Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Mořice
Úvod V průběhu května a června 2012 bylo v obci Mořice provedeno anonymní dotazníkové šetření v domácnostech. V náhodně vybraných domácnostech a na místních zahradních trzích tazatel zjišťoval zkušenosti a názory místních obyvatel na třídění odpadu v obci. Průzkumu se zúčastnilo 50 domácností (za každou domácnost byl vyplněn jeden dotazník). Čtyřicet pět dotázaných bydlí v rodinných domech, pět v bytových domech.
1. Prevence vzniku odpadů Z padesáti dotázaných uvedlo 42, že vlastní zahradu a 27 z nich má na zahradě založený kompost, dvě domácnosti o založení kompostu uvažují. Kompostování zahradního a kuchyňského odpadu je nejúčinnějším způsobem předcházení vzniku odpadů, proto je počet „kompostujících domácností“ velmi důležitý. Dvě z domácností bez zahrady by uvítaly společný kompostér u domu. Šest následujících otázek bylo položeno pouze těm respondentům, kteří uvedli, že vlastní zahradu.
Nakládání s bioodpadem ze zahrad 10%
5%
15%
Vyhazuji do popelnice na odpad Kompostuji na zahradě Pálím na zahradě BRKO kontejner Talašovo
2%
68% Graf 1.1 Nakládání s bioodpady ze zahrady
Další otázky směřovaly na využívání některých služeb nabízených obcí (kontejnery na bioodpad, sběrné místo) nebo na služby zvažované (odvoz odpadů, zapůjčení štěpkovače, odběr kompostu).
Využíváte možnost odkládat BRKO ze zahrad na "Talašovo"? 8% 28% 18%
ano ne, nevím, že ta možnost je ne, kompostuji na zahradě ne, pálím ho nemám tento odpad 3%
44% Graf 1.2 Využíváte možnost odevzdat bioodpad ze zahrad na místní sběrné místo („Talašovo“)?
Nikdo z dotázaných neuvedl, že by pro něj bylo sběrné místo příliš daleko. Na sběrné místo pak občané ukládají zejména trávu a listí (8 domácností), větve (také 8 domácností), méně už opadané ovoce apod. (pouze 2 dotázaní).
Využíváte možnost odevzdávat BRKO do kontejnerů na bioodpad v obci? 5%
3%
8% 30%
ano ne, nevím, že ta možnost je ne, kompostuji na zahradě ne, pálím ho nemám tento odpad ne, je to daleko
3%
51% Graf 1.3 Využíváte možnost odevzdat bioodpad ze zahrad do kontejnerů na bioodpad v obci?
V případě tohoto grafu je zajímavé, že se změnila frekvence odpovědí, ačkoliv jde principiálně o stejnou otázku jako je předchozí. Za směrodatný lze považovat průměr, tedy 18 domácností zahradní bioodpad kompostuje, několik spaluje, někdo udává že jej nemá a ostatní využívají nabídky bezplatného odkládání na sběrném místě. Respondenti mohli zatrhnout více odpovědí, je tedy pravděpodobné, že dobře kompostovatelný bioodpad skutečně využívají pro svoji potřebu a např. větve nebo plevel odkládají do kontejnerů či na Talašovo.
Do kontejnerů dávají občané především trávu a listí, méně už větve a ovoce. Jeden z dotázaných uvedl, že do nich odkládá především plevel. Následující otázka zjišťovala, jakou motivaci by občané potřebovali pro častější využívání sběrného místa a kontejnerů na bioodpad. Velká většina (30 ze 42 dotázaných majitelů zahrady) uvedla, že motivaci nepotřebují (bioodpady si řeší sami). Šest uvedlo, že motivace není potřeba (již služby využívají podle svých potřeb), dva by uvítali podporu domácího kompostování a menší vzdálenost ke kontejnerům. Jeden z dotázaných by ocenil pravidelný svoz bioodpadu ze zahrad zajišťovaný obcí.
Využili byste kompost z místní kompostárny pro Vaši zahradu?
29%
Ano Ne
71%
Graf 1.4 Využili byste kompost z místní kompostárny pro Vaši zahradu?
