Výdaje obcí na nakládání s komunálním odpadem v okrese Vyškov a jejich efektivnost

Jana SOUKOPOVÁ: Výdaje obcí na nakládání s komunálním odpadem v okrese Vyškov a jejich efektivnost

Výdaje obcí na nakládání s komunálním odpadem v okrese Vyškov a jejich efektivnost Jana Soukopová Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra veejné ekonomie, Lipová 41a, 602 00 Brno,e-mail: [email protected] Souhrn

V píspvku je na základ analýzy bžných výdaj obcí na nakládání s komunálním odpadem provedeno vyhodnocení jejich efektivnosti pomocí metody analýzy efektivnosti náklad (CEA) pi volb rzných indikátor pro mení efektivnosti. Efektivnost je v pojetí autorky chápána z hlediska metodologie 3E. Vyhodnocení a srovnání efektivnosti výdaj bylo provedeno u 79 obcí okresu Vyškov. Klíþová slova: efektivnost, veejné výdaje, odpadové hospodáství, analýza efektivnosti náklad, okres Vyškov

Úvod Od roku 1999 probíhá v ýR reforma veĜejné správy, která je rozdČlena do nČkolika etap. PrávČ probíhající etapa je zamČĜena na zefektivnČní fungování veĜejné správy jako celku. V rámci této samostatné etapy vláda podniká kroky, které vycházejí z dokumentu „Efektivní veĜejná správa a pĜátelské služby“, jehož hlavním posláním je zefektivnit stávající stav ve veĜejné správČ vþetnČ veĜejných výdajĤ, kdy zajištČní jejich efektivnosti je primárním cílem této reformy. Souþástí veĜejných výdajĤ jsou také výdaje na ochranu životního prostĜedí. Ty mají od roku 1997 rostoucí trend, který vychází zejména ze zvyšujících se prostĜedkĤ z místních rozpoþtĤ. PrávČ ty mají z pohledu objemu výdajĤ na ochranu životního prostĜedí v ýeské republice dominantní postavení. Jejich výše se pohybuje mezi 60 až 70 procenty z celkových veĜejných výdajĤ. V této ochranČ, kterou financují obce, mČsta, krajské úĜady, dobrovolné svazky obcí apod. dominují tĜi oblasti ochrany a tvorby životního prostĜedí. Jde o ochranu vody, biodiverzity a krajiny a nakládání s odpady. Kapitálových výdajĤ bylo nejvíce alokováno na ochranu vody, bČžných výdajĤ do oblasti odpadového hospodáĜství. Výdaje plynoucí na odpadové hospodáĜství obce, þímž se rozumí þinnosti zahrnující pĜedcházení vzniku odpadĤ, nakládání s odpady a také údržba míst sloužících k trvalému uložení odpadĤ, pĜedstavují v posledních pČti letech více než 50 % všech bČžných výdajĤ vynakládaných obcemi do oblasti ochrany životního prostĜedí [1]. Je dĤležité upozornit na skuteþnost, že z pohledu obcí patĜí ekonomický faktor k nejdĤležitČjším, protože ovlivĖuje rozsah a zpĤsob, který konkrétní obec pro nakládání s odpadem zvolí. I když povinnosti obcí v oblasti nakládání s odpady vymezuje legislativní rámec, míra a zpĤsob plnČní povinností vycházejí z finanþních možností obce. I proto je mČĜení efektivnosti veĜejných výdajĤ obtížné a to zvláštČ v oblasti ochrany životního prostĜedí. Je to dáno tím, že mČĜení zvýšení kvality životního prostĜedí v jednotlivých oblastech má svá specifika a navíc nelze Ĝíci, že mezi výší výdajĤ do jednotlivých oblastí životního prostĜedí a zvýšením kvality životního prostĜedí v této oblasti by existovala jednoznaþná pĜímá úmČra a to platí i pro výdaje na nakládání s odpady. Navíc je nutné si uvČdomit, že jak ve vČdČ, tak v praxi není pojímání efektivnosti jednotné. Na problémy spojené s jednoznaþným vymezením pojmu efektivnost poukazují Špaþek, Malý a Bakoš [2], kteĜí upozorĖují na to, že navzdory všeobecnému spojování efektivnosti pĜevážnČ s manažerskými a ekonomickými kritérii, podle kterých dochází k hodnocení þinností, jejich výstupĤ a k tomu využitých zdrojĤ, se ve vymezení pojmu efektivnost konkrétním autorem odráží také jeho osobní postoj k problematice, stejnČ jako charakter produktu nebo þinnosti, u kterých je efektivnost posuzována.

