Vodohospodářská bilance za rok 2009

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik

Odbor péče o vodní zdroje

Mgr. Petr Ferbar Bc. Aleš Kovář Ing. Tomáš Zapletal

Hradec Králové, září 2010

Obsah 1. 1.1 1.2 2.

ÚVOD ..............................................................................................................................1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE .....................................................................................2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ .................................................................................................3 JAKOST VODY VE VODNÍCH TOCÍCH.........................................................................4

2.1 SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI VODY V TOCÍCH .........................................................4 2.1.1 Bilanční hodnocení za rok 2009 ...............................................................................4 2.2 CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY HLAVNÍCH TOKŮ A PŘÍTOKŮ .........................................7 2.2.1 Labe..........................................................................................................................7 2.2.2 Úpa ...........................................................................................................................8 2.2.3 Metuje.......................................................................................................................8 2.2.4 Orlice ........................................................................................................................8 2.2.5 Loučná......................................................................................................................9 2.2.6 Chrudimka ................................................................................................................9 2.2.7 Doubrava ..................................................................................................................9 2.2.8 Cidlina.......................................................................................................................9 2.2.9 Mrlina......................................................................................................................10 2.2.10 Výrovka...................................................................................................................10 2.2.11 Jizera ......................................................................................................................10 2.2.12 Drobné přítoky Labe ...............................................................................................11 2.2.13 Stěnava ..................................................................................................................11 2.2.14 Lužická Nisa ...........................................................................................................11 2.2.15 Smědá ....................................................................................................................12 2.3 CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOSTI VOD V TOCÍCH ..............................................................12 3.

JAKOST SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH............................................................13

4.

JAKOST VODY V NÁDRŽÍCH......................................................................................14

4.1 ROZDĚLENÍ NÁDRŽÍ Z HLEDISKA VÝZNAMU JAKOSTI VOD ................................................14 4.1.1 Vodárenské nádrže ................................................................................................14 4.1.2 Chovné rybníky.......................................................................................................14 4.1.3 Ostatní nádrže ........................................................................................................14 4.2 SITUACE......................................................................................................................15 4.3 KLASIFIKACE NÁDRŽÍ....................................................................................................17 4.3.1 Velmi dobrá jakost ..................................................................................................17 4.3.2 Dobrá jakost ...........................................................................................................19 4.3.3 Zhoršená jakost ......................................................................................................20 4.3.4 Závadná jakost .......................................................................................................22 5.

ZÁVĚR ..........................................................................................................................24

6.

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ............................................................................25

7.

MAPY ............................................................................................................................26

8.

GRAFY ..........................................................................................................................31

9.

TABULKY .....................................................................................................................65

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33 Obr. 34 Obr. 35 Obr. 36 Obr. 37 Obr. 38 Obr. 39 Obr. 40 Obr. 41 Obr. 42 Obr. 43 Obr. 44 Obr. 45 Obr. 46 Obr. 47 Obr. 48 Obr. 49 Obr. 50 Obr. 51

Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%).................................15 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.). ...................................................16 Charakteristika průhlednosti na nádržích...............................................................................................17 Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2009 (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody)...........................................................................................18 Vývoj koncentrace manganu od května do července 2009 (vlevo situace dne 25.5.2009 vpravo dne 7.7.2009) ...............................................................................................................................................19 Vývoj koncentrace chlorofylu-a v částech VD Seč během vegetační sezóny. .......................................20 Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2009 (vyznačen je průměr z patnácti nejvyšších hodnot souboru hladinových teplot vody). .............................................................................................21 Vývoj průhlednosti na VD Rozkoš ve vegetačním období .....................................................................22 Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Fojtka od 1.1. do 31.12.2009. ..............................................................................22 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.....................26 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. ...................................................................................................................................................26 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5...........................................................................27 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr......................................................................27 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3 ........................................................................28 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4+. ......................................................................28 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk. ............................................................................29 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. ............................................29 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. .........30 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatel BSK5, CHSKCr.......................................................32 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3-, N-NH4+...................................................33 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk., index saprobity bentosu.............................34 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele RL a AOX. ..........................................................35 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele CB a HCB ...........................................................36 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele Cu a Zn...............................................................37 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr ....................38 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+ ..................39 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu..................................................................................................................................................40 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr..........................................41 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+......................................42 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu ...............43 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr..........................................44 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+........................................45 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu .................46 Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatel BSK5, CHSKCr ....................................................47 + Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3 a N-NH4 ..............................................48 Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk., index saprobity bentosu..........................49 Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr .................................................50 Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+ ...............................................51 Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu .........................52 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období 2005 – 2009 ...........................53 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, arsenem a chromem v období 2005 – 2009.................54 Průměrné znečištění sedimentů Labe rtutí, kadmiem a AOX v období 2005 – 2009.............................55 Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie .................................................................................................................................56 + Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4 , N-NO3 a Pcelk. ...............57 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie .................................................................................................................................58 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk. ........59 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie .................................................................................................................................60 Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk. ...............61 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie..................................................................................................................................................62 Časový průběh jakosti vody Labe v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk. .................63 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1995 do roku 2009 ...................................64

Seznam tabulek Tab. I Tab. II Tab. III Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Základní klasifikace jakosti vody v letech 2007 - 2008 a 2008 - 2009 ................................................. 5 Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2003 - 2009 .................... 5 Imisní hodnocení kontrolních profilů v letech 2003 - 2009 ................................................................... 6 Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2008 - 2009 .................................................................. 66 Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2008 - 2009 .............................................................. 66 Jakost vody toků v ukazateli N-NO3 v období 2008 - 2009 ............................................................... 67 Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2008 - 2009 ................................................................ 67 Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. F v období 2008 - 2009 ................................................................ 68 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2008 - 2009..................................... 68 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2008 - 2009.................................. 69 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2008 - 2009 ................................................................... 69 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2008 - 2009 ................................................ 70 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2008 - 2009............................................. 70 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2008 - 2009............................ 71 Porovnání charakteristické hodnoty C-90 za období 2008 - 2009 s imisními standardy .................... 74 Jakost sedimentů v období 2005 - 2009 ............................................................................................ 77

Seznam použitých zkratek a symbolů AOX BSK5 C-90 Cprům CB ČHMÚ ČOV ČR CHSKMn CHSKCr EO DCB DCEt HCB KTJ MKOL MZd MZe MŽP NL + N-NH4 N-NO3OP PCB Pcelk. Pcelk. F SRN TCE TOC VD

adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spotřeba kyslíku pětidenní koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 90 % koncentrace průměrná chlorbenzen Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika chemická spotřeba kyslíku manganistanem chemická spotřeba kyslíku dichromanem ekvivalentní obyvatel dichlorbenzeny dichlorethan hexachlorbenzen kolonie tvořící jednotku Mezinárodní komise pro ochranu Labe Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí nerozpuštěné látky amoniakální dusík dusičnanový dusík ochranné pásmo polychlorované bifenyly celkový fosfor celkový fosfor po filtraci Spolková republika Německo trichlorethylen celkový organický uhlík vodní dílo

Zpráva o jakosti povrchových vod

1.

Úvod

Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a Středního Labe vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, také vlastní tok Labe v úseku Mělník – státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána „Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“. Povodí Labe, státní podnik jako správce povodí podle ustanovení § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut – Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení § 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2009 je sestavena v souladu s ustanoveními § 5 - § 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen ”vyhláška o bilanci”) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2009 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení § 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením § 10 a § 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2009 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: •

„Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

•

„Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik“

Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2009 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2009, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb.

1


1.1

Popis hydrologické situace

Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil 744 mm, což představuje 110 % dlouhodobého normálu. Srážky byly v průběhu roku nerovnoměrně rozloženy. Srážkově nadprůměrné byly na většině území měsíce únor a především březen. V dubnu pak nastoupilo srážkově podnormální období, ze kterého vybočily až srážkově bohaté měsíce červen a červenec. Závěr roku započal výrazně nadnormální říjen, konec roku už byl srážkově blízký normálu. Nejvyšší srážkové úhrny byly v průměru zaznamenány v červnu (133 mm), naopak nejméně srážek spadlo v září (22 mm).

Teplotní poměry Rok 2009 lze hodnotit jako teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 8,4 °C a přesáhla dlouhodobý normál o 0,9 °C. Začátek roku byl studený, leden vykázal největší zápornou odchylku a stal se také nejchladnějším měsícem celého roku (průměrná teplota –4.0 °C). Chladno zůstalo ještě v únoru (průměrná teplota –1.0 °C), zatímco v březnu už byla teplota nad normálem. Duben vykázal největší kladnou odchylku od normálu, jeho průměrná teplota + 12 °C je o 4,7 °C vyšší než hodnota normálu, teplotně nadprůměrné byly rovněž měsíce červenec, srpen, září a také listopad, prosinec byl již naopak se svou průměrnou teplotou –1.0 °C v mezích normálu. Nejteplejším měsícem se stal červenec, jehož průměrná teplota činila 18,4 °C.

Režim podzemních vod Na počátku roku 2009 se úroveň hladin v mělkém oběhu podzemních vod pohybovala v převážné části republiky více či méně pod dlouhodobými měsíčními normály. Nadprůměrné srážky během února a března pak zvedaly hladiny mělkých zvodní na celém území. Lokální srážky, které se vyskytly během následujícího období, se krátkodobě projevovaly pouze místně. U hladin mělkých zvodní byl proces vyprazdňování rychlejší, zatímco u vydatnosti pramenů pozvolný. Až končící vegetační období a nadnormální srážky ve 2. říjnové dekádě opět zahájily dotaci podzemních vod na celém území.

Odtokové poměry Rok 2009 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako průměrný, s významnou povodňovou situací na přelomu června a července v některých oblastech republiky, zejména pak v Povodí Odry, povodí horní Vltavy a oblasti povodí dolního Labe. Průměrné průtoky se převážně pohybovaly v rozmezí 70-130 % dlouhodobého průměru. Začátek roku (leden a únor) byl z hlediska vodnosti setrvalý, s hodnotami hluboko pod dlouhodobými průměry. Největší odtoky byly zaznamenány v březnu (Labe až 151 %, Orlice 155 %, Loučná 238 %), velmi vodný byl také červenec s výjimkou Cidliny. Zbývající část roku byla již odtokově vyrovnanější, převážně s průměrnými až podprůměrnými průtoky na většině toků. Silně podprůměrné průtoky se vyskytly na některých tocích v září (např. Cidlina 13 %). Povodňové situace nebyly na území oblasti Horního a středního Labe příliš významné. Začátkem března byly dosaženy 2 až 5leté průtoky v povodí Chrudimky a Doubravy, koncem června se pak rovněž vyskytly 2 až 5 leté průtoky na horním Labi a Stěnavě.

Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2009 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie).

2


1.2

Metodika zpracování

Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod (©Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové).

3


2.

Jakost vody ve vodních tocích

2.1

Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích

Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje - referát vodních zdrojů. Vzorky vody pro sledování stavu jakosti povrchových vod jsou odebírány na profilech provozního monitoringu správce povodí. Pro bilanční hodnocení stavu za rok 2009 byly použity výsledky měření z období 2008 - 2009 na profilech sledovaných s četností 12 x ročně a z období 2005 - 2009 na profilech sledovaných s četností 5 x ročně tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN 75 7221 “Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. V oblasti správního území Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové bylo podrobeno základní klasifikaci celkem 153 kontrolních profilů, jejichž rozmístění je patrné z mapky na obrázku č. 10. Mimo klasifikace dle zmíněné ČSN se užívají také další způsoby hodnocení jakosti vody v tocích. V této zprávě jsou dále uvedeny výsledky porovnání hodnot C-90 s imisními standardy dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (dále jen nařízení vlády č. 229/2007 Sb.). Pro některé významné toky a vybrané kontrolní profily byly zpracovány také grafy časového vývoje jakosti vody v základních ukazatelích. K názornému vyjádření situace na vybraných tocích slouží podélné profily jakosti vody.

2.1.1

Bilanční hodnocení za rok 2009

Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky nebo jejich ucelená povodí jsou za období 2008 - 2009 v přílohové části v tabulkách č. 1 až č. 10 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a kolik vykazuje jakost vody nad imisním standardem dle nařízení vlády nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období 2008 - 2009 ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 12 až č. 17 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 18. Porovnání charakteristické hodnoty C-90 z období 2008 - 2009 s imisními standardy nařízení vlády č. 229/2007 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy.

4


V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody ve 153 kontrolních profilech za období 2008 - 2009 s výsledky klasifikace za období 2007 - 2008. Objektivnější pohled na trend vývoje jakosti vody poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody nevyhovující imisním standardům dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. V období 2008 - 2009 nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK5 24 %, CHSKCr 14 %, N-NH4 24 %, N-NO3 18 %, Pcelk. 30 % profilů a fekální koliformní bakterie 76%. Výrazně nepříznivá situace, jak podle základní klasifikace, tak podle imisního porovnání, je tedy v ukazateli fekální koliformní bakterie, kde nadále dochází oproti minulému období k významnému zhoršení. Základní klasifikace jakosti vody v letech 2007 - 2008 a 2008 - 2009

Ukazatel

bentos BSK5 CHSKCr + N-NH4 N-NO3 Pcelk. výsl. třída

hodnoceno profilů

Tab. I

I

II

III

IV

V

I

II

III

IV

V

116 153 153 153 153 150 153

7 18 24 113 39 16 2

69 72 76 22 78 67 42

70 50 49 15 30 53 78

1 11 2 2 5 12 22

0 2 2 1 1 2 3

5 21 24 106 37 8 2

56 68 77 24 80 72 42

52 46 47 17 29 53 82

3 16 3 4 5 13 23

0 2 2 2 2 4 4

v třídě jakosti podle ČSN 75 7221 v období 2007 - 2008

v období 2008 - 2009

V příloze na obrázcích č. 19 až č. 39 jsou pro Labe, Orlici, Chrudimku, Cidlinu a Jizeru uvedeny podélné profily jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a imisní standard dle nařízení vlády nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (chlorbenzen, hexachlorbenzen). Na základě novely zákona o vnitrozemské plavbě č. 114/1995 Sb. vydané pod č. 309/2008 Sb. a účinné od 1.1.2009 podmíněné dohodou v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) a s plavebními úřady bylo přistoupeno ke změně kilometráže vodního toku Labe. Způsob stanovení kilometráže se pak řídí ČSN 75 2120 “Kilometráž vodních toků a nádrží”. Změna kilometráže spočívá v umístění nultého říčního kilometru v místě zaústění Labe do Severního moře. V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za jednotlivá dvouletí v období 2003 – 2009, který signalizuje mírné zhoršení jakosti vody v tocích. Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období 2003 - 2009

období 2003 - 2004 2004 - 2005 2005 - 2006 2006 - 2007 2007 - 2008 2008 - 2009

hodnoceno profilů

Tab. II

147 147 147 147 153 153

ve třídě jakosti podle ČSN 75 7221 I

II

III

IV

V

1 4 1 2 2 4

23 26 41 42 42 42

78 83 76 78 82 75

34 24 25 22 23 25

11 10 4 3 4 7

Z imisního hodnocení kontrolních profilů v tabulce č. III za jednotlivá dvouletí v období 2003 - 2009 vyplývá, že počet profilů nevyhovující imisním standardům mírně stoupl, zejména pak v ukazatelích N-NH4+, fekální koliformní bakteria a AOX. Významnější pokles zaznamenaly hodnoty v ukazateli NL. Na obrázcích č. 43 až č. 50 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4+, Pcelk., N-NO3- a fekálních koliformních bakterií od roku 1990 do konce roku 2009 pro profil Labe Děčín, závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 1995 do roku 2009 ukazuje obrázek č. 51, na kterém jsou v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK5, CHSKCr, N-NH4+ a Pcelk. za pětiletí 1995 - 1999, 2000 - 2004, 2005 – 2009. 5


Imisní hodnocení kontrolních profilů v letech 2003 - 2009

období

2003 - 2004 2004 - 2005 2005 - 2006 2006 - 2007 2007 - 2008 2008 - 2009

hodnoceno profilů

Tab. III

147 147 147 147 153 153

nevyhovuje imisním standardům nařízení vlády č. 229/2007 Sb. -

+

BSK5

CHSKCr

N-NO3

N-NH4

Pcelk.

