Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Kompara ní studie

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová

Obsah: Úvod ......................................................................................................................................................................2 1 Program IB-NET Sv tové banky ....................................................................................................................3 1.1 P ístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování ................................................................................3 1.2 Výroba a spot eba vody .........................................................................................................................3 1.3 Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry.................................................................5 1.4 Ztráty vody ve vodovodní síti.................................................................................................................5 1.5 Provozní náklady na m3 .........................................................................................................................6 1.6 Úrove išt ní odpadních vod ..............................................................................................................10 1.7 P íjmy z vodného a sto ného................................................................................................................11 2 European Water Association (EWA) ............................................................................................................13 2.1 Pitná voda............................................................................................................................................13 2.2 Odpadní voda ......................................................................................................................................14 3 Rakouská studie ...........................................................................................................................................15 4 Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodá ství vybraných zemí......................16 4.1 Socioekonomické indikátory ................................................................................................................16 4.2 Ekonomické nástroje vodního hospodá ství..........................................................................................17 5 Stru ný vý et dalších informa ních zdroj ...................................................................................................21 5.1 Evropská komise..................................................................................................................................21 5.2 OECD..................................................................................................................................................21 5.3 EUROSTAT ........................................................................................................................................21 Záv r....................................................................................................................................................................21 Literatura..............................................................................................................................................................22

IREAS, Institut pro strukturální politiku Kompara ní studie zá í, 2006

Úvod Cílem této studie je popsat pozici eského sektoru vodovod a kanalizací (dále VaK) ve srovnání s vybranými evropskými zem mi. Studie zahrnuje indikátory sledované v rámci dostupných srovnávacích statistik r zných mezinárodních organizací. Analýza je rozd lena do p ti ástí. V rámci každé ásti pracují auto i s daty z jiného informa ního zdroje a provád jí základní možné komparace. Každý informa ní zdroj zahrnuje p ehled ur itých zemí a soubor r zných indikátor za specifické asové období, takže nebylo možné provést souhrnné srovnání konkrétních zemí bez ohledu na zdroj dat. eská republika je obvykle srovnávána pouze s ostatními novými lenskými zem mi EU, a koliv má v ad ohled smysl porovnávat sektor vodovod a kanalizací v R i s vysp lými evropskými zem mi. V ad indikátor se pohybujeme nad evropskými pr m ry. Cílem zpracované kompara ní studie je tedy tento nedostatek odstranit a na základ dostupných dat provést srovnání R v celoevropském kontextu. Tuto snahu velmi komplikuje již zmín ná neúplnost a nemožnost srovnání dat. Studie se zam uje na technické a ekonomické aspekty sektoru VaK. Obsahuje i n kolik poznámek k institucionálním otázkám, a koliv komplexní analýza institucionálního zázemí jednotlivých zemí nebyla z prostorových d vod zahrnuta. Národnostní specifika systém VaK lze dohledat v odkazech na p vodní zdroje dat.

2


1

Program IB-NET Sv tové banky

„The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET)“ je novou iniciativou Sv tové banky, jejímž cílem je podporovat ve ejný p ístup k dat m sektor VaK jednotlivých stát . Tyto informace mají napomáhat mezinárodnímu srovnání sektor VaK a k zavád ní osv d ených postup do praxe mén vysp lých ekonomik. Kone ným cílem aktivity IB-NET je dosáhnout zvýšení kvality služeb pro kone né spot ebitele (zejména obyvatelstvo) a zlepšení stavu vodního prost edí.1 Vytvá ená databáze Sv tové banky zatím dosud neobsahuje údaje za všechny státy. V tšina dat pochází ze stát Latinské Ameriky, Asie, Afriky a východní Evropy. Pro ú ely této studie se auto i zam ili na evropský prostor a provedli porovnání dostupných dat eské republiky, Chorvatska, Anglie a Walesu, Ma arska, Norska a Rumunska. IB-NET pracuje hlavn s údaji týkajícími se infrastruktury vodárenských spole ností v r zných zemích. Pro každou zemi je zárove k dispozici stru ný popis obecného institucionálního rámce. V tšina indikátor sledovaných Sv tovou bankou pochází z let 2000 – 2004. Jako p epo ítávací pen žní jednotka slouží americký dolar. Je d ležité poznamenat, že národní data obsažená v IBNET jsou ve skute nosti pr m ry za 15-20 významných podnik VaK. Nejedná se tedy o kompletní data celého sektoru VaK v dané zemi. 1.1 P ístup obyvatelstva k pitné vod a odkanalizování Prvním sledovaným indikátorem je podíl zásobovaných obyvatel pitnou vodou na celkové populaci. Tento podíl p esahuje ve všech zemích 90% a nevykazuje zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejlépe je na tom Ma arsko s 99%. V roce 2004 stále existovala v Rumunsku a Ma arsku ur itá skupina obyvatel, která byla zásobovaná pitnou vodou z ve ejných odb rných míst (tj. nikoliv p ímým napojením domácností na vodovod). V Rumunsku se v roce 2004 jednalo o 8% a v Ma arsku o 1% lidí z celkového po tu obyvatel zásobovaných pitnou vodou. Podíl tohoto typu dodávky vody se b hem sledovaných let 2000 – 2004 v obou zemích pomalu snižoval. Údaje o napojení obyvatel na ve ejnou kanaliza ní sí vykazují v tší odlišnosti (viz tabulka 1). V roce 2003 dosáhl podíl obyvatel napojených na kanalizaci ve všech sledovaných zemích nejmén 60% z celkového po tu obyvatel dané zem . Nejlépe je na tom eská republika, kde toto napojení iní 75%. Údaje o kvalit išt ní m stských odpadních vod jsou uvedeny dále (viz. tabulka 13 a 14).