3DWURQHPWRKRWRÿtVODMHLQWHUQHWRYëSRUWiO75(7,58.$&=ZZZWUHWLUXNDF] ²SRPRFQiWĝHWt UXNDNDæGpKRSRGQLNDWHOH :$67()2580ÿtVORVWUDQD

218


Metodika Výdaje na životní prostĜedí lze charakterizovat jako výdaje na akce a þinnosti smČĜující k prevenci nebo následnému odstranČní škod na životním prostĜedí. Dle definice EPEA (Environmental Protection Expenditures Account – úþet výdajĤ na ochranu životního prostĜedí) se jedná o výdaje na všechny aktivity, jejichž cílem je prevence, tedy snižování a eliminace produkovaných zneþišĢujících látek, stejnČ jako náprava poškozeného životního prostĜedí. PĜitom základním kritériem je, aby ochrana životního prostĜedí byla prvotním cílem tČchto aktivit. Výdaje na aktivity, které životní prostĜedí sice pozitivnČ ovlivĖují, ale ochrana životního prostĜedí jejich prvotním cílem není, nejsou do výdajĤ na ochranu životního prostĜedí zahrnovány [3]. Statistika Evropské unie (EU) dČlí výdaje na životní prostĜedí na výdaje veĜejného sektoru, podnikového sektoru a výdaje specializovaných environmentálních výrobcĤ a producentĤ environmentálních služeb podnikového a veĜejného sektoru5. Podle této klasifikace se zamČĜujeme na veejné výdaje obcí. Výdaje na ochranu ŽP lze dále dČlit podle toho, zda jsou urþeny na investiþní výstavbu a jde tedy o investiþní (kapitálové) výdaje nebo na financování neinvestiþních akcí, kdy jde o bČžné výdaje. Tato analýza je zamČĜena pouze na výdaje bžné. Z pohledu akcí do jednotlivých oblastí ochrany životního prostĜedí (po technické stránce) je pro dČlení výdajĤ na ochranu životního prostĜedí využívána klasifikace CEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) vypracovaná Statistickým úĜadem Evropského spoleþenství (Eurostat). Tato klasifikace je využívána k vymezení aktivit, produktĤ, výdajĤ a ostatních transakcí, jejichž prvotním úþelem je ochrana ŽP. Podle ní jsou výdaje dále dČleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP, kterými jsou ochrana ovzduší a klimatu, nakládání s odpadními vodami, nakládání s odpady, ochrana a péþe o pĤdu, podzemní a povrchové vody, redukce hluku a vibrací, ochrana biodiverzity a krajiny, ochrana pĜed radioaktivitou, vČda a výzkum a ostatní aktivity ochrany životního prostĜedí [3], pĜiþemž budou hodnoceny pouze výdaje na nakládání s odpady. Podle pĜílohy k vyhlášce o rozpoþtové skladbČ tedy obce vykazují následující druhy výdajĤ [4]: x § 2122 SbČr a zpracování druhotných surovin x § 3721 SbČr a svoz nebezpeþných odpadĤ x § 3722 SbČr a svoz komunálních odpadĤ x § 3723 SbČr a svoz ostatních odpadĤ (jiných než nebezpeþných a komunálních) x § 3724 Využívání a zneškodĖování nebezpeþných odpadĤ x § 3725 Využívání a zneškodĖování komunálních odpadĤ x § 3726 Využívání a zneškodĖování ostatních odpadĤ x § 3727 Prevence vzniku odpadĤ x § 3728 Monitoring nakládání s odpady x § 3729 Ostatní nakládání s odpady I když položka „SbČr a zpracování druhotných surovin“ nenáleží dle rozpoþtové skladby pod oddíl 37 – Ochrana životního prostĜedí, ale je zaĜazena pod oddílem 21 – PrĤmysl, stavebnictví, obchod a služby, Ministerstvo životního prostĜedí ýR Ĝadí tuto položku k výdajĤm souvisejícím s nakládání s odpady. Pod tento paragraf totiž spadají výdaje obcí na provoz sbČren druhotných surovin nebo také výdaje na jednorázové organizované zajištČní sbČru druhotných surovin. V analýze pak budou zkoumány pouze výdaje na nakládání s komunálním odpadem, tedy výdaje na § 3722 a § 3725 Pro pĜípadovou studii byl vybrán vzorek obcí spadajících do okresu Vyškov, protože nakládání s odpady na tomto území zajišĢuje jediná svozová firma RESPONO, a.s. Tato spoleþnost je akciovou spoleþností 88 obcí a mČst – akcionáĜĤ okresu Vyškov a þásti okresu ProstČjov. Z pohledu analýzy efektivnosti obecních výdajĤ je tato skuteþnost zajímavá zejména proto, že obce okresu Vyškov jsou 5

