Připravujeme se na testy

Připravujeme se na testy obecných studijních předpokladů

Tento materiál vznikl v rámci realizace projektu: Globální vzdělávání pro udržitelný rozvoj v sítí spolupracujících škol, obce a ekologických sdružení. Reg. číslo CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Verze 0.3, 30.11.2013

Prolog Velká část uchazečů o studium oborů zaměřených na UR a EVVO musí v přijímacím řízení projít testy obecných studijních předpokladů (OSP) v rámci Národních srovnávacích zkoušek, které pořádá společnost Scio. Jedním z hlavních klíčů k úspěchu v těchto testech je dostatečné procvičení typových úloh, které se v těchto testech vyskytují. Ne vždy však mají uchazeči k dispozici dostatečné množství těchto úloh – řada materiálů pro přípravu je navíc poskytována komerčně, v rámci placených materiálů a služeb, což některým uchazečům poněkud zhoršuje možnosti efektivní přípravy na tyto testy (diskriminuje nízkopříjmové skupiny). Cílem této sbírky úloh je poskytnout všem uchazečům zdarma kvalitní sady úloh se zřetelem na možnost dostatečného procvičení úloh, které studentům typicky činí problémy (např. úlohy z kvantitativního oddílu). Materiál je v souladu s obsahem testů ve šk. roce 2013/2014. Materiál je šířen v různých digitálních podobách s ohledem na rozvoj mobilních technologií, např. tabletů. Věříme, že tato sbírka úloh přispěje k rozšíření možností kvalitní přípravy na testy OSP. Autoři

Předmluva Testování studijních předpokladů se v několika posledních letech stalo výrazným trendem v přijímacích řízeních na vysoké školy. Testů, které nesou ve svém názvu slovní spojení „studijní předpoklady“ je používáno v ČR hned několik. Tato elektronická publikace se zabývá jedním z nejvýznamnějších testů studijních předpokladů, a totiž testem obecných studijních předpokladů společnosti Scio, který uchazči absolvují během Národních srovnávacích zkoušek. Publikace by vás měla kompletně provést procesem přípravy – od seznámení s testem až po pilování taktiky testu naostro. Komplementárním materiálem k této publikaci je sbírka úloh, která slouží jako hlavní zdroj úloh k procvičování. Hodně štěstí (nejen) při přípravě vám přejí autoři.

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky

Základní popis testu OSP Veškeré informace v této e-publikaci se vztahují k podobě testů ve školním roce 2013–2014.

Co se v této kapitole dozvím? V této kapitole shrneme základní informace o testu OSP: jak je test strukturován, hodnocen a s jakými typy úloh se v něm potkáme. Dozvíte se také některé relevantní informace o průběhu Národních srovnávacích zkoušek, v jejichž rámci se testy OSP konají.

Obecná charakteristika a struktura Test obecných studijních předpokladů (zkráceně OSP) je test s uzavřenými odpověďmi – uchazeč volí nabízenou odpověď z nabízených možností (ve většině úloh z pěti, u několika typů ze čtyř). Každá úloha má právě jednu správnou odpověď – to nám mj. umožňuje používat při řešení vylučovací metodu. Test obsahuje celkem 90 úloh, které jsou rozčleněny do 4 samostatných oddílů, jejichž názvy jsou: •

verbální

•

logický

•

argumentační

•

kvantitativní

Pořadí těchto oddílů (subtestů) je předem dané. Rozsah oddílů a čas na řešení Všechny oddíly mají přesně předepsaný rozsah, resp. počet úloh: ve verbálním oddílu je to 23 úloh, v logickém 22 úloh, v argumentačním 22 a v kvantitativním 23. Každému z oddílů je vyhrazena doba na řešení: •

verbální: 25 min

•

logický: 30 min

•

argumentační: 30 min

•

kvantitativní: 25 min

Platí, že časy vyhrazené pro jednotlivé oddíly jsou nepřeveditelné a v daném časovém intervalu se lze věnovat pouze příslušnému subtestu. Na tento fakt můžeme hledět jako na nevýhodu (jsem-li v oddílu, který mi jde, hotov dříve, nemohu si o „našetřený čas“ prodloužit řešení oddílu, který mi dělá problémy), ale i jako na výhodu (pokud mi „v některém ze subtestů ujede vlak, nestane se, že by už bylo vše úplně ztraceno, nejpozději s koncem oddílu budou zas všichni na stejné startovní čáře…“). 1


Hodnocení a bodování Všechny úlohy ve všech oddílech jsou bodovány stejně, podle následujícího klíče: •

správná odpověď: 1 bod

•

nesprávná odpověď: ◦ –0,25 bodu v případě, že daná úloha má pět nabídnutých odpovědí ◦ –0,33 bodu v případě, že daná úloh má čtyři nabízené odpovědi

•

neuvedená odpověď: 0 bodů

Jednotlivé oddíly jsou bodovány odděleně. Součtem všech bodových zisků, resp. ztrát získáme tzv. bodové skóre pro daný oddíl. Bodování je navrženo tak, že uchazeč, který by odpovídal na otázky zcela náhodně, by získal v bodové skóre v průměru 0 bodů, stejně tak jako uchazeč, který by žádnou z úloh nezodpověděl. Jinými slovy, pokud o řešení úloh nic nevíme, tipovat není výhodnější strategií než netipovat.

Pojem percentilu Získané bodové skóre v dané variantě umožňuje uspořádat uchazeče od nejlepšího k nejhoršímu. Takovýmto způsobem bychom dospěli k tzv. percentilu. Percentil je číslo mezi 0 a 100, které udává, kolik uchazečů v dané zkoušce podalo stejný nebo horší výkon. Pokud tedy získá student percentil 72, znamená to, že 72 procent absolventů testu získalo stejné nebo nižší bodové skóre, čili pouze 28 procent studentů bylo lepších než dotyčný uchazeč.

Harmonizace percentilu Vzhledem k tomu, že testů OSP se v daném roce použije řada variant, navíc v různých termínech, je zapotřebí co možná nejspravedlivěji porovnávat uchazeče, kteří psali v různých obdobích různé varianty – přičemž i přes intenzivní snahy autorů může dojít k tomu, že některá z variant bude „o malinko těžší, nebo o malinko lehčí než ostatní“. Proto se zmiňované percentily takzvaně harmonizují. To znamená, že se percentilové výsledky všech uchazečů převádí na jednu společnou škálu 0–100. Harmonizace potlačuje vliv drobných rozdílů v náročnosti jednotlivých variant. Percentil, který se uchazeč dozví pro každý oddíl po každém termínu absolvování těchto testů, je již definitivní a není měněn v souvislosti s dalšími termíny.

Několik poznámek k hodnocení a bodování Subtesty jsou vyhodnocovány odděleně, rovněž i čas věnovaný jednotlivým oddílům je rozdělen. Mluví-li se tedy o testu OSP, jde v podstatě spíše o kolekci samostatných testů psaných v jednom termínu.

2

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Úlohy v daném oddílu nemusejí mít (z pohledu uchazeče) stejnou časovou náročnost ani obtížnost, jsou však bodovány stejně. To otevírá prostor pro smysluplné taktizování. Většina fakult, které používají testů OSP v přijímacím řízení, percentilové výsledky z jednotlivých subtestů zpravidla průměruje. Některé fakulty však dávají některým subtestům určité váhy, např. Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci aj., čímž potlačují nebo naopak upřednostňují význam vybraných oddílů v rámci celkového výsledku. Testy OSP je možné absolvovat v rámci Národních srovnávacích zkoušek několikrát, zpravidla šestkrát ve školním roce. Pro účely přijímacích zkoušek se započítává nejlepší z výsledků (průměr z percentilů v konkrétním termínu). Pozor, pokud někdo v jednom termínu „ve verbálním oddílu exceluje a další oddíly zkazí“ a ve druhém „pokazí verbální a dobře zvládne ostatní“, porovnává se průměrný percentil ze všech oddílů v prvním a průměrný percentil ze všech oddílů ve druhém termínu – „nevyzobávají se nejlepší výsledky v jednotlivých oddílech napříč termíny“.

Průběh zkoušky a některé praktické otázky týkající se testování Jak už jsme několikrát naznačili, testů OSP se uchazeči mohou zúčastnit v rámci Národních srovnávacích zkoušek (zkráceně NSZ), které pořádá společnost Scio. Prostřednictvím webových stránek této společnosti se uchazeči přihlašují na jednotlivé termíny. Pozor, přihlášení se na konkrétní termín Národní srovnávacích zkoušek není přihlášením se na fakultu, která výsledky NSZ požaduje, a naopak: podání přihlášky ke studiu na danou fakultu není automatickým přihlášením se na Národní srovnávací zkoušky! NSZ probíhají na různých místech v ČR a SR a uchazeč může, pokud to kapacity dovolí, vybrat místo zkoušky v nejvýhodnější lokaci vzhledem např. k bydlišti. Proto je vhodné registrovat se na daný termín s dostatečným předstihem, aby nedošlo k tomu, že nejvhodnější město pro daného uchazeče už bude zcela obsazeno. Průběh testování v NSZ je dán cílem o maximální objektivitu testování. Uchazeči jsou požádáni před zahájením testu o prokázání totožnosti a poté, co jsou administrátory testu usazeni na svá místa, jsou pořízeny dokumentační fotografie („kdo kde seděl“). Během testu není možné odcházet (ani na toaletu) a komunikovat s ostatními účastníky testování. Každá tato skutečnost znamená okamžité ukončení zkoušky. Nelze používat mobilních telefonů, nejen pro volání či posílání sms, ale ani pro kontrolu času! Vezměte si proto raději náramkové hodinky, abyste měli přehled o čase. V prostorech, kde se NSZ konají, nemusejí být vždy k dispozici nástěnné hodiny, administrátoři nepromítají aktuální čas na zeď – administrátoři pouze hlásí 5 min do konce testování, resp. konce času vyhrazeného konkrétnímu subtestu. Na lavici může mít uchazeč pouze průhlednou láhev s nápojem. Uchazeči píší tenkými černými fixy, které obdrží před začátkem testování (aby se zabránilo např. přechovávání „taháků“ uvnitř psacích potřeb.