NL

fek. koli

AOX

32 34 37 37 32 37

19 24 27 30 21 21

38 32 20 27 27 28

49 47 45 34 30 37

107 103 76 50 44 46

67 61 56 44 48 37

128 109 103 95 109 114

39 49 48 34 36 41

Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody v posledním pětiletí pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2000 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění lze očekávat ještě na menších a drobných přítocích. K mírnému zhoršení jakosti vody oproti předchozímu dvouletí došlo u ukazatelů biochemická spotřeba kyslíku, amoniakální dusík a fosfor. Naopak k výraznějšímu zlepšení došlo v ukazateli nerozpuštěné látky. Ukazuje se, že pozornost je potřeba věnovat také opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickými organickými látkami.

6


2.2 2.2.1

Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe

Páteřní tok Labe na území České republiky je sledován v 23 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je prováděn v rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL v 5 měrných profilech - Valy, Lysá nad Labem, Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. Nejlepší jakost vody má Labe v horním úseku po Vrchlabí (I. třídu). Negativní vliv zbytkového znečištění z ČOV Špindlerův Mlýn (nejvýše situovaný významnější zdroj znečištění) je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do II. třídy. Od Hradce Králové až po státní hranici se SRN se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve III. třídě (viz obrázky č. 19 až č. 22). V porovnání s imisními standardy ukazatelů přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. vyhovuje jakost vody Labe v celé své délce v ukazatelích CHSKCr, N-NO3 a Pcelk.. To ukazuje na zlepšení jakosti vody Labe oproti minulým letům. Téměř v celé délce toku je překračován imisní limit v ukazateli fekální koliformní bakterie a AOX. Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění nad 5 000 EO bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň přípustného imisního standardu. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti. Přípustné imisní standardy nejsou však nikde překročeny. Největší nárůst znečištění Labe zinkem je na dolním toku pod Vltavou. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány Spolana Neratovice, Lovochemie Lovosice a Spolchemie Ústí nad Labem. U ostatních těžkých kovů v celé délce Labe úroveň znečištění kolísá jen nevýznamně. Nejvyšší hodnoty se pohybují na cca 50 % přípustného imisního standardu. Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od Pardubic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. třídě jakosti (viz obrázek č. 22). Přípustný imisní standard je překračován až dvojnásobně. Rozhodujícími zdroji znečištění jsou velké chemické závody: Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín, Spolana a.s. Neratovice, Mondi Štětí a.s. a Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k přípustným imisním standardům jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí, který byl překročen v měrných profilech Mezinárodního programu měření Labe MKOL Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka. V období od roku 1990 do roku 2000 se postupnou výstavbou ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění (nejen na Labi, ale i na přítocích a v jejich povodích) stav jakosti vody Labe podstatně zlepšil. Významně k tomu přispěly zejména ČOV pro Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Synthesia Semtín + město Pardubice, Kolín, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Pozitivně se projevily i ČOV na Vltavě pro papírny Větřní a pro hlavní město Prahu. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 20 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázcích č. 49 a 50 v příloze. V současné době probíhají nebo jsou dokončeny rozsáhlé rekonstrukce všech významných ČOV v povodí, jejichž cílem je jak zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů, tak zvýšení kapacity z důvodu výhledového napojení dosud neodkanalizovaných částí měst a mimo jiné také zvýšení provozní spolehlivosti ČOV.

7


2.2.2

Úpa

Úpa je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na 4 kontrolních profilech. Sledování se provádí i na 3 hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Podle základní klasifikace má Úpa až po Jaroměř jakost vody ve II. třídě. V Jaroměři se celkovým fosforem a BSK5 dostává do III. třídy. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především města Česká Skalice, kde by do konce roku 2010 měla být realizována dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV. Dalším velkým zdrojem v povodí je město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Jakost vody Úpy pod Olešnicí se v ukazatelích bentos, BSK5, CHSKCr a dusičnanový dusík zhoršuje z I. do II. třídy a u celkovém fosforu nastává zhoršení z II. do III. třídy jakosti. Z přítoků Úpy vykazuje nejhorší jakost vody Olešnice. Podle celkového fosforu náleží do IV. třídy. Rtyňka má III. třídu jakosti v ukazatelích bentos a BSK5. Ličná má jakost vody vyhovující. Mimo horního úseku Úpy po Trutnov jsou přípustné imisní standardy překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie na všech sledovaných profilech. Na Rtyňce a Olešnici jsou překročeny v ukazateli Pcelk. a fekální koliformní bakterie, na Olešnici je dále imisní standard překročen v ukazateli N-NO3 a AOX. V ukazateli BSK5 imisní standardy nikde překročeny nejsou.

2.2.3

Metuje

Sledování se provádí na 4 profilech Metuje a na závěrových profilech přítoků Ledhujka, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení vykazuje Metuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Novém Městě se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Přítoky jsou málo zatížené a vykazují (s výjimkou III. třídy u dusičnanového dusíku na Ledhujce) jakost v mezích I. až. II. třídy. Přípustné imisní standardy jsou překračovány v ukazatelích fekální koliformní bakterie na všech sledovaných profilech, Pcelk. na profilech Metuje v Novém Městě a Jaroměři, N-NO3 na Ledhujce. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov společně s Náchodem a Nové Město nad Metují, odkanalizované jednotnými kanalizačními systémy na biologické ČOV. V současné době již probíhají rekonstrukce ČOV Náchod a ČOV Nové Město nad Metují, jejichž cílem je zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrietů.

2.2.4

Orlice

Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na 3 kontrolních profilech, na Tiché Orlici na 4 kontrolních profilech. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice, Kněžná a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice pod Orebem. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice v ukazatelích základní klasifikace vykazuje vodu I. až II. třídy jakosti. V celé délce má zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH4 (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace není překročen přípustný imisní standard. Z dalších sledovaných a hodnocených ukazatelů nejsou dodrženy imisní standardy pouze u fekálních koliformních bakterií. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Zatímco v Žamberku a Kostelci nad Orlicí jsou již ČOV s nitrifikací a denitrifikací, ve Vamberku je ČOV pouze s nitrifikací. ČOV Vamberk bude třeba rekonstruovat a modernizovat. Spojená Orlice vykazuje jakost vody II. až III. třídy. Přípustné imisní standardy nesplňuje v ukazatelích nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. Starší mechanicko-biologická ČOV (původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu) vyžaduje rekonstrukci a intenzifikaci. Spojená Orlice od roku 1995 (po dokončení ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění) až do současné doby v podstatě vykazuje setrvalou jakost vody.

8


Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti. Pak se výrazněji zhoršuje. V důsledku vypouštění odpadních vod z ČOV Ústí nad Orlicí a zejména po soutoku s Třebovkou, která má v ukazateli celkový fosfor, amoniakální dusík a BSK dokonce IV. třídu jakosti, se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. V porovnání s imisními standardy je téměř na všech profilech překročen v ukazateli fekální koliformní bakterie. Hlavní zdroje znečištění Tiché Orlice představují města Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Letohrad a Králíky vybavené centrálními ČOV. Sledované hlavní přítoky Divoké Orlice vykazují neznečištěnou vodu. Nejhorší jakost vody v povodí Orlice má Kněžná a Dědina. V ukazateli celkový fosfor vykazují IV. třídu jakosti. Rozhodující vliv na jakost vody Dědiny mají města Dobruška a Opočno, které jsou odkanalizovány včetně průmyslu na centrální ČOV. Nezanedbatelný vliv má i nadále nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV. V době kampaně citelně zhoršuje jakost vody Dědiny také cukrovar České Meziříčí.

2.2.5

Loučná

Jakost vody Loučné je sledována na 3 kontrolních místech a řadí se do III. třídy jakosti vody. Imisní standard přípustného znečištění není dodržen v ukazatelích dusičnanový dusík a fekální koliformní bakterie. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce ČOV Litomyšl. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která v ukazateli dusičnanový dusík vykazuje IV. třídu jakosti a ve zbývajících ukazatelích I. až II. třídu jakosti vody. Jedná se o tok s relativně neznečištěnou vodou. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je evidentně plošného původu.

2.2.6

Chrudimka

Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno 7 kontrolních profilů. Rozhodujícími znečišťovateli jsou města Hlinsko a Chrudim. Jakost vody Chrudimky se řadí do III. třídy. Hlavním přítokem Chrudimky je Novohradka, která je sledována na 2 kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbra a Ležáku. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve II. až III. třídě. Novohradka i její přítoky jsou výrazněji znečištěny dusičnanovým dusíkem a to až nad úroveň imisního standardu. Usuzovat lze převážně na plošné znečištění.

2.2.7

Doubrava

Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve II. až III. třídě. Imisní standardy přípustného znečištění jsou převážně překračovány u amoniakálního dusíku, fosforu a fekálních koliformních bakterií. Levostranný přítok Doubravy Brslenka je výrazně znečištěn odpadními vodami z města Čáslavi. Přestože městské i průmyslové odpadní vody jsou biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou dokonce v V. třídě jakosti. Intenzifikace ČOV Čáslav je zaměřena nejen na vyšší stupeň odstranění nutrientů, ale i klasického organického znečištění.

2.2.8

Cidlina

Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků. Protéká zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací - Jičína a Nového Bydžova. Téměř v celé trati po soutok s Labem má III. až IV. třídu. Ve většině ukazatelů základní klasifikace, v bakteriálním znečištění, ani v AOX nejsou dodrženy imisní standardy přípustného znečištění. Probíhající intenzifikace ČOV Jičín a připravovaná rekonstrukce ČOV Nový Bydžov jsou zaměřeny na zvýšení účinnost čištění, zejména v odstraňování nutrientů i klasického organického znečištění. K výrazné redukci celkového fosforu a bakteriálního znečištění přispívá Žehuňský rybník. 9


Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech. Má výrazně lepší jakost vody než Cidlina. Hodnocena je nejvýše III. třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost vody Javorky, která se řadí do III. třídy. Na znečištění Javorky se podílí hlavně město Lázně Bělohrad, kde se realizuje dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV. Realizace akcí v rámci projektu „Čistá Cidlina“ významně přispívá ke zlepšení jakosti vody nejen v Cidlině, ale i v jejich přítocích – Javorce a Bystřici a dále ke zlepšení jakosti vody recipientu Libáňský potok.

2.2.9

Mrlina

Mrlina má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny imisním standardům ve většině hodnocených ukazatelů. Mrlina vykazuje v celé trati až po zaústění do Labe má III. až IV. třídu jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka, jakožto hlavního přítoku Mrliny, se podílí hlavně odpadní vody z Městce Králové. Účinnost stávajících ČOV v povodí Mrliny bude třeba zvýšit. Současně bude nezbytné vybudovat kanalizace a centrální ČOV také v malých obcích a usilovat o redukci plošného znečištění na přijatelnou míru. Ke zlepšení stavu by měla přispět výstavba kanalizace a ČOV Kopidlno. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah rozpuštěných látek, zejména síranů, podle kterých je možno řadit jakost vody do IV. třídy. Imisní standard přípustného znečištění není však překročen. Jedná se o přirozený původ tohoto znečištění.

2.2.10 Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. Vykazuje III. až IV. třídu jakosti vody stejně jako její přítok Šembera, kde rozhodujícím znečišťovatelem je město Český Brod. Překročení imisních standardů na Výrovce i Šembeře bylo zjištěno prakticky u všech hodnocených ukazatelů. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění, u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni (Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). V Kouřimi např. chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA. Stávající ČOV jsou v převážné míře zastaralé a bude je třeba rekonstruovat tak, aby byly schopné dodržet cílové emisní limity. Výrovka i Šembera mají poněkud vyšší obsah rozpuštěných látek a celkového železa. Ukazatel AOX ve Výrovce i Šembeře překračuje přípustný imisní standard, což dokazuje existenci průmyslových znečišťovatelů s produkcí specifických organických látek do odpadních vod.

2.2.11 Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku až po Semily je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace ve II. třídě, dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) zhoršuje do III. třídy. Obsah CHSKCr na horním toku Jizery a také na Kamenici je způsobeno převážně přirozeným pozadím, patrně přítomností huminových látek z oblasti Jizerských hor. Imisní standard je od Turnova po soutok s Labem překračován u fekálních koliformních bakterií. Největším znečišťovatelem Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 2002 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. V letošním roce byla fakticky ukončena rekonstrukce ČOV I Neuberk. V rámci probíhajícího projektu „Mladoboleslavsko – čištění a odkanalizování odpadních vod“ také byla rozšířena kanalizační síť v Mladé Boleslavi-Debři, Benátkách nad Jizerou, Bakově nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Kosmonosích a jejich okolí. Po realizaci akcí zahrnutých v tomto projektu se očekává pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káraného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy a která je také mimo jiné určena k rekreačním účelům. Dá se předpokládat, že výše uvedenými opatřeními bude na celém toku Jizery zaručena jakost vody v souladu s imisními standardy nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu I. až II. třídy jakosti, tedy vodu neznečištěnou až mírně znečištěnou. Její přítok Desná má vodu II. třídy jakosti . 10


Z dalších přítoků Jizery mají nejkvalitnější jakost vody (II. třídu) Mohelka. Vody Žehrovky, Olešky, Libuňky, Bělé, Klenice a Kněžmostky se řadí do III. třídy jakosti. Nejhorší jakost mají vody Zábrdky, které se dostávají do V. třídy.

2.2.12 Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších 16 drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace má nejlepší jakost vody Malé Labe, které se ukazatelem Pcelk. řadí do II. třídy a ve zbývajících ukazatelích do I. třídy jakosti vody. II. třídu jakosti vody vykazuje také Čistá, Běluňka a Pilníkovský potok a oproti minulým letům i Košátecký potok. Vodu III. třídy jakosti má Kalenský potok, Trotina a Klejnárka. IV. třídou jakosti vody je hodnocen, Vlkava, Mlynařice, Vinořský potok, a Mratínský potok. Nejhůře hodnoceným drobným přítokem Labe je Ředický potok, Černávka, Výmola, Piletický potok, které se dostávají až do V. třídy. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora - Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok vykazují vysoké znečištění absorbovatelnými organickými halogeny. Černávka je nadměrně zatížená rozpuštěnými látkami, zejména sírany a vápníkem.

2.2.13 Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území Broumovského výběžku a opět se vrací do Polska. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje II. třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor III. třídu. IV. třídu jakosti vody v ukazateli celkový fosfor vykazuje hraniční tok Bobr. Rozhodujícím znečišťovatelem Stěnavy je město Broumov. V současné době je probíhá intenzifikace ČOV. Ve sledovaných profilech Stěnavy není dodržen imisní standard v ukazateli bakteriálního znečištění a v ukazateli celkový fosfor. Imisní standardy přípustného znečištění ukazatelů bakteriálního znečištění a celkový fosfor nejsou plněny už na přítoku Stěnavy z Polska.

2.2.14 Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou – Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi ČR, SRN a Polskem. Kanalizace v Jablonci nad Nisou je propojena na kanalizaci v Liberci. Odváděné odpadní vody jsou pak čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje III. třídu jakosti vody ukazatelích BSK5 a bentos, což svědčí o tom, že nejsou všechny odpadní vody tohoto města napojeny na kanalizaci a ČOV Liberec. Také v Liberci není dosud zajištěno úplné odkanalizování veškerých odpadních vod. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění kolísá jakost vody Lužické Nisy v širokém rozmezí. Lužická Nisa pod Libercem vykazuje II. třídu jakosti vody. Imisní standard pod Libercem byl překročen v ukazatelích amoniakální dusík a v ukazateli bakteriálního znečištění. V roce 2009 byla uvedena do zkušebního provozu rekonstruovaná a intenzifikovaná ČOV Liberec, jejíž vliv se zřejmě začíná projevovat na kvalitě toku. Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice, jsou relativně čisté. Jejich jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace je ve II. třídě. Doubský potokpřed ústím do Lužické Nisy vykazují III. třídu, Harcovský potok IV. třídu. Nejhorší jakost má v povodí Lužické Nisy Janovodolský potok, který se téměř všemi ukazateli řadí do V. třídy. Zlepšení jakosti vody těchto přítoků na přijatelnou úroveň závisí na dostavbě kanalizační sítě v Liberci a podchycení všech dosud neodkanalizovaných rozptýlených drobných zdrojů na centrální ČOV města.

