Ing. Karel Kalný
V Brně dne
17. října 2012
Věc:
Právní stanovisko k záměru SÚRAO vybudovat v lokalitě Kraví Hora trvalé úložiště radioaktivního odpadu
Vážený pane inženýre Na základě Vámi dodaných podkladů (a to zejména dohody s označením „Dohoda o vzájemné spolupráci a podmínkách zapojení obce do procesu výběru lokality“) podávám právní stanovisko k záměru Správy úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „SÚRAO“) provádět geologický průzkum v lokalitě Kraví Hora, tj. v katastrech obcí Střítež, Drahonín, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek a Olší. I. Úvodní shrnutí
Navržená dohoda není standardním právním úkonem, jde podle mne o úskok (právní kličku) – tedy akt politický a taktický. Postup stanovení průzkumného území je standardním správním postupem, který se nesjednává v žádných dohodách, ale upravuje se rozhodnutími správních orgánu.
Dohoda obsahuje ustanovení o výpovědi, čímž se vytváří klamná představa, že všechny právní kroky jsou vratné. Pokud ale došlo jednou pravomocně k vymezení průzkumného území, jsou případné odvolání souhlasu ze strany obce a výpověď dohody zcela bez účinku; průzkumné území zůstane i nadále vymezeno a průzkumné práce mohou pokračovat. Obec pouze přijde o příspěvek na odborníka.
V této fázi je třeba získat spolupráci obce. Při stanovení průzkumného území je totiž obec účastníkem řízení (má právo odvolání a žalovat u správních soudů).
Mgr. David Vaníček, Ph.D. advokátní kancelář | ČAK 12151 | IČ: 71469672 Brno | Hlinky 505/118 | PSČ: 603 00 | www.dsblaw.eu tel.: +420 543 216 742 | fax: +420 543 216 747 |
[email protected]
V následující fázi – při rozhodování o stanovení chráněného území pro umístění úložiště – již obec účastníkem není. V tomto řízení by bylo účastníkem jen SÚRAO a obec se tak v následující fázi nemůže odvolávat a podávat jako účastník řízení správní žaloby.
Svým dnešním souhlasem tak obce otvírají cestu pro realizaci hned 2 fází (ze 4 celkových) pro povolení úložiště – tedy ve skutečnosti umožňují realizaci poloviny zásadních právních kroků.
Obce dohodou nezískávají žádné speciální plnění navíc. Dostanou jen to, co stanoví zákon (tyto peníze by obce dostaly i kdyby průzkum probíhal nedobrovolně proti vůli obcí).
Pokud obce takto dobrovolně umožní realizaci poloviny nezbytných právních kroků, vystavují se riziku, že zbytek kroků již bude realizován proti jejich vůli. Pochopitelně lákavější bude „tlačit na pilu“ v lokalitě, kde již polovinu souhlasů mám dobrovolně, než tam, kde bych začínal od počátku.
I pouhý průzkum podle mne zvyšuje rizika, že úložiště vznikne v lokalitě Kraví Hora. Stejně tak hrozí pokles cen nemovitostí a omezení při výstavbě (zákazy a omezení při stavbě nových budov a zařízení).