Tabulka .1. Napojení obyvatel na kanaliza ní sít (%) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

75%

67%

n.a.

54%

69%

71%

2001

76%

67%

n.a.

55%

73%

71%

2002

75%

68%

n.a.

57%

75%

72%

2003

76%

68%

n.a.

60%

76%

73%

2004

75%

68%

n.a.

60%

69%

73%

Rok

R

2000

Zdroj: The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET).

1.2 Výroba a spot eba vody V tabulce. 2 a 3 lze v letech 2000 – 2004 ve v tšin zemí pozorovat snížení výroby a spot eby vody. K nejvýrazn jšímu snížení došlo v Rumunsku, kde se výroba vody snížila o 37,6% a její spot eba o 40,7%. V 1

The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET). [online] http://ib-net.org

3


Chorvatsku a Ma arsku došlo ke snížení výroby vody o tém 7% a v eské republice o 9,5%. Spot eba vody se v eské republice b hem sledovaných p ti let snížila o 4,8%. V n kterých zemích ( R, Rumunsko) výrazn ji poklesla výroba vody než její spot eba. To bylo zp sobeno p edevším sou asným snížením ztrát vody ve vodovodních sítích (viz tabulka 5).

Tabulka .2. Výroba vody

(v litrech na osobu a den) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

274

466

278

248

633

617

2001

267

453

281

239

658

545

2002

260

433

282

244

608

481

2003

259

452

288

247

606

426

2004

248

433

n.a.

230

633

385

Rok

R

2000


Graf 1. Výroba vody 700

litry na osobu a den

600 500

2000 2001

400

2002

300

2003 2004

200 100 R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko


V zemích st ední a východní Evropy ( R, Ma arsku, Chorvatsku a Rumunsku) byl všeobecný pokles spot eby vody v letech 2000 - 2004 zp soben zavedením r zných druh ekonomických opat ení a kontrolních nástroj , jako nap . instalace vodom r u spot ebitel (viz kapitola 1.3), investice do kanaliza ní sít a OV a následné zvýšení plateb za vodné a sto né aj. V R a Ma arsku se n kte í velkoodb ratelé rozhodli p ejít na samozásobení z vlastních zdroj vody. eští experti odhadují, že spot eba vody na osobu a den již dosáhla hygienického minima, takže další pokles není pravd podobný ani p i dalším zvýšení cen.

4


Tabulka .3. Spot eba vody (v litrech na osobu a den) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

208

382

233

200

n.a.

388

2001

204

370

235

191

n.a.

327

2002

201

358

235

191

400

281

2003

201

364

241

191

428

249

2004

198

351

n.a.

180

421

230

Rok

R

2000


1.3 Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry Objem prodané vody, jejíž spot eba je p ímo m ena u spot ebitel , dosáhl alespo 82% ve všech sledovaných zemích, krom Anglie a Walesu, kde bylo v roce 2003 m eno u zákazník pouze 42% odb r . Nejvyššího podílu dosahuje eská republika (100%). Nejv tší nár st „m ené“ spot eby vody zaznamenalo v letech 2000 – 2004 Rumunsko, ímž lze vysv tlit i výrazné snížení spot eby vody v této zemi.

Tabulka .4. Podíl prodané vody spot ebitel m s instalovanými vodom ry (%) Rok

R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

2000

99%

82%

39%

93%

n.a.

76%

2001

99%

82%

40%

95%

n.a.

81%

2002

99%

82%

41%

96%

n.a.

84%

2003

100%

82%

42%

95%

n.a.

87%

2004

100%

82%

n.a.

96%

n.a.

88%


1.4 Ztráty vody ve vodovodní síti Ztráty vody ve vodovodní síti p edstavují objem vyrobené pitné vody, která se p i dodávce spot ebitel m „ztratí“ v d sledku technických závad na potrubí, pr sak , poruch na vodom rech apod. Indikátor je vyjád en na 1 km vodovodní sít a den. Nejvyšší ztráty vody ve vodovodní síti vykazuje op t Rumunsko (69,9 m3 na km a den v roce 2004). Snížení hodnoty tohoto indikátoru m že být zp sobeno rekonstrukcemi vodovod , zlepšením opat ení proti krádežím vody a zavedením lepšího monitoringu. V relativních íslech dosáhlo nejv tšího zlepšení Rumunsko, kde se ztráty vody v letech 2000 – 2004 snížily o 36%. V eské republice došlo ke snížení o 3,2%, v Chorvatsku o 7% a Ma arsku o 3,3%. Naopak v Norsku a Anglii a Walesu se ztráty vody b hem sledovaného období zvýšily.

