MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie
Vybrané testy prováděné na boxerech a testování boxerek pomocí výskokové ergometrie Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.
Jana Juranová 3. roč. SEBS
Brno, 2009
1
Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a za použití uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uveřejněna v knihovně FSpS MU v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne 10.4. 2009
.............................................. Jana Juranová
2
Děkuji Mgr.Martině Bernacikové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za poskytnutí materiálů a zapůjčení výskokového ergometru od katedry Kineziologie.
3
Obsah Úvod…………………………………………………............................. 5 1. Charakteristika a fyziologie boxu………………............7 1.1 CHARAKTERISTIKA BOXU………………………………...... 7 1.1.1
Obecná charakteristika boxu……………………………… 7
1.1.2
Limitující faktory boxu…………………………………… 8
1.2 FYZIOLOGIE BOXU………………………………………........ 10 1.2.1
Funkční a metabolická charakteristika …………… ……... 10
1.2.2
Morfofunkční charakteristika sportovce………………….. 11
1.2.3
Věkové a zdravotní aspekty u boxerů/rek………………… 11
1.3 SROVNÁNÍ BOXU S OSTATNÍMI ÚPOLOVÝMI SPORTY… 13
2. Testování boxerů..…………….…………………..................... 14 2.1 ANTROPOMETRICKÉ TESTY…………………………………14 2.2 ZÁTĚŽOVÉ TESTY……………………………………………. 15 2.3 TESTY PRO OVĚŘENÍ ZDATNOSTI BOXERŮ……………. 19 3.
Vlastní výzkum………………………………………………… 21 3.1 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY…………………………………. 21 3.2 METODIKA VÝBĚRU OSOB A DAT…………………………. 22 3.3 PŘÍPRAVA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ………………………. 24 3.4 VÝSLEDKY A DISKUSE…………………..……..................... 26
Závěr…………………………………………………………………… 44 Seznam použité literatury……………………………………...46 Přílohy Resumé
4
Úvod V současnosti se amatérský box stále vyvíjí. Box už není jen dominantou mužů, ale i ženy pronikly do tohoto typicky mužského sportu. Na kongresu v roce 1994 uznala AIBA ženský box. Pořádají se mezinárodní turnaje, mistrovství Evropy i světa a v roce 2012 se ženský box poprvé uvede na Olympijských hrách v Londýně. Podle předběžných zpráv navrhla AIBA představit 40 boxerek v pěti váhových kategorií na OH. Zařazení ženského boxu do Olympijských her záleží na IOC, které na kongresu v říjnu 2009 rozhodne, zda bude ženský box zahrnut na OH konaných v roce 2012. Box je mi velmi blízkým sportem, věnuji se mu od roku 2007. V roce 2008 jsem vyhrála MČR a stala se reprezentantkou, což mi v současné době umožňuje účastnit se mezinárodních turnajů. Přes krátkou působnost v oblasti boxu mám za sebou již osmnáct zápasu, z toho osm na mezinárodním poli. Ženský box je zcela neprozkoumanou oblastí a mladým sportem po celém světě, především v České Republice. Dokladem toho je MČR v ženském boxu, kdy maximální počet zúčastněných žen byl celkem dvacet jedna v šesti váhových kategorií. Ženský box se stále posouvá dopřed, a tudíž by se mu měla začít více věnovat pozornost. Je důležité získat informace o boxerkách pomocí různých testů zaměřených např. na antropometrické parametry boxujících žen, na zátěžové testy, které hodnotí úroveň trénovanosti a adaptace na zátěž. Vybrala jsem si teoreticko-empirickou práci, kdy v teoretické části bude cílem seznámit čtenáře s fyziologií boxu a provést literární rešerši týkající se problematiky antropometrických, zátěžových testů i testů pro ověření zdatnosti boxerů. Rozdělení testů, vybrání konkrétních výsledků, jejich zhodnocení a porovnání. V první kapitole se obeznámíme s obecnou charakteristikou boxu, s jeho limitujícími faktory, s funkční, morfofunkční a metabolickou charakteristikou sportovce a v závěru uvedeme věkové a zdravotní aspekty boxu. V následující kapitole se konkrétněji zaměříme na testování amatérských boxerů. Srovnáme, ucelíme a vybereme nejdůležitější hodnoty antropometrických
5
i zátěžových testů provedených na boxerech. Pro inspiraci představíme i typické testy ověřující zdatnost boxerů. V empirické části práce bude hlavním cílem vlastní testování boxerek pomocí výskokové ergometrie měřící schopnost svalových vláken kontrahovat se co nejintenzivněji a nejrychleji. Výskokový ergometr vypočítá výšku výskoku (h), průměrný výkon, zrychlení v aktivní fázi odrazu, rychlost v závěrečném momentu odrazu a výkon (P) v aktivní fázi odrazu. Získané výsledky porovnáme jak s populačními normami, tak i vzájemně mezi začínajícími a pokročilými boxerkami. Boscův test využijeme i k nepřímému zjištění podílu rychlých svalových vláken ve svalech dolních končetin a to z výkonu (P) v aktivní fázi odrazu. V poslední kapitole dále otestujeme boxerky na přeskocích přes švihadlo po dobu dvou minut, výsledky porovnáme s hodnotami z výskokové ergometrie (výškou výskoku a výkonem v aktivní fázi odrazu) a zjistíme, zda vzájemně korelují. Veškeré informace zveřejněné v práci jsou uvedeny na základě dostupné odborné literatury, internetových zdrojů týkajících se boxu a zisku hodnot při výskokové ergometrie za použití výskokového ergometru JUMPER vypůjčeného katedrou Kineziologii.
6
1. Charakteristika a fyziologie boxu V této kapitole se věnujeme charakteristice boxu jak obecné, tak i z hlediska fyziologie, uvádíme limitující faktory boxu i věkové a zdravotní aspekty. Čerpali jsme z několika odborných publikací, ze kterých jsme se snažili vybrat podstatné a základní znaky boxu. Základní pojmy: box (rohování), boxer (rohovník), limitující faktory, fyziologie boxu.
1.1 CHARAKTERISTIKA BOXU
1.1.1
Obecná charakteristika boxu
Počátky pěstních zápasů (boxu) jsou historicky velmi staré. Je to sport, kde ve výcviku hraje podstatnou roli rozvoj obratnosti, síly, vytrvalosti a morálně volních vlastností jedince. „Novodobý box (dříve rohování) se začal rozvíjet koncem 17. století v Anglii. Za zakladatele boxu je považován James Figg, londýnský mistr šermu, který byl prvním propagátorem šermu beze zbraně, šermu pěstí.“ (Miňovský, 2006) Box je jedním z nejstarších olympijských sportů, nikdy nebude masovým sportem, ale vždy sportem přísně výběrovým jak uvádí Král ve své publikaci. Pro svoji atraktivnost a neopakovatelnou atmosféru v ringu je na celém světě velmi oblíben. Box se řadí mezi individuální úpolové sporty, kdy se boxer snaží zvítězit nad soupeřem pomocí úderů, úhybů a krytů povolených pravidly AIBA. Box se dělí na amatérský a profesionální box. Amatérský boxerský zápas trvá u mužů 3x3min a u žen 4x2min s minutovou přestávkou mezi koly. Boxeři jsou rozděleni do jedenácti váhových kategorií podle pravidel AIBA platných od r. 2009 (tab.č.1).
7
Tabulka č.1 Přehled váhových kategorií v boxu váh. kategorie papírová muší bantamová pérová lehká velterová
muži do 48 kg do 51 kg do 54 kg do 57 kg do 60 kg do 64kg
ženy váh. kategorie muži do 46 kg lehká střední do 69kg do 48 kg střední do 75 kg do 51 kg polotěžká do 81 kg do 54 kg těžká do 91 kg do 57 kg supertěžká nad 91 kg do 60 kg
ženy do 64 kg do 69 kg do 75 kg do 81 kg nad 81 kg
Profesionálové boxují až na 15 kol po 3 minutách s 1 min. přestávkou. Hlavními rozdíly profesionálního a amatérského boxu jsou boj bez ochranných přileb a bez tílek, velká publicita i hra o velké peníze. Od Olympijských her v Saint Louis v roce 1904 je box součástí olympijského programu. Jako jediný bojový sport nemá zatím zastoupení na Olympijských hrách v podobě ženského boxu, ale již na OH v Londýně v roce 2012 se divákům možná poprvé představí box v podání žen. V České republice mohou ženy boxovat teprve od roku 1994, kdy první českou reprezentantkou ženského boxu se stala Šárka Stoklásková, současná reprezentační trenérka žen a zakladatelka klubu SK Lady box Brno.
1.1.2
Limitující faktory boxu
Hlavní předpoklady k zvládnutí boxerského umění najdeme ve složkách tréninkové přípravy,
kdy záleží na kvalitní kondiční, technické, taktické a
psychologické připravenosti sportovce k utkání. Pod ně spadá spousta dílčích jednodušších činností od všeobecné až ke specializované připravenosti boxera na výkon. Zdokonalení a ustálení boxerských dovedností trvá spoustu času a může být ovlivňováno dalšími limitujícími faktory. Mezi ně řadíme např. vnější podmínky, vybavení sportovce, somatické parametry boxera i jeho zdravotní stav. Faktory ovlivňující box jsme shrnuli do schéma (obr.č.1), kde jsme je podrobněji rozvedli.
