Volební Valná hromada NS MAS v roce 2015 ukázala rovněž na slabá místa a nedostatky Stanov NS MAS

Praha, 15.11.2016

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který přinesl řadu změn i do fungování občanských sdružení založených dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zákon o sdružování občanů byl k 1. lednu 2014 zrušen. Změny v úpravě sdružovacího práva se tak dotkly i Národní sítě Místních akčních skupin České republiky (dále jen „NS MAS“). Volební Valná hromada NS MAS v roce 2015 ukázala rovněž na slabá místa a nedostatky Stanov NS MAS.

Z tohoto důvodu připravila PS Stanovy na základě zadání od Valné hromady návrh nových Stanov NS MAS, které reagují jak na změny legislativy, tak i na nedostatky ve stávajících Stanovách. PS Stanovy předložila v průběhu roku 2016 základní teze a následně paragrafované znění Stanov NS MAS členské základně formou dotazníku, diskusí na krajských setkáních, opakovaným projednáváním na Výboru NS MAS, sběrem a vypořádáním připomínek paragrafovaného znění tak, aby vznikla diskuse napříč členskou základnou NS MAS o směřování NS MAS a jeho postavení a zejména pak o činnosti a fungování NS MAS. Během procesu se objevilo nesčetné množství často diametrálně odlišných různých pohledů, přístupů, připomínek, námětů. Logicky bylo nemožné je všechny do znění stanov zapracovat. PS Stanovy a s ní nejméně 6 členů Výboru NS MAS je však přesvědčeno, že se podařilo připravit stanovy v maximální možné míře reflektující většinové názory členské základny a také stanovy, které mají logickou a pevnou stavbu a funkční vnitřní vazby, prostě stanovy, které mají svou „tvář“. Stávající stanovy NS MAS velmi slabě definují úlohu NS MAS. Dále není ze stávajících Stanov zřejmé, jaké jsou role a odpovědnosti Krajských sdružení NS MAS (dále jen „KS MAS“), jednotlivých orgánů, jejich kompetence, nejasná je volba orgánů, jejich vzájemné vztahy a zásady jejich fungování.

Občanská sdružení jsou od 1. ledna 2014 nově podřízena režimu NOZ a jsou automaticky považována za spolky. Občanská sdružení (nově spolky) nebylo nutné nijak „přeregistrovat“, nebyla dotčena jejich právní kontinuita, je zachována jejich historie a mají stejné identifikační číslo, přičemž od 1. ledna 2014 se na ně vztahují i všechna relevantní ustanovení NOZ. Pokud by stanovy občanských sdružení (nyní spolků) v některých ustanoveních odporovaly donucujícím ustanovením NOZ, pozbyla by tato ustanovení závaznosti.

