Vodohospodářská bilance za rok 2005, období a výhledu k roku 2015

Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001-2005 a výhledu k roku 2015

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 – 2005 a výhledu k roku 2015

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Odbor péče o vodní zdroje RNDr. Vladislava Herrmannová Mgr. Petr Ferbar Ing. Petr Martínek

Hradec Králové, září 2006

Obsah 1.

ÚVOD ..............................................................................................................................1 1.1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE .....................................................................................2 1.2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ .................................................................................................3

2.

ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ........................................................................................4 2.1 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD .............................................................................................4 2.2 HYDROGEOLOGICKÉ RAJÓNY .........................................................................................4 2.2.1 Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik.....................5 2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajónů ..................................................7 2.3 ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNECH......................................7

3.

POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ........................................................10 3.1 3.2 3.3 3.4

4.

ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ...................................................12 ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝCH VYUŽITÍM ...............................14 VÝZNAMNÍ ODBĚRATELÉ PODZEMNÍCH VOD PŘEKRAČUJÍCÍCH VH POVOLENÍ ..................14 MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJÓNECH............................14

BILANČNÍ HODNOCENÍ ..............................................................................................22 4.1 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2005 ................................................22 4.2 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA OBDOBÍ 2001 – 2005 ...............................29 4.3 HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD – VÝHLED K ROKU 2015 ................................53 4.4 HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2005...................................................57 4.4.1 Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech ..............................57 4.4.2 Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů ..................68

5.

ZÁVĚR ..........................................................................................................................86

Seznam obrázků Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3. Obr. 4. Obr. 5. Obr. 6. Obr. 7. Obr. 8. Obr. 9. Obr. 10. Obr. 11. Obr. 12.

Přehled hydrogeologických rajónů ....................................................................................................... 5 Rozložení největších odběrů podzemních vod .................................................................................. 10 Vývoj odběrů podzemních vod za posledních pět let (období 2001 – 2005) ..................................... 56 Chloridy.............................................................................................................................................. 69 Sírany ................................................................................................................................................ 71 Amonné ionty..................................................................................................................................... 73 Dusičnany .......................................................................................................................................... 75 Chemická spotřeba kyslíku manganistanem...................................................................................... 77 Měď.................................................................................................................................................... 79 Kadmium............................................................................................................................................ 81 Olovo ................................................................................................................................................. 83 Reakce vody ...................................................................................................................................... 85

Seznam tabulek Tab. 1. Tab. 2. Tab. 3. Tab. 4. Tab. 5. Tab. 6. Tab. 7. Tab. 8. Tab. 9. Tab. 10. Tab. 11. Tab. 12. Tab. 13. Tab. 14. Tab. 15. Tab. 16. Tab. 17. Tab. 18. Tab. 19. Tab. 20. Tab. 21. Tab. 22. Tab. 23. Tab. 24. Tab. 25. Tab. 26. Tab. 27.

Seznam významných hydrogeologických rajónů ................................................................................. 7 Základní odtok z hydrogeologických rajónů a základní odtok odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot z dlouhodobého charakteristického období......................................................................... 8 Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech............ 11 Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím.................................................................. 12 Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím ................................................. 14 Odběry vody překračující vodoprávní povolení v roce 2005 .............................................................. 14 Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce 2005............. 15 Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech ........... 22 Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce 2005...................................................................................... 23 Hodnocení hydrogeologických rajónů 432 a 433 ............................................................................... 25 Hodnocení hydrogeologického rajónu 422......................................................................................... 26 Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy 28 Seznam významných hydrogeologických rajónů se specifikací dostupných dat................................ 29 Porovnání odebraného množství a základního odtoku za období 2001 – 2005................................. 31 Porovnání povoleného množství a základního odtoku za období 2001 – 2005. ................................ 42 Porovnání předpokládaných odběrů k roku 2015 s hodnotami dlouhodobého odtoku....................... 53 Odebrané množství podzemních vod za období 2001 – 2005........................................................... 55 Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech .............................................................. 57 Chloridy (mg/l) ................................................................................................................................... 68 Sírany (mg/l) ...................................................................................................................................... 70 Amonné ionty (mg/l)........................................................................................................................... 72 Dusičnany (mg/l) ................................................................................................................................ 74 Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l) ........................................................................... 76 Měď (µg/l) .......................................................................................................................................... 78 Kadmium (µg/l) .................................................................................................................................. 80 Olovo (µg/l) ........................................................................................................................................ 82 Reakce vody ...................................................................................................................................... 84

Seznam zkratek MZe ČHMÚ CHOPAV CHSKMn

Ministerstvo zemědělství České republiky Český hydrometeorologický ústav Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod

1.

Úvod

Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník – státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 – 2005 a výhledu k roku 2015 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. 2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2005 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2005, období 2001 – 2005 a výhledu k roku 2015 představuje hodnocení minulého kalendářního roku, současného stavu a výhledu k roku 2015 a obsahuje tyto výstupy: •

„Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“,

•

„Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

Předkládaná zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik obsahuje tyto výstupy: • • •

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod za rok 2005 Hodnocení množství podzemních vod za období 2001 – 2005 Hodnocení množství podzemních vod – výhled k roku 2015

Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2005 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2005, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.

1


1.1

Popis hydrologické situace

Srážkové poměry Z hlediska ročního srážkového úhrnu lze rok 2005 hodnotit jako srážkově normální. Roční srážkový úhrn činil 732 mm, což představuje 109 % dlouhodobého průměru (horní a střední Labe – 784 mm, tj. 103 % normálu). Srážkově nadprůměrnými byly zejména měsíce leden a únor. Silně podprůměrným byl naopak říjen, jehož úhrn 11 mm odpovídá pouze 27 % normálu. Teplotní poměry Rok 2005 lze hodnotit jako teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu byla 7,7 °C a přesáhla dlouhodobý normál o 0,2 °C. Ve srovnání s dlouhodobým normálem byl výrazně teplejší měsíc leden (o 2,4 °C). Teplotně podprůměrný byl listopad, prosinec a srpen, ostatní měsíce byly zpravidla nadprůměrné vzhledem k dlouhodobému normálu. Režim podzemních vod Hladiny podzemních vod v pozorovaných vrtech a vydatnosti pramenů na začátku roku 2005 vykazovaly jak pokles, tak stagnaci nebo vzestup. Během února až března byl zaznamenán celkový vzestup hladin podzemních vod a rovněž byly dosaženy roční maxima. Nejčastěji se vyskytla maxima v měsíci březnu. Naopak roční minima vydatnosti a hladin podzemních vod byly zaznamenány zejména v říjnu a listopadu (v povodí Jizery a středního Labe až v prosinci). K závěru roku došlo opěk k postupnému vzrůstu hladin podzemních vod a vydatností pramenů. Lokální poměry jsou závislé na hydrogeologických podmínkách, na nadmořské výšce a současně na rozložení úhrnů srážek. Celkově lze říci, že hladiny podzemních vod ve vrtech a vydatnosti pramenů byli v převážné většině blízké až mírně podnormální oproti dlouhodobému normálu (např. povodí Jizery a středního Labe 52 – 99 % normálu). Odtokové poměry Odtokové poměry se v roce 2005 příliš nelišili od průměrných hodnot. Většina toků byla odtokově převážně mírně nadprůměrná a rozmezí hodnot se pohybovalo od 101 do 125 % v porovnání s dlouhodobým normálem (platí pro Čechy). Průměrný roční průtok na horním toku Labe činil 101 % Qa, na dolním toku 110 % a na Jizeře 120 %, podprůměrné průtoky byly zaznamenány na Orlici a Cidlině (88 % resp. 60 % Qa). Průběh odtoku v roce 2005 byl v podstatě všude obdobný. Roční minima byla zaznamenána na začátku léta a na podzim (nejméně vodný byl červen). V říjnu byla zaznamenána minima na Jizeře a středním toku Labe. Charakteristicky průměrné průtoky byly sledovány v lednu. Nejvodnějšími byly pak měsíce březen a duben, na některých tocích byl dosažen 2. SPA (Cidlina – druhá dekáda února) a 3. SPA (Metuje, Tichá Orlice, Orlice a na některých úsecích Labe a na Smědé – druhá dekáda března). V letních měsících byl též dosažen 3. SPA na Stěnavě a Smědé v důsledku přívalového deště.

Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2005 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).

2


1.2

Metodika zpracování

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 – 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2005. Hodnocení množství podzemních vod za období 2001 – 2005 a výhledu k roku 2015 bylo zpracováno ve smyslu článku 12, respektive 13 metodického pokynu. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno podle článku 14. Metodický pokyn neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajónech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a zasahuje do dalších oblastí povodí. Jedná se o 8 rajónů (viz tabulka č. 1). Rajóny 423, 426, 429, 521 a 643 přesahují do územní působnosti Povodí Moravy, státní podnik, rajóny 452 a 641 přesahují do územní působnosti Povodí Ohře, státní podnik a rajón 632 přesahuje do územní působnosti Povodí Vltavy, státní podnik. V přesahujících rajónech jsou porovnávány údaje o zdrojích podzemních vod stanovených pro celé území rajónu s údaji o odběrech evidovaných pouze v části rajónu spadající do správního území Povodí Labe, státní podnik. Tato disproporce zastírá skutečnou míru využití podzemních vod, neboť proti celkovým zdrojům jsou postaveny jen některé odběry. Významný rozdíl je v rajónu 423 Ústecká synklinála, který v oblasti povodí Labe vychází bilančně málo využitý, ale celkově s odběry brněnského vodovodu je bilančně velmi napjatý. Je proto nutné, aby v příštích letech byly zdroje podzemních vod stanoveny odděleně pro části rajónů podle územní působnosti podniků Povodí. Hodnocení podle metodického pokynu nemohlo být sestaveno pro 19 hydrogeologických rajónů z 38, protože pro tyto rajóny nebyla k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 metodického pokynu (viz tabulka č. 1). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tabulka č. 10). V rajónech, kde proudění podzemní vody sleduje morfologii terénu, tedy v rajónech krystalinika a permokarbonu se zdá toto hodnocení podle plošné hustoty odběrů vhodnější než hodnocení podle sumárního objemu odběrů. Sumární objem odběrů v plošně rozsáhlých rajonech je zavádějícím parametrem. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod (©Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).

3


2.

Zdroje podzemních vod

2.1

Zdroje podzemních vod

Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách – hydrogeologických rajónech, případně jejich částech (subrajónech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Zjednodušeně se aktuální velikost přírodních zdrojů odvozuje ze základního odtoku. Velikost základního odtoku stanovuje ČHMÚ. Na základě údajů z měření průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích a z měření hladin podzemních vod ve vrtech zahrnutých do státní pozorovací sítě podzemních vod, jsou počítány konkrétní hodnoty pro jednotlivé hydrogeologické rajóny. Většinou se používá metoda „Kliner-Kněžek“, méně metoda výtokových čar. Základní odtok je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajóny popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku. Ve složitých případech lze k určení velikosti přírodních zdrojů použít různé matematické modely. Základní odtok nebyl stanoven pro následující hydrogeologické rajóny na správním území Povodí Labe, státní podnik: 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 141, 142, 143 a 433. Pro hydrogeologické rajóny 421, 424, 426, 429, 431, 434, 451, 521 a 643 byly k dispozici pouze hodnoty základního odtoku v roce 2005. Stanovené a předané měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2005 a měsíční hodnoty 80% křivky překročení základního odtoku charakteristického dlouhodobého období 1971 – 1990 charakterizující využitelné zásoby pro bilancované rajóny jsou uvedeny v tabulce č. 2.

2.2

Hydrogeologické rajóny

Hydrogeologická rajonizace (Olmer, Kessl a kol.) byla schválena MLVH ČSR protokolem č. 15/SVP/86 ze dne 18.8.1986 s platností od 1.9.1986. Zákresy hydrogeologických rajónů jsou v mapách v měřítku 1:200 000 vydaných v roce 1987 Výzkumným ústavem vodohospodářským v Praze. Při vymezování stávajících platných hydrogeologických rajónů se vycházelo, na rozdíl od předchozí rajonizace, nejen z hledisek geologických a hydrogeologických, ale byla už zohledněna i hlediska hydrologická, klimatická a morfologická. Stávající hydrogeologická rajonizace z roku 1986 vytváří tedy vhodné předpoklady pro spojení bilance množství povrchových a podzemních vod. Hydrogeologické rajóny byly zavedeny do státní vodohospodářské bilance jako bilanční jednotky podzemních vod. Hydrogeologický rajón charakterizuje jednu nebo několik uzavřených hydrogeologických struktur.

4


Na území České republiky je vymezeno celkem 105 hydrogeologických rajónů, z toho 38 se nachází plně, nebo zčásti ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové. kvartér terciér flyš křída permokarbon krystalinikum

Obr. 1.

Přehled hydrogeologických rajónů

Poznámka: Rastrovaně jsou zobrazeny rajóny pro které byla k dispozici zdrojová data od ČHMÚ.

2.2.1

Přehled HG rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik

Kvartérní sedimenty Labe a jeho přítoků • • • • • • •

111 Kvartérní sedimenty Orlice 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice 113 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky 114 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec 115 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady 116 Kvartérní sedimenty Urbanické brány 117 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru

Sedimenty v povodí Lužické Nisy • • •

141 Glaciofluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny 142 Miocenní sedimenty Žitavské pánve 143 Glaciofluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku 5


Křída vnitrosudetské deprese •

411 Polická pánev

Východočeská křída • • • • • • • •

421 Hronovsko-poříčská křída 422 Podorlická křída 423 Ústecká synklinála (v povodí 1-02-02) 424 Královédvorská synklinála 425 Hořicko-miletínská křída 426 Kyšperská synklinála (v povodí 1-02-01) 427 Vysokomýtská synklinála 429 Králický prolom (v povodí 1-02-01)

Křída středního Labe po Jizeru • • • • • •

431 Chrudimská křída 432 Dlouhá mez-jižní část 433 Dlouhá mez-severní část 434 Čáslavská křída 435 Velimská křída 436 Labská křída

Jizerská křída • • •

441 Jizerský turon 442 Jizerský coniak 443 Jizerský izolátor

Křída Ohře a Středního Labe po Litoměřice • •

451 Křída severně od Prahy 452 Křída pravostranných přítoků Labe (v povodí 1-05-04)

Permokarbon limnických pánví • •

515 Podkrkonošská pánev 516 Dolnoslezská pánev

Permokarbon limnických brázd •

521 Poorlická brázda (v povodí 1-02-02)

Krystalinikum jižních a jihozápadních Čech •

632 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (v povodí 1-04-06)

Krystalinikum Sudetské soustavy • • •

641 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor (v povodí 1-01-01, 1-01-02, 1-05-01, 1-05-02, 2-04-06, 2-04-07) 642 Krystalinikum Orlických hor 643 Krystalinikum Východních Sudet (v povodí 1-02-01)

Krystalinikum Českomoravské vrchoviny •

653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory

6


2.2.2

Přehled významných hydrogeologických rajónů

V tabulce č. 1 je uveden seznam významných hydrogeologických rajónů ve smyslu metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajóny jednak intenzivně využívané, jednak rajóny s významným oběhem podzemních vod. Tab. 1.

Seznam významných hydrogeologických rajónů Významné hydrogeologické rajóny

112 115 117 141 411 422 423 424 427 431 432+433 441 442

2.3

Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny Polická pánev Podorlická křída Ústecká synklinála Královédvorská synklinála Vysokomýtská synklinála Chrudimská křída Dlouhá mez Jizerský turon Jizerský coniak

Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajónech

V tabulce č. 2 jsou porovnány měsíční hodnoty základního odtoku hodnoceného roku s hodnotami základního odtoku dlouhodobého charakteristického období (80% kvantil).

7


Tab. 2. Základní odtok z hydrogeologických rajónů a základní odtok odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot z dlouhodobého charakteristického období Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr

HGR 411 A

B

A

B

1 125,7 1 134,0 1 296,4 1 326,1 1 123,4 1 069,7 1 068,1 1 043,3 1 018,6 1 024,2 1 045,0 1 084,5 1 113,3

1 557,4 1 357,1 2 225,2 2 206,1 1 395,2 920,6 1 020,8 1 054,2 715,5 682,1 667,8 1 137,6 1 245,0

1 030,7 1 214,3 1 266,4 1 170,3 770,4 615,9 383,3 340,9 264,6 432,2 575,0 887,1 745,9

2 005,2 2 170,8 2 476,9 2 161,4 2 098,9 1 783,5 1 243,1 481,0 381,1 402,9 434,2 1 383,7 1 418,5

718,6 730,4 1 016,3 867,4 700,9 669,9 625,1 610,1 580,2 604,0 628,4 689,1 703,4

1 633,3 1 479,3 1 588,0 1 886,9 1 135,1 996,3 972,1 966,1 730,6 537,4 443,8 926,8 1 108,0

HGR 425

HGR 427

HGR 432

A

B

A

B

A

B

736,5 799,1 1 001,2 1 138,1 871,4 746,5 711,6 657,1 658,3 592,9 608,4 644,8 763,8

695,7 745,1 1 119,8 1 687,9 1 263,9 761,6 741,0 687,5 638,1 658,7 650,5 642,2 857,7

1 888,2 2 043,4 2 231,9 2 235,2 2 267,4 2 195,7 2 149,3 1 973,8 1 812,2 1 776,4 1 891,3 1 890,5 2 029,6

2 595,3 3 184,2 3 827,1 4 125,8 3 099,9 2 701,6 3 683,7 3 280,4 2 797,8 2 632,4 2 537,9 2 630,7 3 091,4

146,5 183,2 255,7 282,2 208,1 155,8 125,2 101,9 93,6 96,4 97,5 147,8 157,8

233,5 238,8 333,2 326,3 182,5 143,7 341,2 256,0 121,6 84,5 71,7 70,7 200,3

Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Průměr

HGR 423

B


HGR 422

A

HGR 435

HGR 436

HGR 441

A

B

A

B

A

B

125,3 152,5 159,3 157,8 123,0 135,0 96,1 84,6 84,0 78,8 88,4 111,4 116,4

158,9 162,6 188,2 235,1 215,6 188,2 178,4 188,7 206,8 184,5 172,4 166,4 187,2

1 929,9 2 551,6 3 072,8 2 656,6 2 164,4 1 872,9 1 334,1 837,8 842,3 873,0 1 137,4 1 610,9 1 740,3

3 427,2 4 894,9 4 624,8 4 711,1 3 805,6 1 613,7 1 497,4 997,5 929,9 986,7 965,1 1 800,1 2 521,2

2 336,4 2 900,6 3 564,6 2 960,0 2 458,6 2 186,6 2 105,0 2 115,5 2 028,3 2 058,3 2 144,4 2 142,3 2 416,7

3 201,9 3 755,0 6 298,8 4 247,1 3 279,4 3 318,1 3 257,2 3 284,9 3 826,9 4 357,7 3 268,3 4 097,8 3 849,4

8



HGR 442 A

B

A

B

291,0 383,5 403,5 339,0 261,0 202,0 102,5 159,5 168,5 178,5 201,0 220,5 242,5

735,2 627,5 621,2 429,2 429,2 298,1 362,1 373,1 376,2 321,5 295,0 469,8 444,9

299,1 374,8 371,2 319,0 241,2 190,8 135,9 84,6 71,9 88,1 148,4 231,4 213,0

397,2 426,8 424,6 369,8 328,7 196,3 189,5 175,8 189,5 200,9 182,6 296,7 281,5

1 446,8 1 419,1 1 469,6 1 597,3 1 502,3 1 503,0 1 430,8 1 446,3 1 436,3 1 414,2 1 463,1 1 502,8 1 469,3

1 723,7 1 706,7 1 695,4 1 729,3 1 701,1 1 661,5 1 678,5 1 672,8 1 706,7 1 751,9 1 701,1 1 684,1 1 701,1

HGR 515

HGR 516

HGR 632

A

B

A

B

A

B

1 543,8 1 728,8 2 005,9 2 033,4 1 384,5 1 160,7 1 073,4 1 049,8 1 009,2 925,5 1 048,4 1 143,4 1 342,2

4 466,1 3 618,3 5 441,3 4 920,5 2 626,5 2 022,5 2 039,1 1 878,4 1 568,1 1 595,8 1 534,9 1 562,6 2 772,9

756,8 746,4 940,2 965,7 934,3 869,4 767,3 704,3 679,4 638,4 695,7 719,4 784,8

628,2 1 168,5 1 465,7 1 834,7 1 723,4 1 254,9 912,2 992,8 893,2 776,1 641,3 656,0 1 078,9

3 288,5 4 477,5 7 131,5 8 530,5 6 458,0 4 202,5 3 626,0 2 930,0 2 344,0 2 377,0 2 546,5 2 877,5 4 232,5

7 587,5 9 907,5 14 956,7 11 670,8 8 275,9 4 835,7 6 759,1 8 205,6 7 245,9 6 991,6 5 934,1 6 660,5 8 252,6


HGR 452

B


HGR 443

A

HGR 641

HGR 642

HGR 653

A

B

A

B

A

B

10 932,3 11 874,4 11 444,5 14 554,5 14 148,5 11 982,0 9 858,2 9 692,5 9 338,6 8 962,9 9 269,5 9 915,6 10 997,8

14 355,0 15 665,8 22 256,7 34 739,9 20 128,5 13 444,3 14 807,4 13 314,7 11 733,7 11 235,4 10 803,6 13 130,3 16 301,3

2 054,8 1 779,1 2 205,2 3 510,4 3 115,5 2 466,5 1 631,0 1 466,9 1 398,4 1 341,5 1 513,2 1 693,8 2 014,7

4 638,7 3 545,5 3 039,5 14 370,2 8 760,3 3 807,7 2 614,8 2 747,7 2 611,1 2 275,0 2 127,3 2 060,8 4 383,2

2 168,5 2 267,6 4 054,2 5 153,0 3 408,3 2 258,1 1 994,6 1 877,0 1 752,6 1 782,6 1 760,0 2 114,1 2 549,2

5 528,5 5 063,5 5 392,9 5 470,4 4 714,7 3 578,0 4 682,5 3 332,6 2 215,3 2 150,7 2 086,1 2 615,7 3 902,6

Vysvětlivky: A … hodnota základního odtoku odpovídající 80% kvantilu z dlouhodobého charakteristického období 1971 - 1990 (l/s) B … hodnota základního odtoku v roce 2005 (l/s)

9


3.

Požadavky na zdroje podzemních vod

Podle ustanovení § 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy (§ 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství odebrané podzemní vody a její jakosti. Povinnost předávat výsledky měření množství a jakosti správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2005.

