Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích

Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích

Bakalářská práce

Martina Vaňková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra managementu

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Beránek, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 21. 4. 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Selected problems of personal management in hotels and restaurants

Martina Vaňková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Martina Beránek, Ph.D. Date of Submission: 21/04/2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

…………………………… Jméno a příjmení autora V …………………… dne………….

Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli s vyplněním dotazníku o Dodržování zákoníku práce v hotelech a restauracích. Největší dík patří paní Ing. Martině Beránek Ph.D. a panu RNDr. Janovi Žufanovi, Ph. D., MBA. za trpělivý a vstřícný přístup, za odborné rady a připomínky, které mi pomohly a přispěly k vypracování mé bakalářské práce.

Abstrakt VAŇKOVÁ, Martina. Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restaurací. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Rok vydání: 2016, Celkový počet stran:73

Práce je zaměřena na Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích. Cílem této práce je poukázání na několik překážek, ke kterým dochází ve střetu s požadavky podnikatelů a ustanovením zákoníku práce. V teoretické části jsou rozebrány vybrané problémy ze zákoníku práce a nastínění možnosti obrany při překračování ustanoveních zákoníku práce. V analytické části jsou porovnány dva navzájem protichůdné dotazníky. Data byla získána pomocí dotazování a poté vypracováno vyhodnocení všech zjištěných skutečností a navržena potřebná opatření. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že opravdu v oboru hotelnictví a služeb bývá sporné řešení ku prospěchu spokojenosti obou stran, zaměstnavatele a zaměstnance. Z 92 respondentů bylo zjištěno, že pouhých 9,2% je s personálním řízením zcela spokojeno, 18,4% zcela nespokojeno. Výsledky této práce umožňují zamyšlení nad tím, co mohou zaměstnavatelé udělat proto, aby se jeho zaměstnanec více snažil a byl spokojenější se svojí prací. Mnou navrhovaným řešením při problému přestávek na jídlo a oddech je najmutí člověka na zkrácený úvazek v době obědů a večeří, aby mohl zastoupit nenahraditelného zaměstnance.

Klíčová slova: pracovní doba, přesčasy, přestávky na jídlo, rozvrh pracovní doby, zákoník práce

Abstract VAŇKOVÁ, Martina. Selected problems of personal management in hotels and restaurants. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague. 2016 The Thesis is focused on chosen problems of personnel management in hotels and restaurants. The goal of the Thesis is to show several obstacles which are on place in the conflict between demands of entrepreneurs and provisions of the Labour Code. In the theoretical part chosen problems of Labour Code are analyzed and possibilities of defence against breaking the law are outlined. In the analytic part two different questionnaires are compared. The facts were acquired by interviewing then the evaluation of determined fact was developed and then necessary precautions were designed. By the research was determined that in the field of hospitality and services industry are daily conflicts between employer demands and the following of the Labour Code. The research has shown that only 9, 2% of 92 respondents were fully satisfied with personnel management and 18, 4% were completely dissatisfied. The results of the Thesis are facilitating improvements of controversial situations and are provide reflection of what could be done by employers to make the employee more satisfied with the work and perform better. Proposed solution to solve the problem of meal and rest breaks is to hire a part-timer for the lunch and dinner times who can substitute the unreplaceable employee.

Key words: working hours, overtimes, breaks to eating, schedule of working hours, Labour Code

Obsah: Úvod…………………………………………………………………………………… 11-12 I.

Teoretická část…………………………………………………………………… 13-27

1.

Pracovní právo ve vztahu k zaměstnancům……………………………………… 13 1.1 Historie………………………………………………………………………… 13-14 1.2 Zákoník práce…………………………………………………………………..14 1.3 Vymezení pojmu a postavení zaměstnance…………………………………… 14-15 1.4 Vymezení zaměstnavatele……………………………………………………... 15-16 1.5 Pracovní poměr a pracovní smlouva…………………………………………... 16-17 1.6 Pracovní doba…………………………………………………………………. 17-18 1.7 Rozvržení pracovní doby……………………………………………………… 18-19 1.8 Doby odpočinku a přestávek…………………………………………………... 19-20 1.9 Práce výjimečná a neobvyklá…………………………………………………..20 1.10 Organizace práce jednotlivých úseků………………………………………… 21 1.10.1 Náplň práce jednotlivých pracovníků…………………………………. 21 1.10.2 Top management………………………………………………………. 21-22 1.10.3 Provozní management…………………………………………………. 22-24 1.10.4 Technický management……………………………………………….. 24 1.10.5 Obchodní a marketingové oddělení (sales and marketing)……………. 25 1.11 Požadavky na pracovníky…………………………………………………... 25-27 1.12 Možnosti ochrany zaměstnance…………………………………………….. 27

II.

Analytická část…………………………………………………………………… 28-45

2.

Cíl práce a využité metody………………………………………………………..28-29 2.1 Vyhodnocení dotazníků zaměstnanců hotelů a restaurací…………………….. 29-30 2.1.1 Pohlaví respondentů……………………………………………………… 30 2.1.2 Věková hranice respondentů……………………………………………... 30-31 2.1.3 Kategorie podniku………………………………………………………... 31 2.1.4 Zařazení pracovního výkonu do oddělení podniku……………………… 31-32 2.1.5 Spokojenost s dodržováním zákoníku práce…………………………….. 32-34 2.1.6 Schopnost se ohradit při konfrontaci s ustanoveními zákoníku práce…… 34-35 2.1.7 Proplácení přesčasů………………………………………………………. 35-36 2.1.8 Nařizování přesčasů zákonnou formou………………………………….. 36-37 2.1.9 Finanční ohodnocení při práci ve svátek………………………………… 37-38 2.1.10 Zákonná přestávka na jídlo a oddech v délce 30 min…………………. 38-39 2.1.11 Automatické střídání zaměstnanců na přestávku na jídlo a oddech…... 39-40 2.1.12 Stanovený čas na přestávku…………………………………………… 40-41 2.1.13 Znalost pracovního rozpisu podle ustanovení ZP……………………... 41-42 2.1.14 Doba odpočinku mezi koncem jedné a začátkem druhé směny………. 42 2.1.15 Nepřetržitý odpočinek v týdnu…………………………………………43 2.1.16 Název organizace, ve které respondenti pracují………………………. 43-45 2.2 Dotazník personalistů (příloha č. 4)…………………………………………… 46-51

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8

Rehavital hotel…………………………………………………………… 46-47 Mandarin Oriental Prague……………………………………………….. 47 Dorint Don Giovanni…………………………………………………… 47-48 Centrální lázně, Mariánské lázně………………………………………… 48 Diplomat, Praha………………………………………………………….. 48-49 Grand Hotel Bohemia Praha……………………………………………... 49 Hotel Barbarrosa, Cheb………………………………………………….. 49-50 Hotel Imperiál Ostrava…………………………………………………… 50

III. Návrhová část……………………………………………………………………. 52-55 3.

Doporučení pro management (personalistu, resp. personální útvar)……………. 52 3.1 Přestávky na jídlo a oddech………………………………………………….. 52-53 3.2 Práce přesčas………………………………………………………………….. 53-54 3.3 Předání rozvrhu směn 14 dní před začátkem pracovního období……………. 54 3.4 Práce ve svátek………………………………………………………………… 55

Závěr…………………………………………………………………………………... 56 Literatura………………………………………………………………………………. 57-59 Přílohy………………………………………………………………………………… 60-73

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů…………………………………………………………30 Tabulka č. 2 V jakém podniku pracujete? ………………………………………………...31 Tabulka č. 3 Jste spokojen s dodržováním zákoníku práce ve své práci?............................33 Tabulka č. 4 Spokojenost s dodržováním zákoníku práce porovnání ženy vs. muži……...33 Tabulka č. 5 Spokojenost s dodržováním ZP s ohledem na oddělení podniku……………34 Tabulka č. 6 Dokážete si říct o svá práva při porušování ZP……………………………...34 Tabulka č. 7 Nařizování přesčasů podle ZP……………………………………………….36 Tabulka č. 8 Finanční ohodnocení zaměstnanců při práci o svátek……………………….38 Tabulka č. 9 Umožňování přestávky na jídlo a oddech v délce 30 min……………….......38 Tabulka č. 10 Rozdělení umožňování přestávek na jídlo a oddech do jednotlivých středisek……………………………………………………………………………39 Tabulka č. 11 Chodí Vás vystřídat nadřízený automaticky? ……………………………..40 Tabulka č. 12 Znáte své směny 14 dní předem?..................................................................41 Tabulka

č.

13

Znalost

směn

předem

v závislosti

na

středisku

hotelu/

restaurace…………………………………………………………………………..42 Tabulka č. 14 Doba odpočinku mezi koncem jedné a začátkem druhé směny bývá kratší než 11 hod…………………………………………………………………………42 Tabulka č. 15 Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby máte dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu kratší než 35 hod? ……………………………………………43 Tabulka č. 16 V jakém hotelu/ restauraci děláte?…………………………………………44

Graf č. 1 Věková hranice respondentů…………………………………………………….31 Graf č. 2 Oddělení hotelu/ restaurace……………………………………………………...32 Graf č. 3 Proplácení přesčasů……………………………………………………………...35 Graf č. 4 Přesčasy v restauraci a jejich nařizování zákonnou cestou……………………...36 Graf č. 5 Přesčasy v hotelech a jejich nařizování zákonnou cestou……………………….37 Graf č. 6 Stanovený čas na přestávku……………………………………………………...40 Graf č. 7 Spokojenost s dodržováním ZP z geografického hlediska města Prahy………...44 Graf č. 8 Spokojenost s dodržováním ZP z geografického hlediska zbytku ČR………….45 Graf č. 9 Spokojenost s dodržováním ZP a nezodpovězeným místem pracovního výkonu ……………………………………………………………………………………..45

Seznam zkratek a symbolů EU- Evropská unie ZP - zákoník práce kol. - kolektiv FO - Front Office F&B - Food and Beverages ISTP - Integrovaný systém typových pozic max. - maximálně a.s. - akciová společnost HR- Human Recourse SHM- super hrubá mzda SZP- sociální a zdravotní pojištění ČM - čistá mzda

Úvod Tématem bakalářské práce jsou vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích se zaměřením na problematiku porušovaní zákoníku práce. Vybranými problémy jsou práce přesčas, pracovní doba, přestávky na jídlo a oddech a dobu odpočinku. Téma bylo vybráno z důvodu, že tato problematika je mnohokrát řešena v médiích. Téma je velice spletité a ožehavé. Problematika personálního řízení byla vyzdvižena také díky mnohačetným zkušenostem z oboru hotelnictví a gastronomie, kde je velikým problémem skloubit provozní potřeby majitelů a ustanovení zákoníku práce. Specifika provozní doby hotelů a restaurací spolu se snahou jejich majitelů je provozovat s maximální ekonomickou efektivitou, proto vedou často ke střetům s ustanoveními zákoníku práce, který striktně limituje rozsah pracovní doby, práce přesčas, dobu odpočinku a další prvky, které mají vliv na organizaci práce a zaměstnávání pracovníků. ,,Řízení lidských zdrojů se neomezuje pouze na personálního ředitele a další zaměstnance personálního útvaru, ale týká se prakticky všech manažerů v organizaci. Personalistika má úzkou návaznost na management organizace.“ (Personalistika a lidské zdroje, 2013) ,,Jedním z cílů EU je prosazovat společenský pokrok a zlepšit životní a pracovní podmínky evropských národů – více v preambuli Smlouvy o fungování Evropské unie.“ (Pracovní právo, 2016) Jsou pracovníci hotelových a restauračních služeb spokojeni s dodržováním ustanovení zákoníku práce? Jsou ochotni se proti porušování zákoníku práce nenechat zastrašit? Jakým způsobem se mohou bránit proti porušování ustanovení zákoníku práce? Pracovníci v hotelech a restauracích se obávají ztráty pracovního místa, když se brání ustanovením zákoníku práce v jejich prospěch. Pracovníci personálního oddělení si nejsou vědomi kolizí s ustanoveními zákoníku práce. Cílem této bakalářské práce je analýza dodržování zákoníku práce v oblasti pracovní doby a její evidence u vybraných hotelů a restaurací a navržení možných řešení. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení příslušných zákonů ze zákoníku práce, který se každým rokem trochu mění. Pro ideální volbu byl zvolen zákoník práce pro rok 11

2015. Mezi vybrané problémy byly zvoleny přesčasy, pracovní doba, přestávky na jídlo, rozvrh pracovní doby aj. V analytické části byl připraven průzkum a analýza dodržování zákoníku práce v hotelech a restauracích. Informace byly získané od pracovníků hotelů a restaurací. Zvolena byla metoda dotazování pomocí internetového portálu. V průběhu 2 měsíců bylo vyplněno necelých 100 dotazníků s odpověďmi na položené otázky. Dotazníky jsou vyhodnocené a zpracované pomocí grafů, tabulek a sdělení poznatků doplněné o komentáře. Druhý dotazník byl zaměřen na pracovníky a manažery, kteří mají na starosti personální záležitosti hotelu či restaurace. Bylo položeno 7 konkrétních otázek. Dotazník od personalistů byl nejvíce získán z telefonické komunikace, protože spousta personalistů striktně odmítala písemné dotazování pomocí emailu. Informace od personalistů jsou velice interní záležitostí firmy. Střet obou stran nám promítá konkrétní problémy v praxi. Návrhová část vychází ze zjištěných dat a skutečností provedených šetřením. Výstupem je návrh souboru opatření a možné řešení týkající se odhalení vybraných problémů prozkoumaných v oblasti hotelnictví a gastronomie. Návrhová část obsahuje doporučení ke zlepšení současného stavu vyplývajících z nesnází.

