ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Motivační název: Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád

Čj.: 61/2012/RE

ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název: „Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád“ zpracovaný podle KPZ v MŠ, které je v souladu s RVP PV

IZŠMŠ SRUBY

MATEŘSKÁ ŠKOLA

1

OBSAH ŠVP Představení školy  

Identifikační údaje o mateřské škole Historie a charakter školy (vč. tradičních akcí a navázané spolupráce)  Umístění a organizační uspořádání školy (okolí, vnitřní uspořádání, věcné a sociální prostředí, průběh dne)

3 4 5-7

Charakteristika vzdělávacího programu   

Filozofie vzdělávacího programu (vč. vize) Neformální kurikulum – podmínky vzdělávání (2 podmínky + 12 zásad) Formální kurikulum – třídní vzdělávací program (TVP) 1. východiska 2. terminologie 3. schéma 4. způsob práce 5. téma 6. klíčové kompetence 7. podtémata 8. tematické části pravidelné 9. tematické části průběžné 10. tematické části doplňkové 11. okruhy činností 12. sdružené ukazatele dosaženého vzdělání

8 8 - 13 14 14 14 15 - 16 16 17 17 18 - 23 24 - 27 27 - 32 32 - 33 33 - 36

Evaluační systém

37 - 40

Seznam příloh

41

2

PŘEDSTAVENÍ ŠKOLY IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Motto – hlavní téma (filozofie školy) : „JAK TO NEJLÍP UDĚLAT, ABY TU BYL KAŽDÝ RÁD“ Název školy:

Integrovaná základní škola a mateřská škola

Adresa školy:

Sruby 80, PSČ 565 44

Ředitelka školy:

Mgr. Jana Šejnohová

Kontakty:

IČ

00856801

IZO

107589672

RED-IZO 600104214 TELEFON 465 486 113 E-mail: Koordinátor tvorby ŠVP:

[email protected]

Dana Štěpánová

Zřizovatel školy:

Obec Sruby

Adresa:

Sruby 80, PSČ 565 44

Telefon:

465 486 153

E-mail:

[email protected]

Platnost dokumentu:

1. 9. 2012

Podpis ředitele: Razítko školy:

3

HISTORIE A CHARAKTER ŠKOLY 

Škola byla dostavěna a slavnostně otevřena v roce 1956 jako tzv. „nová škola“ pro děti ze Srubů, ale také z nedaleké Slatiny. Zřizovatelem byl tehdy Místní národní výbor ve Srubech. V jedné budově, avšak odděleně se tehdy vzdělávaly děti v základní škole a v mateřské škole. V ZŠ se učily děti v pěti ročnících umístěných ve třech třídách (což trvá doposud). MŠ byla vždy jednotřídní. Součástí MŠ byla i školní jídelna, kde se stravovali i učitelé ZŠ, žáci ZŠ se zde stravovali jen zřídka. Součástí ZŠ byla tělocvična, kterou děti MŠ nevyužívali vůbec.



V roce 1994 vznikl jeden celek s právní subjektivitou – Integrovaná základní a mateřská škola – pod jednou ředitelkou. Zřizovatelem zůstává Obec Sruby. V ZŠ se děti začínají učit podle osnov Obecné školy. V MŠ si učitelky tvoří vlastní tematické týdenní plány vzdělávacích činností. Součástí IZMŠ se stává i školní družina, kde kromě odpočinkového času mohou děti ZŠ navštěvovat i rozmanité zájmové kroužky, vedené učitelkami.



Nyní je základní škola a dvoutřídní mateřská škola jedním pevným spolupracujícím celkem – a jak výstižně vypovídá motto ŠVP základní školy – je to „ŠKOLA PLNÁ ŽIVOTA“.



Škola má již své tradice, co se týče společných akcí. Pořádáme výlety, ale i polodenní vycházky do okolí (i okolních vesnic), návštěvy divadelních a tanečních představení, návštěvy EKO centra v Pardubicích a Oucmanicích. Oblibě se těší slavnosti pro rodiče a děti - Vánoční slavnost, slavnost ke Dni rodiny a Letní slavnost s rozloučením s budoucími školáky, zápis dětí do první třídy, který je pohádkově motivovaný, ale také malé „slavnůstky“ pro děti (Mikuláš, Advent, vánoční den, karneval, Den dětí …). Mimo to společně pořádáme také tvořivé dílny pro děti a rodiče (výtvarné, korálkové, keramické, Geomag …)



Tím, že máme propojenou ZŠ a MŠ, je zde vytvořená velmi dobrá společná spolupráce. Spolupracujeme ale též se zřizovatelem – obecním úřadem, pedagogicko – psychologickou poradnou. V průběhu celého roku spolupracujeme s logopedickou ambulancí ve Vysokém Mýtě a podle potřeby i s pediatrem v Chocni. Dle možností také spolupracujeme s místním Svazem zahrádkářů a Sokolem.

4

UMÍSTĚNÍ A ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ŠKOLY 

Škola je umístěna na kraji obce, je zasazena do přírody, obklopená hlavně poli a loukami, nedaleko máme srubský les a rybníky Podedvorák, Končiňák a Rutník. V blízkém okolí je hlavně nová zástavba obce, ale také hlavní železniční trať Praha – Česká Třebová. V nejbližším okolí školy děti využívají v plném rozsahu okrasný park, který slouží - vzhledem k zastoupení různých druhů stromů - i k poznávacím činnostem. Značně využívána je též školní zahrada se dvěma pískovišti, dřevěným altánem a dopravními prostředky, což umožňuje aktivity jak hrové, tak i pohybové, zčásti též pracovní a výtvarné. Za školou je asfaltové hřiště s doskočištěm, v těsné blízkosti školy pak svah pro zimní sporty. Vybudované parkoviště před školou využívají zjm. rodiče přivážející děti z okolí.



Přestože je budova školy padesát let stará, její půdorys je netradiční. Škola je prostorná, dobře uspořádána a hlavně výborně prosvětlena. V prvním patře jsou tři třídy ZŠ, hudebna, ředitelna, sborovna, kancelář a kabinet. V přízemí je školní šatna, tělocvična a školní jídelna s kuchyní, která má svůj vlastní vchod. Školní kuchyně prošla rozsáhlou rekonstrukcí a splňuje hygienické normy dané EU.



Obě třídy mateřské školy – MŠ1 (s kapacitou 28 dětí) i MŠ2 (s kapacitou 15 dětí) - jsou též v přízemí a do obou se vchází jedním samostatným vchodem. MŠ1 je stávající (z doby jednotřídní mateřské školy) třída s celodenním pobytem dětí, MŠ2 je nově zbudovaná třída s polodenním pobytem dětí ve školní části budovy s tím, že odpoledne třída slouží k užívání školní družiny.



Děti MŠ1 i MŠ2 využívají společnou šatnu s oddělenými šatními skříňkami. Hygienické zařízení v MŠ2 je nové a splňuje všechny požadavky, v MŠ1 je plánovaná rekonstrukce. Jídelna v MŠ1 je využívána k celodennímu stravování dětí z MŠ1, ale i k výtvarným činnostem. Děti z MŠ2 se stravují ve své třídě (dopolední svačina), ve školní jídelně (oběd) a v jídelně MŠ1 (odpolední svačina). Herna MŠ1 je rozdělena prosklenou stěnou na dvě části, zde mají děti několik hracích koutků, které slouží k různým spontánním hrám. Součástí herny je výklenek, v němž jsou skladována lehátka (rozkládají se denně k odpolednímu odpočinku dětí z obou tříd mateřské školy). Do herny MŠ2 děti přecházejí z MŠ1 – přes školní jídelnu, tělocvičnu, školní chodbu a školní šatnu. Děti mohou v plné míře využívat i vybavenou tělocvičnu. Možnost pobytu v hudebně s televizí, videem a syntezátorem v ZŠ využíváme jen velmi zřídka (sezení u videa nepodporujeme a v herně MŠ1 velmi rádi využíváme klavír). Od jara do podzimu, hlavně v odpoledních hodinách, pobýváme na terase s markýzou.



Co se týče věcného prostředí - zařízení je účelné a slouží dětem. Většina hraček je volně dostupná v dřevěných, ale i plastových kontejnerech, děti si je mohou brát dle potřeby samy. Do vestavěné vysoké skříně dáváme hračky do dolních regálů, v horních regálech jsou spíše didaktické pomůcky a knihy. Dětská leporela a encyklopedie jsou volně dostupné v otevřených policích nového nábytku v herně. Hrací materiál je ze dřeva, ale i z plastu. Oblíbené jsou velké molitanové a dřevěné kostky, sloužící k nejrůznějším stavbám při spontánních hrách. Vybavená nová kuchyňka a prodejna slouží k hrám námětovým a konstruktivní hry obohacujeme i různými zbytkovými materiály. Ve spontánních hrách a tanečních improvizacích děti užívají improvizované kostýmy a látky. Pro pohybové vyžití mohou děti během dne využívat žebřiny se skluzavkou a žíněnku, balanční míče, často i molitanové míče a míčky. Materiál pro výtvarné a pracovní vyžití dětí je rozmanitý a větší část mohou děti používat volně, podle potřeby. Hračky jsou obměňovány nepravidelně, dle finanční situace.