11


2.2.15 Smědá Smědá pramení na území České republiky. Protéká Frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Smědá vykazuje v ukazatelích základní klasifikace jakost vody I. až II. třídy. Imisní standardy přípustné jakosti vody jsou překročeny v téměř všech hodnocených profilech pouze u fekálních koliformních bakterií. V minulých letech byl taktéž překračován imisní standard v ukazateli nerozpuštěných látek a to zejména z důvodu jejich značného přínosu z důlní činnosti provozované v oblasti Turowa na území Polska. V letošním roce jakost vody Smědé i v tomto ukazateli plně vyhovuje imisním standardům přípustného znečištění. Lomnice a Řasnice, jako hlavních přítoky Smědé, mají vodu mírně znečištěnou (I. a II. třída).

2.3

Celkové hodnocení jakosti vod v tocích

Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech (viz tabulka č. 11 v příloze) na území ve správě Povodí Labe, státní podnik vyplývá, že v současné době ještě přibližně 21 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Nejnepříznivěji je jakost vody klasifikována v ukazateli BSK5 (ve IV. a V. třídě 12 % profilů), nejpříznivěji v ukazateli bentos (ve IV. třídě pouze 2 % profilů). Voda IV. a V. třídy jakosti byla vyhodnocena v ukazatelích celkového fosforu v 11 %, CHSKCr ve 3 %, N-NH4 ve 3 % a N-NO3 ve 4,5 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi a jeho významných přítocích se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje. V porovnání s imisními standardy přípustného znečištění podle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazateli BSK5 24 %, v ukazateli CHSKCr 14 %, v ukazateli NL 24 %, v ukazateli N-NH4 24 %, v ukazateli N-NO3 18 %, v ukazateli celkový fosfor 30 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 76 % a v ukazateli AOX 42 % kontrolních profilů. Z grafů časového vývoje jakosti vody (viz obrázky č. 49 a 50 v příloze) je zřejmé, že po roce 2000 vykazují Labe a jeho hlavní přítoky v ukazatelích základní klasifikace dlouhodobě setrvalou úroveň jakosti vody. Výraznější zlepšení bylo zaznamenáno v ukazateli nerozpuštěné látky.

12


3.

Jakost sedimentů ve vodních tocích

Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 45 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 11. Pro hodnocení stavu pětiletého období 2005 - 2009 bylo vybráno 11 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB, g-HCH a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů a dále s hodnotami kritérií znečištění zemin „A“ a „B“ podle metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP - ČR platného od roku 1996 (viz tab. č. 13 v příloze). Kritérium „A“ odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledované látky v přírodě. Překročení této hodnoty se posuzuje jako znečištění vyjma oblastí s přirozeně vyšším obsahem sledované látky. Pokud však není překročena hodnota kritéria „B“, znečištění není pokládáno za tak významné, aby bylo nutné zahájit průzkum nebo jeho monitorování. Kritérium „B“ je hodnota, jejíž překročení se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, a proto se vyžaduje zjistit jeho zdroj a příčiny a podle výsledku rozhodnout o dalším průzkumu či zahájení monitoringu. Pro Labe, kde je sledována jakost sedimentů na celkem 12-ti kontrolních profilech, byly zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky (viz obrázky č. 40 až č. 42 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména kadmia a zinku, již v horní trati Labe výrazně překračuje hodnoty kritérií „A“. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe zinkem je pak zejména pod Litoměřicemi. Původcem tohoto znečištění je Lovochemie Lovosice. Obsahy rtuti a AOX v sedimentu Labe výrazněji stoupají pod Synthesií Semtín na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Hodnoty na přibližně stejné úrovni pak zůstávají až do Ústí nad Labem, kde se obsah rtuti vlivem znečištění ze Spolchemie znovu zvyšuje. Znečištění labského sedimentu však nikde v žádném z hodnocených ukazatelů nepřesahuje hodnoty kritérií „B“. Mezní hodnoty kritéria „A“ a také cílového záměru MKOL přesahuje zinek a kadmium ve všech hodnocených profilech s výjimkou Cidliny v profilu Sány a Výrovky v profilu Písty. U kadmia je splněna mezní hodnota kritéria „A“ na Mrlině v profilu Nymburk a na Loučné v profilu Dašice a Cidlině v profilu Sány. Rtuť, olovo a měď nevyhovělo cca na polovině hodnocených profilů kritériu „A“, přičemž přibližně u třetiny profilů není splněn cílový záměr MKOL. Nikl a arsen byly v převážné většině případů shledány pod hranicí kriteria „A“, přičemž 7 profilů v ukazateli arsen a 2 profily v ukazateli nikl nevyhovují cílovému záměru MKOL. Chrom zpravidla nepřekračuje mezní hodnotu kritéria „A“, vyjma Mratínského potoka v profilu Kostelec nad Lužnicí. Nejvíce znečištěný sediment vykazuje Klejnárka, na které jsou dokonce překročeny hodnoty kritéria „B“ u arsenu, obsah kadmia se této hranici přibližuje. Znečištění má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Situaci by měla řešit dostatečně kapacitní čistírna důlních vod. Vysoký obsah kadmia převyšující kritérium „B“ a překročení většiny ukazatelů v kritériu „A“ vykazuje sediment na Mratínském potoku.

13


4.

Jakost vody v nádržích

4.1

Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod

4.1.1

Vodárenské nádrže

Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Povodí Labe, státní podnik má tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu § 30 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/2001 Sb.

4.1.2

Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu § 8 článku 4. písmeno a) zákona č. 254/2001 Sb. Na nádržích tohoto typu hospodaří různé subjekty. Veškerá činnost na rybnících je podřízena výrobě rybího masa. Aplikace závadných látek je podmíněna udělením výjimky dle § 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 254/2001 Sb.

4.1.3

Ostatní nádrže

Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou doplňkové. Na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle § 34 zák. č. 254/2001 Sb. tzv. "povrchové vody využívané ke koupání". V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 135/2004 Sb.

14


4.2

Situace

Rok 2009 byl na monitorovaných nádržích teplotně nadprůměrný. Z hlediska hydrologického byl zjištěn stav, kdy horské nádrže (Souš, Josefův Důl) vykazovaly nižší roční srážkový úhrn, zatímco nádrže nižších poloh (Vrchlice, Seč) patřily do kategorie nádrží s vyšším srážkovým úhrnem. Z hlediska ročního objemu přítoku lze tento rok charakterizovat jako průměrný (obr. č. 1). Výjimku tvořila nádrž Rozkoš, kde v důsledku manipulace docházelo k intervenčnímu nalepšení přítoku do nádrže. V zimním období byl zaznamenán na všech nádržích souvislý ledový pokryv. Kvalita vody v nádržích byla ve vegetačním období ovlivněna dvěma jarními aspekty. Jednak to bylo typické zvýšení průtoků a jednak neobvykle časný nástup vysokých teplot vody. Již v půlce dubna byly měřeny hladinové teploty přibližně o 5 oC vyšší než je obvyklý normál. U horských nádrží nebyl tento vývoj tak výrazný, neboť proti jejich prohřívání působilo tání sněhu v povodí a mizející ledové jevy. S postupným poklesem přítoku a při setrvale zvýšených teplotách vody se na většině hlubších nádržích brzy vytvořila teplotní stratifikace a s tím související jakostní změny. Na všech soustavně monitorovaných nádržích Povodí Labe byla z hlediska výskytu řas a sinic v porovnání s předchozími lety zjišťována dobrá situace. Snížená kvalita vody spojená s nižší průhledností byla způsobena především minerálním zákalem z přívalových srážek. Tyto jevy se projevovaly na začátku i na konci vegetační sezóny.

Poměr typického ročního objemu přítoku (průměr 1990/1999 je 100 % ) k danému ročnímu objemu přítoku (%) 300

250

200

% 150

100

50

0 SOUŠ

MŠENO

2000

Obr. 1

2001

2002

PASTVINY

2003

2004

2005

SEČ

2006

2007

VRCHLICE

2008

Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%).

15

2009


Charakteristické teploty vody na nádržích v období 1.6. - 30.9. 23

22

21

20

o

C 19

18

17

16

15 SOUŠ Median 2001

Obr. 2

Median 2002

MŠENO Median 2003

PASTVINY Median 2004

Median 2005

SEČ Median 2006

Median 2007

VRCHLICE Median 2008

Median 2009

Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 510,39 m n. m. / Pastviny 469,00 m n. m. / Seč 487,20 / Vrchlice - 323,80 m n. m.).

16


4.3

Klasifikace nádrží

Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích – velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. č. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích až po šesti-sedmimetrové hodnoty na horských nádržích v době podzimní cirkulace. Dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 464/2000 Sb. je pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě doporučena hodnota 200 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 100 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období (1.3.- 31.10). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 500 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. ( I. - < 2,5 – výborný, II. - 2,5 - 10- dobrý, III. - 10 - 30 – vyhovující, IV. -30 -110 – nevyhovující, V. - > 110 – závadný). Parametr je měřen pouze ve vegetačním období (1.3.- 31.10).

Charakteristická průhlednost na vybraných nádržích ve vegetačním období 400 350 300 250 cm 200 150 100 50 0 SOUŠ

MŠENO

Median 6/2009

Obr. 3

4.3.1

PASTVINY

Median 7/2009

Median 8/2009

SEČ

VRCHLICE

Median 9/2009

Charakteristika průhlednosti na nádržích.

Velmi dobrá jakost

4.3.1.1 VD Josefův Důl Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze

Stručný komentář: Vodárenská horská nádrž. Jakost vody na vodním díle byla v porovnání s ostatními nádržemi v nejlepší kvalitě. K tomuto výsledku nádrž předurčuje nejen horská poloha bez antropického zatížení, ale také dostatečný objem, hloubky a dlouhá doba zdržení. Vysoká průhlednost se udržovala v intervalu 300 - 490 cm. Byl zaznamenán velmi nízký rozvoj fytoplanktonu (max. 6,5 μg/l). V podzimním období byla provozně snížena hladina vody v nádrži. Důvodem této mimořádné manipulace byly: sanace betonových konstrukcí, sdruženého odběrného objektu, šachtového přelivu a lávky se dvěma podpěrnými pilíři. Tato manipulace neměla negativní vliv na vývoj jakosti vody v nádrži. 17


VD Josefův Důl - teplota vody u hráze (průměr z patnácti nejvyšších hodnot) 24

22

20 0

C 18

16

14 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

Červenec + Srpen

Obr. 4

1998

1999

2000

2001

Červen + Září

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Trend

Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2009 (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody).

4.3.1.2 VD Souš Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: Vodárenská horská nádrž. Velmi dobrá jakost vody. V jarním období byly při monitoringu jakosti vody zjištěny hodnoty pH okolo 5,6. Výsledkem leteckého vápnění, které probíhalo ve dnech 4. – 5. května bylo významné zlepšení podmínek pro úpravu pitné vody. Během vápnící kampaně bylo aplikováno 76 tun velmi jemně mletého vápence. Po zbytek roku se hodnota pH pohybovala nad 6,5. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 300 – 410 cm, maxima koncentrace chlorofylu-a činila 7,5 μg/l.

4.3.1.3 VD Pastviny Způsob monitoringu

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: V rámci povodí Labe se jedná o rekreační nádrž s nejlepší jakostí vody. Jsou zde vyhlášeny čtyři koupací oblasti. Na nádrži byla zjištěna zřetelná teplotní stratifikace. V roce 2009 nebyla zaznamenána významná anoxie (vymizení kyslíku). Průhlednost se pohybovala v rozmezí 190 – 400 cm. Rozvoj fytoplanktonu (průměrná koncentrace chlorofylu-a 5,4 μg/l v letním období) byl zaznamenán pouze v únosné míře bez negativního vlivu na rekreační aktivity. Voda v nádrži byla po celou sezónu vhodná ke koupání.

18


4.3.2

Dobrá jakost

4.3.2.1 VD Křižanovice Způsob monitoringu:


Stručný komentář: Vodárenská nádrž s vodou velmi proměnlivé jakosti. Vzhledem ke své poloze na střední části toku bývá vodárenský zdroj zatížen nutrienty a v důsledku eutrofizace je kvalita vody ve vegetační sezóně ovlivňována rozvojem fytoplanktonu. Nevýhodou nádrže je krátká doba zdržení a průtočný charakter. Nejvyšší koncentrace chlorofylu–a (indikátor přítomnosti fytoplanktonu) byla naměřena v květnu (27 μg/l). Průhlednost byla lepší než v předchozích letech a pohybovala se v rozmezí hodnot 160 – 320 cm. Pouze v návaznosti na úbytek kyslíku byl v květnu u dna zaznamenán zvýšený rozvoj manganu (obr. č. 5).

Obr. 5

Vývoj koncentrace manganu od května do července 2009 (vlevo situace dne 25.5.2009 vpravo dne 7.7.2009)

4.3.2.2 VD Bedřichov Způsob monitoringu

- základní údaje u hráze

Stručný komentář: Horská nádrž s vodou dobré jakosti. Nádrž s nadmořskou výškou 770 m n. m. a bez antropického zatížení. Proto je zde předpoklad dobré jakosti vody. V roce 2009 zde nebyly žádné problémy s kvalitou vody (průhlednost se pohybovala v hodnotách kolem 200 cm a koncentrace chlorofylu-a na velmi nízké úrovni, max. 16 μg/l).

4.3.2.3 VD Mšeno Způsob monitoringu:


Stručný komentář: Rekreační nádrž s dvěma koupacími oblastmi. Soustava nádrži tohoto vodního díla byla od května do srpna teplotně stratifikována. Po celé rekreační období existovala u dna výrazná anoxie. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 200 – 500 cm (velmi dobrá jakost vody). Maxima chlorofylu–a činila 8,5 μg/l. Výborná jakost vody vydržela po celé koupací období a významně přispěla k nerušenému průběhu rekreační sezóny.

4.3.2.4 VD Harcov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Stručný komentář: Rekreační nádrž s vodou dobré jakosti a dvěma vyhlášenými koupacími oblastmi. V roce 2009 na nádrži poklesla průhlednost pod hodnotu 200 cm v červenci a srpnu. Koncentrace chlorofylu-a dosahovaly úrovně 30 μg/l. Zákaz koupání nebyl vydán.

19


4.3.2.5 VD Labská Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: Horská nádrž s vodou dobré jakosti. Maximum vegetačního zákalu na nádrži ve Špindlerově Mlýně bylo zjištěno v květnu (chlorofyl-a 15 μg/l). Po celé vegetační období byla v nádrži provozně snížena hladina. Významné zhoršení vodárenského odběru pro město Vrchlabí umístěného několik km pod vodním dílem nebylo správci povodí hlášeno. Průhlednost byla v celém období ovlivněna těžbou sedimentů v nádrži.

4.3.3

Zhoršená jakost

4.3.3.1 VD Hamry Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: Vodárenská nádrž s periodicky sníženou kvalitou vody. Důvodem je relativně malý objem nádrže a rozsáhlé plochy rašeliníku v povodí. V průběhu roku 2009 probíhala na nádrži oprava dláždění návodní strany hráze. Z důvodu této činnosti byla po celé letní období výrazně snížena hladina vody v nádrži. Přes zmenšený objem akumulace nebyla zaznamenána výrazná anoxie. V důsledku mimořádné manipulace došlo ke zvýšenému rozvoji fytoplanktonu. V červenci byla zaznamenána i zvýšená koncentrace CHSKMn (18 mg/l). Maximální hodnoty chlorofylu-a dosahovaly 30 μg/l. Průhlednost se pohybovala v rozmezí 30 až 140 cm (zhoršená jakost vody).

4.3.3.2 VD Seč Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: Rekreační nádrž s vodárenským využitím a třemi koupacími oblastmi. Na nádrži byla v druhé polovině letního období zaznamenána velmi výrazná anoxie. Největší rozvoj vodního květu byl zaznamenán v září (obr. č. 6), tedy až po rekreační sezóně. Průhlednost se pohybovala v rekreační sezóně mezi 150 – 540 cm.

Obr. 6

Vývoj koncentrace chlorofylu-a v částech VD Seč během vegetační sezóny.