Kompost připravený z bioodpadu vzniklého na katastru obce (ze zahrad a obecní zeleně) a zpracovávaný na místní kompostárně je možné bez legislativních obtíží využívat opět jen na katastru obce. Část lze zpracovat pro údržbu obecní zeleně a zbytek zdarma nebo za mírný poplatek nabídnout místním obyvatelům pro zahrady a truhlíky. Kompost zdarma může být případně bonus pro domácnosti zapojené do systému nakládání s odpadem. Tento systém se osvědčil v mnoha obcích a městech. Z předběžného průzkumu by o tuto nabídku mělo zájem 29% dotázaných (dotaz byl nyní směřován pouze na majitele zahrad). Další zájemci by se pravděpodobně našli z řad majitelů domů bez zahrady – kompost je vhodný pro obohacení zeminy v truhlících a květináčích.
Měli byste zájem o zapůjčení štěpkovače od obce?
32%
35%
ano nemám zájem, pálím je nemám tento odpad
32% Graf 1.5 Zájem o zapůjčení štěpkovače od obce
Třicet pět procent dotázaných by předběžně mělo zájem o zapůjčení štěpkovače na větve a jiný zahradní odpad. Třetina dotázaných uvedla, že větve a podobný odpad spaluje, což může být v případě, že je spalován zelený odpad problematické – možnost zapůjčení štěpkovače by mohlo tyto problémy zmírnit.
Následující otázky již byly položeny všem domácnostem, protože se týkají odpadů z domácností a nikoliv ze zahrad.
Jak nakládáte s kuchyňským (bio)odpadem? 8% 20% Vyhazuji do popelnice na odpad Kompostuji Zkrmuji Kontejner na bioodpad 20% 52%
Graf 1.6 Nakládání s bioodpady z kuchyně
V otázce věnované nakládání s kuchyňským odpadem mohli respondenti vybrat více odpovědí. Obvykle kombinují zkrmování odpadu s některou z dalších variant. Poměrně málo domácností uvedlo, že bioodpad vyhazují do popelnic (5% dotázaných u zahradního odpadu, 20% u kuchyňského), ale přesto tvořil 56,5% hmotnosti obsahu v popelnicích vybraných k rozboru provedeném v říjnu 2011. Na otázku, zda by občané uvítali pomoc s odpady od obce, tak většina (40 dotázaných) uvedla, že nikoliv. Dvě domácnosti by uvítaly kompostovatelné sáčky na třídění bioodpadu, dvě speciální koše od obce a jedna více informací.
2. Třídění odpadu Z padesáti dotázaných pouze tři uvedli, že odpad netřídí. Jeden z dotázaných uvedl, že netřídí dočasně, protože opravují dům, jeden na třídění nemá čas.
Jak odevzdáváte tříděný odpad v obci?
do kontejnerů v obci 44%
do pytlů 56%
Graf 2.1 Způsob tříděné odpadů Na způsob třídění bylo dotázáno 47 občanů (domácností), kteří uvedli, že odpad třídí. Pytlový sběr je evidentně oblíbený a využívaný, o čemž svědčí i statistiky svozu. Většina domácností kombinuje třídění odpadů do pytlů a kontejnerů i proto, že sklo je sváženo pouze v kontejnerech. Většina dotázaných je spokojená s počtem tříděných komodit. Někteří by však uvítali oddělený sběr železa a plechovek (3 dotázaní), pneumatik (2 dotázaní) a textilu (5 dotázaných).
Jak nakládáte s příležitostným stavebním odpadem? 12%
39%
Přidávám do směsného Odevzdávám k recyklaci Zavážím jím nerovnosti v terénu Využiji sám Nemám
35%
4%
10%
Graf 2.2 Nakládání se stavební odpadem Z odpovědí vyplývá, že jen poměrně málo občanů vyhazuje stavební odpad do popelnic a naopak většina jej dává k recyklaci nebo využije při stavebních úpravách. K recyklaci odpad zpravidla předávají na linku v Němčicích (14 odpovědí), případně v Prostějově, Hulíně, Olomouci a Vyškově (po jedné odpovědi).
