VYHODNOCENÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

VYHODNOCENÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

The project Autonomous “Personal Learning Networks” for Language Teachers has been funded with support from the European Commission. This document reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

Obsah aPLaNet případová studie ....................................................................................................................................... 3 Úvod do projektu aPLaNet ................................................................................................................................. 3

Pojetí projektu ................................................................................................................................ 3 Cílové skupiny Případové studie .................................................................................................... 4 Cíle a otázky případové studie ....................................................................................................... 4 Metodika výzkumu případové studie ............................................................................................ 4 Sběr dat ........................................................................................................................................... 5 Analýza dat...................................................................................................................................... 5 Úvod do případových studií ............................................................................................................................... 6

Profily učitelů .................................................................................................................................. 8 Použitá sociální média .................................................................................................................. 10 Použité projektové materiály ....................................................................................................... 11 Vztah k projektu aPLaNet, metodice a materiálům .................................................................... 13 Výhody vyplývající z členství v komunitě aPLaNet ...................................................................... 14 Ohlasy z případových studií .......................................................................................................... 15 Učitelské Deníky ........................................................................................................................... 16 Závěr .................................................................................................................................................................... 18 Použitá literatura a zdroje .............................................................................................................................. 20 PŘÍPADOVÁ STUDIE 1 ........................................................................................................................................ 21 PŘÍPADOVÁ STUDIE 2 ........................................................................................................................................ 24 PŘÍPADOVÁ STUDIE 3 ........................................................................................................................................ 27


A PL A N ET PŘÍPADOVÁ STUDIE

Ú VOD

DO PROJEKTU A PL A N ET

P O J E TÍ

P RO J E K T U

Projekt aPLaNet, jenž je financován Evropskou unií, vznikl za účelem pomoci pedagogickým pracovníkům v oblasti jazykového vzdělávání stát se aktivními uživateli sociálních médií a prostřednictvím Osobní vzdělávací sítě

1

vytvářet podmínky pro svůj profesní rozvoj.

Na projektu se podílí sedm partnerů: ISTEK Schools (Turecko), the University of the West of Scotland (Velká Británie), Sofia University (Bulharsko), British Council (Španělsko), EuroEd (Rumunsko), CELT Athens (Řecko) a Jazyková škola PELIKÁN (Česká republika). Projekt poukazuje na výhody vyplývající z použití sociálních médií a za použití názorných a srozumitelných příkladů zdůrazňuje jejich pozitivní vliv na práci pedagogických pracovníků. Dále pomáhá šířit povědomí o sociálních médiích a výhodách, které přímo vyplývají z jejich využití k sebevzdělávání a ve výuce. V neposlední řadě poskytuje praktické rady jak učinit z komunikačních nástrojů nedílnou součást vzdělávacího procesu. V budoucnu hodlají partneři projektu podporovat pedagogické pracovníky v praktickém využití informací obsažených v projektové dokumentaci. K hodnocení úspěšnosti aplikace teoretických výsledků projektu bude sloužit důkladný evaluační systém, který formou dotazníků a případových studií zabezpečí podrobnou zpětnou vazbu. Za účelem získání podrobných informací o zkušenostech pedagogických pracovníků s využíváním sociálních médií byly v mateřských zemích partnerů projektu provedeny případové studie, do kterých byli zapojeni učitelé podílející se na pilotní fázi projektu.

1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Osobní_vzdělávací_síť


C Í L O VÉ

S K UPI N Y

P ŘÍ P AD O VÉ

S T UD I E

Formulář případové studie je určen všem pedagogickým pracovníkům v oblasti jazykové výuky, školitelům a metodikům, kteří mají zájem využít materiálů projektu ke zkoumání vlastního profesního rozvoje, ale také v praktické výuce. Informace obsažené v metodické příručce a v seznamu sociálních médií umožňují učitelům sledovat svůj pokrok od počátečních úrovní seznamování se sociálními médii, až po konkrétní aplikaci závěrů projektu aPLaNet v praxi. Analýza závěrů projektu se provádí na základě zkušeností pedagogických pracovníků z různých zemí Evropy sesbíraných prostřednictvím formuláře případové studie. Učitelé v něm popisují proces začlenění sociálních médií do vlastní práce a míru spokojenosti s výsledky projektu.

CÍLE

A O T Á Z K Y P ŘÍ P A D O VÉ S T UD I E

Účelem případových studií projektu bylo prozkoumat míru využití sociálních médií v praxi. Konkrétně se zjišťovalo:



Jak lze sociální média využít jako nástroje profesního rozvoje pedagogických pracovníků?



Jaké problémy vyplývají z využití sociálních médií?



Jaké jsou vhodné příklady a příklady praktického využití sociálních médií, které by mohli inspirovat další pedagogické pracovníky?

M E TO D I K A

VÝ Z K UM U P ŘÍ P AD O VÉ S T UD I E

Metodika případové studie je založena na různých zdrojích informací. Tento postup předpokládá důkladné vedení, kontrolu a hodnocení ze strany mentora, ale také pečlivou přípravu, sebereflexi a sebehodnocení ze strany učitele. Případové studie jsou vyhotoveny na základě účasti učitelů na pilotní fázi projektu. Jejich účelem je ověřit využití sociálních médií k profesnímu rozvoji. Tak je to navrženo v projektu aPLaNet, v reálných podmínkách. Případové studie představují významný zdroj informací týkající se zkušeností pedagogických pracovníků, které povedou k ještě lepšímu využití sociálních médií v praxi. The project Autonomous “Personal Learning Networks” for Language Teachers has been funded with support from the European Commission. This document reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

S BĚ R

DAT

Data byla shromážděna prostřednictvím formuláře případové studie. Zúčastnili se ho partneři projektu, přidružení partneři a účastníci projektu. Sběr dat se provádí podle následujícího postupu:



učitel poskytne všechny požadované informace ohledně využití sociálních médií ve vlastní práci a budování Osobní vzdělávací sítě k profesnímu rozvoji



jednotlivé případové studie odrážejí pokrok učitele v několika krocích:

o

osobní profil

o

aktuální úroveň využití informačních a komunikačních technologií

o

cíle profesního rozvoje

o

stupně implementačního procesu

o

kladné a záporné aspekty využití sociálních médií a Osobních vzdělávacích sítí pro profesní rozvoj

o

rizikové faktory

o

zdroje informací a použité materiály

o

na základě vlastních zkušeností vytvořené doporučení pro další potenciální účastníky projektu

A N AL Ý Z A

DAT

Všichni partneři projektu shromáždí informace ze svých případových studií a podrobí je důkladné analýze. Formulář pro analýzu případové studie je přiložen pod označením ANNEX 1. Na konci pilotní fáze projektu předloží projektová skupina zprávu obsahující závěry vyplývající z analýzy případových studií a další doporučení.


