Vodohospodářská bilance za rok 2009

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Zpráva o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Odbor péče o vodní zdroje Mgr. Petr Ferbar Bc. Jana Popelková Romana Skořepová Ing. Lukáš Havránek

Hradec Králové, září 2010

Obsah 1.

ÚVOD..........................................................................................................................1

1.1 1.2

POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE ....................................................................................2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ................................................................................................3

2.

VODNÍ TOKY..............................................................................................................4

3.

VODNÍ NÁDRŽE.........................................................................................................5

3.1 3.2 3.3

VODÁRENSKÉ NÁDRŽE ..................................................................................................6 VODNÍ NÁDRŽE S OSTATNÍM VYUŽITÍM VE SPRÁVĚ POVODÍ LABE, STÁTNÍ PODNIK ............6 OSTATNÍ VODNÍ NÁDRŽE VE VLASTNICTVÍ JINÝCH SUBJEKTŮ............................................6

4.

PŘEVODY VODY .......................................................................................................7

5.

POŽADAVKY NA ZDROJE VODY ............................................................................8

6.

MINIMÁLNÍ PRŮTOKY ..............................................................................................8

7.

ODBĚRY VODY – VYPOUŠTĚNÍ VOD .....................................................................8

7.1 7.2

PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ODBĚRŮ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY ZA ROK 2009 ....8 PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH ZA ROK 2009 ..............................................................................................................14

8.

BILANČNÍ HODNOCENÍ..........................................................................................17

8.1 8.1.1 8.1.2 8.1.3

BILANČNÍ HODNOCENÍ ROKU 2009 ...............................................................................17 Vodní toky .................................................................................................................17 Vodní nádrže.............................................................................................................18 Bilanční profily...........................................................................................................20

9.

ZÁVĚR......................................................................................................................24

10. 11.

GRAFY ...........................................................................................................................26 TABULKY ......................................................................................................................81

Seznam obrázků Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3. Obr. 4.

3

Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje 1 000 000 m . ... 5 Odběry povrchové vody s vodárenským využitím ......................................................................................................... 9 Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím....................................................................................... 13 Rozmístění bilančních profilů státní sítě...................................................................................................................... 20

Seznam tabulek Tab. 1. Tab. 2. Tab. 3. Tab. 4. Tab. 5. Tab. 6. Tab. 7. Tab. 8. Tab. 9. Tab. 10. Tab. 11. Tab. 12. Tab. 13. Tab. 14. Tab. 15. Tab. 16. Tab. 17. Tab. 18. Tab. 19.

Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí ................................................................................................. 4 Vodárenské nádrže ....................................................................................................................................................... 6 Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik ..................................................................... 6 Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů....................................................................................................... 6 Převody vody................................................................................................................................................................. 7 Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2009 ..................................................................................... 9 Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2009 .................................................................................... 10 Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce 2009........................................................................................... 12 Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce 2009............................................................................................ 13 Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce 2009 .................................................................................... 14 Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce 2009 .............................................................................................. 15 Vypouštění důlních vod v roce 2009 ........................................................................................................................... 16 Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě ............................................................................................ 17 Bilanční hodnocení vodních toků ................................................................................................................................ 18 Vliv hospodaření vodních nádrží s vodárenským využitím.......................................................................................... 19 Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik ..................................... 19 Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů................................................... 19 Bilanční profily státní sítě ............................................................................................................................................ 21 Bilančního hodnocení roku 2009................................................................................................................................. 23

Seznam zkratek BS β ČHMÚ DBC HGR MQ MZe MZP MŽP PO POD POV Qa QMM QMN QMO QMP QMX QRN QRO QZ VÚV VYP VYPP ZPN ZPNC ZPR

bilanční stavy akumulační součinitel nádrže Český hydrometeorologický ústav databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) hydrogeologický rajón minimální bilanční průtok Ministerstvo zemědělství minimální zůstatkový průtok Ministerstvo životního prostředí poměr mezi přirozeným (rekonstruovaným) a měřeným (ovlivněným) průtokem součet odběrů podzemních vod nad bilančním profilem součet odběrů povrchových vod nad bilančním profilem dlouhodobý průměrný roční průtok dlouhodobý minimální měsíční průtok průměrný měsíční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) – údaje poskytlo ČHMÚ dlouhodobý průměrný měsíční průtok dlouhodobý maximální měsíční průtok průměrný roční průtok přirozený (rekonstruovaný) průměrný roční průtok ovlivněný (měřený) minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění Výzkumný ústav vodohospodářský součet vypouštění do povrchových vod nad bilančním profilem součet vypouštění do podzemních vod nad bilančním profilem součet změn průtoků vlivem nádrží nad bilančním profilem vliv hospodaření nádrží změna průtoku celkem

Zpráva o hodnocení množství povrchových vod

1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník – státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2009 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. 2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2009 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2009 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: •

„Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2009, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.

1


1.1

Popis hydrologické situace

Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil 744 mm, což představuje 110 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Srážkově nadprůměrné byly na většině území měsíce únor a především březen. V dubnu pak nastoupilo srážkově podnormální období, ze kterého vybočily až srážkově bohaté měsíce červen a červenec. Závěr roku započal výrazně nadnormální říjen, konec roku už byl srážkově blízký normálu. Nejvyšší srážkové úhrny byly v průměru zaznamenány v červnu (133 mm), naopak nejméně srážek spadlo v září (22 mm).

Teplotní poměry Rok 2009 lze hodnotit jako teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 8,4 °C a přesáhla dlouhodobý normál o 0,9 °C. Začátek roku byl studený, leden vykázal největší zápornou odchylku a stal se také nejchladnějším měsícem celého roku (průměrná teplota –4.0 °C). Chladno zůstalo ještě v únoru (průměrná teplota –1.0 °C), zatímco v březnu už byla teplota nad normálem. Duben vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota +12 °C je o 4,7 °C vyšší než hodnota normálu, teplotně nadprůměrné byly rovněž měsíce červenec, srpen, září a také listopad, prosinec byl již naopak se svou průměrnou teplotou –1.0 °C v mezích normálu. Nejteplejším měsícem se stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18,4 °C.

Režim podzemních vod Na počátku roku 2009 se úroveň hladin v mělkém oběhu podzemních vod pohybovala v převážné části republiky více či méně pod dlouhodobými měsíčními normály. Nadprůměrné srážky během února a března pak zvedaly hladiny mělkých zvodní na celém území. Lokální srážky, které se vyskytly během následujícího období, se krátkodobě projevovaly pouze místně. U hladin mělkých zvodní byl proces vyprazdňování rychlejší, zatímco u vydatnosti pramenů pozvolný. Až končící vegetační období a nadnormální srážky ve 2. říjnové dekádě opět zahájily dotaci podzemních vod na celém území.

Odtokové poměry Rok 2009 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako průměrný, s významnou povodňovou situací na přelomu června a července v některých oblastech republiky, zejména pak v Povodí Odry, povodí horní Vltavy a oblasti povodí dolního Labe. Průměrné průtoky se převážně pohybovaly v rozmezí 70-130 % dlouhodobého průměru. Začátek roku (leden a únor) byl z hlediska vodnosti setrvalý, s hodnotami hluboko pod dlouhodobými průměry. Největší odtoky byly zaznamenány v březnu (Labe až 151 %, Orlice 155 %, Loučná 238 %), velmi vodný byl také červenec s výjimkou Cidliny. Zbývající část roku byla již odtokově vyrovnanější, převážně s průměrnými až podprůměrnými průtoky na většině toků. Silně podprůměrné průtoky se vyskytly na některých tocích v září (např. Cidlina 13 %). Povodňové situace nebyly na území oblasti Horního a středního Labe příliš významné. Začátkem března byly dosaženy 2 až 5leté průtoky v povodí Chrudimky a Doubravy, koncem června se pak rovněž vyskytly 2 až 5leté průtoky na horním Labi a Stěnavě.

Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2009 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).

2


1.2

Metodika zpracování

Hodnocení množství povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. V územní působnosti Povodí Labe, státní podnik neexistuje vodohospodářská soustava nádrží ani samostatná nádrž s funkcí víceletého hospodaření s vodou. Z tohoto důvodu je vliv nádrží uvažován pro každý úsek toku ovlivněný nádrží samostatně a bez návaznosti na eventuelní další ovlivnění průtoku. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod (©Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).