8
delší paže(lepší dosah) a kratší nohy (stabilita), ekto-mezomorfní(-60kg) i endo-mezomorfní(+91kg) somatotyp
ideální typ - cholerik, bojovný a soutěživý typ, seberegulace, motivace
výběr optimálního boje v konkrétních podmínkách, řešení pohybového úkolu, vědomosti, intelekt
Somatické Psychické
věk, pohlaví, genetika, nemoci, úrazy
Taktické
BOX
Zdravotní
Vnější
výživa, pitný režim, podpůrné prostředky,
Technické
Fyzické Vybavení velká fyzická síla, výbušnost paží, rychlostní vytrvalost, koordinace , paží a nohou, flexibilita
rukavice, boty, bandáže, chrániče zubů a prsou, suspensor, dres (trenýrky a tílko)
Obrázek č.1 Schéma limitujících faktorů boxu
9
osvojení a stabilita boxerské techniky, zdokonalení a získání variability boxerských dovedností
1.2 FYZIOLOGIE BOXU
Box je sportem s převahou acyklických pohybů velké intenzity využívající sílu a rychlost. Vyžaduje dokonalou přesnost pohybů, zejména paží, dobrou koordinační schopnost dolních končetin a celkovou souhru celého těla, hlavně paží a nohou. Situace a průběh utkání jsou určovány podle Zelenky i kvalitou soupeře. Vícekolová utkání kladou požadavky i na vytrvalost. „Boxování vyžaduje vysokou adaptaci zrakového analyzátoru nutnou pro odhad vzdálenosti, hloubky, pro přesnost umístění úderů, pro obranu před údery a kontrolu celého ringu. Nutný je i dokonalý analyzátor pohybový a statokinetický. Adaptují se i kožní čidla, taktilní v oblasti nervové soustavy rychlým střídáním podráždění a útlumu zkracuje reakční dobu na hodnoty 152,4 – 153ms, chronaxii (0,09 – 0,123ms) i elektrickou citlivost oka (4,26ms). Zlepšuje se nervosvalová koordinace.“ (Sobolová, Zelenka, 1973)
1.2.1
Funkční a metabolická charakteristika
Změny
energetického
metabolismus
při
boxování
odpovídají
submaximálnímu tělesnému zatížení. Pro výdrž během zápasu (4x2min. s 1min. pauzami) je nepostradatelná dostatečná anaerobní i aerobní kapacita. Při spirografickém vyšetření dosahují boxeři podle Melichy obdobných hodnot jako normální populace, avšak výrazně se liší ve vyšších hodnotách vitální kapacity plic, kdy VC se pohybuje v rozmezí 4,8-6,2l. „Vzestup hladiny kyseliny mléčné (LA) v krvi po utkání dosahuje hodnot až 16mmol*l-1, což předpokládá dobré podmínky pro uvolňování energie glykolytickými pochody. Po prvním kole se hladina krevního LA zvýšila na úroveň 6-8 mmol*l-1, po 2.kole činila asi 11-12mmol*l-1. Hladina glukózy v krvi se v průběhu střetnutí zvyšovala, zatímco množství inzulinu se podstatně snížilo.“ (Melicha, 1995) Po boxerských utkání našel Melicha u poloviny boxerů v moči bílkoviny a u třetiny i erytrocyty. Dále moč byla zahuštěna a došlo i ke změně obsahu minerálií. Úbytek tělesné hmotnosti za 3min utkání se pohyboval kolem 400g. K velké ztrátě váhy došlo zejména pocením.
10
1.2.2
Morfofunkční charakteristika sportovce
Vzhledem k váhovým kategoriím v boxu existuje velké variační rozpětí hodnot většiny somatometrických ukazatelů. Zde jsme nastínili pouze různé somatotypy vyskytující se u boxerů a průměrnou výšku. Dalším somatometrickým parametrům se podrobněji věnujeme v druhé kapitole: Antropometrické testy. „Boxeři musí disponovat velkou fyzickou silou a výbušností paží, ale vzhledem k potřebě mrštnosti nemohou být příliš těžcí a vysocí. Amatérští i profesionální šampióni těžkých vah proto jen zřídka překračují výšku 190cm. Somatotypy i proporce boxerů jsou dost variabilní. Obecně se projevuje tendence k delším pažím (pro lepší dosah) a kratším nohám (pro stabilitu). Průměrný somatotyp v lehkých vahách do 60kg je ekto-mezomorfní (cca 1,5-5-3) a průměrná výška se pohybuje kolem 170cm. Boxeři středních vah do 80kg mají vyrovnané somatotypy (cca 2-5,5-2,5) a výšku cca 180cm. V 91kg kategorii dále stoupá endo-mezomorfie na 2,5-6-2 a tělesná výška na cca 185cm.“ (Grasgruber, 2008) Taktilní a bolestivou citlivost testoval Melichna u 230 boxerů, přičemž vyšetřoval místa, kam obyčejně dopadají během utkání údery, a i místa, která nejsou vystavena úderům. Na místech často vystavených úderům zpozoroval nejmenší taktilní i bolestivou citlivost kůže. Snížení citlivosti se zvyšovalo s délkou aktivní činnosti sportovce. Největší snížení kožní citlivosti objevil Melicha na obličeji a na přední straně horních končetin boxerů. Pro obličej se po 7 letech boxování zvýšily prahové hodnoty pro taktilní a bolestivou citlivost ze 2 resp. 340mg na 19 resp. 1253 mg na mm2. Po přerušení závodní činnosti se citlivost kůže opět částečně obnovila.
1.2.3
Věkové a zdravotní aspekty u boxerů/rek
Věkové aspekty V boxu není žádoucí raná specializace. Sportovní příprava žáků/žákyň v boxu se zahajuje kolem 12ti až 14ti let věku (tab.č.2), kdy jde pouze o rozvoj základních pohybových návyků pro box. Nikdy by nemělo dojít ke kontaktu se soupeřem, tj. nepořádají se utkání. Při tréninku žáků je nezbytné respektovat
11
pravidla akcelerace nebo retardace růstu jedinců, jak uvádí Melicha ve své publikaci. Při sparinzích se používají přilby a dodržují se další pravidla, tj. nedovolují se střetnutí s jedinci jiných věkových skupin nebo hmotnostních kategorií atd. Pravidelné lékařské prohlídky u dorostu jsou samozřejmostí a nutností. Při testování vlivu boxerského tréninku na 11-13ti letou mládež zjistil Melicha, že jednoroční trénink vede k vyšším hodnotám maximálního aerobního výkonu v porovnání s výsledky populačních norem a k poklesu hodnot LA v krvi po maximálním zatížení po ročním tréninkovém cyklu (např. u 13ti letých chlapců se snížila hladina LA z 10 na 8,7mmol*l-1). Optimální věk boxerů/boxerek pro vývoj boxerských dovedností od základních až po vrcholné uvedla Havlíčková (tab.č.2), kde porovnala box s ostatními bojovými sporty. Z tabulky je patrné, že pro zahájení sportovní přípravy u bojových sportů je optimální věk mezi 12-15, avšak důležitá je i raná všeobecná tělesná příprava jedince ke sportu, kdy si osvojí základní pohyby.
Tabulka č.2 Kalendářní věk zahájení optimální přípravy v boxu i ostatních bojových sportů a etapy sportovního výkonu u mužů a žen (Havlíčková, 1999) A
B etapy
druh sportu
zahájení
základní
box zápas vzpírání šerm
14 12 15 14
14-16 12-15 15-18 14-15
specializovaná vrcholná 17-18 16-18 19-20 16-18
19192119-
C vrcholové výkony 22-26 24-26 26-30 26-28
Zdravotní aspekty „Proti boxu je z lékařského hlediska řada námitek, a to především pro přímé zásahy do hlavy, otřesy vyvolané přímým zásahem nebo zpětným odrazem, které postihují mozkovou tkáň. Při těchto zásazích dochází mnohdy ke stavu obluzení (grogy) i bezvědomí a při trvalém poškození mozkové tkáně s krvácením do důležitých středisek i smrt. Projevem poškození mozku jsou stavy podobné opilosti (punch drunk), mnohdy až připomínající záněty mozkové tkáně, které mohou končit i těžkými poruchami intelektu (demence). Podle zkušeností neurologů došlo z 1165 utkání v 427 případech k nervovým poruchám s následky.
12
Projevuje se to v řadě neurologických reakcí i v elektroencefalogramu.“ (Sobolová, Zelenka, 1973)
1.3 SROVNÁNÍ BOXU S OSTATNÍMI ÚPOLOVÝMI SPORTY
Boxování klade velké nároky na organismus. Při utkání i boxování do pytle dochází ke zvýšenému výdeji energie. Box dosahuje jedné z nejvyšších hodnot výdeje energie, jak dokládá Selinger (tab. č.3). Na prvním místě z uvedených hodnot se umístilo judo.
Tabulka č.3 Energetický výdej při boxu a ostatních bojových sportech. (upraveno podle Selingera, Sobolové a Zelenky) tělesná cvičení
bližší popis
judo kendo rohov. pytel utkání
rohování sumo šerm zápas řeckořímský
% nál. BM
kJ/h
3560-7120 1220-2430 1560 1740 5020 1280 13950 2510 880 3560 1250
násobek BM EV 12,2-24,3 17 8,1 12
Váhová ztráta u boxerů se za utkání pohybuje v rozmezí 1,0-2,0kg, kdy k největší ztrátě dochází pocením. Stejné ztráty vysledoval Zelenka i u zápasu (tab.č.4).
