Volno-časové aktivity osob v seniorském věku

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Jana Vargová

Volno-časové aktivity osob v seniorském věku Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Volno-časové aktivity osob v seniorském věku“ vypracovala samostatně na základě citované literatury a podkladových materiálů uvedených v přiloženém přehledu literatury a pramenů.

Chrudim, 20. března 2009

Děkuji paní Mgr. Haně Pinkavové za odbornou konzultaci a vedení mé diplomové práce. Mgr. Miroslavu Hartmannovi, pracovníku odboru veřejných databází Českého statistického úřadu v Praze, děkuji za pomoc se statistickými výpočty. Paní Evě Hradské chci touto cestou poděkovat za velmi zajímavé poznatky o životě švédských seniorů, vážila za mnou dlouhou cestu až ze severského Falunu. Poděkování patří mým nejbližším, Kačence, Magdičce a manželovi, bez jejichž pochopení, tolerance a podpory by nebylo možné práci dokončit. Všem ostatním, kteří přispěli k dokončení práce, patří můj dík.

OBSAH OBSAH

4

ÚVOD

7

1

AKTIVNÍ STÁŘÍ A UMĚNÍ ÚSPĚŠNĚ STÁRNOUT

8

1.1

Stárnutí

8

2

STÁŘÍ - VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOSTNÍ ROZVOJ

12

2.1

Historie vzniku Univerzit třetího věku v České republice až do současnosti

12

2.2

Historie vzniku Univerzit třetího věku ve světě

13

2.3

Asociace univerzit třetího věku

14

2.4

European Federation for the Welfare of the Elderly – mobilizační specializované aktivity pro seniory

15

2.5

Volno-časové aktivity seniorů ve Švédsku

16

2.6

Národní aktivity a programy

18

2.7

U3V na vybraných univerzitách v České republice

19

2.7.1 Univerzita Hradec Králové 2.7.2 Univerzita Pardubice 2.7.3 Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického 2.7.4 Masarykova univerzita

19 20

2.8

Další možnosti vzdělávacích programů pro seniory

23

3

PAMĚŤ A CVIČENÍ PAMĚTI SENIORŮ

26

3.1

Paměť krátkodobá a dlouhodobá

26

3.2

Smysly a jejich stimulace

28

3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5

Hmat Zrak Sluch Čich Chuť

28 29 29 29 30

4

TĚLESNÁ AKTIVITA A SPORT

31

4.1

Obecné zásady pro tělesnou aktivitu ve stáří

31

4.2

Stáří a sport

32

4

21 22

4.3

Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený metabolickými a endokrinními chorobami

34

Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený onemocněním ledvin

34

Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený chorobami srdce a cév

35

Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený chorobami dýchacího systému

35

4.7

Pohybové programy

36

4.8

Význam kondičního cvičení pro seniory

37

5

AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI

39

5.1

Hry se slovy, kvízy a hlavolamy

39

5.2

Společenské a pohybové aktivity, sezení

39

5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.2.7

Společenské hry Hry a aktivity venku a na sportovištích Aktivity v přírodě Relaxační sezení Vzpomínková sezení Čtenářská sezení – kluby čtenářů Promítání fotografií a diapozitivů spojené s přednáškou

39 39 40 40 40 41 41

5.3

Umění

42

4.4 4.5 4.6

5.3.1 Výtvarné činnosti 5.3.2 Hudba

42 42

5.4

Vnímání a orientace

43

6

MOŽNOSTI AKTIVIT SENIORŮ VE MĚSTĚ CHRUDIM

44

6.1

Projekt „Zdraví 21“

44

6.2

Projekt „V Chrudimi se žije zdravě i v seniorském věku“

45

6.3

Projekt „Chrudimská univerzita třetího věku“

45

7

VÝZKUMNÁ ČÁST PRÁCE

47

7.1

Cíle diplomové práce

47

7.2

Souhrn hypotéz a použitých testů pro jednotlivé cíle

48

7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4

Cíl 1 - test a hypotézy Cíl 2 - test a hypotézy Cíl 3 - test a hypotézy Cíl 4 - test a hypotézy

48 49 49 49

5

7.2.5 Cíl 5 - test a hypotézy

50

7.3

Dotazník ankety a metodika šetření

51

7.4

Statistické zpracování otázek a hypotéz příslušných k jednotlivým cílům práce

56

7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5

Informovanost seniorů o VČA v Chrudimi Využití VČA seniory v Chrudimi Vztah mezi pohlavím a využíváním nabízených VČA Spokojenost seniorů s nabízenými VČA VČA nabízené městem nebo aktivity vlastní?

57 59 61 63 67

7.5

Další vztahy

69

DISKUSE

87

ZÁVĚR

98

ANOTACE PRÁCE

101

ANNOTATION

102

LITERATURA A PRAMENY

103

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

106

SEZNAM GRAFŮ

107

SEZNAM TABULEK

108

PŘÍLOHY

110

Příloha 1 (Hmat)

111

Příloha 2 (Zrak)

112

Příloha 3 (Čich)

113

Příloha 4 (Chuť)

114

Příloha 5 (Hry se slovy a kvízy)

115

Příloha 6 (Relaxace)

125

Příloha 7 (Arteterapie)

126

Příloha 8 (Vnímání a orientace)

128

Příloha 9 (Možnosti volno-časových aktivit seniorů v Chrudimi a sociální služby města Chrudim)

129

Příloha 10 (Možnosti cvičení)

137

6

ÚVOD Stáří je součástí přirozeného vývoje člověka. Je na každém z nás, jak se s tímto nezměnitelným faktem dokáže vyrovnat. Někdo snáze, někdo obtížněji. Nejvíce zaleží na tom, co je smyslem našeho života. Odchodem do důchodu život nekončí, naopak některým seniorům se otevřou nové možnosti, které dříve v důsledku své pracovní vytíženosti a časové náročnosti nemohli uskutečnit. Jiní lidé mají pocit, že odchodem do penze, a zvláště pokud byli tito jedinci společensky nebo profesně známí široké veřejnosti, ztrácejí na své prestiži, sociální a ekonomické pozici i autoritě. I v naší společnosti je celá řada seniorů, kteří jsou velmi aktivní i v důchodovém věku. To se ovšem hodně odráží od jejich celkového zdravotního stavu i ekonomické situace. Mnoho lidí staršího věku si nedokáže svůj další život bez činností a aktivity představit. Proto vyhledávají nejrůznější nabídky volno-časových aktivit, které pořádá jejich nejbližší okolí, věnují se svým koníčkům, snaží se vypomoci vlastním dětem, uskutečňují si své sny a přání, na která v produktivním věku nezbýval čas. Ti, kteří byli nejvíce pracovně vytížení, se nehodlají své činnosti jen tak lehce vzdát a dále vypomáhají v zaměstnání, či se stávají velmi cennými poradci nás mladších v nejrůznějších oborech a předávají nám své poznatky a zkušenosti.

7

1 AKTIVNÍ STÁŘÍ A UMĚNÍ ÚSPĚŠNĚ STÁRNOUT 1.1 Stárnutí Stárnutí je zcela přirozený proces. Je jednou z fází lidského vývoje a proto je nutné posuzovat ho jako součást celkové proměny. Definovat stáří je velmi obtížné. Psychologové říkají, že člověk je tak starý, jak staře myslí. Pro stáří není možné vymyslet žádný matematický vzorec, stáří odráží především duševní a tělesný stav člověka, a ne pouze počet prožitých let života. Doba, že stáří je nemoc, která se vyznačuje zpomalením myšlení a pohybu, je naštěstí dávno pryč. Lidé v dnešní době ví, že udržet co nejdéle svěžest těla i mysli se podaří pouze tehdy, budou-li žít v souladu s lidským bytím, nebudou-li přeceňovat svou sílu, nebudou-li si hrát na někoho, kým nejsou a zůstanou-li přirození. Můžeme říci, že člověk je relativně mladý, dokud je schopen se učit, chtít poznávat nové věci, využívat získaných poznatků v běžném životě, vnímat nové a odlišné názory a předávat vlastní zkušenosti dalším generacím. Naši mysl i tělo můžeme trénovat již od mládí tak, aby fungovaly zdravěji a lépe i ve zralejším věku. Nebude-li člověk, ať mladý nebo staršího věku trénovat své tělo, dochází ke stagnaci a postupné atrofii. Lidé vyššího věku se nemusí obávat, že se jim mozek přílišným myšlením unaví, naopak je nezbytně nutné ho neustále stimulovat. Tělo i mysl mají opětovnou schopnost obnovy. Je-li tělo nemocné uzdraví se, rány po těle se zahojí, mysl se zklidní a to často bez lékařské pomoci. Mysl i tělo mají schopnost správně pracovat po dlouhá léta. S přibývajícím věkem je lidem doporučováno, aby se šetřili a zpomalili na svém tempu. Ale to ještě neznamená, že v seniorském věku budeme pasivní. Celé řadě pohodlných lidí právě tento životní styl nic nedělání vyhovuje. Ale položme si otázku: „Jak dlouho?“ Dle mého názoru, takový životní styl nebude dávat mnoho radostí. Postupně začnou ubývat psychické i tělesné funkce, tělo pasivního člověka ztrácí pohyblivost a může to dojít tak daleko, že člověk skončí na pojízdném vozíku či upoutaný na lůžku. Pokud si člověk začne šetřit mozek, postupně zjistí, že má potíže s koncentrací,

8

s učením nových věcí a s pamětí. Takovýmto stylem života dojde velmi rychle k vyřazení člověka z produktivního života. Postupně zjistí, že ze své energie nic neušetřil, ale naopak došlo ke ztrátě vitality, k nezájmu o dění kolem sebe a k celkové únavě a opotřebování organismu. Proto, aby mohl být v seniorském věku život plnohodnotným a aktivním, je důležité žít zdravě. Jednou ze základních podmínek je pravidelná aktivizační činnost, pravidelný odpočinek a dostatečný, ničím nerušený spánek. Uvědomme si, že stáří není nemoc, že ke zdravému stáří patří aktivita, vitalita a zdravý životní styl. Procesy stárnutí „Stárnutí lze považovat za přirozený a biologicky zákonitý proces, který se projevuje sníženou adaptační schopností organismu a úbytkem funkčních rezerv.“1 Lidé stejného kalendářního věku mohou mít i rozdílný biologický věk. Rozlišujeme dva procesy stárnutí. Prvním je biologické stáří, kdy biologické změny jsou spjaty s věkem každého člověka. Je nutné upozornit, že biologické změny v tom případě nejsou závislé na aktuálním zdravotním stavu či na vlivu okolního prostředí. Druhý proces stárnutí poukazuje na celkový zdravotní stav jedince a na ovlivňování zdravotního stavu okolním prostředím a jeho vlivy. Můžeme říci, že stáří je do určité míry ovlivnitelné. Spokojenost seniora je do určité míry dána jeho zdravotním fondem, ale také tím, jak kdo stárnul a jak ve stáří žije. Vnímání stáří Jak budeme vnímat stáří ovlivňuje výchova od nejútlejšího dětství. Velmi záleží na tom, jak nás naši rodiče vychovávali, jaký nám dávali příklad, jak se sami chovali ke svým vlastním rodičům. Pak lze předpokládat, že i my mladí se budeme obdobným způsobem chovat ke svým rodičům. Současná doba přináší celou řadu neshod mezi mladou a starší generací. Společnost dává za vzor krásu, zdatnost, mládí, výkonnost. Tyto rysy přísluší mladé generaci. 1

ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s.14

9

Někdy mám pocit, že my mladí nevidíme nebo snad nechceme vidět ve svých rodičích či prarodičích moudrost, zkušenost, trpělivost, vyrovnanost, nadhled, opravdovou lásku k nám dětem a morálku. Domnívám se, že bychom měli starší generaci více naslouchat a ne ji chápat a brát jako nutné zlo. Ale nesmíme zapomínat na to, že má-li být komunikace úspěšná musí být oboustranná. I my mladí jednou zestárneme a budeme chtít žít v klidu, bok po boku se svými nejbližšími a radovat se společně ze života. V poslední době se neustále setkáváme s týráním a domácím násilím lidí staršího věku. Proč? Bylo to i v době dřívější? Odpovím, že ano, ale ne v takové míře jako v době současné. Možná, že právě výchova má obrovský vliv na tuto problematiku. My mladí jsme se naučili od života brát, ale umíme i dávat? Nepozapomněli jsme na to, co je to etika, morálka a zodpovědnost? To, jak nahlížíme na stáří a seniory je také obraz naší společnosti, našeho společenského a politického života, výchovy a vzdělávání. Faktory zvyšující věk Abychom se jako populace mohli dožívat vyššího věku, je nezbytně důležité: •

zlepšit kvalitu výživy a snížit celkový objem konzumovaných potravin

•

zlepšit kvalitu životního prostředí

•

zlepšit životní styl

•

více tělesné, pracovní a duševní aktivity

•

přiměřený objem relaxačních a tělesných cvičení Pozitivní ovlivnění kvality života ve stáří je vyjadřováno často zmiňovanými

slovy: přidávat život létům, nejen léta životu. Faktory snižující věk Je důležité se také zmínit o faktorech, které se podílejí na snižování věku, které ovlivnit nelze: •

věk

•

pohlaví

•

somatické zvláštnosti

•

rodinná dispozice k onemocnění

•

etnická příslušnost

10

•

typ nervové soustavy a chování člověka Existují ale faktory, urychlující proces stárnutí, které lze ovlivnit:

•

psychická zátěž – stres, konflikty, frustrace z psychického napětí

•

nezdravá výživa – rozpor mezi kvalitou a kvantitou

•

kouření, konzumace alkoholu

•

nedostatečná pohybová aktivita

Gerontagogika „Gerontagogika je vymezována jako hraniční vědní disciplína na pomezí andragogiky jako vědy o výchově a vzdělávání dospělých a gerontologie jako vědy o stárnutí a stáří.“2

2

PETŘKOVÁ,A., Gerontagogika,, s..18

11

2 STÁŘÍ VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Stáří je dlouhé období v životě lidí, které i přes odchod do důchodu není neproduktivní. I ve zralém období pokračuje osobnostní vývoj, člověk je ovlivňován svým okolím a společností. Dnešní, velmi uspěchaná a mnohdy hektická doba, která je charakterizována překotným vědeckotechnickým pokrokem vyžaduje, aby se i senioři orientovali v nových pojmech, nových technologiích i informačních technikách. Tato orientace je nezbytně důležitá pro jejich začlenění do společnosti, pro dobrou mezigenerační komunikaci a vzájemné vztahy.

2.1 Historie vzniku Univerzit třetího věku v České republice až do současnosti Vzdělávání seniorů zaznamenalo větší intenzitu v 90. letech. Jednotlivé VŠ začaly uplatňovat ve studijních programech svá specifika. První Univerzita třetího věku (dále jen U3V) vznikla při Palackého univerzitě v Olomouci v roce 1986. Poté vznikaly i další univerzity v českých univerzitních městech. V roce 1993 bylo založeno občanské sdružení AU3V, což v překladu znamená Asociace Univerzit Třetího Věku, je členem Mezinárodního sdružení U3V – AIUTA (Association Internationale des Universités du Troisième Âge [ 12 ]). Sekretariát této Asociace v současné době sídlí v Brně na VUT [ 21 ]. Seniorské vzdělávání se začalo rozvíjet už v 80. letech minulého století. První kurzy a přednášky byly většinou zaměřené na vztah člověka s přírodou, například oblasti: Člověk a příroda, Problémy stárnutí, Zdravé potraviny aj. U3V je forma zájmového vzdělávání seniorů. V posledních letech je zaznamenán velký zájem o tento typ vzdělávání ze strany populace seniorů. U3V poskytují všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Univerzitě nebo vysokoškolskému pracovišti dává možnost otevřít se co nejširší veřejnosti a to zejména popularizací vědy, vědeckých objevů a nových technologií.

12

I U3V má svou filozofii. U3V má být místem, kde si lidé vyššího věku chtějí obohacovat a rozšiřovat své dosavadní vědomosti a zkušenosti na univerzitní úrovni, má být též místem příjemného setkání lidí věkově a zájmově si blízkých. U3V umožňuje těmto lidem navazovat nová přátelství, pomáhá v překonávání pocitů méněcennosti a nepotřebnosti i izolovanosti. Stává se místem diskusí a debat a také místem kde senioři mohou kvalitně vyplnit svůj volný čas. Studium na U3V je z velké části koncipováno do dvou semestrů, v některých institucí je prolínání teorie s praxí a možnost exkurzí na odborná pracoviště. Medicínské, přírodovědné a technické obory přinášejí celou řadu pozoruhodných poznatků, nových objevů, nových technologií a postupů, se kterými se v každodenním životě setkáváme. Někdy nejsou naše znalosti dostačující a právě v rámci U3V mají posluchači možnost řadu nových vědomostí rozšířit či lépe pochopit a porozumět jim.

2.2 Historie vzniku Univerzit třetího věku ve světě Nelze opomenout, že vzdělávání seniorů ve vyspělých zemích západní Evropy začalo mnohem dříve, a to zhruba před 25 lety. První univerzita třetího věku vznikla ve Francii a to s cílem nabídnout seniorům specifický vzdělávací program. Odtud později došlo k rozšíření tohoto typu vzdělávání do ostatních zemí Evropy i do zámoří. U3V jako vzdělávací instituce se od svého vzniku zaměřily na zájmové vzdělávání, které bylo od začátku projektované pro specializovanou věkovou skupinu obyvatelstva. Začátky působení první U3V v Toulouse v roce 1973 se těšilo velké pozornosti masmédií. Zakladatelem této první Univerzity třetího věku byl profesor práv Pierre Vellas. Narůstající počet U3V vyvolal nutnost koordinovat jejich aktivity na mezinárodní úrovni. V roce 1977 vzniklo Mezinárodní sdružení U3V - AIUTA, které sídlí v Toulouse ve Francii. Hlavním důvodem ke vzniku U3V byl nepoměr mezi nárůstem počtu seniorů a snahou společnosti vyřadit seniory předčasně z pracovního poměru, aby mohli uvolnit místa mladší generaci. Bylo zcela zřejmé, že senioři, aby mohli i nadále naplno žít a ne jenom „přežívat a dožívat“, potřebují krom zdravotní péče a sociální jistoty také nový přístup k dalšímu vzdělávání. Jako jedna z možností dalšího seniorského vzdělávání je i Univerzita třetí-

13

ho věku. Cílem těchto U3V je mobilizovat duševní síly seniorů, pomáhat jim najít přiměřené začlenění do společnosti a v neposlední řadě se snaží zvýšit i jejich sebevědomí. Evropská federace studujících seniorů na univerzitách (European Federation of Older Students at the Universities [ 15 ], dále jen EFOS) je mezinárodním sdružením se sídlem v Bruselu a jednatelstvím ve Vídni. EFOS se zavazuje k následujícím cílům: •

Podporovat studium seniorů

•

Umožnit seniorům vzdělávat se na univerzitách

•

Umožnit seniorům vzdělávat se na institucích vyššího vzdělávání

•

Umožnit seniorům společné studium s mladou generací

•

Zastupovat politicko-vzdělávací zájmy seniorů

•

Umožnit studium všem zájemcům seniorského věku

•

Zlepšovat kvalitu života, společenskou pozici a sebevědomí seniorů Zasedání zástupců z jednotlivých zemí se koná dvakrát do roka na jaře a na pod-

zim vždy ve vybrané evropské zemi. U nás v ČR se konalo 22. zasedání na podzim roku 2004 v Brně na VUT. Evropský projekt týkající se celoživotního vzdělávání seniorů se nazývá Sokrates – Grundtvig 1., jehož základním cílem je zvýšit možnost využití Internetu seniorskou populací. Tento projekt vznikl v roce 2002. Asociace univerzit třetího věku je občanským sdružením institucí. Nabízejí aktivity na vysokoškolské úrovni vzdělávání. AU3V je určena všem občanům důchodového věku žijící na území ČR.

2.3 Asociace univerzit třetího věku Asociace má pro následující období stanoveno několik důležitých úkolů: •

Rozvíjet mezinárodní kontakty AU3V

•

Podporovat a iniciovat aktivity českých VŠ v oblasti vzdělávání seniorů

•

Zajistit institucionální podporu aktivit U3V v rámci rozpočtu MŠMT

14

•

Vzdělávání seniorů se stává vysoce účinnou a též společensky prospěšnou činností Členy AU3V jsou následující instituce: Akademie výtvarných umění v Praze, AMU a DAMU v Praze, Česká zeměděl-

ská univerzita v Praze, ČVUT v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, MU v Brně, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Technická univerzita v Liberci, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Pardubice, Univerzita volného času, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Vojenská Akademie v Brně, Vysoká škola báňská a Vysoké učení technické v Ostravě, Vysoká škola ekonomická v Praze, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Západočeská univerzita v Plzni. Je důležité si uvědomit, že na vzdělání není nikdy pozdě. U3V jsou součástí VŠ a jsou určeny široké veřejnosti. Univerzity nabízejí všeobecné, zájmové a neprofesní vzdělávání na vysokoškolské úrovni. Ohled je brán i na zdravotní stav, na úroveň myšlení i životní situaci posluchačů. Vzdělávací programy na našich VŠ v rámci U3V jsou rozmanité a diferencované. U3V jsou vzdělávací a společenské aktivity určené seniorům. Aktivity mají velký a kladný vliv na život seniorů a umožňují jim udržet krok s vývojem současné civilizace.

2.4 European Federation for the Welfare of the Elderly – mobilizační specializované aktivity pro seniory V Evropě existuje celá řada organizací, které sdružují seniorské organizace z jednotlivých evropských států. Jedním z nejvýznamnějších je EURAG (v překladu Svaz starší generace Evropy). Tato politicky a nábožensky neutrální evropská organizace byla založena v roce 1962. European Federation for the Welfare of the Elderly spolupracuje: •

s Evropskou unií a OSN, kterým předkládají své návrhy

15

•

s odbornými institucemi, které se zabývají specifickými problémy oboru gerontologie a podporují kvalitu života seniorů

•

s humanitárními svépomocnými sdruženími seniorů

•

se svazem seniorské pomoci všech evropských států Zabývá se úkoly, které jsou situovány do oblasti seniorské problematiky:

•

podporuje zachování lidské důstojnosti a individuality ve starším věku

•

posiluje pocit vlastní hodnoty a snahu zapojovat se do sociálních aktivit

•

udržuje navyklý životní styl a předpoklady pro uchování kvality života seniorů

•

aktivizuje starší jedince k účasti na společenském životě Svaz starší generace Evropy také organizuje mezinárodní odborné aktivity zamě-

řené na interdisciplinární otázky života starších lidí a v neposlední řádě zastupuje a hájí práva seniorů v mezinárodních organizacích. Zvláštní místo ve specializovaných mobilizačních programech pro seniory zaujímají organizace, které se zaměřují na edukační – výchovné a vzdělávací – aktivity. Patří mezi ně Association Internationale des Universités du Troisième Âge (AUITA) a European federation of Older Students at the Universities (EFOS).

2.5 Volno-časové aktivity seniorů ve Švédsku Pro porovnání bych zde ráda uvedla konkrétní příklady volno-časových aktivit (dále VČA) seniorů žijících na sever od naší země, ve švédském městě Falun. Obecně vzato lidé ze Skandinávie se dožívají poměrně vysokého věku, proto i do penze odcházejí ve věku 65ti let. Tím ovšem jejich aktivita nekončí, jako to bývá v mnohých případech u nás, ale dále a s ještě větší intenzitou se věnují svým zálibám a koníčkům, na které neměli během svého produktivního věku tolik času. Mnozí senioři i přes důchodový věk nadále pracují na plný nebo částečný úvazek. Pojem „babička na hlídání“ je ve Švédsku absolutně cizí výraz, proto i VČA hlídání vnoučat zde téměř neexistuje. To je jeden z velkých rozdílů mezi českým a švédským seniorem. Vyplývá to ze vzájemného vztahu rodičů a jejich dětí, který je naopak pro nás výjimkou. Děti ve věku kolem patnácti let odcházejí z domova a bydlí ve svém bytě, kde nájem a studium si platí díky půjčkám od státu nebo bank. V době studia na

16

vysoké škole jejich dluhy dosahují 300 tisíc až 500 tisíc švédských korun. Odrazem této skutečnosti je to, že senior nepočítá s pomocí dětí ve vysokém věku a dítě nepočítá s již zmíněnou „babičkou na hlídání“. Soužití dvou generací v jednom domě se zde prakticky vůbec nevyskytuje. Důležitým faktorem pro podnikání aktivit v důchodu je finanční situace seniorů. Průřez celé společnosti ukazuje, že švédští senioři díky své finanční situaci mají nabídku poněkud rozšířenější. Průměrný příjem seniora umožňuje podniknout dovolenou do dalekých zemí, návštěvy muzeí a galerií, pravidelné docházení na společenské a kulturní akce, finanční příspěvky na charitu, aniž by se museli později jakkoliv omezovat. Příkladem takového seniora je i paní Eva Hradská. Před čtyřiceti lety se spolu s manželem lékařem rozhodli přijmout nabídku zaměstnání v dalekém Švédsku a odcestovali spolu s dvěma malými dětmi na sever Evropy. Postupně si v drsné zemi zvykli a nakonec zde zůstali natrvalo žít v novém domově v již zmiňovaném městě Falunu. Paní Hradská je senior, který se VČA věnuje s velkou intenzitou. Ve svém městě navštěvuje za menší roční poplatek seniorský klub, čítající kolem 150 členů a věnují se různým činnostem. Členové jsou např. bývalí učitelé, zdravotníci, zaměstnanci v zemědělství, živnostníci, řemeslníci. Při svých činnostech se buď dělí na jednotlivé skupinky nebo se aktivitám věnují jako celek, vše je ovšem podmíněno jejich zdravotním stavem. Za pěkného počasí se vydávají do přírody, provozují rybolov, sběr hub nebo pro nás netradiční lov raků ve dne i v noci. Populární jsou též čtenářské kroužky, jazykové kurzy a taneční večery. Členové tohoto klubu podnikají i společné dovolené a za zmínku stojí i to, že paní Hradská v minulém roce spolu s 23 místními seniory podnikla třítýdenní cestu do Indie. Není to však ojedinělý případ, procestovali spoustu zemí a např. v roce 2009 plánují výpravu do jihoamerického Peru! Další velice populární činností v tomto klubu je pátrání po rodinných předcích a sestavování tzv. stromů života. Senioři tímto způsobem tráví mnoho času. Výjimkou není ani organizovaná charitativní činnost seniorů, kteří přispívají jak finančně, tak i materiálně na postižené země válečným konfliktem, zemětřesením nebo jinou katastrofou.

17

Další VČA je studium na vysoké škole. Je to méně častá záležitost, přesto má senior obdobné podmínky jako ostatní studenti. Může čerpat slevy na nákup studijních materiálů, dopravu. Studium si hradí ze svých prostředků, stát ani banky seniorům neposkytují finanční půjčky, tak jak je to v jiných případech zcela běžné. Nedílnou součástí VČA je zdravotní stav seniora, jež podmiňuje jeho činnost. Jako všude i zde jsou senioři soběstační, vozíčkáři nebo dokonce nepohybliví. Někteří jsou členové klubu, jiní potřebují individuální přístup nebo lékařskou a zdravotní péči. Je zde pečovatelská služba, zajišťující ošetření, stravu i úklid během dne jedenkrát až dvakrát, jsou zde pečovatelské domy, zařízení typu Hospic nebo je velice časté, že dochází lékař s personálem k domácímu ošetřování. Za poskytnuté informace o sociální situaci švédských seniorů bych touto cestou chtěla poděkovat paní Evě Hradské3 do Falunu a popřát jí pevné zdraví pro další volno-časové aktivity.

2.6 Národní aktivity a programy Na evropské aktivity a programy (EURAG [ 14 ], AIUTA, EFOS) navazují aktivity národní. Jsou to především: Programy seniorských organizací a sdružení, programy vzdělávacích institucí, programy gerontologických společností a pracovišť, ale i celospolečenské programy a aktivity regionů a národních institucí, které se zabývají současně sociální politikou. 14. 11. 2001 byl schválen Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice. Tento návrh obsahuje deset základních bodů týkajících se seniorů: vzdělávání, společenské aktivity, etické principy, pracovní aktivity seniorů, bydlení, zdravotní péče, zdravý životní styl, poskytování komplexních zdravotních služeb, hmotné a sociální zabezpečení.

3 Eva Hradská, Utsiksvägen 10, S-791 31 Falun, Sverige, tel. +46 70 303 40 49

18

2.7 U3V na vybraných univerzitách v České republice 2.7.1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové [ 18 ] získává podporu z Rozvojových projektů od roku 2001. V současné době v U3V nabízí seniorům kursy i přednášky. Kursy jsou zaměřeny na širokou škálu zajímavých témat: •

Národní dějiny

•

Anglický jazyk pro začátečníky

•

Kurs práce s počítačem pro začátečníky

•

Kurs práce s počítačem pro pokročilé

•

Pohyb – součást životního stylu

•

Český jazyk a literatura

•

Textilní techniky – tvorba bytové textilie

•

Textilní techniky – tkaní

•

Výtvarné techniky – umění papíru

•

Výtvarné techniky – olejomalba

•

Dějiny výtvarného umění

•

Dějiny východních Čech Kursy jsou kapacitně omezeny. Výuka ve všech kurzech se koná jedenkrát týdně

v rozsahu 2 hodin. Zařazení do kursů Textilní techniky a Výtvarné techniky předpokládá úspěšné složení talentové zkoušky. Uchazeč může podat přihlášku pouze do jednoho z vypsaných kursů a kursovné činí 200 korun za celý akademický rok. Přednášky U3V jsou zaměřeny na dvě oblasti. Jednou z oblastí je zoologie, druhou oblastí je psychologie. Kapitoly zoologie jsou rozděleny na čtyři celky: a. Hmyz b. Netopýři c. Sociální změny primátů d. Od ryb po člověka.