Strana 2/8

Do 3 let ode dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. ledna 2017) je spolek povinen přizpůsobit stanovy úpravě NOZ a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin, a také doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku. Do 2 let ode dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. ledna 2016) jsou spolky povinny uvést svůj název do souladu s požadavky NOZ. Platí, že název spolku musí obsahovat slova: „spolek“, „zapsaný spolek“, nebo „z. s.“ Název NS MAS byl již upraven při předchozí změně stanov. NOZ nestanovuje obecnou povinnost spolku vést seznam členů. Je-li však takový veden, což je také případ NS MAS, musí být jeho koncepce zakotvena ve stanovách spolku. Nadto, zveřejnění seznamu členů se řídí zákonnými omezeními, tj. seznam může být uveřejněný se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni; při uveřejnění neúplného seznamu členů musí být z něho patrné, že je neúplný. PS Stanovy proto navrhla přidat do Stanov NS MAS ustanovení Seznam členů, které zní: „NS MAS vede seznam členů. Seznam členů spolku je veřejný a je přístupný na internetových stránkách spolku. Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí kancelář NS MAS při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nich dozví.“ Spolek je vymezen důrazem na jeho základní znaky, jimiž jsou samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů spolku za spolkové dluhy a spolkovou činností jako hlavní činností spolku. Vedle hlavní činnosti může spolek vykonávat činnost vedlejší, a to i výdělečnou, ale pouze za účelem podpory vlastní spolkové činnosti. Na rozdíl od předchozí úpravy, NOZ podrobně upravuje vnitřní strukturu spolku. V souladu se zásadami spolkového práva však NOZ zachovává volnost členů rozhodnout si o vnitřní struktuře dle své vůle. Zákon o sdružování občanů vnitřní strukturu sdružení nijak neřešil, pouze požadoval, aby stanovy mj. obsahovaly orgány sdružení, způsob jejich ustavování a určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení. NOZ přímo stanovuje, že orgány spolků jsou statutární orgán a nejvyšší orgán. Jak tyto orgány spolek nazve, je na rozhodnutí spolku, nesmí však těmito názvy budit klamný dojem o jejich povaze. Platí, že vnitřní organizace spolku je především věcí spolku. V zájmu jistoty je nezbytné, aby spolek měl statutární orgán, protože ten jej také zastupuje navenek v právním styku spolku s jinými osobami. Proto se také vyžaduje, aby stanovy určily, jaký má spolek statutární orgán, jak se tento utváří a jak spolek zastupuje. Je záležitostí stanov, zřídí-li statutární orgán kolektivní nebo individuální. Pro označení kolektivního statutárního orgánu NOZ navrhuje označení „výbor“, pro individuální orgán název „předseda“. Nevylučuje se však, aby spolek tyto orgány pojmenoval jinak. Ze zásady samosprávy spolku vyplývá, že je především na stanovách, aby určily, jaké další orgány spolek bude mít a jaká bude jejich působnost. Stejně tak je na stanovách, aby určily, jak se tyto orgány svolávají nebo obsazují. Pouze v případě, že stanovy nebudou věnovat vnitřní organizaci spolku pozornost, nastoupí dispozitivní ustanovení zákona. Nic nebrání spolku, aby si ve stanovách vytvořil jakoukoliv jinou vnitřní organizační strukturu, než je zakotvena v NOZ. NOZ respektuje zásadu vnitřní autonomie spolku. Proto nevylučuje, aby stanovy zřídily spolek s jakoukoliv organizační strukturou a libovolnými orgány. V zájmu třetích osob a jistoty právního styku se pouze vyžaduje, aby bylo patrné, který ze spolkových orgánů je statutární a do jehož působnosti spadá zastupování spolku ve všech věcech navenek. Proto je možné, aby byly zřízeny spolky, jejichž nejvyšší orgány budou nejen označeny jinak než jako členská schůze – např. sněmy, konference, sjezdy, valné hromady apod. – ale hlavně, aby působnost a rozhodování takových orgánů stanovy upravily jakkoliv. Jen v případech, že stanovy takový orgán zřídí, aniž mu určí

Strana 3/8

působnost nebo aniž upraví jeho rozhodování, použijí se přiměřeně zákonná ustanovení o členské schůzi. Platí, že stanovy musí obsahovat alespoň minimální obsahové náležitosti nezbytné pro vymezení práv a povinností členů spolku a pro ochranu třetích osob, konkrétně pak:    

název a sídlo spolku; účel spolku; práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat; určení statutárního orgánu.

Výše uvedené náležitosti jsou již ve stávajících stanovách NS MAS zakotveny. Z důvodové zprávy k NOZ jasně vyplývá, že je ponecháno na vůli spolku funkční období volených orgánů, označení orgánů spolku, způsob jejich svolávání nebo obsazování, působnost a rozhodování. Navrhovaná změna Stanov NS MAS, jak pevně věříme, napomůže zejména k dalšímu perspektivnímu rozvoji Národní sítě Místních akčních skupin ČR jako profesního organizace.

Základními problémy, které nové stanovy řeší, jsou zastupování v orgánech NS MAS a existence pobočných spolků.