Tabulka č.4 Váhové ztráty při různých bojových sportech (Sobolová,V., Zelenka, 1973) druh sportovního výkonu šerm box (střední váha) zápas (střední váha)
váhová ztráta v kg 0,3-1,0 1,0-2,0 1,0-2,0
13
2. Testování boxerů V této kapitole se pokusíme zkompletovat všechny testy prováděné u boxerů. Rozdělíme je na testy antropometrické, zátěžové a specifické testy ověřující zdatnost boxerů. Porovnáme získané výsledky různých autorů, kteří prováděli stejné testy a vybereme z nich nejdůležitější body a hodnoty. Základní pojmy: antropometrie, energetický metabolismus, Wingate test, histochemická analýza, vitální kapacita plic.
2.1 ANTROPOMETRICKÉ TESTY
Somatometrické parametry boxerů Antropometrické hodnoty u boxerů jsou podle Zelenky podmíněny váhovými kategoriemi s přihlédnutím k tomu, že o jejich výkonu rozhoduje síla a rychlost. Testoval boxery s průměrným stářím 22,5 roku, výškou 178,4cm a váhou 76,5kg, kdy jejich podíl tukové složky činil 12,1%. Na druhé straně zjistil Melicha vzájemnou souvislost mezi velikostí tělesné hmotnosti a procentuálním obsahem tělesného tuku u boxerů (čím vyšší hmotnost, tím vyšší procentuální podíl tuku), kteří mají i nižší podíl tuku než nesportující jedinci stejné váhové kategorie (tab.č.5).
Tabulka č.5 Somatometrické parametry čsl. boxerů podle hmot. kategorií (Melichna, 1995) antropometrie - ukazatel hmotnostní kategorie
do
mezi
nad
tělesná hmotnost (kg)
60
60-75
75
tělesná výška (cm)
1,67
1,74
1,85
tělesný tuk (%)
4,8
7,5
9,6
šířka biakromiální (cm)
36,4
41,2
41,4
obvody - hrudníku (cm)
85,4
91,4
97,2
25
28,2
30,3
47,6
53,4
58,4
- paže pravá (cm) - stehna pravého (cm)
14
Izometrická svalová síla boxerů Při zkoumání izometrické síly boxerů pomocí dynamometru objevil Melicha stejnou závislost jako u somatometrických hodnot - čím vyšší hmotnost, tím větší svalová síla (tab.č.6).
Tabulka č.6 Průměrné hodnoty max. volní izometrické svalové síly čsl. boxerů podle hmotnostních kategorií (Melichna a kol., 1995)
svalová skupina - ukazatel hmotnostní kategorie
do
tělesná hmotnost (kg)
60 60-75 75
flexory loketního kloubu P (N)
275
334
314
284
324
363
275
275
294
216
216
275
L (N) extenzory loketního kloubu P (N) L (N)
mezi nad
2.2 ZÁTĚŽOVÉ TESTY
Změny energetického metabolismus Rohování vyvolává výrazné změny ve výměně dýchacích plynů i v energetickém metabolismu boxerů vzhledem k délce zápasu (počet kol, trvání jednoho kola, přerušení zápasu) a poměru sil soupeřů jak uvádí Seliger. Tyto změny energetického metabolismu jsou charakteristické pro submaximální intensivní tělesný výkon. Při modelovém utkání nalezl Seliger u patnácti boxerů energetický výdej dosahující průměrně 1280% nál. BM (tab.č.7) při boxování po dobu 3minut. Kyslíkový dluh činil v průměru 3,3l a výdej energie při třech tříminutových kolech by činil asi 550kJ. Zelenka uvádí oproti Selingerovi vyšší SF ke konci 3.kola, kdy SF vzrostla až k 204 tepů*min-1 a O2 dluh dosahoval hodnot až 8 l. Úplné uklidnění SF nastává až ve 20.minutě po utkání.
15
Vyšší intenzitu zátěže naměřil Selinger při boxování do těžkého rohovnického pytle po dobu 1min. Energetický výdej činil 1740% nál. BM a kyslíkový dluh dosáhl 2,7 l (tab.č.4).
Tabulka č.7 Vybraní ukazatelé energetického metabolismu při boxování do pytle a při modelovém zápase (upraveno podle Seliger, V., Fysiologie tělesných cvičení, 1980,str.254)
Ukazatel
věk hmotnost (kg) metabolismus (% nál.BM) metabolismus (netto kJ/min) kyslíkový dluh (l) TF (tepů/min) V (l/min) VO2/kg (ml/min.kg)
Box do pytle x 17,5 63,3 1741 86,6 2,7 148 42,6
zápas x 17,5 63,3 1282 61,9 3,3 165 57,1
27
33,5
BM – bazální metabolismus, SF – srdeční frekvence, VO2 – spotřeba kyslíku
Wingate test (W170) Hodnota W170 je u boxerů podstatně vyšší než u nesportujících osob. Relativně nejlépe jsou pro výkon adaptováni borci nejnižších hmotnostních kategorií jak u silových, tak i u vytrvalostních parametrů (tab.č.8). Pracovní kapacita W170 činí u boxerů podle Rouše 219W, u Melichy dosahuje průměru okolo 208W. Spotřeba kyslíku se pohybuje mezi 26003800ml/min. Maximální ventilace dosahuje 100–140 litrů. Srdce boxerů odpovídá srdci sprinterů a gymnastů, činí 859 +/- 131ml, 12,7 +/- 1,6ml na kg váhy. Sportovní srdce bylo pozorováno u 80% rohovníků.
16
Tabulka č.8 Vybrané funkční parametry zátěžového testu na bicyklovém ergometru do vita maxima u československých prvoligových boxerů (upraveno podle Melichy, 1995)
zátěžový test - ukazatel hmotnostní kategorie
n
do
mezi
nad
60
60-75
75
15
5
5
5
maximální výkon (W)
296
250
279
360
W170 (W)
208
187
187
250
SFmax (min-1)
186
179
190
189
Vmax (l*min-1)
126
109
115
155
VO2max (l*min-1)
3,38
2,82
3,26
4,07
O2 dluh (l)
6,8
5
7
8,5
kyselina mléčná (mmol*l-1)
10,8
9,8
11,5
11,1
relativní vyjádření na kg hmot.: maximální výkon (W)
4,23
4,37
4,1
4,23
W170 (W)
3,02
3,34
2,75
2,96
VO2max/kg (ml*min-1)
48,57 50,14
47,8
47,78
tělesná hmotnost (kg) N absolutní hodnoty:
n – bez rozdílu váhových kategorií, N – počet, W170–výkon při SF 170tepů*min-1, SF – srdeční frekvence, V – ventilace
Histochemické testování Histochemická analýza k zjištění procentuálního zastoupení jednotlivých typů svalových vláken (tab.č.9) provedená Melichnou zjistila u boxerů procentuálně vyšší zastoupení svalových vláken rychlého typu než vláken pomalého typu.
17
Tabulka č.9 Histochemická analýza bioptického vzorku svalové tkáně (m. vastus lat.) (upraveno podle Melichna a kol., 1995) hmotnostní kategorie
n (počet)
do
mezi
nad
(n=15)
60
60-75
75
38,1
41,5
40,2
32,6
IIA
20,5
14
23,6
24
I
41,4
44,5
36,2
43,4
IIX
94,3
89,8
88,1
104,9
IIA
90,3
93,9
83,3
93,8
I
72,3
71,5
62,9
82,6
tělesná hmotnost (kg) zastoupení typů svalových vláken (%) IIX
průměr svalových vláken (um)
Zjišťování vitální kapacity a max. minutové ventilace u boxerů
Tabulka č.10 Přehled výsledků vyšetření vitální kapacity (VC) a maximální minutové ventilace (Vmax) u jednotlivých kategorií boxerů (upraveno podle Seliger, 1980) kategorie podle tělesné hmotnosti
n
VC (l) %VC (% nál.VC)
muší 12 3610 bantamová 11 3950 pérová 15 4020 lehké 15 4150 lehká welterová 13 4470 welterová 14 4480 lehká střední 15 4820 střední 9 5095 polotěžká 9 5580 těžká 10 5400 celkově 123 4500 Vmax. – maximální volní minutová ventilace, VC – naměřené hodnoty vitální kapacity
18
Vmax. (l/min)
112 82 115,1 78 114,7 87 114,5 93 118,7 93 114,5 92 118,8 101 120 96 130,3 111 113,5 93 116,3 92 vitální kapacita, %VC – vztah
Při mistrovství Evropy v r. 1957 vyšetřil Novotný vitální kapacitu
a
maximální volní ventilaci u 123 nejlepších boxerů. Velikost vitální kapacity plic, a to jak absolutní, tak náležité hodnoty, patří k nejnižším u vrcholových sportovců (tab.č.10).
2.3 TESTY PRO OVĚŘENÍ ZDATNOSTI BOXERŮ
Test počtu skoků přes švihadlo Testování speciální vytrvalosti. Bývá využíván zejména boxery, jako tréninkový prostředek. Testovaný má za úkol zvládnout za dvě minuty co nejvíce přeskoků přes švihadlo (tab.č.11). Skáče se snožmo bez meziskoků.
