VOLNOČASOVÉ AKTIVITY OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V PODMÍNKÁCH DSS SLATIŇANY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií

ZUZANA DORAZILOVÁ III. ročník – kombinované studium

Obor: speciální pedagogika pro výchovné pracovníky

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V PODMÍNKÁCH DSS SLATIŇANY

Vedoucí práce: Prof. PaedDr. Jiří David, CSc.

OLOMOUC 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury.

Ve Slatiňanech dne 28. 5. 2010

Poděkování Děkuji prof. PaedDr.. Jiřímu Davidovi, CSc.za odborné rady a pomoc při vedení bakalářské práce a také Mgr. Petře Jurkovičové, PhD. za odborné vedení mé práce.

OBSAH PRÁCE Úvod …………………………………………………………………………. 6 I Teoretická část …………………………………………………………... 8 1 Mentální retardace ......................................................................................... 8 1.1 Vymezení pojmu mentální retardace …………………………………….. 8 1.2 Klasifikace mentální retardace ………………………………………….. 9 2 Etiologie mentální retardace ………………………………………………. 11 3 Zvláštnosti jedinců s mentální retardací ………………………………….. 12 4 Domov pro osoby se zdravotním postižením ……………………………… 14 5 Teorie pedagogiky volného času …………………………………………… 16 5.1 Pojem volný čas …………………………………………………………. 16 5.2 Náhledy na volný čas ……………………………………………………. 16 6 Rozdělení volnočasových aktivit …………………………………………… 18 6.1 Odpočinkové a rekreační činnosti ……………………………………….. 18 6.2 Zájmové činnosti ……………………………………………………….... 18 6.2.1 Organizační formy zájmových činností ……………………………… 21 6.3 Sebeobsluţné činnosti ……………………………………………………. 21 7 Osobní asistence ……………………………………………………………... 22

II Praktická část .......................................................................................... 24 8 Historie Domova sociálních služeb ve Slatiňanech ……………………….. 24 9 Současnost DSS ……………………………………………………………... 27 10 Volnočasové aktivity uživatelů DSS Slatiňany …………………………... 29 10.1 Odpočinkové a rekreační činnosti …………………………………….. 29 10.2 Zájmové krouţky v DSS ……………………………………………… 33 10.2.1 Taneční krouţek …………………………………………………. 34 10.2.2 Pěvecký krouţek ………………………………………………… 34 10.2.3 Výuka hry na hudební nástroje ………………………………….. 35 10.2.4 Sportovní klub POHODA ……………………………………….. 35 10.2.5 Turistický a cykloturistický krouţek …………………………….. 37 10.2.6 Aquaaerobic ……………………………………………………… 38 10.2.7 Výtvarný krouţek ………………………………………………… 38 10.2.8 Krouţek pletení z pedigu …………………………………………. 39 4

11 Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti ………………………………. 41 12 Cíl práce ……………………………………………………………………. 42 13 Pracovní hypotézy …………………………………………………………. 42 14 Metodologie výzkumu ……………………………………………………… 43 14.1 Pouţité metody výzkumu ……………………………………………… 43 14.2 Dotazník ……………………………………………………………….. 43 14.2.1 Technika sběru dat od uţivatelů soc. sluţby …………………... 44 14.2.2 Technika sběru dat od sociálních asistentů …………………… 44 14.2.3 Technika sběru dat od zaměstnanců ………………………….. 44 15 Charakteristika místa výzkumného šetření ……………………………… 45 15.1 Místo výzkumu ………………………………………………………. 45 15.2 Účastníci výzkumu a jejich věkové sloţení ………………………….. 45 16 Prezentace dat dotazníkového šetření ……………………………………. 47 17 Závěr verifikace pracovních hypotéz …………………………………….. 56

Závěr ….…………………………………………….……………………….. 57 Seznam příloh Přílohy Anotace

5

Úvod Na začátku mé práce jsem poloţila stejnou otázku několika lidem z mého okolí: „Co budete dnes dělat ve svém volném čase?“ „Půjdu večer do divadla.“ „Mám angličtinu.“ „ Budu sledovat zajímavý dokument.“ „ Jdu s dětmi do kina.“ „Dneska je ve společenském domě další Laskavý večer s J. Koubkovou.“ A co mi na stejnou otázku odpověděli uţivatelé DSS Slatiňany? „Budu se dívat na televizi.“ „Nevím.“ „Mám pěvecký krouţek.“ „Budu pomáhat na oddělení.“ „Nevím.“ V Domově sociálních sluţeb (dále jen DSS) ve Slatiňanech jsem zaměstnaná 5 let jako vychovatelka a pracuji s lidmi s mentálním postiţením. Denně se mi nabízí spousta otázek typu: „Jak zlepšit kvalitu jejich ţivota?“ „Mohou sami klienti najít nějaké řešení?“, „Co pro to mohou udělat zaměstnanci či sociální asistenti?“ Cílem kaţdého člověka včetně lidí s mentálním postiţením by mělo být co nejsmysluplnější vyuţití volného času, které vede k naplnění jejich osobních cílů. Mnozí z nás si kladou za svůj ţivotní cíl najít odpovídající pracovní uplatnění s přiměřeným platem a důstojnými pracovními podmínkami. Denně chodit do práce a být s lidmi, s kolegy. Lidé s mentální retardací ubytovaní v domovech pro osoby se zdravotním postiţením tuto šanci ve většině případů nemají. Mají jen spoustu volného času a často záleţí na personálu, zda jim pomůţe se s tímto „nepřítelem“ vyrovnat. Protoţe nuda a nedostatek moţností zorganizovat si svůj volný čas opravdovým nepřítelem pro lidi s mentální retardací je. Ve své práci jsem se zaměřila na to, zda je tomuto tématu v Domově sociálních sluţeb ve Slatiňanech věnován dostatečný prostor, jaké formy zájmových aktivit jsou uţivatelům nabízeny a zda je o ně mezi uţivateli zájem. Dále jsem se věnovala otázce osobního asistenta a jeho roli v ţivotě lidí s mentálním postiţením. 6

V teoretické části této práce je vymezen pojem mentální retardace, zvláštnosti jedinců s mentální retardací, jejich etiologií a psychickými procesy. Součástí teoretické části je i zákon č. 108/2006 Sb., který mimo jiné pojednává o domovech pro osoby se zdravotním postiţením a o roli osobního asistenta. Převáţně je ale teoretická část práce je zaměřena na teorii volného času a zájmových aktivit, jak vyplývá uţ z názvu práce a jejího celkového zaměření. Praktická část je uvedena krátkým exkurzem do historie i současnosti Domova sociálních sluţeb ve Slatiňanech. Dále jsou pak rozebrány jednotlivé volnočasové aktivity obyvatel DSS, druhy zájmových krouţků, ale i další moţnosti vyuţití jejich volného času. Výzkumná část se zaměřuje jak na uţivatele sociálních sluţeb trvale ţijících v DSS, tak na zaměstnance i na osobní asistenty, kteří přicházejí s uţivateli a problematikou trávení jejich volného času do styku. Cílem mé práce je potvrdit nebo vyvrátit, zda je volnočasové oblasti v DSS věnována

dostatečná

pozornost

a

zda

institut

osobního

asistenta

přispívá

ke kvalitnějšímu trávení volného času uţivatelů sociálních sluţeb a tím současně vede ke zkvalitnění jejich ţivota.

7

I TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část této práce je věnována problematice mentální retardace, její etiologii a zvláštnostem jedinců s mentální retardací. Jsou zde popsány některé ze sluţeb dle zákona 108/2006 Sb., jako je osobní asistence a domovy pro osoby se zdravotním postiţením.. V závěru teoretické části je charakterizována oblast volnočasových aktivit, jejich rozdělení a náhledy různých autorů na tuto problematiku.

1 Mentální retardace Osoby s mentální retardací tvoří u nás jednu z nejpočetnějších skupin zdravotně postiţených (uvádí se asi 3 %).

1.1 Vymezení pojmu mentální retardace V úvodu této části bychom nejprve měli objasnit vztah mezi mentálním postiţením a mentální retardací. Tyto dva pojmy vnímají někteří odborníci jako synonyma, jiní v nich vidí rozdíl související s rozsahem obou pojmů. Terminologický a výkladový slovník Špeciálna pedagogika (Vašek, 1994) definuje mentální postiţení jako střešní pojem uţívaný v pedagogické dokumentaci zahrnující a orientačně označující všechny jedince s IQ pod 85. Z uvedeného vyplývá, ţe mentální postiţení má širší rozsah a pouţíváme ho jako zastřešující termín pro sníţení inteligence na rozličném etiologickém podkladě. Termín mentální retardace (z lat. mens, 2. p. mentis = mysl, retardare = zdrţet, zaostávat, retardatio = zdrţení, omeškání) zavedla ve třicátých letech 20. století Americká společnost pro mentální deficienci. U nás býval ztotoţňován s termíny oligofrenie, mentální postiţení, mentální deficience, subnorma. Od názvu oligofrenie se začalo upouštět v šedesátých letech. V roce 1959 byl Světovou zdravotnickou organizací na konferenci v Miláně navrţen jako náhradní pojem mentální retardace.

(Kozáková, 2005)

Při definování pojmu mentální retardace nahlíţejí autoři na řadu faktorů a kritérií, mezi něţ patří nejčastěji: - výrazně sníţená úroveň rozumových schopností projevující se sníţeným intelektem, zhoršenou schopností učení, nedostatky v oblasti paměti, řeči, myšlení a pozornosti 8

- sníţená adaptabilita jedince na běţné ţivotní podmínky vlivem mnoha faktorů ( komunikace, sebeobsluha, ţivot v domácnosti, sociální a interpersonální dovednosti, funkční dovednosti aj.). - začátek poruchy před 18 rokem ţivota V odborné literatuře existuje velké mnoţství definic mentální retardace, z nichţ jako jednu z nejvýstiţnějších můţeme povaţovat definici autorů (Valenta, Müller 2007), kteří ji charakterizují jako „vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií.“

(Psychopedie str. 12).

Pro porovnání můţeme uvést ještě definice stanovené MKN-10 (10. revizí Mezinárodní klasifikace nemocí) a AAMR ( Americkou společností pro mentální deficienci) MKN-10 Mentální retardace je stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje, který je charakterizován především narušením schopností projevujících se v průběhu vývoje a podílejících se na celkové úrovni inteligence. Jedná se především o poznávací, řečové,motorické a sociální dovednosti.

(Valenta, Müller, 2007)

AAMR Mentální retardace je sníţená schopnost charakterizovaná signifikantními omezeními intelektových funkcí a adaptability, která se projevuje především v oblasti pojmové, praktické a sociální inteligence. Tento stav vzniká do 18 roku ţivota, je multidimenzionální a pozitivně ovlivnitelný individuálním přístupem a cílenou (Valenta, Müller, 2007)

podporou.

1.2 Klasifikace mentální retardace Podle MKN-10 rozlišujeme 4 základní kategorie mentální retardace: Lehká mentální retardace, IQ 50 – 69 (F 70) – opoţděný řečový vývoj, většina problémů se objevuje aţ s nástupem do školy. Většina klientů je plně nezávislá v sebeobsluţné péči, je schopna vykonávat jednoduchá zaměstnání a v sociálně nenáročném prostředí se pohybují bez omezení a problémů. Velký význam má u těchto klientů výchovné prostředí.


9

Středně těžká mentální retardace, IQ 35 – 49 (F 71) – myšlení a řeč jsou výrazně omezené, stejně jako schopnosti sebeobsluhy (poţadavek na chráněné bydlení, zaměstnání). Edukace se omezuje na trivium, řeč je obsahově chudá, jednoduchá, a to i v dospělosti, můţe dokonce zůstat i na nonverbální úrovni. Časté bývá přidruţení epilepsie, neurologické, tělesné a další duševní poruchy.


Těžká mentální retardace, IQ 20 – 34 (F 72) – většina jedinců z této kategorie trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruţenými vadami. Moţnosti výchovy a vzdělávání těchto osob jsou značně omezené, zkušenosti ukazují, ţe včasná systematická a dostatečně kvalifikovaná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče můţe významně přispět k rozvoji jejich motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností, jejich soběstačnosti a celkovému zlepšení kvality jejich ţivota. (Švarcová, 2000) Hluboká mentální retardace, IQ pod 20 (F 73) – nutná trvalá péče i v těch nejzákladnějších ţivotních úkonech, často těţké senzorické a motorické postiţení, těţké neurologické poruchy. Komunikační schopnosti maximálně na úrovni porozumění jednoduchým poţadavkům a nonverbálních odpovědí, etiologie je organická, kombinují se nejtěţší formy pervazivních poruch. (Zvolský, 1996 In Valenta, Müller, 2007)

10

2 Etiologie mentální retardace Tak jako existuje mnoho různých pohledů na samotnou klasifikaci mentální retardace v pojetí různých autorů, stejně tak odlišný mají odborníci náhled na moţné příčiny vzniku mentální retardace. Většina z nich se však shoduje na třech základních příčinách podle doby vzniku, a to na příčiny prenatální, perinatální a postnatální. (Černá, 2008) Klasifikace podle AAMR: a) Prenatální

- chromozomální aberace - metabolické a výţivové poruchy - infekce matky - podmínky prostředí - neznámé příčiny

b) Perinatální

- neonatální komplikace

c) Postnatální

- infekce, otravy, intoxikace - faktory prostředí - onemocnění mozku

11

(Černá, 2008)

3 Zvláštnosti jedinců s mentálním postižením Kaţdý mentálně retardovaný jedinec je svébytnou bytostí se svými vlastními problémy a s vlastními vývojovými moţnostmi, které je moţné a nezbytné rozvíjet. Jak uvádí doktorka Krejčířová, mentální retardace se projevuje například: -

zvýšenou závislostí na rodičích a dalších lidech

-

infantilností osobnosti

-

konformností se skupinou

-

nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji svého „já“,

-

v opoţděném psychosexuálním vývoji,

-

v nerovnováze aspirací a výkonů,

-

ve zvýšené potřebě uspokojení a jistoty,

-

poruchami v meziosobních vztazích a komunikaci,

-

sníţenou přizpůsobivostí k sociálním poţadavkům,

-

impulsivností, hyperaktivitou nebo celkovou zpomaleností chování,

-

citovou vzrušivostí, labilitou nálad,

-

poruchami poznávacích procesů, primitivností a konkrétností úsudků,

ulpíváním na detailech, sníţenou mechanickou a logickou pamětí, -

poruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace

(Krejčířová, 2006)

Samostatnou kapitolou jsou psychické funkce nezbytné pro kognitivní proces a jejich specifika u lidí s MR. Patří sem: Smyslová percepce – zpomalenost a sníţený rozsah zrakového vnímání, zatímco intaktní jedinec vidí globálně, osoba s mentálním postiţením není schopna pochopit perspektivu, částečné překrývání kontur, nerozlišuje polostíny. Jedinec s mentální retardací nedostatečně diferencuje tvary, předměty, barvy. Typické je i nedostatečné prostorové vnímání, sníţená citlivost hmatových vjemů, nedokonalé vnímání času a prostoru.


