Vroce 2015 nás čekají

21 / 2014 Daňový a účetní

10. října 2014

aktuality • komentáře • dotazy a odpovědi

Implementační novela zákona o DPH od 1. ledna 2015 Součástí tohoto čís la je pro předplatitele příloha

Ing. Štěpánka Hesová

V

Daňové judikáty

– ke stažení v PDF for mátu na Zákaznickém portálu http://zakaznik.da shofer.cz

roce 2015 nás čekají nejpravděpodobně‑ ji tři novely zákona č. 235/2014 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Dne 12. září 2014 byla ve Sbírce zákonů v částce 82 pod č. 196/2014 vyhlášena první novela ZDPH, tzv. implementační novela, kte‑ rá bude účinná od 1. ledna 2015 (dále jen „novela ZDPH“). Tuto novelu mů‑ žete vyhledat na Zákaznickém portále 24 – zakaznik.dashofer.cz – změny jsou zaneseny červenou barvou pro snadnou orientaci. Změny ZDPH v této novele se týkají po‑ vinnosti implementace předpisů EU, kon‑ krétně následujících směrnic Rady:

Okruhy změn Novela ZDPH obsahuje následující věcné změny: a) změny v pravidlech pro stanovení místa plnění ve smyslu čl. 5 směrni‑ ce Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, s účinností od 1. ledna 2015,

b) rozšíření zvláštních režimů jednoho správního místa pro neusazené osoby poskytující vybrané služby podle čl. 5 směrnice Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, s účin‑ ností od 1. ledna 2015, c) nové vymezení území členského státu Evropské unie ve vazbě na směrni‑ ci Rady 2013/61/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdáleněj‑ ší regiony, a zejména Mayotte.

první letošní novela zákona o DPH vyšla ve Sbírce zákonů a lze ji na‑ zvat „implemen‑ tační“, jelikož je postavena na zahrnutí pravidel EU do českého zákona. První článek tohoto čísla informuje nejen o třech okruzích změn, ale i o dalších dvou novelách, které procházejí legisla‑ tivním schvalovacím procesem. Druhý článek se věnuje nájmu a pachtu nemovitých věcí z po‑ hledu daňových zákonů – zákona o daních z příjmů a DPH. Srovnává stav do konce roku 2013 se změ‑ nami od 1.1.2014. Jistě stojí za Vaši pozornost. S přáním pěkného dne

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

Ke změnám v bodě a) a b) Zásadní změnou je nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u vybraných služeb, tj. telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. Od 1. led‑ na 2015 dochází ke sjednocení pravidel a veškeré tyto služby se zdaňují ve státě příjemce služby. V návaznosti na výše uvedenou změ‑ nu pravidel pro stanovení místa plnění u poskytování vybraných služeb se od 1. ledna 2015 pro usnadnění plnění po‑ vinností k DPH rozšiřují zvláštní režimy pro neusazené osoby. Dosavadní zvláštní režim platný pro osoby povinné k dani ze třetích zemí poskytující elektronické služby osobám nepovinným k dani v EU

1......Implementační novela zákona o DPH od 1. ledna 2015

3......Nájem a pacht nemovitých věcí z daňového pohledu

Dotazy:

7......Zápůjčka automobilů živnostníkům

říplatek za práci přesčas P a o víkendu Koordinátor BOZP – pořizovací cena stavby Výše úroků při zápůjčkách zaměstnanců

8......Benefit pro zaměstnance – platba nájemného

DU TIP 21/2014 – vyšlo 10. října 2014

obsah

• Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrni‑ ce 2006/112/ES, pokud jde o místo po‑ skytnutí služby podle čl. 5, • Směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směr‑ nice 2006/112/ES a 2008/118/ES, po‑ kud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.

1

Vážení čtenáři,

k Francii a stal se tak nevzdálenějším fran‑ couzským departmentem.

Obrázek č. 1 Zvláštní režim pro plátce v ČR

Předložená novela zavádí také některé změny ve struktuře ZDPH, které jsou přehledně vyobrazeny ve zvláštní části důvodové zprávy, kterou lze vyhledat na stránkách poslanecké sněmovny pod tiskem č. 214. Dne 21. srpna 2014 byla na stránkách Finanční správy (http://www.financnispra‑ va.cz/) zveřejněna informace „DPH – zvláštní režim jednoho správního místa u služeb rozhlasového a televizního vy‑ sílání, telekomunikačních a elektronicky poskytovaných od 1. 1. 2015 (tzv. Mini One Stop Shop)“, která odpovídá na zá‑ kladní otázky nového režimu jednoho správního místa.