Tabulka č.11 Počet skoků přes švihadlo u žáků a studentů ve věku 12-19 let (Neuman, 2003) Výkon počet skoků slabý do 100 podprůměrný 100-140 průměrný 140-180 nadprůměrný 180-220 výborný 220-250 vynikající nad 250
Quergovův test Test uvedli ve své publikaci Petr a Pavel Královi, kdy test umožňuje zhodnotit celkovou trénovanost boxera. Používá se na konci předzávodního období a obsahuje čtyři cvičení následující po sobě bez přestávky:
30 dřepů za 30s
běh na místě maximální rychlostí po dobu 30s
běh na místě s frekvencí 150 kroků za minutu po dobu 2min
skoky přes švihadlo po dobu 1minuty
Ihned po posledním cvičení se zjišťuje tepová frekvence v sedě po dobu 30 sec. (P1), potom po uplynutí dvou minut (P2), a po uplynutí čtyř minut opět (P3), tepová frekvence se měří vždy po dobu 30 sekund.
19
Vyhodnocení podle vzorce (index Quergův)
IQ = 15000/ P1+P2+P3
Výsledek: 105 a více výtečný ukazatel dobrý ukazatel 99-104 uspokojivý ukazatel 93-98 Step test – Ruffierova zkouška Testuje funkční zdatnost oběhového systému (tab.č.12). P1 - odpočinek 1 minutu a měření SF1 po dobu 10 sec. a vynásobit šesti. P2 - 30 dřepů za 45 sec. a měření SF2 ve stoje za minutu. P3 - odpočinek v sedě 1 minuta a měření SF3 po dobu 10 sec. a vynásobit šesti. Vyhodnocení : SF1 + SF2 + SF3 - 200 10 Tabulka č.12 Zdatnost dospělé populace podle výsledků Ruffierovy zkoušky (Neuman, 2003) stupeň zdatnosti výborná dobrá průměrná slabá nedostatečná
hodnoty IZ 0 0-5 5,1-10 10,1-15 nad 15
IZ = index zdatnosti Všeobecné testy Výkon boxera v utkání ovlivňují pohybové schopnosti (síla, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost), které je nutné pravidelně kontrolovat. V boxu se využívají i testy obecné motorické výkonnosti – běh na 50m, hod plným míčem 2kg, skok daleký z místa, hloubka předklonu, shyby, sed-leh 2min., běh 12 minut.
20
3. Vlastní výzkum V této kapitole budeme charakterizovat vybranou skupinu boxerek, nastíníme způsob testování boxerek, ozřejmíme na jakém principu pracuje výskokový ergometr, porovnáme získané výsledky s populační normou i vzájemně mezi boxerkami a zaneseme je do grafu, z výkonu (P) v aktivní fázi odrazu nepřímo určíme procentuální podíl rychlých svalových vláken u svalů dolních končetin a nakonec statisticky vybádáme, zda získané výsledky z výskokové ergometrie korelují s výsledky ze skoků snožmo přes švihadlo.
Základní pojmy: výskoková ergometrie, výška výskoku (h), doba kontaktu (tc) i letu (tf), výkon (P) v aktivní fázi při odrazu od podložky, korelační analýzy, skoky přes švihadlo
3.1 CÍLE, ÚKOLY a HYPOTÉZY
Cílem empirické části bakalářské práce je vlastní přispění k testům prováděných na boxerech v podobě testování boxerek pomocí Boscova výskokového testu (výskokové ergometrie) a přeskoků snožmo přes švihadlo. Následné zpracování a vyhodnocení nejlepších výsledků testu, srovnání úrovně boxerek s populační normou i jejich vzájemné porovnání mezi sebou. Úkolem empirické části práce bude vytvoření skupiny zhruba 15ti boxerek, jejich rozdělení do dvou podskupin (začátečnice: 0-2 roky tréninku, pokročilé závodnice: 2-15 let, s tréninky minimálně 4krát týdně) a vyhodnocení získaných výsledků z daných testů. Provést vlastní výzkumné šetření anaerobního testu u boxerek (Boscův výskokový test) a zjistit korelaci mezi nejlepšími výskoky (h) při výskokové ergometrii s testem přeskoků přes švihadlo, dále mezi výkonem (P) v aktivní fázi odrazu a přeskoky přes švihadlo a v neposlední řadě statisticky vyhodnotit výšku výskoku (h) a výkon v aktivní fázi odrazu (P) u začínajících a pokročilých boxerek.
21
Porovnat a vyhodnotit získané hodnoty anaerobního testu s populačními normami i vzájemně mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými. Nepřímo zjistit poměr rychlých svalových vláken u dolních končetin pomocí výkonu (P) v aktivní fázi odrazu.
Hypotézy H1
Předpokládáme dobré až vynikající výsledky nejlepšího výskoku (h) u boxerek při výskokové ergometrii ve srovnání s populační normou.
H2
Předpokládáme vyšší hodnoty nejlepšího výskoku (h) u boxerek pokročilých než začátečnic při výskokové ergometrii.
H3
Předpokládáme vyšší hodnoty výkonu (P) v aktivní fázi odrazu u boxerek pokročilých než začátečnic při Boscova testu.
H4
Předpokládáme vzájemný korelační vztah mezi výškou výskoku (h) a výkonu (P) v aktivní fázi odrazu při výskokové ergometrii.
H5
Předpokládáme u boxerek větší procentuální zastoupení rychlých svalových vláken než pomalých v závislosti na výkonu (P) v aktivní fázi odrazu při výskokové ergometrii.
H6
Předpokládáme větší počet přeskoků přes švihadlo po dobu 2 minut u pokročilých boxerek (č.9, 12 a 15) než u začátečnic (č.3 a 4).
H7
Předpokládáme vzájemný korelační vztah mezi přeskoky přes švihadlo a výškou výskoku (h) při výskokové ergometrii u boxerek (č.3, 4, 9, 12 a 15).
H8
Předpokládáme vzájemný korelační vztah mezi přeskoky přes švihadlo a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu při výskokové ergometrii u boxerek (č.3, 4, 9, 12 a 15).
3.2 METODIKA VÝBĚRU OSOB A DAT
Zkoumaný, záměrně vybraný soubor se bude skládat ze sportovkyň – boxerek. Pro potřebu výzkumného záměru si zvolím skupinu cca 15 boxerek, (začátečnice
–
0-2
roky
tréninku,
pokročilé-závodnice
minimálně tréninky čtyřikrát týdně).
22
2-15
let,
Výzkumné metody Pro účely tohoto výzkumu použijeme metodu pozorování a samostatného měření. Při diagnostikování vzorku se zaměříme na antropometrickou charakteristiku boxerek (věk, výška, hmotnost, BMI) a na další parametry jako jsou doba boxování, frekvence tréninků. Při měření použijeme výskokový ergometr JUMPER firmy Fitronic s.r.o. zaznamenávající dobu kontaktu s podložkou (tc) a dobu letu (tf), výšku výskoků (h), výkon (P) v aktivní fázi odrazu a další hodnoty uvedené níže. Boxerky rozdělíme do dvou skupin (začátečnice a pokročilé). Provedeme vlastní výzkumné šetření, každé boxerce změříme dva pokusy na výskokovém ergometru, kdy budou mít ruce v bok a na plátně budou skákat, jako by to byla horká plotna. Na základě zjištěných hodnot porovnáme obě skupiny a vyhodnotíme celkově jejich výsledky. K změření počtu přeskoků přes švihadlo po dobu 2 minut použijeme digitální švihadlo značky One Body dlouhé 2,7m počítající počet přeskoků. Výsledky porovnáme mezi boxerkami a zjistíme, zda přeskoky přes švihadlo korelují s nejlepšími výskoky (h) z výskokové ergometrie a i s výkonem (P) v aktivní fázi odrazu.
Analýza dat Naměřené hodnoty při výskokové ergometrii byly získány pomocí přístroje JUMPER firmy Fitronic s.r.o. zapůjčeného katedrou Kineziologie na Fakultě sportovních studií Masarykovy university. Získané výsledky z
výskokového ergometru byly zpracovány a
vyhodnoceny ve formě tabulek a grafů v programu Microsoft Excel. Ke statistickému vyhodnocení a k porovnání daných hodnot ze získaných měření (výskoková ergometrie, přeskoky přes švihadlo) byl použit program Statistica 8 zjišťující statistickou významnost (nevýznamnost) porovnávaných hodnot a t-test ověřující hypotézy H2 a H3. Pro zjištění těsnosti vztahu mezi skoky přes švihadlo a nejlepšího výskoku (h) při Bosco testu jsme použili vzoreček pro korelační vztah (obr.č.2). Výpočet
23
korelační hodnoty jsme získali pomocí statistické funkce CORREL v Microsoft Excelu.
r=
∑ (x − x ) (yi − y ) ∑ (x − x ) ∑ ( y − y ) •
i
2
i
2
•
i
Obrázek č.2 Výpočet korelačního koeficientu r 〈-1; +1〉
Organizace sběru dat Testování boxerek proběhlo v prostorách SK Boxing Praha, ulice Mařákova 6, Praha 6. Při zpracování a vyhodnocování výsledků použijeme logické metody a fyzikální vzorečky, z kterých vychází výskokový ergometr firmy Fitronic s.r.o. Získané údaje z výskokové ergometrie použijeme ke srovnání s populačními normami a k vlastnímu vyhodnocení boxerek. Výsledky z výskokové ergometrie mohou být použity jako určitá možnost zkoumání předpokladů pro box a mohou posloužit jako inspirace trenérům boxu, kteří chtějí znát výkonnost svých svěřenců. Začátkem února roku 2009 jsme provedli další testování boxerek spočívající v testování skoků snožmo přes švihadlo (tab.č.13) po dobu 2 minut. Změřili jsme pět boxerek (dvě začátečnice a tři pokročilé), které se i zúčastnili v říjnu 2008 výskokové ergometrie.