Myšlení – je zatíţeno přílišnou konkrétností. „Konkrétní myšlení znamená zůstávat v myšlení na úrovni jednotlivých názorných obrazů a nedokázat pochopit v nich skryté společné znaky. Mentálně postižené spíše dítě vzpomíná, než přemýšlí, jeho myšlení se omezuje na konkrétní situační souvislosti mezi předměty a jevy, je chudé a neproduktivní.“

(Švarcová, 2000, s. 39)

12

U jedince s MR je omezená abstrakce, myšlení je nedůsledné, má slabou řídící funkci, pojmy se tvoří těţkopádně a úsudky jsou nepřesné. Typické jsou i nedostatky v oblasti vývoje řeči (nedostatečný rozvoj fonematického sluchu, nedostatky v artikulaci, nedostatečná schopnost rozumění, hodnocení, rozhodování a programování řeči.

Valenta, Müller,2007)

Paměť - i v této oblasti se vyskytují u lidí s MR určitá specifika. Postiţení si vše nové osvojují velmi pomalu, po několikanásobném opakování, naučené rychle zapomínají a pamětní stopy si vybavují nepřesně, vědomosti nedokáţí včas uplatnit (Valenta, Müller, 2007)

v praxi.

Pozornost – dělíme na bezděčnou (ta se mimovolně zaměřuje na silné podněty) a záměrnou (je vázána na vůli, má charakter podmíněného reflexu), která je z hlediska vyučovacího procesu nejdůleţitější. Záměrná pozornost osob s mentálním postiţením vykazuje nízký rozsah sledovaného pole, nestálost a snadnou unavitelnost ale i sníţenou schopnost rozdělit se na více činností. Jedinec s mentálním postiţením je schopen rţet záměrnou pozornost mnohem kratší dobu neţ jeho intaktní vrstevník. Po takovém soustředění by měla následovat relaxace.


Volní projevy - u jedinců s MR se projevuje tzv. dysbulie (porucha vůle) aţ abulie (nerozhodnost, nedostatek vůle a neschopnost zahájit činnost). Lidé s MR jsou nesamostatní, málo iniciativní, nejsou schopni řídit vlastní jednání a překonávat překáţky.“ Mentálně retardovaný jedinec si nedokáže odříci něco bezprostředně žádoucího ani kvůli věci mnohem zajímavější a důležitější, která je ale místně nebo časově vzdálená“.

(Švarcová, 2000, s. 45)

Emoční stránka – emocionalita je jednou z nejvýznamnějších stránek osobnosti, která výrazně ovlivňuje její proţívání a chování. Pro osoby s mentálním postiţením je typická emoční nevyspělost, tito jedinci se chovají jako děti niţšího věku. City jsou neadekvátní svojí dynamikou a intenzitou k podnětům, chybí citové odstíny, při tvorbě hodnot a podnětů hrají významnou roli egocentrické emoce.Jedinci s MR snáze podléhají afektu (city obchází intelekt) – dochází k častějšímu výskytu dysforie (chorobné poruchy nálad) a euforie. Častá je téţ apatie provázená lhostejností, která předchází blíţící se nemoci , popř. záchvatu.

13


4 Domov pro osoby se zdravotním postižením Formu i obsah této sociální sluţby vymezuje zákon č. 108/2006 Sb., § 48, který stanovuje podmínky pro poskytování této sluţby takto: V domovech pro osoby se zdravotním postiţením se poskytují pobytové sluţby osobám,

které mají sníţenou soběstačnost z důvodu zdravotního postiţení, jejichţ

situace vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sluţba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: - poskytnutí ubytování, - poskytnutí stravy, - pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, - pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, - zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, - sociálně terapeutické činnosti, - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. (MPSV, 2009) Systémem péče spadá tento druh sociální sluţby do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Tyto domovy nabízejí mimo jiné své sluţby osobám s mentálním postiţením, či jedincům s mentálním postiţením v kombinaci s postiţením tělesným či smyslovým. „Ústav se od pobytového zařízení liší tím, že v něm skupina profesionálních zaměstnanců pečuje o skupinu nějak hendikepovaných lidí. Personál je v něm zaměstnán jako v jakékoli jiné organizaci, pro klienty je však ústav dočasnou nebo trvalou náhradou domova.“

(Matoušek, 1999, s. 17)

Od roku 1989 dochází k postupné transformaci ústavních forem péče na formu, která se více přibliţuje běţnému ţivotu intaktní populace (např. chráněné bydlení či zařízení a sluţby na rodinné bázi). Velké ústavy postupně mění svůj zevnějšek i interiér, aby byly pro klienty co nejpřitaţlivější. Dále se v nich uvolňuje striktní řád, uţivatelé mají moţnost volit si během dne různé aktivity dle svého přání.

14

Hlavními principy pro další vývoj ústavních zařízení jsou: 1) princip atomizace (rozbití velkých, uniformních zařízení na flexibilnější zařízení 2) princip normalizace (tzn. ţe klienti jsou více začleňování do společnosti, mají moţnost trávit volný čas mimo pobytové zařízení či moţnost vzdělávat se v běţné škole atd.) 3) princip humanizace (tj. upřednostňování zájmů a potřeb uţivatelů před poţadavky zařízení)

(Buchová, 2009)

15

5 Teorie pedagogiky volného času Přestoţe existuje mnoho odborných publikací na téma mentální retardace, mentální postiţení a mnoho odborníků publikujících v této oblasti literatury volá po humanizaci ţivota osob s MR, o jejich integraci a demokratizaci ţivota, k čemuţ neodmyslitelně patří i smysluplné vyuţití jejich volného času, neexistuje ţádná odborná práce zabývající se tématem zájmová činnost osob s mentálním postiţením. Proto bude většina

odborných

poznatků

pro

tuto

práci

čerpána

z publikací

věnujících

se volnočasovým aktivitám dětí a mládeţe v intaktní populaci.

5.1 Pojem volný čas Volný čas je moţno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běţně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené.

(Pávková a kol., 1999)

Volný čas je částí lidského ţivota mimo čas pracovní (návštěva školy a pracovní proces) a tzv. čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíţdění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti. Volný čas je dobou, kterou má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro činnosti sebeurčující a sebevytvářející: - odpočinek a zábavu - rozvoj zájmové sféry - zlepšení kvalifikace - účastí na veřejném ţivotě

(Hofbauer, 2008)

5.2 Náhledy na volný čas Problematiku volného času můţeme, jak uvádí

Pávková ve své knize

pedagogika volného času – teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času, posuzovat z různých hledisek. Z ekonomického hlediska je podstatné, kolik finančních prostředků vynakládá společnost na zařízení pro volný čas a zda a jakým způsobem se tyto náklady společnosti vrátí. 16

Z hlediska sociologického a sociálněpsychologického je nutné sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů a jestli napomáhají ke kultivaci těchto vztahů. Důleţitou roli hraje i vytváření formálních a neformálních skupin na základě společného zájmu, coţ významně přispívá k socializaci jedince. Školy, výchovná zařízení i další subjekty mohou kompenzovat svým odborným vedením nedostatečnou funkci rodiny, která často výrazně podceňuje význam smysluplného vyuţívání volného času svých dětí. Z politického hlediska je nutné uvaţovat o tom, jak a do jaké míry bude stát svými orgány zasahovat do volného času všech obyvatel, zda bude věnovat dostatečnou pozornost zařízením pro ovlivňování volného času. Zdravotněhygienické hledisko nahlíţí na smysluplné vyuţití volného času jako na významný prostředek podpory zdravého tělesného i duševního vývoje člověka. Zajímá nás zde především uspořádání reţimu dne, respektování křivky výkonnosti jedince, hygiena prostředí i sociálních vztahů, hygiena duševního ţivota. Pedagogická a psychologická hlediska berou do úvahy věkové i individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase. Dále zvaţují, jakým způsobem a v jaké míře mohou přispívat k uspokojování biologických i psychických potřeb kaţdého jedince. Pedagogické ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu člověka, poskytovat prostor pro jejich spontaneitu, uspokojovat potřeby seberealizace, sociálních kontaktů, ale poskytovat i pocit bezpečí a jistoty.

17


6 Rozdělení volnočasových aktivit Tato kapitola je věnována činnostem, které tvoří součást volného času (odpočinkové,

rekreační,

zájmové

a

veřejně

prospěšné),

a

dále

činnostem

sebeobsluţným.

6.1 Odpočinkové a rekreační činnosti Zvolený způsob odpočinku a rekreace má významný vliv na utváření způsobu ţivota kaţdého jedince, jeho hodnotovou orientaci i na pracovní výkon. Proto je důleţité naučit se racionálně odpočívat.


Odpočinkové činnosti jsou velmi klidné, pohybově i psychicky nenáročné. Nejvydatnější formou odpočinku je spánek. Rekreační činnosti mají naopak charakter vydatné pohybové aktivity, nejlépe na zdravém vzduchu. Nejčastěji mají podobu činností tělovýchovných nebo manuálněpracovních.


Odpočinkové a rekreační činnosti pomáhají odstraňovat únavu a kompenzují jednostranné zatíţení. Při volbě jednotlivých forem odpočinkových a rekreačních činnosti je nutné brát zřetel na individuální moţnosti ale i přání jednotlivých osob. K odpočinku mohou slouţit tyto činnosti: -

klid na lůţku, koberci, v křesle, venku na pokrývce, spánek, relaxační cvičení

-

klidné hry námětové, konstruktivní, stolní společenské hry apod.

-

prohlíţení obrázků, sbírek, četba časopisů, knih, individuální spontánní zájmové

činnosti -

poslech rozhlasu, gramofonových, CD nahrávek, sledování televize, videa

-

rozhovory o přečteném, o zhlédnutých televizních, filmových, divadelních

představeních, sportovních utkáních a různých zajímavých událostech -

vyprávění vlastních záţitků


6.2 Zájmové činnosti Zájmové činnosti chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají silný vliv na rozvoj osobnosti i na správnou společenskou orientaci.

18


Termín zájem vyjadřuje relativně stálé zaměření osobnosti. Zajímavému předmětu nebo činnosti přikládá jedinec zvláštní hodnotu, a proto je veden snahou po aktivním styku s ním, neboť mu přináší kladné citové naladění a uspokojení. (Hájek, 2008) Všechny typy zájmových činností umoţňují proţívání kladných citů, odreagování citů negativních, poznávání vlastních moţností na základě svobodné moţnosti volit druh činnosti, dobrovolnosti i individuálních přání. Hlavním úkolem zájmové činnosti je vhodně podněcovat, podporovat a rozvíjet samostatnost, tvořivost a zdravou společenskou aktivitu.

(Hájek, 2008)

Zájmy můţeme, jak uvádí Hájek, rozdělovat také podle časového trvání, koncentrace, úrovně činnosti, společenské hodnoty a podle obsahu. Podle úrovně činnosti rozeznáváme zájmy a následně i činnosti, které můţeme opět podle Hájka označit jako: 1)

aktivní (produktivní)

2)

receptivní

Aktivní Jako aktivní se označují zájmy, při nichţ jedinec sám vyvíjí činnost a produkuje nějaké hodnoty, zabývá se aktivně předmětem svého zájmu. Receptivní Receptivní zájmy jsou ty, při jejichţ realizaci se aktivita redukuje na vnímání předmětu zájmu. Obě činnosti se mohou vzájemně doplňovat a prolínat. U receptivních zájmů je nebezpečí pasivity a konzumního vztahu.

(Hájek, 2008)

Intenzitou zájmu se určuje jeho kvalita. Rozlišujeme zájmy hluboké a povrchní. Hloubkou rozumíme úsilí, které jedinec vynakládá na uspokojení zájmu. Hluboké zájmy jedince silně ovlivňují, rozvíjejí poznání, zdokonalují dovednosti, obohacují jeho citový ţivot. Podle stupně koncentrace na předmět zájmu rozlišujeme zájmy jednostranné a mnohostranné. Z hlediska časového trvání můţeme hovořit o zájmech krátkodobých, dočasných či přechodných, jejich opakem jsou pak zájmy trvalé. Intenzita zájmu a délka jeho trvání jsou výrazně ovlivněny vývojem jedince a jeho zráním.

19

Z hlediska společenských norem pouţíváme označení zájmy žádoucí (chápeme jako hodnotné) a zájmy nežádoucí (neslučují se s obecně platnými společenskými, příp. právními normami.