Zastupování v orgánech: Podle stávajících stanov zastupují členy v orgánech NS MAS členské MAS. Z tohoto uspořádání vznikají problémy, neboť v orgánech jsou zastoupeny jak členské MAS, které jsou obecně prospěšnými společnostmi, tak i členské MAS, které jsou zapsanými spolky. Obecně prospěšné společnosti (případně zapsané ústavy) jsou navenek zastupovány individuálním statutárním orgánem, který má právo jednak navenek samostatně. Oproti tomu zapsané spolky mají povětšinou kolektivní statuární orgán, který rozhoduje kolektivně a pouze navenek projevuje kolektivní (většinovou vůli) pověřená osoba. V praxi to znamená, že v případě, že členem orgánu NS MAS je zapsaný spolek s kolektivním orgánem, může zástupce člena v orgánu NS MAS pouze projevit vůli kolektivního orgánu člena NS MAS. Tedy může hlasovat tak, jak rozhodl kolektivní orgán členské MAS a „řešit“ pouze, takové věci, které byly kolektivním orgánem člena (kterého daná osoba v orgánu zastupuje) projednány a schváleny. Všechny takové skutečnosti (projevy vůle) tak musí v těchto případech mít oporu např. v zápise z jednání kolektivního orgánu člena, v usnesení kolektivního orgánu člena nebo jiném obdobném dokumentu. V případě, že zástupce člena, který je do orgánů NS MAS vyslán členem s kolektivním orgánem (typicky zapsaným spolkem), hlasuje nebo jedná jinak, než má projednáno a schváleno v kolektivním orgánu, který jej do NS MAS vyslal, postupuje ve vědomém rozporu s právním řádem. Ve stávajícím stavu musí mít všichni zástupci ve Výboru, kteří zastupují člena Výboru, jenž je spolkem s kolektivním statutárním orgánem, předem projednány ve „svém“ kolektivním orgánu, jak budou ve Výboru jednat. V případech, kdy je na program Výboru zařazen bod jednání až při jednání Výboru, nemohou tito zástupci ve věci jednat, neboť k tomu nemají zmocnění kolektivního orgánu, který je do Výboru vyslal. V případě, kdy by se kdokoliv, kdo osvědčí právní zájem, dovolal neplatnosti takového rozhodnutí Výboru, které nemají zástupci Výboru projednány ve svých kolektivních

Strana 4/8

statutárních orgánech (neexistuje k takovému projednání jakýkoliv záznam), musel by soud takové rozhodnutí zrušit. V návrhu nových stanov bylo proto upraveno zastupování v orgánech tak, že zde již nejsou členské organizace, ale fyzické osoby pocházející z členských organizací. Fyzická osoba pak již jedná v orgánech podle své vůle.

Pobočné spolky: Existence pobočného spolku je spjata s právní osobností. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 občanského zákoníku). Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. (§ 20, odst. 1 občanského zákoníku). Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za pobočné spolky podle tohoto zákona. Statutární orgán hlavního spolku podá do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zaniká. (§ 3045, odst. 2 občanského zákoníku). Jednotlivá KS MAS – tedy všechny bez ohledu na to, zda mají IČ – jednají svým jménem mimo jiné např. v rámci Regionální stálé konference či Národní stálé konference, kde jsou jednotlivá krajská sdružení (z pohledu práva pobočné spolky) zastoupeni jako členové. Svým jménem pak jednají i v dalších případech. Zástupci KS MAS projevují vůli (jednají jménem KS MAS) ve Výboru NS, kde svým jednáním zavazují všechny členy NS MAS. Z pohledu § 3045, odst. 2 občanského zákoníku tak všechny KS MAS jsou organizační složkou, tedy pobočným spolkem. Ustavení pobočných spolků ve stanovách je tak jen formálním naplněním skutečného stavu. Pokud by tak nedošlo k formálnímu naplnění, došlo by 31. 12. 2016 ke zrušení těch pobočných spolků, které v rejstříku nebudou zapsány. Tím by došlo i k nutnému vyřazení těchto KS MAS (které formálně nebudou existovat) z Národní stále konference, Regionální stále konference apod. Rovněž by bylo nutné změnit systém volby do Výboru, neboť v opačném případě by nastala situace, kdy krajské sdružení, které je formalizované a zapsané jako pobočný spolek, je tedy nadáno právy i povinnostmi (kterými mohou při svém jednání zavazovat členské MAS z daného kraje, ale i ostatní členy NS MAS) by bylo zavazováno právy, povinnosti ze strany uskupení, které ale za svá jednání nebudou odpovědni.

K vlastnímu znění návrhu stanov Část I. Článek 1 – definuje název, IČ a sídlo NS. Sídlo NS MAS je v současné době v sídle předsedy, tj. v sídle členské MAS, která je předsedou NS MAS.

Článek 2 – definuje základní ustanovení a pravidla k odst. 3 – čím se NS MAS při své činnosti řídí

Strana 5/8

k odst. 4 – definice NS MAS jako hlavního spolku k odst. 4 – definice KS MAS jako pobočných spolků.

Článek 3 – definice účelu NS MAS

Článek 4 – definice činností NS MAS Článek definuje výčet hlavních činností NS MAS, které NS MAS realizuje nebo má za úkol realizovat v rámci své činnosti.

Článek 5 – specifikace vedlejší činnosti a pravidla pro tuto činnost Článek upravuje, jaké jsou vedlejší činnosti NS MAS, k jakému účelu slouží. O vedlejších činnostech, resp. o zahájení a ukončení a o konkrétním předmětu vedlejší činnosti rozhoduje Výbor. Výbor tak má zároveň odpovědnost za řádné vykonávání činností, o kterých rozhodl.