12

Teoretická část

I.

Pracovní právo ve vztahu k zaměstnancům

1.

Vztahy provozních potřeb hotelů a restaurací a zákonných limitů daných zákoníkem práce jsou podrobně rozebrány a vysvětleny v následujících kapitolách. Na začátek by bylo vhodné, co to vlastně práce je. Podle Amstronga je práce účelové vynakládání úsilí a aplikace znalostí a dovedností. Většina lidí pracuje, aby si vydělala na živobytí, ale také kvůli uspokojení dalších potřeb. (Amstrong, 2007, s 185). 1.1

Historie K 1. lednu roku 2007 nabyl účinnosti zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce. Tímto

zákonem byl zrušen zákoník práce č. 65/1965 Sb., účinný od 1. ledna 1966, tj. 41 let. Jeho základní filozofie, co není dovoleno, je zakázáno, přežívala i po změně společenskopolitických poměrů v roce 1989. Tento zákoník práce doznal zejména po roce 1989 řady změn. Požadavek připravit a přijmout novou moderní pracovněprávní úpravu byl formulován již na počátku 90. let minulého století, z nejrůznějších důvodů však uběhlo téměř 10 let, než začal být prakticky naplňován. Bylo uloženo připravit nový zákoník práce jako moderní právní předpis, kterým jsou upraveny pracovněprávní vztahy vycházející z liberální zásady, že co není zakázáno, je dovoleno. Zákoník měl posílit smluvní volnost účastníků pracovněprávních vztahů. Současně však měl zachovat dosavadní úroveň ochrany slabšího účastníka pracovněprávního vztahu - zaměstnance a musel respektovat závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních dokumentů, jimiž je vázána. Rovněž byl formulován požadavek zachovat dosavadní rozsah oprávnění oborů, však naplnění tohoto zadání nebylo možné. Zákoník práce je předpisem, který upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Návrh zákoníku práce vláda schválila dne 21. září 2005. Vládní návrh zákoníku práce byl do Poslanecké sněmovny předložen 27. září 2005. Při projednávání ve Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a v plénu Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem cca 240 pozměňovacích návrhů. Dne 8. února 2006 byl zákon schválen včetně asi 80 pozměňovacích návrhů. Senát návrh projednal 29. března 2006 a zamítl jej. Poslanecká sněmovna hlasovala o návrhu znovu dne 21. dubna 2006 a na původním návrhu setrvala. Prezident republiky zákon vrátil dne 10. května 2006, Poslanecká 13

sněmovna však hlasovala o návrhu ještě po třetí dne 23. května 2006 a zákon hlasy poslanců za ČSSD a KSČM těsně před koncem volebního období schválila.

Nový zákoník práce byl schválen dne 23. května 2006, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů v částce 84 dne 7. června 2006 a účinnosti nabyl dne 1. ledna 2007. (Andraščíková a kol., 2015, s17-19)

1.2

Zákoník práce

Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. Upravuje rovněž vztahy právní vztahy kolektivní povahy, upravuje některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů, upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.(Sbírka zákonů ČR, 2006) ,,Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů. Jako jsou zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování zaměstnance, řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.“ (Andraščíková a kol., 2015, s 30)

1.3

Vymezení pojmu a postavení zaměstnance ,,Nezbytným

předpokladem,

aby

se

jakákoli

osoba

stala

účastníkem

pracovněprávních vztahů, je její právní subjektivita. Právní subjektivitou tedy rozumíme způsobilost mít práva a povinnosti.“ (FIALA a kol., 2007, 148s) Z toho vyplývá, že ,,zaměstnancem může být pouze fyzická osoba (občan), která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Zaměstnanec musí splňovat podmínky pracovněprávní způsobilosti stanovené v § 35 Občanského zákoníku. Jde jednak o podmínku věkovou (dosažení 15 let věku) z hlediska možnosti sjednání pracovněprávního vztahu s fyzickou osobou, jednak o podmínku ukončení povinné školní docházky z hlediska možnosti výkonu práce v pracovněprávním vztahu.“ (Účastníci pracovněprávních vztahů, zástupci zaměstnanců, 2009) 14

Zaměstnanec (anglicky Employee) je osoba, která za svoji práci dostane zaplaceno. Dostává za ni mzdu či plat, následně pak musí odvést daně, aby vše bylo v souladu s určitými právními předpisy. Běžně se používá i neformální pojem pracovník. Zaměstnanci vykonávají svoji práci na určité pracovní pozici, jsou tak součástí organizační struktury, ze které vyplývá jejich role v organizaci. (Zaměstnanec, Wellington, 2013)

Práva a povinnosti zaměstnance ,,Mezi základní povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru ustanovení § 38 odst. 1 ZP patří povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně, podle pracovní smlouvy, v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.“ (Gogová a kol, 2012, s 26) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a opatřeních na jeho ochranu. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž se domnívá, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, nebo ostatních fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinností zaměstnance. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o bezpečnost a zdraví své a fyzických osob, které se bezprostředně týkají jeho jednání. Zaměstnanec je povinen účastnit se školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržovat právní a ostatní předpisy zaměstnavatele, dodržovat pracovní postupy, ochranné pomůcky, stanovené pracovní prostředí, nepožívat alkoholické ani jiné návykové látky na pracovišti zaměstnavatele. Oznamovat nedostatky a závady na pracovišti svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci atd. (Andraščíková a kol., 2015, s 211-212)

1.4

Vymezení zaměstnavatele ,,Zaměstnavatelem zákon rozumí právnickou nebo fyzickou osobu, která

zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a organizační složku státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.“ (Česká správa sociálního zabezpečení, 2015)

15

Práva a povinnosti zaměstnavatele „Zaměstnavatel je povinen dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.“ (Gogová a kol., 2012, s 26) Zaměstnavatel musí dodržovat veškeré pracovní podmínky stanovené zákoníkem práce, dodržovat pracovní smlouvu a kontrolovat řízení s pracovními povinnostmi zaměstnance. Podle Andraščíkové a kol. patří mezi další povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, informovat u kterého poskytovatele pracovně-lékařských služeb jim jsou poskytnuty preventivní prohlídky a další vyšetření související s výkonem práce, …atd. (2015, s 204)

1.5

Pracovní poměr a pracovní smlouva ,,Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a

zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.“ (Zákoník práce, 2016) Pracovní poměr je podle § 3 zákoníku práce základním pracovněprávním vztahem. Vzniká buď na základě uzavřené pracovní smlouvy, nebo ve zvláštních a výjimečných případechjmenováním.“ (Andraščíková a kol., 2015, s 73) ,,Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.“ (Zákoník práce, 2016)

Pracovní smlouva Co je to vlastně pracovní smlouva? Pracovní smlouva je jedna z nejzákladnějších smluv, se kterými se ve svém životě setkáme. Je to jeden z nejrozšířenějších kontraktů. Smlouva je dvoustranným právním úkonem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí obsahovat: druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, den nástupu do práce. 16

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. (Zákoník práce, 2006) Pracovní smlouvu je podle zákoníku práce nezbytné uzavřít před nástupem do práce, nejpozději však v den nástupu do práce – tedy v den vzniku pracovního poměru.

Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat a který musí být povinně dohodnut v pracovní smlouvě, vymezuje okruh pracovních úkolů, ke kterým se zaměstnanec zavazuje. Zaměstnanec není povinen konat práce jiného druhu, s výjimkou případů, které jsou přímo uvedeny v zákoníku práce (§ 41). Druh práce může být dohodnut úzce či šířeji. Sjednaný druh práce zpravidla vyžaduje bližší popis pracovních úkolů pro jednotlivé zaměstnance nazývaný pracovní náplní. (Andraščíková a kol., 2015, s 78) Místo práce je místo, které má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě případně místo, kde zaměstnanec uskutečňuje pravidelný výkon povolání. Místo výkonu práce může být maximálně jedna obec.

1.6

Pracovní doba ,,Pracovní doba určuje v pracovním poměru z časového pohledu množství práce,

kterou je zaměstnanec povinen vykonat, jinými slovy časový prostor, po který mu je zaměstnavatel oprávněn a zároveň povinen práci přidělovat.“ (Gogová a kol., 2012, s 14) Směna je definována jako část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat přesně podle předem stanoveného rozpisu služeb. Týdenní pracovní dobu upravuje § 79 ZP. Délku týdenní pracovní doby, na kterou má zaměstnanec ze zákona právo, upravuje § 34 b) ZP. Jedná se o tzv. čistou 17

pracovní dobu, do které se nezapočítává přestávka v práci na jídlo a oddech. (Gogová a kol., 2012, s 34) Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby. (Zákoník práce, 2006) Délka směny nesmí překročit 12 hodin. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnance s třísměnným provozem a nepřetržitým provozem 37,5 hodiny týdně a s dvousměnným pracovním provozem 38,75 hodiny týdně. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, a pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. (Andraščíková a kol., 2015, s 172, 176)

1.7

Rozvržení pracovní doby S rozdílnými pracovními režimy má zaměstnanec právo na zvýhodněnou

stanovenou týdenní pracovní dobu. Pravidelným střídáním se myslí, když zaměstnanec A chodí první týden na ranní směny a zaměstnanec B ho po jejím skončení vystřídá a v následujícím týdnu si směny prohodí. Vzájemné střídání je definován jako konec pracovní doby v 15 hod. a příchod druhého zaměstnance ve stejnou dobu odchodu prvního zaměstnance.

Dvousměnný pracovní režim znamená, když se zaměstnanci střídají ve dvou směnách v rámci 24 hod. po sobě jdoucích. Třísměnný pracovní režim je vysvětlen jako pravidelné střídání zaměstnanců ve třech směnách v intervalu 24 hodin po sobě jdoucích. Nepřetržitý pracovní režim je znázorněn vzájemně pravidelným střídáním zaměstnanců ve směnách v nepřetržitém provozu v rámci 24 hod. ,,Základním znakem rovnoměrného rozvržení je skutečnost, že na každý týden je zaměstnanci ze strany zaměstnavatele rozvrhována stejná délka pracovní doby a to vždy v rozsahu hodin stanovené týdenní pracovní doby.“ (Gogová a kol., 2012, s 42)

18

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Další podmínkou nerovnoměrného rozvržení pracovní doby je, že ve zvoleném vyrovnávacím období průměrná délka rozvržené týdenní doby bez práce přesčas nepřekročí stanovenou týdenní pracovní dobu. Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné, jejichž začátek a konec určí zaměstnavatel. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hod. (Andraščíková a kol., 2015, s 177)

1.8

Doby odpočinku a přestávek Každý zaměstnanec má právo na dostatečnou dobu odpočinku. Pracovník musí být

odpočatý na výkon dalšího pracovního dne, z toho vyplývá minimální doba odpočinku mezi dvěma směnami. V pracovním týdnu je nezbytností, aby zaměstnanec měl volno pro svůj osobní život, volný čas a regenerování svých sil a psychického zdraví do dalšího pracovního týdne, proto má zaměstnanec nárok na odpočinek vícedenní, tzn. nepřetržitý odpočinek. A v neposlední řadě přestávku na jídlo a oddech, která slouží nejen na uspokojení hladu, ale také na klid před nasazením sil zpět do pracovního procesu. Přestávky na jídlo a oddech: Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jedná-li se o práce, které nelze přerušit, musí být poskytnuta přiměřená doba na jídlo a oddech a tato doba se započítává do pracovní doby. Pokud byla přestávka rozdělena, alespoň jedna její část musí být 15-ti minutová, zbytek přestávky může být rozdělen do několika intervalů. Přestávka se nezapočítává do pracovní doby a není za ni poskytnuta mzda. Zaměstnanec nemůže čerpat přestávku na začátku nebo na konci pracovní doby. Podle Gogové a kol. je zaměstnavatel povinen přestávku v práci poskytnout a zaměstnanec je povinen ji čerpat. (2012, s 68) Zaměstnanec může držet dietu, nebo nemít hlad a nechtít si vyčerpat přestávku, podle zákona si musí přestávku vzít i kdyby si jen odpočinul nebo se šel projít do parku. Přestávka na jídlo a oddech není pracovní dobou, 19

proto zaměstnavatel nemůže přikázat a určit zaměstnanci co smí a nesmí v této době dělat, a kam smí a nesmí jít. Doba odpočinku znamená, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení. (Andraščíková a kol., 2015, s 183) Doba odpočinku, je pro každého zaměstnance velice důležitým aspektem pro udržení psychického stavu a nabrání dostatku energie na další pracovní den. Nepřetržitý odpočinek: Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hod, u starších 18 let lze tato doba zkrátit na 24 hodin, avšak bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období dvou týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hod.

1.9

Práce výjimečná a neobvyklá Práce o svátek: Zaměstnanec může v těchto dnech vykonávat práci buď v rámci

své rozvržené směny, nebo jako práci přesčas. Zaměstnavatel může ve dnech svátků nařídit práci, pokud pracuje v nepřetržitém provozu zaměstnavatele. (Gogová a kol., 2012, s 8485) Práce přesčas může být konána pouze výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. (Andraščíková a kol., 2015, s 189) Práci přesčas nikdy nemůže zaměstnavatel předem plánovat, je to nahodilá, výjimečná a neočekávatelná situace.