(Hájek, 2008)

Podle obsahu rozděluje Pávková zájmové činnosti následujícím způsobem: Pracovně-technické – prostřednictvím této činnosti dochází k systematickému zdokonalování manuálních dovedností, prohlubuje se zájem jedinců o tvořivou práci, o přiměřenou účast na řešení současných problémů vědy a techniky. Dále napomáhá k lepšímu chápání významu odborné kvalifikace. Činnosti rukodělné rozvíjejí manuální dovednosti a jemnou motoriku, napomáhají při osvojování si různých pracovních postupů (práce s různými materiály, hry se stavebnicemi, šití, vyšívání aj.). Přírodovědné vedou k prohlubování znalostí o přírodě, pěstují kladný vztah k přírodnímu prostředí a k jeho ochraně. Estetickovýchovné činnosti vytvářejí vztah k estetickým hodnotám, rozvíjejí kreativitu, představivost, podporují emocionální sloţku osobnosti (výtvarná činnost, hra na hudební nástroj, tanec, divadlo, film apod.). Profesorka Šicková-Fabrici ve své knize říká: „Umění je teritorium, kde se i ti slabší (tělesně nebo duševně) mohou cítit rovnocenně se silnými a zdravými. Tento fakt zpětně působí na jejich vědomí a sebevědomí léčivě a integračně.“ (Arteterapia - úţitkové umenie, 2006, s. 35) Činnosti tělovýchovného, sportovního a turistického zaměření vedou ke zvýšení fyzické zdatnosti a psychické odolnosti vůči stresu, svým výchovným působením vedou jedince k toleranci a smyslu pro fair play, důleţitou roli zde hraje i proces sebepoznávání. Společenskovědní

zájmová

činnost

napomáhá

k rozšiřování

poznatků

o společnosti, o jejích tradicích a historii. Výpočetní technika je nejintenzivněji se rozvíjející zájmová oblast, při níţ si jedinci osvojují počítačové dovednosti, rozvíjejí logické uvaţování. (Pávková a kol., 1999)

20

6.2.1. Organizační formy zájmových činností Zájmová činnost bývá buď pravidelná (činnost zájmových útvarů) nebo příležitostná (vycházky, besedy, exkurze, soutěţe, olympiády apod.). Jednotlivá zařízení vytvářejí vhodné podmínky pro skupinovou činnost v zájmových útvarech (krouţky, kluby, oddíly, soubory) nebo pro individuální uspokojování zájmů. Některé činnosti je moţné realizovat i tzv. hromadnou formou. (Hájek, 2008)

6.3 Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti Jak uvádí Hájek, se zaměřují na vedení jedinců k samostatnosti v péči o vlastní osobu a osobní majetek. Jejich podstata spočívá v pěstování hygienických návyků, návyků kulturního chování a jednání s lidmi. V rámci formování sebeobsluţných činností se pedagog snaţí o vytvoření, upevňování a dodrţování těchto skupin hygienických a kulturních návyků: -

návyky osobní hygieny související s ochranou před infekcí a s kulturou chování

-

návyky účelného a vkusného oblékání, péče o oděv a obuv

-

návyky péče o pořádek a čistotu prostředí

-

návyky při jednání s lidmi, chování ve společnosti

(Hájek, 2008)

Veřejně prospěšnou činnost rozdělujeme podle toho, jaké skupině lidí přináší uţitek, a to následovně: -

činnosti konané ve prospěch menší skupiny osob, kterou jedinci dobře znají

(rodina, třída, zájmový útvar apod.) -

činnosti konané ve prospěch větších skupin, jejichţ všechny členy jedinci

osobně neznají nebo ve prospěch velkých společenských skupin (Pávková, 1999)

21

7 Osobní asistence Tento druh sociální sluţby vychází ze zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, který vyšel v platnost 1. 1. 2007, který vymezuje sociální sluţbu jako činnost zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sluţba osobní asistence je zakotvena v § 39 tohoto zákona a označuje osobní asistenci jako terénní sluţbu poskytovanou osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Sluţba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje.

Sluţba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti: a)

pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,

b)

pomoc při osobní hygieně,

c)

pomoc při zajištění stravy,

d)

pomoc při zajištění chodu domácnosti,

e)

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

f)

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

g)

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání

osobních záleţitostí.

(MPSV, 2009)

Role osobního asistenta vznikla v 60-tých letech minulého století jako podnět na válku ve Vietnamu. Američtí váleční veteráni se z ní vrátili psychicky i fyzicky poznamenaní na celý ţivot. Rapidní nárůst lidí se zdravotním postiţením setkávajících se na kaţdém kroku s bariérami vytvořil novou situaci, kterou bylo zapotřebí řešit. V této době vzniklo hnutí Independent Living, jehoţ

hlavním cílem bylo

umoţnit nezávislý způsob ţivota pro lidi se zdravotním postiţením. Základní filozofií bylo, aby lidé s postiţením měli stejné příleţitosti podílet se na určování svých vlastních potřeb, a k tomu jim měli dopomoci právě osobní asistenti. V současné době je o osobní asistenci velký zájem. Osobní asistenti vytvářejí lidem s postiţením velkou podporu, kterou mohou vyuţívat při vzdělávání, práci, vyřizování osobních záleţitostí, sebeobsluze či trávení volného času. U lidí s mentálním postiţením spočívá osobní asistence nejenom v suplování tělesného či smyslového deficitu, ale pomocí ní se kompenzuje nedostatek psychických 22

procesů, které v důsledku jejich výrazného narušení není klient sám schopen koordinovat.

(Medvecová, 2002)

„Práce osobního asistenta mentálně postižených osob je mimořádně náročná. Asistent by měl být nejen pomocníkem, průvodcem životem, advokátem svého klienta, ale především jeho blízkým člověkem, který s ním bude prožívat jeho život a bude myslet nejenom za něj, ale také s ním a bude to s ním myslet dobře.“ (Švarcová, 2006, s. 174)

23

II PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce směřuje k naplnění cíle práce. Cílem je zjistit, zda je volnočasové oblasti v DSS věnována dostatečná pozornost a zda institut osobního asistenta přispívá ke kvalitnějšímu trávení volného času uţivatelů sociálních sluţeb a tím pádem vede ke zkvalitnění jejich ţivota. Výzkumná část bakalářské práce se zaměřuje jak na uţivatele sociálních sluţeb trvale ţijících v DSS, tak na zaměstnance i na osobní asistenty, kteří přicházejí s uţivateli a problematikou trávení jejich volného času do styku. Tato část práce obsahuje prezentaci a analýzu výzkumného materiálu.

8 Historie Domova sociálních služeb ve Slatiňanech Domov sociálních sluţeb Slatiňany (dále DSS) vznikl v roce 1926 a byl po ústavu pro „slabomyslné“ děti v Opařanech u Tábora jediným zařízením tohoto typu v Čechách. Domov vznikl z iniciativy Kongregace Školských sester OSF, která měla ve Slatiňanech mateřskou, obecnou i měšťanskou školu a která vyhověla ţádosti zemského úřadu v Praze, aby přijala do své péče i děti mentálně postiţené. Sestry této ţádosti vyhověly a budovu, která do té doby slouţila školským a výchovným účelům, pro tento účel stavebně upravily. Jiţ v roce 1926 bylo přijato z ústavu v Opařanech prvních 50 dětí. Sestry ovšem nejdříve absolvovaly speciální kurz pro výchovu dětí s mentálním postiţením a odborný výcvik na dětském oddělení Nemocnice v Pardubicích. Domov byl zřízen Zemským úřadem podle smlouvy vypracované spolu s Kongregací. Odborný dohled a vedení měl MUDr. Karel Herfort z Prahy, který do zařízení pravidelně, jednou za měsíc, přijíţděl. Zemský úřad si vyhradil přímý dohled nad ošetřováním, léčbou i stravováním svěřených dětí, dosazoval i honoroval ústavního lékaře. Do zařízení byly přijímány nejdříve jen děti do 10 let věku, později i starší. V roce 1936 byl domov stavebně rozšířen a počet klientů stoupl na 240. V dostatečné vzdálenosti od budovy byl postaven infekční pavilon pro děti s infekčními chorobami. V roce 1949 došlo k podstatným změnám v řízení domova. Budova i veškeré zařízení přešlo do majetku státu. Vedení zařízení převzal stát nejprve prostřednictvím České katolické Charity. Pracovní síly byly doplněny kvalifikovanými sestrami, které ze své školské činnosti přinesly mnoho nových impulsů. V roce 1955 byla v DSS

24

zřízena Pedagogická komise, která vydávala tématické plány pro jednotlivé stupně mentálního postiţení dětí. V roce 1960 domov přešel, stejně jako ostatní sociální ústavy, pod jednotnou správu Státního úřadu sociálního zabezpečení a po stránce organizační i výchovné byl řízen z tohoto ústředí. Hospodářskou správu převzal odbor sociálního zabezpečení ONV Chrudim. Z dalšího vývoje domova je třeba zmínit začlenění zařízení do Okresního ústavu sociálních sluţeb v Chrudimi, který sdruţoval pod jednou správou všechny sociální zařízení v okrese. V roce 1986 byl dán do provozu nový pavilon, aby se rozvolnily přeplněné místnosti původní budovy a bylo dostatek prostoru pro výchovnou práci se svěřenými dětmi i pro správní úsek. Po roce 1990 se začaly v původní budově stavebně upravovat tzv. rodinné buňky, aby kaţdé oddělení klientů mohlo ţit jako samostatná bytová jednotka. V návaznosti na stavební úpravy došlo v roce 1992 k podstatné změně v uspořádání ţivota klientů domova. Klasická ústavní zdravotní („horší klienti“) a výchovná oddělení („lepší klienti“) byla zrušena a nahrazena „rodinami“ ubytovanými v jiţ zmíněných rodinných buňkách. V kaţdé rodinné buňce spolu ţijí klienti různého věku a různého stupně postiţení. Pocit „rodiny“ umocňuje i skutečnost, ţe o kaţdou z nich pečuje stálý pečovatelský personál. Klienti mají za povinnost, stejně jako členové běţné rodiny, pomáhat si navzájem, pomoci mladším a více postiţeným, pomoci personálu. Podobně jako v běţné rodině, tak v rodinné buňce DSS odcházejí její členové do školy (třídy Základní školy speciální), do výchovných a pracovních aktivit (výchovné, pracovně-výchovné a pracovní skupiny), jiní do práce (chráněné dílny, zácviková pracoviště, pracovní uplatnění na volném trhu práce). V rodinné buňce zůstávají jen klienti s nejtěţším postiţením, ti, kteří vyţadují nejvyšší míru podpory a pomoci personálu. Odpoledne se zase všichni vracejí „domů“ – do svých rodinných buněk. V témţe roce, po zrušení OÚSS Chrudim, získává DSS právní subjektivitu. Dalším významným mezníkem v ţivotě domova bylo otevření tzv. Slunečního domu v roce 1996. Zde je realizován projekt chráněného bydlení a pracovního uplatnění klientů DSS v chráněných dílnách. Pozoruhodný je tento projekt i po stránce technické. Sluneční dům je celoročně vytápěn sluneční energií včetně ohřevu teplé uţitkové vody a je zde instalována i malá fotovoltaická elektrárna.

25

V roce 2003 se stává zřizovatelem domova Pardubický kraj. K rozšíření a tím i ke zkvalitnění ubytovacích moţností přispělo v roce 2004 otevření dalšího objektu v areálu Slunečního domu. V rekonstruované budově bývalého hospodářského stavení vznikly nové skladové prostory chráněných dílen a 3 byty, které slouţí pro ubytování 14 klientů. Pro vytápění a ohřev uţitkové vody byl v tomto případě realizován další ekologický projekt – spalování biomasy. Také hlavní areál DSS není bez technických zajímavostí – celý objekt je zásobován vodou z vlastního zdroje a DSS si dále vyrábí 65 % vlastní elektřiny v kogeneračních jednotkách. Proces transformace poskytovaných sociálních sluţeb pokračoval v DSS v roce 2006, kdy byl slavnostně otevřen nový areál 4 dvoupodlaţních domků rodinného typu s bezbariérovým přízemím. V kaţdém domku bydlí 9 klientů v jednolůţkových nebo dvoulůţkových pokojích. Domy jsou koncipovány tak, aby po stavebně technické stránce plně respektovaly nejenom platné standardy kvality poskytovaných sociálních sluţeb, ale i další nároky kladené na moderní bydlení. Výrazným krokem k integraci obyvatel domova do ţivota ve městě bylo v prosinci 2006 otevření plavecko-rehabilitačního vyhřívaného bazénu, dobudovaného za výrazné finanční pomoci EU, který vyuţívají kromě klientů domova i ţáci mateřské školy ve Slatiňanech.

26

9 Současnost DSS Současným posláním DSS Slatiňany je vytvářet podmínky pro důstojnou existenci, pocit zázemí, jistoty, bezpečí a důvěry svým klientům tím, ţe jim poskytuje v závislosti na jejich individuálních potřebách a přáních dostatečnou míru podpory, pomoci a péče s cílem, aby ţili v co moţná nejvyšší moţné míře běţným způsobem ţivota. K dosaţení tohoto poslání DSS: 

zabezpečuje denní a celoroční pobyty pro 281 klientů – děti, mládeţ

a dospělé s mentálním postiţením a pro osoby s mentálním postiţením v kombinaci s postiţením tělesným nebo smyslovým. Rodinné zázemí mají klienti zajištěno v rodinných buňkách, sociálně nejzdatnější klienti v chráněném bydlení za podpory osobních asistentů 

poskytuje odlehčovací sluţbu pro 2 uţivatele formou pobytové sluţby



poskytuje sluţbu denního stacionáře pro 10 uţivatelů



podporuje prosazování vlastní vůle klientů v souladu s

jejich

individuálními moţnostmi formou jejich účasti na individuálním plánování sluţby, respektováním jejich práva vyjadřovat své potřeby, přání a stíţnosti 

poskytuje klientům podporu při jejich začleňování do běţného ţivota, a to

jak po stránce vyuţívání vnějších sluţeb a vytváření přirozených sociálních vztahů, tak po stránce jejich společenského a pracovního začlenění, a to zejména podporou, vytvářením a udrţováním vztahů klientů s vlastními rodinami a dalšími jim blízkými osobami a dále podporou v proţívání samostatného ţivota, partnerských vztahů, zapojením do pracovního procesu na volném trhu práce, zapojováním do společenského ţivota a vyuţíváním sluţeb ve městě 

poskytuje

nebo

zajišťuje

potřebnou

zdravotní,

rehabilitační

a ošetřovatelskou péči pod vedením odborných lékařů – pediatra, praktického lékaře pro dospělé, stomatologa, psychiatra, neurologa, dermatologa aj. 

nabízí klientům širokou škálu terapií, v terapeutickém centru klienti

vyuţívají kuličkový bazén, účastní se muzikoterapie a ergoterapie v keramické dílně, v dílně na výrobu parafínových svíček, v dílně na výrobu košíčků z pedigu, v šicí a výtvarné dílně a dílně na výrobu papíroviny. Dalšími velmi atraktivními terapiemi je i canisterapie, koupání v plavecko-rehabilitačním bazénu a pedagogické jeţdění na koních, o které se klienti zároveň starají 27



zajišťuje výchovně vzdělávací činnost jako nedílnou součást ţivota

klientů – systém celoţivotního vzdělávání je realizován ve třídách základní školy speciální, individuální rozvoj osobnosti klientů probíhá i ve skupinách individuální výchovné péče, ale i ve skupinách pracovních a činnostních terapií. Výchovně vzdělávací proces je zajištěn i pro uţivatele se specifickými potřebami – speciální skupiny pro uţivatele s autistickými rysy, pro uţivatele s poruchami chování apod. Tyto aktivity DSS probíhají v souladu s individuálními schopnostmi uţivatelů na základě doporučení pracovníků diagnosticko-metodického oddělení domova – psychologů, speciálních pedagogů a logopedů, kteří zajišťují i individuální logopedickou péči 

spolupracuje s odbornými pracovišti – SPC, pedagogicko-psychologickou

poradnou, agenturou pro podporované zaměstnávání Rytmus, Hamzovou odbornou léčebnou Luţe-Košumberk apod. a aplikuje doporučené kompenzační a speciální postupy a pomůcky pro uţivatele 

podporuje a zabezpečuje přípravu a zapojení uţivatelů do pracovního

procesu v chráněných dílnách, podporovaném zaměstnávání nebo na volném trhu práce, 

nabízí uţivatelům širokou škálu zájmové a rekreační činnosti. Významné

úspěchy v regionálních i celostátních soutěţích zaznamenávají členové sportovního klubu POHODA, tanečního krouţku STEP, pěveckého a výtvarného krouţku 

organizuje tradiční tábory a rekreační pobyty v rámci ČR i zahraničí,

pořádá pravidelné diskotéky, sportovní soutěţe, karnevaly, výlety apod. 