Kapitoly psychologie se zabývají též čtyřmi celky: a. Životní běh člověka

19

b. Krizové situace v životě ženy a muže c. Psychohygiena pro každého I. d. Psychohygiena pro každého II.

Na přednášky se mohou zapsat také posluchači výše uvedených kursů. Cena obou cyklů přednášek je stanovena na 200 korun.

2.7.2 Univerzita Pardubice Univerzita rozvíjí svoji tradici již déle jak padesát let. Byla založena jako VŠ chemická, v roce 1953 přetransformována na VŠ chemicko – technologickou. Po roce 1990 se struktura školy změnila a to důsledkem vzniku nových fakult. Z jednofakultní školy se stala instituce, která poskytuje vysokoškolské vzdělání univerzitního typu. Od roku 1994 až dosud nese název Univerzita Pardubice. Je také jedinou vysokoškolskou institucí univerzitního typu v Pardubickém kraji. Univerzita Pardubice je tvořena těmito fakultami: •

Dopravní fakulta Jana Pernera

•

Fakulta ekonomicko správní

•

Fakulta filosofická

•

Fakulta chemicko – technologická

•

Fakulta restaurování

•

Fakulta zdravotnických studií

•

Fakulta elektrotechniky a informatiky Na této Univerzitě probíhá vzdělávání seniorů na U3V, která je součástí instituce

[ 12 ]. Přednášky probíhají ve čtyřech odlišných blocích, ze kterých si zájemci dle vlastního výběru mohou vybrat téma jim blízké. Jak již bylo řečeno, jedná se o čtyři samostatné bloky a to: •

Blok technických předmětů

•

Blok ekonomicko – technologických předmětů

•

Blok předmětů z oblasti počítačů a informatiky

•

Blok předmětů zaměřených na zdravovědu a umění

20

Předpokladem k zařazení do vzdělávacího procesu je vyplnění a zaslání přihlášky a označení zájmu o konkrétní blok. Náklady spojené s výukou jsou hrazené z grantů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT).

2.7.3 Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického Studium na U3V [ 19 ] zde probíhá formou přednášek, cvičení v počítačové učebně a exkurzí vybraných odborných pracovišť. Ke studiu mohou být přijati občané ČR, stačí projevit zájem, vyplnit, podat přihlášku a zaplatit zápisné 300 korun. Po úspěšném absolvování obou semestrů dostávají posluchači osvědčení, které jim je slavnostně předáno v Betlémské kapli v Praze. Zaměření přednášek se týká těchto oblastí: •

Vývoj života na Zemi, vývoj rodu HOMO

•

Buňka a složení buňky

•

Viry, virová onemocnění a priony

•

Mikrobiologie, sinice a bakteriální onemocnění

•

Roztoči a jak nám mohou roztoči škodit

•

Gen, chromozóm a DNA

•

Přenos genetické informace a základy molekulární biologie

•

Genetika člověka a genetická onemocnění

•

Člověk a klonování Genové inženýrství.

•

Moderní metody zkoumání biologických objektů – CT

•

Internet, zdroje informací z oblasti biologie

•

Vybrané kapitoly z fyziky

•

Vylučovací soustava člověka

•

Kůže

•

Nervová soustava a mozek

•

Člověk a výživa obecně

•

Zdravý životní styl – obezita, cholesterol, drogy, závislost....

•

Vitamíny, potravinové doplňky

•

Léčivé rostliny

•

Plíce, plicní ventilace

21

•

Ekologie

•

Zdroje informací z oblasti medicíny, internet

•

Ekologie, Člověk a ochrana životního prostředí

•

Laser a jeho užití v medicíně

•

Rehabilitace a fyzioterapie

•

Tělní tekutiny a krev

2.7.4 Masarykova univerzita Výuka na této U3V [ 20 ] probíhá formou seminářů, přednášek a cvičení. Přednášky jsou dvouhodinové a probíhají jednou za 14 dnů vždy od října do května. Posluchačem U3V se může stát osoba, která má nárok na starobní důchod a má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Zájemci se mohou přihlásit do jednotlivých kurzů, které jsou vypsány nejpozději do konce dubna formou speciální přihlášky a to v období května až června. Účastník musí uhradit zápisné, které je stanoveno pro konkrétní akademický rok či semestr prorektorem MU. Vzdělávání pro seniory je bezplatné. Po úspěšném absolvování kursu a stanovení příslušných podmínek, se senior stává absolventem vzdělávacího programu a dostává osvědčení podepsané prorektorem. Studium na U3V je velice dobře rozpracováno a koncipováno do tří let. Náplň prvních dvou ročníků jsou tématicky zaměřené bloky ze základních oborů fakulty Vysokého učení technického. Ve třetím ročníku si zájemci mohou vybrat obor z předložené nabídky dle vlastního zájmu. U3V je zaměřena na tyto kursy: •

Kurs základní – je rozdělen na dva semestry, během výuky jsou posluchači seznámeni se zdravým a smysluplným životním stylem. Poté následují tématické celky zaměřené na čtyři oblasti – Člověk a jeho vztah zdraví ke zdraví, k přírodě, ke společnosti a k umění.

•

Kurs nástavbový – navazuje na předchozí kurs a rozvíjí předešlá témata, snaží se též stimulovat posluchače k aktivitě a k možnosti využít poznatky i v oblasti běžného života.

•

Vizuální kultura a dějiny umění – jedná se o kurs, který je rozvržen do šesti semestrů, zde mají senioři možnost dozvědět se zajímavosti z dějin umění, ale i novinky ze současné doby. Nelze opomenout, že kurs probíhá v Telči.

22

•

Živá teologie, Spirituální dimenze člověka – kurs je zaměřen na tématiku historie, teologie, morálky, křesťanství a duchovna. Posluchačům U3V také nabízí zajímavé exkurze a krátkodobé tématicky zamě-

řené kursy: •

Jak se naučit pracovat s informačním systémem MU

•

Počítačové kursy, kde se posluchači postupně učí základům použití počítačů až po technologii internetu

•

Umění vyhledávat v knihovním katalogu

•

Aktuální otázky zaměřené na právnickou problematiku

•

Kurs francouzského jazyka, německého jazyka a anglického jazyka pro začátečníky

•

Vizuální komunikativní dovednosti

•

Fotografie

•

Náboženské tradice

•

Vodní aerobic

•

Psychologická problematika třetího tisíciletí

•

Kurs pohybových a relaxačních aktivit Součástí U3V je Klub absolventů U3V. Jedná se o další pokračování univerzit-

ního vzdělávání seniorů při Masarykově univerzitě, kam se mohou přihlásit výhradně absolventi Masarykovi U3V. Přednášky jsou rozmanité a konají se jednou za měsíc.

2.8 Další možnosti vzdělávacích programů pro seniory Kluby seniorů Kluby seniorů jsou u nás velmi rozšířeným typem organizovaného sdružování. Mají několikaletou tradici a rozšířili se zejména v sedmdesátých letech. Tyto kluby nabízejí široké spektrum zájmových činnosti pro seniory. Patří sem: sportovní, rekreační, kulturně – tvořivé a vzdělávací aktivity, návštěvy divadel a výstav, poznávací zájezdy, besedy s odborníky, společné výlety a vycházky, oslavy, plesy atd.

23

Vzdělávací činnost klubů má velmi pestrý charakter a je významnou součástí aktivit klubu seniorů. Vzdělávání je prováděno dvojí formou. Častější jsou jednorázová vzdělávání, která se realizují formou přednášek a besed. Druhou formou je vzdělávání v cyklech, které probíhá několik týdnů a poskytuje vědomosti a informace, které se týkají konkrétních problémů a umožňují jejich aplikaci v běžném životě. Gymnázia pro seniory Zatím se jedná o ojedinělou formu edukace seniorů se sídlem ve Frýdku-Místku. Toto gymnázium existuje více jak deset let pod patronátem Muzea Beskyd. Cílem této instituce je ve čtyřletém vzdělávacím programu poskytnout lidem vyšší věkové kategorie nové a zajímavé poznatky z oblastí vědy, umění a kultury. Poznávací a vzdělávací zájezdy pro seniory Specializované organizace připravují ve spolupráci s vybranými vysokými školami ať na domácí či zahraniční půdě vzdělávací tématické zájezdy, které jsou určeny seniorské veřejnosti. Například Katedra andragogiky FF UK v Praze pořádala třídenní kulturně – poznávací zájezd pro seniory z Austrálie. Veřejné edukační aktivity knihoven Veřejné knihovny podporují přirozené vzdělávání seniorů v místě jejich bydliště a připravují celou řadu vlastních vzdělávacích programů nejen pro seniory. Veřejné knihovny vytvářejí specializované programy pro seniory jako jsou: seniorské diskusní kluby, oddělení pro starší čtenáře, služby pro invalidní a imobilní čtenáře s donáškou knih do domu či možnost objednání čitatele knih, programy dobrovolníků z řad seniorů, kteří najdou své uplatnění v různých úsecích knihovny, dále SENIORNET, kde senioři získávají schopnosti a znalosti ve využití počítačové techniky a informačních zdrojů. Programy zaměřené na tělesnou a pohybovou výchovu seniorů Pohybem si lidé i v pokročilém věku udržují vitalitu, výkonnost, elán, životní sílu a energii. Některé sportovní kluby nabízejí specializované tělovýchovné programy pro starší občany. Cílem těchto programů je zaměřit cvičení seniorů na plavání, jízdu na kole, jógu, cvičení s náčiním, lyžování či turistiku s ohledem na jejich zdravotní stav a potenciál.

24

Trénování paměti ve vyšším věku Vzdělávací cykly zaměřené na trénink paměti jsou rozpracovány do tří skupin: a. Senior usilující o udržení soběstačnosti, autonomie, komunikace a integrace

důležité pro kvalitní život ve společnosti b. Senior s poruchami paměti c. Vedoucí výcvikové skupiny

Programy působí preventivně a stimulačně na podporu paměťových funkcí u starších osob.

25

3 PAMĚŤ A CVIČENÍ PAMĚTI SENIORŮ 3.1 Paměť krátkodobá a dlouhodobá Pomocí paměti jsme schopni získávat vědomosti a informace různého druhu. Naše paměť je schopna vštípit si poznatky, uchovat je a na žádost je vyvolat. Informace, které člověk z prostředí získává jsou zachycovány pomocí smyslových orgánů. Zachycená informace dále postupuje do krátkodobé paměti, zde pobývá pouhé vteřiny a ukládá se do paměti dlouhodobé. Dlouhodobá paměť se skládá ze tří dalších pamětí. První částí je paměť sémantická, jejímž hlavním úkolem je paměť na slova a jejich významy. Dále je to paměť procedurální, která se zaměřuje na zapamatování návyků a rozmanitých pracovních postupů. Třetí částí dlouhodobé paměti je paměť epizodická, která si vštěpuje osobní zkušenosti. Krátkodobou paměť můžeme také nazvat jako pracovní, je to jakési centrum pro zpracování informace, která byla obdržena prostřednictvím senzorických receptorů (zrak, sluch, hmat, čich, chuť). Informace v krátkodobé paměti jsou zakódovány ve formě elektrických vzruchů v nervových buňkách. Jsou-li informace v neuronových spojích stabilizované postupují do dlouhodobé paměti. Informaci uloženou v krátkodobé paměti zapomínáme zhruba po 15 vteřinách. Abychom si na ní vzpomněli musíme vynaložit potřebné úsilí k jejímu opětovnému vybavení, například si ji napíšeme či opakujeme. Ke zmizení informace může dojít i tím, že se v dané chvíli dostatečně nesoustředíme a nejsme dostatečně pozorní. Názorným příkladem může být náhlé vyrušení z myšlenkové činnosti, například nečekaným zvukem či mluveným slovem. Ke stáří patří fakt, že dochází k ubývání ostrosti smyslů. Proto je důležité smysly vhodnými stimuly aktivizovat a pobízet k aktivitě. Právě stimulace paměti patří mezi další aktivizační programy naší stárnoucí populace.

26

Členění dlouhodobé paměti Paměť sémantická – paměť na slova a význam slov •

Umožní pochopit smysl slova

•

Paměť abstraktní, univerzální

•

Znalosti dobře uspořádané a pospojované

•

Čím lepší uspořádanost a spojitost, tím lepší je vybavitelnost Paměť procedurální – paměť na návyky a postupy

•

Návyky a automatismy se stávají takřka nevědomými

•

Čištění chrupu, řízení automobilu, zavazování bot apod.

•

Zautomatizované návyky uvolňují místo v krátkodobé paměti Paměť epizodická – paměť na osobní zkušenosti

•

Zde jsou uloženy zvláštní okamžiky našeho života, vzpomínky na dětství. životní zkoušky, významné rozhovory, šťastné chvíle atd.

•

Je zde místo i pro vzpomínky nejnovější, seznam věcí na letní tábor pro děti či seznam věcí, které máme koupit na víkend aj.

Mozkový jogging Jednou z možností jak stimulovat paměť je mozkový jogging. Kdo z nás by nechtěl i ve starším věku zůstat duševně aktivní a v kondici? Lidé, kteří trénují paměť jsou živější, pohyblivější, přemýšlivější oproti těm, kteří ustrnuli ve své minulosti. Mozkový jogging je tréninková metoda, která má za úkol navodit optimální úroveň nervových vzruchů k dosažení vysokých intelektuálních a paměťových výkonů. Tato metoda má při nedostatečném vytížení podněcovat a při přetížení naopak vede k uklidnění a uvolnění(relaxaci) člověka. Při mozkovém joggingu (též označován jako GeJo) procvičujeme všechny základní výkony myšlení a paměti. Trénink je zaměřen na tři oblasti. První je rychlost rozpoznání podnětu a reakce na podnět, což znamená, jak rychle je člověk schopen zpracovat získanou informaci. Druhá oblast se zaměřuje na trénink bezprostřední paměti, tj. být schopen v duchu si určitou informaci uvědomovat a udržet ji ve své paměti. Třetí oblast tréninku je zamě-

27

řena na zprostředkovanou paměť, tím rozumíme schopnost něco si zapamatovat a znovu si informaci vybavit a vzpomenout si na ni. Toto je označováno jako rychlost učení. Pro mozkový jogging slouží kromě celé řady cvičebních sešitů a brožur i speciální počítačový program s jednoduchou obsluhu PC. Mozkový jogging klade důraz na vzájemnou komunikaci, dialog, otevření se svému okolí i sobě samému. Možnosti jakým způsobem lze provádět trénink paměti u seniorů uvádí Příloha 5 (Hry se slovy a kvízy).

3.2 Smysly a jejich stimulace 3.2.1 Hmat S postupem let se zvyšuje práh vnímavosti kožních čidel pro dotyk, chlad, teplo, tlak a bolest. Souvisí to s atrofickými změnami na kůži. Člověk staršího věku má sníženou rozlišovací schopnost pro chlad a teplo, což může vést až k závažnému poškození kůže. Zato vnímání povrchové a hluboké bolesti se s věkem téměř nemění, ale zvětšuje se tolerance bolesti. To znamená, že starší člověk bolest cítí, ale snáší ji snadněji a vadí mu méně než člověku mladšímu. Pomocí hmatu člověk rozeznává tvar, povrch, rozměr, hmotnost i teplotu. Aktivity, které mají sloužit ke stimulaci hmatu přizpůsobujeme možnostem a schopnostem seniorů. Většina z nás využívá zrak k tomu, aby odhadla jaký bude předmět na dotyk. S postupnou ztrátou zraku člověk ztrácí i pojem o doteku. Následující typy aktivit lze provádět u všech věkových kategorií, to znamená od dětského věku až po seniorský. Aktivity vedeme formou hry. Uvedu tři možné stimulace zaměřené na hmat, viz. Příloha 1 (Hmat). Mě osobně velmi obohatil zážitkový seminář, který pro naši školu uspořádali pracovníci a členové TyfloCentra v Pardubicích. Měli jsme možnost vyzkoušet si formou hry celou řadu běžných úkonů „očima“ nevidomého člověka, pro kterého je hmat a dotek velice významným a nepostradatelným prvkem v životě. Zážitkový seminář byl kromě jiného spojen se zajímavou přednáškou a ukázkou velké řady kompenzač-

28

ních pomůcek a speciálních brýlí s celou řadou očních vad, které jsme měli možnost sami na sobě vyzkoušet.

3.2.2 Zrak Zrak je dalším pro nás nezbytně důležitým smyslem, bez něhož se v životě člověk obtížně orientuje. I zrak lze stimulovat pomocí zajímavých her. Velké množství her je zaměřeno na celou populaci. Uvedu pouze zlomek z velkého množství aktivizace zaměřené na zrak, viz. Příloha 2 (Zrak).

3.2.3 Sluch Poruchy sluchu v pozdějším věku se mohou vyznačovat neschopností rozlišovat určité zvukové frekvence, ale také vybíráním si takových zvuků, které jsou pro lidi žádoucí. Staří lidé vnímají hůře zejména vysoké tóny. Nejméně se s věkem mění citlivost pro tóny hluboké jejichž frekvence se pohybuje od 500 do 1000 Hz. S věkem se také snižuje schopnost rozumět řeči v prostředí, ve kterém se vyskytují současně i jiné zvuky (hudba z rádia, TV aj.). Senioři se mohou začít zbavovat zvuků z prostředí, které je obtěžují a ruší. To může vyústit až do stavu, že nic neslyší, pokud zrovna pozorně nenaslouchají a nesoustředí se. Proto musíme být připraveni pomoci seniorům aktivizovat sluch. Uvedu příklady nenáročných her. Jednou z možností jak stimulovat sluch je nahrávka známých zvuků na CD či audiokazetu. Můžeme nahrát například – zpěv ptactva, proud tekoucí vody z vodovodu, hukot jezu, houkání vlaku, psací stroj, šicí stroj, vysavač, zvuky zvířat aj. Senioři se snaží jednotlivé zvuky identifikovat a mohou rozvést diskusi, kde jednotlivé zvuky slýchávali. Další z možností je schopnost určit odkud přichází zvuk. Senioři si sednou do kruhu a jeden z nich sedí uprostřed kruhu. Ve skupince koluje zvonek či jiný předmět vydávající slyšitelný zvuk, občas někdo z kruhu zazvoní. Úkolem účastníka sedícího v kruhu je určit směr zvonění, či jmenovat osobu, která zvonila.

3.2.4 Čich V průběhu let dochází u starších lidí ke zhoršenému vnímání čichem, čich již není tak jemný. Čich ze všech pěti smyslů nejvíce souvisí s city a pamětí. Spojení mezi

29

čichovým nervem a oblastí třetí mozkové komory vede k přímému působení čichu na hormonální systém. Aby lidé byli schopni cítit vůně a pachy, musí být dostatečně silné a intenzivní. I pro stimulaci čichu existují zábavné hry. Pro názornost uvedu dva příklady her, viz. Příloha 3 (Čich).

3.2.5 Chuť S přibývajícími roky se horší i vnímání chuti chuťovými pohárky ve sliznici jazyka a dochází k degenerativním změnám na příslušných nervových vláknech. Bylo zjištěno, že počet chuťových pohárků u lidí nad sedmdesát pět let klesá v průměru ze 100 % na 64 %. Mnohdy lidé nemají takový požitek z jídla, tak jak tomu bylo dříve. V tomto věku se často setkáváme s nechutenstvím a jednou z příčin nechutenství bývá zhoršené vnímání chuti. Nejprve klesá počet chuťových čidel na přední části jazyka, kde jsou chuťové pohárky pro vnímání sladkého. Později se snižuje i schopnost vnímat slanou chuť. Chuťové pohárky pro slanost jsou uloženy na jazyku po stranách vpředu. Chuťové pohárky pro kyselost a hořkost jsou uloženy v patře dutiny ústní. Kyselost vnímáme i v zadní části jazyka, ale těchto pohárků s věkem ubývá nepatrné množství. Vyšší citlivost chuti si v seniorském věku uchovávají ženy, pravděpodobně je to dáno jejich tréninkem chuti při vaření a přípravě pokrmů. Ukázku stimulace obsahuje Příloha 4 (Chuť).

30

4 TĚLESNÁ AKTIVITA A SPORT 4.1 Obecné zásady pro tělesnou aktivitu ve stáří Na začátek uvedu velmi pravdivá úsloví o stáří: „Pohyb je život“ (Aristoteles), „Kdo chceš hýbat světem, pohni sám sebou“ (Sokrates), „Recept na dlouhý a hezký život si píše každý sám“ (Pacovský). Zásada obezřetnosti Ve vyšším věku se setkáváme s častějším výskytem nemocí a nejrůznějších obtíží, jako jsou závratě, poruchy chůze či nejistota při chůzi. Zhoršuje se zrak a sluch (viz. 3.2 Smysly a jejich stimulace) a prodlužuje se reakční doba. Zvyšuje se riziko pádů a úrazů. Proto je důležité dodržovat a edukovat seniory o bezpečnostních pravidlech (nechodit na výlety sami, neplavat v hloubce a v neznámé vodě, jezdit na kole po málo frekventovaných silnicích a používat ochranných pomůcek aj.) Zásada přiměřenosti Aktivita, sport či jakákoliv jiná činnost musí člověka těšit, nikoliv zničit. Je nutné tělu vyhovět, nepřepínat síly a při pocitu únavy dát tělu možnost odpočinku. Pokud se při obvyklé práci, běžné činnosti či každodenní pravidelné procházce objeví neobvyklá únava nebo pocit vyčerpanosti, je nutné o vzniklém problému hovořit s ošetřujícím lékařem a neuvádět únavu jako důvod stáří. Zásada aktivity Tělesnou a pohybovou aktivitu v seniorském věku musíme regulovat. Bude-li jedinec v kterémkoliv věku pasivní, bude-li se vyhýbat pohybu povede jeho nečinnost k prázdnotě, nespokojenosti a zejména k celé řadě zdravotních obtíží, například: obezitě, obstipaci, únavě, neschopnosti postarat se sama o sebe atd. Zásada ohledu na zdravotní stav Senior by měl svou aktivitu konzultovat s lékařem, který by měl doporučit aktivizační pohybový režim a míru bezpečné zátěže dle jeho celkového zdravotního stavu.

31

Zásada rekondice Po každém onemocnění je třeba zkracovat pobyt na lůžku a cílevědomě usilovat o rekonvalescenci a obnovení dobrého duševního a tělesného stavu – rekondici.

4.2 Stáří a sport Sportovní aktivita v seniorském věku je mnohostrannější a vydatnější než jejich běžné denní činnosti, které člověka často unaví, aniž by tyto denní činnosti pozitivně ovlivnily tělesné pochody, dále zlepšování kondice či spalování tuků a cukrů. Proto se sport v seniorském věku vřele doporučuje. V rovinatých oblastech je vhodnou aktivitou cyklistika. Cyklistika šetří klouby dolních končetin a proto se jí mohou věnovat i jedinci s artrotickými obtížemi. Náhražkou jízdy na kole v přírodě může být zcela jistě rotoped, který je jednak bezpečný a senior na něj může sednout za každého počasí a umožňuje mu přiměřené dávkování zátěže. Nelze nezmínit zdravotně kondiční gymnastiku v oddílech a klubech, ale i cvičení doma formou rozcviček. Zde je, ale nezbytně důležitá konzultace s rehabilitačním odborníkem pro volbu cviků, ukázky a kontroly správnosti cvičení. Vlastní sestavené cviky mohou mnohdy více uškodit než pomoci. Pohybová cvičení mají různý charakter i formu. U starších lidí se cvičením snažíme udržovat v kondici svaly a klouby. Cviky volíme tak, abychom cvičenci nezpůsobili bolest a pocit nepohody. Tak jako při relaxaci můžeme i při pohybovém cvičení zvolit vhodnou hudbu. Vhodná je zejména turistika, plavání s vyloučením skoků do vody, potápění, golf, tenis spíše u mladších seniorů, jízda na běžkách, odbíjená bez skoků a tanec. Seniorům se nedoporučují skoky, cviky kde se zadržuje dech, zvedání těžkých břemen, sporty ve kterých dochází ke střetům s protihráči, nevhodné jsou činnosti, při kterých dochází k rychlým změnám poloh (rychlé starty do různých směrů, dopady) či náročná koordinační cvičení.

32

Příliš vhodné nejsou ani víkendové činnosti na zahradě. Při této činnosti převažuje jednak statická a silová složka, ale také svalový stah nad uvolněním. Jde tak o nerovnoměrné rozložení sil, které klade vysoké nároky na kardiovaskulární systém tlakovým přetížením. Každodenní procházky jsou velmi přínosné a příjemné. Můžeme se jít projít s přáteli, rodinou či vnoučaty. K procházkám můžeme najít i vhodnou motivaci. Motivací může být užít si venku pěkné slunečné počasí, být s někým koho máme rádi, jít na houby nebo sbírat předměty – rostliny, listy, plody – k vytvoření koláže nebo zajímavé sbírky. I člověk upoutaný na vozík či ležící na lůžku může být za pěkného počasí venku ať již na vozíku nebo vyvezený na lůžku. Na závěr je důležité zmínit fakt, že neúměrné zatěžování vede k rychlému opotřebování organismu jako celku. Činnosti, které jsou prováděné s vysokou intenzitou až k maximu jsou již od čtyřicátého roku věku zcela nevhodné. Vysoká výkonnost v oblasti sportu je na úkor zdraví, nevede ani ke kompenzaci zdravotního stavu ani k prevenci. Naopak u profesionálních sportovců zaznamenáváme celou řadu zdravotních obtíží a to již před čtyřicátým rokem věku života. Vysoká intenzita zátěže vede také k postupnému poškozování organismu a to zejména ve starším věku, kdy nadměrnou intenzitou zátěže dochází k přetěžování svalů a jejich úponů. Svaly a svalové úpony bývají často poškozovány drobnými traumaty a celý hybný systém je oslabován. Totéž lze říci o kardiovaskulárním systému, ten nemůže zabezpečit vyšší intenzitu zátěže, i on je přetěžován. Vlivem nastupující únavy se zhoršuje i řídící úroveň centrální nervové soustavy, což vede ke zhoršování zdraví. Výsledek seniorova snažení je v tomto případě zcela opačný než předpokládal. V následujících třech podkapitolách se v krátkosti zaměřím na pohybovou aktivitu a její vliv na organismus oslabený metabolickými, kardiovaskulárními a plicními chorobami.

33

4.3 Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený metabolickými a endokrinními chorobami Jedinci s nadváhou mají v porovnání se zdravým člověkem nižší zastoupení svalové hmoty a jsou i méně zdatní. Jednou z hlavních příčin obezity je nepoměr mezi příjmem a výdejem energie. U seniorů se na vzniku obezity krom genetiky podílí i nesprávná životospráva a nedostatek pohybové aktivity. U obézního člověka se organismus při zátěži brzy unaví a vyčerpá, zaznamenáme zrychlenou srdeční a dechovou frekvenci, vyšší hodnoty krevního tlaku v porovnání se zdravým jedincem. Pokud je obezita způsobena nesprávnou životosprávou, pak pohyb sám o sobě vede ke snížení hmotnosti, pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu, zvyšuje výkonnost i kondici a působí také preventivně na snížení rizika chorob, které mohou vzniknout v důsledku zvýšené hmotnosti. Pohybová aktivita u seniora s diabetem mellitus musí být řízená a kontrolovaná již při zahájení léčby. U diabetika s DM I. typu (IDDM) vhodně zvolená pohybová aktivita vede ke snížení dávky inzulínu. Máme-li diabetika II. typu (NIDDM) je vliv pohybu velmi obdobný. Vhodně zvolená aktivita zvyšuje citlivost buněk k inzulínu a organismus pak lépe využívá glukózu, snižuje se hladina glykémie a odbourává se přebytečná zásoba energie. To má za následek snižování hmotnosti, bez které by nemohlo dojít ke kompenzaci diabetu. Pokud by byl diabetik přetížen zvyšuje se hladina katecholaminů – stresové hormony, laboratoř potvrdí glykosurii, hyperglykémii i ketonurii. Jedinec často močí a dochází k poklesu tekutiny v organismu. U diabetiků na inzulínu i perorálních antidiabeticích může dlouhodobá zátěž způsobit pokles hladiny krevního cukru a poté hrozí hypoglykemické koma. Pohybová aktivita diabetika je zcela individuální, musí být však pravidelná a každodenní, postačí nízká až střední intenzita zátěže v délce třiceti i více minut. Při cvičení se zaměřujeme na procvičování velkých svalových skupin, ale nesmíme přetěžovat nosné klouby.