3.3 PŘÍPRAVA VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
V neděli 26.10.208 se v Praze v SK Boxing Praha konalo společné trénování žen pod vedením reprezentační trenérky Šárky Stokláskové. První fáze boxerského tréninku začínala v 10:00 a druhá odpoledne od 14:30. Tréninku se zúčastnilo celkem 15 boxerek z celé České republiky. Od Fakulty sportovních studií MU, katedry Kineziologie nám bylo zapůjčeno zařízení společnosti Fitronic s.r.o. JUMPER Výskokový ergometr testující odrazové schopnosti boxerek.
24
Charakteristika výskokového ergometru Výskoková ergometrie - vyšetření na speciálním odrazovém plátně pracujícím na principu elektrického spínače připojeného k počítači a měřícího odrazové schopnosti testované osoby jak je uvedeno v Návodu na použití od společnosti Fitronic s.r.o. Při opakovaných výskocích s přesností na tisícinu sekundy určuje trvání letových a oporových fází, z nichž se dále vypočítá výška výskoku (h), průměrný výkon, zrychlení v aktivní fázi odrazu, rychlost v závěrečném momentu odrazu a výkon (P) v aktivní fázi odrazu. „Měří se schopnost odrazit se co nejintenzivněji v co nejkratším čase, tj. schopnost svalových vláken kontrahovat se co nejintenzivněji a nejrychleji. Bosco a spol. 1981, ukázali, že právě tato schopnost je do značné míry podmíněná podílem rychlých svalových vláken. Tudíž se tohoto testu dá využít pro zjištění podílu rychlých svalových vláken ve svalech dolních končetin. Tento test má význam jak pro sprintery, tak podle mě i pro boxery. „ (Šimůnek, 2007)
Princip měření Výpočty hodnot jednotlivých parametrů vycházejících ze zákonů klasické mechaniky, které popisují vzájemné vztahy mezi rychlostí, časem, zrychlením a dráhou volného pádu, respektivně rovnoměrně zrychleného pohybu:
výška výskoku (h)
h = g * tf2 / 8
průměrný výkon (P´)
P´= g2 * tf / 8
výkon v aktivní fázi odrazu (P)
zrychlení v aktivní fázi odrazu (a)
a = g * tf / tc
rychlost v závěrečném momentu odrazu (v)
v = g * tf / 2
P = g2 * tf * (tf+tc) / 4 Tc
tc – doba kontaktu (s) tf – doba letu (s) (JUMPER Návod na použití, 2003)
Populační normy Návod na použití výskokového ergometru společnosti Fitronic uvádí pro dospělé ve věku od 18 do 60 roků jako kritérium vzájemného srovnání maximální
25
výšku výskoku (h) získanou při jednotlivém pokusu. Před měřením musí být proto v „Set Test“ nastavené ukončení testu po 1 výskokovém cyklu. Ruky by měly být při měření fixované na bocích. I v tomto případě je potřebné v „Subjekt Info“ zadat věk.
Nastavení podmínek měření Při testování boxerek na výskokovou ergometrii jsme nastavili měření tak, že začne v okamžiku prvního kontaktu s plátnem (Start at the touch down – příloha 1). Test končí po uplynutí nastaveného času deseti sekund (termination by time) a během testu byly graficky znázorňovány výskoky (cm) díky Y-axes parameteres – Height of jump (příloha 2). Následuje zvolení „New test“, kdy se objeví „Subjekt dialog“, do kterého jsme zadali osobní údaje testované osoby (pohlaví, věk, výška, váha – příloha 3) nezbytné pro výpočty a srovnání výsledků s populační normou. Každá boxerka absolvovala test celkem dvakrát s rukama v bok. Vyhodnocoval se test s nejlepším výskokem. Ukázka záznamu výskoků po dobu 10s viz příloha č.4. (upraveno podle JUMPER výskokový ergometr)
3.4 VÝSLEDKY A DISKUSE
Cílem výzkumu je otestovat boxerky na výskokovém ergometru (na speciálním odrazovém plátně připojeném k počítači), jenž při opakovaných výskocích určí dobu trvání oporových a letových fází, a provést test přeskoků přes švihadlo po dobu 2 minut. Z výsledků se dá dále vypočítat například zrychlení při odraze, rychlost v okamžiku odrazu a výkon (P) v aktivní fázi odrazu. K těmto údajům jsme prostřednictvím dotazování doplnili další údaje o boxerkách (doba boxování, počet tréninků týdně, výška, věk, váha, BMI). Výsledky z obou testů jsme zanesli dále do tabulek a grafů, srovnali s populačními normami i mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými a statisticky je vzájemně vyhodnotili.
26
Interpretace výsledků Zpočátku se zaměříme na nejlepší dosažené hodnoty boxerek při deseti sekundovém testu na výskokovém ergometru (tab.č.13). Porovnáme je s populační normou (obr.č.3) i vzájemně mezi boxerkami (obr.č.4). Použijeme t-testu k zjištění statistické významnosti jak při porovnání výšky výskoku (h) u začínajících a pokročilých boxerek (obr.č.5), tak i při srovnání výkonu (P) v aktivní fázi odrazu (obr.č.6). Dále statisticky vyhodnotíme vzájemný vztah mezi výškou výskoku (h) a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu (obr.č.7). V dalším kroku zjistíme u boxerek pomocí výkonu (P) v aktivní fázi odrazu nepřímo podíl rychlých a pomalých svalových vláken dolních končetin (obr.č.8). Získané hodnoty porovnáme mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými (obr.č.9). V poslední části výzkumu se budeme věnovat výsledkům ze skoků snožmo přes švihadlo po dobu 2 minut získaných od pěti boxerek. Získané hodnoty porovnáme mezi pokročilými a začínajícími boxerkami (tab.č.14). Zjistíme, zda existuje korelační vztah jak mezi přeskoky přes švihadlo a výškou výskoku (h) při výskokové ergometrii (obr.č.11 a 12), tak i mezi přeskoky přes švihadlo a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu (obr.č.13)
při výskokové
ergometrii.
Získané hodnoty testovaných boxerek V tabulce č.13 jsou shrnuty vybrané hodnoty boxerek z testu na výskokovém ergometru (nejlepší výskok (h), výkon v aktivní fázi odrazu (P), doba kontaktu (tc) a doba letu (tf)) i doplňující údaje o boxerkách. Z těchto výsledků vychází hypotézy H1 až H5. Hypotéza H6 je zaměřena na porovnání počtu přeskoků přes švihadlo mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými. Poslední dvě hypotézy H7 a H8 zkoumají vzájemný korelační vztah mezi přeskoky přes švihadlo a výsledky zt výskokové ergometrie (výškou výskoku (h) a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu).
27
Tabulka č. 13 Nejlepší výskok (h) a výkon (P) v aktivní fázi odrazu u boxerek při výskokové ergometrii, doba kontaktu (tc) s podložkou a doba letu (tf)
Boxerka č.1 č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.7 č.8 č.9 č.10 č.11 č.12 č.13 č.14 č.15
Barva
nejlepší výskok h (cm) 24,1 21,1 19,9 25,2 31,5 24,3 19,8 27,9 30,4 20,4 28,7 32 33,3 26,9 23,6
P(W/kg)
tc (s)
tf(s)
doba boxování
tréninky za věk týden
28 17,8 17 31,5 43,6 37,2 27,7 18,8 40,5 23,6 32,8 35,4 48,6 29,2 36,9
0,273 0,527 0,534 0,24 0,197 0,18 0,216 0,743 0,209 0,29 0,266 0,272 0,181 0,293 0,176
0,443 0,415 0,403 0,453 0,507 0,445 0,402 0,477 0,498 0,408 0,484 0,511 0,521 0,468 0,439
4 měsíce 6 měsíců 6 měsíců 6 měsíců 1 rok 1 rok 1,5 roku 2 roky 2 roky 3 roky 4 roky 8 let 12 let 13 let 15let
3krát 4krát 4krát 4 krát 3krát 8krát (3d-2x) 6krát 4-5krát 4-5krát 2krát 5krát 9krát (3d-2x) 5-6krát 5krát 5krát
28
25 25 30 20 23 22 22 28 22 27 21 30 28 35 38
výška (cm)
hmotnost (kg)
BMI
174 174 168 159 165 168 178 168 165 174 171 168 166 167 173
65 60 65 50 58 52 75 60 52 66 60 63 56 55 75
21,47 19,81 23,03 19,77 21,3 18,42 23,67 21,25 19,1 21,8 20,52 22,32 20,32 19,72 25,05
Výsledky nejlepšího výskoku (h) u boxerek při výskokové ergometrii - hypotéza H1 a H2
Získané nejlepší výskoky u boxerek (tab.č.13) jsme zanesli do grafu (obr.č.3), kde jsme porovnali s populační normou. Z výsledků vyplývá, že boxerky dosahovaly průměrných až vynikajících výsledků, kdy test bral v úvahu věk testované osoby. V průměru dosahovaly boxerky výšky výskoku 25,94cm. Hypotéza H1 předpokládající dobré až vynikající výsledky nejlepšího výskoku (h) u boxerek
při výskokové ergometrii ve srovnání s populační normou byla
potvrzena. Zajímavě dále dopadlo vzájemné porovnání hodnot nejlepšího výskoku (h) mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými (obr.č.4). Boxerky věnující se boxu více jak 2 roky dosáhly vynikajících výsledků až na jednu (boxerka č.10), která spadala do průměrné kategorie. Oproti tomu, boxerky začátečnice se pohybovaly v žebříčku průměrných až dobrých hodnot. Avšak i zde se objevila výjimka, kdy jedna začátečnice (boxerka č.5) dosáhla vynikajícího výsledku výskokem 31,5cm. Nesmíme opomenout fakt, že výšku výskoku (h) lze jen částečně ovlivnit vnějšími vlivy (trénováním), neboť je z větší části podmíněna geneticky jako např. rychlost. Pro lepší názornost při srovnání výsledků nejlepších výskoků (h) mezi začínajícími a pokročilými boxerkami jsme použili t-test, metodu matematické statisticky, a zanesli jej do grafu (obr.č.5). Získaná hodnota p = 0,08 značí, že výsledek je na hranici statistické významnosti/nevýznamnosti, neboť statistická hladina významnost byla stanovena na 0,05. Hypotéza H2 předpokládající vyšší hodnoty nejlepšího výskoku (h) u boxerek pokročilých než začátečnic při Boscova testu se nepotvrdila, neboť při t-testu byla zjištěna statistická nevýznamnost, která se však pohybovala těsně u hranice statistické významnosti. Z toho plyne, že hodnotu p = 0,08 můžeme i nemusíme považovat za statisticky významnou.