5



Sociální prostředí: Ve škole je klidná příznivá atmosféra. Tým pedagogických pracovníků je plně kvalifikovaný. Tvoří ho ředitelka, tři učitelky pro základní školu, s tím, že jedna má zkrácený úvazek v mateřské škole (MŠ2), dvě učitelky pro mateřskou školu (MŠ1) a jedna učitelka pro školní družinu, která má též část úvazku v mateřské škole (při pobytu dětí MŠ2 venku) a část úvazku jako asistent pedagoga v základní škole. Jedna z učitelek pracuje na škole jako odborná logopedická asistentka. V týmu provozních zaměstnanců pracuje hospodářka a vedoucí školní jídelny, školnice a dvě kuchařky. Do MŠ docházejí děti ze Srubů a osady Hluboké, ze spádové obce Slatiny, výjimečně z jiných okolních obcí - ve věku zpravidla od tří do šesti let. Děti jsou přijímány v předem daném termínu a podle předem známých kritérií určených ředitelkou školy. Mateřská škola je na dobu neurčitou (podle počtu dětí) dvoutřídní s tím, že výchozí organizací chceme zajistit, aby se děti co nejméně vzájemně rušily, aby docházelo k co nejmenším prostojům (čekání ve frontě, u stolečků …) a aby bylo co nejméně přechodů dětí, zjm. nejmladších. Hlavně z tohoto důvodu jsou děti ve třídách rozděleny podle věku (s výjimkou sourozenců). I když tento model není obecně ideální – chceme tím chránit věkově nejmladší děti od přechodů po budově. Výhodou je propojení a spolupráce MŠ a ZŠ. Nejenže pořádáme společné slavnosti, divadla, výlety, tvořivé dílny a vzájemné návštěvy, ale v určeném čase probíhá v MŠ1 ranní družina, navíc starší děti mají třídu společně z dětmi ze školní družiny ve školních prostorách. Všechny tyto okolnosti vedou k tomu, že děti dobře znají prostředí celé školy, všechny zaměstnance i ostatní děti.



Provozní doba MŠ je od 6,30 do 16,00 hodin. Děti z MŠ1 a MŠ2 jsou spolu v MŠ1 v těchto časech: od 6,30 do 7,45 a od 12,15 do 16,00 hodin.

 

Pobyt dětí s docházkou na 4 hodiny denně je od 8,15 do 12,15 hodin. Pobyt dětí s docházkou na 5 dní v měsíci jsou pondělky a poslední pátek v měsíci. Zařazujeme speciální program pro dvouleté děti – tzv. „hravý den“ – postupné seznamování s hračkami a společné hraní, různé pohybové aktivity, ale také vytváření sebeobslužných návyků hravou formou. /Více ke vzdělávání dvouletých dětí – viz. formální kurikulum. / 

V běžném životě zpravidla zachováváme daný průběh dne:

MŠ1 6,30 – 9,00  hry a zájmové činnosti dle volby dětí  svačina (8,45)  dohrání, úklid hraček 9,00 – 9,30  společné výchovně vzdělávací činnosti (hudební, výtvarné, pracovní, literární, tělovýchovné, dramatické, rozumové, jazykové, matematické) 9,30 – 11,45  převlékání  pobyt venku  převlékání

6

12,00 – 13,30  oběd (12,00)  ukládání k odpočinku, pohádka  odpočívání, spánek 13,30 – 16,00  oblékání  svačina (od 14,15)  hry a zájmové činnosti dle volby dětí výjimka: pondělky 8,30 – 9,00 tělovýchovný program (9,00 svačina) ŠKOLNÍ DRUŽINA V MŠ:

6,30 – 7,40

MŠ2 6,30 – 8,45  hry a zájmové činnosti dle volby dětí  odchod dětí s učitelkou do MŠ2 v 7,45 (následně se školnicí v 8,00)  svačina (8,30)  dohrání, úklid hraček 8,45 – 9,15  společné výchovně vzdělávací činnosti (hudební, výtvarné, pracovní, literární, tělovýchovné, dramatické, rozumové, jazykové, matematické) 9,15 – 11,30  převlékání  pobyt venku  převlékání 11,45 – 13,30  oběd (11,45) + odpočinková činnost v tělocvičně (spol. s 1. a 2. třídou ZŠ)  odchod dětí s učitelkou do MŠ1 ve 12,15  ukládání k odpočinku, pohádka  odpočívání, spánek 13,30 – 16,00  oblékání  svačina (od 14,15)  hry a zájmové činnosti dle volby dětí výjimka: středy 8,30 – 9,00 tělovýchovný program (9,00 svačina) ŠKOLNÍ DRUŽINA V MŠ:

6,30 – 7,40

7

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU FILOZOFIE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Hlavní téma (motto) : „Jak to nejlíp udělat, aby tu byl každý rád“    

Být sám sebou, mít vztah k sobě, mít se rád Vyrovnávat se se soužitím ve společenství Vyrovnávat se se změnami v přírodě Učit se aktivnímu jednání

Vzdělávací program vychází z podmínek a zásad podpory zdraví v mateřské škole. Tyto podmínky a zásady chceme ve své práci, v přístupu k dětem uplatňovat. Náš dlouhodobý cíl (vize) je:

= Vytvářet prostředí pro prožití šťastného dětství = = Vytvářet pohodové podmínky pro celkový zdravý vývoj každého dítěte = = Respektovat věkové potřeby jednotlivých dětí a rozvíjet jejich osobnost = = Vytvářet prostředí kamarádských vztahů a vzájemné komunikace =

NEFORMÁLNÍ KURIKULUM – PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky vycházející z dlouhodobého cíle: 1/ Respektování přirozených lidských potřeb jednotlivce v celku společnosti a světa 

Ve své práci budeme užívat model lidských potřeb (A. Maslowa): fyziologické potřeby: potřeba potravy, tekutiny, vyměšování, kyslíku, přiměřené teploty, pohybu, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti potřeby bezpečí: jistoty, stálosti, spolehlivosti, struktury, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu potřeby sounáležitosti: lásky, náklonnosti, shody a ztotožnění, potřeba někam patřit potřeby uznání: sebedůvěry, sebeúcty, prestiže potřeby seberealizace: sebenaplnění, potřeba uskutečnit to, čím daná osoba potenciálně je

     

Budeme přijímat každé dítě nepodmíněně takové, jaké je Budeme projevovat všem dětem emoční vřelost Při vhodné příležitosti se budeme vyjadřovat k projevům dítěte, abychom mu poskytly zpětnou vazbu Povedeme děti k tomu, aby nejdříve samy hledaly řešení svých problémů Budeme komunikovat s dětmi i jinak než na verbální úrovni Děti budeme pozorovat záměrně a cílevědomě především při hrách 8

         

Budeme sledovat individuální a věkové zvláštnosti dětí a zaznamenávat změny Problémy, se kterými se na nás budou děti obracet, budeme chápat vážně (nikdy je nezlehčovat ani neobracet v žert) Budeme cíleně sledovat vztahy mezi dětmi ve třídě a dávat pozor na to, zda se některé dítě necítí na okraji zájmu skupiny Dáme pomalým dětem možnost dokončit činnost ve vlastním tempu Odpoledne bude každé dítě odpočívat (spát) tak dlouho, jak potřebuje Každé dítě bude chodit na WC samostatně podle individuální potřeby (do budoucna rekonstrukci naplánovat tak, aby mělo dítě na WC soukromí a klid) Umožníme dětem, aby se adaptovaly na docházku do MŠ ve společnosti rodiče tak dlouho, jak bude potřeba Budeme dbát na to, aby každé dítě přijalo dohodnutá pravidla soužití Budeme motivovat děti k tomu, aby se podílely na vytvoření pohody ve třídě Budeme dohlížet na to, aby kontakty mezi dětmi měly spolupracující charakter – aby každé dítě hledalo vzájemnou dohodu, kompromis

2/ Rozvíjení komunikace a spolupráce                 

Budeme sledovat slovní zásobu a komunikační obratnost jednotlivých dětí Budeme sledovat výslovnost a gramatickou správnost v řeči jednotlivých dětí Budeme dbát na to, abychom pro děti byly mluvním vzorem Budeme dbát na dodržování hygieny hlasu dítěte Budeme se snažit zařazovat různé kooperativní hry a dramatická cvičení na rozvoj spolupráce Budeme využívat metodu diskusního (s menší skupinou i komunitního) kruhu Činnosti dětí budeme pozorovat, vyčkávat a případně do nich vstoupíme s pomocí či radou ve vhodný čas Při hrách budeme děti pozorovat a v případě, že hra stagnuje, budeme do ní vnášet nápady jako spoluhráči a pomáhat ji svými podněty posouvat Budeme dbát na to, abychom nemluvily jen my učitelky, ale přenechávaly „mluvní prostor“ dětem Povedeme děti k tomu, aby se nebály obracet k dospělým a ke starším dětem se žádostí o pomoc Povedeme děti k tomu, aby se spolu domlouvaly Budeme zabezpečovat prostředí důvěry, aby se nám děti mohly spontánně svěřovat s událostmi, které jim dělají starosti Budeme dbát na to, aby děti dodržovaly zdvořilostní pravidla Budeme motivovat děti, aby řešily konflikty samostatně podle dohodnutých pravidel Povedeme děti k tomu, aby se zastávaly slabšího Povedeme děti k tomu, aby dodržovaly domluvená pravidla vzájemného chování Budeme mezi sebou jednat tak, aby děti měly příležitost vidět zdvořilé jednání a vzájemnou pomoc