Ú VOD

DO PŘÍPADOVÝCH S TUDIÍ

Obecně převládá názor, že využití informačních a komunikačních technologií ve výuce přináší, společně s růstem dovedností, lepší studijní výsledky žáků (Prensky 2001a, 2001b). Potenciálním motivem učitele rozvíjet svoji digitální gramotnost by měla být především snaha využívat dostupných nástrojů založených na technologii Web 2.0 ve výuce (Tsvetkova et al: 2009). Cílem projektu aPLaNet je tedy zvýšit informovanost učitelů o nástrojích dostupných na internetu a pomoci jim vytvořit z nich pevnou součást výuky a také je motivovat k vybudování Osobních vzdělávacích sítí založených na využití sociálních médií (Stanley 2010). Sociálními médii, jejichž použití pro profesní rozvoj projekt aPLaNet zdůrazňuje, jsou především Ning, Twitter a Facebook. Pomáhá rovněž učitelům lépe se seznámit s velkým množstvím zdrojů založených na platformě Web 2.0 a využít je ve výuce. Využití informací, které projekt nabízí, nevylučuje překročení jeho rámce. V případě, že určitá skupina učitelů a jejich mentor zjistí, že jiné sociální médium, jako například LinkedIn, lépe vyhovuje jejich potřebám a požadavkům, vzniká prostor pro zkoumání a objevování dalších možností, které tato média přináší. Tyto případy jsou zachyceny v několika studiích. Záběr projektu je velmi široký – osloveni byli školitelé, učitelé a studenti na všech úrovních vzdělávání – od primárního až po terciární, ze sféry vzdělávání dospělých a celoživotního vzdělávání. Tento fakt je patrný i z údajů, které ke zkoumání předložili učitelé na různých stupních vzdělávání a s širokou mírou praxe – od téměř žádné (pomocní učitelé – viz případ 2 z Turecka) až po více než 20 (viz případ 6 z Turecka). Případy, které má projekt k dispozici, byly shromážděny jeho partnery v průběhu pilotní fáze projektu, aby doplnily obraz implementace metodiky projektu a jeho zdrojů v praxi. Případové studie pomohly objasnit několik aspektů tohoto procesu: -

jací učitelé a pedagogičtí pracovníci se projektu zúčastnili (ve smyslu vyučovaného jazyka, typu vzdělávací instituce, délky praxe a cílů jejich profesního rozvoje)

-

jaká sociální média byla učiteli nejčastěji využívána

-

které materiály projektu učitelé nejčastěji využívali

-

jak učitelé nahlížejí na projekt jako takový, metodiku a materiály, se kterými se seznámili

-

jaké získali výhody z profesního hlediska.


Považujeme za důležité poznamenat, že učitelé, kteří vyplnili a poskytli formuláře případových studií, tak učinili dobrovolně. Do projektu se zapojili proto, aby tímto způsobem umožnili lépe pochopit využití sociálních médií a budování Osobních vzdělávacích sítí. K analýze bylo předloženo 21 případových studií, na čemž se jednotlivé partnerské země podíleli následovně: 

Turecko – 6,



Bulharsko – 6,



Rumunsko – 3,



Česká republika – 3,



Řecko – 3.

Rozdíl v počtu předložených případových studií by neměl být vnímán jako obraz aktivity partnerů projektu v průběhu jejich shromaždování – samotná podstata mentorského procesu a budování Osobních vzdělávacích sítí pomocí sociálních médií předurčovala partnery k spolupráci s učiteli a pedagogickými pracovníky z různých evropských zemí.


PROFILY

UČI TE L Ů

Z hlediska učitelské praxe je možno učitele, kteří předložili vyplněné formuláře případových studií, rozdělit na učitele s minimální praxí a učitele s 15 a více roky praxe. Velmi pestré je i jejich složení z hlediska úrovní, které reprezentují – výuka jazyků (převažuje anglický jazyk) na všech úrovních (od základního po vyšší vzdělávání a školení učitelů) ve státních a soukromých vzdělávacích zařízeních. Rozdělení je následující: 

primární,



sekundární,



terciární,



školení učitelů.

Rozdíly existují i z hlediska zkušenosti s využitím sociálních médií, ale obecně lze tvrdit, že většina učitelů měla v této oblasti žádné, nebo velmi malé zkušenosti, zvláště co se týká jejich využití k profesním účelům (jenom malé množství učitelů potvrdilo, že sociální média tímto způsobem využívalo před tím, než se připojili k aPLaNet – viz případ 6 z Turecka). Vyučované jazyky jsou v testovaném vzorku zastoupeny následovně: 

anglický jazyk (21 případů),



španělský jazyk (2 případy),



bulharský jazyk (2 případy),



francouzský jazyk (1 případ).

Profesní cíle, jež jsou pro učitele společné, je možné rozdělit do následujících skupin a shrnout je jako ty, které souvisejí s potřebou: a) udržet krok se studenty, kteří bez problémů využívají digitální nástroje, b) stát se „učitelem 21. století“ ve smyslu pravidelného využití Web 2.0 a sociálních médií ve výuce a vzdělávání, c) udržet krok s novinkami v oblasti jazykového vzdělávání, d) lehce dostupných prostředků profesního rozvoje.


Tyto potřeby jsou učiteli vyjádřeny téměř ve všech případech, což svědčí o vědomí potřeby inovovat výukové metody a techniky na jedné straně, a způsoby profesního rozvoje na straně druhé. Je příznačné, že i pedagogický pracovník s (podle předložené případové studie) největšími zkušenostmi s využitím sociálních médií vyjadřuje názor, že účast na projektu ještě víc rozšířila jeho profesní obzor poté, co si uvědomil jak, je ještě lépe využít ve výuce a vzdělávání. Učitelé celkově hodnotí svoje dovednosti k využití sociálních médií jako nástroje profesního rozvoje jako na: 

vysoké úrovni (7 případů),



střední úrovni (11 případů),



nízké úrovni (4 případy). Posledně jmenovaná skupina učitelů zdůrazňuje, že zatímco jejich dovednosti k využití sociálních médií jako nástroje profesního rozvoje jsou pořád na nízké úrovni, využívají je jako nástroje komunikace s přáteli a rodinnými příslušníky. Vyhlídky do budoucna jsou nicméně pozitivní – učitelé vyjadřují rostoucí schopnost využívat sociální média jako nástroje profesního rozvoje, zejména díky účasti na seminářích aPLaNet, Ning-u a samo-vzdělávacího WebQuestu. Tuto skutečnost dokládají následovné citace z jednotlivých případů: 

“ Od příštího roku začnu sám sdílet odkazy a materiály… ”



“ teď, když jsem sám zkušeným uživatelem sociálních médií …”



“ Chci využít práce a nápadů jiných učitelů k vlastnímu profesnímu rozvoji.”