3

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Všech těchto opatření však není potřeba se obávat: pokud uchazeč bude respektovat pokyny administrátorů, nebude mít s formálním průběhem testování problém, a navíc nebude v rámci testování čelit nekalé konkurenci uchazečů, kteří „si chtějí výsledky nemorálně vylepšovat“.

Průběh testování OSP v rámci NSZ Při řešení testu OSP nelze používat žádné pomůcky, např. kalkulačky, seznamy vzorečků atp. Úlohy jsou však koncipovány tak, že je lze vyřešit i bez použití těchto pomůcek. Testy OSP se skládají ze čtyř částí, mezi těmito testy nejsou přestávky, mezi jednotlivými subtesty je cca minutová prodleva, v podstatě se tedy píší bezprostředně po sobě. Součástí zadání jsou i volné papíry pro případné pomocné výpočty, schémata a diagramy. Tyto papíry mají dostatečný rozsah, nestává se, že by uchazeči trpěli nedostatkem prostoru pro vlastní záznamy.

Záznamové archy Odpovědi na jednotlivé úlohy se nezapisují přímo do zadání, nýbrž do záznamových archů, které jsou jako jediné vyhodnocovány. Do zadání lze zapisovat, dělat si poznámky atp., nicméně při vyhodnocování tyto poznámky či výsledky nejsou brány v potaz. Správné odpovědi se do záznamového archu vyznačují zakřížkováním příslušného políčka. Pokud uchazeč dospěje k tomu, že daná odpověď, kterou uvedl do záznamového archu není správná, má ještě šanci ji změnit tak, že původně zakřížkované políčko zcela vyčerní a zakřížkuje jiné políčko. Upozorňujeme, že už ale není možné vrátit se k „původně začerněné“ možnosti!

Kde získávat informace o NSZ Národní srovnávací zkoušky jsou akcí velkého rozsahu, není proto divu, že o Národních srovnávacích zkouškách se píše v médiích, na různých webových stránkách atp. Ne vždy však jsou tyto informace kvalitní a aktuální. Řiďte se proto pouze informacemi, které poskytuje společnost Scio – ohledně průběhu NSZ a informacemi, které poskytují fakulty, na které se hlásíte (ohledně průběhu přijímacího řízení). Ověřte si zejména, které termíny vámi zvolená fakulta akceptuje – ne vždy akceptují fakulty výsledky ze všech termínů. Některé fakulty berou v úvahu pouze vybrané termíny!

4


Obsah jednotlivých oddílů a ukázky úloh Co se v této kapitole dozvím? V této kapitole se seznámíme s typovými úlohami z jednotlivých oddílů a dozvíme se, co dané úlohy testují.

Verbální oddíl Cílem tohoto oddílu je otestovat, zda uchazeč je schopen korektně využívat jazyk, uvědomovat si významové rozdíly mezi různými výrazy (zejména těmi, které svým významem nejsou příliš vzdáleny), pracovat s kontextem, a získávat informace ze souvislých textů. Verbální schopnosti, resp. dovednosti patří ke klíčové výbavě každého studenta. Je to pochopitelné, neboť významná část studia (nejen na VŠ) se opírá o studium textových materiálů. Schopnost precizně pracovat s významovými rozdíly je klíčovým předpokladem pro jakoukoliv vážnou práci s texty. Nyní se podíváme na jednotlivé typy úloh, s nimiž se ve verbálním oddílu setkáme. Pořadí těchto typů úloh je pevně dané.

Doplňování slov do vět Popis úlohy V zadání je kratičký textík, v němž jsou vynechány zpravidla dva výrazy. Úkolem je vybrat z nabízených možností takové doplnění, které se na vynechaná místa nejlépe hodí. Co úloha testuje? Úloha testuje, zda je uchazeč schopen odhadnout zamýšlené sdělení daného textu, domýšlet chybějící informaci, respektovat kontext a stylistický charakter textu, a všech těchto poznatků („parametrů“) využít k volbě vhodného doplnění. Ukázka úlohy Za provádění restaurování národní kulturní památky bez ______ Ministerstva kultury lze uložit fyzické osobě ______ až do výše 4 000 000 Kč. (A) svolení – dotaci (B) informování – penále (C) povolení – pokutu (D) dohledu – bonus (E) žádosti – sankci

5


Analogie – vztahy ve dvojicích slov Popis úlohy V zadání úlohy je dvojice slov či slovních spojení, mezi nimiž je určitý (explicitně nevyjádřený) vztah. Úkolem uchazeče je tento vztah identifikovat a najít mezi dvojicemi v nabízených možnostech tu, v níž je vztah mezi těmito slovy, resp. slovními spojeními stejný, resp. nejméně odlišný od vztahu v zadání. Co úloha testuje? Úloha zjišťuje, zda je uchazeč schopen identifikovat vztah mezi významy dvou slov či slovních spojení a odlišit jej od vztahů v jiných dvojicích. Ukázka úlohy TRUHLÁŘ : STROM (A) hudebník : noty (B) režisér : film (C) pekař : obilí (D) sportovec : stopky (E) lékař : pacient

Práce se souvislým textem Popis úlohy V zadání je předložen delší text (v rozsahu několika odstavců). K tomuto textu se vztahuje několik otázek (úloh). Jedná se o úlohy zaměřené na hledání konkrétní informace v textu, shrnutí obsahu či stanoviska autora, nebo určení, které tvrzení z textu vyplývá. Co úloha testuje? Úlohy testují, zda je uchazeč schopen se v rozsáhlejším textu rychle a efektivně zorientovat, vyhledávat v něm konkrétní informace, sumarizovat jej či odvozovat z něj další fakta. Ukázka úlohy TEXT K ÚLOHÁM Nová verze státní energetické koncepce podporuje dostavbu jaderné elektrárny Temelín, modernizaci Dukovan a s tím spojený nárůst podílu jaderné energie v mixu. Posílit by měla i energie z obnovitelných zdrojů, vyjma solárních panelů na orné půdě. Utlumovat by se naopak měla hnědouhelná energetika. Aktualizovaná státní energetická koncepce dál počítá s jádrem, do provozu by měly být uvedeny nové bloky atomových elektráren. Vzrůst by měl podíl obnovitelných a druhotných zdrojů, využití uhlí se přesune především do teplárenství. Aktuální verzi koncepce, kterou na svých webových stránkách zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, kritizují ekologické organizace a požadují její přepracování. Koncepce počítá s výstavbou dvou nových bloků jaderné elektrárny v Temelíně a s vytvořením podmínek pro prodloužení životnosti čtyř bloků elektrárny Dukovany na 60 let a výstavbu nového pátého bloku v této lokalitě kolem roku 2040. Dokument předpokládá i územní vymezení lokalit pro možný další rozvoj jaderné energetiky po roce 2040. Nyní jaderné

6

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky zdroje dodávají asi třetinu vyráběné elektřiny. Koncepce předpokládá, že podíl roční výroby elektřiny z domácích zdrojů ke spotřebě elektřiny v Česku bude minimálně 80 procent, s výrazným růstem podílu jaderné energie v celkovém energetickém mixu na zhruba 52 procent a utlumením výroby elektřiny z uhlí ze 60 procent na přibližně 16 procent. Kromě jádra a uhlí by se na výrobě elektřiny měly podílet zejména obnovitelné a druhotné zdroje a zemní plyn. Ve struktuře primárních energetických zdrojů poroste podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, především biomasy, fotovoltaiky a odpadů. Koncepce už nepočítá s využitím fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, přibývat mají hlavně menší zdroje na střechách domů. (podle iHNed.cz) Co je hlavním tématem uvedeného textu?

Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?

(A) pozitiva využívání jaderné energetiky (B) obsah státní energetické koncepce (C) názor ekologů na výstupy ministerstva (D) využití uhlí v teplárenství (E) podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie

(A) Ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo novou verzi státní energetické koncepce. (B) Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo novou verzi státní energetické koncepce. (C) Koncepce nepočítá s dalším využíváním fotovoltaických elektráren. (D) V nové verzi státní energetické koncepce je zmíněno téma teplárenství. (E) Podle nové energetické koncepce nebude uhlí využíváno k výrobě elektrické energie.

