VYHODNOCENÍ Dotazníkové šetření v obci Dražovice 2016 Obecní úřad sečetl volby respondentů a doplňková vyjádření občanů ze všech odevzdaných dotazníků. Toto vyhodnocení a komentáře bylo provedeno nezávisle.
OBSAH OBSAH Zapojení do dotazníkoveho šetření _________________________________________ 1 Statní špřava a šamošpřava _________________________________________________ 3 Zajištení výchový a vzdelavaní ______________________________________________ 8 Zajištení šocialních šluzeb obcanum ______________________________________ 10 Poškýtovaní zdřavotní pece ________________________________________________ 13 Územní řozvoj a infřaštřuktuřa ____________________________________________ 14 Dopřava, vcetne Integřovaneho dopřavního šýštemu ____________________ 20 Podpořa a řozvoj kultuřý, špořtu a dalších zajmových šdřuzení ________ 24 Odpadove hošpodařštví a ochřana zivotního přoštředí __________________ 26 Bezpecnošt, zahřnující ochřanu zivota, zdřaví a majetku obcanu _______ 30
Zpřacoval: Ing. Pavel Zuna, MSS., PhD. 10. ceřvna 2016
ZAPOJENÍ DO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZAPOJENI DO DOTAZNIKOVEHO SETŘENI Statišticke udaje o poctu obývatel obce Období: 31. 12. 2014 Počet obyvatel v tom ve věku (let) Průměrný věk (let)
0-14 15-64 65 a více
Celkem 892 153 (17%) 601 (67%) 138 (15%)
Muži 446 (50%) 75 317 54
Ženy 446 (50%) 78 284 84
40,1
V řamci dotazníkoveho šetření býlo výdano 733 dotazníku přo obcaný štařší 15 let.
Střanka 1
ZAPOJENÍ DO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Z výšledku je zřejme, ze ucašt býla doštatecne velka, abý odpovedi řešpondentu melý výpovídající hodnotu o nazořech obcanu naší obce. Na dřuhou štřanu velikošt ucašti ukazuje na celkový štav ve špolecnošti, kdý obcane ztřacejí zajem o veřejne veci a šamošpřavu. Z pohledu ucašti dle vekove štřuktuřý obývatel, je videt, ze vetší zajem mají štařší obcane. Přešto, ze v naší obci je 18,7% obcanu štařších 65-ti let (z poctu obcanu 15-ti let a štařších), tak jejich podíl na odevzdaných dotaznících je 27%.
Střanka 2
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA STATNI SPŘAVA A SAMOSPŘAVA Statní špřavu výkonava štat. K tomu ma zřízenou zakonodařnou moc (Pařlament) a výkonnou moc, přezidenta, vladu, miništeřštva a řuzne uřadý, inštituce atd. Přenešena pušobnošt štatní špřavý znamena, ze ji výkonavají na švem uzemí křajške uřadý a obce š přenešenou pušobnoští. Přo naš to jšou Bucovice. Samošpřavu výkonava obce. K tomu ma politický (řídící) ořgan – zaštupitelštvo, a výkonný ořgan – řadu obce, štařoštu a obecní uřad. Obec ve šve šamošpřave pecuje o všeštřanný řozvoj šveho uzemí a potřebý švých obcanu. Do šamošpřavý (šamoštatne pušobnošti patří výtvaření podmínek přo řozvoj šocialní pece a přo ušpokojovaní potřeb švých obcanu. Jde především o ušpokojovaní potřebý býdlení, ochřaný a řozvoje zdřaví, dopřavý a špoju, potřebý infořmací, výchový a vzdelavaní, celkoveho kultuřního řozvoje a ochřaný veřejneho pořadku. Jak jšou tedý naši obcane špokojeni š tím, jak zaštupitele, vedení obce a obecní uřad naplnují švoji pušobnošt ve přošpech obcanu.
Střanka 3
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA Podle odpovedí jšou naši obcane ve velke vetšine špokojeni š tím, jak je obec špřavovana.
Naši obcane še take ve štejne míře cítí doštatecne infořmovaní o dení v obci.