Množství v tis. m3 5 000 143 466

463 Děčín

-

142 141

465

2 500

Ústí nad Labem

-

Liberec

462

-

641

500

464

461

442

454

441 452

453

411

515 443

516

421 424

514 425 451

436 154

117

-

625 135

112

116

Praha

624

422

Hradec Králové

111

642

115 435

114

-

Pardubice

113

643

434

429 431 426

653

427 521

433 423 632

432 652

Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod

10

161


V roce 2005 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 1 052 odběrů podzemní vody v celkovém množství 116 440 tis. m3 odebrané podzemní vody, tedy průměrně téměř 3,7 tis. l/s (3 692,3 l/s).

Tab. 3.

Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajónech

HGR

RM 2005 3

ODBVOD 2005

%ODBVOD 2005

3

ODBNE 2005

%ODBNE 2005

3

(tis. m )

(tis. m )

(tis. m )

111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653

939,3 1 905,3 1 406,9 233,6 5 691,0 410,0 9 598,6 460,7 21,7 812,2 6 990,0 184,1 11 230,0 3 482,0 2 207,4 3 587,9 2 160,4 5 809,6 179,1 4 724,4 2 429,8 862,9 885,4 510,0 6 539,8 22 283,3 3152,3 687,4 1 675,4 447,8 4 864,9 444,1 407,2 459,1 6 088,7 806,0 173,4 1 688,3

575,1 1 643,8 1 271,4 15,8 5 123,0 369,5 9 513,3 460,7 0,0 812,2 6 863,5 184,1 10 666,1 3 028,9 1 810,4 3 043,5 2 072,9 5 098,8 107,5 4 439,5 2 384,3 849,7 530,9 475,5 4 723,3 21 184,5 650,9 465,9 1 373,5 222,7 4 131,1 308,4 254,8 425,0 5 622,0 781,6 173,4 710,2

61,2 86,3 90,4 6,8 90,0 90,1 99,1 100,0 0,0 100,0 98,2 100,0 95,0 87,0 82,0 84,8 96,0 87,8 60,0 94,0 98,1 98,5 60,0 93,2 72,2 95,1 20,6 67,8 82,0 49,7 84,9 69,4 62,6 92,6 92,3 97,0 100,0 42,1

364,2 261,5 135,5 217,8 568,0 40,5 85,3 0,0 21,7 0,0 126,6 0,0 563,9 453,1 396,9 544,4 87,4 710,8 71,6 284,9 45,5 13,2 354,5 34,5 1 816,5 1 098,8 2 501,4 221,5 301,8 225,1 733,8 135,7 152,5 34,1 466,7 24,4 0,0 978,1

38,8 13,7 9,6 93,2 10,0 9,9 0,9 0,0 100,0 0,0 1,8 0,0 5,0 13,0 18,0 15,2 4,0 12,2 40,0 6,0 1,9 1,5 40,0 6,8 27,8 4,9 79,4 32,2 18,0 50,3 15,1 30,6 37,4 7,4 7,7 3,0 0,0 57,9

Σ

116 440,0

102 367,7

78,6

14 071,8

21,4

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón 3 RM 2005 (tis. m ) ...................................roční odebrané množství podzemní vody v HGR 3 ODBVOD 2005 (tis. m ) .........................roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2005 ..................................roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 3 ODBNE 2005 (tis. m ) ............................roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2005 ......................................roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody

11


3.1

Odběry podzemní vody s vodárenským využitím

Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2005 ve správním území Povodí Labe, státní podnik 78,6 % celkového odběru podzemních vod (viz tabulka č. 3). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením § 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 4. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2005 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m3/rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. 4. č. VHB 430282 430276 430274 430040 430275 430074 430273 410151 440546 420276 420197 440554 430364 430041 410147 420205 410237 410236 410238 410052 420053 430006 420067 420102 430198 440596 410248 420415 430318 440484 420127 420281 410239 410235 440573 420098 420196 430071

Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím Název místa odběru vody Vodárna Káraný - Dolnolabsko,Záhrádky, Polabsko Vodárna Káraný - ČS Sojovice Vodárna Káraný - ČS Kochánky SčVK Teplice Libíč Vodárna Káraný - ČS Skorkov VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. VaK Náchod - Teplice n. M. VS 5 VaK Nymburk - Poděbrady, Kluk VaK Chrudim - Podlažice VAK Pardubice - Hrobice, Čeperka VODOS Kolín - Tři Dvory Vodárna Káraný - Artésko SčVK Teplice Dolánky VaK Náchod - Machov, st. VAK Pardubice - Nemošice VaK Hradec Králové - Litá, LT2 VaK Hradec Králové - Litá, V2 VaK Hradec Králové - Litá, LT6 VaK Trutnov - Horní Maršov , zářezy VHOS Mor. Třebová - Čistá, vrt CL1 SčVK Teplice Machnín VaK V. Mýto - Cerekvice, Pekla S1 OVS Č. Třebová - Vrbovka SčVK Teplice Nudvojovice VaK Nymburk - Poděbrady, Choťánky AQUA a.s. Rychnov n. K. - RK 1A VaK Havl. Brod - Studenec štola 1a přepad + štola I VaK Ml. Boleslav - Bakov n. J. - Rečkov VODOS Kolín - Nová vodárna Ústí n. O., UO2 VaK Chrudim - Heřmanův Městec VaK Hradec Králové - Litá, LT8a VaK Hradec Králové - Litá, LT1 Úpravna vody Písty OVS Č. Třebová - Č. Třebová VAK Pardubice - Jankovice, Brloh JA-6, V-3 VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Nová Ves

12

HGR

HyPo

117 117 441 441 441 441 441 411 115 431 112 115 117 441 411 113 422 422 422 641 427 641 427 423 441 115 422 432 441 436 423 431 422 422 117 423 431 441

1-05-04-005/ 1-05-03-015/ 1-05-03-015/ 1-05-02-040/ 1-05-03-015/ 1-05-02-065/ 1-05-03-013/ 1-01-03-009/ 1-04-04-016/ 1-03-03-076/ 1-03-04-039/ 1-04-01-037/ 1-04-07-065/ 1-05-02-053/ 1-01-03-021/ 1-03-03-109/ 1-02-03-028/ 1-02-03-028/ 1-02-03-025/ 1-01-02-013/ 1-03-02-014/ 2-04-07-021/ 1-03-02-040/ 1-02-02-053/ 1-05-02-019/ 1-04-04-016/ 1-02-01-079/ 1-03-05-008/ 1-05-02-070/ 1-04-01-045/ 1-02-02-056/ 1-03-04-024/ 1-02-03-023/ 1-02-03-025/ 1-04-07-002/ 1-02-02-054/ 1-03-04-067/ 1-05-02-070/

RM 2005

RM 2005

3 (tis. m )

(l/s)

3 747,6 3 594,2 3 094,4 2 230,0 2 044,2 1 935,0 1 872,7 1 854,8 1 800,4 1 741,8 1 643,8 1 603,0 1 513,3 1 399,5 1 396,9 1 271,4 1 146,4 1 106,2 1 077,8 1 051,5 1 025,8 991,8 925,1 908,9 866,6 853,1 826,7 824,1 818,0 780,5 775,1 741,9 721,8 708,2 622,1 605,8 595,8 595,0

118,8 114,0 98,1 70,7 64,8 61,4 59,4 58,8 57,1 55,2 52,1 50,8 48,0 44,4 44,3 40,3 36,4 35,1 34,2 33,3 32,5 31,4 29,3 28,8 27,5 27,1 26,2 26,1 25,9 24,7 24,6 23,5 22,9 22,5 19,7 19,2 18,9 18,9


č. VHB 440595 420137 430069 410062 430528 420051 430280 410180 410185 410241 420119 410245 430032 430070 410002 430278 410466 410173 430322 430277 410156 410279 410244 420097 440483 410324 430296 430279 410353 410055 430400 410136 410478 410186 410497 410270 420194 410175 440655

Název místa odběru vody VaK Nymburk - Poděbrady, st. pram. VaK Jablonné n. O. - Choceň, Běstovice VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy VaK Dvůr Králové HV 1 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Praporce Vodovody Litomyšl, Nedošín Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 VaK Náchod - Nízká Srbská, NV 12 VaK Náchod - Petrovice,NV 15 VaK Hradec Králové - Litá, LT 9a VaK Jablonné n. O. - Letohrad, štola AQUA Rychnov n. K. - Císařská studánka, Solnice SčVK Teplice Lesnovek VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Klokočka Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí, Žalý Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 VOS Jičín-Hořice - Březovice B2+B2a VaK Hradec Králové - Černčice, LT4 VaK Ml. Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov Vodárna Káraný - ČS Předměřice VaK Náchod - Machov, Na Vápenkách VaK Hradec Král. - Třebechovice, Bědovice AQUA a.s. Rychnov n. K. - Vamberk, Luka VaK Jablonné n. O. - Horní Čermná VODOS Kolín - Štítary Vodovod Žamberk VaK Ml. Boleslav - Benátky II. - ČOV Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 VaK Hradec Králové - Chlumec,Třesice VaK Dv. Králové, Teplárna HVA1 VaK Nymburk - Milovice VaK Náchod - Teplice VS 15 VOS Jičín - Lužany, vrt V1a Vak Náchod - Petrovice, NV 15 A VOS Jičín - Lázně Bělohrad J2 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH-5 Česká Skalice, J9 VaK Ml. Boleslav - Jirny - Horoušany

HGR

HyPo

115 436 441 424 451 427 441 411 411 422 426 422 441 441 641 441 425 422 441 441 411 111 422 426 434 426 441 441 116 424 436 411 436 411 425 422 431 422 451

1-04-04-016/ 1-02-02-067/ 1-05-02-076/ 1-01-01-073/ 1-05-04-005/ 1-03-02-019/1 1-05-03-015/ 1-01-03-024/ 1-01-03-019/ 1-02-03-022/ 1-02-02-027/ 1-02-03-033/ 1-05-02-047/ 1-05-02-070/ 1-01-01-005/ 1-05-03-015/ 1-04-03-005/ 1-01-03-052/ 1-05-02-033/ 1-05-03-015/ 1-01-03-022/ 1-02-03-053/ 1-02-01-049/ 1-02-02-021/ 1-04-01-045/ 1-02-01-016/ 1-05-03-015/ 1-05-03-015/ 1-04-04-001/1 1-01-01-069/ 1-04-07-042/ 1-01-03-009/ 1-04-02-043/ 1-01-03-019/ 1-04-02-035/ 1-02-03-035/ 1-03-04-051/ 1-01-02-059/ 1-04-07-057/

RM 2005 3 (tis. m ) 562,5 546,9 546,5 538,2 533,0 526,0 522,3 519,0 499,9 490,0 489,5 482,2 453,7 452,4 435,4 432,5 428,1 428,0 421,5 415,5 415,3 414,5 408,4 407,4 401,8 384,4 375,0 370,8 364,9 363,5 359,0 350,2 345,9 345,4 345,0 343,8 335,1 330,5 321,8

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón 3 3 RM 2005 (tis. m ) ...................................množství odebrané podzemní vody v roce 2005 vyjádřené v tisících m RM 2005 (l/s) .........................................množství odebrané podzemní vody v roce 2005 vyjádřené v l/s HyPo ......................................................hydrologické pořadí

13

RM 2005 (l/s) 17,8 17,3 17,3 17,1 16,9 16,7 16,6 16,5 15,9 15,5 15,5 15,3 14,4 14,3 13,8 13,7 13,6 13,6 13,4 13,2 13,2 13,1 13,0 12,9 12,7 12,2 11,9 11,8 11,6 11,5 11,4 11,1 11,0 11,0 10,9 10,9 10,6 10,5 10,2


3.2

Odběry podzemních vod s jiným než vodárenských využitím

Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2005 ve správním území Povodí Labe, státní podnik pouze 21,4 %. Nejvýznamnější odběry ve správním území Povodí Labe, státní podnik s jiným než vodárenským odběrem spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajónu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tabulce č. 5.

Tab. 5. č. VHB

Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím Název místa odběru vody

430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 420244 Elektrárna Chvaletice n. L. 440511 Lučební závody Kolín, sanace

HGR

HyPo

442 653 436

1-05-02-014/ 1-03-04-076/ 1-04-01-044/

RM 2005

RM 2005

3

(tis. m )

(l/s)

2 414,3 658,5 490,0

76,6 20,9 15,5

Největším odběrem v tomto smyslu je odběr důlní vody při těžbě písku ve Střelči. Elektrárna Chvaletice čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Lučební závody Kolín čerpají významné množství podzemní vody v rámci sanace. Další významnější odběry podzemní vody (větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Labe, státní podnik v roce 2005 nebyly.

3.3

Významní odběratelé podzemních vod překračujících VH povolení

Tab. 6. Odběry vody překračující vodoprávní povolení v roce 2005 č.VHB

Název místa

410353 VaK Hradec Králové - Chlumec, Třesice

HGR

116

VH povolení

VH povolení

3

3

(m /s) 0,025

(tis.m /měs.) 30,0

VH povolení 3

(tis.m /rok) 300,0

RM

Hla/VHr (%)

3

(tis.m /rok) 364,9

122

Vysvětlivky: č. VHB ................................................... číslo vodohospodářské bilance Název místa........................................... název místa odběru podzemní vody HGR....................................................... číslo hydrogeologického rajónu 3 VH povolení (m /s) ................................ povolený odběr podzemní vody 3 VH povolení (tis. m /měs.) ..................... povolený odběr podzemní vody 3 VH povolení (tis. m /rok)........................ povolený odběr podzemní vody 3 RM (tis. m /rok)...................................... roční odebrané množství podzemní vody v roce 2005 Hla/Vhr (%) ............................................ procentuálně vyjádřený poměr odebraného a povoleného množství podzemní vody

V průběhu roku 2005 byly evidovány ještě další překračující vodoprávní povolení. Ve všech případech provozovatel operativně požádal o zvýšení povoleného množství.

3.4

Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajónech

14

Tab. 7.

Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajónech v roce 2005

112 - Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice č. VHB Název místa 420197 VAK Pardubice - Hrobice, Čeperka Celkem

I. 157,8

II. 127,2

III. 154,7

IV. 152,5

V. 175,4

VI. 164,9

VII. 156,9

VIII. 155,6

IX. 131,7

X. 112,5

XI. 95,6

XII. 59,0

RM 1 643,8

157,8

127,2

154,7

152,5

175,4

164,9

156,9

155,6

131,7

112,5

95,6

59,0

1 643,8

I. 153,8 130,7 58,2 40,3 19,3 19,9 8,7 11,9

II. 150,4 118,0 61,1 33,6 17,3 29,9 10,1 10,2

III. 177,1 119,6 66,5 39,7 18,8 21,2 13,9 11,8

IV. 158,8 134,5 70,1 56,0 18,8 26,9 18,7 10,6

V. 157,5 140,1 77,7 52,5 20,2 4,3 17,5 9,2

VI. 156,9 132,2 73,7 47,6 18,7 19,2 15,6 10,5

VII. 149,1 139,5 72,9 51,4 19,9 4,9 9,7 9,1

VIII. 161,0 140,8 64,6 50,7 23,0 14,6 20,5 10,8

IX. 140,4 121,5 69,1 46,7 22,5 18,1 27,0 10,3

X. 116,8 137,4 94,9 50,6 14,4 16,4 18,9 7,5

XI. 138,2 130,9 68,3 46,3 17,4 12,6 25,9 10,8

XII. 140,4 157,8 76,0 47,1 15,7 18,0 11,4 9,6

RM 1 800,4 1 603,0 853,1 562,5 226,2 205,9 197,9 122,4

442,8

430,6

468,7

494,5

479,0

474,3

456,5

486,0

455,6

456,9

450,4

476,1

5 571,4

I. 306,9 354,6 128,2 57,5

II. 278,8 351,0 119,9 45,9

III. 245,5 334,8 128,2 55,2

IV. 302,4 312,9 124,0 52,6

V. 297,3 319,0 128,2 51,3

VI. 351,6 355,1 124,0 44,1

VII. 370,1 367,3 128,2 50,8

VIII. 292,3 245,7 128,2 55,1

IX. 353,1 224,3 124,0 51,2

X. 396,2 82,4 128,2 50,1

XI. 209,2 318,8 124,0 54,5

XII. 344,2 328,3 128,2 53,9

RM 3 747,6 3 594,2 1 513,3 622,1

847,2

795,6

763,7

791,9

795,8

874,8

916,4

721,3

752,6

656,9

706,5

854,6

9 477,2

115 - Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady č. VHB 440546 440554 440596 440595 440525 440510 440555 440519

Název místa VaK Nymburk - Poděbrady, Kluk VODOS Kolín - Tři Dvory VaK Nymburk - Poděbrady, Choťánky VaK Nymburk - Poděbrady, st. pram. Paramo Kolín - sanace staré ekologické zátěže Paramo Kolín CHÚV Klavary (býv. Koramo) VODOS Kolín - Týnec n. L. - Lžovice Paramo Kolín (býv. Koramo ) - ochrana podz. vod Celkem

117 - Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru č. VHB 430282 430276 430364 440573

Název místa Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko Vodárna Káraný - ČS Sojovice Vodárna Káraný - Artésko Úpravna vody Písty Celkem

15

141 - Glacifluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny č. VHB

Název místa

430003 SčVK Teplice Uhelná 430002 SčVK Teplice Pekařka Celkem

411 - Polická pánev č. VHB Název místa 410151 VaK Náchod -Teplice n. M. VS 5 410147 VaK Náchod - Machov, st. 410180 VaK Náchod - Nízká Srbská, NV 12 410185 VaK Náchod - Petrovice, NV 15 410156 VaK Náchod - Machov, Na Vápenkách 410136 VaK Náchod - Teplice, VS 15 410186 VaK Náchod - Petrovice, NV 15 A 410181 VaK Náchod - Dřevíček, VS 8 410154 VaK Náchod - Police n. M., VS 10 + NVS 10 410149 VaK Náchod - Petrovice, V15 410148 VaK Náchod - Dřevíč, NVS-8 410168 VaK Náchod - Křinice, artéská 410219 G.B. Balená voda Teplice n. Metují Celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

RM

20,1 18,6

18,8 16,6

20,0 18,4

19,2 16,0

20,3 20,3

19,4 16,7

17,6 19,7

19,4 21,9

17,9 18,0

19,7 22,1

19,5 20,1

19,6 20,8

231,5 229,2

38,7

35,5

38,4

35,1

40,6

36,1

37,4

41,3

35,9

41,8

39,5

40,5

460,7

I. 144,4 110,4 54,4 28,9 35,7 18,9 20,1 18,0 20,2 19,0 13,8 9,7 8,2

II. 144,0 109,5 35,8 39,7 26,4 39,7 32,8 15,9 17,3 19,9 13,2 10,0 6,8

III. 157,6 122,5 47,0 50,0 34,7 34,9 36,9 20,3 20,8 21,4 15,4 10,9 9,3

IV. 149,8 112,2 41,6 41,9 42,1 22,8 30,5 21,1 19,8 16,9 17,5 12,9 8,9

V. 164,5 123,5 45,1 47,6 54,2 28,0 35,2 26,0 21,2 19,3 20,6 14,1 9,1

VI. 153,4 115,6 42,9 42,7 36,6 26,9 33,1 21,0 19,7 18,5 16,5 12,7 11,6

VII. 147,5 111,0 38,2 35,0 34,8 24,8 26,5 17,0 18,6 14,0 13,9 11,2 13,1

VIII. 167,8 127,1 42,0 37,6 41,7 26,2 28,3 19,7 21,6 15,1 15,5 12,7 14,2

IX. 152,1 115,1 41,8 41,9 33,3 25,0 27,4 18,2 19,1 13,6 15,8 12,1 10,0

X. 158,1 117,9 42,9 43,3 27,7 26,0 27,8 17,4 15,1 13,5 13,8 12,8 9,1

XI. 150,3 108,4 44,3 48,5 23,2 36,6 18,7 14,6 0,0 8,7 12,0 12,6 10,3

XII. 165,4 123,8 42,9 42,7 24,8 40,4 28,1 16,6 19,5 12,4 13,5 13,1 8,0

RM 1 854,8 1 396,9 519,0 499,9 415,3 350,2 345,4 225,8 212,9 192,3 181,5 144,8 118,6

501,9

511,0

581,8

538,0

608,4

551,1

505,5

569,6

525,4

525,4

488,2

551,2

6 457,5

16

422 - Podorlická křída č. VHB Název místa 410237 VaK Hradec Králové - Litá, LT2 410236 VaK Hradec Králové - Litá, V2 410238 VaK Hradec Králové - Litá, LT6 410248 AQUA a.s. Rychnov n. K. - RK 1A 410239 VaK Hradec Králové - Litá, LT8a 410235 VaK Hradec Králové - Litá, LT1 410241 VaK Hradec Králové - Litá, LT9a 410245 AQUA Rychnov n. K. - Císařská studánka, Solnice 410173 VaK Hradec Králové - Černčice, LT4 410244 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Vamberk, Luka 410270 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 410175 Česká Skalice, J9 410133 Česká Skalice - st. Pivovarská 410260 AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Tutleky 410138 MěVAK Jaroměř, St. Ples J 1 410255 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Dobruška, Pulice 410137 MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 410259 Žap - Vak - Vodovod Opočno - Opočno, park 410277 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Častolovice V3 410261 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Křivice K2 410282 OÚ Potštejn, vrt P1 410240 VaK Hradec Králové - Litá, LT3 410232 VaK Hradec Králové - Litá - V1b 410251 AQUA Rychnov n. K. - Kostelec, Za hřištěm 410207 Holzbecher Zlič 410283 Mlékárna Opočno Celkem

I. 122,8 108,8 54,6 71,1 60,2 4,0 40,2 56,7 33,0 40,7 32,0 32,4 18,3 22,7 22,4 21,6 20,8 12,6 15,9 19,4 14,6 0,0 17,4 18,2 13,0 10,1

II. 116,3 80,5 43,6 60,6 32,2 70,0 16,1 39,0 34,2 33,8 11,1 27,9 21,0 19,9 13,9 18,8 17,7 18,0 12,3 16,0 13,7 0,0 3,5 14,7 11,3 8,6

III. 91,7 89,1 76,5 59,2 69,2 37,4 43,8 37,6 35,9 32,6 22,4 31,9 18,5 18,8 15,4 19,1 18,9 18,2 12,7 14,8 17,4 11,8 18,0 9,5 12,3 8,5

IV. 68,6 117,3 116,5 65,8 95,1 1,4 51,2 37,7 45,4 38,9 28,4 25,7 21,7 21,7 21,0 20,8 15,8 14,2 18,9 15,3 16,3 12,9 20,6 5,5 8,4 8,4

V. 55,8 97,9 122,1 66,3 47,6 47,9 43,4 37,4 34,6 33,9 25,8 33,0 22,1 20,3 20,3 17,8 17,4 15,8 19,8 14,0 12,9 12,0 16,5 5,1 8,7 10,6

