Jak se o F. V. Eisenreichovi psalo v Mladé stráži Eva Heřmanová Cílem následujícího příspěvku je - s odstupem více než sedmdesáti let – oživit regionální povědomí o akademickém malíři F. V. Eisenreichovi (* 1. 8. 1892), který vytvářel svá díla (obrazy, kresby, litografie) jak v Praze, tak zejména na Plzeňsku. Kromě doslovně citovaných informací z článku časopisu Mladá stráž z března roku 1937, z nichž vyplývá i malířova silná emocionální vazba k Přešticku, může být pro mnohé čtenáře přínosem i reprodukce jeho nedatované podobenky z mládí. Příspěvek nechce hodnotit jeho přínos v rámci výtvarného umění (to již bylo učiněno v pracích Jindřicha Čadíka (Čadík 1937), Jany Potužákové (Potužáková 1992) či Bronislava Losenického (Losenický 2000). Snaží se pouze být jakousi „pomněnkou“, tj. zprostředkovat střípky informací, ale i některé méně známé výtvory tohoto autora z dnes již jen ojediněle dochovaných zdrojů. Kromě výše uvedeného dobového, vlastivědného a zábavného časopisu „Mladá stráž“ jde i o jeho přílohy „Pod Radyní“. Jak tedy psal Frank Wenig, odpovědný redaktor Mladé stráže, o F. V. Eisenreichovi v souvislosti s výstavou jeho obrazů realizovanou začátkem roku 1937? „Dne 14. února 1937 byla ve výstavní síni Západočeského umělecko-průmyslového musea v Plzni zahájena výstava obrazů a kreseb plzeňského akademického malíře F. V. Eisenreicha, člena redakčního kruhu „Mladé stráže“. Naši čtenáři znají jeho práce velmi dobře, vždyť v letošním ročníku je v každém čísle obrazová příloha, jejímž autorem, (původcem) je F. V. Eisenreich. Ale i v dřívějších ročnících najdete mnoho dokladů jeho lásky k našemu listu, jehož je spolupracovníkem téměř od počátku. Zahájení výstavy bylo slavné. Sešlo se mnoho přátel a známých Eisenreichových, zástupci škol a úřadů a milovníci umění. Výstavu zahájili proslovem starosta města Plzně, poslanec Luděk Pik a rada Kutvirt za správu musea, načež o Eisenreichovi a jeho práci přednášel ředitel musea, universitní profesor dr. J. Čadík. Výstava zaplnila celou rozsáhlou musejní síň a čítá celkem 235 obrazů, kreseb a návrhů, mimo to jsou ve skříních vyloženy další ukázky Eisenreichových prací, zvláště četné knihy pro děti, do kterých nakreslil obrázky. Výstava bude otevřena do 21. března a jistě mnoho našich čtenářů si ji prohlédne. F. V. Eisenreich narodil se r. 1892 v Plzni, část svého mládí prožil u dědečka na Přešticku. Tenkrát oblíbil si prostou krásu českého venkova a této lásce zůstal po celý život i ve své práci verným. Navštěvoval měšťanskou školu a učitelský ústav v Plzni a již tehdy projevoval velké kreslířské nadání a sklony k malířství. Zdědil je asi po svém tatínkovi, který byl
zručným kreslířem. Do světové války působil jako učitel na české matiční škole v Teplicích a v Těšíně. Z práce učitelské i z příprav na uměleckou dráhu vytrhla jej válka. Musil narukovati hned na začátku a r. 1915 byl raněn. Bylo mu dovoleno léčiti se ve vojenské nemocnici v Plzni a i zde pokračoval Eisenreich v studiu výtvarného uměni. Po převratu působil na školách v Nýřanech a Chrástu, pak na měšťanských školách v Plzni. R. 1924 se rozhodl, že své umělecké vzdělání doplní a zcelí a prohloubí studiem na akademii výtvarných umění v Praze. Při svém povolání učitelském pilně po několik let studoval a jezdil do Prahy a konečně se stává akademickým malířem. Zůstává však nadále jako odborný učitel na škole a mezi dětmi, které má tak rád. V krátkém článku nemůžeme popsati obsažné dílo Eisenreichovo. Připomínám však, že jen pro děti vyzdobil až dosud (od r. 1926, tedy za deset let) na 30 knih. Je k tomu přímo povolán, jak o něm napsal dr. Čadík: „Není pýchy a okázalosti v Eisenreichových malbách a kresbách a proto jeho práce, jež ráda zůstala polní kytičkou pěstěnou v městské zahrádce, byla předurčena k tomu, aby mluvila k dětem.“ (Frank Wenig, Mladá stráž, č. 7, ročník XIX, ze 6. března 1937, s. 93.) Tamtéž je uvedena i fotografie F. V. Eisenreicha (viz dále) bez udání jejího autora.