Střanka 4
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA Obec pouzíva přo infořmovaní obcanu naštenku před obecním uřadem (uřední deška), obecní řozhlaš a štřanku obce na Inteřnetu. Není znamo, nakolik jšou šledovane infořmace na naštence u obecního uřadu. Obecní řozhlaš aši pošloucha vetšina obcanu, přotoze oznamovane infořmace jšou opakovane dvakřat v ten šamý den. Webove štřanký šleduje přavidelne pouze 15% obcanu, coz je v pomeřu přiblizne 100 ošob, jedenkřat za mešíc přiblizne 45% (300 ošob). Inteřnet nema v domacnošti 22% obcanu (přiblizne 70 domacnoští).
Z pohledu infořmací, kteře obcanum chýbí, jednoznacne výchazí, ze vedení obce neinfořmuje doštatecne o přaci zaštupitelštva, o zameřech řozvoje obce a o poškýtovaných šluzbach. Vedení obce zveřejnuje týto infořmace pouze na naštenkach před obecním uřadem (uřední dešce) a na obecních štřankach na Inteřnetu pouze po zakonem štanovenou dobu. Pokud še obcan díva na týto štřanký jednou za mešíc, tak uz tam infořmace nemuší být. Jedna še především o Zameř uzemního řozvoje, řozpocet obce, řozpoctový výhled, přogřamý a zapišý z jednaní zaštupitelštva, zapišý z jednaní řadý obce, případne výjadření k zašadním otazkam řozvoje obce.
Střanka 5
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
Střanka 6
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA Nazořý obcanu říkají, co bý melo vedení obce udelat, abý obcane býli lepe infořmovani o podštatných zalezitoštech řozvoje naší obce (výkonu šamošpřavý). Obcane například uvedli, ze bý přivítali obdřzení infořmace pomocí SMS o odštavkach dodavek vodý nebo elektřiný, více konkřetních infořmací v obecním zpřavodaji, poštřadají infořmace o cinnošti zaštupitelštva a řozhodovaní o dení v obci.
Tento udaj je ořientacní a ukazuje na špokojenošt obcanu, pokud jde o moznošti výřizovaní švých zalezitoští na obecním uřade.
Střanka 7
ZAJIŠTĚNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ ZAJISTENI VÝCHOVÝ A VZDELAVANI Podle zakona o obcích, do jejich šamoštatne pušobnošti patří ušpokojovaní potřeb švých obcanu, mimo jine take o zajištení výchový a vzdelavaní. Na uřovni malých obcí jde o předškolní a zakladní školní výchovu a vzdelavaní. Obec muší přo šve obcaný zajištit, ze budou mít moznošt dat šve deti do mateřškých škol a zakladních škol v obvodu šve pušobnošti, nebo mohou zajišťovat doštupnošt vzdelavaní v řamci švazku obcí, případne u obcí š řozšířenou pušobnoští. V našem případe ve mešte Bucovice. Obec zřizuje školške zařízení (školku i zakladní školu), jmenuje a odvolava ředitele školý, šchvaluje její řozpocet. Skolý vzdelavají podle celoštatne platneho Řamcoveho vzdelavacího přogřamu, podle kteřeho ši zpřacovavají vlaštní Skolšký vzdelavací přogřam. Kazda škola ma švuj vlaštní Skolšký vzdelavací přogřam a v tom še muze caštecne lišit jak obšah, tak kvalita poškýtovaneho vzdelavaní. Obec neodpovída za kvalitu vzdelavaní. Její pušobnošt je řealizovana přoštřednictvím Skolške řadý, kteřou zřizuje a štanovuje její pocet. Clený Skolške řadý je jeden zaštupce zřizovatele (obce) jeden zaštupce řodicu a jeden zaštupce pedagogu školý. Clenem Skolške řadý nemuze být ředitel školý.
Střanka 8
ZAJIŠTĚNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Více jak 50% našich obcanu nedokaze pošoudit špokojenošt še zajištením předškolní výchový. Faktořý špokojenošti předštavují moznošt dat šve díte (deti) do mateřške školý, moznošt dat deti do mateřške školý i v dobe letních přazdnin. Pokud býchom výloucili obcaný, kteří nedovedou pošoudit švoji špokojenošt ci nešpokojenošt še zajištením předškolní výchový, tak 76% obcanu je zcela nebo caštecne špokojeno a 24% obcanu caštecne nešpokojeno ci zcela nešpokojeno.
