Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů

Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů

Tomáš Karger [email protected]

fhs.utb.cz

Stav badatelského pole

● Kolektivní paměť = stabilizované významové struktury ● Kvantitativní výzkumy zjišťující četnosti užívání informačních zdrojů (Šubrt, Labischová) ● Audiovizuální zdroje jako nejčastěji využívané ● Mýtus atomizovaných médií?


fhs.utb.cz

Výzkumná otázka

Jakým způsobem získávají mladí lidé informace o významných historických událostech? ● Jakým způsobem používají média a další informační zdroje? ● Jaké jsou jejich mediální praxe ve vztahu k informacím o minulosti?


fhs.utb.cz

Vzorek

Typ školy

Věk

N

Základní

12-14

21 (10Ž, 11M)

Střední

18-20

46 (23Ž, 23M)

Vysoké

23-25

21 (10Ž, 11M)


fhs.utb.cz

Scénář ohniskových skupin ● ● ● ●

11. září 2001 17. listopad 1989 Srpen 1968 Únor 1948

● Jak se o události dozvěděli? (zdroje informací) ● Myslí na to někdy? (spouštěč vzpomínání) ● Co si z toho odnáší? (význam události)


fhs.utb.cz


fhs.utb.cz

11. září 2001 ● ● ● ●

Část informantů událost zažila Významná role televizního zpravodajství Udržování: emocionální odezva, konspirační teorie Vrstevníci jako komunikační partneři (vs rodiče, učitelé, spolužáci) ● Internet (Wikipedie, vyhledávače) jako potenciální zdroj informací -> důvěryhodnost, interaktivita ● Internet jako aktuální zdroj informací -> “vyskakování” tématu ● Významná role výročí a aktuálních událostí (diskontinuita) Tomáš Karger [email protected]

fhs.utb.cz


fhs.utb.cz

17. listopad 1989 ● Informace o události jsou zprostředkované ● Problémy s očekáváními a osvojením ● Důležitá výročí (jinak netematizováno) ○ Zpravodajství, seriály (Vyprávěj) ○ Vyprávění rodičů (zážitky) a prarodičů (srovnání) ● Internet jako aktuální (“vyskakování”) i potenciální zdroj (interaktivita) -> problém dostatku zdrojů (vs věrohodnost) ● Aktuální události (diskontinuita)


fhs.utb.cz

“Nám vždycky říkají, to je hrozně důležité, to si všechno zapamatujte. A čím víc je to důležité, tím víc mě to nebaví. Tak to vždycky úspěšně zapomenu všechno.” (SŠ)


fhs.utb.cz


fhs.utb.cz

Srpen 1968

● ● ● ● ●

Už i někteří rodiče mají zprostředkovaně Málo znalostí, diskuze nad významem události Škola jako první zdroj informací Internet jako potenciální zdroj informací Významná role filmů ○ Vyprávění rodičů (zážitky členů rodiny) ○ Vyprávění prarodičů (osobní zážitky, srovnání)


fhs.utb.cz


fhs.utb.cz

Únor 1948 ● ● ● ●

Na pokraji floating-gap Mlhavé vědomosti ze školy Netematizují, neví, není to ale problém Méně časté vyprávění rodičů (zážitky starších členů rodiny) ● Vyprávění prarodičů (zkušenosti, následující dopady) ● Překrýváno koncem 2. světové války ● Internet jako potenciální zdroj informací (méně úsilí, věrohodnější než tradiční média)


fhs.utb.cz

“Dnes už je stejně všechno o internetu, když člověk chce něco zjistit, tak asi málo lidí zajde do knihovny nebo do města, aby našel nějaké dokumenty z té doby.” (VŠ)


fhs.utb.cz


fhs.utb.cz

Opačná tendence: vrůstání

● Reflexe: s věkem přibývají vědomosti a očekávání ● Analýza podle věku (úrovní vzdělávání) ○ Stabilní jádro informačních zdrojů ○ Další informační zdroje se objevují s přibývajícím věkem


fhs.utb.cz

Závěry ● Pro přenos představ o minulosti je důležitý počet informačních zdrojů a návaznost mezi nimi ● Tendence: čím starší událost, tím méně informačních zdrojů ● Tendence: čím starší aktér, tím více informačních zdrojů ● Reprodukce kolektivní paměti nastává při splnění obou podmínek (dostatečně mladá událost, dostatečně starý aktér)


fhs.utb.cz

Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů


fhs.utb.cz

Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů

Recommend Documents