VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ

Kontakt na zhotovitele Zdeněk POLÁŠEK Kollárova 3, 736 01 Havířov Tel: 724036187

VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ Vliv stavby na avifaunu

E-mail: [email protected]

Zakázka U0645 prosinec 2007 Strana 1 z 40 (+ 19 stran Přílohy)

VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ Vliv stavby na avifaunu OBJEDNATEL:

S&M CZ s.r.o. se sídlem: Jevíčko, Třebovská 809, PSČ 569 43 IČ: 26884275 DIČ: CZ26884275

ZHOTOVITEL: Zdeněk POLÁŠEK se sídlem: Havířov-Prostřední Suchá, Nový Svět 474/82, PSČ 735 64 IČ: 42 98 91 41

Zadáno v září 2006, zpracováno v prosinci 2007. Směrodatné jsou pouze autorizované výtisky. Rozdělovník autorizovaných výtisků: pare č. 1–12: Objednatel pare č. 13: Zhotovitel1)

Podpis zhotovitele:

Zdeněk POLÁŠEK

1)

FileName\Path:

H:\Taška\00Dnes\VTE\0659VTEOstrýKámD:\Záloha071127\0645VTEČRybnáProseč\02VteČeskáRybnáVstup.docen\VteOstrýKámen01.doc

Strana:

-1-





OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 4. 4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.6.1. 4.6.2. 4.6.3. 5. 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.4. 5.3. 5.3.1. 5.3.2. 5.3.3. 5.3.4. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 6. 6.1. 6.1.1. 6.1.2. 6.2.

ÚVOD ........................................................................................................................................ 4 FORMÁLNÍ ÚDAJE ............................................................................................................... 4 ČINNOST ZHOTOVITELE ...................................................................................................... 4 PODKLADY.............................................................................................................................. 5 Dokumentace objednatele...................................................................................................... 5 K použité literatuře ................................................................................................................ 5 STRUKTURA DÍLA ................................................................................................................. 6 ZÁKLADNÍ POPISNÉ ÚDAJE.............................................................................................. 7 ÚDAJE O STAVBĚ................................................................................................................... 7 ÚDAJE O LOKALITĚ .............................................................................................................. 7 Poloha lokality ....................................................................................................................... 7 Charakteristika stanovištních podmínek ................................................................................ 8 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................................... 8 Aktualizované průzkumy dalších souvisejících částí bioty ................................................... 9 VYHODNOCENÍ PŘEDMĚTU ZÁJMU ............................................................................ 10 VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI A JEJICH BIOTOPY ........................................................................ 10 Vývoj ornitologie v území ................................................................................................... 10 Monitorování biotopů .......................................................................................................... 11 PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY .................................................................................. 12 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A CHRÁNĚNÉ DŘEVINY.............................................. 12 SOUSTAVA NATURA 2000.................................................................................................. 14 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY PTÁKŮ............................................................................ 14 OSTATNÍ................................................................................................................................. 14 Zájmové druhy ptáků ........................................................................................................... 14 Sukcesní stadia, klimax........................................................................................................ 15 Netopýři ............................................................................................................................... 16 PRŮZKUMY .......................................................................................................................... 16 METODIKA ............................................................................................................................ 16 Práce v terénu ...................................................................................................................... 16 Souhrn prováděných činností............................................................................................... 17 ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM ............................................................................................ 18 Přehled zaznamenaných druhů ............................................................................................ 18 Aktuální stav znalostí o avifauně......................................................................................... 22 Vyhodnocení průzkumu....................................................................................................... 23 Vyhodnocení rizika ohrožení ZCHD ................................................................................... 24 CHIROPTEROLOGICKÝ PRŮZKUM .................................................................................. 26 Vyhodnocení průzkumu....................................................................................................... 26 Přehled druhů....................................................................................................................... 26 Rozdělení podle rizika ohrožení .......................................................................................... 27 Závěr pro netopýry............................................................................................................... 27 VYHODNOCENÍ VÝSKYTU ZÁJMOVÝCH DRUHŮ (ZD) .............................................. 27 ZD pro lokalitu Česká Rybná .............................................................................................. 28 Vymezení ZD pro danou lokalitu ........................................................................................ 31 VLIVY STAVBY NA PŘEDMĚT ZÁJMU......................................................................... 31 PŘEHLED NEGATIVNÍCH VLIVŮ...................................................................................... 31 Přímé vlivy........................................................................................................................... 31 Nepřímé vlivy ...................................................................................................................... 31 VYHODNOCENÍ DOPADU NA ZD...................................................................................... 32

Strana:

-2-




6.2.1. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3. 6.3.4. 7. 7.1. 7.1.1. 7.1.2. 7.2. 7.2.1. 8. 8.1. 9.


Přehled potenciálních přímých vlivů pro jednotlivé ZD...................................................... 32 VYHODNOCENÍ VLIVŮ....................................................................................................... 33 Rušení .................................................................................................................................. 33 Bariérový efekt .................................................................................................................... 33 Kolize................................................................................................................................... 34 Ztráty a narušení prostředí ................................................................................................... 35 PŘEHLED OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ .................................... 35 OPATŘENÍ A POVINNOSTI PLYNOUCÍ Z LEGISLATIVY ............................................. 35 Kompenzační opatření ......................................................................................................... 36 Termínování stavebních prací.............................................................................................. 36 DALŠÍ DOPORUČENÍ SOUVISEJÍCÍ KONKRÉTNĚ S VÝSTAVBOU VTE.................... 37 Obecná doporučení .............................................................................................................. 37 SOUHRN................................................................................................................................. 38 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ...................................................................... 38 ZÁVĚR.................................................................................................................................... 40

Strana:

-3-




1.


ÚVOD

Na základě zadání objednatele byly na lokalitě u obce Česká Rybná (Pardubický kraj) zahájeny v roce 2006 průzkumné práce, jejichž cílem bylo zjistit výskyt živočichů, potenciálně ovlivněných možností realizace stavby větrných elektráren (dále jen jako VTE) ve vztahu k aktuálnímu výskytu ptáků. Ornitologická sledování2) byly terénními pracovníky z týmu zhotovitele v území prováděny od září 2006 do zimy 2007 s přihlédnutím k aktuálnímu předpokladu, že zahájení i ukončení posuzované stavby se uskuteční ve druhé polovině roku 2008. Sledování avifauny je od roku 2007 doplněno o orientační chiropterologické průzkumy.3) Fauna ptáků České republiky je bohatá – je nutno si uvědomit, že recentně, tj. po roce 2000, bylo u nás zastiženo průměrně 109 druhů ptáků s hnízdním výskytem v území o ploše 133,2 km2 (ŠŤASTNÝ et al., 2006). Aby nebyl zadavatel zahlcován málo podstatnými informacemi o všech pozorováních vysokého počtu druhů živočichů na lokalitě s VTE, byl pro lokalitu vypracován takový podklad, jenž umožňuje zaměřit pozornost na takové skupiny a druhy živočichů, u nichž byla prokázána potřeba vyloučit reálné riziko ohrožení populací ve vymezeném území, tj. především na ptáky a nově i netopýry. 2.

FORMÁLNÍ ÚDAJE

2.1.

ČINNOST ZHOTOVITELE

Vypracování předkládaného dokumentu bylo zhotoviteli zadáno v září 2006. Činnost pracovníků z týmu zhotovitele v terénu spočívá v provádění průzkumů v takovém rozsahu, aby bylo možno na základě nejnovějších vědeckých poznatků vyhotovit podklad pro adekvátní odhad možného dotčení předmětu zájmu, tj. populací ptáků (aktuálně je věnována pozornost rovněž netopýrům), v souvislosti s výstavbou a provozem VTE. Těžiště terénní práce spočívalo dosud především v běžném bezkontaktním (tj. vizuálním či sluchovém) sledování avifauny. Na lokalitě s VTE budou od roku 2008 prováděny rovněž kontrolní odchyty do sítí, a to v denní i noční době. Navíc bude nad rámec zadání prováděno v místě záměru vyhledávání uhynulých ptáků a netopýrů s pomocí speciálně cvičeného psa pro získání vstupních dat, jež mohou později sloužit k porovnání s výsledky monitoringu kolizí s VTE v případě výstavby. Pro práci byly zhotovitelem využívány jednak podklady v rozsahu dokumentů vznikajících v souvislosti se záměrem, které byly získány od zástupců objednatele (vesměs tedy byly předány pracovníky fy SM&CZ s.r.o., zejména pak panem PODLEZLEM) případně od jiných zainteresovaných subjektů, jednak podklady pocházející z vlastních zdrojů.

2) 3)

Ornitologie – nauka o ptácích. Avifauna – fauna ptáků , chiropterologie – nauka o netopýrech.

Strana:

-4-




2.2.

PODKLADY

2.2.1.

Dokumentace objednatele


Zhotovitel pracoval s dokumentací4) v podobě následujících písemných, mapových a výkresových podkladů (v textu je tato citována jako podklad s uvedením příslušného čísla).5) 1) Mapový podklad SITUAČNÍ PLÁNEK (zákres umístění záměru v lokalitě) - situační mapové podklady byly předány v září 2006 panem PODLEZLEM (9 VTE). Po snížení počtu VTE byl převzat situační zákres od firmy EKOAUDIT, spol. s.r.o. (8 VTE) – viz mapové podklady v příloze. 2) Dokumentace záměru Dokumentace záměru zoracované na základě § 8 zákona č. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 4, vypracované firmou EKOAUDIT, spol. s.r.o., ke stavbě: • VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ – KRAJ PARDUBICKÝ 3) Odborné stanovisko NGO Stanovisko ČSO6) k výstavbě větrných elektráren, jež bylo schváleno výborem ČSO dne 27. ledna 2005, a které obsahuje upozornění a doporučení jak pro investora, tak i následně pro každého zpracovatele posuzování vlivů na ptáky – stanovisko je volně přístupné na internetových stránkách ČSO. 4) Podklady z aktuálních terénních průzkumů PROTOKOLY ORNITOLOGŮ – vlastní podklady zhotovitele a hlášení z průzkumů a kontrol v řešeném území osobně dodaných následujícími kolegy: Marek HALUZÍK a Mgr. Martin MADÁK, přičemž platí, že: • pro zpracování byla použita pouze data kolegů, kteří jsou členy ČSO; • pro další sledování na lokalitě včetně následného monitorování vlivů stavby se nabízí možnost spolupráce s místními členy ČSO. 2.2.2.

K použité literatuře

Ve výčtu použité literatury jsou uváděna pouze díla citovaná v textu anebo mající důležitý vztah k řešené problematice. Některá speciální díla, k nimž bylo rovněž přihlíženo, nejsou jen majetkem zhotovitele, ale také dalších odborníků, s nimiž byla problematika konzultována. Tato díla jsou citována v příloze (kap. Literatura). Ostatní literatura je považována za běžně používanou a její citace v předkládaném dokumentu není proto nutná. 4)

Řízení dokumentace – veškeré získané a vytvořené podklady jsou zhotovitelem spravovány interní formou řízené dokumentace, která je na smluvním základě dostupná pouze objednateli. 5) Dokumenty nejsou řazeny chronologicky podle data svého vzniku, ale v pořadí, jak byla získány (případně vypořádány). 6) ČSO – Česká společnost ornitologická (bližší údaje o ČSO viz http://www.birdlife.cz). Strana:

-5-




2.3.


STRUKTURA DÍLA

Na základě prací různých autorů (LANGSTON et PULLAN 2003, MÜLLER et al. 2003, PERCIVAL 2003, REICHENBACH 2003, TRAXLER et al. 2004) lze považovat za dostatečné řešit vlivy v okruhu několika set metrů (max. do 3, jen zcela výjimečně až 5 km, od plánovaných VTE – v těchto případech je však brán ohled pouze na několik specifických druhů významných z hlediska posuzování VTE). Případné vlivy působící za touto hranicí jsou buďto prakticky nezjistitelné, anebo spadají do kategorie tzv. „zbytkového rizika“ (TRAXLER et al. 2004, KOČVARA in litt.), jež zahrnuje stěží předvídatelné až zcela náhodné zálety ptáků a netopýrů, které je možno ve většině případů zanedbat. Metodika postupu pro vyhodnocení ohrožení avifauny po ukončení ročního sledování na lokalitě VTE je podrobněji rozepsán v příloze (významná je kapitola týkající se používané terminologie, kde je podáno bližší vysvětlení používaných pojmů) – cílem je pro lokalitu VTE stanovit míru ohrožení populací druhů na základě hodnoty determinace signifikance – zde je pro orientaci v textu předkládané studie podán pouze přehledný seznam jednotlivých prvků, které byly sestaveny v souladu s jejich řazením v zákoně č. 114/1992 Sb. a jsou obecně předmětem ročních hodnocení VTE. Významná je kapitola týkající se používané terminologie. Tato kapitola se nachází rovněž v příloze, aby jí nebyl zatěžován hlavní text ročního hodnocení. Prvky předmětu zájmu: • všechny druhy volně žijících ptáků a v předkládané studii rovněž letounů (netopýrů z podčeledi Microchiroptera); • biotopy obývané volně žijícími ptáky (+ netopýry); • přechodně chráněné plochy, v nichž jsou předmětem ochrany ptačí druhy a netopýři; • zvláště chráněné části přírody, které jsou významné pro výskyt alespoň některých druhů volně žijících ptáků a netopýrů – tj. zvláště chráněná území a ptačí oblasti (případně navržené evropsky významné lokality /EVL/, a to pouze tehdy, pokud je pro to hodnotitelem shledán důvodný předpoklad – předmětem ochrany v EVL je některý ze zástupců netopýrů); • ohrožené ptačí druhy, které jsou zvláště chráněny podle § 48 zákona č. 114/1992 Sb.; • ostatní prvky předmětu zájmu – některé z nich byly zhotovitelem zavedeny nad rámec cit. zákona. – především tzv. Zájmové druhy (dále jako ZD)7). ZR – zbytkové riziko8) Z hodnocení samozřejmě nelze zcela vyloučit druhy, jejichž výskyt na lokalitě lze na základě dosavadního stavu znalostí hodnotit jako nahodilý a tudíž stěží předvídatelný – míru ohrožení pro takové druhy lze zařadit do kategorie ZR.