Další plánované změny ZDPH

(dosud § 88 ZDPH) se rozšiřuje o okruh telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání (tzv. zvláštní režim mimo Evropskou unii). Současně se zavádí obdobný režim pro osoby povinné k dani, které jsou usazené v EU, ale ne v členském státě konečného zákazníka (tzv. režim Evropské unie). Pro oba zvláštní režimy se zavádí do ZDPH společný pojem zvláštní režim jednoho správního místa (překlad anglického pojmu „mini One Stop Shop“), který vychází z prováděcího nařízení č. 282/2011, do něhož byla úprava týkající se zvláštního režimu jednoho správního místa zapracována prováděcím naříze‑ ním č. 967/2012. Princip tohoto dobrovolného zvláštního režimu spočívá v tom, že poskytovatel výše uvedených služeb plní své povinnos‑ ti k DPH (podává daňová přiznání a pou‑ kazuje platby k DPH) vzniklé v členských státech, ve kterých nemá sídlo ani provo‑ zovnu, prostřednictvím elektronického portálu vedeného v konkrétním členském státě, kde se k režimu registruje (v tzv. členském státě identifikace), bez toho, aby se registroval pro účely DPH ve všech jed‑ notlivých členských státech, kde poskytuje uvedené služby. Tento členský stát identi‑ fikace získané informace a platby předává ostatním členským státům, ve kterých jsou služby poskytnuty, ale ve kterých tato oso‑ ba povinná k dani není usazena (tzv. člen‑ ským státům spotřeby). Pro lepší pochopení zvláštního režimu uvádím příklad českého plátce, který

má v ČR sídlo a poskytuje vybrané služby jak v ČR, tak i v jiných členských státech, tj. např. v Polsku (PL), Itálii (IT) a Bulharsku (BU). Český plátce si zvo‑ lí za stát identifikace PL, státy spotřeby jsou BU a IT. Český plátce přizná a od‑ vede DPH za vybrané služby poskytnuté v PL, IT a BU ve státě identifikace, tj. v PL. Polský správce daně předává do jednot‑ livých států spotřeby informace a platby daně viz obrázek č. 1 „Zvláštní režim pro plátce v ČR“. Většina ustanovení týkající se zvláštního režimu jednoho správního místa se týkají správy daně, kde jsou uvedena jak usta‑ novení vyplývající ze směrnice Rady, tak aplikace daňového řádů. Tato ustanovení jsou zahrnuta v hlavě IV dílu 2 v § 110a až § 110ze v novele ZDPH. V souladu se směrnicí o DPH se daň ve zvláštním reži‑ mu jednoho správního místa platí správci daně v tuzemsku jakožto státu identifika‑ ce vždy v eurech. Ke změnám v bodě c) Novým vymezením území členského státu Evropské unie dochází ke změně ve vymezení území, která se nepovažují za území členského státu Evropské unie, a tím ani za území EU. Francouzské regi‑ ony, které jsou uvedeny v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se pro úče‑ ly DPH považují za třetí zemi. Těmito zeměmi jsou Guadeloup, Francouzské Guayany, Martinik, Réunionu, Svatý Bartoloměj, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy. Za třetí zemi se pova‑ žuje také ostrov Mayotte, který přistoupil


Na závěr bych chtěla jen krátce upozornit na projednávání, v pořadí druhé letošní novely ZDPH s předpokládanou účin‑ ností od 1. ledna 2015 v Poslanecké sně‑ movně, kterou je sněmovní tisk č. 251, tzv. sazbová novela ZDPH. Tato sazbová novela obsahuje především návrh druhé snížené sazby daně ve výši 10 %, ale pou‑ ze na vybrané druhy zboží, kterými jsou knihy, léky a nenahraditelná dětská výživa. Dále v pořadí třetí letošní novelou ZDPH v Poslanecké sněmovně je sněmovní tisk č. 291, tzv. řádná novela ZDPH. Tato řád‑ ná novela obsahuje především zavedení kontrolního hlášení, a to s účinností od 1. ledna 2016 a mimo jiné také rozšíření rozsahu působnosti režimu přenesení da‑ ňové povinnosti s účinností od 1. ledna 2015, tzv. dva dočasné režimy přenesení daňové povinnosti. První z těchto dočas‑ ných režimů umožňuje nařízením vlá‑ dy vybrat z množiny plnění uvedených v příloze č. 6 ZDPH ta plnění, u kterých bude použit režim přenesení daňové po‑ vinnosti. Seznam plnění zahrnuje nově např. dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí, tabletů a laptopů, dodání obilo‑ vin a technických plodin, včetně olejna‑ tých semen a cukrové řepy, dodání suro‑ vých či polozpracovaných kovů, včetně drahých kovů. Druhý dočasný režim, tzv. mechanismu rychlé reakce, který umož‑ ní nařízením vlády na dobu maximálně devíti měsíců stanovit používání režimu přenesení daňové povinnosti u plnění, u nichž Evropská komise za účelem boje proti daňovým únikům potvrdila, že proti použití režimu přenesení daňové povinnosti při dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby nemá námitky. Podrobně Vás budeme informovat o no‑ velách ZDPH v dalších číslech DU TIPu po vyjití ve Sbírce zákonů.

2

Nájem a pacht nemovitých věcí z daňového pohledu Ing. Jiří Vychopeň

O

d 1. 1. 2014 se nájem a pacht nemovitých věcí řídí novou právní úpravou nájmu a pach‑ tu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „NOZ“). Podle ustanovení § 498 odst. 1 NOZ jsou nemovitými věcmi pozemky (podle § 506 NOZ jsou součástí pozemku i stavby zří‑ zené na pozemku s výjimkou staveb do‑ časných, avšak podle § 509 NOZ nejsou součástí pozemku inženýrské sítě) a pod‑ zemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a prá‑ va, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. podle § 1242 NOZ se za nemovitou věc považuje právo stavby). Podle § 1159 NOZ je nemovitou věcí také jednotka, která zahrnuje byt nebo nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzá‑ jemně spojené a neoddělitelné.

