Vrcholná gotika
1. Charakteristika období Demokratizace literatury
2. České země za vlády Lucemburků Karel IV. Satira Vznik dramatu Legendy Próza
3. Období husitství Předchůdci Husovi Jan Hus Literatura za husitských válek Petr Chelčický
1. Charakteristika období V 13. století dochází k prudkému kulturnímu rozvoji. Gotický oblouk je běžně používán a nové katedrály šokují svými rozměry a smělostí klenby. Kultura je stále spojena s křesťanstvím, které však prožívá první krize. Hrady doplňují své opevnění, ale současně se i zútulňují a rozšiřují obytné prostory. Kromě šlechtických sídel však vzniká i velkorysá výstavba měst financovaná zbohatlými měšťany. Měšťanstvo svým bohatstvím může konkurovat šlechtě. Vznik univerzit umožňuje jejich lehčí přístup ke vzdělání. Autory uměleckých děl, včetně literárních, se vedle kněží a šlechty stávají také měšťané a žáci univerzit. Mluvíme o demokratizaci literatury. Výsledkem této demokratizace je vznik nových žánrů, zejména satiry, dramatu a zábavné nebo naučné prózy. Pokračují však i starší žánry, legenda, kronika, milostná poezie. Na ústupu je rytířská veršovaná epika. Můžeme mluvit o úplném rozrůznění žánrů.
2. České země za vlády Lucemburků Za vlády Lucemburků, zvláště v době vlády Karla IV. (1346 – 1378) a Václava IV. (1378 – 1419) dochází k mohutnému rozvoji českých zemí. Svědčí o tom povýšení pražského biskupství na arcibiskupství nebo založení univerzity, stejně jako architektonické památky – Nové město pražské, Karlštejn, Chrám sv. Víta, v Brně chrám sv. Petra a Pavla nebo kostel sv. Jakuba. Známá jsou jména architektů Matyáše z Arassu, Petra Parléře nebo malíře Theodorica.
Karel IV. Sám Karel IV. byl vzdělaný panovník s vytříbeným vzděláním, které získal na francouzském dvoře. Kromě podpory a vlastních zadání k tvorbě literárních děl je také sám autorem některých textů. Majestas Carolina Latinsky napsaný Korunovační řád. V podstatě právní příručka, co dělat, aby korunovace byla správně provedena. Vita Caroli Latinsky napsaný vlastní životopis. (česky Život Karlův)
V literatuře dochází k rozrůznění žánrů. Práce stále zůstávají převážně anonymní, ale obvykle už máme rukopis z doby vzniku díla a zřejmě úplný. Satira a) Feudální Smil Flaška z Pardubic ( ? – 1402) Synovec Arnošta z Pardubic, prvního českého arcibiskupa. Ve svých satirách kritizuje politiku Václava IV. z pozice vysoké šlechty. Rada otce synovi Rady křesťanskému rytíři. Nová rada Sněm 44 zvířat radí novému králi – lvu, jak vládnout. Obvykle se střídá vážná rada s radou ironickou. Alegorie, v níž se střídají rady adresované skutečně Václavu IV. s radami ideálnímu křesťanskému panovníkovi.
b) Měšťanská Hradecký rukopis Obsahuje tři literární díla ze 14. století. Dvě satiry a jednu bajku. Desatero kázanie božie Každé z deseti přikázání je překračováno třemi skupinami hříšníků. Satiry o řemeslnících a konšelích Bajka o lišce a džbánu Liška se chtěla pomstít úzkému džbánu, z něhož se nemohla napít. Přivázala ho k ocasu a vhodila do studny, aby ho utopila. Džbán se však naplnil vodou a stáhl lišku do studny, odkud se už nedostala. c) Žákovská Píseň veselé chudiny Jedna z typických studentských písní ironizující vlastní bídu. Často měla také podobu tzv. makarónských veršů – veršů střídajících latinu a češtinu. Podkoní a žák Zachycuje hádku mezi panským sloužícím a studentem univerzity o to, kdo z nich se má lépe. Z jejich argumentů však ironicky vyplývá špatná situace a bída obou dvou. Hádka nakonec končí rvačkou.
Vznik dramatu Velikonoční hry Vycházejí z dramatizace evangelií, přesněji z částí popisujících umučení a zmrtvýchvstání Krista. Byly hrávány o Velikonocích mnichy v kostelech a klášterech, u nás např. v kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Později se do těchto her zapojovali i laici, zvláště studenti univerzit, kteří k nim připojovali světské, často komické, výstupy. Mastičkář Dochovaná část velikonoční hry, která zachycuje scénu v níž tři Marie jdou na trh koupit masti k potření Kristova těla. Dochovaná část zachycuje satiricky prostředí středověkého trhu a podvodného šarlatánského prodavače mastí. Ten najímá dva pomocníky – Rubense a Postrpalka, aby za něj chválili jeho zboží a lákali zákazníky. Oba však ironicky zesměšňují tohoto šarlatána. Veršované legendy O svatém Prokopu Veršovaná legenda o českém světci napsaná srozumitelným a jednoduchým jazykem a stylem. Byla určena měšťanstvu. Hrdinou je zakladatel Sázavského kláštera, poustevník, který se vzdá kariéry vysokého šlechtice a z jeskyně vypráská čerty. Na oslavu tohoto vítězství je na místě této jeskyně postaven klášter.