9

Uplatňované zásady: 1/ Učitelka podporující zdraví STRATEGIE  chovat se pravdivě, ale kontrolovat své projevy  vzdělávat se a pracovat na sobě  vyhýbat se manipulaci s dětmi a vyžadování slepé poslušnosti – manipulacím otevřeným či skrytým, zdánlivě pozitivním, jako je manipulace laskavými slovy a pobídkami  oslovovat každé dítě křestním jménem (jak mu doma říkají, jakou formu jména má rádo)  respektovat osobní a psychomotorické tempo dětí a podřizovat mu organizaci činnosti  všímat si emocionálních poruch chování dítěte  svým chováním poskytovat empatickou odezvu na problémy  vyjadřovat a pojmenovávat své pocity  všímat si vznikajících konfliktů mezi dětmi a povedeme je, aby hledaly řešení v zájmu posilování sebekontroly a duševní odolnosti zúčastněných dětí  používat prostředky pozitivní motivace (věcnou zpětnou vazbu, posilování, povzbuzování, oceňování)  dodržovat dané sliby, případně se zabývat vysvětlením, proč nebyly dodrženy  přiznávat se bez obav k neznalosti, omylu či chybě  šířit kolem sebe atmosféru pohody, veselí, dobré nálady  připravovat pestré, variabilní prostředí pro spontánní hru dětí 2/ Věkově smíšená třída STRATEGIE  uplatňovat vůči dětem požadavky, které jsou pro ně věkově, vývojově a individuálně přiměřené  systematicky vytvářet podmínky pro rozvoj každého dítěte s využitím podmínek, které dává věkově smíšená třída (děti se učí od dětí)  dbát na to, aby se děti prosazovali přiměřeně, ne na úkor druhých  starší děti motivovat tak, aby přibíraly mladší do hry a ochotně jim i pomáhaly 3/ Rytmický řád života a dne STRATEGIE  respektovat individuální tempo každého dítěte, dávat dětem možnost dokončit činnost, dohrát si hru (včas upozorňovat děti, že činnost bude třeba ukončit)  organizovat řízené vzdělávací činnosti i skupinově a individuálně  střídat během dne nabídku klidných a pohybových aktivit  učit děti rutinním dovednostem, žádoucím zdvořilostním, společenským a hygienickým návykům  dodržovat dostatečně dlouhý čas pro spontánní hru a pro pobyt venku dodržovat interval mezi jídly (max. tříhodinový)  předcházet zbytečným prostojům (u oběda, v šatně …)  promýšlet plynulé přechody mezi činnostmi  nechat dětem možnost vzdálit se od prováděné aktivity a odpočnout si  sladit potřebu řádu s potřebou svobodného rozhodování

10

4/ Tělesná pohoda a volný pohyb STRATEGIE  zařazovat cvičení na správné držení těla  zařazovat dechová cvičení  zařazovat psychomotorická cvičení  zařazovat smyslová cvičení  připravovat dětem různé nářadí a náčiní motivující k pohybu  otužovat děti vzduchem a v létě vodou  zařazovat pohybové hry a činnosti při pobytu venku  omezovat sezení dětí u stolečků na nejmenší možnou míru  oblékat děti přiměřeně počasí a činnostem  nechávat dětem možnost volného pohybu v prostorách MŠ  podporovat děti k samostatnosti v sebeobslužných činnostech a v hygienických návycích (mytí rukou podle potřeby a situace, otírání do sucha) 5/ Zdravá výživa STRATEGIE  připomínat dětem důležitost pití a nechávat je pít během celého dne  mít přehled o tom, zda a kolik dítě jedlo  seznámit se se stravovacími návyky dítěte a rodiny  jít dětem příkladem v konzumaci jídel racionální výživy  nabízet a motivovat děti, aby ochutnaly jídlo, které neznají (nebo které jim nechutná)  nechávat děti samostatně si prostírat, přinášet jídlo, mazat pečivo, odnášet použité nádobí  nechat dětem možnost, aby spolu při jídle tiše mluvily, ale aby byla zachována klidná pohodová atmosféra  zajistit sestavování jídelníčku s přihlédnutím k racionální výživě (strava pestrá, vyvážená, plnohodnotná) 6/ Spontánní hra STRATEGIE  dávat dětem vědět dostatečně dlouho dopředu o změně činnosti  obnovovat hračky pro konstruktivní i námětové hry (dle finanční situace)  umožňovat dětem hrát si a tvořit s různými druhy materiálů (přírodniny, písek, voda …)  podporovat rozvinutí a prohloubení hry vnesením nového herního prvku  využívat hru k pozorování dítěte  motivovat děti k tomu, aby si samy vytvářely herní kouty  nechávat dětem volnost při braní hraček  nechávat děti vystavovat si herní výtvory na určeném místě  nechávat dětem možnost nechat si rozehranou hru do ukončení hry, i více dní (pokud to dovolí prostor)  důsledně vést děti k tomu, aby po ukončení hry či činnosti po sobě uklízely (krom postaveného)  zamýšlet se nad organizací prostoru, aby si děti mohly brát volně více výtvarných potřeb  rozšířit nabídku improvizovaných kostýmů, šátků i látek pro hru  zajišťovat dětem více společných zážitků, které pak mohou využít v jejich spontánních hrách

11

7/ Podnětné věcné prostředí STRATEGIE  denně zajišťovat dostatečné větrání podle právě probíhající činnosti dětí  výzdobu třídy koncipovat přiměřeně, přizpůsobit ji chápaní dětí  respektovat „pracovní nepořádek“  motivovat děti ke zdobení společných prostor vlastními výtvory a výzdobu obměňovat  využívat ve vybavení hlavně přírodní materiál  nechávat dětem volně k dispozici hračky a knihy  motivovat děti k pořádku, který sklouží ke snadnější orientaci ve věcech  dohlížet na to, aby osvětlení a vytápění vyhovovalo hygienické normě  zajistit pečlivé provádění úklidu  zajistit pravidelné revize bezpečnosti zahradního a tělovýchovného nářadí  dohlížet, aby skutečně nikdo nekouřil v celém prostoru MŠ ani na školní zahradě 8/ Bezpečné sociální prostředí STRATEGIE  zajistit dětem prostředí důvěry, aby se mohly s důvěrou obracet na všechny zaměstnance se svými přáními  dát dětem příležitost podílet se na rozhodnutích týkajících se jich samotných  dát dětem možnost podílet se na tvorbě pravidel  vytvářet takové prostředí, ve kterém všichni zažívají přijetí, sounáležitost, důležitost pro skupinu  motivovat děti k tomu, aby přibíraly do činností a her ostatní děti  vést děti k tomu, aby příčinu svého nezdaru nehledaly mimo svou osobu  smát se s dětmi, dělat spolu legraci  místo pochval a trestů poskytovat dětem zpětnou vazbu o jejich chování a činnostech  probírat s dětmi změnu programu a vysvětlit důvod změny  omlouvat se za své mylné rozhodnutí a jednání  preferovat dialog s dítětem a dodržování společně dohodnutých pravidel před direktivními příkazy  snažit se porozumět motivům a příčinám chování dítěte  spolu s dítětem hledat řešení tak, aby pocítilo a uvědomilo si následky svého chování  zajistit v celé škole klidnou pohodovou atmosféru 9/ Participativní a týmové řízení STRATEGIE  dbát na včasné řešení konfliktů a problémů  respektovat každého zaměstnance, jeho schopnosti, odbornost a zaměření  vyhýbat se manipulaci s rodiči i zaměstnanci  otevřeně komunikovat se všemi zaměstnanci  řešit problémy a konflikty věcně, kultivovaným a efektivním způsobem  řešit zásadní problémy společně  respektovat názory menšiny  mít včas a v dostatečné míře informace o záležitostech školy  znát své kompetence  mít možnost cítit uspokojení z práce  pořádat společné akce  vzdělávat se, v praxi svého vzdělávání využívat 12

  

přicházet s podněty a nápady k rozvíjení programu školy vzájemně se tolerovat, důvěřovat si a mít jeden pro druhého porozumění uvědomovat si osobní zodpovědnost za naplňování programu školy

10/ Partnerské vztahy s rodiči STRATEGIE  dát rodičům možnost, aby přicházeli do třídy a účastnili se činnosti svého dítěte  motivovat rodiče, aby využívali systému adaptace dítěte na docházku do MŠ (setrvávat v MŠ tak dlouho, dokud neproběhne adaptace dítěte)  využít aktivitu rodičů k pomoci při organizaci akcí pro děti  podporovat rodiče k obracení se na učitelky s dotazy a požadavky, k zájmu o výsledky vzdělávání svého dítěte  informovat rodiče o výsledcích práce školy a plnění TVP  seznamovat rodiče s Řádem školy  konzultovat s rodiči výchovné záměry a výsledky vzdělávání dítěte  projednávat v dostatečném časovém předstihu s rodiči případnou nezralost dítěte k docházce do ZŠ – nabídnou rodičům odbornou pomoc a konzultaci s odborníky  poskytovat rodičům informace o pokrocích ve vývoji a vzdělání dítěte (individuální schůzky …)  zjišťovat, jaké jsou potřeby, nároky rodičů ve vztahu k MŠ (schůzky, osobní rozhovory, dotazníky …) 11/ Spolupráce mateřské školy se základní školou STRATEGIE  znát vzdělávací program ZŠ  sseznamovat ředitelku i učitelky s dokumenty MŠ (TVP …)  navštěvovat s dětmi prostředí ZŠ (sourozence, ostatní školáky …)  připravovat spolu se ZŠ společné akce pro děti (Vánoční slavnost, Den dětí, divadelní představení, akce připravené spontánně školáky, Olympiáda, vycházky, zápis dětí do 1. třídy …)  využít aktivitu školáků k pomoci při organizaci akcí pro děti v MŠ  vzájemně se informovat o dění a dětech na společných poradách a schůzkách 12/ Začlenění mateřské školy do života obce STRATEGIE  vést děti k tomu, aby znaly název a prostředí obce, kde žijí  mluvit s dětmi o dění v obci, kde žijí a v širším okolí obce  účastnit se s dětmi akcí pořádaných obcí nebo společenskými organizacemi obce - ne však akcí soutěživého a exhibičního charakteru, kde se jedná o umístění a porovnávání navzájem (ale např. spolupráce při výstavě zahrádkářů …)  společně, podle možností, navštěvovat rodiče v zaměstnání, aby se seznámily s jejich povoláním  vodit děti do významných míst v obci  pořádat vycházky do okolních obcí, kde bydlí děti (Slatina, Hluboká, Dobříkov)  jezdit s dětmi na výlety do blízkého okolí  vést fotodokumentaci a kroniku školy  informovat o dění ve škole (vývěsky v obci, internetové stránky) 13