29
č.1 č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.7 č.8 č.9 č.10 č.11 č.12 č.13 č.14 č.15 Obrázek č.3 Nejlepší výskoky (h) boxerek při testu výskoková ergometrie a jejich srovnání s populační normou
30
začátečnice pokročilé
Obrázek č.4 Srovnání nejlepších výskoků (h) mezi začínajícími a pokročilými boxerkami
31
Porovnání výšky výskoku (h) u začínajících a pokročilých boxerek t = -1,94; p = 0,08 32
Výška výskoku h (cm)
30
28
26
24
22 Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh
20 Začátečnice
Pokročilé
Obrázek č.5 Statistické porovnání výšky výskoku (h) u začínajících a pokročilých boxerek
32
Výkon (P) v aktivní fázi odrazu– hypotéza H3 a H4
Pro srovnání uvádíme i statistické vyhodnocení výkonu (P) v aktivní fázi odrazu u začínajících a pokročilých boxerek (obr.č.6). T-test jednoznačně určil při porovnání obou skupin statistikou nevýznamnost, neboť p nabylo hodnoty 0,4. Hypotéza H3 předpokládající vyšší hodnoty výkonu (P) v aktivní fázi odrazu u boxerek pokročilých než začátečnic při Boscově testu nebyla prokázána. Porovnání výkonu v aktivní fázi odrazu (P) u začínajících a pokročilých boxerek t = -0,86; p = 0,4 42 40
Výkon v aktivní fázi odrezu P (W/kg)
38 36 34 32 30 28 26 24 22
Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh
20 Začátečnice
Pokročilé
Obrázek č.6 Porovnání výkonu (P) mezi začínajícími a pokročilými boxerkami
Následující zkoumání jsme zaměřili na korelační analýzu výšky výskoku (h) a výkonu (P) v aktivní fázi odrazu při výskokové ergometrii. Hodnoty jsme zanesli do grafu (obr.č.7) zkoumajícího vzájemný korelační vztah daných veličin. Hodnota korelace byla r = 0,72, což značí těsný vztah obou proměnných na sobě
33
závislých. Z grafu (obr.č.7) je dále patrno, že hodnoty čtyř boxerek nebyly programem Statistica 8 při vyhodnocení brány na zřetel. H4 předpokládající vzájemný korelační vztah mezi výškou výskoku (h) a výkonu v aktivní fázi odrazu (P) při výskokové ergometrii byla potvrzena. Korelační analýza výkonu v aktivní fázi odrazu (P) a výšky výskoku (h) u 15 boxerek Korelace : r = 0,723 50
Výkon v aktivní fázi odrazu P (W/kg)
45
40
35
30
25
20
15 18
20
22
24
26
28
Výška výskoku h (cm)
30
32
34
95% hladina spolehlivosti
Obrázek č.7 Porovnání výšky výskoku (h) a výkonu (P) v aktivní fázi odrazu
Zastoupení rychlých svalových vláken u boxerek vypočítané od výkonu (P) v aktivní fázi odrazu – hypotéza H 5
V předchozí kapitole zaměřené na zátěžové testy zkoumal Melicha procentuální zastoupení jednotlivých typů svalových vláken (tab.č.9), kdy odebral bioptický vzorek od musculus vastus lateralis. Histochemickou analýzou zjistil větší procentuální zastoupení rychlých svalových vláken, průměrně 41,4%. Při vlastním zkoumání zastoupení rychlých svalových vláken vycházíme z výkonu (P) v aktivní fázi odrazu a na základě poznatků od Melichy chceme dokázat také vyšší podíl rychlých svalových vláken u boxerek.
34
Graf (obr.č.8) uvádí procentuální zastoupení rychlých svalových vláken dolních končetin u boxerek vypočítané z výkonu (P) v aktivní fázi odrazu. Získané hodnoty ukázaly široké rozpětí podílu rychlých svalových vláken, kdy hodnoty se pohybovaly v rozmezí od 20% do 80%. Při rozdělení boxerek na začátečnice a pokročilé (obr.č.9) jsme zjistili nepatrně vyšší zastoupení rychlých svalových vláken u pokročilých boxerek. Nesmíme opomenout fakt, že při nesprávném provedení výskoků může dojít ke zkreslení hodnoty práce provedené v aktivní fázi odrazu. Tuto skutečnost nám pomůže ozřejmit doba kontaktu s podložkou a doba letu (obr.č.10), kdy doba kontaktu (tc) s podložkou by měla být výrazně kratší, než doba letu (tf). Graf (obr.č.10) ukázal, že tři boxerky (č.2, č.3 a č.8) měly dobu kontaktu (tc) vyšší než dobu letu (tf). Z toho plyne, že test neprovedly podle pokynů - při skákání mít ruce v bok a skákat s co nejkratším časem doby kontaktu (tc) s podložkou, neboť delší časový interval spočinutí na plátně ovlivňuje negativně výkon (P) v aktivní fázi odrazu, a tím zkreslí procentuální zastoupení rychlých svalových vláken. Po vyřazení těchto tří boxerek z hodnocení při zjišťování podílu rychlých svalových vláken získáme, že rozpětí se pohybovalo mezi 30-80%. Hypotéza H5 předpokládající u boxerek větší podíl rychlých svalových vláken než pomalých v závislosti na výkonu v aktivní fázi odrazu (P) při výskokové ergometrii se nepotvrdila. Pro inspiraci a srovnání všech výskoků jsme do přílohy vložili tabulku s průměrnými hodnotami u deseti nejlepších výskoků (příloha č.5) i tabulku s průměrnými hodnotami všech výskoků (příloha č.6). Přidali jsme i grafy s průměrnou hodnotou doby kontaktu a doby letu jak u deseti nejlepších skoků (příloha č.7), tak i u všech skoků (příloha č.8). Z grafů vyplývá, že zmíněné tři boxerky měly nejen při nejlepším výskoku (h) delší dobu kontaktu (tc) s podložkou než dobu letu (tf), ale i v průměru u všech výskoků.
35
Podíl rychlých svalových vláken u dívek Podíl rychlých svalových vláken u boxerek vypočítaný od výkonu v aktivní fázi odrazu 70 Podíl rychlých svalových vláken (%)
Pakt (W/kg)
60
80
50
70 60 50 40 30 20
40 30 20 10 6
10
12
20
25
30
35
Věk (roky)
č.1 č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.7 č.8 č.9 č.10 č.11 č.12 č.13 č.14 č.15 Obrázek č.8 Podíl rychlých svalových vláken u boxerek vypočítaný od výkonu (P) v aktivní fázi odrazu (upraveno podle Novotného, Výskoková ergometrie, 2008)
36
Podíl rychlých svalových vláken u boxerek „začátečnic“ Podíl rychlých svalových vláken u dívek a „pokročilých“ 70 Podíl svalových vláken (%)
Pakt (W/kg)
60
80
50
70 60 50 40 30 20
40 30 20 10 6
10
12
20 Věk (roky)
začátečnice
25
30
35
pokročilé
Obrázek č.9 Podíl rychlých svalových vláken u boxerek „začátečnic“ a „pokročilých“ (upraveno podle Novotného, 2008)
37
Doba kontaktu (tc) a doba letu (tf) u nejlepšího výskoku při výskokové ergometrii 0,8 0,7 Doba (s)
0,6 0,5
tc(s)
0,4
tf(s)
0,3 0,2 0,1 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
Boxerka č.
Obrázek č.10 Doba kontaktu (tc) a doba letu (tf) u nejlepšího výskoku při výskokové ergometrii.
38
14
15
16
Přeskoky snožmo přes švihadlo – hypotéza H6
Barevné odlišení daných výkonů (tab.č.14) bylo převzato z výskokové ergometrie (např.obr.č.3), abychom lépe znázornili porovnání výsledků ze skoků přes švihadlo a nejlepšího výskoku (h) při výskokové ergometrii. Ze získaných výsledků (tab.č.14) vyplývá, že výsledky boxerek začátečnice se pohybovaly v rozmezí průměrných až výborných výsledků při přeskoku snožmo přes švihadlo (tab.č.15). Naproti tomu pokročilé boxerky dosáhly vynikající výsledků, kdy počet přeskoků se v průměru pohyboval okolo 322 skoků. Hypotéza H6 předpokládající větší počet přeskoků přes švihadlo po dobu 2 minut u pokročilých boxerek (č.9, 12 a 15) než u začátečnic (č.3 a 4) se potvrdila.