Vše detailně vysvětluji v následujícím oddíle. 2. Podrobné vymezení 1. Uzavření této navržené dohody není legislativní podmínka pro to, aby SÚRAO mohlo zahájit právní kroky vedoucí ke stanovení průzkumného území. Myslím si, že jde o taktický úskok, který má zamlžit závažná rizika spojená s údajně „pouhým“ povolením průzkumu. 2. Platné zákony umožňují to, aby byla obec zcela „převálcována“ a stejně tak i všichni vlastníci domů a pozemků, protože stejně jako u jiných veřejně prospěšných staveb (silnice, železnice, produktovod) platí, že legislativa je nastavena tak, aby bylo možno překonat nesouhlas obcí a vlastníků. Zatímco u silnic nebo dálnic se pak může vlastník pozemku bránit tím, že pozemek neodprodá, i když již byla stavba dálnice nebo silnice povolena, a působí několik let problémy, tak v tomto případě zde taková možnost není. Stavba bude probíhat v podzemí, a proto není třeba od vlastníka pozemku na povrchu získávat nějaké souhlasy, věcná břemena nebo pozemek kupovat. Vjezd do podzemí by se pak dal zřídit z pozemku ve vlastnictví státu (např. ve správě Pozemkového fondu). 3. S ohledem na tyto skutečnosti pak platí, že aktuální fáze - snaha o stanovení průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech – je podstatnou fází realizace celého projektu a nelze ji brát na lehkou váhu s postojem, že nyní lze povolit realizaci tohoto kroku, neboť celý proces lze kdykoli zastavit. Takový postoj by byl naivní a pomíjel by reálně existující právní rizika. 4. Výstavba trvalého úložiště má z pohledu obcí, občanů obcí a vlastníků nemovitostí čtyři podstatné fází: ____________________________________________________________________________ Strana 2
a. b. d. e.
stanovení průzkumného území; stanovení chráněného území úložiště; povolení důlní činnosti k vybudování úložiště a územní rozhodnutí; povolení staveb (důlních i obslužných).
Skutečnost je však taková, že pokud budou obce kooperovat na první fázi (stanovení průzkumného území) se SÚRAO, pak mu otevřou dveře pro ukončení druhé fáze a umožní tak vlastně z 50% realizaci celého projektu trvalého úložiště. Pokud se nějaký projekt podařilo z 50% realizovat smírnou cestou, pak se otvírá možnost zbývajících 50% protlačit proti vůli obcí, občanů obcí a vlastníků nemovitostí. Bylo by naivní čekat, že SÚRAO po polovině kroků všeho zanechá a půjde někam jinam začít znovu. 5. Obcím je předkládána dohoda s tím, že s nimi bude kooperováno, ale řízení o stanovení průzkumného území je normálním procesním postupem podle §4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění (dále jen „ZGP“). Dohoda má podle mne u obcí vzbudit dojem, že na jejich vůli závisí a že dohoda je podstatná, ale tak tomu ve skutečnosti není. Kdybych měl shrnout obsah dohody na dva řádky, pak v ní jde jen o to, že se strany budou informovat, obec přizve zástupce SÚRAO na jednání zastupitelstva, při geologických pracích budou pořádány kontrolní dny, kde se budou strany informovat a SURAO obcím uhradí náklady na přizvané odborníky. Jak je zřejmé, předmětem smlouvy není vymezení průzkumného území, což je gros potřeb SÚRAO. 6. Vymezení průzkumného území tedy proběhne standardně podle §4a ZGP, přičemž podle tohoto ustanovení je obec účastníkem řízení bez ohledu na jakoukoli dohodu.1 7. Je to stejné, jako kdyby zájemce o stavbu rodinného domku uzavřel s obcí smlouvu o tom, že proběhne u stavebního úřadu stavební řízení – podat ohlášení stavby může i bez takové dohody. Nebo kdyby občan před podáním žaloby u soudu na nějakého dlužníka nejdříve uzavřel se soudem smlouvu o tom, že může podat žalobu – žalobu lze pochopitelně podat bez takové dohody. Oba tyto příklady ukazují, že jde o dohody nepotřebné – podstatný je zákon, nikoli dohoda. Při dalším výkladu proto zdůrazním především rozhodující ustanovení platných právních předpisů. 8. To podstatné, co obce zajisté zajímá, jsou peníze a ty budou chodit z tzv. jaderného účtu, který je zřízen podle §26 zákona č. 19/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (dále jen „Atomový zákon“). Nicméně na tyto peníze by měly obce nárok, i kdyby dohoda uzavřena nebyla.2 1
§4 ZGP odst. 2: Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon postavení účastníka řízení přiznává. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území. 2
§27 Atomového zákona (9) Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je a) stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech, b) stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech, nebo c) povoleno provozování úložiště radioaktivních odpadů.