FORMÁLNÍ KURIKULUM – TŘÍDNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1. VÝCHODISKA   

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) Kurikulum podpory zdraví v MŠ (KPZ v MŠ) Evaluace podmínek MŠ a dosavadních přístupů a způsobů práce

2. TERMINOLOGIE      



téma (hlavní) = „motto“ – hlavní záměr školy klíčové (dospělé) kompetence (I-VII) = RVP nemá podtéma = tematický celek v RVP cílové (dětské) kompetence = klíčové kompetence v RVP tematická část = tematický blok v RVP dílčí cíle = dílčí cíle v RVP - jsou zpracovány na základě 5 interakčních oblastí : 1/ biologická (BI) – dítě a jeho tělo 2/ psychologická (PS) – dítě a jeho psychika 3/ interpersonální (IN) – dítě a ten druhý 4/ sociálně kulturní (SK) – dítě a společnost 5/ enviromentální (EN) – dítě a svět ukazatele dosaženého vzdělání = dílčí výstupy v RVP

3. SCHÉMA    

1 hlavní téma ----7 klíčových (dospělých) kompetencí ----4 podtémata + cílové (dětské) kompetence ----32 tematických částí (15 pravidelných a 6 průběžných pro každý rok + 11 doplňkových) + dílčí cíle ---- ukazatele dosaženého vzdělání + příklady činností + nabídka činností

Každá ze 7 klíčových kompetencí je „rozkrokována“ cílovými kompetencemi dítěte předškolního věku. Cílové kompetence jsou podle obsahu roztříděny a přiděleny do jednotlivých (4) podtémat. Z cílových kompetencí vycházejí konkrétní dílčí cíle, jež jsou zpracovány podle obsahu ke každé (32) tematické části.

14

4. ZPŮSOB PRÁCE KAŽDOROČNĚ ZAŘAZUJEME 15 PRAVIDELNÝCH TEMATICKÝCH ČÁSTÍ , ČÍMŽ PROJDEME ZA ROK NAPŘÍČ VŠEMI KOMPETENCEMI!   

Pravidelné tematické části (15) zařazujeme průběžně během celého roku (ne však postupně, ale volně - podle prožitku a situace) Průběžné tematické části (6) zařazujeme volně během celého roku Doplňkové tematické části (11) zařazujeme jen podle potřeby (vyžaduje-li to situace či prožitek)

V OBOU TŘÍDÁCH PRACUJEME PODLE STEJNÉHO TVP  

každá třída si volí sama libovolně tematické části podle konkrétní potřeby před společnou akcí a po vzájemné dohodě se mohou v obou třídách tematické části plánovaně synchronizovat

VYTVÁŘÍME NOVOU NABÍDKU ČINNOSTÍ  

Tvoří každá učitelka sama dle svých zkušeností a nových tvůrčích nápadů Čerpáme i z Metodických listů pro předškolní vzdělávání (RAABE) a jiných dostupných materiálů (i na internetu)

VYCHÁZÍME ZE ZÁVĚRŮ AUTOEVALUACE 

Každoročně se více zaměřujeme na dílčí kroky vedoucí k naplnění cílů preferovaných v daném roce (co se nedařilo, na co se zaměřit a jakým způsobem – viz: Doplňující přílohy k ŠVP)

PREFERUJEME PROŽITKOVÉ UČENÍ 

Strategie: - být nápomocni nerozhodným dětem při volbě činnosti - nalézat správný okamžik pro povzbuzení (ani brzy ani pozdě) - nabízet dětem činnosti, které umožňují zapojení všech smyslů - nabízet dětem činnosti, které umožňují různé druhy učení - nabízet dětem, které to potřebují, hračky rozvíjející jemnou motoriku - organizovat ve třídě diskusní (příp. v menší skupině i komunitní) kruh - poskytovat dětem věcnou zpětnou vazbu popisem činností či výtvorů - inspirovat děti k samostatné hře v různě velkých skupinách - podporovat a rozvíjet u dětí tvořivost a nápaditost při vyhledávání činností - dávat dětem možnost realizovat a dokončovat vlastní záměry - nechat dětem svobodu v tom, aby si volily samy z nabídky činností - inspirovat děti k rozvoji spontánní hry, která zpracovává právě probíranou tematickou část

15

VEDENÍ DĚTÍ MLADŠÍCH TŘÍ LET 

Strategie: - užívat model lidských potřeb (v první řadě naplňovat fyziologické potřeby a potřeby bezpečí) - zajistit dětem co nejvíce času na spontánní hru - zařazovat tzv: „hrové dny“ (objevovat hračky, učit děti hrát si) - zařazovat hodně her přiměřených věku (pohybových, se zpěvem) - plánovaně vycházet i z průběžných tematických částí (zjm. na vytváření návyků) Cvičím, skáču , běhám Správně se oblékám Dbám na čistotu i o svůj vzhled Zdravě jím Podílím se na pohodě ve školce Dávám pozor na sebe i na své kamarády

NAŠE TŘÍDNÍ PRAVIDLA 1. Když si s hračkou pohraji, uklidím ji na správné místo. Hračky zpátky do přihrádky! 2. Domluvím se s ostatními pusou, ruce a nohy si neubližují. Ručičky se nebouchají, pusinky se domlouvají. 3. Počkám, až paní učitelka nebo kamarád domluví, nebudeme si skákat do řeči. Do řeči mi neskákej, ještě chvíli poslouchej. 4. Nebudu křičet, moje uši i uši ostatních dobře slyší. Nekřič! Chceme klid. Bude nám tu líp. 5. Venku počkám na domluveném místě. Nepoběžím dál, je to nebezpečné. Zastavím, dál nepoběžím Nehraju si s nebezpečím.

5.

TÉMA

(MOTTO, FILOSOFIE ŠKOLY)

„JAK TO NEJLÍP UDĚLAT, ABY TU BYL KAŽDÝ RÁD“

16

6.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

/Kompetence dospělého člověka podporujícího zdraví, které se vztahují k tématu/ I/ II / III / IV / V/ VI / VII /

7.

Rozumí celistvému pojetí zdraví, pojmům podpory zdraví a prevence nemocí. Uvědomuje si, že zdraví je prioritní hodnotou. Dovede řešit problémy a řeší je. Má vyvinutou odpovědnost za vlastní chování a způsob života. Posiluje duševní odolnost. Ovládá dovednosti komunikace a spolupráce. Spolupodílí se aktivně na tvorbě podmínek a prostředí pro zdraví všech

PODTÉMATA

1/ Vím, kdo jsem a kam patřím.

Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s uvědoměním a prožíváním své identity a osobních rolí, které dítě prožívá i těch, s nimiž se setkává.

2/ Učím se zvládnout, co přináší život.

Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s prožíváním a zvládáním dějů a změn ve společenstvích, v kterých dítě žije – souvisejících s průběhem života.

3/ Žiji uprostřed stálých změn v přírodě. Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí spojených s přírodními ději a jevy, zaměřené na poznávání jejich podstaty i dopadů na prostředí obyvatelů, kteří v něm žijí.

4/ Chráním sebe i okolí.

Vytváření příležitostí, vyhledávání událostí, při nichž vznikají záměrné aktivity ovlivňující vývoj dítěte, ale i komunitu a životní prostředí, v němž dítě žije.

/Dále jsou zpracovány tematické části + cílové kompetence/

17

8. TEMATICKÉ ČÁSTI PRAVIDELNÉ zařazované zpravidla každý rok, avšak volně, dle potřeby, prožitku /podtéma: Vím, kdo jsem a kam patřím/ Jak moje tělo vypadá, co všechno v sobě ukrývá Seznamuji se s částmi svého těla, učím se je pojmenovat. Objevuji, kde v těle jsou umístěny vnitřní orgány i to, proč jsou důležité pro život. Nad to se snažím chápat i své emoce a nálady. Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. Vnímá, že člověk může mít potíže se zdravím tělesným, ale také duševním, a že tyto potíže spolu mohou souviset. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). II/3 Chápe, že zdraví není samozřejmost a musí je chránit. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. II/6 Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. IV/1 Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a osobní hygieny. IV/2 Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické) a přizpůsobit jim své chování. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/1 Poznáváním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. I/1 I/2

Zrak, sluch, čich, chuť, hmat – učí mě svět poznávat Poznávám věci kolem sebe všemi smysly – orientuji se v prostoru „poslepu“, určuji zvuky kolem sebe, různé chutě a vůně, poznávám známé předměty hmatem. I/1 I/5 III/1 III/3 VII/1

Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Chce poznávat své okolí, svět. 18

Patřím do své rodiny Vím, kdo patří do mé rodiny – užší i širší, co každý z nás děláme a jaké máme společné aktivity. Zajímám se o zaměstnání rodičů. Je zvídavé, má touhu poznávat. Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. III/4 Umí se citově vyrovnat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/4 Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. III/1 III/2

Patřím do své vesnice Učím se správně orientovat ve své obci i v blízkém okolí. Poznávám důležitá místa – obchody, poštu, kostel, obecní úřad, ale i zajímavosti obce. Zajímám se o život v sousedství, prohlubuji svůj vztah k bydlišti. Poznávám i svou zem, její symboly. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/7 Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/1 Má vytvořené základní návyky společenského chování. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. I/4

Kolem mě je plno zajímavých věcí Zajímám se o své okolí, o nejrůznější věci, které mě obklopují. Zkoumám je. I/5 III/1 III/3 IV/6 V/5 V/6 VII/1

Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. Chce poznávat své okolí, svět.