5


Tabulka .5. Ztráty vody ve vodovodní síti (m3/km/den) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

12,6

14,5

7,1

9,2

n.a.

108,9

2001

11,8

14,2

7,4

9,3

n.a.

103,6

2002

10,8

12,6

7,5

10,0

15,5

93,2

2003

10,5

14,4

7,5

10,7

20,2

82,0

2004

8,6

13,1

n.a.

8,9

22,3

69,9

Rok

R

2000


Graf 2. Ztráty vody 120,0 100,0 2000

m3/km/den

80,0

2001 60,0

2002 2003

40,0

2004

20,0 R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko


1.5 Provozní náklady na m3 Tabulka 6 obsahuje celkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování na m3. Na první pohled je patrný velký rozdíl mezi nízkými provozními náklady v Rumunsku a Chorvatsku (0,36$ a 0,57$ v roce 2004) a pom rn vysokými provozními náklady v eské republice (1,03$) a Ma arsku (0,83$). V letech 2000 a 2004 se celkové provozní náklady na prodaný m3 ve všech ty ech zkoumaných zemích st ední a východní Evropy zvýšily nejmén o 42%. Nejvyšší jednotkové provozní náklady vykazuje Norsko.

6


Tabulka .6. Jednotkové provozní náklady zásobování pitnou vodou a odkanalizování ($/prodaný m3) Rok

R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

2000

$ 0,65

$

0,40

n.a.

$

0,40

n.a.

$

0,16

2001

$ 0,67

$

0,41

n.a.

$

0,44

n.a.

$

0,18

2002

$ 0,76

$

0,45

$ 0,40

$

0,55

$ 1,07

$

0,22

2003

$ 0,90

$

0,50

$ 0,45

$

0,67

$ 1,19

$

0,27

2004

$ 1,03

$

0,57

n.a.

$

0,83

$ 1,30

$

0,36


Tabulka 7 ukazuje jednotkové provozní náklady pouze pro zásobování pitnou vodou, které obvykle p edstavují více než polovinu celkových jednotkových provozních náklad (od 54% v eské republice do 67% v Rumunsku v roce 2004). V letech 2000 – 2004 se podíl t chto provozních náklad na vodu snížil ve všech zemích st ední a východní Evropy, což znamená, že náklady na odkanalizování se relativn zvyšovaly. P í inou tohoto vývoje m že být stále se zvyšující tlak na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a OV, kde jsou instalovány lepší technologie išt ní. Nové investice zvyšují i náklady na provoz. Podíl jednotkových provozních náklad na poskytování pitné vody se b hem sledovaných p ti let zvýšil o 4% v eské republice a Ma arsku a o 7-8% v Chorvatsku a Rumunsku.

Tabulka .7. Jednotkové provozní náklady – pouze zásobování pitnou vodou ($/prodaný m3) Rok

R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

2000

$

0,38

$

0,29

$ 0,33

$

0,27

n.a.

$

0,12

2001

$

0,39

$

0,27

$ 0,31

$

0,30

n.a.

$

0,12

2002

$

0,43

$

0,29

$ 0,32

$

0,37

$ 0,78

$

0,15

2003

$

0,51

$

0,34

$ 0,34

$

0,45

$ 0,74

$

0,19

2004

$

0,56

$

0,37

n.a.

$

0,53

$ 0,80

$

0,24


Personální náklady jsou zpravidla hlavní složkou provozních náklad . V roce 2004 se jejich hodnoty tém ve všech zemích pohybovaly mezi 35% a 39% celkových provozních náklad . Výjimkou byla eská republika, kde tvo í personální náklady pouze 12% celkových provozních náklad .

7


Tabulka .8.

Personální náklady vs. celkové provozní náklady ( %) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

14%

28%

19%

42%

n.a.

27%

2001

14%

30%

19%

41%

n.a.

30%

2002

14%

35%

19%

42%

40%

31%

2003

13%

36%

19%

36%

39%

35%

2004

12%

38%

n.a.

35%

39%

35%

Rok

R

2000


V databázi IB-NET jsou sledovány dva indikátory nabízející srovnání efektivnosti práce v podnicích VaK. První indikátor ukazuje relativní množství pracovník na 1000 vodovodních a kanaliza ních p ípojek (tabulka 9). Zde je op t patrná jistá nevýhoda Rumunska, kde je na 1000 p ípojek zam stnáno asi 13 osob, zatímco v Ma arsku to bylo v roce 2004 pouze 5,4 osob a v R 8,3 osob. Ve všech zemích se po et zam stnanc na 1000 p ípojek snižoval. P ípojka se obvykle definuje jako ta ást vodovodní nebo kanaliza ní sít , která p ivádí/odvádí vodu p ímo do/od nemovitosti zákazníka. Jedno p ipojení k vodovodu nebo kanalizaci se obvykle vztahuje k jedné budov . Po et domácností p ipojených na sít neodpovídá po tu p ípojek, jelikož bytové domy mají obvykle pouze jednu p ípojku.

