosnatky okrouhlolisté na rašeliništi pod Suchým vrchem (www.orlickehory-cz.info).

2.2.6.3 Přírodní park Jeřáb Přírodní park Jeřáb je vymezen na vrcholových partiích a západních svazích Jeřábu. Ty byly v roce 1987 vyhlášeny za oblast klidu, později změněnou na přírodní park Jeřáb.

40





I/58 - OSTRAVA ULICE tudy PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bevropské ĚLÁ, I/56 Lesnaté svahy Jeřábu jsou významnou pramennou oblastí, prochází i hlavní MALÉ A VELÉ rozvodí. Západní temeno je prameništěm řeky Tiché Orlice.

Na území Červené Vody je přírodní park Jeřáb vymezen v k.ú. Moravský Karlov, Bílá Voda, Šanov u Červené Vody a Horní Orlice.

2.2.6.4 ÚSES – územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. Biocentra zabezpečují prostor pro vývoj populací rostlin a ţivočichů typických pro odpovídající ekosystémy. Jsou to oblasti umoţňující trvalé přeţití vybraných taxonů (tj. skupin konkrétních organizmů) tím, ţe jim poskytují dostatečné potravní i úkrytové moţnosti. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umoţňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Pro nadregionální biokoridory se vymezují ochranné zóny, jejichţ účelem je podpora koridorového efektu. To znamená, ţe všechny prvky regionálních i místních ÚSES v tomto pásmu, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (4, 5) jsou chápány jako součásti nadregionálního biokordioru. Správním územím Červená Voda procházejí nadregionální biokoridory K80 Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov (k.ú. Bílá Voda, Moravský Karlov, Červená Voda, Mlýnický Dvůr), K84, spojující nadregionální biokoridory K80 a K85 (k.ú. Horní Orlice, Moravský Karlov) a K92 mezi biokoridory K82 a Vojenský v k.ú. Mlýnický Dvůr. Do nadregionálního biokoridoru K80 je vloţeno regionální biocentrum 442 Buková hora. Síť regionálních ÚSES ve správním území Červená Voda tvoří regionální biocent ra 442 Buková hora (je vloţeno do nadregionálního biokoridoru K80), 443 Moravský Karlov, 1809 Lískovec, 9010 Dolní les a regionální biokoridory. Regionální biokoridory 830A Lískovec – Dolní les a 830 B Dolní les – Těchonín vznikly z původního regionálního biokoridoru 830 Těchonín - Lískovec vloţením RBC 9010 Dolní les z důvodů dodrţení prostorových parametrů max. vzdáleností mezi RBC. Regionální biocentra 443 Moravský Karlov a 1809 Lískovec jsou propojena regionálním biokoridorem 831 Moravský Karlov. Do nadregionálních a regionálních biokoridorů jsou dále vloţena lokální biocentra: NRBK K84: LBC 84 01 Jeřáb, LBC 84 02 Jeřábek, NRBK K80-MB: LBC 80 MB 01 Pramen Bílé Vody, LBC 80 MB 02 U vodojemu, LBC 80 MB 03 Ruský rejd, LBC 80 MB 04 U spálené boudy, LBC 80 MB 05 Za hájenkou, LBC 80 MB 06 Mlýnický Dvůr, LBC 80 MB 07a Březná, LBC 80 MB 07b Nad Březnou, LBC 80 MB 08 41





NRBK K80 H: RBK 830 A: RBK 830B: RBK 831:

I/58LBC - OSTRAVA LZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Nad vodárnou, LBC 80 MB 09, 80 ULICE MB P10 Moravský Karlov, MALÉ A VELÉ LBC 80 MB 11 U kříţku, LBC 80 H 01 Suchý vrch, LBC 80 H 02 Sedlo, LBC 80 H 03 Prostřední vrch, LBC 80 H 04 Pod Jeřábem, LBC 830 A 01 Horní les, LBC 830 A 02 Králický rybník LBC 830 B 01 Dolní les, LBC 830 B 02 Boříkovice, LBC 830 B 05 Pod Suchým vrchem, LBC 831 01 Kamenáč, LBC 831 02 U Šanova, LBC 831 03 U Větráku, LBC 831 04 Pod Jeřábkem.

Dále se v řešeném území nachází síť místních (lokálních) skladebných částí ÚSES, lokálních biocenter propojených lokálními biokoridory: LBK 1 Tichá Orlice: LBC 11 Dolní Orlice, LBC 12 Horní Orlice, LBC 13 Prameniště, LBK 2 Březná:

LBC 22 U mlýna, LBC 23 Na baţinách,

LBK 3 Pod prostředním vrchem: LBC 33 Motyčkův ţleb, LBC 34 Čermákova louka, LBK 4 Přítok Březné LBK 5 Zlatý potok: LBC 55 Nad Zlatým potokem, LBK 7 Pod kříţovým:LBC 77 Spálenisko.

2.2.6.5 VKP V k.ú. Červená Voda je registrován významný krajinný prvek U trati, kód AOPK 11061. Jedná se o slatinnou louku s bohatým výskytem vstavače májového a dalších vzácných rostlin o rozloze 3,59 ha (zdroj Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje). V k.ú. červená Voda jsou registrovány čtyři památné stromy – javor mléčný (kód AOPK 104 787), jasan ztepilý a jilm horský (kód AOPK 104 786) , buk lesní převislý (kód AOPK 104 788) (zdroj ÚSOP) . Stáří těchto stromů je cca 150 let (Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje). Dále jsou v řešeném území významné krajinné prvky taxativně stanovené přímo zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy.

2.2.7 Flóra, fauna Flóra Regionálně fytogeografické členění ČR řadí výše poloţené části správního území obce Červená Voda do fytogeografického obvodu České orefytikum, zastoupenému fytogeografickým okresem 95b – Králická hornatina, a níţe poloţenou část území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, zastoupenému fytogeografickým okresem 73b – Hanušovická vrchovina (viz Obr. 2.20).

42





- OSTRAVACenia) ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.20: Regionálně fytogeografické členění (zdrojI/58 Geoportál MALÉ A VELÉ

Oreofytikum jsou horské oblasti s převaţující chladnomilnou květenou, mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Rostlinný pokryv, který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, představuje mapa potenciální přirozené vegetace (viz Obrázek 2.21). Obr. 2.21: Mapa potenciální přirozené vegetace (zdroj Geoportál Cenia)

Většinu plochy řešeného území by pokrývala bučina s podrostem kyčelnice devítilisté (Dentario enneaphylli-Fagetum) – v mapě 18, pouze pro nejvýše poloţené části je charakteristická smrková bučina (Calamagrostio villosae-Fagetum) – v mapě 25. Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se převáţná většina plochy zájmového území nachází v Šumperském bioregionu (1.53), menší část tvořená příkrými svahy a hřbetem Bukovohorské hornatiny patří k Orlickohorskému bioregionu (1.69). Oba bioregiony leţí v hercynské podprovincii, která je součástí biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů.

43





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 2.22: Šumperský bioregion – biochory (Culek, I/58 2003) MALÉ A VELÉ

Sledované území leţí převáţně ve 4. a 5. vegetačním stupni (bukový a jedlobukový), pouze nejvýše poloţené části leţí v 6. vegetačním stupni (smrkojedlobukový) s biochorou 6ZS – hřebety na kyselých metamorfitech. Dnes převáţnou část přírodního parku Suchý vrch – Buková hora pokrývá souvislý lesní masív tvořený zejména smrkovou hospodářskou monokulturou, v niţších partiích se objevují porosty bukové. V lesních porostech se vyskytuje podbělice alpská (Homogyne alpina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), hasivka orličí (Pteridium aquilinum) a hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Na podhorských loukách na okrajích parku roste smilka tuhá (Nardus stricta), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), prstatec májový (Dactylorhiza majalis) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Na nevelkých rašeliništích pod Suchým vrchem lze nalézt rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata) (zdroj terénní informační tabule zřízené z iniciativy Pardubického kraje a www.wikipedia.org).

Fauna Většina plochy sledovaného území leţí v ptačí oblasti Králický Sněţník, vyhlášené na ochranu chřástala polního (Crex crex), který nachází vhodné podmínky k ţivotu na extenzivně obhospodařovaných loukách. Velmi početná, ještě hojnější neţ chřástal polní, je na území ptačí oblasti křepelka polní (Coturnix coturnix), z dalších významných ptačích druhů se zde vyskytují: bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), cvrčilka zelená (Locustella naevia), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), ťuhýk obecný (Lanius collurio)a hýl rudý (Carpodacus erythrinus) (www.nature.cz).

44





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ , I/56 Tichou Orlici obývá nejen chráněná mihule potoční (Lampetra planeri), aleBĚLÁ zároveň MALÉ A VELÉ druhy pstruhového a lipanového pásma - pstruh obecný (Salmo trutta), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mihule potoční (Lampetra planeri), lipan podhorní (lipan podhorní), mřenka mramorovaná (mřenka mramorovaná), mník jednovousý (Lota lota).

2.2.8 Typologie krajiny a krajinný ráz Krajinný ráz v České republice a popis krajiny z hlediska jejich přírodních, socioekonomických a kulturněhistorických vlastností je hodnocen s pouţitím třech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajinné typy, Löw a kol., 2006): I. rámcové typy sídelních krajin (kód 1 – 7) II. rámcové typy vyuţití krajin (kód Z, M, L, R. U. H, X) III. rámcové typy georeliéfu krajin (kód 0 – 19) Z hlediska této typologie leţí obec Červená Voda v území sídelních krajin nazývané krajinou novověké kolonizace Hercynica. Z hlediska typu vyuţití území se jedná o poměrně komplikovaný prostor, řazený do lesní, zemědělské a lesozemědělské krajiny. Hranice těchto krajinných typů (označená ţlutou barvou) na území obce Červená Voda je předmětem Obrázku 2.25. Lesozemědělské krajiny jsou v ČR nejběţnějšími typy vyuţití krajiny, nalezneme je na cca 52 % plochy území státu, lesní krajiny zaujímají cca 20% plochy ČR podobně jako zemědělské krajiny, které se nacházejí na 21% plochy ČR. Krajina novověké kolonizace Hercynica zaujímá cca 8,5 % území, rozkládá se především v horských oblastech při českých hranicích. Typy krajin podle georeliéfu jsou závislé na nadmořské výšce a konfiguraci řešeného prostoru, jak je zřejmé z Obr. 2.23. Obr. 2.23: Rámcové krajinné typy (podle reliéfu) Legenda:

- krajiny vrchovin Hercynica – kód 2

- krajiny výrazných svahů a skalnatých hřbetů – kód 13

horských

- krajiny zaříznutých údolí – kód 15

45





I/58 Červená - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Obr. 2.24: Rámcové typy vyuţití krajin na území obce Voda (ohraničeno ţlutě) MALÉ A VELÉ

Lesní krajina

Lesozemědělská krajina

Zemědělská krajina V rámci Pardubického kraje je území Králicka oblastí s nejzachovalejším krajinným rázem – viz Obr. 2.25 (zdroj Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje). Obr. 2.25: Mapa zachovanosti krajinného rázu (zdroj Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje) Legenda – typ krajiny:

2.2.9 Radonový index geologického podloţí Radonový index geologického podloţí určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloţí stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloţí proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR – ekvivalentní objemové aktivity 46





I/58 - O STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ,proti NOVÁ pronikání BĚLÁ, I/56 radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením MALÉ A VELÉ radonu z podloţí u nově stavěných objektů.

Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 2.26. (Česká geologická sluţba, mapový list 14-23C Králíky a 14-41A Šumperk). Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká aţ střední). Pro oblast Králické brázdy je charakteristická nízká aţ přechodná kategorie radonového indexu. Výše poloţené části území se vyznačují střední kategorií radonového indexu, pouze pro údolí vodních toků je charakteristický přechodný radonový index, který je znakem pro nehomogenní kvartérní sedimenty. Obr. 2.26: Mapa radonového indexu

Legenda: převaţující kategorie radonového indexu geologického podloţí nízká přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední

Kategorie radonového indexu geologického podloţí, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převaţující kategorii v dané geologické jednotce. Převaţující kategorie radonového indexu neznamená, ţe se u určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Dle informací ČGÚ zpravidla přibliţně

47





I/58 - OSTRAVA ULICEcoţ PLZEŇSKÁ , NOVÁ lokálními BĚLÁ, I/56 20% aţ 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, je dáno MALÉ A VELÉ geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vţdy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloţí, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

Ve sledovaném území byla provedena měření v k.ú. Dolní Orlice s výsledkem 26,3 Bq.m-3, který představuje střední radonové riziko.

2.2.10 Archeologická naleziště, historické památky První písemné doklady o obci Červená Voda pocházejí z roku 1481. Mezi historické a kulturní památky obce patří mimo jiné farní kostel sv. Matouše z r. 1686 v Červené Vodě s farou, sousoší Nejsvatější Trojice z r. 1715, kostel Narození P. Marie z r. 1575 v Mlýnickém Dvoře, kostel sv. Josefa Kalasánského z r. 1792. Kompletní přehled památkově chráněných objektů, zapsaných v ústředním seznamu Národního památkového ústavu přináší Tabulka 2.2. Tab. 2.2: Nemovité památky obce Červená Voda (www.npu.cz) Číslo Část obce čp. Památka rejstříku 24971 / 63819 Červená Voda kostel sv. Matouše 87416 / 6krucifix s P. Marií 3820 Červená Voda Bolestnou 47172 / 63822 Červená Voda sousoší Nejsvětější Trojice 42189 / 63821 Červená Voda čp.46 fara 30433 / 63823 Horní Orlice kaple sv. Barbory 16807 / 6sloup se sochou P. Marie s 3957 Horní Orlice pramenem 40787 / 6Moravský kostel sv. Josefa 3827 Karlov Kalasánského 26922 / 6socha sv. Jana 3829 Šanov Nepomuckého 37060 / 6Mlýnický 3825 Dvůr kostel Narození P. Marie 30109 / 6Mlýnický 3824 Dvůr čp.9 zámek

Ulice,nám./umístění v obci před kostelem naproti kostelu v obci, u kostela sv. Matouše horní část obce v lese nad vodárnou v obci při čp. 77

Na území katastru se nenachází ţádná významná archeologická lokalita, ale jsou zde registrována území s archeologickými nálezy typu II (viz Tab. 2.3). Jedná se o území, na němţ dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě (pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %.). Celé správní území obce je nutné pokládat za území

48





I/58 - O ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2 zákona č.STRAVA 20/1987Sb., o státní památkové MALÉ A VELÉ péči, v platném znění.

Tab. 2.3: Území s archeologickými nálezy (www.npu.cz) Poř. č. SAS

Název UAN

14-41-02/1 14-41-02/2 14-41-07/1 14-41-07/2

Šanov obec Červená Voda obec Mlýnický Dvůr obec Mlýnice obec

Kategorie UAN II II II II

Správce

Katastr

Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice

Šanov u Červené Vody Červená Voda Mlýnický Dvůr Mlýnice u Červené Vody

2.2.11 Vývoj sloţek ŢP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům V případě, ţe by nebyl schválen Územní plán Červená Voda, zůstal by aţ do roku 2015 v platnosti stávající územní plán obce. V řešeném území by nemělo dojít k ţádnému negativnímu ovlivnění přírody a krajiny, protoţe značná část území je stabilizována a ekologicky cenné plochy, tj. především soustava Natura 2000, přírodní parky a významné krajinné prvky jsou chráněny podle zvláštních předpisů. Za nejvýznamnější negativní vliv stavu, kdy by nebyla realizována územně plánovací dokumentace, lze povaţovat navýšení imisní a akustické zátěţe obce vlivem narůstající intenzity dopravy. Dále nedojde k vyuţití potenciálu řešeného území v oblasti sportovně rekreačních aktivit, coţ představuje sníţení moţností ekonomického rozvoje obce. V případě neschválení návrhu ÚP, tj. absence vymezení ploch a koridorů pro budoucí realizaci záměrů, pro které jsou vymezeny, se dají předpokládat z hlediska vlivů na ţivotní prostředí důsledky shrnuté v Tabulce 2.4. Tab. 2.2.: Vývoj sloţek ŢP bez realizace ÚP Červená Voda Pozitivní důsledky Negativní důsledky Kvalita ovzduší Bez pozitivních důsledků.

Se zvyšující se intenzitou dopravy narůstání emisní a imisní zátěţe v obci.

Voda Bez vlivu (záměr lyţařského svahu na Suchém vrchu přechází do návrhu ÚP ze Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda).

Bez vlivu

Geologie, geomorfologie Bez vlivu

Bez vlivu

Krajinný pokryv, půdní fond Nedojde k většině záborů ZPF a PUPFL.

Nevymezení ploch nepřinese ţádné negativní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

49





Pozitivní důsledky

I/58 - ONegativní STRAVA ULICE P LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 důsledky MALÉ A VELÉ

Radonový index geologického podloţí Bez vlivu

Bez vlivu

Pozitivní důsledky

Negativní důsledky Příroda a krajina

Zachování stávajícího stavu.

Nevymezení ploch nepřinese ţádné negativní důsledky, zůstane zachován stávající stav. Rizikem je tlak na nekontrolované zásahy do přírodních lokalit.

Archeologická naleziště, historické památky Nevymezení plochy nepřinese ţádné pozitivní důsledky, zůstane zachován stávající stav.

Narůstání emisní a imisní zátěţe v obci vlivem zvyšující se dopravní zátěţe a otřesy, způsobené vysokým podílem těţké dopravy mohou mít negativní vliv na stav historických objektů.

50






3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MALÉ A VELÉ MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRŮ ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu a vymezení dalších vhodných rozvojových ploch pro smíšené vyuţití, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce při respektování poţadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území, a naopak určení trvale nezastavitelných ploch a zamezení neregulované expanze rodinné nebo jiné výstavby do volné krajiny mimo původní hranice sídla. Jedním z hlavních problémů, který řeší návrh územního plánu obce Červená Voda, je vymezení koridoru pro výstavbu obchvatu obce, který zahrnuje tři moţné varianty jeho vedení, vycházející ze zpracované územní studie „I/43 Lanškroun – Dolní Lipka (Transconsult s.r.o., 10/2009). Jedná se o záměr přecházející z nadřazené dokumentace, ZÚR Pardubického kraje, tak jako nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice – Králíky a přeloţka silnice II/312 (dnešní I/43) Šanov u Červené Vody. Druhým významným okruhem úkolů územního plánu je vymezení ploch pro sport a rekreaci a související infrastruktury. Jedná se o dva lyţařské areály – na Suchém vrchu, který byl vymezen Změnou č. 2 Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda, a rozšíření sjezdového areálu Buková hora, které je současně řešeno Změnou č. 3 Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŢPZ, č.j. 40535-2/2009/OŢPZ/PI) shledal, ţe návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŢPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněţník. Návrh územního plánu Červená Voda je tedy nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, součástí vyhodnocení musí být i vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000. Sledované záměry územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny v oblasti ţivotního prostředí: zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu, změnu dopravní zátěţe území, změnu emisní a hlukové zátěţe území, 51





I/58kontaminace - OSTRAVA ULICEţivotního PLZEŇSKÁ, Nprostředí, OVÁ BĚLÁ, I/56 zvýšení produkce odpadů a zvýšení rizika MALÉ A VELÉ

změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch, změnu vegetace, vliv na faunu, změnu vzhledu krajiny, ovlivnění systému NATURA 2000, přírodních parků, ÚSES a VKP.

