Vybudovat železnici 21. století

Vybudovat železnici 21. století Francois Batisse Kdo by mezi četnými vysokými činiteli v železničním světě nepomyslel někdy na rekonstrukci železnice? Personál a vedoucí železničních sítí si myslí, že jsou na místě, aby podporovali změny, jež se zdají být nutnými; státy provádějí reformy národních sítí; samotní zákazníci dávají často na vědomí svá přání; většina iniciativ ke studiím týkajícím se železnice budoucnosti však pochází od mezinárodních železničních organizací a organizačních úřadů dopravy v mezinárodní rovině, protože v této úrovni je možno uvolnit finanční prostředky potřebné pro studie, jež zajímají všechny evropské sítě. To je přesně jednou z funkcí Mezinárodní železniční unie /UIC/, mít dlouhodobou vizi vývoje železnice a její budoucí úlohy ve spojení se Společenstvím evropských železnic /CER/. Je to též oblast podstatné činnosti Evropské komise a zvlášť Generálního ředitelství Energie a Dopravy. UIC, Evropská komise a CER se též několik let zajímají o studie týkající se asi šedesáti námětů a jejichž závěry opravňují k pravidelným komunikacím s organizacemi financujícími výzkumy, s odborníky pověřenými studiemi a specialisty se zájmem o evropské železnice, a to při sérii kolokvií na téma: „Vybudovat železnici 21. století“. Tato poslední kolokvia se konala v Paříži v sídle UIC v roce 1999 a počátkem roku 2000 a nebyla předmětem komunikací s představiteli zákazníků nebo tisku. I když se železnice rychle rozvíjí na všech kontinentech, bylo možno pozorovat americkou a asijskou neúčast; organizátoři však chtějí tuto mezeru vyplnit při příštích kolokviích, jež budou otevřenější. Pracoviště 21 projektů týkajících se 62 námětů Současný výzkum věnovaný železniční dopravě v rámci Programu Dopravy RTD /Research Transport Development/ Evropské komise spočívá v 21 projektech týkajících se 62 námětů, jež odpovídají programu prací přijatému Komisí v roce 1994. Projekty se rozdělují do dvou skupin, z nichž důležitější obsahuje 8 projektů týkajících se ERTMS /European Rail Traffic Management Systém = Systém řízení evropské železniční dopravy/, které jsou dotovány 30 miliony euro z rozpočtu výzkumu, kromě jiných financování z národních rozpočtů. Druhá skupina obsahuje 13 projektů na různé náměty, jež dostávají 10 milionů euro z titulu výzkumu. Toto rozdělení rozpočtů ukazuje převládání studií technického charakteru podniknutých sítěmi s cílem zlepšení řízení železniční dopravy, které byly převzaty do programu z roku 1994 pod všeobecným titulem ERTMS s přiznáním tří čtvrtin finančních prostředků z důvodu nepopíratelného pokroku studií v 8 příslušných projektech: •

Interoperabilita;

• Snížení nákladů zavedením společných specifikací vozidel a vytvořením jednotného trhu; •

Lepší využití kapacity infrastruktur.

Ostatních 13 projektů je seskupeno pod titulem „Jiné projekty“ a dostávají 10 milionů euro, což je pouze čtvrtina současných prostředků, avšak jejich důležitost by se měla zvýšit, protože jejich počet každoročně stoupá. Většina přednášek kolokvií „Utváření budoucnosti železnic" („Shaping the Future of Rail“) se týká padesáti studií, jež se vztahují zvláště k těmto různým 13 projektům.