19

/podtéma: Učím se zvládnout, co přináší život/ Co mě čeká ve školce Poznávám nové prostředí a učím se v něm orientovat. Osvojuji si režim, pravidla a požadavky na chování a jednání. Seznamuji se s novými dětmi a zaměstnanci. I/3 II/1 II/5 III/1 III/2 III/3 III/4 III/6 IV/5 V/4 V/5 V/7 V/8 V/9 VI/1 VI/2 VI/3 VI/6 VII/1 VII/3 VII/4 VII/5

Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních. Je zvídavé, má touhu poznávat. Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. Má vytvořené základní návyky společenského chování. Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a s dospělými. Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. Chce poznávat své okolí, svět. Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování.

Já se dobře mám, že tu nejsem sám Osvojuji si, co znamená „být kamarád“ a „mít kamarády“. Navazuji a prohlubuji vztahy ve skupině, učím se domlouvat a spolupracovat s ostatními. I/3 I/4 I/7 II/5 III/4

Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškozovat. Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. 20

K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. IV/4 V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. V/6 Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/1 Má vytvořené základní návyky společenského chování. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/4 Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. VI/5 Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. III/5

Nastává vánoční čas Jsme v očekávání Vánoc v době Adventu. Chystáme školní vánoční slavnost. Připravujeme překvapení, dárky. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se.

I/5 I/7

Naše malé slavnůstky Společně chystáme karneval, slavnost ke Dni rodiny, případně Den dětí i jiné výjimečné aktivity. I/7 III/3 III/5 IV/5

Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. 21

Poznávat sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/5 U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. V/1

Dovídám se o jiných krajích Objevuji, jak žijí lidé v jiných podnebních a kulturních podmínkách. Zajímám se o zvyklosti lidí v jiných státech, vnímám rozdílnost zevnějšku, oblečení, způsobu života, zvyků. Vím, že žiji na planetě Zemi, která je součástí vesmíru. Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se I/7

/podtéma: Žiji uprostřed stálých změn v přírodě/ Co přinášíš, podzime - to se brzy dozvíme Objevujeme, jak se mění počasí a zbarvuje příroda v okolí. Pozorujeme sklizeň na zahradě a na poli. Zajímáme se o to, jak se zvířátka a ptáci připravují na zimu.

Zima mrzne, když je pravá - něco bere, něco dává Objevujeme, jak se mění počasí a příroda. Sníh a led využíváme k zimním hrátkám. Staráme se o ptáčky a zvířátka.

Milé jaro je tu zas - příroda je plná krás Objevujeme krásy měnící se přírody na zahradě, na louce, u rybníka, v lese. Pozorujeme květiny, stromy, ptáky, mláďata …

Léto nese noviny - brzy budou prázdniny Objevujeme zajímavosti živé i neživé přírody ve svém okolí i při podnikání výletů do přírody. Pozorujeme, co se děje v lese, u rybníka. Vnímáme ráz krajiny z různých míst, např. z kopců. 22

I/4 I/5 II/2 II/5 II/6 III/1 III/3 III/6 III/7 IV/3 IV/5 IV/6 V/5 VI/2 VI/3 VII/1 VII/6 VII/7 VII/8

Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi i dospělými. Chce poznávat své okolí, svět. Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje.

Jaké je to zvířátko Objevujeme způsob života a hlavní znaky zvířat domácích, lesních, exotických, ale i hmyzu a ptáků. Sdílíme zkušenosti a posilujeme vztah k živé přírodě. Rozlišujeme pohádku o zvířátkách od skutečnosti. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/2 Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/6 Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou. I/4

23

9. TEMATICKÉ ČÁSTI PRŮBĚŽNÉ zařazované průběžně během celého roku /podtéma: Chráním sebe i okolí/ Cvičím, skáču , běhám Raduji se ze spontánního pohybu během celého dne (v MŠ i při pobytu venku). Účastním se tělovýchovných činností ve třídě, v tělocvičně i venku. Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. Chápe, že zdraví není samozřejmostí a musí je chránit. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické), přizpůsobit jim své chování. IV/5 Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/4 Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. VI/6 Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. VII/4 Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. I/1 II/3 II/5 II/6 III/3 III/7 IV/2

Správně se oblékám Snažím se samostatně, ale i přiměřeně oblékat, udržovat své oblečení v pořádku. Podle svých možností pomáhám méně zdatným dětem. Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý na jeho zdraví. II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/5 Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. IV/1 Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a hygieny IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. V/8 Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/5 Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. I/3

24

Dbám na čistotu i o svůj vzhled Vytvářím si a upevňuji správné hygienické návyky a návyky sebeobsluhy. I/4 II/3 II/5 IV/1 IV/4 V/7

Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. Chápe, že zdraví není samozřejmostí a musí je chránit. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Má vytvořeny základní návyky sebeobsluhy a osobní hygieny. V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. Má zvnitřnělou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijetá pravidla se snaží plnit.

Zdravě jím Ochutnávám i nová jídla, seznamuji se s tím, proč jsou pro mě zdravá. Vytvářím a upevňuji si návyky správného stolování a sebeobsluhy. I/5 II/1 II/5 II/6 III/3 III/7 V/3 V/7 V/9 VI/1

Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Má vytvořenou představu o zdravé životosprávě. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. Má vytvořené základní návyky společenského chování.

Podílím se na pohodě ve školce Snažím se svým jednáním a chováním vytvářet radostnou, pohodovou a kamarádskou atmosféru. I/2 I/3 I/4 I/7 II/1 II/3 II/5 III/1 III/2 III/4

Vnímá, že člověk může mít potíže se zdravím tělesným, ale také duševním, a že tyto potíže spolu mohou souviset. Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý na jeho zdraví. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně) Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje či škodí. Chápe, že zdraví není samozřejmostí a musí je chránit. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Je zvídavé, má touhu poznávat. Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. 25

III/5 III/6 IV/2 IV/5 IV/6 V/1 V/2 V/3 V/4 V/5 V/6 V/7 V/8 V/9 VI/1 VI/2 VI/3 VI/5 VI/6 VI/7 VII/1 VII/2 VII/3 VII/4 VII/5

K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. Dovede označit svoje potřeby (tělesné, psychické, sociální, etické), přizpůsobit jim své chování. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Poznáním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. Snaží se ovládat intenzitu emocí, které by škodily jemu nebo okolí. Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi. Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. Má vytvořené základní návyky společenského chování. Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a dospělými. Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. Chce poznávat své okolí, svět. Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování.

Dávám pozor na sebe i na své kamarády Zvažuji situace z hlediska bezpečnosti a vycházím z nich ve svém jednání. Chráním své zdraví i zdraví ostatních. I/3 I/4 I/6 II/1 II/2 II/4 II/5

Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý na jeho zdraví. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. Má vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka (cigarety, alkohol, drogy, hry na automatech). Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. Chápe, že když je člověk nemocen (krátkodobě, dlouhodobě, akutně, chronicky), nemůže dělat řadu věcí, které dělá rád a které patří k jeho životu. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. 26

III/2 III/4 III/6 III/7 IV/3 IV/4 V/2 V/4 V/5 V/6 V/9 VI/2 VI/5 VI/6 VI/7 VII/3 VII/4 VII/5 VII/6

Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. Snaží se ovládat intenzitu emocí, které by škodily jemu nebo okolí. Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Chová se vstřícně a nabízí pomoc tam, kde vidí, že je třeba. Chápe, že svým chováním a skutky nemá omezovat druhého. Dbá pravidel soužití. Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. U druhých respektuje a toleruje potřeby a individuálně odlišné způsoby jejich uspokojování. Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se.