Legenda je silně nacionalistická a protiněmecká, např. čerti mluví německy. Život svaté Kateřiny Vysokým stylem napsaná, veršovaná legenda určená zřejmě dvorské šlechtě. Autor je členem tohoto prostředí, jak o tom svědčí popis Kaple sv. Kříže na Karlštejně. Je poučen cizími vzory. Hrdinkou je krásná mladá dívka, které se zjeví Kristus a ona se mu zaslíbí. Zalíbí se však císaři a když jej odmítne, mají ji učenci přesvědčit o budnosti její víry. Jí se však podaří naopak přesvědčit učence, kteří přijmou křesťanskou víru. Za trest je upálena na rozžhaveném oleji.
Próza Tkadleček Exkluzivní próza vysoké úrovně. Využití češtiny jako jazyka vysoké literatury zde dosahuje svého vrcholu. Tkadleček obviňuje Neštěstí, že zavinilo nevěru jeho milé, kuchařky Adličky. Forma sporu – disputace mezi dvěma stranami je ve středověku poměrně častá. Vítězem tohoto sporu není nikdo, i když my bychom asi přáli vítězství citovějšímu Tkadlečkovi než studeně racionálnímu Neštěstí. Podnětem ke vzniku Tkadlečka je zřejmě obdobný spor napsaný v Čechách německy – spor Oráče se Smrtí, která mu vzala manželku.
3. Období husitství Po celé 14. století se začínají objevovat příznaky krize křesťanské církve, která se stává stále více politickou a mocenskou silou závislou na panovnících než silou duchovní. Proto také papež sídlí od roku 1309 v Avignonu místo v Římě a je jím vždy Francouz. Situace se vyostří v roce 1378, kdy umírá papež Řehoř XI.. Nedojde k dohodě, kde má papež sídlit a kdo jím má být. Vzniká dlouhé období schizmatu – rozdělení církve poslouchající různé papeže. Obvykle jeden z nich sídlí v Římě, druhý v Avignonu. Jsou však i období, v nichž vládnou tři papežové. (Třetí v Bologni) Jejich vzájemný boj vyžaduje zvýšení příjmů, ve velkém se provozuje obchod s odpustky – finanční vykoupení se z hříchů. Tato situace vyvolává kritiku a s návrhy na řešení přicházejí všechny stavy. Nejsilnější kritika přichází z prostředí univerzit. Jedním z nejznámějších kritiků je oxfordský profesor John Wyclef.
Předchůdci Husovi Konrád Waldhauser Jan Milíč z Kroměříže Matěj z Janova . Tomáš Štítný ze Štítného (1333 – 1401-9) Drobný jihočeský zeman, autor náboženských próz. Poněkud výjimka mezi ostatními autory. Nebyl ani knězem ani univerzitním mistrem. Studoval sice na pražské univerzitě, ale nedosáhl žádné hodnosti a vrátil se do jižních Čech spravovat svůj statek. Knížky šestery o obecných věcech křesťanských Řeči sváteční a nedělní Jedna z prvních českých Postil = sbírka kázání na neděle a svátky celého roku. Protože však Štítný nebyl kněz, jde spíše o náhradu za Postilu, určenou rodině a čeledi.
Jan Hus (1371 – 1415) Narodil se v Husinci u Prachatic, kde asi získal základní vzdělání. Do Prahy přišel jako student univerzity. Podporoval ho Křišťan z Prachatic. V roce 1396 se stal mistrem svobodných umění. Roku 1400 ukončil teologickou fakultu a byl vysvěcen na kněze. Zúčastnil se bojů na univerzitě, které vedly k vydání Dekretu kutnohorského, jímž Čechové získali hlasovací většinu. Současně tento dekret vedl k odchodu cizích mistrů na novou univerzitu v Lipsku. Po vydání Dekretu kutnohorského byl po dobu jednoho roku rektorem univerzity. V dalších dvou letech píše většinu svých teologických naučení a česky káže v kapli Betlémské. Pro své latinské práce ovlivněné Wycleffem se dostává do sporu s církví. V roce 1412 byl na Husa vydán interdikt = zákaz všech církevních úkonů mimo křest a pohřeb. Uchýlil se proto na venkov pod ochranu českých zemanů, zejména Jana z Chlumu. Tady vzniká větší část jeho prací. V roce 1415 se vydává na koncil do Kostnice, aby obhájil své názory. Ty jsou označeny za kacířské a když je Hus odmítne odvolat, je upálen. Píše česky a latinsky, většinou ve formě traktátu.