Z případových studií je možné vyčíst i další zajímavé informace, příkladem nechť je učitel, který zpočátku choval k sociálním médiím velkou nedůvěru a ze kterého se stal vášnivý uživatel Facebooku, který využívá jako nástroje profesního rozvoje (viz případ 1 z Bulharska). Jiná učitelka si nedokázala představit zařazení sociálních médií do výuky, ale po zkušenostech s blogem a Facebookem je přesvědčena, že mají v rámci výuky pevné místo i v podmínkách vysokých akademických standardů (viz případ 4 z Bulharska).


P O UŽ I T Á

S O CI ÁL N Í M É D I A

Sociální média použitá v průběhu pilotní fáze projektu jsou popsaná níže. Počty přesahují číslo 21 – počet předložených případových studií – protože učitelé neomezovali svoji práci pouze na jedno sociální médium. 

Facebook (v 9 předložených případech).



Ning (výslovně uvedeno v 8 případech, ale předpokládáno je 100% využití, poněvadž se jedná o pilotní platformu).



Twitter (v 10 případech – v případech z Turecka, Rumunska, České republiky a Řecka).



LinkedIn (v 2 případech).



Google Plus (s Google Docs)(ve 2 případech).

Předmětem zkoumání byla i další sociální média, jako například blogové platformy, ale i další ITC nástroje, prezentovány v metodické příručce aPLaNet. Jmenovitě jde o OurStory (1) (nástroj pro digitální vyprávění příběhů), Skype (1) nástroj pro komunikaci a video konference) nebo Glogster (1). Je zajímavé, že učitelé vnímají nástroje Web 2.0 (Glogster nebo Skype) jako sociální média, pravděpodobně kvůli účelu jejich využití – slouží ke komunikaci a spolupráci. Twitter byl jednoznačně nejméně využívaným sociálním médiem před nástupem projektu („Myslím si, že jsem zkušený uživatel Facebooku, s Twitterem však nemám zkušenosti vůbec žádné“ - je z tohoto ohledu příznačné tvrzení – viz případ 1 z České republiky), ale učitelé se shodují v názoru, že může být a je velmi užitečným a přínosným nástrojem. Někteří učitelé zdůrazňují svoji zkušenost jako mentee (případové studie předložené španělskými a řeckými partnery), další deklarují použití samo-vzdělávacího WebQuestu o Twitteru (případové studie předložené tureckými partnery) nebo účast na některém ze seminářů pořádaných partnery projektu, předtím než začali využívat sociální média (případové studie předložené českými, bulharskými a rumunskými partnery).


P O UŽ I TÉ

P RO J E K TO VÉ M A TE RI ÁL Y

Předložené případy potvrzují užitečnost použitých materiálů, učitelé uvádějí pouze pozitivní dojmy své práce s nimi. Přehled použitých nástrojů aPLaNet podle shromážděných případových studií je uveden níže. 

Metodická příručka (výslovně uvedeno v 15 případech, čímž se jedná o nejčastěji využívaný materiál; je však možné usuzovat, že byl využitý ve všech případech),



Příručka mentee (4),



Příručka mentora (1),



Dotazník přípravné fáze pilotování (3),



WebQuest wiki pro učitele v neřízené pilotní fázi projektu (6),



Deníkový arch (2),



Ning aPLaNet (6) (je opět zajímavé, že učitelé neredukují význam Ningu aPLaNet na pouhé sociální médium; často je uváděn jako významný zdroj zajímavých a prakticky využitelných nápadů a tipů, které je možné prostřednictvím tohoto média sdílet).

Dalším zajímavým prvkem je, že učební plány, příklady aktivit atd., které učitelé prostřednictvím sociálních médií sdíleli a diskutovali o nich, byly považovány za materiály související s projektem i v případech, kdy nepocházely od autorů projektu. Je to možné považovat za důkaz aktivní angažovanosti učitelů do pilotní fáze projektu a vytváření vlastních Osobních vzdělávacích prostředí a Osobních vzdělávacích sítí. Přirozeně to souvisí i s určitým ztotožněním se s testovanými a sdílenými materiály a s určitým procesem, jehož výsledkem je „komunitní učitel“. Studium předložených případů nám umožňuje vytvořit následující model tohoto procesu: 1. Seznámení se s myšlenkovým konceptem projektu aPLaNet – prostřednictvím webinářů, seminářů, nebo informací dostupných na Ningu aPLaNet, nebo stránce aPLaNet. 2. Studium materiálů aPLaNet – Metodická příručka, příručka mentora a mentee, atd. 3. Přihlášení se do Ningu aPLaNet a aktivní účast na komunikaci, vyhledávání a sdílení nápadů a tipů do výuky. 4. Převedení myšlenek projektu a tipů z materiálů projektu uvedených v bodu 2, nebo z diskusí v prostředí uvedeného v bodu 3 do praxe, s pomocí kolegů, mentora nebo nezávisle. 5. Sdílení zkušeností a dojmů s lidmi v komunitě a hledání nových zdrojů inspirace. Vystupování v roli mentora pro méně zkušené kolegy. The project Autonomous “Personal Learning Networks” for Language Teachers has been funded with support from the European Commission. This document reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

Graficky je možné postup vyjádřit následovně.

Getting to know the aPlaNet project idea Acting as a mentor for less experienced colleagues

Getting back to the community to share about the experience

Studying the aPlaNet materials

The aPlaNet 'Networked Teacher' Becoming part of onlinecomm unities Implementing ideas and practical tips in own practice

Ne všichni učitelé zapojení do pilotní fáze projektu postupovali podle tohoto scénáře, ale na základě studií lze tvrdit, že o něm existuje povědomí u všech učitelů, a že tudíž bude reflektován v jejich další činnosti v budoucnosti (viz případ 2 z Turecka). Tento fakt nás opravňuje k tvrzení, že se tento cyklus bude opakovat u většiny učitelů, kteří se dostanou do kontaktu s metodikami a myšlenkami projektu aPLaNet. Je důležité zmínit, že výše popsaný a znázorněný proces začíná seznámením se s konceptem projektu, pokračuje spoluprací a sdílením a končí pomocí ostatním absolvovat stejný cyklus.