❙❙ Nájem Podle § 2201 NOZ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 NOZ lze pronajmout nemovitou věc (i část nemovité věci) a nezuživatelnou věc movitou. Ustanovení § 2202 odst. 2 NOZ umožňuje pronajmout i nemovitou věc, která v budoucnu teprve vznikne (např. budovu, která se teprve staví). V § 2235 až 2301 NOZ jsou obsažena zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu k zajištění bytových potřeb nájem‑ ce a popřípadě i členů jeho domácnosti a v § 2302 až 2315 NOZ jsou obsažena zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání.

❙❙ Pacht Od 1. 1. 2014 je v občanském zákoníku obsažena také právní úprava pachtu. Podle § 2332 NOZ se pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pastýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Podle ustanovení § 2345 odst. 1 NOZ se v přípa‑ dě propachtování zemědělského nebo les‑ ního pozemku jedná o zemědělský pacht.

❙❙ Nájem x pacht Rozdíl mezi nájmem a pachtem spočívá v tom, že v případě nájmu má nájemce

3

právo věc pouze užívat, zatímco v pří‑ padě pachtu má pachtýř právo věc nejen užívat, ale i požívat (tj. spotřebovávat vý‑ nosy, výsledky a plody z obhospodařová‑ ní této věci). Příklady pachtu: • úplatné přenechání louky jiné osobě k pěstování trávy a jejímu spotřebování, • úplatné přenechání rybníku jiné osobě k chovu a lovu ryb (při úplatném pře‑ nechání rybníku jiné osobě pouze k re‑ kreačním účelům se ale jedná o nájem, nikoli o pacht), • úplatné přenechání lesního pozemku jiné osobě za účelem jeho obhospodařování.

❙❙ Nájemné Nezbytnou náležitostí nájmu a pachtu je jejich úplatnost. Tím se nájem a pacht zásadně liší od výpůjčky a výprosy, při kterých dochází k bezúplatnému užívání věci. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 NOZ se nájemné platí v ujednané výši, a není‑li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době

Podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. ah) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenského zákona), ve znění pozdějších předpisů, se nájem nemovité věci nepovažuje za živnost. To by mělo platit i pro pacht nemovité věci. K nájmu ani k pachtu nemovité věci není třeba mít žádné zvláštní oprávnění.

Zdaňování příjmů z nájmu a pachtu nemovitých věcí

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) upravuje výslovně zdaňování pří‑ jmů z nájmu, ale podle ustanovení § 21c odst. 3 ZDP se ustanovení tohoto zákona upravující nájem použijí i pro pacht. Při nájmu nemovité věci právnickou osobou postupuje pronajímatel podle účetních předpisů, přičemž musí časově rozlišovat výnosy z nájmu nebo pachtu mezi jednotli‑ vými účetními obdobími. Obdobně to pla‑ tí i pro související náklady. Postup podle účetních předpisů se promítá i do základu daně z příjmů právnických osob. Při nájmu nemovité věci fyzickou osobou je z hlediska ZDP především nutno

Připravujeme: • Podnikání manželů a společné jmění manželů • Daňový pohled na finanční leasing hmotného majetku • Uplatňování DPH při dodání zboží od 1. 1. 2014

uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2218 NOZ obecně platí, že nájemné se platí mě‑ síčně pozadu. V případě nájmu bytu nebo domu ale podle ustanovení § 2251 NOZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební ob‑ dobí, nejpozději do pátého dne příslušné‑ ho platebního období, nebyl‑li ujednán den pozdější, a společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

nebo

Ustanovení § 2218 NOZ o placení nájem‑ ného se vztahuje i na placení pachtovné‑ ho. V případě zemědělského pachtu se ale podle § 2346 NOZ pachtovné platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu.

• jako příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (to platí, pokud pronajímaná nemo‑ vitá věc není u pronajímatele zahrnu‑ ta do obchodního majetku pro účely ZDP).

rozlišovat, zda pronajímaná nemovitá věc je či není zahrnuta v obchodním majet‑ ku poplatníka, který je pronajímatelem. Podle tohoto kritéria se příjmy z proná‑ jmu nemovitých věcí zdaňují: • jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (to platí, pokud prona‑ jímaná nemovitá věc je u pronajímatele zahrnuta do obchodního majetku pro účely ZDP),