4.4 Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený onemocněním ledvin U seniorů s onemocněním ledvin je celkové přetěžování organismu naprosto nevhodné, hrozí, že po zátěži se stav člověka může více zhoršit. Plánujeme-li pohybovou činnost nesmí být překročena střední intenzita zátěže. Vyvarovat se musíme takovým

34

činnostem, které jsou spojené s rizikem prochladnutí a nárazů. Dojde-li k přetížení organismu zhoršuje se filtrační schopnost ledvin, což se projeví zvýšeným vylučováním bílkovin močí a překyselením organismu při neschopnosti udržení stálosti vnitřního prostředí (ABR). Překyselení organismu poté může vést ke vzniku poruch srdečního rytmu a též k odúmrtí buněk. Pokud lékař zvolí vhodnou a kontrolovatelnou pohybovou aktivitu, stává se pohyb dobrým doplňkem celkové léčby a vede ke zvýšení tělesné kondice. Vhodná pohybová aktivita umožňuje člověku vykonávat běžné pracovní a denní aktivity a tím dochází k podstatnému zlepšení kvality života seniora.

4.5 Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený chorobami srdce a cév Mezi nejčastější onemocnění této kategorie patří: ateroskleróza, hypertenze, funkční poruchy oběhového systému a ischemická choroba srdeční. Oběhový systém, který je postižen některými z výše jmenovaných chorob, není schopen zajistit dodávku kyslíku tkáním v důsledku postižení centrální složky srdce, při postižení periferní složky srdce vázne distribuce krve. Člověk s hypertenzí a nepřiměřenou tělesnou zátěží je ohrožen hypertonickou reakcí na zátěž a následně náhlou mozkovou příhodou. Nemocný myokard má schopnost zvyšovat svoji výkonnost pouze tehdy, je-li správně zvolena pohybová aktivita. Poté dochází k tomu, že buňky mají schopnost lépe využívat kyslík i při nižším přísunu krve. Při běžných denních aktivitách a zátěži bývá naměřena nižší srdeční frekvence. Organismus je schopen lépe se vyrovnat s oslabením, což má kladný vliv na psychiku, sebevědomí a také kvalitu života seniorů.

4.6 Pohyb a jeho vliv na oslabený organismus způsobený chorobami dýchacího systému Nejčastější rizika, která mají vliv na vznik plicních nemocí je kouření a opakované infekční choroby dýchacích cest. Nejčastější onemocnění této kategorie je astma bronchiale, obstrukční bronchopulmonální choroba a plicní emfyzém. Řada těchto poruch často končí respirační insuficiencí. Snižuje se tolerance i na velmi malou zátěž, zvyšuje se dušnost a člověk se cítí velmi unavený. Má-li takto nemocný člověk neadekvátní zátěž může dojít k poklesu saturace krve kyslíkem, přetížení pravé komory a následně k jejímu selhání. Nevhodná je tělesná aktivita v prašném,

35

suchém a chladném prostředí. Takové prostředí u jedince vyvolá spasmus bronchů nebo alergickou reakci, která tak zhorší celkový stav plicní choroby. Volíme pouze cíleně zaměřené cviky dechové gymnastiky. V těchto případech volíme speciální dechovou gymnastiku, která svou technikou cviků působí na nervosvalový aparát. Například dynamická speciální gymnastika je spojena s pohyby hlavy, trupu, horních a dolních končetin. Cílem je nacvičit správný dechový stereotyp při pohybu. Dynamická pohybová činnost vyvolává prohloubené dýchání, zvyšuje nároky na oběh a látkovou výměnu a tím se zvyšuje adaptace organismu na zátěž. Díky těmto pozitivům klesají nároky na dechovou práci a dýchání se tak stává ekonomickým.

4.7 Pohybové programy Pohybová cvičení jsou různého charakteru i formy. Využíváme řady programů, které se pohybem a cvičením zabývají: •

Individuální cvičební programy

•

Skupinové cvičební programy (pro menší skupinku - tři až šest cvičenců nebo větší skupina s šesti až patnácti cvičenci)

•

Individuální tréninky na ergometru

•

Programy domácího cvičení

•

Týdenní rekondiční pobyty aj. Je důležité dodržovat zásady při výběru a provádění pohybových aktivit. Při plá-

nování pohybového plánu bereme v úvahu, zda je pohybová aktivita prováděna seniory bez závažného onemocnění nebo se závažným onemocněním. Individuální a skupinové cvičení je součástí léčebné tělesné výchovy (dále jen LTV). Programy LTV jsou zaměřeny na obnovu tělesných funkcí v celém rozsahu (rekondici), potom hovoříme o základní LTV. Dále se zaměřují na nápravu funkčního poškození daného konkrétní chorobou nebo příznakem, což je speciální LTV. Na začátku cvičení seznámíme seniora s metodikou a technikou cviků. Fyzioterapeut musí mít podrobně rozpracovanou stavbu cvičební jednotky (dále jen CJ), což vyžaduje dokonalou znalost zdravotního stavu seniora.

36

Každá CJ se skládá ze tří částí: úvodní, hlavní a závěrečné. Úvodní část CJ je časově rozložena od pěti do patnácti minut, má dvě části. První část je organizační, ta spočívá v přípravě prostředí, vytvoření příjemné atmosféry a navázání vztahu důvěry mezi cvičenci a fyzioterapeutem. Druhá část je věnována cvikům na zahřátí organismu a tonizaci vegetativního systému. Volíme jednoduché a pro cvičence známe cviky. Hlavní část CJ trvá buď deset až patnáct minut nebo dvacet až čtyřicet minut. Tato CJ má opět dvě části. V první době se zaměřujeme na průpravné a přípravné cvičení pro hlavní cíl CJ s cílem procvičit nepostižené části těla, nacvičit správné stereotypy (správné držení těla, správné dýchání a svalová dysbalance). Potom následuje hlavní cíl cvičení, který je zaměřen na výběr činností dle vyšetřené poruchy. Závěrečná část trvá zhruba deset minut a je zaměřena na preventivní cvičení, dechovou gymnastiku a relaxaci pro celkové zklidnění organismu. Ze základní tělesné výchovy vychází kondiční cvičení (dále jen KC) využívající prvky a cviky, které jsou zaměřeny na celkovou aktivitu cvičenců a na zvyšování tělesné zdatnosti a výkonnosti přiměřené zdravotnímu stavu jednotlivce. Zařazujeme zejména cviky na zvětšování a udržování svalové síly a kloubního rozsahu. Dále věnujeme pozornost cvikům, které podporují zlepšení srdečně cévního systému, respiračního systému a centrálního nervového systému. Účel KC je tedy preventivní.

4.8 Význam kondičního cvičení pro seniory •

Brání vzniku komplikací (např. atrofii, omezení kloubní hybnosti, snížení svalové síly, zácpě, snížení celkové mobility seniora)

•

Zlepšuje koordinaci svalů

•

Zlepšuje vnímání polohy, pohybu hlavy, trupu a končetin

•

Přispívá ke zvýšení metabolismu

•

Zvyšuje zdatnost

•

Urychluje proces regenerace

•

Zmenšuje psychické trauma, odpoutává pozornost od postižení V úvahu musíme brát i možné kontraindikace KC jako je těžký zdravotní stav,

velké krevní ztráty, horečnaté stavy, stavy po komoci, bolesti v důsledku pohybu, krvácivé stavy, embolie a šok. Další možnosti cvičení

37

Příloha 10 (Možnosti cvičení).

38

5 AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI 5.1 Hry se slovy, kvízy a hlavolamy Se slovy si lze hrát různými způsoby. Důležité je, aby při hře nechyběl humor a legrace, jinak se člověk začne nudit a připravená hra ztrácí svůj význam. Hry volíme dle intelektu jedince nebo dané skupiny seniorů. Aktivity, které zde budu uvádět nejsou vhodné pouze pro lidi jejichž myšlení je v pořádku, ale některé aktivity jsou určeny právě lidem trpící demencí. Důležité je, abychom při přípravě jednotlivých her dobře znali dané skupinky. Pokud bychom jednali s lidmi trpícími demencí stejným způsobem jako se zdravým člověkem mohli bychom v jejich myšlení vyvolat zmatek, pocit zklamání a přesvědčení, že nejsou k ničemu. To samozřejmě platí i naopak. Pokud bychom přistupovali ke zdravě myslícímu jedinci stejným způsobem jako k jedinci postiženému demencí mohl by se urazit, cítit se dotčený a ztratit zájem o hru. Ukázky her obsahuje Příloha 5 (Hry se slovy a kvízy).

5.2 Společenské a pohybové aktivity, sezení 5.2.1 Společenské hry Dalšími možnostmi jak vyplnit volný čas nejen v klubech seniorů, ale i doma s rodinnými příslušníky, zejména s těmi nejmladšími, jsou společenské hry: šachy, dáma, mlýn, pexeso, člověče nezlob se, dostihy a sázky, ruleta, karty, šipky, loto apod.

5.2.2 Hry a aktivity venku a na sportovištích Tělesně zdatnější a věkově mladší senioři mohou hrát kuželky, kulečník, bowling, tenis, volejbal či petanque. Další z činností, která již není pohybově náročná, je házení kroužků na kolík. Druhou variantou mohou být obruče, kterými se strefujeme na kužel. V místnosti můžeme hrát i pozemní hokej, kroket či házet naplněné polštářky polystyrénovými kuličkami na cíl nebo trénovat postřeh při házení míčem. Plavání či vodní a vířivé masáže přispívají k celkové regeneraci a relaxaci organismu, proto bývají často nabízeny a doporučovány.

39

5.2.3 Aktivity v přírodě V pozdních jarních a letních měsících senioři využívají možností organizovaných pěších výletů a cykloturistiky. Trasy jsou vždy naplánovány tak, aby byly pro seniory schůdné a bezpečné, často bývá součástí týmu zdravotnický pracovník, který v případě potřeby poskytne potřebnou pomoc. U mladších aktivních seniorů stále častěji vidíme zájem o sjezdové a běžkové lyžování v zimním období.

5.2.4 Relaxační sezení Relaxace je pro lidi staršího věku velmi důležitá a prospěšná. Cílem relaxace u seniorů je navození uvolnění, uvědomění si vlastního těla a omezení úzkostných stavů. Mimo jiné relaxace snižuje svalové napětí na klidovou pohodu, regeneruje svalstvo, tvoří základ pro aktivní svalový stah, napomáhá k regulaci organismu před pohybovou aktivitou, je součástí dechové gymnastiky, léčebné tělesné výchovy a kondičního cvičení. Existuje celá řada relaxačních technik, metod a postupů. Aby relaxace probíhala klidně je nutné zajistit optimální podmínky. Musíme vyloučit rušivé a dráždivé vlivy v místnosti, klient musí být celkově zklidněn, místnost ve které probíhá relaxační sezení je teplá a je vytvořeno přítmí. Klient relaxuje zpravidla vleže na podložce, dece či žíněnce a zaujímá polohu, která mu plně pro relaxaci vyhovuje. Je nutné, abychom navodili správný psychický stav pro relaxaci. K tomu nám poslouží mluvené slovo, hudba či reprodukované zvuky – zpěv ptáků, šumění moře, křik velryb aj. Pokud zdravotní stav klientovi nedovoluje zaujmout polohu vleže, může zcela pohodlně sedět v měkkém křesle. Relaxační sezení vede výhradně odborník – psycholog či psychoterapeut. Ukázka relaxace viz. Příloha 6 (Relaxace).

5.2.5 Vzpomínková sezení Vzpomínky jsou důležité nejen pro starší generaci, ale i pro mladé lidi. Proč lidé fotografují, kamerují, zapisují si důležitá data? Když otevřu po delší době album, ve kterém jsou fotografie mé čtyřleté holčičky coby jednoročního kojence, tiše žasnu, jak vyrostla, jak se změnila, co už umí ve svých čtyřech letech. A potom si řeknu, jak ten čas letí, vždyť už za dva roky půjde do školy… Všichni z nás máme ve své paměti uloženy vzpomínky, zážitky a zkušenosti. Naše minulost nás vybavuje pocitem identity a činí nás neopakovatelnými, odlišnými a

40

jedinečnými v porovnání s ostatními lidmi. Senioři jsou díky svým bohatým zkušenostem váženými experty na vzpomínky. Vzpomínky mohou uvolňovat atmosféru a člověk se cítí příjemně, ale někdy mohou působit zcela opačně – válečné zážitky, tragické události v rodině aj.- mohou vyvolat smutek, rozrušení, lítost. Je důležité se takové situaci vyvarovat, stačí, když se dobře informujeme o osobní historii jednotlivých účastníků prostřednictvím jejich nejbližších. Vhodných témat pro vzpomínková sezení je široká škála. Můžeme zařadit přírodopis, svátky, pohlednice, knihy, slavné lidi, povolání, koníčky, zahradničení, jídlo a vaření, dětství, rodinný život, dovolené, výlety, hudbu, kulturu, životopis - osobní historii, sport, domácí mazlíčky, vnoučata atd.

5.2.6 Čtenářská sezení – kluby čtenářů Někteří senioři si oblíbili literární sezení. Pro někoho může být poezie příjemná, někoho neosloví nikdy. Lidé mohou poezii poslouchat, sami si ji číst nebo o ni mohou vést diskusi a analyzovat ji. Někteří senioři dokonce sami básně píší. Ti co si poezii oblíbili mívají také velmi pozitivní vztah k beletrii. Beletrie nabízí velice rozmanitou četbu, od cestopisné literatury až po dějiny umění. Čtenáři si při vzájemných sezeních vyměňují své prožitky při četbě svých oblíbených autorů a odůvodňují své tipy pro výběr četby. V některých čtenářských klubech účastníci čtou postupně jednotlivé kapitoly či příběhy vybrané knihy a poté o knížce živě diskutují. V odborných knihkupectvích si zájemci o literaturu mohou zakoupit slovesné pořady na CD či audiokazetách.

5.2.7 Promítání fotografií a diapozitivů spojené s přednáškou Témat na besedy doplněné fotografiemi či diapozitivy je celá řada. Můžeme pozvat odborníka přes přírodu, cestování, pamětihodnosti nebo vaření, ale můžeme také využít amatérských fotografií z digitálního fotoaparátu. Fotografie a diapozitivy mohou být zdrojem zábavy, učení, vzpomínek, procvičování vnímání, ale mohou také posloužit jako námět pro kvízy.

41

Na sezení si mohou klienti přinést vlastní fotografie, diapozitivy, videoklipy či počítačově upravené prezentace na různá témata: příroda, auta, rodina aj.

5.3 Umění 5.3.1 Výtvarné činnosti Výtvarné dílo nám může sdělit mnoho zajímavého o autorovi dané práce. Výtvarné projevy mohou sloužit i jako diagnostický nástroj, kdy prostřednictvím výtvarné práce lze rozpoznat či diagnostikovat psychickou poruchu, zejména depresi. Například pro depresi jsou příznačné drobné, malé, nevýrazné kresby. Ale to samozřejmě ještě nemusí jednoznačně prokázat, že se jedná o jedince s depresí. Diagnostika těchto poruch bývá velmi ošidná a vyžaduje tedy podrobnou analýzu zkušených odborníků. Výtvarné dílo odhalí mnoho cenných poznatků o samotném autorovi. V krátkosti bych se chtěla zmínit o arteterapii. Co je tedy arteterapie? V užším slova smyslu znamená léčbu uměním. Arteterapie v širším slova smyslu zahrnuje léčbu uměním, včetně hudby, divadla, tance, poezie, prózy a výtvarného umění. Zdravým jedincům, tedy i seniorům musí být tvořivá výtvarná činnost smysluplná, zábavná a senior z ní musí mít radost. Ti, kteří vedou výtvarné práce musí umět seniora pochválit za jeho nápady, za jeho tvořivou činnost i za účast na společné práci, například koláži. V oblasti tvořivé a výtvarné činnosti máme velký výběr námětů – koláže, vlastní kresba úhlem, olejovými, vodovými či temperovými barvami, práce s papírem, lepidlem a nůžkami, obrázky ze skvrn, bramborová razítka, obrázky z listí či krepového papíru, květy na vidličce, výroba sošek a ozdob ze sádry, pletení košíků, lisované květy, modelování z těsta, keramika, mramorování, vyšívání, háčkování. Pro názornost uvádí Příloha 7 (Arteterapie) dvě velmi zajímavé techniky: mramorování a květy na vidličce.

5.3.2 Hudba Námětů jak využít ve volném čase hudbu je celá řada. Hudbu můžeme poslouchat pro potěšení kdykoliv. Člověk má možnost vybrat si hudební žánr dle vlastního vkusu. Hudba v člověku probouzí představivost a konkrétní skladba může aktivizovat myšlenky i city člověka.

42

Koncerty můžeme pořádat jako součást kulturního sezení přímo v klubech nebo se za koncertem vypravit do divadla. Účinkujícími často bývají děti mateřských a uměleckých škol, místní pěvecké sbory, ale i známí umělci hudební scény. Při sezeních se seniory se můžeme zaměřit prostřednictvím kvízů na jejich hudební znalosti. Můžeme zanotovat začátek písně - potom se ptáme na její název nebo chceme, aby účastníci sezení píseň dokončili (zpěvem či mluveným slovem). Zaměřit se můžeme i na barvy, které se v písních objevují, např. „… šátečku, kolem se toč, kolem se toč, …“, nebo „vínečko …, jsi od mé milé,...“ apod. Lze využít i nahraných zvuků jednotlivých hudebních nástrojů a potom se již stačí ptát na hudební nástroje. Další možností je poslech melodie ať živé nebo na nahrávce a úkolem posluchačů je poznat píseň na základě slyšené melodie. Nejlepší samozřejmě je, když si lidé mohou zazpívat jen tak sobě pro radost, ať již mají nebo nemají hudební sluch, to je v tomto případě zcela vedlejší. Chceme-li aby zpívání ve skupině bylo více zábavné přidáme ke zpěvu různé hudební nástroje – bubínky, triangl, dřívka – a máme-li možnost doprovázíme „svůj“ sbor pianem, akordeonem či flétnou. Pokud je to možné pořádají se taneční večírky s tancem nebo poslechem hudby. Senioři si mohou na večírek připravit občerstvení, při kterém se podává čaj a káva. Společenskou událostí roku jsou plesy seniorů.

5.4 Vnímání a orientace V kapitole 3.2 Smysly a jejich stimulace již byly uvedeny některé náměty na stimulaci smyslových orgánů (hmat, čich, sluch a chuť). V této časti je dobré upozornit ještě na dvě zábavné vizuální hry: „Co je to?“ a „Kdo nebo co je na obrázku?“ Popisy her obsahuje Příloha 8 (Vnímání a orientace).

43

6 MOŽNOSTI AKTIVIT SENIORŮ VE MĚSTĚ CHRUDIM Moje výzkumná část diplomové práce je zaměřena na volno-časové aktivity seniorů v mém kraji, proto se v následující kapitole zmíním o některých možnostech těchto aktivit pro seniory.

6.1 Projekt „Zdraví 21“ Význam dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví 21 – zdraví pro všechny v 21. století spočívá v tom, že představuje racionální dobře ucelený a strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj. Jeden z cílů tohoto dokumentu se týká i seniorské populace. Systém sociálních služeb v Chrudimi [ 17 ] významným způsobem ovlivňuje kvalitu života seniorů v našem městě: •

Každému příjemci je poskytována právě taková péče, kterou potřebuje

•

Je nabízeno široké spektrum služeb

•

Je zabezpečena lidská důstojnost a soukromí, samostatný život seniorů v domácnosti i komunitě

•

Zabezpečuje trvalý kontakt klienta se „svým centrem“, které poskytuje jistotu.

•

Senioři mohou využívat celotýdenní program, které centrum připravuje:

•

Pondělí – kondiční cvičení (cvičí se například pomocí míčů, žíněnek, gum či činek), kondiční cvičení při hudbě, cvičení na židlích a jóga

•

Úterý – čtenářský klub a plavávání se cvičením ve vodě

•

Středa – muzikoterapie a čtenářský klub

•

Čtvrtek – keramika, trénování paměti a pracovní terapie

•

Pátek – vyšívání Dále si mohou senioři vybrat z následujících aktivit:

•

Přednášky

•

Besedy

•

Pořad „Křeslo pro hosta“

44

•

Kavárničky

•

Pořad „Seznamte se, prosím“

•

Ples seniorů

•

Procházky pro zdraví

•

Výlety

•

Společná rekreace

•

Masáže

•

Perličková koupel a perličková masáž

•

Pedikúra

6.2 Projekt „V Chrudimi se žije zdravě i v seniorském věku“ Cílem projektu [ 16 ] je nabídnout seniorům, ale nejen jim, nový způsob stravování s ohledem na dodržování pitného režimu a podpory aktivního stáří. Senioři mají možnost seznámit se s netradiční kuchyní, jako je kuchyně skandinávská, čínská, zdravá, španělská a dietní. Vaření je kombinováno s přednáškami odborníků. Přednášky jsou zaměřeny na tyto oblasti: •

Pitný režim

•

Psychologie stáří

•

Zdravá výživa a ochutnávka produktů zdravé výživy

•

Pohybová aktivita seniorů Součástí projektu je i soutěž o zdravé recepty. Tyto aktivity navazují na

v Chrudimi již realizovaný projekt „Chutný život, správná výživa a vhodný pohyb“. Další organizace pracující v oblasti sociálních služeb ve městě Chrudim obsahuje Příloha 9 (Možnosti volno-časových aktivit seniorů v Chrudimi a sociální služby města Chrudim).

6.3 Projekt „Chrudimská univerzita třetího věku“ Tento projekt organizuje a pořádá Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. V současné době se této aktivity účastní kolem 150 seniorů ročně. Přednášky probíhají ve dvou semestrech – jarním a podzimním. Nabídka přednášek je různorodá. V minulých letech měli senioři možnost vzdělávat se v těchto oblastech:

45

•

Příroda a architektura

•

Zdravý životní styl

•

Historie Chrudimě

•

Psychologie stáří

•

Duševní choroby ve stáří

•

Špatné zacházení se seniory a násilí v rodinách

•

Počítačová gramotnost

•

Biochemie

•

České a světové dějiny

•

Biologie

•

První pomoc

46

7 VÝZKUMNÁ ČÁST PRÁCE 7.1 Cíle diplomové práce Pro tuto diplomovou práci jsem si stanovila celkem pět cílů. Každý cíl měl dát statisticky kvalifikovanou odpověď na konkrétní otázku, týkající se nějakým způsobem života a volno-časových aktivit seniorů v Chrudimi. Pro zjištění potřebných dat, která by mohla poskytnout podklady pro potřebné statistické testování hypotéz, jsem zorganizovala a zpracovala anketu mezi seniory města Chrudimi, o které pojednávám v podkapitole 7.3 Dotazník ankety a metodika šetření. Souhrn odpovídajících testů a hypotéz k nim pro jednotlivé cíle jsou popsány v podkapitole 7.2 Souhrn hypotéz a použitých testů pro jednotlivé cíle. V podkapitole 7.4 Statistické zpracování otázek a hypotéz příslušných k jednotlivým cílům práce jsou pak provedena vlastní testování na základě dat z výběrového souboru, která jsem zpracovala z ankety. Ve všech případech, pokud nebude uvedeno jinak, je základním statistickým souborem (populací) populace všech seniorů města Chrudimi, kteří byli k termínu konání ankety staří alespoň 65 let. Proto veškerá tvrzení, vycházející z výpočtů a závěrů z podkapitoly 7.4, se tedy týkají tohoto základního souboru a nelze je volně zobecňovat na populaci jinou. Jednotlivé cíle byly následující: 1. Je dostatečná (alespoň 90%) informovanost mezi seniory v Chrudimi o volnočasových aktivitách pořádaných pro seniory městem? (viz. 7.2.1, 7.4.1) 2. Jak využívají senioři volno-časové aktivity nabízené městem Chrudim? Existují v tomto ohledu rozdíly mezi populací bydlící v centru města a populací bydlící v příměstských částech? (viz. 7.2.2, 7.4.2) 3. Existují rozdíly ve využití nabízených VČA mezi pohlavími? (viz. 7.2.3, 7.4.3) 4. Jak velká je spokojenost s nabízenými VČA? Existuje zde nějaká závislost na pohlaví? (viz. 7.2.4, 7.4.4) 5. Preferují senioři nabízené aktivity města nebo upřednostňují aktivity vlastní? Je nějaká závislost mezi pohlavím (případně bydlištěm) na straně jedné a orientací na VČA vlastní či městem nabízené na straně druhé? (viz. 7.2.5, 7.4.5)

47

7.2 Souhrn hypotéz a použitých testů pro jednotlivé cíle 7.2.1 Cíl 1 - test a hypotézy Otázka: Je dostatečná (alespoň 90%) informovanost mezi seniory v Chrudimi o volno-časových aktivitách pořádaných pro seniory městem? Test: Použitým testem je přesný test shody podílu s konstantní hodnotou proti jednostranné alternativě. Pro tento test byly definovány následující hypotézy: H0: Podíl P seniorů z Chrudimi s dostatkem informací o volno-časových aktivitách nabízených městem Chrudim je roven 0,90. HA (jednostrannná): Podíl P seniorů z Chrudimi s dostatkem informací o volnočasových aktivitách nabízených městem Chrudim je nižší než 0,90. U cíle 1 jsem ještě provedla další test. Konkrétně se jednalo o to, zda závěry, které se potvrdily u celé chrudimské populace platí také v případě, kdy bychom uvažovali jen subpopulaci chrudimských seniorů, bydlících v příměstských částech města. Z důvodu změny základního statistického souboru bylo třeba odpovídajícím způsobem změnit otázku: Otázka: Je dostatečná (alespoň 90%) informovanost mezi seniory bydlícími v příměstských částech města Chrudimi o volno-časových aktivitách pořádaných pro seniory městem? Test: Použitým testem je opět přesný test shody podílu s konstantní hodnotou proti jednostranné alternativě. Pro tento test byly definovány s ohledem na změnu základního statistického souboru následující hypotézy: H0: Podíl P seniorů z příměstských částí Chrudimi s dostatkem informací o volnočasových aktivitách nabízených městem Chrudim je roven 0,90. HA (jednostranná): Podíl P seniorů z příměstských částí Chrudimi s dostatkem informací o volno-časových aktivitách nabízených městem Chrudim je nižší než 0,90.

48

7.2.2 Cíl 2 - test a hypotézy Otázka: Jak využívají senioři volno-časové aktivity nabízené městem Chrudim? Existují v tomto ohledu rozdíly mezi populací bydlící v centru města a populací bydlící v příměstských částech? Test: Použitým testem je Z-test shody dvou podílů proti jednostranné nebo oboustranné alternativě (oba testy byly použity). Pro tento test byly definovány následující hypotézy: H0: Podíl P1 seniorů z centra města Chrudimi využívajících VČA je roven podílu P2 seniorů z příměstských částí města Chrudimi využívajících VČA. HA (oboustranná): Podíl P1 ≠ podíl P2, neboli P1 – P2 ≠ 0. HA (jednostranná): Podíl P1 > podíl P2, neboli P1 – P2 > 0.

7.2.3 Cíl 3 - test a hypotézy Otázka: Existují rozdíly ve využití nabízených VČA mezi pohlavími? Test: Použitým testem je Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce proti jednostranné nebo oboustranné alternativě (oba testy byly použity). Pro tento test byly definovány následující hypotézy: H0: Proporce využití nabízených VČA nezávisí na pohlaví, tedy pro obě pohlaví je stejná. HA (oboustranná): Proporce využití VČA u žen se nerovná proporci využití VČA u mužů. HA (jednostranná): Proporce využití VČA u žen je větší než proporce využití VČA u mužů.

7.2.4 Cíl 4 - test a hypotézy Otázka: Jak velká je spokojenost s nabízenými VČA? Existuje zde nějaká závislost na pohlaví? Test: Použitým testem k 1. otázce tohoto cíle (Jak velká je spokojenost…) je opět přesný test shody podílu s konstantní hodnotou proti jednostranné alternativě. Pro tento test byly definovány následující hypotézy:

49

H0: Podíl P seniorů z Chrudimi spokojených s VČA nabízenými městem Chrudim je roven 0,90. HA: Podíl P seniorů z Chrudimi spokojených s VČA nabízenými městem Chrudim je nižší než 0,90. Test: Použitým testem k 2. otázce tohoto cíle (Existuje zde…) je přesný test nezávislosti v obecné kontingenční tabulce R×C proti oboustranné alternativě. U tohoto cíle bude ukázáno i nesprávné použití χ2 (chí-kvadrát) testu nezávislosti v kontingenční tabulce R×C včetně následných nesprávných důsledků. Pro oba tyto testy byly definovány následující hypotézy: H0: Neexistuje závislost mezi faktory v řádcích a sloupcích kontingenční tabulky. HA (oboustranná): Závislost mezi faktory v řádcích a sloupcích kontingenční tabulky existuje.

