Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Výběr volně šiřitelného softwaru pro ZŠ Závěrečná práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Dr. Jiří Rybička
Mgr. Antonín Ťuhýček
Brno 2009
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Výběr volně šiřitelného softwaru pro ZŠ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Ve Zlechově dne 20. února 2009
………………………….....
3
4
Poděkování:
Chtěl bych tímto poděkovat panu doc. Ing. Dr. Jiřímu Rybičkovi za odborné rady a cenné připomínky při tvorbě závěrečné práce.
5
Abstrakt: Práce nabízí pohled na problematiku volně šiřitelného softwaru se zaměřením na oblast základního školství. Prozkoumány jsou jak obecné možnosti licencování, tak návrh kritérií pro výběr vhodného softwaru a aplikace těchto kritérií na výběr volně šiřitelného softwaru hlavně pro předměty matematika, zeměpis a informatika. Důraz je kladen na programy, které se dají pořídit zdarma. Klíčová slova: licence, software, volně šiřitelný software
Abstract: This article discusses the issues of free software focusing on primary education. I explore some general licensing options, as well as the main requirements for selecting appropriate software and applications for mathematics, geography and computer science. Emphasis lies on programs which are provided for free. Key words: licence, software, free software
6
7
Obsah 1.
Úvod a cíle práce ..................................................................................................... 9 1.1 1.2
2.
Druhy softwarových licencí.................................................................................. 10 2.1 2.2
3.
Úvod.................................................................................................................. 9 Cíle práce .......................................................................................................... 9 Softwarová licence.......................................................................................... 10 Druhy licencí................................................................................................... 11
Kritéria výběru vhodného SW............................................................................. 18 3.1 Jaká kritéria? ................................................................................................... 19 3.1.1 Cena ........................................................................................................ 19 3.1.2 Technická stránka ................................................................................... 19 3.1.3 Validita.................................................................................................... 19 3.1.4 Ergonomie............................................................................................... 19 3.1.5 Jazyk programu....................................................................................... 20 3.1.6 Odborná správnost .................................................................................. 20 3.1.7 Podpora programu................................................................................... 20 3.1.8 Reference ................................................................................................ 20
4.
Aplikace kritérií na vybraný software ................................................................ 21 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
5.
OpenOffice.org ............................................................................................... 21 FreeCommander.............................................................................................. 22 IrfanView ........................................................................................................ 23 VLC media player........................................................................................... 24 NASA World Wind ........................................................................................ 24 Google Earth ................................................................................................... 25 GeoGebra ........................................................................................................ 25 Ten Little Indians............................................................................................ 26
Zhodnocení navrženého řešení ............................................................................ 28 5.1
Srovnání s komerčními programy................................................................... 28
6.
Závěr ...................................................................................................................... 31
7.
Seznam použité literatury .................................................................................... 32
8
1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE 1.1 Úvod Každé dítě takřka hned od narození ví a je nabádáno k tomu, že krást se nemá a za všechno se musí zaplatit. Ovšem jsme potom tak důslední i u věcí, na které si nemůžeme sáhnout? Mám tím na mysli např. software. Většina rodičů dnešních dětí nikdy nevysvětlí svým dětem, že krást software je špatné. Sami často nevědí, že něco jako software existuje a ani nekontrolují, co má jejich dítko nainstalované na svém počítači či notebooku. Rodiče žijí v představě, že koupí počítače to končí, neuvědomují si, že bez programů je počítač jen změť křemíku a drátů. Problém však nemusí být jenom u rodičů, ale taky ve škole. Prostředí na školách může mít k čistotě daleko a nejsou ojedinělé případy, kdy učitelé povzbuzují své žáky, aby jim přinesli novou hru nebo jiný program. Ale právě škola by měla jít dítěti příkladem. Když se v roce 2003 rozjížděl projekt SIPVZ byla naše škola zařazena mezi „červené školy“, tzn. nebyla vybavena počítači a softwarem. Dostala pouze peníze na dovybavení počítačovou infrastrukturou. Tehdy jsme se rozhodli neinvestovat peníze do drahých programů, ale zvolit jinou cestu. Hledat vhodné programy, které jsou zdarma. Když se mě jeden žák nedávno ve škole zeptal, jestli bych ho nenaučil „crackovat“ programy, napadlo mě téma této závěrečné práce.
1.2 Cíle práce Cílem této práce je představit problematiku volně šiřitelného software a jeho licencování a také navrhnout soustavu kritérií, podle nichž by se software mohl vybírat, a tu by pak mohl použít každý, kdo by se pídil po nějakém softwaru pro svůj předmět. V závěru této práce pak bude představeno několik programů, které je možno použít ve výuce matematiky, informatiky a zeměpisu.