Antonyma – slova opačného významu Popis úlohy V zadání je slovo či slovní spojení, úkolem uchazeče je vybrat z nabízených možností takové slovo či slovní spojení, které se svým významem nejvíce blíží opaku toho, co je v zadání. Co úloha testuje? Úloha testuje, zda je uchazeč schopen odlišovat (i jemné) významové rozdíly mezi slovy. Ukázka úlohy POSTUPNÝ (A) skokový (B) povlovný (C) extrémní (D) rychlý (E) nastupující

7


Logický oddíl Logický oddíl testuje, zda uchazeč je schopen analyzovat informace, správně je interpretovat a případně zaznamenávat (reprezentovat), dávat dohromady s dalšími poznatky a odvozovat z nich nové skutečnosti. Některé z úloh mají jistý netriviální kvantitativní či numerický podtext. Zařazení tohoto oddílu je přirozené, neboť studium naprosté většiny oborů (humanitní a sociální obory nevyjímaje!) vyžaduje schopnost neformálně logicky myslet, analyzovat problém, vhodně jej reprezentovat, brát v úvahu různé poznatky a odvozovat nové hypotézy. Opět se podíváme na jednotlivé typy úloh, které se v tomto oddílu vyskytují. Pořadí je opět pevně stanovené.

Analýza dat v tabulkách či grafech Popis úlohy V zadání najdeme tabulku (či tabulky), resp. graf (či grafy), které obsahují data o nějaké situaci. K těmto datům přináleží několik úloh (otázek), které pracují s předloženými daty. Co úloha testuje? Úlohy testují, zda je uchazeč schopen zorientovat se v datech, které jsou uloženy v tabulkách nebo grafech, vyhledávat v nich údaje relevantní pro řešení úlohy a s těmito daty dále pracovat (analyzovat je nebo kombinovat s dalšími daty).

Postačující podmínky Popis úlohy V zadání úlohy máme otázku a dále dvě tvrzení. Úkolem v těchto úlohách je posoudit, které informace potřebujeme k jednoznačnému zodpovězení dané otázky v zadání – zda nám k tomu stačí informace obsažená v některém ze dvou tvrzení, případně zda je třeba dát dohromady informace z obou tvrzení, anebo zda ani informace z obou tvrzení najednou nejsou k zodpovězení otázky dostatečné. Co úloha testuje? Cílem těchto úloh je otestovat, zda uchazeč dokáže exaktně posoudit, ze kterých tvrzení odpověď na nějakou otázku vyplývá a ze kterých nevyplývá, jinými slovy, uvědomuje si, které předpoklady jsou postačující pro určení konkrétní odpovědi na danou otázku a které nikoliv. Ukázka úlohy:

Zebry Popis úlohy

8

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Opět se jedná o sady úloh, které mají společné zadání. Najdeme v něm sadu navzájem souvisejících podmínek popisujících nějakou situaci. Otázky se zpravidla týkají toho, co z daných podmínek vyplývá či jaké různé situace podmínky v zadání připouštějí. Co úloha testuje? Úlohy zjišťují, zda je uchazeč schopen analyzovat sady podmínek a vyvozovat z nich korektně další závěry. S touto analýzou je spjata i schopnost vhodným způsobem informace ze zadání reprezentovat (např. náčrtkem, tabulkou, schématem, …) Ukázka úlohy: TEXT K ÚLOHÁM Čtyři zaměstnanci mají různá křestní jména (Adam, Honza, Milan a Sváťa) a příjmení (Šedivý, Páral, Lexa, Mráz) a mají na starosti různá oddělení (obchod, marketing, finance, personalistika). Každý ze zaměstnanců má právě jedno křestní jméno a jedno příjmení a má na starosti právě jedno oddělení. Dále víme, že: ● ● ● ● ● ●

Personalistiku nemá na starosti ani Lexa, ani Mráz. Adam má na starosti personalistiku, ale nejmenuje se Páral. Sváťa se nejmenuje Šedivý. Milan se nejmenuje Páral a nemá na starosti finance. Honza nemá příjmení Lexa a nemá na starosti marketing. Páral nemá na starosti ani obchod, ani finance.

Jaké příjmení má Sváťa?

Které oddělení může mít na starosti Honza?

(A) Páral (B) Šedivý (C) Lexa (D) Mráz (E) Odpověď nelze jednoznačně určit.

(A) jen obchod (B) jen marketing (C) jen finance (D) jen finance nebo obchod (E) jen finance nebo marketing

. Který ze zaměstnanců může mít příjmení Lexa? (A) jen Milan (B) jen Honza (C) jen Šváťa nebo Milan (D) jen Honza nebo Sváťa (E) jen Milan nebo Adam .

Strategické kombinace – optimalizační úlohy Popis úlohy V zadání úlohy je charakterizováno několik objektů stejného druhu (např. tarify mobilních operátorů). V úlohách jde o výběr optimálního objektu vzhledem k popsané situaci (např. předpokládaná intenzita volání a sms). Co úloha testuje? 9

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Úlohy testují, zda je uchazeč schopen analyzovat vlastnosti („výhodnost“) různých situací a tyto informace použít při výběru optimální varianty

Argumentační oddíl Argumentační oddíl testuje schopnosti a dovednosti, které se nacházejí na pomezí verbálních a logických (či spíše analytických) dovedností. Je zaměřen na práci s texty, ovšem na poněkud exaktnější rovině: nejde nám zde primárně o schopnost porozumět textu, ale spíše o schopnost texty korektně interpretovat z hlediska vyplývání a uvědomování si předpokladů, na nichž jsou informace v nich obsažené založeny. Schopnost hlouběji a přesněji informace obsažené v textech je jedním z klíčových předpokladů pro studium na VŠ.

Dvojice textů Popis úlohy V zadání máme dva texty, které se věnují témuž tématu, ovšem typicky z různých, často protikladných stanovisek. K těmto dvěma textům se váže sada úloh, resp. otázek zaměřených na analýzu vztahů mezi těmito texty: v čem se liší východiska obou autorů, která tvrzení vyplývají z obou textů a která jen z jednoho z nich atp. Co úloha testuje? Úlohy zjišťují, do jaké míry jsme schopni kriticky vnímat rozdíly mezi texty, uvědomovat si co z daného textu vyplývá a konfrontovat tato fakta s obsahem druhého textu a rovněž porovnávat východiska.

Logická koherence Popis úlohy V zadání úlohy je uchazeči předložen krátký rozvíjející zpravidla jednu hlavní myšlenku. V textu je však záměrně obsažena věta, která jde svým významem proti této hlavní myšlence – je v rozporu s celkovým vyzněním předloženého textu. Úkolem uchazeče je tuto větu, příp. souvětí odhalit. Co úloha testuje? Tyto úlohy zjišťují, zda je uchazeč schopen identifikovat hlavní myšlenku a vnímat, která tvrzení jsou v souladu s touto myšlenkou a která jsou s ní v rozporu.

Vyvozování z krátkých textů Popis úlohy V zadání úlohy je předložen krátký text, za nímž následuje otázka „Které z následujících tvrzení z textu vyplývá“ (a poté samozřejmě následují nabízená tvrzení). 10

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Co úloha testuje? Úloha zjišťuje, zda je uchazeč schopen korektně interpretovat krátký text z hlediska vyplývání.

Kvantitativní oddíl Kvantitativní oddíl bývá často noční můrou studentů, kteří se chystají na testy OSP, jelikož je prvoplánově v očích uchazečů spojován s nepříliš oblíbenou matematikou. Je samozřejmě pravdou, že k řešení úloh v tomto oddílu je zapotřebí mít jisté matematické znalosti, nicméně je třeba zmínit, že se nejedná o znalosti, které by překračovaly hranice znalostí na úrovni matematiky pro základní školy. Tento oddíl slouží k ověření jednak toho, zda a jak uchazeč je schopen pracovat s kvantitativními, resp. numerickými daty, ale též zda je uchazeč schopen aplikovat své znalosti na předložený problém: „zda dokáže po přečtení úlohy poznat, jaké znalosti pro řešení problému potřebuje“. Jinými slovy, cílem není otestování toho, jestli uchazeč dané matematické znalosti má (v naprosté většině případů „základoškolskou matematiku ovládají skoro všichni uchazeči o studium na VŠ“), ale zda těchto znalostí dokáže využívat. „Matematika zde tedy funguje jako podklad pro testování, nikoliv jako cíl.“ Zařazení tohoto oddílu do testu OSP je smysluplné, neboť s prací s kvantitativními či numerickými daty se setkávají téměř všichni studenti VŠ (i na humanitních oborech se leccos „kvantifikuje“) a také proto, že ti, kteří vykazují schopnost vybrat relevantní znalosti, které mají, při řešení předloženého problému, jsou zpravidla ve studiu úspěšnější.

Porovnávání dvou výrazů Popis úlohy V zadání úlohy jsou dva výrazy(vlevo a vpravo), které máme porovnat (určit, který je větší, nebo zda jsou si rovny, případně zda na základě informací v zadání nelze vztah mezi těmito výrazy jednoznačně určit). Co úloha testuje? Úloha testuje, zda je uchazeč schopen analyzovat, co je zapotřebí pro porovnání výrazů, a v některých případech také to, zda si uvědomuje, jestli vztah mezi výrazy v zadání platí obecně nebo jen pro některé konkrétní hodnoty proměnných.