Tabulka .9. Po et zam stnanc na 1000 vodovodních a kanaliza ních p ípojek Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

10,1

7,0

n.a.

6,7

n.a.

20,7

2001

9,6

6,9

n.a.

6,3

n.a.

18,4

2002

9,2

6,8

n.a.

5,8

n.a.

16,0

2003

8,8

6,7

n.a.

5,6

n.a.

14,6

2004

8,3

6,6

n.a.

5,4

n.a.

13,3

Rok

R

2000


Druhý indikátor p epo ítává pracovníky na 1000 p ipojených obyvatel na vodovodní a kanaliza ní sít (tabulka 10). Výsledky se zdají být více homogenní než u p edchozího indikátoru. U tohoto indikátoru jsou eliminovány možné rozdíly v chápání pojmu „p ípojka“ mezi jednotlivými státy.

8


Tabulka .10. Po et zam stnanc na 1000 p ipojených obyvatel Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

1,2

1,6

n.a.

1,6

n.a.

1,8

2001

1,1

1,5

n.a.

1,6

n.a.

1,8

2002

1,1

1,5

n.a.

1,5

n.a.

1,7

2003

1,1

1,5

n.a.

1,5

n.a.

1,7

2004

1,1

1,6

n.a.

1,4

n.a.

1,6

Rok

R

2000


Tabulka 11 se obsahuje podíl náklad na elektrickou energii v celkových jednotkových provozních nákladech. Tento podíl je nejnižší v eské republice (náklady na energii byly v roce 2004 jen 6%). Podíl náklad na elektrickou energii se pomalu snižuje, a koli ceny elekt iny v ase rostou. Nejvyšší relativní náklady na energii má Rumunsko (17%).

Tabulka .11. Náklady na elektrickou energii vs. celkové provozní náklady (%) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

7%

7%

13%

12%

n.a.

25%

2001

7%

7%

13%

11%

n.a.

21%

2002

6%

7%

13%

11%

n.a.

22%

2003

6%

7%

13%

12%

n.a.

20%

2004

6%

7%

n.a.

9%

n.a.

17%

Rok

R

2000


Poslední indikátor týkající se náklad ukazuje míru využívání dodavatelských služeb podniky VaK. Nejv tší podíl (19% a více) byl dosažen ve všech sledovaných letech v Chorvatsku. Z porovnání vývoje podílu náklad na dodavatelské služby s vývojem relativního po tu zam stnanc (tabulka 10) nelze vyvodit žádné konkrétní záv ry – tj. není potvrzena hypotéza, že pokles relativního po tu zam stnanc zp sobuje nár st využívání dodavatelských služeb.

9


Tabulka .12. Dodavatelské služby vs. celkové provozní náklady Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

10%

19%

15%

7%

n.a.

7%

2001

11%

20%

15%

8%

n.a.

7%

2002

10%

20%

15%

7%

n.a.

8%

2003

10%

21%

15%

8%

n.a.

9%

2004

9%

19%

n.a.

8%

n.a.

11%

Rok

R

2000


1.6 Úrove išt ní odpadních vod Podíly v tabulce 13 a 14 ukazují míru išt ní odpadních vod, které jsou následn vypoušt ny do vod povrchových. Nejv tší podíl primárn išt ných odpadních vod na celkovém množství vypoušt ných odpadních vod má Rumunsko (98% v roce 2004). Primární išt ní znamená p edevším mechanické p e išt ní odpadních vod (tj. odstran ní materiál rozptýlených ve vod ).

Tabulka .13. Podíl alespo primárního išt ní (% z vypoušt ných odpadních vod celkem) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

93%

13%

95%

60%

n.a.

98%

2001

93%

12%

97%

87%

n.a.

98%

2002

95%

11%

98%

83%

n.a.

98%

2003

96%

13%

98%

77%

n.a.

98%

2004

97%

54%

n.a.

80%

n.a.

98%

Rok

R

2000


Porovnáváme-li podíl sekundárního (biologického) išt ní, je situace mírn odlišná. Nejlepších výsledk dosahuje eská republika, kde tento podíl v roce 2004 dosahuje 95% z celkového objemu vypoušt né odpadní vody. Tohoto vysokého podílu bylo dosaženo proto, že data IB-NET za R zahrnují hlavn v tší podniky VaK, které jsou již vybaveny OV s vyšší úrovní išt ní. V Ma arsku práv probíhá rozsáhlá výstavba OV pro hlavní m sto Budapeš . Až bude zprovozn na, podíl sekundárn išt ných odpadních vod se také p iblíží 90%. Nejhorší situace je v Chorvatsku (pouze 1% odpadní vody je biologicky išt no). Sm rnice EU požadují, aby v definovaných citlivých územích byla na OV instalována terciární úrove išt ní odpadních vod (tj. odstran ní dusi nan a fosforu). Implementací sm rnice . 91/271/EHS bylo celé území eské republiky vyhlášeno citlivou zónou. Bohužel údaje o podílu terciárního išt ní nejsou v databázi IB-NET k dispozici (více informací viz kapitola 2).

