Volby a volební systémy

Volby a volební systémy

Funkce voleb „

„

„

„ „ „

zjistit aktuální rozložení politických sil a přidělit jim odpovídající reprezentaci rozdělit mandáty v PS, vytvořit parlamentní většinu, vládu a opozici zjistit aktuální požadavky a priority společnosti kontrolní funkce legitimizační funkce integrační funkce – integrace různorodých požadavků a priorit do vládního systému

Zásady volebního práva „

„

„

„ „

všeobecné – platí pro všechny občany rovné – všechny hlasy mají stejnou váhu přímé – voliči hlasují přímo pro jednotlivé kandidáty či kandidátní listiny aktivní – právo volit pasivní – právo být volen

Svobodné volby „

„

„

„

volič musí mít svobodu výběru mezi stranami a kandidáty nesmí být vystaven nátlaku, aby odevzdal hlasy pro určitou stranu musí mít možnost získat informace o kandidátech a utvořit si vlastní úsudek volby se provádějí v tajném hlasování – nelze zjistit, jak jednotliví voliči volili

Volební systém „

„

mechanismus, který transformuje hlasování voličů do podoby voleného zastupitelského orgánu ovlivňuje podobu politického systému země

(Dis)proporcionalita volebních systémů „

„ „

každý volební systém je alespoň částečně disproporcionální, tzn. produkuje odlišný poměr mezi procentem získaných hlasů a procentem obdržených mandátů nadreprezentace podreprezentace

Komponenty volebního systému „ „ „ „ „

volební obvod forma kandidatury struktura hlasu volební klauzule volební formule

Volební obvod „

„

„

soubor voličů (elektorát) vymezený příslušností k určitému území velikost volebního obvodu určuje počet volených zastupitelů volební obvody • jednomandátové • vícemandátové

„

Jednomandátové • používají se ve většinových volebních systémech • vysoká míra personalizace volby a úzká vazba mezi zastupitelem a voliči • omezená reprezentace menšiny

„

Vícemandátové • čím větší je volební obvod, tím přesnější je projekce rozložení politických sil

Volební obvod a proporcionalita volebního systému „

velikost volebního obvodu - ve vícemandátových volebních obvodech je kritickou hranicí 4-5 mandátů; pod ní dochází k výrazné disproporcionalitě ve prospěch stran s vyšším volebním ziskem

„

„

„

počet kandidujících stran - každá menší strana, která nemá šanci na získání mandátu, zvyšuje nadreprezentaci větších stran váha hlasu - upřednostnění teritoriálních kriterií při distribuci mandátů mezi volební obvody před kriterii hustoty zalidnění volební geometrie - možnost účelové manipulace s hranicemi volebních obvodů

Forma kandidatury „

„ „

upravuje vztahy mezi voliči a kandidáty a mezi kandidáty a nominující stranou personální x kandidátní listina přísně vázaná kandidátní listina volič odevzdává svůj hlas pouze pro kandidátní listinu a nemá možnost ovlivnit preferenčními hlasy pořadí kandidátů na ní

„

„

vázaná kandidátní listina - voliči je umožněno ovlivnit preferenčními hlasy pořadí kandidátů na listině otevřená kandidátní listina - volič může hlasovat dle libosti pro konkrétní kandidátní listinu, jednotlivé kandidáty nebo kombinovat hlasování

Struktura hlasu „

„ „

„

transformace rozdílných politických preferencí voličů do jednotné podoby hlasování jediný hlas – volič má jediný hlas vícenásobný hlas - volič disponuje takovým počtem hlasů, který odpovídá velikosti volebního obvodu alternativní hlas - kromě výběru preferovaného kandidáta volič může označit i kandidáta dalšího

„

„

„

„

„

limitovaný hlas - volič má k dispozici více hlasů, jejich počet je však nižší než počet volených mandátů kumulativní hlas – volič může udělit jednomu kandidátovi i více hlasů preferenční hlas - volič může určit vlastní pořadí kandidátů na kandidátce kombinovaný hlas - volič může kombinovat hlasování pro kandidáty z různých kandidátních listin bez ohledu na jejich pořadí dvojitý hlas - volič disponuje jedním hlasem pro výběr kandidáta v jednomandátovém volebním obvodě a určitým typem druhého hlasu pro volbu kandidátů z kandidátních listin

Volební klauzule „

„

„

minimální počet hlasů, kterého musí strana dosáhnout, aby mohla postoupit do další fáze skrutinia volební klauzule se uplatňuje především v poměrných volebních systémech může být stanovena minimálním procentem hlasů či předem určeným minimálním počtem hlasů