Slovní úlohy Popis úlohy Jedná se o klasické slovní úlohy, které známe z matematiky. Krátký text slovně popisuje určitou situaci a otázku zpravidla numerického, resp. kvantitativního charakteru. Informace v textu obsažené a otázku je zapotřebí matematizovat, a následně za pomoci vhodného matematického aparátu problém vyřešit. Co úloha testuje? 11

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Úlohy testují, zda je uchazeč schopen správně převést slovní zadání do matematické podoby, např. do podoby rovnic. Testují rovněž, zda jsme schopni zvolit vhodný matematický aparát pro řešení. Do určité míry též testují, zda jsme schopni danou situaci vhodně matematicky reprezentovat (např. vhodně zvolit význam jednotlivých proměnných)

Nové operace a „tajné“ operace Popis úlohy V zadání je definována nová operace a otázka, jakou hodnotu má např. výraz, který obsahuje použití dané operace na konkrétní argumenty. V jiných případech je slovně popsáno, jak se operace má chovat na různých argumentech a úkolem uchazeče je určit, o kterou z uvedených operací šlo. Co úloha testuje? Úloha testuje schopnost uchazeče pracovat s abstraktními objekty, v našem případě operacemi, popisovat jejich vlastnosti atp.

Verbalizace Popis úlohy V zadání úlohy jsou předloženy rovnice či nerovnice, které obsahují proměnné, jejichž význam je slovně popsán. Úkolem uchazeče je vybrat z nabízených možností slovní popis, který vyplývá z informací, které jsou popsány danými rovnicemi, resp. nerovnicemi. Jedná se vlastně o obrácený postup toho, co se uplatňuje při řešení slovních úloh (v nich jde o směr „od textu k matematické podobě“, zde jde o směr „od matematické podoby ke slovnímu vyjádření“). Co úloha testuje? Úloha testuje, zda jsme schopni porozumět formálním zápisům – zda jsme schopni dekódovat a slovně vyjádřit to, co je obsaženo ve formálním matematickém zápisu.

12


OSP Scio versus TSP MU Co se v této kapitole dozvím? Kapitola poskytuje základní informace o testu TSP MU, jeho hlavní charakteristiky a vztah k testům OSP Scio. Test obecných studijních předpokladů (OSP) Scio používaný v rámci Národních srovnávacích zkoušek není jediným masově rozšířeným testem majícím ve svém názvu „studijní předpoklady“. Druhým významným testem je Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity (TSP MU). Přestože se jedná o test podobně pojmenovaný, obsahově, formálně i průběhem zkoušky se tento test od testů OSP výrazně liší. Přípravu na jeden z těchto testů nelze považovat za adekvátní přípravu na druhý z nich, třebaže určitý překryv zde najdeme.

Kde se s TSP MU setkáme? Test studijních předpokladů Masarykovy univerzity je využíván v rámci přijímacích zkoušek na bakalářské a nenavazující magisterské studium (právo, psychologie) na všech fakultách Masarykovy univerzity, s výjimkou Fakulty sociálních studií (ta používá testy OSP Scio a ZSV Scio v NSZ) a Lékařské fakulty MU, která používá vlastních oborových testů.

Obsah a struktura TSP MU Základní informace o TSP MU Stejně jako v případě testů OSP Scio jde o testy s uzavřenými odpověďmi, uchazeč volí právě jednu správnou odpověď z pěti nabízených možností. Test obsahuje celkem 70 úloh členěných do sedmi subtestů: •

Verbální myšlení

•

Numerické myšlení

•

Symbolické myšlení

•

Prostorová představivost

•

Analytické myšlení

•

Kulturní přehled

•

Kritické myšlení

Na vypracování testu je k dispozici 100 min čistého času. Tento čas má uchazeč k dispozici „en bloc“. Může řešit úlohy v libovolném pořadí, přeskakovat mezi jednotlivými subtesty, vracet se atp. To je výrazný rozdíl v průběhu zkoušky. 13

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Jak je zřejmé z názvů jednotlivých subtestů, „záběr“ testů TSP MU je širší než v případě testů OSP Scio. K řešení některých úloh jsou zapotřebí kromě obvyklých znalostí (matematika na úrovni ZŠ) i některé speciální znalosti, např. znalost výrokové a predikátové logiky v případě některých úloh ze subtestu Analytické myšlení. Dále se uplatní i některé faktografické znalosti a všeobecný přehled – to je záležitost především subtestu Kulturní přehled. TSP MU vs OSP Scio z hlediska požadovaných znalostí a dovedností Které znalosti a dovednosti jsou v TSP MU vyžadovány na rozdíl od testů OSP Scio (v TSP MU se objevují, v OSP Scio se neobjevují)? •

Znalosti výrokové logiky

•

Znalosti predikátové logiky

•

Prostorová představivost

•

Všeobecný přehled (faktografické znalosti)

•

Induktivní uvažování – doplňování členů numerických či symbolických posloupností

Které znalosti a dovednosti naopak uplatníme u obou testů: •

Schopnost pracovat s textem, schopnost kritického čtení

•

Porozumění abstraktnímu pojmu operace

•

Schopnost analyticky uvažovat – především používat metodu rozboru případů

OSP Scio a další testy Testy OSP Scio byly inspirovány testy, které se používají v rámci přijímacích řízení na vysoké školy zejména ve Spojených státech. Mnohé z typů úloh, s nimiž se v testech OSP potkáte, se podobá úlohám, které se vyskytují v testech GRE, případně GMAT. Pokud v budoucnu plánujete studovat i v zahraničí, je pro vás příprava na testy OSP částečně i přípravou na tyto zahraniční testy.

O testování studijních předpokladů globálně Uchazeči, kteří se setkávají s testováním studijních předpokladů bývají občas překvapeni některými charakteristikami testů. Studenti středních škol jsou např. obecně zvyklí, že „být úspěšný v testu“ znamená vyřešit všechny nebo skoro všechny úlohy. Velká část studentů tak se většinou pokouší vyřešit vše, co je obsahem dané středoškolské písemky. Testy studijních předpokladů jsou zpravidla koncipovány jako srovnávací – cílem těchto testů není ověřit, jaké znalosti má uchazeč, ale uchazeče srovnat, aby bylo možné následně vybrat např. 20 procent nejlepších ke studiu daného oboru. K takovémuto srovnání se nehodí testy, u nichž by velká část uchazečů udělala vše nebo skoro vše. Ideální je, když průměrný uchazeč udělá o něco málo více, než polovinu úloh v testu. Podíváme-li se do statistik, zjistíme, že se nikomu nepodaří vyřešit všechny úlohy v testech OSP v daném časovém intervalu. Úlohy, které udělá správně každý uchazeč by z hlediska výsledného pořadí uchazečů také neměly 14

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky valného významu – všichni by měli zkrátka o bod lepší skóre. Proto se používají úlohy, které část uchazečů vyřeší a část nevyřeší – obvykle se tento podíl pohybuje mezi cca třiceti a sedmdesáti procenty. Vytvořit kvalitní test neznamená sebrat a uspořádat úlohy, jde o náročnou práci, která se opírá o analýzu statistických dat o tom, jak dané úlohy řešila vybraná skupina studentů (tzv. pilotování testovách úloh). Na základě pilotování se získají data o náročnostech úloh, jejich diskriminačních schopnostech (diskriminace = rozlišování, tj. o schopnostech odlišovat kvalitní uchazeče od nekvalitních aj.). Z úloh se vyberou ty, které splňují požadavky na náročnost a diskriminaci. Z těch se následně tvoří test, který se oponuje, pretestuje atd. Častou námitkou ze strany uchazečů vůči testování studijních předpokladů bývá, že univerzální test nemůže dobře vybrat uchazeče ke studiu konkrétního oboru: že nepostihuje zájem o daný obor a motivaci a znalosti, které uchazeč o oboru má. Je pravdou, že zmiňované aspekty test nezohledňuje, nicméně přesto, či spíše právě proto, vybírá zpravidla lépe než oborově laděné testy. Testy studijních předpokladů zpravidla modelují takové úkoly, s nimiž se uchazeč při dalším studiu dále setká: pracovat s texty, analyzovat údaje v tabulkách a grafech potřebuje každý – bez ohledu na obor studia. Ti, kteří se vyznačují schopností rychle se zorientovat, analyzovat informace a odvozovat další informace ze zadaných podmínek, se zpravidla vyznačují vyšší úspěšností při studiu jakéhokoliv oboru – i přes to, že třeba v době přijímacích zkoušek neměli „tak velké předběžné znalosti oboru“.

15


Strategie přípravy a taktika při řešení ostrého testu Co se v této kapitole dozvím? V této kapitole se zamyslíme nad tím, jak racionálně a efektivně koncipovat přípravu vzhledem ke svým možnostem a směřování.

Co je cílem přípravy? Není pravda, že na testy studijních předpokladů se nelze připravit. Zaslechnete-li od někoho toto konstatování, jedná se spíše o výmluvu. Samozřejmě, není reálné zvýšit přípravou svůj percentil např. z 15 na 95, nicméně zlepšit se (i) o několik desítek percentilových bodů možné je. Zeptáte-li se uchazečů, co je cílem přípravy, bez zaváhání zpravidla odpoví, že získání co nejlepšího výsledku, potažmo co nejvyššího percentilu. To je jistě pravda, nicméně z hlediska přípravy se nejedná o informaci, která by byla aspoň trochu návodná – říkala, co uchazeč má a co nemá během přípravy dělat. Z hlediska úspěchu je přitom velmi důležité cíle rozumně formulovat. Při bližší analýze zjistíme, že cíle přípravy jsou v podstatě tři: •

Naučit se co nejefektivněji řešit dostatečné množství úloh.