V Z T AH

K P RO J E K T U A PL A N E T , M E TO D I CE A M A TE RI ÁL Ů M

Většina učitelů vyjadřuje pozitivní vztah k procesu pilotování Ningu aPLaNet. Dle jejich slov, Ning podpořil jejich pozitivní přístup k učení, pomohl jim najít nové přátele a spřízněné kolegy a poskytl jim velké množství neocenitelných rad a tipů. Bylo to právě prostředí Ningu, jenž jim umožnilo cítit se a považovat se za členy vzkvétající komunity. Je to patrné ze všech shromážděných případů. (Tyto poznatky lze podpořit faktem, že počet uživatelů Ningu aPLaNet pořád stoupá a stejně tak vznikají diskuse k novým tématům). Převládá názor, že učitelé pomocí Ningu úspěšně vybudovali své Osobní vzdělávací sítě a co je ještě důležitější, dokázali z nich vytěžit maximum. Jeden z učitelů však také vyjadřuje nespokojenost s aktuálním stavem využití sociálních médií k vybudování Osobní vzdělávací sítě – uvádí, že si není jistý svým pokrokem v této oblasti, přestože měl v průběhu procesu podporu zkušenějších kolegů (viz případ 2 z Bulharska). Někteří další učitelé uvedli, že k plnému osvojení dovedností v rámci používání sociálních médií potřebují více času. Přesto očekávají v budoucnu v tomto ohledu zlepšení. Objevilo se i několik náznaků negativních průvodních jevů vyplývajících z pravidelného využívání sociálních médií k profesnímu rozvoji – je možné je v krátkosti shrnout jako činnosti vyžadující příliš mnoho času. Navzdory uvedeným nedostatkům je na základě všech předložených studií možné konstatovat, že učitelé jsou schopni reflektovat změnu, ke které došlo v rámci jejich profesního rozvoje a že lépe ovládají digitální nástroje, které využívají ve výuce. Jsou také schopni plně využít potenciálu sociálních médií jako nástroje komunikace. Nejvíce oceňovaným přínosem Osobních vzdělávacích prostředí je právě možnost sdílet nápady a materiály, dokonce i kompletní učebné plány. Kromě uvedeného faktoru časové náročnosti se nejdůležitější doporučení obsažená v případových studiích týkají potřeby velmi pečlivě plánovat a strukturovat rozvoj učitelů. V případech, kdy nejsou aktivními uživateli žádných sociálních médií, se jeví jako lepší začít budovat jejich Osobní vzdělávací sítě prostřednictvím jednoho sociálního média a až po jeho dokonalém zvládnutí přistoupit k využívání dalšího (viz případ 1 z Bulharska).


Učitelé velmi oceňují podporu ve formě WebQuestu, seminářů a podporu samotných mentorů v celém průběhu pilotní fáze projektu. Metodické příručky a příručka menteeho jsou v případových studiích rovněž hodnoceny velmi vysoko. Je nepochybné, že materiály projektu aPLaNet splnili svůj účel a jsou učiteli náležitě oceňovány.

VÝHODY

V Y PL Ý V A J Í CÍ Z ČL E N S TVÍ V K O M UN I TĚ A PL A N E T

Z předložených případů je patrné, že učitelé vysoko oceňují možnost komunikace s partnery a mentory z různých evropských zemí. Zdůrazňují zejména fakt, že se stali členy vzdělávací komunity (zdůrazněno například ve všech případech z Turecka a Rumunska). Dokazuje to vzrůstající vědomí důležitosti prvku komunit a zvyšující se počet členů. Je také zřejmé, že příležitost být součástí profesního dialogu, porovnávat myšlenky a nápady, materiály a učebné plány s kolegy, a zároveň mít možnost učit se od nich, je považována za největší přínos zapojení se do projektu. Pedagogičtí pracovníci uvádějí možnost sdílet tipy do výuky, aktivity, učebné plány, plakáty, videoklipy, prezentace atd. jako velmi důležitý pozitivní prvek své zkušenosti s projektem aPLaNet. Na základě případových studií lze tvrdit, že učitelé vnímají možnost sdílení materiálů a postupů jako výhodu, což samo o sobě dokazuje, že se jim povedlo změnit styl a způsob práce tak, aby lépe vyhovoval nárokům vyplývajícím z využití vzdělávacího prostředí Web 2.0. Podle jejich vlastních slov účastí v diskusních fórech o moderních postupech zdokonalili svoje profesní dovednosti.


O HL AS Y

Z P ŘÍ P AD O VÝ CH S T UD I Í

Shromážděné případové studie potvrzují, že projekt aPLaNet dosáhl vytyčených cílů – hlasy učitelů volající po profesním rozvoji – nezávisle, s pomocí kolegů nebo pod vedením konzultanta, přestože cesta k němu může být dlouhá a náročná. Učitelé jsou také přesvědčeni, že svým zapojením do vzdělávací komunity uspíšili vlastní profesní rozvoj, z čeho současně profitovali (a nadále profitují) jejich studenti. Tyto názory se odrážejí v citacích uvedených níže, a které je možné vnímat jako ohlasy z 21 předložených případových studií, ale také obecně z celé komunity Ningu aPLaNet. 

Z profesního hlediska budete schopni udržet krok s technologickým pokrokem, jehož nástroje můžete využívat ve výuce (Případ 3 z Turecka).



Projekt mi umožnil komunikovat s kolegy a sdílet informace, což považuji za podmínku osobního a profesního rozvoje (Případ 4 z Turecka).



V době, kdy jsem začínal používat sociální média a Osobní vzdělávací síť jsem sa často zbytečně obával možných chyb. Nikdo by však neměl mít strach ze sociálních médií. Dovednosti je možné budovat pouze praxí. Trvalo značnou dobu, než jsem lidi v mém okolí přesvědčil, že čas, který věnuji Twitteru není ztracený (Případ 5 z Turecka).



Použití sociálních médií a Osobních vzdělávacích sítí je novým a zneklidňujícím prvkem ve výuce jazyků jak pro učitele, tak pro studenty. Je to revoluce ve výuce (Případ 3 z Bulharska).



Považuji za nezbytné stanovit si konkrétní cíle už od samého počátku práce se sociálními médii. Je také potřeba k práci s nimi vyhradit určitý čas. Výsledek však stojí za to (Případ 5 z Bulharska).



Možnost obrátit se na zkušeného kolegu učitelům značně usnadňuje práci se sociálními médii (Případ 1 z Řecka).



Pokud jsme schopni kriticky hodnotit materiály ze sociálních médií z pohledu jejich prospěšnosti, mohou být nápomocné v naplnění našich cílů a urychlit náš rozvoj (Případ 2 z Řecka).



