VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2012 říjen 2013

ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6

Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2012

říjen 2013

Identifikační údaje Objednatel Název Statutární zástupce

: :

Sídlo IČ DIČ Bank. spoj.

: : : :

Tel., fax E-mail

: :

Krajský úřad Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice 70892822 CZ70892822 KB, a.s. Pardubice č.ú.: 78-9025640267 / 0100 +420 466 026 123, +420 466 026 190 [email protected]

Zpracovatel Název firmy Statutární zástupce Právní forma Sídlo IČ DIČ Bank. spoj.

: : : : : : :

Tel., fax E-mail

: :

ISES, s.r.o. Ing. Vladimír Klatovský, CSc. společnost s ručením omezeným M.J. Lermontova 25, 160 00 Praha 6 64583988 CZ64583988 ČSOB Praha 1 č.ú.: 700021603/0300 +420 233 339 718, +420 233 338 259 [email protected]

Zodpovědný zpracovatel

:

Ing. Zuzana Stehlíková

Řešitelský tým

:

Ing. Dana Laštovková Ing. Karel Bursa Mgr. Jitka Kluzová

2

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Obsah: 1

Úvodní část .................................................................................................... 4 1.1

Cíl vyhodnocení.......................................................................................................... 4

1.2

Postup zpracování...................................................................................................... 5

1.2.1 1.2.2 1.3

Použité podklady........................................................................................................ 6

1.3.1 1.3.2

2

Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK .......................................... 5 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů .................................................. 5 Zdroj dat ............................................................................................................... 6 Soustava indikátorů OH ....................................................................................... 6

Hodnocení stavu plnění úkolů ..................................................................... 7 2.1

Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR ................................................. 7

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Základní indikátory I.1 až I.18 ............................................................................. 7 Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 ............. 8 Specifické indikátory I.23 až I.35 ........................................................................ 8 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 – 2012 v Pardubickém kraji ............. 9

2.2

Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje ........ 29

2.3

Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje ........................ 33

2.3.1 Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností odpadů ................................................................................... 33 2.3.2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady .................................................... 35 2.3.3 Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady .................................................. 44 2.3.4 Zásady pro nakládání s vybranými odpady ........................................................ 46 2.3.5 Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady 58 2.3.6 Podíl využívaných odpadů ................................................................................. 59 2.3.7 Podíl odpadů ukládaných na skládku ................................................................. 60 2.3.8 Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích ... 63

3

4

Výsledky vyhodnocení ................................................................................ 65 3.1

Souhrnné hodnocení ................................................................................................ 65

3.2

Plnění cílů POH Pardubického kraje .................................................................... 67

Přílohy.......................................................................................................... 70 4.1

Seznam zkratek ........................................................................................................ 70

4.2

Tabulka kódů nakládání s odpady. ........................................................................ 71

4.3

Dotace v oblasti odpadového hospodářství ........................................................... 73

4.4

Seznam podpořených žádostí z OPŽP ................................................................... 74

3

ISES, s.r.o.


říjen 2013

1 Úvodní část 1.1

Cíl vyhodnocení

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje (dále jen POH PK) byl zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon o odpadech), který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Pardubického kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v ČR je tvořen osou: -

Plán odpadového hospodářství ČR,

-

Plány odpadového hospodářství krajů,

-

Plány odpadového hospodářství původců odpadů.

POH PK obsahuje závaznou a směrnou část. Závazná část plánu stanoví konkrétní cíle a opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Cílem vyhodnocení POH PK je zjistit stav plnění cílů stanovených v závazné části POH PK (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle) v roce 2012. Vyhodnocení plnění POH PK se provádí na základě odst. 11 § 43 zákona o odpadech, v platném znění.

4

ISES, s.r.o.


1.2

říjen 2013

Postup zpracování

1.2.1 Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK Po zadání vyhodnocení plnění cílů POH PK zpracovatel obdržel data z ORP o produkci a způsobech nakládání s odpady na území Pardubického kraje. Zpracovatel provedl základní verifikaci předaných dat a opravil zjevné chyby v evidenci, které by výrazným způsobem ovlivnily výsledky vyhodnocení. Vlastní vyhodnocení plnění cílů POH PK bylo provedeno v souladu s požadavky Zákona o odpadech a dle metodiky pro vyhodnocení plnění cílů POH ČR zpracované MŽP pro rok 2012. Použité materiály jsou popsány v následující kapitole. 1.2.2 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů Na základě získaných informací o plnění každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení. Stručně byl charakterizován stav plnění úkolu ve sledovaném roce případně, pokud je to k plnění průběžného úkolu relevantní, v letech předcházejících. K výpočtu hodnot jednotlivých indikátorů byla použita metodika MŽP platná pro hodnocení za rok 2012. Součástí hodnocení je i vymezení případných problémů, signalizujících ohrožení splnění úkolu v zadaných termínech platnosti POH PK, nebo návrh dalších opatření. Pro sjednocení závěrů hodnocení jednotlivých úkolů byla využita následující stupnice: 1 - cíl je splněn 2 - cíl je plněn bez výhrad 3 - cíl je plněn s výhradami 4 - cíl není plněn 5 - cíl nebyl posuzován Metodická poznámka: "Splněn" znamená, že cíl byl splněn (dosažen), není třeba jej dále sledovat, v dalším roce již nebude hodnocen. "Plněn bez výhrad" znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení nevyplynuly žádné výhrady (připomínky, problémy) k průběhu jeho plnění v roce 2012. Cíl bude znovu hodnocen v dalším období, zatím nejsou doporučována žádná opatření ke změně nebo další, resp. nové, kroky "Plněn s výhradami" znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období, v současné době nejsou realizovány všechny potřebné dílčí kroky nutné ke splnění cíle. Přesto z hodnocení vyplývá, že byla uskutečněna řada kroků (činností, opatření) správným směrem. Pro splnění nejpozději do konce platnosti POH PK by měl být formulován konkrétní úkol. Formulace „Plněn s výhradami“ nemusí být vždy považována za identifikaci problému, může být použita k označení doporučení dalšího postupu. „Cíl není plněn“ znamená, že plnění cíle nenastalo. „Plnění cíle nebylo posuzováno“ – cíl není posuzován, vzhledem k datu plnění, případně nedostatku potřebných údajů pro hodnocení plnění cíle.

5

ISES, s.r.o.


1.3

říjen 2013

Použité podklady

1.3.1 Zdroj dat K vyhodnocení plnění cílů POH PK byla použita data z evidence o produkci a způsobech nakládání s odpady za rok 2012 vedené ORP a zasílané na Krajský úřad. Dále byly použity údaje zasílané provozovateli zařízení pro nakládání s odpady provozovanými na území Pardubického kraje a celorepubliková databáze dat o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 (dle § 39 odst. 2) a 7) zákona o odpadech spravovaná společností CENIA. Použita byla také data z ČSÚ, kde jsme čerpali informace o počtu obyvatel. Dále byly použity údaje o zpětném odběru výrobků od kolektivních systémů (ASEKOL, s.r.o.; EKOLAMP s.r.o.; ELEKTROWIN a.s.; REMA Systém, a.s.; EKO-KOM, a.s.). Hodnoceny byly: -

základní indikátory vyplývající ze zákona o odpadech,

-

doplňující indikátory vyplývající z POH Pardubického kraje,

-

jednotlivé cíle stanovené v POH Pardubického kraje.

K vyhodnocení výše uvedených indikátorů byl použit program EVI 9, který umožňuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. 1.3.2 Soustava indikátorů OH Stav a vývoj odpadového hospodářství a míra plnění stanovených cílů byla zajišťována jednak prostřednictvím „Soustavy indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství Pardubického kraje“, dále pak vyhodnocením jednotlivých krajských opatření, k nimž nebyly stanoveny indikátory. Indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů odpadového hospodářství stanovených v POH kraje a byly zvoleny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s indikátory stanovenými v POH ČR. Indikátory I.2, I.9, I.11, I.12, I.18, I.19, I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35 stanovené v POH ČR se na území krajů za rok 2012 nevyhodnocují. Při výpočtu produkce stavebních a demoličních odpadů a podílu stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci a nakládání s nimi se nezapočítává podskupina odpadů 17 04 (Kovy –včetně jejich slitin). Na základě požadavku MŽP nejsou v indikátorech využití započítávány odpady přeshraničně přepravené, vyvezené a dovezené, protože všechny odpady nepodléhají povolení MŽP a z tohoto důvodu nejsou známa skutečná množství těchto odpadů.

6

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2 Hodnocení stavu plnění úkolů 2.1

Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR

2.1.1 Základní indikátory I.1 až I.18 Číslo I.1 I.2

Definice indikátoru Celková produkce odpadů.* Celková produkce odpadů na jednotku HDP (v tisíci PPS).*

l.3

Podíl na celkové produkci odpadů.

I.4

Produkce na obyvatele.*

I.5

Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ).*

I.6

Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15 ).*

I.7

Podíl energeticky využitých odpadů (R1).*

I.8

Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12).*

I.9

Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4).*

I.10

Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10).*

I.11

Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění.

I.12

Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití.

Produkce 2012

Měrná jednotka

Celková 921,51

1000 t/rok

OO 869,27

KO 228,62

Nevyhodnocuje se

t / 1000 PPS / rok % z celkové produkce odpadů v kraji kg/obyvatele /rok % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů

NO 52,25

100,00

5,67

94,33

24,81

1 784,46

101,17

1 683,29

442,71

63,36

23,30

65,77

28,94

57,29

22,96

59,35

28,72

6,07

0,34

6,42

0,23

27,54

5,44

28,86

93,84

Nevyhodnocuje se 0,17

2,87

0,01

0,03

Nevyhodnocuje se Nevyhodnocuje se

Celk.= 5 619 508,10 NO = 4 882 194,10 Celková kapacita zařízení pro využívání t/rok odpadů (R1 až R12, Z3, Z5, Z6, Z8 ). OO = 5 554 008,10 KO = 5 265 559,10 Celková kapacita zařízení pro mat. Celk.= 5 573 408,10 NO = 4 852 194,10 t/rok I.14 využívání odpadů (R2 až R12, Z3, Z5, OO = 5 507 908,10 KO = 5 250 259,10 Z8). Celk.= 46 100,00 NO = 30 000,00 Celková kapacita zařízení na energetické t/rok I.15 využívání odpadů (R1). OO = 46 100,00 KO = 15 300,00 Celková kapacita zařízení na spalování t/rok I.16 2 165,00 odpadů (D10). Celková kapacita zařízení pro skládkování OO - 26 079 378,00 m3 I.17 odpadů (D1, D5, D12, dle zákona a U2 dle NO - 0 vyhlášky). Celková kapacita zařízení pro jiné uložení m3 I.18 odpadů (D3, D4 dle zákona a U1 dle Nevyhodnocuje se vyhlášky). * Celková produkce všech odpadů dle Katalogu odpadů, s výjimkou katalogového čísla odpadu 20 03 04, bez rozdílu kategorie a Klasifikace ekonomické činnosti (CZ – NACE). I.13

7

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.2 Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 Pořadové číslo indikátoru I.19 I.20 I.21 I.22

Definice indikátoru

Měrná jednotka

2012

Množství sběrových míst nebezpečných odpadů. Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01). Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) od obcí. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995).

Počet

Nevyhodnocuje se

%

92,65

kg/obyvatele/rok

97,06

%

128,94

2.1.3 Specifické indikátory I.23 až I.35 Číslo indikátoru l.23 l.24 I.25 I.26 I.27 l.28 I.29 I.30 l.31 I.32 I.33 I.34 I.35

Měrná jednotka

Definice indikátoru

2012

Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové % z celkové produkce 30,86 produkci odpadů. odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a 86,87 (R1, R3 až R12, N1, N8, N10 až N13). demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a 8,48 odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12). demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a Nevyhodnocuje se odstraněných jiným uložením (D3, D4). demoličních odpadů Celková produkce odpadů s obsahem PCB. t/rok 7,39 Celková produkce odpadních olejů. t/rok Nevyhodnocuje se Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů. t/rok Nevyhodnocuje se Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod. t/rok 4 351,37 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod % z celkové produkce 42,96 použitých na zemědělské půdě (R10, N2). kalů Celková produkce odpadů azbestu. t/rok 2 236,82 Celková produkce autovraků. t/rok 7 754,12 Plnění cílů recyklace a využití odpadů z obalů % za všechny položky Nevyhodnocuje se ve struktuře přílohy č. 3 zákona o obalech. tabulky Rozdíl průměrné ceny za spalování tuny odpadu a ceny za uložení tuny odpadu na skládku včetně Nevyhodnocuje se poplatků, v členění na nebezpečné a ostatní odpady

8

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 – 2012 v Pardubickém kraji Tato podkapitola je zaměřena na vývoj vybraných indikátorů v časovém období pro roky 2004 až 2012. Soustava indikátorů je vyhodnocována na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Matematické vyjádření pro vyhodnocení „Soustavy indikátorů OH“ pro rok 2012 je vztaženo k platné legislativě. Oproti matematickému vyjádření pro vyhodnocení „Soustavy indikátorů OH“ pro rok 2011 nedošlo k výrazným změnám. 2.1.4a Indikátor I.1 - Celková produkce odpadů Tabulka 2.1.4a: Celková produkce odpadů v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Všechny Nebezpečné odpady odpady [1000 t/rok] [1000 t/rok] 1 028,53 42,76 1 076,28 75,27 912,72 67,00 891,27 63,31 1 247,46 114,04 926,04 101,63 896,37 96,37 1 017,85 52,76 921,51 52,25

Ostatní Komunální odpady odpady [1000 t/rok] [1000 t/rok] 985,77 156,94 1 001,01 164,53 845,72 165,19 827,96 192,18 1 133,42 217,22 824,41 217,16 800,00 232,89 965,09 230,60 869,27 228,62

Graf 2.1.4.a1: Celkové produkce odpadů v letech 2004 – 2012. 1200

[1000 t/rok]

1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Všechny odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

9

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Graf 2.1.4.a2: Celková produkce komunálních a nebezpečných odpadů v letech 2004- 2012.