Nemovitou věcí zahrnutou v obchodním majetku poplatníka daně z příjmů fyzic‑ kých osob se podle § 4 odst. 4 ZDP rozu‑ mí nemovitá věc ve vlastnictví poplatníka, o které poplatník s příjmy podle § 7 ZDP účtuje nebo ji eviduje v daňové eviden‑ ci. Podle pokynu GFŘ D‑6 k jednotnému postupu při uplatňování některých usta‑ novení ZDP, se zahrnutím nemovité věci do obchodního majetku poplatníka rozumí zahrnutí celé nemovité věci a u podílového spoluvlastnictví nemovité věci zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu, při‑ čemž není rozhodující, zda je tato nemovi‑ tá věc používána pro samostatnou činnost poplatníka celá nebo jen zčásti. Příklad 1: Poplatník daně z příjmů fyzických osob bude při provozování své živnosti používat i část nemovité věci, kterou vlastní. Záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda celou tuto nemovitou věc zahrne či nezahrne do ob‑ chodního majetku pro účely ZDP. Jestliže se rozhodne nemovitou věc zahrnout do obchodního majetku, uvede ji v daňové evidenci podle § 7b ZDP. V tom případě budou příjmy z nájmu části této nemovité věci posuzovány jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP a tyto příjmy budou podléhat i sociálnímu a zdravotnímu pojištění OSVČ. Pokud by poplatník nezahrnul nemovitou věc do obchodního majetku (tj. neuvedl by ji v daňové evidenci podle § 7b ZDP), zdaňovaly by se příjmy z nájmu čás‑ ti této nemovité věci jako příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (tyto příjmy nepodléhají so‑ ciálnímu ani zdravotnímu pojištění). Stejně tak, jako se může poplatník daně z příjmů fyzických osob rozhodnout, že pronajímanou nemovitou věc zahrne do obchodního majetku, může se také kdykoliv sám rozhodnout, že ji z obchod‑ ního majetku vyřadí. Podle § 4 odst. 4 ZDP se dnem vyřazení nemovité věci z obchodního majetku poplatníka rozumí den, kdy poplatník o této nemovité věci naposledy účtoval nebo ji naposledy uvá‑ děl v daňové evidenci. Příklad 2: Zemědělský podnikatel vlastní pozemek, který pronajímá jinému podnikateli. V da‑ ňové evidenci pro účely daně z příjmů vede tento pozemek jako součást obchodního ma‑ jetku a příjmy z jeho nájmu eviduje jako pří‑ jmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Uvedený pozemek bude pod‑ nikatel evidovat v daňové evidenci pro účely daně z příjmů pouze do 30. 9. 2014, kdy jej z daňové evidence vyřadí zápisem o vyřa‑ zení z obchodního majetku na příslušné inventární kartě pozemku. Od 1. 10. 2014 nebudou již příjmy z nájmu tohoto pozem‑ ku považovány za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale bude se jednat o příjmy z nájmu podle § 9 ZDP.

❙❙ Nemovitá věc v SJM Jde‑li o nemovitou věc ve společném jmě‑ ní manželů, která je využívána pro čin‑ nost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitou věc do obchodního majetku jeden z manželů a tento manžel pak také přiznává ke zda‑ nění případné příjmy z pronájmu této ne‑ movité věci. Poplatník s příjmy z nájmu nemovitých věcí může uplatňovat buď výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z nájmu nemovité věci podle § 24 ZDP (např. odpisy hmotné‑ ho majetku, výdaje na opravy a údržbu, vý‑ daje na pojištění, daň z nemovité věci), nebo výdaje ve stanovené procentní výši vypo‑ čtené z dosažených příjmů, a to • podle § 7 odst. 7 písm. d) ZDP ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však tímto způsobem uplatnit vý‑ daje do částky 600 000 Kč (tento způsob uplatnění výdajů ale může použít pou‑ ze ten poplatník s příjmy podle § 7 ZDP, který vede účetnictví), • podle § 9 odst. 4 ZDP ve výši 30 % z příjmů z nájmu majetku nezařazeného v obchodním majetku; také v tomto případě lze tímto způsobem uplatnit výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč. Příklad 3: Poplatník provozující živnost vede pro účely daně z příjmů fyzických osob daňo‑ vou evidenci podle § 7b ZDP. V obchod‑ ním majetku má tento poplatník mimo jiné i pozemek, který pronajímá jinému podni‑ kateli. Příjmy z nájmu pozemku se v tomto případě považují za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a poplatník tyto příjmy uvádí v daňové evidenci, přičemž u těchto příjmů může uplatňovat výdaje prokazatelně vynalože‑ né na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle § 24 ZDP. Od 1. 1. 2015 poplatník uvedený pozemek vyřadí z obchodního majetku, přičemž jej bude nadále pronajímat. Od uvedeného data se již příjmy z nájmu pozemku nebu‑ dou posuzovat jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale bude se jednat o příjmy z nájmu podle § 9 ZDP. U těchto příjmů může poplatník jako dosud uplat‑ ňovat výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení podle § 24 ZDP. Může se ale rozhod‑ nout, že namísto výdajů na dosažení, za‑ jištění a udržení příjmů uplatní výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 30 % z dosažených příjmů. Tímto způsobem ale může ve zdaňovacím období uplatnit výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč.


Příklad 4: V roce 2014 dosáhnou příjmy poplatníka z nájmu nemovitých věcí podle § 9 ZDP celkové výše 2 160 000 Kč. Pokud se po‑ platník rozhodne uplatnit u těchto příjmů výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, uplatní tímto způsobem výdaje ve výši 600 000 Kč. To znamená, že uplat‑ ní výdaje ve výši 30 % pouze z příjmů ve výši 2 000 000 Kč a z příjmů převyšu‑ jících tuto částku neuplatní žádné výdaje. V případě, že poplatník s příjmy z nájmu nemovitých věcí nezahrnutých do ob‑ chodního majetku uplatňuje u těchto pří‑ jmů skutečně vynaložené výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení podle § 24, je podle ustanovení § 9 odst. 6 ZDP povinen vést • záznamy o příjmech a výdajích vyna‑ ložených na dosažení, zajištění a udrže‑ ní příjmů v časovém sledu, • evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, • evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytváří, • evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém do‑ chází k ukončení nájmu, a • mzdové listy, pokud vyplácí mzdy. Jestliže je nemovitá věc ve společném jmění manželů zahrnuta u jednoho z manželů v obchodním majetku, avšak je pro činnost, ze které plyne příjem ze sa‑ mostatné činnosti, využívána také dru‑ hým z manželů, lze podle ustanovení § 7 odst. 9 ZDP výdaje (náklady) související s touto nemovitou věcí, které připadají na část nemovité věci využívané pro čin‑ nost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využí‑ vají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příklad 5: Pozemek, který mají manželé ve společném jmění, je zahrnut v obchodním majetku manžela. Část pozemku v rozsahu 80 % manžel pronajímá a zbývajících 20 % vy‑ užívá manželka pro své zemědělské podni‑ kání. Výdaje související s tímto pozemkem mohou manželé uplatňovat pro účely daně z příjmů v tomto poměru: • 80 % výdajů uplatní manžel u pří‑ jmů z nájmu majetku podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, • 20 % výdajů uplatní manželka u příjmů ze zemědělského podnikání podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP. Jestliže poplatník s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP uplatní výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré

