Kresba vyvíjených na dálku řízených víceúčelových vozidel 2,5tunové hmotnostní kategorie, které by měly existovat ve třech rozličných verzích.
Novinky pro pozemní vojsko Navzdory určitému omezování výdajů na obranu vyspělými armádami přicházejí výrobci zbraňových systémů a vybavení stále s novými nápady a myšlenkami. V posledních letech se sice neobjevují převratná řešení, trend spíše směřuje k neustálému zdokonalování principiálně známých záležitostí, což však nevylučuje, že se výsledná efektivita takových zbraní či vybavení podstatně zlepšuje. 40
V
posledních dvou ozbrojených konfliktech (Afghánistán a Irák) již byly v širším měřítku nasazeny bezpilotní vzdušné průzkumné prostředky a došlo i k praktickému vyzkoušení jednoho typu vyzbrojeného protitankovými řízenými střelami. Průzkumné bezpilotní letouny lze dnes již považovat více méně za běžnou záležitost. Nebude to dlouho trvat
a realitou se stanou i obdobné dálkově ovládané pozemní prostředky. Klíčový americký budoucí bojový systém FCS počítá s několika podobnými bezosádkovými systémy. Firma Lockheed Martin nyní vyvíjí víceúčelové vozidlo hmotnostní kategorie 2,5 t nazvané MULE (Multifunction Utility/Logistic Equipment). Má být přepravitelné uvnitř vrtulníku CH-47 a v podvěsu pod men-
Laserem naváděná 120mm mina LGMB se má oproti několika konkurenčním typům vyznačovat podstatně nižší pořizovací cenou.
ším UH-60. Jeho charakteristickou vlastností má být vysoká průchodivost a schopnost dostat se do míst nebo plnit úkoly, které by byly pro lidi nebezpečné, vysilující nebo neefektivní. MULE nemá nahrazovat lidmi řízená vozidla, ale ve vhodných případech je doplňovat a umožňovat vojákům, aby se mohli lépe soustřeďovat na vlastní úkol. Vozidlo s uspořádáním 6 x 6 má mít dieselelektrický pohon s elektromotory v každém kole a vyznačovat se výbornou schopností překonávat terénní překážky. Například má být schopno překonat 0,5 m vysokou kolmou překážku, 1,5 m široký příkop, přebrodit vodu do hloubky 1,5 m nebo jet při bočním náklonu 40 %. Měly by vzniknout tři verze. Transportní vozidlo by mělo pojmout vybavení a zásoby pro dvě družstva vojáků. V případě nutnosti by mohlo improvizovaně evakuovat raněné. Ozbrojená
údajů výrobce se pohybuje mezi 1 až 2 metry. Maximální dostřel činí 10,5 km, minimální je 1,5 km. Mina dlouhá 780 mm má celkovou hmotnost 13,5 kg a může být opatřena několika typy bojových hlavic s optimálním účinkem proti obrněným cílům, pěchotě nebo bunkrům. Kombinace vysoké přesnosti a několika druhů hlavic má zaručit malé nechtěné škody v okolí cíle, a proto se dobře hodí i pro boj v zastavěných oblastech. „Kdo si počká, ten se dočká“ – i tak by se dalo nazvat dlouholeté snažení francouzské firmy GIAT, které bylo nakonec korunováno úspěchem. Řeč je o její pokrokově řešené velmi lehké 155mm samohybné kanonové houfnici CAESAR, jejíž první prototyp byl představen před deseti lety. Teprve nyní se francouzská ar-
Sériově vyráběná samohybná kanonová houfnice CAESAR bude využívat podvozek nového terénního nákladního vozidla Renault SHERPA 6 x 6.
Velmi výkonný 40mm automatický granátomet MK47 STRIKER využívá lehký systém řízení palby a munici s programovatelným zapalovačem pro vzdušný výbuch nad cílem.