[1000 t/rok]

250

200 150 100

50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Komunální odpady

10

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4b Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpadů Tabulka 2.1.4b: Podíl odpadů na celkové produkci v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Všechny odpady [%] 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Nebezpečné odpady [%] 4,16 6,99 7,34 7,10 9,14 10,98 10,75 5,18 5,67

Ostatní Komunální odpady odpady [%] [%] 95,84 15,26 93,01 15,29 92,66 18,10 92,90 21,56 90,86 17,41 89,02 23,45 89,25 25,98 94,82 22,66 94,33 24,81

Graf 2.1.4b1: Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci v letech 2004 – 2012. 100 80 60 [%] 40

20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

Graf 2.1.4.b2: Procentuální zastoupení ostatních a nebezpečných odpadů v roce 2012. rok 2012 5,7% 94,3%

Ostatní odpad

Nebezpečný odpad

11

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4c Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele Tabulka 2.1.4c: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 – 2012. Všechny odpady

Rok

Nebezpečné odpady

Komunální odpady

Ostatní odpady

Vyhodnocení [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok]

1 990,27 2 082,69 1 766,19 1 724,67 2 413,92 1 791,96 1 734,54 1 971,59 1 784,46

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

82,74 145,65 129,66 122,51 220,67 196,67 186,48 102,20 101,17

1 907,53 1 937,04 1 636,53 1 602,17 2 193,25 1 595,29 1 548,05 1 869,39 1 683,29

303,68 318,37 319,66 371,87 420,33 420,21 450,66 446,68 442,71

Graf 2.1.4c: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 – 2012.

Produkce [kg/obyv./rok]

2 000,00

1 500,00

1 000,00

500,00

0,00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok Všechny odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

12

Nebezpečné odpady

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4d Indikátor I. 6 - Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N10 až N13, N15) Tabulka 2.1.4d: Podíl materiálově využitých odpadů v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Všechny odpady [%] 53,78 43,33 55,11 65,77 67,99 56,57 54,77 67,61 57,29


Ostatní odpady [%] 55,43 45,41 56,11 68,03 73,16 61,71 59,57 69,89 59,35

Komunální odpady [%] 6,46 6,32 8,13 8,41 19,28 16,57 20,04 22,37 28,72

Graf 2.1.4d1: Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech 2004 – 2012. Všechny odpady

100 80 60 [%] 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok

Graf 2.1.4d2: Podíl materiálově využitých nebezpečných a ostatních odpadů v letech 2004 – 2012. Ostatní odpady

Nebezpečné odpady

100

80

80 [%]

60

60 [%]40 40 20

20 0

0

rok

rok

13

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4e Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Tabulka 2.1.4e: Podíl energeticky využitých odpadů v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Všechny odpady [%] 0,29 0,40 2,00 0,30 1,29 5,93 6,27 5,85 6,07


Ostatní odpady [%] 0,26 0,39 1,62 0,23 1,08 6,35 6,83 6,14 6,42


Graf 2.1.4e1: Podíl všech energeticky využitých odpadů v letech 2004 – 2012. Všechny odpady

8 7 6 5 [%] 4 3 2 1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

Graf 2.1.4e2: Podíl energeticky využitých nebezpečných a ostatních odpadů v letech 2004-2012. Nebezpečné odpady

Ostatní odpady

8 7 6 5 [%]4 3 2 1 0

8 7 6 5 [%]4 3 2 1 0

rok

rok

14

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4f Indikátor I. 8 - Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4f: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Všechny odpady [%] 35,42 27,26 33,60 36,77 25,09 35,76 29,45 26,19 27,54


Ostatní odpady [%] 36,67 29,17 36,09 39,36 27,39 39,91 32,60 27,33 28,86


Graf 2.1.4f1: Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2012. Všechny odpady

40

30 [%]

20 10 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

Graf 2.1.4f2: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2012. Nebezpečné odpady

[%]

Ostatní odpady

10

50

8

40

6 4

30 [%] 20

2

10

0

0

rok

rok

15

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4g Indikátor I. 10 - Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Tabulka 2.1.4g: Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2012. Všechny odpady [%] 0,88 0,12 0,13 0,20 0,14 0,18 0,20 0,17 0,17

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


Ostatní odpady [%] 0,05 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,01


Graf 2.1.4g1: Podíl všech odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2012. Všechny odpady

1 0,9 0,8 0,7 0,6 [%] 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

Graf 2.1.4g2: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 – 2012. Ostatní odpady

Nebezpečné odpady

0,08

6 5

0,06 [%]

[%]

4 3 2

0,04 0,02

1

0

0

rok

rok

16

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4h Indikátor I. 20 - Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Tabulka 2.1.4h: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech 2004 – 2012. Nebezpečné odpady [%] 92,67 93,34 96,68 91,44 93,50 91,86 92,12 90,84 92,65

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 2.1.4h: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví v letech 2004 – 2012. 98 97 96 95

[%]

94 93 92 91 90 89 88 87 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok Nebezpečné odpady

17

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4ch Indikátor I. 21 - Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) z obcí Tabulka 2.1.4ch: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 – 2012. Komunální odpady a obaly [kg/obyv./rok] 40,32 34,67 41,62 55,78 95,09 66,99 74,81 93,41 97,06

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 2.1.4ch: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 – 2012. 100

Produkce [kg/obyv./rok]

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004

2005

2006

2007

2008 rok

2009

2010

2011

2012

Komunální odpady a obaly

18

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4i Indikátor I. 22 - Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 Tabulka 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky (srovnávací základna r. 1995) v letech 2004 – 2012. BRKO ukládaného na skládku [%] 96,51 127,29 134,60 137,62 144,39 136,19 126,46 139,04 128,94

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 2.1.4i: Podíl BRKO ukládaného na skládky v letech 2004 – 2012. 150 140 130 120

[%]

110 100 90 80 70 60 50 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok BRKO ukládaného na skládku

19

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4j Indikátor I. 23 - Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Tabulka 2.1.4j1: Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 – 2012. Stavební a demoliční odpady [%] 29,76 22,09 47,37 42,74 50,18 37,89 29,67 36,36 30,86

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Tabulka 2.1.4j2: Produkce stavebních a demoličních odpadů z celkové produkce odpadů v letech 2004 – 2012. Rok

Všechny odpady

Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

[1000 t/rok] 1 028,53 1 076,28 912,72 891,27 1 247,46 926,04 896,37 1 017,85 921,51

20

Stavební a demoliční odpady [1000 t/rok] 306,09 237,75 432,36 380,93 625,98 350,88 268,96 370,09 284,36

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Graf 2.1.4j: Srovnání produkce stavebních a demoličních odpadů s celkovou produkcí odpadů v letech 2004 – 2012. Produkce [1000 t/rok]

1 500 1 000 500 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Všechny odpady

Stavební a demoliční odpady

21

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4k Indikátor I. 24 - Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N10 až N13). Tabulka 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 – 2012. Využité stavební a demoliční odpady [%] 97,34 117,62 73,91 100,40 94,41 81,15 92,63 107,92 86,87

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Graf 2.1.4k: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2012. Využité stavební a demoliční odpady

140 120 100 80 [%] 60 40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

22

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4l Indikátor I. 25 - Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 2.1.4l: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Skládkované stavební a demoliční odpady [%] 44,77 19,33 11,71 18,74 7,24 24,07 12,63 4,79 8,48

Graf 2.1.4l: Podíl skládkovaných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 - 2012. Skládkované stavební a demoliční odpady

45 40 35 30 25 [%] 20 15 10 5 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

rok

23

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4m Indikátor I. 27 - Celková produkce odpadů s obsahem PCB Tabulka 2.1.4m: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 – 2012.

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Odpady s obsahem PCB [t/rok] 12,86 4,40 5,24 6,07 7,97 5,24 6,96 0,39 7,39

Graf 2.1.4m: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 – 2012. Odpady s obsahem PCB

2012 2011 2010

rok

2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

4

8

12

16

Produkce [t/rok]

24

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4n Indikátor I. 30 - Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Tabulka 2.1.4n: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 – 2012.

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Kaly z čistíren odpadních vod [t/rok] 10 696,80 8 066,16 4 859,65 5 937,97 1 423,33 3 448,10 4 444,61 3 208,64 4 351,37

Dle metodiky pro rok 2012 je indikátor definován jako celková produkce sušiny kalů z čistíren komunálních odpadních vod, které byly na sledovaném území vyprodukovány a evidovány dle zákona o odpadech a prováděcích vyhlášek v platném znění. Graf 2.1.4n: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 – 2012. Kaly z čistíren odpadních vod 2012 2011 2010

rok

2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

Produkce [t/rok]

25

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4o Indikátor I. 31 - Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2) Tabulka 2.1.4o1: Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě v letech 2004 – 2012. Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě [%] 46,82 10,51 20,75 12,31 140,38 64,13 26,00 41,03 42,96

Tabulka 2.1.4o2: Produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě v letech 2004 – 2012. Rok

Kaly z čistíren odpadních vod

Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

[t/rok] 10 696,80 8 066,16 4 859,65 5 937,97 1 423,33 3 448,10 4 444,61 3 208,64 4 351,37

26

Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě [t/rok] 5 008,24 847,75 1 008,34 730,96 1 998,07 2 211,27 1 155,47 1 316,50 1 869, 35

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Produkce [t/rok]

Graf 2.1.4o: Srovnání produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě s celkovou produkcí kalů z ČOV v letech 2004 – 2012.

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok Kaly z ČOV

Kaly z produkce ČOV použitých na zem. půdě

27

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.1.4p Indikátor I. 32 - Celková produkce odpadů s obsahem azbestu Tabulka 2.1.4p: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 – 2012.

Rok Vyhodnocení 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Odpady s obsahem azbestu [t/rok] 175,14 443,47 897,17 1 249,24 1 934,62 1 813,26 2 470,66 2 148,11 2 236,82

Graf 2.1.4p: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 – 2012. Odpady s obsahem azbestu 2012 2011 2010

rok

2009 2008 2007 2006 2005 2004 0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

Produkce [t/rok]

28

ISES, s.r.o.


2.2

říjen 2013

Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje

Číslo cíle

Název strategického cíle

Cílová hodnota

Indikátor

Stav plnění

2012

3.1.1.I

Původci odpadů aplikují zásady správné provozní praxe v nakládání s odpady

Podíl původců odpadů se zavedenou správnou provozní praxí

50% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu, vyhodnocovat Cíl je plněn lze na základě bez výhrad zjištěných závad při kontrolách a jejich závažnosti

3.1.1.II

Původci odpadů aplikují prevenční přístupy (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT)

Podíl původců odpadů uplatňujících prevenční přístupy

25% (2005), 50% (2010)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu bez výhrad

3.1.1.III

Spotřebitelé jsou trvale informováni o environmentálních charakteristikách výrobků a služeb v okamžiku nákupu

Podíl informovaných spotřebitelů

75% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu – individuální Cíl je plněn záležitost bez výhrad prodejce a firmy nabízející služby

3.1.2.I

Zajistit sběr nebezpečných složek komunálního odpadu

Podíl nebezpečných složek komunálního odpadu ve sběrném systému

50% (2005), 75% (2010)

Cíl je plněn bez výhrad

více než 50 %

3.1.2.II

Zajistit sběr, recyklaci Podíl recyklovaných a využití odpadů a využitých odpadů spotřebitelských obalů obalů

Podle př. 3, zákona č. 477/2001

množství sebraných spotřebitelských Cíl je plněn obalů má bez výhrad vyrovnaný charakter

3.1.2.III

Zajistit sběr a využití vyřazených zařízení (objemných odpadů)

Podíl využitých vyřazených zařízení

50% (2005), 75% (2010)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu s výhradami

3.1.2.IV

Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů

Podíl materiálově využitých komunálních odpadů

50% (2010)

28,72 % přímo na území kraje

Cíl není plněn

3.1.2.V

Podíl skládkovaných Snížit podíl biologicky biologicky rozložitelných odpadů rozložitelných uložených na skládky komunálních odpadů uložených na skládky

Na 75% (2010/1995), na 50% (2013/1995), na 35% (2020/1995)

129 % 1995 na území Kraje se skládkuje i BRKO z okolních krajů*

Cíl není plněn

3.1.2.VI

Dospělá populace má dostatek informací k rozhodování

100% (2005)

100 %


Podíl dostatečně informované populace

29

ISES, s.r.o.


Číslo cíle


Dětská populace 3.1.2.VII prochází systémem EVVO

říjen 2013

Indikátor

Cílová hodnota

2012

Stav plnění

Podíl dětské populace procházející systémem EVVO

100% (2005)

100 %


O 20% (2010/ 2000)

o 42 % méně než v roce 2000


100% (2010)

na území kraje 5 subjektů


100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu

Cíl nebyl posuzován

0 % (2010)

7,39 t


Snížit měrnou Podíl nebezpečných produkci odpadů na celkové nebezpečných odpadů produkci Podíl upravených Upravovat fyz.nebezpečných chemickými postupy 3.1.3.II anorganických nebezpečné odpadů na celkové anorganické odpady produkci Využívat nebo odstraňovat nebezpečné organické Podíl materiálově odpady v zařízeních nebo energeticky odpovídajících využitých 3.1.3.III požadavkům na BAT nebezpečných (IPPC), s výjimkou organických odpadů nových zařízení na na celkové produkci termické odstranění odpadu Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do Výskyt PCB, odpadů konce roku 2010, s obsahem PCB a 3.1.4.1.I odstranění PCB, zařízení s obsahem odpadů s obsahem PCB PCB a zaříz. s obsahem PCB Zajistit sběr a využití Podíl využitých odpadních olejů a odpadních olejů 3.1.4.2.I zvyšovat množství z ročního množství zpětně odebraných uvedeného na trh odpadních olejů Zajistit sběr a využití Podíl využitých s upřednostněním použitých olověných 3.1.4.3.I recyklace použitých akumulátorů olověných z ročního množství akumulátorů uvedeného na trh Zajistit sběr a využití Podíl využitých použitých Ni-Cd použitých Ni-Cd 3.1.4.3.II akumulátorů s úplným akumulátorů využitím kovové z ročního množství substance uvedeného na trh Průměrná míra odděleného sběru; Zajistit sběr a využití Materiálové využití 3.1.4.3.III použitých přenosných sebraných použitých zdrojů proudu přenosných zdrojů proudu 3.1.3.I

30

38% (2006), 50% (2012)

nelze stanovit Plnění cíle přesnou hodnotu nebylo – posuzováno zpětný odběr

85% (2005), 95% (2012)


100% (2005)


100g/ob. rok (2006); 50% (2006)


ISES, s.r.o.