4

daňové výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z ná‑ jmu, tedy i odpisy hmotného majetku, je‑ hož odpisování bylo v minulosti zahájeno (viz pokyn GFŘ D‑6 k § 9 odst. 5 ZDP). Poplatník, který uplatňuje výdaje uvede‑ ným způsobem, je podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP povinen vést • záznamy o příjmech a • evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem. V Pokynu GFŘ D‑6 je k ustanovení § 9 odst. 5 ZDP dále uvedeno, že pokud po‑ platník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech příjmů, které má podle § 9 odst. 1 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně. Podle ustanovení § 26 odst. 8 ZDP ne‑ lze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňuje výdaje v procent‑ ní výši z dosažených příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, uplatnit odpisy pronajíma‑ ného hmotného majetku v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpiso‑ vání tohoto majetku pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů v procentní výši z dosažených příjmů vede poplat‑ ník odpisy hmotného majetku pouze evidenčně. Poplatník s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP se podle ustanovení § 9 odst. 6 ZDP může rozhodnout vést účetnictví, přesto‑ že k tomu není podle účetních předpisů povinen. V tomto případě se ale movitý i nemovitý majetek, o kterém je účto‑ váno, nepovažuje za obchodní majetek poplatníka ve smyslu daně z příjmů fy‑ zických osob. Poplatník s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví podle Přílohy č. 3 k ZDP a při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmů a výdajů podle Přílohy č. 2 k ZDP.

❙❙ Spolupracující osoba Zatímco příjmy z nájmu majetku zahrnu‑ tého do obchodního majetku lze pro účely jejich zdanění rozdělit se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami) podle § 13 ZDP, u příjmů z nájmu majetku ne‑ zahrnutého do obchodního majetku takto postupovat nelze. Tyto příjmy nelze pro účely daně z příjmů rozdělovat ani mezi manžele, kterým plynou ze společného jmění. Podle § 9 odst. 2 ZDP platí, že pokud příjmy z nájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku plynou ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich. Příjmy z nájmu majet‑ ku, který není součástí společného jmě‑ ní manželů, se zdaňují vždy jen u toho manžela, který je vlastníkem tohoto majetku.

5

❙❙ Příjmy spoluvlastníků od 1.1.2014 Příklad 6: Manželé mají ve společném jmění 2 byty, které od 1. 1. 2014 pronajímají. Manželka od uvedeného data pronajímá zeměděl‑ skému podnikateli pozemek, který zdědila po svých rodičích. Byty ani pozemek nejsou zahrnuty u žádného z manželů v obchod‑ ním majetku. Příjmy z nájmu bytů bude v jednotlivých zdaňovacích obdobích zda‑ ňovat manžel nebo manželka, podle toho jak se dohodnou (např. za rok 2014 zdaní příjmy z nájmu bytů manželka, za rok 2015 tyto příjmy zdaní manžel). Příjmy z nájmu pozemku bude ale zdaňovat vždy jen manželka.

Od 1. 1. 2014 má § 11 ZDP nové znění, a to „(zrušen)“. Podle důvodové zprávy k návrhu příslušné novely ZDP mělo být od uvedeného data ustanovení § 11 pře‑ sunuto do ustanovení § 12. Z nejasného důvodu se tak ale nestalo. Podle nového znění § 12 ZDP ale nadále platí, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit vý‑ daje pouze v prokázané výši. Od 1. 1. 2014 obecně platí podle § 1120 NOZ, že plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů, přičemž dohodou spoluvlastníků lze určit, jak se naloží s plody a užitky ze společné věci, které nelze podle podílů rozdělit.

❙❙ Příjmy spoluvlastníků do 31.12.2013 Do 31. 12. 2013 obecně platilo podle § 11 ZDP, že příjmy dosažené společně dvě‑ ma nebo více poplatníky z titulu spo‑ luvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje vynaložené na je‑ jich dosažení, zajištění a udržení, se roz‑ dělují mezi poplatníky podle jejich spo‑ luvlastnických podílů. Dále bylo v § 11 ZDP stanoveno, že pokud plynou příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na zá‑ kladě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastní‑ kům nebo jinak, než odpovídá jejich spo‑ luvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlou‑ vy; přitom výdaje musí být pro účely to‑ hoto ustanovení rozděleny ve stejném poměru jako příjmy. V § 11 ZDP bylo také stanoveno, že pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně při‑ padající pouze v prokázané výši.

