VÝCHODISKA POUŽÍVÁNÍ INTERAKTIVNÍCH DIDAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ UČITELI POSSIBILITIES FOR TEACHERS IN THE USE OF INTERACTIVE TEACHING RESOURCES Petr Simbartl Abstrakt Tento článek popisuje možnosti aktivizace studentů především prostřednictvím nových didaktických pomůcek. Jedna z variant jsou interaktivní učebnice a s uvedenou možností nasazení jako 1:1 computing s využitím tablet PC. Dle dalšího zjištění zaujímají učitelé pozitivní postoj k využívání interaktivních učebnic. Druhou variantu zde uvádím aktivizaci pomocí zařízení SMART Response a několik způsobů využití. Klíčová slova: interaktivní učebnice, SMART Response, aktivizace žáků Abstract This article describes stimulation students through the new teaching aids. One of the variants is interactive textbooks and usage as 1:1 computing using a tablet PC. Other finding indicates that teachers have a positive attitude to the use of interactive textbooks. The second variation is the activation using SMART Response devices and several methods for its use. Key words: interactive textbook, SMART Response, stimulate students
1
ÚVOD
V důsledku nové doby přichází i nové didaktické pomůcky. Dříve to bývaly různé pohybující se modely, dnes jsou to interaktivní tabule včetně výukového materiálu pro ně určený, ale také další aktivizující pomůcky pro výuku. Stále rychlejší doba si žádá rychlejší vyhledávání informací, odezvu, řešení, předávání informací, interaktivitu a zábavu. Nesmí to být nudné a fádní, protože to děti bavit nebude. Ony se nechodí do školy trápit, ale naučit se novým věcem. Někteří provozovatelé veřejnoprávních i soukromých televizí pochopili, že co je dotykové a hýbe se, je efektivní a zábavné. Toto vše bylo nějakou dobu ve škole a postupně se to tam ještě více dostává. Učitelé to ze začátku ne zřídka využívali, ale postupně se přizpůsobují a zkouší nové věci. I oni se tak musí stále učit s čímž je spojeno toto povolání.
2
INTERAKTIVNÍ UČEBNICE A TABULE
Oblíbenost tabulí stoupá i u učitelů. Protože ne všechny školy zatím zakoupili interaktivní učebnici, využívají učitelé tyto tabule jako zmíněnou dotykovou obrazovku. Přináší to mnohé výhody z hlediska kontroly třídy během výkladu. Učitel nemusí odcházet z přední části učebny k počítači a dívat se přímo do obrazovky nebo u toho sedět, ale může počítač ovládat přímo od tabule. V případě že stojí bokem, sleduje tabuli i třídu. Žákům tak nezbývá tolik možností na vyrušování během nepozornosti učitele. Někdy je však nutné skutečně přejít k počítači v případě napsání delšího textu, přestože tabule umožňuje zobrazení virtuální klávesnice. Rovněž při ovládání složitějších programů je potřeba přejít přímo k počítači a
- 203 -
využít klávesnice a myši. Mnozí učitelé ale již využívají vlastních interaktivních prezentací, nebo jsou místa kde je možno již vytvořené prezentace bezplatně stáhnout. Je několik možností jak tyto interaktivní učebnice využívat ve výuce. Jedna volba je tzv. oneto-one computing, který plně využívá interaktivních učebnic a to za použití netbooků, notebooků či v současnosti stále populárnější tablet PC. V tomto případě odpadá nutnost dále využívat běžné papírové učebnice, ulehčit žákům tašky a posunout možnosti vzdělávání ještě dále. Má to však svá úskalí a to v možnostech financování těchto zařízení. V pilotních testováních – nasazení uvedených zařízení do výuky měl projekt několik sponzorů a tak financování zařízení nebylo zátěží jak pro ZŠ, tak i pro rodiče dětí. V některých případech se na financování podílely i samotné ZŠ avšak se zařízení kupovala jen pro jednu či dvě třídy, ne však pro celou školu. Používaná zařízení společně s obslužným softwarem mají nesporně dobré vlastnosti. Pilotní testování trvala několik roků. Problémem je tak ale životnost těchto zařízení. Musíme brát v úvahu, že se toto zařízení bude používat několik hodin denně a také bude stále přenášeno. Většina z nás jistě vlastnila již nějaké přenosný počítač a tak z vlastních zkušeností víte, jak vypadají po několika letech při denním využití a to nejen z estetického hlediska, ale následná výdrž baterie či výkon našeho počítače. Kdybychom počítali s životností 4–5 let, znamenalo by to pro jednoho žáka 2 zařízení na celé studium ZŠ. Mnozí žáci ZŠ či studenti na středních školách tyto zařízení vlastní tak by to v tomto případě nemuselo být zátěží koupit ono zařízení i pro studijní účely. Nutná by byla skutečně ale jednotnost těchto zařízení. Z jednoho dotazníkového šetření prováděné na internetu lze částečně usoudit, kolik jsou někteří lidé ochotni utratit za nákup tablet PC. Podrobnosti naleznete na [6]. Na tyto dotazníky odpovídalo 194 respondentů, avšak proběhlo krátkodobě, na internetu a většina účastníků byla kontaktována pomocí stránek sociální sítě. Tyto informace nesnižují věrohodnost šetření, avšak to může být částečně ovlivněno jejich vlastním využívání nových technologií. Tento dotazník však nebyl určen pro zjišťování nákupu tabletů pro děti ale obecně a tak nebyla rozhodující věková skupina. Většina respondentů je tak z věkové kategorie 21-25 let avšak i ti budou mít děti, pokud je už nemají. Nejvíce mě však zajímá poslední otázka a to „Pro jakou cenu byste se při koupi tabletu PC rozhodli?“.