Číslo cíle

3.1.4.4.I

Název strategického cíle Zvýšit využití kalů ČOV zejména v zemědělství, pro rekultivace, kompostování a výrobu alternativních paliv

Indikátor

Podíl využitých kalů ČOV

Zabránit rozptylu Zabránit rozptylu azbestu a azbestových 3.1.4.6.I azbestu a azbestových vláken do složek vláken do složek ŽP životního prostředí Podíl opětovně Zajistit sběr a využití používané a 3.1.4.7.I autovraků využívané hmotnosti všech autovraků Podíl využitých stavebních a Zajistit sběr a využití demoličních odpadů 3.1.4.8.I stavebních ze vznikajících a demoličních odpadů stavebních a demoličních odpadů Podíl odstraněných upravených nebezpečných Odstraňovat veškeré stavebních a nebezpečné stavební demoličních odpadů a demoliční odpady po 3.1.4.8.II na skládkách úpravě fyz.-chem. nebezpečných odpadů postupy na skládkách ze vznikajících nebezpečných odpadů nebezpečných stavebních a demoličních odpadů Podíl využitých Zajistit sběr a využití použitých zářivek ze 3.1.4.9.I zářivek vznikajících odpadních zářivek Podíl využitých použitých pneumatik Zajistit sběr a využití z prodaných 3.1.4.10.I pneumatik pneumatik v klouzavém průměru za léta 2002-2004

Zajistit sběr a využití použitých chladniček 3.1.4.11.I používaných v domácnostech

Podíl chladniček používaných v domácnostech na celkovém počtu chladniček používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce

31

říjen 2013

Cílová hodnota

2012

Stav plnění

Není kvantifikován

42,96 % produkce využito na zemědělské půdě


Není nelze stanovit Cíl je plněn kvantifikován přesnou hodnotu bez výhrad Zákona č. 185/2001 Sb.

50% (2005), 75% (2012)

nelze stanovit Plnění cíle přesnou hodnotu nebylo zpětný odběr posuzováno

86,87 %


100% (2005)

nelze stanovit Cíl je plněn přesnou hodnotu bez výhrad

80% (2005), 90% (2010)


90% (2005), 100% (2010)

nelze stanovit přesnou hodnotu Cíl je plněn – bez výhrad zpětný odběr

nelze stanovit Není přesnou hodnotu Cíl je plněn kvantifikován – bez výhrad zpětný odběr

ISES, s.r.o.


Číslo cíle


Indikátor

Průměrná míra Zajistit sběr a využití odděleného sběru; odpadních 3.1.4.11.II míra využití; míra elektronických opětovného použití a elektrických zařízení a recyklace Podíl spálených odpadů ze Spalovat odpady ze zdravotnictví a 3.1.4.12.I zdravotnictví a veterinární péče ze veterinární péče vznikajících odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče Zvýšit využívání odpadů Podíl využitých 3.1.6.I s upřednostněním odpadů ze recyklace vznikajících odpadů Omezovat Podíl odpadů 3.1.7.I odstraňování odpadů ukládaných na skládkováním skládky 3.1.7.II

3.1.7.III

Snížit skládkování kalů ČOV Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů

Podíl skládkovaných kalů ČOV Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů

3.1.8.I

Identifikovat, evidovat Podíl evidovaných a prozkoumat všechny starých zátěží druhy starých zátěží

3.1.8.II

Sanace starých zátěží

3.1.8.III

Ochrana životního prostředí a zamezení environmentálních škod v době Podíl zákonně mimořádných situací a zbavovaných odpadů zamezení nezákonného zbavování se odpadu

Podíl sanovaných starých zátěží ze všech starých zátěží

32

říjen 2013

Cílová hodnota

2012

Stav plnění

4 kg/obyv. rok (2006); podle 2002/96/ ES

5,14 kg/obyv. rok


100% (2005)

D10 = 73,57 %

Cíl je plněn s výhradami

55% (2012)

63,36 % na území kraje


O 20% (2010/ 2000)

o 69,7 % méně než v roce 2000


20% (2010) 10% (2013)

0,00


Není kvantifikace

množství skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů narůstá

Cíl není plněn

100% (2005)

100 %

Cíl je plněn s výhradami

100% (2015)

nestanoveno

Cíl není plněn

Veškeré vznikající odpady

nestanoveno


ISES, s.r.o.


2.3

říjen 2013

Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje

2.3.1 Opatření k předcházení vzniku a nebezpečných vlastností odpadů

odpadů,

omezování

jejich

množství

Číslo cíle

3.1.1.I Původci odpadů aplikují zásady správné provozní praxe* v nakládání Název cíle s odpady Indikátor Podíl původců odpadů se zavedenou správnou provozní praxí Cílová hodnota 50% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Průběžné vyhodnocení dobrovolné dohody; původci odpadů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu o provedených kontrolách původců odpadů k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Krajský úřad Pardubického kraje, oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství každoročně provádí kontroly u provozovatelů zařízení nakládání s odpady. V roce 2012 jich bylo provedeno celkem 63. Komentář

Kontroly provádějí také pracovníci ČIŽP a pracovníci obcí z rozšířenou působností. Celkově lze konstatovat, že přístup původců odpadů k odpadovému hospodářství se zlepšuje a je mu věnována stále větší pozornost. Aplikací uvedeného cíle nelze vyloučit úmyslné porušování zákonů ze strany původců nebo provozovatelů zařízení.

* Nakládání s odpady v souladu se zákonem a aplikace prevenčních přístupů pro předcházení vzniku odpadů a omezování jejich nebezpečných vlastností.

Číslo cíle

3.1.1.II Původci odpadů aplikují prevenční přístupy Název cíle (IPP, CP, EMS/EMAS, BAT) Indikátor Podíl původců odpadů uplatňujících prevenční přístupy Cílová hodnota 25% v roce 2005, 50% v roce 2010 Zdroje dat Průběžné vyhodnocení dobrovolné dohody; původci odpadů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité CENIA – česká informační agentura životního prostředí k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Agentura CENIA má na svých internetových stánkách informace o společnostech, které mají zavedené environmentální systémy řízení. Údaje o těchto subjektech nejsou od roku 2007 vedeny podle krajů, ale za celou ČR. Z tohoto důvodu nelze přesně stanovit počet společností Komentář v Pardubickém kraji, které mají zavedeny tyto systémy řízení. Zadávání údajů do databází agentury CENIA je dobrovolné a lze tedy předpokládat, že velmi mnoho subjektů v ní není uvedeno. Souhrnně za celou Českou republiku se počet certifikovaných společností každoročně zvyšuje.

33

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.1.III Spotřebitelé jsou trvale informováni o environmentálních** Název cíle charakteristikách výrobků a služeb v okamžiku nákupu Indikátor Podíl informovaných spotřebitelů Cílová hodnota 75% v roce 2005, 100% v roce 2010 Zdroje dat Sociologický průzkum Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Nebylo posuzováno sociologickým průzkumem, je čerpáno pouze k hodnocení s obecně dostupných údajů. Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Spotřebitelé jsou informováni o environmentálních charakteristikách výrobků formou popisu na obalu výrobku. Na českém trhu se objevuje řada výrobků nesoucích označení, které odkazuje na jejich ekologickou přijatelnost – ekoznačení. Toto značení se používá u výrobků (služeb), které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele. Spotřební zboží (a služby) se označují logem, které spotřebiteli slouží jako jasná a srozumitelná informace, že u označených výrobků (služeb) bylo provedeno hodnocení. Mezi nejznámější ekoznačky patří:



Komentář 



Ekologicky šetrný výrobek: - Garantem udělení tohoto označení je stát. - Tato značka zaručuje, že výrobek, který ji na sobě nese, je z ekologického hlediska nadstandardní ve srovnání s výrobky stejného druhu. - Značka ale není zárukou, že výrobek je ekologický absolutně. Produkt ekologického zemědělství: - Garantem udělení tohoto označení je stát, resp. Ministerstvo zemědělství. - Tato značka zaručuje, že k výrobě potraviny bylo použito surovin a výrobních technologií splňujících přísné podmínky dané zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Ekologická ochranná známka v Evropské unii (ecollabeling): - Tato značka je postavena na stejném principu jako český „Ekologicky šetrný výrobek“.

Databáze firem – držitelů značky EŠV a výrobků s označením EŠV je uvedena na webových stránkách agentury CENIA. Zadávání údajů do databáze agentury CENIA je dobrovolné. Negativním jevem je, že ne všichni výrobci či dodavatelé služeb své výrobky environmentálními charakteristikami označují. ** Složení výrobku, možný vliv výrobku na ŽP po skončení životnosti, recyklovatelnost jednotlivých složek výrobku, technologie výroby a její vliv na ŽP atd.

34

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.2 Zásady pro nakládání s komunálními odpady Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.2.I Zajistit sběr nebezpečných složek komunálního odpadu Podíl nebezpečných složek komunálního odpadu ve sběrném systému 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH PK Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje použité a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního k hodnocení odpadu. Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2012 bylo dle evidence o produkci a způsobech nakládání s odpady (dále jen evidence) z komunálních odpadů vyseparováno 388,03 t nebezpečných odpadů. Na jednoho obyvatele Pardubického kraje připadá 0,75 kg nebezpečných odpadů. Do výše uvedeného propočtu jsou zahrnuty veškeré vyprodukované1 nebezpečné odpady skupiny „20“2 Katalogu odpadů. Do těchto odpadů nejsou započteny výrobky po skončení životnosti sesbírané v rámci zpětného odběru. Dle projektu VaV 720/2/00, která stanovila množství NO v komunálních odpadech to je při hypotetickém započtení výrobků sesbíraných v rámci zpětného odběru mnohonásobně více než předpokládaných 50% z průměrného množství NO obsaženého v komunálním odpadu. Komentář Odpad/typ zástavby

Sídlištní Sídlištní Smíšená Vesnická zástavba zástavba zástavba zástavba typu 1 typu 2 Podíl látkových skupin v domovním odpadu (% hmotnostní) dle projektu VaV/720/2/00

NO (%)

0,5

1,1

0,4

0,5

NO (kg/obyv.)

1,37

3,01

1,1

1,37

V současné době lze říci, že jedinou oblastí, u které je nutné ještě zdůraznit a posílit jejich oddělený sběr, jsou drobná elektrozařízení, která dle průzkumů kolektivních systémů stále ještě ve většině končí ve směsném komunálním odpadu.

1

kódy nakládání A00 (Produkce) + BN30 (Přijetí odpadu do zařízení nebo produkce občanů) Skupina 20 Katalogu odpadů - Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek odděleného sběru 2

35

ISES, s.r.o.


Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota Zdroje dat Původ indikátoru Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle

říjen 2013

3.1.2.II Zajistit sběr, recyklaci a využití odpadů spotřebitelských obalů Podíl recyklovaných a využitých odpadů obalů Podle př. 3, zákona č. 477/ 2001 Sb. Souhrnná evidence MŽP POH ČR Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20.) Cíl je plněn bez výhrad V roce 2012 bylo na území kraje vyseparováno (A00 + BN30): 

58 457 t spotřebitelských obalů (kód 15 01 Katalogu odpadů),



13 070 t papíru (kat. č. 20 01 01 Katalogu odpadů),



3 962 t skla (kat. č. 20 01 02 Katalogu odpadů),

 3 694 t plastů (kat. č. 20 01 39 Katalogu odpadů). V roce 2012 bylo vytříděno celkem 79 183 t, což je v přepočtu na 1 obyvatele 153,3 kg/obyv./rok. Množství vyseparovaných odpadů spotřebitelských obalů (sk. 15 01 Katalogu odpadů) v roce 2012 se výrazně navýšilo díky nárůstu separace papíru. Produkce těchto obalů je ovlivněna podnikatelskými subjekty, u nichž produkce spotřebitelských odpadů není vyrovnaná.

14 000

Komentář

Produkce [t/rok]

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2005

2006

2007

Plasty (20 01 39)

2008

2009 Rok

Papír (20 01 01)

2010

2011

2012

Sklo (20 01 02)

Separace papíru (kat. č. 20 01 01), skla (kat. č. 20 01 02) a plastů (200139) má od roku 2007 poměrně stálý charakter. Produkce(t) sk. 15 01 20 01 01 20 01 02 20 01 39 Celkem

2006 48 050 5 726 3 376 2 779 59 931

2007 60 085 9 802 4 633 3 748 78 268

36

2008 69 707 8 096 4 939 4 118 86 860

2009

2010

2011

51 762 8 131 4 181 4 982 69 056

68 581 8 526 4 299 3 303 84 709

60 032 8 488 4 342 3 728 76 590

2012 58 457 13 070 3 962 3 694 79 183

ISES, s.r.o.


říjen 2013

V případě, že by se pozornost zaměřila pouze na separaci spotřebitelských obalů od občanů, tak jsou čísla separace výrazně nižší. Dle dat AOS EKOKOM a.s., která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, které vyplývají ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů, bylo v roce 2012 občany Pardubického kraje vytříděno 43,6 kg/obyv./rok spotřebitelských obalů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony). Pardubický kraj byl v roce 2012 v rámci celorepublikového srovnání výtěžnosti separace tříděných odpadů na 1. místě. Průměrná výtěžnost separovaného sběru se v roce 2012 pohybovala okolo 39,1 kg/obyv,/rok. K velmi dobrým výsledkům přispívá nejen rozsáhlá informační kampaň, kterou kraj a obce realizují ve spolupráci s AOS EKO-KOM, ale také stále se rozšiřující sběrná síť v obcích. Na podporu separace je již od roku 2003 realizován projekt „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji a jeho podprojektů“. Kromě AOS EKO-KOM, a.s. se na tomto projektu podílí také Regionální odpadové centrum Pardubického kraje a od roku 2011 kolektivní systémy ASEKOL s.r.o. a ELEKTROWIN a.s. Počet nádob na tříděný odpad v Pardubickém kraji v roce 2012:

Počet nádob

Papír

Plasty

Sklo směsné

Sklo bílé

Nápojový karton

Celkový součet

2 603

4 176

3 078

1 368

18

11 269

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

V roce 2012 vycházelo na území Pardubického kraje v průměru 155 obyvatel na 1 sběrné hnízdo. (Průměr ČR v roce 2012 činil 157 obyvatel na 1 sběrné hnízdo). /EKO-KOM, a.s./

37

ISES, s.r.o.



říjen 2013

3.1.2.III Zajistit sběr a využití vyřazených zařízení (objemných odpadů) Podíl využitých vyřazených zařízení 50% výskytu do roku 2005, 75% výskytu do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a zařízení, (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu POH PK Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21) Cíl je plněn s výhradami Sběr objemných odpadů je v současné době již poměrně dobře zajištěn, a to zejména prostřednictvím sběrných dvorů nebo mobilních svozů velkoobjemovými kontejnery, které obce pro své občany zajišťují v případě, že nemají sběrný dvůr.