•

Získat informace, které jsou svou podstatou subjektivní: které úlohy uchazeč umí řešit efektivně, rychle a bezchybně, a které naopak jsou z hlediska uchazeče náročné, zabírají mu při řešení hodně času a uchazeč v nich dělá často chyby.

•

Zformulovat svou osobní taktiku pro řešení ostrého testu.

Není překvapivé, že při přípravě jde především o řešení úloh. Nejde ale o to „vyřešit co nejvíce úloh“ (i když v případě např. kvantitativního oddílu jsou na tom obecně ti, kteří vyřešili hodně úloh, výrazně lépe), ale co nejvíce si z přípravy s těmito úlohami odnést. Zlepšovat své schopnosti, které jsou využitelné v kontextu některých oddílů, je ale možné i neformálně. Jedná se ovšem o proces dlouhodobější.

Neformální a „netestová“ příprava Na testy OSP se nepřipravujeme jen cíleným řešením úloh z dříve použitých testů, ale i poněkud „samovolně“, při řadě různých činností souvisejících se studiem a procvičováním logického myšlení.

Práce s odbornými a populárně vědeckými texty Jak jsme viděli v ukázkách, mnohé z úloh jsou zaměřeny na práci s texty. Schopnost rozlišovat i drobné významové rozdíly, schopnost uvědomovat si rychle různé kontexty, ve kterých se 16

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky dané slovo používá, schopnost zformulovat slovně vztah mezi dvěma výrazy – to vše jsou dovednosti, které si rozvíjíme prací s „náročnějšími“ texty. Může jít např. o četbu odborných textů, případně textů populárně vědeckých (typu článků v časopisu 21. století). Dále tyto dovednosti rozvíjíme při vypracovávání referátů, souhrnů, výpisků atp. Tříbíme si tím schopnost identifikovat hlavní myšlenky a východiska textu a odlišit podstatné od okrajového. Dále můžeme doporučit psaní recenzí, kritik, polemik, … Ideální v takovém případě je, pokud můžete do těchto aktivit zapojit i někoho dalšího (např. spolužák či spolužačka, kteří se také připravují na OSP, některý z vašich vyučujících, …), kdo vám poskytne zpětnou vazbu – zda jste například při zpracovávání referátu neopomněli nějakou podstatnou myšlenku nebo naopak nezdůrazňovali nevýznamný detail. Všimněte si, že se vlastně jedná o reálné studijní úkoly. Je proto přirozené, že schopnosti „studovat“ se při řešení testů OSP skutečně uplatní. Zpracováváme-li referáty, v nichž se pracuje s daty (údaji v tabulkách, grafech, atp.), procvičujeme tím i dovednosti, které následně můžeme uplatnit v úlohách v logickém oddílu. Ideální je, pokud máme nějaké publikum, které se ptá a kterému objasňujeme, s jakými daty jsme pracovali a co z nich vyplývá. Je zřejmé, že v tomto případě se jedná o dlouhodobou záležitost, jde zpravidla o záležitost několikaletého směřování. Naprostá většina středoškolských studentů referáty příliš nevyhledává, nicméně chytrý student ví, že se jedná možná o nepříjemnou, ale přínosnou práci (v podstatě bez ohledu na téma – ať už je pro studenta prakticky použitelné či zajímavé, nebo nikoliv).

Hraní strategických her a her rozvíjejících logické myšlení Dovednosti, které uplatňujeme při řešení logického oddílu, se uplatňují v různých hrách, kvízech a „rekreačních“ úlohách (případně jsou na nich dokonce dané hry založeny). Ukázkovým příkladem je např. luštění sudoku. Principy, které se uplatňují při řešení sudoku, jsou v mnoha případech totožné s těmi, které využíváme při řešení úloh typu zebra. Ti, kdo dobře zvládají i náročná sudoku, zpravidla nemívají při řešení zeber problémy. Pěkným zdrojem úloh jsou též starší úlohy, které vycházely v časopise VTM (Věda a technika mládeži) – v rubrice pro chytré hlavy. Tyto časopisy jsou ale dostupné už asi jen v knihovnách. Při přípravě mohou být přínosné i některé počítačové hry, kde jde o strategii (Civilizace aj.), ale jakožto přípravu na testy je vhodné využívat těchto přístupů jen s rozumem.

Doučování Jak bylo vidět na příkladech úloh z kvantitativního oddílu, řešení této části testu se opírá pouze znalosti matematiky, které nejdou nad rámec učiva základní školy. Mnohé z úloh, které se v tomto subtestu vyskytují, odpovídá úlohám, které se objevují v rámci učiva matematiky ZŠ. Jedním z vhodných způsobů neformální přípravy na testy OSP je mj. doučování matematiky pro žáky ZŠ. Pokud uchazeč je schopen vysvětlit úlohy na úrovni ZŠ méně nadaným žákům, je zpravidla schopen řešit úlohy z OSP s patřičným nadhledem. Dovednosti, které přitom načerpá, se přímo projevují např. v úlohách typu verbalizace. (Vedlejším efektem je pak samozřejmě i drobný přivýdělek :-)) 17


Příprava na testy s testy… Máme-li k dispozici testy, můžeme s nimi pracovat v zásadě dvěma způsoby. Buď budeme pracovat s testy jako celky, kdy budeme řešit v daném časovém intervalu celý test, pokud možno tak, abychom co nejlépe nasimulovali zkouškovou situaci, anebo vybereme určitý oddíl, případně tématický okruh (např. počítání s procenty) a soustředíme se pouze na práci s těmito vybranými úlohami. Oba dva přístupy je vhodné samozřejmě kombinovat. Při práci s celými testy si procvičujeme soustředění a získáváme celkové informace o tom, jak test řešíme. Tyto informace jsou cenné pro další koncipování taktiky řešení testu naostro. Monitorujeme přitom také současně naše pokroky – zda se podíl vyřešených úloh zvyšuje, zda řešíme rychleji, děláme méně chyb atp. Při práci s vybranými úlohami se snažíme zejména přicházet na nejefektivnější řešení daných úloh, přicházet na souvislosti mezi ostatními úlohami aj.

Role času v testech OSP Již při přípravě je dobré uvědomit si, jak významnou roli hraje v testech OSP čas. Časový limit v testování neumožňuje vyřešit všechny úlohy v daném oddílu. Důsledkem toho je, že se zde otevírá prostor pro taktiku. Pokud vím, že nemohu vyřešit všechno, je otázkou, které úlohy mám řešit, a které naopak vynechat – zvláště když vím, že jsou bodovány stejně, avšak jejich obtížnost nemusí být shodná (ani srovnatelná!). Ten, kdo si s nedostatkem času dokáže poradit lépe, má konkurenční výhodu. Nedostatek času pociťují všichni, ale ti, kteří ví, jak toho využít ke svému prospěchu dosáhnou typicky lepšího výsledku. Mnohdy má větší naději na úspěch ten uchazeč, který dokáže vyřešit menší část úloh z testu, ale efektivně, než ten, který dokáže vyřešit více úloh „ale trvá mu to dlouho“. Proto je klíčové při přípravě vždy používat stopky (hodinky). Nejenom k tomu, abychom ohlídali časový limit, ale především abychom získali přehled o tom, jak dlouho nám průměrná úloha daného typu trvá. Rychlost řešení daných úloh je věc individuální, zvyšuje se zpravidla tréninkem. Není dobré snažit se dohnat malou rychlost řešení zbrklostí: snahou okamžitě se vrhnout na řešení úloh prvním způsobem, který mě napadne, nedočítáním otázek atp. To se zpravidla též „rychle vymstí“.

Jak může probíhat analýza S jednotlivými testy, ale i jednotlivými úlohami je vhodné pracovat vícekrát – nikoliv odložit je po vyřešení „ad acta“. K testům i úlohám se vracíme. Proč? Mnohé z úloh – zejména v kvantitativním oddílu a také v logickém oddílu lze řešit několika odlišnými postupy. Ne vždy se nám podaří zvolit při řešení hned napoprvé ten správný. Toho si můžeme všimnout třeba až po několikátém řešení stejné úlohy. Můžeme si také všimnout indicií, které poskytují nabízené možnosti. Když úlohu řešíme po několikáté, můžeme do našeho pohledu promítnout 18

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky i znalosti, které jsme získali řešením dalších úloh v mezidobí a zasadit úlohu do širších kontextů. Je zřejmé, že je vhodné se vracet i k úlohám, které jsme při řešení měli dobře. Vůbec nevadí, že si výsledky pamatujeme. Tím si jen zafixováváme klíčové obraty. Úlohy daného typu nám pak připadají známější a snáze tyto typy identifikujeme v momentě, kdy před sebe dostaneme nový ostrý test. Práce s testem nebo sadou úloh by tedy měla být cyklem: „vyřešení – vyhodnocení – analýza …a zpět na začátek“, přičemž právě analýza je tou nejdůležitější částí, jelikož právě při analýze se naučíme nejvíce. Z hlediska času by měla být též nejrozsáhlejší. Jak analýza probíhá? Procházíme jednotlivé úlohy a klademe si následující otázky. Otázky k analýze •

Neměla úloha jiné, jednodušší, rychlejší řešení? (má smysl u kvantitativního oddílu a logického)

•

Nedá se při řešení využít nabídnutých odpovědí? (např. typu: ze zadání vyplývá, že výsledek musí být sudé číslo, v nabídnutých možnostech jsou pouze dvě sudá čísla, bude to tudíž právě jedno z nich)

•

Jaká je hlavní myšlenka – klíčový obrat použitý při řešení?