7.2.5 Cíl 5 - test a hypotézy Otázka: Preferují senioři nabízené aktivity města nebo upřednostňují aktivity vlastní? Je nějaká závislost mezi pohlavím (případně bydlištěm) na straně jedné a orientací na VČA vlastní či městem nabízené na straně druhé? Test: Pro závislost mezi pohlavím je použitým testem je Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce proti oboustranné alternativě. Pro tento test byly definovány následující hypotézy: H0: Proporce preferencí VČA nezávisí na pohlaví, tedy pro obě pohlaví je stejná. HA (oboustranná): Proporce preferencí VČA vlastních a nabízených u žen se nerovná této proporci u mužů. Test: Pro závislost mezi místem bydliště je použitým testem je také Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce proti oboustranné alternativě. Pro tento test byly definovány následující hypotézy: H0: Proporce preferencí VČA nezávisí na místě bydliště seniorů, tedy pro seniory z centra města i z příměstských částí je stejná. HA (oboustranná): Proporce preferencí VČA vlastních a nabízených u seniorů z centra města se nerovná této proporci u seniorů, kteří bydlí v příměstských částech Chrudimi.

50

7.3 Dotazník ankety a metodika šetření Pro zjištění informací, nutných k zodpovězení shora uvedených otázek, jsem vytvořila dotazník, který byl následně distribuován mezi 116 seniorů ve městě a v příměstských částech města Chrudim. Dotazník obsahoval 21 otázek a možné odpovědi na ně. Otázky a možné odpovědi na ně společně s kódy těchto odpovědí jsou uvedeny v tabulce T1. V posledním sloupci tabulky navíc ještě uvádím četnosti jednotlivých použitých odpovědí, jak jsem je vyhodnotila po shromáždění vyplněných dotazníků od respondentů. Dotazník byl zcela anonymní, výběr respondentů byl nestratifikovaný, náhodný. Z důvodu lepší čitelnosti a přehlednosti pro seniory jsem zvolila počítačovou velikost písma 16. Součástí dotazníku byla srozumitelná, jednoduchá instruktáž k vyplnění dat a poděkování za vyplnění a čas, který senioři dotazníku věnovali. Jak již bylo řečeno, dotazník obsahoval celkem 21 otázek. Ukázalo se, že se jedná o zcela adekvátní počet pro seniorskou populaci a to nejen vzhledem k věku respondentů a časové náročnosti, ale i k faktu, že v poslední době nejen seniorská populace, taktéž i mladší ročníky nejsou příliš naklonění k jakýmkoliv veřejným průzkumům. Setkala jsem se někdy i s nevolí a nechutí cokoliv vyplňovat.

51

Dotazník pro seniory v Chrudimi

T1.

Otázka

Kód odpovědi

Text otázky Odpověď

1

Jste žena?

Vaše pohlaví?

Četnost odpovědi

*)

A

Ano

Žena

98

B

Ne

Muž

18

A

Ano

18

B

Ne

98

2

Jste muž?

3

*)

Kolik je Vám let? A

65 – 74 let

63

B

75 – 84 let

35

C

85 a více let

18

4

Bydlíte v centru města?

Kde bydlíte?

*)

A

Ano

Bydlím v centru města

75

B

Ne

Bydlím v příměstských částech

41

A

Ano

41

B

Ne

75

5

Bydlíte v příměstských částech?

*)

Máte dostatek informací o volno-časových aktivitách, které nabízí město Chrudim?

6 A

Ano, mám dostatek informací

101

B

Ne, nemám dostatek informací

6

C

Ne, nemám o nabízené aktivity zájem

9

Jakým způsobem získáváte informace o nabízených aktivitách ve vašem městě?

7 A

Měsíčník Chrudimsko vydávaný městem

B

Informační tabule / nástěnky

C

Internetové stránky města

D

Známí, přátelé

116 38 6 90

Využíváte nabízené volno-časové aktivity města Chrudim?

8 A

Ano

60

B

Občas

44

C

Ne

12 Jaké prostředky dopravy při cestě do klubů nejčastěji volíte?

9

67

A

Chůze pěšky

B

Kolo

4

C

Auto

2

D

Hromadná doprava

31

E

Nenavštěvuji VČA

12

52

Otázka

Kód odpovědi

Text otázky Odpověď

10

Četnost odpovědi

Jak dlouho vám trvá cesta do klubu? A

Do ½ hodiny

97

B

Do 1 hodiny

7

C

1 hodinu a více

0

D

Nenavštěvuji klub

12

Vyberte prosím z následujících volno-časových aktivit nabízených městem Chrudim ty, které nejčastěji navštěvujete:

11 A

Klub seniorů

26

B

Kondiční cvičení

29

C

Čtenářský klub

18

D

Klub pro zdravotně postižené občany

E

Plavání a cvičení ve vodě

F

Muzikoterapie

G

Ruční práce (keramika, kreslení, vyšívání)

11

H

Trénování paměti

50

I

Pracovní terapie, arteterapie

13

J

Přednášky, besedy, kulturní akce

58

K

Křeslo pro hosta

L

Kavárničky

46

M

„Seznamte se prosím“

20

N

Ples seniorů

10

O

Procházky, výlety

37

P

Společné rekreace seniorů

11

Q

Masáže, pedikúra, perličková koupel

38

R

Výuka první pomoci

2

S

Cvičení relaxačních technik

2

T

Chrudimská univerzita třetího věku

18

U

Práce s počítačem a internetem

19

X

Žádná z uvedených

14

2 29 6

3

Jste spokojeni s nabídkou zájmových aktivit, které město Chrudim nabízí?

12 A

Ano

86

B

Částečně

20

C

Ne

10

13

Chybí Vám ve Vašem městě některé aktivity?

*)

A

Ne

116

B

Ano

0

53

Otázka

Kód odpovědi

Text otázky Odpověď

Četnost odpovědi

Jaké vlastní aktivity (zájmy, záliby, koníčky) máte nejraději?

14 A

Ruční práce, Kutilství, Zahrádkaření

58

B

Četba, Sledování televize, Poslech hudby, Hra na hudební nástroj

94

C

Turistika, Cyklistika, Cestování, Tanec, Procházky

75

D

Vzdělávání se, Internet, Besedy a přednášky

35

E

Rodina, Vnoučata

85

F

Společenské hry (šachy, dáma, mlýn, karty, ruleta, kulečník,..)

15

G

Koncerty, Divadlo, Kino

47

H

Řízení motorového vozidla

19

I

Univerzita třetího věku organizovaná vysokou školou

4

X

Žádnou z uvedených

1 Napište prosím, zda se zabýváte i jinými volno-časovými aktivitami, než které byly popsány v otázce č. 14

15 A

Návštěva SOKOLA

6

B

Chalupaření a houbaření

6

C

Plavání a lyžování

6

D

Fotografování

2

E

Rybaření

2

F

Návštěva sportovišť

2

X

Žádná z uvedených

98

Uspokojují Vás vlastní aktivity více než aktivity pořádané městem Chrudim?

16 A

Ano

88

B

Ne

28 Kolik dní v týdnu se věnujete svým zájmům, zálibám a koníčkům?

17 A

1 den

16

B

2 dny

32

C

3 dny a více

68

18

Jak hodnotíte svůj zdravotní stav? A

Jsem zcela soběstačná / soběstačný

79

B

Jsem částečné soběstačná / soběstačný

33

C

Jsem zcela závislá / závislý na péči druhou osobou

4

Existují překážky, které Vám brání využívat volno-časových aktivit?

19 A

Zdravotní stav

37

B

Nedostatek financí

24

C

Nedostatečná informovanost o volno-časových aktivitách

2

D

Nedostupnost vzhledem k místu bydliště (doprava)

4

E

Nezájem o využívání volno-časových aktivit

F

Bezbariérové vjezdy

1

G

Nedostatek času k uskutečnění volno-časových aktivit

3

X

Ne, žádná z uvedených

13

54

54

Otázka

Kód odpovědi

Text otázky Odpověď

Četnost odpovědi

Myslíte si, že je v současné době o seniory v ČR dobře postaráno po stránce ekonomické?

20 A

Ano

69

B

Ne

47 Myslíte si, že je v současné době o seniory v ČR dobře postaráno po stránce zdravotní?

21 A

Ano

87

B

Ne

29

Poznámka k dotazníku: Bližší vysvětlení k otázkám, které jsou označeny *), nalezne čtenář této práce níže v odrážce ● Otázky, které jsou celé zabarveny šedě…. Toto vysvětlení uzavírá podkapitolu 7.4.

Data z dotazníků se mi podařilo shromáždit postupně v průběhu jednoho měsíce. O vyplnění prvních 40 dotazníků jsem požádala seniory ze seniorského domu s pečovatelskou službou vybudovaném v centru města. Zde byly dotazníky vyplňovány v malých skupinkách, individuálně s jednotlivými respondenty. U tohoto zkoumaného vzorku jsem se nesetkala s výrazným problémem při vyplňování potřebných dat, ale ani s nechutí spolupracovat. Pro tyto seniory bylo vyplnění dotazníku určitým způsobem zpestření každodenního života v seniorském domě. K distribuci dalších dotazníků jsem požádala o pomoc své dobré známé a kamarády, kteří pomoc neodmítli. Mě se tak podařilo získat dalších 76 respondentů z centra i příměstských částí Chrudimě, kteří s vyplněním a poskytnutím informací zcela souhlasili. Ani v tomto případě nebyl zaznamenán žádný výrazný problém s pochopením instrukcí, jak dotazník vyplnit. Nelze opomenout fakt, že práce se seniory byla velmi zajímavá, a to i přes několik výjimek, velmi vstřícná a obětavá. K vlastní konstrukci a vyhodnocení dotazníku dodávám ještě následující: •

Otázky s možnou vícečetnou odpovědí mají zeleně podbarvené číslo otázky, jedná se o otázky 7, 11, 14, 15 a 19, ostatní (bez podbarvení čísla otázky) jsou otázky s jedinou možnou odpovědí.

•

Otázky, které jsou celé zabarveny šedě (2, 5 a 13), byly nakonec z vlastního hodnocení ankety vypuštěny zcela. Důvody pro to byly následující: o Otázka 2: Jste muž? Otázka nebyla statisticky zpracována, byla pouze doplňující k otázce 1 a byla to vědomě její logická negace. Kdyby nebyla použita, pak respondent - muž, by se mohl domnívat, že distribuo-

55

vaný dotazník je určen pouze ženám. Vyřazením této otázky se vlastně implicite změnila otázka 1 i odpovědi v ní, jak je červeně naznačeno v tabulce T1 dotazníku. o Otázka 5: Bydlíte v příměstských částech? Tato otázka nebyla do statistického hodnocení rovněž zahrnuta, platí zde opět to, že je to logická negace k otázce 4. Vyřazením této otázky se opět implicitně změnily jak otázka 4 tak i odpovědi v ní. Červeně je změna naznačena v tabulce dotazníku. o Otázka 13: Chybí Vám ve Vašem městě některé aktivity? Zde se jedná o velmi zajímavý jev ve vyplnění dotazníku respondenty. Pro statistické hodnocení nemá tato otázka naprosto žádný význam, všichni oslovení totiž odpověděli na tuto otázku naprosto stejně, že jim nechybí žádné aktivity. Otázka pro naše účely nemá tedy v souboru žádnou diskriminační schopnost.

7.4 Statistické zpracování otázek a hypotéz příslušných k jednotlivým cílům práce Rozhodla jsem se, že ve všech statistických testech, které budou v této podkapitole použity, bude nulová hypotéza zamítána vždy na hladině významnosti 0,05, tedy pětiprocentní. Jinými slovy: Pokaždé, kdy vypočtená hladina pravděpodobnosti bude rovna hodnotě 0,05 nebo nižší, nulovou hypotézu zamítneme a přikloníme se k hypotéze alternativní. Rozhodnutí, na jaké hladině významnosti bude nulová hypotéza zamítána, je třeba podle pravidel testování hypotéz učinit vždy ještě před vlastním testováním. Uvedené rozhodnutí tedy zároveň znamená, že pravděpodobnost nesprávného zamítnutí nulové hypotézy bude ve všech případech testování nejvýše rovna 5 %. Převážná většina statistických výpočtů v této práci byla provedena statistickým systémem programů NCSS 2004©. Dále byl pro přípravu dat pro tento systém NCSS použit systém Microsoft Office® 2000, speciálně program Microsoft Excel 2000.

56

7.4.1 Informovanost seniorů o VČA v Chrudimi K zodpovězení otázky informovanosti je potřeba nejprve definovat, co rozumíme „dostatečnou“ informovaností. Stanovila jsem si alespoň 90% podíl informovaných jako dostatečně vyhovující. Podklady pro vlastní test poskytla anketou zjištěná tabulka T2, ve které je v řádcích tříděno dle bydliště (A v centru města, B v okrajové části města) a ve sloupcích dle stupně informovanosti respondenta. Ve sloupcích budeme považovat za kladnou odpověď variantu A, za zápornou variantu B nebo C (senior nemá dostatek informací o VČA nebo o nabízené VČA nemá zájem). V celém městě je tedy ve výběru celkem 101 informovaných a 15 neinformovaných. T2.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 6

Ot6 A 69 32 101

B 3 3 6

C Suma 3 75 6 41 9 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - mám dostatek informací, B - nemám dostatek informací, C- nemám zájem

Pro ověření si definujme nulovou a alternativní hypotézu: H0: Podíl P seniorů z Chrudimi s dostatkem informací o volno-časových aktivitách nabízených městem Chrudim je roven 0,90. HA (jednostranná): Podíl P seniorů z Chrudimi s dostatkem informací o volnočasových aktivitách nabízených městem Chrudim je nižší než 0,90. Použijeme zde jednostrannou alternativní hypotézu, protože všechny hodnoty podílu vyšší než 0,90 už samozřejmě vyhovují našemu požadavku „dostatečné“ informovanosti. K ověření použijeme přesný test shody podílu s konstantní hodnotou 0,90. Na základě výsledků tohoto testu nelze nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítnout, protože přesná hladina pravděpodobnosti je rovna 0,182183. Znamená to tedy, že informovanost v rámci celého města je dostatečná. V následujícím redukovaném výstupu ze statistického systému NCSS 2004 (tabulka T3) jsou barevně zvýrazněna podstatná data.

57

T3.

Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou - I.

Redukovaný výstup ze statistického systému NCSS One Proportion Report Data Section Sample Size (n) 116

Number of Successes (X) 101

Sample Proportion (P) 0,870690

Hypothesized Confidence Proportion (P0) Alpha 0,900000 0,050000

Lower 95% Confidence Limit 0,795704

Sample Proportion (P) 0,870690

Hypothesis Alpha 0,050000

Confidence Limits Section Calculation Method Exact (Binomial)

Upper 95% Confidence Limit 0,925784

Hypothesis Test Section Alternative Hypothesis P<>P0 PP0

Exact (Binomial) Prob Decision Level (5%) 0,351209 Accept H0 0,182183 Accept H0 0,883623 Accept H0

Poněkud jiný výsledek ale získáme, když uvedený test budeme aplikovat jen na populaci seniorů žijících v příměstských částech Chrudimi. Tam je dle výsledků ankety informovaných celkem 32, neinformovaných 9, výběrový podíl je roven 0,780488. Upravme proto odpovídajícím způsobem hypotézy: H0: Podíl P seniorů z příměstských částí Chrudimi s dostatkem informací o volnočasových aktivitách nabízených městem Chrudim je roven 0,90. HA (jednostranná): Podíl P seniorů z příměstských částí Chrudimi s dostatkem informací o volno-časových aktivitách nabízených městem Chrudim je nižší než 0,90. Výsledkem testu je nyní zamítnutí nulové hypotézy na hladině významnosti 0,05. Jak ukazuje výstup v tabulce T4, kde vypočtená hladina pravděpodobnosti je rovna 0,018136. Závěr testu říká, že nulovou hypotézu nelze přijmout a přikloníme se tedy k hypotéze alternativní. To znamená, že informovanost o volně-časových aktivitách města v populaci chrudimských občanů žijících v okrajových částech města je nižší než 90%. Dle našeho kritéria tedy nedostatečná.

58

T4.

Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou - II.

Redukovaný výstup ze statistického systému NCSS One Proportion Report Data Section Sample Size (n) 41

Number of Successes (X) 32

Sample Proportion (P) 0,780488

Hypothesized Confidence Proportion (P0) Alpha 0,900000 0,050000

Lower 95% Confidence Limit 0,623863

Sample Proportion (P) 0,780488

Hypothesis Alpha 0,050000

Confidence Limits Section Calculation Method Exact (Binomial)

Upper 95% Confidence Limit 0,894392

Hypothesis Test Section Alternative P<>P0 PP0

Exact (Binomial) Prob Decision 0,018136 Reject H0 0,018136 Reject H0 0,993894 Accept H0

7.4.2 Využití VČA seniory v Chrudimi Zajímalo mne, zda senioři žijící v centru využívají více nabízených VČA než senioři žijící v příměstských částech. Zde se jedná o typický příklad porovnání dvou podílů (relativních četností). Toto porovnání je možné udělat dvěma způsoby, alternativu přitom můžeme zvolit oboustrannou nebo jednostrannou. Zde použijeme první způsob (druhý bude použit v bodě 7.4.3), který spočívá v použití tzv. Z-testu shody dvou podílů. To je přibližný test založený na skutečnosti, že parametr binomického rozdělení pro velké výběry (zhruba již při n>30) konverguje k rozdělení normálnímu. Pro tento test je třeba formulovat nulovou a alternativní hypotézu následovně: H0: Podíl P1 seniorů z centra města Chrudimi využívajících VČA je roven podílu P2 seniorů z příměstských částí města Chrudimi využívajících VČA. HA (oboustranná): Podíl P1 ≠ podíl P2, neboli P1 – P2 ≠ 0. HA (jednostranná): Podíl P1 > podíl P2, neboli P1 – P2 > 0.

59

T5.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 8

Ot8 A 41 19 60

B 32 12 44

C Suma 2 75 10 41 12 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - využívám VČA, B - občas využívám VČA, C - nevyužívám VČA

G1.

Otázka 4 × otázka 8 (řádková procenta)

Procento využití nabízených VČA seniory v Chrudimi 60 celkem z centra města z příměstských částí

54,7 51,7

45

46,3

procento

42,7 37,9

30 29,3 24,4

15 10,3 2,7

0 využívá

občas využívá

nevyužívá

Vycházíme zde z anketou zjištěné kontingenční tabulky T5. V té je v řádcích opět tříděno dle bydliště (A znamená bydlení v centru města, B v příměstských částech) a ve sloupcích dle stupně využívání VČA nabízených městem. Ve sloupcích budeme považovat za kladnou odpověď variantu A nebo B (ano nebo občas), za zápornou pak variantu C (senior nabízené VČA nevyužívá). Data z tabulky T5 jsou ještě přehledněji znázorněna v řádkových procentech v grafu G1.

60

V centru města je tedy výběrový podíl kladných odpovědí p1 = 73/75 = 0,9733, v příměstských částech pak p2 = 31/41 = 0,7561. Znovu si v tabulce T6 ukažme redukovaný výstup z NCSS: T6.

Z-test shody dvou podílů

Redukovaný výstup ze statistického systému NCSS Two Proportions Report Data Section Sample Positive Sample Size Responses One 75 73 Two 41 31 Total 116 104

Negative Responses 2 10 12

Proportion Positive (p) 0,9733 0,7561 0,8966

Proportion Negative 0,0267 0,2439 0,1034

Two-Sided Tests of Zero Difference (H0: P1 = P2 versus H1: P1 <> P2 ) Estimated Difference (P1 - P2) = 0,2172

Test Name Z-Test

Test Statistic's Distribution Normal

Test Statistic Value 3,673

Prob Level 0,0002

Conclude H1 at 5% Significance? Yes

Upper-Tail, One-Sided Tests of Zero Difference (H0: P1 = P2 versus H1: P1 > P2) Estimated Difference (P1 - P2) = 0,2172

Test Name Z-Test

Test Statistic's Distribution Normal

Test Statistic Value 3,673

Prob Level 0,0001

Conclude H1 at 5% Significance? Yes

Pro test shody obou podílů proti oboustranné variantě alternativy můžeme nulovou hypotézu zamítnout na hladině významnosti α = 0,05, protože vypočtená hladina pravděpodobnosti je rovna pouze 0,0002. Znamená to tedy, že se přikloníme k hypotéze alternativní, která nám říká, že se oba sledované podíly od sebe liší. Test proti jednostranné alternativě HA pak navíc ukáže, že se podíly nejen od sebe liší, ale že podíl využití VČA v populaci seniorů bydlících v centru města je statisticky významně vyšší, než podíl seniorů z okrajových částí města. Zde tedy také zamítáme nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05, protože skutečná vypočtená hladina pravděpodobnosti je nižší a rovna 0,0001, jak ukazuje poslední řádek v tabulce T6.

7.4.3 Vztah mezi pohlavím a využíváním nabízených VČA Zajímalo mne dále, zda existuje nějaký vztah mezi pohlavím seniorů a využíváním VČA nabízených městem. Data pro tuto analýzu poskytla tabulka T7. V ní je v řádcích tříděno podle pohlaví (A ženy, B muži) a ve sloupcích je tříděno podle stupně využívání nabízených VČA (A ano, B občas, C ne).

61

T7.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 8

Ot8 A 54 6 60

B 36 8 44

C Suma 8 98 4 18 12 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - využívám VČA, B - občas využívám VČA, C - nevyužívám VČA

Zredukujeme-li tuto tabulku do tabulky čtyřpolní tak, že variantu A a B ve sloupcích spojíme (tedy že respondenti nabízené VČA využívají alespoň občas), dostaneme tabulku T8: T8.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 8 (redukovaná)

Ot8 A+B 90 14 104

C 8 4 12

Suma 98 18 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - využívám VČA + B - občas využívám VČA, C - nevyužívám VČA

Pro posouzení závislosti řádků a sloupců v této čtyřpolní tabulce použijeme Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce. Nejprve si ale budeme definovat nulovou a alternativní hypotézu tohoto testu. H0: Proporce využití nabízených VČA nezávisí na pohlaví, tedy pro obě pohlaví je stejná. HA (oboustranná): Proporce využití VČA u žen se nerovná proporci využití VČA u mužů. HA (jednostranná): Proporce využití VČA u žen je větší než proporce využití VČA u mužů.

62

T9.

Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce

Redukovaný výstup ze statistického systému NCSS Two Proportions Report Data Section Sample Positive Sample Size Responses One 98 90 Two 18 14 Total 116 104

Negative Responses 8 4 12

Proportion Positive (p) 0,9184 0,7778 0,8966

Proportion Negative 0,0816 0,2222 0,1034

Two-Sided Tests of Zero Difference (H0: P1 = P2 versus H1: P1 <> P2 ) Estimated Difference (P1 - P2) = 0,1406 (=0,9184-0,7778)

Test Name Fisher's Exact

Test Statistic's Distribution Hypergeometric

Test Statistic Value

Prob Level 0,0904

Conclude H1 at 5% Significance? No

Upper-Tail, One-Sided Tests of Zero Difference (H0: P1 = P2 versus H1: P1 > P2) Estimated Difference (P1 - P2) = 0,1406 (=0,9184-0,7778)

Test Name Fisher's Exact

Test Statistic's Distribution Hypergeometric

Test Statistic Value

Prob Level 0,0904

Conclude H1 at 5% Significance? No

Jak pro test proti oboustranné alternativě, tak pro test proti alternativě jednostranné nám Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce poskytl hodnotu přesné hladiny pravděpodobnosti 0,0904, viz. zvýrazněné údaje z tabulky T9. V obou případech nemůžeme tedy nulovou hypotézu na předem zvolené hladině významnosti α = 0,05 zamítnout a proto ji přijmeme. To proto, že vypočtená přesná hladina pravděpodobnosti 0,0904 je vyšší než zvolená hladina významnosti 0,05.

7.4.4 Spokojenost seniorů s nabízenými VČA Data pro tuto analýzu jsou obsažena v tabulce T10. V ní jsou v řádcích údaje členěny podle otázky 1 – pohlaví (A ženy, B muži) a ve sloupcích podle otázky 12 – stupně spokojenosti s nabízenými VČA (A spokojen, B částečně spokojen, C nespokojen). I zde si stanovme, obdobně jako jsme to učinili v bodě 7.4.1 Informovanost seniorů o VČA v Chrudimi s informovaností, požadovanou úroveň „spokojenosti“ na hodnotu 0,9 (tj. 90% spokojenost). Za spokojené budeme tudíž považovat všechny ty, kteří byli spokojeni alespoň částečně (tj. všechny respondenty za sloupců A a B) a hypotézy si definujme následovně: H0: Podíl P seniorů z Chrudimi spokojených s VČA nabízenými městem Chrudim je

63

roven 0,90. HA: Podíl P seniorů z Chrudimi spokojených s VČA nabízenými městem Chrudim je nižší než 0,90. T10.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 12

Ot12 A 76 10 86

B 16 4 20

C Suma 6 98 4 18 10 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - spokojen s nabídkou VČA, B - částečně spokojen s VČA, C - nespokojen s VČA

Po tomto zadání problému nám přesný test shody podílu s konstantní hodnotou poskytne výsledky, uvedené v tabulce T11. T11.

Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou – III.

Redukovaný výstup ze statistického systému NCSS One Proportion Report Data Section Sample Size (n) 116

Number of Successes (X) 106

Sample Proportion (P) 0,913793

Hypothesized Confidence Proportion (P0) Alpha 0,900000 0,050000

Lower 95% Confidence Limit 0,847174

Sample Proportion (P) 0,913793

Hypothesis Alpha 0,050000

Confidence Limits Section Calculation Method Exact (Binomial)

Upper 95% Confidence Limit 0,957884

Hypothesis Test Section Alternative Hypothesis P<>P0 PP0

Exact (Binomial) Prob Decision Level (5%) 0,650304 Accept H0 0,734122 Accept H0 0,381025 Accept H0

Z nich zřetelně vyplývá, že uvedenou nulovou hypotézu nelze proti jednostranné alternativě (ta zde opět byla definována jako hypotéza jednostranná) zamítnout, protože vypočtená hladina pravděpodobnosti je rovna 0,7734122, což vysoce překračuje námi předem zvolenou hladinu 5%. Dále mne u této tabulky zajímalo, zda zde existuje nějaká závislost mezi pohlavím a úrovní spokojenosti s nabízenými VČA. Běžně se taková závislost testuje pomo-

64

cí χ2 (chí-kvadrát) testu nezávislosti v kontingenční tabulce. V tomto případě ale nejsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto testu, neboť více než 20 % políček v tabulce má očekávanou četnost nižší než 5, jak je zřejmé z tabulky očekávaných četností T12. Konkrétně se jedná o dvě políčka: BB (s hodnotou očekávané četnosti 3,1) a BC (s hodnotou očekávané četnosti 1,6), očekávané četnosti jsou zde vyznačeny červeně. T12.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 12 (očekávané četnosti)

Ot12 A 72,7 13,3 86

B 16,9 3,1 20

C Suma 98 8,4 18 1,6 10 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - spokojen s nabídkou VČA, B - částečně spokojen s VČA, C - nespokojen s VČA

Pro test nezávislosti v kontingenční tabulce bylo proto třeba použít přesný test nezávislosti v obecné kontingenční tabulce R×C, založený na obdobném principu jako Fisherův přesný test nezávislosti v tabulce čtyřpolní. Princip tohoto testu je obecně známý, ale běžně není používán pro vysokou složitost a náročnost algoritmu výpočtu a většina výpočetních statistických systémů ho neobsahuje. Není obsažen ani v systému NCSS 2004, kterým byla data z ankety v ostatních případech analyzována. Nicméně tento test jsem měla k dispozici, jedná se o výpočetní algoritmus autorů J. Bukače a M. Hartmanna [ 1 ] [ 3 ]. Hypotézy v tomto testu jsou následující: H0: Neexistuje závislost mezi faktory v řádcích a sloupcích kontingenční tabulky. HA (oboustranná): Závislost mezi faktory v řádcích a sloupcích kontingenční tabulky existuje. Po aplikaci tohoto přesného testu na kontingenční tabulku T10 byla zjištěna přesná hladina pravděpodobnosti 0,045823 a protože je nižší, než námi předem zvolená hodnota 0,05, nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítneme a přikloníme se k hypotéze alternativní, tedy že nějaká závislost mezi faktory řádků a sloupců existuje. Všimněme si ale, že to ještě nic nevypovídá o tom, jaká je vlastně tato závislost. Musíme proto další analýzou problému takovou závislost hledat. Jen jako zajímavost zde uvedu, že kdybychom nesprávně aplikovali na tuto úlohu χ2 test, pak bychom obdrželi v něm vypočtenou hladinu pravděpodobnosti rovnu hodnotě

65

0,053097 a nulovou hypotézu nezávislosti bychom na 5% hladině významnosti tedy nezamítli! Klíč k výše zmíněné analýze závislosti nám poskytne tabulka T13 s řádkovými procenty původní tabulky T10, nebo ještě lépe názorné vyjádření v grafu G2. Z obou jasně vyplývá, že procenta u žen prakticky odpovídají procentům celého výběru (hnědé a červené zobrazení v grafu), nikde se totiž neliší o více než 3,5 %. Toto maximum odchylky je u žen ve sloupci A. Ale procenta u mužů se od procent celého výběru v jednotlivých sloupcích zřetelně odlišují, nejvíce právě ve sloupci A o celých 22 %, přičemž už jen minimální odchylka je rovna 5 %, a to ve sloupci B. T13.