Obdobne je to š výjadřením obcanu, pokud jde o špokojenošt še zajištením školní výchový (zakladní školý). Zde je vetší pocet obcanu, kteří nedokazí pošoudit špokojenošt ci nešpokojenošt. Pokud býchom nebřali ohled na týto obcaný, tak 76% obcanu je zcela nebo caštecne špokojeno a 24% je caštecne nešpokojeno ci zcela nešpokojeno. V doplnkových komentařích býla uvedena řada dalších připomínek jak k zakladní, tak mateřške škole. Týto bý ale melý být řešený především mezi vedením obce a ředitelkou ZS a MS Dřazovice.
Střanka 9
ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBČANŮM ZAJISTENI SOCIALNICH SLÚZEB OBCANÚM Obce v řamci šve šamoštatne pušobnošti odpovídají za výtvaření podmínek přo řozvoj šocialní pece přo šve obcaný. Nicmene za poškýtovaní šocialních šluzeb odpovída především štat (Miništeřštvo přace a šocialních vecí) a v řamci přenešene pušobnošti křaje a obce š řozšířenou pušobnoští (přo naš mešto Bucovice). Pušobnošt štatu přo naš zajišťují dale Okřešní špřava šocialního zabezpecení Výškov a pobocka Úřadu přace Bucovice. Přo naš obcaný jšou, z hlediška poškýtovaní šocialních šluzeb, nejdulezitejší příšpevký na šocialní peci, kteře nam umozní štařat še o naše štařší příbuzne, kteří jiz pomoc dřuhých potřebují, dale šocialní pořadenštví, šluzbý šocialní převence a šluzbý šocialní pece. Zakladními cinnoštmi při poškýtovaní šocialních šluzeb jšou pomoc při zvladaní bezných ukonu pece o vlaštní ošobu, pomoc při ošobní hýgiene nebo poškýtnutí podmínek přo ošobní hýgienu, poškýtnutí štřavý nebo pomoc při zajištení štřavý, poškýtnutí ubýtovaní, popřípade přenocovaní, pomoc při zajištení chodu domacnošti, výchovne, vzdelavací a aktivizacní cinnošti, zakladní šocialní pořadenštví, zpřoštředkovaní kontaktu še špolecenškým přoštředím, šocialne teřapeuticke cinnošti, pomoc při uplatnovaní přav, opřavnených zajmu a při obštařavaní ošobních zalezitoští, telefonicka křizova pomoc, nacvik dovednoští přo zvladaní pece o vlaštní ošobu, šobeštacnošti a dalších cinnoští vedoucích k šocialnímu zaclenení, podpořa výtvaření a zdokonalovaní zakladních přacovních navýku a dovednoští. Nakolik jšou týto šluzbý doštupne, mohou pošoudit pouze obcane, kteří tuto pomoc potřebují nebo ji potřebují přo šve blízke. Přave tento udaj obšahuje našledující gřaf. Více jak polovina našich obcanu (54%) pociťuje potřebu šocialních šluzeb. To je velmi znepokojive. Pokud še na gřaf peclive podívame, tak jde především o pomoc našim štařším obcanum, kteří jiz potřebují pomoci v zakladních denních cinnoštech. Přoto je zajem o domový přo šeniořý, domý š pecovatelškou šluzbou, případne pomoc v míšte býdlište. Další gřaf našledne ukazuje, kam obec šmeřuje švoji příšpevký (dotace) při zajištení šocialních šluzeb a nakolik jšou týto výuzívaný pomeřne našimi obcaný. Více jak 65% našich obcanu nevýuzíva šocialní šluzbý, nekolik obcanu výuzíva jina zařízení šocialních šluzeb, nez kteřa řegištřuje obec. Gřaf zobřazující „Jake šocialní šluzbý výuzívate?“ je v polozce „Jine“ nepřešný, přotoze řešpondenti tuto polozku výbřali i v případe, ze zadne jine šocialní šluzbý nevýuzívají. Přešto je třicet pet přocent tech,
Střanka 10
ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBČANŮM kteří šocialní šluzbý výuzívají velka cašt obývatel naší obce a bude potřeba šocialním šluzbam venovat vetší pozořnošt v budoucnošti.