•

Vyskytuje se hlavní myšlenka v úlohách často, nebo jde o okrajový typ úloh? (to má vliv zejména na to, jak intenzivně se máme věnovat tomuto typu úloh, případně zda jej máme při přípravě ignorovat).

•

Na které podobné úlohy, které jsem řešil (řešila) v minulosti, by se analogická úvaha dala použít?

Pamatujme na to, že úlohy jsou vytvářeny tak, aby je bylo možné vyřešit bez pomůcek, jen s tužkou a papírem. Při řešení žádné z úloh není zapotřebí dlouhých, úmorných výpočtů. Úloha je vždy založena na jedné nebo dvou hlavních myšlenkách, které – pokud ji (je) odhalíme – vyřešíme přímočaře. Pokud nás „úloha směřuje k dlouhým výpočtům“, můžeme si být téměř jisti, že existuje i jiný způsob, jen jde o to jej objevit.

Hrátky s testy Máme-li k dispozici dostatečné množství testových variant (např. ze sad Scio), je dobré vyzkoušet několik pokusů, které nám prozradí několik informací o tom, jak řešíme testy, resp. jak dobrá je naše taktika. Jeden oddíl na pět minut Vezměme si jeden oddíl a zkusme vyřešit maximum za pouhých 5 minut. Je jasné, že se nemůže podařit vyřešit vše. Ale o to nejde. Jde o to, zda jsme schopni rychle vybrat úlohy, které „rychle přeměníme na body“ – zda jsme schopni na první pohled identifikovat úlohy, které nám půjdou řešit rychle a bezchybně.

19

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Úspěšní řešitelé testů OSP se mimo jiné vyznačují vytříbenou schopností okamžitě vidět, které úlohy v daném intervalu vyřeší správně a rychle. Tímto pokusem zjistíte, jak moc máte tuto schopnost rozvinutou. Někteří úspěšní dokážou v pěti minutách získat i přes 5 bodů v kvantitativním oddílu. Každý test různým směrem Vezměme si tři testy. Jeden z nich řešme v rámci jednotlivých oddílů způsobem „odshora dolů“, tj. od první úlohy ke druhé, třetí, … Druhý z nich řešme obráceně: začněme s poslední úlohou, pak předposlední, … V obou případech samozřejmě přeskakujme úlohy, s mimiž si nevíme rady. Třetí z testů řešme od úloh, které nám připadají subjektivně nejjednodušší a rychle řešitelné a přesouvejme se k těm náročnějším. Nakonec výsledky vyhodnotíme a následně se podíváme na rozdíly v bodových skóre (či ještě lépe v percentilech – pokud jsou k testům, které jsme použili k dispozici percentilové tabulky). Cílem tohoto pokusu je zjistit, jak moc je pro vás podstatné pořadí, v němž dané úlohy řešíte.

Co je cílem vhodné taktiky řešení ostrého testu? Vhodná taktika by měla potlačit naše nedostatky (např. neznalost řešení některých typů úloh, nízká rychlost při řešení určitých typů úloh aj.) a naopak zúročit naše přednosti. K tomu, abychom mohli koncipovat naši taktiku racionálně, musí se opírat o znalosti (toho jak úlohy řešíme), které jsme o sobě načerpali v rámci domácí přípravy. Na ostré testování OSP bychom měli jít s již promyšlenou taktikou: tj. s tím, že přesně víme, do kterých úloh se v jednotlivých oddílech pustíme dříve a také s tím, že dokážeme identifikovat typy úloh, které je pro nás lepší vynechat.

20


Sedm bodů pro úspěšné zdolání OSP Co se v této kapitole dozvím? Tato kratičká kapitolka shrnuje to nejzákladnější z taktiky řešení testu OSP naostro, co by si měl osvojit každý uchazeč. První věc, kterou by měl uchazeč udělat, dostane-li do rukou test a začne-li plynout čas na řešení je prohlédnout daný oddíl. Všímejte si např. rozsahu souvislých textů ve verbálním oddílu, „komplikovanosti“ grafů a tabulek, počtů podmínek v zebrách, rozsahu textů v argumentačním oddílu, v kvantitativním pak prohlédněte v rychlosti zadání úloh (aniž byste je začínali řešit). Jistě se vám vybaví podobné úlohy, které jste řešili a získáte představu o tom, do čeho byste se mohli pustit. Dále je dobré promyslet si, v jakém pořadí budu úlohy v testu řešit. Vyplatí se postupovat ve vlnách – nejprve „vyřídit“ úlohy, o nichž víme, že je řešíme rychle a bezchybně, poté se budeme věnovat úlohám, které jsou časově náročnější. Zvážíme, kterým úlohám se věnovat nebudeme, případně je necháme na závěr, pokud nám zbyde čas. Vězme, že ve většině oddílů není třeba ani pro získání špičkového percentilu (90+) vyřešit všechny úlohy – je tedy třeba „vyhmátnout ty správné“. Nenecháme se znervóznit nedostatkem času – tím trpí všichni uchazeči. Žádné z úloh nevěnujeme příliš mnoho času – dáváme pozor, abychom se „nezasekli“. I správně vyřešená úloha nemusí být z hlediska celkového skóre pro nás prospěšná, pokud jsme ji řešili příliš dlouho – namísto toho, abychom získali třeba hned několik bodů v úlohách jiných, na které se nám však bohužel nedostávalo času. Řešíme-li úlohu, nevěnujeme se ničemu jinému – soustředíme se jen a pouze na ní, netěkáme v myšlenkách k tomu, kolik jsme již vypotřebovali času, co už máme za sebou, čím se budeme zabývat pak: „buď řeším, anebo se věnuji taktizování, ale nikdy to nemíchám“. Zapisujeme si mezivýpočty, děláme si náčrtky a schémata. Snažíme se je dělat přehledné (čili mimo jiné i vhodně velké). Kontrolujme si, kam zapisujeme správné odpovědi. K vyřešeným úlohám se již nevracíme – váhání nad úlohami nás připravuje o čas a ne vždy vede ke zlepšení (kolikrát se stává, že si uchazeč „opraví“ správnou odpověď na špatnou…) Pokud o úloze nic nevíme, netipujme.

21


Často kladené dotazy Co se v této kapitole dozvíme? Kapitola podává odpovědi na některé často kladené dotazy ze strany uchazečů a poskytuje méně formální vyjasnění některých informací z předchozích částí. OTÁZKA: Mám větší šanci uspět, pokud půjdu na první termín NSZ, kde se dá předpokládat, že to uchazeči „ještě tolik neumí“? ODPOVĚĎ: Šance na úspěch jsou v každém termínu závislé pouze na výsledku daného uchazeče. Harmonizace percentilu zajišťuje, že na výsledek nebudou mít vliv takové faktory jako charakteristika skupiny, ve které uchazeč píše aj. Výsledky ze všech termínů NSZ v daném roce jsou navzájem porovnatelné. Číslo, které se uchazeč dozví jako percentil, vyjadřuje jeho pozici na celkovém žebříčku uchazečů. Zúčastnit se prvního termínu, potažmo termínu dřívějšího však smysl má – ne však kvůli tomu, že by „bylo snadnější získat vysoký percentil“, nýbrž proto, že se uchazeč dozví svoji pozici na žebříčku uchazečů včas – a může z toho vyvodit správné důsledky z hlediska přípravy. Dozví-li se uchazeč, že získává percentil 40 a ví, že bude potřebovat nad 80, bývá zpravidla dost času na intenzivní přípravu a je šance, že se podaří výsledek výrazně vylepšit. Pokud se však uchazeč dozví tuto informaci po předposledním termínu, už se mnoho zvládnout nedá. Absolvováním prvního termínu tedy uchazeč získá mnohem přesnější informace o sobě. Významné je rovněž to, že se uchazeč dříve setká s atmosférou reálných zkoušek, která ho při dalším z termínů nebude už tolik stresovat. OTÁZKA: Kterým oddílem mám při přípravě začít a kterému mám věnovat nejvíce času? ODPOVĚĎ: Ohledně začátku: jedná se spíše o psychologickou záležitost, na tom příliš nesejde. Je ale dobré začít věcmi, které nejsou subjektivně příliš těžké, aby uchazeč nebyl hned na začátku konfrontován s příliš velkými problémy a neúspěchy. Obecně lze říci, že uchazeč by měl věnovat čas především těm pasážím (ať už na úrovni celých oddílů, tak především typů úloh), kde lze předpokládat nejvýraznější zlepšení. Zpravidla jde o úlohy na práci s tabulkami a gray, zebry, postačující podmínky a všechny úlohy z kvantitativního oddílu. V úlohách založených na práci s texty většinou tak výrazných zlepšení dosáhnout nelze. OTÁZKA: Za jak dlouho se dá na test OSP připravit? ODPOVĚĎ: Odpověď na tuto otázku je závislá především na tom, jakých výsledků potřebuje uchazeč dosáhnout a jakých výsledků dosahuje např. při domácím testování. Je zřejmé, že ten, kdo dosahuje při domácím testování stabilně hodnot, které se blíží tomu, co bude uchazeč potřebovat, se může připravovat méně intenzivně než ten, který ví, že bude potřebovat překlenout velkou percentilovou propast, řečeno básnicky.