3


2. Vodní toky Vodní tok je krajinný vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě toku ve směru celkového sklonu koryta a který je napájen vodou z vlastního povodí nebo z jiného vodního útvaru. Počet významných a určených drobných vodních toků, které Povodí Labe, státní podnik mělo v oblasti své působnosti ke dni 31.12.2009 ve správě se oproti předcházejícímu roku nezměnil. Povodí Labe, státní podnik vykonával správu celkem 276 vodních toků v celkové délce 3 844,5 km, z toho v kategorii významných vodních toků jich bylo 157 v délce 3 560,1 km a v kategorii určených drobných vodních toků jich bylo 119 v délce 284,4 km. Z celkového počtu významných vodních toků jich 39 tvořilo státní hranici s Polskem a Německem v délce 109,2 km. Přehled nejvýznamnějších vodních toků seřazených dle hydrologického pořadí pramene je uveden v následující tabulce. Tab. 1. Nejvýznamnější vodní toky dle hydrologického pořadí Název vodního toku Labe Úpa Metuje Divoká Orlice Zdobnice Bělá Tichá Orlice Třebovka Orlice Dědina Loučná Chrudimka Novohradka Doubrava Klejnárka Vrchlice Cidlina Bystřice Mrlina Výrovka Vlkava Jizera Kamenice Mohelka Košátecký potok Stěnava Lužická Nisa Smědá

Délka vodního toku ( km )

ČHP pramene toku

ČHP ústí toku

Plocha povodí 2 ( km )

Počet bilančních profilů státní sítě

370.74 78.80 79.00 98.20 34.20 37.90 104.50 41.60 32.70 58.00 82.00 104.40 48.50 89.70 37.50 29.20 89.60 63.90 51.00 60.30 37.10 166.10 36.70 42.30 42.30 20.20 52.70 46.50

1-01-01-001 1-01-02-001 1-01-03-001 1-02-01-001 1-02-01-037 1-02-01-053 1-02-02-001 1-02-02-036 1-02-03-001 1-02-03-008 1-03-02-001 1-03-03-001 1-03-03-040 1-03-05-001 1-04-01-004 1-04-01-021 1-04-02-001 1-04-03-001 1-04-05-001 1-04-06-001 1-04-07-016 1-05-01-001 1-05-01-058 1-05-02-034 1-05-04-037 2-04-03-001 2-04-07-001 2-04-10-001

1-14-05-028 1-01-02-059 1-01-03-061 1-02-01-093 1-02-01-049 1-02-01-083 1-02-02-086 1-02-02-058 1-02-03-069 1-02-03-054 1-03-02-087 1-03-03-109 1-03-03-104 1-03-05-061 1-04-01-036 1-04-01-033 1-04-04-015 1-04-03-027 1-04-05-066 1-04-06-054 1-04-07-029 1-05-03-015 1-05-01-080 1-05-02-048 1-05-04-055 2-04-03-025 2-04-07-038 2-04-10-030

51393.51 513.08 607.63 806.53 124.53 214.18 765.39 196.02 2036.85 333.22 729.92 872.64 471.65 598.84 344.76 132.99 1176.99 379.39 642.4 544.21 236.96 2193.39 218.59 176.71 225.25 233.5 375.32 273.77

8 2 1 1

4

1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1

1 1


3. Vodní nádrže Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrázováním části území, určený k akumulaci vody a řízení odtoku. Řízením odtoku vody z vodní nádrže se zabývá vodohospodářské řešení nádrže, jehož výsledky a závěry jsou uvedeny ve vodohospodářském plánu nádrže. Vodohospodářský plán nádrže stanoví za jakých podmínek a s jakou zabezpečeností lze zajistit požadavky na vodu a splnit účel, pro nějž je nádrž určena. Z tohoto hlediska jsou vodní nádrže důležitým prvkem posilujícím přirozené vodní zdroje, umožňující vyšší zabezpečenost přirozených zdrojů vody. Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci platná pro hodnocený rok 2009 v ustanovení § 10 bod 1) určuje mimo jiné evidovat údaje o vodních dílech, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku, nebo 3 povrchové vody vodním dílem akumulované, přesahuje 1 000 000 m .

Sm

Děčín

Lu ž ic ká

.

sa

4

.

be La

4 4 4

á

Bedřichov

Josefův Důl 4 Liberec

Ústí nad Labem

.

Ni

ěd

4

4

Vodárenské nádrže Ostatní nádrže Povodí Labe, s.p. Ostatní nádrže

Souš

Mšeno Labská

Jiz er a

4

Ú

pa

lin Mr

Les Království

a

Cid lina

m ol a

4

4

Vý

Praha

Dě din a

Hradec Králové

.

Žehuňský r.

Rozkoš

ce rli O

Vltav a

4

.

a

je Metu

4

ava Vlk

av ěn St

La be

Ohře

Proudnický r.

Divoká Orlice a vk ro Vý

4

4

Pastviny

Vrchlice Klejnárka

Vavřinecký r. 4

.

Pardubice

Tichá Orlice

Pařížov

4

ra ub Do

4 Seč C4h

Lo uč ná

Křižanovice ru d

No vo

im ka

va

4

hr ad

ka

4

Hvězda

Hamry

Obr. 1. Přehledná mapa vodních nádrží, u kterých objem povrchové vody vzduté vodním dílem přesahuje 1 000 000 m3.

5


3.1

Vodárenské nádrže

Vodárenské nádrže (jejich úplný seznam je dán vyhláškou MŽP č.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů). Tab. 2. Vodárenské nádrže Nádrž

Vodní tok

Hamry Křižanovice Vrchlice Josefův Důl Souš

Chrudimka Chrudimka Vrchlice Kamenice Černá Desná

Hydrologické pořadí

Říční km

Zásobní objem 3 (mil.m )

Qa 3 (m /s)

β

1-03-03-009 1-03-03-027 1-04-01-031 1-05-01-060 1-05-01-065

93.130 37.155 10.830 30.200 7.250

1.206 1.620 7.890 20.028 4.621

0.735 2.610 0.430 0.762 0.508

0.052 0.020 0.582 0.833 0.288

Vysvětlivky: Nádrž.........................................název nádrže Vodní tok ..................................vodní tok Hydrologické pořadí .................hydrologické pořadí Říční km ...................................říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku 3 Zásobní objem ..........................zásobní objem nádrže v mil.m 3 Qa .............................................dlouhodobý průměrný roční průtok v m /s β...................................................... akumulační součinitel nádrže (poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku)

3.2

Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik

Vodní nádrže, které nejsou uvedeny ve výše citované vyhlášce nejsou určeny přednostně k zásobování obyvatelstva pitnou vodu, plní však mnoho dalších významných funkcí. Jedná se zejména o zásobování průmyslu vodou, dále ochranu před povodněmi, energetické využití potenciálu vodního toku, nadlepšování průtoku v toku v málo vodném období, rekreace, rybářství a další. Vliv těchto nádrží na průtoky ve vodním toku je závislý na velikosti akumulačního součinitele nádrže, tj. na velikosti objemu zásobního prostoru nádrže vzhledem k ročnímu odtoku vody v profilu nádrže. Tab. 3. Vodní nádrže s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Nádrž

Vodní tok

Labská Les Království Rozkoš Pastviny Seč Pařížov Mšeno Bedřichov

Labe Labe Úpa Divoká Orlice Chrudimka Doubrava Mšenský potok Černá Nisa

3.3


Říční km


Qa 3 (m /s)

β

1-01-01-005 1-01-01-067 1-01-02-055 1-02-01-011 1-03-03-025 1-03-05-021 2-04-07-004 2-04-07-016

359.111 316.840 14.780 90.685 50.722 40.392 1.500 11.045

0.817 2.469 52.134 6.236 14.262 0.267 1.897 1.709

2.140 8.310 0.427 3.600 2.280 1.610 0.090 0.146

0.012 0.009 3.872 0.055 0.198 0.005 0.668 0.371

Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů

Tab. 4. Ostatní vodní nádrže ve vlastnictví jiných subjektů Nádrž

Vodní tok

rybník Hvězda Proudnický rybník Žehuňský rybník Vavřinecký rybník

Třebovka Radovesnický p. Cidlina Výrovka


Říční km


Qa 3 (m /s)

β

1-02-02-046 1-04-04-009 1-04-04-012 1-04-06-009

23.900 0.500 11.800 49.300

1.433 0.933 3.327 1.108

0.665 0.106 4.990 0.364

0.068 0.279 0.021 0.097

6


4. Převody vody Převody vody, obdobně jako vodní nádrže, umožňují regulaci odtokových poměrů na vodních tocích a v jednotlivých dílčích povodích s cílem racionálnějšího využívání vodních zdrojů, a to jak povrchových, tak i podzemních, efektivnější zásobování vodou a v neposlední řadě i zlepšení ekologických poměrů vodních toků a okolní krajiny. Voda může být převáděna mezi povodími zejména pro tyto účely: zásobování pitnou vodou, zásobování užitkovou vodou pro průmyslové závody, zásobování vodou pro závlahy, pro vodní cesty (plavbu), pro hydroenergetiku, z důvodů odkanalizování obcí a měst (zlepšení kvality vody v toku), z důvodu obecného zlepšení kvality vody v tocích, z ekologických a krajinářských důvodů, pro zásobení malých vodních nádrží a rybníků nebo z důvodu odvedení důlních vod. V poslední době je k převodům vody mezi povodími důvodem i ochrana jednotlivých povodí či lokalit před povodněmi. Převádění vody patřilo už v dávné minulosti mezi nejvýznamnější vodohospodářská opatření. Například závlahové kanály a přivaděče vody k rybníkům - náhon Alba z 15. století, Opatovický kanál s komplexem pobočných kanálů ze začátku 16. století. Převodem určitého množství povrchové vody buď v rámci povodí nebo mezi jednotlivými povodími či vodními toky lze posílit nebo regulovat průtok v dotčených vodních tocích či povodích. V některých případech jsou převody vody zahrnuty do vodohospodářské bilance nádrží (převod vody z toku Úpy do vodní nádrže Rozkoš a poté do toku Metuje), v ostatních případech posilují bilančně napjatý vodní tok jako nový zdroj vody z bilančně aktivního vodního toku. Specifickým převodem vody je převod odebírané podzemní vody z povodí Dědiny (prameniště Litá) prostřednictvím vodárenské soustavy do povodí Labe pod soutokem s Orlicí (vypouštění kanalizací města Hradce Králové). Tento převod vody je řešen bilančně jako odběr podzemní vody a vypouštění odpadní vody. Obdobně i nejvýznamnější převod vody z povodí Jizery do povodí Vltavy – odběr vody pro zásobování Prahy a Středočeské aglomerace pitnou vodou. Stejně tak je řešen odběr podzemní (důlní) vody ze závodu Sklopísek Střeleč, kde je voda převáděna z důvodů kvalitativních a ekologických z povodí Žehrovky do povodí Libuňky. V následujícím přehledu jsou uvedeny významné převody vody na území ve správní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Všechny níže uvedené převody vody jsou gravitační.