máda rozhodla, že si objedná 72 kusů. Od loňského roku sice vlastnila 5 těchto systémů, ovšem jednalo se o předsériové kusy určené jednak pro rozsáhlé vojskové zkoušky a také jako reference pro případné zahraniční zájemce. Ačkoli byl CAESAR v několika zemích poměrně podrobně předváděn, objednávky doposud nepřicházely. Až nyní od vlastní armády, která 72 těchto systémů postupně zavede do výzbroje namísto části pásových samohybných houfnic AU F1, které nyní začínají procházet modernizačním programem. Při návrhu typu CAESAR byl položen hlavní důraz na co nejnižší hmotnost a tedy i na snadnou přepravitelnost vzduchem a jeho bojová hmotnost je pod hranicí 18 t. To je minimálně dvakrát méně než pásové typy stejné ráže. CAESAR je 10 m dlouhý, 2,55 m široký a 3,65 m vysoký a bez munice jej lze přepravovat ve světě
verze by měla sloužit k umlčování cílů a pro přímou palebnou podporu za použití automatické zbraně (například granátometu) a řízených střel. Třetí verze by měla vyhledávat a označovat miny a minová pole. Novou minu s přesným laserovým naváděním LGMB, která je kompatibilní se všemi 120mm minomety i laserovými značkovači cílů vyvinula společnost Israel Military Industries (IMI). Na rozdíl od několika konkurenčních typů se má typ LGMB vyznačovat podstatně nižší cenou, která by se měla pohybovat okolo 7000 amerických dolarů za kus. V přídi miny je umístěna pasivní laserová naváděcí hlavice a hned za ní jsou čtyři řídící aerodynamické plochy. Ty se vysunou až v závěrečné fázi sestupného letu a jejich prostřednictvím se mina začne navádět na cíl. Přesnost zásahu má být velmi vysoká, podle
Kompaktní obranná karabina Cx4 STORM ráže 9 mm ve své konstrukci využívá široký podíl houževnatých plastických hmot.
41
Nevídaný rozvoj nyní zaznamenávají na dálku ovládané systémy určené pro lafetaci pěchotních zbraní. Oproti klasickým věžím přinášejí značnou úsporu hmotnosti a zlepšují ochranu obsluhy. Tato kategorie výzbroje proniká i do námořnictva. Na snímku je typ NARWAHL s 20mm automatickým kanonem, který je určený jak pro lehké čluny, tak i jako doplňková výzbroj pro větší hladinové jednotky.
Stacionární, na dálku kontrolovatelný velmi lehký robotizovaný systém AEGIS může nahradit vojáky při střežení například zvlášť nebezpečných oblastí.
nejrozšířenějším transportním letounem C-130. Zbraň může využívat mnoho typů munice a její maximální dostřel je až 41 km. K dispozici je moderní systém řízení palby, mechanizované nabíjecí zařízení umožňuje vypálit první tři rány během 15 sekund a pak pokračovat ustálenou kadencí 5 až 6 ran/min. Nábojové schránky vozidla pojmou 18 kusů munice. Na druhou stranu pouze lehce pancéřovaná kabina poskytuje pětičlenné obsluze určitou ochranu jen za přesunu, při střelbě není chráněna vůbec. CAESAR má na komunikaci v podstatě stejnou pohyblivost jako komerční nákladní automobily, jeho maximální rychlost je 100 km/h a na jedno naplnění nádrže ujede vzdálenost 600 km. V současné době již probíhá sériová výroba do značné míry revolučního 40mm automatického granátometu MK47 STRIKER. Přestože se na první pohled podobá velice rozšířenému typu MK19, vyznačuje se několika zásadními přednostmi. Má lehký systém řízení palby, který podstatně zlepšuje přesnost a efektivitu, využívá novou munici vybuchující ve vzduchu nad cílem a při tom všem je téměř o 50 % lehčí (18 kg oproti 35 kg u vlastní zbraně)! Zmíněný 42
systém řízení palby obsahuje videozaměřovač s trojnásobným zvětšením, noktovizor pro noční podmínky, laserový dálkoměr s rozsahem měření 40 až 3800 m s přesností ± 2 m a v případě potřeby lze připojit i termovizní zaměřovač. Nově vyvinutý granát s předtvarovanými střepinami je opatřen elektronickým programovatelným zapalovačem, který zajišťuje jeho vzdušný výbuch v malé výšce nad cílem, a má rovněž autodestrukční režim. K dispozici je však i klasický nárazový zapalovač. Granátomet MK47, jehož prvním uživatelem jsou speciální jednotky americké armády, má kadenci 225 až 300 ran/min., je 0,94 m dlouhý, 0,25 m široký, 0,205 m vysoký a hodnota zpětného rázu je pouze 25 kg. Neúnavný pohraničník – tak by bylo možné označit novinku jihokorejské firmy Dodaam Systems. Jedná se o malý a lehký robotizovaný systém AEGIS, určený pro automatizované střežení hranic, nejrůznějších oblastí nebo velkých strategických objektů. AEGIS kombinuje pozorovací/zaměřovací systém s „výkonným prvkem“, kterým může být běžná automatická pěchotní zbraň. Robot může pracovat v automatickém přehledovém režimu a po zjištění cíle přechází na jeho sledování. Obraz se přenáší na displej přenosné řídící jednotky operátora, který situaci vyhodnotí a dá případné povolení
ke střelbě. Jeden člověk takto může z bezpečného stanoviště kontrolovat až 16 robotů AEGIS, instalovaných na místech nejvíce ohrožených útoky protivníka nebo teroristů. Systém AEGIS může přenášet jeden člověk (k dispozici bude i mobilní verze), za denního světla je schopen detekovat cíle velikosti lidské postavy na vzdálenost do 1200 m a do 500 m může vést efektivní palbu. V tmavé noci (bez svitu hvězd a měsíce) jsou podle údajů výrobce tyto vzdálenosti 500, resp. 300 m. Nově vznikající ruční palné zbraně si lze těžko představit bez moderních lehkých a odolných plastických hmot. Tak například nová obranná samonabíjecí karabina Cx4 STORM italské firmy Beretta je kromě hlavně, závěru a dalších nezbytných komponentů celá zhotovena z polymerů. Výsledkem je lehká kompaktní
Nový samopal PP2000 je pouze 300 mm dlouhý a bez zásobníku má hmotnost 1,4 kg. Využívá standardní 9mm munici, avšak s nově vyvinutou průbojnou střelou schopnou prorazit běžné individuální ochranné vesty. Do vybavení patří tlumič hluku a několik typů zaměřovačů.