20

1.10 Organizace práce jednotlivých úseků Obchodně provozní pracovníci jsou pracovníci ve výrobě (kuchaři, cukráři, pekaři), pracovníci v obsluze (vrchní číšník, číšníci, servírky, barmani), pracovníci v ubytování (recepční, pokladník, směnárník, pokojské, vrátný apod.) Řídící pracovníci se skládají převážně z obchodně-provozních a technickohospodářských pracovníků, ředitele a jeho náměstků a vedoucích středisek. Technickohospodářští pracovníci jsou účetní, sekretářky, topiči, údržbáři, uklízečky apod.

1.10.1

Náplň práce jednotlivých pracovníků

Pracovní náplň (popis práce) blíže vymezuje a konkretizuje pracovní činnosti, které je zaměstnanec povinen vykonávat v rámci sjednaného druhu práce. Takové stanovení pracovní náplně je jednostranným pokynem (příkazem) zaměstnavatele k výkonu sjednaných prací a není k němu třeba souhlasu zaměstnance. Pracovní náplň má povahu jednostranné informace, jaké úkoly bude po něm zaměstnavatel vyžadovat. Podpisem zaměstnance pod pracovní náplní zaměstnanec stvrzuje její doručení (převzetí), a seznámení se s obsahem. Pracovní náplň by se jako konkretizace obsahu sjednaného druhu práce měla vždy pohybovat v jeho rámci. (Pracovněprávní předpisy průvodce, 5/2012) Zaměstnavatel stanovuje zaměstnanci práci odpovídající sjednanému druhu práce. Tím je určena pracovní náplň, kterou může zaměstnavatel kdykoliv změnit nebo upravit.

1.10.2

TOP management

Top management je nejvyšší vedení společnosti. Na úseku ředitele se jedná o tyto pracovníky: generální ředitel hotelu, asistent ředitele, sekretářka ředitele, právník. Dalšími pracovníky ve vrcholovém vedení jsou ekonomičtí ředitelé, obchodní ředitelé, prodejní a marketingoví ředitelé, finanční ředitelé, personální ředitelé a manažeři jakosti. Ředitel řídí činnost hotelu v souladu s příslušnými zákony a obecně závaznými předpisy zabezpečuje plnění úkolů, které mu ukládají orgány společnosti, za které odpovídá. Asistent ředitele řídí práci sekretářky, odpovídá za celkový chod sekretariátu, sjednává pracovní schůzky ředitele, organizačně zabezpečuje přípravu na jednání orgánů společnosti. 21

Sekretářka zodpovídá za veškerou korespondenci, její evidenci, vykonává další práce podle dispozic ředitele hotelu. Právník připravuje organizační normy hotelu, právní posouzení odborným úsekům, posuzuje smluvní vztahy, do kterých hotel vstupuje, zastupuje hotel při jednáních s pojišťovnou a před soudem a odpovídá za další jmenovité. (Křížek, Neufus, 2014, s 31)

1.10.3

Provozní management

Úkolem provozního managementu je zajistit každodenní plynulý chod hotelu. Ubytovací úsek zahrnuje oddělení a pracovníky, kteří zajišťují ubytovací služby hostům v průběhu jejich pobytu v hotelu. Ve většině hotelu vytváří více jak 60 % celkových příjmů. (Křížek, Nefus, 2014, s 36) Struktura ubytovacího úseku se dělí na část příjmu (recepce, rezervace, halové služby (portýr, bagažista), concierge (sekretářské služby, vrátný) a na část lůžkovou (úklid pokojů a všech prostor v hotelu, prádelna) Front Office neboli recepce ve většině hotelů běží nepřetržitě 24 hodin denně. Provádí se zde opatření k zajištění bezpečností hostů a jejich majetku, přijímají se objednávky na doplňkové služby, zajišťuje se spojení hosta s vnějším prostředím. S oddělením Front-Office velice úzce souvisí rezervační oddělení, Concierge (podávající veškeré informace pro hosty), kancelářské služby a technické oddělení, které zabezpečuje veškerou agendu s poruchami a technickým stavem budov a jednotlivých elektrických zařízení hotelu. Za provoz recepce odpovídá vedoucí recepce (Front Office Manager), který řídí a kontroluje pracovníky recepce. Těmi jsou asistent FO manažera, recepční, hotelový vrátný, pokladník, pracovníci rezervací, bagážista, dveřník, telefonista. (Beránek, 2007, s 80-83) Asistent FO manažera je přímo podřízený FO manažerovi, zastupuje ho a dělá práce, které mu určí FO manažer. Recepční zastává hlavní funkce recepce, podílí se na check-inu, check-outu, podává informace hostovi, připravuje se na příjezd skupiny, prodává doplňkové služby, zařizuje kancelářské služby pro hosty. Recepční jsou prvním osobním kontaktem s hostem. Hotelový vrátný/dveřník otevírá dveře všem hostům, kteří přicházejí či odcházejí. 22

Pracovníci rezervací zastávají bezproblémové zajištění rezervace a přání hosta. Jsou první neosobním kontaktem hosta s hotelem. Bagážista neboli portýr, je osoba pomáhající se zavazadly hostů. Telefonista/ka tato pozice se používá ve velkých hotelech, kdy tuto funkci nemůžou zastoupit recepční. Telefonista vyřizuje telefonní hovory. Housekeeping má na starosti přípravu pokojů k ubytování, běžný úklid v průběhu ubytování, úklid pokojů po odjezdu hosta, generální úklid, dezinfekce, dezinsekce, úklid chodeb a přilehlých prostor. Pracovníci housekeepingu jsou pokojské, uklízečky, pradleny a další specialisti. Pracovníky řídí hotelová hospodyně. Vedoucí housekeepingu (housekeeper) zodpovídá za organizaci a řízení ubytovací části hotelu. Hotelová hospodyně organizuje úklidové služby na jednotlivých pokojích, řídí a kontroluje práci jednotlivých pokojských, vede evidenci prádla. Pokojská vykonává vlastní úklid pokojů. Uklízečka vykonává úklid společných prostor hostů a vše dle nařízení hotelové hospodyně. (Beránek, 2007, s 84) Úsek F&B (Food and Beverages) spravuje tato střediska: odbytová střediska (restaurace, kavárna, vinárna, bar, atd.), výrobní střediska, příruční sklady, zásobování a skladování, pomocné provozy. Pracovníky stravovacího úseku jsou F&B manažer (vedoucí stravovacího střediska), manažer cateringových služeb, kvality, kontrolor, šéfkuchař, kuchař, kalkulant, kuchyňská hospodyně, vedoucí skladu, skladník, vedoucí směny, číšník, servírka, sommelier, barman, vedoucí banketního oddělení. F&B manažer (vedoucí stravovacího střediska) vypracovává rozpočet tržeb a nákladů, v souladu s normami stanovuje hygienické a technické předpoklady provozu, ve spolupráci se šéfkuchařem sestavuje jídelní lístek a menu, stará se o provádění a realizaci podnikových záměrů a strategii ve stravovacím úseku podílí se na sestavení obchodní prognózy. Asistent vedoucího stravovacího úseku je přímo podřízen F&B manažerovi, vykonává činnosti podle jeho příkazu a zastupuje ho v jeho nepřítomnosti. 23

Vedoucí výrobního střediska (Executive Chef) je přímo podřízen F&B manažerovi, řediteli, majiteli, odpovídá za oblast výroby, za celkovou činnost a plynulý chod výrobního střediska, zodpovídá za stanovení a dodržování zásad provozu a hospodárnosti prostředků vynakládaných na údržbu a modernizaci stravovacího úseku. (Zimáková, 2009, s 40) Vedoucí odbytového střediska – manažer (Restaurant Manager, Banqueting Manager) je přímo podřízen F&B manažerovi, řídí a organizuje činnost svěřeného úseku, zodpovídá za zajištění provozu (pracovníci a rozpis směn), dbá na dodržování standardů kvality, zodpovídá za dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů. (Zimáková, 2009, s 39) Vedoucí skladu zajišťuje plynulé zásobování středisek zbožím a surovinami. (Zimáková, 2009, s 51) Vedoucí banketního oddělení plánuje a zajišťuje různé akce – banketní služby, každou schůzku musí předem naplánovat a koordinovat na profesionální úrovni. (Zimáková, 2009, s 71-72)

1.10.4

Technický management

Technický provoz poskytuje technické zázemí hotelu, bez jeho dokonalého fungování je provoz hotelu nemyslitelný. Hotel je závislý na bezporuchovém fungování dodávek energií všeho druhu. Technický úsek zahrnuje: kotelnu, strojovnu, klimatizační zařízení, prádelnu, garáže, parkoviště. Vedoucí technického úseku přímo řídí: vedoucího údržby technického pracovníka. Vedoucí údržby řídí činnost pracovníků obsluhy vytápění, řídí středisko údržby a zajišťuje veškeré údržbářské práce v hotelu. Technický

pracovník

zabezpečuje

a

vyřizuje

požadavky

na

likvidaci

nepotřebných, nadbytečných nebo poškozených hospodářských prostředků. (Beránek, 2007, s 88-89)

24

1.10.5

Obchodní a marketingové oddělení (Sales and Marketing)

Hlavními činnostmi zajišťovanými tímto oddělením jsou marketing, vlastní obchodní (prodejní) činnost. Pracovníci zajišťují veškeré činnosti se stykem s veřejností, připravování obchodních a marketingových strategií. Vedoucí obchodního a marketingového oddělení (Director of Sales and Marketing) reprezentuje organizaci při jednáních, rozděluje úkoly, rozhoduje o portfoliu služeb, organizuje a koordinuje podřízené pracovníky. Obchodní zástupce (Sales Manager) má v základním pracovním plnění dodržování prodejních plánů a přípravu strategických plánů a cen. Tiskový mluvčí – Public Relations Executive informuje média, tiskové vztahy k veřejnosti, vystupuje za firmu v hromadných sdělovacích prostředcích. Event Coordinator orientuje se na kongresy, organizuje a připravuje speciální události, eventy pro klienty. Marketingový specialista realizuje propagaci, vytváří marketingové analýzy, monitoruje konkurenci, hledá nejlepší řešení pro podnik v oblasti marketingu. Rezervační manažer bývá pouze u malých hotelů, u velkých ubytovacích zařízení je samostatné rezervační oddělení. 1.11 Požadavky na pracovníky V České republice existuje ISTP (Integrovaný systém typových pozic), který umožňuje lepší orientaci na trhu práce. Kartotéka typových pozic obsahuje více než 1700 typových pozic a více než 3000 jednotek práce. V sektoru pohostinství, gastronomie a cestovního ruchu je obsaženo 52 jednotek práce. Na stránkách Národní soustavy povolání (www.katalog.nsp.cz ) je k dispozici katalog všech typových pozic. Do přílohy č. 1 a č. 2 je vložena typová pozice číšníka a typová pozice recepčního s veškerými náležitostmi pro lepší představu vypadající karty. Požadavky na zaměstnance jsou kvalifikační, osobnostní a zdravotní. Kvalifikační požadavky zahrnujíc vhodné obory vzdělání, požadované certifikáty a průřezové dovednosti. Požadavky na pracovníky v obsluze Jednotlivé požadavky na pracovníky obsluhy se liší podnik od podniku a souvisí s nabídkou služeb a segmentu zákazníků. Obsluha musí kromě splnění objednávky podat hostům informace, poradit a umět dobře komunikovat. 25

Zdravotní požadavky na pracovníka obsluhy jsou zdravotní způsobilost potvrzená lékařem a znalosti potřebné k ochraně veřejného zdraví. Profesní požadavky: znalost a umění techniky obsluhy, gastronomických pravidel a nabízených nápojů a pokrmů, dodržování některých pravidel bezpečnosti a společenského chování, dobré komunikační schopnosti a jazykové znalosti. Požadavky osobní a charakterové: fyzická a psychická zdatnost, dobrá paměť, pevná vůle, sebeovládání, loajalita, flexibilita a další. (Gastronomické služby-servis, 2010, s. 17-18) Požadavky na pracovníky recepce Požadavky na pracovníky recepce se také liší od podniku, úrovně služeb a od velikosti provozu. Recepční musí být velice flexibilní a informovaný pracovník. Pozice recepčního je náročná práce jak fyzicky, tak psychicky. Pracovní recepce musí znát informace o chodu všech středisek, o veškerých dostupných doplňkových službách pro hosty. (tiskové služby, ručníky na pokoj, lístky na metro, šicí potřeby…atd.) Profesní požadavky: poskytování informací ubytovaným hostům, vyřizování požadavků, stížností a přání, administrativní úkony, obsluha kancelářské techniky, znalost hotelového systému. Požadavky osobní a charakterové: samostatnost, efektivní komunikace, flexibilita, kreativita, aktivní přístup. Požadavky na pracovníka technického oddělení V případě technických pracovníku je jedna nejdůležitější potřeba. Mít složené zkoušky vyhlášky č.50/78 Sb., které umožňují pracovníkům technického oddělení pracovat s elektrickými zařízeními. Požadavky na pracovníky Housekeepingu Oddělení Housekeepingu má na starosti úklid veškerých prostor hotelového a restauračního

zařízení.

Odborné

požadavky

nejsou

nutností,

avšak

důležitým

předpokladem jsou praktické dovednosti.