Tabulka č.14 Hodnocení skoků přes švihadlo a výskoku při Boscova testu (upraveno podle Neuman, 2003)
Výkon
Počet skoků
slabý podprůměrný průměrný nadprůměrný výborný vynikající
Do 100 100-140 140-180 180-220 220-250 Nad 250
Bosco test
Tabulka č.15 Výsledky nejlepšího výskoku (Bosco test), skoků přes švihadlo a jejich vzájemné porovnání
Boxerka
věk
č.3 č.4 č.9 č.12 č.15
30 20 22 30 38
doba boxování 6 měsíců 6 měsíců 2 roky 8 let 15 let
nejlepší výskok h´ (cm) 19,9 25,2 30,4 32 23,6
39
skoky přes švihadlo 172 244 321 326 319
Korelační analýza přeskoků přes švihadlo a výšky výskoku (h) – hypotéza H7
Při statistickém vyhodnocení výsledků pěti boxerek z přeskoků přes švihadlo a výšky výskoku (h) při Boscova testu jsme zjistili velmi těsný vztah obou proměnných, kdy hodnota r = 0,79 (obr.č.11). Z grafu (obr.č.11) je vidět širší rozpětí hodnot. Pokud bychom z vyhodnocení vyloučili boxerku č.15, která je v jiné věkové kategorii než ostatní boxerky, a tudíž při nejlepším výskoku (h) u výskokové ergometrie dosáhla při nižším výskoku vynikajícího výsledku v závislosti na jejím věku. Po jejím vyloučení (obr.č.12) získáme hodnotu r = 0,995 značící silnou závislost. Hypotéza H7 předpokládající vzájemný korelační vztah mezi přeskoky přes švihadlo a výškou výskoku (h) při výskokové ergometrii u boxerek (č.3, 4, 9, 12 a 15) byla prokázána, avšak oba testy provádělo jen pět boxerek, a tudíž výsledky nemusí být zcela objektivní. Zde jsme nastínili další možnost testování boxerek se současným porovnáním výsledků s nejlepším výskokem při výskokové ergometrii.
Korelační analýza přeskoků přes švihadlo a výkonu (P) v aktivní fázi odrazu – hypotéza H8
Při zjišťování korelačního vztahu mezi přeskoky přes švihadlo a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu (obr.č.13) jsme dostali hodnotu r = 0,95 ukazující na silnou závislost obou proměnných. Nesmíme opět opomenou fakt, že oba testy provedlo jen pět boxerek, což je malý vzorek pro objektivní vyhodnocení. Hypotéza H8 zkoumající korelační vztah mezi přeskoky přes švihadlo a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu byla potvrzena.
40
Korelační analýza přeskoků přes švihadlo a výšky výskoku (h) u 5 boxerek (č. 3, 4, 9, 12 a 15) r = 0,786 340
Přeskoky přes švihadlo (počet/2 min)
320 300 280 260 240 220 200 180 160 18
20
22
24
26
28
Výška výskoku h (cm)
30
32
34
95% hladina spolehlivosti
Obrázek č.11 Korelační analýza přeskoku přes švihadlo a výšky výskoku (h) u 5 boxerek (č. 3, 4, 9, 12, 15)
41
Korelační analýza přeskoků přes švihadlo a výšky výskoku (h) u 4 boxerek (č. 3, 4, 9, 12) Korelace : r = 0,996 340
Přeskoky přes švihadlo (počet/2min)
320 300 280 260 240 220 200 180 160 18
20
22
24
26
28
Výška výskoku h (cm)
30
32
34
95% hladina spolehlivosti
Obrázek č.12 Korelační analýza přeskoku přes švihadlo a výšky výskoku (h) u 4 boxerek (č. 3, 4, 9, 12)
42
Korelační analýza přeskoku přes švihadlo a výkonu v aktivní fázi odrazu (P) u 5 boxerek (č. 3, 4, 9, 12 a 15) r = 0,95 340
Přeskoky přes švihadlo (počet/2min)
320 300 280 260 240 220 200 180 160 16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
Výkon v aktivní fázi odrazu P (W/kg)
36
38
40
42
95% hladina spolehlivosti
Obrázek č.13 Korelační analýza přeskoku přes švihadlo a výkonu (P) v aktivní fázi odrazu u 5 boxerek (č. 3, 4, 9, 12, 15)
43
Závěr Prvním cílem teoretické části práce bylo seznámit čtenáře se základní charakteristikou
boxu,
nastínit
limitující
faktory
boxu
a
popsat
box
z fyziologického hlediska, kdy jsme uvedli funkční a metabolickou charakteristiku rohování, morfofunkční charakteristiku sportovce i věkové a zdravotní aspekty boxerů. Ke konci první kapitoly jsme konfrontovali box s ostatními úpolovými sporty, kdy jsme vzájemně porovnali energetický výdej a váhové ztráty v utkání. Dalším cílem teoretické části práce bylo zkompletování testů prováděných na boxerech od různých autorů, následné vybrání, zpracování a vzájemné porovnání hodnot z těchto testů. V první části jsme se zaměřili na antropometrické testy zkoumající somatometrické parametry boxerů a izometrickou svalovou sílu rohovníků.
Následovaly
zátěžové
testy
zjišťující
změny
energetického
metabolismu jak při boxování, tak i při testu na bicyklovém ergometru (Wingate test), testy zkoumající procentuální zastoupení typů svalových vláken a vitální kapacitu plic podle váhových kategorií. Poslední část této kapitoly jsme věnovali specifickým testům ověřujících zdatnost boxerů jako například test počtu skoků přes švihadlo, Quergovův test a Ruffierova zkouška. Cílem empirické části práce bylo vlastní testování
boxerek pomocí
výskokové ergometrie a přeskoků přes švihadlo. Výsledky obou testů jsme zanesli do tabulek a grafů. Nejdříve jsme se zkoumali hodnoty nejlepších výskoků (h) při výskokové ergometrii, kdy jsme je porovnali s populační normou (hypotéza H1) i vzájemně mezi začínajícími a pokročilými boxerkami (hypotéza H2). Obě hypotézy se potvrdily. Další důležitou složkou pro měření byl výkon (P) v aktivní fázi odrazu, který zjistil, zda boxerka provedla test na výskokovém ergometru správně. Hodnoty výkonu (P) v aktivní fázi odrazu jsme porovnali mezi boxerkami, kdy získané výsledky nepotvrdily hypotézu H3 předpokládající lepší výkon (P) u pokročilých boxerek. Následovalo zkoumání vzájemné korelace mezi výkonem (P) a nejlepším výskokem (h) při výskokové ergometrii. Korelace dosáhla hodnoty r = 0,72 značící těsný vztah, a tudíž hypotéza H4 byla potvrzena.
44
Hypotéza H5 zjišťovala procentuálního zastoupení rychlých svalových vláken vypočítané nepřímo z výkonu (P) v aktivní fázi odrazu. Podíl rychlých svalových vláken u boxerek se pohybovalo v rozmezí 30 až 80%. Hypotéza H5 nebyla potvrzena, neboť záleželo i na tom, zda test byl proveden správně podle pokynů. V poslední fázi výzkumu jsme se zaměřili u pěti boxerek na počet přeskoků přes švihadlo po dobu dvou minut. Získané výsledky jsme porovnali s populační normou a zjistili, že boxerky začátečnice dosahovaly průměrných až výborných hodnot a pokročilé boxerky spadaly do kategorie vynikajících výsledků. Hypotéza H6 zkoumala, zda pokročilé boxerky dosáhnou lepších hodnot při přeskoku přes švihadlo než začátečnice. Tato skutečnost se potvrdila i při malém vzorku testovaných osob. Hypotézy H7 a H8 se zabývaly korelačními vztahy mezi přeskoky přes švihadlo, výškou výskoku (h) a výkonem (P) v aktivní fázi odrazu při výskokové ergometrii. Výsledky ukázaly těsný vztah daných proměnných, i když jsme měli malý vzorek testovaných osob, kdy hodnoty nemuseli být zcela objektivní. Hypotézy byly potvrzeny. Závěrem nesmíme opomenout význam testování pro praxi, kdy pro zjištění trénovanosti a adaptace boxerek na zátěž je důležité pravidelně navštěvovat sportovního lékaře, který zjistí reakci organismu na zátěž při testu na bicyklovém ergometru, změří vitální kapacitu plic a jejich antropometrické parametry. Tyto hodnoty by měl posléze sledovat i trenér, aby měl přehled jak na tom jsou jeho svěřenkyně. Naproti tomu trenér může používat různé specifické testy ověřující zdatnost boxerek např. Quergovův test a test počtu přeskoků přes švihadlo, a tím zjistí, zda je boxerka připraven do zápasu po fyzické stránce. Za patnáct let co uznala mezinárodní boxerská asociace AIBA ženský box, se změnila spousta věcí a ženský box se vyhoupl až k možnosti zařazení do programu OH v Londýně v roce 2012. Testování boxerek je zatím velmi málo prozkoumanou oblastí, není zatím probádáno, zda psychické a fyzické vytížení při zápasech negativně působí na boxerku, či zda údery, které inkasuje nepoškodí její zdraví. Vědci a odborníci by se proto měli zaměřit i na tyto ženy, co si vybrali box jako vrcholový sport a provést stejné testy a vyšetření jako u boxerů mužů.