odběr

Úpský přivaděč

jez Ratibořice

1-01-02-054 Úpa

nádrž Rozkoš 1-01-03-055 Rozkošský p.

2,3

150,0 56,7

Labský náhon

Předměřice

1-01-04-029 Labe

Březhrad

1-03-01-009 Labe

9,4

0,8

Dlouhá strouha

Kvasiny

1-02-01-060 Bělá

Ještětice

1-02-03-032 Zlatý p.

7,5

1,3

1,1

Alba

Častolovice

1-02-01-083 Bělá

Třebechovice

1-02-03-053 Dědina

19,0

0,6

15,7

Opatovický kanál Opatovice

1-03-01-018 Labe

Semtín

1-03-04-065 Labe

31,8

2,5

48,7

Halda

Počaply

1-03-02-086 Loučná

Pardubice

1-03-13-110 Chrudimka

4,7

0,8

11,1

Zmínka

Dvakačovice

1-03-03-100 Novohradka V. Koloděje

1-03-02-081 Loučná

11,5

0,28

6,2

Sánská strouha

Sány

1-04-04-015 Cidlina

Budiměřice

1-04-05-066 Mrlina

15,8

0,75

19,5

nádrž Souš

1-05-01-065 Černá Desná

1,7

1,25

0

Převod

Zaústění

ČHP

tok odběr

Soušský přivaděč nad býv. přehr. 1-05-01-068 Bílá Desná

zaústění

ČHP

Vysvětlivky název ....................................... název převodu vody odběr......................................... profil odběru (odbočení) převodu ČHP (převod) ............................ hydrologické pořadí profilu odběru tok odběr ................................... název vodního toku, ze kterého je převod realizován zaústění ................................... profil zaústění převodu ČHP (zaústění) ......................... hydrologické pořadí zaústění převodu tok zaústění............................... název vodního toku zaústění převodu délka převodu ........................... délka převodu vody v km 3 technická kapacita .................... technická kapacita převodu vody v m /s 3 převedené množství.................. průměrné roční převedené množství vody v mil. m

7

tok zaústění

převedené množství

technická kapacita

název

délka převodu

Tab. 5. Převody vody

22,3


5. Požadavky na zdroje vody K požadavkům na zdroje vody patří zejména požadavky na odběry povrchových a podzemních vod pro veřejné vodovody, zemědělství, energetiku, ostatní průmysl apod. a požadavky na zachování minimálních průtoků. Údaje o realizovaných odběrech povrchových a podzemních vod a vypouštění vod jsou součástí evidence, kterou na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, vedou správci povodí. Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, ohlašují údaje pro vodní bilanci.

6. Minimální průtoky Minimálním zůstatkovým průtokem (MZP) rozumíme množství povrchových vod, které ještě umožňuje obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku. Stanovuje se tam, kde dochází k jednomu nebo více odběrům z vodního toku. Ekologickou funkcí je umožnění života vodním organismům při zachování kontinua vodního prostředí. S postupujícím vývojem vodního hospodářství se měnil i názor na potřebnost a velikost minimálního průtoku. Se vznikem Směrného vodohospodářského plánu byla stanoveno hodnota Q364 denní vody, někdy i její poloviční hodnota, popř. hodnota Q355 denní vody. V dalších letech byl uplatňován tzv. sanační průtok, který vycházel z potřeby vypouštění znečišťujících látek a jeho velikost odpovídala množství potřebného naředění. Od roku 1992 je pro stanovení MZP používána metoda vycházející z biologické podstaty MZP a je uplatňován požadavek na množství vody, které zabezpečí i ekologické funkce vodního toku. S přijetím nového vodního zákona č. 254/2001Sb. je institut MZP zakotven do zákona v § 36, kdy jeho stanovení přísluší vodoprávnímu úřadu a vychází se přitom z Metodického pokynu vydaného MŽP ČR č. 9, uveřejněného ve Věstníku MŽP, ročník 1998 . Tento metodický pokyn vypracoval VÚV Brno a vychází z hodnot průtoků Q355 denní vody. Po více než 10 letém uplatňování takto stanovovaných MZP se ukazuje, že až na výjimky je tento model správný.

7. Odběry vody – vypouštění vod 7.1

Přehled nejvýznamnějších odběrů povrchové a podzemní vody za rok 2009

Přehled nejvýznamnějších odběrů s vodárenským využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 500 tis. m3/rok a největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 315 tis. m3/rok (tj. 10 l/s).

8


Tab. 6. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2009 Název místa

Zdroj

Úpravna vody

ř.km

Množství 2008

2009

Index

Vodárna Káraný odběr z Jizery

Jizera

Káraný

4,720

13 562,1

13 700,0

1,01

SčVaK Teplice

VN Souš na Černé Desné

Souš

7,100

6 351,2

6 288,9

0,99

SčVaK Teplice

VN Josefův Důl na Kamenici

Bedřichov

30,400

4 052,5

4 865,4

1,20

VS Vrchlice - Maleč

Vrchlice

Trojice

10,800

3 676,5

3 370,5

0,92

VaK Chrudim

VN Křižanovice na Chrudimce Monaco (Slatiňany)

37,150

3 255,0

3 145,3

0,97

VAK Pardubice

Oplatil (důlní)

VaK Trutnov

Úpa

Temný Důl

MěVaK Vrchlabí

Labe

Herlíkovice

celkem vybrané odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m 3

celkem odběry povrchové vody s vodárenským využitím v tis. m

3

3,625

3 035,2

2 687,4

0,89

65,700

1 805,3

1 829,3

1,01

1075,043

769,8

782,3

1,02

36 507,6

36 669,1

1,00

39 332,3

39 594,7

1,01

Vysvětlivky: Název místa .............................. název odběru Zdroj.......................................... zdroj odběru Úpravna vody............................ název úpravny vody uváděného odběru ř.km ........................................... říční kilometr umístění odběru 3 2008 .......................................... roční množství odběru v tis.m v roce 2008 3 2009 .......................................... roční množství odběru v tis.m v roce 2009 Index ......................................... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody pro vodárenské využití stouplo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s vodárenským využitím v roce 2009 a v roce 2008, je 1,00 pro vybrané významné odběratele, tj. nad 500 tis. m3 a 1,01 pro všechny bilancované odběry povrchové vody s vodárenským využitím za rok 2009.

Obr. 2. Odběry povrchové vody s vodárenským využitím

9


Tab. 7. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2009 Název místa

HGR

Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko Vodárna Káraný - ČS Sojovice Vodárna Káraný - ČS Kochánky VaK Chrudim-Podlažice SčVK Teplice - Libíč VaK Ml. Boleslav - Bělá p.B. - Páterov SčVK Teplice - Dolánky Vodárna Káraný - ČS Benátky n.J. Vodárna Káraný - ČS Skorkov VODOS Kolín - Tři Dvory VaK Náchod-Teplice n.M., VS-5 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk Vodárna Káraný - Artésko VaK Náchod-Machov,st. VAK Pardubice-Nemošice VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka OVS Č. Třebová - Vrbovka Litá, Lt 6 Litá, Lt 2 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 AQUA a.s. Rychnov n.K.- RK-1A, RK-1, RK-3 Litá, V 2 VaK Havl.Brod - Horní Studenec štola 1 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice Litá, Lt 8 a VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty AQUA Rychnov n.K.-Císařská studánka, Solnice Litá, Lt 1 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov VHOS Mor.Třebová - Čistá, vrt CL1 Ústí nad Orlicí - UO-2 VODOS Kolín - Nová vodárna VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " Černčice, Lt 4 VaK Jablonné n.O. - Choceň, Běstovice Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 VaK Nymburk-Milovice VaK Jablonné n.O. - Letohrad,štola VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Klokočka SčVK Teplice - Lesnovek Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 VaK Ml. Boleslav Bakov n.J. - Nová Ves VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" Vodárna Káraný - ČS Předměřice Vodovody Litomyšl,Nedošín Litá, Lt 9 a Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 Litá, Lt 02 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06