9
2. DRUHY SOFTWAROVÝCH LICENCÍ Téma softwarových licencí je dobře pokryto webovými materiály, proto jsem většinou vycházel z nich. Problémem je důvěryhodnost a kvalita webových zdrojů, proto jsem se snažili co nejvíce vycházet z oficiálních materiálů. Dříve než se začnu zabývat druhy softwarových licencí, podívejme se nejprve na to, co slovo licence znamená? Licence je právní termín, kterým lze vyjadřovat několik skutečností, které jsou závislé na souvislostech v jakém je tento termín používán. Právní předpisy vymezují, co může být obsahem licenčního rozhodnutí nebo ujednání. Slovo vzniklo z latinského slova licentia a po celou historii bylo chápáno jako udělení výjimečného povolení k nějaké činnosti ve smyslu živnostensko-právním. Licence byla udělována úřady a zpravidla byla časově omezena. Veškerá ustanovení daná v licenci musí být v souladu s platným právním řádem daného státu. Z anglického práva proniklo do kontinentálního práva pojetí licence jako podmínky k provozování tzv. licencované živnosti, tedy takové živnosti, která je vázána na úřední koncesi a kterou bez této koncese nelze provozovat. K tomuto významu se připojil ještě další význam vycházející z patentového práva, kdy se licence stala svolením majitele vynálezu, který uděluje jiným osobám (podnikatelským subjektům) svolení s využitím svého vynálezu, zpravidla za úplatu. Tento význam pak přešel i do autorského práva, kdy pomocí licence autor umožňuje jiným subjektům s jeho autorským dílem určitým způsobem a za určitých okolností nakládat. U tohoto druhu licencí je relativně složitá situace ohledně platnosti, protože některé licence státu ve kterém vznikly, nemusí být v souladu s právním řádem společnosti, kde je daná věc využívána. [1]
2.1 Softwarová licence Na začátku této části je třeba si uvědomit několik důležitých faktů, týkajících se softwaru a tedy i problematiky softwarových licencí. software není rohlík software doopravdy nevlastníme software je věčný 10
používáme je ve shodě s licencí a uzavírá se mezi autorem a uživatelem autor určuje, jak nakládat s jeho dílem a omezuje určitým způsobem užití chrání intelektuální vlastnictví autora chrání vydavatele software Softwarový produkt je duševním výtvorem. Nakládání s ním se řídí především autorským zákonem. Pokud si koupíme běžný výrobek v obchodě jedná se o přechod vlastnických práv na kupujícího, licence je pouze udělení určitého práva. V důsledků to znamená, že zatímco s běžným výrobkem si majitel může dělat, co se mu zlíbí (rozřezat ho, nabarvit ho, prodat někomu dalšímu), u softwaru tato práva majitel licence automaticky nemá, ačkoliv mu je může licenční ujednání explicitně udělit. Softwarové licence se liší hlavně ve dvou bodech a to: v právech plynoucí z udělené licence v omezeních plynoucí z udělené licence
2.2 Druhy licencí Uživatelé výpočetní techniky hledající kvalitní programové vybavení dnes nejsou odkázáni pouze na komerční produkty, nýbrž mohou volit z celé řady volně šiřitelných programů, které jejich autoři poskytli veřejnosti k použití. V případě těchto programů se setkáváme s celou řadou termínů, jako jsou freeware, free software, open source, GNU, shareware, aj. Význam těchto pojmů je uživatelům ne vždy jasný a přitom právě ony definují, jakým způsobem mohou s programy nakládat. Objasněme si několik pojmů týkajících se softwarových licencí. Základní rozdělení může být na proprietární software a svobodný software. Proprietární software je takový software, kde jeho autor upravuje licencí (typicky EULA) či jiným způsobem možnosti jeho používání. K takovému software nejsou zpravidla k dispozici volně zdrojové kódy či v nich nelze svobodně dělat úpravy a výsledné dílo distribuovat. Takový software obvykle spadá do kategorie komerčního software, který jeho autor prodává. Pro úplnost dodávám, že EULA je podle [3] licence pro koncového uživatele software (End-User-License-Agreement) určující, co uživatel smí a nesmí dělat.
11
Za svobodný software (angl. free software) pokládáme takové aplikace, které jsou šířeny se zachováním určitých práv a svobod pro jejich koncového uživatele. Free software se vztahuje ke svobodě, ne k ceně. Slovo ,,free'' musíme chápat ve spojení ,,free speech'' (svobodný projev), nikoliv jako ,,free beer'' (pivo zadarmo). Svobodný software dává uživatelům svobodu spouštět, kopírovat, distribuovat, studovat, měnit a zlepšovat jej. Přesněji řečeno, vztahuje se ke čtyřem svobodám pro všechny uživatele software: Svoboda spustit program za jakýmkoliv účelem. Svoboda studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám. Svoboda redistribuovat kopie, abyste pomohli vašemu kolegovi. Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita. Program je svobodným software, pokud uživatelé mají všechny tyto svobody. Měli byste moct redistribuovat kopie buď modifikované či nikoliv, zadarmo nebo s poplatkem za distribuci komukoliv kdekoliv. Mít svobodu dělat tyto věci znamená (mimo jiné), že nemusíte nikoho žádat o povolení, nebo za něj platit. [3] Free Software Foundation (FSF) rozlišuje tři hlavní směry free software licencí: Copyleft – copyleftovaný software je svobodný software bez všech dalších omezení při rozšiřování nebo jeho změně. Copyleftovaný software je typ svobodného software, který nedovoluje přidávat nějaká další omezení, pokud někdo kód modifikuje či redistribuje. Znamená to, že každá další kopie, dokonce i když byla změněna, musí být svobodným software.[4] Nejslavnější copyleft licencí a svobodnou licencí vůbec je GNU/GPL (General Public Licence). Public Domain – je software bez vyhrazených práv. Není nijak chráněný. Je to zvláštní případ necopyleftovaného svobodného software, což znamená, že některé kopie či modifikace nemusí být vůbec svobodné.[4] Necopyleftovaný svobodný software - chráněný svobodný software přichází od autora s povolením k šíření a změnám, ale také s dalšími omezeními. Jestliže je program svobodný, leč chráněný, potom některé jeho kopie či modifikované verze nemusí být vůbec svobodné. Softwarová společnost může přeložit program a
12
distribuovat exe soubor s nebo bez modifikací jako proprietární softwarový produkt. [4] Na obrázku níže je také přehledně vidět, jak je to vlastně s kategoriemi softwaru a vztahy mezi nimi.