3.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL Návrh Územního plánu Červená Voda předpokládá zábor zemědělských půd. Při zpracování územního plánu musí být ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. § 4. vyhlášky MŢP ČR č.13/1994 Sb., jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení poţadavků na zábor ZPF dle vyhlášky 13/1994 Sb. je součástí Odůvodnění návrhu územního plánu. Přehled poţadavků na zábor ZPF je uveden v Tab. 3.1. Tab. 3.1. Změna zemědělského půdního fondu (ha) Kód funkce

BI BV SV SR SK OV OM OS VD VL RI RH DS ZS PZ W

Vyuţití

bydlení v rodinných domech – městské bydlení – v rodinných domech – venkovské plochy smíšené obytné – venkovské plochy smíšené obytné – rekreační plochy smíšené obytné – komerční občanské vybavení - veřejná infrastruktura občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

občanské vybavení – tělovýchovná a sport. zařízení výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba výroba a skladování – lehký průmysl plochy staveb pro rodinnou rekreaci plochy staveb pro hromadnou rekreaci dopravní infrastruktura – silniční zeleň – soukromá a vyhrazená veřejná prostranství – veřejná zeleň

plochy vodní a vodohospodářské

Zábor ZPF (ha)

6,98 20,14 10,89 24,32 7,59 2,40 5,48 4,90 3,51 2,04 23,68 3,39 23,58 1,13 4,12 1,45

Z přehledové tabulky je zřejmé, ţe nejvyšší nároky na zábor ZPF má vymezení zastavitelných ploch, z čehoţ nejvyšší podíl představují plochy bydlení spolu s plochami pro rodinnou rekreaci. V řešeném území se jedná především o venkovské bydlení v rodinných

52





I/58 - OSTRAVA ULICEpro PLZEŇSKÁ , NOVÁ Brekreaci. ĚLÁ, I/56 domech, o plochy smíšené obytné či rekreační a plochy staveb rodinnou MALÉ A VELÉ V centru obce jsou vymezeny plochy pro bydlení v rodinných domech městského typu a se vzrůstající vzdáleností od středu obce převaţuje v plochách postupně funkce rekreační. V plochách pro dopravní infrastrukturu DS-1 a DS-2 se jedná o kvalifikovaný odhad záboru ZPF, který je pro DS -1 (přeloţka silnice I. třídy) je 22,58 ha; pro DS-2 (přeloţka silnice II. třídy) je 0,75 ha.

Plochy záměru lyţařského svahu nejsou v Tab. 3.1 uvedeny, v těchto plochách byl jiţ vydán souhlas s odnětím ze ZPF v rámci Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda. Jedná se o plochy OS-1 o rozsahu 2,35 ha, W-1 o rozsahu 1,43 ha, NS-1 o rozsahu 18,44 ha. Nezastavitelná plocha NS-2 nebude vyţadovat zábor ZPF, neboť je vymezena na PUPFL. Rozsah plochy NS-3 je 19,35 ha.

3.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou pro zemědělské půdy je bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále BPEJ), kterou je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb.). První číslice BPEJ označuje klimatický region. Klimatické regiony jsou označeny kódy 0 – 9 a byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu a zahrnují území s přibliţně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Červená Voda leţí na rozhraní v klimatických regionů 8 a 9. Klimatický region 8 je mírně chladný, vlhký, s průměrnou roční teplotou 5o – 6oC, klimatický region 9 je chladný, vlhký (nejchladnější z regionů v ČR), s průměrnou roční teplotou nepřesahující 5o C. V klimatickém regionu 8, resp. 9 je pravděpodobný úhrn sráţek 700 – 800 mm/rok, resp. více neţ 800 mm/rok, pravděpodobnost suchých vegetačních období 0 – 5%., resp. 0 %. Podle Metodického pokynu MŢP ČR č.j.: OOLP/1067/96 z října 1996 jsou pozemky dle charakteristiky dané kódem BPEJ zařazeny do tříd ochrany ZPF: Do I. a II. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je moţno vyuţít pro případnou výstavbu.

53





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁprodukční BĚLÁ, I/56 Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy I/58 s převáţně podprůměrnou MALÉ A VELÉ schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů s jen omezenou ochranou, vyuţitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské vyuţití.

U tříd I a II je odejmutí ze ZPF problematické a podmíněné, u tříd III a IV je moţné vyuţití pro výstavbu, a pozemky zařazené do třídy V jsou k zástavbě doporučené. V řešeném území se vyskytují půdy ve všech třídách ochrany, rovněţ návrhové plochy jsou vymezeny tak, ţe poţadované zábory ZPF budou zahrnovat půdy různé bonity. Většinou se jedná se o plochy s těţší dostupností pro zemědělské obhospodařování, které jsou zařazeny dle bonitního zatřídění převáţně do IV. a V. třídy ochrany ZPF, a vyuţívají se převáţně jako louky nebo pastviny. Část poţadovaných plochy jsou orné půdy (převáţně meliorované), v k.ú. Mlýnický Dvůr a Červená Voda je část návrhových ploch vymezeno na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Nejvýznamnější z nich je předpokládaný zábor pro přeloţku silnice I/43. Jejich přehled uvádí Tab. 3.2. Tab. 3.2: Návrhové plochy ÚP Červená Voda vymezené na půdách v I. tř. ochrany ZPF Plocha Zábor (ha) – I.tř. Plocha Zábor (ha) – I.tř. ochrany ZPF ochrany ZPF BV-7 0,43 OM-5 0,32 OS-2 1,93 SR-13 0,22 SK-3 0,39 SR-14a 1,77 BV-4 0,57 W-2 0,90 RI-11 8,58 DS-1 7,57 Znázornění jsou obsahem grafické části návrhu Územního plánu Červená Voda – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu se zákresem všech zastavitelných ploch a identifikací druhů pozemků, které se na těchto plochách v současné době nacházejí.

3.1.2 Vyhodnocení záboru ZPF ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb. Vyhodnocení je součástí Odůvodnění územního plánu. Ve sledovaném území byly vloţeny investice do půdy, půdy jsou z velké části meliorované. Rovněţ část návrhových ploch je vymezena na odvodněných pozemních. V území předpokládaných záborů ZPF se nenacházejí areály, objekty nebo stavby zemědělské prvovýroby. Zemědělské výrobní areály ani cestní síť nebudou záměry ÚP narušeny. Výjimkou je plánovaná přeloţka silnice I/43, která změní poměry v území a jejíţ přesné trasování bude teprve určeno v dalších fázích projektové dokumentace. Pro všechna katastrální území obce Červená Voda je plánováno provedení komplexních pozemkových úprav s daty zahájení od 31.12.2012 do 31.12.2016: k.ú. Červená

54





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Voda – 2014, k.ú. Bílá Voda – 2014, k.ú. Moravský Karlov – 2016, k.ú. Mlýnice – 2016, k.ú. MALÉ A VELÉ Mlýnický Dvůr – 2016, k.ú. Šanov u Červené Vody – 2017, k.ú. Dolní Orlice – 2012 a k.ú. Horní Orlice – 2015 (zdroj portál eAGRI).

Ve třech k.ú. byly provedeny jednoduché pozemkové úpravy zpravidla z důvodu řešení přídělů nebo nedokončeného scelování - viz Tab. 3.3. Tab. 3.3: Přehled JPÚ na území obce Červená Voda (zdroj portál eAGRI) K.ú.

Typ JPÚ

Název

Zahájení

Ukončení

Červená Voda

JPÚ s výměnou Červená Voda vlastnických práv

Červená Voda

JPÚ - příděly

JPÚ Červená 05.02.2007 Voda 14/J/07

20.05.2008

Červená Voda

JPÚ - příděly

JPÚ Červená 15.07.2002 Voda ČV/02/J

15.11.2007

Moravský Karlov

JPÚ - příděly

JPÚ 19/J/08 07.02.2008 Moravský Karlov

23.9.2009

Šanov u Čer.Vody

JPÚ - příděly

JPÚ Šanov 21.07.2008 20/J/09

28.9.2009

10.07.2002 07.07.2003

Zápis do katastru 14.07.2003

Prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou se zastavitelnými plochami v konfliktu. Územní plán naopak jednoznačně vymezuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny.

3.1.3 Zábor PUPFL Ochrana lesů a zásady nakládání s pozemky určenými k plnění funkce lesa jsou dány zákonem 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje plochy smíšené nezastavěného území – plochy sportovní - plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa a NS-2 na 6,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. K předpokládanému odnětí pozemků z PUPFL v ploše NS-1 byl vydán souhlas Krajským úřadem Pardubického kraje,odborem ţivotního prostředí dne 13.12.2010 pod čj.KrÚ 55059/2010/OŢPZ/ Kp v rámci schvalovacího procesu Změny č.2 ÚP SÚ Červená Voda. K záboru lesního půdního fondu můţe v závislosti na zvolené trase dojít rovněţ v koridoru DS-1. Odhad záboru PUPFL pro výstavbu přeloţky silnice I/43 je 1,72 ha v k.ú. Dolní Orlice, 0,1 ha v k.ú. Červená Voda, 0,1 ha v k.ú. Mlýnický Dvůr a 0,09 ha v k.ú. Bílá Voda, celkem 2,01 ha.

55





OSTRAVA50 ULICE LZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁJedná , I/56 Část zastavitelných ploch návrhu ÚP zasahuje I/58 do -pásma m Pod hranice lesa. MALÉ A VELÉ se zastavitelné plochy rodinné rekreace RI-1,RI-5, RI-6a, RI-8, RI-10a, RI-10b, RI-10c, RI-11 a zastavitelné plochy smíšené obytné a rekreační SR-1, SR-2b, SR-7, SR-16.

3.2 Změna dopravní zátěţe území Obcí Červená Voda prochází komunikace I/11, kterou v roce 2005 projíţdělo na úseku mezi Červenou Vodou a hranicí Pardubického a Olomouckého kraje 3035 vozidel denně. Ve směru na Jablonné nad Orlicí projíţdělo 1722 vozidel denně, většina vozidel pokračovala nebo přijíţděla ve směru od města Králíky - v roce 2005 průměrně 2498 vozidel denně, jak je zřejmé z přehledné situace dopravní zátěţe v roce 2005 na Obrázku 3.1 (Celostátní sčítání dopravy, ŘSD ČR). Skladba vozidel v jednotlivých úsecích je obsahem Tab. 3.4. Obr. 3.1. Dopravní zátěţ v roce 2005 (ŘSD ČR) Legenda:

Tab. 3.4: Intenzity dopravy v Červené Vodě v roce 2005 (ŘSD ČR) Č. silnice

Úsek

Těţká

Osobní

Motocykly

Celkem

I/11

5-4550

588

1114

20

1722

I/11

5-0730

814

2212

10

3036

I/43

5-0740

510

1976

12

2498

Mezi roky 2005 a 2010 se sníţil počet tranzitních vozidel, projíţdějících obcí Červená Voda po I/11, naopak na trase Červená Voda – Králíky a na průjezdu obcí se zvýšil počet osobních vozidel i celková intenzita dopravy. Počet těţkých vozidel se tabulkově významně sníţil na všech úsecích. Vzhledem ke změně metodiky sčítání, kdy nákladní vozidla s přívěsy a tahače s návěsy se v roce 2010 na rozdíl od předchozích výsledků celostátního sčítání dopravy počítají za jedno vozidlo, byly výsledky přepočítány na hodnoty porovnatelné s rokem 2005. Rovněţ po přepočtu je zřejmé sníţení počtu nákladních vozidel v řešeném 56





I/58 - O STRAVA ULICE2005 PLZEŇSKÁ , NOVÁvýznamně BĚLÁ, I/56 území. Naopak počet motocyklů se, tak jako všude v ČR, mezi roky a 2010 MALÉ A VELÉ zvýšil.

Tab. 3.5: Intenzity dopravy v Červené Vodě roce 2010 (ŘSD ČR) Č. silnice

Úsek

Těţká/přepočet

Osobní

Motocykly

Celkem

I/11

5-4550

338/459

973

34

1345

I/11

5-0730

569/748

2632

54

3255

I/43

5-0740

325/407

2278

47

2650

Na plánované trase silničního tahu R43 (plochy DS-1) návrhu ÚP Červená Voda se vzhledem k jeho předpokládanému mezinárodnímu významu zvýší intenzity dopravy proti stávajícímu stavu, naopak v zastavěných částech obce Červená Voda dojde k vymístění tranzitní dopravy a tím ke sníţení intenzit a zlepšení ţivotního prostředí obyvatel obce (kvalita ovzduší, hluk, vibrace). Slabým místem bude kříţení budoucí rychlostní silnice se silnicí III/4314 ve směru na Horní Boříkovice ještě v zastavěné části obce Červená Voda. Plocha DS-2, která je vymezena na stávající silnici I/43 na příjezdu od města Králíky na úrovni Šanova z důvodu nápravy dopravní závady (nenormové směrové parametry stávající komunikace), nebude mít na intenzity dopravy vliv stejně tak jako plochy dopravní – silniční DS-3 aţ DS-5, které budou zajišťovat přístup k zastavitelným plochám ÚP Červená Voda. Naopak rozvojové záměry lyţařských areálů v řešeném území a na ně navazující rozvoj cestovního ruchu podpoří rovněţ úroveň a rozsah sluţeb poskytovaných v obci, coţ povede k určitému navýšení dopravní zátěţe. Pro dopravu v klidu nejsou z hlediska vyššího rekreačního vyuţití navrhovány změny, předpokládá se vyuţití stávajících parkovacích ploch v centrální části obce a v lyţařském areálu pod Bukovou horou.

3.3 Změna imisí a hlukové zátěţe území 3.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 2.2.2. Kvalita ovzduší v obci je dobrá, nejsou zde umístěny ţádné významnější stacionární zdroje emisí, a tak se dá předpokládat, ţe nejvyšší podíl na znečištění ovzduší v obci mají emise a resuspendované částice z automobilové dopravy a malé spalovací zdroje, tj. domácí kotelny. Z tohoto hlediska bude pro obec přínosem plánovaná přeloţka silnice I/43. Obec je plynofikována a v návrhu územního plánu je uvaţováno s plynofikací všech zastavitelných ploch, které se nacházejí v dosahu plynovodní sítě. A tak největší hrozbou pro místní kvalitu ovzduší představuje opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu zpětného

57





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 přechodu k vyuţívání pevných fosilních paliv v důsledku zdraţování plynu a elektrické M ALÉ A VELÉ energie.

Druhým potenciálním zdrojem znečištění ovzduší v souvislosti s plochami, navrţenými ÚP Červená Voda, je navýšení dopravy, především ve vztahu k záměrům lyţařských areálů, jak jiţ bylo řečeno v předchozí kapitole. Pro lyţařský areál Suchý vrch byla v rámci dokumentace hodnocení vlivů na ţivotní prostředí (Tíţková, V., 2008), zpracována rozptylová studie se závěrem, ţe záměr nezpůsobí výrazné změny v imisní zátěţi lokality a ţe doplňková imisní zátěţ trvale obydlených oblastí posuzované lokality vyvolaná vlivem provozu lyţařského areálu Suchý Vrch - Červená Voda nezpůsobí překročení imisních limitů pro sledované látky. Rovněţ rozptylová studie vypracovaná pro lyţařský areál Buková hora (Empla, 2005, in Postbiegl et al. 2006) došla k obdobnému závěru. Plánované rozšíření lyţařského areálu (plocha NS-2) předpokládá zvýšení kvality sluţeb pro jeho návštěvníky, nikoliv však takové navýšení jejich počtu a tím intenzity dopravy, které by mělo potenciál ovlivnit kvalitu ovzduší v řešené oblasti (Postbiegl, S. et al., 2011). Návrh ÚP Červená Voda vymezuje rovněţ plochy výroby VD 1 aţ VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 v návaznosti na stávající výrobní areál, jejichţ negativní dopad na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) by neměl nepřekročit hranice příslušné funkční plochy. Totéţ platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Jiné plochy, které by představovaly potenciální nebezpečí pro zvýšení imisních koncentrací škodlivých látek v ovzduší, návrh územního plánu Červená Voda nevymezuje.

3.3.2 Hluk Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny L Aeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 3.3. (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se pouţije další korekce –10 dB s výjimkou ţelezniční dráhy, kde se pouţije korekce –5 dB. Tab. 3.6: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Korekce (dB)

Způsob vyuţití území 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostor staveb lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor lůţkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

1) Pouţije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven sluţeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah,

58





nejde-li o ţelezniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, a sestavu I/58zejména - OSTRAVArozřaďování ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bnákladních ĚLÁ, I/56 vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. MALÉ A VELÉ 2) Pouţije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Pouţije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převaţující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Pouţije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.

4)

Pouţije se v případě staré hlukové zátěţe z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěţí se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po poloţení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. platí tedy pro obytnou zástavbu v okolí komunikace I/43 a ostatní „starou hlukovou zátěţ“ následující limity pro vnější hluk: Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je tedy moţné odvodit následující limity pro vnější hluk: pro okolí hlavních silničních komunikací, tj. v okolí silnic I/43 a I/11 s korekcí na starou zátěţ: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 60 dB pro noční dobu, pro hluk z provozu dráhy s korekcí na starou zátěţ: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 65 dB pro noční dobu, pro ostatní části území (mimo hluk z dopravy): LAeq = 50 dB pro denní dobu a 40 dB pro noční dobu. Záměr vybudování přeloţky silnice I/43 bude mít pozitivní vliv na sníţení hlukové zátěţe v obci z následujících důvodů: dojde k vymístění tranzitní dopravy z centra obce, pro novou komunikaci jiţ nebude platit výjimka v limitech pro starou hlukovou zátěţ a nové limity vnějšího hluku pro chráněný prostor obytné zástavy, které budou muset být dodrţeny podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., budou: LAeq = 60 dB pro denní dobu a 55 dB pro noční dobu. Naopak v zastavitelných plochách BV-2, SR-15 a RH-1 mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyţadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) aţ po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěţe z provozu dráhy, v jejímţ ochranném pásmu

59





STRAVAvzhledem ULICE PLZEŇSKÁ NOVÁ BĚLÁzátěţi , I/56 se tyto plochy nachází. Totéţ platí pro plochy SK-1I/58a- OSK-2 k ,hlukové M ALÉ A VELÉ z dopravy po komunikaci I/11.

Pro plochy výroby VD 1 aţ VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 platí tak jako v případě vlivu na ovzduší, ţe jejichţ negativní dopad na okolní prostředí by neměl nepřekročit hranice příslušné funkční plochy. Totéţ platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Předpokládaná akustická zátěţ způsobená provozem lyţařských areálů jiţ byla v příslušných studiích pro tyto záměry vyhodnocena. V rámci hlukové studie zpracované jako podklad pro dokumentaci k vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí (EIA) pro lyţařský areál Suchý vrch (Tíţková, V. et al., 2008) bylo zjištěno, ţe hygienický limit byl v době zpracování studie překračován jak u domů stojících v blízkosti silnice č. III/4314 (Červená Voda – Dolní Boříkovice), tak i u domů podél komunikací I. třídy: směr Králíky (I/43) a směr Ostrava (I/11). Provozem lyţařského areálu dojde k určitému zvýšení hlukové situace vlivem navýšení provozu vozidel, vlivem provozu lanovky a úpravy sjezdovek pojezdem rolbou a zasněţováním. Zvýšení dopravy v souvislosti se záměrem vyvolá u těchto objektů navýšení hluku o 0,3-0,5 dB v případě průměrného provozu a 0,7-1,1 dB v případě max. provozu areálu (předpoklad 40 dnů v roce – víkendy v zimní sezóně). Vlivem ostatních zdrojů nedojde k překročení hygienického limitu akustického tlaku za předpokladu, ţe provoz vleků a sjezdových tratí bude pouze v denní době a úprava sjezdové trati pomocí rolby bude prováděna v denní době. Při provozu areálu na Bukové hoře jsou plněny hygienické limity v denní i noční době (Postbiegl, S. et al., 2011). Po zprovoznění rozšíření areálu nedojde k významné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek nebudou překračovat stanovený hygienický limit pro denní dobu. Stejně tak vyuţívání rolby a zasněţovacích systémů nebude způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční (Postbiegl, S. et al., 2011). Významné navýšení dopravní zátěţe v obci v souvislosti s rozšířením areálu se nepředpokládá (viz Kap. 3.2). Jiné zdroje hluku, které by způsobovaly nadlimitní zatíţení obytných objektů, se v řešeném území nenacházejí, ani pro ně návrh územního plánu Červená Voda nevymezuje zastavitelné plochy.