Speciální průzkumné vozidlo SRV na bázi velkého pick-upu Ford F-350
Dvoustupňová protizemní řízená střela HERMES může mít v jedné z verzí dolet až 100 km.
zbraň, která může být dodávána v provedení pro střelbu municí 9 x 19 mm, 9 x 21 mm, .40S&W a .45 ACP. Puška má otevřená mířidla ve dvou charakteristických výstupcích na pouzdru závěru a konci nadpažbí a celý prostor mezi nimi vyplňuje univerzální úchytný systém pro celou škálu různých zaměřovačů. Další úchyt pro reflektor nebo laserové značkovače je pod hlavní. Rozsáhlé použití plastů také charakterizuje nejnovější lehký samopal PP2000 známé ruské konstrukční firmy KBP. Výsledkem je malá jen 300 mm dlouhá zbraň, která bez zásobníku váží pouhých 1,4 kg. Je zkonstruována pro střelbu standardní municí 9 x 19 mm Parabellum. K dispozici je však i náboj s nově vyvinutým průbojným projektilem 7N31, který údajně probíjí běžné ochranné vesty. Zbraň PP2000 má teoretickou kadenci 500 až 650 ran/min., efektivní dostřel do 200 m a je standardně opatřena zásobníkem na 20 ran. Lze použít i zásobník s dvojnásobnou kapacitou, který je možné zasunout do otvoru v pažbě a po sevření v podpaží tak lze zbraň při střelbě lépe stabilizovat. Stejnou munici jako PP2000 využívá i moderní ruská pistole GŠ-18, která je 185 mm dlouhá, prázdná má hmotnost 0,49 kg a její zásobník pojme 18 ran.
Do trochu jiné kategorie patří další nová zbraň firmy KBP. Jmenuje se HERMES a navazuje na typ VICHR. Jedná se o víceúčelovou řízenou střelu dlouhého dosahu, navrženou pro ničení obrněné techniky, pomalu letících vrtulníků, menších plavidel, opevnění, mobilních odpalovacích zařízení a dalších podobných cílů. Filozofie jejího vzniku vychází z koncepce tzv. „nekontaktního boje“, tedy ze schopnosti přesných až bodových zásahů důležitých vojenských cílů nebo infrastruktury protivníka na velkou vzdálenost. Kromě pozemní a letecké verze by měla být k dispozici i námořní varianta. Prvně zmíněné provedení HERMES obsahuje dva 12hlavňové bloky vypouštěcích kontejnerů a radiolokátor na terénním nákladním automobilu 6 x 6. Vzhledem k tomu, že toto provedení má mít největší dosah (až 100 km), je systém tvořen několika prvky. Kromě zmíněného palebného vozidla to je ještě velitelské vozidlo, předsunuté průzkumné obrněné vozidlo a bezpilotní vzdušný průzkumný prostředek. Ten by měl poskytovat informace a nezbytná data o nejvzdálenějších cílech. Na kratší vzdálenost tuto funkci bude přebírat obrněné průzkumné vozidlo vybavené pátracím RL, stabilizovaným elektrooptickým systémem pro denní/noční podmínky a laserovým ozařovačem cílů s možností jejich automatického sledování. Pr o přesné ničení cílů na krátkou vzdálenost je k dispozici přenosné zařízení na značkování cílů. Navádění řízené střely je kombinované. V letové fázi do vzdálenosti asi 18 km řízenou střelu upřesňuje palubní inerciální systém. Na maximální vzdálenost je dráha ŘS sledována RL a korigována rádiovými povely. V koncové fázi přichází na řadu poloaktivní laserová hlavice, která se navádí na zdroj laserové energie odrážené od cíle. Řízená střela HERMES je dvoustupňová, vyvíjený startovací stupeň má mít průměr 210 mm, již hotový letový stupeň pak 130 mm. Je dlouhá 3,5 m, včetně vypouš-