Obr. 1: Kategorie softwaru a vztahy mezi nimi [5]
Software můžeme dále ještě rozdělit na komerční a nekomerční. Komerční software je vyvíjen za účelem zisku. ,,Komerční'' a ,,proprietární'' není totéž! Většina komerčního software je proprietárním, ale existuje i komerční svobodný software. Samozřejmě existuje i nekomerční proprietární software. [5] Jiným příkladem je freeware – tyto programy jsou šířeny zadarmo, nemají však se svobodným softwarem nic společného, jedná se o zcela proprietární záležitosti. Termín ,,freeware'' nemá jasnou a přijatelnou definici, ale je běžně používán pro balíky programů, u kterých je dovolena distribuce, ale ne modifikace (zdrojové kódy nejsou dostupné). [5] Základní přehled softwarových licencí uvádím v následujícím textu. [6] Adware - užívání software šířeného pod touto licencí je bezplatné, ale v programu se zobrazuje reklama, ze které je jeho vývoj placen. Odstranění reklamy je nemožné a ani není v souladu s licencí. Reklama bývá většinou stahována z internetu.
13
Artistic Licence - software šířený pod touto licencí umožňuje volné používání, modifikování i šíření za předpokladu, že budete šířit software bezplatně nebo zamezíte možnosti záměny mezi vlastní verzí a standardní verzí. Licence nevylučuje využití softwaru v komerčních projektech. Licence je schválená sdružením OSI a plně odpovídá Debian Free Software Guidelines. Cardware - software je možno neomezeně užívat v případě, že autorovi zašlete skutečnou pohlednici. Autor si tak zajistí nejen přísun pošty do své schránky, ale i přehled o místech, kde se jeho program užívá. Pro tuto licenci se někdy také používá název Postcardware. Demo - program slouží pouze k předvedení schopností daného produktu, ne však k jeho plnému nasazení. Je pravděpodobné, že bude nějakým způsobem omezena funkčnost produktu, např. ukládání, zobrazování nebo zpracování. Často také bývá omezena časově. Zvyklostí bývá označovat funkčně omezenou verzi Demo a časově omezenou verzi Trial. DJB - tak trošku oříšek, tak trošku provokace, tak trošku licence. Pravidla, která pro své programy stanovil D. J. Bernstein: Pokud chcete jednouše software používat, není problém; zdrojové kódy jsou k disposici. Pokud chcete programy distribuovat, musíte dodržet několik podmínek; soubory musí být umístěny přesně tam, kde by se ocitly překladem ze zdrojových souborů, balíček se chová stejně jako ze zdrojových kódů vyklubaný program a tvůrce balíčku se musí zavázat, že dělal všechno pro to, aby se balíček choval korektně. Donationware - zaplacení tohoto software je čistě dobrovolné a pokud máte pocit, že by bylo vhodné ocenit kvalitu autorovy práce, můžete zaslat libovolný příspěvek na jeho konto. Freeware - forma distribuce software, která ponechává autorovi autorská práva, ale volně zpřístupňuje plně funkční software ostatním bez poplatků. Software by neměl být prodáván či šířen za úplatu, nesmí být pozměňován, autor může také omezit způsob použití. Autoři poskytují software pod touto licencí většinou pro vlastní uspokojení, prosazení pokrokového nápadu či prostě pro dobro všech. GNU GPL - GNU General Public License. Software šířený pod licencí GPL je možno volně používat, modifikovat i šířit, ale za předpokladu, že tento software bude šířen bezplatně (případně za distribuční náklady) s možností získat bezplatně zdrojové kódy.
14
Toto opatření se týká nejen samotného softwaru, ale i softwaru, který je od něj odvozen. Na produkty šířené pod GPL se nevztahuje žádná záruka. Licence je schválená sdružením OSI a plně odpovídá Debian Free Software Guidelines. IPL - InterBase Public License (IPL) je obdobou Mozilla Public License (MPL). LGPL - Lesser/Library GPL. Licence je kompatibilní s licencí GPL. Pod touto licencí se šíří zejména knihovny, protože narozdíl od licence GPL umožňuje nalinkování LGPL knihovny i do programu, který není šířen pod GPL. MIT Licence - licence podobná BSD licenci umožňuje se software nakládat téměř libovolně (používat, kopírovat, modifikovat, slučovat, publikovat, distribuovat či prodávat), jedinou podmínkou je zahrnutí textu licence do všech kopií a odvozenin software. MPL - Mozilla Public License. Základním elementem pokrytým licencí je každý jednotlivý zdrojový soubor. Autor takového souboru umožňuje komukoliv používat, měnit a distribuovat jeho zdrojový kód (i jako součást většího díla). Každá změna původních souborů je krytá licencí, tzn. musí se tedy zveřejnit. To samé platí pokud přenesete část původního souboru do nového souboru, tj. celý nový soubor je pak nezbytné zveřejnit. Pokud vytváříte nový produkt přidáním nových souborů, můžete pro tyto nové soubory použít libovolnou licenci. Binární verze lze licencovat libovolně, pokud to není výslovně v rozporu s MPL (zákaz distribuce zdrojů). Produkty pod touto licencí jsou distribuované jak jsou („as is“), tj. bez záruk libovolného druhu. MS EULA - End-User License Agreement for Microsoft Software. Licencováno na základě odsouhlasení smlouvy mezi vámi a Microsoft Corporation. Pro instalaci programu je třeba tyto podmínky akceptovat a toto většinou potvrdit stiskem tlačítka během instalace. NPL - Netscape Public License (NPL) je obdobou Mozilla Public Licence (MPL). Open Publication Licence - práce „Open Publication“ smějí být reprodukovány a šířeny jako celek nebo po částech, na jakémkoli fyzickém nebo elektronickém médiu, za podmínky, že jsou dodržena pravidla této licence a že je tato licence nebo přímý odkaz na ni (s jakýmikoli možnostmi zvolenými autorem (autory) a/nebo vydavatelem) zobrazena v reprodukci.