10. TEMATICKÉ ČÁSTI DOPLŇKOVÉ zařazované nepravidelně, jen podle momentální potřeby, prožitku /podtéma: Vím, kdo jsem a kam patřím/ Co už všechno dovedu Upevňuji si to, že jsem jedinečný, mám originální talent a dovednosti, něco mi jde lépe, něco hůře. Řeším různé rozumové hádanky a úkoly. I/3 I/5 I/7 III/1 III/3 III/7 IV/5 IV/6 V/1

Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Uvědomuje si, že lidé jsou různí a liší se podle řady znaků (pohlaví, věku, jazyka, kultury, etnika, rasy, náboženství, sociálního zázemí, životní úrovně). Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Poznáváním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. 27

Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/4 Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. V/6 Komunikuje, dokáže se dohodnout i v případě problémové situace. V/7 Má zvnitřněnou potřebu řádu, aktivně se podílí na tvorbě pravidel. Přijatá pravidla se snaží plnit. VI/2 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VI/3 Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a dospělými. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. V/3

Co mi pomáhá být zdravým Seznamuji se s tím, jak mohu předcházet nemocem a úrazům. Zajímám se o to, co je pro mě zdravé a bezpečné a co ne. Vnímá, že člověk může mít potíže se zdravím tělesným, ale také duševním, a že tyto potíže spolu mohou souviset. I/3 Rozumí tomu, že způsob, jakým se člověk chová a žije, má vliv, špatný nebo dobrý, na jeho zdraví. I/4 Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat, a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/6 Má vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka (cigarety, alkohol, drogy, hry na automatech). II/1 Vnímá, že všechno na světě má vztah ke zdraví, buď ho podporuje nebo poškozuje. II/3 Chápe, že zdraví není samozřejmost a musí je chránit. II/4 Chápe, že když je člověk nemocen (krátkodobě, dlouhodobě, akutně, chronicky), nemůže dělat řadu věcí, které dělá rád a které patří k jeho životu. III/2 Ví, že když řešení problémů přesahuje jeho síly, má se obrátit o pomoc na osobu ze svého nejbližšího okolí. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. IV/4 V běžných životních situacích předvídá následky a přijímá konkrétní důsledky svých činů, svého chování. V/2 Snaží se ovládat intenzitu emocí, které by škodily jemu nebo okolí. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. I/2

/podtéma: Učím se zvládnout, co přináší život/ Prima výlet Navazujeme na prožitky ze společného výletu. Využíváme prožitku těšení před výletem či náplň samotného výletu - do jiné školky, do okolních vesnic, kde bydlí někdo z dětí, do přírody … 28

Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Chápe, že zdraví není samozřejmost a musí je chránit. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. IV/3 Odhaduje rizika ohrožující jeho zdraví a bezpečnost. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. V/8 Dovede požádat o pomoc, když je v nouzi. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VI/3 Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a s dospělými. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. I/5 II/3 III/1 III/3 III/5

Byli jsme v divadle (na koncertě, v muzeu, ve městě) Navazujeme na prožitek z kulturního programu. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Má vytvořené základní návyky společenského chování. Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a s dospělými. Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se.

I/5 III/1 III/3 IV/6 VI/1 VI/2 VI/3 VII/2 VII/3

Narodil se mi sourozenec Vyrovnávám se s novou rolí v rodině. Poznávám, jak se projevuje a co potřebuje malé dítě, ale i to, jak přichází na svět. Má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Je zvídavé, má touhu poznávat. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. V/1 Poznáváním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. VII/2 Prožívá vztah k lidem, sounáležitost s různými společenstvími. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/4 Uvědomuje si, že každý má nějaká práva a povinnosti. I/1 I/5 II/5 III/1 III/4

29

VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se.

Loučíme se se školkou Připravujeme se na letní slavnost - rozloučení s budoucími školáky. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. VI/3 Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a s dospělými. VI/7 Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. III/4

Život přináší i nepříjemné věci Snažím se vyrovnávat s nečekanými změnami, jako je stěhování, nemoc, úmrtí i jiné nepříjemné věci, které, žel, k životu patří. I/5 II/4 III/4 III/6 III/7 IV/6 V/4 V/5 VI/2 VI/4

Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Chápe, že když je člověk nemocen (krátkodobě, dlouhodobě, akutně, chronicky), nemůže dělat řadu věcí, které dělá rád a které patří k jeho životu. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. Umí vyjádřit, co se mu líbí, co ne, vysvětlit proč. Chápe, že lidé mají různé pocity, emoce a city, dovede je rozpoznávat a pojmenovat. Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí.

/podtéma: Žiji uprostřed stálých změn v přírodě/ Co skrývá voda Objevujeme, co v sobě skrývá rybník, potok, studánka, louže, ale i moře. Seznamujeme se s různým skupenstvím i využitím vody. Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. Je zvídavé, má touhu poznávat. Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. I/5 II/2 III/1 III/3 III/6

30

VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. VII/7 Prožívá vztah k přírodě, sounáležitost s přírodou neživou i živou.

Tajemství lesa Objevujeme, co všechno les skrývá i jak ho můžeme slyšet – prožitky z vycházek. Lesní „poklady“ využíváme k hrám. Rozlišuje lidské aktivity na ty, které mohou zdraví člověka, přírody podporovat a ty, které mohou zdraví poškozovat. I/5 Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. II/2 Rozlišuje dobro a zlo a dovede obě etické kategorie vidět ve vztahu ke zdraví. III/1 Je zvídavé, má touhu poznávat. III/3 Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. V/3 Chápe, že tělesná aktivita, zdravá výživa, spánek a odpočinek přispívají k dobré náladě a spokojenosti. V/5 Dovede sdělovat události a příhody, které se mu staly. VI/1 Je ochotno vysvětlovat svůj názor i naslouchat druhým. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/3 Chová se vstřícně a je ochotné pomoci tam, kde je třeba, zvládá jednoduché činnosti v péči o nejbližší prostředí a potřeby druhých. VII/8 Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje I/4

/podtéma: Chráním sebe i okolí/ Aktivně vystupuji na veřejnosti Učím se zábavnou formou zvládat úsilí spojené s touto aktivitou - v rámci našich malých slavnůstek. III/3 III/4 IV/5 V/1 V/9 VI/3 VI/4 VI/7

Rozvíjí své poznávací funkce a dovednosti. Umí se citově vyrovnávat s novými situacemi v rámci běžného života dítěte svého věku. Dovede vyvinout úsilí, pokud chápe smysl své činnosti, vytrvá u ní, dokončuje ji. Poznáním sebe samého vytváří pravdivý obraz o sobě, o své identitě, vlastnostech (temperament), sklonech a schopnostech. Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. Dovede se vyjádřit a domluvit s dětmi a dospělými. Je schopno elementární spolupráce ve dvojici, ve skupině dětí. Uvědomuje si, že svým chováním může spoluvytvářet prostředí pohody.

Starám se o přírodu Všímám si svého okolí. Zvažuji, jak mohu chránit živou i neživou přírodu. Pomáhám podle svých schopností s úklidem okolí a přírody. I/5 II/5 III/1

Má zájem pochopit jevy kolem sebe v jejich souvislostech, dovede se ptát. Podporuje konkrétními činnostmi vlastní zdraví i zdraví ostatních, přírody. Je zvídavé, má touhu poznávat. 31

K problémům přistupuje aktivně, organizuje své činnosti, nečeká, že jeho problémy bude řešit někdo jiný. III/6 Řeší jednoduché problémy, má představu o tom, že většinu problémů může řešit více způsoby. III/7 Nemá obavu ze změny, přijímá ji jako běžnou součást života. V/5 Dovede sdělovat příhody a události, které se mu staly. V/9 Dovede zvládnout jednoduché zátěže a překážky. VII/1 Chce poznávat své okolí, svět. VII/6 Má zájem pochopit jevy kolem sebe, ptá se. VII/8 Ochraňuje přírodu, cítí k ní odpovědnost a úmyslně ji nepoškozuje. III/5

11. OKRUHY ČINNOSTÍ 

                     

dramatická cvičení (např. na jména, na rozvoj smyslů, na podporu sebevědomí, na sebepozorování, na uvědomování si sebe samého, na vyjádření vzájemné důvěry, na rozvoj vztahů ve dvojici a ve skupině, na rozvoj skupinové citlivosti, na rozvoj komunikace, na vnímání svého těla, na uvolnění, na soustředění, na orientaci v prostoru, na rozvoj představivosti a fantazie, tvořivosti, paměti ) dramatické hry, dramatizace práce s literárními texty naslouchání příběhům a pohádkám zhlédnutí divadelních a tanečních představení vyjadřování pocitů slovem, pohybem, zpěvem, kresbou, malbou … prohlížení knih a leporel hry s básněmi, říkadly, písněmi hudební činnosti (např. hudebně pohybová improvizace, taneční hry, zpěv, rytmizace …) výtvarné činnosti (např. ilustrace, hra s barvou, kreslení, výtvarné ztvárnění zážitků …) pracovní činnosti (např. vytrhávání, stříhání, lepení, modelování, skládání papíru, práce s přírodninami i netradičními materiály …) rozlišování emočních stavů podle tělesných projevů (např. výraz obličeje) vyprávění (zážitků, podle obrázků, dokončování příběhů…) hraní s loutkami, se zástupnými předměty hry zaměřené na rozvoj řeči (např. jazykové hry na rozvoj slovní zásoby, vytváření významových kategorií, gymnastika mluvidel, dechová cvičení, sluchová cvičení, skládání rýmů, artikulační cvičení) smyslové hry námětové hry (např. na profese, na rodinu, na školku …) konstruování (ze stavebnic, z různých materiálů) hry na rozvoj jemné motoriky (např. mozaiky), grafomotorické cviky psychomotorické hry hry s přírodninami (hl. venku) spontánní pohybové aktivity diskusní kruhy

32

                      

kladení otázek a hledání odpovědí (např. proč rybník nevyschne …) hledání odpovědí na otázky typu „co by se stalo, kdyby…“ společné zvažování problému řešení modelových situací (např. situace v kamarádských vztazích) řešení vzniklých konfliktů podle dohodnutých pravidel zaměřené pozorování skutečných věcí, jevů a dějů v přirozených podmínkách využívání encyklopedií manipulace, pozorování, experimenty se životními podmínkami, přírodninami, materiály … fyzikální pokusy (např. vypařování vody, tání, rozpouštění cukru…) mapování těla (např. obkreslování, otisky ruky, poslech srdce, prohlížení se v zrcadle …) tělesné aktivity (pohybové hry, cvičení na nářadí, cvičení s náčiním, přirozené cvičení využívání průlezek …) každodenní pobyt v přírodě zdolávání překážek (např. přírodní překážky) sezónní činnosti (bobování, kluzákování, klouzání…) výlety, vycházky (i do okolních vesnic), návštěvy, exkurze péče o blízké okolí poznávací činnosti v různých životních prostředích – ekosystémech (např. rybník, louka, les, park) pozorování stavu životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu života (např. kouření komínů, čistota vody v rybníce, potoku) pozorování činností a práce dospělých využívání literatury, hudby obrazů, fotografií… různých etnik, národností, kultur dětské slavnosti a společné akce MŠ a ZŠ každodenní provádění pravidelně se opakujících úkonů hygieny, stolování a sebeobsluhy pravidelné vykonávání určité povinnosti (např. uklízení hraček, skládání oděvů)

