1.
Úvod
2.
Než se psalo o Čakovicích
5
3.
Začíná historie Čakovic r. 10B8?
7
3.1 Dějiny obce do konce středověku 3.2 Dějiny obce od 16. slol. až do r. 1968 4.
Obec Čakovice
4
9 15 48
4.1 Všeobecné údaje
48
4.2 Název obce
48
4.3 Růsl obce
50
4.4 Mapové zobrazeni obce, okolí, komunikace a železnice
51
4.5 Památné stavby, místní pojmenování
58
4.6 Školství
78
4.7 Řemesla, průmysl
84
4.8 Zemědělství
94
5.
97
Obce v okolí Čakovic
5.1 Ctenice
98
5.2 Ďáblice
99
5.3 Kbely
100
5.4 Lelňany
101
5.5 Miškovice
103
5.6 Třeboradice
104
5.7T~~~
107
6.
Zajímavé dějiny čakovického okolí
110
7.
Doslov
117
8.
Použitá literatura
118
9.
Přílohy - soupis
119
Než se psalo o Čakovicích První, dosud objevena písemná zpráva o Čakovicich, je pravděpodobné z r. 1088. To je aSI 6. století po proniknuti Slovanů do našeho prostoru. Za velikého stěhovani národů přišli z krajin mezi Vislou a Onéprem. Byly to kmeny, které měly příbuzný jazyk i zpusob živola.'Před nimi se na našem území vystřídalo více etnických skupin. První a nejdůležiléjši starosti všech bylo zachováni rodu. Nejvíce je zaměstnával lov zvěře a sběr plodin, které jim příroda poskytovala. Naši slovanští předkové byli již také pastevci. Jisté dobrá pasIva i dostatek dobré vody daly podněl k zatoženi Cakovic. Větší zalesněni v souvislém pásu bylo asi na rozhraní povodí Labe a Vltavy, v místech dnešního Severního města a Proseka (dřive Prosik, tzn. provedeni pruseku v lese). Lužní porost pokrýval prostor až k Labi. Všechny sousední obce, Ij. Ďáblice. Třeboradice, Mlškovice, Tryskovice (dnes již zaniklé) a Letňany měly rybniky. Čakovický byl v místě dnešního městského parku se sochou M. J. Husa a druhý v Sedlišli. Ještě jeden menší je v paměli vrstevníků inamapěz r. 1842. Dnesnaněmstojídvadomy(č. p. 804+805). V těch místech stával veliký panský dvůr, zbořený v 70. letech XX. století při výstavbě domů pro zaměstnance čakovického cukrovaru (č. p. 800 až 805). Rybníky byly zásobovány vodou z Letňanského potoka i prameny v Sedlišti -: tj. z prostoru dnešniho koupaliště. Přirozená vyvýšenina, na které jsou Cakovice postaveny. byla obydlena již v době prehistorické. Dokumentují 10 archeologické nálezy. které byly objeveny nejen zde, ale i v okoli. Bylo to při stavbě koupaliště. sportovniho stadiónu. při výkopu řepných Jam (u závor) i při výstavbě takovických jatek. Z toho lze usuzovat. že již dlouho před příchodem Slovanů byly. tyto prostory trvale obývané. Prehistorické osídleni širokého okolí dokumentuji četné nálezy. Předně je to zjištěný nejstarší koslerní pozůstatek člověka v evropském prostoru, nalezený při vykopávkách na Zlatém kopci u Přezletic. nálezy z vrchu "Homolka" u Brázdimu, v okolí Třeboradic i při výkopu základů letňanského akcjzu č. pop. 61 na křižovatce starých, zaniklých cest. Oblast Čakovic je známa především nálezy kultury knovízské. Pro zájemce o podrobnější studium je výzkum popsán a uložen v archivu Muzea města Prahy (NZ MMPč. j. SO 533/49, SO 534/49, SO 535/49, S0531/52. 841176). Unětické osídlení bylo zjištěno při výstavbě n. p. Avia (NZ AÚ ČSAV č. j. 4919/57) a při skrývce zem lny na stavbě Masného průmyslového závodu - Čakovice. Tento poslední archeologický průzkum provedlo Muzeum hl. města Prahy koncem r. 1976 Blizkost Prahy, která se slále rozšiřovala. zajištovala nejen dobréodbytiště zemědělských výrobků, ale i ochranu panovníka. V X. století začalo v Čechách sdružováni kmenů ve 2 knížectvích. Větší čast ovládal rod Přemyslovců,