3.4 Vliv na vody 3.4.1 Odpadní vody Při provozu nových podnikatelských objektů na zastavitelných plochách vymezených ÚP budou vznikat splaškové vody, které budou likvidovány napojením na veřejnou kanalizaci obce, případně vlastními ČOV. Rovněţ objekty rodinných domů nebo nové rekreační objekty, které budou vystavěny v zastavitelných plochách, musí mít dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů (novela vodního zákona 150/2010 Sb.) vyřešenu likvidaci odpadních vod.

60





I/58 - OSTRAVA , I/56 Rozvojové plochy jsou v územním plánu navrhovány tak,ULICE abyPLZEŇSKÁ je bylo, NOVÁ v coBĚLÁ největší MALÉ A VELÉ míře moţné napojit na stávající kanalizaci. V místech nově navrţených zastavitelných ploch v centrální části obce, kde to bude technicky moţné a ekonomicky únosné, byly navrţeny nové splaškové kanalizační řady, které bude moţné napojit do vybudovaného soustavného kanalizačního systému obce. Systém odvádění dešťové vody zůstane zachován. V okrajových lokalitách obce je navrţena likvidace odpadních vod ve stávajících jímkách na vyváţení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV. Přečištěné vody ze septiků doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV budou napojeny do stávajících dílčích úseků jednotné kanalizace, příp. budou vypouštěny do vod povrchových nebo zasakovány do vod podzemních. Vypouštěná přečištěná odpadní voda z těchto zařízení musí splňovat nařízení vlády č.229/2007, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních a povrchových vod. Odpadní vody z nepropustných jímek na vyváţení a kaly ze septiků a domovních ČOV budou likvidovány na obecní ČOV. Pro likvidaci odpadních vod místních částí Dolní Orlice a Šanov navrhuje ÚP Červená Voda v souladu s PRVK Pardubického kraje vybudování jedné nebo více lokálních ČOV a splaškové kanalizace společné pro několik nemovitostí.

3.4.2 Pitné vody Návrh ÚP Červená Voda vymezuje ve vazbě na předpokládaný rozvoj obce plochy pro technickou infrastrukturu – vodovodní řady a rozvojové plochy budou zásobovány vodou ze stávajících, nebo navrţených větví vodovodního systému. Zastavitelné plochy vymezené ÚP nezakládají předpoklad negativního vlivu na zdroje pitné vody. Realizace lyţařského areálu na Suchém vrchu můţe mít vliv prameniště, tento vliv je diskutován v následující kapitole 3.4.3.

3.4.3 Vliv na podzemní a povrchové vody, změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch, CHOPAV Při vyřešení likvidace odpadních vod ze zastavitelných ploch pro bydlení, rekreaci, výrobu a občanské vybavení (viz Kap. 3.4.1) není vliv těchto ploch na kvalitu podzemních a povrchových vod předpokládán. Z nové plochy přeloţky silnice I/43 bude docházet k produkci odpadních vod odvodem sráţkových vod ze zpevněných ploch nové komunikace. Znečištěné dešťové vody ze silničního tělesa budou mimo zastavěné území patrně zachyceny v silničních příkopech, které budou součástí jednotlivých silničních objektů. V průběhu zimních měsíců budou tyto dešťové vody zasolené solemi (NaCl a KCl), které se pouţívají pro chemický posyp. Konkrétní způsob řešení odvodu sráţkových vod ze silnice, jejich případné předčištění a likvidace budou řešeny v konkrétní projektové dokumentaci. Ostatní plochy pro dopravu jsou malého rozsahu a jejich vliv na vody není předpokládán.

61





I/58na - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁke BĚLÁ , I/56 V souvislosti s vymezením zastavitelných ploch současném ZPF dojde změně MALÉ A VELÉ odtokových poměrů a ke sníţení retenční kapacity území tím, ţe se zmenší plochy území vhodné pro zasakování sráţkové vody a vody z tání sněhu. Vsakovací a odtokové poměry se rovněţ zhorší v trase budoucích sjezdovek. Pokud dojde k vykácení lesa, déšť jiţ nebude zachycován korunami stromů a při dopadu na půdní povrch se nestačí vsakovat a bude ve zvýšené míře odtékat po povrchu s kopce dolů.

Pro lyţařský areál Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1) a rozšíření lyţařského areálu Buková hora (NS-2) jsou vlivy na povrchovou a podzemní vodu řešeny v dokumentaci a oznámení těchto záměrů podle zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Tíţková, V. et al., 2008, Postbiegl, S. et al., 2011). V projektových dokumentacích k oběma záměrům jsou řešena protierozní opatření ke zmírnění povrchového odtoku. Vliv těchto záměrů na kvalitu povrchových vod není předpokládán, rizikové jsou naopak z hlediska podzemních vod a to především v oblasti pod Suchým vrchem, v oblasti pramenišť, tvořících vodní zdroj skupinového vodovodu Červená Voda - Bílá Voda - Moravský Karlov. Pro tyto zdroje jsou v řešeném území vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně, přičemţ plánovaný lyţařský areál bude zasahovat do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Výstavbou sjezdových tratí, lanovky, lyţařského vleku a podzemních rozvodů můţe být ovlivněn vodárensky vyuţívaný zdroj podzemní vody jak po stránce mnoţství vody, tak po stránce její jakosti, přičemţ kritický scénář by nastal v případě vzniku polomů, vyvolaných zvýšenou citlivostí lesního porostu po odlesnění ploch pro sjezdové tratě. Tuto plochu předkládaný územní plán přejímá s tím, ţe je zařazena pouze jako plocha podmíněně přípustná - při výstavbě bude prováděn nepřetrţitý hydrogeologický průzkum s povinností pravidelně hodnotit vliv prací na zdejší ekosystém. Po dokončení areálu budou prováděna účelová měření vydatnosti jednotlivých jímacích objektů v intervalu 1x/3 měsíce po dobu 5let včetně sledování jakosti vody v jednotlivých jímacích objektech. V případě zjištění zhoršení jakosti a vydatnosti bude povinností investora areálu vybudovat na své náklady nové jímací objekty (vrty cca 80m v prostoru od vodojemu Červená Voda), které by plně nahradily předpokládané výpadky prameniště, hydrogeologický posudek hovoří o 2-3 l/s. Tato podmínky je v souladu se souhlasným stanoviskem MŢP k záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda (č.j. 17563/ENV/09), které je podmíněno doplňkovým hydrogeologickým průzkumem ve fázi provozu a vyhloubením doplňujících jímacích objektů, pokud by v průběhu doplňkového hydrogeologického průzkumu došlo k výraznému sníţení vydatnosti prameniště nebo ke zhoršení jakosti vody vylučující její vyuţití pro pitné účely. Rozšíření lyţařského areálu na Bukové hoře je z hlediska ovlivnění kvality a kvantity podzemní vody méně významné, hlavní riziko zde představuje moţný únik provozních kapalin při výstavbě a údrţbě svahu. Významné ovlivnění kvality podzemní vody umělým zasněţováním se nepředpokládá, neboť do vody pro technické zasněţování se nepřidává ţádné aditivum.

62





3.4.3.1 CHOPAV


Severní část správního území obce Červená Voda, leţí v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních i povrchových vod Ţamberk – Králíky (viz Kap. 2.2.3.3., Obr. 2.8). V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těţit rašelinu, (e) těţit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těţit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. Podle nařízení vlády č. 10/1979 Sb. je v této oblasti zakázáno zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více neţ 25 ha, odvodňovat u lesních pozemků více neţ 250 ha souvislé plochy, u zemědělských pozemků je zakázáno odvodňovat více neţ 50 ha souvislé plochy, pokud se neprokáţe na základě hydrogeologického zhodnocení, ţe odvodnění neohrozí oběh podzemních vod. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje v CHOPAV Ţamberk – Králíky plochu plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (k tomuto odnětí pozemků z PUPFL byl vydán souhlas Krajským úřadem Pardubického kraje,odborem ţivotního prostředí dne 13.12.2010 pod čj.KrÚ 55059/2010/OŢPZ/ Kp v rámci schvalovacího procesu Změny č.2 ÚP SÚ Červená Voda) a v koridoru pro výstavbu přeloţky silnice I/43 1,72 ha v k.ú. Dolní Orlice. K záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda vydalo MŢP kladné stanovisko (č.j. 17563/ENV/09 ze dne 3. 4. 2009) s následujícími podmínkami, vztahujícími se k potřebě terénních úprav a odvodnění v trase sjezdových drah: vybudovat dostatečnou síť odvodňovacích příkopů, rozptýlit povrchový odtok do okolních porostů, eliminovat zásahy do vodního reţimu území v oblasti nad přilehlým mokřadem a v oblasti mokřadního biotopu a pramenišť. Dále je v oblasti zakázáno provádět výstavbu: zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrţí nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, průmyslových závodů, u nichţ by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichţ znečištění přesahuje u BSK5 5 t/rok, nerozpuštěných látek 10 t/rok, minerálních olejů 5 t/rok, zjevné acidity 500 kg ekv./rok, zjevné alkality 500 kg ekv./rok. Ţádné další plochy, které by byly v rozporu s ochranou CHOPAV, návrh územního plánu nevymezuje, ani nepředpokládá realizaci jiných aktivit, které by byly v rozporu s ochranou CHOPAV.

63





3.5 Zvýšení produkce odpadů


Obec Červená Voda má vydanou Obecně závaznou vyhlášku č. 1/2001 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, která platí pro trvale ţijící obyvatele i majitele individuálních rekreačních objektů. Fyzické osoby jsou povinny odpad odděleně shromaţďovat, třídit a předávat k vyuţití a odstraňování podle systému stanoveného obcí. Z komunálního odpadu se oddělují plasty a sklo do barevně označených nádob (plastové zvony), rozmístěných po obci, nebo do sběrného dvora, velkoobjemový odpad do sběrného dvora nebo do kontejnerů k tomu určených, nebezpečné sloţky odpadu a kovový odpad do sběrného dvora případně při mobilním svozu a další druhotné suroviny do sběrného dvora. Podnikatel, kterému při jeho činnosti vzniká odpad (je původcem odpadu), je povinen odstraňovat jej v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. V souvislosti s podnikatelskými záměry v zastavitelných plochách i plochách pro sport budou původci vznikajících odpadů firmy, které budou tato zařízení provozovat. Tato firma budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy, tj. podle zákona č.185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

3.6 Změna vegetace, vliv na faunu Lokalizace obce Červená Voda, jejíţ území leţí převáţně v ptačí oblasti Králický Sněţník a v přírodních parcích Suchý vrch – Buková hora a Jeřáb, s EVL Tichá Orlice v rámci svých katastrálních území indikuje potenciální vliv záměrů v oblasti na flóru a faunu jako jeden z nejvýznamnějších vlivů. Většina návrhových ploch je lokalizována v zemědělsky vyuţívaných plochách přiléhajících k zastavěnému území, které jsou z hlediska ohroţení vzácné flóry a fauny méně konfliktní a nezakládají předpoklad ovlivnění nebo ohroţení populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů ţivočichů ani jejich reprodukčních prostor. Část ploch je však situována v přírodně cenných lokalitách PO Králický Sněţník a přírodního parku Suchý vrch – Buková hora a část ploch je vymezena pro investiční záměry většího rozsahu s potenciálně významným vlivem na flóru a faunu. Jedná se o plochy sjezdových areálů, plochu silnice I/43 a výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky.

3.6.1 PO Králický Sněţník – vliv na chřástala polního Hodnocení vlivu návrhu ÚP na ţivotní podmínky druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Tichá Orlice a PO Králický Sněţník, a zásady jejich ochrany při realizaci záměrů ÚP vyhodnotil RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii Územní plán Červená Voda, hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., srpen 2011 (část B Vyhodnocení vlivů ÚP na udrţitelný rozvoj území - Vyhodnocení vlivů územního plánu

64





I/58 - OSTRAVA ULICE P4 LZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 na území Natura 2000). Závěry této studie jsou přeneseny do Kap. tohoto dokumentu. MALÉ A VELÉ Převáţně se jedná o potenciální vliv zastavitelných ploch ÚP Červená Voda na chřástala polního, přičemţ zcela nevhodné návrhové plochy z hlediska jeho výskytu byly v průběhu zpracování ÚP z návrhu vyloučeny. Část zastavitelných ploch je situována do okrajů jádrových území výskytu chřástalů a jejich potravního biotopu. Jedná se o plochy smíšené obytné rekreační SR-9 a SR-11 a plocha staveb pro rodinnou rekreaci RI-9 v Šanově, které byly proti původnímu poţadavku v rámci zpracování návrhu ÚP významně zmenšeny stejně tak jako plocha smíšená obytná rekreační SR-14b v k.ú. Mlýnický Dvůr. Mírně negativní vliv byl konstatován u plochy, vymezených pro lyţařský areál na Suchém vrchu. U elektrického vedení a komunikace I/43 vliv nebylo moţno vyhodnotit vliv na chřástala polního vyhodnotit v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění.

Vzhledem k výskytu chřástala polního vymezuje návrh ÚP Červená Voda plochy, u kterých dochází k rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a stávajícím stavem. Jedná se o plochy poválečných zbořenišť, které se v průběhu let změnily v přírodně hodnotné biotopy. Tyto plochy vymezuje návrh ÚP Červená Voda jako zastavěné území a to dvojím způsobem: buď jako zastavitelné plochy XS – plochy poválečných zbořenišť, pro které je podmínkami vyuţití ploch dáno hlavní vyuţití zeleň s převaţující přírodní funkcí, trvalé travní porosty obhospodařované přírodě blízkým způsobem, stabilizované travnaté porosty, květnaté louky, atd. – viz návrh ÚP Červená Voda, Kap. 6, nebo jako plochy staveb pro rodinnou rekreaci RI, pro které je podmínkami vyuţití plochy předepsáno před případnou obnovou zástavby vyloučení významného negativního vlivu na ptačí oblast a na ţivotní prostředí. U těchto staveb se jedná o plochy, které byly schváleny jako zastavitelné 2. změnou ÚPSÚ Červená Voda. Část ploch zbořenišť (méně konfliktní s výskytem chřástala polního) přináší návrh ÚP Červená Voda jako zastavitelné plochy, např. RI-9.

3.6.2 Vliv lyţařského areálu Suchý vrch na flóru a faunu Z hlediska záborů a tím i dopadů na ţivou přírodu jsou rozhodující plochy pro sportovní zařízení, především plochy sjezdovek a případných lyţařských vleků či lanovek. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje pro sjezdový areál na Suchém vrchu plochy NS-1 pro vlastní sjezdovku, OS-1 pro technické a sociální zázemí sjezdovky a vodní plochu pro zasněţování W-1. Všechny tyto plochy přecházejí do návrhu ÚP z jiţ schválené 2. Změny ÚPSÚ Červená Voda (byla vydána dne 28.2.2011 usnesením Zastupitelstva obce Červená Voda č. 29 a nabyla účinnosti dne 4.3.2011). Vliv 2. Změny ÚPSÚ Červená Voda nebyl hodnocen z hlediska vlivů na ţivotní prostředí, neboť zahrnoval pouze plochy pro záměr „Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda“, který byl jiţ podroben procesu posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Příslušný úřad (v tomto případě MŢP ČR) v oblasti posuzování dle cit. zákona vydal souhlasné stanovisko pod č.j.: 17563/ENV/09 ze dne 3. 4. 2009 a toto stanovisko bylo v rámci zpracování změny územně plánovací dokumentace akceptováno.

65





I/58 -na OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Dokumentace (Tíţková, V., 2008) hodnotí vlivy faunu, flóru a ekosystémy jakoMALÉ A VELÉ negativní s tím, ţe pomocí technicko-organizačních opatření jak při výstavbě, tak při provozu je moţné tyto vlivy minimalizovat. Největším zásahem pro flóru bude kácení dřevin na ploše sjezdových tratí a v trase lanovky. Zvýšený turistický a rekreační ruch ovlivní zvěř, která bude vyhledávat klidnější místa.

Vliv na chřástala polního byl řešen v předchozí kapitole, vliv na mihuli potoční, předmět ochrany EVL Tichá Orlice, není předpokládán.

3.6.3 Vliv rozšíření lyţařského areálu Buková hora na flóru a faunu Plocha NS-2 je situována v lesních porostech, z hlediska vlivu na PO Králický Sněţník je proto nekonfliktní, neboť nezasahuje do biotopu chřástala polního. Nejvýznamnějším zásahem na této ploše bude nutnost vymýcení části lesa, čímţ bude zásadně ovlivněna flóra i fauna na této ploše. Nová sportovní plocha je navrţena na 6,99 ha půdy určené k plnění funkcí lesa. Vliv rozšíření lyţařského areálu na flóru a faunu byl hodnocen v oznámení vlivů (Postbiegl et al, 2011). Oznámení bylo zpracováno pro dvě nové sjezdové tratě, z nichţ do ÚP Červená Voda byla navrţena pouze jiţní trať v ploše NS-2, z hlediska ochrany přírody méně konfliktní. Biologické hodnocení (Jelínek et al., 2011) konstatuje, ţe „zásah do biotopů a populací obecně chráněných druhů ţivočichů je moţno hodnotit jako nevýznamný a z hlediska ochrany přírody akceptovatelný. Dopad na faunu bude zanedbatelný. Při zahájení prací lze očekávat, ţe dojde k migraci přítomných ţivočichů na okolní blízké lokality. U některých pohyblivějších ţivočichů je moţné předpokládat ztrátu biotopu s jeho moţnou náhradou v okolních lokalitách (zajíci, ptáci, hmyz apod.) Některým méně pohyblivým ţivočichům (brouci) hrozí fyzická likvidace. Další skupinou ţivočichů jsou většinou velmi početné drobné druhy. Vzhledem k populační dynamice drobných druhů je pravděpodobné, ţe na vhodných okolních stanovištích mohou být jejich početní ztráty nahrazeny. Záměr je akceptovatelný pro obě dvě sjezdovky a lanovku a nezpůsobí zánik jedinečného biotopu ani nepovede k vyhubení některého rostlinného či ţivočišného druhu. Populace zvláště chráněné bledule jarní (Leucojum vernum) nebude zásadním způsobem dotčena a existence její populace v území nebude ohroţena.“ Oznámení záměru nebylo příslušným úřadem (KrÚ Pardubického kraje) shledáno dostatečným a na základě zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, ţe záměr „Červená Voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ bude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, přičemţ dokumentace bude zpracována s důrazem na doplnění entomologického průzkumu, doplnění vyhodnocení vlivu záměru na prameniště a doplnění vlivu záměru na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Tato dokumentace je v současné době ve fázi zpracování.

66





3.6.4 Vliv silnice I/43 na flóru a faunu


Záměr vybudování nové komunikace má vţdy významný dopad na flóru a faunu v sledované oblasti. Plochy DS-1a aţ DS-1d, které jsou vymezeny pro tři varianty obchvatu obce, tvoří široký koridor lokalizovaný v různých typech přírodních stanovišť. Ve všech variantách výstavby obchvatu obce hrozí zničení bioty v místě výstavby a změna stanovišť a biotopů podél komunikace. Silnice je lokalizována v souběhu se stávající I/11 a zástavbou obce, proto sníţení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu nebude oproti stávajícímu stavu významné. Nejvýznamnější z negativních vlivů koridoru je pravděpodobně vliv předmět ochrany PO Králický Sněţník – chřástala polního. Z tohoto hlediska je nejméně konfliktní nejvýchodnější varianta, nejvíce se přimykající k obci Červená Voda, která je vedena v prostoru stávajících pastvin a polí, a proto nepředstavuje z pohledu výskytu chřástalů významné riziko. Naopak nejzápadnější varianta, navrţená v horní části svahů (pod lesem) je předpokládanou jádrovou lokalitou chřástalů (Merta, L., 2011). U této stavby bude nutné jiţ při předprojektové přípravě postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. V rámci navazujících řízení a procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění. budou muset být zpracována biologická hodnocení a hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000, na jejichţ základě bude moţné stanovit podrobnější podmínky realizace stavby.