Komentář

Problematickou částí tohoto cíle je zajištění využití objemných odpadů. Část objemných odpadů se roztřídí přímo na sběrných dvorech, ale pak nejsou vedeny v evidenci jako objemné odpady, ale jako jednotlivé využitelné složky, které z nich byly vytříděny (dřevo, kovy, apod.). Obecně lze ale říci, že tyto odpady jsou následně využity. Objemné odpady, které jsou uvedeny v evidenci, končí z většiny na skládkách. Evidenčně tak zaznamenáváme dlouhodobě velmi malý podíl využitých objemných odpadů, protože zařízení na využití – roztřídění/předúpravu objemných odpadů je obecně nedostatek. V Pardubickém kraji jsou objemné odpady, jako v jednom z mála krajů, zpracovávány/využívány. Množství materiálově využitých objemných odpadů na území kraje se v roce 2012 navýšilo téměř dvojnásobně, a to na 1,5 tis. t odpadů. Je to dáno tím, že se zde nachází 3 větší zařízení, ve kterých jsou objemné odpady tříděny nebo upravovány, resp. dochází k jejich roztřídění a podrcení. V roce 2012 bylo největší množství objemných odpadů upraveno v zařízení spol. SK-EKO Pardubice s.r.o., a to s cílem dalšího využití výstupu jako spalitelného odpadu v cementárně Práchovice příp. v jiném vhodném zařízení. Předúprava (R12 ) dále probíhá v zařízení spol. Marius Pedersen a.s. a v zařízení spol. ecorec Česko, s.r.o.

38

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Množství odděleně sesbíraných objemných odpadů (kat. č. odpadů 20 03 07) oproti roku 2011 mírně pokleslo. Možnou příčinou klesajícího trendu, může být hospodářská krize, jejíž dozvuk dokládá např. trh s nábytkem, který v roce 2012 zaznamenal v České republice výrazný propad.

Objemné odpady 30 000 Množství (t/rok)

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Produkce (t/rok)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 8 926 9 923 10 842 16 747 16 706 18 199 16 039 18 206 16 798

Skládkování (t/rok) 6 347 9 850 18 888 23 168 25 729 25 724 24 343 24 536 19 416

Od roku 2006 je dle evidence skládkováno více objemných odpadů, než je jejich produkce. Je to způsobeno zejména tím, že objemné odpady jsou na území kraje dováženy z okolních krajů a následně zde skládkovány.

39

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.2.IV Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů Podíl materiálově využitých komunálních odpadů 50% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2012 bylo na území kraje materiálově využito 28,72 % produkovaných komunálních odpadů, což představuje nárůst o více než 6 % oproti roku 2011. Přestože trend je dlouhodobě rostoucí, dosažení 50 % materiálového využití komunálních odpadů je nesplnitelná cílová hodnota. K tomu, aby se materiálové využití přiblížilo k cílové hodnotě, by muselo být zajištěno využití směsného komunálního odpadu, samotnou separací nelze cílovou hodnotu splnit. Komunální odpady Materiálové využití (%) Komunální odpady Materiálové využití (%)

2003

2004

2005

2006

2007

8,51

6,46

6,32

8,13

8,41

2008

2009

2010

2011

2012*

19,28

16,57

20,04

22,37

28,72

* Výpočet je proveden dle metodiky pro rok 2012

Komentář

S výhledem do budoucnosti bude nutné výrazně podporovat oddělený sběr separovatelných složek komunálních odpadů a podporovat výstavbu zařízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváření integrované sítě zařízení pro nakládání s odpady). Výrazným přínosem bude také další navyšování využití objemných odpadů, kterých na území kraje vzniká více než 18 tis. t za rok. Dále je nutné zaměřit se na přesnou evidenci a správné nakládání s odděleně sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady (kat. č. 20 02 01). Výraznou nevýhodou pro plnění tohoto cíle se jeví ustanovení § 10a zákona č.185/2001 o odpadech, které umožňuje obcím provozování komunitního kompostování jako předcházení vzniku odpadů. Odděleně sesbírané biologicky rozložitelné odpady (tráva, listí,...), pak nejsou evidovány jako odpad a jejích využití není zahrnuto do výpočtu tohoto indikátoru. Pokud by se veškerá produkce BRO objevila v evidenci, lze předpokládat, že by materiálové využití vzrostlo o několik dalších procent. Řada měst a obcí realizovala díky OPŽP opatření, která podporují separaci a materiálové využití odpadů. Jedná se zejména o výstavbu sběrných dvorů, kompostáren, dovybavení sítě sběrných nádob a v poslední době zejména zavádění odděleného sběru bioodpadů od občanů.

40

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.2.V Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních Název cíle odpadů uložených na skládky Indikátor Podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů Na 75% hmotnostních do roku 2010, na 50% hmotnostních do roku 2013, Cílová hodnota na 35% hmotnostních do roku 2020 z výskytu biologicky rozložitelných komunálních odpadů v roce 1995 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21); rozbory složení komunálního odpadu Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 21) Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2012 bylo uloženo na skládky v Pardubickém kraji 128,94 % množství BRKO ve srovnání s rokem 1995. V přepočtu na 1 obyvatele se jedná o 190,8 kg BRKO uložených na skládky, přičemž cílová hodnota pro rok 2013 činí na 74 kg/obyv./rok BRKO. Tuto hodnotu není reálné splnit.

Komentář

Pro podporu plnění tohoto cíle bude nutno maximálně podporovat oddělený sběr BRKO. Dalším opatřením vedoucím k plnění tohoto cíle je výstavba zařízení na využití směsného komunálního odpadu, který je v současné době skládkován. V roce 2012 byla zahájen provoz moderní linky na drcení průmyslového a tříděného komunálního odpadu o kapacitě až 70 000 t materiálu v areálu cementárny v Práchovicích. V červenci 2013 proběhla provozní zkouška zdrcení TKO v zařízení firmy SK-EKO spol. s. r. o. s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o. V současné době je také MŽP prováděno ověření správnosti dat srovnávací základny roku 1995 a možnost případné korekce.

41

ISES, s.r.o.



Komentář

říjen 2013

3.1.2.VI Dospělá populace má dostatek informací* k rozhodování Podíl dostatečně informované populace 100% do roku 2005 Webové stránky Pardubického kraje POH PK Databáze krajského úřadu, EKO-KOM Cíl je plněn bez výhrad V Pardubickém kraji je zpracována koncepce EVVO, která byla dne 21.2.2008 aktualizována. Hlavním cílem této koncepce je efektivním výchovným a osvětovým působením na společnost přispět k udržitelnému rozvoji kraje, zvýšit úroveň environmentálního vědomí všech obyvatel kraje a zvýšit odpovědnost každého jednotlivce za současný i budoucí stav životního prostředí kraje, České republiky i světa. Pardubický kraj a AOS EKO-KOM, a.s. ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje realizuje již od roku 2003 projekt "Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji". Cílem projektu je vytvoření funkčního a efektivního systému odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů, tj. mimo jiné, pomoci obcím zahustit sběrovou síť na tříděný sběr tak, aby byla snadno dostupná pro občany. Dovybavit obce kontejnery pro sběr jednotlivých komodit (papír, plasty, sklo) a pomoci ke splnění cílů krajského plánu odpadového hospodářství. V rámci tohoto projektu se v roce 2012 uskutečnily např. tyto akce:  Projekt košů V rámci tohoto projektu bylo v ČEZ ARENA Pardubice zavedeno technické zabezpečení třídění odpadů. Návštěvnost zápasů se pohybuje v průměru okolo 7 tisíc diváků za zápas.  Šestý ročník soutěže obcí Pardubického kraje v třídění odpadů, pod názvem „O Perníkovou popelnici 2012“. Celý rok soutěží města a obce v třídění odpadů a ten, kdo byl nejlepší si odnese finanční odměnu.  Krajská komunikační kampaň k zapojení veřejnosti, obcí a oprávněných osob do systému třídění a využívání komunálních odpadů (outdoor komunikace, soutěže pro veřejnost, letní kino, aj.). V roce 2012 pokračovala spolupráce se společností ELEKTROWIN a.s. spočívající zejména v intenzifikaci zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.

* Informace o vlivu jednotlivých výrobků na ŽP, o možnostech nakládání s výrobkem po skončení jeho životnosti, dále informace o možnostech nakládání s odpady atd.

42

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.2.VII Dětská populace prochází systémem ekologického vzdělávání, výchovy Název cíle a osvěty (EVVO) Indikátor Podíl dětské populace procházející systémem EVVO Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Webové stránky Pardubického kraje, Výroční zprávy Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu, EKO-KOM k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V Pardubickém kraji je zpracována koncepce EVVO (aktualizace 21.2.2008).

Komentář

V rámci projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“ probíhaly Školní výukové programy a technická podpora sběru třídění odpadů v MŠ a ZŠ Pardubického kraje a v neziskových organizacích. Koordinátorem ekologické výchovy mládeže a školeních výukových programů bylo Ekocentrum PALETA Pardubice, které zajišťovalo vzdělávací služby o problematice nakládání s odpady pro školy, školky zájmové skupiny dětí a mládeže (program „ODPADY“). Na území kraje probíhalo také několik soutěží s tématikou odpadového hospodářství. Kraj dále ve spolupráci s RRA Pardubického kraje provozuje Odpadové centrum Pardubického kraje a spolupracuje s nevládními organizacemi (např. Ekocentrum PALETA, EKODOMOV,…), které vydávají výchovně vzdělávací publikace a pořádají vzdělávací akce.

43

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.3 Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.3.I Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci O 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2000 bylo na území kraje vyprodukováno 91 560 t nebezpečných odpadů. V roce 2012 bylo vyprodukováno 52 246 t nebezpečných odpadů, což je ve srovnání s rokem 2000 o cca 42% méně.

Produkce NO (t/rok) 120 100 80 60 40 20

Komentář

0 2005

2006

Produkce 2005 Celková 1076 (1 000 t) NO (1 000 t) 75 podíl NO na 7 celkové p. (%) rozdíl oproti roku 2000 -18 (%)

2007

2006 913

2008

2007 891

2009

2008 1247

2010

2009 926

2011

2010 896

2012

2011

2012*

1 018

922

67

63

114

102

96

53

53

7

7

9

11

11

5

6

- 27

- 31

+24

+11

+5

- 42

- 42

* Výpočet je proveden pro všechny roky dle metodiky pro rok 2012

Nárůst produkce nebezpečných odpadů v letech 2008 až 2010 je způsoben zejména produkcí společnosti GEOSAN GROUP, a.s., která prováděla v těchto letech sanaci starých zátěží v Semtíně.

44

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle Název cíle

3.1.3.II Upravovat fyz.-chemickými postupy nebezpečné anorganické odpady Podíl upravených nebezpečných anorganických odpadů na celkové Indikátor produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje má vydán souhlas s provozem zařízení na fyzikálněchemickou úpravu odpadů 5 subjektům (.A.S.A., spol. s r.o., ecorec Česko Komentář s.r.o., P-D Refractories CZ a.s., REKLA spol. s r. o., SVITAP J. H. J. spol. s r. o.). Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo území Pardubického kraje. Číslo cíle

3.1.3.III Využívat nebo odstraňovat nebezpečné organické odpady v zařízeních Název cíle odpovídajících požadavkům na BAT (IPPC) *, s výjimkou nových zařízení na termické odstranění odpadu. Podíl materiálově nebo energeticky využitých nebezpečných organických Indikátor odpadů na celkové produkci Cílová hodnota 100% do roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru KKOH a) Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Vzhledem k používaným kódům nakládání, kdy převládá kód nakládání N3 nelze stanovit přesnou hodnotu plnění indikátoru. Komentář Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo kraj.

45

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4 Zásady pro nakládání s vybranými odpady 2.3.4.1 Odpady s obsahem PCB Číslo cíle

3.1.4.1.I Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, Název cíle odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB Indikátor Výskyt PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB Cílová hodnota 0% do konce roku 2010 Krajský informační systém o odpadech; evidence zařízení a látek Zdroje dat s obsahem PCB a způsob jejich ohlašování (Vyhl. 384/2001 Sb., př. 2) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl není plněn V roce 2012 byl zaznamenána produkce 7,39 t odpadů s obsahem PCB. Jednalo se zejména o odpad kat. č. 16 02 09 Transformátory a kondenzátory obsahující PCB.

Komentář

PCB

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

produkce (t)

4,99

12,86

4,40

5,24

5,27

7,97

5,24

6,96

0,39

7,39

Dle sdělení původce se jednalo o odpad vzniklý při demontáži starých zařízení – trafostanice ve slévárně. Pravděpodobně i do budoucna lze předpokládat produkci odpadů s obsahem PCB, neboť na území kraje se nacházejí stará neprovozovaná zařízení, která budou např. při změně majitele demontována.

46

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.2 Odpadní oleje Číslo cíle

3.1.4.2.I Zajistit sběr a využití odpadních olejů a zvyšovat množství zpětně Název cíle odebraných odpadních olejů Indikátor Podíl využitých odpadních olejů z ročního množství uvedeného na trh Cílová hodnota 38% hmotnostních do roku 2006, 50% hmotnostních do roku 2012 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S odpadními oleji je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Údaje o těchto odpadních olejích má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako přijaté na území kraje. V režimu odpadů bylo dle evidence vyprodukováno (A00+BN30) 4 624,09 t olejů. Jednalo se především o odpad kat. č. 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje, kterého bylo Komentář vyprodukováno (A00) 940,07 t a dále 2 593,1 t přijato pod BN30. V zařízeních provozovaných na území kraje bylo kódem R12 (Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11) využito celkem 8 814,82 t olejů, což svědčí o dovozu těchto odpadů do zpracovatelských zařízení nacházejících se na území kraje. 2.3.4.3 Odpadní baterie a akumulátory Číslo cíle

3.1.4.3.I Zajistit sběr a využití s upřednostněním recyklace použitých Název cíle olověných akumulátorů Podíl využitých použitých olověných akumulátorů z ročního množství Indikátor uvedeného na trh Cílová hodnota 85% hmotnostních do roku 2005, 95% hmotnostních do roku 2012 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S olověnými akumulátory je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. V roce 2012 bylo dle evidence zařízeními na území kraje přijato Komentář (BN30) 1 527,2 t olovněných akumulátorů. V režimu odpadů bylo na území kraje vyprodukováno (A00) 186,49 t akumulátorů.