1172 1171 4410 4310 4410 4410 4410 4430 1171 1151 4110 1152 4710 4110 1130 1122 4231 4222 4222 6414 4270 4222 4222 4320 4410 4222 1152 4430 4310 4270 4222 4222 4410 4270 4231 1152 1172 4240 4222 1110 4410 4430 4261 4410 4410 4410 4410 4240 1171 4270 4222 4410 4222 6414 4231

10

Množství 2008 2009 4617,5 4478,3 4469,8 3700,5 3469,6 3519,1 1871,1 2495,3 2029,7 2371,3 1704,4 2093,6 3512,2 1930,4 1956,2 1927,8 1684,6 1847,6 1730,9 1811,3 1813,6 1652,5 1616,5 1649,8 1348,7 1415,5 1426,6 1400,4 1252,7 1372,5 1244,7 1284,5 1238 1024,3 932,4 994,3 881,9 994,0 1147,2 982,6 980,4 940,5 970,9 926,8 881,9 892,2 774,6 834,2 813,7 823,7 798,9 785,6 566,2 710,7 659,9 671,4 470 643,8 250 635,1 556,3 609,3 603,5 604,1 747,6 598,3 933,8 585,7 781,9 585,4 760,5 574,7 537,7 548,4 472,3 517,2 467 514,5 621,9 489,3 458,9 487,9 436,1 466,2 469,8 454,5 433,7 454,3 461 452,8 479,9 449,4 489,9 445,6 451,6 415,5 315,2 411,4 432,9 404,3 513,3 401,3 401,6 397,7 350,4 397,2 356,8 395,8 171,689 371,1

Index 1,0 0,8 1,0 1,3 1,2 1,2 0,5 1,0 1,1 1,0 0,9 1,0 1,0 1,0 1,1 1,0 0,8 1,1 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 1,1 1,0 1,0 1,3 1,0 1,4 2,5 1,1 1,0 0,8 0,6 0,7 0,8 1,0 1,1 1,1 0,8 1,1 1,1 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 1,3 0,9 0,8 1,0 1,1 1,1 2,2


Název místa

HGR

Množství 2008 2009

VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 VaK Jablonné n.O. - Horní Čermná V3 VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách Vodovod Žamberk VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. Chlumec,Třesice AQUA a.s. Rychnov n.K.- Vamberk, Luka Úpravna vody Písty VaK Jablonné n.O. - Horní Čermná V2 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov 3 celkem vybrané odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m

4310 4262 4250 4110 4110 4261 1152 1160 4222 1152 4262 4270 4430

478,7 401,9 367,7 431 346,6 357 385 335,2 359,4 711 394,7 312 333,1

365,1 354,0 346,0 345,8 344,5 342,7 338,7 337,9 337,7 337,0 335,2 323,1 315,4

0,8 0,9 0,9 0,8 1,0 1,0 0,9 1,0 0,9 0,5 0,8 1,0 0,9

65 033,59

63 264,70

1,0

99 929,30

98 004,50

1,0

3

celkem odběry podzemní vody s vodárenským využitím v tis. m

Index

Vysvětlivky: Název místa .............................. název místa odběru HGR .......................................... hydrogeologický rajon 3 2008 .......................................... roční množství odběru v tis.m v roce 2008 3 2009 .......................................... roční množství odběru v tis.m v roce 2009 Index ......................................... index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody pro vodárenské využití setrvalo v roce 2009 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s vodárenským využitím v roce 2009 a v roce 2008, je 1,0 pro vybrané významné odběratele a stejně tak i pro všechny bilancované odběry podzemní vody s vodárenským využitím za rok 2009.

11


Přehled nejvýznamnějších odběrů s ostatním využitím V následujících přehledech jsou uvedeny největší odběry povrchové vody s ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 500 tis. m3/rok a největší odběry podzemní vody ostatním využitím s množstvím odebrané vody v roce 2009 nad 315 tis. m3/rok (tj. 10 l/s). Tab. 8. Odběry povrchové vody s ostatním využitím v roce 2009 Název místa

Zdroj

ř.km

Elektrárna Horní Počaply Opatovice - elektrárna Papírny Štětí LOVOCHEMIE Lovosice Spolana Neratovice Synthesia Pardubice - Semtín Elektrárna Chvaletice ČEZ,a.s., Elektrárna Ledvice Dalkia Kolín Teplárna Trmice - Dalkia Teplárna Dvůr Králové Spolek pro chem. a hutní výr. Ústí n.L. ČEZ-Elektrárna Poříčí Papírny Hostinné ŠKODA Mladá Boleslav ENERGY Ústí nad Labem (býv. Setuza) Závlaha Prosmyky - čerpací stanice SčVK Teplice Jizerka pro ÚV Cutisin Jilemnice Závlaha - Kozly - Lobkovice Lučební závody Draslovka a.s. Kolín Závlahy - Přerov nad Labem - Lysá - Litol Zbudov

Labe Odpad ELNY Opatovice Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Úpa Labe Jizera Labe Labe Jizerka Labe Labe

Závlahy - Přerov nad Labem - Semice Závlahy - Přerov nad Labem - Přerov nad Labem

Množství

Index

827,850 0,800 820,505 788,087 848,891 963,646 941,236 788,153 919,611 765,560 1035,191 766,270 44,600 1054,700 43,900 765,198 789,031 7,400 852,686 922,834

2008 450 880,2 177 336,1 25 970,0 23 143,0 21 734,8 14 785,6 9 176,4 7 309,8 10 104,7 5 135,7 2 851,2 3 069,3 2 738,1 2 683,2 1 643,1 1 321,0 1 174,3 794,2 710,0 816,7

2009 456 465,7 177 165,7 26 838,0 21 916,0 21 007,6 12 850,5 8 014,6 7 017,6 6 505,5 5 301,1 3 694,5 2 201,8 1 973,0 1 733,7 1 609,8 1 367,9 1 362,3 827,8 768,1 745,7

Labe

879,584

870,2

726,5

0,83

Labe

882,377

902,9

722,5

0,80

Labe

880,107

867,1

678,6

0,78

965,317 859,075 923,941 37,650 36,676 876,800

654,7 852,1 769,0 598,9 453,3 691,3

662,8 629,4 619,5 595,6 559,8 520,1 765 081,6 774 621,3

1,01 0,74 0,81 0,99 1,23 0,75

Paramo Pardubice Labe Závlaha - Křenek Labe BIOFERM Lihovar Kolín Labe Veba-záv.Olivětín Stěnava Teplárna Náchod Metuje Závlahy - Přerov nad Labem - Sedlčánky Labe 3 celkem vybrané odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m 3 celkem odběry povrchové vody s ostatním využitím v tis. m

770 036,9 781 353,5

1,01 1,00 1,03 0,95 0,97 0,87 0,87 0,96 0,64 1,03 1,30 0,72 0,72 0,65 0,98 1,04 1,16 1,04 1,08 0,91

0,99 0,99

Vysvětlivky: Název místa ..............................název místa odběru Zdroj ..........................................zdroj odběru ř.km ...........................................říční kilometr umístění odběru 3 2008 ..........................................roční množství odběru v tis.m v roce 2008 3 2009 ..........................................roční množství odběru v tis.m v roce 2009 Index..........................................index vyjadřující poměr odebraného množství za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných odběrů povrchové vody je zřejmé, že celkové množství odebrané povrchové vody s ostatním využitím kleslo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím povrchové vody s ostatním využitím v roce 2009 a v roce 2008, je stejný jak pro vybrané významné odběratele, tak i pro všechny bilancované odběry povrchové vody s ostatním využitím za rok 2009 a je 0,99.

12


Obr. 3. Odběry povrchové vody s jiným než vodárenským využitím

Tab. 9.

Odběry podzemní vody s ostatním využitím v roce 2009

Název místa

HGR

Rafinerie Kralupy hydraul,clona Sklopísek Střeleč - důlní vody SYNTHOS Kralupy hydraul,clona Elektrárna Chvaletice Paramo Kolín - sanace Lučební závody Kolín, sanace 3 celkem vybrané odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m 3 celkem odběry podzemní vody s ostatním využitím v tis. m

1 172 4 420 1 172 6 532 1 152 1 152

Množství 2008 2009 1 151,6 2 346,0 2 084,4 2 046,6 411,1 1 480,0 566,8 595,4 0,0 468,5 323,9 321,2 4 853,6 7 575,0 13 614,7 12 921,9

Index 2,0 1,0 3,6 1,1 1,0 1,56 0,95

Z bilancovaných odběrů podzemní vody je zřejmé, že celkové množství odebrané podzemní vody s ostatním využitím setrvalo v roce 2009 na stejné úrovni. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi odebraným množstvím podzemní vody s ostatním využitím v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,0 pro všechny bilancované odběry podzemní vody. Nově jsou v tabulce 9 uvedeny dva odběry, které plní funkci hydraulický clon v Kralupech nad Vltavou a spadají do územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy. Vzhledem k jejich umístění do HG rajónu 1172 jsou však zahrnuty ve vodohospodářské bilanci zpracovávané Povodím Labe, státní podnik.