26

Požadavky na pracovníky obchodního oddělení Kvalifikačním požadavkem bude vystudovaný obor ekonomie a managementu, v nejlepším případě magisterský titul. Do odborných znalostí spadají oblasti ekonomie, práva, marketingu, managementu, strategie, jednání a komunikace aj. Omezení zdravotní jsou poruchy chování, duševní poruchy a poruchy vidění. 1.12 Možnosti ochrany zaměstnance Každý zaměstnanec má možnost se bránit v případě, že se mu nedostává zákonných požadavků na náležité stanovení legislativ při výkonu svého povolání. V České republice je několik organizací, na které se může pracovník obrátit právě v případě nekompetentních činností zaměstnavatele s ustanovením zákoníku práce. V případě konfliktů se svým zaměstnavatelem má zaměstnanec ztížené možnosti obrany i přesto, že je v pracovněprávních vztazích slabší stranou. Při řešení problémů se zaměstnavatelem, může pracovník zkusit nejdříve požádat o pomoc vně podniku, a když nepomůže řešení bez vnějších zásahů, požádá o podporu v nějakém orgánu zřízeném Ministerstvem práce a sociálních věci. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je vhodné požádat nejprve o pomoc příslušný odborový orgán. Tomu je dána pravomoc projednávat stížnosti zaměstnanců na výkon práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Kontrolní kompetenci má i orgán nadřízený v souladu se ZP § 347 odst. 2. Zaměstnanec má možnost podat orgánům státní správy podnět ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Oblastní inspektoráty práce zajišťují kontrolu v oblastech působnosti zrušených inspektorátů bezpečnosti práce a kontrolních útvarů úřadů práce (např. ZP, zákon o kolektivním vyjednávání zákon o zaměstnanosti, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti a další). Pracovník má možnost obrátit se na soud, neboť spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují, v souladu se ZP soudy, s výjimkami, na které se vztahuje v pracovní smlouvě případně obsažená rozhodčí doložka ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009)

27

II. Analytická část 2.

Cíl práce a využité metody Za účelem naplnění cíle, kterým je zjištění dodržování zákoníku práce ze strany

zaměstnavatele, byl využit souhrn metod. Jedná se o analýzu zjištěných dat, tedy zda se v hotelech a restauracích dodržuje ustanovení zákoníku práce. Týkají se přestávky na jídlo a oddech, zákonných limitů na dobu mezi směnami, dobu nepřetržitého odpočinku, obdržení pracovního rozpisu služeb v zákonné době. Následná syntéza je promítnuta do navrhovaných opatření. K získávání primárních dat byla využita metoda dotazování, která patří mezi empirické metody výzkumu. Principem dotazování je kladení otázek respondentům (dotazovaným), na jejichž základě řešitel výzkumného projektu získá žádoucí primární údaje. Cílem dotazování je získat co nejdůvěryhodnější údaje. Podle způsobu kontaktování respondenta lze dotazování rozdělit následovně: osobní dotazování, písemné dotazování, internetové dotazování (online), telefonické dotazování – (Výzkumné metody)

Pro šetření bylo použito internetové dotazování v případě dotazníku určeného pro zaměstnance, telefonické či ústní určené pro zástupce šetřených podniků. První dotazník určený pro zaměstnance v oboru hotelnictví se skládá z 16 otázek, z nichž jsou 2 otevřené. Umístila jsem dotazník na stránky www.vyplnto.cz. Na úvod dotazníku jsem seznámila respondenty s tématem bakalářské práce a poděkovala za vyplnění. Za účelem získání co největšího počtu dat jsem zvolila dobu dotazování dva měsíce, a to od 25. 5. 2015 do 25. 7. 2015. Obdržela jsem 92 vyplněných dotazníků. V otázce č. 17 měli možnost respondenti vyjádřit svůj názor na dodržování zákoníku práce zaměstnavatelem na jejich pracovišti. (příloha č. 5). Veškerá získaná data byla poté analyzována a výstupy znázorněny v podobě grafu či tabulky. Následně byly výsledky interpretovány.

Dotazník od personalistů byl o něco náročnější. Problém nastal s písemným dotazováním, kde někteří nechtěli pomocí emailové zprávy odpovědět na 7 jednoduchých 28

otázek. Nejdříve byla použita metoda dotazování pomocí emailové zprávy k získání odpovědí, i přesto že bylo představeno téma bakalářské práce, bylo sděleno, že pokud jsou očekávány nějaké informace, bylo by vhodné použití osobního kontaktu. Po prvních konfliktech bylo nutné změnit způsob dotazování na telefonické. Tento typ informací byl uváděn jako interní informace, od některých bylo odpovězeno pouze stručně a jasně. Dotazníky personalistů jsou komolené, z důvodu interních informací a raději obsahují nepravdy. ,,Každý měsíc mění zaměstnání více než 13% pracovních sil.“ (Branham, 2004, s. 5) - největší pravděpodobností je frustrace z práce, pracovního prostředí, sociálními vztahy mezi zaměstnanci a dalšími. Frustrace v práci má za následek fluktuaci zaměstnanců. Proč vůbec k fluktuaci dochází? Nedá se docílit toho, aby ve firmě byla nulová fluktuace, je to přirozený proces obnovy pracovníků a minimální fluktuace je v každém podniku žádoucí. Noví zaměstnanci přinášejí nové, neokoukané nápady, přístupy, schopnosti, které stálí zaměstnanci už ztratili a dále se nevyvíjejí ve prospěch podniku. Lidé jsou často nespokojeni, proto dochází k fluktuaci z mnoha nevyhnutelných důvodů- více peněz, větší výhody, stěhování se s partnerem do jiného místa působení, těhotenství, zdravotní překážky a spousta dalších.

2.1

Vyhodnocení dotazníků zaměstnanců hotelů a restaurací

Otázky byly sestaveny na základě zvolených problémů personálního řízení v hotelech a restauracích. Celý dotazník je k dispozici v příloze č. 3. Poslední 2 otázky byly otevřené a nepovinné z důvodu obavy z anonymity dotazníku, zaměstnanci se strachovali, že dotazník bude k dispozici jejich nadřízeným pracovníkům. Otázky č. 1- 4 jsou pouze informativními otázkami. Jak říká Koubek, při jakémkoliv kontaktu jednoho člověka s jiným, při jakékoliv lidské činnosti se mezi lidmi vytvářejí vztahy a doprovodným jevem těchto vztahů jsou konflikty, které mohou vzniknout z mnoha příčin. (Koubek, 2007, s 336). Těmi jsou např. právě nedodržování zákoníku práce, nedostatky personální práce, styl vedení lidí a další. Dotazník má prověřit dodržování zákoníku práce, kde odpovídali zaměstnanci hotelů a 29

restaurací. Každý respondent je více či méně zainteresovaný do personální politiky podniku. Na každém zaměstnanci je, jak moc je průbojný, neústupný a schopen říct, kdy už zaměstnavatel překročil své pravomoci v oblasti personálního řízení. Má právo se bránit, když se s ním nejedná podle Listiny lidských práv a svobod spolu s nařízeními zákoníku práce.

2.1.1 Pohlaví respondentů První dotaz souvisí se zjištěním zastoupení mužů a žen ve zkoumaném souboru respondentů. Otázka patří mezi základní informativní údaje. Bylo vyplněno 92 dotazníku z toho 1/3 můžu a 2/3 žen.

Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů? Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ženy

64

70%

Muži

28

30%

Zdroj: Vlastní průzkum

2.1.2 Věková hranice respondentů V oblasti hotelnictví a turismu je zřejmé, že v tomto odvětví pracují převážně mladí lidé, plni síly a elánu. Samozřejmě je malé procento starších a vytrvalých jedinců, kteří jsou již na manažerských pozicích, nebo jim vyhovuje zůstávat u jednoho zaměstnavatele třeba 20 let. Pouze 3x byla zodpovězena věková hranice 54 a starší, a to buď z důvodu nepoužívání počítačů staršími lidmi, nebo je opravdu málo starších pracujících v této oblasti.

30

Graf č. 1 Věková hranice respondentů

49%

3% 18-26

7%

27-35 36-44

10%

45-53 54 a více Graf č. 1

31% Zdroj: Vlastní průzkum

2.1.3 Kategorie podniku Otázka je zaměřena na zjištění, zda praxe respondenta probíhá či probíhala v hotelu nebo v samostatné restauraci. Z uvedeného vzorku pracuje 49 respondentů v hotelech a 43 v restauracích, vcelku vyvážená bilance.

Tabulka č. 2 : V jakém podniku pracujete? Kategorie podniku

Absolutní četnost

Relativní četnost

Restaurace

43

47%

Hotel

49

53%


2.1.4 Zařazení pracovního výkonu do oddělení podniku Pro lepší zpracování výzkumu je důležitým zjištěním v jakém oddělení hotelu či restaurace pracovníci pracují. Nejvíce dotazovaných je z oddělení Food and Beverages. Je to z toho důvodu, že nejvíce nespokojených zaměstnanců je právě z úseku F&B. Je to díky, velké fluktuaci zaměstnanců, velkému rozdílu mezi potřebnými a skutečně pracujícími, velkému množství akcí a malému množství stálých a spolehlivých zaměstnanců, a v neposlední řadě i malých platů.

31

Graf č. 2 : Oddělení hotelu/ restaurace

Celkový počet Kitchen

50 40 30 20 10 0

31

48 14

26

10

4

1

Waiter

Graf č.2 Zdroj: Vlastní průzkum

2.1.5 Spokojenost s dodržováním zákoníku práce První otázkou je zjištěno, jak jsou oslovení pracovníci spokojeni s dodržováním zákoníku práce při výkonu svého povolání v oboru hotelnictví. Spokojenost s dodržováním ustanovení ZP je přímo úměrné s celkovou spokojeností v pracovněprávním vztahu. Na celkovou spokojenost s dodržováním zákoníku práce se váže nejen fakt, že pracovník je v psychické pohodě, ale také na jeho dostatečném odpočinku, osobnostních vlastnostech, požadavcích a dalších. Spokojenost je relativní pojem, který se nedá přesně určit čí změřit. Člověk může být spokojen, jen když se dostane na zákonnou přestávku na oběd, nebo může být spokojen, jen když je vše podle jeho představ. Každý jsme nějaký a každý máme jiné vychování, temperament, charakter a další specifika ovlivňující naší spokojenost. ,,Míru spokojenosti pracovníků s personální politikou a praxí lze zkoumat na základě průzkumů postojů, jimiž se zjišťují pocity a názory pracovníků. Ty obsahují názory na takové záležitosti, jako je jejich práce, mzda/plat, to, jak se s nimi zachází, jak vidí podnik a své manažery, jak dobře jsou informováni, jaké mají příležitosti ke vzdělání a rozvoji kariéry a jak vidí své pracovní prostředí a vybavení podniku.“ (Amstrong, 2007, s 76)

32

Tabulka č. 3 : Jste spokojen s dodržováním zákoníku práce ve své práci? Spokojenost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano 100%

10

11%

Ani ano, ani ne 50%

60

65%

Ne

22

24%


Byla porovnána jednotlivá oddělení hotelu a jejich spokojenost s respektováním ustanovení ZP. 82 respondentů potvrzuje nespokojenost nebo neurčitou spokojenost. Pouze 10 lidí z hotelů i restaurací je spokojeno na 100% bez jakýchkoliv námitek.

Tabulka č. 4: Spokojenost s dodržováním zákoníků práce porovnání ženy vs. muži. Pohlaví Spokojenost

Ženy

Muži 6

4

50% + 0% spokojenost

58

24

Absolutní četnost

64

28

100% spokojenost

Zdroj: Vlastní zpracování

Z celkového počtu 64 žen je spokojeno pouze 6 a z celkového počtu 28 mužů jsou spokojeni pouze 4. Ostatní respondenti jsou spíše nespokojení až nespokojeni celkově.

Z výsledků není zřejmé, že by muži byli spokojenější s dodržováním ZP. Z celkového počtu 92 respondentů bylo spokojeno 10 lidí, z toho 4,3 % mužů a 6,5 % žen. Celková nespokojenost a částečná spokojenost je u mužů i žen téměř ve stejném měřítku z důvodu rozdílných počtů žen a můžu. Spokojenost s dodržováním zákoníku práce rozdělená na jednotlivá střediska podniku.

33

Tabulka č. 5: Spokojenost s dodržováním ZP s ohledem na oddělení podniku. Oddělení podniku Spokojenost

Food and Beverages

Technické oddělení

Front Office

Housekeeping

100% spokojenost 50% spokojenost 0% spokojenost

7

1

1

0

32

18

3

6

9

7

0

4

Absolutní četnost

48

26

4

10


100% spokojených je 10 z celkových 92 získaných, pro výsledky provozního managementu byl vyřazen 1x 100% spokojený respondent z oddělení Salesu. Spokojených ani ano, ani ne je 59 z celkového počtu. Nespokojených je 20 respondentů. Z výše uvedené tabulky bylo zjištěno, jak v kterém oddělení jsou pracovníci spokojeni s plněním ZP. Ve všech odděleních je znázorněno, že všichni zaměstnanci v hotelech jsou víceméně částečně spokojeni či nespokojeni. Pouhých 10% je spokojeno na 100% bez výhrad.