Nájem a pacht nemovitých věcí z hlediska daně z přidané hodnoty Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších před‑ pisů (dále jen „ZDPH“) se nájem nemo‑ vitých věcí, je‑li uskutečňován soustavně, považuje pro účely tohoto zákona za eko‑ nomickou činnost, a fyzická nebo právnic‑ ká osoba, která tuto ekonomickou činnost uskutečňuje, je pro účely tohoto zákona považována za osobu povinnou k dani. Podle ustanovení § 4 odst. 4 písm. g) ZDPH se pro účely tohoto zákona nájmem rozumí také podnájem, pacht a podpacht. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. g) ZDPH je nájem vybraných nemovitých věcí při splnění podmínek stanovených v § 56a osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Podle ustanovení § 56a odst. 1 ZDPH se nájmem vybrané nemovité věci pro účely osvobození od daně rozumí nájem nemo‑ vité věci s výjimkou:


❙❙ Nájem součástí obratu do 31.12.2013 Do 31. 12. 2013 platilo podle ustanovení § 4a odst. 1 písm. c) ZDPH, že do obra‑ tu pro účely zákona o DPH se zahrnují i plnění osvobozená od daně podle § 56 ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou čin‑ ností uskutečňovanou příležitostně (tedy i úplaty za nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, který byl do konce roku 2013 osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně podle ustanovení § 56 odst. 3 ZDPH).

❙❙ Nájem součástí obratu od 1.1.2014

Podle ustanovení § 56a odst. 2 ZDPH se pro účely odstavce 1 písm. a) krátko‑ dobým nájmem vybrané nemovité věci rozumí nájem nemovité věci, s výjimkou pozemku, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, popřípadě i nájem vnitř‑ ního movitého vybavení či dodání plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin. Podle Informace Generálního finančního ředitelství k uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí po 1. 1. 2014 se pro účely posuzování apli‑ kace ustanovení § 56a ZDPH vybranými nemovitými věcmi rozumí ty, které jsou specifikovány v § 56 odst. 1, tj. a) pozemky, b) právo stavby, c) stavby, d) podzemní stavby se samostatným úče‑ lovým určením, e) inženýrské sítě, f) jednotky.

Pokud je nájemcem vybrané nemovité věci plátce daně, který najatou nemovi‑ tou věc používá pro účely uskutečňování svých ekonomických činností (to se týká zejména podnikatelů), může se podle usta‑ novení § 56a odst. 3 ZDPH plátce rozhod‑ nout, že u tohoto nájmu vybrané nemovi‑ té věci uplatní daň na výstupu. V tomto případě se použije základní sazba daně. Nájemce si může uplatnit nárok na odpo‑ čet této daně na vstupu. Skutečnost, že při nájmu vybrané nemovité věci bude uplat‑ ňována u nájemného daň z přidané hod‑ noty, není již plátce povinen oznamovat správci daně, ale je třeba tuto skutečnost jednoznačně vyjádřit v nájemní smlouvě. U nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se podle ustanovení § 21 odst. 10 ZDPH po‑ važuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

Příklad 7: Fyzická osoba, která dosud není plátcem DPH, uskutečňuje zdanitelná plnění při provozování živnosti a od roku 2013 také soustavně pronajímá dva pozemky, které vlastní. Zatímco do 31. 12. 2013 se jí do ob‑ ratu pro účely ZDPH započítávaly vedle úplat za uskutečněná zdanitelná plnění v rámci živnosti i úplaty za soustavný pro‑ nájem pozemků, od 1. 1. 2014 se jí do ob‑ ratu započítávají již jenom úplaty za usku‑ tečněná zdanitelná plnění v rámci živnosti.

Testové otázky:

Při uskutečňování nájmu nemovité věci osvobozeného od daně podle § 51 odst. 1 písm. g) ZDPH nemá pronajímatel nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s tímto nájmem (např. u oprav a technického zhodnocení). Toto pra‑ vidlo (tj. povinné osvobození nájmu vy‑ brané nemovité věci od daně na výstupu bez nároku na odpočet daně na vstupech) se uplatňuje vždy bez výjimky, pokud se jedná o nájem vybrané nemovité věci ne‑ plátci daně.


Č.

Otázka

ANO/ NE

1.

Lze pronajmout pouze část nemovité věci?

2.

Je dlouhodobý nájem nemovité věci živností?

3.

Musí mít nájemní smlouva na nájem bytu písemnou formu?

4.

Považují se příjmy z příležitostného nájmu nemovité věci za příjmy z nájmu podle § 9 ZDP?

5.

Může se plátce při nájmu nebytového prostoru podnikateli, který není plátcem, rozhodnout, že u nájmu bude uplatňovat DPH? Správné odpovědi: 1 – AN0, 2 – NE, 3 – ANO, 4 – ANO, 5 – NE

a) krátkodobého nájmu nemovité věci, b) nájmu prostor a míst k parkování vozidel, c) nájmu bezpečnostních schránek, d) nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.