47

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.4.3.II Zajistit sběr a využití použitých Ni-Cd akumulátorů s úplným Název cíle využitím kovové substance Podíl využitých použitých Ni-Cd akumulátorů z ročního množství Indikátor uvedeného na trh Cílová hodnota 100% hmotnostních do 31.12. 2005 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno S použitými Ni-Cd akumulátory je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Dle stávají evidence bylo do zařízení na území kraje přijato pod kódem nakládání BN30 18,56 t Ni-Cd akumulátorů. V režimu odpadů bylo dle evidence na území kraje vyprodukováno (A00) 16,79 t Ni-Cd akumulátorů. Jelikož se tyto akumulátory vozí ke zpracování mimo území kraje, není možné z pozice kraje dohledat jak s nimi bylo dále nakládáno. Komentář NI - Cd Akumulátory Produkce (t) NI - Cd Akumulátory Produkce (t)

2003

2004

2005

2006

2007

20,63

27,02

39,32

36,38

16,67

2008

2009

2010

2011

2012

29,77

29,80

33,10

23,9

35,35

Číslo cíle Název cíle Indikátor I Indikátor II Cílová hodnota I Cílová hodnota II

3.1.4.3.III Zajistit sběr a využití použitých přenosných zdrojů proudu Průměrná míra odděleného sběru Materiálové využití sebraných použitých přenosných zdrojů proudu 100g/obyv. rok do roku 2006 50% do roku 2006 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Na území kraje bylo v roce 2012 v režimu odpadů dle evidence vyprodukováno (A00) celkem 203,86 t použitých přenosných zdrojů proudu a dále 1 545,76 t bylo do zařízení na území kraje přijato pod kódem nakládání BN30. Komentář V Pardubickém kraji se využilo pouze minimum těchto odpadů. Většina přenosných zdrojů proudu je odvezena ke zpracování mimo území kraje, tudíž není možné z pozice kraje dohledat jak s nimi bylo dále nakládáno.

48

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.4 Kaly z čistíren odpadních vod Číslo cíle

3.1.4.4.I Zvýšit využití kalů ČOV zejména v zemědělství, pro rekultivace, Název cíle kompostování a výrobu alternativních paliv Indikátor Podíl využitých kalů ČOV Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a Zdroje dat zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); evidence Programů použití kalů na zemědělskou půdu (Vyhl. 382/2001 Sb., §5) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2012 bylo na území kraje vyprodukováno 4 351,4 t kalů z ČOV a následně využito na zemědělské půdě 1 869,3 t. Kompostováno (N13) Komentář bylo na území kraje 3 737,4 t, využito k výrobě energie (R1) 764,1 t a použito jako technologický materiál na zajištění skládky (N12) 151,7 t. V roce 2012 nebyly žádné kaly z ČOV na území kraje uloženy na skládky.

2.3.4.5 Odpady z výroby oxidu titaničitého Netýká se Pardubického kraje.

2.3.4.6 Odpady azbestu Číslo cíle

3.1.4.6.I Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Název cíle prostředí Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního Indikátor prostředí Cílová hodnota Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence kontrolních zpráv ČIŽP Zdroje dat a ObÚ) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Odpad azbestu, případně odpady s obsahem azbestu jsou ukládány na Komentář příslušné skládky odpadů.

49

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.7 Autovraky Číslo cíle Název cíle

3.1.4.7.I Zajistit sběr a využití autovraků Podíl opětovně používané a využívané hmotnosti všech autovraků Indikátor I převzatých za kalendářní rok Podíl opětovně používané a materiálově využívané hmotnosti všech Indikátor II autovraků převzatých za kalendářní rok Autovraky vozidel vyrobených po 1.1.1980: 85% průměrné hmotnosti od 1.1.2006, Cílová hodnota I 95% průměrné hmotnosti od 1.1.2015; Autovraky vozidel vyrobených před 1.1.1980: 75% průměrné hmotnosti od 1.1.2006 Autovraky vozidel vyrobených po 1.1.1980: 80% průměrné hmotnosti od 1.1.2006, 85% průměrné hmotnosti od Cílová hodnota II 1.1.2015 Autovraky vozidel vyrobených před 1.1.1980: 70% průměrné hmotnosti od 1.1.2006 Krajský informační systém o odpadech; Centrální registr motorových Zdroje dat vozidel; evidence kontrolních zpráv ČIŽP a ObÚ Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů a k hodnocení zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Na území Pardubického kraje bylo zaevidováno 7 754,12 t autovraků, které byly následně zpracovány. Podrobné a přesné údaje o zpracování Komentář autovraků (procenta využití) nejsou Krajskému úřadu k dispozici. Souhrnné údaje o zpracování a využití autovraků zasílají povinné osoby na MŽP, kde jsou sumarizovány za celou republiku.

50

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.8 Stavební a demoliční odpady Číslo cíle Název cíle

3.1.4.8.I Zajistit sběr a využití stavebních a demoličních odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů ze vznikajících Indikátor stavebních a demoličních odpadů 50% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 75% hmotnosti do 31.12.2012 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2012 bylo na území kraje vyprodukováno 284,36 tis. t stavebních a demoličních odpadů. Celkem 247,03 tis. t stavebních a demoličních odpadů bylo na území kraje využito, tj. 86,87 % produkce těchto odpadů. Komentář Skládkováno bylo 24,1 tis. stavebních a demoličních odpadů, tj. 8,48 % celkové produkce stavebních odpadů. Oproti roku 2011 zaznamenáváme u skládkování stavebních odpadů nárůst o téměř 4%.

51

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.4.8.II Odstraňovat veškeré nebezpečné stavební a demoliční odpady po Název cíle úpravě fyzikálně-chemickými postupy na skládkách nebezpečných odpadů Podíl odstraněných upravených nebezpečných stavebních a demoličních Indikátor odpadů na skládkách nebezpečných odpadů ze vznikajících nebezpečných stavebních a demoličních odpadů Cílová hodnota 100% do 31.12.2005 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje bylo dle evidence v roce 2012 vyprodukováno 8 084,21 t nebezpečných stavebních odpadů. Největší produkce byla v tomto roce zaznamenána u odpadu kat. č. 17 09 03 Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky a to ve výši 2 265,8 t/rok a dále u odpadu kat. č. 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky, kterého bylo vyprodukováno 2 184,5 t. Kód 170106 170204 170301

Komentář

Název odpadu Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující neb. látky Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi obsahující dehet

170303 Uhelný dehet a výrobky z dehtu Kovový odpad znečištěný nebezpečnými 170409 látkami Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet 170410 a jiné nebezpečné látky 170503 170601 170603 170605 170903

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Izolační materiál s obsahem azbestu Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Stavební materiály obsahující azbest Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

Produkce 2012 (t/rok) 873,12 492,67 25,87 0,11 3,28 2,93 2 184,46 58,19 1,35 2 176,43 2 265,80

Na území kraje bylo v roce 2012 biologicky dekontaminováno (N14) 8 825,6 t nebezpečných stavebních a demoličních odpadů, přičemž téměř 7,5 tis. t byla produkce roku 2011. Zaskládkováno bylo 2 829,2 t nebezpečných stavebních odpadů, jednalo se o odpady obsahující azbest, které mohou být ve speciálním režimu uloženy na skládky kategorie „ostatní“ S-00.

52

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.9 Zářivky Číslo cíle Název cíle Indikátor

3.1.4.9.I Zajistit sběr a využití zářivek Podíl využitých použitých zářivek ze vznikajících odpadních zářivek 80% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 90% hmotnosti do 31.12.2010 Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Plnění cíle nebylo posuzováno Se zářivkami je ve velké míře nakládáno v režimu zpětného odběru. Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje Komentář jako přijaté na území kraje. V roce 2012 bylo na území kraje dle evidence vyprodukováno v režimu odpadů 7,8 t zářivek. 2.3.4.10 Pneumatiky Číslo cíle Název cíle

3.1.4.10.I Zajistit sběr a využití pneumatik Podíl využitých použitých pneumatik z prodaných pneumatik v klouzavém Indikátor průměru za léta 2002-2004 90% hmotnosti do 31.12.2005 Cílová hodnota 100% hmotnosti do 31.12.2010 Krajské informační systémy o odpadech Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad S pneumatikami je na území Pardubického kraje nakládáno v režimu odpadů i v režimu zpětného odběru. Dle evidence odpadů, bylo v režimu odpadů na území kraje vyprodukováno celkem 1 058,2 t, přičemž 1 019,9 t bylo evidováno jako přímá produkce pod kódem nakládání A00, dalších 38,3 t bylo přijato pod BN30. Pneumatiky evidované v režimu odpadů pocházejí zejména z obcí, neboť systém zpětného odběru není pro obce a Komentář města reálně vytvořen. Nově připravovaný zákon o zpětném odběru odpadních pneumatik by měl tuto situaci vyřešit, je uvažován vznik nového kolektivního systému, který by právě zajišťoval sběr a využití odpadních pneumatik v obcích. Celkově se na území kraje využilo jako palivo nebo k výrobě energie (R1) 4 291,2 t pneumatik.

53

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.11 Elektrošrot Číslo cíle

3.1.4.11.I Zajistit sběr a využití použitých chladniček používaných Název cíle v domácnostech Podíl chladniček používaných v domácnostech na celkovém počtu Indikátor chladniček používaných v domácnostech uvedených na trh v daném roce Cílová hodnota Není kvantifikován Krajské informační systémy o odpadech Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Na území kraje bylo v roce 2012 evidováno (A00) 25,3 t chladniček z domácností (katalogové číslo 20 01 23).

Produkce elektroodpadů z domácností 1600 1400 1200 Produkce v režimu odpadů (kat. č. odpadu 20 01 23)

1000 800

Zpětný odběr (ELEKTROWIN)

600 400

Komentář

200 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Od roku 2006 začal efektivně fungovat oddělený sběr vyřazených elektrozařízení. Chladničky a ledničky, které jsou sbírány touto cestou, již proto nejsou evidovány jako odpad. Stávají se odpadem až když dorazí do zpracovatelského zařízení, a proto je viditelný pokles produkce použitých chladniček a ledniček pouze věcí evidenční a v žádném případě neznamená, že se tato komodita přestává odděleně sbírat, právě naopak. Podle údajů kolektivního systému ELEKTROWIN a.s., který se specializuje na zpětné odběr „bílé techniky“ bylo na území Pardubického kraje v roce 2012 zpětně odebráno 1 303 t těchto elektrozařízení.

54

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Číslo cíle

3.1.4.11.II Zajistit sběr a využití odpadních elektronických a elektrických Název cíle zařízení (OEEZ)* Indikátor I Průměrná míra odděleného sběru Indikátor II Míra využití OEEZ Indikátor III Míra opětovného použití a recyklace OEEZ Cílová hodnota I 4 kg OEEZ ze soukromých domácností/osobu/rok do 31.12.2006 OEEZ spadající do kategorie přílohy IA průměrné hmotnosti: Cílová hodnota II 1 a 10 – 80%; 2,3,4,5,6,7 - 75%; do 31.12.2006 Cílová hodnota OEEZ spadající do kategorie přílohy IA průměrné hmotnosti: III 1 a 10 – 75%; 2,3,4,5,6,7 – 65%; výbojky – 85% Krajské informační systémy o odpadech/ Zdroje dat ISO II; evidence ročních zpráv o plnění povinnosti zpětného odběru (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 19) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V současné době jsou odpadní elektronická a elektrická zařízení (EEZ) sbírána především v režimu zpětného odběru. Kolektivní systémy na území kraje vytváří a postupně rozšiřují síť sběrných míst, kde je možné uvedená elektrozařízení odevzdávat. Jedná se o velmi dobře fungující systém. Pardubický kraj se ve sběru odpadních EEZ v režimu zpětného odběru řadí mezi nejúspěšnější kraje. V roce 2012 vytřídili občané Pardubického kraje 2 653 t EEZ v režimu zpětného odběru, což je v přepočtu na 1 obyvatele 5,14 kg odpadních EEZ.

Komentář

Kolektivní systém (2012) ASEKOL s.r.o. (sk. 3, 4, 7, 8, 10) EKOLAMP s.r.o. (sk. 5) ELEKTROWIN a.s. (sk. 1, 2, 6) RETELA s.r.o. REMA SYSTÉM a.s. ECO BAT Celkem

Zpětně odebrané EEZ (t) 902 40 1 303 204 169 35 2 653

Odpadní EEZ sebrané prostřednictvím kolektivních systémů jsou až z 80% recyklovány, míra opětovného použití se liší dle druhu jednotlivých elektrospotřebičů.

55

ISES, s.r.o.


říjen 2013

V režimu odpadů se množství EEZ každoročně snižuje. Jedná se zejména o porušená a nekompletní EEZ, která nelze předávat v režimu zpětného odběru. Dále lze také říci, že část odpadů je předávána sice v režimu zpětného odběru, ale původce je zaeviduje v evidenci jako odpad. Produkce odpadních EEZ v režimu odpadů (A00):

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

kat.č. odpadu 20 01 21 136,1 26,9 24,4 11,9 15,0 7,9 12,0 7,2 4,8

Produkce EEZ (t/rok) kat.č. odpadu kat.č. odpadu 20 01 23 20 01 35 388,9 483,4 439,6 419,1 194,4 179,8 88,9 103,2 61,8 80,3 39,9 63,4 36,9 65,2 28,7 64,9 25,3 41,6

kat.č. odpadu 20 01 36 79,6 60,3 37,4 57,7 44,3 45,7 52,4 65,3 83,4

* Směrnice EPaR 2002/96/ES o odpadních elektronických a elektrických zařízeních

56

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.4.12 Zdravotnické odpady Číslo cíle Název cíle

3.1.4.12.I Spalovat odpady ze zdravotnictví a veterinární péče (mimo 18 01 10) Podíl spálených odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče ze vznikajících Indikátor odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče Cílová hodnota 100% hmotnosti do 31.12.2005 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami V roce 2012 bylo dle evidence produkováno (A00) 1 768,05 t odpadů ze zdravotnictví a veterinární péče. Celkem bylo spalováno (D10) 1 300,76 t Komentář těchto odpadů. Skládkováno (D1) bylo 158,34 t zdravotnických odpadů, které neměly nebezpečné vlastnosti. Zbylé množství těchto odpadů se zpracovává mimo území Pardubického kraje.

57

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.5 Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Zdroje použité k hodnocení Stav plnění

Krajský informační systém o odpadech; POH původců Plnění cíle nebylo posuzováno V současné době je na území kraje provozováno (obdrželo souhlas s provozem)*: - 30 autovrakovišť - 43 míst pro sběr a výkup autovraků - 72 sběrných dvorů - 14 skládek - 15 kompostáren - 4 zařízení na biologickou dekontaminace - 4 spaloven a bioplynových stanic - 16 zařízení na třídění odpadů - 90 drtících linek - 5 zařízení na fyzikálně chemickou úpravu - 6 zařízení na zpracování elektroodpadů.