10


Tabulka .14. Podíl alespo sekundárního išt ní (% z vypoušt ných odpadních vod celkem) Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

91%

1%

92%

58%

n.a.

79%

2001

91%

1%

96%

49%

n.a.

72%

2002

93%

1%

98%

52%

n.a.

70%

2003

94%

1%

98%

61%

n.a.

88%

2004

95%

1%

n.a.

59%

n.a.

88%

Rok

R

2000


1.7 P íjmy z vodného a sto ného Poslední kategorie IB-NET indikátor nabízí porovnání p íjm za „prodaný“ m3 vody a odpadní vody. Tato ástka je uvedena v m sí ních ekvivalentech a odráží celkové fakturované ástky, které zákazníci za služby zaplatili. Nejvyšší p íjmy z dodávek pitné vody a odkanalizování plynou spole nostem VaK v Rumunsku (12$ za m3 v roce 2004). V Norsku a Anglii a Walesu p íjmy jen o málo p evyšují dva dolary . Je obtížné vysv tlit tak velké rozdíly v p íjmech za m3 v jednotlivých zemích, protože tvorba cen a regulace ji provázející se v jednotlivých zemích liší. Celkové p íjmy spole nosti dále ovliv uje ada faktor . Drahou vodu v Rumunsku lze vysv tlit velkým množstvím ztrát ve vodovodní síti (viz tabulka. 5), což zvyšuje náklady na poskytování služby. Další analýzu cen lze nalézt v kapitole 5 této studie.

Tabulka .15. Pr m rné p íjmy za vodu a odpadní vodu (US$/m3 prodané vody a odpadní vody) rok

R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

2000

$

0,71

$

0,50

n.a.

$

0,38

n.a.

$ 9,27

2001

$

0,78

$

0,50

n.a.

$

0,44

n.a.

$ 8,30

2002

$

0,97

$

0,59

$ 1,91

$

0,53

$ 2,36

$ 8,82

2003

$

1,18

$

0,69

$ 2,14

$

0,64

$ 2,47

$ 9,64

2004

$

1,37

$

0,87

n.a.

$

0,75

$ 2,56

$12,00


Graf 3 ukazuje porovnání pr m rných p íjm na m3 z roku 2003 s jednotkovými provozními náklady (tabulka 6). Všeobecn platí, že p íjmy by m ly p evyšovat provozní náklady, což není p ípad Ma arska. V eské republice tvo í nevelký rozdíl mezi p íjmy a náklady p im ený zisk. Rozdíly mezi p íjmy a provozními náklady mohou být zp sobeny existencí investi ních náklad , které mohou, ale nemusí být zahrnuty v provozních nákladech (závisí to zp sobu regulace sektoru VaK). V eské republice je v provozních nákladech zahrnuta pouze malá ást investi ních náklad (ve form odpis majetku). V tšina investic je dotována z ve ejných zdroj .

11


Graf 3. Provozní náklady vs. p íjmy (voda a odpadní voda). 2003 $12,00

US $/ m3 prodané vody

$10,00 $8,00

Jednotkové provozní náklady Pr m rný p íjem

$6,00 $4,00 $2,00 $R

Chorvatsko

Anglie a Wales

Ma arsko

Norsko

Rumunsko

12


2

European Water Association (EWA)

European Water Association (EWA) je nevládní organizace zabývající se správou a zlepšováním stavu vodních zdroj . EWA sdružuje 22 evropských národních asociací2 zastupujících technické odborníky a konzultanty, a dalších 14 firem a podnik . Použitá ro enka EWA3 zahrnuje innosti organizace v letech 2004/2005. Zárove obsahuje seznam indikátor za v tšinu evropských zemí, které se týkají poskytování pitné vody a odkanalizování obyvatelstva. Souhrn indikátor obsahují tabulky 16 a 17. Data za jednotlivé zem nejsou p íliš homogenní. V tšinou jsou zaznamenány údaje z období 2002 – 2003, ale je n kolik p ípad , kdy se data pohybují v rozmezí let 1995 a 2004. Navzdory této komplikaci je stále možné provést ur itá srovnání R a dalších evropských stát . Do statistik EWA byly v následujících tabulkách pro srovnání dopln ny n které údaje z IB-NET. 2.1 Pitná voda V roce 2003 m la nejv tší podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou Francie (99%). V R to bylo 92% a nejmenší podíl byl zjišt n v Estonsku (77%). Spot eba pitné vody v litrech na osobu a den byla nejvyšší v eské republice (201 litr ). Estonsko m lo velmi nízkou spot ebu – jen 100 litr vody na osobu a den. Tabulka 16 také obsahuje informace o zdrojích pitné vody.

Tabulka .16. Pitná voda

! " # $ % & ' ! " ( % ) *+

# #

Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET

2

leny EWA jsou Rakousko, Belgie, eská republika, Estonsko, Finsko, Francie, N mecko, Ma arsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Srbsko a erná Hora, Slovinsko, Špan lsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie.