2.1.6 Schopnost se ohradit při konfrontaci s ustanoveními zákoníku práce Otázkou bylo zjištěno povědomí oslovených o jednotlivých zákonech ze zákoníku práce, a zdali se respondenti nebojí ohradit v případě přestupků proti zákoníku práce. Při jakýchkoliv konfliktech je potřeba komunikovat. Komunikace je jednou z nejdůležitějších dorozumívacích schopností, které člověk má a využívá je ku prospěchu svému, a tak i k nastolení správného pracovního režimu v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Tabulka č. 6: Dokážete si říct o svá práva při porušování zákoníku práce? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

65

70%

Ne

27

30%


34

Podle výše uvedených dat tabulky bylo zjištěno, že 70% nemá problém se ozvat. Překvapivé zjištění dostaneme porovnáním pohlaví – 22 mužů nemá problém se ozvat a 43 žen. 1/3 respondentů má strach se ohradit při nekolidujícím ustanovení zákoníku práce. Někdy je těžké se ozvat. Spousta zaměstnavatelů a manažerů umí obrátit o 180° v případě, že se zaměstnanec ozve s tím, že se porušuje zákon proti jeho osobě.

Respondentů mající strach i bojících se říci si o svá práva je více žen než mužů. Pouze 6 mužů a 21 žen mají strach.

2.1.7 Proplácení přesčasů Otázkou je zjištěno, zda jsou propláceny přesčasy. Přesčasy jsou jedny z pravidelných problémů v hotelnictví a službách, které nejsou úplně dodržovány. V některých podnicích jsou přesčasy proplaceny, v některých nahrazeny pracovním volnem a někde nejsou evidovány vůbec. Z níže uvedeného grafu vyčteme, jak to ve skutečnosti je.

Graf č. 3: Proplácení přesčasů

Ano, proplaceny Ne, pouze nahrazeny prac. volnem Ne, nejsou

Ano, proplaceny; 31

Ne, pouze nahrazeny prac. volnem; 26 Ne, nejsou; 35 Graf č. 3


Pouhým 33,7 % respondentům bývají proplaceny přesčasy. U zbylého počtu buď nejsou, nebo jim jsou nahrazeny volnem. Téměř 33 % respondentů nemá placenou, ani nahrazenou volnem, práci přesčas. 35

Přesčasy nařízené zaměstnavatelem by měly být proplaceny, a když už zaměstnavatel nechce krátit své peněžní prostředky, může přesčasy nahradit pracovním volnem, které podle zákona musí být nahrazeno do 3 měsíců od vzniku přesčasu.

2.1.8 Nařizování přesčasů zákonnou formou Podle zákoníku práce se každý přesčas, který zaměstnanec musí odpracovat nad rámec pracovní doby, musí být nařízen písemně před započtením pracovního přesčasu. Ve většině případů nejsou nařizovány přesčasy zákonnou formou. Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že pouhých 7 respondentů má nařizovány přesčasy podle stanov zákoníku práce.

Tabulka č. 7 : Nařizování přesčasů podle ZP Nařízení přesčasů

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

7x

8%

Ne

75x

81%

Nemám přesčasy

10x

11%


Graf č. 4 : Přesčasy v restauraci a jejich nařizování zákonnou cestou

22 Nařízeny podle ZP Celkem

25 12

9

15 5 -5

3

Placené přesčasy

0

Ne, nejsou

1

Nahrazeny volnem

Graf č. 4


36

Překvapivým zjištěním je, že v restauracích z velké části mají zaměstnanci častěji proplacené práce přesčas, než nahrazeny volnem. Přesčasy nařízené podle ZP jsou proplaceny pouze ve třech případech a v jednom případě nahrazeny volnem.

Graf č. 5: Přesčasy v hotelech nařizovány zákonnou cestou

30 Nařízeny podle ZP

20

Celkem

10

23 17

9 0

0

Proplaceny přesčasy

0 Ne, nejsou

2 Nahrazeny volnem

Graf č. 5


Téměř nikomu zaměstnavatel nenařizuje práci přesčas písemně, podle předpisu v zákoníku práce. Z uvedeného je poznat, že pouze 7x (2x hotel) z celého vzorku 92 respondentů, nařizuje zaměstnavatel přesčasy písemně podle ustanovení zákoníku práce. Jen v 10 případech byla odpracována základní pracovní doba bez přesčasů, 4x z FO, 2x z technického oddělení a 4x z Food and Beverages oddělení, z toho 1x z úseku odbytu. Z tohoto šetření je vidět, že buď zaměstnavatel neví, že přesčasy by měl nařizovat písemně nebo se zaměstnanci bojí ohradit, že dokud nebudou mít písemné nařízení, že žádné přesčasy dělat nebudou.

2.1.9 Finanční ohodnocení při práci ve svátek Touto otázkou je sledováno, zda zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům nárok na pracovní volno či na proplacenou dobu za práci o svátek. Pracovníci ve školství, úřadech a dalších státních institucích mají velkou výhodu, kdy je práce o svátek netíží a mají volno, kdežto pro pracovníky ve službách je státní svátek dnem, kdy mají normální pracovní den a nic to pro ně neznamená. 37

Tabulka č. 8: Finanční ohodnocení zaměstnanců při práci ve svátek. Finanční ohodnocení

Absolutní četnost

Relativní četnost

Placené

53

57%

Náhradní volno

31

34%

Placené + náhradní volno

8

9%


Zaměstnanec, který pracuje ve svátek, má nárok na pracovní volno v délce odpracované směny ve svátek nebo na příplatek nejméně 100 % jeho průměrné mzdy, avšak náhradní volno má přednost. (Příplatky a odměny, 2016) Z uvedeného vychází, že práce ve svátek je více placená než nahrazena za volno a to díky tomu, že v oblastech služeb bývá problém s potřebou pracovníků, a tak si nemohou dovolit dát zaměstnanci volno, na které má ze zákona nárok.

2.1.10

Zákonná přestávka na jídlo a oddech v délce 30 min

Otázkou na přestávky na jídlo a oddech je zjištěno, zda zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnancům čerpání zákonné přestávky a její délka. Přestávky na jídlo a oddech jsou jednou z nejvíce porušovaných ustanovení ve službách. Bylo zjištěno, z kterého oddělení mají nejméně přestávek a v kterém oddělení nemají problém s pravidelnou 30-ti minutovou přestávkou na jídlo a oddych.

Tabulka č. 9 : Umožňování přestávky na jídlo a oddech v délce 30 min. Umožňování přestávky na jídlo a oddech

Absolutní četnost

Relativní četnost

Někdy přestávku mám a někdy nemám

29

32%

Ano, pravidelně na dobu 30 min

22

24%

Někdy na 30 min, někdy kratší

21

23%

Z 90% nemám přestávku na jídlo

19

21%


38

Jen necelých 24% dotazovaných (22) má pravidelně přestávku na dobu 30 min. K tomu lze připočítat dalších necelých 23 % (21), kteří mají přestávku buď 30 min., nebo kratší, ale pořád ji mají. Z toho vyplývá, že jen pouhých 19 respondentů má problém s dodržováním zákonné přestávky na jídlo a oddych a dalších 29 respondentů má přestávku na jídlo jednou a podruhé ji nemá. Ze 45 dotazníků, kde téměř nemají přestávky (pouze první linie), je 23x ze stravovacího úseku, zbytek FO + Housekeepingu. Z uvedeného je vidět, že pořád nejvíce nemají přestávky lidé ze stravovacího úseku odbytu. Poté je následováno oddělení Front Office.

Tabulka č. 10: Rozdělení umožňování přestávek na jídlo a oddech do jednotlivých středisek

Umožnění přestávky na jídlo a oddech Ano, pravidelně na 30min Někdy mám, někdy nemám přestávku Někdy na 30 min, někdy méně Z 90% nemám přestávku Absolutní četnost

Oddělení podniku F&B - F&B Front Housekeeping Technické kuchy odbyt Office oddělení ň 3 7 5 2 2 5

14

6

3

1

2

11

8

0

0

3 13

2 34

7 26

5 10

1 4


2.1.11

Automatické střídání zaměstnanců na přestávku na jídlo a oddech

Otázkou bylo zjištěno, jestli manažeři chodí automaticky střídat své podřízené na přestávku na jídlo. Pravděpodobně 90% zaměstnavatelů neví, že by mělo svého podřízeného vystřídat nebo poslat náhradu, aby mohl odejít na svoji zákonnou pauzu.

39

Tabulka č. 11: Chodí vás vystřídat nadřízený automaticky? Automatické střídání nadřízeného na přestávku na

Absolutní

Relativní

jídlo a oddech

četnost

četnost

Ano

6x

7%

Ne, střídáme se s kolegou/yní

48x

52%

Ne

22x

24%

Nepřetržitý provoz

16x

17%


Pouze jedna respondentka z restaurace byla vystřídána nadřízeným automaticky na přestávku na jídlo a oddech. Více jak 50 % zúčastněných není střídáno nebo se střídají spolu ve směně. Pokud někdo dělá ve své směně sám, má docela problém si i jen chvíli oddychnout.

2.1.12

Stanovený čas na přestávku

Stanovený čas na přestávku v odvětví hotelnictví a jiných služeb je velice komplikované, nikdy předem nevíte, jak moc velký ,,business´´ bude. Bylo zjištěno, v jaké míře se stanovuje čas přestávky na jídlo a oddech.

Graf č. 6: Stanovený čas na přestávku

Ano, v rozpise služeb 17%

Ne nemáme Domlouváme se v ten den Ano, v rozpise služeb

Ne nemáme Domlouváme se 60% v ten den 23%

Graf č.6 Zdroj: Vlastní průzkum

40

Jen 16 respondentů má v rozpise služeb zapsán přesný čas své přestávky na jídlo a oddech. Více než polovina dotazovaných nemá a ani neví, kdy přesně budou mít přestávku na jídlo a oddech. Pouze 4 respondentky mají přesně stanovenou dobu na jídlo ( 3x restaurace v kuchyni a 1x odbyt), zarážející je, že tyto respondentky mají v otázce č. 9 uvedeny pouze 50% možnost přestávky, že ne vždy tu přestávku mají.

2.1.13

Znalost pracovního rozpisu podle ustanovení ZP

V této otázce byla snaha zjistit, zda je vůbec možné dostávat rozpis směn někdy i v neděli den před začátkem následujícího týdne, na který vám teprve dají rozpis. V oboru hotelnictví a služeb se to někdy stává převážně z důvodu, že nejsou více jak týden dopředu známy veškeré akce, obsazenost, polopenze a další speciální přání hostů.

Tabulka č. 12: Znáte své směny 14 dní předem? Znalost směn 14 dní předem

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

52x

57%

Ne, max. 1 týden dopředu

27x

29%

Ne, víceméně 1-2 dny

13x

14%


Více než 52 lidí zná své směny podle zákonné doby 14 dní a 27 jich je zná do jednoho týdne před nástupem na službu. Každý zaměstnanec je rád, když si může naplánovat dopředu nějaký svůj volný čas, návštěvy doktorů a dalších jeho blízkých i nepříjemných aktivit, proto je nezbytné, aby každý pracovník znal svůj rozpis směn dostatečně dopředu. Nikdo nechce měnit určité naplánované schůzky.

41

Tabulka č. 13: Znalost směn předem v závislosti na středisku hotelu/ restaurace

Znalost směn v určitém časovém intervalu 1 týden předem 1-2 dny předem Znají své směny 14 dní předem Absolutní četnost

Podnik/ oddělení Restaurace

F&Bodbyt

F&Bkuchyň

Front Office

Technické oddělení

Housekeeping

13 6 24

5 1 7

1 1 0

7 2 14

0 0 2

1 0 1

43

13

2

23

2

2


Většina respondentů z restaurací zná rozpis služeb v zákonné době 14 dní. Restaurace většinou pracují v režimu krátký/ dlouhý týden, takže své směny si mohou předem zjistit i několik týdnů dopředu. V hotelech, kde pracují na 8 hodinové směny, mají problém se zjištěním pracovního rozpisu na několik málo dní dopředu.

2.1.14

Doba odpočinku mezi koncem jedné a začátkem druhé směny

V otázce byla snaha zjistit, zdali se někdy stává, že doba odpočinku mezi jednou a začátkem druhé směny je kratší než 11 hod. Někdy se stane, že není možné uspořádat rozpis směn tak, aby každý měl dostatečný odpočinek na následující pracovní den, proto je zde možnost zkrátit tuto dobu na 8 hod. avšak toto zkrácení se musí dorovnat následující období.

Tabulka č. 14: Doba odpočinku mezi koncem jedné a začátkem druhé směny bývá kratší než 11 hod? Doba odpočinku mezi koncem jedné a začátkem Absolutní

Relativní

druhé směny bývá kratší než 11 hod.

četnost

četnost

Ano, jednou za čas

37x

40%

Ano, docela často

33x

36%

Ne

22x

24%


42

2.1.15

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Dotaz zjišťoval, zda mají pracovníci hotelu či restaurace nepřetržitý odpočinek v týdnu kratší než 35 hod. Každý člověk potřebuje pro pracovní zdraví a psychickou pohodu dostatek odpočinku, aby mohl v dobré psychické pohodě vykonávat svou práci v míře očekávání, musí být dostatečně odpočatý.

Tabulka č. 15: Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby máte dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu kratší než 35 hod? Doba nepřetržitého odpočinku kratší než 35 Absolutní

Relativní

hod

četnost

četnost

Někdy se stane, že je ta doba kratší

62x

67%

Ne, volno mám delší než 35 hod.