sídlící již na kamenném hradě pražském. Zbytek na jihovýchodě patřil Slavníkovcům. V zemi bylo asi půl miliónu obyvatel, převážně zemědělců. Nedá se dnes přesně zjistit, kdy přišel hospodář a postavil první čakovické stavení. Obdobné případy však potvrzují, že to byl zeman jménem Čekan, Čakan nebo Čach. Jak praví starý dějepisec: "Staročeský zeman usazoval se obyčejně uprostřed polí svých, nastaviv sobě i čeledi své domův a chalup potřebu; a když i ty potomkům jeho nepostačily, přistaveno jiných domů více, tak že povstávaly z toho všude malé vísky, jménem prvního zakladatele označené ... "
Začátek historie. obce je zahalen rouškou tajemství. Název obce byl v určitém období "Cachovice". A tím vznikly i dohady, jelikož obec stejného jména existuje v okresu Mladá Boleslav. Soupis nejstarších listin Codex Diplomaticus I Regni Bohemiae (Gustav Friedrich - r. 1904) obsahuje i zakládací listinu Vyšehradské kapituly z r. 1088-6. listiny 387. Přesto, že jde o falsum, zhotovené ve 4 exemplářích a to až ve 12.-13. století, vyskytuje se v něm i název obce Cekouice, které je však ve vysvětlivkách pořízených G. Friedrichem připisovánoCachovicům (okr. MI. Boleslav). Snad z toho důvodu, že ihned vedle je uvedeno jméno obce Bezno, která se též nachází v okrese mladoboleslavském. Odlišný názor má dějepisec Prahy, VI. Tomek. Ten připisuje ~ chalupy s kuchaři, jak uvádi zakládací listina Vyšehradské kapituly, obci Cakovice. Tolo jmění zařazuje mezi ostatní statky, které klášter obdržel od panovníka v kraji kouřimském. (Dějepis Prahy, 1. vydání, slr. 78.) DalM kuchaře měla kapitula v nedaleké Bášli. Vezmeme-Ii v uvahu i vzdálenost obou obcí od Vyšehradu, lze předpokládat výklad VI. Tomka za pravděpodobnější. Dnes ovšem nemůžeme zavrhnout nebo potvrdit ani jednu alternativu. I další okolnosti však nepřímo potvrzují, že v r. 1088 palřily Čakovice vyšehradskému klášteru. Lze tak usuzovat z příslušnosti sousedních i okolních obcí k uvedenému církevnímu statku: Kbety v r. 1130. Hovorčovice v r. t088, Sluhy v r. 1088, Vinoř v r. 1088. Nesmí nás mýlit ani skutečnost, že falsum Zakládací listiny Vyšehradské kapituly bylo zhotovené o několik desítek let později. Opis mohl být proveden dle ztraceného originálu, případně mohla být listina sepsána později. Jisté však je, že kapitula existovala od r. 1088, tzn. že již musela míli nadační statky. Dle výpisu z "Dějin ,9bcí okresu mladoboleslavského a benátského" je první záznam o obci Cachovice, až z r. 1297: "Ve farnosti rijšické jest starožitná ves Čachovice, po níž se psal léta 1297 Vladika Bedřich." Z největší pravděpodobností vstupují tedy Čakovíce do historie r. 1088, tj. 2 roky po slavné korunovaci Vratislava 11.,prvního krále v rodě Přemyslovců. Sídlil na Vyšehradě, kde již od r. 1070 nechal stavěti kostel a stavbu ukončit až r. 1088. Nadace, kterou kapitule vyšehradské jako vladař poskytl, byla tak velká, že "se samým biskupstvim o závod mohla jíti.~ Mimo jiné 80 vsí nebo jejich částí zajištovalo životaschopnosltohoto církevního statku. Starodávné statky v Cakovicích a v Báští byly určeny k výživě bonifantů, tzn. sboru 12 žáků, kteří při ~o:slele, vyšehradském vykonávali služby kostelní při nichž se střídali ve dne I v nocI. Ubytováni byli společně ve zvláštnim domě. Kuchaři