Procenta Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 12 (řádková procenta)

Ot12 A 77,6 55,6 74,1

B 16,3 22,2 17,2

C Suma 6,1 100,0 22,2 100,0 8,6 100,0

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - spokojen s nabídkou VČA, B - částečně spokojen s VČA, C - nespokojen s VČA

66

G2.

Otázka 1 × otázka 12 (řádková procenta)

Procentuální spokojenost s nabízenými VČA u seniorů v Chrudimi 100 celkem ženy muži

80

procento

74,1

77,6

60 55,6

40

20

22,2

22,2

17,2 16,3 8,6

6,1

0 spokojen

částečně spokojen

nespokojen

Můžeme tedy analýzu uzavřít s tím, že hledaná závislost mezi pohlavím a stupněm spokojenosti s VČA se projevuje tak, že ženy jsou ve více než třech čtvrtinách s VČA spokojeny, zatímco muže nabízené VČA nabízené městem plně uspokojují jen přibližně z jedné poloviny.

7.4.5 VČA nabízené městem nebo aktivity vlastní? Zajímavá otázka. Dávají senioři v Chrudimi přednost městem nabízeným VČA nebo preferují aktivity vlastní? Je nějaká závislost mezi pohlavím (případně bydlištěm) na straně jedné a orientací na VČA vlastní či městem nabízené na straně druhé? Odpověď na ni nám poskytnou data zjištěná v anketě a uspořádaná v tabulce T14 a T15. V tabulce T14 je v řádcích členěno podle otázky 1 – pohlaví (A ženy, B muži) a ve sloupcích podle otázky 16 – preference VČA respondentů (A preferuji vlastní VČA, B preferuji VČA nabízené). Už letmým pohledem na tabulku se dá zjistit, že preference vlastních aktivit je u obou pohlaví přibližně třikrát větší, než preference aktivit nabízených městem.

67

T14.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 16

Ot16 A 74 14 88

B 24 4 28

Suma 98 18 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - preferuji vlastní VČA, B - preferuji nabízené VČA

Pro posouzení závislosti řádků a sloupců v této čtyřpolní tabulce použijeme Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce. Nejprve si ale budeme definovat nulovou a alternativní hypotézu tohoto testu. H0: Proporce preferencí VČA nezávisí na pohlaví, tedy pro obě pohlaví je stejná. HA (oboustranná): Proporce preferencí VČA vlastních a nabízených u žen se nerovná této proporci u mužů. Jen pro potvrzení tohoto zřejmého závěru (který je evidentní i bez nutnosti přesného výpočtu, protože výběrové podíly se u obou pohlaví téměř shodují a jsou přibližně rovny 0,75) zde uvádím, že Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce poskytl vypočtenou hladinu pravděpodobnosti 1,0000, tudíž nelze nulovou hypotézu nezávislosti mezi pohlavím a orientací preference zamítnout, protože vysoce překračuje předem zvolenou pravděpodobnost 0,05. Ne již tak zřejmá je nezávislost mezi bydlištěm a orientací preference, jak nám ukazuje tabulka T15. Definujme si i zde nulovou a alternativní hypotézu: H0: Proporce preferencí VČA nezávisí na místě bydliště seniorů, tedy pro seniory z centra města i z příměstských částí je stejná. HA (oboustranná): Proporce preferencí VČA vlastních a nabízených u seniorů z centra města se nerovná této proporci u seniorů, kteří bydlí v příměstských částech Chrudimi.

T15.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 16

Ot16 A 55 33 88

68

B 20 8 28

Suma 75 41 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - preferuji vlastní VČA, B - preferuji nabízené VČA

Z tabulky T15 je totiž zřejmé, že orientace na vlastní VČA u obyvatel z centra města je 2,75-krát větší než orientace na VČA městem nabízené. Zatímco tento poměr u obyvatel příměstských částí je větší než 4. Můžeme se zde například dohadovat, že je to způsobeno větší blízkostí přírody, možnostmi zahrádkaření apod. Ale ani zde není možno nulovou hypotézu nezávislosti mezi bydlištěm a orientací preference VČA zamítnout. Fisherův přesný test poskytl zde hladinu pravděpodobnosti rovnu 0,4976, nulovou hypotézu nelze tedy zamítnout.

7.5 Další vztahy V této podkapitole chci upozornit ještě na některé zajímavé vztahy, které jsem z celé dotazníkové ankety získala. Nebudu zde už dokazovat různé statistické hypotézy, byť by to často bylo možné, ale poukážu na zajímavé jevy a konsekvence v populaci chrudimských seniorů a jejich přístupu k volno-časovým aktivitám. Vzájemná souvislost mezi otázkami 1 (pohlaví) a 7 (zdroj informací). Tabulka T16 ukazuje zdroje informací o VČA a jejich kombinace ve sloupcích, tedy rozčlenění odpovědí na otázku 7. V řádcích je pak tříděno podle pohlaví z otázky 1. T16.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 7

Ot7 AB 20 0 20

ABC 0 6 6

ABD 0 12 12

AD Suma 78 98 0 18 78 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - měsíčník Chrudimsko, B - informační tabule, C - internet, D - známí a přátelé

Doplňme si zde ještě význam jednotlivých odpovědí na otázku 1 (A ženy, B muži) a otázku 7 (A měsíčník Chrudimsko vydávaný městem, B informační tabule nebo nástěnky ve městě, C internetové stránky města, D známí nebo přátelé). Tady je nutno upozornit, že otázka 7 je otázka s možnou vícečetnou odpovědí a po rozdělení jednotlivých odpovědí samostatně dostaneme tabulku modifikovanou - T17. Samozřejmě pak řádkové součty nedají dohromady počet respondentů, ale suma bude vyšší.

69

Otázka 1 × otázka 7 (modifikovaná tabulka)

T17.

Počet Ot1 A B Suma

Ot7 - jednotlivé odpovědi A B C 98 20 0 18 18 6 116 38 6

D Respondenti 78 98 12 18 90 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - měsíčník Chrudimsko, B - informační tabule, C - internet, D - známí a přátelé

Navíc je zde vhodné ukázat si graf relativních četností G3 (relativně vždy vůči počtu respondentů), ze kterého budou určité vlastnosti zřejmější. G3.

Otázka 1 × otázka 7 (řádková procenta)

Podíl zdrojů informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle pohlaví

100

ženy 100,0 100,0

100,0

muži

procento

80

79,6 66,7

60 40 33,3

20

20,4 0,0

známí, přátelé

web stránky města

informační tabule

měsíčnik Chrudimsko

0

S největším 100% podílem se zde vyskytuje odpověď A (měsíčník Chrudimsko vydávaný městem) u obou pohlaví. Tato odpověď je logická, město rozšiřuje tento měsíčník prostřednictvím České pošty do všech domácností, institucí a úřadů v regionu a dodávka je zcela zdarma. Tudíž všichni respondenti k němu mají pohodlný přístup. Naproti tomu informační tabule a nástěnky využívá jen 20 % žen oproti 100 % mužů. A u té nejrychlejší a nejaktuálnější informace, tedy informace z internetových stránek

70

města je diference ještě vyšší: nevyužívá ji ani jedna žena, zato ale celá jedna třetina mužů. Informace z okruhu přátel jsou u obou pohlaví zastoupeny přibližně shodně. Vzájemná souvislost mezi otázkami 4 (místo bydliště) a 7 (zdroj informací). Jak internetové stránky města, obecně tak i internet samotný, jsou pro seniory v mnoha lokalitách města nedostupné. To nám potvrzuje i následující tabulka T18 (obdoba tabulky T17) a rovněž i graf G4 (obdoba grafu G3). Žádný respondent ze zkoumaného vzorku, žijící v příměstských částech města, nezaškrtnul jako možný zdroj informací odpověď C - používání internetových stránek města. Ostatní zdroje informací jsou vzácně vyrovnané u respondentů z centra i z příměstských částí. T18.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 7 (modifikovaná tabulka)

Ot7 - jednotlivé odpovědi A B C 75 25 6 41 13 0 116 38 6

D Respondenti 58 75 32 41 90 116

Řádky: A - město, B - příměstské části Sloupce: A - měsíčník Chrudimsko, B - informační tabule, C - internet, D - známí a přátelé

71

G4.

Otázka 4 × otázka 7 (řádková procenta)

Podíl zdrojů informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle bydliště

100

z centra města 100,0 100,0

z příměstských částí

80 procento

77,3

78,0

60 40 33,3

31,7

20 8,0

0,0

známí, přátelé

web stránky města

informační tabule

měsíčnik Chrudimsko

0

Vzájemná souvislost mezi otázkami 3 (stáří) a 7 (zdroj informací). Zde se potvrzuje, že krátkodobá paměť s přibývajícím věkem ochabuje. K ovládání počítače a tudíž i získávání informací o VČA na internetových stránkách je totiž nezbytně nutná. U zkoumaného vzorku respondentů se na práci s internetem v otázce 7 odkazuje pouze 6 seniorů (odpověď C) a to ve věkové kategorii 65 - 74 let, tedy nejmladší věkové skupině respondentů. Naproti tomu, senioři ve věkové skupině nad 85 let (odpověď C v otázce 3) v převážné většině získávají informace od známých a z měsíčníku města Chrudimě, internet v této věkové kategorii chybí zcela a informace z informačních tabulí a nástěnek využívá méně než 6 % respondentů. Celou informaci o tomto vztahu poskytuje tabulka T19 a modifikovaná tabulka T20, obdobně jako v předchozích dvou vztazích. Absolutní počty z tabulky T20 velmi přehledně ukazuje graf G5.

72

T19.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 7

Ot7 AB 15 5 0 20

ABC 6 0 0 6

ABD 4 6 2 12

AD Suma 38 63 24 35 16 18 78 116

Řádky: A - 65 -74 let, B - 75 -84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - měsíčník Chrudimsko, B - informační tabule, C - internet, D - známí a přátelé

T20.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 7 (modifikovaná tabulka)

Ot7 - jednotlivé odpovědi A B C 63 25 6 35 11 0 18 2 0 116 38 6

D Respondenti 42 63 30 35 18 18 90 116

Graf G5 je pro přehlednost uspořádán obráceně tak, aby nejstarší věková kategorie (C) byla zobrazena vpředu a nejmladší (A) vzadu. Tím dobře vynikne úbytek odpovědí C i B v otázce 7 se vzrůstajícím věkem respondentů.

73

G5.

Otázka 3 × otázka 7 (modifikovaná data z tabulky T20)

Zdroje informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle věkových kategorií 63

60

42 35

40 počet

25 30

20

18 11

6

měsíčnik Chrudimsko

65 – 74 let

0

2

0

18

75 – 84 let 0

informační tabule

85 a více let web stránky města

známí, přátelé

Vzájemná souvislost mezi otázkami 1 (pohlaví) a 9 (způsob dopravy do klubů). V následující tabulce T21 nebyly u žen vůbec označeny možnosti dopravy B a C. Ze zkoumaného vzorku respondentů ani jedna žena tedy nevyužívá automobil (C) ani kolo (B) k dopravě za VČA. Ženy k dopravě za VČA nejvíce využívají hromadných dopravních prostředků (D), nebo chodí pěšky (A). Naopak muži jako dopravní prostředek kolo a automobil využívají a to z celé jedné třetiny. 12 respondentů (odpověď E) se společné činnosti v klubech neúčastní vůbec. T21.

Počet Ot1 A B Suma

Otázka 1 × otázka 9

Ot9 A 64 3 67

B 0 4 4

C 0 2 2

D 26 5 31

E Suma 8 98 4 18 12 116

Řádky: A - ženy, B - muži Sloupce: A - pěšky, B - kolo, C - automobil, D - městská doprava, E - nedochází do klubů

74

Vzájemná souvislost mezi otázkami 3 (stáří) a 9 (způsob dopravy do klubů). V tabulce T22 jsou data, týkající se věkových kategorií a používání dopravních prostředků pro cesty seniorů za klubovou činností. Je zřejmé, že kolo a auto užívají jen muži a jen v první věkové skupině, tedy 65 až 74 let (A). Věkové skupiny B a C automobil a kolo vůbec nepoužívají jako dopravní prostředek. Většina všech respondentů používá hromadné dopravní prostředky nebo chodí pěšky. T22.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 9

Ot9 A 42 17 8 67

B 4 0 0 4

C 2 0 0 2

D 13 12 6 31

E Suma 2 63 6 35 4 18 12 116

Řádky: A- 65-74 let, B - 75-84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - pěšky, B- kolo, C - automobil, D - městská doprava, E - nedochází do klubů

Je zajímavé si zde všimnout, že v nejmladší věkové kategorii do 74 let je poměr mezi respondenty docházejícími do klubů pěšky a těmi, kteří dojíždějí pomocí hromadných dopravních prostředků, větší než 3. V následné věkové kategorii je již menší než 1,5 a u nejstarších jen 1,33. Ukazuje se tedy, že s přibývajícím věkem je snižována i pohybová aktivita seniorů (zvyšuje se procento těch, kteří používají hromadnou dopravu a snižuje procento lidí, chodících pěšky), což bylo samozřejmě možné očekávat. Hezky to opět ilustruje graf G6. Ten je pro přehlednost opět v ose věkových kategorií orientován obráceně a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u grafu G5.

75

Otázka 3 × otázka 9 (řádková procenta)

G6.

Způsob dopravy seniorů z Chrudimi do klubů VČA podle věkových kategorií

80,0

66,7

procento

60,0

48,6 44,4

40,0

34,3 33,3

20,6

6,3

20,0

3,2 0,0

0,0

75 – 84 let

0,0 chůze pěšky

65 – 74 let

0,0 0,0

85 a více let

kolo auto hromadná doprava

Vzájemná souvislost mezi otázkami 4 (místo bydliště) a 9 (způsob dopravy do klubů). V tabulce T23 jsou zobrazeny výsledky průzkumu v závislosti na místě bydliště a způsobu dopravy do klubů VČA. Přes to, že městská hromadná doprava je pro seniory zdarma, tak muži raději volí cestu za svými aktivitami na kole (B) nebo automobilem (C). A to i přes to, že žijí v centru města. Ukazuje to následující tabulka T23. T23.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 9

Ot9 A 50 17 67

B 4 0 4

C 2 0 2

D 17 14 31

E Suma 2 75 10 41 12 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - pěšky, B - kolo, C - automobil, D - městská doprava, E - nedochází do klubů

76

Vzájemná souvislost mezi otázkami 9 (způsob dopravy do klubu) a 10 (doba trvání cesty do klubu). Zjišťujeme zde, že místo bydliště seniora není zásadně omezujícím faktorem pro délku trvání cesty do klubu. Z 31 seniorů, kteří žijí v příměstských částech Chrudimi a pravidelně se účastní VČA pořádaných městem (viz. tabulka T23) jen 7 z nich udává, že jim cesta trvá přes půl hodiny. Přičemž 3 z nich docházejí pěšky a 4 používají hromadnou dopravu. Otázkou ale zůstává, zda pro 12 respondentů, kteří se VČA v klubech nezúčastňují, není právě vzdálenost, resp. vyšší časová dostupnost klubů právě důvodem, proč do klubů nechodí. Možnost C, tj. dobu cesty delší než 1 hodinu neoznačil totiž žádný z dotazovaných seniorů. Může z toho vyplývat, že cestovat déle než 1 hodinu za volno-časovou aktivitou je pro seniory náročné a už se jim to ani nezdá přínosné. Z těchto důvodů pravděpodobně nenavštěvují nabízené volno-časové aktivity vůbec (E) a raději volí aktivity vlastní. T24.

Počet Ot9 A B C D E Suma

Otázka 9 × otázka 10

Ot10 A 64 4 2 27 0 97

B 3 0 0 4 0 7

D Suma 0 67 0 4 0 2 0 31 12 12 12 116

Řádky: A - pěšky, B- kolo, C - automobil, D - městská doprava, E - nedochází do klubů Sloupce: A - do ½ hodiny, B - do 1 hodiny, D - nenavštěvuji klub

Vzájemná souvislost mezi otázkami 3 (stáří) a 10 (doba trvání cesty do klubu). Tabulka T25 je produktem křížové tabelace odpovědí respondentů na otázky 3 a 10. Jak už bylo uvedeno u předchozí tabulky T24, žádný z respondentů neuvedl, že by mu cesta do klubu trvala déle než jednu hodinu, proto je sloupec C této tabulky vynechán. Z tabulky je ale patrné, jak s přibývajícím věkem klesá chuť podniknout časově náročnou cestu za zábavou či aktivitou. Z celkového počtu 63 respondentů nejmladší věkové kategorie (A) je ochotno ještě 6 seniorů cestovat za aktivitou i za cenu časové ztráty až jedné hodiny. Oproti tomu u nejstarší věkové kategorie (C) je patrné, že

77

z celkového počtu 18 seniorů je již pouze jeden z nich ochoten za zálibou cestovat po tak dlouhou dobu. Tabulka T26 obsahuje stejná data v procentech vzhledem k četnosti v řádcích, grafické vyjádření je potom v grafu G7. Z grafu je především velmi hezky vidět postupné „přelévání“ procent ve prospěch neúčasti ve VČA se stárnoucí věkovou kategorií. T25.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 10

Ot10 A 55 29 13 97

T26.

B 6 0 1 7

D Suma 2 63 6 35 4 18 12 116

Otázka 3 × otázka 10 (řádková procenta)

Procenta Ot10 Ot3 A A 87,3 B 82,9 C 72,7 Suma 83,6

B 9,5 0,0 5,6 6,1

D Suma 3,2 100,0 17,1 100,0 22,2 100,0 10,3 100,0

Řádky: A- 65-74 let, B - 75-84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - do ½ hodiny, B - do 1 hodiny, D - nenavštěvuji klub

78

Otázka 3 × otázka 10 (řádková procenta)

G7.

Délka cesty seniorů z Chrudimi do klubů VČA podle věkových kategorií

100,0 87,3

82,9

72,7

procento

80,0

60,0

40,0

22,2 5,6

17,1

20,0 9,5

85 a více let

0,0

75 – 84 let

0,0

3,2

65 – 74 let

< 30 minut 30 až 60 minut neúčastní se VČA

Vzájemná souvislost mezi otázkami 4 (místo bydliště) a 15 (vlastní VČA). V otázce 15 respondenti dostali možnost vypsat další vlastní volno-časové aktivity. Byly to aktivity, které nabídka města nepokrývá. Shrňme si zde, co senioři ještě sami jako vlastní aktivity provozují: (A) návštěva Sokola, 6-krát (5,2 %)

(B) chalupaření a houbaření, 6-krát (5,2 %)

(C) plavání a lyžování, 6-krát (5,2 %)

(D) fotografování, 2-krát (1,7 %)

(E) rybaření, 2-krát (1,7 %)

(F) návštěva sportovišť, 2-krát (1,7 %)

(X) žádná další aktivita, 98-krát (84,5 %) Některé další zajímavé skutečnosti objevíme, když si tyto vlastní aktivity rozdělíme ještě podle místa bydliště seniorů, jak ukazuje tabulka T27. Protože otázka 15 je opět otázkou s možnou vícečetnou odpovědí, je tato tabulka opět modifikovaná, tedy ve sloupcích jsou uvedeny jednotlivé samostatné odpovědi, nikoliv skupiny odpovědí, jak je respondenti v dotazníku uvedli.

79

T27.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 15 (modifikovaná tabulka)

Ot15 - jednotlivé odpovědi A B C 4 2 4 2 4 2 4 2 4

D 0 2 2

E 0 2 4

F 0 2 2

X Respondenti 65 75 33 41 98 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - Sokol, B- houbaření, chalupaření, C - plavání, lyže, D - fotografování, E - rybaření, F - návštěva sportovišť, X žádné další aktivity

Dva senioři z příměstských částí města doplnili v otázce 15 například návštěvu sportoviště (F). Je tu patrná i skutečnost, že sportoviště, jako např. fotbalový nebo hokejový stadion, se v našem městě nacházejí právě v okrajové příměstské části. Tamní senioři proto mají snadný přístup k těmto sportovištím. Podobná charakteristika platí i pro odpověď D - fotografování. Z příměstské části je lepší dostupnost do přírody, kde se fotografování přímo nabízí. Nikdo ze seniorů žijících v centru, tyto možnosti vlastních volno-časových aktivit neuvedl. Zajímavé je i to, že senioři z centra města uvedli (každý z oněch deseti (75-65=10), kteří měli nějakou vlastní aktivitu), jen aktivitu jedinou. V příměstských částech bylo celkem osm seniorů (41-33=8), kteří uvedli nějakou vlastní aktivitu. Průměrný počet vlastních aktivit se u těchto seniorů ale rovná 1,75 (=14/8) a je tedy skoro dvojnásobný oproti seniorům z centra města. Další neméně zajímavou skutečností v této tabulce je i to, že volno-časová aktivita návštěva Sokola má u nás hluboké kořeny. Dlouholetá tradice této obnovené aktivity je jak v centrech měst, tak i na venkově. V našem případě to respondenti potvrdili ve svých odpovědích - v centru 4 ze 75 seniorů a v příměstských částech 2 z 41 respondentů. Rovněž rybaření (E) uvedli dva respondenti z příměstských částí, což potvrzuje i fakt, že v okolí města Chrudimi je hojnost vodních ploch pro tuto aktivitu. Vzájemná souvislost mezi otázkami 4 (místo bydliště) a 21 (jak je postaráno o seniory po zdravotní stránce). Křížovou tabelací dat z otázek 4 a 21 jsem obdržela tabulku T28. Zajímalo mě, jak respondenti z centra města (A) a příměstských částí (B) posuzují kvalitu zdravotní péče pro seniory. Ptala jsem se tedy v otázce 21, zda si respondenti myslí, že je o seniory v současné době dobře postaráno po stránce zdravotní. Senioři z města z celkového

80

počtu 75 odpověděli A v 63 případech (84,0 %), že je o ně dobře postaráno, pouze 12 seniorů označilo negativní odpověď B, tj. že o ně dobře postaráno není. Oproti tomu senioři z příměstských částí z celkového počtu 41 uvedli pozitivní odpověď A jen ve 24 případech (58,5 %) a negativní odpověď B v 17 případech. Rozdíl v hodnocení je tedy zřejmý už na první pohled.

T28.

Počet Ot4 A B Suma

Otázka 4 × otázka 21

Ot21 A 63 24 87

B Suma 12 75 17 41 29 116

Řádky: A - centrum, B - příměstské části Sloupce: A - spokojenost se zdravotní péčí, B - nespokojenost se zdravotní péčí

Z toho vyplývá, že senioři žijící v centru města hodnotí poskytovanou zdravotní péči mnohem pozitivněji, než ti, kteří bydlí v příměstských částech. Mají tedy jistě možnost lepšího zdravotního servisu, většího výběru osobního lékaře a snadnější dostupnost lékařské péče celkem. Dobře to ukazuje i grafické znázornění (viz. graf G8)

81

Otázka 4 × otázka 21 (řádková procenta)

G8.

Procento spokojenosti seniorů se zdravotní péčí v Chrudimi 100

80

z centra města z příměstských částí celkem

84,0

procento

75,0

60 58,5

40

41,5

25,0

20 16,0

0 spokojenost

nespokojenost

Vzájemná souvislost mezi otázkami 3 (stáří) a 18 (osobní hodnocení zdravotního stavu). Pro zajímavost ještě uvedu vztah mezi výše uvedenými otázkami, kde mě zajímalo, jak senioři jednotlivých věkových skupin hodnotí svůj zdravotní stav. Zjištěná absolutní data jsou zaznamenána v tabulce T29, relativní data (řádková procenta) jsou pak uvedena v tabulce T30.

82

T29.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 18

Ot18 A 53 24 2 79

T30.

B 10 9 14 33

C Suma 0 63 2 35 2 18 4 116

Otázka 3 × otázka 18 (řádková procenta)

Procenta Ot18 Ot3 A A 84,1 B 68,6 C 11,1 Suma 68,1

B 15,9 25,7 77,8 28,4

C Suma 0,0 100,0 5,7 100,0 11,1 100,0 3,4 100,0

Řádky: A- 65-74 let, B - 75-84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - zcela soběstačný, B - částečně soběstačný, C - závislý na péči druhé osoby

Grafické znázornění dat z tabulky T30 je v grafu G9. V něm se ukazují některé zajímavé záležitosti. Především prudký pád procenta soběstačných s nárůstem věkové kategorie. Obzvláště mezi druhou nejstarší a nejstarší věkovou kategorií jde o pokles o více než 57 % ! Automaticky s tímto průběhem v kategorii soběstačných se samozřejmě také ostře zvyšuje procento částečně soběstačných, obdobně též o více než 50 %. Ve druhé a třetí věkové kategorii se navíc již objevují i nesoběstační. Tento průběh bylo samozřejmě možno předpokládat, ovšem tak ostrý zlom mezi druhou a třetí věkovou kategorií je podle mého názoru přece jen překvapivý. Poznatky z otázky 11 (nejčastěji navštěvované VČA nabízené městem). V otázce 11 měli senioři vybrat každý své nejvíce navštěvované aktivity z těch, které jim nabízí město Chrudim. Na tuto otázku odpovědělo celkem 102 respondentů,

83

G9.

Otázka 3 × otázka 18 (řádková procenta)

Hodnocení vlastního zdravotního stavu seniory z Chrudimi podle věkových kategorií

100,0 77,8

84,1

procento

80,0

68,6

60,0 40,0

25,7

11,1

11,1

20,0

15,9

5,7

85 a více let 75 – 84 let

0,0 soběstačný

0,0 částečně soběstačný

65 – 74 let

nesoběstačný

12 respondentů nabízené VČA nenavštěvuje a 2 tuto otázku nezodpověděli. Je zde ale opět nutno uvést, že se jednalo o otázku s možností vícečetné odpovědi a počet vyjmenovaných aktivit nebyl nijak shora omezen. Většinou odpovídali respondenti výběrem tří až pěti aktivit, byly ale případy jen s dvěma volbami nebo naopak s volbami sedmi. Pro zajímavost zde uvedu pouze některá význačná vybraná data v sestupném pořadí četností: Odpověď Četnost J H L Q O B E A

58 50 46 38 37 29 29 26

Nabízená volno-časová aktivita Přednášky, besedy, kulturní akce Trénování paměti Kavárničky Masáže, pedikúra, perličková koupel Procházky, výlety Kondiční cvičení Plavání a cvičení ve vodě Klub seniorů

Podrobný výčet četností odpovědí uvádím v přehledu, viz. tabulka T1 Dotazník pro seniory v Chrudimi. Aktivity jsem pro lepší přehlednost ještě rozdělila do čtyř od-

84

dílů - aktivity pohybové, aktivity manuální zručnosti, aktivity zaměřené na vzdělávání a duševní rozvoj a nakonec aktivity klubové a sdružující seniory stejného zájmu. Mezi aktivity pohybové jsem zařadila: kondiční cvičení (B), plavání a cvičení ve vodě (E), ples seniorů (N), procházky a výlety (O) a cvičení a relaxační techniky (S). Aktivity z tohoto oddílu získaly celkem 107 hlasů. V této vybrané skupině nejvíce seniory oslovují výlety a procházky (37-krát). Ty se podnikají pod odborným vedením sportovních specialistů a lékařského doprovodu. Naše okolí je bohaté na turistické trasy, které jsou velmi pěkně značené a turisté si mohou dle svých sil zvolit méně či více náročnou trasu. Není ani problém vycestovat vlakem či autobusem do blízkého okolí, které vybízí seniory a nejen je, navštívit Českomoravskou vrchovinu či Železné hory. Mezi aktivity manuální zručnosti jsem zařadila dvě skupiny činností: ruční práce - keramika, vyšívání, kreslení (G), pracovní terapie a arteterapie (I). Aktivity tohoto oddílu obdržely celkem 24 hlasů, z toho pracovní terapie a arteterapie 13. Je zcela zřejmé, že postupem věku dochází ke zhoršení motoriky a je-li přítomna i oční vada, lidé staršího věku, tyto aktivity již v tak velkém počtu nenavštěvují. Do třetí skupiny aktivit vzdělání a rozvoje seniorů jsem zařadila: čtenářský klub (C), muzikoterapie (F), trénování paměti (H), přednášky a besedy (J), křeslo pro hosta (K), výuka první pomoci (R), Chrudimská univerzita třetího věku (T) a práce s počítačem a internetem (U). Aktivity tohoto oddílu vybrali senioři za oblíbené celkem ve 174 případech, největší pozornost byla věnována přednáškám a besedám (58 hlasů) a v těsném závěsu pak trénování paměti (50 hlasů). Město Chrudim nabízí seniorům velkou nabídku besed a přednášek, které jsou věnovány např. správné životosprávě a výživě, historii Chrudimě, životopisu slavných osobností našeho okolí, ale senioři mají také možnost vyposlechnout zajímavé cestopisné příběhy s promítáním. Pro zajímavost uvádím setkání našich seniorů se známým cestovatelem Leošem Šimánkem v chrudimském divadle. Trénování paměti (podrobně 3.1) je dle výzkumu také velmi oblíbená aktivita a senioři si tak pomocí ní udržují optimální úroveň paměti do vysokého věku. Čtvrtý oddíl se týká klubů a aktivit, které sdružují seniory stejného zaměření a zájmu. Do této skupiny jsem zařadila šest posledních zájmových činností z činností nabízených městem Chrudim: klub seniorů (A), klub zdravotně postižených (D), ka-

85

várničky (L), „Seznamte se prosím“ (M), rekreace seniorů (P) a masáže, pedikúra perličková koupel (Q). Oddíl jako celek získal 143 hlasů a nejvíce seniorů označilo kavárničky. Těch bylo 46. Z toho jasně vyplývá, že lidé staršího věku rádi navštěvují i společná posezení, kde si mohou popovídat o svých radostech i problémech a přitom vypít šálek kávy, čaje nebo si dát sklenku dobrého vína či zákusek. Poznatky z otázky 14 (oblíbené individuální VČA seniorů). V otázce 14 měli senioři možnost označit opět více možností, ale tentokrát vlastních aktivit, kterým se věnují bez závislosti na těch, které pořádá město. Na tuto otázku již odpovědělo 115 dotazovaných, jeden odpověď neuvedl. Je zde zase nutno uvést, že se znovu jednalo o otázku s možností vícečetné odpovědi a počet vyjmenovaných aktivit nebyl nijak shora omezen. Nejčastěji volili respondenti čtyři aktivity, ale ani 6 aktivit nebylo výjimkou. Celý přehled vypadá takto: Odpověď Četnost B E C A G D H F I

94 85 75 58 47 35 19 15 4

Individuální volno-časová aktivita Četba, sledování TV, poslech hudby, hra na hudební nástroj Rodina, vnoučata Turistika, cyklistika, cestování, tanec, procházky Ruční práce, kutilství, zahrádkaření Koncerty, divadlo, kino Vzdělávání se, internet, besedy a přednášky Řízení motorového vozidla Společenské hry (šachy, dáma, mlýn, karty, ruleta, kulečník,..) Univerzita třetího věku organizovaná vysokou školou

Výsledky z výzkumu poukazují na fakt, že možnost B je pro velkou skupinu zkoumaných respondentů nejméně náročná, a to jak po stránce finanční, tak i tělesné. Rodina jako celek (E) je stále v naší společnosti hluboce zakořeněna, z toho tedy vyplývá pomoc a ochota seniorů (dovolí-li jim to zdravotní stav) podělit se s mladší generací o výchovu dětí. Pro mnohé seniory to bývá životní naplnění pro důchodové období. Jak nám ukazují odpovědi, pak pohybová aktivita (C) je pro většinu seniorů neméně důležitá pro udržení jejich tělesné kondice a konstituce.

