y
y
y
y
/
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK es. •••••••••
1 1932
ČASOPIS SPOLKU ZEMĚMĚŘIČŮ XX. ROČNíK V BRINĚ~ I. LEDNA 1932
xx.
rocl'ik.
Začínáme dvacátý ročník našeho spolkového časopisu a prohlédneme-li předešlé ročníky, shledáme řadu pěkných článků odborných i stavovských, spatříme všecky ty drobné i osobní zprávy, které každý časopis charakterisují a které bývají po letech vyhledány jako doklady. Přáli bychom si, aby náš časopis byl ukazatelem pohybu osobního celého stavu zeměměřičského a všech jeho složek. aby splněna byla přáni pronášená na ustavující valné schůzi Spolku československých zeměměřičů dne 8. prosince 1912: "Voláme po povzneseni celého stavu zeměměřičského všech kategorii nejen po stránce vědecké ~ výkonné, nýbrž i morální a hmotné, voláme po společné práci ku povznesení celku a tím i jednotlivců." Na této schůzi podán a přijat byl též návrh na vydávání spolkového časopisu a přikázán výboru. Výbor zvolil komisi, aby se podrobně touto otázkou zabývala. Zřejmo, že komise uvažovala a počítala, jak nejlépe opatřiti časopis. Byl podán návrh, aby při Technickém Obzoru, orgánu Spolku arch. a inž. v král. českém, vydávána byla prozatím měsíčně 4 stránková příloha zeměměříčská. Jiný návrh zněl na samostatný časopis. Jak svízelné bylo rozhodování s ohledem na stav členstva začátkem r. 1913, seznáme, uvážíme-li, že bylo: Profesorů 5 138 úř. opráv. civ. geometrů (80) a jejich asistentů (58) 104 Evideněních geometrů (65) a evidenčních elevů (39) 16 Agrárních geometrů 18 Geometrů při samosprávě 13 Geometrů u stát. drah . Geometrů v různých službách 8 30 Posluchačů pražské techniky Úhrnem . 332 Již ve schůzi 5. ledna 1913 podával prof. dr. Pantoflíček zprávu o jednání s tiskárnami a nato ve schůzi výborové 23. února 1913 projednáván rozpočet pro samostatný časopis, jenž pojmenován Zeměměřičský Věstník. V téže schůzi uzavřena smlouva s Rolnickou tislcirnou V' Bmě :a. usneseno, alby prvé číslo vyšlo v březnu, zvolen odpovědný redaktor prof. dr. Semerád a sjednána s ním dohoda o vedení listu, stanoveno 10 čísel ročně a ustanoven počet 500 výtisků. Letos začíná XX. ročník. Zeměměřiěský Věstník má již svůj význam jako časopis zeměměřičský; obavy, které jsme měli s počátku, že bude nouze o vědecké články, se nesplnily. ani obavy druhých, že nebude dosti článků praktických, stavovských a organisačních. Naopak vidíme v dosavadních ročnících vzácnou rovnováhu vědeckých, praktických i organisačních článků a nic nevadi, že v některých ročnících některý směr převládá. neboť je tu časopis obrazem odborného života, jak a kdy které otázky vířily v na'<\ich kruzích. Po převratu podstatně se změnily naše poměry. Ač je jistě v republice více než 1000 geometrů, přece nedostoupil počet odběratelů časopisu tuto cifru. Bylo by záslužnou akcí, kdyby každý náš odběratel získal nám ještě jednoho předplatitele neb člena v letošním dvacátém roce pře,s svizelné hospodářské poměry. Snad by více čtenářů mělo více přání, bylo by snad i více přispěvatelů, víw zpráv o pracích zeměměřičů ve službě státní, zemské, obecní a jiných službách, neboť časopis má ještě splniti mnoho dalšich úkolů.
1932/1
o
stereofotogrametrické
Geolfl. K. Tom s a, t. ě. frekventant
základně.
školy pro zál. důst. hrubého
dělostřelectva
v Olomouci.
V této stati bude pojednáno o volbě a měření iotogrametrických základen, o jejich přesnosti a o tom, jak lze v poli těžko provésti to, co si určímena základě teoretických předpokladů. Zvláštní zřetel jest brán na zhotovováni technických plánů velkS'ch měřítek fotogrametrií terestrickou, jelikož tohoto druhu měření se často u nás užívá. Teoretické úvahy pro ostatní druhy měřeni (letecké i terestrické práce pro plány topografické) zůstávají v podstatě stejné. A priori budiž podotknuto, že bude rozebírán případ úplně obecný (libovolné položení optických os komor) pomocí úhlové pamlaxy y, nii&oliv lineánlÍ a. Lineární pa,ralaxa" čili rozdíl souřadlI1ic X2 - Xl téihož bodu na diviousnímcích, SIk'ý:tá určité výhody při normálním postavelllÍ os komor k základně, ale již ve stooetlliém přípa;d:ě 818 vlšecka řešení zna,oně komplikují. Projekční rekon',strukčlI1í stroje (planigraf, Wildů'V autogralf, a,e,mkartograf atd.) jsou založeny jen na myšlence úhlové paralaxy. Možno to říci i o autografu Orlově, přes V b. f coz. t o, ze vu dCI' mysVI enk ou by I o zmech'amsovam resem zname rovmce Z = __ v
o
>
>
v
v
>
>
>
v
•
o
,
a
se dříve provádělo graficky, nebo početně. Určujeme tedy ve fotogrametrii polohu jednotlivých bodů z obecného trojúhelníka protínáním vpřed. Stereoskopické pozorování není nic jiného, než vydatná pomůcka pro identifikaci bod1"l.a pro přesné změření paralaktického úhlu y. Záměrné značky pozorovacího systému strojů rekonstrukčních můžeme zastaviti na určitý, třeba i m~rkantní bod, daleko přesněji binokulárně ner, monop kulámě. To právě umožňuje volbu kratších základen, než jest třeba při obyčejné průsekové fotogrametrii. Obr. 1. znázorňuje nám rekonstrukční trojúhelník. A, B jsou stanoviska fotografické komory, b = AB základna, r úhel paralaktický při ľekonstruovaném bodu P. D AP vzdálenost tohoto bodu od levého stanoviska a 1/J úhel svírající spojnice BP se základnou. Bod P jest dostatečně určen velit\inami b, 'l/J, 'Y a jedná se o to, s jakou přesností musí býti tyto hodnoty známy, aby dovolená mez přesnosti ve stanovení bodu P nebyla překročena. Diferencujme rovnici:
+
D sin
r = b sin 1/J
+
dD sin r D cos 'Y dr = sin 1/ldb b cOs 1/Jd1fJ. Zaznamenáme si nyní, jakých hodnot mohou nabýti jednotlivé veličiny v rovnici (2). dD = 0'2 mm v pl2lllu: V měř. na nř. 1: 1000 dD = 0,2 m. dD 0'2 mm v plánu. V měř. na př. 1: 1000. d'l/J tak velké, aby tato chyba nezpůsobila v nejvzdálenějších partiích fotografovaného území větší lineární odchylku, než jest délka v měř. plánu znázorněná 0'2 mm. Paralaxu y změříme s přesností asi dr = 18" -;-.30" při f 20 cm (dr =
=
da
= 7; da
je přesnost v měření lineární paralaxy, da
= asi
0'01 mm).
1/J nabývá nejmenší své hodn.oty při stočených případech v terestrické fotogrametrii, a to u Zeissova fototheodolitu 40 c, resp. H50c (levo a pravo stoč.), u Wildova stroje u komory o t = 161 mm 24 c, resp. 176c a u komory o f 237 mm 42 c, resp. 158 c. V obr. 2. nakresleny jsou směry optickS~ch 0&
=
1932/2
komory Zeissovy (13 X 18 cm, f = 196 mm) a směry ohraničující úseky kteró můžeme ještě ofotografovati pH normálním i stočeném postavení komor.' Zorné pole tohoto přístroje jest 50". Stář,í se zpravidla o 35". Spojnice bodu ofotografovaného na kraji desky se stanoviskem B svírá se základnou úhel 1/J 40".
=
B
4
Obr 2..
- V obr. 3. jest Wildova komora (10 X 15 cm, f = 161 mm). Zorné pole její jest 520. Stáčí se obvykle o 35c a o 50". V obr. 4. jest nakreslena velká Wildova komora (10 X 15 cm, f = 237 mm) užívaná při fotografování na větší vzdálenosti jak 5 km. Zorné pole obnáší :JG". Stáčí se o 20c a 40".
I \
,, ,
,
\ \
\
\
\
\
,, \ \ ,, ,, ,
/ / /
\
/
\
\
/
\
\ \
/
\
\
\
/ / /
/
B
B
Obr. B.
Ok 4.
V let e c k é fotogrametrii se za normálních okolností takovéto extrémy nenaskýtají. Výjimky někdy činí specielní vojenské snímky. Úhel y jest důležitou veliěínou. Čím větší jest paralaxa y, tím přesnějších výsledků můžeme docíliti. Velikost jeho jest ale omezena stereoskopickou vlastností našich očí. Dobrá pozorování provádíme, pohybuje-li se paralaxa v mezích 2" 2 aJŽl 13c 3:, což odipovLdáca,. 8 až 40 mm paralaxy lineární při f = 200 mm. Za.cJ1áJz,eti příliš pod a nail tyto hranioe není výhodné. - Jednoduchý terén s pravidelnými svahy lze j'eště vyrprMoiV!a,tis pamlaxou 16c• S~Oižitáúzemí 'za.stav:ěnáJ,.stromy porostlá, neho s členitými Iskalisky, není snadiné vyhodtrlOtitis takovouto ;parala.wu, jelikož při dloooých základtnáJ0h ofotografu,jí se na. obou dl8!Skáchrůzné 0álstiob~lektů .. Podmírnlwu stelfeoskopi!cikéhovidění jiest, aby do kaž·d'ého oka vcházely paprsky od' týchž bodů objeikitu. Základna b upraví se tak, aby vznikla co nejpříznivější paralaxa y. Na základě o d had n ut é vzdálenosti fotografovaných míst jest nutno si vždy předem stanoviti její potřebnou přibližnou velikost.
1932/3
V dalším šetření bude zjišťován vliv chyb ve veličinách b, 'l/J, r na délku Vliv každé chyby bude vyšetřován samostatně. Označení pro chyby ponecháme stejné jako pro diferenciály. lb - sin )1 ZD ·
D, resp. polohu bodu P a v$Tsledky znázorníme si graficky.
Ci
d
J
I I
2 ,'1'1. ,
~,
l-----..,
sin'l/J
-
í
.
'"'
I I
,
I
i
I
~! ... _.--.-U, ~~!' cř~~7;~ :
-~
I __ ~--L~
--'
Z diagramu v obr. 5., znázorňujicím změnu db pro různá 'l/J a krajní hodnoty paralaktického úhlu, vidíme, že základnu nutno velmi přesně měřiti, zvláště tenkráte, pracujeme-li s malou paralaxou. V našem případě jest nutno určovati základnu s přesností 1--2 cm. il1lJ = _ clD . sin y . 2.
b
cos
'l/J
Obr. 6.
Graf v obr. 6. znázoflluje změnu d'l/J pro měnící se Poměr d~
'l/J
od 40· do 100·.
byl vzat roven 0'003, což odpovídá při dD
= 0'2
m základně
asi 70 m dlouhé se zřetelem na vypracování plám"!.v měř. 1 : 1000. (O délce základen jest pojednáno v odstavci 3.). Z diagramu jest patrno, že nejpřesněji musí býti úhel 'l/J změřen poblíž jeho minimální (příp. maximální) hodnoty, a to s přesností asi 75". Se zvětšováním bú úhlu 'l/J pozbývá podmínka tato svého významu, neboť obecný trojúhelník 6. ABP blíží se pravoúhlému a úhel 1/J nemá vlivu na vzdálenost D. - Spatně určený úhel 1/J i poblíž 100· by měl však za
1932/4
následek, že by bod P nebyl dostatečně přesně zajištěn směrově. Jest proto nutné, aby tyto úhly byly i zde změřeny alespoň na 75". Na vzdálenost 700 m, t. j. max. vzdálenost, do které fotografujeme pro plány v měř. 1 : 1000, způsobuje 75" lineární odchyiku 0'14 m. 3.
dD=D
c~sy dy=Dcotgydy. SIn Y
(5)
Dříve bylo již řečeno, že paralaxa y pohybuje se v mezích 2c2 až 13c3. Bez zvláštního odvozování jest zřejmé, že úhel tento musí býti s obzvláštní přes1lJ05tízji,štěn. Bylo již ř~'ČI8!llIO, žle chyba dy jest při stlereoslwpickém p01wrování v,elká asi 30 c,ent.8~kUI1d. Tato hodnota nem.ŮJžeb}rt v žádném případě: pova,zována za konstantní, nebloť se znaěně mění, podile jemnosti emu1~e, velikos,tj obra,zu, kvality obraizu a podle pOZiO'f'Ovacís'chopnosti olpel'atéra. Pro různé výpočty 8e užívá z,p'favů:d~atéto hodnoty. V pra.xi MedÍlIne dlosíci villy co největší paralaxy. Nyní zbývá ještě uvé"ti, jak se v praxi postupuje, aby podmínky odvozené v odstavcích 1. až 3. byly dodrženy. Ad 1. Fotogrametrická, základna musí býti změřena s takovou přesností, jaké se docHuje jen přímým měřením pásmem. Stanoviska fotografická bývají zpravidla na různých výběžcích skal a pod., tedy na takov}'ch místech, kde na přímé měření vzdáleností, třeba i pod 20 m jdoucích, není ani pomyšlenÍ. Kratší základny (asi do 150 m) se pak zjišťují optickými dálkoměry, delší. vyskytující se v topografických měřeních, trigonometricky s pomocnou kratší základnou, nebo zatriangulováním stanoviska levého A i pravého B. V letecké fotograme trii se musí základna ul'čiti vždy ze souřadnic obou stanovisek, ať již řešením dvou prostorových protínání zpětných, nebo zamísťováním dvojic snímků v automatickém rekonstrukčním přistroji. Firma Zeiss má své dálko měrné zařízení (viz schema v obr. 7.) upraveno takto:
V hodech A i B jsou postaveny btativy opatřené urovnatelllými trojnožkami s kruhovými otvory pru nasazeni theodolitu, komory, po připadě dálko· měrné lati. Tímto zařizením (viz freiberská metoda polyg. měření) jest velmi usnadněna vf'měna jmenovaných přístrojů a zaručeno stálé centrování. ~ Dálkoměrná lať jest rozkládaci ocelová trubka a lze sestaviti podle potřeby tyč 1, 2 a 3 m dlouhou. Délky musí bj"ti velmi přesně stanoveny a lať jest nutno dobře opatrovati a občas kontrolovati. Lať jest uprostřed opatřena čepem na zasunutí do otvoru trojnožky. Při horizontované libele trojnožky musí b}·ti lať též vodorovná. Průzorem lze zaříditi lať do normální polohy ke směru AB. Jemná usta· novka theod()litu jest upravena jako tangentový šr()ub. Výška závitu jest rovna 1/200 délky ramene, kterým otáčíme dalekohled. Přímo odečítáme setiny a od&;
1932/5
hadujeme tisíciny otočky. Zaměřením na oba konce latě a odečtením na bubínku tangentového šroubu dostaneme určitý násobek tangenty příslušll8ho úhlu. Poz'-'fování toto provadí se :lpravidla šestkráte. Délka základny rovná se pak:
Co)
b=~,
n kde r je délka ramene theodolitu (ca. 10 cm), Z délka latě (na př. :-3 m), n vzdálenost (tangenta) odečtená na mikrometrickém šroubu; výška závitu jest asi 0'5 mm. Diferencováním rovnice (6) můžeme si vyšetřiti, že k dosažení přesnosti db = +- 2 cm na 100 m jest nutno, aby veličiny r, Z, n byly známy s přesností: dr = +- 0.02 mm, dZ = +- 0.6 mm, dn = +- 0.00(;6 mm. Pro výpočty stanoví se součin r. l = K předem na základě několika pozorováni a vyrovnáním. Požadované přesnosti v těchto veličinách lze prakticky dociliti. - Jelikož jest závitnice tangentového šroubu velmi jemně vypracována, jest nutno s přístrojem opatrně zacházeti, aby se závity nevychodily a kontakt šroubu s ploškou na rameni theodolitu neporušil *). Pokračování. - ~ Bnivre.
Všeobecný nástin o změnách cen pozemků stavebních a změnách cen stavebních nákladů v době poválečné ve Velké Praze. Ing. Ant. B (ln
fJ
š, vrch.
měř. rada
s,taveh.
úřadu
hl. m. Prahy.
Geny pOlz,emku a ceny nákladů staveibních v dlohě pOiválečné vytvá,řely se vellmi od:Uišně. Úkolem tohoto podednání j1est posouditi vze1stup cren pozemků sta,veibních V1e Velké Pra,ze V'šeoheicně, pnroV1llati ho lm vzestupu nákladU. stavebnich a. zná',zorniti vyšetřené poměry graficky. Aby bylo m!OIžnoz cenového chaolsu dOlSpěti k,e vz,áJjellllJIlé spojitosti, která by dov:olovala určiti spole'čnou, jednotnou směrnici pro višeorbelCinÝ1 vzest,Thp cen pOlzemků, nutno se uchýliti k hodI1Jotám průměmým a k uroeni CiOiI1Jového, vzestupového koeficientu (násobku) k ul'čitým dlobám. Při naš,em řeše[}JínutnlOi z pOlčtu vyloučiti všecrhny ceny p[iemmtěné a nebrati z,řete1e k ne,srovnatelně vysoklÝm c,enám v tělch oblasterch, které SrVOU polohou a ohchod,ním vyznamem ze v:šeobelc,nýcth nOiftmálnÍiChpoměrů c~:movýxlh příliš olStřlevybočily. Jsou to mtÍlStaživé fr:eikvcnce', zvláštní obli:by pro jedlnotliN!ce, místa pvo sousleda nepostradia,t.elnál atd. Nutno vyIo'U!čiti centrum! Prahy: kde zlvýšení C1elnv mnohyClh případech od) r. 1914 do r. 1931 diosáhlo dJv:alcetin:ÍlS1oibkua mnohdy ještě VÍce. Také poziemlky, jichžl cena zůstává! nlepoměmě nÍJzko pod průměreml, z naši úvahy rorvnělž eliminuj'em!8. OeiI1YtrhO'"\"épOlzlem:kůrůz,né zastavite~nosti v téže obla.sti j,SlOUvelmi různé, ale lwerficielI1t "\"zestupu jlejieh cen není příliš roIzdílný. T'ato okolnost umožňUlje slesta,vení průmérné clelnové smJěrnice" která se od kr3Jjnich cOOiorvych mezi příliJš jednostranně neuchýlí· a, kterou pro IlJ3Jšeooršení powebl11Jjemle. A. Hla IVn i p. ř í čin y
V' 'š e
*) Konstruktér Dr. H. WiJd nahrarzuje u podo'bUl.ýťJh'zaTI/leIÚ klouzající hrot po nějaké ploše, kuil.ovým v'rchlíkem. Hrot piieehází pak do středu koule, na. který se V1ztahují kon· snruktiv1l1í výpočty. Koule mnohem lépe kloUJze a nepoškozuje vodící ploClhu.
1932/6
~p~táJu). 7. Noo}()sta,tek bytů (z·akJá.kMníkolonií). 8. Ob~Na Ul' zvyšorváJn:íčinžÍ (v dom8lch činžolVillÍlch).9. ']lollllha po vlwstním stánku. 10. Přils,těhovale,ctví do Plmhy. 11. Slpekulace obchodlnL B. Příčiny
vzestupu cen nákladů s,ta,ve,bnich: Při:činu nejvyšš,íoo stoupnutí nákl3Jd!Ů s,ta,vebních v r. 1920/1921 a C3JSte,čně v r. 1923 lze vysvětliti vailtltárnÍm snÍž,81lÚilll hodnoty na.ší měny na trhu světovém. Snížená hodnota na~í valuty na, slVětovéml trhu jevila 'se u nás! ve zvýšených cená,ch vš.ecch stav8Ibníích hmot a pOlIllůcek a v zdraž€iIlí vš!81chprací
i) JJuizomJi;u'
lllli9Í.!/ZLl
tEn (l{JZIl11lkú ai rom. /9/4 do /!ďt... ..
II
P
dauz(;ruJzo
•
ruiéhdLL> na zaslí:m:Yz!j !m ÍlJo!e/qJe aj r 19/4do mf ..S
•. , \
j'
I
\1
:
~
:
1
I
\,
I I
I
,
,-
, I _" --~_.--<-- ,:± -~ , ,
I
I I
[7
, I
I.-~
,.;.... ... I
li ':
, , ,
1/
V
--
,
-
••...:/i , ~ , --~ I--
e
-
.-..
l/
I
e---
+-lL IJLJ ~-
.-
~--
~, b.ZIiUad/U."jd1zat.ét.L~tll7O.l2l
CEJZi2
lm' IIr!9Z - vr."/931
dim/zne kdnwzaoz
(.<
n.dUa.dI.L sfaLf!buJw
7i2 !m ivo
vzala kx:inda t- c1a5dIz!a
Bi I
IIr:192f &.dmuzace
Ie/ase r 191#(.
stwvebních, dělnicikých a ŤeIIll8lslnických. Náklady, spoaené s opatřením úvě~u, vysoká míra úrokorvá a, zdlralžení všech soukro1lllý'ch í úřednícih j!ednání, činily značnou položku nálkJoolOvou. PTi komrpa;rac,i vzestupu cen po'z:emků s proměnnou cenou náldiad'Ů stavebních v době od roku 1914 do 1931 SIe jevi podls!ta,tný rozd'í1. Ceny po'zem!k'Ů, třeba stedných druhů, steljné zas,ta,vovací možnD,s,ti, jSiOI\lv k,awlé,čás:ti Veltké Prahy v téžk:l dlO'bě podlstatlllě rfi'zné a měJlir Be různě podle poměrů místních i višoohecný;ch.
1932/7
Oeny náJklaiLu starvebních naproti tomu nepodléhají v tomto smyslu téměř žádlllJ}"lllJ vlivfuru lokiáilním a j'sou v c.elé Velké PraiZI81 v též,e době tétmiěf stejné. Materiál sta;veibni,a,ž na, rŮ!zné malé míSltní výhody, odůvodněné blfzkostí jeho v~ohy a laciněj'šímdovo,zem a, ,pod., jest téměř ste1jn.ě d:rahý a prálce sta.veibní holl1oruje se v celé Pmze také témeř s,tej:ně. V tabul'ce A. jOO'1.lna,zna,čeny čarou plnou průměrné vzestupy een po~ zemků v různých letech, a sice od r. 1914 do r. 1930. Průměrné vzestupy cen stavebních náldad'Ů nazna,0eny jsou v ní ča,J'O.u šrafovanou. Na horizontální přímce zálkladníuvl€deny j80U v rOiZÍcll čtvelrců letopočty od roku 1914 do roku 1931 s pnls luršnými vertikálními ko!lmicermi. K ve,rtikální přímce, vedené i
B liulzD'TiElli 1Wlzé/i;znJmÉnzI)Ýl
IE'Uo/h, ~
~
~
z Ilfl'71l1ii}zhž Wl ~a:úr1J19d>12JI
A. E.- meze
C&'lOlý7Í Izainď. ZL7O!L;dz do ;zd/1l. C-5ITIémice u).WdniIzo;mJmémElzo~ ~,~.
B.IJ -c&uni.ám.'
rze;;zddrt!;šid;zhizadil.
~
1JZe.51'i.vJ.Í..
I
! I ,
,
i
- >--- 1--.
>--- +--4
.-
I
I
~ I
, f--- --~'
"
--f---
I
I
,
,
f---
,I
Ji
•.
(
! I
I--
I-----
-
e
/
-
,
..
-f- ,....
I
iiliiIIií .-
..
-r
\---
'-
~'
Za
zdHa.d/li/'f/ndku(lfJ7El7lhL
(rna12z cena. !nz' ~'." 19/4
st,raně p0,si1edního čtV'eI1oo,jsou přípsánlY (koefIcienty) násobky původiníeh cen z roku 1914. Oenu k pHslušnlé!m!Uroku stanoví prů81ečík velrtikály v: pns,lušiném roce s ,přímkolU horizontální, ozna,oonoiWpHsluŠIlýrm náSobkem ceny z r. 1914, přípod'erným k V'ertikále V' r. 1931. Ta,1Ju1ka ukazuje, že vzestup cen p0lZemků a V'ZielstuiP cen nákladů stavebních postoupil (z roku 1914 dlo·roku 1919) souběžně stejně. Obě tyto hodnoty za doibu vále1000u dOlStoupily dJvŮljtn.áooboovýše ceny přIB!dJváloon:év poměru stedlllém. - Přímky vwstupové pohybuji se rovnohěžně od'po,čáltlku prvního čtvell'e,čku cenOViého, wž, dto -VÝŠI€' hořleního rohu čtvrtého čtveil'ečku, jehO'Žstrana vertiká[ní ozna,čena je letopočt,em floku 1919. W~
1932/8
Hned v rOC'81919 rrorzhíha,jiÍse obě rovnrobělžíky do značného 1liCIPoměru. G€rny sta,vleib~lí'chnálkladll stoup~dí do VJÍŠ'8až 16Y2násoibné v l'OrC,e1920/1921, zatím co ceny porzemkú poz,volrna s,e, zvyšujíi v diosti pravidlelné spl()ijitosti. -V mcer 1921 dostupu.je průměrná, cena stavebních nákladů maxima, aby pak v roce 1922/23 klersla na výlši 8Y2náJsoibn'Oucleny přredválečnér z roku 1914 a mírně stoupala do roku 1927. Nálsledude vzestup rychlejší až k roku 1929. Pak mírně klresá v r. 1930 a v r. 1931. - Pruměrná cena porz.emků dosahuje mezi r. 1927 a,ž 1928, po pravid!elnérm vz,es,tupu prtllIll!ěrnréceny stavebnich nákladů a, obě vz.estupové čáJry Sie protínají. PruS>Bčík zma,čí nám dohu, kdy poměr obou cen odpovídá stejnému poměru cen předv'álečn)rcih. V dalších letech sle poměr vzestupu clen opět mění; ceny po~el!l1ků stouJ1~tj;i rapidtně, zatím co ceruy stavebnrícih nákladů stoupa,.jrí j e'11 nepatrně a v J100e 1930/1931 počínají je,viti tendenci sestupnou. Oe'ny pozrermíků v J10ce 1930/1931 se! ustáJily. V tabulce B. jeslt Zrl1átZOrněn rozsah cenových hodnot, z nichž byl střední, výswedlní pruměr vZ1estuPlových koeficientů vyšetřen. Východiskem rozdHného vzelstl1pu cen pozemků jrelst rok 1919, kdy všec,hny ceny byly na divojlnásobné výrši cen př,erdváJeičnýlch. Jest zde znáizorněnn, v j!akléim poměru se' vyvinula nepra videlnost vz,erstl1pu cen. Ho,rní mez ceno,vých hodnot" k1Jeré byly v 113.lŠí úvazI8 vzaty do počtu, oznarč,ena jest čarou A, a dolní mez čarou E. Čá'Ta výsledního, pruměmého koeficientu C*) vyka,zuje pO' ob~)l1straJ1áiCll dvoj[),áls,ohněvyšmfovanou plochu, kte[á; přibližně nalznačuje wzsaJl nejpoootnějlších případll Vizestupových. i
Résumé. H a u s s e mel n t des val e ur s des f o n d s d ,e t e r r e e t des frais d eca n str u e t i o n Ide II a G ran deP r a g li e. Dans son rapport l'auteur étudie le haussemcnt des valems d,els fonds de tel'l'B sur le terdtoirede h Grande Prague, en gónéral, et il en fait b comprarra,ison aux frais dc construction dans le meme temps considéré. Les résu1ta-ts de son étude dans laquelle il ne oonsidere pllus ni les valeurs trop haute" ni ceIles trop bass,es, sont re,prrésenté graphiquement. StH' l'abaque A indique la ligne P le haussement des valems moyellnesdes fonds do telTei jusqu'au 1931 et Ia lig-ne rayó S rerlrósente la tendane,e des fradsde constructiolll (pour 1 m rané p:u értag;e de 1914 a 1931). SUlr rl'ahaque B sont ind:iqué les valeurs des fonds de t,elrre o
finská základna Maaninka a její připojovací síť. Dr. Ing.
Ant.
P o k o r n ý.
Baltická g'e,odetická komise usměrňuje velkorysé geodetické a geofysikální prácp, p.e prováději v oblasti Baltického mo~e *). V rámci těchto úkonů uskutečňuj,p se základní tri:1Thgulaoo :Filnska, která se skládá ze trH rovnúiběžkových a tří poleoníkových řetb.ců. Potřebné základny jsou měřeny invarovými dráty .• Jednou z posledních mči'ených základen byla základna v obci Ma,'ll1ink:t, kterou bylo nutno polo~iti ve středofinsíkém rovnoběžk,ovém řetězci. Záíkladnové měření klade ale na terén zvláJštní pOlž.adavky. Jedná se nejen oto, why v mI~l'itecrh,kde ~e,srt.základna umástěna, byla rovina a půda dostatečně Ipevná, ale aby i pova,ha tCll'énu v okolí umožnila rozvinutí řádné přípojovaeí sítě. Naléztí ta,kové mí~to bývá nesna{lné, ale v tHo krajině to bylo obz.vláště t,ĚÍrŽké. Povrch z.ems1ký jest t,otiž v těehto částech poset zalesněnými vll'chy a četnými j!ClZery. K tomu je,ště chyběrly top0g'rafické mapy. Po celé délce tohoto l'etězce byl,o nalezeno jern jedno příhodné místo a to na břehu jerzerru MaJaIlinka. Tam byla nejen l'ovina" která do-
které
*) Postup při určováni a způsob celého řešení jsem Č. 43 a 44 z l'OIku 1931.
středního odihodnil
koeficientu (nfllslobku cenového) pro rŮlZné doby a vyložil podrobněji ve Věstníku hl. m. Prahy
1932/9
yoIiIa změřiti základnu al8i 5 km dlouhou, ale v blízkosti byly i pomě11llě vy.;;O'ké Vlrchy, které umožnily pr'~pojení této rhcmbickou sítí na trig. stranu 1. řádu Uuhmiiki-Katajamitki. Měření z8Jkladny v tě'chto m:ístooh bylo příhodné, poněvad~ 'zmíněná trig. strona jelst vzdálena pouze o 5 tI10júhelnikú od swany Yesamaki-I1amakí rusko-skandinávského stup. IH,vého měření, oož umožlllí snadné porovnání obou prací. Se základnou M:lJa.ninka sousedí ve fins.kých i'etězcích základna JaaslkJi, která jest vzdálena. o 22 t,rojúhelníky. Jsou tedy tyto, dvě základny mnohem více vzdáleny nežli základny v jihofinském řetězci., kde rozpětí mezi jedl1lotlivými základnami ě.inilo jen 13 až 15 trojúhelniků. Souhllli'l základen }est dobrý. DélkJováchyba v řetězei j€st men~í nežli 5 mm na 1 km, wž jest dopustná mez stanovená pro základl1lí finskou triangulaci. Mo~no tedy s ohledem na. uvedené říci\ že volba základny Maaninka byla. dobrá. Základna 4·6 km dlouhá :probíhá, směrem sz.-jv. nedaleko z,erruské silnice Ma,ll,c ninka SiiIinjiirvi skoro výlučně polemi a loukami. P()iII!ěry sklonu jsou horší nežli o osta,tnich f~l1iSlkých základen. Prvých 500 m od jihovýchodního k,once klesá terén o 10 m. Potom rnsleduje vlnité území. Ne~větší výš. kový rozdíl na délku jednoho drátu dost9upil hodnoty 2·25 m. Ve vzdálenosti 19 Mlek (hátu jde základna plrs 7 m širokou řeku, jejíž koryto jest hluboko pod úrovni okolniho terénu. Pro,to musel být vybudovám most 36 m dlouhý a jeden pílíř. Ov~ern tyto dvě kongtrukce se nesmětly dotýkati. Základllla probíhala převážně pťJdami hlinitými a jen řústeooe kamcnitS'mi, písčitými a raše.linitými. Tak jako při všech zálkladnách, měi"ených ve finských řetělZcich, tak i při tétt'l zÚtkladně bylo místo značkových stativf! použito silných kc,1f!, z,aražených do země a.si na 50 cm a vyčnivajic.ích nad terrén asi 1 m, do nichž byly zatlučeny .kovové hřeby s ost.ře lezanou značkou. Při zarážení na.pína.ci tyče do 'země pobIíže kolu mohl hy &e tento náraz přenésti a vychýliti kM i se značkou w správné polohy. Aby se to nemohlo státi, byly koly zajiš,těny třemi dr18'věnými o.pěa-ami na z,působ stativu. Na bažina·té rašelinité plld?í byly ?řízeny kůhl s·e nedotýkiající podlahy tak, aby pozorovatel a figurrnnt,i pří práci ne· stáli na zemi. Dále místo ,obvyklých kozliků bylo !použito l1iapďna
(des séances)
de la Oommi,ssion Géodé"ique
1932/10
Baltique.
S t a n o ven í d é I e k d I' á t ů n a s tá I é P e v n é z á k I a dně n a S a n ta h amin ě ':'.). Při wrčování drátových kons,tant se provádělo měření tak, že drát byl obrácen vždy jen mezi měřením tam a zpět. Naproti tomu pozorovatelé proměnili si svá místa pří měření tam i zpět pouze uprostřed měřené základny. Tak bylo možno zjistiti osobní rovnici dvojice pozowva~elů. která jest v rozdílu obou příslušných polovin základny dosažena dvojnásobnou hodnotou, zatím co utvořením aritmetického průměru Jest eliminována. Hodnoty osobní rovnice vypočtené z iněl<mi ri'!znými dl{tty byly stejně veliké, c~ž potvrdilo spolehlivost observátorů. Výsledky měření byly přirozeně opraveny o hodnoty plynoucí z centrací na koncových bodech, ze svahu, teploty a změny váhy závaží. Po skončeném měření v Maanince bylo provedeno na. 8antahamině nové kontrolní stanovení délek drátu na téže základně. Po skončeném měření a výpočtech bylo shledáno, že u některých drátů po provedeném měření základnovém nastalo prodloužen(, u jiných z~ácenií j,ejich délky oproti prvému určení. Měř e n i z á k I a dny v M a a n in c e. Základna, měřící 192 délek drátů, byla rozdělena ve 4 díly po 48 délkách drátů. Při měření tam se postupovalo takto: Mezi prvýlm a druhým dílem Ihyl drát obrácen, ale 1fl'0zorOlV'atelépodrželi svá místa. Mezi druhým a třetím dilem drát ne1změnil svoji polohu, ale pozorova,telé se vyměnili. Mezi třetím a čtvrtým dílem byl drát obrácen, ale pozorovatelé pořadi zachovali. Při měření zpět byl směr drátů tentýž jako při měření tam, ale pozorovatelé změnili svá místa. Změny délek drátů nastalé mezi měřením základny tam i zpět a mezi prvým a uruhým měřením na srovnávací základně byly porovnány a shledalo se, že jsou téhož smyslu a přibližně úměrné délce měřené tratí. Výjimku činil 'piOuze j,edtn drát (635). Na základě toho bylo možno usouditi, že změna v délká,ch dráti'! Ise udávala během měření a to úměrně dělee měř'eiI1é trati. Z úměry pak hylo možno snadno vypočíta,ti konstanty drátů platné pro měření tam a měření zpět. Výškové rozdíly značek byly nivelací určeny na milimetry. Výškové rozuíly vět~í nežli 900 mm byly po měření nivelovány dva- až třikráte a do počtu byl brán průměr. Napínací závaží byla zváž·ena na cejchovním úřadě v Helsinkách. Teplota byla měřena vždy na začáJtku a konci měření tam a rovněž tak při měření zpět. Pro měření tam na základě měření všemi dráty vyšlo, že délka základny Zt = 4.608m·~ 2882'6 mm ± 1·5mm. Při měření zpět Zz = 4.608m - 2880'5 mm ± 2·2mm. DaJa tedy obě na sobě naprosto nezávislá, měření velice dobře souhlasící výsleuky, zatížené pouze systematickou chybou, pramenící z měnících se délek drátů. Koncčn:í délka základny jest 4605·1184 ln 1·3 mm. Střední chyba na kilometr jest tedy 0'28 mm. . Nadmořská výška základny jest 90'4 m, z čehož plyne pro redukci na hladinu mořskou hodnota - 65'3 mm. Délka základny redukovaná na hladinu moře jest 4605'0531 m. Délka základny pocházející z měření drátem č. 442 se lišila od průměru z ostatních mMení o 13 mm. Mimoto při dmhém cejchování se zjistilo, že délka tohoto drátu sr:. nejvíce změnila. Proto nebylo měřeni drátem č. 442 k výpočtu délky základny po-
±
IlZ1tO.
l' ř i poj o v a·c í síť. ZákJadna jest· připojena l'homh:,ckou síti na stranu prvého i'ádu Uulrmaki-Katajamaki. Pro nedostatek topografickýdl map musela být siť mzvržena přímo vte'ré[]ll. Obsahuje ,š·est hlavních bodů, dva. konwvé hody /Základny, dva hody strany řetěze :t dva hody spojlljící.
Body byly stabilisovány vesměs železnými hřehy zapuiitěnými .do velkých kamen li zahrabanýc,h asi 70 cm pod zem. Mimo tohyly ještě zajištěny čtyřmi excentrickými značkami. Největší středni sloup byl 14 m vysoký. Úhlové měření bylo provedeno Hildebralldtovým universálním strojem. Všechny směry byly jako v hlavním řetězci pozorovány ve 12 skupinách (skupiny o dvojitých řadách). **) Santahamina
jest
ostrov
nedaleko
Helsinek.
1932/11
.Ten dva nejostře}ší úhly sítě byly měřeny mimoto ještě v nových 12 skupinách (obdržely dvojnásobnou váhu). Nejkratší strany sítě byly 4'6, 6'7 a 6'1 km dlouhé. Na tyto vzdálenosti bylo světlo jak heliotropů, tak lamp příliš silné a proto muselo býti zeslabeno. Toho se uocílilo tím, že před objektiv byla umístěna buď clona s úzkou štěrbinou, nebo lútková clona. Poněvadž lampy byly umístěny poměrně vysoko a délky stran byly kníth. byla cpntraci světelnýeh sígnálů věnována zvýi:iemí pl\i'e ***).
Literární novosti. Posudky . • Pro f. Dr. Fr. Č ech u r a: Zaměření a výpočet ma,l!;netické deklinace. - Zvláštni otisk z HOl'l1iekého Věstníku 19i:l1. -- .ťře,d dvěma lety bylo upo.zorněno v Zeměmělř. VěstIlíku, roč. 17., str. 188, na důleŽItá měření 'Prof. Oeohury v referátě o jeho práei ,,M'l.gne·tícká l.leklína.ce v éeclhá,ch pro epo·chu 1925, 5.", vydané v Rozpravieh Il. třídy Oes. kkaldemíe, lUČ. 39., čís. 6. Za.tím vysla da-lší část "DeKlinace v zemi Moravskoslezské pro epochu 1925, 5'", Rozpravy mč. 09., čís. 53, a illké měřeni 'IlIa Sloven8ku a na Podkarp3Jtské Rusi JSOU jrž déle p,řipraverua k tisku. Vysoký náklad, jehož vydámí věd-eckého díla vy,žaduje. Je phči:nou, že měření prof. Ceehury by;la vydána V€i formě velmi struiíné. Nebylo možno podati podrobný pOpIS stroje a postupu p,ři měl'eni i při odvození výs1edků. Proto ka,ždý, I,do věnoval powrnost mě'ř(lním a mapam ,prof. Ceehu:rY', sáhne s povd.ěkem po jeho práci v Hornickém V ěstniku, kde je postup měl'ení a VÝtPočtů ip-odJánuo všech podrobnos.tí. LJ,činí tak tím spí,še, hledal-li manlě v té věel poučení i ve velký'ch no,vých fYSIkách němecj_ýc1hnelb v přkučkách geofysi·ky v oddíle o zemském magnetismu, nebot ani ty k pollrobnostem pl'ihlíJžeti nemohou. Pomůcky, jimiž b-ylo měl'ení deklinace provedeno, jsou poměrně jeoooduché a jsou po ruce· i mnohému praktiokému zeměměřiči, jenž >by mohl podobná měřelJ.1íp·odJle tohoto velmi jasného návodu prof. Cechury provésti. P,odán zde pop.sa vyobrazení Hildeb-randova theodolitu a pi'íS"lušného deklinatoria, jeho,ž l'ektifilkaJce podrobně prohrána. Při měj'eníc1eklilla.ce odečteny na deklinatorlu vždy čtyři l'8)dy po pěti čt-elllkh, jedna od druhé se li-ší pl'evrá-eením magnetky neb pmloženim magnetu a. obrácením deklinatoria. Mezi každým čtením pootočeno poněkud alhid,'J.dou. Směr astron. polednika byl stanov·enpozorováním poloh slunečních vel výši 20" a,ž 30". Svíslé vlálkJno zařízeno· n'l. okraj sluneční a podle chronomeltru, kontrolovaného radiotelegrafickými signály, zjištěn okamžik, kdy se slunce od wákna oddě-b~o. Tot·o odečtení bylo provedeno š€stkrát za sebou, pak dalekohledp'0ložell a poloha sluneční UI'Ičena opět šestkrát stejným způsobem. Jeho vÝ'ška stano·vena jen na počá,tku a na kOlnei pozorováni. Pl'ipojenýmischematy, kde měřené pOllolhy slunei'ní a po-lohy magnetJky jsou zapisovány do vhodný,ch formulál'ů, stává se pos·tup, jejž nutno pH _mě,ření za-ehova.tl, snadno přelMedným. Výpočet směru astro-no poledníka je pJ.'loveden pro čtyři s,tanice. Příslušné schema výpočtu olooahuj-e čtyři s10upce vedle sebe po 46 řádcích. V ních je postupně stanoven Greenwichs,kýča,s pro okamžik ,po-zorováni, pro nějž odvozena inteJ.'lpo.3Jcii časová rovnice, deklin3Jee sluneční a pravÝ' č-as slunečni v místě pozorování, hodinový úhel slunce, úhe~, jej.ž tvol'í s polelClnikem svis,lá rovina, poloq,ená středem slune,čním, opra.va, plynoucí ze zaměření na vý.chodní okra-j s1ullce. a posléze jakožto vÝ;Bledek přísluŠlIJ.é odečtení směru poledníka. V závěru jsou uved€ny stl'eG[ií chyby jednotlivýoh měřených veličin. Pl'esnost mě,řeni deklinace dosahuje l' a postačuje i pro účely vědecké. Václav Špaček• • Bulletin ,l!;éodésique Nr. 26. William B o w i e ve článku "Některé mezrnárodnÍ problémy v geodeBii" vymezuje úkoly modemí geodesde, t.otiž studium tvaru geoidu, va.riaee šíl'ek, ovělřeni isostasie '~ ,p1ro· ved.eJní hojných gravita,čnich měl'€uí na souši i moři, vyrovnání tl1iangu13Jcína pevmnách mezi sebou Md. Čini některé návrhy k uskutečnění těchto prohlémů jak p<) stránee technioké, tak i finanční. Prof. Gi:110O a s s i n i s v pojednání , O pl'ijeti mezinárodního vzorc€ pro no·rm;ílni tíži", zabývá se otázkou Již p,rojednáv'l.nou l;a, ohe'CIIlóm shromálždění' mezínár0?ní Unie ge1ooet. a geofys. v Prruze, je-li oportunni .přijmouti vzorec pro intensiltu teoretl(;ké tíže, VLžícÍ s·e na mezinárodní e~ÍlI'soid. Otázka tato nebyla v Praze uznárua piro tu dobu za vhodnou k řešení. Oassinis v článkuzmíněllém shrnuje další vý'zkumy v této otáJz-ee konané 'zvliště v HaHL Se stanoviska teoretického byla boy pro tuto otázku nBdvhodnější plocha 'sféro-idu, studovaného Helmertem, DarwLnem a Wichertem, av,ša-k vezJ!leme-li .rot'l.Čn~ eIipsobd, kte'rý má tutéž tíži na rovníku jwko uvažovaný sféroi~, j~st maXImem dlfer'eneI mezi tíží v bodě na sféroidu a jemu korespondujícím bodě n,a .ehp·sOldu sotva 0'001 cm/sek., z čeho'ž následuje, že málo zMeží na tom. který povJ.'le1hsehéře za referenční. Udává též kOllečnou fonnuli pro referenřní plochu mezinárodiního eUpsoidu "(= 978'049 (1 0'005 2884 sin2 'l' - 0'000 0059 sin' 2
+
***) Zpracováno gen des Finnischen
na základě Zpráv Finského GeodiHischen lnstitutes).
Geodetického
1932/12
Ústavu
(Veroffentlichun-
Dr. Paul E n g i v pojednání o přesnosti diferencí zeměpisnjich dMek prvního řádu podává výsJ.edky ul"Čení zeměp. délek" provedenýcb:švýcarskou geodetickou komisí od r. 1912 a.ž 1929 s na,vázaním na délky stártu sousednich. Síť ohsahuje 29 diferencí délkových, počitaje v to ,připoj,ení k zemím sousedním. K určení času použito Bambergova mel'idiálního kruhu. opa,třeného neosohním mik,rometrem. Vyšetřuje velikost různých chyb. ma.iícic,h vtliv na přesnost určení času a. určuje střední chybu mi = ± 0'020 s. Střední chyba v určení rozdílu délkového je dána ho:inotou ± 0'0045 s. Z ,různých zkušeností nabytých :p;ři pOOOl'ováních shrnuje, že pokud možno, mají býti v'šechna pozorováni délek homogenní jak v metodě pozorovací. tak v užitý
v časopisech. 44 'z 1931. Ing. A. B e Helš: Všeobecný změnách cen stave,hnfeh nálkladů v době Pmf. Dr. J. Z a v a.d! i I: Příspě,vek r: Jak p,řiblítžiti ČSR. k moři. -
1932/13
k hyNové
Pozemková reforma, č. 9. Dr. K. K o š ť á 1: Dánská po'z,emková refmma (dokonč.). A. P.: P1řípravy k ukončení pozemkové reformy v J ngoslavii. S. M a s 10 v: Z výs,ledků pozemkové reformy v Estonsku. V úřední íSásti otištěno jest někoilik vyhlášek o sazbách za práce měřické při 'z,kJráceném přídělovém řízeni. Stavba měst a venkovských obcí. Č. 1-6 r. 1931. Ing. A. a D. Men z lov i: Stavební vývoj Bratislavy. Dr. .J. C h o c hol: .Mezinárodní soutěž na základní upravovací plán města Bratislavy. Prof. J. K u g 1e r: Úvahy a poznámky k řešení železničního problému v regulačním a zastavovacím plánu města Bratislavy. Dr. Z. Wi I' t h: Soutěž na úpravu Michalské brány v Bratislavě a jejího okolí. Sešit tento obsahuje krom řady starých pohledů na Bratislavu, reprodukce návrhů na úpravu Bratislavy, vzešlé z mezinár. soutěže r. 1930 a na úpravu okolí Michalské brány. Przel!ll~d mierniczy. Soukromé dohody jako podmínka pro skončení ,pra,cí S0e~ lovacích. By c h a ws k i: O jednotnou měřickou instrukci. S i e n k i e w i c 'z. O vykonávání melioračních pra,cí v Polsce. S a u r i c k i: Redakční nediskretnosti. V článku tom je zmínka o posudku knihy Grzepskiho: "Geometrie". ot:,štěné v Z. V. Č. 1/1930, kde' se recensentu Ing. Cingmšovi jménem redakce děkuje za slova uznání, věnovaná j3Jk knize té. tak i kolegům polským. Journal des Géometres et Experts Fran~ais. Č. 131. R. D.: Lei geometre et 'la phototopograprh;'e. Not t on: Le tachéometre N oHon. L ec q: La topogra.p1hie a l'Exposition {'ololniaJe. P i e t I' i: Fmctionnement des. lots postérieurement a ľapprohatioln des .iuges. Č;. 132. Réné Dan g' e 1': La crise du bornage, C a h i e I' I' e: Les erreurs acraindm avec l'emploi des cercles ,prhotographies dans les instruments cIe mesure d,elsangles. V i 1~e t o I' t e: C:lkul des t,ermssements. G i d e: La propriété fonciére dians leB colonie,s· sionistes. O. 133. ~f c s p, e I' 1v: Le ('.udastTe ehelz les Azt,éques. N a 'z: Contmle du ealeul des eooTdonnees particlles. Lee. q: L'art du Géometre a la coloniale. - Le petit H':}debrand. Geodezist. Č. 6. B 1o c h in: Z praxe letecké stereofotogr.afie. (Dokonč.) I s a,k o v: Doplněni map měř. 1: 50.000 pomoci aerofoto'mímkll.. K a han: O výpočtu redukčních členi'! G.'luss-KrtigeroWI V'znre'8. Ba š a, r in: Určení azimutu ,pomoci vodomvného úhlu melzi polt'l'kou a ~-Urs,ae minoris (zni'!soh BaJ'dsl~e). Vinohra,dský: Kovová pyramida ..O.>lntr" mos1kervskó trigonometri'C1l:é sítě L řádu. S o p o c k o: O st.abilisad 'PolvgonáJních hodl!. N. K.: Tra,nsforma,c·e souřadnic metodou pomocného bodu. I van o v: Úschova m:<tp. X a t a,n s on: O mělření délek dráty anebo pásmem. - Č. 7. G a poč k o: O Drobyše. vové metodě fotopolygonometdcké. R a s s a1 in: Měřeni úhlů násobením. U š a k o rv: Nělwlik pO'lnJámek o pnlygonometrkJkých pracíc1h. S a v in: Zjednodu'šenýzpúsob určení azimutu po'z,etrnského předmětu. L e běd ě v: Metod,a o,ptické montálze v případě vyhotovení reprodukcí. S m i I' n o v: Rytmickýehronome,k a rytmkké signály. Děr b ě n ě v : Nivelace mě,sta Tif\lisu. Ma r j in: Vojenská to'png.:wfická . škola na norvé etapě. N.: Ně· kolik slov o vojenské topografické službě. I. B.: Urč,elllí viditelnosti bodů pomocí gumo· v('ho pásku. Bildmessung und Luftb'ldwesen. Č. 3. B uch hol t 'z: Das Hochschulstudium in Photogrammet'rie. L ,e:h m a n n: ZUl' Bestimmung der ínneren Qr.'entierung von photograp,hischen Kammcm. S a r ne tz k y: Geometrische Vo'rbereitung fUr Schragau.fnJahmen aus Flugizelugen. Sel i g e r: Ober die Entwicklung der dieuts,chen He,eresp'hotogrammetrie von 1911 b's zum K:rie
1932/14
land. H a l' ber t: Polygonierung mit Zwangszent1'ierung. K o p p m a i 1': N eue Moglichkeiten der Luftphotogrammetrie. 8 c h m e hl: Dber den heutigen 8tand der 8chweremessungen. Se h i e f e l' d e c k e 1': Koordinatenumformung. Roh 1 e der: Anpassung der sUidtischen Kartenwerke an die Bedurfnisse und wirtschaftlichen YerhiHtnisse der Geg·enwart. -sfAlIgemeine Vermessungsnachrichten. Č. 40. K o P p m a i 1': Generelle Losung der Grundaufgabe der Photogmmmet:rie. (Konec.) K n i e per: Die Neunerprobe. é. 41. Ul b l' i c h: Untersuchung uber die Genauigkeit der Liniennetze. Č. 42. B 1a 6: Koordinatenumformung in Hessen unter Berucksichtigung der Erdkrummung (a č.• 44, 45). Fen n e 1: Die Genauigkeit von Stahlme13bandern. Č. 43. K i e s s 1 ing: Der Rep1'oduktions-Automat System Siemens & Halske Č. 44. B uch: Ma13geblichkeit der Messungszahlen fUr die Eigentumsgrenzen (a č. 46. 47). Č. 46. Hes se: Zwischenpunkte bei LemniskatenbOgen. Č. 47. B l' e i t h a up t & S o h n: Ein Fadendistanzmesser hoher Genauigkeit. K n i e per: Die Elferprobe. é. 48. S a l' n e t z k y: Die Beschattungsdauer der Grundstucke. B 1a 13: Halbgraphische Bostimmung der mittleren Fehlerellipse. Č. 50. S c h e w i o 1': Die Photogrammetrie in ihrer geodatischen und ingenieurtechnischen Bedeutung. -sfSchweizerische Zeitschrift fiir Vermessul]gsweseu uud Kulturtechuik. Č. 11. S mi 1'no ff: Bestimmung des Azimuts fUr die Gllmdlinie bei Vermessungen nach der Naherungsmethode von Krassovsky. Č. 12. G l' u b e n m a n n: Die Entzerrung von Fliegeraufnahmen (a pokrač.). Are g gel': Der reduzierende Doppelbild-Tachymeter Kem. Ber l' o t h : Vom Gro13en ins Kleine oder umgekehrt. (Kritika návrhu prof. Bastla.) -st(jsterreichische Zeitschrift ml' Vermessungsweseu. Č. 4. B a s c h: Die Vektorgleichung fUr das Riickwartseinschneiden in der Ebene. P r a x m e i e 1': Erneuerung der osterreichischen Katasterplane. Č. 5. K a pp es: Zeichenhilfsmittel ZUl' Verwandlung- von Grundrissen in raumliche Risse isometrischer Projektion. H u s ma n n: Dber die Unsicherheit der Berechnung des mittleren Fehlers. -sf-
Zprávy odborné. Zlepšenf stopnlcového mlkroskópn. Při měiře:ní úhlů i délek, UJžívá se dnes ponejvíce mikroskopů. Dr. h. c. Fen n e 1 v poslední době upozorn4l ,znovu HaJ výhody t. zv. č á l' k o v Ý c h mikroskopů .pří odečítání úhW. Jeho patent z r. 1902 budiž zde krá,tce nazna,čen. Prindp této konstmk,ce vysvětluje schematicky ohl'. 1. 01Jjektiv ob zohra,zuje dělení limbu l do roviny vláikna ~'. Okulárem ok vidíme 'z,většený o1Jraz dělení a vlákno. Limbus jest osvětkn trubicí, uzav1'lm,ou skliiČk!em u. Pohyblivé zrcátko z umožřmje přístup světla z libovolného směru.
1,4
iJ
•..• 0
20
10
Obr. 4. Odečítání 15° 20'. (Staré dělení.) V mikroskopu znme oibr81z 2. Přesnost odhadu při čtení lze stupňovati ruž na 1/20 uilce; 1lto odečte i doceiLa ne,cvičený pozorovatel. Pro jednou měřený úhel v obou polohách dalekohledu jest střewíchyba, dle Reilllhertze ± 17" (st. d.), d10 L o se hne l' a ± 27" (cent. děl.). Čá:rkové mikroskorpy mají jednoduché, neunavující odečtení pfi jakémkoliv osvětlení, pn čemž odpooa hledání koinddence podéJ dělení, ohvyklé pří noni€lch. Fennel zdokonali!l v poslední ,dioM tyto rrli1kmskopy a vystupňo~'.11 značně přesnos,t odečtení. Při pokuse,ch dosažen:lJ byla pro úhel jednou měřený v obou poloMch dalekohledu střední 0hyba ± 2'3" (st. d.). Nové za,řizení j.elst znázoměno v ob1raJzech 3 a), b). K hil:a.vnímu dělení o nejmenším d.ílku 10' jest. přidána lpomo,cnástupnice. s ;pohy:blivou:;>,načkou z, jaik uIDruzuje obr. 3 a), b).V obr. 3 a) můžeme dle polohy indexu i odhJadnouti ode,čtení 12° 16'. Ohceme-H čísti přesněji, točíme j.emným šrowbem mikros,kopu. až se index i stotoŽlllÍ s dí1cem na limbu 12 ° 10 " při čem~ s·e s,ou'ča,sně 'znač,kJa,z ,přemístí, jak je viděti na obr. 3b). Možno palk odečísti 6°2', takže celé odečtení je 12°16'12".
1932/15
Obr. 3 a. Odečtení 120 16'. Obr. (Staré dělení.) DráJžďanskáJfirma Heyd€, 'přediVáďěJ.a00 výstavě 1930 v CurY0hu nový typ s~moredukJčníhtotaiohymetru, kdeodíečitání na kruzích se provádí stupnioovým mlkroskopem, ~er. 'znázoměným na, obraozu 4. Nový kafasfrliJni zfton V JlIgosJavu. V, roce 1929 byL vydán n{)lVý1ffitastrální zákon v Jugot>lavii, který v prvé ř,adě ureuje smmice pro stanovení porremkoó\Té da.ně a zároveň dámi. ~SilušnÝ' ma.teriál keziízeni ~ko'vých knih. AVlŠak:ve sw,ti "K čemu mu!sí sloužiti pozemko'Vý!katastr provádooý na 'základ'ě nového 1rn.tastrá1nmozákona" se stanoví. 'Že pozemkový lm.tastr musí sloužiti nej€n ke stanovení iJlOzemkovédaně, ný1bir1ž též pro účele roOIIUlSllJČirrí, pi'O sesta,vení voomiho katastm, pil'O umožnění hypotekárního úvěru, pro vypmcová~í toohnický,ch projektů (meliQlrace,stavba silnic, regulace vodníclJ!toků.' atd.), pro vypna.cováníregula.ěníClh plánů měst a městysů atd'. V dlůslOOkutakových ro'Z:Sáhlý>ch ustanovení katals,tráJlnÍ!hozákona zřizuje, se ku praktickému 'P!l"ovedOOi spooi&l.ní~omi8e t,. zv. "Stáltní měřická komi~e"; črern:yjsou: jednak zástupcově dotčoogch mmÍsterste,v a jednak šest odhorníků mimo mi:nisterstva. Hlavní kontrola nad provecl;enímkatastrálrního zákona sou8ltřeďuje se v rukoo "Generálního kata.8ItráJJníhoiř€ditelství". ZákJJadní ustanoveni katastrálního zákona V'Ztahuje se 1laJ 2aměření pO'Zemkl1a katast)ráJlllíchiobcí a ohraničen.í těchto ,pevnými vidit,elnými znaky (dle možnosti 'z přírodiního neh wněil:éhokamene). Ohraničení katastr. obcí provádí komise za pd'edsednictví záJstupoomimst.e'1'stv'3J financí. Do této komise přibír,ají se též diVa 'zástup·ci sous.ed'ících obcí. Ohmničení j€ldnOltlivýchpozemkft iprovádí majitelé dJlevzájemné dlohodypod dohledem obooniho pi'edstJavenstva (Oibooníhovýbom). Ohraničení se pmvád'í předl zapOČi&tím katastráJlního měření, ů oonm se ma.jitdé uvědomí přísJušnýmí úřady rok p1řed'em.Zjistí-li se při měření, že Ihranice De'jsou viditelnými znaky omani.čoo.;y,pak pifovádí se měření dle skutečného sta.vu v dolbě měřeni. Pro soustavné a. stejnoměmé 'zdanění pooemků rOlZel7,návají se kultury: role, z.ahrady, vin:ce. louky, pastviny, l€sy a močály, rákosí, rybníky. jeze'I'a,.Celý st.á.tjest rozdělen na odhadní okresy, které se dále dělí Dal klasifibční obvody, ve kterých dle šetření místlních poměrů. ,poz€tlIlkyse tJřídiídlle osmi bronitníciliÍJřída, dle ,čistého Výnosu. Pro kaidJý odhadni okres oostJavujese tabulka klasifikaěníh,o tarifu.· Zařazení pozemku do přísh~né bonitní třídy se děje oorovnáváním s pozemky V'zomými za p,řítomnost,i dvou 'zástupců obce a doooeného majirtele. NedostaiVÍ.;lise, provádí se. klasifikaoe'za jeho nepiitomnOllti. K~ta.stráLníoperát skJ1ádáse z protokolu, tý>kajíciho se ohralll!ičeníoOOcníchhranic, seznamu budov. polních náčrtkft. ka,t'Ls,trálnich map, kop'e ka.tastrállIliclr ma,p. seznamu pffi'Cel,seznamu dr,žitelů, pozemnostních archfi. abecedního seznamu ma.jiteUI.Befín\1IDU V'Zorných ipozemků a sourpisu souřadnic trígonomet.rických. polyg-<málnichli. tněfickýcll bodli. Katastrální op€rrát jest přístupný veřejností po dobu 30 dtnrů,v kteréžtodo
1932/16
Pro blitžší vysvětlení předpi&y jsou doloženy ohráizky s dostate!Čným počtem počtářsk}'ch úloh. Pro docílení jednotnosti v zobrazení výsledků po~ních plrad jsou přiloženy vzory polních ná,č'rtků a map s Thdáním pohdového číslování polních náčrtků pro &estavení map. Kar.
Zákony, předpisy a normy měřické. o
vyznačování
děl a prostorů
Yýnof'
míniisterstva
pod zemským kových spravédlnosti
povrchem v pozemlwvém l{atastru a v pozem· knihách. ze dne 25. č(']'vna, Hi31, č. :)7.69'1.
Vzhledem k roziporu mezi nařízením býlv. uhemkého ministra spravedlnOlSM ze dne 15. bi1ezIIJa lOO2.č. 6815 J. M., o knihovním zapisován,í sklepů (pivnic),. a usLalJovenÍJIn § 4, odst. 1. a 2., kat. zák. vzeMy pochybnnsti, jiak mají býti vyznačovány v pozemko· vém kalt,a&tru a v pozemkových knihách (lila a prostory pod zemskýrrn povrchJem. Minis,terstvo financí dohodnuvši se s minr,ste,rsrtvem s,pravedlno5t,i vydalo fínančním úřadům II. E,tolice o této věci tento Výn,OIS: (1) V lpozemliovém kat,astru :"e vyznačí jen ona díla nebo pro,story pod zemsk}'ll1 povrchem (sklepy, chodby, štoly, doly, jeskyně a pod.)" jejichž vla,stník -- z,apsaný ve veřejných knihá,ch - se liší od řádného dditele příslušné éá,sti zemského povrchu (!při. slušného pozemku), a to !bez ohledu, je-li dotčená nemovitost (sklep a pod.) zapsán~t v knihovní vložce buď sallllla, anebo společně s ;pozemky téhož vlastniika. U dotčené nemovitosti poznamená se v pozemkovém katastru podle ustanovení § 16 kat. záok. také knihovní vhu;tník. Díla nebo prost.ory pod zemským poViI'chem (od6t. 1.) se zobra,zí v měřickém operátu (v mapách) 6vislýIll průmětem jejich vodorovného největšího obvodu .na přirozen~zemský povrch. Zobrazení se vyrýsuje buď plně (plynule), byla-li obvodová čára zaměřena a je-li viditelná na zemském ,povrchu (na př. vchod do &kilepa nebo celá prední strana sklepa), nebo čá.rkova:ně (krátkými čárkami;, :byla-li obvodová čára zaměřena. avšak je skrytá pod zemským povrchem, anebo konečně tečkovaně, nebyla.·li ·obvodová čára skrytá pod zffillrS
e)
11:
1932/17
(7) Při po'fovnání zápisů ve veřejných knihách s pozemnostními archy (§ 43 kat. zák.) hudiž provedelll soulad pozemkového katastJru s veřejnými iknihaml také 00 do zápis1\ děl a prostorů pod zemským povrchem. Odchyluje-li se zápis ve veředných knihách od zálPdsu v pozemkovém kata-stru upraveného podle ustanov,ení zpředu uvedených, budiž zaháljeno řízení 'P'ro odklizení n8s,ouladu seznamem IlJCS'foovn:aloElti podle ustanovení § 38, odst. 3. vlád.. Illař. Č. 64/1930 Sb. z. a, n. Byla-li ve veřejných knihách označena dála nebo pl'Ostory podz,emským povrch(}m parC€lními číisly (na p( v ze:mi Slo"H)Ill,~é nebo Podlmxpatorus,ké í podle ustanoveni nařizení býv. uh. mínislte,rstva f\'Pmvedlnosti ze dme 15. bře,zlJIa1902, Č. 6815 T. M.. o knihovním zalPÍs,ování sklelP'Ů), budiž zámv,eň navrženo knihovnímu soudu zrušení taJrových parce,lních čísel. (8) ZíElkal-li by vlalstník pozGmku nemovitost (sklep a pod.) pod pOlz,emkem se naléWljící do svého vlastnictvi, navrhne k~ta.strálni měřiciký úřad ohlašovacim listem lmihovnÍimu soudu 7;rušení ,samostatného zápisu dotčené nemovitosti, š,etře 'Při tom ustanoveni plrutných pro 8lučování pa.n*l téhož držitele, ,z,a,psaných v růwých knihovních vložkách. Souhlasně s tímto výnosem ustanovuje ministel.st.vo spravedlnosti o zapi8lOvání děl II; prootorů pod zemským povrchem [sklepů (pivnic)" jeskyň a pod.] do veřejných knih: (1) Podle § 4 kat. zák. jest l[liOlZlf'mkem část přiro7;eného 7;emsiké.ho pOV1fchu oddělená od sousedních čáJstí maJe; pozemek má, pak býti ,v pozemkovém kMJastru geometricky zobmZ€ll jalw pa-mela. Každá parcela jest o",načena >číslem (číslem paroolním). Nemohou proto díla nebo prostiOlry 'Pod zemským pO'Vrchem ·obdržeti samostatná [l,a.rcelnlí čisla, tí'll méně býti v pozemkových knihách vyzna,čovány pod samOlStatnými rparcelnf'lll'i čísly. nyl by v tom ne~oulad sopel'áty p
číslo, nýbrž se sloUipec vyplní vod.orovnou čárkou, zato ve SIOUipci".způsob vzdělávání" set UlIPíše ,!B-klep (choo.ba a pod.) pod pll.ll'celou (stavební nebo po",erokovou) Č. • .• zapsanou ve vložce č. " .". (O) J·e-li pod týmž poz,emkem několik děl aneibo p'fOoS,torůtéhož druhu tak, že by oznaiČení nestačilo takto ke zjištění totožnosti,
Zprávy spolkové. Členská schůze Čs. foto/{rametrické společnosti konala se dne 30. listopadu 1931 v Praze ve štefánikově domě. Schůze, na jejímž programu byly odborné referáty majora d.m Peterky ,,0 fotogrametrických praClch při poslední výpravě vzducholodi do Arkt:dIY", majora Ing. Partla ,,Letošní fotogrametrický kurs v Jeně", npor. Hessa "Letecké měřické komory" a npor. Opravila ,,0 pozemní fotogrametrii na Slovensku", zahájena byla úvodním slovem předsedy prof. Petříka, po němž jednatel Ing. Srba podal zprávu o činnosti společnosti. Slova se ujal na to mjr. dr. Peterka, který přednesl obsáhlý a poutavý výklad o fotogrametrických pracích při nedávné výpravě vzducholodi Zeppelin do polárních krajin. K přednášce, která byla provázena četnými obrazy, připojil výklad o anaglyfech a doplnil jej promítanými ukázkami.
1932/18
Po dru Peterkovi přednášel npor. Hess, důstojnik-Ietec fotogrametrického odděleni V. Z. O., o leteckých komorách. Obšírný výklad, zpestřený rovněž promitanými obrazy, věnován byl leteckým komorám fy Zeiss a dal podnět k delší debatě. které se zúča.stnilo několik mluvčích. Další dvě přednášky odpadly, ježto se oba předná,šející omluvili. Četně navštívená schůze byla skončena o Y.22. hod. Čs. fotogrametrická společnost. Dne 19. prosince 1931 konala se schůze s lov n í k o v é k o m i s e. Po přečtení zá_ pisu o poslední schůzi sděluje prof. Petřík, že lístkový seznam hesel byl již pořízen od písmene A až do S a že členové komise se mohou ujmouti práce. Prozatím je rozepsáno 2200 hesel. Bylo usne,seno, že za rozepsání bude vyplacena předem stanovená odměna. Dosud se ujali práce. dr. Peterka a škpt. Sousedík, ostatní členové komise mohou si vyzvednouti hesla v Ústavu praktické geometrie. Téhož dne konala se schůze v Ý s t a vn í k o m i s e. Po zahájení sděluje škpt. Sousedík, že dne 8. prosince 1931 konala 810 ustavující valná schůze S po 1 e č n o s t i pro fo t o g r a f i i věd e c k o u i u žit o u, jejímž úkolem je zprostředkovati čs. pracovníkům z oboru fotogrMie účast na mezinárodních koIigresech a pěstovati vědecký rozvoj fotografie. Při této valné schůzi uvedl škpt. Sousedík na přetřes otázku uspořádáni výstavy ve velkém rozsahu, při níž by byly zastoupeny fotografie i fotogrametrie společně. Návrh byl velmi příznivě přijat a Společnost pro fotografii vysílá k jednání výstavní komise naší svého jednatele doc. dra Hrdličku aby ujednal podmínky pro spolupráci. Škpt. Sousedík navrhuje, aby na výstavě byl předveden čs. fotografický průmysl a práce vykonaná u nás na poli vědecké i užité fotografie. Doporučuje. aby výstava byla organisována na podkladě pojmové. klasifikace a navrhuje toto rozdělení: 1. výroba (skla, desek, filmů), 2. zkouška. materiálu (sensitometrie atd.), 3. vyvolávací procesy: negativní, positivní. reprodukční, 4. fotografie: obrazová, pro vědecké účely (spektrog-rafie, pro lékařské účely, fotogrametrie atd.). Podnět škpt. Sousedíka výbor v zásadě schvaluje. Nato promluvil o téže věci dr. Hrdlička jako zástupce Společnosti pro fotografii vědeckou i užitou. Oznamuje, že námět škpt. Sousedíka byl přijat sympaticky, a to zejména proto, že široká base by prospěla fotografii, která sioe stojí u nás na výši doby, ale nebyla až dosud dost propagována, takže veřejnost nemá o fotografii toho zájmu, jaký by zasluhovala. Doc. dr. Hrdlička soudí, že výstavu bude možno spojit s Mezinárodním fotografickým salonem. k němuž se dějí přípravy a přejímá úlohu jednat o této věci se Svazem fotografů amatérů. O obeslání části týkající se vědecké fotografie bude jednati s Jednotou matematiků a fysiků. Výstavní komise návrhy doc. dra Hraličky rovněž schvaluje a bere na vědomí. že styk s fotog-rafickým průmyslem naváže škpt. Sousedík a informace týkající se vojenské fotogrametrie obstará dr. Peterka. Na návrh škpt. Sousedíka kooptuje se dr. Hrdlička za stálého člena výstavního výboru. Příští schúze. na které budou projednány výsledky dosažené při jednáních, v něž se členové uvázali, bude se konati kolem 15. ledna 1932.
Různé zprávy. Tiskový fond vzrostl pozoruhodným darem dústojníků-zeměměřičů Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, v obnosu 345 Kč. Jest viděti že zájem o věc probudil se u vše c h z nich, když iniciativy se ujal je den. Následujte příkladu kolegové ve větších úřadech a čiňte podobně jako důstojníci-zeměměřiči V. Z. Ú., kteří svým darem zvýšili tiskový fond na sumu 2206 Kč. Nové vojenské mapy. Vojenský zeměpisný ústav v Praze vydal tyto nové speciální mapy 1: 75.000: Přimda" Jevíčko, Tvrdošín, Ruž.omlberok a Tmč. Sv. :Martin, Německý Brod, ve8lrněs s československýnn názvoslovím a se zelenýnn nástinem lesů. Jelínek. Nový kalendář-atlas Červeného kříže vychází Už v osmém vydání jako malý kapesní at1Ju:l. Rozproda.losEl ho 70.000 výtisků, což svědčí jistě (} ob1Jíbenosti této publikace. To, že mapy všech světadílů, všech zemí a detailní mapy čSR. jsou obsaženy v malé kaipesní knižečce, je jistě Ipraktické. Nově přibyla pěkná mapa planiglobů a boo'e'Vný list vla.jek všech států. Připojený textový pohled do politických a hOlSpodáiských !poměrů všech zemí světových je taJk inlStrukti'Vu:í, že 'za,chycuje stav až do září t. r. Novinkou je celá řada plánů větších měl3,t ČSR. s kraltiČk~;'m prnvodcCIIllI. Upozorňuji na tuto pěknou příručku, nehoť úp~ně můrže nahradit drahé jiné atlasy lexikonové -- nehledě ani na event. zisk fOlIldu, z něhorl čett1pá humánní korporace" jakou jest Oervený kříž. Jelínek Zprávy z čes. vys. učení technického v Praze. V době od 15. únom do konce prosince 1931 vykonali d r u h o u stá t n í 7J k o u š k u zem ě měř i č s k o u : Podle výn. min. šk. a nár. osv. ze 4. července 1928 pánové: Josef Hlaváček ze Senomat v Č., Václav Krumphanzl z Praskoles v Č., Vladimír Šváb z Plzně v Č., Jan
1932/19
Votruba z Vršovic v O., Antonin Chot z Kladna v (;., Jaroslav Kripner z Levoče na Slov .. Josef Eng-el z Plz ně v O., Václav Morche z Domoušic v O., Josef Bělský z Bolešiny v O., VeIimír Ratkovič z Gabely v Jugos!., Václav Kamberský ze Soutic v O., Josef Frk z Knittelfeldu v Rak., Josef Strnad ze Starých Stra,šnic v O., František ME'Ísner z Kutné Hory v O., Zdeněk Mašín z Prahy v O.. Josef Kupka z Prašného éjezda v O., Viktor Oetverikovz Heničesku v Rusku. Georg-ij Filipov z Petro hradu v Rusku, František Stodola z Dražic v O., František Klimeš z Klášterce na Mor., Miloslav Adam z Domoušic- v O.. VasiIij Božko z Kaněvskaje v Rusku, Alexandr Zao"orodllikov z Moskvy v Rusku, Nikolaj Stěpanov z Oeljabinsku v Rusku, Nikolaj Kakurin z N ovočerkasku v Rusku, František Doležel z Choryně na Mor., Vladimír Louži! z Lipoltic v O., Josef Šubrze Žižkova v O., Karel Prajzler z Pasek n. Jiz. v O., Richard Schneider ze Slezské Ostravy ve Slez., Vikt. Procházka z Korostyševa v Rusku. Blahoslav Dvořák z Libušína v O., Nikolaj Romančenko z Tag-anrogu v Rusku, Alex. Obuškěvič ze Stebniku v Polsku, Antonín Herold z Prahy v C., Boris Georgiev ze Sofie v Bulh.. Vojtěch Szego z Bény na Slov., Dimitr Mundrov ze Slivenu v Bulh.. Petr Petrov z Musiny v Bulh., Grigorij Sadov z JBkaterinodaru v Rusku. V téže době vykonali d l' u h o u stá t n í z k o u š k u zem ě měř i č s k o u podle přechodných zkušebních předpisů ze 14. července 1928 pánové: Karel Mahr z Oes. Budějovic v O., Oeněk Březina z Prahy v O., Viktor Hartl z Mladé Vožice v O., Metodij Ivaněnko z Konstantinogradu v Rusku, Miloslav Stejskal z Úsobí v O., Alois Pštross z Prahy v O.. Oeněk Kruml z Golčova Jeníkova v O., Jaroslav Pták z Prahy v O., Karel Frýbort ze Stodůlek v O., Antin Postolovskyj z Oernokozinců na Ukr., Petr Teplov z Astrachaně v Rusku, Theodor Buchinger z Retenic v O., Leopold Kolb z Cukmantlu ve Slez., Michail Kiričenko z Voroněže v Rusku, Ondřej Ljubimov z Kazauskaje v Rusku, Sergěj Krekšin z Charkova v Rusku, Josef Lhota z Holejšova v O., Josef Kubín z Prahy v O., Stefan Kuziv ze Staňkova v Polsku, Karel Juračkaz,e žižkova v O., Michail Fedorov z Orlu v Rusku, Karel Perna z Ostopovic na Mor .. Josef životský z Brna na Mor., Bruno Melchar z Brna na Mor., Václav Valdman z Vlastějova v O., Jaroslav Fanta z Karlina v O., Bohumil Jeřábek z Prahy v O., Alexandr Kiselev z KIinců v Rusku, Hynek Vladímír Ellner z Hejčína na Mor.. Ivan Kostjučenko z Kelců v Rusku, Jaroslav Sochor z Hmcholusk v O., Karel Říha ze Szerencse v Uhr., Antonin Marek z Uherského Ostrohu na Mor., Antonín Dohnal ze Staměřic na Mor., Viktor Pokrovský z Rybinsku v Rusku, Jan Nosek z Telče na Mor. Ve studijním roce 1930/31 vykonalo úhrnem odbornou stá t ní z k o u š k u z emě měř i č s k o u (dle předpisu z 4. září 1897): I. na učebném běhu 34 absolventů (z toho 17 cizinců). a to s prospěchem: "velmi způsobilý" 5 abs., ,.jednomyslně způsobilý" 16 abs., "většinou hlasů způsobilý" 13 absolventů; II. na zeměměřičském inženýrství 49 absolventů (z toho 17 cizinců), a to s prospěchem: "způsobilý s vyznamenáním" ze všech skupin 1 abs., "způsobilý s vyznamenáním" z někt"erých skupin 11 abs .. "velmi způsobilý" 21 abs., "jednomyslně způsobilý" 12 abs., "většinou způsobilý" 4 abs.; III. podle přechodných zkušebních předpisů úhrnem 57 kandidátů; IV. ve stud. r. 1930/31 složilo I. stát. zkoušku ze zeměměřičského inženýrství 7f) kandidátů; V. po provedeném dodatečném zápisu je ve stud. roce 1931/32 zapsáno na zeměměřičském inženýrství: v 1. roč. 201 -posluchačů. v II. roč. 107 pos!., v III. roč. 202 pos!., celkem 510 po s!.
Zprávy osobní. Jmenování ve službě katastrální. Ing. M. S t e j s k a I v Brně m. komisařem v 6. plat. stup. Měř. rada Ing. H. Š rů t ek v Hradci Krá!. povýšen do 4. plat. stup. se zpětnou platností od 1. I. 1931. Oprávnění k užívání stavo-vského označení "Ing." nabyl Fr. Vála v Praze. Z administrace. Zásoba 1. čísla minulého ročníku Z. V. je skoro úplně vyčerpána, neboť mnoho z těch, jimž časopis byl poslán na ukázku, číslo nevrátili, aniž by se stali odběrateli. PotJřebujeme, by t.yto výtisl{y byly vrá,ceny d'o zásoob administračních a tak umožněno, by se ročník 1931 stal 'P,rodejným. Prosíme čtenáře Z. V., by se poohlédli, zda u jejich přátel a kolegů nejsou tyto jednotlivé sešity (č. 1 z r. 1931) někde pohozeny a zaslali je ar1ministraci Z. V. BrnoKrá!. Pole, TYI1šova 25. Prospějí tak dobré věci a Spolku čs. zeměměřičů i finančně. Dotaz. Redakce Z. V. hledá kolegu, který by chtěl podávati tituly článků z časopisu anglických zeměměřičů "The Journal oi the chartered Surveyor's Institution", neb výtahy z niéh.
1932/20
y
y
y
y
/
2
ZEMEME~ICSISY VESTN IK ČASOPIS
•••••••••
,k(.
oddanosti.
XX.
.Jak
tichý
a
SPOLKU
ROČNÍK
V
čs.
BRNĚ
19 3 2
ZEMĚMĚŘIČŮ I. ÚNORA
1932
Dne 15. ledna 1932 rozloučili jsme se v odpoletlllíeh hodinách na hřbitově nuselsko-pankráckém s milým přítelem a kolegou vrchním měřičským radou Ing-. Dominikem B u k o v s kým, přednostou katastrálního měřick('!lO úla.([u v Praze. Loučení hylo tím boJnější, že smrt přišht tak neočekávaIH~ :t vyrvala Ing. Bukovského rodině 11. ledmt. t. r. krátce po jeho návra;tu z úřadu, kde praeovával zpravidla až do večerních hodín. O 11. hodině noění vydechl svoji šlechetnou duši, pře8talo bíti zlaté srdce starostlivého manžela a pečlivého otel'. Ing. Bukovský byl nejen nadmíru pilným, vzorným a velmi svědomitým úředníkcllI, ale i laskav~-m rádcem svých podřízenýeh, jak vc věccch úředních, tak i soukromých. S ním odešel mim nejen vzorny úředník, nýbrž i dobrý člověk, jenž si získal srdee každého, kdo s ním přišel do styku. Faleš a přctvářka byly mu cizí, byl vzorem skrolllnosti :t přátelprost}· byl jeho život, taková byla i jeho ISmrt.
Ing. Dominik Bukovský narodil se 3. srpna 1879 v Počátkách. studoval na zemské vyšší reálce v Telči na Monwě a na české technice v Praze. Po nastoupení služby u pozemkov(;ho katastru pi'!sobil v letech 1900 až 1903 u b~v. eVlidence kata,:-;tru daně pozemkové v Brně, načež byl přidělen triangulační kanceláři min. financí ve Vídni, kde nabyl h(lha,j~'ch zkušeností zvláště v pracích triangulač,ních a v novém zaměi"ov:Íní měst a říš"kýdl hranic. Za světové války dostal se po dobytí 1'řf'myšl\l do ruského zajf'tí, kllf'ž zlu;tal až do dubna 1920. Po návratu do vlasti pi'!sobil u nov(lho měření v Pra,ze, naěež byl pov(~řen mini,t('J',stvem finaneí organisací služby pozemkového katastru v Podkarpatské Rusi, kdež Dll1ouč,'n od své rodiny pwvf(] I v letech 1920 až 1923 daný úkol za svizeln~'ch poměri'! k úplnú spokojen08ti svých představenýc.h. Od října 1923 byl přidělen k dohlétlaeí službě pOZf'l1lk.kat astru u zem. fin. ředitel,tví v Praze a od 21. března 1931 u,tanovcn v dů,-1rdkll resystemisaee přednostou katastrálního měřického úřadu v Prazf'. ;\'a poslední cestě doprovodili zesnulého kromě členi'! rodiny, pr_buzenstva a přátel řctní úředníci ministerstva financí, trianglllační kanceláře, reprodukčního ústavu, zem,k{'\to fin. ]-cditelství, úřednictvo katastrálního měřického úřadu v Praze a jiných praž~k~'ch i vl'nkovských úřadi'!. ;\'ad rakví promluvil Ing. Dr. Frant. Mašek vřele procítěnou řeč, již ukončil slovy: ,Sezapomenute!rl}' pane přednosto, spěte klidně po tak pro vás krátké, ale plodnú pouti života, a země, již jste tolik miloval, o níž jste IS láskou studovaJ, kterú jste své síly život obětoval, dejž Bůh, ať jest vám lehkou!" Cest památce
ze,rmU'llO!
lny. Jos. Nouák.
1932/21
Zaměřování vodních toků a zakreslení změn do katastrálních map. Ing. Fr. R
li Z
h a.
Katastrální zákon č. 177 z roku 1927 dJefinlllj.e pozemkový lmta.str jako gleometrické z,oibrazeni, soupis a popis vešlk,erých pozemků v Českos,IIO'vellSkt·republice, a v JlIásledlujícílmparagrafu vyzna,čuj,e jeho účel. . Pozemek definován jlest jako čálst při:l1olz.enéhopovmhu z,emského, která oddělena jest od souSledníc:h č4stí trva.Jie viditelným rozlhraničením, hmnicí spráJvní nebo držleJ:mostní, nebo se od nich liší "vzdělárváni'm nebo už,íváJním. V § 21 zmíněného, záikona, rozlišeny jsou veškeré druhy poz,emkiL Všechny pozemky z,obrmz,eny jsou v ka,tastráiLních malpá:ch, jež jISO'llvýsledkem blHf lllIě,ř:eillíI>'Ů.vodtního('lm,talstr:áJlnfměiiení provedeno bylo v naš,~cth zlemích V1 pr'vé polovicí 19. století [1817-1860]), nebo výsledk()lll1 zaměřorvalcJc:h p'ra,ci POZo dlědlMch.Ze života praktického s,lyšíme dJOIStiJ ěa,sto stiJŽ1l'ostina neplře/sné kat astrá:lní mapy; stížarosti - alespoň pokud jde o v)'sledky púvodnrích měření Z· let 1817-1860 - má,lokd~ odůvod'něné. Ze d'odJatelč~lédioplňování, víceneibo méně d!olmnalál repJ:iodukc1e a podobně nepřispěly k zlepiŠerní jakos.ti o,riginálu, jest na bíle dni. Nemá, s,e proto z kruhů odlbomých pouklalzo,va,ti jlen na l1edlostatky, pioně+ vadž pak lai'clké kruhy, jla-kmile Sletjim příležitost nasky:t>ue, nemluví o kata, stráll1ích mapálclh právě n81jrvidlěčněji. ' Nutnoz:d!e olbháditi i ty staré ka,tastráJní m~.py, kte~'é vyšly ze: s,tolovéhQ měření, které al21d/odnes jsou vý'značillou porrnůlckou téměř všem projektům inž'('l, nýrským a ve valné ČálSitipřípadů j,edinou pomůckou, je,ž znáJzo,rňujlelprávní' sta,!" dlržby jedlnotHvých vlastníků pOlZlemků. ' Katastrální m:aip~ repres.entuj,í dnes v reIPurblicehodnotu někbUka, miliardi 8, není pl1oto divu, že, Úistřeld'níspráNa pozemkovéiho kat:lJstru klad!e tak zna,čnOl! Vláih:una sprá,vné jich dlOiplňováJnía dM plřísnými piiediph>ytoho, aby uchráněny byly od zkáLZYpo'zďějšÍJIlllichybnými zákresy. Pil10zaměřenÍ změn věrtšího rozsahu jie třeba, si Ulvědiomiti, že podlkladem zohrwzení detailu map katast,ráJ.n:ích, poř'Ílzenýcih stolovým mě1ř;ením, byla, triau.g1wIace Wafi:cká,. Jest proto, nutrno jilžl zam€lření, které, má, býti podlkladem zakresleni změ:n" voliti ú.čelněl tak', abIY zapadalo do rámce měřeni původruho'. Zobrruzet1Únové siJrnic'H,proved~nté regulaoe ř,eky, dáJlezměn Vlzniklých staivlbou údiohúclh přehmd,a, mnohý/ch, j,iných podiálvá,pfiikJ:ad1takorvé změny. v'ě>t"Jši'ho roz! sa,'hu. Iz,amě,řenÍ původWho struv:u prro' pro1jiekt zlIIJliněnýchsta,veb j1e příkladlem. PiozorublOd!néje,st zaméřoIV:ánÍ vodních toků, kldle řeka" jelž: jelst význ.ačnýJm hospodláJřským čirniite,lemv kraji, kterým pl1Otéká, mění často slvé koryto, takiže zohra:zeni na, k~tastrální mapě vlivem erosivni činnost~ tokIU neshodlujfv s,eSe SI1mtelčnostL Držebnos,tní poměry na některých :řekách jsou vlivem ne'lllsrtálélbo'měně'l1í toku z,v:l!áIŠť splletité, a j~ p~oto, nutno, již, Il~i vYPlralcúvámí p!rojlektu zjistiti, zd·a držba jedJnotlivých vla,stníiků okolních poz.81mk'ů'shodiUj~ Si81 18> PiO'zem.k1()1vým1 katastreml a. pozemkolV'Ouknihou. Během let ,vtyvolárvá tok v dJržiběolklOlnicihplO'z,emikůznačné změny odplavov:ámím půdy na jled1nědha U!Sa,zováníIllJnáplalvů na jiných mis,tech. Náíp~3.lVY tyto bývaúí oklUlpováJny maJ~teli pobřežJ1ÍJchpozlemků. Záikronillá us:tan:oveni () oSit'I40IV/e1ch, opuštěných ř8lčištílCh, napla:Vlernilllácha stf'Žkh obs~huj,e- o. o. z. V § 407-413. . NaplaVleniny bývají zříd~a pfipsány knihovně k sQlUlsednÍimpoz,emroům a na.opak pozemky, které jsou oid:plavené a pod vod'ou, j.S'O/U dlo'SiUdz,a,psáJnyv poz·emkovém kataiStru a v pozemkové knize. Vlastník takového po~emk1t případně platí z, odpla,vené části dlaň, ačk:olLv žádrný hospodářský užitek z této nebéře,
1932/22
~>
29
/--1+\
j
i
.i
i
/
I
-----/
rí'
BUZICE, PACELICE, BLATNÁ.
Soudni okres: B 1a t n á. Měřický okres: B I a t n á.
1932/23
zaměřeného
stavu
SITUAČNf řeky Úslavy.
PLÁN
náplltVy.
Zaměřené
mezníky a body vazbové.
Body polygonové
sítě.
odplavené.
VYSVĚTLIVKY:
Dnešní tok.
Přilehlé
Pozemky
Ci
naopaikJ okupovan'á, napla,venina, lliČ poskytuj,e piliodiny, zaps'áml, bývá dosudi j:ako J, katwstráJliního výtěžku. součást veř'ejného statku - tuc1:í',žbez, Ú6elem z8měření řeky před úpmvou jlest, veškeré tyto :rue1&rovnalosti.oc1straniti a získati tak spráNný podklad! Pl'O' výlkup potřebných pozemků, jako,ž i náJežritý záikJlad pro I10lzdJěleruzas,y:panýlch řečfušť (aJ."g. § 48 vodního zákona,). Zaměřování delších trati iieky před úprMrou děje se ob~'čejně metodou pOJlygolIlJo-tirigonolllletrickÚ'u. PodkladJem pI10 z,wkJ1'elslení změn, způso!benýoh ať již rušivou činností toku, nebo proved~noll1 ÚlPr:wou, jes:t k~t8strální mapa. Jest obyčejně základlem pvo vypraicoiVálIl~veškell'ých pláml výkuipní'ch pll'ONzení před úpravou, jakoiŽ i poolldia&:lm pro vypracován:í polohorpisných plánů, jeiž tvoří integrujíd součáSt trhovýeh SIIll~Uv,týka,jíic,ích se postupu jed:uotlivých čá18tí pozemků po p:ro!V'ediené:regulaci. Při zamě['I()lV'ánátoklu pred úpravou jeslt třeb'a, určiti srpr'áiV1něhřeh toku. Přihlíž,ímle~li k zákonnými UlSltalllorverumvztahujícím sle na, tento pří,pa.d, je třeba dbáJti uIst8illlo'vení§ 34 vláidního nař:íJz,e[líze dlne 23. kvMna 1930, č. 64 Sb. z. a n. k zákonu k~tastráJ:niÍmu, kde j:elst na,znač,eno, ž,e za trvalou změnu pokládá se jen tako,vá, změna" kteráJ má rá:z, stállosti a neměnitelnosti, neb10 při změnách nastaJých na,plavením jel1Jtehdy, vystupUljHi nalplaveniny, ostrorvy, nánosy a podi.,kvale nad nO'rmální vodiní skw. Za, příklad' zamělřelllí toku před úpraV10u budiž z,aměřmú říčky úshwy (Lomnice,) v k,radi bllwtell1SkélIlli, k,teré provedJeun bylo aut()Irem toihoto pojednání v sir!pnu 1930. Zaměření provedle!Illobyilo v délce ca. 3,'8 km od' místní obce Buzice a,ž nad mlýn "Lap~,ř;' podle na,ZiI1ačenéskiz,zy z topografické malpy (viz obraz).
Dol ej"
1,,- -,_,,__,~
lC' ____ ---''
r-
,t.
-
!~g~ď \;-=c
/
~. ~'~-~
lf?'
o l'ace11c
Polygonová síť toalOto mwenJ slou'ží jakozák1ad jec1lnak pro zan€'s,ení změn vywlaných erOlsivní činnoiStí řeky a sloUJčalsnět,voří základ pro měření tmchymetrické, p,řičných profiilů, kteJ'élžto' měření je nutné pro vypra.eOlvm projektu a hude tvořitizáJklad' pI10 zaaněreni a zakI"elsleiIllí změn vyvolaných v okolních pozemcích po plf'ovediené Úipra,vě. Polygonové bodly po lervém břehu řlekJy byly stabilisorvány ižulovýlmi mezruky rozměrů 12 X 12 X 60 cm, kwrré jsou za.pUištěny úplně db terénu. Za.měře:ru pll1ov,ooenobylo, na tři spo'jmce p'řezkoiUšeiIl.~chpevných bodů v mapě katasrtráJIliÍ: I-II, II-III, III-IV. Při10ižiený situační plán znáJzorňuje proSlti'ední partii a nazna,čuj'e, jakým způsobem provedeno bylo zaměřeni řeky a jak provedena byla, vazba na pervtn,ékatastráJlní body (viz reprodukce plánu z orig. měř. 1 : 2880 na str. 23). . Řeka Ús1Java protékál tu tř'emi kataJsrtrá~1mmiúzemímIÍ - Blatná, Pmcelice a Buzice,. Spojnice, I-II slouží pro katastráJLní území Buzice, sIp10jnice II-III pro Buzioe a Pa:ceHce, a spojnice III-IV pro BlatiIlJo1u.Pro zaměřenidJetailu iieky slowžlily polygonální tahy podél řeky po orbou bře1zkh, a sice po praVlém polygonoV'é' body 21-20-19-18-17-16-15-14-13-12-11 atd'. a po lev,ém bod:y 29-30-31-32-
1932/24
atd. Za pevné katastrální body zvoleny byly v této části: mezník na hranicích katastrálního území Pacelic a Buzic, označený II a mezník na hranicích katastráJního území Buzic, a Blatné, označený III. Oba tyto pevné body kontro~orván,y byly v pTIrodlě vzatými měralll1i, a, sice: 1. mezník II vztwhem na bodiy lnoIl, mlIl, m2II a, 13 vesměs mezníky, 2. melzník III vz,tahem na bodty rn oIII, ml III a 3:0. Podlotknouti slušf, že hranice katasrt,rálních úZleulIÍ na plánu zná,znrněné byly v přírod,ě olIIl8'zníkovány melzníkiy zvlášť znatelnými (některé z, nich vyčnivaly až 80 Cln), což značně usnadnilo r:oz,vrh s,itě a postup měření. Podobným z[llŮsobem zad,ištěny byly bodly I a IV kioinwol!I1Ímim~ranll s ohleid!emna, sousední pevné katas,tráJní body. Kromě těchto pelVlnýclhbiodu zamě'řeny byly jako bodty vazbové četné meizníky v plřírodlě se vyskytující v blízkosti rozvrženého polygonu, pokud! bez 'zvlálštního zdržovár1Í v prálci n~lezeny. Pro výpo.čiet polygonu a zákresl změn dio otisku map j:ed!Ilotlivý,ch kata·· strá,lních území vzata byla za základ spo:j!Ilic:eII-III, kt,elfá z,volena byla, za osu -x pl1"avoúhlých souřadnic s počátkem v bodě III. Polygo!IláJní tah III-29-21-20-19-18-17-16-15-14-13-II !píl'Ovýpočet prra,voúhlých souřadnic byl úhlově uzavřen. (Z bodu III na II a naopak bylo možno zam:ěřiti.) Měřené oblvodlorvé hlo,riwntáJní úMy v tomto uzavřeném 12 úhél:nílrn maM dáva,ti dohromady 2160 o. Změlřeny byly repetičním theodolitem fy Breithaupt :s,nonickou dlife.ren!clÍ30" a, odlcihylk~,v uza:vř'ení činila, l' 15" (doiVIolelllo 33-34-35-36
+
4' 20").
=
Při výpo,čtu souiřadJnic byla vypočtena souřadlnÍ!ce!X bodu II -942·84 m. SouřadnÍ!ce, Y bodu II má býti 0·00. Odchylka Li y při výpočtu byla - 0·04 ln. Souřadnice bodu 29-30-31-32-33-34-35-12-13 vypočteny byly tahem od souřad~lic bodu 29, dřívce již u!I'Člernýlch a vYl"ovmílllYna 80uřaJdiniliCJe bodlu 13, při č,emždifel"ence v uzavřeni úhlovBm měřila 60" a Li y + 0·12 m, Li x +.0·17 m. Bro zákres polygolliových bodu db otisků! katastrálních m:a(p j80u mOlžny dva způsoby. Buď poč,ita~i :SI€! sOillřadlIŮcepodle ,I'lekční'chčar, nebo k vO'I:erné, oVišem přezkorušlené spojnici dfVIoup1.1.vodníehpevných boiďiL Teoretik biudezasltálVa.ti princip prvý., praktik v mnoha případech dá přiednostZlpŮisobu druhémfl1, takovému, jaik: piiedvákHm v tolll1ltopojiedtnání, hlavně v případech, kdel jlde zároveň o dvě nebo viee ka,tastrá,lná,clh územi nebo aspoň o dva llIebo vícle Isekčních listu jedlnolhokatas.t,rálního územlÍ. V uvcede:ném případě základlna II-Ul je8lt úČielná pro zákl.'es, neboť porovnáme-li výs,ledek zaměřeni B délkou odmělŤ'e!Irouz katastrální ma,py, shled~lme, že délka s mi8lzi body III-II s ohledem na srružku P\'lrpiru jelst 943·75 ln. R'ozdlíl 942·84 - 943·75 0·91 m je,st vd:ovolené mle1zi(dovoL 4·71 m). To jiest kontf!Oila ve SIIllěru osy X. Ve směil'u osy Y jsou TOIzdiílyr()IVuěž v dio'volených me'lích, jlelikolŽ,polygonové bodty mo32-19-mol8-mlII mellníky 810Uhlasí, z čehož plyne, že osa pm zákres volena byla účeilmě a siprálVl1ě.ROlvněl71 pro spojnice I-II a III-IV b~ly výs.ledky mě~ení s délkou odmJěřen,ou z ma.py v dbvolených me'zícih předJp:i.sy. V zalstavcen,ých partiích j'e vel!Ini tNiko vyhleda.ti osu tak, aby s, počátečního bodu os'y dlalo se zaměřiti na koneČJný bod!. V tom případě n,~~bÝ1V1áJ :rum provéls,ti prvý výpočelt na. liibov'olnou O'SU a ze souřadmc takto zístlmIDýclhViypO.. čílSltiúhly, o něž nUltniŮlclelé mrěření pootočiti, aby mohla býti provedena transformace na z,volenou spojnici. V u~eřejiIl.ěném příp~dě ta,to transfol1Illaice odipadá, a v tom lze s.pa,třova.ti vyhodu, ž,e jeden vý!počet :sou:řadinilc.odpadá. I přímý vý!pooot SiOiUfadlnicna sekční čáry lz,e pmvésti v t.omto pňpooě jedním počtem. Ze zkUlšenolStidoporučuje se voliti přímky p!ťo zákl.'e.s, jalko, spojnice divou p8lvniých bodlfi.',ne příliš d~ouhé, ned~Ý:š do 1000 ln (lépe kratší), aby polygoná,lní m.ěře!Il.ÍJ, které j~st proti grafickému zaměření zll3ičně ;piíelSll1ěj;ší, přizpůsobilo se mJěfenÍ původnimlUla, bylo jeho nállelŽitým d:opWroem.
=
=
1932/25
=
Při volbě takové osy je Úičelno přihližeti podle mO'žll1ostitaké k tomu, kde byla pŮV10dnístolová staJIliovisklaa rněřeniÍ podile toho zaříditi. Účelná a .svěd!omitá.prálce v:eIl1kKw&ká 'waČrně z:j:ednodušía usnaooi zákres do otisků katwstrálnillch map, a. jles,t zánIlmu,ž,e provedené mě'řeniÍa tím i všecihny ZiIDěnyna základ!ě tohioto p11o,ved!enéjlsou~právnJé. ZajtMuje vlastl1Íik'ůim bei~pečnýprá1V1Ú'Stav dr~by a llI'orváidějicímuinž:enýru vědomí sprá,vné!hoplnění porviulliosti,l). V Praze v květnu 1931. Résumé. Les mésurages aupresdels rivieres: (j'est le linéament uupres des riviěres, qui est bellJuQoup défectueusement dressé dan;; les plans cadaSlÍln1ux ft oause de l'érOlSion perpé'tueJle de l'eau. Alors avant, ]a, regulads,atiom. de la ri,iere on do'Ít corriger ces plans ďaprei:l l'état It'éal afin de' pouvoir dédommager justement les prop~'iétaires des parcelles Httorrulies. Gest pourquoi OIIJtrouve d,ans la natme le,s points, lesquels C'crrespondent avec le linéamént du plan cada,i:ltll:aI. Tels points fixesi:lervent COIII1JOO les point,s fondmnentals pour le lávě ou detai~ dle la riviére et des parcel cdrconvoi~ines. _. Vauteur décrit le-s travaux d'alt'pcntiage au cas conCl'et qui est de,ssiné sur la tuble ajouteé (1e !ineament mig'iIIJal ·est noir, les limites véritables rouge; les lignes de constrnctlion enchainécs sur les rpoints fixcs elt polygonaux sont rOHgc r
o Geom. K. Tom
stereofotogrametrické základně.
s a, t. č. frekventant
školy pro zál. důst.hrubého
dělostřelectva
v Olomouci.
Že se i v praxi dociluje při svědomité práci žádoucí přesnosti v odečítání mikrometrického šroubu, ukazuje následující přiklad, vyjmutý z měřického elaborátu fy Ing. M. Duchoslava. Pro vzdálenost 96-74 m bylo učiněno těchto 12 pozorování s třímetrovou latí: 6'204 6'20 ;l 6·20f) 6'20 4 6'206 6·202 Vyjádřeno v celých otočkách čili 6·205 6'205 6·202 výškách závitu. 6'208 6'207 6'207 Průměr jest 6'205 +- 0'001 otočky. Při výšce závitu ff;') mm jest prúměrná chyba asi 0'0005 mm, což vyhovuje teoretickému předpokladu. Dr. Wild má svoje dálkoměrné zai'ízení pro fotogramctrické účely upraveno zajímavým způsobem. - Jeho theodolit umožřmje odečítám na sekundy :l vzdálenost vypočte z phmo měřeného dálkoměrného úhlu a (obr. 8.).