Domnívám se, že studenti mají větší motivaci učit se, pokud mají možnost výběru, víc materiálů k dispozici, rozmanitý obsah, ale také více možností k organizaci své práce (Případ 2 z Rumunska).



Využití sociálních médií umožňuje jejich uživateli dostat se do kontaktu s velkým množstvím odborníků a využít zkušeností a materiálů, jejž nabízejí, k vyzkoušení a


využití. Jejich neocenitelným přínosem je také zpětná vazba, která je pro profesní rozvoj nezbytná (Případ 2 z České republiky). 

Zkušený kolega může být nápomocný, pokud máte pocit, že se ztrácíte v přemíře dostupných informací a materiálů. Identifikace relevantních informací je důležitým předpokladem budování Osobní vzdělávací sítě k profesnímu rozvoji (Případ 3 z České republiky).

U ČI TE L S K É D E N Í K Y

Případové studie objasnily stoupající zájem o ICT nástroje, které lze použít jako prostředky výuky a vzdělávání. Vypovídají také o vzrůstající jistotě, se kterou učitelé tyto nástroje aplikují v praxi. Typickými příklady ICT nástrojů, které se v případových studiích objevují, jsou blogy, e-learningové platformy typické pro určité instituce, nástroje digitálního vyprávění příběhů, nástroje k vytváření prezentací a k jejich sdílení, Skype, Vyew a další. Kromě případových studií bylo shromážděno také 11 učitelských deníků a 1 učební plán aPLaNet (příloha 2, samostatný soubor). Dokumentují aplikaci konkrétního ICT nástroje v pilotní fázi projektu v praxi. Svědčí také o úrovni digitální gramotnosti učitelů. Někteří učitelé se ve své praxi nedostali mimo rámec Webu 1.0 – jejich využití ICT nástrojů bylo spíše „statického“ charakteru. Použili je jako zdroje informací, kdy požádali studenty, aby před výukou navštívili určitou stránku nebo shlédli video na YouTube. Další učitelé prokázali vyšší úroveň dovedností se zacházením s ICT nástroji, zahrnující do výuky prvky Webu 2.0. Bez ohledu k výše zmiňovanému, všechny deníky svědčí o tom, že samotní učitelé začali studovat možnosti, jež nabízí Web 2.0 a jeho aplikace. Deníky totiž byly předmětem diskusí ve skupinách na Facebooku nebo Ningu aPLaNet. Je tudíž možné předpokládat, že postupem času všichni učitelé s pomocí svých Osobních vzdělávacích sítí, začnou využívat možností Webu 2.0. Osm (8) deníků souvisí s výukou anglického jazyka, jeden (1) souvisí s výukou francouzského jazyka, jeden (1) souvisí s výukou ruského jazyka a dva (2) souvisí s výukou bulharského jazyka. Partner číslo 7, jazyková škola Pelikán předložila učební plán (podle příslušné části Učitelského deníku) hodiny, založené na použití aplikace Glogster. Učitelské deníky dokumentují část pilotní fáze projektu, kdy pod dohledem mentorů učitelé nastavují zrcadlo svým výukovým postupům, aby zjistili jak úspěšně včlenit ICT nástroje do výuky. Byli také The project Autonomous “Personal Learning Networks” for Language Teachers has been funded with support from the European Commission. This document reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

instruováni, aby v průběhu pilotní fáze tyto deníky sdíleli prostřednictvím sociálních médií (Facebookem nebo Ningem) a vyjadřovali se k nim. První část deníku, ve které se předkládá učební plán, byla realizována v úzké spolupráci s mentorem a byly v ní provedeny určité úpravy. Nicméně, finální verze je odrazem toho, jak konkrétně učitelé přijali a zpracovali rady a doporučení mentorů. Předložené deníky jsou finálními verzemi, které učitelé připravili poté, co je vyzkoušeli ve výuce. Na druhé straně jsou potvrzením závěru o různých stupních úrovně digitální gramotnosti. Předložené studie případů a učitelské deníky poskytují důkladné pochopení pilotní fáze projektu aPLaNet. Přestože většina učitelů prokázala 100% pozitivní vztah k této zkušenosti, zaznamenávají některé z nejčastějších potíží a problémů, na které učitelé naráží při svém úsilí o vybudování, nebo rozvoj (v případě existujících) Osobních vzdělávacích sítí ve virtuálním vzdělávacím prostředí. Jednou z nejčastěji zmiňovaných nevýhod je kvalita připojení k internetu na školách – tento fakt se může ukázat jako klíčový pro úspěšné zapojení ICT nástrojů do výuky. Na druhé straně se všichni učitelé shodovali v názoru, že to vždy vyvolalo nadšení studentů, kteří pak k výuce přistupovali velmi aktivně.


Z ÁVĚR Tato aPLaNet studie zaměřená na implementaci, která je založena na jednotlivých předložených případových studiích, poukazuje na to, jakým způsobem byla komunita učitelů a lektorů seznámena s novým způsobem e-learningu – a to pomocí vytváření a sdílení vzdělávacích materiálů a následné diskuze v rámci profesionálních virtuálních komunit na sociálních sítích. Někteří z učitelů se dokonce zmiňují o tom, jak pomohli svým studentům vytvořit jejich vlastní vzdělávací síť. To dokazuje změnu tradiční “chalk-and-talk” metody směrem ke kombinaci tradičních a moderních vzdělávacích přístupů za pomocí nástrojů jako jsou například Skype, Facebook, Blogy, nástroje digitálního vyprávění, nástroje pro prezentaci a mnoho dalších. Prozkoumané případy ukazují, že učitel často propojuje a kombinuje osobní účty na sociálních sítích pro účely rozvoje profesních dovedností (učitel například používá Facebook, Twitter a LinkedIn jako prostředí, kde buduje svoji profesní vzdělávací síť). Překážky, kterým učitelé čelí při používání sociálních sítí pro účely profesního rozvoje, lze rozdělit do tří kategorií: 

nedostatek času nebo nutnost strávit příliš mnoho času seznámením se se sociálními sítěmi v iniciačním stádiu,



nalezení správného přístupu pro uvedení do problematiky, který nejlépe vyhovuje učiteli, např.: je velmi důležité, jestli učitel pracuje pod dohledem mentora nebo samostatně. Nicméně přístup k výuce nelze zobecnit,



ztotožnění se s informacemi ze široké škály zdrojů – projektové materiály, sociální sítě a osobní vzdělávací sítě, online zdroje, atd. a následné osvojení.