20


4.3.3.3 VD Vrchlice Způsob monitoringu:

- pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Stručný komentář: Vodárenská nádrž, která vzhledem k zemědělskému povodí a nízké nadmořské výšce má výrazné dispozice pro sezónní zhoršování kvality vody. Jakost vody v roce 2009 byla z velké části utvářena jarním zvýšeným přítokem a vyšší teplotou vody. Letní období však bylo z hlediska teplotního vývoje průměrné a tedy i rozvoj fytoplanktonu byl průměrný (letní maxima 16 μg/l chlorofylu-a). Průhlednost v horní části nádrže se v listopadu klesala až k minimálním hodnotám 70 cm. V dolní části nádrže byla situace lepší (hodnoty 90 – 320 cm). Anoxie, velmi typická pro tuto nádrž, přetrvala neobvykle dlouho a byla zaznamenána dokonce i v druhé polovině listopadu. S tím souvisela i dlouhodobá přítomnost vysokých koncentrací manganu v hypolimniu. V těchto středních a hlubokých vrstvách byly ještě v listopadu u tohoto parametru zjišťovány koncentrace ve výši 1,6 mg/l. V roce 2009 nebyla na nádrži zaznamenána výrazná zhoršení jakosti vody s vlivem na vodárenský odběr.

VD Vrchlice - teplota vody u hráze (průměr z patnácti nejvyšších hodnot) 27

25

0

C

23

21

19

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

Červenec + Srpen

Obr. 7

1999

2000

2001

2002

2003

Červen + Září

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Trend

Trend teplotních charakteristik v letech 1990 – 2009 (vyznačen je průměr z patnácti nejvyšších hodnot souboru hladinových teplot vody).

4.3.3.4 VD Rozkoš Způsob monitoringu:


Stručný komentář: Rekreační nádrž s vyhlášenou koupací oblastí. V roce 2009 byla jakost vody v nádrži ovlivněna manipulací s vodní hladinou. Průhlednost byla v první části vegetačního období příznivá (maxima 360 cm, obr. č. 8). V druhé polovině vegetačního období došlo ke zhoršení situace s poklesem průhlednosti na jižní nádrži v září pod hodnotu 100 cm. Současně byla zjišťována maxima koncentrace chlorofylu-a překračující 35 μg/l. Na severní nádrži byla situace o něco horší. V letním období byla zjištěna v hlubších vrstvách nádrže typická anoxie. Přestože zákaz koupání nebyl nařízen, vydala dne 26.8. Krajská hygienická stanice písemnou „informaci o zhoršení jakosti vody ke koupání“.

21


Obr. 8 Vývoj průhlednosti na VD Rozkoš ve vegetačním období

4.3.3.5 VD Fojtka Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Stručný komentář: Rekreační nádrž. V roce 2009 v nádrži průhlednost značně oscilovala (jarní amplitudy přesahovaly 300 cm, červnové amplitudy se pohybovaly v úrovni 120 cm, max. koncentrace chlorofylu „a“ byla v říjnu - 21 μg/l). Hodnoty průhlednosti se po většinu období pohybovaly v rozmezí 100 – 200 cm . 1600 [%] 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 23.1.2009

25.4.2009

26.7.2009

26.10.2009

Coeff %

Obr. 9

4.3.4

Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Fojtka od 1.1. do 31.12.2009.

Závadná jakost

4.3.4.1 VD Les Království Způsob monitoringu:


Stručný komentář: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Je intenzívně promývána a s tím souvisí také krátká doba zdržení vody v akumulaci nádrže, minerální zákal, nízká průhlednost (pod 1 m), vysoké koncentrace polutantů a následně i rozvoj vodního květu (65 μg/l.). Dle měřených ukazatelů patří tato nádrž z hlediska kvality vody k nejméně jakostním v celém územním obvodu působnosti naší organizace. 22


4.3.4.2 VD Pařížov Způsob monitoringu:


Stručný komentář: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Ve vegetačním období se průhlednost pohybovala v rozmezí 100 - 200 cm (zhoršená jakost vody). V dubnu byla zjištěna koncentrace chlorofylu-a 8,5 μg v litru, ve vegetačním období až 80 μg v litru.

23


5.

Závěr

Zpráva obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích za období 2008 - 2009. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 153 profilech v matrici voda a 45 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN 75 7221 “Jakost vod Klasifikace jakosti povrchových vod” z roku 1998. Porovnání charakteristických hodnot C-90 je provedeno ve vztahu k obecným imisním standardům nařízení vlády č. 229/2007 Sb. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období 2005 - 2009 porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a dále s mezními hodnotami kritérií „A“ a „B“ podle metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP ČR platného od roku 1996. Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. V roce 2009 imisní standardy přípustného znečištění povrchových vod podle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. v ukazatelích klasického organického znečištění nejsou dodrženy u některých menších vodních toků, větší a velké toky již vyhovují. V ukazatelích dusíkatých látek nejsou splněny standardy v dusičnanovém dusíku u 18 % a v amoniakálním dusíku asi ve 24 % případů, u celkového fosforu v 30 % případů a u fekálních koliformních bakterií až v 76 % případů. Vzhledem k ukončeným popřípadě probíhajícím intenzifikacím ČOV již nelze očekávat výrazné snížení zatížení toků znečištěním z bodových zdrojů. Nutností je ovšem zodpovědný přístup k provozu těchto zdrojů a jejich důsledná kontrola. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k důslednému hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením. S řešením hygienizace vyčištěných odpadních vod se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Znečištění specifickými organickými látkami je významné na středním a dolním toku Labe dotčeném vypouštěním odpadních vod z velkých chemických závodů a také na některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti. Imisní standard přípustného znečištění AOX není dodržen na přibližně 42 % hodnocených kontrolních profilů. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla technologickými opatřeními tak, aby závadné látky do odpadních vod pokud možno nepřecházely. Pro hodnocení stavu pětiletého období 2005 - 2009 bylo vybráno 11 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB, g-HCH a AOX. Znečištění sedimentů s výjimkou profilů na Klejnárce a Mratínském potoce bylo shledáno pod úrovní mezních hodnot kritérií „B“, kdy se znečištění posuzuje za tak významné, že by mohlo mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Sedimenty v Labi, Úpě, Metuji, Divoké Orlici a Jizeře se zejména v ukazateli zinku a kadmia vyznačují vysokým obsahem znečištění přirozeného původu, které limituje možnosti jejich zemědělského využití. Na středním a dolním úseku Labe se vlivem přínosu průmyslového znečištění výrazně zhoršuje jakost sedimentů hlavně v ukazatelích rtuti, mědi, olova a AOX. Kritické znečištění sedimentů průmyslem je zejména na Lužické Nise. Při rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod je proto třeba tuto skutečnost zohlednit. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna zimou se souvislým ledovým pokryvem nádrží a jarním zvýšením průtoků. Rovněž byl zaznamenán časný nástup vysokých teplot vody. S postupným poklesem přítoku se i při setrvale zvýšených teplotách vody na většině hlubších nádrží vytvořila teplotní stratifikace. S tím souvisely také jakostní změny. Snížená kvalita vody, spojená s nižší průhledností, byla způsobena převážně minerálním zákalem z přívalových srážek (začátek a konec vegetační sezóny). Podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství má být do 22.12.2015 dosaženo dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod. Ke splnění tohoto cíle byly zpracovány Plány oblasti povodí, včetně příslušných programů opatření, které byly schváleny zastupitelstvy dotčených krajů koncem roku 2009 a staly se podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, vodoprávní rozhodování a pro povolování staveb (ustanovení § 23 odst. 2 vodního zákona). V následném období 2010 – 2012 by měla být tato navržená opatření realizována.

24


6. [1] [2] [3] [4] [5] [6]

Seznam použitých podkladů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod Metodický pokyn Mze pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002 Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR - kritéria znečištění zemin a podzemní vody platný ode dne 31.7.1996 Cílové záměry MKOL schválené na 10. zasedání, 21. - 22.10.1997

25


7.

Mapy

Obr. 10 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.

Obr. 11 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.

26


Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5.

Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr.

27


Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3-.

+

Obr. 15 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4 .

28


Obr. 16 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk.

Obr. 17 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu.

29


Obr. 18 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik.

30


8.

Grafy

Na následujících stránkách jsou uvedeny grafy podélných profilů jakosti vody hlavních toků – Labe, Orlice, Chrudimky, Cidliny a Jizery. Význam jednotlivých čar v grafech je vysvětlen v této legendě:

koncentrace:

jevy na toku:

průměr

třídy čistoty:

I.

C90

II.

vodní díla

III.

sídla

IV.

přítoky

imisní standard:

31

(nařízení vlády č. 229/2007 Sb.)


Ukazatel: Biochem ická spotřeba kyslíku (BSK5)

c [mg/l] 9,00

III.

8,00 7,00 6,00 5,00

II.

4,00 3,00

I.

2,00 1,00 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725 říční kilometr

Ukazatel: Chem ická spotřeba kyslíku dichrom anem (CHSKCr)

c [mg/l] 50,0

III.

45,0 40,0 35,0 30,0

II.

25,0 20,0

I.

15,0 10,0 5,0 0,0 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

1025

975

Obr. 19 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatel BSK5, CHSKCr.

32

825

Děčín

Ústí n.L. Bílina

Ohře

Litoměřice Lovosice

Štětí

Roudnice

Mělník

Neratovice Jizera 875

Vltava

Poděbrady Nymburk

925

Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice

Hradec Králové Orlice

Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr


Ukazatel: Dusičnanový dusík (N-NO3-)

c [mg/l] 8,0 7,0

II.

6,0 5,0 4,0

I.

3,0 2,0 1,0 0,0 1075

1025

975

925

875

825

775


Ukazatel: Am oniakální dusík (N-NH4+)

c [mg/l] 0,60 0,50 0,40

I.

0,30 0,20 0,10 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

1025

975

Obr. 20 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3-, N-NH4+.

33

825

Děčín

Ústí n.L. Bílina

Ohře


Štětí

Roudnice

Mělník


Vltava

Poděbrady Nymburk

925

Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice


Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr


c [mg/l]

Ukazatel: Fosfor - celkový (Pc)

0,45

III.

0,40 0,35 0,30 0,25 0,20

II.

0,15 0,10

I.

0,05 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775


Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,50

III.

3,00 2,50

II.

2,00

I.

1,50 1,00 0,50 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

Obr. 21

1025

975

825

Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk., index saprobity bentosu.

34

Děčín

Bílina

Ústí n.L.

Litoměřice Lovosice Ohře

Roudnice

Štětí

Mělník


Vltava

Poděbrady Nymburk

925

Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice


Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr


Ukazatel: Rozpuštěné látky (RL) c [mg/l] 1200,00

III.

1000,00 800,00 600,00

II.

400,00

I.

200,00 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775


Ukazatel: Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) c [μg/l] 60,00 50,00

IV.

40,00

III.

30,00 20,00

II.

10,00

I.

0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

1025

975

925

Obr. 22 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele RL a AOX.

35

825

Děčín

Ústí n.L. Bílina

Ohře


Štětí

Roudnice

Mělník


Vltava

Poděbrady Nymburk Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice


Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr


Ukazatel: Chlorbenzen (CB) c [μg/l] 1,20 1,00

II.

0,80 0,60 0,40

I.

0,20 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775


Ukazatel: Hexachlorbenzen (HCB) c [ng/l] 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

1025

975

Obr. 23 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele CB a HCB

36

825

Děčín

Bílina

Ústí n.L.

Litoměřice Lovosice Ohře

Roudnice

Štětí

Mělník


Vltava

Poděbrady Nymburk

925

Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice


Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr


Ukazatel: Měď (Cu) c [μg/l] 25,00 20,00

II.

15,00 10,00 5,00

I.

0,00 1075

1025

975

925

875

825

775


Ukazatel: Zinek (Zn) c [μg/l] 120,00

III.

100,00 80,00 60,00

II.

40,00 20,00

I.

0,00 1075

1025

975

925

875

825

775

725

1075

1025

975

Obr. 24 Podélný profil Labe - období 2008 - 2009, ukazatele Cu a Zn

37

825

Děčín

Ústí n.L. Bílina

Ohře


Štětí

Roudnice

Mělník


Vltava

Poděbrady Nymburk

925

Mrlina Výrovka

Kolín Cidlina

Doubrava

Loučná Chrudimka

Pardubice


Jaroměř Smiřice

Dvůr Králové

Úpa Metuje

Malé Labe Čistá

Vrchlabí

VD Labská

VD Les Království

říční kilometr

775

725

říční kilometr



c [mg/l] 9,00

III.

8,00 7,00 6,00 5,00

II.

4,00 3,00

I.

2,00 1,00 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr

Ukazatel: Chem ická spotřeba kyslíku (CHSKCr)

c [mg/l] 50,0

III.

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0

II.

20,0

I.

15,0 10,0 5,0 0,0 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

80

70

60

50

40

30

20

Obr. 25 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr

38

Hradec Králové

Dědina

Třebechovice

Týniště n.O. Tichá Orlice

Kostelec n.O. Častolovice

Zdobnice

Bělá

Litice n.O.

Žamberk Nekořský p.

Rokytenka

Klášterec n.O. 90

Záměl Vamberk

VD Pastviny

říční kilometr

10 0 říční kilometr



c [mg/l] 8,00 7,00

II.

6,00 5,00 4,00

I.

3,00 2,00 1,00 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr


c [mg/l] 0,60 0,50 0,40

I.

0,30 0,20 0,10 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

80

70

60

50

40

30

20

-

Obr. 26 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3 a N-NH4

39

Hradec Králové

Dědina

Třebechovice

Týniště n.O. Tichá Orlice


Zdobnice

Bělá

Litice n.O.

Žamberk Nekořský p.

Rokytenka

Klášterec n.O. 90

Záměl Vamberk

VD Pastviny

říční kilometr

10 0 říční kilometr +



c [mg/l] 0,45

III.

0,40 0,35 0,30 0,25 0,20

II.

0,15 0,10

I.

0,05 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,50

III.

3,00 2,50

II.

2,00

I.

1,50 1,00 0,50 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

90

80

70

60

40

Hradec Králové

Třebechovice

Tichá Orlice

Bělá 50

Dědina

Týniště n.O.


Záměl Vamberk

Litice n.O.

Zdobnice

Nekořský p.

Rokytenka

Klášterec n.O.

Žamberk

VD Pastviny

říční kilometr

30

20


Obr. 27 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu

40



c [mg/l] 7,00 6,00 5,00

II.

4,00 3,00

I.

2,00 1,00 0,00 80

70

60

50

40

30

20

10



c [mg/l] 50,0

III.

45,0 40,0 35,0 30,0

II.

25,0 20,0

I.

15,0 10,0 5,0 0,0 80

70

60

50

40

30

20

10

0

80

60

40

30

Obr. 28 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr

41

20

Žďár n.O.

Borohrádek

Čermná n.O. Skořenický p.

50

Čermná

Choceň

Brandýs n.O. Třebovka

Libchavský p.

Ústí n.O.

Dolní Dobrouč Dobroučka

Letohrad 70

Lukavický p.

Čermná

Bystřec

Orličský p.

Jablonné n.O.

říční kilometr

10




c [mg/l] 8,00 7,00

II.

6,00 5,00 4,00

I.

3,00 2,00 1,00 0,00 80

70

60

50

40

30

20

10



c [mg/l] 0,80

II.

0,70 0,60 0,50 0,40

I.

0,30 0,20 0,10 0,00 80

70

60

50

40

30

20

10

0

80

60

40

30

Obr. 29 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+

42

20

Žďár n.O.

Borohrádek


50

Čermná

Choceň


Libchavský p.

Ústí n.O.


Letohrad 70

Lukavický p.

Čermná

Bystřec

Orličský p.

Jablonné n.O.

říční kilometr

10




c [mg/l] 0,45

III.

0,40 0,35 0,30 0,25 0,20

II.

0,15 0,10

I.

0,05 0,00 80

70

60

50

40

30

20

10



III.

3,00 2,50

II.

2,00

I.

1,50 1,00 0,50 0,00 80

70

60

50

40

30

20

10

0

80

60

50

30

20

10

Obr. 30 Podélný profil Tiché Orlice - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu

43

Žďár n.O.

Borohrádek


40

Čermná

Choceň


Libchavský p.

Ústí n.O.


Letohrad 70

Lukavický p.

Čermná

Bystřec

Orličský p.

Jablonné n.O.

říční kilometr




c [mg/l] 9,00

III.

8,00 7,00 6,00 5,00

II.

4,00

I.

3,00 2,00 1,00 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr Ukazatel: Chem ická spotřeba kyslíku (CHSKCr)

c [mg/l] 50,0

III.

45,0 40,0 35,0 30,0

II.

25,0 20,0

I.

15,0 10,0 5,0 0,0 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

90

80

Novohradka

Libáňský p. 70

60

50

40

30

Obr. 31 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr

44

Pardubice

Chrudim

Svídnice

VD Křižanovice

Seč

Trhová Kamenice

Hlinsko

VD Seč

VD Hamry

říční kilometr

20




c [mg/l] 12,00

III.