3.6.5 Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV na flóru a faunu Návrh výstavby nadzemního vedení VVN 2x110 kV Heřmanice – Králíky je v souladu s návrhem Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. Výhledová trasa vedení 2x110 kV prochází v blízkosti zastavěné části obce a je vedena v souběhu se stávajícím vedení 22 kV (VN 263). Většinou je vedena v zemědělsky vyuţívaných plochách a její vliv na flóru a faunu nebude pravděpodobně významný s výjimkou vlivu na chřástala polního. Plánované elektrické vedení je trasováno na pozemcích s potenciálním, anebo i prokázaným výskytem chřástalů. V návrhu ÚP Červená Voda je zanesena pouze jeho trasa, další důleţité informace, zejména přesné umístění stoţárů, není k dispozici. Není proto vyloučeno např. umístění stoţárů do lokalit hnízdišť chřástalů. Stavbu proto bude nutné posoudit podle § 45i ve fázi záměru, a to na základě znalostí přesného umístění sloupů napětí a dalších technických detailů (Merta, L., 2011). Všeobecně u vedení VVN jsou vţdy potenciálním rizikem úrazy avifauny nárazem na vodič, které nelze zcela vyloučit. K nárazům ptáků do vodiče dochází u všech typů vedení, přičemţ na vedení NN a VN dochází spíše k nárazům drobných ptáků a na vedení VVN zase k nárazům větších ptáků. Pravděpodobnost této situace je dána zejména reliéfem krajiny (nejnebezpečnější je z tohoto pohledu umístění vedení ve volné krajině, v rovinatém terénu, široce otevřených údolních nivách a v zemědělsky obdělávané krajině), směry převládajících větrů (nebezpečná jsou ta vedení, která sledují směr převládajících větrů) a trasami tahů ptáků. 67





3.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz


Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněná před činností sniţující její přírodní a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu vzhledem jsou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Řešené území je jednou z krajinářsky nejcennějších oblastí Pardubického kraje. Krajinný ráz je zde velmi dobře zachován. Bukáček, R.; Rusňák, J.; Bukáčková P. popisují území Červené Vody následovně (Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje, 2007): „Vymezené území leţí v Kralické brázdě, je mírně zvlněné a postupně se zvedá směrem od jihu k severu. Ze západní strany je zřetelně ohraničeno Bukovohorskou hornatinou, na východě masivem Písařovské vrchoviny a na severu se v krajinné scéně uplatňuje masiv Kralického Sněţníku. Východní a západní horizont je jednoduchý, tvořený lesnatými hřebeny, severní a jiţní horizonty jsou vrstevnaté, tvořené mozaikou luk, pastvin, poli a lesů. Měřítko krajiny je převáţně střední aţ velké, utvářené především většími plochami luk, polí a lesů. Vrcholové partie jsou lesnaté. Mírnější svahy pokrývají polointenzivní místy květnaté louky, zatímco v samotné kotlině převládají intenzivní agrokultury s větším zastoupením orné půdy. Většina luk a polí je scelena do větších celků, které mění měřítko krajiny. Červená Voda je sídlem vesnického, údolnicového typu s kompaktní zástavbou a s lokální dominantou kostelní věţe. U části sídel došlo k narušení siluety přítomností komínů a nové výstavby převyšující typickou hladinu zástavby. Vodní toky doprovází přirozená vegetace, díky čemuţ jsou alespoň částečně dělené větší scelené louky a pole. Ze svahů velmi často stékají menší vodní toky kolmo na osu hlavního toku. Tyto drobné vodoteče doprovází přirozená vegetace, coţ vede k výraznější fragmentaci poli a luk. Lesní porosty tvoří především hospodářské smrkové porosty. Díky hospodaření se jiţ výrazněji projevuje geometrizace. Komunikace vedou převáţně v údolnicích, jen západně od Červené Vody překračuje hřeben. Převládají sídla venkovského typu s vysokým podílem zeleně, s převáţně jednopodlaţní zástavbou, uspořádanou podél komunikaci sledujících osu kotliny převáţně v dvouřadé a částečně rozvolněné formaci. V případě Červené Vody je díky průmyslu patrný přechod k městskému typu zástavby. V celém prostoru se sídla vyznačují vysokým podílem vzrostlé zeleně, díky níţ citlivě navazují na krajinný rámec větších ploch luk a polí. Architektonická podoba objektů vychází z tradičního venkovského stavení. Patrné jsou stavby sudetské oblasti s německými architektonickými prvky.“ V takovémto území je nutno věnovat zvýšenou pozornost ochraně krajinného rázu a ve vztahu k záměrům územního plánování chránit (ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992) 68





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁnovými , NOVÁ BĚLÁ , I/56 současné estetické hodnoty a dominanty před potlačením nebo ULICE narušením prvky, MALÉ A VELÉ pečovat o charakteristické sloţky krajinného rázu tak, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození nebo zániku. Výše uvedená studie rovněţ konstatuje, ţe venkovská sídla v uvedené oblasti často trpí výraznými přestavbami, necitlivými novostavbami nebo jsou narušeny výstavbou převyšující typickou hladinu zástavby.

Návrh ÚP Červená Voda je moţno ve vztahu ke krajinnému rázu řešeného území posuzovat buď jako celek nebo z hlediska jednotlivých návrhových ploch. Posuzujeme-li územní plán jako celek, je nutno si uvědomit, ţe má potenciál zcela změnit krajinný ráz řešeného území. V případě vyuţití všech nebo většiny návrhových ploch, ať uţ zastavitelných nebo smíšených nezastavěného území, se zcela změní charakter obce. Nové rekreační areály a zlepšená dopravní dostupnost přinesou zvýšený turistický ruch, který povede k výstavbě příslušné infrastruktury – restaurace, hotely, penziony, apartmánové domy, sportovní plochy – hřiště, haly, obchody, atd. Zvýšená nabídka pracovních příleţitostí povede k přílivu obyvatelstva a výstavbě objektů pro bydlení, mimo centrální část obce pak k výstavbě objektů pro rekreaci. Vysoký podíl luk a zeleně bude nahrazen souvislou zástavbou, proluky mezi tradičními venkovskými staveními budou vyplněny novými rodinnými domy. Původní klidné sídlo, jehoţ centrální část je dnes rušena pouze přítomností silnice I/11 a jehoţ místní části nabízejí romantické procházky původní venkovskou a dále rozptýlenou zástavbou, se zcela změní. Bude-li výše popisovaná změna pozitivního nebo negativního charakteru, nelze na základě územního plánu hodnotit, ani zásadně ovlivnit. Stávající změny v území indikují spíše nepříznivý vliv nové zástavby na krajinný ráz řešeného území, kdy nejsou respektovány tradiční architektonické prvky, měřítko ani hladina zástavby, dokonce ani dominance církevních staveb a ochranné pásmo hřbitova (Šanov). Rekreační objekty jsou obehnány hradbami kamenných plotů nebo jsou jejich architektonické prvky importovány z nejrůznějších částí světa. Pozitivní vliv naopak můţe přinést vyšší solventnost obyvatel i obce, která povede záchraně objektů, které nyní chátrají. Naopak lze říci, ţe pouze tehdy bude řešené území pro Obec Červená Voda, její obyvatele a podnikatelské subjekty zdrojem příjmů, pokud bude zachována estetická hodnota a atraktivita krajiny. K ovlivnění tohoto scénáře dává současná legislativa Obci Červená Voda málo nástrojů. Podle §12 odst. 4 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Pouze v případě záměrů, které podléhají hodnocení vlivů na ţivotní prostředí podle § 4 zákona 100/2001 Sb., budou vlivy na krajinný ráz posuzovány. Vzhledem k výjimečnosti a citlivosti obce a jejích částí a okolní krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě

69





I/58doporučení - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, Npro OVÁ B ĚLÁ, I/56 vydat doporučení pro stavebníky, obdobně jako jsou tato zpracována chráněné MALÉ A VELÉ krajinné oblasti.

Posouzení jednotlivých návrhových ploch z hlediska vlivu na krajinný ráz bude řešeno v Kap. 5.

70





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY AI/58 JEVY ŢIVOTNÍHO MALÉ A VELÉ PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

4.1 Soustava NATURA 2000 Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 provedl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii (Územní plán Červená Voda, Hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb.) se závěrem, ţe hodnocená koncepce – Územní plán Červená Voda nebude mít při dodrţení definovaných doporučení a podmínek významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 ani na jejich celistvost. Jako potenciálně ovlivněné lokality soustavy NATURA 2000 byly identifikovány PO Králický Sněţník, kde tvoří předmět ochrany chřástal polní, a EVL Tichá Orlice, kde tvoří předmět ochrany mihule potoční. Většina návrhových ploch z konečné verze návrhu ÚP byla vyhodnocena v kategorii nulového vlivu, a to zejména proto, ţe plochy svým přírodním charakterem a umístěním neodpovídají biotopovým nárokům chřástalů. Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), jelikoţ se nachází na okraji biotopů s výskytem chřástalů a mohou být jejich potravním stanovištěm. Specifické plochy představují tři rozsáhlé investiční akce – výstavba sjezdovky na Suchém vrchu, výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV a výstavba silniční komunikace I/43. U sjezdovky na Suchém vrchu byl konstatován mírně negativní vliv (- 1), avšak pouze za striktního dodrţení uvedených podmínek jejich výstavby a provozu. U elektrického vedení a komunikace I/43 vliv nebylo moţno vyhodnotit (kategorie ?) v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění. V případě EVL Tichá Orlice se nepředpokládá významně negativní vliv hodnocené koncepce. Autor dále upozorňuje na skutečnost, ţe na některých místech obce jsou v blízkosti významných lokalit chřástalů jsou ÚP zastavěné plochy (v hranicích zastavěného území) na místech parcel, kde v minulosti stávaly objekty, ale dodnes se zachovaly pouze v podobě zbořenišť, anebo vůbec. Jedná se o plochy poválečných zbořenišť (XS) v Horním Karlově a nad plochou RI-9 v Šanově a dále zastavěné plochy rekreace (RI) jiţně od plánované sjezdovky na Suchém vrchu s podmíněně přípustným vyuţitím. V blízkém okolí těchto míst se však dnes nachází přírodně hodnotné biotopy, významné z pohledu chřástalů. Opětovné stavební aktivity na těchto místech, zvláště pokud by byly realizovány ve velkém měřítku, by mohly znamenat významný zásah do biotopů chřástalů (vlivem zastavění a rušení). Jelikoţ tyto plochy nebyly ÚP vymezeny jako návrhové a nedochází zde oproti katastrální situaci k ţádné změně, nebylo moţné je v této fázi zahrnout do posuzování podle §45i. Jakákoliv stavební aktivita (včetně liniových staveb, např. komunikací a cyklostezek) na těchto

71





- Ozáměru STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 plochách by proto měla být vyhodnocena podle §45i veI/58 fázi (v rámci územního řízení, MALÉ A VELÉ nejpozději před vydáním stavebního povolení).

4.2 Přírodní parky Posláním přírodních parků je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností sniţující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné vyuţití daného území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu nezbytném pro stabilizaci a rozvoj ţivota v obcích (§12 zák.114/1992 Sb). Návrh ÚP Červená Voda vymezuje v přírodním parku Jeřáb v návaznosti na zastavěné území místních částí v Moravský Karlov, Bílá Voda, Šanov a Horní Orlice plochy pro rodinnou rekreaci (RI) a plochy smíšené obytné – rekreační (SR), případně plochy zeleně (ZS). V přírodním parku Suchý vrch – Buková hora jsou návrhem ÚP vymezeny plochy lyţařských areálů a v k.ú. Červená Voda v návaznosti na zastavěné území plochy pro rodinnou rekreaci (RI). Vliv těchto ploch na přírodní a estetickou hodnotu byl diskutován v Kap.3, hodnocení jeho významnosti bude předmětem následující kapitoly.

4.3 ÚSES Popis skladebných částí ÚSES v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Zastavitelné plochy nejsou s územním systémem ekologické stability v konfliktu s výjimkou koridoru silnice I/43, která kříţí nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokální biokoridor LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Z ploch smíšených nezastavěného území NS dochází ke kříţení plochy NS-1 pro sjezdové tratě a lanovku lyţařského areálu na Suchém Vrchu s nadregionálním biokoridorem NRBK K80-MB "Sedlonovsky vrch, Topielisko-Raskov". Plocha W-2 je navrţena jako součást lokálního biocentra LBC 80 MB 07a.

4.4 VKP Popis významných krajinných prvků v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Kromě zásahu do lesních porostů v plochách NS-1, NS-2 a DS-1 není návrh ÚP Červení Voda s významnými krajinnými prvky v konfliktu.

72






5. ZÁVAŢNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, MALÉ A VELÉ KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů liniových staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998). Přestoţe metodika je vypracována pro konkrétní typ záměrů, je vhodná rovněţ pro posouzení vlivu návrhových ploch územního plánu, neboť umoţňuje propojení všech kritérií do jedné, snadno hodnotitelné a objektivně porovnatelné veličiny. V souladu s touto metodikou jsou jednotlivé záměry ohodnoceny koeficientem významnosti, který v sobě zahrnuje velikost vlivu, jeho časový rozsah, reverzibilitu vlivu a další parametry a nabývá následujících hodnot: významný nepříznivý vliv: - 8 aţ - 11 nepříznivý vliv: - 4 aţ - 7 nevýznamný aţ nulový vliv: 0 aţ - 3 příznivý vliv: 1 Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kriteria mezi sebou vynásobena. Další kriteria jsou jiţ prostě přičtena. Moţnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 - 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0% (=0) do 100% (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu

0 platí:

Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti x ( 1 - moţnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 Kritéria, podle kterých se hodnotí koeficient významnosti, nabývají následujících hodnot: Velikost vlivu: významný nepříznivý vliv -2 nepříznivý vliv -1 nevýznamný aţ nulový vliv 0 příznivý vliv 1

73





Časový rozsah: trvalý dlouhodobý krátkodobý

-3 -2 -1

Reverzibilita: nevratný kompenzovatelný vratný

-3 -2 -1


Citlivost území (území zvláště chráněná dle příslušných právních předpisů): ano -1 ne 0 Mezinárodní vlivy: ano ne

-1 0

Veřejnost: ano ne

-1 0

Nejistoty (neurčitosti v predikci vlivů): ano -1 ne 0 Moţnost ochrany: úplná částečná nemoţná

1 0,1 - 0,9 0

Míra vlivu záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je doplněna o popis nejvýznamnějších střetů. Hodnocení velikosti vlivu bylo provedeno pomocí Katalogu kriterií pro vyhodnocení významnosti vlivu na ţivotní prostředí, který je součástí výše zmíněné metodiky. Při hodnocení záměru je zatíţeno s určitou mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i moţné kumulativní a synergické vlivy.

74





STRAVA ULICE LZEŇSKÁ, N OVÁ BĚLÁ, I/56to V případě, ţe byl identifikován střet záměruI/58s - Oněkterým z Plimitů, neznamená MALÉ A VELÉ automaticky, ţe dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které bude v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 10b, odst. 3 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí mohou být při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být vyuţity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. V rámci hodnocení významnosti identifikovaných vlivů na ţivotní prostředí byly pouţity údaje z dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Buková hora (Tíţková et al., 2008), ke kterému Ministerstvo ţivotního prostředí vydalo 3. 4. 2009 kladné stanovisko pod č.j. 17563/ENV/09. Jedná se o plochy ÚP Červená Voda NS-1, OS-1, W-1, které přecházejí do návrhu územního plánu z jiţ schválené Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda. Pro záměr rozšíření sjezdového areálu na Bukové hoře byly v příslušném rozsahu pouţity údaje z oznámení záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, zpracovaného ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí (Postbiegl et al., 2011) s vědomím, ţe dokumentace posouzení vlivů je ve fázi zpracování (zamezení opakovaného posuzování – viz Směrnice Evropského parlamentu a rady 2001/42/ES). V Tabulce 5.1. je hodnocena velikost potenciálního vlivu vymezení jednotlivých zastavitelných ploch na ţivotní prostředí. Míra vlivu kaţdého záměru na sloţky ţivotního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce, nejvýznamnější střety jsou popsány a ohodnoceny v následujících kapitolách. Základem pro stanovení závaţnosti vlivu jsou expertní odhady, které identifikují počet a rozsah střetů rozvojových záměrů s územními a environmentálními limity vyuţití území. Pro záměry, u nichţ je identifikován nepříznivý vliv, je dále zjištěn koeficient významnosti.

75






-1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 0 -1 -1 -2 -1 -1 -1

76

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

KR

Bio, flóra, fauna Voda

PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Hmot. statky

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1

ÚSES, VKP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 0 0 0

ZPF

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Soc.ek. vliv

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Veř.zdraví.

Hluk

SR-1 SR-2a SR-2b SV-1 OM-1 SR-3 ZS-1 SR-4 SR-5 SR-6 SR-7 SR-8 RI-1 RI-2 RI-3 RI-4a RI-4b RI-5 RI-6a RI-6b RI-7 OM-4 BI-1 PZ-1 BV-9 SV-2 OV-1 OS-2 BI-2 ZS-3 VL-1 SV-3 NS-3 VD-2 VD-3 SR-9

Ovzduší

Plocha

Tab. 5.1: Hodnocení velikosti vlivu ploch ÚP na sloţky ŢP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0




0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1

+1 +1 +1 +1 0 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -1 -1 -1 -2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 -1

77

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 -1 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0 ?

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 v 0 0 0 0 0 -2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

KR


PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí

ZPF

Soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 +1

Hmot. statky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1


ÚSES, VKP

SR-10 SR-11 OM-3 SR-12 RI-8 ZS-2 RI-9 SV-4 BV-1 BV-2 SV-5 SK-1a DS-4 SK-1b SV-6 VD-4 SK-2 BV-7 SK-3 BV-8V BV-3 DS-5 BV-4 BV-6a BV-5 SR-13 BV-6b RI-11 NS-2 SR-14a SR-14b SR-15 RH-1 W-2 DS-1a DS-1b DS-1c DS-1d

Ovzduší

Plocha


0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -2 0 0 0 0 0 -2




0 0 0 0 0

0 -1 0 0 0

0 +1 0 0 0

0 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1

0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 0 0 -1 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

78

0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 ?

0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

KR

0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0



-1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -2 -1 -1 ?

Hmot. statky

+1

ZPF

Soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk

+1 +1


ÚSES, VKP

OM-2 VD-1 RI-7 SR-16 RI-10a RI-10b RI-10c NS-1 OS-1 W-1 el. vedení 2 x 110 kV (TI-1) DS-2 SV-7 PZ-2 OM-5 DS-3

Ovzduší

Plocha






5.1 Vliv na ovzduší a klima


Územní plán vymezuje zastavitelné plochy, přičemţ vyuţití většiny z nich můţe mít určitý vliv na kvalitu ovzduší. Pokud je imisní příspěvek zdroje menší jak 20 % referenční hodnoty a není překročen imisní limit ve vztahu k průměrným ročním koncentracím, případně imisní příspěvek zdroje představuje méně jak 20 % zákonného limitu, povaţujeme vliv zdroje za nevýznamný aţ nulový. Takový vliv se dá očekávat u většiny zastavitelných ploch návrhu ÚP. Pro plochy výroby VD 1 aţ VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 je podmínkami vyuţití dáno, ţe k územnímu řízení stavby bude doloţeno, ţe negativní dopad na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) nepřekročí hranice příslušné funkční plochy. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému sníţení negativního vlivu a v rámci kolaudačního řízení bude doloţena účinnost provedených opatření). Oba typy ploch pro výrobu jsou tedy podmíněny nulovým vlivem za svými hranicemi. Totéţ platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Vlastní provoz lyţařských areálů nebude mít vliv na kvalitu ovzduší v dané oblasti. Ke zvýšení imisní zátěţe můţe dojít v bezprostředním okolí sledované plochy vlivem emisí z dopravy vyvolané záměry. Tento vliv bude pouze krátkodobý, omezený cca na 3 – 4 měsíce v roce, zvyšovat se bude ve dnech víkendu, kdy se naopak sniţuje ostatní doprava. Z výsledků rozptylových studií pro tyto záměry vyplývá, ţe nezpůsobí výrazné změny v imisní zátěţi obce (viz Kap. 3.3). Plánovaná přeloţka silnice I/43 je z hlediska svého vlivu na kvalitu ovzduší v obci Červená Voda hodnocena kladným vlivem, neboť vymístí z obce tranzitní dopravu. Mírný vliv na klima můţe být způsoben odlesněním ploch sjezdovek (NS-1, NS-2), případně jejich zasněţováním. Tento vliv je hodnocen jako nevýznamný. Jiné vlivy návrhu ÚP Červená Voda nejsou předpokládány.