Studie týkající se dopravních institucí Je to nesporně pomalý, avšak nepopíratelný postup liberalizace železniční dopravy v Evropě, jenž je původcem nedávného rozběhnutí četných studií týkajících se dopravních institucí a politiky nejen v železniční dopravě, ale též u souhrnu doprav, protože studie Liberail a Sonerail se týkají železnice, zatímco Possum a Fiscus mají všeobecnější dosah jako Závazky a kontrakty veřejných služeb (Public Service Obligations and Contracts). Studie Liberail - Stanovení vlivů hlavních výzkumů a doporučení /Assessments of impacts major findings and recommendations/ znamená studii započatou v roce 1997 pro analýzu dopadů liberalizace železničního sektoru na ekonomické a sociální podmínky, na dopravní trhy, výkonnosti sítí a technické aspekty provozu v 6 zemích: Německo, Belgie, Francie, Nizozemí, Spojené království a Švédsko. Prezentováno je dvacet sítí, konzultanti, studijní kabinety, různé organizace včetně SNCF, SNCB, RENFE a irské a řecké sítě. Koordinace je zajištěna filiálkou SNCF SYSTRA a RATP. Hlavním zjištěním Liberailu je, že liberalizace železničního sektoru v Evropě je méně pokročilá než u jiných druhů dopravy. Pouze u poloviny členských států Evropské unie lze hovořit o organické separaci infrastruktury od provozu; třetina států přijala legální rámec z roku 1991, pouze 20% jej používá, 40% jej začíná používat a 40% je teprve v prvním stadiu jeho používání. Studie Sonerail Sociálně nezbytné železnice /Socially Necessary Railways/ je studie trvající dva roky, která začala v roce 1997, a jež hledá železnice, které jsou sociálně nutné, což zahrnuje definici sociální nutnosti sítě, kritéria této nutnosti, jejích mezí, metod vyhodnocení a finančních následků. Z 25 studovaných železničních služeb může být 15 považováno za sociálně rentabilní s dotacemi, jež mohou dosáhnout 5 milionů euro, zatímco 10 služeb vykazuje ztráty půl až čtyři miliony euro. Studie Possum Politické scénáře udržitelné mobility /Policy Scenarios for Sustainable Mobility/ se týká studie omezené na univerzitní výzkumné ústavy k identifikaci scénářů mobility týkající se všech druhů politických rozhodnutí o dopravě do roku 2020. Analyzovány jsou škodlivé účinky a kongesce dopravních prostředků, vývoj poptávky, nutnost pokrytí všech nákladů všech druhů dopravy, nutnost předvídat možné následky zdvojnásobení tarifů, zvláště pro železniční nákladní dopravu, jež se již blíží nasycení. Propaguje se tak okamžité snížení intenzity některých proudů, přenos činností do okrajových oblastí, převod silniční a letecké dopravy do dopravy železniční atd. Studie Závazky a kontrakty veřejných služeb /Public Service Obligations and Contracts/ oznamuje revizi takových pojmů, jako povinnost veřejné služby, přístup nových operátorů, uzavírání smluv s organizátorskými úřady, podmínky uzavírání smluv, procedury nabídkového řízení atd. Fiscus představuje studii Finanční zhodnocení a finanční schémata městských dopravních systémů /Cost Evaluation and Financing Schemes for Urban transport Systems/ týkající se městské dopravy z hlediska vyhodnocení nákladů. Tato studie předkládá problém městské mobility a jejího financování. Studie stanovení nákladů a cen Je to zvlášť program PETS Cena evropského dopravního systému /Pricing European Transport System/, jenž vzbuzuje pozornost co do stanovení nákladů a cen, protože zajímá 12 různých partnerů, ale též protože jeho první část všeobecného charakteru vyúsťuje do druhé části, věnované pěti aplikacím: •

nákladní a osobní doprava Transmanche;

•

osobní a nákladní doprava Helsinky – Petrohrad;

•

osobní doprava Oslo – Gőteborg;

•

osobní doprava překračující řeku Tajo v Lisabonu;

•

transalpská nákladní doprava.

Studie o okrajových sociálních nákladech vedou k přijetí principu na tomto základě: uživatel musí krátkodobě snést okrajové sociální náklady. Tyto náklady se vypočtou z krátkodobých sociálních okrajových nákladů, od nichž se odečtou náklady nesené přímo uživatelem podle kratšího nebo delšího trvání jízdy. Pokud se týká ceny za používání infrastruktury, vezmou se např. v úvahu: • náklady;

okrajové náklady nesené poskytovatelem infrastruktury, tj. údržbové a operační

• nehody;