15
Orphanware - program, který již není samotným autorem podporován nebo nabízen veřejnosti. Lze jej získat pouze z pořízených kopií. Funkčnost ani podpora tohoto programu není zaručena. Orphanware může být také Freeware u kterého je jasné, že jeho vývoj je ukončen a nebude další nová verze. PDL - Public Documentation Licence je licence veřejné dokumentace. Je to samostatná dokumentační licence, která umožňuje open-source komunitám spolupráci na dokumentaci, která není určena k zahrnutí nebo integraci do kódu projektu nebo do balíčků distribuce (tj. „produktu“). Pine license - licence vztahující se na e-mail klient Pine vyvinutý Washingtonskou Univerzitou a na editor Pico používaný v Pine. Překládání (kompilace) a spouštění Programu šířeného pod touto licencí nevyžaduje žádné zvláštní dovolení ani poplatky UW. Stejně tak se může Program libovolně šířit, licence ovšem zakazuje šíření prací odvozených od Programu. Práce odvozené od Programu se mohou bez zvláštního povolení šířit pouze v podobě patchů. Public Domain - uvedením této licence se autor vzdává kontroly nad publikovaným software - můžete jej volně šířit a používat, ale i měnit či zahrnout do svých aplikací. Pozor, neplést s licencí Freeware. SCSL - Sun Community Source License. Pod touto licencí je šířena především Java 2 (tedy JDK a JRE verze 1.2 a výš). Poměrně problematická licence především nemáte (až na omezené případy) právo dále distribuovat dílo šířené pod SCSL. Licence není schválená sdružením OSI, neodpovídá Debian Free Software Guidelines. Shareware - produkty jsou pod touto licencí šířeny zdarma. Autor obvykle požaduje zaplacení malé částky až v případě, kdy se uživateli produkt líbí a běžně jej používá. Zaplacením této částky se stává registrovaným uživatelem, může dostávat aktualizace, případně je mu k dispozici on-line podpora. Shareware býval v počátcích velmi levný. Byl většinou produktem jednoho vývojáře a byl distribuován přímo klientům. Díky značnému rozšíření Internetu se z této licence stal naprosto obvyklý způsob distribuce software, který využívají i dříve typické krabicové produkty. SISSL - Sun Industry Standards Source Licence. Jedná se o svobodnou softwarovou licenci, bez silného copyleftu. Je nekompatibilní s GNU GPL spíše kvůli detailům než kvůli závažným rozdílům.
16
SPL - Sun Public License (SPL) je velice podobná MPL, liší se od ní jen v několika nepodstatných řádcích (typicky nahrazením termínu Mozilla termínem Java :-). Sdružením OSI byla licence uznána jako free software licence. Start - zvláštní případ licencování produktu. Je to plně funkční verze omezená pouze počtem záznamů do databáze. Lze ho používat bezplatně i několik let, včetně upgrade. Přechod na placenou a počtem záznamů neomezenou verzi bývá zpravidla bezproblémový a bez ztráty dosavadních dat. Trial - jedná se o komerční software, u kterého je časově omezena určitá funkce např. ukládání, tisk apod. Smyslem této licence je umožnit potencionálnímu zájemci si vyzkoušet ovládání programu a různých funkci před zakoupením plné verze. Zvyklostí bývá označovat časově omezenou verzi Trial a verzi omezenou funkčností Demo. Vim‘s licence - licence kompatibilní s GPL (tedy je software šířený pod touto licencí považován za free software) použitá pro Vim. Umožňuje šířit nezměněné dílo bez jakýchkoliv omezení, jen musí být přiložen text licence. Pokud chcete šířit pozměněné dílo, musíte dodržet několik nepříliš omezujících podmínek uvedených v textu licence. W3C Document Licence - licence opravňuje ke kopírování a šíření dokumentů v libovolném médiu pro libovolný účel bez poplatku, je-li v každé kopii zahrnut odkaz na původní dokument W3C, upozornění na autorská práva W3C a status dokumentu (jeli znám). Licence neopravňuje k modifikaci či vytváření odvozenin dokumentů.
17
3. KRITÉRIA VÝBĚRU VHODNÉHO SW Výběr vhodného softwaru může představovat pro uživatele často velký problém. Zvláště pokud se nám okruh výběru zúží na volně šiřitelné programy. Na českém internetu existuje nepřeberné množství stránek, které jsou věnovány volně šiřitelným programům. Jedním z největších zdrojů volně šiřitelných programů na českém internetu je server Slunečnice (http://www.slunecnice.cz), který nabízí pečlivě sestavený katalog nejpoužívanějších programů. Tento katalog je dobrým zdrojem alternativního software k drahým placeným licencím. Programy jsou tříděny do kategorií, okomentovány, ohodnoceny a je k nim přidán snímek jejich obrazovky. Programů, které jsou zde distribuovány „zdarma“ je okolo 11 000. Najdeme zde vše od ovladačů zařízení a utilit, grafických programů a multimediálních a kancelářských aplikací až po komunikační programy, vývojové nástroje a samozřejmě programy na podporu výuky.
Obr. 2: Pracovní prostředí serveru Slunečnice
18
Jak z takového počtu vybrat ten pravý? V tuto chvíli jsou uživatelé postaveni před úkol mnohem složitější, než je samotné vyhledání vhodného zdroje výukového programu a jeho stažení do počítače. Tímto úkolem je výukový program správně vyhodnotit, zda-li je vhodný pro použití v procesu výuky a bude-li schopen plnit cíle, které od něho očekáváme. Vhodně vybraný software může na jedné straně výrazně přispět k zlepšení a zefektivnění výuky, na straně druhé nevhodně vybraný program může přinést značné komplikace jak pro učitele tak i pro žáky.