3

European Water Association. Annual Report 2005. [online] http://www.ewaonline.de/pages/yearbook.htm

13


2.2 Odpadní voda Nejnižší podíl odkanalizovaných obyvatel se v roce 2003 nacházel v Ma arsku (59%). N mecko a Holandsko m ly na kanalizaci p ipojeno více než 95% obyvatel, zatímco Estonsko a eská republika uvád ly 72%, resp. 76%. Úrove išt ní odpadních vod (primární, sekundární, terciární) je uvedena v posledních t ech sloupcích tabulky 17. Nejvyšší úrove išt ní odpadních vod je v Rakousku, N mecku a Holandsku, kde v tšina odpadní vody prochází terciární úpravou.

Tabulka .17. Odpadní voda , ,

,

, -

1

1

.

!/ 0 $

, 2

3 4

$ %

, 2

, 2 % #

%

& %

%

%

% "

# #

!

$

% # $ % & ' ( %

% % % % % # # %

)

%

% % % % %

% % % % % % %

%

%

# # % *+ # # % Zdroj: EWA European Water Association. Yearbook 2005 (1) Zdroj: IB-NET

% %

' () *( %

% % % % % %

% % % % %

+ (

*( % %

% % % % % %

%

%

%

% %

%

14


3

Rakouská studie

Studie4 Rakouského svazu obcí a m st z roku 2002 obsahuje data z Rakouska, Anglie a Walesu, Francie, N mecka a Holandska. Byla vytvo ena jako soubor p ípadových studií pro každou z výše jmenovaných zemí. Analýza obsahuje následující indikátory: množství, kvalitu a typ využívaných vodních zdroj ; národní legislativu a zp sob správy vodních zdroj , financování a strukturu náklad vodního hospodá ství; trh s vodou; vnit ní strukturu podnik VaK; cenový systém a míru ochrany životního prost edí. Pro ú ely této studie jsme vybrali data, která korespondují s obsahem databáze IB-NET. Lze tak provést další porovnání eské republiky s Rakouskem, Holandskem a Francií. Proto jsme do následujících tabulek doplnili informace o eské republice ze zdroj IB-NET. Tab. 18 ukazuje podíl ztrát vody ve vodovodních sítích v jednotlivých letech. Pro rok 2000 je tento údaj nejp ízniv jší pro Holandsko (absolutní ztráty vody jsou vyjád eny jako rozdíl mezi výrobou a spot ebou vody). eská republika a Anglie evidovaly ve stejném roce p es 20% ztrát vody.

Tabulka .18. Ztráty vody ve vodovodní síti ( %) Zem

Rok

Ztráty ve vodovodní síti %

Rakousko

1997

9,5

Anglie a Wales

1999/2000

22,0

Francie

1998

30,0

1999/2000

6,0

2000

24,0

Holandsko eská republika

1)

Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002. (1) Zdroj: IB-NET

Tabulka 19 ukazuje podíl obyvatelstva napojeného na ve ejnou kanalizaci v roce 1997 a 2000. Nejvyšší podíl vykazovalo Holandsko (97,4%). V roce 2000 byl podíl odkanalizovaných obyvatel v eské republice obdobný jako ve Francii.

Tabulka .19. Podíl obyvatel napojených na ve ejnou kanalizaci Zem

Rok

Pokrytí kanalizací %

Rakousko

2000

86,5

Anglie a Wales

2000

85,0

Francie

2000

77,0

N mecko

1997

88,6

Holandsko

1997

97,4

2000

75,0

eská republika(1)

Zdroj: Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002. (1) Zdroj: IB-NET 4

Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002.[online] http://www.staedtebund.at/de/publikationen/Studien/vergleich_siedlungswasserwirtschaft.pdf

15


4

Socioekonomické indikátory a ekonomické nástroje ve vodním hospodá ství vybraných zemí

V následující ásti uvádíme n které základní socioekonomické a ekonomické indikátory, které jsou k dispozici p edevším v databázích EUROSTATu a dalších souvisejících informa ních zdrojích5. 4.1 Socioekonomické indikátory Následující tabulka zahrnuje n které indikátory, které umož ují vytvo it si detailn jší p edstavy o fungování sektor VaK v jednotlivých státech. Data o hustot osídlení objas ují charakter infrastruktury. HDP na obyvatele, komparativní cenové hladiny a míra inflace ilustrují kupní sílu obyvatel. V zemích st ední a východní Evropy je stále patrná nižší hodnota HDP na obyvatele než ve vysp lých evropských zemích.

Tabulka .20. Socioekonomické indikátory. Celková populace/ mil. obyvatel

Hustota populace/ obyvatelé na km2

HDP na obyvatele (1)

Komparativní cenové hladiny (2)

98,50 125,10 79,20

120,30 120,80 46,70

105,70 138,80 55,30

1,3 2,0 n.a.

