Vydání č. 21. Automatizace v kanceláři. Když se kdysi psalo na papír... Ragbyový mlýn v kanceláři? Digitální domorodci vs. digitální přistěhovalci

Vydání č. 21

Automatizace v kanceláři

Když se kdysi psalo na papír...

Ragbyový mlýn v kanceláři?

Digitální domorodci vs. digitální přistěhovalci

Bere nám automatizace i kanceláskou práci? Nevybavuji si, kdy jsme dokázali vybrat pro hlavní článek časopisu contact tak vzrušující téma, jako je „automatizace v kancelářském světě“, jemuž je toto číslo zasvěceno. Víme, že za úspěchem každé firmy stojí schopnost cílené transformace informací ve znalosti či dovednosti. Víme, že práce založená na specifických znalostech tvoří v Rakousku 60-70 % pracovních míst. Víme, že automatizace stále ve větší míře proniká také do těchto oblastí pracovního trhu. Neznáme ovšem odpověď na následující otázku: Co nám tohle všechno přinese? Proto jsme se pobavili s profesorem Helmutem Karnerem, který nám k tomuto tématu přinesl spoustu vizionářských myšlenek. Kromě hlavního článku tohoto čísla najdete v podzimním contactu další nejrůznější užitečné tipy. Dozvíte se, jak se firemní týmy mohou poučit od ragbistů, jak vytvářet ještě zajímavější prezentace, jak si každý den přetvářet vlastní kancelář a mnoho dalšího. Samozřejmě se i dnes podíváme na pracovní stůl některé známé osobnosti – dnes jsme u něho zastihli jednoho velmi zajímavého excentrika. Nakonec vám ukážeme náš stolní systém skill, který vám šetří čas a zároveň i peníze. Zkrátka, jako vždy: Ať vás čtení baví. Váš Markus Wiesner

Who is Who: feld72 . ............................................................. 4 Před dávnými dobami, kdy lidé používali papír ..................... 7 Ragbyový mlýn: kancelářský sport? .................................... 10 Referenční projekt: Národní speciální výstava 2015 . .......... 12 Užitečné tipy pro každodenní kancelářský život ................. 15 Digitální domorodci vs. digitální přistěhovalci .................... 16 Automatizace v kancelářském světě ................................... 17 Kreativně chaotická skládačka . .......................................... 20 What’s on your desk, Gerald Hörhan? ................................. 23 Showroom .......................................................................... 24 Těžký osud kvalitní prezentace . .......................................... 26

Vydavatel: Wiesner-Hager Möbel GmbH, Linzer Straße 22, A-4950 Altheim, T +43(0)7723/460-0, [email protected], www.wiesner-hager.com; design, editace, grafika, zlom: plenos creative; autor textů: Wojciech Czaja; tiskové chyby vyhrazeny; 10/2015.

Who is Who Co jste si z workshopu IG Architektur “Work << >> Space” odnesli především?

Nic není tak nemnné jako zmna… a prostor.

Scheich: Naše pracovní skupina se zabývala tématem „Co vše je nezbytné brát v potaz, pokud jde o vztah mezi prací a prostorem?“ Během diskuse jsme došli k tomu, že v porovnání s ostatními architektonickými tématy se otázka vývoje podoby kanceláří velmi rychle vyvíjí. Je to dáno překotným technologickým pokrokem, který v této oblasti panuje. Shodli jsme se víceméně na tom, že díky internetu a mobilním technologiím začíná být otázka pracovního prostoru podružná. Takový vývoj jsme poté kriticky analyzovali.

Nedávno jsme měli během workshopu pořádaného vídeňskou IG Architektur Vienna v rámci semináře „Bitte zu Tisch“ možnost sledovat dynamiku, která pramení ze zavedení interdisciplinárních pracovních skupin. Tyto skupiny, jejichž členy byli lidé pocházející z prostředí architektury, průmyslu, konzultantského nebo třeba nábytkářského sektoru, se zabývaly tématy vztahujícími se k podobě kanceláří budoucnosti. Jedním z nich byl Richard Scheich z architektonické kanceláře feld72. S ním a jeho partnerem Mariem Paintnerem jsme si po workshopu sedli, abychom probrali současný stav a budoucnost, které v oblasti kancelářských budov vidí.

V jakém smyslu? Scheich: Prošli jsme fází, pro kterou byla charakteristická extrémní flexibilita, kdy jsme měli za to, že se můžeme zcela odtrhnout od konkrétního pracovního prostoru. Ukázalo se však, že mezilidské, respektive sociální vztahy nelze zcela odbourat, protože i díky nim získává firma náskok před soupeři. Tuto myšlenku začíná zastávat stále více společností. Do jisté míry jde o to „znovu usadit zaměstnance do kanceláře“. Nejde však již tolik o pracovní prostor jako takový, jako spíše o to, co jej obklopuje – o komplexní koncept pracovního světa, v němž nejde jen o podobu individuálního pracovního prostoru. Jakým směrem se takové uvažování vyvíjí?

Jak vnímáte sebe jakožto architekty v této vyvíjející se oblasti navrhování pracovních prostorů? Scheich: Vždy je nutné především navrhnout samotnou budovu tak, aby umožňovala flexibilitu v dlouho© Foto: feld72

Jakými projekty se v této oblasti nyní zabýváte? Paintner: Máme za sebou realizaci kancelářských projektů pro administrativu spolkové země Dolní Rakousy a pro jednu soukromou společnost. V současnosti jsme zapojeni do velmi zajímavého projektu „Post am Rochus“, na kterém spolupracujeme se Schenker Salvi Weber Architekten. Jde o nové ředitelství rakouské pošty. Do památkově chráněné budovy se v podstatě vestaví nová budova, která bude připravena k nastěhování v roce 2017. V minulých letech sídlilo vedení pošty na několika různých místech, nyní se všichni sestěhují do jednoho centra. Nová budova ve vídeňském Rochusu následuje trend, který na jednu stranu poskytuje pracovní prostory přizpůsobené vykonávaným aktivitám, na druhou stranu má i dostatek neformálního a otevřeného prostoru.

To, co se tak rychle vyvíjí, je digitální prostor. Prostor jako takový má náležitosti, které se nezmění nikdy.

Paintner: Dříve byly pracovní stanice vybaveny podle toho, jakou úroveň v hierarchii daný zaměstnanec zastává, jaký má v rámci organizace status. Trend potom směřoval k větší otevřenosti, k přizpůsobování vykonávaným aktivitám. Dnes jde o to, vzít si obojího to nejlepší. Na jednu stranu použít to dobré, co nabízí otevřená prostorová struktura umožňující značnou flexibilitu, která ovšem zároveň dovolí lidem například se někde v klidu soustředit, mít prostor pro společná formální setkání v konferenčních místnostech či neformální setkání v komunikačních zónách.

4 contact

dobém měřítku. Právě otázka udržitelného fungování dané budovy je asi náš hlavní úkol. Je třeba ji navrhnout tak, aby splňovala veškerá současná i potenciální kritéria vzhledem k výšce místností, použitých technologií, akustických vlastností a podobně. Jde především o možnost snadné změny v jejím využití a/nebo struktuře. Někde se něco mění prakticky neustále – firma, která má tisíce zaměstnanců, pořád něco přestavuje. Kancelářské prostory by ovšem nikdy neměly ztratit určitou tvář. Dalším hlavním úkolem architektů je tedy vnést do prostoru určité vědomí identity. Důležitým tématem je také atmosféra, jakou daný prostor vytváří. Nejde totiž jen o splnění všech technických požadavků, ale také o to, co prostor vyzařuje.