10,00 8,00

II.

6,00 4,00

I.

2,00 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr Ukazatel: Am oniakální dusík (N-NH4+)

c [mg/l] 0,80

II.

0,70 0,60 0,50 0,40

I.

0,30 0,20 0,10 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

90

80

Novohradka

Libáňský p. 70

60

50

40

30

-

Obr. 32 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3 a N-NH4

45

Pardubice

Chrudim

Svídnice

VD Křižanovice

Seč

Trhová Kamenice

Hlinsko

VD Seč

VD Hamry

říční kilometr

20

+




c [mg/l] 0,80 0,70 0,60 0,50

III.

0,40 0,30 0,20

II.

0,10

I.

0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

říční kilometr


III. II.

3,00 2,50 2,00

I.

1,50 1,00 0,50 0,00 90

80

70

60

50

40

30

20

10

0

90

80

Novohradka

Libáňský p. 70

60

50

40

30

20

Obr. 33 Podélný profil Chrudimky - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu

46

Pardubice

Chrudim

Svídnice

VD Křižanovice

Seč

Trhová Kamenice

Hlinsko

VD Seč

VD Hamry

říční kilometr




c [mg/l] 16,00

IV.

14,00 12,00 10,00

III.

8,00 6,00 4,00

II.

2,00

I.

0,00 70

60

50

40

30

20

10



c [mg/l] 70,0 60,0

IV.

50,0

III.

40,0 30,0

II.

20,0

I.

10,0 0,0 70

60

50

40

30

20

10

0

70

60

50

30

Obr. 34 Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatel BSK5, CHSKCr

47

Sánský kanál

Libice n.C.

Žehuňský rybník

Žiželice

Chlumec n.C. 40

Bystřice

Zábědovský p.

Kralický p.

Nový Bydžov

Smidary

Javorka

Valdický p.

Úlibický p.

Vysoké Veselí

Jičín

říční kilometr

20

10




c [mg/l] 12,00 10,00

III.

8,00 6,00

II.

4,00

I.

2,00 0,00 70

60

50

40

30

20

10



c [mg/l] 4,50

IV.

4,00 3,50 3,00 2,50

III.

2,00 1,50 1,00

II.

0,50

I.

0,00 70

60

50

40

30

20

10

0

70

60

50

Libice n.C.

Žehuňský rybník Sánský kanál

30

-

Obr. 35 Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3 a N-NH4

48

Žiželice

Chlumec n.C. 40

Bystřice

Zábědovský p.

Kralický p.

Nový Bydžov

Smidary

Javorka

Valdický p.

Úlibický p.

Vysoké Veselí

Jičín

říční kilometr

20

+

10




c [mg/l] 1,20 1,00

IV.

0,80 0,60 0,40

III.

0,20

II. I.

0,00 70

60

50

40

30

20

10


Ukazatel: Index saprobity bentosu 3,50 3,00

III.

2,50 2,00

II.

1,50

I.

1,00 0,50 0,00 70

60

50

40

30

20

10

0

70

60

50

30

Libice n.C. Sánský kanál

20

Obr. 36 Podélný profil Cidliny - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk., index saprobity bentosu Pozn.: Ukazatel index saprobity bentosu byl na Cidlině sledován pouze ve dvou profilech – Sány a Luková.

49

Žehuňský rybník

Žiželice

Chlumec n.C. 40

Bystřice

Kralický p.

Zábědovský p.

Nový Bydžov

Smidary

Javorka

Valdický p.

Úlibický p.

Vysoké Veselí

Jičín

říční kilometr

10




c [mg/l] 9,00 8,00

III.

7,00 6,00 5,00

II.

4,00 3,00

I.

2,00 1,00 0,00 140

120

100

80

60

40

20


Ukazatel: Chem ická spotřeba kyslíku CHSKCr

c [mg/l] 50,0 45,0

III.

40,0 35,0 30,0

II.

25,0 20,0

I.

15,0 10,0 5,0 0,0 140

120

100

80

60

40

20

0

140

Obr. 37

120

100

80

60

Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele BSK5 a CHSKCr

50

40

Strenický p.

Benátky n.J.

Mladá Boleslav Klenice

Bakov n.J. Bělá Kněžmostka

Mnichovo Hradiště Zábrdka

Mohelka

Žehrovka

Příšovice Svijany

Turnov Libuňka

Kamenice

Železný Brod Líšný

Semily Oleška

Háje n.J.

Poniklá Jizerka

Mumlava

Kořenov

Jablonec n.J.

říční kilometr

20




c [mg/l] 8,00 7,00

II.

6,00 5,00 4,00 3,00

I.

2,00 1,00 0,00 140

120

100

80

60

40

20



c [mg/l] 0,80

II.

0,70 0,60 0,50 0,40

I.

0,30 0,20 0,10 0,00 140

120

100

80

60

40

20

0

140

Obr. 38

120

100

60

Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele N-NO3- a N-NH4+

51

40

Strenický p.

Benátky n.J.



Mnichovo Hradiště Zábrdka

Žehrovka

80

Mohelka


Turnov Libuňka

Kamenice


Semily Oleška

Háje n.J.

Poniklá Jizerka

Mumlava

Kořenov

Jablonec n.J.

říční kilometr

20




c [mg/l] 0,45 0,40

III.

0,35 0,30 0,25 0,20

II.

0,15 0,10

I.

0,05 0,00 140

120

100

80

60

40

20



III.

3,00 2,50

II.

2,00

I.

1,50 1,00 0,50 0,00 140

120

100

80

60

40

20

0

140

Obr. 39

120

100

Strenický p.

Benátky n.J.



Mnichovo Hradiště 60

Zábrdka

Žehrovka

80

Mohelka


Turnov Libuňka

Kamenice


Semily Oleška

Háje n.J.

Poniklá Jizerka

Mumlava

Kořenov

Jablonec n.J.

říční kilometr

40

Podélný profil Jizery - období 2008 - 2009, ukazatele Pcelk. a index saprobity bentosu

52

20



Obsah zinku v sedimentu Labe mg/kg

kritérium A

kritérium B

cíl. záměr MKOL - zemědělské využití

cíl. záměr MKOL - akvatická společenstva

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

Děčín

Střekov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah niklu v sedimentu Labe

mg/kg

kritérium A

kritérium B



200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 Střekov

Děčín

Střekov

Děčín

Litoměřice

Dolní

Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah mědi v sedimentu Labe kritérium A mg/kg



160 140 120 100 80 60 40 20

Obr. 40

Litoměřice

Dolní

Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období 2005 – 2009

53


Obsah olova v sedimentu Labe

mg/kg

kritérium A

kritérium B



300 250 200 150 100 50

Děčín

Střekov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah arsenu v sedimentu Labe mg/kg

kritérium A

kritérium B



70 60 50 40 30 20 10

Děčín

Střekov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah chromu v sedimentu Labe mg/kg

kritérium A

kritérium B



500 450 400 350 300 250 200 150 100 50

Obr. 41

Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, arsenem a chromem v období 2005 – 2009

54

Děčín

Střekov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0


Obsah rtuti v sedimentu Labe

mg/kg

kritérium A

kritérium B



3

2,5

2

1,5

1

0,5

Děčín

Střekov

Litoměřice

Dolní

Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec

Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah kadmia v sedimentu Labe

mg/kg

kritérium A

kritérium B



12 10 8 6 4 2

Litoměřice

Střekov

Děčín

Litoměřice

Střekov

Děčín

Dolní

Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Obsah AOX v sedimentu Labe cíl. záměr MKOL - zemědělské využití

mg/kg 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5

Obr. 42

Dolní Beřkovice

Obříství

Lysá n. L.

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Debrné

0

Průměrné znečištění sedimentů Labe rtutí, kadmiem a AOX v období 2005 – 2009

55


Časový vývoj BSK5 Orlice v profilu Nepasice

mg/l 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

I-07

I-08

I-09

I-07

I-08

I-09

I-10

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-06 I-06 I-06

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj CHSKCr Orlice v profilu Nepasice

mg/l 70

60

50

40

30

20

10

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj fek. koli Orlice v profilu Nepasice KTJ/1 ml 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100

Obr. 43

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie

56


Časový vývoj N-NH4+ Orlice v profilu Nepasice

mg/l 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1

I-07

I-08

I-09

I-07

I-08

I-09

I-10

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-06 I-06 I-06

I-05 I-05 I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj N-NO3- Orlice v profilu Nepasice

mg/l 12

10

8

6

4

2

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj Pcelk. Orlice v profilu Nepasice mg/l 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05

Obr. 44

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Orlice v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk.

57


Časový vývoj BSK5 Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 14

12

10

8

6

4

2

I-07

I-08

I-09

I-07

I-08

I-09

I-10

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-06 I-06 I-06

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj CHSKCr Chrudimky v profilu Pardubice

mg/l 70

60

50

40

30

20

10

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj fek. koli Chrudimky v profilu Pardubice KTJ /1 ml 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100

Obr. 45

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie

58


Časový vývoj N-NH4+ Chrudimky v profilu Pardubice

mg/l 3

2,5

2

1,5

1

0,5

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj N-NO3- Chrudimky v profilu Pardubice

mg/l 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj Pcelk. Chrudimky v profilu Pardubice mg/l 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1

Obr. 46

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk.

59


Časový vývoj BSK5 Jizery v profilu Tuřice mg/l 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

I-06

I-07

I-08

I-09

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-05 I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj CHSKCr Jizery v profilu Tuřice mg/l 60

50

40

30

20

10

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj fek. koli Jizery v profilu Tuřice KTJ/1 ml 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

Obr. 47

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie

60


Časový vývoj N-NH4+ Jizery v profilu Tuřice

mg/l 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2

I-06

I-07

I-08

I-09

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-05 I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj N-NO3- Jizery v profilu Tuřice mg/l 7

6

5

4

3

2

1

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj Pcelk. Jizery v profilu Tuřice mg/l 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05

Obr. 48

I-06

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Jizery v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk.

61


Časový vývoj BSK5 Labe v profilu Děčín

mg/l 18 16 14 12 10 8 6 4 2

I-06

I-07

I-08

I-09

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-10

I-05 I-05 I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj CHSKCr Labe v profilu Děčín

mg/l 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj fek. koli Labe v profilu Děčín KTJ/1 ml

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100

Obr. 49

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový průběh jakosti vody Labe v období 1990 - 2009, ukazatele BSK5, CHSKCr a fekální koliformní bakterie

62


Časový vývoj N-NH4+ Labe v profilu Děčín

mg/l 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5

I-10

I-09

I-08

I-07

I-06

I-05

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

I-90

0

Časový vývoj N-NO3- Labe v profilu Děčín

mg/l 9 8 7 6 5 4 3 2

I-05

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-05

I-06

I-07

I-08

I-09

I-10

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

0

I-90

1

Časový vývoj Pcelk. Labe v profilu Děčín

mg/l 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2

Obr. 50

I-04

I-03

I-02

I-01

I-00

I-99

I-98

I-97

I-96

I-95

I-94

I-93

I-92

I-91

0

I-90

0,1

Časový průběh jakosti vody Labe v období 1990 - 2009, ukazatele N-NH4+, N-NO3- a Pcelk.

63

Obr. 51

1995-1999 Cprům m g/l

0,25

mg/l

64 Dolní Beřkovice Litoměřice Vaňov Děčín Loubí Hřensko

Litoměřice

Vaňov

Děčín

Loubí

Hřensko

Nymburk

Dolní Beřkovice

0

Obříství

0,05

Obříství

0,1

Jiřice

0,15

Jiřice

0,2

Lysá n. L.

Pcelk.

Lysá n. L.

Nymburk

mg/l

2000-2004 Cprům m g/l

Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1995 do roku 2009

2005 -2009 Cprům m g/l

Hřensko

Loubí

Děčín

Vaňov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Jiřice

Lysá n. L.

Nymburk

Veletov

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Verdek

Debrné

Klášterská Lhota

mg/l

Veletov

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Verdek

Debrné

Klášterská Lhota

Hřensko

Loubí

Děčín

Vaňov

Litoměřice

Dolní Beřkovice

Obříství

Jiřice

Lysá n. L.

Nymburk

Veletov

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Verdek

Debrné

Klášterská Lhota

mg/l

Veletov

Valy

Němčice

Opatovice

Hradec Králové

Hořenice

Verdek

Debrné

Klášterská Lhota


6

BSK5

5

4

3

2

1

0

35

CHSKCr

30

25

20

15

10

5

0

0,7

N-NH4+

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,1

0


9.

Tabulky

65


Jakost vody toků v ukazateli BSK5 v období 2008 - 2009 aritmetický průměr

min. mg/l

vodní tok

charakter. hodnota

max. mg/l

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů

Tab. 1

v třídě jakosti podle ČSN 75 7221

I

II

III

IV

V

nad imisní standard n.v. 229/2007 Sb.