VI. 47,8 95,2 119,5 66,8 32,0 78,9 40,0 38,4 33,0 34,1 25,7 32,7 22,3 18,0 19,7 16,6 16,6 15,4 19,3 14,4 12,1 19,6 5,7 6,4 10,2 8,0

VII. 89,9 114,4 133,9 71,0 46,5 88,1 37,9 41,7 38,8 39,5 31,0 27,4 23,6 22,8 20,6 17,6 18,2 15,2 19,6 13,9 12,4 21,1 0,0 16,0 6,9 8,8

VIII. 72,9 99,5 118,5 73,4 48,0 76,4 36,7 36,9 28,0 36,0 30,0 26,6 21,6 21,9 24,8 16,9 13,1 15,1 18,2 10,7 12,3 18,5 0,0 14,0 7,5 8,5

IX. 128,5 95,5 118,2 71,5 69,6 66,5 45,2 42,1 28,9 37,1 33,3 24,8 21,3 18,9 22,5 17,8 16,1 14,5 10,8 11,9 10,9 9,2 0,1 16,7 8,6 8,5

X. 140,5 88,2 69,9 74,5 69,2 83,1 45,0 34,8 28,0 24,2 30,6 23,8 20,9 19,1 19,2 16,5 13,5 14,6 9,1 10,2 9,6 9,3 1,4 0,0 8,0 8,9

XI. 112,8 68,6 39,2 72,3 72,6 72,3 40,0 38,4 34,7 25,9 35,0 24,4 18,9 19,6 18,4 17,9 13,7 13,9 9,2 9,5 9,1 18,8 7,2 0,0 9,3 8,3

XII. 98,8 51,2 65,3 74,2 79,6 82,2 50,5 41,5 53,5 31,7 38,5 19,8 23,0 22,0 23,7 16,6 13,0 14,5 10,3 10,7 9,0 9,8 26,4 8,2 6,9 11,0

RM 1 146,4 1 106,2 1 077,8 826,7 721,8 708,2 490,0 482,2 428,0 408,4 343,8 330,5 253,1 245,7 241,8 218,0 194,7 182,0 176,1 160,8 150,5 143,0 116,8 114,3 110,9 108,2

883,4

754,7

841,1

913,5

859,0

848,4

976,8

886,2

949,0

872,2

809,9

891,9

10 486,0

17

423 - Ústecká synklinála č. VHB 420102 420127 420098 420156 420126 420099

Název místa OVS Č. Třebová - Vrbovka Ústí n. O., UO2 OVS Č. Třebová - Č. Třebová Perla závod 06, Ústí n. Orlicí - Hylváty, vrt Vodovod Ústí n. O., Perla 06 OVS Č. Třebová - Rybník Celkem

I. 57,3 65,7 38,2 27,7 15,6 12,4

II. 74,6 64,7 49,7 24,3 15,3 9,2

III. 85,7 72,2 57,1 28,7 17,1 11,2

IV. 86,1 65,5 57,4 27,2 15,5 13,6

V. 85,4 69,6 56,9 26,3 16,5 11,8

VI. 78,8 65,3 52,6 23,0 15,5 12,0

VII. 76,6 61,7 51,1 30,4 14,6 10,8

VIII. 70,7 60,5 47,1 16,2 14,3 11,3

IX. 72,5 62,4 48,3 28,9 14,8 8,8

X. 77,4 64,4 51,6 26,6 15,3 8,8

XI. 71,8 61,1 47,8 22,1 14,5 14,0

XII. 72,0 61,8 48,0 20,8 14,6 10,9

RM 908,9 775,1 605,8 302,1 183,6 134,8

216,9

237,8

272,0

265,4

266,5

247,1

245,2

220,1

235,8

244,0

231,2

228,2

2 910,3

I. 42,0 50,2 18,6 12,6 0,0 9,0

II. 48,0 53,8 18,1 14,1 0,0 8,6

III. 41,8 58,6 19,0 15,0 0,0 9,8

IV. 39,0 55,7 18,3 15,1 2,0 8,5

V. 44,8 50,7 19,5 14,4 1,3 7,7

VI. 42,3 49,2 20,0 14,1 4,1 8,4

VII. 44,7 12,6 27,4 13,1 19,4 5,3

VIII. 51,1 0,0 30,6 14,6 30,4 7,1

IX. 45,2 0,0 29,2 12,7 27,3 15,2

X. 48,1 0,0 29,6 11,4 29,0 8,0

XI. 45,2 5,4 25,7 14,1 22,6 8,5

XII. 46,0 27,3 20,7 10,7 11,0 8,8

RM 538,2 363,5 276,7 161,9 147,1 105,0

132,4

142,6

144,2

138,6

138,4

138,1

122,5

133,8

129,6

126,1

121,5

124,5

1 592,4

I. 81,8 82,8 43,4 26,0 14,8 16,8 14,0 9,5 9,1 9,4 10,7 10,3

II. 90,0 77,0 39,9 20,7 16,6 12,4 13,3 10,6 8,1 8,8 9,2 9,3

III. 108,6 82,2 41,4 20,8 17,6 13,4 16,0 11,9 8,8 9,0 10,1 10,2

IV. 92,0 76,7 41,8 24,8 18,1 13,1 12,8 11,7 8,6 9,2 8,7 8,2

V. 76,3 79,7 45,2 20,0 19,0 16,1 13,0 13,8 10,6 10,1 8,8 9,3

VI. 78,4 77,5 45,0 21,5 13,0 19,4 16,0 13,9 9,3 10,2 8,4 8,6

VII. 76,4 76,8 45,1 21,6 11,8 20,2 14,1 14,9 10,1 10,2 10,4 8,8

VIII. 87,2 80,5 46,0 23,7 20,0 13,7 16,6 13,5 11,9 10,6 7,9 8,7

IX. 88,5 72,8 46,5 20,5 17,4 14,2 13,8 13,7 10,8 9,2 8,0 9,0

X. 79,3 73,0 45,0 24,4 17,4 13,4 13,3 12,6 11,6 9,2 7,8 8,3

XI. 87,2 72,1 42,7 25,5 16,6 13,2 15,3 12,0 9,8 8,7 7,7 7,8

XII. 80,1 74,0 44,0 24,0 17,5 13,6 13,0 12,8 9,5 9,0 8,8 7,5

RM 1 025,8 925,1 526,0 273,5 199,8 179,5 171,2 151,0 118,2 113,4 106,3 105,9

328,6

315,8

349,9

325,7

321,9

321,3

320,4

340,3

324,4

315,3

318,5

313,7

3 895,7

424 - Královédvorská synklinála č. VHB 410062 410055 410063 410051 410049 410083

Název místa VaK Dvůr Králové HV 1 VaK Dv. Králové, Teplárna HVA1 VaK Dvůr Králové HV 2 VaK Dv. Král. - Kocbeře - Jánská Studánka VaK Dvůr Králové, Lužánka K-1 Tiba - záv. Vorlech Celkem

427 - Vysokomýtská synklinála č. VHB 420053 420067 420051 420034 420044 420032 420312 420065 420147 420109 420040 420056

Název místa VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL1 VaK V. Mýto - Cerekvice, Pekla S1 Vodovody Litomyšl, Nedošín VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty Vodovody Litomyšl - Benátky Vodovody Litomyšl - Benátky VaK Chrudim - Nové Hrady Vertex Litomyšl OVS Česká Třebová - Svinná VaK V.Mýto - Javorník Vodovody Litomyšl - Cerekvice Vodovody Litomyšl - Osík, Celkem

18

431 - Chrudimská křída č. VHB Název místa 420276 VaK Chrudim - Podlažice 420281 VaK Chrudim - Heřmanův Městec 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh JA-6, V-3 420194 VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH-5 420274 Město Skuteč V3, SK4, st. 420280 VaK Chrudim - Chrast, CH-1 420279 VaK Chrudim - Luže KO-2 420310 OÚ Chroustovice - Žilovice 420195 VAK Pardubice - Choltice, Luhy vrt CH4a Celkem

432 + 433 - Dlouhá mez č. VHB Název místa 420415 VaK Havl. Brod - Studenec štola 1a přepad + štola I 420419 VaK Havl. Brod - Horní Studenec 420413 VaK Havl. Brod - Podmoklany, II. - VIII., zářezy 420418 VaK Havl. Brod - Horní Studenec 420414 VaK Havl. Brod - Horní Studenec - Matura 420430 VaK Havl. Brod - Hor. Studenec vrt 420397 VaK Havl. Brod - Horní Studenec, studna MNV 420404 VaK Havl. Brod - Předboř, Blatnická studna 420432 VaK Havl. Brod - Kladruby 7 studní Celkem

I. 222,2 58,8 28,7 37,0 21,5 10,4 15,7 7,1 8,6

II. 202,5 62,0 35,9 38,3 20,1 15,4 12,8 6,0 2,9

III. 106,9 72,5 41,9 46,7 22,7 16,5 17,2 8,2 12,4

IV. 97,8 61,0 28,7 40,1 24,9 15,7 14,0 5,9 14,2

V. 138,5 70,7 57,3 29,6 28,3 18,1 16,0 9,7 11,3

VI. 136,7 67,1 50,9 28,4 28,0 16,6 14,4 9,0 9,0

VII. 128,5 58,5 68,4 17,7 32,9 15,1 14,3 9,7 8,2

VIII. 97,2 65,5 63,0 22,9 27,2 18,5 16,5 8,4 9,8

IX. 147,5 56,4 57,5 26,2 24,4 15,9 13,9 8,1 12,0

X. 155,8 58,8 56,8 21,3 23,2 15,1 17,0 9,9 8,2

XI. 154,9 54,2 51,3 16,4 23,5 13,7 15,7 12,1 5,4

XII. 153,3 56,4 55,4 10,5 24,5 13,7 13,6 12,9 4,8

RM 1 741,8 741,9 595,8 335,1 301,0 184,7 181,1 107,1 106,8

410,0

395,9

345,0

302,2

379,5

360,1

353,4

329,0

361,8

366,1

347,2

345,2

4 295,4

I. 60,9 23,3 19,2 16,2 10,8 16,4 10,1 24,5 11,0

II. 66,8 17,4 20,5 12,0 16,7 6,9 6,0 23,5 9,5

III. 40,7 44,7 31,7 15,2 19,2 4,6 8,7 27,2 8,6

IV. 64,2 36,9 30,8 22,0 16,1 0,0 14,3 20,6 1,3

V. 72,0 30,7 20,6 18,5 18,0 0,0 11,8 27,8 12,7

VI. 77,9 26,0 15,2 15,6 13,8 8,1 8,2 26,8 16,8

VII. 78,0 22,7 24,8 14,1 11,6 15,8 8,0 23,6 9,9

VIII. 77,9 21,6 24,7 14,1 10,6 17,1 8,7 29,1 10,1

IX. 77,9 20,2 18,1 14,1 8,7 16,5 6,9 25,6 14,7

X. 76,0 25,6 13,8 17,9 8,4 15,3 8,3 30,7 15,1

XI. 59,7 24,8 10,2 15,7 6,6 9,6 13,0 24,8 11,1

XII. 72,1 20,8 10,9 14,2 5,4 17,5 14,1 24,4 11,0

RM 824,1 314,7 240,5 189,6 145,9 127,8 118,1 308,6 131,8

192,4

179,3

200,6

206,2

212,1

208,4

208,5

213,9

202,7

211,1

175,5

190,4

2 401,1

19

441 - Jizerský turon č. VHB Název místa 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 430040 SčVK Teplice Libíč 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p. B. - Páterov 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n. J. 430041 SčVK Teplice Dolánky 430198 SčVK Teplice Nudvojovice 430318 VaK Ml.Boleslav - Bakov n. J. - Rečkov 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Nová Ves 430069 VaK Ml. Boleslav, Chudoplesy 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 430032 SčVK Teplice Lesnovek 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n. J. - Klokočka 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 430322 VaK Ml. Boleslav - Mnich. Hradiště, Sychrov 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 430296 VaK Ml. Boleslav - Benátky II. - ČOV 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 430319 VaK Ml. Boleslav - Bělá pod Bezdězem 430317 VaK Ml. Boleslav - Bradlec 430043 SčVK Teplice Čtveřín 430328 VaK Ml. Boleslav - Luštěnice 430056 ŠKODA AUTO Ml. Boleslav - sniž. hladiny u hut. Prov. 430199 SčVK Teplice Bělá u Turnova Šlejferna štola 430356 Carborundum Benátky n. J. - hl. závod Celkem

I. 347,6 220,9 189,5 239,5 197,2 145,2 16,9 30,9 53,1 20,0 54,9 38,4 45,0 46,9 31,3 44,1 26,2 36,1 22,0 9,3 20,1 19,1 9,9 6,5 7,4

II. 312,8 221,7 169,6 197,1 186,5 102,1 53,2 27,1 48,1 43,1 49,3 34,9 37,6 44,0 29,4 39,7 26,0 31,7 23,1 17,2 16,1 19,5 9,1 9,6 9,0

III. 338,1 239,6 192,2 202,1 205,6 112,8 64,7 50,1 51,1 49,5 56,0 38,6 32,9 51,2 33,7 26,8 16,8 36,4 25,9 20,6 19,9 18,5 8,9 8,5 8,0

IV. 334,5 227,5 212,7 224,0 194,5 60,4 79,8 37,2 48,4 48,4 58,9 34,8 0,7 42,1 36,5 35,7 31,4 29,2 30,4 22,3 19,6 19,1 11,3 8,2 8,2

V. 354,0 193,0 213,4 245,7 217,1 109,2 94,4 14,1 50,6 61,7 58,2 39,5 0,4 48,6 36,1 43,9 30,1 37,4 28,9 23,7 17,7 19,7 9,6 9,4 8,2

VI. 308,2 171,5 179,4 267,9 197,6 148,4 89,6 0,3 50,0 59,0 53,7 36,2 0,5 47,2 36,0 39,9 30,2 33,3 27,3 22,0 16,9 19,4 8,7 8,7 8,4

VII. 320,1 155,2 187,2 184,0 200,9 132,0 77,9 39,0 50,9 38,6 53,7 38,2 13,0 38,2 37,6 41,3 32,0 34,6 28,3 19,8 16,5 19,0 8,9 7,8 6,6

VIII. 273,4 164,7 185,4 80,1 136,3 137,0 86,2 121,0 50,1 41,0 24,7 41,0 63,9 16,0 35,5 42,6 34,7 25,9 26,9 20,8 17,4 18,9 9,9 10,0 10,0

IX. 0,0 65,7 106,2 51,7 0,0 185,2 81,3 121,4 47,8 51,0 0,0 37,4 66,2 0,0 35,4 24,1 34,5 0,0 23,7 24,5 16,6 19,0 5,6 8,4 8,3

X. 16,4 95,9 90,5 81,0 62,6 171,8 83,2 124,4 49,1 45,7 34,0 39,0 64,5 30,4 36,7 7,9 33,9 17,9 23,0 22,4 16,1 19,1 13,1 7,7 8,3

XI. 278,7 235,7 162,7 76,8 139,3 11,0 81,4 128,3 47,6 44,4 53,0 37,4 64,0 48,1 33,9 51,3 32,8 43,2 20,8 23,5 17,0 16,7 13,0 9,8 9,8

XII. 210,6 238,6 155,4 85,1 135,1 84,5 58,0 124,2 48,2 44,1 25,9 38,2 63,7 19,8 39,4 18,2 46,4 45,1 24,6 25,5 17,4 0,0 7,9 7,0 8,9

RM 3 094,4 2 230,0 2 044,2 1 935,0 1 872,7 1 399,5 866,6 818,0 595,0 546,5 522,3 453,7 452,4 432,5 421,5 415,5 375,0 370,8 304,9 251,6 211,2 208,0 115,9 101,7 101,0

1 878,0

1 757,4

1 908,4

1 855,8

1 964,7

1 860,1

1 781,3

1 673,3

1 013,9

1 194,6

1 680,3

1 571,9

20 139,7

20

442 - Jizerský coniak č. VHB Název místa 430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 430365 VOS Jičín - Sobotka, Střehom 430372 Obec Kněžmost - Suhrovice, vrt Celkem

I. 203,3 13,4 7,7

II. 182,8 11,4 9,4

III. 206,9 10,9 8,1

IV. 203,6 12,8 10,3

V. 205,5 13,1 7,6

VI. 198,9 16,3 10,3

VII. 206,7 15,4 10,0

VIII. 205,8 19,6 10,1

IX. 196,9 16,2 9,9

X. 196,7 12,4 9,4

XI. 200,5 13,0 7,8

XII. 206,6 9,7 5,8

RM 2 414,3 164,2 106,4

224,4

203,7

225,9

226,7

226,2

225,5

232,0

235,5

223,0

218,5

221,3

222,1

2 684,9

Vysvětlivky: I. – XII. ...................................................množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM .........................................................množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m

21

3


4.

Bilanční hodnocení

4.1

Hodnocení množství podzemních vod za rok 2005

Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajóny. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: • • •

data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod

Základní přehled o odebraném množství a zdrojích podzemní vody je uveden v tabulce č. 8. Tab. 8.

Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajónech

HGR

RM 2005 3 (tis. m )

RM 2005 (l/s)

111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423* 424 425 426* 427 429* 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452* 515 516 521* 632* 641* 642 643* 653

939,3 1 905,3 1 406,9 233,6 5 691,0 410,0 9 598,6 460,7 21,7 812,2 6 990,0 184,1 11 230,0 3 482,0 2 207,4 3 587,9 2 160,4 5 809,6 179,1 4 724,4 2 429,8 862,9 885,4 510,0 6 539,8 22 283,3 3 152,3 687,4 1 675,4 447,8 4 864,9 444,1 407,2 459,1 6 088,7 806,0 173,4 1 688,3

29,8 60,4 44,6 7,4 180,5 13,0 304,4 14,6 0,7 25,8 221,7 5,8 356,1 110,4 70,0 113,8 68,5 184,2 5,7 149,8 77,0 27,4 28,1 16,2 207,4 706,6 100,0 21,8 53,1 14,2 154,3 14,1 12,9 14,6 193,1 25,6 5,5 53,5

22

Základní odtok 80% kvantil (l/s)

Základní odtok 2005 (l/s)

1 113,3

1 245,0 132,5 1 418,5 1 108,0 612,6 857,7 1 167,8 3 091,4 187,4 635,6 200,3

745,9 703,4 763,8 2 029,6

157,8

116,4 1 740,3 2 416,7 242,5 213 1 469,3 1 342,2 784,4 4 232,5 10 997,8 2 014,7 2 549,2

330,0 187,2 2 521,2 3 849,4 444,9 281,5 969,6 1 701,1 2 772,9 1 078,9 397,1 8 252,6 16 301,3 4 383,2 13 740,9 3 902,6


Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón HGR*......................................................neúplný hydrogeologický rajón, jehož část přesahuje územní působnost Povodí Labe, státní podnik 3 3 RM 2005 (tis. m ) ...................................roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tísících m RM 2005 (l/s) .........................................roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Základní odtok - 80% kvantil (l/s)...........hodnota základního odtoku odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot z dlouhodobého charakteristického období v l/s Základní odtok 2005 (l/s) .......................hodnota základního odtoku hodnoceného roku

Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: •

Hydrogeologické rajóny, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost základního odtoku v roce 2005 a velikost základního odtoku charakteristického dlouhodobého období 1971 – 1990) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2005 a minimální měsíční hodnotou základního odtoku v roce 2005 (MAX/MIN) – viz tabulka č. 9. Jedná se o hydrogeologické rajóny 411, 422, 423, 425, 427, 432+433, 435, 436, 441, 442, 443, 452, 515, 516, 632, 641, 642 a 653. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajóny bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tabulky č. 10 a 11). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen v rajónech 432+433 – Dlouhá mez, 422 – Podorlická křída.

•

Pro hydrogeologické rajóny, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě „specifického odběru“, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2005 rozpočítané na plochy rajónů (viz tabulka č. 12). Jedná se o hydrogeologické rajóny 111 – 117, 141, 142 a 143. Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajónu 117 – Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru (2,25 l/s/km2) a v rajónu 115 – Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady (2,12 l/s/km2). Vysoký odběr je i v rajónech 432 – Dlouhá mez (jižní část) a 141 – Glaciofluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny.

Tab. 9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech v roce 2005 HGR 432 a 433 422 411 442 431 423 434 436 441 425 421 424 443 435 426 515 429 451 427 521 516 452 632

PO 2005

MAX 2005

MIN 2005

(l/s)

(l/s)

(l/s)

77,0 356,1 221,7 100,0 149,8 110,4 28,1 207,4 706,6 113,8 5,8 70,0 21,8 16,2 68,5 154,3 5,7 53,1 184,2 12,9 14,1 14,2 14,6

85,8 388,9 245,9 108,5 175,5 123,0 31,0 236,2 805,3 127,0 7,8 76,4 25,5 19,3 74,8 166,5 8,8 58,6 192,2 15,3 15,7 19,5 17,0

70,7 381,1 667,8 295,0 492,8 443,8 114,7 929,9 3 201,9 638,1 40,3 404,9 175,8 135,1 545,4 1 534,9 97,1 738,3 2 537,9 229,7 628,2 1 661,5 4 835,7

23

MAX/MIN 1,21 1,02 0,37 0,37 0,36 0,28 0,27 0,25 0,25 0,20 0,20 0,19 0,15 0,14 0,14 0,11 0,09 0,08 0,08 0,07 0,03 0,01 0,00


Vysvětlivky: HGR....................................................... hydrogeologický rajón PO 2005 (l/s) ......................................... průměrný odběr podzemní vody v roce 2005 MAX 2005 (l/s)....................................... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2005 MIN 2005 (l/s) ....................................... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2005 MAX/MIN ............................................... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2005

Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajónech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje 50 %. Jedná se o rajóny 432 a 433 – Dlouhá mez (121 %) a 422 – Podorlická křída (102 %). K limitní hodnotě se navíc částečně blíží rajóny 411 – Polická pánev (37 %), 442 – Jizerský coniak (37 %) a 431 – Chrudimská křída (36 %). Hodnocením pouze části odběrů spadajících do správní působnosti Povodí Labe, státní podnik ve vztahu k celkovému objemu zdrojů podzemních vod v rajónu 423 – Ústecká synklinála je zvolenou metodikou silně podhodnocena napjatá situace v tomto rajónu. Hodnoty pro jednotlivé rajóny s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách č. 10 a 11.

24


Rajóny 432 a 433 – Dlouhá mez Vysoká míra využití v těchto rajónech vyplývá z tektonické a geomorfologické situace. Křídové sedimenty jsou zachovány v úzkém pruhu podél paty zlomového svahu Železných hor. Zahloubením řečiště Doubravy pod bázi křídových sedimentů je křídový kolektor uložen nad drenážní bází. Odběr podzemní vody se převážně realizuje zachycením vrstevních pramenních vývěrů na kontaktu křídy a krystalického podloží. Odebraná podzemní voda tedy není čerpána ze zásob, ale odpovídá aktuální dotaci kolektoru. Stanovený základní odtok se jeví poněkud podceněný. Jímaná voda je využívána pro vodárenské účely. Snížení průtoku v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Největší odběry jsou vodárenské odběry VaK Havlíčkův Brod Podmoklany a Horní Studenec.