10,20

132,10

67,70

55,50

-0,1

1,36 61,00 82,60 10,15 57,30 16,20 4,52 21,83 1,90 41,60 59,40

32,00 110,00 231,20 190,00 195,20 480,00 13,94 94,00 99,00 83,00 244,00

48,20 111,60 108,20 59,20 107,70 124,60 164,50 34,70 75,90 97,20 116,00

63,20 105,80 108,70 59,00 102,30 106,60 145,20 41,50 77,90 86,50 103,80

1,4 2,2 1,0 4,7 2,8 2,2 2,0 15,3 5,7 3,1 1,4

Zem

Rok

Rakousko Dánsko Chorvatsko eská republika Estonsko Francie N mecko Ma arsko Itálie Holandsko Norsko Rumunsko Slovinsko Špan lsko V. Británie

2003 2003 2002

8,10 5,40 4,44

2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003

Míra inflace

(1) HDP na obyvatele ve standardech kupní síly (Purchasing Power Standards – PPS), (EU-25 = 100) (2) Komparativní cenové hladiny kone né spot eby domácností v etn nep ímých daní (EU-25 = 100) Zdroj: EUROSTAT

5

Další zdroje informací k tomuto tématu zahrnují: European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; European Environment Agency. Selected indicators;Improving Water Management. Experiences from OECD Countries. OECD IWA Paris, 2003 ; Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin 1998.

16


4.2 Ekonomické nástroje vodního hospodá ství Ekonomickými nástroji politiky životního prost edí ve vodním hospodá ství jsou hlavn poplatky za vypoušt ní odpadní vody a poplatky za erpání povrchové a spodní vody. Uvedené sazby ovliv ují míru ochrany p írodních zdroj a jejich výše m že být ovlivn na i sociálními a dalšími hledisky. Odlišnost zp sob konstrukce cen vodného a sto ného v každé zemi zt žuje srovnání výše jednotlivých sazeb. P i porovnávání cen je také t eba vzít v úvahu kupní sílu obyvatel (viz tabulka 20). Nap . v eské republice a Dánsku jsou v absolutních íslech ceny vodného a sto ného tém stejné, ale výrazn se liší ekonomická úrove obou zemí (vezme-li se v úvahu HDP na obyvatele). Výši poplatk a cen ovliv uje také jejich ú el, který m že být spíše ekonomický nebo spíše politický. Nap . v Dánsku a Holandsku jsou poplatky nastaveny tak, aby bylo dosaženo vysoké míry ochrany vodních zdroj . Ve Francii a N mecku slouží poplatky za odb r vody k pokrytí administrativních náklad státních správc vodních tok .

17


Tabulka .21. Vybrané ekonomické nástroje vodního hospodá ství v Evrop . 2

0

5 6

57 3

#*

7

#

>??@

>??6

% , - . / '( 1 ( 2% % ,-./ 0 '% % , - . / 0 0 " 6"5 !

9: ;

< 0

=

8

/

3

7

96 <

5#* 5 6

%

!

, - . / 0 '( 1 ( 2% % ,-./ 0 '% % ,-. 0 ' 3 4

#* 5 6

8 5 #* 5 6

5 6

>???

%

%

%

% # % 789

%

%

%

%

%

"5 (

%

2

(

3#

" 6 ( + :

( 4:2 :; ; !

( ! : " ! !2 2

2 ! "5 ! "5 2

% ( ' ! !

23

$

>??6

%

,-. %

>??6

( )

< 0 ' 3 !'! ###

+

! ' 0 => 7% 4% 0

%

%

; 2 ( !3 ( 0 :2 #5 (#

" %3 ( 4:2

6 ': %

%

% 3 ) !;

(4

( : 1 ! 3 ; ( 6 !

!; 2% ; ! 1 ! 2 + ' 1 (

! +( ( +:4% ! :' 2 % ( ( '+ :; 2 ": * 3 4: + (

)

( + 15 6 : 15 ! :' 3 5

!'

19

IREAS, Institut pro strukturální politiku Kompara ní studie zá í, 2006 2

0

5 6

57 3

#*

#* 5 6

& '

>??6

%

:

>??@

%

(

)

>??>

$( 3 ) !;

15

%

%

>??A

%

BCCD

%

9: ;

8 5 #* 5 6

5#* 5 6

%

%

5 6

< 0

=

8

/

3

7

96 <

% ( ' !

%

" 6 ( + :

!1 :; * ( 1 ( :; ; !

( 4:2

( ! 2 $

%

+ ( 0 EF

>??@

%

% (

% 6

: +:

! ! 2

)

( + 15 6 : 15 ! :' 3 5

!'

Zdroje: (1) European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000; (2) European Environment Agency. Selected indicators; Improving Water Management. Experiences from OECD Countries . OECD IWA Paris, 2003; (3) Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin 1998.