Labe

1,3

4,1

1,9

7,5

23

1

8

14

0

0

1

drobné přítoky Labe

1,4

12,5

1,8

19,2

20

3

6

7

3

1

8

Úpa

1,3

2,9

1,5

4,3

7

2

5

0

0

0

0

Metuje

1,5

3,3

1,8

4,7

8

2

5

1

0

0

0

Orlice

1,4

8,0

1,8

14,2

18

2

10

5

1

0

2

Loučná

1,5

2,1

1,8

2,9

4

1

3

0

0

0

0

Chrudimka

1,7

2,8

2,1

4,0

11

0

11

0

0

0

0

Doubrava

3,0

6,5

4,1

12,0

5

0

2

2

1

0

2

Cidlina

2,4

6,9

2,6

12,0

9

0

2

5

2

0

5

Mrlina

5,3

8,8

7,4

14,1

5

0

0

1

4

0

5

Výrovka

4,0

6,8

6,0

9,7

5

0

0

3

2

0

5

Jizera

1,4

10,8

1,7

23,8

20

6

10

2

2

0

3

Stěnava

2,1

3,2

2,7

4,4

2

0

1

1

0

0

0

Luž. Nisa

1,5

26,3

1,8

40,0

10

0

3

4

1

1

5

Smědá

1,4

2,0

1,6

3,2

5

3

2

0

0

0

0

souhrn

1,3

26,3

1,5

40,0

152

20

68

45

16

2

36

Tab. 2

Jakost vody toků v ukazateli CHSKCr v období 2008 - 2009 charakter. hodnota


min. mg/l

max. mg/l

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů

aritmetický průměr

I

II

III

IV

Labe

9,4

26,5

14,1

31,0

23

2

15

6

0

0

0


7,8

34,1

11,4

52,1

20

5

4

10

1

0

6

Úpa

8,5

21,7

11,1

28,1

7

3

3

1

0

0

0

Metuje

6,7

17,9

10,3

32,1

8

3

3

2

0

0

0

Orlice

11,2

29,7

16,0

40,8

18

2

13

3

0

0

1

vodní tok

V


Loučná

11,6

14,2

17,0

19,6

4

0

4

0

0

0

0

Chrudimka

13,7

24,7

17,3

35,0

11

0

8

3

0

0

0

Doubrava

21,3

27,9

27,0

40,9

5

0

2

3

0

0

2

Cidlina

13,8

34,9

18,3

46,0

9

0

3

5

1

0

1

Mrlina

33,3

43,5

38,2

54,1

5

0

0

4

1

0

5

Výrovka

22,5

26,9

27,2

35,1

5

0

0

5

0

0

1

Jizera

7,7

51,6

11,1

149,5

20

4

13

2

0

1

2

Stěnava

13,0

18,0

19,0

21,7

2

0

2

0

0

0

0

Luž. Nisa

10,0

110,3

12,9

208,5

10

1

5

2

0

1

2

Smědá

10,9

14,0

14,0

18,0

5

3

2

0

0

0

0

souhrn

6,7

110,3

10,3

208,5

152

23

77

46

3

2

20

66


Jakost vody toků v ukazateli N-NO3- v období 2008 - 2009 aritmetický průměr

min. mg/l

vodní tok

charakter. hodnota

max. mg/l

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů

Tab. 3


I

II

III

IV

V


Labe

0,5

4,7

0,8

5,9

23

4

19

0

0

0

0


1,4

11,2

1,6

15,4

20

3

6

5

4

2

10

Úpa

0,9

7,5

1,1

8,6

7

4

2

1

0

0

1

Metuje

1,2

8,3

2,1

8,8

8

2

5

1

0

0

1

Orlice

1,4

4,6

2,3

7,5

18

1

16

1

0

0

1

Loučná

8,1

9,7

9,2

10,9

4

0

0

3

1

0

4

Chrudimka

1,3

6,2

1,6

9,8

11

1

6

4

0

0

1 1

Doubrava

2,4

6,8

3,5

9,7

5

0

4

1

0

0

Cidlina

3,4

5,6

4,5

10,5

9

0

4

5

0

0

4

Mrlina

1,3

3,4

3,1

7,9

5

1

2

2

0

0

2

Výrovka

4,2

5,7

6,0

7,4

5

0

2

3

0

0

2

Jizera

0,4

5,6

0,5

7,1

20

10

7

3

0

0

1

Stěnava

2,7

3,5

3,1

4,0

2

0

2

0

0

0

0

Luž. Nisa

1,5

4,3

1,9

6,1

10

6

3

0

0

0

0

Smědá

1,2

4,0

1,4

5,6

5

4

1

0

0

0

0

souhrn

0,4

11,2

0,5

15,4

152

36

79

29

5

2

28

Tab. 4

Jakost vody toků v ukazateli N-NH4 v období 2008 - 2009 charakter. hodnota


min. mg/l

max. mg/l

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů


I

II

III

IV

V


Labe

0,02

0,28

0,03

0,51

23

20

3

0

0

0

1


0,03

3,65

0,05

6,50

20

9

3

5

2

1

9

Úpa

0,02

0,21

0,04

0,29

7

7

0

0

0

0

0

Metuje

0,03

0,50

0,08

1,01

8

7

0

1

0

0

1

Orlice

0,03

1,17

0,05

2,54

18

16

1

0

1

0

1

Loučná

0,02

0,08

0,04

0,15

4

4

0

0

0

0

0

Chrudimka

0,04

0,26

0,07

0,70

11

10

1

0

0

0

1

Doubrava

0,07

0,62

0,12

1,43

5

3

1

1

0

0

2

Cidlina

0,14

0,83

0,22

1,81

9

3

5

1

0

0

3

Mrlina

0,08

0,88

0,10

1,90

5

1

3

1

0

0

4

Výrovka

0,32

1,37

0,72

2,54

5

0

1

3

1

0

5

Jizera

0,03

0,62

0,05

0,93

20

16

3

1

0

0

3

Stěnava

0,05

0,06

0,10

0,11

2

2

0

0

0

0

0

Luž. Nisa

0,05

3,08

0,09

4,33

10

2

3

3

0

1

6

vodní tok

Smědá

0,04

0,08

0,08

0,15

5

5

0

0

0

0

0

souhrn

0,02

3,65

0,03

6,50

152

105

24

16

4

2

36

67


Jakost vody toků v ukazateli Pcelk. F v období 2008 - 2009 aritmetický průměr

min. mg/l

vodní tok

max. mg/l

charakter. hodnota

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů

Tab. 5


I

II

III

IV

V


Labe

0,014

0,135

0,021

0,177

20

1

14

5

0

0

0


0,059

0,689

0,093

1,210

20

0

8

5

5

2

11

Úpa

0,029

0,575

0,050

0,865

7

1

3

2

1

0

2

Metuje

0,064

0,163

0,073

0,287

8

0

5

3

0

0

2

Orlice

0,035

0,264

0,070

0,555

18

0

9

6

3

0

5

Loučná

0,042

0,098

0,080

0,142

4

0

4

0

0

0

0

Chrudimka

0,029

0,103

0,047

0,204

11

2

7

2

0

0

1

Doubrava

0,126

0,849

0,168

1,240

5

0

0

4

0

1

2

Cidlina

0,096

0,242

0,181

0,357

9

0

0

9

0

0

5

Mrlina

0,106

0,453

0,182

0,865

5

0

0

4

1

0

4

Výrovka

0,202

0,441

0,291

0,870

5

0

0

3

2

0

5

Jizera

0,022

0,322

0,031

0,487

20

3

14

3

0

0

3

Stěnava

0,153

0,190

0,200

0,297

2

0

0

2

0

0

1

Luž. Nisa

0,043

0,657

0,080

1,100

10

0

3

5

0

1

4

Smědá

0,029

0,073

0,061

0,133

5

1

4

0

0

0

0

souhrn

0,014

0,849

0,021

1,240

149

8

71

53

12

4

45

Tab. 6

Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období 2008 - 2009 charakter. hodnota


min.

max.

min.

max.

hodnoceno profilů


I

II

III

IV

V


Labe

1,2

3,0

1,3

3,1

23

1

5

16

1

0

-


1,5

2,9

1,6

3,1

19

1

10

7

1

0

-

Úpa

1,2

2,2

1,3

2,6

7

2

2

3

0

0

-

Metuje

1,4

2,2

1,5

2,3

8

1

5

2

0

0

-

Orlice

1,5

2,7

1,5

3,1

17

0

11

6

0

0

-

vodní tok

Loučná

1,7

2,2

1,7

2,3

4

0

3

1

0

0

-

Chrudimka

1,7

2,5

1,8

2,9

11

0

6

5

0

0

-

Doubrava

1,9

2,6

1,9

2,8

5

0

3

2

0

0

-

Cidlina

2,1

2,5

2,1

2,7

4

0

1

3

0

0

-

Mrlina

2,5

2,5

2,7

2,8

2

0

0

2

0

0

-

Výrovka

2,2

2,4

2,3

2,5

3

0

1

2

0

0

-

Jizera

1,5

2,7

1,6

3,1

8

0

5

2

1

0

-

Stěnava

1,8

1,8

1,9

2,1

2

0

2

0

0

0

-

Luž. Nisa

2,1

2,4

2,2

2,8

2

0

1

1

0

0

-

Smědá

1,7

1,7

1,8

1,8

1

0

1

0

0

0

-

souhrn

1,2

3,0

1,3

3,1

116

5

56

52

3

0

-

68


Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období 2008 - 2009 aritmetický průměr min. KTJ/1 ml

vodní tok

max. KTJ/1 ml

charakter. hodnota min. KTJ/1 ml

max. KTJ/1 ml

hodnoceno profilů

Tab. 7


I

II

III

IV

V


Labe

1

60

3

103

23

11

12

0

0

0

14


12

414

17

688

20

5

10

4

1

0

16

Úpa

9

183

14

563

7

1

4

2

0

0

6

Metuje

14

79

32

97

8

2

6

0

0

0

6

Orlice

5

124

12

299

18

3

11

4

0

0

15

Loučná

7

68

18

218

4

1

2

1

0

0

3

Chrudimka

10

76

17

106

8

6

2

0

0

0

2

Doubrava

17

609

55

962

5

0

3

2

0

0

5

Cidlina

9

215

21

443

9

1

6

2

0

0

8 2

Mrlina

9

39

24

123

5

3

2

0

0

0

Výrovka

35

248

64

598

5

0

1

3

1

0

5

Jizera

3

80

4

225

20

5

13

2

0

0

16

Stěnava

78

92

84

211

2

0

1

1

0

0

2

Luž. Nisa

34

1769

77

2640

10

0

2

3

3

1

9

Smědá

12

82

30

241

5

2

2

1

0

0

3

souhrn

1

1769

3

2640

149

40

77

25

5

1

112

Tab. 8

Jakost vody toků v ukazateli AOX v období 2008 - 2009 charakter. hodnota


min. ug/l

max. ug/l

min. ug/l

max. ug/l

hodnoceno profilů


I

II

III

IV

V


Labe

13,0

43,2

16,7

51,7

19

0

3

4

4

8

11


13,0

77,9

18,1

89,2

9

0

1

0

0

8

8

Úpa

15,5

43,3

19,2

56,9

6

0

2

3

0

1

1

Metuje

15,0

19,1

18,0

27,4

5

0

1

4

0

0

0

Orlice

9,3

24,0

11,6

32,7

14

0

4

8

2

0

0

vodní tok

Loučná

24,4

31,5

29,6

42,8

2

0

0

1

0

1

1

Chrudimka

23,4

30,2

27,7

38,4

4

0

0

1

3

0

2

Doubrava

26,7

67,1

32,8

89,1

3

0

0

0

1

2

2

Cidlina

17,2

50,7

22,0

63,1

5

0

0

1

0

4

4

Mrlina

45,5

45,9

54,7

59,3

2

0

0

0

0

2

2

Výrovka

60,3

68,9

69,7

98,8

3

0

0

0

0

3

3

Jizera

15,7

272,0

21,0

279,9

13

0

0

5

6

2

5

Stěnava

19,8

20,1

25,0

27,0

2

0

0

2

0

0

0

Luž. Nisa

16,0

46,1

21,0

61,4

4

0

1

1

1

1

2

Smědá

13,9

15,5

18,1

23,5

4

0

3

1

0

0

4

souhrn

9,3

272,0

11,6

279,9

95

0

15

31

17

32

45

69


Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období 2008 - 2009 aritmetický průměr

min. mg/l

vodní tok

max. mg/l

charakter. hodnota

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů

Tab. 9


I

II

III

IV

V


Labe

53

326

60

444

23

11

12

0

0

0

0


106

1024

135

1401

20

3

4

6

6

1

1

Úpa

92

562

111

735

7

4

2

1

0

0

0

Metuje

208

352

111

359

8

7

1

0

0

0

0

Orlice

77

335

102

407

18

11

7

0

0

0

0

Loučná

455

487

493

557

4

0

0

4

0

0

0

Chrudimka

102

431

123

582

11

5

4

2

0

0

0

Doubrava

190

637

260

734

5

2

2

1

0

0

0

Cidlina

320

578

354

668

9

0

3

6

0

0

0

Mrlina

458

766

647

911

5

0

0

4

1

0

0

Výrovka

561

701

620

751

5

0

0

5

0

0

0

Jizera

58

783

67

830

20

12

6

1

1

0

0

Stěnava

205

247

282

305

2

1

1

0

0

0

0

Luž. Nisa

115

485

108

453

10

6

2

1

0

0

0

Smědá

81

145

94

183

5

5

0

0

0

0

0

souhrn

53

1024

60

1401

152

67

44

31

8

1

1

Tab. 10

Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období 2008 - 2009 charakter. hodnota


min. mg/l

max. mg/l

min. mg/l

max. mg/l

hodnoceno profilů


I

II

III

IV

Labe

2,2

32,1

3,2

44,3

23

8

15

0

0

0

6


3,3

31,2

6,0

45,6

20

11

8

1

0

0

7

Úpa

2,9

9,4

4,7

16,4

7

7

0

0

0

0

0

Metuje

3,0

22,5

4,8

44,3

8

7

0

1

0

0

1

Orlice

3,6

104,4

7,1

136,0

18

6

9

2

1

0

8

Loučná

8,3

14,4

16,2

26,2

4

3

1

0

0

0

0

Chrudimka

5,0

10,2

8,2

18,0

11

11

0

0

0

0

0

Doubrava

12,8

33,0

20,9

43,6

5

4

1

0

0

0

2

Cidlina

11,8

36,3

17,5

51,0

9

4

4

1

0

0

3

Mrlina

19,8

47,2

28,1

69,1

5

0

2

3

0

0

4

Výrovka

9,4

25,7

14,8

40,5

5

2

3

0

0

0

2

Jizera

2,6

45,1

4,0

158,7

20

15

4

0

0

1

2

Stěnava

13,7

13,9

14,9

21,9

2

2

0

0

0

0

0

Luž. Nisa

4,6

24,2

8,5

33,9

10

6

3

0

0

0

1

Smědá

2,9

14,4

5,2

31,2

5

4

1

0

0

0

4

souhrn

2,2

104,4

3,2

158,7

152

90

51

8

1

1

40

vodní tok

70

V



Tab. 11

Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN 75 7221 v období 2008 - 2009

Ukazatel

bentos

BSK5

CHSKCr

N-NH4+

N-NO3-

Pcelk. F

Název toku

Název profilu

říční km

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

Labe

Herlíkovice

1075,87

I

I

I

I

I

I

výsl. tř I

Labe

Klášterská Lhota

1063,14

II

II

I

I

I

II

II

Labe

Debrné

1047,97

II

II

II

I

I

II

II

Labe

Verdek

1039,64

III

II

II

I

I

II

III IV

Labe

Hořenice

1018,14

IV

II

II

I

II

II

Labe

Hradec Králové

994,43

III

II

II

I

II

II

III

Labe

Opatovice

987,80

II

II

II

I

II

III

III

Labe

Němčice

978,76

II

II

II

I

II

III

III

Labe

Valy

954,73

III

III

II

II

II

III

III

Labe

Veletov

928,60

III

III

II

I

II

II

Labe

Kolín

916,29

III

III

II

I

II

Labe

Nymburk

895,90

III

III

II

I

II

II

III

Labe

Lysá (MS)

878,79

III

III

II

I

II

III

III III

III III

Labe

Jiřice

854,54

III

III

II

I

II

II

Labe

Obříství (MS)

842,05

III

III

II

I

II

III

III

Labe

Dolní Beřkovice

830,42

III

III

III

I

II

II

III

Labe

Štětí

819,06

III

III

III

I

II

Labe

Nučnice

796,94

III

III

III

I

II

II

III

Labe

Lovosice

783,18

III

III

III

II

II

Labe

Vaňov

767,85

III

II

II

I

II

II

III

Labe

Děčín (MS)

747,90

III

III

III

II

II

II

III

Labe

Loubí

737,84

III

III

III

I

II

II

III

Labe

Schmilka-Hřensko

726,59

II

III

II

I

II

II

III

Malé Labe

Prosečné

0,50

I

I

I

I

I

II

II

Čistá

Hostinné

0,50

II

I

I

I

I

II

II

Pilníkovský potok

Chotěvice

0,70

II

II

I

I

II

II

II

Kalenský potok

Debrné

0,10

II

I

I

I

II

III

III II

III III

Běluňka

Běluň

2,00

II

II

I

I

II

II

Úpa

Horní Staré Město

53,50

I

I

I

I

I

I

I

Ličná

Poříčí u Trutnova

0,38

I

I

I

I

I

II

II

Rtyňka

Úpice

0,20

III

II

II

I

II

III

III

Úpa

Havlovice

30,60

II

II

II

I

I

II

II

Úpa

Zlíč

14,90

II

II

I

I

I

II

II

Olešnice

Zlíč

0,50

III

II

III

I

III

IV

IV

Úpa

Jaroměř

0,28

III

II

II

I

II

III

III

Metuje

Velké Petrovice

54,15

II

II

I

I

II

III

III

Ledhujka

Velké Petrovice

0,03

II

I

I

I

III

II

III

Židovka

Vysoká Srbská

2,50

I

I

I

I

II

II

II

Dřevíč

Velký Dřevíč

0,10

II

II

II

I

I

II

II

Metuje

Běloves

36,24

II

II

II

I

II

II

II

Metuje

Nové Město n. M.

21,64

III

II

II

I

II

III

III

Rozkoš

Velká Jesenice

2,14

III

II

III

III

I

II

III

Metuje

Jaroměř

0,68

II

III

III

I

II

III

III

Trotina

Lochenice

2,28

II

II

II

I

III

II

III

Piletický potok

Hradec Králové

0,49

III

III

III

IV

V

V

V

Divoká Orlice

Líšnice

83,83

II

II

II

I

I

II

II

Rokytenka

Žamberk

0,50

II

II

II

I

II

II

II

Divoká Orlice

Záměl

56,50

II

II

II

I

II

II

II

Zdobnice

Vamberk

1,00

II

II

I

I

II

II

II

Kněžná

Synkov

2,10

II

II

II

I

II

IV

IV

Bělá (do D. Orlice)

Častolovice

1,50

II

II

II

I

II

III

III

Divoká Orlice

Čestice

42,19

II

II

II

I

II

II

II

71

Zpráva o jakosti povrchových vod bentos

BSK5

CHSKCr

N-NH4+

N-NO3-

Pcelk. F

říční km

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

Jablonné nad Orlicí

79,92

II

I

II

I

II

II

II

Ústí nad Orlicí

51,38

II

III

III

I

II

II

III

Ukazatel Název toku

Název profilu

Tichá Orlice Tichá Orlice

výsl. tř

Třebovka

Hylváty

1,20

III

IV

III

IV

II

IV

IV

Tichá Orlice

Choceň

29,50

III

II

II

I

II

III

III

Tichá Orlice

Žďár nad Orlicí

1,58

III

III

II

I

II

III

III

Dědina

Chábory

30,70

I

I

I

II

II

II

Dědina

České Meziříčí

15,58

II

II

II

I

II

IV

IV

Zlatý potok


0,38

III

III

III

I

II

III

III

Dědina

Třebechovice p. O.