Článek 6 – členství Článek stanoví, kdo může být členem, jaký způsobem členství vzniká a kdo o členství v NS MAS rozhoduje. Rovněž definuje, v jakých případech může být přijetí zájemce o členství v NS MAS odmítnuto. V odst. 7 je upraven zánik členství. Jediným případem, kdy lze člena vyloučit rozhodnutím Valné hromady je situace, kdy člen závažně porušil povinnosti vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nesjednal nápravu, ani po výzvě NS MAS. Ostatní případy ukončení členství nastávají automaticky, bez nutnost jejich potvrzování nebo schvalování. Členství je pouze v NS MAS, není samostatné členství v KS MAS. Členové spolku neručí dle zákona za spolkové dluhy, a to na žádné úrovni, tedy ani NS MAS, ani KS MAS.

Článek 7 – Práva a povinnosti člena Článek stanoví vymezení základních práv a povinností člena.

Část II. – Orgány NS MAS Článek 8 – definice orgánů NS MAS Valná hromada je nejvyšším orgánem NS MAS Předseda je nově individuálním statutárním orgánem NS MAS. V současné době je statutárním orgánem Výbor, který je orgánem kolektivním. Výbor se však schází 1x za měsíc. Tato lhůta je však mnohdy nedostatečná za situace, kdy je nutné přijmout rozhodnutí např. „ze dne na den“. V takovém případě by se musel Výbor scházet např. i několikrát týdně, aby situaci projednal. To zase není možné za situace, kdy členem Výboru je členská MAS, která je spolkem, neboť v takovém případě by musel zástupce členské MAS mít rozhodnutí projednané v „domovském“

Strana 6/8

spolku. Předseda jako individuální statutární orgán bude mít stanovené pravomoci, v rámci kterých bude oprávněn samostatně jednat a rozhodovat. Výbor je kolektivním orgánem a je nadán pravomocemi k jednání a rozhodování, které již nepřísluší předsedovi. Kontrolní komise je kolektivním orgánem a mimo pravomocí stanovených občanským zákoníkem pro kontrolní komisi plní dále i roli rozhodčí komise.

Článek 9 – Valná hromada odst. 1 stanoví, kdo zastupuje členskou MAS ve Valné hromadě. Analogicky toto zastupování platí i pro zastupování v ostatních orgánech. Zástupcem člena NS MAS může být pouze osoba fyzická, která je k členské MAS v postavení statutárního zástupce, v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru, případně je členem orgánů členské MAS. Určení platí do odvolání statutárním zástupcem členské MAS. odst. 2 stanoví, že každá členská MAS má ve Valné hromadě svého zástupce. Jedna fyzická osoba nemůže zastupovat více členských MAS. odst. 3 stanoví, že určený zástupce členské MAS může být na jednání Valné hromady zastoupen zplnomocněným zástupcem ze stejné členské MAS. odst. 4 stanoví, že nedostaví-li se zástupce členské MAS na jednání valné hromady, pozbývá členská MAS na jednání valné hromady hlas. Zejména opět ve spojení se členy, které jsou spolkem s kolektivním statutárním orgánem se tímto ustanovením řeší skutečnost, že zástupce členské MAS projevuje vůli kolektivního orgánu, kterým však osoba, která není tímto orgánem vyslána, není vázána. Tímto ustanovením se rovněž eliminují situace, kdy se při jednání valné hromady objevují osoby, které disponují větším množstvím různě se měnícího počtu hlasů. Situace, kdy členská MAS nechce na valnou hromadu, která se koná jednou až dvakrát do roka, nebo jí jednání valné hromady za takové vyslání svého zástupce nestojí, pak ve své podstatě znamená, že nechce na dané valné hromadě hlasovat. odst. 5 stanoví pravidla pro svolávání valné hromady. odst. 6 upravuje počet hlasů, který je zapotřebí k přijetí platného usnesení valné hromady. Pro většinu situací je stanoveno kvórum nadpoloviční většiny hlasů členských MAS, přičemž valná hromada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny všech členských MAS. odst. 7 stanoví pravidla pro svolání náhradní valné hromady, které jsou dány ustanovením § 257 občanského zákoníku. odst. 10 stanoví, co vše náleží do rozhodovací pravomoci valné hromady. odst. 11 stanoví, že z jednání valné hromady se pořizuje zápis, který se zveřejňuje do 15 dnů na internetových stránkách NS MAS.