13


7.2

Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2009

Přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění odpadních vod do vod povrchových z veřejných kanalizací, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m3/rok. Tab. 10. Vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace v roce 2009 Název místa

Vodní tok

ř.km

Liberec - ČOV Hradec Králové - ČOV Pardubice - BČOV Ústí nad Labem - ČOV Trutnov - ČOV Děčín - ČOV Dvůr Králové n. L. - SČOV Náchod - ČOV Litomyšl - ČOV Kolín - ČOV Česká Třebová - ČOV Kutná Hora - ČOV Mladá Boleslav - ČOV II Podlázky Chrudim - ČOV Májov Ústí nad Orlicí - ČOV Litoměřice - ČOV Jilemnice Cutisin - SČOV Vrchlabí - ČOV Praha - Miškovice - ČOV Slezan Frýdlant v Č. - SČOV Jičín - ČOV Mladá Boleslav - ČOV I Neuberk Hlinsko - ČOV Turnov - ČOV Broumov - ČOV Nymburk - ČOV Poděbrady - ČOV Jaroměř - ČOV Týniště n. O. - ČOV Brandýs n.L. - Stará Boleslav - ČOV Chotěboř - ČOV Rychnov nad Kněžnou - ČOV Nová Paka - SČOV Hrádek nad Nisou - ČOV Mělník - ČOV Vysoké Mýto - SČOV Nové Město n. M. - SČOV Krčín Semily - ČOV Čáslav - nová ČOV Praha - Kbely - ČOV Police nad Metují - SČOV Čelákovice - ČOV Roudnice nad Labem - ČOV Nový Bydžov - SČOV Lysá nad Labem - ČOV Letohrad - ČOV Špindlerův Mlýn - ČOV Harrachov - ČOV Hořice - ČOV

Lužická Nisa Labe Velká strouha Labe Úpa Labe Labe Metuje Loučná Labe Třebovka Vrchlice Jizera Chrudimka Tichá Orlice Labe Jizerka Labe Mratínský potok Smědá Cidlina Jizera Chrudimka Jizera Stěnava Labe Labe Labe Orlice Labe Kamenný potok Kněžná Oleška Lužická Nisa Labe Loučná Metuje Jizera Brslenka Vinořský potok Metuje Labe Labe Cidlina Litolská svodnice Tichá Orlice Labe Mumlava Chlumský potok

14

29,200 988,592 0,100 764,354 41,920 745,878 1 033,489 31,350 59,900 918,343 8,900 3,200 39,000 18,600 50,100 791,429 2,800 1 065,584 9,900 23,300 74,400 35,400 85,950 78,700 33,476 896,508 901,627 1 011,902 29,830 866,381 2,400 6,405 23,500 1,645 835,541 38,100 16,500 104,250 8,400 11,400 54,120 872,245 808,666 41,807 1,400 64,900 1 083,733 2,210 1,400

Množství 2008 16 887,6 13 912,3 10 464,6 10 300,1 6 124,6 4 786,6 4 231,2 4 001,6 3 523,9 3 217,4 3 099,5 2 878,7 2 528,7 2 501,6 2 449,8 2 362,8 2 268,7 2 209,1 2 123,3 1 983,9 1 982,4 1 770,3 1 699,3 1 536,3 1 437,7 1 434,1 1 347,9 1 238,2 1 217,0 1 192,9 1 191,6 1 190,3 1 175,5 1 173,4 1 099,9 1 053,2 986,4 954,6 930,8 910,6 865,7 850,8 826,3 796,3 775,8 773,3 768,2 748,7 739,0

2009 19 899,9 14 118,0 9 866,3 9 203,8 6 235,2 5 610,1 3 720,4 4 184,1 3 512,3 3 150,9 2 865,5 2 600,6 2 408,6 2 659,8 2 282,7 2 409,6 2 221,9 2 277,2 2 221,9 1 788,0 1 602,7 1 858,8 1 776,7 1 602,7 1 812,7 1 404,8 1 419,6 1 146,2 1 077,7 856,7 1 371,3 1 236,1 1 309,1 1 029,7 1 075,8 1 425,4 1 199,8 986,9 851,5 954,8 988,1 870,8 853,8 845,6 659,8 852,6 639,3 835,2 653,5

Index 1,18 1,01 0,94 0,89 1,02 1,17 0,88 1,05 1,00 0,98 0,92 0,90 0,95 1,06 0,93 1,02 0,98 1,03 1,05 0,90 0,81 1,05 1,05 1,04 1,26 0,98 1,05 0,93 0,89 0,72 1,15 1,04 1,11 0,88 0,98 1,35 1,22 1,03 0,91 1,05 1,14 1,02 1,03 1,06 0,85 1,10 0,83 1,12 0,88


Název místa

Vodní tok

ř.km

Množství

Index

Červený Kostelec - ČOV

Olešnice

12,600

2008 704,0

Rokytnice nad Jizerou - ČOV Holice - ČOV Česká Skalice - ČOV Lomnice nad Popelkou - ČOV Choceň - ČOV Přelouč - ČOV Praha - Horní Počernice - ČOV Čertousy Dobruška - ČOV Bedřichov Úpravna vody

Huťský potok Ředický potok Úpa Popelka Tichá Orlice Labe Jirenský potok Dědina Rýnovická Nisa

0,1 11,800 10,015 7,200 25,100 950,037 10,100 23,800 7,980

189,2 638,6 621,9 621,5 603,6 600,7 597,4 579,4 541,8

2009 700,3 621,7 634,4 665,0 546,4 613,9 561,3 638,5 599,9 519,4

140 220,6

142 611,1

1,02

172 032,9

176 827,3

1,03

celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m

3

3

celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m

0,99 0,49 0,99 1,07 0,88 1,02 0,93 1,07 1,12 0,96

Vysvětlivky: Název místa .............................. název místa vypouštění vod Vodní tok................................... název vodního toku ř.km .......................................... říční kilometr vypouštění vod 3 2008 .......................................... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m v roce 2008 3 2009 .......................................... roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m v roce 2009 Index ......................................... index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných vod z veřejných kanalizací vzrostlo v roce 2009 oproti předcházejícímu roku o 3 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi vypouštěním vod z veřejných kanalizací v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,02 pro vybrané významné vypouštění vod z veřejných kanalizací resp. 1,03 pro všechny vypouštění vod z veřejných kanalizací za rok 2009.

Přehled nejvýznamnějších vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m3/rok. Tab. 11. Vypouštění průmyslových a ostatních vod v roce 2009 Název místa

Vodní tok

ř.km

Elektrárna Horní Počaply - chladící vody Elektrárna Opatovice - odvaděč oteplené vody Mondi Packaging Paper Štětí a.s. Elektrárna Horní Počaply - složiště Lovochemie Lovosice - NK (výt.B-MBČ,C,D) Spolana Neratovice - ČOV (K 10) Elektrárna Kolín - chladící vody - výpusť II. Lovochemie Lovosice - CHČOV (výtok A) Spolana Neratovice - NK kanál K7 Synthesia Pardubice - Pohránovský odpad Synthesia Pardubice - odkaliště č.7 ČOV Krkonošské papírny a.s. Hostinné Elektrárna Chvaletice - II. chladící voda (odluh) Teplárna Dvůr Králové - průtočné chlaz. - výtok II Synthesia Pardubice - výusť A6 (A1 - A6) Teplárna Dvůr Králové - odkaliště Elektrárna Poříčí - výtok II. do Úpy ŠKODA Mladá Boleslav Setuza Ústí nad Labem Elektrárna Chvaletice - I. spol. odtok UN + BČOV Elektrárna Opatovice - stoka A

Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Labe Velká strouha Labe Labe Labe Labe Velká strouha Labe Úpa Zálužanská vodoteč Labe Labe Labe

15

99,470 255,370 92,870 98,700 60,470 120,840 193,380 58,771 121,455 3,200 236,305 327,914 213,470 1035,154 2,300 309,035 44,300 0,700 37,220 212,970 255,370

Množství 2008 420 462,0 175 486,1 25 612,0 19 811,2 15 038,7 13 007,3 9 597,0 7 088,9 7 062,8 6 062,9 4 412,6 2 128,6 1 969,8 1 288,2 1 229,0 1 212,9 1 193,6 1 127,8 956,9 952,7 844,5

2009 426 262,4 175 365,4 26 538,0 18 006,9 14 566,4 12 110,8 6 056,0 6 180,6 5 996,5 5 703,4 4 432,2 1 560,4 1 696,8 2 066,1 531,1 1 254,3 1 007,6 1 112,4 1 025,6 1 137,9 819,1

Index 1,01 1,00 1,04 0,91 0,97 0,93 0,63 0,87 0,85 0,94 1,00 0,73 0,86 1,60 0,43 1,03 0,84 0,99 1,07 1,19 0,97


Název místa

Vodní tok

ř.km

LZ Draslovka Kolín Bioferm Kolín - Lihovar Spolana Neratovice - NK K6a Teplárna Náchod - složiště