18x

20%

Ano, vždy

12x

13%


Jen 12 respondentů má dobu nepřetržitého odpočinku kratší, než 35 hod. Stát se někdy může, že doba je kratší, avšak nemělo by se to stávat často.

2.1.16

Název organizace, ve které respondenti pracují

Otázkou mělo být zjištěno, z jakého hotelu či restaurace respondent je, naneštěstí se jich mnoho bálo ztráty zaměstnání, a proto raději odpověděli jen městem, případně neodpověděli vůbec. Byly zhodnoceny jednotlivé hotely a restaurace, v poslední fázi rozděleny hotely a restaurace podle hlavního města a zbytku ČR a bez odpovědi. Bez odpovědi uvedeny, protože se zaměstnanci báli anonymity dotazníku.

43

Tabulka č. 16: V jaké hotelu/ restauraci děláte? Oblast

Absolutní četnost

Relativní četnost

Praha

33x

36%

Zbytek ČR

18x

20%

Neuvedeno

41x

44%


Z uvedených informací vyplynulo, že nejvíce dotazníku bylo bez odpovědi, celých 42%. Tato otázka byla nepovinná, proto raději řada lidí nenapsala, z jakého hotelu či restaurace jsou, a to z důvodu obavy o své pracovní místo. Ze začátku byla otázka dána jako povinná, avšak mnoho lidí tento dotazník nedokončilo právě z důvodu strachu, aby se zaměstnavatel nedozvěděl, že není spokojen a mohlo by to být použito proti zaměstnanci. Přibližně 50 % respondentů odpovědělo, někteří napsali jen město.

Graf č. 7 Spokojenost s dodržováním ZP z geografického hlediska města Prahy

Nespokojeni

Spokojeni Ani spokojen, ani nespokojen 50%

Nespokojeni 24% Ani spokojen, ani nespokojen Spokojeni 9% 50% 67% Graf č. 7


V Praze je více nespokojených respondentů než spokojených. Pouhých 9% je spokojeno na 100%.

44

Graf č. 8: Spokojenost s dodržováním Zákoníku práce z geografického hlediska zbytku ČR

Nespokojeno Spokojeno 100% Ani spokojen, ani nespokojen 50%

Ani spokojen, ani nespokojen 50% Nespokojeno 50% 33% Spokojeno 100% 17% Graf č. 8


Z celkového vzorku 18 respondentů je celá polovina naprosto nespokojena s dodržováním zákoníku práce. Pouhých 17 % je spokojeno, což z uvedeného vzorku jsou jen 3 pracovníci, které nepatří do regionu Prahy. Při srovnání s Prahou je to stejné množství i v Praze jsou 3 naprosto nespokojeni pracovníci. Graf č. 9 Spokojenost s dodržováním ZP a nezodpovězeným místem pracovního výkonu

Nespokojenost 100% spokojenost 50% spokojenost

Nespokojenost 12% 100% spokojenost 10% 50% spokojenost 78%

Graf č. 9 Zdroj: Vlastní průzkum

45

Názory na dodržování ZP obsaženy v příloze č. 5

2.2

Dotazník personalistů (Příloha č. 4)

Nejprve byli dotazováni zaměstnanci na spokojenost s dodržováním zákoníku práce, poté byla konfrontována protistrana, aby se zjistilo, v čem jsou největší potíže a problémy. Při dotazování s personalisty se stávaly následující problémy: Hotel Galant 4*, Mikulov došlo ke změně vedení. Současný HR manažer byl ve funkci pouze 20 dní, a proto odmítl veškeré mimopracovní aktivity, na které nemá časový prostor. Datum dotazování 17. 9. 2015 Hotel Thermal, KV- pracovník personálního oddělení mi v emailové zprávě oznámil, že není schopen podat informace. Hotel Pupp, KV- další zápornou odpovědí byl hotel Pupp, kde se s vedením dohodli, že informace této povahy nezveřejňují. Po několika negativních ohlasech a bez odpovědi na emailové zprávy, byla změněna metoda dotazování, na metodu telefonickou. Otázky byly formulovány jasně, zřetelně a rychle. Každý dotazník trval zhruba 5-10 min podle vstřícnosti personalistů. 90 % odpovědí je velice stručných a výstižných, z důvodu interních informací, které by personalisté externím osobám neměli vůbec sdělovat.

2.2.1 Rehavital hotel Hotel se nachází v centru Jablonce nad Nisou, má 33 pokojů proto se řadí mezi menší hotely. V hotelu Rehavital je uplatňována 8 hodinová pracovní doba, která je rozvržena rovnoměrně. Pracovníci jsou seznámeni s pracovním rozvrhem na jeden měsíc. Zaměstnanci mají v pracovní směně zakomponovanou přestávku na jídlo a oddech. 46

V hotelu Rehavital se personální manažer nesetkal se stížnostmi s nespokojeností zaměstnanců. Organizace práce je uzpůsobena tak, aby zaměstnanci neměli žádné přesčasy. Docházka se eviduje pomocí docházkových knih. Podle odpovědí hotelu Rehavital z Jablonce se neporušuje žádný z uvedených problémů. A údajně přesčasy nejsou, ale podle dotazníku od zaměstnance z hotelu Rehavital, přesčasy nejsou evidovány. Zajímavé je, že personalista tvrdí, že mají pouze 2 stálé zaměstnance.

2.2.2 Mandarin Oriental Prague Hotel stojí na místě bývalého kláštera ze 14. stol. Je to luxusní pětihvězdičkový hotel, který ukazuje luxus a kus historie dohromady. Hotel je velice pěkně umístěn na Malé straně. Hotel má bar, lázně a wellness, nabízí 79 excelentních pokojů a 20 apartmánů. (Mandarin Oriental Prague, 2015) Vedení hotelu má rozdělené denní směny podle jednotlivých oddělení. Recepce pracuje 8 hodin, rovnoměrně rozdělené. Portýři pracují 12 hodin s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Stravovací oddělení je rozděleno nerovnoměrně a pracuji někde 8 hodin a někde 12 hodin. Pracovní rozvrh je ve většině oddělení znám na celý měsíc, kromě stravovacího úseku, kde je rozvrh pracovní doby připravován max. 7-10 dní před začátkem pracovního týdne. Přestávky na jídlo a oddech je umožňována všem zaměstnancům. Přesčasy jsou nařizovány písemně i ústně a dále evidovány. Pracovní docházka se eviduje elektronicky. Mandarin Oriental Prague je jeden z velkých hotelových řetězců. V prvním případě se přiznávají, že stravovací úsek má směny jen několik dní předem. Ostatní je podle personalisty v souladu se zákoníkem práce. Když porovnám dotazník zaměstnance z tohoto hotelu a odpovědi s personalistou, mohu konstatovat, že se vcelku shodují.

2.2.3 Dorint Don Giovanni 4-hvězdičkový hotel se nachází v historické oblasti Prahy, blízko židovského hřbitova a blízko Žižkovského vysílače. Hotel má 395 moderních pokojů včetně apartmánu, jednoho rodinného pokoje a třílůžkového pokoje. 47

Hotel funguje v nepřetržitém provozu, z toho vyplývá, že některá střediska pracují rovnoměrně a některé nerovnoměrně. Recepce pracuje 7,5 hodiny denně, rezervační oddělení, obchod, účtárna a bankety mají 8 hodinové směny. Ostatní provozy jako F&B, technický oddělení, kuchyně a pokojské pracují 7 a ¾ hodiny pracovní denní pracovní doby. Směny jsou stanoveny na měsíc dopředu a průběžně se každý den upravují dle obsazenosti hotelu. Pracovník personálního oddělení sdělil, že zaměstnanec nemůže pracovat bez přestávky a že po 4 a nejpozději po 6,5 hodinách má právo na přestávku. Přestávky se dodržují. Přesčasy zaměstnancům vznikají a taky se evidují vždy, když je zaměstnanec na pracovišti nadčas, který je schválený nadřízeným. Přesčasy jsou v průběhu měsíce schvalovány ústně a na konci měsíce jsou souhrnně schváleny písemně, v evidenci na mzdové účtárně. Pracovní doba se eviduje v docházkovém systému, kde se zaměstnanec na základě příchodu a odchodu zaeviduje. Jeden z dalších pražských hotelů, který patří mezi velké známé hotely. Podle dotazníku jednoho ze zaměstnanců z úseku recepce nemá přestávky na jídlo a oddech. 2.2.4 Centrální lázně, Mariánské Lázně Nachází se v Mariánských Lázních, nabízí 160 pokojů a apartmánů. Hotel patří do Danubius hotel group. Organizace práce záleží na jednotlivých provozech a je 12 nebo 8 hodin. Pracovní rozvrh je předán zaměstnancům vždy 14 dní předem. Všem zaměstnancům je umožňována přestávka na jídlo a oddech. Přesčasy bývají evidovány a nařizovány pouze ústně. Evidence docházky je evidována v knize odchodů a příchodů. Přesčasy jsou nařizovány pouze ústně, což odporuje ustanovení o nařizování přesčasů. Bohužel nemohu zde posoudit pravdivost z důvodu vyplněného dotazníku jedním z manažerů ze stravovacího úseku.

2.2.5 Diplomat, Praha Hotel je blízko metra Dejvická, má dobré spojení na letiště. Má 398 pokojů, typu standart, superior, suit a prezidentské apartmá. Největším partnerem hotelu je již několik let firma Bobcat a Doosan. Hotel patřil do 1/2016 pod řetězec Vienna International a.s. od 48

letošního února změnil název řetězce a nové hodnoty na Vienna House. Hotel je znám pořádáním již několikaleté tradice Svatebního veletrhu. Organizace pracovní doby ve všech odděleních je 8 hodinová, pouze kuchaři a techničtí pracovníci mají 12 hodinovou pracovní dobu. Recepce a technické oddělení zná své směny měsíc dopředu, kdežto stravovací úsek odbytu zná své směny 3 dny předem na týden. Přestávky jsou dodržovány u všech oddělení. Pracovníci stravovacího úseku mají evidovány přesčasy, ostatní oddělení nemají přesčasy. Evidence přesčasů je elektronická. Podle porovnání dotazníků zaměstnance hotelu Diplomat a odpověďmi personalisty je veliký rozpor. Podle zaměstnanců se nedodržuje skoro žádné ustanovení zákoníku práce. Pracovnici Food and Beverages oddělení byli nespokojeni s možností čerpání zákonné přestávky na jídlo a oddech a s přesčasy, které nebývají nařizovány a neumožňují čerpání náhradního volna.

2.2.6 Grand hotel Bohemia Praha Historický 4* pražský hotel Grand hotel Bohemia nabízí luxusní ubytování v 79 moderně vybavených pokojích. Hotel se nachází v samém centru Prahy blízko Náměstí Republiky. (Grand hotel Bohemia, 2014) V hotelu je uplatňována 12 hod. organizace pracovní doby a nerovnoměrné rozložení pracovní doby. S pracovním rozvrhem jsou zaměstnanci seznamováni měsíc předem. Přestávka na jídlo a oddech je umožňována všem, nelze, aby se zaměstnanec za pracovní dobu nenajedl. Evidence přesčasů není, protože přesčasy nejsou a pokud jsou, tak jsou placené. Docházka je podle rozvrhu, případně se k tomu připočítají přesčasy. Odpovědi v dotazníku personalisty a respondenta z řad zaměstnanců absolutně nekorespondují.

2.2.7 Hotel Barbarrosa, Cheb Hotel se nachází v historickém centru Chebu, hotel má pouze 21 pokojů a svojí velikostí se řadí mezi malé hotely. V hotelu je jedna restaurace a velký taneční sál s parketem, kde se mohou pořádat různé společenské akce. 49

Recepce pracuje 12 hod. nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a v oddělení FB je pracovní rozvrh připravován na 8hodinové směny, rovnoměrně rozvržené. Pracovní rozvrh je připravován na měsíc dopředu. Přestávky jsou dodržovány. Podle personalisty hotelu Barbarrosa se jejich zaměstnanci mají skvěle. Přesčasy nejsou evidovány, protože ani nejsou. Evidování docházky je zajišťováno klasicky příchod, odchod elektronickou cestou. Porovnání odpovědí pokojské z tohoto hotelu téměř v ničem nesouhlasí s odpovědí personalisty. Stížnosti prý nemají a jeho odpověď na tuto otázku zněla: ,,u nás se mají jak prasata v žitě.“ Zaměstnankyně rozhodně není spokojena a nejsou ji umožněny přestávky na jídlo a nemá dostatek ochranných pomůcek. 2.2.8 hotel Imperiál Ostrava Imperiál hotel Ostrava je jeden z nejznámějších hotelů ve městě, který má bohatou historii od roku 1904. Je zde snaha o skloubení stoleté tradice s moderním pojetím trendů. Hotel nabízí 156 pokojů a rozsáhlé konferenční centrum. (Imperiál hotel Ostrava, 2014) Rozvržení pracovní doby je podle domluvy rovnoměrně i nerovnoměrně. Pracovníci pracují 12 nebo 8 hodin. Rozvrh pracovních směn je připravován s měsíčním předstihem na jeden měsíc. Dodržují se přestávky na jídlo a oddech. Přesčasy nejsou evidovány, ale placeny, a přesčasy se nenařizují, všichni chodí domů podle konce pracovní doby v pracovním rozvrhu. Docházka se eviduje pomocí elektronického systému. Z odpovědí kuchaře z tohoto podniku a odpovědí personalisty se dozvíme, že nesouhlasí obdržení rozpisu pracovních směn, dále nekorespondují přesčasy, které nejsou údajně placeny.