Obrázek 1 Rozhodující cena tablet PC při koupi.[6]
- 204 -
Graf vypovídá spíše o možnosti nákupu ceny od 4 do 6 tisíc, dále 8 a 10 tisíc korun. Tyto dvě poslední částky by byly nejvhodnější. V poslední době obohatili trh levné tablety někdy až s cenou ke dvěma tisícům korunám. Nebudu tvrdit, že tablet PC v ceně 5 000 Kč je špatný nicméně je zde nutné uvažovat, jestli je dostatečný svým výkonem k provozování interaktivních učebnic. Dále se nebude jednat jen o výkon ale i výdrž baterie či rozlišení obrazovky a celková životnost přístroje při denním výužívání několik hodin. Domnívám se tak že tablety mají v tomto ohledu budoucnost pro provozování interaktivních učebnic či dalších aplikací pro výuku avšak cenová náročnost vhodných zařízení je v současnosti zatím velmi náročná bez přispění sponzorů.
3
HLASOVACÍ ZAŘÍZENÍ – SMART RESPONSE
Systém SMART Response [5] a jemu další podobné umožňuje ještě větší vylepšení výuky a je tak vhodný jako doplněk k interaktivním tabulím a učebnicím. Tento systém lze využívat nezávisle na využití ostatních technologií, avšak ve spojení s ostatními technologiemi vnáší do hodiny mnohem více. Tato zařízení jsou určena především k testování žáků a dostávání odezvy od nich. Lze to využít jak na závěrečné testování či na ověřování znalosti během hodiny. Nemusí se jednat pouze o znalosti ale i o názor a tak lze pomocí těchto zařízení vytvářet pouze hlasování žáků. U tohoto systému také záleží, jaká máte hlasovací zařízení a jaké volby odpovědí lze do tohoto zařízení zadávat. Od běžných odpovědí Ano/Ne, Pravda/nepravda, číslo, volba jedné správné odpovědi, volba více správných odpovědí či volný text. U volného textu a možnosti vložení čísla záleží na vybraném hlasovacím zařízení. Ne všechna zařízení tyto možnosti umožňují a přesto pokud možnost vložení textu mají, je někdy složitá a nevhodná. Pro vytváření testů – testových prezentací lze využít buďto dodávaný software, často související s interaktivní tabulí. V mém případně SMART Notebook. Lze ale také využít MS PowerPoint. Nyní je nutné vytvořit celý test a odpovědní klíč, který nám na konci testu zkontroluje všechny otázky. Toto testovací zařízení však nelze použít na všechny druhy předmětů. Pro předměty vyžadující dlouhý výpočet či vlastní úvahu nelze toto zařízení využít, ale i v těchto případech lze najít malé využití. 3.1 Příklad 1. – Využití s interaktivní učebnicí. I systémy interaktivních učebnic nabízejí možnost testování a sadu otázek pro toto zařízení, je to jedna z nejjednodušších možností, pokud je nám tento software dostupný. Rozšíření těchto učebnic včetně testů není zatím tak značné a tak budou využitelné zatím další varianty, které se tomuto podobají. (viz. dále) 3.2 Příklad 2. – Závěrečný test ve spojení s interaktivní tabulí (postačí promítání obrazu pomocí dataprojektoru) Jedna z nejčastějších a vhodnějších možností testování žáků. Na projekci je zadána otázka pomocí textu, obrázku, ale i zvuku či videa. To přináší do testování obohacení, avšak to šlo už vždy před tím, přestože by žáci odpovědi zapisovali na papír. Nevýhoda tohoto testování je v tom, že každý žák si nemůže určovat vlastní tempo odpovídání na otázku. Tempo určuje učitel, protože vidí, kdo ještě neodpověděl, vidí i čas jak dlouho už to trvá, takže si limit musí určit sám dle situace a tak na některou otázku stačí minuta, na jinou ušetřený čas využije. 3.3 Příklad 3. Závěrečný test – bez využití dataprojektoru Tato možnost je vhodná pro testování, kde umožníme žákovi určovat si tempo testu. On odpovědi zadává postupně do zařízení. Otázky má zadané na papíru. Ač se to moc neliší od - 205 -