7)

Zájmové druhy (v dalším textu jsou označovány zkratkou ZD) – jejich výskyt je v dané lokalitě významný z hlediska aktuálních poznatků v ochraně přírody, nemusí to tedy být jen druhy zvláště chráněné. K termínu viz také kap. TERMINOLOGIE v příloze. 8) K zavedení termínu Zbytkové riziko v ČR viz v kap. TERMINOLOGIE v příloze. Strana:

-6-





Možnost přinejmenším náhodného záletu do prostoru VTE tedy nelze vyloučit pro druhy, které: • jsou či mohou být v řešeném území přítomny, ale jsou silně vázány na jiné biotopy, než takové, jež jsou zastoupeny v bezprostředním okolí VTE – pro takové druhy je předpokládáno nulové či zcela výjimečné dotčení; • nebyly dosud zaznamenány systematicky prováděným monitoringem, ale přitom mohou být v širším okolí běžně zastoupeny – předpokládáno je dotčení nahodilé; • byly při průzkumech zaznamenány až ve větších vzdálenostech od lokality (několik km), nelze však u nich vyloučit možnost přinejmenším náhodného záletu do prostoru VTE – předpokládáno je dotčení nahodilé; • nebyly v řešeném území vůbec zaznamenány, nelze je však dokonce i v krátkodobém horizontu z hodnocení zcela vyloučit vzhledem k vysoké vagilitě9) (dotčení nahodilé). 3.

ZÁKLADNÍ POPISNÉ ÚDAJE

3.1.

ÚDAJE O STAVBĚ

Záměr zahrnuje výstavbu parku s 8 větrnými elektrárnami – VTE DeWind D8, každá s turbínou o výkonu 2.000 kW (t. o celkovém výkonu 16.000 kW) – v k.ú. Česká Rybná (viz situační mapový podklad se zákresem lokalizace jednotlivých VTE v příloze). Součástí záměru je výstavba obslužných ploch, zpevněných příjezdových komunikací a připojení k nadzemnímu vedení. Jednotlivé ocelové tubusy VTE mají výšku 100 m (v případě VTE značených jako V3, V4, V5 a V6) a 80 m (V2, V7, V8 a V9). Na každém z nich bude umístěna větrná elektrárna s třílistou vrtulí o délce listu 40 m a budou zakotveny do základů ve formě železobetonových desek o rozměrech cca 14 x 14 m a 16 x 16 m, které se překryjí cca jednometrovou vrstvou zeminy pro zarovnání s okolním terénem. Vyrobená elektrická energie bude dodávána zemními kabelovými přípojkami do trafostanic TS 22/0,69 kV. Stožáry elektráren budou osazeny pozičním a varovným osvětlením, které bude řešeno bodovými světly červené barvy pro noční provoz a sníženou viditelnost a bílým přerušovaným světlem pro denní provoz. Detailní popis stavby je podán v podkladu č. 2. 3.2.

ÚDAJE O LOKALITĚ

3.2.1.

Poloha lokality Záměr je situován do dvou prostor se zemědělskými pozemky J od obce Česká Rybná, které jsou protnuty zalesněným údolím Rybenského potoka: • V6 až V9 jsou rozmístěny podél silnice z Č. Rybné do Rychnova východně od Rybenského potoka; • V 2 až V5 se nacházejí na otevřené ploše západně od zalesněného údolí Rybenského potoka. 9)

Vagilita – schopnost přemisťovat se.

Strana:

-7-


Zakázka U0645 prosinec 2007



Strana 8 z 40 (+ 19 stran Přílohy)

Administrativní obcí pro Českou Rybnou je obec Proseč. Územní celky – Chrudim (okres CR), kraj Pardubický. Zájmová oblast z hlediska výskytu ptáků, jež se celá nachází v okrese Chrudim, je ze Z ohraničena obcí Otradov, místní částí Miřetín (obec Proseč), z V pak místními částmi Záboří u Proseče, Martinice u Skutče (obec Proseč) a Františky (obec Krouna). Kvadrát mezinárodního mapování organismů Rozhodující plocha řešeného území, v němž byla upravena trasa pravidelného monitoringu, se nachází v kvadrátu 6262 mezinárodního kvadrátového mapování organismů, pouze S část spadá i do sousedního kvadrátu 6162 (cf. PRUNER et MÍKA 1996). Další přilehlé kvadráty Pro účely monitorování jsou vyčleněny Zájmové druhy živočichů – dále již jen ZD, u nichž je v případě potřeby přihlédnuto rovněž k výskytům ve vzdálenějším území, a to v některém z následujících kvadrátů: • 6261 přiléhá k části řešeného území ze západní strany; • 6161 (leží severozápadně); • 6163 (přiléhá ze severovýchodu); • 6263 (leží východně). 3.2.2.

Charakteristika stanovištních podmínek Je řešena samostatně v dokumentaci objednatele – viz podklad č. 2.

3.2.3.

Ochrana přírody a krajiny

3.2.3.1. Obecná ochrana přírody a krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES), významné krajinné prvky (VKP) Prvky ÚSES, VKP stanovené dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., VKP registrované dle ust. § 6 písm. b) cit. zákona a rovněž problematika krajinného rázu jsou řešeny samostatně v dokumentaci objednatele – viz podklad č. 2. Obecná ochrana rostlin a živočichů Volně žijící ptáci Obecnou ochranou volně žijících ptáků řeší ustanovení § 5, § 5a, § 5b zákona č. 114/1992 Sb. Ve vztahu k záměru je relevantním způsobem řešena ochrana avifauny ustanoveními § 5 cit. zákona10), z nichž vyplývá následující: • všechny druhy ptáků jsou chráněny před ničením a poškozováním, jež by mohlo vést k ohrožení těchto druhů na bytí až k zániku jejich populace, anebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí (§ 5, odst. 1);11) 10)

Ustanovením § 5 a zákona č. 114/1992 Sb. se není v tomto případě nutno zabývat, není zde totiž předpoklad, že úmyslem investora, stavebníka či provozovatele je učinit záměr, který by ohrožoval populace volně žijících ptáků. 11) Populací je zde ve smyslu naplnění požadavků evropské legislativy (Směrnice o ptácích – viz rejstřík) myšlena rovněž populace lokální – např. HORA J. [ed.], 2000. Strana:

-8-




•

•


subjekty jsou povinny při provádění stavebních prací, ... v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky (§ 5, odst. 3); v zájmu ochrany volně žijících ptáků bere investor na vědomí, že stanovení potenciální míry ohrožení není možné bez znalosti aktuálního stavu místních populací, které je možné získat až po ukončení ročního sledování lokality.

Dřeviny (§ 7 odst. 1) Rozptýlená zeleň má v polních biotopech velký význam pro ornitofaunu. Podle dostupných informací nejsou zásahy do žádného z takových porostů očekávány, ani zde není předpokládáno kácení cenných dřevin (včetně doupných stromů) v širším okolí. Potřeba aplikace § 8 zákona č. 114/1992 Sb. nemá tudíž přinejmenším z pohledu výskytu avifauny opodstatnění. Přechodně chráněné plochy (§ 13 odst. 1) Je zapotřebí respektovat taková omezení využití území s přechodně chráněnou plochou, jež by znamenala zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany – omezení jsou stanovena rozhodnutím o vyhlášení přechodně chráněné plochy. 3.2.3.2. Zvláště chráněné části přírody ve smyslu § 3 odst. 1 písm. f Je zapotřebí respektovat ochranu takových zvláště chráněných částí přírody, jejichž potenciální ohrožení nelze předem jednoznačně vyloučit. 3.2.4.

Aktualizované průzkumy dalších souvisejících částí bioty

3.2.4.1. Savci (Mammalia) Metodika Při průzkumech jsou kromě ptáků zaznamenávány náhodným způsobem rovněž další druhy z jiných živočišných skupin. S přihlédnutím k zadání je však provedeno pouze stručné vyhodnocení fauny savců. Ta byla zjišťována jak přímým pozorováním, tak na základě pobytových značek a stop (jen při při průzkumu netopýrů, jež jsou jako předmět zájmu hodnoceni v dalších kapitolách, byl použit speciální přístroj). Z hlediska zadání je dále provedeno vyhodnocení možnosti výskytu zástupců ze skupiny netopýrů (podčeleď Microchiroptera) – všechny na území ČR zjištěné druhy jsou po novelizaci vyhlášky č. 395/1992 Sb.12) zařazeny mezi zvláště chráněné. Netopýři byli na lokalitě zjišťováni přímým pozorováním (zrakově a sluchově) a za pomocí detektoru. Vyhodnocení Speciální vyhledávání vzácnějších terestrických druhů savců s možným výskytem v okolí VTE není orgány ochrany přírody v obdobných pracech vyžadováno.

12)

Vyhláška č. 395/1992 Sb.– vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v aktuálním znění.

Strana:

-9-





Ve vztahu k VTE je u nás v současné době zájmem řešit z hlediska ochrany přírody pouze vlivy VTE na netopýry a dále na druhy významné z hlediska myslivosti. Zvláště chráněné druhy jsou v okolí zastoupeny takto: • výskyt netopýrů byl při průzkumech zatím zjišťován v místech se zastoupením rozptýlené zeleně a vodního prostředí, tedy mimo lokalitu VTE. Savci významní z hlediska myslivosti Ze savců, kteří jsou podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, označováni termínem „zvěř“, se běžně v místě stavby vyskytuje např. srnec (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), z šelem se objevuje např. liška obecná (Vulpes vulpes). U většiny z nich je nutno počítat s noční aktivitou v zájmovém prostoru. 4.

VYHODNOCENÍ PŘEDMĚTU ZÁJMU

4.1.

VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI A JEJICH BIOTOPY

4.1.1.

Vývoj ornitologie v území Vývoj ornitologie v území je podán pouze stručnou informativní formou vztaženou k potřebám zadané studie. Souhrnné poznatky o naší avifauně lze nalézt v základním ornitologickém díle ČR, a to v jednotlivých svazcích monografie o ptácích (HUDEC [ed.] 1983/1, HUDEC [ed.] 1983/2, HUDEC [ed.] 1994, HUDEC K., ŠŤASTNÝ K. et al. [eds.] /2005/1 a HUDEC K., ŠŤASTNÝ K. et al. [eds.] /2005/2). Řešená lokalita se nachází v území, které z hlediska ornitologie náleží mezi místa spíše méně prozkoumaná, proto bylo nutno pro základní vstupní zpracování využít publikovaná data z širšího okolí lokality tak, aby bylo možno sestavit seznam druhů, jejichž výskyt by neměl být v žádném případě opominut. Zdrojem dat pro srovnávání významu lokality s širším územím byly publikované poznatky z činnosti při vyhledávání území IBAs (Important Bird areas – významná ptačí území), která byla připravována pro vymezení jako ptačí oblasti v soustavě NATURA 2000 – v daném případě se v dotčeném okolí lokality nenachází žádné monitorované území IBA. Z recentní doby jsou do studie zpracovány nadstandardně vyčerpávajícím způsobem údaje, jež byly publikovány ve formě souhrnných údajů pro mapování ptáků v ČR – naposledy pro mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice, které bylo provedeno v letech 2001–2003 (ŠŤASTNÝ et al., 2006). Údaje o výskytu a početnosti jsou dávány do souvislosti s celoevropskými trendy vývoje pro jednotlivé druhy (BIRDLIFE INTERNATIONAL, 2004). Důležitou část tvoří údaje publikované v další dostupné ornitologické literatuře – především se jedná o nejaktuálnější poznatky ornitologů, jež jsou z širšího území publikovány především v regionálních ornitologických sbornících (Panurus, jenž je vydávaný východočeskou pobočkou). Významnou publikací je práce o ptácích Českomoravské vrchoviny (KUNSTMÜLLER et KODET, 2005). V případě zájmu nabízí zhotovitel možnost navázat spolupráci s místními znalci, nejlépe s členy příslušné pobočky ČSO, kteří by se mohli podílet na dalším doporučeném terénním monitoringu. Strana:

- 10 -





4.1.2.