Jak vám jde práce na tomto projektu od ruky? S čím se během něj třeba potýkáte? Paintner: Na tento projekt byla vypsána architektonická soutěž, jejíž podobu spoluutvářela poradenská a projektová společnost M.O.O.C.O.N. Všechny požadavky investora byly sesazeny do šablony, která brala v potaz rozvržení prostoru. Samozřejmě ale ve fázi soutěže nemohl její vyhlašovatel mít promyšlené veškeré otázky, které v oblasti struktury budovy vyvstávají; něco takového se detailně řeší poté, co je vybrán realizátor. Tým, který se soutěže zúčastnil, připravil návrh velmi pečlivě. Navštívili jsme také nejrůznější realizace, které mohly sloužit jako referenční projekty. Nejvíce nás zaujal koncept budovy švýcarské pošty v Bernu,

contact 5

Who is Who

Když už hovoříme o nových formách práce… Jak vlastně vypadá řízení vaší kanceláře feld72? Scheich: Je nás asi 15 nebo 20, záleží na projektech, kterými se právě zabýváme. Nemáme příliš hierarchickou strukturu, takže i rozvržení našeho pracovního prostoru je poměrně otevřené. Nedávno jsme si zařídili oddělenou konferenční místnost, když potřebujeme něco probrat v klidu. Naší prioritou je především kreativní proces, koncept otevřeného prostoru tedy souzní s tím, jak ve feld72 pracujeme i jak žijeme: Každému z nás záleží na tom, co se děje okolo, informace se přenášejí rychle a neformálně. Někdy ovšem cítíme, že nám chybí doplňkové prostory, jako jsou menší místnosti, kde se můžete v klidu soustředit, nebo místa, kde můžete telefonovat a nikoho nerušit. Na základě čeho jste si vybrali budovu, ve které působíte? Paintner: (smích) Prostě to takhle vyšlo. Ještě před dokončením školy jsme začali s kolegy hledat to správné místo. Tato post-industriální budova nám přišla ideální. Poskytuje nám všechno, co je třeba, naše kancelář vyrostla z tohoto prostoru, ve kterém dodnes „žijeme“. Kromě lidí z feld72 jsou v této budově také další architekti, územní plánovači, designéři, taneční studio a mateřská škola. Tato budova je ideálním příkladem toho, jak odpovídající výška místností a otevřená struktura umožňuje nejrůznější způsoby

6 contact

využití. Podobné budovy mohou sloužit jako obrovský zdroj inspirace. Váš přístup k  architektuře charakterizujete jako „společensky zodpovědný a udržitelný“. Co tím máte na mysli? Scheich: Kromě architektury se zajímáme o celou řadu dalších věcí, především o otázky veřejného sektoru. Proto jsou pro nás společenské otázky – respektive společnost jako taková – tak důležité. Snažíme se ptát sami sebe, jaká architektura slouží rozvoji města nejlépe, jak může vytvářet co nejlépe prostředí, ve kterém žijí lidé. Toto téma se vine celou naší prací. Architektura je pro nás univerzální téma, které v sobě zahrnuje nejrůznější oblasti. Snažíme se o to, abychom se vyvíjeli společensky odpovědným a udržitelným směrem.

Ped dávnými dobami, kdy lidé pou�ívali papír…

Jaká dnes panuje mezi vídeňskými architekty atmosféra? Paintner: Z ekonomického pohledu se mezi architekty vede velmi tuhý konkurenční boj. Z hlediska kvality všichni bráníme a podporujeme systém architektonických soutěží, ačkoliv pro mnohé menší kanceláře je finančně velmi náročné pokrýt náklady, které z účasti v soutěži plynou. Ideální by bylo, kdyby se soutěže vyhlašovaly na mnohem více projektů než dnes, především by se měl zvýšit počet vyhlašovatelů ze soukromého sektoru. Scheich: Co se týče projektů, které vyhlašují instituce veřejného sektoru, došli jsme k názoru, že princip PPP (Public Private Partnership) je v lecčems problematický. Veřejný sektor se tím totiž do jisté míry vzdává zodpovědnosti coby vlastníka. Obzvláště složité je to v oblasti budov určených vzdělávacím institucím, kdy v takovémto modelu velmi trpí dodržování kontroly kvality. Pokud je kvalita nedostatečná, vždycky za to nakonec zaplatí uživatel a v konečném důsledku daňový poplatník, který zaplatí více a dostane méně – jak ostatně dokládají zkušenosti z Německa.

Bezpapírová revoluce podle všeho v kancelářích nenastala. V každém případě se ale dnes papíru používá méně. Kam s daty? K čemu je připnout? Co jednotlivé možnosti nabízejí? Přečtěte si tento článek o skutečných a virtuálních kancelářských úložištích.

vizualizace: MISS3 / feld72 architekti & Schenker Salvi Weber architekti

který jsme brali jako určité vodítko, jak přistoupit k tématu otevřeného prostoru bez fixních pracovních stanic, kdy se během práce navíc používá minimální množství papírových dokumentů.

Office Concepts

„Celá naše kancelář dnes funguje víceméně bez papíru,“ říká Andreas Gnesda. Tento za všech okolností skvěle upravený brzy již padesátník nás provádí po svém 380 čtverečních metrů rozhlehlém kancelářském království ve vídeňském obvodu Mariahilf. Je plné různých kreativních koutů ve stylu vídeňské kavárny, místnosti s krbem nebo březového hájku. Gnesda si vybírá místo, kde bude pracovat, pokaždé znovu; podle toho, co je třeba dělat, jakou má zrovna ten den – nebo spíše danou hodinu – náladu. Pokud však chcete žít svůj pracovní život takto, asi se vám nechce pořád někam přenášet šanony s papíry. „Můžu vám něco

prozradit? Jsem sice příznivcem kanceláří bez papíru, ale ve skutečnosti se ani já bez papíru neobejdu. A ani obejít nechci.“ Za jedněmi z několika málo dveří se skrývá místnost od podlahy po strop polepená náladovými fotografickými tapetami, v jejímž středu stojí starožitné růžové křeslo, a kde také najdeme odpověď na tento zdánlivý rozpor. „Moje nejoblíbenější místnost je stejně knihovna. Pohled na barevné, neuspořádané a různorodé přebaly knih seřazené za sebou mě pokaždé inspiruje. I když je to jenom tapeta.“ Slova tohoto poskytovatele realitních služeb a konzultanta nám přibližují jednu z posledních novinek, která se v oblasti

contact 7

Office Concepts

designu kancelářských prostor udála. Velké firmy totiž podle Gnesdy, který je ve firmě výkonným vedoucím pracovního týmu, nemají jinou možnost, než postupně nahradit papír bity a bajty. „Firmy jsou čím dál tím více mobilní a decentralizované, pracovní úkony čím dál více diferencované, komunikační procesy čím dál více důležité. Lidé také čím dál tím častěji pracují jinde než na fixních místech – například z domova, venku nebo ve sdílených kancelářích. S hromadami papíru byste v takovém případě nepochodili.“ Jestliže však zcela vyřadíte papír coby médium pro přenášení informací a nahradíte jej virtuálním prostorem, jaké to bude mít následky? „Nemějte strach,“ uklidňuje nás Bernhard Herzog, ředitel úseku výzkumu a vývoje v konzultační společnosti M.O.O.C.O.N. „Data nejsou a ani nebudou virtuální stoprocentně. Sám jsem si však během jednoho projektu všimnul, že poptávka po papíru se ve středně velkých a velkých společnostech snížila až o 75 procent.“ Zbývajících „25 procent papíru“, které má na Herzog na mysli, je materiál nezbytný pro kreativní proces. Kromě toho se ještě takto uchovávají originály citlivých dokumentů, jako jsou třeba podepsané smlouvy, pro jejichž uchovávání se ještě nevymyslelo jiné řešení. Alespoň tedy ne pro všechny tyto typy dokumentů, které prozatím brání úplné digitalizaci: „Skenovat historické plány, nákresy, fotografie a kompletní záznamy z minulosti…