Zdroj: Převzato a upraveno z časopisu „Mladá stráž“, č. 7, ročník XIX., str. 93
Pro přiblížení charakteristického rukopisu a tvorby F. V. Eisenreicha v oblasti „krajinné a ikonografické“ dokumentaristiky, resp. reálného zachycení podoby mnoha míst na Plzeňsku, je možno uvést následující málo známá či skoro neznámá vyobrazení.
První dvě představují kresby rodných domků Eisenreichových současníků, tj. akademického malíře Augustýna Němejce (* 15. 3. 1861 v Nepomuku, o. Plzeň-jih) a akademického malíře Václava Brožíka (* 5. 3. 1851 v Železném Hamru u Třemošné, o. Plzeň-sever); další dvě vyobrazení pak zachycují město Blovice a původně románský kostelík sv. Jiří v Plzni. Obr. 1: Nepomuk, rodný domek A. Němejce
Zdroj: Časopis „Mladá stráž“, č. 7, roč. 13, z 19. 3. 1931, str. 75, upraveno, retušováno
Obr. 2: Samota Hamr u Třemošné, rodiště V. Brožíka
Zdroj: „Pod Radyní“, vlastivědná příloha Mladé stráže, č. 9, roč. 4, z let 1929-1930, str. 39-40, upraveno a retušováno
Přestože není účelem tohoto příspěvku komentovat proměny genia loci vyobrazených míst a hmotné podoby těchto objektů v čase, je možné alespoň na pár řádcích uvést, že jak rodný dům A. Němejce, tak zejména samota Železný Hamr prošly výraznými změnami. Proměny v domě v Nepomuku, nechť posoudí a porovnají jeho dnešní rezidenti; pokud jde o samotu Železný Hamr, dolní podlouhlá polorozbořená budova z obr. č. 2 dnes již neesistuje, přičemž – jak uvádí výše citovaný zdroj (V. Valeš, 1929-1930) – šlo o vlastní provozní budovu hamru, v níž byly vyráběny lopaty, ruchadla, brány apod., a to až do roku 1917. Na obrázku prostřední patrový domek je pak vlastním místem narození V. Brožíka i místem, kde strávil nejútlejší dětství do věku cca tří let.
Obr. 3: Město Blovice
Zdroj: Časopis „Mladá stráž“, č. 2, roč. XVIII, z 10. 10. 1933, str. 21, upraveno, retušováno
Obr. 4: Kostelík sv. Jiří v Plzni
Zdroj: „Pod Radyní“, vlastivědná příloha Mladé stráže, č. 8, roč. 3, z let 1928-1929, str. 34, upraveno a retušováno
Závěrem příspěvku lze vyslovit přání, aby případné další nálezy či identifikace místopisných kreseb akademického malíře F. V. Eisenreicha rozšířily naše poznání relativně nedávné minulosti a podoby Plzeňska.
Literatura: Čadík, J.: Průvodce výstavou akad. malíře F. V. Eisenreicha. Plzeň : Západočeské uměleckoprůmyslové museum města Plzně, 1937, 30 s., 2 obr. Eisenreich, F. V.: Aug. Němejc. (K 70. narozeninám). „Mladá stráž“, č. 7, roč. 13, 1931, str. 73-75. Chvála, A.: 56. jarní členská výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze. Jednota umělců výtvarných, Praha, 1930, 77 s., 32 s. obrazových příloh (katalog výstavy). Chvála, A.: 60. jarní členská výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze. Jednota umělců výtvarných, Praha, 1931, 65 s., 32 s. obrazových příloh (katalog výstavy). Losenický, B.: Plzeňští tvůrci knižní krásy : (antologie plzeňských knižních ilustátorů 20. stol.). Plzeň, Pro libris, 2000, 24 s., ISBN 80-902425-9-6. Potužáková, J.: František Václav Eisenreich : 1892 – 1969. Plzeň : Západočeská galerie v Plzni, 1992 (Plzeň : Econpress), Katalog výstavy ke 100. výročí narození F.V. Eisenreicha pořádané v Galerii J. Trnky v Plzni v červnu - červenci 1992. Steinocher, M.: Turistické cesty. In: „Pod Radyní“, vlastivědná příloha Mladé stráže, č. 8, roč. 3, z let 1928-1929, str. 33-34. Valeš V.: „Hamr“ u Třemošné, rodiště mistra Václava Brožíka. In: „Pod Radyní“, vlastivědná příloha Mladé stráže, č. 9, roč. 4, z let 1929-1930, str. 39-40. Wenig, F.: Výstava obrazů F. V. Eisenreicha. In: Mladá stráž, č. 7, ročník XIX., 1937, str. 93. Wenig, F.: Město Blovice. In: Mladá stráž, č. 2, roč. XVIII, 1933, str. 21.