12. SDRUŽENÉ UKAZATELE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ (SUky) I. OBLAST BIOLOGICKÁ 1. podoblast: Lidské tělo a aktivní pohyb  zná a pojmenovává části těla, smyslové orgány a životně důležité vnitřní orgány  provádí zrakovou a sluchovou diferenciaci, poznává vůně, určuje chutě, určuje hmatem povrch, tvar i konkrétní předměty  nezesměšňuje své tělo ani tělo druhých, rozlišuje jednotlivé fáze lidského života  umí zaujmout správný postoj i sed, ví, proč je důležité správně držet tělo  vyhledává a aktivně provádí činnosti podporující zdraví (pohyb, hygiena, zdravá výživa)  je zvyklé samo organizovat i účastnit se pohybových aktivit  koordinovaně a úspěšně zdolává překážky chůzí, během, lezením, skokem  provádí jednoduché akrobatické cviky, dovede hodit a chytit míč  samostatně se svléká, obléká, váže kličku, zapíná knoflíky  dobře hraje hry rozvíjející jemnou motoriku, stříhá a lepí různé druhy materiálů, tužku drží standardním způsobem 2. podoblast: Sebeobsluha  dovede se čistě mýt, podle potřeby si čistit nos a správným způsobem používat toaletu (má vytvořeny správné návyky) 33

   

sleduje svůj zevnějšek a podle potřeby se upravuje samostatně se svléká a obléká, má návyk udržovat v pořádku věci, které používá samostatně si prostírá, udržuje čistotu, dovede si nabrat jídlo a nalít pití, dovede se najíst s použitím příboru, chová se u stolu přirozeně a správně pije dostatečně podle osobní potřeby, dovede odpočívat, když je unaveno

3. podoblast: Zdravá výživa  zná názvy a původ některých potravin a jídel, ví, jak je ochránit před zkažením  ví, které potraviny zdraví neprospívají, dokáže vybrat ty, které zdraví podporují  ochutnává a konzumuje jídla zdravé výživy, nevynucuje si sladkosti  má návyk jíst přiměřené porce 4. podoblast: Bezpečnost a ochrana zdraví  ví, kde a čím může svým chováním ohrozit bezpečnost svou i druhých (přebíhání přes silnici, hry v blízkosti vozovky, manipulace s předměty …)  ví o existenci látek poškozujících zdraví a rozpoznává chování, které s nimi souvisí (alkohol, dogy, kouření)  ví, proč se nemá dlouho dívat na televizi, umí uvést alternativní druhy zábavy  ví, jak se ošetřuje drobný úraz, jak se správně chovat při infekčním onemocnění (používání kapesníku …), dovede lokalizovat místo bolesti a popsat druh bolesti  vypráví o zkušenostach s nemocí, úrazem, ošetřením, hraje námětové hry na toto téma  umí pojmenovat dopravní bezpečnostní rizika ve svém okolí, umí správně přecházet přes silnici, zná některé dopravní značky a dovede se řídit signály semaforu  zdolává překážky podle svých schopností a sil, dovede si říci o pomoc  ví, jaké nebezpečí může přinést navazování kontaktů s neznámými lidmi, ví že věci od nich nabízené musí odmítnout (dokáže rozlišit, s kým je to bezpečné a s kým ne)  dodržuje dohodnutá pravidla chování a správné postupy při manipulaci s předměty II. OBLAST PSYCHOLOGICKÁ 1. podoblast: Poznávání  správně určuje a pojmenovává věci a jevy ve svém okolí, pozoruje dění kolem sebe  porovnává a třídí věci podle barvy, tvaru, velikosti, materiálu, množství  skládá puzzle a mozaiky podle návodu  umí ukázat, kde je nahoře, dole, vpravo, vlevo, uprostřed - v rovině i v prostoru, co je blíž, co dál, řeší bludiště, konstruuje podle předlohy i fantazie  vyjmenuje dny v týdnu a jejich pořadí, určí časový sled událostí  zná činnosti související s profesí rodičů, v námětových hrách povolání a činnosti napodobuje  samo volí činnost, soustředí se, dokáže ji přerušit a vrátit se k ní  vyjadřuje svoje představy a uplatňuje fantazii slovně, pohybem, výtvarně, hudebně  přednáší básně, vypráví jednoduché příběhy a zážitky, hovoří o změnách v okolí, vymýšlí příběhy, pohádky, dokončí příběh  je zvyklé klást otázky, když něco neví a dožadovat se odpovědí  dovede vyhledat a označit shodu, rozdíl, podobnost na obrázcích 2. podoblast: Prožívání  rozliší a pojmenuje jednotlivé emoční stavy (smutek, strach, vztek, radost …)  všímá si svých pocitů, emocí, nálad, neostýchá se o nich hovořit, dovede určit příčinu  dovede přijatelnými způsoby vyjádřit city a prožitky, nebojí se je dát najevo, nevysmívá se citovým projevům ostatních  spontáně a prožitkem zpívá, tančí, kreslí 34

3. podoblast: Sebepojetí  zná své jméno a příjmení, dokáže popsat některé svoje vlastnosti  je samostatné v sebeobsluze, stolování, v hygieně, neobrací se s každou maličkostí na dospělého  své chování dovede přizpůsobit sociálnímu prostředí, ve kterém se pohybuje (dětská skupina, cizí dospělý …)  vyjadřuje, co cítí, ví, že něco je mu příjemné, něco ne, projevuje se optimisticky a otevřeně (společensky přijatelnou formou)  pozná, kdy se chová správně, kdy špatně, přijímá důsledky svého chování  ví, jaké činnosti se mu dobře daří, když se mu naopak něco nedaří, umí požádat o pomoc  aktivně se účastní diskuzních kruhů, nezastírá své pocity, nebojí se říci svůj názor, obhajuje ho adekvátní formou III. OBLAST INTERPERSONÁLNÍ 1. podoblast: Respekt a tolerance  všímá si projevů citů druhých, reaguje na ně  chová se přátelsky ke všem dětem (bez ohledu na odlišnosti), neposmívá se druhým, zastane se slabšího  nebojí se přiznat chybu, umí se omluvit, odpustit, přijmout důsledky svého nesprávného chování, dovede ustoupit ze svých požadavků (nevynucuje si)  zajímá se o lidi z různých zemí, světadílů, kultur, při setkání s lidmi odlišných ras, národností se chová vstřícně, otevřeně, nebojí se, pomáhá, na odlišnosti neupozorňuje nevhodným způsobem 2. podoblast: Komunikace  aktivně používá bohatý slovník, souvisle se vyjadřuje v rozvitých větách, vyslovuje správně  umí říct svůj názor, dovede slovně vyjádřit své potřeby a přání, klade srozumitelné otázky  pozdraví, rozloučí se, slušně požádá, poprosí, poděkuje, neskáče do řeči, nechá domluvit, domlouvá se, vyjednává, navazuje správnou formou kontakt (ví, komu vykat, komu tykat), mluví srozumitelně, přiměřeně hlasitě, aktivně naslouchá, co druhý říká  chce komunikovat, vyjádřit se, naslouchat, ptát se, sdělovat prožitky, diskutovat  reaguje správně na podněty neverbální komunikace, vyjadřuje se mimikou, gestem, pohybem 3. podoblast: Spolupráce  neporušuje pravidla soužití, upozorňuje ostatní na jejich porušení, dokáže pojmenovat pravidlo, které bylo porušeno  dodržuje společenská pravidla, pozná, zda bylo některé porušeno  řeší konflikt v mezích dohodnutých pravidel  umí odmítnout nevhodný pokyn, v rizikových situacích dokáže říci ne, uniknout, svěřit se, ví, na koho se může obrátit o pomoc (osoby blízké a důvěryhodné)  pomáhá těm, kdo pomoc potřebují a přijmou ji (mladší děti, handicapovaní, slabí, nemocní …)  umí přijmout úkol a vyvíjí snahu na jeho dokončení, nechá si poradit, přijme navrhované řešení IV. OBLAST SOCIÁLNĚ KULTURNÍ 1. podoblast: Rodina a domov  vypráví zážitky ze svého domova, všímá si dění v rodině, umí vyjmenovat členy své rodiny, ví, co kdo doma dělá  ví, jak se narodí miminko, co potřebuje  při námětové hře si hraje na maminku a tatínka, na jejich povolání, na domácí činnosti  chystá překvapení pro členy rodiny, vyrábí dárky  dovede provést některé domácí činnosti (zamést smetí, utřít vylitou vodu, uklidit hračky na místo, prostírat stůl …) 35