Komentář Na území kraje se připravují a realizují projekty s podporou z OPŽP. Seznam podpořených žádostí z Operačního programu Životního prostředí je uveden v příloze. Od roku 2003 také probíhá spolupráce mezí Krajským úřadem Pardubického kraje a AOS EKO-KOM, a.s. v rámci projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“. Tento projekt mimo jiné podporuje zahušťování sběrných nádob na separovaný sběr. Koordinátorem tohoto programu je Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

*Zdroj http://websouhlasy.inisoft.cz/pardubickykraj/

58

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.6 Podíl využívaných odpadů Číslo cíle Název cíle Indikátor Cílová hodnota

3.1.6.I Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace Podíl využitých odpadů ze vznikajících odpadů 55% do roku 2012 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Oproti celkové produkci 921,51 tis. t odpadů v roce 2012 bylo v Pardubickém kraji využito (materiálově i energeticky) 63,36 % produkovaných odpadů (583,9 tis. t) a 27,54 % jich bylo skládkováno.

Komentář

Nakládání [%] využití skládkování spalování (D10)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

43,73 27,26

57,11 33,6

66,07 36,77

69,28 25,09

62,50 35,76

61,04 29,45

73,46 26,19

63,36 27,54

0,12

0,13

0,2

0,14

0,18

0,2

0,17

0,17

Hlavní podíl na množství využitých odpadů zaujímají stavební odpady – odpad kat. č. 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 (cca 116 tis. t/rok; tj. 19,9 % z celkového množství), odpad kat. č. 17 01 07 (cca 49 tis. t/rok; tj. 8,5 % z celkového množství) a odpad kat. č. 19 12 12 Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (44 tis. t/rok, tj. 7,6 % z celkového množství).

59

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.7 Podíl odpadů ukládaných na skládku Číslo cíle Název cíle Indikátor

3.1.7.I Omezovat odstraňování odpadů skládkováním Podíl odpadů ukládaných na skládky O 20% hmotnosti do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem Cílová hodnota dalšího postupného snižování Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2000 bylo na území kraje skládkováno 838 693 t odpadů. V roce 2010 bylo na skládky Pardubického kraje uloženo o 68,5 % méně než v roce 2000. V letech 2011 i 2012 dochází k dalšímu postupnému snižování množství skládkovaných odpadů, procentuální podíl odpadů uložených na skládky oproti roku 2000 navyšuje, v roce 2012 bylo uloženo o 69,7 % méně odpadů ve srovnání s rokem 2000. Vývoj množství skládkování odpadů: Množství skládkovaných odpadů

Množství (1000 t/rok)

Komentář

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

388,28 364,30

327,72

293,40 306,68

331,15 266,58

312,99 263,98

253,75

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Rok

60

ISES, s.r.o.


říjen 2013


3.1.7.II Snížit skládkování kalů ČOV Podíl skládkovaných kalů ČOV max. 20% do roku 2010, 10% do roku 2013 Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); evidence Programů použití kalů na zemědělskou půdu (Vyhl. 382/2001 Sb., §5) Původ indikátoru POH ČR Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/ 2001 Sb., př. 21); Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad V roce 2012 bylo na území kraje vyprodukováno 4 351,37 t kalů z ČOV a následně využito na zemědělské půdě 1 869,45 t. Kompostováno (N13) bylo na území kraje 3 737,4 t, využito k výrobě energie (R1) 764,1 t a použito jako technologický materiál na zajištění skládky (N12) 151,7 t. Komentář V roce 2012 nebyly na území kraje přímo (bez jakékoli úpravy) skládkovány žádné kaly. Pod kódem D8 Biologická úprava bylo na území kraje nakládáno s 284,22 t a pod kódem D9 Fyzikálně-chemická úprava s 59,1 t kalů.

61

ISES, s.r.o.


říjen 2013


3.1.7.III Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů Podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů Není kvantifikace Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů Zdroje dat a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Krajský informační systém o odpadech; evidence a ohlašování odpadů k hodnocení a zařízení (Vyhl. 383/2001 Sb., př. 20, 21, 23) Stav plnění cíle Cíl není plněn Množství kompostovatelných a spalitelných odpadů ukládaných na skládky se od roku 2004 průběžně zvyšuje.

Komentář

Skládkování (t) Celkové Kompostovatelné a spalitelné podíl (%)

2003 388 284

2004 364 303

2005 293 395

2006 306 675

2007 327 720

203 625

218 623

216 784

225 248

233 451

52,42

52,18

73,89

73,45

71,22

Skládkování (t) Celkové Kompostovatelné a spalitelné podíl (%)

2008 312 986

2009 331 152

2010 263 980

2011 266 621

2012 253 754

256 778

240 028

225 173

232 267

222 518

82,00

72,48

85,30

87,10

87,69

Hlavní příčinou postupného nárůstu skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů je změna struktury skládkovaných odpadů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které již nejsou skládkovány. Množství skládkovaných odpadů přesto stále postupně narůstá, přičemž hlavním skládkovaným odpadem je směsný komunální odpad. Jedním z možných kroků ke snížení skládkování těchto odpadů je postupné zavádění odděleného sběru bioodpadů a to, jak pomocí propagace domácích kompostérů, tak postupným zaváděním odděleného sběru bioodpadů přímo od občanů. Razantním řešením by bylo vybudování vhodných zařízení na využití těchto odpadů. Část těchto odpadů se dá po vytřídění kompostovat, přičemž všechny tyto odpady lze energeticky využít.

62

ISES, s.r.o.


říjen 2013

2.3.8 Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích Číslo cíle

3.1.8.I Identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátěží na Název cíle základě aktivní prospekce, včetně kategorizace objektivními metodami Indikátor Podíl evidovaných starých zátěží Cílová hodnota 100% do roku 2005 Zdroje dat Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Evidence krajského úřadu k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn s výhradami V současné době eviduje tyto zátěže česká informační agentura životního prostředí – CENIA, která seznamy zátěží doplňuje a zjišťuje jejich aktuální stav. Za tímto účelem byl sestaven projektový tým Národní inventarizace kontaminovaných míst. V letech 2009-2012 byly připraveny a vytvořeny nástroje a metodické předpoklady pro vlastní inventarizaci, která byla plánována jako druhá etapa (2013 – 2015). Druhá etapa – vlastní inventarizace – nebyla v roce 2013 zahájena.

Komentář

Projekt byl podpořen příspěvkem EU (Fond soudržnosti) ve výši 85 552 785 Kč v rámci Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 4.2. - Odstraňování starých ekologických zátěží). Celkové náklady projektu byly 100 662 000 Kč. Cílem projektu bylo zajištění efektivního a jednotného postupu identifikace, evidence a hodnocení kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst. Na krajské úrovni není projekt a kontaminovaných ploch zpracován.

63

inventarizace

starých

zátěží

ISES, s.r.o.



Komentář

říjen 2013

3.1.8.II Sanace starých zátěží Podíl sanovaných starých zátěží ze všech starých zátěží 100% do roku 2015 Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum POH PK Databáze MŽP, SFŽP, evidence krajského úřadu, údaje s ORP a údaje z obcí, webové stánky krajského úřadu Cíl není plněn Sanace starých zátěží (starých skládek) je finančně velmi náročný proces, a proto jsou využívány finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí. Tento program zaštiťuje Státní fond Životního prostředí České republiky. Pardubický kraj uspěl se žádostí o poskytnutí finanční podpory z tohoto programu na odstranění staré ekologické zátěže v Dolní Lipce. Náklady na realizaci projektu přesahují 89 mil. Kč. Skládka v Dolní Lipce není jediným případem, kde Pardubický kraj napomáhal s likvidací starých ekologických zátěží. V posledních dvou letech identifikoval pomocí rizikových analýz oblasti, které jsou zatížené starými ekologickými zátěžemi. Odhalování těchto rizik otevřelo cestu k dotacím dalším třem žadatelům v Pardubickém kraji. Jednalo se o sanaci v bývalém podniku Tesla v Jablonném nad Orlicí a likvidaci ekologické zátěže v bývalých prádelnách v Přelouči a Chrudimi. Předpokládané náklady na realizaci všech čtyř úspěšných projektů na území Pardubického kraje jsou přibližně 249 milionů korun. V současné době je také Městem Hlinsko připravována rekultivace skládky odpadu Hamřík. Projekt je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí, celkové náklady přesahují 56 mil. Kč. Realizace je plánována v letech 2014 až 2015. Přestože dochází k sanaci některých významných starých zátěží, cíl 100% sanace všech starých zátěží nebude do roku 2015 splněn.

Číslo cíle

3.1.8.III Ochrana životního prostředí a zamezení environmentálních škod Název cíle v době mimořádných situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu Indikátor Podíl zákonně zbavovaných odpadů Cílová hodnota Veškeré vznikající odpady Zdroje dat Evidence krizových štábů Původ indikátoru POH PK Zdroje použité Databáze krajského úřadu, evidence krizových štábů k hodnocení Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad Je zpracován krizový plán kraje, který určuje jak postupovat v případě Komentář mimořádných situací. Jednotliví původci mají zpracovány vlastní havarijní plány.

64

ISES, s.r.o.


3

Výsledky vyhodnocení

3.1

Souhrnné hodnocení

říjen 2013

K vyhodnocení plnění cílů POH byla použita dostupná data a informace o produkci a způsobech nakládání s odpady na území Pardubického kraje. Vzhledem k částečné chybovosti primárních dat v evidenci o produkci a způsobech nakládání s odpady byla provedena korekce získaných údajů a zřejmé chyby byly po konzultaci s pracovníky KÚ a ORP opraveny. Část údajů potřebných pro plnohodnotné vyhodnocení některých indikátorů na úrovni kraje nejsou k dispozici, jedná se především o data ke zpětnému odběru vybraných výrobků. Tyto indikátory nebyly na úrovni kraje vyhodnocovány. U každého indikátoru je vyhodnocení uvedeno formou slovního komentáře, pokud bylo možné indikátor vyhodnotit číselnou hodnotou je uvedena i tato číselná hodnota, v případě, že nebylo možné indikátor vyhodnotit je uvedeno, z jakého důvodu nebylo vyhodnocení provedeno. V tomto vyhodnocení byla soustava indikátorů pro rok 2012 vyhodnocena na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Oproti matematickému vyjádření pro vyhodnocení „Soustavy indikátorů OH“ pro rok 2011 nedošlo k významným změnám. V Pardubickém kraji bylo v roce 2012 celkem vyprodukováno 921,5 tis. t odpadů, což je o cca 100 tis. t méně než v roce 2011. K tomuto poklesu došlo zejména snížením produkce stavebních a demoličních odpadů, jichž bylo právě v roce 2012 vyprodukováno o cca 100 tis. t méně než v předchozím roce. Pokud bychom se zaměřili na produkci komunálních odpadů, tak ta v roce 2012 dosáhla hodnoty 228,62 tis. t a na celkové produkci odpadů se podílela měrou 24,8 %. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v roce 2012 vyprodukováno téměř 443 kg komunálních odpadů, což je hodnota mírně nižší (o cca 4 kg/obyv./rok) než v roce 2011. Velmi dobře si kraj vede v separaci komunálních odpadů – obalové složky. Dle údajů AOS EKO-KOM, a.s. se Pardubický kraj v roce 2012 v rámci celorepublikového srovnání výtěžnosti separace tříděných odpadů umístil na 1. místě. Každý občan Pardubického kraje vytřídil v roce 2012 cca 43,6 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, průměrná výtěžnost separovaného sběru v ČR se v roce 2012 pohybovala okolo 39,1 kg/obyv,/rok. Taktéž v odděleném sběru nebezpečných odpadů a použitých výrobku v rámci zpětného odběru si kraj vede velmi dobře. V roce 2012 vytřídili občané Pardubického kraje 2 653 t elektrických a elektronických zařízení v režimu zpětného odběru, což je v přepočtu na 1 obyvatele 5,14 kg. Dle údajů kolektivních systémů se Pardubický kraj řadí mezi nejúspěšnější kraje v rámci celé ČR. Z vyhodnocení POH Pardubického kraje je dále zřetelný trend zvýšené míry využívání některých druhů odpadů. V roce 2012 bylo na území kraje využito celkem 583,9 tis. t odpadů, přičemž se jednalo zejména o recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Co se týká využití komunálních odpadů, tak v roce 2012 bylo na území kraje využito 28,7 % produkce komunálních odpadů, přičemž cílové hodnoty stanovují využití 50 % produkce komunálních odpadů. U tohoto cíle je ale nutné upozornit, že samotnou separací nelze cílové hodnoty 65

ISES, s.r.o.


říjen 2013

dosáhnout. Výhodou Pardubického kraje je existence dvou zařízení, které se zaměřují na využití tuhých komunálních odpadů. Provoz zařízení spol. ecorec Česko, s. r. o., který byl zahájen v květnu 2012, umožňuje zpracování až 70 000 tun průmyslového a tříděného komunálního odpadu na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku. Druhým zařízením je zařízení firmy SK-EKO spol. s. r. o.. Zde byly v červenci 2013 zahájeny provozní zkoušky zdrcení TKO s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o. Tyto dvě zařízení by mohly v budoucnu výrazně přispět k navýšení materiálového využití komunálních odpadů. Na území kraje jsou odpady nejen produkovány a využívány, ale v poměrně velkém množství jsou do kraje dováženy za účelem jejich skládkování. I přesto množství skládkovaných odpadů v kraji oproti předcházejícím rokům opět mírně pokleslo. V roce 2012 bylo na území Pardubického kraje odstraněno skládkováním 254 tis. t odpadů. Hlavní skupinou odpadů, která je skládkována, jsou komunální odpady - tvoří téměř 84% množství odpadů ukládaných na skládky v kraji. Z této skupiny tvoří majoritní podíl směsný komunální odpad, jehož bylo v roce 2012 uloženo na skládky 192,6 tis. t, tj. 76 % z celkového množství skládkovaných odpadů. Pardubický kraj klade velký důraz na zvýšení úrovně environmentálního vědomí všech obyvatel kraje. Realizuje program „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji“. V rámci tohoto programu se mohou obyvatelé a obce zapojovat do mnoha akcí podporující odpadové hospodářství v kraji (např. díky tomuto programu si obce mohou rozšířit sítě sběrných nádob, na separované komodity a rozšířit sběrné dvory). Další významnou aktivitou v kraji je koncepce EVVO, která podporuje efektivní environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu občanů v kraji prostřednictvím vyhlašování grantových programů. Také prostřednictvím podpory Státního fondu životního prostředí dochází v posledních letech ke zkvalitnění systému nakládání s odpady, budování zařízení na využívání odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. Závěrem je nutno připomenout, že zodpovědnost za odpady a nakládání s nimi má původce a kraj nemá právo zasahovat do samostatné působnosti a práv původců. Kraj se v maximální možné míře snaží pomáhat a koordinovat činnosti původců vedoucí k přípravě a realizaci integrovaných projektů nakládání s komunálními odpady.

66

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Plnění cílů POH Pardubického kraje

3.2

Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje v závazné části stanovuje 35 strategických cílů a dále určuje zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady.