papírové verze, učiteli to umožňuje oznámit výsledky testu okamžitě po skončení. Rovněž si tím usnadní opravu testu. V těchto prvních třech případech jsem využíval převážně testy, kde se odpovídalo právě zmíněnými možnostmi v úvodu kapitoly. Přesto se dají hlasovací zařízení využít i na písemné práce kde je vyžadováno delší odpovědi či výpočtu. Mám tím na mysli například matematiku. Žák zadává výsledky do zařízení a hned po konci písemné práce ví, jestli uspěl či ne, jsou to ale výsledky tzv. „bez záruky“. Nutné je pak zkontrolovat postup jak k výsledku dospěl, jestli ho pouze někde neopsal. Přesto to žákům i nám umožní rychle a snadno zjistil aktuální výsledky a nemusí na ně čekat delší dobu. 3.4 Příklad 4. – ověřování znalostí během výkladu Aktivizace a rovněž ověřování znalostí během výkladů je také velmi vhodné. Nejen že aktivizujeme žáka při výuce, ale také si ověříme, jak probíranou látku ve výuce pochopil. Výkladovou prezentaci prokládáme testovými otázkami a žáci na ně v průběhu hodiny odpovídají. Tím máme přehled, co bychom měli dále zopakovat. Navíc se všechny tyto informace ukládají a tak si na konci pololetí můžeme prohlédnout i úspěšnost žáka v hodině. Žák také nebude jen pasivně sedět v hodině, ale je „přinucen“ odpovídat. Motivovat ho však musí učitel sám. 3.5 Příklad 5. Hlasování Jak už bylo zmíněno lze tyto zařízení využít i k běžnému hlasování týkající se celého školního roku. Lze pokládat nejen testové otázky, ale otázky tzv. na úvahu (ani jedna odpověď není správná/špatná). Můžeme efektivně vybírat cíl školního výletu a jiné další aktivity. Závěrem pro nás bude např. koláčový graf na rozhodování. 3.6 Vlastní testování Při osobním využívání jsem tyto hlasovací zařízení vyzkoušel na základní škole, vyšší odborné škole a také na vysoké škole – fakultě pedagogické. Vyzkoušel jsem několik druhů a to testování z příkladu 2, 3, 4. Po těchto zkušenostech mohu říct, že reakce jsou i přes věkový rozdíl vesměs stejné. Žáci tyto zařízení neodsuzují a to nejen tím, že mají v ruce další technický prostředek, ale je to dáno zřejmě i oblíbeností testů s krátkou odpovědí či výběrem správné odpovědi. Během testování můžete zobrazovat už zodpovězené odpovědi, za pomocí koláčového grafu. Takto však těm, kteří neodpověděli – napovídáte, ale je to dobré např. pro způsob využití z příkladu 4. Druhé specifikum je také zobrazení ještě těch, kteří ještě nedopověděli. Toto rovněž doporučuji pouze pro příklad 4. Ostatní žáci ty druhé popohánějí bez ohledu na typ školy. Pokud jsou otázky správně položeny, lze to skutečně použít i pro „ostré“ testy. Přestože jsou odpovědi možností volby nebo krátkou odpovědí, přinutíte žáka uvažovat a přemýšlet. Volba několik správných odpovědí Vám toto zaručí. Pozitivní ohlas byl skutečně i na rychlost opravených výsledků. Samozřejmě pokud nebyl někdo spokojený, lze o tom dodatečně diskutovat. Ti, kteří nemají námitky a jsou spokojení s výsledky tak ale nezdržujete. Při vytváření testů doporučuji prostudovat publikaci [1], ze které často vycházím z důvodu správného vytvoření testů. Jedná se především o možnost předcházení uhodnutí správné odpovědi, ale také i vhodné pokládání testové otázky. Tyto okolnosti mohou velice snadno ovlivnit výsledky testů.