_i
1 a b = - . cotg ~-.
2
') Pojednání podobného 16 a 17 r_ 1931 v rámci článku
2
obsahu uvereJlwno bylo ulIJtOJ1emv Techn. obzoru v čÍ3le "CidIina", ale bez početních a: grafických výsledků.
1932/26
Diferencováním teto rovnice si :ljistíme, že k dosažení relativní db
0'02
b =-100
, .
= 0"0002 Jest sin a
da .. -b-
da=O'OOOOOO6,
chyby
třeba, aby úhel a byl určen s přesností: ,
db= 0'0002 Bm a, da"=3"(cent.
dělení), da"=1'2"(sexag,
dělení).
Budiž uveden ihned příklad ukazující, že jest možno dálkoměrný úhel změřiti s takovouto přesností. - Pozorovatelé A a B měřili úhel tímtéž strojem, za stejných podmínek a tak, že úhly byly odečítány na různých místech děleného kruhu. Pozorovatel A: Pozorovatel B: Průměr z '12 pozorování: 1c164G+1'S",Průměr ze 6 pozorování: 1et650+3'O". Průměr ze 6 pozorování: 1 c 1647 ± 1'7". Wild zavedl u své fotogrametrické výzbroje lať o délce ~ m, t. j. 1'5708 m, takže 1i
b =-4" . cotg
a
2'
(8)
Jednoduchou úvahou zjistíme, že pro b větší 20 m můžeme již oblouk opsaný nad konci latě pokládati za prakticky stejně dlouhý s dálkoměrnou latí, tvořící t-ětivu tohoto oblouku. 1i
~ b=--, IX
a"
a=--,,-
'I
200" '1=--' 1i
Dosazením těchto hodnot do hoření rovnice dostaneme: b
100 = ~'
kde a vyjadřuje
se v celých grádech.
Prof. Baeschlin, který připouští relativní chybu 3;00 až 5~0' uvádí zásady, podle kterých radno postupovati, aby přípustná chyba v měřené délce nebyla překročena. 1. Neměřiti delší základny než 150 m. (Při větších délkách třeba postupovati podle návodů dále uvedených.) 2. Lať může býti od vodorovné roviny uchýlena nejvýše o 1"25. 3. Dálkoměrná lať, která má býti postavena kolmo k měřené základně, mŮže býti vychýlena z této normální polohy až o 1 c25. Tato dálkoměrná lať jest zhotovena jako ocelová trubka. o průměru asi 4 cm, na koncích opatřená malými záměrnými terči. Při transportu lze ji kol kloubu, umístěného ve středu latě, sklopiti. Na podkladě praktických zkušeností lze lati přisouditi dvě nevýhody. Pro měření delších základen zdá se hýti příliš krátká, přes to, že teoreticky vyhovuje. Výkonnému fotogrametru, který pracuje snad stále ve velmi nepříznivý"ch terénních a atmosférických poměrech, není někdy možno docíliti žádoucí přesnosti i s krajním napětím tělesných i duševních sil. Jest proto výhodné, zvětšením délky latě snížiti částečně přesnost v měíiení úhlu a. - Ze~ss na, př. pro diélky větší 100 m užívá již 3 m latě. Lať může nárazem snadno změniti svoji délku, neboť není při transportu balením dobře zabezpečena proti poškození při náhodném pádu pomocníka, což v horském terénu nelze pokládati za vyloučené. Dr. Wild uvedl roku 1930 na trh lať s invarovým drátem 2 m dlouhým, u které shora uvedené nevýhody jsou odstraněny. Uvnitř trubice, uprostřed opatřené rovněž kloubem ke sklápění pro transport, jsou upevněny
1932/27
dva kusy invarového drátu i (ohl'. 9.), nesoucí záměrue terl:e t, vzdálené od sebe přesně 2 17l. Konce drátu jsou zavěšeny vzpruhami v ke koncúm trubky, takže drát jest stále napnut. Zavedením invarové latě chce konstruktér vyloučiti vliv teploty na délku latě.Zaned bává.ním vlivu t8lpJoty u ocelové latě ned:opoUišt~me se s.ice hrubších chyb, neboť ~měně teploty 50 o C odpovídá změna. v měi-elllé V'zd3Jenosti asi 5 cm na 100 m. JelSt ale práci na pro~pěcl1, je-li i tato menší system~ticiká chyba. odls,tra,něna. - Lať tato joest pak d,el:ší
~:::::J
I'V'O
I
V
než lať staršíiho typu a j'0st dobře chráněna před porušením své délky_ ZměnÍ-lise délka, trubice teplem nebo i nárazem, nemá to vliv na vzdálenost terčů, jelikož, dráty jsou vzpru:žinami Is,tá[e napínány. K lati jsou s,esta.veny tabulky, ze kterých lz,e ihned vyč,ísti dlélku odlpoví!dajÍd určitéil11u úhlu. Měř e n í d 1o u h Ý c h z á k I a den vyskytuje se při topografick)'ch pracích a provádí se zpravidla těmito způsoby: 1. TriangulacL - Protínáním zpětným neb jinak zjistí se souřadnice koncových bodů základny a vypočte 8e délka. 2~omocí mezibodu ležícího na spojnici AB (ohl'. 10.). - Změří f't' úseky AC a BC a sečtou se.
3~omocí AC a BC a úhly
mezihodu ležícího mimo spojnici AB (Obl~l: 1.). Změří se úseky fj! a 'l/J. Seětou 8e pak redukované délky AC cos fj! a BC cos lIJ.
4. Pomocnou základnou (obr. 12.). Pomocná základna BC b' dlouhá asi f" b UII11:fstí se plibližlllě kolmo k b; b' měří se latí. Theodolitem se změří velikost úhlu při vrcholu B a velikost úhlu f3 (přesně). U Zeissova stroje se
1
změří přímo tangenta příslušného prvků se vypočte b.
úhlu mikrometrickým
1932/28
šroubem.-
Z těchto
5. Mezi bodem A a 13 položí se vhodný polygonový tah. Není-li viděti s jednoho stanoviska na druhé, jest nutno se též postarati o zajištění směru opt. osy komory, zvláště jedná-li se o rovnoběžné postavení os. To se provádí obyčejně trigonometrickým výpočtem přímo v poli. A Ó
O-.,..------~--------------------o
------__1----
(3
.','" '
--- ------Obr. 12.-
l/'b'
- - - - -. -
J' _ \ C
Ad 2. Z fotografií odvozujeme úhly jako směrníky vztažené k opt. ose komory na základě odměřených obrazových souřadnic a obrazové dálky f. Osu komory můžeme v terestrické fotogrametrii zajistiti v prostoru s přesností as 18" i méně, z čehož múžeme usouditi, že chyby v určení směru k jednotlivým bo dům v terénu závisí hlavně na manipulaci s fotogr. negativem. Přesnost, se kterou lze určiti úhel '/l, sevřený dvěma paprsky (na př. osou komory a paprskem nějakého bodu) odpovídá přesnosti, se kterou se odměřují obrazové souřadnice na snímku a délce obrazové dálky f. V terestrické fotogrametrii uiíváme desek málo citlivých, vyznačujících se velice jemným zrnem. Obraz lze zvětšiti až desetkráte, aniž by struktura emulse ,ostrost nepříznivě rušila. Letecké snímky nutno zhotovovati na vysoce citlivém materiálu, který však má tu nevýhodu, že citlivá vrstva jest hrubozrnná a při větším zvětšení stává se obraz neostrým. Zvětšuje se zpravidla asi šestkráte. Ke zjištění úhlu '/l (obr. 13.) nutno znáti úsečku x, jejíž délku možno určiti s přesností dx +- 0'03 mm. (při zaměření na levý konec vzniká nám
=
I
/
=
=
-chyba dX1 +- 0'02 mm, na pravý konec rovněž +- 0'02 mm. Pak dx +- dX1 .y2....:...+-0·03 mm). Můžeme si nyní určiti, jak velká musí býti alespoň obrazová dálka naší komory, aby byla docílena přesnost 75" v měřených úhlech. 0,03 f 75" -' 150 11Ím.
=
1932/29
1\ r o n
i k a.
Šimon Podolský z Podolf, měř
i č ze m s k Ý a je h o mil o s t i c i s a ř 118 k é g e o m e tI'.
Šimon Podol~ký namdil se v Olomouci v r. 1562 '). jaké školy navštěvoval, neznámo. Na jeho stáři lzo s'ouditi ze zápisu oechu 2) malířského, kde je zane8eno: "Léta 1575 na den sv. Václava zjednán je Símoon Podolský za učedníka k p:1nu Matoušovi 3) z Lymp8lrka" maliři a má u něho býti po 6 let pořád zběhlých. Rukojmě za něj pllin Ka~par Kuchla,r a jeho otec." Dále tam~e je zápis: "Léta 1581 na den SiV. Václava 'Matouš Ornys z Lindpmku propusti! jest z učení Simeona Podolského a ulčil se 6 let. Pokud u mě byl, i,ak na dobrého náleži, věmi3 a ([ohře se choVlal a u p;ínů mistrů za tovarYbe vy· hlášen." Jak s,o dále vzdělá,va,l, neznámo, vi se o něm jen, že maloV'al šlechtice a že 1'. tj\)ס se podepisuje jalko malíř '10 službá,ch J. Mti pana Petra Va-ka z Rif:lmberka a. že' pro něj i mapu dělal 4). K'romě toho sloužil v l'Ozelfhch mezních a při vyměřování hranic. V roce 1589 uchází 8e o právo měšťanské na Starém MC:stě pražSlkém a v zápL~e") je uvedeno: , Eimeon Podol&ký. umění ma.Iířského. uk.ázav list na perglamenu zachOlva.eÍ i řádného svého na svět splození. take dobrého chová.ní od práva města Oloffilouce\ ,jehož datum ve čtvrtek ochtab tří králů let.:! 138!l, přijal mědt&ké právo. Rukojmí za něho Matouš Ornys z Lintperku, měřič zemský, Petr .Jirák švec." Aetum in cons. Anno 1589. Brzy na to zakupuje si (1'. 1591) s manželkou K,ate-řinou dům v Dlouhé třídě, mezi domy "U volka" a Matouše šClvce oboustranně ležic,í od Anny HOl'oměí1cké za 325 kop čes. groM. Později (1'. 1(01) zakupuj.e dům na Novém Městě pražském, zvaný Reimhof v dnešní Soukenické ulici. ktery" ještě i ;iehO' syn držel. Těšil 8e jistě dobré pověsti souoosníku, neboť Sixt Palma Mořidlanský připsa,l mu též věnO'váni R) svého spisu "Rozjímání, kterak den Páně svčc.en býti má,." Zdá 00, že ještě za života Matouše Omy,s,e z Lklady o starvčeských mírách a vabách. 8) J. Petřík: Řecké a římské· míry délkové a plošné. Země měř. Věstník, 192fl.
1932/30
Uvádí, že v jeho době jsou míry změněny, leč nemůže říci, kdy se starých měr prestalo užívati. Nové míry po shoření desk jsou tyto: Prova.zec zemský 52 loket pražských, provazec viničný dle výsady Karla IV. má 64 loket, míle 365 provazců zemských a lán 192 plOvazců. J. Petřík.
Literární novosti. Posudky • • M a z u i r P.: Traité de Télémétrie. Vydáno nákLadem "u Hevue optique" v PaÍ"Íži (193t). Cem váz. 54 fr. V tomto dvoudílném a dosti obsáhlém spise (o 330 str.) zabývá se autor, franc. dělostřelecký důstojník, velmi podrobně vším, co spadá do oboru voj e n s k é tel em e t r i e. Aby učinil snadně srozumitelný pozdější výklad o úpravě a zařízení jednotlivých dálkoměrll, věnoval p r v Ý díl své knihy v rozsahu asi 80 stran optice II: e o ml' t r i c k é a fy s i o log i c k é. V prvé části tohoto dílu probírá všechny důležité optické sou(~á.sti telemetrů - zrcátka, hranoly, klínky, planparal. deštičky, čočky, deviační systémy -, v druhé pak promlouvá o lidském oku, o vidění monookulámím a binokulárním (stereoskopii). Vlasltní telemetrií a, přístroji dálkoměrnými obírá se teprve v dr u h é m díle knihy, jehož prvé, velmi stručné kapitoly věnuje starším, dnes již neužívaným telemetrům d v ous t a n o v i s k o v Ý m (bistatickým), vyžadujícím obecně dvou nozorovatelů. Zmiňuje se v nich především o telemetrech s p e v n o u d é I k o u z á k I a dny a dále o tdemetrcch s p ev n Ý m ú h 1 e m dál k o m ě r n Ý m; v závěru této prvé části II. dílu popisuje několik speciálních telemetrů dep r e sní c h, užívaných v obraně pobřeží. V další kapitole se zmiňuje. opět velmi stručně, o dálkoměrech s I a t í, které ovšem pro vojenské účely mají podřadný význam, a telemetrech jim příbuzných. se známou délkou v cíli (rozměr lodi, výška. jezdce a p.) Poté následuje nejdůležitější a také nejobsáhlejší část knihy, věnovaná telemetrům j e dno s ta n o v i s k o v Ý m (monostaitickým), jež představují dnes nezbytnou pomůcku k přesnému určení vzdálenosti střeleckého cíle a jichž se dnes téměř výhradně ve vojsku používá. Vysvětliv princip těchto telemetrů, obírá se autor nejprve prvým jejich typem, telemetry k o i n c i den ční m i s obrazy vzpřímenými, s obrazy převrácenými (invertními), jakož i telemetry páskovými; poté přechází k druhému typu, t. zv. st e r e o tel e m e t r ů m. Vysvětluje tu podrobně konstrukci telemetrů obou typů po stránce optické i mechanické, popisuje zkoušku a opravu přístroje, zařízení opravná, jakož i způsob užití telemetru. V této části je. předposledni odstavec věnován koincid. dálkoměrům per i s k o pic kým pro zákopy. Celý oddíl je pak zakončen kapitolou, obsahující důležité p,raktické údaje a pokyny, týka.jící se výběru telemetrů; je tu oceněna jejich zpiisobilost pro určité účely, posouzena přecnost a výkonnost jednomvYeh typft a na konec promluveno t8ké o praktických zkušenostech s nimi získaných, jakož i o výběru a výcviku mužstva určeného k obsluze telemetrů (telemetr1stů). Autor připojil ke spisku ještě dva přídavky ve formě zvláštních kapitol. Prvou, obsahující vysvětlení základních myšlenek předchůdců moderních telemétrů koincidenčních. a to t. Brande,rova, Berdallova, Roskíewiczova, 1e Cyereova, Clerkova, GautierolV:l, n"'-psal sám. Druhá je přepisem článku Arm. de G ran e t o va "L e s alt i m ě t r e s o p t iq u e s" otištěného r. 1930 v pařížské "R e v u e ď O pti q u e". Je to pojednání o nejmodernějších výškoměrech optických, konstruovaných jako doplňková zařízení telemetrů jednostanoviskových, jimiž se vybavují voj. oddíly určené k obraně protiletadlové. Spis podává velmi dobrý a jasný obraz o dnešním stavu vojenské telemetrie; není mu na závadu ani to, že hlavní pozornost soustřeďuje na přístroje konstruované v závodech francouzských O. P. L. ("Société Optique et Préc.ision de Levallois") a S. O. M. ("Société ďOptique et de Mécanique" v Paříži) jichž vyobrazení přináší též na 15 tab. - a teprve v druhé řadě, jaksi mimochodem, zmiňuje se o konstrukcích jiných, zejména anglických (Barr & Stroud) a německých (Zeiss, Gorz). Není pochyby, že každ)-, kdo přijde s voj. telemetry do styku, naleznE' v každém případě, ať jde o jejich konstrukci či o jejich užití, v knize potřebné poučení. Kniha Mazuirova vhodně nahrazuje dnes již zastaralý spis de Ma r r e ů v ,,Des instruments pour 130 mesure des d1stances" (Paříž 1880) a jest určena především pro vojenské inženýry a techniky; skýtá však mnoh(} poučného i pro inženýra zeměměřičského, třebaže se telemetry se základnou vlo-ženou do přístroje v topografii a měřické praxi vůbec uplatňují jen poskrovnu (invertní telemetr Hug-ershoff-Heydeova autotachygrafu). Rš Kalender fiir Landmessungswesen und Kulturtechnik, 1. Tem. 1932, Vydavá pro f. C. Mti 11 er - Bonn, naklad. Wittwer, Stuttgart. 36 112 136 37 stran formátu 11 X 17 cm v plát. vazbě, řm. 5'-. N ověvydaný 55. ročník kapesního kalendáře co do textu neliší se od kalendáře loňského roku, až na desatero přiká.zání pro zeměměřiče a jejich odborný dorost z péra. zkušeného pracovníka-praktika (na str. 6). Obsahuje zase kalendarium, da,ta astronomická, sazby železniční a poštovní, pokyny při úrazech, statistická data zeměpisná, tabulky a vzorce matematické a fysikální, přehled měr, vah a měn, jakož i přehled dovolených chyl)
+
1932/31
+
+
pH měi'ení německých a. sousedních států. - Vítanou kapitolou jest i letos pečlivě sestavená 7,práva vydavatele o novinkách zeměmčřičských co do vykonaných prací, nových konstrukcí stroju a činností publikačních. Vztahuje se na dobu od září 1930 do září 1931 a dozví se tam čtenář mnoho zajíma.vostí, jinak dosti těžko pro něj přístupných. Kapesní příručka o 500 stránkách malého formátu 8 o byla podrobněji rozebírána v Zeměm. Věstníku 1931, seš. ú., str. 82/83. Tento druhý díl kalendáře vyšel v nezměněném vydání jako v roee 1B29. -Fs• K u r t z S á n d o r: Fotogrammélria. II. rész. Lé~i fotogrammétria (Letecké snimikJoměřeni). Vydal M. Kir. Állami Térképés7"et Budapes,t 1929. Stran 276. Citovaná publikace. Idu'ou napsal plukovník v. v. stá.tního zemep, úst,'1
Ing. J. Rt1žičky v Technickém
1932/32
obzQlfu, str. 133, roč. 1928.
G. D ~Iorin, Paris
e
d i ber t i l' es: La Topographie souterraine 17e, 11 ruc D111ong, l'Jku l~JilI. Cena 2 fr.
ft U
Odborné pojednánI
II
dans
les Houileres.
Vydal
H.
(asopisech.
Zprávy veř. služ. technické. K. K uč e r a., 1932. Čí'5. 1.: Je dvojná,&obny gTafick)! v}'počet výměry parcel vždy nutný':, Čís. 2. Ing. J. K ř o vak: Příspěvek k diskusi o volbě zobrazeni prrc ČSR. SbOrnni čs. společnosti zeměpisné, čís. 5 illJ 6 z r. 1931. Dr. K. K uch a ř: Fabrielova mapa Moravy z r. 1569. Dr. Jos. Stě h u I e : MeziD'á~'odní sjezd geografický v Paříži 1931. Pozemková refol'ma, či&. 12 z 1931. Dr. J. Mí c hl: RozI1Jedy po pozemkové refornw a pozemkových poměrech v óúna Pol'8ko. (Konec.) Journal des Géometres et Experts Fran4ťais. ů~s. 134 (pll'osinec IH31). N o i l' a y : Tmvaux dl' sondage des Lacs d,e mOllt;J,gne pour détermination dl' leur cuba,ture. R. Dan gel': Evaluittion immobíliair0. G a m b i e~': Trisootrices des angles d'un triangie. Ne c t o 11 x: Les niwaux des lunetiers. Bildmessung und Luftbiidwesen, čís. 4 z 1931. v. G r u ber: Ober die j)hoLogram. Ausru8Itung des "Graf Zeppelin" auf der Arktisfahlrt 1931 ... S c h w i d e f s k i: Ober die Anwendung der Stereophotogl"ammetrie auf Architekturvermessungen. (Dokonč.) F e y e 1': Das a,e'rophotogrammetrische Pra:kitikum an der techn. Hochsehule zu Breslau. Merniecibas un Kulturtechnikas Vestnesis, ČÍs. 11-12, R o m o v s 'k i s: Zál"on chyhový. L 11 k la t s: O p,řátelsikých stycích zeměmě6čŮi lO~'Y8ských a estonských. Van a g s : Ka-tast[' a vyměřováni (konec). GeQdezist, Č. 8-9. Bar a n c e v i č: 'l..praxe společné /p'1'Íce s vojskem v d,obě lEotnich evičCl!li. Kr e mp: Určení souIadnic bodu PQInoci jednoho trigonometrického bodu při fo·toteodolitových pracích. A n t on j 11 žen k o: Metoda předběžného vyrovnání úhlft trí~onomeltrické scítě, vypočtených z nezávislých směrů. K.: VYPl1aCO'váni tri:oIJn~ulace II. a III. ř. Předpisy pro výpočty Vojcnsko-gl;odeÍJ1ckěho oddílu UI>T. K.: Okruž11li mapa. p u š k in: Diloptr vzo~'u 1930. ~ a t a n son: Zkouska centmčnibo dalekohleuu. Vět vickij: Kinofilm v topografii. Rassadin: GeodetickÉ' přípmvy za boje. N. Š.: Využití matcriá.lu vojem,ký('h l'fkognoskací terénu pro opr2nl ma,p. B a I taj s: POM,up tOlPOgrafiClkÝ'ch prací N. oddílu z r. 1931. Va žen in: Novó úlohy -- nově podmínky práce. Bolavá otázka. Z v r, n o v; O neloga1ritmiekém vý!počtu GallSís-Kri:gerovýeh souřadnic. D o I g o v: MOilP.J€nty rytmických sign<Ílů.,Č. 10. Rr o f. Da n i lov: Vyhlídky na, užití metody parallaktické polygonometrie pro zaměření UKJ(. Rud a k o v;; k i j: Pyramida Bilby-ho. Mi c h a. j lov: .Jednoduchý způsob předběžného určeni zl'měp. šířky L i z U nI) Y; Vliv umístění nitklového ki;íž,e na veHkost·dnku okuláJrového mikromotru. R ě d'k in: Stav starých triangulací a úkol znovuzi"Íz61ú Il'itě. .J e v s ti g Ii č jev: Kartografování 1"ralnKuzhwssn. D o I g o v: ~fomel1ity rytmick)"ch sigmálů.. J{ar. The journal of the chartered surveyors institution, 1931. Čís. 1. Ta,xace pozemkfi (spolkové memorandum). čis. 3. R';} s t i) n: Výsledky w,konodát1ství o vlastnictví a. spl'
m~~
.•
.
The south african Survey jOll\'l1aJ. čís. 27. (iprosinec) 1931. fi c h r e i her: Teorie Roui'adnícúlvého systému jihoa,frického (3. část). F o u r cad (': Radiální metoda pro leteckou fotogifafh. Me C a w: Meridiánový obloukafric.ký (část). - ZpráiV~' spolkové z 1'r311s" valu a. Rhodc5pe. Bre.retomlv úhloměl'llý přistroj. Maanmitans, 3. sešít, 1931. :N o p on e n: O nouzových celstách. S c hne i d C ľ: No· "osti na geodetických pi'ístrojich fy Ze,issovy. DMe recensoVlána práce Lcinbergova o výsledcích ,astrronomického určm:~inj bod,lI: V0 finské síti, otištěny noticky o plánech měst, o námohlích mapách, o pozorová,ni tíže zemské, o bonitaei a pod.
Zprávy odborné. Nový typ samoreduklnfho
tBdléomefru
Bosshardf·Zelss.
V našem časopise bylo obšírně referováno o nových dvojobrazových tacheometrech a zvláště samoredukční dvojobrazový dálkoměl' podle Bosshardta-Zeisse soustřeďuje mimořádnou pozornost nejen referentů, nýbrž i čtenářů. Jako ka,ždá nová věc, i tento stroj měl svoje nedostatky. Předně se mu vyčítala velká jeho váha a jeho neobvykle velké rozměry. Při polni práci tyto nedostatky jsou zajisté citelné. Dnes krátce poukazujeme na n o výt Y P tohoto samoredukčního tacheometru; přinášíme jen obrazy s důkladnou legendou. (O :stroji a metodě polární vůbec informuje dokonale kniha Bosshardtova: Optisehe Distanzmessungo ... , nakl. Wittwer, Stuttgart 1930 a francouzský překlad Mésure optique ... , nakl. Georg et Cie, Geneve 1930.)
1932/33
rektifikačuí šroub redukčniho zařízení bubinek pro planparalelní desku (cm - odečtení) její rektifikační šroub Iibela vertikálního krnhu převod pro pozorování horizontálního neb vertikálního kruhu ustanovka vertikálního kruhu škál" pro odečítání opravy součtové konstanty vnítřní
zaostřování
objímka
"cktifikačni
šroub
} jemná
ustanovky
přični
dalekohledu
pro plno- neb poloobraz ustanovka
libela okulár
dale'whledu
okulár mikroskopu krabícová Iibela její rektifikační
šroub
sta věcí šrouby
Iihela zrcátko
1932/34
pro ni velaci boční
Lze očekávati, zase svoje poznatky
~M~
žekoleg;ové, pra.cující tímto z polní - a což jest ne méně
.
strojem důležité
-
polárním způsobem, uvereJlll i z pra.xe zimní - kance-
(Podle prospektů Zeiss Ge'Ů 56, 108 ČSR., 120.) -aOKe studiu fotogram~trie na čs. vysokých školách technických. Neni to (bvno, že se konaly porady pro upravu studia zeměměřičského inžený'rství na, vys,okých školách technických. K dosud došlým návrhům jednotlivých činit,elů, kleró souvisejí s pro,iektem lO~šiření zemčmčHč"kóho studia se 3 na 4 roky, lze dodatečně pHpomenouU a opět 7.l1ú'I'awiJti nnt'lliost, llOrnwlisace a J'flzšÍi'ení p"ednášek o fotog'rametrii, Fotogrametrie jest al]JJikace různýdl encykLopecuiekýc h věd, jako mat.emat.iky, deskJriptívy, projektivní geometrie, niž,ší gc,odesie, praktické fotog'J:1afie. fys.íky atd" na urč:t~' př,edmět (mč,řeni terénu a. libovolnóho plastického předmětu vůhec). Jest sLožkoll hlaiVuč niži:-í geodesie a řadí se k 11Ietod:im topog-raf1e. HlaVlUě 'PiľOto si ziskala v celém světě, přellevším v zemčmčřičské praxi, neobyéejného významu jako samosta.tná učební (li scipEna. 'fen~o význam v pra.xi se belprosUedně z,ra,či též v zeměmě>řičském školství. Ve všech kulturních státech zaujimá Iotogrametrie na vywkýeh technických školách velmi značnou ěá,st učehní osnovy. ,Již více než 3 roky existují pro tento ,předmě,t alespoll samostatné honoJ'ované docentury. Přes ve~keré námahy a. Ipetice byla však osnova fotog'rametrie !velmi omezena (pro [JGls,luchaú zeměměřiOst.vi tolilko na 1 semestr, obyčejně ve 3. l'OoniÍiku). Výjimkou jest ovšem technika v Bel líně .. kde byLa ji·ž Ipřed rokem zúzEl1a vzorná stolic,e pro fotogrametrii. Se zřete-Lem na rozsáhlost foto;;Tametrické nauky jak po ttránce teoTetickl\ tak i po st1ránce praktiCJkó jest doba jednoho s,emestru příliš kráLká. k tomu když posluc.hači, kteří se právě v tomto ročníku připravují k II. stAtní 7,koušce, jsou zatíženi studiem a I'ViČellimi z mnoha obtížných pi'edmětů. tal,že jirn neni m{Jžne, aby se s klidem a intelli'iynějším zájmem mohli souE,t.řediti na fotolgrametrii. Prá,vě P,TO ahstralktní a llli1vně pro nefotlografa nezvykJý rá.z studia slCIreofo'toglamet,rie je nutno celou 1:',tkllrozdělit.i alespoíi na dv!a semestry. a zvýšiti dotaeí sped,í.lních přístrojů. Teprv tehdy bude mO/_lno rozšiiiti dosud 'Pouze encyklopedické prednášky rotog'ramctrie o eelou Jiadu llutn$-ch p'raktiekých ciVi('ení, bez nichž sama teorie nemůže dMi trvalých výsledkú. Vysoké techniel;(' školy vla"tm "dOll dos,pěly již k poi'ízení l'o,t,ogrametrickýeh přístrojů, na příklad čoská technika, v Praze disponuje nejen pohún fototeodlolitem, mod"lem stereoautografu, stl'reokomparatorem, rlÍ7.llými stereo'skopy a stereometry, restituéním přístrojem Rom,silhe PI!1) Ietl'okou j,cdno de s,k( vcm fotogmmetrii. Česká. t.echnik'a " Dmti má totóž instrument<íl'ium a kromě Loho jdtě ~t8reO;)lltv graf tuzemské 'výroby (,{osI. z1Jrojod,a v Brnč), s nímž Sl" d3J,j,i pro'váděti nejenom c·vičn" prác.e posluchačú, nýbrž í praktickópráce pro eivilně-tedmioké uěely. Něn1ecká teehn;kn y Praze nemá "terrm;utcg-raf, zato však mnohem cennější instruktivní pHstroj pro 1'0 sluchač,e, a,e.rosimplex sy:',tému Hug-ershoff Heyde, s nírrnž se dá velmi lJá'ZOrllČ pi'oválHíti i vŠ€lohecn:ý přip:a
Zákony, předpisy a normy měřické. Zrušení některých eXlloSitur kat. měř. . úřadw v zemi české aJ Moravskoslczské. Ministffi1Stvo fiDianci stanovilo, aby ěinnost expositur Ikat. mě". úřadů v Nym Lurce, 'fýllě nad Vlt:ivou a ve Yarnsdorfu v zemi České a v Blansku Buč:(Jvicíeh. I~ančieích, Uheri'kém Ostrohu 11, Vizovieích v zemi MOlra,wkos1fzsk-é hyla' ukončena dnem 31. prosince 1931. Od 1. ledna 1932 vztaJhuje se p!'tsolmost katastrálníeh mě,Hckvch úřadů v P.oděrad~cch, l:e6ikých Budějovidch li v Rumburku v zemi České a v Eoskovicíeh. Shvkově u Brna, Bmě, Uhe,rskéY} Hr:;,di~ti, a v ~alp':l!edlích v zemi 'NIoravsk0siezské na 'Úhvod~', jak b~ly "ta.nov('n~' v pnloze k vbdllimu na.řízení č, 205!192S Sb, z. a 11.
Zprávy stavovské. Zpráva o IV, mezinárodním kongresu zeměměřičském. konaném ve dnedl 11. až 14. 7.:iH 1930 v Cur~"ehu (4. ,i:l1t.emat. Kongre.6 der Geometer ill Zlirich, 1930, - Compte rcnd11 1111 Congres. -- Fourth i,nte'rnM. eonference (jr SUl'veY'ers: official l'eport. of proeeeding-,,).
1932/35
Zpráva vydána byla v srpnu 1931 péčí sjezdového výboru v jazyku nčmeckém, francouzském a anglickém na 270 stranách, opatřena předmluvou švýc. spolkového presidenta Dr. H a b e 'I' ~,j n a, 13 vyo'ocalzeními, 7 podobiznami význačných sjezdov}'cih funkcionářii ráNU Švýcara J. Gean'le: "Sjednoeení kresilířských podkladu a jednotné o,značení geodetických pojmů a veličin." Komise II.: Subkomíse lI,u) pro "Měřické metody a stroje. vyh o t o ven i a I' o 'z m 11 o Ž o v á n í p lán Ů" 'la předsednictví česko810venského delegáta prof. J. Petříka, p,rojednala ve 3 sc,húzkh celkem 10 zpráv: 1. René Dangera (Fmncie) ,.Rychlá a pře8ná měření"; 2. téholŽ autora, "Spmtovní měření"; 3. [prof. J. W. Dieperdincka, (Holandsko): "Rře,sné mělření taihu opticky metodou dvoj'obm.wvou"; 4. prof. Dr . •J.. RyŠa.vého (Oeskoslovelll&ko): "Přízpůsohení nové trigonometrické sítě síti sta'ré"; 5. S. Kluzl1'aka (Polsko): .,Technika pozemkové re,formy v Polsku"; 6. Polské dele,gJ!ce: .,Geodctické prá,ce, provedené polskými úřad.y"; 7. G. Stefanesco-Cuna (Rumunsko): ,.Zaměřo. vad metody v Rumunsku"; 8. ,J. M. Heine8a (Holandsko): .,0rganiSla,ce nového ka,tastru obce Dierem."; 9. H. Hatryho (Švýcarsko): "Nejdůležitější novinky v měřiekých strojích, měřických metodáclh, vythotovení a rozmnožování plánú"; a 10. W. Langd. (Švýcary): .,Výrvoj polárního coordínaťogra.fu 192(}-1930." Subkomise II.b) pro "Metodu polárních souř.adnic s optickým měř e ním d éI e k", za přeďsednictví holandského delegá1a .T. M. Heinesa. projednala ve dvou SC1hÚJzícih 'zp'rávu R. Bosshardta (švýc,al'sko): "Dvojobra.zové měření délel~, možnosti jeho upot.řebení a hospodářs,ké výhody." S 11 b k o mís e I I. c) pro .,F o t o g' r a mm e t I' i í a t o oP o g' r a f i i" z,a přcilsednictví dánslkl'ho delegáta Lud. SchmidtaprojednaJa ve 3 schú'ZÍch 8 zpráv: 1. Gius. Gianniho (Jt.1He): ,.Topografické práce na. ítalských ostrove~h egejských"; 2. N. Tho'rkil-Jensena (Dánsko): .,Topog-rafická měření v Dán8ku .a jich cena se st,anoviskahospodářského, te'Chnického l:e"; 2. E. Fantiho (ltalíe): ,.Zákoni.tá organisace' a. odborné vzdělání zeměměřiče v Italíi"; a '1. Dr. L. Hegga (Švýcarsko): "Snahy o zákonitý podklad povolán.í a vzdělání zeměmč'řičl':' S u h k o m i s e I I 1. b) p'r o ,.0 d bor n é vz děl án í" m přoo.sedn,ictví 'švýcarského de1leg'á1.a J. Mermoud.a projednUJla ve, 2 sdlůúc,h 5 zpráv: 1. R. DaJlJgera. (Francie): "Yzdě· lání - zeměmě,řiče"; 2. A. Guíllaumea (Fra.neie): "Postavenízeměměřiěe v Msas-Lotrinsku"; 3. Schaur-Kellera (švýcwrsko): "Odborné vzdělání"; 4. v. v!. rady Krackeho (Něme,cko): .,Poměry y Německu"; a 5. prof.Piotrowskiho (Polskn): .,Vzdělání ·zem:ěm?íř'lčev Polsku". S II Jr Jeo m i s e I I I. c) P I' o ,.0 d bor nýt. i fl k" za. pd'edsedlnictV'í italského de'legáta E. Fant,;ho projedna~ia ve 2 schuzíClh 6 zpráv: L A. V. SOren&CITha"N. ThorkH-Jellsť;na a 1" 8chmirHa (Dánsko): ..Mťzinárodní spo,lup'rá,ee 'a. Dánsko"; 2. L. Sopocka (JugosJa.V1e): *) Zeměměři>čský Věstník p.řinesl j:ž několik referátí't o pril:běhu sjezdu. ale teVľve vydáním oficiá1ní publíka1ce kongresové podá,n jest veřejnos,ti uce1lený ohraz. Proto zn.ovu šíře v tét.o l"elcensi se ,zabýváme sje'ldem a chceme čs. zeměměřičskou veřejnost na Jeho velký význam odborný a stavorvský upozornit,
1932/36
l.Odiborný tIsk"; 3. Ing. Herm. Blumenberga (Německo): "Zavegení M,sopiseoké hlídky pro zeměmě'řictví podle jednotných zásad ve vše'ch zeměmmiokýcJh časopisech": 4. Alf. Triola (It~lie): "Orgamisace odhomého tisku"; 5. D. H. Fluck:t (Švýcarsko): ',Odhorn,' tisk" a 6. R. Dangeira (Francie): "Odborný tisk." . . K o m i s e IV. pro o t áz k u .,Z e m ě m ě i' ič sednictví bellgického delegáta E. Bodyho pirojednala gardea (Belgie): ,.Zeměmě1řiČ a nemovitý majetek"; a ,p.ozemková držba"; a 3. D. FomÍ'ho (Švýcarsko):
a p o 'z e m Ik o vád r ž h:1" za předve 4 schŮJzích 3 zprávy: 1. E. Sauve2. N. Tevwootta (Italie): "Zeměmmič "Zeměměřič a pozemková drlba."
K o m i s e V. pro ,.S ,c,e·l o v ái ní p o zem k ů a ú p r a v y půd y" za .před!sednic.tva anglického dele'gáta pluk. Coleho projednaIa ve 3 schŮ'zkh 9 'zpráv: 1. M. O. Ba.ger.Jorgensenru (Švédsko): "Zeměměřič a dělení půdy"; 2. D. A. Ra,WI1en,ce(Anglie): "Náměty pro hospodárnou správu městský'ch a zemědělských pozemků"; 3. B. E. La.wrenlee (Anglie): ,.Několik podrobností v správě stavelbníC!h pozemků"; 4. A. J. Chennelse (Anglie): "Canbe'ra, její pozemkocvá ď
1932/37
Pro úča,stniky z cI'zlny hyl prlJemným zakončením zájezdu výlet na Rigi dne 14. září, spojený s programovou jízdou Curych-Arth-Golda1u-nchol Rjbi--VitzUlan~-Viel'waldštiits,ké jezero~Lucern-Curyc povinnoSoti 'osvobozen, ani kdybych vypla,ccilou částku V'fátliJ anebo byl ochoten 5loužiti v jiné státni služihě než finanční, resp. v o1.n"odu jiného z,eQll,skéll{)fin. úřadu. 2. Kdybych zá,vazku svému z jakéhokoliv důvodu nedo8táL nebo kdyby fina,nč,pí úřad mě do státní služby přijavši na základě mncu z 8vinčných skutečnosti. které llují podle platných před,p,i,;:ů za následek propuštění ze 5h" 11 í ~lužby (zvláště také podle § 11 sl. pmgm.). prohlá5íL 'že na moji da~ši s,lužbu nereflektuje. z,1iVazuji se ž,e vrátím vyplacenou čá,Sltku 8100 Kč na vvzvánÍ ihned úřadu. kterÝ mč do státní služby mě,řičsk(; (u pozťmkového katastm) přijal, Kdybych zemřel, po'zbude pla-tnosti prúvní z,ávaze,k HÚtiti tuto čá'st,kll. 3. Pro 'Všechny z tohoto pl'ohlá'š,eni vzniklé prálVní spory jsou při"lušu)"mi s,orHl:, v "ielIť finančni prolmratury v Bra.tislavě. Zají'mavost z činnosti Vatikánu za;znamenúvaji zahranični zeměměřičfiké ča,&opi",~-: Papežský ~tát má, slVÚjvyměřovací úřad. Tiskový fond. Dal~i p:říspěvky zaslali; kpt. Ing. Jar. Pa.yer v Praz,e 50 Kč. Risiko práce. Podl-e nOlvinářských zprAv z Holanclska, došlo bhíž,e Dordrechtu k smrtelnému úrazu t!ři státních z,eměměřič·íL Pře,~leehIi blížící Se vlak a bv,li lokomotivou us 111 rcen i. - Komentúře k tétO' zprávě není třeba. ' i
Zprávy spolkové. Ze Spolku inženýrú sfáfnf měfické slnžby. V Ý b o I' o v á s c h ů z e hude ~e kOIH'ativ sobolcu dno 13. února 1932 0 16. pod. v ,lni ('. IV v 1. poschodí Inž,ený'rského domu. VýrtičnÍ valná hromada bude se kona,ti v neděli dne 14" února 1932 o 9 hocl. v z~&edaei :sini ,č, III tamtéž I> ohvyklým progTamern zlP'ráv činovníků revi~orů úctů a voJnýeh návrhů. Před zahádením valné ,chúz,c proslOví kol. Ing. Tůma, měř. 1a(il:1, předná8ku .,0 poměrech v pozemkoivém kat,astru na Slovensku". V sobotu 13. února 1932 o 20. hod. koná se tamže (síň c. IV) P i' á tel s k:1 s c h ú z k a 3 kolegy již do Prahy přibyl)'mi. Volné náivrhy pro valnou hromadu nutno zaslati aleepoň t)'ucn před óChúzí kol. 1. jedna,teli, a to rpísemně s náležitým oduvodněním. U p o z o I' n ě n í. Při revisi členských seznamů bylo shledáno, že c,elá řada kolegfl ve státní měHcU elužbě neni dosud organisována v našem spolku. Žádáme proto koleg'yčleny. aby agítovali ve svých lúadech pro vstup do spolku. Přihlášky nV\~'ch clenú řia'te na adresu 1. jednatele (t. č.: Ing. JuI. Mikula. Praha XL, 8likova G). ZpráVa o řádné schůzí výborové Spolku inženýrů stát, měř. služby. konané dne 13. prosince 19111v mÍstnost,i hotelu "Beníl1ek" na. Král. Vil1olwadech. Přítomni kol. Súra,
1932/38
ŠrŮJték, Škopek, Hlaváče,k, Mikula; koL }{ařík za MoravHkou a, kol. Roziííák za Slovenskou odboČJku. Omluvil se kol. Šulc. Předseda zahájil E,ehllzi o 10. hod. dop. I. jednatel kol. Mikula. podává otrubnou zpnivu o činnosti E,p 01k OiV ľ) a zmiřlUje se o a,ktuálnÍt'h otázkáeh stá,tně-zaměstruaneckýeh. Podává, též rrferá.t o valné schůzi Stavov&ke R~dy a poslední výLJorové schllzi Vys. Svazu. Upozol'lmje, žc dota,zy, jež zasílají kolegové Vys. Svazu, postupuje týž našemu spolku. Předseda doporučuje, aby v,e věcech rázu pnívniho bylo vyžádáno před vyřízením dotazu dourúzciání právnika,člena H.avovské Hady. Poté přikročeno k čtení došlých dopisů. Spolek čs. zeměmčnčů žádá &P'0lek o příspě'vek na za'koUlp,ení řetězu pro dékana vys. f';koly speciáLllIíeh nauk v Pra,z,e. K ná.vrhu moraV1ské odbočky usneseno, aby pIislušnoll částku věnovalo ústi'edi spolku; schvalen ohnos 300 Kč. Za členy přija.ti kolegové: l'~tross, Zdeněk, Vodíčka z Čech a kot: Horák. LUP'lC, Pavlik, Čtvrtníček. Skopal: Vi:wlovsk}', Svoboda éiha.l, 8chmidt a Exler z Mm;)·vy. Ze spolku vystoupili koL: Volf, KilliDgel' a. Biťiiitě v C. a koL Zhožinek na Mor. Na podnět jednoho z kole·gů za·i=,lespolek Ip,lípi" ministerstvu fin:meis,e žád06ti, ahy byl s urychlenim vydán ZJku~,cblli řád ustanov,ovac,ich a povyšov;1eich zkoušl'k, Memorandum, jež za8la1Í sl.JJ,lku kolegové z triang. kanceJáře, doplnil kol. 8růtek. pokud se týká požooavků úředIlÍiků v jiných měř. službách, a. ta,kto upmvené pl;ed]Jží ,polek mini"terstvu fina':lci. PokladIDJík kol. škopek 8Itěžuje si na liknavé. iP,lacenri členských přispěMku; uvádí, že nedopla,tky za r. 1!l31 činí témě,ř 4000 K,č. Rozeslal vš,em dluhujít člemt koná se valná. :whůze o !pú'l hodiny pozdčji. Po řad: 1. Zahájení. 4 .• Jmenování z:i:stupců do E'vazu 2. ZprálVY čínovníklJ. 5. Vohre n.:íJVTh~'. 3. Volby. Volné náv:rhy buďtež podány výboru 8 dní před valnou schúzÍ.
Z )ednotv čs. úř. aut. dvllufch geometrů v Praze. Správní výbor Jednoty konal svoji řádnou schůzi v sohotu dne 9. ledna t. r. Z:1 pht.omllostí 11 členů. Kiol. FtiT"t referoy,al o vol běl' e v i s o r a úcti't:, který se má voliti do Inženýrsk& komory pro 'běžný rok 1!l12. Hrvisvr přísluší ka:u'g'orii eivilnieh gCOIIDl'trll, a doposud jím byl Ing. Rukl[]JČ z Českého Brodu. Usne&~)I\o dopOl'ucíti nJa,šim ,kolegúm,aby opětně byl volen kol. Bukač. KoL F altus referoval o n:í v I' h u s a Zl e b z a p r á c e kol m Ia s a čni. JiJterý podalo mi.nist.erstvo zemědělstvi :1, ve kt.erých se spll'ávně poukazll~e. že návrh S1a,zcbp0(lan:(Stá,tním pozemkovým úřadem jest podk:l.lkulován . t:vk'že hy žMná civilní firma nemohla za navrhO'V'ané ceny Ipráce komasační IP~Ov0Stj,. Návrh podaný mini~terstvem zemooGlstvf jest pil'O nás pr·ija,t.elným a j,en v nělkterý<:h polo~kách jest poměrně nízký. K,oil. Prok.ůpl'lk referovalo žádosti kolegů! ze Slo,vensk'a ve věd provádění mě'Jiclk}'ch pmci spojených s pozemkovou lťefiO'rmou. Státní [pozemkový úřad na podání Inženýrské komory oÓipověděl, ze zadává a bude í nadále z~dá.vati měřické práce s,poj{lné s prováděnim poz.emk'o~'-é reformy na E'lovelli3!lm ci,vilním technikům. Dále bylo jednáno ná,V1rhu j,eunollO kol. ze Slovenska, aby byla uzákoněnI, p o v i nnost zaknihováni novostaveb. Ve vooi té rozpředla se delší debat:1, ve které konst.atomino, že zápi[; nových domll do vcr;ejnýc,h kniÍh mů'že se státi podle vládniho na.řízení 'č, 64/30, § 37, odst., 21. jen na žádost strany, doloženou geometrickým plánem o půd,otrysu budovy. Jelikož okremlí 8lfudy usta.noveni to llIe(lodlržovaly, bylo na 1.ádost Inženýrské komory příslušn:j"mi vrchními ""oudy na.ři,zeno pi'osm.é dodrž()váni vládního nu.řízení. V zájmu civilních geometrů jest, ahy na ustanovení vládniiho nařízení upuzo,r;liH m]~tni fIleně,ž'I1íú8ta.vy, aby hypotekární iivěr bez zalklllihování novosLavby nebyl poyolován. V posledním čase se staJo, že o udělplJiÍ aut,OI1iiSaCec!Íví1níllO' geomet.ra, žád,ll uc1U)Z{'č m, základě t. zv. v:i.1ečných úl{w. Usneseno, domáhat,i 8'3 pir'ostřednictvím InženýrsktÍ' komory z ruš·e n í on ě c h v á leč 11 Ý c h v Ý hod, ježto (1dvá~ky již uplynulo 1:J let. a v této době mohl každý, kdo se chce vřlloV'atí povolání dv. t,echnilm, ZÍ3kati potl"ebnolt 4 až 5 letou praxi, bez započítá,Di válečné SbIŽ!hy. Kolegové ze Slovemikll1 si stěžovali, že v Tloslední době bylo uděleno více a ut 0r i s a c í civ. geometra bývalým I' li ~ k }' m p ří 8 flu š n i k ů m ;,., t,ím p1'ilcházej,í kolegové usedli 11a Slovensku .o 'práci. Podobně se sta10 i v ,několika pdpadech v Čechách. UElneseno po~ádati ln.ž,e,nÝl'skou komoru, aby spolu skomo'-ou lélm,řskou, advokátní a notá,ř-
°
1932/39
>ikou zakročila, na příslušných mi"t.ech, jeHo blahovolným udělováním státní pi'blllšnosti cizincům }SOll naši příslušníci těžce poškmováni a tlrpí nezamě,stnanos,tí. Poté přednesena pokladníkem zprávcl pokladní za ro!( l!í31 a byla v)'borem schváIen:a, Příští výbowvá Ischůze bude se konati v sobotu dne 6. února t. 1'. a bude na ní stanoveno ](onáni Ipříští vaJné schůze Jednoty, jalkož i joe,jípořad. Ret. Ing. Prokllpek. Člens1{á schůze měřic\,é skupiny SIA v Hrně dne 19. listopadu 1931. V zahajovacím proslovu zdůraznil předseda Ing'. J. Peňáz, že jest v nynější hospodái'1Ské situaci povinností stavu zeměměřičského, aby se staral o zhospodárnění své práce a přinesl náměty, jlli\: zeměměřickou práci zO'fganisovati vak, aby přinesJa za, nynějdH:o náJkladu výsIedky pro IP!aktJie.ký život lepší než dosud. Zc'1 tím účel;,m podniknuta byla dota1Jllík01vá akce mezi členy skllipiny a to jako výsledek rpřednášek v minuló sezoně pořádanýclJ. IJot.aznÍ[mm dány byIy tytu pokyny: 1. VYlspělost ,okolních StáitŮ v obom měřkkých a upravo"v~cích prací nutí nás k rozboru našich prací po stránce účeInosti a úspornosti. 2. Nová měření katastrái. územi, konaná Pito obnovu Ipozemkového katastru nelJo pro účely ,stal\'ební, podmíněna budtež předchozím hospodárným uspořádáním pozemkové držby a souvisejících pr>!v i závazků. 3. Spolu,práce minist.erstva f1nancí s min1flterstvem z,emědě>1ství (agrálr. olperace a meliorace) a SPD. k docílení účelnosti ve vyměřováni a upravovacích pr~ich. 4. Účinná podpora ministerstva spra,vedlnosti (knih. soudů) pN zaknihováni provádl'ných k,oma,sací a pa,rceIací; případná změna lJl,ozemkov,ého ka,t,astru mt právní katastr. 5. Uskutečnění jed'llJotné sitě t.rig\onometrické a niveIačnL 6. VypraoováIDí a uzákonění jasných piíedpisů o mě'i'ických pracích (im;trukce) a novodohých úpravách držby pro účely zeměměřic,ké a sta,vební (komw,ace, arond,ace): 7. Navrhované směrnice a zrněny vyrůsti musí 7, dornác,í půdy a vei'ejnost mm,1 b),t !přesvěděena o jejiiCJhnutnosti a ÚSpOrllC,StL. Došly od!povědiod kolegů Šimka, Vilimce. Hanáka. Kožou~ka, Ing'. KoneILu. prof. Dm Tichého a prof. FHkuky. Ko:]ega. Faltus referuje o došlých odpovědích, z nichž lze shl'l1outi tyto náměty: Hospodárnému provádění zeměměřických prací vadí: Roztříštěnost měřlícké služ,by, nedostatek jednotné mě:řickéillllstrnkce pro úřady a civilní gelQ[lwtry. vystihujíd netoUko nové, aIe i dopIňo'Vaeí měřeni, chybějící studijní kancelář rpro zeměměHcké prá.ce, chybějící celostáJtní zákony stavební, ohčanský-, vodní. Bořizování nov:í'ch map má zásadně předcházet,i úpralva pozemkové dr,žby pro účely zeměděIské a lltavebni. Zřúzení vyměřovaciho la sceIovac,iho fondu jeví se nutnosti. Uiiady nechť dbají co nejužší sou,čím1JostÍ s c.ivHními .geometry. Debaty o došlých námět(~ch zúěasvnili s,c klolegové: ČtV11tHk, Fi1kuka st., Kúrzelt. šimek a Vilímec. Kolega Filkuka st. hJedi pesimh,ticky na možnost jakékoliv reorganisac.e zeměměřictví; vidí pře1kážllm každé novosti ve staleté příliš zakořeuěné tradici katastráJuího měíeni. Podle jeho míněni hyIo by nehospodálfllé nemslPektovati hodnotll našeho starého katast,rálniho ()Iperátu. Svýcarský vzor použíti Lze u náJs jen v určitých smě~·ech. Zdůl'.'lZňuje, ž,e pře'sto, že doplííovad měřeni tV101l-Í více než 50% celé naM praxe. zl1stá.vaj1 taJto měření prací neuportřebitelnou pro pořízeuí nových malp, nemá,me vhodných předpi"ll pr,o tato měi'ení. Hovoří proti hezučelnému stereotypnímu mHimetrováni a· zdůrazňuje potřebu přizrpÚ80biti jak Tn'etJody, t~'k i organisaci měJ-.ení potiíebě praktického živoLa. Usneseno. aby ústřední spolek českQsl. zeměměřičÍl v Praze byI VYZNán k podobn;! akci za tím účeIem, aby Ipruk na základě námětu praJdJic,ké zeměměř. vdejno&ti nwhlo b~'ti s,estwveno podání lila příslu~náJ mini5ter,tva.
Zprávy osobní. z
katastrál. měř. l,lužby v Podk. Rusi vy1Stoupil smluv. zeměměřič AI. Prozreck)'. Osobní změny ve stavu měř. úředníků poz. katiasbru lila S loven s k u (Iistopad-prnsinec 1931): I. Při jat i: za měř. koncipis,ty Wa.lter Staffenberger (Michalovce) a Ing. Micha! Rymarevič-AItmanský (Ban. Bystrica), za smIuvní měř. úředníky Vasil Voskresenskij (Košice, i. k. v.), Ing'. Juraj Lukin (Lipt. Sv. MikuIáš), Ing. Nikolaj Kakurin (Prievidza), Ruben Šach-Nazarov (Rim. Sobota) a Boris Bezsmertný (Lipt. Sv. Mikuláš). II. Měř. komisařem jmenován Frant.. Kotouček (Trenčín, i. k. v.). III. Pře I o žen i: m. r. Eduard Ženíšek do Turč. Sv. Martina a m. kom. Ing-. Václav Elznic do Košic. IV. Z e s 1 u ž byv Y s t o u pil měř. konc. Ing'. Jan Šťastný. Ve stavu vojenských zeměměřičů stavebnictva povýšen Ing. Jar. Payer na kapitána. Právo k užívání stavovské!1O označení "Ing." zisikaili kolego\'8: K. Zajířflk v Pre60vě a R. PeIz v Ne.jdku \K~lrl. Vary). Oprava. V potlledním J'ádku na, str. 15, čís. 1/1932. chybně vy tištěnou zmooit na sprá,vnou 6'2'. L.ia·redakd zodpovídá Inp:. Jos. Ružička. - Tiskem Polygrafie v Hrné. Nakladatel: Spolek československých zeměm,Hlčf1 v Praze
1932/40
cifru 6°2' třeba
v
v
v
V
/
3
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK •••••••••
1932
ČASOPIS SPOLKU čs. ZEMfMĚŘIČŮ XX. ROČNíK - V BRNĚ 1. BŘEZNA 1932
Zkouška Wildova dálkoměru a polní práce jím provedené v SSSR. Ing.
K. N. S m i r n o f f, šéf strojního oddělení desii a kartografii
státniho výzkumného v Moskvě.
ústavu
pro
geo-
Přesného Wildova dálkoměru použil jsem při pracích na moskevské polygonové síti, jakož i při vyměřování pozemků kolektivního hospodářství Pobeda v okrsku Zeleného Města poblíže železniční stanice Pravda na severní dráze. Před započetím prací byly vykonány důkladné polní i laboratorní zkoušky s přesným dálkoměrem č. 1600, který spolu s latěmi č. 16001 a č. 16002 náleží k universálnímu teodolituWildovu. Při optických dálkoměrech dvojobrazových nutno dbáti daleko většího počtu pramenů chyb než při dálkoměrech nitkových, při nichž malé ~hyby mooou. eýti tlane«eá"flY, poněvadž jsou pod mezí přesnosti těmito dálkoměry dosažitelné. Proto vyžadují tyto dálkoměry, jako přesné přístroje, podrobného laboratorního přezkoušení, čímž jest však umožněno prováděti polní práce s přesností téměř předem určenou. L a bor a t or n í z k o u šky dli 1k o ID ě r u. 1. U r če n í k o n s t a n t y K dálkoměru bylo provedeno na základně měřené invarovými dráty. Byla nalezena chyba menší než + 5 mm pro délku 120 m, což dovolovalo vzíti pro K hodnotu 100. Vedle toho byl též změřen paralaktický úhel a zaměřením na vzdálený bod metodou repetiční (20 měření) a z výsledku odvozena pro K rovněž hodnota 100. 2. C h Yb a v d o s tře dě n í pří str o .i e. Při dostředění s použitím olovnice dostoupila chyba hodnoty 1'2 mm. Dostředění optické se skleněnou stupnicí Zeissovou dávalo průměrnou chybu ± 0'05 mm. 3. C h y b a z n e pře s né h o u r o Vf n á n í I i b e I y i n d e :xi o v é (koincidence koncových bodů). Zkouška byla provedena pro úhly od 3 ° do + 20 ° a průměrná chyba rovnala se asi 0'12 cm. 4. C h Yb a pro r ů z n é d é I k y str a n. Měřeny byly strany dlouhé 10 až 140 m. Pro každou stranu vypočtena průměrná hodnota z 10 ětení. Ukázalo se, že největší chyby jsou při stranách do 40 m a od 125 m. Při stra-
+
nách mezi 40 m a 125 m byly průměrné chyby asi stejně velké, totiž 6~00až 8:00'
Měření do 40 m a nad 125 m dává průměrné chyby až 4:00 5. C h y b y z e s k Ion us
t ran y. Měřeny byly strany různé délky a 1 různého sklonu. Chyba nepřekročila nikde 50 00' Z velikého počtu pozorování byly odvozeny chyby pro různý sklon: sklon 0°_10° sklon 10°-15° sklon 25 °
chyba ± 0'25 mm, chyba ± 0'30 mm, chyba ± 0'40 mm.
1932/41
6. C h y b a z o s vě t len í. Z~ouška, byla provedena ve fysikální laboratoři -při os;větlení latě.: elektrickým světlem síly 10-250 svíček ze vzdálenosti 25 cm. Relativní intensita světla byla měřena fotometrem Zeissovým. Průměrná chyba v odečtení byla při 10 svíčkách :±: 2 mm, pak se zmenšovala. Od 30 až 40 svíček výše byla chyba stálého rázu. Chyba ve čtení lati z různého osvětlení může dosáhnouti hodnoty, jíž nutno ve výsledku uvažovati. Tak na vzdálenost 100 m může dosáhnouti 3 až 5 mm neb i více. 7. Ohyba, způsobená vlivem teploty a vlhkosti. Vliv -tento na hranoly a planparalelní deštičky způsobuje napětí ve skle a změnu indexu lomu. Dle Pulfricha se při zvýšení teploty zvětší index lomu a tím též paralaktický úhel a tudíž i čtení na lati. Ke zjištění změny paralaktíckého úhlu byla provedena pozorování při relativní vlhkosti v mezích 25 % až 60 % a teplotě od 15 o do 25 o. Pozorováno bylo v laboratoři ve vzdálenosti 11'2 m a v poli 50 m. Ukázalo se, že chyby, zaviněné vlhkostí neb teplotou, nejsou větší než chyby v odečtení lati. 8. C h Yb a v děl e ní I a t i. Pře zkoušením na komparátoru byla z.jiš.těna prllměrná chyba jednoho dílku :±: 0'038 mm čili průměrná chyba v Hrčení vzdálenosti: m = + 100.0'038 . y2 = + 5'37 min. 9. Pře s n o s t vod e čte n i I a tě. Změřeny byly vzdálenosti 25, 50, 75, 100, 130, 135 a 140m. Prllměrné chyby jednoho odečtení jsou obsaženy v ta.bulce následující: Vzdálenost
II
25
75
100
125
130
135
1 -6832
1
1 6210
1 7945
1 6115
1
4
M15
5942
Poznámka
50
I
I
140
I
I
I
1 ReI. chyba I I 4500
I
7815
i Pro každou
provedeno
vzdálenost 25 čtení.
I
II
1
Zkoušky
dálkoměru
v poli.
• Pro zkoušky byla použita polygonová síť moskevská. Pozorování jsou udána pro tři polygonálni tahy moskevské sítě (obr. 1., 2., 3.). V prvním 41 polygonu výsledky měření stran jsou "uo", naznačeny na obr. 1. Hodnoty, udané 1 123'30'49.6."'3 90 nad čarou, jsou v)'sledky měření laťo46 vého, pod čarou měření dálkoměrem Wildovým. Relativní chyba, vypočtená 141.:1\'9 z nevyrovnaných rozdílů souřadnic 014? 2460 1 vých, jest 34.189' jak jest zřejmo z ta113·!'>2'&(),4
bulky 1. Dostředění přístroje bylo provedeno opticky. Stejným způsobem byly pozorovány polygony, znázorněné na obr. 2. a 3. Výpočet souřadnic polygonových bodů na obr. 2. je podán vypočtená z neopravených rozdílů souřadnico-
v tab. č. 2. Relativní chyba, 1 vých, jest f5~203' Výpočet souřadnic polygonu z obr. 3. jest naznačen v ta1 chyba v jednotce délky bulce 3.; relativní chyba jest 35. 659' Průměrná
1932/42
z výsledkll dvojího měření pro polygony M=
1, 2, 3 jest stanovena
+ Vr~á~].
dle vzorce:
,
kdež d jest rozdíl mezi 1. a 2. měřením, n počet stran, váha ]J =~. Výsledky měření stran jsou udány pro polygon obrazu 1. na tab. 4. Provedené laboratorní a polní zkoušky přesvědčily mě. o výhodě, která vyplývá z použití polárních souřadnic a užil jsem jí tedy při zaměření pozemkú kolektivního hospodářství Pobeda o velikosti asi 70 ha. Zaměřené
..
-~
~) / ~
_ l&.sa
1>1 to!
o
op
Obr. 2.
U!l
O.OJ.21"
-L !l&6~9
Obr. 3.
jihozápadní pole tohoto hospodářství umožnilo pořízení přesného plánu k účelu plánovitého vedení hospodářství: Při polních pracích postupovalo se takto: Nejdříve byly označeny hranice. Azimut první strany bylzmeren dle metody prof. Krassovského. Délky stran byly stanoveny průměrně lla 90 až 100 m, s ohledem na obdělaná pole a na nutnost, zaměřiti větší počet pří'rodních značek. Nepravidelná poloha cest a kultur, rozptýlená půda země· dělská ztěžovaly vhodné vedení polygonových tahů. Na v,elké yětšině plochy bylo obilí, tráva a okopaniny. Měřené
Bod
úhly
Směrníky
II I
47 , 46
I
45
123°30' 49'6" 113 52 55'4 107 02 11'6 1@ 35 10'7
309' .. 47
85 5849·4
II I I I
I I
Rozdíly souřa
I,
II
51°45' 20'3"
81'319
i ,
I
-=
I
;
'
'
+
50'338 68841
"
I
+
..
63'866
+ PO'163
117 52 24'9
147~246 .
-
190 50 13-3
185'472
-182'164
-
26115
142~396
-
223'074
+ 222'314
-140'741 i - 18'397
-
-
02'6
355 16 13,2
21'660
'34872
"
I
! 1:=539659'
Délky stran
II
I
3tO
II .
56'7"
p= 779'507 111
-p
1932/43
=
1 34189
0'013
0'019
Bod
:Měřené úhly
40
85° 29' 06'1"
358
166 (2 ON
357
119 05 26'8
356
210 31 32'4
355
18402
Směrnlli:y
Délky stran
120000' 00'0"
280'193
354
186 53 10'9
316
88 55 45'8
315
188 27 !)(N
42
95 51 56'8
41
19121) 09-2
/ly
-140'096
+ 2402"654
73';)91
-
50'468
+
53'5.59
134 12 25'8
116'741
-
81'398
+
83683
86'936
-
20'.562
+
84469
-
14'632
+
86'186
1034053'4 42 24 51'4
/lx
133 17 52'6
46"4
326
Rozdíly souřadnicové
i
99 38 07-0
87'419
237 13 15'6
250'889
-135'831
2302004-7
203-900
-130'150
321 2418'9
175'670
+ 137'300
-109'584
3124628'5
292'738
+ 198'803
- 214'879
36 54 31'7
131-932
+ 105'492
+
79'231
2529225
145'672
+ 131'493
+
62'690
-
+
0'111
-210'939 -156'959
"
40 E = 16190 59' 43'6"
P=1841)'681 ~l
----p-
Bod
Měřené úhly
304
7fJl46' 49'9" 186 14 34'9
306
197 50
(}6 :~
309
89 1019'!l
310
9& 46 $-1
811
197 2122'4,
312
644351-11
313
181 24 b1-9
314
175 11 U'3
chyba),
Rozdíly souřadnicové Áx
/ly
II
131"'139
+ 127-250
+
34'097
214'129
+ 211'639
+
32-600
144'833
+ 143-019
-
22'852
142'356
+
234:-729
- 22.6'166
+
1471)7 108
268771
- 226''115
+ 114M~12
262 23 19'4
200'"520
-
-19S-}i';i)3
260 ,~ '2'1-5
1"28'186
84525'1 35055
18'7
811400'3 16428
33-2
265 U 16'2
I
304 E = 12590 59'33'7"
(relativní
Délky stran
Směrníky
15° O' ··0'0" 305
1
= 15203
0'049
I
68-062
P=1533'325 \
Ál
1
-p = 35659 1932/44
21-656
~'á59
+140'689 62-824
.- 20')10
-ll.26~l:í9:9
-
4~999
-
67iS'iS
+
0'015
+
(}040
(re1ativní éhybll).
Délky
stran
'tv m
,vmm
dZ
81-317
81'321
-
90'202
90'220
57'042
p
pdZ
16
0'01
0'16
-18
324
0'01
324
5Ni28
+14
196
0'02
3'92
100'400
100'420
-20
400
0'01
4'00
85'060
85'064
-
16
0'01
0'16
'1
47 ~6 , a1
a=/1-lz!
V m
Bod
4
I
=14'17
[pdZ]
2n=16 [~~J=O'89
45
a2 310
4
142'403
142'390
+13
103'060
103'068
-
120'007
120'013
-
309 303
47
169
0'01
1'69
8
M
0'01
fr64
6
36
0'01
0'36
y'2n= Z
M=
[pd
=0'94
]
mm
Sítě polygonové byly položeny podél cest, aby celá situace mohla býti zaměřena, Pracovalo se v hodinách rannich a večerních. Podmínky pro pozorování byly uspokojivé. Otení lati bylo prováděno oběma směry. Úhel byl měřen ve dvou polohách dalekohledu. Práce byla provedena s přesností na 0'01 m a 0'1'. Pro výpočet přesnosti pozorování bylo použito různého dvojího měření. Pro 6 hlavních polygonálních tahů sítě byly stanoveny tyto průměrné chyby v úhlech: m = + 0'72", + 0'25", + 0'44", + 0'32", + 0'69", + 0'18" 3, průměrné chyby v jednotce délky jak následuje: M = + 2'60 mm, + 0'12 mm, + 0'95 mm, + 1'82 mm, + 0'40 mm, + 0'61 mm, Pro značnou výhodu, kterou skýtá metoda polárních souřadnic, mělo by býti v Rusku užívání dálkoměru Wildova rozšířeno, a to zvláště tam, kde je nutno provésti rychle práce geodetické pro účely hospodářské. Z orginálu, dodaného redakci Z, V" převedl do češtiny Ing. Rud. Klos8. Résumé: Travaux ďexpérience avec 1e mesureur optique des d i s t a TI c e s d e W i 1 d e t I e s t I' a, va u x d e cam p a g TI e ex é c u t é sen U, S. S, R. Vauteur fMt l'étude dans son l'wpport sur les travaux d'expérience exécutés par 10 mesureur optique des dist30nces de Wild au l3oboratoire, ou il étudie 130précisio'll de la consta,nte K, rerrenr pwvenant des écarts du centr3oge, ceHe du cal30ge du nive30u bulle, de l'humidité et du chaleur, l'erreur due 130 division de la mire (parl3onte) et celle due a la. lecture de. la míre on régard a son éclairage. II donne les v30leurs de ces écarts et aprés 130 mesure directe sur le champs exécutlé en trois cheminements (les c30lculs des cheminements expliquent 130 grande précision de l'instrument usité), l'auteur recomm3onde 130 méthode polaire pour 1e mesurage des propriétés collectives en u. ~, S. R.
a
a
o
stereofotogrametrické
Geom. K. Tom z a, t. č. frekventant
základně.
ikoly pro záJ. důst. hrubého dělostřelectva
v Olomouci.
(Dokončení. - Fin.)
,
Užívané komory mají zpravidla větší obrazové dálky. Wildovy komory 166
mm a 237 mm, Zeissovy, Heyde-ho 200 mm, francouzské až 750 mm. Ob-
jektivy pracují tak přesně, že chyba vznikající jejich nedokonalostmi vůbec :na. vá.hu. Na. příklad Wildův obJektiv kresli s chybou asi 8".
1932/45
nepadá.
Z uvedeného je vidno, že přesnost odměřených směrníkfi vyhovovala by teoretickým předpokladům. V praktické fotogrametrii naskýtá se však otázka o r ie n t a c e s t a n o v i s k a. Představme si, že jest dána poloha základny b (obr. 14.), dlouhé na př. 70 m, a úhel 't/JB svírající OS:1 komory se základnou. Vypočteny pak jsou směrníky Cf!, Cf2 ••• bodů P1, P2 •• , vzdálených asi 700 m. Vidíme, že jest postupováno proti důležité geodetické zásadě "z velkého do malého", neboť záměra na bod A vzhledem k dálce ofotografovaných bodů jest příliš krátká. Úhlová chyba takto odvozeného směrníku by mohla na velkou vzdálenost bodů P1' P2 způsobiti značn-ou lineární odchylku. - Vídeňská fotogrametrická škola, aby zamezila vznik chyb z orientace, postupovala tak, že ve fotografovaném území byl určen jinou geodetíckou metodou (triangulací) dosti vzdálený bod, podle kterého byla pak celá soustava fotogrametrického stanoviska orientována. Tento všeobecně užívaný způsob jest zvláště jednoduchý při autografu. Plastickou značku postavíme na stereoskopický obraz orientačního bodu. Papírem pak otáčíme tak dlouho, až bod znázorňující stanovisko se kryje s počátkem aut.ografu a vynesený orientační bod s hrotem kreslicí tužky .. -- Pro kontr.olu jest dobré míti pro každý pár desek nekolik orientačních bodú. Ad 3. Při malých paralaktický'ch úhlech y nestačí přesnost dr 18" -;-30'k dostatečně pi;esnému stanovení vzdálenosti D. Jest proto třeba voliti delší základnu b a zvětšiti tím úhel y. Odvoďme si nyní rovnici, podle které bude možno vypočítati, jak velká musí býti základna b, aby D bylo určeno ještě na 0'2 m pro plán v měřitku 1 : 1000. Obecně jest dD D cotg y dr
=
=
cotO'
o
r
cos y = -.-sm r
(z rovnice D sin í' = b sin 't/J), pak
dD
=
D2~OSY d bsm't/J
b = D' cos r sin't/J
JI
!.! "--. D
jest vždy malý, položíme cos y . 1 a b-~1J2_1_. dD sinw
I 1
.
ff! .
TT"~I'
+--~-~--i,----~! -....4 --
I _ -r-
1932/46
--p : I
I
"
•••••.. --1 I
!
Abychom nemuseli v poli rovnici propočítávati, zná,zorníme si průběh funkce graficky (obr. 15.). Cáry I, II, III vyjadřují změnu b pro 1/JI = 100c (1/J'I=OC),1/Jn=700(1/J'u= 30°), 1/Jm=40° (1/J'm=600). V závorkách jsou uvedeny odklony od normálního postavení osy komory, kterého se v praxi vždy užívá, jelikož se dá lépe v terénu určovati. Jest to prostý doplněk do 100c• dr" = 30" (v obloukové míře dy 0'00005), dD 0'2 m, D v rozsahu 100 m až 750 m. Jest na příklad zaměřití část lí.zfJmínalézající se poblíž osy komory normálně postavené k základně ve vzdálenosti asi 500 m. - Přímka procházející bodem D 500 m protíná křivku I v bodě odpovídajícím základně b . 60 m. - Nalézalo-li by se toto území ve značné vzdálenosti od normální polohy, odha.dlIllElme,nebo nějakým jednoduchým 7působem změříme příslušný úhel 1/J' a hledáme základnu pomocí čáry II nebo III, po případě pomocí čáry, kterou si vyinterpolujeme mezi kreslenými křivkami. Stává se velice často, že chceme zaměřítí území rozprostírající se do větší hloubky, na př. od 300 m do 650 m, nebo pod velkým zorným úhlem. Z diagramu vidíme, že pro rúzné podmínky vycházejí také různě dlouhé základny. Když bychom zvolili základnu nejdelší, mohlo by se státi, že pro blízké partie vznikne již paralaxa větší než 13c 3, pod kterýmžto úhlem nelze již dobře pozorovati, zvláště ve složitém území. Abychom vyhověli požadavkům přesnosti, zbylo by jedině zvoliti několik základen. Dovolí-li to terénní poměry a čas, skutečně takto postupujeme. Konfigurace terénu připouští položiti často jen krátkou základnu, přes to, že nevyhovuje teoretickým předpokladúm. Jest nutno pak postupovati s obzvláštní pečlivostí a postarati se o vyloučení hrubších chyb způsobem, který bude ihned uveden. Především nutno dbáti, aby paraJaxa nejvzdálenějších bodú neklesla daleko pod paralaxy, které nám určují tyto s přesností 0'2 m. V praxí jest zji~těno, že pro plány v měř. 1 : 1000 nesmí y klesnout pod 2" 2 (t . .1. asi 8 mm paralaxy lineárné), kdy můžeme ještě dobře stereoskopicky pozorovati. Při fotografování na větší dálky než 5 km pro topografické plány jest žádoucno, s ohledem na nedostatky negativú (zrno, smršťování emulse, zamžení obrazu vzd"ílených partií) vzíti jako minimální parala,xu y ea. 5 c (20 mm) použitím přiměřeně delšíz,áikladny. Jsou-li body s taklovouto m~lou para1laxolll vzdáleny -zUia,čněod oormály k záJdad:ně (na př. na krajíich stoč;eného případu), jeost třeba tyto partie ofotog-rafovati j!88tě jedinou s jiného sta,novi~ka, třeba také jen jako stOič.ený přip<'!.d (obr. 16.). . Pracujeme-li s malou paralaxou. jest bezpodmínečně nutno míti v zaměřovaném území dostatek pevných hodú. t. zv. kontrolních a vlícovacích či zamísťovacích. - Tyto mohou zastávati rovněž funkci bodů orientačních. --IDedíme míti na desce alespoií tři takovéto body. Při topografických pracích bývá těchto bodů zpravidla více. Stavíme-li plastickou značku v autografu na kontrolní body a padne-li hrot kreslicí tužky přesně na vynesené body na papíru, soudíme, že předcházející práce jsou řádně provedeny a předpokládáme, že nedopustíme se žádných chyb při určování detailních bodů, když, jsme se nedopustili chyb ph posta.vení na body kontrolní. Provádíme tím jakousi interpolaci. - Objeví-li se nějaké od'Chylky, vyloučíme je opravami na autografu pomocí známých kontrolních bodl1. Odchylky ty vznikají ponejvíce ze špatně určených úhlů 'I/J a y, t. j. konverg'ence a stočení. U terestrické fotogrametrie jest to nerovnoběžné postavení optických os komor na· stanoviskách A a B. - Jest zřejmé, že čím máme více kontrolních bodl1, tím lze s větší jistotou pracovati. - Při srovnávání pláll1l, získaných fotogrametricky za takóvýehto okolností s plány tachymetrickými, nebyly konstatovány odchylky. Vrstevnice kreslené autografem podávají věrnější obraz terénu než vrstevnice interpolované. Toto vysvětlují různí autoři tím, že pozorovací ostrost jest při stereosko}Jickém vidění daleko vyšší než pozorování monokulární a žena plastickém obrazu
=
=
=
=
1932/47
mtižeme, poměrně bez velké duševní námahy, dobře posuzovati vzdálenosti. Výše ostrosti stereoskopického pozorovfiní jest individuální a vě~ tato není ještě přes:ně probadána. Nezávisí rozhodně na skutečném rozstupu našich očí. Srovnávání fotogrametrických plánů s tachymetrickrmi, o kt(;rémž byla vý~e učiněna zmínka, byla učiněna s elaboráty, pocházejícími od zkušen$"ch a svědomitých pracovníků, n~ čemž při všechfotogrametrických pracích velice záleží. Proto výsledky našich úvah o fluralaxe jest třeba bráti za vodítko pro docílení nejlepších výsledků za normálních okolností. Na druhé straně se nám v terénu naskytnou případy, kdy můžeme poměrně snadno vyhověti na základě n;:Uiich teorií odvozeným podmínkám. Ncjvětší obtíže máme s pokládáním základny tehdy, nacházejí-li se body fotografovaného území značně vzdálené od normálního směru, neboť čím větší jest úhel '!/J, tím delší musí býti základna, ktet'á může nabýti takové velikosti, že nelze již vypracovati partie poblíž normály (normální a stočené případy). Obr. 16. ukazuje příklad, kdy využito bylo ter~nu tak, že normála k základně jde směrem k nejvzdálenějším partiím. (Případ tento vyskytl se několikráte pří zaměřování údolí };eky Sázavy minish'rstvem veřejnS~ch prací.) Jak se postupuje v poli při volbě místa a délky základny, vysvitne nej· lépe na několika praktických příkladech. Vhodná místa, skýtající dobrý v~-hled s možností položení základny, re· kognoskujeme nejdříve v mapě a pak při pochůzce terénem zjišťujeme, jsou-li tato stanoviska proveditelná či nikoliv. S pHstroji přicházíme již na určité místo a neztrácíme čas se všemi pomocníky vyhledáváním stanic během vla.st· ního zaměřování. Tento postup jest n;ldmíru důležitý při topografických pracích. Při zaměřování pro plány velk~'ch měřítek vyhledávají se fotostanice při rekognoskování triangulace, nebo až při vlastním fotografování, jelikož se jedná o menší vzdálenosti a zeměměřič má lepší přehled o postupu prací. Umístění základny, pokud se směru týče, provedeme buď odhadem, nebo použitím jednoduché pomllcky, jako jest na př. karton, na kterém máme nakreslen směr základny a několik směrů, znázorňujících různá zorná pole, vekterých nejčastěji fotografujeme (normální a stoěené případy). Fa Zeis8 konstmovala. hranol, udávající krajní hranice obrazů normálně postavených i stočených a příslušný směr základny. Ve Švýcarech užívají k témuž účelu velmi praktické vojenské busolky. K přesnějšímu určení směru lze použíti přímo theodolitu, se kterým provádíme zatriangulování stanoviska. Jak dlouhou asi základnu máme položiti, poznáme na základě odhadnuté nebo ze speciálky odpíchnuté vzdaJenosti nejbližších a nejvzdálenějších míst a. velikOl"ití úhlů '!/J' určujících nám vzdálenost bodů nejvíce odchýlenýeh vpravo a vlevo od normály k základně. Před provedením dvou příkladů budiž učiněna ještě zmínka o diagramu y obr. 15. O významu a. použití čar I, II, III bylo řečeno již dříve. Přímky IV ,. .,' . b D sin 1fJ pro a V- u·k"azuJl vzaJemnou zmenu ve 1·~· lem b a D po dl e rovnIce
= -.smr
1fJIV= 100 r = 2 c 2 a 1fJv= 100 r = 13"3. Přímky VI a VII obdobně pro JDinimální St maximální parala:xu při 1/JVI= '!/JVH = 40c• Podle těchto přímek lze ihned poznati, neklesá-li paralaxa pro určitou vzdálenost D a základnu b pod 1Jrinimum, po příp. nepřesahuje-li maximum. Příklad 1. Jest zaměřiti čá8t území v měř. 1: 1000 v prostoru OP (obr. 16.). Zá.kladnú lze položiti tak, že not1nála směřuje k nejzazším partiím. ÚMl 'I:/J' jest asi 67c, VzdálenOítti '\T normo směru: Dmin - 450 m, Drnu .:-- 600-m. NA pOkraji ú~ekU': D'"Itl = 150 m, D' rnal< = 250 m. Pro D = 600 m a 1fJ' = 0° (1fJ' = 100 li), odpovídá délka základny 90 m, !! paralalWcItfm úhlem ,.. ~ 10c (1 zji~tpno hrubou interpolaci mezi přímkami IV " V). Pro D _ 450 m by přesnost při zákla-dně b :t::: 90 m byla větší jak c,
c,
1932/48
požadovaná, což nám přirozeně vyhovuje. y vyhovuje též, majíc velikost asi 12 c. Poměry na levém okraji úseku: pro D' :=: 200 m, 'I/J' 67c stačí základna asi 20 m dlouhá. Když bychom fotografovali z konců base 90 m dlouhé, dosáhlo by se sice veliké přesnosti, ale paralaktický úhel pro D' = 150 m značně by již překročil mez 13"3 (viz přímka VII). - Musíme proto zmenšiti základnu asi na 50 až 60 m. Na pokraji bude možno pracovati s paralaxou 13 c. Nejvzdác lenější body budou sice určovány s menší přesností, ale ještě s výhodnou paralaxou, asi 8 c velikou. Bude nutno míti v těchto místech nějaký kontrolní bod. Příklad 2. Základnu pro zaměření pruhu území MN (obr. 16.) ca. 200 m širokého o Dmill 200 m nutno položiti rovnoběžně s hmto pruhem. Xa první
=
=
1
--....-
I I
~---pohled jest patrno, že vypočteme-li výhodnou basi pro kolmou vzdálenost, nebude dostačovati pro vzdálené partie od kolmého směru. Z diagramu si vyhledáme základnu pro Dm;n 200 m a max. paralaxu 13"3; je rovna ca. 45 m; Se 45 m basí možno při 'I/J' 60 pmcovati ještě na vzdálenost 550 m, kdy dof.taneme paralaxu y . 3 c. - V těchto částech jest bezpodmínečně nutno míti kontrolní body a pokud možno ofotografovati ještě z jiného stanoviska. Nedovolují-li terénní poměry umístiti tak dlouhou základnu, jak bychom si přáli a záleží-li na ofotografování tohoto místa, použijeme největší možné základny a vypracujeme plán tak daleko, dokud minimální hranice paralaxy není překročena. Nutné jsou zase kontrolní body. Případ tento může se naskytnouti v území, jehož některá místa nelze tachymetricky zaměřiti pro nepřístupnost. Při vyhledávání stanoviska nutno pamatovati též na přev)Tšení levé a pravé stanice s ohledem na autografy, u kterých takto vzniklou "výškovou paralaxu" možno vyloučiti jen do určité míry. Během fotografování jest d{Uežité zakreslovati si do náčrtku všechna stanoviska a označovati území, která jsou zobrazena z toho kterého Etanoviska, aby nám nevznikly t. zv. slepé prostory, nebo jsme nefotografovali zbytečně. V terestrické fotogrametrii snad každé stanovisko jest zvláštním případem a postup prací nutno po uvážení všech eventualit různě zařizovati. V letecké fotogrametrii jest věc po této stránce jednodušší, neboť se vypočítává výška letu, délky základen a překryt snímkú stejně pro celá velká území najednou.
= =
C
1932/49
Z předcházejícího jest patmo, že prováděti fotogrametrické práce neni veCl jednoduchou, uvážíme-li ještě, že vyhověti požadavkům technickým jest značně ztěžováno požadavky hospodářskými. Zdar jejich bude proto záviseti hlavně na praktických zkušenostech. Résumé: Sur la base stéréopho1Jogrammé
Postavení zeměměřičů agrárního a zemského úřadu v Orně a platový zákon. Kruždý nový 'záklon mem poměry do budoucna a podle o1J.ecneho nábi1edu má I[l'Omě'ry zlepšovati; není úmyslem zákonodárce. aby nový zákon ubližoval oManům moráme a hmotně. Proto ,lmlŽdý záikon .pamatuje na přechodná ustanmrení a na výjimky. Provád6ní záJkona svěřeno je opět lidem a bude záviseti jen na rozšafnosti vykladačů a prD'vádě0Ích orgánů, aby přihlíželi k dosavadním okolnostem a poměrům a, ty v duchu nového zákona upravova,IL Však 'zdá Ise. že systemisační a resystemisačni lwmise provádějíc platolvý zákolu, vypracovaJa SiÍ nějakou šablOnu na procent,'\ pro počet míst v plaJtových stupnicích. Šablona nebyla jedna a táž, jruk ji.ž vidět na příklad z tabulky, kde jsou seřazeny skupiny zeměměřičů u tří úřadů v zemi Moravskoslezské.
l) řad
třetí
I čtvrté
..,
stupníci
V platové
I
páté
•..
činí počet systemisovaných Zemské finanční ře ditel ství
Agrární
úřady
40
I (21-5 25 %)
II (3'5 1.)
I
I
I
I -
37 (31'9%)
I
i=l<
I
50 II 116 (43'1"!o) I
II
li
2 (14'3 %)
I 5 (35'7 %) j
7 (50%)
-
1 (14'3%)
I
I
Poznámka
-"" ""><> 00
míst
1 ____
Zemský úřad
~ S
~..,
šesté
I
~..~
3 I 3 (42'8"10) I (42'9%)
14 I
I
1__
II
II
v
II Nove .. -I'
7
zřízeno 15 míst.
Nejmladší úředníci ma.jí dnem 1./3.1932 22 až 24 let skutečné služby.
Pro malé dvě kategorie zeměměřičů zemského a ag-rárního úřadu je' šablona skoro stejná; u srovnání s úřadem o větším pootu zeměmMičů (zem. fin. řed.) ukazuje se, že pro vyšší platJové stupnioe nad pátou táJž šab],ona neplatila, Mhoť by za 'stejných předlpokladů mělo býti zřízeno: u agrár. úřadů: ce[],em 4 místa, u zemského úřadu ce~kem 2 místa. v,e 4. plat. stupllIici. Na fakt,že se jedná o úiiady stejného významu (II. instance), vlzat
1932/50
ziíetelnebyl, roVIDěž nebyLo uváženo, že ne~8ItM'ší zem~J.Ilěřič u Izem~fin. ř~d. a .~ems:kého výboru na }Foravě byl vždy zařaděn do steJné hodno tndy. O tom, ze ,IDOllIlJl~e. prImo Ignorov3l1a fakt mimořádně závaJŽny - jak u zemského výboru (zem. uradll), tak i a g l' á r. ů řad u ne byl s k '0 rop o čtv t 't s t 'O1e ti při jím á n do 1'0 S t zem ěměř i č 13 k Ý -, bude ještě zmínka. Pro služební třídu I c byl výklad pla,tového záwna Ipřísný, ba ,tVirdý a zvláště tam, kM se jedn1l.1o o ma 1é skupiny měř. úředníků. Pro jdiné skupiny ~Ilužeibinitřídy I. s miallým počtemvysOikOŠlklOláků, ona !přísnost v úvahu nepřišla. Zji,stili. jsme na pííklad takovou systemis.ad: Zřizena byla mista ve 3.• 4.. 6. plat. stu;p., neb ve 3.. 5., 6. plltt. stup. a podobně. Zde !:;lyly tedy určité okolnosti uznaným důvodem, aby šabl·onn. ne by l'a p o u žit a a tá;k zabráJlěno pošikození některých úředníků. Jako dokument toho, jak systemís.a(.\{)mís·t ~JorObýlValé úředn~ky mor. zem. výboru, kterou vláda po dlouhé proceduře upravílaa schválila. dOlvedla. vykládati hlahovolně ustanovení plat.z.ikona o v Ý z'na m in Ú ř e dní ho mís t a, budiž uve.· deno: Pro. celkem dva duchovní byla zřízena dvě míslta ve tře·ti platové stupnici, která jim doc(Jila nezávidíme. TaM,o výhodná systemísa.ce hned by sotva příkladu našla, ale je jisto, že přímo křičí, zvlášť když tatáž vláda současně při·z n a 1a měř i č s kým ú ř e dníkům ~ehdy pouze tři místa v 5. :pl. stup. a čtyři místa v 6. plat. stup. Vtétže době pro 3 úředníky s[užby archIvní (služ. tř .. I. b) vláda systemiE
1932/51
jak někteří zeměměřiči agráifllích úřadů jsou poškozeni nedostatečnou resyst.emi8aCÍ, jistě by v mini8'terské radě našel pro takový případ porozumění, ba snad i odstranil pokořujíCi zařwzení zbývajícich tří kolegů a navrW jeiích mim o řád n é poyýše.ní., Talk by se ovšem mohlo státi tehdy. kdyby o·db o r o v Ý p r e d 110 st a s () s o b nIm r e f e r.e n tem a presidiem na tuto kriklavou nClsl'Ovna,losltpoukáza.li a ž ád a 1i odstraněni 'kiřtirvdys patřičným vysvětlením. U zem s k é ho Ú i; a d u v Brn ě byla resysteIDiisace prOlVcderm tak. že nestála Republiku ani haléře neboť do nově zřízených dV'OIl míst se dosta1i kolegové, kteli byli převedcll1Ii už v roc'e 1926 do oně,ch stu~nic J.llatových. Nepřinesla vůbec zisku tehdy 571etému (nyní 5~ letému) vrchnímu měř. komisaři ani tehdy 43 až 48letým (nyni 45 až 501etým) ,komisa,řům. Zato v téže a,si době byly jim odňaty jaJkio všem bývalým autonom, ním úředníkům malé výJhody platm'é s poukazem na ~ 212 plat. zákona. Proto nemají tři kolegové vůbec naděje !IlJapOf'tillJpze 6. plat. stup. do 5. plat. stupnice. nezasáhne-li vláda, Rovněž twk 591 e t Ý v r c h. měř. k o m i s a ř ne d o sáh n e před 'p'ensionováním 4. p Ia 1. s tup nic e. Bědnost situace. ve které je více než polovina měř. úiíednikťi zemského úřadu, spadajících pod pravomoc (jediného ryze teehnického) ministerstva vej'ej. prací. vysvilltne ještě z dalšího. Mezi techniky služ. tř. lb nenIÍ }ediného, přesto, že resystemisace byla u nich velmi nevýJhodnou. který by n6byl již povýšen, má-li ve veřejné služibě o tři léta kratší d,obu než zeměměřič (viz plat. zákon). Je však skutečností, že (nejmladší) zeměměřiči mají v této době platy {) 20% menší než technikové služ. třídy lb s,tejné délky služebni, ač zákon platový v di'Jvodové zprávě určuje rozdíl nožitki'J deseti procenty. Neznáme případll, že by u téhož úřadu nebyl povýš,en kvalif. úředník Mttžební třídy II. stejného služebniho stáří, o osta,tních kateg'or1ích úřednich-a služ. tř. 1. ani nemluvě. Postiženi měř. úřeďnícli 6. plat. stupnice jsou u zemského úi'adu celkem tři. Nastoupili: nejstarší dnem 1./2. 1908, druhý dnem 1./3. 1908 a nejmladšÍ (ze všech měř. úředníki'J) dnem 1./5. 1912. Pře k roč i I i t e d y d va p r v n í z nic h ty t o dny p ln Ý c h 24 1e t, z t r á ven Ý c h e f e k t i vně ve ve ř e j n é s 1už b ě (zemský výbor a zemsky úřad) a vykazují (s nejmladším) koleg-ou pro postup za,počitatelnou dobu 23 let a 5 'něsíců až 28 let a 4 měsíce, tudíž dobu, kterou by podle služební prag'matiky (poválečné) bylo ,}l'otřebi, aby časovým postupem nabyto bylo i platu VI. hodnost-ní třídy! Bylo· toto snad ideálem iniciátorů zákona" aby se ukázala tvrdost nového opatření pla,tového, a muselo snad dojíti k tomuto nemožnému stavu 11 hrstky zeměměřičů. kteří za doby mor. zem. v)'boru byli tak "dobře" odměňováni, že ze 12 odešli za doby restrikce dobrovolně 3 kolegové a jeden předtím do městské služby?! Zdl'l.razňujeme znovu, že podle důvodové zprávy k platovému zákonu dva ze zeměměřičů zemského úřadu šesté platové stupnice měli býti již čtyři léta ve čtvrté platové stupnici. Za mor. zem. výboru měli kvalifikaci "v Ý bor n o u", ale přes to, že plat. zákon odměňuje "výborně" kvalifikované, nebyli povýšeni vůbec, a n i při s Y í:l tem i s a c i, a ni při r esy s tem i s a c i. (Úřady nadřízené byly o těchto poměrech zpraveny.) Proto den 1. ú nor a a den 1. b řez n a t. r. ,,0 s 1a v ují": z a č a 1i r o k, vek t e l' é m d 0končí čtvrt století služby konané "výborně" a "velmi dobře", ale d o s u d bez j e d i n é h o P o výš e n i. Tak'ov·é jubileum je kmiositou a v celé čSR ne· existuje mezi zCIlllčměřiči všech služeih státníeh a aUJtonomnich případ podobný. Bylo by dobře, aby si těchto poměrů povšimli nejen iniciátoři zákona platového, ale i všichni, kdo rozhodovali o zřízení míst zeměměřičských u agrárních úřadů a zemského úřadu v Brně. Snad i kruhy poslanecké by věc mohla zajímat stejně jako osobní referenty a resortní ministry, ba i kanceHř presidenta republiky. Situace zeměměřičů agr. a zem. úřadu v Brně je taková, že musí býti i za daných poměrů hospodá.řských - nějak upravena a křivda z minulých let odstraněna. Koleg-ové těchto dvou úřadů přes to, že nenašli nikde zastání, neztratili víru ve spravedlnost Repuhliky. Kooo.ji své práce se stejným napětím sil duševních i tělesných, se zájmem neměnitelným a neochabujícim pro povinnosti, které převzali vstllpem do úřadů a služebním slibem. Nikdo jim však nemůže odejmouti přesvědčení, že jsou proti duchu pla,tového zákona a důvodové zprávy, které zásadně chtěly zlepšit postavení čsl. zeměměřiče v řadě vysokoškolských techniků, v'elmi pošk'mwváni, a to IPo() drahnou. řadu let. Nemůže jim býti vytýkáno, že tyto poměry oslvětlují na veřejností, neboť trpí nezaviněně a náprava nepřichází, ač jim byla slibována na místech významných. Nemohou uvěřiti, že by pro zlepšení jejích postavení neměla republika přes hospodářskou krisi pochopeni a že proto jejich losem musí bS-ti 1 nadále těžká újma mmvtnÍ a ma;tedelní. E. P.
Literární novosti. • "Návod, jak opatřování otisků vého katastru." V ?)emský,(h archivi'J
Posudky • vykonávati práce pro obnovení, katastrálních map reprodukCÍ 111 pro katastrálních map a jiných map nebo vyhotovení podle pozemko. Pmze 1931, nákladem minÍ!sterstva financí, str. 74; v ,prodeji u všech map kntastrálních.
1932/52
Ministerstvo financí vyda.Io tiskem své vynesení z 5. října 1931, Č. ;,5.000/31-IIli6, je7. tV'0ří SlVazek v pořadí v;'ooh. ná.vodl1. které budou v)'dány podle odst. 2. § 3 k:.it. zálk6na z r. 1927; jinak je. to z dosud vydanýdl návod dll"uhý (po ín"tl'Ukcí vceilO'V';Ioeí z r. 1930). Tímt.o ná.vodem nahrazuje se v.::elku rakooský "Anleitung betreffood die Auswahl, VQlrbereitung u. Veuchkkung deJ' Kallistralmappen zuJ' Reproduktíon", Wíen 1912, jímž ~e dosud řidily na,še ka,tMtrální úřady. Novinkou je tu ofícielní zavedení h1iníkových Msek (folií), 'rozmerů 650 X 810 X 1'3 mm při vyhotovování listů katastrálních ma,p pů'Vooních a listů map vzctilých z do· plňovacich kat. prací konaných na poz,emcích vylOl1ěených z komasaee, anebu z antentifika.ěního řízení. Folie mají kreslicí papír zn. Schoellershammm o váae 308h gfm2, kresba s nich bude reprodukována refle.xní metodou. Maqm 11a hlinikové desce uude nalepena t,rvale. bude-li zobrazovati ú:lelHní části s cennými pozemky; jinak se po reprodukci seřízne. V prvém případě povede se v ~uMase se skutečnost,í tak dl()Uho u kat. měl'. úřadu, dokud n€lhude musit být.i reprodu· kována, a to zase na hllnikovou de~ku. V případě druhém uloží &l puvooní mapa 1.f archivu a; Jmt,a-strá.bní 1l1.aip ou !Jude otisk na voLných listech. O Winikových deskách bylo již p3.áno v Z. V. 1931 na Sltr. 60. Doufejme, ž€ se jil1tÍ uskuteční a.spoň z velké části se.n 81tátnich zeměměřiM: o ka,rtirovací hmotě, která ne· podléhá účinkům 8IVětla. tepla a stupně vlhkosti vzduchu a jlejíž proměnlivost dosavadní oobyla v přija,telném polněru ft předepsanotl. [l,řesoThosti při měření a zobra,z ování před . mětů. Ná:vůd VIII, stejně jako návod IV, je pělkně upll'a,ven; je možno jíž dnes iíci. že nové katastrální předpisy budou čsl. katastr dobře rBPresentovati. Poznamenati však sluší, že prodejní ceny dosavadních návod,I ~oviJo mŤnieterstvo financí Z1T,ačné vysoko: tak na př. stojí VIII návod bmžovaný 25 Kč. ač má jE'n 32 polost,ran tisku, zh~ tek j80u vzorce llleně nákladné sazby. Přáli bychom s,i,alhy ceny oiltatních návodd. zejména tě oh, které v souikromé kuihovn+> státního zeměměřiče nebudO'lJ. mllůi chybět,i, by ly pří· &tllpně,Íl'f. . Stv . • Nauka o pozem:twvém katasuu, Dil I. SestaNil Ing'. A10is Kre.icar, hOlI1. QeIE'nt české techn1'ky v Brně. Vydamo nákladem "Donátova fondu" v BrJ1ě 19~. Cena 45 Kč. Brožováno. Fmmát 4°, st,ran 140. H. Pro studiumposlucha.čfi zeměměřiěského inženýrství sest,avtl autor v L díle nový katastrálni zá.lwn z roku 1927 spolu s vláilním nařízenÍim z roku 1930 s někte.rými dtl.lež.itými výno"y a 'vyhláškami' mímisterstva finanoi v 'P'řE'hledný celek. jj;m, že k,e' každému paragrafu záklOn~ připojil ihned dalM výklad dam& y,e vládním nařizení. Na. posledních 18 sltráillkMh připojil autor OOkWTá ustlanO'Ven,í o p,ozem.kové dani podle zákoo.a z r. 1927 a vlidJního naří'I,ení k němu vydanéh.o. Poznamenáváme. ž,e §l 105 o daň{)IVé sazbě je rpodán neúplně v odstllNci 2., nebot llstam>veniÍ v poslední větě má určité omezení. H. ,,Da8 Reiek8amt Lancfe8aufnahnte und seine Kartenwerke". 1931. nákladem R. A. f. L. Berliln N. W. 40, v komisli má Chirhtian Hinck, Hannover, Georgstr. 20; st,r. 318, cena knihy vkusně vázané do eelfll]}lát. desek 5'40 ř. m. Zemské měření v Německu obi'ltarálVá mimo Reichsl1mt fňr Landes:mfnahme v Bmlini\' t,aiké b3!VOfský zemsoký měř. úř:vl 8' tOfJogr. odlboěkou V Mnicrově, saský úřad v Dráž· da.nooh. wilrt'enbe~ký statistieký ů,řad v Atuttg3!rtě, wiirtenbel"ský kJatast,rový úřad tamtéž. hadenllké ředitelství V1O(} li ~Bt v KarlBTtlhfl., bffist'nSlký zemský úřad v Darmštat.ě a m~klenbllrPJký Ilems'ký úřad Vf, Zvěříně. Tvto instituce jsou od konee války vesměs civ;lni; jeijeh Pl'llIVomooí 00 d.o výkonu zeměměřickýeh dÍlSeiplin a ,kartografického zpracovállí látky jsou vymezeny. NiIl.dep!'lllJI1á. publikae-e s.hmuj:e výlsledky všeho ofieielního mapo\-aciho podnikámí pokud jde ovšem >O zems,ké' měření (LandesvE'rme!lsung, !!lG rozdíl od katastrálnÍJho měřeni ěiH LandJnep.sung). Kniha 'VZniklá 1- .pra.xe a jelO 1>ro poIlřebu !praxe P.Q'vi nmohoo OO~1l klllfitému laiku o v,zJliku a pol'žiti map, nýbrž potěfíi i kaiŽdého odbornika bohatosti a peělivým výběrem a zptll('()vánim la,tky . .IP, ra{lostÍ probírati se jemně kJreslenými vzory map, 'kw,ré l\vPdčí 'O Vj"AOké úrovni relll'oolf,kčního umělní v Němeoku. Celé dílo (!l~ni se v 27 kap;tol 'O()lfldnAvajÍ<'ír1t o f)flranisaei zemského měřeni. trian· pulaci, njv~la('i. tolJO!!Tllfii. fm.o!!"TlJmmm h,rtO/!,Tltfii, o zobra,zeií map jednotlivých měřitek.. O' ěten~ mlLf) li. mnohých tecllIllie~h otlÍ7.Uch pti zOOtovování map. Nato poda.vá. Rf'DIa1JI dech d1'llM mJIl.pc,které říšský úřad vydáv.... a jejKlh ob$írný POpiR; wěr tvoři i!Ol!lpis odborné litell"atl1ry. Pto zajíma.v:08It uvádíme, že Rekhsllmt'ltoná. tmké měřeni DlI. žádost a nákllad stran. Jde tu ~n o měHtko 1: 5000' v území, kd,e takOV+ho měřítka dosud ne nt. Objť'dnaVlatel zapTáfJf za. IJllnoo S6kei 4 km7 dioty a. ce<'lrovné miffičt\ mzdy pomooníkft, trlang. mlllferiál, fW'!lžUf letadla:, ,kresbu a reJlrootikci v částce asi 1500 M 3000 ř. m.; Z8 to doet«,m !D oti!lků a má práv-o M.d'ati, aby dam prMejné ot_y oo~Iy na veřejnost phld. 1rpJy~ nutfm l\jedna~é doby. Stv.