3.1 Jaká kritéria? 3.1.1
Cena Obdobně jako u každé jiné investice je cena důležitým kriteriem výběru. Je
nutno se především seznámit nejen s cenou vlastního programu, ale také se skutečností, jaké služby jsou v této ceně zahrnuty (školení, instalace atd.). V této práci jsem se zaměřil na volně šiřitelný software a tím i na software, který je zdarma. 3.1.2
Technická stránka Do tohoto kritéria bych zařadil možnost začlenění programu do stávajícího
prostředí, tedy zda je možné nebo nutné program instalovat na síťový server nebo naopak jestli se musí instalovat na každou pracovní stanici, na jaké platformě a pod jakým operačním systémem program pracuje. Dále sem bude patřit možná rozšiřitelnost softwaru a taky schopnost programů vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. 3.1.3
Validita Jedním ze základních kritérii je jistě validita (program dělá to, co deklaruje, že
bude dělat). Jestliže můžu tutéž věc nebo učivo udělat nebo naučit stejně rychle a efektivně i bez speciálního programu, je zbytečné počítačové prostředí k této práci používat. 3.1.4
Ergonomie Pod tímto pojmem si můžeme jednoduše představit to, že tlačítka jsou
rozmístěna tam, kde je uživatel očekává, program se chová předvídatelně, v prostředí se
19
snadno orientuje. Uživatelé zvyklí na určitý druh počítačového prostředí určitě přivítají, pokud je nový software vizuálně podobný ostatním aplikacím, základní klávesy fungují stejně jako u jiných aplikací a uživatel má ulehčenou orientaci. Např. pokud se po stisknutí klávesy Enter v textovém editoru dostanu na nový řádek, je vše v pořádku; pokud pro tuto akci musí stisknout klávesu F5, zvyká si uživatel na program podstatně déle. 3.1.5
Jazyk programu Program by měl mít české prostředí. Je lépe učit děti a nejenom děti na
programech v jejich rodném jazyku. Cizojazyčný software lze použít tam, kde jsou pravidla užívání srozumitelná nebo vysvětlena dopředu. 3.1.6
Odborná správnost Program, který například vyučuje matematiku, musí respektovat matematickou
terminologii a podporovat správnou tvorbu matematických pojmů. Některé programy mají skvělou grafiku, dobrou motivaci, výborně vyřešenou zpětnou vazbu, ale mají problémy se samotnou matematikou. 3.1.7
Podpora programu S volně šiřitelným softwarem může být problém. Velmi často jsou programy bez
podpory autorů. Podporou ze strany autorů může být například vytvoření srozumitelné nápovědy, zpracovaná metodika nebo manuál. Dále by sem měl patřit další vývoj softwaru, který by reagoval na potřeby uživatelů. 3.1.8
Reference Když už si nějaký program vybereme, vždycky je dobré si zjistit, jak jsou
s programem spokojeni ostatní uživatelé.
20
4. APLIKACE KRITÉRIÍ NA VYBRANÝ SOFTWARE V této kapitole bych chtěl představit software, který používám ve svých předmětech, tedy v předmětech informatika, matematika a zeměpis. Samozřejmě se vždy bude jednat o volně šiřitelný software.
4.1 OpenOffice.org OpenOffice.org je kompletní balík kancelářských aplikací pro psaní textových dokumentů, výpočty s tabulkami, tvorbu prezentací, kreslení obrázků a práci s databázemi. V době vzniku této práce existovala verze OpenOffice.org 3. Tento kancelářský balík prakticky vznikl v roce 2002. Předchůdce tohoto balíku, kancelářský balík StarOffice vyvíjí od roku 1994 německá firma StarDivision. Pokud se zaměřím na kritéria, která jsem uvedl v předchozí kapitole, tak tento program je samozřejmě zdarma, i když existují i některé komerční kancelářské balíky odvozené od OpenOffice.org. Funguje pod Windows, Linuxem, Mac OS X a dalšími systémy. Podporuje formát OpenDocument, který je mezinárodní ISO normou. Funguje i jako síťová instalace. Je lokalizován do češtiny. Balík je plnohodnotnou náhradou většiny produktů Microsoft Office, neobsahuje program pro práci s poštou. Soubory je možno ukládat nejen ve standardním formátu OpenDocument, ale i ve formátech používaných v MS Office. Dokumenty jde snadno exportovat také do PDF nebo webových stránek. Nová verze podporuje také formáty OpenXML, tedy DOCX, XLSX a PPTX. Je kompatibilní s konkurenčními programy také v ovládání – pokud jste zvyklí na jiný kancelářský balík, nebude pro vás problém pracovat i v OpenOffice.org. Samozřejmostí je přehledná nápověda ke všem funkcím. Co se týká podpory tohoto produktu, tak na trhu je celá řada knih, které o produktu OpenOffice.org vyšly a jsou českém jazyce. Jedná se většinou o uživatelské příručky. Celá řada článků i recenzí je dostupná na internetu. Program má i své vlastní internetové stránky a to jak oficiální stránky vývojářů OpenOffice.org (anglicky) na adrese www.openoffice.org , tak i oficiální český portál pro uživatele balíku na adrese www.openoffice.cz . Tento software využívám převážně při výuce informatiky, je ale také hojně využíván i v předmětech ostatních.
21
Obr. 3: Pracovní prostředí programu OpenOffice 3 – Calc
4.2 FreeCommander FreeCommander je správce souborů, pouze však pro operační systém Windows. Oficiálně jsou podporované verze 2000, XP a Vista a je šířený zdarma. Ovládání FreeCommanderu je naprosto bezproblémové a běžnému uživateli postačí výpis datových médií počítače a hlavní okno rozdělené na dvě části pro operace se soubory. Velmi příjemně je řešena i práce s FTP. Program umí komunikovat s uživatelem v češtině. Umožňuje vytvářet a rozbalovat archivy mnoha různých formátů, v archivech lze i vyhledávat. K dispozici je také prohlížeč binárních, hexadecimálních a textových souborů, stejně jako prohlížeč obrázků (v panelech lze zobrazit náhledy obrázků). Nabízí se i nástroj k snadné tvorbě screenshotů. Uživatel může používat klávesové zkratky, záložky a spoustu dalších užitečných funkcí. Program však postrádá rozšiřitelnost. Programu nechybí nápověda, která je taktéž v češtině. Program je neustále vylepšován a od svého vzniku v roce 2004 a verze 2009.02 je již jeho 17 verzí. 22
Program má i své vlastní internetové stránky dostupné na adrese www.freecommander.com. Ty jsou v šesti jazycích, bohužel český jazyk chybí.