0,42

III

III

II

II

III

III

III

Orlice

Nepasice

12,87

II

II

II

I

II

III

III

Orlice

Hradec Králové

2,60

III

III

II

I

II

II

III

Ředický potok

Lukovna

0,20

II

III

III

III

IV

V

V

Loučná

Tržek

57,20

II

II

II

I

III

II

III

Desná

Tržek

1,50

II

I

II

I

IV

II

IV

Loučná

Zámrsk

33,21

III

II

II

I

III

II

III

Loučná

Dašice

7,36

II

II

II

I

III

II

III

Chrudimka

Blatno

89,63

II

II

III

I

I

I

III

Chrudimka

Stan

81,00

III

II

III

II

II

III

III

Chrudimka

Horní Bradlo

64,98

III

II

III

I

II

II

III

Chrudimka

Svídnice

28,79

II

II

II

I

II

I

II

Chrudimka

Tuněchody

14,68

II

II

II

I

II

II

II III

Novohradka

Lozice

23,49

II

II

II

I

III

II

Žejbro

Blížňovice

0,50

II

II

II

I

III

II

III

Ležák

Hrochův Týnec

0,93

III

II

II

I

III

II

III

Novohradka

Úhřetická Lhota

0,60

II

II

II

I

III

III

III

Chrudimka

Nemošice

4,19

III

II

II

I

II

II

III III

Chrudimka

Pardubice

0,50

III

II

II

I

II

II

Opatovický kanál

Semín

1,20

II

II

II

I

II

II

II

Doubrava

Bílek

71,60

II

III

III

II

II

III

III

Doubrava

Spačice

43,97

II

II

II

I

II

III

III

Doubrava

Žleby

23,71

II

II

II

I

II

III

III

Brslenka (Čáslavka)

Rohozec

1,06

III

IV

III

III

III

V

V

Doubrava

Záboří

1,46

III

III

III

I

II

III

III

Klejnárka

Nové Dvory

6,25

II

II

III

I

II

II

III

Vrchlice

Malín

0,79

II

III

III

III

IV

IV

IV

III

Klejnárka

Starý Kolín

2,02

Cidlina

Vitiněves

67,65

Javorka

Ostroměř

14,80

Cidlina

Sloupno

44,47

Cidlina Bystřice

Luková Popovice

34,61 25,17

Bystřice

Kosičky

7,06

Cidlina

Žiželice

21,40

Cidlina

Zbraň

18,50

Cidlina

Sány

6,79

Mrlina

Kopidlno

30,84

Mrlina

Nové Zámky

16,14

Štítarský potok

Svídnice

Sánský kanál

Budiměřice

III

II

II

III

III

III

IV

III

III

III

III

IV III

III

II

II

I

II

III

III

III

II

II

III

III

II

III II

III II

II I

III II

III III

III III

III

III

II

II

III

III

III

III

III

I

II

III

III

III

III

II

III

III

III

IV

IV

II

III

III

IV

IV

III

II

I

III

IV

IV

III

II

II

III

IV

3,18

IV

IV

III

II

IV

IV

0,32

IV

III

I

III

III

IV

III III

Mrlina

Nymburk

1,04

III

III

III

II

III

III

III

Výrovka Výrovka

Plaňany Zvěřínek

21,40 3,62

II III

IV III

III III

II III

II II

III III

IV III

72

Zpráva o jakosti povrchových vod bentos

BSK5

CHSKCr

N-NH4+

N-NO3-

Pcelk. F

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

tř. jak.

11,49

IV

III

IV

III

IV

IV

0,43

III

III

III

III

IV

IV

Ukazatel Název toku

Název profilu

říční km

Šembera

Klučov

Šembera

Zvěřínek

Výrovka

Písty

2,69

III

III

III

III

III

III

III

Vlkava

Hronětice

5,94

IV

IV

IV

III

IV

III

IV

Mlynařice

Lysá nad Labem

5,23

III

III

III

IV

I

IV

IV

Výmola

Vyšehořovice

8,76

V

III

V

III

III

V

Výmola

Císařská Kuchyně

0,89

IV

III

III

IV

III

IV II

III

výsl. tř

Jizera

Kořenov

142,87

II

I

II

II

I

I

Jizera

Horní Sytová

121,79

II

I

II

I

I

II

II

Jizerka

Víchová

III

II

III

I

II

III III

1,00

Oleška

Bořkov

2,00

Jizera

Spálov

101,13

II

I

I

III

III

II

II

I

I

II

Kamenice

Josefův Důl

II

28,30

I

II

I

I

I

II

Kamenice Desná (do Kamenice)

Tanvald

15,80

II

I

I

I

II

II

Tanvald

1,00

I

I

I

I

I

Kamenice

Spálov

0,06

I

II

I

II

I

I

II

II

Libuňka

Turnov

0,55

Jizera

Příšovice

70,63

II

II

I

II

II

II

IV

II

II

I

I

II

IV

II

Žehrovka

Žabakor

1,00

II

II

I

II

II

II

Mohelka

Mohelnice

0,50

I

I

I

II

II

II

Zábrdka

Klášter Hradiště n.J.

0,50

IV

V

I

II

III

V

Jizera

Bakov nad Jizerou

48,93

II

II

I

I

II

III

Bělá

Malá Bělá

0,50

II

II

I

II

II

II

Kněžmostka

Bakov nad Jizerou

0,80

III

III

II

III

II

III

III

Klenice

Mladá Boleslav

1,00

IV

III

II

III

III

IV

Jizera

Vinec

34,65

III

II

II

I

II

II

III

Jizera

Tuřice

11,47

II

II

II

I

II

II

II

Vinořský potok

Brandýs nad L.

2,10

III

III

III

I

III

IV

IV

Mratínský potok

Kostelec nad L.

0,24

III

IV

III

III

III

IV

IV

Košátecký potok

Tišice

1,83

II

II

II

II

II

II

II

Černávka

Obříství

0,58

III

III

III

II

V

IV

V

Stěnava

Starostín

46,35

II

II

II

I

II

III

III

Stěnava

Otovice

27,64

II

III

II

I

II

III

III

Bobr

státní hranice

0,00

III

III

III

II

IV

IV

Bílá Nisa (Rýnovická)

před ústím

0,00

III

II

III

I

III

III

Lužická Nisa

Jablonecké Paseky

48,90

I

I

I

I

II

II

Lužická Nisa

Proseč nad Nisou

39,29

III

II

II

I

III

III

Doubský potok

před ústím

0,17

III

II

II

I

III

III

Harcovský potok

před ústím

0,40

IV

III

III

I

III

IV

Janovodolský potok

před ústím

0,00

V

V

V

II

V

V

Černá Nisa

Stráž nad Nisou

0,14

II

II

I

I

II

II

Lužická Nisa

Andělská Hora

16,72

II

II

II

II

II

II

Jeřice

Chrastava

1,39

II

I

I

I

II

II

Lužická Nisa

Hrádek nad Nisou

1,90

III

III

III

II

III

III

Smědá

Luh

32,58

II

II

I

I

II

II

Lomnice

Raspenava

0,01

I

I

I

I

I

I

Řasnice

Frýdlant

2,10

I

I

I

II

II

II

Smědá Smědá

Víska Ves u Černous

15,31 2,64

II

I II

I II

I I

I I

II II

II II

116

153

153

153

153

150

153

Počet hodnocených profilů celkem

III

II

Počet profilů v I. třídě jakosti

5

21

24

106

37

8

4

Počet profilů ve II. třídě jakosti

56

68

77

24

80

72

42

Počet profilů ve III. třídě jakosti

52

46

47

17

29

53

75

Počet profilů ve IV. třídě jakosti

3

16

3

4

5

13

25

Počet profilů v V. třídě jakosti

0

2

2

2

2

4

7

73


Tab. 12

Porovnání charakteristické hodnoty C-90 za období 2008 - 2009 s imisními standardy

Porovnání charakteristické hodnoty C-90 z období 2008 - 2009 s imisním standardem NV 229/2007 Sb. Název toku

Název profilu

BSK5

CHSKCr

N-NO3-

N-NH4+

Pcelk. F

NL

fek. koli

AOX

6 mg/l

35 mg/l

7 mg/l

0,5 mg/l

0,2 mg/l

30 mg/l

40 KTJ/1 ml

35 ug/l

Labe

Herlíkovice

1,9

14,1

0,8

0,03

0,02

3,2

3,0

Labe

Klášterská Lhota

2,5

15,0

2,1

0,26

0,15

7,8

77,8

18,7

Labe

Debrné

3,7

17,7

2,8

0,14

0,12

19,9

75,0

16,7

Labe

Verdek

3,0

16,4

2,9

0,21

0,10

19,4

29,4

19,4

Labe

Hořenice

2,5

17,0

3,4

0,11

0,13

18,0

62,1

21,7

Labe

Hradec Králové

3,4

18,0

3,7

0,26

0,15

21,0

74,5

23,7

Labe

Opatovice

3,8

20,1

4,0

0,25

0,16

28,7

53,5

25,0

Labe

Němčice

3,9

19,0

3,9

0,19

0,17

30,7

44,4

28,0

Labe

Valy

4,5

22,0

5,9

0,35

0,18

20,8

88,2

48,0 40,0

Labe

Veletov

5,2

24,0

5,9

0,21

0,15

21,4

32,8

Labe

Kolín

4,6

23,7

5,4

0,23

0,00

22,7

54,0

Labe

Nymburk

5,7

24,7

5,4

0,26

0,15

21,4

38,1

Labe

Lysá (MS)

5,2

24,0

5,5

0,23

0,17

26,7

33,4

51,7

Labe

Jiřice

4,8

20,7

4,8

0,21

0,15

35,0

37,3

42,5

51,0

Labe

Obříství (MS)

5,6

25,4

4,7

0,29

0,17

28,7

27,0

47,0

Labe

Dolní Beřkovice

5,3

25,7

4,4

0,23

0,15

35,2

52,7

35,1

Labe

Štětí

5,1

31,0

4,5

0,26

0,00

22,4

36,7

Labe

Nučnice

4,9

26,0

4,2

0,29

0,13

30,5

23,1

Labe

Lovosice

4,2

25,7

4,3

0,51

0,00

18,7

57,0

Labe

Vaňov - Střekov

3,9

24,0

4,1

0,29

0,13

17,9

45,1

36,1

Labe

Děčín (MS)

7,5

31,0

4,0

0,38

0,16

44,3

102,7

50,0

Labe

Loubí

4,5

28,4

4,1

0,25

0,14

36,2

57,0

32,8

Labe

Schmilka-Hřensko

4,6

25,4

3,9

0,29

0,15

23,1

94,0

47,1

Malé Labe

Prosečné

1,8

11,4

1,6

0,06

0,09

6,4

51,6

40,7

Čistá

Hostinné

2,0

15,1

2,2

0,07

0,13

6,0

96,4

Pilníkovský potok

Chotěvice

2,5

14,4

4,5

0,13

0,14

18,1

57,8

18,1

Kalenský potok

Debrné

2,1

14,5

4,7

0,05

0,16

14,1

16,8

Běluňka

Běluň

2,6

14,1

5,6

0,06

0,11

16,1

18,9

Úpa

Horní Staré Město

1,5

11,1

1,1

0,04

0,05

4,7

13,8

Ličná

Poříčí u Trutnova

2,1

14,3

2,0

0,09

0,10

11,5

52,9

19,2

Rtyňka

Úpice

3,2

19,3

4,4

0,16

0,24

14,1

112,0

28,0

Úpa

Havlovice

4,3

17,1

2,5

0,29

0,15

13,7

563,0

20,9

Úpa

Zlíč

2,3

14,1

3,0

0,13

0,14

11,0

110,1

30,5

Olešnice

Zlíč

4,1

28,1

8,6

0,25

0,87

15,1

302,0

56,9

Úpa

Jaroměř

3,4

22,4

3,1

0,21

0,16

16,4

69,4

25,0

Metuje

Velké Petrovice

2,4

11,2

4,0

0,08

0,27

6,4

31,6

24,3

Ledhujka

Velké Petrovice

1,8

10,3

8,8

0,14

0,07

12,2

96,9

24,1

Židovka

Vysoká Srbská

1,8

14,2

3,1

0,16

0,10

4,8

35,1

Dřevíč

Velký Dřevíč

2,6

26,3

2,4

0,16

0,09

7,6

47,5

Metuje

Běloves

2,7

17,7

3,8

0,14

0,13

11,8

73,2

18,0

Metuje

Nové Město n. M.

3,0

17,7

4,4

0,12

0,29

18,1

59,4

27,4

Rozkoš

Velká Jesenice

4,0

32,1

2,1

1,01

0,15

17,6

62,0

0,0

Metuje

Jaroměř

4,7

25,7

4,1

0,18

0,18

44,3

71,2

23,7

Trotina

Lochenice

3,5

17,2

6,8

0,13

0,10

27,3

28,1

Piletický potok

Hradec Králové

5,5

32,0

14,0

3,89

1,10

28,2

78,0

Divoká Orlice

Líšnice

2,5

22,4

2,3

0,08

0,08

7,1

11,5

Rokytenka

Žamberk

2,9

17,4

6,0

0,05

0,12

12,7

74,8

12,3

Divoká Orlice

Záměl

2,5

27,2

3,6

0,06

0,07

20,6

67,4

13,1 11,6

58,7

Zdobnice

Vamberk

2,2

17,0

3,6

0,11

0,09

9,5

33,4

Kněžná

Synkov

4,0

21,2

4,8

0,17

0,56

40,7

298,5

0,0

3,1

18,2

4,1

0,13

0,22

25,7

69,9

24,1

Bělá (do D. Orlice) Častolovice

74



Název profilu

BSK5

CHSKCr

N-NO3-

N-NH4+

Pcelk. F

NL

fek. koli

AOX

6 mg/l

35 mg/l

7 mg/l

0,5 mg/l

0,2 mg/l

30 mg/l

40 KTJ/1 ml

35 ug/l 21,0

Divoká Orlice

Čestice

3,5

19,0

3,5

0,18

0,11

24,6

64,6

Tichá Orlice

Jablonné nad Orl.

1,9

24,0

3,7

0,07

0,12

14,6

64,0

Tichá Orlice

Ústí nad Orlicí

4,6

33,2

4,7

0,27

0,14

31,7

190,0

Třebovka

Hylváty

14,2

40,8

4,8

2,54

0,44

136,0

241,0

29,6

Tichá Orlice

Choceň

3,9

29,1

5,1

0,30

0,20

68,3

116,2

23,6

Tichá Orlice

Žďár nad Orlicí

4,9

23,7

4,9

0,25

0,17

46,9

60,0

23,7

Dědina

Chábory

1,8

16,0

3,5

0,06

0,07

11,0

21,0

19,3

Dědina


3,9

19,0

5,2

0,18

0,48

20,7

68,5

29,7

Zlatý potok


7,2

31,8

7,5

0,23

0,19

35,4

48,3

32,7

Dědina

Třebechovice p. O.

4,7

23,7

6,7

0,40

0,21

23,7

148,0

32,0

Orlice

Nepasice

3,4

22,8

4,4

0,22

0,16

38,4

45,0

25,7

Orlice

Hradec Králové

5,1

26,4

4,2

0,22

0,15

56,8

76,0

26,1

Ředický p.