5.2 Fyzikální vlivy – hluk Při provozu nových sjezdových tratí je nutno počítat s určitou mírou zvýšení hlukové zátěţe způsobené především mechanizací nutnou k provozu lanovek a úpravy sjezdových tratí a zvýšením dopravy vyvolané záměrem. Bude se jednat pouze o navýšení podílu osobní dopravy v obci a pouze o krátkodobý vliv. Významnější změnu by v tomto případě vyvolala realizace lyţařského areálu na Suchém vrchu. Rozšíření areálu Buková hora nepřinese významnou změnu akustické zátěţe oproti stávajícímu stavu. Obě plochy NS jsou z tohoto hlediska hodnoceny velikostí vlivu -1 (viz Tab. 5.1), neboť vlivy záměrů, pro které jsou vymezeny, nezpůsobí překračování limitních hodnot. Moţnosti ochrany a nejistoty jsou jiţ popsány v hlukových studiích pro tyto záměry ((Tíţková, V. et al., 2008, Postbiegl, S. et al., 2011). Jedná se především o úpravu časového reţimu technického zasněţování a úpravy sjezdových tratí a další opatření technického charakteru (rozmístění zasněţovacích děla a zasněţovacích tyčí, apod.), aby byly hygienické limity pro hluk v chráněných venkovních prostorech blízkých staveb dodrţeny.

79





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ NS-2 BĚLÁ, I/56 Tab. 5.2. Výpočet koeficientu významnosti pro akustickou zátěţULICE – plochy NS-1, MALÉ A VELÉ

Velikost vlivu

-1

Mezinárodní vliv - ne

Časový rozsah - krátkodobý

-1

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - vratný

-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1

Moţnost ochrany - částečná

0,5

Koeficient významnosti

-2

Nevýznamný aţ nulový vliv

0

Naopak vymezení koridoru pro obchvat obce Červená Voda bude mít analogicky se situací v kvalitě ovzduší pozitivní vliv akustickou zátěţ, neboť všechny varianty obchvatu přinesou sníţení hluku v chráněném prostoru staveb v blízkosti stávajících silnic I/11 a I/43. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování (VD, VL) mohou mít vliv na zvýšení akustické zátěţe, protoţe jsou však vymezeny s podmínkou nulového vlivu za hranicí funkční plochy, není vliv na zvýšení akustické zátěţe okolních objektů předpokládán a jejich vliv je hodnocen jako nevýznamný aţ nulový (0). Tatáţ podmínky platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Vyuţití těchto ploch, tj. konkrétní záměry v těchto plochách, budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. U ostatních ploch není vliv na zvýšení akustické zátěţe chráněných objektů předpokládán.

5.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy Vlivy záměru na obyvatelstvo můţeme rozdělit do dvou hlavních skupin: vliv na veřejné zdraví sociálně-ekonomický vliv

5.3.1 Vliv na veřejné zdraví Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se záměrem určení rozvojových ploch je v přímé souvislosti s posouzením imisní a hlukové zátěţe lokality. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je postup, který vyuţívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. V procesu hodnocení rizika je nutno identifikovat dvě základní veličiny:

80





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ B , I/56 Nebezpečnost (Hazard) - vlastnost látkyI/58 způsobovat škodlivý účinek naĚLÁzdraví MALÉ A VELÉ člověka či na ţivotní prostředí.

Riziko (Risk) je vyjádřeno jako matematická pravděpodobnost, s níţ za definovaných podmínek (za definované expozice) můţe dojít k poškození zdraví . Ve fázi hodnocení vlivu záměrů územního plánu nelze identifikovat imisní zátěţ ani akustickou expozici, kterým bude obyvatelstvo potenciálně vystaveno. Podklady hodnocené v této fázi územně plánovací dokumentace pouze vymezují limitní rozsah ploch a konkrétní akustické a rozptylové studie budou provedena aţ při posuzování konkrétních záměrů výstavby. V návaznosti na závěry předchozích dvou kapitol lze předpokládat, ţe negativní dopad na veřejné zdraví můţe mít pouze zvýšení hladin hluku, vyvolané realizací lyţařského areálu Suchý vrch, případně rozšíření areálu Buková hora. Tento vliv byl hodnocen studií (Skácel, 2008) jako jeden z dílčích podkladů dokumentace hodnocení vlivů lyţařského areálu Suchý vrch na ţivotní prostředí (Tíţková, V. et al, 2008) se závěrem, ţe realizace záměru představuje z hlediska zdravotních rizik expozice hluku velmi mírné riziko a neohrozí podmínky pro ochranu veřejného zdraví. Pozitivními aspekty volnočasových aktivit zaměřených na sport jsou z hlediska vlivu na zdraví zejména u dětí a mládeţe prevence uţívání drog, poruch pohybového aparátu, prevence onemocnění dýchacích cest, posilování imunitního systému otuţováním a pohybem venku, apod. Z důvodu těchto vlivů je vliv sjezdových areálů a sportovních ploch na veřejné zdraví hodnocen v Tab. 5.1 jako příznivý (plochy NS, OS). Záměr obchvatu obce bude mít ve všech variantách příznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva obce sníţením hladin hluku a imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v obytné zástavbě. Odvedení automobilové dopravy mimo zástavbu bude mít také velmi významný vliv na sníţení nehodovosti, a to jak zvýšením bezpečnosti jedoucích vozidel, tak zejména vyloučení kolizí s chodci a cyklisty. Konkrétní záměr bude v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jeho vlivy na ovzduší budou posouzeny v rozptylové studii, vlivy hluku pak v hlukové studii.

5.3.2 Sociálně-ekonomický vliv Realizací záměrů lyţařských areálů a vymístěním dopravy z centra se obec zatraktivní jako místo pro rekreaci, a to nejen v zimním období. Tyto podmínky vytvoří předpoklady pro zvýšení počtu pracovních míst přímo v místě (provoz lyţařských areálů, ubytovací a stravovací kapacity, maloobchodní prodej, atd.). Vymezení ploch pro bydlení povede ke zvýšení počtu obyvatel. Podmínky vyuţití ploch rovněţ umoţňují do staveb pro bydlení

81





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁvýznamu, BĚLÁ, I/56 (BI) integrovat prostory pro provozování nerušících obsluţných funkcí místního MALÉ A VELÉ např. nevýrobní sluţby, maloobchod, soukromé zdravotnické praxe, atd., v plochách bydlení venkovského (BV) jsou přípustné stavby pro podnikatelskou činnost pro provozování nerušících obsluţných funkcí místního významu, např. v oboru nevýrobních sluţeb a maloobchodu, v plochách smíšených obytných venkovských (SV) stavby pro podnikatelskou činnost v oboru nevýrobních a opravárenských sluţeb, nerušících výrobních sluţeb (např. sklenářství) a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru, v plochách smíšených obytných rekreačních (SR) domy s pečovatelskou sluţbou pro seniory a zdravotně postiţené a zařízení veřejného ubytování do kapacity cca 10 osob.

Posuzované záměry územního plánu mají potenciálně pozitivní vliv na sociálněekonomickou situaci obyvatel obce. Kladným vlivem jsou proto hodnoceny plochy pro sport (NS-1, NS-2, OS-1, OS-2), plochy bydlení BI a BV, plochy rekreace hromadné RH, plochy občanského vybavení OV, komerčních zařízení OM, smíšené obytné komerční SK, smíšené obytné venkovské SV, smíšené obytné rekreační SR a plochy výroby VD, VL.

5.4

Vliv na půdu Zábor ZPF (viz Tab. 5.1) je hodnocen podle následující škály významnosti:

Významný nepříznivý vliv (-2): záměr představuje zábor ZPF o rozloze větší neţ 10 ha, z celkového záboru ZPF převaţují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany nebo pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor větší neţ 1 ha. Nepříznivý vliv (-1): záměr představuje zábor ZPF o rozloze od 0,3 do 10 ha, z celkového záboru ZPF převaţují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany nebo pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor do 1 ha. Nevýznamný aţ nulový vliv (0): záměr představuje zábor ZPF o rozloze pod 0,3 ha, záměr nepředstavuje zábor ZPF. Příznivý vliv (+1): záměr potenciálně vytváří předpoklad pro rozšíření rozlohy ZPF. Jednotlivé plochy návrhu ÚP Červená Voda, pokud jsou vymezeny na ZPF, jsou hodnoceny velikostí vlivu -1 (plochy od 0,3 do 10 ha na zastavitelných BPEJ nebo plochy do 1 ha na ZPF v I. nebo II. třídě ochrany), případně -2 (plochy nad10 ha na zastavitelných BPEJ nebo plochy nad 1 ha na ZPF v I. nebo II. třídě ochrany) – viz Tab. 5.1. Výpočet koeficientu významnosti pro jednotlivé plochy uvádí Tab. 5.3. a 5.4. U všech zastavitelných ploch se jedná o trvalý, nevratný vliv. Pro tyto plochy ve fázi územního plánu není známa konkrétní podoba záměru a nejistoty jsou hodnoceny velikostí -1. Rovněţ citlivost je hodnocena vlivem -1, neboť se jedná o území chráněné podle zvláštních předpisů 82





I/58 - Očástečná STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, 0,5 NOVÁpro BĚLÁ , I/56 ptačí oblast Králický Sněţník. Moţnost ochrany je zvolena v hodnotě plochy M ALÉ A VELÉ BI, BH, BV, RI, SV, SR, RH, OV, OM, SK, VD a VL, neboť koeficient zastavění ploch, daný s podmínkami intenzity vyuţití pozemků návrhu územního plánu dosahuje v těchto plochách maximální hodnoty 50 %:

BI: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 25% intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 45% BV, RI, SV, SR intenzita vyuţití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 30% intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 50% RH: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 40% intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 40% OV, OM, SK, VD, VL: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50% (VL 45%) intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25% V plochách OS je zvolena moţnost ochrany v hodnotě 0,3: OS: intenzita vyuţití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 70% intenzita vyuţití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25% Moţností ochrany se dále rozumí následující kroky: v konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF, především na půdy vysoké bonity, vyuţití nástroje územní studie k minimalizaci vlivu na ZPF, spočívající v organizaci vyuţívání ploch, vymezených územním plánem, především ploch bydlení, které představují jeden z nejvýznamnějších záborů ZPF. V těchto plochách mohou být územní studií stanoveny etapy vyuţití, přičemţ zbývající část ploch bude vyuţívána stávajícím způsobem. Péče o sejmutou ornici a její následné vyuţití.

Tab. 5.3: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – jednotlivé plochy (-1) Velikost vlivu – Tab.5.1.

-1


0

Časový rozsah - trvalý

-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - nevratný

-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,5


-4

Nepříznivý vliv

83





I/58 půdu - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ B ĚLÁ, I/56 Tab. 5.4: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na – jednotlivé plochy (-2) MALÉ A VELÉ

Velikost vlivu – Tab.5.1.

-2



-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1



-5,5/-7,7 (OS-2)

0

0,5/0,3

Nepříznivý vliv

Mimo koridor přeloţky silnice I/48, vymezuje návrh ÚP 4 zastavitelné plochy, které jsou významné z hlediska záboru ZPF. Jedná se o následující plochy: BV-2 – zábor ZPF o rozsahu 10,23 ha, vymezená na půdách ve IV. třídě ochrany ZPF. Zábor ZPF v této ploše bude významně niţší vzhledem ke střetu návrhové plochy s ochranným pásmem ţeleznice a elektrickým vedením. Vyuţití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. RI-11 – z hlediska záboru ZPF nejvýznamnější plocha. Zábor ZPF o rozsahu 11,46 ha, z toho 8,58 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Vyuţití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. SR-14a - zábor ZPF o rozsahu 2,26 ha, z toho 1,77 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Vyuţití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. OS-2 - zábor ZPF o rozsahu 4,30 ha, z toho 1,93 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF, lokalizována na odvodněných pozemcích. Trasy technické infrastruktury nejsou hodnoceny, neboť po realizaci stavby můţe být půda nadále uţívána nezměněným způsobem. Přestoţe vymezení ploch zeleně (PZ – veřejná zeleň, ZS – zeleň soukromá a vyhrazená) si vyţádá rovněţ změnu zemědělského půdního fondu, není pro tyto plochy stanoven koeficient významnosti, neboť tyto plochy zvyšují ekologickou stabilitu území. Pro plochy záměru lyţařského svahu byl jiţ vydán souhlas s odnětím ze ZPF v rámci Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda (OS-1, W-1, NS-1). Nezastavitelná plocha NS-2 nebude vyţadovat zábor ZPF, neboť je vymezena na PUPFL. Plochy NS-1 a NS-3 pro lyţařský svah a běţecké lyţování byly hodnoceny vlivem o hodnotě -2, neboť se jedná o předpokládaný zábor nad 10 ha ZPF. Výpočet koeficientu významnosti pro jednotlivé plochy uvádí Tab. 5.5. Tab. 5.5: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – plochy NS-1, NS-3 Velikost vlivu.

-2


0

Časový rozsah - dlouhodobý

-2

Veřejnost - ne

0


-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1

Moţnost ochrany - zvýšená

0,6


Nevýznamný vliv

-2,8

84





- OSTRAVA ULICE území. PLZEŇSKÁVe , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Moţnost ochrany je zvýšená, neboť se jedná oI/58 nezastavitelné vegetačním MALÉ A VELÉ období bude moţné tyto plochy udrţovat zemědělskými způsoby (kosením, pastvením).

Plocha DS-1 (a aţ d) je hodnocena velikostí vlivu -2. Pro realizaci liniové stavby je zábor ZPF jeden z nejvýznamnějších vlivů. Realizace záměru bude ve všech variantách vyţadovat trvalé odnětí půdy ze ZPF o rozloze cca 22,58 ha (kvalifikovaný odhad), proto jej lze v souladu s metodikou z hlediska vlivu na ZPF hodnotit jako nepříznivý. Moţností ochrany je výběr nejvhodnější varianty přeloţky v konkrétní projektové dokumentaci s ohledem na minimalizaci záboru ZPF. Tab. 5.6.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – DS-1 Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,3


-7,7

Nepříznivý vliv

5.5 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa V souladu s metodikou jsou plochy, u kterých se předpokládá zábor PUPFL, hodnoceny velikostí vlivu -1 a naopak plochy, určené pro rozšíření lesa, vlivem +1. Hodnocení je uvedeno v Tab. 5.1, škála pro kritérium významnosti je následující: Významný nepříznivý vliv (-2): záměr představuje trvalý zábor více neţ 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, záměr představuje trvalý zábor více neţ 5 ha v kategorii lesů hospodářských. Nepříznivý vliv (-1): záměr představuje trvalý zábor pod 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, záměr představuje trvalý zábor pod 5 ha v kategorii lesů hospodářských. Nevýznamný aţ nulový vliv (0): záměr představuje dočasný zábor pod 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, záměr představuje dočasný zábor pod 5 ha v kategorii lesů hospodářských, záměr zasahuje do ochranného pásma lesa, záměr nevyţaduje zábor PUPFL. V koridoru DS-1 je odhad záboru PUPFL pro výstavbu přeloţky silnice I/43 1,72 ha v k.ú. Dolní Orlice, 0,1 ha v k.ú. Červená Voda, 0,1 ha v k.ú. Mlýnický Dvůr a 0,09 ha v k.ú. Bílá Voda, celkem 2,01 ha hospodářského lesa. Moţností ochrany je výběr nejvhodnější varianty přeloţky v konkrétní projektové dokumentaci s ohledem na minimalizaci záboru ZPF.

85





I/58 PUPFL - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 5.7: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na – plocha DS-1 MALÉ A VELÉ

Velikost vlivu

-1



-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,5


-4

Nepříznivý vliv

0

Dále bude realizace územního plánu vyţadovat zábory pozemků určených k plnění funkce lesa v plochách smíšených nezastavěného území – plochy sportovní - plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa a NS-2 na 6,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. V těchto plochách se nejedná o faktický zábor PUPFL, neboť po realizaci zůstanou i nadále v katastru nemovitostí v kategorii „lesní pozemek“ (nedojde ke změně druhu pozemku). Ve všech případech dotčení porostní plochy dojde k odstranění lesního porostu, kdy tyto plochy budou v Lesním hospodářském plánu přeřazeny z tzv. „porostní plochy“ do ploch „bezlesí“. Jedná se tedy o dočasný zábor převáţně v kategorii lesů hospodářských, v ploše NS-1 částečně i v lesích zvláštního určení. V těchto plochách je rozhodující vliv na poškození/likvidaci lesních porostů, který je dále řešen v Kapitole 5.7. Část zastavitelných ploch návrhu ÚP zasahuje do pásma 50 m od hranice lesa (RI1,RI-5, RI-6a, RI-8, RI-10a, RI-10b, RI-10c, RI-11, SR-1, SR-2b, SR-7, SR-16). Z hlediska metodiky se jedná o nevýznamný aţ nulový vliv.

5.6 Likvidace, poškození lesních porostů Významný nepříznivý vliv (-2): záměr znamená likvidaci enklávy lesních porostů uvnitř plošně rozsáhlých území intenzivně vyuţívané krajiny, záměr znamená dotčení lesních porostů v prostorech genových základen nebo rezonančních porostů, záměr znamená výrazný zásah do stabilizačního lesního pláště (okraje) v lesních typech náchylných k rozvratu z pohledu statické stability lesa, případně rozdělení lesního porostu s vystavením porostního vnitřku povětrnostním vlivům (např. v šíři průklestu přesahujícím výšku porostu), záměr produkuje emise, způsobující nevratné poškození listové plochy s následným oslabením nebo úhynem dotčených lesních porostů. Nepříznivý vliv (-1): záměr znamená okrajový zásah do enkláv lesních porostů uvnitř plošně rozsáhlých území intenzivně vyuţívané krajiny, realizace liniových záměrů neznamená rozdělení lesa, emisní zatíţení lesních porostů vlivem realizace nepovede k trvalému oslabení lesa. 86





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bstupněm ĚLÁ, I/56 Plochy NS-1 a NS-2 jsou v souladu s výše uvedenou škálouULICE vlivů hodnoceny MALÉ A VELÉ -2, neboť tyto záměry přinesou fragmentaci lesních porostů a tím budou mít dlouhodobě významně nepříznivý vliv na stabilitu lesa v předmětném území. Reverzibilita tohoto vlivu je hodnocena stupně -2, neboť tento vliv je vratný v dlouhodobém časovém horizontu. Moţnou ochranou je stabilizace porostních stěn, podpora stávajících zpevňujících dřevin v okrajích lesa, protierozní opatření, ochrana porostů před vjíţděním lyţařů a mechanismů pro údrţbu sjezdových tratí, aj.