Obr. 4: Pracovní prostředí programu FreeCommander
4.3 IrfanView Program IrfanView je určen pro prohlížení a úpravu obrázků, přehrávání zvuků a videa. Vytvořil jej Irfan Skiljan a poskytuje jej pro nekomerční účely zdarma. Aktuální verzí tohoto programu je verze 4.20. Je určen pro platformu MS Windows od verze 95. Podporuje mnoho grafických formátů. Je přeložen do mnoha jazyků včetně češtiny. Umí vytvářet fotoalba z fotografií, prezentace jako spustitelné soubory (*.exe) a šetřiče obrazovky (*.scr), může využít filtry určené pro Adobe Photoshop, umožňuje hromadnou konverzi grafických formátů, umí posílat obrázky e-mailem a celou řadu dalších funkcí. Samotný program tvoří pouze 1 soubor, který je velice malý a navíc zabírá málo místa v paměti. Nápověda není lokalizována do českého jazyka. Funkcionalitu programu můžeme rozšířit pomocí několik desítek zásuvných modulů. 23
Nabízí jednoduché ovládání. Program je neustále vyvíjen a to už od roku 1996. Program má jak své oficiální stránky v angličtině na www.irfanview.com, tak i stránky české na adrese www.irfanview.cz.
4.4 VLC media player VLC media player (zpočátku VideoLAN klient) je multimediálním přehrávačem a je zdarma. Je to multiplatformní program. K dispozici jsou kvalitní verze pro Microsoft Windows, Linux, Syllable, BeOS, Mac OS X, BSD, Solaris a Pocket PC. Nabízí komplexní podporu pro video soubory všech typů. Plně podporuje všechny důležité audio formáty. Funguje bez potřeby externích kodeků a přitom nabízí vše potřebné pro běžného uživatele. Ovládání je v češtině, chybí však česká nápověda. Existují oficiální stránky tohoto softwaru na adrese www.videolan.org, kde je k dispozici i dokumentace k tomuto programu. Bohužel není v češtině a neexistují ani české stránky k tomuto programu. Pokud však budete hledat na českém internetu nějaké informace k tomuto programu, najdete jich celou řadu. Program je neustále vyvíjen a zdokonalován.
4.5 NASA World Wind Jedná se o virtuální glóbus z produkce NASA, určený k používání na osobních počítačích s operačním systémem MS Windows. World Wind je open source a většina dat, která zobrazuje, je pod některou z volnějších licencí, například public domain. Posláním aplikace NASA World Wind je především studium a výuka. K dispozici jsou animace simulující hurikány, změny podnebí, rozsáhlé požáry, záplavy a další přírodní vlivy na planetu Zemi. K dispozici jsou také speciální pohledy, zobrazující například počasí po celém světě, oblačnost, hranice států nebo rovnoběžky a poledníky. Program na třírozměrném modelu Země zobrazuje satelitní fotografie NASA, letecké fotografie USGS a mnohé další grafické produkty. Využívá satelitních snímků Landsat. Lze si v něm prohlédnout i Měsíc, většinu planet Sluneční soustavy a část hvězdné oblohy. Uživatel programu se může nad zvolenou planetou plynule pohybovat a vybírá si z různých vrstev, ať už bitmapových nebo vektorových. Při instalaci programu si můžeme zvolit češtinu, avšak program je dále v angličtině. I samotná podpora produktu je na oficiálních stránkách na http://worldwind.arc.nasa.gov/ pouze v angličtině. Pro 24
detailnější prohlížení fotografií je nutné připojení k internetu. Program funguje i offline, ale využívá pouze základní mapy + již stáhnuté mapy. Program se dá rozšiřovat pomocí balíčků. Tyto balíčky doplňují údaje do programu pokud chcete pracovat v režimu offline. Program nabízí velké množství funkcí. Protože je celý v angličtině, doporučuji si program nejprve vyzkoušet, než s ním začnete pracovat s žáky.
4.6 Google Earth Obdobou programu NASA World Wind je program Gogole Earth. Výhodou oproti předchozímu programu je, že je celý lokalizován do češtiny a i stránky podpory jsou v českém jazyce (http://earth.google.com/intl/cs/). Program je však více zaměřen na prohlídku ulic a jejich názvů, zobrazení restaurací a hotelů atd. Ve vrstvě Oceán se můžete ponořit až na mořské dno, zobrazit exkluzivní obsah od partnerů, jako jsou společnosti BBC nebo National Geographic, a zkoumat trojrozměrné vraky lodí, například Titanicu.V základní verzi je zdarma.
4.7 GeoGebra GeoGebra je volně šiřitelný dynamický matematický program pro školy, který v sobě slučuje geometrii, algebru a diferenciální počet. Můžeme s ním dělat konstrukce s použitím bodů, vektorů, úseček, přímek, kuželoseček, jakož i funkcí. Tyto konstrukce můžeme dynamicky měnit. GeoGebra je programována v jazyce Java, tudíž pro svůj chod potřebuje mít nainstalované prostředí Javy, tj. Java Runtime Environmenta. Obojí, co potřebujete stáhnout, je Open Source, to znamená zdarma a za podmínek GNU General Public License. Program je celý lokalizován do češtiny. Podporu k programu můžete najít na oficiálních stránkách tohoto projektu www.geogebra.org/cms/. Hned na úvodní straně je možné zvolit si zobrazení stránek asi ve třech desítkách jazyků, přičemž jedním z nich je i český jazyk. Ovládání je poměrně jednoduché. Ze stránek je možno stáhnout český manuál. Je zde také odkaz na stránky, kde je volně šiřitelná sbírka výukových materiálů pro GeoGebru. Každý si může stahovat a ukládat výukový materiál.