Monitorování biotopů V území a v širším okolí se nacházejí stanoviště obývaná řadou druhů volně žijících ptáků, a to včetně druhů zvláště chráněných. Proto bylo přikročeno k provádění ročního ornitologického průzkumu ve vymezeném území, což je v souladu s následujícími doporučeními a stanovisky: • stanovisko ČSO k výstavbě větrných elektráren (podklad č. 3); • doporučení k metodice posuzování (KOČVARA et POLÁŠEK, in litt. – viz příloha). Biotopy Lokalita se nachází v zemědělské krajině, jejíž jihoseverní osu představuje zalesněné údolí Rybenského potoka. Větší lesní celky se v širším okolí zájmového území nacházejí teprve u obce Zderaz, Z od Martinic a především J od silnice I. třídy Hlinsko – Svitavy, která je S hranicí CHKO Žďárské vrchy. Krajina je zde přehledná a skýtá poměrně daleké rozhledy, a to vzhledem k odlesnění a využití pro zemědělství. Zemědělské pozemky jsou uspořádány do rozsáhlých honů (v okolí VTE se v menší míře nacházejí i louky). Rozptýlené zeleně je zde menší množství – např. keře (bezy) u sloupů el. vedení nebo mezernaté aleje ovocných dřevin (jabloně) podél silnice IV. třídy. Nezanedbatelný význam pro avifaunu představují meze na starých polních cestách mezi Českou Rybnou a silnicí IV. třídy, dále pak hustá liniová zeleň (listnaté stromy) podél periodického přítoku Rybenského potoka. Z lokality je vzhledem ke zvlněnému terénu dobře viditelná pouze Česká Rybná a Františky, přesto lze předpokládat, že vysoké tubusy VTE budou z okolních obcí dobře viditelné. Při normální viditelnosti však bude větrný park z hlediska migrací ptáků představovat dominantní prvek v krajině. Při ročním průzkumu jsou prováděny návštěvy území tak, aby bylo možno v dotčeném území prohlédnout aktuálně významná stanoviště s výskytem ptáků v danou sezónu. Při stěžejních kontrolách jsou pozorováni ptáci a jejich chování a pohyby ve všech rozhodujících biotopech zastoupených v blízkém okolí záměru do 500 m od jednotlivých VTE. • v místě stavby a v blízkém okolí do vzdálenosti 500 m jsou zastoupeny především biotopy, které CHYTRÝ et al. (2001) charakterizuje jako biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. • Reprezentanti přirozenějších stanovišť, kde se nacházejí další stanoviště s lokalitami obývanými ptáky, jsou zastoupeni až ve větších vzdálenostech nad 500 m. • Ve velkých vzdálenostech nad 1,5 či 3 km byly příležitostně nad rámec monitoringu kontrolovány jen některé lokality, které by mohly vzhledem ke své případné atraktivnosti alespoň teoreticky ovlivnit pohyb ptáků a jejich výskyt u lokality VTE.

Monitorované lokality Monitorování zahrnuje především rozhodující biotopy, které byly při návštěvách lokality procházeny pokaždé. Takto je zajištěn monitoring všech základních zastoupených biotopů v okruhu blízkého okolí záměru.

Strana:

- 11 -





Závěr pro volně žijící ptáky a jejich biotopy V širším území bylo získáno značné množství údajů o výskytu avifauny. Není však možné ani žádoucí v rozsahu předloženého dokumentu zahlcovat pracovníky orgánů ochrany přírody málo podstatnými informacemi o výskytu všech druhů ptáků v rozsáhlém okolí řešené lokality. Pro zjednodušení procesu dalšího posuzování proto byly již v úvodu zavedeny specifické kategorie a pojmy, především se jedná o zájmový druh, čili ZD, a zbytkové riziko, ZR, s nimiž je v následujícím textu pracováno tak, aby bylo možné věnovat pozornost pouze těm druhům, u nichž by mohlo dojít k reálnému riziku ohrožení vymezených populací. 4.2.

PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY Na lokalitě a v bezprostředně dotčeném okolí neleží žádné území PCHP (vysvětlení zkratek pro území v různých kategoriích ochrany – viz rejstřík), v nichž jsou předmětem ochrany ohrožené ptačí druhy. Závěr pro PCHP Pro tuto kategorii nebyly vybrány žádné ZD.

4.3.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A CHRÁNĚNÉ DŘEVINY Lokalita neleží v žádném ze zvláště chráněných území, které je významné pro výskyt některého z druhů volně žijících ptáků, ani do něj nezasahuje. Žádné takové území, které by mohlo být stavbou zásadněji dotčeno z hlediska ohrožení zde chráněných zástupců avifauny, se nenachází ani v bezprostředním okolí. V okolí záměru jsou lokalizovány zvláště chráněné dřeviny, jež obecně představují potenciálně vhodná hnízdiště pro ptáky a úkryty pro netopýry. ZCHÚ jsou řešena samostatně v podkladu č. 2, v širším okolí zájmové oblasti (cca v 5 km okruhu od stavby) se nacházejí dvě MZCHÚ, a to PP Pivnice a PR Maštale, a jedno VZCHÚ, a to CHKO Žďárské vrchy13. PP Pivnice PP s rozlohou 34,37 ha byla vyhlášena v roce 1998. Nachází se na k. ú. Střítež u Skutče (obec Hluboká) a Zderaz v okrese Chrudim. Předmětem ochrany je kaňon v opukách s pestrou geomorfologií, výskytem mechů, kapraďorostů a mloka skvrnitého. PR Maštale PR s rozlohou 1040,56 ha (!) byla vyhlášena v roce 1989. Nachází se na více k. ú. v okrese Chrudim a Svitavy. Předmětem ochrany je rozlehlé skalní město budované kvádrovými pískovci. CHKO Žďárské vrchy Nejbližší, cca 2,5 km J směrem vzdálenou chráněnou krajinnou oblastí je CHKO Žďárské vrchy. Tato CHKO o celkové výměře 715 km2 byla vyhlášena v roce 1970. ZCHÚ – vyhodnocení Je vhodné připomenout, že hodnocení ZCHÚ je prováděno pouze z hlediska specifického předmětu zájmu.

13

PCHP – přechodně chráněná plocha, MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území, VZCHÚ – velkoplošné zvláště chráněné území, PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka, CHKO – chráněná krajinná oblast. Strana:

- 12 -





Jelikož stavba není umístěna do žádného ze ZCHÚ, které je významné pro výskyt některého z druhů volně žijících ptáků, není dále uvažováno o vlivu na ptáky (případně netopýry) vyskytující se v ZCHÚ. Ovlivnění ornitocenóz okolních ZCHÚ stavbou je stěží předvídatelné a je zde možné pouze hypoteticky uvažovat o přeletech ptáků z takových území, v nichž jsou zastoupeny různé typy biotopů osídlených ptáky. Vzhledem k tomu, že se v potenciálně dotčeném okolí (do vzdálenosti cca 3 km) nenacházejí žádná MZCHÚ, v nichž jsou předmětem ochrany ptačí společenstva či některé druhy ptáků anebo předmět ochrany se liší od řešeného předmětu zájmu, nebyly na základě současného stavu znalostí specifikovány žádné Zájmové druhy, u nichž by bylo třeba zabývat se potenciálním vlivem VTE. Zřejmě nejvýznamnější lokalitou v širším okolí bude PR Maštale, kde je předmětem ochrany skalní město – takovýto typ prostředí mohou vyhledávat nejvíce zranitelné skupiny ptáků – brodiví (čáp černý), dravci a sovy (výr velký). VZCHÚ jsou v okolí zastoupeny CHKO Žďárské vrchy, která leží v takové vzdálenosti (okrajové části CHKO probíhají 2,5 km daleko), že je na principu předběžné opatrnosti přihlédnuto k možným vlivům na zdejší populace ptáků a netopýrů. CHKO Žďárské vrchy představuje lokalitu s výskytem řady ohrožených druhů ptáků, z nichž některé z nich výrazně ovlivňují další výběr Zájmových druhů pro lokalitu VTE (tato skutečnost je pak zmíněna v komentářích pro jednotlivé druhy). Vzhledem k významu CHKO Žďárské vrchy pro čápa černého byl tento druh pro kategorii VZCHÚ vybrán jako Zájmový. S přihlédnutím k významu území CHKO pro populace netopýrů je však rovněž této málo známé a potenciálně dotčené skupině věnována při průzkumech lokality VTE bližší pozornost . Chráněné stromy a stromořadí. Pro tuto kategorii nebyly dosud vybrány žádné ZD. Závěr pro ZCHÚ Vyčlenění ZD probíhá při hodnocení avifauny tak, aby jimi byla vyčerpávajícím způsobem prezentována jednak sekundární společenstva aktuálně zastoupená v bližším okolí lokality, jednak společenstva v primárních biotopech, jimž se v území např. blíží fragmenty lesních ekosystémů. Ty jsou v dotčeném okolí chráněny formou ZCHÚ. V rámci zvláště chráněných částí přírody v kategoriích ZCHÚ a chráněné dřeviny byl vybrán jediný Zájmový druh – čáp černý (Ciconia nigra), a to pro kategorii VZCHÚ. Vyčlenění Zájmových dále probíhá tak, aby jimi byla vyčerpávajícím způsobem prezentována jednak sekundární společenstva aktuálně zastoupená v blízkém okolí lokality, jednak společenstva v primárních biotopech, jimž se blíží ekosystémy s lesními a mokřadními biotopy zastoupené v nedalekém CHKO Žďárské vrchy. Další výběr Zájmových druhů pro lokalitu Česká Rybná je tedy existencí nepříliš vzdáleného CHKO velmi výrazně ovlivněn, zároveň je na lokalitě věnována zvýšená pozornost výskytu netopýrů (je nutno přihlédnout k možnosti migrací ptáků a netopýrů v okolí CHKO).

Strana:

- 13 -




4.4.


SOUSTAVA NATURA 2000

PTAČÍ OBLASTI Stavba je situována do prostoru, který se nenachází v sousedství žádné z legislativně vymezených ptačích oblastí. Nejbližší ptačí oblasti se nacházejí v takových vzdálenostech, že jakýkoliv vliv na druhy ptáků v nich zastoupené je vhodné zařadit do kategorie zbytkového rizika. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY Ptáci netvoří předmět ochrany v EVL. Mezi předměty ochrany EVL ležících v širším okolí patří některé druhy netopýrů. Závěr pro soustavu NATURA 2000 Problematika hodnocení vlivu záměru na území soustavy NATURA 2000 je řešena ust. § 45h-i cit. zák. a závěry tedy nemohou být součástí předkládané zprávy. 4.5.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY PTÁKŮ Z ornitologických průzkumů vyplývá, že se na lokalitě a v okolí nacházejí stanoviště obývaná ZCHD14) – podrobný rozbor a vyhodnocení stavu pro ZCHD jsou dále provedeny v textu týkajícím se průzkumu avifauny. Umísťování staveb VTE do biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je zakázáno (PETŘÍČEK et MACHÁČKOVÁ 2000). Výjimky ze zákazu uděluje místně příslušný orgán státní správy (dnes krajské úřady a místně příslušné správy CHKO, které jsou začleněny pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR) s tím, že vyhodnotí přijatelnost míry negativních dopadů na tyto druhy a rozsah navržených záchranných a kompenzačních opatření. Závěr pro ZCHD Na základě současného stavu znalostí je provedeno sestavení všech zjištěných ZCHD, které tvoří přehled pro případné udělení výjimek z ochrany ZCHD dle zákona č. 114/1992 Sb. Výskyt a ohrožení ZCHD jsou v dalším textu posouzeny z hlediska uvažovaného záměru a jsou z nich vyčleněny druhy, které již nebudou dále posuzovány jako ZD.

4.6.

OSTATNÍ

4.6.1.

Zájmové druhy ptáků Výběr ZD je řešen průběžně a představuje základní nástroj pro hodnocení jednotlivých prvků předmětu zájmu a posuzování vlivů stavby. Vysvětlení termínu, který je účelově zaveden nad rámec zákona č. 114/1992 Sb., je podáno v kap. TERMINOLOGIE (viz příloha). Přednostní řešení ochrany ZD je možno považovat za nejvíce přínosné, jelikož je prakticky proveditelné, a to ve spolupráci investora se zainteresovanými správními orgány .

14)

ZCHD - zvláště chráněné druhy živočichů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.

Strana:

- 14 -





Monitorování vybraných druhů je rovněž možné, a to ať již ve spolupráci se zhotovitelem, či s jinými ornitology, nejlépe pak z místní pobočky ČSO. Teprve naplněním dvou základních požadavků na účinnost ochrany, a to proveditelností opatření a jeho měřitelností, je dosaženo jeho smysluplnosti a efektivnosti. Závěr pro ZD Seznam ZD pro řešenou lokalitu je podán s komentářem ve vyhodnocení výskytu Zájmových ptačích druhů. Seznam musí zahrnout žádoucí druhy ve struktuře avifauny, která na lokalitě a v okolí nejen hnízdí, ale i protahuje, a to na základě aktuálního stavu znalostí. 4.6.2.

Sukcesní stadia, klimax Jak bylo dříve uvedeno, záměr je situován do území z velké části odlesněného a řešená lokalita se nachází na zemědělských pozemcích. Z hlediska sukcesního zařazení je tedy možno na aktuální stav lokality pohlížet jako na rané sukcesní stadium, které je antropogenně neustále obnovováno a dlouhodobě udržováno. Vzhledem k přímé závislosti území na ekonomické činnosti člověka tedy dnes lokalita nepředstavuje předmět zájmu ochrany přírody v konzervativním smyslu (senzu CHYTRÝ et al., 2001). Při posuzování avifauny ovšem mohou být dále hodnoceny jako cenné druhy i ty, které jsou asociovány na polní, a tedy sekundární biotopy. Z nich jsou jako druhy Zájmové vyspecifikovány jen ty, jež reprezentují biologicky kvalitní kulturní krajinu, jejíž existence a zdárný rozvoj jsou v podmínkách daného území přinejmenším potenciálně možné. Území by však bylo bez zásahu člověka pokryto z větší části lesem (např. NEUHÄUSLOVÁ et al., 1998). Proto je také věnována zvýšená pozornost lesním druhům ptáků, jež se vyskytují v okolních komplexech lesů. Ve vztahu k řešenému záměru pak byly ze zástupců lesní avifauny metodicky vybrány ty Zájmové druhy, které by zde obývaly primární biotopy a jež nyní představují bioindikátory stavu zachovalosti přírodního prostředí v dané oblasti. Biologický potenciál krajiny vytvořit stadium blízké klimaxu není v území narušen drastickým způsobem, jako je tomu v některých jiných urbanizovaných oblastech kraje (např. v okolí velkých měst). Ve srovnání s výstavbou plošných staveb v okolí (komunikace, budovy a jejich komplexy) lze jednoznačně považovat vliv záměru na tento potenciál za nepatrný a navíc dočasný (životnost VTE je předpokládána na min. 20 let). To je dáno jednak nízkým nárokem stavby VTE na půdní zábor, jednak skutečností, že v případě potřeby (pokud by došlo k převážení jiných zájmů) je možné stavbu relativně snadno demontovat. Jinak tomu však je v případě Zájmových druhů ptáků, které charakterizují primární stav okolí lokality. U nich by mohlo dojít v souvislosti se záměrem k dotčení, jež by mohlo být rozpoznáno jako likvidační a z hlediska kraje by tak mělo být označeno za nepřípustné. Tento negativní vliv by mohl být navíc umocněn kumulativním dopadem staveb VTE, pokud by byly do oblasti v budoucnu dále umisťovány bez dostatečného posouzení. Významný negativní vliv může být také předpokládán u ZD, které charakterizují sice sekundární, avšak dosud stále žádoucí stav lokality. Z uvedeného vyplývá, jak vysoce potřebné je nadále sledovat zastoupení těchto ZD v místních ornitocenózách. Z hlediska správních orgánů by měla být jejich ochrana přednostně řešena. Snahou investora je prakticky se na této ochraně podílet (viz navržená opatření a kompenzace), případně dokonce aktivně přispět ke zlepšení stavu. Strana:

- 15 -





Závěr pro sukcesní stadia Ze zaznamenaných druhů je zapotřebí stanovit ZD reprezentující primární, ale také kvalitní sekundární biotopy. Výběr odráží především nejvíce žádoucí druhy ve struktuře avifauny, která na lokalitě a v okolí hnízdí. V případě řešené lokality se jedná o vybrané druhy ptáků obývající zachovalou kulturní krajinu s poli a loukami a rozptýlenou zelení. Ostatní druhy reprezentují lesy s druhovou skladbou alespoň částečně odpovídající přirozenému složení lesů v regionu. V případě lokality Česká Rybná se jedná přednostně o vybrané druhy ptáků obývající bukojedlové a bukové lesy 4.6.3.