je klinickým pracovištěm Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,

pracovištěm klinických praxí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc, praktickým pracovištěm Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Praha, Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, Střední zdravotnické a sociální školy Chrudim a dalších vzdělávacích institucí 

podílí se na procesu transformace, který je podporován Evropskou unií

v rámci tzv. Integrovaného operačního programu. Hlavním cílem této transformace DSS v letech 2009 – 2014 je přechod z institucionálního na komunitní způsob poskytování sluţeb, zvýšení úrovně kvality ţivota uţivatelů DSS. Jde o to, aby uţivatelé sociálních sluţeb proţili svůj ţivot plnohodnotně v běţných ţivotních podmínkách. Během několika příštích let dojde k přestěhování celkem 144 uţivatelů, kteří jsou v současné době ubytování v hlavním areálu domova, do nových objektů, odpovídajícím kritériím transformace. 28

10 Volnočasové aktivity uživatelů DSS Slatiňany Jak jiţ bylo dříve zmíněno, mají volnočasové aktivity v ţivotě uţivatelů DSS své nezastupitelné místo a kaţdý zaměstnanec tohoto zařízení se snaţí, aby tomu tak bylo i nadále a docházelo neustále k rozšiřování nabídky v této oblasti. Příliš velké mnoţství volného času je totiţ rizikovým faktorem, který u intaktní populace má neţádoucí důsledky v podobě uţívání drog, závislosti na hracích automatech apod. a také u osob s MR tomu není jinak. Nuda a přemíra volného času vedou u těchto lidí k vytváření záporných emocí spojených s neţádoucím chováním, agresivitou, pocity méněcennosti apod. Vytvářet podmínky pro dostatečné mnoţství aktivit v DSS není vůbec jednoduché, neboť většinu jeho uţivatelů tvoří osoby s těţkou a hlubokou mentální retardací, kteří potřebují vysokou míru podpory a pomoci při všech činnostech. Výrazným posunem v tomto směru bylo přijetí Zákona o sociálních sluţbách č.108/2006 Sb. v platném znění, jehoţ součástí bylo zavedení institutu osobní asistence § 39. Na tuto sluţbu ihned zareagovalo i vedení DSS přijetím Směrnice ředitele č. 10/2009 o výkonu sociální asistence pro volnočasové aktivity a integraci uţivatelů DSS Slatiňany a dále Směrnice ředitele DSS č. 9/2009 o působení patronů v DSS Slatiňany. V současné době působí v DSS celkem 30 sociálních asistentů a patronů a jejich hlavním posláním je mimo jiné i doprovázení na zájmové a volnočasové aktivity uţivatele, pomoc při samostatném pohybu v DSS i mimo něj a další aktivity vedoucí k podpoře samostatnosti uţivatele. Sluţeb sociálních asistentů vyuţívá v současné době 75 uţivatelů DSS.

10.1 Odpočinkové a rekreační činnosti Tyto druhy aktivit jsou nejčastěji vyuţívanými prostředky pro trávení volného času uţivatelů, neboť jsou časově i prostorově nenáročné a klienti při nich potřebují minimální podporu ze strany zaměstnanců DSS (mimo vycházky imobilních uţivatelů, kteří vyuţívají při vycházkách sluţbu sociálního asistenta či patrona). Čas, který mohou tímto způsobem uţivatelé strávit, se liší v průběhu týdne a je závislý na tom, zda uţivatel dochází v týdnu do centra denních aktivit (dále jen CDA), je ţákem speciální základní školy nebo je zaměstnán na volném trhu práce (v tomto případě je v pracovních dnech doba pro trávení volného času kratší) nebo se jedná o uţivatele s hlubokým mentálním postiţením či postiţením mentálním v kombinaci s tělesným, 29

které mu nedovoluje se účastnit aktivit v CDA. O víkendu mají všichni uţivatelé stejnou šanci trávit dle svého výběru svůj volný čas. Nejčastěji vyuţívané odpočinkové a rekreační aktivity uţivatelů DSS: -

sledování televize, případně videa či DVD, poslech rádia (na všech

rodinných buňkách mají uţivatelé k dispozici televizor a DVD nebo video, v mnoha případech mají uţivatelé svůj vlastní televizor či rádio a CD přehrávač na loţnici, která mu umoţňuje větší soukromí bez přítomnosti dalších obyvatel a zaměstnanců DSS, větší soukromí mají v tomto případě obyvatelé chráněného bydlení, Slunečního domu a nových domků). Při výběru sledovaných pořadů či poslechu je vţdy přihlíţeno k přání uţivatele -

procházka po areálu DSS a domků, samostatná vycházka do města

(vyuţívá 16 uţivatelů nebo vycházka v doprovodu sociálního asistenta nebo patrona (vyuţívá 75 uţivatelů) -

skládání puzzle, vybarvování mandal (jedná se o nenáročnou aktivitu,

která je oblíbená u mnoha uţivatelů -

relaxace v kuličkovém bazénu (tuto aktivitu volí mnoho asistentů pro

uţivatele s tělesným postiţením, ale i pro osoby s poruchami chování a pro uţivatele mladší 15 let -

návštěva plaveckého bazénu – např. v roce 2009 pravidelně vyuţívalo

125 uţivatelů (cílem vedení DSS je zajistit vozík pro imobilní klienty, se kterým by byl umoţněn nájezd do bazénu i těmto uţivatelům) 2

návštěva knihovny s vyuţitím výpůjčních sluţeb – tuto sluţbu vyuţívají

uţivatelé (půjčují si převáţně filmy na videokazetách a DVD, občas také

časopisy -

návštěva kulturních vystoupení pořádaných městem Slatiňany – jedna

uţivatelka v doprovodu sociální asistentky, ostatní s pracovníky v přímé péči Součástí individuálního plánování volného času uţivatelů jsou i vícedenní pobyty mimo zařízení DSS Slatiňany. Jedná se většinou o týdenní pobyty ve Vrbatově Kostelci, coţ je rekreační zařízení dlouhodobě pronajaté právě pro rekreace uţivatelů DSS, kde se střídají v průběhu roku téměř všichni uţivatelé podle jednotlivých rodinných buněk vţdy se zaměstnanci v přímé péči, kteří o tyto uţivatele celoročně pečují. Mimo zařízení ve Vrbatově Kostelci se snaţí zaměstnanci hledat další pobytová zařízení, aby měli uţivatelé moţnost stále poznávat nová místa i nové lidi v prostředí, které jim můţe pomoci odreagovat se od „ústavního prostředí“. S velkým ohlasem se setkávají čím dál 30

častěji i lázeňské pobyty např. v Lázních Bohdaneč nebo Lázních Jeseník. Klienti navštěvují tato léčebná zařízení vţdy v doprovodu zaměstnance DSS nebo jeho opatrovníka a mají pro uţivatele velký léčebný, ale i psychologický účinek.

Jako příklad uvádím přehled rekreačních a kulturních akcí za měsíc květen 2010. Přehled rekreačních a kulturních akcí za měsíc květen 2010

Datum

Název akce

Počet uţivatelů

1. 5.

Pěší výlet do Svídnice

5

3. 5.

Výlet po blízkém okolí Slatiňan

6

3. 5. – 7. 5.

Ozdravný pobyt – Vrbatův Kostelec

3. 5. – 10. 5.

Duchovně odpočinkový pobyt na La Salettě

4. 5.

Návštěva solné jeskyně – Pardubice

4. 5.

Výlet na Veselý Kopec

3

4. 5.

Opékání párků na Monaku

8

5. 5.

Výlet do Nových Hradů

9

6. 5.

Výlet do Rychnova nad Kněţnou

2

6. 5.

Výlet do ZOO Jihlava

6

6. 5.

Vycházka po okolí Slatiňan

8

6. 5.

Výlet do Vrbatova Kostelce

3

7. 5.

Pěší výlet na Monaco

5

7. 5. – 14. 5.

Ozdravný pobyt v Rychnově

8

10. 5. – 14. 5.

Ozdravný pobyt Horní Bradlo

6

10. 5. – 14. 5

Ozdravný pobyt Vrbatův Kostelec

8

10. 5.


3

10. 5.

Výlet po okolí Slatiňan autem

2

11. 5.

Výlet do České Třebové

3

11. 5.

Výlet do zámecké zahrady v Chrasti

3

12. 5.


6

12. 5.

Vycházka po okolí Slatiňan

3

12. 5.

Diskotéka s P. Podhájeckým 31

10 1 18

60

13. 5.


6

13. 5.

Výlet na Škrovádské skály

7

14. 5.

Výlet na Seč

4

15. 5.

Celodenní výlet do Pardubic – výlet lodí

5

15. 5.

Výlet do Zboţí

3

16. 5.

Kašpárkohraní – Praha Hvězda

4

17. 5. – 21. 5.

Sportovní hry Trhová Kamenice

15

17. 5. – 21. 5.


7

18. 5.

Pěší výlet do Kunčí k rybníku

11

18. 5.

Výlet do Hlinska

2

19. 5.

Výlet do Vrbatova Kostelce

4

23. 5.

Vystoupení taneč. a pěveckého krouţku na Slatiňanském

14

pozastavení 24. 5. – 28. 5.


9

24. 5. – 28. 5.

Ozdravný pobyt v Rychnově

6

26. 5.

Návštěva baletního vystoupení v Chrudimi

3

„Šípková Růţenka“ 26. 5.

Vystoupení tanečního krouţku v MŠ Bítovany

7

27. 5.


3

27. 5.

Vycházka do parku ve Slatiňanech

7

30. 5.

Medobraní na Kunětické hoře

6

31. 5. – 4. 6.

Ozdravný pobyt Šilinkův Důl

9

32

Pro celkový obraz o četnosti akcí pořádaných zařízením uvádím tabulku s přehledem akcí za posledních deset let.

Tabulka č. 1

Akce pořádané zařízením

Počet akcí Počet akcí Počet účastníků celkem na jednoho klienta 2000 95 2 856 10 Rok

2001

100

3 298

11

2002

136

5014

17

2003

174

5 383

18

2004

170

5 083

17

2005

170

5 024

17

2006

152

3 592

11

2007

181

3 496

12

2008

190

3 697

12

2009

307

3 080

10

10.2 Zájmové kroužky v DSS Tyto aktivity vykazují velkou oblibu a zájem obyvatel DSS, a to především těch s lehkou a střední mentální retardací. Tito uţivatelé navštěvují vţdy alespoň 1 – 2 zájmové krouţky, coţ komplikuje situaci vedoucím krouţků, kteří by rádi vyhověli co největšímu počtu zájemců. Všechny zájmové krouţky však mohou z organizačních důvodů probíhat pouze v pracovních dnech v odpoledních hodinách (z finančních důvodů organizace není moţné platit vedoucí krouţků o víkendech, sami vedoucí nemají z důvodu pracovní vytíţenosti zájem vést tyto aktivity v jiných dnech), a tak se stává, ţe si uţivatelé musí zvolit pouze některý ze zájmových krouţků. Všechny zájmové krouţky v DSS vedou pracovníci CDA, denního stacionáře a DMO, kteří jsou bývalými vychovateli (nyní instruktoři soc. péče) a mají pedagogické vzdělání. Problémem zatím zůstává zapojení uţivatelů DSS do zájmových aktivit provozovaných jinými organizacemi ve Slatiňanech. Zatím o účast obyvatelů DSS 33

neprojevili vedoucí těchto krouţků zájem, pouze 2 uţivatelé sluţby denního stacionáře se účastní 2 zájmových krouţků, a to Junáka a hasičského krouţku. V tomto vidí vedení DSS velkou rezervu a věří ve zlepšení situace po provedené transformaci. Velkou roli by v tomto případě mohli sehrát i asistenti z řad studentů, kteří mají k těmto aktivitám blíţe neţ asistenti z řad důchodců, kterých má zatím DSS k dispozici většinu. 10.2.1 Taneční kroužek Je jedním z nejoblíbenějších krouţků se 13 členy v r. 2009 a zároveň s krouţkem pěveckým je i jedním z nejstarších krouţků v DSS. Krouţek vedou 2 vedoucí z řad vychovatelek zařízení a hlavním repertoárem krouţků patří disko tance, taneční formace a párová vystoupení. Členové krouţku se scházejí pravidelně 2x týdně na tréninky, které probíhají v tělocvičně DSS.Krouţek je jedním z nejdůleţitějších prostředků integrace uţivatelů DSS, neboť se účastní mnoha akcí pořádaných v celém Pardubickém kraji, ale i jinde, a to nejen akcí pořádaných pro zdravotně postiţené občany. Pro příklad uvádím některé z akcí pořádaných v roce 2009, kterých se členové krouţku účastnili: Festival v Semilech, pravidelná vystoupení v Pečovatelském domě ve Slatiňanech, vernisáţ výtvarné výstavy na zámku v Nasavrkách, 3x vystoupení na akcích Občanského sdruţení Kozojedské tvrze, tradiční předtančení na maturitních a skautských plesech ve Slatiňanech i v Chrudimi, zámecké slavnosti pořádané městem Slatiňany, vystoupení v Nizozemí aj. Tato zájmová aktivita má velký význam pro formování celé osobnosti všech uţivatelů DSS, neboť kromě zvýšení fyzické zdatnosti kaţdého jedince a formování hudebně-pohybového projevu si klade za cíl také získávání zkušeností v nových sociálních situacích, které vznikají při účasti členů krouţku na akcích pořádaných mimo zařízení. 10.2.2. Pěvecký kroužek Jak jiţ bylo výše zmíněno, patří tento krouţek k jednomu z nejdříve zaloţených zájmových aktivit ještě v dřívějším ÚSP a stále se setkává s velkým zájmem uţivatelů. V současnosti má krouţek 10 členů a vedou jej 2 zaměstnankyně CDA, které zajišťují hudební doprovod uţivatelů při zpěvu hrou na kytary a klávesy. Sami uţivatelé pak doprovázejí svá pěvecká vystoupení hrou na Orffovy nástroje a jedna klientka také hrou na zobcovou flétnu. Základní repertoár krouţku tvoří folkové, umělé a moderní písně. Stejně jako o vystoupení tanečního krouţku, tak i o produkce krouţku pěveckého je mezi veřejností velký zájem a uţivatelé několikrát ročně vystupují na 34

různých společenských akcích celého kraje i mimo něj. Pro příklad uvedu některá z nejznámějších vystoupení: -

kaţdoroční vystoupení krouţku na Dni otevřených dveří DSS Slatiňany

-

vystoupení na Slatiňanském pozastavení (2. ročník)