25
Obr. 5: Pracovní prostředí programu GeoGebra
4.8 Ten Little Indians Jedná se o počítačovou hru, která nenásilnou formou procvičuje čtení, psaní, slovní zásobu, gramatiku a další oblasti angličtiny. Pro studium angličtiny je tato hra také velkým přínosem. Zároveň si žák procvičuje logické myšlení. Program je pro platformu Windows a je freeware. Hra byla vytvořena především pro účely studentů angličtiny, používá srozumitelné texty a zaměřuje se na rozvoj některých jazykových prostředků a řečových dovedností. Jedná se o tzv. textovou adventuru, tedy o hru, která není založena na klikání myší či hýbání joystickem, ale na čtení a psaní textu. Ve hře je hlavní hrdina, se kterým hráč komunikuje pomocí psaného textu. Tento hrdina vždy popíše situaci, ve které se nachází; kde právě je, co vidí okolo sebe a kam může jít. Hráč potom pomocí jednoduchých anglických příkazů dává této postavě instrukce, co má dělat, a provést ho tak celou hrou až ke zdárnému vítězství. Musí používat logiku, důvtip, ale také správnou angličtinu. Ovládání programu je velmi jednoduché. Po spuštění programu máte možnost si přečíst informace k programu a to jak v angličtině,
26
tak i v češtině. Existují další možnosti hry, které jsou však dostupné pouze po zakoupení produktu Language Lab. Patří mezi ně např. možnost používání slovníku ve hře, kdy stačí dvakrát klepnout na slovo v textu a slovník ho automaticky vyhledá. Oficiální stránky jsou www.vitware.cz/viceinfouindians.html.
Obr. 6: Ukázka programu Ten Little Indians
27
5. ZHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ Už dávno padnul starý mýtus o tom, že pouze komerční programy mohou být kvalitní. Nástroje typu OpenOffice nebo IrfanView nás přesvědčují o pravém opaku. Které variantě tedy dáme přednost při vybavovaní našeho počítače softwarem? Pojďme se podívat, co hovoří v prospěch resp. v neprospěch obou alternativ. Při rozhodovaní mezi navrhovaným řešením a komerčními konkurentmi nás budou zřejmě nejvíce zajímat tři hlediska cena, kvalita a servis. Jedním z rozhodujících aspektů je cena. Ta je v případe velké části svobodného software a freeware nulová. Co se týká kvality programů, tak ta se začala zvyšovat s prudkým rozvojem internetu. Právě síť sítí umožnila především open-source projektům (dostupné zdrojové kódy) vylaďovat programy pro jednotlivé platformy. Odezva ze strany uživatelů pomáhá autorům vyvíjet stále propracovanější nástroje schopné konkurovat velikánům vyvinutým v nadnárodních firmách se stovkami zaměstnanců. V otázce servisu a podpory vyhrávají spíše komerční programy velkých firem, které speciálně zaměstnávají lidi pro oblast technické podpory, ale nemusí jít vždy o pravidlo. Zaměstnanci se samozřejmě promítnou do výsledné ceny produktu. Svobodný software a freeware má i svoje slabiny a omezení. Někdy může být problém v oblasti svobodného softwaru vůbec najít vhodný program. Pro příklad Macromedia Flash, kde bychom hledali odpovídající výkonný nástroj asi těžko. Další nevýhodou může být komplexnost řešení pro danou oblast. Pokud známe nebo používáme komerční program a chceme ho nahradit nějakou alternativou, která by byla zadarmo, může se stát, že najdeme jen dílčí řešení. Potom je potřeba pro vyřešení problému využívat více než jeden program, což může být zdlouhavé.
5.1 Srovnání s komerčními programy Pokud se podívám na navrhované řešení a srovnám ho s komerčními programy, tak mohu s jistotou říci, že jsem ušetřil několik tisíc korun pro jeden počítač. Pokud toto řešení aplikuji na všechny pracovní stanice ve škole s 20 pracovními stanicemi, úspora se bude pohybovat v řádech desetitisíců.