Labe Labe Labe Radechovka

195,250 194,570 848,741 1,950

celkem vybrané vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m celkem vypouštění průmyslových a ostatních vod v tis. m

3

3

Množství

Index

2008 799,5 754,0 341,1 429,7

2009 711,4 604,0 974,2 1 053,2

718 869,8

716 772,7

1,00

731 515,9

735 002,6

1,00

0,89 0,80 2,86 2,45

Vysvětlivky: Název místa ..............................název místa vypouštění vod Vodní tok ...................................název vodního toku ř.km ...........................................říční kilometr vypouštění vod 3 2008 ..........................................roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m v roce 2008 3 2009 ..........................................roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m v roce 2009 Index..........................................index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že se celkové množství vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2009 nezměnilo. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných průmyslových a ostatních vod v roce 2009 a v roce 2008, je cca 1,0 pro vybrané významné vypouštění průmyslových a ostatních vod resp. 1,0 pro všechny vypouštění průmyslových a ostatních vod za rok 2009. Přehled nejvýznamnějších vypouštění důlních vod do vod povrchových V následujícím přehledu jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění důlních vod, u kterých vypouštěné množství přesáhlo 500 tis. m3/rok. Tab. 12. Vypouštění důlních vod v roce 2009 Název místa

Tok

VUD Důl Malé Svatoňovice Sklopísek Střeleč (Libuňka) VUD - Důl Kateřina Radvanice

Petrovický potok Libuňka Jívka

celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m celkem vypouštění důlních vod v tis. m

ř.km

3

3

2,000 14,300 11,400

Množství

Index

2008

2009

1 979,2 1 408,9 788,9

1 818,5 1 543,2 765,5

0,92 1,10 0,97

4 177,0

4 127,2

0,99

5 512,0

5 581,6

1,01

Vysvětlivky: Název místa ..............................název místa vypouštění vod Vodní tok ...................................název vodního toku ř.km ...........................................říční kilometr vypouštění vod 3 2008 ..........................................roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m v roce 2008 3 2009 ..........................................roční množství vypouštěných důlních vod v tis.m v roce 2009 Index..........................................index vyjadřující poměr vypouštěných důlních vod za rok 2009 ve vztahu k roku 2008

Z bilancovaných vypouštění vod je zřejmé, že celkové množství vypouštěných důlních vod vzrostlo v roce 2009 o 1 %. Index, kterým se vyjadřuje poměr mezi množstvím vypouštěných důlních vod v roce 2009 a v roce 2008, je cca 0,99 pro vybrané významné vypouštění důlních vod resp. 1,01 pro všechny vypouštění důlních vod za rok 2009.

16


8. Bilanční hodnocení 8.1

Bilanční hodnocení roku 2009

V následujícím tabelárním přehledu jsou uvedeny vodoměrné stanice, ve kterých je zpracováno bilanční vyhodnocení minulého roku 2009. Bilanční profily jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 13. Vodoměrné stanice určené za bilanční profily státní sítě Bilanční profil

DBC

ČHP

Království Horní Staré Město Zlíč Jaroměř Jaroměř Kostelec nad Orlicí Častolovice Malá Čermná Týniště nad Orlicí Mitrov Němčice Dašice Svídnice Úhřetice Nemošice Přelouč Žleby Vrchlice Nový Bydžov Sány Vestec Nymburk Plaňany Bohuňovsko-Jesenný Sovenice Mělník Ústí nad Labem Děčín Hrádek nad Nisou Višňová

60 140 148 160 210 280 310 360 370 390 420 470 520 580 590 610 660 665 700 750 770 800 820 900 931 2040 2210 2400 3200 3240

1-01-01-067 1-01-02-021 1-01-02-055 1-01-02-060 1-01-03-061 1-02-01-050 1-02-01-082 1-02-02-074 1-02-03-007 1-02-03-048 1-03-01-019 1-03-02-074 1-03-03-031 1-03-03-102 1-03-03-109 1-03-04-059 1-03-05-045 1-04-01-031 1-04-02-049 1-04-04-015 1-04-05-052 1-04-05-067 1-04-06-029 1-05-01-074 1-05-02-033 1-12-03-003 1-13-05-021 1-14-04-001 2-04-07-037 2-04-10-021

Vodní tok Labe Úpa Úpa Labe Metuje Divoká Orlice Bělá Tichá Orlice Orlice Dědina Labe Loučná Chrudimka Novohradka Chrudimka Labe Doubrava Vrchlice Cidlina Cidlina Mrlina Labe Výrovka Kamenice Jizera Labe Labe Labe Lužická Nisa Smědá

MQ

QZ

MZP

1.750 0.400 0.759 2.565 0.750 0.798 0.251 0.615 1.520 0.150 4.530 0.530 0.233 0.040 0.370 6.071 0.070 0.018 0.037 0.067 0.018 7.400 0.050 0.320 2.970 37.400 42.680 38.300 0.440 0.314

1.220 0.480

1.890 0.887 1.480 3.890 1.240 1.470 0.502 1.340 3.650 0.330 8.910 1.090 0.502 0.245 0.742 9.376 0.302 0.042 0.151 0.332 0.115 12.050 0.129 0.800 4.059 44.500 50.050 55.000 1.180 0.650

0.922

0.410

0.290

3.962

15.399 19.299 0.284 0.036

Vysvětlivky: Bilanční profil ........................... název bilančního profilu (vodoměrné stanice) DBC .......................................... databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) ČHP .......................................... hydrologické pořadí umístění profilu Vodní tok................................... název vodního toku 3 MQ ............................................ minimální bilanční průtok pro zachování podmínek pro biologickou rovnováhu v toku v m /s 3 QZ ............................................. minimální průtok potřebný k neškodnému odvedení a likvidaci zbytkového znečištění v m /s 3 MZP .......................................... minimální zůstatkový průtok MZP v m /s

8.1.1 Vodní toky Bilanční hodnocení vodního toku se provádí pomocí součtové čáry ovlivnění vodního toku v podélném profilu. V příloze této zprávy jsou pro zvolený vodní tok a hodnocený rok uvedeni všichni evidovaní uživatelé vody. V součtové čáře ovlivnění jsou odběrům povrchových a podzemních vod přisouzeny záporné hodnoty množství vod a vypouštěným vodám jsou přisouzeny kladné hodnoty. Čára ovlivnění určuje celkovou změnu průtoku v místě užívání vody. Do výpočtu je zařazeno užívání vody na přítocích s promítnutím v profilu zaústění přítoku do hodnoceného toku. 17


V následujícím přehledu je uveden přehled nejvýznamnějších vodních toků v roce 2009.

vybraných

výsledků

bilančního

hodnocení

Tab. 14. Bilanční hodnocení vodních toků

ČHP

Změna průtoku v závěrovém profilu

Nejvyšší záporná změna průtoku

Tichá Orlice Orlice Chrudimka

1-02-02-086 1-02-03-069 1-03-03-109

0,055 0,026 -0,082

-0,025 -0,011 -0,100

Cidlina Kamenice Jizera Labe Lužická Nisa

1-04-04-015 1-05-01-080 1-05-03-015 1-14-05-028 2-04-07-037

0,024 -0,334 -1,223 -1,189 0,662

-0,041 -0,199 -0,434 -14,478 -0,009

Vodní tok

Profil

pod ústím Čermné pod odběrem Vodovod Žamberk pod odběrem VaK Chrudim - ÚV Křižanovice - Monaco pod ústím Javorky pod odběrem SčVK Teplice Josefův Důl pod odběrem Vodárna Káraný pod odběrem Elektrárny Horní Počaply pod odběrem Teplárna Liberec

ř. km

71,278 78,461 37,150 43,500 30,400 4,720 827,850 34,400

Vysvětlivky: Vodní tok ...................................………. ČHP...........................................………. Změna průtoku v závěrovém profilu ….. Nejvyšší záporná změna průtoku.…….. Profil ..........................................………. ř.km ...........................................……….

název hodnoceného vodního toku hydrologické pořadí závěrového úseku toku 3 celková změna průtoku v závěrovém profilu v m /s 3 nejvyšší záporná změna průtoku na hodnoceném toku v m /s profil, ve kterém byla vyhodnocena nejvyšší záporná hodnota změny průtoku říční km profilu s nejvyšší změnou průtoku

Podélný profil ovlivnění vodního toku pro Tichou Orlici, Divokou Orlici a Orlici, Chrudimku, Cidlinu, Kamenici, Jizeru, Labe a Lužickou Nisu je součástí přílohy této zprávy. Posouzení bylo provedeno ve dvou variantách, pro rovnoměrný provoz v průběhu celého roku a provoz dle skutečných hodin provozu. 8.1.2