Tab. 10.

Hodnocení hydrogeologických rajónů 432 a 433 HGR 432 a 433 Měsíc

Odebrané množství (l/s)


Dlouhodobý charakteristický odtok (80% kvantil) (l/s)

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

93,7

214,4

146,5

94,5

528,1

183,2

99,7

528,8

255,7

101,2

497,0

282,2

97,8

282,3

208,1

102,6

119,3

155,8

97,9

74,6

125,2

98,9

60,2

101,9

98,0

48,6

93,6

92,2

53,2

96,4

106,0

142,5

97,5

97,5

189,8

147,8

HGR 432 a 433 - Dlouhá mez Odebrané množství

Základní odtok

80% kvantil dlouhodobého odtoku

400 350 300

l/s

250 200 150 100 50 0 0

1

2

3

4

5

6 měsíc

25

7

8

9

10

11

12


Rajón 422 – Podorlická křída Mělká pánevní křídová struktura rajónu s artésky zvodněným bazálním kolektorem v bělohorském souvrství obsahuje významné zdroje podzemních vod, které jsou využívány pro místní vodárny a zdroj „Litá“ (cca 200 l/s) pro východočeskou vodárenskou soustavu (VSVČ). Odběr podzemní vody z vrtaných studní zdroje Litá je dlouhodobě monitorován a jeho výše je řízena podle stavu hladiny podzemní vody ve vybraných monitorovacích vrtech s využitím institutu minimální hladiny (§ 37, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Tak je zajištěno i dostatečné zavodnění alkalického mokřadu v přírodní rezervaci „Zbytka“ na artéských vývěrech podzemní vody. Základní odtok rajónu je stanovován mimo jiné i na základě průtoků Dědiny ve stanici Mitrov. Jímáním podzemní vody jsou průtoky Dědiny ovlivněny, a tak se zvyšuje bilanční poměr MIN/MAX. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené. Tab. 11.

Hodnocení hydrogeologického rajónu 422 HGR 422 Měsíc





362,4

2 055,2

1 030,7

309,6

2 170,8

1 214,3

345,7

2 476,9

1 266,4

374,6

2 161,4

1 170,3

354,2

2 098,9

770,4

350,6

1 783,5

615,9

399,5

1 243,1

383,3

365,2

481,0

340,9

388,9

381,1

264,6

356,7

402,9

432,2

336,7

434,2

575,0

388,3

1 383,7

887,1

HGR 422 - Podorlická křída Odebrané množství

Základní odtok

80% kvantil dlouhodobého odtoku

3 000

2 500

l/s

2 000

1 500

1 000

500

0 0

1

2

3

4

5

6 měsíc

26

7

8

9

10

11

12


Rajón 423 – Ústecká synklinála Velmi intenzivně využívaný rajón, který je však územně rozdělen mezi státní podniky Povodí Labe a Povodí Moravy. • •

Ústecká synklinála na Orlici Ústecká synklinála na Svitavě

174 km2; odběr 3 482,0 tis. m3 v r. 2005 352 km2; odběr 33 530,1 tis. m3 v r. 2005

Roční odebrané množství na jednotku plochy celého rajónu 423 by tak bylo 2,2 l/s/km2 V jižní části rajónu, tzv. březovsko-svitavské pánvi se uskutečňuje odběr pro brněnský vodovod ve výší přesahující 1 m3/s. Tento odběr spadající do povodí Svitavy (Povodí Moravy, státní podnik), není v bilanci zahrnut. Zdánlivě tak artéská pánev ústecké synklinály není příliš intenzivně využívána. Ve skutečnosti v podzimních měsících dochází k významnému poklesu hladiny podzemních vod jak v bělohorském, tak i jizerském souvrství. Tyto poklesy negativně ovlivňují vodárenské odběry pro Svitavy a Českou Třebovou.

27


Kvartérní hydrogeologické rajóny, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km2) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajónu (l/s/km2). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. — ČHMÚ, Praha), pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 – 3 l/s/km2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajónů ve správním území Povodí Labe, státní podnik byla sestavena tabulka č. 12. Tab. 12.

Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajónech na jednotku plochy

HGR

RM 2005 3

117 115 432 141 411 433 441 112 113 442 424 422 431 116 425 111 427 423 143 426 515 421 435 641 434 429 436 451 114 443 516 642 142 521 653 452 643 632

RM 2005

Plocha HGR 2

RMq 2005

(tis. m )

(l/s)

(km )

(l/s/km2)

9 598,6 5 691,0 2 429,8 460,7 6 990,0 862,9 22 283,3 1 905,3 1 406,9 3 152,3 2 207,4 11 230,0 4 724,4 410,0 3 587,9 939,3 5 809,6 3 482,0 812,2 2 160,4 4 864,9 184,1 510,0 6 088,7 885,4 179,1 6 539,8 1 675,4 233,6 687,4 444,1 806,0 21,7 407,2 1 688,3 447,8 173,4 459,1

304,4 180,5 77,0 14,6 221,7 27,4 706,6 60,4 44,6 100,0 70,0 356,1 149,8 13,0 113,8 29,8 184,2 110,4 25,8 68,5 154,3 5,8 16,2 193,1 28,1 5,7 207,4 53,1 7,4 21,8 14,1 25,6 0,7 12,9 53,5 14,2 5,5 14,6

135,0 85,0 43,0 13,0 224,0 31,0 858,0 86,0 65,0 153,0 129,0 676,0 456,0 40,0 413,0 117,0 870,0 526,0 123,0 410,0 936,0 41,0 123,0 1 693,0 250,0 60,0 2 472,0 644,0 130,0 386,0 303,0 573,0 16,0 306,0 1 584,0 845,0 2 100,0 5 926,0

2,25 2,12 1,79 1,12 0,99 0,88 0,82 0,70 0,69 0,65 0,54 0,53 0,33 0,33 0,28 0,25 0,21 0,21 0,21 0,17 0,16 0,14 0,13 0,11 0,11 0,10 0,08 0,08 0,06 0,06 0,05 0,04 0,04 0,04 0,03 0,02 0,00 0,00

Vysvětlivky: HGR....................................................... hydrogeologický rajón 3 3 RM 2005 (tis. m )................................... množství odebrané podzemní vody v roce 2005 vyjádřené v tisících m RM 2005 (l/s) ......................................... množství odebrané podzemní vody v roce 2005 vyjádřené v l/s 2 RMq 2005 (l/s/km ) ................................ roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy

28


4.2

Hodnocení množství podzemních vod za období 2001 – 2005

Ve smyslu vyhlášky č. 431/2001 Sb. obsahuje hodnocení současného stavu porovnání skutečných nebo povolených odběrů ve významných hydrogeologických rajónech s hodnotou zdrojů podzemních vod dlouhodobého charakteristického období a hodnotou zdrojů za minulý kalendářní rok v měsíčním intervalu. Toto porovnání bylo provedeno pro všechny významné hydrogeologické rajóny při hodnocení bilance kalendářního roku 2005 v kap. 4.1. Pro bilancování současného stavu bylo hodnocené období rozšířeno na pětiletí 2001 – 2005, ve kterém je porovnávána velikost skutečných odběrů s velikostí základního odtoku v měsíčním kroku. Současně jsou uvažovány 80% kvantily dlouhodobého odtoku příslušného měsíce. V dalším hodnocení jsou pro období 2001 – 2005 porovnány povolené odběry s velikostí základního odtoku. Tab. 13. Seznam významných hydrogeologických rajónů se specifikací dostupných dat Významné hydrogeologické rajóny 112 115 117 141 411 422 423 424 427 431 432+433 441 442

Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Glacifluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny Polická pánev Podorlická křída Ústecká synklinála Královédvorská synklinála Vysokomýtská synklinála Chrudimská křída Dlouhá mez Jizerský turon Jizerský coniak

A

B

C

D

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + +

+ + * + * + + +

+ + + + + +

Vysvětlivky: A – Odebrané množství podzemních vod v l/s (data z hlášení uživatelů) B – Povolené množství podzemních vod v l/s C – Základní měsíční odtoky v l/s (data od ČHMÚ) D – 80% kvantily dlouhodobých odtoků v l/s (data od ČHMÚ) (+ data byla k dispozici, - data nebyla k dispozici, * data byla k dispozici jen částečně)

Rajón 112 – Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice. Rajón tvoří opuštěné koryto Labe z würmu, kterým protéká Opatovický kanál. Vysoké odběry pro zásobování Pardubic se uskutečňují hlavně ze soustavy studní v Hrobicích. Odběr podzemní vody je částečně doplňován labskou říční vodou z Opatovického kanálu. Rajón 115 – Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Vysoké odběry v tomto kvartérním rajonu činí jednak Koramo v Kolíně hydraulickou ochranou kontaminovaných prostor a jednak nymburská vodárna odběrem Kluk a Choťánky v Poděbradech a též odběr Tři Dvory (50 l/s). Do jímacího území Kluk infiltruje labská říční voda z nadjezí. Čerpaná surová voda do vodárenské úpravny je směsí podzemní vody štěrkopísků a říční vody. Rajón 117 – Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Příčinou vysoké míry využití podzemních vod v tomto rajónu je odběr podzemní vody vodárnou Káraný (zásobování Prahy). Indukované zdroje podzemních vod břehovou infiltrací do násoskových studňových řadů přesahují přírodní zdroje podzemních vod vzniklé vsakem atmosférických srážek.

29


Rajón 141 – Glaciofluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny Plošně malý relikt glaciofluviálních sedimentů je dotován infiltrací srážek. Přeshraniční kolektor je negativně ovlivňován těžbou hnědého uhlí v Polsku (Turów). Rajón 411 – Polická pánev Polická pánev je klasickým rajónem, ve kterém byla sestavena a testována metodika stanovení základního odtoku. Rajón je uzavřený hydrologickou rozvodnicí i geologickými hranicemi jako synklinální vícekolektorová struktura odvodňovaná podél osy tokem Metuje. Přesto jeví stanovený základní odtok a 80% kvantil dlouhodobého základního odtoku značnou disharmonii. Dlouhodobý odtok je v jednotlivých měsících roku velmi vyrovnaný, naproti tomu základní odtok v období 2001 – 2005 vykazuje vysoký rozkyv a pravidelně v podzimních měsících podkročuje úroveň 80% kvantitu dlouhodobého základního odtoku. Odběry podzemních vod pro VAK Náchod i Východočeskou vodárenskou soustavu jsou v poměru ke zdrojům v poměru trvale pod limitní hodnotou 0,50. Rajón 422 – Podorlická křída Mělká artéská pánev je příčně protékána mnoha toky (Úpa, Metuje, Dědina, Bělá a Divoká Orlice), jejichž průtokový režim je formován ve vyšší části povodí nad rajónem 422. Stanovení zdrojů podzemních vod v tomto rajónu je proto velmi obtížné. Bilance podzemních vod v období 2001 – 2005 jeví pravidelná zvýšení stavu napjatosti v podzimních měsících. V letech 2003 a 2004 byl napjatý stav v srpnu až říjnu. V zimních měsících a obzvláště v jarních měsících se napjatý stav rychle restauruje a základní odtok výrazně převyšuje odběry. Poměr odběrů k základnímu odtoku se snižuje až na 14%. Velké statické zásoby podzemních vod v tomto rajónu vyvažují nízkou tvorbu podzemních vod v podzimních měsících. Rajón 423 – Ústecká synklinála Rajón je územně rozdělen mezi státní podniky Povodí Labe a Povodí Moravy. Potřebná data nebyla k dispozici (Data od ČHMÚ jsou pouze pro celý rajón). Rajón 424 – Královédvorská synklinála V rajónu 424 byl stanoven základní odtok pouze v letech 2003 – 2005, dlouhodobý režim odtoku zatím nebyl zpracován. Rajón je artéskou pánví protékanou tokem Labe, na kterém je vodní nádrž Les Království. Využívání artéských podzemních vod je historického data z počátků 20 století. Poměr odběrů k základnímu odtoku je v celém období 2003 – 2005 v příznivém poměru. Rajón 427 – Vysokomýtská synklinála Vysokomýtská synklinála je rajónem s druhým nejvyšším objemem přírodních zdrojů podzemních vod v oblasti povodí Labe. Vícekolektorová brachysynklinála je odvodňovaná podél osy toku Loučné a současně protékající Tichou Orlicí. Na obou tocích jsou identifikovány významné příronové úseky. Stanovený základní odtok je trvale nad úrovní 80% kvantilu dlouhodobého odtoku. Odběry podzemních vod jsou dosud nízké pouze pro místní vodárenská zařízení. Poměr odběrů ke zdrojům je trvale na úrovni okolo 0,1, tedy ve velmi příznivém stavu. Rajón 431 – Chrudimská křída V rajónu 431 byl stanoven základní odtok pouze v letech 2003 – 2005, dlouhodobý režim odtoku zatím nebyl zpracován. Rajón tvoří jižní okraj křídové pánve, kolektorem jsou pískovce peruckokorycanského souvrství na bázi pánve. Převažuje artéský charakter zvodnění. Rajónem protékají toky ze Železných hor do Labe (Novohradka, Chrudimka, Podolka), stanovení podzemního odtoku je obtížné. Převažuje odběr podzemní vody pro místní vodárny, vodárenský systém města Chrudim je napojen na Vodárenskou soustavu východní Čechy. Odběry podzemních vod v podzimních měsících roku 2003 a 2004 přesáhly stanovený základní odtok, poměr odběru a odtoku vyšší než 1,0 zařazuje rajón do napjatého stavu. Nejedná se o trvalé čerpání ze statických zásob, v jarních měsících se stav podzemních vod vyrovnal. Na některých tocích se projevuje influkce do kolektoru při významné ztrátě vodnosti toku (Žejbro).

30


Rajón 432 a 433 – Dlouhá mez Rajón reprezentují relikty křídových sedimentů v povodí Doubravy. Kolektor je většinou uložen nad erozní bází a tak se podzemní voda odvodňuje hlavně pramenním odtokem. Jímání podzemních vod se realizuje zachycením pramenních vývěrů. Vhodná konfigurace jímání umožňuje vysokou účinnost odběru, který tak v podzimních měsících pravidelně přesahuje stanovený základní odtok. Ve skutečnosti zachycený pramenní vývěr nemůže přesáhnout základní odtok. Odběr se nerealizuje ze statických zásob, průtoky v Doubravě jsou vyrovnávány nádrží Pařížov, nicméně rajón je trvale v napjatém stavu. Rajón 441 – Jizerský turon Jizerský turon je rajónem s nejvyšším objemem přírodních zdrojů podzemních vod v oblasti povodí Labe. Kolektor podzemních vod v pískovcích jizerského souvrství je doplňován infiltrací atmosférických srážek téměř v celé ploše. Na bázi křídy je ještě další kolektor v peruckokorycanském souvrství. Stanovený základní odtok je trvale nad 80% kvantilem dlouhodobého odtoku. Odběry podzemních vod mají v hodnoceném období poklesový trend. Poměr odběrů a zdrojů podzemních vod je příznivý hodnotě bez stavů napjatosti. Rajón 442 – Jizerský coniak Rajón charakterizuje tabule pískovců březenského souvrství odvodňované hlavně Žehrovkou a Libuňkou. Režim podzemních vod jeví značné výkyvy odtoku podzemních vod. Stanovený základní odtok v podzimních měsících klesá až pod 80% kvantil dlouhodobého odtoku. Dotací podzemních vod v zimních a jarních měsících se stav rychle vyrovnává. Hlavním odběrem (80%) je odběr důlní vody v těžebně křemenných písků ve Střelči. Po využití při hydrotechnickém dobývání a praní písku je voda vypouštěna přes rozvodnici do toku Libuňky. Odběr a převod vody způsobují stav napjatosti, kdy poměr odběru k základnímu odtoku přesahuje hodnotu 1,0.

Poznámka: Následující rajóny (434 a 515) ačkoliv nepatří mezi významné hydrogeologické rajóny byly do hodnocení vybrány pro jejich napjatý stav v roce 2003.

Rajón 434 – Čáslavská křída Okrajová část křídové pánve mezi Železnými horami a kutnohorském krystalinikem. Bazální křídový kolektor v perucko-korycanském souvrství není vyvinut souvisle v celé ploše rajónu. V centru rajónu je podzemní voda pouze v přípovrchové zóně křídových slínovců a kvartérních sedimentech. Hlavní jímací území je v západní části rajónu mezi Kolínem a Kutnou Horou, kde je křídový kolektor v příbojové facii hrubých klastik a vápenců. Podzemní odtok je v dlouhodobém průměru sezónně rozkolísaný díky absenci významných statických zásob podzemních vod. Podzemní odtok stanovený za období 2002 – 2005 jeví zvláštní shodu v měsíčních hodnotách let 2002 a 2003 s výrazným minimem v červenci. Takto stanovené minimum vyvolalo v bilanci napjatý stav. Podzemní odtok v letech 2004 a 2005 je trvale pod 80% kvantilem dlouhodobého odtoku, ale při nízkém realizovaném odběru bilanční napjatost nevyvolává. Rajón 515 – Podkrkonošská pánev Rajón sevřený mezi krystalinikum Krkonoš a křídovou pánev je odvodňován na východě protékajícími toky Labe a Úpy, na západě přítoky Jizery. Stanovený základní odtok je v období 2001 – 2005 nad 80% kvantilem dlouhodobého odtoku s výjimkou roku 2003. Rozptýlené odběry podzemních vod jsou v sumární hodnotě ve velmi příznivém stavu k základnímu odtoku v „normálních letech“. V roce 2003 byl rajón 515 zařazen mezi bilančně napjaté rajóny v důsledku nesprávně stanovených hodnot základního odtoku. V ostatních letech je bilanční stav příznivý.

Tab. 14. Porovnání odebraného množství a základního odtoku za období 2001 – 2005

31


411 – Polická pánev 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc


Základní odtok (l/s)











250,4 228,3 231,3 236,6 252,6 219,4 252,0 250,6 222,0 258,6 228,7 252,0

1 078,0 1 318,9 2 086,9 2 172,7 1 011,2 777,5 1 233,0 2 237,1 2 323,0 1 388,1 1 411,9 1 099,5

229,5 219,7 236,6 234,6 251,1 241,8 276,4 263,8 258,4 247,1 207,7 228,7

2 020,1 4 429,0 1 829,3 1 490,6 958,8 734,6 610,6 675,0 641,6 1 087,6 1 643,3 1 457,2

227,0 221,4 245,5 235,8 245,1 268,2 251,4 255,4 245,9 231,0 203,5 210,0

1 586,0 1 163,9 2 251,4 1 483,5 1 676,7 872,9 632,0 656,2 572,4 584,3 589,4 896,7

223,6 222,5 237,7 234,2 240,5 233,6 229,7 242,7 228,9 205,4 217,5 234,5

882,5 2 213,3 1 955,7 1 497,8 915,8 915,8 832,4 670,2 632,0 634,4 880,1 1 116,2

210,6 218,1 243,3 223,9 254,1 230,5 212,1 239,0 217,5 217,6 202,5 227,5

1 557,4 1 357,1 2 225,2 2 206,1 1 395,2 920,6 1 020,8 1 054,2 715,5 682,1 667,8 1 137,6

1 125,7 1 134,0 1 296,4 1 326,1 1 123,4 1 069,7 1 068,1 1 043,3 1 018,6 1 024,2 1 045,0 1 084,5

l/s

Odebrané množství za období 2001 - 2005 (l/s)

HGR 411 - Polická pánev

5000

Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s)

4500

80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

32

2005

roky (m ěsíce)


422 – Podorlická křída 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













376,7 362,7 395,9 375,2 404,7 423,0 355,7 405,3 335,2 334,5 356,4 357,4

727,8 1 118,2 1 646,0 3 148,4 1 571,1 1 055,7 952,6 1 268,1 2 754,8 2 086,4 1 814,7 3 239,0

424,4 348,7 417,1 377,2 434,6 387,4 347,2 369,1 317,9 339,4 325,2 361,9

2 123,9 2 798,6 2 049,0 1 767,9 1 411,8 637,2 456,0 499,7 618,4 1 180,6 1 761,6 1 227,5

418,7 350,7 365,6 340,6 397,8 405,1 386,1 369,5 332,1 376,0 343,0 361,3

2 333,2 2 017,7 2 555,1 1 933,4 2 217,6 1 424,3 537,2 196,8 109,3 384,2 477,9 331,1

433,8 308,8 359,5 404,0 363,8 343,9 367,9 355,0 342,6 270,7 330,9 357,1

1 777,2 2 480,0 1 952,1 1 486,7 1 130,7 609,1 209,3 115,6 90,6 112,4 402,9 999,5

362,4 309,6 345,7 374,6 354,2 350,6 399,5 365,2 388,9 356,7 336,7 388,3

2 005,2 2 170,8 2 476,9 2 161,4 2 098,9 1 783,5 1 243,1 481,0 381,1 402,9 434,2 1 383,7

1 030,7 1 214,3 1 266,4 1 170,3 770,4 615,9 383,3 340,9 264,6 432,2 575,0 887,1

HGR 422 - Podorlická křída


l/s

Základní odtok za odbobí 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

33

2005

roky (m ěsíce)


424 – Královédvorská synklinála 2001 Měsíc



83,8 83,7 92,6 84,0 105,2 93,1 92,7 104,2 86,6 91,2 94,2 89,3

2002 Základní odtok (l/s)

2003

2004

2005









78,6 66,5 69,0 68,1 78,7 77,5 71,4 77,1 75,2 70,8 74,6 70,9

520,2 1 456,6 1 369,7 712,2 472,4 369,8 322,8 307,2 275,8 279,6 402,7 362,8

71,4 75,0 76,9 84,9 84,0 80,3 78,7 73,9 78,6 76,4 73,9 73,8

663,0 626,0 658,0 637,0 578,0 490,0 387,0 314,0 298,0 295,0 284,0 327,0

76,8 72,6 77,3 77,4 77,2 77,3 81,5 78,3 77,0 75,1 76,0 73,4

466,7 794,7 1 009,3 804,5 546,2 411,0 349,1 318,6 335,6 388,0 438,4 418,0

68,7 71,3 75,0 73,5 75,0 74,4 73,1 73,9 69,1 68,4 64,1 65,1

655,8 684,2 851,6 1 065,5 803,0 640,0 502,2 460,5 432,3 417,6 404,9 434,1

HGR 424 - Královédvorská synklinála l/s


Odebrané množství za období 2001 - 2005 (l/s) Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s) - nebyl k dispozici

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001

2002

2003

2004

34

2005

roky (měsíce)