-

vystoupení na hudebním festivalu MŠ v Chrudimi v Divadle K. Pippicha

-

pěvecká soutěţ Karuzošou v Ledči nad Sázavou

-

mezinárodní festival Salve Caritas a Salve Vita ve Strakonicích

-

pravidelná vystoupení v pečovatelském domě a v mateřské škole

Jak je z výčtu patrné, dochází i zásluhou této volnočasové aktivity k úspěšné integraci uţivatelů do ţivota společnosti ve Slatiňanech i jinde. Mimo to si kladou vedoucí tohoto krouţku za cíl rozvoj emoční stránky osobnosti kaţdého uţivatele a také potřebu spolupráce a sounáleţitosti kaţdého člena krouţku s ostatními. 10.2.3 Výuka hry na hudební nástroj Do tohoto krouţku dochází 1x týdně 4 uţivatelé pod vedením 1 zaměstnankyně denního stacionáře. Hlavní náplní činnosti tohoto krouţku je výuka hry na zobcovou flétnu. Většina členů je zároveň i členem pěveckého krouţku, a proto mohou znalosti získané při výuce uplatnit jako doprovod při vystoupeních zpěváků (zatím doprovází pouze 1 uţivatelka, ostatní členové krouţku jsou začátečníci ve výuce). I přesto, ţe se jedná o uţivatele se střední a těţkou mentální retardací, projevují všichni členové o výuku velký zájem a snahu dosáhnout co nejlepších výsledků a při výuce jsou velmi trpěliví. Velkou motivací jsou pro ně veřejná vystoupení, kterých se budou moci v budoucnu zúčastnit. 10.2.4. Sportovní klub POHODA Sport a péče o fyzické zdraví kaţdého jedince by mělo být prioritou kaţdého z nás, a proto je této volnočasové aktivitě v DSS věnována náleţitá pozornost. Klub

POHODA vede v současnosti 11 trenérů, kteří sloţili instruktorské

zkoušky Hnutí speciálních olympiád pořádané v Olomouci. Základnu klubu tvoří celkem 43 členů sportovců se zaměřením na různá sportovní odvětví. Uţivatelé trénují 1x týdně ve sportovní hale místního sportovního klubu TJ Spartak Slatiňany. Mimo to mají k dispozici nový venkovní sportovní areál, který umoţňuje trénovat všechny míčové hry, z nichţ největší oblibu u uţivatelů DSS si našla přehazovaná. Dále je součástí areálu DSS menší tělocvična, kterou mohou vyuţívat téměř všichni uţivatelé 35

pod dozorem kteréhokoli ze zaměstnanců CDA, den. stacionáře a DMO či pracovníků v přímé péči. Kaţdoročně se členové sportovního klubu účastní zimního soustředění v Orlických horách, kde trénují zimní sporty, kterým dominují především běţky. Jako další sportovní krouţek funguje stolní tenis, jehoţ členové se scházejí 1x týdně pod vedením 1 trenérky v areálu DSS. V letních měsících mohou dále uţivatelé DSS vyuţívat pro sportovní trénink i atletický areál TJ Spartak Slatiňany, kde trénují nejčastější lehkoatletické disciplíny, jako jsou běhy na různé vzdálenosti (50 – 800 m), hod míčkem a koulí a skok do dálky. Také klienti s těţkým mentálním postiţením se účastní tréninků sportovního klubu a jejich snaha je zúročena kaţdoročně na soutěţích v přizpůsobených sportech. Do budoucna ještě plánuje sportovní klub zařadit mezi své disciplíny také sport Bocca, pro který však zatím nemá vlastní vybavení. Cílem téměř kaţdého člena sportovního klubu je nejenom pravidelná účast na trénincích, ale také snaha uspět na některé z mnoha soutěţí, které jsou pro mentálně postiţené sportovce pořádány v rámci Hnutí SOH, ale i mimo ně. Pro příklad uvádím některé ze soutěţí, kterých se uţivatelé DSS pravidelně účastní a přiváţejí si z nich spoustu cenných medailí: -

Zimní Speciální olympijské hry (SOH) v Horní Malé Úpě

-

Soutěţ v přehazované Dřevěnice

-

Soutěţ ve stolním tenise v Novém Bydţově

-

Soutěţ ve stolním tenise ve Dvoře Králové nad Labem

-

Soutěţ v přizpůsobených sportech v Chocni

Protoţe sport patří mezi nejoblíbenější volnočasovou aktivitu nejenom u uţivatelů DSS Slatiňany, ale i v podobných zařízeních naší republiky, pořádá DSS kaţdoročně týdenní sportovní hry, které mají několik částí. Pravidelně je součástí těchto her soutěţ ve stolním tenise, v přehazované a v lehké atletice, a dále jsou zařazovány přizpůsobené sporty na základě pravidel SOH, ale i nové netradiční sportovní disciplíny, aby bylo toto kaţdoroční setkání sportovců z Čech, ale i ze zahraničí (Slovensko, Nizozemí) stále atraktivní. Pro letošní rok to byla například střelba ze vzduchovky, hod granátem, plazení aj. Jednou z novějších disciplín her je i plavání v novém plaveckém areálu DSS. A aby tyto hry nebyly jenom o sportu, setkávají se kaţdý večer všichni účastníci

36

při večerních diskotékách s kulturním programem, kde se vytvářejí nové známosti a přátelství, kde si všichni společně se svými vedoucími zatančí, popovídají, popř. předvedou své umění. Pamatováno je i na duševní rozvoj všech zúčastněných, a proto jsou pro ně kaţdoročně připravovány nové doprovodné programy, jako např. ukázka výcviku dravců, návštěva Pivovaru Hlinsko, prohlídka Skanzenu Hlinsko aj. 10.2.5 Turistický a cykloturistický kroužek Tento krouţek vznikl v roce 2008 a ihned po svém zaloţení si našel mnoho příznivců, protoţe pobyt mimo DSS je to, po čem uţivatelé nejvíce touţí . V současné době má 16 členů a patří tedy mezi nejpočetněji obsazené zájmové krouţky. Krouţek řídí 1 vedoucí, a od toho se tedy odvíjí i počet účastníků jednotlivých turistických výprav. Většinu členů tvoří pěší turisté – 10 členů, 6 členů zároveň jsou i cykloturisté. Kaţdý uţivatel, který chce jezdit na cyklistické výpravy, musí mít svoji helmu a bezpečnostní vestu. Kola mají uţivatelé svoje nebo si zapůjčují kola z majetku DSS. Na 1 cyklovýlet jede maximálně 5 uţivatelů podle aktuálního zdravotního stavu. Cyklistické výlety se konají od jara do podzimu, v zimě se pořádají pouze pěší výlety do blízkého okolí. Cílem všech akcí je buď kulturní či přírodní památka v okolí Slatiňan a Chrudimi nebo návštěva některých zaměstnanců DSS. Vzhledem k tomu, ţe Slatiňany a jejich okolí jsou vyhlášeným cílem mnoha turistů, mají členové krouţku stále dostatek moţností, kam směřovat svoje další výpravy za poznáním, které je občas spojeno i s příjemným posezením v některé z restaurací či cukráren v okolí. Dostatek pohybu spojený s poznáváním nových věcí má velmi kladný vliv na psychiku všech uţivatelů DSS a zvyšování fyzické odolnosti i zlepšení zdravotního stavu některých jedinců. Proto jedním z cílů je zvyšování počtu členů tohoto krouţku, coţ by mělo být posíleno i dalším vedoucím této zájmové aktivity. Důleţitou roli při rozvoji rozumových schopností a dovedností uţivatelů hrají dopravní situace, které musí uţivatelé při svých cyklovýletech řešit, a které jsou pro mnohé zcela novou věcí, kterou za ně dosud řešili jiní. Proto je nezbytné, aby vedoucí dobře naplánoval trasu výletu na méně frekventovaných místech a dbal na bezpečnost uţivatelů. Proto v době vzniku cyklokrouţku nebylo ani výjimkou výlet 1 vedoucího a 1 či 2 uţivatelů.

37

10.2.6 Aquaaerobic Je nejnověji vzniklou volnočasovou aktivitou a jejím hlavním přínosem je společné členství uţivatelů i zaměstnanců DSS. V současné době má 15 členů a krouţek vede 1 zdravotnice z úseku přímé péče, coţ tvoří jedinou výjimku mezi ostatními vedoucími z řad bývalých pedagogických pracovníků. 10.2.7. Výtvarný kroužek Tento krouţek má v zařízení jiţ dlouhodobou tradici a náplň jeho činnosti se měnila společně s vedoucími, kterých se vystřídalo za dobu existence krouţku několik. Dnes má krouţek 6 členů, kterým se věnuje 1 vedoucí. V současnosti se uţivatelé tohoto krouţku věnují převáţně kresbě suchým pastelem, či Giocondami, či kresbě na textil. Práce ve výtvarné dílně má velký význam pro rozvoj estetického cítění uţivatelů, ale také rozvíjí jejich jemnou motoriku a cit pro detaily, který všeobecně lidem s mentálním postiţením chybí. Výtvarná díla některých uţivatelů jsou na velmi dobré úrovni a jsou velmi ceněna na mnohých výstavách, které pořádá vedoucí krouţku ve spolupráci s veřejností. Pro přehlednost uvádím některé z akcí pořádaných v poslední době: -

stálá výstava prací uţivatelů umístěná na několika odděleních Nemocnice

Chrudim (obrázky slouţí k výzdobě některých prostor nemocnice, např. oddělení LDN) -

společná výstava DSS Slatiňany a ZUŠ Slatiňany na Kunětické hoře

u Pardubic -

společná výstava DSS Slatiňany a keramické dílny Aleny Effenbergerové

na zámku v Pardubicích -

výstava prací v prostorách MPSV Praha

-

výstava prací spojená s výtvarnou dílnou pro děti na akci Kašpárkohraní

pořádané agenturou RIFF-RAFF Praha Všechny tyto akce jsou příkladem dobré spolupráce a vhodnou formou integrace uţivatelů DSS mezi intaktní populaci. Všem členům tohoto krouţku přináší tato spolupráce pocit uspokojení a naplnění svých cílů.

38

10.2.8 Kroužek pletení z pedigu Je jednou z nejmladších volnočasových aktivit vzniklých v DSS. Má 8 členů a vede ho 1 vedoucí. Hlavním cílem tohoto krouţku je výroba košíků, táců a jiných výrobků z pedigu. Rozvoj jemné motoriky a zvládnutí jednoduchých i sloţitějších technik pletení je hlavním cílem práce. Klienti pracují s přírodním materiálem. Pouţívají hotové podloţky a mají moţnost volby barveného pedigu. Mohou si tedy předem zvolit, jak bude jejich výrobek vypadat. Proutí přibarvují uţivatelé za pomocí pracovníků CDA přímo v dílně a výběrem vhodné barevné kombinace tak získávají nové estetické cítění a smysl pro barvy. Volbou různé síly materiálu také získávají nové technické dovednosti a znalosti o materiálu a způsobech jeho vyuţití při pletení. Výrobky z této dílny jsou prodávány na různých akcích pořádaných v DSS (vánoční a velikonoční trhy, Den otevřených dveří), ale i jinde (např. jiţ zmiňované Kašpárkohraní, prodejní výstava na MPSV v Praze apod.). Velkou motivací pro klienty je moţnost zhotovení košíků přímo na zakázku pro zaměstnance DSS, kteří se mohou přijít domluvit přímo do dílny na konkrétní podobě konečného výrobku (barva, síla proutí, tvar). Tím získávají uţivatelé zpětnou vazbu k zaměstnancům zařízení a pochvala za zhotovený výrobek má pro ně vysokou hodnotu nevyčíslitelnou penězi.

39

Zájmové kroužky v zařízení Tabulka č. 2 Počet uţivatelů v jednotlivých krouţcích Rok

Taneční

Pěvecký

Sportovní

Výtvarný

Svíčky

Košíky

2000

14

10

37

2001

13

13

37

15

78

2002

14

11

37

14

76

2003

20

10

37

14

81

2004

20

12

38

14

84

2005

23

9

40

7

7

86

2006

16

11

40

9

8

84

2007

16

11

39

7

6

79

2008

17

13

40

10

8

10

2009

13

10

43

6

-

8

Aquaaerobic

Hra na hud. nástroj

Cyklistický

CELKEM 61

15

4

15

113

16

115

11. Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti Tyto dvě činnosti se u některých uţivatelů domova vzájemně kloubí tím, ţe se zároveň učí v maximálně moţné míře být samostatnými v péči o vlastní osobu a ti nejlepší se zároveň snaţí pomáhat v této činnosti těm, kteří potřebují větší míru podpory. Snahou všech zaměstnanců i uţivatelů samotných je dosaţení co největší samostatnosti všech obyvatel domova, a proto je této oblasti věnována náleţitá pozornost. Téměř kaţdý uţivatel věnuje v průměru 1 hodinu denně nácviku hygienických návyků, péči o své osobní věci (oblečení,obuv). Ti zdatnější, kteří bydlí ve Slunečním domě, či v nových domcích, pak mají moţnost naučit se i další jednoduché domácí práce jako např. příprava jednoduchého pokrmu nebo přepírání svého oblečení, úklid svých pokojů apod.

41

12 Cíl práce Cílem výzkumné části této práce je zmapovat moţnosti vyuţití volnočasových aktivit v samotném zařízení, ale také mimo něj. Některé odpovědi respondentů by měly dále být pouţity pro moţné rozšíření těchto aktivit, coţ by umoţnilo zapojení dalších uţivatelů DSS, a tím docházelo k uspokojování jejich základních potřeb. Dalším z hlavních cílů tohoto výzkumu je zjištění, zda je ţádaná a zároveň i potřebná sluţba osobního asistenta, která vede k humanizaci a normalizaci ţivota všech lidí s mentálním postiţením.

13 Pracovní hypotézy Hypotéza 1 Uţivatelé i zaměstnanci DSS mají zájem o vyuţití sluţeb sociálního asistenta.

Hypotéza 2 Sluţba osobního asistenta výrazně přispívá ke zlepšení kvality ţivota uţivatelů DSS.