V rámci této klasifikace výdaje veĜejného sektoru zahrnují výdaje centrální, regionální a místní samosprávy podle klasifikace ekonomických þinností (NACE), konkrétnČ NACE 84, pĜiþemž vykazované údaje jsou bez jakýchkoli pĜevodĤ mezi tČmito orgány státní správy. Výdaje podnikového sektoru zahrnují výdaje související s ochranou životního prostĜedí u všech podnikatelských subjektĤ [5] s výjimkou veĜejného sektoru a þinností specializovaných poskytovatelĤ environmentálních služeb (hlavnČ v oblasti odpadového hospodáĜství (NACE 38.1 a 38.2 a 39) a odpadních vod (NACE 37). Výdaje specializovaných environmentálních výrobcĤ a producentĤ environmentálních služeb soukromého a veĜejného sektoru pak zahrnují výdaje spoleþností (soukromých i vlastnČných veĜejnými organizacemi), jejichž hlavní þinností je výroba na ochranu životního prostĜedí a poskytování environmentálních služeb (a to hlavnČ v oblasti odpadového hospodáĜství, odpadních vod aj.). 3DWURQHPWRKRWRÿtVODMHLQWHUQHWRYëSRUWiO75(7,58.$&=ZZZWUHWLUXNDF] ²SRPRFQiWĝHWt UXNDNDæGpKRSRGQLNDWHOH :$67()2580ÿtVORVWUDQD 219


akcionáĜi této spoleþnosti. Je vĤþi nim uplatĖována stejná cenová politika a je možné se tedy zamČĜit na analýzu jiných faktorĤ ovlivĖujících náklady obcí na nakládání s komunálním odpadem i na analýzu vlivu a významnosti existence akciové spoleþnosti obcí na efektivnost výdajĤ tČchto obcí, jak již naznaþil McDavid [6] a Reeves a Barrow [7] ve svých studiích, kdy demonstrovali jak vysoké úspory je možné získat v rámci kontraktování a založení vlastní spoleþnosti. Navíc je možné analyzovat a posuzovat, zda existence jediné svozové firmy se mĤže jevit z pohledu bilance nákladĤ a pĜíjmĤ pro urþité obce výhodnČjší než pro jiné. Do pĜípadové studie jsou tedy zahrnuty všechny obce okresu Vyškov s výjimkou vojenského újezdu BĜezina, tedy 79 obcí. NejvhodnČjším nástrojem ke zkoumání efektivního použití finanþních prostĜedkĤ v tČch oblastech, pro které je typická obtížnost v ohodnocování pĜínosĤ v penČžních jednotkách, je analýza efektivnosti nákladĤ (Cost-effectiveness analysis – CEA). Vzhledem k tomu, že oblast životního prostĜedí obecnČ, jejíž nedílnou souþástí je také odpadové hospodáĜství, bezpochyby patĜí k oblastem s problematickým ohodnocováním výstupĤ, byla v této analýze použita právČ metoda analýzy CEA. Místo penČžních jednotek je v tomto typu analýzy efektivnost výdajĤ vyjádĜena pomocí naturálních nebo fyzikálních jednotek a je dána pomČrovým ukazatelem mČrné finanþní nároþnosti, napĜ. na odstranČní jednotky zneþištČní, kdy je efektivnČjší ten výdaj, který má co nejnižší mČrnou nároþnost, viz následující vzorec:

S kde

C S E

C o min, E

(1)

jsou roþní náklady; je mČrná investiþní nároþnost; je výstup (napĜ. množství zneþištČní).

Data Data o výši výdajĤ obcí do oblasti odpadového hospodáĜství byla získána z automatizovaného rozpoþtového systému ARIS Ministerstva financí ýeské republiky (MF ýR)6 a informaþního systému ÚFIS Ministerstva financí ýR7. Data o výdajích na ochranu životního prostĜedí sice sleduje ještČ ýeský statistický úĜad (ýSÚ), ale na základČ analýzy a porovnání rĤzných dat výdajĤ (ýSÚ a MF), které provedli Bakoš, Soukopová a Kaplanová [8] považujeme data MF za více relevantní. NicménČ i u tČchto dat existuje riziko zkreslení. Je to proto, že veškeré výdajové i pĜíjmové položky obcí jsou v tČchto systémech vykazovány podle rozpoþtové skladby, pĜiþemž v dĤsledku její špatné znalosti mĤže docházet k vykazování výdajových nebo pĜíjmových položek v rámci špatného paragrafu8. Proto ještČ vhodnČjším zdrojem dat by byly statistické údaje autorizované obalové spoleþnosti EKO-KOM, a.s. Tato spoleþnost od roku 2001 vyhodnocuje ekonomické údaje obcí související s nakládáním s odpady. Ale vzhledem k tomu, že spoleþnost EKO-KOM tato data neposkytuje, byla pro pĜípadovou studii využita data z automatizovaného rozpoþtového systému ARIS [1], který je veĜejnČ pĜístupný. Získaná data se vztahují k roku 2008. Data o množství komunálního odpadu byla získána z informaþního systému odpadového hospodáĜství (ISOH), který provozuje CENIA, þeská informaþní agentura životního prostĜedí. Data použitá pro analýzu se vztahují k produkci komunálního odpadu za rok 2008. ISOH obsahuje data pĜedevším z roþních hlášení o evidenci odpadu, pĜiþemž povinnost zasílat tato hlášení ukládá zákon o odpadech pĤvodcĤm odpadĤ a oprávnČným osobám. Pro analýzu tČchto dat mĤže být problematická skuteþnost, že údaje o množství odpadu uvedené v roþním hlášení nemusí, aĢ již úmyslnČ nebo v dĤsledku chybné evidence, odpovídat množství odpadu, který v daném roce obec skuteþnČ vyprodukovala. ZĜejmČ z tohoto dĤvodu vykazovaly v prĤbČhu analýzy nČkteré obce extrémnČ odlišné hodnoty. Proto byly ze zkoumaného vzorku obcí vylouþeny, aby se zabránilo zkreslení výsledkĤ analýzy.