Netopýři V území se vyskytují netopýři. Druhy vyskytující se na našem území náleží mezi letouny z podřádu Microchiroptera a patří mezi ohrožené a zvláště chráněné druhy živočichů. Navíc všechny patří mezi druhy z Přílohy IV15) a Radou ES je pro ně vyžadována přísná ochrana jedinců. Metodika Přímo v místě stavby VTE byla prováděna orientační pozorování, která sestávala z vizuálního a sluchového zjišťování netopýrů při všech večerních návštěvách. Vyhodnocení Žádný zástupce Microchiroptera nebyl při večerních a nočních návštěvách zaznamenán přímo při průletu lokalitou VTE. • V okolí byl výskyt netopýrů nahodile zaznamenán ve vzdálenosti od několika set metrů. Závěr pro netopýry Vzhledem ke zjištěnému výskytu netopýrů v okolí nelze vyloučit zálety do prostoru VTE. ZD proto budou vybrány z druhů, které budou zjištěny v rámci dalších průzkumů.

5.

PRŮZKUMY

5.1.

METODIKA

5.1.1.

Práce v terénu

V území jsou prováděny od roku 2006 zoologické průzkumy spojené s monitoringem avifauny, jehož cílem je vyhodnotit aktuální stav výskytu ptáků na dané lokalitě v časovém úseku pokrývajícím všechna roční období. Monitorování lokality provádějí pouze zkušení terénní ornitologové. Ptáci jsou sledováni vizuálně i akusticky, zapisováni jsou všichni jedinci (hejna) zjištěni na trase, tedy i ti, kteří byli zaznamenáni ve větších vzdálenostech nad 1.500 m od jednotlivých VTE.

15)

K termínu Příloha IV viz kap. TERMINOLOGIE v příloze.

Strana:

- 16 -





Monitorován je rovněž výskyt obtížněji zjistitelných druhů ptáků – na lokalitě VTE budou např. prováděny noční odchyty sov do sítí a chiropterologické průzkumy. Kromě prvotní vizuální a sluchové registrace netopýrů bude pro detekci netopýrů na lokalitě aplikován ultrazvukový detektor typu D 1000X. Při stěžejních návštěvách jsou vždy navštěvovány základní biotopy zastoupené v nejbližším okolí záměru, kterým je zvýšená pozornost věnována až do vzdálenosti 1.500 m od VTE. Průzkum je ale směřován do všech biotopů s předpokládanými asociovanými ptačími společenstvy, které se na lokalitě a v jejím okolí nacházejí – byly navštíveny především otevřené biotopy s poli a loukami, okraje (obě strany Rybenského potoka, levá strana Martinického potoka) či interiéry (u potoka Krounka) lesních porostů a okraje intravilánů Rychnova, České Rybné a Františků (prakticky vše v kv. 6262). I přes změněnou druhovou skladbu představují zdejší lesy biotop, který významně určuje zastoupení ptáků v okolí lokality. Z mokřadních lokalit byly pouze fragmentárně prohlédnuty pravostranný přítok Krounky a samotná Krounka a dále krvavcové vlhké louky u Františků, které představují jeden z nejkvalitnějších biotopů v blízkém okolí stavby VTE. 5.1.2.

Souhrn prováděných činností

– v místě záměru, tj. do vzdálenosti 500 m Na lokalitě se stavbou a v okolí do vzdálenosti 500 m (tj. v místě záměru) jsou podrobněji sledovány všechny základní biotopy, kde je možno předpokládat výskyt ptáků a netopýrů. Probíhají zde metodické pochůzky zahrnující kontrolu výskytu ptáků a netopýrů v bezprostředním okolí záměru. Jsou zde vyhledávány uhynulé exempláře ptáků a netopýrů v polním prostředí za pomocí speciálně cvičeného psa. V místě záměru bude prováděn odchyt dravců a sov. Průzkum netopýrů sestává z vizuálního a sluchového zjišťování ve večerních a nočních hodinách anebo při použití detektoru. – od 500 do 1.500 m Ve vzdálenosti od 500 do 1.500 m jsou při každé kontrole prováděny rovněž návštěvy základních, ale také dalších cennějších biotopů, v nichž se nacházejí další stanoviště s lokalitami obývanými ptáky (příp. netopýry). Rovněž v této vzdálenosti jsou vyhledávány uhynulé exempláře ptáků a netopýrů v polním prostředí. Při dostatku času anebo při dalších nárazových návštěvách, které nejsou zmíněny v předloženém rozpise termínů monitoringu, jsou rovněž kontrolovány některé vzdálenější lokality (nad 3 km), jež by mohly vzhledem ke své případné atraktivnosti alespoň teoreticky ovlivnit pohyb migrujících ptáků a netopýrů a jejich výskyt u lokality VTE. K návštěvám ve vzdálenějších lokalitách je přihlíženo jen ve výjimečných případech a jen u výskytu specifických druhů. Druhy jsou uspořádány do přehledu, který zahrnuje všechny zástupce zjištěné jak v rámci monitoringu, tak na základě literárních dat. Názvosloví uváděných taxonů vychází z aktuálně používané systematiky. Ve vyhodnocení je provedeno základní rozlišení v zónách akčního rádia od VTE pro zjištěné druhy (– 500, tj. v místě záměru, – 1.500, – nad 1.500 m), přičemž u zjištění ohrožených a vzácných druhů či významnějších pozorování je podána v dalším textu hodnotící informace o charakteristice výskytu. Strana:

- 17 -



VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ


Vliv stavby na avifaunu


Nepravidelně je prováděna fotodokumentace lokalit se stanovišti obývaných ptáky a netopýry, která je uložena v archivu zhotovitele ve formátu RAW. 5.2.

ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM

5.2.1.

Přehled zaznamenaných druhů

V následující tabulce je uveden přehled druhů ptáků zjištěných v zájmovém území nebo v jeho okolí vymezeném nejdále hranicemi kvadrátu mezinárodního kvadrátového mapování organismů č. 6262, ale v odůvodněných případech také kvadrátů sousedních. Druhy jsou řazeny abecedně dle českého názvu. U každého druhu jsou uvedeny tyto zhuštěné informace: - stupeň ohrožení podle přílohy č. III Vyhlášky u druhů s vyšším než obecným statutem ochrany (tedy pouze ZCHD)16) (I); - stupeň ohrožení vyjádřený aktuální hodnotou vypočítaného rizikového faktoru (všechny druhy) (II); - charakter výskytu, který může být podle mezinárodně používané metodiky vyhodnocen jako hnízdní (ŠŤASTNÝ et al., 2006) a tahový, anebo pouze tahový (III); - mezinárodní kód pro stupeň průkaznosti hnízdění (IV); - zóna akčního radia se zastižením druhu (V); - místo pro poznámky (VI). Vysvětlivky jsou podány pod tabulkou. 5.2.1.1. Tabulka: Seznam hodnocených druhů No

Druh

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

potápka malá potápka roháč potápka černokrká volavka bílá volavka popelavá čáp černý čáp bílý labuť velká kachna divoká polák velký polák chocholačka včelojed lesní moták pochop moták pilich moták lužní jestřáb lesní krahujec obecný káně lesní káně rousná orlovec říční poštolka obecná dřemlík tundrový ostříž lesní jeřábek lesní koroptev polní křepelka polní

I. § O O O SO

Tachybaptus ruficollis Podiceps cristatus Podiceps nigricollis Egretta alba Ardea cinerea Ciconia nigra Ciconia ciconia Cygnus olor Anas platyrhynchos Aythya ferina Aythya fuligula Pernis apivorus Circus aeruginosus Circus cyaneus Circus pygargus Accipiter gentilis Accipiter nisus Buteo buteo Buteo lagopus Pandion haliaetus Falco tinnunculus Falco columbarius Falco subbuteo Bonasa bonasia Perdix perdix Coturnix coturnix

SO O

SO O SO SO O SO

KO SO SO SO O SO

16)

II. RF S. S. S. S. N. V. S. N. N. N. N. V. S. VV. V. S. S. N. N. V. N. S. V. V. S. S.

III. V HT. HT. T. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. T. HT. HT. HT. TZ. T. HT. T. HT. HT. HT. HT.

IV. Kód C D . . . D D16 D D D D . B C . D D D13 . . D . C C D D

V. km >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 1,5 1,5 >1,5 1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 >1,5 1,5 1,5 0,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 1,5

Poznámky

Vyhláška, ZCHD: Jde o vyhlášku č. 395/1992 Sb., která obsahuje v příloze č. III seznam ZCHD, tj. zvláště chráněných druhů živočichů. Strana:

- 18 -







No

Druh

27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82

bažant obecný chřástal polní slípka zelenonohá lyska černá kulík říční čejka chocholatá bekasina otavní sluka lesní pisík obecný racek chechtavý holub domácí holub doupňák holub hřivnáč hrdlička zahradní hrdlička divoká kukačka obecná sova pálená výr velký kulíšek nejmenší sýček obecný puštík obecný kalous ušatý sýc rousný lelek lesní rorýs obecný ledňáček říční dudek chocholatý krutihlav obecný žluna šedá žluna zelená datel černý strakapoud velký strakapoud malý skřivan lesní skřivan polní vlaštovka obecná jiřička obecná linduška lesní linduška luční konipas luční konipas horský konipas bílý skorec vodní střízlík obecný pěvuška modrá červenka obecná slavík obecný rehek domácí rehek zahradní bramborníček hnědý bělořit šedý kos černý drozd kvíčala drozd zpěvný drozd cvrčala drozd brávník

I. § Phasianus colchicus Crex crex Gallinula chloropus Fulica atra Charadrius dubius Vanellus vanellus Gallinago gallinago Scolopax rusticola Actitis hypoleucos Larus ridibundus Columba livia f. domestica Columba oenas Columba palumbus Streptopelia decaocto Streptopelia turtur Cuculus canorus Tyto alba Bubo bubo Glaucidium passerinum Athene noctua Strix aluco Asio otus Aegolius funereus Caprimulgus europaeus Apus apus Alcedo atthis Upupa epops Jynx torquilla Picus canus Picus viridis Dryocopus martius Dendrocopos major Dendrocopos minor Lullula arborea Alauda arvensis Hirundo rustica Delichon urbica Anthus trivialis Anthus pratensis Motacilla flava Motacilla cinerea Motacilla alba Cinclus cinclus Troglodytes troglodytes Prunella modularis Erithacus rubecula Luscinia megarhynchos Phoenicurus ochruros Phoenicurus phoenicurus Saxicola rubetra Oenanthe oenanthe Turdus merula Turdus pilaris Turdus philomelos Turdus iliacus Turdus viscivorus

Strana:

- 19 -

SO

SO O SO

SO

SO O SO SO

SO SO O SO SO SO

SO O

SO

O

O SO

SO

II. RF N. V. N. N. N. N. V. S. V. N. N. S. N. N. N. N. V. V. V. V. N. N. V. V. N. V. V. S. S. N. N. N. N. V. N. N. N. N. N. S. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. V. N. N. N. S. N.

III. V HT. HT. T. HT. HT. HT. HT. HT. T. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. T. HT. HT. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. T. HT.