Hypotéza 3 DSS poskytuje dostatečné mnoţství volnočasových aktivit pro jeho uţivatele.

Hypotéza 4 Ze strany širší veřejnosti není dostatečná podpora ani zájem poskytovat volnočasové aktivity pro uţivatele DSS.

Hypotéza 5 Kaţdý uţivatel DSS si můţe zvolit, jakým způsobem bude trávit svůj volný čas.

42

14 Metodologie výzkumu Metodologie je naukou o projektování a realizaci výzkumu. Zahrnuje jak konkrétní, tak teoretická východiska a kritická zhodnocení výzkumných výsledků. (Skutil, Křováčková, 2006)

14.1 Použité metody výzkumu K naplnění cíle bakalářské práce bylo pouţito kvantitativní šetření 

formou dotazníkového šetření u uţivatelů DSS



formou dotazníkového šetření u zaměstnanců DSS



formou dotazníkového šetření u sociálních asistentů

14.2 Dotazník Dotazník je snad nejpouţívanější z výzkumných technik vůbec. Jeho podstatou je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. Dotazníková forma šetření má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří snadná administrace, oslovení stejnou formou většího mnoţství respondentů a tím získání značného mnoţství dat, údaje lze většinou plně kvantifikovat. Touto technikou je moţné získat i informace, které nejsme schopni získat jinou technikou – zejména pokud jde o stanoviska, názory nebo postoje dotazovaných osob. Nevýhodou je, ţe musíme počítat se subjektivitou výpovědí, s tím, ţe se respondent otázce vyhne, ţe mu nemusí vyhovovat daná forma dotazování. Respondent můţe také přizpůsobit své odpovědi tak, jak si myslí, ţe by měl odpovídat. Konstrukce dotazníku je komplexním postupem, není tedy jen jednoduše sestaveným souborem otázek. Vytvoření konečné verze dotazníku vyţaduje řadu ověření, ţe otázky, které jsou uvedeny, jsou srozumitelné a zjišťují opravdu to, co zjišťovat mají. Základní dělení otázek v dotazníku je podle míry jejich otevřenosti. Většinou se uvádějí tři základní typy: uzavřené, otevřené a polozavřené. Pro výzkumné šetření v této práci byly zvoleny převáţně otázky uzavřené.

43

Uzavřené otázky nabízejí respondentovi varianty odpovědí, z nichţ si dotazovaný musí vybrat. Výhodou tohoto typu otázek je jejich relativně snadné vyhodnocení, nevýhodou je, ţe omezují respondenta ve vyjádření vlastního názoru. (Skutil, Křováčková, 2006) 14.2.1 Technika sběru dat u uživatelů sociálních služeb Pro shromáţdění a vyhodnocení dat byl pouţit nestandardizovaný dotazník (viz. příloha B), který byl respondentům předloţen formou řízeného rozhovoru. Před jeho vyplněním bylo jednotlivým uţivatelům vysvětleno, proč se jich ptám, ţe si mohou svoji odpověď rozmyslet nebo opravit nebo také mohou odmítnout dotazník vyplnit. Dotazník byl vyplňován s kaţdým uţivatelem samostatně. Bylo osloveno zhruba 10 % uţivatelů soc. sluţeb. 14.2.2 Technika sběru dat od sociálních asistentů Při šetření byl pouţit nestandardizovaný dotazník (viz. příloha A). Bylo osloveno 20 sociálních asistentů. Problémem bylo získat informace od sociálních asistentů, kteří vykonávají tuto sluţbu pouze o hlavních prázdninách (jedná se převáţně o studenty středních a vysokých škol) a mimo tuto dobu je obtíţné je zastihnout. 14.2.3 Technika sběru dat od zaměstnanců DSS Pro šetření jsem vybrala 30 zaměstnanců DSS. Pro objektivnost odpovědí vyplňovali dotazníky pracovníci většiny profesí, které jsou v zařízení zastoupeny. Byl pouţit nestandardizovaný dotazník (viz. příloha C).

44

15 Charakteristika místa výzkumného šetření a výzkumného vzorku Výzkumné šetření probíhalo v Domově sociálních sluţeb ve Slatiňanech, kde v současné

době trvale ţije 291 uţivatelů sociálních sluţeb o které se stará 127

pracovníků v přímé péči a 19 zdravotníků. Celkový chod zařízení zabezpečuje celkem 240 zaměstnanců. Podrobný popis zařízení viz. kapitoly číslo 8 a 9.

15.1 Místo výzkumu Všechny budovy náleţející a vyuţívané Domovem soc. sluţeb Slatiňany, jehoţ sluţeb v současné době vyuţívá 291 uţivatelů a pečuje o ně 240 zaměstnanců.

15.2 Účastníci výzkumu a jejich věkové složení 1) uživatelé DSS Slatiňany (do vzorku dotazníkového šetření byli vybráni především uţivatelé s lehkou a střední MR, ale i někteří uţivatelé s těţkou mentální retardací, kteří byli ochotní poskytnout ţádané informace a bylo moţné s nimi alespoň částečně komunikovat. Za pomoci diagnosticko metodického oddělení bylo vybráno 25 uţivatelů. Spolupracovalo 20 uţivatelů, trvale ţijících v DSS.

Věk

Počet respondentů

do - 20

2

21 – 30

9

31 – 45

6

nad 45

3

45

2) zaměstnanci DSS vybraní ze všech zaměstnaneckých kategorií (tj. zaměstnanci v přímé péči, instruktoři soc. péče, vychovatelé, speciální pedagogové, technicko-hospodářští pracovníci aj.). Celkem bylo osloveno 30 zaměstnanců, vrátilo se 28 vyplněných dotazníků.

Věk

Počet respondentů

do 20

2

21 - 30

8

31 – 45

10

nad 45

8

3) sociální asistenti uživatelů. Celkem bylo osloveno 20 asistentů. Dotazník vrátilo 17 asistentů. Věk

Počet respondentů

studenti

7

pracující

2

důchodci

8

46

16 Prezentace dat dotazníkového šetření Hypotéza č. 1 Uživatelé i zaměstnanci DSS mají zájem o využití služeb sociálního asistenta. Otázka č. 3 z dotazníku pro uţivatele a otázka č. 4 z dotazníku pro zaměstnance. A) Prezentace odpovědí uživatelů: 3. Chcete mít svého osobního asistenta? Tabulka č. 6 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

16

80

NE

2

10

NEVÍM

2

10

Výsledkem šetření bylo zjištěno, ţe 80 % uţivatelů z výzkumného vzorku má zájem o sluţbu osobního asistenta. B) Prezentace odpovědí zaměstnanců: 4. Máte zájem o to, aby se péči o uţivatele DSS věnovalo více sociálních asistentů a patronů? Tabulka č. 7 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

28

100

NE

-

-

100 % dotázaných pracovníků DSS odpovědělo, ţe mají zájem, aby o klienty pečovalo více osobních asistentů. 47

Komentář k verifikaci hypotézy č. 1 Sluţba osobního asistenta výrazně přispěla ke zkvalitnění sociálních sluţeb v péči o zdravotně postiţené občany a o tuto sluţbu je mezi těmito lidmi velký zájem. Hypotéza měla ověřit, ţe i v DSS Slatiňany je tato sluţba ţádána, a to nejen ze strany zaměstnanců, kterým asistenti velkou měrou pomáhají v péči o uţivatele, ale i ze strany samotných uţivatelů. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 2 Služba sociálního asistenta výrazně přispívá ke zlepšení kvality života uživatelů DSS. K ověření hypotézy byly pouţity otázka č. 4 z dotazníku pro uţivatele,otázka č. 5 pro zaměstnance a otázka č. 6 pro sociální asistenty. A) Prezentace odpovědí uživatelů: 4. Domníváte se, ţe by mohl osobní asistent přispět k tomu, abyste mohli

lépe

trávit svůj volný čas? Tabulka č. 8 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

16

80

NE

2

10

NEVÍM

2

10

80 % dotázaných uţivatelů se domnívá, ţe sluţba osobního asistenta by mohla přispět k plnohodnotnějšímu trávení jejich volného času.

48

B) Prezentace odpovědí zaměstnanců: 5. Domníváte se, ţe práce asistenta přispívá k tomu, aby uţivatelé lépe vyuţívali svůj volný čas?

Tabulka č. 9 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

28

100

NE

-

-

NEVÍM

-

-

Všichni dotázaní zaměstnanci (100%) se shodli v názoru, ţe práce asistentů výrazně přispívá k lepšímu vyuţití volného času uţivatelů. C) Prezentace odpovědí osobních asistentů: 6. Domníváte se, ţe Vaše práce přispívá ke zkvalitnění trávení volného času uţivatelů DSS? Tabulka č. 10 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

17

100

NE

-

-

100 % dotázaných asistentů je přesvědčeno o tom, ţe jejich práce přispívá ke zkvalitnění ţivota uţivatelů, a tím i k lepšímu vyuţití jejich volného času. Komentář k verifikaci hypotézy č. 2 Výsledek šetření jednoznačně potvrzuje, ţe jak uţivatelé (80 %), tak i zaměstnanci DSS (100 %) se domnívají, ţe práce sociálního asistenta přispívá k lepšímu vyuţití 49

volnočasových aktivit. 100 % asistentů zastává stejný názor. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 3 DSS poskytuje dostatečné množství volnočasových aktivit pro jeho uživatele. K ověření této hypotézy byly pouţity otázky č. 5 a 7 z dotazníku pro uţivatele, otázka č. 6 z dotazníku pro zaměstnance a otázka č. 7 z dotazníku pro sociální asistenty. A) Prezentace odpovědí uživatelů: Otázka č. 5 Myslíte si, ţe Vám zaměstnanci DSS poskytují dostatek moţností pro aktivní vyuţití volného času? Otázka č. 7 Jakým způsobem trávíte svůj volný čas? (Dále viz příloha B) Tabulka č.11 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

19

95

NE

1

5

Téměř všichni uţivatelé (95 %) se shodli v názoru, ţe nabídka volnočasových aktivit v DSS

je

dostačující.

Z odpovědí

na

otázku

č.

7

zároveň

vyplynulo,

ţe uţivatelé nejčastěji volí jako volnočasovou aktivitu sledování televize DVD či videa, jako druhou v pořadí zařadili účast v zájmovém krouţku a třetí nejoblíbenější aktivitou je pomoc na oddělení. Z činností mimo zařízení upřednostnili uţivatelé vycházky do blízkého okolí.

B) Prezentace odpovědí zaměstnanců: 6. Myslíte si, ţe DSS poskytuje dostatek moţností pro volnočasové aktivity uţivatelů?

50


Počet respondentů

%

22

79

6

21

ANO NE

Většina z dotázaných zaměstnanců se domnívá, ţe nabídka aktivit pro volný čas uţivate je dostačující. Někteří navrhli rozšíření o další zájmové krouţky (počítačový krouţek, další sportovní aktivity aj.), jiní se shodli na větším počtu osobních asistentů pro vycházky do okolí. C) Prezentace odpovědí sociálních asistentů: 7. Domníváte se, ţe DSS poskytuje dostatek aktivit pro kvalitně strávený volný čas uţivatelů? Tabulka č. 13 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

14

82

NE

3

18

-

-

NEVÍM

82 % oslovených asistentů povaţuje nabídku volnočasových aktivit v DSS za dostačující. Komentář k verifikaci hypotézy č. 3 Z výsledků vyplývá, ţe většina z dotázaných respondentů je s nabídkou aktivit spokojená. Někteří zaměstnanci (21 %) pak navrhují ještě nabídku rozšířit o nové zájmové krouţky (např. počítačový, další sportovní aktivity). Pracovníci v přímé péči by rádi oslovili další sociální asistenty pro uţivatele, kteří by mohli trávit více volného času mimo DSS. Hypotéza se potvrdila. 51

Hypotéza č. 4 Ze strany širší veřejnosti není dostatečná podpora ani zájem poskytovat volnočasové aktivity pro uživatele DSS. Pro ověření tohoto stavu byly pouţity otázka č. 6 z dotazníku pro uţivatele, otázka č. 7 pro zaměstnance a otázka č. 8 pro sociální asistenty. A) Prezentace odpovědí uživatelů: 6. Domníváte se, ţe město Slatiňany poskytuje dostatek moţností pro plnohodnotné trávení vašeho volného času?


Počet respondentů

%

ANO

5

25

NE

7

35

NEVÍM

8

40

Uţivatelé ve většině případů na tuto otázku odpovídali buď ne (35 %) nebo nevím (40 %). Z řízeného rozhovoru vyplynulo, ţe uţivatelé většinou nemají povědomí o tom, ţe by jim mohl někdo v blízkém okolí nějakou zájmovou

aktivitu

nabídnout

(mimo

vycházek

do

okolí,

které

zajišťují

pracovníci DSS a sociální asistenti). Ze strany veřejnosti zatím mimo běţných návštěv veřejné knihovny a besídek v pečovatelském domě a MŠ nebyla ţádná pravidelná aktivita nabídnuta.

B) Prezentace odpovědí zaměstnanců: 7. Domníváte se, ţe město Slatiňany poskytuje dostatek moţností pro plnohodnotné trávení volného času uţivatelů?

52


Počet respondentů

%

ANO

11

39

NE

17

61

NEVÍM

-

-

61 % dotázaných zaměstnanců povaţuje nabídku volnočasových aktivit mimo zařízení za nedostačující.