Od 1. 1. 2014 je nájem vybraných nemovi‑ tých věcí osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně podle nového ustanove‑ ní § 56a ZDPH, avšak zřejmě omylem ne‑ bylo toto ustanovení doplněno do vyme‑ zení obratu podle § 4a ZDPH. V důsledku toho se od 1. 1. 2014 úplaty za nájem vybraných nemovitých věcí nezahrnují do obratu pro účely ZDPH. Lze ale před‑ pokládat, že tato zjevná legislativní chyba bude brzy (nejspíše od 1. 1. 2015) napra‑ vena. Do té doby se však úplaty za nájem vybraných nemovitých věcí nebudou za‑ počítávat do obratu.

6

Dotazy ❙❙ Dotaz

❙❙ Dotaz

❙❙ Dotaz

Zápůjčka automobilů živnostníkům

Příplatek za práci přesčas a o víkendu

Koordinátor BOZP – pořizovací cena stavby

OSVČ má v majetku 5 aut, která zdarma půj‑ čuje na práci živnostníkům, kteří pro majitele pracují dle zakázek. Majitel si poté pohonné hmoty ze všech aut, které načerpají živnostní‑ ci, dává do výdajů a uplatňuje odpočet DPH. Je toto možné, i když to nejsou jeho zaměst‑ nanci? V případě že ne, je možné s nimi se‑ psat smlouvu o půjčce vozidla třeba za 100 Kč za měsíc, a tím pádem pak uplatňovat PHM do výdajů a DPH?

Sčítají se příplatek za práci přesčas (§ 114 ZP) a příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 115 ZP)? Práce v sobotu a v neděli je totiž pro zaměstnance prací přesčas (nad stanovenou pracovní dobu).

❙❙ Odpověď V praxi jsou velice časté případy, kdy zaměstnanec pracuje přesčas v noci v sobotu nebo v neděli, které jsou sou‑

Listopad – správný měsíc pro návštěvu semináře: Daňové a účetní novinky 2015

12.11.2014

Novela zákona o DPH 2015, problematické okruhy DPH 2014 CASH FLOW - jak řídit tok peněz

7.11.2014 20.11.2014

Podrobnosti na www.kursy.cz

❙❙ Odpověď

časně svátkem uvedeným v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

Pokud živnostníci pracují pro OSVČ, mo‑ hou být považovány za spojené osoby a při poskytnutí automobilu bez úplaty by mohl správce daně požadovat za půj‑ čení automobilu nepeněžní plnění z ceny obvyklé. Určitě není možné automobil za‑ půjčit a uplatňovat si výdaje a DPH za po‑ honné hmoty do svých daňových výdajů. Navíc v dotazu nejsou zmíněny ostatní náklady na provoz automobilu (opravy, pojištění apod.), které by také neměly být součástí daňových výdajů OSVČ, ani by z nich neměl být uplatněn odpočet DPH. Tyto výdaje i odpočet DPH by měli uplatňovat jednotliví živnostníci, protože automobil používají pro svou ekonomic‑ kou činnost. Vhodnější by bylo určit cenu za pronájem automobilu a PHM a běžné opravy a udržování by si zajišťovali živ‑ nostníci sami na základě smlouvy o pro‑ nájmu automobilu. Tyto náklady by se potom promítly do ceny za poskytnuté služby, v případě OSVČ do daňových výdajů a v případě živnostníků do daňo‑ vých příjmů. Cenu za pronájem automo‑ bilu by OSVČ měla v daňových příjmech, výdaje za pronájem a provoz automobilu by živnostníci měli v daňových výdajích. Výsledek by byl zřejmě stejný jako bez promítnutí nákladů za použití automobi‑ lů, ale vše by proběhlo podle pravidel.

Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavate‑ lem dohodne na poskytnutí náhradního volna za práci přesčas i za práci ve svátek, pak má nárok na každé náhradní volno samostatně a za toto náhradní volno mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Ing. Daniela Lampová

JUDr. František Muška

7

Pokud by zaměstnanec pracoval přesčas např. ve svátek 1. května, který by při‑ padl na neděli a pracoval by v noci, pak mu náleží kromě mzdy příplatek nejmé‑ ně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedoho‑ dl na poskytnutí náhradního volna dle § 114 ZP. Dále mu náleží náhradní volno, pokud se se zaměstnavatelem nedohod‑ ne na poskytnutí příplatku ve výši prů‑ měrného výdělku (§ 115 ZP). Protože tento svátek připadne na neděli, náleží zaměstnanci rovněž příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku dle § 118 ZP a jestliže bude pracovat v noci, náleží mu rovněž příplatek ve výši nej‑ méně 10 % průměrného výdělku (§ 116 ZP).

Vstupuje fakturovaná částka za činnost ko‑ ordinátora BOZP na staveništi do pořizovací ceny stavby, nebo lze tuto částku zúčtovat jed‑ norázově do nákladů? Jedná se o průběžnou fakturaci v průběhu dvou zdaňovacích období v celkové hodnotě 30 000 Kč.