6

http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ http://wwwinfo.mfcr.cz/ufis/ 8 Z tohoto dĤvodu dle našeho názoru dochází k nedostateþnému þlenČní jednotlivých nákladĤ a pĜíjmĤ a vše je zaúþtováno pod položkou 3722 – SbČr a svoz komunálních odpadĤ. 3DWURQHPWRKRWRÿtVODMHLQWHUQHWRYëSRUWiO75(7,58.$&=ZZZWUHWLUXNDF] ²SRPRFQiWĝHWt UXNDNDæGpKRSRGQLNDWHOH :$67()2580ÿtVORVWUDQD 220 7


Pro dílþí informace využité pĜi analýze efektivnosti obecních výdajĤ byli kontaktováni také pracovníci spoleþnosti RESPONO, a.s. a starosta obce Kozlany. Další výše zmínČné zdroje informací jako ýeský statistický úĜad a portál Regionálních informaþních servisĤ [9] byly využity pĜedevším pro získání údajĤ souvisejících s charakteristikou jednotlivých analyzovaných obcí, konkrétnČ se jedná o informace o poþtu obyvatel, poþtu rekreaþních objektĤ, katastrální výmČĜe apod.

Výsledky a diskuse Podle funkþního þlenČní rozpoþtové skladby souvisí s komunálním odpadem pouze výdaje paragrafĤ 3722 – SbČr a svoz komunálních odpadĤ a 3725 – Využívání a zneškodĖování komunálních odpadĤ. NicménČ podle údajĤ uvedených v automatizovaném rozpoþtovém systému ARIS žádná obec ze sledovaného vzorku nevykazovala za rok 2008 výdaje zaĜazené pod paragraf 3725. Všechny uvedené obce tedy mČly pouze náklady na sbČr a svoz komunálních odpadĤ. Výchozí data pro všech 79 sledovaných obcí vþetnČ poþtu jejich obyvatel zobrazuje tabulka 1. Tabulka 1: Výchozí data za rok 2008 pro vzorek obcí okresu Vyškov

Obec

Poet obyvatel

Množství Náklady odpadu za rok za rok (v tis. K) (v t)

Bohaté Málkovice

249

51

Bohdalice-Pavlovice

818

Obec

Poet obyvatel

Množství Náklady odpadu za rok za rok (v tis. K) (v t)