IV. Kód D C . D D D D C . . B1 D D13 D13 D D D D C D D D D . D D . C D D D D16 D C D11 D16 D16 D D C D D D D D D . D12 D D B D16 D D15 . D

V. km 0,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 0,5 >1,5 1,5 1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 1,5 >1,5 0,5 >1,5 >1,5 0,5 1,5 1,5 1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 1,5 0,5 0,5 >1,5 1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 0,5 0,5 >1,5 0,5

Poznámky







No

Druh

83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135

cvrčilka zelená cvrčilka říční rákosník zpěvný rákosník obecný sedmihlásek hajní pěnice pokřovní pěnice hnědokřídlá pěnice slavíková pěnice černohlavá budníček lesní budníček menší budníček větší králíček obecný králíček ohnivý lejsek šedý lejsek černohlavý mlynařík dlouhoocasý sýkora babka sýkora lužní sýkora parukářka sýkora uhelníček sýkora modřinka sýkora koňadra brhlík lesní šoupálek dlouhoprstý šoupálek krátkoprstý žluva hajní ťuhýk obecný ťuhýk šedý sojka obecná straka obecná ořešník kropenatý kavka obecná havran polní vrána šedá krkavec velký špaček obecný vrabec domácí vrabec polní pěnkava obecná zvonohlík zahradní zvonek zelený stehlík obecný čížek lesní konopka obecná čečetka zimní křivka obecná hýl rudý hýl obecný dlask tlustozobý strnad obecný strnad rákosní strnad luční

I. § Locustella naevia Locustella fluviatilis Acrocephalus palustris Acrocephalus scirpaceus Hippolais icterina Sylvia curruca Sylvia communis Sylvia borin Sylvia atricapilla Phylloscopus sibilatrix Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Regulus regulus Regulus ignicapillus Muscicapa striata Ficedula hypoleuca Aegithalos caudatus Parus palustris Parus montanus Parus cristatus Parus ater Parus caeruleus Parus major Sitta europaea Certhia familiaris Certhia brachydactyla Oriolus oriolus Lanius collurio Lanius excubitor Garrulus glandarius Pica pica Nucifraga caryocatactes Corvus monedula Corvus frugilegus Corvus cornix Corvus corax Sturnus vulgaris Passer domesticus Passer montanus Fringilla coelebs Serinus serinus Carduelis chloris Carduelis carduelis Carduelis spinus Carduelis cannabina Carduelis flammea Loxia curvirostra Carpodacus erythrinus Pyrrhula pyrrhula Coccothraustes coccothraustes Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Miliaria calandra

Strana:

- 20 -

O

SO O O

O SO

O

O

KO

II. RF N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. S. S. S. N. N. S. S. N. N. S. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. N. S. N. N. N. N. V.

III. V HT. HT. HT. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. T. HT. HT. HT. HT. HT. T. T. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT. HT.

IV. Kód C C D . D D D14 D D14 D D D D D D C B D D D D D D D D D . D16 D D D D . . D D D D13 D D D D D D D D D D D D D D C

V. km >1,5 1,5 1,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 0,5 >1,5 0,5 >1,5 0,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 1,5 >1,5 >1,5 0,5 0,5 0,5 0,5 1,5 >1,5 >1,5 >1,5 1,5 0,5 >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5 1,5 0,5 0,5 >1,5 0,5 1,5 0,5 1,5 0,5 >1,5 >1,5 0,5 >1,5 0,5 0,5 0,5 >1,5 >1,5

Poznámky







5.2.1.2. Vysvětlivky k tabulce zjištěných druhů I. Ochrana § – u druhů zvláště chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí Vyhlášky značí kategorie KO druh kriticky ohrožený, SO (silně ohrožený) a O (ohrožený). II. Stupeň ohrožení RF – rizikovým faktorem je u všech druhů provedeno nadstandardní zpřesnění stupně ohrožení v závislosti na zcela aktuálním stavu znalostí – RF je zdrojovým kritériem pro další hodnocení vlivu VTE. RF je součtem míry ohrožení daného druhu dle ohodnocení podle příslušných kategorií ve třech seznamech (Vyhláška, Červený seznam, Příloha I). Druhy mohou dosahovat hodnot RF 1–8 (1 – představuje druhy nejméně ohrožené, 8 – druhy nejvíce ohrožené). Hodnoty rizikového faktoru (RF) Vypočtený rizikový faktor Přidělená hodnota

Slovní výraz

1 až 2

1

N (nízký)

3 až 4

2

S (střední )

5 až 6

3

V (vysoký)

7 až 8

4

VV (velmi vysoký)

III. Charakter výskytu V (výskyt) – charakter výskytu, který je vždy přinejmenším T (tahový – míněn je nejen tah, ale také běžné migrace za potravou), tento navíc může být H (hnízdní – pokud je výskyt zjištěn v hnízdní době) a Z (zimní – pokud byl výskyt zjištěn v některém z pravých zimních měsíců – viz BEJČEK et al., 1995) a je vztažen k území posuzovaného kvadrátu. Hnízdní charakter výskytu může být dále upřesněn stupněm průkaznosti. IV. Stupeň průkaznosti hnízdění K (kód) – stupeň průkaznosti hnízdění je kódem, kterým je ohodnocen takový výskyt druhu, jenž splňuje některé z kritérií v kategoriích B 1-2, C 3-9 a D 10-16 podle standardní metodiky mezinárodně používané při mapování hnízdního rozšíření ptáků – ta je popsána v díle ŠŤASTNÝ et al., 2006. Uvedena je vždy „nejvyšší“ aktuálně zjištěná kategorie v řešeném území (bez ohledu na „akční radius“ VTE ve vztahu k danému druhu – viz další text), data jsou tak snadno použitelná v rámci zmíněného mezinárodního mapování v daném kvadrátu. V případě, že kód neobsahuje číselnou specifikaci kategorie, pak se jedná se o takový převzatý údaj z literatury, který má vyšší průkaznost hnízdění pro kvadrát 6262, než se podařilo zjistit pracovnímu týmu zhotovitele.

Strana:

- 21 -





V. Zóna akčního radia17) Km (kilometry) – zóna se stanovenou vzdáleností určenou pro případné vymezování akčního rádia VTE zachycuje, v jaké nejbližší vzdálenosti od lokality pro stavbu VTE byl hodnocený druh alespoň jednou zastižen: 0,5 – druh zastižen ve vzdálenosti do 500 m; 1,5 – zastižení druhu v okruhu 500-1.500 m; >1,5 – druh zastižen jen ve větší vzdálenosti nad 1,5 km (většinou do 3 až 5 5 km). VI. Poznámky Místo pro poznámky čtenáře. 5.2.2.

Aktuální stav znalostí o avifauně

5.2.2.1. Druhová skladba Aktuálně jsou u zhotovitele k dispozici z lokality a z širšího okolí záznamy o 135 zástupcích avifauny, u kterých byla řešena možnost zastižení na lokalitě při migraci (do celkového počtu taxonů nejsou zahrnuty blíže neurčené druhy drozdů, Turdus sp., lindušek, Anthus sp., budníčků, Phylloscopus sp., a šoupálků, Certhia sp.). Avifauna v době hnízdění U 118 z nich souvisí záznam s recentním hnízdním výskytem druhu, tzn. druh byl zjištěn v některé z kategorií hnízdění možného, pravděpodobného a prokázaného (ovšem pouze v rozpětí kategorií B1 – D12, kategorie A0 není používána pro označení hnízdního výskytu) na území kvadrátu 6262 po roce 2000. Pro úplnost informace jsou v přehledu zařazeny všechny druhy, tedy i ty, které byly zaznamenány v širším okolí, ale u nichž je možnost hnízdního výskytu na lokalitě nepravděpodobná – např. potápky či většina druhů kachen. Samotný kvadrát 6262 lze tedy vyhodnotit z hlediska výskytu druhového spektra v době hnízdění jako mírně nadprůměrný, což nasvědčuje velmi uspokojivému zastoupení biotopů, odpovídajícímu přinejmenším standardu v rámci většiny území ČR. Migranti a avifauna v zimním období Dalších 17 druhů představuje migranty, u kterých nebylo na území kvadrátu 6262 recentní hnízdění zjištěno. V zimním období se může vyskytovat v okolí nad 50 druhů. 5.2.2.2. ZCHD Vzhledem ke skutečnosti, že dosud chybí obecně uznávaný předpis na provádění hodnocení vlivu VTE na ptáky v podmínkách České republiky, upozorňujeme na výskyt 49 druhů, které jsou zvláště chráněny podle Zákona a jeho prováděcí Vyhlášky. Tyto ZCHD byly recentně zjištěny v širším okolí záměru, a to v následujících kategoriích (druhy jsou řazeny dle systematického členění):

17)

Akční radius VTE je vzdálenost, v níž je předpokládán (anebo již byl prokázán) dosah vlivu VTE na druh (rušení, bariérový efekt apod.), který je pro různé druhy rozdílný. Strana:

- 22 -





Druhy kriticky ohrožené – 2 v kategorii KO Orlovec říční (Pandion haliaetus) Strnad luční (Miliaria calandra). Druhy silně ohrožené – 28 v kategorii SO

Druhy ohrožené –19 v kategorii O

Volavka bílá (Egretta alba) Čáp černý (Ciconia nigra) Včelojed lesní (Pernis apivorus) Moták pilich (Circus cyaneus) Moták lužní (Circus pygargus) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Dřemlík tundrový (Falco columbarius) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Křepelka polní (Coturnix coturnix) Chřástal polní (Crex crex) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Pisík obecný (Actitis hypoleucos) Holub doupňák (Columba oenas) Sova pálená (Tyto alba) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Sýček obecný (Athene noctua) Sýc rousný (Aegolius funereus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Ledňáček říční (Alcedo atthis) Dudek chocholatý (Upupa epops) Krutihlav obecný (Jynx torquila) Konipas luční (Motacilla flava) Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) Drozd cvrčala (Turdus iliacus) Žluva hajní (Oriolus oriolus) Kavka obecná (Corvus monedula) Skřivan lesní (Lullua arborea)

Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Potápka roháč (Podiceps cristatus) Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) Čáp bílý (Ciconia ciconia) Moták pochop (Circus aeruginosus) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Koroptev polní (Perdix perdix) Sluka lesní (Scolopax rusticola) Výr velký (Bubo bubo) Rorýs obecný (Apus apus) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Krkavec velký (Corvus corax) Hýl rudý (Carpodacus erythrinus).

5.2.2.3. Výskyt druhů s nepříznivým trendem vývoje početnosti U některých v minulosti obecnějších druhů na území Pardubického kraje došlo v posledních 10 až 20 letech k výraznému ústupu (např. sýček obecný, Athene noctua) z regionu, rovnajícímu se místy až vymizení. V případě některých druhů (včetně uvedeného sýčka) však jde o celorepublikový trend. Žádný z takových dnes nejvíce ohrožených druhů v akčním radiu 1,5 km od VTE nehnízdil, ani se jej nepodařilo zjistit při migracích. 5.2.2.4. Ohrožené druhy s příznivým trendem vývoje početnosti U některých ohrožených druhů, které jsou nyní u nás na výrazném vzestupu, byly potvrzeny příp. zjištěny nové skutečnosti v dosud publikovaných údajích – v okolním území byl pozorován výskyt křepelky polní (Coturnix coturnix), pozorován byl také moták lužní (Circus pygargus), který je nyní druhem s výrazně pozitivním populačním trendem. 5.2.3.

Vyhodnocení průzkumu

V práci jsou vyhodnoceny výsledky ornitologických pozorování do konce roku 2007. V území bylo zjištěno 135 taxonů, přičemž: • mimo vlastní monitoring bylo v recentní době (tj. po roce 2000) zaznamenáno 75 druhů v širším okolí; • pozorováním byla potvrzena data o aktuálním výskytu 10 ZCHD v okolí VTE. Strana:

- 23 -





Aktuální monitoring Monitoring bude podrobně vyhodnocen v roce 2008, kdy budou ve druhé polovině roku uzavřena sledování, která se zaměří na důkladný průzkum hnízdních populací v místě záměru. Při hodnocení bude použito kvantitativních relativních znaků sledované ornitocenózy. 5.2.4.

Vyhodnocení rizika ohrožení ZCHD

U rozhodující části ze 49 zaznamenaných ZCHD ani po provedeném průzkumu nelze vyloučit přinejmenším jejich nahodilé negativní dotčení v důsledku rušení (samotná existence velmi vysokých staveb v krajině, bariérový efekt VTE při migraci krajinou, zvuk na určité frekvenci) či kolize s rotující vrtulí vedoucí k usmrcení jedinců. To by ostatně nebylo možné ani po provedení několikaletého podrobného průzkumu v řešeném území vzhledem ke změnám ve strategii využívání krajiny těmito druhy v čase. Tyto změny není možné zcela uspokojivě postihnout, jelikož závisí na celé řadě okolností – významný vliv v řádu let mohou mít na pohyby lokální populace třeba jen dílčí změny kultur na zemědělských pozemcích v dané lokalitě, v řádu více let se mohou projevit výkyvy v migračních cestách u celých populací způsobené buď drastickými změnami prostředí na hnízdišti, ale také na často velmi vzdáleném zimovišti. Naproti tomu jen jednotlivé druhy (a navíc pouze jedinci až ojedinělé páry) budou přímo ovlivněny ztrátou a narušením životního prostředí a záboru plochy části dosud využívaného biotopu pro stavbu v důsledku vlastní výstavby. Výskyt velké části druhů s nahodilým výskytem na lokalitě lze zařadit do kategorie ZR. 5.2.4.1. Rozdělení ZCHD podle rizika ohrožení do tří základních skupin: 1) Předpoklad nulového či zcela výjimečného dotčení ZCHD Zcela zanedbatelné anebo žádné dotčení je možné předpokládat u 13 druhů – pro ně je pravděpodobnost výskytu v bezprostředním okolí VTE spíše mizivá a u některých přímo nulová. Navíc nebyly v rámci stěžejního monitoringu v okolí VTE nikdy zjištěny. Jedná se především o druhy, jež jsou silněji vázány na jiné biotopy, než které jsou zastoupeny v bezprostředním okolí VTE (tj. leží ve vzdálenosti větší než 1,5 km). Tyto druhy nemají důvod zalétat do blízkosti VTE. Mohou sem patřit i takové druhy, které sice mají velký lovecký areál a hnízdí mimo řešené území, nenacházejí však v okolí lokality vhodné trofické podmínky – jako např. vzácnější druhy dravců. Jako takové nemohou být takové druhy řazeny mezi ZD a nejsou v dalším textu již hodnoceny.18) Druhy vázané na biotopy s mokřady a vodním prostředím • potápky – potápka malá (O), potápka roháč (O) a potápka černokrká (O); • někteří brodiví – volavka bílá (SO); • některé druhy dravců – orlovec říční (KO); 18)