"~n.
1
o
m.-
1932/53
Vy!/é knihy. Min i s t e r s t v o f i II a n c í: Návod, jak vykonávati katastrální měřické práce pro založení pozemkového katastm původním l{atastrálnim řízením nebo pro jeho obnovení novým katastrálním řízením (Instrukce A pro katastrální měřicképráce); k tomu Tab u I k y a Přílohy. Celkem tři obsáhlé svazky. Vlastní návod (návrh) má SIÍIl'lllI1 347 formá·tu 21><29. Nákladem mLn. financi, Praha 1931 a 1932; {)bjednávky vy· řizuje Ústřední archiv puzemkového kamstrll Praha III., Jose~ská ul. č.. 1. Cena 200 Kč všech tří sV3Jzků. Jednotlivé svazky pJ'ozatím prodá.vány n~budou. Prof. Dr. VI. N ,ov á k: FySika. Dil TI.: E'lektřina a optika. Vydala Jednot.a č~I. matematiků fysiku, Praha 1932. Stran 640. Cena 92 Kč. Almanach I. čS. silničního sjezdu v Praze 1931. VydaJiy za redakl'!e Ing. R. žižky a. lng. V. Loudy Pra.ž~ké vzor){ové veletrhy. Stran 76. Cena 30 Kč. F. N. K r a s o v s k i j: Kurs geodezii (Kypc reoAe3HH). Díl I. a II. Nakladatel: Oos. Naučno-techničeskoe izdateljstvo, Mo·skva 1931. Cena 7'6 rublů (127 Kč). Stran 660 411. Handbuch der Geophysik. Svaze,k I.. sešit 1. OIbsahuje pr~e: G u t e li ber g: "AUgem8Ůnes uber Geophysik. N o I ke: Die Entwic,keluIIJg des Son.nJenS
+
Odborná pojednánI v ~asopisech. Technik, čís. 4 (únor 1932). Ing. J. P e tří k: Krá1wské české stavovské technické učí1iŠitě v P!rare. Věstník Inženýrské komOry. čís. 3. Ing'. O. K r č m á ř: 8celováni pozemků účinným prostředkem v boji proti hospodářSlké tísni. Przegl"d mierniczy. Čís. 10-11 z 1931. K I už n i ak: O odborné výchl)vě zeměměřičt\ v Polsku. P i a sec k i: ,.I,odis", iPřístroj k optickému měřeni 81oUlřadndc. K 10 c z k o ws k i: ChY'by ve vt.říďování lpozemků při s
1932/54
Schweizerische Zeitschrift fůr Vermesstlltgswesen und Kulturtechnik. O. 1. G r u b e nm a n n: Die Entzerrung von Fliegeraufnahmen (konec). Are g g e r: Der reduzierende Doppelhild-Tachymetťr Kem (a č. 2). C. 2. U u e ni: Die f'Hichenverzerrung der winkeltreuen, schiefachsigen Zylinderprojektion. S c h w a r z e n b ach: Beitrage zu einem einheit1ichen Bonitierung:sverfahren. -T. OsterreichiSChe Zeitschrift fůr Vermessungswelien. 1931. čís. 6. S c hru t k a: Zur Berechnung von VielecksWichen aus rechtwinkeligen Koordinaten. L li dem a n n: Der Dehnungskoeffizient bei Invarbandern.· -T.
Zprávy odb~rné Zpráva o zeměměřičské agendě ministerstva veřejných prací v r. 1932. V čJ.ám,ku"Program činnosti min:isterst,ca ,'eřejných [)iracrina Il'o:k 1932" ve Zprávách veřejné služby te·chnické, str. 37, r. 1932, jesit otištěno následující: Hra nic e n a š e h o stá t u. Roku 1932 budou dokončeny upravovaci práce na hranici se Saskem a bude počato s pracemi na hranicích s Bavorskem. Nenaskytnou-li se pro vnitrostátní německé poměry nepředvídané překážky, budou veškeré hraniční práM ,v přírodě skončeny r. 1933. Roku 1932 bude o hraničních a· vodních tocích a o výměně území v saském dílu československo-německých hra.nic sjednána obdobná úmlllVa jako v dílu pruském; této úmluvě bude hraniční dílo již přizpůsobeno. Zem ě m ě ~ i č s k é p r á c e. Úvěry pro vybudování výškové sítě jsou stále nedostačující, bude proto 'Ir příštích letech nutné ukončiti aspoň hlavní nivelační tahy v zemi Mioravskos1ezsiké a započíti :pak s vybudováním aSlp'Oň nejd~žitějších výškových trati v západní a severovýchodní části země České. R. 1932 bude zaměřeno opět asi 400 km tratí. K trvalému zajištění výškové sítě bude postaveno ve tvaru kamenných pomníkfi asi 20 základních výškových značek, z nichž asI čtyři bude možné vybudov31ti již r.1932. Dále se zamýšlí zkoušeti pro vypracování polohových plánů kromě pozemní fotogrametrie prakticky i leteckou fotogrametrii a využítí tak i civilního letec,t,ví pro tento nový obor technické činnosti. ZeměměfiČSká služba v ministerstvu veřejných p.rací. MJni:st.erstvo veřejných prací setrvává dále při důkazech, že nemá ani pochopení, a.ní dobré vůle pro oprávněné PO" žadavky měříckých úředníků svého ústředí. Ačkoliv nemůže být pochyby o tom, že zeměměřičské oddělení, organisované pro zvláštní, od bor n o u službu, pro kte·rou byla zřízena zvláštní kateg-orie úředniCttva (I. c - měřičtí), má býti vyhrazeno bezvýminečně úředníkům této kategorie a jimi též řízeno, ponechává stále přednostou tohoto oddělen! příslušníka k31tegorie jiné (I. b). Všechny zákroky měřických úředníkl'l, odborných orgoanisací i vynikajících vědeckých odborníků, všechny protesty odrážejí se o tvrdošíjný odpor rozhodujících osob, které sice nápravu stále sHbují, slibů však neplní. Ani nyní, kdy z usnesení ministerské rady mají se všechny resorty státní správy přičiniti co nejvíce o docílení zjednodušení a úspor ve státní správě, nebyla provedena náprava v měřické službě, ačkoliv je příka.zem ÍLspornéhosystému, svěřit.i zeměměřičské oddělení zeměměřičům a ne úředníku výše honorované skupiny. Upozorňujeme na tyto skutečnosti se vší vážností a s poukazem na zodpovědnost ministerstva veřejných prací za plnění úsporných opatření vlády: 1. pana ú s por n é h o k o m i s a ř e min. veř. pra.cí se žádostí, aby se zasadil {) zjednání nápravy a průchodu přísným opatřením vlády; 2. pana g-e ode ti c ké h o ex per ta mín. veř. prací, aby jakožto - podle svých výroků všemožný zastánce a podporovatel zeměměřičů a spoluzakladatel první zeměměřičské organisa.ce postaral se z moci své funkce, ahy rozhodující osobnosti byly správně ínformovány a k provedení snravedlivé nápravy pohnuty. Či má pan expert své z,vláštní důvody pro ponechání nynějšího stavu? J. A. Komensli:ý, spisovatel traktátu o geometrii. Profesoru Masarykovy unLversity v Bruě Dr. St. Součkovi se podařilo objeviti v Leningradu mezi několika spisky, které nesou zřetelné náznaky pra.cí Komenského, také latinské pojednání "Geometrie". Skládá se z geometrie teoretické a geometrie t>raktické neb geodesie, kde je poučeni o měření vzdáleností, výšek a hloubek. V jiném spIsku současně na,lezeném "Cosmographiae Compendium" jest také partie o astronomii. Zajímavé znrá,vy Dra Součka přibližují posta.vu svět,ového pedagoga našim klUbům tím těfln{;ji a dokládaj;í o·hromný duševní fom! sla:vneho českého emigranta ..
Zprávy spolkové. Upozornění. spolkových této lhiity
P,okladnik SpOlku čs. zeměměřičů. v Praze
stano,v jsou členské
příspěvky
účÍ.uje se členům částka
snlatny
upozorňuje,.
31. března každého
že
podle
2 Kč za ka~dou upomílll1m. (Člen. příspěvek
1932/55
§ l;l
roku. Po uplynutí 55 K~.)
Zpráva o valné schůzi Moravské odboěky Spolku ě8. inženýrů stlttRf slttžby měřické, konané dne 16. ledna 1932 v Brně. Valné schůzi předcházela pr&hlídka geodetkkého úsfu.vu při vys. škole zemědělské v Brně za llU'lkavého doprovoou a výkladu přednosty tohoto ústavu pa,na, prof. Dra Ing. Aloise Tichého. Prohlídka konala se za četné účasti kolegů, kteří ,všichni byli překvapeni účelným a, praktickým zařízením ústavu,. oož je výsledkem neúmmné a vytrvalé práce pa.na, prof. Tichého. Týž zajisté vycítil radost i uznání všech účastníků exkurse, kteří s velkýmodlborným zájmem sledolVaJIijeho výklady a kteři pak prostřednictvím místo-· předsedy spolku Ing. BrycJhty vyjádřili svoje díky za, páně profesorovu oběŤ.aJvost. Valná schůze konala. se v restaura.ci U Hochmutd za předsedníctví koleg-y Brychty jako místopředsedy spolku. Zúčastnilo' 'Se jí 43 členů a' 2 hosté. Předsedající zahájil schůzi vzpomínkou na zemřelého předsedu Krátkého, ocenil jeho práci a význam pro spolek a zúčastnění uctili tuto pietní vzpomínku po;vstáním. Nato příhlásil se ke slovu host pan kolega Faltus, který přednesl pozdra,v měřické skupiny při SIA. v Brně a mora.vské odbočky Spolku čs. zeměměřičů. Od čtení zápisu minulé valné schůze bylo na ná~'rh kol. Ing. Krupici upuštěn<\ jelikož zápis byl uveřejněn v Zem. Věstníku. Následovala zpráva jednatele o činnosti spolkové za minulý rok. Koncem roku 1981 má odbočka 112 členu. Během roku 1931 vystoupili tři členi, jeden zemřel. Jeden převeden z Čech na Moravu a nových členů přistoupilo pět. Dnem 1. ledna 1932 ubývaji ~t tři členi, přibývá jich 10, takže v den valné schůze má oobočka 119 členů. Z těch je u ka,tastrální služby 105, u dráhy sedm, u ag-rárních operací šest a u' Stát. poz. úřadu jeden. Odoočka konala čtyři výborové schůze" předsednické konala podle potřeby. Mimoto se zúčastnila pořádání přednášek společně s měřickou skupinou při SIA. v Brně. výborOových schůzí v Praze se zúčastnila J3vým zástupcem kol. Maříkem. Jednatel refemje dále o všech zákrocích, poonikaných í:lpolkem za účelem zlepšení hmotných i kulturních poměrů zeměměřičských úředníku. vzpomíná nemocných členů výboru, kolegu Macháčka a KožOouška" jimž přeje brzké uzdravení, aby se mohli i nadále .věnovat s nezdolnau energií pracem spolku. Probírá aM.uelní otázky státně zaměstnanecké a končí výzvou ke všem příslušníkum spolku, aby v dne&níeh těžkých dabách nezanechávali' práce spolko~é a pomohli všichni bez rozdílu činovníkum spolkovým v jejich svízelné situaci. Zpráva byla přijata s potleskem a schválena. NásledOrvaly zprávy pokladníka a revisoru účtt'í, načež bylo pokladníkovi udělenOo jednomyslně absolutorium. Na návrh kol. Maříka zvolena komise pro stanovení kandidátky, sestávající z kolegu: Moce, Novotného a Vláčila. Po přerušení schůze trvajícím 15 minut byl(} přikročeno k volbám a zvoleni ak1amaeí: Ing. Jan BrycM:a předBedou, do výboru pak kolegové: Krupiea,. Hanák, Mařík, Syrovátko, Vláčil, Nedoma, a za náhradníky kolegové: Baňoch, Moo- a Hauptmann. Revi80ry účt,ů kol. Lysý a Vilímec, a do smírčiho soudu kole~ové Novotný a Pachr. Všichni volbu přijali. V ustavující výbor(}vé schůzi pak byli zvoleni: místopředsedou kol. Krupica, jednatelem kol. Mařík a pokladníkem kol. Syrovátko. Volné návrhy: Usneseno věnovati k uctění památtky zemřelého předsedy Ing. Krátkého 1000 Kč ve prospěch Národní Jednoty IX. odboru a mimoto vyp8lliti pro každého člena odbočky .iednffl'ázovou minimální daň 10 Kč, z níž by pak byla polovice věnována tiskovému fondu Zem. Věstníku a polovice nemajetným studujícím zeměměřičskeho inženýrství v Bmě. Po výzvě kol. Ing. Vilímce k hojnému vstupování do SIA. byla schůze (} 16. hodině odpolední ukončena. Dle zápisu kol. Ing. Vilímce. Zpráva o valnom shromážtlení Spolku Č8. inženierov štátnej 1'IIenI~ služby, od· Wky pre Slovensko a POdkaI'patskú Rus v BratiSlave, kona.nej dňa 17. Ja.nuára 193~ v Brati6Ia.ve (U I:..erchnera). Predseda Ing. Potůček za prítomnosti 31 členov a hostov po privítaní prítomných kolegov aj z:.istupcov g. f. r., XV. odd., v krátkol'lti oceňuje činnostllpolkevú za minulý rak a zvlášte UP(}zorňuje na snahu min. financH o zadováženie dorostu pre Slovensk() pOdporami a za.vedenie skúěiek ustanovolvacích a povyšovacích. Na to kol. Ing. Pejchota. podáva. referát o optickom meranf. Po jeho ukončení predseda poukazuje na prednáškovú iíinnQ1lltbratisl:tvských z.eme· meraěov, ktorí usporiadali u zájm(}vej skupiny SIA.· štyri pekně prednášky a ďakuje kol. Ilt~. Klusáěkovi za, ich obsta:ranie. . Kol. Ing. Krištofík v podrobnej zpráve jedna.telskej popisuje spolkovú činno8t za mmulý rok a vymelllováva najd.(jležitejšie události pre náš stav. Je to nespokojenost s obsadením systemisovaných miest bez 81Íbehu, m~priaznivé výklady pri riešení otázky cestovného a diet, ke ktorému ústredie pripravuje memorandum na záJdade. ma.te,rialu doid.a.ného odbočkami a služ. skupinami. Odbočka konala 3 výborové schódze, podala p<>litiekým stranám memorandum ve veci nedostatoěného honorovania dorastu na Slovensku a hodlá sriad'i! v rámci odbočky pbdpornýfť1n
.
1932/56
SUl.v členstva koncom roku 1931 bol 109, pristúpili 4 (Kotouček Hrubý Bauer Rosner), vystúpili alebo členstvo zaniklo u 5 (Vaca, Žižka, Tf1ma Parch~menko' Marhou~ nek), takže st~).Vk 1. januáru 19:12 ~e 108 člooov. Pre rok 1932 sa prihlásili kol.: 'Chochola, Popesko, Hapl, Kiriěenloo, Ha.velka, .RJiť>mer,ktorí boli na výb. schOdzi prijati a budú navržení úBtrediu. Súčasne Sil. prihlašujú: Veleba" Lafant, Govoreckij, Szego, Akimov a Šlechta. Dopisov došlo 26, odOílla.ných 27. Jednatelská zpráva bola, schváJená. Kol. Ing. Roziňák V10 zpráve pokladnej žiada o dodatočné schválenie príspevku za minulý rok v číastke 55 Kč míesto stanoveného 56 Kč, poneváč omylom owámil členom o 1 Kč nižší. Schválené. ZÓSUl.tokspolkového imania z min. roku bol Kč 4020'35, vvdanie prevýšilo prijem o Kč 438'35, takže st:w k 1. ja,nuá.ra 1932 botl Kč 3582'-. . Po zpráve revízorov kol. Ing. Kern(}ra a Seilera bola .pokladná zpráva schválená,. Na návrh výboru boly nepatrné nedobytné pohladávky odpísané a, k vylúčeniu pre neplatenie boli navržení kol.: Červeňák, Knorr, Lysý, Mauler, Terharen. Členský príspevok pre rok 1932 ustálený bol čiastkou 55 Kč a je splatný ve 2 splátkach: 30. VI. a 31. X. Prvá upomínka nebude účrovaná. Na návrh výboru žíada pokladník o odloženie 2000 Kč za minulý a 1000 Kč za tento rok pre podporný fond a vyjednanie stano,v v tejto veci. Schvá1ené. Po referátu pokladníka ako delegáta do ústredia bolo udelené výboru absolutorium. Ve volných návrhoch bolo stanovené, aby pred valnou hromadou bola konaná členská schódza v inom meste Slovenska (žiline). K návrhu koL Fa.rku na opatrenie účtovných predpisov edeluje kol. Klusáček, že p,tátne nakladatelstvo vydalo "Náhrady za služ. cesty a stěhovací výlohy pro státní zaměstnance" (Bratislava, Prayova ul.). V následujúcich volbách boli zvo1ení pre rok 1932: Ing. Jan Nosek predsedom, Ing. Karol Parýzek miestopredsedom, Ing. Jan Císař jedna,t.elom, Ing. Achill Roziňák pokladníkom, Ing. Jozef Zemánek, Ing. FraIllt. PotfIček, Ing. Jindrich F~rtI, Ing. Frant. Kotouček členmi výboru. Ing. Jaroslav Veselý, Ing. Ant. Kovaříček, Ing. O. Kadeřábek, Ing. Ja.r~slav Šlitr náhradníkmi, Ing. Jozef Kerner a Viktor Seiler revízormi účtov. Po prevedenej volbe ďakuje predseda za účast a končí schOdzu o 13. hod. Ing. J. Nosek, t.č. predseda.. Zapísal: Ing. Jan Císař, t. č. jednatel. Zpráva o výborové schůzi Spolku ČS. zeměměřičů, !konané dne 22. ledna. 1932. Omluveni: prof. Dr. Ryšavý a Ing. Zuklín.. Po přečtení a schváJení zápisu o předcházejicí schf1zi o;mamuje předseda prof. Pet.řík, že na z a k o u pen í ř e t ě z u d ě k a n o v i v Ys. š k o 1y s pec. n a u k přispěly: Jednota úř. aut;~ civ. geometrf1 800 Kč, Spolek inženýrů státní měř. služby 300 Kč, Klub měř. inženýru hlav. města Pra,hy 200 Kč a Spolek pojistných technikf1 300 Kč. Bylo usneseno, že částku předá prof. Petřík s děkanem vys. školy spec. nauk rektorovi vysokého učení technického. Nato podal Ing. Payer z p r á ,v u P o k 1a dní ke dni 22. ledna 1932. Spolkové jmění na hotovosti činí Kč 7176'15, dlužné příspěvky Kč 7981'-. Pokladník čte jména členů, kteří dluhují na přÍllpěvcích více než 200 K.č a. \Žádá o zmOCifiěni.aby mohl ro.ze&ill.ti poslední důraznou upomínku, ve které bude' dlužníkf1m dána lhf1ta k vyrovnání dlužných příspěvkf1 do konce února, nezaplatí-li dA}té doby, bude podán valné scMzi návrh na jejich vyloučení. Návrh pokladníkův byl schválen. Dále čte pokladník žádost Spolku inžt,nýru státní měř. služby na Slovensku, aby mu bylo pro akci, směřující k z í s k á n í n ov Ý c h č 1e n ů, poskytnuto zdarma nebo za zníženou cenu 40 kusů prvního čísla Zeměměřičského Věstníku. Předseda navrhuje, aby žádost byla postoupena redakto,rovi Růžičkovi se zmocněním, aby jí podle možnosti vyhověl, což bylo schváleno. Za no\vé členy Spolku se hlásí: Ing. Ant. Felkl, Ing, Mendel-Fischer, Ing. Ant. Herold, Ing. Viktor Karpuškin, Ing. Fr. Kredba, Ing. Lad. Klika. Jejich přijeit.í se schvaluje. Na vědomí bylo vzato vystoupení Ing. R Fuěíka. a Sergěje Savostjuka. Pak bylo jednáno o v &111 ée e h ů .zi. Bylo usneseno, že se bude konati v neděli dne 6. března 1932 o 8Y. hod. Volné návrhy pro valnou schůzi budou přijímány ne;1'Mději do 27. února a. projednány budou n& výborové schfizi dne 5. března. současně se zl'rávami funkcit)llá.řfi. Z výboru dle stano,v vystllpujíeí třetina sestává z pánů: Ing. Pudra, Dr. Ryšavého, Ing. Švece, Zuklína a FikerlL.B~usneseno, že budou ka.ndidování ,zno-vu. Prof. P~k žádá., aby výb()l' uvažoval o n ov é m k a ft d i dát li n a pře d s e.d n i ct v i, i~oohoo.tlÍ požádat, aby byl fankce předsedy zpr~těn.. Pro obohaceni pořadu vainé seM-ze ~ád' výbor Ing. Vacls:.a z odděl.ení pt'fi nové '!Mření v PTaze, a.by refer()va1 o pokusech s měřením vzdáleností s užitím WildovyhOr1wntální latě. Mezi valnýminávmydoporuču,Íe Ing. Pudr k úvaze: L Jak upraviti a pmhloubiti styky mezi členy Spolku a posluchači zeměměřičstvi. Bylo usneseno, ž.e prozatim bude Spolek posluchaču zeměměř. inžeuýrství Vyzván, ahy vysílal do výborových schůzí zástupce a Spolek čs. zeměměřičů. bude vystlati delegáty na. valné schůze posluchačů, také společenským podnikf1m posluchačf1 bude věnována větší pozornost.
1932/57
2. Dále doporučuje Ing'. Pudr pozornosti, jak by bylo možno sledovati vliv hospodářských poměrů na zeměměřiče. Ing. Payer podá.vá, dotaz., jak daleko pókročilypřipravné práce pro ;V y dán í z em ě měř i č s k é h o k a len d á ř e. Předseda ukazuje na obtíže se získáváním odběratelíl Zeměměř. Věstníku, přes to doporučuje, aby byl připra,ven alespoň materiál a rozpočet a aby zástupci našich tří zájmových korporací, Ing. Pudr, Brandl a Krejza, připravili náměty, které by kalendář s ohledem na různé kategorie zeměměřičů obsahoval. Návrh předsedův byl schválen a výše jmenovaní zástupci se sejdou po valné schůzi a s,voje náměty projednají. Dalších volných návrhů není, proto končí předseda schůzÍ. Zpráva o valné schůzi Zájmové skupiny zeměměř. při SIA. odbor Praha. konané dne 30. ledna 1932. Schůze konala se 'za předsednictví prof. Petříka, který zastupoval omluvivšího se Ing. Mandyse. Po schválení zápisu o poslední valné schůzi čte jednatel Ing. Potužák zpdvu ") o činnosti Zájmové skurpiny, která se rovněž schvaluje. Na to bylo přistoupeno k voLbám nového výboru. Navrženi aZivoleni byli: p,ředsedou Ing. Mandys, mÍiStopř. Ing. Zuklín, jednatelem Illg. Potužák, zapisovatelem Ing. Fiker, zástupcem v prružském odboru <'1 v ústředí SIA. prof. Ing. Petřik. za další členy výboru zvoleni prof. dr. Ryšavý, Ing. Brandl, Houček a SŮra.. Prof. Ing. Petřík upoZOlrlmje na. Společenský čaj, který se koná 3. úno'ra t. r. v domě ČI3!l. inženýrů. Ing. Beneš podává dodatečně vysvětJ1ení 'k. zápďsu o posledni vaJné schůzi, dle něhož se z3iváml působit v měřičském úřadě hl. m. Prahy, aby byly publikovány zprávy o provedených měřeních. Sděluje. že přednosta úřadu Ing. Prošek na zprávě 'Pracujea v nejbUgí době ji snad uveřejní. Ve volných náv!l'Zích upo:wrňuje Ing. Souček, že v příštím roce bude tomu 250 let od doby, kdy vyšla knížka ,,0 mírách zemských" od Šimooa Podolského z Podolí. Spis pa.tří mezi nejstarší tištěné knihy v českém jazyce. Ing. Souček doporučuje. aby odoor P,raha požádal Česk!ou Miatici technickou, aby tuto knižku vydala v přetisku ve sbírce "Svět a 'Práce". Schůze byla sklOnčenl't doslovem předsedy. Zpráva o schůzi předsedllictva "Svazu spolků čsl. inženýrů zeměměř. v ČSR.". konané dne 30. ledna. 1932. Po schválení zápilsuo posledni schůzi bylo jedmtno o pHspěvku Mezinárodní Federaci země měř. Po zvýšení, na němž se usne:;l Stálý výbor na poslední schůzi, bude činiti příspěvek zems,ký 75 šv. fr. a příspěvek :m ka,ždého člena 0'225 šv. fr. Zástupoi uvěélomí o tom své spolky a postarnjí se. I'tby pNsrp'ě~ky za rok 1932 byly brzy poukázány Svazu. Pokud jde o práce, jichž se ujal Svaz podle usnesení curyšského kongresu 193fl, shledáno, že kOlliVen0iooálnÍ znaoky nelze dosud připravit. ježto na nich Voj. zeměp. ústav a min. fin. dmmd pracují. Také o d,opllstn~ch odchylkách bude lze jedna,t teprve, až vyjde katastrální měřiciká instrukce. Prof. Ryša,vý, který byl ustanoven referentem pro llO'rmy sportovni, pHpra.vu}e překlady infor'lllačníeh článků, aby mohl na jich podkladě jednat s atletickými korporacemi. Dále bylo Jednáno o termínu pl'O valnou schůzi SVltZlI a usneseno sV'olatď ji na 2. dubna Hl82. Dle stanov vystupuje každého roku třetina členů předsednictVla. Jicih jména stanoví se v prvých dvou letech losem. Pro leftošní ruk vylosOiVáni byli a tudiž vystupují: Ing. Mikula., prof. Petřík, Ing. Roziňák, Rú,žička, Souček a Zuklín. Ježto volných návrhů není, končí piředseda schůz,i.
Sjezdy a výstavy. Oslava 251etého trvání. pořádaná rakouskou fotogrametrickou společností, byla sta novena na dny 21.-23. břelzna 1932 s následujícím pořadem: 21. března: Do.poledne slavnostní sehťtze, kterou 'zahájí prof. dr. DoležaL Po výměně pozdravných pmslovf1 bude doc. dr. D o c k přednášeti ,o vývoji fotogrametrie v uplynulých 25 letech. Odpoledne bude zahájeoo výstava a večer uspořádá,n ba.nket. 22. března: DOiPoledne vědecké přednášky a to: Ipmf. dr. Z a a r a: ,.Při8i]Jěvky k fotogrametI'Íí na kH-átké vzdálenosti"', dále v. měř. rady S c h Ů' ber a ,.Užini fotogrametrie při určování lanových křivek u kyvadlových přív10zů a lanových drah" a prof. dr. K O P pm a i l' a "Nový universální stroj na zpracování liihovolných snimků". Odpoledne jednání zástlllP'cŮ rotogrametrických společností o kongresu v Paříži v r. 1934. 23. března: Dopoledne pl10hlídka Svazového cejchovního a měřičského úřadu a Kartografického ústavu. OdpOlledne pokračování v jednání 'O pařížském kongresu. Závazné pi'ihlášky k ÚČll,sti přijímá tajemník rakouské společnosti fotogrametrické Dr. Han s Wo der a, Wielll XVllI., WahringerstraJ3e Nr. 184. Tax.a pro úč'astníky činí 10 ,S a pllvtí se při vyzvednut.í listku pro účastníky ve výstavni kanceláři ve Vídni, S0hwal"zenberge>l1Platz Nr. 1. *) Bude otištěna
zvlášť.
1932/58
Z čSl. fotogrametrické !opolečnosti. :5chůz,e výst3Nní kOedík sděluje, že naše tm!árny projevily ovýsta1viU zájem a budou ji podporovati. mjr. dr. Peterka oznamuje že VOJ. zeměp. ústa,v by vystavil fotogrametricky pmvedenú práoo, ip,olní výzbroje fotogrametrické, stereokompará,tor a stereosJwpy, doe. dr. Hrdlička jednal se SV3Jzem fo,tografů.amatérů a zjistil, že Svaz ohce pořádat v roce 1933 ..Mezili'" IOdni fotJogm.fieký saJon" a vyjedná'V'á. # o MysJbekúv pavilon v Praze-I. Svaz je ochoten pořádat Salon v rámci fotografické v)'stavy, rOVlllěž Jednota matelma,tiků a fysiků by se zúčastnila a ~o jak výrobky z oboru jemné mechaniky, tak pracemi svých členů. Aby byl zjištěn přihbžný r'ozlsah výstavy, budou Ip'ozvány Radiologioká společnost, Astronomická společnost, SVll.Z fotografů-amatérů, Jedno,ta ma,tematikůa fysiků a Fotochernioká spooečUJoot k vysláJIlí delegátů do společné schůze, na které bude sjedrlán zwklad výstavy. Union géographique internationaIe kOIJala sjezd -) v PařLži 'V' září 1931. Na pořadu byly přednášky a zprá,vyo fotogrametrli (otázka 9.). L. A uf r e r e (Francíe): Utilisation da la vootographie a.érienne pom la morphologie dunalil'e. A. C hoU ey (Paris) et F. Seive (Lyon): L'Atlas photographique du Rhóne. De Fontange (Paris): Emploi de la photographie aérinne dans les levés aux grandes échelles (1: 10.000 et 1: 20.000) du Servioo géogralphique de I'Armée. Is ti t u t o g é o g r a p h i com i 1 i t are, (Fi1reIlze): La photographie aérienne. Ma c Leo d (Angleterre): Rapport Eur la photogra:phie aé,rienne. M·a r in: Emploi de la photographie aérienne pour les levés des crurtcs de reconna,isS3lIlce du Maroc. Med v e y (Ho'llgroi1s): Méthodes de photogrammétrie employées en IIongrie. P o i v i II i e r (Fra.nce): App1ication de, la photogra
R ů
Z
n é.
Levné ubytování finančních zaměstnanců neb členů jejich rodin v Karlových Varech je unrožIlěrJO v láJzeňském domě dobročinného fondIU důchodkových pokut "Sirius" (výnos min. fiu. č. 20.410/31. resp. 147.611/31-IVA/lla z 12./1. 1932), a to v době od 1./5. do 31./10. za denni !paušál 7-20 Kč za lůžko podle velikosti pokoje (jedno- neb d,voulůžkového). V tom je zahrnuta náhrada za užití prádla a elektr. světlo. Mimo to se p~atí 10% z ubytovaciho poplatku. Stravování v tomto domě se nelposkyrtuje. žádost třeba poda.ti do konce února na fin. ředitelství s udánirrn pro koho, v které době (na př. 3 týdny v květnu) a na jlak dlouho se ubytování žádá, kolik lůžek a v jaké .*) Congres International da Gé,ognphie Paris, Septembre Coom m u nic a t io n s. Libra:irie Armand Colin, Paris 1931.
1932/59
1931. R é s
li
més
des
ceně. KJrom přesné adresytadatele připojte l6k.a.ř~é vysvědčení, že 7.aměstlla.nec rodiny)poltřebuže léč(\llí v Karlových VMech (cukrovka, dna,rht~uma, otyloat a Ž:W!osti předkládají wmská řed. finanční na fin. d,o 15.13. t. r. žadatel dostane vyřizení přímo; na to jepov.i.noo zaplatiti \popl:llt.ek př-edem. lenou musí zaměstnanec &Mu si OIpa,třj,tivčas. Bližší info>rmaoo o slevá.ch jiných sprá.va lázeňského domu "Sirius" v Ka.rIových Varecb.
mm.
(člen
pod'd' Dovj)· podá
Zprávy osobní.
z
německé vysoké ěkoly technieké. Druhou stát. zkoušku na od~leni zooWměf. in~enýr8tví slotH dne 10. líBitopadu 1931 Ing. Ed. J dín JI;. H'c1€U1 z RoštýUl~ u DOtll)] Da ~lora,vě. Změny ve stavu úřed. opráv. civUuích geometrů: a) Oprá,vnění (autOirÍi8aCe)na byli : Ing. Michal Zaporožan, Trenčín, Ing. Ludevít Griinstein, Košice, Ing. Karel Hlickl, Pr.alul., Ing. Vladimír Petr, Bratislava, Ing. Augustin Hampl. Prahia.Stra.šnice, Ing. Frant. Richtor, Maštew u KrasEc. b) Oprávnění 8,e vzdali: Ing. Jose,i .Taroš, městsikJý měř. rada., Praha.. Ing. Dr. Fr. čechura, řád. pl1ofesor, Příbram. Ing. František Mandelik, měř. ,rada. v. v., Mí.stek. Ing. FrantiŠ>e'k BoháoČek, Strášolv u Kladmb nrL. Ing. Josef Mareš, Neudorf u Plarté-Ghodova. Ing. AntOlIlín Lamda, Praha. Ing. Josef Strachota, Hradec Králové .. Ing. Vilém Prinke. IWsOOlecn.rL. Ing. Jaroslá,v Filkuka, Brno-Král. Pole. Ing. R.aian'lllld Křenek, Utovel. c) Oprávnění z a n i k la: 1. Ing. AJrutonin Zajíc, Praba (úmrtí). 2. Ing. Gu8tav Unger, Zilina (cizinec). 3. Ing. Rudolf Kamsek, Stříb110 (úmrtí). 4. Ing. Frantíš±-k Frank, Teplioo (úmrtí).
XIX. řádná valná schůze Spolku čs.zeměměřičů dne 6. března 1932 o p61 9. hod. dopol. v sále č. XVI české techniky v Praze (Karlovo nám.). Nesejde.li
Pořad:
8e dostatečný
počet člena, koná 8e valná Bchaze o pal hodiny později.
1. Zahájení. 3. Volby. 2. Zprávy činovníků. 4. Jmenování zástupcd do Svazu. 5. Volné návrhy. Volné návrhy
buďtež podány výboru 8 dní před valnou schftzí.
Jednota čs.úfednfků
autor. clY. ceomeótl1 Y Praze koná
rtADNOU VALNOU SC"ÍlZ. v neděli dne 10. března 1931, v 10 hodin dopoledne, v Praze 11•• Dittridtova uticet. 11, v zasedací .í.ni Inženýrské 'komory.
Pořad:
1. výroční zprávyčinovník:ti: 2. Stanovení členského příspěvku.
3. Volba 2 revisornúčtti. 4. Volné návrhy.
Podle § 17 stanov Je,lnoty jest ti'eba ku platnému usnášení přítomnosti alespoň 20 člena Jednoty. Jinak se koná valná schfi.zeo plHbowllY později za každého počtu členli. SpráItnivý1H1r
Technický kreslič a dobrým doporučením
s pltlle,toupraxl
prosí pány inženýry a zeměměřiče
Karel Martlnek, techn. kreslič, PodzimCI
1932/60
Jednoty.
U
o zaměstnání.
OpoCna, Čechy vých.
v
v
v
V
/
4
ZEMEME~ICSISY VESTNIK
1932 SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘiČŮ
ČASOPIS
_________
XX. ROČNíK
-
V BRNĚ
1. DUBNA
1932
Ve 4. a 5. Č. Z. V" r. 1931, vyjádřil prof. Ing. Dr. AI. Tichý z Brna pořadnici oblouku '!Ji (měřenou od středu příslušné tětivy tI) na základě předešlé pořadnice '!J vzorcem (viz obr. 1.) TI Yl = 21'1 tI '!f. (I.)
+
Při položení tI ~ 2 TI 1 je '!JI . T '!J a lze vy-
,,
,,
tyčovati další body oblouku metodou čtvrtinovou. Kdy lze k zmíněné aproximaci prakticky sáhnouti, je účelem tohoto článku. Vyšetřme, jakou skutečnou chybu dy děláme v délce Yl, vytyčujeme-li podle poslední rovnice přibližné. Správné Yl bude dáno tudíž vztahem
--------" ,,
,
"
+ dy
Yl = ~ y
(2.)
Abychom určili d'!J, vyjádříme TI a tI jako funkei středového úhlu w: w TI == rtgT . w
tl=2rsm~4'
Označme
2l:+
tI = k a dosaďme za TI a t1> takže bude
w
k=
r
2 r (tg
:g 4
4
w
1
+ sin 4)
2 (1 7 cos
1
=
úJ
T)
2
4 cos
Dosazením do (1.) dostaneme '!JI
=k
1(
,
o
W
. '!J = 4 1 i tg" 8 y
1932/61
OJ
8
-
~
tg
(1 --;-
2 ~)
•
Ze srovnání s výrazem (2.) plyne
~
1
'vYJa"d flme v,
• ,
VtV t
JaS e
ID
sm"8.
VI
(tJ
= --,-... --2'
g -8
( . l-cos~
(tJ
sm"8
cosS
4
( ) 5,
== -----
sm
•
S
(tJ
sm 4"
že známe veličiny r, 1/ a vypočtěme
1. V dalším předpokládejme, jejich funkci. Jest
sin ~=
"8.1/
2'
(tJ
4)
2(tJ
IJY=4"tg
1 = (;)+
y'
= fr'
+
~ (r: y)'
c)y,
jakožto
y'=Vlr
t
cos!::=2 '1r~-(r-Y)2=1/2r-Y_V1 4 tI 12 ry V 2r Posazením do výrazu (5.) obdržíme (tJ
tg
S=
.
1 1-V -1r l/Y
y 2r '
a z toho
V2; = 4 r _ 1 _ 4 r (1 _lL)t.
t0'2 ~
8 rovnice (4.) plyne
y
I:>
Pak
z
011= ~ [~r -1. ( Rozvedemm 1 -
2r'
~r (l-ir)t],
)i =
(y 2r
. y
y:-r-~
y3 5 y4 128 r3- 2048 r4.-- ...
Y y2 1 - 4 r - 32 r'l-
(
Y
-r(1-ir)i.
y2
y3
'"4 - r 1 - 4 r - 32 r~- 128 rS
obdržíme 01/ = r y2
a z toho
y
oy = 32r
5 y4. 2048 r4. -
,,,
)
y3,
+ 128 r
(6.)
"I ' .'
2
(Členy s třetí a vyšší mocninou
můžeme prakticky
r
2, V druhém případě předpokládejme, • (tJ y y. sm 4" = ~ =
t (tJ
cos
-
že je známa délka tětivy t a y. Bude li 4y2 y2 = V t2 4 y2 '
r li(~r + li(~+
+
t
2
'"4 = ~ =
~
l/t2 =
y2
V
Dosazením do výrazu (5.) obdržíme I
1(tJ
tg
zanedbati.)
S=
V
1/
t2
--t2 4 y2
+ 4
2
V tI +1141/2 1932/62
'
2
t
+ 4 yľ
+
4y' ti 1/ 4y2 -2y
01 _tl tgig-
ti _
4y1·
lly1+7+
ti
. tl~
+1-2!ř
4yl-2y2
4y!)}
(.
1+T}·
A když dosadíme do výrazu (4.), dostáváme dy
_
1 [ ti
)tJ
_
,4y2
tI (
-""4 2 yI + 1 -- 2 y~ 1 -r 7
y
ti
)i -l'ť-t4I~-t8-r-'" ~ 2y2 2y 4y6 10y8
'(
4yl
_ ti . dy - 8 y T yS dy = 4: t2 -
Potom Z toho
4,
I
1 +7
Rozvedemm
)t
4yl
tI(
. y - 8 Y + ""4- 8 y 1, t2 .
Y tli ( I 2y2 2y4 ~4- 8 Y 11 T - Y y5 2 t4
4y6
+ T-
I
10yi!
t8
+....)
+. ..
(7.)
(Členy se šestou a vyšší mocninou t můžeme prakticky zanedbati.) Rovnice (6.) a (7.) podávají s dostatečnou přesností pro praxi chybu, kterou děláme užitím metody čtvrtinové v délce Yl a lze pro dané veličiny ji snadno vypočísti. Na obr. 2. a 3. je znázorněna závislost ona graficky a možno ihned pro dané r a y, respektive t a y, najíti příslušné dy. . Tak na př. je-li dáno r = 1'15 km, y = 25 m, jest dy ~ 1·7 cm; chceme-li vytyčovati Yl s chybou na př. dy < 1 cm, nutno, aby pro r 0'3 km bylo y < 10 m, pro r = 1·0 km musí y < 18 m atd. (obr. 2.). -
=
I
I
iti
I
I
I
!lm
I
I
I
I
~
f;~ 7/. '/
~ ~ ~
"/' r;B
~
~ .;-
V V-
/' V
f/
V I.---
I
I ,Q~
---
/
../'
L-
Y ---l- ----~ l --- -I -----+---1i -- -
../'
V
/
Vy V~~ ---V
V l-
\..---
I.-- l--
I
~
L---
~
V
~ l--
;:::;:-
---- V V ~
I.--
I
-- --
--r" -------
VV
/
VV
~
I
I
--
____
L--- V L--- I----
---- V
-----T ---
----f
...----
v
..-----
---r ---- ---- I---- ---- L---
V ~
V L..---
V
---- .---'~v
~ V
V~
V,__ V
---V :=t; ---
,/
/ V
/
"/' ---- --- .- í/E: --- --./
I I
c/ ~
V
------ ---/"
/
1/Vi----'
'/ E:: ~
I~ ~./
~
V
V/
!
I
~'
1
I
I
I I
/' i
I
I
l-
---- l.I.--- 1--- ---I----
-
I.-- 1--
----
I--'
I-- 1--
----
I-- l--
-
I-- 1--
o':;
I
I.-- i--
::::.--P"
I
TI
!
I
;S !
-
-
Obr. 2~
Na obr. 3. je zakreslen vztah mezi t, y, dy. Na př. je-li dáno t = 0'8 km, y . 40 m, jest dy ~ 2'5 cm; jestliže vytyčujeme Yl s chybou na př. dy < 0'5 cm, nutno, aby pro t = 0'55 km bylo y < 18 m, pro t = 1'1 km musí y < 28 m atd.
1932/63
Je-H potřebí hodnot vět$ích, muzeme upotřebiti týchž' nomogramů, znásobíme-H všechny na nich uvedené hodnoty ,desetkrát. Poznámka, Chyba oy má také význam opravy, kterou nutno připojiti k ty, abychom dostali správné YI> takže možno vytyčovati dle tabulek 2', a 3, .'
.
1
také úplně, přesně Yl dle rovnice Yl = 4" Y
+ oy,
kdež 0Y přečteme na tabulce,
Mějme třeba r = 0·9 km, Y = 30 m, potom z obr. ,2, najdeme oy = 3'2 cm a správné Yl = 7'50 m 0'032 m = 7'532 m, Podobně pro t = 0'7 km, Y = 35 m nalezneme z obr. 3, oy = 2'2 cm a tudíž správné Yl = 8'75 m 0'022 m = 8'772 m.
+
+
Ti
I
I
TT
~
q
'"
•..o
.. o
o ln
..
I
o
..
Q
Obr. 3.
1932/64
. o
.•
<>
Měření ve dvoj$kupinách (ves
k u p i n á c hod voj i t Ý c h řad á c h). Dr. Ing. A. P o k O r n ý. Způsobu merení ve skupinách a, řadách jest jinde s oblibou, ba i při měřenich v základnich trigonometrických sítích používáno" avšak v poněkud jiném uspořádáni než jest u nás obvyklé *). Postup při měřeni jest takovýto. Na stanoviilku zaměřuje se při dalekohledu v normální poloze postupně na okolní body (1 až n) v určitém pořadi (1, 2 ..... n), načež, aniž by se znovu zaměřilo na počáteční bod (1.) a aniž by. se proložil dalekohled. zaměřuje se na body v pořadí opač· ném (n ..••. 2, 1). Tím vzniká první řada a poněvadž v ní bylo na každý bod zaměřeno dvakráte, můžeme ji nazývati ,.,první dvojitou řadou". Poté se dělený kruh přesadí o 90° a dalekohled proloží a měří se dále, obdobně jako prve na body v poradí tam a opět, aniž by byla poloha dalekohledu měněna, zase zpět. Tím vzniká "druhá dvojitá řada", jež s prvou dohromady tvoří jednu skupinu, lépe řečeno, , dvojskupinu" . .Jedna taková dvojskupina rovná. se počtem zacílení a i rozvržením na děleném kruhu dvěma skupinám obvyklým. Pak ovšem měřen~, které při obvyklém způsobu se provádi v "j" jednoduchých skupinách, provede se při tomto 'způsobu uspořádáni jen v j/2 = "d" dvojskupinách. Na. příklad měření, které by by10 provésti ve dvanácti obvyklých skupinách, provede se v šesti dvojskuRinách. Mezi jednotlivými dvojskupinami se posune dělený kruh vždy ještě o hodnotu 90 Id, kde "d" jest předepsaný počet dvojskupin. . Měření obou částí dvojskupiny, t. j. obou dvojitých řad, musí přirozeně následovati bezprostředně za sebou. Počátečni směr se nevolí tak. jak to bývá zvykem, pro všechny skupiny jeden a týž, nýbrž se 'vystřídají body všechzaměřovaných směrů, a to každý pro tolik dvojskupin, kolik jich. na něj vzhledem k počtu zaměřovaných směrů a dvojskupinpřipadá. Tak jest tomu u bodů., ležících uprostřed trigonometrické sítě. Však u bodů, ležících na o.kraji sítě, zvolí !Je pro prvou polovinu dvojskupin za počátek bod jednoho a pro druhou polovinu bod druhého krajového směru. Cílení na body. nalézající se uvnitř segmentu med krajovými směry, se provádí při prvé polovině dvojskupin v jednom smyslu a při druhé polovině dvojskupin v opačném smyslu. . Z .popsaného uspořádáni, způsobu měření ve dvojskupinách plynou určité výhody. Tím, že měříme tam a zpět v jedné a téže poloze dalekohledu, získáváme snlJ.dno již během měření přehled o výsledcích pozorováni a zejména jest možno dobře sledoe vati točeni středního sloupu nebo nahodilou změnu v postavení stroje. Že naše měřeni bylo. znehodnoceno, sezná se snadno ihned a ne až po uzavření celé skupiny. Znehodnocené měřeni mfižeme zrušiti okamžitě a získáme tak čas, který se jinak. při .obvyklém zpf1sobu měření'ztráv( dokončováním celé skupiny. ..: Poněvadž přeihdOO!při měření jest zce1áspolehlivý, odpadiá J kontroI:ni ·zaměřováni na poč.á.teěná'bod. jiJJro zbyteČiIlJé, z čehož plyne další M8'ová úspora. ToěeJni stativu (stiedD.ího MOUpU)probibá ZIPl'avidlaúměrně s Č8JSem.AbyChomfje snádno vylouěilIJi,provádíme měření tam ta. zpět ve stejn~n ěasových in,tervaiIooh. Tím, ie OOIM měřeni každié dJvojité řady (tam i zpět) provádí!lIledalekohl-edem v jedné a téže ~e,vytvlořili jsme dhkon.aJé podmínky pro vyloučení chylby, V1znUmjícítočením střed" who SIloupu..Mělřenita.m a Zlpět sel děje na rozdil od oIbvyldého ~pů'sobu !automaticity stejněrycJhle. Výsledky! kaMé dvojité řady jsou ,tedy j~ž této chyby zba.veny,což jest (le~n~ při studJu výsledků měřenÍ. .. . Systematiclrá chyba v dělení kru:hu má:Mavní peiriodu 90°.Jlestliž,e ~ mezi prvou a druhou dvojitou liadou hyl dělený kru1Jlpřesazen o 90 0, byla tím tato chyba. z výsledku ka:ždě dvojskupiny dIokonkllevylouoona. (Pro kaoždJýhod v každé dvoj&kupin~bylia.'Z.Íslci.na čteIliína dvou místooh děleného kmhu od' seibe090° vzOOlooýcll.)Z ,toho dův'oduje·přímé porovnávání VýsII.€idků. jedootlivý,ch dvojskUlpmsnadnější nei PlQTovnávánívýsledků. s:kupin obyčejný,c.b. Bři měřeni ve dvojskupinácll musi se, vZdy obě'části každé dvojskupiny, t. j. obě dvojité řady proto měřiti Ibez p'řerušení za sebou, alby se vylouěila chyba' vcileni, jež vzniká měnící se viditelnostísignáJů (následkem. změn .v O'bserv.wnímpr08tfedí). Při olbvyklém způsobu se mělř:í'z téhot ĎŮvodubez,př.emšení ZI~ SelhOlitři jedrtM'u<'Jhé(na dě: leném krnhu pravidclně umístěné)' skupiny, tedy vlastně o jedoo jednoooohou skupinu vioo než při lIllIffi'~ni Vf} dV'ojskurpliná~b.Jesttedy při měření ve dvojskupinách celková obserV1alČm.í dJoIba,rOlZ1oženado kMtších časových úseku" než p'ři měření obvyklým' Zlpf1S0bem. Měření, provedené v kratšímč.."~ovém úseik:u,mim d2,V'á'zainIčleln,ěji výsledky z.e stejnÝM ',OIbooi'vOOníohpodinliínek, než' měření, pró'Vedené v čase deLším, éo~ 'jest výhodnější. Vidnne;w i.v·tpmto Q1hJeduji€l3tzJliŮSobměření 've odJyojskupimchlepší ilWŽ.\i 'způsob ·ob""ylíl~~Miwoto měření ve dV'ojskupinách'získáváme jeŠitě jednu další výhodu.
~er
*) Ve Finsku.
1932/65
Stane.-li se při obvyklém zpdsohu, že ,během měřeni třetí skupiny (ze tří skwpin najednou měřených) nastanou taJkové povětrnostni podmínky, že DJem~ieme ji diokončiti, zn~á to z,trátu i obou dvou již předtím. 'změřených skupin. Pd'i měřeni ve d'vojskupinách m stejných oilmmos,tímJámevšak místo ;prvých dvou obyčejných skupin změlřenu jednu dvoj~kupinu, ktlelrá jest, Vlwledem k eliminaci sys.tematické chyby v dělení limbu \1 clhyby v cfllenf,'w.nikajíd měntÍiCfse viditeln,ostí signálů, UlzavřenÝmJcelkem, a kwrá nám ted.y zil.staoo zachována. I .toto ~namená značnou výhodu, neboť rO'Zděleinímobservace db kra.tších ČIa.Bovýlch úseků u!šetříme na čase. Po'sledníz u"edený1crhvýhod měření ve d'Vojskn~ pinách sí mMezavlésti lmM(ý ob'8ervátD'rsám i v rámci obvyklého způsobu měření VIe skwpinácill,nebránlÍ-li tomu ovlíem'pOčet skupin (lichý pOlČetskupin) k! měření předepsaný, Tím, že se jako' ppčátky vystřídají body všech mměřovanýlch směrů, dosaJhuje ~ fepších vý'S[edků obse~áJcea mnoMy se získá i IlJa čas'e, neboť jest možnost zvoliti VI: J)očá,tek vždy ten bod, kteTý jest právě nejlépe viditeilný. Ostatně. takováto volba. po. čátků je,sttaké již důsledkem ',změ,ně1léhouspořádání měiíení ve skupinách. K tomu snad aIJIÍneni tJřeíb~dod:ávati, ževolbi pOIČatečníhosměru na bod mimo síť odpadá. Jest to opět výhoda novélho způsobu, p'OněV1adž. to 'znamená ,da,IMčasovou úspom. . .Posl1ZujJemleL3.i způsOb měření ve dvojskupiná,ch,vidime, že je možno odlsitraniti řadu příčin, které při obvyklém zgůsobu měrení ve skltpinárJh ařadálCih zneSlll&lňujípráci observáJtora. .
W i I dův
.. a u t o g r a f.
Ing. A.Fiker.
SLovem ruutogra,f o!zniČu.jÍ se ve fotogramletrii přístroje, kteiÍ"é prov.ádějí automaticky greO!lOOtrickékonstrukc.e, r.e1lp. v;ýpoČJty:,jichž j'e ve fotogr'ametrii tiíelbap['o 8Ita'Iuo'V'enipravoÚ'hlélhoprůmětu a Výšky bodu .. Jsou založeny V'ětš,inOll M stereoskópii, t. j. n~ mů~no.sti p11ostOll'ovéoovidění, jehm j~člově:k s'chopen nejEmompři pozorování předtrrtětu' samotnélho, nýbrž i: při pozorovácidvQU cent" ráJllnáJch'Průlnětů tohoto předmětu pořízených Ze. dJV1ourů~ný0h stř:eďtipromí~ tální. Takovými průmJěty. js:ou. na, př. positivy dMm s,mmků poŤízených z'ed!v'oru rnrzných ,stanovisek. .. . . .. . Přímépozorovánís.t~~ograrou prostýlM. oč~ nem s,ice vylou:oono, ale j1e spojeno sobt.wemi, proto se prová{\Jí.oby,aejn,ěp1'ŮS1třoonictvímČJočck DJebioprostř~rnctvím binokulMní'bo daléIDohledu, ktell'Ý mim mí'Sto nitkov'"ch. kříŽIl. zá.'. měrné',zihW!ty tv,3lfUtečky,písmellleT nelJo V, přípa4ně tvaru, '! . (.jna'čky se promítají při poq,o:rování obrazU (snímků) do p1aStwkélho IDIod.elu.terénu ft dá~ váji'SU1bjl8lktivní dKl~emjednéprOstO'~véi značky,' 'ježv okámžiku, kdy YOOOU dalekoh1edJech bylo. zwmířeno na id~t~tické body Isnimku, díooooJllezďAAlivě vplas.' ticMm modielu mL tento bQd. SteJ;I"o<sk'Opicképoz1o,roválllÍmá před dvojím ID!OOO, kulálrnlím tu předJnost,že j.e přf)'i'>něj~'ía pak, ž:ečiní zvláštní identifikaGiodtpo~ "ída.j~ClÍJehsi bodů ~byt'ečnou, :neh~ť zastav"ení na týž bOO (omaz) v OOOlU sníin .. cích proivloolase prostě pozorovúnÍtp koinciidlen:ce prostorovélio moo:eln značkyri, ~~ . .. RetkioinstruklCle oa.-thogonáJníc1tPrfuně;tů bodů dl:mých dvěttn.a snímky proválU se na aJutogr~j1ecll na. po1dklaďěrckonstrukce SIIll'ěiríi:.PirotobývajíWavnfsOu~ ěáJsti těchto strojůJ)["oměřorvacf theod:olity, sestáváj,lcí z ko~norYSihodiné -::-. Pi,) kad jd.e () obrRzovOO1lvzdáLenost a. t:y:p objektivu - IS kOIlDOTOU ,fotografickou ~ theod.olitu, jeh!OIžtoč-né osy Sieprotínají v l1oviněc~ony objE:ktivu komory. K()., rrilOiiemo~no dát libovolný sklon k ·1'O'viněhorizontální a libovolné sfu.čem, t. j. natoČleiní kolem hlavní osy. ' .. Do ohniJsikJovér9lviny objektiViUJkOmJory umísti se deska slewbraz.enýmj. body a komoře uděLí !SieIsklon 3. stočení,' jaké měJia komora fotogra,fická při braJnÍ s>nÍfnku. Z;wl:!ěřujeme-li nyní skrze objlektiv na body na dJesce, u<14váiosa &tl~ směT zobrazujiroch paprskú. . Br<> 'sta.novteni po 1oh Y b od ů uřjje se pak dv:ou proměř<>vaJC!ÍJch theodo· litfiv polo~e odpovídJrujíci vzáJemné po~e rotogrrafic:ký:ch komor V' okatll'žiku sniÍmáni. Bod je UJťoonjako průsečík diVOUIsměru, které byly ze dvou dlaných snímk'ů re.koiIlstruov:ány. '~.'
,..
'
1932/66
Při pmktickémprovedeni této základlní myšlenky, na příkla(l u aut9kartografu nebo aerokartografu Hugershoffova, obyčejně vykonávál ďalekohLed jen pohyby v rovině vertikální, mežto pohyibyve smeru horizontáJnhl1J vylronáJvá loomI()lfa;oblra'zy pOlzorova.né dalekoMedy .svádě~í sle S-OUlsta.VOU hranolů do dvou pe,,-riý:ch okuláru a zaměřováll1í se děj;e v obou sll1Í'mic.ích/Současně stereoskopioky. Rekom;truovan~ směry se přenášejí na 'Ů'oe,lolV'éojnice nebo pravítka,. jimiŽ! se stano-w poloha pl"iiseku: rekonstmorvalllých pa.prs kl'L HlaiVtrliÍ souiČálsti W i 1d o va a u t o g r a f u:, jemu~ bud:e v dalším výhradně věnorvána pOZolmost, js.ou také dva proměŤlOvad thoodolity, ale n~ rozd'íl. od Vý.še U1Vedienéhom1ají dalekohled peVlIlý a rekonstrukCle' směrů dlě'jlese otáČletn~m k om o TY vůči pevnému dalekohledu. Komlora se otáčí kolem dvou kai):dano~ vý~hr O/Si,z nich~ osa pevnru (pr'Unární) j'e normálně' srvi\slá.a osa pohyblivá (sekundární) I1Oll'mlálněvoďoll'ovnál (obr. 1.). V tomtopř:ip~dě ne,jsIOu:vš,ak úhly, 1
f
COSJJ
~:
p;
li.I :fi' .' I
o které otoČiÍlmlek o m ()1 r o u ve smyslu horiZlontál1n:íma wrt.ikálním, aby~hom ~astavili v daJ:ekohledu na určitý bod, totoŽlI1Ys úhly, o které bychom 'otočili d a Ie k o h Ied e m. 01ločÍillle-li totiž, komorou z IliOl'IIllIáJn:í polohy, při níž! se hilavní osa konwry ztotožňuje s osou cíliC'Íhio da1JekJohiledtuo úhel a :(obr. 1.), otočí se té~ horizontáJní točna osa komory o úhel a a skM.píme-li nym' komoru, není geome,trickým místem průs.ečíků d€Siky scilicí přímkou pfunka rovnoMžná s hlavni VlertikáJoo, nýbrž hype'rbola, jej,íl?Jrovnici lze odvodit z ob·r. 2., kte,rý ZJ1á.oorňuje v orthogonáilinim průmětu poměry před: 1'Ikloperum a-po slclópoo1iÍkomory_oV něm pa , na jSlOuSlOO'py roviny již 'O:točené z n()lfm.áJní polohy O úhel a, ma před sklopenim, p~, n~ jsou tyté~ stOlpy'po sklopem O úhIe:l[3, f j-e ohniskOiVá WJdIáloolOlst obijektivu komocy proměř. theodolitUl, H poloha hlavního bodu před skl'OpOOÍIn, H' poslcl()lpmlí. Souřadmioo libo'Volného bodu p~, na nějiž bylo uvedeným způiSůbem zastaveno, vztaižlenlék bodu H' jako počátku, daJle k hla,vní horizontá[e a, hlavní ver· 'ti~e jakoOlSám, dají ,se odvodit z obr. 2.: 1)
..
.
x ~c~
tJ tg
a čili x
.
{
Vi + tg {J 2
2) doSlMAIDÍm
3)
:tg fJ ~
'!J=f. tg tJ 2.a ll'nOOcněnim: Xi = CP '!Ji) • tg9 a,
túvniC'e
+
1932/67
a
oož je rovnice h:yp.erholy s osami f. tga f a se 'iS
tg Ca)
= ;, úhel
P
určímeúheJ
a v šikmé rovině OPP2 •.
dáJ se, stanorvit z
L
x- cos fJ •
_
cos fJ -
místo hO:J:izontálrníhoúhlu' Ca), o němž platí
fOV.
1. a 3.:
x
Y1 + 2
y2 '
1
i'F. +y' '
Obr. 3.
t. j. mís.to vertikáJJního úhlu CP) u:rOÍime.Úihel P v rorvině OP:H. Otočim~li tudíž komorou o úhly Ca) a CP), nespatřílIlie v dMekoh1edu bodu, který odJpovídá ve skut·ei'Zlosti úhlúm (a) a CtJ), nýhrž bod jiný. Wild objeiVil, že tento d:r:uihýne'pravý bod a bod: správIllý leží na společné kružnici Oips.ané v rovině desky z, hlavnfho hodu jako~to středu. Úhlová vzd1alenost obou bodil je «M!narovnicí:' t = sin (a) . sin (fJ)*), g (J cos (a) cos ((j) taJme ma~-li být otáčením komory vzhledJem k pervnéIIll\l dJal~koMedu určeny správné úhly (a) a CP), musí se sou'ČfuSnědeska otočit o' přÍJslušný úhel (J v,e své rovině kolem hlavního bodu. K tomu cíli jsou komory W. autografu opatřeny
+
I I
I
i i is
- I
Obr. 4.
korekčním mechanismem, který automati,ciky a současně se změnou posice ko· mory otálčí deskou v její rovině. Schema toihoto mlechan1smu j~ patrno z ohl'. 4. SVTšek komory S Z3s.a:rený .a.epr,stén~e spodku P'a v něm otoičný je dJržen vid,licí V ve dvou bodech O, 01 a to, ták, ž:e vidlice ,je v rodech O, O' otočná kolem *) Viz F. Baeschlin, Zur Theorie de~ Wild-Autographen, Schweil'J. Zeitsclírift Verm. und Kulturtechnik, 1929. c. 5.
1932/68
fiit
osy spojlUj~cí tyto hody. Vidlice je ukončena lliO'žičkoIUN, kteorá se pohyhul1e' v'e málbkw Z po ploše, jle~íž přibliž~lý tvar je patrný 2 náry:su. Zláhek je nasazen na čepu Č upevněném na oblouku Ob, je,hož lmnce 'OIbdímajíhorizontální to,ooou O!Sukomory H1l'. Zlálbek Z je slpojem:s ramenem R, ktleré má: o!pět nožičku Nt, jež Is.e pohybuje ve žláJbku Zl. Vychýlíme-li komom z normální polOlhy () a, natočí se žláblek Z tak, že je, rovnlohěžnjT se svou původní polohou, nožička, N zUistala za,bm nad tímtéž bod'em jako v po~OizenO!l"má1ní.Skloníme-li nyní komoru, poihybrUljese no'žičkal nuceně ve směružlLiibku a drUs~edek toho je, že svmeik kOIIlli)!l'YS18 natočí. Křivka žlábku Zl a plocha, ve: žlálbku 2 jsou voleny tak, že otoČ!ení je velmi přibližně 1'OV110 ť. DOIsudibyiLo ip~edJpokládáillo, že reklonstruovaný směT paprsku j,e stzorovaclho d!a1ek,oihledu, ON normála k přepono'Vé ploše hran-olu. V základní poloz.e leží vertikáJní točná osa kiomory, normála. i 0I8a zálměrnéhQ daJekohleoo v j,edné rovině a papEs.ek myšlený ja.ko vychá7Jející z oka poz,orovatelova odrá,ží se do hlavmího bodu diesky S. Oto,čime-li hranolem s komorrou o úhel a, př,e.j;e"l,e llormála do poLohy ON', při čemž RN' =.-: PN - 45°. Podle záJwn.ao odrazu jle PN' N'P', dále RN' - N'S, neboť RS _ 90 o a RN' 45 o a kone0I1iě je patrno. že
=
=
=
Zprávy odborné TrlaDgnlafDf
reforma.
Pod tímto t.itulem uveřejnil Ing'. Křovák ve "Zprávách veřejné služby technické", 1931, a Ing. Štván v "Zeměměřičském Věstníku", čís. 8, roč. 1931, kritiku mého spisku .,RéformvorschIage zur Triangulation" a oba recensenti zaujali stanovisko celkem odmítavé. Budiž mi tedy dovoleno odpověděti na oba posudky. . Není pochybnosti, že oba jmenovaní mají potud úplnou pravdu, pokud shledávají, že mnou přijatý· zákon o šíření se chyb a z něho vyplývající mimořádně malá chyba v určení bodu. spočívá na klamném zá.věru. Správnost zákona, o šíření se chyb přímoúměrně druhé odmocnině vyžaduje tótiž. aby prvky, jež přiřazujeme, byly na sobě n ez á v i s 1é, tedy aby v každém trojúhelníku či ětyřúhelníku se vycházelo vždy od přímo měřené základny a absolutního určení směrového. Co se týče vzorců odvozených Jordanem, díl III., ~~ 20 a 21, platí tyto jen pro ř e tě z c e trojúhelníkové. přesně vzato jen pro rovnostranné trojúhelníky. a stejné průměrné. chyby fJ. všech měřených úhlů. Jestliže V'Šakbudou podle mého návrhu vyvinuty sít ě - čtyřúhelníky s oběma úhlopříčnami -. tedy se stranovými rovnicemi, pak chyby v takto vyrovnaných sÍitích budou nesporně menší než v řetězci z jednoduchých trojúhelníků. O kolik se chyba percentuelně zmenší, lze sotva čis,tě teoreticky stanovilti z průměrných chyb v úhlech bez přijetí určitých odchylek (zvláště logaritmických odchylek v rovnicích stranových). Tuto mezeru může zjisititi jen praktický pokus. (Srovn. dvojitou síť zkušební na str. 43 mého spisu.) Dovoluji si ještě poukázati na zvláště pod s t a t n Ý bod mé odpovědi, totiž že jsem, přes optimistický názor na zákon o šíření se chyb. podle "neuvědomělého praktického citu" nikdy nemyslil na to, vycházeti pouze z j e d i n é základny a směru a přiřazovati libovolně daleko, jak pa,trno z posledního odstavce mého spisu, str. 47; kde jsemnawhl nové měření základen a azimutů po sekcích (sektionsweise Anordnung). ~ákladny možno měřiti buďp ř í m o (invarovými dráty nebo pásmy), nebo v území n~příznivém také několikrát opticky (kosoětvercová metoda A. Tichého). Ohledně rozlehlosti. oddílů. (sekcí) nepodal jsem žádné určité údaje v předpokladu, že z á y a z n é hodnoty lze stanoviti pouze na základě praktických zkušenos,tí. Myslím však, že možno
1932/69
dOÍ!orjlčiti úseky (sekce) v rozlehlosti asi 25 km a že čas, potřebný pro měření základen a azimutů, bude činiti' asi 10 procent času nutného na měřeni úhlové. Navržená. triangulace musila by býti v důsledku odpadnutí velkých.sití •. jež vyžadují mnoho času, jistě úspornou radonelní metodou, už s ohledem na to, že umožňuje bez pro s·tře dni vytvoření drobných sítí, po nichž právě je popt4vka.. Také se dá přesno8lt určení bodu regulovati změnou rozlehlosti úseků, při čemž h I a v n í práce (totiž měření úhlů) zfistává stejná a pouze nepatrně se mění doba,. potřebná na měření základen a směre. Pokusy v tom ohledu by byly jisltě vděčné, _poučné i rentabilní. Budiž mi dovoleno podati ještě několik odpovědí na námitky obou recensentů. Je8ltliže Ing. Křovák k mým vývodům nainítá., že v nit ř n í pře s n o s t sítě triangulační se připojením na jedinou základnu ani nezlepší, ani nezhorší, pak jest tomu tak v případě. když připojení se děje pouze nl), jedinou základnu, tudíž na dva body. Vřadí-li se však - jak je obyčejně pravidlem - síť 2., 3. a 4. řádu, měřená moderními stroji, mezi tři nebo více body 1. řádu, kteréž při tom - bez ohledu na skutečné poměry přesnosti - se předpokláda.jí- jakožto bezvadné, pak se tímto po&tupemporuší vysoká přeEmost vložené sítě. Pan Ing. Štván podává ke. konci svých vývodů řadu pochybností. týkajícich se praktickéhO PrQvádění, jež vyvracím. takto: 1. Úsudek, pronesený pře d praktickými' pokusy, o tom, že se navrhované cíl o v ě z nač k y neosvědčí, je hodně předčasný. Trojúhelníková zna.čka 'cílová je je d in ým tvarem, který je viditelný na r ů z n é vzdálenosti (ovšem v určitý
.
I;
.
_ _ .
.
Bastl.
P o zná m k a: Z odpovědi p. dra Bastla' v· prvních třech OOSitavcíchusuzuji, že to nejdůležitější, co ho vedlo k napsání posuzo'vanébrožury, je už mimo diskusi. ,Chci ještě málo slovy odpověděti na to méně -důležité: Nezavrhuji vzpomenutou formu - zá:měrných cílfi; mluviv nedoeenění vlivu vlnění vzduchu ve. spojitosti s výkonem měl· jsem na mysli. znovu opakuji, praktické poznatky s navrhovaným zvětšením dalekohledu a se záměrami nízko nad terénem a chtěl jsem vyjádřiti: Jaká škoda, takový krásný cíl a já naň neumím zastaviti, kdykoliv chci! .
°
1932/70
Uvažuji-li dále, že při přesné triangulaci nemohu nedbati ani, denních anomalií, tím spíše, činím-li tak při triangulaci "sta.ré", abych OPfO-stil,výsledky od nahodilých chyb, nemohu sleviti ničeho se své kalkulace o. obr é h o výkonu; zdůrazňuji, že jsem při tom počital se ,zkušeným pozorovatelem. Jsem-li v přírodě závislý na poměrech, jež ovládnouti vymyká se lidským silám, je prostě všechno organisování a mechanisování práce nad určitou hranici ilusomi a papírové. štván.
Literární novosti. Posudky.
Doc; Ing. Pavel Pot u žá k: Letecká fotogrametrie. Litografované přednášky podle výkladů, konaných na. vys. škole speciál. nauk při vys. učení t.echnickém v Praze. VydallÍ. Ústřední vydavatelská komise a Spolek posluchačů zeměměř. inženýrství. Praha 1931. Stran 164, formát 23'5/31. Cena 30'oQ Kč. Autor vydal uvedenou publikaci jako pomůcku pro posluchače zeměměřič. ínženýrství;kterým na ,vys. škole speciál. nauk je let€cká fotogrametrie přednášena odděleně od fotogrametrie pozemní. Proto v brožuře je předpokládána v mnohém směru určitá znalost pouček, jednak .spoleČných,pro obojí druh snímkoměření, jednak uváděných v předchozích výkladech' ofot.ogrametrii 'pozemní. Je tudíž přirozeno, že autor, maje tut,o Okolnost na zřeooli, pomíjí ve §lvé práci. některé podrobnosti.' . Po krátkém úvodě probírá autor druhy leteckých snímkú, připojuje výklad o jich vhodnosti p:r;.odaný t€rén a účel, resp. jejich' nevýhody a přednosti a nato. posuzuje. jejich vz,tah .k zobraz()vanému předmětu. V dalším jsou pop~ány perspektivní: }l)Oměry m€zi snímkem a. územím, rovinným a. naznačeny·.empirické met(>qy.pro převcdeI\í obr~u, na f()tografick~desce v mapu (metoda sítí, čtyřúhelníková,. a ·proužko;rá). Pa~í p,řikročenok objasnění, deformací obrazu na snímku .vli",em tvárlivosti ú~emí.· . ~ li ,/ .' . y oddilu"fot()J~r:a.metrie j ed,n.od~skolvá" rozvádí, a.u.tor.ma,tiJro.atjclié vzorce vyj~dřující vztah mezi snímkem arovinllým předmětem .a .v:yvozujepoomínky, pro řádné: :převedení &ikméhosnímkJl v plán přefotogra.fováním. :PeOpisujeněkt~ré '. ptí stroje převáděcí; obvykle užívané v běžné praxi dnešní (Fíu80terwaJderův,Z,eissův,{\sch~nbrenne~ůy.: Hugershoffův a čsL typ ppl. Ing. Mahra, konstruovaI:\Ý.firIIlou Kolář ,v ;Mollřanech). Obsažný výklad věnuje autor teori,i fotolest~tuč.níhpl;Lp!gátuJlQu.s~ilhn.aa jeho užití. (O konstrukci plánů ze snímků, tímto. strojl;Jm,převedénýéh, .poj~du;wát ještě, na ji. u.ém místě publikace.) ,,' .' .:' '. , .,... ': V, da1iíí kapitole jsoli pro-~rállYletecké fotokomory a stručně vytčeny' podI(lÍIÍkY, jaké '~e' kladou na objektiv,u'i:ávěrky, desky, filmy a ~sety. Podrobněji jsou' uvedeny některé typy ručních, řadových i spojitých fotokomor a popsány způsooy zavěšení jiéh v letadle. Nato na:vazují se stati o zjištění velikosti plochy,územízach)'ceného snímkem. ,Krytu 'snímků a stanovení' 'jejiéh počtu k pIMrilU.·sfoťógrafování žádaného území, o utčéní vhodné doby. exposiční li jejím vlivu. nalFvalitu .(ostrost. obrysů) obrazu zachyceného snímkem proú'Čely měřické. :' .'..<. ." ' . .. ' 'Letecká triangulace (nadirová, hlavních 'bodů .'ÍJ, fokální), která v poslední, době j~k? hospodárná ce.sta ~ zjišt~ní· é!.0stateč!1ésítě opěrný~h bodli Ero. vyvinuti.sitl!-aěn! kreSby malého měřJtka :Jest predmetemp1lného zkoutná:Ql'l>dbotniKů, uošlav P'tbhkacl zmínky Vď nutném' rozsahu; .' . . . Jako přechod ke kapitole o letecké st e r e ,of o t (j g r a II1Jet ri i: popsána..:je metodá dvojitého ~promítání, .vyrmlezená Sc~ei~pflug~m.. K tomu je připojenpopispřístrojd na'této metode zbudovanych (Gasser, Nlstl'l,-Santom, Boykow. Gallus:F'erber' a': Bugershoffův aerosimplex) a načrtnuta nejnutnějši data o stereoskopii, která je' základem, správnélio pořízenísnímkových dvojic, zpracovávaných automaticky v plány a mapy' ,póíI)o'ci auMgrafů. Tyto přístroje třídí autor ve dva. druhy: 1. H u ge r s h o f f .'P o i vil li '6 r~ s ů v typ' (:mtokartograf a ste-reotopógraf),:kteié v podstatě spočívají na zme'C'hanisovauí gra.fickéhi>,protínání :á. 2.. pr o.s t o r o v é a ut o'g r a f y, zkonstruované na podkladě ]JrOtínání zpět a vpřed typů: Ba u e r s f e 1o. o v:t, H u g €i r s h o f f o va (aerokartograf) a. W ild ov a. Připojen je náležitý. t. j. přiměřeně stručný výklad všech uvedených pří. strojů. nebo! autor postřehl dobře, že je třeba, aby normální nálŠ posluchač - který (bohužel!). sotVá za svého studia na vysoké.' škole přístroje ty uvidi seznámil se aspoň s princípielními rozdíly mezi jednotlivými konstrukcemi. Přednášky ukončeny jsou poznámkami o tom, že vlivy atmosférické refrakce a zakřivení země v leteckém snímkoměřeni nepřicházejí prakticky v úvahu, neboť se navz.ájem anulují. Ve~~piseďpostrádáme stato" výpočtustáfioviska (objektivllletecké komory) v prostoru. Patrně řídil se autor sna.hou přednášky nerozšiřovati výklady ryze teoretick,ými, neboť autograf umj)žňuje provésti dokonalou orientaci snímků Si určiti výšku stanoviska jednoduchým, skoro mechanickým postupem. . . ,. Vydáním přednášek získal si měř. komisař katastrální služby Ing. Pot už á k, který již dříve naps~l několik pojednání z oboru fotogrametrie. 'velikou zásluhu o' QS; vědu a literaturu techI!.ickou, neboť jeho "L e t e ck á f o t o g r a m e t r i e" je. p r vn i českou prací, pojednávajíci o daném předmětu soustavně. Bylo již řečeno, že účel brožury přímo vedl autora ke stručnosti.' Při tom však .podaná látka ,bude posluchačům ď
°
ď.
1932/71
•
'.:,
'
•
"
v některých kapitolách k prostudování a stráveni dosti obtižnou proto, že ani vysoké uiíení technické, ani úřady a technické ústavy v čSR. nemají dosud jediného typu z velkých přístrojů pro automatické zpracování snímkových dvojic. Uvádějíce zde tuto okolnost, můžeme vytknout, že je to ;vpravdě veliký nedostatek pro zdárný výcvik našich inženýrů, a že významné osobnosti technické nehájily zájmů české vědy a praxe, když před lety nepodporovaly návrh recensentův, aby zakoupen byl aspoň jeden typ autografu. Jsou tedy naši posluchači při studiu letecké fotogrametrie v situaci málo záviděnihodné, nehledě k tomu. že tak obtížná materie musí být jim přednášena v ma 1é m počtu hodin, neboť málo prozíravé rozhodnutí vtěsnalo studijni program zeměměř. inženýrství do tří let. V jiných státech, i slovanských (Polsko. Rusko, Srbsko), jsou posluchači v tomto ohledu ve výhodě, majíce možnost s některým z autografů se při studiu fotogrametrie blíže se,známiti. Čsl. kruhy zeměměřičské i ostatní inženýři, zajímající se o leteckou fotogrametrii, mají nyní přiležitost studiem českého spisu seznámiti se se základy nové metody vyměřovací. Spisu přejeme velkého rozšíření a jeho autorovi, aby uprostřed svých namáhavých úředních povinností získal času a příležitosti, aby dílo mohl vydati tiskem, roz· šiřiv je v některých partiích *). Rllžička. Odborná pojednánI v ~asopisech.
Przeglad mierniczy, Č. 12 'z 1931. L. G r z y b: Řešeni rovnic korelat. pf! vyrovnání sítí radiálních. Ing. W. C hoj n i e k i: Výchova zeměměř. inženýrů v Německu. Ing. K. Z e r wan i t z e r: O katastrálních kulturách. K. i.: Zeměměřičská krise ve světle tisku. .Geodezist, č. 11-12 z 1931. Dr o by šev: Přístroje ke zpracování aerosnímků dlt malého měřítka. B u r j a k: Mechanický planograf. D rob y šev: Barometrická nivelace aeroplanem. Týž: Aerofototransformátor. G i 1e v a Mi r o n o v: Základní směrnice pro rekonstrukci fotografického odboru při aerofotoměření. G e r a s i m o v: K rekognoskaci na základě aerofotosnhnků. Ž u k o v: Určeni prvků vnější orientace snimku na základě pochybených směrů. S m i r n o v: Nový model měřického stolu a dioptru firmy Zeíss. Tý ž: K otázce precisnosti dálkoměru Wildova. Š e š in: Metody pro určeni hrubých chyb při měření. Va c h t in: Pokusné matematické určení povahy terénu v centrálni oblasti černozemní. Věn i c k i j: Tabulky oprav. A n t o n o v i č: Více pozornosti topologii. D o I g o v: Momenty rytmických signálů. Journal des Géometres.Experts et Topographes Fran\lais, Č. 136 (unor). S i t z: Le remembrementen Alsace-Lorraine. BalI e y g u i e r: La photographie aérienne, au Service de l'urbanisme colonial. G u i n t i ni: Sur ľévaluation des jardin, des parcs, et des lieux de séjour. - Les nouveaux coordinatographes rectangulaires de précision de A.Ott. Schw. Zeitschrift fiir Vermessungswesen und Kulturtechnik. Č. 3. S Co h w a r z e nba c h: Beitrage zu einem einheitlichen Bonitierungsverfahren. W. L.: Erdmagnetische Vermessung der Schweiz von W. Bruckmann. Mo II: Das neue eidgenossische Enteignungsgesetz. E i k a: Triangulierung fUr eine Tunnelabsteckung mit dem Wildschen Universa.ltheodolit. B a s ti: Vom GroJ3en ins Kleine oder umgekehrt. zeitschrift fur Vermessung8wesen. Č. 1. G a st: Eine, stereofotogra.mmetrische Aufnahrne von Ra.messeum. Fin s t e r w a I der: Die Topographie, eine neue Aufgabe fiir den Vermessungsing'enieur. Č. 2. .E g'g e r t: Unmittelbare Umwandlung der bisherigen preuJ3ischen Kata.sterkoordinaten in Gau.6-Krligersche Koordinaten. L a r i o n o ff: Messung der goodMJ.schenGrundlinien in der SSSR. mit dem Jaderinschen Basisapparat. Ar n e m a n n: Die jetzige Wirtschaftslage, nnd ihr Einflu.6 auf den Beruf des Vennessungsingenieurs. S c hrne I z: Neuerungen am Nivellierinstrument III und an der Pra., zisions-Nivellierlatte der Firma Carl Zeiss in Jena. Č. 3. S c hrne hl: Wiirfelspiel und Fehlergesetz. S c h u m a n n: ůbere,inanderl:lgen von Dreiecksnetzen. Č. 4. Mii II e r: Ober die Absteckung von Wegeknickpunkten. G u tma n n: Schnittberechnung durch gleichzeitige Verwendung zweier Rechenmaschinen. L ii dem a n n: ůber einige HilfsmitteI zur Umrechnung schrag gemessener Strecken in horizontale. S a u e r: Vereinfachte Grundstiicksteilung. Mii Ile r: Das .deutsche Einheits-Liegenschaftskataster. R o s I e r : Vorbereitungsdienst und Staatsp'riifung fiir den hOheren staatlichen Vennessungsdienst in Sachsen. Č. 5. Radiotelegraphische Bestimmung des Langenunterschiedes Potsdam-, Buenos A~res. S 11 C k o w: Grenzanerkennungen und Grenzverhandlungen. D e u b e I: Das Landschaftsbild und die Umlegung der Grundstiicke. -T. AlIgemeine Vermessungs-Nachrichten, 1931, čís. 49. S c h u I 't e: ForIIllUJarnili~igeBerechnung der mittleren Koordinatenfehler und des Entfernungsfehlers einer Doppelpunktbestimmung. S a r ne t z k y: Da,s Luftbild im Dienste der Kommune. Č. 50. S c h e w i o r : Die Photogrammetrie iij. ihrer geodatischell und ingenieurtechnischen Bedeutung. Č. 51 S c hol ze: Ptaktische Erfahrungen iibe,r Grenzfe,ststellungen und Neuanschaffungen ir. Stadten (a č. 52). 1932. čís. 1. L li dem a n n: Untersuchungen uber die Langenanderung von Nivellierlatten ausSperrholz. Č.2. Fin st e r w a I der: ůber die Genanigke'it der *) Se svolením redakce Techn.. obzoru přetištěno z č. 19/1931.
1932/72
terrestrischen Photograminetrie. Ů. 3. Lip s i Doppelrechenmaschinen ThalescGeo. Kle m· p a u: Warnungo vor dem Beruf des Vermessullgsingenieurs. Ů. 4. W a I t her: EinfluB von T!lmperatur nnd Luftfeuchtigkeit bei Mes.sungen mit Bosshardt-Zeiss. F e nin ei1 : Eine Verbesserungoan Theodoliten. Ů.6. Se her m e r hor n: Genauigkeitssteigerung in dem Entzerrungsverfahren. Ů. 7. Fen n e l: Ein neues Feinnivellier-Instrument. Ů. 8 a 9. Me r kel : Koordinatenumformung durch maschenweise Abbildung. Ů. 10. Fr i e dr i c h: Dber Naherungsformeln fůr die Kreisabsteck.ung mit gegebenen oder gléichen ~Bogenlangen. -T. Maanmittaus, č. 4 z 1931. L o f str o m: O skresleni leteckých snímků a jich užití ke kOIlBtrukci plánu. (S obsaZným německým výtahem o zvláštnifinské metodě.) K o k k o ne n: Nejvhodnější forma ~pozemků hospodářských.
Zápis ze řádné valné schůze Spollku čs. inženýrú státní měřické služby, konané dne 14. úno,ra 1932 v Domě SIA. (Zaúčasti 86 členů. Omluvili. sleJ k,ol.šrůtek lIJ Zemánek. V&'nous~hůzi ,z:aháji[o 9'30 hod. piře'd::edaIng. Sůl'a uvit:fuLímvšech přítomných a 1Jruzmíněné vysoké školy, Mailů, v jichž resortu jsou zaměstnáni měř. Úředníci a zástupci zeměměř. spolků, projednali jednotlivé návrhy, pokud Iby bylopotiíeibí 'leměměř. studium doplrniti a prohloubiti. V obou komisích zastupoval srpo[ek 1. jedmtel. Vládním nařizenímč. 60 'z, 10. červenCe 1931, vyd!aným 4. srpna 1931, byly korncipistům ve státních měř. službách a komisařům v měřické službě, podléhajícím minísterst~ finruneí,předJe:DSlÍiI1Y t. zv. us,tanoyoV\WLresp. povyšovací 7Jkoušky.. Není be(Z'Lajimavost1, že tyto pOyYšovací'Zkoušky jsou SitillJnoveny výhradně v resortu finallJčním!~oněvadž <1?í do té doby nebyl vydán zkušelmi řád zkou!lek,-zasla[ spolek ministerstvu fln!lllllcídOPIS, v němž jest žádáno o urychletné vydání zkušebního řádu s event. úlevami pro kolegy koncipisty, jímž právě !končí období přípravné sluŽihy. . Memorandum, j'elž spolek hodlá v nejbliJZšídoibě předlo1žitimin. financí, vyžádU[y Sl odbočky k doplnění. Koncem roku 1931 čital spolek 401 člooa; '1. toho v ČecMch 179, na Moravě 112, na Slovensku 95 a 00. Podk. Rusi 15 člernů. Jednatelská zpráva. byla jednomyslně [>Chválena. Z:právu po,lkladní přednesl za nemocného (přítomného) Ing. Škopka kol. Ro'l,iňá.k.Příjem v r. 1931obná.ší Kč 19.869'05,vydání Kč 11.868·5(),takže jmění k 31. :prosilllci 1931čini Kč 8000'55, jež podle zprávy přehližitelů účtů, ktwou podal Ing. Hava, se,stává z tě'chrt<> částek: U pošt. šek. úřadu v Pra.ze Kč 4680'75, na knížce apod'.VJe'8trakonicíoh K:č 3166'95 a lll\- hotovosti Kč 152'85. NáVrh na schvá1Leniz{Hávy pokladní a uděleni absolutoria schválen jednomyslně. - Pro rok 1932 stanoven členský příspěvek opět ye výši 50 Kič.
1932/73
Vol lba v Ý bor u. AklalJJllacíbyla jednomyslně Behválelna ka.ndldátka seSltavená výborem: Předseda Ing. Kavalír; místopředseda. Ing.ěrůtek; I. jedna-tel Ing. Mikula; II. jednatel Ing. Menčík; pokladník Ing. Dr. MalŠlelk; 'zapisovatel Ing." Šu1c; členové VýIOOru Ing. Ra.jtr, Jenček; ná:hradlníci Ing. HiLaváček,SucMlIlck; přehHžitelé účtu Ing. Klepátek, Sakol. Do smírčího soudu 'Zla t kol. KTátkého ,bytlzV101en kol. Novotný oz Uh .. II.ra.rfi Kč 6.034'05
1932/74
B. Vydání: 1. Tisk ,'polygrafie" v BI1ně,štočky, separáty, píry, obálky atd. . . . . . . . . . . . 2. Autorské honoráře . 3. HODlO'rářredaktora . 4. Honorář administrátora Rozdíl součtů od A. a B. činí . . . Tisknuto bylo celkem 1000 exemplářů, exemplář k tomu smluvené
Kč 25.096'Kč 3.935'25 Kč 2.000'Kč 1.000-Kč 32.031'75 Kč 25.997'70
. . . . " . . Celkem
Kč 25'99 Kč 3'Kč 28'99 zaokrouhleno dává ., . Kč 29'Mjr. Ing. S o c hor sděluje, že s kol. Rum 1e m shledali všechny položky řádně doloženy, a navrhuje, aby zpráva pokladní byla schválena, což valná schůze jedno. myslně učinila. Na dotaz Ing. Peň á z e. jak hodlá výbor naložiti s liknavými dlužníky příspěvků, sděluje předseda, že podle usnesení výborov& schůze budou dlužné příspěvky vymáhány právním zástupcem. Za nepřítomného a dmi n i str á t o r a a ·za r e d a k c i Zeměměř. Věstníku podal zprávu Ing. R ů ž í č k a. Admínístrátor konstatuje, že v roce 1931 přibylo 42 odběratelů. Jich počet byl by V1šak daleko větší, kdyby kolegové z řad civilních geometrů projevili větší zájem. Rovněž odbočky Spolku inženýrů stát. měř. služby v Oechách a na Slovensku by mohli získáním. nově !llastoupivších úředníků počet odběra.telů našeho odborného časopisu zvětšit. Redaktor sděluje, že ve vedení listu nenastaly změny. Zavedena byla nová rubrika "K r o n i k a ", do níž by měli přispívat hlavně starší kolegové. Redakce má snahu rozsah časopisu zvětšit a žádá. proto, aby kolegové různých oborů posílali příspěvky o své činnosti. Redakce žádá, aby výtky. jsou-li jí nějaké činěny, byly doJoženy a aby byly věcné. Ke zprávě redaktorově připojili poznámky 1~1g. M i k u 1a a Dol ež a l.lllg. B e n e š poděkoval redakci. jménem Klubu měř. inž. hl. m. Prahy za vykonanou práci. Nato bylo přistoupeno k volbám. Prof. Pe tří k navrhuje, aby byl zproštěn předsednictví a projevuje ochotu pracovati dále jako člen výboru. K tomuto projevu promluvil Ing. B e ne š a požádal prof. Petříka aby od resígnace upustíl. Předseda nato přerušuje schůzi, aby se valná. schůze poradila o kandidátech. Po novém zahájení ujímá se Ing. B e n e š znovu slova, oznamuje, že prof. Petřík se uvolil zástávat ještě tento' rok předsednictví s podmínkou, že výbor připraví pro příští valnou schůzi kandidáta, který by funkcí předsednickou převzaL Vystupující členové výboru Ing. Pudr, dr. Ryšavý. Ing. švec, Zuklín, Fiker byli zvoleni. 'znovu. Rovněž ze Svazu vystupující kolegové: prof. Petřík, Ing. Růžička a Ing. Souček, jakož i revisoři účtů Ing. Ruml a Ing. &ochor, byli znovu zvoleni. Redakce i redakční rada byly schváleny v dosavadnimsestavení, Pak bylo přistoupeno k projednávání volných návrhů. Lng. Peň á z žádá za brněnskou odbQčku, aby Spolek podporoval oprávněnou snahu měřičských úředníků Agrárního úřadu a Zemského úřadu v Brně za úp,ravu systemisace a ukazuje na vlastních 'zkušenostech, jakneutěšené je postavení zeměměřičů u Zemského úřadu. Návrh Ing. Peňáze byl schválen a výboru bylo uloženo, aby obstaral expedici podání a separátních otisků Zeměměř. Věst., kde jsou stížnosti obou kategorií uvedeny. Kolega Dol e žal žádá, aby Spolek čs. zeměměřičů pamatoval při intervencích na snahy země· měřičů v resortu min. železnic. Posléze navrhuJe Ing. Kr č m á ř,aby Spolek při příležitostí 250. výročí vydání knížky Šimona Podolského z Podolí ,,0 mír á c h zem s k Ý c h" požádal Oes. Maticí Technickou. aby spisek vydala v přetisku, což bylo jednomyslně schváleno. Po vyřízení volných návrhů ujal se slova koL Ing. Va c e k, aby promluvil o z k u š e n o s tec h, z í s k a n Ý C h při měř e n í v zdá 1e n o stí s P o u žit í m W i I· d o v y hor i z o n tál n í 1a t ě. K přednášce přípojil několik poznámek Ing. K a val í r a doporučoval pozornosti našich kolegů zejména pokroky učiněné v nepřímém měřeni vzdáleností ve švýcarech. Hojně navštívená schůze byla skončena doslovem předsedy o 11. hodině.
Zákony, předpisy a normy měřické. Náležitosti geometrických (polohopiSiIlých) plánů vzhledem k § 14, odst. 3. kat. z.ák. Výnos min. fin. č. 14.724-1II/6 z 10. února 1932. Poněvadž vznikly pochybnosti o tom, je-li třeba dokládati geometrické (polohopisné) plány prohlášeními st.web. úřadů podle § 43, bodu Alh, vI. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n., í v takových případech, kdy zákresy nových dělících čar v těchto plánech přesně souhlasí se zákresy hranic stavebních míst, jak jsou navrženy ve schvá.lených a platných parcela,čních (rozdělovacích) plánech, jejichž ověřené snímky, opatřené schvalovaci doložkou, obdržel katastrální měřícký úřad podle ustanovení § 55 kat. zák., resp. § 45 cit. vI. nař., sděluje ministerstvo financí toto:
1932/75
Doložku stavebního úřadu I. stolice, připojenou na parcelačním (rozdělovacím) plánu, že navržené rozdělení pozemků na stavební místa bylo schváleno. lze považova,ti·za průkaz, že dotčené rozdělení skutečně bylo po,voleno (§ 14, odst. 3, kat.zák.). Obdržel-li tedy katastrální měřický úřad podle ustanovení· § 55 kat. zák., resp. § 45 vI. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n., snímek dotčeného parcelačního (rozdělovacího) plánu samozřejmě i s řečenou doložkou - nemá požadovati, aby g-eometrické (polohopisné) plánv pro zápisy takových stavebních míst byly ještě dokládány prohlášeními podle ustanovení § 43, bodu Alh, vI. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n., pokud ovšem zobrazení rozsahu a tvaru stavebních míst na geometrických (polohopisných) plánech souhlasí se snímkem parcelačního (rozdělovacího) plánu.
Projevy členstva.
Potřeba směrnic pro zhotovení kopií katastrál. map a výpisů. Na poslední vaJné hromadě Spolku inženýrů státní měřické služby v Praze byl podán kol. Ing. B. Pourem .volný návrh, aby ministerstvo financí bylo požádáno o vydání jednotných směrníc pro všechny instance svého resortu o vyhotovování kopií, výpisů a opisl1 z k.atastrálních operátl1 ve smyslu § 8 katastrálního zákona. K návrhu tomuto, zejména pro mladší kolegy sympatickému, upoq;orňuji přítomné této valné hromady na další absurda, jsoucí v nynější praxi, která by· byla nUIDa odstraniti v zájmu úředním i stavovském. Jisto jest, per analogiam § 51 k. z. a § 42 vlád. nař., že kopie katastrální mapy na objednávku i k účelům úředním, musí býti vyhotovena jediné měř. úředníkem, který mimo to splňuje i podmínku ustanovenou odst. 11. § 8 vlád. nař. V důsledku toho měli by býti vyloučeni úředníci kancelářští, oficianti a pomocní technikové u všech úřadů výkonných a u archivů map katastrálních a u ústředního úřadu. u kterého jsou přechodně katastrální mapy a operáty uloženy pro úřední potřebu, i akordanti bez zeměměřičského vzdělání. To se v praxi však neděje. Tak u výkonného úřadu nesmí býti vyhotoveny měř. inženýrem kopie plánů o více jak 20 parcelách, nýbrž takovou větší objednávku třeba zaslati archivu map katastrálních, kde tutéž kopii vyhotoví k účelu tomu osoba nekvalifikovaná. Civilní geometr musí zaměstnávati kandidáty jeho stavu, a jen ti, nebo on sám, smějí vyhotovovati kopie mapy. aby zde byla dána záruka odborné práce. Ale ani tito nesmějí vyhotoviti si větší kopii než do 20 parcel. Větší práci musí objednati u kat. úřadu, který tuto objednávku postoupí archivu map; po vyří'zení obdrží civilní geometři kopii, která má sloužiti za podklad znaleckých posudků. ke stanovení přesné výměry pro. trhové smlouvy a jiné práce technické. vyhotovenou však jen kancelářskou silou!! Sebe důkladnější prohlídka kopie a.rchivem nenahradí odborné zhotovení. obzvlášť, když prohlídka se děje za·se jen kancelářským úředníkem. Se zřetelem na tato absurda je nutno odstraniti nynější praxi a tuto přizpůsobiti smyslu a duchu nového katastrálního zákona. K druhému bodu návrhu Ing. Poura, aby byli ze zhotovování kopií vyloučeni všichni přednostové a vedoucí úředníci a umožnili tak zhotovování honorovaných kopii mladším úředníkům u těch úřadů. u kterých se tak dosud neděje, apelujeme sami na přednosty těchto úřadů, aby již sami, z kolegiality, přidělovali. též zadávky svým podřízeným kolegům. . • My, mladá generace, jsme zavázáni kol. Ing. Pourovi za uvedep.inávrhu před povolané kruhy, neboť od vydání jednotných směrnic si slibujeme občasný vedlejší příjem, který v nynější krisi platové a v důsledků vyloučení nás z ochrany nájemníků a z levných bytů ve státních domech je nám velmi vítaný. Ing. V. B. M.
Zprávy osobní. Osobní změny ve stavu měř. úředníků poz. katastru (v lednu a únoru 1932): I. P ř 1jat i za měř. koncipisty: Ing. Kamil Hornig (Galanta) a Ing. Vojtěch Szego (Komárno). II. Jme n o v á n měř. kom. Rudolf Kolier (Trenčín, i. k. v.). III. V y s t o u P i I i ze služby: Ing. Boh. Souček (Košice, i. k. v.), Michal Ivančuk (Košice, k. m. ú.) a Nikolaj VarvMov. Právo k užívání stavovského označení "Ing." nabyli kolegové: J. Knob v Ba.rdějově. K. Malý v Praze. Tiskový fond vykazuje potěšitelné zVýšenÍ, Nově přispěli pánové: Ing. Vlad. Vilímec 20 Kč, Ing. Jar. Payer 50 Kč, Ing. Hugo Šrůtek 20 Kč, K. Rosenbaum 20 Kč. Ing. A. Sokol 60 Kč, Ing. Jos. Křovák 100 Kč. Ing. Ant. Lukáš 20 Kč, Ing. Fr. Mužík 50 Kč, Ing. A. Boháč 20 Kč, Ing. T. Buchinger 20 Kč, Ing. O. Neužil 20 Kč.. Ing. St. Suchánek 20 Kč, Ing. B. Augst 20 Kč,· Ing. Fr. Lev 20 Kč, Ing. V. Kolomazník 20 Kč, Ing. A. Novotný 10 Kč, J. Tůma 10 Kč a Ing. J. Tejlek 10 Kč; J. Doškář, V. Kolman, ~ng. 19. Háva'r Ing. Otto L3;.cina,Ing. T. Kle~~ček (po druhé). Ing.•K. Malý. Ing.. V. HáJek, Ing. F. 'acek, J. Praza~, Ing. D. Hlavacek, Ing. Dr. F. Masek, Ing. J. Mlkula a Ing. P. Potu žák a 10 Kč, Ing. F. Stefek. Ing'. A. Košťál a Ing. J. Janele a 5 Kč. PřL bylo tedy k dosavadnímu posledně v čísle 1. vykázanému obnosu per 2206 Kč celkem 655 Kč. Stav tiskového fondu 2861 Kč.
1932/76
ZEMĚMĚŘICSKÝ
5
VĚSTNÍK čs.
ZEMĚMĚi(lčů
ČASOPIS SPOLKU
•••••••••
XX.
ROČNíK
1932
V BRNĚ 1. KVĚTNA
1932
Ve Vídní slavH - Moravan rodilý - dvorní mda Eduard Doležal, profesor vys. školy technické své sedmdesátiny. Byl jedním ze zakladatelů 'rakouské fotogrametrické společnosti, která vzpomněla této okolnosti slavnostním sjezdem a fotogrametrickou výstavkou. Jako na pracovníka pro úpravu prohloubení zeměměřičského studia, vzpomínáme i my, neboť nacházel málo ohlasu pro své snahy o prohloubené vyučovámí geodésie ve Vídni jako tomu bylo i jinde. V Moravských Budějovic'Ích - kde se narodil 2. bře'zna 1862 - navštěvoval školu obecnou a když rodičové jeho přestěhovali se do Vídně vr. 1875, studoval na' reálce v XV. okresu a tam vr. 1884 maturoval. Ježto se chtěl věnovati středoškolské profesuře, studoval matematiku, deskriptivní geometrii a fysiku na universitě i technioo ve Vídni, při čemž poslouchal nižší. vyšší geodesii a astronomii u Schella a Tinte'ra. V roce 1887 stal se asistentem při stolici praktické geometrie u prof. dr. Schella na technice vídeňské a volné chvíle věnoval dalším odborným přednáškám na universitě i technice. Ministrem Kallayem jmenován byl již v r. 1889 profesorem praktické geometrie a matematiky na průmyslové škole v Sarajevě pro výchovu geometrů pro bO&enský katastr. Sám vysokoškolsky vyohován, s obsažným vzděláním ma.tematickým měl příležitost poznati těžké nedostatky ve výchově přištích geometrů ibosenskýcih. Přiučil se brzy chorvatštině a publikoval v této době ve zprávách Akademie věd v Záhřebě. Snaže se poznati výchovu geome,trů v cizině, podnikal studijní cesty do Švýcar a Německa. Leč již v r. 1896 opustil tot
1932/77
W i I d ů v a u t o g r a f. Ing. A. F i ker.
(Pokračovi",Í.)
:=
Z toho plyne, že
p'
z Ž
1", ,
I".,
.\
I \
I
I I \ I I
I
I
I I I 1 \ I I
\
.I
\
I
\
\ \
"
I
"\
I,
I
I,
I
\ I
II I
" " "\ \ \
\
\
~\5'
d
"!\ L
,'1 I \ I
I.
•••
" ,'Q?! LL __ L P' i
"
~\
Obr.6.
r
gT:lImetrické zálk1adny se biere zř,etel tím, že se z.výlšíneho, sníží pravá ohjím1ka o hodnotu pi\elvýšení 6. h (viz. obr. 8.). Př,eiffi~stěnÍimkomor zaměněno bylo i pořadí obrazů, což, by mělo za násled>ek, ž·e ib~ POZoTl0lV8,tel viďěl negativní plas.