těcího kontejneru má hmotnost 110 kg, z čehož 28 kg připadá na tříštivotrhavou hlavici. Letecká verze HERMES-A (určená pro vrtulníky i letouny) nemá zmíněný RL systém, a proto má dálkový dosah 15 km, což je vzdálenost, na kterou podle informací výrobce „vidí“ elektrooptický systém pro denní/noční podmínky s laserovým ozařovačem/automatickým sledovačem cílů. Proto je také ŘS opatřena menším urychlovacím stupněm o průměru 170 mm a má celkovou hmotnost 110 kg. Britská firma Ricardo Vehicles se zaměřuje na úpravu terénních vozidel nebo pick-upů na specializovaná provedení pro armádní jednotky. Takto například vznikla verze pro britskou armádu na bázi typu Land Rover DEFENDER. Nyní firma „sáhla“ po větším americkém pick-upu Ford F-350. Na jeho základě vyvinula speciální průzkumné vozidlo SRV (Special Reconnaissance Vehicle). V základním provedení má mít tříčlennou posádku – řidiče, vedle něj sedícího velitele a za nimi sedícího střelce. Velitel má k dispozici před sebou umístěný 7,62mm kulomet, střelec pak kulomet 12,7 nebo 40mm automatický granátomet. Za střelcem však zůstává volný 2,1 m dlouhý a 1,6 m široký prostor nákladové korby pro nejrůznější vybavení, zásoby nebo další vojáky až do hmotnosti 1250 kg. Vozidlo má samozřejmě zesílený podvozek, tlumiče pro nejtěžší podmínky, nové lehké sedačky, centrální hustění pneumatik, pneumatické uzávěrky diferenciálů, ochranu podvozku a přídě, naviják atd. V základním provedení Ford F-350 disponuje 6litrovým turbodieselem o úctyhodném výkonu 325 k, který mu na silnici umožňuje dosáhnout rychlost 150 km/h. Foto: autor, GIAT, Lockheed Martin, KBP
43 43
Systémem vojáka budoucnosti FELIN firmy SAGEM by mohla být francouzská armáda vybavována od roku 2007.
Zatímco výkony a bojové možnosti zbraňových systémů neustále rostou, schopnosti pěšáka na bojišti zůstávají delší dobu v podstatě stejné. Tento trend by se ale měl výrazně změnit. V řadě zemí se pracuje na programu vojáka budoucnosti, který má u jednotlivce podstatně zlepšit jeho znalosti o situaci na bojišti, zvýšit 44
jeho úderný potenciál a naopak redukovat jeho zranitelnost. Program vojáka budoucnosti probíhá především na národním základě, ale i z iniciativ (a finančních prostředků) jednotlivých firem. Po USA pracuje na tomto programu nejdéle Francie. Započteme-li prvotní studie, tak
se touto koncepcí zabývá asi 10 let. Program je známý pod zkratkou FELIN (Fantassin à Équipments et Liaisons Intégrés), což lze volně přeložit jako „pěšák s integrovanou výbavou a spojovacími prostředky“. Se svými představami soutěžil tým firem GIAT a Thales se společností SAGEM. Francouzské ministerstvo obrany si v polovině roku 2003 vybralo řešení od posledně jmenovaného výrobce a v březnu 2004 došlo k podpisu příslušného kontraktu. Proto SAGEM svého vojáka budoucnosti na výstavě patřičně prezentoval. FELIN představuje modulově uspořádaný systém s možností určité modifikace v závislosti na povaze prováděného úkolu. Denní/ noční pozorovací přístroj/zaměřovač, komunikační a navigační vybavení (kompas a přijímač GPS), nová výstroj a modifikovaná výzbroj by každému vojákovi měly umožňovat bojovat i v noci, být podle potřeby v utajeném spojení s velitelem, popřípadě s ostatními příslušníky jednotky, a mít přehled o vlastním postavení. Rovněž má mít zlepšenou ochranou jak proti