okrajové náklady uložené jiným uživatelům infrastruktury, např. kongesce,

•

okrajové náklady uložené mimo vlastního sektoru dopravy, jako náklady na

okolí. Studie Nástroje internalizace /Instruments for Internalisation/ se týká nástrojů internalizace externích nákladů na dopravu, odvolává se na Bílou knihu Evropské unie z roku 1998 o nákladech na infrastrukturu a na referenční doporučení okrajových sociálních nákladů programu PETS, aby nedošlo k zvýšení tarifů, jako tomu bylo v Londýně. Studie Výnosnost železniční dopravy a adaptabilita železnic - Prorata /Profitability of Rail Transport and Adaptability of Railways/ je studie o normách a odkazech na výhodnost, jež analyzuje míru produktivity evropských sítí a porovnává ji zvláště se švédskou, jež je nejvyšší v Evropě s 1,2 miliony dopravních kilometrických jednotek na zaměstnance včetně administrativních pracovníků odděleně od infrastruktur. Program Sjednocení indikátorů /Performance Indicators/ sleduje sjednocení výkonnostních ukazatelů evropských sítí ve všech oblastech: návrat k investovaným kapitálům; návrat k vlastním fondům; pomoc státu; produktivita personálu a vozidel; výpočet účasti na trhu. Náhlé zvýšení počtu studií věnovaných nákladní dopravě Doporučení týkající se oživení železniční nákladní dopravy, jež dává Evropská komise, a též nepříznivý vývoj nákladní železniční dopravy v Evropě, přispěly k opětnému zájmu o nákladní dopravu po letech koncentrace na osobní dopravu. Tento nový zájem o nákladní dopravu ukazuje řada studií, všeobecných nebo specifických s okamžitým započetím použití. Bílá kniha ScanRail Consult, která má podtitulek „Futuristické strategie znovuoživení evropských železnic“ zůstává v generálním plánu, avšak studie cituje rovněž příklady komerčních úspěchů. Studie konstatuje zvláště pokles evropské železniční nákladní dopravy o 50% v letech 1970 až 1995, zatímco za stejnou dobu stoupl celek všech druhů nákladní dopravy o 50% . Naproti tomu nákladní doprava velkých amerických sítí stoupla o polovinu, jako celková nákladní doprava v USA.

Rozličnost specifických námětů studie o nákladní dopravě je povzbuzující, protože obsahuje četné aspekty, a jedna ze studií se dokonce konkretizuje pod formou nové služby otevřené 28. května 2000: • Eufranet /European Freigh Rail Network/ zamýšlí vyvinout před rokem 2010 transevropskou síť nákladní dopravy typu TEN, jež bude podobná síti linek osobní dopravy pro vysokou rychlost; • Hispeedmix /High Speed Freight on the European high speed network/ zkoumá přesněji evropské trhy nákladní dopravy, jež mohou zvednout stávající osy pro vysokou rychlost za cenu nezbytných adaptací; • Fast Cargo Trains se soustřeďuje na německý trh a na projekty Shuttle Express Service mezi letišti ve Frankfurtu, Hamburku a Amsterodamu; • Aftei /Integration of Rail and Air Freight/ rozšiřuje předmět integrace letecké a železniční nákladní dopravy s připomínkou, že nákladní doprava vyměňovaná mezi evropskými letišti spočívá v podstatě v „kamionové nákladní dopravě“ na silnici; • Fire /Freight Information in a Railway Environment/ pojednává o sledování cest nákladních vozů na základě zkoušek provedených na 20 nákladních vozech DB AG, FS a ŐBB vybavených zabudovanými terminály schopnými informovat plynule logistické operátory; • Impulse /Interoperable Modular Pilot Underlying System/ se zaměřuje na integraci celého multimodálního dopravního řetězce včetně vozidel a terminálů; • Intelfret /Intelligent Freight Train/ se týká inteligentního vlaku zahrnujícího lokalizaci nákladních vozů, zasílání informací všem zúčastněným, řazení vlaků, brzdění, svěšování a rozvěšování vozů na dálku, předvídání údržby vozidel atd. Konkretizace projektu týkajícího se transalpské nákladní dopravy pomocí systému Overnight Express je pozoruhodnou událostí, protože je to poprvé, co studie tohoto typu vede k realizaci ve velmi krátké době. Jiná studie na stejný námět ukázala, že železnice poskytuje stejné dopravní lhůty jako silnice, a to za nižší ceny, bez toho, že by to stačilo na změnu rozdělení druhů doprav vinou nedostatečné pružnosti, reaktivnosti a přesnosti železnice. NS, jež přijaly Overnight Express, poskytují od 28. května 2000 relaci Amsterodam – Milán za 14 hodin bez zastávky, tj. polovinu doby jízdy vlaků kombinované dopravy. Každodenní vlaky jsou složeny z 5 lůžkových vozů nebo lehátkových vozů a 8 nebo 9 krytých nákladních vozů, jež mohou jezdit na klasických tratích rychlostí 160 km/h. Nákladní vozy jsou upraveny na dopravu květin, zboží podléhajícího zkáze a expresních zásilek, aby vyhověly poptávce již zainteresovaného zákaznictva. Druhým stadiem bude doprava Frankfurt, AmsterodamSchiphol a Milán – Malpensa, potom třetí stadium bude zajímat distribuce ve formě „Jezdící polička“ nebo Rolling Shelf“. Celý vtip spočívá v použití klasických linek a stávajících vozidel upravených s ohledem na smíšenou nabídku osobní-nákladní. Studie problémů infrastruktur se upřesňují Od té doby, co se oddělení infrastruktury od provozu týká poloviny evropských sítí, se zvyšuje počet studijních témat týkajících se dopravní infrastruktury. Studie Europe Trip /Infrastructure Business Modelling/ se objevuje jako velký projekt pomoci správě infrastruktury v závislosti na potenciálu každého dopravního obchodu, což je nová myšlenka ve světě sítí podporujících jednotu podniku. Analýza výrobních nákladů v koridoru začala na ose Řím – Modane – Calais. Přidružený program nazvaný TRIS