1932/78
tický t. z,v. psieudJoskopický obraz, který není žádoucí. PIlOt.Oje obraz pravé komory přiř:liz;en levému oku< a naopak (obr. 8.). Pro rekiomtrukci polohy bodů měníme polohu zákl'adny a .- j'e,žto ol.llllce j:sou pevně Bpojeny s komorami - Souč~lof'lněi polohJu komor v prostoru tak d'lolUlho,.3JŽ v okul.árech záměrných dalekohiLediu:8iplyne stereoskopický obra,z mměrné značky s pl.af;tick$'1Il mod~lem bodu. V tomto ok3!ffi~iku musí podle předešlého zaudmlouti ojnice vzhledem ke spojnici PP' tutéž polohu jako zobra~ovací paprsky LP a RP vzhledem k z-áklaidlně LR. Bod S má pak v~ledem ke spodnici R'L a bodu S' tutéž po~ohu;jako skutečný b10idP k zálklMně LR a Jejímu středu S. Rorvnoihěžné přemisťo,vání základnyděj:e s,e Pifolst,řednictvim dvou voz li, z nicih~ PifVní pojí,ž:dí z lava do prava (X) a nese ~oleje P[10druhý vů'z, který na něm poMždí Vlpfed a V'zad (Y). Na tomto d!f'Uhé:mvoze j1e vertikálníslo'UIp, na němž se pohybuje zákla:dna ve směN vertikálním (Z) 00bif. 8.). Pohyb VlOó\Ů a základIly zprostředkují 3' vřetena šroub ovál, Merá s,e lwáiliěj:í v pohyb 2 kUkami a pedáJ'lovtým kotoučem. Pohy1b\f 2 ,šrouhOlvých vřeten převádějí se současně na vřetena kO()Tdináto· grafu vynáš,eciho sltolu, jež přemisťuji tužku zakreslujíclÍ automaticky situaci bodů, na něž jsme v ok1.w,rech záměrného dalekohledu zastavili. K odečtení výšky těchto bodu sl'ouží počít3Jcí 7ařízoo.i, spoj,ooé se Š'I'Iouoorvýmvřetenem na vertikálním sloupu. Byla-li při urovnanó levé ojnici nastavena na počitadle absolutní výška pravého ,stanoviska, udává počit,adlo přímů, hodnoty, jež oprav1eny o vliv refrakce a zakřivení zelffilSkéhopOVTchu dávají nadmořské Výšky hodů. Pro získání vrstevnic za,staví .se Wkludna na zvolené výšce a kombinovanými pohyby ve slIněrn Xa Y objíždí se plalStkký model terénu, při čemž tužka koordblátografu kreslí vrs,tevnice~. :I:}.osudbylo před~k1ádáno, že jde o snímky nor m á 1n i, t. j. osnlÍmky pořízené s osami vodoi"ovnými :li kolmýnů k základně. Pro rekonstrukci vztahl~ u snímků natoČielllých, t. j. pOŤizených s os,ami rovnobHný:mi, ne vlšak kolmýmI k záklaidině, je nutno jak z obr" 7. r patrno - natoěiti obě části základny L' PaR" P' vz:hilooelInke spojnici R" L':<. " () úhel na,točení 'l/J. Z kOOSttruktivních .__~__ r_~?_._~ S důtv:odll nenatáčejí se jen části základny,~: f\~/'"r: ! nÝ'bI1"ŽI celý nosič i se zálkladnou. Misto ~: / z.': J\II....
natočení ~t
'l/J
a délky;
hOldIrLO'ty r: a ~,
se z a
'l/J
nultno pak zasta - / které jsou váz:tny
i
i
!
,
,
t {J z. sin 'l/J g - d z . cos 'l/J
+
sin {J
!
i
těmito vztahy:
z' = z . sin 'l/J
I
2
_
'
d ,
jež IZle z. obr. 7. primo odvodit.
Obr. 7.
Základním ,směrem pro určení směrů z.obra.zujidch paprskú je hlavní osa fotograJické koolllolry.Tomuto směru odpovídlá u W. a,utografu osa záměrného dJalelwh1eid1u.V základní poloze a,utografu jsou os,y záměrného dW:ekoh~edu V'odorovny a spolu rovnobě~ny, takže jejich postavení odpoiVidá případu snimki'l nonnálníc:h; pro zpracování snímků konvergentníich a sMoněných j,e nutno však dát osám s!polečnou i vzáJemnou polohu od:povíd~jicí poloze fotografick)'ch os.
1932/79
Přis.nímcích konv,ergentních nutno na,torot alespoň jednu z 08 záměm~ch da,lekohlredů tak, aby směry os svíraly úhel konvergence. To se provádí natočením hll'Mlolu K (obr. 8.), UffiIÍstěného při levé komoře kolem vertikální osy, č,Ímž se natočí i směr, v němž je snimek pozorován. Při smmcich skloněných nutno sklonit OiSyPOiZOfů'vac.íhodalekohledu, což se proVlediepři Slnímcích s t e,j n é h o skLonu naklonooímcelého nosioo, N kolem hori1Jontá:Lníosy RR'; KdieHo byly-li snímky pořízieny ge sklonem r ů z n Ý m,
Obr. 8,
nakloní se nosič N o úhel sklonu fotoko,Il1my na pravém s,tanovisk:tll a u pra.vé komory (na autografu) vychý1íse, mtočením hra.noliU R kolem osy rovnoběžné s osoru RR' lSII11iěr, v němž je snímek Pozl0'l"otVán, o 00811,který je dif8iI'encí sklklnť. na pravém a levém stanovisku. Změnapozorovadho směru jak ve smy,slu horizontáJl11ím (při konvergenci). tak ve sm)'lslu vertikálním (pii různém Isklonu) vyžadlUlje téži natočení, resp. zdvižlenÍ nebo sniž,cni korekčního mlechalni:smu. U snimků skloněných s osami konv'8lI"gentními js,ou pomúry slo~itěljší, a t() z náslerlIujících důvodů: úhel sklonu, kt8iI'ý sle zavádí u autografu., je úhel mlě~ený v roV'ině kolmé ke spojnicí UH', kt8iI'áodJpovídlá. foto'gramet'rickézákladrn.ě" kJdiežto úhel sklonu fotokonlOory je, úhel, který svírá os,a komory s rovinou horiz,ontáJlni, tedy v případě snímků lwuvergentní,ch úhel jiný. DáJe úhel kOnV18iI'gences'e z,3.lvádíu autografu při snímcích skloněných v rovině ,sildoněné a to z toho dJůvodu, ž€ toěná osa, hr~molu K původně svislá se naikloní při zavediení ,sklolllUlsoučasně s nosič:em N útýž úhel. V,e skut,ečll1iQ1s,ti je však konve,rgence úhel dvou v0l'tiká~nicJh rovin, v nichž, l'eží 'olsy komor fototheod'olitu pí'i fotografování, tedy úheJ n"ěřený y rovině horizontámí. Kromě toho vych}"lení pozorovacího směru ve skloněné rOvině má za následek, že komora se zdánlivě stoč.í (t. j. natočí kolem hlavni og,y), co'ž nutno odstranit z,a:vooením s,toě,ení opačného znaménka. Je tudiž nut,no v případě snímků konvergentních místo úhlu sklonu w, úhlu konvergence, i' a ,stoČiení levé komory x = O z'avést úhly
1932/80
jiné *). Posléze je tř:~ba též; vZlit zřetel k tomlU, že koovergence se zavádí u a,utografu nla.toč,ooím levého pozo'rovacího ,SIIllěru, kdežt.o směr pralvý zŮ'stává kolmý k os.e lIB' (Obil" 8.) a nutno t.edy u prllJvého směru zachOfVa,t sklon odpovídající ,skutečnému sklonu osy fotokomory. Skutečný sklon je w, sklon Z~l,staveII1ý naklioněním nosiče je podle předc:hiálze(jlíClÍho w'. Aby pravý směr měl žádaný sklon, nutno jeho sklon O[ll"avit o difell1enci Llw= w -w'. DiferellCe sklonu z,a,vedJe se ll'a-tolčell:Ím hranolu R kolron horizlolllltální osy. (PokračovánI. - A.niTre.)
o
pozemkovém katastru na Hlučínsku. č.
Jurek
a A. Štván.
o
HlučiÍinsku :s, hlediska zeměměřiče nJehylo tl nás - pokuid víInie - dosud niČleho llajps1áno, ač již uplynulo 12 let od té doby, kdy seSltaJio č,ástí Další l1ep'ublikJy. ':Do 'snad proto, že lelžl tak nějak z !lUky a má!lokdlO se oň zajímal, kdo MIllliusil. A př,ece je tu pl1oz.emtěměřič.e: hodinJě problému, mzhoi
jsou vazany těmito yztahy s m aj: tg m sin j' = sin j . cos m tgm'=-cos T' tg lt = tg j . sin m. Odvození viz ve Schw. Zeitschrift fiir Verm .. und Kulturtechnik, Baeschlin, Zur Theorie des Wild-Autographen. lt,
které
1932/81
1929, č. 6. F.
I-Ilučíns.ko patří v poIZieanlwvémkataJstm mezí 000 území, pro která nařizuj'e kaltastrMní zákonwovésti měření, j,ei by Slosrovná'Vala ,s ustanovením h1aJvy II. zákOOla. A stanorví, alby tu zůstal zatím podkladem pro vymě.iíernipozemkové da.ně dOSl34vadJníoiperát tak d~ouho, dokud nooabu<1e platnosti o!peiI'át vzeŘlý ze zaměřeni llIO'VOOO. V důvodové z,práv:ědo!vozulj~ se, že
=
=
1932/82
PH každé změně paJ.·c!elyco do tvaru a pfedmětu pořizovala se a di(}sud poHzuje, pfelsněji kOIlistruovaná. ďopli'iov:ad mapa (EtrganzlUlllgskarrte)obJ'čejně v dvojnásobném měřítku příslušného iistu katas,til'ámí mapy, aploeha zaměřené pareely poč.ítaJa se z délek v pr1rod'č měiíených. Zaměření a výpočet plochy u takových změněný'ch paroerl bylo pečlivé. Do mapy ka,tastrá.1m.íb\)TlyzakrBlsJeuy změny obyčejné pa.'orp!Í'Chánim ko::pie dopJúoVl3!címapy, zmenšené na. ruěřítkio ma,py katastrální. Celý zpťlsoh vedení mapy v pat,rnolsti byl n8lperčlivý a nepřesný. Měřítko map je tu různé i pro jednu oberc; ka,W:á ohec má z,pravidla měřítka, dvě nebo tři. Vyskytujtí se poměry 1: 5000, 1: 2500, 1: 1250, 1: 625 a 1 : 2000. Na lis,terch však najdete i m{;řItka neohvyklá, jako 1: 2512, staJ.oo~ená později víee méně odlOOdJem, kdyžSiel palpílr tak s'l'a,zil, že dife:l'Iel1lce'nebylo už možno svésti na nepíiíesmJostpťlvodni kreiSby. I jiuak vzhled map pruských, které jsou podlepeny plátnem, připomíná více plány, jie~ se při komisích nosívají s,točeny v mCle, anebo mapy, ja,k je vidíme u obecních úřadů různých Lhot; nikterak nepťlsohí dojmem map, nad nhnliž modemí telchnik sotva dlýJchá a ďo nlichž koná zákresy se vrší možrnou pietou a úctou k práci zhotovitele. Ko~oll'ováJ1íprovedteno b~]o u ClelSts,ienou páJenou a u toků herlíookotU modJří. Ohe1cnt hiranice označeny z,eleným pá,skem 1 mm širokým~ hranice j;ednoMivých listů páskem fialo,vým. Po této m~Jíř,&ké stránlc-e je mapa pcruská podobna mapě švýcMské. N:1 každém listu mapy je, vyzna,čen směr k severru šipkou. PťlviOdní kresba a. parcelní črsla, jsou ptwveld1enyč'emě, zrrněny a nová paTcelní čis,la rumělkovou tuší. Zrušené čáry p:řetrhují s.e ležatými červenými křížky, lomy u panel, pokud řezy nedlají se pf1elSlně a ostře vyznačiti, nejsou dlotaženy na 0'5 mm, ahy při pořizování kopií daly se lomy dlolhfe .propíchnlo!uti. Kopie (t. zv. Nladielkopie) p()řizoUjí:Sleltím zpťlsobem, že se celá situa,ce propicJlá tenkou jeMou na ,pod!to'Ž 8lllý pa.pir a pak d'odatečně spojuje. KamJeny vyzna,čeny jsou v mapá!ch čiverečky rozměrů asi 0'7 až 1 mm. Způsob vzdě,lávání a j'ednotlivé třídy pozemkťl a l'O'zhraní tříd zohralzeny j,s.ou rOvJlelž na ma,pě, a to modrou t,uší, na př.. .116 značí role G. třídy. Lesy jsou označeny H (Ho]'znng), 10'Uky fF (We~de), pasltiVina V (Viehmeidie). Ná:z,vy tratí na prruské katalstrální mapě vyznabmy nejsou:, a,č,mezi lidem pojmenování pro ně stále .žijí. Tato pOjmenování jjSOU většinou stejná, jako i v osta,tním Sle,zsku, jak ani jinak nlemůže b\ýti. Nejčastěji s,e tu vyskytují: Vařešinky, Fiťejdy, Doly, Dťllky, Rovniny, "V-l'binky,Borky, Pod.Mří a pod. Zvlá:štnos,tí pruského operáMl katastrového jsou 8[}jklá:vy. U nás hledíme, abychom měli kat.a.stry z jednoho celku, v Pl'IUlskuneměli těch snah. Když maji. telé jedné ob-ce zakoupili komplex pozemkťl v d,ruhé ohci, mohli žádati o pf'ekata.strování ta.kový;ch pa,mel do .své obce. Zohrazení na ma[)lě a, označení parcelními č~s,ly po,zell11iků zůstala ml, ma.pě původní, jen ohvod pozemků oha.r'vil St' z,e:le'll)T!ffi páskem a na plochu se pr-ip3alo "EnkIM~e gehorig zu ... " Nikterak ne11000hodov:alo,byla,-li enklá,va, v sousedství ob-ce, či lllP,lně odříznuta. VT's
i
1932/83
proto vžd~ sáJhnouti ke koto,v3Jným polním náJortům, které se pořizovaly ke k:3JŽOOillllU měření a je~ pro jednotlivá katastrálnď území byly vá.zán)' v knihy, U starých parool, k1de takových náčrtťl nebylo, mUJsilIs.ebez zřetele k ma.pě vyšetřova,ti stav poslední pokojn1é' držhy; trukioiVa, hranice se pak ome~níkovala, zamlěřila a polní náJčIl'tslOlUŽcil pak za podkl3Jd pro moižná šetření další. Každým náJmem: noiVěj&iho dM!a rnšdla, se platnoot IlJáčJrtu,StMšiho. Zdura,zll1iifjslušÍ, že fll€7.míkova,nípail1C1el a výp~čtu výměr věnovala se za BruISIk:apé!oo m!IlOh€lffi1 větší" než je tomu U nás i za platnosti novmo záJklon:a. Ve e n ě n i p o zem k ůza P,ruska byilo rprovefumo vlehni rychle. Rozhodluj:ic:Ílml při tom byly ceny plodin z let 1837 a~ 1861, při čemž1byla pvo pll"Ůměr vyIJ.iOOháll1a c1V'ě nejdJr:tžši a divě nejlacinější léta,. K,atastrální výtM,ek na HlučďnSlkubyl zlll1čnč niMí než na sousedním Qpavlsku, ač se oba okI1esy !svým slož€lIl:ÍmpUdy a klimat~c:kými poměry velmlipodobaji; to proto, žel na Opavsku bylo vykonáno v,c:enění v r. 18G9 a jeho vElvise vr. 1896, tediy v době pozdiějši a piřirozeně hJoispodJáJřskyvyvinlltější. Bro př,echodlnou dobu, pokudJ nenabude na Hlučínsku pla-tnos,ti opGrát no:vý, zůstává zatím poldkladle'!ll!pil'Ovyměření polz.emkové daně dosaNadní ope· rá,t s odchylklou, 've ,pétin:í.:s:obnýkata~tráJlní výtě:ž,ek v tolareoo vyjoolíuje zatímní Výitěžek ves. koruná:ch, což znamená" že s,edlosavadlní výtěžlek násobí koeficientem asi 1'42 za předpokladu, že 1 toJaď 3 ma.rkám po' 1'175 Kč. Operát po!lell1lkového katastru pruského je ovšem také odchylný od l1a1šeho. Tak na~im archům pozemnostním by odpovídaly t. zv. mat r i čni k n i h Y P o zem k o v é d a n ě (Orund'steuermutterrollen), sestávající z artiklú, jež obsahudí drržbu, oznaeení parcel s kulturou a výlměru s čistým výtě,žkem. Postrádají však úplnlě přehledu jednotliv}-ch kultur. Plo,chy z.astavěné, jakož i nádvoří, jlSiOu- pokud majístanovenoll plošnou výimělru - vykáJzá1llY,jak v matričních kniliá,ch pozemlwvé daně, tak i 'V k n i h á c:h d a n ě d O' III o v ni (Gebaudeste«llermutt€tt'ro11en) a v knjz,e pozemkové, joouce ozna,čeny jako I-IofraullJ, Gebaudefliilc,he, Hofraum mit I-Iausga,rten atp. Knihy daně domom slouží k předpisování danďz budov a evidenci počtu a, druhu ~tav,eib zbudovaných na jednotlivých poz<emeích jako Wohnhaus, Stall, Scheuer, WerkiSlta,tt, Keliler a pod'. Z,pů:sOIbzápisu v artiklu matriční knihy pozemkové dianě l'epJ1odukujeme na památklU a také pl'OtO, a,bychom ukáz.a1i na časté případy nesprávnéhio 7,á· pi.su dr'ž\by, j!enž nás s počá.tku mýlliil. (Viz tabulku v příštím čísle Z. V.) Zálpis v hlavě art,udu znameJl1á. Zlev]astnicí po!l,emk.u j,e Mariana Kvasnicová, roz. Dřímalová, provdaillá z,a Josefa Dřímalai, povoláním zedníka; její muž spoluvl3Jstnikem na této držbě není. Podobných zá;pisú je dosti. Par cel n í p r 'o t o k 01 (Flurhuch) ~ z,a~ožen pod[e jednotlivých mapový!ch lilistů.Ka,ždiá v tvaru zlll?,·něná nebo nlorvě V'zniklá pM'c,ela, dostane číslo parcelnlÍ náSlledllj.~cíza posledním v přirozené řadě čís,e,ltoho kterého listu. Ahy se však n~,zna,čil původ' nové parc,ely a jeií poloha v m~pě, uzívá s,e kromě llIOvého čís,la parcclního také číslo pťlvodní parcely, z TJ.Íiž parc.ela vznikla, anebo v jleljiÍm~bezprostředním sousedlStiVí povstala, při naplavení a pod.; toto ow.a6ení původu se dlárvá do juwnovat,eJe zlomku, jelhQlzčita,oelem je nové číslo parcelni. Vizniklar-li nová pa"!"cela z, více pameili, nebo, jich Mstí, uvádí se ve jnlienovateli j'en jlerlro z těchto pa.rceJ, zpravidla nedvě,tší. s .příd:a,vkem ete., na př. 506(13 et.c. Je\StJizle pa,rcela změnila výméru llá'Sledkem opravy početní chyby neibo nového, 1l18ření hranice, dostá,vái také 11:o,véčíslo parc,e~ní. Aby ,s.€!do'C.ilílo řá,dné SOUVi'81]'osti při Čís.lovánip'arc·el, jle zavedellla po'můc,ka zv. N u ID m e r i n d e x, V'e které se kaJ~ld'Ýrok pO'znamenáyá ne1jlvyšdí toho f'oku,dosažené parcelní ěíslo u každého, Hstu mapy .. Biíeld:nosti pa'l'c,elního protokolu proti Dia,~emuj!e, z,e n€lffiá. dodatků; par· celní čílsla jsou vždy us.pořák:1ána a vyhleid:ám.íurčité pa.rcely v něm jIe snadné a rychlé. Pranli€ltrem dosti ea.stých chyb v něm j,e však, že se neprovádí sk>Učtová kOlntro,la.· (Pokračováni. - A .uivl'e.)
=
1932/84
Zprávy odborné. Brelthaapt6v dvolobrazovf tuhymetr. Firma Breithaupt sest,rojila t. zv. dvojobra~ový tachymetr, kte,rý ~vou konstmkcí ~ lPOužiJtímjednoduché latě zvláRť k tomuto tachymmru i>estlrojené z3JSiluhujep!ozornost jako jeden z nových přesnýeh optick)"ch dálkoměrfi. Tachymetr má. dJJ.lekohJ.ed, Zovětšující 24 krát, a jest opatřen v,odorovným děleným kruhem pro odeiČteIIlí na 30" neb 20" a, ve'rtikálnim kruJhem pro odečtení na l' neh 30". (Obr. 1.) Podstatnou součástkou Breíth:aupto va tachymetru je,st nástavek, skládající se
ZB dvou hranolů H. a H2 a, z bubínku B, opatřeného dělooim a ,spojeného s otáJčivými osami hrauQlů. Tento. Ihranolový násta.vek se nas3?í na dalekohled před objek,t.iv a, nasta.vením rYSoky na dalekohJ.edu proti rysce na obJímee nást,av:ku docílí se sprá,vné usazení ná.sta:vku. Hranoly jsou umis:tětny nad setbou a hrany jich: jsou 'zbroušeny tak, že pa,pl1sky rov.noběžné, dopad:ajíd od předmětu na vněj,ší plochy hra-nolů, odkloní se napravo a nalevo od pfivodníiho směru o stejný úhell a vytvoří úhel dálkoměrnÝ', jehož kotang,enta se rovná 100. Na. okuJ.áirový konec dalekohledu nas3.lzuje se protiziva,j~í Z pro vY'fOVIIlánizatížení ~zn~kilého přitláním hranolového náJstavku na ,straně objektivlI. La.ť fy Breithaupt, obr. 2. dlouM 170 cm asestrojená .specielně jako součá"t dvojob"azového tachymetl1ll, má centimetrové děleni na invM·)vém p';'sku s čÍ"l.wciuÍm deci· metro. Na p,ravé straně }a.tě jsou dva nonie, při ČffillIŽvnitřní přiléhá k dělení latě. Zvláštní t)"čí, op.atJřenou dtžátk,em pro lať upevní se la,ť na 'stoj,a,n :a. pomoeí MÍžových libel a stavěcích f!l1oUJbfi se urovná. Průzorem na držátku kont,ro,luje SB kolmé postavení la,tě vů~i optické ose dialekohledu. Před měřením Istoj:a.nsolatí 00 doSl1Jředínad powrovaným
bodem a při dalším postupu práee múže se stQjanu poUIŽjti i pro postavení ~,troje, takže dostředělThi zůstwvá neporušené. K vlaSltnírnu měření dólek zařídiíme zhruba dalekohled na lať pak jemným šroubem uSotanovky nastavíme tak, abyoptickáJ osa dalekohledu přesně pr~ehá;zea.a středem latě (v podélném směru), což zjistíme posouzením veliko8lti diílicich čál1ek U'onia a dělicích M,rek latě (musi býti llItejné). Točením !bubínku nalevo, až ueítíme náraz docilime normálního postaveni hranoJit a na bubínku č,teme nulu. Dalekohledem takto' př.ipl'll.vený1m k měření a zařízeným na Lať uvidÍime dva obrazy - Ilonie a dělení
1932/85
latě - posunuté proti sobě o lintární hodnotu závisici od dálkoměl'll1ého úhlu a vzdá. ~en~ti l~tě od stil'oje.. €'on~vadž ~a()kdJ~. se s~e, že diíJ.ek.nonia ,p~s~ě rooďtncidujes ně . .la.kym diIkem latě, otacemm hubmku pnvedeme di1ek noll1a ke lWlllCldenci s nejbližším dl~~m latě a čteme na. [příklad: na. lati 69'0, ipil.us0'7 na ooniu, 'P,lus 002 na bubínku což da.va 69·7.2?!". (<>;br.3). Přfpadně můž'eme OOhadnouti na :bubÍ'llku 1Wlimetry. Ode~tení' provedeme .J,este Jednou, uvediemeHli do Jwirc,idence ,8ousedlllí dílek nollJia. Při vrldálenostech pře~ 53 m .~ůže'~e J.iž 'po~iŽíti.i. d'ru~ého nen!a, který jest opatřen červeným křížkem (+), takze docllIme ctyn odectelll uplne na. sobe nezávislá. Při měření dlouhých polygonál-
ních stran je lépe' ro'zděliti je na kratší úseky, které se ,pQ'ersně'zmen, což se umOZlll pr,:ívě. t;fm, že stoj ••n latě může ,se užíti pro postavení st.roje, aniž by seporuš:ilo doptredelll. šikmé vzdálenosti jes,t třeba redukovati na vodorovnou a pOilWitímz,vlá:štního pravítka fy Breitha.upt můžeme redukci proJvésti ihned vemiku. Při měření směrů (líhlů) hranolový nástavek zůstane nasazen před objektivem, takiže v drulekohledu spatříme dva obr8Jz,y signáau, které uanJÍs.tíme SIOuměmě vůči škálám na,chá1zerjícím ,se v 'zo'mém poli dalekohledu. O:1rky 'š
Uterární novosti. Posudky. Geodetické počtářství, I. běh. Litografie dle přednášek prof. J. Pe tří k a. Praha 1932. Stran 172, tabulky 4. Cena 24 Kč. Nákladem ústřední komis€ pro vydávání přednášek a Spolku posluchačů zeměměř. inženýrství při českém vys. učení techn. v Praze. Přednášky z geodetického poMářství I. běhu, zavedené učebnou osnovou pro zeměměřičské inženýrství. mají za účel uvésti posluchače do numerického vyčíslování oněch elementárních úloh nižší geodesie, na nichž by mohli jasně sledovati nejen vliv chyb měřičských na vypočtené výsledky. aJe mají také ukázati posluchačům. že absolutní shody při číselnýoh řešeních 8 čísly neúplnými - jež v praxi zeměměřičské se téměř výhradně vyskytují - jsou nemožné. Posluchači se mají kromě toho naučiti hbitému číselnému počítání a stálému kontrolování své práce, neboť ve svém budoucím povolání mohou se be~ těclhto 'Základních znalosti t,ěž:ko úspěíš ně uplatniti. Kniha sleduje mimo to cíl, připraviti potřebnou látku pro dělbu pozemkd a užití její v nauce o katastru. Z těchto hledisek jsou přednášky sestaveny a sna~í se vystačiti pokud možno elementárními úkony numerického počtu bez užití tabulek logaritmických. Metodika knihy, v níž je posluchač veden k uvědomělému nazírání na relativnost přesnosti g-eodetických měření a jeji0h početního zpracování, se zda,řila autorovi náležitě. V úvodě seznamuje čtenáře s měřením pozemku p,ro plošný obsah, ukazuje na nemožnost, jednOlznačn,ě u1"Čiti jeho hranice a tudíž i stanoviti absolutně přesně jeho výměru, projednává ostatní vlivy chyb zde působící a pak zlltbývá se různými způsoby měření po'zemků. výpočty ,pa()lšných obsahů· z těehto měření a vztahem jejiclr k plochám, zaneseným v operá.tě katastrálním a tak přichází k odůvodnění dovolených chyb mezi plo0hou stanovenou z měření a, plochou katastrální, jakožto směrodatnou.
1932/86
V dalším jsou podány elementární úkony s čísly soustavy deliadícké a vyčíslovány chyby vzniklé zaokrouhlováním čísel neúplných, nejčastěji v praxi geodetické přicházejících a všude je přihlíženo ke stálému kontrolování poěetrnch výsledků. V této partii by stačilo odvoditi devítkovou zkoušku bez pojmu "kongruence čísel". Když byly probrány základní zákony o šíření chyb a chyby se vyskytující při měření délek, z nichž pak se počítají plochy. odvozeny chyby v plochách a dovolené jejich odchylky a ukázáno vhodně na příkladec.h, jak závisi prfun.ěTiná {'JhYlbav ploše na poměru velikosti délek ji určujících. Po této přípravné látce zabývá se aut or řešením úloh, spadajících do vyrovnání lomených hranic a do dělby pozemků a naznačuje nejdůležitější případy těchto úloh nlznými metodami počtářskými, přesnými i přibližnými, takže, výběr těchto příkladů může býti vodítkem pro všechny ostatní případy, jež by se snad mohly vyskytnouti. Kniha je pěkně vypravena, tisk i příslušné obrázky jsou jasné a čitelné, a bylo by si jen přá,ti, ,aby splnila náležitě svůj úk 01, jenž jí byl vytoen a třebaže projednává elementární látku, určenou pro posluchače, může i v lecěems býti užitečnou inženýrům v pra.xi, kteří z ní mohou mimo jiné zvláště čerpati návody k dělbě pozemků a vyrovnání hranic. Fiala. !n/;l;. Ad. Oh m: Scelování pozemků jako účinný prostředek k odstranění v!!ech nedostatků a závad dnešního nezdra,vého rozdělení půdy a tím zajištění pevné výrobní základny. Tiskla, "Novina" v Emě 1931. 40 stran, 20 obrázkil a 3 tabulky. Cena 8 Kč. Aut-or, vycházeje z úvahy. že příčinou hospodářské kri.,e u nás jest naše, pří 1i š dr ahá zemědělská výroba, ukazuje na jedinou možnost zlacinění a zlepšení podníkání zemědělského vybudováním nové výrobní základny. Cíle dosaženo bude odstraněním příčin zdražování výrobních nákladů, to jest vad v rozdělení' půdy provedením s celo v á ní h o s pod á ř s k Ý c h po z.e m k ů. Hlavními vadami dnešního rozdělení zemědělské pildy jsou: a) R o z k o u s k o v a n o s t pozemků; v našem státě na 14 milionů ha je roztříštěno na 39 milionů parcel; na Slovensku jsou statky rozdělené i na sta dílcil o výměře menší než 200 m2• b) N ev Ý ,h 'O dn Ý t v a r, úzké a dlouhé, řemenov ité, klínovité, lomené i nestvůrné pozemky. c) Nepřístupnost pozemků z cest. d) Nedostatek cest a tím způsobená značná vzdálenost pozemků mezi sebou a od hospodářských budov. e) R o z t r o u š e n í p o zem k ů v c i z í c h k a t a str ech, které pro nevhodný přístup jsou zanedbávány. t) K 1i k a t é ob e c n í hra nic e, které jsou příčinou nevhodných tvarů pozemků. Ztráty, vzniklé těmito vadami, jsou ohromné. Jen na orné půdě, odpadající na meze a brázdy, je ztraceno na 415.000 ha. Nedostatek příjezdu a úzké cesty pak zaviňují ztráty ničením osiva i sklizně, které ročně jdou do set milionů Kč. Ztráty na pracovní době obnášejí 6% až 30 dní ruční a 4' až 21% dní potažní práce oproti stavu ecelenému, ztráty na ;výrobních nákladech 329 až 922 Kč pro 1 ha! K tomu ještě přistupují ztráty na osivu z nemožnosti použití strojů 20 až 33% zma, úbytek sklizně špatným zpracováním půdy, obtíže při provádění plošné meliorace, znemo·žnění pokusnictví a změn hospodářského systému, nejistota vlastnických hranic a pozemkové spory, obtíže pN zři'zování veQ'ejně prospěšných 'zařízení atd. Veške,ré tyto obtíže rázem zmizí provedením radikálního a epravedlivého scelení půdy na celém území obce. Počet parcel zmenší se pravidelně o 80%; pozemky náhradní přidělí se v nejvýhodnějších tvarech; řešení toto umožněno je založením účelné sítě cest a odpadů, čímž rovněž upraví se vzdálenost pozemků od stavení. Pře3polní majit,elé obdrží své pozemky při hranicích domovských obcí, obecní hranice se vypřímí na nejvhodnější útvary zvlášť tehdy, když více sousedních obcí součaJSně pro,vádí sceleni. Poškozování úrody přestane, rovněž tak služebnosti, pozemky se zřetelně a trvale omezníkují a vlastni~tví zabezpečí založením nov)'ch operátů k3Jtastru a pozemkové knihy. Majitelé na scelených kusích jsou navzájem neodvislí ve způsobu hospodaření, povzbudí se stavební mch přídělem ;vhodných ploch pro jednotlivce i korporace, postaráno jest .iMnou provždy o plochy na veřejně prospěšná zařízení (lomy, sady, rybníky, koupaliště, hřbitovy atd.). Scelením pozemků do několika málo kusů odstraní se plemeniště škůdců, umožní se VYUlŽ.itíhos,podMiskýe.hi strojů, usnadní se pracovní doz.or a dokonalé zpracování půdy a tím vším snížení obdělá vacích nákladů a zvýšení těžby. Úprava tato je trvalá; podle statistik nastal by s,ta,v tak rozkouskovaný, jako pi'ed scelením, ~ nedohJoonou řadu (3538) let. Scelování pozemků provádějí a g' r á r 11 í 1Í ř ad y, disponující školeným personálem technickým, právnickým i hospodářskými znalci, ve s celo va c í c h o b vod ech. Úřadům napomáhá s celo va c í v Ý bor. volený z účastníků, jehož členem je vždy starosta obce. Pro zahájení scelování je podle zákona potřebí ,v zemi Moravskoslezské % ma· jitelů pozemků o % katastrálního výnosu, na Slovensku majitelů Y. celkové plochy. Scelovací akce rozpadá se ve 2 hlavní oddíly: 1. Z.i i š t ě n í n á r o k u každého majitele půdy na základě údajů katastm a DO'l;emkové knihy; cena pozemků se zjistí pečlivým odhadem. 2. Vy š e tře n í n á hra dní c h p o zem k ů v nových tr3Jtích. Odchýlky mezi starým a. novým stavem jsou přípustny do 1/20 :v ploš€' a do 1/.0 v ceně; odchylky v ploše se vyrovnávají jakostí pftdy, odchylky v ceně vyrovnáním penězi.
1932/87
Při stanoveni hlaVlI1kh zág·adpro pňdělování náhradnkh poz,emků upla.tní své místni znalostí a zk\lŠe[losti zejménascelov.lcí výbor. Nabyvatelé mohou použíti zákonnýoh opatřeni při přidělorvání náhrad, rekursy se pečlivě zkoumají a teprve po jejich úplném vyřiumí se přikročí k zaknihování nového smrvu. Náklady na scelení obnášejí v zemi Moravskoslezské 450 až 500 Kč pro 1 ha a hradí se účastmiky kvotami od 20 do 100% odstupňovanými podle t{)ho, jaké kdo dosáhl scelením výhody. V zemi MoraJvskoslezské provedeno bylo do konce r. 1930 scelo,vá.ní ve 251 obcích s plochou 144.243 ha s 36.132 účastníky. Počet parce,l klesl z 334.604 na 72.077 (o 78%). DMka mezí a brázd zmenšila se z 74.818 km na 15.810 km, jich plocha z 5631 ha ll'1 950 ha. Přibylo tedy úrodné půdy 4681 ha, po odečtení příspěvku na společná zařízení 1977 ha čistý přírftstek 2704 ha, plocha odpovídající výměře 135 selských usedlostí po 20 ha (105 mělřidch!) Také v Čechách jsou poměry v rozdělení zemědělské půdy obdobné v 75'8% obcí, scelování však se dosud neprovádí pro nedostatek zákonitých podkladů (scelovacího zákona), ačkoliv i zde bylo již v dřívějších dobách o podobný zákon usilo,váno. Brožura IIlIg. Ohma vÝ's
Ing. O. Krčmář.
K
r O n i k a. stanislav 6rzepskl. Stanislav Gll1zepski - fiJolog i ma,tematik polský - narodil se 1526 ve vsi Grzepsku, studoval na akademii krakovské, v r. 1557 stal se bakalářem a r. 1563 stal se profesorem na universitě krako'Vské. Byl též rektorem Českých hratří IV Kožmínku pod Kaliszem. V r. 1565 vydal spis: "Duo poemata Gregarii NazÍ1mzeIŮ ,theologietc", vě:novaný kardinálovi HozYlL8zovi, dále napsal "De mulítipUc,i sielo et talent,o hebra~co€'t,c", Antverpia 1568, kterÝ' obsahuje též ,srovnání polských měr s hebrejskými. Kromě jiných uvádějí se spisy "Prognostycon", ,,0 perspektywie", ,,0 efemer:ldach ast,ronomYCJzuyc1h", ,,0 dlugosci i szerokosci geograficznej". Zvláštní pozornosti zasluhuje jeho práce G e 0m e t r i a 1) nazvaná, jejíž titul zní: "Goometriá _. to iest Miemicka Nauka - po polsku krótko nápisána z greckich y z láéilÍskich Ksi~g-. Naydiies téi tu iáko násy Mierni.cy 2wykli mierzyé, Imienié ná Wlóki álbo ná ~any. I,tem Ing'ernm Roma.num iáko wieké ma w sobie. Item, iáko Wieie álbo co inségo wysokiégo zmierzyé álbo dálekosc iáka. Na przyklad kiedyby chéial wiedziéé iáko dá· leko do· zamku przez bloto álbo przez wode etc. ROku 1566 W Krakowie. Lázarz AndrY'sowic wybijaL" Kniha je věnOvána urozenému panu Etanisla,vovi Mi~oszewskiemu. Po věnování za.číná bodem, přímkou, plo~hou a tělesem, rovnoběžkami, pravým úhlem a jeho konstrukcích. Pak probírá troiúhelník, čtve'l'€c, obdélník, lichoběžnik. kiruh a opsanou krwžnici trojúheln.íJku a,čtve,rcí. Vyšetřuje plošný obsah čtverce, obdélníka. Ukazu.Ífl rozmanít.é vlals
Zprávy spolkové. Iládná valná schůze Jednoty čs. úl. aut. civilních geometrů 'byla konána v neděli dne 20. března 1932 v Praze v zaseda.cí síni: Inženýrské komory. Schůzi zahájil kol. předseda Ing .. Fiirst ,v 10 a půl hodin dopoledne uvítáním přítomných. Vzpomněl zemřelých členů Jednoty v minulém roce a to kol. Ing. Popka z Ja.1) Láska:
schrift
Zur Geschichte der praktischen fiir Verme8sungswesen, 1907. 2) Przeglad techn., 1895. 3) Zeměměřičský Věstník 1930, str. 9.
Geometrie
1932/88
in Polen.
Osterreichische,
Zeit·
roměře a kol. In~. Cha,rváta z Valašského Meziříčí. Všichni přítomní vzdali povstáním poslední poctu jejich památce. Zprávu jednatelslwu za uplynulý rok 1931 přednesl kol. Prokůpek. Kolega Janč přednesl S1peciální doplňky za. Moravu ke zpl'ávě jednatelské. Výroční zprávu pokladní přednesl kol. Černý a zprávu revisorskou přednesl kol. Kural a Šír. Přednesené výroční zprávy byly jednomyslně schváleny. Ve výročních zprávách bylo pojednáno o celkové činnosti Jednoty v uplynulém roce, zejména o rnzných potížích při provádění katastrálniho zákona, dále přednesena zpráva o reformě studia, o návrhu zákona o civilních inženýrech, o návrhu nového stavebního řádu, o sazbách za práce komasační, o udělování oprávnění autonomním úřadům na základě § 51 kat. zákona atd. Sdělen výsledek inter;vencí, podniknutých ve prospěch civ. geometrů v min. financí, v min. veřejných prací, v min. spravedlnosti a u Zem· ského úřadu v Praze. V debatě o výroční zprávě bylo usneseno, upozorniti kole~y, že není jejich povinností obstarávati ku geometrickým plám'l.m potvrzení sta,vebního úřadu, že geometrický plán souhlasí se stavebně parcelačním a re~ulačním plánem. Potvrzení to má si opatřiti strana u příslušného stavebního úřadu. Ve většině případů obstarává po·tvrzení ono právník, pověřený sepsáním smlouvy. Dále sdělujeme kolegům, že není jejich povinností doplňova.ti po stránce formální geometrické plány., vyhotovené před účinností kat. zákona, a které po stránce formální neodpovídaji nyní platným předpisům nového kat. zákona. (Na příklad modré kotování, černé číslován~ starých parool a če,rvené nových a pod.) Takové plány nutno posuzovati podle platných předpisů. stávajících v době vyhotovení plánu. V dalším jednání usneseno jednomyslně, poděkovati kol. Ing. TalaJŠovi za jeho neúnavnou a obětavou práci, vykonanou pro stav civilnich geometrů a pro celý stav civilních techniků na Slovensku v době popřevratové. Členský příspěvek na rok 1932 ponechán na dosavadní výši, to jest 80 Kč ročně. Za revisory účtů zvolen na. rok 1932 opětně kol. KuI'la1 a kol. Šír. Volný návrh kol. Ště6ha a kol. Svátka př~káJzán k vyřízení pracovnímu výboru Jednoty. P r a c o v n í v Ý bor Jednoty bude konati svoji řádnou schůzi v sobotu, 7. května t. r. Na programu jest návrh instrukce pro katastrální měření, vypracoV'aný minister': stvem financi. Ret. inž. Proki1pek. Jednatelská zpráva Zájmové skupiny zeměměř. při S. I. A. v Praze za rok 1931. V uplynulém období vyvíjela Zájmová skupina dvojím směrem činnost, a to jednak přednáškovou. jednak věnovala pOrLornost otázkám studijním a to jak otázce reorganisace studia technického vůbec, tak specielně otázce úpravy studia zeměměřičského. Pokud jde o činnost přednáškovou, sluší jmenovati hojně navštív·enou a poutavou přednášku prof. dra R y š a v é h o ,,0 nových úpravá,ch měřičských strojů". která se konala 28. únoTa 1932 v domě čsl. inženýrů a která byla spojena s výstavkou optických dálkoměrů různých typů a theodolitů, upravených ke specielnímu užití. Další přednášky, a tQ: přednáška v. měř. rady Ing. K a v a.l í r a o reprodukčních způsobech. užívaných v reprod. ústavu min. financí, a přednáška Ing. Pot u žák a ,,0 fotogramet'rii, dosavacLním jejím vývoji a dnešním stavu", konaly se v rámci Sjezdu Spolku čsl. inženýrů v Pardubicích. Pokud jde o otázky studijní zastupovali Zájmovou skupinu při anketě, pořádané v S. 1. A., prof. Petřík. Ing. Chramosta a Ing. Mikula. Komise. která pracovala na anketě, uznala požadavek delegátů naší Zájmové skupiny, aby studium zeměměř. bylo prohloubeno a rozvedeno na 4 roky, ježto dospěla k názoru. že nelze na studujícím žádati, aby složil během třetího roku 28 prospěchových ,zkoušek a kromě toho vykonali předepsaná cvičeni. Zájmová skupina byla též zastoupena v užší poradní komisi při vys. škole spec. nauk. jejíž práce budou skončeny v únoru, takže její požadavky nejsou dosud shrnuty. Jednáno bylo o prohloubení studia.. o zavedení přecLnášek. jichž potřebuje zeměměřič pro plnění některých speciálních úkolů, o rozšířelllÍ praktických cvičení a konečně o rozšíření studijní doby na 4 léta, aby nebyl student zatěžován velkým počtem hodin a aby se mohl věnovati také jiným oborům vzdělání, jak toho jeho mnohostra.nná působnost v životě potřebuje. Konečně účastnila se na.še skupina též prací komise pro otázku ne1zaměstnanosti, pro kte,rou kolega Ing. Kr e j z a vypracoval zprá.vu s návrhy. Zájmová skupina pracovala jako léta předchozí v dohodě s ostatními zeměměřičskými spolky a účastnila se pokud její síly stačily na rozvoji stavu techniků. V Praze dne 30. ledna 1932. . Ing. P. Potuždk. Zpráva jednatelská o činnosti Spolku čsl. zeměměřičů za r. 1931. Činnost Spolku čsl. zeměměřičů v uplynulém roce 1931 byla dána několika časovými okolnostmi. Byla to předně v r. 1931 provedená resystemisace, při níž se uká-
1932/89
zalo. že v některých oborech státní služby nebyl vzat zřetel llil, odůvodněné návrhy zeměměřičů. Spolek intervenoval tudíž u ministerstva veřejných praci a to Jednak ohledně. zeměměřičů, zaměstnaných u Zemského úřadu na Moravě, jednak ohledně zeměměřičů, působících přímo u min. veřejných pracÍ. Dále zakročil Spolek v min. železnic v :zájmu zeměměřičů v oboru tohoto ministerstva; s ohledem na nevhodnou dobu bylo však podání memoranda odloženo. Podobně intervenoval Spolek v min. zemědělství ohledně geometrů při agrárnícb operacích. Minulý rok byl třetím rokem trvání zeměměřičského studia. Během těchto tří let byly poznány různé závady a nedostatky nově zorganisovaného studia. K Jejich nápravě byla při děkanství vys. ,školy speciálních nauk zřízena užší poradní komise, v niž byl Spolek zastoupen kol. Ing. Kle g o u. Komise uzavřela letos v únoru svoje práce a shrnula svoje náměty v tato doporučení: A. 1. Aby byly prohloubeny přednášky o pozemkovém katastru, pokud jde o katastrálni vceňování, o praktické upotřebení katll"strální mapy a o administrativu v měřické službě katastrální; 2. aby byly rozšířeny přednášky o upravovacích a zastavovacích. plánech; 3. aby byly zavedeny výklady o předpisech stavebního řádu, o zákonu o inženýrských komorách a civilních technicích jako povinné. dále výklady o odhadováni pozemkť\ zvláště stavebních, o provádění pedologického vtřiďování, o provádění pozemkové reformy po praktické stránce. o úpravě pozemkové držby (jako doplněk přednášek právních). B. Užší poradní komise zdůraznila význam praktických cvičenÍ. C. Užší poradní komise je názoru, že splnění předešlých požadavků je možno jen v rámci čtyřletého studia. D. Komise žádá MSANO, aby prozatím byl odstraněn aspoň tíživý nedostatek místností, ústavy vybaveny lépe pomůckami a aby byly poskytnuty prostředky na vydávání přednášek. Po stránce odbomé pracuje spolek ve smyslu resolucí, usnesených na curyšském kongresu v roce 1930. Spolek sleduje též otázku vydáni zeměměř. k a len d á ř e. Prozatím byli pověřeni kolegové Ing. Pud Ir za S.č,s. 'zeměměiíi'Čů, Ing. B ran d I za inženýry státní měř. služby a Ing. Kr e j z a za civilní zeměměřiče, aby připravili náměty k tomu, co by 'měl kalendář obsahovati. Po stránce organisační připravuje spolek vytvoření S lov a n s k é h o s vaz u zem ě měř i č Ů. Tato myšlenka má býti uvedena ve skutek při příštím mezinárodním zeměměř. kongresu. Zmínky zasluhuje též, že Spolek čsl. zeměměřičů dal podnět ke sb í r cena zakoupení akademického odznaku (řetězu) pro děkana vysoké školy speciálních nauk. Za účasti Jednoty úředně autor. civ. geometrů, Spolku státních měř. inženýrů, Klubu měř. inženýrů hlav. města Prahy a Spolku pojistných techniků bylo sebráno 2000 Kč, jež odevzdal předseda s děkanem vysoké školy speciálních nauk rektoru českého vysokého učeni technického. Spolek zúčastňoval se svými zástupci schůzí Svazu spolků zeměměřičských, v minulém roce ustaveného. Výborových schůzí konáno pět. Spolek vydal v minulém roce 10 čísel Zeměměř. Věstníku s bohatým a pestrým obsahem. Srdečný dík náleží jak redaktoru Ing. R ů ž i č k o v i a Dr. F i a lov i, spolu s redakčním výborem, tak administrátorovi Ing. Vrboví. Příbuzný S p o I e k p o s I uch a č ů wměměř. inženýrstvi na českém vysokém učeni technickém v Praze vyvíjel utěšenou činnost jak organisační a informační. tak ve vydávání přednášek. Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 14. března 1932. Po přečtení zápisů o poslední výborové schiizi a o valné schiizi Spolku čs. zeměměřičů, z nichž prvý byl schválen. druhý vzat na vědomí, přistoupeno bylo k ustavení výboru. Místopředsedou zvolen Ing. Zuk'lín, jed1natelem p~of. Dr. Ryš a v ý, zástupcem jednatele Ing. Švec, pokladníkem Ing. Payer" zapisovatelem Ing. Fiker, dalšími členy výbmu jsou Ing. Brandl, černý, prof. Fiala, Ing. HlavMek, Klega. Krejza, Prokop, Pudr. Souček, Sůra. Prof. Petřík upozorňuje, že Spolek by měl připravit se Zájmovou skupinou zeměměř. při S. I. A. přednášky pro Sjezd čs. inženýrů v Olomouci. Požádáni budou Ing. Vacek a Ing. Potužák o spolupráci. Dále oznamuje předseda, že zvláštní otisky Z. V., líčící poměry u Agrárního a. Zemského úřadu v Brně, byly s průvodními dopisy rozeslány na adresy. udané brněnskou odbočkou. Pak před nesl pokladník zprávu o stavu spolkového jměnÍ. Hotovost činí Kč 7325'75. pohledávky Kč 8884'35. Pokladník oznamuje. že připravil seznam dlužníků, kteří mají být předáni právnímu zástupci. Za nového člena se hlásí Ing. Karel Prajzler. Bylo sjednámo, že členové komise pro vydánízeměměř. kalendáře se sejdou před příští výborovou schůzí a pojednají o obsahu, nákladu a ceně kalendáře. Ve volných návrzích bylo čteno memorandum zeměměřičů min. vel'. prací, jež bude podáno ministerstvu veřejných prací.
1932/90
Zprávy stavovské. Měřičtí úředníci Agrárního úřadu v Brně podali žádost ZI3. zlepšení resystemisace, adresujíce ji Ministerské komisi pro agrární operace v Pmze. 'Dext podání j€'st tento: Měřičtí úředníci Agrárního úřadu v Brně dovolují si předložiti žádost za úpravu svých postupových poměrů zlepšenim dosavadní resystemisace. Odůvodňují žádost takto: Nynější resystemisací míst jest zeměměřičům Agrárního úřadu vymezeno 14 mist a sice: 2 místa ve 4. platové stupnici, 7 míst v 5. platové stupnici a 5 míst v 6. platové stupnici. Takto zůstává 85'7% všech měřických úředníků zařaděno ve dvou nejnižších ~ platových stupnicích a jen 14'3% zařaděno do 4. platové stupnice. Třetí platovií stup. nice. dOSlJižitelná vršem vysokOiŠko1sky vzdě1laným úředníkům ve veřejných službách zeměměřičům Agrárního úřadu přiznána nebyla. ' Měřičtí úředníci Agrárního úřadu v Brně měli až do roku 1910 společný statut s nynějšimi k<J,t.měřickými úředníky, pro které dnes v z,emi MomvSlkoslelzské je ISY'Sltemisováno 116 míst, z toho 4 místaJ v 3. pJatové stupnici (3'5%), 25 míst ve 4. platové stupnici (21'5%), 37 míst v 5. platové stupnici (31'9%) a 50 míst v 6. platové stupnici (43"1%). Kdyby služební poměr měřických úředníků Agrárního úřadu posuzován byl systemisační komisí alespoň podle měřických úředníků katastrálná měřické služby. přináleželo by oněm 25% ve 3. a 4. platové stupnici, t. j. nyní 4 místa ve 4. platové .stupnici, 4 až 5 mist v 5. platové stupnici a 6 míst v 6. platové stupnici. Velmi vážná jest však okolnost. že nejmladší měřický úředník. dnes ve· stáří 47 roků, nastoupil u Agrárního úřadu v Brně službu 1. ledna 1910 a zůstává po dvacetdva rcky trvajkí službě při velmi dobré kvalifik,aci s kolegy fysicky a služebně ještě staI1Šími v nejnižší platové stupnici. ač platový zákon z roku 1926 i jeho důvodová zpráva předpokládaly u zeměměřiče možnost povýšení do 5. platové stupnice po 15 leteoh a druhé povýšení do 4. platové stupnice po 24 započítatelných služebních letech. Se započtením 5 válečných půl1etí dosáhli všichni měřičtí úředníci Agrárního úřadu v Brně hranici pro možnost jmenování do 4. pLatové stupnice a přece jsou dosud čtyři z nich v platové stupnici 6. a sedm v platové stupnici 5., ač mají započítatelne služby až 32 roků a skutečné služby až 30 roků. Měřičtí úředníoi Agrárního úřadu konají služby. pro které od roku 1908 požadovala se kvalifikace inženýrská, tudiž služby zajistézodpověděné a konají ji velmi úspěšně, což jim jich představení neupíraji. V důsledku uvedených fakt prosíme ministerskou komisi pro agrár. operace v Praze. aby zoufuJ.ým postupovým poměrům měřických úředníků Agrárního úřadu, jillllŽ neni v republice naší podobných, věnovala laskavou pozornost a zakročila u presidia ministerské rady, aby ·s ohledem na. nalši významnou činnost spravedlivě nám upravila naše postupové poměry. . Brn o. únor 1932. Nadbytek zeměměřičů v P,ru.sku a ostatních zemích Německa je velmi značný. Dlouhou už dobu se poukazuje na tuto okolnost jak v odborných spolcích, tak časopisech, ba i v ú ř e dní c h vyhláškách. V poslední době vynikající úředník katastrální Dr. h. c. S u c k o w razí dokonce heslo: "Musíme nejen abiturienty zrazovat od studia zeměměřičského inženýrství, ale přimo tomu zabraňovat!" Počet posluchačů zeměměřičství v celém Německu v r. 1928 činil 604, vzrůstal do r. 1930 na 956 a dosáhl v r. 1931 menší již cifry, 902. V poměru s počtem posluchačů v čSR. jsou to cifry malé. Proto se pochopitelně i u nás ukazuje místy již nadprodukce, která v nejbližší době bude zvláJšť tíživou pro nové zeměměř. inžený,ry. Je nejvyšši čas pamatovat na zákon poptávky a nabídky a tudíž na odměnu za odborné úkony, důležitý to moment pro náš dorost, jehož postavení ve veřejné službě neni náležitě oceněno vzhledem na malé základní platy začáteční a pro omezený počet vyšších plat. stupnic. Vždyť nesplněn platový zákon nezřízeno místo v 1. plat. stupnici -, nejvYl'§ší úředníci finančnich ředitelstev v Čechách a na Moravě nejsou vládními rady, nemáme místa v 2. plat. stupnici pro důležitou službu v reprodukčním ústavu min. financí atd. Velké procento kolegů krátce před pensí dosáhne 4. plat. stup'níce, ba mnozí půjdou do ní i v 5. plat. stupnici. . Uvažme kritickou situaci veřejného života u nás a posuďme, zda doba blízká odstrani křivdy stavuzeměměř. inženýrů učiněné a nadto i ten moment, že vysoké školy vychrlí velký počet měř. odborníků, kteří ve velkém počtu budou se ucházet o místa! Státní služba měř. bude saturována vbrzku úplně a odchod do pense nepatrný. Nevolá tento stav po podtu zodpovědino-sti k dorostu? Mějme k situaci dorostu živý zájem a nelákejme matura-nty na studium zeměměřičské, když letos čs. vysoké školy technické vykazují 969 posluchačů zeměměřičského inženýrství, což činí sko'ro 12% veškerého posluchačstva na technikách. Počtem náš dorost předstihují jen odbory pro inženýrství strojní, elektrotechnícké, dopravní a komerční. Nemá projev koL S u c k o w a i pro poměQ~· naše dflležitost, neměl by býti i u nás uplatňován, než bude pozdě? J. Vážný.
1932/91
R Uz
n é.
Urbárské a příbuzné poměry na Slovensku. Ve východní části státu - na území bývalého Uherska ~ vyskytují se dosud urbariát a komposesorát jako formy pozemkové držby zemědělské í lesní, se kterými se již nesetkáváme v zemich českých. Zminěné formy držby nepozbyly na Slovensku ani dnes ještě svého významu a majl s nimi stále co činiti všechny obory stáltní správy i čínitelé jíní. Přes to, že v uvedených zemích má • tato držba stále 'značný význam, neměla o ní československá odborná literatura dosud t~oustavnější a podrobnější informace. Proto Státní pozemkový úřad vydal svým nákladem studii rady Nejvyššího soudu Dr. J. Horáka "Urbárské a příbuzné poměry na S Io ven s k u". PublikaDe tato je druhým, a to podstatně rozšířeným vydáním této práce, která byla v roce 1931 poctěna druhou cenou literární soutěže "Právnické jednoty" na Slovensku a po prvé uveřejněna v časopíse "Právný Obzor". Publikace má 172 stran a možno jí obdržeti za obnos 12 Kč v administraci časopisu ,,Pozemková Reforma" v Praze II., Václavské náměstí, palác Féníx. Ing. Jelínek E. Oprávnění městského stavebního úřadu v Brně k vyhotovování geometrických plánů bylo uskutečněno vyhláškou mínisterstva spravedlnosti 29. prosince 1931. Č. 53.670. K podpisu plánů jsou oprávněni měř. úředníci: Ing. J. P.eňáz, Ing. Fr. Novotný, Ing. Fr. Útvrtlík, Ing. L. Kiittner, Ing. R. Lawatsch, Ing. J. Toušek, Ing. Jar. Filkuka, Ing. O. Vičar a Ing. J. Vrba. Nové vojenské mapy. Vojenský zeměpisný ústav vydal tyto listy speciální mapy 1 : 75.000 s československým názvoslovím, v černé barvě: Mariánské Lázně, Brno, Úeské Velenice. Ing. Jelínek E. Církevní velkostatky v naší republice vlastní veškeré půdy 420.103 ha. Z toho mělo býti zabráno 381.103 ha, bylo však zabráno así 40.000 ha, má tedy býti ještě zabrálno asi 340.703 ha. Z toho jest zemědělské půdy asi 111.181 ha; ostatní (lesní a jíná) jest 270.522 ha. Ing. Jelínek E. Německá fotogrametr:cká společnost pořádá dne 2. květil1a 1900 přednáškový večer o "Fotogram~trickém vyměřování Ron.tgenem". Ref6I'oV'<1tihudou dr. Tesc.hendorf a dtT. Kohnle z NemoceUl~ké pokladny v Kolíně a prof. dr. Ha~elwander z. anawmického ústavuuniv,ersity: v Erlangen. Přednášky hudou pojedJnávatí o významu ~ěru snímků pro stereoskopické zobrazeni částí lidského těla, o nových pokrocích v rontgenové >stereofotogrametriia o zlomeniná,ch a V'ZItahujejich polohy k povrchu těaa.
Projevy členstva. Potřeba směrnic pro zhotovení kopií kat. map a výpisů. K po~náIlnkám, uve,ře1něným v posledním čísle Zeměmělřilčskélho Věstníku panem Ing. V. B. M. o volném náVlrhu, podaném na valné hromaděl Spolku inženýrů státní měř. služby a týkajícím se kqpírování z měři'ckých e,laborátů, nutno uvést, že jistě prvním a j e d!í n Ý m důvodem k pOdáni tohoto ná,v;Mu byla snaha poskytnouti mladým měř. inženýrům v kat.astráJJní slu~bě při dnešních plat,ech, které nedávají dos.tatečný,z,áklad k slUiŠnému ,životu, možnost 'získ.Ltí nějaký vedllej8í 'pifijem, Ná,vl'lh však byll da,lek toho, reklamov:a,tí prá,vo kopírování na objedná-vku z měř.elaborátů výlučně jen pro měř. inženýry. Ti 00 svým vy:sokolškolským v:z.děláním jsou povoláni k řeš,ení tec,oolických a Čiasto velmí obtJžnýchúkoJů, pro které ani dnešní tříleté studium nepodává dos.tatečný'ch základ:ů. J1estlíže tedy dnel~ mlladí měř. ínženýři musí pra,cí přesčas, a prad meClhanickou _. jakou kopí,rování skutOOi1ě je - dopomáha,ti si k 'zlepš€tní své existence, pak nutnoee na to dívati jen a j,en jako na clůka,z materielní bídy mla.dých vysokOiŠkoJáků. -I'.
Zprávy osobní. Ing. Leopold Koubek senátorem. Kolega Koubek, měřičský rada a přednosta kat. mer. úřadu ve Vsetíně, stal se po zemřelém senátoru Fr. Valouškovi tyto dny členem Národního shromáždění za stranu lidovou. Je to první případ, kdy náš stavovský příslušník získává v ÚSR. tak významnou posicí politíckou. Posílajíce mu své upřímné gratulace. vyslovujeme přání, by se zda,rem se uplatnil v nové své zodpovědné funkci, a aby zvlášť pří řešení odborných a stavovských problémů využil, svýeh zkušeností a věcných znalostí. jar. První slavnostní doktorská promoce na vysokých školách technických konána na českém vys. učení techn. v Praze dne 3. března 1932 a byla povolena Ing. Fr. Po boř ílov i, chemickému ínženýrovi. Je to první případ na našich vys. školách techn. a tím dovršena í po této stránce rovnocennost s unive'rsítami, kde od let podobné slavnostní promoce (sub auspiciis imperatorls) jsou konány. Presídenta republiky zastupoval při promoci Dra Pobořila min. rada '.ttíha. který pronesl případnou řeč. Upozornění. Pří expedici čís. 4/32 Z. V. byly nedopatřením lístky s adresou nedokonale přilepeny a mnohé číslo došl4; zpět. Poněvadž admínistrace Z. V. nemůže se dopátrati jmen těch, kdož číslo 4. nedostali, vyzýváme kolegy dotyčné ke včasné rll!l~maei. - Adminístrace Z. V., Brno Xll., Tyršova 25. Za redakcí zodpovídá Ing. Jos. Riižíčka. - Tiskem Polygrafie v llrně. Nakladatel: 06polek československých zeměmětičf1 " Praze.
1932/92
v
v
v
V
/
ZEMEMERICSKY _ .....
VĚSTNÍK
_._XX.
6 1932
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ ROČNíK V BRNE 1. ČERVNA 1932
Ing. J,osef C e y n a r, asistent
čes~ého vysokého učení techll. v Praze.
Zrychlem pracovního t8mpa a plné využití času vynutilo si i v oboru z,eměměřičiském hojnějšího užívání počítacích s,trojů. Uvážíme-H, že v někt,e~.'ých výjímečných případech při správném postupu múžeme dosící v)151edku v době kratší nlelžje 1/5 času l1íormnátlního pracovníka, musíme u:wati, že to byla hlavně otálzka finaJ1JČl1i, kteráJ b['á,nti1a.většímu roz,šířeni poč~talckh strojů. Bude dohřa zmíniti se o několika jleljich nových typech a úče,lném řešení nčikter)'ch případu. Snahy po zdokonaleni řídí 8e v poslední dobědivěma směry: jeden z nich směřuje k urychlení výpočtu užitím elektrickélho pohonu a ceilé řad,y dalších konstruktivních doplňků, což má pifil1oz,eně za ná,s:ledekOOJrazení výrobkl1, druhý pak srta,ží ,se vyihOlVětlzíVýšenépoptávce Zh:otoV1ovániml;tro'ju starších ty~, přiměřenězdokona1enýc'h,- w. cenu CiO In!Ož,l1O nejnižší. Do těchto dvou kategorií možno rozděliti popisOIvrunéBlt,roje. Pro sna'zši výklad je třeba u'V'ésti několik náJzvu,dosud buď neužívaný:ch, neb ufatých v jliném smyslu. ČáJst Istroj~, kde vysa~ovány jsou č,íslice (buď kláJ'VIe'sami, nero ŠOIUJpáJtky), je jmenována n a s t a v o v a c í m poč i t adle m, kontrola správného vysazení - in d i kát o r e m, číselník, kde se ukazuje počet otáček (ať ručně neb elektrick}"ID pohonem), obr á t ko v Ý m p oč i t a dl '81 m, pravítlm, kde obdlržím€' výsledek, v Ý g, 1 81 dinic í, Mavic,e neh Qi1.Ubená ko~e'člka,jimli:ždá se, vyt()lčiti hodnota přímo dia výs.ledJnioo,v y s a z 01 v ačem, druhé pravítko u nových dvoupra.vitkových st,rojl1 IlJa:zývá.mesb ť r ačem. Mezi stroje prvého typu patří Me rcede s -Eu kli d, model 27. Konstruktivně zůstává stejný jako stroje tohoto typu, popsané prof. Dr. F. Fíalou v článObr. 1. ku "Počítací stroje" v Zeměměřičském Věstníku číslo 3-4, rok 1929, přeměněn však řadou doplňku. Vyrábí se ve t,řech hla,vních typech, z nich:ž ka,ždý opět O< nrzných kapa,citá,ch. Jsou to stroje: 1. poloautomatický (dě'lení jes.t samočinné, nálsoibení poloautomatické), 2. ,stroj s dělením automaUckým, ná,sobením pomoci přiřa,ze:né stU'pnic,e kláve.s (Wahlautomat), 3. plnoautomatický (obr. 1.) s automatkk}'ID dMením i ná,s,ohením. Všechny typy mají automa,tické dělení; vysazovačem E (viz obr. 2.) přeneseme do výslednice C dělence, dělitele vysadďme v nastavo
1932/93
NásobellÚ u prvého tYtPU. j·est poloautomatické (pohyb saní ruční), u druhého připojenou stupnicí kláves (v obr.ozn. W). Postup u tohoto stroje bude nejlépe viděti na příkladě. Chceme-li na př. násobiti hodnotu x. 427, přeneseme x vysazovačem D do některých z počitadel B, na klávesnici W stiskneme 7; stroj vynásobí sedmi a saně Se posunou o jedno místo, stisknutím 2 se automaticky vynásobí a posune a posléze stiskne se klávesa 4, a ve výslednici obdržíme výsledek. U stIlojů plnlOalltomatickÝ'Ghnásobíme prootým vys3izením násobence vysazorvačem (B1 neb B2, podile toho, kterým směrem náSobíme), V'y1Saiz,ením násobitele v počit:.t<MeA a zapnutím proudu. Pouěrvadž strroj násobí v oiboU'smlěrech (buď z prava do leva, nebo naopak), mu:ž,eme'irllil1ieid, jakmiJie IstIlojpočíti, vytáčeti ná&obe!l1cedruhého, aniž hy bylo nlU~nQ!O:eikart;i na Islmilllčeníprrvého vý-
Obr. 2.
kouu. Před a,lltoma,tickým ná,s,obenim musí býti páčka J posunuta, ve sm.ě~u, V(3 kterém s,e' násobení prorvádí. U všech tíi typu jest pro ka,ždou funkci vlastní twsta (ne' tedy jedna páka, vykonávající ruzným postavením dva výkony), dleootinný piíeiVOd' Vievšech počitadlech Vi cle~éjleljich délce, (na všech místech), Iliem()lžin!c~st současného vysazení dvou kláves počitadla v jednom sloupci, čímž umožněno vymazáN'ání sloupce současným stisknutím dvou klávels tohoto. Automa,tkiké vyma,zá.vání počitadla při s,ečítáilli a odečítání prrovádí se přesunutím pá,čky H na A (Addition). Vyma,závání jednotlivých počitadel provádí se klá,vesami E, kde čísla odpovídají čish1m počitadel a pravítek, takŽle sUsknutím všech tří kláves vymažeme soucasD,ě všechna počitadla. Společným stisknutím kláves K a N (Diva .Div) obdržíme při dělení ve výslednici doplněk, prá,vě tak jako při užití klá.Vie:syO (-Mnlt) při násobení. Ceny strojů pohybují se od 14.000 Kč do 18.500 Kč. Posledním s:troj1emjest dvoiUpr'alvitkovýl\f. E. m. 19, Jehož pop~s.a upotřebení bude uvedeno samostatně.
1932/94
Dalšími v této s~upině jsou stroj'e HrunU1UiOVY. Prvý z nicih "H arn a,n A u tom a, t" je:st v základlě stroj:em "Hama.n Mianus", upravený pro eleikt.ncký pohon, pro nějž: je, přislulš!IlIědoplněn (viz článek Dm Fialy). Stroj dá se užívati D.afSlaJZ,ením kličky pro ručni pohoo i b~z :elektrického [)1'oudll1. Po:slednim strojlem této továrny jle typ "H ama TI - Se, le c t a". Je to prvý klávesoVý stI10j této zlIll3Jčky .• Je plDioaut'omra,tk:ký o ka,ipraieitě9-8-16. 8'amOlč1nJIJ.ě užívá desetinnoolo přeVIodiwvšech počitadel a vyhledává si nej:krat,ši cestu k vy· čísJ.ení daného úkolu. NáBoibímel-lina pf. x.99.999.999,
nepostupuj,e 18tro~ijako jiné plnoautoma ty tak, žle vynásobí diervíti, posune saně a opět násobí d!e'V'itiartd., nýbrž samočinně přiJčte na pnčém mlÍJS.tě1, pOSiune saně na devá.té a. 1 odlečte/. Tedy místo 72 otáček pollme 2. P1ři ruisoibení vy:t.áJČí stroj hodooty 0-4 pří'mo, vyšŠIÍ čí&la autom3Jtj,ekým des:etin[}jýlm pi\ervod!em. Tento způsob násoibení .je nejrychlejší. ze '\čšeeh stro.iiŮdlosudl 'lllŽívmýcih a i ná~ klad' na spotřebu pro'llJdJu;se úměrně zlDlenšuje. Oelkove ~j~štěiDJÍvýkonnosti j'e dosud velmi obtížné, nehoť mIOdlclvystavený na helf1ínské výstavě kanoolářskýich potřeb a na pi08]ed:nim pražském veletrhu Ihyl vždy VZlat z,pě.t továrnou k d:alším opravám a doplňkům, takž,e prozatím zl1lstává '\če stadiu zkušeblllím. Cena j:elhojle1st19.000 Kč. Dalším :strojem této sIDup~ny jest pmoautoml3.itickY dvo'llpravítko;vý "M o n 1"0 e" .(D u p I e x) MA 213 s nasta.voVladm piOČitaillerma. dvěma ob'l'átkovými počítadly, elektrickým pohonem o ka,padtJě 10-10-21·21. V~r,s!eCLnice Slelda v obou pravitkálCh. rozdl.ěliti na dva díly, He,ré mohou pracorvaiti bU.ď SplOlecniě, neibo samostatně,. Stroj má autormaHcikévymalzáván:í vŠle'chpOlčita,dela ďesetiliImý převod v celé jejich délce .. Je 1)elzindikáJtO'l"fil,kontrola vys:alZ,oválníj1est optická,. Klávesnice jest bHá a ;stisknutá kláJveisa s,e uká~'e uvnitř ě8lmého kroiUJŽku,takže ID<mt.rolavysa~e[lé hodnoty je poměrně snadná. Cena 1M výlšle U\~eden:ékapacitě je 25.000 Kč, při kalPl3.ic~t,ě 8-8-16·16 pak 22.000 Kč. Menší stroj, této zn!aioky ,,~fonroe Portable" o kapaicitě 8-8-16 jest huď ručDÍ, neho s é!ektrlckýrmpohonem; :stroj druihý da. se OOISaZ18I1lÍm ot4čeCÍ kličky používati jako .stI1oj rucm. I stI10~ile"A rc h i ID: e od es," vy;ráhěny jisou v poslednidJoibě huď j'ak'o plno-, IlJeb poloautomaty o kapacitě 9-9·17 ažl 10-11-20, Si des!e1tinným převoldJem ve vš,ech počitadlech. Sa,Dleu těchto' pohybují Ise prřírmo,a. není tiíeba" abY' s'e jako u strojů s,tarš,ích, byť i automaticky, nadz.vedly. Stroj jle kláVlesnicový a 'cena plJlJ08utomatu 24.000 Kč. StI1o,jle,.,M I"c han t" mají řadu nových modelů, z nichž kaiž'dý má urěité výhody. Nejnovějlšim z, jednodtlChých jest dvoupmvitkolVý stl10j DEG o kapacitě 10-9-20-20, mající d:esletinný převod v obrátkovém poČlitadile v celé ďéle·e" jinak d~ 13. mista. Dělení jlest automatické, násohelllí s,tednýmzpů:soiblem jako u dm· hého typu "MeTceď~s,Euklid" (Wahlautoma,t) p~ip()l.i'eno'llřad:ou kláves,. Ohě počitadlla pracují s,Po'llelčně,neb možno sběra,č vypnouti. Stro;j můž'e negatiwě nás;ohiti i děliti. Saně posnmují s:e automaticky v,prarvo i vlelvo podJle směrru počítání; p.ra,vitka Ise vY1lll1a1z,á'v!:1jrí dvěma kláves,ami. Stroj má korektivní kl~pku, po jed'ÍiID~stisknutí pracuj1e opačin;ě, ZvláJštností tohoto stroje jelst automatické zaokrouhlová:ní výsledku '\česběrači při přenosu z, výis1edtnice. Můžeme totiž vÝlsledek, v této obdrž,ený, přenésti do sMra.č,e na předelIll stanoVlený počet mÍ!st. Stl'oj aurtom:aiticky zaokrouhlí obdrž,enou hodnotu. TedY' na př. má.me-li ve výslednici 6'458 a, vesběil'ači chceme pouze dvě des:e,tinlllá místa, přce'1lese stroj při vyma,zání prvého pra,vítka, do Siběračie6'46. Při nellpdvnéml zachálzení (na pf. s,tisknutím dMOUklá:v1els v jednom sloupci) st,roj Sie samočinně u:za:vře a nepra.cuje. Op:aklOvaci s,čítání a od:ečítáni možno provádJěti blelz pfe,řazDválll'Í. Cena strode 30.500 Kč. J,sOIUivyráběny také jako poloautomaty (automatické dělení, násoherní po'I:oaUitoma,ucké), kromě toho při stejnýC'1). vlalstnostech jako plnoautomaty neb polo'auto'lllaty s j,edrnimpra,vítkem (bez shě~a,čie).
a
1932/95
Jinými z této skupiny jsou stroj,e "R h e in m e t a 11", z nichž) ne!jnovější je dvoupravitkorvý "Su\I)erautorma-t". (Obr. 3.) Stro'j) má kfu~clitu 8-9-17·17 a desIetinný převod ve ~š8lClhpočítadlech v celé jed1ich délce. JI8I to plnoautoma,t, u ně~Olž obě pravítka mohou počítati buď současuě', neh .iledrnotlivě. PřeIllos dio druheho prarvitlm může se díti automaticky, při čem~ podk"Jbm,ějako u s:troje "Ma.rchant" výsLedek přen,esený do sib~ra,č,ese srumoči:nně Zlaoikroulhilujena počet des1etimných m~st předem s,tanovenýcih. Počet přenesených poloilek kontrolován je v druhém pravítku zvlálštnÍrrn' číselníkem. Odečítání ze sb:ě,ra,čeljl6s<tpřímé, není tedy nutno přenášeti hodlDlotu do výslednic,e, ačkoliv i tento přenos možno provésti. AutomaticlCéděilení dá s'e přerušiti v ka:ždé pol~o'z,esa,ní, takžle' početní Y'!;kon může f:ie omeziti jen na pot,řebný poiSe,t míst. Nás:obení plforvák1íse tak, ž,e v nastav ovacím počítadle vysooí:IllJ8'násobence, ve vedlejš,í de1sítiklaipkové klávesnici pak násobitele a z3Jpneme proud. E.ontrola násoib:itele ob~ieví se pod nastavovacÍlm poc.itadlem. Vymazávání pravítek jest s,amočinné, urč,ení desetinné Obr. 3. tečky mechanické. Stroj vyráběn j,e i jako jedrnoprav~tikJo'vý ,s YylSaiZOva,čempm v}7slednici. Cena divoupra,vítmOlV'éhioplnoautomatu je 36.000 Kč, jed:Illopcr-avítkového 26.000 Kč a po~oautomrutJl1i14.400 Kč. Výhodou u těchto strojů je, že typy pro ruční pohon mohou býti vetlrrni jeďnoduš,e přeměněny na pohon elektrický (pokud o:v:šem mají automatické dělení) prostou z,áměnou poooně,cí spodní črusti, která je samos.tatná, konstruktivně nezávislá na pomtaci. Výměna dá se p'Dovésti uvol!něním 4 ~roubů, takže může ji proV'ésti kdJomoHi biez,příslušné odbomé znalosti. (Pokračování. - A .nivro.)
o
pozemkovém katastru na Hlučínsku. Č. Jurek
a A. Štván.
(Dokončení. -
Fin.)
Ohlašova.cíclh listů pruská úprava neměla, kaltastrálni úřad předával. soudu jen t. zv. dodatky k ooznamIUparceL Vl,astníci porzemků byli za, Pro'ska povinJni hláJsiti Vlešker'é změny v osohě m;ad~telově a v piíediIněteeh podléhajíCÍch dani pozemkové, jakož i předložliJti Vieškmé potřebné doklady k zapsání t;akových změn do diaň:ový1chopťráti:l a map. Ka.ždoročnich pravidl{):1Ilýchúřednrch pochúzek v obcích měřiČASkýúředník (Ka. trul'lt,erlmntrolioor) nekonal.. Straně bylo ponecháno, na vůli, aby si plány potř,ebné ke knihiovnímu provedení změny pofídila buď ze soukromého zaměřeni měi. úiiedníkem, nebo aby s,e obrátilJa, na civilníhio z·eměměřiče (Landmesser). Stá,tní úředník hýva.l zákonem pověř:ován Yle1škerými šetřeními a náiVrhy na ulož,ení d:am,ěz budov v případě změn budlov se t)1kadíckh, pokud se v obci Yylskytly. Vznildarli při vyš!ertřování daně z budlov také změna, v dani pozemkové, měl úř!edník !s!pojiti šetření s,e zaměřením. P o zem k o v á, k ni h a se seznamem pozemkú a práv j,e vedena po sv::tzcích, každý svazek má číslování vložek sa.lnostatné, počínající jedničkou. Je ]}Toto vždy nutl1lo udati pro knihovní vložku také číslo syazku (mají čísla římská). U menších ohcí, a v poslední dohi'i už všeobecně, bylo říslovállí vložCJkproved'erno průhěžně.
1932/96
• - ~ - •••
-
- - - - - _.
__
Sll~rgllng be{l ~lurbucM.
..
42
~rmel .M
__
._----_
.. _---.....
I
• -
- - - - - - - -
- _ •••••••.••••••
...................
..................................
__
VI 57,
~e3eid)nung nnd) !lem .pt)lJo t~efenbud)
1932/97
1
4
__
I
I
5.
••••••••
43"
324
323
141
----
I
_---
I
3SZ _." VI Jíj!7
4.
····43"··
I, I
1
II
113.1
-
Dorfe.
I
------
.
Bei Wrablowetz
Ám
6.
5Be3eid)nung ber ~llge, @5epllrlltíonllpllln. nummer u. bergl. m.
_-
.
I
7.
~ulturllrt.
š.1
I
T
I
~
oJ
~
I
9.
I
II
10.
I
1/100
meinertrng.
.tieU.~r. Dltt. ~~lr.
in~n(t.
lš(iid)en~
II
II
11.
3uge[d)ríeben
llbge[d)rieben
\1/11d)ltJeiíung ber ~ort[á}reibungen
I I
I
I
..- ..- --- --_
12.
_-_
II
13. II
I
I
15.
-.- .. ----_
14.
.
fii,; bn~ f!lr bn~ '§Otelte,;> ~Olt .bem ·~telter. nlt ~em jnl)r 2lrttlel jnl)r 2ltttfel
I
ill'/llrf. I.\3f.
Sll~rell. betrag ber ®mnb. jteuer.
POlz,ernková kniha ousa.huje v seznamu I (list A) ,sice celkOlVlouvýměro parcel v té oné vlož,ce, ale pa.rcely tu nejsou všechny zaps,ány. Nejč:astěji je jicl. ve velký,ch vlOOkruchnejvýše 10, ostatní pak j!SIOUuvedeny j:en ,sumáx'ní výměrou. Prodá-li se oelá pa.rcela a její výměra nem vSlelZiIl3A1l1U I zvlá<šlťvyjáJdřena - neboť pa.!'cela je mezi těmi, které jsou uvedeny výměrou hromaciJno!U -, žádá knihoVlIli soud od ,strany ověřený výltaJh.z pozemnosltního arc.hll, nebo t. zv. Výtah kie knihovnímu Iprorvedení,z něhož je pa.tmý stav děl,e.ných a nedělených' palrc.etlv stall"ém i novém sta.vu. Podle tělohto poIlll'Ůcek knihovní soud opraví nebo dlolPlní příslwšnou vložiku a teprve pak může provésti odp~s. celé pa,rcely nebo jlejí části. Oeíllloovávýměra v katastirálnílffi výtahu musí \Souhlasiti s celkovou výměa.'ou vlložky, nesouhlaSii-li, nutno odchylku llllmálulNl.ěvyšetřiti a odstlra,ni-ti. ZlmlUiIllá.nísouhlasu v záJpis:ech mezi pOlzemkovou knihou a katastrem se jinak nekonalo. Se~nam pa'l'clel a soupis~r, jaJ~o u veř:ej:néhio statku, se nevedou. Stává se často, že po~emky jlednoho lILajite1leležící v:e dvou obc:úClhjsou Za~S8J1Y v pozemkOiVé knízle jedmié obce. Map porzemkov:á kniha nemá; všechna nah1édmlUltímThSÍse tedy díti v mapě katastráJní. Železmční tě1e5ia,jSiou vedena v knize pozemkové, neboť zvláštních knih ž>6ilJeznillčn~ch v Brusku nehylo. CeJkoIVý stav dnešní pozemkové knihy j€ Vlelmiišpatný, nehledič ani k tomu, žle obsalrujle mooho zhytečný1ch vložek. Bvo exaktní práJvní dTžhu je právě nedvyšší čas, že se počíná iS novým měř,ením, na jeh()i'~ podkladě se založí a vyhotovi po reklamačnim i+leni nová. poZ>€mJwvá kIÚiha. TakrVý úmysl soudní spráiva má" aó dosud není nic pevně s,tanOVi6!I1JO. PiieIChodnádoba zpusobí mlwho starosti ne!jen knihovnímu soudu" ale, také m~ickBmu úřadu; nesl1áze budou' tím větší, čím dle1šíčaso'V'é rozpětí budlel mezi vyhlálŠenďm plat,nosti nov:éhO' opcnitu a z,alo~enim nové knihy, zejména v obcic.h s·a ž,ivěj,ším ruchem JJIO,zemlwvým. Jakmile se totiž proV!edie reklamační řízeni a nový katastráJlní operát nabnd>e účiImosti, uhasne všechll!a platnoat dosavadního operátu a pozemková kniha ne· mMe víc,e reflektovati (nebude-li nn to př€dpisy pamatováno) na výtahy z pozemlIlostnrucharchů, neho výtahy ke knihO'VlIl!ÍIII1! p!l"oved'ením, neboť novým číslováním operátu a 'Ziměnami v plocháich parcl6,l, které prakticky nastanou proti starémiU s,taVlll vždy, hud'e soulad porušen. Tían b'l1ldlak~ždiý převod v držbě oolýc:h i d:ěloo.ýcih pail"cel znemožněn. Katas,tl'áJní úřad musí odmítnouti všechny diělící plány, které mu podle dosavadní praxe došly a k nim~ vyhotovoval nutné podlklliaJďyk provedení v pO(lemkové knizle. '1loté~ bude ovšem analogicky s výsledky &,ooí kataiStrálního: pozemková kniha jich nebud'e mod provésti, dokud nebude nOIVezaJo,žena. N o v é p 11vod ním ě ř e n í ffiučinska koná kat. měř. úřad o,p:wiSký svým od1dlělenímpro nové měf,eni na zá.kladě př.echodných us.tnnoverní ka.tastr. záko'na. :A()Idleods.t. 2. § 105 záko'na přis.pívají na měř€lIlí t,aké ohce, jioh!ž; B.e měření týče; ji8ljich.podďl činí na c.elkových vydá:n~ch podLe odhadJu asi 10 až 30 %. POllIěvaidlžlna Hlu:činsku: MjlSlOIU obce zámJo~!né,vywž,ívá se ustanovení o bezwočných. zálohltch (§ 105, odst. 4. k.z.). Je nalsnadě, zle tato okolno'slt, zejmém v nynějlŘích těžk~rch dohá,ch hospodáiřských zit:ěžuji8'také polru prruci a {,iní z,f·ejmy'1n fOIzdil mJe'ziob n o vou katastru, která se Slj,edmá,vázpravidla na přímou ž:íJdlolStoibi0e!,a p ft vo diním říz!ením, kde záj,em j€ pňevážně IJIa straně státu. Ptlvodní říl'l,ení bude třeba, provésti na Hlu,čínsku v·e ",~šech obcích, s vý· jlimkoiUŠl6lSIti nově lwmaso,vaných území, a t,o: Kozmic (1909/10), Vřesiny (1910\ Kout (1902-07), Dárlmvic (1902·--04), Hněvošic (1898/99) a Chuc:he,lné (1895(96), kde měřem b'ylo proveideno pruský:mi úřaidJy v l,ete'cih zapsanýc.h y závorrká.ch, ale kde blUde třeha domořiti je1ště místní trati, OOjsti nes'clel>eué (hý,ralé s.tatky), l'OOlllibulovati 08lá území, vyrý&ova,ti mapy a poříditi c,elý pÍ8lemný 0ip6lráit.
1932/98
Měření vyjmenovan)'ch obci bylo již pnpojeJllo na trigonometrickou síť pruské Land1e13aufnahme, vyb!udlo,va~o'llkoLem roku 1880, pečlivě zpraoovall'o'U a v-elmid1om·e v přírodě &tabilisovano'll deskami a hra.nečníky s nápisy T. P. (Trigoln'Ometris,cher Punkt) *). Na tuto siť vsoUi~tavě pšovské bylo navázáno též zanliěřeru státní hra,.. níce melzi Česko13~ovenskelll a Německem 1920/21, reS[). 1927/28, lJrávě tak, ja.ko i dHve provedené (1BU1) státní rozhraniooní mezi bývalým Rakouskem a Německerrlli. Ono vyzIJJačení hranice přejímáme p110puvodni měřeni podle S 12, odst. 2. vI. nař. č. G4!30 Sb. z. a 11., z elaho!l'áJtu fOIzhranič'ovací komise, toto pak z Hraničního atlasu. Převzetí bývalé státní, dnes už jen okiresní ba:anice z' r. 1891, která není ani &táJou ani pohyblivou ve smyslu citovaného vlád. naříz,ení, má pro technika svůj pů:V'ab v potížích pH ro,zhodlOrvánírů:onJépovahy, o níchiž se tuto nemúžeme :šířiti. Stabilisa,ční znaky tohoto měření j,souz,ach;ováJny, těžko se sice v,yhledávají, neboť jsou a~ 1'50 m pod powchcmz,emě, ale vřaděni měřických přimel:: do čs. jlOOnotné Isítě se diO!Suddalo všude pro'V'ésti. Doufáme, že také přiipojení stM.ni hranice z poválečné delimitace nebudja činiti potíží, poněV'adž j,sme shledali z k!ontro1n:í přeměny souřadniC: trigo'IliOmlelúricikýchbodl1 Čie.skoslove~ýClh na prlUiSké,ž,e t,rig. po,dkladu delimitaoo můžeme míti plnou důvěru. Chceme tu uAAzati lJa starou zkUŠ8nolst, jak jt8 dobré pro toho, kdo so na,va,zUJjena dnrv.ějlší prád, dělá·Use každJá p!l'áee důk:l:adllě: Věděli jlsme, že deli· mitační komise použila pro připojení hraničnfho pořailJu pruského trig. bodu vtmti zv. "U remisy" (Míve Schillersdorf lIL). ':Dopro nás znamenalo, že' musíme pro pozdější: tran3~ormnci vřadit,i tento tTigonometfi.ck)- bod do své podrobné sítě. Při pi100lidclc území ncibyla stalbili&ac,e na,lezeifi~; Vllější ká.men byl nalezloo pohoZiený na okraji po~e. Při šetiíemise ukálZalo, že panský orá.č bez zlé vll1e vymal kámen asipiíed 3 le,ty, a ša.fáJřnáJm určil ze široka misto" kde býval osaZieifi.Neh1edě k naiznačenému účt81u, potřebovali jsme určiti přesně místo stabřlfusa.C:e! také pro pozdiějŠiiindikaci, nebo ev,ent. směnu, neboť plocha 2 m2 okolo stahilisace byla za Pl1Ujska všude V'y-vlastněna a pa.třiJla, a o'všem i nyní patří, stáJtu **). Poněv.adž hledání podzemní značky na velM ploše musilo býti bez· výlslledné, byl situován nový bod v blízrnosti na me,zi, urěe-ny jt)ho přiblilžlné souřadmioo a pomocÍ! přeměňovacího klíče z ,okolních id1e!ntických bodů byly .sro_noveny i pravděpodobné souřadnice bod~t ztr3Jcellého. Tak jsme lehce llaJJezli v }1..lioubce1'20 m kráJSné podz,emní zajištění, jež jsme po přesném stanov'aní piíepočítacích prvkll na novou stabilisaci Zai&ezakryli. Bylo by si přáti, alb:y i naše čs. S1tabi.liSI3Jce byly všude tak diůkLa.d'llié,jaké nalézáme na H1učínsku. Kromě pruských trig-. bodů vpojujeme do podil'obné sítě také velmi pěkné stabilisaee s označením V. '1'./1924, j;elžmají na ~p'odu rýihJované čtverce ze skloviny obezd.ěné cihlami. Na celém Hlučínsku vykoIliall totiž č.s. vojenský zamti· pisro.ý ústav V' letech 192-1(25 topografická měření, jež zobr:a.zil a. vydial VIměřítku 1: 10.000 Ul 1: 20.000. Použité body, pokud j,e nemčila triangula,ční kan- . ~e;lář pražská, o'sadil svými kameny. ~Iáme tedy na Hlučírusku stabilis~ce trigonometrických bod.ů trojího druhu, vesměs velmi diobré. V oibr. č. 1 podáNáme typ stabilisací, kterré osazujeme podle nového návrhu Návodu A s tun rozdílem, ž€ jejich hlavy betonujeme proti ss,edaní' a vy .. chýl1ienívrstvou 8iSrÍ :30 cm vysokou a 100 X 100 cm šiTokou.
Ir
*) Výsledky této tria.ngulace jsou uveřejněny v díle:.,Koordinaten und ROhen samtlicher von der trigonometrischen Abteilung der Landesaufnahme bestimmten Punkte im Regierungllbezitke Oppeln," Bell'1in1885 herausgegeben von d. trig. Abt. d. Landesaufn., cena 2 ř. m. Dodatky, vydané v r. 19G8 k jmenovanému dílu, netýkají se hlučínskýchobcí. **) Pruská instrukce z 20. července 1878 nařizova-la podle zákonů ze 7. října 1865 a ze 7. dubna 1869 o zřizování a udržování trig. značek, vyvlastniti okolo každého trig. bodu kruhovitou plochu o poloměru 00 cm.
1932/99
Na obr. 2. ull:azillljemevi\ž na hodě 5. řadu s pozorovacím sta,uoviskem, za, přeným pe1vně do sloupů věže v předposledním pati\e. (Tohoto druhu stanoviska bylo užito s úsp'ěchem v 1". 1929 při trlangula.ci Bratislavy.) Věž byla postavena v parku Rotsdildova zámku v Šilheřovicích (jiná taková je v Je1sezv. Bučiny) a yzpéry neměly zabrati mnoho místa, aby se nez,působila škoda. Takový střední slou:p ~namená značnou úsporu dj'eva
Obr. 1.
Obr. 2.
a poskytne p~'o měření v podrobně síti zlceJa.dobiré stanovisimo, pokud je ov~em lešení ještě pevné. Měření samo předpokládá t:eodolit s čítacím zařízením u okuláru dalekohledu. Aby nebylo pochybnosti o jakosti stanoviska. otiskujeme průměry ze šesti opak v,aný,ch skupin, které jsmtl vykonaH na vyobrazené věži. Stanovisko: Bod Č. 35 = S i I h e ř o v i c k Ý s a d. Teodolit: Wild Č. 202. Měřeno dne 1. srpna 1931, odp.; slunečno, jasno, klid. Při měření 1 pozorovatel a 1 zapisovatel. JI
Směr
Průměry
ho d ,I
na
II U remisy U šilb. cesty U basénn
Ci
.
Šilheřovice Dolní pole U celnice Závěr.
1
I
0 00'00 o"j .Ij 46 19 55,9 • II 96 28 23,9 . 'j,189 22 55,1 231 53 21,8 '11 311 32 57,2 359 59 57,0 • II "
•
11
· :1
!
0
Výsledek s opraveným z:ívěrem
skupiny
2
I
3
I
4
I
5
I
6
1
Oprava z vyrovnání sítě
I
li
00,0" I 00,0" 00,0" 00,0" 00,0" 59,9 58,7 57,7 59,4 I 61,4 2i'i,2 22,4 24,2 ' 26,0 26,8 56,7 56,6 I 54,1 I 54,4 57,8 20,4 2J,0 22,9 22,1 25,5 59,1 57 54,9 57,9 58,5 ,7 59,1:1 1 59,0 60,4 I 59,6 57,9
0-
no,o" 59,0 25,1 56,3 23,3 58,5
-1,41"
+ 1,29 +0,03 + 0,04
I
S podll1obllým merfJním za.čalo se na Hlučmsku v r. 1929 a, dosud byly zaměř1eny obce: Vrbku" Hl~čin, Bohrovniky, Hošťállwvice, Lhotka a Pe,třkovice. Plro~am letoška a budlolucího roku oblSáhne LudgeřO'vice, Koblov, Antošovi0e a Siloo'řovice. Mapy byly vyho,to,veny a k reprodukci odeslány z prvních 3 oibiclí.
D()js~Wiadllíobce Lyly měřeny pO,lygOOlOVIŮ'li metodou pravoúhlou, terén je tu také vehui příznivý měření polámimu; bohu~lel nedisponuje dosud naše oddě1Je:ní p'Ťesnými dálkoměry. Měřítka pro wbra,zeni používáme 1:2000, v poddlolova,ných obcích 1 : 1(100.
1932/100
Původní méřená na Hlučinsku má LSIeskoočilitiv r. 19:50. Podle dosavadniho tempa 100 se nadJíti, z,e ve -stanoveném Č3.1Sie hude také uKončeno. Résumé.L e -'Cllfdia. str '(JI f o,JlJCi'ie rr e n H 1učí n. Par le palMe de .pia,ixd,e SaintGermain fut 38 communes de l'a.u()IIldissementd.e Hlučín rendue a la répubUque tché.coslovaque, qui furem enlevées des pays d:e la couronne tchéque en 1742. Les auteurs díans le'l1r ra,ppo·rt décrivent l'état dles documents et des cartes dlI c.a.dastre fon,eier prus1se et les livires fonciers. LesdispositiO'ns cadastrales y sont intéreISlsam.tes.Le ra.pport ,contient une memtion sur la naissance ducadMtre prusse, sa t.endance et le mode de la tenue a jom, on y pours.wit auss,i selS préférence!s ,et se·s défu.ut,s '~lIlJrtout au point devue du ca,dJastre tchécoslO'vaque. A titre de ľunifonnité de l:a. tenue a jour du cadastre sm tout le teil'ritoir,e de ta république et a cause des caittes cadastrales prusses établies av,am;tcent années et dOlnt ta précision ne satiJsf.ait p:a.s les éxigeances. d'aujO'urd'hui, mort,i'vait le reglement de la loi 177/192:7 .8h. z. a n. (du codex) pour qu'un nouv,e'au pmcédé origina.l de mesurra-ge fUt exécuté dans un .délai de V:ingt ·années. La nouveJle mesure est exécutée par une méthode polygonaIe a l'écJJeUe de, 1000 et 2000 ou on se sert des pointls. du réseau uniforme de la tl1ill.lJIlgulationCMlltS,trale. Par une ·tranrsfor.llliation des coolroonnées des points on t,rouva que I'Hs ttavaux trigonométriquespmSlse,s exécuté en 1880 furent sa:tisfaisant. Pour finir, le'8 autetml donnent un nouveau typ ,des signeaux trigonométriqués d'ohs,e,rva,uon ut.:lisé pour ·oes travaux et le mode de plantla.tíon des poits conformément au nOUVHau propo·s de ľinstmction de mesurage.
Opravy v geometrických (polohopisných) plánech. Ing. Ludvík
Dol e žal.
Chybám neb omylům i pří největší opatrnosti se nezabrání a nutno s nimi jako s risíkem práce počítati. Proto i při zhotovování geometrických plánů se nedopatření dosti často vyskytnou a zjisti se buď již hned při práci neb až při porovnání. Omyly lze oprav1ti .škrtnutím ·chy'bného údaje a vepsám.lím správného neb vyradírováním napsané- či náltý,sov,ané nelsprávnosti Čti dodatečným V8lpSáním vyneclhaný'chdia,t (ve výk:a.~u ploch) ne,b dokreslelllím, po případě novým vyhotovenim. Vyhotovují-li se geomet.rické plány reprodukcí matrice, vymaže se na ní nesprávnost a opraV'i, takže jsou pak tisky bez závad, ačli se opět nechybí při jich adjustaci. Pořizují-li se všechny exempláře ručně, mohou se v každém z nich objeviti odlišné chyby. Názory !Q jichopravováJní se různí: Někdo plán při vyskytnutí závady předělá, jiný šk'rtnutím, vepsáním a pod. chybu opravi a tuto skutečnost v poznámce ověří pod~ pisem, aneb prostě vyradírováním chybného lineamentu, kot, textu a dat pak správně vyznačí. Tento způsob je nejrozšířenější, jak patrno ze zkoumání mnoha plánů, poněvadž je na snimkovém papíru či plátně taková oprava z ř e j m ě pat r n a p'roběláváním radírovaných míst, která ještě více vystoupí při podržení plánu proti světlu. Jak z dalšího vysvítá, je objasnění o možnosti či nepřípustnosti oprav geometr~ckých plánů pro prraxi důležité a žádoucí.. K pl'oj'ooruini geometrických plálnJů kat. měř. úřady vydalo min. fínamcí vynesením z 29. července 1930, č. j. 68.655/30·III/6směrnke', v nkihJž se mezi jitným uvádí, "že geomet.rícké (polohopisné) plány, vyhotovené úř. autor. 0iv. geometry pro úč,ely pO'zemko~~ho katastn~ a ~.eřejných knih pa ž í v a j.í v í ~ y, j~o ?y byly VY!l?t~veny k~~. m~ř. urady, a nelll tudlZ treba. ba am důvodu, Je p r e d Jej 1 c h 'p o u Z I t I m k uredmm účelům zkoušeti c o d o p r a v d i vos t i jejich údajů ... " Be~ této viry v pravdivost nebylo by lze civlMních - tedy i jinými než kat. měř. úřady vyhotovených - geometrických plánů j a k o pod s t a t n é s o u č á s ti 1i s t i n pouZíti k úředním ůčelfúIl. Z této souvislosti plánu s listinou plyne, že s·e i na něj vztahují tato zákonitá ustanovení o listinách: zákon z 25. července 1871, ř. z. č. 95 (knih. zák.), nařízení, vydané min. práv z 12. ledna 1872. ř. z. č. 5 (prováděcí instrukoe ke knih. zák.), zákon z 1. srpna 1895, ř. z. č. 113 (civilní procesní řád), soudní řád, komentář·e a rozhodnutí k ,ním *). Podle lHI 26 a 27 knih. zák. musi míti každá soukromá listina všeobecné náležitosti jak co do její vnitřni a vnější formy, tak i co do obsahu. V nit ř n í for ma: Listiny musí obsahovati přesné označení osoby, aby nemohla povstati záměna., místo, den, mělsk a rok vy staveení. K náležitosti listiny patří také, aby byla podepsána vyhotovitelem a notářsky ověřena (~ 293 civ. proc. řádu). Předpisuje-li zákon zvláštní formu k plllltnosti právního jednání (na př. § 1 knih. zák.), musí býti také dodržena tato forma při zřízování listiny. *) Viz komentovamý
knihovní
zákon
MannZ-, Bartsch.