Office Concepts

vyžaduje spoustu práce a času a je to také dost drahé. Podle mě zatím v tomto případě neexistuje pro papír alternativa.“ Zůstává však otázka, kam takové hromady papíru dát? A co udělat s těmi informacemi, které na papíře neuchováváme? „Archivace a ukládání papírových informací se již neprovádí na místech, kde se pracuje, nýbrž stále častěji v centrálních úložištích,“ vysvětluje mi Oliver Pestal z kanceláře designfunktion. Takové prostory se mohou nacházet třeba ve sklepě, někde v samém středu budovy nebo třeba někde v externím skladišti, na které je navázána služba, která vám na vyžádání dodá požadovanou složku XY přímo na váš stůl.“ Výhoda přesunutí dokumentů je zřejmá: Kancelář bude jednak vypadat lépe, budete mít také lepší přehled o dokumentech a ušetříte místo jak ve skladišti, tak v celém kancelářském prostoru. „Varuji nicméně před tím, aby hlavním motivem pro centralizaci ukládání dat byla pouze efektivnost,“ doplňuje Bernhard Kern, výkonný ředitel společnosti Roomware Consulting. „Prostor lze pochopitelně navrhnout mnohem efektivněji, jestliže se jedná o pracoviště, které funguje pouze digitálně, takže se nemusíte zabývat tím, kam umístit stohy papírů. Koncept bezpapírového nebo papírově úsporného pracoviště se ovšem nezavádí proto, aby měli zaměstnanci více místa, ale aby jim toto místo dodávalo přidanou

Jaké skříně na šanony? Když je nahradíte servery a digitálními úložišti, nemusíte se o to starat. Navíc získáte prostor pro design…“

8 contact

hodnotu ve formě pohodlí, příjemného pocitu a rozšíření možností pro jejich práci.“ Kern také zmírňuje optimismus zastánců bezpapírových a neteritoriálních kanceláří: „Je pravda, že používáme méně papíru než dříve. Je také pravda, že nikdy v historii lidé nepotiskli tolik papíru jako dnes. Tiskneme e-maily s přílohami a s reakcemi na všechny odpověďmi, které okamžitě zase vyhazujeme, určité plánovací a komunikační procesy si ani dnes nedovedeme bez použití papíru představit, k tomu používáme tuny papíru jako obalový materiál. Slibovaná revoluce vyznačující se snížením množství papíru se jaksi nekoná.“ Abyste se dokázali správně orientovat v království virtuálního prostoru, je třeba mít na paměti několik úskalí, ať už se vaše data nacházejí na serveru umístěném v budově, ve stejném městě nebo třeba v externím datovém úložišti někde v jižní Indii. Odborně se tomu říká „Enterprise Content Management“ (ECM). „Pokud se rozhodnete přejít na bezpapírové datové řešení, je třeba provést tuto změnu promyšleně a celkově,“ radí Heino Schneider, výkonný ředitel německé společnosti bitfarm. „Elektronika by měla papír nahradit, nikoliv doplňovat, ať už se jedná o interní nebo externí dokumenty, dokumenty vyhrazené plánování nebo interní komunikaci. Jestliže nakonec dojde k tomu, že skenujete papírové faktury, skončí to akorát chaosem.“ Podle šéfa společnosti založené v roce 2000, která se specializuje na vývoj vlastních otevřených softwarových řešení a navazující služby, je třeba v každém případě využívat duplicitní a výkonný zabezpečovací systém. „Vždy klientům radím, aby data ukládali na dva různé servery. Jestliže jeden selže, vždycky je možné připojit se k datům v tom druhém. Papír by ovšem jako záložní řešení sloužit v tomto případě rozhodně neměl.“ Je třeba klást důraz na správné označování dokumentů, aby bylo možné správně vyhledávat, což nakonec znamená velkou časovou úsporu. „Přechod od papíru k elektronickému řešení nemůžete udělat najednou. Vždy radím, aby se struktura tohoto přechodu plánovala podle požadavků jednotlivých oddělení a formátů a aby se konala postupně.“ Středně

velké společnosti obvykle tento přechod trvá tři až šest měsíců, velkým firmám může zabrat klidně dva nebo tři roky. „Budoucnost bude digitální, o tom není pochyb,“ doplňuje Karl Heinz Mosbach, výkonný ředitel společnosti ELO Digital Office, jehož firma operuje v Německu a Rakousku. „Abyste udrželi krok s vývojem, doporučuji používat standardní formáty, které garantují čitelnost dat i po dlouhé době. Zároveň je třeba nezapomenout na kvalitní záložní systém.“ Data je také třeba ukládat v nepřepsatelných formátech, jako je třeba TIFF nebo PDF. Mosbach: „Podle mého názoru budeme v budoucnu využívat digitální úložiště nejen jako archív pro dokumenty, které již nepotřebujete, ale také jako platformu pro každodenní sdílenou týmovou práci.“

Zda tedy budeme papír používat více nebo méně, to záleží na specifických podmínkách každého pracoviště a na typu pracovních výstupů; především ovšem na firemní kultuře dotyčné společnosti. Na tom se shodují všichni, kteří se k tomuto tématu vyjadřují. V budoucnu by podle všeho měly mít kancelářské stoly menší zásuvky, skříně s archivy by měly z kanceláře zmizet a data by se měla přesunout do virtuální říše. Různě zastavěné kouty a špatně přístupná místa by jednou měla uvolnit prostor stojící v cestě komunikaci a další designovým nápadům. Wojciech Czaja

contact 9 © Foto: Shutterstock

Trendwatching

Ragbyový mlýn: kanceláský sport? V týmu, který má charakter ragbyového mlýnu, se nápady rodí rychleji. Tento přístup, se kterým přišli lidé z IT firem, vnese do firmy závan svěžího vzduchu. Půl deváté ráno, německá softwarová společnost. U stolů nikdo nesedí. Několik pracovníků postává před obrazovkou a živě diskutují. Další skupina stojí opodál v podobně vášnivém rozhovoru. O půl hodiny to v kanceláři vypadá jinak. Všichni sedí u svých stolů a soustředěně pracují. Takto nějak vypadá typické dopoledne pracovního týmu využívající „ragbyový mlýn“ jako pracovní metodu.

Proč vlastně „mlýn“? Termín „mlýn“ pochází z ragby. Označuje herní situaci, kdy se dvě skupiny hráčů seskupí a přetlačují se o ragbyovou šišku. V projektovém managementu označuje „mlýn“ pracovní skupinu vyznačující se úzkou spoluprací mezi jednotlivými členy, kteří jsou během práce v neustálém kontaktu jeden s druhým. IT společnosti, jako jsou Xerox, Canon, HP nebo IBM, jsou zářným příkladem a průkopníky využívání této strategie. Zkušenosti ukazují, že pro úspěšný vývoj softwaru je důležité mít každý krok pečlivě naplánovaný. Vývojový proces je ovšem tak složitý, že jen těžko můžete všechny kroky vykonávat přesně podle plánu. „Mlýn“ umožňuje reagovat všem členům týmu efektivně a rychle na jakékoli změny a nečekané situace.