Tab. 5.8.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na lesní porosty – NS-1, NS-2 Velikost vlivu

-2


0


-2

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita

-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1

Moţnost ochrany - sníţená

0,2


- 6,4

Nepříznivý vliv

5.7 Vliv na vodu Vliv návrhových ploch ÚP Červená Voda na podzemní vodu, povrchovou vodu a odtokové poměry v území je podrobně řešen v Kap. 3.4. Návrh územního plánu řeší likvidaci odpadních voda, které budou vznikat po realizaci záměrů na zastavitelných plochách. Z tohoto hlediska není vliv očekáván nepříznivý vliv ÚP na kvalitu podzemních nebo povrchových vod. Významnější nepříznivý vliv na vody je očekáván pouze u záměrů lyţařských areálů, kde se v trase budoucích sjezdovek zhorší vsakovací a odtokové poměry a vzhledem k mělkému oběhu podzemní vody hrozí při výstavbě i provozu riziko jejího znečištění. Vlivy rozšíření lyţařského areálu na Bukové hoře (plocha NS-2) na podzemní vody je hodnocen jako mírně negativní (-1), zatímco vliv lyţařského areálu na Suchém vrchu (plocha NS-1) je hodnocen vlivem -2, neboť v něm dochází k ohroţení kvality i kvantity významného zdroje pitné vody pro obec. Tab. 5.9: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv plochy NS-2 na podzemní vody Velikost vlivu

-1


0


-2

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita

-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,4


Nevýznamný aţ nepříznivý vliv

-3,6

Moţnost ochrany byla zvolena částečná a spočívá v realizaci protierozních opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku, ve zvýšené míře opatrnosti z hlediska moţných úniků provozních kapalin (kvalitní technika, havarijní řády, sanační materiály, atd.).

87





I/58 - O STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,vody I/56 Tab. 5.10: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv plochy NS-1 na podzemní MALÉ A VELÉ (nejméně příznivá varianta)

Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita- nevratný

-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,4


Nepříznivý vliv

-6,6

Moţnost ochrany byla zvolena částečná. Je dána podmínkami souhlasného stanoviska MŢP k záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda ve variantě „optimální“ (ze dne 3.4.2009, č.j. 17563/ENV/09), především v rámci prevence sníţení vydatnosti prameniště skupinového vodovodu a jakosti vody zajistit, aby byl souběţně se zemními pracemi nad kótou cca 800 m n.m. (tj. v území tvorby, oběhu a akumulace jímané podzemní vody) a dále v rámci provozu prováděn doplňkový hydrogeologický průzkum a sledování vydatnosti a jakosti vody v prameništi. V případě potřeby bude nutno neprodleně přijmout technická opatření k zabezpečení původní vydatnosti prameniště a jakosti vyrobené vody.

5.8 Vliv na horninové prostředí Návrh ÚP Červená Voda nebude mít vliv na horninové prostředí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo chráněné loţiskové území č. 740001000 a nejsou v konfliktu s plochami sesuvů.

5.9 Vliv na biologickou rozmanitost Z hlediska biologických vlivů mají plochy, stanovené ÚP, ve svém důsledku nevýznamný aţ nulový vliv (0), neboť jejich vyuţití nepředstavuje moţnost šíření alergenních plevelů a ruderálních rostlin do okolí, nepředstavuje moţnost výskytu (zavlečení) obtíţných ţivočichů do okolí, nepředstavuje riziko přenosu nákaz.

5.10 Vliv faunu a flóru Vliv návrhových ploch ÚP Červená Voda ´biotu je podrobně řešen v Kap. 3.6. Obec Červená Voda se nachází v PO Králický Sněţník a v jejím okolí jsou hnízdiště chřástala polního. Část ploch určených pro lyţování je lokalizována na lesních pozemcích přírodního parku Suchý vrch – Buková hora. Záměr budování nových objektů v takovém území bude mít vţdy určitý dopad na flóru a faunu. Pouţitá metodika stanoví pro vliv na likvidaci/poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů následovně:

88






Významný nepříznivý vliv (-2): stavba znamená výrazné ohroţení populací kriticky ohroţených druhů rostlin a ţivočichů (ohroţení nad 10 % populace /plochy/ výskytu) nebo populací silně ohroţených druhů rostlin a ţivočichů (nad 20 % populace /plochy/ výskytu) v přírodovědecky cenných lokalitách s doloţeným trvalým výskytem těchto populací, důsledky výstavby znamenají podstatnou změnu trofických a hydrických poměrů lokalit s výskytem zvláště chráněného genofondu, realizace záměru znamená znemoţnění reprodukce zvláště chráněného druhu na lokalitě (v objektech), případně vytváří nepropustnou bariéru pro šíření populací rostlin a ţivočichů. Nepříznivý vliv (-1): stavba znamená okrajové ohroţení populací kriticky ohroţených druhů rostlin a ţivočichů (ohroţení do 10 % populace /plochy/ výskytu) nebo populací silně ohroţených druhů rostlin a ţivočichů (do 20 % populace /plochy/ výskytu) v přírodovědecky cenných lokalitách s doloţeným trvalým výskytem těchto populací, stavba ohroţuje přírodovědecky cenné lokality s doloţeným výskytem reprezentativních a unikátních populací ohroţených nebo územně vzácných druhů rostlin a ţivočichů - ohroţení do 20 % populace (plochy výskytu), stavba nezasahuje lokality reprodukce zvláště chráněného genofondu, důsledky stavby znamenají pouze nepodstatné změny trofických a hydrických poměrů na lokalitě výskytu zvláště chráněného nebo územně vzácného genofondu. Nevýznamný aţ nulový vliv (0): lokalizace záměru nezasahuje do míst trvalého výskytu populací zvláště chráněného genofondu, záměr znamená pouze omezení výskytu zvláště chráněných ţivočichů (sníţení plochy loviště, dotčení tahových cest a míst soustředění během migrací, sníţení potravní nabídky atp.), záměr nezasahuje floristicky a faunisticky hodnotná stanoviště, realizace záměru kompenzuje ztrátu prostorů pro hnízdění (reprodukci zvláště chráněných ţivočichů) vytvořením náhradních ploch a prostorů. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje zastavitelné plochy značného rozsahu, z nichţ většina je situována na polích a loukách v návaznosti na zastavěné území. Dopad výstavby na těchto plochách na flóru a faunu lze hodnotit jako nevýznamný. V řešeném území je z hlediska bioty nejdůleţitějším kritériem vliv na předměty ochrany PO Králický Sněţník a EVL Tichá Orlice, tj. chřástala polního a mihuli potoční. Dotčené lokality jsou proto hodnoceny v návaznosti na zpracované hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 (viz. Kap.

89





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁareálů , I/56 3.6 a 4). Pouţity byly téţ dostupné dokumentace a oznámení vlivůULICE záměrů lyţařských MALÉ A VELÉ na ţivotní prostředí (Tíţková, V. et al, 2007, Postbiegl, S. et al, 2011). V Tab. 5.1. jsou velikosti vlivu pro jednotlivé návrhové plochy, které jsou vymezeny v rámci PO Králický Sněţník, převzaty z „naturového“ hodnocení (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Územní plán Červená Voda, Hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., srpen 2011). Velikostí vlivu -1 jsou tak hodnoceny plochy SR-9, SR-11, SR-14b, RI-9 a plochy lyţařského areálu Suchý vrch NS-1, OS-1, W-1, pro který se závěr „naturového“ hodnocení shoduje rovněţ se závěry dokumentace hodnocení vlivů na ţivotní prostředí.

Tab. 5.11: Výpočet koeficientu významnosti na faunu a flóru – plochy SR-9, SR-11, SR14b, RI-9, plochy NS-1, OS-1, W-1 Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - kompenzovatelný

-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,3


Nepříznivý vliv

-4,9

Moţností ochrany je volba vhodného termínu stavebních aktivit na těchto plochách do doby, kdy populace chřástala polního nemůţe být výstavbou přímo ovlivněna, tj. mimo dobu výběru hnízdního revíru po příletu ze zimoviště, hnízdění a počátku období výchovy mláďat (Tíţková, V. et al., 2007), pro lyţařský areál Suchý vrch jsou moţností ochrany dány rovněţ následujícími podmínkami hodnocení (Merta, L., 2011): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování) Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údrţby (zejména první seč aţ v létě) Koridor DS-1 nelze v této fázi hodnotit, neboť v závislosti na zvolené variantě je jeho předpokládaný vliv na chřástala polního mírně aţ významně negativní. Obdobně je tomu u trasy el. vedení 2x 110 kV. U těchto staveb bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na ţivotní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Plocha NS-2 je ve fázi návrhu územního plánu hodnocena velikostí vlivu -1, tj. nepříznivý vliv. Vybudování lyţařského svahu bude představovat zásah do stávajícího stavu na lokalitě. Je zde plánováno vykácení lesních porostů pro umístění lanovky nebo vleku a sjezdové tratí. Vzhledem k tomu dojde k zásahu do biotopů četných druhů ţivočichů a k zvýšenému rušení fauny vlivem vlastního provozu sjezdové trati.

90





I/58a- O STRAVA PLZEŇSKÁ Tab. 5.12: Výpočet koeficientu významnosti na faunu flóru – ULICE plocha NS-2, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Velikost vlivu

-1



-3

Veřejnost - ne

0


-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ano

-1


0,3


0

Nepříznivý vliv

-4,9

Moţnost ochrany pro tento záměr spočívá v krocích následujících schválení ÚP Červená Voda, které v době zpracování návrhu ÚP jiţ byly zahájeny, tj. hodnocení konkrétního záměru podle zákona 100/2001 Sb., zpracování podrobných biologických průzkumů, doplnění informací o řešeném území z hlediska vlivu na faunu a flóru a zpracování návrhu ochranných opatření.

5.11 Vliv na ÚSES a VKP Vyjma jiţ diskutovaného zásahu do lesních porostů, pro který byl koeficient vlivu kvantifikován v Kap. 5.5 a 5.6, nebude realizace záměrů návrhu ÚP Červení Voda vyţadovat zásah do významných krajinných prvků. Územní systém ekologické stability je v řešeném území zastoupen nadregionálními, regionálními a místními skladebnými částmi. Návrh ÚP Červená Voda skladebné části ÚSES jednoznačně vymezuje na základě územně plánovací dokumentace a generelu místních SES (Lesprojekt HK 1994), upřesňuje je a doplňuje (lokální biokoridor č. 6 s vloţeným LBC 66). Popis ÚSES je součástí Odůvodnění návrhu ÚP, Kap. 3.2. V nivě Březné je na stávajících pastvinách vymezena vodní plocha W-2, která se po své realizaci stane součástí biocentra LBC 80MB07a Březná. Zastavitelné plochy nejsou s územním systémem ekologické stability v konfliktu s výjimkou koridoru silnice I/43, která kříţí nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokální biokoridor LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Kříţení funkčního biokoridoru regionální nebo vyšší úrovně liniovou stavbou je zvolenou metodikou hodnoceno velikostí vlivu -2. Moţností ochrany je výběr varianty trasy, které bude nejméně konfliktní se sloţkami ţivotního prostředí, bezpečné řešení kříţení v projektové dokumentaci k záměru a uplatnění zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění. Tab. 5.13.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na ÚSES – DS 1 Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,5


-5,5

Nepříznivý vliv

91





I/58 -dochází OSTRAVA ULICE LZEŇSKÁ, N OVÁ BĚLÁ,NS-1 I/56 Z ploch smíšených nezastavěného území NS ke Pkříţení plochy MALÉ A VELÉ pro sjezdové tratě a lanovku lyţařského areálu na Suchém Vrchu s nadregionálním biokoridorem NRBK K80-MB "Sedloňovský vrch, Topielisko-Raskov". Posudek o vlivech záměru „Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda“ na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., kde byl tento vliv řešen na podkladě biologického hodnocení, vyplývá, ţe toto kříţení nemá charakter nepřekonatelné migrační bariéry, tj. nedochází k porušení migrační kontinuity ani nedojde k porušení typu formace takovým způsobem, který by vedl k oslabení nebo úplnému zničení ekologických vlastností prvků územního systému ekologické stability (Obluk, V., 2009). Vliv plochy je proto hodnocen velikostí -1.

Část plochy NS-2 na Bukové hoře, kterou bylo dotčeno regionální biocentrum RBC 442 Buková hora, byla v průběhu zpracování ÚP Červená Voda z návrhu vypuštěna. Tab. 5.14.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na ÚSES – NS-1 Velikost vlivu

-1


0


-2

Veřejnost - ne

0


-2

Nejistoty – ne

0

Citlivost - ano

-1



-3,5

0,3


5.12 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Plochy návrhu ÚP Červená Voda nejsou ve střetu s nemovitými kulturními památkami, ani nebudou mít negativní vliv na hmotné statky. Koridor silnice I/43 plní úlohu obchvatu Červené Vody a v maximální moţné míře se vyhýbá obytné zástavbě. V případě průchodu v severní části Červené Vody není jiná moţnost vedení koridoru neţ kříţením zastavěného území obce. Uvaţován je průchod Červenou Vodou v úzkém nezastavěném koridoru v blízkosti přemostění Červenovodského potoka silnicí III/04314 (Odůvodnění ÚP Červená Voda). K destrukčnímu vlivu na hmotné statky tímto kříţením nedojde, neboť dopravní studie Via Regia počítá s výstavbou estakády Červená Voda, která bude pravděpodobně tento střet řešit. Celé území obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při respektování ustanovení § 21-24 citovaného zákona nebudou mít zastavitelné plochy na archeologické dědictví negativní vliv.

5.13 Vliv na krajinu Vliv návrhu ÚP Červená Voda jako celku byl diskutován v Kap. 3.7. Z hlediska jednotlivých návrhových ploch zvolená metodika hodnotí vliv na krajinný ráz následovně: 92





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Významný nepříznivý vliv (-2): MALÉ A VELÉ záměr znamená realizaci nových měřítkem nebo soustředěním nápadných objektů do krajiny oproti měřítku (soustředění) stávající urbanistické struktury dotčeného území, záměr znamená realizaci pohledově významného technického prvku do krajiny (výrazné bodové a prostorové dominanty, výrazné nadzemní linie, průseky lesními a liniovými porosty), případně dominantní změnu blízkého pohledového horizontu, záměr zcela mění nebo potlačuje kulturně celostátně nebo regionálně významné historické hodnoty území likvidací původních dokladů vyuţití a kultivace krajiny (ráz historických sídel nebo jejich částí, mlýny, hutě, hamry, rybniční soustavy, technické památky, agrární terasy, prostory historicky významných událostí) nebo likviduje stávající, pohledově určující strukturní prvky krajiny, záměr znamená pohledově výraznou změnu hmot a objemů objektů stávajícího průmyslového, obchodního, zemědělského a podobného areálu.

Nepříznivý vliv (-1): záměr znamená realizaci nových objektů způsobem, který jen okrajově ovlivňuje pohledově významné krajinné prostory, záměr znamená změnu architektury, měřítka a hmot objektů, včetně výškových parametrů, které nevýrazně mění stávající parametry krajiny a vizuálně vnímatelné siluety sídelních útvarů, záměr znamená pohledové narušení stávajících pohledově určujících strukturních prvků krajiny, záměr mění jen okrajově historické uspořádání území a doklady o kultivaci krajiny. Nevýznamný aţ nulový vliv (0): záměr neznamená pohledově patrnou změnu vizuálně vnímatelných krajinných prostorů, záměr není realizován v pohledově určujících liniích a směrech, záměr neznamená změnu architektury a hmot objektů, včetně výškových parametrů, záměr nemění kulturně historické uspořádání území. Příznivý vliv (+1): záměr vytváří nové estetické dominanty a pohledově významné prvky v krajině, které vhodně doplňují přírodní estetické hodnoty, vhodně rozvíjejí kulturně historické hodnoty nebo doplňují charakter osídlení a zástavby včetně měřítka, formy, materiálu a barevnosti, záměr znamená zrušení nebo pohledovou eliminaci negativní krajinné dominanty, záměr znamená obnovu historické struktury krajiny a doplnění, vytvoření pohledově určujících přírodních prvků krajiny (revitalizační efekty). Z tohoto hlediska jsou nové plochy pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení hodnoceny nevýznamným aţ nulovým vlivem (s výhradami diskutovanými v Kap. 3.7). Návrh ÚP Červená Voda a hodnocení vlivů na ţivotní prostředí byly zpracovávány souběţně, takţe nejvíce konfliktní plochy s potenciálem vytvoření nových prostorových dominant a potlačení stávajícího charakteru území byly z návrhu ÚP Červená Voda vyloučeny,

93





I/58 - jejich OSTRAVAhranice. ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bploch ĚLÁ, I/56je případně byly zmenšeny nebo byly výškově sníţeny Z těchto MALÉ A VELÉ nejvýznamnější svým rozsahem a situováním ve svahu rozvojová plocha RI-11. Moţnost ochrany v této ploše je značná vzhledem k podmínkám prostorové regulace, dané návrhem ÚP a podmíněním jejího vyuţití zpracováním územní studie. Územní studie jsou poţadovány téţ pro plochy RI-7, BI-1, SV-3, BV-2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10. Návrh územního plánu vyuţívá všechny dostupné nástroje k regulaci zástavby a následně ochraně krajinného rázu. Stanovuje intenzitu vyuţití pozemků, tj. pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, určuje výškovou regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech.

Tab. 5.15.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty – ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,6



-3,2

Významný vliv na krajinný ráz se dá očekávat u silnice I/43 (plochy DS-1). Záměr nové komunikace vţdy konfliktní s charakterem krajiny v řešeném území. Jedná se o situaci, kdy se střetávají dvě sloţky příznivého ţivotního prostředí pro člověka – zdravé ţivotní prostředí z hlediska imisí škodlivin v ovzduší a hladin hluku a právo na estetiku prostoru. Nalezené řešení bude vţdy kompromisem mezi těmito dvěma pohledy na ţivotní prostředí. Dopravní studie Via Regia počítá v území Červené Vody s mimoúrovňovou křiţovatkou, která bude kříţit silnici I/11 Ţamberk – Králíky a po ní bude následovat estakáda Červená Voda, čili komunikační těleso nesené sloupy, které bude pravděpodobně řešit střet se zastavěnou částí obce. Realizace této stavby tak bude znamenat vnos pohledově významného technického prvku do krajiny, který se stane prostorovou dominantou s výraznými nadzemními liniemi a způsobí dominantní změnu blízkého pohledového horizontu. Z hlediska pouţité metodiky je její potenciální vliv na krajinný ráz nutno hodnotit stupněm -2. Koeficient významnosti je uveden v Tab. 5.16. Tab. 5.16:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz – DS 1 Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,3


-7,7

94

Nepříznivý vliv





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,které I/56 Moţností ochrany je takové řešení záměru v konkrétní projektové dokumentaci, MALÉ A VELÉ bude minimalizovat vliv silničního tělesa na krajinný ráz a posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí a na krajinný ráz řešeného území.

Z ploch smíšených nezastavěného území NS-1 aţ NS-3 je z hlediska krajinného rázu zcela nekonfliktní plocha NS-3, určená pro lyţařský běţecký areál. Plochy sjezdového lyţování, pokud je pro jejich vedení nutno vymýtit lesní porosty, jsou z hlediska krajinného rázu vţdy sporné, neboť průseky sjezdových tratí a lanových drah zjevně naruší typické pohledové vazby a s vyuţitím zvolené škály hodnocení je nutno je rovněţ hodnotit stupněm -2. I v tomto případě se střetávají dvě sloţky příznivého ţivotního prostředí pro člověka – zdravé ţivotní prostředí z hlediska vytvoření prostoru pro sport a rekreaci a právo na estetiku tohoto prostoru. Dokumentace vlivů záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tíţková, V., et al., 2008) přináší podmínky a doporučení, při jejichţ dodrţení hodnotí vlivy na krajinu a krajinný ráz jako nevýznamné aţ mírně negativní. Je jimi architektonické řešení zázemí areálu, které by mělo odpovídat klasické zástavbě řešeného území, umístění sloupů lanovek a vleků co nejblíţe k hranici lesa, kde jsou nejméně viditelné, zákaz nočního osvětlení ploch sjezdovek a vleků. Tyto moţnosti ochrany lze vztáhnout na lyţařské areály všeobecně spolu s poţadavkem, aby horní části lanovek zůstaly ukryty v lesním porostu a nevytvářely dominanty na horizontu, který by měl být chráněn před narušením. Významnost vlivu těchto tratí na krajinný ráz sniţuje jeho reverzibilita, neboť se jedná o vratný proces, jehoţ koeficient významnosti je uveden v Tab. 5.17. Tab. 5.17:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz – NS 1, NS-2 Velikost vlivu

-2


0


-2

Veřejnost - ne

0


-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,3


-3,5


Ovlivnění krajinného rázu trasou elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice Králíky není předpokládáno. Výhledová trasa vedení 2x110 kV je vedena v souběhu se stávajícím vedením 22 kV. Trasa není vedena v pohledově určujících směrech a její realizace nebude proti stávajícímu stavu znamenat významnou změnu krajinného rázu.