1932/101
o b s a h: Listina. mu si obsahovati platný právní duvod. . Vně j š í for ma: Listiny musí býti prosty viditelnýoh nedostatkU, jimiž je jejich hodnověrnQst oslabena.. Takové nedostatky se vyskytnou, stalo-li se písmo z jakýchkoli duvodu nečitelným, bylo-li v listině radírováno l3Jleb v podsta.tnýlch jejioh ustanovooích šl"rtánoči vý7.n8lČlIliáslova (dlUJŽná čálstka) úpl.ruě vynJechán.a, neb vyskytnou-li se v <listině chyby v psaní, rušící její' smysl. Neruší-li chyby v psaní aneb vynechání smysl či svou nepodlSltatností nejsou scllQIJlIIlYos1albiti hodu ověrnost Listiny, má býti z:í.pis povolefiJ. (§ 27 knih. zák.: ,,,Listina, na jejímž základě se má provésti nějaký ImihovIlJl zápis, má být i prosta z ř e j m Ý c h vad, které by byly jeji hodnověrnosti na újmu, ra skládá-li se z několika a1rcM, ID á b ý: t i tak s.elŠita, aby 100 nemohl žádný aroh pQdložiti.") Oistopisy (k § 24 prováděcí instrukce) mají býti čitelně a s p, r á vně psány. často se přihází, že se použije pro listinu předtištěných nebo Jito~afovaných blanketu, v nichž se nežádouc.i místa škrtnou aneb prázdná doplni vepsáním potřebných slov (jméno, částka a pod.). I když taková listina p ln ě n ev y h o v u j e přísným ustanovením, jež zákon pro ni předpisuje, nepozastavuje se zpravidla. Listiny musí býti sepsány v řeči (jazyku), v níž mohou býti podání k soudu předkládána. Soudní podání, pokud byla pořízena rukopisem, musí býti ps~nra inkoustem (výnos min. sprav. z 19. če,rvna 1902, č. 13.285); není dovolooo taková podáni pořizovati černí anilínovou, z úředního upotřebení vubec vyloučenou (výnOlS min. sprav. z 26. dubna 1874, Č. 5166 a z 9. června 1882, Č. 9121), ani inkoustovou tužkou aneb přepisy indigovými. Hektog'rafem pořízené písemnosti nesmějí byti do úředních spisu a sbírek listin zaklá· dány (nař. min. sprav. z 9. června 1882, Č. 9121). Vyhotovení (t. j. soudní), pro něž nelze použíti formulářu, mají býti pořízena mechanickým neb chemickým rozmnožením, když je zapotřebí alespoň 3 exemplářu (§ 215 soud. řádu). Přepisy buďte nápadně oznaoony jako kopie (§ 33 prováděcí instrukce). K uložení do soudndch spisu určené listiny musí býti přeloženy ve fOlrmátě celých archU obyčejné velikosti 34 X 21 cm (§ 328 soud. ř.). Předpis § 17, odst. 3. prováděcí in· strukce, výslovně zrušený § 275 soud~ ř., že opisy musí míti po straně z á I o ž k u v šíři potřebné ke svázáni, nabyl § 4 nař. min. justice z,e 17. prosince 1898. ř. z. č. 225 opět platnosti. Pro posouzení žádosti jest rozhodnou doba, v níž žádost soudu došla (§ 93 klndh zák.). Pro vyřízooi žádosti platí jako stávající knihovní stav ten, který byl právě v době pod:ání žáldosti, při čem~ také ještě nevyJří~e'l1á jakOlŽ i j:iJžpovolená, ale lrnihovllliě dosud' ne· provedená podáni, která předcházejí číslu deníku žádosti (v knihách patrno z tak zvané plomby). přijdou v úvahu. Podle tohoto stavu má se tudíž posuzovati přípustnost žádaného zápisu. Podle uvedených zásad předpisuje vládní nařízení z 23. května 1930, Sb. z. a n. č. 64 (= prov. nař. ke kat. zákonu) náležitosti p'ro geomewické plány v § 43, oddíl. A-D a v § 37, aI. 14., 15 a 17. O případných opravách plánu se nezmiňuje snad se zřením k ustanovením vpředu uvedeným o listinách, o jichž opravě bylo i nejvyšším soudním dvorem rozhodováno. Tak rozhodnutím z 13. září 1881, č. 10.182 nepřiznáno oprávnění k zamítnutí žádosti L stolicí proto, že mimo řádky připsané doplňky byly k prospěchu p'rodávajicího a ne žadatele přičiněny, a že se proto netřeba obávati popírání věrohodnosti listiny některou smluvní stranou. Dále rozhodnutím z 10. září 1890, č. 10.230, potvrdil zamítnutí žádosti I. stolicí z důvodu, že manželská smlouva, na jejímž základě bylo požado,váno lrnihovní jednlání, byla tak propíchána a ušpiněna, že se tím stalo písmo neznatelným, a po škrtnutí původně uvedené ceny - tudíž v slovech, vyznačují<;ích podstatnou část smlouvy - a připsání změny jinou rukou" než kterou je psána smlouva, nedal se její obsah v podstJatných boo dech zjistiti, takže takovými vidite,lnými nedostatky trpící listina je oslabena ve věrohodnosti. Konečně nepřiznal rozhodnutím z 25. února 1879, č. 2240, oprávn.ěnost zamítnutí žádosti, protože j>e dlužní úpis částečně lito~af()vá,n a částečně ru,zným:i inkousty psán, poněvadž o takovém udánlivém nedostatku listiny není ve všeobecném soudním řádu zmínky. Pokud pak jde o radírování na místech přepsaných dnem sp,latnosti, nemůže býti řečeno, že je tím věrohodnost listiny oslabena, jelikož shodný den spla.tnosti je zcela hod n o věr Ul Ý m z p,ů s o b em v i n tab u I a ční d o I o ž c e u v e den. Jelikož tvoří listina (kupní, směnná smlouva a pod.) i s podstatnou její souěástí geometrickým plánem - průkaz ve sporech o hranice, platí tu i § 296 civ. proces. řádu: "Jak a v jaké míře, škrty, radírování a jiné výmazy, vpisováni neb jiné vnější nedostatky listiny její průkaznost snižují neb z cel a ruš í má soud posuzovati podle § 272." Tento pak ustanovuje: "Soud má, pokud v tomto zákoně není jinak určeno, při pečlivém uvážení výsledků ce>lého projednávání a důkazů posuzovati podle volného přesvědčení, může-li se skutečný údaj považovati za pravdivý či nikoli." Po shrnutí uvedeného by vyplývalo: Ti, kdož předělávaji plány pro vloudivší se chybu, vyhnou se všem možným dusledkům z oprav. Tako,vá náprava je ovšem nákLadnou pro každou kancelář. 1932/102
škrtnutí. vepsání a pod. a ověření takto provedené opravy v poznámoo na plánu vylučuje ustanovení § 37, al. 15 prováděcího naříz@í ke kat. zákonu .. Bez poznámky by byla však taková oprava přílíš nápadnou aplámu by se mohlo nedůvěřovati. . Zbývala by tedy pro možnost oprav, jež ne1jsou podle u'Viedeného'zá.Badněnepřípustné, rasura. Jelikož tvar parcel. vykázané koty a výměry jsou v úzké vzájemné souvislosti, vyvracely by po p'rov·edooé rasuře u jednoho činitele možnou pochybu o věrohodnosti plánu druztÍ činitelé. Poněvadž .pak je ve smlouvě uvedeno parcoelní číslo (písmeno) a výln'ěirru.neib'y10by 'podle rozhodnutí nejv. soudního dvora z 25. února 1879, Č. 2240 Isnad námitek pToti proj€tlnáníknihovnížádosti, doIOIŽené,radiTovaným plámem. Je. z praxe dos,tatečně známo. že nabyvatelé i ohraničených parDel nejsou příliš úzkostlivými v řádném udržování hranic a d'ooházíO'lISto ke spo.rum. A tu by radírovaný plán mohl prukaznost o hranicích úplně ztratiti. (Jedná se mnohdy jen o nepatrné posuny plotů, brázd a pod.. kde mapa sama nedostačí.) Poněvadž se přihází jen ojediněle, aby byly chyby ve všech exemplářích ručně kreslených. bude skoro vždy po ruce jedno bezvadné vyhotovení, kte·ré budiž pak noužitoZIJ. originál do sm~ouvy, a o""tatni. opravované plállly pak j a k o k o p i e. Kdyby byly "'&echny plány vadné. pak by se ořekresloval jen jeden e x e m p 1á ř pro o r i g in á I smlouvy, který by pak st,rana mohla všestranně k úředním jednáním bez r i s i k a použíti. V kopiích, určenýc,h pro sbírku listin a kat. měř. úřad. provedené rasury by nebyly knihovnímu řízení na závadu. Katastrální měřický úř:ad projednává geometrické plány až p o k n i h o v nim pro v e den i, a poněvadž citovaný výnos min. financi z 29. července 1930, Č. j. 68.655f30-IIII6.v oddílu II.. odst. 14. op r a v u i z á vad n Ý c h plánů připouští. nebude tím spiše námitek proti opravení náhodných nedopatření v jinak správných plánech. Kataštrálním zákonem je zaveden oficielní název geometrický (polohopisný) plán. Je příkazem. abychom proto důsledně své . plány tak nazývali s a m i a požadovali 00užívání tohoto názvu i .i i n Ý m i. aby se konečně z názvosloví vymýtilo baga,telisujíc,i slovo ..olánek". Kdyby bylo pro běžnou smlouvu (jsou i velmi obsáhlé) na př. o převodu stavebního místa použito VÝmzu ..smlouvíčka". poznalo by se z ohrazeni právníků. že není podobné označování nřípustným. A jaký tu obrovský rozdíl v odborném výkonu pro vyhotoveni oběho! Nebal2'atelisujme si svou: obtížnou p'ráci samti; 'zaslouží plného resiJektu, který jí nutno také zjOOinávatia - vyinrutiti.
Zprávy odborné. Dosavadní výsledky reformy zeměměfičské služby v Rakousku jsou nředmětem referátu Ing. A. G r o m a n n a. otištěného v .,MitteiIungen der Geogr. Gesellschaft". svazek 74. pod titulem: Bundesstaatlicher Vermessung-sdienst in Osterreich und seine Arbeiteh seit der Reform. který vyšell též v r. 1931 iako separát. Zpráva ta jest pro naše odborné kruhy velmi zajímavá a proto z ní vybíráme hodně poflrobností. K desátému výročí reformy vyměřovací služby soustředěné v ministerstvu pro obchod a dopravu. vypisuje president úřadu pro vyměřování a cejchovnictví výstižně zdárné výsledky reorganisace. kterou bylo docíleno lednotného provMění měřických prací. kvalitativniho a kvantitativního zvýšení výkonů a podstatných úspor. 1. Organisace .. ,Spolkový úřad pro ceichovnictví a vyměřování utvořen byl min. nařízením z r. 1921 spojením státního vyměřovacího úřadu a. normální cejchovní komi~e. Vyměřovací skupina rozpadá se na 6 oddělení: 1. techni('ko-administrativní vedení katastru. 2. práce astronomicko-l2'eodetické a, geofysikální. 3. triang-ulace, 4. katastrální nová měřeni. 5. práce topol2'rafické a 6. foto2"rametrie. Ve spolkových zemích ie služba rozdělena do 68 vyměřovacích okresů. 6 archivů mao a 3 oddiíleni pro nová měřeni. Z 506 zaměstnanců je jedna čtvrtina smluvních. 34 jich zastává službu ceichovní. Poradním sborem presidenta úřadu jest . Zeměměřičská rada", jejíž členové povoláváni jsou z řad odborných k čestným funkcím. . Práce kartografické a renrodukční provádí obchodně vedený kartol2'rafický (dříve voienský zeměpisný) ústav v koone.raci s vyměřovacím úřadf1m. Stvk s voienskou spdvou udržuje soojovací důstoiník; důstoiníci vojenské měřické služby. prodělavší dvouletý mapovací kurs u vyměřovacího úřadu, jsou přibíráni k součinnosti v topografických pracíc,h. 11. Práce státní měřick~ služb'!J. Teorve od r. 1924 bylo možno vybudovati geodetické přednokladv pro rO'l,sáhlé nráce. nutné z důvodů ailministrativních. hosnodářských. kulturních a věileckých i100lněním prořidlého personálu vydáním nových instrukcí a. zmodernisováním strojové výzbroje. A. .G e ode t i c k o - a s't 1'\ o n o ID i c k é a g e o fy s i kál n í p I' á c e. Bvlo pokračováno ve zlepšení výnočtů Hesselova rotačnlho eHpsoidu. Ukončeny výpočty poledníkového oblouku Grozenhain-KremsTPiinster-Pola a zatímně uzavřeny p'ro oblouk Sni1žka --Monte Hum. Provedell2, pozorování pro zhuštění astronomickýoh stanic v síti T. řádu
1932/103
ve směru 48. rovI1Jobě~ky na 35 bodech v průměrt!lJé vý,ši 2250 m. Pozol'ování na bodě trvalo průměrně 14 dnů. Astronomícká délka bodU. Hermannskogel, universítní hvě'zdárna Vídeň a Laaerberg od Greenwíche určena bezdrátovou teleg'l'afli. Pokračováno v pracích V. Z. Ú. v měření tíž nic s užitím bezdrátového dálkového připojení koincidenčních přístrojů. Další zhuštění tížnicových stanic bude umožněno pomocí torsní váhy systému Ei:itvos-Schweyd~tr, kterou za 2 rt)ky bylo změřeno 200 stanío, zjištěna. tížnicová porrucha uSollenau a průběh geoídu u Hohe Wand. . Společně s ústředím pro meteorologii a geodynamiku bylo ukončeno magnetické měření na 110 stanicích. Roku 1925 byl zřízen ústav pro ěasoměrné pomiicky a rozšířen později na pokusný ústav pro geodetické přístroje. B. T I' i a n g u I a c e. Sem patří udržovánísitě I. řádu a vybudováni její až do lII. řádu i sítě detailní s použítím konformní projekce Gaussových po~edníkových pásů 3 o širokých. Z dřívějšího stupňového měření V. Z. Ú. převza.to bylo 82 bodů, které doplněny rozloženim příliš velkých trojúhelníků a vyplněnim me'zery. při bavorských hranicích na celkem 99 bodů; na 67 z nich hyla provedena pozorování eelkem v 367 směreeh. Používá se heliotropů s acetylenovým světlem. V síti III. řádu připadají 3 body ml. 1 čtv. myriametr. Až dosud bylo opatřeno body II. řádu 37%,. III. řádu 29% a IV. a V. řádu 15% . celkové plochy státu. Jako novinka chystá se skládací vysoké postavení z ocele systému Melan-Waagner. C. Pře s n á n ~ vel a c e.' Z býva,lé monarchie .převzaté 763 výškové značky byly doplněny nově určenými 551 na tratích 1379 km dlouhých. Tratě vedeny byly podél silnic, neboť vedeni podél železnic se neosvědčilo. Prostým měřením 'výišek pro toohnické účely bylo určeno 1349 bodů na tratích 729 km. D. E v i den c e k a t a. s tI' u. Závady způsobené válkou. zaneprázdněním personáb při praCích delimitačních a l'estrikcí byly odstraněny zjednodušením řízení a instrukcí a zlepšením technické výzbroje měřických úřadů. Počet ročně vybavených případů obnášel 70.000 pro 101.000 pareel čili 1 % eelkového počtu. Měřické úřady spolupracovaly při novelisac.i .zákonů o pozemkových kniháeh, při přípravě zákona o revisi katastru ve Vorarlbergu, při obnové pozemkových knih, zničených požárem justičního paláce, při sčítání živností a realisování dávky z majetku. E. N o vám ě ř e n i. Do r. 1930 bylo provedeno nové měření v 65 obcích o výměře 44.356 ha. výlučně v územich. kde pro množství změn by nebylo racionelním řízení revisní, ponejvíoe v Burgenlandu. Měřeno polární metodou s použitím Zeiss-Bosshardtova redukčního tachymetru čímž denní výkon oproti metodě pra,voúhlé se zvětšil o 50%. Výkony zvýšily se ještě použitím počitacích strojů así 40 typů. F. H, I' a nič ním ě ř e n i. V letech 1920-1923 byly vymezníkovány a zaměřeny hranice s československem, Maďarskem, Jugoslavií a. Halií společně s těmito státy v délc.e 1669 km. Zaměřeno bylo celkem 19.894 hraničních znaků. Později byly zaměřeny též hranice se Švýcarskem, Liechteniíteinskem a znova s Ita,lii. G. Fo t o g I' a m e t I' i e. Užití p o z e In ní metody bylo značně rozšířeno p.o srov~ návací zkoušce měření u Klosterneuburgu i pro práce katastrální v méněeenných územích, co podkladu agrárních operací a pro vybavení ka.tastrálních map v měř. 1: 1000 lJ, 1: 2000 vrstevnicemi po 1m. . Značení bodů se děje stromovými signály neb měř. praporky. Snímky jsou brány 6 Zeissovými soupravami. vyhodnocení výsledků Zeiss-Orlovým auto grafem model 1911 a 1914. Tak bylo zmapováno pro katastr i agrární operace 354 km2• pro topografické účely 8432 km2 většinou v horách. Vrstevnicové plány pro topografickou mapu jsou ze 70-90% úplné, pro ostatní účely jsou mezerv v měř. 1: 1000 průměrně 3%, .pro 1: 5000 nejvýše 5%. ' . . Metody let e e k é užívá se hlavně k účelům topografickým, k evidenc.i starých map a vypravení nových v územích se země neměřitelných. K tomu slouží nepřetvořené sním~y. brané z přibližně stejné výše. jež se skládají v letecké náčrtky pro topografy. Přetvoření v měř, 1: 4000 se děje použitím katastrálních map. redukovaných. do téhož měřítka. Výzbroi sestává z řadové filmové komory Zeissovy a. deskové ruční komory Heydeho. vyvolávacího zařízení systém Correx a autokartografu Hugershoffova. Letadlo dává k disposici dopra.vní letecká společnost. Pracováno bylo na eelkové rozloze 1356 km2, H. O b n o v a a e v i den c e top o g I' a f i c k é h o v y měř o v á ní.' Z bývalé monarchie převzalo Rakousko až na asi 5% zastaralý mapový materiál zpracovaný v mapách 1: 7!'í.000 a bylo tudíž nuceno :iednak staré mapy opraviti. jednak vyhotoviti nové. Postup při zaměřování území byl vole'l s ohledem na potřeby karto!l'mfického ústavu a vojenské sPrávv. Zaměřovací měř. 1: 25.000 bylo podrženo, pro speciální mapu pak stanoveno nové 1 : 50.000. List nové speciálky odpovídá Y. listu staré a obsahuje 8 pra.covních kvartů. Vrstevnice .isou po 20 m, počet vepsaných kot zvýšen a použito jednobarvého stínováni. Nová měření pokračují zvolna. stará mapa 1: 75.000 se udržuje hlavně důstojníky· tl.'pografy. Topograficky bylo zaměřeno 7880 km2 v měř. 1: 25.000. stará speclltlkaopravena na 2500 km2• Topograficky zpracován byl též pruh 1 km široký v délce 420 km
1932/104
podél italských a 550 km podél čs. hranic.· Tato práce, zeJmena ve velehorách, je nadmíru obtíž.ná; ,sezonní výkon triangulátora znamenal celkem překonání výškových wzdílů: 154.000 m, délkový výkon topografa 2200 km. K činnosti ústavu patří též odborná práce technicko_vědeeká a účast na 'zahraničních kongresích a výstavách; celkem v 25 případech, Potěšiteliiá, je čilá účast úřednictva ústavu na vědeckých měřických pracích což· byloumoŽIlěno pní,vě sjednocením prací v jediném ústředí, kde je možno jednotlivcům uplatniti dokonale, své SChO})llosti. S k u teč n o s t, že' t ó 'b 'y I ,,8 p o I e k r a k o u s k Ý c h z orně měř i č ů" v ě o I e s vy s o co z a s I o u ž i I Ý muč e n c e m pro f. D r. K D o lež a lem; k t e r Ý v b o u ř~ li vy c h dnech r. 191 8 energicky se přičinilo pře t v oře n'Í s tá t n íměřické služby" zajistila vedení úřadu cennou spolupráci odborn Ý c h k o r p o ra c í, .kt e rév y v i n u I y při v š o c hor g a n i s a ční c h p r a cic h nznání hodnou inici·ativu.· . Zvlášť se osvědčilo včlenění rněřické služby do ministerstva obohodu a dopravy, ktoréžto ústředí většinu technických agend vfiemožně podporuje snahy ústavu. . . . Ing. O. Krčmář., Zrušení zeměměřičského oddělení Zemského úřadu v Bmě. Na str. 174 Z. V" roč. 1929. jsme vodWi zprá S urrčitým dosmui'Siněnďtm, ač věc prokázaně ,le <8 a m o z ř e j m o stí při speciálním Imrak,teru službyzeměměřičské. Nenadáli j.sme se. ,ž,e po 2% letech zenH~ký úřad odvolá své dřívější rozhodnutí a že IPN restdkci techruiekých oddělení - 'zruší 'dnem 1. ledna 1932 i odděleni zeměméřič,'ž e lil ě spe'CIÍJálníto služby v ráJrr10itechnic kýcJh úkonů. Je to ibelze spmu y očích zasvěcených :li kri,ticky posuzujících osob krok zpátikya neblahý reflex tohoto počinu se pro.jevti. V úřadech nebývá to hned', ale Z3Jtíotím těžší jeSlt napravit v budoucnu brzo 'O\IlY šklOdy, které t4n povstanou. . z.rušení oddělení pro tak osobitou službu překvapujetim více, ž'e děje se· to po vydáni nového krut. zákJona, jeho pl1lwáděcího n1liřmeni a řady nejnově:jiiĎJch výnosu min. finanjší a q;odpovědnéjM a tak přímo Si vynucuj'evět,M osamostatnění" Zemský úřad IV Bmě r,ozhodně pochybil, zrušiv odděl. země:Illlěřič.slké. Ne~náme duvody, ,kte'l'é jej k tomu vdy. AIJ,e pooivujenáls" že si nepov'Šiml,iak dobře' se osvěděiiló dáJvné zřilZená ZJeIIDOOl. oddělení u měst. s,fuw. ú řadu! v Emě" že řediiJt. st4t. dmh také mají.své skupÍiny (= oddělení) zeměměřič&ké. vývoj tec,hnický dlOlkládá
1932/105
t·éto pohyblivé ot.ázky a ke konklmtnímu rozhodnutí přikročí VZO. v nejbliJžší době, až d'ojde k novému vyměřovilní státního ú'wmí 1: 20.000 (speciáhú mwpa 1: 50.000). V roce 1926 opat,řll si VZÚ. celoa.utoma,tický restiltuční přfsŤd'oj SEG, aby bylo možlIliOpo~ořiti topografické prlÍiCe,hlavně f,eambulaci a revisÍ, l"ffititucí leteck.~-chsním. ků, Pro nové měření 1: 10.000 nebo 1: 20.000 Ilení re'Jtituční metoda t. Č. zvlášť duležítoua je někdy. z'Vlášťve tvárlivém území, i postraidJa.telnou, protože se do krajnosti využije přes
1932/106
rovno Ipřibližně 1 palci, má autor člámiku za to, že bylo úmyslem Fabriciov;ý m zhotovit. m.1lpll v měř. 1: 288.000. • Mapa obsahuje ja.k zakresleni řek a mist,tI3Jk i hor. jež jsou, b~Tť i podány lOOJlýrou ~QPeěkovou, výškovrě oddiferen.covány. Lesy j1sou označeny stlr,omečky. Značkám mí"t j,e přdpojen výklaď (na př. DorU und Schlass odelr Herrensltz Wes a zameck nebo twrz), řeky i místa (pOjmenovány. Počet jmen mÍiStD>íchobnáší 348. o :Měděná deska, do které dal Frubrícius vyrýiti IIlIrupU, se Zrtl'atila, jalk olllsám uvedl ve výlkJiadu k ma[)ě z .f~ 1575 (~hora zmíněné). Z tohoto fakta lze usuzovati ja.k Dr. Kuchař poznamenává -, že oobylo he, nalézti původní md.pu a že pa.Hžské olm origiJn:íJly A, B mohou býti jen zkušebními tisky. Původní mapa Lyla moraV'skými st.avy rulkopisně opr8lVellla a poslina. k tisku do Antverp Or,tetiovi. l\;terý ji jako zmenšeninu, ale dosti věrnou, vydal ·r. 1573, jak shora již i'eěeno. :Mapa FablicioVla z r. 15'l5 v měřítku 1: 367.000 měla býti ná,hradou za ztrac·enou měděnou rytinu ma,p~ z r. 156~, ale tato lOOt~ znázorňuje dale,mo menší území. Nález majpy Fabicio;vy z r,. 1569 v pařižské Národní knihovně a rozbor, který Dr. Kuchař po pečliV'ém studiu před~ožil čs. veřejnosti, zaslouží nej-en plné iPOwrnosti našich kruhll, ale měl by i kolegům býti pobidkou. by v mezích svých poměr1\ :všímali si podobných Istarých památek ma,povnÍch a je sami prozkoumali, neb a·spoii llIa ně' odborné kruihy upozOlJ'lllili. J. Růžička. Zeměměřičské prá.ce, konané v r. 1932 v oboru ministerstva financí. Sděluje ministerstvo financí. Triangulačni kancelář ministerstva financi: I. pokračuje v signalisaci (stabilisaci) trigonometrických bodů pro spojení trigonometrických sítí československé a polské a koná přípravné práoe pro další budování základní trigonometrické sítě; II. a) v zem i O e s k é buduje jednotnou trigonometrickou siť katastrálni až .-lo délek stran průměrně 4 km v oblasti katastrálních územi Pisek, Lysá nad Labem a české Velenice a koná přípravné práce v oblasti katastrálního území Kolín pro účely obnoveni pozemkového katastru autentifikačním katastrálním řízením; b) v zemi Moravskoslezské: 1. buduje jednotnou trigonometrickou síť katastrální až do délek stran průměrně 7 km v oblasti katastrálních území Bezuchov (okres Bystřice pod Hostýnem), Uhřičice, Věrovany a Rakodavy (okres Kojetín), Dolní Nětčice, Dolní újezd a Horní Nětčice (okres Lipník nad Bečvou), Pňovice, Střeň a Tři Dvory (okres Litovel), Hněvotín, Nedvězi, Ludéřov a Dolany (okres Olomouc), Lešany, Kostelec na Hané, Lutotín, Domamyslíce, Bílovice (okres Plumlov). Hradčany. Kelčice (okres PTostějov), Zerotín (okres šternberk), Troubky, Zborovice (okres Zdounky) a dále koná přípravné práce v oblasti katastrálních území Heřmanice, Skryje-, Přešovice, Reiíice, Kordula, Šemíkovice (okres Hrotovioo), HOTní Dubňany, Dolní Dubňany (okres Moravský Krumlov), Sedlec (okres Náměšť), Krasonice (okres Telč), Stařeč, Mastník, Nárameč (okres Tře-bÍč), Mikulovice, Rudlíoo, Citonice (okres Znojmo) pro potřebu ministerstva zemědělství (agrární ope~ race), 2. obnOVÍ zničený trigonometrický bod 1. řádu Babáč ve spojení s pracemi, konanými k účelu agrárních operací v r. 1932 v okresu plumlovském (H. odst. b, 1), 3. koná přípravné práce v oblasti katastrálního území Jihlava pro účely obnovem pozemkového katastru autentifikačním katastrálním řízením; c) v zem i Sl () ven lil k é buduje jednotnou trigonometrickou síť katastrální až do délek stran průměrně 4 km: 1. v oblasti katastrálních území Chlebnice (okres Dolní Kubín), Liesek (okres Trstená). Horní Vadíčov (okres Kysucké Nové Mesto), Lazy pod Makytou (okres PÚchov), Nižni Skálnik (okres Rimavská Sobota) pro potřeby krajských soudfi (komasace), 2. v oblasti katastrálních území Drienovská Nová Ves, Drienov, Tuhrina, L'ubovee, Kvačany, Bujakov, Hrabkov a Močarmany (okres Prešov) pro účely za10žetní pozemkového katastru, 3. koná přípravné práce v oblasti katastrálních území Važec a štrba (okres Lipt. Hrádek) pro účely pozemkového katastru.
Literární novosti. Posudky. •
Státní poIZemkrQvý úřad v Praze: Instrukce pro řízení spojené se zaknihováním přídělu. Úřední Sbírka oTganí8r3.Čnich a admÍinlstrrutivníeh předpisů. Pmha 1930. Nákla· dem V'Ia.stnlím. Stran 249, krom formulád'ů. lIJiP>tlI'ukcejeilt jilikousi nMmv1ouza. řadu jednotJJ.výeh před!piisů o knih. prováděni přtfděllft (o př':iipll"avě, úpra.vě, revisi příďělových a měřických elaJborlÍ.tů mel. za.kJůhování). SesLání ze dV'ou dUd o více kapitolách.
1932/107
V prvé kapitole se projednává vše to, co' tV!oří př í d, ě lov tel a bor á t, listiny o Ipřídělu, ,plány, seznamy plGch, nabyvatebl a Elluž,e!:mostí, jakož 1 precil30vání různých pojmU'. l/mhá. klllpliJtoia "M 13 ř i c k Ý e 1 a bor á t" se týká vypracování teclmiekých pomůcek. Zde jsou na př. vyzvednuty náležitosti geometrických plánů. zpfltsob ozna.wvlÍtnÍ nově tvohmých parcel a pod. Dále j€ probrán Z!p'ůElQh 'revJse a pnprruva techn. pl1dělo.. véHo i mě'i'ického ela,borátu k zaknihování; jest tu uvedeno - Inimo jiné - ponaučení O provedení souhlasu měř. opení-tu se stavem ,knihov-rum, o opravách chybné kresby v mJapě kat.31i>tráJní, o opra,věhranic změněných. ve skutečno~tL a. řada pokynů týkající se 'V!lliitřn~ho uřadováni. Část ctvI1tá přiedpisuje činnost ústředí ku zaknihování přídělú a jedná o vyhotoveni vklad!ní 'liJSt,iny i knih. žádosti. Dalši kapitola jest opět významnou ]J1ro jednotIDost úřadování v ·SPD při vzdáru se piiděHl., jehlo odnětí a j. Dildruhý, zvaný "přílohy", vykluzuje vybrané zákonné předp'ÍJt>y. Z občanského záJwníka ~itovány §§ o I"lužebnostech (na př.oka,pu, steZlky, svádění dešťové ViOdy atd.). OtiWíný jsou tu: novela z r. 1915 o dě'lení parce,l a Qprá.vněJl1Í úřadll k provádění plánú knihovních. IlIařiz.ení min. financí z 1890 a 1907 o předpisech pro ~hotovehi plánů dvil. zffiněrt1ěříč'i, vynesení miu; financí z HJ21 o Zlhoto,vrování !kopaf rozmnožovíÍilliÍ.In, ,vyhláška zem. fm. liieditelství z r. 1927 a upozorněni civ. g-eometrům, jak vyhotovovati plány dílčí, n.ařízeDlí V!lády z r. 1922 o knih. dělen.í parcel a činností Qpráv. zeměměřičů na 810~ensku-'a Podk. Rusi,na,řízení vlády z r. 1921 o rozšÉření platnosti lmih. zákona na Hlučínsku, droslovný otiBk kata&trá.l. zákona z r. 1927 a k tomu prova.ctěcí0h na.řízení í B výnosem min. financí z r. 1928, jak plOt:mačovati nově povstalé dílce a paroo,ly vedle několika menších záJkonných ustMlov~ní a norem dů1ež~tých J»:'o vyloo'llá,váJlí zeměměřičského opráNnění. .Mimo to jsou pNpoj,ena sídla měřických úřa.dů katastráI. v oclé čSR. Značná část dilaje v:ěnována otištěni mnoha fOoI1nulářfl jak rplro účely ryze úřední, Jtiak IPro měř. ÚrředriÍiky a <'Jiv. geometry (povolmú slu~ebllJostí, soub1Jas k QPravě map'y, zadání p'l1aCí civil. geometrům, notářúm a ·aďJvokátům). Tato úřední pomůcka je dílo velmi dobré a je škodou, ~e podobná sbÍirka nevyšla ji~ dříve. J,e uŽ1,tečná pro úředníky 8PÚ a pro sjf-dnocení agerndy centrály i obv1od. Madnv,en. Je vŠiak vý,znamná i pro zeměměřiče mimo tento úřad s,tojící (a,ť JSIOUve shllŽbáeh státníclJ., autonnmmch či v praxi civilní). Překvlllpuje, že SPD dOtVcdl do této sbírky vnésti oolik matell"iá,lu vítaného kruhy zeměměříčskými. J. Ri:tžička. '- Prof. Dr. A. Sem e rád: Topografie. N á vod s e z ř e tel e m k srně r n i ci m čs. Voj. zem ě p. úst a v u. Litogmfované předná,šky 1. stolice nižší a vyšší geodesie na .. české vysoké škole. technické v Emě. BrnJo 1931. Stran 130, 25 tllIhulek ~ 92 obrazy. Zavedení přednášek z topografie pro posluchače zeměměříckého inženýrství mělo zajisté dvojí účel: posluchače encyklopedicky seznámití s důležítou složkou zeměměříctví -'-- s topografickým měřením a důkladně je zasvětiti do nauky o terénu a jeho znázorňovájlí. Zvláště tento druhý úkol pokládáme v, p,řednáškách z topografie za důležítý, ne, boť nauce o tvarech terénu, jejich souvislosti a znázornění nemohla býti v nižšígeod,esii pro omezený počet. hodin věnována taková péče, jakou by tato složka zasluhQvala. Vždyť zeměměřič sj:) ve své praxi velmi často setkává se zaměřením a znázorněním terénu (při regula(íních plánech, tracováni komunikací, melioracích a pod.) a je nutné, aby tak jako dokonale ovládá měřické přístroje a metody, ovládal i rozbor· terénních tvarů. tolikdúležitý pro volbu výškových bodů, ,1mustrukCli te,rérnního náčNI! a wzději i pro konstrukci vrstevnic,. ' Měly by tedy přednáJšky 'z topografie o1Jsahovati vedle popisu a vysvětlení topog-rafického měření i důkladnou a. jasně zpraCQvanou sta! o tvarech terénu a jejích znázornění. Tedy úkol, který lze zvládnout jen. tomu, kdo v topografii pracoval, nebo tomu, kdo velmi svědomitě k topografii přistupuje a ji prostuduje. Ťoho . nelze tvrditi o aut oTovi nové Topogralie. Po pročtení sice zjišťujeme, že kniha. obsahuje obě uvedené statě, ale podává je takovým způ.sobem, že své poslání s!Jtya splní. V části. která informuje o topografickém měření, jsou chaoticky spojeny eelé partie, jednak přeložtmé z bývalých topografických instrukoí, z Mitteilungen des k. und k. Militargeogr. Institutes a jiných odborných publikací, jednak vyjmutýcl:t z nových instrukcí Vojenského zeměpisného ústavu v PrllJze. takže studující na konec neví, co se vztahuje na nové topografické měření, které provádí Vojenský zeměpisný ústav v Praze v měř. 1: 10.000 a 1: 20.000 a co na původn'í· topografické měření 1: 25.000, od Rakouska převzaté a dosud používané. Zdlj .měl autor přesně rozlišiti oba elaboráty a pojednati o každém zvlášť, takže by bylo jasné, jakých přístrojů a pracovních. metod se používalo dříve a jakých Be nyní použfvá.· , ,: Uvedený nedostatek je pak ještě zvětšován velmi častými nesprávnostmi, z nichž pro Dmer;enust ,mfsta, YJ,dknem,e. jen některé. Tak na př .. na str. 19 uV\lden je počátek souřadnic noVebo"topogi;tfickéhoměfení. ve středu jižv:íJwrájll'Ce speciální mapy .v~etín, ačkoliv je na prúsečníku 18. poledníku vých. Gnmwi-ch:'e '8: 490 22' ,39"'45.193 rovnoběžkou. Tento počátek není posunut o 500 km směrem osy X'·a uí!OO km směrem osy
1932/108
Y, nýbrž o 1000 km na západ a o 500 km na jih. Kilometrová síť na plánech 1: 25.000 (str. 20) není uspořádána v kuželové konformní projekci, nýbrž je to samostatná čtvercová síť s počátkem ve středu jižního okraje speciální mapy Vsetín. Při III. mapování nebyly sestrojovány vyměřovací listy, tvořící 1/16 listu speciální mapy, jak uvádí autor na str. 22. Naopak. Při III. mapování byl konstrukční jednotkou celý list speciální mlJ~py a proto převzaté elaboráty vykazují značné úhlové zkreslení (až 11'). Teprve při IV. mapování (které se na území našeho státu provedlo jen ve Vys. Tatrách) byl Samostatně sestrojován vyměřovací list, t. j. llt6 speciální mapy. Na str. 25 uvádí autor, že se nové topografické měření provádí prozatímně v polyedrické projekci, ačkoliv se již v Brdech a u Kremnice provedlo v kuželové konformní projekci. Uvedli jsme jen některé nesprávnosti rázu geodetického, které autorovi neměly uniknouti a které se daly snadno ověřiti. Podobných a často značných nedostatku nalezneme i ve statích čistě topografických. Zkratky smluvených značek jsou namnoze uvedeny nesprávně, kultury se nevyznačují barvami, nýbrž smluvenými značkami, určování stanovisek se zpětným protínáním neprovádí, při novém měření topografickém se nepoužívá svahoměrů, periskopických kukátek, kyvadlových strojků atd. atd. Cizím metodám a přístrojům je věnováno nadmíru mnoho místa, na př. francouzskému měření 1: 40.000 lJ, 1: 80.000, ruský předpis z r. 1900, tedy již hodně zastaralý, je uveden se zbytečnými podrobnostmi, na př. jakého papíru bylo tenkráte použito; rovněž nemá významu popIsovati v této příručce vyměřování Sahary. Islandu a Pamiru, zvláště když ostatní, důležitější statě nejsou sestaveny systematicky a přehledně. Vytknouti možno vůbec nejasný zpusob vyjadřování a snahu, udělati z věcí zcela jednoduchých něco zvláště vědeckého. Překvapuje časté používání nezvyklých výrazu, na př. vernier, depresní a elevační výškový úhel,etá~e wstevnic, rovňové plochy, mě· ření expeditivní a exploitativní, hájenky, hliník (na místo hliniště) atd. atd. Vadou je též neustálenost a neduslednost v použití odborných výrazu, na př. vrstevnice a vrstevka, terén a území, oleata .:J, doložka., signál a 'Znak, generální mapa a generelní mapa. spádnice a svážnice, mávací. prakový a wztočný teploměr, triangulace styčná, místní, topogmfioká, doplIlková atd. .,Graitkartenblatt" překládá autor nesprávně rovinový list místo stupňový list, "MeBtischblatt" je u autora Topografie stolní list misto vyměřovací list atd. Mnohem ještě nedokonaleji je však sestavena ta část topografie., ve které se má posluchač zeměměřičského inženýrství seznámiti s rozborem tvaru terénu a jejich znázorněním. Obsažena je jen na 12 stránkách (ze 130!) a doprovázena je několika obrázky, které znázorňují jednotlivé terénní tvary jen v profilu. Úvodem k této části má býti vznik a vývoj kury zemské, 'ze kterého je zřejmo, že autor mluví o věcech. jež jsou mu značně vzdáleny, néboť se dotýká řady fakt, aniž by je uvedl v náležitou souvislost a aniž by je vyčerpal a vysvětlil. Pochybujeme, že by některý studující snadno porozuměl na př. těmto odstavcum: " ..... vznikala jednotlivá pohoři, a to sekulárně tektonickou evolucí epirogeneticky a orogeneti<;kou episodní evolucí. Kdežto evoluce v dlouhých epochách puso bila geosynklinální zaklenutí a kontinentálné překlenutí. t. j. nudaci, podmínila revoluce pohyby krátkodobé a vytvořila záhyby či undulace dle míry propadnutí geosynklinál v uložených sedimentech." Tvary terénu uvedeny jsou na necelých třech stránkách, ovšem opět nepřehledně. Úvodem měl býti jasný rozbor topografické plochy, ze kterého by studující seznal. jaký průběh muže míti topografická plocha ve smyslu vertikálním a hori'zontálním a jak jsou. tyto ruzně probíhající plochy znázorněny vrstevnicemi a případně i ,šrafamí. Při rozdělení terénních tvarů bylo by jistě vhodnější převzíti způsob, definice a terminologii plk. Černocha "Nauky o terénu a jeho znázorňování", kterou autor uvádí v literatuře. Byl by tím posluchačil.m vysvětlil jednotlivé terénní tvary mnohem srozumitelněji, zvláště, .když by byl i zde připojůl jejIch znázornění v horizontálním průmětu vrstevnicemi a šrafováním. Topografii, novému a duležitému předmětu zeměměřického inženýrství, bylo v tříletém studiu vyhrazeno len velmi málo hodin teorie a žádnýoh hodin praxe. Je tedy zapotřebí dobře sestavených přednášek. aby studující se s novým předmětem v tak krátké době dokonale seznámili. Litujeme, že brněnští posluchači se v nově vyšlé Topografii prof. Dra A. Semeráda nesetkají s takovým obsahem, který by uvedenému úkolu vyhověl. Raz. Kómentované zákony Československé republiky. VydáiVá ,.Českoslovemký kompas", tisk. 31 vyd. a,. s,. Praha, 1931. Rv. 30. B. Up1aiVdi A n'tnDm Hartmann. Odb. předno,sta v mim. spravedlnosti. 8°, stran 198. br1ožoQváno,0€lna 12 Kč. Autor vYdal v tMo sbírce· ,.Obecný lmihoMllí zá~(\n s předpisy knihovního práv8" před ně,k,olika lety. Do této pojal též nový katastrální zákon. Dodatkem vydal v tomto SVaJzku ,.Průrv.áděcí naříz·eni ke katastrálnímu zákonu" se všemi nříslušnými vyhláškami a výnosy. takže tento svazek podáv4 dosud nejdokonalejši přehled této látky vubec v naší literatuře. DalEí C€ny na'bývá t,e.nto sva,zek tím. že ie tu pojat IliOvý Z2k'Ún o železničniéh knih:)tha zá,stavních llra.vech. nabytÝCh ilrahách s.Půlu s ll'rováděcím naříJze ním o z,akládání a vedeni ž'ellezničnÍch knih 'Ze 16. ledna 1931. Hanák.
na
1932/109
O. R i c h t e r & R. Vos s: Bauelemeitte der Feinmechanik. V. D. I. Verlag. Berlin 1929. Stran 576, obrazců 1852 a 36 tabulek v textu. Ačkoliv německá literatura vykazuje mnoho podrobných spisů ve strojnictví. neměla dosud souborné publikac.e o jemné mechanice, v níž byly by shrnuty přehledně konstruktivní prvky. Při tom Vlzpomínámpráce, kterou vydal H a up tf I e i s c h "MeIJwerkzeuge und Instrumente", Wien 1884, obsahující text a atlas s výkresy zčásti kolorovanýmí, která je malým a skromným počátkem, jakož i práce, kterou vydal D o k u I i I, Herstellung und Justierung geodatischer Ins1Jrumente, 1911. V úvodu uvádějí. že z jejich popudu utvořil se po zřízeni školy pro jemnou mechaniku v r. 1922 výbor, který se uvázal ve zpra.cování prvků jemné mechaniky. Dále uvádějí, že vývoz výrobků jemné mechaniky dostoupil v r. 1927 celkovou sumu 500 mil. marek. takže je nutno tomuto odvětví věnovati péči a pozornost. Dříve jemnou mechanikou zahrnována bývala výroba ruční jemných přístrojů, leč zvýšená potřeba vyža.duje výrobu strojovou a tim se z řemesla stává průmysl. Dále dřívější přesnost výrobků je dnešními požadavky značně zvýšena, to žádá zase zvýšenou přesnost strojů i měřičských zařízení, neboť obor pracovní je dnes velice rozsáhlý. Jsouť v jemnou mechaniku započteny dnes hodiny, váhy, psací i počitací stroje, barometry, tachometry, optické a geodetické stroje, fotografické, radiové stroje, telegrafy, telefony. elektrická počitadla, přístroje pro elektrotherapii a mnoho jiných. V úvodě promlouvají autoři o hmotách, dále probíra.jí všecky druhy spojování pevných í volných, při čemž je věnována zvláštní péče šroubům. k tomu druží se usta· novky, klíny, excentry. V dalších statich uváděna jsou péra a pružiny, ozubená kola, ložiska a mnoho dalších zajímavých částí. Spis je poučnou knihou pro každého, kdo se zajímá o strojové vybavení geodetICkých přístrojů, neboť je v ní ilustrován strojový vývoj jemné mechaniky a význam geodetických přístrojů pro její pokrok dříve. J. Petřík . • Ing. K. K on e t s c h n y: Kompendium der Topographie (Spezialka,rtooaufn~hme). Kommissionsverlag E. Mrnka, Brunn 1931. XII+195 str., 27vyobr., formo 17X24'5 cm, brož. 50 Kč. Autor, jenž přednáší na něm. vys. škole technické v Brně posluohačům zeměměřičského inženýrství topografii, snažil se knihou dáti nejen posluchačům. nýbrž i zájemníkům z prakse přehled o tomto druhu ínženýrské práce. Roztřídil celou látku na dva oddíly a budiž zde uveden stručně obsah knihy podle kapítol. I. oddíl obsahuje výklad: O předmětu měření, O pojmenování, o způsobech měření, o kartografíckém podkladu zemského vyměřování, o triangulaci, zeměpisných pozorováních atd. II. oddíl: Praktické provádění prací k získání jednotné základní mapy při systematickém měření státu přípravy v kanceláři, vynášecí pomůcky, výzbroj topografa, měřický stůl pro polní práci, zakreslení detailů odkrokováním, topografická služba v jednotlivých státech *). Nelze přijmouti omluvu autora že jedině ve ,snaze. d'Ol'Jílitizlac.iJlění této knihy, nepodává takřka žádných vyobrazení. Čtenář zajisté by nepostrádal několik do tekstu pojmutých obrázků (na př. č. 4, 6 atd.). ale uvítal by, kdyby v knize našel· alespoň jediné znázornění postupu, jak povstává na př. známá SlIJleClÍárlka., tedy jak topograf a kartograf práce své provádí. Dojde-li k novému vydání, zajisté autor tomuto požadavku vyhoví a vykáže i moderním snahám a metodám v topografii několik stránek a neomezí se pouze na pojednání, jakých jest hojnost z dob bývalého Rakouska. Sazeč pak opraví také chybu na str. IX, sub IV, A, 3 a letopočet na str. 44. -rkVyJ/é knihy.
Štkpt. J. Je d I i č k a: Mapa a busola. Vydal Pokorný a spol., Brno 1932. Stran 87, formátu 12/16. Cena, 5 Kč. K. P e t r: Počet integrální. II. vydání. Jednota čs. matematiků a fysiků, Praha 1931. Cena 160 Kč. Dr. Ing. W. H. Š i w e I: Silniční příručka, k ap e sní k ale n d á ř pro s i ln i ční o d bor n í! k y. Subskripční cena 50 Kč, po subskripci 70 Kč. Vydá Redakce a. administrace Silnični příručky, Praha II, Vodičkova ul. G a ude t: Tables des lo~arithmes des nombres et de valleurs naturelles des lignes tri~nométriques. Libl'airie Vuibert, Paříž 1932. M. P o i r é: Le remembrement, sa législation. sa ré~lementation. Vyšlo v Paříži 1932, Librairie de l'Enseignement technique, 3, Rue Thénard. E. Ma I es p i ne: Urbanisme nouvelle. Vyšlo v Lyoně 1932, Les Editions de l'Etfort, 46, Rue de l'Unive,rsité. L'Annuaire du Bureau des Longitudes pour 1932. Vydal Gautier - Villars. Cena 12 fr. (váz. 15 fr.). *) K porovnání poukazuji na výborný rpferát o novém měření topografickém z péra Ing. F. Boguszaka, Zeměměřičský Věstník z r. 1928 a 1929.
1932/110
Me r t é - R i c h t e r - v. Roh r: Das photographische Objektiv. Vydal Jul. Springer, Vídeň 1932, ve sbírce "Handbuch der wissenscha.ftlichen und angewandten Photůgraphie". Stran 400. Cena váz. mk. 46'80. S t o d o I a: Gedanken zu einer Weltanschauun~ vom Standpunkte des Ingenieurs. 1932. Springer, Berlin. Dr. H. D o c k: Rechnerische und zeichnerischet Auswertung terrestrischer stereophotogrammetrischer Aufnahmen. Vydal C. Gerolds Sohn, Vídeň 1932. Cena 10 šil., pro ázinu 6 ř. m. Dr. W. Me i d ing e r: Die theoretischen Grundlagen der photographischen Prozesse. Vydalo Hirschwaldsche Buchhandlullg, Berlin 1932. Stran 513. Cena váz. 59'8 m. Coast and Geodetic sUTvey: Annul Report of the director of the Coast and Geodetic survey for the fiscal year ended june 30. 1931. Washington 1931. R. S. Pat to n: Triangulation. Serial Nr. 529. Odborná pojednánf v ~asopisech.
časopis Vojenského zeměpisného ústavu vychází letos v prvém ročníku za redakce plukovníka Dr. L. B e n e š e a přednostů ostatních odborů. Má za hlavní cíl sdružovati v užší součinnosti Vlšechny složky V. Z. Ú. Z obsahu prvních dvou čísel je patmo, že časopis má. význam pro zeměměřičské kruhy a mnohý z kolegů najde v něm jistě zodpověděnu i časovou otázku geodetickou a topografickou. Č. 1. Ing. J. S o c hor: Wildův teodolit. Ing. F. B o g u S'Z a k: Volba měřítka nového topografického měření. K. Fr Ý bor t: Kresba na celuloidu. J. Vrb a: Pracovní poměry ve V. Z. Ú. bývalé monarchie v době III. nového měření a jeho reambulace. Č. 2. Ing. Fr. B o g u s z a k: Kartografické zpracování plánů nového měření 1: 20.000. Ing. T. Kry ž a n o v s k ý: Maď3irská triangulace u Handlové na Slovensku. Ing. A. Š k e len k o: Organisa0e triangulačních praci. časopis pro pěstování matematiky a fysiky, ročník 61 (1931/1932). Sešit 1. Dr. Jos. K I í ma: O jistých geometrických místech a příslušných konstrukcích kuželoseček. Dr. Jan S c h u s t e r: O obsahu trojúhelníka. Ar. Dit t r i c h: Čínská měření slunovratu. Sešit 2. Dr. K. K o ř í z e k: O konstrukcích ploch 2. stupně, daných imaginárních kuželosečkou a sdruženě s imaginárními body neb tečnými rovinami. Sešit 3. Sestrojení jistých tečen křivek rovinných. - Týž: O skupině bodů soukružných na hyperbole. Fr. V rán a: Základní úlohy o přímce v analytické geometrii (dokonč.). Sešit 5. Dr. Jan S c h u s t e r: Poznámky o trojúhelníku (část). Pozemková reforma. A. T ů ma: Ochrana památek v čs. pozemkové reformě (část). Provádění 'změn v pozem. katastru podle geom. plánů civil. techniků. Osterreichische Zeitschrift fiir VermesEungswesen. 1932. Č. 1. Prof. Doležal zuI1l 10. Geburtstage. Her z k a: Ober eine besondere Teilung einer Dreiecksf1ache. K a pp es: Zur Bestimmung der Ortungszahlen bei der Schachtlotung. -T. Mitteilungen des Hauptvereins Deutscher Ingenieure (ff DI - M i t t e i 1u n gen). <;. 1, 2, 3. Prof. Dr. L o s c hne r: Johanne3 Kepler. Sein Leben und Wirken. -T. Vermessungstechnische Rundschau. 1932. Č. 1. Vorbereitung auf die Katastertechnikerprufung' (a č. 2-5). Č. 3. Lip s: Koordinatenberechnungen mit der Doppelrechenmaschine Thales-Geo. Č. 5. K r o n sb e in: Die Entwicklungdes Vermessungswesens in l\Iecklenburg-Schwerin. -T. Bildmessungund Luftbildwesen. Č. 1. W in t e r: Hofrat Prof. Dr. Ing. Eduard Doležal zu seinem 70. Geburtstage. D o lež a I: Funfundzwanzig Jahre Osterreichische Gesellschaft fur Photogrammetrie. Ma n e k: Luftphotogrammetrle in Spanien. C a ss i ni: Untersuchungen uber das luftphotogrammetrische Verfahren Nistri und uber seine Anwendung bei Katasteraufnahmen. - Luftbildverwendung fUr Katasterzwecke in Spanien. K u n y: Festpunktlose raumliche Triangulation aus Luftaufnahmen. Merniecibas un Kulturtechnikas Vestnesis. Č. 1. B i n d e: Agronomické požadavky při zeměměřičských pracech. Z i z i k i n s: Nové metody pro řešení normálních rovnic. E. D.: Reorganisace belgického katastru. Ti 1n e r s: Vliv drenáže na stav vodní. U. S.: Provádění polygonisace a dosavadní normy. "L'Eco degli ingegneri e periti agrimensori" přestal vyooázeti úmrtím svého vyda· vatele a redaJkJtom G i u n ti n a G i u nt i h o, který obstarával téměř sám i obsah lisrt:u G[untÍ byl autorem 'Praktických příruček zeměměňčských. Ing. Frant. Falta. Journal des Géometres-Experts et Topographes Franl;ais. Č. 137 (březen). M uret: La révision du cadastre. C a h i e r r e: Les théodolites modernes. Lem a y: De8crlip,tion des immeubles. Relll1é Dan ~ e r ,Le nivellement de la France, de 1878 ft 1926 paiT Lal1emWld et PrévO't. Č. 138. L a r,rQ q u e: Calcul des fos'sés (l'écoulement. Ne c t ()u x: Autoreduc.teur Blanc (grand m oděle). T o u r r a in e: Les fonctionnaires et les travaux particuliers. Stavba měst a venkovských obcí, Ciís.7-11. Ing. Jar. Van ě č e k: Česká Třebová. Ing. Lad. K u b í k: Za ochranu a zvýšení krásy baje. Ing. Mílo Ra po ~: Katastrálný
1932/111
z,ákoíll z r. 1927 a preyádzacie na,riederuia k němu ISO stanoviska stavby mielst. Ing. Dr. J08. Nádražní problém v regulaci m6stll. Bratislavy. Zprávy veřejné služby technické. Čis. 9. V nově ~aložené přiloze ,Zpa'Wvy z vědec. kýeh a výzkumných ústa.vů min. veř. prací" jsou plOjlcdnání: Ing. J. 3;;obody: O některých časových věcech v metronomii, Dra Nussbergera.Tenka-Moravy: Definice déllwv\'ch normáJů čsl. prototypem. ČÍ.1S 10. V rubrice Fotogrametriclká hlidka jsou referáty Ing.' K. Srby Či,nnost čsl. fotogramcltrické společnos t,i od j,ejiho 'zalo~ení. Výročí 25letého t,rvá:fJií ra~ouské fotogram. ISpoleč.no<stia Fotogrametrické práce v o'boTU min. veř, prací. Věstník Inženýrské komory pro ČSR, O. 9. Polygonzug-Auftragung ohne Koordinatentransformation fur den Gebmuch des Zivilgeometers. (Tento auto,rem nepodepsa,ný referát, nejen že není dobře podán, ale soudě dle obrazu prvního spíše irituje než vysvětluje resp. nevede ke správnému užití. Pro vynesení do kat. mapy měla by býti toťiž užita základna 1-7 a tím vůbeo odpadne další počítání pro zakreslení soustavy XIY do kM. mapy. Referát nepsal ::\si dobrý praktik. Technik, č. 5 (březen). Ing. e. Lad. Jen í č e k: Ná,š t,echnik a SSSR. Č. 6 (duben). Ing. Old. O h I í d a I: Inženýři a absolventi průmyslových škol v soukromých službách. Dr. E. Z i m m I e r: Vstup techniků do praxe. Geodezist. č. 1, r. 1932: Oer n O< baj ev: Výsledky konference o vypracovam rychlejších kartografických metod pro DKK. D o I g o v: Momenty periodických signálů. Przegll}d mierniczy. č. 1. Wa r c h a 10 w s k i: Ve znamení krise. J ach i m o ws k i: Vyrovnání polygonálního měření se 'zřetelem na chyby délkové a úhlové. (Pokrač. v č. 2.) S z y m a JÍ s k i: Vzpomínky a vyhlídky. G r a b o w s k i: Nivelačni lať r07Jkladná systém Inž. Grabowsldho. Čís. 2. Ran í e c k i: Přesná nivelace v Polsku. (Pokrač. v č. 3.) J ach i m o w s k i: Vyrovnání polygon. tahů s ohledem chyby v měření stran a úhlů. e z a r noc k i: Marné úsilí. S z y m a JÍ s k i: In margina1e. Č. 3. S z y m a TI s k i: Kde je příčina? Pe k a r s k i: Fiskální katastr. K - i: Obratový fond agrární reformy. (Dokonč. z č. 2.) Zeitschrift fUr Vermessungswesen. č. 6. U h i n k: Beurteilung von Kreisteilungen aus Exzentrizitiitsmessungen und Ergebnisse ftir Schraubenmikroskop-Theodolite bei Serienhemtellung. K I e,mp a u: Die Doppelrechenmasohine Thales-Geo mit durchlaufen. dem Schlitten. Č. 7. Fen n e I: Repetitionstheodolite :roJit Able,suIIJg du.rch Fennel-Feinmel3ll11ikroskope. K a es t. ne r: Zusammenarbeit der Behorden behufs Erneuerung des Katasters und Ve,rbesserung des Kartenmat,erials. L ude ma n n: Di€' Grundbuchvermessung der Schweiz. -r.Al1gemeine Vermessungs-Nachrichten, Č. 11. Vor w a hl: Die Geomantik. - Předpisy o zkouškách p,ro vyšší státní službu měřickou v Sasku z r. 1931. O. 12. T r e b es i u s: Fortschritte der Zeitmetltechnik. O. 13. D i e c k: 1st die Bodenpolitik auf dem ricMigen Wege? Ber rot h: Der Temperatureinflul3 beim Bol3hardt-Zeiss'schen Reduk· tionstachymeter. O. 14. Das Wichtigste aus dem Grundbuchrecht. -r.Bauamt und Gemeindebau. O. 5. Da mm: VOII"teiledes Luftbildes fiir st1idtebauliche Erkenntni!ss€ (a čís. 6. 7). O. 8. M e f f ell' t: ZUl' Reform der An1iegelrbeitrage. -r·The Empire Survey Review. 1931. Čís. 1. (červenec). Grawford: StMé anglické mapování. G r a a f H u IIIt e r: O krátkých záJdJadnách. Ma r ti n: Stll'oj na tisknuti. map (proVlojellSlké účely). H o ti ne: Laplaceovy aizimuty. (Dokonč. v čís. 2.) Čis. 2. 0říj€ln). e a I der W o od: Měřeni měst v Nigerii. e r a stel': Ul'čeni času a zeměpisné šířky metodou stejných výšek teo
e h o ch,ol:
Ing. M. Veverka. Zápis o valné hromadě "Odbo&.y spolku čs. zeměměřičů v Brně" a "Měřické skupiny spolku čsl. inženýrů. odbor Brno", konané dne 13. února 19'32 v Brně. Za omlu",ivšího se předs,edu, Ing. J. Peňáze. zah3<juje a předsedá schůzi místopředseda kol. E. FllJltus. Zá,pis z minUilé vailné hromady není čten, IprotoŽie Ibyl již uveřejněn v Z. V., ale oohválelllJ. Miistopředseda vítá přítomné čJ<eíIlY,zvláště venkovské jakož i p. hosty a vzpomíná zemře[ého koL Ing. Kirátkého. Před zahájením ofkielnÍiho programu va1:né hromady p:roslovil koJ. Ing. Vrba p,řednášku o výsledku soutěže na regulaci Strako' nic a O e,s k é Tř e b o v é. Přednáška, d!oložená sO'lltěžnými náiwhy, jakož i IPlOsudlky poroty byly vyslechnuty členstvem s velkým zájmem. Nato přikročeno k vlastnímu programu V1alné hromady. Bředlčítá:na zpráva jednatlelsM (viz z,vlášť) . a schválena. Kol. Ing. Vrba podáv* zprávu účetní. Revisoři souhlasí se zprávou a IlIavrhují udělení abwl!\litolfia. Schváleno.
1932/112
Kol. Ing. V~ba rpodá.vá térž iJruform3JČnízprávu jako a.(iminis,káJto.r Z. V. Kol. IdlJg. RMička jako roolaktor Z. V. vylbizí čLenstvo k spo~upráiCÍ a žádá k{),le,gy, ~by zasúlali čilámky do čas·opLsu, zejména z řad ko.le,gů cívilnícih a od pO'hemkorv:éhQ,úřadu se mu llIeidio's,távádost.a,teČlfi'Ý'chzp:ráv. Formou 'zůstane náš časopis piii s,tarém, ač jeho ÚJpra.va, ZVlI:hštězvětšení tisku a S1tran hylo by ž.ádOl\1Cí,což však z Nnanlčních ohledů není t. č·. ffiožlné. Ing. F'iIlkuka ml. podáVá zprávu o s_p o 1k o v é k n i h o vně, l"te,rá jest při knihovně na české vysoké škole technické v Erně a byla péčí ředitele knihovny Ing. MaYE'rhoh znovu uSlpořOOán:a..Čítá ke konci roku 1931 120 knihovních &s,el o 285 svazcích, z toho 53 svaJzků válzanýl0h a 232 srvmzků ll'evázlllllJÝCh. Dle soupisu chybějících několik čísel zahiraničIÚch č~sopisů bude u příslušných administraci reklamováno. Ing. F.ČtVT!tJlíkrerferuje jako delegá,t v odboru ,sIA o reorganisai?Ji stanov v tom smyslu, že zájmová ústředí skupin při SIA budou podávati přímo ústředí své návrhy, aniž by byly tyto dávány všem odborům k posouzení. Rozladění a dokon0e vystupování některých členů z odboru SIA vzniklo na základě nevhodně stylisovaného přípisu, zaslaného ústředím našim členům ohledně výše příspěvků. Odborem SIA v Bruě bylo zakročeno u ústředí SIA a vyřízení dostane se naší skupině písemně. Nato profVledeny volby ak1ama,cí a joonob1:JJsně zvoihmi: Předsedou Inlg. Jos. Peňáiz; členové výboru: koL Arnošt, Tesař. Kožoušek, Mařík, Vilímec, Fuksa, Faltus, Prokeš, Filkuka ml., Růžička a Vrba. Kandit. členství dlo výboru SIA kol. F. Čtvrtlfk. Revisory: kol. Vič:ar, Kos.tet1ecký; ná,hra.dníci: Ba,ar, Ja,nč, Haring. Baňoch. Ve volný;clh mwúch přijaty tyto návrhy a uloženo příštímu výlboru jeji0h provedení: 1. Požádatii Českou matici techni0kou za podpory odboru SIA v Bmě, aby byla vydána knížka ,.0 míTláJch zemský,ch, k uctěni p,amátky Š. Pod:oLského z ,Podolí,zemského měřiče a jeho nůlosti císařského geometra", IkJterý !lJemřelr. 1617. 2. Požádiati ústředí Spo~kučs. geometr ft o sdělení výsledku intervlencí u minist.erstva veř. prací 'za zlep&elllÍ reO\ystemisace nrušioh kolegů, ,zakročiti u ministerstva zemědělství, aby poměry kolegů u agrárních opera.cí byly :lJtepšeny. Na výwu, :liby odbočka stala se členem Spolku pro lpodporu nezaměstaných, usneseno, vy.zVia,ti členy, :aby přistupovali přímo za č:l:eny a spo1ek aby věnoval paušální obnos 50 Nč. lny.' J. Filkuka, zapisovatel. .kdnatelská z)JI'áv3J měřické skupiny Spolku čsL inženýrŮ!. odboru v Brně a moravské odbočky Spolku čsl. zeměměřičů. Ve správním rooe 1931 vedli oba n~š,e spolky následující funkcionáři: Předseda Ing. J. Pleňáz, a mís,topi'ed. koL E. Faltus, j.ednl"lltel Ing. V. Vllim:ec, zapisov:llJtel Ing. O. Vičar. poklad. Ing. J. Vrba, delegát do výboru odiboru SIA Ing". Fr. CtViI'lt1ik,a, Menové výboru: Ing. Arnošt, Dobrovolný, Kožoušetk, E. MllIřík. Fuksa. Prolooš, Růžička a IlJá· hradníci Ing. Mioc, FilkUlka mJ. a Baňoch. Revisory účtů !byli: Ing. Tesař a Kostelecký. Celkem bylo konálno 10 výII:Jmových I'lohůzí 'za průměrné účasti 9 členů výboru, což jistě svědčí o ~načnémzájm1J!, jemuž se schůze těšily. Na výborový,ch scMzíoh probírány byly otáJzky Iběžné a administra,tivní a připravovala se hlavně činnost pfeid1liáJšková. Předn.áiŠek pořádáno celkem, 6 a sIM vidy v rámci Menských schůzí. Podle pořadu byly následující: 1. 21. března 1931 'VtrohLtechm. rada Ing. E. K 01' sel rt: ,,0 sc,ffiování V'el v!iJtahu k úpra.vě místnícih tratí" za- rekordní účasti 54 koleg"ů a host,ů z řad inžený,rskýcl1. 2. 18. dubna prof. Dr. B. K I ~,d i 'V o: ,,0 příp,vaVlIlých pracech k zakládání triang. sítí Čs. R.", za přítomnosti 34 přítomných členů a hostů. 3. 30. ,dubna předJnášeJ Vrch. teoo. rad'l Ing. V. K 10 f e r a ,,0 lpIozemkový0h úpravác,h v oblastech horských", 'za úmsti 23. Čl-8m.ůa ho,stů. 4. 19. listopadu referovalI kol. E. F a I t u s a Čtv r tlí k o výsJ,edku uspořádané ankety .,Hospodárné provádění měřických pmcí" ,z,a;přítomrlOisti 25 členů a hostů. PodrobněJší refedt o této schůzi napsal prof. Ing. Filkuka st. do čís. 2 Zeměm. Věstniku, 5. 18. prosince z,a Olll.'emoc.pp,lk. inž. Mahra z Olomouce prof. Ing. Dr. A. Ti c h "Sna thema: "Pozemn.ía ,letecká f'otogrametlrie" s dJiaposlitivy za účasti 32 členů a ho'stů. 6. 29. lednla 19312 vrc~. ffi. rada Ing. A. Š i m e k za účasti 49 Menů a hostů na thema: "ProváJdění t'riangwl.a'ce dle nových směrnic ministersltva fimaiucí". ÚČlast na těchto Ip'řJeldnáJšká,chbyla pozoruhodná, z-ejména 'z iíad; inženýrů jiných skupin, a na projevila se právě účliinnou a vhodnou propa,gací a snahou o pŮ'c~o'Pení technické 'p'rác,e jiné než čistě zeměměřičské. Jest si jen přáti, aby shlížení st,alo se trvalým a zá~elží jen na ná.s a zejména na na;šich m:ladých abs,olvente,ch '~eměměř. inženýrství. ahy snahu na,ši podpoři1i a t'Tké práce se aktivně účastnili. Mimo č'nn,ost p,ředná,ško'vou zabýval se výbor i otázkami stavovskými. Žádána byla v,alná hromada ústředí S. Čs Z. v Praze. aby 'zakročih proti nespravedlivému ocenění zeměměřičů u zem. úřadu a ag-rárních operací 'země Mo'ravskoslez.ské a zakročeno byilo u Spolku Č's1. z,eměměři,čů - do jaké míry ,bytly uč,iněny kroky u minist. velřej. 'Prneí o zlepšení ná.vvhu systemisace měiř. úřed. zemského úřadu v Bmě. Jinak byla pOlzorně sledována otázka nového stav. řádu a scelovacího 'zákon,a.
1932/113
K uctění pamá1tky Zi€lIlllřdéhopředsedy spolku čsl. inžený;r'ů Bltámí měřické služby mer. rady Ing. Ant. Krátkého provedena byJa na členské schůzi dne 19. Ji&topadu 1931 sbírka ve prospěcllJ nlemrujeltnýc.h a pilnýeh posluchačůzl€lIllělměř. 100. na-české vysoik:éškoile teC'hnid~é v &:n,ě a dána. k disposicl ohnosem 500 Kč p.rofeson.t této vys. školy Dr. Kladivovi, aby ji rozdělH dle svého volného uvážení. Mimoto daroval náš spolek 500 KJč NáJ"OldnlíJednot.ě IX. odboru, jeho~ pokJ!adnikem byJ zemMý kolega .. Možno říci, že činnost našich spolků byla vzdor panující svízelné hospodářské tísni uspokojivá. Jest mnou POVi!IlIllOBltí výboru poděkoV'wti jl€,ště jednou na této valné hTomadě V1Šemt.ěm, kte·ří n3lši činnost přednáško vou účinně podpOO'ovali a umožňova,n.
Z JednQty
Ing. Vilímec.
úř. aut. civ. geometrů. PrraCiovní výbor Jednoty konal svou řádnou schůzi dne 7. května t. r. v Praze za přítomnosti 11 členů. Jednáno bylo ve věci p,odW·í l.abídek na zeměmělřičské prá"e pro město Kremnici na Slov'ensku. Usneseno požádati Inženýrskou komoru aby pl10iti těm oferentilm. kt,eři podali nabídku pod nYl1í platn)' tarif zavedeno bylo .oostné nzetnípro nekalou soutěž. KJoL Filkuka referoval o výsledku jednání komise (kol. Fi1kuka. Krejza a Pl'okiipek). pověřené vypracováním připomínek k návrhu Náv'odu. jak vykonávati .kata"trálnÍ měř:Ícké práce. NáJvrh připomínek i s 'odůvodněním byl s'chválena bude zaslán mJni6terstvu financí a Inženýrské komoř,e. Reoo·luce Inženýrské komory o nynější ooE1podářské k'risi. z.aslaná Jednotě, vzata na vědomí.a Ulsllleseno námělty a snahy Inženýrské komory, v resoluci obsažené, na příslušných mlstech podporovati. Na žádost ikolegů ze 8lovenslka učiní J edn:ota naše !podání u mirrif'terstV'a financí, aby e~posňtUJra archivu map katalS,trálních v Košicích nebyhl, přelož,en.a do Bratislavy, :Ježto by t!Ím bylo občanstw) na východním SLovensku, zlCdména pak
Dotazy a odpovědi *). Provádění vlastnických změn v knize pozemkové. Na Jare 1927, tedy ještě pře d platností nového kat. zákona, předložily dva kat. měř. úřady příslušným dvěll1Ja kníh. soudům ohlašovací listy o držebnostních změnách, které povstaly přirozeným posunutím společné pohraniční .veřejné řeky (p o z vol n Ý náplav a odplav) p. č. 2440 v kat. územi A a p. č. 1993 v kat. území B. Katastrální hranice (víz tečkovanou linii v ohralze) obou obcí A, B nemohla tehdy býti považována za pohyblivou a tím se stalo, že náplav při pozemku p. Č. 289 kat. ú~emí A phkroěil neproměnlivou kJatastrální hranioi a vyvolal tak nutnost vytvořití v kat. území B nové parcely, resp. přip,sati je majiteli, který v kat. území B dosud ani pozemkového archu ani knih .. vložky neměl. Okresní soud, vedoucí pozem. knihu pro kat. území A. provedl úpravu knihy pozemkové v plném souhlasu s ohla;š. lístem (podle skutečnosti). ukončív záležitost v j edi n é m roce. (Odepsal na př. 'z lesního privát. majetku odplaveninu nové p. č. 289/2 a zapsal je do veř. statku. Podobně odepsal z veř. statku náplav nové p. č. 2440/2 a 2440/6 a připsal jej majiteli p. č. 289/1.) Druhý okresní soud. vedoucí po zem. knihu pro kat. území B, provedl změny v oh~aš. li~tu udané v míře skromňoučké. Poznamenal totiž v sez. ·0 veř. st31tku, že IIJůvodní řeč'1ště 'P. Č. 1993 i'<e rozdělilo na. nová p. Č. 1993/1, 199312 .... , a poznačíl je novou kulturou "les". "močál". "voda". VedLe toho odepsal z privátních parcel plochy od P I a ven é (na. př. do p. č. 1993/3) a zapsal je do veř. statku. V I a s tni c tví na p I a ven i n v ů b e c ne řeš i l. Tím vytvořil v pozemkové knize B kuriosní stav: Ve ve ř. s t a t k u jehož správu vede obec politická B - na jde mez a ps á n y ne jen ony p I o c h y, k t er é t v o ř í s k u teč n é k o ryt o vod n í (ku př. č. 1993/1, 1993/3), aiI a i ony, k t e r é pře d 1 O O let y z a p ů vod n í h o měř e n í byl y Ť e k o' u, ale k t eťé v n y něj 'š í době .i s ou I e ,se m (ku př.č. 1993/2, 1993/4) v trvalém držení majitele lesa p. č. 289 (resp. 28911), le'žkího v k. ú. A. Věe ta je dále zajím~vá tím, že okresní 'soud, alč uplynulo 5 le,t od podání ohlašovacího listu, otá~kou kupředu 'z moci úřední hnouti neehc.e, jak patmo j,e z dalšího. *) Poznámka redakce: Otvíráme novou rubriku a přáli bychom si, by jí kolegové využili jak ve funkci t.azatelů, tak í odpovídajících. Bylo by vítáno při p r á vn í stránce věci - by koleg-ové při odpovědích si předem opatřili revísi z kruhů právnických (knihovních soudců a pod.).
1932/114
o lb e c B, která je správcem veřejného statku, vědouc, že p},00hy, které kdys byly vodou, ale· dnes tvoří lesl, j,sou zaneseny v pOZiBmkové knize ve veřejnélm statku, brání se bez p 1a t n Ý m odstupem v,zd;áti se fo Trn á I IIi í h·o vlwstni'ekého ,práva k naplaveninám a IŽ á dá k o m pe n s ac e. Nic nepomohl zákrok advokáta u okresního soudu, by z věcných dúvodu náplav byl z moci úřední připsán skutečnému držiteli: knih. soud jej odmitJ, hry nastoupil pořad práva soukromého. Nic také nepomOthl0 podání mstanoe nadřízooé obci B, by soud zavedl v knize, pozem. souhlas s k:atast,rem (a se skutečnosti). I tato ins,tance byla odkárzán.a na pořad práva soukromého,. Zmatek v :kmirze poz.emkové trvá dále a interesent s,e má soud;;t IS obcí, :!lby náplav vyloženě v trvalém dmení soukromém (prodej vysokého lesa a kiliždoroční prodej v'l'bí privátním drlžitelem bez protestu obce B to dostatečně dokládá) .stal se jeho vla.stnictvím, ač v druhém kat. území prostým zápisem jiného (sousedního) okres. soudu byl z moci úřední zba'venpozemku odplaveného z téhoiž lesa!!
A
Na štěstí 'P'm pobřežJ]ílky, civilní zeměměřiče a pro kolegy vodohospodářských úřadů, jsou takové drastické přtpady jednání okres. 'soudů d~ l5udoucna (!) odstr3lIlěny. dle r.nění nového kat. zákona O> změnách při pohyblivé hranici. Ale i daný připad nutno knihovně dořešit. Tálži se tedy: Jak přiměti soud v tomto případě k prorvedeni souhlasu knihy pozemkové s ka,tastrem (askuteČJlostí)? Může olkres. úřad!, rresp. zem&ký úřad v daném případě vymoci bez soudního sporu u knih. soudu, alby z veř. StilitkU od vodní parcely byly bez p I ilit n ě odepsány plochy pozvolna naplavené k pobřežním privátním parcelám? Jest možná stížnost proti knih. soudu, z ,důvodu, že neposta,ral se z moci úřední o zavedení souhla.su knffiy porzemko,vé s katilistrem, resp., že nervytŠetřil řádným výslechem strr.an. zda jest tu dánpiOdkla-ď k odpisu veř. ,statku i proti vůH obc.e B. která ničím nedokáz.ala nárok na náplav? O které zákony (pa,ragra.fy) Ize se' op,kat proti stanovisku soudu? '. i Rťtžička.
Projevy členstva. Více porozumění. Kata'st,rální zákon ze dne 16. pro!iinee 1927. čís. 177 Sb. z. a nař., jakož i vládní nařízení ze dne 23. května 1930, čís. 64 Sb. z. a nař., vžívají se pomalu a nikoLiv bez obtíží. Ka,ždý won velkého fOTmátu, zasahující do ru'zný;eh odvětví veřejné správy, VJ~žádá si vždy nějaké dOib~ přechodné pro své úplné zev,šeobecnění. A tento zákon je nejen moderně budovaným piIířem měřieké služby katastrální. ale měřické služby veřejné vůibec. Obtiž'€' s jeho úpJynulým prováděním nejsou z.ptlsolxwány úředníky kat. služby, kteří jistě všichní jeho vydání radostně l1vH.aJi a svědomitě jeho !iteru i ducha plní; ani kolegové ov jiných odvětv:íeh státní služby a úředně oprávnění ťJivilní ge'ometři jeho existenci nepřehHžejí; ba naopak stále se naň odvolá.vají. Thké obie,c,enstvo i samospráV1ilisnaží se dodrž~ti jím uložených povinnosti (až na ty zasta,vovací plány, ba ,i čiperní sekretáři různých politických stran -vyhledávají v něm pro své příslušníky výhodná ustanovení (osvolboz,ování trvaJých hřišť a cvičišť, soukromých cest atd.) a jednotlivce i spo~ky na něj upozoriíují. Kdo t,edy po čtyří ať pil.Heltém trvání zákona, resp. dvouletém trvání vládního nařízení by nedodržoval anebo dokonce snad ještě i!le'VěděJo existenc>i ka,trustráJ1nliihozákona?
1932/115
Ze by to byli sami strážcové zákonů, instituce, které tre8taji jdch neplnění? To snad netýká se republiky ěeskosloV1enské! Bohužel vyskytují se v Oechách knihovní úřady. neznající dosud 'kat. mě1řický úiíarl:a, stále užívaiící z:m§eného náJz.vu ev'ide'IlIce katastru daně poz,emkovéa připome'IJJ&<]j se jim co nejšetrnějí některé povinnosti, 'z nového kat. zákoll'! vyplývajíc,í, vymJouvají se na jeho neznalost. Před omylem nebo opominutím není uchráněn ani ten nejsvědomitější úředník a vzájemnému upozorňování se úřadů říká se spolupráce. Neměli by VšaJk b~rtí tímto UlpoZ('Tňováním osobně dotčení někte,ří knihovní t\feeLnící a nepovažovati ka,tastrální úřady dle dřívějších dldb q,a jakési inst:t1lJce pomoc,né, vybavené POUZ'flpovinnostmí a 'žádnými prá,vy. Tento st,esk je jístě jedním 'z ojedinělý:0h a tyt,o řádky nejsou stižností V1šeooo1cnou, rušící Midniouspolluprá.ci s knihoV'ními soudy. Nesmějí býti ,t,aké pova:žovány za ja:koukoliv úřoon,í nesnášenlIivost anebo drganisační závadu katastrá,lnk,h úřadů. Je třeba tyto řádky pOlvažov,ati za upřímné Ipřání po klid.né, ne-li radostné spolupráci s knihovními soody, oSŤ+'Ltnímiúřady, korpora.cemi i jednotlivci. Vielmi obt,Lžná, fysicky i duševně vyčerpávající kat. s~Uižba by se tím 'znalčně' usnadnila. Tippl.
S jez
d y.
Valný sjezd Spolku ČS. inženýrú v Olomouci koná se ve dnech 2. a,ž 5. června, t. r. Zasedání zájmových skupin s předná,škami \;apočne v 8 hod. 30 min. v pát,ek dne 3. června. 800'1' delegátů zas,edá již v 8 hod. týž den ;po prvé a 'v s,ohotu v 8'30 po druhé. V sobotu 10 hod. 30 min. je valná hromada (praoo"V'ní) pro čleIllstvo; slavnostní valná schůze je v llieděli v 10 hod. Projektovanéexkurs,e clo ~HIlJa, na Plumlov, Bouzov a j.slibují nejen odborné ,poučení, ale i příjemný plobyt. Apelujeme na kolegy, hlavně m o l' a v s k é a zvlášť z kraJe olomouokého k hojné účast.i. ZájmO!Vé skupiny zeměměřiéské přil'ravu,ií pro ,pátek zajímavé ph'dnášky tU novém měření Olomouce, o měření :M]adeč~kých jeskyň a pod.) Súčastněte se valného sjezdu v hojném počtu!
,
Uhloměrné hranolky - hlavic:e a zrc:átka
VÁCLAV
DVOŘÁK
, PRAHA XII. - LUBLANSKA 9 .••.
Zeměměřič
s dlouholetou praxí hledá místo, pnp. převezme větší úkolové práce nebo později kancelář. Na b í d k Y pod značkou
"PíIný a zkušený v komasaci a znovuvyměfování"
1932/116
do redakce t. I.
7
ZEMEMĚRICSKÝ VĚSTNÍK ČASOPIS
.~."
•••••
iľ"
SPOLKU
:Xx., ROČNtK
""
V
.1932
ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ
BRNĚ
1. SRPNA
1932
d,"
O ·,společNých, pohraničních t t
,"',
,IA~.
pozemcích.
Frant. R u z h a.
PohplJliční' ,ř~4y{spů1né}, pohyblivá hranice, vereJny statek atd., to všecko jse~ Jhemata,pro ;,:z~měměřičského inženýra velmi zajímavá, ale k diskV'si ,l1pdně,I!ebezpečna aneyděčná. Přesto výzva Ing. V. Hlavsy k debatě o.' pohraničních parcelách, uveřejněná v čís. 8 a 10 Z. V. z roku 1~31 a P09.por!j,vaná r~dakci, dala'~pognět, abych tiskem sdělil několik svých názorů. , . Úč~l~ .. mého .:
,ď
L
,.
.
,.
...
t ~~;;' .
,
..
;
. .
.
1) Vyšlo ve ,zvláštníIU;otisk;u v knize Ing. Dr. ~os. Stocký, "Cidlina", nákl. Spolku
čs. inženýru. "., '. " ' ,,', . .. " ," 2) Viz Ing. Dr. Jan Novotný. "Hydrologie". Techn. pruv. Roč. XXX.
1932/117
velmi těžko stanoviti· a jest otazkou, zda v době předmětného zaměření jest tento vodní stav znám. o-všem každá vodoteč musí míti břehy, které ji ohraničují a je všeobecně známo, .že při původním mapování je řeka vyznačována značně širší než jest pouhá hladina tekoucí vody. (Viz obr. 1., kde silné linie značí hladinu tekoucí vody značně užší než mapovaný tok.) Mezníkování neupravených vodních toků narazí téměř vždy na potíže, vyvolané se strany majitelů pozemků, kteří hájiti budou vlastnické právo až k vodě - již také s ohledem na přístup. Otázka mezníkování neupraveného vodního toku je spíše otázkou právA ,~ S.T __ O ~ ~.! niekou, kde náleží rozhodnouti o roz. i ,} sahu vlastnictví k pozemkům. Přesto nv však nedá se tvrditi, že na příklad stržený a neupravený břeh A-B, O-D, obr. 2., který téměř žádný hospodářský užitek nenese, patří k sousedním parcelám, třeba normální vodní stav sahal jen do jeho spodní polovice. Při úpravě takového toku podnik úpravní pravidlem zasype staré koryto až od úrovně A-D, majitelé pobřežních pozemků uplatní podle § 48 vod. zák. nárok na zasypané řečiště, a já ponechá vám čtenáři, zda souhlasí se mnou v tom, že nový nabyvatel přiměřeně odškodní podnik za celou šířku A-D a nikoliv pouze za šířku B-C. V praxi velmi často vyskytne se tento případ (obr. 3.): V původním řečišti tvoří se na vypuklém břehu ponenáhlý náplav, ukládáním písčitých nánosů, které přesně vzato pokud sáhají nad normální vodní stav A patří podle § 411 o. o. z. k sousední parcele. Majitel vybírá písek z náplavu v místě B. Takto vzniklé prohlubně je při zregulování úpravní podnik nucen zasypati třeba draze získaným matel'i ilem a,ž do úrovně C-D a přece pozemek C-A patří podle platných us ~anovení majiteli sousední parcely . . Proto také bylo by lépe definovati hranice vodního toku s ohledem na přilehlé pozemky, aby nevznikly tu sporné otázky, jak dříve uvedeno. o
1
Pokud tvoří vodoteč spůlnou hranici dvou katastrálních l1zemí, jest jedine správné - a to také vládní nařízení čís. 64 z r. 1930 jasně vystihuje - rozeznávati a zavésti pojem pohyblivé hranice katastrálního území a pro řešení změn, vznikajících v tomto splilném, pohraničním pozemku vypracovati jednotné předpisy, které, i kdyby nebyly vždy naprosto nenaříkatelné, byly by aspoň jednotné, a umožní účelné a skoro konformní provádění změn v pozemkovém katastru a pozemkové knize, okolnost to neobyčejně důležitou a do platnosti nového kat. zákona naprosto neusměrněnou nedostatkem bližších předpisů. Přihlížeje ke změnám v tomto pohraničním spůlném pozemku, rozdělil bych veškeré vodoteče na dvě velké skupíny: 1. toky neupravené, 2. toky upravené. Do skupiny prvé dejme veškeré vodoteče, tedy potoky a řeky, které prochází územím, nebylo na nich umělSrm zásahem většího rozsahu ničeho měněno a které tvoří si své koryto samy pouze přirozenou živelnou silou
1932/118
tekoucí vody. Veškeré ostatní toky, na kterych byla provedena soustavná regulace, a které umělým zásahem byly tak usměrněny, že voda teče nově upraveným korytem, dejme ke skupině druhé 3). 1. T o k y n e u p r a ven é. Pokud se týká změn hranic katastrálního území ve společné pohraniční parcele, tvoří-li tuto tok skupiny prvé,. mohou nastati tyto případy: a) změna je vyvolána naplavením nebo odplavením přilehlých pozemkú a jest takového rozsahu, že nové břehy odchylují se jen nepatrně od starých. V tomto případě lze souhlasiti s řešením popsaným a znázorněným v obr. 4., článku kol. Hlavsy *). Při této příležítosti [upozorňuji však f1::0VAN'l na takové toky, kde jeden břeh toku tvoří hranicí katastrálního území -, kde tedy říční parcela náleží celá pouze do jednoho katastrálního území (obr. 4.). Případ takový vyskytl se mi při vytyčování plochy nádrže podle vrstevM ALE V I C B nice u konce vzdutí. U přilehlých poOhl'. 4. zemkú čk. 1520, 1521, 1522' a 1523 ze sousední obce konstatoval jsem přírústky, které povstaly pouze naplavením z říční parcely čk. 1367 a náleží majitelí sousedního pozemku, a pro ty bylo nutno zřizovati v obci malevické novou vložku s vkladem vlastnického práva pro majitele přilehlých pozemků v Pňovanech, aby odpadlo řízení o změně hranic dvou katastrálních území. I zde byla by však změna hranic katastrálních území výhodnější. b) Je-li změna vyvolaná přirozenou činností vodního toku většího rozsahu nebo v dúsledku živelních pohrom, pak navrhuji důsledně změniti hranice katastrálního území, tak, aby sledovaly pohyb vodoteče a pozemky, které přešly na druhý břeh řeky, připojiti k sousednímu katastrálnímu území, jak naznačeno v obr. 5. a 8. citovaného článku p. Hlavsova. Nesouhlasím však s řešením Ing. V. Hlavsy na obr. 6. a tvrdil bych dále, že ani původní (černý) stav obr. 7. na str. 167 Z. V. 1931 - nebyl správně řešen. Při vzniku ostrovů je třeba uvážiti, zda ostrov vzniká v řece splavné nebo nesplavné. Vznikne-li 4) ostrov uprostřed po\'odí, mohou si jej dvěma díly rovně přivlastniti ti, komu patří pozemky podél něho na obou březích; vlastníci ti pak rozděltež se o své části dle toho, jak dlouhý má každý z nich pozemek. Vznikne-li ostrov na té které straně vody, náleží právem toliko tomu, komu patří bližší břeh jako vlastníkovi. - Ostrovy, vznikající v řekách splavných, náležejí státu. Případ v obr. 6., str. 167 Z. V. z 1931 podával by při postupu Ing. Hlavsy dvojznačné řešení: vésti novou hranici buď horním nebo spodním ramenem. Je-li řeka splavná - pak ostrov náleží státu a není příčiny proč měniti hranice katastrálního území, když je stejně pravděpodobné, že patří ostrov do jednoho jako do druhého katastrálního území. Zde stala se pouze z pohyblivé hranice hranice stálá, kterou možno i v přírodě omezníkovati a korespondující díly připojiti k příslušnému katastrálnímu územÍ. Nebo je řeka 3) Na úpravu toků věnuje se z veřejných p,rostředkil částka značná. V běžném roce 1930 bylo v Z€mědělsko-technických odděleních Zemského úřadu v Čechách prostavěno na úpravách toků nesplavných, hnazení bystřili a meIio,racích 137,361.498 Kč. Viz Zprávu o činnosti Zem. úřadu v Praze ve službě zemědělsko-technické za rok 1930. *) Pozn. redakce: Z úspornýoh důvodů neotísku}eme obrazy ze stati Ing. Hlavsy a žádáme čtenáře, by je v č. 8 a 10 Z. V. 1931 vyhledali. 4) Viz: JUDr. Fr. Joklík, "Obecný zákoník občanský pro republiku československou," III. vydání.
1932/119
nespÍavná a pak teprve není příčiny ke změně, mají~li se majitelé břehových parcel rozděliti o ostrov ve smyslu zákona a je tudíž nutno nové hranice na ostrově vyznačiti a tím stabilisovati hranici katastrálních území na ostrově. Při zániku ostrova je ovšem případ jiný a připojuji se k řešení Ing. Hlavsy na obr. 7., str. 167 Z. V. 1931.
2. T o k Y up r a ven é. Účelem úpravy jest neškodné odvedení vod, zamezení rušivých účinků vody a podpora většího výnosu půdního ať již odvodněním, nebo zavodněním. Je to umělý zásah do odtokových poměrů vod a usměrnění- toku tak, aby
1932/120
voda odplynula neškodně cestou nejmenšího odporu. Koryta větších tokll ano i menších se dláždí, drnují, osévají a udržují v řádném stavu. Pozemky, potřebné pro nové řečiště se vykupují a upravené toky se omezníkují tak, jak nařizuje ~ 12 katastrálního zákona, takže z pohyblivé hraniční řeky (u srovnání s řekou před úpravou) stává se tok stálý, který omezen je proti sousedním pozemkům a zjednán tím bezpečný právní stav držby v okolí provedené úpravy. Při tom ovšem nové koryto řeky nesleduje původní tok, nýbrž se od něho odchyluje a často velmi značně. Podle praktických provedení v hustých případech je tok nový značně zkrácen proti pllvodnímu. Usměrnění toku zfJstanou odříznutv části starého řečiště bud' na jedné nebo na druhé straně reg-ulované vodoteče. Tvto části zasypávají se přehvtečným materiálem a předávají sousedllm podle ustanoveni ~ 48 vod. zák. *). Při menších tocích našich (Lužnice-Cidlina; bývají díly odříznuté na jeden břeh téměř stejné s dílv odříznutými na druhý břeh. A tu právě naráží se na PQtíže při provedení změn v pohraničním (spůlném) nozemku v pozemkové knize a pozemkovém katastru. Na obr. 5. vyznačil jsem takový školní případ nrovedené úpravv a nodrohil bych jej dalším praktickým úvahám. Při této příležitosti budiž zdůrazněno to, že .ie nutno bráti v úvahu. že tok před úpravou se pohyboval a tím vznikaly na konvexním břehu náplavy a na konkávním pozemkv sousední byly zmenšován v odplavováním. Tím tnké měnily se hranke katastrálních území A-B, sleduiící při tom změnu toku. Je-li v zákoně .ii7.vvtčena zása,(la. o no1:lvblivé hranid katastdlního území. navrhuii tuto zásadu doilr7eti (lo olhledku. Při nraktirkém nrovádění má se rozděliti zasvpané řečištfi me7.i maiitele sousedních nozemkíL Praktikové z řad čtenářfJ. kteří takovéto rozdfilování prová děli. da jí mi za. pravdu, že jest to nejnevM(:,nější líkoL svěřený k nrovedfmí. .Je-li jeden čtverčný metr zílsvnaného řečif<j,ě vzhledem k místním poměrům laciný. ucházejí sez řad zájemcll, kteří maií zákonitý nárok, všichni a unlatňu ií .přiřčení zasvpaného řečiště nolovinou k svému pozemku. Stane-li se. že z důvodú stavebních byl násvpný materiál horšíiakosti, nebo přeiímacÍ cena zasvpaného řečiště vyšší, zříká se nároku na přiřčení téměř každý a je velmi nesnadné takový pozemek přirlěliti k sousední parcele. Mimo to jest nutno bráti i ohled na, zájemníky, kteří postoupili úpravnímu nodniku své nozemkv, oproti takovým, kteří sice mají nárok. ale nepostoupili k provedení regula,ce ničeho, naopak pozemky jejich byly značně zhodnoceny tím, že netrpí již odplavováním, nejsou podmáčeny, zaplavovány a pod. Dejme tomu, že veškeré tyto vy jmenované potíže jsou odstraněny a při sjednání bylo dohodnuto vésti novou rozdělovací hranici středem starého řečiště (rozuměj skutečného před úpravou) nazna,čenou na obrázku 5. čárkovanou čarou tučnou. V katastrálním území A lze odstavené díly a-n říčního snůlného pozemku čk. 271 přiděliti k sousedním parcelám 26(2 (a), 26/1 (b), 27 (c), 28 (d), 29 (e), 31/1 Cf), 31(2 (g), 32(2 (k), 34/2 (i), 35/2 (1), 35(1 (k), 36 (l), 37 (m), 38 (n). Vznikaií tu ale ještě díly pozemkových parcel ze sousedního katastdl· ního území B a sice díl fo a q, z říční spl1lné narcelv čk. 432 přiléhající k dílu pozemkové parcelv čk. 271 g., ba dokonce díl pozemkové parcely čk. 75 označený 75/2, který byl přiřčen majiteli pozemkové parcely čk. 31(2 z katastrálního území A. Naproti tomu dílv ze spůlné říční parcelv řk. 271 přiléhající k poz. parcelám čís. kat. 72(1 (ao), 72(2 (bo), 73/2 (co), 74(2 (do), 76 (ko), 77 (fo), 78(2 (mo), *) Pozn. vou získaných
redakce: pozemků
Na Moravě není regulační do vlastnictví pQbřežníků
podník zákonemv:ázán k postupu - ač se tak zpravidla děje.
1932/121
úpra-
80/2 (no) v sousedním katastrálním
území B nutno označiti novými čísly, nebo poddělením řeky čk. 271 a zříditi pro majitele z katastrálního území B nové vložky v knize pozemkové katastrálního území A. Vzhledem k těmto komplikovaným úkonům sdílím souhlasně názor Ing. V. Hlavsy, vyslovený v textu k obr. č. 11. Z. V. z 1931, str. 169, a vzhledem k zákonu katastrálnímu i prováděcímu nařízení navrhuji vésti novou hranici katastrálního území ve spůlném pohraničním pozemku, pokud byl zasypán a rozdělen, tak, aby sledovala přirozené rozhraničovací čáry omezníkovaných držebnostních hranic. V popsaném případě stálo by i za uváženou, obzvláště tam, kde by se tím výměry spoluhraničících katastrálních území celkem mnoho neměnily, vésti novou hranici středem regulované vodoteče. Tím hranice katastrálních území byla by spolehlivě vyznačena a fixována provedenou úpravou, při čemž by odpadlo omezníkování hranic katastrálních území. Takové řízení na úpravu hranic středem v regulované trati a to i v případech, že výměry katastrálních území se při tom změní, mohlo by se provésti snad již při řízení vodoprávním, kde všichni zájemníci na takové změně hranic stejně jsou přítomni, a mohou se také o účelnosti změny na místě přesvědčiti. Stačilo by snad, aby projektant na tuto věc zavčas upozornil, a mám za to, že souhlas interesovaných obcí i jednotlivců ve velké většině případů byl by samozřejmý, neboť zjednodušení hranic katastrálních území, jich náležitý popis a patrný průběh hraniční čáry v přírodě má prakticky dalekosáhlý význam. Kromě mnoha jiných otázek právnických, poukazuji při této příležitostí na ustanovení honebního zákona s ohledem na uveřejněný případ. Honební právo, jehož výkon na odříznutých č:ístech je mnohdy illusorní, bylo by tím zjednodušeno a předešlo by se i eventuelním sporům z takových komplikovaných poměrů vzniknuvším. Résumé: S u I' I e s p 'a I' c e II e s com In u u e s I i m i t I' o P h e s. En tenant compte des reg-Iements légaux en Tchécoslovaqllie. l'auteur étudie la question des propriétées aux environs des cours d'eau ainsi que 1a répartition des anciens lits des courants et eneombrés apres la régulation. L'auteur poursuit surtout les ohang-ements des propriétées Pl'ovoqué par la régulation des courants et aussi ceux évoqué par la voie naturelle depuis le premier mésurage cadastral jusqu'au jour du commencement des travaux de régulation. Ensuite. il mentionne le rapport de l'ingénieur V. Hlavsa publié au numéro 8 a 10 Z. V. 1931 contennant la considération sur les parcelles limitrophes c.ommunes. ce que lui impose la proposition des changements de limites - du territoire cadastral en ce qui con(leme les paroelles llmit.rophes commun8S afin que les mutations puissent etre exécuté dans les documeuts cadastraux et aussi danil les livres fonciers.
_ Na zpraciování leteckých snímků je pama,továno tím, že obě komO'ry se dají' natáJiSetkolem hlavní osy a dále tím, 00' nosič N is'edá natočit na segmen,tech k, k' kolem vertikáJní osy O O' (obr. 8.),čelho~ jieltřeha pro horizont·ování modielu, vytvořeného vzájemnou orrientac:í h~,teáých snímků,. jak bude dále uká· záno. Konečně je na letecké snímky palllatováno i záměnou pohybů. Při z,pmcování snímiků terrreBtrilc1kých,kde s·e volí na autogTafu za průmětnu rovina XY, pl'ováJdí se totiž stramlí pOSiUln zákLadny_(X) otá,čením levou klikou, posun distamční (Y) pravou klikou a změna vý,šky (Z) pedálovým kotoučem. Při &J1iÍmcfchlet,eických vertiká:lníClh volí BCvíšal~ z,a průmetnu ro'vin~, XZ, tak'že s'O'Ilřad1l1ceYa Z z.aměnily svoji úlohu. Vý:ška, kielfá, byla, drříve určena souřadnicí Z, je nyní uifčena souřadnicí Y. POzo]1olvatelpra,cující na auto·grafu je však zvyklý nasta:Vlovat vý,šk'll pedálovým kotou'Členn.K této okolnosti je u autogram vzatzili8ltel tím, Zle p['i ~elrtikálnÍch lete0kych Isnímcích lze pohyb pedá-
1932/122
lového kotouče spojit 's di stan oním' šroubovým vř,etenOOl (i') a pohyb pravé kliky s vřetenem výškovým (Z). Při zpracování leteckýoh snímki'l jezil1áma jen vnitřní ,orientace komo,ry a jsou dálllY co dlO poiliohy a výšky ~ body t,elfén.u*) z,ohra'z8ného na snímcích. Tu je nutno v první řadě rekonstnlOva,t vzál}emllLolU polohu snímků a pak jejich po,lohu k rorvimě horizontální. Vzájemná oll'ie1litace pr:oYáldlí6e cestou optieko. mechalllíckou, k níž dal základ prof. S. Finstell'walder ukálza,v, že dva snímky téhož území mají tuté!Ž vzáj'emnoul polohu, j,:1Jk,ooměly při fotografování tehdy, protínají-li se odpovídající si dvojice paprsků rekonstruované ze snímků na základě vnitřní orienta,ce. Při 800rtooskopickém pozorování dv:o,Íi'cesnímků v autografu projevuje se mimohěžlllOlStt,ěchto rekonstruovaných paprsků tím, ž,e při za,&tavení záměrné znalčky V jeldnom okuláJru na Ul"čitý bod nJesipOčine záměrná značka v dmrhénl okuláru přímo na o-dipo'Víd'aAjícím ol:)r~Jzetéhož oodJu, nýbrž je na;d ním nebo pod nim, t. j. hodl jeví tak zvanou výškoV'Ou paralaxu. Odlstraníme-li z,a,vedlenílJn vhodného převýšení stanovisek, s,točoní, n;atO'Č18'llIÍ,ro~d\iu sklonů a konvergence výškolVou, pa.ral!axu z cislého ohrazu, uvt3(fum1etíim snímky dlo vzáljemné polohy, jakou měly při fotogra,foválllL Na to je nutno uvést ohraz na měřít,ko, v němŽ: má být provedien l'ekonstruovaný pláin. Skutooná pros,tmová V",{;d~Jeno,stdvou z dlaných hodifr porovná, se s jejich vzdálelllOl3tÍu:rče'Ill
1932/123
s ,:ná,erÍln
stolem:
]'ojezdt\l". rameno " tužk" póly, Llika llfo ot;'u":oní stolem poč.ítadlo souřadnic
"poJenÍ
1932/124
---------
------------
.Y
·>hr:l/ll
1)1'0 sL;]I,'ll
Li ení.
S
\;;I-.n\ I'l'genc,·
~:1')~1\l
I
7,;ii.,\,,j::,
ust~no\ ka pro nar')C:eni Jloskc ustn.Tlodta il:lt.r)"~\·lli -: pOI!]tadI0 jJni'adnic Y llrí(~f V znú'lla P!:"\odni"eh pom(~ríl kol('i n j('e' r khka; pro' posun r ,llhclel 7 '.1"eteno X >ul"l:n
ílSt;"lllO\ka
'1l0Q:l<
kOr(']d..'I'
ll!',)
llstanlh>:a
di ,'.
\'l'() di!.
ustanolka
OS:1
nO:~ll'C,S okúL,!'," hr(~tlol YCr1ou('Í pa.pn;k
s.t(l~I'n
l}li.:c!J;\ni:--llllF
list;; tl'lld;:;i, prn
kUf"ki":ní
\(\rtibUní slonp' usta!lm!ta proprc \ d(lska !10,C':lti'-' llstanl\ka Pfl) d~lkn o::;hn'í j,omory njl\V'e
Z
lHi:mÍ],;
"'I-{'etcno
\',':2l-ek <-
ukazfl\-ntl:'l
z:íklacino,
nou polohy olZubenýlch kol v převodiníeh skříních a dvojnásobným zvětšením složek zá:IdiadJny.Tím se zdvojnásobí rozměry určuctícihio čtyřúhelníku a nosič Z (obil'. 8.) se octne při zastavení na nejiblliž,ší body ve vzd:Henos.ti 120 mm od komor. Kromě přervcdů 1: 1, 2: 1 lze zavést ještě náslledwjicí 3: 2, 3: 1, 2 : 3, 2: 5, 3: 5, 6: 5. Pro pOSOIUZe.ní přes.nosti, které by10 autografem dJocíleno, uváiLíme výs.1edJky zko'1.lJšekpTovediených švýcarlsíkÝm topografickým ústavem (Eidgenossisohe LandelSltopogra.phie.): U snímků teI'I1estrických: Vzdálenost
bodu
Délka základny
v km
2'5- 8'9 6'6-10'9
Odchylka v situaci v mm ve výšce v m
vm
600- 800 830-1560
1: 10.000 1: 25.000
0'3 0'13
0'8 1'3
U leteckých snímků s vý'šky ko,lem 2000 m a základnami od 500--700 m a konvergencí od 11 "---17~ odchylka v s.ituaci 0'3 mm Vle vý8Cie 0'51 m. Při čellllŽ odchylka v situaci je stanov'Gna j,ako pošinutí bodu určeného fotogrametricky proti bodlU vynesenému na plánu a sltanovenémlll metodou jinou, odchylka Vle výšce j,ako l1o'zdil výšky dané a výšky ode,čtené na autografu. Lit e r a t u r a: Dr. Max Zeller, Stereophotogrammetrie mit besonderer Berucksichtigung der photogrammetrischen lnstrumente von Heinrich Wild, Heerbrugg, Eid.q. Landestopographie. 1928/29. E. Berchtold, Der Wild-Autograph, Schic. Zeitschr. fur Verm.- und Kulturtechnik, 1929, Nr. 3. F. Baeschlin, Zur Theorie des Wild-Autographen, tamtéž, roč. 1929, Nr. 5, 6. Résumé. A u to g;'1' ,a p he' W i a. d. Ap res avoi'r mentionné les princdipes {\ru redTessement automatique, l'autem s'oc,cupe dru prohleme de la lfestitUltiOOl des ,anglJes ďéfinissant le point ft redre,sser: 1° si la chambre porte-cliché reste fixe et la lunette est mobile; 2° si la lunette reste, fixe et les angles sont restitués par l'axe princip ale de la chambre qui est mobile. Ensuite I'auteur décrit l'autog-raphe Wild et le procédé du redressement des prises de vue 'terrestres aussi bien que des pri:ses de vue aériennes. Enfin il donne quelques exemples sur la précision obtenue par l'a,ppareil.