10 contact

Do cíle sprintem? Mlýn je pracovní metoda, pro jejíž využívání je ovšem třeba mít horlivé zaměstnance, kteří jsou schopni řídit sami sebe. Má několik základních pravidel. Mlýn prochází několika stádii, v němž existují přesně definované role: Napřed se sepíše soupis všech požadavků, které by měl konečný produkt splňovat. Zpočátku jsou tyto vlastnosti definovány poměrně vágně, s postupem jeho vývoje se zpřesňují. Další krok spočívá v přiřazování priorit. Které tyto vlastnosti jsou nejdůležitější? V té chvíli se soupis rozděluje na částečné úkoly, neboli „sprinty“. Sprinty jsou fází individuálního vývoje, které se odehrávají během stanovené doby – obvykle od dvou do čtyř týdnů. Každý člen týmu si odnáší seznam úkolů, za jejichž splnění nese osobní zodpovědnost. Během sprinterské fáze se všichni členové pracovního týmu setkávají každý den ve stanovenou dobu v „mlýnu“. Mlýn trvá asi 15 minut. Během mlýnu si účastníci řeknou, co se odehrálo od minulého setkání, co je třeba vyřešit do dalšího, jaké překážky se na cestě ke zdárnému vyřešení úkolů objevují. Každodenní mlýn zajistí, že všichni zaměstnanci mají lepší informace, což zároveň zabraňuje nedorozuměním či duplikaci práce. Na konci každého sprintu každý tým živě prezentuje své výsledky a dostává zpětnou vazbu. Potom se vše vrací zpět k soupisu požadavků na produkt. Stejně jako v ragby v té chvíli začíná další „postupný útok“ k „pětkovišti“. Hřiště: Mlynářská kancelář Bernhard Kern, výkonný ředitel firmy Roomware Consulting, popisuje prostorové nároky, které kancelář musí splňovat, jestliže chce metodu „mlýnu“ zavést.

„Ideální pracovní prostředí bude podporovat pracovníky k horlivosti a efektivní práci. Mlynářské týmy obvykle pracují ve sdílených prostorách typu open-space. Takové prostředí se doplňuje o multifunkční zóny, jako jsou pracovní kantýny nebo odpočinkové zóny určené pro neformální komunikaci a schůzky menší týmů, jako jsou právě každodenní patnáctiminutové mlýny. Pro vykonávání úkolů, na které je potřeba se soustředit, slouží tiché místnosti, kde si můžete dopřát také krátkou pauzu od práce a zrelaxovat. Pro schůze „mlýnů“ by měl být určen prostor, který umožňuje rychlé přizpůsobení, protože v každé sprinterské fázi mají různé týmy různé požadavky na prostorové uspořádání. Otevřené

Mlýn přemění pracovní prostor víceméně v kancelář pro jediný projekt. prostředí je velmi vhodné pro spontánní spolupráci, protože pracovníci mohou okamžitě vidět, zda mají jejich kolegové právě čas se jim věnovat, pokud s nimi potřebují cokoliv konzultovat. Klíčová je zde komunikace a otevřenost. Kromě otevřených prostorových struktur jsou pro „mlynářské“ kanceláře typické také velkoplošné obrazovky. To je na jednu stranu dáno tím, že se s touto metodou setkáváme v IT odvětví, a také tím, že pro Generaci Y, která metodu mlýnu nejčastěji používá, je digitální prostředí jejich přirozeným domovem. Na těchto obrazovkách lze vizualizovat současný stav projektu. Dalším charakteristickým rysem je radikální redukce úložných prostorů, protože v oblasti ukládání dat hraje stále důležitější úlohu digitalizace.“

Na místa! Hotovo! Mlýn? K tréninku pipravit! Jste na vážkách, zda jsou ragbyové metody vhodné pro každodenní projektový management? Holistický přístup. Zavedení mlýnu jako metody organizace práce není všespasitelné. Vyžaduje od firmy, aby přijala celou řadu dalších kroků, které změní průběh projektového managementu. Mlýn byste neměli chápat jako řešení, na které nenavazují žádné další změny; zároveň byste měli zavedení této metody podporovat v rámci celé firmy nebo alespoň celého oddělení. Vše závisí na firemní kultuře. Změna směrem k „mlýnovému managementu“ staví každou firmu před obrovskou výzvu. Vše ovšem bude fungovat jedině tehdy, pokud je něco takového v souladu s celkovou firemní kulturou, pro kterou by měla být charakteristická plochá struktura vedení, vysoká úroveň sebe-managementu pracovníků a vědomí zodpovědnosti každého zaměstnance za celek stejně jako důvěra na straně vedoucích pracovníků společnosti. Tak jako u týmových sportů: musí zafungovat chemie! Je třeba přesně definovat roli každého člena týmu. Každý hráč musí mít jasné postavení, všichni si musí vzájemně „přihrávat“. To ovšem předpokládá, že jsou mezi sebou všichni členové týmu schopni dobře komunikovat jak na osobní, tak profesionální úrovni. Otevřenost je v tomto případě naprosto nezbytná. Schůzky, schůzky, schůzky. Na spoustě schůzek se akorát marní čas, ovšem platí, že přímá koordinace probíhající během osobních schůzek a schůzí je mnohem lepší než tvorba složitých projektových plánů od stolu. Pružnost a někdy zase ne,… Často se stává, že „mlýnový management“ nelze v některé firmě zavést například kvůli tomu, že projektové týmy nepracují na stejném místě. V takovém případě se skvěle uplatní technická řešení, jako jsou videokonferenční systémy nebo prostředky instantní komunikace. Virtuální konference by ovšem neměly sloužit jako trvalé řešení, protože pro úspěch projektu je nezbytná osobní komunikace jednotlivých členů pracovního týmu. …ale když všechno klape, není nic lepšího! Každá změna vyžaduje otevřenost a trpělivost na straně každého, koho se týká. S průběhem času se totiž i v tomto případě postupně zlepšují výsledky, roste produktivita pracovníků a zvyšuje se kvalita spolupráce. Jestliže motivovaní pracovníci touží splnit co nejlépe jasně definovaný úkol, zvyšuje se celková úroveň týmového ducha mezi pracovníky celé společnosti, čím se opět zvyšuje motivace každého z nich. contact 11

© Foto: Shutterstock

Referenční projekt

Instalace: Zavěšené židle Autor: Andreas Strauss

Národní speciální výstava 2015 se zaměřuje na vývoj v oblasti sociálního zabezpečení a na historii sociálního státu. Wiesner-Hager byl pověřen vybavením prostor pro stravování, včetně jídelny a veškerých společenských prostor.

Wiesner-Hager dodal vybavení na Národní speciální výstavu v Gallneukirchenu.

12 contact

Na téměř tisíci čtverečních metrech se opakují témata „život přináší rizika“ nebo „život přináší šance“ v textech, symbolech, obrázcích a interaktivních materiálech. Zvláště zajímavými prvky byly interaktivní kolečkové křeslo a simulátor dětského kočárku, kdy se během jízdy po virtuální ulici musíte vyrovnávat s nejrůznějšími překážkami, nerovnostmi či obrubníky. Výstava se koná v bývalém špitálu Haus Bethanien. Tento architektonicky jedinečný dům stojící ve čtvrti Mühlviertel v Gallneukirchenu sloužil už od jeho otevření v roce 1909 k sociálním účelům. Téma společenské zodpovědnosti je tedy přítomné v samotných jeho zdech. Sloužil jako příbytek žen, útočiště uprchlíků či raněných, během 2. světové války v něm sídlila nemocnice, potom zde byla ubytovna, knihkupectví a ubytovna pro studentky Schwesternvorschule; úplně naposledy se zde nacházelo vzdělávací zařízení pro zdravotnický personál. Budovu zapsanou na seznamu kulturních památek pro Národní speciální výstavu rekonstruovali architekti z Luger&Maul ZT pod vedením Franze Josefa Maula). Fasáda budovy z období secese byla zachována, vnitřek prošel naprostou rekonstrukcí.

contact 13

Referenční projekt

Trendwatching

© Foto: Rocketbook

Existuje spousta užitečných pomocníků, kteří vám usnadní každodenní kancelářský život. Nabízíme vám tři z nich, kteří vám pomohou v kanceláři a třeba i na služební cestě.