____________________________________________________________________________ Strana 3
9. Dohoda ani nijak nezvyšuje výši tohoto příspěvku, neboť jeho výše je určena nařízením vlády č. 416/2002 Sb.3 Na dohodě je tedy zvláštní, že stát uzavírá dohodu o tom, že splní to, co mu zákon ukládá. 10. Dohoda tedy podle mne není pro stát a SÚRAO vůbec potřebná. Pokud by bylo zahájeno řízení o stanovení průzkumného území a obec poslala souhlasné stanovisko bez jakékoli dohody, byly by důsledky zcela stejné. Obec by dostala své peníze přesně podle právních předpisů. 11. Smysl dohody je podle mne jen taktický a politický, a proto v souvislosti s ní hovořím o úskoku nebo o pouhém taktickém kroku. Dohoda má uchlácholit obce s tím, že na jejich souhlase záleží a vždy bude záležet a že mohou vzít své souhlasy zpět. 12. V dohodě jsou například ustanovení o výpovědi smlouvy, ale jak jsem říkal výše, stanovení průzkumného území je správní postup, v kterém se vydává rozhodnutí. Pokud dá dnes obec souhlas a bude vydáno rozhodnutí o vymezení průzkumného území a to nabude právní moci, pak již obec nemůže toto průzkumné území zrušit i když dohodu vypoví. Jediným důsledkem výpovědi bude to, že obec přestane dostávat příspěvek na svého odborníka, ale geologické práce mohou pokračovat (průzkumné území je stanoveno) a stejně tak obec bude nadále dostávat příspěvek z jaderného účtu podle §27 Atomového zákona. 13. Vlastně je to ze strany SÚRAO chytré: Stát přichází, jako by nabízel nějaké extra výhody a dohodou slíbí obcím peníze, které by jim stejně musel dát a takto si za tyto samé peníze ještě koupí jejich souhlas s průzkumem (povolením geologických prací ve vymezeném průzkumném území), který obce nemohou vzít zpět. 14.
Pochopitelně taktéž platí, že obec, která „povolí“ průzkum na svém území (povolí vymezení průzkumného území), není nijak vázána pro účely řízení o vymezení chráněného území – jinými slovy není zavázána k tomu, aby následně vydala souhlas s tím, že v lokalitě vznikne chráněné území pro výstavbu úložiště. Jenže zatímco při vymezení průzkumného území (první fáze) je obec účastníkem řízení a má možnost odvolávat se a podávat žaloby v oblasti správního soudnictví, tak u následného kroku vymezení chráněného území (tedy prostoru pro úložiště na základě dobrých výsledků průzkumu) již obec účastníkem není a účastníkem je jen navrhovatel (tedy SÚRAO). SÚRAO pak podává návrh a o něm rozhoduje ministerstvo životního prostředí
15. Asi si dokážete představit, jak vypadá řízení, kde navrhovatelem je SÚRAO (vlastně pobočka ministerstva průmyslu) a rozhodujícím orgánem ministerstvo životního prostředí. Osobně si myslím, že by to byl krátký proces (pokud jsou tedy geologické podmínky v místě dobré). 16. Podstatou dohody je tedy podle mne to, nyní je třeba obcím „mazat med kolem úst“, slavnostně jim slíbit peníze, které by jim stát stejně ze zákona musel stát dát, a to vše jen
3
§4 nařízení vlády č. 416/2002 Sb. : Obec, na jejímž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech (dále jen "průzkumné území"), obdrží z jaderného účtu, na základě rozhodnutí vydaného Správě podle jiného právního předpisu, příspěvek ve výši 600 000 Kč ročně, a dále příspěvek ve výši 0,30 Kč ročně za každý m2 katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno.