střepinám či střelám z ručních palných zbraní, tak proti účinkům chemických zbraní, laserové energie a povětrnostních vlivů. Kromě ochranné vesty s kapsami pro balistické pláty bude mít voják k dispozici nově tvarovanou kompozitovou přilbu, plnící i funkci nosiče přístrojového vybavení. Jsou v ní integrována miniaturní sluchátka a speciální snímač hlasu, který na rozdíl od běžného mikrofonu funguje na principu snímání vibrací kosti (osteofon) a v hlučném prostředí by měl vykazovat podstatně lepší vlastnosti. Prostřednictvím této soupravy má voják přístup do spojovacího systému čety. Ten umožní i přenos informací, obrazu nebo videosekvencí pořízených jednotlivými vojáky. Na přední straně přilby je umístěna snímatelná jednotka, jež obsahuje denní/noční kameru s širokým zorným polem a malý monokulární displej, který se vyklopí před oko vojáka. Na něm může sledovat obraz ze zmíněné kamery nebo ze zaměřovače zbraně. To mu umožňuje například střílet z úkrytu, kdy pouze vysune zbraň. Základní výzbroj tvoří útočná puška FAMAS ráže 5,56 mm vybavená televizním, případně termovizním zaměřovačem a laserovým projektorem záměrného bodu. Tuto zaměřovací jednotku mají využívat i další dvě základní pěchotní zbraně francouzské pěchoty – kulomety MINIMI a odstřelovačské pušky FR-F2 ráže 7,62 mm. Na zápěstí voják ponese miniaturní displej zobrazující informace z dalších zdrojů. Velitel má mít k dispozici větší přenosnou taktickou zobrazovací jednotku. Hmotnost všech komponentů systému FELIN by neměla překročit 24 kg. To samozřejmě klade vysoké nároky i na řešení zdroje elektrické energie. Každý voják má lithium-Ion baterie, poskytující energii na jeden den. Kromě toho se pracuje na společné přenosné nabíječce, která by v budoucnu mohla využívat technologii palivových článků a prodloužit funkčnost baterií o další dva dny. Pokud jsou vojáci uvnitř bojového vozidla pěchoty (základním přepravním prostředkem se stane vyvíjený typ VBCI), dobíjejí si baterie z palubního systému, aniž by je museli vyjímat z jednotlivých přístrojů. První ověřovací systémy FELIN by mohly být k dispozici již v roce 2007. Podle údajů firmy SAGEM se počítá s výrobou 31 500 souprav, kterými má být vybaveno nejen všech 20 pěchotních pluků francouzské armády, ale i vybraní příslušníci obrněných, dělostřeleckých a ženijních jednotek.
Nejen s komplexními programy, ale i s dílčími zlepšeními výbavy a výzbroje přicházejí jednotlivé firmy. Na snímku je modernizovaná verze známé 5,56mm útočné pušky AUG rakouské firmy Steyr Mannlicher. Verze AUG-A3 se vyznačuje především novým nadpažbím a předpažbím s integrovanými lištami Picatinny pro připojení různého doplňkového vybavení. Mohou to být zaměřovače, svítilny, laserové značkovače, dvounohý podstavec, rukojeť nebo jako v tomto případě 40mm granátomet. Upravené skupiny v pažbě umožňují používat nejen originální zásobníky na 30 nebo 42 nábojů, ale nově i standardní zásobníky NATO/M16. Zbraň na snímku má 455mm dlouhou hlaveň, kterou je však možné zaměnit za provedení dlouhé 508 nebo dokonce 600 mm. S prvně uvedenou hlavní má AUG-A3 celkovou délku 740 mm a hmotnost bez zásobníku 3,7 kg. Podle neoficiálních informací tuto novou verzi rakouské útočné pušky bude v licenci vyrábět Malajsie.
Jak bylo zmíněno v úvodu, ve světě probíhají práce na programu vojáka budoucnosti především na národní bázi. Po Spojených státech a Francii to je také Velká Británie, Německo, Izrael, Itálie, Norsko, Jihoafrická republika či Kanada. V dalších případech se modernizací vybavení jednotlivce zabývají z vlastní iniciativy i různé firmy. Jednou z nich je i švédské společnost Saab. Její program Saab Warrior se zaměřuje na ověření koncepce tzv. otevřené architektury pro integraci všech nezbytných prvků a komponentů (výzbroje, nočního vidění, spojovacích prostředků) do jednoho systému. Foto: autor, GIAT, Lockheed Martin, KBP
Na Eurosatory poprvé předvedený švédský návrh SAAB WARRIOR
45