Psychologické působení pětiprocentní klauzule 1992 5%

1996

4,59 %

4% 3,77 % 3,15 % 3% 2,69 % 2% 1%

3,08 % 2,80 % 2,05 %

1,37 % 1,30 % 1,08 %

1,40 %

Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1 - 5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 19. - 20.6.1998 ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL Unie svobody Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Důchodci za životní jistoty Demokratická unie Strana zelených Nezávislí Moravská demokratická strana Česká strana národně sociální Občanská koalice-Politic.klub Celostátní aktiv občanů Sdružení důchodců ČR Alternativa 2000 Pravý blok Občanská demokratická aliance

1 928 660 1 656 011 658 550 537 013 513 596

32.31 27.74 11.03 9.00 8.60

232 965 182 900 86 431 67 143

3.90 3.06 1.45 1.12

51 981 22 282 17 185 14 788 0 0 0 0 0

0.87 0.37 0.29 0.25 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 14. - 15.6.2002 Česká str.sociálně demokrat. Občanská demokratická strana Komunistická str.Čech a Moravy Koalice KDU-ČSL, US-DEU Sdružení nezávislých Strana zelených Republikáni Miroslava Sládka Str.venkova-spoj.občan.síly Strana za životní jistoty Česká strana národně sociální Naděje Pravý Blok Občanská demokratická aliance Volba pro budoucnost Cesta změny Moravská demokratická strana Strana zdravého rozumu Akce za zruš.Senátu a proti t. Balbínova poetická strana Humanistická aliance Republikáni Národně demokratická strana Česká pravice České sociálně demokrat.hnutí Romská občanská iniciativa ČR Strana demokrat.socialismu Nové hnutí Demokratická liga

1 440 279 1 166 975 882 653 680 671

30.20 24.47 18.51 14.27

132 699 112 929

2.78 2.36

46 325 41 773 41 404 38 655 29 955 28 163 24 278 16 730 13 169 12 957 10 849 9 637 9 287 8 461 6 786 5 532 2 041 602 523 475 139 4 59

0.97 0.87 0.86 0.81 0.62 0.59 0.50 0.35 0.27 0.27 0.22 0.20 0.19 0.17 0.14 0.11 0.04 0.01 0.01 0.00 0.00 0.08

Volby do PS

1992 1996 1998 2002 2006

Součet % hlasů pro dvě nejsilnější strany 43,82 56,06 60,05 54,67 67,70

Počet stran Počet stran v PS, tj. s podporou s podporou mezi 1-5% nad 5% hlasů 8 7 6 4 5 4 5 2 5 1

Součet % hlasů pro strany s podporou 1-5% 17,95 9,33 9,53 5,14 2,08

Volební formule „

„

matematický výpočet, pomocí kterého se převádějí volební výsledky na mandáty volební formule většinové a poměrné

Většinové volební formule „

„

„

„

princip prosté (relativní) většiny - mandát obdrží ten kandidát, který získá v daném jednomandátovém volebním obvodě nejvyšší počet hlasů princip absolutní většiny - mandát se přidělí kandidátovi, který v daném jednomandátovém volebním obvodě obdrží nadpoloviční většinu všech hlasů alternativní hlasování - varianta předchozí většinové volební techniky, která ale nepředpokládá konání druhého kola princip omezeného hlasu - většinová volební technika používaná ve vícemandátových volebních obvodech

Proporční volební formule - metody volebních kvót „

„

vycházejí z předpokladu, že procento přidělených mandátů by mělo odpovídat procentu získaných hlasů volební kvóta vyjadřuje počet hlasů připadajících na jedno křeslo v zastupitelstvu

„

„

„

Hareho kvóta - vypočítává se podílem celkového počtu odevzdaných hlasů na počtu mandátů rozdělovaných v daném volebním obvodě Droopova kvóta - přičítá k počtu rozdělovaných mandátů (M) fiktivní křeslo a celkový výsledek zvýší o 1 Hagenbach-Bischoffova volební kvóta - přičítá k počtu rozdělovaných mandátů (M) fiktivní křeslo

Proporční volební formule - metody volebního dělitele „

„

jsou založeny na stejném principu jako metoda největšího průměru mandáty jsou postupně přidělovány stranám v pořadí dle výše průměrného počtu získaných hlasů připadajícího na jeden mandát

formule posloupnost dělitelů d´Hondt 1; 2; 3; … n upravený d´Hondt 1,42; 2; 3; … n Sainte-Laguë 1; 3; 5; … 2n -1 upravený Sainte-Laguë 1,4; 3; 5; … 2n -1 Imperiali 2; 3; 4; … n +1 dánský dělitel 1; 4; 7; … 3n -2 pozn.: n vyjadřuje počet zastupitelů volených v daném volebním obvodě