Motivace k třídění odpadu
Co by Vás motivovalo k vyššímu třídění odpadů? 35 29
30 25 20 15
13
10 5
3
3 1
0 Sleva
Koše na tř. Odpad
Propagace třídění
Nic
Není třeba
Velká část (29 z 50) dotázaných odpověděla, že nepotřebují další motivaci pro třídění odpadu. Dalších 13 však odpovědělo, že sleva na poplatku za odpady by pro ně byla výrazná motivace a přiměla by je k lepšímu třídění.
3. Informovanost
Jak získáváte informace o nakládání s odpady v obci? 4% 3% 12% Zpravodaj obce Odpadový kalendář obce Od sousedů Televize/rozhlas Osobně na OÚ Internet 50%
31%
Graf 3.1 Zdroje informací o nakládání s odpady v obci Z odpovědí je patrné, že odpadový kalendář má velký úspěch – polovina domácností jej označila jako hlavní zdroj informací o nakládání s odpady v obci. Většině občanů vyhovuje současný způsob informování o odpadech.
4. Hospodaření s odpady v obci Vyhovuje Vám současný způsob stanovení poplatku za odpad? Ne, platba za svoz 7%
Ne, sleva 29%
Ano 64%
Graf 4.1 Spokojenost s poplatky za svoz odpadů
Většina občanů uvedla, že jsou spokojeni se stávajícím systémem plateb. Přesto by však 29% z nich uvítalo slevy pro třídící domácnosti a někteří i progresivní způsob platby za každý svoz (podle množství směsného odpadu).
Sběr nebezpečného odpadu
Uvítal/a byste možnost odevzdávat elektroodpad a neb.odpad na sběrném místě? 19
20 18 16 14
14 11
12 10 8 6
3
4 2 0 Ano
Stačí na OÚ
Stačí 2x ročně svoz
Nemají tento odpad
Graf 4.2 Sběr elektroodpadu a nebezpečného odpadu Na závěr dotazníku měli respondenti možnost se vyjádřit k dalším otázkám a problémům
nakládání s odpady v obci, které nebyly obsaženy v dotazníku. Tuto možnost využilo devět občanů. Dvěma dotázaným se nelíbí sběrné místo Talašovo – zejména proto, že tam je – dle jejich vyjádření – všechen odpad na hromadě. Dvěma domácnostem vadí pálení odpadů na zahradách a v kamnech, dvě by ocenily více pytlů na tříděný odpad a další kontejnery na sklo v obci. Jeden z dotázaných by ocenil častější svoz nebezpečných odpadů.
Závěr Prevence Většina občanů uvedla, že bioodpad odevzdává buď na sběrné místo nebo do kontejnerů v obci. Přesto však právě kompostovatelný odpad představoval 56 % hmotnosti analyzovaného vzorku odpadu z popelnic. Zřejmě bude vhodné provést osvětu v nakládání s bioodpady, aby se tento podíl snížil. V průzkumu byl zjišťován i případný zájem o některé služby – například možnost zapůjčení štěpkovače od obce by uvítalo 35% dotázaných, kompost z obecní kompostárny by na zahradě využilo 29 % domácností. Třídění odpadu Až na malé výjimky uvedli všichni respondenti, že odpad třídí – obvykle kombinují pytlový sběr s kontejnery v obci. K vyššímu třídění by většinu dotázaných motivovala sleva na poplatku za svoz odpadů, někteří by dokonce upřednostnili platbu za množství svezeného směsného odpadu. Někteří dotázaní by také ocenili více tříděných komodit – zejména textilu a kovů, případně pneumatik. Informovanost Většina dotázaných označila za hlavní zdroj informací o odpadech v obci odpadový kalendář distribuovaný do schránek, na druhém místě pak občané využívají televizi či rozhlas. Hospodaření s odpady v obci S hospodařením v obci jsou dotázaní zpravidla spokojení. Přesto by 29% z nich ocenilo slevu z poplatku za odpady pro třídící domácnosti a 14 z dotázaných by využívalo možnost odevzdat elektroodpad a nebezpečný odpad na stálém sběrném místě.
Vydalo Hnutí DUHA Olomouc Renata Placková Červen 2012
A: Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc T: 585 228 584 F: 585 228 584 E:
[email protected], www.hnutiduha.cz/olomouc
Dotazníkový průzkum a jeho vyhodnocení podpořil v rámci projektu Realizace progresivních odpadových koncepcí v pilotních obcích. Státní fond životního prostředí ČR.