22

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Samozřejmě, že znatelných pokroků lze dosáhnout i během relativně krátké doby, řekněme jednoho týdne intenzivní práce – na začátku jsou pokroky výrazné, jelikož se člověk seznamuje se základními principy testů a přizpůsobuje jim svoji taktiku. Zodpovědná příprava by se však měla počítat na měsíce, nikoliv jen týdny. Ideální je připravovat se na testy dlouhodobě, po dobu několika let – to ale většinou není reálné… OTÁZKA: Kolik testů musí průměrně uchazeč vyřešit, aby dosáhl percentilu nad 90? ODPOVĚĎ: Odpověď je podobná, jako v případě předchozí otázky – jde o věc do značné míry individuální. Spíše než na počty testů je však lepší hledět na počty úloh. Ten, kdo má zájem o skutečně dobrý percentil by jich měl vyřešit – a kompletně analyzovat! – stovky. OTÁZKA: Kolik času bych měl denně věnovat přípravě? Pravidelná příprava je samozřejmě hodnotnější, než příprava v kvantech. Pokud se připravujeme denně, klidně by stačilo dvacet minut, půl hodiny. Je ale také dobré si občas vyzkoušet celý test na 90 min, abychom si cvičili udržování pozornosti během delšího časového intervalu. OTÁZKA: Na kolik termínů NSZ mám jít? ODPOVĚĎ: Optimální je orientovat se podle dosažených výsledků. Ten, kdo dosáhne již napoprvé dobrých výsledků, může některé další termíny vynechat. Ten, kdo s výsledky není úplně spokojen, by se měl pokusit přípravou zlepšit a pak teprve pomýšlet na další ostré testování. Domníváme se, že není nutné využít všech termínů, které jsou k dispozici. Je sice pravda, že opakováním pokusů dochází zpravidla ke zlepšení, ale to je záležitost prvních pokusů: mezi prvním a druhým pokusem je patrné vysoké průměrné zlepšení, mezi druhým a třetím pokusem zlepšení v průměru tak velké nebývá.

23


Zdroje a materiály Co se v této kapitole dozvím? Kapitola shrnuje odkazy na materiály – převážně elektronické – které by každý, kdo se chystá na NSZ, resp. testy OSP, měl prozkoumat. Základním zdrojem materiálů a informací jsou příslušné stránky společnosti Scio: •

http://www.scio.cz/nsz/

Tyto stránky považujte za směrodatné. K dispozici je též ukázková varianta testu OSP: •

http://www.scio.cz/download/OSP-Scio-2014.pdf

Společnost Scio nabízí komerčně sady testů, které byly dříve použity v Národních srovnávacícj zkouškách. Bohužel, tyto materiály nebývají úplně levné. Dále jsou k dispozici komerční prezenční přípravné kurzy, případně kurzy internetové a internetové sady testů. Společnost Scio však realizuje rozličné grantové projekty podporované ESF – v jejichž rámci vznikly další materiály, které jsou k dispozici zdarma: jako příklad lze uvést publikaci: •

http://www.vosmoa.cz/files/ziskej/Pruvodce-testem-OSP-2131

Aleph.cz Kvalitní internetové kurzy jsou též vyvíjeny společností Aleph.cz – k dispozici na stránce •

http://nsz.aleph.cz/ – jedná se ovšem rovněž za přípravu za úplatu.

Rovněž na serveru VŠeweb.cz jsou k dispozici sady testových úloh pro vaše procvičování.

24


Testy OSP Scio v průběhu času Co se v této kapitole dozvím? V této části se dozvíme, jakých změn doznaly testy OSP od svých začátků a co to znamená z hlediska přípravy. Odpovíme na otázku, zda materiály vzniklé v předchozích letech jsou vhodnými přípravnými materiály na současnou podobu testů OSP. Testy OSP Scio se v České republice používají řadu let. Nejprve se používaly spíše „experimentálně“, následně začaly některé VŠ přihlížet k výsledkům dosaženým v Národních srovnávacích zkouškách (možnost prominutí přijímacích zkoušek v případě dobrých výsledků testech OSP). Kolem roku 2005 se začaly Národní srovnávací zkoušky, potažmo testy OSP výrazněji prosazovat v přijímacím řízení na mnohé české VŠ – absolvování NSZ nahrazovalo původní přijímací zkoušky.

Původní podoba testů OSP Testy OSP, které se používaly od začátků NSZ do roku 2012 po mnoho let, se skládaly ze tří oddílů: •

verbálního,

•

analytického a

•

kvantitativního.

Celkový rozsah testu byl 105 úloh a na jejich vypracování měli uchazeči úhrnem 105 min, přičemž na každý z oddílů připadalo 35 min. Časy vyhrazené jednotlivým oddílům ovšem byly i v tehdejších dobách nepřeveditelné a během daného časového intervalu nebylo možné věnovat se práci na jiném než právě aktuálním oddílu. Vyhodnocování probíhalo taktéž odděleně. Po obsahové stránce se verbální oddíl skládal z typů úloh, které jsou shodné s dnešní podobou verbálního oddílu (doplňování slov do vět, antonyma – vztahy ve dvojicích slov, práce se souvislými texty, antonyma). Rozsah tohoto oddílu byl však výrazně větší, oddíl obsahoval více než 40 úloh. Analytický oddíl obsahoval pouze dva typy úloh, zebry a vyvozování z krátkých textů. Rozsahově byl stručnější, obsahoval cca 25 úloh. V kvantitativním oddílu se uchazeči setkávali s úlohami na porovnávání výrazů, dále s úlohami na analýzu dat v tabulkách a grafech a se slovními úlohami. Rozsah této části byl cca 35 úloh. Z uvedeného je zřejmé, že úlohy všech typů, které se vyskytovaly ve „starých óespéčkách“, jsou v testu přítomny i nyní, některé z nich jsou však zařazeny pod oddíly s pozměněnými názvy. Náročnost úloh se v průběhu času příliš neměnila. Z uvedených důvodů je zřejmé, že staré sady testů OSP, které se dají zapůjčit v knihovnách či získat od spolužáků, v antikvariátech atp., mohou rozumně posloužit i jako materiál na přípravu na stávající verze testu OSP: každý typ z původních OSP, je i v nových.

25


Základní a rozšířená verze testu OSP (OSP Z a OSP R). V letech 2010–2012 se používal poněkud pozměněný model testování OSP: existovala základní verze testu OSP, která se skládala z rozsahově zredukovaného původního testu OSP (tj. s verbálním, analytickým a kvantitativním oddílem), jemuž se v tomto kontextu říkalo „základní verze“ (zkr. OSP Z) a verze rozšířené, která přidávala ještě dva další oddíly – oddíl kritického myšlení a abstraktního uvažování. Absolvování rozšířeného testu OSP vyžadovaly pouze některé fakulty a patrně vzhledem k nepříliš vysoké poptávce po této „podvojné“ formě testování ze strany VŠ byla tato „dvoukolejnost“ odstraněna. Oddíl kritického myšlení obsahoval úlohy na práci se dvěma texty – srovnávací čtení, úlohy na analýzu (korektnosti) argumentace a úlohy na logickou koherenci. Oddíl abstraktního uvažování obsahoval úlohy typu strategické kombinace, utajené operace a nové operace, dostačující podmínky a verbalizace. S výjimkou úloh na analýzu korektnosti argumentace se všechny z typů úloh objevují v současné verzi testů OSP. Rovněž tedy sad OSP Z a OSP R lze k přípravě bez obav využívat. (Úlohy typu analýza korektnosti argumentace se sice v současné době již nevyskytují, nicméně způsob úvah, které se v nich využívají, jsou aplikovatelné na ostatní úlohy v dnešním argumentačním oddílu). Máte-li tedy možnost získat jakékoliv staré testy OSP, určitě jí využijte.

TSP MU 2004 V kontextu hledání vhodných úloh pro procvičování řešení úloh OSP je vhodné zmínit ještě jeden velmi málo známý zdroj – a totiž vybrané subtesty Testů studijních předpokladů Masarykovy univerzity v Brně. Jak bylo již zmíněno dříve, jedná se o odlišné testy, jejichž tématické zaměření je jiné, nicméně s jednou částečnou výjimkou: v roce 2004 se na přípravě testů TSP MU podílela společnost Scio. Subtesty Numerické myšlení, Analytické myšlení a Verbální myšlení tak obsahují úlohy, s nimiž se v současné verzi OSP setkáváme: jde konkrétně o úlohy typu doplňování slov do vět, analogie – vztahy ve dvojicích slov a antonyma (ze současného verbálního oddílu OSP – v TSP MU 2004 subtest Verbální myšlení), porovnávání dvou výrazů a slovní úlohy (současný kvantitativní oddíl – v TSP MU Numerické myšlení) a zebry (současný logický oddíl – v TSP MU 2004 Analytické myšlení). Symbolické myšlení pak ještě obsahovalo úlohy na definování nové operace. Jelikož je k dispozici 18 variant těchto testů, jde o nezanedbatelnou kolekci úloh, která je k dispozici zdarma ke stažení na příslušných stránkách webu Masarykovy univerzity v Brně. Upozorňujeme však ještě jednou: jedná se pouze o ročník 2004!