Střanka 11
ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBČANŮM Socialní býtý nepatří výšlovne do oblašti šocialních šluzeb, ale pomoc šocialne šlabším jednak ve štaří, tak take při zakladaní řodin, je dulezite. Poškýtnutí teto pomoci muze předchazet šocialnímu výloucení i jako převence nezadoucích šocialních jevu.
Střanka 12
POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE POSKÝTOVANI ZDŘAVOTNI PECE Poškýtovaní zdřavotní pece není v pušobnošti naší obce přímo, ale Miništeřštvo zdřavotnictví, křaje a obce zřizují zdřavotnicka zařízení v řamci šamoštatne pušobnošti. Ve přošpech malých obcí přebířají do uřcite mířý pušobnošt obce š řozšířenou pušobnoští (Bucovice), kteře zřizují polikliniký jako příšpevkove ořganizace. Řozšah zdřavotních šluzeb, kteře týto polikliniký poškýtují, zaviší na ucelu příšpevku, kteře mešto Bucovice teto příšpevkove ořganizaci poškýtne. K tomu doštavají obce š řozšířenou pušobnoští přoštředký ze štatního řozpoctu v řamci štatem poškýtovaneho příšpevku.
Podle výše uvedeneho gřafu jšou obcane naší obce celkove špokojeni š doštupnoští zdřavotní pece. Snad pouze doštupnošt zdřavotní pece přímo v domacnošti v případe štařších obcanu bý býla zadana.
Střanka 13
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA ÚZEMNI ŘOZVOJ A INFŘASTŘÚKTÚŘA Územní řozvoj je zakladním naštřojem všech obcí přo ušpokojovaní potřeb švých obcanu. Územní řozvoj není jen výštavba šilnic, vodovodu, kanalizací, řozvodu eneřgií, uřcovaní ploch přo zaštavbu atd. Územní řozvoj je komplex veškeře výštavbý a poškýtovaní šluzeb v kataštřu obce. Vedle štaveb, zařízení, zachazení š odpadý, dodavek eneřgií a vodý, přířodních utvařu, še jedna take o ochřanu zveře, zelene, podpořý býdlení, ekonomických aktivit obcanu, kultuřý, řekřeace, dopřavý, šocialních, zdřavotních a dalších šluzeb. Obcane bý še tedý meli zajímat, co je uvedeno v planu uzemního řozvoje. Plan uzemního řozvoje totiz říka, co přo ne obec udela v našledujících letech. Našledující gřafý ukazují, nakolik obcane znají, co še v obci planuje, nakolik jšou špokojeni še šluzbami, kteře obec zajišťuje a jaka budoucí řešení přefeřují.
Střanka 14
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA
Tento gřaf například říka, ze obcane bý v mířne vetšine dali přednošt výštavbe pouze v jiz zaštavených caštech obce.
Střanka 15
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA Pokud jde o vodovod, tak obcane v komentařích výjadřili pomeřne došt podnetu špojených š kvalitou jak vodý, tak vodovodního řadu.
Střanka 16
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA Obdobne jako v případe vodovodního řadu, obcane v doplnkových komentařích pomeřne cašto poukazovali na vedení elektřických řozvodu na šloupech a zadali převedení do zeme. V nekteřých caštech obce připomína vedení elektřických dřatu na šloupech mešta na Středním Východe.
Pokud jde o veřejne ošvetlení, obcane poukazali na konkřetní míšta, kde je potřeba š veřejným ošvetlením neco udelat.
Střanka 17
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA
Střanka 18
ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA Celkove tedý lze říci, ze obcane jšou ve velke vetšine špokojeni š infřaštřuktuřou, kteřa je v obci zřízena. Přešto še v doplnkových komentařích objevila řada konkřetních připomínek, štíznoští a dopořucení, še kteřými bý obec mela dale přacovat.
Střanka 19
DOPRAVA, VČETNĚ INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU DOPŘAVA, VCETNE INTEGŘOVANEHO DOPŘAVNIHO SÝSTEMÚ Dopřava a špoje patří take do pušobnoští obce při ušpokojovaní potřeb švých obcanu. Dopřava a špoje zahřnují v našem případe jednak linkove autobušove špoje v řamci Integřovaneho dopřavního šýštemu Jihomořavškeho křaje, tak take zpušob řešení dopřavý v obci, dopřavní znacení a dopřavní bezpecnošt. Nakolik jšou obcane špokojeni, ukazují našledující gřafý.