© Screenshot: www.allyapp.com

Nábytek měl být nadčasový, vysoce kvalitní a vzhledem k dalšímu využívání budovy měl také dlouho vydržet. Do stravovacích prostor jsme navrhli umístit židle a stoly řady macao a skládací stoly n.f.t. Venkovní prostory kantýny zabydlel nábytek z voděodolné outdoorové řady macao. Stohovatelné židle nooi a skládací stoly n.f.t. a další vybavení jsme potom umístili do společenského centra budovy, kde je potřeba často a jednoduše měnit uspořádání vnitřního vybavení. Po ukončení Národní speciální výstavy bude Haus Bethanien sloužit jako prostor pro sociální práci. V jeho kulturním a uměleckém centru budou moci pracovat lidé s postižením, zároveň zde bude zřízené denní centrum pro lidi s demencí a podporované bydlení pro seniory. V rekonstruovaném domě budou také prostory určené k využívání sousední diakonální školou, archiv a malé muzeum. Chybět nebude ani společenská místnost a modlitebna.

Rocketbook můžete 25krát vymazat v mikrovlnce a pořád bude vypadat jako nový.

Ally pokrývá již více než stovku měst. Trend: rychle rostoucí.

14 contact

Rocketbook: nekonečný psací blok Skvělá věc pro ty z vás, kteří se neobejdou bez klasického pera. Rocketbook je sešit na psaní o stovce stránek, kam si můžete zapisovat speciálním perem. Až nezbude ani stránka, vložíte jej na 30 vteřin do mikrovlnné trouby a všechen text zmizí. Umožňuje to speciální inkoust choulostivý na teplo, který obsahuje přiložené pero. Pomocí speciální aplikace si můžete všechen text před smazáním uložit v digitální podobě do cloudu. Cena: Od 26 euro. Více informací: www.indiegogo.com

ally: Nastup si, nadechni se, v klidu dojeď Projeďte celé město z bodu A do B bez zbytečného stresu. Ally vám pomůže. Tato aplikace zná všechny podrobnosti o jízdních řádech hromadné dopravy, ví, kde sídlí nejbližší stanoviště sdílených vozidel, zná ceny provozovatelů taxislužby. Ally je o krok napřed před aplikacemi s jízdními řády nebo s rezervacemi taxíků; umí totiž spočítat zároveň čas i finanční náklady vynaložené při různých volbách trasy. Cena: Zdarma. Více informací: www.allyapp.com

Google translator funguje i offline, což se hodí třeba na cestách. © Wikipedia uživatel Sskz, použití v souladu s licencí CC-BYSA SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

U�itené tipy pro ka�dodenní kanceláský �ivot.

Google translator: odstraní (skoro) všechny jazykové bariéry Google translator umí převést mluvený text do cílového jazyka a přehrát ho. Vylepšená verze překladatelské aplikace je rychlejší a chytřejší. Umí automaticky rozeznat 90 jazyků – aktualizace již nepracuje se zdlouhavou volbou výběru jazyků. Obsahuje novou funkci Word Lens. Ta dovede automaticky přeložit nápisy z fotografií cedulí s názvy ulic, výstražné nápisy, jídelní lístky, krátké články a další texty. Tato funkce je zatím dostupná pro šest jazyků. V čem je ale potíž? Kvalita použití se výrazně snižuje, jestliže na pozadí zní rušivé zvuky, neobsahuje také podporu pro telefonické rozhovory nebo jednoduché slovní obraty každodenní komunikace. Někdy jí také zpracování požadavku trvá dlouho, výjimkou nejsou chyby v syntaxu, výrazech nebo nedodržení kontextu. Cena: Zdarma. Více informací: https://play.google.com/store

contact 15

Office Life

Automatizace v kanceláském svt: Bere nám i naši práci?

World Wide Web způsobil opravdovou kancelářskou revoluci a rozdělil jejich obyvatelstvo na dva tábory: digitální domorodce a digitální přistěhovalce.*

Foto: iStock a Shutterstock

Digitální domorodci vs. digitální pisthovalci

Office Life

16 contact

nou. Digitální přistěhovalci pracují mnohem nenápadněji, individuálněji, postupují krok za krokem, a pokud jde o práci, mají přísnější názory.

Jak se oba světy mohou obohacovat. Výbušná směs ohrožující klima v kanceláři? Jak se to vezme. Pokud vše klape, mohou se obě generace vzájemně obohacovat. Co se mohou naučit digitální přistěhovalci od digitálních domorodců? Třeba pochopit, že týmová práce může být přínosnější, než když každý pracuje sám na tom svém. Mohou se naučit pracovat efektivněji a se zaměřením na výsledek, ne na odpracované hodiny. Co se můžou naučit domorodci od přistěhovalců do digitálního světa? Třeba se soustředit na jeden cíl a ne se rozptylovat jinými úkoly. Měli by se naučit rozlišovat relevanci zdrojů a ctít hodnoty firmy. Neměli by se také bát využít zkušeností zkušenějších kolegů. Tak jen do toho – učte se jeden od druhého!

*Termín a definice digitálního domorodce a digitálního přistěhovalce pochází od amerického autora a experta na e-learning Marca Prenskyho, který přišel s tímto dělením poprvé v roce 2001.

Digitální domorodci, kterým se také někdy říká Generace Y, jsou lidé narození po roce 1980, kteří vyrůstali obklopeni světem počítačů, internetu, videoher, smartphonů, tabletů a sociálních médií. Tito lidé představují zhruba 28 procent rakouské populace. Kolem roku 2018 pak budou představovat celou polovinu pracovní síly. Jejich protějškem jsou digitální přistěhovalci, kam spadají lidé narození v období populační exploze a příslušníci generace X. Ti vyrůstali bez internetu a digitální technologii si museli osvojovat až v dospělosti. Tolik zhruba k definici. Příslušníci obou skupin tedy vyrůstali v odlišném prostředí, což má také vliv na jejich chování a přístup ke světu – a v tomto ohledu tedy také na jejich chování. Digitální domorodci jsou například zvyklí rychle získávat informace prostřednictvím sociálních médií, jako je Twitter nebo WhatsApp. Mají raději grafiku než text a nedělá jim problém dělat několik věcí najed-

Digitální transformace změnila všechno, včetně typu práce, kterou budeme vykonávat v budoucnu. Prof. Helmut Karner, konzultant a spoluzakladatel společnosti Föhrenbergkreis je v této oblasti jeden z nejzajímavějších vizionářů. V roce 2001 jsme s ním mluvili o budoucnosti. Dnes se setkáváme opět – zjistíme, jak se jeho předpovědi vyplnily, a zeptáme se ho znovu, co podle něho přinese budoucnost.

contact 17

Office Life Na přelomu tisíciletí došlo přechodem k digitalizaci pracovního světa také ke změně ekonomiky. V prvním desetiletí 3. tisíciletí postupoval vývoj této nové ekonomiky poměrně pomalu, ovšem od roku 2010 nabírá rychlost. Internet a mobilní technologie, jako jsou smartphony, tablety, WLAN apod., rapidně ovlivňují digitální transformaci organizačních procesů. V této souvislosti také dochází k obrovskému rozvoji automatizace činností v oblasti kancelářských prací. Díky automatizaci došlo od nultých k téměř zdvojnásobení produktivity v přepočtu na hodinu práce (zdroj: Federal Reserve Bank, St. Louis). Za posledních několik desítek let došlo k tomuto pokroku nejen v oblasti výroby, ale také v oblasti práce s informacemi. Automatizaci v oblasti práce s informacemi umožnil nástup robustních IT systémů, které stále kvalitněji dovedou přijímat rozhodnutí na základě analýzy, která

Pokud hovoříme o automatizaci, okamžitě nám na mysl naskočí představa továrny, masové výroby apod. Jak můžeme automatizaci chápat v oblasti práce s informacemi, znalostní ekonomikou?