C)

Prezentace odpovědí sociálních asistentů:

8. Domníváte se, ţe město Slatiňany poskytuje dostatek moţností pro plnohodnotně strávený čas uţivatelům DSS? Tabulka č. 16 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

4

24

NE

7

41

6

35

NEVÍM

Také většina sociálních asistentů se domnívá, ţe nabídka aktivit pro uţivatele DSS mimo zařízení není dostatečná. Komentář k verifikaci hypotézy č. 4: Většina respondentů odpovídala, ţe nabídka volnočasových aktivit mimo zařízení není dostatečná. Ze strany uţivatelů je základním problémem nedostatek asistentů, kteří by jim umoţnili na doprovod do zájmových krouţků ve městě (vţdyť pouze malá část uţivatelů má umoţněny samostatné vycházky). Za další negativum povaţuji nezájem ze strany širší veřejnosti o ţivot uţivatelů DSS. Vţdyť i samotné vycházky do města se všemi uţivateli CDA v odpoledních hodinách (bývá jich i kolem 80 současně) činí 53

některým obyvatelům Slatiňan potíţe, coţ dokáţí patřičně okomentovat. Nechápou, ţe uţivatelé mají stejné právo jako oni si dojít nakoupit nebo si sednout na stejnou lavičku v parku apod. V tomto činí první zásluţné kroky sociální asistenti uţivatelů, kteří mají čas si při vycházkách se svými klienty popovídat i se spoluobčany, seznámit je s problémy vyplývajícími z mentálního či tělesného postiţení uţivatelů a postupně je tak učí najít si jiný názor na obyvatele DSS. Snahou zaměstnanců by mělo být oslovit některé vedoucí krouţků ve městě, aby se jich mohli účastnit i uţivatelé DSS. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 5 Každý uživatel DSS si může zvolit, jakým způsobem bude trávit svůj volný čas. K ověření hypotézy byly pouţity otázka č. 9 z dotazníku pro uţivatele, č. 9 z dotazníku pro zaměstnance a č. 10 z dotazníku pro sociální asistenty. A) Prezentace odpovědí uživatelů: 9. Můţete si sám (sama) vybrat, jakým způsobem strávíte svůj volný čas? Tabulka č. 17 Odpověď

Počet respondentů

%

ANO

20

100

NE

-

-

Všichni dotázaní

potvrdili, ţe si mohou sami zvolit, jakým způsobem budou

trávit svůj volný čas. B) Prezentace odpovědí zaměstnanců: 9. Můţe si kaţdý uţivatel DSS sám vybrat způsob, jakým bude kaţdý den trávit svůj volný čas?

54


Počet respondentů

%

ANO

20

71

NE

8

29

71 % oslovených zaměstnanců vyslovilo názor, ţe si uţivatelé mohou sami zvolit, jak stráví svůj volný čas. Problém mají s nekomunikujícími uţivateli s hlubokou mentální retardací, kteří často nedokáţí přesně vyjádřit své potřeby a přání. Zlepšení

v této

oblasti

by

měl

přinést

nový

systém

dorozumívání

s nekomunikujícími uţivateli, který je v současné době v DSS vytvářen pracovníky diagnosticko-metodického oddělení. C) Prezentace odpovědí soc. asistentů: 10. Při rozhodování, jakým způsobem budu trávit volný čas s uţivatelem DSS, se řídím: Tabulka č. 19 Odpověď

Počet respondentů

Vůlí a přáním uţivatele

10

59

Svým rozhodnutím

5

29

Nechávám si poradit

2

12

%

Z odpovědí vyplynulo, ţe 59 % sociálních asistentů se řídí vůlí a přáním uţivatele. Komentář k verifikaci hypotézy č. 4: Většina asistentů nechává rozhodovat uţivatele, jakým způsobem spolu budou trávit volný čas, coţ svědčí o velké profesionalitě a empatii těchto osob, i kdyţ většina z nich nemá ţádné vzdělání v oblasti speciální pedagogiky, sociální práce ani jiných podobných oborů. I zde se vyskytuje stejný problém jako u zaměstnanců, a to neschopnost dorozumět se s nekomunikujícími klienty. Přitom převáţná část sociálních 55

asistentů poskytuje svoji sluţbu právě uţivatelům s hlubokou mentální retardací. Proto je zapotřebí, aby asistenti více komunikovali s klíčovými pracovníky uţivatelů. Hypotéza se potvrdila.

17 Závěr verifikace pracovních hypotéz Výsledky tohoto šetření prokázaly, ţe zaměstnancům DSS není lhostejná otázka proţívání volného času všech uţivatelů a snaţí se proto nabídku volnočasových aktivit neustále rozšiřovat a zkvalitňovat. To platí nejenom pro uţivatele s lehkou a střední mentální retardací, ale i pro ty s těţšími formami mentálního postiţení, pro něţ se snaţí vedení zajistit co největší počet sociálních asistentů. Sami uţivatelé mají o tento druh sociální sluţby velký zájem.

56

ZÁVĚR Ţijeme na počátku 21. století v době, která nám přináší řadu neuvěřitelných moţností a námětů, jak strávit volný čas. Je jenom na nás, jak naloţíme s nabídkou cestovních kanceláří a agentur pořádajících neobvyklé sportovní a jiné aktivity. Běţným občanům stačí jen vyřešit dvě základní otázky, zda nám dá vedoucí v zaměstnání dovolenou a jestli máme dostatek finančních prostředků k uskutečnění našich vysněných cílů. Mají však stejné dispozice i naši zdravotně postiţení spoluobčané? Mnozí z nich sice nemají příliš velké finanční moţnosti, zato volného času mají dostatek. To by mělo být vodítkem pro některé podnikatele, kteří nabízejí své sluţby v oblasti ubytování a s tím spojené turistické, sportovní a další činnosti. Trh se v posledních pěti letech začíná velmi zvolna obracet i na zákazníky, pro které dříve pobyt v hotelu či penzionu byl pouhým snem. Jsou za touto skutečností pouze důvody ekonomické související se současnou ekonomickou krizí, nebo a

se

konečně

objevují

deinstitucionalizace

první

v oblasti

výsledky

péče

o

té

mentálně

dlouhoočekávané postiţené

humanizace

občany?

Dokáţe

společnost akceptovat právo mentálně retardovaných jedinců na stejně kvalitně strávený volný čas těchto lidí a poskytne jim k tomu přiměřené moţnosti? Na základě výsledků této bakalářské práce se zdá, ţe situace se začíná skutečně obracet k lepšímu a veřejnost začíná být přístupná věcem, o kterých nechtěla dříve nic slyšet. Příjemně volnočasově strávený týden či dva jsou však pouhým krátkým okamţikem kvalitně stráveného volného času pro osoby s mentální retardací. Vţdyť oni mají toho volného času k dispozici daleko více a často si s ním nevědí rady a čekají pomoc a rady druhých. A jak je dále patrné z výsledků tohoto výzkumného šetření, není dostačující pouhá snaha zaměstnanců daných zařízení i kdyţ je poskytnutá v maximálně moţné míře a dostatečné kvalitě. Uţivatelé i zaměstnanci se jednoznačně vyjádřili, ţe je nutná podpora veřejnosti v péči o hendikepované spoluobčany. Vţdyť správně zvolená zájmová aktivita má významný sebeurčující ale i sebeutrvářející význam pro kaţdého jedince a pro lidi s mentálním postiţením to platí dvojnásob. Významnou roli by v této oblasti měli v budoucnosti sehrát osobní asistenti. Pro tuto sluţbu se vyjádřila naprostá většina uţivatelé a všichni zaměstnanci DSS Slatiňany. Všichni

si uvědomují, jak důleţitou roli v oblasti integrace a socializace

jedince mohou sehrát právě jejich asistenti. 57

V blízké budoucnosti čeká DSS a hlavně jeho uţivatele jiţ zmiňovaná transformace, která s sebou přinese řadu změn. Pro mnoho uţivatelů se tím zlepší kvalita bydlení, pro mnohé z nich pak tu budou příleţitosti hledání

pracovních příleţitostí

na volném trhnu práce a nové moţnosti nabízených volnočasových aktivit. Otázkou však zůstává, zda a jak rychle si dokáţí uţivatelé na nové bydliště a jeho okolí zvyknout a zda je přijme jejich nové okolí. Z hlediska významu této práce je pak nutné si poloţit otázku, zda se pro uţivatele najdou v krátké době noví asistenti, kteří by jim pomohli při integraci a lépe by je seznámili s novým prostředím a také moţnostmi vyuţití jejich volného času. Vţdyť ve Slatiňanech to mnohým občanům trvalo dlouhé roky, neţ si zvykli na fakt, ţe i uţivatelé DSS mají stejná práva jako oni a mohou si sami zvolit, jakým způsobem budou trávit svůj volný čas.

58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHOVÁ, V. Zavádění standardů kvality sociálních služeb v Domově sociálních služeb ve Slatiňanech. Hradec Králové. 2009. 81 s. Bakalářská práce na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové na katedře speciální pedagogiky. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Martina Hurtová 2. ČERNÁ, M. a kol. Česká psychopedie. l. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 222 s. ISBN 978-80-246-1565-3 3. EDELSBERGER, L. Defektologický slovník. 3. vyd. Jinočany H

H, 2000. 418 s.

ISBN 80-86022-76-5 4. HÁJEK, B. Školní vzdělávací program. In HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 239 s. ISBN 978-807367-473-15. 5. HÁKOVÁ, A. Dějiny Ústavu sociální péče ve Slatiňanech. Olomouc, 1978. 82 s. Diplomová práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na katedře

speciální

pedagogiky.

Vedoucí

diplomové

práce

PaedDr.

Ladislav

Štejgrle. 6. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 774 s. ISBN 80-7184-030-0 7. HOFBAUER, B. Východiska, souvislosti, perspektivy. In HÁJEK, B. HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7367-473-1 8. HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc, 2008. 117 s. ISBN 80-244-1237-3 9. HURTOVÁ, M. Historický vývoj výchovy v ústavu sociální péče. Hradec Králové, 2002. 77s. Bakalářská práce na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové na katedře speciální pedagogiky. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. V. Kováříček, CSc. 10. HURTOVÁ, M. Zpráva o činnosti DSS Slatiňany za rok 2009. Zpracováno kolektivem zaměstnanců DSS pod vedením Mgr. Hurtové. 11. KOZÁKOVÁ, Z. Psychopedie. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. V Olomouci. 2005. 74 s. ISBN 80-244-0991-7

59

12. KREJČÍŘOVÁ, O. Speciální pedagogika mentálně retardovaných. In RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 313 s. ISBN 80-244-1475-9 13. MATOUŠEK, O. Ústavní péče. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 138 s. ISBN 80-85850-08-7 14. MEDVECOVÁ, A. Osobný asistent jako poradca v procese spoločenskej integrácie ľudí s mentálním postihnutím. In II. mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2002. 311s. ISBN 80-244-0389-7 15. PAVELKOVÁ, S. Historie a současnost Domova sociálních služebSlatiňany s ohledem na kvalitu života uživatelů jeho služeb. Hradec Králové, 2009. 81 s. Diplomová práce na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové na katedře speciální pedagogiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petra Bendová, PhD. 16. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. 1. vyd. Praha: Portál. 1999. 232 s. ISBN 80-7178-295-5 17. SKUTIL, Martin; KŘOVÁČKOVÁ, Blanka. Diplomová práce a empirický výzkum pedagogických jevů. 1. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. 74 s. ISBN 80-7041-428-6 18. ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Arteterapia – úžitkové umenie?1. vyd. Bratislava: Petrus. 273 s. ISBN 80-89233-10-4 19. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 1. vyd. Praha: Portál. 2000. 178 s. ISBN 80-7178-506-7 20. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3. vyd. Praha: Portál. 198 s.ISBN 80-7367-060-7 21. VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie. 3. vyd. Praha: Parta. 2007. 386 s. ISBN 978-80-7320-099-2 22. VAŠEK, Š. Základy špeciálnej pedagogiky. 1. vyd. Bratislava: Sapientia. 1995. 210 s. ISBN 80-968797-0-7 23. Zákon 108/2006 Sb. [online]. c. 2009 [cit. 2010- 05-21]. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf

60

Seznam příloh Příloha A

Dotazník pro sociální asistenty DSS Slatiňany

Příloha B

Dotazník pro uţivatele DSS Slatiňany

Příloha C

Dotazník pro zaměstnance DSS Slatiňany

Příloha D

SMĚRNICE ŘEDITELE DSS č. 10/2009 o výkonu sociální asistence pro volnočasové aktivity a integraci uţivatelů DSS Slatiňany

Příloha E

SMĚRNICE ŘEDITELE DSS č. 9/2009 o působení patronů v DSS Slatiňany

Příloha A

Dotazník pro sociální asistenty DSS Slatiňany Dobrý den, jmenuji se Zuzana Dorazilová a v DSS pracuji jako vedoucí centra denních aktivit. Chtěla bych Vás poţádat o spolupráci při zjišťování údajů potřebných k sepsání mé bakalářské práce. Proto Vás prosím o vyplnění údajů v dotazníku a zároveň Vás chci ujistit, ţe dotazník nebude nikde zveřejňován a Vaše odpovědi budou zcela anonymní. Předem Vám děkuji za spolupráci a věřím, ţe údaje Vámi vyplněné pomohou ke zkvalitnění ţivota uţivatelů DSS Slatiňany. Zuzana Dorazilová

l. Pohlaví soc. asistenta a) muţ b) ţena 2. Povolání soc. asistenta a) student b) pracující c) důchodce uveďte, prosím, Váš věk ………………………….. 3. Roli soc. asistenta vykonávám a) méně neţ 1 rok b) 1 – 2 roky c) 3 – 4 roky d) více neţ 4 roky

4. Co Vás vedlo k rozhodnutí vykonávat roli soc. asistenta u klienta (ů) DSS Slatiňany? a) finanční přivýdělek b) zájem o zlepšení kvality ţivota uţivatelů DSS c) smysluplné trávení svého volného času 5. Vykonávám roli soc. asistenta u: a) 1 uţivatele DSS b) 2 uţivatelů DSS c) více neţ 2 uţivatelů ………………………….. (upřesnit počet) 6. Domníváte se, že Vaše práce přispívá ke zkvalitnění trávení volného času uživatelů DSS? a) ano b) ne 7. Domníváte se, že DSS poskytuje dostatek aktivit pro kvalitně strávený volný čas uživatelů? a) ano b) ne c) nevím 8. Domníváte se, že město Slatiňany poskytuje dostatek možností pro plnohodnotně strávený volný čas uživatelům DSS? a) ano b) ne c) nevím

9. Jakým způsobem trávíte volný čas s uživatelem? (do volné linky vepište pořadí, v jakém nejraději trávíte volný čas s uţivatelem od 1 do 6 u aktivit v DSS, a od 1 do 2 u aktivit mimo DSS, přičemţ č. 1 znamená nejčastěji volenou aktivitu atd.) Aktivity v DSS: a) asistence při péči o osobu uţivatele

……………

(pomoc při os. hygieně, při nácviku oblékání a stravování apod.) b) volným pohybem s uţivatelem po areálu DSS

……………

c) pobytem v plaveckém bazénu DSS

……………

d) pobytem v kuličkovém bazénu DSS

……………

e) účastí na některé z terapií (muzikoterapie, hipoterapie, canisterapie) …………. f) procházkami po zahradě v areálu DSS

…………...

Aktivity mimo areál DSS: g) vycházkami do blízkého okolí

…………..

h) účastníme se kulturních a jiných akcí pořádaných ve Slatiňanech

…………..

uveďte, jakých ………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………...