427 – Vysokomýtská synklinála 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













210,1 180,8 207,7 198,2 206,3 202,5 211,3 212,5 194,6 201,4 193,4 207,0

1 933,8 1 662,1 2 230,8 2 730,3 2 261,2 2 085,7 2 475,5 3 623,0 4 402,6 3 933,5 3 378,3 3 368,2

201,5 173,3 185,4 181,3 208,3 207,5 206,8 196,0 196,5 192,6 184,9 193,9

3 806,9 5 541,6 4 232,1 3 162,3 3 378,3 2 774,2 2 394,5 3 401,9 2 570,0 3 158,9 3 764,7 3 390,1

189,9 183,3 199,1 193,7 211,3 233,8 222,7 225,4 194,1 184,5 177,8 191,3

4 569,6 3 337,8 3 415,4 3 086,4 3 658,4 2 912,5 2 463,7 2 154,9 2 251,1 2 205,5 1 825,8 1 748,2

210,0 199,1 204,2 187,3 197,7 204,5 209,7 222,6 197,7 185,4 178,8 181,4

2 328,7 3 192,7 3 574,0 3 720,8 3 164,0 2 885,5 2 586,9 2 354,0 2 315,2 2 298,2 2 581,8 2 438,4

196,5 172,4 194,5 185,9 187,6 187,9 193,3 198,7 184,2 179,9 184,3 176,2

2 595,3 3 184,2 3 827,1 4 125,8 3 099,9 2 701,6 3 683,7 3 280,4 2 797,8 2 632,4 2 537,9 2 630,7

1 888,2 2 043,4 2 231,9 2 235,2 2 267,4 2 195,7 2 149,3 1 973,8 1 812,2 1 776,4 1 891,3 1 890,5

HGR 427 - Vysokomýtská synklinála

Odebrané množství za odbobí 2001 - 2005 (l/s)

l/s

Základní odtoky za období 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

35

2005

roky (m ěsíce)


431 – Chrudimská křída 2001 Měsíc



265,6 215,2 217,8 207,4 250,7 230,7 222,2 205,9 182,6 203,8 194,6 208,3


2003

2004

2005









230,4 190,1 185,4 196,8 219,9 247,5 236,4 238,7 234,6 241,1 220,3 216,6

1 280,0 2 355,0 1 017,0 815,0 530,0 229,0 210,0 580,0 498,0 501,0 1 169,0 790,0

200,2 219,9 268,5 274,1 266,0 262,9 211,5 220,1 193,0 217,5 206,4 211,8

750,0 675,0 613,0 513,0 382,0 305,0 243,0 224,0 211,0 215,0 210,0 206,0

191,7 181,1 226,8 233,7 242,1 199,3 186,2 202,4 198,6 202,3 194,0 190,4

832,0 1 151,0 1 257,0 1 167,0 985,0 857,0 487,0 208,0 175,0 212,0 282,0 320,0

180,5 163,8 146,2 130,2 162,2 152,9 149,3 140,3 153,1 153,2 145,9 145,1

494,3 787,5 1 077,8 885,8 588,0 502,4 513,6 613,4 560,3 492,8 537,0 574,5


Odebrané množství za odbobí 2001 - 2005 (l/s)

HGR 431 - Chrudimská křída

Základní odtok za odbobí 2001 - 2005 (l/s)

l/s

80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s) - nebyl k dispozici

2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

36

2005

roky (měsíce)


432 a 433 – Dlouhá mez 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













95,5 80,9 89,7 95,8 101,7 99,9 100,4 103,4 91,3 103,0 97,0 91,3

130,9 599,3 638,9 366,1 104,3 58,9 79,0 137,6 127,3 84,5 59,0 75,0

103,3 115,9 112,6 101,8 107,3 109,8 104,7 114,7 86,4 109,6 104,9 107,8

283,2 546,1 284,3 207,5 152,1 102,1 97,8 289,0 263,1 220,1 317,7 183,9

101,9 94,7 105,0 107,3 107,4 109,0 109,2 118,0 110,4 106,1 97,3 100,3

329,2 201,5 259,0 197,7 303,4 140,5 90,3 60,0 55,1 82,6 64,8 85,0

94,7 89,2 100,0 98,8 98,7 100,4 99,4 100,3 96,1 93,2 104,1 99,3

214,4 528,1 528,8 497,0 282,3 119,3 74,6 60,2 48,6 53,2 142,5 189,8

101,1 90,1 107,2 103,1 109,5 112,4 110,4 107,7 103,0 109,9 102,1 113,9

233,5 238,8 333,2 326,3 182,5 143,7 341,2 256,0 121,6 84,5 71,7 70,7

146,5 183,2 255,7 282,2 208,1 155,8 125,2 101,9 93,6 96,4 97,5 147,8

HGR 432 a 433 - Dlouhá mez

Odebrané množství za období 2001 - 2005 (l/s) Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s)

l/s


700 600 500 400 300 200 100 0 2001

2002

2003

2004

37

2005

roky (měsíce)


441 – Jizerský turon 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













924,7 839,0 946,4 929,1 998,2 955,4 923,4 838,7 785,1 847,5 900,1 861,1

2 532,8 2 648,9 4 667,4 5 712,6 3 008,4 2 543,9 3 273,8 3 290,4 5 220,4 5 132,0 5 220,4 6 398,4

973,6 819,9 952,2 903,8 943,4 866,7 496,1 487,3 759,1 761,7 847,6 943,3

3 528,2 8 217,8 6 569,8 4 413,0 2 825,9 2 383,5 2 123,6 2 062,7 1 952,1 2 521,7 3 307,0 3 296,0

953,0 792,4 777,6 767,3 802,7 801,7 811,0 847,5 805,0 825,5 832,4 768,8

6 149,5 4 955,0 5 552,3 4 496,0 3 301,5 2 665,5 2 554,9 2 405,6 2 466,4 2 510,7 2 549,4 2 554,9

809,4 815,8 757,2 760,4 754,8 733,1 779,7 886,7 784,0 733,8 736,3 754,7

3 218,5 4 551,3 5 723,7 5 861,9 4 042,5 3 572,5 3 102,4 3 047,1 2 958,6 3 069,2 3 915,3 4 484,9

800,1 742,2 803,9 782,5 832,1 793,4 761,9 710,7 461,6 524,6 713,2 670,9

3 201,9 3 755,0 6 298,8 4 247,1 3 279,4 3 318,1 3 257,2 3 284,9 3 826,9 4 357,7 3 268,3 4 097,8

2 336,4 2 900,6 3 564,6 2 960,0 2 458,6 2 186,6 2 105,0 2 115,5 2 028,3 2 058,3 2 144,4 2 142,3

l/s

HGR 441 - Jizerský turon


9000


8000


7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

38

2005

roky (m ěsíce)


442 – Jizerský coniak 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













90,3 72,5 73,8 99,8 96,9 96,7 110,7 111,2 119,1 126,5 123,7 124,2

354,3 516,7 821,0 708,7 121,8 25,0 96,8 96,8 828,8 494,8 621,2 674,3

126,2 115,6 124,2 111,6 94,3 122,1 127,2 125,8 109,2 124,1 119,7 116,9

702,4 1 242,5 469,8 449,5 181,1 121,8 134,2 149,8 109,3 365,3 906,9 441,7

123,6 108,4 111,1 102,7 115,0 92,9 99,9 102,9 101,2 103,9 97,5 96,5

722,7 501,1 796,1 555,7 377,7 206,0 143,6 107,7 98,3 104,6 132,7 207,6

94,9 88,3 92,2 92,6 97,0 95,4 113,4 112,6 101,0 100,6 100,2 100,3

374,6 719,6 533,8 363,7 284,1 262,2 259,1 277,8 302,8 315,3 435,5 541,6

96,4 89,7 99,6 102,3 103,9 105,8 109,9 112,1 102,3 98,3 99,1 96,8

735,2 627,5 621,2 429,2 429,2 298,1 362,1 373,1 376,2 321,5 295,0 469,8

291,0 383,5 403,5 339,0 261,0 202,0 102,5 159,5 168,5 178,5 201,0 220,5

HGR 442 - Jizerský coniak


l/s

Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001

2002

2003

2004

39

2005

roky (m ěsíce)


434 – Čáslavská křída 2001 Měsíc



27,6 24,7 25,7 24,6 25,0 25,4 23,1 26,3 29,1 30,7 31,8 31,9


2003

2004

2005










28,6 28,5 31,6 28,6 26,8 27,7 28,0 29,0 25,0 29,9 30,8 30,5

1 202,0 2 180,1 1 415,0 537,2 303,9 213,0 58,3 107,2 434,1 557,6 678,3 628,1

32,3 26,1 26,0 26,3 27,1 27,0 22,9 24,8 24,0 25,8 28,0 29,2

1 202,0 2 180,0 1 415,0 537,0 304,0 213,0 58,0 107,0 434,0 558,0 678,0 628,0

27,9 26,4 30,8 31,9 26,6 24,3 26,3 29,1 22,2 27,2 20,7 23,7

461,3 626,8 837,9 739,4 313,4 383,9 185,9 124,8 92,3 105,8 146,7 161,2

27,8 28,3 31,0 31,0 31,7 30,9 22,6 23,9 27,0 31,4 30,6 25,4

218,0 201,6 379,3 640,1 783,7 438,5 373,0 160,0 114,7 187,7 218,0 245,7

1 030,7 1 214,3 1 266,4 1 170,3 770,4 615,9 383,3 340,9 264,6 432,2 575,0 887,1

HGR 434 - Čáslavská křída


l/s


2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

40

2005

roky (m ěsíce)


515 – Podkrkonošská pánev 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













156,5 147,3 185,7 155,0 165,1 153,6 155,2 157,7 174,6 154,2 147,2 151,5

2 953,4 3 014,3 6 743,5 5 696,2 2 970,0 3 485,3 3 296,9 2 360,5 3 263,7 3 407,8 3 596,2 3 108,5

174,4 149,1 158,3 154,7 165,7 167,0 173,2 170,8 157,9 162,2 148,0 147,3

3 101,2 5 680,5 5 520,8 2 303,2 2 142,6 2 033,6 1 776,8 1 770,4 1 863,7 2 472,2 3 712,5 2 659,7

156,8 153,6 163,3 166,7 171,3 177,4 175,8 175,7 157,7 158,1 150,8 152,6

686,7 548,3 524,5 589,7 494,7 426,0 397,8 368,7 353,7 346,2 337,0 344,8

166,8 151,0 160,0 157,1 166,2 161,2 170,1 175,0 154,6 159,2 151,7 147,7

2 166,6 3 845,5 4 028,4 5 108,9 2 504,6 1 994,8 1 640,2 1 390,8 1 457,3 1 684,5 2 693,0 2 388,2

158,4 150,2 163,5 162,9 171,6 166,5 162,0 163,7 156,7 145,0 139,8 136,5

4 466,1 3 618,3 5 441,3 4 920,5 2 626,5 2 022,5 2 039,1 1 878,4 1 568,1 1 595,8 1 534,9 1 562,6

1 543,8 1 728,8 2 005,9 2 033,4 1 384,5 1 160,7 1 073,4 1 049,8 1 009,2 925,5 1 048,4 1 143,4

HGR 515 - Podkrkonošská pánev


l/s


8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

41

2005

roky (m ěsíce)


Porovnání povolených odběrů s charakteristikami základního odtoku potvrzuje zjištění, že mezi hodnocenými významnými hydrogeologickými rajóny jsou v bilančně napjatém stavu rajóny 422 – Podorlická křída, 431 – Chrudimská křída, 432 a 433 – Dlouhá mez a 442 – Jizerský coniak. V hydrogeologickém rajónu 422 – Podorlická křída je napjatý stav vázán na nízký stanovený základní odtok (v měsících VII. – X.). V zimních a obzvláště jarních měsících je podzemní odtok vysoko nad povolenými odběry. Velká statická zásoba jakýkoliv krátkodobý nepoměr vyrovnává. Situace v hydrogeologickém rajónu 431 – Chrudimská křída není jednoznačná. Při neznámých dlouhodobých charakteristikách podzemního odtoku lze hodnotit pouze měsíční hodnoty. Povolené odběry podzemních vod v hydrogeologických rajónech 432 a 433 – Dlouhá mez jsou zejména v letech 2004 – 2005 většinu roku vyšší než podzemní odtok. Jímání pramenních vývěrů, které je pro tento rajón charakteristické však nedovoluje odběr vyšší než odtok. Je evidentní, že stanovený odtok by měl být přehodnocen. V hydrogeologickém rajónu 442 – Jizerský coniak povolený odběr od roku 2002 stále klesá. Přesto v letních měsících převyšuje odtok. Vzniklý deficit se rychle vyrovnává.

Tab. 15. Porovnání povoleného množství a základního odtoku za období 2001 – 2005

42


411 – Polická pánev 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc

Povolené množství (l/s)












404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9 404,9

1 078,0 1 318,9 2 086,9 2 172,7 1 011,2 777,5 1 233,0 2 237,1 2 323,0 1 388,1 1 411,9 1 099,5

404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3 404,3

2 020,1 4 429,0 1 829,3 1 490,6 958,8 734,6 610,6 675,0 641,6 1 087,6 1 643,3 1 457,2

416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0 416,0

1 586,0 1 163,9 2 251,4 1 483,5 1 676,7 872,9 632,0 656,2 572,4 584,3 589,4 896,7

282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4 282,4

882,5 2 213,3 1 955,7 1 497,8 915,8 915,8 832,4 670,2 632,0 634,4 880,1 1 116,2

259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6 259,6

1 557,4 1 357,1 2 225,2 2 206,1 1 395,2 920,6 1 020,8 1 054,2 715,5 682,1 667,8 1 137,6

1 125,7 1 134,0 1 296,4 1 326,1 1 123,4 1 069,7 1 068,1 1 043,3 1 018,6 1 024,2 1 045,0 1 084,5

l/s

Povolené množství za období 2001 - 2005 (l/s)

HGR 411 - Polická pánev

5000


4500


4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

43

2005

roky (m ěsíce)


422 – Podorlická křída 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5 567,5

727,8 1 118,2 1 646,0 3 148,4 1 571,1 1 055,7 952,6 1 268,1 2 754,8 2 086,4 1 814,7 3 239,0

539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1 539,1

2 123,9 2 798,6 2 049,0 1 767,9 1 411,8 637,2 456,0 499,7 618,4 1 180,6 1 761,6 1 227,5

507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9 507,9

2 333,2 2 017,7 2 555,1 1 933,4 2 217,6 1 424,3 537,2 196,8 109,3 384,2 477,9 331,1

532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5 532,5

1 777,2 2 480,0 1 952,1 1 486,7 1 130,7 609,1 209,3 115,6 90,6 112,4 402,9 999,5

534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5 534,5

2 005,2 2 170,8 2 476,9 2 161,4 2 098,9 1 783,5 1 243,1 481,0 381,1 402,9 434,2 1 383,7

1 030,7 1 214,3 1 266,4 1 170,3 770,4 615,9 383,3 340,9 264,6 432,2 575,0 887,1



l/s

Základní odtok za odbobí 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

44

2005

roky (m ěsíce)


424 – Královédvorská synklinála 2001 Měsíc



168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7 168,7


2003

2004

2005









169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0 169,0

520,2 1 456,6 1 369,7 712,2 472,4 369,8 322,8 307,2 275,8 279,6 402,7 362,8

169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3 169,3

663,0 626,0 658,0 637,0 578,0 490,0 387,0 314,0 298,0 295,0 284,0 327,0

169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7 169,7

466,7 794,7 1 009,3 804,5 546,2 411,0 349,1 318,6 335,6 388,0 438,4 418,0

164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2 164,2

655,8 684,2 851,6 1 065,5 803,0 640,0 502,2 460,5 432,3 417,6 404,9 434,1

HGR 424 - Královédvorská synklinála


Povolené množství za období 2001 - 2005 (l/s) Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s)

l/s


1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001

2002

2003

2004

45

2005

roky (m ěsíce)


427 – Vysokomýtská synklinála 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9 426,9

1 933,8 1 662,1 2 230,8 2 730,3 2 261,2 2 085,7 2 475,5 3 623,0 4 402,6 3 933,5 3 378,3 3 368,2

320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4 320,4

3 806,9 5 541,6 4 232,1 3 162,3 3 378,3 2 774,2 2 394,5 3 401,9 2 570,0 3 158,9 3 764,7 3 390,1

291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1 291,1

4 569,6 3 337,8 3 415,4 3 086,4 3 658,4 2 912,5 2 463,7 2 154,9 2 251,1 2 205,5 1 825,8 1 748,2

301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0 301,0

2 328,7 3 192,7 3 574,0 3 720,8 3 164,0 2 885,5 2 586,9 2 354,0 2 315,2 2 298,2 2 581,8 2 438,4

297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1 297,1

2 595,3 3 184,2 3 827,1 4 125,8 3 099,9 2 701,6 3 683,7 3 280,4 2 797,8 2 632,4 2 537,9 2 630,7

1 888,2 2 043,4 2 231,9 2 235,2 2 267,4 2 195,7 2 149,3 1 973,8 1 812,2 1 776,4 1 891,3 1 890,5

HGR 427 - Vysokomýtská synklinála


l/s

Základní odtoky za období 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s)

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

46

2005

roky (m ěsíce)


431 – Chrudimská křída 2001 Měsíc



413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9 413,9


2003

2004

2005









369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4 369,4

1 280,0 2 355,0 1 017,0 815,0 530,0 229,0 210,0 580,0 498,0 501,0 1 169,0 790,0

364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7 364,7

750,0 675,0 613,0 513,0 382,0 305,0 243,0 224,0 211,0 215,0 210,0 206,0

347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4 347,4

832,0 1 151,0 1 257,0 1 167,0 985,0 857,0 487,0 208,0 175,0 212,0 282,0 320,0

342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5 342,5

494,3 787,5 1 077,8 885,8 588,0 502,4 513,6 613,4 560,3 492,8 537,0 574,5


Povolené množství za odbobí 2001 - 2005 (l/s)


Základní odtok za odbobí 2001 - 2005 (l/s)

l/s


2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

47

2005

roky (měsíce)


432 a 433 – Dlouhá mez 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9 212,9

130,9 599,3 638,9 366,1 104,3 58,9 79,0 137,6 127,3 84,5 59,0 75,0

183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6

283,2 546,1 284,3 207,5 152,1 102,1 97,8 289,0 263,1 220,1 317,7 183,9

183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6 183,6

329,2 201,5 259,0 197,7 303,4 140,5 90,3 60,0 55,1 82,6 64,8 85,0

197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9 197,9

214,4 528,1 528,8 497,0 282,3 119,3 74,6 60,2 48,6 53,2 142,5 189,8

197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5 197,5

233,5 238,8 333,2 326,3 182,5 143,7 341,2 256,0 121,6 84,5 71,7 70,7

146,5 183,2 255,7 282,2 208,1 155,8 125,2 101,9 93,6 96,4 97,5 147,8


Povolené množství za období 2001 - 2005 (l/s) Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s)

l/s


700 600 500 400 300 200 100 0 2001

2002

2003

2004

48

2005

roky (měsíce)


441 – Jizerský turon 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3 1 381,3

2 532,8 2 648,9 4 667,4 5 712,6 3 008,4 2 543,9 3 273,8 3 290,4 5 220,4 5 132,0 5 220,4 6 398,4

1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0 1 178,0

3 528,2 8 217,8 6 569,8 4 413,0 2 825,9 2 383,5 2 123,6 2 062,7 1 952,1 2 521,7 3 307,0 3 296,0

1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1 1 306,1

6 149,5 4 955,0 5 552,3 4 496,0 3 301,5 2 665,5 2 554,9 2 405,6 2 466,4 2 510,7 2 549,4 2 554,9

1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5 1 537,5

3 218,5 4 551,3 5 723,7 5 861,9 4 042,5 3 572,5 3 102,4 3 047,1 2 958,6 3 069,2 3 915,3 4 484,9

1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2 1 156,2

3 201,9 3 755,0 6 298,8 4 247,1 3 279,4 3 318,1 3 257,2 3 284,9 3 826,9 4 357,7 3 268,3 4 097,8

2 336,4 2 900,6 3 564,6 2 960,0 2 458,6 2 186,6 2 105,0 2 115,5 2 028,3 2 058,3 2 144,4 2 142,3



l/s

Základní odtok za období 2001 - 2005 (l/s) 80% kvantil dlouhodobého odtku (l/s)

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

2005 roky (m ěsíce)

49


442 – Jizerský coniak 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8 170,8

354,3 516,7 821,0 708,7 121,8 25,0 96,8 96,8 828,8 494,8 621,2 674,3

184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7 184,7

702,4 1 242,5 469,8 449,5 181,1 121,8 134,2 149,8 109,3 365,3 906,9 441,7

168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6 168,6

722,7 501,1 796,1 555,7 377,7 206,0 143,6 107,7 98,3 104,6 132,7 207,6

171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2 171,2

374,6 719,6 533,8 363,7 284,1 262,2 259,1 277,8 302,8 315,3 435,5 541,6

151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2 151,2

735,2 627,5 621,2 429,2 429,2 298,1 362,1 373,1 376,2 321,5 295,0 469,8

291,0 383,5 403,5 339,0 261,0 202,0 102,5 159,5 168,5 178,5 201,0 220,5



l/s


1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2001

2002

2003

2004

50

2005

roky (m ěsíce)


434 – Čáslavská křída 2001 Měsíc



68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8 68,8


2003

2004

2005










54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3 54,3

1 202,0 2 180,1 1 415,0 537,2 303,9 213,0 58,3 107,2 434,1 557,6 678,3 628,1

58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1 58,1

1 202,0 2 180,0 1 415,0 537,0 304,0 213,0 58,0 107,0 434,0 558,0 678,0 628,0

44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3 44,3

461,3 626,8 837,9 739,4 313,4 383,9 185,9 124,8 92,3 105,8 146,7 161,2

48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4 48,4

218,0 201,6 379,3 640,1 783,7 438,5 373,0 160,0 114,7 187,7 218,0 245,7

1 030,7 1 214,3 1 266,4 1 170,3 770,4 615,9 383,3 340,9 264,6 432,2 575,0 887,1



l/s


2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

2004

51

2005

roky (m ěsíce)


515 – Podkrkonošská pánev 2001

2002

2003

2004

2005

Měsíc













514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1 514,1

2 953,4 3 014,3 6 743,5 5 696,2 2 970,0 3 485,3 3 296,9 2 360,5 3 263,7 3 407,8 3 596,2 3 108,5

355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5 355,5

3 101,2 5 680,5 5 520,8 2 303,2 2 142,6 2 033,6 1 776,8 1 770,4 1 863,7 2 472,2 3 712,5 2 659,7

323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9 323,9

686,7 548,3 524,5 589,7 494,7 426,0 397,8 368,7 353,7 346,2 337,0 344,8

294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1 294,1

2 166,6 3 845,5 4 028,4 5 108,9 2 504,6 1 994,8 1 640,2 1 390,8 1 457,3 1 684,5 2 693,0 2 388,2

285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6 285,6

4 466,1 3 618,3 5 441,3 4 920,5 2 626,5 2 022,5 2 039,1 1 878,4 1 568,1 1 595,8 1 534,9 1 562,6

1 543,8 1 728,8 2 005,9 2 033,4 1 384,5 1 160,7 1 073,4 1 049,8 1 009,2 925,5 1 048,4 1 143,4



l/s


8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001

2002

2003

2004

52

2005

roky (m ěsíce)


4.3

Hodnocení množství podzemních vod – výhled k roku 2015

Ve smyslu vyhl. č. 431/2001 Sb. se pro výhled k roku 2015 porovnávají odhadované, případně plánované odběry podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech. Z hlediska dlouhodobých charakteristik základního odtoku byly z ČHMÚ předány hodnoty základního odtoku odpovídající 80% kvantilu z měsíčních hodnot, včetně jejich průměru pouze pro významné hydrogeologické rajony 411, 422, 423, 427, 432+433, 441 a 442. Pro hodnocení vývoje odběrů byly zpracovány trendy odběrů a trendy povoleného množství odběrů (grafy na str. 54). Ekonomický tlak na lepší hospodaření s vodou má za následek snižování odběrů. Celkový odběr podzemních vod v oblasti povodí Labe se k roku 2005 snížil na 86% odběru roku 2001 (tab. 17, obr. 3). Obdobně vysoké požadavky na povolený odběr byly po zálohovém zpoplatnění podzemních vod skokově výrazně sníženy. Z hlediska trendů se tedy dá výhledová výše odběrů k r. 2015 odhadnout zhruba na úroveň současně povolených množství. Z hlediska rychlého rozvoje automobilového průmyslu lze očekávat zvýšenou potřebu vody v lokalitách Kolín a Kvasiny. To povede ke zvýšenému tlaku na rozvoj jímacího území Tři Dvory a na dosud stále hledanou lokalitu pro firmu Škoda Auto a.s., Kvasiny. Rozvoj dalších průmyslových lokalit způsobujících tlak na zdroje podzemních vod není signalizován. Odhadovaná velikost odběru v úrovni roku 2015 spolu s převzatými údaji o velikosti průměrného a minimálního 80% kvantilu měsíčního dlouhodobého odtoku je uvedena v tab. 16. Výsledné poměry odhadovaných odběrů k minimu i průměru odtoku signalizují bilanční napjatost v hydrogeologických rajonech 422 – Podorlická křída, 423 – Ústecká synklinála (rajón zasahující do oblasti územní působnosti Povodí Moravy, státní podnik), 432+433 – Křída Dlouhé meze a 442 – Jizerský coniak. Na hranici výhledové bilanční napjatosti je rovněž rajón 441 – Jizerský turon. Očekává se, že bilanční stav roku 2005 zůstane ve výhledu beze změny.