Lukovna

6,9

39,0

12,0

1,11

1,21

20,1

47,6 70,6

Loučná

Tržek

2,9

17,2

9,9

0,14

0,12

16,2

Desná

Tržek

1,8

18,4

10,9

0,04

0,08

17,7

18,3

Loučná

Zámrsk

2,6

19,6

9,6

0,15

0,14

26,2

217,6

29,6

Loučná

Dašice

2,7

17,0

9,2

0,13

0,12

25,4

61,0

42,8

Chrudimka

Blatno

2,5

35,0

1,6

0,10

0,05

9,0

20,0

Chrudimka

Stan

4,0

31,4

5,4

0,70

0,20

14,8

Chrudimka

Horní Bradlo

2,7

30,4

3,7

0,28

0,10

12,4

Chrudimka

Svidnice

2,1

21,7

3,9

0,07

0,05

9,0

Chrudimka

Tuněchody

2,7

22,1

4,1

0,14

0,09

8,2

106,1

Novohradka

Lozice

2,6

20,1

6,6

0,12

0,17

14,9

50,9

Žejbro

Bližňovice

2,7

17,3

9,8

0,07

0,15

14,5

17,1

Ležák

Hrochův Týnec

3,2

24,8

6,6

0,12

0,14

10,6

38,2

Novohradka

Uhřetická Lhota

3,2

21,4

6,8

0,11

0,17

18,0

33,1

Chrudimka

Nemošice

3,4

23,1

6,0

0,20

0,11

14,7

28,3

35,7

Chrudimka

Pardubice

2,8

23,0

5,9

0,19

0,11

15,1

34,7

38,4

Opatovický kanál

Semín

2,8

18,5

4,7

0,12

0,15

22,7

29,4 709,0

31,0 27,7

Doubrava

Bílek

7,4

38,9

3,5

0,71

0,20

20,9

Doubrava

Spačice

4,7

28,3

4,9

0,32

0,21

22,7

84,0

Doubrava

Žleby

4,1

29,6

5,1

0,12

0,17

38,8

110,5

32,8

Brslenka

Rohozec

12,0

40,9

9,7

1,43

1,24

43,6

962,0

89,1 42,0

Doubrava

Záboří

4,7

27,0

5,9

0,24

0,20

21,1

55,4

Klejnarka

Nové Dvory

2,8

28,4

5,0

0,10

0,14

16,5

82,0

Vrchlice

Malín

8,5

28,9

12,1

2,04

0,59

12,7

573,0

69,9

Klejnarka

Starý Kolín

4,8

24,7

8,4

0,64

0,36

13,1

223,9

63,9

Cidlina

Vitiněves

12,0

31,3

10,5

1,81

0,30

24,5

442,5

Javorka

Ostroměř

3,7

21,0

4,7

0,24

0,19

41,7

73,5

Cidlina

Sloupno

6,6

29,3

4,5

0,66

0,26

17,5

81,2

Cidlina

Luková

6,2

33,1

6,4

0,56

0,36

20,4

118,0

Bystřice

Popovice

2,6

18,3

5,6

0,22

0,18

21,8

83,0

Bystřice

Kosičky

4,1

24,4

8,2

0,38

0,18

23,5

42,8

63,1

Cidlina

Žiželice

5,0

27,7

5,3

0,34

0,33

20,2

63,0

55,4

Cidlina

Zbraň

6,6

33,0

7,8

0,47

0,25

36,2

79,0

Cidlina

Sány

9,3

46,0

8,0

0,33

0,19

51,0

20,9

Mrlina

Kopidlno

14,1

40,5

3,1

0,52

0,28

69,1

30,1

22,0 45,4

49,4

Mrlina

Nové Zámky

12,3

41,6

4,5

0,73

0,39

37,9

52,7

Štítarský potok

Svidnice

11,2

54,1

7,3

1,90

0,87

57,2

122,5

Sánský kanál

Budiměřice

8,3

38,2

7,9

0,10

0,18

43,3

23,8

59,3

Mrlina

Nymburk

7,4

43,0

6,7

0,64

0,27

28,1

37,9

54,7

Výrovka

Plaňany

8,6

32,0

6,0

0,72

0,34

40,5

176,2

Výrovka

Zvěřínek

6,0

30,4

6,1

1,20

0,29

14,8

64,0

75

86,6



Název profilu

BSK5

CHSKCr

N-NO3-

N-NH4+

Pcelk. F

NL

fek. koli

AOX

6 mg/l

35 mg/l

7 mg/l

0,5 mg/l

0,2 mg/l

30 mg/l

40 KTJ/1 ml

35 ug/l

Šembera

Klučov

9,7

35,1

6,6

2,54

0,87

32,5

598,0

Šembera

Zvěřínek

6,6

27,2

7,1

1,54

0,76

17,0

156,0

Výrovka

Písty

8,0

33,7

7,4

0,86

0,36

28,4

195,0

69,7

Vlkava

Hronětice

8,4

52,1

11,7

0,91

0,31

38,0

67,9

79,7 64,6

Mlynařice

Lysá nad Labem

9,6

35,0

2,8

3,63

1,03

32,1

283,0

Výmola

Vyšehorovice

19,2

37,2

7,1

6,50

0,33

40,0

179,0

98,8

Výmola


9,9

42,7

10,4

2,08

0,23

30,1

100,2

Jizera

Kořenov

1,9

18,5

0,7

0,41

0,05

4,5

88,1

78,4

Jizera

Horní Sytová

1,7

19,7

1,3

0,19

0,06

8,4

36,6

24,1

Jizerka

Víchová

7,2

21,4

2,8

0,93

0,07

10,2

100,0

59,7

Oleška

Bořkov

3,2

15,1

6,6

0,18

0,33

8,9

74,6

33,4

Jizera

Spálov

2,8

20,4

2,6

0,22

0,10

18,2

120,1

23,7

Kamenice

Josefův Důl

1,9

17,1

0,5

0,07

0,03

4,0

3,9

Kamenice

Tanvald

2,5

14,6

1,3

0,15

0,06

12,2

81,3

Desná

Tanvald

2,0

14,2

1,0

0,09

0,03

6,0

52,8

Kamenice

Spálov

1,9

16,0

1,9

0,14

0,06

11,7

52,8

21,0

Libuňka

Turnov

3,4

20,4

3,8

0,36

0,18

12,4

75,0

37,2 27,1

Jizera

Příšovice

3,0

17,7

2,6

0,22

0,10

17,2

48,6

Žehrovka

Žabakor

3,4

20,4

3,7

0,15

0,09

19,5

47,1

Mohelka

Mohelnice

1,9

11,1

4,6

0,05

0,08

7,1

15,7

Zábrdka

Klášt. Hradiště

23,8

149,5

3,7

0,14

0,44

158,7

60,7

41,2

Jizera

Bakov nad Jizerou

2,5

19,0

3,0

0,11

0,10

25,8

56,3

26,7

Bělá

Malá Bělá

3,9

22,2

3,7

0,14

0,18

22,2

62,0

279,9

Kněžmostka

Bakov nad Jizerou

4,4

35,2

7,1

0,63

0,16

10,1

64,9

Klenice

Mladá Boleslav

9,4

31,5

6,6

0,53

0,49

19,6

225,0

66,5

Jizera

Vinec

2,7

29,1

3,1

0,14

0,11

23,5

66,4

31,0

Jizera

Tuřice

2,7

21,7

3,2

0,10

0,11

31,5

32,5

34,4

Vinořský p.

Brandýs n. L.

7,6

35,2

9,5

0,27

0,47

44,1

113,0

89,2

Mratínský p.

Kostelec n. L.

11,0

38,1

8,5

1,34

0,70

43,8

688,0

86,4

Košátecký p.

Tišice

3,6

28,3

5,4

0,40

0,15

18,1

78,5

Černávka

Obříství

5,8

34,2

15,4

0,38

0,60

45,6

60,5

Stěnava

Starostín

2,7

19,0

3,1

0,10

0,20

14,9

83,5

27,0

Stěnava

Otovice

4,4

21,7

4,0

0,11

0,30

21,9

211,2

25,0

Bobr

státní hranice

7,4

36,6

4,5

0,90

0,95

16,2

818,0

Rýnovická Nisa

Jablonec n. N.

8,5

24,1

2,5

2,86

0,39

19,3

1205,0

Lužická Nisa

Jablonecké Paseky

1,8

14,7

2,6

0,09

0,09

9,1

87,4

Lužická Nisa

Proseč nad Nisou

5,3

23,4

2,4

0,70

0,24

22,8

500,0

Doubský p.

Liberec

6,4

24,6

2,9

0,48

0,18

15,2

1128,0

Harcovský p.

Liberec

15,5

44,1

1,9

1,37

0,27

19,3

617,0

Janovodolský p.

Liberec

40,0

208,5

3,1

4,33

1,10

33,9

2640,0

Černá Nisa

Stráž nad Nisou

2,4

19,1

2,5

0,21

0,10

11,4

76,6

Lužická Nisa

Andělská Hora

4,1

26,1

6,1

0,61

0,15

8,5

193,0

40,2

28,0

Jeřice

Chrastava

2,6

12,9

2,1

0,16

0,08

9,1

104,0

21,0

Lužická Nisa

Hrádek nad Nisou

6,6

28,7

4,9

0,81

0,17

26,7

552,0

61,4

Smědá

Luh

2,3

18,0

1,4

0,13

0,08

5,2

91,0

Lomnice

Raspenava

1,6

14,7

2,4

0,09

0,06

8,1

30,0

Řasnice

Frýdlant

1,8

14,5

5,6

0,08

0,09

7,1

38,8

18,1

Smědá

Víska

1,8

14,0

2,6

0,11

0,13

8,1

50,5

18,6

Smědá

Ves u Černous

3,2

18,0

2,6

0,15

0,09

31,2

240,8

23,5

153 37

153 21

153 28

153 37

153 46

153 37

150 114

97 41

Počet hodnocených profilů Počet nevyhovujících profilů

76

19,0


Tab. 13

Jakost sedimentů v období 2005 - 2009

Ukazatel

Zn Cprům

Ni Cprům

Pb Cprům

As Cprům

Cu Cprům

Hg Cprům

Cd Cprům

Cr Cprům

mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg 45,9 73,8 25,6 90,0 0,36 2,15 61,6

HCB g-HCH Cprům Cprům

AOX Cprům

ug/kg 3,5

mg/kg 18,5

Název toku

Název profilu

Labe

Debrné

mg/kg 328,9

Labe

Hořenice

539,0

39,5

93,0

20,5

87,2

0,38

1,78

67,5

<3,0

<3,0

12,8

Labe

Hradec Králové

383,5

40,2

85,3

35,3

90,5

0,47

2,48

124,0

<3,0

<3,0

20,2

Labe

Opatovice

342,5

40,7

64,3

29,8

43,3

0,28

1,95

74,5

<3,0

<3,0

9,0

Labe

Němčice

440,5

46,0

70,9

25,5

69,5

0,50

1,88

98,0

<3,0

<3,0

10,0

Labe

Valy

373,8

46,8

66,3

21,0

64,3

0,94

2,13

116,0

5,4

<3,0

20,8

Labe

Lysá nad Labem

421,4

42,3

72,0

25,5

81,8

0,91

2,23

94,5

3,5

<3,0

24,5

Labe

Obříství

402,1

41,3

72,6

21,4

83,9

0,90

2,45

82,6

7,9

<3,0

26,1

Labe

Dolní Beřkovice

428,9

43,5

104,5

23,3

78,3

0,95

2,86

86,3

8,7

<3,0

17,6

Labe

Litoměřice

699,2

43,3

93,7

22,0

94,2

1,13

2,68

86,3

9,8

<3,0

35,7

Labe

Střekov

433,8

49,8

89,2

23,8

119,8

0,77

2,75

90,8

14,1

<3,0

44,3

Labe

Děčín

669,7

56,5

124,7

24,2

140,3

1,62

2,83

108,2

132,0

<3,0

19,9

Úpský přiv.

Rozkoš

362,2

44,2

163,3

31,8

114,8

1,88

3,05

66,0

<3,0

<3,0

10,5

Úpa

Jaroměř

417,8

40,2

88,0

30,3

60,0

0,35

2,93

86,8

<3,0

<3,0

13,6

Metuje

Nové Město n. Met.

429,2

44,5

130,0

36,5

124,3

0,67

2,55

73,3

<3,0

<3,0

7,6

Metuje

Jaroměř

275,8

35,3

62,5

19,0

41,3

0,40

1,67

58,5

<3,0

<3,0

8,7

Divoká Orlice

Záměl

256,5

33,5

48,5

8,3

58,2

0,22

2,53

52,7

3,1

<3,0

18,2

Divoká Orlice

Čestice

244,2

39,8

52,7

12,2

72,7

0,23

1,73

75,0

<3,0

<3,0

7,7

Tichá Orlice

Ústí nad Orlicí

244,2

30,0

47,8

10,5

68,0

0,25

1,93

58,2

<3,0

<3,0

14,1

Tichá Orlice

Žďár nad Orlicí

202,2

26,0

38,2

5,0

55,2

0,30

0,88

52,0

<3,0

<3,0

8,7

Orlice

Nepasice

206,3

34,9

45,4

10,1

32,5

0,28

1,19

73,5

<3,0

<3,0

9,7

Orlice

Hradec Králové

244,0

32,2

44,2

10,5

52,0

0,23

1,33

82,3

<3,0

<3,0

11,5

Dědina

Třebechovice p. O.

229,2

39,3

89,3

10,0

50,2

2,00

0,67

86,7

<3,0

<3,0

6,0

Loučná

Dašice

188,1

22,9

40,9

7,4

39,8

0,31

0,49

48,4

<3,0

<3,0

12,4

Chrudimka

Nemošice

236,1

35,0

43,1

14,3

41,9

0,34

1,01

52,6

<3,0

<3,0

36,5

Novohradka

Úhřetická Lhota

175,8

36,5

37,0

18,0

28,0

0,20

0,98

59,0

<3,0

<3,0

19,1

Doubrava

Záboří

240,7

46,3

37,8

19,3

39,3

0,47

0,77

81,8

<3,0

<3,0

6,0

Klejnárka

Starý Kolín

852,7

50,2

175,7

122,5

105,0

0,70

7,03

70,8

<3,0

<3,0

10,9

Cidlina

Luková

303,3

34,2

60,0

12,0

84,5

0,38

0,72

58,0

3,6

<3,0

29,9

Cidlina

Sány

132,9

18,6

27,6

9,3

22,6

0,21

0,39

42,9

4,5

<3,0

10,7

Mrlina

Nymburk

165,7

27,2

47,8

12,7

54,8

0,32

0,45

48,8

4,0

<3,0

18,8

Výrovka

Písty

141,7

21,8

27,3

11,2

44,5

0,28

0,63

39,2

<3,0

<3,0

13,5

Vlkava

Hronětice

209,8

24,3

41,0

11,8

56,0

0,30

0,75

44,7

<3,0

<3,0

16,5

Mlynařice

Lysá n. L.

172,7

22,7

32,3

8,0

67,2

0,23

0,50

38,2

<3,0

<3,0

6,6

Výmola


486,5

113,2

39,5

19,5

66,5

0,27

0,93

54,0

<3,0

<3,0

6,3

Jizera

Spálov

364,3

57,8

104,3

32,0

66,3

0,57

5,03

71,8

<3,0

<3,0

9,3

Jizera

Bakov nad Jizerou

321,5

44,8

91,5

13,5

51,2

0,32

3,17

65,0

<3,0

<3,0

12,0

Jizera

Vinec

512,8

52,0

155,0

15,5

148,5

0,70

3,98

76,9

<3,0

<3,0

9,8

Jizera

Tuřice

401,0

47,5

127,8

16,6

89,3

0,84

3,56

72,3

<3,0

<3,0

11,8

Kamenice

Spálov

361,3

59,3

152,5

46,3

79,5

0,67

5,43

67,8

<3,0

<3,0

12,5

Mratínský p.

Kostelec n. L.

472,3

44,8

59,0

14,5

117,2

0,63

13,67

138,7

4,8

<3,0

31,6

Stěnava

Starostín

261,7

46,0

83,0

20,0

125,2

0,52

1,17

66,8

<3,0

<3,0

20,7

Stěnava

Otovice

271,7

47,8

89,2

14,7

109,5

0,67

1,03

69,7

<3,0

<3,0

10,5

Lužická Nisa

Hrádek nad Nisou

762,0

63,5

167,5

23,4

197,9

0,83

5,21

121,4

3,6

<3,0

38,1

Smědá

Ves u Černous

<3,0

<3,0

9,2

50

10

40

201,7

32,8

54,3

16,2

61,7

0,22

1,27

71,2

Cíl. záměr MKOL - akv. společenstva

400

120

100

40

80

0,8

1,2

320

Cíl. záměr MKOL - zemědělské využití

200

60

100

30

80

0,8

1,5

150

Kritérium A

150

60

80

30

70

0,4

0,5

130

Kritérium B

1500

180

250

65

500

2,5

10,0

450

ug/kg <3,0

Průměrná jakost sedimentů ve vodních tocích v období 2005 - 2009 Kritérium „A“ - hodnota, která odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledované látky v přírodě Kritérium „B“ - hodnota, jejíž překročení se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí

77

Vodohospodářská bilance za rok 2009

Recommend Documents