10. Při rozhodování, jakým způsobem budu trávit volný čas s uživatelem DSS, se řídím: a) vůlí a přáním uţivatele b) svým rozhodnutím c) nechávám si poradit od pracovníků v přímé péči

11. Spolupracují s Vámi klíčoví pracovníci uživatelů? a) ano b) ne

12. Jak dlouhou dobu trávíte s uživatelem? (doplňte chybějící údaj) a) ………………………. hod. denně b) ……………………….. hod. týdně c) ……………………….. hod. měsíčně

13. Jste spokojeni s informacemi, které Vám poskytuje vedení DSS? a) ano b) ne

14. Jste spokojeni se spoluprací s pracovníky v přímé péči? a) ano b) ne

15. Domníváte se, že Vám může kdokoli z pracovníků DSS pomoci v tom, abyste svoji roli asistenta vykonávali lépe? (v případě, že odpovíte ano, uveďte, jakým způsobem). a) ano b) ne ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. .…………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………

Příloha B Dotazník pro uživatele DSS Slatiňany Váţená paní, váţený pane, chtěla bych Vás poţádat o spolupráci při vyplnění dotazníku, který bude slouţit jako podklad pro vyplnění mé bakalářské práce. Zároveň Vás chci ujistit, ţe Vámi vyplněný dotazník nebude nikde zveřejňován a Vaše odpovědi budou zcela anonymní. Děkuji Vám za spolupráci. Zuzana Dorazilová

1. Pohlaví uživatele a) muţ b) ţena

2. Věk uživatele a) Do 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 45 let d) nad 45 let

3. Chcete mít svého osobního asistenta? a) ano b) ne

4 . Domníváte se, že by mohl osobní asistent přispět k tomu, abyste mohli lépe trávit svůj volný čas? a) ano b) ne c) nevím

5. Myslíte si, že Vám zaměstnanci DSS poskytují dostatek možností pro aktivní využití volného času? a) ano b) ne

6.Domníváte se, že město Slatiňany poskytuje dostatek možností pro plnohodnotné trávení vašeho volného času? a) ano b) ne

7.Jakým způsobem trávíte svůj volný čas? (do volné linky vepište pořadí, v jakém nejraději trávíte volný čas od 1 do 7 u aktivit v DSS, a od 1 do 3 u aktivit mimo DSS, přičemţ č. 1znamená nejčastěji volenou aktivitu atd.) Aktivity v DSS: a) volný pohyb po areálu DSS (vycházky po zahradě, návštěva jiného uţivatele apod.)

………..

b) pobyt v plaveckém bazénu DSS

………..

c) pobyt v kuličkovém bazénu DSS

………..

d) Účastí na některém ze zájmových krouţků

……….

e) sledování televize, DVD či videa nebo poslechem radiopřijímače ………. f)

pomoc na oddělení či v domečku

g) jinou formou odpočinku (uveď, jakým způsobem)

. ……... ………

…………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………….. Aktivity mimo areál DSS: a)

vycházky do blízkého okolí

b) návštěva knihovny

……….. ………..

c) účast na kulturních a jiných akcích pořádaných ve Slatiňanech ………. či v okolí

8. Chtěl (a) byste, aby v DSS vznikl nějaký nový zájmový kroužek? ( v případě, že odpovíte ano, uveďte jaký) a) ano …………………………………………………………. b) ne

9.Můžete si sám (sama) vybrat, jakým způsobem strávíte svůj volný čas? a) ano b) ne

Příloha C Dotazník pro zaměstnance DSS Slatiňany Váţené kolegyně, váţení kolegové, chtěla bych Vás poţádat o vyplnění dotazníku, jehoţ odpovědi budou slouţit jako podklady pro zpracování mé bakalářské práce na téma: „Volnočasové aktivity osob s mentálním postiţením v podmínkách DSS Slatiňany. Zároveň Vás chci ujistit, ţe dotazník nebude nikde zveřejňován a Vaše odpovědi budou zcela anonymní. Děkuji Vám za spolupráci. Zuzana Dorazilová

1. Pohlaví zaměstnance a) muţ b) ţena 2. Pracovní pozice zaměstnance a) instruktor soc. péče b) vychovatel c) pracovník v přímé péči d) ostatní 3. Věk zaměstnance a) do 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 45 let d) nad 45 let

4. Máte zájem o to, aby se péči o uživatele DSS věnovalo více sociálních asistentů a patronů? a) ano b) ne 5. Domníváte se, že práce asistenta přispívá k tomu, aby uživatelé lépe využívali svůj volný čas? a) ano b) ne c) nevím 6. Myslíte si, že DSS poskytuje dostatek možností pro volnočasové aktivity uživatelů? a) ano b) ne 7. Domníváte se, že město Slatiňany poskytuje dostatek možností pro plnohodnotné trávení volného času uživatelů? a) ano b )ne 8. Myslíte si, že by se nabídka volnočasových aktivit v DSS měla ještě rozšířit? (v případě, že odpovíte ano, uveďte navržený způsob řešení) a) ano ……………………………………………………………………………………… .……………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………….

b) ne

9. Může si každý uživatel DSS sám vybrat způsob, jakým bude každý den trávit svůj volný čas? a) ano b )ne

Příloha D

SMĚRNICE ŘEDITELE DSS č. 10/2009 o výkonu sociální asistence pro volnočasové aktivity a integraci uživatelů DSS Slatiňany V souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v platném znění a přílohou č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb. v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zák. č. 108/2006 Sb. (standard č. 5), vydávám z titulu ředitele následující směrnici: Rozsah působnosti: vedoucí pracovníci zdravotně výchovného útvaru (dále jen ZVÚ a vedoucí diagnosticko metodického oddělení (dále jen DMO) Tato směrnice ruší a nahrazuje: Směrnici ředitele DSS č. 4/2008 o výkonu osobní asistence u klientů DSS Slatiňany ze dne 26. 2. 2008 Zpracoval a za aktualizaci zodpovídá: vedoucí diagnosticko-metodického oddělení Za kontrolu zodpovídají: vedoucí pracovníci ZVÚ a DMO na všech úrovních Účinnost směrnice: od 1. 7. 2009

I.Účel směrnice Účelem této směrnice je stanovit předpoklady pro výkon sociální asistence u uţivatelů DSS Slatiňany (dále jen DSS), kritéria pro přijímání, náplň pracovní činnosti sociálních asistentů pro volnočasové aktivity a integraci uţivatelů (dále jen sociální asistent) a jejich řízení.

II.Náplň práce sociálního asistenta/-ky: a) pomoc při zvládání běžných úkonů, mezi něž patří: - pomoc a podpora při podávání jídla a oblékání - nezbytná pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při pouţití WC

- pomoc při samostatném pohybu v DSS i mimo něj b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti - pomoc v aktivitách podporujících sociální začleňování uţivatelů - pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - doprovázení na zájmové a volnočasové aktivity uţivatele

III. Předpoklady pro výkon sociální asistence: a) tělesné a zdravotní předpoklady – dobrý zdravotní stav a fyzická kondice (očkování proti HBS Ag (ţloutence typu B) v případě, ţe je sociální asistence poskytována pozitivnímu uţivateli) b) duševní předpoklady (zejména vhodná motivace, kladný postoj k uţivatelům, schopnost empatie aj.) c) odborná vybavenost - znalost problematiky lidí s mentálním postiţením a jejich psychologických zvláštností - poskytování první pomoci - znalost pravidel bezpečnosti práce a poţární ochrany v DSS - základní znalost směrnic DSS týkajících se práv uţivatelů a střetu zájmů d) vzdělanostní předpoklady - studium nebo absolutorium středních či vyšších škol se zdravotním, sociálním, sociálně právním nebo pedagogickým zaměřením -absolutorium kurzu osobní asistent/-ka, pracovník v sociálních sluţbách, pečovatel/-ka - v odůvodněných případech mohou být přijati uchazeči, kteří nemají potřebné vzdělanostní předpoklady, ale mají dlouhodobou zkušenost s péčí o druhé (např. péče o osobu blízkou)

IV. Podmínky přijetí zájemce o sociální asistenci a) uchazeč o přijetí na pozici sociální asistent/-ka musí splňovat všechny předpoklady pro výkon sociální asistence uvedené v bodě III. této směrnice b) kaţdý uchazeč musí před sepsáním dohody o pracovní činnosti úspěšně projít psychotesty, za jejich provedení před nástupem asistenta a vyhodnocení zodpovídá vedoucí DMO c) čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti

V. Řízení sociálních asistentů a) sociální asistenti jsou přímo řízeni příslušným vedoucím pracovníkem (staniční sestry, vedoucí domků, vedoucí SD), který zodpovídá za úsek přímé péče, ve kterém je uţivatel, jemuţ je sociální asistence poskytována, ubytován b) metodicky jsou sociální asistenti řízení příslušnými klíčovými pracovníky uţivatelů, jimţ je sociální asistence poskytována


Ing. Miroslav Kubín

Příloha E

SMĚRNICE ŘEDITELE DSS č. 9/2009 o působení patronů v DSS Slatiňany

V souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách v platném znění a vyhláškou č. 505/2006 Sb. v platném znění vydávám z titulu ředitele následující směrnici: Rozsah působnosti: platí pro všechny zaměstnance DSS Slatiňany Účinnost směrnice: od 1. 7. 2009 Touto směrnicí se ruší a nahrazuje: Směrnice ředitele č. 2/2006 o působení dobrovolníků V ÚSP Slatiňany ze dne 18. 1. 2006 Zpracovala a za aktualizaci odpovídá: vedoucí diagnosticko metodického oddělení Za kontrolu zodpovídají: všichni vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení

1. Úvodní ustanovení Základním cílem působení patronů v DSS Slatiňany (dále jen DSS) je vytvářet smysluplné vztahy uţivatelů s lidmi z přirozeného sociálního prostředí a tím sniţovat negativní důsledky dlouhodobého pobytu uţivatelů v ústavním prostředí a zároveň prohlubovat jejich společenskou integraci. Patronát nad uţivateli je současně formou souvislé praxe v DSS.

2. Formy patronátů Patronát nad uţivateli DSS probíhá ve 2 základních formách: a) individuální patronát – patron navštěvuje uţivatele a účastní se s sním dalších aktivit

b) skupinový patronát – patron navštěvuje skupinu uţivatelů a účastní se dalších aktivit ve vybrané domácnosti DSS

3. Průběh a organizační zajištění patronátů 3.1 Jednání se zájemci o patronát, související organizační záleţitosti a odborné vedení patronů zajišťuje vedoucí diagnosticko metodického oddělení (dále jen (DMO) 3.2 Se všemi zájemci o patronát provádí vedoucí DMO úvodní rozhovor, při kterém: - zjistí motivaci zájemce o patronát - seznámí zájemce s hlavním smyslem, základními informacemi a stanovenými pravidly patronátu v DSS – pravidelnost návštěv, obsah Smlouvy o výkonu patronátu nad uţivateli DSS 3.3 Vedoucí DMO před zahájením činnosti patrona: - vytipuje vhodného (vhodné uţivatele) - sepíše se zájemcem Smlouvu o výkonu patronátu nad uţivateli DSS (Příloha č. 1) - zajistí základní proškolení v oblasti poţární ochrany a bezpečnosti práce - seznámí zájemce s individuálními zvláštnostmi a moţnostmi vybraného uţivatele nebo se specifiky vybrané domácnosti, do které bude patron docházet. - písemné smlouvy jsou uloţeny v dokumentaci DMO po celou dobu jejich platnosti. Po ukončení jejich platnosti budou archivovány v DMO (dle platného Spisového a skartačního řádu DSS Slatiňany) po dobu 5 let. Za archivaci odpovídá vedoucí DMO. 3.4 Po uzavření Smlouvy o výkonu patronátu nad uţivateli DSS (před první návštěvou patrona v DSS) vedoucí DMO: - zaeviduje nového patrona do přehledu, který je součástí dokumentace DMO a který je průběţně aktualizován - písemně oznámí výkon patronátu v příslušné domácnosti DSS a na sociálním oddělení - oznámí výkon patronátu na poradě vedení DSS

3.5 Vedoucí DMO průběţně sleduje práci patronů, vyhodnocuje ji a řeší vzniklé problémy. Na vyţádání vydá patronovi po zhodnocení průběhu jeho činnosti v DSS potvrzení o absolvování praxe formou patronátu nad uţivateli DSS. 3.6 Osoby vykonávající patronát v DSS jsou pojištěni pro případ vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu patronátu. 3.7 Všichni zaměstnanci DSS s patrony spolupracují a jsou povinni oznámit jakékkoli problémy vzniklé při působení patrona v DSS vedoucí DMO.


Ing. Miroslav Kubín

ANOTACE Jméno a příjmení:

Zuzana Dorazilová

Katedra:

Katedra speciální pedagogiky

Vedoucí práce:

Prof. PaedDr. Jiří David, CSc.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Volnočasové aktivity osob s mentálním postiţením v podmínkách DSS Slatiňany

Název v angličtině:

Leisure time activities of mentally handicapped people in Social service home Slatiňany

Anotace práce:

Práce bude zaměřena na způsoby trávení volného času uţivatelů sociálních sluţeb trvale ţijících v Domově sociálních sluţeb Slatiňany. Teoretická část se bude zabývat vysvětlením pojmu volný čas, aktivitami a prostory pro trávení volného času a současně perspektivou problematiky volnočasových aktivit. V praktické části se zaměříme na vývoj nabídky volnočasových aktivit a jejich vyuţívání klienty. Výzkum bude prováděn formou studia historických materiálů a dotazníků uţivatelů, zaměstnanců a osobních asistentů DSS.

Klíčová slova:

Mentální retardace, volný čas, osobní asistence, volnočasová aktivita

Anotace v angličtině:

The theme of my work will treat of the free time spending by the social service users that live in DSS (Home of Social Service) in Slatiňany. The theoretical part of refers to the explanation of the conception of free time activities and rooms for spending freee time and contemporary to the perspective of the freee time activities problem. The practical part of the study will be aimed at the development of the free time activities offfer and their using by klient. The research will be effected in the way of the study of historical materials and questionaries users, emploees and personal assistants DSS. Mental handicap, free time, personal assistance, free time activity

Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:

Příl. A Dotazník pro sociální asistenty DSS Příl. B Dotazník pro uţivatele DSS Příl. C Dotazník pro zaměstnance DSS Příl. D Směrnice ředitele DSS č. 10/2009 Příl. E Směrnice ředitele DSS č. 9/2009

Rozsah práce:

60 stran

Jazyk práce:

český

VOLNOČASOVÉ AKTIVITY OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V PODMÍNKÁCH DSS SLATIŇANY

Recommend Documents