Amazon, Google a další hráči uspěli ne díky tomu, že dodávají klientům informace, ale protože na základě analýzy vyhledávacích dotazů vědí dříve než klienti, co budou požadovat, a jsou schopni jim to sami nabízet.

Můžete uvést nějaký příklad firmy, kde se „analýza 3.0“ již využívá?

dovede vzít v potaz více informací, než by dokázal člověk; takové řešení úkolu přitom probíhá v reálném čase a vyznačuje se spolehlivostí. „Amazon, Google a další hráči uspěli ne díky tomu, že dodávají klientům informace, ale protože na základě analýzy vyhledávacích dotazů vědí dříve než klienti, co budou požadovat, a jsou schopni jim to sami nabízet,“ tvrdí prof. Helmut Karner. Automatizaci také můžeme chápat jako jistou hrozbu, pokud jde o klasické kancelářské úkony. Typické kancelářské práce totiž v budoucnu převezmou inteligentní systémy. Mnohá pracovní místa budou zbytečná. Neznamená to ovšem, že by práce ubylo. Lidé budoucnosti naleznou příležitost v oblastech, v nichž je vyžadována kreativita; tedy tam, kde se vyžaduje týmová práce, zapojení emocí a empatie. Tyto vlastnosti dosud žádný stroj nepřekonal.

18 contact

Karner: Americký spisovatel a analytik Thomas Davenport jednou na podobnou otázku odpověděl, že jsme vstoupili do věku „analýzy 3.0“. Analýza 1.0 označuje klasické databázové systémy 70. let 20. století. Data přicházela pouze zevnitř společnosti a procházela deskriptivní analýzou. S nástupem obrovských objemů dat v nultých letech 21. století přichází „analýza 2.0“. Vznikla pracovní místa pro zaměstnance, kteří analyzují a třídí tato data a na základě závěrů a interpretací se těmto datům snaží porozumět. „Analýzu 3.0“ potom vykonávají stroje. Umožňuje to okamžitý vhled do procesů probíhající uvnitř firmy, na základě něhož je také možné přijmout okamžité rozhodnutí.

Foto: Eva Katarina Friedrich

Rozhovor s prof. Helmutem Karnerem: Digitální přeměna pracovního světa se zrychluje. Co si myslíte o vývoji, který sledujeme v posledních 15 letech? Karner: V roce 2011 už bylo jasné, že faktory ovlivňující produkci kapitálu, tedy práci, půdu a suroviny, nahrazují znalosti. Ne ovšem znalosti jakožto informace – informace sama o sobě konkurenční výhodu nepředstavuje. Pro úspěch firmy je klíčová cílená transformace, která přemění informaci ve znalost. Zhruba 60-70 procent pracovních míst v Rakousku se dnes týká tohoto znalostního sektoru. Zajímavé je, že automatizace dnes proniká i sem. Tento vývoj se obzvláště zrychlil v posledních pěti letech.

Karner: Samozřejmě. Vezměte si například systém „Inteligent Alert“, se kterým přišel Amazon. Každé zadání pro vyhledávání se automaticky posoudí na základě 40 kritérií. Počítač takto odhadne vaše oblasti zájmu a tím také vaši potenciální další poptávku. Při příští návštěvě Amazonu vám systém nezávisle nabídne produkty, které by se vám na základě vašich preferencí mohly hodit. Dalším příkladem jsou zákaznické a věrnostní karty či kupony u největších maloobchodních řetězců, které fungují na podobném principu. Znamená to tedy, že „kancelářské krysy“ jednou přijdou o práci? Karner: Ve velkých čínských městech nebo třeba v Singapuru, kde množství pracovních míst založených na práci s informacemi činí 80 procent, již nyní dochází k tomu, že pracovní místa, které dříve zajišťovali administrativní pracovníci, přebírají softwarové nástroje. To ovšem neznamená, že se zbavujeme objemu práce, dá se však předpokládat, že se v budoucnu změní charakter pracovních odvětví, která lidé vykonávají. Jakým směrem? Karner: V několika oblastech si lidé vedou mnohem lépe než stroje. Především mám na mysli kreativitu. Člověk vždy najde uplatnění v oblastech idejí, kde je třeba přicházet s nápady či inovacemi. Důležitější

úlohu než kdy jindy dnes hraje týmová práce. Víc hlav víc ví - a pokud každá taková hlava umí něco jiného a vyznává jiný přístup k řešení problémů, dovede takový pracovní tým přijít s nejrůznějšími překvapivými řešeními. Emocionální, tedy typické lidské kompetence, jako je empatie či motivační schopnosti, budou

V několika oblastech si lidé vedou mnohem lépe než stroje. Především mám na mysli kreativitu. jednou hrát stěžejní roli. Nesmíme zapomenout také na specifické dovednosti každého člověka. Jak se toto všechno promítne do podoby budoucích kanceláří? Karner: Kanceláře budoucnosti budou tyto nové pracovní priority samozřejmě odrážet. Klíčovým požadavkem bude flexibilita. Pro úspěch firmy bude hlavním faktorem možnost vytvářet co nejrychleji pracovní týmy, čemuž se bude muset přizpůsobit také prostor. Google, který je hlavním průkopníkem inovativních kanceláří, své nové americké ústředí vystavěl na konceptu prostoru umožňujícího přirozené a neplánové interakce. Existuje zde celá řada společenských místností či kaváren určených pro práci, v nichž se mohou pracovníci z různých divizí setkávat a vyměňovat si zkušenosti. Tím se všechny strany také navzájem obohacují o své znalosti a zkušenosti. Kancelář budoucnosti si lze zkrátka představit jako „korporátní areál“, jako prostor, v němž kypí život, v němž se snoubí pracovní, osobní i veřejná sféra.

Prof. Helmut F. Karner vykonával 35 let funkce v nejvyšších patrech managementu (např. jako generální ředitel Olivetti, výkonný ředitel Olivetti Company University či generální ředitel pro evropské záležitosti firmy Nortel). Dnes působí jako mezinárodní konzultant pro různé firmy a instituce. Můžeme ho také zastihnout během četných přednášek ve vzdělávacích institucích po celém světě. Je také vůdčí osobností rakouského think-tanku Föhrenbergkreis. (http://fbkfinanzwirtschaft.wordpress.com/).

contact 19

Kanceláře celého světa

Kancelář Design Innovation Space v Eindhovenu je zároveň manifestem designu budoucnosti, pro který bude charakteristická neustálá změna. Všechny dílky skládačky sestavil designér Dave Keune.