86

DISKUSE Stáří v žádném případě neznamená nečinnost a pasivní odpočinek, naopak. Pro mnohé seniory tím začíná nová etapa života, ve které se mohou dle svých možností začít plně věnovat aktivitám, na které v produktivním věku nezbývalo příliš mnoho času. Každý senior má zcela specifické potřeby, jak trávit svůj volný čas. Podívám-li se na své okolí, vidím řadu seniorů, kteří opravdu v důchodovém věku nezahálí a plně svůj další život prožívají. Již jednou jsem říkala, že odchodem do důchodu život nekončí, ale mnozí ze seniorské populace mají náhle pocit nečinnosti a poklesu společenské prestiže. Pokud je to možné, řada seniorů, zejména mužů, zůstává i nadále v kontaktu se svým pracovištěm, kde podle potřeby vypomáhají či zůstávají i nadále v zaměstnání například na zkrácený pracovní úvazek. Ženy seniorky naopak odchod do důchodu vítají více než muži. Je to dáno tím, že ženy se ve většině případů velmi rády těší na roli babičky a tím samozřejmě na péči o vnoučata. Svou lásku k vlastním dětem zcela přirozeně přenášejí na další pokolení. Tím nechci říci, že muž – dědeček nemá tuto aktivitu rád, to v žádném případě. Ve svém okolí mohu pozorovat vitální seniory, kteří s vnoučaty podnikají různé výlety, hrají hry, staví nejrůznější modely aut, letadel, vlaků, jeřábů apod. Jsou mnohdy daleko vynalézavější ve vymýšlení nejrůznějších lumpáren, které se dětem velmi líbí a mají je rády a čekají většinou co nového jim dědeček zase připraví. Samozřejmě, že pouze role babiček a dědečků ve většině případů seniory neuspokojuje. Proto se věnují aktivitám, kterým v tomto případě říkáme volno-časové. Ke zjištění úrovně volno-časových aktivit z nejrůznějších pohledů přímo v našem městě Chrudim jsem distribuovala mezi seniory dotazník s 21 otázkami. Respondentů bylo celkem 116. Ze zjištěných dat nakonec nebyly zpracovány tři otázky: 2, 5 a 13. Důvody pro tuto restrikci jsem již uvedla v podkapitole 7.3 a zde je nebudu zbytečně opakovat. Měla jsem potom navíc v některých ohledech možnost své výsledky porovnat se zjištěními, které na podobné téma zpracovala ve své diplomové práci Z. Surá [ 8 ]. Tam, kde to bude možné, pokusím se v této diskusi s jejími zjištěními srovnávat.

87

Rozbor otázek dotazníku Otázka 1 analyzovala pohlaví respondentů. Ve zkoumaném vzorku bylo 98 žen - seniorek (84,5 %) a 18 mužů – seniorů (15,5 %). Ve výběrovém souboru Suré bylo 70 % žen a 30 % mužů. Zde je vidět to, co je obecně známo, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Navíc ochota žen k vyplnění dotazníku byla také poněkud vyšší, než u mužů. Proto i ve zkoumaném vzorku mám více žen než mužů. Otázka 3 zjišťovala věk respondentů. Věkové kategorie jsem rozdělila do tří skupin. 54,3 % respondentů uvedlo věkovou kategorii 65 - 74 let, 30,1 % bylo z kategorie 75 - 84 let a 15,6 % seniorů patřilo do věkové kategorie 85 a více let. Surá rozdělila věk respondentů do čtyř kategorií, když mou kategorii 85 a více let rozdělila na 85 – 90 let a na kategorii více než 90 let. Podíly věkových kategorií v jejím vzorku byly opět velmi podobné: věková kategorie 65 - 74 let byla zastoupena 50,8 %, věková kategorie 75 - 84 let tvořila 39,6 %, v kategorii 85 - 90 let bylo 7,6 % respondentů a více než 90 let uvedlo 2 % seniorů. Sloučíme-li její poslední dvě věkové kategorie získáme 9,6 %. Z těchto výsledků vyplývá, že převážná většina činných seniorů patří právě do první a druhé věkové kategorie (u mne 84,4 %, Surá 90,4 %). Otázka 4 zjišťovala místo bydliště zkoumaných seniorů. Byla to důležitá otázka pro statistické zpracování hypotézy č. 2, která se zabývala závislostí místa bydliště a využitím VČA nabízenými městem Chrudim chrudimskými seniory. Zde uvádím výsledky zkoumání ve svém výběru: v centru města žije 64,7 % a v příměstských částech žije 35,3 % seniorů. Dále bylo zjištěno, že senioři žijící v centru využívají více nabízených volno-časových aktivit města Chrudim. Je to zcela logické, mají snadnější dostupnost k nabízeným VČA, které jsou také do centra soustředěny. Otázka 6 analyzovala údaje, týkající se dostatečné informovanosti seniorů o VČA nabízených městem. 101 (87 %) dotázaných seniorů uvedlo, že má dostatek informací, pouhých 6 (5,2 %) zkoumaných sdělilo, že nemá dostatek informací a 9 (7,8 %) seniorů uvedlo, že nemá o nabízené aktivity zájem. Tyto údaje velmi úzce souvisí i s otázkou 7. Otázka 7 hodnotila způsob získávání informací o VČA, které nabízí město Chrudim. V této položce měli senioři možnost označit více možností. Všech 116 dotazovaných seniorů, tedy 100 %, odpovědělo, že informace jim poskytuje Měsíčník

88

Chrudimsko, 90 respondentů (77,6 %) získává potřebné informace o VČA od známých a přátel, informační tabule využívá 38 dotazovaných (32,8 %) a pouze 6 seniorů (5,2 %) k získání informací používá internet. Pro zajímavost opět data od Suré, která se také zabývala touto problematikou: Též uvádí, že nejvíce informací senioři získávají prostřednictvím letáků a nástěnek. V mém případě zpravodaj Chrudimsko je svým způsobem leták, je vydáván městem a distribuován zdarma Českou poštou do všech domácností a institucí. Tudíž je zde velmi snadný přístup k informacím a senioři tuto možnost hojně využívají. Výsledky průzkumu v tomto bodě jsou s výsledky Suré velmi podobné. Otázka 8 zjišťovala využívání VČA seniory. 12 dotázaných (10,3 %) respondentů nevyužívá nabízených aktivit vůbec. Oproti tomu zbývající respondenti aktivity využívají. Někteří jen občas, to je 44 (37,9 %) z celkového počtu dotázaných a zbytek je využívá trvale. To je tedy největší skupina, celkem 60 seniorů (51,7 %). Otázka 9 analyzuje způsob dopravy seniorů za VČA pořádaných městem Chrudim. Opět otázka s možností vícečetné odpovědi. Nejvíce senioři volí chůzi pěšky. Pro tuto variantu se vyslovilo 67 (57,8 %) dotázaných. Hromadnou městskou dopravu využívá 31 z nich, tj. 26,7 %. na kole dojíždějí za VČA 4 (3,4 %) a pouze dva (1,7 %) jedou autem. 12 (10,3 %) seniorů nenavštěvuje VČA vůbec Jak je vidět, senioři dávají přednost chůzi pěšky. To je celkem logické, neboť více jak 64 % jich žije v centru města (viz otázka 4) a vliv na tuto skutečnost má nepochybně i fakt, že 68,1 % seniorů udává, že je zcela soběstačných (viz otázka 18). Otázka 10 hodnotila rychlost přístupu k VČA města, tedy jak dlouho seniorům trvá cesta do klubu. Senioři vybírali jednu ze čtyř možností. Největší procentuální zastoupení měla odpověď „Do půl hodiny“, kterou uvedla naprostá většina 97 seniorů (83,6 %), 7 (6,0 %) dotázaných je schopno docestovat do 1 hodiny a poslední možnost „Více než 1 hodinu“ neoznačil již žádný z respondentů. Zbytek seniorů VČA v klubech nenavštěvuje vůbec, jak už ukázala otázka 9, Tato data jsou lehce hodnotitelná, analýza opět potvrzuje všechna předchozí hodnocení: Větší část seniorů žije v centru města, kde jsou soustředěny i VČA a proto seniorům trvá v převážné většině cesta za aktivitami pouze do půl hodiny.

89

Otázka 11 analyzuje nejvíce preferované aktivity, které město Chrudim seniorům v současnosti nabízí. Škála nabízených aktivit je obrovská, jak ukazuje Dotazník T1. Tato data byla podrobně zpracována již v podkapitole 7.5, kde jsem pro lepší přehlednost nabízené VČA rozdělila do čtyř skupin. První skupinu tak tvoří aktivity pohybové. V této skupině nejvíce senioři využívají výlety a procházky a to v počtu 37 (31,9 %). Je to podmíněno zejména tím, že okolí města Chrudimi je velmi malebné a bohaté na turistické trasy a zajímavosti. Senioři velmi často využívají i cyklobusů, které směřují na Vysočinu či na Železné hory, odkud mohou podnikat dle svých fyzických sil krátké i delší túry. Co je také pro seniory přínosné, je fakt, že výlety jsou zaštítěny jak odborným vedením sportovních specialistů, tak i lékařů. Druhou skupinou byly aktivity manuální zručnosti. Těmto aktivitám, jak je z výzkumu zřejmé, již nevěnují senioři tolik pozornosti. Pracovní terapii a arteterapii navštěvuje 13 seniorů (11,2 %). Ze zjištěného můžeme odvodit například fakt, že lidé v důsledku s věkem se zhoršujícího stavu zraku a postupné ztráty jemné motoriky nepreferují tuto aktivitu v takovém počtu, jak tomu bylo u aktivit pohybových. Třetí skupinu tvořily aktivity zaměřené na vzdělání a duševní rozvoj. Největší zájem u seniorů vzbuzují přednášky, tuto VČA navštěvuje 58 seniorů, tedy celá polovina, a trénování paměti 50 seniorů (43,1 %). Můžeme říci, že skutečně velký počet respondentů (polovina dotázaných) má zájem získat nové poznatky a tak si rozšířit svůj obzor o nové informace z nejrůznějších oblastí. Škála nabízených přednášek je v našem městě opravdu bohatá, jak jsem již jednou uvedla. Senioři mají možnost navštívit dle svých zájmů a zálib přednášky, které obohatí jejich vědomosti a v řadě případů i něčemu novému naučí. Čtvrtou aktivitou byly aktivity klubové, sdružující seniory podobných zájmů a zaměření. V této sféře figurovaly na prvním místě kavárničky v celkovém počtu 46 zájemců (39,7 %). Tuto aktivitu mohou navštěvovat v kteroukoliv roční dobu, za deště i při pěkném počasí. Pro řadu lidí je právě posezení v kavárničkách příjemným zpestřením každodenního programu. Nad šálkem kávy, dobrého čaje či vína čas velmi rychle plyne. A máme-li k dobrému nápoji i dezert, nestojí již nic v cestě, aby si lidé v klidu pěkně povídali o svých radostech, zálibách i starostech, které jejich život provází. Vzá-

90

jemná komunikace je pro tuto věkovou kategorii velice důležitá, pomáhá lidem udržovat kontakty s vrstevníky a vytváří nová přátelství. Otázka 12 zjišťovala spokojenost seniorů s nabídkou VČA pořádaných městem Chrudim. 86 respondentů (74,1 %) uvedlo, že je zcela spokojeno s nabídkou, 20 (17,2 %) je spokojeno částečně a pouhých 10 seniorů (8,6 %) s nabídkou spokojeno není. Z této analýzy je pouhým okem viditelné, že spokojenost s nabídkou VČA je pro seniory v Chrudimi naprosto dostačující, jak vyplývá také ze zkoumaného cíle 4. Otázka 14 analyzovala jaké vlastní individuální aktivity, zájmy a záliby senioři preferují. V této položce opět mohu porovnat výsledky své a Suré [ 8 ]. Obě shodně uvádíme, že nejvíce jsou preferovány aktivity četba a sledování TV. Zajímavé bylo i zjištění týkající se studia na U3V, Surá udává, že 2 % seniorů využívá této nabídky a má data udávají, že 3,4% seniorů pěstují tuto vlastní aktivitu. Otázka 15 měla zjistit, zda se senioři zabývají také jinými aktivitami než bylo uvedeno v otázce 14. Na tuto otázku zareagovalo 18 seniorů ze 116. Získaná data nás pak informují, že kromě nabízených vlastních aktivit senioři dále preferují tyto záliby: návštěva Sokola (6 seniorů), chalupaření a houbaření (6), plavání a lyžování (6), fotografování (2), rybaření (2) a návštěva sportovišť (2). Na okraji města Chrudimě je vybudován moderní krytý plavecký bazén a koupaliště, areál je veřejností často navštěvován. Senioři mohou využít akci VZP, která několikrát ročně nabízí seniorům návštěvu plaveckého bazénu zdarma s věnováním drobných upomínkových předmětů a měřením fyziologických funkcí přímo v areálu bazénu. I lyžování bývá oblíbeným sportem, zejména u mladších věkových skupin seniorů, kteří ještě oplývají vitalitou a sportovním elánem. Nemáme ani problém s dalekým dojížděním za lyžováním do hor. Příkladem je sjezdovka v Hlinsku, Trhové Kamenici či v Jimramově. V blízkém okolí, pokud je zima bohatá na sníh, se najde i celá řada pěkných běžkařských tratí. V našem kraji je krásná krajina, bohatá na lesy, vodní plochy, přírodní zajímavosti i turistiku, proto se přímo nabízí chalupaření, houbaření, rybaření a fotografování. Kořeny Sokola také sahají hluboko do naší historie, tato aktivita má své kořeny nejen ve městech, ale své oblíbence si našla i mezi seniory na venkově. Cvičební aktivity preferují více ženy a není nic neobvyklého, že zdravé „sokolky“ setrvávají v této činnosti do velmi vysokého věku. Ani návštěva sportovišť

91

není seniorům cizí, u nás si senioři mohou vybrat, zda navštíví hokejový či fotbalový zápas, obě sportoviště jsou vybudována v okrajové části města. Takže můžeme říci, že to není nic neobvyklého, že právě senioři z příměstských částí tuto aktivitu praktikují. Otázka 16 dala seniorům možnost vyjádřit, zda je uspokojují více aktivity vlastní, individuální nebo aktivity městem nabízené. Zde se potvrdila moje již předchozí domněnka, že seniory budou asi více uspokojovat aktivity vlastní. Z dat získaných z Dotazníku (tabulka T1) se lehce přesvědčíme o její pravdivosti. 75,9 % dotázaných seniorů označilo, že je více uspokojují aktivity vlastní a jen 24,1 % respondentů uspokojují více aktivity pořádané a nabízené městem. Pro toto zjištění se samozřejmě také nabízí logická odpověď. Vlastními aktivitami se senior může zabývat kdykoliv, v jakoukoliv hodinu, když má chuť, čas i náladu. Vlastním koníčkům se navíc může věnovat i v domácím prostředí, mnohdy tyto aktivity seniora nezatíží ani finančně. Kdežto nabízené VČA jsou někdy časově náročnější (např. dopravou za nimi), někdy i početně omezené, probíhají v určité dny a hodiny a senior za nimi musí docházet či dojíždět. Otázka 17 měla dát odpověď na otázku, kolik dní v týdnu se věnují senioři svým zájmům, zálibám a koníčkům. 13,8 % respondentů provozuje koníčky 1-krát týdně, 27,6 % seniorů odpovědělo, že 2-krát týdně a nejvíce seniorů, a to 58,6 % označilo, že se věnují volno-časové aktivitě 3 a více dnů v týdnu . Předpokládala jsem, že nejmladší věková skupina (65 - 74 let) bude svým zálibám věnovat více času než nejstarší věková skupina. 38 seniorů (55,9 %) z nejmladší věkové kategorie, 20 seniorů (29,4 %) z věkové kategorie 75 - 84 let a 10 seniorů (14,7 %) z nejstarší věkové kategorie (85 let a více) pěstuje koníčky 3 a více dní v týdnu (tabulka T31).

T31.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 17

Ot17 A 10 6 0 16

B 15 9 8 32

92

C Suma 38 63 20 35 10 18 68 116

Řádky: A- 65-74 let, B - 75-84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - 1-krát týdně, B - 2-krát týdně, C - 3 dny a více

Z tohoto výsledku lze opět udělat konkrétní závěr, že mladší senioři mají více sil, elánu, vitality a také jsou více soběstační oproti seniorům pokročilého věku. Tomu nasvědčuje i fakt, že 67,1 % seniorů věkové kategorie 65 - 74 let (tabulka T32) je zcela soběstačných, kdežto pouhých 2,5 % seniorů nejstarší věkové kategorie 85 a více let je v této kondici. T32.

Počet Ot3 A B C Suma

Otázka 3 × otázka 18

Ot18 A B 53 24 2 79

C 10 9 14 33

0 2 2 4

Suma 63 35 18 116

Řádky: A- 65-74 let, B - 75-84 let, C - 85 a více let Sloupce: A - zcela soběstačný, B - částečně soběstačný, C - závislý na péči druhé osoby

Otázka 18 analyzovala, jak senioři hodnotí svůj zdravotní stav. Zvolila jsem tři možnosti, které se mi zdály být pro seniory srozumitelné. Možnost zcela soběstačný/-á označilo 68,1 % seniorů, možnost částečně soběstačný/-á označilo 28,5 % a poslední možnost jsem zcela závislý/-á na péči druhou osobou označilo pouze 3,4 % dotazovaných respondentů. Nyní se budu podrobně u této otázky věnovat jednotlivým věkovým skupinám. Data jsou lehce porovnatelná. (viz předchozí tabulka T32). Věková kategorie 85 let a více má největší procentuální zastoupení v možnosti částečně soběstačný/-á a to 77,8 %, zcela soběstačných je 11,1 % a závislých na péči je také 11,1 %. Věková kategorie 75 - 84 let má následující výsledky: nejvíce seniorů označilo možnost jsem soběstačný/-á. Zde to bylo 68,6 %, částečně soběstačných bylo 25,7 % a závislých na péči 5,7 %. Nejmladší věková kategorie 65 - 74 let měla nejvyšší zastoupení v možnosti jsem zcela soběstačný/-á a to 84,1 %, dále následovala odpověď jsem částečně soběstačný/-á a to v procentuálním zastoupení 15,9 %. Jako jediná věková skupina neměla uvedenou žádným z respondentů možnost závislosti.

93

Shrneme-li jednotlivá získaná data, je zcela zřejmé, že s přibývajícím věkem se soběstačnost seniorů snižuje a naopak přibývá více či méně závislých seniorů na péči svého nejbližšího okolí. Otázka 19 měla zjistit, zda existují překážky, které seniorům brání využívat VČA. Zde se nabízí mé další, v pořadí již páté srovnání s hodnotami Suré. V obou případech senioři za největší překážku zvolili zdravotní stav a v dalším pořadí uvedli hned shodně nedostatek financí. Z tohoto se dá usuzovat, že tento problém může pokrývat celou seniorskou populaci. Bez rozdílu místa bydliště na úrovni krajů nebo i celé republiky. Otázka 20 hodnotila finanční situaci seniorů. Téměř 60 % zkoumaných respondentů uvedlo, že je o ně dobře postaráno. Oproti tomu zhruba 40 % dalších seniorů uvádí, že nejsou se svou ekonomickou situací spokojeni. A právě oněch 40 % nespokojených je jistě dostatečně veliké číslo na to, aby se tímto tématem zabýval někdo další například v diplomové práci a tuto problematiku podrobněji zkoumal. Mohlo by zde vyvstat mnoho otázek, týkajících se finanční situace seniorů u nás v České republice. Mohla by se objevit podnětná řešení této nelehké situace a případné poskytnutí návodů, jak tuto situaci řešit. Já jsem měla dostatečně velkou možnost porovnání situace českých a švédských seniorů. Jednoznačný výsledek v tomto přímém porovnání vychází mnohem lépe pro švédskou seniorskou populaci. Otázka 21 žádala seniory o vyjádření jejich vlastní spokojenosti s poskytovanou zdravotní péčí. Otázka byla trochu rozporuplná už při samotném vyplňování dotazníků. S řadou respondentů jsem dotazníky vyplňovala a při krátkých rozhovorech s nimi zazněla několikrát opakovaná odpověď: „Zas až tak spokojeni nejsme, ale dávám ANO, protože by mohlo být i hůře“. To přičítám zejména tomu, že v minulém roce byly zavedeny regulační poplatky ve zdravotnictví a většina seniorů se s nimi neztotožňuje. Nechápe důvod, proč si v seniorském věku ještě připlácet na péči, vždyť si zdravotní pojištění platili celý produktivní život. Ti, kteří uvedli NE, se dále touto otázkou zabývat nechtěli.

94

Rozbor naplnění cílů práce Ve své práci jsem si určila pět cílů, na které mělo být prostřednictvím správně zvolených hypotéz a matematicko statistických metod testování kvalifikovaně odpovězeno. Všechny cíle, které byly stanoveny v podkapitole 7.1, byly beze zbytku splněny. U čtyř cílů z nich (1, 2, 4 a 5) byly dokonce otázky rozšířeny na více než jednu a provedeno více testování. Cíl 1 řešil otázku dostatečné informovanosti seniorů z Chrudimi o VČA, které pro ně pořádá město. Byla potvrzena nulová hypotéza 90% informovanosti v populaci seniorů města proti alternativní jednostranné hypotéze, že informovanost je nižší. Vypočtená hladina pravděpodobnosti v přesném testu shody podílu s konstantní hodnotou 0,90 byla rovna 0,182183, nulovou hypotézu tedy na hladině významnosti 0,05 nebylo možné zamítnout. Naopak, pokud budeme uvažovat jen populaci seniorů z příměstských částí Chrudimě, pak stejný test provedený jen na výběru seniorů z příměstských částí (n = 41) poskytl vypočtenou hladinu pravděpodobnosti 0,018136, což vedlo k zamítnutí nulové hypotézy 90% informovanosti populace z příměstských částí na hladině významnosti 0,05 ve prospěch jednostranné alternativní hypotézy, že informovanost populace v příměstských částech Chrudimě je nižší. Tím byl cíl 1 beze zbytku splněn. Cíl 2 měl za pomoci tzv. Z-testu rozhodnout o tom, zda využívání VČA nabízených městem se liší v populaci obyvatel, žijících v centru města, a v populaci obyvatel příměstských částí. Test shody podílu využití proti oboustranné alternativě zamítl nulovou hypotézu shody podílů využití na hladině významnosti 0,05 (vypočtená hladina pravděpodobnosti byla rovna 0,0002) a v testu proti jednostranné alternativě, že podíl využití VČA populací z centra města je vyšší byla nulová hypotéza zamítnuta samozřejmě také (vypočtená přesná hladina pravděpodobnosti byla rovna 0,0001). Zamítnutím nulových hypotéz v obou testech byl naplněn i stanovený cíl 2. Cíl 3 si kladl za úkol zjistit, zda nabídka VČA nabízených městem je využívána oběma pohlavími stejně, tedy zda podíl využití VČA v populaci mužů se liší od podílu využití VČA v populaci žen. Tato otázka byla řešena v testování platnosti nulové hypotézy rovnosti těchto podílů proti oboustranné alternativní hypotéze, e podíly shodné nejsou. Vypočtená hladina pravděpodobnosti ve Fisherově přesném testu nezávislosti

95

ve čtyřpolní kontingenční tabulce, která byla rovna 0,0904, nedovolila nulovou hypotézu shody obou podílů proti oboustranné alternativní hypotéze jejich nerovnosti zamítnout na hladině významnosti 0,05. Obdobně jsme nemohli zamítnout ani uvedenou nulovou hypotézu shody obou podílů proti jednostranné alternativě, že podíl využití v populaci žen je vyšší než v populaci mužů. I tam byla vypočtená hladina pravděpodobnosti rovna 0,0904. Cíl 4 hodnotil spokojenost respondentů s nabízenými VČA a dále zjišťoval, zda existuje závislost této spokojenosti na pohlaví. Byla nejprve potvrzena nulová hypotéza 90% spokojenosti v populaci seniorů města proti alternativní jednostranné hypotéze, že spokojenost je nižší. Vypočtená hladina pravděpodobnosti v přesném testu shody podílu s konstantní hodnotou 0,90 byla rovna 0,734122, nulovou hypotézu shody nebylo tedy možno na 5% hladině významnosti v tomto testu zamítnout. Při testování závislosti spokojenosti s VČA na pohlaví byl použit přesný test nezávislosti v obecné kontingenční tabulce R×C (obdoba Fischerova přesného testu), protože podmínky pro aplikaci běžného χ2 (chí-kvadrát) testu zde nebyly splněny (nízká četnost ve více než 20 % políček tabulky). Na základě výpočtu hladiny pravděpodobnosti (ta byla rovna 0,045823) v tomto přesném testu byla nulová hypotéza zamítnuta na 5% hladině významnosti. Z této analýzy tedy plyne, že existuje závislost mezi pohlavím a úrovní spokojenosti s nabízenými VČA městem Chrudim, čímž byl obsah cíle 4 naplněn. Cíl 5 analyzoval preferenci vlastních a nabízených VČA. Na tuto otázku nám dala přímo odpověď tabulka T14 s daty, kde 74 žen a 14 mužů uvádí, že preferuje aktivity vlastní a pouze 24 žen a 4 muži dávají přednost aktivitám, které nabízí město Chrudim. Z toho jasně plyne, že téměř 3/4 dotazovaných seniorů obou pohlaví preferuje vlastní aktivity před nabízenými (tj. podíly preferencí u obou pohlaví jsou v každém z nich přibližně rovny 3/4). Proto už nebylo ani nutné další testování, výsledek byl zřejmý na první pohled. Přesto byl samozřejmě Fisherův přesný test nezávislosti v čtyřpolní tabulce proveden. Vypočtená hladina pravděpodobnosti byla v něm rovna 1,0000 a nulová hypotéza nezávislosti orientace preferencí VČA na pohlaví byla přijata. Dále jsem porovnávala, zda existuje nějaká závislost mezi místem bydliště a orientací preferencí VČA. Podíváme-li se důkladně na tabulku T15, vidíme, že podíl senio-

96

rů žijících v centru města a dávajících přednost vlastním VČA je roven 55/75 = 0,7333 a stejný podíl u seniorů z příměstských částí představuje 33/41 = 0,8049. Fischerův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce stanovil hladina pravděpodobnosti na 0,4976. Z toho tedy vyplývá, že nulovou hypotézu nelze ani v tomto případě zamítnout a tudíž že preference využití VČA ve prospěch VČA vlastních nezávisí na místě bydliště. To bylo potřeba v cíli 5 dokázat a tak jsem taky učinila.

