VĚTNÉ ČLENY PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. – 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763
• • • • • • • • • • •
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk, 6.- 9. ročník Tematický okruh: Mluvnice - Skladba Téma: Větné členy Metodický list/anotace: žáci se seznámí se základními větnými členy – podmětem a přísudkem Očekávaný výstup: žáci poznají ve větě podmět a přísudek, naučí se odlišovat rozvíjející větné členy, seznámí se s druhy podmětů a přísudků Speciální vzdělávací potřeby: žádné Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 11 – 15 let
Základní větné členy – podmět a přísudek • PODMĚT (SUBJEKT): tvoří s přísudkem základní skladebnou dvojici. Je vždy 1. pádu. • PŘÍSUDEK (PREDIKÁT): tvoří s podmětem základní skladebnou dvojici. Je podstatou věty. • Holý: Lenka se učí. • Rozvitý: Naše Lenka se učí doma. • Několikanásobný: Lenka a Petra se učí a čtou.
Podmět může být vyjádřen: • • • • • • • •
podstatným jménem Muži se vrátili z lesa. přídavným jménem Nemocný ležel na lůžku. zájmenem Já přijdu. číslovkou Dva nepřišli. infinitivem slovesa Oženit se bylo jeho cílem. příslovcem Rychle a dobře je naše heslo. částicí Tvoje ne mě překvapilo. citoslovcem V tůni se ozvalo kvák.
Pozor!!! V českém jazyce nemusíme ve větě vždy podmět vyjadřovat (tak jako například v angličtině nebo němčině). Naopak!!! Pokud podmět vyjádříme vícekrát, než je potřeba, dopouštíme se slohové chyby! Př. Maminka přišla domů, maminka přinesla nákup, ona uvařila večeři a ona upekla koláč. TAK BYCHOM TO NEŘEKLI! Správně: Maminka přišla domů, přinesla nákup, uvařila večeři a upekla koláč. Ještě lépe: Maminka přišla domů a tam ji čekal již uklizený nákup, uvařená večeře a upečený koláč.
Druhy přísudku:
• slovesný – je vyjádřen slovesem v určitém tvaru. Př. Petr psal domácí úkol. • jmenný se sponou - je vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem a určitým tvarem sponového slovesa (být, bývat, stát se, stávat se + jejich zápory!) Př. Bratr je účetní. Sestra se stala maminkou. • jmenný beze spony – je vyjádřen pouze jménem. Sponové sloveso je většinou nahrazeno pomlčkou. Př. Mladost – radost. Čistota – půl zdraví.
Pozor!!! Přísudek je někdy tvořen více slovy! 1) U minulých časů: PŘÍSUDEK SLOŽENÝ Př. Viděli jsme slony. 2) U podmiňovacího způsobu: Př. Koupili bychom zmrzlinu. 3) Při použití způsobového slovesa: Př. Honzo, mohl bys mi pomoci? 4) Při použití fázového slovesa: Př. Helenko, začneš už uklízet? 5) Při použití zvratného zájmena se, si: Př. Koupil jsem si psa. Učí se dobře.
Úkol 1: V následujících větách vyhledej podmět a přísudek:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Naše Klárka přijela z výletu do Prahy unavená. Včera jsem se stal členem skautského oddílu. První se velmi radoval v cíli závodu. Veselost – radost. V lese se ozvalo jen slaboučké písk. Ukázala se na slavnosti jako třetí. On to opravdu nemohl udělat! Naše Monika je velmi hezká. Náš vyučující šel do školní jídelny.
Řešení: 1. Klárka přijela. 2. (Já) jsem se stal členem. 3. První se radoval. 4. Veselost – radost. 5. Písk se ozvalo. 6. (Ona) se ukázala. 7. On nemohl udělat. 8. Monika je hezká. 9. Vyučující šel.
Úkol 2: Vytvoř věty podle následujících zadání: 1) Podmět několikanásobný vyjádřený podstatným jménem, přísudek slovesný rozvitý. 2) Podmět nevyjádřený, přísudek holý - jmenný se sponou. 3) Podmět rozvitý vyjádřený podstatným jménem, přísudek slovesný složený se zvratným zájmenem. 4) Podmět vyjádřený citoslovcem, přísudek slovesný rozvitý. 5) Podmět vyjádřený zájmenem, přísudek jmenný se sponou rozvitý.
Řešení: např.: 1) Maminka a tatínek se těší na dovolenou. 2) Jsou mladí. 3) Naše babička si chtěla přečíst tuto knihu. 4) Hú bylo slyšet v předsíni. 5) My jsme byli velmi vystrašení.
Použité zdroje: Vlastní materiály autorky. Zdroje obrázků: Obrázky použity z galerie Klipart MS Word 2010.
Děkuji vám za pozornost.