Nové typy počítacích strojů a užití v zeměměřičské Ing. Josef C e y
TI
a r, asistent
praksi.
českJého vysokého učení techn. v Praze. (Pokračováni-Suite.)
Přechodem ke skupině, druhé jle;st Ma d a s - Por t a ble. Poměrně malý sttroj (rozmělrů 22 až 28 cm), jleooop;ravitkovýs elelktrickýlIIl' plOhooem, jímž mo,zno též počítati ruč,ně'. Má desetinný převod ve všech poč,itad~eIChy celé jejích déll'co, indikátolJ.', a mOlŽnlOlst přímého vys:amvání hodlnoty YySl3movač,emdů výsledlnice. Kapacita 8-6-12 míst při ceně 9500 Kč miů.lžebýti U! větších s.triOjů zvýšena a~ na 10-10-20 o ceně ca 14.500 Kč. . Dalšími jsou stroje "B r u ns v i ga". Jsou vyráihěn,y v řadě noodelů, takže možno uvésti jlen ne!jdůlezlÍtě.lší z mch. Stroje této továrny setrválvruj,í na tradičnÍJm páčkovém nas,twvovacím PlQlč:Ítadle, odůVlOd:ňuj~ce tom stanovisiko vět,ší trv3Jnlívostí strojů, než jle tomu II modelů kláve&)íV"ýIcih.VŠleIChlny typy m~jí de,setinný pcr:evod v celé déllcl8 Višech počitadel, j'ejicJhžvymazán[ plriorved/el se příslušnou pákou posunem o 90°. Vytbaveny jsou samočirmýmí uz,áNěrkami, ZII1emoZiíujicJJlli chybné za,chálZlell1Í S~ strojem. Pro rychlé zjištění, vel kterém počítadle byla učiněna chyba, má' každ1é z, počitadel zvláštní okén!k!o. Byla-li učí-· něna Cihybia (na př. nebyla dk:>točena oltáJčecí klička), objeVí se y něm oorvené označeni. Při SprálVtl1émpostupu j:est totéž~elené. Kromě tohio v:še~ihntLpoěit3Jd.la nastaNlOvaci .i801\1 oViaitoonaíndlikáJt,ory. Poněvadž tyto vlrustnosti jsou všettn typům společné, bu.dlou d.ále uveldleny jloo d!orplňky.
1932/125
"B run s v i g-a N o v a" Z. G. jednopravitkovy o kapadtě 8-10-13', mi kromě běžného vymazávání jedmotlivyeh pra,vítek páku, kterrou můžeme vymaza,ti všechna prravítka současně. Cena jest 5500 Kč. T Brunsvig-a Nova IV.a, o kapaeitě 10-10-18 (resp. 10-10-9-9) má několik vhodnýeh drorplňků. Je tu w, prvé mo'ziIlost zpátečního přená.fi.ení z výsle:dnic,e přímo do nastavova.cího počitadla stisknutím páky n& levé straně str10jc a vymalZáním vY<slednice. Nemusí se tedy na př. pfi výpočtu kllbatury po vyná,sohcní prvých dvou hodl1llotvýsliedek znovu vystavovati v na,Slta,vovadm počitadle, stačí převésti jej automaticky do nastavovadho počítadla a, vynásohiti třetí hodnotou. Kromě toho možno rOlZděliti výsl€dnici VD' dvě čá,sti po 9 mis-tech, ktmé mloh1oupracovati hu(T společně, neho jednotlivě. Dá s,e t,eidy v jedné části poč'ítati, kdežlto v,e druhé pone'chati určitou konstantu, resp. počíta,tí j:en & některými položkami. Typ' B. N. III. a kapa,citě 10-(10-10)-15 j,elst st,ejný jako typ IV., má, však dvě počítadla ohrá,tková a, m~chanické zpětné přená,šení. Cena předbhozího s,troje jest 8000 Kč, c'ena tohoto 9200 Kč. Největším strojem s ručním pohonem této značky jest "Brunsviga - Dupla", dvoupravítkový stroj o kapacitě 15-10-(15-15). (Obr. 4.) Stroj má nastavovač pro sběrač. Výsledky z výslednice možno tedy ve sběrači sčítati a výsledky i mezivýsledky přenášeti z výslednice i ze sběrače přímo do nastavoyacího počitadla. Jedno z počitadel možno přirozeně vypnouti a počítati jen v jediném. Cena tohoto stroje jest 14.500 Kč. Obr.
Nejnovějším strojem této továrny jest "Brunsviga DoppelN o va" 13 Z, stroj dvojitý, kt erý bude popsán ve zvláštním oddíle strojí'! sestrojených hlavni'í pro zOllněměřičskou prak si. Zde nutno uvésti i jedin)Ts't,roj č,f~lskns.lovo'llskóvýroby "M i r a", ktor.ý jak k va.litou" i novými doplňky se strojllm cizím plně vyrovná. Šoupútkovó strojp o kapacitě, a,ž 10-12-20 mají rn~ikové páč.kové vyma,zá!vúní a u posledního druhu i přená,šlení z vý:sledil1lk,epď'Ímo(10 nastavovadho počitadla. Při8nú,šcn.Í oproti stI10ljúrn "BruIlisvi~ai" j,e usnadněno tím, ž,e pi;oná,šecí púčka j,o umístěna přimo v posul1Iova,či sanÍ. I cenově jsou' tyto stro,je příistupné (eena, st,roje o ka,paciŤť~ 10-8-13 s dels,e,tinným převodem a, přenoslom z výslednice do nas,t.a,vovacího počítadla je ca, 5000 'Kč). Do této skupiny núlelží i j,j,né stroje (př. O r i g i n a 1 O d hne r, T hal e s, T r i u m ph a to r atd.), j,8'Žop~'oti starš~m tYPlUH jlsou zlepšeny delsetinn.Ým přeiV10dema, jinými menšími úpravami. Z,vlá,štní skupinou jsou s't roj P d voj i t ó, 'S,elstrojonó v'e většinó př'ípadú spedelně pro o bor zem ě m (\ ř i č s k ý. J ej!ich výhody poznají se nejlépe z příkladů, kt,e,ré buidou uv,edeny. JSiOUto v podstatě diva po'čítací stmjie vzá.jlemně spojené o diVOUnasta,vovacích p06tadlech, dvou výsledrnicích a jednom poč,itad:lc obrátkovóm. Boněvadž, při dvojitých výpO'čt.l8'chznamónka hodnot mohou se lišiti, musí býti stroje zařízeny tak, ahy mohly při stejném směru o.tá,0ek pl"a,covati nl'zně', t. j. jeden kladně a dnlhý záporně. Toto zařízení hudo u kaizld:élhlOze sltirojl1 zvláŘtlJ uvedeno. 4.
1932/126
Prvým takov~~trojlerrn jest "Thales-GEO" (obr. 5.), páčkový stroj s desetinným př,evodlem v C!81lé d:élce počitadel. Voškeré dá~e UlveOlenép[]kl3Jdy dají &e jím řešiti. Piro :vo'zdílné početní úkony jsou dvě pos,uvné pálěky, z nichž lelvá ozna(-,ena /, II, a pra,vá Div., Mult. levé na
Při postavení pmvé na
Počítá, stroj levý
/ //
!prravý-
Mult. kladně kladně Mult. z~orně kladn.e I Div. záporně zápOO'ně // Div. kladně záporně. Saně výslednicové se pohybují prľlběžně, t. j. po celé délce stroje, takže v případ.ě potřeby můžeme na,sta,vitÍ' levou vý\slednici pod pmvé počitadlo nasta vovací, nebo naopak pravou pod levé. Tím jest ovšem při výpočtech dána řada nových možností, o nichž bude v dalším pojednáno. Kapacita stroje jest 9-9-13-13-8 a cena kol 13.000 Kč. Na podobném principu sestrojena jest i "E run s viga-Doppel Nova 13 Z", která jest vlastně spojením dvou normálních strojů. Oddělení a změna početního výkonu provádí se jen jednou páčkou, pH jejíž střední poloze IYllHe tu počítati i jen pravá polovina, aniž by bylo třeba levou část vymazati. Posledním typem jest "B run s v i g a - D o P pel N o val I". Oproti
1932/127
předcházejícímu stroji má zvětšenou kapacitu, vysazovač pro obě výslednice a přímé přenášení výsledků z obou pravítek zpět do nastavovacího počitadla. Na obdobném podkladě sestrojeny jsou i nové dvojité stroje ,,0 d hne r" a "T r i u m p h a to r". Jsou to vesměs stroje pro ruční pohon, se šoupátky v nastavovacích počitadlech. Jediným z dvojitých strojů, při němž užito kláves, je "M a r c han t". (Obr. 6.) Jest to stroj e Ie k t r i c k Ý s automátickým dělením, ,poloautomatickým násobením (Wahlautomat, viz Mercedes Euklid) s automatickým posunem saní v obou směrech. Stroj tento nebyl dosud vl'ibec do Evropy vyvezen, takže pracovní postupy, třeba že budou velmi rychlé, i jeho cena nemohou býti uvedeny. Uvedený přehled není ovšem ani zdaleka úplný, neboť rychlé rozšiřováni počítacích strojIl v poslední době nese s sebou stálé jejich zdokonalování a jsou tu uváděny jen nejdůležitější změny, kterými práce počítacími stroji může býti ještě více zrychlena.
Přistupme nyní k řešení některých případů, v geodetické praxi často se vyskytujících. Rešení bude uvedeno pro stroje ruční, ačkoliv i pro stroje s pohonem elektrickým dá se použíti. Mějme na př. výraz a (b-c). Abych nemusil počítati rozdíl, mohu vyčísliti hodnotu ~~ ~~ . o . ~ ----------1,:--------- --- --r --:~---_.-- -- .. --'s tak, že c vytočím v obrátkovém počitadle, Pak vysa:> dím do nasta vovacího pOčitadla a a c přetočím na b. Podobně vyčíslím i výraz (a-b) (c-d), příp.
• ----------f-
r- -------'.",
;CP : (li
(a-b)
(c-d)
(c--f). Rovnice tohoto tvaru objevují se velmi často a mohu tohoto řešení použíti velmi účelně v několika případech. 1. V Ý poč e t p I o c h. Pro výpočet plochy parcely platí vzorce K=n
2P=
.J:K=t XK (YK+
1 -
YK-l),
K=n
resp.
2P-----'2K=lYK(XK-l--XK
1-1)'
Jak jednoduše dají se řešiti, bude nejlépe viděti na příkladě. Mějme určiti plochu pa.rcely tvaru sedmiúhelníka, zaměřenou tak, jak uvedeno na obr. 7. Pro výpočet plochy obdržím rovnici
+
2P=X2(Y3-Yl) +X4 (Y5 -Y3) +X6(Y7 - Y5) Xl (Y2- Y7) + X3(Y4 - Y2) X5(Y6 -Y4) X7(Yl - Y6) a podobně pro výpočet kontrolní. K vyčíslení použiji výše uvedeného způsobu. Vrcholy obrazce očíslujeme postupně a hodnoty seřadíme tímto způsobem:
+
+
1932/128
Aby výpočet mohl býti proveden, je nutno u nových typů strojů (na př. Brunswiga Nova), aby všechny hodnoty byly kladné, a aby počet vrcholťt obrazce byl lichý. Prvé podmínce milžeme vyhověti posunutím os, druhé pak (v případě, že počet vrcholil obrazce je sudý) opakováním jednoho z daných bodil, tedy na př. pro čtyřúhelník
,i~ 1
1,
čímž přetvoříme čtyřúhelník na pětiúhelník o dvou nekonečně blízkých bodech. Pro vlastní výpočet spojíme body, jak uvedeno, tak, že silnou čáru vedeme z Yl přes X2 na Ya atd., slabou čáru Xl přes Y2 na Xa atd. Postupujeme nyní při výpočtu po silné čáře. V obrátkovém počitadle vytočíme Yl, poté v nastavovacím vysadíme X2, a v obrátkovémpřetočíme na Ya' Tím vyčíslen je prvý člen rovnice X2 (Ya - Yl)' Ve výslednici ponecháme vypočtenou hodnotu, v obrátkovém počitadle Ya, vysadíme X4, a v obrátkovém přetočíme na Y5 atd. až dojdeme ke konci silné čáry (Xl)' pr'ejdeme nahoru na slabou a pokračujeme obdobně až ke konci. Nejlépe bude patrný postup na výpočtu uvedené plochy. Souřadnice y 0'0 - 27'8 -34'8 0'0 30'1 18'6 29'2 {)OO
Posunuté souřadnice .7:
Y
0'0 21'8 72'4 123'4 103'2 61-7 42'6 0'0
34'8 7'0 0'0 34'8 64'9 53'4 64'0 .34'8
X
0'0 21'8 12'4 123'4 103'2 67'7 42'6 0'0
Spojíme silnou čarou 34'8-21'8-0'0 atd. a bude tedy základní postavení ve stroji takové: v obrátkovém počitadle natočeno 34'8, vysazeno 21'8 a ve výslednici .O. V této poloze přetočíme 34'8 na 0'0, vysadíme v nastavovacím počitadle 123'4 a přetočíme na 64'9 atd. dle silné čáry až bude v obrátkovém počitadle 64'0 a v nastavovacím 0'0, pak přejdeme nahoru na slabou čáru, 0'0 necháme vysazeno a. 64'0 přetočíme na 7'0, vysadíme 72'4, přetočíme 7'0 na 34'8 atd. až ke konci. Tím vyčíslili jsme výše uvedenou rovnici a obdrželi hle-
1932/129
danou plochu (10.328'97). Kontrolu výpočtu provedeme stejným způsobem jen s tím rozdílem, že začneme počítati vpravo dole u silné čáry a postupujeme opačným směrem, čímž provedeme záměnu hodnot x a y. Tento způsob možno však pro některé druhy strojů ještě zjednodušiti, a posunutí os může odpadnouti. Nutno rozlišovati však postup pro stroje s desetinným převodem nebo bez něho. U strojů prvých je postup následující: Postupujeme po silné čáře, ale opačným směrem zdola; tím hodnoty y, jichž znaménka jsou různá, se vysazují. Bude tedy v daném případě v obrátkovém počitadle 0'0 a v nastavovacím 29'2, pak 0'0 přetočíme na 67'7 atd. pokud znaménka hodnoty y jsou kladná. Je-li znaménko y záporné, přesuneme před přetáčením páčku stroje na ,,-". Dojdeme-li ke konci silné čáry, vrátíme se dolů na slabou a postupujeme vzhůru jako v případě předchozím. Kontrolu za stejných předpokladů provedeme postupem po slabé čáře shola dolů atd., ale výsledek plochy obdržíme záporný (t. j. ve výslednici doplněk do počtu míst s desetinným převodem) a kontrolu dostaneme, vysadíme-li prvně vypočtenou plochu v nastavovacím počitadle a přičteme. Při správném postupu bude ve výslednici O. U strojů bez desetinného převodu v obrátkovém počitadle jest postup obdobný (tedy začínáme dole), ale protože tu není možnost měniti znaménko přesunem páky, musíme ony ze souřadnic, které mají znaménka střídavá, vytáčeti v obrátkovém počitadle, druhé pak vysazovati. Při tom při vytáčení hodnot kladných točíme klikou dokud neobjeví se vytáčená souřadnice. Měly-li by oboje hodnoty znaménka různá, je výhodnější pro úsporu času aspoň u jedněch z nich posunouti osu,. neboť výpočet s různými znaménky obou hodnot vyžaduje velké pozornosti a opatrnosti, takže výhoda mechanisace nestačí vyvážiti nevýhodu časovou. (Pokračováni - A .uivre.)
Zkoušky a polní práce s redukčním tachymetrem 80sshardt - Zeiss v Rusku provedené Ing. K. N. Smirnoffem v Moskvě. (Podle "Ze,itschrift fur Vermessungswesen, 1931.) V poslední době byly mnohÝmi ústavy a úřady v SSSR. objednány Boss~a.rdtZeissovy redukční tachymetry pro vyměřování polygonáIni a podrobné. Ing. SmIrnoff provedl v roce 1928/29 podrobné vyšetření čtyř strojů, jež měl k disposici a zkoumal ~hyby vzniklé při různých vzdálenostech, při různém osvětlení, při různé teplotě a vlhkostI. vyc šetřoval optiku dalekohledu, chyby v dělení limbu, v dělení latě, jakož i přesnost v od~ čtení na lati. Před tímto vyšetřováním byla ještě provedena rektifikace všech čtyř stroJ~ a bylo shledMlO, že až na dvě nepatrné odchylky byly stroje v továrně výborně rektlfikovány. 1. Při měření vzdáleností od 50 m do 135 m byly výsledky nejlepší. Relativní chyba vyšetřena asi 1/6000 až 1/60000' Vzdálenosti menší než 50 m a větší než 135 m byly měřeny s přesností až 1/3000, 2. Při různém osvětleni byla provedena zkouška ve fysikální laboratoři. Síla osvětlení byla 10 až 250 svíček a vzdálenost žárovky od latě 25 cm. Měřena byla konstantni vzdálenost 11'2 m. Průměrná chyba ?:e 24 odečtení byla při 10 svíčkách ± 2 mm. od 30 svíček výše měla již stálou hodnotu. 3. Při vlhkosti od 25% do 60% a teplotě od 170 do 25° bylo pozorováno, že chyba klesá při vzrůstající vlhkosti a stoupá při rostoucí teplotě. 4. Při zkoušce dalekohledu byla zjištěna nepatrná chromatická aberace a rovnez malý astigmatismus. jež nemohou míti žádného vlivu na optiku stroje. 5. Zkouška děleného kruhu byla provedEna s malou změnou způsobem Heuvelinkovým, jenž jest popsán v "Zeitschrift fur Instrumentenkunde", str. 70, ročník 1925. Způsob tento jest spolehlivý i rychlý a dovoluje též určení chyby v průměru kruhu, což jest důležité pro určení chyby úhlové. Podle připojených díagramů v posudku Smirnoffově chyby probíhají normálním způsobem. 6. Dělení latě bylo zkoušeno přístrojem Hildebrandovým a Bambe,rgovým normálním metrem. Chyby byly v mezích přesnosti použitých přístrojů zkušebných. 7. K určení přesností v odečtení .lati byla autorem provedena zvláštní pozorováni. Byly měřeny délky 25. 50, 75, 100, 125, 130, 135. 140, 145 a 150 m. Průměrné chyby jed~ noho čtení, vyšetřené ze 100 vykonaných čtení, jsou v tabulce: .
1932/130
Vzd·ilenost
v m
Prl1m. chyba v cm
25 ±0'61
I
50 ±0'51
I
75
100
±0'6
±0'8
I
I
130
135
140
±O'91 ±1'O
±0'8
± 0'91 ± 1'0
125
145
I
150
I±
1'0
Po tomto systematickém vyšetřování chyb bylo provedeno polní měření se třemi stroji na polygonových tazích v Moskvě, jichž použil autor též ke zkoušení Wildova dálkoměru, o němž posudek byl uveřejněn v Č. 3 letošního roku tohoto časopisu. Shledal, že rela~ivní chyba ve vzdálenosti určené Bosshardt-Zeissovým tachymetrem se pohybuje meZI 1/4000 až 1/10000' pokládají-li se délky. měřené latí neb invawvým drátem, za přesné. Střední chyba jednou měřené délky 100 m byla nejmenší při měření polygonu za časných hodin ranních, kdy bylo velmi dobré osvětlení a vzduch se ještě nechvěl, a to miOO = = ± 1'3 cm, chyby z ostatních zkušebných polygonů byly m = ± 1'5 cm, ± 2'0 cm, ± 2'4 cm a 2'6 cm. ' " '. . . ,. '. Zkušenosti, kterých autor nabyl s Bosshardt-Zeissovým tachymetrem. opravňují jej k prohlášení, že relativní chyba v určení délky se pohybuje kolem 1/5000 a že práce tímto strojem se značně zmenší.. takže náklady se mohou snížiti o 30 až 40% proti měření s latěmi v rovném území, v terénu svahovitém vš'ak i více. R. Kloss. Dojde k projednání zákona o scelování? Vláda RčS. předložila senátu Národního shromáždění vládní návrh zákona (tisk. č. 725 z 15. dubna t. 1'.) o knihovním provádění přídělů ze zabrané půdy v obvodeoh. ve ktErých se provádí řízení scelovací. Zákon má za účel odstranití řadu obtíží vzniklých tím. že v zemi Momvskoslezské v mnoha katastrálních územích byla prováděna po·zemko'·á reforma spolu se scelováním buď současně, nebo krátce před zahájením scelovacích pr3 ci. (lřady pro agrární operace použily grafického plánu přídělů, vypmoovaného Státním pozemkovým úřadem k výpočtu a s-tanovení náhradných pozemků a nechaly tyto náhradné pozemky venku vytyčiti. Tím ovšem znemožněno bylo. aby Státní pozemkový úřad nechal provésti zaměření přidělených pozemků a geometrických plánů použil pak jako podkladu pro vypracování knihovních žádostí ke kníhovnímu oddělení parcel. Ale i v těch obcíoh, ve kterých přídělově řízení bylo provedeno dříve. než začato bylo s pracemi scelovacími a kde tedy byly pozemky, přidělené pozemkovým úřadem, venku skutečně vytyčeny - nebyly však omezníkovány -, poněvadž jednalo se jen o vyznačení stavu venku na krátký čas. do doby, než budou po scelení určeny pozemky náhradné, ani tam nebylo možno provésti definitivní zaměření, pOiIlěvadž podle § 12 kat. zák. lze toto provésti jen tehdy, jsou-li nové hranice pevně osázeny mezníky. Příslušné knihovní soudy nemohly potom provésti knihovní vklad práva vlastnického na pozemky přidělené Státním pozemkovým úřadem. poněvadž grafické plány,které jediné bylo možno soudům předložiti, neměly ani věcných, ani formálních náležitostí geometrických plánů, jež. jsou předepsány § 51 kat. zákona a § 43 vlád. nařízení k němu. Přídělci pak, nejsouce knihovními. vlastníka přidělených parcel, nemohou získávati hypotékární úvěr a naléhají proto na Státní pozemkový úřad o urychlené zaknihování přídělů. Aby tedy zaknihování mohlo býti provedeno, předkládá vláda k přijetí zmíněný zákon, jehož § L, bQd 1. ustanovuje, že v oněch obcích, kde práce scelovací pokročily již tak daleko, že zbývají jen práce spojené s opravou pozemkové knihy a operátu katastrálního. budou náhradné pozemky přikázané při scelování přídělcům, vyznačeny v nových operátech jako samostatné paJ'cely svými parcelními čísly. Na ně potom vložena budou všechna omezení, uložená nabyvatelům StáJt. poz. úřadlem 'z t.it·u[u přídiělu. Bod 2. téhož paragrafu ustanovuje pro kat. území, kde dosud scelovací práce nepokročily tak. jak je uvedeno v bodu 1., že soudy mohou prováděti knihovní zápisy v pozemkových knihách těchto území po započetí pI'ací soelovacích jen tehdy, jedná-li se o půdu ·zabranou a Státním pozemkovým úřadem přídělenou. Knihovní žádost spolu s přídělovou listinou může být doložena pro z a tím ním i p o I o h o P i s n Ý min á s ti n y, vyhotovenými Státním pozemkovým úřadem. V listu A. poz. knihy poznamená se, že zápisy i hranice dělených pmrcel jsou jen prozatímní. V mapě knihy pozemkové a v mapě katastrální se tyto prozatímní změny neprovedou. Definitivní provedení a definitivní zápis v knize, pozemkové provedou se teprve na základě elaborátu pro opravení pozemkové knihy a katastrálního operátu, který dodá místní komisař pro agrámí operace po skončených pracich sce,lovacích. Poněvadž návrh zákona chce upraviti obtíže nahoře krátce vyznačené a veden je sllahou, usnadniti opatřování hypotékárního úvěru drobným přídělcům v zemi Moravskoslezské lze předpokládati, že bude senáte:n i poslaneckou sněmovnou přijat. Pro širší naši veřejnost stává se však návrh tohoto zákona zajímavý hlavně resoluci. kterou přijal národohospodářský výbor senátu při jeho projednávání. Resolucí ukládá se vládě. aby se vším urychlením předložila Národnímu shromáždění ku projednání návrh zákona na plánovité provádění scelovacího řízení v celém území republiky československé. Dlouho trvající krise našeho zemědělství vynucuje si urychlené řešení tét.o záležitosti. A last not least otázky scelování a, přípravy rámcového zákona scelovacího pro území celé republiky dotknul se i sJezd inženýrů a a,rchitektfi, konaný ve dnech 2. až
1932/131
5. června t. r. v Olomouci. Plenární schůze usnesLa se, zaslati povolaným činitelům výzvu, aby v čase co nejkratším byl zákonodárnými sbory projednán scelovací zákon, aby novým scelovacím zákonem, novou odbornou organisací scelovacích úřadů dán byl pro celý stát jednotný podklad ku provádění scelování pozemků, které již samo o sobě muže Zlajistiti soběstačnost státu ve výrobě zemědělské. Není nezajímavé. že to byl právě národohospodářský výbor čs. senátu a celostátní sjezd inženýrů - dvě instituce v hospodářských otázkách nad jiné povolané, které skoro v témže čase obrací svuj zájem k radikálnímu prostředku, jak zvýšiti výnos a zmenšiti režii v zemědělském podnikání. Z obou projevů nelze jistě činiti žádné závěry, že vláda zvlášť uryc·hleně předloží k projednání československý zákon o scelování, možno však očekávatí, že volání po něm nezustane marným. Ing. B. Pour. Pozná.mk.a: Ná.vrhz.álkoOnaJ !byl mezítím přij.at a vyhkllšen ve Sbírce zák. a nwř. ze dn·€' 4. če.rvenC{J 1932, jako ·zákO~] čís. 106 z 23. červn], 1932. Pokusné měření me'todou letecké ster.?ofotogrametrie v čsl. republice. MÍJnisterstvo financí svo1alo na den 7. duhna 1932 melviministers,kou pora.du, která. ,se měila vyslovi,ti o pokusu let,ecké ste,reoďotograme!t1rie. Pokusem m,á se Izjis1.i,u i v Československu, zdia hy bylo možno do,sici přesnosti, vyžadovalIlé pro Úiče1lyp>O'wmkového kata.stru. Ministerstvo financí veMo proto ve styk s odbornými firmalIlli a 'mhájilo s nimi podrobná jednání, jakož i s ostatnimi mÍlIlistorstvy, kte!rá mají ll:1 věd záj,em. Podrobná úředni zpráv<1 bude úředně snad vydána, nehoť tec.hnioká veře1nost má jistě živý 'z,ájem na tOlIlltO pokusu. ).. Hildebrandův nový katalo~ ,.Prazisions-Instrumente" obsahuje údaje o typech firmou tou vyráběných. Jsou v něm popsány přehledně: 8 cm teodolíty (malá váha, malá forma pohodlná doprava; rozbor přesnosti je připojen), nejmenší busolní tachymetr-teodolit, Hildebrandův univ. te,odolit (Einheitstheodolit), nejmenší stroj nivelační, nejmenší nivel. stroj pro měření nad i pod zemí, malé niFelační stroje, unive'rsální měřický stůl. tachymetrbusola a nejmenší cestovní universální přístroj (.Kleine Hildebrand"). Katalog zašle na požádání firma Max Hildebrand - Fre,iberg v Sasku. Nivelační automat. TOlv;í;rna ,.Přesná mechanika" (TOIčnajoa mech:anika) v Charkově, SSSR, 'ihotovuje automa,tický n.Í\l1effaJČni st,roj, ktery je velmi z,ajímavý svou konstrukcí. Sestává z rámu, 8Ip ojujícího dvě kola (ja1ko u velocipedu) a z rýsova,cího 'zařÍ'zení. Stroj je velmi jednoduchý a k obs.Juze potřebuje jednu osobu bez odbdmých (!)znalosti Rysuj1e nivelovaný profiIT tratě, po uí'Ž se p ohy,buje. Ryclhlost výkonu - 5 km za hodinu. KíIometrová chyba asi 20 cm. Hodí se pro běžné prá,c,e technické, nevyižadující V'eITké přesnosti. Cena stroj.e 16W mhlů (asi 27.0()~ K1č). Adresa to,vá.rny: 'SSSR, C'ha r k o v, Gorja"novskij per. č. 30. Karpuškin. 1
Posudky. Encyklopedie výkonnosti. II. dil. Výroba. Nákffadem ,.8f1:nx". PraJm 1932. CStran 660, vyobl1aIZ,8'Ilí460. Cena 200 roč.) ,Spis tento vydJáván je pod protek,torátem Masarykovy Aik.ademie práce a 'Zihrnujl81fOIzmanité stJati rů'zných autonl velice úměrně jistě 'zásluhou dT. techn. f\t. Šp8ička. Pisat.elé statí jsou ves měs čeští inženýři a odbornIci, ktJerr'í své zkuJšenosti i názory ,podávají formou 'zlhuštěnou 31 do[ož·enou četn:\'mi ohrazci a diagramy. Přes svůj Tozlla.h mMeme knihu doporučiti ka:žd'ému, kdo má 'zájem na prumysJové výrobě, ježto v.šecky otázky v tento obor zasahující jsou ve spisu 'zpm,covány odbomě. Na konee spisu pHpojena je bibLiografie a věcný rejs.t,řik, čímž usnadněn Ipře1hiled o všech otázkách V'e spise prohíraných. -k. Památník dvaná,ctého sjezdu 81A. kon aneho v OITom:oud ve č-trnáJct.ém roce bliky. VYlšlo 1932 za 'redak,r,e Ing. P. H ,a I a van j 'e.
repu-
Publikace je snŮlškou refel'átu z mnoh a ohoru inženÝ!l's'ké činlllosti a hlavně váže se k oné části .Mora,v~kOis1ezské'z.emě, ktmo li za;hí'rá odbo,r SIA v Olomouei. Nalše kmhy hodně 'ZJaujme pojednání 1t'to,ve!Iskéhio civ. ze měměřiče Lng. Fr. Čel ech ov s k é 'h o "Zaměření MJadeěských jeskyní", prá1ci to, kterou autor podnikl s 'clhutí a obětavostí a'le také IS velkými překálžkami a o,solbními újmami. (To co do ,článku v detaHu nepodaJ, sdělil v piiednášce o tomže tema,tUl, kOlIlané v zájmový'ch skuptÍnáC1h zeměměií:čských, přítomným ko.le'gťim.) Refe.ráJt Ing. J'. K š i r a "Olomo'\lc dří vější a nynější" upoutá svým obsahem jatk u'I1banÍ1stu, tak i mÍ1lovníka sta,rých památek. Že[ozniční odboll"llíci hojně ínformace 'získaji z někoHka článku inženýrů olomouckého ředitelství stát. dl-aJ!. \lie stati Ing. J. Derr i c h!a "Zamlěd'ovac,í práoe, komUlllÍ1ka,cea kana1isa,c,e Olomouce" jlEjv prvni části podáno několik dat o souK5oa8lllém stavu měřickeho díla d1ruJhéhozemského hIla,vnroo města: o přesné
1932/132
nivelaci\ o vrstevnÍCo,vém plánu Vel. Olom ohce s ,1 m intervalem, o no,vém měření kar ta.strálním. TriJangulaci a polygonisaei prováděl E.tát (určeno 109 brig. hodů III. a IV. řád:u, stabilisováno' 1356po~ygonáil. OOdů). Delta.ilmi měl'Elní konají městští měř. úředníci a z[l:měřewa skoro třetina plo·chy. Konstrukce mapy dějel:le v měř. 1 : 1000 d:o ~ďstu 500 X. 626 m'(n a to dle nové projekJce. Z ostatních prací dlužno upOlzorniti na .pojednání IJIl'of. Irug. A. S m rč k a, ie,ž líčí význam plavebního spoj,ení Dunaje s Odrou pro sev. a střední Mora.vu, č.'lAnky o staV'U průmyslu' a .historickou práoi Ing. J o s. K š í I' a "Stavovská akadelmie - te,chnj.ck'ó: Ulčení v OlomoUiCÍ." ' Ramátník, jíSltě čestně se řadí kdohrým publikacím va;lný,ch sjezdů. Jest svou úpr'avouzvlá,šť vkusný a odbo'r ISIA v Olomoud mŮJže býti potěs'en, 'že jeho vyd'ánim je zaručeno z,vwčnéjméoo 'jak odibom, tak i p'řispěv'atelům a redaktoru. R-a . • Bulletin GéodéSique, 1931, No. 29. B. Ber 10 ty: Not e sur l,el s e o"i n ci d e nees des secondes d'une pend'ule avec l·es signau;ryt1hmé& émís p a I' u n p o st e d I~ T. S. F. Časové siguály rhytmické jsou čalsto iPlřijímány pa. el~ronogr
+
1932/133
, . Těcht? 26 ,původ!lí.cn článků ()ib~hu h odně ~"Ů.znoro?ého. ,spja,týcih ~ak spoleěným mlem osIaV1ŤJlsoomd~saŤJ:'ny p.ro!f. DolezaiIa formou jelhoZlvotmmu 81naJzem tak blízkou je v celku dílem velmi zda,ři1ým a odborně cenným; representuje vystoupení kO'J.egů ra~ kouský1ohče.stně a je taJké dokLa,dem onoho· odborného a staVlovské,ho rozmadm v země. měřřčstvi, k němulŽ julbi:Lant nezištně pracoval. Ti, kdož spis si Ojpatří, najdou v něm skoro ipifO kruždý d,ruih
Vyšlé knihy. Pluk. Alois H I i dek. hon. docent: Topol(rafické měření. Nákladem Ústřední komise nro vydáni přednášek při čes. vys. učelní technickém v Praze s podporou min. školství. Praha 1932. Stran 65 9 tabulek; formát 22/30. Ceil1.a28 Kč. Objedná,vky vyřizuje Spolek poslucilta'čů zemělll1lěř. inženýrství, Praha. II, Laz.arská ul., U ffi'dmů. Irng. Jos. Drba.~: Tabulky a konstrukce gedetických strojů. 17 ŤJ'ubu:Iekbez textu. Praha 1932. Dr. F. K o I á č e k: Směrnice pro vydáváni vlastivědných map. Brno 1932. Stran 24. Cena 5 Kč. René Dan g e r: Les tab les des carrés des nombres. Paris 1932. Fernand Dan g e r: Bornal!:e. Paříž 1932. Cena 40 fr. Otto H. K r a u se: Neue Wege der Kartenherstellung. Verlag des Reic.hsamtes fur Landesaufnahme. Berlín 1931. Br a n di e n lbu r g Herrmann: Sechsstellige tril(onometrische Tafel alter Kreisteilunltfiir Berechnunl!:en mit der Rechenmaschine,enthaltlend die' wnmJittelIbaren oder na;ttirliclhen WeI'!te de'r vier WinkeHiniemnelrhiiltnis se Sinus. Tangems, Cotang1Clns und Cosmus des in 90 o und 60' geteiIten Einiheitsvie'rtedkreise,; in UnteJ'l&chied!en veon 10 zu 10 Sekundm.. Vedag Mfroo' LO'rentz, LieIi,pzig 19~. Oena 32 ř. m. Wilhelm K u n y: Festpunktlose raumliche Trian~ulation aus Luftaufnahmen. Konrad Wittwer, Stuttgart 1932. Com i t é n a t i o n a I fr a n <; a i s d e G é o d é s i e e t G é o p h y s i q u e: Assemblée générale du 9. mai 1931. p,aris.
+
1932/134
U n i o n g é o d é s i q u e e t g é o P h y s i q u e i n t e r n a t i o n a I e: Séismologie. Sede A. T-ravaux scientifiques. Fascicule 7. Toulouse 1932. Bulletin de Photogrammétrie. 1931. Paris 1931. Bulletin géodésique. Année 1931. No 30. Avril-mai-juin 1931. Paris.
Sectlon
de
Odborná pojednání v časopisech. Zprávy veřejné služby technické. Č. 11. Ing. J. S v o bod a: Cejc,hovnictví roku 1931. (V článku je řada poznámek o měřítkách délkových.) Ottův slovník naučný - Dodatky~ Dr. J. R y š'J, v ý: Fotogrametrie. Vylšlo i jako zvláštní otisk. Praha 1932. Stran 7. Sborník Čs. společnosti zeměpisné, č. 3/4. Dr. K. K uch a ř: Mapa Čech z 2. polovíce XVI. století, typu Criningerova (Mst prvá). Dr. L. B e n e š: O měřítku pro sppciálni mapu. Geometarski i geodet8ki glasnik, čís. 2. Š uš n j a -T: Nomo-gram ku jednotné korekci křivostli ~emě a ·refrakce. R a -sI ,a p č e v i é : Fotogrametrické· mělř€lní. (Dokonč.) And 'o n o v ié: Odllněll& Z,lj, te,chnické práce. Geodezist, Č. 2-3. Dur n ě v: Triangulace UKK. S k vor c o v: BoIrovnální l'roj€tkce Mtifflingoo1vy aJ Gaulss-Kriig8'Tovy s ohled,em na mapu 1: 200.000. Dr oh y šeV: O polygonOlmet.ri.cké me1:;odiě. S o k o lov: N epři'znivý vliv kontmlníoh dalekohledů při měření směrů ll'eltodou IScihreibe'rovolL S m i r n ,o v : WiJldův hlianolový astrolrub. B ~ oe h in: V,elikost f,ot,ogramet,r:ické základny, p odélIJiého a příčného přek'rytu při a,erostere(Jměření. Če bot a r j O'V: Vyro'Vlláni dl'ouhých polygonálních pořadů. Je g o r o v: O polyg'onoll'Cltrickérn sigm,aIisování. D o [ g o v: Mo meruty periodkkých ElignáJů. Čúp,. 4. K 0ž ev n i k o v: Hori,zontální a vertikální reduktor. S m ir n o v : Nlve.hlce ,b~z výpočtů (piíe_ klad). Ba- k ker: Papír a plátno pro ,podélné profi'ly. K e II: Jedine'čný způsob GaussK'rtigerový'clh souřadnic. S e r g ěljev: KOlllv,elll'ční 'zn,a,čky a ,vy:hotoveni mail'. Š u t o v : Kilomertro'Vásíť pro mapy ve'lkýeb měřítek S e r g ě jev : VI()jensko-g'eo~ogické mapy. Dol g o v: Mom€nty periodickýeh signálů. Przegl"d mierniczy, č. 4. Ran i e c k i: Přesná nivelace v Polsku (dok.). K r z y s Z· k o w s k i: Naše úvahy k likvidaci ministerstva pro pozemkovou r,eformu. Mu r z e ws k i: Poznámka k jednotné instrukci měřické. Č. 5. K. M {t. r S za le k: N ovelisace zákona o civ. zeměměřičích. J ach i m o w s k i :Vyrovnání polyg. tahů se zřetelem na chyby délkové . a úhlové (kOlnec). K I o c z k o w s k i: Není záhodno upro,vit způsob komasace? Zeitschrift fiir Vermessun~swesen. Č. 8. Nic k u I : Eine Methode zur Entscheidung, eb die festen Endpunkte einer Verbindungskette wesentliche Gew:alt auf die KeUe ausiiben. K u n y: Genauigkeitsuntersuohungan dem 12 cm - Theodolit mit , Fe,inmeBmikroskopen" von O. Fenne,l Sohne, Ka.ssel. R ti h I e: Zur FHtchenberechnung aus Koordinaten mit Hilfe der Rechenmaschine. R o m: Reichsstadtebaugesetz. Č. 9. Jen ne: Dber die Bildung von Polygonbedingungsgleichungen mit Hilfe fing'ierter Beobachtungen. Dc li b e I: Cber die Absteckung von Brechpunkten gleiehlaufender Wege- oder Grabengrenzen. Monti gel: AlIg-emeine Dbersicht zum Jahresbericht des Topographischen Dienstes in Niederc Hindisch-Indien 1930. Str i!IJ z: Angemessener Beitrag der Anlieger zu den StraBen- und Freiflae,hen und sein EinfluB auf die Wirtschaft1ichkeit des Bebauungsplans. -rsAllj!emeine Vermessungs-Nachrichten. 0.15. L ii dem a n n: Die Freiberger Aufstellung bei der iibertatigen Zugmessimg (a č. 16, 17, 18). Č. 18. N ti s se: Die halbamtliche 'l'iitigke,it des "Unterelbischen Vermessungswesens" im Jahre 1931. B I u m e III ber g: Der litauische Landmesse,rberuf. -rsSchweizerische Zeitschrlft fiir Vermessungswesen und Kulturtechnik. Č. 4. Hofrat Prof. Dr. E. Doležal zu seinem 70. Geburtstage. Lee m a n n: DbeT die Berechnung der F'ehlerellipse und der mittleren Koordinatenfehler ohne Kenntnis der Gewichtskoeffizienten Q11,. Q22, Q12. . -esVermessungstechnische Rundschau. Č. 6--9. Die Katasterneumessung. -rsMitteilunJ:(en des Hauptvereins Deutscher Ingenieure. O. 9. Prof. L o s c hne r: Hofrat o. o. Prof. Dr. Doležal - 70 Jahre. -rsJournal des Géometres-Experts et TopoJ:(raphes Fran~aise. Č. 139 (květen). René Dan g e r: Politique professionelle. Me s s e r 1 y: Considérations techniques sur le régitne 'foncier de I'ille de Cuba. J a c q u e r e a u: De l'utilisation de la T. S. F. pour la détermination des méridiennes géographiques. Č. 140. Ma r t in: O:i.lculs a la machine double. S a h n a z a r o v: Construction des cartes géotechniques souterraines. Mo n s a r r a t: Du droit de préemption. ' Bildmessung und Luftbildwesen, č. 2. D o c k: Entwicklung der Photogrammetrie in den letzten 25 Jahren. Se her m e r hor n: Versuche zur Anfertigung von Katasterkarten im MaBstab 1 : 1000 .mit aerophotogram. Instrumenten der Firma Zeiss - Aerotop'ograph. Ne u ma n n: Die Verwendung der Fokalpunkte in der terrestrischen EinbIldphotogrammetrie. Referáty o slavn05tech a fotogrametr. výstavě ve Vídni v březnu 1932, o š'ryca'rskýoh přednáJškáJclh (o fotogram€ltrické ikriminalip,tiee) a ,o berlínskýcll kursooh (o rontgenofotogrametrii). The south african Survey Journal 1932, č. 28 (duben). Se h r e i ber a Wh i t t in gd a I e: Nový teodolit "Tavistok". W a t t e r m e y e r: Zkouška přesnosti Wildova unive,rsálního teodolitu. Me C a w: Africký oblouk meridianový (pokrač.).
1932/135
Maanmittans. seš. 1/2 z 1932. B I' o t her u s: Ohraničování a, spory pozemkové. Huht a I a: Interfe'renční komparátor pro délkové míry centrálního úřadu p,ro míry a váhy. R e h n: Problém ,mstituce měř. snímků (něm. résumé). Ra í nes a 10: Novodobá letecká mi',ření v cizině. ·S al o n e n: Stlanovení severu. R e h n; Systematická chyba tabulek o meziná~. referenčním eIipsoidu .. (franc. résumé). .
Zprávy spolkové. Zprává o' výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů. konané dne 14. května 1932. Ke schůzi se omluvili pánové: Brandl. Payer, Pudr a Souček. Po schválení protokolu o poslední schůzi byla p,rojednáina dOišlák9,re.spotJ,dence. K dopisu České Matic.e Technické bylo usneseno, že žádost za vydání spisku Simona Fodolského bude opakována a bude doložena rozpočtem. Na návrh prof. Ryš:wého bude v Zeměměř. Věstn. uveřejněna výzva k subskripci. Předsedla sdťIuje. že vymáhání dlužných příspěvků bylo předáno ad· vo.i\.átníkanceláři Dr. Skákala. o výsledku tohoto postupu podá kol. pokladník v příští schůzi zpdvu. Předseda owamuje dále. že na projev brněnské odbočky týkající se ze: měměřičů u ag-rárníhoa, zemského úřadu v Brně, odpovědčly až dosud poslanec. kluby; stra;ny sociálně-demokratické, reoublikánskó, národně-demokratické a národně socialistické. Žádosti redakce, aby 6. a 7. číslo Země1llěř. Věstn. mohlo být rozšířeno o púI tiskového archu. se po doporučení prof. Dr. Fialy vyhovuje, výbor souhlasí též s tím. aby redakoe rředola.tiIa na 1 rok anglický zeměmčřičský časopis The Emoir,e Survey Rewíew. Prof. Dr. Ryšavý oznamuje, že dostal od mínisterstVJa financí pro Spolek čs. zeměměřičů jeden exemplář Návodu k provádění katast,r. měř. prací a navrhuje při té příležitosti. aby byla též při p'ražské odbočc.e Spolku zřízena spolková kníhovna. Návrh bude předložen příští valné schůzi. Za nového člena byl příjat Ing-. F. Kvis. Ke konci schůze referoval předseda o s.nahách a akcích, směřujících ke zří7.cní zeměměřičského studia na německé technioe v Pra-ze, jak se jevi v německých. časopisech. -er. Zpráva o výborové schůzi Spolku čs. zeměměřičů, konané dne 27. června 1932. Schůzi, ke které se omluvili pp.: Ing'. Payer, Souček.Sůra a Dr. Fiala. předsedal profesor Petřík. Po schválení zápisu o poslední schůzi byla projednána došlá korespondence. Dopis právního zástupee Dr. Skákala. ve kterém tento oznamuje, že podal na dlužníky příspěvků žaloby. byl vzat ml vědomí. Předsieda podává dále zprávu o dotazu ministerstva vnitra. které žádalo o s-dělení stanoviska v jednom případlí, týkajícím se zaměstnání ruSkého emigranta. p.otom čte předseda donis kol. pokladnika, ve kterém si týž stěžuje, že j~ v dopislwh oRobně napa,dán dlu!mjícími členy. ač se v upomínkádl nikoho oR,obně ne· dotýká. Předseda prohIa.šuje. že se výbor cítí solidárním s pokktdníkem a navrhuje. aby byl kol. Payerovi vysloven dík za svlídomité plnění výbmových usnesení což bylo schvá· 10110. Nato bvla Hena zp,r,áva pokladní ke dni 16. června, podle níž činí hotovost 6319 Kč dlužné členské příspěvky 9588 Kč. Pokladník sděluje, že poukázal. práv. zástupci 200 Kč iako zálohu na, výdaj-e, Výdaj se schvaluje. Svazu čs. péče pro mládež se povoluje 30 Kč. Za nové členy byli, přijati: Ing'. Jan Pexa, Ing', A. Havlíček a A1ex::lnde'f Šaeh. , Dalším bodem prog'ramu byla zpráva komise pro sestavení zeměměř. kalendáře. kterou přednesl Ing-.Pudr. Komise pojednala o rozsahu a formě kalendáře a usnesla se na těchto doporučeních, Aby kalendář měl osmerkový formát a rozsah asi 200 petitem tHítlínýeh stránek aby byr vydán snad v 1000 exemplářích. Pro případ. že by se tento náklad zdál velký .. doporučuje komise aby bylo měněno kalendarium a obsah zůstal ořipadně pro nlíkoIik roků nezměněn, Komise sestavila obsah kalendáře; opisy budou dány ,jednotlivým zájmovým spolkům zeměměřičským k projednání. Zprávu komise bere výbor na vědomí. • Předseda oznamuje pak, 'že jednal s Českou Maticí Technickou o vydáni sbisku Simona Podolského z Podolí a že Matic-e žádá aby Spolek kryl náklad. Prof.Petřík jednal s firmou Otto. která provádí tisk manulem a dověděl se. že by tisk mohl být proveden až na podzim. Předseda doporučuje, aby po stanovení rozpočtu by],a. vypsána subskripc~ mezi zemčmčřiči. což se schvaluje. . Ježto volných ,návrhů není, končí předseda schůzi.
Dr-
Zápis o schůzi zá.imové skupiny měřické, konané o valném sjezdu SIA v Olomouci dne 3. června 1932. Schľize konala se v přednáškové místnosti střední železniční školy v budově ředitr~Ji;ltví státních drah zá přítomnosti 20 členů. Jménem domácího odboru SIA uvítal účastníky In!!'. Dohnal. načež schůze zvolila za předsedu orof. Ing'. Petříka. Tento zahájil jednáni a udělil slovo Ing-. Čelechovskému. který přednesl výklad o zamlířování mladečských jeskyň, doprovázený světelnými obrozy.Přednášejíei provedl posluchače v obrazech nejprve .Jitóvelským krajem a okolím jeskyň. načež vylíčil historii jeiich objevení á prozkoumání. V dalším nastínil pO:;tHp jím provedeného zaměřeni situačního i výškového. jak jeskyní s-amých. tak i na povrchu za účelem vyznačeni podzemních prostor v mapě katastrální. Přeďnáška. plná zajímavých poznatků mlířických. jež autor během měření nash,romáždil vysleChnu.,ta byla přítomnými s velkým zájmem a odměněna potleskem a vyslovením díků předsedolI schůze, Po přednašce upo,zornil předseda na, resoluci,
1932/136
která bude předmětem jednáni ve schůzi delegitl1 'a na. valné hromadě 81A, čvypraoovanou zájmovou skupinou vodohospodářskou a kulturní ve věci říšského zákona "scelovacího a organisace scelovacích úřadu. Schuze se usnesla podporovati tuto resoluci, načež zakončena doslovem předsedy. Po schl1zi probJédli si úča;stníci soorkl,l.účelných poinůcllk, zvláště modelů' zabezpečovacich zařízeni železničních, kde podán odborný výklad; " '. Zapsal: Ing. Říh'a: Zpráva o výborovéschůzi Zájmové skupiny zeměměřičŮ" při SIA, odbór Praha. konané dne 27. června 1932. ' . Za nepřítomného předsedu Ing. Mandyse předsedal schl1zi prof. Petřík. Po schválení zprávy o poslední schúzi podal předseda zprávu o zasedání Zájmové skupiny zeměměřičů při Sjezdu čs. ínženýrů v Olomouci. Zejména obšírně se zmínil o přednášce kol. Čelechovského, který přednášel o zaměřováni mladečských je,skyň a dále se zmínil o návštěvě školy pro výcvík návěštní služby pří ředitelství státních drah v Olomouci. Nato byla čtena výzva pražského odboru k přispění na postavení Maroldova pano·ramatu.Členové skupíny dostlali však sběraci listiny, ,takže přispějí přímo. ' Prof. Petřik oznamuje, že byl zvolen do. výboru pražského. odboru a .že se tím uprázdnilo místo zástupce skupiny .a navrhuje na tuto funkci Ing. Pudra. Návrh byl schválen a koL Pudr funkci přijal: . Dále sděluje prof. Petřík, že se při pražském odboru SIA zřizuje sociální. }{omise, která sleduje otázku živnostenského oprávnénípro inženýry. Zástupcem skupiny do,;této komise byl zvolen Ing. O. Krčmář. " . Volných návrhů nebylo., " Zpráva o schůzi předsednictva Svazu spolku čs. inženýrů zeměměř. v čSR., k.0na.né dne 27. Oell'lVha 1932. , o . ,', Předseda prof. Petřík oznamuje, že séMze stálého výboru Mezinárodní Feder:ace koná se ve dnech 1., 2. a 3. září 1932. , Dále sděluje, že sezn",m konvencionelních značek' nemohl být doslld přip'raven. protože značky jsou dosud jak Zeměpisným ústItvem, tak ministerstvein, finan~í projednávány, Pokud jde o názvosloví, pracuj-e Svaz -ve spojení s Fotogrametrickou Společností. Ve věci sportovních norem snažil se prof. Ryšavý nav~.zati osobní styky 8 vedoucími funkcionáři naší lehkoatletické unie, ale až dosud bez úspěchu. ' Předseda končí schůzi, poděkovav přitomným za účast.
Zákony,
nařízení
normy měřické.
Zl
Účty úř. aut. civil. geometrů dle. výnosu min. fin: <,:ís.86.180/2Q~V/16 z 29. srpna 1928 jsou kolku prosty. Měření na náklad strán nově Ul'Čuje VÝnos min. financíz.e ~3. čorvna 1932, čís. ,109 Sb. ZM a lli.lř. Provádění změn v pozemkovém katastru podle geom. plánu. stá triích oprávněných úřadů a podniků. Die výnosu min. fin. ,o. j. c32.615/III/6 z 13. dUlbrrua1932 mají tyto úřady zakreslo,va,t změny jejich geom. plány zobrazené pří m o d o k a t a ,s t r á I ním ap y, kterou si vy'žádají od kat. měř. úřadu k 'za,slá-ní do svého sídma. Vedi[e geom. nákresů pro kn~hu pQlZemkovou 'zhotoví ohlllJŠovaocílisty, vyplní výipočetníprotokoly. úče'l je ~zjednodušit prád úřadů. znaffilená oVIŠem v jistém smyslu zvy,šenÍ vý'konů úřadu oprávněných. Katastrální úředník než přej!llw tyto práce., p'rovede revisi. . , Zrušení expositury archivu map katastrálních v Košicích. (Vyhláška miníist.· fin. z 3. čenma 1932.) Podi[e ustanovení § 5, odst. 1. vlád. nař. ze dne 28. prosincé 1928, č. 205 Sb. z. a n., jímž se provádí h!a,va I .zákona o pozem. kat. 'a Jeho .,ved:ell'l.iÍ (kat. zákon), st~noví minÍBlt. fin., 3!by črnnos.tecxpositury alf·chovu map k.atastrálních·V KOIšicí~h !byla 'ukot,ičena dne 7. oervna 1932. Od 8. června 1932 vzmhllje se plli~obnost arCihivti~a,p kat.wstl'M,ních v Bratis~avě na celouz'emi ·SioveI\skou. o
o
,;1
Sjezdy. Německá společnost fotogr~rickásvolává vrulnou' scliůzi ni 28. a ~9.· října °t: ir. do Berlína (technika v Ooo.dottenburgu)a rozesilií. prDIWam. IPlřieldnálší:N.o v a t'Z~y :' D leteckýJch prac,ecm. ří,šského úřadu pro vymělřování. Dr. por a g er: Let~cké p:J,"á,c'C',.v" POrýní. Dr. S ar ne li z k y : lJeitecké práJce ,p:ro měřítko 1: 1000 měř. ú~adu v' Esenu. '])1'. H u ge r s h () ff: O Jetecikélm vymětiíování pro llesy. S I aWli k: Práce v' dzině ~~hospadár nost. Dr. G r u ber: Zk.ušenosti s Zeissovým Aerotop0g'11aďem; SOU0:lSnČ'V, též,e, době zahajuje AJe T o 1:1.r k t i ,ek á m e .zlin á rod n í f( P o'r :eiČ n o s t v BeiTIíně s něm e e k o u' s p o 1 e čn o stí fo t o g ra me li r i,ek () u dne 28. října výstavu 'Výslledků, dos,alžeIiýeh', na, výpruNě letwHa Zeppelinova vr. 1931. Účastníci tétovýpmvy hudou l1elfemv~ti., 6 jedn.otlivých oddíleCAhtěchto prací. KrO'lIlě toho koná se od 1. do 29. l'íjnJá Berlíně o'výlsta.va,1): ě'me~k é 'h o let e e Ik é h o s por tu. , ' ", , ,,' , Členové 0ellkos,Lovenské fowgTarnl3rt1t'i.clkéspoi]eč~osti se" upoz:ornují ,na' ,tl1~O'ScJl'l1zi it pánové, kteří by hodlali účastniti ge, nech ť sdělIí své adresy' prof. Ing. JI. Penríkovi, Proha II, Karlovo nám., Čes. te·chnika. ' o
Y:
00'
1932/137
',' ~
.'
•
Zwil}zek miemiczycll przysi-:gtych ve Varšavě 'zve českos:lovenSiké členy Meziná.rodní fedeJ'<we ~elměměříčlSké ke schů'zi Com i t é per m a III e n t, která, se' koná ve ooelCJh od 2. do 6. zá,\i tohotol'oku ve Va r š a v ě. Program budle, uvelliejněn po,zději. Oeskoslovenští 'zeměměIř1č'~ kteří by 8e' hodlali účastniti 'zájezdu do V.a,nšavy, račte o znám~ti své wZlhodnutí Prof. Ing. J. PóJtříkovi, Praha II, Ka,r'lO'Vo nám .•, 31by mml hýti pooot účas tlllJlků VlČa,sohJkú'íen. Mezinárodní federace zeměměřlčská., S c,hŮ7~ per m a IlJ e,n t n í h o k om it étu koná se ve dne'ch 2. až 4. září 1932 ve Varšavě s nálsl:edujícím pořadem. Účastníci sjedou fa v Se r1 i n ě ~el středu 301. srpnl.1 o 21. hod. v Hotelu Excelsior, &r'Jin iSW. u Anha1t,r,kého náďtraží. Ve čtvrtek 1. 'září o 18 h 52 ID nebo 22 h odjez.cl z ná.d,ra,ží ,Slezského ik jízdě Ber'1 i n-P o 'z ň a n-V iaflša v a. ,Pojede-J.i aspoň 15 osob, hude sleVit. Jílzdné normální II. tříd. 50·00 fr. švýc,., ve III. tlř. 33·40 lir. š výc. P á t e J\: 2. září !piříjezd do Va,r,š'itvy 6 h 18 m neho 10 hl 05 m. Scihůw dlelegátů Hotel R 'z y mis k i, ui~ce Ma,I1Mla Foohe 1. 13 h 30 spoL OIběd v hoteiu Eu'ro~, 14 h 30 prohlídka města autJooa,rem 17 h večeře v klubu tecJhn. spoleIČnosti, 20 Ir 15 ID zahájení. S o bot a 3. zá.ří o 9 h druhé SIťlzení v OZl1ckiego ulici 3. 1. PozdwaJ'"Y a. vo}ba itademuíka, 2. ProtoJ\:oI1y ženevské. 3. Zprávy (} získávání da}škh zel!llSiký'ch s'V<3JZů.4. Ustaml'\71ení příští ,schůze v Římě. 5. Zprá,va komisí, jednajících o usnes,eních 1,'81 sjezdu curyšsk ého. 6. Zpráva o revisi stanov. 7. Účetní a finanční zpráva. 8. PřáJllí a mwrhy. Odpoledne prohilídka mus eí. VeřJ8Ir hanket. Ne d ě le 4. záiří, výlety do KmkoV'J.. Po n děl í: proihJídb KTaJ\:oV'a a odjezd do Zakopaného. (j t e r Ý 6. 'září vycházka na Mořské oko a rozchod. Prázdninový kurs fotogrametrický pořádá fa Ze~ss-Aeroltopograph v Jeně,a to v jazy;c1e fr a n c o u z s k é m ve dnech 26. zá;ří až 8. líjn\'1 1932, a n g I ie k é m od! 10. října do 22. ríjna 1932 a německém od 20. thřezna do 1. dubna 1933. T ,e o r i i přednášeďí: Dr. v. Grulhe;r o fotokomorá,ch, o l'elltitUlěniích apMáte,ch a metodá0h (společně s Dr. Hugershoffem), Dr. H u g e r s h o f f {) 'pros,tředoCÍch k braní snímků, navigaci a aplikaci ~etecké fotog'ram~trie, Dr. Ta p pe n o ffune.ch a plotnáClh. Po pd'ednáškách, jelž tnaji týdJeln, následuje část prakťeká (roVl1ěž týden trvajícíl ve kte,ré se zacvičují po~uchači v zacháJz€lllí s měřickými fotokomorami pozemními i leteckými, s restitučními stroji. 'radiaITním tri:anguiatorem, stereokompa;rátory, stlelre,oplanigrafem a autok'artogTJa,fem. (Dokolll,aITé olbe'lJla~ mení s pr.:lIktickou stránkou fotogramet,rie je umo~něno menŠÍ ,čá&ti posJuCJhačů v trvání 6-10 týdnů da,1ších.)
Různé. Přihilášky řiďtlElldo 1. ,září 1932 na adresu: Société Z6Iiss-Aerotopograph. Boíte postale 117. Jellla. Pořada,telstvo se postairá í o privátní hyty ~a přijme do kursu i po,zději přihlášené. POp'I'a.tek činí 50 ma,rek pro Ipředná,šky, 50 marek pro cvičení (týdenní). O Albertu Thomasovi. známém to nedá,vno ze.snulém řediteU :Mezinárodního úřadu práce přmúJší Joulrna,1 des Géometres-Expetl'ts et to,pograplhels Fral1Qais v čis. ,z května 1932 z:ljímavouzprávu: Thomas to byl, který předsedal v r. 1913 Náwodnímu kongre,su zeměměř~čů v Paříži. Zprávy z ěes. vys. uěení technického v Praze, odděL pro zeměměř~čské inženýrství. 1. V doM od 1. l~dn.a d,o' konCl8\ čenna 1932 vykonali I I. stá t n íz k o uš Ik u 'z,e m ěměř ojč s k é h o i n cž1€1 n Ý 'r s tví pod,le výn. min. ,školl!.no !lár. osv.z,e dne 4. července 1928: Ant. HeTold z Prahy v O., Boris GI8Iorgie'9'ze Sofie v BUJ1!harsku, V ojtě,clh s,zego z Bény na Slovensku, D'mitr Mundrov 'ze Sli,V'enu v Bulha,rsku, Emanuel VoH z PříJblramě v O., Petr Ivanov Petro v z Musiny v Hlllharsk1ll, Ta.ť:ana Horáčkováz Kiů,e~a v Rusku, Grigorij Sadov z Jekaterinodaru v Ruskú, Jindiřich VauMek z Prahy v C., Rud,ollf Kloss z Prahy v O., BOIhusll:a,vAdamoo z Nemyč6vsi v O., Antonín Piehrt z Miluše v Po:lsku, Mojmír Suchánelk z Rychva:ldu ve ;8Lelzsku, Vladimír J'eHll'8k z Mor. Ostravy na Mor., lfaJfeIT Jakš z Rubá-lovia v C., MichaJl Janověcz Bezdě~,e v Polsku, K::Lrel Kott ze Stl1irých StralšDiÍiCv O., Ludvík Barbor z Král. V,inohradů v O., JoSl€lf Koša.r z Lomniee n./Pop. v C., Josef Tichý z N emochovic na MOir., Bohumil Honomi'Ch[ z P1zn'ě v O., Pe.tr ChejITo z MiThorrodu v Rusku, Jiři Gleieh 'z RO'V'nlav BoilJsku, StefllJn Ka.rakolev z Eski-Džumaje v BulhJ'll'sku, Em.1nuerl UJ1ban z Třebeišova. v O., Ivan Ziabkin z Ardoně v Ukil'ajině, Bowis D. Tev'etanov 'z, Blevnu v Bulharsku, St:m.isl'av Jelinek z P
1932/138
ze železného Brodu v Č., A1exandea- Kaamazin z Klijevla v Rusku, VáIClav NelŽerka z PTaJhyBřevnova v O., Miehnju Stojanov ·ze Sopotu v Bulharsku, Enčo P. Ivanov z Leskovct'J v Bu1barsklL, Vas.iJij Sokololwl'ský z Ulinovky v Rusku, Ivan Strel1kov z Pirdopu v Bul· ha.rsku, Miloslav Macák z Jedlové v O. 2. V téže době vykOOMi I I. stá t ní z k o u š lil. u ·z e m ě Hl ě ř i.č s k é h o in žen Ý rs tví podle př€lChodný;ch zkušebníClh p'řoopisůze ·dme 14. oorvenoo 1928 ,páJnoV'é:Jar. ,sochor z Hracholusk v O., Karel Říha ze Srátký z Příbmmě v O., Jaremej Sokolovský 'z Evpatori'8J v Rusku, Josef Štok z. Nymbuirka v O., Km-ffi Mlejnek z VI'ŠO'vi-cv O., Hryc l"'asenko z Narodiiiče v Ukrajině, Vasilij Ta,t,arinovz Oha~kova v Rusku, Josef Sak ze Siohdy v Rusku, Roman Ivanec zle' SOlkalu v Ukrajině, Zdeněk RiClhter z Jooofod:olu v.O. Z české vysoké školy technické vyžádaná zpráva (} II. stát. zkoUi&ká,chna oddělení zeměmeř. ioonýrství dosud nedošla. Z německé vysoké školy technické v Hrně. Druhou stát. zkoušku zeměměřičského inženýrství složili dmllJ 23. června t. 1'. pám.ové: Tie[ J1os., Friedell Rooort, Chovanetz Hubert, Sedlálř Viktor, May'r Hans a Ulehner ElLgen. Vylučování veřejných říčních (potočních) parcel ze seznamu veřejného statku. OkI'€1sní úřady pozorovaly při posuzování žádostí o z'avedení knihovního pořádku, pokud jd'e o vyloučení díilců nčních a potočních palice[ ,ze seznamu veřejného statku, že obce pro dá v lN j í části tako'výOO pa'rCleJ, ač nejsou oprávněny disponovati veřejným voostvem 'a.ni ve.ř, pozemky vodními, .zlejména nesmí je '~cizovati a plřijím.lti za ně úplatu. Brávo disponovati vcIŤ. ,pozemky vodaími nálceží výhradně zemskému úřadu a jsou tedy smlouvy takov'é belZ právniho účinku. Okresní úřady, vykolllá'Viajice dohlédací moc nad obcemi, nemohou scJIl.Via~ovatipodle ~ 99 zákona o org'Mlisa,ei polit. správy Č. 125/27 smlouvy v příp.1,clJechi,kde oibce z;lie,jměpřffii:,ročily obor slvé působnosti a d~sponuJí veřejným vOOsltvem..V takovém případě musi obec vlrátiti pN}a-tou trhovou cenu za~odané ří,čníči potoční PMoedy. neboť úplata ta i v případě schvá,lení vyloučení uvedený·oh dJíileů, resp. jIch odlprodl8lje nálleží do pokladny státnL (Z úř. věs.tníku okr. úřadu v TtřebOlni.) Ing. Jelínek J.
Zprávy osobní. Úmrtí kolegů ve službách SPÚ. Po nedávno zesnuJIém ml€lr. Tadovi I:J~. Ant. Krá t k é m postilhují SPD. další ztiráty Z1eiměměřičských úředníků úmrtím mel'. rady Ing. K.arla Jel í n k 11, rodem ze Ždáru na Moravě, p,růkopnika prací spojenýdh s po·zcmkovou reformou v Trenčině a Zvoleni, a měř. komis,aře Augustina Ř e ř ue h y, rodem z Břímětic. 11 Znojma,přiděleného obvodové úi'.ldov.ně v Olomouci. Artur von Hiibl. polní pooma;ršállek, za války světové velitJed videňského voj. ,zeměpisného ÚsJ.avu, zemřel 7. dubna 1932 ve věku 69 let. Proslud v reprodukci ma,p (heliogu-Míe), ve fotografii a fotogrametrii. Po 35 liet ve služtbáen byl vždy iniciativní pra.covník v Mém styku s dvilními vědci. Jeho ptl".n.ktieká a literámí činnost zvlášť ve snímkomě'ření byla uznána udělel1Ím čest'l,élho doktOrátu techniokýtclh věd'. Htiblovo jméno - podporo'val ~ejména vynál~ce st1eireoautografu Orla - jel IIffl'ozlučně spjaJto s vývojem '1JvláJšťmkouské fotoo'rametrÍie. Změny ve stavu katastrál. měř. úředníků. S love II:s k o: Přijati za měř. koncipisty: Ing. Š. Illenčík (Ni-tJro),Ing. VI. Jelínek (Prievidza), Ing. L. Sp
vzú.
1932/139
Měřim Hanó, menm její grronte, mo,ře rol, .báně měst, kolaje, CRl.8ite e vrb parazól, Krotim hřehce fik: ehromu, litám jož jak fták, drtim hore, zvihám dole o·brem stroju, pák.
měřim všecko, co j,e e co bode lide mět věk, změřim snáď e sopko pekla, . nebe barvinek. Chtěl becJ.i· změ'řet nekonečna kořeně e' květ; ale v j.ednom nemoh6cnosť, nezměmosť chco mět. -;
.
Zkřisel sem zaklety tepla, světla pokLade, pro mně neni dálke ani zvéšek záhade,
v lásce k Ha,né, v lásce k rodo! Tá je seló mó a tó chco až do skonáni mět, ach, nezměrnó ... ~:
1
Tiskový fond: Do 18. kvěrtna t. r. dále Aut. Beneš při pIříIležiťosti jnl€noÝání svého h1:w. města Prahy, 50 Kč, Moravs'k;iodbo-čka památky t svého ipí-edsedy ]ng. A. Kirátkého, staN tiskQV'~PJofondu 3313 Kič. . ~..
přispěli: In,g. Fr.Sponer, Olomouc, 20 Kč, 1ng. če,stným prV'l1ímcrelllem Klubu mĚli'; inženýrů f~p'olku móř. iružený'růstát. slwž1by k uctěni 382 Kč. Oiní tedy' 0viz čís. 4. Z. V,. z 1932)
j>nští ,číslo Z. V. vyjde 1. října.
*) Hanáeký básník složil tyto verše na uvítanou naneho v Olomouci ve dnech 2. až 6. června 1932.
úČ1stníků valného
sjezdu SIA .. ko
Kolega, jenž jest službou přidělen novému měřeni v Bratislavě,vy,,, . měnil by si místo s kolegou v Čechácb, neboť tam má rodinný byt a ne· mocnou ženu. Stěhovaci výlohy hradí.sám. Kdo by z pp. kolegů na výměnu re&~kt
R~duh(nl dJojobréllOJO 'éI(bgm~fr ..
~rl\ I\~ARAV
weSPoJenl S normiílnlml1eOdOlltu ilkon1i1k1nlml 1i1cbgme1ru Nejmo(iernějŠí přístroj - vynikající optika ~ osvědčená, jednoduchá konstrukce nepatrná váha - Přesnost 1-2 C'J11, na 100 m 'Uliídt:J1e Sl prospek1 J 58 ..
IífRN či spol ..člk(. 5pOI.~AARAU '(~WOCilru)
Generální zastoupení Jnl. Kilrel ~ňckll. Prilbil-SmlCboy Telefon 42236 -
1932/140
1549
y
y
v
V
/
8
ZEMEMERICSKY VĚSTNÍK
1932
ČASOPIS SPOLKU ČS. ZEMĚMĚŘIČŮ XX. ROČNtK V BRNE 1. ŘtJNA 1932
•••••••••
Budování jednotné trigonometrické sítě katastrální (1.-4. v oblasti města Písku. Ing'. Antonín
S o k o 1, měř. rada triangula,ční
kanceláře
řád)
min. financí. (Pokračování
-
Suite.)
Jsa pověl'en vybudováním jednotné trigonometrické sítě katastrální v oblasti městn, Písku, měl jsem za úkol vytyčiti v 1'. 1931 potřebné trigonometrické body 1. až 4. řádu a zaměřiti body L řádu a na nich též směry na· body 2. řádu *). Návrh trigonometrické sítě vypracoval jsem ještě v Praze v mimoúfedních hodinách, ,J:loněvadž v úředních hodinách jsem byl zaměstnán revisí kancelářských početních prad. Nejbližšími danÝ'mi body jednotné trigonometrické sítě v okolin:těsta Písku byly body: 221 Volyiíský vrch (správně Boleniny), 251 V. Kamýk a 261 Zahořanský vrch (správně Koňský vrch), jež však nedostačovaly, protože trig. bod 251 Vys. Kamýk nachází se asi 5 km jihovýchodně od hranic katastrálního území města Písku a nebylo by možné dobré vyvinutí trigonometrické síťě. Bylo proto nutné přibrn,ti ještě další trig. body: 211 'Tok, 231 Boubín,241 Kleť, 381 Větrník, 401 Vysoký (Markštein), 371 Svidník a 271 Mezi vraty. Při vyhotovování ná,vrhu trig'. sítě bylo hleděno k tomu, aby bylo použito pokud možno nejvíce trigonometrických bodů dřívější trigonometrické sítě katastrální - ovšem se zřetelem na řádné vyvinutí sítě. Dále bylo dbáno toho, aby bylo možno připojiti novější triangulační práce, zejména triangulaci m8sta Tábora, provedenou v r. 1922 a práce provedené Vojensk}Tmzeměpisným {lstavem v r. 1928, a to triangulaci pro cvÍ<Snémapování u Votic a triangulaci 1)1'1) vojenskou střelnici v Drdech. Návrh trig. sítě byl vypracován v generálních mapách 1: 200.000 za použití speciálních map 1: 75.000. . Dosavadní trig. síť byla zhuštěna novými trig. body 1. řádu: 3051 Chlum u Pleší, 3061 Po tálo v, 3071 Kosejřín, 3081 Helfenburk, 3091 Mužsk)' vrch a 3101 Zdánov, poněvadž některé strany této sítě byly příliš dlouhé, na př. strana 251 Vys. Kamýk - 371 Svidník skoro 52 km. Vý'vin trigonometrické sítě a určení jednotlivých trig. bodú 2. až 4. řádu je patrno z připojeného náčrtu. Rekognoskace území **) byla provedena na základě mnou vypracovaného návrhu trig'. sítě. *) K zdolání uvedené úlohy byli nmě přiděleni kolegové: Ing. Ant. Lukáš z triang. kanceláře min. fin., dále Ing, Tomáš K1epáč3k a Ing". .Julius Mikula. Měř. rada Ing. T. Klepáček měl býti zaměstnáván v okolí města Písku, poněvadž byl mimo triangulačních prací v jednotné trigonometrické f'íti pověřen pracemi podle závazku státní finanční správy a mimoto pra.eemi autentifikaěními. Se zřetelem na pokročilou dobu (konec května) bylo k urychlení prací, zejména signalisace. vyžádáno přidělení čtyř stálých figurantů. **) K polním pracím odejel jsem dne, 27./5. 1931 s Ing. Luká~emdo Písku. Ing:. Klepáček a Ing". Mikula nastoupili službu dne 2. června H'31. Příděle-ní fig-uranti přihlásili ,se většinou pozdl'ji.
1932/141
Trig. body: 221 Boleniny, 42 Kbýl, 12 Klesanova, 3101 Zdánov, 231 Boubín, 22 Vobory a 261 Koňský vrch l'ekognoskoval Ing. Lukáš, trigonometrické body 241 Kleť, 391 Kohout a 381 Větrník rekognoskoval Ing. ~Iikula, ostatní trig. body rekognoskoval jsem sám. Při rekognoskaci používal jsem k dopravě nájemního osobního auta. Byly vyhledávány staré trig. body a nebyl-li nalezen kámen, bylo kopáno a hledána spodní značka; dále byla zjišťována výška staveb měřických signálů a viditelnost potřebných trig. bodů. :Mimoto bylo vyšetřováno, kdo je majitelem pozemku, na němž má býti vytyčen trig. bod, kde lze naja,ti nejsnáze potřebné dělníky, povozy, a kde je možno koupiti nutný materiál stavební a stabilisačni. Zároveň byl o stavbě uvědomen vlastník pozemku a starosta příslušného kat. území a připomenuty jim povinnosti a práva se zřetelem na zákonná ustanovení. Z trigonometrických bodů, určených zemřelým prof. Ing. Fr. Novotným při triangulaci města Písku v r. 1892, nemohlo býti použito žádných. Byly Btabilisovány obyčejně čtyřmi kolíky, kte ré od té doby shnily. Triangulační elaborát vyhotovený prof. Novotným byl nám zapújčen městským stavebním úřadem vPisku. ·Signalisace. Trigonometrické body byly signalisovány postupně podle potřeby a tak, aby se mohlo začíti s obser vací nejdříve na vysokých kopcích a aby mohla býti observace nerušeně kon ána na bodech 1. řádu a zároveň 7:1ml>řovány směry na body 2. řádu. Ing. Lukášovi byly přiděleny trig. body: 221 Boleniny, 42 Kbýl, 12 Klesanova a 231 Boubín, aby mohl začíti s observací na trig. bodě 3ilH Zdánov, kam byl dirigován k signalisaci figurant Hort. Ing. Lukáš postavil na 221 Boleninách měřickou věž se středním sloupe m 13'50 m. Na ostatních bodech nakoupil a dopravil potřebný materiál na místo stavby, stavbu měř. věží provedl figurant Fr. :Mikyska, Ing. Mikulovi byly přiděleny k signalisaci trig. body: 241 Kleť, 391 Kohout, 381 Větrník, 3051 Chlum u Pleší a 401 Vysoký (Markštein). Na trig. hodu 241 Kleť, jímž je střed zděné turistické rozhledny, byla zřízena pyramida připevněná ke zdivu, na trig. bodu 391 Kohout hyla postavena pyramida a zřízena též podlaha pro observátora (bod byl potřebný pro orientaci), trig. bod 381 Větrník byl signalisován měř. věží se středním sloupem 16'50 m, trig. bod 3051 Chlum u Pleší měř. věží se středním sloupem 6'00 m a na trig. bodu 401 Vysoký bylo postaveno lešení 14'50 m kolem zděného p1líře. (Obr. 1.) Ing. Klepáček provedl signalisaci a sice stavby měř, věží na bodech: 22 Vobory (střední sloup 16'10 m), 102 Varta (stř. sl. 16'40 m), 92 Na pyramidi:(17'35 m) a 132 Zlatý vrch (18'30 m) a stavby pyramid na bodech: 14 na Švim· berku, 24 Mezi hůrky, 134 U klitšterskJ"ch rybníkú a 64 Mezi vrchy. Na ostatních bodech provedli signalisaci stálí figuranti podle rozkazů skupináře. Každému figurantovi bylo určeno místo stavby a v~)ršlm stavby, dále bylo mu sděleno, kde je ke koupi potřebný materiál a kde lze najati dělníky
1932/142
a povozy. Před skončením stavby musil figurant oznámiti, kdy bude stavba. dokončena a podle toho bylo pak použito auta a provedena přehlídka stavby samé a rekognoskacc s měřické věž,e, zejména jsou-li viditelny potřebné trigonometrické body. Stavební skupina fig-uranta Horta byla specialisována jen pro vysoké sta,vby a. byla převážena zpravidl::t lehkým nákladním autem, protože mimo Horta byli v ní ještě dva stálí tesaři a jeden zručný dělník. Bylo-li při stavbě měř. věže zjištěno, že některý- směr na trig. bod je nejistý, musila býti okamžitě podána zpráva nebo telegrafováno. K dopravě na trig. bod, případně na místo překážky bylo použito auta, íljišt(';na skutečnost překážky a dány další rO:t;kazy. 8tav,ební dříví bylo skoro na všech bodech přímo na místě nebo v nejbližším okolí. Na všech trig. bodech, j('ž měly býti signa1isovány měř. věžemi, bylo třeba provésti obě konstrukce -- lešení pro pozorovatele se střechou zakončenou záměrným truhlíkem a konstrukci pro postavení měřického stroje, pouze na Mužském vrchu u Netolic stála dřevčná turistická rozhledna. Tato byla se svolením majitele - odboru Klubu československých turistť1 v Netolicích upravena pro účely triangulační a to zřízením střechy s truhlíkem a vestavěním konstrukce pro observační sloup. (Obr. 2.) Z triang111ace provedené v r. 1928 Vojenským zeměpisným ústavem zůstaly ještě signalisovány trig. body: 211 Tok, Rohatec, 261 Koňský vrch, Lampýr, Tešno, Hluboký les, Na hradě, Vápenka a skoro všechny body z votiúké triangulace. Bylo třeba signalisovati trig. body 191 Studený vreh (potřebný pro orientaci), Vranč a opraviti měř. vež na trig. bodu Klene.. Na Studeném vrchu a Vranči byly postaveny měL věže se střed. sloupem 14m vysokým. Na trig. bodě Klenč bvla měř. věž částečně rozebrána (střeel-la a jedno patro odstraněny) majitelem, jemuž byla věž prodána V. Z. Ú. Poněvadž s majitelem hospodářskou správou velkostatku Pálfyho v Březnici - nebylo možno se dohodnouti a stavba byla jinak úplně zachovalá, byl materiál věže koupen a Obr. 2_ provedena nutná oprava. . Spojení vojenské triangulace s triangulací katastrální bylo docíleno signa· lIsováním bodů 12 Hrad u Bud, 32 Na bambuli, 73 Javorová skála a 32 Buko-yice, který byl bodem táborské triangulace. Protože body vojenské triangulace JSou nově stabilisovány, stačí provésti připojovací měření na bodech Klenč, Vranč, Lampýr, Hluboký les, Na hrad~, Vápenka a rozšířiti tak jednotnou trigonometrickou síť katastrální na celé území u Votic a Sedlčan a částečně též spojiti s triangulací brdskou, a to bez velikých výdajů. Ve východní části byly signalisovány trig. body 22 Stražiště, kde na základnu 371 Svidník - 22 Stražišťě byla připojena v r. 1914 triangulace města Pacova, a dále body 42 Na vrškách (Rodná), 52 U sv. Anny (Měšice), 62 Čermákův vrch, 23 Na hraničce (Kášovice), 13 Čampule (Dlouh~T Pachrobat)
1932/143
z triangulace táborské, které bude lze využíti, budou-li provedeny potřehné doplňovací prá,c1e. Mimoto bylo rekognoskací zjištěno, že by bylo možno - bez velkých nákladu na signalisaci - zhustiti trig. sH vložením trig. bodu 3. řádu: 173 Zběžnice (17 m střed. sloup), 183 Chlum u Velké (12 m stř. sloup), 193 Zvíkovec (7 m stř. sloup), 203 Na strážkách (pyramida), 213 Kupa (pyramida) a 43 U věžičky (pyramida) a docíliti tak spojení triangulace písecké s táborskou a votickou. Se sig'nalisací bylo zaiSato 4. června a byla dokončena 23. října 1931. Cel k e m bylo s i g n a I i s o v á no 86 trigonometrických bodu, z toho 15 bodu 1. řádu, 25 bodu 2. řádu, ~5 bodu3. řádu a 21 bod 4. řádu. Podle druM staveb bylo 21 pyramid (2 na hodech 1. ř., 5 na bodech 3. ř., 13 na bodech 4. řádu, 1 pyramida se zV~'šený-m postavením pro stroj (3'20 m na bodě 3. řádu), 1 čtyřboký signál (20 m) na bodě 4. ř:ídu a :3 stromové signály na bodech 4. řádu a 61 měřiekých věží (13 na bodech 1. ř., 25 na bodech 2. ř., 19 na bodech 3. ř. a 4 na bodech 4. řádu). Podle výšek středního sloupu pro postavení měřického stroje bylo postaveno měř. věží: od 5 do 10 rn 5, od 10 do 15 m 19, od 15 do 20m 19, od 20 do 25 mlO, od 25 do 30 m 6 a 1 opravena a 1 se středním sloupem 33'40 m(na bodě í2 Vel. Kameník). Součet středních sloupu všech měřických věží dává 1034m. Pruměrný náklad n'a signalisaci 1 m středního sloupu byl c a. 1 8 O K č. Stab:tisace. Na bodech 1. řádu. kde byly zachovalé horní značky - obyčejně kameny rozměru ~O X 30 >< 100 cm s nápisem C. R. OPER. ASTR. 'fHIG. PRO MENS. GHAD. MED. EUROP (hody stupňového měření) - (obr. 3.) byly horní značky po přpo.chozím zajištění vykopány a přezkoušeno, jaká a v jakém stavu je spodní značka trig. bodu. Jako dťlvod, proč byly kameny vykopány, se uvádí, že vyčnívaly jednak příliš vysoko nad okolním terénem (až 1'20 m), jednak byly nahnuty, ale hlavně proto, že bylo nutno se přesvědčiti, jsou-li obě značky centricky nad sebou. Spodní značky byly různé. Nejč~stěji byla to kamenná deska s jamkou uprostřed, která byla vylita olovem. v němž byl vyryt jemný křížek nebo tečka; jinde je zapuštěn v kamenné desce zink9vý konus s vyrytým křížkem. Spodní značky byl) pozorně přikryty cihlami nebo plochými kameny a na ty pak byla naházena vrstva hlíny 20 až 50 cm a opatrně upěchována. Horní značka (hranol) byla pak osazena s'visle a přesně centricky se značkou spodní a upevněna vrstvami cihel na cementovou maltu. Zbývající prostor v jámě byl vyštětován plochými kameny a spáry vylity cementovou maltou, nebo byla zbývající část jámy vybetonována. Kameny vyčnívají .nyní asi 40 cm ze země. Mimoto byly značky trig. bodl"! zajištěny osazením zajišťovacích značek - kamenu ._- zpravidla 15 >< 15 >< 75 cm s vysekanými křížky na horní ploše. Popis stahilisace a všechny potřebné údaje obsaženy jsou v místopi;;e('h jednotliv~'ch trigonometrick)-ch bodú. Přezkoušení a doplnění stabiliBace bylo vykonáno na trig-onometrických bodech: 211 Tok, 221 Boleniny, 251 Vys. Kamýk (byla zjištěna odchylka obou značek 65 mm), 261 Koňský vrch, 271 Mezi vraty a 381 Svidník.
1932/144
Spodní značka na trig. bodě 241 Kleti nemohla b),ti odkryta, protože je v cihlově obezdívce, na níž spočívá nosný sloup konstrukce věže. Zděný pilíř na trig-. bodě 401 Vysoký (Markštein) byl (viz obr. 1.) opraven a vlastní značka, nacházející se uprostřed horní plochy žulové desky. jíž je pilíř zakončen, byla za· jištěna 3 kameny s křížky na horních plochách. Na trig. bodě 231. Boubíll byla horní značka nalezena v chatrném stavu - byla proto nahmzena žulovým kamenem rozměrll 30 X 30 X 70 cm s označením K. V. a 1.931. Na trig. bodě 3061 PO'táJov byl nalezen zachovalý kámen rozměru 20 X 20 cm, osazený při triang-ulaci města Tábora,. Poněvadž je nyní bodem 1. řádu, byl kámen nahražen žulovým kamenem o rozměrech 30 X 30 X 90 cm s K. V. a 1.931. (Pokračování - A snivre.)
Ing. J·osef C e y na r, asistent
českého vysO'kého učení te'chn. v Praze. (Dokončení
-
Fin.)
Pro druhý předpoklad (převedení obrazce na jiný o lichém počtu vrcholů) není přirozeně opakování jednoho z boiů značnou časovou ztrátou a možno práci ještě zjednodušiti, opakujeme-li onen bod, jehož jedna případně obě souřadnice (jak to bývá pravidlem u počátku měření) rovnají se O. Výpočet strojový se ještě zjednoduší. Tohoto výpočtu možno užíti všude, kde jde o přesný a rychlý výpočet ploch zaměřených souřadnicemi (plochy parcel, vyrovnání hranic atd.). Doba potřebná k výpočtu bude nejlépe patrná z příkladu výše uvedeného. (Udány jsou průměrné časy několika počtářů na různých strojích.) 1. způsob i s převodem souřadnic 3 min. 20 vt., 2. Zpllsob: Přímé počítání i s opsáním souřadnic 2 min. 40 vt., vlastní výpočet 1 min. 40 vt. (minim. 80 vt.). 2. V Ý poč e t p I o c h y a výš e k t roj Ú h e I n í k a u r č e n é hoj en délkami. I v tomto případě mohu použíti s výhodou postupu dříve uvedeného. Celý výpočet může se provésti přímo ve stroji, aniž by bylo třeba výpočetních poznámek. Pro výpočet platí vzorce
a+b+c
8=--2--'
Výpočet 8 provede se běžným způsobem, a v)'sledek ponechám zatím ve Výslednici a všechna počitadla se vymaží. Do obrátkového vytočíme a, s přeneseme do nastavovacího, v:\'slednici vymažeme a v obrátkovém poči. tadle přetočíme a na s. Vyčíslen je nyní součin s (s-a) a výsledek ponechám ve výslednici. Jinak počitadlo vymažu. Dále se pokračuje jako při výpočtu prvého součinu, až celý výraz obdržíme ve výslednici a můžeme jej běžným způsobem odmocniti. Z takto stanovené plochy vypočtou se pak výšky. 3. V Ý poč e t p o I y g o n á ln í c h tah 11. Postup výpočtu jest obdobný, jak udáno v přednáškách prof: Dr. F. Fialy (Geodetické počtářství, II. běh, str. 182). Pro urychlení práce nejvhodnějším postupem bude vysaditi při strojích s desetinným převodem souřadnici x bodu počátečního ve výslednici. Hodnotu c o s a vysadíme v nastavovacím počitadle a v obrátkovém vytočíme délku strany s a ve výslednici jest souřadnice x dalšího bodu. Ponecháme-li ji tam a zbývající počitadla vymažeme, můžeme stejným postupem určiti souřadnice další. Ovšem je nutno dáti pozor na znaménka c o s, a je-li znaménko záporné, přesunouti před vytáčením páčku na ,,-". Stejným způsobem mohou se pak vyřešiti i hodnoty y. Nevýhodou výpočtu polygonálního tahu počítacím strojem jest to, že chyba, učiněná ve výpočtu, nemusí se objeviti ani v kOliečném výsledku, je-li jojí hodnota taková, že dopustná odchylka l~eiJyJapřekročena (tato chyba ovšem muže se stejně ob· jeviti při dosavadních V)-počtech [ngaritmických).
1932/145
Při strojích dvojitých je výpočet značně zjednodušen tím, že v jednom nastavovacím počitadle vysadíme hodnotu s i n, v druhém c o s, a vynásobíme délkou s. Dostaneme pak současně obě souřadnice. 4. V Ý poč e t p o moc n Ý c h bod ú n a pří m c e. Pro výpočet bodú na přímce užíváme vzorce
Pro současné vyčíslení při dvojitých strojích, po nastavení počátečního bodu vysadíme v nastavovacích počitadlech konstanty
souřadnic
Yk-Y. [s J ' a vynásobíme hodnotou Sn' V případě, je-li měření prúběžné, sta,čí v obrátkovém počitadle vytáčeti jednotlivá staničení, abychom obdrželi souřadnice jednotlivých bodú. 5. V Ý poč e t pro t í n á n í v pře d. Výpočet protínání vpřed, uvedený prof. Dr. Fialou (Geodet. počt. II. b, str. 55), je nejvýhodnější pro jednoduchý stroj. Pro dvojité stroje dá se užíti kratších řešení. Uvažujm6 dva případy: . a) Jsou-li dány jižníky, múžeme pro výpočet užíti následujícího postupu: 1. Ys Y2 + (xs - x2) tg a2S 2. Ys Yl + (X3 -Xl) tg alS' Výraz (X X tg a z prvé rovnice rozložíme tím, že přičteme a odečteme Xl' a rovnice bude pak míti tvar 3. Ys Y2 + (Xl -X2) tga2s (XS - Xl) tg a2S' Rovnice 2. a 3. vyčíslíme současně na dvojitém stroji takto: Do výslednice levé vysadíme Yl a do pravé Y2, po vyma,zání nastavovacího počitadla vytočíme v obrátkovém počitadle X Pak vysadíme v pravém nastavovacím počitadle t ga2s a otáčíme, až v obrátkovém počitadle obdržíme Xl' Vysadíme do levého nastavovaeího počitadla t gals, aniž bychom vymazali některé z počitadel, a nyní otáčíme dotud, až obě výslednice ukazují stejnou hodnotu. Vi obrátkovém počitadle máme nyní hodnotu xs, a ve výslednicích YS' b) Známe-li jen měřené úhly na daných bodech (obr. 8.). Užijeme pro výpočet rovnic: L1 Ylk = L1X3k cotg Oh, L1 Y2k = L1X3k cotg 1iJ2 a L1 X1k = L1Y3k cotg 1iJ1, L1 X2k = L1Y3k cotg 1iJ2• Do výslednic vysadíme Yl a Y2, do nastavovaeích počítadel co tg liJ co tg W a po vymazání obrátkového počitadla přetáčíme, dokud v obou výslednicích nejsou stejné hodnoty. V ob,X rátkovém počitadle jest nyní LI Xk3, ve výslednicích jest Yk' Pak vysadíme Xl X postupujeme stejně, a obdržíme ve I avýslednicích Xk a v obrátkovém pOčitadle L1 Yk3' Znaménka obdržených hodnot nutno ovšem určiti ze situačního obrázku.
= =
S
-
2)
2S
+
=
2•
2
2,
I
1932/146
6. T ran s for m a c e s o u řad nic. Pro vyčíslení vzorců při této úloze je nutné přesunování saní, a dosud je to jediný stroj "T h a I es G E O", kter ého možno použíti *). Musíme řešiti rovnice: Y n = Yn-1 a . Li Yn b . Li Xn, Xn = Xn-1 a . Li Xn - b . Li Y" při čemž a a b jsou konstantní pro výpočet všech bodú. Vlastní výpočet se provede následovně. Do výslednic natočíme Y n-1 a X n-1 (bodu .p n-1 hlavní soustavy). Pak vysadíme do nastavovacích počitadel b a a, které pro celý další výpočet tam zůstanou. Dle znamének čísel b a a se postaví páky buď na "Div" neb "Mult" a na 1. neb II. Vynásobíme hodnotou Lixm takže dostaneme ve výslednicích Y"-l b . /lx.. a X .•-_1 a . L1xn• Obrátkové počitadlo se vymaže a saně se dají tak daleko napravo, až levá vÝ'slednice se dostane pod pravé nastavovací počitadlo. Nyní násobíme hotlnotLl L1 y", takže obdržíme v levé výslednici Yn-1 b . L1x" a . L1Yn' Saně posuneme pak nalevo, až pravá výslednice bude pod levým nastavovacím počitadlem a přetočíme hodnotu L1 Yn v obrátkovém počitadle na O (nulu). Obdržíme tedy v pravé výslednici hodnotu X"-l -+- a . L1xn b . L1Yn' Nyní máme ve výslednicích hodnoty Yn a Xn a pokračujeme-li dále stejným způsobem, obdržíme postupně souřadnice všech bodiL 7. S čít á ní ú h I ů. Máme-li sečísti řadu úhlů (na př. při výpočtu polygonálního tahu), mM:eme i zde použíti výhodně počítacího stroje, pro tento případ dokonce i některý z obyc:ejných kapesních šoupátkových, jejichž cena se pohybuje kol 50 Kč. Uhly sečítáme stejně jako běžná čísla, s tím rozdílem, že me.zi kolonami . stupňů. minut a vteřin necháváme vždy jedno místo volné proto, abychom součet jednotlivých hodnot dostali samostatně. :Máme-li tedy na. př. sečísti: 156" 38' 54" 162053' 52", vysadíme ve stroji 1560380M a připoČ',t,eme 1(j2053052 a ve výslednici bude 31809110G, kteroužto hodnotu 'převedeme na stupně současn"m přiěítáním 940 v kolonách minut a vteřin tolikrát, až se na prvých místech kolon objeví O a zbytek bude bude menší než 60. VÝsledek bude 319032' 46". Při sečítání delších SlOUPC1~1 nebude počet přičten)'ch hodnot v obou kolonách stejný a přič,Ítámf> tedy tak dlouho, až se objeví O na prvém místě té či oné kolony, odpovídajících 940 vymaž·eme a přičítáme nyní jen v koloně druhé, až i zde na prvém místě jest O. Na př. součet úhlů dal na stroji 863425871. Vysadíme 940940 a přičítáme. Po sedmém přičtení bude ve v}Tslednici 870012451; v koloně minut 940 vymažeme a po čtrnáctém přičtení dostaneme 870019' 31". Při odečítání postupujeme na stejném principu opačně. Při výpočtu jsme omezeni ovšem počtem míst v kolonách (3), takř.e mužeme sečítati jen do 999, aLychom mohli užíti tohoto způsobu. Poněvadž mťtzeme i tak v nejnepříznivějším případě sečísti 16 hodnot, jest pro běžnou praxi plně dostačující. Uvedenými příklady nejsou ovšem zdaleka vyjádřeny všechny možnosti, kterými počítací stroje mohou zjednodušiti zeměměřičovu práci **). Á bylo by dobre v dnešní dotlě mechanisace a nO~'malisaee věnovati jím větší pozornost, než tomu bylo dosud.
+ +
+
+
+
+
+ +
*) Čtenáře **) Některé
upozorňujeme dam pHpady
na insert této firmy v Z. V. uvedeny budou ve čLínku Ing. R. Klosse.
1932/147
Eésurné: Les nouveaux modEdes des machines a calculer et leur usage dans la pratique du géometre. L'auteur donne un apen;u sur les appareils 1.) qui travaillont vite surtout a l'aide de l'énergie électrique (Mercedes-Euklid, Monroe, Archimedes etc.), 2.) qui a cause du perfectionement des anciens types sont a bon marché (Brunsvigu, Madas-Portable, Mira - produetione tchécoslovaque etc.) et 3.) qui sont construits spécialement pour les: travaux géodesiques (les machines double p. e. Thales-Geo). - Ensuite il montre comment on se sert des machines pour calculer: la surface, l'altitnde du triangle, le cheminement polygonal, le point auxiliaire sur la droite, I'intusection en avant et la transformation des coordonées. laquelleo peut etre éxécuter seulement avec le type Thales-Geo.
Zprávy odborné. Autoredukční dvojobrazový dálkoměr Kernův. Uspokojivé výsledky, jichž bylov posledních letech dosaženo s dvojobrazovými přesnými tachymetry, podporuji značněrozvoj výroby těchto strojů, takže dnes již se užívá několika typů jejich, lišících se navzájem způsobem, kterým jest dvojitý obraz vytvořen. Aregg'e,r umístil před středem objektivu klin zvláštního tvaru, Wild používá před každou poloviriou objektivu jeden klín o polovičním účinku, Breithaupt vyzbrojil svůj dálkoměr dvěma zrcadlícími hranoly. v nichž nastává odchýlení paprsku totální reflexí,. nikoliv lomem, jako u klínů. a Bosshardt užívá za účelem autoredukce dvou klínů před jednou polovinou dalekohledu, jejichž vzájemným otáčením lze měniti dálkoměmý úhel. Všechny tyto stroje byly v tomto časopise již popsány. V poslední době opatřila firma Kern, Aarau ve Švýcarsku, známý svůj dvojobrazový tachymetr autoredukčnim ziařízením, umožňujícím měřiti ihned horizontální vzdálenost. Je zařízen tak, že jej lze užíti také jako obyčejného nitkového dálkoměru po zakrytí dálkoměrných klínů. Firma Kern doplřmje dvojobrazovým zařízením dálkoměrným též své dotykové tachymetry. 'Dato kombinaoe má tu výhodu. že lze sklonzámery odečísti v procentech a z odečtené horizontální vzdálenosti lehko odvoditi výškové rozdíly. Při použití dálkoměru nitkového dostává.me též hned redukované vzdálenosti. Jako u všech ostatních tachymetrů dvojobrazových čte se i u stroje Kemova na, horizontální lati, jež jest.s malou změnou podobně upravena jako lať přislUJŠná k puvodnimu Kernovu dálkoměru neredukujícímu. Popišme podrobněji autoredukční zařízeni stroje. Pro dálkoměr autoredukční jest třeba, aby úhel paralaktický bylo možno zmenšiti až, o jednu třetinu jeho normální velikosti. Tomuto účelu slouž; dva kliny za sebou umístěné, jež 'lze kolem optické osy dalekohledu otáčeti proti sobě o stejné úhly. Pozorujme, o kolik se změní paralaktický úhel a tím i posun obrazu, jestliže otočíme každý klín o úhel 'f. Vezmeme-li pouze jeden klín a dáme jej před objektiv dalekohledu, jímž jsme dříve zaměřili na bod O. obdržíme posunutý obraz A bodu O. (Obr. 1.) Otáčíme-li klín kolem osy dalekohledu, opisuje tento obraz kružnici o poloměru OA a středu O. Otočíme-li klín tak, aby oba obrazy byly na vodorovné přímce, obdržíme největší příčnou odchylku. Po otočení klínu o úhel 'f padne posunutý obraz do bodu A', jehož prumět jest v bodě P. Příčný posun jest tedy OA . 80S 'f a ježto stejná rovnice platí pro redukci šikmo měřené délky na horizont, mohli bychom takto stanoviti redukovanou vzdálenost. Nevýhodnou jest však okolnost, že obrazy nejsou ve stejné výšce a odečítání by se muselo díti vertikální nití. Odstraníme tuto nevýhodu použitim dvou klínu o polovičním paralaktickém úhlu. Otočíme-ll nyní jeden klín ti úhel + 'f a druhý o - 'f "onadne posunu~ý obraz bodu ani do A', ani do A". nýbrž do středu - do bodu P. Odchýlený obraz se při otáčení obou klínu pToti sobě pohybuje sále po vodorovné přímce OA a posun jest rovný OA. cos 'f. Přesnost tohoto zařízení záleží hlavně v přesn~m provedení kruhovýc,h ložisek a ježto kosinlls se kolem O o jen nepatmě měni, nemá malá chyba v mechanismu téměř žádného účinku, jestliže záměra není příliš skloněná. Při výškovém úhlu asi 5 o způsobí chyba 6' v natočení klínů při vzdálenosti 100 m odchylku od správné hodnoty jen asi 1'5 cm, při 22'5 o však již 7-cm a při 45 o již 12 cm. Mechanismus, provádějící natočení klínu o úhel sklonu dalekohledu, vidím~ na obra.ze 2. Klíny Kl a K2 jsou zasazeny v objímkách po stranách ozubených. Do zubů zapadá kolečko 0;, pevně spojené s ozubeným kolečkem F. Do něho zabírá kolečko E, jež je připevněno na otáčivé ose D. spojené na druhém konci pevně se svislou tyčÍ CD. Tato tyč je částí kloubového rovnoběžníku ABCD a proto při otáčení dalekohledu kol horizontální osy A nemění CD svou polohu vzhledem ke svislici. Podržuje tudiž svou polohu vzhledem ke svislici též kolečko E, avšak vzhledem k záměrné přímce dalekohledu se otočí o úhel sklonu dalekohledu. Aby se toto otočení přeneslo ozubenými kolečky ve stejné velikosti na klíny, jest třeba, aby počet zubů objímek Ul a U2 se měl ku počtu zub!"l kolečka G" jako počet zubů koleč,ka E ku F. Zaměříme-li dalekohledem pod vertikálním úhlem 'f, otoči se objímky s klíny každá o úhel 'f v jiném směru. Potom však, jak jsme již pozorovali, zmenší se úhel pa,ralaktický a tím i posun obraw v poměru cos 'f a provede takto samočinně redukce délky na horizont způsobem mechanickým a optickým. Jelikož klíny zaujímají téměř celé místo před objektivem, ptivádějí se paprsky do spodni poloviny dalekohledu hranolem (viz obraz).