____________________________________________________________________________ Strana 4
proto, že obce jsou účastníkem řízení o vymezení průzkumného území, a proto nyní mohou „škodit“ (odvolávat se, podávat žaloby atp.). 17. Pokud ale průzkum dopadne dobře, pak podle §34 a §17 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, v platném znění (dále jen „ZHZ“) může SÚRAO požádat o stanovení chráněného území a v tomto řízení již bude účastníkem (s právem odvolávat se a podávat správní žaloby) jen SÚRAO jako navrhovatel.4 18. Pokud tedy obce dovolí provedení průzkumu a ten vyjde dobře, pak může rychle dojít k tomu, že na území obcí bude stanoveno chráněné území (tj. chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech). Díky jedné dohodě se tak obce mohou dostat do situace, kdy již bude z 50% hotovo (byla by realizována druhá fáze ze 4, které uvádím v odstavci 4.). Nevidím důvod, proč by neměl SÚRAO požádat o vymezení chráněného území, pokud budou výsledky průzkumů dobré. V situaci, kdy je SÚRAO jediným účastníkem řízení bych jiný krok ani neočekával. 19. Chráněné území znamená přesně to, co je uvedeno v názvu: území je chráněno pro to, aby tam šlo postavit úložiště, plynou z toho různá omezení činností na povrchu atd. Za nejzávažnější omezení pokládám nutnost, pro každou stavbu získat závazný souhlas (závazné stanovisko) orgánů dohlížejících na chráněné území. Pokud by tento souhlas nebyl vydán, pak nelze stavbu realizovat a stavební úřad jí nepovolí. Jakákoli výstavba v těchto obcích se tak stane riziko – bude záviset na vůli orgánu dohlížejících na chráněné území. Toto může samo o sobě ovlivnit podstatně ceny nemovitostí, k tomu přidejme i působení tržného mechanismu: na poptávku bude mít vliv určitě i to, že v obci je vymezeno chráněné území. Pád cen nemovitostí v oblasti tak pokládám za reálně hrozící důsledek.5 20. Nyní SÚRAO potřebují obce na průzkum, ale jakmile se dostane projekt do stadia vymezeného chráněného území, může SÚRAO změnit taktiku a začít zbývající rozhodnutí tlačit silou. 21. Právní předpisy jsou koncipovány tak, že nezáleží na získání souhlasu obce, ale na zákonnosti postupu, a postup je zákonný i tehdy, když po zohlednění stanoviska obce, jejích námitek atp. bude další činnost povolena, a to navzdory jasnému nesouhlasu. Správní řízení není o tom, že se dosahuje dohody – spokojenosti všech, správní řízení je o tom, že více osob se hádá (každá chce něco jiného) a uspěje jen jedna z nich, přičemž nesouhlas ostatních byl zcela zákonným způsobem „překonán“. 4
§17 ZHZ (3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. 5
§ 18 ZHZ (1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle tohoto zákona.
____________________________________________________________________________ Strana 5
3. Závěr S ohledem na všechny skutečnosti výše uvedené doporučuji návrh dohody rozhodně nepodceňovat. Pokud je úmyslem obcí vybudovat úložiště na svém území, pak je dohoda dobrým krokem, jak toto cíle dosáhnout. Pokud ale obce úložiště nechtějí, a chtějí si pouze „přivydělat“ peníze z jaderného účtu, pak se vystavují nemalým rizikům, že trvalé úložiště bude nakonec umístěno v jejich katastru. Pokud by byla třeba jakákoli upřesnění nebo doplnění, pak se na mne neváhejte obrátit. Souhlasím s tím, aby toto právní stanovisko bylo postoupeno třetím osobám. S Vaším souhlasem zodpovím i případné dotazy (podám upřesnění a doplnění) i těmto třetím osobám.
Mgr. David Vaníček, Ph.D. advokát tel.: +420 543 216 742 e-mail:
[email protected]
____________________________________________________________________________ Strana 6