20


5

Stru ný vý et dalších informa ních zdroj

5.1 Evropská komise V roce 2000 vydalo Generální editelství Evropské komise životního prost edí detailní zprávu Water pricing in selected Accession Countries to the European Union (current policies and trends) o systémech poplatk a cen ve vodním hospodá ství v deseti zemích st ední a východní Evropy v etn eské republiky. Studie je rozd lena do t í ásti: voda pro domácnosti, pr mysl a v zem d lství. Pokrývá také další indikátory týkající se obecných témat vodního hospodá ství. Obsah zprávy je pro naši srovnávací analýzu relevantní, ale data nejsou aktuální. 5.2 OECD V roce 2003 vydala International Water Association zprávu Improving Water Management6 popisující nedávné zkušenosti ze zemí OECD. Zpráva se dotýká globálních témat jako je nedostatek vody, kvalita vody a trhy s vodou. Data pro jednotlivé zem OECD asto nejsou kompletní a jsou prezentována pouze ve form graf . Informace o eské republice se týkají zejména rozši ování a zlepšování infrastruktury, zm n a vysokých rozdíl cen vodného a sto ného v letech 1997 – 2000, snížení spot eby vody a institucionálního uspo ádání vodního hospodá ství. 5.3 EUROSTAT EUROSTAT7 je nejv tší databází r zných indikátor ze všech evropských zemích. Témata související s vodou lze nalézt v sekci „Environment and Energy”. Jde o údaje o odb ru vody, využívání vody, spot eb a išt ní odpadních vod. N které z t chto údaj jsou uvedeny v tabulce 20.

Záv r Ú elem této stru né analýzy bylo porovnat situaci eského sektoru VaK s dalšími evropskými zem mi. Vývoj tohoto sektoru v eské republice je asto uvád n v kontextu zemí st ední a východní Evropy, a koli by vzhledem k ad charakteristik m l být spíše porovnáván se systémy vysp lých evropských zemí. Ze statistik je patrné úsilí eské republiky o zlepšení a stabilizaci sektoru VaK, který vykazuje vysokou úrove zásobování obyvatelstva pitnou vodou a zvyšující se úrove išt ní odpadní vody p i relativn nízkých nákladech. Z uvedených indikátor (p edevším z databáze IB-NET) je z ejmý obdobný postup zm n v Ma arsku a eské republice. Mezi t mito dv ma zem mi existuje velký potenciál pro vým nu informací. Na druhé stran v Norsku a Anglii a Walesu byl asto pozorován opa ný trend ve vývoji indikátor než v zemích st ední a východní Evropy – nap . spot eba vody je v t chto státech stabilní nebo se zvyšuje, ztráty vody ve vodovodních sítích rostou atd. A kone n Rumunsko z v tšiny mezinárodního srovnání vycházelo jako specifický p íklad transformující se postsocialistické ekonomiky, kterou v rámci sektoru VaK eká ješt mnoho významných úkol . P i hledání dostupných dat pro porovnání sektor VaK jednotlivých zemí naráželi auto i studie na adu problém . V tšina statistik nezahrnuje všechny evropské zem , údaje nejsou úplné a asto pocházejí z r zných asových období. Krom toho je t eba uvedená data interpretovat opatrn , jelikož konstrukce podobných indikátor je n kdy rozdílná. Porovnání obsažená v této studii, jakož i p ehled dalších relevantních pramen mohou sloužit jako východisko pro hlubší analýzu sektor VaK v evropském kontextu.

6

Improving Water Management. OECD. 2003. [online] http://www1.oecd.org/publications/e-book/9703021E.PDF

7

Eurostat [online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076576&_dad=portal&_schema=PORTAL

21


Literatura Amand , Montgomery. Water indicators and data needs: Revision of the joint oecd/eurostat questionnaire On water resources, abstraction and use. Conference of european statisticians Eurostat. Ottawa 2001. European Commission –DG Environment. Water pricing in selected Accession Countries to the European Union, current policies and trends. Final Report 2000. European Environment Agency. Vybrané indikátory. [online] http://dataservice.eea.europa.eu/atlas/viewdata/viewpub.asp?id=1114 European Water Association. Annual Report 2005. EUROSTAT. Vybrané indikátory. [online] http://epp.eurostat.ec.europa.eu Improving Water Management. Experiences from OECD Countries . OECD IWA Paris, 2003. Kraemer, Piotrowski. Comparison of Water Prices in Europe. Centre for International and European environmental Research. Berlin 1998. Oesterreichischer Staedtebund. Internationaler Vergleich der Siedlungswasserwirtschaft. 2002. The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities (IB-NET) Vybrané indikátory. [online] http://ib-net.org

O IREASu IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., je nevládní nezisková organizace, která si klade za cíl analyzovat a rozvíjet v eské republice podmínky pro p izp sobení se strukturálním zm nám v kontextu mezinárodního vývoje. Zam uje se na regionální, hospodá skou, zem d lskou a sociální politiku i politiku životního prost edí jako základní sm ry strukturální politiky. IREAS spolupracuje s odborníky z ve ejných institucí i soukromých podnik . Vytvá í podmínky pro interdisciplinární spolupráci odborník p sobících na vysokých i st edních školách, na v deckých, výzkumných a odborných pracovištích, ve ve ejné správ , v neziskových organizacích. Do ešených projekt jsou intenzivn zapojováni studenti doktorského i magisterského studia Vysoké školy ekonomické i jiných vysokých škol. Za ínající v de tí pracovníci a studenti tak mají možnost získat zkušenosti s ešením nejen tuzemských, ale zejména mezinárodních projekt . Více informací je k dispozici na www.ireas.cz. Kontaktní osobou pro oblast vodního hospodá ství je Ing. Lenka amrová, [email protected].

22

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Recommend Documents