Vodní nádrže

Vliv hospodaření vodních nádrží na režim vodních toků Téměř všechny přehradní nádrže plnily v plné míře veškeré povinnosti v souladu s vydanými povoleními k nakládání s vodami a s ustanoveními manipulačních řádů. Mimořádné manipulace jsou uvedeny v následující kapitole. Pro všechny výše uvedené nádrže byl zpracován grafický výstup, uvedený v příloze této zprávy, ve kterém je znázorněn stav objemu vody v nádrži vždy k 1. dni měsíce v roce 2009, znázorněn je prostor stálého nadržení nádrže, zásobní prostor a celkový ovladatelný prostor nádrže. Čáry objemů vody v nádrži byly vybrány pro představu o velikosti jednotlivých nádrží. Ve sloupcovém grafu je znázorněn vliv hospodaření nádrže na průtoky ve vodním toku pod nádrží, vyjádřený v % dlouhodobého průměrného průtoku Qa. Stejným způsobem (v % Qa) je také znázorněn celkový vliv odběrů a vypouštění spolu s vlivem nádrže. Měřítko sloupcového grafu je vyjádřeno na vedlejší ose pořadnic, zatímco objemy vody v nádrži jsou určovány hlavní osou pořadnic. Na vodorovné ose jsou vyneseny jednotlivé měsíce daného období, tj. kalendářní rok 2009. Mimořádné manipulace na vodních dílech Nad rámec manipulačních řádů bylo povoleno příslušnými vodoprávními úřady snížení hladiny vody od května do října v nádržích VD Labská, Les Království a Josefův Důl. Na Labské byla hladina snížena o 6 m na úroveň stálého nadržení pro umožnění těžení nánosů. Tím byla znemožněna zásobní funkce nádrže a tak nádrž nebyla schopná nadlepšovat odtok na stanovené minimální hodnoty. V nádrži VD Les Království byla hladina snížena o 1 m rovněž pro těžení nánosů a v nádrži VD Josefův Důl o 6 m pro umožnění opravy betonových konstrukcí sdruženého odběrného objektu a šachtového přelivu. U těchto nádrží nedošlo k omezení jejich funkčnosti a své účely plnily bezezbytku. Manipulace na všech nádržích provozovaných naším státním podnikem probíhaly v roce 2009 podle podmínek příslušných povolení k nakládání s vodami a v souladu s ustanoveními manipulačních řádů a žádné mimořádné manipulace prováděny nebyly. Na labské vodní cestě byly během odstávky na základě povolení sníženy hladiny vody ve zdrži jezu Kolín o 60 cm od nominální hladiny, ve zdrži jezu Klavary o 40 cm od nominální hladiny, ve zdrži jezu Velký Osek o 30 cm od nominální hladiny a ve zdrži Lysá nad Labem o 70 cm od nominální hladiny 18


pro umožnění prohlídky a provedení plánovaných opravných prací na částech vodního díla trvale zatopených vodou. Vliv hospodaření vodních nádrží s vodárenským využitím Vodní nádrže byly využity k odběrům povrchové vody pro plynulé zásobování pitnou vodou dle potřeb vodárenských společností. V tabelárním přehledu jsou uvedeny hodnoty ovlivnění vodních toků vlivem hospodaření nádrží s vodárenským využitím za kalendářní rok 2009. Nádrže jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 15. Vliv hospodaření vodních nádrží s vodárenským využitím Nádrž

Vodní tok

Hamry Křižanovice Vrchlice Josefův Důl Souš

Chrudimka Chrudimka Vrchlice Kamenice Černá Desná

ČHP

ř. km

Změna průtoku

1-03-03-009/ 1-03-03-027/ 1-04-01-031/ 1-05-01-060/ 1-05-01-065/

93.130 37.155 10.830 30.200 7.250

33 8 76 126 261

Vysvětlivky: Nádrž ........................................ název nádrže Vodní tok................................... vodní tok ČHP .......................................... hydrologické pořadí ř. km .......................................... říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku Změna průtoku.......................... maximální změna průtoku (max. absolutní hodnota z měsíčních průměrů) vlivem hospodaření nádrže vyjádřená v % Qa (není rozlišeno, zda se jedná o zadržování či nadlepšování průtoků)

Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik V tabelárním přehledu jsou uvedeny hodnoty ovlivnění vodních toků vlivem hospodaření nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik za kalendářní rok 2009. Nádrže jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 16. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve správě Povodí Labe, státní podnik Nádrž

Vodní tok

Labská Les Království Rozkoš Pastviny Seč Pařížov Mšeno Bedřichov

Labe Labe Úpa Divoká Orlice Chrudimka Doubrava Mšenský potok Černá Nisa

ČHP

ř.km

Změna průtoku

1-01-01-005/ 1-01-01-067/ 1-01-02-055/ 1-02-01-011/ 1-03-03-025/ 1-03-05-021/ 2-04-07-004/ 2-04-07-016/

1083,025 1041,433 14.780 90.685 50.722 40.392 1.500 11.045

23 4 100 15 93 13 219 128

Vysvětlivky: Nádrž ........................................ název nádrže Vodní tok................................... vodní tok ČHP .......................................... hydrologické pořadí ř.km ........................................... říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku Změna průtoku.......................... maximální změna průtoku (max. absolutní hodnota z měsíčních průměrů) vlivem hospodaření nádrže vyjádřená v % Qa (není rozlišeno, zda se jedná o zadržování či nadlepšování průtoků)

Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů V tabelárním přehledu jsou uvedeny hodnoty ovlivnění vodních toků vlivem hospodaření nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů za kalendářní rok 2009. Nádrže jsou řazeny podle hydrologického pořadí. Tab. 17. Vliv hospodaření vodních nádrží s ostatním využitím ve vlastnictví jiných subjektů Nádrž

Vodní tok

rybník Hvězda Proudnický rybník Žehuňský rybník Vavřinecký rybník

Třebovka Radovesnický potok Cidlina Výrovka

ČHP

ř. km

Změna průtoku

1-02-02-046/ 1-04-04-009/ 1-04-04-012/ 1-04-06-009/

23.900 0.500 11.800 49.300

80 167 6 35

19


Vysvětlivky: Nádrž.........................................název nádrže Vodní tok ...................................vodní tok ČHP...........................................hydrologické pořadí ř.km ...........................................říční kilometr umístění hráze nádrže na vodním toku Změna průtoku ..........................maximální změna průtoku (max. absolutní hodnota z měsíčních průměrů) vlivem hospodaření nádrže vyjádřená v % Qa (není rozlišeno, zda se jedná o zadržování či nadlepšování průtoků)

8.1.3

Bilanční profily

Obr. 4. Rozmístění bilančních profilů státní sítě

20


Bilanční profily státní sítě pro zpracování bilančního hodnocení minulého roku 2009 Tab. 18. Bilanční profily státní sítě Bilanční profil

DBC

ČHP

Království Horní Staré Město Zlíč Jaroměř Jaroměř Kostelec nad Orlicí Častolovice Malá Čermná Týniště nad Orlicí Mitrov Němčice Dašice Svídnice Úhřetice Nemošice Přelouč Žleby Vrchlice Nový Bydžov Sány Vestec Nymburk Plaňany Bohuňovsko-Jesenný Sovenice Mělník Ústí nad Labem Děčín Hrádek nad Nisou Višňová

60 140 148 160 210 280 310 360 370 390 420 470 520 580 590 610 660 665 700 750 770 800 820 900 931 2040 2210 2400 3200 3240

1-01-01-067 1-01-02-021 1-01-02-055 1-01-02-060 1-01-03-061 1-02-01-050 1-02-01-082 1-02-02-074 1-02-03-007 1-02-03-048 1-03-01-019 1-03-02-074 1-03-03-031 1-03-03-102 1-03-03-109 1-03-04-059 1-03-05-045 1-04-01-031 1-04-02-049 1-04-04-015 1-04-05-052 1-04-05-067 1-04-06-029 1-05-01-074 1-05-02-033 1-12-03-003 1-13-05-021 1-14-04-001 2-04-07-037 2-04-10-021

Vodní tok Labe Úpa Úpa Labe Metuje Divoká Orlice Bělá Tichá Orlice Orlice Dědina Labe Loučná Chrudimka Novohradka Chrudimka Labe Doubrava Vrchlice Cidlina Cidlina Mrlina Labe Výrovka Kamenice Jizera Labe Labe Labe Lužická Nisa Smědá

ř.km 1040,999 53,550 12,672 1013,330 0,600 47,100 1,248 10,989 30,744 3,904 978,740 7,447 30,390 2,068 3,784 952,346 24,820 10,114 39,972 6,804 10,634 897,279 21,282 3,816 62,250 836,792 765,530 740,514 1,914 14,459

Vysvětlivky: Bilanční profil ............................ název bilančního profilu (vodoměrné stanice) DBC .......................................... databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) ČHP .......................................... číslo hydrologického pořadí umístění bilančního profilu Vodní tok................................... název vodního toku ř.km .......................................... říční kilometr umístění bilančního profilu