Jednotlivé odpovědi na dotazník jsou k dispozici v přílohách 6-13. Při odpovídání na otázku č. 3 zdali jsou umožňovány přestávky na jídlo a oddech, bylo konstatováno od všech odpovídajících, že jít na jídlo je přece normální a, že se rozhodně nestává, aby se zaměstnanec nemohl jít najíst. Personalisté odmítají připustit, že by se neumožňovali přestávky na jídlo a oddech. Pracovní doba ve službách je buď 8, nebo 12 hod.

50

Z 90 % personalisté uvedli, že rozvrh služeb se dává na celý měsíc. Jen pár výjimek uvádí, že rozpis služeb mají zaměstnanci např. týden předem. Jen jeden personalista uvedl, že oddělení Food and Beverages dostává rozvrh služeb pouze 3 dny předem a jen na jeden týden. Při spojení odpovědí pracovníka hotelu s odpovědí personalisty z větší části nebyly v souladu, mohl lhát i pracovník hotelu Každý personalista se snaží hájit firmu, ve které pracuje, avšak to vede k tomu, že žádný personalista nechce přiznat pravdu, že by něco v jeho firmě nefungovalo. Informace, které byly získány, jsou důležité interní informace, které by personalisté neměli říct žádnému externistovi. Bohužel díky tomuto faktu moje získaná data nejsou na 100 % objektivní.

51

III. Návrhová část Doporučení pro management (personalistu, resp. personální útvar)

3.

Ze zjištěných skutečností bylo navrženo několik opatření a možností pro zlepšení problematických situací s dodržováním ZP v hotelech a restauracích. Každý hotelový manažer by se měl snažit, aby nejen dobře vedl lidi, ale také aby jeho podřízení chodili do práce v dobré náladě, pracovali bezproblémově, plnili si své pracovní povinnosti a nebyli znechuceni, že vůbec do práce, kam se jim vůbec nechce, musí. Zaměstnanci jsou jejich ,,ovečky“, které ukazují na jejich schopnost řídit lidi a být dobrým manažerem. Spokojenost zaměstnanců je ovlivněna několika faktory, které přímo i nepřímo souvisejí s lidskou osobností a psychikou. Faktory ovlivňující pracovníka přímo v pracovním procesu jsou: dobré pracovní prostředí, vyhovující pracovní doba, vhodné pracovní oděvy a pomůcky, přátelský a bezkonfliktní pracovní kolektiv a v neposlední řadě i vztah s nadřízenými. Faktorů ovlivňujících pracovníka nepřímo na pracovním procesu je nespočet možností od banálních jako např. špatné počasí až po více významné nebo osobního charakteru jako např. úmrtí v rodině, ztráta partnera a další neméně významné. Z uvedených vzorků vyplynulo, že z velké části jsou jednotlivé vybrané problémy v každodenním rozporu s ustanovením zákoníku práce. Samozřejmě nemůžeme špinit všechny firmy v oboru hotelnictví, bohužel v hotelnictví a turismu je spousta prostoru pro vykládání svých potřeb svým způsobem. Každému majiteli, HR manažerovi nebo manažerovi určitého oddělení, jde hlavně o to, aby uspokojili veškerá přání klientů k jejich spokojenosti. 3.1

Přestávky na jídlo a oddech Pro zlepšení a umožnění přestávek na jídlo a oddech by byl k dispozici pracovník,

kterého by najali na zkrácený úvazek, který by musel být velice flexibilní, aby zastal práce, které nelze přerušit. Pokud by bylo najmutí pracovníka nákladné, mohl by tuto pozici zastat nějaký velice šikovný brigádník se smlouvou nejlépe na dohodu o provedení práce. Pracovník by mohl vystřídat zaměstnance např. z baru nebo recepce na zákonnou přestávku na jídlo a oddech v době obědů nebo večeří. V případě velkého hotelu s několika nepřetržitými středisky je tento návrh velice vhodným řešením. Řešení pro malý podnik

52

s malým počtem zaměstnanců by bylo vhodné zaučení zaměstnance z jiného střediska, který by mohl např. z pozice pokojské jít na bar a zastat práci barmanky. Výhody: Podnik umožní další pracovní sílu, sníží se tím počet nezaměstnaných. Zaměstnancům bude umožněna zákonem nařízená přestávka na jídlo a oddech, díky které budou zaměstnanci spokojenější. Nevýhody: Nákladné pro podnik s další nákladovou položkou mezd, sociálního a zdravotního pojištění. Nutnost větší kvalifikace či proškolení zaskakujícího pracovníka. Vhodné pro větší podniky. Nejlepším řešením by bylo, kdyby vedoucí pracovník šel vystřídat svého podřízeného. Tím by se ušetřily značné finanční zdroje, pro manažera by to byl vhodný odpočinek při rutinní práci. Zaměstnanec při základní hrubé mzdě dostane cca 14 000,- Kč, záleží na podnikové a mzdové politice. Z 14 000,- musí zaměstnavatel odvést státu 34% na zdravotní a sociální pojištění, zaměstnanec zaplatí 11% za zdravotní a sociální pojištění a 15% za daň z příjmu. SHM= 18 760 ≐ 18 800,Plátce zaměstnavatel 34% = 4 760,11% SZP= 1 540,15% Daň z příjmu= 2 820,- při odečtu na poplatníka 2 070,- = 750,ČM= 11 710,Záleží na každém majiteli, zda se mu tato varianta vyplatí.

3.2

Práce přesčas Za práci přesčas se považuje pouze ojedinělá a výjimečná situace, proto nelze tuto

dobu předem stanovit. Zaměstnanci, kteří by věděli, že když pracují přesčas, budou mít nárok na proplacenou práci nebo na umožnění pracovního volna, by byli akceptovatelnější při práci přesčas. Věděli by, že práce přesčas pro ně není jen nepříjemnou prací navíc, která nebude nijak odměněna. Nárok na příplatek či pracovní volno zaměstnanci ze zákona mají, podle dotazníkového šetření vyplývá, že zaplacené přesčasy nebo pracovní volno mají 2/3 respondentů. 53

Za práci přesčas je 25 % průměrného výdělku, tedy průměrný výdělek navýšený o příplatek 25 %. Hranice odměny je vázána zákonem pouze v minimálním rozsahu procent, proto zaměstnavatel může hranici zvýšit za práci přesčas na více než 25 %. Při průměrném hodinovém výdělku 100,- Kč si zaměstnanec za jednu hodinu práce přesčas vydělá 125,- Kč.

3.3

Předání rozvrhu směn 14 dní před začátkem pracovního období Pro lepší plánováni svého volného času, návštěv u lékaře a dalších nezbytných

úkonů je nezbytné znát svůj pracovní rozvrh dostatečně s předstihem. Zaměstnavatelé při vypracování pracovních rozpisů musí dbát na budoucí obsazenost hotelu, na objednané večeře, akcích a potřebném počtu zaměstnanců na směně, proto vytvoření pracovního rozpisu není úplně lehkou záležitostí. Při plánování 14 dní předem u úseku stravovacího je úskalí v každodenní obměně rezervací, proto navrhovaným řešením je připravit pracovní rozvrh podle očekávané situace pro stálé pracovníky. V případě změn zavolat spolehlivé brigádníky, kteří zvládnout zastat funkci stálého zaměstnance. Pracovník, který obdrží pracovní rozpis např. v pátek, kdy jeho pracovní týden začíná v pondělí, je frustrován, nemá dostatečný čas na plánování svého osobního života. Pro některé zaměstnance je uspokojivý osobní život základem pro pracovní spokojenost. Např. rozvrh připravený 14 dní dopředu pro zaměstnance 8 hodinové směny na baru s otevírací dobou od 7:00 - 1:00. Každý den by byl jeden zaměstnanec na směně od 6:30 - 15:00, další by přišel na směnu 14:30 - 23:00 a další 1-2 zaměstnanci na směnu 17:00 - 1:30. Pokud by byla potřeba více zaměstnanců, na směny od 14:30 a od 17:00 by se zavolal brigádník. Brigádník je zaměstnancův pomocník, který by mu měl práci ulehčovat a ne ztěžovat. Celková potřeba pracovníků tohoto střediska je zhruba 6 pracovníků.

4 pracovníci každý den = 28 pracovníků za celý týden * 8hodin = 224 hodin za celý týden. 224 hodin /40 (pracovní týdenní doba jednoho zaměstnance) = 5,6 zaměstnanců. Není zde započítaná doba na dovolené, průměrnou dobu nemocnosti, svátky a další, je vypočítán čistý počet pracovníků na jeden týden. 54

3.4

Práce ve svátek Pracovat ve svátek v době klidu se nikomu nelíbí, proto tato práce je

kompenzována 100 % průměrného výdělku nebo náhradním pracovním volnem, avšak primární kompenzací je náhradní volno před příplatkem. Návrhem pro ochotnější práci o svátcích by bylo, vytvořit proces střídání, aby všichni zaměstnanci odpracovali stejný počet dní ve svátek tak, aby nikdo nebyl zvýhodněný.

55

Závěr Tématem bakalářské práce byly vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích se zaměřením na problematiku porušování zákoníku práce. Specifika provozní doby hotelů a restaurací spolu se snahou provozovat podnik maximálně ekonomicky efektivně, dochází ke střetům s ustanoveními zákoníku práce. Zaměstnanci hotelů a restaurací nejsou vždy spokojeni se zachováním zákonných předpisů spolu s provozními potřebami nadřízených pracovníků. Smyslem a cílem této práce byla analýza dodržování zákoníku práce v oblasti pracovní doby a její evidence u vybraných hotelů a restaurací a navrhnout možná řešení. Cíl práce se naplnil, neexistuje 100% dodržování zákoníku práce, každý hotel či restaurace má určitá úskalí. Teoretická část byla zaměřena na vysvětlení příslušných zákonů ze zákoníku práce, možnosti obrany při porušování zákoníku práce. Mezi vybrané problémy byly zvoleny přesčasy, pracovní doba, přestávky na jídlo, rozvrh pracovní doby aj. V analytické části byly zanalyzovány dva dotazníky, jeden pro zaměstnance hotelů a restaurací a druhý pro personalisty a manažery uvedených hotelů a restaurací v dotazníku prvním. Těmito dotazníky byly zjištěny relevantní informace, které naznačují jistý střet odpovědí mezi oběma stranami. Návrhová část vychází ze zjištěných dat a skutečností provedených šetřením. Výstupem byl návrh souboru opatření a možné řešení týkající se odhalení vybraných problémů prozkoumaných v oblasti hotelnictví a gastronomie. Mezi základní problémy návrhové části jsou práce přesčas, přestávky na jídlo a oddech, práce o svátek a obdržení pracovního rozpisu v zákonné době.

,,Když odchází cenný zaměstnanec, je to znamením, že něco v systému bude potřeba opravit.“

Frederick Reichheld

56

Literatura [1] ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy : 10. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 9788024714073. [2] ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, a kol Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy: s komentářem k 1. 1. 2015. 2015. Olomouc: ANAG, 2015, 1255 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-921-2. 1x ročně. [3] BERÁNEK J, Kotek P. Řízení hotelového provozu. 4., přeprac. vyd., V Mag Consulting 2. Praha: MAG Consulting, 2007. ISBN 9788086724300. [4] BRANHAM, Leigh. Jak si udržet nejlepší zaměstnance. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 8025102238. [5] BUREŠOVÁ, Ing. Pavla a Ing. Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby- servis. 2. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2009. ISBN 978-80-8741-06-3. [6] ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In Sbírka zákonů ČR, ročník 2006, částka 84. Dostupné na: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 > [cit. 2016-01-01]. ISSN 1211-1244 [7] FIALA, Josef; KINDL, Milan a kol. Občanské právo hmotné. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, ISBN 978- 80-7380-058-1. [8] GOGOVÁ, Radana, Petr HŮRKA a Helena ÚLEHLOVÁ. Pracovní doba: podle zákoníku práce a dalších souvisejících právních předpisů. 2., přeprac. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 295 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 9788072637591. [9] Grand Hotel Bohemia [online]. Rakousko: Hotels Betrieb, 2014 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.grandhotelbohemia.cz/cz/index.html? [10] Imperiál hotel Ostrava [online]. Ostrava: CPI hotels a.s., 2014 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.imperialhotelostrava.com/cs/uvod/ [11]

Informace

pro

občany

při

porušování

pracovněprávních

předpisů

zaměstnavatelem. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3836

57

[12] KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007. ISBN 9788072611683. [13] KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nové trendy a metody v řízení hotelů, aktualizované informace o hotelovém provozu a jeho organizaci, optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku, praktické příklady a fotografická příloha. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 224 s. ISBN 9788024748351. [14] Mandarin Oriental Prague [online]. Praha: MOHG, 2015 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: https://www.mandarinoriental.com/ [15] Národní soustava povolání [online]. ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz/uvod.aspx [16] Pracovněprávní předpisy průvodce: Časopis pro mzdové účetní a vedení firem. Praha: BMSS-START, s.r.o, 2012, 2012(5). ISSN 12145025. [17] Pracovní právo. Evropská komise [online]. Evropská unie: Europe Direct, 2016 [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=157&langId=cs [18] Personalistika a lidské zdroje. Management mánia [online]. Wilmington: Managementmania.com,

2013

[cit.