116 Moravské Málkovice

594

80

221

154

384 MouĜínov

440

102

239

1 102

357

425 NČmþany

721

129

303

879

189

446 Nemochovice

285

51

122

6 432

1 986

4 144 Nemojany

635

109

359

DČtkovice

258

45

128 Nemotice

350

121

186

Dobroþkovice

203

40

93 Nesovice

1 150

203

417

Dražovice

801

128

312 Nevojice

393

111

247

2 282

384

1 009 Nížkovice

655

134

246

Drysice

545

142

368 Nové Sady

89

33

40

Habrovany

795

125

311 Olšany

510

110

223

Heršpice

671

164

302 Orlovice

322

79

149

Hluboþany

513

79

1 412

253

773

HodČjice

914

140

365 PodbĜežice

223

40

99

Holubice

876

140

312 Podivice

194

30

74

HostČrádky-Rešov

819

123

329 Podomí

426

79

177

Hoštice-Heroltice

585

99

274 Prusy-BoškĤvky

630

113

263

Hrušky

773

198

406 PustimČĜ

1 628

294

731

HvČzdlice

598

150

319 Raþice-Pístovice

1 057

232

565

Chvalkovice

263

58

424

70

205

2 925

811

615

128

239

368

57

145 RostČnice-Zvonovice

491

62

188

KobeĜice u Brna

629

92

246 Rousínov

5 208

1 638

3 098

Kojátky

342

58

130 Ruprechtov

571

121

242

KomoĜany

687

113

233 Rybníþek

278

48

138

Kozlany

319

394

6 169

1 667

3 468

Kožušice

105

42

67 Snovídky

365

108

231

Krásensko

412

76

179 Studnice

466

86

244

Bošovice Brankovice Buþovice

Drnovice

Ivanovice na Hané Ježkovice

233 Otnice

149 Radslavice 1 756 Rašovice

79 Slavkov u Brna


221


KĜenovice

1 815

345

KĜižanovice

740

132

KĜižanovice u Vyškova

149

27

Kuþerov

466

145

Letonice

1 410

1 024 Šaratice

967

237

420

294 Švábenice

959

142

384

73 Topolany

313

30

115

325 Tuþapy

518

88

253

221

587 UhĜice

252

40

96

272 Vážany

454

72

201

676 Vážany nad Litavou

664

230

395

1 167

178

445

21 875

6 278

11 438

Lovþiþky

577

18

Luleþ

787

280

Lysovice

267

45

Malínky

123

36

70 Vyškov 133 Zbýšov

525

102

277

263 Zelená Hora

229

42

133

0

0

0

Medlovice

335

60

Milešovice

651

102

Milonice

347

72

122 Velešovice

121

Zdroj: SÚ, ISOH, ARIS, upraveno autorkou

Z uvedené tabulky je patrné, že v rámci daného vzorku obcí jsou výdaje na sbČr a svoz komunálního odpadu velmi rozdílné. Zatímco napĜ. obec Nové Sady zaplatila v roce 2008 pouhých 39 770 Kþ, u vČtšiny obcí se náklady pohybovaly v Ĝádech stovek tisíc a obce Drnovice a KĜenovice zaplatily dokonce více než milion korun. Je logické se domnívat, že výše výdajĤ je pĜímo úmČrná poþtu obyvatel, což již také v roce 1977 potvrdil Savas [10], který dokázal, že mezi uvedenými veliþinami existuje korelace. I v pĜípadČ obcí okresu Vyškov to dokazuje hodnota korelaþního koeficientu9 pro tento vztah, která je 0,9955. Lze také pĜedpokládat, že existuje silná pĜímá lineární závislost mezi množstvím komunálního odpadu a náklady na sbČr a svoz, což potvrdila a výše korelaþního koeficientu, který byl vyšší než v pĜípadČ množství odpadu, jeho hodnota je 0,9962. Silná pĜímá lineární závislost tedy existuje i mezi poþtem obyvatel obce a množstvím vyprodukovaného odpadu. V rámci sledovaných obcí okresu Vyškov lze konstatovat, že s velikostí obce co do poþtu obyvatel roste také množství komunálního odpadu a náklady na jeho odstranČní. Vztah mezi poþtem obyvatel a množstvím komunálního odpadu pomocí lineární regrese zobrazuje graf 1. Graf 1: Vztah mezi poþtem obyvatel a množstvím vyprodukovaného komunálního odpadu na vzorku obcí okresu Vyškov

Zdroj: autorka na základ dat SÚ a ARIS Poznámka: erven jsou oznaené obce, které mají výraznjší odchylku od lineárního trendu, ern je oznaena obec Kozlany

9

Korelaþní koeficient mĤže nabývat hodnot z intervalu od -1 do +1. V pĜípadČ, že je korelaþní koeficient roven 0, jsou sledované veliþiny nezávislé. ýím více se hodnota korelaþního koeficientu blíží +1 nebo -1, tím silnČjší je vztah mezi danými veliþinami. 3DWURQHPWRKRWRÿtVODMHLQWHUQHWRYëSRUWiO75(7,58.$&=ZZZWUHWLUXNDF] ²SRPRFQiWĝHWt UXNDNDæGpKRSRGQLNDWHOH :$67()2580ÿtVORVWUDQD 222