Kreativn

V Eindhovenu se každoročně v říjnu koná Týden holandského designu (DDW). Více než čtvrt milionu návštěvníků si během něj prohlédne práci více než 2000 domácích a zahraničních designérů. Mají tak možnost osahat si naživo nejnovější trendy světa designu. Mnoho návštěvníků v průběhu přehlídky navštívilo také prostor „Design Innovation Space“, která slouží jako zázemí pro různé semináře či schůzky think-tanků. Mohli si tak vyzkoušet přesunování skládacích stolů a trubkových úložných systémů podle toho, jak bylo zrovna třeba změnit dispozici prostoru. Díky kolečkům, na kterých stojí jak konferenční stoly, skříňky, prezentační systémy, tak třeba i čtyři metry vysoké zástěny, může k naprosté změně dispozice místnosti dojít prakticky okamžitě. „Těžký a pevně usazený kancelářský nábytek mě nebaví,“ tvrdí amsterdamský designér Dave Keune. „Mobilní a flexibilní nábytek vám dává mnohem více možností a jeho užívání je navíc zábavné. Můžete díky němu každý den měnit prostředí, ve kterém pracujete, každý den jako byste přicházeli na nové pracoviště.“ Keune sestavil knížečku, kterou rozdává návštěvníkům prostoru; je v ní vyobrazeno 14 možností, která každá obsahuje dalších 14 variant. Celkem se tedy jedná o 196 různých sestav, které mohou uživatelům tohoto centra sloužit jako inspirace. Můžou sedět třeba v kruhu, když se účastní nějakého think-tanku, můžou sedět vedle sebe při přednášce, potom pracovat každý zvlášť nebo u jednoho stolu, když je potřeba vést s někým rozhovor, můžou chrlit nápady nebo rozpracovávat detaily, pracovat potichu nebo nahlas. Na jednu z konstrukcí, která sahá až ke stropu, lze dokonce vylézt jako na rozhlednu, takže budete mít celou tu variabilitu a flexibilitu využití prostoru pod sebou jako na dlani. Člověka

chaotická

skládaka

Těžký a pevně usazený kancelářský nábytek mě nebaví.

20 contact

© Foto: Raoul Kramer

contact 21

Kanceláře celého světa

Rubrik on your desk? What’s

12 08

11

hned napadne, že sem někdo nastrkal úplně všechno, co se za posledních několik let v oblasti kancelářského designu šustlo – V DIS najdete „já“ zóny, „my“ zóny, centrální prostory, odpočinkové prostory – a tohle vše se přelévá jedno v druhé, je to všude a zároveň nikde. To, co je teď, bude za půl hodiny vypadat úplně jinak. Všechno výše popsané se potom odehrává v prázdné památkově chráněné tovární budově v severozápadní části města Strijp-S. Dříve se tam vyráběla elektronická zařízení pro firmu Philips; dnes je prostor zasvěcen kreativním procesům. Z prostoru o rozměrech 20 x 15 metrů s pětimetrovými stropy doslova dýchá historie. Můžete ji cítit z každé zdi, každého koutu, vyzařuje ze všech stěn starých přes sto let. „Protože je tato budova památkově chráněná, v podstatě jsme měli zakázáno byť jen navrtat do zdi vrut,“ říká designér. „Chtěl jsem ukázat, jak by se podle mého mělo zacházet s historicky cennými prostory. Vybavení v prostoru DIS je stavebnicové, lze jej využít v jakémkoli jiném prostoru.“ V původním prostoru se nenacházelo moc barev, vše bylo podřízeno potřebám firmy Philips. Zdejší

Wojciech Czaja

22 contact

02

09

10

03

01

04

07

06

05

What’s on your desk, Investment Punk?

01

Pracuji jedině na laptopu. Nemám žádný hlavní stolní počítač. Polovinu času jsem někde na cestách, takže potřebuji nosit svá data s sebou.

02

Tady mám materiály, které potřebuji prostudovat. Ta hromada se postupně zmenšuje.

Gerald Hörhan, který je lépe znám pod přezdívkou Investment Punk, je jakýmsi enfantem terrible rakouské finanční scény. Tento manažer, spisovatel a podnikatel s realitami, který vystudoval matematiku a obchod na Harvardu, je dlouholetým odpůrcem byrokratizace Evropské unie a jejích členských států. „Nejvíce tím trpí střední třída, která financuje svou spotřebu pomocí dluhů,“ tvrdí Hörhan. „Neumím sice vařit, ale mohu lidi učit, jak s rozmyslem zacházet s penězi. Vím, jak to udělat, aby si člověk udržel finanční nezávislost navzdory finanční krizi.“ To podle všeho ví, jinak by si asi těžko mohl dovolit svou kancelář o výměře 250 čtverečních metrů v budově bývalé burzy v Schottenringu. Hörhan je 50% podílníkem v Pallas Capital Holding, který zajišťuje korporátní finanční služby pro středně velké společnosti. Opírá se o hranu stolu a rozhlíží po vnitřním atriu, kam je z jeho kanceláře krásný výhled. „Budova burzy je jedna z nejkrásnějších rakouských budov,“ říká tento pankáč v tričku s rokenrolovými motivy a džínách se cvočky. „Stojí navíc v centru a obecně je to skvělá adresa, pokud jde o finanční služby.“ Vybavení své kanceláře si obstarával sám. „Abych řekl pravdu, architektuře ani designu moc nerozumím. Podle mě by věci měly sloužit svému účelu a být také přiměřeně reprezentativní. Měly by se také líbit zákazníkům. Nic jiného v tom nehledám.“

03

Nejdůležitější občerstvení: voda. Denně vypiju pět, šest litrů vody. Když bydlím v hotelu, nejdůležitější část vybavení je velká lahev vody, kterou si postavím vedle postele.

04

Moje druhé nejdůležitější občerstvení: banány. Ovoce mám rád. Zvláště banány. Dáte si?

05

Gumová kachnička s čírem je dárek od zákazníka. Asi to má symbolizovat mě. Dodnes jsem rebel. Na tom se nikdy nic nezmění.

06

Dekoratér mi koupil tuhle schránku. Ale já ji ani moc nevyužívám.

07

Tohle mi taky dal můj dekoratér. Nevím, jestli jsou ty hodiny pěkné. Nemám k nim co říct. Prostě ukazují čas. Nic víc k tomu nemám.

08

Odkud je ta lampa? Netuším. Zeptejte se toho dekoratéra.

09

Červený náklaďáček Coca-Coly. Dostal jsem ho od jedné přepravní společnosti, se kterou jsme něco dělali.

10

To křeslo je pohodlné, ale neptejte se mě, jestli se mi líbí. Já nevím. Je to křeslo pěkné? Vy myslíte, že je?

11

Na parapetu stojí kaktusy. Taky tam mám andělíčka. Proč ne?