8

3 4 5

7

4

3

2

15

7

1

2

Plnění cíle nebylo posuzováno

Plněn bez výhrad 3

Cíl není plněn

7

2

3

Plněn s výhradami

6

Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností odpadů Zásady pro nakládání s komunálními odpady Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady Zásady pro nakládání s vybranými odpady Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Podíl využívaných odpadů

1

Splněn

Název

Počet cílů

Číslo

Z 35 cílů jich je 20 plněno bez výhrad, 3 plněny s výhradami, plnění 5 cílů se nedaří vůbec a 7 cílů nebylo hodnoceno, jelikož na úrovni kraje není dostatek informací pro jejich přesné vyhodnocení. Jedná se především o údaje o zpětném odběru vybraných výrobků.

1 1

1

6

1

1

Podíl odpadů ukládaných na skládku

3

2

Staré zátěže území a odpadové hospodářství kraje v mimořádných situacích

3

1

1

1

35

20

3

5

Celkem

1

7

Z vyhodnocení POH Pk je zřejmé, že dlouhodobě nejsou plněny závazné cíle zejména v oblasti nakládání s komunálními odpady. Jedná se o cíle: 

3.1.2.IV - Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů.



3.1.2.V - Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky.



3.1.7.III - Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů.

Dále nejsou v roce 2012 plněny: 

3.1.4.1.I „Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB“.



3.1.8.II „Sanace starých zátěží“.

67

ISES, s.r.o.


říjen 2013

První cíl, který se nedaří plnit je 3.1.2.IV „Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů“. V roce 2012 bylo na území kraje využito 28,72 % produkovaných komunálních odpadů, což je o cca 6 % více než v roce 2011. Cílová hodnota pro rok 2010 a roky následující je dle POH České republiky stanovena na 50 % materiálového využití komunálních odpadů. Dosažení této hodnoty je v současné době naprosto nereálné. Bylo by vhodné na úrovni MŽP přezkoumat reálnost splnění tohoto cíle. Pro alespoň úspěšnější plnění tohoto cíle a postupné zvyšování materiálového využití komunálních odpadů bude nutné dále výrazně podporovat oddělený sběr separovatelných složek komunálních odpadů a podporovat výstavbu zařízení pro nakládání s komunálními odpady (vytváření integrované sítě zařízení pro nakládání s odpady). Dále bude vhodné zaměřit se na přesnou evidenci a správné nakládání s odděleně sesbíranými biologicky rozložitelnými odpady (kat. č. 20 02 01). Druhý cíl (3.1.2.V), který se nedaří plnit je cíl „Snížit podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky“. Splnění tohoto cíle je pro kraj velice problematické, neboť aby tento cíl kraj splnil, musel by vyřešit otázku nakládání se směsným komunálním odpadem, resp. vyřešit odklon několika desítek tisíc tun tohoto odpadu od skládkování. Směsný komunální odpad představuje nejvýznamnější podíl BRKO ukládaných na skládky. Dle přepočtových koeficientů je uvažován obsah biologicky rozložitelné složky ve výši 48 % hm. V roce 2012 bylo na jednoho obyvatele uloženo na skládky 190,8 kg BRKO, což je o cca 78 kg více než limit stanovený pro rok 2010 (112 kg/obyv. BRKO uloženého na skládky). Výraznou podporou pro plnění tohoto cíle by mohl být spuštěný provoz (květen 2012) v cementárně v Práchovicích, který umožňuje zpracování až 70 000 tun průmyslového a tříděného komunálního odpadu na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku a provoz zařízení firmy SK-EKO spol. s. r. o., kde byly v červenci 2013 zahájeny provozní zkoušky zdrcení TKO s cílem dalšího využití výstupu z technologie drcení ve firmě ecorec Česko, s. r. o. Třetí cíl, který není plněn je cíl číslo 3.1.4.1.I „Zajistit v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, odstranění PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení s obsahem PCB“. V roce 2012 byl zaznamenána produkce 7,39 t odpadů s obsahem PCB. Jednalo se zejména o odpad kat. č. 16 02 09 Transformátory a kondenzátory obsahující PCB. Čtvrtý cíl, který není plněn je cíl 3.1.7.III „Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů“. Dle vyhodnocení produkce odpadů na území Pardubického kraje je zřejmé, že podíl skládkovaných kompostovatelných a spalitelných odpadů každoročně narůstá. Procentuální narůst těchto odpadů má několik příčin. Základní příčinou je dovoz odpadu na území Pardubického kraje za účelem skládkování, především SKO (kat. číslo 20 03 01). Druhá příčina se týká zvyšování skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů, které je způsobeno změnou struktury skládkovaných odpadů. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které byly dříve skládkovány. Vzhledem k tomu, že největší část skládkovaných odpadů tvoří směsný komunální odpad, se jako nejvýhodnější opatření vedoucí k plnění tohoto cíle jeví podpora zařízení na zpracování komunálních odpadů. Další možností je další výrazná podpora odděleného sběru separovaných odpadů se zaměřením na bioodpady.

68

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Posledním cílem, který byl v roce 2012 stanoven jako neplněný, je cíl 3.1.8.II „Sanace starých zátěží“. Přestože sanace starých zátěží na území kraje probíhají, cílová hodnota – dosažení 100% sanace veškerých starých zátěží n do roku 2015 je nesplnitelná. Na území kraje se nacházejí desítky starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst charakteru starých skládek a průmyslových objektů. Řada ekologických zátěží na území kraje zůstává neřešena především tam, kde náklady na sanaci přesahují cenu vlastních nemovitostí, nejsou vyjasněna vlastnická práva nebo kde převod nemovitosti na nové vlastníky nebyl vázán na povinnost provedení sanace. V roce 2008 připravilo Ministerstvo financí ČR návrh řešení ekologických závazků prostřednictvím dodavatele, který by formou koncese plně převzal odpovědnost za odstranění starých ekologických škod. Předpokládané náklady na odstranění ekologických škod, které byly zahrnuty do tohoto projektu, činily 114,5 mld. Kč (vč. DPH). V rámci tohoto „ekotendru“ měly být sanovány i některé lokality na území Pardubického kraje. Výběrové řízení na dodavatele bylo zahájeno v prosinci 2008, v lednu 2012 Vláda ČR usnesením č. 956 ze dne 21.12.2011 neschválila uzavření smlouvy s vybraným uchazečem na plnění této veřejné zakázky a zakázka byla zrušena. Hlavním cílem ekotendru bylo urychlit likvidaci ekologických zátěží. Tím, že byl zrušen, budou lokality sanovány postupně a to na základě stanovení priority Českou inspekcí životního prostředí.

69

ISES, s.r.o.


říjen 2013

4 Přílohy 4.1

Seznam zkratek

Zkratka AOS BAT BRKO BRO CP ČOV ČR ČSÚ EMS/EMAS EU/ES EVVO GIS HDP IPPC ISO ISOH ISPA KISO KO KÚ LCA MŽP N NO O ObÚ OEEZ OH OO OPŽP PCB PET POH POH ČR POH PK SFŽP ČR SKO ŽP

Text Autorizovaná obalová společnost Nejlepší dostupné technologie z hlediska životního prostředí Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelný odpad Clean production (čistá produkce) Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Systémy environmentálního řízení Evropská unie/společenství Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Integrovaná prevence a kontrola znečištění Mezinárodní organizace pro standardizaci Informační systém o odpadech (Český ekologický ústav) Podpůrný program EU pro přistupující země Krajský informační systém o odpadech Komunální odpad Krajský úřad Posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment) Ministerstvo životního prostředí Kategorie odpadů - nebezpečné Nebezpečné odpady Kategorie odpadů - ostatní Obecní úřad Odpadní elektronická a elektrická zařízení Odpadové hospodářství Ostatní odpady Operační program Životní prostředí Polychlorované bifenyly Polyetylén - tereftalát Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Státní fond životního prostředí České republiky Směsný komunální odpad Životní prostředí

70

ISES, s.r.o.


4.2

říjen 2013

Tabulka kódů nakládání s odpady.

V následující tabulce jsou popsány způsoby nakládání s odpady dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. Původ odpadů Produkce odpadu (vlastní vyprodukovaný odpad) Odpad převzatý od původce jiné oprávněné osoby (sběr, výkup, shromažďování), nebo jiné provozovny Množství odpadu převedené z minulého roku (zůstatek na skladu k 1.1. vykazovaného roku)

Kód A00

Způsob nakládání s odpady

Kód

Využívání odpadů Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie Získání /regenerace rozpouštědel Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů) Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů Regenerace kyselin nebo zásad Obnova látek používaných ke snižování znečištění Získání složek katalyzátorů Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10 Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) Odstraňování odpadů Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.) Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.) Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.) Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)

71

B00 C00

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13

D1 D2 D3 D4 D5

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace) Spalování na pevnině Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů) Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13 Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství) Ostatní Využití odpadů na terénní úpravy apod. Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) nebo jiné provozovně Zůstatek na skladu k 31. 12. vykazovaného roku Přeshraniční doprava odpadu z členského státu EU do ČR Přeshraniční doprava odpadu do členského státu EU z ČR Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití Zpracování autovraku Prodej odpadu jako suroviny („druhotné suroviny“) Využití odpadu na rekultivace skládek Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky Kompostování Biologická dekontaminace Protektorování pneumatik Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Vývoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Zpracování elektroodpadu Převzetí zpětně odebraných některých výrobků nebo zpětně odebraných elektrozařízení od právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která zajišťuje zpětný odběr podle § 37k nebo § 38 zákona nebo převzetí odpadů od nepodnikajících fyzických osob - občanů Odpad po úpravě, pokud nedošlo ke změně katalogového čísla Inventurní rozdíl – vyrovnání nedostatku odpadu Inventurní rozdíl – vyrovnání přebytku odpadu Staré zátěže, živelné pohromy, černé skládky apod. Staré zátěže, živelné pohromy, černé skládky apod.

D8

D9 D10 D12 D13 D14 D15

N1 N2 N3 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18

N30

N40 N50 N53 N60 N63

Pozn.: V tabulce nejsou použity kódy těch způsobů, které jsou v ČR zakázány nebo nepřichází v úvahu.

72

ISES, s.r.o.


4.3

říjen 2013

Dotace v oblasti odpadového hospodářství Pořadové číslo

Příjemce

Příspěvek Kč

Název akce

1.

Obec Damníkov

Zřízení sběrného dvora

200 000,- Kč

2.

Obec Prachovice

Zřízení sběrného místa

200 000,- Kč

3.

Obec Slatina u Jevíčka

Sběr a využití BRKO

300 000,- Kč

4.

Město Chrudim

Posílení separace komunálních odpadů – dovybavení kontejnery

50 000,- Kč

5.

Město Sezemice

Bioplynová stanice Sezemice - technická příprava území pro výstavbu

350 000,- Kč

73

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Seznam podpořených žádostí z OPŽP

4.4

Na rozvoj odpadového hospodářství je možno získat podporu z Operačního programu Životní prostředí, který zpravuje Státní fond životního prostředí České republiky. Soupis přijatých a podpořených žádostí v Pardubickém kraji znázorňuje níže uvedená tabulka. Prioritní osa

ID

4

42098

4

29238

4

30236

4

31376

Město Letohrad

4

42999

Město Vysoké Mýto

4

44720

Město Vysoké Mýto

4

44802

Město Žamberk

4

40388

TRANSFORM a.s. Lázně Bohdaneč

4

34972

4

422606

Název žadatele Město Heřmanův Městec SVITAP J. H. J. spol. s r. o. Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí

PARDUBICKÝ KRAJ Lesy České republiky, s.p.

Okres

Celkové náklady projektu

Uznatelné náklady projektu

Dotace OPŽP

Rok alokace

Sběrný dvůr Heřmanův Městec

Chrudim

14 107 831

10 409 586

9 368 627

2008

Recyklační linka na PET ve Svitavách

Svitavy

51 936 846

43 644 409

17 457 764

2008

Třídící linka odpadu

Ústí nad Orlicí

3 431 884

2 658 000

2 392 200

2008

15 339 476

14 197 098

12 777 388

2008

36 298 208

36 298 208

32 668 387

2008

3 691 436

3 436 806

1 374 722

2008

Ústí nad Orlicí

3 770 396

3 168 400

1 267 360

2008

Název projektu

Integrovaný systém nakládání s odpady Města Letohrad a jeho okolí, I.etapa Optimalizace odpadového hospodářství ve městě Vysoké Mýto Infrastruktura pro separaci odpadů ve Vysokém Mýtě Systém nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Žamberku a okolním regionu Rozšíření úpravárenské linky pro vytříděné plastové odpady z komunálních zdrojů a zvýšení kapacity výrobních linek pro zpracování plastového odpadu v a.s. Transform Lázně Bohdaneč.

Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí

Pardubice

33 549 966

27 310 964

13 655 482

2008

Sanace skládky Lukavice

Chrudim

80 404 247

80 404 247

72 363 822

2008

Sanace černé skládky u Nové Vsi

Chrudim

1 011 617

759 350

683 414

2009

74

ISES, s.r.o.

Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2012 Prioritní osa

ID

4

425054

Technické služby Hlinsko, s.r.o.

4

430193

SAVE CZ s.r.o.

4

434937

EUROFIN, spol. s r.o. Chrudim

4

416146

FLOR s.r.o.

4

419699

SK-EKO Systems s.r.o.

4

419855

4

481478

4

418270

4

473718

AGILE spol. s r.o.

4

425088

CULKA & SADLIK s.r.o.