Z grafu je zĜejmá závislost tČchto dvou faktorĤ vhodných pro analýzu efektivnosti nákladĤ. Pouze þtyĜi obce vykazuje významnČjší odchylku od lineární kĜivky trendu. Vyšší odchylka se týká pouze obce Kozlany, která má pĜi relativnČ malém poþtu obyvatel (319 osob) vĤbec nejvČtší produkci komunálního odpadu na obyvatele ze všech sledovaných obcí a to 1,23 tun na obyvatele, kdy prĤmČrná hodnota se pohybuje kolem 0,2 tuny na obyvatele. Bylo zjištČno, že tato extrémní hodnota množství komunálního odpadu není zpĤsobena chybou v evidenci dat, ale odpovídá skuteþnému stavu v obci. Souvisí s tím, že na katastrálním území obce Kozlany je umístČna skládka odpadĤ spoleþnosti RESPONO, a.s., na základČ þehož má obec zvýhodnČné podmínky pro využívání služeb souvisejících se sbČrem a svozem komunálního odpadu. A podle starosty obce je právČ toto pĜíþinou extrémnČ velké produkce komunálního odpadu na obyvatele. NáslednČ byla provedena analýza efektivnosti nákladĤ (CEA) na vzorku 79 obcí okresu Vyškov. Do analýzy CEA byly zvoleny dva indikátory: x množství vyprodukovaného komunálního odpadu za období roku 2008 – E110 x poet obyvatel dané obce – E211. Výsledky analýzy efektivnosti nákladĤ pro jednotku výstupu E1 zachycuje tabulka 2. Tabulka 2: Výsledky analýzy efektivnosti bČžných výdajĤ na nakládání s komunálním odpadem pro E1 a E2 v okrese Vyškov v roce 2008 Obec

CEA pro E1

CEA pro E2

Obec

CEA pro E1 CEA pro E2

Bohaté Málkovice

2,3016

0,4678

Moravské Málkovice

2,7510

0,3713

Bohdalice-Pavlovice

2,5012

0,4695

MouĜínov

2,3340

0,5434

Bošovice

1,1907

0,3855

NČmþany

2,3509

0,4201

Brankovice

2,3558

0,5078

Nemochovice

2,4030

0,4269

Buþovice

2,0867

0,6442

Nemojany

3,3023

0,5660

DČtkovice

2,8556

0,4954

Nemotice

1,5453

0,5323

Dobroþkovice

2,3280

0,4563

Nesovice

2,0500

0,3623

Dražovice

2,4466

0,3900

Nevojice

2,2330

0,6290

Drnovice

2,6289

0,4420

Nížkovice

1,8314

0,3760

Drysice

2,5824

0,6744

Nové Sady

1,1974

0,4469

Habrovany

2,4879

0,3910

Olšany

2,0202

0,4364

Heršpice

1,8418

0,4494

Orlovice

1,8872

0,4639

Hluboþany

2,9488

0,4551

Otnice

3,0603

0,5475

HodČjice

2,6063

0,3990

PodbĜežice

2,4918

0,4449

Holubice

2,2329

0,3563

Podivice

2,4614

0,3838

HostČrádky-Rešov

2,6760

0,4012

Podomí

2,2487

0,4149

Hoštice-Heroltice

2,7694

0,4691

Prusy-BoškĤvky

2,3293

0,4173

Hrušky

2,0455

0,5249

PustimČĜ

2,4841

0,4489

HvČzdlice

2,1326

0,5339

Raþice-Pístovice

2,4332

0,5341

Chvalkovice

2,5522

0,5655

Radslavice

2,9288

0,4833

Ivanovice na Hané

2,1634

0,6002

Rašovice

1,8608

0,3887

Ježkovice

2,5708

0,3949

RostČnice-Zvonovice

3,0529

0,3837

10

Ukazatel CEA pro jednotku výstupu E1 tedy udává výši nákladĤ pĜipadajících na jednu tunu odpadu. Poþet obyvatel není jako výstup nejvhodnČjším kritériem, nicménČ ukazatel v podobČ výdajĤ pĜipadajících na jednoho obyvatele je v praxi bČžnČ využíván. 11