45
Seznam použité literatury CACEK, J. Teorie sportovního tréninku. C2008, poslední revize 24.12.2008. Dostupné z URL:
. GRASGRUBER, P., CACEK, J. Sportovní geny. Brno: Computer Press, 2008, 480s. ISBN 978-80-251-1873-3.
HAVLÍČKOVÁ, M. Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha: UK Karolinum, 1999, 196 s. ISBN 80-7184-354-7.
NEUMAN, J. Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Portál, 2003, 160 s. ISBN 80-7178-730-2.
JEŘÁBEK, J. Kontrola trénovanosti v tanečním sportu. c2008, poslední revize 24.12.2008. Dostupné z URL: .
JUMPER výskokový ergometr. Návod na použití. Fitronic s.r.o., 2003.
KRÁL, P. Box: učební text pro školení trenérů 3. a 2.třídy. Praha: Olympia, 1985, 217s.
LEHNERT, M. Sportovní trénink a výkon. c2008, poslední revize 24.12.2008. Dostupné z URL: .
MELICHNA, J. a kol. Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2.díl. Praha: Unitisk, 1995, 162 s. ISBN 80-7184-039-4.
MIŇOVSKÝ, F. Box: vybavení, technika úderů, trénink, psychologická příprava. Praha: Grada, 2006, 107 s. ISBN: 978-80-247-0803-4.
46
NOVOTNÝ, J., NOVOTNÁ, M. Anaerobní testy. c2007, poslední revize 6.11.2008. Dostupné z URL: .
PARNICA, T. Posuzování nejvýhodnějšího provedení Boscova výskokového testu. c2005, poslední revize 7.12.2008. Dostupné z URL: .
SELINGER,V., VINAŘICKÝ, R., TREFNÝ, Z. Fysiologie tělesných cvičení. Praha: Avicenum, 1980, 345 s. ISBN 08-029-80.
SOBOLOVÁ, V., ZELENKA, V. Fyziologie tělesných cvičení a sportu, Praha: Olympia, 1973. ISBN: 27-038-73.
STOKLÁSKOVÁ, Š. Tréninková příprava dívek a žen v boxu a její zvláštnosti. Brno: MU FSpS, 2002.
ŠIMŮNEK, D. Výskoková ergometrie. c2007, poslední revize 5.12.2008. Dostupné z URL: .
47
Přílohy Příloha 1: Nastavení podmínek měření.
Příloha 2: Tabulka údajů o testované osobě (příklad).
Příloha 3: Ukázka záznamu skoků po dobu 10s s danými hodnotami.
Příloha 4: Hodnota Y-axes nastavující parametry skoku.
Příloha 5: Hodnoty u deseti nejlepších výskoků
Příloha 6: Průměrné hodnoty u všech výskoků
Příloha 7: Průměrná doba kontaktu a doba letu u deseti nejlepších výskoků
Příloha 8: Průměrná doba kontaktu a doba letu u všech výskoků
48
Příloha 1: Nastavení podmínek měření.
Příloha 2: Tabulka údajů o testované osobě (příklad).
49
Příloha 3: Ukázka záznamu skoků po dobu 10s s danými hodnotami.
Příloha 4: Hodnota Y-axes nastavující parametry skoku.
50
Příloha 5: Hodnoty u deseti nejlepších výskoků
č.1 č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.7 č.8 č.9 č.10 č.11 č.12 č.13 č.14 č.15
tc10
tf 10
P10
h10 (cm)
v10
a10
h/tc10
0,252 0,482 0,52 0,256 0,196 0,187 0,218 1,001 0,171 0,338 0,367 0,288 0,184 0,279 0,188
0,436 0,39 0,391 0,43 0,489 0,422 0,376 0,457 0,48 0,384 0,447 0,49 0,505 0,46 0,42
28,4 17 16,5 27,7 41,1 32,7 24,3 17,1 43 19,7 24,1 31,9 45,1 29,2 32,6
23,3 18,7 18,8 22,7 29,3 21,9 17,3 25,6 28,3 18,1 24,6 29,5 31,3 26 21,6
2,138 1,915 1,92 2,109 2,398 2,072 1,843 2,242 2,357 1,883 2,194 2,405 2,478 2,257 2,059
16,95 7,98 7,43 16,48 24,5 21,97 16,75 5,39 27,8 11,2 12,14 16,78 26,7 16,16 21,91
91,5 39 36,3 88,5 149,7 115,2 78,1 31 160,9 53,6 68,1 102,9 168,1 92,7 114,8
Příloha 6: Průměrné hodnoty u všech výskoků
č.1 č.2 č.3 č.4 č.5 č.6 č.7 č.8 č.9 č.10 č.11 č.12 č.13 č.14 č.15
tc´
tf´
P´
h´
0,262 0,503 0,526 0,27 0,198 0,199 0,236 1,001 0,179 0,472 0,382 0,302 0,189 0,286 0,2
0,429 0,386 0,39 0,417 0,486 0,412 0,364 0,457 0,466 0,379 0,438 0,483 0,497 0,455 0,406
27,4 16,5 16,4 25,8 40,4 30,6 22,6 17,1 40,8 18,5 23,1 30,5 43,6 28,5 29,9
22,6 18,3 18,7 21,4 29 20,8 16,3 25,6 26,7 17,6 23,6 28,7 30,3 25,4 20,2
v´ a´ (m/s) (m/s2) 2,105 16,19 1,893 7,63 1,913 7,35 2,047 15,34 2,385 24,13 2,02 20,45 1,785 15,43 2,242 5,39 2,288 25,74 1,858 10,1 2,151 11,55 2,369 15,91 2,437 25,91 2,234 15,7 1,99 20,17
51
h´/tc´ (cm/s) 87 36,9 35,9 80,5 146,5 105,6 70,6 31 150,5 48,1 63,8 96,5 161,1 89,4 102,8
skoky za 10s 15 12 11 15 12 16 17 9 16 12 13 13 15 14 17
Průměrná doba kontaktu (tc´) a doba letu (tf´) u deseti nejlepších výskoků při výskokové ergometrii 1 0,9 0,8
Čas (s)
0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Boxerka č. Příloha 7: Průměrná doba kontaktu a doba letu u deseti nejlepších výskoků
52
10
tc 10
11
12
13
tf 10
14
15
16
Průměrná doba kontaktu (tc´) a doba letuGraf (tf´) u všech výskoků při výskokové ergometrii 1 0,9 0,8
čas (s)
0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Boxerka č.
Příloha 8: Průměrná doba kontaktu (tc´) a doba letu (tf´) u všech výskoků
53
10
11
tc´
12
13
tf´
14
15
16
RESUMÉ
Téma bakalářské práce seznamuje s testy prováděnými na boxerech a testováním boxerek pomocí výskokové ergometrie. Teoretická část práce se zaměřuje na fyziologickou charakteristiku boxu, zhodnocuje a porovnává testy prováděné u boxerů. Empirická část práce se soustřeďuje na vlastní testování boxerek pomocí výskokové ergometre a přeskoků přes švihadlo. Všechny informace jsou podloženy studiem relevantní literatury a údaje o boxerkách jsou získané pomocí metody pozorování, dotazování a měření. Získané výsledky boxerek při výskokové ergometrii a přeskocích přes švihadlo byly porovnány s populačními normami, vzájemně mezi boxerkami začátečnicemi a pokročilými, a poté statisticky vyhodnoceny. Práce může posloužit jako inspirace pro diplomovou práci i jako určitá návod, jak trenéři mohou zjistit výkonnost svých svěřenkyň.
RESUME
Subject of bachelor thesis is giving informations about tests performed in boxers and testing of boxers by Bosco test. Theoretic part of work is concentrated on physiological characteristics of box and on reviewing and comparing tests performed in boxers. Empirical part of work focuses on testing of boxers on the basis of Bosco test and jumps over skipping rope. All informations are verified studying of relevant literature and statements of boxers are acquired on the basis of method of observation, method of questioning and method of measurement. Retrieved attainments of boxers owing to Bosco test and jumps over skipping rope were confronted with the population standards, reciprocally between boxers beginners and advanced boxers and after they were analysed statistically. Bachelor thesis can serve as inspiration for dissertation thesis and also as a instruction, how trainers can find out performance of their boxers.
54
ANOTACE Příjmení a jméno:
Juranová Jana
Název práce:
Vybrané testy prováděné na boxerech a testování boxerek pomocí výskokové ergometrie
Typ práce:
bakalářská práce
Vedoucí práce:
Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.
Klíčová slova:
box, fyziologie boxu, zátěžové testy, antropometrické testy, testy zdatnosti, výskoková ergometrie, přeskoky přes švihadlo
Rok obhajoby:
2009
Obsah:
Fyziologická charakteristika boxu, zhodnocení a porovnání testů prováděných na boxerech. Testování boxerek pomocí výskokové ergometrie a přeskoků přes švihadlo.
ANNOTATION Name:
Juranová Jana
Name of the thesis: Selected tests performed in boxers and testing of boxers by Bosco test Type of work:
bachelor thesis
General official:
Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.
Keyword:
box, physiology of box, ballasted tests, antrhropometric tests, tests of ability, Bosco test, jumps over skipping rope
Thesis defence year: 2009 Content:
Physiological characteristics of box, review and compare tests performed in boxers. Testing of boxers by Bosco test and by jumps over skipping rope.
55