1932/148
Jest prakticky nemožno, vyrobiti klíny tak, aby jejich přední a zadní plocha spolu přesně svíraly úhel vypoČtený. Tímto jest však způsobeno, že násobná konstanta nerovná se přesně 100. Chyba tato se vyrovná tím. že dilky lati se příslušně zvětší nebo zmenši. Pak ovšem každá lať patří k určitému dálkoměru a není přípustno lati navzájem zaměňovati. Případný zbytek odchylky násobné konstanty vyrovná se t. zv. rektifikačním klímim;, umístěným před klíny K1 ra K2. Tento klín slouží však ještě jinému účelu. Popsaným redukčním zařízením redukuje se pouze vzdálenost klínů od lati. Součtová konstanta 9 cm, t. j.vzdálenost klínů od středu stroje, jež jest z počtu vyloučena umístěním nuly nenia o 0'9 mm vlevo od nuly hlavního měřítka, zůstává ne.redukována. Aby nebylo nutno odečítatí vý'škové úhly a součtovou konstantu redukovati zpaměti, provádí fa Kem dělení
/~
Obr. 2.
-----
/f., /
I
I
'
I
I I
""
: I
I
I \
,
U,
I ,
I
P'
""
JI(,
ti
ft--
-- -'-
J{z
\ \ "-
"-
"
'---_._Obr. 1.
lati tak, že při normální vzdálenosti 80 m se odečte o 9 cm více. Malým otočenim rektifikačního klínu se tlato odchylka zase opraví a nyní při šikmých záměrách redukuje stroj vzdálenosti o 0'0011 větší. Při vzdálenosti 80 m je tedy součtová konstanta správně redukována, při 40 m redukuje &e pouze polovina, při 120 m o polovinu součtové konstanty vice. Zbývá tedy při těchto posledních vzdálenostech a sklonu ± 40 o chyba 1 cm. Pouze vzdálenosti od 5 asi do 25 m o sklonu 30 o až 50 o bylo by třem zmenšiti. asi o 2 cm. Přihlížíme-li však k tomu, že měření dvojobrazovým tachyme1Jrem má nahraditi měření pásmem nebo latí a že ani těmito prostředky nelze při větším sklonu měřiti přesně na centimetry" vidíme, že zbývají ci chyba jest docela nepatrná. Kloss •. Prozatímní zobrazovací soustav~ pro nové vojenské mapování. Ministerstvo financí jako ústředni úřad, vedoucí v patrnosti triangulační práce, sděluje, že ministerstvo národní obrany podle dopisu ze dne 10. září 1!i32, Č. 12.382-Hl. št. (~. odděl. ex 1932), se rozhodlo, vzíti za základ pro nové vojenské mapování st€jnou prozatímní zobrazovací soustavu. jako je předepsána ustarnovením § 1, odst. 2., vI. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n., pro nové katastrální mapy. Aby trvání tohato prolvisoria bylo omezeno na dobu co nejkratší, požádalo mi· nisterstvo financí čs. komitét geodetický a geofysikální, aby ve smyslu ustanovení § 10, od8lt. 1., vI. nař. Č. 64/1930 Sb. z. a n., obs ara1 co nejdříve vědeckou přípravu pro budování definit,iva, t. j. čs. jednotné sítě trigonometrických bodů. Mechanický planij!Taf. Pod tímto pojmenováním I. B u ,rj a k v GeodierZÍi8ituČ. 11-12, 1931 se rozepisuje o přístroji, který za.ujimá svou kons,trukcí a hlavně smělostí my'81enky. Poukazuje na to, že ;všechny měřičské práce mají směřovat, k vypracování map způsobem nejjednodušším a nejlevnějším při dodržení patříčné přesnosti; považuje proto m ech an i s a c i v oboru ieměměřičských pra,cí za zjev naprosto přirozený a vítaný. S tímto předpokladem byl po dvouletých teoretických a pokusných pracích, teoreticky promyšlen a sestrojen mechanický planigraf. V hlavních rysech nový přístroj představuje tříkolový vozík, nesoucí soubor potřebných mechanismů. Při projíždění vozíku všemi přístupnými body v měřeném území
1932/149
soubor mechanismů uvádí do pohybu pMřičné zařízení pro vyrýsování plánu. Při projíždění ve výši celometrové vrstevnice zazní na stroji umístěná siréna a zároveň z,vláštní ukazovatel ukáže číslo vrstevnice. Krátké sig"nály sirény za,znamenávají se na plánu jako body a později spojením s>tejnoznačných bodů rýsují se vrstevnice. Pohybuje-li se vozík podél vrstevnice, siréna zní nepřetržitě a, přístroj samočinně rýsuje vrstevnici. Autor však poukazuje na zásadní složitost přístroje a na možnost jeho rozdělení na několik hla,vních výkonný-ch funkcí. Maje snahu zkonstruovati jednodušší variantu, aut-or zkonstruoval za spolupráce inženýra A f a n a s jev a teoreticky planigraf pro zaměření osad a komunikací. V podstatě jest to konstrukce analogická předchozí, s tím pouze rozdílem, že zde chybí "úhlové zařízení" a tedy nedá se rýsovati plán vzhledem k vodoro-vným úhlovým změnám polygonového tahu. Při použití tohoto přístroje úhly a délky se změří obvyklým způsobem a polygon se :vynese na rý'sovací papír a založí se do t>troje pro podrobné zaměření, které se provádí též zvláštním zařízením pomocí až 10 metrových drátů dotykem na význačný detailní bod. Vozík se pohybuje po ocelovém laně, napnutém co nejvíce vodorovně, aby se vyloučil vliv sklonu terénu. Obě tyto konsltrukce však autora neuspokojují pro svoji přílišnou složitost a proto zmiňuje se o tom, že se mu podařilo ujasniti si určité detaily a vyjadřuje přesvědčení, že geodetická mechanika chová spoustu zajímavých a neprobadaných tajů. Pracuje se i na třetí konstrukci určené specielně k zaměření osad. Pojednání .jest doloženo výkresy, ale pro jejich složit{)st a nepřehlednost je vyloučena možnost důkladného seznámení se zařízením. Karpuškin,
Posudky . .T. .J e d I i č k a:
Mapa a busola, Vydala knih tiskárna Pokorný a spol., Brno, 1932. Cena 5 Kč. Stra.n textových 70 klíč značkový. Brožura má účel poučiti interesenta, jak třeba používati mapy a busoly. V úvodu načrtnut je kratičký vývoj mapov:íní místopisného. Autor nato pi'echází k vypsání pojmu mapa zcela všeobecně; pak podrobněji se obírá určením měřítka. a mapou speciální. Uvádí zobrazovací metody rakouských map speciálních, popisuje vznik topografické sekce, vyměř<wací čtvrtky a vedle toho přehledně informuje o reprodukci map heliogra.vurou. Ve stati "Obsah speciální mapy" je obsažen výklad o kostře mapy a jejím !Jodkladu trigonometrickém a výškovém, o terénu ~kótování, vrstevnice, šrafy) a nomenklatuře. Zmíněna též vnější únrava speciálky a několik poznámek věnováno mapě generální. V části praktické vykládá autor pojem orientace, naznačuje, jak podle mapy lze prováděti o.rientaci a jak určovati polohu 8,větových stran (busolou, hodinkami, pomocí měsíce a polárky). Obšírněji se zabývá nž1tím busoly, a to hlavně typu Béza,rdova, uváděje na příkladech, jak je třeba s ní zacházet. Spisek doplňuje zpráva o výrobcích voj, zem(\p. ústavu v Pra,ze a jich objednávce a dále klíč konvencionelních značek pro speciálku, a konečně seznam zkratek v mapách. Brožura štkpt. Jedličky vykoná dobré poslání v kruzích vojenských, pro něž je v prvé řadě určena; pro turistu je obsahově obsáhlá: geograf i inženýr osvěží a doplní jejím přečtením své poznatky ve studiích nabyté a leckde najde ve spisku poučení pro zpřesnění představ a pojmů. R-a, Stručné poznámky k recensi spisu Dr. A. Semerádill" "Topowafie~. uveřejněné v čís. 6 tohoto rOlčníku a čas,op,isu. . Pan Raz rálZně posoudil ISJ}'sa vyUČování topogTafie z.púsoihem dosti nelz.vyklým. \čykl:wa. jak othtsáhlé znalosti na,Ulky o terénu a 'zlnáJzor'Uěníies1t třetba k zaměření a znázornění terénu při regulačních plánech, trasování komunikací, při melioraCích a pod. V před. mlwvě spisu bylo pO'Lnamenáno. že se tu jťldná o návod mětřické. te,cll1li;eké topografie VIe Ispojemí s i'adou ,předmětů. jež se na oddělení zeměměřičiského ÍruženÝ1fství 'Vyučují a to hospodárně podaný, by se lát.ka neopakovala. Panu recensentu uniJkJo.že seznáJzornění terénu, na něž klade důraz a Jehož tu postrádá. vyučuje a c.V'~Čív,e spedelním ,předmětu ,:Rý,sování sitlWJění a terenní" třikrát 2 hod. týdně. N~IPOis'třelhnul, že zelilllěměmcké inženýrs,tví má vychovati iruž€nýra a uikoHv topografického kresfriče a že jest úč,elno. kdj'1ž dostnne t&ž alespoň p,řehiedně vědomosti veIiký'Cll to,pog'l'aťIcký'ch pracklh zallrani.Čníc h a o pracích měření ·expelditivních, jež pan recensen:t zamítá. . Z nástinu přednášek vyjímá slova a věty a pOUlka:zuje n,a neSprálVl1JOsti. Definice S01JJSitavy:byla uV1elďenato:poglrafkky s n.ruvázáním jednotné kHometmvé sítě. jež k1ad,e počátek d,o střejlu j1žního okraje listu mapy spedellní 4260 Vsetín (L. Benelš. V Oljenské RoZlhledy. r. 1929, S. 696 a 2, doplněk ke služ. předp. čs. bran. moci D-x-4), jak sám pOlzlll'lmeuává, a jež jaJko .jedlnotná, pro ceIé íuzemí st~,tu jest zatím konvenční a bude přesně projlelkcí převedena do 'wdny. ,P:fj sestrojení listu Is'toIního se uvádí postup kOlllstiruktivní starého a novějšího listu stoLn1ho, co do změny.
+
°
1932/150
Jeslt známo, že nO'Vé práce topografické OsI. Voj. zeměp. ústavu jeou pracemi studijními ku proponOVanéllILll novému: topo~afickému vyměl·ováni, pro nějž se pracují '8m~rnioe, jak pro j~iho základy, taik pro Jeho orga[ljisacli a p,rovádělní. KOIIl'Venční znalčky j,sou vyjmuty 'z klíče smluvenýcih značek - služebního p·ředpisu, ovšem ve zjednodmšení. ÚkoIem č.e,ské techniky jestsewámiti studující předem s naší látkou topografickou, jllJk v nadpisu je poznamenáno a tu se podává lá.tka z předpisů dJříve používaných a nových, jJlokud jsou k dlisposicí v nynějším prov',soriu jich. cHováním; nelze tu dávati osobní názory, což pan recensent vytýká, překládáním ~ opis.ováll1ím. Na olsoibní nálzory různý:clh výirazů a frází panem re,censentem znamenaných nereaguji, j'€lŽto ,také slovní kontroverse jsou pro třetí osobu nechutmé a nezajímá mne, jestli pan recensent zůstane při svých ,výrazech o svojí mentalitě. Každý čtenář, jenž spis projde vážně bez zaujatosti, si vytvoří svůj pOlsudek nejlépe. Recl€nsle ve válŽném odbonném ča.sop,ise uh[a,zenou ~olfmou Iprode,dná,vá věcné zá'Sady, které nejlépe recensent podá svou po 3'itivni prací. Jlak má,lo jest pan re'Clelllsent informo,ván o vYUlčování na zdeiiŠi vysolké ,škole technické, vidno z toho, lŽe v posledním odstavci vytýká, že Ipři vyučování topografie není žádnýoh hodin pm:lQe,. Kdyby nahlédnul do učebné ol&novy české teCIDniky v Brně, nal,elz:lIby tam V!ed~e 2 hod. p,řednášek dále 2 hod. konstmktivnkh a měřických c'V!~čení v poli, jež jsou po návrhu podepsaného zavedeny aooJogicky, jako u jiných 'pralk:tických předmětů encykloped.ických z československých ,škol j.ed.ině na zdejší techrruice. 'I1elchnik se seznánú s t,erénem nejlépe a nejrychlejli v poH, nikoJJiv dalekosáhlými popisnými výlklady a Ip'!"OtOjsou 'zde, 'Zia,vedena polní ovičeU1Í topograilj:cká již odz3Jčátku. Pan reoenserut uV!ed[ řadu přáni 'co do vYUlčování, p,atmě má 'za sl€lbou d,louhou JJrnx~ U1Čitetlskou a YyCJhoval as genemce techn:iků a snad jilž nap1sal i odborná díla, jež jsou dokladem jehlo vývodů, aJIlebo snad! je p,iíipravuje. Bool€lz.ajisM každá positivní prliJce vděčně přjjata. Semerád. Odpověď pisatele posudku o brožuře "Topografie": Ves'V'é recensi spisu prof. Dm A. 8emeráda "Topog;r3Jfie," vy,slovil jsem požadavek, aby přednásky ty vedJlle popisu top'ogl'.lfického měření obsaho'valy i dobře 1JTopracovanou stať 'o tval"elch te,rénu a jejich znázomělllí. Již z tolho jednodJUlCihého dů'Vodu, 'že nauka o tWl>!'le{;ht,erénu je nejdůl€lžlitěijoší a taiké nejohtížně.iší složkou topogtrMického měřeni. Podle poznámek autora, ,.,Topografie," vyučuje a cvičí se zllláwrnění terénu ve speciáJním předmětu "RýSloiV1ání "itua,ční 8J te'rénní". Pak by bylo ,skutečně h OSI pod á rněj š í celou stať vyne1chiatL Nestalo-li se tak, mě'l autor této s~ož'CJ€Ito~ografie věnova-ti vět,ší péčii pmto, lže je ull1čen3Jpro pOBluchače vysoké .šk,o,ly te{;IDnkké. Dommívám se, ~e se Z1eměměřičs.kému inž.enýru mají predkláda,t,j fu.kta a, čts,la a nikoli ru€ls.prárvnosti. Autor se pokouší vysvětliti jen někt,e.ré z nich. Trvám však na všem, co jS€1IDv recensi spisu uved~, s opětovným podotknutím že t,o byla jen část vad. Konformní kuželová prOIjek,ce opravdu rue,s'Oll'Visí s jednotnou 'kilometrovou s,ítí iplánů 1 : 25.000. nl€lboť máme dvě rů'zné ki10metrové sítě: jednu pro pŤevzalté plány 1: 25.000 a -druhou (v konformní kUlŽelové projekci) pro plány nového topografického měření 1 : 10.000 a 1: 20.000. I kdyby Illové topogr3Jfické práce voj. z~lJIllěp1sného ústa;vu byly studijními. nebylo nutné. ahy je autO'r ..Topo/!,ra.fi1ef' POlp'sova,1 s toHka nelspráNnols,tmli ,'1 neja,snostmi a z áI' o ve ň S, původním vymě~ováním mkouslkÝm v mě1\' 1 : 25.000. I při velmi SousN'Ai\'ěném a pO'zorném studiiu SpiSll nehe si vytvořiti jasný obraz toho, jak vznikal a vyhlíží plán p Úo vod 11 í P. i:ak V1znik,al a vyhlíží plán n o v é h o měiíení. Informační sta,tě o cizozemských pracl€lch byly by vel1mi vítány, zvláJště když by obsahovalv nověj,ší údaje (u Ruska) a byly j,a,sněji a věcněji ,se'staveny (u FranCJte a Němecll,.at Uznávám téá 'že kdo nic nedě,la1. nemohl chybiti a Il'eikIopýtl. Oček:ívám. 'že autor ..Top0gTafie" 'V doda;tku sv'ého odborného díila opravi nesprávnosti, na něž jsem upozornil. R(1z. Br.a.ndenbllrg H.: Sechsste1li~ trie:onometrische Tafe1 a1ter Kreisteilun~ ,flir Berechnun~en mH der Rechenmaschine. Nákladem Alh'eda Lorentze. Kurprinzstm6e 10, Lipsko. 1932. . ThIP,l1~ky tyto vznilklyz díla lan.i vydaného tímtéž autOI1em pro trigonometri
1932/151
plřesný výs,lledek a pmtož přidána zvhtMnÍ tabulka pro vyčÍs1enÍ wtangenty; úhlů od O odo 3 o v intervalech vteřinových, jež vyjadřuje hodnoty wtang-enty potřebným počtem desetinný;ch míst, aby výpočet poSlkytoval pro vlš,ecky úhly ,příJbJiŽlllě stejnou přesnost. Mimo to ještě je přidáno zvláštní vYčÍs1enÍ sinu a t,ang-enty od O o do lOv intervale'clhdesetkv'Íl6'finovýcih p01S1tupněna deset, d1e'vět, 06m a g,edlIll desetinný'ch mÍ~t, aby eventlue,lnÍm dělením těmito fumkcemi byla zaručena UiI'čitá přesnost, neboť hodnoty sinu a tangenty tilik ll1aJlého úhlu jsou malým čislem a kalŽdá malá chyba v dělJi,te,Ji pů'soibí velké chY'by v podí:lu, je-li ~ěIlenec :podstatně větší než děliteL Na konerc díla jsou prřipojena ně-Merá důletž
+
Odborná pojednám
v časopisech,
Technický obzor, čís. 16. Ing. M a II r K. FOltog-mmet,rie ,z upoutaného b:lJlonu. Věstn~k pro vodní hospodářství. čís. 67. Z,má,vl;l o VIII. f.l,clhŮ'zi poradního výhonl pro výzkumnictví v obo.ruzemědělské techniky. (Zde otištěn referát Ing-. Oehma (} výsledcích výzkumnic,tvÍ ve &celo'Vání). Mernieclbas nnd KultnrtechnikasVestnesis, čís. 3-6. In~;. Dr. Fr. Ma šek, Praha; Volba nejvhodnější kartografické pro.iekce pn Lo,tylšsko (část I.). D a u g u I ,j s: NQVé mikwskopy. Z iz i k i n ,s: Příklad polygonálního vyrovnávání d1e rovnic podmínkových a neipřímélho P'O'wrování. Journal des Géomětres-Experts et Topographes Fram;ais. Čís. 141 (červene,c) S c h w e y e r: Remembrement en AIsace-Lorl11ine. Fr o,:; t: Pré'CisdollJde la de~ernIination d'une d!irection avec les prohlemes de IIansen ertdJe Potll1'8inot.Čis. 142 (sirpen). Jar r e: Le role de I.a photogrlllInmét.rie da,llIs l'art du géometre. Po n n i es: Le régime fis·cal de la F01rét. - 'Dachéomet,re a tripd'8 ima,ge (de II uge'ro1hoff).
1932/152
Geodezist, č. 5. Z a k a t o v: Diferen CJiální vyrovnávací metoda,. Ves e lov s k í j : Traversy při triangulad III. ř. Smí r n o v: Urlč'flní chyb ozubr·nélho d'sku aut.omkltíCJkého .o.ělicího přístroje. B u r j a k: Malý Quasi-koordinatograf. S a I i ,šč ev: HranolovÝ ast,rolah. t~m i r n o v (p,řeklad): Koeficienlt wztaži vosti inva,mvý,ch d,ráJtů. A TI a n jev: 'TaCJheot~·ansform~tor. Věc h o v: Určení maximální chyby při měl\e,ní šířky řeky. F e I j: SP:lptost mOZI soudobými t'riangulalc.emi a Struve - Tennerovým poledníkem. SeIja k ov : Z pokusů k.azgkstanského m(,r-erní. Dub in i n (pťekkld): O;·t.o,gra,fick:i metoda ,p],a,stického zo'bil"a~e?í betr'énu nn t,opografic'],é mapě. D () 1 g·o v: Momenlty pe,ríod~ck)'dh s,~gm.á[ů!.ČíSi. 6. G la u Š !1'I1: Polygonállní VJ'TO'vnávací met,orl,,}, triangulacnidl tahů. S o k o~ o v: Výsledek ;pozorování bez kiontmln~ho da.lekohIedu v tri angu,la,cli I. ř. Der b ě n ě'V': Stlřed:ní mno.holetá vvšk~, hladiny Černého mOlre u kavkalzs kého pobřeží. S m ir lil o v: Tavísboblký teodolít. N. Š.: Top0'grafkké práce v Číně. Geometarski a ~eodetski glasni1k, Č. 3. /I. n d o n o v i č: O katastru srbském z r. 1918. li i ~ j a n i ~: O zápisu budov v ka.tastru. - Zpníva o SChllZi jugoslávských kolegů (hnnOVllla dravskát Przej!llld m:erzniczy, č. 8 (srpen). S i en k i e w i c z: lTvahy k članku Ing. Dra Kr. Os.trowski-ho-, "Teorja i praktyka. nasr-ei komasac,ii" . .J ach i m o w s k i: Vyrovnání polygonů vzhledem na chyby délkové a úhlové (pokrač.). Zeitschrift fUr VermesSungswesen. Č. 10. Fen s c h: Ein Beitl'a,g' zur Flachen~ teilung (a i\. 14). Č. 11. Lip s: Zur Bel'echnung 10 stelligel' Werte de;; Erdellipsoid&. S c h o pf: Ober Eig'entums- uud Grenzverha1tnif'se in Reihen und gemauerten Grenzsehe,i· -dungen in den a.Jten Bauqual'tierou der f)tiiclte (a Č. 12, 14, 15 a lG). Č. 12. Dr. V I h r i c h : Der WinkelabschluBCehler in Polyg-onzligen. G. 13. G r a b o w s k 1:. Vel'w:ll1dlU'lg d(']' isometrischen Bre-ite in geog-ranhische nnd Anwenclung- derselben bei der .,stereogra,nhiBchen" Abbildung-.... Roh 1 e der: Das Problem der Baulandumlegung. Č.15. Ber n d t : Dber die neue Versuchs,st.recke fUr Nivellementsfestpunkte des Reichsamt" fUr Landesaufn3ohme. Znsamrneohange zwischen Gl'undwamer lmd Feineinwag-ung. S' c·h u m an n : Die Gestaltun!!' der Dreiecke eines Netzes und Brol'al'ds vVinkeI. Č. 16. G r o n w a.l d : Die neueren Feineinwagllllg'cn der Trip:onllmetrischen Abteilung des Reichsamts fur Landesaufnahme. L ti dem a n n: Die Genauigkeit von Prisrnentl'ornmeln nach Steinheil-Dechel'. Dr. H. Mti 11 e r: 10 ,Tahre Beirat f. d. VermessungswePfm. -krOsterreichischtl 7eitschrift fUr Vel'messun~swesen. Č. 2. Leg o: Feier des 70. Geburtstages des HofraJtes Prof Doleža!. L e r n e r: Die Fe~tschrift Eduard Doležal. Dr. U I br i c h: Gnmdlagen der Vektorrechnun9; und ihl'e Anwendung lmf goodatisclle PTObIeme. -kTSchweiz. Zeitschrift fUr VermessunJ!Swesen und Kultnrtechnik. Č. 5. NI o o s: Grundbuch und Vermessung im Kanton Luzern. R e r rot h: Gr30vimetrische Feinmessungen zum Zwecke der ErdCorschung (a Č. 6). Č. 6. Ze 11 elr: Aufnahrnen mit der Donnelkammer und FolgebildanschlllB am Wildautogra.nhen (a č. 7). Č. 7. G r u ber: De 1'équipement pholtogrammétrique du "Comte Zeppe1in" lms de ]a croisÍl're arctique de 1931 et des métho-des de restitution utiHsées pour exploiter la documenta,tion photogramméJtrique constituée. Č. 8. Z o II y: Geodat.ische Grundlagen der Vermessungen in Zug und Schwyz (a. pokra,č.). A I b rec h t: FHichenberechnung. -krAlIgemeine Vermessungs-Nachrichten. Č. 19. B e c k: Feinnivellement der Stadt Karls_ ruhe (a Č. 20, 21). B 1 u m e n ber g: Der estnische Landmesserberuf. Č. 20. B I u III e nber g: Der let.tische Landmessel'beruf. Č. 21. B I u m e n ber g": Der ita.lienische Landmesserberuf. Č. 22. Se hub e r t: 1'-<euzeitliche Stadtverrnessung mit dem BoBha.rdt7ZeissTachymete,r (a č. 23). Č. 24. S c hol ze: Die erste Plantagenvermessung in Kamemn. Č. 25. 1\1a-r x: Stereometrische Formeln nnd Tafeln bei Reindurchsltichen und RampenanIa-gen. Č. 26. S c h m i e d e b a. c h: Der stadtische Realkredit. und seine RechtsgmndIagen. Č. 27. Fen n e I: Dopnelbild-Tachymeter-Fennel. Č. 28. Str i n z: Dm' W€rt des B3ouIa,ndes und die Wirtscha-ftlichkeit des Bebauung-spIans. Č. 33. B e c k: Die wirlscha.ftliche Bedeutung des stadtischen Vermessung-swesens. Č. 34. L ude ni a n n: Die Genauigkeit der ErmittJung- de·r Lang-8 ,von MeBblindern in der Pra,xis. BIti m e·n ber g: Das schwedisehe Landmesserner80na1. --/rI'-Tijdschrift voor Kadaster en Landmeetltunde. Č. 3. B e st: Poznámky k organisaci k3ota.stráJního personáJu a k úsnorám. K.l o 18t. erb oer a E g g-e r s: Něko·lik názorů o polních asistentech. Fennel: Nové mikroskopy. Č. 4. Greve: Výpočet přibližných souřadnic ze Snelliova, bodu dle metody Cassiniho. B.: Rozhodnuti o pracovni smlouvě akatastrálni zaměstnanci. - Úlohy ze zkoušek kat.astrálních zeměměřičů.
Zákony, nařízení a normy měřické. Nové přetlp1sy
důlně měřické.
0pIa·vn důlního měí'€11Í provedl ul.Jetný horní zákon č. 146 ř.z. z 23./5. 1854. Některá jeho ustrunovenízměnil adopllnil zákon 'z 23./11. 1927, Č. 169 ,Sb. Z.lI! n.; vládní nařízení k tomuto zákonu by10 vydáno 13./2. 1931 po d Č. 29 Sb. z. a n. Nyní vydalo pro z.em~
1932/153
MoravskolslezskoubiLi1-ší předpísy o důLní mapě báňskó hejtmanství v Bmě. nařídivši dM 15./6. 193~,č. j. 1745 toto: 1. K čI. 1, hoou 2 a 3 'zákona č. 169/27: a) Di'llní malP~ budiž doplňována. aspoň čtvrtletně; na zadní s,traně každé mapy je třeba vyzn"lJčiti d,en, do kterého je'St dopLněna. b) Obdobně tře
1932/154
hranic za souhlasu zúč3JStněných držitelů podle kat. mapy nebo podle jiných pomůcek a jen, zbude~li mu po dokončení úředních prací, které je pOiVinen vykonati podle platných předpisů za tohoto svého úředního pobytu, čas z doby na ně rozpočtené. b) Mimo svůj úřední pobyt v kat. území jen tehdy. bylo-li toto měření povoleno nadřízeným úřadem (§§ 2 a 3). § 2. Finanční úřad II. stolice rozhodne o žádostech za měření na náklad stran, které by nevyžadovalo v zemi české nebo, Moravskoslezské doby delší dvou dnů, anebo v zemi Slovenské nebo Podkarpatoruské doby delší tří dnů, dovolí-li měření rozsah běžných úředních prací kat. měř. úřadu a nejde-li o měření pro účely úřadu (státního podniku), kwrý ma oprávnění podle $I 51 kat. zák., :,v těchto případech: a) jde-li o podání znaleckého posudku z oboru zeměměřičství na žádost soudu nebo státního úřadu (státního podniku); b) nema-li v zemi České nebo Moravskoslezské v měřickém okresu a v zemi Slovenské ne,bo Podkarpatoruské v soudním okresu sídlo úředně oprávněný civilní geometr (oprá.vněný zeměměřič), nebo nemůže-li v měřickém, pokud. se týče soudním okresu usedlý, úředně oprávněný civilní geometr (oprávněný zeměměřič) ze závažných příčin měření vykonati a jde-li: aa) o měření potřebné pro vyhotovení geometrického (polohopisného) plánu za účelem zápisu změny v poz. kat. a veř. knihách, bb) o zamýšlené dělení pozemkú, nebo cc) o vytyčení držebnostních hranic za souhlasu zúčastněných držitelú podle kat. mapy, nebo podle jiných pomůcek. § 3. V jiných případech než v §§ 1 a 2 uvedených rozhodne o žádostech za měření na náklad stran min. financí v dohodě s min. veřejných prací. § 4. Za měření konaná na žádost a náklad stran zaplatí strana státu (fin. správě): a) byl-li proto měř. úředník v jednom dnu vzdálen ze svého úřadu, aa} méně než čtyři hodiny. poplatek 100 Kč (jedno sto Kč), bb) čtyři hodiny nebo déle, popla;tek 200 Kč (dvě stě Kč), b) náhradu cestovného (bez diet a nocležného) podle platných předpisů, c) náhradu nákladů vynaložených měřičským úředníkem na dělníky, posly a pod., a na omezníkování hranic. Jde-li o měření podle $I 1, bodu a), považuje se při vyúčtování podle odst. 1., bodů a) a b), za úřad dočasná úřadovna měř. úředníka v příslušném kat. území. § 5. Za znalecké posudky [§ 2, bod a)] činí poplatek o 50% :,více, neW popla,tek uvedený v § 4, odst. 1., bodu a). § 6. Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 15. července 1932. Týmž dnem pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 6. srpna 1928, Č. 145 Sb. z. a n.
Z Jednoty čs. úř. aut. civilních geometrů. Pcr'aCO'vní výbor J<eidnoty konal svoji schůzi v sobotu dne 6. srpna t. r. v Praze. KoL Ing. Fťirst podal referát o :,výsledku intervence u ředitelství stát. drah PrahaJih a v min. železnic ,ve věci vstupování civ. geometrů na p02'emky dráhy. konají-li měření potřebné pro vyho.tovení geome,trických (polohopisných) plánů, uveden)'ch v §§ 42, 51 a 52 kat. zákona Č. 177/27 2b. z. a nař. Usneseno požá
1932/155
. Náhrady studijních výloh pro zeměměř:če, hlásící se do katastrální služby na Slovensku. A!bBo'lvovaným zeměměHlčům se dvěmi státními zkouškami ze zeměměříčského ínženýrství nebo se státní zkouškou z učebného běhu zeměměřičského, majícím čs. státní přÍslušnost a ne starším 30 let, ktel'-í se generálnímu finančnímu ředitelst,ví v Bratislavě zvláštním reversem zaváží věnovati se aspoň 6 roků státní měřičské službě u pozemkového katastru na Slovensku a tuto službu na vyzvání skutečně nas,toupí, vyplatí toto ředitelství po jednoroční uspokojivé službě 8100 Kč ruíhrady za sltudijní výlohy. . rr:uto náhradu nemohou však obdržeti osoby, kterým udělilo toto ředitelství studijní stipendIUm. Udílení studijních stipendií n o v Ý m uchazečům, kteří jsou posluchači zeměměřičského inženýrství, je zastaveno. Dosavadním stipendistům však bude stipendium ponecháno. · Podrobné podmínky o přijetí do služby sdělí generální finanční ředitelství v BratiBlavě na nekolkovaný dotaz, jemuž musí býti připojena poštovní známka za 1'30 Kč na odpověď. Z české vysoké školy technioké v Brně. V době od 1. led:n.a do 31. června 1932 složili dr u h o u státní zkoušku zeměměřičskou pánové: Hrdlovič Felix z Gajdary na Slov., Kotačka Alois z Rudíkova na Mor.. Dudík Jos. ze Strážnice na Mor., Tabery Frant. z Lub.líc v Č., Ledabyl Stanislav z Uhřic na Mor., Čurajev Jiří z Irkutska v Rusku, Cucla Jan z Sedlejova na Mor., Lunga, Jindřich z Kyjova na Mor., a to podle výnosu min. školství ze '4. července 1928; dále Stulig-Iova Tade,áš z Dolní Lomné ve Slez. a Špičák Frant. z Plumlova na Mor. podle přechodných zkušebních předpisů ze 14. července 1928. Zeměměřičská· rada v Německu (Beim,t fUr Vermessungswes,en). vý!zniJ.mná to korporace pro řešení odborných otázek, ukončila v dubnu t. r. des e t i let í svého trvání. V té době konala 6 zasedá,ní a řešila otázky jednotného základu geodetických prací, jednotného zpracování map, sjednocení studia zeměměřičského, užitečnosti fotogrametrie; dala popud k opakoiVáni magnetických měření na hla,vních stanicích a k předměření základen sltejnýmaparáteťn, k zavedení st.ejné hranice chyb; sleduje racionalisaci v užití metod měřických, pracuje k jednotné normě pro ohraničení pozemkfl. Funkce z. r. není lehká, neb v bvvalých státech německých je velká různost v zákonných ustanoveních, ale dosažené výsledky v mnohém směru jsou vysoce cenné. Kdy čSR bude míti zeměměřič~ skou radu? Budou v ní na.še kruhy náležitě zastoupeny? Nové vojenské mapy. Voj. 'zeměpisný ústav vydal Hsty speciální mapy 1: 75.000 v černé barvě s novým názvoslovím Kunžva,rt a Tmava, dále se zeleným ná,tiskem lesů listy Čes. Ve]enice-Gmiind a Piešťany. Atlas republiky Československé. V těchto dnech vychází sešit oficiálního Atlasu republiky Československé jako mají jiné státy. na př. Polsko. Dílo vydává Česká akademie věd a umění nákladem Orbisu. za vrchní redakce profesora české techniky Dr. J. Pan t o f I í č k a. Atlas je grafickým monumentálním souhrnem všech dat, týkající se naší vlasti a obsahuje tyto obory: geografii, demografii, zemědělství, průmysl, obchod. peněž" nictví. dopravníctví, školství, osvětu. sociální péči a j. Význam Atlasu není však pouze vědecký, nýbrž i praktický a pulitický. Ing. Jelínek E. .
Osobní změny ve stavu měř. úředníků poz.em.katastru na Slovensku (0e:r'venec a srpen). . . . 1. Za měřické koncipisty byli při jat i: Ing. Bohumil Adamec (Nitra), Ing. Josef ř'uka (Zvoleň), Ing. Robert Kube (Rima,vská Sobota), Ing. Josef Wachtl (Spiš. Nová Ves), Ing. Ka,rel Matuška (Bratislava., nové měřenO, Ing. Ferd. Pečenka (Trenčín, i. k. v.) a Ing. Václav Kamberský (Prievidza). · II. Měřickými komisaři v 6. nla.t. stup. jme n o v á ni: Ing. Pavel Trančík (Košice, k. m. u.) a Josef Predáč (Košice i. k. v.). III. Pře 10 žen byl měřický rada Ing. Karel Kmtochvil-Jelínek k inspektorátu kat: měř. v Trenčíně. IV. Ze služby v y s to 11 P i I měřický koncipista Ing. Vladimír Jelínek (Prievidza): · Ze zeměměřiěské služby tf Zem. úřadu v Brně. Na vlastní žádost odešel na odpoěinek m, rada Ing. Julius Mátl. Prof. Dr. V. Láska ,S1avliJl tyto dnys'edmdesátiny svého plodlI1iélho'života. DI'. Inl!. h. c. Stfckow. ta.jný Hnanční rada\, nejvYlš1ší zem1íměiij,čský úředník v Německu byl pruským státním ministerstvem jmenován honorArním. profesorem stavebního odboru vysoké školy techn. v Berlíně. Právo k užívání stavovského označení .Jnj!." ziska.li ko~egQiVé:Fr. O. Néčas v Píštanech, Jan Novot-ný v Kamenici n./L. a Jan Starý v Bosko~cích.
1932/156
v
v
v
V
/
ZEMEME~ICSISY VESTNIK ••••••••••
o
9 1932
ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚi{IČŮ XX. ROČNfK V BRNĚ ]. listopadu 1932
geometrických (polohopisných) plánech a měřických cích, konaných pro jejich vyhotovení. Ing
Vád:w
H,) av
pra ..
15.'1,.
Změny předmětu měl1€ní (§§ 11 až 15 a § 27 zákona ze dne 16. prosínce 192'i, Č, 177 Sb. z. a n., o poz,emkovém katast.ru a jeho vedení (kat,as,trálníhol :uákolna,)*),opra,vy nepřesností nebo chyb ve znázGlTění na mapě (§ 39 k. z.), dělení piMcel a vyznačení vlastnických hraníc (§ 42, odst. 7. k z.) mohou býtii pI10vedeny ve veřejných knihúeh (kníhác,h pozemk'o'vých, železnúčnídl a llO'l'l1ích, (leskách zemských) a pozemkovém katast.ru jen na podkladě měřických prací vykorrlanýc'h buď katastráLním měřiekým uřadem (§ 42, odis,t. 2.. 3., 7. a9. k z.), nebo úřel1ně oprá,vněný1Jn e,iviiním geometrem **) (op,rávněným 'Zeměměři,čem ***) nebo úi~adem (st.átllim podnikem), o[lrá,vněným podle § 51, OO&t.1. a 2. k. z. (§ 42. ods,t. 6., 7. a, 8. k. z.). Považuj,e ,t.edy k z. měi"i'Clké práce vykonané olprávněnýmí osobami (civil nimi genmetry, oprávněnými zeměměřiči) nebo oprávněnýmí úřady (státnimi podníky) zla r o v n ocen n é s oibdohnÝJ11i měřickými pracemi kat. měř. úřadu. To ostatně plyne také z § 51, {ldst. 1. k z., kte1rV stlanOlví, kdy ne k
1932/157
G. (p.) plany jsou důležitými listinami pro vedeni Ipozemkového kataf3i+JIU,doplňovam ve1řejných knih a jej,ich nlap, zajištění pozemJkové držby, pro Plfwotl fimnovitostí ~.I. pro re:i.lní úvěr. Vyhot.ov1úváním jich zaměstnává se řada. z.eměměřičů (civilních g'ťcmetril, oprávněných zeměměřičů, jejich kvamikovaných asiste:ntú, měi'. úředníků oprávněn}'ch úřadů (státníeJh podniků); druhá řada zeměměřičil: u kat. moc. úřadů (měř. Medníků pozemkového kata,stru) se zaměstnivá zpracoYáním vý,sdedků měř1ckýchpmací, vyzna,čených na 'g, (:p.) plánech, pro pozemkový katastr. Povla,žova:l j'81em1Rdy za t:.žitečné pronésti své ná.zory o g. (p.) plá,nech poněkud obšírněji, a t,O už také iPmto, že vydáním k, z, a jej provádějícího vládního nařízení ze dnc 23. května 1930, č. 64 8h. z. a n. *). doznaly dřívější předpisy !p1ods,tatných změn. Všecky náJežitosti g. (p.) plánů hude }ze přehlédJnouti vzhledem k ustanovení § 51, o<1&t.3. k, Z., že IpMuy mUlS,ívyhovovati ;také měř, instrukcím - a,ž pl'islušné návody pro vykonávání katJa;Bt~á,lních měřlických prací, jak o nich jedná § 10, odst. 2. k. z., budou vydány. Zatirm nutno uvažlovati z ni.ch jen ty, které lze odlVodiiti z mělřiokých instrukCÍ dřívějších **). Před 1. lednem 1928. t. j. před počátkem účinlllosti k. z., pl3Jtila o vyhotOV'ování ~. (p.) iP,Mnů, které měly ~-ti p'odkl:aďem zápisů ve veřejných Iknihách a powmkovém ka,tar Stlru, v zemíoh českých nařízení minísterBte~ práv ,a financi ze dne 7. červenoe 1890. ,č. H!)' ř. z.. částečně pozměněné nařízením týchž mInísterstev ze dne 9. února 1907, Č. 29 ř. 'l., a v zemích sllo~enských ,obdobné vládní naří ~ení ze dne 12. rovětna 1922, č. 148 8b. 'z. a n. K'JatJa.strální zákon zrušH obě tyto normy a v ěc jednotně nově upravil již výše zmíněným: ustalllovením § 51, 00&1. 3. V důsledku .toho to .předpisu sÍillJIlovilonáležitosti g, (p,; plánu v § 43 a § 86 ,ooe,t. 1. vI. nař. Sledmjeme-1i vývoj předpisů pro vyhotovování g. {,p.J plánů, pozorujeme, jak pu~ vodní zcela ,stručné předpisy sestávají stále pcdrohlllějšími. a.ž vyvrcho1illy v ustanoveních nyní platných. V ibýv. RaJwl1sku,po vyd~ní evidenčního zákOlIlJa ze dne 23. května 188a, č. 83 ř. z., byly po prvé stlanoveny nálež,itostJi g. (p.) plálllů nařízením mínísterstev IJIl'áN li; financí ze drne' 2. června 1883, Č. 86 ř. z. Za"edooím polygonové met,ody bylo nutno tyto předlJltisy upravit,í. což se stalo již cit. na.řízením Č. 149 (1890 ř. z. a jeho doplňky Č. 29/1907 ř. z.). V býv. Uhersku nebylo v11becpřed,p,isů obdobných s předpilSy býv. Rakeus1m. Nové poplřevrtatové poměry, zejména provádění rozsáJhlých změn ve veřejných knihách a po'Lemkovém katastru v MIsledku pozemkové reformy, a ok1olnost, že plány, resp. náčrtky pro zá,pis do poz,emkových knih mohl vyhotovov:lt,i kdokoJiv, u;něl-lí j".n p31ti' a poněkud kre,slití, pi'iměly státní 8právu, aby také v zemích elovemk}'ch věc upravila,. a to podle obdobných a vybavujících předpÍi;ů býv. Ralwusk:J, což se $talo již cit. vlád· ním nařízením Č. 148/1922 Sb. z. a n. Název geometrického (polohopisného) plánu, G. (p.) plány se vyhotovují o změnlÍch předmětů měření v přírodě vykonaných, které je tlřeb~ provést,í také v'c V'eřejných knihách a pozemkovém l,atafotru. Na př. držitel pozemku zam}'š1í l'o'zprodat.i puzeml'k po ťástech třem kupcům. Za tím 'lcelem jej rOizdělí buď sám na tři díly. nOlVéhranice omezmkuje jako hranice dl'žebnostní a požádá. civilního geometra. o vyhotovení p'oHebných g. (p.) plálnů. 'aby mohl !fo'žádati kníhoyní soud o vyznačcní v přírodě provedeuého J'lOZdělení poIZemlku v :pozemkové kni:ze a uskutečniti kníhovní zápi8 na,;La.!é držebnostní změny. Bylo-li by déleni poz;;mJm s,loiŽi,t,ějši,na př. bylar-li by kl3Jdena podmínka, aby "ýměrta jednotlivých dHů hyla. v určitéIll vzájemném poměru, požádá držitel pozemku zpravidla odborníka (civ. geO'llletl'a) také o rozdělení pozemku v přírodě. Značí tedy slovo "plún", že jde o vyhoto,venÍ (1ItiISt1nU,), k!teTá teprve má Rloužiti za podklad zápisů ve veÍ'f:jn3Tch krnihách (nebo pozemmovém ka,tastru) a nikoli snad o vyhot,ovení (listinu) o zápisu již uskutečněném; v t,aikovém p1řílpa<1ěby neMo o "plán" tj, nýbrž o snímek s mapy veřejné knihy, resp. kaffiast,ráJní mapy. . Vyhotovova.ti g. (p.) ['lány, jaké zná k. Z., o změnách ,p,ředmětů měření, !které nejsou ye &kute.ěností (v přírodě)' vůbec provedeny, nýbrž snad jen zamýšleny, není vzhledem k listanOlVení § 30 k. z, plipustno. Ostatně to ani není m01žné, poněvadž by nemohk bý,ti pJ'loveden.o ulJllěřeni nových. resp. změněných předmětů měře'llÍ, které má s.1ou~í,ti za podklad vylwtoV'tmí g. (p.) !plánu (~ 43, bod C/b vI. nař.),· když by tyto v přírodě vů1bec nepozůstáwly, re,sp. neďo'lna.\y zmčn. *) Nadále se>toto vlá.dní na,řízeni označuje zkraltkou "vI. nař.". **) Dokud nebudou nové lriěřické in&truilwe vydány, lIze souditi z .ana.Iogie, že g. (p.) plány vyhotovované nyní, t,. j. před vydáním těchto mstrukoí, musí vyhovovati t,aké obdobným diřívějším měř. in~truJkcím, pokud ovšem jejich ustanovení llIecdporují k. Z. a samOlzřejmě také v!. nař. :Miinisters.tvo financi J'lozeslal0 dne 5. únom 1932. č. 105.248/31-11Il6, ku připomínkovému řízení náIVrh "Náv,odu, jak vykoná,vll!ti kadJa,sltI'ální měřdcké !plfáce pJ'lO z~ložení pozemkového kamstru půvooním kat.astráluím řízením, nebo. je.hJo obinovení novým katastrálním l'izen:ím (Instrukce A pro katastrální měřioké p,ráce)." t) "Pilán" vyznačuje vždy n(\co teprvli zamýšleného a nikoli jíž vykorumého. nla př. loterní Ipk'in, cestovní plán (=, cest.ovní rozvrh cesto,vní progTam), st'avební. plán, parcela,čru plán (= pal'cellační projekt), plánování, plánolVité prOiVádění prací a, pod.
=
1932/158
Poo'robnější označení plánu "ge'ometrický" znamená, že zobrazeni předmětů merení na něm je v určitém g~ometrickém vzt.ahu k poLoze lpředmětů měření v pI'írodě . .Jde z[rra~ vidJa o určitou zobrazovací sousuavu, která je dána kat. mapou, jejíhož IillÍmku nebo otisku bylo pou~ito za t,echnicko-měřický p,odklad k vyhotovení plánu \§ 43, oddíl'n v]. oo.ř.). Ome~eni podrobnějšího označení pl:1nu vysvětlivkJou "poLohopisný" značí, že pn jeho vyhotúvovárn jde vždy o zobmzeni predmětú měření ve směru vodorOlVnem a nikoli o z.obraz,elllí jejich vzájemné výškové polohy. Podklad geometrického (polohopisného) plánu. Jako je kat. mapa technicko-měřickým podkladem všech měřických prací kat. měř. úřadu, vykonávaných pro z·í.pis nastalvch zrněn předmětů měření v pozemkovún kat-astru, tak je technicko-měřiock)':T... podkladem vwch měřických prací, vykonávaných pro vyh()tovOOlÍ g. (,p.) plánu, výhradině smímek katastrálni mapy pod1le jejího pcsledního stavu, nebo otisk kalt~ostl~ální mapy pľiměřeně d,oplněný na poslední platn:í' stav katastrální mapy. Aby Zloil:mvzení nnvých nebo změněných předmětů měíení na g. (p.) plánu souhlasHo v mezÍi~h přípustných odchylek s pozdějším 'záikJresem t,i)chžc předmět.ů měření v katastrálln:í mapě provedeným podle dotčeného g. (p.) pláJnu, je nezhytně nutno, aby podkladg·. (p,.) pMrnu (snímek nebo otisk kata.strální mapy) byl vyihotmrcn s pi'esIIostí stunofVenou pro vyhotovování katastrállních ma,P. Pokud jde o OItisky ka~stJrálních map, lze míti za to, že podmínka je splně.na, poněvadž reprodukční ústav mi,n~sterstva financí má dbátí při jejich vyhOltOfl"ování p,ředpisu § 8, odst. 11. vI. nař. Rovnělž výkonné ,katastrální úřady (zpravidla archivy ma,p !kat.) při doplňováJní starších otisků kat. map rrrn,jídbá>ti, aby doda,tečné zákre.sy byly konány s takovou přesností, aby doplněné otlisky mohly b:í,ti po,"ažoVlány za otisky kat.llJstrální mapy i pokud se týče těfVÍitel za podklad dílčího výkazu výměr údajů písemného kat.
1932/159
KdyIŽ ,si byl vyhotovitel opaail správný tec1micko-měHclký podk-IM,. máiei noro\'n,<j,td8e zápis-em ve veřejných knihách, resp. 8,e ~ákrf'S<8m v ma,pách veřejných knih. Sho dují-li se obě. může předpokláda.ti. že v dotčeném připa<1ě zápis (zákres) Vf' veřeiných lmi· hách souhLasí se z~pi.sem (zákresem) v poz'lmk,ovém kat3.l'tru. a nemusí Tl'i'i vyh10tmilení r;r. (p.) plánu biráti dal~ího zřetele na zá,pis (zákres) ve ve,řejné knize. Odchyluje-li ,,:e vša,k ZáPLS (zákres) ve veřejné knize od z:í,]}isu (z:íkre~u) v pozemkovém Imta~tru. musí býti nři vyhoow8ní g. (p.) plánu vzat přiměřen~' zřl'tel také na odchylný záPLs (z6Ikres) ve veřeiné knize. To se stane zpravidla. tím, že s,p, n0'llŽ;.ie za, teclmicko--měřický I-odklad (!,'. ,p) plánu jedp~k snímku (,otisku) kat. mapy'! jednak mímku mapy veřejné knihy. V tak,orrém případě hude účelné. D'Značí-li ,sei pro zietdno8t zobrazení vyhotovené na podkladě snímku (otisku) kat. many "Po(1le ka-tas tJrální map,y" a zobrazení vyhotovené na p,ookladě snímku veřeiné knihv .,Podle marpy TloZemkov8 knihv". ..Podle mapy zemských desk'" "Podle many železniční kil1lihy" a- pod. Při pf:irovnávání oboiích (v p07.emkovém k:l1astrl1 a veře.inÝch kni'hách. rf\8P. v Iwtastl'ální man15 a ma-plí veřejnvch knih) zápisfl (zilkre:-.ťt) ie v;:Jak třeba vždy pečlivě zkoumati, zda nřípad;ný npsouhlas ,s,nad ne"nočívá Y opominllt.ém n~ho chybném z~pisu (zti,krmuI; v ta,kovém lJIřinadě j~E:t na ;r. (p) Dlánu upoz('I~"1Iit,ina zjgtěnou n€'~,rovna~ost a navrhnouti oilHl,naněll:1 závad v (zeiména t.aké způ.sob, jak závadu ods1Jral1iÍti), ;lniž hy se pak bral jeM-ě zřetel n'L orlchylný z}ín;~ (d,kr~s). Vvhůwvůt.el má nři opa-tJřováui lf''OdklRnu pro vyhotovení i!. (p.) pwnu míH vždy na zř€,teli, že ft. (p.) nl:ín iím vyhotov,emý může býti jen t,ehdy správný, bude.,\i l'pofá,vným podklail pml,žit{r k jf\ho vyhotovení. Za t.eolmicko-měři('ký podklad pro vyhf'toveni g. (P." nlá,nu nelze používati suímkl'l jinvc,h man než lmt .. tedy ua 'DI". mlln olwl'níeh. man \'f\řein'~eh knih (man knihovníl'h. sourlníc,h) 'n nod.. třeba t",t,o' hvl1' vyhM.ovpnv z otio Inl map ka ta,prtrá,lních. O výjimečném použiti sni~ikumnpv veře,iné knihy bylo .ňž noif'r1n:íno . Ozna,čovati zobr,azeni na ~:'. (p.) nlánll.na př, ..Prol'e soudní m:my". ,.P'odle obecní marov" a D!('o. je rovněž v 'OOPOTU ~ ustlU'lovpními o no-lkl"ilu rt. fn.} plánů' Ost.atně výraz "souilní ml~na." ie nc,l',právn-r. nehoť není onř''TI ,n'll'.+,m~m:ir,1'piln;'~v; krvie·1,j s,p nak s yV. ra-zem ,kniihovni rn:Jn'l".ie nel11'pitÝ. D,o'llěvM1ž vnihovní. TY'a,nvis,()oJ["'Ů'zného ďruhu, na př. lIU1pa pO'Zemklové knihy. man'a železniční knihy. ml'.pa, np~k zemských. . Polní n,'rí '1,e polni ll~črt. m', hýti vvhoto1'f\n podle llstllnOVf\ní n~v()ilů nrro v1'konév'ní k"ta,~t.r'lníeh mAřiekvch pr:v'.í ozn~čen ien'll:lcím číslpm souhh,~n{nn ~ ;edn:!Cím ř.íslem uvedeným na g. (n.) plánu ud~níTY' ilnf\ Z:lmřření ". nodn;s~m vvhotovitplovÝm Ustlwovení o polní~ n~)(rtll ip' nové: ilříN"e si v t.P v"'ci 7a.v"dl k",'lilv vvhotovítel SV1~ i zn1"looh v1'hovo",ní polníp.h n9ř,rtl'\ Ip,. 1)" v~ zntl~oh1J n07n'mek V nřínlřnip1} k~,1)p,sníph 7'nisnieíph a. pod.\. No,vé ll~t:l.nov"ni i(] ihst.P zn")<;n{nn z"tí7."ním. vvhotovitph'\. Vzhledem však k tomu. že nolní n:íčrt obsahu ip nůvodní líil'lie. ktf\ré byly zjišt.'inv při měření a isou tedy zvl~~tní důležitost.i, a poněvndž nové jeiich zi;št.Pní by vvžadovalo on;>,kov!Í.ní polních měřiekÝch prací. lze řečený nředni~ ia,ko úspornÝ if\n vítllti. Kromě toho .iile o lídaie autentické. které ie novažovati vždy za spolehlivější než údaje na g. (p.) plánech z nolních náčrtů přepisované. Polní náčrty nf\t.voří nřílohy g. (P.) nllinu. Ahv Vš:lk ieiieh používání bylo v budOlll'nu nmo'1něno. ukHd'Í vI. nař. vyhotovi tf\li, a.by je 1110Žil ve své spiso,vně. srovnané podle T(}P,ník1'ia iednacích Msel odděleně od oo.tat.níeh ,snisŮ. Bnde tf\dy míti hžnv vyhotovit.p] sbírku nolních n'Íčrh'i obdobnou se ~h Írkou polpírh n:íčrtl'\ u k;l.t.. měř ú""Ml s tím rozdílem. že bnde jinak srovnána, .• Je totiž sbírka, polních n:lčrtJ'lu kat. měř úřadu srovnána podle berních okresů a v nich podle jednotlivých kat. (lzemí a v těchto tepr;ve podle ročníků. . Vyhot.ovovatelova sbírka polních nlÍ,črtů je přístunná kat. měř. lIřadu, kt.erý může pro objasnění nejasnost.í, shleda.ných na. g. (o.) pI6.nu, vyž~dati si polní náčrtv, aby do nich nahlédl, nebo .. ahy si podle nich vyhotovil notřebné n'črty nebo snímky. Zpravidla bude si kat měř. úřad vyžadoyati rolní náčrt od vyhotovitele k nahlédnut.í. bude-Ii v pochybn08teeh o správnosti některé měřené hodnot.y. iako je na g. (p.) nlánu vyznačena, zejmén:l, nesnočívá-li snad domnělá závada v nesnr:lvném onsání z polniho náčrtu . •Tiž bylo řečeno. že novotou o sbírce list.in jsou vyhotovitelé 7'Tlačně zatíženi, zato vša,k iejich polní nráce nabyly úř~ilního ch Qr:l,kterll ", ~t."11' ~p užitečným nra,menernnro pO'lilějšÍ máce jeho a kart,J,st.ráJniho mě'řické'bo úřadu. Nebylo by na škodu kdvbv sbírky polních náčrtů oprá"Tněných osob (civilních .goometTŮ, oprávněných zeměměřiM) byly za,chovány pro veřejné účely tím, že by po skončení funkce oprávněné osoby byly převzaty do uschování katastrálními měř. úřady .. V té věci bylo by příležit.ostně doplniti náležitosti ;r. (p.) plánů.' . .... . Vvhotov~vánf l!;eornetric1<'ých (l)'llohooisnýdl' oH."'o•. Rp"u7itím poilkladu pro "yhot.oven"í g. (p.) nlánu (snímku nebo otisku kat.. many. po nřínadě t.aké snímku mapy veřejné knihy, a údajů oísemného kat.. operátu), výsledků polních měřických prací, obsa-
1932/160
žených v polním náčrtu, resp. také v zápisnících měřených délek a úhlů a výsledků přjslušných kancelářských měřických prací (zákresu nových nebo změněných předmětů meření do snímku nebo otisku katastrální mapy, po případě také do snímku mapy veřejné knihy, výpočtu výměr parcel nebo jejich dílců a pod.) sestrojí vyhotovitel g. (p.) plán. Hlavní částí g. (p.) plánu je zobrazení dosavadních a nových, resp. změněných předmětů měření v měřítku kat. mapy, jejíž snímek (otisk) byl POUŽIt za technicko-mě~ řický podklad plánu. Některé náležitosti g. (p.) plánu mohou býti ;vyznačeny buď přímo na plánu anebo na přílohách k němu, na př. pro zřetelno,st nutné zvětšení situace, dél. kové a úhlové míry, výka,z výměr, místopisy trigonometrických a polygonových bodůl opisy zápisníků měřených úhlů a délek, seznam souřadnic vypočtených trigonometrických a polygonových bodů a pod. Prohlášení stavebního úřadu podle ustanovení bodu h formálních náležitostí tvoří přílohu g. (p.) plánu a nemá býti s ohledem na ustanovení § 37, odst. 15. v!. nař., psáno na samotný plán. Zejména nemají tedy stavební úřady opatřovati g. (p.) plány různými doložkami, na př. "Schvaluje se" s udáním čísla, data a sta.vebního úřadu k vydání dotčeného prohlášení příslušného a připojovati podpisy osob oprávněných podpisovati za dotčený s tavební úřad a otisky úředních mzítek. Ta· kové doložky mohou způsobiti, že jimi opatřené g. (p.) plány nebudou uznány za ZPUSO" bilé k použití pro zápis do veřejných knih a pozemkového katastru, a to zejména tehdy, stane-li se tím g. (p.) plán nezřetelným. VI. nař. rozthdilo náležitosti g. (p.) pLinů na dvě skupiny: náležitosti formální a náležitosti věcné. Formální náležitosti geúmetrických (polohopisných) plánů. Formální mílezItosti mají za účel upraviti g. (p.) ,.I,n po stránce forlllalní, \ nějU. K jednollivým bodfl.m~ 43, cddílu A, v!. nař. poznamenávám *): . K bodu a): Ustanovuje se jednotný náz~\V "Geometrický (polohopisný) plán"; každý g. (p.) plán má býti takto nadepsán. Nemají se tedy nadále nadepisovati g. (p.) pláJny různě, jale b'ylo dosud zvykem, na př. "Polohopisný plán", "Situační plán", "Polohopisný nástin", "Situační nástin", ,,Polohopisný nákres", "Situační nákres", "Nástin o .. "', "Nákres o ... ", "Geometrický plán" a pod. K bodu a/aa): Po stránce jazykové je nutno zdůrazniti, že g. (p.) plán má býti aby ho mohlo býti použito pro zápis do veřejných knih a pozemkového katastru -- vyhotoven podle ustanovení čI. 7, odst. 3 ja,zykového nařízení č. 17/1926 Sb. z. a n. v jazyku státním; je-li g. (p.) plán vyhotoven v jiném jazyku, má býti k němu připojen ově. řený překlad v jazyku státním. Překlady pro tyto účely (pro zápis do veřejných knih a pozemkového katastru) ověřuji soudni tlumočnici dotčeného jazyka (seznamy soudních tlumočníků ,vedou v patro nosti vrchní soudy; kromě toho na počátku každého roku je jejich seznam uveřejněn ve Věstníku ministerstva spravedlnosti) nebo, jde-li o jazyk národní menšiny v· soudním okresu s kvalifikovanou národní a jazykovou menšinou, také notá.ři (v zemích s10venských veřejní notáři). Může tedy býti vyhoto,veng. (p.) plán vlastně v jakémkoli jazyku (na př. fran~ couzském) a nikoli snad jen v jazyku případné národní menšiny dotčeného soudního okresu; vyhotovováním g. (p.) plánu v jiném jazyku než státním se však stranám :~dra· žuje provádění knihovních pořádků. Jako řádný odborný poradce (zástupce) strany má proto civilní geometr (oprávněný zeměměřič) upozorniti stranu, zejména patří-li k národní a jazykové menšině, jež ho žádá o vyhotovení g. (pl.) plánu, na zmíněná jazyková ustanovení, aby snad bez vlastní vůle si nemusila dodatečně na vlastní škodu značným nákladem opatřovati ověřené překlady g. (p.) plánů do státního jazyka. Překlad g. (p.) plánu, který v záhlaví má býti označen jako "Překlad", může opatřiti jen osoba nebo úřad (státní podnilc), který jest oprávněn vyhotovovati f;. (p.) plány. On má opatřiti také potřebné ověření a dodati straně u vrácení originálu v ne· státním jazyku ověřený překlad v takovém stavu, aby byl způsobilý ku projednávání kniho,vního soudu a kat. měř. úřadu. K bodu a/bb): G. (p.) plán musí býti zásadně vyhotoven na snímkovém světlém plátně a jen výjimečně, má-li velikost 21 >< 34 cm, může býti vyhotoven na silném (nikoli slabém) snímkovém papíru. Vyhotovovati g. (p.) plány na jiné hmotě (n:t př. na neprůsvitném kreslicím papíru nebo, jde-li o plány větších rozměru ne.ž 21 X 34 cm, na snímkovém papíru) není přípustno. . G. (p.) Iplán má míti zpravidl:t rozměry 21 X 34 cm; má-li věti'í rozměry. musí býtI složen do formátu 21 X 34 crr•• Menší rozměry plánu rue~ 21 X 34 cm nejsou přípustny. vý: j,im.ku tvoří g. (p.) plán vyhotovený použítím měNckého stolu; v takovem případě mU"l býltií plán určený pro katastrální měřicjký úřad (nikroli pro sbírku listin veřejné knihy . v tomto !případě ,platí výše zmíněná llIormální ustanovení) vyhotoVen na způsob příložne kM.. mapy, tedy 00 materiálu a v rozměrech předepsaných pro vyhotovování přiložných k3!t. map. Koná-U se wbmzení měřirkým sltolem v ot,i.slm kat mapy, je dán ,papír i roz *) Doporučuji zorně přečetL
čtenáři,
aby si vždy n:t před každé
1932/161
dotčené
ustanovení
v!. na.ř. po-
měry (plánu použitým otiskam; wbl'a,wjí~li ee předměty měřeni na čis(,'r papír, musí býti použlto p'aptTU etejné hodnoty, jaké se používá pro vyhotovování kM,. crnJwp, a musí míti stejné rozměry jako dc.OC0ná kat. mapa. Přílohy g. (p.) plánu mohou b)rti vyhotoveny zprarvidla na libovolném papÍJru, pokud ovšem se k tomu hodlí vzhledem k důležitoetí ta,kJových :1istin. Rovněž rozměry papíru jsou libovolné. Jen výjimečně ie stlan.oveno. že přílohy g. (p.) !plánu, pokud jsou vyhotoveny na snímkovém papíru (na rpř. z,většení situace \ smějí lUÍJti rovněž rozměry toHko 21 X 34 crn ~tedy ne mel&'íí, ani větši), a že pNpadné zvěti!elllÍ situace, je-li vyhotoveno na zvlMtní př~10z,e jr. (p.) plánu, můiže býti vyhotoveno buď na stejné hmotě, jako je vyhotoven plán (tedy buď na :mímkovém světlém plátně, nebo silném snímkovém papíru), anebo na dobrém kreslicím plapíru. Je samozřejmé, že přilohy g;. (p.) plánu větších rozměrů než 21 X 34 cm se složí do normá,1llIÍho formátu 21 X 34 cm. Rozměry 21 X 34 cm jf'OU od VO'Zell} cd rozměrů (na ~ířku a v~ršku) sbtrky líf'tin veřejll1ýchknih. K usta,novení o hmotě pro vyhotovování g;. (o.) plánů (f'l1Íimkové plátno) vedla zkušenoot, že plány větších l'ozměrů než je fmmát sbírky listin veřejných knih, jež byly rvyhot1ovovány na j.in(~ hmoltě (na př. na s1a.hém IlIebo i 'silln(;m .průsvitném pa'pírn, nebo na b(JJslidm J)l«,píru). sle, při úředním projednáváni a zejměna při skládá,ní do normál· ního fOlrmátu 21 X 34 Clil lámaly, takže se zhusta staly neupotřebilt,elnými a nělk,]y se odtrženě jej.ich čái~ti diokonce 'ztratily. Při vyhotovování g;. (p.) plánů lze použíti j.en tak'o,vé rozmnožovací met'ldy, kter:i zaručuje dos,ta,tečnou přesnost k,resby, t. j. t,'1kO>\'ou!přesno'st. :Jby při srO"11ání g". (p.) plánu s jeho orijrinálem nebo s katastrální mapou nebyly překJiočeny m:Jximální přípustné od· clhylky. Nehodi se tf:dy k vyhotovování p:. (p.) plá,Ulůžádná z metod, při níž Re mmí použitý papÍJr Gplá.t,no)namáčeti JliCUO navlhčovati. Rovněž se nehodí metody, při nichž kresba neho popis plánu neni trvanlivý, nla, př. zt,rácí-li 8e pŮJs,obením denního s-větla. G. (o.) plánv nebo jejkh snimky, vyhotovené na t. VY. mokré cestě (s,větlotiskem na eyanotypickém nebo ne!!]'og;ra,fickém palním a pod.), neisou pro účelb' pozemkového kata· stru a veřejných knih pripustny. nehoťiednak mají oo,sle>illk,emvýJ1olmiho nrocesu velmi nezIlIatelnOlUa UflJ)řesnou kresbu a nestejnoměrno'lI srážku p~pil'U. a jednak se nehodí jako listinnv doklnd ke vkkJdním Ji~tinám. ani pro sbírku HS<1:inpozemkového lm.tast.fu a veřejných knih pro nestállOlSt kresby a po,pisu. . K bodu b): K vyhotovováni g. (p.) pl:ínů "e zpa'a,vidla nl'J)onžhá i.nkoustů ani anilinových baTev. Na závadu jistě v~ak nebudl" nahradí-li se pokládáIllí !plánu barVlami vyharve,ním doÍiČenvch ploch pokud možno ze f;podu bal1'e,vnými iT'la,stelov'VmituzklaJInJi (nikOlIi inkoustJovými). Zejména. u prl',svitnéhi) plátna nebo průsvilltného papiJru má to tu výhodno ,ze plMno neho Drtf1J,írse nehmt.i, Černé tuše se noužívá třené, nikoE tekut,é (1ahvii1kové). Rumělka s,e nl1kdy nenahrazuje rnm0lkovou tuší. (Pokračováni - A .uivre.)
Budování jednotné trigonometrické sítě katastrálrd (1.-4.) v oblasti města Písku. Ing;. Antonín
S o k o I, měř. rada triangulaění
kanceláře
řád
min. finalJlcí. (DokončenÍ. -
Fin.)
Na trig-. bodě 3101 Ždánov byla eha,trná stabilisace - obyčeiný lomový k:ímen s křižkem a písmenami K V, avšak bez přesné spodní značky - nahrazena, a to betonovou deskou s kruholvým otvorem 1 cm, kamennou deskou 40 X 40 X 15 cm s křížkem uprostřed a kamenem 90 cm vysokým o základně 4:i X 40 cm, jehož horní čás,t ie ouracov:ína do tvaru krychle o st,raně 21 cm. Do stěn krychle je vtesáno označení K. V. 1931 a křížek na vrchlJlí ploše. Kameny byly opra.covány přímo na místě.
+
cD
Nové trig. body 1. řádu 3071 Kosejřín, 3081 HeHenburk, 30!H Ml1žský vrch byly stabilisovány žulovou deskou o rozměrech 50 X 50 X 25 cm s křížk'''It1 uprostřed a žulovým kamenem rozměrtl 30 X 30 X 85 cm s pí8menami K. V, letopočtem 1931 a křížkem uprostřed ho rhí plochy. Trigonometrické body 2. htdu byly stabilisovány žulovou desko 11 rozměrů 45 X 45 X 20 cm s křížkem uprostřed a hranolem 25 X 25 X 75 cm~ s křížkem uprostřed horní olochy a s oznaěením K. V. 1931. Na trig. bodech 2. řádu 12 Klesanova, 42 KbýL 122 Jezinec, 132 Zlatý vrch, 12 Velký Kameník, 12 Sobětieký konec, 62 Čermákův vrch, 52 U sv. Anny (Měšice), 32 Na 'bambuli a 22 Vobory byly stabiJilSace provedeny znovu a přesně centricky s křížky ka· menů, protože kameny byly chatrné a nepravidelných tvaru a podzemní zna.čky vět~inou scházely, nebo byly nedost~tečné. . . Na tdg. bodě 32 Bukovice byla kopáním nalezena jenom spoiJuí deskH - hrano I scházelbyl prJto 03a7.en centrieky hrauol nov)-.
1932/162
Na bodech 93 Šibeňák, 113 Smolovák a 13 Hájiště byly stabilisace provedeny znovu 'C.eutricky s křížky stal"ých kamenů, takže tyto body jsou identické s body dřívě,iSí kata. strální tda.ng-ulace,. Kámen na trig-. bodě 43 KarÍlýk byl nale,zen pošk07.en bez křížku a spodní značky; rovněž nn. bodech 94 Šampule a 144 Mlaka 1Jyly vyměněny kameny (o1Jyčejné lomové bez bližšího označení trig-. bodu) a stabilisace byly vykonány I!ormálním způsobem.
Trig. body 3. .a 4. řádu byly stabilisovány žulovou deskou rozměrů 40X40X20 cm s křížkem a hranolem 20X20X75 cm s křížkem a označením K. V. 1931. Cel k e m bylo n o v ě s tab i I i s o v á no trig. bodů: 1. řádu 6, 2. ř. 21 a 1 doplněn, 3. i:. 22 a 4. ř. 21. Pro stabilisaci trig. bodů bylo objednáno 11 lesní správy města Písku OD souprav žulových kamenů z lomu v Boudách za ceny (loko lom) za· soupravu pro 1. řád po 56 Kč, pro 2. řád 54 Kč a pro 3. a 4. řád po 52 Kč. Za zaji~ťovací kameny rozměrů 15 X 15 X 75 r;m bylo placeno 24 Kč. Ostatní potřebné kameny byly vyhotovovány na místě nebo v blízkosti trig. bodu. K rozváženi stabilisačních kame1l11 bylo používáno většinou nákladního auta a placeno bylo za ujet)~ km 2 Kč; autem byly kameny dováž,eny do nejbližší nebo nejvhodnější obce u trig. bodu a odtud pak dopravovány na místo koňskými nebo volskými potahy. . Identické body. Identické body jednotné trig. sítě katastrální s body dřívější katastrální triangulace - pokud se stabiIisace t)-č,e - jsou body: V základním triangulačním listě DCCe-MCL (Písek): 22 Vobory, 32 Na bambuli, 113 Smolovák 11 193 Zvikovec; v základním triangulačním listě DCeL-MCL (Tábor): 3061 Potálov, 12 Sobětický kopec, 22 Stražiště, 52 U sv. Anny CMěšice), 62 Čermákův vrch a 13 Čampule; v základ. triangulačním listě DCCC-MCC (České Budějovice): 12 Velký Kamenik; v základním triangula,čním listě DCCCL -MCL (Klatovy): 3101 Ždánov a 12 Klesanova. Identické body jednotné trigonometrické sítě s body táborské triangulace jsou: 42 Na vrškách (Rodná), 32 Buk.ovice, 52 U sv. /~..nny (Měšice), 62 Čermákilv vrch, 72 Veselí (kostel), 13 Čampule (Dlouhý Pa.chrobat), 23 Na hraničce (Kášovice), 33 Hylačka, 53 Kostka a 63 Zahrádka. (Poslední dva body nehyly signalisovány!) Observace. K měření vodorovných úhlů na bodech 1. řádu byly k disposici dva stroje firmy Fen ne I a dva stroje firmy Breithaupt se šroubov$;mi mikroskopy. MHení bylo prováděno 7.působem Schreiberovým ve všceh kombinaefch - při váze 36 (úprava Ing. Kolomazníka) a každý úhel byl měřen ihned v obou polohách dalekohledu. S měřením začal nejdříve Ing. Lukáš - 2. čel'vence na trig. bodě 3101 Ždánov a po něm dne 16. července Ing. Mikula na trig. bodě 401 Vysoký. Dne 23. červ,ence začal jsem pak s měřením na trig. llodě 3071 Kosejřín. Poněvadž jsem byl příliš zaměstnáván pracemi signalisačními a s Ing. Klepáčkem jsem na vysokých .stavbách počítati nemohl, hleděl jsem si zacvičiti IngC, Mil. Macáka, ahsolventa zeměměřičského inženýrství, kter$- byl snaživý a o prá,ce ohservační měl zájem. . Pokud jde o provedení observace na jednotlivých bodech, možno uvésti toto: Ing. Lukáš vykonal observaci v době od 2. července do 6. listopadu na bodech 3101 Ždánov, 231 Boubín, 3091 Mužský vrch, 221 Boleniny, 211 Tok a 3051 Chlum u Pleší. Ing. Mikula. provedl měřeni od lG. července do 6. listopadu na bodech: 401 Vysoký, 241 Kleť (dvě excentrická stanoviska na obrubní zdi turistické roz: hledny), 381 Větrník a 371 Svidnik (nedoměřen úplně). IngC. Macák zaměřil na bodě 3071 Kosejřín směry na body L řádu a dál'e pak na bodech 3081 Helfenburk a 3061 Potálov všechny potřebné směry. Sám jako skupinář jSBlll S0 k měření mnoho nedostal, poněvadž jsem řídil práce st:lvebnich skupin a veul agendu polní skupiny. K obsenTaei ponechal jsem si trig'. bod 2Gl Vysoký Kamýk, protože byl centrálním bodem a byl
1932/163
s něho dobr)' rozhled na všechny strany. Zaměřil jsem na něm dvě skupiny 'směrů - jednu o 7 a druhou o 8 směrech; z nichž 4 směry byly oběma skupinám společné. Až na 4 úhly byly zaměřeny všechny kombinace. Ing. Klepáček zaměřil v~echny potřebné směry 1. až 3. řádu na trig'. bodě 261 Koňský vrch v bodě od 10. září do 22. října. Na konec dostal jsem 12. října posilu ze Slovenska: měř. komh;ai'e Ing. Leopolda Kolba, který byl dirigován na trig. bod 271 Mezi Yraty. Do pfel'ušení polních triangulačních prací zaměřil 5 úhlů a prov,edl opravu a zajištěni trig. bodu. Celkem bylo zaměřeno na 15 trig. bodech 1. řádu 87 směnl na, body 1. řádu, na 10 trig. bodech 1. řádu 39 směrů na body 2. řádu a na 3 bodech 1. řádu 6 směrů na body 3. řádu. Z dané -(uohy nebyly tedy úplně zaměřeny směry 1. řádu na bodech 271 Mezi vraty a 371 Svidník. Na, 5 bodech 1. ř.: 251 Vysoký Kamýk, 3071 Kosejřín, 271 Mezi vraty, 371 Svidník a 3051 Chlum u Pleší, nebylo zaměřeno celkem 28 směrů na body 2. ř. Měření na trig. bodě 371 Svidník bylo vyrovnáno prozatímně s dosud naměřených úhlů. U z á věr y tr o j ú h e In í k ft se zřetel,em na centrační změny směrťl a po odečtení excesu vykazují odchylky: o
3051 Chlum u Pleší - 3061 Potálov 3051 371 Svidník " 3051 401 Vysoký " " 3051 381 Větrník
- 371 - 401 - 381 - 3061
3061 Potálov 3061
-
"
"
"
"
381 Větrník 251 V. Kamýk
Svidník Vysoký Větrník P6tálov
251 Vys. Kamýk 261 Koňský vrch
3071 Kosejřin 3071 " 3071 " 3071 " 3071
251 - 3081 221 211 261
3081 Helfenburk 3081 " 3081
251 Vys. Kamýk -- 3091 Mužský vrch -3091 Mužský vrch - 231 Boubín 231 Boubín 221 Boleniny
"
"
3091 Mužský vrch 3091 3091
""
3101 ždánov 3101
"
"
"
V. Kamýk - 3081 Helfenburk Helfenburk 221 Boleniny 211 Tok Boleniny Tok 261 Koňský vrch Koňský vrch 251 V. Kamýk
+0'123" -0'639" -0'213" +0'756" -1'247" -1'981" 2'132"
+
-0'334" -0'564" +0'405"
231 Boubín 381 Větrník 241 Kleť
+ 0'490" -0'227" +0'101"
- 3081 Helfenburk - 231 Boubín
- 0'025" + 0'737"
241 Kleť 251 Vys. Kamýk 381 Větrník 221 Boleniny - 3081 Helfenburk
+
1'631" - 2'184" -2'087" +0'805"
P r ů m ě r n á hod not a v u z á věr u t r o .i ú h e 1n í k a z 1 9 h o dnot ±0·878". K tomu poznamenávám, že odchylky v uzávěrech trojúhelníků z měření vykonaných do poloviny měsíce září byly menší než 1", kdežto po této době vykazují skoro všude větší odchylky. Příčinou nedokončení observace bylo špatné počasí, hlavně v měsících srpnu a září, kdy nebylo skoro dne, aby nepršelo, a v měsíci říjnu, kdy napadl sníh a po jeho sejití nastaly mlhy. Poněvadž nebylo naděje na lepší počasí, byly - po skončení stabilisace trigonometrických bodů - polní triangulační práce přerušeny. Stalo se tak 10. listopadu 1931.
=
1932/164
Pokud se. týče rozsahu· zabraného území, bylo pracováno na ploše ca. 10.000 km2, a sice v 17 okresích: Příbram, Sedlčany, Blatná, Milevsko, Tábor, Pelhřimov Kamenice n./L., Jindř. Hradec, Třeboň, Týn n.IV!., Písek, Strakonice, Bušic,e, prachatice, České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice. J
Výdaje .
. a) Osobní: 4 měř. úředníci služební plat
Cestovné a stravné
49.455'50 Kč 32.968'70 Kč Celkem
b) Věcné: 1. Triangulační výdaje: 131.986'35 Kč Mzdy dělníků Jízdné dělníků (drahou, autobusy) 2.060'50 Kč Materiál stavební 76.584'80 Kč 13.174'20 K(;. Dovoz stavebního materiálu. 2.453'10 Kč Doprava stav. pomúcek (drahou, vozem, autem) . Materiál stabilisační 4.994'25 Kč 4.499'80 Kč Doprava stabil. materiilu (draholl, vozem, autem) . 3.368'25 Kč Doprava měřických strojú (drahou, vozem, autem) 12.530'50 Kč Doprava nájemním autem 1.518'60 Kč Stavební pomůcky (inventář) l'áhrady škod při signalisaci 350'- Kč Kancelářské potřeby (včetniě voj. map) 464'60 Kč 463'50 Kč Poštovné a různé výdaje ' Celkem 2. Nemocenskó, invalidní a starobní po jištění dělníkú (y. 4.531'- Kč příspěvkú) -------Dohromadv . 341.403'65 Kč Používání auta znamenitě se osvědčilo, Pro osobn'í auto byla smluvena mzda 1;50 Kč za ujetý kilometr a 4 Kč za čekací hodinu. Při sjednávání cen bylo slíbeno, že bude používáno jen ťěch to aut, jež budou vždy k disposici, a nebude-li to možné, že bude za ně opat.řeno náhradní auto. Osobního auta bylo používáno při rekognoska.ei, k dohlídkám při stavbě měř. věží, při zjišťování překážek, při převá,žení měřických strojů, při observaci a konečně při stabilisaci, aby mohla býti včas a za přítomnosti měříckého úředníka provedena. Pro nákladní auto byla smluvena cena 2 Kč za ujetý kilometr, a bylo ho používáno k převá,žení stavebních skupin a při roz vážení stabilisačních kamenú. Hospodárnost při používání a'lta je prokázána tím, že nebyl ztrácen draho cenný čas a že auta byla sjednána za výhodných podmínek. Počítá-li se normální cena za 1 km pro (lsolmi auto 2 Kč a pro nákladní auto 3 Kč,bylo ušetřeno státní pokladně nejméně 5;IOU Kč. Résumé. E tab 1i s sem e n t li 11 r é s e a u t r i g o n o m é t r i q u e Un i for m e c a(1.-4. ordre) sur 10 territoire de la ville de Písek (Bohéme). L'auteur décrit E·ngros la rnarchl} deR tra,vaux de triang-u1ation, sl}rtout la reconnaiSiSance,la sig-na.li5ation,la planta.tion des reperes (bornes) et l'observation.Pendant la reconnaissance on se servait, en général. d'un automobile nour pouvoir se déplacer vita· ment ďun endroit ft l'autre afin que le temps perdu soit limité au minimum en tennant compte du territoire passant ft 10.000 km2 environ. La signalisation fut confié ďabord au4 ingénieurs-géomětres adjoints au Service de triangulation et aux aides de ce Servioe, plus tard seulement aux aides, tandisque les ingé. nieurs-géometres observaient sur les poi'llts du lel" ordre, A cette raison on confectionna un plan ďobservation pour que les divers óquipes puissent étre dirigé sur les points voulue et leurs déplacements s'effectuait au moyen ďun petít automobile. En sornme on signalait 86 points trigonométriques. Pour la plantation des reperes on se servait des planches, de pierre e't t1es prismes, les deux en granit et de dimensions diverses, dépendant de l'ordre du point. Chaque prisme contenait les lettres K. V. et Pan 1931. Les piěrres furent fa<;onnéessur la place ou ft défaut du matériel on faisait la commande; les pierres furent transporté par automobile dans une des plus proches village et de lit, au moyen des chariots snr la place, Ainsi on dastral
1932/165
plantait 71 nouveaux points trigonométrique'8 et 9 points andens furent corrigé ou complété. A l'observation on se servait des théodolithes aux micro~copes ft micrometre et l'observation des angles fut effectué sur 13 points trigonométriques du Jer ordre et 2 points restaient encore a ob server ft cause d u tres mauvais temps au mois d'aoilt et de septembre 1931. L'écaxt moyenne dans la fermetlll'e des angles contenait ± 0'878" comme la moyenne de 19 triangles. Tous ces travaux étaient éxécutés en 5 mois pour la somme de 340.000 Kč.
Uterární novosti. Posudky. Pluk. AI. Hl í de k: Topo,,-afické měření. LÍJtiogJrafované ,přednášky, nákladem Ústřední komise pro vydAní přednášek při Oes. vys. učení techn., Praha 1932. Stra.n 65 formátu 23/31 s 11 tabulkami. Objednávky vyřizuje Spolek posluchaču zeměměř. inženýrství, Praha II, Lazarská - "U Helmu". Cena 28 Kč. Docent topografie na Vys. škole speciálních nauk v Praze, pluk. v. v. Alois Hlídek, přikročuje tímto spffiem k 2. upravenému vydání svého "Topografického měření", které Ví3 stručné formě shrnuje skoro vše, co spadá u nás pod tento pojem. Přepracování, doplňky a zkratky proti puvodnímu vydáni byly podniknuty s úspěchem. Nedořešena však zustati musila z duvodu úsporných otázka zdařilejší reprodukce obrazu,. které nově autor vyjmul z textu a zařadil do samostatných ta-bulek. Přes to, že spis je 2. vydáním brožury, vyšlé v r. 1925 a zde recensované *), neváháme poukázati blíže na jeho obsa.h. Oást úvodní - historický vývoj, v Rakousku a OSR. zvlášť následována je krátkým vypsáním základu topog. měření: trigonometrické a výškové sítě. Nato navazuje stať o pravidlech, směrodatných pro znázorněni situace (smluvené značky, zobrazeni komunikací, porostu, vodstva atd.) a zmínka o názvosloví, jež je duležitou složkou úkonu topografa. V ka,pitole "Vznik a VÝiVOjtvaru terénních jsou příléha,vými slovy uvedeny nejduležitější poznatky z geologie, geofysiky a, morfologie. Tva,ry terénní jsou karakterisovány výlazně, stať o znázorňování terénu instruktivní. Teorie šraf je podána právem dosti obsáhle, neboť dosud používáme velmi mnoho map a plánu zobrazených metodou šrafovací. Je tedy stále zapotřebí iVzdělati zeměměř. inženýra v tomto odvětví, aby si vedle znalooti této metody osvojil pOrozumění pro vnitřní hodnotu podobných topografických děl. Další výklad týká se karakteristiky topografických ploch a zásad, kterými se řídí znázorňování terénu. Kapitolu o přístrojích. .iež používají se iV topograf. praxi, může posluchač sledovati snadno a nraktik doplní si jejím studiem leccos, co mu z paměti a soustavné znalosti vypadlo. Více novostí podáno jeve vypsání grafického postupu, kterým se dojde ke konstrukci tODo~rafického plánu". Název této kapitoly .,Vyměřová.ní topografického plánu" není však jrusný, příp. běžnÝ. Ale jinak v ní aut.or uložil své bohaté praktické poznatky z činnosti polní, jak měřičské. tak t01)ografické a uplatnil onen rys a vlastnooti, které karakterisují rozeného topografa-měřiče a oduševněMho znázorňovatele terénu. jinak řečeno schopnost nrotichůdnou bezduc.hému. neb šRblonovitému kreslířetví topografickému. Fotogrametrii věnovalllutor jen krátký nřehled a zato obsažnějj vyložil jak se -zhotovují přílohy nutné k originálu topogra.fickéhonlánu,iako oleáita kultur a názvu. oleáta komunikací a pod. Vhodně popsal zpracování polního elaborá-tu v ka.ncelá.ři (zimní nráce vynášecí a j.) a jeho přípravu k fflVrodukci. Snisuzavírá výklad o zmenšov:íní originálu ku zhotovení map menších měřítek, o pr<>tvádění úprav a doplňování originál. plánu Ireambulll,ce) a dále o obnově (revisí) ma.p topOgrafických. Docent Hlídek právem nevyloučil ze snisu ony partie. které v jiných přednáškách jsou uváděny a na.stíniv takovéto pro topo)?;rafa důležité výklady v hrubých jen rysech, 'Vytvořil dílo ucelené, takže posluchač získá z něho dobrou představu o spojitosti řady disciplin s topografií, a vedle toho ostatní interesenti nabudou četbou úplné představy o látce. V souhrnu třeba o práci Hlídkově se vysloviti pochvalně. Psána je s výjimečnou u nás odbornou znalostí, s pečlivostí a svědom~tostí. Látka, je podána formou zhuštěnou, jasně a přehledně. Doporučujeme toto seri03ně psané dílo jak posluchačům, pro něž je prvé řadě určeno, tak i kolegům zvlášť pro přesnoot pojmovou, správné rozčlenění materie, výrazovou pla8ltičnost, čistotu ja,zykovou - ba i láci. J. Růžička. L. D r i e n c O u rte t J. L a bor d e: Traité des projections des cartes l!:éo~raphiques a l'usage des cartographes et des géodé3iens, 4 fa.sdcules, Paris 1932. Editeurs HermllJnn et Cie, Rue de la Sorbonne 6. Cena, 400 frs. "V
*) Viz referát
na str. 168 Zeměměřičs'(ého
věstníku
1932/166
r. 1925.
Nově vydané dílo o zobrazovacích metodách v jazyku francouzském, je obsáhlou prací, jež má jednak nahraditi a doplniti novějšími poznatky starší díla. v tomto oboru vydaná, totiž knihu GeIrJlla,inovu z r. 1865 a Tissotovu z r. 1881, které jsou dnes úplně rozebrány a jednak má projednati metody zobrazovací se st,:moviska novodobých požadavků geografie, topografie a geodesie. Dílo je rozděleno na, čtyři svazky, z nichž právě první dva, sepsané inženýrem Driencourtetn, zahrnují IV sobě otázky, interesující karto~rafa, řešené zmíněnými staršími publikacemi (a,však podávají je s jednotného hlediska jak metodicky, tak i po stránce symboliky a názvosloví), kdežto svazek třetí, psaný Driencourtem a čtvrtý od Laborda" zabýv4 se většinou metodami, sloužícími topografii a geodesii. V prvním svazku se vyvozují metodou analytIckou zákony zkres,lení při zobraz,ení povrchu zemského do roviny a vyšetřují se podmínky pro konformitu a equivalenci "Zobrazovacích metod, vyhovujících určitým, již předem stanoveným zvláštním podmínkám; na př. obraz geografické sítě má tvořiti dvě soustavy kružnic a pod. Pojednáno je pak o všech známých zobra,zeních pro geog-rafické mapy užitých, případně na,vrhovaných, jak Tissot ,ve svém díle uveřejnil. případně doplněných novými zobrazeními po 'Tissotovi publikovanými. Jako novinka jsou při mnohých zobrazeních uvažovány a vyšetřovány singulární místa zobrazení. Druhý svazek je rozdělen na třika,pitoly, z nichž první obsahuje metody zobrazovací upotřebené mo zobrazení celého povrchu zemského na jeden list, případně dva listy mapy, druhá kapitola se obírá zobrazením menší č,ásti než polokoule a konečně třetí kapitola studuje metody. jež nejlépe zobra,zí menší celky povrchu zemského. V prvních dvou kanitolách jsou zobrazení zkoumána co do úče,lnosti pro jednotlivé speciální . podmínky, vyšetřovány deformace nři nich. vzorce zobrazení pro konstrukci geogra,fické sítě do ma,py. upotřebení ma,p k různým účelům. Zvláštní pozornost je věnována studiu ·obrazu orthodromy (hlavní kružnice) na mapě. jež má veliký ;význam pro plavhu, zvláště leteckou. neboť spojuje dvě místa nejkratší cestou a jsou právě s tohoto hle diska moderní doby zkoušena mnohá zobrazení, jak vyhovují prakticky leteckým potřebám. Poslední kapitola druhého sva.zku ie věnována Tissoto~Tu zobrazení a minimu deformací. kdež pra.voúhlé souřadnice bodů ma,p'y jsou vvjádře.ny jako,žto racionální funkce třetího stupně souřadnic na kouli neb elipsoidu. Vyvozuje zvláštní nřínady a aplikuje je na mapu Francie a Španělska. Zbytek svazku obsahuje různé tJabulkybu(r pro pfuv,od souřadnic. neb plro zkreslení. Tyto první dva svazky tvoří první část celého díla a mají za úkol zkoumati zobrazova.cí metody dle jejich významu pro mapy geografické, třetí a čtvrtý 6vazek je,st úplné věnován topogra.fii a geodesii a metodám v ní použitelným. Třetí svazek obsahu ie tři kapitoly. V první ukazují se .výhody omeziti zobrazovací území na vzdálenost, 180 až 200 km od neutrální osy, aby síť čtvrtého řádu a měření podrobná se mohla bez korekcí úhlových a délkových převáděti do roviny. při čemž ovšem autor uvažuje značně menší meze přesnosti. než je zvykem u niis. Další kapitola hledá nejvhodnějŠí zobra.zení pro ÚČ'3Iy nahoře vyt~ené, což jsou jedině zobrazení konformní. Spokojuie se 'zobrazeními konformními, .v nichž vztah mezi souřadnicemi rovinnými a sféroidickými je vyjádřen racionelní funkcí toliko do třetího řádu (jako při zobra,zení Tissotově), takže pro uvažované území. vzdálené 200 km od neutrální osy. zobra,zení ta nejsou přesně konformní. Konformita při této anroximaci vzorců je prakticky splněna jen pro meri'í vzdálenosti od neutrální osy. Při hlf'dáni zobrazovací met.ody o minimu deformací vychází z k~oremu Tissotova, zavádí však do Tissotových rovnic zobrazení místo zeměpisných souřadnic pravoúhlé souřadnice geod.etické, vztažené k základnímu poledníku, jak učinil již Courtier a v nich vyjadřuje souřadnice rO'Vinné jalmrL i vzorce pro ztkre~lení. Z tčchto rovnic přechází k zvlášt,ním případům, zobrazení válcovému, kuželovému a stereografickému. Kapitola třetí je za,svěcena studiu zobrazení azimutálních. váleo,vých a to Ca,ssiniovou a Gaussovou, v nichž vyšetřovány j'iOU deforma,ční prvky důležité pro řešení j:('eodetická a po menších úvahách o Bonneově zobrazení probírá podrobněji Lambertova -konfor. kuželové zobrazeni, užité ve Francii. Při některých zobrazeních vy,vozuje přibližné vzorce pro transformací souřadnic z jednoho systému do druhého. Sva,zek je zakončen výkladem metody, jíž se užívá v hydrografické službě francouzské pro zobrazení .geodetického řetězce do roviny.' . Čtvrtý svazek je rozšíření brožury V1bordovy, vydané r. 1928 pod názvem "LH nouvelle projection du 8er,vice géographiqu'1 de Madagascar", v níž metoda užitá LabOl'dem pro Madagascar byla naznačena bez hlubších teoretických úvah. Nová kniha Qdllvodňuje na široké basi teoretické, čerpajíc z prací Gaussových a Darbouxových, konformní metody zobrazovaci a přidržuje se požadavku Tissotova, že zobrazeni je nejvýhodnější. vykazuje-li minimum deformací. Na rozdíl od předcházejícího sva,zku se zabý.'lá metodami přísně konformními, to znamená takovými, při nichž se užívá exaktních vzorců, ne tedy vztaJ1Ů, jež vznikly rozvojem v řady ze vzorců p·řesných. Pak lze jejich
1932/167
upotřebení rozšířiti i na mnohem větší území zobrazovací než bylo vytčeno ve třetím svazku tohoto díla,. ZajímaNé je, že autor, a,čkoliv klade důra,z všude na exaktní vzorce a tudíž na přísně konformní zobrazení, uchyluje se při aplikaci pro Madagascar též někde k řadám, jako na př. ve vzorci 481. na str. 367 pro souřadnici y a při jiných, neboť pohodlněji a přesněji dojde k výsledku než z exaktního vzorce. Cenným příspěvkem k stanovení deformací při převedení bodů povrchu zemskéh() do roviny je studium kř~vosti obrazu libovolné křivky na ploše zemské, zvláště pak křivosti geodetické křivky, jež má vgeodesii zvláštní význam. Laborde vychází z rovnice pro ;J~ivost
rovinnéh()
'délko:vé, ;JT derivace
obrazu
geodetické
křivky
r =~ .
jeho ve směru kolmém na geodetickou
~i,
křivku
kdež
K je skreslení
a vyvozuje
z něh()
korekce směrové i změnu trigonometrické strany veličiny důležité při užití zobrazo,:a.cích metod v. geodes~i. - vzorci novými, dosud neznámými. Tak na př. pro korekci smerovou odVOZUJe rOV'llICl 1 1 A
C=2r3L+72'
rt"L3+ ..
kdež C znamená úhel mezi obrazem geodetické křivky a přímou spOjnicí koncoiVých jejích bodů v rovině, 1\ křivost ve třetině její od bodu začátečního r1" druhou derivaci křivosti v bodě začátečním, L délku spojnice. Olen na pravé straně lze téměř vždy vynechati, neboť pro stranu L = 60 km a vzdálenost 3000 km od počátku je jen 0"0011. Vzorec tento, jakož i jiné jsou velice jednoduché a p'řesné do ,velké vzdálenosti od počátku soustavy souřadnicové, platí pro ka,ždou konformní metodu zobrazovací, vyčíslení jejich není vŘak jíž tak vždy jednoduché. neboť nutno vypočísti křivost r3 jakožt() funkci buď souřadnic pravoúhlých neb zeměpisných. neh délky. a směru nebo všech těchto veličin, takže nepřinášejí žádného neb valného zjednodušení proti vzorcům dřive užívaným. Stručný obsah knihy Labordovy je následující: Základní věty z teorie ploch, defilllice kontonnního zobrazení a, zkreslení geodetické křivosti. Vymezení pojmu čar isometrických - t. j. křiJvek stc'j[lého zkreslení délkového a čar isomorfních, jež jsou ortogonálními trajektoriemi čar isometrických. Síť těchto křivek je charakteristiclci pr() . zobrazova.cí metodu. Čím je soustava isometrických čar řidší, tím je lepší zobrazení, neboť dává menší deformace. Jen teoretického významu je plocha indikatrix, již zavádí do své knihy. Druhá kapitola, je věnována studiu zikiresleni rpři kOlllfo~mních zobrazeních povrchu zemského do roviny bez znalosti vztahu mezi souřadnicemi bodů na povrchu zemském a jejich obrazů. Třetí kapitola vykládn, význam sítí isotermických pro zobrazení konformní. Tyto tři části knihy jsou nsány s hlediska čistě teoretického, další tři kanitoly sledují účele praktické. Zabývaji se Vhodnými znůsoby zobrazení rovinného veliké země, přihlížejíce k tvaru území, jeho rozměrům a poloze zeměpisné a vyšetřuji deformace,vzniklé zobra,zerním. Kapitola šestá pojednává o konformní metodě. použité pro Madae:ascar. Je to v podstatě trojí transformace hodu z povrchu zemského do roviny. Laborde převádí nejprve body konformně z elipsoidu na Gaussovu kouli, pak volí základní poledník •. .idoucí asi středem Madagascaru a vypočítává sférické pra,voúhlé souřadnice bodů vzhledem k tomuto poledníku jako ose, načež převádí tyto sférické souřadnice do roviny dle zobrazení Gaussova (v meridiálních pruzich). Aby zmírnil skreslení, zobrazuje body této konformní roviny ještě jednou konformně do roviny dle vzta.hů X i Y = F (x -t- i y). Koeficienty při x. JI ve funkci F obsazené vyšetřuje dle požada,vku Tissotova o minimu deformací. Zobrazení toto není nejvýhodnější, neboť vhodnou volbou dotykové křivky válce s plochou kulovou' mohl si jednu transformaci uspořiti. .Je však zajíma.vé tím, že Laborde se nebál upustiti odposavadní kl'l,sické zásady zachovávati při zobrazení symetrii dle středního meridiánu území a dal přednost raději zobrazení asymetrickému, aby účelně a hospodářsky využitkoval meto du zobrazovací pro tvar území s hlediska. zkresleni.
+
Fiala. Relaziooe dinwstrativa dello sta to e dell' andamento dei lavori catastali dal 10 luglio 1929 al 30. giugno 1930. Roma 1931. (194 stran velkého formátu a 3 mapy.) Tato velká publikace ítalská, kterou vydává "Direzione generale del catasto e dei servizi technici", poskytuje přehled prací katastrálních v období 00 1. července 1929 do 30. června 1930 za, vedení ředitele Galata. Na základě zák. italského z 1. března 1886 provádí se nový katastr pro ltalií a pí'áce pokročily již tak, že nový katastr je již v evidenci ve 28 provinciích a částečně ve 29 provinciích. Dnem 30. června 1929 byl udržován katastr pro 3650 obci, v rozloze 12,810.738 ha, tvořících 2,2,105.500 parcel, náležejících 4,074.396 držitelům, dávajících výtěžek 817,699.916 lil'. Během roku 1929--30 provedeno vedení nového katastru ve 228 obcích s výměrou 1,477.040 ha, tvořících 1,380.855 parcel, náležejících 453.270 držitelům, dávajících výtěžek 68,602.263 lil'. Je tudíž dnem 30. čenvna 1930 vedeno 3878 obcí 5 výměrou 14,287.778 ha, tvořících
1932/168
23,486.355 parcel, náležejících 4,527.666 držitelum s výtěžkem 886,302.179 lil'. Y bývalých 7 rakouských provinciích provádí se též obnova oparátu, který není psán italsky a má předtisky vícejazyčné. Náklad na vedení nového katastru dosáhl v r. 1929-30 částky 17,849.179 lil' na býv. rak. provincie . 2,503.700 lil' úhrnem . 20,352.879 lil'. Personál při katastru zaměstnaný obs'1.huje inženýry (ve 5 skupinách) , , . . . . 359 geometry (ve 4 skupinách) . . 1040 kresliče, počtáře (ve 4 skupin~ch) . 1085 117 personál subalterní (ve 3 skupinách) Dále provisorní personál: inženýři 884 geometři . 482 křesliči, počtáři a j .. ----3-967--K tomu personál geometři úředníci
z býv. Rakouska: 126 úhrnem
Během roku 1929-30 vynaložené Triangulace . Měření a úpra,va map . Udržování starších map Ytřiďov'ání . \. Publikace operátu a reklamace Zavádění katastru Vedení kata,stru .
nákhdy
---4-0-9~3 osob.