Tab. 16. Porovnání předpokládaných odběrů k roku 2015 s hodnotami dlouhodobého odtoku HGR 112 115 117 141 411 422 423 424 427 431 432+433 441 442

PO 2015 (l/s) 120,0 180,0 200,0 20,0 260,0 540,0 1 500,0 170,0 300,0 350,0 200,0 1 200,0 150,0

80% kvantil dlouhodobého odtoku (l/s) MIN (l/s)

PRM

1 018,6 264,6 580,2 1 776,4 93,6 2 028,3 102,5

1 113,3 745,9 703,4 2 029,6 157,8 2 416,70 242,5

PO/MIN

PO/PRM

0,25 2,04 2,59 0,17 2,14 0,59 1,46

0,23 0,72 2,13 0,15 1,27 0,50 0,62

Vysvětlivky: HGR .......................................................hydrogeologický rajón PO 2015 (l/s)..........................................průměrný (předpokládaný – dle VH povolení) odběr podzemní vody v roce 2015 MIN (l/s) .................................................minimální měsíční hodnota 80% kvantilu dlouhodobého odtoku PRM (l/s) ...............................................průměrná měsíční hodnota 80% kvantilu dlouhodobého odtoku PO/MIN ..................................................poměr průměrného (předpokládaného) odběru podzemní vody v roce 2015 a minimální měsíční hodnoty 80% kvantilu dlouhodobého odtoku PO/PRM.................................................poměr průměrného (předpokládaného) odběru podzemní vody v roce 2015 a průměrné měsíční hodnoty 80% kvantilu dlouhodobého odtoku

53

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod HGR 411 - Polická pánev

l/s


l/s

600,0

800,0 700,0

500,0

600,0 400,0

500,0 300,0

400,0 300,0

200,0

200,0 100,0

100,0 0,0

0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2001

roky (měsíce)

HGR 424 - Královédvorská synklinála

l/s

700,0

250,0

600,0

2003

2004

2005

roky (měsíce)

HGR 427 -Vysokomýtská synklinála

l/s

300,0

2002

500,0

200,0 400,0

150,0 300,0

100,0 200,0

50,0

100,0

0,0

0,0

2001

2002

2003

2004

2005

2001

roky (měsíce)


l/s

2002

2003

2004

2005

roky (měsíce)


l/s 300,0

700,0

600,0

250,0

500,0 200,0 400,0 150,0 300,0 100,0 200,0 50,0

100,0

0,0

0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2001

roky (měsíce)


l/s

2002

2003

2004

2005

roky (měsíce)


l/s 300,0

2000,0 1800,0

250,0 1600,0 1400,0

200,0

1200,0 150,0

1000,0 800,0

100,0

600,0 400,0

50,0 200,0 0,0

0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2001

roky (měsíce)


l/s

2003

2004

2005

roky (měsíce)


l/s

100,0

2002

600,0

90,0 500,0

80,0 70,0

400,0 60,0 50,0

300,0

40,0 200,0

30,0 20,0

100,0 10,0 0,0

0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2001

roky (měsíce)

54

2002

2003

2004

2005

roky (měsíce)


Legenda ke grafům: odebrané množství za období 2001 – 2015 pro významné hydrogeologické rajóny a rajóny 434 a 515 povolené množství za období 2001 – 2015 pro významné hydrogeologické rajóny a rajóny 434 a 515

Vývoj odběrů podzemních vod za posledních pět let (období 2001 – 2005) Tab. 17. Odebrané množství podzemních vod za období 2001 – 2005

HGR

RM 2001 (tis. m3)

RM 2002 (tis. m3)

RM 2003 (tis. m3)

RM 2004 (tis. m3)

RM 2005 (tis. m3)

111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653

1 342,0 4 777,4 1 381,7 220,7 6 798,5 316,9 14 961,6 572,2 24,5 858,8 7 471,4 222,6 11 618,7 3 458,9 2 852,8 3 468,2 2 098,2 6 287,9 153,8 6 751,8 2 321,9 658,9 844,7 656,5 5 931,4 27 860,7 3 228,1 643,9 1 495,2 663,3 4 934,1 600,2 307,3 433,1 6 994,2 856,5 144,1 1 456,1

1 279,2 4 590,8 1 587,8 154,6 5 636,7 313,6 12 856,5 483,3 24,6 839,7 7 632,3 182,2 11 657,7 3 560,8 2 276,7 3 388,0 2 303,9 6 159,3 175,3 6 876,7 2 655,1 693,7 894,4 564,0 5 625,2 25 338,1 3 672,3 511,7 1 108,7 888,1 4 991,4 257,9 372,4 530,3 7 227,9 897,6 137,3 1 592,2

1 131,4 4 729,3 1 524,8 130,0 5 401,1 320,0 11 586,2 623,3 34,4 829,2 7 472,2 193,2 11 652,1 3 533,7 2 405,0 3 690,0 2 387,2 6 362,2 201,1 7 120,9 2 342,9 1 013,4 828,1 577,7 6 775,4 25 362,9 3 254,8 644,5 1 189,2 994,2 5 073,7 268,7 396,9 555,8 5 539,9 875,8 145,0 1 512,4

1 102,7 4 885,3 1 237,1 216,3 5 163,9 354,1 9 866,5 532,5 29,4 805,3 7 129,9 189,6 11 098,7 3 309,5 2 384,5 3 614,5 2 354,8 6 220,8 198,9 6 346,5 2 306,1 802,6 821,9 524,1 6 625,0 24 090,2 3 080,4 705,9 1 715,2 581,7 4 971,6 419,0 411,8 473,6 5 965,5 800,2 139,4 1 564,2

939,3 1 905,3 1 406,9 233,6 5 691,0 410,0 9 598,6 460,7 21,7 812,2 6 990,0 184,1 11 230,0 3 482,0 2 207,4 3 587,9 2 160,4 5 809,6 179,1 4 724,4 2 429,8 862,9 885,4 510,0 6 539,8 22 283,3 3 152,3 687,4 1 675,4 447,8 4 864,9 444,1 407,2 459,1 6 088,7 806,0 173,4 1 688,3

Σ

135 668,6

129 938,0

128 678,6

123 039,2

116 439,5

Vysvětlivky: 3

RM (tis. m ) ............................................množství odebrané podzemní vody v jednotlivých letech vyjádřené v tisících m

55

3


3

tis. m 140000 135000 130000 125000 120000 115000 110000 105000

2001

Obr. 3.

2002

2003

2004

2005

Vývoj odběrů podzemních vod za posledních pět let (období 2001 – 2005)

56

rok


4.4

Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2005

4.4.1

Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech

Ve smyslu vyhlášky č. 431/2001 Sb. se hodnotí jakost odebrané vody v rozsahu ohlašovaných údajů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, CHSKMn, měď, kadmium, pH). Pro každý evidovaný odběr podzemní vody bylo provedeno porovnání průměrných hodnot vybraných ukazatelů znečištění vypočtených z ohlášených hodnot s meznou hodnotou podle ČSN 757214 Jakost vod – Surová voda pro úpravu na pitnou vodu a provedeno zatřídění do příslušné kategorie upravitelnosti. Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tab. 18. Hodnocení jakosti podzemních vod v jednotlivých rajónech Hydrogeologický rajón: 111 - Kvartérní sedimenty Orlice Ukazatel

Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody Počet ohlášení

Počet měření

chloridy (mg/l)

5

sírany (mg/l)

5

amonné ionty (mg/l) dusičnany (mg/l)

Počet v kategoriích dle ČSN 75 72 14

Minimum

Maximum

Průměr

A

9

7,60

52,80

21,83

5

9

55,30

97,50

75,71

5

6

11

0,01

0,54

0,14

5

6

11

0,60

54,40

16,73

5

CHSK Mn (mg/l)

5

10

0,30

5,50

1,32

4

měď (µg/l)

5

9

5,00

16,00

9,10

5

kadmium (µg/l)

4

7

0,05

2,00

1,26

4

olovo (µg/l)

4

7

1,00

5,60

3,83

4

pH

6

11

6,54

7,59

6,94

6

B

C

D

1 1 1

Hydrogeologický rajón: 112 - Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice Ukazatel

Ohlašované údaje o jakosti podzemní vody


Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

4

8

20,00

sírany (mg/l)

4

8

98,00

amonné ionty (mg/l)

4

8

0,05

dusičnany (mg/l)

4

8

2,39

CHSK Mn (mg/l)

4

8

0,50

2,40

1,30

4

měď (µg/l)

4

8

2,00

16,00

9,13

4

kadmium (µg/l)

4

8

0,50

5,00

1,63

4

olovo (µg/l)

4

7

1,00

9,00

4,00

4

pH

4

8

6,96

7,20

7,08

4

Maximum

Průměr

A

65,00

41,31

4

165,20

126,90

4

0,32

0,18

4

18,00

7,37

4

B

C

D

Hydrogeologický rajón: 113 - Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

4

5

4,50

43,00

30,54

4

sírany (mg/l)

4

5

10,00

126,00

92,09

4


4

6

0,01

0,20

0,09

4

dusičnany (mg/l)

4

6

1,50

22,20

12,94

4

CHSK Mn (mg/l)

3

4

0,60

1,60

1,05

3 4

měď (µg/l)

4

5

6,00

10,00

8,43

kadmium (µg/l)

4

5

0,90

1,00

0,98

4

olovo (µg/l)

4

5

2,40

5,00

3,85

4

pH

4

6

7,10

7,98

7,43

4

57

B

C

D


Hydrogeologický rajón: 114 - Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

5

8

sírany (mg/l)

5

8


5

8

0,02

dusičnany (mg/l)

5

8

0,50

CHSK Mn (mg/l)

5

8

0,50


Maximum

Průměr

A

27,00

42,50

35,17

5

8,00

168,00

84,80

5

1,10

0,32

4

70,00

17,09

4

3,80

1,56

4 5

měď (µg/l)

5

7

2,80

10,00

7,94

kadmium (µg/l)

5

7

1,00

1,00

1,00

5

olovo (µg/l)

5

7

2,50

4,00

3,70

5

pH

5

8

6,70

7,69

7,17

5

B

C

D

1 1 1

Hydrogeologický rajón: 115 - Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

11

17

25,80

sírany (mg/l)

11

17

48,40


11

17

0,01

2,80

Maximum


Průměr

A

82,00

45,47

11

1 224,00

219,55

9

0,81

6

dusičnany (mg/l)

11

17

0,90

53,00

9,08

10

CHSK Mn (mg/l)

11

17

1,04

32,00

5,79

8

měď (µg/l)

11

17

0,00

22,00

8,68

11

kadmium (µg/l)

11

17

0,00

5,00

0,95

11

olovo (µg/l)

11

17

0,00

5,00

2,16

11

pH

12

18

6,37

7,80

7,17

12

B

C

D

2 5 1 1

2

Hydrogeologický rajón: 116 - Kvartérní sedimenty Urbanické brány Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

3

5

37,20

50,00

43,12

3

sírany (mg/l)

3

5

101,40

155,00

133,70

3


3

5

0,04

0,27

0,13

3

dusičnany (mg/l)

2

4

2,30

30,20

14,18

2

CHSK Mn (mg/l)

3

5

0,50

1,13

0,71

3

měď (µg/l)

3

5

10,00

44,00

21,33

3

kadmium (µg/l)

3

5

0,10

1,00

0,70

3

olovo (µg/l)

3

5

0,50

4,00

2,83

3

pH

3

5

6,74

7,59

7,24

3

B

C

D

Hydrogeologický rajón: 117 - Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru Ukazatel


Počet měření

Minimum

Maximum

chloridy (mg/l)

8

13

20,20

sírany (mg/l)

8

12

52,20


9

16

0,03

dusičnany (mg/l)

9

16

0,50

CHSK Mn (mg/l)

9

16

0,52


Průměr

A

161,00

48,71

7

220,00

123,16

8

0,64

0,15

8

50,50

17,58

8

1,90

1,13

9 8

měď (µg/l)

8

11

10,00

20,00

13,75

kadmium (µg/l)

8

11

0,50

1,00

0,81

8

olovo (µg/l)

8

11

1,00

3,00

2,38

8

pH

9

16

6,50

7,60

7,11

9

58

B

C

D 1

1 1


Hydrogeologický rajón: 141 - Glacifluviální sedimenty v západní části Liberecké kotliny Ukazatel



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

chloridy (mg/l)

2

4

14,00

14,00

14,00

2

sírany (mg/l)

2

4

79,80

81,30

80,55

2


2

4

0,05

0,05

0,05

2

dusičnany (mg/l)

2

4

51,10

51,70

51,40

CHSK Mn (mg/l)

2

4

0,52

0,84

0,68

2 2

B

C

D

2

měď (µg/l)

2

4

5,30

30,00

17,65

kadmium (µg/l)

2

4

0,10

0,50

0,30

2

olovo (µg/l)

2

4

1,00

5,00

3,00

2

pH

2

4

5,82

5,95

5,89

2

Hydrogeologický rajón: 142 - Miocenní sedimenty Žitavské pánve Ukazatel



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

1

2

0,50

0,50

0,50

1

1

1

6,83

6,83

6,83

1

B

C

D

chloridy (mg/l) sírany (mg/l) amonné ionty (mg/l) dusičnany (mg/l) CHSK Mn (mg/l) měď (µg/l) kadmium (µg/l) olovo (µg/l) pH

Hydrogeologický rajón: 143 - Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

6

11

3,70

19,90

14,28

6

sírany (mg/l)

6

11

44,00

150,00

81,23

6


6

11

0,01

0,05

0,05

6

dusičnany (mg/l)

6

11

16,40

68,10

39,47

3

CHSK Mn (mg/l)

6

11

0,30

0,70

0,52

6

měď (µg/l)

6

11

10,00

100,00

85,00

6

kadmium (µg/l)

6

11

0,20

0,20

0,20

6

olovo (µg/l)

6

11

1,00

1,00

1,00

6

pH

6

11

5,70

6,50

6,10

5

B

C

D

3

1

Hydrogeologický rajón: 411 - Polická pánev Ukazatel


Počet měření

Minimum

Maximum

chloridy (mg/l)

25

46

1,40

sírany (mg/l)

25

46

7,00


26

49

0,00

dusičnany (mg/l)

26

49

5,00

CHSK Mn (mg/l)

26

49

0,50


Průměr

A

14,00

5,43

25

58,00

30,98

25

0,07

0,01

26

35,00

14,99

26

2,30

0,69

26 2

měď (µg/l)

2

2

10,00

40,00

25,00

kadmium (µg/l)

2

2

0,50

1,00

0,75

2

olovo (µg/l)

2

2

2,00

4,00

3,00

2

pH

25

46

6,80

7,80

7,44

25

59

B

C

D


Hydrogeologický rajón: 422 - Podorlická křída Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

51

86

sírany (mg/l)

50

86


52

90

0,00

dusičnany (mg/l)

53

91

0,50

CHSK Mn (mg/l)

52

91

0,24

Minimum


Maximum

Průměr

A

0,21

69,00

24,25

51

24,00

214,50

82,49

50

0,44

0,08

52

106,80

26,39

44

2,08

0,69

52 44

měď (µg/l)

44

77

0,01

50,00

17,69

kadmium (µg/l)

44

77

0,05

2,00

1,25

44

olovo (µg/l)

44

77

0,50

11,00

4,28

44

pH

51

90

6,22

8,11

7,26

50

B

C

D

8

1

1

Hydrogeologický rajón: 423 - Ústecká synklinála Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

16

sírany (mg/l)

16


16


Minimum

Maximum

Průměr

A

24

3,77

25,30

11,81

16

24

21,40

66,80

43,01

16

25

0,05

0,75

0,12

15

dusičnany (mg/l)

16

25

3,00

45,40

23,34

16

CHSK Mn (mg/l)

16

25

0,10

1,09

0,36

16

měď (µg/l)

10

13

3,00

50,00

14,40

10

kadmium (µg/l)

10

13

0,40

0,50

0,48

10

olovo (µg/l)

11

14

0,70

2,50

1,01

11

pH

16

25

7,16

8,15

7,67

14

B

C

D

1

2

Hydrogeologický rajón: 424 - Královédvorská synklinála Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

17

25

5,00

32,00

14,95

17

sírany (mg/l)

17

25

16,00

84,50

39,52

17


18

24

0,01

0,11

0,04

18

dusičnany (mg/l)

18

28

3,90

26,00

14,93

18

CHSK Mn (mg/l)

21

32

0,02

9,20

0,81

20

měď (µg/l)

16

17

4,00

50,00

21,38

16

kadmium (µg/l)

16

17

0,05

1,00

0,31

16

olovo (µg/l)

16

17

0,05

10,00

3,36

16

pH

21

32

5,57

7,68

6,86

20

B

C

D

1

1

Hydrogeologický rajón: 425 - Hořicko-miletínská křída Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

37

56

sírany (mg/l)

37

55


38

57

0,01

dusičnany (mg/l)

39

58

0,50

CHSK Mn (mg/l)

36

55

0,05


Maximum

Průměr

A

0,08

84,70

30,22

37

9,30

190,00

73,56

37

1,10

0,09

37

1

85,20

20,90

37

2

1,60

0,61

36 34

měď (µg/l)

34

51

2,00

40,00

10,01

kadmium (µg/l)

32

49

0,05

2,00

0,56

32

olovo (µg/l)

32

49

0,50

10,00

2,15

32

pH

38

57

4,66

7,97

6,78

36

60

B

1

C

1

D


Hydrogeologický rajón: 426 - Kyšperská synklinála Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

14

17

sírany (mg/l)

14

17


14

17

0,00

dusičnany (mg/l)

14

17

3,00

CHSK Mn (mg/l)

14

17

0,24

Minimum


Maximum

Průměr

A

3,90

31,70

11,56

14

20,42

486,00

65,89

13

0,05

0,04

14

35,10

21,45

14

1,50

0,45

14 11

měď (µg/l)

11

12

5,00

42,00

7,18

kadmium (µg/l)

11

12

0,50

2,00

0,64

11

olovo (µg/l)

11

12

1,00

10,00

1,59

11

pH

14

17

6,80

8,10

7,57

13

B

C

D

1

1

Hydrogeologický rajón: 427 - Vysokomýtská synklinála Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

60

91

sírany (mg/l)

60

91


62

95


Maximum

Průměr

A

3,00

76,26

15,67

60

7,90

133,00

47,08

60

0,02

0,36

0,07

62

dusičnany (mg/l)

62

95

2,00

103,80

25,18

54

CHSK Mn (mg/l)

61

94

0,08

2,28

0,42

61

měď (µg/l)

59

88

3,00

50,00

21,16

59

kadmium (µg/l)

59

88

0,40

4,50

0,60

59

olovo (µg/l)

59

88

0,70

9,00

1,37

59

pH

62

95

6,18

8,11

7,56

58

B

C

D

7

1

4

Hydrogeologický rajón: 429 - Králický prolom Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

4

5

0,39

9,07

6,86

4

sírany (mg/l)

4

5

3,00

37,70

23,78

4


4

6

0,04

0,40

0,10

4

dusičnany (mg/l)

4

5

3,00

27,60

11,56

4

CHSK Mn (mg/l)

4

5

0,39

0,80

0,62

4

měď (µg/l)

3

3

5,00

5,00

5,00

3

kadmium (µg/l)

4

4

0,30

0,50

0,43

4

olovo (µg/l)

4

4

0,75

7,50

2,56

4

pH

4

6

7,29

7,79

7,66

4

B

C

D

Hydrogeologický rajón: 431 - Chrudimská křída Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

14

24

sírany (mg/l)

14

24


18

31

0,02

dusičnany (mg/l)

19

32

0,00

CHSK Mn (mg/l)

14

25

0,40

Minimum


Maximum

Průměr

A

6,00

35,00

17,85

14

34,60

182,50

83,20

14

0,85

0,16

16

61,70

18,15

16

1,97

0,72

14 12

měď (µg/l)

12

21

5,00

10,00

9,50

kadmium (µg/l)

13

22

1,00

1,00

1,00

13

olovo (µg/l)