4

413404

Obec Ostřešany

4

466966

Město Holice

4

432679

4

474737

4

500132

NDplastik s.r.o. PROFISTAV Litomyšl, a.s. Technické služby města Svitav

Název žadatele

SK - EKO Pardubice s. r. o. Město Sezemice Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí

říjen 2013

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Chrudim

6 231 959

5 236 940

4 713 246

2009

Chrudim

2 174 725

1 801 000

1 620 900

2009

Chrudim

18 240 000

15 200 000

9 120 000

2009

Pardubice

6 248 571

5 250 900

4 725 810

2009

Pardubice

6 188 000

5 200 000

4 680 000

2009

Pardubice

6 426 000

5 400 000

4 860 000

2009

Pardubice

2 668 635

2 668 635

2 401 770

2009

Ústí nad Orlicí

2 481 150

2 085 000

1 876 500

2009

Nákup recyklační linky na úpravu stavebních odpadů Systém pro separaci a svoz kovových odpadů Zařízení ke shromažďování biologického odpadu Zařízení pro nakládání s odpadem sběrný dvůr Holice Pořízení extruzní regranulační linky

Ústí nad Orlicí

21 356 930

17 947 000

8 973 500

2009

Chrudim

6 362 868

5 050 000

4 545 000

2009

Pardubice

1 368 743

1 311 532

1 180 377

2009

Pardubice

25 712 233

25 562 029

23 005 826

2009

Svitavy

6 405 354

4 198 000

3 778 200

2009

Recyklační linka stavebních odpadů

Svitavy

7 337 790

5 874 879

4 921 000

2009

Svitavy - sběrná místa pro separaci odpadů

Svitavy

3 530 829

3 256 096

2 930 486

2009

Název projektu Systém nakládání s bioodpady mikroregionu Hlinecko Technologie na zpracování dřevního odpadu Mobilní recyklační linka stavebních odpadů Zkvalitnění nakládání s odpady společností Flor, s.r.o. Zařízení k třídění a úpravě kovového odpadu a shromažďování nebezpečného odpadu Strojní vybavení pro recyklaci stavebních odpadů Vybavení sběrného místa Sezemice Další zefektivňování nakládání s odpady

75

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Sběrný dvůr v Chocni

Ústí nad Orlicí

13 452 992

10 385 695

9 347 126

2009

Obec Rosice

Systém odděleného sběru a svozu odpadů v obci Rosice

Chrudim

1 699 631

1 670 683

1 503 615

2009

463765

Milan Michálek

Kompostárna Lanškroun

Ústí nad Orlicí

5 573 781

4 644 817

2 786 890

2009

4

487743

Obec Borová

Kompostárna bioodpadu, Borová - Sv. Kateřina

Svitavy

7 518 228

5 957 992

5 362 193

2009

4

490047

Město Choceň

Systém separace odpadů v Chocni

Ústí nad Orlicí

1 451 766

1 451 766

1 306 589

2009

4

424311

ALBA, spol. s r.o.

Pardubice

4 437 600

3 698 000

1 849 000

2009

4

480126

Svitavy

49 527 324

40 119 600

24 071 760

2009

4

482640

Pardubice

6 545 000

5 500 000

4 921 000

2009

4

466266

Chrudim

2 414 999

2 414 999

2 173 499

2009

4

494160

Pardubice

775 064

775 064

697 558

2009

4

494179

Svitavy

969 360

969 360

872 424

2009

4

466391

Ústí nad Orlicí

1 988 908

1 988 908

1 790 017

2009

4

1269970

Chrudim

8 689 716

7 225 000

6 502 500

2010

4

1288628

Chrudim

18 138 000

13 870 000

12 285 000

2010

4

1355574

Chrudim

4 279 561

4 254 637

3 829 173

2010

Prioritní osa

ID

4

490024

Město Choceň

4

424157

4

Název žadatele

EKOPRO Svitavy s.r.o. VESTAP Pardubice s.r.o. PARDUBICKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ CULKA & SADLIK s.r.o. ETC Consulting Group s.r.o Město Skuteč

Název projektu

Pořízení technologií za účelem zkvalitnění nakládání s odpady Bioplynová stanice EKOPRO Svitavy s.r.o. Zařízení na materiálové využívání stavebních a demoličních odpadů Rizikové analýzy SEZ na území Pardubického kraje - okres Chrudim Rizikové analýzy SEZ na území Pardubického kraje - okres Pardubice Rizikové analýzy SEZ na území Pardubického kraje - okres Svitavy Rizikové analýzy SEZ na území Pardubického kraje - okres Ústí nad Orlicí Třídění a úprava kovového odpadu a shromažďování nebezpečného odpadu Mobilní recyklace stavebních a demoličních odpadů Sběrný dvůr Skuteč

76

ISES, s.r.o.


ID

4

1269886

4

1279382

4

1279562

4

1305916

4

1376094

4

2393848

4

1399005

4

2379274

4

2535970

4

1279673

4

1279694

4

2370435

4

2372215

4

2376765

GAMO Pardubice s.r.o. Město Horní Jelení Dobrovolný svazek obcí Holicka Město Dašice

4

2369997

Město Svitavy

4

1355385

Technické služby Vysoké Mýto

Název žadatele SK-EKO Systems s.r.o. Milan Hladík Powerscreen ČR, s.r.o. I N V E N T A , spol. s r.o. Miroslav Blaha AGRODRUŽSTVO KLAS Městské vodovody a kanalizace Skuteč s.r.o. Technické služby Moravská Třebová s.r.o. Město Jablonné nad Orlicí VESTAP Pardubice s.r.o.

říjen 2013

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Vybavení pro manipulaci a úpravu bioodpadů a plastů Vybavení ke svozu kovových odpadů

Pardubice

9 959 880

8 000 000

7 200 000

2010

Pardubice

2 679 600

2 020 000

1 818 000

2010

Zařízení pro drcení a třídění odpadů

Pardubice

17 040 000

13 000 000

11 700 000

2010

Pardubice

15 376 800

12 800 000

11 520 000

2010

Svitavy

14 820 000

12 350 000

11 115 000

2010

Kompostárna Dolany

Pardubice

6 780 000

5 650 000

5 085 000

2010

Kompostárna bioodpadu Skuteč

Chrudim

9 857 841

7 875 545

7 087 991

2010

Rozšíření separace odpadů ve městě Moravská Třebová

Svitavy

5 959 666

4 711 012

4 239 911

2010

Jablonné nad Orlicí - třídění komunálních odpadů Zařízení na materiálové využívání stavebních a demoličních odpadů II etapa Svoz stavebních odpadů k materiálovému využití Sběrný dvůr Horní Jelení

Ústí nad Orlicí

873 595

837 595

753 835

2010

Pardubice

9 163 000

7 700 000

6 930 000

2010

Pardubice

3 094 000

2 600 000

2 340 000

2010

Pardubice

7 761 066

7 761 064

6 984 957

2010

Sběrné dvory Holicka

Pardubice

21 614 551

21 614 551

19 453 096

2010

Sběrný dvůr Dašice Sběrná místa pro separaci odpadů Svitavy Technika pro nakládání s odpady ve Vysokém Mýtě

Pardubice

7 185 833

7 178 825

6 460 942

2010

Svitavy

2 732 752

2 553 605

2 298 244

2010

Ústí nad Orlicí

5 005 580

4 171 900

3 754 710

2010

Název projektu

INVENTA spol. s r.o. - recyklace stavebních odpadů Zpracování odpadů

77

ISES, s.r.o.


ID

Název žadatele

4

2369169

Město Česká Třebová

4

2369696

Město Letohrad

4

2371293

Město Choceň

4

2377075

Služby města Králíky s.r.o.

4

2377988

Eko Bi s.r.o.

4

1275719

MIROS dopravní stavby, a.s.

4

1278918

NEMO Pardubice a.s.

4

1244309

Nepivoda František

4

1378847

Obec Svratouch

4

1287008

Město Chrudim

4

1390118

Obec Proseč

4

2373019

Štěpánková Ingrid

říjen 2013

Název projektu Sběrný dvůr Česká Třebová Sběrný dvůr odpadů Letohrad parc. č. 327/15 k.ú. Letohrad Centrum nakládání s využitelnými odpady Choceň Separace a svoz bioodpadů Nákup svozového vozu a sběrných nádob Vybavení pro svoz a zpracování stavebních a demoličních odpadů Nákup techniky pro drcení, svoz a manipulaci se stavebními odpady Zaječice, Ing. Nepivoda - Projekt sanačních prací skladu chemikálií, špýcharu a studny Analýza rizik ohrožení jímacího území obce Svratouch a řeky Svratky v úseku mezi 156. až 158. říčním kilometrem Řešení staré ekologické zátěže na lokalitě bývalého s.p. Transporta Chrudim, areál Nový závod - odstranění ohnisek kontaminace v nesaturované zóně horninového prostředí Analýza rizik ohrožení prameniště Nové Hrady, okres Ústí nad Orlicí Analýza rizik vlivu zavezeného lomu na kvalitu podzemní vody a na vodoteč Konopka



Dotace OPŽP

Rok alokace

25 247 633

24 777 911

22 300 120

2010

7 553 379

6 684 969

6 016 472

2010

20 916 202

9 245 408

8 320 867

2010

5 420 400

4 517 000

4 065 300

2010

5 034 000

4 188 000

3 769 200

2010

Pardubice

17 640 000

14 700 000

12 790 500

2010

Pardubice

17 774 400

14 800 000

12 315 000

2010

Chrudim

19 470 155

19 427 755

17 484 979

2010

Chrudim

3 510 589

3 510 589

3 159 530

2010

Chrudim

176 327 159

176 327 159

158 694 443

2010

Chrudim

3 237 963

3 237 963

2 914 167

2010

Chrudim

2 801 704

2 801 704

2 521 533

2010

Okres Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí

78

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Chrudim

4 787 581

3 989 651

3 590 686

2010

Chrudim

2 967 824

2 967 824

2 671 042

2010

Chrudim

4 463 088

4 463 088

4 016 779

2010

Chrudim

7 201 297

7 201 297

6 481 167

2010

Pardubice

2 753 634

2 753 634

2 478 271

2010

Ústí nad Orlicí

2 868 280

2 868 280

2 581 452

2010

Komunitní kompostárna - Svitavy

Svitavy

9 728 688

9 728 688

8 755 819

2011

Město Moravská Třebová Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko

Komunitní kompostárna Moravská Třebová

Svitavy

10 784 188

10 784 188

9 705 769

2011

Kompostárna Hlinecko

Chrudim

14 185 722

11 665 051

4 824 800

2011

11086894

Obec Vendolí

Kompostování v obci Vendolí

Svitavy

1 529 520

1 529 520

1 376 568

2011

11084694

Obec Slatina

Sběr a využití BRKO – obec Slatina u Jevíčka

Svitavy

4 860 000

4 860 000

4 374 000

2011

Prioritní osa

ID

4

2381017

SANGEO, v.o.s.

4

2403676

Obec Lukavice

4

2446197

Město Chrudim

4

2465901

Město Heřmanův Městec

4

2381292

ALFASAN s.r.o.

4

2375399

Obec Vinary

4

11086084

Město Svitavy

4

11084324

4

11088644

4 4

Název žadatele

Název projektu Analýza rizik ohrožení jímacího území Svatá Anna u Skutče Analýza rizik vlivu důlní činnosti v obci Lukavice na podzemní vody a na řeku Chrudimku Analýza rizik vlivů starých ekologických zátěží ve městě Chrudim na podzemní vody a vodní tok Chrudimka Analýza rizik ohrožení jímacího území Heřmanův Městec Analýza rizik vlivů starých ekologických zátěží v k.ú. Kladruby nad Labem na podzemní vody a na řeku Labe Analýza rizik vlivu staré ekologické zátěže v k.ú. Vinary u Vysokého Mýta na podzemní vody, CHOPAV Východočeská křída a vodní tok Loučná

79

ISES, s.r.o.


ID

Název žadatele

říjen 2013

Název projektu

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Systém likvidace biologicky rozložitelného komunálního odpadu Lanškroun

Ústí nad Orlicí

2 673 720

2 228 100

2 005 288

2011

4

11089514

Technické služby Lanškroun, s.r.o.

4

11085684

ČISTÁ PŘÍRODA VÝCHODNÍCH ČECH o.p.s.

Sanace bývalého podniku Tesla v Jablonném nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

52 986 654

49 986 654

44 987 987

2011

4

11087884

Kubát Jiří

Sanace bývalé prádelny a čistírny Přelouč

Pardubice

55 325 247

51 985 554

46 786 997

2011

4

11085344

Grubner Tomáš

Sanace bývalé prádelny Chrudim Blehovsko

Chrudim

51 350 613

50 875 186

45 366 358

2011

4

11087994

Pardubický kraj

Sanace skládky Dolní Lipka

Ústí nad Orlicí

89 556 713

89 556 713

80 601 041

2011

4

12135644

Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s.

Kompostárna Víska u Jevíčka

Svitavy

6 180 000

5 140 000

4 626 000

2012

4

12137114 Lucie Krejčí

Kompostárna Jevíčko

Svitavy

15 240 000

12 700 000

7 620 000

2012

4

12134794 Zdeněk Horáček

Kompostárna Slatina - Plato

Ústí nad Orlicí

6 250 800

5 194 000

4 674 600

2012

4

12129914 Obec Svratouch

KOMPOSTÁRNA SVRATOUCH

Chrudim

6 715 001

6 603 451

5 162 000

2012

4

12134694 Obec Koclířov

Kompostárna Koclířov

Svitavy

4 575 600

4 575 600

4 118 040

2012

4

12136234 Město Vysoké Mýto

Kompostárna Vysoké Mýto

Ústí nad Orlicí

9 784 752

9 784 752

8 806 276

2012

4

Sdružení obcí 12136414 mikroregionu Hlinecko

Kompostárna Hlinsko

Chrudim

14 047 260

11 506 049

10 355 444

2012

80

ISES, s.r.o.


říjen 2013

Okres



Dotace OPŽP

Rok alokace

Rekultivace skládky odpadů Hamřík

Chrudim

56 126 578

55 976 578

50 378 919

2012

Recycling - kovové odpady a.s.

Výstavba sběrných dvorů - Proseč, Holice

Chrudim

5 830 776

4 640 384

2 320 191

2012

12136464

Město Ústí nad Orlicí

Vybudování nového sběrného dvora v Ústí nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

19 982 653

16 634 192

14 970 772

2012

4

12135474

Obec Jaroměřice

Sběrný dvůr v Jaroměřicích

Svitavy

5 116 573

4 889 191

4 400 271

2012

4

12136484

FLOR s.r.o.

Svoz biologicky rozložitelného odpadu

Pardubice

4 168 000

3 500 000

2 100 000

2012

4

12137584

Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o.

Svoz biologicky rozložitelných komunálních odpadů ve městě Chrudim

Chrudim

4 325 424

3 604 520

3 244 067

2012

4

12137044

SmP - Odpady a.s.

Zkvalitnění nakládání s odpady

Pardubice

4 955 280

4 129 400

3 716 460

2012

4

12138054

Služby města Lázně Bohdaneč

Rozšíření separace biologických odpadů ve městě Lázně Bohdaneč

Pardubice

1 930 440

1 927 422

1 734 679

2012

4

12138044

Svoz biologického odpadu pro Kompostárna Slatina, s.r.o.

Ústí nad Orlicí

4 469 040

3 682 200

3 313 980

2012

Sanace bývalého podniku ISOLIT v Jablonném nad Orlicí

Ústí nad Orlicí

37 101 778

35 519 248

31 824 068

2012

Prioritní osa

ID

4

12137014

Město Hlinsko

4

12133774

4

4

Název žadatele

Kompostárna Slatina s.r.o. ČISTÁ PŘÍRODA 12136854 VÝCHODNÍCH ČECH o.p.s.

Název projektu

81

ISES, s.r.o.

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2012

Recommend Documents