2. podoblast: Škola mateřská a základní  všechny děti ve třídě oslovuje jménem, správně oslovuje všechny zaměstnance (zná jejich profese)  umí se, v rámci pravidel, volně pohybovat po budově školy  dodržuje společně vytvořená pravidla (Neomezuje svým chováním druhé, neubližuje, neničí …)  přichází s pozitivním očekáváním, vyhledává společnost dětí, s důvěrou se obrací na učitelku i ostatní dospělé, vylepšuje prostředí třídy, chystá překvapení, pomáhá, dává najevo pocit sounáležitosti  hovoří o své roli školáka, jeho představy jsou realistické a pozitivní 3. podoblast: Obec a země  zná svoji adresu, zná jméno své obce a státu, pozná státní symboly (vlajka, znak), zná název hlavního města  správně pojmenovává instituce v obci, zná práci lidí, kteří zajišťují důležité služby v obci (obchod, pošta, obecní úřad, firmy …)  zná cestu z mateřské školy ke svému domu, pozná svou obec na fotografii, ví, jaké jsou v obci pamětihodnosti  komentuje změny v obci, vypráví zážitky z akcí obce, má rádo místo, ve kterém žije, zajímá se o lidi, žijící v jeho okolí V. OBLAST ENVIROMENTÁLNÍ 1. podoblast: Souvislosti  rozlišuje, co patří do živé a neživé přírody, chová se vstřícně k živočichům i rostlinám, zachází adekvátně s věcmi neživé přírody  řekne, kdo a proč žije či roste v určitém životním prostředí (řeka, rybník, les, teplé kraje, sever …)  zná význam lesa, vody, zemědělské krajiny … pro okolní části přírody i pro lidi  má představu o Zemi jako o planetě  dodržuje pravidla chování v přírodě, dovede popsat důsledky a rizika lidských činností pro životní prostředí  je šetrné k věcem, které používá, uklízí po sobě, pomáhá s úklidem jiným, pečuje o vzhled svého blízkého okolí, úmyslně nepoškozuje prostředí kolem sebe 2. podoblast: Vývoj a změna  ví, jak probíhá život člověka z hlediska růstu, vývoje a stárnutí, ví, že čas se měří na hodiny, dny, týdny, měsíce, roky, ví, jak se mění počasí a příroda v průběhu roku  dokáže odpovídat na otázky typu Co se stane, když …  umí řadit obrázky podle posloupnosti děje, vyhledá logickou souvislost  chce znát odpověď na otázky vzniku, zániku života 3. podoblast: Rozmanitost  třídí, řadí, uspořádává do celků předměty, obrázky, podle jejich podobností a odlišností  dovede vyhledat a komentovat obrázky různých druhů podnebí, zemského povrchu, lidských ras …  dovede najít podobnosti a odlišnosti těla, vlastností, projevů mezi dětmi ve třídě i mezi členy v rodině, je zvyklé na odlišnosti, nebojí se jich, neodsuzuje je, snaží se je poznat a pochopit, oceňuje jejich přínos a jedinečnost 4. podoblast: Ovlivňování člověkem  posuzuje lidské aktivity z hlediska jejich důsledku pro další lidi a pro přírodu, uvádí příklady důsledků různých aktivit lidí a dětí (jízda autem lesní cestou, krmení zvířat v zimě …)  ví, že má před každým konáním zvážit situaci, dokáže přijmout důsledky svého chování  vědomě nepoškozuje životní prostředí (neodhazuje odpadky, neničí rostliny ani věci kolem sebe, neubližuje), účastní se aktivně ochrany životního prostředí ve svém okolí 36

EVALUAČNÍ SYSTÉM PLÁN EVALUACE: CÍLE:

(k čemu nám evaluace bude sloužit)

1/ formativní 2/ sumativní

konkrétní, zpětnovazební, poukazující na klady a zápory (tím lze budeme moci ovlivnit průběh činností) finální (dá nám konečný celkový přehled)

OBLASTI:

(co, koho budeme hodnotit)

1/ Neformální kurikulum 2/ Formální kurikulum

KRITÉRIA:

= PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ = VZDĚLÁVACÍ PROCESY = VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ

(pomocí čeho se při evaluaci budeme řídit)

Podmínky:  Položky dotazníku INDI MŠ (Indikátor kurikula podpory zdraví v MŠ) = 2 podmínky + 12 zásad (z KPZ) Procesy:  Položky dotazníku INDI MŠ = 1. zásada – učitelka  Dotazník „Formální kurikulum“ (15. V INDI)  Znaky prožitkového učení Výsledky:  Položky dotazníku INDI MŠ (všechny položky - dítě)  Všechny záznamy o dítěti (pedagogická diagnostika, portfólia)  Ukazatele dosaženého vzdělání (sdružené ukazatele – dle tabulek KPZ) = cílové kompetence dítěte předškolního věku INDI MŠ – Indikátory kurikula podpory zdraví 2 podmínky: P1 Respekt k přirozeným lidským potřebám P2 Rozvíjení komunikace a spolupráce 12 zásad: Z1 Učitelka podporující zdraví Z2 Věkově smíšené třídy Z3 Rytmický řád Z4 Tělesná pohoda a volný pohyb Z5 Zdravá výživa Z6 Spontánní hra Z7 Podnětné věcné prostředí Z8 Bezpečně sociální prostředí Z9 Participativní a týmové řízení Z10 Partnerské vztahy s rodiči Z11 Spolupráce MŠ se ZŠ Z12 Začlenění MŠ do života obce

37

PROSTŘEDKY a TERMÍNY:

(jakými způsoby a jak často budeme informace shromažďovat a vyhodnocovat)

---- pedagogická diagnostika (průběžně) ---- vyhodnocování pedagogické činnosti (každodenní) ---- hodnocení TVP (1x ročně) ---- sebehodnocení učitelky (1x ročně) ---- hodnotící zpráva (1x ročně) ---- autoevaluační zpráva (za 4 roky)

TECHNIKY URČENÉ K VYHODNOCOVÁNÍ:

(jaké metody budeme průběžně a systematicky používat)

---- záměrné pozorování dětí ---- vedení diagnostiky (diagnostické listy) ---- výkresy a pracovní listy dětí (sběrná i tříděná portfólia) ---- každodenní zamýšlení se nad průběhem dne ---- individuální pohovory s rodiči ---- rozhovory s dětmi, zaměstnanci i rodiči ---- dotazníky pro učitelky a rodiče

Každotýdenní vyhodnocování pedagogické činnosti Co děti tvořily? Co objevily? Co samy zvládly? Co si uvědomily? Jak se při tom cítily? Čím jsem k tomu přispěla?

(schopnosti, fantazie) (poznatky, intelekt) (samostatnost, dovednosti) (postoje, hodnoty) (emoce) (zajištění prožitkového učení)

Sebehodnocení učitelky podle znaků prožitkového učení SPONTANEITA  Motivovala jsem děti tak, aby byly aktivní?  Byla ve třídě pohoda a dobrá nálada?  Obstarávala jsem emoce u dětí?  Povzbuzovala jsem děti k překonávání jejich zábran? OBJEVNOST  Zpracovala jsem obsah jako problém?  Postavila jsem správně problémové otázky (nenapovídající „ano-ne“)?  Zjistila jsem, co už děti o problému vědí, navazovala nové na známé?  Podněcovala jsem děti k objevování souvislostí?  Měly děti možnost přímé zkušenosti, přímých zážitků? 38

KOMUNIKATIVNOST  Připravila jsem činnosti tak, aby děti nutily spolupracovat, domlouvat se?  Podporovala jsem označení přirozených činností, předmětů slovy?  Upevňovala jsem správně komunikační návyky (dívat se do očí, neskákat do řeči)?  Poskytla jsem zpětnou vazbu toho, co se dětem daří a nedaří (popsala jsem)? AKTIVITA, TVOŘIVOST  Měly děti dostatek materiálu, pomůcek?  Připravila jsem různorodé činnosti?  Respektovala jsem individ. tempo, umožnila jsem dokončit činnost? KONKRÉTNÍ ČINNOSTI  Vytvořila jsem dostatek příležitostí, aby činnosti procházely rukama dětí?  Využila jsem možností „být při tom“? CELOSTNOST  Zapojily nabídnuté činnosti více smyslů (obě hemisféry)?

39

AUTOEVALUAČNÍ SYSTÉM CÍLE 1/ FORMATIVNÍ  konkrétní  zpětnovazební  poukazující na klady a zápory

OBLASTI

KRITÉRIA

PROSTŘEDKY

TERMÍNY

PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

položky dotazníku INDI MŠ 2+12

denní vyhodnocování pedag.činnosti

VZDĚLÁVACÍ PROCESY

položky dotazníku INDI MŠ-1.zásada (učitelka)

sebeposuzování učitelky

denně (zápis v PÁ)

obě učitelky (ranní)

záznamy o vývoji dítěte

průběžně

obě učitelky

hodnocení TVP

1x ročně

obě učitelky

sebehodnocení učitelky

1x ročně

obě učitelky

evaluační zpráva

1x ročně

vedoucí učitelka

dotazníky pro rodiče

za 4 roky

vedoucí učitelka

2/ SUMATIVNÍ  finální  ukazující celkový přehled

dotazník formálního kurikula (15. V INDI) znaky prožitkového učení VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ

položky dotazníku INDI MŠ (dítě)

denně (zápis v PÁ)

ZODPOVÍDÁ obě učitelky (ranní)

všechny záznamy o dítěti (portfólia + pedag.diagnostika)

40

SEZNAM PŘÍLOH         

Třídní vzdělávací program Nová nabídka činností Školní řád MŠ Provozní řád MŠ Plán práce Pracovní náplň pedagogických pracovníků v MŠ Evaluační dotazníky INDI MŠ (Indikátory kurikula podpory zdraví) Hodnotící a evaluační zprávy Doplňující přílohy k ŠVP (každoroční obměna – pod stejným Čj.)

41