Bilanční hodnocení v bilančních profilech státní sítě Podkladem pro výpočet bilančního hodnocení jsou údaje o realizovaných odběrech a vypouštěních, manipulacích na vodních dílech, hodnoty minimálních průtoků a údaje o množství povrchových vod v bilančních profilech státní sítě. Údaje o průměrných měsíčních průtocích za rok 2009 v bilančních profilech státní sítě zpracoval ČHMÚ v rámci zpracování hydrologické bilance. Principem bilančního hodnocení hospodaření s vodou v bilančních profilech v minulém roce je porovnání požadavku na zachování minimálního bilančního průtoku s průměrnými měsíčními průtoky ovlivněnými. Tyto průtoky v sobě zahrnují všechny aktivity hospodaření s vodou. Je třeba mít na zřeteli, že bilance množství povrchových vod ve vodních tocích se hodnotí za kalendářní rok, zatímco hydrologický režim povrchového odtoku se hodnotí za rok hydrologický. V bilančních profilech se vyhodnocují následující bilanční stavy:

21


…

QMO

…>…

Q330d

…

… Q330d

…>…

QMO

…>…

Q355d

pro případ

…

Q355d

…>…

QMO

…>…

Q364d

…

pro případ

…

Q364d

…>…

QMO

BS5

…

pro případ

…

MQ (MZP)

…>…

QMO

BS6

…

pro případ

…

QZ

…>…

QMO

BS1

…

pro případ

…

BS2

…

pro případ

BS3

…

BS4

Vyhodnocený bilanční stav BS1 a BS2 vyjadřuje uspokojivý a vyvážený stav vodních zdrojů, bilanční stavy BS3 až BS6 signalizují neuspokojivý stav vodních zdrojů. Bilanční hodnocení v bilančních profilech je doplněno o: • Výpočet přirozených (rekonstruovaných) měsíčních průtoků QMN na základě vztahu: QMN = QMO - ΣVYP - ΣVYPP + ΣPOD + ΣPOV - ΣZPN Vysvětlivky: QMN.......................................... průměrný měsíční průtok přirozený (rekonstruovaný) QMO ......................................... průměrný měsíční průtok ovlivněný (měřený) – údaje poskytlo ČHMÚ ΣVYP......................................... součet vypouštění do povrchových vod nad bilančním profilem ΣVYPP ...................................... součet vypouštění do podzemních vod nad bilančním profilem ΣPOD ........................................ součet odběrů podzemních vod nad bilančním profilem ΣPOV ........................................ součet odběrů povrchových vod nad bilančním profilem ΣZPN......................................... součet změn průtoků vlivem nádrží nad bilančním profilem

• Poměr přirozených průměrných měsíčních (rekonstruovaných) průtoků QMN a průměrných ovlivněných (měřených) měsíčních průtoků QMO. Vztah neovlivněných a ovlivněných průtoků (PO) je vyjádřen v procentech. • Posouzení vodnosti zdrojů povrchové vody v konkrétním měsíci. Posouzení vodnosti zdroje se provádí porovnáním přirozených (rekonstruovaných) měsíčních průtoků QMN s dlouhodobým průměrným měsíčním průtokem QMP, s dlouhodobým minimálním měsíčním průtokem QMM a s dlouhodobým maximálním měsíčním průtokem QMX. Hodnoty průměrných, minimálních a maximálních měsíčních průtoků nebyly v rámci hydrologické bilance ze strany ČHMÚ předány. Byly proto použity hodnoty uvedené ve Státní vodohospodářské bilanci za rok 2000. Přehled výsledku bilančního hodnocení roku 2009 ve všech hodnocených profilech je uveden v následující tabulce. Podrobné vyhodnocení v jednotlivých profilech státní sítě je uvedeno v příloze této zprávy.

22


Tab. 19. Bilančního hodnocení roku 2009 Bilanční profil

DBC

ČHP

Království Horní Staré Město Zlíč

60 140 148 210 280 310 360 370 390 420 470 520 580 590 610 660 665 700 750 770 800 820 900 931 2040 2210 2400 3200 3240

1-01-01-067 1-01-02-021 1-01-02-055 1-01-03-061 1-02-01-050 1-02-01-082 1-02-02-074 1-02-03-007 1-02-03-048 1-03-01-019 1-03-02-074 1-03-03-031 1-03-03-102 1-03-03-109 1-03-04-059 1-03-05-045 1-04-01-031 1-04-02-049 1-04-04-015 1-04-05-052 1-04-05-067 1-04-06-029 1-05-01-074 1-05-02-033 1-12-03-003 1-13-05-021 1-14-04-001 2-04-07-037 2-04-10-021

Jaroměř Kostelec nad Orlicí Častolovice Malá Čermná Týniště nad Orlicí Mitrov Němčice Dašice Svídnice Úhřetice Nemošice Přelouč Žleby Vrchlice Nový Bydžov Sány Vestec Nymburk Plaňany Bohuňovsko-Jesenný Sovenice Mělník Ústí nad Labem Děčín Hrádek nad Nisou Višňová

Vodní tok Labe Úpa Úpa Metuje Divoká Orlice Bělá Tichá Orlice Orlice Dědina Labe Loučná Chrudimka Novohradka Chrudimka Labe Doubrava Vrchlice Cidlina Cidlina Mrlina Labe Výrovka Kamenice Jizera Labe Labe Labe Lužická Nisa Smědá

ř.km 1040,999 53,550 14,600 0,600 47,100 1,248 10,989 30,744 3,904 978,740 7,447 30,390 2,068 3,784 952,346 24,820 10,114 39,972 6,804 10,634 897,283 21,282 3,816 62,250 836,792 765,526 740,514 1,914 14,459

23

Qa 8,310 3,400 6,620 6,080 8,340 2,620 6,990 19,200 1,970 46,200 3,790 2,760 2,520 5,990 56,400 2,870 0,430 2,160 4,880 1,620 71,800 0,981 4,280 19,800 251,000 293,000 309,000 5,410 3,110

QRO 7,658 3,658 4,619 5,576 6,618 2,157 5,908 15,045 1,560 35,7 3,869 2,834 2,757 6,014 48,442 3,124 0,247 1,804 2,817 0,689 59,275 0,590 4,349 17,930 243,667 276,083 293,5 5,508 3,789

QRO/Qa 92 108 70 108 79 82 85 78 79 77 102 103 109 100 86 109 58 84 58 43 83 60 102 91 97 94 95 102 122

QRN 7,663 3,772 4,509 6,547 6,604 2,142 5,890 14,995 1,756 35,223 3,833 2,891 2,825 6,053 47,879 3,151 0,340 1,790 2,774 0,680 58,890 0,568 4,476 17,957 244,384 277,603 294,542 4,879 3,761

QRN/Qa 92 111 68 108 79 82 84 78 89 76 101 105 112 101 85 110 79 83 57 42 82 58 105 91 97 95 95 90 121

PO 94 97 89 94 92 92 92 92 104 92 93 94 95 93 92 93 129 95 93 96 93 92 97 93 95 95 94 82 91

BS 1 1 1 1 1,2 1,5 1 1,2 1,5 1 1 1 1 1 1 1 1,5 1 1, 2 1,5 1 1,2 1 1,2 1 1 1 1 1


Vysvětlivky: Bilanční profil.............................název bilančního profilu DBC...........................................databankové číslo vodoměrné stanice (dle údajů ČHMÚ) ČHP...........................................číslo hydrologického pořadí umístění bilančního profilu Vodní tok ...................................název vodního toku ř.km ...........................................říční kilometr umístění bilančního profilu 3 Qa ..............................................dlouhodobý průměrný roční průtok v m /s QRO ..........................................průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok v kalendářním roce 2009 (průměr vypočtený z měsíčních hodnot) QRO/Qa .....................................průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok v kalendářním roce 2009 vyjádřený v % dlouhodobého průměrného ročního průtoku QRN ..........................................průměrný roční přirozený (rekonstruovaný) průtok v kalendářním roce 2009 (průměr vypočtený z měsíčních hodnot) QRN/Qa .....................................průměrný roční přirozený (rekonstruovaný) průtok v kalendářním roce 2009 vyjádřený v % dlouhodobého průměrného ročního průtoku PO .............................................poměr mezi přirozeným (rekonstruovaným) průtokem a průtokem (ovlivněným) měřeným – roční průměr z jednotlivých měsíců BS..............................................bilanční stavy – jsou uvedeny všechny bilanční stavy vyhodnocené v jednotlivých měsících kalendářního roku

9. Závěr Ve zprávě jsou shrnuty výsledky zpracování bilance množství povrchové vody ve vodních tocích ve správním území Povodí Labe, státní podnik za rok 2009. Zpráva obsahuje hodnocení v bilančních profilech státní sítě a hodnocení hospodaření vodních nádrží. Výsledky bilančního hodnocení roku 2009 provedeného na 29 bilančních profilech státní sítě jsou příznivé s výjimkou přechodu mezi letním a podzimním obdobím. U většiny profilů bylo v roce 2009 dosaženo bilančního stavu BS1, max. BS2. Neuspokojivého stavu vodních zdrojů BS5 bylo dosaženo především v bilančně kritických měsících srpen, září a říjen na profilech DBC 310 Bělá profil Častolovice, DBC 390 Dědina profil Mitrov, DBC 665 Vrchlice profil Vrchlice a DBC 770 Mrlina profil Vestec. Pro hodnocení DBC Úpa profil Zlíč za rok 2009 nebyly k dispozici potřebné hodnoty.

24

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Recommend Documents