13

22

2,50

4,00

3,77

13

pH

19

32

6,21

8,02

7,24

18

61

B

C

2 3

1

D


Hydrogeologický rajón: 432 - Dlouhá mez - jižní část Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

15

28

sírany (mg/l)

15

28


15

28

0,02

dusičnany (mg/l)

15

28

3,40

CHSK Mn (mg/l)

15

28

0,01

Minimum


Maximum

Průměr

A

5,00

36,90

19,55

15

27,00

201,70

62,63

15

0,19

0,05

15

48,00

27,24

15

1,30

0,80

15 15

měď (µg/l)

15

27

10,00

15,00

10,33

kadmium (µg/l)

15

27

0,00

2,30

0,56

15

olovo (µg/l)

15

27

0,00

9,00

4,82

15

pH

15

28

6,50

7,70

7,29

15

B

C

D

Hydrogeologický rajón: 433 - Dlouhá mez - severní část Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

22

sírany (mg/l)

22


22


Minimum

Maximum

Průměr

A

41

2,00

32,60

14,02

22

41

32,20

89,30

59,52

22

42

0,02

0,16

0,04

22

dusičnany (mg/l)

22

42

1,10

64,00

22,45

20

CHSK Mn (mg/l)

22

42

0,50

2,00

1,00

22

měď (µg/l)

22

41

5,00

20,00

10,25

22

kadmium (µg/l)

22

41

0,50

1,00

0,55

22

olovo (µg/l)

22

41

1,00

12,00

5,12

22

pH

22

42

5,50

8,30

7,29

20

B

C

D

2

2

Hydrogeologický rajón: 434 - Čáslavská křída Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

10

17

9,93

102,10

59,72

9

1 3

sírany (mg/l)

10

17

11,50

361,20

185,47

7


10

17

0,00

0,18

0,06

10

dusičnany (mg/l)

10

17

1,00

85,20

37,89

6

CHSK Mn (mg/l)

10

17

0,40

1,88

0,85

10

měď (µg/l)

10

16

0,00

18,00

8,35

10

kadmium (µg/l)

10

16

0,00

5,00

1,09

10

olovo (µg/l)

10

16

0,00

10,00

3,84

10

pH

10

17

6,90

7,80

7,26

10

B

C

D

4

Hydrogeologický rajón: 435 - Velimská křída Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

5

7

0,01

sírany (mg/l)

5

7

92,20


6

9

0,04

dusičnany (mg/l)

6

9

1,32

CHSK Mn (mg/l)

6

9

0,30

Minimum

Maximum


Průměr

A

80,10

47,25

5

249,70

155,14

5

1,30

0,25

5

93,28

42,24

4

3,80

1,16

5 5

měď (µg/l)

5

7

0,00

10,00

6,00

kadmium (µg/l)

5

7

0,00

1,10

0,52

5

olovo (µg/l)

5

7

0,00

3,00

1,30

5

pH

6

9

7,09

7,50

7,28

6

62

B

C

1 2 1

D


Hydrogeologický rajón: 436 - Labská křída Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

72

sírany (mg/l)

71

Minimum

Maximum

112

0,08

111

10,00


Průměr

A

444,00

60,36

62

10

428,00

139,60

62

9


77

121

0,01

6,90

0,29

70

dusičnany (mg/l)

80

124

0,21

173,00

28,50

65

CHSK Mn (mg/l)

76

120

0,04

3,38

0,99

75 63

měď (µg/l)

63

96

1,00

55,00

10,72

kadmium (µg/l)

64

98

0,05

5,00

0,73

64

olovo (µg/l)

65

99

0,20

96,00

3,16

64

pH

78

122

4,90

7,86

6,81

69

B

2

C

D

2

3

12

3

1

1 6

3

Hydrogeologický rajón: 441 - Jizerský turon Ukazatel



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

chloridy (mg/l)

80

144

2,50

121,80

24,92

79

sírany (mg/l)

82

148

0,05

265,00

72,09

81


82

154

0,01

1,04

0,07

81

dusičnany (mg/l)

84

156

0,50

76,80

16,73

83

CHSK Mn (mg/l)

82

153

0,05

20,00

1,36

75

měď (µg/l)

77

138

1,00

50,00

10,76

77

kadmium (µg/l)

80

142

0,10

5,00

0,65

80

olovo (µg/l)

79

142

0,10

20,00

3,55

79

pH

85

160

6,35

7,90

7,29

85

B

C

D 1 1

1 1 3

2

2

Hydrogeologický rajón: 442 - Jizerský coniak Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

18

28

4,50

26,60

13,02

18

sírany (mg/l)

18

28

22,00

223,00

65,69

18


19

31

0,02

0,87

0,08

18

dusičnany (mg/l)

19

31

1,00

37,60

11,81

19

CHSK Mn (mg/l)

16

27

0,30

2,24

0,70

16

měď (µg/l)

17

26

5,00

40,00

9,64

17

kadmium (µg/l)

16

25

0,20

2,00

0,44

16

olovo (µg/l)

17

26

1,00

6,00

2,12

17

pH

19

31

6,34

7,98

7,00

19

B

C

D

1

Hydrogeologický rajón: 443 - Jizerský izolátor Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

11

18

sírany (mg/l)

11

18


14

23

0,01

dusičnany (mg/l)

14

23

1,50

CHSK Mn (mg/l)

14

23

0,30

Minimum


Maximum

Průměr

A

5,00

57,80

28,34

11

13,20

189,00

94,43

11

0,23

0,06

14

47,00

18,65

14

2,39

0,87

14 10

měď (µg/l)

10

16

1,00

30,00

6,15

kadmium (µg/l)

10

16

0,10

2,00

0,58

10

olovo (µg/l)

10

16

1,00

5,00

2,10

10

pH

14

23

6,70

7,72

7,27

14

63

B

C

D


Hydrogeologický rajón: 451 - Křída severně od Prahy Ukazatel


Počet měření

Minimum

Maximum

chloridy (mg/l)

14

21

10,20

sírany (mg/l)

12

18

10,00


13

20

0,00

dusičnany (mg/l)

14

21

1,00

CHSK Mn (mg/l)

14

22

0,40


Průměr

A

109,00

53,00

13

1

400,00

173,96

10

2

1,58

0,33

10

89,00

29,29

11

3,20

1,19

13 7

měď (µg/l)

7

10

1,00

22,00

9,71

kadmium (µg/l)

7

10

0,05

2,20

0,56

7

olovo (µg/l)

7

10

0,70

5,00

1,53

7

pH

13

21

6,52

8,00

7,22

13

B

1

C

D

2 3

1

Hydrogeologický rajón: 452 - Křída pravostranných přítoků Labe Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

13

26

14,20

sírany (mg/l)

13

26

55,00


14

29

0,01

Maximum


Průměr

A

83,00

34,89

13

205,00

114,18

13

0,23

0,05

14

dusičnany (mg/l)

14

29

0,06

46,00

18,85

14

CHSK Mn (mg/l)

14

29

0,24

1,99

0,86

14

měď (µg/l)

13

23

2,00

18,00

6,28

13

kadmium (µg/l)

13

23

0,20

2,00

0,40

13

olovo (µg/l)

13

23

1,00

5,00

1,46

13

pH

13

27

7,01

8,30

7,35

12

B

C

D

1

Hydrogeologický rajón: 515 - Podkrkonošská pánev Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

94

153

0,12

88,50

14,42

94

sírany (mg/l)

94

153

7,80

380,00

49,61

92


95

160

0,00

1,70

0,06

93

dusičnany (mg/l)

97

165

2,59

59,00

21,11

96

CHSK Mn (mg/l)

97

164

0,00

5,00

0,65

96

měď (µg/l)

85

123

0,00

90,00

13,17

85

kadmium (µg/l)

83

120

0,00

5,00

0,51

83

olovo (µg/l)

84

123

0,00

20,00

2,95

84

pH

96

160

6,00

8,48

7,47

87

B

C

1

1

D

2 1 1

9

Hydrogeologický rajón: 516 - Dolnoslezská pánev Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

11

sírany (mg/l)

11

amonné ionty (mg/l) dusičnany (mg/l) CHSK Mn (mg/l)


Minimum

Maximum

Průměr

A

19

1,40

200,00

27,80

9

19

20,00

59,50

36,10

11

9

17

0,00

0,07

0,05

9

11

18

4,80

30,24

12,17

11

11

19

0,02

1,50

0,62

11

měď (µg/l)

9

11

3,00

50,00

15,39

9

kadmium (µg/l)

9

11

0,00

1,00

0,25

9

olovo (µg/l)

7

9

0,05

10,00

2,40

7

pH

10

17

6,80

8,20

7,47

9

64

B

C

D 2

1


Hydrogeologický rajón: 521 - Poorlická brázda Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

9

sírany (mg/l)

9

amonné ionty (mg/l) dusičnany (mg/l)

Minimum

Maximum

14

2,50

14

31,40

9

15

0,04

9

15

1,60

CHSK Mn (mg/l)

9

15

0,16


Průměr

A

19,20

8,74

9

80,80

43,19

9

0,10

0,07

9

44,60

21,17

9

2,07

0,62

9 9

měď (µg/l)

9

13

2,00

50,00

19,50

kadmium (µg/l)

9

13

0,30

4,00

0,84

9

olovo (µg/l)

9

13

0,70

7,50

1,63

9

pH

9

15

7,50

8,10

7,73

8

B

C

D

1

Hydrogeologický rajón: 632 - Krystalinikum v povodí střední Vltavy Ukazatel



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

chloridy (mg/l)

10

16

14,00

133,00

46,10

9

sírany (mg/l)

9

11

20,00

157,10

91,29

9


10

17

0,03

0,22

0,06

10

dusičnany (mg/l)

10

17

2,60

86,40

39,15

6

CHSK Mn (mg/l)

9

16

0,30

2,14

1,09

9

měď (µg/l)

8

9

4,00

20,00

14,19

8

kadmium (µg/l)

8

9

0,50

5,00

1,34

8

olovo (µg/l)

8

9

1,00

3,00

1,75

8

pH

10

17

6,50

7,51

7,12

10

B

C

D 1

4

Hydrogeologický rajón: 641 - Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Ukazatel

chloridy (mg/l)



Počet ohlášení

Počet měření

Minimum

Maximum

Průměr

A

69

119

0,50

183,20

7,92

68

sírany (mg/l)

69

120

5,10

92,00

24,19

69


69

122

0,01

0,15

0,05

69

dusičnany (mg/l)

69

121

0,06

44,40

8,41

69

CHSK Mn (mg/l)

66

117

0,01

6,79

0,85

60

měď (µg/l)

65

103

0,20

100,00

16,62

65

kadmium (µg/l)

64

102

0,05

2,00

0,51

64

olovo (µg/l)

64

102

0,50

20,00

3,64

64

pH

69

122

5,43

8,00

6,79

63

B

C

D 1

6

5

1

Hydrogeologický rajón: 642 - Krystalinikum Orlických hor Ukazatel


Počet měření

Minimum

Maximum

chloridy (mg/l)

25

35

0,68

sírany (mg/l)

25

35

0,15


26

39

0,00

dusičnany (mg/l)

26

39

4,70

CHSK Mn (mg/l)

26

39

0,16


Průměr

A

13,77

5,05

25

47,00

24,48

25

0,10

0,05

26

36,05

11,78

26

1,90

0,65

26 23

měď (µg/l)

23

28

0,40

50,00

17,10

kadmium (µg/l)

23

28

0,04

2,00

0,78

23

olovo (µg/l)

23

28

0,70

5,00

2,15

23

pH

25

38

5,79

7,84

6,83

23

65

B

2

C

D


Hydrogeologický rajón: 643 - Krystalinikum Východních Sudet Ukazatel


Počet měření

chloridy (mg/l)

4

4

5,00

sírany (mg/l)

4

4

18,63


4

4

0,05

dusičnany (mg/l)

4

4

4,50

CHSK Mn (mg/l)

4

4

0,36

Minimum

Maximum


Průměr

A

5,00

5,00

4

31,90

23,78

4

0,05

0,05

4

10,06

7,72

4

0,72

0,52

4 4

měď (µg/l)

4

4

2,00

5,00

4,25

kadmium (µg/l)

4

4

0,50

0,50

0,50

4

olovo (µg/l)

4

4

1,00

1,00

1,00

4

pH

4

4

6,00

7,70

6,73

4

B

C

D

Hydrogeologický rajón: 653 - Kutnohorské krystalinikum a Železné hory Ukazatel


Počet měření

Minimum

chloridy (mg/l)

31

47

5,00

sírany (mg/l)

30

46

4,80


35

55

0,01

Maximum


Průměr

A

165,20

37,00

29

2

2 213,10

170,05

26

4

0,63

0,07

34

dusičnany (mg/l)

35

57

0,50

63,60

26,79

32

CHSK Mn (mg/l)

33

52

0,02

2,90

0,87

33

měď (µg/l)

30

40

0,01

63,00

12,48

30

kadmium (µg/l)

31

41

0,01

10,00

1,03

30

olovo (µg/l)

31

41

0,50

10,00

4,27

31

pH

35

57

5,64

7,70

6,81

34

B

C

D

1 3

1 1

Tabelované výsledky získaných hodnot vybraných ukazatelů znečištění jsou obdobné hodnotám získaným v minulých letech. Velikosti průměrných hodnot ukazatelů pro hodnocené roky jsou velmi blízké, mnohem víc se liší průměrné velikosti ukazatelů v jednotlivých rajónech. Rozdíly lze vysvětlit rozdílným horninovým prostředím, geomorfologickou pozicí a intenzitou využívání krajiny. •

V kvartérních fluviálních sedimentech rajonů (111 až 117) lze pozorovat nárůst znečištění podzemní vody po toku. Rajóny 111 až 113 v horní části povodí jsou čistší než rajóny 115 a 117 v dolní části povodí. V údolní terase pod Kolínem (115), kde vodárenské odběry doplňuje labská voda, je detekován nadlimitní obsah síranů, dusičnanů a amonných iontů. Nadlimitní obsah dusičnanů byl zaznamenán také v glaciofluviálních sedimentech rajónů 141 a 143.

•

Ve vrstevních kolektorech křídových rajónů (411 až 435) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A. Ojediněle se vyskytuje znečištění dusičnany a amonnými ionty. Odlišný je křídový rajón 436 – Labská křída, ve kterém je hlavní zvodnění vázáno na mělkou přípovrchovou zónu rozpukaných slínovců a pokryvné útvary. V tomto přípovrchovém kolektoru je podzemní voda snadno zranitelná. Vedle zemědělského znečištění dusičnany (až 173 mg/l) byl detekován i vysoký obsah síranů a chloridů. Mezi křídovými rajóny v pojizeří (441 – 443) je nejzranitelnější rajón 441 s detekovaným zvýšeným obsahem dusičnanů, síranů a chloridů. Nadlimitní obsah dusíkatých látek se občas vyskytl i v podzemní vodě okrajů křídy u Prahy (451).

•

V permokarbonských rajónech (515, 516 a 521) je většinou podzemní voda kategorie upravitelnosti A, jen v rajónu 515 – Podkrkonošská pánev byly vyjímečně zjištěny nadlimitní hodnoty dusičnanů a Cd.

•

V krystalinických rajónech (632, 641, 642, 643 a 653) byla v horských oblastech Krkonoš a Orlických hor zjištěna voda kyselé reakce – nízké pH v souvislosti s kyselými srážkami a malou neutralizační schopností krystalických hornin. V kutnohorském a železnohorském krystaliniku je místy zjištěn nadlimitní obsah Cl- a SO42- vysvětlitelný zrudněním horninového prostředí.

66


Hodnocení bylo doplněno mapovými výstupy, ve kterých je vyjádřeno pro vybrané odběry (nad 10 l/s) zeleným bodem splnění limitu pro kategorii upravitelnosti „A“ a červeným bodem nesplnění limitu, tedy zařazení do kategorie „B“ až „C“. Pro porovnání jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty obdobné mapy od ČHMÚ. Mapy jsou uvedeny na obrázcích č. 4 – 12.

67


4.4.2

Hodnocení hydrogeologických rajónů podle jednotlivých ukazatelů

Chloridy Obsah chloridů zvýšený nad limitní hodnotu 100 mg/l signalizuje průmyslové znečištění, častěji je však zdrojem chloridů zimní údržba silnic solením. Ve využívaných zdrojích byl limit překročen nejčastěji v mělkém přípovrchovém kolektoru rajónu 436. Nejnižší průměrný obsah chloridů je v severní a východní části povodí (411, 421, 429, 516, 642, 643). Naopak nejvyšší průměrný obsah chloridů (40 – 50 mg/l) je v povodí centrální a jižní části povodí (434, 435, 436, 451, 632, 653).

Tab. 19. Chloridy (mg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653

Aritmetický průměr

Počet měření

Počet ohlášení

Počet v kategoriích ČSN 75 72 14

Minimum

Maximum


7,60 20,00 4,50 27,00 25,80 37,20 20,20 14,00

52,80 65,00 43,00 42,50 82,00 50,00 161,00 14,00

21,83 41,31 30,54 35,17 45,47 43,12 48,71 14,00

9 8 5 8 17 5 13 4

5 4 4 5 11 3 8 2

5 4 4 5 11 3 7 2

3,70 1,40 11,40 0,21 3,77 5,00 0,08 3,90 3,00 0,39 6,00 5,00 2,00 9,93 0,01 0,08 2,50 4,50 5,00 10,20 14,20 0,12 1,40 2,50 14,00 0,50 0,68 5,00 5,00

19,90 14,00 12,50 69,00 25,30 32,00 84,70 31,70 76,26 9,07 35,00 36,90 32,60 102,10 80,10 444,00 121,80 26,60 57,80 109,00 83,00 88,50 200,00 19,20 133,00 183,20 13,77 5,00 165,20

14,28 5,43 11,95 24,25 11,81 14,95 30,22 11,56 15,67 6,86 17,85 19,55 14,02 59,72 47,25 60,36 24,92 13,02 28,34 53,00 34,89 14,42 27,80 8,74 46,10 7,92 5,05 5,00 37,00

11 46 2 86 24 25 56 17 91 5 24 28 41 17 7 112 144 28 18 21 26 153 19 14 16 119 35 4 47

6 25 1 51 16 17 37 14 60 4 14 15 22 10 5 72 80 18 11 14 13 94 11 9 10 69 25 4 31

6 25 1 51 16 17 37 14 60 4 14 15 22 9 5 62 79 18 11 13 13 94 9 9 9 68 25 4 29

68

A

B

C

D

1

1 10 1

1

2 1 1

2


Obr. 4. Chloridy

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

515 421

( ( 514

( ( ( ( ( ( 451 ( ( ( (( 117

-

(

( (

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

113

(

653 433

(

516

( ( ((

( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

625 135

424

(425

Praha

624

( 411

441

443

55

513

641

Liberec

462

154

642

( (

( ( ( 427 ( ( (

643 429

( 426 521

423 632

432 652 428

69

161


Sírany Obsah síranů nad limitem 250 mg/l obvykle pochází z atmosférických srážek, které vymývají kouřové vlečky tepelných elektráren. ČHMÚ zjistil zvýšený obsah ve fluviálních sedimentech Labe pod Kolínem, kde mohou mít původ v průmyslovém znečištění říční vody, která infiltruje do sedimentů v nadjezí. Též v uživatelské sféře je vysoký obsah síranů nejčastější ve fluviálních sedimentech a přípovrchovém kolektoru rajónu 436. Nejvyšší obsah síranů byl zaznamenán v okolí odvalů bývalých kyzových dolů ve Chvaleticích (přes 2000 mg/l). Při regionálním hodnocení dobře koreluje průměrný obsah síranů s průměrným obsahem chloridů.

Tab. 20. Sírany (mg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653



Minimum

Maximum


Počet měření

Počet ohlášení

55,30 98,00 10,00 8,00 48,40 101,40 52,20 79,80

97,50 165,20 126,00 168,00 1 224,00 155,00 220,00 81,30

75,71 126,90 92,09 84,80 219,55 133,70 123,16 80,55

9 8 5 8 17 5 12 4

5 4 4 5 11 3 8 2

5 4 4 5 9 3 8 2

44,00 7,00 114,90 24,00 21,40 16,00 9,30 20,42 7,90 3,00 34,60 27,00 32,20 11,50 92,20 10,00 0,05 22,00 13,20 10,00 55,00 7,80 20,00 31,40 20,00 5,10 0,15 18,63 4,80

150,00 58,00 151,90 214,50 66,80 84,50 190,00 486,00 133,00 37,70 182,50 201,70 89,30 361,20 249,70 428,00 265,00 223,00 189,00 400,00 205,00 380,00 59,50 80,80 157,10 92,00 47,00 31,90 2 213,10

81,23 30,98 133,40 82,49 43,01 39,52 73,56 65,89 47,08 23,78 83,20 62,63 59,52 185,47 155,14 139,60 72,09 65,69 94,43 173,96 114,18 49,61 36,10 43,19 91,29 24,19 24,48 23,78 170,05

11 46 2 86 24 25 55 17 91 5 24 28 41 17 7 111 148 28 18 18 26 153 19 14 11 120 35 4 46

6 25 1 50 16 17 37 14 60 4 14 15 22 10 5 71 82 18 11 12 13 94 11 9 9 69 25 4 30

6 25 1 50 16 17 37 13 60 4 14 15 22 7 5 62 81 18 11 10 13 92 11 9 9 69 25 4 26

70

A

B

C

D

2

1

3 9 1

2 2

4


Obr. 5. Sírany

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

515 421

( ( 514

( ( ( ( ( ( 451 ( ( ( (( 117

-

(

( (

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

113

(

653 433

(

516

( ( ((

( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

625 135

424

(425

Praha

624

( 411

441

443

55

513

641

Liberec

462

154

642

( (

( ( ( 427 ( ( (

643 429

( 426 521

423 632

432 652 428

71

161


Amonné ionty Obsah amonných iontů přesahující limit 0,5 mg/l je častý u mělkých otevřených kolektorů s redukčním (anoxickým) prostředím. Dusičnany ze zemědělské činnosti jsou redukovány na amonné ionty obvykle za oxidace sirníků (FeS). Nejčastěji byl limit přesáhnut v rajónech 115 a 436. Nejvyšší průměrný obsah amonných iontů je opět v rajónu 115.