97

ZÁVĚR V teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila na možnosti volno-časových aktivit seniorů v celé naší společnosti. Oproti tomu výzkumná část již zkoumala volnočasové aktivity seniorů konkrétně, a to ve městě Chrudimi. V teoretické části jsem se nejprve věnovala obecným poznatkům zaměřeným na stáří a stárnutí. Dále se čtenář mohl dočíst a porovnat vznik a vývoj U3V ve světě a následně porovnat historii vzniku těchto univerzit v České republice až do současnosti. Kromě jiného jsem nastínila i další možnosti vzdělávacích programů pro seniorskou populaci, jako jsou kluby seniorů, gymnázia pro seniory či nejednou zmiňované trénování paměti. Další kapitola práce popisuje smyslové vnímaní a dává podrobný návod, jak naše smysly ve vyšším věku stimulovat. Čtvrtá kapitola byla věnována tělesné aktivitě, obecným zásadám pohybové aktivity a vlivu nemocí na pohyb a tělesnou kondici. Čte-li čtenář pozorně, zjistí, jak mohou konkrétní onemocnění ovlivnit tělesnou aktivitu, ale též psychiku ve stáří. Podotýkám, že i přes různá onemocnění, která život seniorů provázejí, řada seniorů nezahálí a snaží se věnovat takovému koníčku, který odpovídá jejich zdravotní situaci a tím samozřejmě i kondici. Pátá kapitola v pořadí nastínila aktivity zaměřené na trénování paměti, kterým se lidé v seniorském věku mohou věnovat. Jak z podrobného výzkumu vyplývá, právě trénování paměti je jednou z oblíbených aktivit chrudimských seniorů. Cvičit paměť lze různými technikami, tyto techniky lze použít nejen u seniorů, ale i mladších věkových skupin či dokonce u dětí. Předpokladem je, že cvičení jsou vhodným způsobem přizpůsobena jednotlivým věkovým kategoriím. To bude zřejmé po prostudování textu části Příloha 5 (Hry se slovy a kvízy). Šestá kapitola je speciálně věnována volno-časovým aktivitám chrudimských seniorů, neboť jich s týká celá výzkumná část. Zde se dočteme, jaké aktivity město Chrudim seniorům nabízí a jakými projekty pro seniory se může pochlubit. Město Chrudim samozřejmě nenabízí pouze aktivity seniorům, ale specializuje se na celou

98

škálu věkových skupin, jak nám přehledně ukazuje Příloha 9 (Možnosti volnočasových aktivit seniorů v Chrudimi a sociální služby města Chrudim). Závěrečná kapitola, již sedmá v pořadí, je věnována výzkumné práci. Už v diskusi jsem se zmínila o tom, že všech pět stanovených hlavních cílů bylo splněno. U prvního cíle jsem předpokládala, že informovanost chrudimských seniorů je dostatečná, pro přesnější zhodnocení jsem zvolila, že za dostatečnou budu považovat, alespoň 90% informovanost. Hypotéza byla potvrzena. U druhého cíle jsem nepředpokládala, že senioři z centra budou více využívat nabízených VČA než senioři z příměstských částí. Hypotéza se ale nepotvrdila, neboť senioři z centra skutečně více využívají nabízených VČA než senioři z příměstských částí. Nulová hypotéza byla zamítnuta a přiklonili jsme se k hypotéze alternativní jednostranné a to, že senioři z centra využívají těchto VČA více, než senioři z příměstských částí Chrudimě. Třetí cíl měl zjistit existenci vztahu pohlaví versus VČA. V této problematice jsem předpokládala, že procento využití nabízených aktivit nebude závislé na pohlaví. Fischerův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce hypotézu potvrdil. Čtvrtý cíl hodnotil spokojenost seniorů s nabízenými VČA. Předpokládala jsem, že chrudimští senioři budou spokojeni s nabídkou aktivit, za spokojené jsem považovala 90 % seniorů. I zde se můj předpoklad potvrdil a nulová hypotéza shody podílu s konstantní hodnotou 0,90 se potvrdila. V této zkoumané části jsem se ještě navíc zaměřila na existenci vztahu pohlaví versus úroveň spokojenosti s nabízenými VČA. Domnívala jsem se, že nebude existovat závislost mezi spokojeností s městem nabízenými VČA a mezi pohlavím, ale zde se má domněnka nepotvrdila. Nulová hypotéza nezávislosti v obecné kontingenční tabulce R×C byla zde zamítnuta na 5% hladině významnosti, protože přesná hladina pravděpodobnosti byla rovna 0,0458. Pátý cíl měl zanalyzovat preferenci vlastních aktivit vůči nabízeným VČA městem. Zde jsem předpokládala, že senioři dají přednost aktivitám vlastním a to se potvrdilo.

99

Proto jsem začala zkoumat zda podíl preferencí vlastních VČA a všech VČA závisí či nezávisí na pohlaví. Domnívala jsem se, že proporce preferencí nebude záviset na pohlaví. V tomto případě byla domněnka potvrzena. Nulová hypotéza nezávislosti na 5% hladině významnosti zamítnuta nebyla. Také při zkoumání, zda podíl vlastních VČA a všech VČA závisí na místě bydliště, se nepodařilo nulovou hypotézu na 5% hladině významnosti zamítnout. Nulová hypotéza tedy v obou případech potvrzena. Diplomová práce mě obohatila o nové zkušenosti v oblasti práce se seniory, neboť pracuji převážně s mládeží a to je práce zcela odlišná. Senioři mají na život dle svých životních zkušenosti zcela jiný náhled, než je tomu u studentů středních škol. Mládež má zcela jiné hodnoty, potřeby i funkční požitky oproti seniorské populaci. Senior má klidnou mysl, více rozmýšlí a rozvažuje. Dokáže člověku v problémové situaci pomoci, psychicky povzbudit a zklidnit například i tím, že poukáže na to, že mohou být situace ještě daleko vážnější. K tomu výrazně přispívají rozsáhlé životní zkušenosti.

100

ANOTACE PRÁCE

Příjmení a jméno autora:

Vargová Jana

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství, Brno

Název práce:

Volno-časové aktivity osob v seniorském věku

Vedoucí práce:

Mgr. Hana Pinkavová

Počet stran:

139

Počet příloh:

10

Rok obhajoby:

2009

Klíčová slova:

senior stáří volno-časové aktivity město Chrudim

Diplomová práce popisuje možnosti volno-časových aktivit, jaké současná doba seniorům nabízí. Zabývá se problematikou aktivního stáří a uměním člověka úspěšně stárnout. Popisuje též možnosti vzdělávání seniorů a historii vzniku U3V. V práci je také kapitola, která se věnuje nejen cvičení a trénování paměti, ale i stimulaci smyslů, jako je hmat, zrak, sluch, čich a chuť. Výzkumná část se věnuje volno-časovým aktivitám, které pro seniory pořádá město Chrudim. Analýza a interpretace zjištěných dat podává informace, které se týkají zájmu seniorů navštěvovat klubové aktivity, způsobu jakým jsou lidé seniorského věku informování o volno-časových aktivitách, jaké aktivity preferují, jak do klubů cestují, zda jsou spokojeni s nabídkou nabízených aktivit, či existují-li překážky, které seniorům brání nabízené volno-časové aktivity využívat.

101

ANNOTATION Surname and first name:

Vargová Jana

School:

Masaryk University, Faculty of Medicine, Nursing department

Name:

Free time activities of old people

Supervisor of the thesis:

Ms. Hana Pinkavová

Number of pages:

139

Number of appendices:

10

Year of graduation:

2009

Key words:

seniors old age free time activities town of Chrudim

The thesis describes free time activities available for old people nowadays. It deals with the ways how to be active even at the old age and with the art of getting old. It also shows possibilities of seniors´ education and the history of the „third age university“. The thesis also includes a chapter dealing both with memory exercises and training and with stimulation of senses such as touch, sight, hearing, smell and taste. The research part of the work describes leisure time activities for seniors organized by the town of Chrudim. The analysis and data interpretation provide information how the seniors are interested in attending different clubs, about the ways how they are informed about leisure time activities, which of them are preferred by the seniors, how they go to the clubs, if they are satisfied with the offered activities or whether there are any obstacles in using them.

102

LITERATURA A PRAMENY (citováno dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197))

Knihy a články [1]

BUKAČ, J., HARTMANN, M., ZAYDLAR, K. Přesný test nezávislosti v kontingenční tabulce. In: Sborník odborných prací uživatelů počítačů ODRA v ČSSR, 1977, č. 10, s. 21-36. Vyd.: Kancelářské stroje, n. p., Hradec Králové a Klub uživatelů počítačů ODRA v ČSSR.

[2]

DESAINT, M.-P. Nezačínejte stárnout. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 231 str. ISBN 80-7178-255-6.

[3]

HARTMANN, M., BUKAČ, J. Přesný test nezávislosti v kontingenční tabulce RxC. In: Sborník referátů 3. letní školy ROBUST, Slavonice, září 1984, s. 22-30. Vyd. JČSMF a Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK, Praha.

[4]

IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. (přeprac.). Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 99 str. ISBN 978-80-244-1832-2.

[5]

MATOUŠEK, M., et al. Pohyb ve stáří je šancí. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 112 str. ISBN 80-247-0331-9.

[6]

PETŘKOVÁ, A., ČERNANIČOVÁ, R. Gerontagogika: úvod do teorie a praxe edukace seniorů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 92 str. ISBN 80-244-0879-1.

[7]

RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 86 str. ISBN 80-7169-828-8.

[8]

SURÁ, Z. Komparace každodenního života seniorů v sociálních zařízeních a přirozeném domácím prostředí. Diplomová práce. Brno: Masarykova universita, lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství, 2008. 132 str.

103

[9]

ŠIPR, K. Jak zdravě stárnout. 1. vyd. Rosice u Brna: Gloria, 1997. 120 str. ISBN 80-901834-1-7.

[ 10 ] VOLLMER, H. Když člověk přichází do let: věk si určujeme sami - praktická příručka pro seniory. 1. vyd. Praha: Ivo Železný, 1997, 178 str. ISBN 80-237-3447-4. [ 11 ] WALSH, D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 203 str. ISBN 80-7178-970-4.

Internetové zdroje [ 12 ] Association Internationale des Universités du Troisième Âge [online]. Malakoff: AIUTA c/o AG2R, 1, rue Augustine Variot, F-92245 Malakoff, Cedex, France. [cit. 2009-02-14]. URL: . [ 13 ] Celoživotní vzdělávání na Univerzitě Pardubice [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice. [cit. 2008-03-11]. URL: . [ 14 ] European Federation of Older Persons [online]. [cit. 2009-02-14]. URL: . [ 15 ] European Federation of Older Students at the Universities [online]. Wien: EFOS, Neulinggasse 15/17, A-1030 Wien, Österreich. [cit. 2009-02-14]. URL: . [ 16 ] Projekt v Chrudimi se žije zdravě [online]. Chrudim: Centrum sociálních služeb a pomoci. [cit. 2008-03-08]. URL: . [ 17 ] Projekt Zdraví 21 [online]. Chrudim: Centrum sociálních služeb a pomoci. [cit. 2008-03-12]. URL: .

104

[ 18 ] Projekty vzdělávání seniorů [online]. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. [cit. 2008-03-11]. URL: . [ 19 ] Univerzita třetího věku (U3V) [online]. Praha: Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického. [cit. 2008-03-11]. URL: . [ 20 ] Všeobecné informace o Univerzitě třetího věku [online]. Brno: Masarykova univerzita. [cit. 2008-03-10]. URL: . [ 21 ] Vzdělávání seniorů [online]. Brno: Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně [cit. 2008-03-10]. URL: .

105

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ABR

acidobazická rovnováha

CJ

cvičební jednotka

ČT

Česká televize

DM

diabetes mellitus, cukrovka

GeJo

mozkový jogging

IDDM

inzulín dependentní diabetes mellitus, diabetes mellitus I. typu

KC

kondiční cvičení

LTV

léčebná tělesná výchova

NIDDM

non inzulín dependentní diabetes mellitus, diabetes mellitus II. typu

PC

osobní počítač, personal computer

TV

televizní vysílání

U3V

univerzita třetího věku

VČA

volno-časové aktivity

106

SEZNAM GRAFŮ G1.

Procento využití nabízených VČA seniory v Chrudimi (řádková

procenta)...................................................................................................60 G2.

Procentuelní spokojenost s nabízenými VČA v Chrudimi (řádková

procenta)...................................................................................................67 G3.

Podíl zdrojů informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle pohlaví (řádková procenta) .......................................................................70

G4.

Podíl zdrojů informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle bydliště (řádková procenta).......................................................................72

G5.

Zdroje informací o nabízených VČA pro seniory v Chrudimi podle věkových kategorií (modifikovaná data z tabulky T20) ............................74

G6.

Způsob dopravy seniorů v Chrudimi do klubů VČA podle věkových kategorií (řádková procenta) .....................................................................76

G7.

Délka cesty seniorů z Chrudimi do klubů VČA podle věkových kategorií

(řádková procenta) ...................................................................................79 G8.

Procento spokojenosti seniorů se zdravotní péčí v Chrudimi (řádková

procenta)...................................................................................................82 G9.

Hodnocení vlastního zdravotního stavu seniory z Chrudimi podle věkových kategorií (řádková procenta) ......................................................84

107

SEZNAM TABULEK T1.

Dotazník pro seniory v Chrudimi ............................................................. 52

T2.

Otázka 4 × otázka 6 .................................................................................. 57

T3.

Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou - I. ................................. 58

T4.

Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou - II................................. 59

T5.

Otázka 4 × otázka 8 .................................................................................. 60

T6.

Z-test shody dvou podílů .......................................................................... 61

T7.

Otázka 1 × otázka 8 .................................................................................. 62

T8.

Otázka 1 × otázka 8 (redukovaná) ............................................................ 62

T9.

Fisherův přesný test nezávislosti ve čtyřpolní tabulce ............................. 63

T10. Otázka 1 × otázka 12 ................................................................................ 64 T11. Přesný test shody podílu s konstantní hodnotou – III. ............................. 64 T12. Otázka 1 × otázka 12 (očekávané četnosti).............................................. 65 T13. Otázka 1 × otázka 12 (řádková procenta) ................................................ 66 T14. Otázka 1 × otázka 16 ................................................................................ 68 T15. Otázka 4 × otázka 16 ................................................................................ 68 T16. Otázka 1 × otázka 7 .................................................................................. 69 T17. Otázka 1 × otázka 7 (modifikovaná tabulka) ........................................... 70 T18. Otázka 4 × otázka 7 (modifikovaná tabulka) ........................................... 71 T19. Otázka 3 × otázka 7 .................................................................................. 73 T20. Otázka 3 × otázka 7 (modifikovaná tabulka) ........................................... 73 T21. Otázka 1 × otázka 9 .................................................................................. 74 T22. Otázka 3 × otázka 9 .................................................................................. 75 T23. Otázka 4 × otázka 9 .................................................................................. 76 T24. Otázka 9 × otázka 10 ................................................................................ 77 T25. Otázka 3 × otázka 10 ................................................................................ 78 T26. Otázka 3 × otázka 10 (řádková procenta) ................................................ 78 T27. Otázka 4 × otázka 15 (modifikovaná tabulka) ......................................... 80 T28. Otázka 4 × otázka 21 ................................................................................ 81 T29. Otázka 3 × otázka 18 ................................................................................ 83 T30. Otázka 3 × otázka 18 (řádková procenta) ................................................ 83

108

T31. Otázka 3 × otázka 17 ................................................................................ 92 T32. Otázka 3 × otázka 18 ................................................................................ 93

109

PŘÍLOHY

110

Příloha 1 (Hmat) Hra první. Připravíme si krabici s otvorem pro ruce nebo tašku či pytel. Do obalů vložíme různé předměty, například: kartáček, lžičku, mobilní telefon, hřeben, ořech, korálek, špulku s nití, sponku, tužku, guma, plyšovou hračku aj. Předměty nesmí být ostré ani špičaté, mohlo by dojít k poranění hráčů. Každému z účastníků zavážeme šátkem oči, poté postupně vyzveme účastníky, aby vsunuli ruce do připravených obalů s předměty a vyzveme, aby uchopený předmět ohmatali a řekli, co drží v ruce. Hra druhá. Zaměříme se na schopnost vnímat povrch předmětu se zavřenýma či zavázanýma očima. Na stůl před účastníky položíme různé druhy materiálu, může to být samet, kousek ledu, studený předmět, teplý předmět, kožešina, vlna, písek, mouka, lesklý, hladký nebo drsný povrch. Lidé se snaží vnímat dotykem dané povrchy, sdělují nám co cítí, zda-li je dotyk příjemný – nepříjemný. Touto formou můžeme vyvolat diskusi na téma jaké máme nebo nemáme rádi pocity. Hra třetí. Nemusíme mít zavázané ani zavřené oči, protože předmět si předáváme pod stolem. Cílem je podle hmatu poznat tvar, velikost, přibližnou hmotnost a povrch podávaného předmětu. Během předávání jsou účastníci potichu, teprve, když si předmět prozkoumají všichni, začnou se bavit o výsledku svého hmatového pozorování. Jakmile si hráči sdělí své poznatky a dojmy, vedoucí hry předmět ukáže a hráči mohou zjistit, zda identifikovali předmět správně. Mě osobně velmi obohatil zážitkový seminář, který pro naši školu uspořádali pracovníci a členové TyfloCentra v Pardubicích. Měli jsme možnost vyzkoušet si formou hry celou řadu běžných úkonů „očima“ nevidomého člověka, pro kterého je hmat a dotek velice významným a nepostradatelným prvkem v životě. Zážitkový seminář byl kromě jiného spojen se zajímavou přednáškou a ukázkou velké řady kompenzačních pomůcek a speciálních brýlí s celou řadou očních vad, které jsme měli možnost sami na sobě vyzkoušet.

111

Příloha 2 (Zrak) Hra první. První ukázka, jak lze stimulovat zrak, jsou barvy. Máme připravené kartičky z tvrdého papíru různých barev. Od účastníků chceme, aby jednotlivé barvy určili a poté v místnosti vypozorovali stejné barvy jako jsou znázorněny na kartičkách. Hra druhá. Určení tvarů. Na kartičkách máme nakresleny geometrické tvary, které chceme pojmenovat a opět můžeme s lidmi hledat stejné tvary v dané místnosti, kde aktivity probíhají. Hra třetí. Možností je využití barev a tvarů, kde účastníci vyhledávají homogenní skupinky – stejné barvy, stejné tvary, ale i nehomogenní skupinky, které mají něco společného – různé tvary červené barvy, stejné tvary různých barev apod. Hra čtvrtá. Výběr ze skupiny. Máme skupinu pěti obrázků, kdy jeden z pěti obrázků se drobným detailem liší od ostatních. Úkolem účastníků je najít odlišnost a vysvětlit ji ostatním. Hra pátá. Je určena dezorientovaným seniorům. Cílem této činnosti je nácvik představivosti, „co je větší – co je menší“ nebo „čeho je více – čeho je méně“. Při trénování představivosti „co je větší – co je menší“ použijeme dětské kostky, které se vkládají do sebe nebo vezmeme různě velké dřevěné kostky. Základem je schopnost klienta rozlišit kostky podle velikosti. Seřadit je dle velikosti a vkládat kostky jednu po druhé do sebe. Obdobou může být i dřevěný kolík, na který navlékáme kostky s otvorem od nejmenšího tvaru či naopak od největšího tvaru. Při rozvíjení představivosti „čeho je více – čeho je méně“ použijeme fólie s obrázky zaměřenými na jednoduché matematické úkony. Obrázky jsou koncipovány od jednodušších po složitější úkoly.

112

Příloha 3 (Čich) Na stůl si připravíme ovoce, zeleninu, potraviny a květiny. Účastníci chodí od jednotlivých vystavených druhů a ke každému vždy přivoní. Pro oddělení zraku od čichu zabalíme jednotlivé kousky potravin do ubrousku či papírového sáčku. Cílem je vybavit si vůni ovoce, zeleniny, potravin nebo i květin, která byla v mladším věku lidem dobře známá. Obdobnou hru můžeme udělat s kořením, které nasypeme do malých umělohmotných krabiček. Nejprve necháme přivonět k jednotlivým druhům koření – sůl, majoránka, tymián, paprika, česnek, bazalka, vanilkový cukr, skořice s otevřenýma očima a potom můžeme to samé zopakovat se zavřenýma očima. Stačí, když senior rozezná tři až čtyři vůně. Na závěr lze rozvést diskusi a popovídat si o tom, k čemu se jednotlivé druhý koření používají.

113

Příloha 4 (Chuť) Chuť lze, tak jako ostatní smysly trénovat pomocí hry. Připravíme si na mističky různé druhy potravin – kousek jablka, cukr, sůl, med, uzeninu, chléb, papriku, pepř, čokoládu, mléko, sýr. Kdo ochutnává pochutiny má zavřené oči nebo zavázené šátkem a snaží se rozeznat podle chuti co nejvíce z nabízených potravin.

114

Příloha 5 (Hry se slovy a kvízy) A) Hra se slovy K nadřazeným slovům najděte slova podřazená, k číslům přiřaďte vždy správné písmeno z druhého sloupce: 1. Nábytek

a) Učitel, lékař, mechanik, prodavač

2. Rostliny

b) Včela, komár, vosa, moucha

3. Hmyz

c) Klavír, flétna, akordeon, housle

4. Hudební nástroje d) Židle, stůl, křeslo, skříň 5. Povolání

e) Kopretina, fialka, tulipán, růže

B) Hra se slovy K podřazeným slovům najděte slova nadřazená, k číslům přiřaďte vždy správné písmeno z druhého sloupce: 1. Máslo, mléko, sýr, chléb

a) Zahradní nářadí

2. Aktovka, penál, desky, učebnice

b) Domácí zvířata

3. Talíř, lžíce, sklenka, miska

c) Potraviny

4. Rýč, lopata, konev, hrábě

d) Školní pomůcky

5. Kůň, ovce, pes, kočka

e) Nádobí

C) Hra se slovy Vymyslete alespoň čtyři podřazená slova k nadřazeným slovům: Nadřazená slova

Podřazená slova

Ovoce Roční období Zelenina Barvy Dopravní prostředky

115

D) Hra se slovy Spojte části slov tak, aby dávala smysl: prázd

vizor

tele

pectví

mimin

niny

knihku

nice

pohled

ko

E) Hra se slovy Vyberte slova, která do skupiny nepatří: Slova

Správné řešení

mraky, slunce, duha, déšť, letadlo

letadlo

jablko, hruška, paprika, banán, kivi

paprika

pes, kočka, žirafa, kohout, koza

žirafa

autobus, auto, kolo, vlak, motocykl

vlak

čáp, špaček, sýkora, vlaštovka, jiřička sýkora

F) Protiklady Najděte vhodné protiklady a spojte je čarou: Černý

Usměvavý

Mokrý

Dole

Velký

Proti

Zamračený

Bílý

Pro

Suchý

Nahoře

Malý

Zjevné protiklady můžeme použít jako pomůcku pro stanovení kognitivního deficitu. U lidí trpících demencí je vhodnější použijeme-li nakreslených obrázků. Například smějící se obličej – plačící obličej, velký strom – malý strom, stařec – dítě, král – královna, chlapec – děvče, tlustý člověk – tenký člověk apod.

116

G) Přesmyčky – anagramy Zaměřit se můžeme na cokoliv z běžného života (barvy, jména, města, zvířata, rostliny, země apod.). Barvy

Jména

Města

Rostliny

Ránožová (oranžová)

Anaj (Jana)

Noberu (Beroun)

ánupilt (tulipán)

Rváneče (červená)

Rekmi (Mirek)

Harpa (Praha)

cinars (narcis)

Nelezá (zelená)

Leana (Alena)

Lezpň (Plzeň)

žůre (růže)

Líbá (bílá)

Terp (Petr)

Cebidupar (Pardubice)

kopnareti (kopretina)

Dámor (modrá)

Liona (Olina)

Lopička (Polička)

kašilpepam (pampeliška)

H) Páry Najděte vhodné páry, k číslům přiřaďte správné písmeno z druhého sloupce. Zvířata a jejich mláďata: Zvířata

Jejich mláďata

1. Kočka

a) Hříbě

2. Koza

b) House

3. Kráva

c) Kotě

4. Husa

d) Kůzle

5. Kůň

e) Tele

Pohádkové postavičky: Pohádková postava

Druhá postava do páru

1. Jeníček

a) Motýl Emanuel

2. Karkulka

b) Manka

3. Maková panenka

c) Vlk

4. Camfourek

d) Mařenka

5. Rumcajs

e) Macourek

117

I) Partneři 1. David

a) Božena

2. Suchý

b) Julie

3. Oldřich

c) Hardy

4. Romeo

d) Goliáš

5. Laurel

e) Šlitr

Pán a paní: Pán

Paní

1. Srnec

a) Kněžna

2. Kníže

b) Lékařka

3. Lékař

c) Laň

4. Jelen

d) Abatyše

5. Opat

e) Srnka

Předměty každodenní potřeby: 1. Pasta

a) Hnízdo

2. Boty

b) Židle

3. Hřeben

c) Kartáček

4. Pták

d) Tkaničky

5. Stůl

e) Vlasy

Zvířata a jejich domov: Zvíře

Domov

1. Kráva

a) Stáj

2. Kůň

b) Houští u vody

3. Vydra

c) Poušť

4. Lev

d) Kravín

5. Veverka

e) Hnízdo v dutině stromu

118

Lidé a jejich domovy: Lidé

Domov

1. Voják

a) Opatství

2. Indián

b) Klášter

3. Rytíř

c) Hrad

4. Opat

d) Kasárna

5. Mnich

e) Vigvam, tepee

J) Přísloví Přiřaďte jednotlivá přísloví a spojte správná řešení čarou: Spěchej

víc ví

Co můžeš udělat dnes,

pomalu

Kuj železo,

jednou řež

Dvakrát měř,

neodkládej na zítřek

Víc hlav,

dokud je žhavé

S příslovím lze dělat velké množství věcí. Vyslovíme začátek přísloví a skupinka seniorů jej doplní. Mají-li senioři problém s dokončením přísloví nabídneme jim výběr z možností. Po správném přiřazení můžeme rozvinout diskusi, co si jednotlivý členové skupinky pod daným příslovím představují a zda je platné. Mnohá přísloví si mohou také protiřečit nebo vyjadřují něco s čím nemusíme souhlasit (dlouhé vlasy – krátký rozum, pravda vítězí, sejde z očí – sejde z mysli) i na tyto rozpory lze rozvinout diskusi. K) Hry se slovy Město, jméno, rostlina, zvíře, věc. Hrát může více hráčů. Potřebujeme pouze tužku a papír. Jeden hráč začne říkat abecedu, první písmeno vysloví nahlas a dále potichu přeříkává abecedu. Druhý hráč řekne dost a ten, který přeříkával vysloví nahlas písmeno u kterého byl zastaven druhým hráčem. Potom všichni vymýšlejí názvy města, jména,… na vyřčené písmeno. Můžeme libovolně přidávat další názvy, například: pták, řeka, ovoce či zelenina. Potom je hra ještě zajímavější.

119

Písmeno

Město

Jméno

Rostlina

Zvíře

Věc

O

Opava

Olina

ocún

ovce

ohlávka

D

Domažlice

Dominik

divizna

daněk

dýmovnice

M

Mělník

Milan

maceška

medvěd

miska

L) Kvízy zeměpisné a přírodovědné zaměřené na všeobecný přehled seniorů 1. Příklady otázek •

Vyjmenujte roční období! (jaro, léto, podzim, zima)

•

Kdy začíná kalendářní jaro? (21. března)

•

Kolik kalendářních měsíců má rok? (12)

•

Čím je dáno střídání ročních dob? (Sklonem zemské osy Země při oběhu kolem Slunce)

•

Jaká je nejvyšší hora světa? (Mount Everest 8848 m)

•

Která řeka je nejdelší na světě? (Amazonka)

•

Která řeka v ČR je nejdelší? (Vltava)

•

Vyjmenujte světadíly! (Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida)

•

Který stát je největším na světě? (Rusko)

•

Jak vzniká zemětřesení? (Tektonické desky pod povrchem země se velmi pomalu pohybují, začnou-li se stlačovat či rozpínat dochází k zemětřesení)

•

Čím se měří síla zemětřesení? (seizmografem)

•

Jak vzniká vítr? (Teplý, lehký vzduch stoupá vzhůru, namísto něj proniká studený vzduch. Teplý vzduch se nahoře ochladí a klesá zpět dolů.)

•

Je nebe skutečně modré? (Není, nemá žádnou barvu. Sluneční paprsky jsou tvořeny všemi barvami spektra duhy. Atmosférou se nejlépe rozptyluje modré světlo o krátké vlnové délce, proto se nám zdá být nebe modré.)