Všechny předložené případové studie popisují příklady z praxe, při kterých byly zapojeny sociální sítě v profesním rozvoji. Nicméně na studie jedna a čtyři z Bulharska, pět z Turecka a studii jedna z České republiky může být nahlíženo jako na ty, u kterých lze získat konkrétní pohled na způsob, jakým učitelé získávali zkušenosti na různých úrovních i přes počáteční obavy. Lze říci, že toto je správná varianta, jakou si osvojit sociální sítě a stát se lepším učitelem, tutorem nebo školitelem.


Nesmíme opomíjet různorodost existující mezi jednotlivými uživateli internetu. Někteří stále využívají pouze web úrovně 1.0. Zpracované případové studie odhalují pozitivní tendence směrem k obohacení digitální gramotnosti mezi učiteli a lektory díky výměně nápadů a informací v rámci jejich osobní vzdělávací sítě. Na základě výsledků případových studií se zdá, že se podařilo veškerým počátečním předsudkům týkajícím se sociálních sítí zamezit. Tyto studie hovoří o stabilním a dlouhodobém sebevzdělávání a etablování se do virtuální vzdělávací komunity, jež nabízí inspiraci a podporu pro další profesní rozvoj. Je nezbytné zdůraznit možnost, kterou mají učitelé při zapojení se do projektu – mohou být pod dozorem mentora nebo při podpoře kolegů, kteří se rozhodli vybrat si stejnou cestu. Ať už si zvolí jakoukoliv variantu, je jasné, že učitelé se díky procesu stanou více nezávislými. V souvislosti se studiemi můžeme konstatovat, že učitelé oceňují především přístup k aktuálním a moderním materiálům a metodologii, ke kterým se mohou dostat díky sociálním sítím a ICT nástrojům. Na druhou stránku lze komunikaci v rámci sociálních sítí považovat za velmi podnětnou. Učitelé kladně hodnotí fakt, že mohou používat vyučovací jazyk v profesním kontextu a v situacích, kterém vedou k jejich rozvoji, a tak zvyšují jak svoji jazykovou, tak i profesní úroveň v rámci diskuzí a sdílení materiálů (aPlaNet fóra & Ning).


P OUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE 1. Prensky, M. (2001a). Digital native, Digital Immigrans. On the Hosrizon, NSB University Press, 9 (5), p. 1-6. 2. Prensky, M. (2001b). Digital native, Digital Immigrans. Do They Think Differently ? Part II. On the Hosrizon, NSB University Press, 9 (6), December 2001, p. 1-9. 3. Stanley, G. (2010). Before and after Twitter: Personal Learning Environments. 4. Tsvetkova et al.: ARGuing for multilingual motivation in Web 2.0: the teacher training perspective, Proceedings of ECGBL 2009, The 3rd European Conference on Games Based Learning, October 2009, Graz, Austria, рр. 371-378. Academic Publishing Limited, Reading, UK (2009)


PŘÍPADOVÁ STUDIE 1

VZOR PŘÍPADOVÉ STUDIE A PL A N E T Název instituce, ve které pracujete Sídlo instituce Typ instituce Jméno lektora Emailová adresa Délka pedagogické praxe Vyučovaný jazyk Průměrný věk studentů ve skupině Zapojené sociální sítě Co jste na sociálních sítích vyzkoušel/a

Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky PELIKÁN, s.r.o. Brno, Česká republika Soukromý sektor / jazyková škola Jan Špatenka [email protected] 1 angličtina 20 Facebook, Twitter Vytváření vlastní osobní vzdělávací sítě

Kdo jsem Učitelem angličtiny jsem jeden rok. Studoval jsem pedagogiku a po ukončení studia jsem dostal práci v jazykové škole, ve které působím i v současnosti. Učím různé typy kurzů od začátečníků po pokročilé. Můj vztah k používání sociálních sítí Než jsem se setkal s projektem aPLaNet, znal jsem Facebook a Twitter, ale nebyl jsem členem ani jedné z platforem. Považoval jsem to za ztrátu času a přišlo mi dětinské nahrávat na sítě fotky z víkendových večírků nebo fotky toho, co jsem si koupil. V souvislosti s ICT nástroji jsem používal pouze Skype a měl jsem povědomí o existence blogových platforem, nicméně nikdy jsem neuvažoval o jejich zapojení v hodinách nebo v osobním životě.


Čeho chci jako učitel dosáhnout Přestože jsem vystudoval pedagogiku, zdá se mi, že nemám nedostatek informací o současných vzdělávacích metodách a přístupech. Už dlouho vím, že existují ICT nástroje, ale vlastně jsem je nikdy ve svých hodinách nevyzkoušel. Na vysoké škole jsem nedostal žádné informace o tom, jak využít sociální sítě při mém profesním rozvoji. Když jsem slyšel o aPLaNet a o tom, čím se zabývá, zaujalo mě to. To, co chci dokázat, je jednoduché - naučit se o možnostech PLN z profesního hlediska co nejvíce. Zajímá mě, co dalšího mi může nabídnout Facebook a Twitter kromě informací o tom, co přes den dělají moji známí. Chtěl bych vědět, jak můžu například otevřít svou online třídu nebo jak navázat kontakt s lektory a učiteli ze zahraničí. V dnešní době je online každý, ale jak se můžeme setkat? Jak jsem začal/a Vždy mi bylo jasné, že existuje Facebook a Twitter, že lze použít Skype k tomu, abych si popovídal s lidmi, a ve firmách jej používají k vedení online konferencí. Problém bylo to, že mě nenapadlo se je snažit uplatnit ve výuce nebo profesních aktivitách. Začal jsem nad tím uvažovat na semináři v naší škole. Školitel nám vysvětlil, jaké jsou hlavní cíle projektu a jaké materiály aPLaNet vytvořil. Poté nám ukázal tři typy sociálních sítí - Facebook, Twitter a Ning. Ning byl pro mě vlastně něco úplně nového. Naučil nás, jak sociální sítě používat a doporučil nám několik užitečných Facebookových skupin, ke kterým se můžeme připojit. V rámci školení nás také provedl platformou Ning. Poté byl nějaký čas věnovaný procvičení těchto sociálních sítí. Musím říct, že mě to velice inspirovalo. Ihned po workshopu jsem začal pracovat s Facebookem a založil skupinu pro svou třídu. Reakce byly až nečekaně pozitivní a podařilo se mi navázat kontakt s několika kolegy a pedagogy ve světě. V dalším semináři jsme se na naší škole začali věnovat ICT nástrojům. Byl jsem velmi překvapen, o jak uživatelsky přátelské prostředí se jedná. Naučil jsem se pracovat s nástrojem na vytváření komiksů, Voxopopem, blogy a Glogsterem. Vyzkoušel jsem je potom i v hodinách a ohlasy od studentů byly pozitivní. Dnes můžu říci, že jsem díky těmto poznatkům udělal velký krok v oblasti výuky cizích jazyků, zejména angličtiny. Velmi si cením kontaktů, které jsem získal za pomoci sociálních sítí. Neustále mě zásobují inspirativními materiály a myšlenkami. Co sociální sítě a PLN mému profesnímu rozvoji daly a vzaly Obecně lze říci, že moje zkušenosti jsou velmi pozitivní. Z počátku bylo časově dost náročné naučit se pracovat s jednotlivými nástroji a získat ten správný přístup k tomu, jak je lze používat z pozice lektora. Co a jak správně sdílet nebo nalézt ty správné kontakty mi zabralo dost času, ale potom co jsem si osvojil základní mechanismy, byl další postup už celkem snadný.