❙❙ Odpověď Pro vyčíslení vstupní ceny hmotného ma‑ jetku a jeho odpisování je potřebné vychá‑ zet z následujících právních předpisů: • ust. § 29 odst. 1 a § 26 odst. 5 záko‑ na č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů • ust. § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví • ust. § 25 odst. 5 písm. d) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví • ČÚS č. 13 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (kapitola 3.3.) Z výše citované právní úpravy vyplývá, že nově pořizovaný dlouhodobý majetek může být do užívání zařazen v okamži‑ ku, kdy je věc dokončena a kdy splňuje technické funkce a povinnosti vyplývají‑ cí z jiných zákonů. Stavba tedy musí být uvedena do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a spl‑ nění technických funkcí a povinností sta‑ novených zvláštními právními předpisy (např. předpisy stavebními, právními, dopravními, hygienickými, požárními, bezpečnostními, ekologickými apod.). Podle mého názoru vstupuje částka fak‑ turovaná za činnost koordinátora BOZP na staveništi do vstupní ceny stavby. Jaroslava Pfeilerová

❙❙ Dotaz Výše úroků při zápůjčkách zaměstnanců Právnická osoba‑družstvo má od svých za‑ městnanců‑fyzických osob (nepodnikatelů) finanční zápůjčky, které úročí 2,5 %. Čím je potřeba se řídit při stanovení výše úroků? Jsme limitováni úroky poskytovanými peněž‑ ními ústavy?

❙❙ Odpověď Zápůjčka je definována v § 2390 – 2394 NOZ. Z uvedených ustanovení vyplývá, že při zápůjčce lze sjednat úroky, jejich sjednání tedy není povinné.


Pokud jde o stanovení obvyklých cen, ustanovení § 23 odst. 7 ZDP se vztahuje pouze na spojené osoby, mezi které se za‑ městnanci nepočítají. Ovšem i v případě, že dochází k zápůjčce mezi vzájemně ne‑ propojenými osobami, je nutno zkoumat, zda tyto osoby nevytvořily právní vztah za účelem snížení základu daně nebo zvý‑ šení daňové ztráty, čímž by se staly podle § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZDP „jinak spo‑ jenými osobami“, a v tom případě by se na tyto zápůjčky vztahovala nutnost po‑ suzovat je z pohledu „ceny obvyklé“. Pokud by se jednalo o „nízkoúročené“ zápůjčky, zcela jistě o výše uvedený zá‑ měr, tedy snížení základu daně, nepůjde, jelikož nízkoúročená zápůjčka naopak daňový základ snižuje. Naopak v případě neobvykle vysokého úroku vzniká hrozba navýšení základu daně z důvodu neuzná‑ ní takové výše úroku, pokud daňový sub‑ jekt uspokojivě nedoloží vzniklý rozdíl. V této souvislosti je třeba upozornit, že vzniká problém stanovení ceny obvyklé u zápůjček, neboť peněžní ústavy takové zápůjčky neposkytují, ty poskytují pouze úvěry, což je něco jiného. Osobně jsem toho názoru, že v případě „rozumné“ výše úroku, což může být výše uvedených 2,5 %, nehrozí na straně dlužníka žádné nebezpečí, že by výše za‑ placených úroků nebyla daňově uznána. Na straně vydlužitele (věřitele) však bu‑ dou zaplacené úroky zdanitelným pří‑ jmem podle § 8 ZDP. Ing. Jiří Nigrin

❙❙ Dotaz Benefit pro zaměstnance – platba nájemného Naše obchodní korporace poskytuje našemu zaměstnanci benefit (dle dohody ve smlouvě), platí mu nájemné za byt včetně služeb (plyn, elektřina…). Tuto službu nakupujeme od plát‑ ce daně. Dotaz: Muže si naše s.r.o. odečíst DPH za tuto služ‑ bu pro našeho zaměstnance?

❙❙ Odpověď Plátce je dle § 72 odst. 1 ZDPH oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých

Bezplatně pro Vás:

3 daňové judikáty k dani z příjmů fyzických osob ke stažení na Zákaznickém portále 24

ekonomických činností použije pro účely uskutečňování plnění v tomto ustano‑ vení vymezených. V daném případě tak lze uvést, že za standardních podmínek, kdy z přijatého plnění bude mít osobní prospěch zaměstnanec, čili hlavním cí‑ lem je osobní užitek zaměstnance, pod‑ mínky dané citovaným ustanovením naplněny nebudou a nárok na uplatnění odpočtu daně tak nevznikne.Zároveň je však na místě uvést, že ve výjimečných případech může plnění využité pro sou‑ kromou potřebu zaměstnance vykazovat tak úzkou vazbu na ekonomickou činnost zaměstnavatele, že by nárok na odpočet daně uplatněn být mohl. K tomu by však mohlo dojít pouze za velmi specifických okolností, kdy jako příklad lze uvést odkaz na judikát ESD C‑258/95 Julius Fillibeck zabývající se obdobnou otáz‑ kou, a to dopravou zaměstnance z místa bydliště na pracoviště. V daném případě byla skutečnost, že hlavním cílem není osobní prospěch zaměstnance (ten je až druhořadý), ale ekonomický užitek za‑ městnavatele, vyhodnocena na základě specifických podmínek, kdy doprava za‑ městnance na pracoviště nebyla možná za využití běžných dopravních spojení. Ing. Dana Langerová

Daňový a účetní TIP – aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright © 1995–2014 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatel‑ ství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e‑mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2× měsíčně. / Cena: Pololetní předplat‑ né 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba ob‑ jednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenč‑ ní právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhra‑ zena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být


jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off‑line nebo on‑line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným vý‑ sledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno za‑ ručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání toho‑ to periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultu‑ ry, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 21/2014 byla dne 30. září 2014. ISSN 2336‑3665

8

Vroce 2015 nás čekají

Recommend Documents