Strana 7/8

Článek 10 – Výbor Výbor je nově navrhován jako „vedoucí orgán“ NS MAS. Výbor je složen z Předsedy NS MAS a zástupců KS MAS. Výbor má své pravomoci, které jsou jasně definované. V rámci pravomocí Výboru mají členové Výboru i odpovědnost za svou činnost a svá rozhodnutí. Výbor je pomyslným mostem mezi NS MAS a jejím okolím. Úkolem Výboru je zajistit, aby byla NS MAS okolím přiměřeně podporována a aby získané prostředky byly efektivně využívány. odst. 14 stanoví, že Výbor může přijímat usnesení prostřednictvím „per rollam“ hlasování.

Článek 11 – Předseda Nově je navržen předseda jako individuální statutární orgán. Předseda je výkonným orgánem NS MAS, tedy konkrétně osoba předsedy koná v rámci svých pravomocí a rozhodnutí Výboru. Předseda by měl být osobou, která má pravomoc reprezentovat NS MAS, rozhodnout při jednání (v rámci své pravomoci), má silný mandát a je partnerem pro jednání s ministerstvy, úřady apod. Ustanovení rovněž stanoví rozsah pravomocí předsedy, a neslučitelnost funkce předsedy s funkcí člena kontrolní komise.

kdo

odvolává

předsedu

Článek 12 – Kontrolní komise Počet členů kontrolní komise byl snížen na nejméně 5 (13 členná kontrolní komise nemá význam – v plné sestavě se ani neschází). Definice byla zpřesněna a byla uvedena do souladu s NOZ. Ustanovení dále stanoví rozsah oprávnění, možnost přijetí usnesení „per rollam“.

Článek 13 – Kancelář NS MAS Definice byla upřesněna a v souladu s NOZ byl doplněno do odst. 3. Kancelář vede aktuální seznam členů NS MAS a seznam zveřejňuje na internetových stránkách NS MAS.

Část III. – Krajská sdružení v postavení pobočných spolků viz shora uvedené Článek 14 – Krajská sdružení NS MAS odst. 1 formalizuje skutečný stávající stav odst. 2 stanoví pro KS MAS vlastní stanovy. PS Stanovy připraví vzorové stanovy, které jednotlivá KS MAS mohou využít a upravit si je, anebo si mohou vytvořit vlastní. Stanovy nesmí být v rozporu se stanovami NS MAS. odst. 5 stanoví, že členská MAS uplatňuje svá práva a plní své povinnosti v NS MAS také v té KS MAS, kam územně přísluší podle svého sídla. odst. 7 stanoví orgány KS MAS odst. 9 stanoví, že volby do orgánů KS MAS proběhnou zpravidla do 60 dnů po volbě Předsedy NS MAS. Toto ustanovení směřuje k tomu, že při zvolení Předsedy některého KS MAS do funkce

Strana 8/8

Předsedy NS MAS by daná KS MAS neměla svého zástupce ve Výboru. Předseda NS MAS není zástupcem KS MAS. odst. 12 stanoví, že zpravidla Předseda KS MAS se automaticky stává zástupcem KS MAS ve Výboru NS MAS. KS MAS však může vyslat do Výboru NS MAS i jinou osobu z KS MAS. odst. 14 stanoví, že KS MAS může na svůj vrub realizovat projekty. odst. 15 stanoví, že KS MAS neručí za dluhy NS MAS. odst. 16 stanoví, v jakých případech může dojít ke zrušení KS MAS.

Část IV. Majetek a hospodaření Článek 15 – Hospodaření NS MAS Článek stanoví základní pravidla pro hospodaření NS MAS. Formulace stávajících stanov byly upřesněny a uvedeny do souladu s občanským zákoníkem. odst. 5 nově stanoví, že NS MAS jako hlavní spolek neručí za dluhy KS MAS jako pobočného spolku.

Článek 16 – Zrušení likvidace a zánik NS MAS Upřesněny formulace, uvedeno do souladu s NOZ.

Část V. – Závěrečná ustanovení Článek 17 – Přechodná a závěrečná ustanovení Účinnost stanov je stanovena od 1. 1. 2017. Ustanovení týkající se Předsedy vstupují v účinnost Valnou hromadou, na které dojde ke zvolení nového předsedy NS MAS po vypršení mandátu stávajícího zvoleného předsedy (jaro 2017).

Za PS Stanovy zpracoval člen pracovní skupiny Mgr. Jindřich Hlavatý PhD.