/Teleconferencing Railway Information Service/ se týká jízdních řádů a dopravní kapacity a další program nazvaný TRIO /Transportation Railway Innovation Optimisation/ má za cíl optimalizaci provozu. „Infracost“ se zajímá o metody výpočtu nákladů na infrastrukturu v Evropě, v USA, v Japonsku a v Hong-Kongu. Lze poznamenat, že z porovnání vyplývají vyšší náklady na infrastruktury v Evropě než jinde. Optirails/Etml /European Traffic Management Layer/ se týká optimalizace správy díky interoperabilitě a přiblížení správy různými typy operátorů, kromě porovnání s jinými druhy. TPA /Train Path Allocation/ zpracovává přidělování tras v mezinárodní rovině, koordinaci a případné arbitráže. Na lidského činitele se nezapomnělo Studie se zabývají tak různými otázkami, jako ochrana cestujících v tunelech nebo chování člověka-činitele v železniční dopravě, pokud se týká bezpečnosti v stále více technickém, automatizovaném, multikulturním a vícejazyčném prostředí. Jiné programy týkající se lidského činitele mají širší rozsah: • Safety Regulations and Standards for European Railways se snaží harmonizovat reglementární postoje sítí a požadavky zpružnění předpisů, jež kladou noví operátoři; • Safety Platform hledá bezpečnostní platformu orientovanou k trvalému vývoji bezpečné železniční dopravy; • Husare /Human Safe Rail in Europe/ bere v úvahu vícekulturní a vícejazyčné okolí, kromě nemožnosti všechno předvídat a řídit pomocí automatiky, při čemž případ vlaků Thalys a Eurostar představuje jedinou oblast v multikompetencích; • Interface Homme-Machine /Man-Machine Interface/ zdůrazňuje tvůrčí činnosti člověka v stále více automatizovaném železničním světě s perspektivami bezpečnosti, otevřenými a schopnými vystřídat velmi procedurální a normativní přístup. Slibná bilance Počet podniknutých studií je dobrou předvěstí a znamená znovu položení otázky pojmů, jež mohou vyústit do jejich reaktivace, stejně dobře jako do jejich revize nebo jejich opuštění. Je to rovněž počátek budování železnice 21. století, rozšíří-li se počet účastníků kolokvií na zákaznictvo a kvalifikovaný přednes veřejného mínění. Specialisti, odborníci, konzultanti, přepravci a zákazníci, všichni budou moci přinést svůj příspěvek k provedení dynamizace železnice. Zdroj: Revue générale des chemins de fer, září 2000, str. 38 –43 Překlad: Arnošt Suske Korektura: ODIS