Teoreticky nelze do budoucna vyloučit zařazení těchto druhů mezi ZD v případě, že se objeví nové poznatky o jejich výskytu v okolí lokality (to může např. u vodních ptáků nastat v případě výrazných pozitivních změn v okolních vodních a mokřadních biotopech – přeměna části pozemků s polními kulturami na mokřady apod.). Strana:

- 24 -





• • •

někteří bahňáci – bekasina otavní (SO) a pisík obecný (SO); ze srostloprstých ledňáček říční (SO) a dudek chocholatý (SO); z pěvců se bude jednat o více druhů, před ukončením průzkumů zatím lze vyčlenit pouze ořešníka kropenatého (O). U těchto druhů se místa jejich výskytu nenacházejí v takové blízkosti VTE, aby bylo nutno řešit rušivý vliv VTE. Uvedené druhy ptáků vázaných na mokřadní typy biotopů nemohou proto být zařazeny mezi ZD, jež jsou dále hodnoceny. O zanedbatelném dotčení je v případě odlesněného pozemku s lokalitou VTE možné mluvit u vyloženě lesních druhů, které jen málokdy opouštějí rozlehlejší lesní komplexy: • z hrabavých jeřábek lesní (SO); • z lesních druhů sov jsou to kulíšek nejmenší (SO) a sýc rousný (SO); Závěr pro předpoklad nulového dotčení ZCHD Riziko ohrožení lze po provedeném hodnocení lokality zanedbat pro 13 ZCHD. Možnost dotčení je řazena do kategorie ZR. Mezi těmito druhy nebyly vybrány žádné ZD. 2) Předpoklad nahodilého dotčení Do této skupiny je zařazeno 26 druhů, které byly zaznamenány v takových vzdálenostech, že úvahy o jejich dotčení by se zatím pohybovaly ve spekulativní rovině. Jedná se o druhy, které nelze vyloučit zálet při migracích na tahu, náležejí sem rovněž druhy, o jejichž výskytu v okolí není dostatek údajů a je třeba je získat dalším průzkumem. Je snahou investora prověřit přítomnost obtížněji zjistitelných druhů na lokalitě podporou použití nadstandardních metod průzkumu (např. výskyt sov je možno úspěšně zjistit při provádění nočních odchytů). Přehled ZCHD s předpokladem nahodilého dotčení • KO (1) – strnad luční; • SO (17) – včelojed lesní, moták pilich, moták lužní, dřemlík tundrový, ostříž lesní, chřástal polní, holub doupňák, sova pálená, sýček obecný, lelek lesní, krutihlav obecný, skřivan lesní, konipas luční, bělořit šedý, drozd cvrčala, žluva hajní a kavka obecná; • O (8) – koroptev polní, sluka lesní, výr velký, rorýs obecný, slavík obecný, bramborníček hnědý, lejsek šedý a hýl rudý. Závěr pro předpoklad nahodilého dotčení ZCHD Bylo zjištěno 26 ZCHD, u kterých možnost ohrožení zatím spadá do kategorie (ZR). Právě z těchto druhů však budou v rámci dalších průzkumů prováděných po celou hnízdní dobu roku 2008 vyčleněny možné ZD. 3) Předpoklad možného dotčení Do této kategorie jsou zařazeny všechny ZCHD, jejichž výskyt byl prokázán na vzdálenost cca 1,5 km, část z nich však byla zjištěna také v okruhu do 500 m a některé druhy byly pozorovány anebo dokonce odchyceny přímo na lokalitě VTE. Jen v ojedinělých případech sem mohou být zařazeny rovněž některé druhy, jež byly pozorovány těsně za touto hranicí. Strana:

- 25 -





V ornitocenóze lokality bylo aktuálně zjištěno celkem 10 ZCHD, jejichž výskyt je po provedeném průzkumu nutno konfrontovat vzhledem k akčnímu radiu záměru. Potenciálně dotčené ZCHD (druhy jsou řazeny abecedně): • SO (3 druhy) – čáp černý, krahujec obecný, křepelka polní; • O (7 druhů) – čáp bílý, moták pochop, jestřáb lesní, vlaštovka obecná, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý a krkavec velký. Závěr pro předpoklad možného dotčení ZCHD Všech uvedených 10 druhů bylo zařazeno mezi ZD, jejich výskyt je na lokalitě zapotřebí monitorovat vzhledem k potenciální možnosti jejich dotčení v souvislosti se záměrem (případně se změnami biotopu v okolí záměru). 5.2.4.2. Závěry pro předpoklad ohrožení ZCHD Zaznamenaných 49 druhů bylo vzhledem k míře pravděpodobnosti jejich výskytu na řešené lokalitě rozděleno na ZCHD, jejichž potenciální ohrožení lze zařadit do kategorie ZR, a ZCHD, pro které je možné oprávněně uvažovat o možném dotčení v souvislosti s uvažovaným záměrem. ZCHD se zbytkovým rizikem dotčení • 13 druhů, u nichž se předpoklad ohrožení pohybuje na hranici nulového dotčení; • 26 druhů, pro které je sice možno předpokládat jen nahodilou možnost jejich dotčení, jejich výskyt je však nutno dále sledovat před vlastní realizací záměru, poněvadž ke předpoklad, že některé z nich budou vyčleněny jako ZD pro monitoring provozovaných VTE po jejich realizaci. ZCHD potenciálně dotčené • 10 druhů, u nichž je aktuálně předpokládána potenciální možnost dotčení (všechny jsou nyní vedeny jako ZD). ZD • zatím 10 druhů ZCHD, u nichž je nutno se podrobněji zabývat rizikem jejich dotčení. 5.3.

CHIROPTEROLOGICKÝ PRŮZKUM

5.3.1.

Vyhodnocení průzkumu

Ve skupině netopýrů (podčeleď Microchiroptera) – všechny na území ČR zjištěné druhy jsou po novelizaci vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazeny mezi zvláště chráněné, byl v širším okolí lokality zjištěn výskyt minimálně 6 druhů. 5.3.2.

Přehled druhů U každého druhu jsou uvedeny tyto zhuštěné informace: • Vyhl. – stupeň ohrožení podle přílohy č. III Vyhlášky; • roční období, v němž byl druh zaznamenán v průběhu 2006–2007;

Strana:

- 26 -







•

zóna akčního radia se zastižením druhu. Druh netopýr černý netopýr ušatý netopýr vodní vrápenec malý neurčený druh

5.3.3.

Vyhl. Barbastella barbastellus Plecotus auritus Myotis daubentoni Rhinolophus hipposideros Microchiroptera 2 s. str.

KO SO SO KO KO/SO

km >1,5 >1,5 >1,5 >1,5 0,5

Rozdělení podle rizika ohrožení

Nejcitlivější jsou netopýři v době vyvádění mláďat a při letních a podzimních přesunech. V jarním období jsou netopýři dle uznávaných autorů (např. ANDREAS et ŘEHÁK, in litt.) nejméně citliví na lidské zásahy, jelikož při migracích krajinou vyhledávají jen přechodné jarní úkryty. 1) Předpoklad nahodilého dotčení Na území Pardubického kraje žije řada druhů netopýrů. Vzhledem k ekologii této živočišné skupiny lze zařadit naprostou většinu druhů obývajících okolní území mezi druhy, které se z hlediska rizika dotčení nacházejí nejméně v kategorii ZR. 2) Předpoklad možného dotčení Do této kategorie bude možno zařadit konkrétní druhy teprve po dokončení ročního průzkumu lokality. 5.3.4.

Závěr pro netopýry

Vzhledem k charakteru průzkumu a ke zjištěnému výskytu netopýrů v okolí jsou všechny determinované druhy netopýrů zařazeny mezi ZD. Zhotovitel doporučuje, aby byl v případě uskutečnění záměru nadále prováděn průzkum lokality formou jednoduchého chiropterologického monitoringu, který by mohl sloužit jako zdroj informací pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Způsob a rozsah monitoringu by byl předmětem dohody mezi zainteresovanými stranami, tj. mezi zástupci investora a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. 5.4.

VYHODNOCENÍ VÝSKYTU ZÁJMOVÝCH DRUHŮ (ZD)

ZD jsou ty, k jejichž ochraně je na lokalitě zapotřebí přednostně přihlédnout v souvislosti s problematikou dané stavby bez ohledu na skutečnost, zda se jedná či nejedná o druhy ZCHD. ZD jsou vybírány z populací ohrožených druhů, které se aktuálně vyskytují v řešeném území a je riziko, že do území s VTE budou zaletovat nadále. V dalším textu jsou ZD druhy řazeny systematicky podle řádů, u nichž je zmíněno obecné ohrožení VTE podle podle LANGSTON et PULLAN (2003), které je průběžně aktualizováno poznatky z novější dostupné literatury a z monitorování vlivů VTE na ptáky na prvních lokalitách v ČR (KOČVARA et POLÁŠEK, in litt.). U jednotlivých ZD jsou uvedeny kategorie ohrožení. Pokud se jedná o druh zvláště chráněný dle Zákona, pak je informace o kategorii uvedena v závorce za názvem druhu. Uvedena jsou pouze aktuální zjištění, jež mohou mít souvislý vztah k záměru. Strana:

- 27 -




5.4.1.


ZD pro lokalitu Česká Rybná

Monitoring má být cíleně zaměřen na sledování vlivu na místní populace ohrožených druhů (případně na významnější migranty). Při sledování vlivu VTE po jejím uvedení do provozu tedy nebude podrobně sledován výskyt všech druhů, ale bude prováděn přednostní monitoring výskytu přinejmenším 11 druhů ptáků (z toho 10 ZCHD) a všech (nejméně však 4) druhů netopýrů. Monitorován tedy bude rovněž jeden druh, jenž není ZCHD, a to skřivan polní. Jde o reprezentanta ptáků zemědělské krajiny, u nichž dochází ve střední Evropě k úbytkům. 1) Čáp černý (Ciconia nigra) (SO) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Je druhem Přílohy I. Významný druh CHKO Žďárské vrchy. V regionu hnízdí v lesích, na otevřených plochách v údolích s mokřinami a potoky, na tahu v polích. Ve sledovaném kvadrátu bylo v širším okolí (nad 3 km) zjištěno recentní hnízdění na okraji Žďárských vrchů, a to v r. 1990 a 2000 pod Spáleným kopcem v Pusté Kamenici a v letech 2001 až 2004 u Rybníka ve Svratouchu (KUNSTMÜLLER et KODET, 2005). Hnízdění v kritickém radiu VTE zatím neprokázáno (není tedy podklad pro odůvodněnou obavu z opuštění hnízdišť, které se nacházejí až v širším okolí záměru), lokalita nepředstavuje loviště druhu, byl zjištěn okrajový přelet územím s VTE v r. 2006. 2) Čáp bílý (Ciconia ciconia) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh téměř ohrožený (NT). Druh Přílohy I. Výstavba VTE by neměla být povolována v místech do 1,5 km od používaných hnízd, neměla by být umisťována do lovišť a neměla by protínat trasy k lovištím hnízdících párů (např. HORAL, in litt.). Obsazené hnízdo druhu je na komínu Agroservisu v Krouně (cca 3 km směrem na JZ). Čáp zde hnízdí pravidelně. Monitoringem nebylo potvrzeno, že by akční radius VTE zasahoval do koridoru, kterým čápi létají často za potravou. Je možný přelet druhu územím s VTE na tahu – existence tahového koridoru přímo nad VTE však potvrzena nebyla. Možnost záletu do území je zařazena do kategorie potenciálního dotčení – existence tahového koridoru přímo nad VTE potvrzena nebyla, tah je řazen do kategorie ZR.. 3) Moták pochop (Circus aeruginosus) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Je druhem Přílohy I. Na lokalitě nehnízdí, aktuálním monitoringem však byl zjištěn výskyt druhu v akčním radiu 0,5 km Hnízdní populace druhu na území kraje není ohrožena (druh na lokalitě nehnízdil). Možnost záletu do území je zařazena do kategorie potenciálního dotčení. 4) Krahujec obecný (Accipiter nisus) (SO) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Hnízdí v lesích, na otevřené plochy zalétá celoročně. Hnízdní populace druhu v kraji není realizací záměru ohrožena. Monitoringem byl zastižen ve vzdálenosti 1,5 km. Na lokalitě připadá v úvahu celoroční výskyt jednotlivých ex. Strana:

- 28 -





5) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Hnízdí v lesích – ve Žďárských vrších na území kvadrátu 6262 pravidelně hnízdí u Osla ve Svratce (KUNSTMÜLLER et KODET, 2005), na otevřené plochy zalétá celoročně. Hnízdní populace druhu v kraji není realizací záměru ohrožena (druh na lokalitě VTE nehnízdí). Zjištěn v akčním radiu 1,5 km. 6) Křepelka polní (Coturnix coturnix) (SO) V Červeném seznamu ČR vedena jako druh téměř ohrožený (NT). Na otevřených plochách se vyskytuje pouze v hnízdní době a na tahu. Dnes opět na mnoha místech ČR poměrně běžný druh. Nepřezimuje. Druh je mimořádně citlivý z hlediska negativního působení hluku VTE. Jelikož VTE mají v provozu podobný frekvenční rozsah jako hlasové projevy křepelky, dochází pak k překrytí hlasových projevů, což má obvykle za následek opuštění obývaného území (např. BRUMM 2004). To je prokázáno do vzdálenosti cca 200 m, v níž zatím nebyl druh zjištěn. V širším okolí hnízdí jednotlivé páry, zatím zjištěna v radiu 1,5 km. 7) Skřivan polní (Alauda arvensis) Není druhem zvláště chráněným. Dříve veden ve Výstražném seznamu ČR (WL). Jedná se o druh, u nějž jsou aktuálně registrovány v zemích s velkým počtem VTE kolize (Německo). Na lokalitě VTE a všude v okolí je možno jej označit za běžný hnízdící druh. Populace druhu v kraji není realizací záměru ohrožena, hnízdí hojně na většině vhodných míst. Mezi ZD je zařazen především jako vhodný modelový druh pro budoucí sledování lokality. 8) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) (O) V Červeném seznamu ČR vedena jako druh málo dotčený (LC). V oblasti aktuálně hnízdí v obcích (např. v zemědělském objektu v Krouně), na otevřených plochách v okolí lokality loví často hmyz nebo přeletuje v desítkách ex.. Nevyskytuje se zimě. Vliv na celkovou populaci v kraji však lze v souvislosti s realizací záměru označit za nevýznamný. 9) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh téměř ohrožený (NT), druh Přílohy I. V oblasti hnízdí v místech s rozptýlenou zelení a na otevřených plochách s keři se vyskytuje běžně. Druh se nevyskytuje v zimě. Hnízdní populace druhu v kraji není realizací záměru ohrožena. 10) Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Zjištěn na podzimní tahu, v okolí lokality je však možný celoroční výskyt. 11) Krkavec velký (Corvus corax) (O) V Červeném seznamu ČR veden jako druh zranitelný (VU). Strana:

- 29 -





Hnízdní populace druhu není realizací záměru ohrožena. Navíc se jedná se o druh, u kterého má však existence obdobných staveb nepřímý pozitivní dopad z hlediska prosperity v ekosystému. Zjištěn výskyt druhu v radiu VTE do 1.500 m. 12) Netopýr černý (Barbastella barbastellus) (KO) V Červeném seznamu není uveden. Místy běžnější druh, loví na místech s porosty dřevin a u vod. Prokázán výskyt v okolí mimo akční radius (nutno dále sledovat). 13) Netopýr ušatý (Plecotus auritus) (SO) V Červeném seznamu není uveden. Druh s běžnějším až četným výskytem ve vlhčích oblastech s lesy. Zjištěn okolí mimo akční radius (nutno dále sledovat). Přítomnost letních úkrytů druhu nelze v okolí vyloučit. 14) Netopýr vodní (Myotis daubentoni) (SO) V Červeném seznamu není uveden. V ČR četný druh, který se vyskytnul v okolí mimo akční radius (nutno dále sledovat). Přítomnost letních úkrytů druhu v akčním radiu nelze zcela vyloučit. K ohrožení populace v kraji realizací záměru nedojde, jedná se o běžný druh. 15) Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) (KO) V Červeném seznamu ČR veden jako druh ohrožený (EN). Rozstříštěný výskyt v ČR, k dipozici údaj z literatury. Je nutno dále sledovat. 16) Netopýři – všechny druhy (SO anebo SO) Je nutno dále sledovat.

Strana:

- 30 -







5.4.2.

Vymezení ZD pro danou lokalitu

Následující tabulka je souhrnným přehledem vymezování ZD pro danou lokalitu v čase v závislosti na stavu znalostí. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Druh čáp černý čáp bílý moták pochop jestřáb lesní krahujec obecný křepelka polní skřivan polní vlaštovka obecná ťuhýk obecný ťuhýk šedý krkavec velký netopýr černý netopýr ušatý netopýr vodní vrápenec malý netopýr (všechny druhy)

Výskyt

Zóna (km)

HT.

1,5

HT.

1,5

HT.

0,5

HT. HT. HT. HT.

1,5 1,5 1,5 0,5

HT.

1,5

HT.

1,5

HT. HT.

1,5

x.

>1,5

x.

>1,5

x.

>1,5

x.

>1,5

x.

0,5

1,5

2007 Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj. Záj.

Pozn.

Vysvětlivky k tabulce Výskyt – je HT (hnízdní a tahový) a je vztažen k území kvadrátu 6262. Zóna – zóna akčního rádia zachycuje, v jaké nejbližší vzdálenosti v km od lokality pro stavbu VTE byl hodnocený druh alespoň jednou zastižen. Záj. – Zájmový druh k danému roku sledování. Tučně jsou vyznačeny ZCHD. 6.

VLIVY STAVBY NA PŘEDMĚT ZÁJMU

6.1.

PŘEHLED NEGATIVNÍCH VLIVŮ

6.1.1.

Přímé vlivy

V průběhu monitoringu bylo identifikováno riziko následujících přímých negativních vlivů VTE na předmět zájmu: • rušení (hluk, a to jak při výstavbě, tak za provozu, samotná přítomnost VTE v krajině, vliv osvětlení apod.), vedoucí až k bariérovému efektu na tažné druhy; • mortalita způsobená kolizí s VTE; • narušení až ztráta stanoviště v důsledku výstavby a zastavění daného území; • z ostatních potenciálních faktorů možná likvidace hnízd v případě výstavby VTE v době hnízdění. 6.1.2.

Nepřímé vlivy

V souvislosti s výstavbou VTE mohou být (především v případě jejich monitoringu) registrovány následující: Strana:

- 31 -







• •

změny lokální ornitocenózy (po změně stanoviště při a po výstavbě) se projeví změnou druhového zastoupení a početnosti jedinců v blízkém okolí stavby). nadregionální změny v avifauně (např. v důsledku bariérového efektu).

6.2.

VYHODNOCENÍ DOPADU NA ZD

6.2.1.

Přehled potenciálních přímých vlivů pro jednotlivé ZD Riziko dopadu na jednotlivé ZD bylo zatím vyhodnoceno takto: Rušivé vlivy

ZÁJMOVÝ DRUH Kriticky ohrožené druhy Ptáci žádný druh Netopýři min. 2 druhy? Silně ohrožené druhy Ptáci čáp černý krahujec obecný křepelka polní Netopýři min. 2 druhy?

Počty dotčených ZD

rušení

mortalita

ztráta stanoviště

.

.

.

.

x

.

jedinci

. x. x.?

. x x?

. . .

jedinci jedinci jedinci (páry?)

.

x

.

jedinci

. x. . x. x. x. x.

. x . x. x. x. x.

. . . . . . .

jedinci jedinci, páry? jedinci jedinci, pár?

x

x

x

páry, jedinci

– maxima

Ohrožené druhy Ptáci čáp bílý moták pochop jestřáb lesní vlaštovka obecná ťuhýk obecný ťuhýk šedý krkavec velký

jedinci

Mimo ZCHD Ptáci skřivan polní

Strana:

- 32 -




6.3.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ

6.3.1.

Rušení


Rušivé vlivy VTE bývají zjišťovány až do vzdálenosti 0,6–1 km od zařízení (pro většinu druhů však jen okolo 200 až 300 m). Pro Zájmové druhy na lokalitě je tento vliv předpokládán na zjištěné migrující ptáky ale především na hnízdící páry běžného skřivana polního (není ZCHD). Z dalších druhů by se rušení mohlo dotknout křepelky polní (SO), motáka pochopa (O), vlaštovky obecné (O), ťuhýka obecného (O), ťuhýka šedého (O) a krkavce velkého (O). Tento vliv je pro tyto druhy navíc možno prověřit monitoringem po výstavbě. Vesměs se jedná o druhy s uspokojivými početními stavy v Pardubickém kraji. Rušení hnízdících párů větších druhů na vzdálenost 1 km až několika několika km (čápi, jeřábi, některé ohrožené druhy dravců) není v daném případě pravděpodobné, v kritickém okruhu VTE nebylo hnízdění takových druhů zaznamenáno - navíc tyto druhy lokalitu VTE nevyužívaly jako trasu průletu na trofická stanoviště. Rušení běžných druhů vyskytujících se v okolí (z dravců káně lesní a poštolka) je možno zanedbat – jsou obecně zastoupeny v okolní krajině, ostatní druhy nemají svá stanoviště tak blízko, aby rušení vůbec přicházelo v úvahu (vrubozobí). případně dosud nebyl rušivý vliv VTE na takové druhy dosud jednoznačně prokázán. Vyhodnocení V řešeném případě VTE lze očekávat, že stavba nepředstavuje hrozbu pro hnízdní populace v kraji, negativní vliv rušení na některé zjištěné Zájmové druhy hnízdící v bezprostředním okolí stavby je dnes prokazatelný, nedotkne se však výrazněji populací ZCHD (nanejvýše na lokální úrovni jednotlivých párů obecnějších druhů dostatečně početně zastoupených na jiných lokalitách). Rušení některých dalších významnějších druhů ve specifických podmínkách ČR lze k jejich výskytům v okolí lokality predikovat jen stěží. V různých zemích byly zjištěny výrazné rozdíly v reakcích daných druhů na provozované VTE a pro potřeby porovnání dosud chybí dostatečný počet výstupů z monitoringu VTE v rámci ČR (rozdílné reakce oproti údajům v literatuře byly zaznamenány např. pro motáka lužního – vlastní poznatky). 6.3.2.

Bariérový efekt

Vznik bariérového efektu na významné tahové cesty nelze u nás dosud uspokojivě predikovat na základě dat dostupných z území ČR. K dispozici je zatím mapka „Území vhodná pro umístění větrných elektráren – rozbor závažnosti střetů s ochranou přírody“, upozorňující na tahy velkých ptáků (zpracováno však pouze pro čápy). Tahové cesty čápů jsou zde vymezeny v širokých koridorech, které zabírají velkou část území ČR (a vlastně víceméně představují jakýsi doplněk k dalším územím s horskými oblastmi, kde nelze stavby VTE provádět často z důvodu ochranářského statutu těchto oblastí) a mapku lze vnímat jako první základní informaci o pohybu čápů při tahu. Na lokalitě je možné uvažovat o dotčení protahujících druhů z ohrožených skupin (čápi, vrubozobí, dravci) jen ve zcela hypotetické rovině – zde jde o oba druhy čápů. Naše zjištění z širší oblasti ukazují spíše na skutečnost, že zástupci těchto skupin (ale i druhů z jiných skupin) vesměs migrují územím v široké frontě zahrnující desítky a více kilometrů.

Strana:

- 33 -





Existence hlavního a navíc úzkého migračního koridoru vedoucího vyloženě přes území s VTE nebyla v tahovém období zatím prokázána. Rovněž v jiných obdobích nebyly pozorovány v místě záměru větší koncentrace některých ptáků (to se týká např. dravců) než jinde v okolní polní krajině. Prokazatelnost nadregionálních změn v důsledku působení VTE je zatím ověřitelná stěží, nelze ji provést bez hodnocení kumulativních vlivů staveb VTE v nadregionální úrovni (kraj, území ČR). Vyhodnocení Vznik bariérového efektu na tahové cesty o nadregionálním významu nelze s úspěchem predikovat, dosud chybí detailní zpracování takovýchto cest ve vztahu k potřebné velké množině řešených území s uvažovanými stavbami VTE (problematiku je zapotřebí řešit s ohledem na kumulativní vlivy, které bude možno vysledovat až po výstavbě určitého množství VTE). Existence úzkého tahového koridoru vedoucího v tahovém období přes lokalitu VTE nebyla u čápů, hus a dravců potvrzena. Ptáci v té době protahují v širší frontě. 6.3.3.

Kolize

6.3.3.1. Kritéria Nejvýrazněji vnímaným rizikem spojeným s VTE je nebezpečí přímé kolize. Jak bylo blíže rozvedeno v podkadu č. 6 platí pro lokalitu nadále tato základní kritéria: • Rizikem kolize pro lokalitu budou nejpravděpodobněji dotčeno 1 (max. 5) % všech ptáků vyskytujících se nebo protahujících přímo místem s provozovanou jednotlivou VTE (myšleno v rámci celého parku). • Stavbu bude možno považovat z hlediska rizika kolize za únosnou a zcela bezkonfliktní, pokud zde nebude počet kolizí výrazně vyšší než 40 jedinců (u netopýrů 24 ex.) za jeden rok provozu. • Výše uvedený odhad je stanoven pro vzorek kolidovaných jedinců, mezi nimiž by byly zastoupeny hojné či běžnější druhy – takovýto rozsah samozřejmě nelze považovat za přípustný pro druhy ohrožené. 6.3.3.2. Výsledky aktuálního průzkumu V avifauně řešeného území budou největšímu riziku kolize vystaveny druhy, které hnízdí a v největších počtech a nejčastěji migrují v místě s lokalitou VTE (tj. max. do vzdálenosti 0,5, příp. 1,5 km). Pro ornitocenózu takového nejbližšího okolí VTE je předpokládáno maximální možné riziko kolizí pouze pro druhy nejběžnější, u kterých by v případě kolizí nedošlo k ohrožení populace v Pardubickém kraji. Tvrzení však platí pouze pro danou lokalitu, nezahrnuje kumulativní vlivy v regionu, jejichž posouzení by přesahovalo rámec zadání předkládané studie.

Strana:

- 34 -





6.3.3.3. Vyhodnocení maximální a potenciální mortality Nejvyšší riziko kolizí V avifauně řešené lokality tvoří naprostou většinu zjištěných druhů i zastižených jedinců běžné druhy. Rizikem kolize budou tedy nejvíce zatíženy především místní populace těchto druhů, které hnízdí na monitorovaných lokalitách v nejbližším okolí VTE. Dále budou tímto rizikem dotčeni jedinci ze vzdálenějších populací, které lokalitou pravidelně migrují. Je očekáváno, že odhadnutou kvótu predikovaných kolizí do 40 ex. za rok odčerpají přednostně nejhojnější druhy (jedná se o tzv. dominanty, jejichž výčet je možno stanovit až po ukončení průzkumů lokality. tj.. Riziko kolize druhů ohrožených se tímto velice významně snižuje. Střední riziko kolizí Takovému riziku jsou vystaveny subdominantní druhy, jejichž výčet by bylo možno stanovit až po ukončení průzkumů lokality. Nízké riziko kolizí Takovému riziku jsou vystaveny tzv. přídatné (akcesorické) druhy, kam na většině lokalit v ČR spadají právě druhy ohrožené. Již nyní lze vyloučit, aby ohrožené druhy naplňovaly nejvyšší hranici kolizního rizika. 6.3.4.