Geralda Hörhana navštívil Wojciech Czaja

12

Výhled z kanceláře se mi moc líbí. Když je hezky a mám čas, koukám ven na dvůr často. Vždycky si přitom utřídím myšlenky.

contact 23 © Foto: Raoul Kramer

© Foto: Lisi Specht

© Foto: Raoul Kramer

estetika v lecčems připomíná světlé, bledé barvy, které rád využívá britský designér Jasper Morrison; použité materiály jsou ocel, překližka, dřevotříska, perforované kovové panely, hliník, plast, na podlaze pak leží šedivý koberec. Jen občas narazíte na zelené tóny či lehký modravý nátěr, který oživuje tuto směsici regálů, skříněk a pojízdných prvků. „Trik je v tom, že používáme jen několik materiálů, z nichž vytváříme často hodně velké a objemné prvky,“ vysvětluje Keune. „S takovým přístupem jsme dokázali všechno realizovat s minimálním vstupním kapitálem. Sám jsem třeba prováděl ty modré a zelené nátěry. Bylo to mnohem lacinější a zábavnější, než si na to někoho najímat.“ Klient Dutch Design Week nám nechtěl prozradit, na kolik přesně ho vytvoření tohoto prostoru přišlo. Můžeme ale prozradit, že přístup z Design Innovation Space lze zvolit i v případě, že stojíte o nízkorozpočtový design. „Co se mi na tomto projektu líbí nejvíce, není jenom jeho dynamika, flexibilita či schopnost reagovat na jakoukoli individuální potřebu, ale hlavně to, jak se v něm ztělesňuje koncept ,udělej si sám´.“ Dave Keune se rozhlédne kolem sebe a zhluboka se nadechne. „Průmysl je totiž založen na tom, aby zabránil spotřebiteli přemýšlet a jednat. Chce, aby na něm byl závislý. Člověku nezbývá než spotřebovávat, a to dokonce i tehdy, když si chce pořídit jednoduché prefabrikované výrobky.“ Design Innovation Space funguje právě opačně; v jeho rámci se z každého uživatele stává návrhář. Člověk se tu z otroka ekonomického systému stává designérem prostoru. Každý zde může zanechat svůj otisk. Právě v takovém prostředí nejlépe zapouští kořeny vše kreativní.

Showroom

Showroom Svatá trojice architektury moderních kancelář: Elegance, funkčnost a lehkost na pohled. Přesně těmito třemi vlastnostmi se také vyznačuje náš konferenční stůj skill, zajímavá lavice nooi určená do tranzitních prostorů a čekáren a naše stylové otočné křeslo poi.

Otočné křeslo poi poi představuje zcela novou generaci otočných křesel. Jeho jedinečnost a také atraktivita spočívá v dokonalém spojení estetiky, pohodlí a sofistikované ergonomiky. Pro poi je charakteristická elegantní monokoková konstrukce. Oblý tvar opěráku dodává příjemný pocit bezpečí a ochrany a měkký povrch je příjemný na posezení. Barevné varianty dovedou podtrhnout požadované vlastnosti; každé křeslo poi může být takové, jaké ho chcete mít: stylové, uměřené nebo třeba mladistvě svěží.

Systém konferenčních stolů skill Konferenční stůl skill s pevnou rámovou konstrukcí má své pevné místo v prostoru kanceláře. Z na pohled uměřeného stolu vyznačujícího se stejnou elegancí jako mobilní skládací stoly z rodiny skill můžete vytvářet sestavy o šířce až 180 cm. Na výběr máte z mnoha formátů, díky nim vytvoříte jakýkoliv tvar do jakéhokoliv prostoru. Skvěle řešený skrytý systém vedení kabelů a zásuvky vedené v úrovni pracovní plochy zaručují dokonalou integraci médií.

Lavice nooi Program nooi přichází se zajímavou lavicí určenou do čekáren a tranzitních prostorů. Vyznačuje se designem typickým pro řadu nooi. Na rám lze umístit jak sedla bez opěrky, tak sedadlo s opěrkou. Usazení sedaček na rámu lze jakkoliv upravit. Lavice může nést až osm sedel nebo sedadel s opěrkami.

24 contact

contact 25

Office Life

1 x 1 pro dobrou prezentaci

T�ký osud kvalitní prezentace. Pane, nespte mi na rameni... Ve zkratce: Režisér hollywoodských trháků Transformers či Pearl Harbour Michael Bay byl dlouho propírán médii kvůli tomu, že jednou při prezentaci utekl v panice z pódia, protože selhalo čtecí zařízení. I když máte veškerý text v pořádku, rozhodně to neznamená, že vaše přednáška, prezentace nebo konferenční příspěvek skončí úspěchem. Které moderní prezentační techniky můžete použít, abyste vaše posluchače inspirovali?

Je všechno otázka vybavení? To největší napřed. Zbrusu novým vylepšením komunikačních prostor jsou dotykové monitory. S jejich pomocí zobrazíte vše, co potřebujete. Můžete vytvářet přímo dokumenty, můžete také jediným stiskem tlačítka digitalizovat jakýkoli jiný obsah. Úhlopříčka takového monitoru by měla činit

alespoň 55 palců. Alternativu tvoří interaktivní tabule. Fungují jako digitální plátno pro prezentace a zároveň také jako elektronický flipchart. Stále častěji se také prosazují bezdrátové prezentační systémy. Projektory a monitory může ovládat přímo z mobilních zařízení, jako jsou notebooky, tablety, nebo dokonce smartphony vybavené technologií WLAN.

Obrázek řekne více než tisíc slov. Technologie ale není vše! Záleží totiž na vizualizaci vašeho obsahu. Novým prostředkem, který zabrání publiku unudit se k smrti, je grafický záznam. Pomocí různých nástrojů, jako je třeba Powtoon, může z prezentace velmi jednoduše vzniknout animovaný klip. Pokud vám není líto námahy a peněz, můžete si na takovou práci najmout ilustrátora, který váš obsah dokáže vyprávět prostřednictvím obrázků. Nakonec ale stejně záleží na slovech. Jak už jsme psali na začátku, ticho někdy dovede být pěkně nepříjemné. Můžete využít sebelepší technologii a věnovat vizualizaci sebevíc úsilí, pokud ale nemáte říct co zajímavého, je to stejně k ničemu. Vyprávějte příběhy! Vždyť přece vyprávěcí techniky založené na převedení popisu reality v metaforu tady existují odnepaměti. Snažte se vaše informace vyprávět jako příběh v souladu s heslem „pomoz mi a pobav mě.“ Nezapomínejte ani na emoce, snažte se působit na city posluchačů – vzpomeňte na Ironmana, alias Tonyho Starka, alias Roberta Downeyho Jr., když představoval jeho novou tajnou zbraň. Místo aby publikum omračoval fakty a čísly, obracel se na jejich srdce. Čísla a fakta si můžou přečíst sami v příručkách, zato pokud dovedete publikum probrat a zažehnout v nich jiskru zájmu, budou vám za chvíli diváci zobat z ruky.

PowerPoint byl spoustu let považován jako užitečný a bezpečný prezentační nástroj. Nedávné vědecké studie však ukazují, že při sledování slajdů publikum hloupne. Člověk, který se dívá na obrázek, totiž neposlouchá. Po určité době také lidé začínají slajdy ignorovat, takže jejich užitečnost a přidaná hodnota k prezentaci po několika málo minutách klesá až na nulu. Mějte na paměti následující tipy, abyste zamezili tomu, že na vás po chvíli začne publikum zírat skelnýma nepřítomnýma očima. Zapomeňte na čtení údajů ze slajdů. Publikum si je jinak začne číst také a vaše slova bude ignorovat. U jednoho slajdu se nezdržujte déle než tři minuty.  a slajd nedávejte dlouhé věty – jen obrázky, N grafiku apod. Výjimka: Poslední slajd. Na něm mohou být napsána nejdůležitější sdělení prezentace. Do diagramů vždy vkládejte čísla. Zvolte si jedno barevné schéma a toho se držte. Záleží na vás: Před začátkem prezentace můžete přiblížit, o čem to celé bude. Vždy používejte stejný typ animací. Pokud vám nervozitou těkají ruce, držte v prstech pero, tím ruce nenápadně zaměstnáte. Sledujte publikum, obracejte se na něj, snažte se ho zapojit.

26 contact

contact 27 © Foto: Shutterstock

as jsou peníze. as je skill. 9.00 Uhr

9.05 Uhr

Mobilní stolní systém skill e snadno přizpůsobí rychle se měnícím komunikačním požadavkům. Změňte uspořádání prostoru během okamžiku – od komunikace jeden na jednoho ke kulatým stolům.

wiesner-hager.com