a) latinsky psané práce spis O církvi ( De ecclesia) Za hlavu církve pokládá Krista a za její členy lidi toužící po spasení. Z této formulace vyplývalo, že papež, který je hříšný není hlavou církve, ale dokonce ani její částí. Právě tato myšlenka vedla k Husovu upálení. spis O pravopise českém (De ortographia Bohemica) Pokusil se o zjednodušení českého spřežkového pravopisu zavedením nabodeníčka krátkého a dlúhého – dnešní čárky a háčku. b) česky psané práce spis Výklad Viery, Desatera a Páteře Jde o výklad významu tří významných křesťanských textů – modlitby Věříme v Tebe, Desatera božích přikázání a Otčenáše (lat. Pater noster) spis Knížky o svatokupectví Odmítá vybírání poplatků za provádění svátostí, zejména křtu, manželství a svatého pomazání. spis Rozprava o odpustcích Navazuje na Knížky o svatokupectví, odmítá odpustky jako nepřípustné předjímání boží vůle. Člověk nahrazuje Boha. spis Dcerka Vychází z latinské předlohy Bernarda z Clairvaux. Každá z desti kapitol začíná větou: „Slyš dcerko, a viz a přichyl ucho své.“ Je tak navozen dojem dialogu mezi autorem a čtenářkou. Spis je určen ženám, kterým říká jak správně žít, aby došly spásy. Postila Listy Byly psány česky i latinsky. Nejvýznamnější jsou listy z Kostnice adresované žákům a přátelům do Čech.
Literatura za husitských válek a) písně Jistebnický kancionál Zpěvník z dvacátých let 15. století obsahuje většinu z kališnických písní. Ktož jsů boží bojovníci Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
b) Propagační listy a manifesty Nejznámějším dokumentem tohoto typu asi Žižkův vojenský řád a táborské manifesty určené Evropě.
c) Kázání Jan Želivský Kazatel v Týnském chrámu. Zastával názory radikální pražské chudiny. Byl zákeřně zavražděn roku 1422. Jan Rokycana Prezentuje umírněnější proud většiny pražanů. Po bitvě u Lipan papežem nepotvrzený, ale obecně uznávaný utrakvistický biskup. d) Vavřinec z Březové (1370 – 1437) Bohatý pražský měšťan. Původně ve službách kanceláře Václava IV., pro kterou měl psát Kroniku světa. Přeložil Mandevillův cestopis z němčiny. Po králově smrti mluvčí umírněných pražanů. Carmen insignis Coronae Bohemicae (Píseň vznešené Koruny české, dnes známější pod překladem Píseň o vítězství u Domažlic J. B. Čapka) latinská Kronika husitská (Chronicon) Zůstala nedokončená, zachycuje události let 1414 – 1421. e) Budyšínský rukopis Obsahuje tři veršované skladby psané z pohledu husity. Žaloba Koruny české Porok Koruny české Hádání Prahy s Kutnou Horou Autorem všech tří skladeb je jediný člověk, univerzitně vzdělaný, účastník bojů o Prahu v roce 1420. Někdy bývá za autora označován Vavřinec z Březové. Nejvýznamnější je poslední skladba, která vzniká v Praze obležené křižáky na podzim 1420. Je to alegorická skladba, jež stojí na straně husitsví představovaného Prahou, zosobněnou jako krásná dívka. Kutná Hora představující katolictví je zobrazena jako stařena. Soudu obou stran předsedá Kristus, který dá Praze zapravdu. f) Václav, Havel a Tábor Katolický básnický protějšek Hádání Prahy s Kutnou Horou. Také zdůrazňuje vlastenectví, ale z neutěšené situace obviňuje radikální tábority.
Literatura po husitských válkách Petr Chelčický (1390 – 1460 ) Zřejmě drobný zeman nebo svobodný sedlák. Nesouhlasí s vítěznými katolíky, ale odmítá i husitskou neústupnost. Jeho díla se vyrovnávají s dvaceti lety válek a utrpení, které navíc nepřinesly žádné řešení problému. Právě na část jeho myšlenek navázala Jednota bratrská. Spis O boji duchovním Odmítá jakýkoliv ozbrojený boj, tvrdí, že spravedlivá válka neexistuje. Důsledně vychází z pátého přikázání – nezabiješ. Kdo bojuje skončí v pekle. Jedinou formou boje, kterou lze tolerovat je boj proti ďáblu, boj duchovní. Proto se také Chelčický aktivně neúčastnil husitských válek, což vedlo k jeho roztržce s Rokycanou. Spis O trojím lidu Na rozsáhlých citacích z Bible Chelčický dokazuje rovnost všech částí společnosti a odmítá její dělení na stav rytířský, duchovní a poddanský. Zvláště pasáže popisující život poddaných ukazují sociální podmínky vzniku husitství. Spis Sieť viery pravé Traktát vychází z části Lukášova evangelia, které popisuje zázračný rybolov. Chelčický tuto pasáž vykládá jako alegorii. Sítí je dobrá církev, která zachytává duše lidí, aby nepropadly peklu. Dvě velké ryby – světský panovník a papež, však tuto síť trhají a ničí její dobré dílo. Postila (Kniha výkladuov spasitedlných na čtenie nedělní celého roku) Jde podobně jako o Štítného za náhradu nedělních a svátečních kázání, protože kněží v těchto časech nejsou dobrými správci slova božího.