Obcane ši v doplnkových komentařích štezovali především na špoje ke zdřavotnímu štředišku v Bucovicích, hlavne v řanních hodinach, dale nedoštatku přímých špoju do Výškova a Břna bez přeštupu a potřebý špoje do Břna kolem devate hodiný řanní.
Střanka 20
DOPRAVA, VČETNĚ INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU
V doplnkových komentařích obcane pozadují opatření k omezení nakladní dopřavý přeš obec a zpomalení přojízdejících aut, především od Letonic.
Střanka 21
DOPRAVA, VČETNĚ INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Gřaf špokojenošti – nešpokojenošti še štavem komunikace III. třídý z Komořan do Letonic kořešponduje š hodnocením štavu vozovký Spřavou a udřzbou šilnic Jihomořavškeho křaje ke konci řoku 2015, viz obřazek níze. Zluta bařva oznacuje výhovující štav vozovký, ořanzova nevýhovující a ceřvena havařijní.
DŘAZOVICE
Obrázek 1 Stav komunikace, Zdroj Správa a údržba silnic JMK (2015)
Obcane dale poukazali na udřzbu šilnice, udřzbu okolí šilnice, pařkovaní vozidel na komunikaci kolem hošpodý Ú Křejcířu.
Střanka 22
DOPRAVA, VČETNĚ INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU
Předchazející dva gřafý jednoznacne říkají, ze velka cašt obcanu není špokojena še štavem komunikace III. třídý v obci a take š moznoštmi pařkovaní v obci. Úkazuje to take, ze pocet aut v obci řošte a v nekteřých caštech obce pařkující auta na obecních komunikacích ztezují přujezdnošt.
Střanka 23
PODPORA A ROZVOJ KULTURY, SPORTU A DALŠÍCH ZÁJMOVÝCH SDRUŽENÍ PODPOŘA A ŘOZVOJ KÚLTÚŘÝ, SPOŘTÚ A DALSICH ZAJMOVÝCH SDŘÚZENI Obec v šamoštatne pušobnošti ve švem uzemním obvodu dale pecuje v šouladu š míštními předpokladý a š míštními zvýkloštmi mimo jine o výtvaření podmínek přo celkový kultuřní řozvoj. Za tímto ucelem ši muze zaštupitelštvo zřídit výboř nebo řada obce kultuřní komiši. V naší obci je zřízena kultuřní komiše. Obec muze podpořovat řozvoj kultuřý, a špořtu vlaštními aktivitami, nebo muze výtvařet podmínký přo cinnošt řuzných kultuřních, špořtovních a jiných zajmových šdřuzení, špolku, neziškových ořganizací atd. Jedna še například o vlaštnictví a špřavu potřebných zařízení jako jšou špořtovní zařízení, kultuřní domý, upřavene obecní pozemký atd.
Střanka 24
PODPORA A ROZVOJ KULTURY, SPORTU A DALŠÍCH ZÁJMOVÝCH SDRUŽENÍ
Výšledký dotazníku ukazují, ze obcane jšou celkove špokojeni š moznoštmi kultuřních akcí, špořtovního a řekřeacního výzití. Pomeřne hodne obcanu poštřada více štezek přo cýklištý. Faktem je, ze v našem kataštřu jšou pouze dve oficialní tuřišticke cýkloštezký. Jedna vede po komunikaci III. třídý z Komořan do Letonic a dale. Popřavde řeceno, tato cýkloštezka je velmi nebezpecna vzhledem k huštote dopřavý a jejímu výuzívaní tezkou nakladní dopřavou. Dřuha vede po polní komunikaci nad hřištem k řozceští u Nařodního pařku Vetřníký. Kdo tu ceštu zna, tak vzhledem k povřhu je docela šlozita a vede pouze tam a zpet. Na dřuhe štřane j v našem a okolních kataštřech došti polních cešt, kteře jšou dobře šjízdne, pokud nejšou mokře. Křašne přojízďký jšou po polní cešte kolem Hajku a mýšliveckeho řýbnícku k řýbníku Ceřných, nebo dale do Letonic na Lutřštek a odtud po pekne štezce az do Křouzku a obšluzne komunikaci do Komořan. Na dřuhou štřanu po „panelce“ do Lýšovic, Zvonovic a zpet, nebo na „Vetřníký“ do Letonic, Hajku a zpet do Dřazovic.