•

Znáte tři nejlidnatější země světa? (1. Čína, 2. Indie, 3. USA)

•

Hlavní město Itálie? (Řím)

•

Hlavní město Rakouska? (Vídeň)

•

Hlavní město Ruska? (Moskva)

•

Hlavní město Francie? (Paříž)

•

Měna v Rakousku? (euro)

120

•

Měna v Austrálii? (australský dolar)

•

Měna v Mexiku? (peso)

•

Měna v Japonsku? (jen)

•

Nejvyšší hora v ČR? (Sněžka)

•

Který orgán v těle pracuje jako pumpa? (srdce)

•

Kde v těle se okysličuje krev? (plíce)

•

Jak se nazývá vzdušný obal Země? (atmosféra)

•

Přiřaďte správný název obrysům světadílů (zemí)! (1. Afrika, 2. Itálie – Evropa, 3. Austrálie) 1

2

3

Při těchto kvízech je dobré mít po ruce přehledné mapy. Senioři potom mohou prostřednictvím map ukazovat světadíly, moře, státy, hlavní města, pohoří a řeky. Dle svých znalostí, ať praktických nebo teoretických mohou o jednotlivých zemích světa hovořit, předávat vlastní zkušenosti a dát tip pro návštěvu pamětihodností či přírodních krás nejen v cizině, ale i u nás v Čechách. Další možností jak poznávat svět kolem nás aniž bychom museli cestovat jsou encyklopedie, cestopisná literatura, přednášky a publicistické pořady, které jsou pro zvídavé seniory velkým přínosem. Další hru si mohou prostřednictvím vedoucího seniorské skupiny připravit senioři sami. Z brožur, letáků cestovních kanceláří vystřihují obrázky z celého světa. Z vystříhaných obrázků zhotovují koláž na různá témata: pamětihodnosti, přírodní

121

krásy, země světa, města, přímořské přístavy, hory, letoviska, rostliny či živočichové. Cílem je navodit diskusi na jednotlivě připravené koláže seniorů. Dozvíme se tak, kdo na určitých místech byl, jak se tam žije, jaká jsou v zemi národní jídla, jak se lidé v určitých oblastech oblékají, jaké mají zvyky, jaká je měna či jaké je podnebí v té či oné zemi. Nesmíme, ale zapomínat na naši vlast, i zde se můžeme zaměřit na znalosti z různých oblastí České republiky. Zajímavým tématem k rozhovorům může být rodné město, místo bydliště, dovolená a výlety po Čechách, Moravě a Slezsku. 2. Znalosti České republiky •

Kam pojedete, abyste ochutnali kyselé okurky? (Znojmo)

•

Kde najdete nejstarší kamenný most? (Písek)

•

Kde najdeme Rumcajzův les Řáholec? (Jičín)

•

Na kterém hradě nesměla přespat žena? (Karlštejn)

•

Město na soutoku Labe s v Vltavou? (Mělník)

•

Město proslulé výrobou automobilů? (Mladá Boleslav)

•

Město perníku a dostihů (Pardubice)

•

Kde se jezdí šalinou? (Brno)

•

Kde žil Švanda Dudák? (Strakonice)

•

Kde žil koudelníkův syn? (Kutná Hora)

•

Město husitů? (Tábor)

•

Praotec Čech vystoupal na horu …? (Říp)

•

U kterého města dopadli špatně sedláci? (Chlumec)

•

Město, kde se vyrábí světoznámé sladké trubičky? (Hořice)

•

Město s oborou bílých jelenů? (Žehušice)

•

Rodné město Bedřicha Smetany? (Litomyšl)

M) Další možnosti kvízů Kvízy se nemusí řešit pouze formou otázek a odpovědí. Kromě kvízů zeměpisných, přírodovědných či zaměřených na národní zvyky a tradiční jídla patří i celá škála kvízů, které využívají obrázků a rekvizit, aby hra byla více zajímavější a zábavnější.

122

3. Piškvorky Na papír nebo na tabuli nakreslíme mřížku. Hrát můžeme ve dvojici i ve dvou skupinách. Do mřížky zakreslují hráči střídavě kolečko a křížek. Jeden hráč nebo tým zakresluje do mřížky kolečka, druhý hráč či tým křížky. Vyhrává ten, který dříve vytvoří řadu 5 stejných symbolů. Aby hra byla více zajímavá zařadíme vždy mezi jednotlivým zakreslením symbolů u každého hráče nebo týmu kvízovou otázku. 4. Tváře známé z médií Z novin a časopisů vystříháme známé tváře a osobnosti. Vystříhané obrázky nalepíme na čtvrtku, obrázky můžeme doplnit stručným životopisem či indiciemi osobností. Skupinky seniorů určují známé osobnosti, vzájemně porovnávají svou volbu a diskutují na téma, které se slavných osobností týkají, například: filmy, které se slavným hercem viděli, jaké písně slavný zpěvák nazpíval nebo historická osobnost a její role. 5. Křížovky Křížovky lze luštit samostatně i skupinově. Zvolíme-li skupinové luštění potřebujeme tabuli a fix. Na tabuli nakreslíme mřížku s potřebným počtem políček. Mřížku očíslujeme od jedničky od shora dolů a barevně zvýrazníme místa, kde má být vyluštěna tajenka. Potom se ptáme na jednotlivá řešení křížovky a volbu seniorů zapisujeme do mřížky. Výhodou je, že nesprávnou odpověď snadno smažeme a přepíšeme na správnou odpověď. Během luštění musí být příjemná atmosféra a radost z činnosti. Obdobou mřížkových křížovek jsou také osmisměrky nebo SUDOKU, které jsou u seniorů též oblíbenou činností nejen v klubech, ale i v domácím prostředí. 6. Skryté názvy ve jménu Kdo z nás by si nevzpomněl na hodiny českého jazyka, když nám paní učitelka řekla abychom na papír napsali své jméno a příjmení a z písmen poté vytvořily další slova. Toto může být jedna z dalších zábavných činností pro seniory. Například napíšeme-li jméno Eliška Sodomková můžeme vytvořit další slova: liška, šik, kašel, les, domek, maso, deka, mokvá, miska nebo modelka.

123

7. Zkratky Práce se zkratkami může mít dvě podoby, jednak se využívá pro kvízovou soutěž družstev nebo slouží jako společenská identifikace různých zkratek. Výhodou je opět možnost využití tabule, na kterou napíšeme velkými písmeny zkratky, které by měli být seniorům známé: ČEZ (České energetické závody), ČR (Česká republika), ČD (České dráhy), EU (Evropská unie), ČT 1 (Česká televize program 1), Mgr. (magistr), MUDr. (doktor lékařství), ODS (Občanská demokratická strana), ThDr. (doktor teologie), s. r. o. (společnost s ručením omezeným), AMU (Akademie muzických umění), KRNAP (Krkonošský národní park), UK (Univerzita Karlova), MU (Masarykova univerzita), MHD (městská hromadná doprava), MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), MMF (Mezinárodní měnový fond), U3V (Univerzita třetího věku) či LOH (letní olympijské hry). 8. Kombinatorické hlavolamy Každému z nás se z dětství vybaví Rubikova kostka, Babylonská věž, Domino, Kostky nebo Bludiště. Tyto hry nabízejí celou škálu kombinací, které vedou k úspěšnému složení jednotlivých hlavolamů.

124

Příloha 6 (Relaxace) Na ukázku uvedu jednu metodu z celé řady relaxačních metodik. Jedná se o „Relaxaci podle Modré alfy“. Základem této metody je frekvenční rozsah mozku, kdy rozlišujeme čtyři pásma: beta (21 – 14 Hz), alfa (14 – 7 Hz), théta (7 – 4 Hz) a delta (4 – 0,5 Hz). Je-li frekvenční rozsah mozkové aktivity v pásmu beta, jedná se o stav bdělosti a logického uvažování. Pásmem alfa začíná spánek nebo je též charakterizováno jako bdělé snění. Nejmenší mozkovou aktivitu mozek vykazuje v pásmu delta kdy se jedná o hluboký spánek nebo o bezvědomí. Cílem Modré alfy je převést mozek do středního pásma alfy – mozkové frekvence kolem 10 Hz. Tato relaxace vede ke zlepšení tělesných a duševních funkcí, zlepšuje či udržuje zdraví těla a ducha, regeneruje organismus a umožňuje napojení na podvědomí a nevědomí člověka. Relaxaci vedeme v devíti po sobě jdoucích krocích: uvolnění tělesné, uvolnění citové, uvolnění mysli, mír, láska, duchovní zklidnění, vnitřní ticho, vlastní uvolnění – meditace a návrat do pásma beta. 1. Ležíte a dýcháte volně a klidně, za zavřenými víčky vidíte červenou barvu. 2. Červená barva se mění na oranžovou. 3. Oranžová barva se mění na žlutou. 4. Žlutá barva přechází v jarně zelenou barvu. 5. Zelená barva tmavne a mění se na mořskou modř. 6. Modrá se mění na světle fialovou. 7. Světle fialová tmavne na indigovou. 8. Nastává doba relaxace a meditace. 9. Návrat do pásma beta v opačném pořadí barev, od indigové po červenou.

125

Příloha 7 (Arteterapie) Její počátky sahají až do 18. a 19. století a souvisí úzce s psychopatologií schizofrenie. V této době se zrodila myšlenka terapeutického využití výtvarné produkce na základě zájmu odborníků o tvorbu duševně nemocných jedinců. Zde je nutné podotknout, že odborníci vycházeli z poznatku, že duševně nemocný člověk maluje jinak než člověk zdravý a charakter jeho výtvarné tvorby se bude měnit podle druhu a vývoje nemoci. V České republice arteterapie nemá dosud jednoznačně vymezený profesní statut. V rolích arteterapeutů působí lékaři, psychologové, speciální pedagogové, zdravotní sestry, výtvarníci, psychiatři. Autoři zabývající se arteterapií se liší teoriemi, chápáním šíře oboru i technikami práce. Proto se v poslední době stále více Česká arteterapeutická asociace zaměřuje na vypracování jasných pravidel pro vykonávání profese arteterapeuta. K výkonu arteterapie jsou zapotřebí nejen vědomosti z klinických oborů a psychoterapie, ale také z oblasti věd, které se zabývají uměním a v neposlední řadě osobnostní předpoklady arteterapeuta. Dobrý arteterapeut by měl být v první řadě schopen empatie, měl by zvládnout propojit své znalosti do souvislostí, měl by umět improvizovat, měl by být intuitivní, měl by být schopen předvídat vývoj událostí a navodit pozitivní a přátelskou atmosféru. Neboť základem dobré spolupráce mezi terapeutem a klientem je vztah vzájemné důvěry, rovnocennosti a úcty. Kromě těchto jmenovaných předpokladů musí mít vysoký etický a morální kredit. U nás existují zatím dvě linie vzdělávání v oblasti arteterapie. Jednou z možností je pětiletý psychoterapeutický výcvik Českou arteterapeutickou asociací, který začal probíhat od roku 1998 a druhou z možností je vysokoškolské studium, buď jako samostatný obor nebo jako součást výuky na fakultách. V Brně se studium arteterapie otevřelo ve školním roce 2002/2003 jako tříleté kombinované studium na katedře psychologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

126

A) Mramorování Při této technice si užijeme nejen zábavu a legraci, ale dočkáme se zajímavých výtvorů. Jedná se o snadnou práci, při které si vystačíme s větší nádobou (dřez, plastové umyvadlo) do které nalijeme vodu a na vodní hladinu přilijeme různé barvy. Na hladinu začneme foukat nebo ji zvíříme řídkým hřebenem, na hladinu položíme papír a po chvilce ji zvedneme. Touto technikou získáme zajímavý barevný balící papír do něhož můžeme zabalit drobné dárky nebo knihy pro radost, zábavu i poučení. B) Květy na vidličce Tato technika procvičí prsty a přitom je nenáročná. Potřebujeme vidličku, různě barevné kousky vlny a zelený drátek. Kousek vlny budeme proplétat vidličkou tak dlouho, až bude z větší části zaplněná. Potom vezmeme drátek a stáhneme jím všechna vlákna vlny uprostřed. Potom stačí vidličku vytáhnout a máme vytvořený barevný kvítek.

127

Příloha 8 (Vnímání a orientace) A) Co je to? Určitě každý z nás si vybaví soutěžní hru „Kufr“, která byla vysílána jako zábavný soutěžní pořad na ČT 1. Není nic jednoduššího než si obdobu soutěže vyzkoušet v klubech či při různých sezeních. Jediné co budeme potřebovat jsou kuriózní nebo delší dobu nepoužívané předměty, jako jsou dříve používané nástroje na venkově, historické mlýnky na koření a kávu apod. B) Kdo nebo co je na obrázku? Tato vizuální hra čerpá z výše uváděné soutěžní hry „Kufr“, kde se v závěru hry odkrývala svislá políčka s písmeny a vodorovná s čísly, například 1B, 3E, 5A a úkolem soutěžících bylo co nejrychleji poznat známou osobnost. Vzhledem k tomu, že v klubech nemáme k dispozici televizní techniku zvolíme odlišnou techniku, ale výsledek bude stejný. Připravíme si několik větších čtvrtek a v jednotlivých listech vystřihneme kulaté otvory a to od nejmenšího po největší tak, aby nejmenší otvor byl o průměru zhruba 5 centimetrů a největší o průměru 25 centimetrů. Pro hádání zvolíme obrázek se známou osobností, zámek, předmět, zvíře, pták, květina aj. Na tento obrázek položíme čtvrtky s vystříhanými otvory tak, že vrchní list je čtvrtka s nejmenším průměrem otvoru. Poté postupně odkrýváme listy s otvory od nejmenšího k největšímu, čímž účastníci vidí větší a větší části obrázku tak dlouho, než někdo obrázek správně identifikuje.

128

Příloha 9 (Možnosti volno-časových aktivit seniorů v Chrudimi a sociální služby města Chrudim) I.

Centrum J. J. Pestalozziho, o. p. s. Centrum pokrývá pět projektů: 1. Domy na půli cesty. Pro chlapce, dívky a matky s dětmi ve věku 16 – 26 let,

kteří přicházejí z dětských domovů, ÚSP, pěstounské péče či z nefunkční rodiny. 2. Ambulantní péče. Pro mladé lidi, kteří opouštějí Domy na půli cesty, výchovné ústavy, dětské domovy či se ocitli v nelehké situaci a potřebují pomoc. 3. Krizové centrum. Projekt je určen pro klienty všech věkových kategorií – děti, mládež, mladí dospělí, dospělí i seniory. Činnost krizového centra představují následující aktivity: •

přímá krizová intervence = zpracování akutního krizového stavu klienta

•

telefonická krizová intervence – telefonní číslo 469 623 899

•

e- mailové poradenství – [email protected]

•

individuální a skupinová psychoterapie

•

logopedická diagnostika, prevence a nápravy

•

zprostředkování na jiná pracoviště

•

přednášky pro širokou veřejnost, ale i MŠ a ZŠ

•

knihovna s odbornou literaturou pro širokou veřejnost 4. Jupiter. Projekt určený obětem domácího násilí, tedy i seniorům, na nichž je

v poslední době někdy páchána celá škála násilí zejména ze strany nejbližší rodiny. Tento projekt zahrnuje následující činnosti: •

telefonní krizová linka – telefonní číslo 469 623 899

•

E-mailové poradenství – [email protected]

•

sociálně právní poradenství

•

psychoterapeutická pomoc

•

skupinová sezení

•

individuální poradenství

•

zprostředkování odborných konzultací s odborníky

129

•

pobytový program na utajené adrese

•

besedy, přednášky na téma domácí násilí

•

knihovna s tématikou domácího násilí 5. Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou. Jedná

se o děti od 10 do 20 let. II.

Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim Služby: •

základní sociálně-právní poradenství

•

brožury s podrobnými informacemi pro zdravotně postižené občany

•

prodej kompenzačních pomůcek

•

zajišťování služby osobní asistence pro zdravotně postižené klienty

•

jednorázová osobní asistence

•

klub pro zdravotně postižené občany

•

poradenství, pomoc při vyplňování formulářů žádosti o kompenzační pomůcku

•

informace o bezbariérové přístupnosti budov a objektů

•

informace o občanských sdruženích a jejich aktivitách v regionu

•

organizování společenských a kulturních akcí pro zdravotně postižené všech věkových kategorií Osobní asistence: Zajišťování služeb postiženým občanům všech věkových kategorií, což je péče

v jejich domácím prostředí a pomoc se vším, co klient nemůže díky svému handicapu dělat sám. Neustále se rozšiřuje počet osobních asistentů a je trend i nadále v této činnosti pokračovat. Centrum ZP spolupracuje s těmito svazy zdravotně postižených: •

Městská organizace Svazu tělesně postižených v ČR – Chrudim

•

Okresní výbor Svazu tělesně postižených v ČR – Chrudim

•

Okresní výbor Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR – Chrudim

•

Klub vozíčkářů Chrudim

130

•

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR – Chrudim Tyto svazy pořádají různé společenské a kulturní akce, výlety apod.

III.

Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna Pardubického kraje Problémy, kterými se centrum zabývá: •

osobní – osamělost, tréma, rány osudu, hledání smyslu života, poruchy sebehodnocení, sebepoškozování, poruchy nálad, ztráta smyslu života aj.

•

problémy ve vztahu – výběr partnera, jednostranné vazby, reakce na rozvod, partnerská krize, nevěra, úmrtí v rodině, domácí násilí aj.

•

sexuologická poradna

•

závislosti, psychické problémy s tím spojené – alkohol, drogy, hráčství, sekty, sociální nepřizpůsobivost aj.

•

sociálně právní informace – právní informace o sňatku, rozvodu, dědictví aj.

•

problematika širších rodinných vztahů – problémy soužití, nesoulad potřeb v rodině,, volný čas rodiny, vztahy rodičů a dětí, příbuzenské vztahy aj. Služby:

•

individuální psychoterapie

•

rodinná a párová psychoterapie

•

poskytování sociálně-právních informací

•

psychodiagnostika, nácvik relaxačních technik, arteterapie

•

služba po telefonu – [email protected]

•

služby jsou bezplatné, je zajištěna mlčenlivost a anonymita

IV.

Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim příspěvková organizace města Chrudim Služby: 1. Základní sociální poradenství •

poskytuje potřebné informace k řešení nepříznivé sociální situace

•

[email protected], telefon – 469 638 630

131

2. Pečovatelská služba •

pomoc při běžných denních úkonech

•

pomoc při osobní hygieně

•

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

•

pomoc při zajištění chodu domácnosti

•

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

•

péče je poskytována ambulantně i terénně 3. Tísňová péče – „Signál v tísni“

•

pro rizikově ohrožené občany, kteří se ocitají v ohrožení života a zdraví a pro svou dlouhodobou nepříznivou situaci nebo trvale ohrožený zdravotní stav nejsou schopni přivolat si pomoc běžným způsobem (v bytě je zabudováno tlačítko tísňového volání nebo jej má klient stále při sobě, ústředna sama vytočí operační středisko Městské policie, která zajistí okamžitou pomoc) 4. Denní stacionář „Pohoda“

•

poskytuje přiměřenou péči seniorům a zdravotně postiženým občanům a pomoc jejich rodinám, a to po dobu, kdy je rodina v zaměstnání 5. Denní stacionář „Jitřenka“

•

je určen pro děti a mládež do 26 let s mentálním a kombinovaným postižením, vede je k plnohodnotnému a samostatnému životu 6. Aktivizační programy

•

zaměřují se na ovlivnění kvality života seniorů a zdravotně postižených občanů

•

široká nabídka aktivizačních programů, například: kondiční cvičení, trénink paměti, muzikoterapie, kroužek vyšívání, kavárničky, přednášky, besedy, Chrudimská univerzita třetího věku aj.

•

aktivizační programy jsou poskytovány jako služba ambulantní a terénní, individuální a skupinová

•

kluby seniorů jsou v provozu 3× týdně 7. Domácí zdravotní péče „Kirké“

•

poskytování zdravotní péče na základě doporučení ošetřujícího lékaře všem věkovým kategoriím (aplikace léků, převazy, odběr biologického materiálu,

132

osobní hygiena, sledování PVT a stravy, nácvik chůze o berlích a jiných kompenzačních pomůckách a další). Posláním organizace je zlepšit kvalitu života osob, které se ocitli v nepříznivé sociální situaci a poskytnout jim nebo jejich rodinám přiměřenou podporu tak, aby mohli žít co nejdéle důstojným životem ve vlastních domovech. V.

Český červený kříž - oblastní spolek Činnosti: •

sociální šatník pro sociálně slabé občany na doporučení sociálního odboru

•

letní rekondiční pobyty pro zdravotně oslabené děti

•

rekondiční pobyty a zájezdy pro seniory

•

humanitní pomoc při katastrofách

•

zdravotní dozory na různých akcích

•

výuka PP všech věkových kategorií

•

sociální služby na městské noclehárně

VI.

Dia – Svaz diabetiků ČR, územní organizace Chrudim Služby: •

plavání pro diabetiky

•

cvičení pro diabetiky

•

besedy s lékaři na téma DM

•

výlety a vycházky

•

nabídka cukrárenských výrobků a cukru pro diabetiky

•

jedenkrát ročně týdenní rekondice pro diabetiky s rehabilitačním zaměřením

VII.

Svaz sluchově postižených a nedoslýchavých Chrudim Služby: •

jsou poskytovány všem věkovým kategoriím sluchově postižených občanů

•

setkání, předávání zkušeností, zastupování společných zájmů

•

výlety

•

kulturní akce

133

•

informace o sluchadlech a dalších kompenzačních pomůckách

•

porady s psychologem

VIII.

Domov sociálních služeb Slatiňany DSS poskytuje denní a celoroční pobytové služby pro klienty s mentálním nebo

kombinovaným postižením ve věku od 3 let. Činnosti: •

výchovně-vzdělávací, zdravotní, rehabilitační a ošetřovatelská péče

•

respektují se práva klientů

•

volno-časové aktivity pro klienty, kroužky: pěvecký, taneční, výtvarný, sportovní, turistický aj.

•

muzikoterapie, arteterapie, ergoterapie, jízda na koni a canisterapie

•

poradenství

•

celoroční koupání ve vyhřívaném plavecko – rehabilitačním bazénu

IX.

Péče o duševní zdraví – region Pardubice Cílem je podporovat jedince s duševním onemocněním a pomáhat jim znovu se

začlenit do života. Služby: •

poradenství (sociální dávky, důchodové zabezpečení aj.)

•

praktická, psychická a lidská podpora

•

osobní asistence

•

kontaktování duševně nemocných lidí

•

individuální pomoc při řešení problémů (práce, bydlení, volný čas, finance, vztahy aj.)

•

trénink odvedností k samostatnému bydlení a vedení domácnosti

•

klub „Polárka“ pro ty, kteří mají zájem o přátelství, porozumění a aktivní náplň dne

•

služby jsou bezplatné, dobrovolné, dle přání a potřeb klienta

134

X.

Sdružení Prométheus, o. s. Nabízí kontakt lidem v krizové situaci prostřednictvím e – mailu, chatu nebo do-

pisu. Nabízí také celou řadu kurzů a poradenství. Problematika: •

vztahové problémy

•

problematika závislostí a sociální patologie (domácí násilí, drogy, apod.)

•

osobní problematika (úmrtí, ztráta smyslu života, osamělost, apod.)

•

problematika sociální a právní (finanční, bytová tíseň, péče o seniory, apod.)

•

zdravotní problematika (sexuální dysfunkce, deviace, apod.)

•

problematika menšin

•

traumatizující události (okradení, znásilnění, přepadení, apod.)

•

problematika CAN (šikana, zanedbávání, sexuální zneužívání, tělesné a psychické týrání, apod.)

XI.

TyfloCentrum Pardubice, o. p. s. – pracoviště Chrudim Jedná se o centrum pro nevidomé a těžce zrakově postižené na území pardubic-

kého kraje. TC poskytuje služby klientům starším 14 let. Služby jsou poskytovány zdarma s výjimkou průvodcovství, předčitatelských služeb a kurzů práce na PC. Služby: •

poradenství v oblasti sociálněprávní a pracovněprávní, v záležitosti kompenzačních pomůcek, v odbourávání architektonických bariér

•

průvodcovské a předčitatelské služby

•

ukázky kompenzačních pomůcek

•

vzdělávání, výuka na PC s hlasovou podporou, komunikace, odborné přednášky, ovládání technických kompenzačních pomůcek

•

podpora pracovního uplatnění

•

společenské, zájmové, kulturní programy

•

klubová činnost

•

osvětová činnost (zážitkové semináře na školách, styk s odbornou veřejností, informovanost klientů TC)

135

•

odstraňování informačních bariér (zvukové nahrávky, orientační zvukové majáčky)

•

odstraňování architektonických bariér (ozvučování křižovatek, zřizování vodících linií, apod.)

• XII.

zvukové nahrávky (zpravodaje, časopisy) Další organizace působící ve sféře sociální oblasti, které se již netýkají výhradně seniorů:

•

Pedagogicko – psychologická poradna

•

LAXUS – kontaktní a protidrogové služby

•

Mama klub – mateřské centrum

•

AMALTHEA – poskytuje dostupné, kvalitní, různorodé a kontinuální služby podporující rozvoj péče o rodinu a dítě; má dva odborné programy: Centrum náhradní rodinné péče a Zdravá rodina.

•

ARCHA – středisko výchovné péče pro děti a mládež

•

Poradna pro riziková chování

•

Poradna cestovní medicíny – očkovací centrum

•

Poradna pro odvykání kouření

•

Poradna zdravého životního stylu

•

Občanské sdružení Altus – společenství mladých lidí, organizující veřejné aktivity dětí a mládeže aj.

136

Příloha 10 (Možnosti cvičení) Seniorům je doporučováno ranní každodenní rozhýbání. Což je velmi důležité pro celkové prokrvení a uvolnění těla. Bude-li člověk přistupovat ke cvičení s chutí, je velká pravděpodobnost, že nervový systém se naladí pozitivně a pozitivní myšlení, tak může člověka provázet po celý den. Vzhledem k tomu, že tělo ve stáří již není tak pružné, rychlé, v kloubech vázne pohyb, občas něco pobolívá. Proto je důležité vhodným cvičením připravit pohybový systém na celodenní činnost. Ranní cvičení je zaměřeno na protažení a uvolnění kloubů, zejména páteře, která bývá nejvíce zatěžovaná. Dále se věnujeme bráničnímu dýchání, které navozuje celkové zklidnění a uvolnění. Nezbytné je správným způsobem zkoordinovat pohyb a dýchání. S výdechem má dojít k uvolnění kloubů a protažení svalstva. Cvičení začínáme vždy v základní poloze v leže na zádech. V této poloze jsou čidla ve svalech a kloubech nejméně drážděná. Z lehu na zádech se pokračuje do polohy na pravém a levém boku a na závěr se cvičí vleže na břiše. Cviky jsou jednoduché, takže nezatěžují příliš nervový systém. Ze strany cvičence musí být cvikům věnována pozornost. Cviky jsou metodický seřazené, jsou určeny pro začínající, zkušené, méně pohybově zdatné i zdatnější cvičence. V průběhu dne je vhodné zvolit vyrovnávací cvičení. Jedná se o cílově zaměřené cvičební jednotky, které jednak zmírňují bolest, vedou k odstranění chybných pohybových stereotypů a kompenzují přetěžování pohybového aparátu. Patří sem cvičení zaměřená na protahování, uvolňování a posilování, která jsou nezbytně důležitá pro udržení svalové a kloubní funkčnosti. Svaly, které mají tendenci se zkracovat se vhodnými cviky uvolňují a protahují. Svaly, které mají sklon k ochabování je zapotřebí vhodně aktivizovat. U cviků vyrovnávacích začínáme cvičit v základní poloze vleže na zádech až přejdeme do polohy na břiše a z ní do polohy ve vzporu na předloktích klečmo. Je-li cvičenec zdatnější, může při cvičení zaujmout polohu v sedě u opory či bez opory, dále následuje například: stoj mírně rozkročný či sed vzpřímený a únožný. Cvikům posilovacím vždy předchází uvolňování a protahování svalů. U posilovacích cviků se zamě-

137

řujeme na posilování ohýbačů krční páteře, břišních svalů, hýžďových svalů, vzpřimovačů páteře a svalstva pánevního dna. Vychází se ze základní polohy vleže na zádech. Součástí vyrovnávacího cvičení je relaxace. Při správném a dlouhodobém nácviku si cvičenec může vypěstovat nejen schopnost uvolňovat úroveň svalového napětí, ale též pozitivně působit na svou psychiku a vegetativní nervový systém. Svalová relaxace přináší psychické zklidnění a harmonii těla i duše. Člověk se při cvičení zaměřuje nejen na pohyby vlastního těla, ale učí se soustředit na pocity, které pohybem vznikají a současně poznává kontrast mezi uvolněním a napětím. Dechové cvičení má stejně důležitý význam jako relaxace či vyrovnávací cviky. Cvičenec během dechové gymnastiky procvičuje dýchání brániční, dolní hrudní dýchání, horní hrudní dýchání a nácvik dechové vlny. Cvičenec zaujímá základní polohu vleže na zádech v mírném roznožení. Například při nácviku bráničního dýchání položí ruce na břicho, palce ruky jsou nad pupkem a ostatní prsty pod pupkem. Při výdechu zatlačí dlaně mírně do břicha a vnímá kontrakci břišních svalů, kdy břišní stěna směřuje k bederní páteři. Při vdechu se nadechne pod dlaně a vnímá rozpínavost celé břišní krajiny, bránice se vyklenuje do dutiny břišní a stlačuje břišní orgány. Postupně se cvičenec učí prodlužovat dobu výdechu.

138