Tab. 21. Amonné ionty (mg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653


Počet měření

Počet ohlášení


Minimum

Maximum


A

B

0,01 0,05 0,01 0,02 0,01 0,04 0,03 0,05

0,54 0,32 0,20 1,10 2,80 0,27 0,64 0,05

0,14 0,18 0,09 0,32 0,81 0,13 0,15 0,05

11 8 6 8 17 5 16 4

6 4 4 5 11 3 9 2

5 4 4 4 6 3 8 2

1

0,01 0,00 0,05 0,00 0,05 0,01 0,01 0,00 0,02 0,04 0,02 0,02 0,02 0,00 0,04 0,01 0,01 0,02 0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,04 0,03 0,01 0,00 0,05 0,01

0,05 0,07 0,05 0,44 0,75 0,11 1,10 0,05 0,36 0,40 0,85 0,19 0,16 0,18 1,30 6,90 1,04 0,87 0,23 1,58 0,23 1,70 0,07 0,10 0,22 0,15 0,10 0,05 0,63

0,05 0,01 0,05 0,08 0,12 0,04 0,09 0,04 0,07 0,10 0,16 0,05 0,04 0,06 0,25 0,29 0,07 0,08 0,06 0,33 0,05 0,06 0,05 0,07 0,06 0,05 0,05 0,05 0,07

11 49 2 90 25 24 57 17 95 6 31 28 42 17 9 121 154 31 23 20 29 160 17 15 17 122 39 4 55

6 26 1 52 16 18 38 14 62 4 18 15 22 10 6 77 82 19 14 13 14 95 9 9 10 69 26 4 35

6 26 1 52 15 18 37 14 62 4 16 15 22 10 5 70 81 18 14 10 14 93 9 9 10 69 26 4 34

72

C

D

1 5 1

1 1

2

2

1 2 1

1 1

2

1

1

1

3


Obr. 6.

Amonné ionty

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

441

( ( ( ( ( ( 451 ( ( ( (( 117

-

(

( ( ( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

Praha

625 135

424

(425 (

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

516

421

( ( 514

624

411

515 443

55

513

641

Liberec

462

113

(

653 433

154

642

(

643

(

( ( ( 427 ( ( (

429

( 426 521

423 632

432 652 428

73

161


Dusičnany Hodnoty přesahující 50 mg/l jsou časté v podzemní vodě mělkých kolektorů v zemědělské krajině. Plošné zemědělské znečištění je trvalým problémem. Nadlimitní obsah dusičnanů byl nejčastěji zjištěn v přípovrchovém kolektoru rajónu 436. Problémový obsah dusičnanů je ve vodárně Káraný v podzemní vodě z křídových kolektorů rajónu 441. Porovnání průměrných hodnot obsahu dusičnanů ve sledovaném období vykazuje ve většině rajónů mírný pokles. Přesto vysoký průměrný obsah dusičnanů nad 30 mg/l je zjištěn v rajónech 116, 141, 143, 434, 435, 451, 452, 632 a 653.

Tab. 22. Dusičnany (mg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653


Počet měření

Počet ohlášení


Minimum

Maximum


0,60 2,39 1,50 0,50 0,90 2,30 0,50 51,10

54,40 18,00 22,20 70,00 53,00 30,20 50,50 51,70

16,73 7,37 12,94 17,09 9,08 14,18 17,58 51,40

11 8 6 8 17 4 16 4

6 4 4 5 11 2 9 2

5 4 4 4 10 2 8

16,40 5,00 11,50 0,50 3,00 3,90 0,50 3,00 2,00 3,00 0,00 3,40 1,10 1,00 1,32 0,21 0,50 1,00 1,50 1,00 0,06 2,59 4,80 1,60 2,60 0,06 4,70 4,50 0,50

68,10 35,00 13,67 106,80 45,40 26,00 85,20 35,10 103,80 27,60 61,70 48,00 64,00 85,20 93,28 173,00 76,80 37,60 47,00 89,00 46,00 59,00 30,24 44,60 86,40 44,40 36,05 10,06 63,60

39,47 14,99 12,59 26,39 23,34 14,93 20,90 21,45 25,18 11,56 18,15 27,24 22,45 37,89 42,24 28,50 16,73 11,81 18,65 29,29 18,85 21,11 12,17 21,17 39,15 8,41 11,78 7,72 26,79

11 49 2 91 25 28 58 17 95 5 32 28 42 17 9 124 156 31 23 21 29 165 18 15 17 121 39 4 57

6 26 1 53 16 18 39 14 62 4 19 15 22 10 6 80 84 19 14 14 14 97 11 9 10 69 26 4 35

3 26 1 44 16 18 37 14 54 4 16 15 20 6 4 65 83 19 14 11 14 96 11 9 6 69 26 4 32

74

A

B

C

D

1

1 1 1 2 3

8

1

2 7

1

3 2 4 2 12 1

3 1

4

3

3


Obr. 7. Dusičnany

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

515 421

( ( 514

( ( ( ( ( ( 451 ( ( ( (( 117

-

(

( (

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

113

(

653 433

(

516

( ( ((

( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

625 135

424

(425

Praha

624

( 411

441

443

55

513

641

Liberec

462

154

642

( (

( ( ( 427 ( ( (

643 429

( 426 521

423 632

432 652 428

75

161


Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Nejčastěji limit 3 mg/l přesahuje podzemní voda kvartérních fluviálních sedimentů rajónu 115, kde je reálný podíl říční vody v odebírané podzemní vodě.

Tab. 23. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem (mg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653

Aritmetický průměr Minimum

Maximum


0,30 0,50 0,60 0,50 1,04 0,50 0,52 0,52 0,50 0,30 0,50 0,50 0,24 0,10 0,02 0,05 0,24 0,08 0,39 0,40 0,01 0,50 0,40 0,30 0,04 0,05 0,30 0,30 0,40 0,24 0,00 0,02 0,16 0,30 0,01 0,16 0,36 0,02

5,50 2,40 1,60 3,80 32,00 1,13 1,90 0,84 0,50 0,70 2,30 0,50 2,08 1,09 9,20 1,60 1,50 2,28 0,80 1,97 1,30 2,00 1,88 3,80 3,38 20,00 2,24 2,39 3,20 1,99 5,00 1,50 2,07 2,14 6,79 1,90 0,72 2,90

1,32 1,30 1,05 1,56 5,79 0,71 1,13 0,68 0,50 0,52 0,69 0,50 0,69 0,36 0,81 0,61 0,45 0,42 0,62 0,72 0,80 1,00 0,85 1,16 0,99 1,36 0,70 0,87 1,19 0,86 0,65 0,62 0,62 1,09 0,85 0,65 0,52 0,87

Počet měření

Počet ohlášení

10 8 4 8 17 5 16 4 2 11 49 2 91 25 32 55 17 94 5 25 28 42 17 9 120 153 27 23 22 29 164 19 15 16 117 39 4 52

5 4 3 5 11 3 9 2 1 6 26 1 52 16 21 36 14 61 4 14 15 22 10 6 76 82 16 14 14 14 97 11 9 9 66 26 4 33

76

Počet v kategoriích ČSN 75 72 14 A

B

4 4 3 4 8 3 9 2 1 6 26 1 52 16 20 36 14 61 4 14 15 22 10 5 75 75 16 14 13 14 96 11 9 9 60 26 4 33

1

C

1 1

D

2

1

1 1 3

1 1

6

2

2


Obr. 8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

515 421

( ( 514 451

-

( ( ( ( ( ( ( ( ( (( 117 (

( (

516

( ( ((

(425 (

625 135

424

( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

Praha

624

( 411

441

443

55

513

641

Liberec

462

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

113

(

653 433

(

154

642

( (

( ( ( 427 ( ( (

643 429

( 426 521

423 632

432 652 428

77

161


Měď Limit 0,1 mg/l nebyl v jímané podzemní vodě v roce 2005 překročen. V objektech ČHMÚ nebyl nadlimitní obsah mědi detekován.

Tab. 24. Měď (µg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653


Počet měření

Počet ohlášení


Minimum

Maximum


5,00 2,00 6,00 2,80 0,00 10,00 10,00 5,30

16,00 16,00 10,00 10,00 22,00 44,00 20,00 30,00

9,10 9,13 8,43 7,94 8,68 21,33 13,75 17,65

9 8 5 7 17 5 11 4

5 4 4 5 11 3 8 2

5 4 4 5 11 3 8 2

10,00 10,00 3,00 0,01 3,00 4,00 2,00 5,00 3,00 5,00 5,00 10,00 5,00 0,00 0,00 1,00 1,00 5,00 1,00 1,00 2,00 0,00 3,00 2,00 4,00 0,20 0,40 2,00 0,01

100,00 40,00 6,00 50,00 50,00 50,00 40,00 42,00 50,00 5,00 10,00 15,00 20,00 18,00 10,00 55,00 50,00 40,00 30,00 22,00 18,00 90,00 50,00 50,00 20,00 100,00 50,00 5,00 63,00

85,00 25,00 4,50 17,69 14,40 21,38 10,01 7,18 21,16 5,00 9,50 10,33 10,25 8,35 6,00 10,72 10,76 9,64 6,15 9,71 6,28 13,17 15,39 19,50 14,19 16,62 17,10 4,25 12,48

11 2 2 77 13 17 51 12 88 3 21 27 41 16 7 96 138 26 16 10 23 123 11 13 9 103 28 4 40

6 2 1 44 10 16 34 11 59 3 12 15 22 10 5 63 77 17 10 7 13 85 9 9 8 65 23 4 30

6 2 1 44 10 16 34 11 59 3 12 15 22 10 5 63 77 17 10 7 13 85 9 9 8 65 23 4 30

78

A

B

C

D


Obr. 9. Měď

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

442

441

514 451

-

( ( ( ( ( ( ( ( (( 117 (

( ( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

(425

Praha

625 135

424

436

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

516

421

( (

624

411

515 443

55

513

641

Liberec

462

113

(

653 433

154

642

(

643

(

( ( 427 ( ( (

429

( 426 521

423 632

432 652 428

79

161


Kadmium Limit 0,005 mg/l byl v jímané podzemní vodě v roce 2005 překročen jen náhodně. V objektech ČHMÚ nebyl nadlimitní obsah kadmia detekován.

Tab. 25. Kadmium (µg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653


Počet měření

Počet ohlášení


Minimum

Maximum


0,05 0,50 0,90 1,00 0,00 0,10 0,50 0,10

2,00 5,00 1,00 1,00 5,00 1,00 1,00 0,50

1,26 1,63 0,98 1,00 0,95 0,70 0,81 0,30

7 8 5 7 17 5 11 4

4 4 4 5 11 3 8 2

4 4 4 5 11 3 8 2

0,20 0,50 0,05 0,05 0,40 0,05 0,05 0,50 0,40 0,30 1,00 0,00 0,50 0,00 0,00 0,05 0,10 0,20 0,10 0,05 0,20 0,00 0,00 0,30 0,50 0,05 0,04 0,50 0,01

0,20 1,00 0,05 2,00 0,50 1,00 2,00 2,00 4,50 0,50 1,00 2,30 1,00 5,00 1,10 5,00 5,00 2,00 2,00 2,20 2,00 5,00 1,00 4,00 5,00 2,00 2,00 0,50 10,00

0,20 0,75 0,05 1,25 0,48 0,31 0,56 0,64 0,60 0,43 1,00 0,56 0,55 1,09 0,52 0,73 0,65 0,44 0,58 0,56 0,40 0,51 0,25 0,84 1,34 0,51 0,78 0,50 1,03

11 2 2 77 13 17 49 12 88 4 22 27 41 16 7 98 142 25 16 10 23 120 11 13 9 102 28 4 41

6 2 1 44 10 16 32 11 59 4 13 15 22 10 5 64 80 16 10 7 13 83 9 9 8 64 23 4 31

6 2 1 44 10 16 32 11 59 4 13 15 22 10 5 64 80 16 10 7 13 83 9 9 8 64 23 4 30

80

A

B

C

D

1


Obr. 10. Kadmium

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

442

441

514 451

-

( ( ( ( ( ( ( ( (( 117 (

( ( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

(425

Praha

625 135

424

436

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

516

421

( (

624

411

515 443

55

513

641

Liberec

462

113

(

653 433

154

642

(

643

(

( ( 427 ( ( (

429

( 426 521

423 632

432 652 428

81

161


Olovo Limit 0,05 mg/l byl přesáhnut pouze náhodně v rámci rajónu 436. V objektech pozorovací sítě ČHMÚ nebyl nadlimitní obsah olova detekován. Tab. 26. Olovo (µg/l) HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653


Počet měření

Počet ohlášení


Minimum

Maximum


1,00 1,00 2,40 2,50 0,00 0,50 1,00 1,00

5,60 9,00 5,00 4,00 5,00 4,00 3,00 5,00

3,83 4,00 3,85 3,70 2,16 2,83 2,38 3,00

7 7 5 7 17 5 11 4

4 4 4 5 11 3 8 2

4 4 4 5 11 3 8 2

1,00 2,00 0,30 0,50 0,70 0,05 0,50 1,00 0,70 0,75 2,50 0,00 1,00 0,00 0,00 0,20 0,10 1,00 1,00 0,70 1,00 0,00 0,05 0,70 1,00 0,50 0,70 1,00 0,50

1,00 4,00 0,30 11,00 2,50 10,00 10,00 10,00 9,00 7,50 4,00 9,00 12,00 10,00 3,00 96,00 20,00 6,00 5,00 5,00 5,00 20,00 10,00 7,50 3,00 20,00 5,00 1,00 10,00

1,00 3,00 0,30 4,28 1,01 3,36 2,15 1,59 1,37 2,56 3,77 4,82 5,12 3,84 1,30 3,16 3,55 2,12 2,10 1,53 1,46 2,95 2,40 1,63 1,75 3,64 2,15 1,00 4,27

11 2 2 77 14 17 49 12 88 4 22 27 41 16 7 99 142 26 16 10 23 123 9 13 9 102 28 4 41

6 2 1 44 11 16 32 11 59 4 13 15 22 10 5 65 79 17 10 7 13 84 7 9 8 64 23 4 31

6 2 1 44 11 16 32 11 59 4 13 15 22 10 5 64 79 17 10 7 13 84 7 9 8 64 23 4 31

82

A

B

C

1

D


Obr. 11. Olovo

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

442

441

( ( ( ( ( ( 451 ( ( (( 117

-

(

( ( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

Praha

625 135

424

(425 (

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

516

421

( ( 514

624

411

515 443

55

513

641

Liberec

462

113

(

653 433

154

642

(

643

(

( ( 427 ( ( (

429

( 426 521

423 632

432 652 428

83

161


Reakce vody (pH) V hydrogeologických rajónech v krystalických horninách není občas dosažena hodnota pH 6 – 8. Horninové prostředí bez karbonátů nemá dostatečnou pufrační schopnost neutralizovat kyselé atmosférické srážky. V odebíraných zdrojích nebyly zjištěny problémy. V průměrných hodnotách má nejnižší hodnotu pH podzemní voda rajónů 141 a 143, slabě kyselá je i podzemní voda křemitých pískovců křídových rajónů 424, 425 a 436. Opačnou, alkalickou reakci vykazuje podzemní voda vápenatých křídových sedimentů a též permských sedimentů. Tab. 27. Reakce vody HGR 111 112 113 114 115 116 117 141 142 143 411 421 422 423 424 425 426 427 429 431 432 433 434 435 436 441 442 443 451 452 515 516 521 632 641 642 643 653

Aritmetický průměr Minimum

Maximum


6,54 6,96 7,10 6,70 6,37 6,74 6,50 5,82 6,83 5,70 6,80 7,52 6,22 7,16 5,57 4,66 6,80 6,18 7,29 6,21 6,50 5,50 6,90 7,09 4,90 6,35 6,34 6,70 6,52 7,01 6,00 6,80 7,50 6,50 5,43 5,79 6,00 5,64

7,59 7,20 7,98 7,69 7,80 7,59 7,60 5,95 6,83 6,50 7,80 7,70 8,11 8,15 7,68 7,97 8,10 8,11 7,79 8,02 7,70 8,30 7,80 7,50 7,86 7,90 7,98 7,72 8,00 8,30 8,48 8,20 8,10 7,51 8,00 7,84 7,70 7,70

6,94 7,08 7,43 7,17 7,17 7,24 7,11 5,89 6,83 6,10 7,44 7,61 7,26 7,67 6,86 6,78 7,57 7,56 7,66 7,24 7,29 7,29 7,26 7,28 6,81 7,29 7,00 7,27 7,22 7,35 7,47 7,47 7,73 7,12 6,79 6,83 6,73 6,81

Počet měření

Počet ohlášení

11 8 6 8 18 5 16 4 1 11 46 2 90 25 32 57 17 95 6 32 28 42 17 9 122 160 31 23 21 27 160 17 15 17 122 38 4 57

6 4 4 5 12 3 9 2 1 6 25 1 51 16 21 38 14 62 4 19 15 22 10 6 78 85 19 14 13 13 96 10 9 10 69 25 4 35

84

Počet v kategoriích ČSN 75 72 14 A

B

C

6 4 4 5 12 3 9 2 1 5 25 1 50 14 20 36 13 58 4 18 15 20 10 6 69 85 19 14 13 12 87 9 8 10 63 23 4 34

1

1 2 1 1 1 4

1

1 2

6

3

1 9 1 1 5 2 1

1

D


Obr. 12. Reakce vody

143 466

463 Děčín

-

142 141

465

(-

Ústí nad Labem

-

613

464

461

(( (

3

( (( ( (

454 452

453

(

(

(

(

442

515 421

( ( 514

( ( ( ( ( ( 451 ( ( ( (( 117

-

(

( (

(

Hradec Králové

( (

112

(

116

(

115

435

( ( ( (

( (

114

( ( ( 431

Pardubice

434

113

(

653 433

(

516

( ( ((

( ( (( ( ( ( 422 ( ( 111 ( ( (

436

625 135

424

(425

Praha

624

( 411

441

443

55

513

641

Liberec

462

154

642

( (

( ( ( 427 ( ( (

643 429

( 426 521

423 632

432 652 428

85

161


5.

Závěr

Předkládaná Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik byla zpracována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a údajích pro vodní bilanci a obsahuje výsledky kvantitativní vodohospodářské bilance všech tří typů: 1. hodnocení minulého kalendářního roku 2005 2. hodnocení současného stavu 2001 – 2005 3. hodnocení výhledového stavu k roku 2015 a současně také hodnocení jakosti jímaných podzemních vod. Bilanční hodnocení bylo provedeno v hydrogeologických rajónech v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik s těmito výsledky: •

Zdrojová část pro hodnocení množství podzemních vod byla kompletně stanovena pro 19 z 38 rajónů (viz tabulka č. 8). Některé rajóny, které vzhledem k absenci dat o zdrojích nemohly být hodnoceny podle metodiky, byly hodnoceny podle intenzity odběru na jednotku plochy (viz tabulka č. 12) a porovnány se specifickým odtokem podzemní vody. Problematiku hodnocení zdrojů podzemních vod pro celou oblast povodí Labe je nutné vyřešit.

•

Do seznamu významných rajónů bylo zařazeno 13 hydrogeologických rajónů s významnými odběry podzemních vod, či významným oběhem podzemních vod (viz tabulka č. 1).

•

Správní území Povodí Labe, státní podnik plošně přesahuje 8 rajónů. V těchto rajónech jsou podle metodiky porovnávány celkové zdroje podzemních vod jen s tou částí evidovaných odběrů, které spadají do správního území Povodí Labe, státní podnik. V dalších letech bude nezbytné stanovovat zdroje v částech rajónů podle příslušných povodí.

•

Ve správním území Povodí Labe, státní podnik bylo v roce 2005 evidováno 1 052 odběrů podzemní vody v celkovém objemu 116 440 tis. m3 odebrané vody. Vodárenské odběry ve výši 102 367,7 tis. m3 tvoří 78,6% z celkového množství.

•

Při bilančním hodnocení minulého roku 2005 byl zjištěn napjatý bilanční stav v rajónech 422 – Podorlická křída, 432 a 433 – Dlouhá mez (viz tabulky č. 10 a 11). Snížení případů napjaté bilance proti roku 2004 nebylo způsobeno snížením objemu odebrané vody, ale stanovením zdrojů v některých měsících roku 2005. Napjatou bilanci rajónu 423 – Ústecká synklinála, vzhledem k přesahu rajónu do oblasti povodí Moravy, lze pouze odhadnout. V rajónech, kde dosud nebyly stanoveny zdroje podzemních vod, byla orientačně zjištěna napjatá bilance v rajónu 117 – Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru.

•

Při bilančním hodnocení současného stavu za období 2001 – 2005 se potvrdily napjaté bilanční stavy v rajónech 422 – Podorlická křída, 432 a 433 – Dlouhá mez a byly zjištěny napjaté stavy v rajónech 442 – Jizerský coniak, krátkodobě také v rajónech 431 – Chrudimská křída a 515 – Podkrkonošský permokarbon. (viz tabulky č. 14 a 15)

•

Pro hodnocení výhledové bilance k roku 2015 byly odběry odhadnuty jako setrvalé bez výrazných změn. Zvýšený tlak na zdroje se očekává pouze v lokalitách automobilek Kolín a Kvasiny. Bilance odběrů a zdrojů k roku 2015 tak zůstává obdobná jako hodnocení roku 2005. Očekává se napjatá bilance v křídových rajónech 422 – Podorlická křída, 423 – Ústecká synklinála, 432 a 433 Dlouhá mez a 442 – Jizerský coniak. Nepřímým hodnocením lze napjatý stav očekávat též v kvartérních rajónech 115 a 117.

•

Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě ohlašovaných dat z laboratorních rozborů odebrané podzemní vody. Údaje o chemismu obsahovalo 840 z celkového počtu 1 052 hlášení o odběru podzemní vody. Podklady jsou sestaveny v tabelární i mapové formě. Současně bylo provedeno porovnání s kvalitou podzemní vody v monitorovací síti ČHMÚ. Nejčastěji překročeným ukazatelem znečištění jsou dusičnany. Plošné znečištění 86


mělkých kolektorů podzemních vod zemědělskou činností přetrvává, ačkoliv podle specifika odběru (viz tabulka č. 9) je poměr odběrů ke zdrojům úměrný. Ostatní ukazatele znečištění jsou překračovány ojediněle. V oblasti povodí Labe se nacházejí významné zdroje podzemních vod. Zdrojová část kvantitativní bilance je však stanovena jen pro polovinu hydrogeologických rajónů v oblasti, stejně jako v předchozích letech zůstává problematické stanovení velikosti zdrojů podzemních vod pro všechny rajóny. Tuto problematiku je nutné řešit stanovením zdrojů podzemních vod regionálním hydrogeologickým průzkumem. Stanovení zdrojů podzemních vod na základě vyčíslení podzemního odtoku ve vybraných povodích a transformace výsledků do plochy rajónu analogií není úměrným vstupem do vodohospodářské bilance, kde jsou výstupy podle evidence odběrů dlouhodobě velmi přesné a stabilizované. Bilanční hodnocení množství a jakosti podzemních vod ve správním území Povodí Labe, státní podnik opět potvrdilo skutečnost, že i přes vysoké odběry zůstávají v oblasti Labe vysoké, dosud nevyužité zdroje podzemních vod.

87

Vodohospodářská bilance za rok 2005, období a výhledu k roku 2015

Recommend Documents