- 206 -
4
ZÁJEM UČITELŮ O INTERAKTIVNÍ VÝUKU
Při tomto zjišťování jsem požádal několik učitelů na 2. stupni ZŠ o zodpovězení menšího počtu otázek k interaktivním učebnicím. U většiny dotázaných vyšlo, že interaktivní učebnice jsou přítomné na škole, ne však pro jejich aprobaci. Cena těchto učebnic při koupi jedné není drahá, avšak v případě nákupu všech učebnic pro všechny ročníky se začnou náklady pohybovat v řádech desetitisíců a snadno překročí hranici 100 000 Kč. Ti co učebnice mají pro svoji aprobaci, je využívají od každé hodiny až po několikrát za měsíc. Je nutno dodat, že u učitelů, kteří tyto učebnice nemají, by je rádi využívali. Především k oživení hodiny či usnadnění přípravy na výuku. Pokud shledají učebnici vhodnou pro jejich výuku, může jim to skutečně usnadnit přípravu a to z té technické stránky přípravy – vytváření vlastních prezentací, stahování obrázků apod. Důvody proč by ji nevyužívali, jsou technického rázu a to nedostatek interaktivních tabulí – učebna s itabulí je obsazená. Některým se však vytvořené učebnice nehodí do výuky nebo mají raději své přípravy. Toto jsou však názory jen pár učitelů. Je zřejmé, že většina shledává nastupující trend interaktivních učebnic do výuky jako pozitivní. Na otázku zda využívají počítač k vytváření přípravy na výuku, byla odpověď „Ne“ pouze dvakrát (z 29) a to v oborové kombinaci Čj-Hv a Aj-Hv. Mohu se domnívat, že na hudební výchovu není potřeba takovéto přípravy. Na jazyk je to vhodné, ale mnohé papírové učebnice a pracovní sešity na výuku jazyků jsou velmi propracované a tak dostačující. Děti ve většině případů rády uvítají inovace do výuky. Je důležité si položit otázku, jaký to má vliv na jejich proces učení. Jestli tyto technologie umožní zlepšení zapamatování obsahu z výuky či to pouze zlepší třídní klima a výuka bude pro ně příjemnější.
5
ZÁVĚR
Všechny tyto zmíněné technologie mohou usnadňovat přípravu, vztah k předmětu i výkony jak na straně učitelů, tak i u žáků. Konkrétní závěry mohou zjistit pouze experimentální výzkumy či sama doba při dlouhodobém nasazení. Některé technologie nejsou zatím dostupné ve větším měřítku, protože není zatím dostatek financí. Toto se týkalo ale většiny nových didaktických pomůcek. Váha by se měla také přenést na zřizovatele základních škol a stát, jak hodně stojí o nové vzdělávání žáků. Nyní jsem se zmiňoval především o pozitivních stránkách nových vzdělávacích prostředků. Mají jednu společnou vlastnost a to rychlost. Rychle vytvořené přípravy, rychlé vyhledání zobrazení pojmů v interaktivní učebnici, snadné a rychlé nalezení na tablet PC, zakončí to rychle opravené testy pomocí hlasovacích zařízení. Dnešní doba si žádá rychlé jednání a maximální výkony. Je nutné podotknout, do jaké míry může toto narůstat a jak dlouho to bude životní organizmus zvládat. Použitá literatura 1. 2. 3. 4.
CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy. Vyd. 1. Brno: Paido, 1999, 91 s. ISBN 80859-3168-0. KOTRBA, T., LACINA, L. Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. ISBN 978-80-87029-12-1. E-shop. NOVÁ ŠKOLA, s.r.o. [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupné z: http://www.nns.cz/obchod/?item=nabidka Nabídka produktů. NAKLADATELSTVÍ FRAUS S.R.O. [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupné z: http://eshop.flexilearn.cz/Nabidka-Produktu
- 207 -
5.
6.
SMART Technologies: SMART Response Interactive Student Response System for the Classroom. SMART TECHNOLOGIES. [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupné z: http://smarttech.com/response Vyplňto.cz - řešení i pro Váš internetový průzkum: Tablety PC - průzkum (výsledky průzkumu). BŘEŇOVÁ, Kristýna. [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/tablety-pc-pruzkum
Výzkumný záměr, projekt Příspěvek vznikl díky podpoře projektu Validace interaktivní učebnice zeměpisu SGS-2012046. Kontaktní údaje Mgr. Petr Simbartl Katedra výpočetní a didaktické techniky Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická Klatovská tř. 51, 306 19 Plzeň Tel: 377 636 448 email:
[email protected]
- 208 -