----------------
obsahují:
671.224 lil' 29.405.373 " 900.915 " 4,943.752 " 3,424.166 " 3,079.982 " 17,849.179 " úhrnem . 60,274.591 lil'. Na nový operát katastrální bylo ,vydáno od r. 1887-88 do 30. četvna 193Ó úhrnem 673,794.800 lil'. Pod,J'obně jsou částky, připadající v jednotlivých provinciích na různé úkony, sestaveny v tabulkách. Počet trigonometrických bodu, postup vtřiďování, postup při výpočtu výměr v jednotlivých pro,vinciích je sestaven opět v tabulkách. Konečně v tabulkách dle provincií sestaven je přehled o stroiích ke konci června 1930 při pracech užívaných, a to 178 theodo litů, 1037 tacheometrů, 43 klensů, 101 sextantů, '909 planimetrů, 53 počítacích a 65 psacích strojů a řada iiných drobně,iších. Ke zprávě jsou připojeny 3 mapy, přAhledné v měřítku 1: 1,000.000, v nichž je znázorněn barevně stav nového ka.ta.strálního operátu. Italské ředitelství katastru, jak vidno, snaží se poučovati veřejnost nejen o postupu prací. ale i o nákladech. které jednotlivé úkony vyžadují. Mimoděk vzpomene čtenář, že příštím rokem budeme slaviti 15 let naší renllbliky . .Jak pěkná m'ohla by býti publikace československého katast-ru za tuto dobu. Co práce bylo vykonálllo pro československý katastr, o němž měla by býti poučena veřejnost naše a s jak malým počtem personálu se pracuje Doufejme, že v ministerstvu financí najde ~e trochu peněz, a,by v příštím roce podobná kniha mohla býti vydána. V,1Jš!é knihy.
Ing. Dr. Vladimír C h y t l' ý: Základy letecké fotografie. Vydal Y10jellSlký le,tecký studijn!í, Proha-Letňany, 1932. Stran 96. Cena neudána, Scalanie gruntów. Ustava o scalamin gnmtów 'z dma :li. lipea 1923. W~rszawa 1928. Wydawnictwo mind,sterstwa. reform l'QIlnych (66 stran). Iuž. Karol K a, s i n s k i: Dzia'alnošé ministerstwa reform rolnych i' urz,:dów ziem· skich. W okresie od roku 1~18 do 1./1. 1928. Warszawa 1928. Naklad "Przegl~du miern:iClzego" (92 stran). Dr. WitoQd S t a n i e w i c z: Przebudova ustroju rolnego w Polsce. WI3!l1SZaWa 1928. Naklailem ministorsltw~ rcfOonmrolnych (78 stran). ~ Dr. Strunrus taw, R ,o s t o n i o c: Samorzutne scalanie gruntów wšród Mazowieckiej i Podlaskiej szlachty za~rodowe.i. WalrS'Z,awa 1928. Nakladem minibt.erstwa refoJ'm rolnych. {340 stran, 53 sltran franc. res.umé, 8 litog'r. 'vabulek scelovaný0h obcL) Cahier des clau!les. e1 conditions générales avec pieces annexes afJplicables a ľéxécu. iion des, opérations de remembrement.Kancy. ImpI1ime,rio Lorraioo 1932 (20 stra.n). Louis Se g u i n & M''lurice A u ber t: Documentation J(énél'ale sur I'aménagement des terrains de sports. Edité par 10 Syndicat d'études et' de réaliEatÍ'on pour la oréation (I'insta,uations SportiV(fl. Paris (180 stran, 50 obrazců). '~ '1 ústav
1932/169
National Research Council: Tl'ansac tions af the Amerícan geophvsiU n i 01;1. Annual. meeting, april 28 and 29. 1932. WMhington j!l32 (102 strm). . Bulletm géodeSlque. Org,'lne de l~ Section de Gécdé,ede ert Géophysiaue internationale. No. 31, L'anpee 1931: • R. J o n a u S t: Les ret-a.rds dans les enregistre.ments des f>ignaux '}]Ol'iW1rElS. A. L a mber t: L~ meSlUre de l'équafIoill pCll"Sonnellea l'instrument méridien. Dr. Jal10Blav Č e r n ý: Die Wasserbiicher der europaischen Staaten. Liberec 1931. A. H u s ma n n: Beitrag zur Theorie der Schachtlotung. NakLadatel: Noske, Lipsko 1932. Oena 3'5 marek. ca
II
Odborná pojednám
v časopisech.
Sborník ČS. společnosti zeměpisné. čís. 5.-6. Dr. K. K uch a ř: Ma,pa Čech z druhé poloviny století XV!., typu Oriningerova (p okrač.). Technik., č.ís. 1 lzMí 1932). V anketě na téma "Exístenční možnosti techniků" vyslovuje Ing. Dr. E. Z i m m I e r názor, že inženýrů-vodo hospodářů je nyní nadbyte·k. Prof. Ing. Dr. A. Sem e rád jedná o zaměs tnanosti zeměm. inženýrů a je přes,vědčen,. že studovati zeměm. inženýrství v dané době je výhodné neb prý na Slovensku a Pod. Rusi ihned lze obsaditi 140 míst! ., Rz1žička. Č. A. A., list motoristů, éis. 16 z 19S2.Dr. J. Ve v e r k a: Naše automapy. Journal des Géometres-Experts et Topographes Fran~ais. čís. 143 (září). Réné D a ng e r : .Les .tendances de la technique du géometre. Br e n e r: Dřvision d'un angle en 3 p.artles egales. O o u t a r d: Snr le remembrement. V I bor 'e1: Lettre de Shangai. Przegll}d mierniczy. Čí8. 9. Wa rc halo w s k i: Šes,1'.áiJmnference balt[ckého komi. téltu geodetického. ~ r z y s,z k o w s,k i: Na okraj sjezdu stálého komitétu Mezinár. federace zeměměřičské. M. R.: Zasedáni swJého komitétu Mezinár. federace zeměměřič· ské. K 10 c z k o w s k i: Znepokojivé důsledky omezení prací scelovacích. O. Provádění stavebního zákona úřady komunálními. Bildmessung und Lurtbildwesen. čís. 3. 1. o f str o m: Entzerrung von Luftbildern durch Horizontbildvermessung und Verfahren zur Herstellung von Luftbildpllinen. Z a ar: Beitrage zur Nahphotogramme-trie. S c h o ber: Dře Anwendung der Bildmessung ftir die Bestimmung von Seilkurven bei SeiWihren und Seilbahnen. K o p p m a i r: Ein neues Universal-Auswell1teg"erat Wr beJ.iebigo Aufnahmen (Universal- Stereograph). M i o r i ni: Dře ersten luftphotogl'ammetri6chen Arbeiten des Mil.-geogr. Instituts in Rumanien mit Hugershoffschen Geraten. L li dem a n n: Zur Ausftillung "weil3er Flecke" bei pllotogram. Aufnahmen durch MeBtischtachymetrie. žemetvarka ir Melioracija, Č. 1, roč. 1932. (Zeměměřičství a meliorace. Vydává Spolek zeměměřičů a kulturních techniku v Lit.vě.) 1. K o I u p a i I a: Československý hydrologický ústav. 2. G a i dam a v i č i u s: Exkurse litevských kulturních techniku do Československa. 3. Dek sny s: 00 zajímá dnes fotogrametrické praco,vníky? (Fotogrametrický kongres curyšský.) Z referátu čsl. fotogrametrů ve schůzi, pořádané v Praze v r. 1931. 4. K a u n as a Dr a g u n e v i č i u s: Se kterými nedostatky se setkáváme v metioračniÍoh pracích. 5. K ()II u p a i I a: Mým anonymním kritikům. 6. K o r f es: Agrární reforma v cizině. 7. R i v li n a s: Malý nivelační stwj "Wild I". 8. Z konference okresních agrárních komisařů v Litvě v r. 1932. The south african Survey Journal č. 29 (září) 1932. Ba y I i s: Reprodukce map fotografickým zpusobem. L u t t r e II W e st: Počítací stroj ku počítání souřadnic (část.). Dr. van der St e r r: Zaměřo;vání měst. Výroční zpráva zeměměřičského ústavu v Rhodesii.
!
Zprá vy spolkové. Zpráva o výborové schůzi SpOlku čs. zeměměřičů, konané dne 15. října 1932. Ke schůzi se omluvili pánové Ing. Brandl, Payer a SOiUček, Po schválern zápisu o poslední schůzi dává čísti předseda prof. Petřík zprávu pokladní, dle níž činí spolkové jmění k 1. X. 1932 7263·45 Kč. Pokladník oznanmje, že právě rozeslal třetí upomínky k placení příspěvků. Nato podává předseda zprávu o jednání komise pro sestaveni zem ě měř. k a len d á ř e. K návrhu themat, který byl rozeslán zájmovým spolkům, došly připomínky Jednoty úř. aut. civ. geometru a zeměměřičů u min. železnic, dosud však nedošly návrhy Spolku stát. měř. inženýrů:; !komise tudíž vyčk;á, až do:,ídou. Dále pl}dává předseda zprávu o zasedání stálého výboru Mez in á rod ní Zem ě měř. F e d e· r a c e ve Va r š a v ě, jehož se ve' dnech 8.-10. září zúčastnil. Zpráva o zasedání bude otištěna v Zeměměřickém Věstníku. Předseda 00 zmliňuje jen (} exkursich, kom'Lll)'ch po zasedání, zejména o exkursi k prohlídce kOtruLSaiCi.NazpáJteční cestě navštiviIi pánové Roupčinsky (z:ástl1pce belgických zeměměřičů) a Danger (zást. franc. zeměměř.) Prahu a prohlédli si ji v průvodu prof. Petříka, Ryšavého, Fialy a Ing. Zuklína. Dalším předmětem jednání byl výnos ministerstva veř. prací ze dne 30. září 1932,
1932/170
č. 2155/2, praes. 1932, jímž zavádějí se zkušební řády ustanovovaeích zkoušek čekatelU. Příloha B týká se čekatelů služby měřičské v oboru min. voř. prací. . Při tom rozvinula se širší debata o min i s to r s t v u v eř e jn Ý ch pr a ci o zem ě m ě.ř i čí c h v tomto ministerstvu zaměstnaných. Vzhledem na usnesení valné schůze z r. 1931 zaslal Spolek čs. zoměměř. min. veřejných prací podání, ve kterém žádal; a.by řízením agendy zoměměř. byl pověřen měř. úředník. Bohužel nedostal spolek dosud vyřízení a nikde nebylo uveřejněno, že byla nějaká úprava v požadovaném smyslu provedena. Po zákroku Spolku čs. zeměměř. bylo slíbeno, že p07.ada,vky budou uváženy. Letos provedlo min. voř. prací velké změny v Organisaci své služby, ale organisaění detail, jakým je obsazení místa přednosty zeměměř. oddělení, nezměnilo. V téže době také nezabránilo zrušení zeměměř. oddělení u zemského úřadu v Bmě, čímž utvrzeno bylo v řadách měř. inženýrů mínění, že min. veř. prací s napravením křivd, způsobených zeměměřičům, vůbec nC's!p,echá. Teprve nedávno byla zjištěna zajimavá skutečnost, že min. veř. praci již původně systemi,sova,lo misto přednosty zeměměř. oddělení ("G") pro úřední k y s I u ž e b n í tří d y 1. b a tímto zásahem vyloučilo měř. úředníky z dosažení místa vedoucího vůbec. Je neuvěřitelno, že nadřízení orgánové buď o věcinověděli nebo ji zamlčovali úmyslně. Ponechání místa přednosty zeměměř. oddělení v rukou nezeměměřičských působí tudíž dojmem, že se tu znovu uplatnily moc a vý1sady, které si chce udržeti hlouček vymírající generace. Odrakouštiti ministerstvo veřejných prací v tomto směru bylo by zdravé. Ke konci schůze jednámo bylo o spisk II Řimona Podolského, na nějž bude vypsána subskripce. Na rekonstrukci Ma,roldova panoramatu "Bitvy u Lipan" bylo povoleno 100'- Kč.
Zákony, nařízení a normy měřické. Používání pozemkového katastru notáři upmvuje výnos min. finanCÍ Č. 34.2\l9-ITIf6 ze 14. června 1932. Pokud Ilotáři (veřejní notáři) mají soudem ulože1Jlo vy~onati určité práce. spada,jící v ObOlf neoSpornéhol soudnictví, mají býti po'V':Lžováni podle v.ýuo'Su min. fin. Č. 94.843/29-I1I/6 z 3. ledna 1930Zl,t pomocné org'ány s()ludu a v jednotlivých případech mlaji plrávo vyholtovovati pozl];'lmky a výpisy z katastrál. operátu a poznámky a náčrty podle p.říručních kat.astr. map, a pokud by tyto nestačily i podle kat~strál. m~l)1. Nálrok na hezplatné ~dělení dat z katastru not,ruři však nemaji a klalta&trální měř. úřady účtují písemná &dělenía. kopie map podle vyda.nýeh sazeb. Výběr soudních znalců pro obor zeměměřičský usměrňuje výnoR min. spravedlnosti Č. j. 2"2.692 z 20. Rrpona1932. tímt.o zněním: "Minist,erstvo spravedlnosti doporučuje k Ip.odnětll mÍ11isterstva fina.neí. a'by bylo uč,měno vhiodné opatření, aby ke sporům o hl'a
Sjezdy a kongresy. Nationat Research Councíl k:onal ve dnech 28. a 29. dubna, 1932 své třicáté výroční zasedání. V sekci geodetické předloženy byly tyto zprávy: Paul R. H e y 1. Progress teport on the absolute determínation of ~ravíty at Walshington. E. J. Br o w n. Impl'ovements in the gravíty apparatus of the U. S. C. a Geod. Survey. J. P. L u s h e n c. Gravity observa,tíons in the Bahamas. F. A. Vening Me i nes s. Isostasy and related subjects. J. H. Dl' II ing I' r. Progress-report on radio dissemination of tbe national prima.ry standard of frequency. Noel J. O g i I v í e. Geodetic control for thc plotting of the aerial photographs of the Belchor Islands. Earl C h u r c h. Analytical methods in aerial photogrammetry. Manuel Medina. New comparisons of tbe ínv(Jil' wh'e,s of Mexiw. L. V. Juds CI n. Progress· repo:r:t on illvesiLigatioll oť in vat tapes. and precision cireles. William B o w i e. Geodetic work accomplished four 1931 to 1932. Ha r I li n T.S tet s on. Further studies on the lunar correlations with sma.les changes in thc variationof latitude.
1932/171
Bývalý archiv map katastrálních v Košicích je již přemístěn do Bratislavi v nové budově u Dunajského mostu. Materiál !Jyl transportován na 4 vag'onech ve 170 bednách. Obsahoval o I' i g. map y žup: Gemer, Spíš, Š.aryš. Abauj- Turňa, Zemplin a části bývalé župy Užhorod. Novohrad a Zvoleň, ze 972 kat. území v 10.1742k< listech (Oást originál. map té doby byla u kat. úřadů.) Litograf. o ti,sky obnášely 35.657 t"5.. kusů ze 616 kat. území. Vidět, že stěho;vání takového pootu map, spousty protokolů a písemných záznamů katastrál. je úkon pořádný. A tu práci s urovnáním v novém sídle sotva kdo a.rchiváři bude závidět. Úbytek zeměměřičů ve Francii je předmětem úvah kol. R. Dan g e r a v čís. 140, Journal des Géometres-Experts et Topographes fra.n~ais. Bylo totiž v r. 1885 ve Francii 5334 zeměměřičů, v r. 1891 již 4834 a v r. 1930 jen 2374. Autor vidí příčinu ve změně odhorné průpravy v minulém padesátiletí, vytvořooi úřadů, konkurenční č'innosti úřadů a úředníků a dále v nedosta,tečném udržov mí francouzských elaborátů katastrálních. Oficielní výstraha před studov{mím zeměměřičského inženýrství v Ral
Zprávy osobní. Presidentem Masarykovy AI{ademie Práce zvolen pmf. Ing. Dr. J os. Ptanto,fliěek. Prof. Dr. Sebastian Finsterwalder, vynikající geodetický a fotogrametrický praco;vník, oslavil 4. října t. r. své sedmdesátiny. t Johann AIlenspach. švýcarský kolega, civilní zeměměřič v Gossau, generální seíkretář MezLnlárodní unie zeměměřičské. ze mřel 21./8. 1932 ve věku 49 let. švýcarští zeměměřiči ztrácí v něm neobyčejně zdatného pracovníka, nad.aného organisa,řním smyslem a průbojnost.L Os. účastníci mezinár. zeměměř. kongresu v Curychu r. 1930 dobře si vzpomínají jeho výrazné tváře, se kterou nři akcích kongresových všude se setkávali. Z činnosti jeho pro švýcarské prostředí zvlášť je ,oceň'ována úča,st na vydáni honorář. tarifu. Vyslovujeme švýcarským kolegům živou účast ve smutku nad ztrátou tak význačného činovníka. t Eduard Ponocný, zakladatel:vídeflské továrny na geodetické přístroje, ve věku 74 let. Změny ve stavu kat. měř. úředníků na Podkarpatské Rusi (červenec až září). 1. Při jat i měř. koncipisté: Ing. Ivan PetrunkJevič (k. m. ú. Volovo) a Ing. Ludvík Scheich (k. m. ú. Rachovo). 2.P ř e 1 o žen: 'Ing. Viktor Procházka (k.' m. Ú. Rachovo). Změny ve stavu úřed. OPI·ÚV.civilních ~eometrů: a) Oprávněni (autorisace) n abyl i: 1. Ing . .Jeremij Sokoloyský. Přibram;2. Ing .. Bédřich Unger, Fulnek: 3. Ing'. P>'111nO Korner, Bílovec; 4. Ing. BedřIch HoJ'ltsch, Tenlice-Šanov. a 5. Ing'. F'r:mtiš.ek Bálek. Oes. Budě}ovice. b) OprávněDÍ se v zdal i: 1. lne'. Dr. Bedřich Křiv:mec. Vroutek u Podbořad, a 2. Ing. Ludvík (;ernIJvický. Vys,oiké Mýto. c) Op.l'ávně,tlÍ zanikla: 1. Ing. Vojtěch Neorrul, Kroměříž (úmrtí); 2. Ing'. Karel Hahn, Nové Hrady u KaplÍ(>, (úmrtí).
Z e ln ě měř iČ
s dobrou praxí
hledá místo. po případě
vezme práce do akordu. Nabídky pod značkou ,,0 db o r ní kU do redakce tohoto časopisu.
Oprava. V článku Ing. A. F i ker a "Wildův autograf" na 8tr. 68, ř. 1. shora má být místo v bodě (0,0') správně v bodě (0,0), na stil'. 79 v ř. 9. zdola mlsto tg @ správně tg 't a v ř. 8. zdola místo sin @ správně sin 'to V čísle 8. Z. V. má býti: 1. Na straně 1!'lO. 14. řádek zdola místo "třikrát 2 hod." správně: ,,3 2 hod." ·2. Na 8itr. 151, 12. řádek shora m1sto ,,0 svoH mentalHtě" správně: "a svoaí mentalítě." . . . , .' . .'JI
+
n
Za reda'
1932/172
"
"V
V
/.
ZEMEMERICSKV VĚSTNÍK ••••••••••
10 1932
ČASOPIS SPOLI\U ČS. ZEMĚMĚf{IČŮ XX. ROČNIK V BR NĚ 1. prosince 1932
Jehan Cossin: Dr.
Mapa světa K arel
K uc
z r. 1570.
hař.
V pařížské Bibliotheque Nationale jest uložena zajímavá ruk opisná mapa světa, datovaná z r. 1570, jejímž autOf\@ jest dieppský plavec Jehan Cossin. Mapa nese titul: Car tec o s m o g r ap h i q u e o u u ne u n i vel' s e II e ·d e s c r i pti o n d u m on d e a v e c Ie v r a i t r a i c t. des ven s f a i c t e n D i e p p e par I e han C o s s in ma r i n i e r l'a n 1 570. Vracíme se tímto článkem k této map6, ač její existence byla uvedena ve známost a její kartografická metoda popsána již před lety v knize a b b é A nt h i a u m a 1), z toho důvodu, že její d(lležitost nebyla u nás dosud dosti zdůrazněna. Nebudeme se při tom zabývati ~eografickou náplní mapy - ač i tato obsahuje mnoho zajímavého --, n)'brž omezíme se jen na její obsah geometrického rá,zu. Map a C o s s i n o v a j e s t to tiž p r v ním a p o u k o n str u ()van o u v m e t o d ě o z nač, o van é n y ní z p r a v i d I a j a k o S a n s o nF I a m s t e e d o v a (obrazy rovnoběžek jsou přímkové a déJkové věrné, obraz středního poledníku jest rovněž přímkový a délkově věrný, takže obrazy ostatních poledníku jsou sinusoidové), ač byla konstruována 80 let před p r a c í S a n s o n o vou 2). Nadto obsahuje mapa obr a z y čar, které budeme, jak z dalšího vysvitne, interpretovati jako obr a z y 10 x o d I' o m, k čemuž poznamenáváme, že Mercatorova mapa světa, konstruovaná za tím účelem, aby se v ní jevily obrazy loxodrom jako přímky, vyšla r. 15693). I. A b b é A n t h i a u m e ve své citované knize přijímá o konstrukční metodě Cossinovy mapy, že jest to skutečně metoda, již jsme právě popsali. Své tvrzení rozvádí sice teoreticky, avšak nedokládá je kartometricky na základě údaju mapy samé. O to se chceme nyní pokusiti. Mapa má zakresleny obrazy rovnoběžek jdoucích po sohě poJ cp = 10 o na S i na J od rovníku a dále obrazy poledníku, jdoucích po sobě po JÁ =-o 45 o. U rovnoběžek jest splněn požadavek, aby byly přímkové a kolmé na obraz středního poledníka, který jest přímkový a o němž přijímáme, že jest délkově zachovaný. Následující číselná data byla získána sice měřením teprve na fotografické kopii, ale o té dá se předpokládati,' že jest podobnou kopií originálu. 'Délka středního poledníka jest na ní 105'0 mm, délka rovníku 211'5 mm, takže podmínka, aby rovník byl v siti délkové zachován, jeví se v hrubém býti splněna. Hledali jsme dále, zda jsou vůči střednímu poledníku ve správném poměru 1:cos cp zachovány délky rovnoběžek. Hodnoty cos cp určené jako poměr délky středního poledníku a jednotlivých rovnoběžek (pro J cp = J Á = 180°) uvádíme v následující tabulce. Tamže tabelujeme také správné hodnoty cos CPo a poměr coscp mooného z mapy a cos CPo správného, jakož i jejich rozdil. 1) tah b é A. AIt t h i a,u me, Ca!rtes marLnes,constructriOtllSnavales etc. chez les NOO'nUtnds. Pa,ris 1916. Tome II, rpag. 448 seqq. 2) AtLas d~ Nioohus Eanson ďAbbeville, Paris 1650. 3) G e r h a r dMe r c a to r, Nova et aucta orbis tena,e descriptio ad usum navi;gantJiumemend,a;tea.ooomod.ata,Duisbm'g 1569.
1932/173
I cos
~I I
~(J
0'170
0'174
0'379
0'342 0'500 0'643
0'509 0'644 0'785 0'881 0-944 0-991
0'766 0'866 0'940
0'985
cos ~" Icos~o-cos ~ll cos ~ I
1-022 0'901 0'982 I 0999 '[ 0-976
0'983 0'996 0'994
II
+0'004 -0'037 -0'009 -0'001 -0'019 -O-Olf> -0'004 -0'006
II I; 1\
I
'I I
,I '
II
II ~
I
I-10'I -20 1 -30 1-40 -50 -60 -70 -80
~o I cos ~o I cos cos 'P [cos~o- cos ~ 0'994 0'953 0-880 0'788
0'991 0-986
0'984 0'972 0'959
0'670
0'549
0'910 0'913 0'868
0'374 0'200
I
-0'009 -0-013 -0'014 -0'022 -0'027 -0'049 -0'032 -0'026
il
Vidíme, že poměr cos cp " : cos cp z mapy Cossinovy jest téměř ve všech případech menší než 1.. Jde tedy o systematický vztah: Cossin vynášel délky rovnoběžek větší, nežli by mělý býti ve vztahu k délce středního poledníka podle přesných jejich hodnot. Jest to patrno i z obr. L kam jsme vedle č.tvrtiny obrysu sítě Sanson-Flamsteedovy vnesli čárovaně obraz poledníku 180 o u Cossina. x' M'./ - ---------------:;<;?--'P/lIN'C. x ./0"·" . 'fs.-F •
78°~ť
.-----
/
--
Rozdíl obou sítí (Oossinovy a Sanson-Flamsteedovy) právě zjištěný pnpadá nám přípustný, abychom mohli prohlásiti síCOossinovy mapy za síť provedenou metodou Sanson-Flamsteedovou .• Jest třeba totiž uvážiti, že v 16. století přesnost hodnot poměrů délek rovnoběžek k délce poledníku nebyla taková, s jakou pracujeme nyní, a že také konstrukční přesnost byla daleko za nynější. Hodnoty cos cp zjištěné z mapy Cossinovy považujeme za cenné pro analysu jiných map z téže doby, ježto nám dávají přibližné hodnoty poměrů délek rovnoběžky k délce obrazu poledníku (rovníku), jakých se tehdy užívalo. II. Další částí geometrické náplně Cossinovy mapy jest systém čar. jejichž význam vyznačuje autor v titulu: s k u teč n é s m ě r y vět r~. Tyto směrové čáry byly autorem mapy konstruovány pouze ze čtyř bodů na rovníku. Ve shodě s nápisem měli bychom vykládati tyto čáry jako obrazy hlavních kružnic (orthodrom) z těchto bodů vybíhajících. Orthodromy byly by však na mapě zobrazeny čarami zcela jiného prl1běhu. Musely by totiž všechny směřovati k obrazu bodu protilehlého k onomu, z něhož vycházejí. Na Cossinově mapě tomu však tak není. Autor mapy nezobrazil zde orthodromy (směrové čáry na
1932/174
globu), nýbrž čáry jiné. Boudíme, že jde o loxodromy (do té doby nazývané !inea rhombica nebo rhumba,), pro něž i Mercator užívá názvu directio na rozdíl od plaga (t. j. orthodroma). Není možno rozhodnouti, zda C08sin zobrazoval tyto křivky do mapy nezávisle na práci :Mercatorově, či zda této použil. Jisto jest, že loxodromy byly v této době vůbec konstruovány empiricky, neboť jejich geometrickou podstatou se zabýval teprve Snellius 4), který po prvé užil názvu loxodroma pro čáru, která z daného bodu globu vycházejíc_ protiná všechny poledníky pod stálým úhlem napřed daným. Loxodromu vystihl Snellius definicí: Loxodromia est linea 8A/JW8lo1)S in terreni globi superficie. Mapy Cossinovy nemohlo býti vzhledem k užité zobrazovaeí metodě používáno k navigačním účelúm tak bezprostředně jako mapy Mercatorovy, jest však z ní viděti, žlei námořnická praxe hledala nové cesty k zobrazení povrchu zemského. V tomto světle jeví se nám také mapa Mercatorova jako výsledek snah širších nežli jeho osobníeh. V dalším snažíme se domněnku o pravém významu čar s k u teč n Ý c h s m ě r li vět r ů zobrazen}'ch na mapě Cossinově ověřiti kartometricky. K urč<ení x-ových souřadnic průsečíků obrazů loxodrom s obrazy jednotlivých rovnoběžek v Sanson-Flamsteedově siti béřeme ku pomoci síť Mercatorovu. V Mercatorově síti j,est poloha obrazu M', náležejicího průsečíku loxodromy o azimutu a, vycházející z bodu O(cp = 0°, A = O 0) a rovnoběžk) cp dána pravoúhlými souřadnicemi x' a 'li', o nichž platí (obr. 2.) x' = y' . tga y' = r . 2'30259 . log cotg ~,
kdež 0= 90° - cp.
P·oloha obrazu M téhož bodu v Sanson-Flamsteedově síti naproti tomu jest dána pravoúhlými souřadnicemi x a 'li, měřenými vúči těmže osám souřadným, t. j. obrazu poledníku A 0° jako ose 'li a obrazu rovníku jako ose x. x = x'. cos cp y = r. arccp Z obou soustav plyne
=
o
x = r . 2'.30259 . log cotg 2
. tga . cos cp.
Takto podařilo se nám určiti závislost souřadnice x pro body s obrazu loxodromy v mapě Sanson-Flamsteedově, čímž jest srovnávání obrazú čar skutečných směrú větrů na Cossinově mapě s obrazy loxodrom téhož směru usnadněno. V připojené tabulce jsou hodnoty souřadnice x uvedeny pro loxodromy vybíhající z bodu příslušného ke střednímu místu sítě a mající stejné azimuty jako srovnávané čáry na Cossinově mapě, t. j. azimuty rostoueí po 11 ° 15'. V tabulce předpokládá se, že poloměr r globu má hodnotu 10 cm. 10°
~ 78°45' 67°30' 56 ° 15' 45° 33°45' 22°30' 11 ° 15'
8'6858 4-1709 2'5856 1'7276 1'1661 0·7156 0'3436
I
20° 16.8360 8'0849 5'0120 3'3489 2'2603 1·3871 0'6661
I
30° 23'9158 11"4848 7-1196 4'7572 3'2108 1·9705 0·9462
I
40°
I
50°
I
I
60°
I 14-1091 8'7465 5'8442 3-9445 2'4207 1'1625
15'6840 9'7228 6-4965 4'3848 2'1;909 1-2922
1932/175
9'8551 6'5849 4'01445 2'7276 1'3098
I I
70°
8'8830 5'9354 4'0061 2'4885 1'1806
[
80°
4-2306 2'8554 1'7523 0'8415
Z hodnot tabulovaných v předcházející tabulce byla konstruována plně vytažená síť loxodrom na našem obrázku. Krom toho zakreslili jsme tam v témže měřítku čárkovaně síť loxodrom z mapy Cossinovy. Ze srovnání obou loxodromických náplní vidíme, že rozdíly mezi oběma druhy čar jsou systematického rázu, který jest zřejmě téhož Pllvodu, jímž bylo způsobeno zvětšení všech rovnoběžkových délek, v předcházející kapitole zmíněné. Číselně jsou hodnoty rozdílů mezi naměřený'mi a vy počtenými hodnotami uvedeny v následující tabulce:
~II 78° 45' 67° 30' 56° 15' 4fio 33° 45' 22°30' 11 ° 15'
10" -0'8603 + 0'0773 -0'0010 - 0'0640 -- 0'0263 -0'0026 + 0'0723
20°
30°
I
I I
+ 3'1870 + 1'4216 -j- 0'4542 + 0'0675 + 0'1757 + 0'(1983 0'1360
+ 2'3270 + 1"5866 + 1'0203 0'4119 + 0'4433 + 0'2576 0'2718
I
+
+
+
40')
I+
I I 1'8142 +
+ 0'9979 + 0'5í27 +0'6205 + 0'4512 + 0'3229
fJO"
60"
I
I
2'2892 + 1'3879 + + 0·7522 +08141 0'6958 + 0'3714 +
+ +
1'9983 + 3'1486 + 1'2242 +1'l928 o 8076 + 0'6902 0'3835 + 0'4236
+ 0'8717 + 1'0217
80"
70"
I
+ + + +
1'8595 1'3928 0'6243 0'2280
Rozdíly zdají se nám svou celkem malou hodnotou potvrzovati, že jde skutečně v Cossinově mapě o obra.zy loxodrom. Přes to, že nemůžeme zjistiti, při jakém konstrukčním procesu se autor mapy těchto chyb dopustil~ mťtžeme prohlásiti náplň čar mapy Cossinovy za náplň loxodromickou, jíž se čáry v mapě zakreslené značně blíží, a to tím spíše, že druhou eventualitu, totiž orthodromy, musili jsme již dříve z úvah vyloučiti. Chceme-li alespoň poněkud charakterisovati správnost loxodrom mapy Cossinovy, možno na základě posledně uvedené tabulky uvésti, že nejsprávnější loxodromickou náplň mají partie mapy v okolí bodu O. Účelem tohoto článku bylo prokázati elementárně, ž e map a C o s s i~ n o v a je s t k o n str u o v á n a v m e t o d ě t. z v. S a n s o n - F I a m s t e ed o v ě, ač vznikla dlouho před prací Sansonovou. Mapa tato jest nejstarším dnes známým dokladem této zobrazovací metody a zůstává tudíž autorství její Francouzům, kteH již svého času, když byla uváděna do souv,islosti se jménem· F I a m s t e e d o v Ý m, který metodu tuto pouze ve svém díle aplikoval 5), pro sebe tento druh kartografické zobrazovací metody reklamovali 6). Mapa Cossinova jest krom toho zajímavým pokusem uvésti tuto plochojevnou metodu na pole námořnické praxe. Autor její kladl patrně, jak vysvítá z titulu, h I a v n í d ů r a z n a jej í I o x o d r o m i c k o 11 n á plň, kterou snad vkreslil, použi v k tomu mapu M,ercatorovu, ale jíž chťěl průběh těchto ča,r názorněji zachytiti. Okolností, že loxodrom zde zakreslených nedalo se tak bezprostředně užívati v praxi jako loxodrom na. ma,pě Mercatorově, bylo patrně způsobeno, že mapa tato i se svou novou zobrazovací metodou zapadla, takže metoda Sansonova, již zde užitá, musila býti teprve o 80 let později, a na této mapě patrně zcela nezávisle, Sansonem uvedena v geografickou praxi. Résumé. La Carte du MlOnde par Jehan C,o.ssin, de 1570. L'articl0 d'OII1JIle l'analy&e c.aTtomé,trique de la carte du Monde en manuscri't construite par Je-han Coss:in, uu marinier de Dieppe, en 1570, et qui se tmuve daIliS la Bibliotheque NatioooJe c1e Paris. :ua c.arte no'l1S iIIJtére,sse sur1Jotlt pour deux raisoos: 1 ° C'est undlooument le plus anoiffil actuellemelllt connu de la projection dite Sanson-Flaansteed car ladate de son m-igine e,st 80ans anté,rieure a la d(lJf;edes travaux de SanSQll. 2 o La carte montre les loxodromÍJes raYOI1Illl1ntde 4 p'oints de ľEquateur quoiqu'eJ.le n'a élté oonstruitJe qu'un an 3JPres 130carte cm.ss!ique de Mermtor servant le mame bút. La caI1te de Jehan Coss:in průuve donc que 130ipmtiquenavale elle-aus&i oherchJait des nlOuVle~x 'chemin:ts dans la représentation de 130surface de 1JaTellTe et des élements les 5) Atlas caelestis by the late Reverend M. J oh n F 1a m s t e e d, London 1729. 6) ďA v e 'Z a c, Coup ďoeil historique sur la projectiOtI1 de's cartes c1e géographie. (Bun. de la Soc. de Géogr., Paris 1800).
1932/176
plus impo,rtants pour la navigwtion de ce temps, InJa,is qui 'ont été llJband.ormés 8ft oubliés rpeUit €JtrB parceque c'était une oo,rte pour d'es blits na.va,leIS auxquels cette méťhJode ne conéspondJa1t pas. Ce n'étairt qlUe bel1ucJOfUlp plus rtard que SMlsooa choisi de [lQUIVeauces chemiÍns.
o' geometrických
(polohopisných) plánech a měřických cich, konaných pro jejich vyhotoveni. Ing". VlÍie1av H Ia v s a.
pra ..
(Dokonč. _ Fin.)
K bodu c): Rovněž o pi'íIohách g. (p.j p;lánu dlužno předpokládati. že se nesmějí ~kládJa,ti do fmmátu menšího než 21 X 3<-1 cm. Z uSltanovení bodu afbb) lze t:.tké soudÍJtÍ, že plán ani ieho p~oh~ se nesmějí g,kládati do formátu většiho J]e,ž 21 X 34 cm. K bodu' d): Me.řického sto,lu se použije k vyholtovování g'. (p.) plánu s výlhodou (rychlá a dlobrá práce) v území s kat. mapou vyhotovenou r'Ovně'ž použítím měřického 8Itolu, jde-li o zaměření rozsáhlých změn (na p,ř. děleni pozemku proi parcela.ci velkOlStatku) v terénu ~:H'otuto metodu vhodném. zejména jde-U o pudu méněcennou. G. (p:.~ plán se r:řit,om vyhOl1:ov:ízpravidla na 'otisku ka1JaJstrální mapy. jenž slouž,í za technicko-měřický podklad vyho'to!"'eníplánu. Otisk kat. mapy se připevní (na př. n:apína· cími hřebíčky> přímo na rýsovku měř,ického sbolu, vyhlledJají se vhodné pe,vné body, kter'; mají sloužiU za stanoviska mě,řického stolu, s nichž S€ ,p'f'otínáním vp;edzobrazí potřebné body nových, resp. změněných pře<1mě,tů měření, po Ipřípl.wě další potřebná3tanovisk:l měři0kého srtolu. Otisk kat. mapy, v r.ěmž byly Zlohrazeny použitím měřického 8Itolu nové nebo změnene předměty :iněř'ení, se uprllJvi tak, aby mohl býti přCV1zat katastrálním měř. úřadem přímo za přiložnou kat,. mapu. V té věcí pl 'Ltí předpisy měřických instrukcí. Tako;vý g. (p.) plán se neskládá do formátu 21 X 34 cm ani jinak, nýbrž nepřeložClný buď v tuhých deskách nebo stočen do válečku a usc hován v pouzdru z tuhé \.epenky válco.vitého tvaru se připojí ke knihovní žádosti s výslovným poznamenáním, že jest určen pro kat. měř. úřad. Použije-li se místo otisku kat. mapy k vyhotovení ~. (p.) plánu měřickým stolem čistého kreslicího papíru, postupuje se oMo bně. Poněvadž ;však v takovém případě je nutno zobrazovati i mnohé předměty měření. které zustaly nezmě'něny. je takovéto měření nejen zdlouhavější, ale i nákladnější, nehled ě ani k tomu, že nebude naprosté shody dosavadního (nezměněného) stavu v příložné kat. mapě a v kat. malpě samé. Způsobu toho se použije zpravidla jen, nebude-li v zásobě otísku kat. map anebo bude-li třeba vyhotoviti g. (p.) plán ve ,větším měřítku, než vykazuje kat. mapa, z té příčiny, že jde o drobné předměty mi';ření, které by se nedaly zřetelně zobraziti v měřítku kat. mapy, čili ze stejné příčiny, ze které se vyhotovuje příložná kat. mapa při vedení pozemkového katastru. Za větší měřítko lze použíti toliko měřitka dvakrát nebo čtyřikrát většího než je měřítko příslušné kat. mapy. Při vyhotQvování g. (p.) plánu použitím měřického stolu je třeba dbáti, aby obvod území zaměřovaného bylo lze přesně zobraziti v dosavadní kat. mapě. Nepoužije •.li se tedy otisku kat. mapy, má býti ol:)vod zaměřovaného území tr,vale označen (omezníkován) a zaměřen nejen měřickým stolem, ale také číse,lným zpusobem (na záměrné přímky, polygonové strany a pod.) na pevné body katastrální mapy, aby jej bylo lze zakresliti do této mapy. . Poněvadž na plánu vyhotoveném použitím měřického stolu, který má býti použit přímo za příložnou kat. mapu, mohou býti uvedeny jen náležitosti předepsané měřickými instrukcemi pro vyhotovování příložných kat. map, vyznačí se všecky ostatní náležitosti na přílohách ke g. (p.) plánu; tyto přílohy nebudou samozřejmě přišity ke plánu (bod j), nýbrž, je-li jich více, spojeny pevně spolu a ku plánu toliko přiloženy. Z praxe je známo, že měřického stolu se používá k vyho,tovo
1932/177
také l~dání ročníku, a to ovšem nejen na polních náčrtech, nýbrž i na ~. (p.) plánech. Zpra':.ldla .se .vyznačí r~,čník )a~? jm.enova~el zlomku, jehož jednací číslo je čitatelem, na pro "OIS. Jed. 374/31 , t. J. clslo JednaCl 374 z roku 1931. Takovýmto ozna.čováním .ie~nacího čísla se urychlí vyhledání potřebného polního náčrtu k phslušnému g'. (p.) planu. K bo.du e/~c): G. (p.) ~lán ll1~•• býti vyhotov€'ll v mě~ítku kat. mapy; bude tedy mentko planu vzdy souhlasne s mentkem kat. mapy. Je-lI na plánu zvětšeni situace aby mohly bý-ti zřetelně vyznačeny podrobnosti nebo kOIlJStruktivní míry a pod. mi s~ rovněž vyzna.čiti použité měřítko, Ueba bylo jen přibližné. Přibližnost měřítka' se vy_ značí tečmou nad l'ovníi1Jkem. na pf. "Měřítko == 1: 500". Aby se [pak odlišilo zobIiazení zvětšené situace od zobrazení podle kat. mapy, doporučuje se označiti prvé vhodným způsobem, na př. "Zvětšená kresba v měřítku == 1: 720". K bodu eldd).· Na g. (p.) plánu vyznačené zobrazení (liniament) má býti v celém svém rozsahu opatřeno parcelnímí čísly, a to nejen u parcel změněných, nýbrž také u parcel nezměněných, a nejen u parcel zobrazených v celém jejich rozsahu, ale i parcel zobrazených třeba jen zčásti. Obdobně lze souditi i o vyznačení druhů jednotlivých zobrazených pozemků (rolí, luk, zahrad, vinic, pastvin, leslI apod.) zkratkami, resp. značkami předepsanými pro katastrální mapy. Stejné platí i pro připojenou kresbu ve zvětšeném měřítku; nebude však jistě na závadu, použije-li se v tomto případě značek, resp. zkra,tek, předepsaných pro vyhotovování polních náčrtů. K bodu elee).· Na g. (p.) plánu má býti udáno datum zaměření přesně, t. j. udáním dne, kdy dotčené polní práce se konaly. Nestačí tedy udání "Zaměřeno Y' červnu 1931". Trvalo-li měření více dní, je třeba udati celou dobu měření, na př. "Zaměřeno v době od 3. září do 11. října 1931", a nikoliv snad jen poslední den měření. K bodu elff).· Místo vyhotovení g. (p.) plánu je zpravidla totožné se sídlem oprávněné osoby neho oprávněného úřadu (státmiho podniku). Datem vylIotJoceni IZ:. (p.} plánu je zpravidla den dohotovení plánu, jde-li o oprávn.ěnou osobu, nebo den schválCllli (aprobace) dotčeného spisu, jde-li o oprivněný úřad (státní podnik). Doba vyhotovení nemá býti udina neurčítě, na př. "v květnu 1931" nebo "v době od 8. do 13. října 1931" a pod. Datum a místo vyhotoiYení se udává zpravidla podle příkladu "V Praze dne 11. května 1931". K bodu f).' Ustanotavovacími plány či nikoliv. O tom se může přesvědčiti u stavebního úřadu 1. stolIce buď vv.
1932/178
dotazem nebo nahlédnutím do schválených a platných zasuwovacích plánů. Nemá-li obec schváleného zastavovacího plámu vůbec, nebo leží-li dotčený pozemek mimo lÍzemí upravova,né platnými zasta,vovacími plány, nemusí ,vyhotovitel vzhledem k ustanovení § 14, odst. 3. k. z. dokládati e;. (p.) plán nijakým prohlášením stavebního úřadu. Zjistí-li však vyhotovitel Při zkoumání podle předchozího odstavce, že dotčen}' pozemek leží v území, upravovaném zastavovacími plány, musí opatřiti od stavebního uřadu 1. stolice jako přiJohu g. (P.) plánu (nikoli tedy doložkou na samotném plánu) prohlášení o tom, jde-li v předmětném příp1.dě o rozdělení pozemku na sta.vební skupiny nebo jednotlivá stavební místa či nikoliv a v případě, že jde o takové rozdělení, ještě další prohlášení, zda bylo k rozdělení dáno povolení. Prohlásí-li stavební úřad, že v předmětném případě nejde o rozdělení pozemku na sta,vební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa, nebo prohlásí-li, že jde o takové rozdělení, ale že bylo po,voleno (§ 14, odst. 3. k. z.), může býti rozdělení provedeno ve veřejných knihách a pozemkovém katastru. Prohlásí-li však stavební úřad 1. stolice, že jde v předmětném případě o rozdělení na stave1mí skupiny nebo na jednotlivá stavební místa, ale že toto rozdělení nebylo povoleno (1:\ 14, odst.. 3. k. z.), nemůže býti rozdělení' provedeno ve veřejných knihách a pozemkovém katalstru. Připojovati takovéto prohlášení ke g. (p.) plánu nemá smyslu a g. (p.) plán s takovým prohlášením, třeba měl všecky ostatní předepsané náležitosti, je pro stranu bezcenný. Touto novou náležitostí byla uložena vyhotoviteli další značná povinnost. Povinnost ta byla však nutná; ;vyhotovitel jo zároveň odborným poradcem strany a má se tedy starati, aby výsledky jeho práce byly straně skutečně k užitku. Má proto včas upozorniti svého klienta na závady, které by po strance stavební bránily provedení požadovaného rozdělení, aby snad nekonal zbytečné a pro stranu neužitečné práce. Nedoložil-li vyhotovitel g. (p.) plán prohlášením sta,vebního úřadu 1. stolice v případě, kdy je to předepsáno, zanedbal povinnost mu uloženou a mUlsí nésti důsledky toho, že nedodal straně g. (p.) plán upotřebitelný pro zápis ve veřejné knize a pozemkovém katastru. Ve věci právě uvedené je důležité mtanovení odst. 26. výnosu ministerstva financí v dohodě s minísterst;vem spra.vedlnosti ze dne 29. července 1930, Č. 68.655/30IIl/6, (uveřejněn ve Věstníku ministerstva financí, ročník 1930, str. 255), že v přechodné době, než obecní úřady dodají katastrálním měřickým úřadům snímky platných zasta.vovacích plánů (§ 55 k. z. a § 45, odst. 1., bod a) vI. nař.), musí býti každý g. (p.) plán na rozdělení pozemků v obci mající schvábné a platné za,sta.vovací plány, doložen prohlášenim stavebniho úřadu 1. stolice o tom, jde-li o pozemky ležíci v územi, na něž se vztahují schválené a platné zastavovací plány či nikoliv a v kladném případě také prohlášením podle ustanovení § 43, bodu A/h, vL mař. Kromě toho rozhodlo ministerstvo financí výnosem ze dne 10. února 1932, č. 14.724/ 32-II1/6 (uveřejněn ve Zprávách veřejné služby technické, ročník 1932, str. 129), že Hení třeba dokládati g. (p.) plán prohlášením stavebního úřadu v oněch případech, kdy zobrazení rozsahu a tvaru s,tavebních míst na něm souhlasí se snímkem parceb,čního (rozdělovaciho) plánu, jejž obdržel katastrální m'iřický úřad podle ustanovení § 55 k. z., resp. § 45 .vI. nař. a jenž jest opatřen doložkou stavebního úřadu 1. stolice o tom, že navržené rozdělení pozemků na stavební místa bylo schváleno. K bodu i).' Tato doložka zní podle od,t. 9. cit. výnosu č. 68.655/30: "Souhlas s novým označením parcel. nebo jejích dílců se potvrzuje. V _ _ dne 19 . L. S. Přednosta úřadu: N. N." Vyhotovitel urychlí projednání g. (p.) plánu krutla,FJtrálnímměř. úřadem § 80 k. z., předepíše-li tuto doložku již pří vyhotovování plánu, takže úřad se omezí na vyplnění data a připojení podpisu a otisku razítka. Bez řečené doložky není g, (p.) plán vzhledem k ustanovení § 42, odst. 7. k. z., způsobilý, aby podle něho byly ve .veřejné knize parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny. Nepotvrdí-li tedy kat. měř. úřad g. (p.) plán, nelze podle něho provésti zápisy ve veřejné knize a plán se stává pro tyto účely bezcenným; je pak věci strany, která svěřila vyhotoviteli vyhotovení g. (p.) plánu, aby se u něho domáhala odstranění závad, překážejících potvrzení. K bodu 1): Má-li 11;. (p.) plán přílohy, musí býti tyto k plánu pevně připojeny (přišity), jako j,eho Illeodlučitelná l'Ioučá,st..Pří10hy pMnu mají býti j'ako talwvé oZIllačeny Dli, lP,ř. ,.Přílohla k plánu č. j. 76/31". Pokud jsou přílohy g-. (p.) plánu vyhotovelllY vyhOitJoV1i.t,e.lem, není třelm je z,vláště ověřovati (podpisovialt,i). Nal[l1iOltitOllnu jes.t účelné, aby na plánu byly přílohy .i€dnotlivě sepsány, a tJaJkzajištěna jejich Úip,lnost. Výjimka z těchto ustanovení platí pro g. (p.) plány, vyhotovené použitím měřického stolu; o tom byla již učiněna zmínka při bodu d).
1932/179
Věcné náležitosti geometrických (polohopisných) plánu. Věcné náležitORti mají za ~čel z~rn.čiti, ab! g. (p.) pláIl; byl správný ~o stránce věcné (vnitřní, meritorní). K Jednotltvym bodum § 43, oddllu C, poznamenavám: K bodu a): Orientace g. (p.) plánu, a to i případné zvětšené kresby, vyplývá již z pouzltého podkladu. Má tedy býtI zobrazení předmětů měření provedeno tak, aby severní (západní) st.rana byla na horní (levé) straně plánu. Obdobně jako kresbu nutnousměrniti podle katastrálni mapy i psaní parcelních čísel, vyznačeni značek a zkratek a všecken ostatní popis plánu. Důležité jest ustanovení, že ku plánu má býti připojena zvětšená kresba vždy, je-li toho třeba pro zřetelnost anebo jde-li o pozemky rrrlstních tratí měst nebo uvnitř osad, Tato zvětšená kresba může býti vyhotovena buď na samotném' (:;. (p.) plánu :li to na vhodniém jeho rrrlstě, anebo Ha samostatné příloze ku plánu, jak již dříve byl~ uvedeno. Kre~ba má býti dootatečně zvětšená, aby byly všecky případné nezřetelnosti a nejasnosti odstra,něny. Nebylo by účelné zvětšovati kresbu více než toho je nezbytně třeba anebo ji zvětšovati jen nedostatečně. Bude tedy podle okolností z.většení kresby v každém případě různé. Pro zvětšení kresby se doporučuje pOužití určitélho měřítka. a to pro celoru kresbu stejného; kresba bude tak co nejméně sbetslena a co nejvíee odpovídati skutečno-sti. Při tom se ovšem připouští, že zvětšená kresba nemusí býti provedena do všech podrobností naprosto přesně, t. j. nemusí býti zachovány meze přesnosti stanovené pro zákresy do mt. mapy, nýbrž plně stači, bude-li použité měřítko zachováno a'8IpOň pi'ibližn~. Přibl~žnost tato je dána potřebou, aby nebyla porušena zřetelnost,. Nepochybné je. že měřítko použité pTa zvětšení situace, má býti na plánu vyznačeno, a to zpravidla pod dotČenoU) kresbou. K bodu b): Měřeni ,potřebné pro vyhotoveni g. (P.~_plánu mábý:ti i'>amoZ<řeJměkonálllo způsobem stallQVGným měři!0kými instrukcemi pro vy~wnáváni podobných měření katastrálních. Pokud nepůjde o příliš rozsáhlé měřické práJce. vy!stačí sezpmrvidila se zaměřoV'áním předmětů měřeruí úselčkami a pořadnicemi na ~záměTllé:p1římky (siť záměrných přímek). pl'ipojené na pev!JlIé body dosav~dní katastráhl,Í mapy. Jen výjinrečně bude třeba. síť pevných bodů dioplniti UI1Čel11'Ím polohy dalších pomocných bodů, kteTé iby s]oužily za vychodiska záměrných přímek (Siítě záměrných přímek); t,all~ové pomocné body ~e urči buď trigonometricky, nebOl polYg'Ollováním (theodoilitem', bUl'e jeho polo'ha - zda tako,vý bod byl svého Čiasu dl) lmtastráLni mapy s.právně zakre,;:dlcn. Mělo-li :toto zkoumái11lÍ.kladný výsl ed,ek, lze dotčený bod (plOlvažovati za pevn}- a na něj potřebné měření připajiti. Zla pevné body se nejlépe hodí v přírodě trvale OIznačené (stabílisované) t,rigonome,trické a pOllygonové body. i'>tanúv1sroa měřického stolu. znaky na hranicíoh katastrálníc~ území, mezníky na držebnostních hnwnicích a j_Íiné vhodné jednozn::tčné předmět,y měřeru trvalého rázu.' relsp. jejioh body. na 'Pd'. rohy budov, klo]žea pod. Nl:mí-li.taJkJových pefV!lÝc~ bodů, Lze užíti za pevné body i st:v-ky tří nebo více držehnostních hramc. jSlou-li v p,hrode trval~ a pokud lIze jednoznačně Vyzna.O<my,na př. mezem:i. přvkopy 3, pod.. • Kontrolní míry pevných bodů mají býti na plánu vyznačeny. Za kontrolní míry SIOU~l na rpř. délkové IIÚJryměieílllé od pevného bodu na jiné body. které lze za pe,vné porvlližovatl, aniž by bylly co do pevnosti přezkoušeny: kllJždý pevný bod musí býti kontrolován aspoň dvěma ,takovými měrami,a. to lCIŽícími pOlkud lze ve směru co nejvíce, k sOIběkOl1Jmiém. Pevný bod Lze taiké výhodně kontrolovati ZAměřením (úsečkou a pO'řadnk,í) na záměrnou přímku, spojující jiné hody, k,teré lze za pe,vné považovati bez rprezkoruš,eni jejich pevoostJ. _ K bodu dl: Změněné nebo nové předměty měření, ze.ŤmélIlAhranice 'Parcel, maj~ býti zobraz,eny tak, aby na plánu tvořily uzavřené obrazce; ~ tedy býti. každá nova ikresba prOlVed.ena v takovém rozsahu aby měla napro'stou Spo')lUOst se spravnou kresbou dosavadní. Na tutO! úwlnos
1932/180
kresby n3, dosavadní nezměněnou kresbll. aniž by správnost tohoto pi'ipojcnlÍ byla měřením pl"okázárul., .D1elze považ,Q>y.ati';:a, spdvné. K bodu e): mice parcel, povstalé dělením pa.rceI, se poznačí buď parcelními čísly, he-1i podle pla.tný0h předpísů, zejména ustanolVeni § 4 k. z., msp. §§ 2 až 4 vI. nař. a měi·j('kých im.trukcí, je povalžo'lati za samostatné 'P'aroely, anebo se připojí k pMc('lám souseiLním Um, 'že dosavadní manice mezi dílcem a p!ishlšnou s,ouse<1ní pa,rcelou se přeškrtne dvěma krátkými wvnohě,žnými ča,l"kami. Aby navržené poznačení dílců parcel čís'ly pa,rcelnimi odpo,víd~lo pla.tnému stavu, jak je pnávě zap'sán v pnzemkovém kata;;tru, re,sp. veden v záznamu u k::IJt. mě,ř. úřadu, a aby je nemusil kat. měř. úia<1 pH projednávál1lÍ g. (p.) plánu poclfl ~ 80 k. z. opravov,ati, resp. p,reděláva:ti. nezbltde vyholtoviteli nic jiného, nCiŽ aby před "yhotovením plánu se o parce:lo'vání dohodl s místně příslu~n:)'m kat. měř. úřadem. Této dohody bude zejména. třeba všude t:1m. kde jde o ooRtější změny, o nichž {l;. (p,) plány vyhotolvují různí vyhotovitelé. nebo kde měřf!IllÍča,stěji koná kat. měř. úřad. Uvedené ustanovení. budeli ddně providěno, zjednodJuší a tudíž urychlí práci kM. měř. úřadu při projednáváni g. (p.i phínu poUe § 80 k. z., a bylol1y bezcenné, kdyby návrhů vyznačených na plánu zpravidla nebylo lze bez přepracování pOOŽítli.V takovém př~padě mohl by býti dotčený plán p,olvažován za. závadný - zedmé'lla. opakovalo-Iii by se t,o soustavně ~ :a jeho potvrzení odmítáno. /{ bodu t): Porvinnost opraviti na pUml nepřesné nebo chybné zákresy se vzna.huje vzhledem k ustanovení § 52, ods-t. 1. k. 7:. jen IlIa ony Ipredměty, jež jsou předmfl;tem měření dotč.eného vyhotovitele, tedy nikoli snad na jiné, na plánu zobra.zené předměty měření. Na př. při rozděooní pozemlm shledal vyhotovitel, že dosavadní hl":tnice tohoto pozemku je v kat. m~~ě chybně zohmzrna; je tedy povinen dotčerwu hranici zamťřiti a zobraziti v g. (p.) plánu správně, jRko by šlo o nú'V()IU nebo změněnou hranicL O tom, kdy jde o nepi'esn}' nebo chybný zákres v kat. mapě, pla.tí ustanovení § 39 k. z. Má t,edy vyhotoviteJ, zjistí-Ii nesouhlas zákrelsu v ma,pě se skute,čností. nejprve hedlivě zk,oumatii, nezměnil-li se snad dotčený p,ředmět měření po svém původním zamčř€llía zakl"es1leni do kat. mapy ve svém tvaru a pololze (nešlo by pak o opmvu, ruýbr1: o neprovedenou Změml). a je8tliže 1~ikoilJi,múže teprve us,ouditi, že kresba v kat. mapě .h~ chybná nebo nepřesná. Za důvody, jež má vyhotovíte! UYésti v phhlU, v němž naV1rhuje opravu kre,slhy, lze pova'žo~t-i na př. souhlaRné prohlášení sousedících dl"žitehl. že držebnostní hranice, trvaJe v přÍJrodě vyznl:lčená mezí, pJotem. mezníky a pod., nehyla nikdy měněna, nebo že stáří hrarllÍci tvoFící zděné hradby svědčí o Mm, že hraJlice ani nemohla. býti změněna a že tedy může jíti }en o 'chyhný zákres dot,ě,ené hranice a nikoli snad o její pozdějš,í, v poz,emko.vém katastru a ve,tejných knihách ne~fOIveden()u změnu. Na prospěch rychlého projednávání oprarv zákresů držebnostních hran,ic knihovním soudem a kat. měř. úřladem (viz ~ 38, odslt. 20. vI. nař.) bude jedna,k, doloží-li vyhot:ovitel f!. (p.j plán pwhláš,ením zúřastněn.ých držíteh'l a tom, že dotčen,é držebnnstní hranice v přírodě uznávají za správné a že tyto nebyly měněny od doby jejich z3Jměření a znázomění na kat. mapě (~ 36, odst. 1., bod b, vI. na;ř.)\ a jednak zjiElt,í-livyhotovitel vzhLedem k ustanovení § 36, odst. 2. vI. nař .. trvá· I; chybný zákJres pře!s 30 let či nik0li, a v tomto případě. zda v důsledku ,chybného zákresu byly vyhotoveny také neúplné nebo chybné listiny či nikoli, a 'Ilv,ed.e-li v:)'sledek tohoto 'zkoumání se stručným odůvodněním na {l;. (p,) plánu. POIIlěva.diž při 'oWavách chybných nebo nepřesných zákres·ů držebno;:;tníoh hranic nejde o cJílce parcel, nesměj.í se plochy mezi dos':1vadním neElp'rávným zákre~m a novým správným zákresem drželmostní hrl',nice O(lnaénvat.i lla {l;. (p.) plánech pa rcel ním i Čís.lYz písmenamí, barvami a pod. Chybné nebo nepřemé zákresy se pre,šk,rtla,jí dvěma krátkýmI rovnobělŽn)'IIl:Í čá,rkl'mi. iako by šlo o jiné, již neplatné zákresy. Obdolbně ,se urychlí plrojedinávání olprav zákmiů hranic kat, území, doloží-Ii vyhotovit,eI g. (p.) Ip,Lánvyjádi'enim d,ržitelů pohraničních pozemků o tom. že zřetelně a trvale označené hranice ,kat. území nebyly mě'uěny oeJ do'by jejdch zamčře,rui '3 znázomi'inlÍ na kat. mapě (§ 36 odst. 1., bod a, vI. nař.) a projedná,vání o!prav zákresů p.ře:dmětů měření uvnit.ř <1ržby (ve vlast.ní dr,žbě), d('loží-li vyhotovítel g. (p.): plán pl'ohlá,š,ením držj,tele 'Pozemk1l o Mm, že dotčený předmčt měřeni nKlbyl měněn cd doby jeho posledního zamě'ření a zná·· zornění na ka:ta.strální map,ě (~ 36. odst. 1., bod c, vI. nař.)'. Opatř'ování" výše zmíněných pmhlášení, resp. vyilád:ření držitelů bude pro vyhotovitele, který zpravidla D6za,stupuje všecky nczúča8'tněné stil'l'ny. obtížným bt'emenem a mnohdy se mu to ani nCIjJ10da,ří,V t,akovém pl,ínaně nezbude nelŽ poneehati věc dalšímu ří7..ení kattla,s,tráInrího měřického úřadu. po přínailě tlmÍJhovního slOll1dunebo pní.vního zástupce stlra.ny. Tato proohlálšeni, rel8p. vyjádření nepatii k nálelžit,olstem g. (p.) plánu a nemají bý;ti s ohledem na ustanovooí § 37, odst. 15. vI. D1ař.• naň přímo p,sána. nýbrž jsou jeho přílohou. Držebnos't,ní hranice, jejíž zákl'e's se v plánu navl"huje cproviti, má b),ti před jejím za.měřenim omeznikovárLa jako nová nebo změněná dTž€bno~tní hranice. K bodu g): Ustanorveni O' kres,bě a psaní Iplail'celníchčís,€l černě v dosavadním stavu a červeně v novém s'tavu jJhtí sa.mozřejmě t.a.ké pl"O vešlrer)- 0'statní popis g. \p.J plánu (značky, zkmky, ná:zvy, pojmenování a ])Od.). Touto novotolU se stává g. (p.> pllán naprosto 'Přehledným: vše dosavadni (staré; je čflrné. vše nové červené.
1932/181
J{ bodu hj: Dohyll(3 v 1Ja,rvě konstruktivn~ch ,ča,r nla plánu vyhJotOlVeném některou z reprodukčních metod, uvedených ve formálních náležiIto13ltech plánu, zjednoduěuje práce pti'i používám,í řečených metod a tak zlevňuje vyhotovování pllánů. J{ bodu í): Mf'.zníky při měření v přírodě shledané, avšalk v kata~trální mapě dosud nevyznačellé, se yyznačí na g. (p.) plánu čemě, jaklo by j,iž byly v katastrální mapě vyznačeny. Červeně se vyznačí jen me'Wíky !Jiři měření nebo belzprostředně před měřením OSlazené. Při m'l3.z'Úván1me'wHUl na držebnostní'ch hlI'aJníckh je se řídit.i ustanovením § 13, resp. § 86, odst. 4. v!. na,(, a při O'8azo,vání znaků Dia hmnicích kat. území ustanoiVením § 11, reslp. § 86. od8lt. 3. v!. nal'., a také ustanovCíll[mi přís1lušných měříckých imtrukci. K bodu j): .Jako komtruktiiVllí čáry mohou býti í úhlOlVé a délko-vé, měře,ním zjištěné mffiry ;vyznačeny buď v zobrazení vyhotoveném v mě.řítku kata8ltrální m:lpy, anebo ve zvČitšené sítua.ci. Všecky na ~. (p.) plánu vykázané míry (úhlové i délkové) mají býti .zjištěny pří mým měřením (úhlů, resp. déJlekj v přírodě. Vykazov.ati na plánu délkové míry buď vy. počtené (na ipř. výpoč,tem délky spoljnice dvou bodů zaměiiíenýilh úsečk'ami (l, pořadnicemi na zlMněrnou přímku), nebo míry na plánu nebo na ka1Ja81t,rální mapě odsunuté není přípustné, a 1JakoiVépočínání mohlo by býtí kvaMfilw:vánlol jako podvodné. K bodu k/: K vylwtovení místopisů nově oBazených trigonometrických a pOllygonových bodů, zápisníků (opisů) měřených délek a směrů (úhlů), sleznamu vypočtenýoh souřailnic, jakož i pro výpočty (při trigonometrickém a lPolyg-onovém mě'ř8iJJí, vypočtu výmělI' parcel neho jE"jich dílců a pod.) užije vyhotovite:1 s výhodou tiEilkopisů zavedcnýoh v kat. měř. službě, je,ž 'obdrží za smnov,ený poplatek u archrilvu map katastIláJrrích. NebudE" vš:lk závadou pláiH!U,opatří-lisí ;vyhotovítel potřebl1é fol'mulMe pc-dile vwrů přec'Lepsaných v meřickÝClh instJruikcích jinak. Výjpočetní prot,okoly ani jejich 'Úpisy E:e k plánu nepřikládají. Za sou:slmvu pmvo'úhlých souřadnic bude z,volena buď soustava kat. mapy, nebo táž soustava redukovaná na některý roh sek,čního rámce kat. mapy, neho jiná soustavn., daná OIS0U úseček (X) jako spojniCfl dvou pevných bodill, z nichž jedna. je počátl"em ~oustavy, V tomto případě je tlřeba také ud3Jti kladné směry obolu OISsoustavy (X, 1:" Nejlépe jest uvé<sti stručný !p0Ms zvolené soustavy hned IlJa počátku seznamu V:Vl}O(~,ten~
+
1932/182
K bodu o): Při vyznačo1vánIÍ na f!:. (p.) plánu je t,řeba dbát.i, aby p(lužitá svědemodrá barva se odlišovala od temněmodré tarvy, jíž }S'OIU v plánu vyznačeny konstruktivní Mry a mě1'ené délkové a uhiiové míry. Rnz·g,ah s,lužebnosti jest uréen obvodem služehné pozemknvé p1ochy; obvod se vyznaéi plynule, po pří1Jadě čáJ'kovaně nebo te,čkorvaně světlemodmu biTVOU, a pokud je toho tlro Zřetelnnst tiieba, také lze touž harvou celoiu služebnou plochu šrafovati neho položiti (vybarv]ti). Použije-li s'e k nznačení jednot;1ivých slUlŽebných pOlzemlwv:\"ch díleů pismen, číslic a pod., vyz,llIa.či se i tyt,o světIemodrou ba,rvou. Ověřování geometrických (polohopisných) plánů. K jednotlivým bodum§43, orldilu E vI. nař. pozrnamenávám: K bodu aj': J)olo~ky předeps.anédřivěljš:imi p,ředpiJSyn tom, že plán je správný a, že nej,r>nu překmčeny dovolené meze oochylek, nadJále odpadají. Ustanovení ta, hy:la ostatně zby:bečná, vyhot1ovi:tel musil ZiaJ'učovati svým oprá,vněním správnost a do'statečnou přesnost; pnpoje~ím staJlllOve'll'édoložky se správno,st ani přesnost nemohla ani zvýšiti, arni lépe 'zajistiti. Snad měj vyhotovitel při psaní ře,čené doložky na plánu si zvláště uvědomiti povinnos1t, že má vyhotovit,i f!. (p,) plúnspI1ávně a dostatečně přesně. K bodu a/aa~: Na g. 'p.) plánu vyhotoveném v jazyku státním má bý,ti nřipojen OItisk razL1Jka civ, geome,tra. (oprávněného z.eměměřtičej jien v jazyku stá.tním. N:::, plánu vyhotoveném v ja.zyku jiném než stá,tn~m má býti přiiPo<,ieno,tisk razíltka vyhotovitelova jen v ja.zyku státním, jde-li o soudní oikre,s (v němž leží p'o'zemky v plánu zobrazené~. nemající kVialif~kované jazykové a náirodní menšiny, jinak může býti na takové plány připojen otisk :rtalziJtkabuď jen v j.a,zyku státním, a,nebo v jazyku státním a jazyku p-řÍsluš>nénárodní menšiny, avšak v jazyku st,átním IlI3. předním mis tě. Není dovoleno, a,by civilní geometr (oprávněný zeměměřič). který je pens,ionovaným nebo bývalým státním měřičským úředníkem (měřičským úředníkem státního podniku),tento svůj b}ovalý poměr na plánech označoval různými doložkami buď ke svému jménu nebo v razítku, na př. "emer. státní úředník", "vrchní elvidenční geometr v. v.". "býv. měřičský rada" a pod. Rovněž není dovoleno připojovati na plánu různá označení kanceláře civil. geometra (oprávněného zeměměřiče), na př. "Měřická kancelář", "Měřick.'l úřadovna" a pod. K bodu a/bb): Řádkové razítko má pravděpodobně umožniti zjištění - i kd~'ž je podpis podepsaného měřičského úředníka nečitelný že g. (p.) plán podepsala osoba k podpiso1vání g. (p.) plánů oprávněná, t. j. měřičský úředník dotěeného úřadu (státního podniku), jejž ministr spravedlnosti příslušnou vyhláškou podpÍJSováním pověřil. Pouhým připojením ot,isku kulatého úředního razítka dotčeného oprávněného úřadu (státního podniku) je již potvrzeno, že plán je vyhotoven pro účely vlastního slu~ebního oboru. Třeba to nebylo závadou, jest nadbytečným připojovati k témuž účelu jakékoli další doložky nebo podpisy přednostů oprávněných úřadů (státních podniků). K bodu b).· Toto ustanovení má zajistiti, že dotčené nebo změněné (opravené) nebo vytyčené držebnostní hranice budou v přírodě skutečně omezníkovány a že bude při omezníkování dbáno platných předpÍJSů (§§ 13, 18, 44 a 86 vI. nař. a příslušných ust~1no· vení měřických instrukcí). Potvrzení, jež by neodpovídalo skutečnosti (na př. že hranice byla omezníkována tesanými kameny, a
1932/183
Staré pozemkové knihy (pozemnoknižní protokoly, pozemnoknižní zápisnice) jsou zpravidla uspořádány dle jiných zásad než pozemkový ka,tastr (systém rodový proti systému parcelovému); p'roto bylo třeba zvlášté zdůrazniti, že g. (p.) plán má -býti vyhotoven také se zřetelem na starou pozemkovou knihu a že nové nebo zménéné předméty méření mají býti znázorněny také na snímku s mapy staré pozemkové knihy. Vzhledem k tomu, že mapy starých pozemkových knih jsou zpravidla jen jednoduché ná.črty podle jednotlivých tratí. bude zmíněné znázornění zpravidla rovněž jen náčrtem, často jen od ruky vyhotoveným. Stejnopisy a opisy (kopie) geometrických (polohopisných) plánů. Vyhotovitel mil.že vyhotoviti buď g. (p.) plán v nilkolika vyhotoveních (ste.inopisech) anebo miHe vyhotoviti .jej jen v jednom vyhotovení (originálu, původním plánu) a pro ostatní potřebu zhotoviti jeho opisy (kopie). V § 42, odst. 8. k. z. je,st ustanoveno, že se žádostí za knihOJ'"ní záp'is musí strana předložiti mimo původní plán (originál) ověřený jeho opis (kopii) pro soudní spisy a druhý kolku prostý ověřený opis (kopii) pro provedení zápisu v pozemkovém kat.astru. Nepotřebuje-li strana původního plánu, může jej ponechati pro soudní spisy a nemusí pak k témuž účelu předložiti j0ho opis (kopii). Nebude jistě závadou, předloží-li strana místo opísů (kopií) plánu jeho stejnopisy. Z praxe je známo. že vyhotovování opisů (kopií) g. (p.) plánů se děje jen zcela výjimečně a zpravidla jen te,hdy, nelze-li vyhotoviti další stejnopÍJSY plánu proto, že jeho vyhotovitel zemřel nebo pozbyl oprávnění. Vyhotovování opisů (kopii) g. (p.) plánů jejich původním vyhotovitelem by nebylo ani účelné ani úsporné, poněvadž rychleji se pořídí další stejnopis plánu než jeho ověřený opis, nehledě ani k okolnosti, že strana vždy dá přednost stejnopisu plánu před .opi ~em, byť byl ověřen. Vyhotovené kopie nebo stejnopisy mu~í obsahovati všecky kresby a údaje jako originál, zejména tedy také všecky údaje konstruktivních měr, poněvadž by jinak nebyly kopiemi (nebylo by lze je ověřiti), resp. stejnopisy. Vím, že výše uvedenýmí poznámkami jsem ani zdaleka nevyčerpal bohatou látku, vztahující se k vyhotovování g. (p.) plánů a ke konání měřických prací s tím spoj€'ných, a byl bych plně uspokojen, kdyby moje poznámky byly podnětem k dalším úvahám čsl. zeměměřičů, a to jak teoretických, tak zejména praktických. Rád bych četl v tomto našem odborném ča.sopisu i jejich názory, byť byly sebeodchylnější. Diskuse o těchto - jistě velmi aktu(Jlních věcech m 'lže přinésti i pro praxi mnoho užitečného.
r
a
Résumé. S u r a j u s tem e n t des p 1 a n s g é:o m é t ri q ue s d é I> t 1TI é s Ia co n s e r v 'a,t i 'o n d u cad a str e e t re nr e g i str e m e'n It d a n s I es H v r e s f o ne i e r~. Le~ !plans géométriques (de sitWLt,ionj:qui, en Tchéc1oslova,quie, ooirvent de la base pour les mutattOlIlS ert l'enregistlI'ement dans le caoolst,re foncier 'lWS$ que dalIlls les livres puhlics (f<mc,iers, des chemins de fer. le nobiliake) oonrt,iennernt les résu1tats des travanx de mésum:g-e des géometrels civils autodsés officiel1ement, en SlovaqUlie et Rus~-ie snbcarpat.iqueaussi desa,rpe,nteurs ,aut,o,risés, et c·onformément au pamgraphe 51 de Ia loi cadJastra1e No 177/1927 du codexaussi des administmtions autorísés (des entrevrises ďérta,t). Les réglemenrts pClUr18. confection die, ces plans furent donné dernierement par la ne:uvelle loi eadas'Íirale No 177/1927 pOUTlJa tenne a jam du c:adast,re eli pa,r le décret g'ouvernemental No 64/1930 du codex. L'auteur en ajoute quelques noteis ct expJicati:o'lls propres dues a la p,ra·tique et aux autres réglements valides.
a
Posudky. VýroČní zpráva Vojenského zeměpisného ústavu, sV3Jzek XII. (za rok 1931) se 7 obr. v textu a 11 ,pJ'ilohiam:i.Nákl:J.diem 'Vlastním. V komi~li Fr. Ř i v n á č e" nakt, Praha II. CeJUt neuveden:a. Zvyikli jsme Soijiž na tuto ka,ždo,roční p ublilGllei VZÚ., vydá'Vanou k infiormaci o vykonaném díle 'za uplynulou jedlllotku pracovního období. Je to períodika hodnotná, jÍJŽ.se VZÚ. důstoj'lliě repmsentuje jako teclmický ústa,v. činný na poH speciálmě vojenské geograJfie i jako plJatnlá složka oheeně zeměpi sné služby státní. V ÚJřOOmí čá.sti letošn1ho svazku zpráv v kapitole "Všeobecné 'zprávy a veLitelství" dočitáme se úd'ajů o stavu n o v é h o mapováni naišeho státního Ú:zemi. Současné ne:blJaihé hospod.ářské poměry projeví bohužel i tu s'vůj bTZdící ú:č.ineki,přesto V1Šak tím více nutno oceniti a chváliti nemalé úsilí v této věci exponovanýcili jednot1iv-ců: a ul'Čitých resortů státní S1právy, jej'chžzáslužnou pracÍ se d03tává nov·é mapování ze sféry akademických debat do stadia konlkI'etisaee. Na..~e generace sotva se dočká dokončení celébo díla, neboť 'zvláštní ráz práce a tnké nákladnost podn1ku vynucuje si požadavek, alby jakost převládala nad množstvím.
1932/184
Překotnost, .a.ť jde j'lž 'o koncepci nebo provádění, by šla nutně na úkor húd:noty výrobků, by pak nebyloshlčítelné se zásadamií ho~podárnost~, neihledě ~!Ili k tomu, že doba není niJkterak vhodnou k nastoupení nákladných rpokusu.. ZVyJŠová:ll'Ímživotní úrovně j.ednotlivce i státu stupňují se automaticky též požad!avky, kladené na mapy. Kom:pmkacežívota je zvyšuje dlo té míry, že je nemooŽnovytvořiti ma.pu jednoho vzom a jednoho měřítkll., která by vyhocvěla každému. Z publikace se dOlČteme,že k usměrluěmí z.ájmů a programu pro budování nové mapy top0gMfické Y'ZIIŮkla z usnelSlení vJády v ",oku 1931 při mJinisterstvu národini ohrlany k ar t o g r a f i c k á ko m i s e, jako sWý meúmrnnLsterský sbor. Úkolem komJise je podávati k vyzvání ministerlstvu národJníobirlaJly neblO IZ vJastní iniciativy dobrá zdání nebo činiti návrhy o zásadooh pro úp:ravu a vyhoto'Vení plánů a. map počínaje největiíím měřítkem 1': 20.000 s hJedJiska vojeiIlský,ch, techníckých, věidleckých a sP'rávních potřeb. Členy této ko:mJise jsou zástupci MNO. hl. ;št. branné moci (4), V1Zú. (2). ministerstva. ve~ejných prací (2), m:lll'Ísters1Ma financí (2), min. VIllitra (1), min. škols.tví (1), milin. zeměd'ělSltvtí (1), min. 'Pošt a telegTafů (1), m n. želez·nic (1), g1eodetÍiCkého komiMtu Nár. rady biadatels:kť (2) a geo,gr. komítétu Nár. rad.y badatelské (2). Předsedou komise. je zástupce náčel\ní:ka hlavního štlábu. K projednávání speci!áJní0h otáz,ek se, zlř~zuj,ízvláštní subkomi.se. Jalk ke schůúm kmmografíCJké komise, tak í k jejich subkomisím mohou býtí přízváni. jako odborní p·or.adci též ws'1lupcí jíných ústředních úřadů a odborných all8lblOvědeckých institucí. Z řady pra,covních schůzí komise po slyJšení inicíatívního ná,vrhu VZÚ., předoo,senélho veUtelem VZÚ" hrig. gen. R a u s c h e m, byly přijaty n<1zvy a měřítka jednotJivÝ0h druhů map a dQporučeny ke schválení: 1. 'I1opografická mapa dSR. 1: 20.000. 2. Spec.iální !oopaČSR. 1: 50.000. 3. Přehlledná mapa střední EvrOlPY 1: 500.000. 4. Plřehledná mapa ČSR. 1: 1,000.000, pří čemž dosavadní 1: 75.000 a ~en. mapa 1: 200.000 z.ůstanou v p1:rutnOlStli. Pno :techníckou veře'.Ínost nebude bez zajím:avosti Zlpnáv3i,že na návrh zásltupce min. veř. prací bylo usneseno aopomčiti úVaze organisaci technické mapy 1: 5.000 pro techlllíCiké a stJliI"áNni účely, a dále její vyhotovení pd'ílpad od případu pro 'zájemce. Ve spisu je refel'locváno o činnosti 'Zv 1 á š t n í ko m i s e p ro ř es, e n í j e d n ()t n é li p r a V' y po mís· t n í hon á.'l. vos lov í, zřízené u g'eo'gT.a,fickJéhoIDomrrtéltuNá,r. rody badatelské. Z práice její vychází koncept pro t. zv. standardní náz,voslovnou mapu 1 : 1.000.000 a teprv.e po dOlkončeln:ítéto bude přík:mčeno k měff'ítkám větJším~ Komise dokončila 'n]JIraoování vodopisuzápadlníčásti Č SR.. kde byly stJanoveniY 'l1w-vy oolkem 117 nejdů1e:ž:itějších vodních toků v zemí Česfk:é.a 76 V zemi Moravskoslelzské. Nyní se pracuje na názve·ch lronopisných z téže čálStí státního Úizemí. U horopisu jest pamatováno nťl jednotlivé orografícké oolky, jejřcJ~ délka Í šlÍřka se p'řesně vymezuje a budla také "LvláiŠtě vyzrua,čena na staruda;ndní mapě. K srtand3irdlllÍmapě má [býti. připojena textová část s důvodovým a ipolznámkovým obsahem. Podle dosavadního postupu pl'ací by bylo lze přeďpokládaití, že by tato standardní mapa celé ČSR. i s :průvodním textem mohla. býtí vydána snad j,íž kon()em přlÍštiho 'roku. Ze 'zprávy s t á.l é p r a c o vn í k o m i s e pro 1 e tec k é map y vychází najevo, že dOSla.vadní normá·lní mezLnárodní mapa 1: 200000 plřestává býti marpou me'línárodní a. že místo ní se zavádí po p·říslušné úpravě pro účely letecké dosavadní meziná~rod:ní mapa světa 1: 1,000.000. V dlal;ším j8lS,tpodán výpočet o adm:inistrativě, hospodá,řs,tvÍ a o čÍnnosti technícké správy ústavu s připojením Vlhodný,ch. statisticky uspořádaných dat. Hospodářství ústavu vykazuje příznívý fiiIlamlČnístw. Odhyt ~kladových vý'robků byl větší protí roku minulému, což je potěšitelný 'Zjev a jistě souvisí s popularisad užívání mapy š'řrokou ved'ejností. VyHČ€ním prá,ce jednotlívých odborů ústa,vu (astronomrrcko-geod,etický. topogr!LfLcký, kartografkký, reprodukční, od;bm pro POI]Ú a statistiku váJeč.n.ých jevišť, arohJv 31 knihovna, pomo,cná rota) jest ukoruěena ú ední čáSlt výroční zprávy. Os,uatní stránky ohsahu jsou vypLněny částí neúřední, v niž čtenář najde stuďie členů VZÚ. Jsou to pojednání: 1. Bdg. gen. K. R a u sc h: Měřítka válečnýCih map. Výňatek z Ínfo'rIDIační p,řednášky, konané dne 12. prosiruee 1931 na, mezíministerské ,poradě. 2. pplk. Dr. U. K o I a ,I'í k a vrch. kom. dr. J. Hon I: ",Středruí nadrr:niořské výšky správních okresů země Slovenské a Podka:rpatoruské." ToutostJatí, která nava.zujel na. ohdobné práce o 'Zemi české a Moravskoslezskó. uved'ejněué ve "Vý'ročních 'Zprávách VZÚ.", sV3ILek a XL. jest uko'Ili0enozpra,coV'ání celého státního území na uvedený námět. 3. Škp,t. Ing. V. L u k á šek: "Ka,tastr:i1ní souřadnicové systémy na území Českoslovooslké repU!bHlky do roku 1918 a je-jich vztah k top0gTafickému měřeni" AurfJor,známý gleodetický pra1covník, podáNá tu q;hutněný děinný přehled a věcné ooen1mí katastr. souřadnicovýc,h systémů z ú'Zemí našeho státu a činí různé návrlhy na VYlližití těCihto el:aborátů pro naše no·vé ma;piOV'ání.Pečlivě sestavená bibliografie vhodn'ě doplňuje tuto eOIŽ
n.
pěknou stšudlii.. H . k V' k' ,. ~x..-~··l '"' 1" ." 4. kpt. dr. K. . I a v Ia:" 'O'Jerusl e g"eo1og'leve .sv"wve V'a cea Je'Jl pOSam u nas. 5. Škpt. Ing. F. B o g U S z a k: "Příspěvek k topografickým vyměřováním na území
1932/185
na,šeho státu." Pojednání je vhodným a nutným doplřlkem stati LukáJškovy. Na pnpojených tahulká,CIh s'rovnává autor s různých hledisk hodnotu 1Jří topograďický,ch ma,pováni mkJouských s :Ila,ším novým topograf. ma.pová,ním. Obsah ,článku a mapové přílohy mar· kantně dokazují, jak jsme proti minuJému stole,tí ,pokrOiČilíco do přesnosti a celkové hodnosti mapového mafJ€'riálu. 5. Dr. E. B u (l li ar: "PřibHžné určeni průchodu hvězd drkumzen'itálem v blízkosti meridliánu." V tomto Mánku jsOIU podány nomogram a itlabuJky pl'o pl(}ledn~kové hvěOOy, dUle'žité ,pro určení zeměpisn'é šířky. K nomogramu a tabulkám je,st připoj'en návod k jejich sestrojení a použití. Skpt. Jas. Jedlička. A. B uch h o!1t z: Etude SilI' la pOlygonation aérienne. Uveřejněno ve "Sborníku map" Masarykovou akademií práce (roč. VI .- H)32. Č. 2): vyšlo též jako geparát. V r. 1929 uveřejnil profesor geode,sie na rižské universitě A. Buchholtz ve "Sborníku Masarykovy akademie práce" větší pojednání o vyrovnání leteckých triangulaci •.), kterou letos doplňuje dalším studiem letecké polygonisace. Studie je sama velmi pozoruhodnou vzhledem k pomůckám, jichž bylo k pokusům použito a proto zasluhuje, aby naše zeměměřičská veřejnost byla s ní seznámena. V úvodu se autor zmiňuje o použité fotografické komoře, která ne byl a vhodná pro pořizování leteckých snímků k účelúm vyměřovacím, jelikož neměla rámu s osními značkami, nutných k určení hla,vního bodu snímkú. K vyšetřování totožnosti bodů a měřeni úhlU. neměl žádnéllO zvláštního pří3troje. Tato okolnost zvlášť se stanoviska praktiků musí buditi veliký zájem o ll.utorův postup. Trojúhelníkovou síť z leteckých triangulací nahrazuje pořadem kosočtverců. I. Pro leteekou polygonisaci použil autor 10 řadových svislých snímků, pořízených nad částí města Rigy fotogra.fickou komorou typu uamperti, f = 240 mm, o tvaru desky 13 X 18 cm. Tato komora nebyla Olpatřena oslllÍm rámem, ani fiJltrem. Pořizené sIlímky byly prostředni jalwsti a pHbližně v měřítku 1 ; 7300 s překrytem a.s 65%. Snímky byly vybrány z celkového mno1ž"tví. jež mělo býti podklladE'm pro snúnkový plán města Rigy v . měřÍJtku 1: 5000, pc'skytovaly obraz, území úplně rovinného a VlodOJ.'io!Vného, čímž nebylo pH rpokusuobav ze ~kresleni vý~lwvého. Hlavní bod snímku se nedal uróiti a byl nahra,zen hodem v blízkosti geoml'trického středu sn.imku. Poněvadž n 1bylo po luce, žádného přístroje k posouzeni totožnosti bodil., byly voleny pouze výrazné body poblíže geometrického středu za vrcholy polygonového pořadu. Přes to, že na každém 81nímku bylo mnoho výrazných bodů, bylo nutno na některých voliti za vrchol polyg. pořadu bod čO nejblíže u domnělého hlavního bodu a takové body byly určovány jako průsečíky spojnic výrazných bodů v okolí domnělého· hlavního bodu. Za body pomocné byly voleny výrazné body po obou stranách pořadu docela libovolně. Přímým měřením v území bylo určeno dosti bodů, ale nebylo je možno využíti, protože nebyly před fotogra.fováním signalisovány a proto byly zvoleny za body opěrné a kontrolní jiné body, jež se přesně určily na plánu města Rigy. Po volbě vrcholů polygonového pořadu byly na nich měřeny všechny úhly, nutné k určE'ní vrcholů kosočtvercil., kontrolních a opocných bodů. II. Ve druhé kapitole autor popisuje volbu bodů na papírových diapositivech a jich vyznačení jemnou jehlou na vlastních ncg-ativech. Tato práce byla provedena na stole se skleněnou deskou a elektrickým osvě,tJlenim zespodu. K měření úhlů bylo použito rp,o~lze úhlového tra.nsportéru Ottova. Pro měření úhlfl bylo použito dvou různých způsobů. Prvý způsob záležel v měření úhlů ne na originálním negativu, nýbrž na průsvitném palPiÍru s narýso'Vanými směTY, při čemž bylo použito opatření, aby otáčením transporteru nebyla zpil.sobena změna v poloze průsvitného papíru. Pro druhý 'lpil.sob bylo použito překreslova.ěe Hugershoffova, kterým byl snímek promítán při zvětšení 2'6 n!álsoooném na kireslicí papiÍr a promítnuté obrazy se na něm vyznačily jemnou jehlou. Úhly byly měřeny tímže transportérem. Pro studium bylo použito vždy dvou obrazů na průsvitném papíře a dvou zvětšených projekcí, čímž pro každý snímek bylo provedeno dvojí měření úhlů na průsvitném papíře a dvojí měření na projekcích. Takto bylo možno určiti průměrné chyby v měření úhlů pro jednotlivý směr, pro snímek a celek snímků. Projekční' obrazy poskyto,valy lepší výsledky, které by byly ještě lepší, kdybychom znali polohu nadim. III. Ve třetí kapitole se autor zmiňuj e o potížích vyrovnání polygonového pořadu, které je zá,vislé na počtu opěrných bodů, čím je těchto více, tím je vyrovnání složitější. Vzhledem k různým okolnostem a ome,zené přesnosti nedoporučuje autor postuPovati dle pra,videl vyrovnávacího počtu, nýbrž navrhuje jednoduchý zpusoh a ce~ek rozlOižiti na více samostatných úseků vyrovnávacích, jak poMtn.ich, tak grafických. IV. Ve čtvrté kapitole je popsáno vyrovnání polygonového pořadu, k němuž autor použil pouze úhlů, určených z projekčniho obrazu. Nejdříve vyrovnává úhly na těch bodech pořadu, na, kterých byly měřeny úhly na opěrné body. Na to ;Vypočtll (pro specielní případ ve studii uvedený) délku prvni a poslední strany pořadu, jejich jižníky a *) Viz l'efrrát na str. 25 Zeměměřičského
věstníku
1932/186
z 1930.
souřadnice koncových bodů prvé a poslední strany pořadu. Trigonometricky pak počítá z nevyrovnaných úhlů délky ostatních stran a souřadnice ostatních bodů polygonového pořadu. VÝIPoč,et pl'ovádi dv,ojmo. a. to joonou použitím prvé skany ve směru tam a po druhé použitím poslední strany ve směru zpět. Tím obdrží pro ka.ždý bod dvě různé hodnoty souřadnicové, délek stran a jižníků. K určení konečných hodnot použije obecného aritmetického průměru, pro nějž určí váhy z průměrných chyb v určení poloh jednotlivých bodů. Z vyrovnaných souřadnic vypočte vyrovnané jižníky, vyroV'llané vrcholové úhly a délky stran, z nichž možno počítati souřadnice bodů pomocných a kontrolních. výsledky tohoto postupu shrnuje autor ve 3 přehledných tabulkách. V. V posle dni ka.pitole autor udává, vyrovnávání úhlů, určujicích body pomocné a kontrolní a doporučuje samostatné úhlové vyrovnání pro každý bod. Vyro.vnání jest proveditelno právě použitím kosočtvercl!, kdy každý pomocný bod jest určen třemi směry ze tří bodů polygonového pořadu. Ze tří různých hodnot souřa.CInicových lze pak určiti průměrnou chybu v souřadnicích. Je-li některý bod shodou okolností určen pouze dvěma směry, takže tu není případ vyrovn{Lvacího počtu, pak autor udává zvláštní postup vyrovnání. . ;-, -, Na konci své studie podává v tabulce vyrovnané souřadnice trolnich bodů, dle níž dostává průměm0 chyby v souřadnicích:
mx
= ± 2'4m,
my
=
pomocných
a kon-
± 2·2m.
Z tabulky o vyrovnání směrů na body pomocné určuie průměrnou chybu letecké polygonisace bez vhodnějších pomůcek měřických a bez oihledu na !polohu nadám: M = ± 3·5 průměrná chyba nevyrovnaného úhlu, M = ± 2'5 průměrná chyba. směru po vyrovnání. Svým obsahem a výstižností látky zasluhuje tato studie všestranné pozornosti. I
I
I
P. Potužák. Odborná pojednám
v časopisech.
Zeitschrift fiir Vermessungswesen. Č. 17 G a s t: Erkenntnisthe,oretisches ZUl' 8tmcke nmessung-. G I' o n w a.1 d: Das gToBe HeckmaJln-Rreithaunt-Nivemer. Č. 18. G I' o n w·a 1d : Die Auf!!'aben del8 Bttl'O'S ml' die HauptniveHelents und Was.serstandsbeob:achtungen im preuB. Min. f. L.. D. und F. We r km e i st e r: Die F·f'hlerforme-1n des ebe:nen Dreie,cks. Mi t tel s t a e d t: Die Determinante ~Js m1fsmittel beIÍ FIachenber~chnung-en. Č. 19. Ta u,b e 1': Zeit- und rPolhohenhestimmung olhne Instrumell'te. Uhl: Stumme Z·eug'ffi aus velrgangener Zei,t, edn Be1i:tra.g ZUl' Gesohichte der GI'eTlzvermlarkiung. Č. 20. M·e I' t e Tl: Kle·inme Bemerkungen zul' Method'fj der kleiIlistJen Qlladrate (kiOlIlccpojednání v roč. 1931, seš. 17, str. 525). G re ul: lweheI1lmJ3.schine. Č. 21, G I' o ne: Die Anwendun.g- der affinen Dbe.rtraguDg- eines rPuIl!ktes in der Praxis. E f ing e 1': Die Absteckung eine.r B'a.hnUooríiihrung i~ber das K eckartal. Wa 1t her: Neue Potenzplanime.ter. -1'ňstereichische Zeitschrift fiir Vennessungswesen. Č. 4. Dr. U I br i C, h: Grundll1g'en der Vektorreclhnung und ihre Allwendung aUl g-eooJitische Prob1eme. (Kone1o z čís. 2.) 60 Jahre metrisches MaBsystem in Osterreich 1872--1932. -rMaanmittaus. Číi'l. 3. K o Ikk C' n eln: rPřizpŮJslobeníhrandc při za,kreslováni n10véhQ rozdělení p<Jzemků. O I a n d. e 1': TrígofiJometricJké měření výšek na v·elké vzdálenosti a jeho přes1llost ('s německj.m résumé). R ,a.in e s a 10: K onstruktivní novosti na geodetických s.troJích. . 'fo. ''';''''-';l~ 'if-,\ Sehweizerische Zeitschrift fiir Vermessungswesen nnd Kulturtechnik. Č. 9. Z i:i II y: Geodatische Grundlag'oo der Ve.rmessun,gen in Zug und SchwY·7:· (lmrnec z Č. 8\ D i s eI' e u s: Les travaux d'amélima:tioil1J du sol et d'aména.gement dela propriété fOIt1JDie're en Suisse . " (a čís. 10). M o II: Aus der Prnxi·s eines GrundbucJhg'eometers. Č. 10. B e: Johann AllensrpJ3cht. -rAllgemeíne Vermessungs-Nachrichten. Č. 35. B 1,
1932/187
Bulletin officiel de I'Union des géometres experts fran~ais. čís. 42' (říjen). R o z i e r : Lil. 100 et l'urbanisme en Franc.e. D u c o eur j o I y: Nos bois. V i v i e r: L'e:nseignement pubUo cLe g-éodesie e1; ďastronomie de pos,ition. Journal des Géometres-Experts et TopographeE Fran~ais. Čís. 144 (říjen). Fernand Danger: Dévelorwement de III. petit propriété. Ta c h 'O n: Nútes sm le vernwr. René D a ng e r: Voyage en Bologne. Be 11 o t: Cours p l~hJ,icďe géodésie et d:'astronomie de positíon. Merniecibas UD Kulturtechnikas Vestnesis, čís. 7-9. Ing. Dr. Fr. Ma. Řek (Pr8Jh:t): Volba. nrjvhorlnější kaltogrrafioké projekce pro Lotyšsko (klooec). Jun g s: Měření tižnková u měst: Riga, Jelgava, Liepaja. Piebalga a Rezek,ne. Z i z i k in s: Příklad polygonál. vyrovnáni dle rovnic poomínkových a nepřimého pozol'ování (konec). Hol v i g s: Pozemkový katastr v Prusku. Dan g u I í s: O ÍtJlLlskychzeměměřičích. Týž: Práce mezinárodní UIl1ie zelllčměřičské.
Zprávy spolkové. Zpráva o výborové schůzi "Spolku čs. inž.enýrů státní měřické Služby", konané 'line 13. listopadu 1932 v Rep1'Odukčním úsitavu mín. financí. Zl, pntomnosti všeClh olenů ryboru zahájil k o 1. p [' e d IS e d a Ing. J. Kavailíir schůzi o 10. hod. dopol. Uvítal č,leny a podal struJČny re~e~áIt ost1VU spoLkové práce. Za lIIové Meny přijati koL lng. Em. Wolf z Mostu v Čechá,ch a Ing. Jindř. Vaněček z Hrad,c,e Král. K 01. p o k 1a dní k: Ing. Dr. Mašek pad'al stmonou 'zprávu o jmění spolku, které VIZ,l'ostloina 7.500·- Kč. K o 1. I 1. j e d na tel a de1leg-át do VysokoškodElkého sva:z,u, Ing'. V. Menčík. referuje o činnotSti Vysokoskolské:ho sVaJzu, která se projevuje hla~ně v Ex,ekutivě veřejnýcJI zaměstnanců v boji prot!i chyst,aném:u zrušeni vánočního pd'íd.avku, proti snížení platů státních zaměstnanců, zvýšepí přispěvků do lé'čebného fondu atd. Na jelho dot,az ohledně daliŠího postupu v otáz,ce 'zaměsltnání žen ve státnich službá,ch, v ochJraně nájemníků, s.níž,emípLatů aJ j. V pretS,idiu Vysokoškol. sVaJZU,jeho:ž je 'členem~ Ibylo mu doporučeno pňpojemí se k většině. K o 1. I. je dna t e'l, Ing. M!ikula. podá,vá ref·erá,t o spolkové korespondenci. K o 1. pře; d ,s,ed a .sděluje, 'že vyprac,ov:al menwlI1andum na mínístel1stvo VlŮJtra oWedillě zadávání .stá,tní příslwšnooti emigran Wm, které po př(ečteni bylQ sC1hváleno. DaLší. jím vyp.nliCované. memorandum na. ministe,rstvo financí ohledně d'íe,t, příd''1vku llA polní odlěv a zvýšení kilometrového bude rozmrnož,e>noa členům výboru rme,sláno k prostudování aJ vyjádření. Refe'ruje o chystmé reforrmě veřejné spd,vy a konstatuje, že zprávy o sloUlčenÍ katastrálnic,h měříekých úřadů s ÚJřady resortu finančního pod jakéSIÍ ok,resní finanční úřady, j&OUslffilYš1enky,a byly minisw'rstvem finalJJcí vyvrá1cemy. Za dele,gáty do re1organis,aJČníkomise byli stanoveni kol. předseda a jednateL Návrhy na re.mganisaci měřieké služby budou zpra,cová,ny pra1ž~kSrmikoleg-y la· hudou zaslány členům výboru k vyjádření. Projedná,n byl obsahzem~m. kalendMe. který až na menšíod,chylky byl schválern. Do red3Jk,ční l'ady .stanoven kol. Ing. Hlavsa. y, o Ln é nJá V'r hiy kolelgů z p>lzeňsk"ho aJ hrade,ekého okrsku budou p:rojednámy s náVl'hy na reorg3Jll.isac1i. Ke stižnosti kol. Ing. V. Hla Visy do pOtStupl1lredakce Zeměměřičského věstníku, usnes,eno dopsati redakci, aby článek jeho byl uve,řejněn. Jednateli bylo schváleno opatření pozvámek do sc hů:zÍ. Schůozi zakončil doslovem kol. předs,eda o 2. hod. odpoL Dle zápisu zpracot'al Ing. V. Menšík, II. jednatel..
Zprávy osobní. Akademičtí hodnostáři (pro odděL zeměm. inženýrství): V Praz,e: prof. Dr. techn. Fr. F i a I a, v Brně (česká technika) prof. Ing. Fl. Jan d a. t Ing. Jas. Derrich. člen SpotlJlm čs. z3měměřLčů, staveh. rada města Q1,omouee, úř. alutor. civitLní geometr, inJženýr a stavitel. Byl rodákem z Napajedel, studoval reálku v Olomouci a složil stá,tní zkoušku zeměllněř ičskou a s,t:avehně inženýrskou na ěe'ské vys. škole teCJhn,.v Brně. Ve službách města Olomouce vynlikl jako výborný ÍlIJŽenýr samosprávy. který mělI Vlřely Vlztah k zeměmiílři'čským úkonům. Osobní změn.y ve stavu měř. úř. poz. katastru (zátří~říjen) na Slovensku: Při jat i: Za měř. koncip. Ing. Bohuslav Nedvěd (Trenčín. i. k. v.) aJ smluv. měl'. úředníka Ing. Front. Rlava.tý (TrelIlčín, i. k. v.). II. Jme n o v á n měř. koInísařem Ing. Otakar Svoboda (Krupi,oo) III. Z e s 1u ž byv y s t o II P i [ i: I,ng. Alex. Minčenok (Kežmarok). Alex. Selereň (Leviee) a lllg. Vlad. Vosk~esenSikij (KOIšj,c,e,i. k. v.). Z redakce: Nelotiskujeme soust:a.vué osobní změny, týlkaj:icá se měř. úřéd:niků z resortu min. financí v Č ech á c h a zemi Mor a v s k o s I e z s k é, neboť přes opak.oVlané úsilí - redakci - se ne,zdařílo získati aní kruhy úřední, 3Jll.i kolegy, kte,ří by
1932/188
I ,
V OBlASTI MESTA PISKU.
,
"'
~
JE.DNOTNA TRIGON
lil
p
K článku Ing. A. Sokola "Budování jednotné trig. sítě..." Z.V. roč. 1932, číslo 8 a 9 ČÁST 2.
~~~ ~~~ ~~Iii s.~~! t ~~.~.~~~~i IH;~rgi3Il"""''''''''HI'' '"i
r-i~c:
"~
a~'~S~.§Saa!~a~m~•• ~~~
;1
~~"li~~ E g ~ ~N2~$
~~~~ria
~
~ <
I;<~ ~~a~i-!' ~~~~~ ~. ~~~ ;~i!!!!~.C>:-~a.5i ~ 101:
~
I
I
i
i
i
II
~::l~i;li i"~it'>~i;;r ~ ~ : !i: '" ~. t ~
i i
i-
3
!i
~W'f~'fffPif~~~~~,~~$ ~ ~J~~~c~c~~~r~~~~<~~ ~~ j ~UH:i51 !:l z:~~~g;~~ ~ !~ i~~-~.~ ~~ ~ ,..!;1
i i
<.
o~~
lEz
"'"
!'
;;H~~~~ ~ ;r: 2
i
'<~
i
i
~:
I
i
:x ..,
...,