Jak to dopadlo Tato zkušenost mi dala velmi mnoho. Naprosto jsem změnil přístup k sociálním sítím a zjistil jsem, že nemusíte být žádný IT odborník, abyste mohl ICT nástroje používat. Myslím, že se tím změnil i můj celkový pohled na výuku. Tento rok se chystám prezentovat své poznatky s ICT na konferenci, na které budou i někteří z mých nových kontaktů, takže je poznám i osobně. To je podle mého názoru další přidaná hodnota tohoto projektu. Materiály, které jsem použil/a Facebook, Twitter, Ning, Youtube, nástroj na vytváření komiksů, Google docs, Wordpress, Skype, Voxopop a mnoho výukových plánů, které zapojují ICT. Začal jsem používat internet ve svých hodinách mnohem vice než dřív. Tuto skupinu jsem letos založil pro svoje studenty na Facebooku: https://www.facebook.com/groups/148911305223158/ Materiály projektu aPLaNet, které jsem použil/a Podle mého názoru jsou nejlepším zdrojem webové stránky aPLaNet. Je skvělé, že zde můžete stáhnout a použít takové množství materiálů. Pracoval jsem s dotazníky a zjistil, že jsou velice zajímavé a nejsou ani dlouhé ;-) Oceňuji tipy, jak používat ICT nástroje a také webquesty, které považuji za skvělý nápad. Co doporučuji kolegům, pokud chtějí používat sociální sítě a PLN Jak už jsem řekl předtím, ta zkušenost je pro mě opravdu velmi cenná. Objevil jsem na Twitteru a Facebooku možnosti, které jsem ani netušil, a seznámil se s mnoha přáteli, kteří jsou pro mě inspirací. Pokud jste někdy obdivovali osoby, které jsou aktivní na internetu, mají svoje stránky a blogy a považovali je za IT experty, měli byste se připojit do projektu aPLaNet. Zjistíte, že to můžete zvládnout také, a je to dokonce i zábava.



VZOR PŘÍPADOVÉ STUDIE A PL A N E T Název instituce, ve které pracujete Sídlo instituce

Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky PELIKÁN, s.r.o. Brno, Česká republika

Typ instituce

Jazyková škola

Jméno lektora

Štefan Zábojník

Emailová adresa Délka pedagogické praxe Vyučovaný jazyk Průměrný věk studentů ve skupině Zapojené sociální sítě Co jste na sociálních sítích vyzkoušel/a

[email protected] 8 angličtina 20 LinkedIn, Facebook, Twitter, Vyew, Wordpress, GoogleDocs Rozšíření virtuálních kontaktů

Kdo jsem Moje celková profesní praxe činí osm let. Setkávám se jak s mladými studenty, tak dospělými osobami. Od roku 2004 do roku 2009 jsem byl zaměstnán na základní škole. V roce 2006 jsem začal pracovat na částečný úvazek v jazykové škole, kde jsem vedl zejména firemní kurzy pro jednotlivce i celé skupiny, které byly zaměřeny na odbornou a obchodní angličtinu. Od roku 2009 zde působím na plný úvazek. Má pracovní náplň se kromě učení a hodnocení studentů týká také přípravy na státní jazykové zkoušky. Můj vztah k používání sociálních sítí Facebook používám každý den pro komunikaci se studenty v době mimo vyučovací hodiny. LinkedIn shledávám velmi užitečným především v souvislosti s možností připojovat se ke konkrétně zaměřeným skupinám. Připojil jsem se například ke skupinám Professional English Teachers Network, ESL International and ELT Professionals Around The World a podobně.


Čeho chci jako učitel dosáhnout Rád bych se naučil, jak používat online komunikační nástroje a většinu z nich využil pro účely rozšiřování svých znalostí a zdokonalování vyučovacích postupů. Velice mě zaujalo objevování nových a zajímavých učebních metod a možnost získání zpětné vazby na postupy, které doposud používám.

Jak jsem začal/a Zúčastnil jsem se online a face-to-face pilotáže v jazykové škole PELIKÁN, která mě inspirovala k dalšímu zjišťování možností, které tyto nástroje nabízejí. Po absolvování kurzu sociálních sítí týkajícího se vytvoření PLN se mi podařilo získat několik kontaktů na lektory a další pedagogy. Vytvořil jsem skupinu pro mé studenty a požádal jsem je, aby se k ní připojili. Tuto skupinu jsem pak používal ke každodenní komunikaci s jejími členy. Na webu aPLaNet je velká škála prostředků, které lze použít pro učení jinou, zajímavější cestou – rozesílal jsem úkoly na hlavní stránku skupiny, odkazoval na užitečné stránky s jazykovými úlohami, hudbou, videi nebo komiksy. Studenti poté komentovali mé příspěvky, čímž jsem získával okamžitou zpětnou vazbu. Také jsem se připojil k několika skupinám na Facebooku a LinkedIn. Získal jsem tak přístup k mnoha diskuzím, které se věnovaly učebnímu procesu a velkému množství materiálů použitelných v hodinách. Co sociální sítě a PLN mému profesnímu rozvoji daly a vzaly Zjistil jsem, že Facebook vám může dopomoci k větší návštěvnosti vašeho blogu na Wordpress. Po přihlášení se na Twitter jsem navázal kontakt s mnoha kolegy, učiteli a vzdělávacími institucemi a vytvořil tak síť, která mi umožňuje získat přístup k velkému množství inovativních nápadů a prostředků. Jak to dopadlo Projekt aPLaNet přináší shrnutí všech nástrojů, o kterých jste možná nikdy neslyšeli nebo by vás nenapadlo použít je jako prostředek vašeho profesního rozvoje. Používání sociálních sítí umožňuje uživateli být v kontaktu s velkým počtem odborníků a využívat jejich znalostí a zkušeností. Stejně tak můžete získat názor profesionála, který je nezbytný pro váš další postup v kladném slova smyslu. Věřím tomu, že tyto zdařilé výsledky jsou dostatečnou satisfakcí pro autory tohoto projektu, kteří si jistě zaslouží notnou dávku uznání za jejich práci. Materiály projektu aPLaNet, které jsem použil/a Odkazy na skupiny LinkedIn, které osobně považuji za užitečné: ESL International : http://www.linkedin.com/groups?gid=131430&trk=hb_side_g ELT Professionals around the world : http://www.linkedin.com/groups/ELT-Professionals-Around-World-3460329?gid=3460329&trk=hb_side_g Professional English Teachers network : http://www.linkedin.com/groups?gid=116744&trk=hb_side_g Skupina mé třídy na Facebooku: http://www.facebook.com/groups/230135103702003/ Můj Twitter účet: The project Autonomous “Personal Learning Networks” for Language Teachers has been funded with support from the European Commission. This document reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