2016-02-12].

Dostupné

z:

https://managementmania.com/cs/personalistika-a-lidske-zdroje [19] Příplatky a odměny. Výplata.cz [online]. Brno: Trisul s.r.o., 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/priplatkyaodmeny.php [20] Účastníci pracovně právních vztahů, zástupci zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB008#III.2 [21] Výzkumné metody. Výzkumy.cz [online]. Praha: Data Collect s.r.o., 2010 [cit. 201601-27]. Dostupné z: http://vyzkumy.cz/vyzkumne-metody [22] Zaměstnanec. Management mania [online]. Wellington: Managementmania.com, 2013 [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/zamestnanec

58

[23] Zákoník práce: v novelizovaném znění. Business center [online]. Praha: Havit s.r.o., 2016 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/, ISSN 1213-7235 [24] Zákoník práce: v novelizovaném znění. Business center [online]. Praha: Havit s.r.o., 2016 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast2h2.aspx., ISSN 12137235 [25] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & beverage management. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, 146 s. ISBN 9788086578743.

59

Přílohy Příloha č. 1 Typová pozice číšníka Příloha č. 2 Typová pozice recepční Příloha č. 3 Dotazník zaměstnanců / pracovníku hotelů a restaurací Příloha č. 4 Dotazník personalistů Příloha č. 5 Názory zaměstnanců na dodržování ZP Příloha č. 6 Dotazník personalisty z hotelu Revital, Jablonec nad Nisou Příloha č. 7 Dotazník personalisty z hotelu Mandarin Oriental Prague Příloha č. 8 Dotazník personalistky z hotelu Dorint Don Giovanni Příloha č. 9 Dotazník personalisty z hotelu Centrální lázně, Mariánské lázně Příloha č. 10 Dotazník personalisty z hotelu Diplomat Příloha č. 11 Dotazník personalisty z hotelu Grand hotel Praha Příloha č. 12 Dotazník personalisty z hotelu Barbarrossa, Cheb Příloha č. 13 Dotazník personalistky z hotelu Imperiál Ostrava

60

Příloha č. 1 Typová pozice číšníka

Zdroj: Národní soustava povolání

61

Příloha č. 2 Typová pozice recepční

Zdroj: Národní soustava povolání 62

Příloha č. 3 Dotazník zaměstnanců/ pracovníků hotelů a restaurací 1. Jakého jste pohlaví? 2. Do které věkové hranice spadáte? 3. Pracujete? / Pracoval jsem? 4. Do jakého oddělení hotelu/ restaurace patříte? 5. Jste/ byl jste ve své práci spokojen s dodržování zákoníku práce? 6. Dokážete si říct o svá práva při porušování zákoníku práce? 7. Přesčasy- jsou/byly vám propláceny přesčasy? (pokud nějaké přesčasy máte) 8. Jsou/byly vám písemně nařizovány přesčasy, podle zákoníku práce? 9. Práce ve svátek- jakým způsobem jste byl odměněn? 10. Přestávky na oběd/ večeře: Jsou/byly vám umožněny přestávky na jídlo v délce 30 min.? 11. Chodí/ chodil vás vystřídat nadřízený automaticky? 12. Máte/ měl jste předem přesně stanovený čas na přestávku? 13. Jste seznámen s rozvrhem pracovních směn 14 dní před začátkem období? 14. Stalo se vám někdy, že jste měli dobu odpočinku mezi koncem jedné směny a začátkem druhé směny menší než 11hod? 15. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby máte dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu kratší než 35 hod? 16. V jakém hotelu/ restauraci děláte? / dělal jste? (Název, město) 17. Máte nějaké připomínky/ problémy s vašim zaměstnavatelem ohledně zákoníku práce? Nelíbí se vám něco?

63

Příloha č. 4 Dotazník personalistů- 7otázek

1. Jaká je organizace pracovní doby ve vaší organizaci\ firmy? 2. Jak dlouho dopředu je připraven a předán zaměstnancům pracovní rozvrh? 3. Umožňujete zaměstnancům čerpat přestávky na jídlo a oddech? 4. Stalo se vám někdy, že by si stěžovali zaměstnanci? 5. Bývají u vás přesčasy evidovány? 6. Jakým způsobem jsou nařizovány přesčasy? 7. Jakým způsobem se eviduje docházka?

64

Příloha č. 5 Názory zaměstnanců na dodržování zákoníku práce 

Nelíbí se mi toho spousta, problém je hlavně v tom, že v Diplomatu bohužel HR oddělení nemá takové pravomoci, aby na tom něco změnilo, přestože za to nese plnou, dokonce i trestní odpovědnost. Je to smutné, ale za porušování zákoníku práce v Diplomatu může liniový management, přesto odpovědnost v případě nějakého řešení nese HR. Na druhou stranu musím říct, že Diplomat na tom není ještě tak špatně a základní věci se snaží dodržovat…



Dřou nás z kůže hlavně pí XY.



V restauraci v Globusu v Havířově zneužívají manažeři své postavení, pracujeme v atmosféře strachu, kdy si na nás něco vymyslí a dají vytýkací dopis, 3 dopisy i za úplné prkotiny a donutí vás jít na dohodu, hrozné podmínky.



Celkově tam byl špatný přístup a malé finanční ohodnocení



Dodržování přestávek, placení přesčasu, placení státních svátků resp. neplacení



Je jim vše jedno, Nezáleží jim na zaměstnancích, zajímá je jenom tržba a myslí si, že jsme roboti.



Jediné, s čím jsem silně nespokojena, jsou přestávky v práci, které nejsou jasně určené a nejsou možné kvůli vytíženosti zařízení, hl. přes letní sezónu.



Když se vám nelíbí podmínky, můžete jít pracovat jinam



Management nás dře z kůže



Nedodržování všeho- přestávky na jídlo, pracovní doba, dovolená, volno, prostě nic



Nemožnost placené dovolené. Nepřiznané peníze. Příliš dlouhé směny



Připomínek mám hodně, porušování práv zaměstnance -výška výplaty -přesčasy neplacené a ani volno za ně není -žádné přestávky na oddech a jídlo -neplacení příplatku za víkendy a svátky -neumožnění volna v případě potřeby - nutná návštěva lékaře -neproplácení zdravotného pojištění



vždyť mě vyhodí…



Za nelibost rozporu se zákoníkem mi byl od zaměstnavatele rozvázán pracovní poměr



Zákoník práce je v současné době jeden s ukázkových výdobytků socializmu. Jeho dodržování v soukromé firmě je cesta k likvidaci podniku.

65

Příloha č. 6 Dotazník personalisty z hotelu Rehavital, Jablonec nad Nisou

Otázky

Odpovědi

Jaká je organizace pracovní doby ve 8 hod- rovnoměrně vaší organizaci\ firmy? Jak dlouho dopředu je připraven a Měsíčně předán zaměstnancům pracovní rozvrh? Umožňujete zaměstnancům čerpat Ano umožňováno přestávky na jídlo a oddech? Stalo se vám někdy, že by si stěžovali Stížnosti více méně žádné pouze 2 stálí zaměstnanci? pracovníci Bývají u vás přesčasy evidovány?

Přesčasy nejsou

Jakým způsobem jsou nařizovány Není potřeba nařizovat přesčasy? Jakým způsobem se eviduje docházka? Evidence docházková kniha

66

Příloha č. 7 Dotazník personalisty z hotelu Mandarin Oriental Prague

Otázky

Odpovědi

Recepce – 8 hodin – rovnoměrná Bellman – 12 hodin - nerovnoměrná Jaká je organizace pracovní doby ve FB – někde 8, jinde 12 hodin – vaší organizaci\ firmy? nerovnoměrná

Jak dlouho dopředu je připraven a Někde měsíc, na FB a kuchyni 7-10 dnů předán zaměstnancům pracovní rozvrh? předem…

Umožňujete zaměstnancům přestávky na jídlo a oddech?

čerpat

Ano umožňováno

Stalo se vám někdy, že by si stěžovali Ano zaměstnanci?

Bývají u vás přesčasy evidovány?

Jakým způsobem přesčasy?

jsou

nařizovány

Jakým způsobem se eviduje docházka?

Ano

Ústně i písemně

Elektronická evidence

67

Příloha č. 8 Dotazník personalistky z hotelu Dorint Don Giovanni Otázky

Odpovědi

Máme nepřetržitý provoz. To znamená, že některá střediska pracují rovnoměrně (8) a některá nerovnoměrně (7,5 – 7,75) Recepce 37,5 – 7,5, Rezervace 40 – 8, Jaká je organizace pracovní doby ve Obchod 40 – 8, Bankety 40 - 8 a 38,75 – vaší organizaci\ firmy? 7,75, F&B 38,75 – 7,75, Účtárna 40 - 8 Technický odd. 38,75 – 7,75, Kuchyň 38,75 – 7,75, Pokojské 38,75 – 7,75 Směny jsou stanoveny na měsíc dopředu Jak dlouho dopředu je připraven a a průběžně se každý den upravují dle předán zaměstnancům pracovní rozvrh? obsazenosti hotelu. Zaměstnanec Umožňujete zaměstnancům přestávky na jídlo a oddech?

čerpat

nemůže

pracovat

bez

přestávky. Po 4 hod. nejpozději po 6,5 hod. má právo na přestávku. Přestávka se dodržuje.

Já osobně jsem zatím neměla takovou Stalo se vám někdy, že by si stěžovali zaměstnanci? stížnost a ani o žádné nevím. Přesčasy zaměstnancům vznikají a taky Bývají u vás přesčasy evidovány?

se evidují. Vždy, když je zaměstnanec na pracovišti přesčas, který je schválený nadřízeným. Přesčasy


jsou

nařizovány

jsou

v průběhu

měsíce

schvalovány ústně a na konci měsíce jsou souhrnně schváleny písemně, v evidenci na mzdové účtárně. Pracovní doba se eviduje v docházkovém


systému, kde se zaměstnanec na základě příchodu a odchodu zaeviduje.

68

Příloha č. 9 Dotazník personalisty z hotelu Centrální lázně, Mariánské lázně

Otázky

Odpovědi

Dle jednotlivých Jaká je organizace pracovní doby ve vaší organizaci\ firmy? nebo 8h

provozů/hotelů

12

Jak dlouho dopředu je připraven a 14 dnů předem předán zaměstnancům pracovní rozvrh? Umožňujete zaměstnancům přestávky na jídlo a oddech?

čerpat Samozřejmě

Stalo se vám někdy, že by si stěžovali Výjimečně zaměstnanci? Bývají u vás přesčasy evidovány?


jsou

nařizovány


Ano

Ústně

V knize odchodů

69

Příloha č. 10 Dotazník personalistky hotelu Diplomat, Praha

Otázky

Odpovědi Pouze 8 hod směny, kromě techniků a

Jaká je organizace pracovní doby ve kuchařů 12 hod. vaší organizaci\ firmy? Recepce, technické oddělení měsíc Jak dlouho dopředu je připraven a dopředu, FB- 3 dny předem na týden předán zaměstnancům pracovní rozvrh?


čerpat Přestávky jsou dodržovány u všech.

Stalo se vám někdy, že by si stěžovali Výjimečně zaměstnanci? Evidují se pouze ve FB- kde jsou možné, Bývají u vás přesčasy evidovány?

jinde přesčasy nejsou Přesčasy nejsou nařizovány písemně,


jsou

nařizovány

pouze ústně Evidence,


elektronická

+

každý

zaměstnanec si píše odchody a příchody

70

Příloha č. 11 Dotazník personalisty z hotelu Grand hotel Bohemia Praha

Otázky

Odpovědi

Jaká je organizace pracovní doby ve 12 hod, nerovnoměrně vaší organizaci\ firmy?

Jak dlouho dopředu je připraven a Měsíční rozvrh předán zaměstnancům pracovní rozvrh?


čerpat Přestávky ano

Stalo se vám někdy, že by si stěžovali Stížnosti žádné, všichni spokojeni zaměstnanci?


Evidence přesčasů- žádná nejsou a pokud - Ano tak jsou placené


jsou

nařizovány Přesčasy ne


Docházka podle rozvrhu+ přesčasy

71

Příloha č. 12 Dotazník personalisty z Hotel Barbarrosa, Cheb

Otázky

Odpovědi Recepce 12hod, nerovnoměrný, 8hod FB

Jaká je organizace pracovní doby ve rovnoměrný vaší organizaci\ firmy?



čerpat

Přestávky ano dodržovány

Stížnosti ne ,,U nás se mají jak prasata Stalo se vám někdy, že by si stěžovali v žitě“ zaměstnanci?



jsou

Přesčasy nejsou ani evidovány

nařizovány Přesčasy nejsou


Evidence

klasicky

příchod,

odchod,

elektronická

72

Příloha č. 13 Dotazník personalistky z hotelu Imperiál Ostrava

Otázky

Odpovědi Pracovní doba podle domluvy jak 12, 8

Jaká je organizace pracovní doby ve hod- rovnoměrně i nerovnoměrně vaší organizaci\ firmy?



čerpat

Stalo se vám někdy, že by si stěžovali zaměstnanci?



jsou

nařizovány


Přestávky ano dodržovány

Stížnosti žádné- nesetkala jsem se

Přesčasy nejsou evidovány, ani placeny

Nejsou nařizovány

Evidence elektronická

73

Vybrané problémy personálního řízení v hotelech a restauracích

Recommend Documents