223


KobeĜice u Brna

2,6799

0,3912

Rousínov

1,8907

0,5948

Kojátky

2,2496

0,3811

KomoĜany

2,0627

0,3392

Ruprechtov

2,0051

0,4241

Rybníþek

2,8644

0,4977

Kozlany

0,2006

0,2480

Slavkov u Brna

2,0806

0,5622

Kožušice

1,6161

0,6403

Snovídky

2,1499

0,6336

Krásensko

2,3473

0,4339

Studnice

2,8390

0,5230

KĜenovice

2,9733

0,5645

Šaratice

1,7731

0,4340

KĜižanovice

2,2258

0,3971

Švábenice

2,7022

0,4001

KĜižanovice u Vyškova

2,7247

0,4879

Topolany

3,8066

0,3665

Kuþerov

2,2430

0,6964

Tuþapy

2,8936

0,4892

Letonice

2,6604

0,4163

UhĜice

2,3945

0,3818

Lovþiþky

14,8502

0,4707

Vážany

2,7848

0,4422

Luleþ

2,4084

0,8583

Vážany nad Litavou

1,7197

0,5949

Lysovice

2,7389

0,4576

Velešovice

2,4987

0,3810

Malínky

1,9279

0,5677

Vyškov

1,8219

0,5229

Medlovice

2,2360

0,3976

Zbýšov

2,7065

0,5281

Milešovice

2,5803

0,4045

Zelená Hora

3,1950

0,5798

Milonice

1,6858

0,3488

Zdroj: autorka

Z ní je zĜejmé, že prĤmČrná hodnota ukazatele CEA pro E1 v rámci uvedených obcí je 2 383 Kþ na jednu tunu odpadu. Nižších hodnoty než prĤmČrné dosáhlo 33 obcí, z toho 12 obcí nepĜekroþilo hranici 2 000 Kþ. U výstupní jednotky E2 je prĤmČrná hodnota ukazatele CEA 472,8 Kþ na jednoho obyvatele. To je v celorepublikovém srovnání nižší hodnota, než ve svých výzkumech uvádí spoleþnost EKO-KOM [11], podle které byly prĤmČrné náklady v roce 2008 na smČsný komunální odpad v obcích 511,1 Kþ na obyvatele za rok a náklady na svoz a odstranČní SKO se pohybují mezi 398 – 718 Kþ/obyvatel/rok a pro obce do 50 tis. obyvatel ve výši 481,5 Kþ/obyvatele/rok. Jak je zĜejmé z tabulky 2, nižší výdaje než prĤmČrné dosáhlo 48 obcí, tedy více než polovina, pĜiþemž nižší výdaje než uvádí studie EKO-KOM [11] v rámci svých nejnižších hodnot – 398 K4/obyvatele/rok pak dosáhlo 21 obcí, kdy obec Kozlany má dokonce výdaje na obyvatele na rok 247,9 Kþ. Celkem 22 obcí nepĜekroþilo hranici 400 Kþ na obyvatele, ale zároveĖ 26 obcí dosáhlo vyšší výdaje než 500 Kþ na obyvatele, viz následující graf. Nejvyšší hodnotu výdajĤ na obyvatele mČla obec Luleþ 858,4 Kþ/obyvatele/ rok. Graf 2: Výše výdajĤ na SKO jednotlivých obcí okresu Vyškov na jednoho obyvatele

Zdroj: autorka na základ dat SÚ a ARIS Poznámka: ervený bod oznauje obec Lule, erný bod obec Kozlany. 3DWURQHPWRKRWRÿtVODMHLQWHUQHWRYëSRUWiO75(7,58.$&=ZZZWUHWLUXNDF] ²SRPRFQiWĝHWt UXNDNDæGpKRSRGQLNDWHOH :$67()2580ÿtVORVWUDQD

224


Pokud bychom mČli provést srovnání nákladĤ na obyvatele podle velikosti obcí a porovnat je s výsledky publikovanými spoleþností EKO-KOM [11], pak zjišĢujeme, že menší obce mají prĤmČrnČ nižší náklady na obyvatele, což se zcela nesluþuje s trendem v ýR, jak vyplývá ze studie EKO-KOM, viz následující tabulka. Tabulka 3: Náklady obcí okresu Vyškov na SKO na obyvatele na rok podle velikosti obcí – srovnání se studií EKO-KOM

Velikost obce

Poet obcí

Prmrné náklady RESPONO

Náklady podle EKO-KOM

Rozdíl

do 500

33

473,2

519,8

46,6

501 – 1000

32

460,3

492,7

32,4

1001 – 5000

10

468,2

465,7

-2,5

5001 – 10000

3

600,4

493,5

-106,9

10001 – 20000

0

20001 – 50000

1

458,2 522,9

458,8

-64,1

Zdroj: autorka

Z tabulky by se dalo usuzovat, že výhodnČjší je systém fungování akciové spoleþnosti pro menší obce do tisíce obyvatel. Také je zĜejmé, že díky stejné cenové politice u akcionáĜĤ je tento systém ménČ výhodný pro vČtší obce, které tak ztrácejí sílu ve vyjednávací pozici a mají vyšší náklady na obyvatele než je bČžné prĤmČrnČ v ýR.