https://twitter.com/#!/StefanZabojnik Wordpress blog : http://bebko2000.wordpress.com/ Vyew, Google Docs.

aPLaNet prostředky a další materiály Tento workshop ve mně vzbudil nadšení a zájem o celý projekt. Průvodce pro lektory nabízí nahlédnutí do ICT nástrojů a sociálních sítí, které by mohly být užitečné pro nezainteresované lektory. Pokud použijete nástroje smysluplně, může být tato první zkušenost s nimi neocenitelná. Také jsem se zaregistroval na Ning a použil stránky projektu aPLaNet jako jeden z hlavních zdrojů informací.

Co doporučuji kolegům, pokud chtějí používat sociální sítě a PLN Facebook a Twitter jsou skvělým úvodem do světa sociálních sítí a umožňují přístup k velkému množství informací. Na druhou stránku vás to může uvést do situace, kdy vás to zaujme a budete chtít zjistit velké množství informací a používat spoustu nástrojů, což je časově náročné. Doporučuji proto, abyste si pro začátek vybrali pouze několik nástrojů a snažili se z nich vyčerpat maximum.



VZOR PŘÍPADOVÉ STUDIE A PL A N E T Název instituce, ve které pracujete Sídlo instituce

Jazyková škola PELIKÁN Brno, Česká republika

Typ instituce

Jazyková škola

Jméno lektora

Tomáš Kvítek

Emailová adresa Délka pedagogické praxe Vyučovaný jazyk Průměrný věk studentů ve skupině Zapojené sociální sítě Co jste na sociálních sítích vyzkoušel/a

[email protected] 8 angličtina 20 Facebook, Twitter, Ning Založení profilu a aktivní účast na sociálních sítích

Kdo jsem Jsem 35letý učitel angličtiny. Za mou kariéru jsem pracoval s širokou škálou studentů od těch mladších až po dospělé. V současné době působím jako lektor veřejných i firemních kurzů. Zajímají mě novinky a možnosti obměny výukových postupů a zapojení méně tradičních metod jako například využívání sociálních sítí.

Můj vztah k používání sociálních sítí Školení aPLaNet mi představilo svět sociálních sítí. Jelikož jsem s nimi nikdy dříve nepracoval, trvalo mi nějakou dobu, než jsem si osvojil základy. Teď mi jsou některé funkce platforem Facebook, Twitter a Ning dobře známé a stal jsem se jejich pravidelným uživatelem. Dá se říci, že je používám každý den.

Čeho chci jako učitel dosáhnout Rád bych využil moji osobní vzdělávací síť k tomu, abych se naučil nové metody a techniky a zároveň, abych byl schopen pravidelně zapojovat ICT nástroje do svých hodin. Chtěl bych aktivněji zapojit své studenty do učebního procesu.


Jak jsem začal/a Na školení v Jazykové škole PELIKÁN mi byl představen Facebook, Twitter a Ning a několik užitečných ICT nástrojů. Stal jsem se také členem aPLaNet na Ning. Zaregistroval jsem si profil na Facebooku a získal kontakty na pár kolegů, kteří mi byli doporučeni školitelem. Také jsem si přidal několik skupin jako například aPLaNet a British Council, které se specializují na výuku cizích jazyků. Zřídil jsem si účet na Twitteru a dostal pár tipů od školitele, které skupiny a osoby mám zařadit mezi sledované. Mimo jiné jsem vytvořil skupinu pro mou třídu, díky které komunikujeme i mimo vyučovací lekce. Co sociální sítě a PLN mému profesnímu rozvoji daly a vzaly To, že jsem se připojil k aPLaNet na Ningu, mi pomohlo vytvořit si síť přátel, se kterými mohu sdílet své nápady a zároveň získávat cennou zpětnou vazbu. Získal jsem díky tomu informace týkající se vyučování a vzdělávání, ke kterým bych se bez těchto nástrojů jen velice těžko dostával. Jak to dopadlo Předtím, než jsem se zúčastnil školení aPLaNet, jsem se nikdy nedostal do kontaktu se zmíněnými sociálními sítěmi. Byl jsem si vědom, že tyto platformy existují a využívá je hodně mých přátel, ale vždy jsem měl velké pochybnosti o jejich smyslu a užitečnosti. Nenapadlo by mě, že se dají sociální sítě a ICT nástroje využívat k profesnímu rozvoji. Byl jsem velmi překvapen vysokým počtem členů, asociací a vzdělávacích institucí, které jsou připojeny na Facebook nebo Twitter. Používání sociálních sítí a umožňuje získat přístup k velkému množství informací, které mi pomáhají v osobním i profesním rozvoji. Materiály, které jsem použil/a Facebook, Twiiter, Ning. Materiály, které byly představeny v průběhu workshopu.

Materiály projektu aPLaNet, které jsem použil/a Použil jsem již velké množství zdrojů a materiálů projektu aPLaNet. Rád bych zmínil Jazykovou školu PELIKÁN, která mě inspirovala ve směru využití těchto platforem. Průvodce pro učitele je skvělým doplňkovým materiálem, který obsahuje velké množství informací o různých ICT nástrojích, které lze používat ve výuce. Webové stránky projektu (www.aplanet-project.eu) jsou dalším velmi užitečným zdrojem.


Co doporučuji kolegům, pokud chtějí používat sociální sítě a PLN Na první pohled se může zdát docela složité neztratit se v množství nových informací. Doporučuji proto všem požádat o pomoc nějakého zkušenějšího kolegu či školitele, který vám pomůže vybrat informace, které skutečně potřebujete a vybrat nástroje, kde si založíte svou PLN. Průvodce pro učitele je v tomto směru opravdu skvělá opora.


VYHODNOCENÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE

Recommend Documents