26


Výklad metod řešení některých typů úloh z verbálního oddílu Základní principy ve verbálním oddílu Verbální oddíl patří mezi uchazeči spíše k oblíbeným oddílům. Je to dáno především tím, že řešení úloh nevyžaduje speciální znalosti či dovednosti a úlohy zvládne uchazeč pochopit okamžitě. Dosáhnout ovšem skutečně dobrého výsledku je však relativně obtížné, neboť k získání vysokého percentilu je potřebné relativně vysoké procento správně vyřešených úloh. Verbální oddíl patří k těm „méně exaktním“ mezi oddíly testu OSP. Nelze předpokládat, že zdůvodnění budou stejně přesná jako v případě např. kvantitativního oddílu. Na druhou stranu nelze tvrdit, že řešení úloh se odvolává pouze na nepříliš dobře uchopitelný „jazykový cit“ – ke každé úloze však vždy existuje adekvátní, dostatečně přesné vysvětlení, proč je která nabízená odpověď správná či nesprávná.

Doplňování slov do vět Ukázková úloha a řešení Vyřešením defektu podvozku problémy letounu neskončily – naopak, problémy s podvozkem byly _____ problémů mnohem _____ . (A) začátkem – významnějších (B) počátkem – závažnějších (C) startem – větších (D) ukončením – zanedbatelnějších (E) úvodem – skrytějších Řešení Je důležité uvědomit si, že nehledáme slova, která by bylo možné za určitých okolností v určitých situacích do věty doplnit, ale hledáme doplnění, která se do věty hodí nejvíce! Nebudeme proto přemýšlet, o tom, „zda by nějak šlo, kdyby …“, nýbrž budeme hledat doplnění nejvhodnější. Nejprve se pokusíme (bez podrobného prohlížení nabídnutých možností) vystihnout pravděpodobné sdělení dané věty. Věta (souvětí) chce nejspíše říci, že vyřešení problému podvozku nebylo koncem problémů daného letounu, ale naopak: skutečné problémy tím teprve začaly. První výraz, který budeme doplňovat tedy musí odpovídat tomu, že něco začne: tomu by odpovídaly v zásadě všechny možnosti s výjimkou možnosti (D). Možnost (C) by ze stylistického hlediska byla poněkud nezvyklá: „…byly úvodem problémů…“, tudíž ji vyloučíme. Výraz start se jako doplnění vzhledem ke kontextu příliš nehodí – slovo start používáme spíše s letadlem nebo třeba závodem či natáčením, ale nikoliv s problémy. Podobný důvod bychom

27

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky našli i v případě (E), kde navíc doplnění druhého výrazu by příliš neodpovídalo smyslu dané věty. Budeme se tedy rozmýšlet mezi variantami (A) a (B). Slovo začátkem by se jako první doplnění hodilo, nicméně problém by nastal s druhým výrazem. Slovo „významnějším“ má pozitivní význam – vyskytuje se v pozitivních konotacích (ve smyslu velký se třeba objevuje ve spojení „významný pokrok“ atp.). Proto možnost (A) vyloučíme. Zbývá tedy možnost (B), která se jeví jako nejvhodnější.

Obecný postup řešení První krok: pokusíme se zformulovat hlavní myšlenku – podstatu sdělení – dané věty. Druhý krok: bez prohlížení se pokusíme určit, která slova by byla vhodným doplněním vět, aby byla zachována tato podstata sdělení. Třetí krok: procházejme jednotlivé možnosti – pokusme se najít slova odpovídající tomu, co jsme určili v předchozím kroku. Berme přitom v úvahu i stylistické konvence. Vylučujme doplnění, která nerespektují cíl sdělení nebo stylistiku vět. Pokud se nám zdá, že možných doplnění by bylo více, soustřeďme se na co nejpřesnější popis sdělení dané věty a zároveň se pokusme odlišit, které doplnění je typičtější a vhodnější.

Tipy na procvičování •

Pokusme se řešit úlohy se zakrytými nabídnutými odpověďmi, případně požádejme kamaráda či kamarádku o přepsání úloh do podoby bez nabídnutých odpovědí. Toto cvičení vede k většímu soustředění se na příslušný obsah sdělení.

•

Vyhledejme například na Internetu možné výskyty slov, které jsou v nabídnutých odpovědích. Na konkrétních příkladech si tak mnohem lépe uvědomíme, v čem se významy jednotlivých slov liší a v jakých kontextech se daná slova používají.

Analogie – vztahy ve dvojicích slov Ukázková úloha a řešení DŘEVO : TRUHLÁRNA (A) housle : orchestr (B) kámen : lom (C) vlak : depo (D) mýdlo : umývárna (E) chmel : pivovar

28

Připravujeme se na testy OSP Scio – Národní srovnávací zkoušky Řešení Nejprve si zformulujeme na konkrétní úrovni vztah mezi slovy v zadání: dřevo ze zpracovává v provozu (dílně), která se nazývá truhlárna. Obecněji, to, co je před dvojtečkou je surovinou, která je zpracovávána v provozu za dvojtečkou. Tento vztah se vyskytuje jedině u poslední možnosti – chmel : pivovar (chmel je surovinou, která se dále zpracovává v pivovaru). Ostatní možnosti nepřicházejí v úvahu: housle hrají v orchestru, kámen se těží v lomech, vlak je „zaparkován“ v depu, mýdlo se používá v umývárnách.

Obecný postup řešení: První krok: co nejpřesněji zformulujme vztah mezi slovy v zadání. Druhý krok: nalezený vztah zobecněme. Třetí krok: najděme příklad zobecněného vztahu mezi nabídnutými odpověďmi.


Pokuste se najít ještě nějaké dvojice slov, mezi nimiž je stejný vztah jako mezi slovy v zadání.

•

Pokud je to možné, pokuste se některou z nabídnutých (nesprávných) dvojic upravit změnou jednoho slova tak, aby se stala správnou odpovědí.

Práce se souvislým textem Obecný postup řešení V případě, že se jedná o úlohu, kde jde o nalezení konkrétní informace v textu, je jedinou cestou najít příslušnou pasáž příslušnou informaci v ní najít. Pokud se jedná o úlohu na formulaci hlavní myšlenky, pokuste se na text podívat „z dálky“, oprostit se od detailů – hledat či rozpoznávat mezi nabídnutými odpověďmi tu ideu, která je přítomna ve velké části textu, případně je v něm rozvíjena. V případě úloh typu „co z textu vyplývá“ – je situace stejná jako v argumentačním oddílu.


K článkům, které čtete např. v médiích, se pokuste vymýšlet alternativní názvy.

•

Pracujete-li s nějakým textem, snažte se (i když to není vaším úkolem) shrnout hlavní myšlenku.

Antonyma – slova opačného významu

29


Ukázka úlohy a řešení UMĚŘENÝ (A) bohatý (B) nevázaný (C) skromný (D) obrovský (E) kolosální Řešení Vyjasníme si nejprve význam slova v zadání: uměřený znamená dbající na měřítka, respektující konvence a limity. Opakem bude tedy slovo, které vyjadřuje, že na měřítka není dbáno, nerespektují se konvence a limity. Tomu odpovídá právě výraz nevázaný (ten, kdo se např. chová nevázaně, nerespektuje konvence, nenechá se svazovat měřítky atp.). Slovo bohatý znamená mající velký majetek, slovo skromný znamená nemající příliš velké nároky – skromný člověk se spokojí s málem. Slova obrovský a kolosální se týkají primárně velikosti – neznamená to ale, že obrovské či kolosální věci by nemohly respektovat měřítka a konvence.

Obecný postup řešení První krok: popišme co nejpřesněji význam daného slova či slovního spojení v zadání. Druhý krok: zformulujme, jaký má být význam slova, které je k danému slovu opakem – při použití slov, které jsme použili v prvním kroku. Třetí krok: najdeme mezi nabídnutými možnostmi slovo, které odpovídá co nejlépe tomu, co jsme zformulovali. Pokud se nám zdá, že slov, které odpovídají naší formulaci, je více, znamená to, že slovo či spojení v zadání musíme popsat podrobněji. K tomu je případně dobré uvědomit si kontext v němž se slova ze zadání vyskytují.


Pokuste se postupovat opačným směrem: hledejte slova, která jsou opaky slov či slovních spojení z nabídnutých odpovědí.

•

Pokuste se zformulovat, v čem se liší významy jednotlivých slov ze zadání.

30

Zdroje [1] Testy studijních předpokladů a logika. Sylvie Kouřilová, Erik Caha, Pavel Caha. Fregment, 2007. [2] Ukázkový test OSP. Dostupné na https://www.scio.cz/nsz/osp.asp (verze z 30.6.2013) [3] Predikce úspěšnosti studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze testem OSP. Dostupné na https:// www.scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/korelace-uspesnosti-NF-VSE.asp (verze z 30.6.2013)

Na tuto elektronickou publikaci navazují další učební materiály vystavené na webu: www.vseweb.cz

Kolektiv autorů, vydáno 30.11.2013, vydavatel Gymnázium Globe, s.r.o.

Připravujeme se na testy

Recommend Documents