28
Ne všechny programy jsou však srovnatelné s komerčními produkty. Kancelářský balík OpenOffice je možné srovnat s komerčním produktem firmy Microsoft a to s jejich MS Office. Portál 602office zveřejnil v březnu 2007 dokument týkající se rozdílů mezi MS Office 2007 a OpenOffice 2.x. Srovnávací studie si dávala za cíl srovnat tyto dva produkty v rovinách nabídky produktů, snadnosti osvojení a používání, textový editor, tabulkový procesor, prezentace, schopnost databází, nabízených doplňků, formáty a standardy, grafické formáty, systémové požadavky atd. Jedním z rozdílů mezi těmito balíky je například to, že MS Office vám nabízí svůj emailový klient. OpenOffice však za tímhle vůbec nezaostává a dává na výběr jaký nástroj používat chcete a ten pak podpoří (Thunderbird, Evolution, Outlook atd.). [7] Souboroví manažeři patří do základní softwarové výbavy počítače, kde nahrazují neohrabaného Průzkumníka ve Windows. Jejich nabídka je opravdu bohatá, těch nejlepších a nejšikovnějších je ovšem jen několik. Hvězdou v hodnocení správců souborů zůstává Total Commander, špičkově vybavený souborový manažer s bohatými možnostmi rozšíření. Pokud si však vystačíme s běžnými funkcemi na vytváření, úpravy, kopírování, přemisťování nebo mazání souborů a složek, práce s komprimovanými archívy, postačí nám program FreeCommander. Na rozdíl od Total Commanderu neumožňuje FreeCommander rozšíření funkcí pomocí doplňkových modulů. [8] Pokud se podíváme na program určený pro prohlížení a úpravu obrázků IrfanView a srovnám ho například s komerčním produktem Zoner Photo Studio, mohu klidně říct, že je pro tento program rovnocenným soupeřem. Pokud si stáhnete navíc některý s pluginů Adobe Photoshopu, můžete s fotografiemi doslova „čarovat“. Většinu těchto pluginů je možné používat právě i s běžnými bezplatnými editory. Ty je možné stáhnout z mnoha světových webů. Jsou řazeny do galerií a vy si můžete prohlédnout a vybrat tak pouze ty, které se vám líbí. Navíc program může fungovat bez instalace na přenosném USB Flash Disku. Při výuce často používám k prezentaci různá videa v různých formátech. Při koupi notebooku se mi dostal do rukou program PowerDVD. Je to celosvětově uznávaný softwarový DVD přehrávač, nabízející maximální zážitek při přehrávání videa a zvuku na PC. Protože jsem ale potřeboval přehrávat multimédia na různých PC, ohlédnul jsem se po nějaké alternativě tohoto programu, který by byl zdarma a který by
29
nabízel přehrávání DVD. Freewarových přehrávačů existuje opravdu velké množství, nutno dodat, že se mezi nimi najdou i opravdu kvalitní programy. Jako správnou volbou se jeví program VLC media player, který nabízí podporu pro video soubory všech typů bez potřeby instalace externích kodeků a přitom nabízí vše potřebné pro běžného uživatele. Ovládání je navíc v češtině. Hledání komerčního konkurenta pro programy typu NASA World Wind a Google Earth bylo velmi obtížné. Pokud pominu rozšíření programu Google Earth verzi Pro a nebo Enterprise Solutions, které navíc přesahují rámec využití v základním školství, nabízí se srovnání s programem Earth Explorer. Placeným konkurentem Google Earth je aplikace Earth Explorer. Program nabízí podrobné mapové podklady pro celý svět a rozsáhlou databázi geografických informací. Nechybí ani vrstvy s hranicemi států, znázorněním pobřeží nebo vyznačením rovnoběžek a poledníků. Do map si můžete zaznamenávat svoje poznámky, na bohaté možnosti vkládání objektů ve stylu Google Earth ale zapomeňte. Vyšší verze licence umožňuje mimo jiné i stažení vybraných mapových podkladů do počítače, s možností jejich použití i bez připojení k internetu [9]. Oficiální stránky tohoto programu jsou na adrese http://www.motherplanet.com/. Poslední program, který chci a je možné srovnat s podobným komerčním programem, je GeoGebra. Ten je možné srovnat s programem Cabri Geometrie. Bezesporu patří k nejrozšířenějšímu komerčnímu softwaru pro geometrii u nás. Oba programy zvládnou běžné konstrukční geometrické úkoly pro základní školy. Velký rozdíl je však hlavně v ceně produktu, kdy při koupi jednouživatelské verze zaplatíte v řádech tisíců. Nevýhodou programu GeoGebra je zase nutnost instalace prostředí Java. Pokud srovnám podporu obou programů, tak je nutno říci, že je na stejné úrovni.
30
6. ZÁVĚR Práce se zabývá tématem výběru vhodného volně šiřitelného softwaru pro základní školu. Jejím cílem bylo seznámení s licencováním softwaru, a také navrhnutí soustavy kritérií, podle nichž by se software mohl vybírat. První část ukázala, že svět softwarových licencí je velmi pestrý. Pokud chceme licence nějakým způsobem kategorizovat, dnes je nejdůležitějším kriteriem jejich uzavřenost nebo otevřenost. Důležitým hlediskem pro tuto práci však bylo i hledisko ekonomické, tedy cena programu. Ta se objevila i v jednom z osmi navrhovaných kritérií pro výběr vhodných programů. Tato kritéria se mají stát zájemcům o volně šiřitelné programy vodítkem k jejich správnému posouzení a výběru.
Některé zajímavé programy, z těch které využívám pro výuku, jsem popsal a hlavně aplikoval na ně již zmiňované kritéria. Ukázalo se, že většina z nich splňují požadavky, které klademe na kvalitní programy jak po stránce technické, tak i obsahové. V porovnání s komerčními produkty tyto programy také nekončí zrovna špatně. Některé programy jim dokonce mohou směle konkurovat. Je ovšem pochopitelné, že volně šiřitelné výukové programy například cizích jazyků neobstojí před rozsáhlými encyklopedickými produkty či před dokonalými multimediálními programy na výuku cizích jazyků. Přesto se však některé z výše uvedených programů mohou stát jejich vhodnými doplňky. Doufám, že tato práce splnila původní záměr a stane se nejen učitelům, ale i případným rodičům či žákům inspirací a pomůckou, jak vzdělávat své svěřence formou nejenom efektivnější, zábavnější, ale hlavně bez nutnosti vysokých investic a porušování autorských práv.
31
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Internetové zdroje [1]
Wikipedie, Otevřená encyklopedie. Stránka byla naposledy editována 7. 12.
2008 v 00:12. Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License. [2]
Wikipedie, Otevřená encyklopedie. Stránka byla naposledy editována 19. 12.
2008 v 22:50. Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License. [3]
Wikipedie, Otevřená encyklopedie: Stránka byla naposledy editována 4. 12.
2008 v 23:30. Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License. http://cs.wikipedia.org/wiki/Eula [4]
Kategorie svobodného a nesvobodného software:
[5]
Categories of Free and Non-Free Software:
[6]
Softwarové licence:
[7]
Kay Koll (do češtiny dokument přeložil Software602, a.s.), Porovnání vlastností
OpenOffice.org 2.x a Microsoft Office 2007: [8]
Kubeš Radek, Pětice nejlepších souborových manažerů vám zjednoduší práci
dostupné dne 18.1.2009 na [9]
Kubeš Radek, Stáhněte si do počítače celý svět i vesmír. Nejlepší mapy on-line
dostupné dne 8.2.2009 na
32