Střanka 25
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODPADOVE HOSPODAŘSTVI A OCHŘANA ZIVOTNIHO PŘOSTŘEDI Podle zakona ma kazdý obcan povinnošt nakladat š odpadý a zbavovat še jich pouze zpušobem štanoveným zakonem. Kazdý je povinen odpadý třídit a zbavovat še jich zpušobý uřcenými přo jednotlive třídý. Tato povinnošt platí i přo obce. Obec muší švojí výhlaškou štanovit šýštem šhřomazďovaní, šbeřu, přepřavý, třídení, výuzívaní a odštřanovaní komunalních odpadu vznikajících na jejím kataštřalním uzemí. Obecne zavaznou výhlaškou muze štanovit take šýštem nakladaní še štavebními odpadý přodukovanými na jejím kataštřalním uzemí nepodnikajícími fýzickými ošobami. Obec je povinna zajištit míšta přo oddelene šouštřeďovaní šlozek komunalního odpadu a jejich našledný odvoz, minimalne nebezpecných odpadu, papířu, plaštu, škla, kovu a biologický řozlozitelných odpadu. Do ochřaný zivotního přoštředí patří take pece o veřejne přoštřanštví, zachazení š odpadní vodou atd.
Střanka 26
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Střanka 27
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Střanka 28
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Výše uvedene gřafý ukazují, ze naši obcane jednak špřavne zachazí š odpadý a jšou take špokojeni, pokud jde o moznošti še jich zbavit v šouladu še zakonem. S cím zřetelne obcane nejšou špokojeni, tak je to štav chodníku a obecních vozovek, jejich udřzba, caštecne š uklidem veřejných přoštřanštví. Naši obcane jšou obtezovaní a obavají še o štav ovzduší v dušledku špalovaní tuhých topiv, komunalního a biologickeho odpadu. Dale še obavají znecištení zivotního přoštředí nepovolenými škladkami, nadmeřnou dopřavou v obci a ohřozením zdřoju pitne vodý (študný).
Střanka 29
BEZPEČNOST, ZAHRNUJÍCÍ OCHRANU ŽIVOTA, ZDRAVÍ A MAJETKU OBČANŮ BEZPECNOST, ZAHŘNÚJICI OCHŘANÚ ZIVOTA, ZDŘAVI A MAJETKÚ OBCANÚ Bezpecnošt je našimi obcaný dneš vnímana především z pohledu nelegalní migřace, ale ve škutecnošti jšou ukolý šamošpřavý v teto oblašti šiřší. Naš obcanu, še bezpecnošt dotýka, pokud jde o jištotu a doštupnošt zameštnaní, doštupnošt přvní pomoci a zdřavotní pece, šocialních jištot, znecištení zivotního přoštředí, křiminalitý, dřog, bezpecnošti šilnicního přovozu, ze nam nekdo pomuze, pokud dojde k pozařu, potope, dopřavní nehode, zřanení atd. Obec ma odpovednošt za opatření přo ochřanu zdřaví, za bezpecnošt ve švem kataštřu. K tomu například obce zřizují jednotký šbořu dobřovolných hašicu, výdavají výhlašký upřavující přavidla týkající še bezpecnošti, špřavují obecní řozhlaš, kteřý přimařne šlouzí k oznamení výštřahý v případe nebezpecí atd.
Naši obcane še podle výšledku dotazníku cítí ve velke vetšine bezpecne. Ohřozeni še cítí především štavem bezpecnošti dopřavý v řamci obce, převazne výuzívaním
Střanka 30
BEZPEČNOST, ZAHRNUJÍCÍ OCHRANU ŽIVOTA, ZDRAVÍ A MAJETKU OBČANŮ komunikace III. třídý v naší obci třanzitní nakladní dopřavou. To je umocneno nevýhovujícím štavem komunikace v obci, nepřehlednoští v jednotlivých ušecích a take nedodřzovaní řýchlošti v nekteřých ušecích komunikace.
Střanka 31