Většinový volební systém „

„

„

jednomandátové volební obvody – počet odpovídá počtu poslaneckých mandátů vítěz bere vše – kandidát, který dostane nejvíce hlasů, získá poslanecký mandát vítězný kandidát zastupuje i voliče, kteří pro něj nehlasovali

Vlastnosti většinového volebního systému „

„

„

do zastupitelského sboru se zpravidla dostane málo politických stran, úloha slabších stran je zanedbatelná vládu sestavuje málo politických stran – často pouze jediná vláda je kontrolována relativně stabilní a jednotnou opozicí

„

„

„ „

většinový volební systém nedostatečně odráží rozložení politických sil v zemi menšiny jsou nedostatečně zastoupeny v parlamentu nepříznivý pro malé politické strany nepoměr mezi počtem obdržených hlasů a počtem mandátů

Většinový volební systém ve VB „

„ „

„

většinový vol. systém se používá ve volbě do Dolní sněmovny cca 650 volebních obvodů podmínkou kandidatury je kauce 150 liber (vrací se pokud kandidát získá alespoň 5%) volby se konají nejpozději do pěti let od předchozích

Výsledky voleb - Spojené království 1983 Název strany

% hlasů

% křesel

Konzervativci

42,4

61,1

Labouristé

27,6

32,2

Liberálové + Sociální demokraté Skotská národní strana Waleští nacionalisté

25,4

3,5

1,1

0,3

0,4

0,3

3,1

2,6

Ostatní

Senátní volby v ČR „ „ „ „

81 volebních obvodů personální kandidátní listina jediný hlas princip absolutní většiny

Systém poměrného zastoupení „ „

„

„

má velké, vícemandátové obvody strany sestavují pro jednotlivé obvody kandidátní listiny počet míst na listině zpravidla odpovídá počtu mandátů rozdělovaných v obvodě voliči se rozhodují pro kandidátní listiny

Výhody systému poměrného zastoupení „

„

„

dynamičtěji a spravedlivěji přenáší vůli obyvatelstva umožňuje určit rozložení všech politických sil a zajistit jim parlamentní zastoupení je výhodný pro společnosti s četnými menšinovými zájmy

Nedostatky systému poměrného zastoupení „

„ „

„

„

tříštění politické moci – oslabení činnosti parlamentu a vlády, která je zpravidla koaliční zvýšená možnost působení radikálních sil proporcionalita systému je omezována různými mechanismy volič nemůže ovlivnit výběr jednotlivých kandidátů poslanci se více ohlížejí na úzké stranické zájmy než na zájmy svého obvodu

Systém voleb do Poslanecké sněmovny P CŘ „ „ „ „

„

14 volebních krajů vázané kandidátní listiny 2 preferenční hlasy 5% volební klauzule (10, 15 a 20% pro koalice) d´Hondtova volební formule

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 2. - 3.6.2006 ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL Strana zelených

1 892 475 35.38 1 728 827 32.32 685 328 12.81 386 706 7.22 336 487 6.29

SNK Evropští demokraté

111 724

2.08

Nez. dem. (V.Železný) NEZÁVISLÍ Strana zdravého rozumu Pravý Blok US-Demokratická unie Právo a Spravedlnost Moravané ROVNOST ŠANCÍ Národní strana Koalice pro Českou rep. Koruna Česká (monarch.) Balbínova poetická strana 4 VIZE-www.4vize.cz Česká strana.národ.soc. Helax-Ostrava se baví Humanistická strana Folklor i Společnost Česká pravice

36 708 33 030 24 828 20 382 16 457 12 756 12 552 10 879 9 341 8 140 7 293 6 897 3 109 1 387 1 375 857 574 395

0.68 0.61 0.46 0.38 0.30 0.23 0.23 0.20 0.17 0.15 0.13 0.12 0.05 0.02 0.02 0.01 0.01 0 00

Smíšený volební systém v SRN „

„ „ „

„

polovina poslanců je volena v jednomandátových volebních obvodech na základě relativní většiny a polovina na základě kandidátních listin systémem poměrného zastoupení volič má dva hlasy 656 rozdělovaných mandátů kandidátní listiny v rámci jednotlivých spolkových zemí Hare-Niemeyerova metoda

„

„

5% klauzule, popř. alespoň tři mandáty v rámci většinové části voleb přebytkové mandáty – vznikají v případě, že politická strana získá v některé ze spolkových zemí na základě prvních hlasů více přímých mandátů, než jí přísluší celkově na základě druhých hlasů