5.14 Významnost vlivů ÚP Červená Voda na ţivotní prostředí Souhrnný přehled hodnot koeficientů významnosti vlivu, diskutovaných v kapitolách 5.1. aţ 5.13. je uveden v Tabulce 5.18.

95





-4 0 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 0 0 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -7,7 -4 -4 -4 -2,8 -4 -4 -4 -4

96

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

MALÉ A VELÉ

KR


PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Hmot. statky

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1

ÚSES, VKP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 0 0 0 0

ZPF

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Soc.ek. vliv

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Veř.zdraví.

Hluk

SR-1 SR-2a SR-2b SV-1 OM-1 SR-3 ZS-1 SR-4 SR-5 SR-6 SR-7 SR-8 RI-1 RI-2 RI-3 RI-4a RI-4b RI-5 RI-6a RI-6b RI-7 OM-4 BI-1 PZ-1 BV-9 SV-2 OV-1 OS-2 BI-2 ZS-3 VL-1 SV-3 NS-3 VD-2 VD-3 SR-9 SR-10

Ovzduší

Plocha

I/58 - OŢP STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 5.18: Hodnocení velikosti vlivu ploch ÚP na sloţky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0




SR-11 OM-3 SR-12 RI-8 ZS-2 RI-9 SV-4 BV-1 BV-2 SV-5 SK-1a DS-4 SK-1b SV-6 VD-4 SK-2 BV-7 SK-3 BV-8V BV-3 DS-5 BV-4 BV-6a BV-5 SR-13 BV-6b RI-11 NS-2 SR-14a SR-14b SR-15 RH-1 W-2 DS-1a DS-1b DS-1c DS-1d OM-2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 +1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1

+1 +1 +1 0 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1

+1

-4 0 -4 0 -4 0 -4 0 0 -4 0 -4 0 -4 0 -5,5 0 -4 0 -4 0 0 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -5,5 0 -6,4 -5,5 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -7,7 -4

-4

0

97

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

-4,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 -3,6 v 0 0 0 -4,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -5,5 ?

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

KR

Hmot. statky

ÚSES, VKP




ZPF

Soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk

Ovzduší

Plocha


0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -3,2 -3,5 0 0 0 0 0 -7,7

0

0




VD-1 RI-7 SR-16 RI-10a RI-10b RI-10c NS-1 OS-1 W-1 el. vedení 2 x 110 kV (TI-1) DS-2 SV-7 PZ-2 OM-5 DS-3

+1 +1

0 0 0 0 0

0 -2 0 0 0

0 +1 0 0 0

0 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1

-4 0 -4 0 -4 0 0 0 -4 0 -4 0 -2,8 -6,4 -4 0 -4 0 0 ?

-4 0 -4 0

0 0 0 0 0

98

KR

Hmot. statky

ÚSES, VKP




ZPF

Soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk

Ovzduší

Plocha


0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 -6,6 -3,5 -4,9 0 0 -4,9 0 0 0 0 ?

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 -3,5 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0






6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH MALÉ A VELÉ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů staveb na ţivotní prostředí (Bajer a kol., 1998), jejíţ popis je uveden v předchozí kapitole. Posuzování bylo prováděno na základě průzkumů v terénu, na podkladě územně plánovací dokumentace (červenec 2011) a odborných podkladů. Predikce vlivu koncepce na okolní prostředí byla zpracována na základě podrobné analýzy předpokládaných vlivů a expertního odhadu zpracovatelů. Hodnocení vlivu převáţné části rozvojových ploch (s výjimkou záměrů lyţařských areálů) je zatíţeno určitou mírou nejistoty, neboť se jedná pouze o vymezení ploch, pro které konkrétní podoba jednotlivých záměrů není známa. V průběhu zpracování posouzení se však neobjevily skutečnosti, které by spolehlivost závěrů omezovaly. Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na PO Králický Sněţník a EVL Tichá Orlice vyhodnotil RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii (část B Vyhodnocení vlivů ÚP na udrţitelný rozvoj území – Územní plán Červená Voda, hodnocení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb.). Výsledky tohoto hodnocení byly do vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí zapracovány. Podle § 10b odst. 3 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění, mohou být při posuzování koncepce podle tohoto zákona vyuţity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. V hodnocení vlivů ÚP Červená Voda tak byly vyuţity údaje dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tíţková V., et al., 2008) a oznámení záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Postbiegl, S. et al., 2011), zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Plocha NS-2 byla hodnocena s vědomím, ţe souběţně se zpracováním ÚP Červená Voda probíhá zpracování 3. změny ÚPSÚ Červená Voda, který je posuzován z hlediska vlivů na ţivotní prostředí (Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 26844/2010/OŢPZ/PI, ze dne 19. 5. 2011) a současně je zpracovávána dokumentace záměru dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Závěr zjišťovacího řízení Krajského úřadu Pardubického kraje, KrÚ 33641/2011/OŢPZ/JI, ze dne 26. 4. 2011). Z důvodu zamezení opakovaného posuzování (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, čl. 4, odst. 3) je na tuto skutečnost upozorněno v příslušných kapitolách. Souhrnný přehled hodnot kumulovaných koeficientů významnosti vlivu, je uveden v Tabulce 5.18. v Kap. 5.14.

99





I/58 Voda - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bpozitivní ĚLÁ, I/56 Z Tab. 5.18 je zřejmé, ţe návrh ÚP Červená přináší potenciální MALÉ A VELÉ i negativní vlivy na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o příznivý vliv na veřejné zdraví a sociálně-ekonomický vliv. Plocha budoucí přeloţky silnice I/43 je hodnocena kladně rovněţ vzhledem ke svým vlivům na kvalitu ovzduší v zastavěné části obce a sníţení akustické zátěţe, naopak její vliv na krajinný ráz řešeného území je předpokládán na hranici nepříznivého a významně nepříznivého vlivu. Z hlediska negativních vlivů je nejvýznamnější počet a rozloha nově navrhovaných rozvojových ploch a s tím související zábor zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa a následně vlivy na biotu, včetně populací chřástala polního, předmětu ochrany PO Králický Sněţník. U části návrhových ploch byl identifikován nepříznivý vliv na PUPFL a lesní porosty, potenciální nepříznivý vliv na kvalitu a kvantitu podzemní vody a pro koridor DS-1 vliv na ÚSES.

Proces posuzování probíhal v souběhu s tvorbou územního plánu (ex ante) a návrh územního plánu byl průběţně upravován dle poţadavků hodnotitelů tak, aby byl vyloučen významný nepříznivý vliv koncepce na ţivotní prostředí a maximální moţná míra nepříznivých vlivů. Byly tak vyloučeny návrhové plochy, zasahující do jádrových lokalit hnízdišť chřástala polního, a plochy, které svou lokalizací ve svazích zakládaly předpoklad negativního vlivu na krajinný ráz vytvářením nových dominant. Přesto má ÚP Červená Voda vzhledem k počtu nových rozvojových ploch a jejich charakteru potenciál významně změnit vzhled sídla a krajinný ráz oblasti. Některé vlivy není moţné ve fázi návrhu územního plánu vyhodnotit, neboť nejsou k dispozici dostatečně přesné informace o budoucím záměru. Jedná se o plochy DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV a jejich vliv na předmět ochrany PO Králický Sněţník a na biotu vůbec, u trasy elektrického vedení 2x110 kV vliv na zábor ZPF. Pro tyto stavby bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na ţivotní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Část návrhových ploch přechází do návrhu ze schváleného územního plánu sídelního útvaru a jeho změn. Případné odebrání těchto ploch by mělo být vzhledem k jiţ zrealizovaným nebo připraveným finančním vkladům do řešených pozemků podmíněno pouze v případě identifikace jejich velmi nepříznivého vlivu na ţivotní prostředí. Jedná se především o plochy, které přecházejí do návrhu ÚP Červená Voda z 1. a 2. změny ÚPSÚ Červená Voda. Těmito plochami jsou lyţařský areál na Suchém vrchu a kontroverzní plochy zbořenišť pod Suchým vrchem, které jsou ve střetu s výskytem chřástala polního, nicméně vzhledem k jejich registraci v katastru nemovitostí je bylo nutno vymezit jako součást zastavěného území. Realizace staveb v těchto plochách je návrhem ÚP Červená Voda podmíněna předchozím posouzením záměru podle §45i zákona č. 114/92 Sb. Plochy územních rezerv nebyly hodnoceny. Jedná se o plochy označené PÚR 1 v k.ú. Červená Voda, územní rezerva pro funkci bydlení v rodinných domech – městské; rozšíření obytné zástavby severně od obytné skupiny „Ptáčák“, a PÚR 2 v k.ú. Mlýnický Dvůr 100





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 územní rezerva pro funkci rodinné rekreace, oboustranné obestavění komunikace vedoucí MALÉ A VELÉ do areálu zimních sportů. Vyuţití těchto ploch je podmíněno předchozím provedením změny ÚP Červená Voda.

Jak jiţ bylo řečeno, návrh ÚP Červená Voda je předkládán v jedné variantě, která je jiţ výsledkem řady jednání mezi Obcí Červená Voda, projektantem, pořizovatelem a posuzovateli vlivů na ţivotní prostředí a soustavu Natura 2000. Jedná se tedy o variantu kompromisní. Nulová varianta by Tabulce 5.18 vynulovala veškeré koeficienty vlivu, to znamená, ţe nerealizace územně plánovací dokumentace by obci nepřinesla ani pozitivní, ani negativní změnu stávajícího stavu. Ekologicky cenné plochy jsou chráněny podle zvláštních předpisů, nedošlo by k novému záboru zemědělského půdního fondu, PUPFL, k omezení chřástala polního a zůstal by zakonzervován krajinný ráz řešeného území a dopravní situace v obci. Na druhé straně by byl zamezen rozvoj obce, nedošlo by k vymezení nových obytných ploch, ploch sportu a rekreace, ploch občanského vybavení, nebyly by chráněny plochy pro řešení tranzitní dopravy, atd. Hodnocení nulové varianty je tedy zavádějící, neboť nulová varianta neřeší rozvojové potřeby obce Červená Voda a nutnost sladění územního plánu s nadřazenou dokumentací.

101






7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, MALÉ A VELÉ SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŢNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Následující opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech předpokládaných a potenciálních negativních vlivů realizace záměrů územního plánu na ţivotní prostředí vyplývají z rozborů, provedených v předchozích kapitolách. Opatření jsou uvedena rovněţ pro kritéria, u kterých je předpokládán nevýznamný aţ nulový vliv.

7.1 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk Konkrétní záměry budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, vlivy hluku pak v hlukových studiích. To se týká především výběru nejvhodnější varianty a řešení silnice I/43 a provozu lyţařského areálu v ploše NS-2, v kterém se v návaznosti na hlukové studie bude rozhodovat o takovém reţimu provozu (denní/večerní), reţimu úpravy tratí, případně technického zasněţování, který zajistí, aby nedocházelo v chráněných venkovních prostorech blízkých staveb k překračování hygienických limitů pro hluk. V zastavitelných plochách BV-2, SR-15 a RH-1 mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyţadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) aţ po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěţe z provozu dráhy, v jejímţ ochranném pásmu se tyto plochy nachází. Totéţ platí pro plochy SK-1 a SK-2 vzhledem k hlukové zátěţi z dopravy po komunikaci I/11. Objekty, které budou nově vybudovány na zastavitelných plochách, by měly být vytápěny zemním plynem nebo elektrickou energií, případně s vyuţitím obnovitelných zdrojů energie.

7.2 Vliv na zemědělský půdní fond Vliv na zemědělský půdní fond je jedním z nejvýznamnějších a nevyhnutelných vlivů předkládané koncepce na ţivotní prostředí, přestoţe návrh ÚP Červená Voda vyuţívá všech dostupných nástrojů územního plánování k minimalizaci tohoto vlivu: návrh ÚP Červená Voda stanovuje podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání; u většiny zastavitelných

102





I/58 - OSTRAVA ULICE P LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -ploch je tak stanovena maximální intenzita stavebního vyuţití pozemků v plochách MALÉ A VELÉ koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, Pro plochy RI-11, RI-7, BI-1, SV-3, BV-2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10 určí podmínky vyuţití územní studie,

Proto se doporučení k ochraně ZPF týkají opatření, uskutečnitelných po přijetí ÚP Červená Voda, případně v rámci realizace záměrů na zastavitelných plochách: V územních studiích respektovat podmínky prostorového uspořádání a maximální intenzitu stavebního vyuţití pozemků v plochách, případně stanovit etapy vyuţití ploch. V konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF, především na půdy vysoké bonity. Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována moţná zemědělská obsluţnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji vyuţity. Nezastavěné plochy nadále vyuţívat stávajícím způsobem. Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést na základě provedeného pedologického průzkumu odděleně skrývku ornice v plné mocnosti orničního profilu, rozvézt a rozprostřít ji tak, aby bylo zajištěno její hospodárné vyuţití na jiných pozemcích. Pokud bude ornice po nějakou dobu deponována, nesmí dojít ţádným způsobem k jejímu znehodnocení. O vyuţití skryté kulturní zeminy by měl rozhodnout orgán ochrany ZPF – zda bude vyuţita na rekultivaci ploch v rámci záměru nebo ke zvýšení úrodnosti ploch ZPF s mělkou ornicí. Pedologický průzkum můţe téţ stanovit návrh skrývky níţe uloţených, zúrodnění schopných zemin. V plochách DS-1, případně dalších zastavitelných plochách budou záměry v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na ţivotní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy bude nutno upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. Respektovat investice vloţené do půdy – meliorační systém. Plánovanou výstavbou by mohlo dojít k porušení melioračního zařízení a následnému zamokření pozemků, pokud by nebyl zohledněn průběh vedené meliorace, nebo pokud by nebyla meliorace pozemku nově zhotovena. Ve stavební dokumentaci jednotlivých záměrů bude nutno respektovat hlavní odvodňovací zařízení.

7.3 Vliv na PUPFL Výstavba sjezdových areálů a pravděpodobně i přeloţky silnice I/43 budou ve svém důsledku vyţadovat zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, značná část ploch je 103





I/58 - OSTRAVA sULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁi Bzde ĚLÁ, bude I/56 lokalizována ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa. Analogicky vlivem na ZPF MALÉ A VELÉ nutno upřednostňovat konkrétní záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Realizace záměru na pozemcích lesního půdního fondu nebo nacházejících se v ochranném pásmu lesa bude podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů a splněním poţadavků vznesených v průběhu projednávání na úseku lesního hospodářství.

7.4 Vliv na vodu Výstavba na nové ploše, původně zařazené jako ZPF nebo PUPFL, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Pro lyţařské svahy spočívá moţnost ochrany v realizaci protierozních opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku a v oblasti Suchého vrchu v pravidelném monitoringu pramenišť z hlediska kvality i kvantity a včasného zásahu v případě nepříznivého vývoje. Po realizaci záměrů v zastavitelných plochách bude část těchto ploch pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníţí dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch a zasakováním vhodných dešťových vod, např. vod ze střech. U všech projektových záměrů je třeba poţadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu k odvádění a čištění odpadních vod. Pro silnice I. třídy (v ploše DS-1) je standardním řešením svedení dešťové vody do otevřených příkopů a následně do povrchových vod. Pro zajištění kvality těchto vod je vhodnější svádět odpadní vody do vodoteče přes lapače nečistot, případně s moţností osazení norné stěny pro případ eliminace havárie na komunikace v bezprostřední blízkosti toku.

7.5 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru Moţnost ochrany v plochách DS-1, NS-2, v trasách elektrického vedení a dalších spočívá v krocích následujících schválení ÚP Červená Voda, tj. hodnocení konkrétního záměru podle zákona 100/2001 Sb., případně zákona §45i zákona č. 114/92 Sb., zpracování podrobných biologických průzkumů, doplnění informací o řešeném území z hlediska vlivu na faunu a flóru a zpracování návrhu ochranných opatření. Z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 jsou opatření zmírňující negativní vlivy dány následujícími podmínkami hodnocení (Merta, L., 2011, kap. 7): 1)

Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen).

104





I/58 - O STRAVA ULICE , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na PLZEŇSKÁ celé lokalitě (zákaz MALÉ A VELÉ odvodňování).

Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údrţby (zejména 1. seč aţ v létě). 2)

Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, jeţ byly vymezeny v návrhu ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly ţádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněné přípustným vyuţitím), budou vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS).

3)

V případě investic, jeţ nebylo moţno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb.

4)

Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených v kategorii -1 musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk.

V plochách, které okrajově kolidují s lokalitami výskytu chřástala polního, je moţností ochrany dále volba vhodného termínu stavebních aktivit na těchto plochách do doby, kdy populace chřástala polního nemůţe být výstavbou přímo ovlivněna, tj. mimo dobu výběru hnízdního revíru po příletu ze zimoviště, hnízdění a počátku období výchovy mláďat (Machar in Tíţková et al., 2008).

7.6 Vliv na ÚSES Jedná se pouze o kříţení koridoru silnice I/43 s nadregionálním biokoridorem NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokálním biokoridorem LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Moţností ochrany je výběr varianty trasy, které bude nejméně konfliktní se sloţkami ţivotního prostředí, bezpečné řešení kříţení v projektové dokumentaci k záměru a uplatnění zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění.

7.7 Vliv na krajinu Výjimečný krajinný ráz oblasti je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa. Návrh územního plánu vyuţívá všechny dostupné nástroje k regulaci zástavby a následně ochraně krajinného rázu. Stanovuje intenzitu vyuţití pozemků, tj. pro plochy s rozdílným způsobem vyuţití koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, určuje výškovou regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech. Vyuţití části

105





I/58 -studií, OSTRAVAvULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ zastavitelných ploch podmiňuje zpracováním územních rámci kterých byBĚLÁ měl, I/56 býtMALÉ A VELÉ vliv vyuţití plochy na krajinný ráz brán v potaz.

Pro záměry, které podléhají hodnocení vlivu na ţivotní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. je moţností ochrany takové řešení záměru v konkrétní projektové dokumentaci, které bude minimalizovat vliv záměru na krajinný ráz a posouzení vlivu záměru na krajinný ráz řešeného území. Pro ostatní stavby by bylo vhodné vzhledem k výjimečnosti a citlivosti obce a jejích částí a okolní krajiny zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky, obdobně jako jsou tato doporučení zpracována pro chráněné krajinné oblasti. K základním zásadám při umisťování staveb v zastavitelných plochách v řešeném území patří: při plánování nových stavebních celků poţadovat jejich přirozenější začlenění do krajiny, např. výsadbami zeleně apod., upřednostňovat takové typy staveb, které svým charakterem, barevností a pouţitým materiálem harmonizují s okolím, respektovat symboliku kulturně-historických prvků (sakrální stavby, hřbitovy, památná místa, místa svázané s určitou asociací), věnovat zvýšenou pozornost přírodním sloţkám krajinného rázu. V plochách lyţařských areálů můţe být vliv na krajinný ráz minimalizován architektonickým řešením zázemí areálu, umístěním sloupů lanovek a vleků co nejblíţe k hranici lesa, kde jsou nejméně viditelné, zákaz nočního osvětlení ploch sjezdovek a vleků a skrytím horní části lanovek v lesním porostu.

106






8. CÍLE OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ MALÉ A VELÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH K ÚP OBCE ČERVENÁ VODA, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEHO PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 8.1 Ovzduší

Územní plán Červená Voda především vymezením plochy pro silnici I/43 a tím, ţe umoţňuje plynofikaci všech zastavitelných ploch, které se nacházejí v dosahu plynovodní sítě, vytváří podmínky pro splnění limitních hodnot z Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Vymezení ploch smíšených výrobních, ploch pro technickou infrastrukturu, ani ostatních zastavitelných ploch návrhu ÚP Červená Voda nezakládá předpoklad překročení imisních limitů. V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona, a v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, aby nedošlo k rozporu s cílem Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009, kterým je zajistit na celém území kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity).