Ztráty a narušení prostředí

Výstavba není směřována do cenného biotopu a ztráty hnízdního prostředí v důsledku VTE a přímo související doprovodné infrastruktury nepředstavují významnější riziko. Plochy stavby přímo zasahují do hnízdních biotopů běžných Zájmových druhů, které jsou zastoupeny v okolním území – skřivan polní (není ZCHD), u dalších pravděpodobně zasahují jen do částí hnízdních teritorií křepelky polní (SO). Přímý dopad na tyto druhy lze vyřešit termínováním stavby mimo období hnízdění. Nadále platí, že rozsah záboru výseku polní krajiny je z hlediska výskytu ptáků na lokalitě v mimohnízdní době (především se týká druhů, které protahují a zimují v polní krajině – z významných např. dravci) zanedbatelný – v okolí jsou dostatečně rozlehlé lány polí. Vyhodnocení Zastavěním ploch budou ovlivněna teritoria jednotlivých párů běžnějších druhů (včetně druhů ZCHD), zánik hnízdiště z lokální populace ohroženého druhu není předpokládán. Dopad na protahující a zimující populace je z hlediska záboru zcela zanedbatelný. 7.

PŘEHLED OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ

7.1.

OPATŘENÍ A POVINNOSTI PLYNOUCÍ Z LEGISLATIVY - (k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků):

Strana:

- 35 -





Veškeré zásahy, týkající se zájmů ochrany přírody a krajiny, musí být v souvislosti s výskytem ptáků provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky: Zákon č. 114/1992 Sb.: • § 5 odst. 1 a 3 – Obecná ochrana rostlin a živočichů; • § 5a odst. 1, 6 a 7 – Ochrana volně žijících ptáků; • § 50 – Základní podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů; - § 56 a § 77 a, odst. 3, písm. l – povolení výjimky z ochranných podmínek živočichů v kategorii druhy ohrožené; - § 56 a § 78 odst. 2 – udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii druhy kriticky a silně ohrožené; • § 57 – Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvl. chráněných druhů živočichů; • § 65 – Dotčení zájmů ochrany přírody • § 66 – Omezení a zákaz činnosti • § 67 – Povinnosti investorů – zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (mj. vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin) na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody. Vyhláška • § 16 odst. 1 – Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů. 7.1.1.

Kompenzační opatření Kompenzační opatření by mělo být směřováno především k náhradě újmy, kterou lze prokazatelně předpokládat. V místě stavby však dojde k zásahu do prostředí, které není považováno za významné z pohledu ochrany přírody (polní biotop). Je faktem, že není žádoucí zlepšovat stav bioty v bezprostředním okolí VTE. Proto by neměla být do jejich blízkosti směřována významnější opatření v podobě plošně významnějších výsadeb. Ve spolupráci s investorem se zde však nabízí zajímavá možnost přispět ke zlepšení stavu některé lokality v širším okolí. Mohlo by se např. jednat o vznik či podporu žádoucího biotopu, jenž je ve zdejší krajině zastoupen nedostatečně či zcela chybí. Mohlo by se např. o vytipování určité plochy, která by byla přeměněna na mokřadní biotop, příp. zatravněna a udržována tak, aby byla vhodná pro druhy ptáků vázané na luční biotopy, jež dnes přežívají na fragmentárních stanovištích (křepelka polní apod.). Uskutečnění tohoto kompenzačního opatření není možné bez kooperace a dohody několika stran. Bude proto snahou vyvolat jednání se zainteresovanými stranami, tj. se zástupci místní samosprávy, příslušnými majiteli a správci pozemků, na kterém by byly za účasti příslušných odborníků návrhy těchto kompenzačních opatření předloženy. 7.1.2.

Termínování stavebních prací Při provádění stavebních prací je žádoucí, aby byly prováděny především mimo hnízdní období, tj. před začátkem dubna nebo až po polovině srpna (ne tedy v hnízdním období mezi IV–VIII/IX), aby dospělí ptáci a jejich mláďata nebyli nijak rušeni.

Strana:

- 36 -





7.2.

DALŠÍ DOPORUČENÍ SOUVISEJÍCÍ KONKRÉTNĚ S VÝSTAVBOU VTE Posuzovaná a výše rozebíraná nebezpečí pro ptáky lze částečně kompenzovat několika možnými způsoby a opatřeními.

7.2.1.

Obecná doporučení

Z obecných doporučení podle LANGSTON et PULLAN (2003) platí, že by měly větrné elektrárny zaujímat co nejmenší plochu, aby bylo co nejvíce sníženo riziko kolize protahujících ptáků. Jak uvádí WINKELMAN (1992) pro ptáky vyskytující se na daném území mají nejméně destruktivní vliv elektrárny umístěné na co nejmenší ploše (hnízdo), zatímco pro protahující druhy se jako nejméně nebezpečné jeví linie uspořádaná podél tahové cesty, což se v daném případě neděje. 7.2.1.1. Osvětlení VTE Podle zkušeností a doporučení ze západní Evropy by VTE neměla být zbytečně osvětlena (vzhledem k bezpečnosti např. letecké dopravy je však minimální osvětlení nutné). V případě nutnosti osvětlení je vhodné použití přerušovaného světla, které je pak pro ptáky méně lákavé (např. HORAL, 2005). Vhodné by pak bylo stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora (toto obecně platí pro všechny světelné zdroje a jejich potenciálně negativní vliv na obratlovce i bezobratlé). 7.2.1.2. Návrh následného monitoringu Nad rámec povinností, avšak v souladu s naplněním ustanovení § 15 (odstavec 1) a § 16 (odstavec 1) a § 18 (odst. 3 b, část „monitoring“) Vyhlášky, navrhuji, aby investor zajistil provedení monitoringu zaměřeného na sledování dopadu na avifaunu (a také netopýry) v daném území pokrývajícího nejméně jednoroční období po kolaudaci dané stavby. Vzhledem k očekávané životnosti VTE se jako nejvhodnější jeví uskutečnit monitoring v prvním roce a po vyhodnocení výsledků pak provést zjednodušený monitoring po 5 letech (tedy po první čtvrtině doby provozu), který by se zaměřil pouze na vyřešení otázek, které vyplynou ze závěrů monitoringu z prvního roku provozu. Hlavním výstupem monitoringu by mělo být: • vyhodnocení změn avifauny v okolí VTE (ornitologický průzkum); • vyhodnocení kolizí zjištěné vyhledáváním uhynulých ptáků a netopýrů v akčním radiu VTE (toto je zapotřebí provádět metodicky a je doporučeno využít speciálně cvičeného psa).

Strana:

- 37 -





Opodstatnění následného monitoringu Vzhledem ke stále převládajícímu nedostatku konkrétních údajů týkajících se mnohých ptačích druhů a vlivu větrných elektráren na ně, by měl být prováděn průběžný monitoring vlivu stavby a provozu VTE na ptáky, a to celoročně za použití metodiky, kterou doporučují LANGSTON et PULLAN (2003). Tímto způsobem by byly získány konkrétní údaje o vlivu na jednotlivé druhy (kterých je z podobných staveb v rámci střední Evropy velmi málo a jsou metodicky často nevhodně řešeny), ale navíc může být takto prokázána bezproblémovost těchto staveb, případně mohou být vykryty a včasně řešeny chyby a problémy s VTE souvisejícími. Jen za předpokladu použití a dodržení přesné metodiky sledování vlivů VTE na obratlovce, respektive ptáky, bude možné v budoucnu přesně posoudit a zhodnotit jejich přímé i nepřímé vlivy. Způsob provedení a forma zpracování výstupu z monitoringu by byla předmětem dohody mezi zhotovitelem a objednatelem, závěrečná písemná zpráva shrnující výsledky jednoročního, případně až pětiletého monitoringu by však byla vypracována tak, aby mohla být předána některému zainteresovanému odbornému subjektu zastupujícího zájmy státní ochrany přírodyKrajský úřad anebo středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Při následujících průzkumech by měla být vždy zaměřena pozornost na ZD, což lze zdůvodnit následujícím způsobem: • po dokončení ročního monitoringu bude získána konkrétní skupina ZD, u které je možné zjednodušeným monitoringem na lokalitě a v okolí zajistit průběžné sledování těch druhů ptáků, které jsou významné z hlediska rozhodování o dalším vývoji ptačích populací na úrovni dotčených orgánů ochrany přírody (zde především na úrovni kraje Pardubického, který má za udržení kvality regionální avifauny zodpovědnost). 8.

SOUHRN

8.1.

SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ

1) Roční hodnocení Potřeba ročního hodnocení avifauny vyplývá z podkladu č. 3. Navíc je na základě nových poznatků při sledování vlivů VTE zapotřebí přihlédnout k výskytu netopýrů. Na průzkumy, které byly provedeny od podzimu 2006 do léta 2007 by mělo být navázáno podrobnějším průzkumem v období rozmnožování ptáků i netopýrů (tj. od jara do konce léta). Průzkumy byly prováděny pouze členy ČSO, kteří jsou považováni za zkušené terénní pracovníky. Při stěžejním průzkumu byla věnována pozornost charakteru a intenzitě využívání krajiny na lokalitě pro migrace ptáků v různých ročních obdobích. 2) Druhová skladba avifauny Aktuálně jsou u zhotovitele k dispozici data o výskytu 135 zástupců avifauny na území kvadrátu 6262, případně kvadrátu sousedních, a to po roce 2000. Byl recentně podchycen hnízdní výskyt 118 druhů.

Strana:

- 38 -





Kvadrát 6262 lze vyhodnotit z hlediska výskytu druhového spektra avifauny v době hnízdění jako mírně nadprůměrný, což svědčí o standardním až velmi uspokojivém zastoupení biotopů odpovídajícímu většině ČR. 17 druhů představuje migranty, u kterých nebylo na území kvadrátu 6462 recentní hnízdění zjištěno. V zimním období se může vyskytovat v okolí více než 50 druhů. 3) Aktuální ornitologický význam území Na lokalitě VTE a v nejbližším dotčeném okolí jsou zatím zjišťovány takové druhy ptáků a v takových množstvích, která je možno očekávat. Nebylo tedy zjištěno, že by se zde vyskytovaly tyto druhy častěji a ve výrazně odlišných množstvích než jinde v okolní krajině obdobného typu. Cennější výskyty ohrožených druhů typických pro území jsou řešeny v souvislosti s jejich zařazením mezi ZD. 4) Chiropterologické průzkumy Ve skupině netopýrů (podčeleď Microchiroptera) byl v širším okolí lokality zjištěn výskyt minimálně 6 zástupců, v okruhu do 0,5 km byly zaznamenány nejméně 2 taxony. 5) Ohrožené druhy Jsou k dispozici data o výskytu 49 zvláště chráněných druhů podle zákona: • 2 druhy ptáků a nejméně 2 druhy netopýrů v kategorii KO; • 28 druhů ptáků a nejméně 2 druhy netopýrů v kategorii SO; • 19 druhů ptáků v kategorii O. U žádného z nich nelze 100% vyloučit riziko ohrožení jedince v souvislosti s provozem stavby. Dokonce nelze ani zcela vyloučit riziko dotčení těch ZCHD, které dosud nebyl v území zjištěny. Byla však vyhodnocena možnost dotčení zjištěných druhů ve vztahu k záměru a bylo vyčleněno 10 ZD, u nichž aktuálně není možné vzhledem k charakteru jejich výskytu v území pominout riziko jejich ohrožení (včetně kolize). Byla vyčleněna kategorie 16 ZD, jejichž výskytu a ohrožení na dané lokalitě je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zvláště chráněny.

Strana:

- 39 -




9.


ZÁVĚR

Na základě provedených průzkumů a s přihlédnutím k nejlepším vědeckým poznatkům je možné předběžně očekávat, že v případě dodržení navržených opatření záměr výstavby VTE nepředstavuje neúnosné ohrožení zájmů ochrany ptáků a netopýrů. VTE není umístěna do nadregionálně významného hnízdiště ptáků ani do místa jejich odpočinku, přes území nevede úzký koridor jarního tahu čápů, hus a dravců. Problematika hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků přímo na ploše uvažovaných staveb VTE a v dotčeném okolí je řešena a bude spolu s monitorováním protahujících ptáků sledována při dalším průzkumu včetně dalšího období před i po výstavbě. Předběžné vyhodnocení možných dopadů ukazuje, že předpokládané důsledky rušivých vlivů budou únosné a ovlivní jen faunu zastoupenou v nejbližším okolí. Negativní vliv na ohrožené druhy zastoupené ve větších vzdálenostech není předpokládán. Z nočních druhů živočichů byly v okolí lokality zjištěny jen druhy, které jsou v okolní krajině běžně zastoupeny, možné překrytí frekvenčního rozsahu hluku produkovaného VTE s hlasovým projevem ohroženého druhu – křepelky polní, které by mohlo ovlivnit výskyt jednotlivých párů, by nebylo příčinou vymizení populace druhu z oblasti. Křepelka se v území obecně vyskytuje v zástupném biotopu a je ohrožena nedostatkem vhodných stanovišť v území. Je nutno dále sledovat výskyt ohrožených druhů se zaměřením pozornosti na taxony Zájmové.

Strana:

- 40 -

VĚTRNÝ PARK ČESKÁ RYBNÁ

Recommend Documents