Závr Z výsledkĤ analýzy je patrné, že v rámci sledovaného vzorku obcí je možné dospČt k závČru ve smyslu, že efektivnost výdajĤ jednoznaþnČ ovlivĖuje výbČr svozové spoleþnosti a kontraktování, pĜípadnČ založení vlastní akciové svozové spoleþnosti. Z výsledkĤ analýzy je zĜejmé, že celkovČ je pro obce výhodné, že jsou akcionáĜi spoleþnosti RESPONO, a. s. kdy prĤmČrnČ mají nižší výdaje na obyvatele na rok než je prĤmČr ýR (obce RESPONO 472,8 Kþ/obyvatele/rok a prĤmČr ýR 481,5 Kþ/obyvatele/rok). NicménČ tento stav je mnohem efektivnČjší pro malé obce do 1000 obyvatel, které vstupem do akciové spoleþnosti získají silnČjší pozici pro vyjednávání o cenové politice. Sama velikost však pĜímo efektivnost výdajĤ neovlivĖuje, což dokazuje i pĜíklad pČti nejlépe hospodaĜících obcí, kdy pokud abstrahujeme od obce Kozlany, která má nejnižší výdaje kvĤli tomu, že je na jejím území skládka, tak pČt mezi pČt nejlépe hospodaĜících obcí patĜí i obec Nesovice s 1150 obyvateli. StejnČ tak mezi pČti nejhĤĜe hospodaĜícími obcemi se nacházejí jak spíše malé obce (2 obce do 500 obyvatel, 2 obce do 1000 obyvatel) tak také ty, které mají více jak tisíc obyvatel. NicménČ jako základní se jeví nejenom vyjednávací schopnost místní samosprávy pĜi jednání se spoleþností RESPONO, a.s. jako akcionáĜe, což se projevuje u zvýšení síly menších obcí, ale pĜedevším zpĤsob hospodaĜení obce.

Literatura [1] [2] [3]

Automatizovaný informaþní systém ARIS. Dostupný z www: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Špaþek, D., Malý, I., Bakoš, E.: Efektivnost veĜejných výdajĤ na ochranu životního prostĜedí. In SOUKOPOVÁ, J. Výdaje obcí na ochranu životního prostedí a jejich efektivnost. s. 86 Eurostat: Classification of Environmental Protection Actitivities and Expenditure (CEPA2000), [online], 2000, [cit. 2009-01-15]. Dostupný z www:


225


[4]

[5]

[6] [7] [8]

[9] [10] [11]

[12] [13] [14] [15]

Kinšt, J.; Paroubek, J.: Rozpotová skladba v roce 2009 a praktické píklady: publikace pro pracovníky orgán státní správy, obcí, kraj a jejich organizaních složek. 2. vyd. Olomouc : Anag, 2008. 245 s. ISBN 9788072634866 Eurostat: NACE, Rev. 2, Statistical Classification of Economic Activities in the European Community, [online], Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2008, ISBN 9789279047411, ISSN 1977-0375, [cit. 2009-01-15]. Dostupný z www: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-RA-07-015/EN/KS-RA-07-015-EN.PDF McDavid J. C.: The Canadian experience with privatizing residential solid waste collection services. Public Administration Review 1985;45(5):602–8. Reeves E, Barrow M.: The impact of contracting out on the costs of refuse collection services: the case of Ireland. The Economic and Social Review 2000;31(2):129–50 Bakoš, E.; Soukopová, J.; Kaplanová, B.: Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zamČĜením na úroveĖ municipalit. In Úetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. první. Praha : Linde nakladatelství Praha, 2009. od s. 79-85, 6 s. Ekonomika, 1. ISBN 978-80-86131-82-5 Portál regionálních informaþních servisĤ. Dostupný z www: http://www.risy.cz/cs Savas E. S.: An empirical study of competition in municipal service delivery. Public Administration Review 1977;37(6):717–24. Vrbová, M.: Ekonomika odpadového hospodáĜství v obcích ýR in EKO-KOM, Odpady a obce konference 2008 – sborník pĜednášek, [online], 2008, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z www: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/nase-projekty/odpady-a-obce OECD: Evaluating the Efficiency and Effectiveness of Economic Instruments in Environmental Policy, Paris, 1997 OECD: Improving the Efficiency and Sustainability of Public Expenditure in the Czech Republic, Paris, 2002 Zákon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon VoĖková, A.: Efektivnost integrovaného systému odpadového hospodáství v R – pípadová studie Jihomoravský kraj, Brno: ESF MU, 2011

Municipal waste management expenditures in the Vyškov district and their efficiency Jana Soukopová Masaryk University, Faculty of Economics and Administration, Department of Public Economy, Lipová 41a, 602 00 Brno, e-mail: [email protected] Summary

The paper comes out from an analysis of current municipal expenditures on municipal waste management and presents an evaluation of efficiency based on this analysis. The evaluation is done using the cost-effectiveness analysis (CEA) with several different indicators to measure efficiency. Authors work with efficiency in terms of 3E methodology – Economy, Efficiency and Effectiveness. The evaluation and comparison of cost efficiency was conducted with sample of 79 municipalities from the Vyškov district. Keywords: efficiency, public expenditures, waste management, cost-effectiveness analysis, Vyškov district


226

Výdaje obcí na nakládání s komunálním odpadem v okrese Vyškov a jejich efektivnost

Recommend Documents