8.2 Voda Státní politika ţivotního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 ze dne 17. 3. 2004 řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z poţadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. Cíle a závěry státní politiky ţivotního prostředí se v rámci Pardubického kraje promítají do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje jako základního koncepčního dokumentu v oblasti vodohospodářské politiky. Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu obce Červená Voda s tímto dokumentem je obsahem kapitoly 1.2.6. Záměry ÚP Červená Voda nejsou v rozporu s uvedeným materiálem.

107





8.3 Půda


Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, uveřejněný ve Věstníku MŢP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. Rozbor vlivu koncepce na ZPF a moţnosti jeho minimalizace byly popsány v předchozích kapitolách tohoto dokumentu. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje značné mnoţství rozvojových ploch, z nichţ většina je podmíněna záborem ZPF. Vyuţití zastavitelných ploch, které jsou většího rozsahu nebo na bonitně cenných půdách, podmiňuje zpracováním územních studií, které vymezí další způsob vyuţití těchto ploch, vymezí pozemky, stavby, zařízení veřejné infrastruktury a případně navrhnou i další členění pozemků a jejich vyuţití, umístění a prostorové uspořádání staveb tak, aby poţadavky na zábor ZPF byly minimalizovány.

8.4 Příroda a krajina Návrh ÚP Červená Voda respektuje Koncepci ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje, která vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny. Územní plán Červená Voda jednoznačně vymezuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny a je v souladu s cíli nadřazených materiálů.

8.5 Kulturní a historické památky Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny a rezervace se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není s uvedeným předpisem v rozporu.

8.6 Obyvatelstvo Na 51. světovém zdravotnickém shromáţdění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci, obdobně jako v Ústavě České republiky, stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Usnesením Vlády ČR č. 1046 byl v říjnu roku 2003 přijat Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zkráceně ZDRAVÍ 21). Program ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva.

108





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ ĚLÁ, části I/56 Z cílů, formulovaných tímto programem, se návrh ÚP Červená Voda ve Bsvé MALÉ A VELÉ vymezení ploch pro sport potkává s Cílem č. 4 Zdraví mladých, tj. vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti, který definuje potřebu vytvářet dostatečnou nabídku sportovních ploch a získávat mládeţ pro sportovní a tělovýchovné aktivity (aktivita 4.1.5. Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládeţ... a 4.3.2. Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit mládeţe...) a s Cílem č. 11, Zdravější ţivotní styl, tj. do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější ţivotní styl (aktivita 11.1.3. Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva).

109






9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) MALÉ A VELÉ VLIVU ÚP NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŢP

Dle ustanovení §10h zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, musí být v rámci implementace ÚP prováděno sledování a rozbor vliv koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. V případě, ţe předkladatel zjistí nepředvídané závaţné negativní vlivy provádění koncepce na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (krajský úřad) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně ÚP. Vzhledem k návrhu ÚP Červená Voda byly vybrány cíle jiţ dříve uvedených strategických dokumentů, které mají potenciální vztah k vymezení rozvojových ploch, a byly navrţeny indikátory vlivu na ţivotní prostředí, které jsou shrnuty v Tabulce 9.1. Tab. 9.1. Návrh monitorovacích indikátorů vlivu ÚP Červená Voda na ţivotní prostředí Sloţka ŢP Ovzduší

Cíl ochrany ŢP Monitorovací indikátor Sniţovat znečištění ovzduší, Změna dopravní zátěţe zejména mnoţství v centru obce, suspendovaných částic frakce dopravní zátěţ silnice, PM10 a BaP, dodrţení limitní I/43 hodnot imisní zátěţe, imisní koncentrace PM10 stanovených nařízením vlády a BaP. č. 597/2006 Sb.

Hluk

Sniţovat hlukovou zátěţ obyvatelstva, splnění hlukových limitů pro vnější hluk, stanovených nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

Voda

Posilovat krajiny

retenční

110

funkci

Změna dopravní zátěţe v centru obce, dopravní zátěţ silnice I/43, počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku. Podíl nových zpevněných ploch, podíl dešťových vod z nově zpevněných ploch zasáknutých na pozemku a odvedených do kanalizace nebo vodoteče.





Voda

Půda

PUPFL

Ekosystémy, prvky ÚSES

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Zlepšovat stav a ekologické Kvalita odpadních vod MALÉ A VELÉ funkce vodních útvarů vypouštěných do vodoteče a vodních útvarů, podíl čištěných odpadních vod, vliv na prameniště (kvalita, kvantita). Omezovat nové zábory ZPF Podíl zpevněných ploch, podíl ploch zeleně, rozloha nových záborů. Omezovat zábory PUPFL Rozloha nových záborů, rozloha a kvalita náhradní výsadby. Zachování biodivezity Zásahy do prvků ÚSES, a stabilizační funkce ÚSES nově vytvořené prvky v krajině ÚSES.

Krajinný ráz, kulturní dědictví

Chránit krajinný a kulturní dědictví

Obyvatelstvo

Zlepšení kvality ţivota obyvatel

111

ráz

Vliv na hmotné statky, vliv na krajinný ráz: zasaţení vymezujících horizontů, změna typické krajinné scény, změna kraj. dominant, vliv na drobné kult. památky, vliv na prvky krajinné zeleně. Počet nově vytvořených pracovních míst, počet ploch pro sport, rekreaci.






10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Posuzovaný Územní plán Červená Voda byl zpracován Ing. arch. Dagmar Vaníčkovou - ATELIER GRADACE, Jablonné nad Orlicí. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Králíky, odbor územního plánování a stavební úřad. Územní plán Červená Voda je vypracován podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, tj. s obsahem a řazením podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Koncepci uspořádání a vyuţívání území vymezením ploch s rozdílným způsobem vyuţití stanovuje v členění podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, s podrobnějším členěním zohledňujícím specifické podmínky a charakter území. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŢPZ, č.j. 40535-2/2009/OŢPZ/PI) shledal, ţe návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na ţivotní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŢPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněţník. Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu územního plánu s koncepčními a strategickými národními, krajskými a regionálními dokumenty z oblasti ţivotního prostředí, resp. cíli, zásadami a opatřeními stanovenými v těchto dokumentech, a na posouzení vymezených rozvojových ploch z hlediska vlivů v oblastech: vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy, vliv na ovzduší a klima, fyzikální vlivy, hluk, vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru, vliv na vody – podzemní, povrchové, CHOPAV, vliv na půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa, vliv na lesní porosty vliv na horninové prostředí, vliv na územní systém ekologické stability, 112





vliv na významné krajinné prvky,


vliv na krajinu a krajinný ráz, vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického. Hodnocení bylo zpracováváno metodou ex–ante, tj. souběţně s tvorbou návrhu územního plánu. Finálním podkladem pro vypracování hodnocení vlivu na ţivotní prostředí je Územní plán Červená Voda – návrh, grafická a textová část, verze červenec 2011. Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 provedl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. se závěrem, ţe hodnocená koncepce – Územní plán Červená Voda nebude mít při dodrţení definovaných doporučení a podmínek významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 ani na jejich celistvost. Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), jelikoţ se nachází na okraji biotopů s výskytem chřástala polního a mohou být jeho potravním stanovištěm. Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky a přeloţky silnice I/43 vliv nebylo moţno vyhodnotit v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění, proto je doporučeno vyhodnocení jejich vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru. Do posuzování nebyly zahrnuty o plochy poválečných zbořenišť (XS) v Horním Karlově a nad plochou RI-9 v Šanově a dále zastavěné plochy rekreace (RI) jiţně od plánované sjezdovky na Suchém vrchu s podmíněně přípustným vyuţitím, neboť se nejedná o zastavitelné plochy. V blízkém okolí těchto míst se však dnes nachází přírodně hodnotné biotopy, významné pro soustavu Natura 2000, PO Králický Sněţník. Negativní vlivy návrhu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 v jednotlivých zastavitelných plochách nebo rozvojových lokalitách byly zapracovány do hodnocení SEA. V hodnocení vlivů ÚP Červená Voda byly vyuţity údaje dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tíţková V., et al., 2008) a oznámení záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Postbiegl, S. et al., 2011), zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Plocha NS-2 byla hodnocena s vědomím, ţe souběţně se zpracováním ÚP Červená Voda probíhá zpracování 3. Změny ÚPSÚ Červená Voda, který je posuzován z hlediska vlivů na ţivotní prostředí (Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 26844/2010/OŢPZ/PI, ze dne 19. 5. 2011) a současně je zpracovávána dokumentace záměru dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Závěr zjišťovacího řízení Krajského úřadu Pardubického kraje, KrÚ 33641/2011/OŢPZ/JI, ze dne 26. 4. 2011). Z procesu vyhodnocení vlivů předmětných záměrů územního plánu na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů: Významný nepříznivý vliv – nebyl identifikován. Nepříznivý vliv – jako nepříznivý vliv byl vyhodnocen zábor ZPF pro velkou část navrhovaných ploch, vliv na lesní půdní fond a lesní porosty v plochách NS-1, NS-2 113





OSTRAVA PLZEŇSKÁ, na NOVÁ BĚLÁ, I/56 a DS-1, vliv části navrhovaných ploch na flóruI/58 a -faunu (vULICE návaznosti identifikaci MALÉ A VELÉ mírně negativního vlivu na soustavu Natura 2000), vliv plochy DS-1 na ÚSES a krajinný ráz, vliv záměru lyţařského svahu na Suchém vrchu na podzemní vody.

Nevýznamný aţ nepříznivý vliv - vliv záměru lyţařského svahu na Suchém vrchu na ÚSES a krajinný ráz, vliv záměru nového lyţařského svahu na Bukové hoře na podzemní vody a krajinný ráz. Příznivý vliv - jako příznivý se předpokládá vliv na imisní a hlukovou situaci, vliv na veřejné zdraví, sociálně ekonomický vliv na obyvatelstvo. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné aţ nulové. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí jsou navrţena ochranná opatření, která sniţují významnost těchto vlivů.

114






11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA MALÉ A VELÉ KE KONCEPCI

Předloţené „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Červená Voda na ţivotní prostředí“ odpovídá poţadavkům přílohy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, a poţadavkům § 10i zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

11.1 Závěry Na základě vyhodnocení významnosti vlivů územního plánu na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je moţno konstatovat, ţe předmětná koncepce nemá z hlediska identifikovaných vlivů významný nepříznivý vliv na ţivotní prostředí. Návrh ÚP Červená Voda přináší potenciální pozitivní i negativní vlivy na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o příznivý vliv na veřejné zdraví a sociálněekonomický vliv. Plocha budoucí přeloţky silnice I/43 je hodnocena kladně rovněţ vzhledem ke svým vlivům na kvalitu ovzduší v zastavěné části obce a sníţení akustické zátěţe, naopak její vliv na krajinný ráz řešeného území je předpokládán na hranici nepříznivého a významně nepříznivého vlivu. Z hlediska negativních vlivů je nejvýznamnější počet a rozloha nově navrhovaných rozvojových ploch a s tím související zábor zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa a následně vlivy na biotu, včetně populací chřástala polního, předmětu ochrany PO Králický Sněţník. U části návrhových ploch byl identifikován nepříznivý vliv na PUPFL a lesní porosty, potenciální nepříznivý vliv na kvalitu a kvantitu podzemní vody a pro koridor DS-1 vliv na ÚSES. Vzhledem k počtu nových rozvojových ploch a jejich charakteru má ÚP Červená Voda potenciál významně změnit vzhled sídla a krajinný ráz oblasti. Některé vlivy není moţné ve fázi návrhu územního plánu vyhodnotit, neboť nejsou k dispozici dostatečně přesné informace o budoucím záměru. Jedná se o plochy DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV Horní Heřmanice - Králíky a jejich vliv na předmět ochrany PO Králický Sněţník a na biotu vůbec, u trasy elektrického vedení 2x110 kV vliv na zábor ZPF. Pro tyto stavby bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na ţivotní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb, tak jako v případě jakýchkoliv stavebních aktivit v plochách poválečných zbořenišť (XS) a zastavěné plochy rekreace (RI) s podmíněně přípustným vyuţitím. Proces posuzování probíhal v souběhu s tvorbou územního plánu (ex ante) a návrh územního plánu byl průběţně upravován dle poţadavků hodnotitelů tak, aby byl vyloučen významný nepříznivý vliv koncepce na ţivotní prostředí a maximální moţná míra nepříznivých vlivů. Návrh územního plánu v rámci stanovení podmínek vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití vyuţívá stanovuje intenzitu vyuţití pozemků, tj. pro plochy 115





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ výškovou BĚLÁ, I/56 s rozdílným způsobem vyuţití koeficienty zastavění I/58 a koeficienty zeleně, určuje MALÉ A VELÉ regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech. Vyuţití zastavitelných ploch RI-11, RI-7, BI-1, SV-3, BV2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10 podmiňuje zpracováním územních studií. Vytváří podmínky pro to, aby případné negativní dopady na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod) nepřekročily hranice zastavitelných ploch. Plochu NS-1 přebírá ze Změny č. 2 ÚP SÚ Červená Voda jako plochu podmíněně přípustnou. U vyznačených ploch rodinné rekreace (RI) v území pod Suchým vrchem podmiňuje obnovu zástavby pouze v případě, ţe bude v dalším stupni vyloučen významný negativní vliv stavby na ţivotní prostředí a na ptačí oblasti.

Při respektování navrţených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce územní plán nevyvolá závaţné střety s ochranou přírody a krajiny, proto lze k Územnímu plánu Červená Voda vydat souhlasné stanovisko za dodrţení podmínek uvedených v následující kapitole. Protoţe návrh ÚP Červená Voda jiţ vyuţívá dostupné nástroje územního plánu ke zmírnění vlivů koncepce na zemědělský půdní fond, krajinný ráz, podzemní vody, soustavu Natura 2000 a další sloţky ţivotního prostředí, týká se většina doporučení v následující kapitole opatření, uskutečnitelných po přijetí ÚP Červená Voda, případně v rámci realizace záměrů na zastavitelných plochách.

11.2 Návrh stanoviska ke koncepci Krajský úřad Pardubického kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává souhlasné stanovisko ke koncepci „Územní plán Červená Voda“ za dodrţení následujících podmínek: 1/

V podmínkách přípustného vyuţití ploch poválečných zbořenišť (XS) změnit přípustné vyuţití (účelové komunikace, objekty a liniové stavby technické infrastruktury, vodní toky a plochy, cyklostezky a cyklotrasy) na podmíněně přípustné vyuţití s podmínkou, ţe bude v dalším stupni vyloučen významný vliv na soustavu Natura 2000.

2/

V zadání územních studií, jejichţ pořízení stanoví ÚP Červená Voda jako podmínku pro rozhodování, doplnit poţadavek prověření architektonického a urbanistického působení ploch ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině. V územních studiích respektovat podmínky prostorového uspořádání a maximální intenzitu stavebního vyuţití pozemků v plochách, případně stanovit etapy vyuţití ploch.

116





3/

I/58 - a OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 V podmínkách přípustného vyuţití ploch vodních vodohospodářských specifikovat MALÉ A VELÉ podmínky vyuţití plochy W-2 situované v rámci lokálního biocentra (zamezení hospodářského vyuţití pro rybochovné rybníky, ap.).

4/

V podmínkách přípustného vyuţití ploch BV-2, SR-15, RH-1, SK-1 a SK-2 doplnit podmínku vyuţití těchto ploch (v závislosti na konkrétním typu plochy) pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyţadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) aţ po splnění hygienických limitů z hlediska hluku. Závazné podmínky souhlasného stanoviska z hlediska soustavy Natura 2000:

1/

Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování). Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údrţby (zejména 1. seč aţ v létě).

2)

Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, jeţ byly vymezeny v návrhu ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly ţádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněné přípustným vyuţitím), budou vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS).

3)

V případě investic, jeţ nebylo moţno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb.

4)

Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených v kategorii – 1 musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk.

Ostatní podmínky a doporučení pro realizační fázi záměrů v návrhových plochách (po schválení ÚP Červená Voda): 1/

Při realizaci záměru v plochách NS-1, OS-1 a W-1 respektovat Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda na ţivotní prostředí (MŢP, 3. 4. 2009, č.j.: 17563/ENV/09), pokud jeho platnost bude na ţádost oznamovatele záměru prodlouţena v souladu s ustanoveními § 4 odst. 1 písm. f) a § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, a podmínky souhlasného stanoviska. 117





2/

I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁareálu“ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Pro záměr v ploše NS-2 „Červená Voda – Buková hora,ULICE rozšíření probíhá MALÉ A VELÉ proces posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Při realizaci záměru bude respektováno stanovisko příslušného úřadu a podmínky stanoviska.

3/

V konkrétní projektové dokumentaci záměrů upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF.

4/

Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována moţná zemědělská obsluţnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji vyuţity. Nezastavěné plochy nadále vyuţívat stávajícím způsobem.

5/

Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést opatření k zabránění znehodnocení ornice.

6/

V příslušných lokalitách respektovat systém odvodnění případně zavlaţování pozemků.

7/

V konkrétní projektové dokumentaci záměrů na zastavitelných plochách upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Nezbytně nutné kácení lesních porostů a mimolesních dřevin provádět v období vegetačního klidu.

8/

Minimalizovat změny odtokových poměrů zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch, dešťové vody uvádět v maximální míře do vsaku.

9/

U všech projektových záměrů je třeba poţadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod.

10/

Pro vytápění nových objektů na zastavitelných plochách vyuţívat paliva s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle, obnovitelné zdroje energie).

11/

Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Zásahy do terénu předem konzultovat s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů.

12/

Výškové poměry a architektonická řešení průmyslových objektů volit tak, aby nedocházelo k vytváření nových dominant v krajině. Nové budovy nesmí svou výškou překročit výškový horizont stávající zástavby, nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí vyuţívat materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. Vzhledem k výjimečnosti obce a jejích částí a okolní krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky.

13/

V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí (EIA)

118

na

zastavitelných

plochách





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ NOVÁ BĚLÁbudou , I/56 dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějšíchI/58 předpisů, pokud tyto ,záměry M ALÉ A VELÉ naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.

119






12. LITERATURA A ZDROJE

Bajer, T. a kol.: Metodika vyhodnocování vlivů liniových staveb (pozemních komunikací) na ţivotní prostředí (projekt PPŢP/480/1/98). EIA 2000 Culek, M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR. ČHMÚ, Znečištění ovzduší České republiky v roce 2007, 2008 (www.chmi.cz) Jelínek, B., Klusková, M., Koláček, P. (2011): Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, biologické hodnocení, Příloha 2 oznámení záměru zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Koncepční materiály Pardubického kraje – www.pardubickykraj.cz Löw, J., Michal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce 2003. Národní památkový ústav: seznam památek, Státní archeologický seznam ČR – www.npu.cz Politika územního rozvoje ČR 2008 - www.mmr.cz Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Postbiegl, S. et al. (2011): oznámení záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. ŘSD ČR – Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005, 2010 - www.scitani2005.rsd.cz, http://scitani2010.rsd.cz Tíţková, V., et al. (2008): Lyţařský areál Suchý vrch – Červená Voda, dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyuţití území na krajinný ráz, Nakladatelství Naděţda Skleničková, Praha. Mapové podklady: Portál veřejné správy - http://geoportal.cenia.cz/ Národní geoportál INSPIRE - http://geoportal.gov.cz Katastr nemovitostí - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - http://heis.vuv.cz AOPK ČR, Půdní mapy 1 :50 000 – www.nature.cz Česká geologická sluţba, radonové mapy – www.geology.cz Mapy.cz – www.mapy.cz, Mapy Google - http://maps.google.com/

120

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA

Recommend Documents